1/2008
Václav Klaus obhájil prezidentsk˘ mandát
PARLAMENT âESKÉ REPUBLIKY
OBSAH
1 2 4 6 8 10 12 14 16 18 19 20 22 24 28 29
10 / Rozhovor Václav Jehlička, ministr a senátor
30 31 32 34 36 39 40 41 42 44
12 / Veřejná slyšení Senátu Diabetes mellitus - hrozba 3. tisíciletí
46 48 50
Editorial předsedy Senátu Senátoři a poslanci zvolili prezidentem republiky Václava Klause Mgr. Květa Kozáková Schůze Senátu Mgr. Sylva Kyselová Majovská, Jan Knotek Slavnostní shromáždění k Ustavující schůzi Indie a Rusko očekávají nabídky českých podnikatelů PhDr. Petr Kostka Rozhovor se senátorem a ministrem Václavem Jehličkou Mgr. Květa Kozáková Veřejná slyšení Senátu Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost MUDr. Richard Sequens, Ph.D. Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí Ing. Josef Kalbáč Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátoři na Třebíčsku Ing. Václava Domšová Západ se vrací k Americe Jefim Fištejn Polemika - rozpočtové určení daní ano, ale ... Ing. Jana Juřenčáková, Mgr. Ivan Adamec Vernisáž výstavy Albrecht z Valdštejna a jeho doba PhDr. Petr Kostka Netradiční setkání na výstavě Albrecht z Valdštejna Téměř 150 000 lidí vloni navštívilo Senát Ing. František Jakub Diskuse o radaru MUDr. Richard Sequens, Ph.D. Česko-rakouská jednání o Temelínu pokračovala Vítězslav Jonáš Senát - součást zahraniční politiky našeho státu Regionální kaleidoskop Senát - místo k setkávání Proč podporuji projekt Ochrana obyvatel Vítězslav Jonáš Britská princezna Anna oceňovala v Senátu Mgr. Yvona Dočkalová Senátoři si připomněli oběti holocaustu Mgr. Květa Kozáková Zaslechnuto na schůzích Senátu Dějiny stavovství a parlamentarismu v českých zemích PhDr. Luboš Velek, Ph.D., doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D. Z historie: Kultura v historii Valdštejnské zahrady Mgr. Bohumil Dušek Ve stručnosti Křížovka
Legislativa Schůze Senátu Rozpočtové určení daní
24 / Valdštejn a jeho doba Vernisáž výstavy Albrecht z Valdštejna
Titulní strana: Jedním z prvních gratulantů Václavu Klausovi byl předseda Senátu Přemysl Sobotka foto: Radko Šťastný
Zahraniční politika Indie a Rusko očekávají nabídky českých podnikatelů Česko-rakouská jednání pokračovala na jihu Čech Setkání s diplomaty netradičně Senát – součást zahraniční politiky našeho státu Senátoři pro veřejnost Vernisáž výstavy Albrecht z Valdštejna a jeho doba Téměř 150 000 lidí vloni navštívilo Senát Regionální kaleidoskop Proč podporuji projekt Ochrana obyvatel Parlamentarismus Dějiny stavovství a parlamentarismu v českých zemích
E D I TO R I A L Vážení a milí čtenáři, letošní rok nám začal opravdu výjimečně. Po pěti letech se opět sešli senátoři a poslanci našeho Parlamentu, aby na společné schůzi zvolili prezidenta České republiky. Podařilo se 15. února a naším prezidentem je na dalších pět let opět Václav Klaus. Přestože volba neproběhla jednoduše ani tak důstojně, jak bychom si všichni představovali, Václav Klaus byl nakonec v druhé volbě hladce zvolen a my Vám dnes události ze Španělského sálu Pražského hradu na našich stránkách přibližujeme nejen slovem, ale také obrazem. V dnešním čísle se také ohlédneme za právě uplynulým rokem ať již pomocí přehledu legislativní práce, souhrnem odborných či kulturních akcí v Senátu nebo vzpomínkou na velmi úspěšnou výstavu Albrecht z Valdštejna a jeho doba, která právě v těchto dnech pomalu končí. Začátkem února výstava přivítala stotisícího návštěvníka a byla prodloužena až do začátku března. Na výstavu se sešlo hodně pozitivních reakcí, s některými vás seznámíme v naší rubrice Ve stručnosti. Jsem rád, že se naplnila moje vize a že výstava se stala opravdu jedním z největších výstavnických počinů loňského roku. V prvním čísle nového roku jsme pro vás mimo jiné přichystali i několik novinek. Jednou z nich je polemika, kterou tentokrát vedou dva senátoři ohledně rozpočtového určení daní, dále začínáme publikovat profilové rozhovory se senátory, jež jsou vedle své práce v Senátu také ministry české vlády. Václav Jehlička je mezi nimi nejdéle sloužící senátor, který zasedá v Senátu již od počátku jeho ustavení, a tak se dnes můžete blíže seznámit s jeho životem v politice, s jeho zálibami i názory. Věřím, že vás stejně jako vždy pobaví křížovka, pojednání o historii – tentokrát o tom, jak se Valdštejnské zahradě dařilo v průběhu staletí kultuře, a určitě nezklamou ani trefné výroky zaslechnuté v senátních lavicích. A k tomu samozřejmě ještě pravidelné rubriky s fakty o činnosti Senátu v posledním čtvrtletí loňského a začátku letošního roku.
Dear readers, This year really had an exceptional start. After five years, senators and deputies of the Czech Parliament gathered at a joint session to elect the President of the Czech Republic. They succeeded on February 15 and Vaclav Klaus is our president for another five years. Even if the election procedure was far from easy and respectable as we had believed before, Vaclav Klaus was smoothly elected in the second election and we would like to bring you not only texts but also pictures of the events from the Spanish Hall of the Prague Castle. In this issue, we will also have a look back to the past year through the summary of the legislative activities, professional or cultural events in the Senate or by the flashback to the very successful exhibition Albrecht of Waldstein and his era that is just coming to its end. In the beginning of February, the exhibition welcomed its 100.000th visitor and it has been extended until the beginning of March. We have had many positive reactions to the exhibition, some of them are quoted in the section "In brief...". I am happy that my vision came true and the exhibition really became on of the most important events on the exhibition scene of the last year. In the first issue of this year, we have prepared several innovations. On of them is a polemic between two senators about budgetary allocation of tax revenues, we have also started to publish profile interviews with senators who are also members of the government. Václav Jehlička is the most senior among them, he has been a member of the Senate since its establishment, so today you have a chance to acquaint yourselves with more details about his life in politics, his hobbies and opinions. I hope that you will be amused as always by our crossword, the exposition about history – this time about culture in the Waldstein Garden in the course of centuries and you will not be disappointed by pertinent comments caught among senators. You will of course find regular sections full of facts about the Senate activities during the last quarter of the past year and in the beginning of this year. I believe that you will again find useful information and a bit of fun in our magazine as well as people from Jan Neruda High School have done. They have asked us to send the magazine to them regularly so that it could be used as a teaching aid. "The magazine is very engaging, the students will take to it and will become inspired," those are words that have pleased us all members of the editorial board.
Věřím, že i tentokrát v časopise najdete potřebné informace i špetku zábavy stejně jako v pražském Gymnáziu Jana Nerudy, odkud nás žádali o pravidelné zasílání časopisu pro potřebu výuky. „Časopis je velice poutavý, studenty jistě nadchne do dalšího studia a bude jim inspirací,“ to jsou slova, která nás všechny v redakční radě potěšila.
1
VOLBA PREZIDENTA
S E N ÁTO ¤ I A P O S L A N C I Z VO L I L I
P R E Z I D E N T E M R E P U B L I K Y VÁC L AVA K L AU S E
Na první společné schůzi členů obou komor Parlamentu ČR v tomto funkčním období se členové Senátu a Poslanecké sněmovny sešli 8. února ve Španělském sále na Pražském hradě. Schůze trvala dva dny a zákonodárcům se prezidenta republiky nepodařilo zvolit. Po týdnu se konala druhá společná schůze, kdy byl ve třetím kole druhé volby zvolen prezidentem České republiky Václav Klaus.
Václav Klaus: Česká republika potřebuje kontinuitu První den se jako prezidentští kandidáti představili současný prezident Václav Klaus, kterého nominovali senátoři a poslanci ODS, a Jan Švejnar, kandidát několika politických subjektů. Václav Klaus se ve svém projevu nejprve ohlédl za svými posledními prezidentskými pěti lety. „Mé pětileté období ve funkci prezidenta České republiky bylo obdobím jejího relativně úspěšného vývoje, ale nikoliv obdobím klidu a politické stability,“ řekl na úvod V. Klaus. Zdůraznil, že jeho jednání bylo ve složitých chvílích vždy nadstranické. Své prezidentské období charakterizoval dvěma dominantními událostmi: vstupem České republiky do Evropské unie a rychlým růstem naší ekonomiky. V druhé části svého vystoupení uvedl, že se o své znovuzvolení uchází s plnou vážností a s dostatečným vědomím a vlastním prožitkem toho, co prezidentská funkce znamená. „Není ode mne třeba očekávat žádná překvapení. Zbavit se kontinuity se sebou samým pro mne možné a představitelné není,“ vysvětlil svůj postoj Václav Klaus. V závěru pak naznačil, jakou si přeje Českou republiku: „Jako prezident chci stát především tam, kde jde o svobodný a demokratický prostor pro politickou soutěž v rámci státu na straně jedné a o obhajobu zájmů, individuálních práv a svobod občanů na straně druhé. Chci přispívat k tomu, aby byla svoboda vyvažována odpovědností, abychom k životu přistupovali s maximální pokorou a abychom mysleli na druhé. Přeji si, abychom naši zemi předali budoucím generacím jako suverénní, sebevědomý, demokratický a prosperující stát svobodných občanů a jako stát ze své vlastní vůle spolupracující s ostatními demokratickými státy Evropy a světa. ... Chci, abychom byli v Evropě pevně zakotveni a abychom v ní byli aktivním hráčem. Evropská unie nebude nikdy jednat zcela podle nás, neboť jsme její pouhou dvacetisedminou, ale to, co považujeme za správné a našim zájmům odpovídající, v ní prosazujme ze všech sil. Chci, abychom si uvědomili, že se nemůžeme spoléhat na spásu zvenčí, na někoho, kdo naše problémy vyřeší za nás. V náš prospěch se to v historii nestalo nikdy a nebude tomu jinak ani v budoucnu. Zbavme se svých komplexů a nebojme se být vidět a slyšet, protože jen tak budeme korektními a spolehlivými spojenci a partnery, a ne pouhými přitakávači a vykonavateli cizí vůle a cizích zájmů. Chci usilovat o maximum svobody a demokracie, o respekt ke spontánnímu rozhodování jednotlivce, o důvěru v trh a v jeho zásadní příspěvek k lidské prosperitě a budu vždy obezřetný vůči pokusům věci řešit direktivně a shora. Chci usilovat o brzdění stále rostoucího státního paternalismu. Sociální rozměr politiky nelze podceňovat, ale daleko lepší než vodění za ruku je sociální politika člověka k aktivitě motivující a s jeho aktivitou spojená. Chci racionální politiku ochrany životního prostředí, které je prostředím pro život nás všech, a každému rozumnému člověku o něj jde a jít musí. Nesmí se stát výlučným vlastnictvím těch, kteří by z tohoto důležitého tématu chtěli stvořit alternativní politickou ideologii. Patříme do sféry Západu, ctíme jeho hodnoty a snažíme se je chránit. Věřím v jejich univerzální platnost, a tak rozumím naší angažovanosti v různých operacích OSN, našemu členství v NATO, našemu důrazu na transatlantickou vazbu a na pevné vztahy se Spojenými státy. Mezi hodnoty, které uznávám, však patří i respekt k odlišnosti a k velmi nestejným výchozím podmínkám ekonomické vyspělosti,
2
tradicím a kulturám jednotlivých zemí kdekoli ve světě. Vím, že předpokladem našeho úspěšného prosazování se v zahraničí je to, abychom se dokázali domluvit sami se sebou, abychom na závažná domácí i zahraničněpolitická témata nepohlíželi výlučně z krátkodobých vnitropolitických hledisek, abychom byli schopni se zastavit, vážně o nich diskutovat a na společném postoji se shodnout. Politické soupeření je součástí demokracie, ale má své meze. Často se v posledních osmnácti letech hovoří o morální krizi v naší současné společnosti, i když není jasné, vůči jaké minulosti a vůči jakým zemím se toto srovnání provádí. Nikdy jsem nebyl zastáncem okázalých moralistních póz a dobře vím, že si na úpadek morálky v dějinách stěžovala každá starší generace. Proto volme slova opatrně. Pevně chraňme základní hodnoty, na nichž stojí naše civilizace. Vystupujme proti všem krokům, které oslabují úlohu a význam klasické rodiny a narušují základy slušných mezilidských vztahů. Vyslovil jsem se i proti eutanazii. Byl jsem a budu proti tzv. politické korektnosti, která je většinou jen maskou pokrytectví a dvojí morálky, znemožňuje otevřenou diskusi nad závažnými společenskými tématy a potlačuje svobodu slova a myšlení. Budu vždy usilovat o to, abychom mohli jednat svobodně a abychom přehnanou regulací lidských životů nevytvářeli živnou půdu pro obcházení právního řádu a pro korupci. Od roku 1989 jsme za svobodou, demokracií a prosperitou ušli velký kus cesty. Naše země se za ta léta proměnila. Proměňují se i její občané. Vyrůstají nové generace, které současný stav pokládají za přirozený a samozřejmý. Naše země se vyvíjí správným směrem. Proto kontinuita. Záruku této kontinuity chci naší zemi a jejím občanům všech generací opětovně nabídnout.“
Jan Švejnar: Vrátit politice úctu v očích občanů Jako druhý vystoupil před zákonodárce Jan Švejnar. V úvodu vyjádřil svou víru v naši republiku. „Věřím v Českou republiku. Věřím, že český národ umí být úspěšný, a věřím, že úspěšný bude i nadále. Jen věřit ale nestačí. Odpovědností veřejných činitelů je pro tento úspěch vytvářet podmínky. Stojím tu před vámi, protože chci k tomuto úspěchu s vámi přispět,“ uvedl J. Švejnar. Jako téma svého prezidentství nabídl republiku bez bariér: „Pracujme společně na tom, aby padla bariéra nedůvěry mezi občany a politiky. Politika by měla být především službou. Mrzí mne proto, že mnozí z našich spoluobčanů si s politikou spojují spíše pojmy jako osobní prospěch a korupce. To bychom měli společně změnit.“ Dále představil svůj styl, kterým je dle jeho slov otevřenost, týmová práce, ochota naslouchat, víra v dialog a v dohodu. Zmínil se i o období našeho předsednictví Evropské unie. Slíbil, že pokud bude zvolen, povede všestranné konzultace ohledně českých priorit pro naše předsednictví. Hovořil i o ekologických výzvách ohledně globalizace: „Budu tím, kdo bude otevírat témata související s globalizací, kdo bude upozorňovat na celosvětové souvislosti,“ uvedl. Také deklaroval svou ochotu dát svou energii, své znalosti a zkušenosti do služeb naší republiky a nabídl barevnější perspektivu pro budoucnost. Na závěr Jan Švejnar shrnul své postoje: „Nemohu vám slíbit, že spolu budeme ve všem souhlasit, ale slibuji, že vás vždy vyslechnu a o vašich slovech budu přemýšlet, než se jakkoli rozhodnu. Nemohu vám slíbit, že se vždy rozhodnu ke spokojenosti vás všech, ale slibuji vám, že vás svým jednáním nezaskočím, budu jednat transparentně a budu držet své slovo. Prezidentská funkce má v očích občanů nesmírnou prestiž a láká k budování osobní popularity. Chtěl bych proto jasně prohlásit, že to nebude můj cíl. Je-li důvěra v politiku jako celek slabá, je to odpovědnost celé politické reprezentace, včetně prezidenta. Chápu, že
VOLBA PREZIDENTA Poslanecká sněmovna, kde se střetává vláda s opozicí, bývá místem ostrých sporů. Ujišťuji vás, že do nich nebudu vstupovat, budu je komentovat vždy s velkou zdrženlivostí. Uvědomuji si význam Senátu pro fungování demokracie a právního státu a chtěl bych jeho členy ujistit, že mohou počítat s mou podporou v jejich úsilí zvyšovat prestiž této instituce. Budu-li zvolen, svou úctu k Senátu prokážu například svým otevřeným přístupem při jmenování soudců Ústavního soudu. Vládě budu užitečným a spolehlivým partnerem. Zejména v zahraniční politice vládu ujišťuji, že svůj úkol zastupovat stát navenek chápu jako povinnost tlumočit a obhajovat její postoje v zahraničněpolitických otázkách. Republika může mít jen jednu zahraniční politiku – tu, o které rozhodne vláda s podporou Poslanecké sněmovny. Nepovažuji za správné, aby prezident zpochybňoval práci ústavních institucí. To platí zejména o moci soudní, jejíž nezávislost a respekt v očích občanů musí prezident naopak posilovat. Politickým stranám budu férovým partnerem, zejména ve jmenování vlády budu čitelný a předvídatelný a budu striktně ctít ústavu. Za zvlášť důležité považuji vést dialog s občanskou společností. Nemyslím si ovšem, že občanská společnost může nahradit roli politických stran. Stejně tak si však nemyslím, že je nepřítelem svobody. Mohu slíbit, že také budu věnovat pozornost těm méně mocným, méně organizovaným, méně bohatým, jejichž hlas je méně slyšet.“
nominovala KSČM. Pronesla svůj kandidátský projev stejně jako další dva kandidáti Václav Klaus a Jan Švejnar, avšak po rozpravě a ještě před započetím hlasování Jana Bobošíková oznámila, že se pro ni nepodařilo získat dostatečnou podporu volitelů, a proto z volby odstupuje. V prvním kole nezískal ani V. Klaus ani J. Švejnar dostatečný počet hlasů pro zvolení, ale oba postoupili do druhého kola. Ani ve druhém kole se nepodařilo zvítězit žádnému z kandidátů, a tak proběhlo třetí kolo, ve kterém Václav Klaus získal 141 hlasů, a byl tak zvolen na dalších pět let prezidentem České republiky.
Jak se volí prezident
Druhá volba
Pravidla pro volbu prezidenta České republiky jsou dána Ústavou ČR. Pro zvolení prezidentem v prvním kole je zapotřebí, aby kandidát získal hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců (alespoň 101) a nadpoloviční většiny všech senátorů (alespoň 41). Pokud žádný z kandidátů nezíská potřebný počet hlasů v obou komorách, koná se druhé kolo volby. Do druhého kola postupuje ten kandidát, který získal nejvíce hlasů v Senátu, a kandidát, který získal nejvíce hlasů v Poslanecké sněmovně. Pokud získá nejvíce hlasů v obou komorách jen jeden kandidát, postupuje sám. Ve druhém kole jsou pro zvolení zapotřebí hlasy většiny přítomných senátorů a většiny přítomných poslanců. Hlasy se opět sčítají pro každou komoru zvlášť, hlasování je platné pouze tehdy, pokud je přítomna nejméně jedna třetina poslanců a jedna třetina senátorů. Prezidentem je zvolen kandidát, který získal prostou většinu hlasů jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně. Třetího kola se mohou zúčastnit oba kandidáti z kola druhého. Zde se počítají hlasy poslanců a senátorů dohromady. Prezidentem je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných volitelů. Pokud není prezident zvolen ani ve třetím kole, celá volba se opakuje včetně nominace kandidátů. Mgr. Květa Kozáková odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu
Na začátku druhé společné schůze Parlamentu ČR, v pátek 15. února, byl vedle Václava Klause a Jana Švejnara představen třetí kandidát na prezidenta, a to europoslankyně Jana Bobošíková, kterou
Pozn. Stenografický záznam z celé volby prezidenta naleznete na www.senat.cz
V první volbě nezvítězil žádný z navržených kandidátů Poslanci i senátoři si po značných peripetiích na počátku první schůze odhlasovali, že letošní volba prezidenta proběhne veřejně. První den schůze, v pátek 8. února, se konala dvě kola, ve kterých nezvítězil ani jeden z kandidátů. Schůze pak pokračovala v sobotu 9. února, kdy se konalo 3. kolo první volby. Ani tentokrát se nepodařilo zvolit prezidenta republiky – Václavu Klausovi ke zvolení chyběl pouhý jeden hlas.
3
âINNOST SENÁTU
S C H Ò Z E S E N ÁT U Činnost Senátu v roce 2007 V úvodu bychom rádi shrnuli legislativní činnost Senátu za rok 2007. V číslech vypadá následovně: Senát projednal dohromady 64 návrhů zákonů. Převážnou většinu z nich – 55 – podpořil a 8 vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, přičemž čtyřikrát s nimi uspěl. 1 návrh zákona byl Senátem zamítnut.
Senát projednal v loňském roce 195 bodů Celkem Senát na 8 schůzích konaných v roce 2007 projednal 195 bodů. Šestnáckrát se v různém stadiu jejich projednávání zabýval senátními iniciativami, kterých bylo v roce 2007 předloženo 8. Ve sbírce zákonů byl po úspěšném absolvování celého legislativního procesu publikován doposud jeden, a to zákon o Ústavu paměti národa. Senát projednal také celkem 26 dokumentů Evropské unie a stejný počet mezinárodních smluv, přičemž až na jednu výjimku dal ve všech případech souhlas k jejich ratifikaci. Senátorky a senátoři se dále seznámili s 9 výročními zprávami úřadů a institucí, jako jsou Veřejný ochránce práv, Úřad na ochranu osobních údajů, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Nejvyšší kontrolní úřad a další. Senát se také spolu s dotčenými osobami a úřady věnoval petici „Zachraňte SOŠ a SOU obchodní v Jablonci nad Nisou“, kterou podepsalo více než 10 000 občanů. Vláda v průběhu celého roku celkem sedmkrát informovala Senát o jednání Evropské rady, a to jak předběžně o pořadech jednání, tak následně o výsledcích. V roce 2007 se uskutečnila také 4 veřejná slyšení Senátu. Jejich témata byla: Reálná rizika kůrovcové kalamity po orkánu Kyrill v Národním parku Šumava, Závěry jarní Evropské rady a jejich vliv na energetickou politiku ČR, Diabetes mellitus – hrozba 3. tisíciletí a Jaká by měla být budoucí politika České republiky a Evropské unie v oblasti globální změny klimatu? Senátorky a senátoři schválili také 2 návrhy na vyslání ozbrojených sil ČR do zahraničí a pobyt cizích armád v ČR.
tální televizní vysílání. Tímto zákonem by mělo být zajištěno a legislativně ošetřeno definitivní dokončení přechodu zemského rozhlasového a televizního analogového vysílání na vysílání digitální. Senát také projednal novelu zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, která byla předložena se záměrem harmonizovat stávající právní úpravu s právem ES. Děje se tak zejména zavedením povinných vstupních a pravidelných školení řidičů nákladních vozidel a autobusů, u kterých je řízení těchto vozidel hlavním předmětem jejich podnikání nebo hlavní pracovní náplní jako zaměstnanců. Snahou je zvýšit bezpečnost silničního provozu. Dlouhou debatu vzbudila novela zákona na ochranu zvířat proti týrání. Dle sdělení ministra zemědělství bylo prvotním impulsem pro její předložení nové nařízení ES o ochraně zvířat během přepravy a nový správní řád, který vyvolal potřebu upravit postavení Ústřední komise na ochranu zvířat. Senátoři se soustředili na jiné aspekty předložené normy a vrátili ji Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Jedním z nich je vypuštění možnosti výcviku loveckého psa na živém zvířeti, druhým pak finanční kompenzace státu obcím, které se budou starat o opuštěná zvířata po nuceném opuštění bytu jeho vlastníkem nebo uživatelem, například při zatčení a uvalení vazby.
Poslední čtvrtletí 2007 a leden 2008
Jednání Senátu o mezinárodních smlouvách
Od října 2007 do konce ledna 2008 proběhly celkem 3 schůze Senátu, každá z nich trvala dva dny a v jejich průběhu se uskutečnilo celkem 148 hlasování. Legislativní činnost Senátu byla vydatná – celkem senátorky a senátoři projednali 39 návrhů zákonů, u 33 z nich se rozhodli podpořit návrh zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou, 5 návrhů zákonů (dvě novely školského zákona, novelu zákona o zaměstnanosti, novelu zákona o veřejných zakázkách a novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání) vrátili Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, z toho ve třech případech Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrhy Senátu a v jednom (novela školského zákona) setrvala na svém původním znění. 1 návrh zákona (novelu zákona o Hlavním městě Praha) senátoři zamítli, v opakovaném hlasování o tomto návrhu zákona Poslanecká sněmovna schválila návrh ve svém znění. Z celé řady projednávaných předloh bychom se o některých mohli zmínit šířeji. První z nich je novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky, novela zákona o azylu a Policii České republiky. Hlavním cílem je reagovat na právní předpisy ES/EU upravující přeshraniční pohyb osob či postavení uprchlíků. Tato novela se vypořádává i s některými staršími „dluhy“ k evropskému právu nebo naopak s novým unijním projektem ve věci vízového informačního systému (VIS). Dalším důležitým zákonem, kterým se Senát zabýval, je návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digi-
Senát projednal návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací 14 mezinárodních smluv. Za zmínku zcela jistě stojí Dohoda mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Jedná se do značné míry o technický dokument, který obsahuje mimo jiné seznam dokumentů, které bude Švýcarsko provádět, stanoví postup při projednávání nově přijímaných dokumentů a jejich akceptaci Švýcarskem. Po vstupu dohody v platnost nebude muset Švýcarsko plně aplikovat všechna ustanovení schengenského acquis, což ovšem znamená, že nedojde k okamžitému zrušení kontrol na hranicích s členskými státy EU. Senát rovněž projednal Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. Během projednávání této úmluvy však převládl názor, že není potřeba tuto smlouvu ratifikovat, a tak návrh „dát souhlas k ratifikaci“ nebyl při závěrečném hlasování schválen.
