2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1. VÝZNAM PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR

1. ÚVOD Brambor, botanicky lilek hlíznatý (Solanum tuberosum), je jednoletá užitková rostlina, patří pro svoji zdravotní a dietetickou hodnotu k nejvýznamnějším základním potravinám ve výživě člověka a jeho pěstování má u nás již dlouholetou tradici. Bramborářství v České republice se však za poslední roky značně změnilo. V současné době, kdy v obchodních sítí převažují balené a prané brambory, to vyžaduje od pěstitelů volbu vhodných a kvalitních odrůd z tuzemska či zahraničí, používání moderních pěstitelských technologií, minimalizaci mechanického poškození hlíz při sklizni a posklizňové úpravě, volit taková opatření, která omezí nebo vyloučí projevy chorob, zvýší výtěžnost konzumních hlíz a tržní úprava zaručí pro spotřebitele kvalitní zboží za přiměřenou cenu. Postupné snižování produkčních ploch brambor v ČR začíná řadit tuto komoditu mezi malé, avšak od roku 2005 se osázené plochy výrazně nemění. Pokles ploch ovšem nebyl výsledkem výrazného snížení spotřeby, ale růstem hektarových výnosů, zlepšujícím se zdravotním stavem při pěstebních a skladovacích technologiích, efektivní přípravou pro konzumní užití či zpracování na výrobky a polotovary. Došlo i k poklesu ploch průmyslových brambor, kde jsou vzhledem ke stanovené kvótě výroby škrobu uzavřeny dodavatelsko-odběratelské smlouvy na plochu i produkci. Podle odhadů ČSÚ k 31.5.2007 bylo v ČR osázeno bez zápočtu podílu „domácností“ 31 912 ha. Odhadovaný průměrný hektarový výnos se zápočtem produkce domácností je 25,69 t, čímž celková produkce dosáhla 1 011 286 t. Přehled celkových ploch, hektarových výnosů a produkce brambor pěstovaných v ČR od marketingového roku 2000/2001 až do současnosti je uveden v tabulce č. 1 (MOTTL, 2006; ŽIŽKA, 2007). Brambory patří mezi plodiny, které jsou napadány celou řadou škodlivých činitelů. Tito škodliví činitelé negativně ovlivňují normální růst rostliny bramboru a způsobují závažné ztráty na produkci a kvalitě hlíz. Proto se v této diplomové práci zabývám problematikou a sledováním účinků chemických přípravků proti jednomu z nejvýznamnějších a nejdůležitějších patogenů napadající brambor, který způsobuje plíseň bramboru.

11

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1. VÝZNAM PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR Brambor pochází z Jižní Ameriky (Chile, Peru) odkud byl v 16. století dovezen do Španělska k prvnímu potravinářskému využití. V polovině 17. století byly brambory v Irsku zařazeny mezi polní plodiny. V českých zemích se s pěstováním začalo počátkem 18. století, kdy v roce 1850 dosáhla spotřeba na osobu 170 kg za rok. Ještě v letech 1934 – 1938 byla spotřeba 120 kg, která i nadále klesala na dnešních 61,5 kg na osobu za rok. Od poloviny 19. Století jsou brambory též využívány jako surovina pro výrobu lihu a později i škrobu (VOKÁL et al., 2003, ŽIŽKA, 2007). VOKÁL et al. (2004) uvádějí, že v současné době brambory označené jako konzumní jsou především nepostradatelnou součástí našeho jídelníčku. Jsou vyráběny průmyslovým způsobem a spotřebiteli nabídnuty jako potravinářský výrobek, např. ve slupce prané a balené v nízkoobjemových obalech a dále jako hranolky, lupínky, atd. Stolní hodnota konzumních brambor je v současné době vyjadřována varnými typy (A, B, C, D) a přechodnými typy (AB, BA, BC, CB,…). Další důležitý význam má pěstování průmyslových brambor, tj. odrůd s vysokým obsahem škrobu, který je využíván při výrobě mnoha převážně potravinářských výrobků. Roční produkce u nás se pohybuje kolem 33 tis. tun škrobu (vyjednaná kvóta s EU je 33 660 tun). Odpadní brambory vznikají při zpracování brambor v potravinářském průmyslu nebo při třídění u pěstitele. Jsou převážně používány ke krmení hospodářských zvířat. Určitá část je využita k výrobě lihu. Množení sadby je specifickým úsekem pěstování brambor, kdy se zajišťuje u žádaných odrůd dostatečné množství sadbového materiálu, který musí odpovídat přesným požadavkům kladeným na sadbu brambor. Základní rozmnožovací materiál (Z) SE1, SE2 a E může být k uznávacímu řízení přihlášen pouze v „uzavřených pěstebních oblastech“ (UPO). Stupeň E je dále přemnožován jako certifikovaná sadba (C) C1 a C2, která je určena pro běžné produkční plochy konzumních brambor.