4
Senátní návrhy zákonů V poslední době se senátoři velmi aktivně zapojili do legislativního procesu a pracují na celé řadě návrhů senátních návrhů zákonů. Senát zahájil projednávání novely trestního zákona předložené senátory Martinem Mejstříkem, Richardem Sequensem, Josefem Novotným, Janem Horníkem a Jaromírem Štětinou týkající se trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člo-
âINNOST SENÁTU věka. Zahájeno bylo také projednávání novely zákoníku práce předložené senátorem Tomášem Julínkem, která navrhuje odchylně upravit pracovní dobu zaměstnanců ve zdravotnictví. Nyní se tímto návrhem budou zabývat Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a Výbor pro záležitosti Evropské unie. Senát se také zabýval novelou zákonů o České televizi, Českém rozhlasu a ČTK připravenou Stálou komisí Senátu pro sdělovací prostředky, ve které byl navržen nový způsob volby do rad těchto institucí. Senát vrátil tuto předlohu navrhovateli, tedy Stálé komisi Senátu pro sdělovací prostředky, k dopracování. Na své 10. schůzi senátoři také schválili senátní novelu Ústavy ČR, jejíž snahou je zúžit dosavadní ústavní úpravu imunity členů Parlamentu ČR a soudců Ústavního soudu ČR. V Poslanecké sněmovně bude tento návrh zákona projednáván pod sněmovním tiskem č. 381. Dále byla schválena novela zákona o pozemních komunikacích, která si klade za cíl přenesení dosavadní odpovědnosti vlastníka nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo místní komunikací, za škody způsobené závadou ve schůdnosti na přilehlém chodníku, na vlastníka chodníku. V Poslanecké sněmovně bude tento návrh zákona projednáván pod sněmovním tiskem č. 382.
Dva senátní návrhy zákonů byly zamítnuty Pro úplnost je však třeba dodat, že senátorky a senátoři dva senátní návrhy zákonů zamítli; jednalo se o novelu zákona o znalcích a tlumočnících a návrh zákona o výplatě dodatečných náhrad klientům některých bank.
Senát projednal řadu dokumentů Evropské unie Senátorky a senátoři se na návrh příslušných výborů zabývali celkem 8 evropskými dokumenty. Usnesení Senátu obsahující doporučení Senátu jsou k dispozici na www.senat.cz v sekci Dokumenty a legislativa. Jednalo se o tyto tisky: Zelená kniha o tržních nástrojích pro účely v oblasti životního prostředí a v souvisejících politikách; Návrh nařízení Rady o společné organizaci trhu s vínem a změně některých nařízení; Sdělení Komise Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie; Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem; Návrh směrnice Rady, kterým se rozšiřuje oblast působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany; Sdělení Komise Dárcovství orgánů a transplantace: opatření na úrovni EU; Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů K obecným zásadám flexikurity: větší počet a vyšší kvalita pracovních míst prostřednictvím flexibility a jistoty a Návrh rozhodnutí Rady, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007 přijetím víceletého rámce na roky 2007–2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva.
Vláda informovala o jednáních Evropské rady Krátce po setkání hlav států a vlád konaném ve dnech 18. a 19. října 2007 v Lisabonu informoval místopředseda vlády Alexandr Vondra Senát o výsledcích tohoto jednání a pozicích České republiky. Uvedl, že Evropská rada se na tomto svém neformálním summitu zabývala především ukončením jednání mezivládní konference o reformní smlouvě. Dalšími diskutovanými otázkami byla Lisabonská strategie a posilování konkurenceschopnosti. O prosincovém jednání Evropské rady v Bruselu pak byli senátorky a senátoři informováni jak na počátku prosince, kdy byli seznámeni s pořadem jednání, tak v lednu po jeho skončení.
Senátoři volili členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů V průběhu 10. schůze senátoři zvolili 6 ze 7 členů Rady nově zřízeného Ústavu pro studium totalitních režimů. Senátorky a senátoři vybírali z celkem 46 osob navržených prezidentem republiky, Poslaneckou sněmovnou a občanskými sdruženími či právnickými osobami. Členy rady se stali: Patrik Benda (navržený Českou křesťanskou akademií), Čestmír Čejka (kandidát Konfederace politických vězňů ČR), Ivan Dejmal a Petr Fiala (navržení Poslaneckou sněmovnou), Naděžda Kavalírová (kandidátka prezidenta republiky) a Michal Stehlík (navržený Poslaneckou sněmovnou a současně Národním muzeem v Praze). Tímto krokem se téměř naplnila dikce příslušného zákona, u jehož zrodu stál Senát. Zbývajícího člena či členku Rady bude Senát volit na své příští schůzi, v současné době běží lhůta pro podávání nových návrhů. Rada se sešla 13. prosince 2007 v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů na svém prvním zasedání. Předsedkyní Rady byla zvolena paní Naděžda Kavalírová, místopředsedou pan Ivan Dejmal.
Souhlas se zahraničními operacemi Armády ČR Důležitým bodem jednání byl i vládní návrh působení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích v roce 2008. S tímto návrhem před Senát předstoupila ministryně obrany Vlasta Parkanová. Po její zprávě a zprávě zpravodaje Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Richarda Sequense Senát vyslovil s návrhem souhlas „kvalifikovanou většinou“.
Zprávy senátních komisí V závěru 10. schůze informovali předsedkyně a předsedové komisí, které Senát v 6. funkčním období zřídil, již tradičně své kolegyně a kolegy o činnosti komisí v uplynulém roce. S výroční zprávou Českého telekomunikačního úřadu za rok 2006 seznámil Senát předseda Rady tohoto úřadu Pavel Dvořák a generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík předložil Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2006. Mgr. Sylva Kyselová Majovská, Jan Knotek organizační odbor Kanceláře Senátu
5
SENÁT
S L AV N O S T N Í S H R O M Á Î D ù N Í
K 1 1 . V ¯ R O â Í U S TAV U J Í C Í S C H Ò Z E S E N ÁT U
Na slavnostním shromáždění v Hlavním sále Valdštejnského paláce, které se konalo 18. prosince, se senátoři jako každoročně sešli se svými bývalými kolegy. Shromáždění předsedal doyen Senátu Bedřich Moldan, který také celé setkání moderoval. Senátoři si připomněli celý uplynulý rok a shrnuli práci předchozích dvanácti měsíců. Jednak na filmovém záznamu, jednak prostřednictvím slov předsedy Senátu, který uplynulý rok zhodnotil. Z projevu Přemysla Sobotky vyjímáme:
6
„I v letošním roce si český Senát, především díky svému charakteru, zachoval svou džentlmenskou politickou kulturu a není naší vinou, že o tom naše veřejnost byla informována, stejně jako v předchozích letech, opravdu sporadicky. Rád bych vám všem za atmosféru, která v našem Senátu panovala a panuje, poděkoval. Letošní senátní snahy o zlepšení kvalitního procesu probíhaly v poněkud jiné atmosféře než v období let 2005–2006. Je to celkem logické, protože jako jedna ze dvou komor Parlamentu České republiky jsme jen částí spojitých nádob a ovlivňuje nás poměr sil a atmosféra ve Sněmovně. Po loňských volbách zmizela ze Sněmovny hlasovací mašinerie 111, která po sobě zanechala některé škody, a s těmi se nyní bude muset vypořádat, často bolestivě, celá společnost. Věřím však, že si my senátoři i při tom zachováme rozvahu a tradiční pocit zodpovědnosti. Legislativní práce Senátu v roce 2007 v číslech nám byla připomenuta před chvílí. (Pozn. redakce: Senát v loňském roce projednal dohromady 64 návrhů zákonů. Převážnou většinu z nich – 55 – podpořil a 8 vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, přičemž čtyřikrát s nimi uspěl. 1 návrh zákona byl Senátem zamítnut.) Vedle této naší nejdůležitější činnosti však pokračoval i proces jeho otevřenosti vůči veřejnosti. Vedle četných kulturních a společenských akcí byla i v letošním roce významnou součástí aktivit Senátu řada veřejných slyšení a seminářů, z nichž bych rád připomněl především rozpravy o prezidentské volbě a o budoucích prioritách českého předsednictví EU.
SENÁT
Stejně jako v letech předcházejících i letos sehrála v české zahraniční politice svou cennou a nezastupitelnou roli senátní diplomacie. Nejde jen o naše styky v rámci Asociace evropských senátů, jejíž vrcholnou akcí bylo říjnové zasedání v Bukurešti, či jednání s našimi kolegy ze zemí Visegrádu nebo setkání předsedů parlamentů zemí EU v Bratislavě. Velice úspěšnou byla například naše mise do Litvy, Estonska a Lotyšska, kde jsme jednali se všemi ústavními činiteli těchto zemí. Při těchto setkáních jsme se přesvědčili nejen o upřímné snaze pobaltských republik spolupracovat s námi, ale také o mnoha zcela stejných problémech, se kterými se jako nové členské země unie musejí potýkat. Podobně bych mohl mluvit i o našich letošních návštěvách Bulharska a Rumunska. Znovu mne to přesvědčilo o významu a funkčnosti senátní diplomacie, která opět potvrdila dobře zavedenou praxi, že naše delegace vystupují v dresu České republiky, pod kterým se teprve skrývá dres Senátu a zcela nakonec
Pokud jsem loni končil svůj projev poděkováním našim partnerům a partnerkám za jejich podporu, toleranci a pochopení, bez nichž bychom práci senátora nemohli vykonávat naplno, myslím si, že je beze sporu zcela správné toto poděkování rozšířit na naše rodiny jako celek a stejně i na naše spolupracovníky.“
Na závěr setkání předseda Senátu poděkoval představitelům třech organizací, které připravily výstavu Albrecht z Valdštejna a jeho doba ve Valdštejnské jízdárně Senátu. Pamětní medaili Senátu převzali z rukou Přemysla Sobotky plk. Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu, generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš a vedoucí Kanceláře Senátu František Jakub. red.
tílko v barvách našich politických klubů. Český Senát se tak dostal do povědomí ostatních partnerů a to se také pozitivně odráží při jednáních. V souvislosti s naší prací v příštím roce je třeba si od prvního dne naplno uvědomit, že tento rok bude v naší zemi ve znamení příprav na předsednictví EU v roce 2009, a nesmíme zapomínat, že součástí budeme i my v Senátu. Stejně tak bych rád připomenul, že uplynulý rok byl v Senátu také ve znamení historie, věnované době zakladatele našeho sídla Albrechta z Valdštejna. Naše spojení s Vojenským historickým ústavem, Národním muzeem a dalšími domácími i zahraničními partnery přineslo své ovoce. Nepochybuji o tom, že jste již všichni výstavu navštívili. Zároveň věřím, pokud jste na to zapomněli, že ji ještě stihnete doporučit k návštěvě svým přátelům a známým.
7
ZAHRANIâNÍ POLITIKA
I N D I E A R U S KO O â E K ÁVA J Í
N A B Í D K Y â E S K ¯ C H P O D N I K AT E L Ò
Předseda Senátu Přemysl Sobotka se na začátku prosince vydal na neobvykle dalekou cestu. Senátní a podnikatelská delegace, kterou vedl, navštívila Indii a ruský Jekatěrinburg. Cílem cesty bylo kromě standardních politických aktivit napomoci českým podnikatelům při jejich vstupu na indický a ruský trh. Úvod cesty patřil šestimiliónovému Hyderabadu, kde Přemysl Sobotka zahájil česko-indický podnikatelský seminář. Z české strany se ho rovněž zúčastnil Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu, Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí, a také prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. „Je pravidlem, že na senátních oficiálních návštěvách mě doprovázejí zástupci podnikatelů. Vedle oficiálních jednání s představiteli státu Andhra Pradesh tak mám příležitost zahájit i podnikatelský seminář, jehož cílem je prohloubit česko-indické podnikatelské vztahy. Příležitost pro české podnikatele vidím v energetice, technologických celcích, ale i ve službách a dalších oborech. Politici mohou kontakty navazovat, pak už záleží jen na podnikatelích, do jaké míry bude jejich mise tady v Indii úspěšná,“ řekl Přemysl Sobotka na úvod semináře. České investice v Indii podpořil Chief Ministr státu Andhra Pradesh Rajasekhara Reddy. Andhra Pradesh patří k nejrozvinutějším státům indické federace a senátní delegace se na každém kroku setkávala s obrovským hladem po energiích, po masivních investicích do technologických celků, které mají tvořit páteř mohutného nástupu indické ekonomiky na globálním hřišti. Indičtí představitelé zdůrazňovali, že především růst střední třídy přinese další prudký vzestup celé Indie. Pro zajímavost lze uvést, že
podle indických odhadů tvoří střední třídu zhruba tři sta miliónů obyvatel Indie, což je čtvrtina celkového počtu Indů, ale zároveň je to zhruba tolik, kolik obyvatel má dohromady celá Evropská unie. Podnikatelskou část delegace tvořili například nejvyšší představitelé České exportní banky, Škodaexportu, Škoda power, ale i rektor Západočeské univerzity v Plzni Josef Průša. Ten za účasti Přemysla Sobotky podepsal memorandum o spolupráci mezi Západočeskou univerzitou a Technological University of Hyderabad v oblasti vzdělávání odborníků v energetice. „Letos je to šedesát let, co tehdejší Československo navázalo diplomatické vztahy s Indií. Jsem rád, že mohu při své návštěvě nejen hodnotit dosavadní dobré vztahy, ale i je do budoucna rozvíjet,“ uvedl Přemysl Sobotka na akademické půdě. Druhou část indické mise tvořila návštěva státu Tamil Nadu. V hlavním městě Chennai bylo klíčové jednání s předsedou místního parlamentu Thiru Avudaippanem. „Místní politici už s českými investicemi zkušenost mají, v sedmdesátých letech tu vyrostla československá elektrárna, která dodnes funguje, a Škodaexport má projekt na další elektrárnu v této oblasti. Mojí snahou bylo přesvědčit mé politické partnery, že ČR je i v náročných investičních celcích spolehlivým partnerem. Nenabízíme jen výstavbu a provoz elektrárny, ale související aktivity, včetně výstavby rafinerie na biopaliva nebo vyškolení odborníků,“ řekl po jednáních šéf českého Senátu. „Rád bych, aby Škodaexport nebyl jedinou firmou, která se v Tamil Nadu uchytí, máme široké možnosti, české výrobky a projekty tu mají dobré jméno, a tak je jenom na podnikatelích, jak se ve vysoce kon-
ZAHRANIâNÍ POLITIKA kurenčním prostředí prudce se rozvíjející Indie uchytí,“ dodal Přemysl Sobotka a zároveň potvrdil, že české firmy mají v Indii podporu České exportní banky. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka k tomu řekl, že našim podnikatelům nahrává, že Indie se otevírá zahraničním investorům a vytváří legislativní rámec pro jejich vstup na indický trh. Tamil Nadu je významný turistický region, a tak se tato část cesty po Indii stala jedinou, kdy měli senátoři možnost strávit dvě hodiny v jednom z nestarších buddhistických kláštěrů. Návštěva Mamallapuram byla ovšem poznamenaná živými vzpomínkami na úder vln tsunami v roce 2005, které významně zasáhly i východní pobřeží Bengálského zálivu. Chrám samotný zůstal nepoškozen, ale rybářské vesnice byly zničeny, stejně tak lodě, prostředek obživy většiny místních obyvatel. Poslední zastávkou na cestě po Indii bylo hlavní město federace Dillí. Předseda Senátu spolu se senátní delegací jednal s viceprezidentem Indické republiky Hamidem Ansarim. Ten je zároveň předsedou Senátu, horní komory indického Parlamentu. „Také na tomto jednání jsem zdůraznil zájem českých podnikatelů na rozvoji obchodních vztahů s Indií. Požádal jsem pana Ansariho, aby čeští podnikatelé měli při získávání zakázek stejné podmínky jako všichni ostatní zájemci,“ uvedl Přemysl Sobotka. Čeští podnikatelé si cestu se senátní delegací pochvalovali, i když bylo znát, že prosadit se nebude v Indii jednoduché. O miliardový trh mají zájem všichni. Od významných globálních hráčů k nově vznikajícím korporacím, které jsou aliancemi pouze s jedním účelem: získat podíl na indickém trhu. Denně tu přibude tolik lidí, kolik má například celá Belgie, tedy okolo deseti miliónů. Úspěch zahraničních firem bude spočívat jednak v tom, jaké podmínky vytvoří federální Parlament a vláda, ale také ve schopnosti absorbovat indické rozměry, které jsou pro Evropany často neskutečné. Podnikatelé tvrdí – máme na to. Senátní cesta v tom pomohla.
Podpis česko-ruského obchodního kontraktu za přítomnosti předsedy Senátu P. Sobotky a gubernátora Sverdlovské oblasti E. Rossela Pracovní cesta celé delegace pokračovala návštěvou Jekatěrinburgu, hlavního města Sverdlovské oblasti. „Zúčastnil jsem se zde obchodně podnikatelského fóra, naše vazby na tuto oblast jsou tradičně dobré a silné, a tak věřím, že podnikatelé, kteří tu jsou s námi, dokážou rozšířit své aktivity. Co se týká politické reprezentace oblasti, zájem o spolupráci s námi je. Svědčí o tom již realizovaný projekt modernizace výrobních kapacit společnosti Uralvagonzavod v objemu jedné miliardy eur nebo chystaná výstavba závodu na zpracování ropy, kde je hodnota kontraktu téměř dvě a půl miliardy dolarů,“ řekl na závěr jednání v Rusku předseda Senátu, který se sešel s gubernátorem Sverdlovské oblasti Eduardem Rosselem a dalšími místními politiky. České firmy dodávají do Sverdlovské oblasti i další technologické celky, jako je spalovna komunálního odpadu v Jekatěrinburgu nebo dodávka pěti těžkých speciálních jeřábů do metalurgického závodu ve skupině Maxi group. Čeští podnikatelé mají zájem i o dodávky městských autobusů, budování městské infrastruktury v Jekatěrinburgu nebo modernizaci tramvajové dopravy. PhDr. Petr Kostka tiskový tajemník Kanceláře Senátu
Cesta do Indie a Ruska se uskutečnila ve dnech 2. – 7. prosince 2007 a senátní delegaci tvořili: Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu České republiky (ODS) senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD) senátorka Soňa Paukrtová (KOD) senátor Jaroslav Kubera (ODS) senátor Adolf Jílek (KDU-ČSL) senátor Josef Novotný (SNK) Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu České republiky Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí České republiky
ROZHOVOR
S E N ÁT P OVA Î U J I
Z A S V Ò J D R U H ¯ D O M OV
V komunální politice jste začínal jako starosta města Telč. Co Vás jako pedagoga vedlo ke vstupu do politiky komunální a později i do politiky nejvyšší? Jako pedagoga mě zajímaly odjakživa veřejné věci. Po šedivých letech komunismu, kdy jsem se věnoval převážně pedagogické práci a umění, jsem se jako mnozí jiní dostal do komunální politiky a stejně jako ostatní jsem ani netušil, kam až mě ta cesta může dovést. Oslovila mě řada lidí, abych kandidoval do zastupitelstva, a nakonec jsem byl zvolen starostou. Moje politická dráha tím byla nastartovaná a jako mnozí jiní starostové i já jsem přijal kandidaturu do Senátu, kde zasedám od jeho úplného počátku již 12 let.
R
OZ
Platí pro Vás Nerudovo „vším jsem byl rád“? Nebo byste nejraději nějakou část svého veřejného působení vymazal? Tady musím přiznat, že opravdu vším jsem byl rád a nelituji žádné zkušenosti, kterou jsem kdy získal. Nejvíce a nejraději vzpomínám na své působení mezi dětmi a studenty, neboť zde je ta práce opravdu velmi tvůrčí a inspirativní. I dobu působení na radnici města Telč si připomínám velmi rád, měl jsem zde přímý kontakt s lidmi a to je nedocenitelné.
Je o Vás známo, že jste stál u zrodu parlamentní skupiny přátel Francie. Také jste získal jedno z nejvyšších francouzských ocenění. Čím Vás tak Francie a Francouzi přitahují? Máte pravdu, francouzský prezident Jacques Chirac mi prostřednictvím francouzského velvyslance Joël de Zorzi v Buquoyském paláci v Praze propůjčil za zásluhy na rozvoji česko-francouzských vztahů vysoké státní vyznamenání Rytíř Národního řádu. Moje spolupráce s Francií se datuje od počátku 90. let, kdy jsem v Telči stál u zrodu letního kulturního projektu nazvaného Francouzsko–česká hudební akademie. Jedná se o letní školu pro studenty vysokých hudebních škol a konzervatoří z celé Evropy. A čím mě Francie tak přitahuje? Je to odjakživa kulturní velmoc, kultura je pro Francouze přirozenou součástí života. Snaží se ji včlenit do běžného života, památky oživují z veřejných rozpočtů. Nejenže si s Francouzi v tomto směru máme co říct, ale máme se od nich hodně co učit. A právě ta jejich neokázalá a každodenní kulturnost, to je to, čeho si na Francouzích cením nejvíce.
HOVO
R
Ovlivnila Vaše práce v Senátu a ve vládě Vaši původní profesi a naopak, v čem Vám Vaše učitelská praxe v politice pomohla? Určitě mi práce pedagoga pomohla. Jsem vystudovaný učitel matematiky a výtvarné výchovy. Kantořina je velmi tvořivá práce - musíte si nejprve určit nějakou myšlenku, kterou chcete dětem zprostředkovat, a pak si připravit cestu, po které s dětským kolektivem půjdete, abyste své původní ideje naplnil. A co jiného je starostování? A zvláště starostování v tak krásném městě, jakým Telč je. Telč je vlastně umělecké dílo, které jsem se snažil za pomoci kolektivu spolupracovníků nějakým způsobem upravit a v počátcích svého starostování probudit z jeho všednosti a šedivosti. V nejrůznějších školských zařízeních jsem se také perfektně naučil řídit a vést kolektiv.
zasloužili o město Telč. Ze šedivého spícího provinčního městečka se pod mým vedením stalo krásné evropské město, které bylo zapsáno spolu s Prahou a Českým Krumlovem na seznam památek Unesco. Přivedli jsme sem vysoké školství, připravili a začali naplňovat program strategického rozvoje města. Cením si také toho, že se mi podařilo město nastartovat a to si nyní žije svým pestrým a bohatým životem a rozvíjí se čím dál více.
Senát společně s Vojenským historickým ústavem a Národním muzeem za přispění mimo jiné i Ministerstva kultury uspořádaly ve Valdštejnské jízdárně rozsáhlou výstavu Albrecht z Valdštejna a jeho doba. Byl jste se na výstavě podívat a jaký Václav Jehlička, na ni máte názor? senátor (KDU-ČSL), Vidíte, a zrovna tato výstava je krásným příkladem ministr kultury toho, jak státní instituce podporují kulturu. Výstava je úžasná, samozřejmě jsem ji už viděl, ale chystám se tam ještě alespoň jednou, abych si ji Jak se Vám daří skloubit působení v Senátu a na Ministerstvu mohl pořádně užít. Velmi mě potěšilo, že to byl právě Senát, kdo kultury? Je to pro Vás přínosné, že máte možnost pracovat jak inicioval vznik této výstavy. v Parlamentu, tak i ve vládě, nebo spíše naopak? A jestli dovolíte, jsme zpět u Francouzů. Francouzský Senát má Že mám možnost být zároveň ve vládě i v Senátu, to je pro mne v užívání Lucemburský palác, jehož součástí je i Lucemburské zcela jednoznačně velká výhoda. Na vládě se tvoří a připravují zámuzeum. Zde se pořádají nejrůznější výstavy, a protože na ně dokony, které později putují do Poslanecké sněmovny a do Senátu. stávám pravidelně pozvánky, mohu vám říct, že jsou to výstavy na Mám jedinečnou výhodu, neboť po 12 letech parlamentní práce si nejvyšší úrovni. Například Henri Matisse, Paul Gauguin, Sandro již dovedu představit, jakým způsobem bude konkrétní zákon seBoticelli… Takhle bych si já představoval, že by český Senát mohl nátory nebo poslanci přijat, jaké k němu budou mít výhrady či navyužívat svou Valdštejnskou jízdárnu. Od začátku ustavení Senátu opak, která část projde bez problémů. Zároveň mám velké jsem měl snahu prosadit převzetí Jízdárny do naší péče a připrazkušenosti z komunální politiky jednak osobní a jednak díky spovovat vlastní výstavní projekt. Bohužel vedení Senátu tehdy nelupráci s ostatními kolegy-senátory, kteří jsou též starosty. Takže našlo dost odvahy pustit se do této činnosti, což mě dodnes mrzí. i dopady zákona a jejich aplikaci v praxi si ve většině případů doDnešní Valdštejnská výstava je důkazem toho, že jsem měl tehdy kážu dost dobře představit. A můžu tedy podobu zákona ovlivnit pravdu a že by český Senát po vzoru svého staršího a zkušenějuž při jejím vzniku. Anebo se o to alespoň pokusit. šího francouzského partnera určitě uspěl. Ale věřím, že ještě není vše ztraceno, protože současný předseda Senátu, který ValdštejnČeho si ve své politické kariéře nejvíce ceníte, co se Vám dle Vaskou výstavu doslova vydupal ze země, má pro tyto aktivity velké šeho mínění opravdu podařilo? pochopení. Je nastartovaný velký trend otevírání Senátu veřejJsem opravdu hrdý na to, jak jsme se spolu s ostatními zastupiteli nosti a jsem přesvědčen, že se hned tak nezastaví.
10
SENÁTO¤I VE VLÁDù republiky a měl v sobě zakořeněné silné demokratické cítění. V komunistickém režimu šťastný nebyl, přesto mi dokázal vštípit demokratické principy života. A jsem mu za to nesmírně vděčný dodnes.