12

2.2. CHOROBY BRAMBOR U brambor se můžeme setkat s řadou fyziologických poruch (abionóz) a virových, bakteriálních a houbových chorob (VOKÁL et al., 2003). K poškození může dojít i viroidy a fytoplazmami. Poškození listů a stonků znamená omezení asimilační plochy a tím i negativní dopad na výnos. Poškození kořenů a stolonů obvykle negativně ovlivňuje další růst rostliny, což se záporně projeví na výnosu (VOKÁL et al., 2004). Při napadení hlíz je negativně ovlivněna jejich kvalita, omezuje se jejich tržní využití a v některých případech jsou hlízy zcela znehodnoceny (VOKÁL et al., 2003).

RASOCHA et al. (2008) uvádějí, že výskyt chorob a škůdců brambor je možno ovlivnit řadou opatření, z nichž nejvýznamnější jsou: •

Geneticko šlechtitelská: Jedná se o pěstování odrůd odolných nebo pěstování odrůd, které vykazují vyšší rezistenci k danému patogenu či škůdci. Důležité je využívání nových biotechnologických postupů během šlechtění a množení, jako jsou tkáňové kultury, genové manipulace apod.

•

Agrotechnická a výživářská: Správná volba osevního postupu je velmi významná. Dále se jedná o biologickou přípravu sadby (narašení, předkličování), včasnou výsadbu, vyrovnanou výživu především ve vztahu k používání dusíku, vytvoření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin správně zvolenou kultivací. Tyto zásahy prakticky sledují posunutí růstu rostlin brambor do období s nižším možným výskytem patogenů a škůdců a dřívější nástup rezistence stářím. Fyziologicky starší rostliny jsou obvykle k chorobám i škůdcům odolnější. Důležitá je i zvolená agrotechnika, meziřádková vzdálenost, vzdálenost rostlin v řádku, výsadba do zkameněných půd a podobně.

•

Fytopatologická – ochranářská: Jedná se o přímou ochranu porostů proti patogenům a škůdcům. Ve vegetaci je to ochrana porostů brambor nejvhodnějšími, nejúčinnějšími a ekologicky přijatelnými pesticidy, které omezí výskyt choroby nebo škůdce tak, aby nezpůsobovaly významné hospodářské ztráty. Důležité je i předčasné ukončení vegetace. Při výsadbě, při sklizni nebo po sklizni, je to ochrana hlíz proti některým

13

patogenům a škůdcům, např. mořením. Významná je i retardace konzumních hlíz, která omezí jejich klíčení. •

Organizační opatření: Jde především o legislativní opatření, jehož realizací omezujeme výskyt chorob a škůdců. V rámci zemědělských podniků se pak musí maximální úsilí věnovat snížení výskytu infekčních zdrojů, prostorovým izolacím, testování sadbových materiálů, používání pouze certifikované sadby.

2.2.1. PLÍSEŇ BRAMBORU Phytophthora infestans (Mont.) de Bary 1876

2.2.1.1. SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ PATOGENA Dle KŮDELA et al. (2002): Říše:

Chromista

Kmen:

Oomycota

Třída:

Oomycetes

Řád:

Pythiales

Čeleď:

Pythiaceae

Rod:

Phytophthora de Bary 1876

2.2.1.2. PŮVODCE Chorobu způsobuje houba Phytophthora infestans, napadající rostliny z čeledi Solanaceae, kde největší hospodářské ztráty způsobuje u brambor a rajčat (RASOCHA et al., 2004).

2.2.1.3. BIOLOGIE PATOGENA Je to fakultativní biotrofní parazit, který sice napadá živé rostliny a žije v nich, ale právě tak může žít jako saprofyt na látkách neživých, např. na různých živných půdách. Během vegetace se rozšiřuje nepohlavně konidiemi a zoosporami (BENADA et al., 1958). Při vyšších teplotách konidie přímo klíčí, za nižších teplot se tvoří sporangia, jejichž obsah se v kapce vody rozdělí na 6–16 zoospor ledvinkového tvaru, zakončených dvěma bičíky. Svými hyfami 3-4 µm silnými prorůstá intercelulárně zelená pletiva brambor, přičemž se hyfy bohatě rozvětvují mezi buňkami hostitele a postranními, krátkými, na koncích

14

knoflíčkovitě zduřelými haustoriemi pronikají do buněk a vysávají z nich živné látky, rozkládají chlorofyl a škrobová zrna, což má za následek, že celý buněčný obsah i s okolními buňkami houbou přímo nezasaženými se zbarvuje hnědě a odumírá (ČAČA et al., 1981; BENADA et al., 1958). Za dostatečné vzdušné vlhkosti vyrůstají z průduchů nebo i přímo pokožkou listů sporangiofory, jednotlivě nebo ve svazečcích po 2–5, dosahující výšky až 1 mm, které se v horní třetině stromečkovitě větví. Na koncích větévek vytvářejí konidie nebo oválná až citrónovitá zoosporangia. Jsou velmi variabilních rozměrů, nejčastěji 15–20 x 27–30 µm, bezbarvá a s hladkou tenkou blankou na povrchu. Konidiofory a sporangiofory tvoří na obvodu skvrn, kde přechází odumřelé pletivo do zdravého, bělavý plísňový nálet, který u mladých infekcí pokrývá naspodu listu celou plochu skvrn (BAUDYŠ & BENADA, 1965; ČAČA, 1981). Při teplotě 23-25 °C sporangia klíčí přímo v infekční vlákno, kdežto při teplotě 10– 15 °C se při klíčení sporangií tvoří zoospory. Sporangie klíčí při teplotě 7 °C až 26 °C, přičemž vlhkost vzduchu nesmí klesnout pod 76 %. Délka inkubační doby se mění od 3 do 16 dní podle teploty vzduchu. Nejkratší inkubační doba (3dny) je při teplotě 20 °C až 25 °C. Při teplotě nižší než 10 °C a vyšší než 30 °C se choroba nešíří. Masové šíření plísně bramborové lze zpravidla pozorovat po dlouhodobém deštivém počasí při průměrné teplotě 20-24 °C (TYMČENKO & JEFREMOVOVÁ, 1987). Při optimálních podmínkách pro rozvoj plísně v porostu (16-21 °C, téměř 100 % RH) infekční cyklus od tvorby sporangia k novému sporangiu zahrnuje časový úsek zhruba sedm a více hodin (MAZÁKOVÁ & TÁBORSKÝ, 2005). Odhaduje se, že 1 % infekce listů může vést k tvorbě více než 4 mil. sporangií/rostlina. Ty se pohybují ve volné vodě nebo ve vzduchu, a proto se může patogen šířit na velké vzdálenosti. Každé sporangium obsahuje 8–10 zoospor. Tvorba zoospor je větší při nižších teplotách 10-15 °C, a proto jsou zoospory běžnější na počátku a ke konci vegetačního období (PALMER, 2002). Štěrbinou na vrcholu sporangia se dostanou zoospory ven a ve vodě se pohybují ve tvaru kruhu. Při teplotě 5–6 °C se pohybují až 22 hodin, při vyšších teplotách (24–25 °C) pohyb již za 19 minut ustává. Jakmile zoospora dostihne hostitelovu pokožku, ustává v pohybu, ztratí bičíky, vytvoří si na povrchu blanku a vyklíčí infekčním vláknem (tubusem), kterým podle původního popisu de Baryho (1863) a jiných autorů proroste do