Inicioval jste také významný evropský turistický projekt cyklistických zelených stezek greenways z Vídně do Prahy. Věnujete se aktivně jízdě na kole nebo nějakému jinému sportu? Na kole jezdím rád a pouze rekreačně. Zelené stezky z Vídně do Prahy jsem inicioval na základě podnětu mého známého z USA, kde již dlouho fungují. Jedná se o síť cest, které vedou v přírodě a kolem nejrůznějších památek. Vedou například v málo navštěvovaných nebo v méně rozvinutých oblastech. A právě touto cestou se do ekonomicky slabších míst přivede život. Myšlenka greenways spočívá v tom, že se nebudují nová zařízení, ale využívá se potenciálu, který v dané lokalitě již existuje. Například různé zajímavé stavby, zámky, tvrze, statky. Součástí projektu je i obnova starých alejí. Není to devastující turistika, ale turistika podporující rozvoj regionu. Máte na politickém poli nějaký vzor? Vždy jsem si vážil lidí, kteří stáli v čele a vedli ostatní. Když tak o tom přemýšlím, nejvíce mě zajímali panovníci, kteří toho dokázali hodně udělat pro český stát. Z nich všech bych asi nejraději jmenoval Karla IV. Ovlivnil Vás nějaký člověk svým životem nebo chováním natolik, abyste si svá osobní rozhodnutí s ním alespoň v duchu konzultoval? Tady nemusím ani moc přemýšlet. Člověk, který mě v životě nejvíce formoval, to byl můj otec. Přiznám se, že pokud žil, ani jsem si neuvědomoval, jak velký vliv na mě má. Můj otec prožil období první
Jak se uklidňujete nebo aktivujete při dlouhých schůzích Senátu nebo vlády? Jsem člověk, který ze všeho nejraději tráví svůj čas ve volné přírodě. Chodím po krajině, pozoruji přírodu a to mě nejvíce ze všeho uklidňuje a nabíjí do dalšího života. Při dlouhých jednáních a schůzích je pro mne nejtěžší právě sezení na jednom místě. Doslova trpím nedostatkem pohybu. V Praze mi vůbec velmi schází přirozený pohyb na čerstvém vzduchu, takový, který se pobytem v tělocvičně nebo fitku nedá nahradit. Abych se vrátil k Vaší otázce: jakmile se během jednání naskytne pauza, vyjdu si ven, na vzduch. Často využívám krásnou Valdštejnskou zahradu nebo palácové zahrady na Malé Straně. Procházka v klidu, ta mi dodá potřebnou energii k další práci. Máte čtyři dcery a syna. Jak se rodina dívá na Vaši současnou roli ministra kultury? Samozřejmě je celá moje rodina hrdá na to, že jsem senátor a že v současné době řídím Ministerstvo kultury. Na druhé straně ale je jasné, že jim doma chybím, protože většinu času trávím v Praze. Postrádá mě hlavně mladší dcera, které je nyní 13 let a které bych se rád věnoval podstatně více, než mi mé pracovní povinnosti dovolují. A na závěr dovolte, pane ministře, poslední otázku: co Vy a Senát? Jsem velmi rád, že tato otázka padla a děkuji Vám za ni. Senát mám totiž strašně rád, senátní léta tvoří výraznou kapitolu v mém životě. Jsem hrdý na to, že mi osud dopřál strávit tolik let ve vybrané a kultivované společnosti, jakou senátoři tvoří. Měl jsem možnost poznat lidi na vysoké lidské i odborné úrovni s velkým rozhledem, od kterých jsem se toho hodně naučil. Atmosféra v Senátu je lidská, máme mezi sebou velmi korektní vztahy. Bez nadsázky mohu říct, že noblesní Valdštejnský palác dostal společnost, kterou si jeho nádherné prostředí zaslouží. Na Ministerstvu kultury působím dočasně, ale Senát, ten pořád považuji za svůj druhý domov. Děkuji Vám za rozhovor. Ptala se Mgr. Květa Kozáková odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu
11
âINNOST SENÁTU
V E ¤ E J N Á S LY· E N Í S E N ÁT U Veřejné slyšení Senátu je určeno pro projednání určité otázky v působnosti Senátu. Koná se na základě návrhu skupiny nejméně pěti senátorů nebo výboru Senátu. Do Senátu jsou vždy přizváni odborníci, znalci a další osoby, které mohou o projednávaném tématu podat informace a důležitá stanoviska. Smyslem konání veřejného slyšení je otevření parlamentní tribuny nejen pro senátory a poslance, ale také pro zástupce odborné a občanské veřejnosti. První veřejné slyšení Senátu se konalo v roce 2001 k situaci v České televizi a k postavení veřejnoprávních médií obecně. Doposud se konalo 13 veřejných slyšení, o posledních dvou vám dnes přinášíme podrobnější zprávu. Stenografické záznamy ze všech jednání veřejných slyšení Senátu naleznete na internetových stránkách Senátu: www.senat.cz.
DIABETES MELLITUS – HROZBA 3. TISÍCILETÍ 12. veřejné slyšení Senátu na téma onemocnění cukrovkou inicioval Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Jednání zahájil předseda Senátu Přemysl Sobotka, který jako pozitivní fakt vyzdvihl šíři tohoto jednání. „Jsem rád, že se na tomto slyšení sešli společně politici, odborní lékaři, státní úředníci, zástupci pacientů a zdravotních pojišťoven. Stejně tak jsem rád, že předmět dnešního jednání má tak široké spektrum osmi zajímavých tematických okruhů. U jiného veřejného slyšení, semináře či konference by možná někdo mohl namítat, že šíře projednávaného tématu může být věci samé ke škodě, ale rozhodně to není dnešní případ.“ Dále přiblížil diabetes jako problém, u kterého se nelze omezit jen na odbornou stránku léčby a lidské aspekty nemoci, a zdůraznil: „Dokazuje to i existence Deklarace Evropského parlamentu o diabetu, která varuje před hrozící katastrofou pro zdravotní systémy členských zemí Evropské unie. Není se co divit, když si uvědomíme, že diabetes mellitus postihuje přes 25 miliónů lidí v Unii. Očekává se zvýšení onemocnění s tím, že nebezpečím rozvoje diabetu je v Evropě ohroženo kolem 60 miliónů lidí.“ Diabetes se tak v těchto širokých souvislostech podle něho stává nejen problémem prevence a osvěty, ale i choulostivou otázkou ekonomickou. „Právě otázka prevence a osvěty, např. v českých podmínkách, je stejně významná jako ostatní aspekty léčby diabetu. Je to však závažný celospolečenský problém, který nelze omezit jen na nemocné a jejich odborné lékaře,“ řekl shromážděným P. Sobotka. Milan Cabrnoch, poslanec Evropského parlamentu, ve svém vystoupení uvedl, že na rozdíl od ostatních zásadních okruhů zdravotních problémů se v případě diabetu a přidružených komplikací nedaří snížit ani výskyt, ani náklady. „Diabetes není jedno onemocnění, ale je třeba si uvědomit, že je to celý komplex zdravotních problémů, které spolu navzájem souvisejí. Náklady na léčbu diabetu jsou ohromné. V současné době představují podle expertů téměř 300 miliard dolarů a v dalším období by mohly představovat až 400 miliard dolarů,“ řekl M. Cabrnoch. „Jedno ze zásadních doporučení nejen Evropského parlamentu, ale i dalších institucí je přijmout národní program jako nástroj ke konkrétním krokům, které je třeba udělat,“ uvedl.
Jan Engl, tajemník Diabetologické Asociace ČR, sdělil přítomným, že v ČR je současné době 750 000 diabetiků, možná i milión, protože se předpokládá, že 300 000 lidí o své nemoci vůbec neví. V současné době jenom odhadem vynakládá stát více jak 20 miliard na léčbu diabetu a jeho komplikací. Za dvacet let by to mohlo být 1 200 000 lidí a léčba by následně přesáhla 60 mld. Kč. „Za těmito čísly jsou i lidé, kteří trpí komplikacemi. V tomto roce je to kolem čtvrt miliónu lidí, nicméně za dvacet let může být postiženo komplikacemi více než půl miliónu pacientů s diabetem. U diabetiků 2. typu, kteří představují více jak 90 % všech diabetiků v ČR, se jedná především o genetickou predispozici, ale nejenom o ni. Je všeobecně známo, že velký vliv má životní styl a příjem kalorické stravy. Je prokázáno, že i relativně malý přírůstek hmotnosti výrazně navyšuje riziko onemocnění diabetem. Je také známo, že více jak 80 % diabetiků 2. typu má nadváhu. A přitom naopak, režimová opatření, relativně malé snížení váhy, může znamenat – nebudete tomu věřit – až 60% snížení rizika diabetu,“ uvedl ve svém vystoupení J. Engl. Jaromír Gajdáček, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR, je přesvědčen, že je třeba začít od edukace, změnit životní styl. Svaz zdravotních pojišťoven už v roce 2005 představil v Brně program tzv. individuálních zdravotních pojistných plánů. „Je to v podstatě jakási individuální smlouva mezi pojištěncem a pojišťovnou, která může významným způsobem ovlivnit chování pojištěnce v případě závažného onemocnění nebo v případě prevence závažných onemocnění,“ řekl J. Gajdáček. Stanislava Pánová, ředitelka odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR, představila národní akční plán prevence výskytu obezity a její léčby. „Je to plán, který vychází z globální strategie pro výživu, pohybovou aktivitu a zdraví přijaté na 57. plenárním zasedání Světové zdravotnické organizace. Byla ustavena rada pro obezitu, která tento materiál přetvořila na naše podmínky, a vznikl akční plán, který je v tuto chvíli připraven na léta 2007–2017. Hlavním cílem tohoto programu je zastavit výskyt nadváhy u dospělých a snížit výskyt obezity u dětí,“ uvedla S. Pánová. Senátorka Alena Palečková rozebrala úlohu politiků tak, že by měli diabetes považovat za skutečný problém. Umožnit dobré informování o možnosti ovlivnit tuto nemoc životosprávou, prevencí, včasnou diagnostikou a adekvátní léčbou, aby se zabránilo následným komplikacím, které zatěžují zejména pacienty, ale také celý systém financování léčby. Souvisí to i s uplatněním nemocných v profesním životě, což má opět ekonomické dopady. „Chtěla jsem jen upozornit, že tyto a další aspekty zohledňuje jakési desatero, které bylo sestaveno za pomoci zde vystupujících odborníků i dalších a ke kterému se jistě ve druhé části po přestávce povede odborná diskuse a ke kterému bychom se na závěr měli přihlásit nebo se pod něj podepsat,“ zakončila A. Palečková.
12
âINNOST SENÁTU Závěry veřejného slyšení Senátu o diabetes mellitus byly stanoveny do deseti bodů takto: 01. Prevence diabetes mellitus je celonárodní záležitost, jíž je třeba věnovat intenzivní pozornost ze strany státních orgánů, hygienické služby a zdravotníků. Prevence diabetes mellitus 2. typu souvisí s prevencí obezity, předcházení diabetu 1. typu souvisí s prevencí autoimunních onemocnění. 02. Podpora aktivní depistáže diabetu 2. typu v ordinacích praktických lékařů vedoucí k časnějšímu odhalení osob s diabetem, umožnění včasné léčby a zamezení velkého počtu komplikací. 03. Institucionální začlenění praktického lékaře do systému léčby diabetes mellitus. Prohloubení spolupráce odborných diabetologických ambulancí s praktickými lékaři. 04. Vytvoření komplexního systému vzdělávání pacientů nejen z diabetologických ordinací prováděného profesionálními lektory, který by zabezpečil jejich dostatečnou informovanost. 05. Důsledná léčba diabetu, včasný záchyt komplikací a jejich intenzivní léčba jako podmínka snížení jejich výskytu. Podpora vzniku nových podiatrických ambulancí provádějících specializovanou péči o pacienty s diabetickou nohou a systému aktivního vyhledávání nemocných s vysokým rizikem amputace. 06. Aktivní vyhledávání, včasné stanovení diagnózy a komplexní léčba pacientů s diabetes mellitus a ischemickou chorobou srdeční jako cesta ke snížení úmrtnosti. 07. Implementace základních tezí doporučení pro správnou léčbu do praxe ve spolupráci odborné společnosti, ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. 08. Úprava parametrů systému úhrad v souladu s implementací doporučení pro léčbu. 09. Systém objektivní kontroly výsledků léčebné péče o pacienty s diabetes mellitus vytvořený ve spolupráci odborné společnosti, ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. 10. Poskytování dat popisujících péči o pacienty s diabetes mellitus zdravotními pojišťovnami retrospektivně i prospektivně. Tyto informace budou sloužit k analýze vývoje ve vztahu k organizaci péče a léčebným intervencím.
JAKÁ BY MĚLA BÝT BUDOUCÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY A EVROPSKÉ UNIE V OBLASTI GLOBÁLNÍ ZMĚNY KLIMATU? 13. veřejné slyšení Senátu, které uvedl a moderoval senátor Bedřich Moldan, bylo pořádáno z podnětu Výboru pro záležitosti Evropské unie. Úvodní slovo přednesl předseda výboru Luděk Sefzig: „Není to ojedinělá akce a už teď předesílám, že při diskusích o tom, jak bude vypadat předsednictví Česka v Evropské unii, které nastane v první polovině roku 2009, budeme pokračovat právě v tomto období zařazením tématu, které bude projednáváno všemi výbory členských zemí EU a které by se mělo týkat bezemisních zdrojů energie. To je téma, které je pro ČR velmi důležité a spojuje environmentální přístup s energetickým přístupem. Obě otázky – jak energetická, tak životního prostředí – jsou ryze evropskými otázkami, samozřejmě s důrazem na česká specifika.“ Po jeho zahajovací řeči vystoupili jednotliví odborníci na přírodní vědu, zejména naši přední klimatologové, mezi jinými Radan Huth, ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky. Ten se mimo jiné zmínil o možných projevech změn klimatu v budoucnosti. „Vidíme, že se v Evropě s vysokou pravděpodobností bude oteplovat, že v zimě bude oteplení vyšší na severovýchodě kontinentu. Pokud jde o srážky, vidíme, že v zimě budou srážky klesat ve středomořské oblasti a růst od 50 stupňů severní šířky, zatímco v létě lze do značné míry očekávat vysušování, tedy pokles srážek prakticky v celé Evropě s výjimkou nejsevernějších částí.“ Mezi odborníky vystoupil také náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Soustředil se na vliv změn klimatu na srážky na našem území: „Problém je v tom, že se změní rozložení srážek v průběhu roku. Očekáváme, že v létě bude méně srážek,
a proto se pravděpodobně bude vyskytovat častěji sucho, a toto menší množství srážek navíc bude vypadávat v kratších časových intervalech. To znamená, že očekáváme dost velký tlak na intenzivní srážky. Pokud jde o vyšší výskyt intenzivních srážek a z toho vyplývající rizika povodní, tak to je něco, co si snad už dneska všichni pamatujeme, a nikdo v České republice nebude zpochybňovat, že by nějaké povodně a intenzivní srážky mohly způsobit problémy. To je realita.“ Další významnou prezentaci přednesl Nicolas Théry, hlavní poradce generálního ředitele EG Enviroment. Zaměřil se na politiku Evropské unie ve světle nadcházející celosvětové konference o změnách klimatu na Bali. Hovořil jménem Evropské komise a vyjádřil, jak na skutečnost změny klimatu reaguje EU. „Myslím si, že národní debata o klimatických změnách o životním prostředí a systematických změnách je velice důležitá, pokud chceme skutečně podniknout něco proti klimatickým změnám a pokud chceme kolektivně uspět. Jaké jsou klíčové cíle? Dosáhnout v rámci EU cíle dvou stupňů a přístup je možný dvojí. Takovýto přístup byl Evropskou radou schválen v březnu jednohlasně. V případě mezinárodní dohody z Kjótó bychom museli redukovat emise produkované rozvinutými zeměmi o 30 % do roku 2020. Druhým cílem je nezávislé odhodlání dosáhnout redukce produkce skleníkových plynů o minimálně 20 % do roku 2020. Je jasné, že EU bude muset působit oběma směry. Bude se muset snažit tlačit na dosažení mezinárodní dohody a bude muset interně zachovávat velmi pevné stanovisko.“ Poté vystoupili Aleš Kuták, náměstek ministra životního prostředí, Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu, a místopředseda vlády České republiky Alexandr Vondra. Ve svých příspěvcích vyjádřili, jak se k dané problematice staví vláda České republiky. Zejména vystoupení Alexandra Vondry bylo velmi jasné a zřetelné i ve vazbě na úlohu České republiky v roce 2009, kdy budeme předsedat Evropské unii. Naší snahou bude nacházet vyvážený postoj mezi účinnou ochranou životního prostředí na straně jedné a posilováním konkurenceschopnosti na straně druhé. Dle našeho názoru je třeba posunout debatu o řešení klimatických změn z konfrontační a ideologické roviny do roviny pragmatické, kde finální kalkulace budou sedět ve všech parametrech. Musíme volit účelné nástroje, které povedou k cíli. Cílem je snížení emisí skleníkových plynů. Nástroje ovšem musíme volit takové, které nezatíží ekonomiku, aniž by přinesly výsledky. Zde je namístě říci, že jakékoliv kroky na poli omezování emisí, které by šly za závěry jarní rady, mají význam pouze po dohodě s hlavními znečišťovateli ze zemí třetího světa, zejména Číny a Indie. České předsednictví by se proto mělo soustředit zaprvé na dosažení mezinárodního konsensu v boji proti změnám klimatu, bez kterého je snažení EU odsouzeno k neúspěchu.“ V následující bohaté diskusi vystoupili mezi jinými senátoři Martin Mejstřík, Miroslav Škaloud, Luděk Sefzig a Karel Šebek. Došlo i na názory osobností ze strany průmyslu, nevládních organizací a odborníků. Jednání na závěr shrnul senátor Bedřich Moldan: „Záměrem celého dne byla určitá konfrontace názorů. Nikoli ideologická konfrontace, ale zcela věcná. Myslím si, že se to podařilo.“ red.
13
âINNOST V¯BORU
V¯BOR PRO ZAHRANIâNÍ VùCI,
OBRANU A BEZPEâNOST
Roste potřeba výměny názorů mezi parlamentními představiteli celého světa Tvorba zákonů není jediným posláním Senátu a jeho výborů. Vedle této činnosti se senátoři významně podílejí na tom, čemu se dnes už běžně říká „parlamentní diplomacie“. Témat, o nichž by se v dnešním čím dál tím více globalizovaném světě dalo říct, že jsou pouze „česká“, je stále méně a spolu s tímto vývojem roste potřeba výměny názorů mezi představiteli různých parlamentů světa. Jak rozhodovat ve věcech týkajících se obranné politiky zemí NATO a EU, jak postupovat při řešení konfliktů na druhém konci planety, jaký právní rámec vytvářet pro naše občany v době, kdy se naše země stala součástí EU, tj. prostoru podléhajícímu početným společným normám? Tuto roli nelze hrát bez vzájemné informovanosti a bez snahy zharmonizovat přístup k daným problematikám. Hrají ji všechny výbory Senátu a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost obzvlášť. V mezinárodní politice, jako ostatně ve všem, ambice našeho státu musí být úměrné jeho kapacitám.
Setkání s partnery sousedních zemí Proto se VZVOB vedený senátorem Karlem Schwarzenbergem rozhodl soustředit své úsilí na kontakty s představiteli Parlamentů sousedních zemí či zemí, jejichž vnitřní rozhodování může v jisté míře ovlivnit vývoj v České republice. S tímto zaměřením, které ani trochu neznamená, že by snad senátorům byly lhostejné problémy vzdálenějších částí světa, jsem se plně ztotožnil coby nově zvolený předseda výboru po jmenování Karla Schwarzenberga do vlády ČR. V duchu této filozofie se členové výboru v Praze sešli hned v únoru 2007 se svými slovenskými kolegy, představiteli jak Zahraničního výboru, tak Výboru pro obranu Národní rady SR. Začínající rok měl nastolit řadu společných témat: vstup obou států do tzv. schen-
genského prostoru, který činí z ostrahy východní slovenské hranice záležitost týkající se všech zemí EU a zároveň ovlivňuje režim na slovensko-české hranici, zneklidňující vývoj v provincii Kosovo, kde působí mj. české a slovenské jednotky, a – přirozeně – nové závažné téma, jímž je zapojení Střední Evropy do systému protiraketové obrany, jež zvažuje náš společný americký spojenec. Tato otázka se nevyhnutelně stala ústředním námětem rozhovorů v Polsku, kam delegace výboru zavítala vzápětí po návštěvě slovenských zákonodárců v ČR. Umístění prvků protiraketové obrany je u našich sousedů stejně tak jako u nás předmětem živé debaty. Roli tohoto obranného systému a způsob, jakým má fungovat, senátorům obou zemí obšírně vysvětlili američtí vojenští experti a představitelé velvyslanectví Spojených států v Polsku.
Umístění protiraketové obrany do zemí Střední Evropy Úsilí Američanů přesvědčit české zákonodárce o potřebnosti umístění protiraketové obrany do zemí Střední Evropy se v průběhu roku promítalo do dalších akcí, jichž se zúčastnili zástupci VZVOB Senátu. Místopředsedové výboru Josef Zoser a Richard Svoboda navštívili spolu se zástupci Poslanecké sněmovny tichomořský atol Kwajalin, kde se nachází zařízení obdobné tomu, které by případně mohlo být vybudováno v brdských lesích na jihozápad od Prahy. Spolu s poslanci senátoři vyslechli podrobný technický výklad ředitele protiraketové agentury USA gen. H. A. Oberinga, který za tímto účelem zavítal do Evropy. V témže měsíci dubnu proběhlo v Senátu veřejné jednání na téma umístění radarové stanice na území České republiky, které uspořádal předseda Senátu Přemysl Sobotka spolu s Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a Ústavně-právním výborem Senátu. Americkou pozici přijela taktéž hájit velvyslankyně USA při NATO v Bruselu Victorie Nullandová.
Místopředseda výboru J. Zoser a R. Slavotínek (vpravo) jednají s náměstkem ředitele Vězeňské služby J. Guberem a ředitelem valdické věznice K. Kocourkem
14
âINNOST V¯BORU
Setkání členů VZVOB s ředitelem Agentury protiraketové obrany USA gen. H. Oberingem
Jednání zahraničních výborů všech Parlamentů zemí EU
Semináře, setkání a výborová jednání
V první polovině roku předsedalo Evropské unii Německo. Jednání předsedů zahraničních výborů všech Parlamentů zemí EU se zabývalo hlavními světovými problémy. Zvláštní pozornost zde byla věnována vývoji situace v Kosovu poté, co přítomní vyslechli zprávu hlavního vyslance OSN v Kosovu pana Martti Ahtisaariho a generálního tajemníka Rady EU a vrchního představitele Společné zahraniční a bezpečnostní politiky pana Javiera Solany. Výbor jsem zde zastupoval já. Přetrvávající problémy na světové scéně, s ohledem na priority portugalského předsednictví, byly předmětem podzimního jednání týchž výborů v Lisabonu, jehož se za VZOB zúčastnil jeho místopředseda Tomáš Jirsa. Obranná politika EU a podíl členských států na zahraničních misích se staly předmětem dalšího lisabonského setkání, na nějž jsem byl přizván s kolegy z ostatních Parlamentů EU. Otázky bilaterálních vztahů a konfrontace názorů na případné umístění prvků protiraketové obrany ve Střední Evropě naplnily jednání se zástupci ruské Rady federace a Státní dumy v Moskvě. Relativní „novinkou“ této cesty do Ruska byl fakt, že se jednalo o jednu z prvních společných cest představitelů obou komor českého Parlamentu, což zvyšovalo reprezentativnost české delegace při rozhovorech s ruskými partnery. Další cesty vedly do Francie, země, která bude předsedat EU v půlroce předcházejícím českému předsednictví a s níž je z tohoto důvodu nutné zintenzivnit kontakty. Na pozvání předsedy Výboru pro zahraniční věci a ozbrojené síly francouzského senátora Serge Vinçona jsem navštívil seminář o obranné politice, který proběhl ve francouzském Toulouse, jehož se kromě zástupců evropských Parlamentů zúčastnili představitelé nově konstituované francouzské vlády a především ministr obrany Hervé Morin. Ten přinesl přítomným cenné informace týkající se plánu na oživení Evropské obranné politiky, který má Francie v úmyslu rozvinout v průběhu svého předsednictví. Na setkání v Toulouse navázala jednání delegace VZVOB s oběma komorami francouzského Parlamentu, která vedl za francouzskou stranu místopředseda již zmíněného senátního výboru senátor a bývalý ministr zahraničních věcí Francie Jean François-Poncet.