15

pletiva hostitele pokožkovými buňkami, řidčeji průduchy. V pletivech se dále rozrůstá, což se projeví nekrotizací pletiva (BAUDYŠ & BENADA, 1965). Virulence a další genetické změny během nepohlavní reprodukce pravděpodobně hrají hlavní úlohu ve změně rasové struktury populací P. infestans. Stálá změna rasové struktury je závažným problémem a nyní představuje novou výzvu pro využití rasově specifické rezistence k ochraně proti plísni bramborové (ABU-EL SAMEN et al., 2003). Patogen Phytophthora infestans patří mezi heterothalické organismy, proto je schopen rozmnožovat se pouze v případě, vyskytují-li se v těsné blízkosti hyfy opačných pohlavních typů. Tyto typy se označují jako pohlavní typ A1 a A2 (v ČR byl první zjištěný výskyt pohl. typu A2 prokázán v roce 2003). Setkáním hyf obou pohlavních typů je podmíněna tvorba specifických feromonů, které indukují tvorbu samičích pohlavních orgánů oogonií a samčích pohlavních orgánů antheridií. Při pohlavním rozmnožování naduří hyfové větévky v oogonia a mnohojaderná antheridia (MAZÁKOVÁ & TÁBORSKÝ, 2005). Plazma oogonia se rozdělí na dvě části: centrální genoplasmu, která zhušťuje v oosféru (vlastní buňku vaječnou) a v okrajovou periplasmu. Antheridium oplozuje oosféru a vzniká oospora. Pohlavní orgány mají velký význam pro životní cyklus a přezimování patogena. Oospora je ohraničena silnou buněčnou stěnou, která ji chrání před nepříznivými vlivy sucha a nízkých teplot, dokonce oproti choulostivým konidiím snášejí oospory mrazy –20 °C až –26 °C. Předpokládá se, že tyto pohlavní spory jsou schopné přežívat v půdě i několik let a infikovat tak sadbu brambor (MAZÁKOVÁ & TÁBORSKÝ, 2005; BAUDYŠ & BENADA, 1965). RANA et al. (2003) uvádějí, že studium přežití oospor Phytophthora infestans v subtropických nížinách v různých režimech půdní vlhkosti a teploty ukázalo, že životaschopnost oospor se při zvýšení hladiny půdní vlhkosti snižovala. Z hlediska teplot byl zjištěn podobný trend při 18 °C a 28 °C. V běžné zemědělské praxi, kde jsou dodržovány osevní postupy a další agrotechnické zásahy, nebyl však zatím vliv oospor na změny v epidemiologii plísně prokázán (RASOCHA et al., 2004). Pohlavní rozmnožování vede ke zvýšené produkci rekombinantních kmenů. Populace patogena jsou velmi plastické, což je pro epidemiologii choroby ještě významnější než vlastní oospory. V roce 1981 byly oospory zjištěny ve Švýcarsku a postupně ve většině evropských zemí. V 90. letech byl výskyt oospor prokázán téměř ve všech oblastech, kde