V průběhu roku se výbor podílel na uspořádání řady seminářů na témata spadající do jeho kompetence. Třetí výročí úmrtí bývalého prezidenta Spojených států Ronalda Reagana se stalo záminkou k reflexi na téma obrany demokratických hodnot. Výbor spolu s místopředsedou Senátu Jiřím Liškou převzal záštitu nad tímto seminářem. Obdobným způsobem se výbor za účasti odborníků zaměřil na Evropskou politiku sousedství či na stále se vyvíjející bezpečnostní a obrannou politiku Evropské unie. Na spoluzodpovědnost České republiky v boji s chudobou v méně rozvinutých místech světa se soustředil seminář o rozvojové spolupráci České republiky a českém přístupu ke globálním výzvám. Výčet aktivit výboru může jen stěží být úplný. Ty se netýkají pouze dění ve světě. Bezpochyby by zde neměl chybět problém, ke kterému se výbor neustále vrací a jehož řešení není snadné nalézt. Je jím české vězeňství, o němž senátoři diskutovali s představiteli Vězeňské služby při listopadové návštěvě věznice ve Valdicích. Nešlo zde o pouhou diskusi, ale o snahu nalézt podněty k legislativním změnám, jejichž cílem by mohlo být vylepšení podmínek v našich vězeňských zařízeních. Konec roku 2007 vnesl do činnosti výboru novinku. Poprvé v dějinách Senátu se členové Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR sešli s velvyslanci zemí Evropské unie a NATO. Ve svém projevu jsem se pokusil zdůraznit potřebnost podobné schůzky ve chvíli, kdy se Česká republika připravuje zaujmout důležitou roli v EU. Současně jsem vyslovil přání, aby se podobné setkávání proměnilo v jistou tradici i poté, co české předsednictví v EU skončí. Otevírání českého Senátu a jeho orgánů světu se stává nezbytností, a to obzvlášť ve chvíli, kterou symbolicky reprezentuje vstup České republiky do schengenského prostoru a zprostupnění hranic, které nás po staletí dělily od našich sousedů. MUDr. Richard Sequens, Ph.D. předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
15
âINNOST KOMISE
S TÁ L Á KO M I S E S E N ÁT U
PRO OCHRANU SOUKROMÍ
Letos se již podruhé slaví 28. leden jako evropský Den ochrany dat. I tak je možné přispět ke zvyšování povědomí Evropanů o této problematice. V dnešním světě, který je plný obav z teroristických útoků a který disponuje stále lepšími a lepšími technickými prostředky, není snadné uhájit a ochránit naše soukromí, resp. naše osobní údaje. I proto by se této oblasti mělo dostat větší pozornosti jak od občanů, tak médií a v neposlední řadě zákonodárců. Senát PČR zareagoval na tuto potřebu zřízením Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí (SKOS), která byla ustanovena 29. listopadu 2006 na první schůzi Senátu v jeho šestém funkčním období. Předsedou komise byl zvolen senátor Josef Kalbáč, členy komise se stali senátoři Václav Jehlička, Tomáš Jirsa, Ladislav Macák, Jiří Pospíšil a Tomáš Töpfer. Odchodem senátora V. Jehličky na post ministra kultury zaniklo jeho členství v komisi a na třetí schůzi Senátu dne 7. února byli do komise zvoleni senátor Rostislav Slavotínek a pan Oldřich Kužílek. Počet členů komise byl tímto rozšířen na sedm. Na své první schůzi 23. ledna byl místopředsedou komise zvolen Tomáš Töpfer, ověřovateli komise Ladislav Macák a Jiří Pospíšil. Byl zde schválen i Statut komise, který blíže osvětluje předmět činnosti nově vzniklé komise. K činnosti komise se ve Statutu Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí blíže píše: „… činnost SKOS spočívá ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů při respektování jeho nezávislého postavení či s dalšími ústředními orgány státní správy
Členové komise na své schůzi
16
při projednávání právní úpravy týkající se soukromí a nakládání s osobními údaji ... ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů … zejména v otázkách systémových problémů a nových rizik na poli ochrany soukromí a osobních údajů, v navrhování a připomínkování zákonů, ve vydávání doporučení Senátu k jednotlivým usnesením týkajícím se problematiky ochrany soukromí a osobních údajů, v projednávání zpráv o stavu ochrany soukromí a osobních údajů či zpráv a stanovisek o aktuálních problémech ochrany soukromí vydaných organizacemi působícími v této oblasti…“ V prvním roce své existence se Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí věnovala převážně seznámení s problematikou ochrany soukromí a osobních dat, stanovením priorit v činnosti komise (kamerové systémy, odposlechy aj.) a navázání kontaktů s českými i zahraničními organizacemi a úřady, které se touto problematikou zabývají. Mezi takové úřady patří především již zmiňovaný Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který komise navštívila v měsíci dubnu a kde se diskutovaly především otázky zavádění kamerových systémů (zkušenosti z registrace provozu kamerových systémů, výsledky kontrolních zjištění v oblasti kamerového monitorování) a problematika odposlechů. Předseda ÚOOÚ RNDr. Igor Němec se
âINNOST KOMISE
Členové komise jednají v Německém spolkovém sněmu v Berlíně pravidelně účastní schůzí komise, společně se svými spolupracovníky dává komisi nové podněty a impulsy k činnosti a nabízí jí cenný odborný pohled na projednávané záležitosti. Komise také navázala spolupráci s nevládní organizací Iuridicum remedium (IuRe), která se v rámci programu Lidská práva a technologie věnuje hlavně informačně-osvětovým a odborným aktivitám na poli ochrany soukromí. IuRe, které je členem evropské sítě podobně zaměřených organizací European Digital Rights, se prezentovalo na třetí schůzi komise v březnu minulého roku. Komise již několikrát požádala IuRe o vyjádření k diskutovaným tématům (např. k senátnímu návrhu č. 56, k tématům na zahraniční cestu aj.). Komise uskutečnila také návštěvu ředitele Archivu Ministerstva vnitra dr. Žáčka. Společně diskutovali především o zpřístupňování svazků StB veřejnosti. Z návrhů zákonů a jiných senátních tisků se komise podrobněji zabývala především Návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru. Za předkladatele návrhu zákona vystoupil první náměstek ministra vnitra Ing. Jaroslav Salivar. Po jeho odůvodnění a po rozpravě týkající se především změn v zákoně o Celní správě a zákoně o ochraně osobních údajů přijala komise usnesení, ve kterém doporučila návrh zákona schválit. Na páté schůzi komise byl projednán senátní tisk č. 80 – Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2006. Po úvodním slově RNDr. Igora Němce, předsedy ÚOOÚ, po vyslechnutí zpravodajské zprávy senátora Ladislava Macáka a po rozpravě doporučila komise Senátu vzít tuto zprávu na vědomí. V uplynulém roce podnikla Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí jednu zahraniční cestu. Cesta se uskutečnila do Německa, a to v termínu 6. – 8. listopadu 2007. Delegace složená ze senátorů J. Kalbáče, R. Slavotínka, J. Pospíšila a pana O. Kužílka se
zúčastnila jednání se zástupcem spolkového pověřence pro ochranu dat a informační svobodu Rolandem Bachmeierem v Bonnu, se členy grémia podle článku 13 odstavce 6 Základního zákona a jejich předsedou Norbertem Geisem v Německém spolkovém sněmu v Berlíně, s předsedou Výboru pro vnitro, bezpečnost a veřejný pořádek Poslanecké sněmovny spolkové země Berlín Peterem Trappem a předsedkyní Podvýboru pro ochranu osobních údajů a svobodný přístup k informacím Marion Seelig a nakonec s Dagmar Hartge, zmocněnkyní spolkové země Braniborsko pro ochranu osobních údajů a právo na náhled do spisů. Mezi nejvíce diskutovaná témata patřilo skryté prohledávání pevných disků počítačů jako instrument preventivního boje proti terorismu (on-line Durchsuchung); implementace směrnice EP a Rady 2006/24/ES (data retention), dohoda ze 26. 7. 2007 mezi EU a USA o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) leteckými dopravci a o jejich předávání Ministerstvu vnitřní bezpečnosti USA (Dohoda PNR 2007), monitoring vybraných veřejných míst kamerovými systémy, provádění zákona o náhledu do spisů a přístupu k informacím spolkové země Braniborsko, resp. zákona na podporu informační svobody spolkové země Berlín. V roce 2008 komise plánuje kromě stávajících priorit (kamerové systémy a odposlechy) věnovat pozornost např. aktuální problematice zpracovávání testů DNA a rizik s tím spojených, problematice registrů a databází, které zpracovávají osobní údaje, ale platí pro ně výjimka ze zákona o ochraně osobních údajů a není k nim potřeba souhlasu subjektů těchto údajů, úniku informací, ochraně soukromí v médiích aj. Komise se také chce podílet na organizaci několika seminářů týkajících se ochrany soukromí, prvním z nich byl seminář o ochraně osobních údajů, konaný 28. ledna 2008. Ing. Josef Kalbáč předseda Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí
17
âINNOST V¯BORU
V ¯ B O R P R O Z Á L E Î I TO S T I
EVROPSKÉ UNIE
Výbor se zabývá hospodářskými a institucionálními aspekty členství České republiky v Evropské unii. Podílí se na parlamentní kontrole evropského normotvorného procesu. Dalším úkolem VEU je efektivní spolupráce s výbory, podvýbory a komisemi partnerských parlamentů členských zemí EU. jsou výhodná, aby společnost žila demokratickým zdravým způsobem a byla konkurenceschopná s jinými zeměmi. Evropské instituce zasahují stále častěji do života občanů, někdy až příliš. Mé první kritérium je, aby regulace života v EU byla pokud možno co nejmenší.
Naznačujeme vládě směry
Senátor Luděk Sefzig (ODS), předseda výboru
Jsem zvyklý na bezprostřední výsledky Moje profese je lékař a medicína byl můj svět. V Senátu jsem se ucházel o místo ve zdravotnickém výboru, ale pak jsem souhlasil se zařazením do VEU, a myslím, že jsem zvolil dobře. Protože jsem jako chirurg zvyklý na bezprostřední výsledky práce, chtěl jsem, aby za mnou bylo něco hmatatelného, abych mohl říci, tak u toho jsem stál, na tom jsem se podílel. Mé generaci hodně překážela Evropa rozdělená železnou oponou a být při vstupu naší republiky do EU, to bylo pro každého pěkným životním zážitkem i satisfakcí.
Snažím se výbor řídit tak, abychom primárně posoudili, zda dokument, který vzniká, je vůbec zapotřebí. Pokud není, snažíme se mu vystavit rovnou červenou kartu, aby nevznikl. Dále posuzujeme, jestli je návrh problematický pro ČR. Pokud je tomu tak, žádáme vládu o stanovisko a pak o něm znovu jednáme. Touto zdlouhavou cestou docházíme k usnesením, která jsou téměř ve 100 % přijímaná naším plénem. Vzniká závěr, který je pro Senát reprezentativní ve vztahu k vládě. Snažíme se, aby exekutivě příliš nesvazoval ruce, aby měla dostatečný manévrovací prostor. Chceme ukázat, jaké jsou hranice přijatelného kompromisu a kde klademe největší důraz.
Často zasedáme Jsme velmi často zasedající výbor. Naším úkolem je projednávání dokumentů ve fázi zrodu v evropských institucích. Ve VEU je nás 11 členů, což je poměrně nevelký počet, ale máme rozdělené oblasti podle kapitol a spolupráce mezi kolegy funguje dobře. Velmi mě potěšilo, že kolegové při volbě každé dva roky příliš nezměnili tričko výboru, ač si byli vědomi toho, že je čeká poněkud více práce. Navíc se vyžaduje proniknutí do problematiky, kterou do té doby nedělali, protože jsme všichni přišli z různých profesních oblastí.
Musíme dělat domácí úkoly Dáváme velký důraz na to, abychom neodtrhli rozhodnutí politická od občanské vůle. Musíme dělat domácí úkoly, což znamená vysvětlovat lidem, jaká politická rozhodnutí
Účastníkem aktivní diskuse Je bezesporu zajímavé být účastníkem aktivní diskuse vedené aktivním členským státem Evropské unie. Trochu mi vadí užívaná floskule „Brusel nám ukládá, požaduje, přikazuje“. Přiženili jsme se do rodiny evropských států. Věřím, že po zralé úvaze a s vědomím, jak tento svazek funguje. Vstupovali jsme s jinými zkušenostmi, než mají mnohé země západní Evropy. Někdy jakoby zlobíme, ale naše minulé zkušenosti jsou cenné a my je přinášíme jako vklad. Senát a zvláště náš Výbor pro záležitosti EU je aktivním místem, kde se vede živá diskuse nejen k jednotlivým aktům, opatřením a doporučením obsaženým v jednadvaceti hlavách politiky společenství. Ve fungující rodině se vedou živé diskuse a někdy ten nový i nově vidí. Navíc vidí někdy věci jasněji, než jak jsou již zavedeny. Může mu pak připadat norma míry velikosti a zakřivení banánu jako požadavek nepatřičný. Obecně platí, že zavedené postupy se nerady opouštějí nebo mění. Jejich trvalou platnost je užitečné přezkoumávat a Senát a Výbor pro záležitosti EU se tím průběžně zabývají. Jeden kolega senátor mi, když jsem se orientoval ve výborech, říkal: „Do Evropského nechoď, tam budeš vosezenej“. A je to pravda. Výbor zasedá často, ale témata jsou rozmanitá i zajímavá. A pak je to práce v týmu korektních lidí s bezvadným odborným zázemím.
Předsednictví v EU
Senátor Václav Koukal (KDU-ČSL), místopředseda výboru
Moje cesta Moje cesta emeritního starosty a čerstvého senátora do Výboru pro záležitosti EU vycházela z dohody v politickém klubu i z respektování zařazení kolegů senátorů ve výborech v předcházejícím volebním období. Zařazení do výboru mě však nelimituje v zájmu o témata, která jsou mi z minulé funkce blízká a mají bezprostřední dopad na život.
18
Blíží se okamžik našeho předsednictví, a náš výbor je tedy přirozeným partnerem na toto období. Reformní smlouva by měla být již v platnosti, ale ČR bude sledovat případná nutná přechodová opatření pro výkon předsednictví. Důležitá bude také spolupráce se zástupci národních parlamentů při přezkoumávání efektivity a potřebnosti normotvorných nástrojů. To je dodržování zásad subsidiarity a proporcionality. Nezbytná je kontrolní funkce národních parlamentů při přenosu pravomocí v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech. Posilování liberalizace trhu. Podpora dalšího rozšiřování EU o nové členské státy. red.
âINNOST KOMISE
S E N ÁTO ¤ I
NA T¤EBÍâSKU
Na základě pozvání senátora Vítězslava Jonáše se ve dnech 24. až 26. října 2007 uskutečnilo výjezdní zasedání Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova na Třebíčsko. Senátoři v čele s předsedkyní komise Václavou Domšovou zahájili svoji návštěvu ve Vinařském a kulturním centru Sádek v Kojeticích u Třebíče. Zde se uskutečnilo setkání se zástupci kraje Vysočina v čele s hejtmanem Milošem Vystrčilem. Dále byli přítomni starosta města Třebíče Ivo Uher, vedoucí odboru rozvoje a investic města Třebíče Martin Matula, starostové okolních obcí a zástupci Mikroregionu Třebíčsko. Hlavním tématem tohoto setkání byla diskuse na téma „Rozvoj venkova a turistického ruchu na Vysočině“. Následující den byli senátoři přijati ředitelem JE Dukovany Zdeňkem Linhartem, který je seznámil s výstavbou a současným stavem jaderné elektrárny. Ve své prezentaci vyzdvihl témata, jako jsou výroba elektrické energie, nakládání s použitým palivem a odpady z provozu elektrárny, bezpečnost a dobré vztahy s okolím. Následovala exkurze v areálu elektrárny. Po ukončení návštěvy v JE Dukovany se senátoři přesunuli do sousední obce Dukovany, jejímž dlouholetým starostou byl právě senátor Vítězslav Jonáš. V Dukovanech si měli možnost prohlédnout místní zámek, který se v současné době nachází před kompletní rekonstrukcí, Jezdecký klub Dukovany, penzion pro seniory a nechybělo ani přijetí u současného starosty obce Miloše Kudery.
Další plánovaná návštěva byla v Moravském Krumlově. Na radnici senátory přivítal starosta města Jaroslav Mokrý, který představil členům komise město Moravský Krumlov a zároveň je seznámil s problematikou umístění a pronájmu unikátního díla Alfonse Muchy Slovanská epopej. Osobně také senátory doprovodil při prohlídce expozice Slovanské epopeje v místním zámku. Závěrečným bodem čtvrtečního programu výjezdního zasedání bylo setkání v městysu Hrotovice, a to se zástupci samospráv z okolních obcí a měst, zástupci mikroregionů Horácko a Hrotovicko. Hlavním tématem byla opět diskuse na téma „Rozvoj venkova a turistického ruchu na Vysočině“. Dalšími diskutovanými tématy byly například problematika obcí v regionu, hospodářská politika, regionální rozvoj, veřejná správa a čerpání fondů z Evropské unie a další. V závěrečný den výjezdního zasedání pozval senátor Jonáš své kolegy do hlavního města okresu – do Třebíče. Zde si senátoři prohlédli významné pamětihodnosti města – především památky zapsané do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – baziliku sv. Prokopa a Židovské město. Členové Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova ukončili svoji návštěvu prohlídkou a krátkou návštěvou v regionální senátorské kanceláři svého kolegy Vítězslava Jonáše. Ing. Václava Domšová předsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova
19
NÁZOR
Z Á PA D S E V R AC Í
K AMERICE
Prezident Bush se dopouští tolika nechtěných aforismů, přebreptů a přešlapů a jeho irácká válka je tolik nepopulární ve světě a doma, že by bylo jen logické se domnívat, že se za sedm let jeho vládnutí Amerika dokázala zprotivit všem svým bývalým přátelům. Když ne všem, tak skoro všem, jelikož jeden takový paradoxní přítel se přece jen našel. „Dnes se Spojené státy nacházejí v mnohem lepším postavení než v předvečer iráckého tažení,“ prohlásil nedávno jeden z bratrů Kaczynských – ten, který je prezidentem Polska: „Merkelová stojí na mnohem proameričtějších pozicích než Schröder a stejně tak se politika Nicolase Sarkozyho už teď liší od té, kterou dělal Jacques Chirac.“ Lze samozřejmě namítnout, že Lech Kaczynski sám má velmi svéráznou pověst a je vnímán tak trochu jako marginál. Avšak ohledně Merkelové a Sarkozyho se nelze mýlit – jejich odlišnost od Schrödera a Chiraca nemůže přehlédnout ani slepec. Nejde však jen o Německo a Francii, nejde ani o nejbližšího amerického spojence Velkou Británii, kde nový premiér Gordon Brown namísto toho, aby se distancoval od svého předchůdce Blaira, přezdívaného „Bushův pudl“, začal své vládnutí návštěvou Ameriky a tuto návštěvu zahájil slovy: „Celý svět vděčí Spojeným státům za to, že stojí v čele války proti terorismu.“ „Vida, vždyť on vůbec nepřipomíná zamračeného Skota,“ konstatoval spokojený Bush v narážce na etnický původ hosta. Znovu zdůrazňuji, že nejde jen o nezamračeného Browna, o šikulku Merkelovou nebo o čiperného Sarkozyho, jenž na rozdíl od svého předchůdce miluje výraz „naši američtí přátelé“. Ať už to někomu připadne podivné či ne, tak pokud se za čtyři roky nepříliš úspěšné irácké války bilance pro- a antiamerikanismu v politických kruzích Evropy, ale také Japonska a jiných zemí pomyslného „Západu“ změnila, pak spíše ve prospěch Ameriky. Dokonce režimy, které se kdysi dostaly k moci na vlně kritiky irácké operace – jako třeba španělští socialisté –, dnes již nekladou protiválečné výhrady do středu své politiky, ať již osobní vztahy mezi premiérem Sapaterem a prezidentem Bushem jsou jakkoli nevalné. Totéž platí pro širokou západní veřejnost: kdo si pamatuje
20
na vzedmutou vlnu ušlechtilého hněvu v dobách vietnamské války, musí být zaražen celkovou ochablostí protiválečného nasazení západní levice nyní. Západní vládcové a poddaní, pokud vůbec hodnotí činnost amerického prezidenta negativně, pak ho nevnímají jako pohádkového netvora, nýbrž spíše jako nemehlo a nešikovného vojevůdce, který své tažení špatně naplánoval a provedl jindy a jinde, než měl. Pravou příčinou výtek však zůstává především celkově nepříliš prokazatelná úspěšnost. Že i přes negativní vztah k dílčím aspektům americké politiky se Západ nyní očividně znovu tulí ke Spojeným státům, to lze vysvětlit spíše globálnějšími úvahami než těmi výše popsanými. Ve světě vládne totiž pocit mnohem silnější než emoce ohledně Iráku nebo sarkasmus nad buranskými klopýtnutími washingtonského snílka. Tím pocitem je strach. Rostoucí strach před stále novými teroristickými spiknutími v Evropě, odhalenými v poslední vteřině. Před vlnami přistěhovalců z jihu. Před „karikaturními skandály“ urážejícími Západ. Před vidinou nových válek na Velkém Blízkém východě. Před Čínou, jejíž stále monstróznější moc nahání děs. A tak dále a tak podobně. Západ se cítí být v obležení a je jen přirozené, že se tiskne k Americe s jejím gigantickým vojenským potenciálem. Nikoli washingtonské pletky, nýbrž vlastní strach nutí Evropu postupovat společně proti íránskému jadernému programu. Územně má EU k Íránu mnohem blíže než Spojené státy a Evropané právem mají za to, že atomová válka nezůstane u lokální výměny úderů mezi Íránem a Izraelem. Hybnou silou protiíránských sankcí není abstraktní altruismus, ale zcela konkrétní egoismus, strach o vlastní osud. Zatímco Západ ještě nedospěl k jednotnému názoru ohledně preventivní války s Íránem, shoda ohledně nutnosti sankcí je nabíledni. Pro tato a jiná opatření je třeba formální jednoty. Sarkozy již oznámil připravenost Francie vrátit se do vojenské organizace NATO. Zatím je to pouze gesto zatížené množstvím sotva splnitelných podmínek, ale gesto velevýznamné. Ty tam jsou gaullistické ideály naprosté autonomie a neodvislosti francouzské „úderné síly“.
NÁZOR Američané rádi urazí svou půlku cesty vstřícným gestům v ústrety. Nejpopulárnější z republikánských kandidátů na úřad prezidenta, nyní již bývalý kandidát Rudolph Guilliani, nedávno navrhl přijmout do NATO Izrael („který nám pomáhá v boji proti terorismu“), ale také Japonsko, Austrálii, Indii a, nemýlím-li se, dokonce Singapur („splňuje standardy dobrého vládnutí, vojenské připravenosti a globální odpovědnosti“). Zcela symbolicky vypadá také dohoda o bezpečnostní spolupráci uzavřená letos na jaře mezi Japonskem a Austrálií. Obě strany sice popírají, že by dohoda směřovala proti Číně, a zdůrazňují nutnost společné obrany proti terorismu i proti severokorejským raketám. Avšak druhý důvod není v rozporu s prvním – tím spíše, že do tohoto zárodečného „jihovýchodního NATO“ již lákají Indonésii, Singapur a Indii. Vojenští experti mluví o vzniku dvou půlkruhů, severního a jižního, složených ze západních a prozápadních zemí a připravených prý se semknout kolem Číny a jejích skutečných nebo domnělých spojenců – Íránu, KLDR, Venezuely a Ruska, učiní-li tzv. „čínskou volbu“. Jak to vyjádřil nedávno jeden vtipálek – „Rusko v dlouhodobém výhledu má všehovšudy dvě možnosti: buďto vstoupit do NATO a zachránit se, nebo vstoupit do Číny a rozpustit se v ní.“
Číny obklopit se co největším množstvím satelitů s cílem do mrtě využít jejich přírodní bohatství nebo společenské psychózy – od ropných a plynových zdrojů Íránu až po xenofobní blouznění KLDR. A právě na základě těchto reálií, nikoli na základě spekulativního rozjímání o vzdálené budoucnosti musí rozumný státník činit konkrétní rozhodnutí v konkrétních situacích. Platí to i pro Rusko, ať už bude Putinovo či Medveděvovo. Dříve než formulovat pro sebe dobrodružné „historické poslání, jímž je globální zadržování Spojených států“, měl by si odpovědný politik udělat jasno v řadě otázek. Jaké životně důležité zájmy nutí Rusko na vlastní nebezpečí ochraňovat Írán – zemi, která kvůli Rusku nikdy nic neobětovala a obětovat nehodlá? Je rozumné nadále vyzbrojovat Čínu, a tím zvyšovat vojenský náskok mocného souseda, byť by se dnes tvářil zcela dobrácky? Opravdu je spolupráce se Západem pro Rusko méně výhodná a více ponižující než paktování se s Ahmadínedžádem, Assadem juniorem, šajchem Nasralláhem nebo Hugo Chávezem převádějícím svou zemi do klinického bolivarského časového pásma o půl hodiny se míjejícího s normálním. 43. prezident Spojených států, často démonizovaný, rázovitý a přímočarý, je ve skutečnosti Rusku nakloněn více než většina
...? Zajisté, geopolitická schémata zpravidla na hony předhánějí realitu. Skutečnost, díky své spásné přízemnosti, vůbec nemusí tato logická schémata naplnit. Žádný bipolární svět „Západ-Čína“ zatím neexistuje. Existuje jen trend, o němž nevíme, kam až dojde a jakými cestičkami se bude ubírat. Součástí tohoto trendu, a tím i součástí dnešní reality je stále hmatatelnější stmelení Západu. Stejně hmatatelná je také houževnatá snaha
jeho potenciálních nástupců. Žel, pro stromy lidé často nevidí les. Jsou problémy a události důležitější, než je osoba George Bushe. Než neustále myslet na Bushe a mluvit o něm, bylo by radno se zamyslet na tím, co se děje a bude se dít ve světě po Bushovi a nezávisle na něm. Jefim Fištejn
21
POLEMIKA
NOVELA ZÁKONA O ROZPOâTOVÉM Schválená novela zákona o rozpočtovém určení daní vyvolala řadu emocí i v Senátu, poněvadž řada mých kolegů je ať už současnými nebo bývalými starosty či starostkami měst či menších obcí. A být starostou velkého města či malé obce jsou naprosto rozdílné situace. Starosta či primátor velkého města má k dispozici aparát úředníků a podstatně větší množství financí. Na malých obcích někdy bývá účetní, starosta bývá často neuvolněný, protože na jeho mzdu nezbývají prostředky. Pro rozvoj obcí a měst jsou klíčové samozřejmě finance. Samosprávy jsou odpovědné svým občanům, je jejich povinností zajistit rozvoj, výstavbu, občanskou vybavenost. Lidé by na tzv. venkově chtěli žít, ale potřebují mít zajištěnu kvalitu života, tzn. školku a školu pro děti, možnosti volnočasového vyžití dětí mimo školu, základní dopravní spojení, fungující sítě – voda, kanalizace, plyn. To, co je ve městech sa-
V novém zákoně by mělo být více systémovosti, zohlednění nejen ekonomického přínosu obcí, ale také jejich péče o ochranu krajiny. Je třeba nově nastavit přiměřené motivační faktory, aby každá obec mohla získat více prostředků, pokud dokáže vytvářet podmínky pro rozvoj. Obecně se dá říct, že reforma veřejné správy byla hodně nepromyšlená a nepřipravená. Bylo zavedeno mnoho nových povinností pro obce, aniž by vláda na tuto agendu obcím přispěla. Proběhla reforma školství, ze škol a školek musely vzniknout příspěvkové organizace – s tím souvisely náklady na právníky, poplatky, náklady na zpracování mezd a účetnictví pro tyto nové subjekty. Pro větší města to není takový problém, menší obce ale většinou obracejí každou korunu a zvažují jejich účelnost.
Naprostá většina malých obcí nemá dostatek financí ani na prostou údržbu obecního majetku Já jsem v roce 1999 iniciovala odtržení naší obce Rokytnice od města Slavičín, ke kterému jsme byli integrováni v roce 1980. Od roku 2000 jsme získali samostatnost a mohli jsme začít opravovat a budovat. A proč to zmiňuji? V momentě, kdy se začala obec opravovat, budovat, obnovil se kulturní a společenský život, do obce začali přicházet noví občané, ve spolupráci s místními firmami se
PO L mozřejmé, v menších obcích je často zatím nesplnitelný sen. Vše nelze zajistit hned, ale pokud bude mít zastupitelstvo obce jistotu v transparentním financování nárokových prostředků ze státního rozpočtu, v relativně krátkém čase může naplánovat klíčové investice.
Reforma veřejné správy byla hodně nepromyšlená a nepřipravená Vyjednávat novelu současného zákona o rozpočtovém určení daní bylo skutečně velmi složité. Na jedné straně zájmy politických stran a velkých měst, která mají značnou politickou sílu a přály si zachovat stávající stav, a na druhé straně malé obce, které nemají tak silné politické zastání a jejichž příjmy na 1 obyvatele byly až 6,5x menší než na 1 obyvatele Prahy. Schválenou novelou se tento rozdíl snížil na 4,5násobek, ale byl to jenom krok v řadě nutných změn. Novela určitě nepředstavuje systémové řešení, ale je řešením na přechodné období maximálně 2 let, kdy by se měla provést analýza současného stavu a kdy by měl být schválený nový zákon.