16

se brambory pěstují, resp. byl potvrzen výskyt pohlavního typu A2, který spolu s běžně rozšířeným typem A1 tvoří oospory. Pohlavní typ A2 byl v posledních letech 20. století potvrzen také na Slovensku a v České republice. Výskyt pohlavního typu A2 v populacích z dosud neznámých důvodů velmi kolísá. Rovněž zákonitosti tvorby oosporových populací nejsou dostatečně objasněny. Za nebezpečný se obecně považuje poměr typu A1 a A2 blíží-li se 1:1 (HAUSVATER, 2005a). Při spojování heterothalických pohlavních typů A1 a A2, které vznikají při pohlavním rozmnožování, se musí počítat s výskytem nových virulentnějších ras, které se v populaci patogena udržují do následných generací (TÁBORSKÝ et al., 2004). Zoospory pohlavně vzniklé při společném výskytu těchto typů se vyznačují silnou buněčnou stěnou rezistentní k vnějším vlivům, dlouhodobě přežívají v půdě, vzdorují suchu a mrazům. Existuje proto reálné nebezpečí infekce porostů brambor z půdy a v důsledku zvýšené produkce rekombinantních kmenů rychlé přizpůsobování populací patogena rezistenci odrůd a stávající fungicidní ochraně (VOKÁL et al., 2004). Nemalý význam má dopad pohlavního způsobu reprodukce na strukturu populace P. infestans. Zatímco při nepohlavním je variabilita patogenu dána náhodnými mutacemi, při sexuálním způsobu dochází k rekombinacím, které se významně podílejí na tvorbě populací složených z nových variabilnějších genotypů patogenu. Největší genetickou diverzitou se vyznačují mexické populace P. infestans. Mexiko je považováno za centrum koevoluce patosystému Solanum sp. – Phytophthora infestans, zároveň zde byl poprvé zaznamenán společný výskyt obou pohlavních typů (MAZÁKOVÁ & TÁBORSKÝ, 2005). Od 80. let minulého století se vedle pohlavního typu P. infestans A1 objevuje pohl. typ A2, který umožňuje původci plísně bramboru nejen vegetativní, ale i generativní cyklus. V Nizozemí nová populace Phytophthora infestans již úplně potlačila starou populaci (SCHEPERS, 2004). Populace P. infestans se v uplynulých letech v Německu prokazatelně změnily. Jako "staré" jsou označeny populace, které se do Evropy dostaly v první migrační vlně z Mexika před 160 lety. Tyto populace byly po dlouhou dobu jednotné, protože obsahovaly pouze pohlavní typ A1 a nebyly schopné sexuální rekombinace. Jako "nové" jsou označovány populace Phytophthora infestans z druhé migrační vlny, která proběhla v 70. letech 20. století. Ve velkém množství konzumních brambor z Mexika byly do Evropy importovány oba pohlavní typy (A1, A2). Aktuální výsledky studií ukazují méně než 4 % "starých" populací. Z hlediska výskytu nebyly zaznamenány žádné regionální

17

odchylky "nových" ani "starých" populací. Lze konstatovat, že došlo k potlačení "starých" populací. "Nové" populace vykazují vyšší tvorbu sporangií a kratší období latence, tj. větší počet generačních cyklů za rok. Na základě změněné populační struktury Phytophthora infestans v Německu je třeba přizpůsobit praxi také fungicidní ochranu (HAUSLADEN, 2004a).