22
E
začala snižovat nezaměstnanost. K 1. 1. 2007 bylo na počet 587 obyvatel ve dvou místních částech 387 zaměstnanců. Byla jsem 6,5 roku neuvolněnou starostkou, protože i díky tomu jsme mohli ušetřené finance směřovat např. do opravy budovy základní a mateřské školy, která byla v havarijním stavu. A v podobné situaci je naprostá většina malých obcí. Nemají dostatek finančních prostředků ani na prostou údržbu obecního majetku, natož na údržbu veřejných prostranství či už kolikrát na dobudování vodovodů, o kanalizaci ani nemluvě. Nikdo nebyl zatím schopen zdůvodnit to, proč byly uzákoněny tak velké rozdíly při přerozdělování daní. Velký počet obcí v naší republice je dán historickým vývojem a daňovou diskriminaci nelze zdůvodňovat jejich velkým počtem. Koncem ledna se konalo ustavující shromáždění Sdružení místních samospráv, ke kterému se dosud přihlásilo již téměř tisíc měst a obcí a jehož cílem je hlavně odstranění daňové diskriminace menších měst a obcí. Ing. Jana Juřenčáková senátorka za volební obvod č. 80 – Zlín
POLEMIKA
URâENÍ DANÍ
A N O, A L E . . .
Před několika týdny schválil Senát novelu, která se týká rozpočtového určení daní. Jednoduše řečeno normu a zároveň návod k tomu, jak určit podíl z vybraných daní, který jednotlivé konkrétní město či konkrétní obec obdrží. Úvodem mého příspěvku mi dovolte, abych se zdržel hodnocení, zda je schválená novela posunem k lepšímu, nebo dokonce k systémovějšímu řešení přerozdělení státem vybraných daní. Základní změnou je odstranění skokových koeficientů při přepočtu na obyvatele a zohlednění katastrální velikosti obce. Dále je to ovšem také „nalití“ cca 4,6 mld. Kč do systému tak, aby mohl být v této podobě spuštěn. Na první pohled se tedy zdá, že je vše v pořádku a nelze než být se schválenou novelou spokojen. Nakonec ona spokojenost byla vyjádřena většinovým souhlasem pléna Senátu.
M
a řada dalších možných ukazatelů. A do toho přichází problematické účelové financování výkonu státní správy v přenesené působnosti, dotační tituly a nakonec systém místních poplatků či variabilita daně z nemovitosti.
Přínos novely zákona o rozpočtovém určení daní je velmi diskutabilní, možná i trochu kontraproduktivní Schválená novela ekonomicky posílila drobné a malé obce a až na malé výjimky posílila i města a obce větší. Některá města s počtem obyvatel mezi 10 000–20 000 už tak spokojena nejsou. Ono to nakonec ani nejde jinak, přerozdělování pomocí umělých pravidel vždy vyvolá rozporná stanoviska. A cena za „spokojenost“? Odpověď je velmi jednoduchá: 4,6 mld. Kč. I já jako starosta 30tisícového města jsem osobně docela spokojen, protože náš podíl je citelně vyšší než v roce předešlém. Rozhodně ale musím dodat, že v opačném případě bych tak smířlivý nebyl. Starostové jsou ale většinou velmi pragmatičtí, nakonec jim při řešení řady problémů ani nic jiného nezbývá. Registruji však i nadále recidivu nespokojenosti a pokračující iniciativu malých obcí za vyšší podíl z daňové výtěžnosti. Snaha o další přesýpání z jedné společné hromádky ve prospěch početné
A IK
Zdědili jsme obrovský problém v počtu samostatných obcí Zkusme se však nyní podívat, jak to s těmi daněmi doopravdy je. Daně vybere stát prostřednictvím finančních úřadů podle nastavených parametrů platných daňových zákonů. Je to tedy určité množství peněz, z nichž pouze část připadne městům a obcím přerozdělením podle zákona o rozpočtovém určení daní. Aby se však mohlo přerozdělovat, je nutno nejprve vybrat a zde je právě potřeba si uvědomit, že vybraná suma peněz je stále jedna a ta samá, a že tedy jde pouze o to nalézt mechanismus přerozdělení tak, aby byl co „nejspravedlivější“. V praxi to znamená, aby byl co nejpřijatelnější pro většinu měst a obcí, srozumitelněji, pro většinu zákonodárců. Česká republika „zdědila“ obrovský historický problém v počtu samostatných obcí, je jich více než 6 200. A léta nedávno minulá ukázala, že nelze snížit jejich počet ekonomickým tlakem, naopak tyto tlaky vedly ke vzniku různých iniciativ za ekonomická práva obcí. Je však také pravda, že 70 % obyvatel žije ve městech a pouze 30 % na vesnici. A aby situace byla ještě složitější, jsou zde další problémy: rozloha obcí, jejich nadmořská výška, vzdálenost od přirozeného centra
skupiny malých a v neprospěch menšinové skupiny velkých tedy dále pokračuje i přes výrazný pozitivní ekonomický posun obou skupin. Dokonce bych si troufal říci, že zmiňovaná novela výrazně povzbudila naděje v dlouhodobou udržitelnost tohoto stavu a možnost dalšího ekonomického posilování. Přesto vidím přínos novely zákona o rozpočtovém určení daní jako velmi diskutabilní, možná i trochu kontraproduktivní. Ministr financí přislíbil předložit do Parlamentu komplexnější novelu rozpočtového určení daní do dvou let. Po uplynutí této doby dojde v důsledku 1. etapy reformy veřejných financí k poklesu výběru daní, tedy i k menšímu příjmu obcí. O tom, jaká tato novela bude, zda bude pouhou dílčí úpravou, která bude řešit jen výpadek zdrojů, nebo bude systémovým řešením s výhledem na řadu příštích let, to záleží na mnoha faktorech. Mezi první bych potom řadil politickou odvahu a vůli zabývat se letitými problémy, které se v této důležité oblasti české společnosti nahromadily. Mgr. Ivan Adamec předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátor za volební obvod č. 39 – Trutnov
23
Praha / Senát Parlamentu âeské republiky / Vald‰tejnská jízdárna Prague / the Senate of the Parliament of the Czech Republic / Waldstein Riding School
VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV PRAHA
V E R N I S Á Î V ¯S TAV Y
A L B R E C H T
Z VA L D · T E J N A
A
J E H O
D O B A
A L B R E C H T Z VA L D · T E J N A A J E H O D O BA Výstava byla slavnostně zahájena ve středu 14. listopadu 2007 a následující den se poprvé brány Valdštejnské jízdárny otevřely pro veřejnost. Hned od počátku se projevil velký zájem základních a středních škol, učitelé tak ve výstavě zjevně našli poutavý výklad problematiky třicetileté války, baroka, ale i samotného vévody Albrechta.
lého architektonického ztvárnění výstavního prostoru a funkce světel a návaznosti na prosklený výhled do Valdštejnské zahrady, vedly k tomu, že v pátek 4. ledna byl na výstavě přivítán padesátitisící návštěvník a již 13. února přišel 100 000. návštěvník. Stal se jím pan Pavel Opelka z Českých Budějovic, který výstavu navštívil s celou svou rodinou.
Že se o výstavě ví i v zahraničí, o tom svědčí soukromá návštěva předsedy dolní komory italského parlamentu Fausta Bertinottiho či ministra informatiky z Holandska. Oba výstava nadchla, jak lze číst v knize návštěv. Kniha návštěv je vůbec důležitým zdrojem informací o reakcích na výstavu. Zatímco děti si oblíbily zábavný koutek s historickou valdštejnskou analogií oblíbeného stolního „fotbálku“, dospělí znalci a milovníci historie a umění oceňují unikátní sbírku výstavních předmětů, které se ve Valdštejnské jízdárně sešly. Je nutné říci, že je to na dlouhou dobu naposledy, protože kurátoři výstavy Eliška Fučíková a Ladislav Čepička shodně potvrdili, že ochota zejména zahraničních zapůjčitelů k cestě svých exponátů mimo domovská muzea se rapidně snižuje. A tak unikum výstavy spočívá především v tom, že se podařilo na jednom místě a v jednom čase shromáždit předměty, které se už takto dohromady pravděpodobně neobjeví. Další výjimečnost spočívá v možnosti prohlédnout si předměty, které z Čech byly vyvezeny v době třicetileté války a teď se na krátkou dobu výstavy vrátily. Všechny tyto skutečnosti a také poměrně příznivé kritiky odborné veřejnosti, která si kromě uvedených faktů všímá i ojedině-
Návštěvnost výstavy se tedy pohybuje kolem tisícovky lidí denně, což je podle spoluorganizátorů výstavy Národního muzea a Vojenského historického ústavu nadprůměrné číslo. A právě vysoká návštěvnost vedla Řídicí výbor výstavy k rozhodnutí požádat zapůjčitele exponátů o možnost prodloužení doby zápůjček a prodloužení výstavy. Všechna potřebná povolení Řídicí výbor shromáždil, a tak byla veřejnost prostřednictvím médií informována, že výstavu je možné zhlédnout až do neděle 2. března. Tento termín je ale nepřekročitelný a v tento den se také výstava stane historií. Ale už teď je jasné, že například vydání obsáhlé monografie Albrecht z Valdštejna i Průvodce výstavou, skutečnosti uvedené výše a také například setkání pražského diplomatického sboru s předsedou Senátu, které se letos výjimečně konalo ve výstavních prostorách, to vše z výstavy učinilo významný projekt českého výstavnictví v roce 2008. V naší dnešní mimořádné příloze jsme pro Vás připravili alespoň ukázku ze slavnostní vernisáže, která se konala ve Valdštejnské zahradě Senátu. PhDr. Petr Kostka tiskový tajemník Kanceláře Senátu
ZAHRANIâNÍ POLITIKA
S E T K Á N Í S D I P L O M AT Y
NETRADIâNù
Každoroční lednové setkání senátorů s představiteli diplomatických misí se letos uskutečnilo ve velmi netradičním prostředí. Předseda Senátu Přemysl Sobotka diplomaty i senátory pozval do Valdštejnské jízdárny, kde je instalována výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba. Ve svém úvodním projevu předseda Senátu vyzdvihl země spojené s Valdštejnovou dobou, které se významnou měrou podílely na přípravě této zajímavé výstavy. Velvyslancům Švédska, Rakouska, Německa a Itálie poděkoval za aktivní pomoc při realizaci výstavy, kterou pořádal Senát spolu s Vojenským historickým ústavem Praha a Národním muzeem, a jako ocenění jim předal stříbrnou pamětní medaili Senátu. Přemysl Sobotka dále zhodnotil uplynulý rok práce v Senátu a nastínil zadání pro další období. Vyjádřil se ke třem stěžejním úkolům, které si senátoři vytkli jako hlavní cíl: ochranu kvality legislativního procesu, působení v české zahraniční politice a otevřenost k veřejnosti. „Našimi hlavními úkoly pro letošek zůstává snaha, aby legislativní úpravy v této zemi byly jednoduché, srozumitelné, čitelné a pro občany přijatelné,“ uvedl mimo jiné P. Sobotka. Řekl také, že se senátoři intenzivně chystají na rok 2009 a české předsednictví Evropské unii. „Chceme tyto přípravy i samotné předsednictví koordi-
28
novat s Francií a Švédskem, abychom udrželi nosná témata pro celé období. Za jedno z nich také považujeme aktivní roli národních parlamentů,“ dodal P. Sobotka. Shromážděné diplomaty mimo jiné také informoval, že v září letošního roku bude Senát hostit Středoevropský summit, kterého se zúčastní zástupci Visegrádské 4, regionálního partnerství, pobaltských republik a Bulharska a Rumunska. Za přítomné diplomaty předsedovi Senátu za pozvání a přátelské přijetí poděkoval apoštolský nuncius Diego Causero. „Jedná se o tradici, na kterou se někdy pohlíží jako na konvenční a formální zdvořilostní gesto. Ale tady v Praze a zvlášť ve Vašem případě, pane předsedo, se jedná o mnohem víc. Je to předehra k přátelskému přijetí, kterého se diplomatům zde v Praze dostává v průběhu celého roku, a to jak v Senátu, tak v ostatních oficiálních institucích České republiky. Proto mi dovolte, abych Vám poděkoval za Váš čas a vybrané přijetí, kterého se nám od Vás dostalo. Je to jeden ze způsobů, jak nám říci: ‚Jste vždy vítáni.‘ Jsme si toho vědomi a děkujeme Vám za to,“ řekl mimo jiné D. Causero. Na závěr měli hosté možnost si výstavu prohlédnout a neformálně si pobesedovat. red.
V¯BORY INFORMACE
TÉMù¤ 150 000 LIDÍ
V L O N I N AV · T Í V I L O S E N ÁT
Vedle své pravidelné legislativní práce a vedle svého podílu na zahraniční politice uspořádal Senát celou řadu konferencí, seminářů a veřejných slyšení. Těchto odborných akcí, kterých se konalo celkem 99, se zúčastnilo téměř 12 tisíc návštěvníků. Mezi téměř stovkou akcí lze jmenovat například diskusi o reformě veřejných financí, rozpravy o prezidentské volbě a o budoucích prioritách českého předsednictví v Evropské unii. Hojně navštěvovaná byla veřejná slyšení Senátu, například o rizicích onemocnění cukrovkou nebo o české politice v oblasti globální změny klimatu.
a poté i mimořádné dny, kdy Senát nabízí prohlídku jinak nepřístupných prostor (umělá jeskyně Grotta či chodba Argonautů) při příležitosti výstavy Albrecht z Valdštejna a jeho doba. Pokud se lidé zajímají o Senát opravdu důkladně, mohou zajít do informačního centra, kde jim ochotní pracovníci zodpovědí veškeré dotazy, stejně jako jim poskytnou přehledné informační materiály. Ze všech těchto čísel je jasné, že snaha Senátu o otevření se veřejnosti se pomalu zúročuje. V porovnání s loňským rokem, kdy Senát navštívilo 127 tisíc osob, se návštěvnost zvedla o téměř 13 % a dosáhla úctyhodné hodnoty 143 tisíc. S počtem návštěvníků Senátu roste i informovanost o Senátu a věříme, že zatím nízká čísla preferencí občanů se začnou také zvyšovat. Optimismu nám dodává fakt, že již poslední dva až tři roky se Senát v důvěryhodnosti občanů drží před dolní komorou Parlamentu ČR – Poslaneckou sněmovnou.
Kulturní akce
Plány na rok 2008
Pozitivní trend z minulých let, kdy se Senát stále více otevírá veřejnosti, pokračoval i v roce loňském. Senát organizoval množství akcí, kterými chtěl upoutat pozornost a přiblížit svou činnost i sídlo široké veřejnosti.
Odborné akce
Valdštejnský palác a zejména pak zahrada se staly již tradičně dějištěm kulturních podniků. Podruhé se konal hudební festival Kulturní léto v Senátu, kdy od poloviny června do září si návštěvníci měli možnost zdarma poslechnout 12 koncertů různých žánrů, od vážné hudby přes folklor až k rocku. V Sala terreně zazněly například skladby známých českých autorů, jako Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Petra Ebena a dalších v podání souboru Jitro, vystoupila zde i Městská hudba Františka Kmocha, Varnsdorfská komorní filharmonie, Big Band Bonit nebo Slovácký soubor písní a tanců Vonica. Velkou pozornost si vysloužil i rockový sbor Gymnázia Uherské Hradiště nebo různé dětské sbory. Poslech hudby si v jedinečném prostředí Valdštejnské zahrady užilo cca 5 tisíc zájemců, a to i přes někdy ne příliš přívětivé počasí. Z dalších velkých kulturních akcí na zahradě je možno ještě jmenovat každoroční festival česko-německo-židovské kultury Devět bran, koncertní defilé Mladá Praha nebo mezinárodní přehlídku hudebních policejních sborů. V tomto případě se na zahradě sešlo přes 10 tisíc posluchačů. Velmi úspěšné bylo i zářijové setkání senátorů s občany, kterému počasí naopak velmi přálo, a tak do Senátu zavítalo téměř 5 tisíc Pražanů a turistů z České republiky i zahraničí. K tomu je nutné přičíst ostatní koncerty, které se konaly převážně v Hlavním sále Valdštejnského paláce (např. Malostranské komorní slavnosti). Mezi návštěvníky zajímající se o kulturní akce pořádané v Senátu je třeba také počítat hosty výstavní síně, která byla loni na jaře poprvé otevřena na 1. nádvoří Valdštejnského paláce. Senát zde připravil čtyři výstavy, z nichž nejúspěšnější se staly vánoční výstava betlémů, kterou navštívilo téměř 10 tisíc lidí, a výstava protokolárních darů. Celkem si do výstavní síně našlo cestu 15 tisíc zájemců.
Ale samozřejmě že Senát ani Kancelář Senátu nechce usnout na vavřínech. I v letošním roce se připravuje spousta akcí, kterými o sobě senátoři vedle své legislativní práce a činnosti v zahraniční politice dají vědět. Rozhodně se budeme zajímat o magický „osmičkový rok“. K letům 1918, 1938, 1948 a 1968 jsou naplánovány konference, výstavy, nejrůznější setkání i semináře. Stejně jako v loňském roce i letos se uskuteční festival Kulturní léto v Senátu, setkání s občany i další kulturní akce, kterým azyl již tradičně poskytne Valdštejnská zahrada. Také letos se zaměříme na speciální semináře pro pedagogické pracovníky, kde se snažíme dostat informace o horní komoře Parlamentu ČR do širšího povědomí školní mládeže. Pravidelně se bude výstavami zaplňovat i senátní výstavní síň, jako první v letošním roce byla připravena výstava doplňující velmi úspěšný výstavní projekt Albrecht z Valdštejna a jeho doba, o kterém se v dnešním čísle také dočtete. Letos Senát chystá i velkou novinku, a to otevření dosud nepřístupných podzemních prostor Valdštejnského paláce. Nebude to však pouhé zpřístupnění krásně klenutého a starobylého sklepení, ale připravujeme zde umístit i stálou expozici. Ale to bych již příliš předbíhal. Snad není třeba zdůrazňovat, že vstup do Valdštejnského paláce, do Valdštejnské zahrady, výstavní síně i na všechny akce Senátu je vždy bezplatný. Veškeré informace o otevření Valdštejnského paláce i o všech akcích, které Senát pro veřejnost pořádá, najdete na www.senat.cz. Ing. František Jakub vedoucí Kanceláře Senátu
Prohlídky Lidé však do Senátu nechodí pouze na odborné a kulturní akce. Pro organizované skupiny jsou každý všední den zajišťovány komentované prohlídky. Pro školní mládež a studenty jsme navíc vyhradili páteční prohlídky spojené s promítáním krátkého naučného filmu o Senátu. Minulý rok bylo uskutečněno celkem 689 prohlídek, jichž se zúčastnilo 20 tisíc osob. Ale Valdštejnský palác mohou samozřejmě navštívit i jednotlivci, a to každý víkend. Nedostane se jim sice odborného výkladu, ale v místnostech jsou umístěny trojjazyčné informační tabule, na kterých lze vyčíst nejdůležitější zajímavé údaje. Této možnosti v roce 2007 využilo 62 tisíc Pražanů i návštěvníků našeho hlavního města. Je třeba doplnit i tradiční dny otevřených dveří, které jsou plánovány vždy na 8. květen a 28. říjen,
29
NÁZOR
D I S K U S E O R A DA R U Hrozba Íránu již neexistuje? Z novin jsem se dozvěděl, že „hlavní“ argument pro radar v Česku padl. Důvod: Írán už prý není nebezpečný. Proč tedy chce prezident Bush po Íránu informace o jejich jaderném programu? Člověk aby se po přečtení českých médií ptal, proč vůbec takové informace chce, když má na stole zprávu, že od roku 2003 je Írán prima stát s fajn klukem v čele? Proč Ahmadinedád tvrdošíjně opakuje, že od jaderného programu neustoupí a kontroly nepovolí? Proč, když je všechno tak v pořádku? V souvislosti s radarem už bylo řečeno mnohé. Jsem z těch, kteří si za svými názory stojí, a říkám jasně: Írán může mít během 3 až 8 let jadernou zbraň, svých jaderných ambicí se nevzdal a své štvavé a konfliktní rétoriky také ne. Íránci rozhodně nejsou mírotvůrci a druhá Libye. Radar, jeho instalace v Česku, to je otázka bezpečnosti naší země v horizontu několika let. Je to odpověď na to, kde chceme být, v jakém táboře chceme mít své místo. Já chci být v tom západním, demokratickém, po boku Spojených států a NATO. Nechci na východ a ani do spolku Rusko – Írán. To, že tihle dva se mají víc než rádi a autoritářským režimem jsou si podobní, není nutné ani opakovat. Vidí to každý, kdo se o mezinárodní politiku zajímá. A pro ty, kteří to vidět nechtějí, jedno z jakých důvodů, opakuji, že Írán i přes sankce a výzvy stále s obohacováním uranu nepřestal, naopak, zprovoznil další odstředivky. Jen pro dokreslení použiji citaci „fajn kluka z Íránu“, když se dozvěděl o zprávě tajných služeb: „Toto byla poslední rána pro ty, kteří v posledních několika letech šířili ve světě hrozby a strach prostřednictvím lží o jaderných zbraních. Sny zlomyslných dostaly smrtelnou ránu a znovu byla dokázána pravdomluvnost íránského národa.“ (Mf Dnes) A nezapomínejme, že ten prima kluk v souvislosti s konferencí v Annapolis prohlásil, že Izrael nepřežije, a několik let předtím ho chtěl vymazat z mapy světa úplně.
Antiraketa před umístěním do odpalovacího sila V této chvíli proto říkám: vyčkejme do konce jednání, nedělejme ukvapené závěry. Teprve po prostudování všech hledisek rozhodněme, jakou chceme budoucnost pro naše děti. Výstavba radarové základny není otázkou hodin, stejně jako výroba jakékoli zbraně. Není tedy na místě páně Paroubkův alibismus, že začneme stavět radar, až bude mít Írán rakety, to je slušně a jemně řečeno hloupost. Musíme být připraveni dřív, aby někdo s výrobou takové zbraně nebyl rychlejší. Írán, stejně jako Hizballáh jsou hrozbou a bylo by krátkozraké dělat z nich na základě jedné, byť důležité informace nevinné oběti americké nenávisti. Vývoj situace v Rusku po nedávných volbách, jejich speciální „ruská demokracie“ může vést k tomu, že budou mít v budoucnu k Íránu blíž a blíž. Právě na takový scénář je třeba být dobře připraven než pak „plakat nad rozlitým mlékem“. Berme všechny zprávy s rezervou a čtěme je s klidnou hlavou a jasnou myslí. Přemýšlejme dopředu!!! MUDr. Richard Sequens, Ph.D. předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
Ilustrační foto: www.protiraketovaobrana.cz
30
ZAHRANIâNÍ POLITIKA
PARLAMENTNÍ JEDNÁNÍ O TEMELÍNU
P O K R Aâ OVA L A N A J I H U â E C H
17. prosince se konalo již třetí zasedání společné Česko-rakouské parlamentní pracovní skupiny k problematice Jaderné elektrárny Temelín. Zasedání navazovalo na jednání, která proběhla již v českém Senátu a v Parlamentu ve Vídni. Cílem jednání, které se tentokrát konalo v sídle Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, bylo dokončení a vyjasnění zbývajících neuzavřených technických bodů z předchozího zasedání ve Vídni. Těmito body byly kvalifikace ventilů, seismicita, vysokotlaké potrubí na úrovni 28,8 metru, integrita tlakové nádoby, tlakově-teplotní šok a právní aspekty melkského procesu.
Vytvoření paralelních expertních skupin k problematice seismicity
Zleva: velvyslanec ČR v Rakousku J. Koukal, předsedové komise J. Kasal a A. Konecny, velvyslankyně Rakouska v ČR M. Klestil-Löffler
Rád bych vás seznámil s jednotlivými výstupy z projednání jednotlivých témat. Došlo k vytvoření paralelních expertních skupin v Rakousku i České republice, které se budou zabývat problematikou seismicity v lokalitě Jaderné elektrárny Temelín a vzájemně se informovat o seismické aktivitě v tomto regionu. Odborníci, kteří tuto oblast již delší dobu monitorují, však poukazují na její velmi nízkou hodnotu. Důležitým problémem, který se na jednání
Věřím, že se další jednání přenese do úrovně odborné diskuse Musím se v této souvislosti vrátit k druhému jednání komise, které proběhlo ve Vídni v prostorách rakouského Parlamentu, kde jsem veřejně vyzval rakouské politiky k respektování našich současných jaderných provozů v JE Temelín a JE Dukovany. Připomněl jsem rakouským kolegům, že Jaderná elektrárna Dukovany patří již mezi 20 % nejlépe provozovaných elektráren na světě a Jaderná elektrárna Temelín se rok od roku v tomto hodnocení lepší. Státní energetická koncepce České republiky musí počítat nejen s výrobou energie v současných jaderných elektrárnách, ale budeme-li chtít udržet naši energetickou soběstačnost, musíme počítat také s renesancí jaderné energetiky. Podobný názor sdílí většina občanů ČR a především lidé, kteří žijí v bezprostřední blízkosti jaderných elektráren – toto konstatování pramení z mé šestnáctileté praxe, kdy jsem zastával funkci starosty právě v obci Dukovany. Výroba jaderné energie v Čechách bude prospěšná i pro vyrovnání deficitu energie v Rakousku. Toto jsem si dovolil sdělit na tak významném mezinárodním fóru i přesto, že jsem si vědom, že současná koaliční vláda nepočítá s výstavbou nových jaderných bloků v ČR. Nebyl jsem si jist, zda tato výzva nevyvolá příliš velký odpor na rakouské straně. Mohu však říct, že jsem byl příjemně překvapen, protože moje vystoupení nevyvolalo znatelný odpor, a to mě utvrzuje v přesvědčení, že do budoucna otázka Temelína již nebude hlavním tématem mezivládních a parlamentních Česko-rakouských jednání, ale že se přenese do úrovně věcné a odborné diskuse. Vítězslav Jonáš člen Česko-rakouské parlamentní skupiny
Setkání M. Klestil-Löffler s hejtmanem J. Zahradníkem řešil, byla také otázka chyby ve svárech na primárním okruhu elektrárny. Komise vyzvala Státní úřad pro jadernou bezpečnost, aby k této problematice zorganizoval jednání s rakouskými experty. Úřad se spoluprací souhlasil s poukazem na to, že má veškeré informace k dispozici.
Právní postavení dohody z Melku Skupina řešila také právní postavení dohody z Melku. Zde česká strana poukázala na skutečnost, že se jedná o právně nezávazné politické dohody a i přes tento fakt Česká republika plní závazky z nich vyplývající. Pro rakouskou stranu bylo toto prohlášení velmi důležité, a touto problematikou bychom se tedy již v Komisi zabývat neměli. Na závěr jednání předsedové komise poděkovali za velmi dobrou spolupráci a pochválili činnost odborných expertů, kteří nám při jednání pomáhají. Další jednání má proběhnout na jaře letošního roku, kdy budou k dispozici závěry již zmíněných expertních skupin. Zde by mělo dojít ke zhodnocení dosavadní činnosti komise. Myslím si, že zasedání probíhají korektně a znamenají významný pokrok pro vzájemné vztahy České republiky a Rakouska. Proto také vítám, že činnost komise bude pokračovat, a zároveň jsem pevně přesvědčen, že v brzké době dojdeme k závěru, že politická jednání Česko-rakouské parlamentní skupiny mohou být již nahrazena standardní informační smlouvou, která byla již schválena českou vládou a čeká na ratifikaci z rakouské strany.