2.2.1.4. ZPŮSOB A PODMÍNKY PŘENOSU PATOGENA Zdrojem primární infekce ve vegetaci jsou infikované rostliny vyrostlé z napadených hlíz, ve kterých houba přezimuje. Po výsadbě mycelium na hlízách prorůstá do klíčků a po vzejití prorůstá po povrchu stonku a šíří se do vrcholových částí rostliny, kde za příznivých podmínek fruktifikuje. Možná, i když málo významná, je i infekce spodních listů dotýkajících se půdy sporangiemi, která se k povrchu dostala z napadené hlízy kapilárními silami. Z primárně infikovaných rostlin se sporangia šíří na okolní rostliny deštěm a vzdušným prouděním (RASOCHA et al., 2004; MAZÁKOVÁ & TÁBORSKÝ, 2005). I přes krátkodobou životnost sporangií, které jsou ničeny vlivem ultrafialového záření a teploty nad 30 °C, jsou hlavním zdrojem pro šíření Phytophthory infestans v porostech (MAZÁKOVÁ & TÁBORSKÝ, 2005). Šíření infekce nastává ve dnech s přeháňkovým počasím, kdy listy rostlin jsou dlouhodobě ovlhčeny dešťovými srážkami nebo mrholením, relativní vzdušná vlhkost dosahuje vyšší hodnoty než 94 % (při relativní vzdušné vlhkosti vyšší než 96 % je sporulace velmi hojná) a minimální teplota vzduchu se pohybuje nad 10 °C (ČAČA et al., 1981). Příznaky na listech se objevují průměrně týden po infekci. Napadeny mohou být i stonky (TÁBORSKÝ et al., 2004). Počet napadených stonků v porostu závisí na mnoha faktorech. Čím větší je podíl napadených hlíz v sadbě a čím delší je období vysoké půdní vlhkosti po zasázení brambor, tím vyšší je počet latentně napadených stonků v porostu. Při dlouhodobě vysoké půdní vlhkosti vykazují mnohé latentní infekce na stoncích symptomy ve formě nekróz. Sekundární infekce na stoncích jsou závislé na množství inokula (počet ohnisek infekce v okolí) a počasí. Při suchém a teplém počasí infikují spory Phytophthory infestans především stonky, protože listy rychle usychají (HAUSLADEN, 2005). Hlízy jsou infikovány sporangiemi, které jsou smývány deštěm ze spodní strany listů do půdy. Při kontaktu s hlízami se ze sporangií uvolňují zoospory, které způsobují infekce. Tyto infekce jsou většinou v klidovém, tzv. kvinescentním stavu, a teprve při trvalém

18

zamokření půdy se choroba rozvíjí a vznikají viditelné příznaky na napadených hlízách, které následně podléhají hnilobám (TÁBORSKÝ et al., 2004). Množství napadených hlíz závisí na stupni napadení natě, množství a intenzitě dešťových srážek, na vrstvě zeminy kryjící hlízy, vlhkosti a struktuře půdy a na dalších faktorech. Snadno dochází k napadení hlíz, pokud se dostanou do styku s infikovanou natí při sklizni. Málo významné jsou infekce prostřednictvím stolonů z mateřské hlízy na hlízu dceřinou v půdě a nebo při dotyku hlíz ve skladu (RASOCHA et al., 2004).

2.2.1.5. VÝZNAM Plíseň bramborová je za určitých podmínek jednou z nejzhoubnějších rostlinných chorob. Je rozšířena po celém světě, kde se pěstují brambory, nejvíce však škodí ve vlhčích a chladnějších krajích a epidemicky se šíří ve vlhčích letech, střídají-li se po sobě dešťové srážky s teplým slunečním počasím (BAUDYŠ & BENADA, 1965). Plíseň bramborová pochází z Jižní Ameriky a to buď z Peru a Chile, nebo Mexika. Do Evropy pronikla a zde se velice rozmohla pravděpodobně v letech 1830-1840, kdy vážně ohrozila pěstování brambor (ČAČA et al., 1981; BAUDYŠ & BENADA, 1965). Závažnost této choroby je potvrzena dějinami, neboť epifytócie velmi významně zasáhly do výživy lidstva, způsobily hladomor a vyprovokovaly migraci obyvatel (VAVERKA, 1995). V našich podmínkách se plíseň bramborová vyskytuje prakticky každoročně a při chybějící nebo nedostatečné ochraně jsou ztráty velmi vysoké (i kolem 50 %). Zničením listové plochy dochází ke snížení výnosů v důsledku omezení fotosyntézy, hlízy po infekci hnijí na poli a následně i ve skladech, kde je jejich rozklad urychlován sekundárními patogeny, především bakteriemi (RASOCHA et al., 2004).