Hejtman Jihočeského kraje J. Zahradník na jednání komise
31
31
ZAHRANIâNÍ POLITIKA
S E N ÁT
– SOUâÁST ZAHRANIâNÍ POLITIKY NA·EHO STÁTU
Začátkem října 2007 senátní delegace v čele s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou navštívila Slovinsko. Cesta se uskutečnila na pozvání předsedy Státní rady Janeze Sušnika. Senátní delegaci tvořili členové Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Karel Barták (předseda výboru), Milan Bureš, Jaromír Jermář a senátor Josef Pavlata. „Jednali jsme v obou komorách slovinského parlamentu především o blížícím se předsednictví Slovinska EU a o možném využití slovinských zkušeností pro naše předsednictví, které začíná o rok později,“ uvedl P. Sobotka. „Hovořili jsme také samozřejmě o klíčových otázkách, před kterými stojíme. To je rozšíření schengenského prostoru, možnost využití jaderné energie při diverzifikaci energetických zdrojů pro Evropu, ale bavili jsme se rovněž o turistickém ruchu a vzájemných investicích,“ doplnil předseda Senátu. Senátní delegace se dále setkala s Francetem Cukjatim, předsedou Státního shromáždění, a státním tajemníkem ministerstva zahraničních věcí Slovinské republiky Matjažem Šinkovecem. V říjnu se předseda Senátu Přemysl Sobotka také setkal s předsedou Sněmovny reprezentantů Irácké republiky Mahmúdem al-Mašhadáním. Projednávaly se otázky spojené se současnou situací v Iráku, blízkovýchodním regionu a možnosti zapojení českých subjektů do obnovy Iráku. Jednal také s místopředsedou vlády a vedoucím Úřadu vlády Ruské federace S. J. Naryškinem. Pan S. J. Naryškin ocenil zájem o Ruskou federaci a její regiony. V rozhovoru se dotkli mimo jiné i problematiky energonosičů a situace v PPF. Stranou nezůstala ani kosovská otázka. Oba pánové kladli důraz na rozvoj vzájemného obchodu a konstatovali, že jeho tendence je stabilně vzrůstající. Předseda Senátu P. Sobotka přijal i místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí a evropské integrace Moldavské republiky A. Stratana. Pan A. Stratan ocenil zájem ČR o situaci v Moldavsku a zdůraznil zájem o spolupráci mezi oběma republikami. Zdůraznil směřování Moldavska do EU a projevil zájem o české zkušenosti s integrací. Oba pánové se také shodli na nutnosti řešit otázku Podněstří mírovou cestou. Při setkání předsedy Senátu Přemysla Sobotky s předsedou Sněmovny reprezentantů Kyperské republiky Demetrisem Christofiasem se převážně projednávala témata spojená s budoucností EU, současnou situací na Kypru, postavením kurdské menšiny v Turecku a vývojem na Blízkém východě.
Setkání s místopředsedou vlády a vedoucím Úřadu vlády Ruské federace S. J. Naryškinem 1. místopředseda Senátu Petr Pithart přijal prezidenta Mezinárodního trestního soudu v Haagu Philippa Kirsche. Hlavním bodem jednání byla problematika kolem návrhu na ratifikaci Římského statutu, na jehož základě byl Mezinárodní trestní soud ustanoven. Hlavním tématem jednání mezi místopředsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Josefem Zoserem a náčelníkem Generálního štábu Ozbrojených sil Polské republiky generálem Franciszkem Gagorem byla výměna zkušeností ze zapojení jednotek v zahraničních operacích a z transformace ozbrojených sil. Obsáhlá diskuse se dále vedla o otázkách evropské bezpečnosti a zejména o umístění prvků protiraketové obrany USA na území obou států. V listopadu se uskutečnilo jednání místopředsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Josefa Zosera s delegací Výboru pro zahraniční styky, obranu, komunikaci a informatiku Sněmovny reprezentantů indonéského parlamentu vedenou předsedou Theem L. Sambuagou. Senátoři ocenili dobrou úroveň vzájemných vztahů a vyjádřili přání jejich dalšího prohlubování. Přijetí se zúčastnili také zástupci Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jehož předseda Ivan Adamec připomněl velký obchodní potenciál Indonésie. V souvislosti se zájmem indonéské strany o bojové letouny zmínil také možnost prohlídky podzvukových bojových letounů L 159 přímo u výrobce. Dalšími tématy jednání byla aktuální situace v Barmě, otázky spojené s bojem proti terorismu a zajištěním bezpečnosti. Na závěr si obě strany vyměnily názory na problematiku globálního oteplování, která je v ostrovní Indonésii vnímána silněji než ve zbytku světa. Koncem loňského roku se uskutečnil pracovní oběd na počest předsedy Dolní komory Parlamentu Irska Johna O Donoghue pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou. Hovořilo se o schvalování Lisabonské smlouvy, které bude v Irsku podle ústavy referendem. Dalšími tématy byly kompetence národních parlamentů po podepsání Lisabonské smlouvy, zvláště v oblasti justice, vnitra a kontroly subsidiarity a také schengenský prostor a budoucnost Evropy.
Přijetí prezidenta Mezinárodního trestního soudu v Haagu Philippa Kirsche
32
ZAHRANIâNÍ POLITIKA které povedou co nejrychleji ke zrušení víz pro občany ČR,“ řekl po jednání Přemysl Sobotka. Dalším klíčovým tématem byla otázka možného umístění amerického radaru protiraketové obrany. „Američtí senátoři potvrdili, že bez ohledu na výsledek prezidentských voleb v USA bude trvat zájem americké administrativy na umístění radaru u nás, dokonce na to jsou vyčleněny peníze, jak mi hosté z amerického Senátu potvrdili,“ uvedl k radaru Přemysl Sobotka. „Američané mají zájem na zapojení celého systému do struktur protiraketové obrany NATO, což jsem přivítal. A řekl jsem svým kolegům, že je nutné všechny kroky americké strany konzultovat s námi, že jsme citliví na jednání, které by se dalo charakterizovat jako o nás bez nás,“ uzavřel předseda Senátu. Poté se s delegací amerických senátorů setkal také předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Richard Sequens. Hlavním tématem rozhovoru byl americký záměr umístit prvky protiraketové obrany ve střední Evropě. Předseda výboru R. Sequens zdůraznil, že tento záměr „musí být zbaven ideologie“ a zároveň je podle něj důležité, aby významní členové NATO začali štít aktivně podporovat a aby změnili svůj „neutrální“ postoj.
1. místopředseda Senátu P. Pithart na setkání s ředitelem Agentury pro protiraketovou obranu USA gen. H. Oberingem Na začátku roku 2008 přijal předseda Senátu Přemysl Sobotka delegaci Kongresu Spojených států amerických vedenou senátorem Melem Martinezem. „Bavili jsme se především o vízové politice USA a na mou přímou otázku všichni čtyři američtí senátoři potvrdili, že budou podporovat takové legislativní změny v amerických zákonech,
16. ledna se za účasti předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost R. Sequense, 1. místopředsedy Senátu P. Pitharta, předsedy Výboru pro záležitosti EU L. Sefziga a členů Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost uskutečnilo setkání s ředitelem Agentury pro protiraketovou obranu USA gen. H. Oberingem. Součástí jednání byla prezentace k nejnovějšímu vývoji v oblasti protiraketové obrany. Jednání byl přítomen i velvyslanec Spojených států amerických R. Graber a experti Agentury pro protiraketovou obranu USA. red. Pozn. Podrobný souhrn všech zahraničních aktivit Senátu naleznete na adrese: www.senat.cz
Předseda Senátu P. Sobotka s delegací Kongresu Spojených států amerických vedenou senátorem Melem Martinezem
33
REGIONÁLNÍ KALEIDOSKOP Volební obvod č. 4 – Most SENÁTOR VLASTIMIL BALÍN
Volební obvod č. 25 – Praha 6 SENÁTOR KAREL SCHWARZENBERG
Volební obv. č. 48 – Rychnov nad Kněžnou SENÁTORKA VÁCLAVA DOMŠOVÁ
Po úspěšném prvním ročníku plaveckých závodů pro žáky 3. a 4. ročníků základních škol města Mostu byla 4. prosince zorganizována podobná plavecká soutěž pro žáčky mateřských škol. Závody pod záštitou senátora V. Balína připravili Plavecká škola Most, 3. ZŠ U Stadionu Most, Dům dětí a mládeže Most a další dobrovolníci. O ceny soutěžili jednotlivci i štafety.
28. listopadu se uskutečnilo setkání senátora Karla Schwarzenberga s občany Prahy 17-Řepy, jehož se zúčastnili i starostka městské části paní Jitka Synková a místostarosta Bořek Černovský a další zástupci obce. Pan senátor ochotně odpovídal na dotazy spojené s privatizací bytů, dopravní situací v Řepích, stranou nezůstala ani problematika bezpečnosti v městské části. Na dotaz, z čeho má pan senátor, co se týče městské části, největší obavu, odpověděl, že se jedná především o dopravní situaci. Má strach, aby vnější silniční okruh byl dostaven včas a aby nenastala situace, že veškerý provoz z dálnice od Drážďan, zvl. kamionová a nákladní doprava, nebyl veden přes Prahu. I přes velkou časovou vytíženost pan senátor vyjádřil přání v budoucnu se setkávat s občany Řep častěji.
V polovině listopadu se v obci Orlické Záhoří uskutečnilo mezinárodní taktické česko-polské cvičení jednotek požární ochrany. Bylo organizováno jako součást přípravy česko-polského projektu „Modernizace integrovaného záchranného systému Orlických a Bystřických hor v souvislosti se vstupem do schengenského prostoru“. Cvičení se zúčastnily jednotky SDH Olešnice v Orlických horách, Orlické Záhoří, Rokytnice v Orlických horách, Miedzylesie a Bystrzyca Klodska. Hasičské jednotky přítomným předvedly, že na společný postup v podobných situacích jsou připraveny. Nepřipraveni byli snad jen polští pohraničníci, kteří paradoxně nechtěli polské hasiče do Čech přes hranice pustit. Přesto se celá akce velmi vydařila ke spokojenosti všech zúčastněných i přihlížejících, mezi nimiž nechyběla ani senátorka Václava Domšová.
ka
Most – Plavecké závody
Praha 6 – Setkání s občany
odci – Beseda s důch Plzeň – město Volební obvod č. 9 – Plzeň-město SENÁTOR RICHARD SEQUENS Senátor Richard Sequens se setkal na besedě s důchodci městské části Plzeň-Slovany. Hlavním tématem byla přednáška o střevních nádorech a ucérózní kolitidě, které patří mezi časté civilizační choroby a trápí právě lidi ve vyšším věku. Senátor nejprve promítl diapozitivy a vysvětlil problematiku střevních nádorů a vředů. Ve svém vystoupení zdůraznil také důležitost prevence a včasného detekování nádorových onemocnění. Zároveň ale i postarší občany uklidnil a varoval je před přílišným docházením ke specializovaným lékařům. Následně v debatě došlo i na otázky z politiky, zvláště pak na změny ve zdravotnictví.
lei
Rychnov nad Kněž nou –
Orlické Záhoří
Volební obvod č. 33 – Děčín SENÁTOR JOSEF ZOSER Senátor Josef Zoser často navštěvuje základní školy ve svém volebním obvodu a beseduje s dětmi. Zároveň nabízí zprostředkování návštěv dětí v Senátu a ve Valdštejnské zahradě. Jubilejní dvacátou besedu se senátorem pořádala základní škola v Mikulášovicích. Další akcí v regionu byla návštěva dětského domova. Chlapec se zbytky zraku, nadějný klavírista, nemohl kvůli sněhové kalamitě odjet do internátní školy v Praze a jako jediný z dětí byl přítomen právě v den, kdy Dětský domov v Krásné Lípě navštívil pan senátor, aby s paní ředitelkou hovořil o budoucnosti jejích svěřenců, o možnostech studia a zaměstnanosti dětí s ohledem na potřeby zaměstnavatelů a firem v regionu.
34
mov v Krásné Lípě Děčín – Dětský do
REGIONÁLNÍ KALEIDOSKOP Volební obvod č. 51 – Žďár nad Sázavou SENÁTOR JOSEF NOVOTNÝ
Volební obvod č. 55 – Brno-město SENÁTOR TOMÁŠ JULÍNEK
Koncem minulého roku oslavili horníci uranových dolů v Dolní Rožínce 50 let od zahájení těžby uranové rudy. Oslavit s horníky jejich výročí přijeli kromě jiných hostů také ministr práce Martin Říman a senátor Josef Novotný, který se problémy horníků dlouhodobě zabývá. Na dole Rožná, jediném hlubinném dole v Evropské unii, se po dvacetiletém útlumu začíná uvažovat o rozšíření těžby uranu. Hlavní zásluhu na tom má jeho nedostatek a také prudce se zvyšující cena.
Již 11 let pořádá senátor Tomáš Julínek přespolní závod pro děti „Bystrcký běh“ v městské části Brno-Bystrc. Letos se ho zúčastnilo 170 dětí – závodníků v několika kategoriích – od předškoláků až po dorostence, přičemž nejmladšímu účastníkovi byly dva roky. Běží se přímo sídlištěm v Brně-Bystrci, trať je pro předškoláky dlouhá 150 m a pro nejstarší závodníky 3 km. Cílem je připravit dětem a jejich rodičům příjemně strávené sobotní dopoledne.
Žďár nad Sázavou – Osl ava
běh Brno-město – Bystrcký
horníků
skop
do Prostějov – Kladec ké šikulky
Vyškov – Veletrh vzdělávání
Volební obvod č. 62 – Prostějov SENÁTORKA BOŽENA SEKANINOVÁ
ký klub Třebíč – Jezdec Volební obvod č. 53 – Třebíč SENÁTOR VÍTĚZSLAV JONÁŠ Jezdecký klub Dukovany otevřel v areálu statku novou moderní stáj s dvanácti boxy. Klub má třináct koní, a proto jsou dvě hříbata ve společném boxu. Otevření nové stáje navazuje na novou venkovní jízdárnu a výběhy pro koně. Pokud se podaří dobudovat krytou jízdárnu, bude již mít jezdecký klub velice dobré zázemí pro svoji činnost. Protože senátor Jonáš je zároveň předsedou místního jezdeckého klubu, který se zabývá parkurovým skákáním, není náhodou, že byl hlavní postavou při slavnostním otevření nové stáje.
Volební obvod č. 57 – Vyškov SENÁTOR IVO BÁREK 20. a 21. 11. proběhl XI. veletrh vzdělávání a pracovních příležitostí, jehož hlavním pořadatelem je Úřad práce Vyškov. Prezentoval nejen střední školy, ve kterých žáci základních škol regionu nejčastěji pokračují ve svém vzdělání, ale i podnikatelské subjekty, které se významnou měrou podílejí na účelném využití vzdělání na trhu práce. Pravidelným hostem veletrhu je senátor Ivo Bárek, který ve svém projevu zdůraznil nutnost prohloubení spolupráce podnikatelských subjektů se školami z důvodu zajištění potřebných kvalifikovaných pracovníků. Připomenul i významný fakt, že nezaměstnanost v okrese Vyškov je v současné době poprvé nejnižší v celém Jihomoravském kraji.
35
V podhorské obci Kladky na Prostějovsku se utkalo šest družstev žen „šikulek“ o titul „Kladecké šikulky“ na rok 2007. Tím, že se klání osobně zúčastnila se svým týmem, vytvořila senátorka Božena Sekaninová jedinečnou atmosféru. Její družstvo „Srdcem a naplno“ se v napínavém souboji umístilo na krásném druhém místě. Plumlovskou přehradou znělo country. Důvodem bylo vystoupení pětice populárních, převážně country folkových kapel na Hudebním festivalu senátorky Boženy Sekaninové. „Krásné počasí, kvalitní hudba a výborná přátelská atmosféra, co víc si můžeme přát. Dnes už musím říct, že hlavně díky pozitivnímu ohlasu budeme tuto akci pořádat i příští rok,“ uvedla na závěr mimořádně vydařené akce senátorka Božena Sekaninová.
SENÁT
S E N ÁT – M Í S TO K S E T K ÁVÁ N Í Pod záštitou prvního místopředsedy Senátu Petra Pitharta byl 22. října 2007 pořádán již 3. ročník odborného semináře s názvem Interoperabilita zdravotní péče a péče následné. Lékařští specialisté se zde vyjadřovali k otázkám současných trendů sociální a zdravotní politiky, k problematice následné péče se zaměřením na cévní mozkové příhody, k moderním léčebným postupům, procesům a metodám. Porovnávali také úroveň sociální péče v jednotlivých zařízeních. Závěr konference pak věnovali problematice zaměstnávání handicapovaných spoluobčanů. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ve spolupráci se Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) uspořádal mezinárodní konferenci Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje. Gestorem celé konference byl místopředseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Bedřich Moldan, který akci zahájil a také pronesl společně s předsedou Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Ivo Bárkem úvodní slovo. Dále vystoupila s příspěvky celá řada tuzemských a zahraničních odborníků s cílem pojmenovat nové techniky v oblasti biotechnologií a zároveň upozornit na možná rizika s tím spojená. To se podle názorů účastníků beze zbytku podařilo, a tak hlavní poslání konference bylo naplněno. Zástupci Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku přijali na konci října vítěze Ceny kvality v sociální péči a předali jim pamětní listiny. Cena kvality v sociální péči je soutěžní projekt určený subjektům poskytujícím sociální péči terénní nebo rezidenční. Úkolem soutěže je v celostátním měřítku najít, vyzvednout a náležitě ocenit vynikající jednotlivce či skupiny (pracovní týmy a kolektivy), pro které je profesionální a kvalitní poskytování sociálních služeb samozřejmostí. Soutěží se v sedmi kategoriích, např. osobnost roku v sociálních službách nebo cena sympatie. Přijetí bylo doprovázeno i velmi milým vystoupením pěveckého souboru z domova důchodců v Buchlovicích, který má ve svém repertoáru mj. i hymnu této soutěže. 5. listopadu byl slavnostně zahájen 1. krajanský festival, jehož organizátorem je občanské sdružení Sedm paprsků. Záštitu nad festivalem převzal první místopředseda Senátu Petr Pithart a Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Všechny přítomné pozdravili místopředsedové Senátu Petr Pithart a Jiří Liška, předseda Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí Josef Zoser, ředi-
Zahájení 1. krajanského festivalu
36
tel odboru krajanských vztahů Ministerstva zahraničních věcí Ing. PhDr. Zdeněk Lyčka, ředitel Českého rozhlasu 7 – Praha PhDr. Miroslav Krupička, Zdeněk Pšenica, předseda FOS ČR, a dr. Věra Doušová, předsedkyně OS Sedm paprsků. Na festival přijelo více než 200 účastníků z Ukrajiny, Bulharska, Rumunska, Moldavska, Běloruska, Chorvatska, Slovenska a Srbska.
Udělení antibyrokratické ceny Michala Tošovského Efektivní stát, občanské sdružení Michala Tošovského, se rozhodlo udělit letošní antibyrokratickou cenu Michala Tošovského ministru české vlády Martinu Římanovi, a to především za systematický a účinný boj proti nadměrné byrokratické zátěži a zejména pak proti přeregulovanosti celého podnikatelského prostředí. Cena byla předána v rámci slavnostního aktu předsedou Senátu P. Sobotkou, pod jehož záštitou se akce konala. Předseda Senátu P. Sobotka k udělení ceny sdělil: „Problém byrokracie se stává nejen problémem české veřejné správy, ale je to stále více problém celoevropský a i to je důvod, abychom podobnými akty myšlenku boje s byrokracií podporovali a věnovali jí ještě více energie.“ Udělení ceny je nejen oceněním dosavadní práce Martina Římana v posledních více než deseti letech, ale také výzvou do budoucna. Je přáním iniciativy eStat.cz, aby laureát ve svém boji s byrokracií nepolevoval a přivedl v život řadu dalších myšlenek a nápadů, jako například restrukturalizaci orgánů státního dozoru nad podnikáním či Tošovského antibyrokratický zákon. 12. listopadu byla uspořádána mezinárodní konference rozvojového partnerství „Asistenční centra na podporu podnikání žen – výsledky a význam evropského projektu EQUAL 2005–2007“, nad níž převzal záštitu a pronesl úvodní projev místopředseda Senátu Jan Rakušan. Klientky Asistenčních center představily na konferenci podnikatelské příběhy, vystoupili zahraniční partneři z Irska. Byly prezentovány výsledky srovnávacího průzkumu ženského podnikání v České republice a Irsku, který mapoval zkušenosti 400 podnikajících žen z obou zemí. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uspořádal pod záštitou místopředsedy Senátu Jiřího Lišky odborný seminář nazvaný „Třetí – protikomunistický – odboj“, v jehož rámci byl představen věcný záměr připravovaného návrhu zákona o účastnících III. odboje a odporu proti komunismu. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou zprávu a životní prostředí uspořádal seminář Nové přístupy k výrobě obnovitelných zdrojů energie se zaměřením na biopaliva. Gestorem tohoto semináře byl člen Výboru pro územní rozvoj, veřejnou zprávu a životní prostředí senátor Josef Kalbáč, který seminář zahájil a celý jeho prů-
SENÁT běh také moderoval. Seminář se konal pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Petra Pitharta, který ve svém úvodním slově vyzdvihl význam konání tohoto semináře s ohledem na potřebu vyššího využívání biopaliv v České republice, než je tomu dosud. Na semináři vystoupila řada odborníků, nejen z oblasti vědy a výzkumu, ale přímo z výrobních provozů, kde se vyrábí biolíh a zpracovávají odpadní zemědělské produkty za účelem výroby ekologické energie. Cílem semináře byla podpora výroby ekologických paliv z biomasy, zpracování a využívání odpadních produktů v zemědělství a v neposlední řadě využití cukrovky k výrobě paliva druhé generace a tím současně k podpoře, rekonstrukci a zachování stávajících cukrovarů v ČR. Výbor se této problematice bude i nadále věnovat.
mici, představitelé soudcovské veřejnosti a odborní mluvčí některých parlamentních stran. K jednotlivým blokům probíhala diskuse. Dá se říci, že existuje dosti široká shoda na tom, že by se soudcovská reprezentace měla podílet na správě soudnictví, názory se však již rozbíhají v míře tohoto podílu.
Seminář o lidských právech pacientů s autismem
Setkání se zástupci Asociace krajů ČR V polovině listopadu se předseda Senátu Přemysl Sobotka sešel s představiteli Asociace krajů, reprezentované hejtmany krajů. „Dnes jsme se bavili převážně o otázce zdravotnictví, o využívání evropských peněz a také o blížícím se rozšíření schengenského prostoru,“ uvedl Přemysl Sobotka. „Hejtmani se soustředili především na to, aby za jejich politickou zodpovědností šla i zodpovědnost při rozdělování finančních zdrojů, které si dosud ponechal stát,“ řekl předseda Senátu. Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury uspořádala začátkem prosince spolu s Ústavně-právním výborem konferenci Hledání optimálního modelu správy soudnictví pro Českou republiku. Způsob spravování soudnictví ze strany Ministerstva spravedlnosti, případně jiného orgánu je tématem vracejícím se na scénu pravidelně již po mnoho let. Konferenční jednání bylo členěno do čtyř bloků, v nichž postupně vystoupili stávající ministr spravedlnosti a jeho někteří předchůdci, akade-
Konference Hledání optimálního modelu správy soudnictví pro Českou republiku
Seminář o lidských právech pacientů s autismem, který pořádal Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, se těšil nebývalému zájmu. Hned úvodní vystoupení prezidenta Světové autistické organizace Pata Matthewse vyvolalo mnohé diskusní příspěvky. Na jeho informaci o péči o autisty v Irsku navázala další vystoupení, která monitorovala domácí zkušenosti a navrhovala potřebná zlepšení současného stavu. Seminář ukázal, že v naplňování Charty práv osob s autismem máme ještě řadu bílých míst.
Seminář Problematika čištění odpadních vod – III. Seminář „Problematika čištění odpadních vod – III.“ pořádal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Gestorem se stal místopředseda výboru Bedřich Moldan. Seminář se konal pod záštitou předsedy Senátu Přemysla Sobotky a předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka. Akce se zúčastnilo téměř 120 osob, převážně zástupců vodohospodářských institucí, starostů a zástupců orgánů státní správy a samosprávy. Hlavním tématem byla problematika implementace Operačního programu Životní prostředí. Starostové měst a další účastníci upozornili na přetrvávající problémy v této oblasti, zejména na záležitosti týkající se smluv mezi vlastníky a provozovateli vodohospodářských soustav, což by mohlo do budoucna ohrozit splnění závazku České republiky dostát požadavkům EU o čištění odpadních vod do roku 2010. Na závěr se účastníci převážně shodli, že budou čerpání z Operačního programu nadále sledovat, jelikož považují tyto otázky za mimořádně závažné pro ČR.
37
SENÁT
Vyhodnocení soutěže Zelená stuha Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova zorganizovala v listopadu slavnostní setkání a vyhodnocení celostátního kola soutěže Zelená stuha, která probíhá jako součást soutěže Vesnice roku. Při této příležitosti byli zároveň oceněni zástupci České republiky v soutěži Entente Florale Europe – Kvetoucí sídla Evropy. Za Českou republiku soutěžila v kategorii vesnic obec Zálší, která získala bronzovou plaketu, v kategorii měst získalo město Tábor stříbrnou plaketu. Setkání bylo doplněno přednáškou dr. Lutze Wetzlara, tajemníka soutěže Entante Florale Europe, na téma „Rozvoj venkova a venkovského prostoru a zachování tradičního vesnického rázu“. Slavnostní setkání vítězů soutěže Vesnice roku 2007 pořádala pod záštitou předsedy Senátu Přemysla Sobotky Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova společně se Spolkem pro obnovu venkova ČR a Komorou obcí SMO ČR v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Pozvání přijal 1. místopředseda Senátu Petr Pithart a náměstek pro místní rozvoj Jiří Vačkář.
Na začátku roku 2008 se předseda Senátu Přemysl Sobotka sešel na pracovním obědě s předsedou vlády ČR Mirkem Topolánkem. Hlavními tématy jejich schůzky byla příprava českého předsednictví ČR Evropské unii, ve které Senát sehrává silnou roli, koordinace zahraniční politiky vlády a Senátu a také příprava volby prezidenta. P. Sobotka považuje oběd s premiérem za počátek pravidelných pracovních schůzek s vládou ČR. S jednotlivými ministry chce průběžně probírat aktuální otázky legislativního procesu a další témata společná pro vládu i Parlament, resp. Senát. Prezident ČR Václav Klaus navštívil v úterý 8. a ve středu 9. ledna Senát. Jako kandidát ODS na prezidenta přišel diskutovat se senátory. Nejprve se sešel se senátorským klubem KDU-ČSL, o den později se senátorskými kluby Klub otevřené demokracie a Sdružení nezávislých kandidátů. Před prvním jednáním v klubu KDU-ČSL se prezident Václav Klaus sešel s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Hlavním tématem jejich rozhovoru byly technické otázky spojené s volbou prezidenta a také způsob volby. Oba ústavní činitelé se shodli, že tajná volba hlavy státu je legitimním demokratickým prostředkem pro vyjádření vůle jak poslanců, tak senátorů. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice spolupořádal s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy slavnostní setkání, na kterém byli oceněni účastníci mezinárodních olympiád v roce 2007. Na setkání přednesl úvodní slovo předseda výboru Karel Barták. Účastníci, kteří se zúčastnili v loňském roce dvanácti mezinárodních olympiád, obdrželi pamětní list a ocenění za úspěšnou reprezentaci ČR. Odměněni byli v Senátu i účastníci soutěže Česká hlavička. Mezi pozvanými hosty byli mimo jiné
38
Ocenění účastníků mezinárodních olympiád v roce 2007 i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška, zástupce AV ČR, pedagogové, kteří soutěžící na mezinárodních olympiádách doprovázeli, rodiče soutěžících a další čestní hosté. Nezvyklý formát mělo zasedání senátorského klubu ČSSD, které se konalo v úterý 29. ledna. V Zeleném salonku Kolovratského paláce senátoři přivítali dva kandidáty na funkci prezidenta České
Václav Klaus a Jan Švejnar na zasedání klubu ČSSD republiky. Za stůl spolu usedli Václav Klaus a Jan Švejnar. Zasedání klubu řídila předsedkyně klubu Alena Gajdůšková, která také stanovila formu celého setkání. Nejprve se svými úvodními slovy vystoupili oba kandidáti, poté měli senátoři možnost klást oběma své otázky. Debata, která trvala přibližně hodinu, byla mediálně velmi sledovaná. Za asistence televizních kamer ji měli možnost v přímém přenosu sledovat televizní i rozhlasoví diváci. Senát se stal historicky prvním místem, kde se prezidentští kandidáti setkali v přímé debatě. red. Pozn. Podrobný souhrn všech seminářů, konferencí, setkání a dalších aktivit Senátu naleznete na adrese: www.senat.cz/informace/casopis.html
INFORMACE
PROâ PODPORUJI PROJEKT
O C H R A N A O B Y VAT E L
Před vstupem do Senátu jsem byl starostou Dukovan. Nejspíš i proto si uvědomuji, jak je důležitá informovanost občanů v krizových situacích. Zlepšit komunikaci úřadů s širokou veřejností v mimořádných situacích si klade za cíl právě Iniciativa Ochrana obyvatel – projekt pro bezpečný stát, která vznikla v dubnu 2007 a za relativně krátkou dobu své existence stihla uskutečnit celou řadu užitečných aktivit. Důležitou součástí projektu Ochrana obyvatel je preventivní vzdělávání, aby občané byli dostatečně informováni a připraveni na to, co může nastat v takové situaci, a jak se správně zachovat. Téma se týká všech občanů ČR, a proto Iniciativa vítá, že podpora projektu jde napříč politickým spektrem. Stál jsem u zrodu Iniciativy a tento projekt považuji za velmi důležitý. U nás v Dukovanech, v blízké jaderné elektrárně, naštěstí nedošlo k žádné havárii, ale i přesto si všichni uvědomujeme, jak důležitá je ochrana obyvatel v případě mimořádných událostí. Sám jsem se se svou obcí aktivně zapojil do řešení vnějšího havarijního plánu JE Dukovany, jehož součástí byl nejen systém vyrozumění a varování, ale především komunikace s občany a dalšími institucemi v době ohrožení. Jako senátor bych rád přispěl k tomu, aby bezpečnost obyvatel celé České republiky byla řešena a zajištěna minimálně stejně zodpovědně, jako je tomu v případě okolí JE Dukovany.
Zleva: senátor V. Jonáš, předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček a GŘ Hasičského záchranného sboru Miroslav Štěpán
Seminář v Poslanecké sněmovně
Na této prezentaci najde každý řadu konkrétních rad, jak postupovat v konkrétních krizových situacích. Například při nálezu podezřelého zavazadla, při dopravní nehodě, při požáru, povodni, při průmyslové a jaderné havárii, při evakuaci… Nechybějí obecné zásady postupu při mimořádných událostech, informace o varovných signálech nebo zvuku sirén. Doporučuji každému najít si chvilku času a seznámit se s postupy, zpracovanými ve spolupráci s odborníky z Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč a členy expertní skupiny. Ve vlastním zájmu, protože jak známo, štěstí přeje připraveným.
Další velmi podstatnou akcí byl speciální seminář „Ochrana postižených osob v době nebezpečí“, který Iniciativa uspořádala v listopadu v Poslanecké sněmovně za účasti předních politiků a odborníků. „Našim postiženým spoluobčanům nepomůžou při nebezpečí kartičky, osvětové spoty ani média, nemohou před hrozbou utéci. Od začátku diskutujeme se zástupci postižených a chceme se této problematice důsledně věnovat,“ vysvětlil hlavní záměry semináře vedoucí projektu Z. Rathauský. Zdárnému průběhu celého projektu požehnal v úvodu semináře strahovský opat Michael Pojezdný. Semináře se zúčastnil i senátor Ivo Bárek, předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který se o projekt rovněž aktivně zajímá. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Miroslav Štěpán si během jednání mj. postěžoval na bariéry, které komplikují zásahy např. v ubytovnách a dalších veřejných budovách, kde jsou chodby doslova zabarikádované nábytkem a často zamřížovaná okna i dveře. „U nás zákon řeší, že se vozíčkář musí dostat do objektu, ale nikoho už nezajímá, jak se z něj také dostane ven, navíc třeba i rychle,“ doplnila senátorka Daniela Filipiová, která jako vozíčkářka uvedla řadu praktických každodenních problémů postiženého člověka. Na semináři se detailně řešil i další vážný problém hasičů, a sice značný podstav, s nímž se potýkají sbory po celé ČR. „V krajích chybí až 20 % hasičů, a když se přidají nemoci a další problémy, slouží nám maximálně polovina lidí, než by bylo třeba,“ upozornil Pavel Dekret z Generálního ředitelství HZS. Dobrovolní hasiči zase mají především potíže s uvolňováním ze zaměstnání, zejména když pracují v soukromých menších firmách. Zákon sice pamatuje na finanční náhrady a uvolnění z důvodu „výkonu v obecném zájmu“, ale pro malého podnikatele může být i nepřítomnost jednoho zaměstnance existenční problém. Navíc vybavení dobrovolných jednotek je v žalostném stavu. Já osobně se budu snažit, aby se na ně nezapomnělo, aby byli adekvátně vybaveni pro zásahy.
Karta 112 pro občany
Osvěta v televizi
Civilní ochrana v moderním pojetí Iniciativa zaměřená na komunikaci s obyvateli v dobách ohrožení vznikla, jak už bylo zmíněno, na jaře 2007. Vznik podpořili přední politici a odborníci, mezi jinými předseda Senátu Přemysl Sobotka, předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Miroslav Štěpán a další osobnosti a odborníci. „Cílem našeho projektu je popularizovat pojmy, jako je civilní ochrana či ochrana obyvatelstva a dát jim moderní obsah v širším pojetí možných novodobých rizik, jako jsou povodně, požáry, nehody, průmyslové havárie a další nebezpečí,“ zdůraznil vedoucí projektu Ochrana obyvatel Zdeněk Rathauský.
Webová prezentace
Prvním velkým počinem projektu bylo na podzim 2007 vydání Karty 112 – šikovného pomocníka pro krizové situace. Má rozměry běžné platební karty a obsahuje telefonní spojení na základní krizové linky (112, 150, 155, 156 a 158) a webovou adresu, kde se každý dozví, jak postupovat v případech ohrožení, tedy např. při povodni, požáru, evakuaci, nehodě, průmyslové havárii nebo při nálezu podezřelého zavazadla apod. Karet bylo vydáno sedm miliónů kusů a do jara 2008 je obdrží většina českých domácností. „Kartu 112 už od září rozesílá společně se svými zásilkami náš významný partner VZP, díky tomu ji dostane téměř každá rodina. Nyní je budeme ještě distribuovat do škol po celé ČR,“ vysvětluje mluvčí projektu Kateřina Bouda Kašparová. Pro školy na Vysočině jsem Karty 112 dovezl a osobně předal hejtmanovi Miloši Vystrčilovi. Karty jsou určeny studentům středních škol kraje Vysočina pro účely prevence a zlepšení informovanosti.
Informační kampaň projektu doprovázejí speciální informační spoty. Veřejnoprávní Česká televize vysílala poslední dva měsíce roku 2007 spoty v délce 10 až 60 sekund, které lidem připomněly krizové telefonní linky. ČT spoty zařadila mezi programy v průběhu celého dne na všech svých kanálech (ČT1, ČT2, ČT24). Do mediální kampaně se také zapojila soukromá TV Prima, která od Vánoc vysílá speciální minutové spoty s dopravní tematikou, jež radí divákům-řidičům, jak správně reagovat v kolonách a umožnit průjezd vozidel Integrovaného záchranného systému. Také v novém roce 2008 Ochrana obyvatel chystá řadu dalších zajímavých aktivit, které pomohou zlepšit informovanost široké veřejnosti. Vítězslav Jonáš senátor za vol. obvod č. 53 – Třebíč
39
INFORMACE INFORMACE
BRITSKÁ PRINCEZNA ANNA
O C E ≈ OVA L A V S E N ÁT U
Celkem 65 účastníků Programu pro mládež Cena vévody z Edinburghu (zkráceně též EDIE) se 16. října ve Valdštejnském paláci setkalo s Její královskou Výsostí britskou princeznou Annou, aby z jejích rukou převzali diplomy za úspěšné absolvování bronzového, stříbrného či zlatého stupně Programu. Setkání se konalo pod záštitou předsedy Senátu Přemysla Sobotky. Princezna Anna se slavnostního předávání diplomů za absolvování Programu zúčastnila v rámci své třídenní oficiální návštěvy České republiky. Program založil v roce 1956 její otec, vévoda z Edinburghu, manžel britské královny Alžběty II. Od jeho vzniku se do něj zapojilo na 6 miliónů mladých lidí ve více než 120 zemích celého světa. Princezna Anna osobně pogratulovala každému absolventovi, kterému se letos podařilo splnit některý ze stupňů Programu, čas si vyhradila i na krátké rozhovory s účastníky a vedoucími. Slavnost se konala v Hlavním sále Senátu. „Záštitu nad slavnostním předáním diplomů účastníkům Programu pro mládež Cena vévody z Edinburghu jsem přijal velice rád, protože si velice vážím vévody z Edinburghu a také společného úsilí všech demokratů a lidí dobré vůle, kteří jakýmkoliv pozitivním způsobem přinášejí nové trendy do výchovy mladé generace. Právě tato akce je jedním z úspěšných dokladů, jak se královská rodina ve Velké Británii zapojuje do výchovného procesu mladých lidí s cílem rozvíjet osobnost a aktivně využít volný čas mladého člověka,“ řekl při zahájení slavnostní akce předseda Senátu P. Sobotka. Mladí lidé, kteří se do Prahy sjeli z celé republiky, byli v prostorách Hlavního sálu oceněni za své vytrvalé úsilí při plnění čtyř oborů EDIEho, které jsou pro získání bronzového, stříbrného či zlatého stupně nutné. Jednotlivé stupně se přitom odlišují podle věku účastníka a náročnosti úkolů. Ten, kdo se rozhodne do Programu zapojit, se za pomoci vedoucích a instruktorů zdokonaluje v rekreačním sportu a praktických dovednostech, pomáhá druhým v rámci dobrovolné služby a podnikne společnou expedici u nás nebo v zahraničí.
V České republice Program pro mládež Cena vévody z Edinburghu funguje od roku 1993 téměř ve třiceti organizacích pracujících s mladými lidmi, převážně v rámci středních škol, internátů a domů dětí a mládeže. Princip Programu spočívá v pozitivním nasměrování a motivování mladých lidí, kteří v rámci pravidel naplňují osobně stanovené cíle. Každý účastník si sám zvolí, čeho chce dosáhnout ve zvoleném sportu, praktické dovednosti a dobrovolné službě. Tyto plány realizuje každý sám za sebe. Konzultuje vše se svým vedoucím, který s ním řeší problémy v plnění. Všichni mladí zapojení v Programu se scházejí, aby připravili společnou expedici, navzájem si pomáhají a vyměňují zkušenosti. V rámci Programu lze postupně projít bronzovým, stříbrným a zlatým stupněm podle věku a obtížnosti. Po splnění všech podmínek se mohou úspěšní účastníci i jejich vedoucí těšit na slavnostní předání diplomů, ale největší odměnou je vždy to, že udělali něco sami pro sebe. Mgr. Yvona Dočkalová odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu
Zleva: Ivan Chadima, předseda výkonného výboru Programu, britská princezna Anna, Přemysl Sobotka, předseda Senátu, Tomáš Fajkus, ředitel Programu v ČR
40
INFORMACE
S E N ÁTO ¤ I S I P ¤ I P O M N ù L I
O B ù T I H O L O CAU S T U
27. ledna 1945 byl osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka. Na památku tohoto data a jako připomínka krutostí a nelidského zacházení byl Parlamentem České republiky uznán jako významný den 27. leden, Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Téměř na den přesně bylo po 63 letech v Senátu uspořádáno slavnostní shromáždění, na kterém senátoři i pozvaní hosté uctili památku obětí nacistického zacházení. V Hlavním sále Valdštejnského paláce se sešlo přes dvě stě lidí, kteří si připomněli nacistické vyhlazování především židovských obyvatel za druhé světové války. Setkání, které se konalo pod záštitou předsedy Senátu Přemysla Sobotky, spoluorganizoval Nadační fond obětem holocaustu a Federace židovských obcí v České republice. Jako první vystoupil předseda Senátu, který v úvodním projevu připomněl, že český Senát se problematice holocaustu věnuje systematicky již několik let. Vzpomenul mimo jiné i každoroční záštitu mezinárodního kulturního festivalu Devět bran, který má své stálé útočiště ve Valdštejnské zahradě Senátu. Upozornil také na to, že Senát ostře odsoudil předloňskou teheránskou pseudovědeckou konferenci zpochybňující holocaust. Rozhořčení senátorů nakonec vyústilo v jednoznačnou rezoluci českého Senátu, který jako první, bohužel jako jeden z mála evropských parlamentů, tuto konferenci odsoudil. Dále předseda Senátu hovořil o tom, že problematika holocaustu a antisemitismu se nesmí brát na lehkou váhu. „Nezbývá nám než dnes a denně burcovat všechny slušné lidi k odporu proti zlu a demagogii a hlavně přesvědčovat ty, kteří mají tendence nová temná rizika naší současnosti podceňovat a bagatelizovat,“ uvedl na závěr svého projevu P. Sobotka.
Také prezident Václav Klaus hovořil o nutnosti neustále připomínat zločiny proti lidskosti spáchané na židovském obyvatelstvu. Domnívá se, že moderní doba a její problémy historickou zkušenost s válkou i holocaustem novým generacím vzdalují. Dle jeho slov to, co bylo nesporné pro pamětníky, se dnes často relativizuje. A my bychom měli dělat vše pro to, aby oběti holocaustu nebyly zapomenuty. „Je naším úkolem a povinností, abychom v našich myslích i skutcích postavili hráz působení času, který – zdánlivě milosrdně – překrývá bolestné zážitky a zkušenosti nánosem dalších a dalších všedních dní. Genocida evropských Židů nesmí být zapomenuta. Musí zůstat věčným mementem. Mementem, které nám bude připomínat zlo, které jsou schopni lidé vůči sobě navzájem páchat. Mementem, které bude posilovat naše přesvědčení o zásadním významu lidské svobody, neboť ta je jedinou zárukou, že se podobné tragické události už nikdy nebudou opakovat,“ řekl mimo jiné Václav Klaus.
Na setkání promluvil také Warren L. Miller, předseda Komise pro zachování amerického dědictví v zahraničí, jenž připomenul, že nacisté zavraždili 6 miliónů Židů a že v odporu proti nacistické okupaci zemřelo 350 000 čs. občanů. „I dnes se musíme ozvat a bojovat za pravdu a proti zlům antisemitismu a xenofobie, které opět nabývají v Evropě na síle,“ řekl mimo jiné W. L. Miller. Vedle zástupců židovských organizací s působivým projevem vystoupil také Toman Brod, bývalý vězeň koncentračního tábora v Osvětimi, který zavzpomínal na své druhy z kruté doby druhé světové války. Apeloval na všechny slušné lidi, aby se zlem bojovali, i když dle jeho slov nemají naději v tomto boji v dohledné době zvítězit, zvítězí-li vůbec někdy. „Snad hlavním, čím mohou i všichni bezbranní našeho společenství, všichni bezmocní přispět tomuto zdánlivě marnému, avšak nutnému úsilí, je pevné jejich předsevzetí, že vždy a všude zůstanou slušnými lidmi,“ uvedl T. Brod. Na shromáždění vystoupil i předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek, jenž připomněl, že osudy Romů a Židů se v době holocaustu protnuly. Mgr. Květa Kozáková odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu
41
SENÁT
Z A S L E C H N U TO
N A S C H Ò Z Í C H S E N ÁT U
Při projednávání sdělení komise Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie „Já pořád říkám, že tady někdo musel ukrást archiv ústředního výboru KSČ a ty materiály převézt do Bruselu. Já si to jinak neumím představit. To jsou přesně ty věty, přesně ty věty… Milouš Jakeš, pokud má na to čas a ještě sílu, tak se musí každý večer smát a říká: To, co jste mně nedovolili zavést, se vám tady teď pomalu zavádí zpátky.“ Jaroslav Kubera Při projednávání návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem „Prosím předkladatele, kterým je pan ministr vnitra Ivan Langer, jestli se pohybuje někde tady v okolí, aby nás seznámil s tímto materiálem. (Ministr není přítomen v Jednacím sále, čeká se na jeho příchod.) Pan ministr Ivan Langer - já bych poprosil organizační odbor, jestli by mi mohl sdělit, jestli pan ministr se již blíží. Já mám takovou smůlu! Vždycky když řídím schůzi, tak někdo buď není, nebo se blíží nebo nemůže najít materiály. To mi snad dělají ti lidé schválně, nebo co?“ místopředseda Senátu Jiří Šneberger Při projednávání vládního návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis „A také jsem chtěl poděkovat za hladké projednání a maximální podporu. Velmi si toho vážím. Když řekne ministr vnitra, že má
42
nachystaný dárek, tak většinou to vede k velké pozornosti, co že tím dárkem je. Ale věřte, že na důkaz této skvělé spolupráce pro vás máme jako resort připraven vánoční dárek, který souvisí s tím, co jsem již zmínil, tedy s půlnocí z 20. na 21. 12., kdy vstupujeme do schengenského prostoru.“ ministr vnitra Ivan Langer Při projednávání vládního návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o předávání a přebírání občanů obou států „Návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 119 a uvede jej ministr vnitra pan Ivan Langer. Pan ministr je přesný jako hodinky, to je na vnitru zřejmě teď novinka. Prosím, pane ministře, máte slovo.“ místopředseda Senátu Jiří Šneberger „Dobrý den, milé senátorky, vážení páni senátoři. Doufám, že toto konstatování, které provedl pan předsedající, není pro vás žádným překvapením.“ ministr vnitra Ivan Langer Při projednávání novely zákona o účetnictví „Asi by se tady měli sejít legislativci z Parlamentu a odsud ze Senátu, protože u nás legislativa řekla, že to je v pořádku, že to tak může být, tady legislativa dává k tomu znamínko, že to tak nemůže být. Nevím, kde je pravda, já nejsem právník, nejsem legislativec, já si myslím, že tady by se odborné útvary Senátu a Parlamentu měly sejít a jednoznačně si říci, jak to funguje.“ poslanec Petr Rafaj
SENÁT „Pane poslanče, mne to velmi mrzí, skutečně jenom technická poznámka. My jsme Parlament, pokud to nevíte, také jsme horní a dolní komora Parlamentu. Velmi mne mrzí, když to neznají občané, ale od člena Parlamentu mne to mrzí dvojnásobně.“ místopředseda Senátu Jiří Šneberger Při projednávání novely školského zákona „Proč jste se s tím (poslanci) nezabývali, proč jste tuto věc neřešili? My jsme dokonce včera na výboru chviličku uvažovali o tom, že bychom se to tam na koleně pokusili spravit, ale pak jsme to vzdali, na to opravdu my nejsme zas takoví dobrodruzi.“ Martin Mejstřík Při projednávání novely zákona na ochranu zvířat proti týrání „Pan zpravodaj Vaculík upozornil na to, že tato novela nebo obecně celý zákon na ochranu zvířat proti týrání je velmi podrobný a velmi konkrétní. Dokonce si myslím, že by se s nadsázkou dalo říci, že podrobný popis toho, co je zakázané, by mohl sloužit jako návod pro týratele zvířat-začátečníky.“ „Tato změna je pro mě nepřijatelná, nejen tedy proto, že my lišky si musíme pomáhat…“ místopředseda Senátu Jiří Liška Při projednávání novely zákona o sdružování občanů „Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, troufám si říci kolegyně a kolegové, přišel jsem vás hlavně pozdravit, protože norma, kterou přináším, je tak jednoduchá, milá a jasná, že není těžká. Přišel jsem vás poprosit, abyste volili trochu srdcem. Kdo to bere příliš technicky, došel by i k názoru, že též desatero by se mohlo doplňovat a měnit, a my si myslíme, že má zůstat.“ poslanec Ladislav Šustr „Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Volba srdcem – to je krásné, to vypadá dobře. Ale já spíš myslím, že je důležité volit hlavou. A právě proto, že zřejmě někdo nevolil v minulosti hlavou, tak my teď máme volit srdcem. Jaroslav Kubera
Při projednávání senátního návrhu novely trestního zákona senátorů Martina Mejstříka, Richarda Sequense, Josefa Novotného, Jana Horníka a Jaromíra Štětiny „Já bych tady rád vzpomněl na jedno setkání, které jsem zažil před čtyřmi lety v Afghánistánu. Bylo to setkání s německou řádovou sestrou Idou, která v malé vesnici v horách dlouhá léta spravovala leprosárium. Před čtyřmi lety do tohoto leprosária vtrhl Taliban, celé leprosárium vypálil, několik lidí zabil a v podstatě sestru Idu odtamtud vyhnal. A ona mi tenkrát řekla větu, kterou si dobře pamatuji. Ona řekla: ‚Uctívání násilí je malomocenství duše.‘ Dámy a pánové, já bych vás rád upozornil na to, že v Ústavě České republiky existuje stať, která se o násilí zmiňuje.“ Jaromír Štětina „Chci vám ještě na závěr říci citát: Kdo se nepoučí z historie, je povinen si ji zopakovat. Tak to neudělejme.“ Josef Novotný
43
PARLAMENTARISMUS
S TÁ L Á V ¯S TAVA
D ù J I N Y S TAVOV S T V Í A PA R L A M E N TA R I S M U V â E S K ¯ C H Z E M Í C H
Předposlední částí pokračuje seriál Dějiny stavovství a parlamentarismu v českých zemích. Texty i fotografie jsou převzaty ze stejnojmenné výstavy, která je nainstalována na prvním nádvoří Valdštejnského paláce.
11. Zánik parlamentního systému v ČSR Postupný zánik parlamentního systému započal v okamžiku vytvoření tzv. druhé republiky na počátku října 1938. K odstoupení pohraničí na základě mnichovské dohody velmocí došlo bez souhlasu Parlamentu, jak požadovala ústava; v období od května do listopadu se ostatně nakrátko sešla pouze Poslanecká sněmovna. Parlament byl znovu obejit v říjnu 1938, kdy byla na Slovensku vyhlášena autonomie a vznikla zde autonomní vláda. Národní shromáždění tento vývoj legalizovalo až po měsíci počátkem listopadu 1938. Podobně se ubíral i vývoj na Podkarpatské Rusi. Po zvolení E. Háchy prezidentem na místo odstoupivšího E. Beneše přijalo v prosinci 1938 Národní shromáždění tzv. zmocňovací zákon, který dával vládě právo vydávat vládní nařízení s platností zákona, a prezidentu republiky dokonce i právo měnit ústavu. Národní shromáždění se poté již nikdy nesešlo a obě komory byly v březnu 1939 jen formálně rozpuštěny. Výrazné změny doznalo za druhé republiky i spektrum politických stran. Atmosféra národního ohrožení, hledání důvodů slabosti první republiky ve stranické roztříštěnosti a koneckonců i autoritativní postoje vlády R. Berana vedly k likvidaci stávajících politických stran, kdy na jejich místě v polovině listopadu 1938 vznikla Strana národní jednoty, sdružující někdejší české pravicové strany. O měsíc později vznikla Národní strana práce v čele
Rudolf Beran, ministerský předseda v letech 1938–39
Emil Hácha, prezident v letech 1938–45
s A. Hamplem, sdružující členstvo někdejší sociální demokracie a části národních socialistů. Na Slovenku pak vznikla dokonce jedna jediná strana, v níž dominovali bývalí stoupenci A. Hlinky. Boj o zachování samostatného českého, resp. česko-slovenského státu však byl marný. Slovensko 14. března 1939 vyhlásilo po dohodě s A. Hitlerem samostatnost a zbylé české země byly den nato okupovány německou brannou mocí. Ve vyhlášeném protektorátu Čechy a Morava pro parlamentní systém nebylo místa, místa nebylo ani pro politické strany. Jejich představitelé se stáhli do soukromí, někteří pracovali v odboji, řada z nich pak byla vězněna či popravena. Kontinuitu samostatného státního zřízení měla zajistit činnost československého zahraničního odboje sdruženého kolem E. Beneše v Londýně. Představitelé odboje hájili stanovisko nepřerušené kontinuity Československé republiky a výrazem tohoto postoje se stalo vytvoření vládních orgánů v zahraničí. E. Beneš takto od roku 1940 vystupoval opět jako prezident republiky, předsedou londýnské exilové vlády se stal předválečný předseda Čs. strany lidové J. Šrámek. Mezinárodněprávní kontinuita Československa tak byla zachována. Vedle prezidenta Beneše a exilové vlády vznikla v červenci 1940 i tzv. Státní rada jako poradní orgán prezidenta, představující současně jakýsi kvaziparlamentní orgán. Členy Státní rady se stali i někteří předváleční poslanci, v jejím čele stál sociálnědemokratický předák R. Bechyně. Legislativní činnost spočívala především v rukou prezidenta vydávajícího zákony v podobě tzv. dekretů, které sice ústava z roku 1920 neznala, ale mimořádnost situace jiné řešení stěží umožňovala.
12. Trnité cesty parlamentarismu 1945–1989 Představitelé londýnského i moskevského odboje sice souhlasili s obnovou předválečného Československa, zároveň však počítali s přijetím podstatných změn v jeho politické architektuře. Tyto změny mimo jiné vyvěraly ze zklamání z prvorepublikového politického vývoje a z deziluze kolem zániku republiky. Východiskem byla – vedle vyhnání německé a částečně maďarské menšiny a modifikace systému institucí zrušením Senátu a Ústavního a volebního soudu na straně jedné a zřízením národních výborů na straně druhé – především striktní regulace počtu a výběru politických stran. Jejich činnost měla být nadále možná pouze na půdě tzv. Národní fronty (NF) sdružující v českých zemích komunistickou, sociálnědemokratickou, národně-socialistickou a lidovou stranu. Paradoxně tak došlo k likvidaci nejsilnějšího prvorepublikového
Edvard Beneš, 2. prezident Československé republiky
44
PARLAMENTARISMUS
Ustavující schůze Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 pravicového subjektu – agrární strany. Ta byla neprávem obviněna z podílu na rozbití ČSR a z fašistických tendencí. Odstraněním největšího politického konkurenta tak byl poválečné ČSR vtisknut výrazně levicový charakter. Do čela první vlády NF byl již v dubnu 1945 postaven komunistický exponent uvnitř sociální demokracie Z. Fierlinger. V srpnu 1945 pak došlo na základě prezidentova dekretu k vytvoření jednokomorového prozatímního Národního shromáždění, které legalizovalo prezidentské dekrety a fungovalo až do parlamentních voleb v červnu 1946. Jejich vítězem se v českých zemích stala KSČ, na Slovensku pak Demokratická strana podporovaná z velké části někdejším luďáckým voličstvem. Novou vládu sestavil K. Gottwald. Již období let 1945–1948 se vyznačovalo výraznými nedemokratickými rysy, které v lecčems naznačovaly budoucí vývoj. Neopominutelnou charakteristikou této doby jsou i nejrůznější soudní procesy se skutečnými či domnělými zrádci, které v nejednom příkladě měly napomoci zlikvidovat, případně zdiskreditovat možné politické konkurenty a staré rivaly. Příkladem bylo nejen odsouzení členů druhorepublikových a protektorátních vlád (např. J. Syrového, R. Berana aj.), ale i v této době již zcela pasiv-
Záběr z vystoupení Klementa Gottwalda na Staroměstském náměstí v únoru 1948
Milada Horáková v době, kdy proti ní byl veden vykonstruovaný proces ních někdejších prvorepublikových politiků, jako byl např. J. Stříbrný. Stárnoucí a nemocný prezident Beneš nedokázal být patřičnou oporou pro demokratický odkaz první republiky. Výrazem nastávajících změn se stal nejen únorový puč 1948, ale i nová tzv. květnová ústava z roku 1948, která zaváděla lidově-demokratické zřízení v ČSR. Únorový puč provázely i převraty v jednotlivých politických stranách, kde došlo k nahrazení stávajícího vedení tzv. akčním vedením nakloněným spolupráci s komunisty. Definitivní tečkou za únorovým převratem bylo bezproblémové schválení programu rekonstruované Gottwaldovy vlády v březnu 1948. Řada poslanců byla následně zbavena imunity a vystavena perzekuci a věznění. Někteří z nich skončili i na popravišti. Parlamentní demokracie v Československu nadlouho skončila, ač dikce ústavy tomu nenasvědčovala. Ústava sama se však stala pouze fikcí, dodržovanou jen při shodě s mocenskými zájmy KSČ; Parlament plnil funkci jen jakési „institucionální fasády“ režimu, volby se staly fraškou. Skutečná moc ve státě spočívala v rukou vlády a vedení KSČ. To podtrhla i v roce 1960 přijatá socialistická ústava, která výslovně zakotvila „vedoucí úlohu“ KSČ ve společnosti. Jedinou podstatnější změnou v období komunistického režimu byla federalizace Československa od 1. ledna 1969. V parlamentním prostředí se tato změna odrazila tím, že se z dosavadního jednokomorového Národního shromáždění stalo dvoukomorové Federální shromáždění (Sněmovna lidu a Sněmovna národů), přičemž úlohou druhé komory byla reprezentace rovnoprávnosti republiky. Na jejich úrovni se jako partner již existující Slovenské národní rady objevila též Česká národní rada. Kvality parlamentarismu se však tyto státoprávní změny nijak nedotkly. PhDr. Luboš Velek, Ph.D. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.
Podepisování ústavního zákona o československé federaci 1968. V popředí tehdejší prezident Ludvík Svoboda, Oldřich Černík, ministerský předseda, Josef Smrkovský, předseda NS
45
Z HISTORIE
K U LT U R A V H I S TO R I I
VA L D · T E J N S K É Z A H R A DY
V posledních dvou letech se stala Valdštejnská zahrada dějištěm kulturního festivalu Kulturní léto v Senátu. Od června do září se zde každý čtvrtek vystřídala řada pěveckých a hudebních souborů, jejichž vystoupení byla hodně navštěvovaná. V roce 2006 se tak zde poprvé odehrával celistvý sled pořadů a Valdštejnská zahrada se důstojně zařadila do seznamu pražských kulturních scén. Vzhledem ke své poloze ve středu města a působivé architektuře se ale již dříve stala dějištěm různých kulturních počinů, i když ne v takovém rozsahu, jaký měla uvedená kulturní léta. Asi první vlaštovkou bylo uvedení Schillerova dramatu Valdštejn v roce 1859. Johann Christoph Friedrich von Schiller, německý spisovatel, básník, dramatik a překladatel, se narodil 10. listopadu 1759 v Marbach am Neckar a zemřel 9. května 1805 ve Výmaru. V roce 1781 napsal svou první tragedii Loupežníci, pokračoval hrou Úklady a láska a napsal několik historických dramat (Vilém Tell, Don Carlos, Marie Stuartova, Panna Orleánská aj.). Již od počátku devadesátých let lákal Schillera složitý osud velkého vojevůdce dob třicetileté války, Valdštejna. Některé scény dramatu vznikly v roce 1794, avšak teprve o dva roky později práce začíná naplno. Schiller psal původně v próze, ale pak svůj záměr změnil, stejně tak musel ustoupit od původních představ i co do rozsahu hry: místo jednoho kusu vznikla rozsáhlá trilogie Valdštejnův tábor, Piccolominiové a Valdštejnova smrt. Valdštejnův tábor byl poprvé uveden u příležitosti znovuotevření výmarské scény 12. října 1798, celý Valdštejn vyšel tiskem až v roce 1800. U slavnostní příležitosti, která dala podnět k prvnímu divadelnímu
J. Ch. F. Schiller zpracování Valdštejnova tábora, složil autor ke hře Prolog, jenž je vhodným úvodem do celé trilogie. Trilogie o Valdštejnovi, i když přesně nezobrazuje historická fakta, je výrazná a promyšlená meditace nad tajemstvím člověka a dějin, jejíž největší síla je v její pestré bezvýchodnosti. Hra pro svou značnou délku bývá hrána celá jen málokdy, naposledy ji uváděla věhlasná činohra Berliner Ensemble a byla inscenována podobně jako ve Valdštejnské zahradě v nedivadelním prostředí: v bývalém pivovaru v berlínské čtvrti Neukölln. Diváci usedli v hledišti pokaždé ve 14 hodin odpoledne a opustili je necelou půlhodinu před půlnocí. Schiller byl současník a přítel Goethův, stejně jako on se léčil v západočeských lázních. Navštívil i Duchcov s valdštejnskou knihovnou, kde ho přijal hrabě Valdštejn a provázel ho tamější knihovník Casanova, pobýval také v Chebu v domě, kde byl Valdštejn zavražděn, aby nasál historickou atmosféru pro své dílo. I když nedosáhl věhlasu Goethova, jeho hry byly známy, hrály se a dosud se hrají na mnoha českých scénách. Ke stému výročí jeho úmrtí byly na několika místech v Čechách odhaleny jeho sochy nebo pamětní desky, byla po něm i pojmenována rozhledna v Kryrech. Zajímavostí je, že Schiller použil pro německý přepis jména Valdštejn podobu Wallenstein, která se hlavně v německých zemích ujala, i když Valdštejn kromě české varianty používal Waldstein nebo Waldstain. Po inscenaci Valdštejna ale Valdštejnská zahrada na dlouhá desetiletí zázemí pro kulturu neposkytovala. Byla dokonce po většinu času uzavřena pro veřejnost, větší návštěvu doznávala na Sva-
Pohlednice z r. 1905
46
Z HISTORIE
Litografie P. Dillingera z r. 1948 tojánskou pouť 16. května, kdy byla součástí poutního procesí. Teprve v roce 1929 byla zahrada více zaplněna při Svatováclavském posvícení na oslavu 1 000. výročí zavraždění sv. Václava. Jeho součástí byly i „živé obrazy“ podle Babičky Boženy Němcové. Roku 1930 bylo v zahradě zřízeno provizorní hlediště a odehrálo se tam do počátku války několik inscenací převážně historických her. V roce 1938 zde byla pro německé obecenstvo předvedena Shakespearova hra Die Sommernachtstraum, kde choreografii tanců na hudbu F. Mendelsohna-Bartholdyho realizovala jako poslední svoji divadelní práci v Čechách baletní umělkyně a choreografka Camilla Steinhart. Ta patřila ve 30. letech k nejvyspělejším tanečnicím české scény. V době druhé světové války působila v divadle v Grazu, její další osudy jsou neznámé. Sala terrena a její okolí byly využity i při dvou velkých výstavách konaných ve Valdštejnském paláci: v roce 1934 to byla výstava Albrecht z Valdštejna a doba bělohorská k 300. výročí zavraždění Albrechta z Valdštejna a v roce 1938 výstava Pražské baroko. Po roce 1945 bylo celé valdštejnské panství včetně areálu Valdštejnského paláce zkonfiskováno, protože tehdejší majitel Karel Waldstein vstoupil ve 40. letech do nacistické strany. Valdštejnská zahrada se stala přístupná, ale nebyla hlídaná, takže docházelo ke značné devastaci. V roce 1949 byla předána zahrada Ústřednímu národnímu výboru hl. m. Prahy k pořádání kulturních podniků a pro tento účel byl zřízen Sbor pro provoz ve Valdštýnské zahradě. V roce 1960 bylo smlouvou mezi Státní památkovou správou a Kulturním a společenským střediskem ÚNV stanoveno, jaký druh kulturní akcí se v zahradě může konat. Z pořádání byly vyloučeny takové typy pořadů, které se do tohoto historického prostředí nehodily nebo při kterých by návštěvníci mohli zahradu poškodit. Na počátku 50. let byla zahrada zrekonstruována, a mohla se tak využívat pro návštěvníky i kulturní akce celá. Do té doby bylo v zadní části skladiště materiálu. V zahradě se poté konaly lidové
Černobílá pohlednice z r. 1967
Hlediště ve Valdštejnské zahradě ze 30. let 20. století slavnosti, divadelní představení i některé koncerty Pražského jara, od roku 1983 až do počátku 90. let zde probíhaly výtvarné výstavy především mladých pražských umělců (např. Michal Gabriel, Roman Trabura, Lenka Uchytilová, Roman Dvořák, Irena VeseláRendlová aj.). Výtvarné umění se vrátilo do zahrady ještě jednou – v roce 1994 na Česko-slovenské výstavě. Prostředí krásné barokní zahrady lákalo i filmaře. Byly zde natáčeny scény k několika filmům: již v roce 1935 k jednomu z prvních našich zvukových filmů Rastislav Štefánik, v roce 1955 k hvězdně obsazené Hudbě z Marsu režisérů Jána Kadára a Elmara Klose (Jaroslav Marvan, Oldřich Nový, Josef Bek, Alena Vránová, František Kovářík, Otomar Krejča, Bohuš Záhorský, Stanislav Neumann, Jaroslav Vojta, Lubomír Lipský, Eman Fiala, Josef Pehr, Karel Effa, Josef Hlinomaz a další), v roce 1959 k filmu Pět z milionu Zbyňka Brynycha (hráli např. Marvan, Tříska, Beyvl, Brodský, Thielová, Munzar, Krampol aj.). Valdštejnská zahrada inspirovala řadu umělců, např. Josef Sudek vytvořil uměleckou panoramatickou fotografii zahrady přes jezírko, mezinárodně uznávaný umělec Karel Chaba namaloval v roce 1993 akrylový obraz zahrady, akademický malíř Petr Dillinger je autorem dvou litografií z roku 1948 (Valdštejnská zahrada se sochami a Valdštejnská zahrada s Venuší), Milan Jíra složil na zahradu šanson, dostala
se na pohlednice, a dokonce i dvakrát na známky: v roce 1940 (protektorát) a v roce 1988 při příležitosti filatelistické výstavy Praha 88 v seriálu Pražské fontány. Valdštejnská zahrada je během letních měsíců jedním z nejvíce navštěvovaných míst v Praze. I v tomto roce bude nabízet nejen vznosnost Sala terreny, klid jezírka s barevnými rybami, klidné posezení u kašen, ale i vystoupení Kulturního léta, Devíti bran, festivalu Mladá Praha i další zajímavé kulturní pořady. Jste srdečně zváni. Mgr. Bohumil Dušek ředitel odboru vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu
47
VE STRUâNOSTI Nový předseda senátorského klubu ODS Do čela senátorského klubu ODS byl 31. října zvolen Jiří Stříteský. Nahradil Tomáše Julínka, ministra zdravotnictví vlády ČR.
Změny ve složení Senátu Senátor Jiří Zlatuška byl zvolen náhradníkem Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Nahradil v této funkci senátora Richarda Sequense.
Poznamenejte si Nový kontakt na senátora Josefa Vaculíka: e-mailová adresa:
[email protected] webové stránky: www.josefvaculik.cz
Konference životní prostředí a zdraví Konference, na jejíž přípravě spolupracoval senátor Pavel Sušický s rektorkou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Ivou Ritschelovou, se konala 15. října v prostorách Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem. Úvodní slovo přednesl prezident republiky Václav Klaus, který také nad jednáním převzal záštitu. Konference se vyznačovala bohatou výměnou názorů, řečníci předkládali výsledky nových výzkumů a informací zaměřených na životní prostředí a zdravotní stav obyvatel ústeckého regionu. Životní prostředí na Ústecku je stále aktuální téma, o čemž svědčila velká účast obyvatel kraje, kteří zaplnili hlediště, ale i přítomnost ministra zemědělství Petra Gandaloviče, Džamily Stehlíkové, ministryně pro oblast lidských práv a národnostních menšin nebo europoslance Miroslava Ouzkého. Nechyběl ani senátor a místopředseda Výboru pro životní prostředí Senátu PČR Bedřich Moldan, ústecký hejtman Jiří Šulc, zdravotníky pak zastupovali imunolog Josef Richter či hygienik Jan Ševčík, kteří dlouhá léta vědecky působí právě v tomto kdysi téměř odepsaném kraji a kteří patří k uznávaným odborníkům.
vičová), Mirek Nekola, Milan Černoušek, Tomáš Sýkora či Josef Vondrka. Dále pak jejich minulí i současní trenéři, mezi jinými dr. Vojtěch Zoula, Vláďa Pech a Pavel Třešňák. Nade všemi přítomnými však vyčníval Josef Musil, zvaný BULDA, sedminásobný mistr republiky a mistr Itálie 1970. V roce 2001 se stal vítězem novinářské ankety o našeho nejlepšího volejbalistu minulého století a v roce 2004 byl zařazen anketou FIVB mezi 8 nejlepších světových hráčů 20. století a uveden do Světové volejbalové síně slávy se sídlem v Holyoke (stát Massachussets, USA), kde vznikla v r. 1895 hra zvaná volejbal. Závěrem snad pouze tolik, že volejbaloví jubilanti velmi vysoko hodnotili společenskou stránku setkání stejně jako přátelskou a otevřenou atmosféru a důstojné prostředí. za ČVS Miloslav Ejem, CSc.
Z redakční pošty I Na výstavu o Albrechtovi z Valdštejna jsem netrpělivě čekala,
jsem nadšená vysokou úrovní. Chci poděkovat, že Senát je natolik slušný, že nám, invalidům, umožňuje vstup zdarma. Vážím si vašeho pochopení. Také časopis Senát mne mile překvapil. Helena Blažková, Praha 10 Pozn. redakce: vstup do Valdštejnského paláce je o víkendech zdarma pro všechny návštěvníky. I Velmi sleduji jednání Senátu a myslím, že jeho jednání se velmi zlepšilo, co byl zvolen do jeho čela Přemysl Sobotka. Jsem již starší občan (roč. 1932) a ještě nikdy jsem v Senátu nebyl. Mým velkým přáním je, aby byl zvolen prezidentem ČR pan prof. Václav Klaus, protože si myslím, že je pro naši zemi nejlepším prezidentem. Závěrem mého dopisu přeji celé Vaší redakci hodně zdraví do nového roku 2008 a hodně sil do další práce pro blaho občanů naší republiky. František Šíp, Chrudim
Pozn. redakce: Pane Šípe, přijďte se do Senátu podívat kdykoli o víkendu, je v době od 10–16 hodin zdarma přístupný veřejnosti. Volejbaloví jubilanti v Senátu Volejbalový svaz zve každoročně nejúspěšnější představitele sportu pod vysokou sítí, kteří v daném roce dosáhli kulatého či půlkulatého výročí, na přátelské setkání. Podzimní setkání se již potřetí uskutečnilo v prostorách Valdštejnského paláce a již potřetí připravili zajímavý program senátoři, kteří mají k volejbalu velmi blízko. Místopředseda Senátu Jiří Liška, který každoročně navštěvuje nejproslulejší turnaj na antuce v Dřevěnicích u Jičína, a František Kopecký, který je bývalý volejbalový reprezentant a současný místopředseda Českého volejbalového svazu. Na setkání, které se uskutečnilo 23. 11., bylo pozváno celkem 24 osob ve věkovém rozmezí mezi 50 až 85 lety. Ne všichni našli čas se zúčastnit, ale ti, kdo přišli, znamenali zcela reprezentativní skupinu jubilujících. Mezi nimi byla řada bývalých reprezentantů a nositelů mnoha medailí ze světových i evropských soutěží, např. Vlasta Němcová (Fabiko-
48
I 2. listopadu dopoledne jsme navštívili prostory Senátu PČR.
Chceme Vám tímto poděkovat za milé, slušné a odborné přijetí. Vše bylo opravdu na úrovni a velmi odborně a profesionálně zajištěno. Ještě jednou srdečně děkujeme. Také jsem se chtěl zeptat, zda v nejbližší době plánujete školení pro učitele. V minulých termínech jsme se z provozních důvodů nemohli zúčastnit. Měli bychom ale o toto školení zájem. Mnohokrát děkujeme. Igor Ježek, 22. ZŠ Plzeň Pozn. redakce: Semináře pro učitele se konají v Senátu pravidelně, zájemci se mohou hlásit na oddělení vztahů s veřejností. I Jsem ráda, že jsem výstavu Albrecht z Valdštejna navštívila. Je
opravdu velmi zajímavá. Danuše Píchová, Brandýs nad Labem
VE STRUâNOSTI
I Nenechala jsem si ujít výstavu Albrecht z Valdštejna a jeho doba a byla jsem nadšená. L. Hapujdová, Liberec 8 I Váženému Senátu veliké díky za uspořádání výstavy, na kterou
jsem se těšila od chvíle, kdy jsem se dozvěděla, že bude instalována, a kterou jsem zhlédla v sobotu 5. ledna. Senátorkám a senátorům přeju hodně zdraví a energie pro jejich práci a ať se jim daří i nadále být vzorem chování pro Parlament. Za výstavu ještě jednou díky. Iva Zoulová, Františkovy Lázně I Naše rodina děkuje za dobrý počin s výstavou o Valdštejnovi,
jehož život jsme dosud znali jen kusmo z návštěv hradů. Vydařilo se Vám to. Jitka Mikulová, Trutnov
Valdštejnská jízdárna Senátu, která nyní hostí výstavu Albrecht z Valdštejna a jeho doba, se stala svědkem zajímavého setkání. Na pozvání předsedy Senátu Přemysla Sobotky se zde 5. února sešli zástupci široké rodiny Valdštejnů. Potomci vévody Albrechta z Valdštejna uvítali možnost si prohlédnout výstavu, která jim připomněla jejich slavného předka. Odborný výklad Valdštejnům poskytli kurátoři výstavy Eliška Fučíková a Ladislav Čepička. Kromě prohlídky výstavy byla pro Valdštejnovy potomky návštěva Valdštejnské jízdárny příležitostí k vzájemnému setkání, která nebývají častá, jak řekla jedna z nevýznamnějších členek rodu paní Margaretha Waldstein Wartenberg. Setkání byl rovněž přítomen člen čestného výboru výstavy Arnošt Valdštejn. Ve svém vystoupení jménem celé rodiny poděkoval za možnost zhlédnout výstavu a také velmi ocenil nápad pozvat všechny Valdštejnovy potomky. Setkání se zúčastnilo na čtyřicet členů rodiny, převážně z Vídně.
I Dostal se mi do rukou Váš časopis Senát 4/2007. Velmi se mi za-
mlouvá. Mnoho zdraví do nového roku! Vladimír Koťátko, Liberec 6 I Ve středu 6. února jsem absolvovala se svou třídou z Obchodní
akademie ze Žďáru nad Sázavou komentovanou prohlídku Senátu. Přišli jsme jako neutrálně zaměření pozorovatelé a po skvělém výkladu s velikým osobním nasazením jsme odcházeli jako občané, kteří jsou stoprocentně přesvědčení o významu a potřebnosti Senátu, a s hrdostí na velkou osobnost našich dějin – Albrechta z Valdštejna. Chci vyslovit poděkování a uznání za profesionalitu Vašich pracovníků. Dr. Dagmar Fialová,
[email protected]
2/2008
Pozn. Dopisy byly většinou redakčně kráceny.
Tajenka křížovky z minulého čísla: Nenechte si ujít výstavu o Valdštejnovi.
Vylosovaní luštitelé křížovky: Pozvání do Senátu a výpravnou publikaci o Valdštejnském paláci získává J. Halounková, Praha 10. Další výherci: Z. Čutová, Praha 10; B. Vyskočilová, Jince; J. Zásmětová, Pardubice; I. Železná, Holešov; K. Svobodová, Hostivice
Připravujeme pro Vás v příštím čísle: I Legislativní práce Senátu PARLAMENT âESKÉ REPUBLIKY
49
I Významné akce magického roku 2008
Pomůcka: adulár, akyn, Amis, Edo, karob
Mládě osla
1. část tajenky
Zimní měsíc
Jemenský přístav
Velký pytel
Římská čtyřka
Subtropičtí savci
Latinská bible
Karta
Osvěžiti
Značka erbia
Stopovat
4. část tajenky
Hnojivo
Etylen
Značka pascalu
Nádoba u studny
Síla
Domácké muž. jméno
Slovensky řeka
Útok
Kód Polska
Brit (slovensky)
Posloupnost
Část hmoty
Část nohy
Domovina
Dřevěný dům
Rozpouštědlo
Jméno autora Šťastného Jima Německy červený Spodem Solmizační slabika
Elektronvolt
Předběžné označení výsledku
Tajenku zašlete do 30. 4. 2008 na adresu: K. Kozáková, Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 4, 118 01 Praha 1 nebo e-mailem:
[email protected] Domácké chlapecké jméno
Dochucovadlo
Svobodný statek
Značka astatu
Bůh lásky
Polodrahokam
Jeden vylosovaný luštitel bude pozván do Senátu a odměněn výpravnou publikací o Valdštejnském paláci, dalších pět upomínkovými předměty ze Senátu.
Váha
2. část tajenky
Souhlas
Umění (knižně)
Stát USA
Značka mědi
Hudební značka
Délková míra
Psovité šelmy
Latinská spojka
Zařízení pro pečení
Zájmeno osobní
Citoslovce tišení
Malí pávi
Plošná míra
Značka rádia
Pobídka Stará plošná míra
Oznámit
Část oka Angl. dívat se Svatební květina Název hlásky
Značka lawrencia
Sušenka
Opatřiti sedlem
Svatojánský chléb
Výčnělek
Karetní barva
Výzva Výčitka
Potomek Asijský stát
Snížený tón
Oblast stát. záležitostí
Býv. hl. m. Japonska
Malá plachetnice
Dobývati horninu
Zamečení
Epidemická nemoc
Zn. kusu
Někdo (knižně)
Slovensky tři
Lázeňský pracovník
Řím. čísl. 1001
Anglicky ale
Vážené ženy
Výrobce fotomateriálu
Ohlas (knižně)
Dveřní rám (z němčiny)
Gáza Uzenina Typ vozu Ford
Výrobce polévek
Zkratka yardu
Mužské jméno
Odlesky
Značka molybdenu
3. část tajenky
Značka zlata
Akademie věd
Zolův román
Stará franc. mince
Nápor (choroby)
Býv. SPZ Nymburka
Název písmene
Asijský lidový pěvec
Kterýž
Sourozenci
Složení redakční rady: Přemysl Sobotka (předseda), Bohumil Dušek, Jefim Fištejn, František Jakub, Květa Kozáková (šéfredaktorka), Edvard Kožušník. Redakční uzávěrka: 18. 2. 2008. Foto na obálce: R. Šťastný, M. Vlček a D. Malá. Foto v textu: M. Vlček, T. Martinec, D. Malá, R. Šťastný a archiv Kanceláře Senátu. Vydává: Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 17/4, 118 01 Praha 1, www.senat.cz, tel.: 257 072 652, e-mail:
[email protected], ročník XI., číslo 1/2008, evidenční číslo MK ČR E 10120, vychází čtvrtletně, graficky upravil Jan Dvořák, produkce HQ Kontakt, spol. s r. o.
50
První volba prezidenta republiky, Španělský sál Pražského hradu 8. a 9. února 2008
Druhá volba prezidenta republiky, Pražský hrad 15. února 2008