2.2.1.6. PŘÍZNAKY NAPADENÍ Příznaky napadení u primární infekce na rostlinách, které vyrostly z infikovaných hlíz, se projevují na vegetačních vrcholech, kde dochází k hnědnutí a odumírání vrcholových lístků a stonku. Infekce se šíří ve vrcholové části rostliny po řapících (VOKÁL et al., 2004; RASOCHA et al., 2008). Sekundární infekce, tj. z rostliny na rostlinu, se objevuje v porostech brambor obvykle u raných odrůd od poloviny června, polorané a pozdní odrůdy jsou napadány později. V ranobramborářských oblastech a v zavlažovaných porostech může být výskyt plísně časnější. Na listech je možné pozorovat vodnaté nekrotické skvrny, které se šíří nejčastěji

19

od špičky nebo od okrajů listů. Skvrny jsou zpočátku žlutozelené, později hnědočerně zbarvené (RASOCHA et al., 2008; BAUDYŠ & BENADA, 1965) Mezi zdravým a napadeným pletivem listu se vytváří přechodná světle zelená zóna (HÄNI et al., 1993). Na spodní straně listů, na okrajích skvrn, se při vysoké vlhkosti objevuje šedobílý plísňový povlak tvořený sporangiofory (RASOCHA et al., 2004; BAUDYŠ & BENADA, 1965). Za příhodného počasí se skvrny rychle rozšiřují, zachvacují celé listy, řapíky a šíří se na stonky (Obr. 1a). Pletiva rostlin postupně dehydratují, hnědnou a odumírají, čímž porost brambor usychá a končí vegetaci (ČAČA et al., 1981). V kulturách se choroba objevuje nejprve v ojedinělých hnízdech (Obr. 1c), z kterých se za vlhké povětrnosti šíří po celých polích. Nastane–li sucho, skvrny se na listech přestanou zvětšovat, zasychají a hnízda původní nákazy se v porostu jeví jako propadlá místa. Kromě natě bývají napadeny také hlízy, a to již v půdě (VAVERKA, 1995; BAUDYŠ & BENADA, 1965). Infikované hlízy mají na slupce, v místě poškození, olovnatě šedé, mírně miskovitě proláklé, nepravidelné skvrny. Příznaky se objevují nejdříve za 5–6 dní po infekci, ale obvykle později v závislosti na teplotě a vlhkosti. Na řezu pod těmito skvrnami je dužnina rezavě zbarvena a zbarvení stromečkovitě proniká do hloubky (Obr. 1b). Někdy je dužnina napadena jen těsně pod slupkou. Silněji napadené hlízy tvrdnou a mumifikují se. Velmi časté jsou sekundární infekce bakteriemi nebo fusarii a působením těchto patogenů je dokončován rozklad hlíz (Obr. 2) (RASOCHA et al., 2004).

2.2.1.7. OCHRANA Ochrana proti plísni bramboru je při intenzivním pěstování této plodiny podmínkou dosažení vysokých výnosů a odpovídající kvality hlíz (HAUSVATER et al., 2005b). Vzhledem k vysoké variabilitě v populacích patogenu P. infestans je nezbytné pro pěstitele brambor (velko- i malopěstitelé, organičtí pěstitelé a zahrádkáři) volit integrovaný způsob ochrany, který je schopen udržovat výskyt plísně bramborové v průběhu vegetace na velmi nízké úrovni (MAZÁKOVÁ & TÁBORSKÝ, 2005; FORIŠEKOVÁ & HELDÁK, 2003). Ochrana proti plísni bramboru je v podstatě rozdělena do tří fází. Zatímco v první fázi je v popředí ochrana proti primární infekci (napadení stonků) a ochrana nových přírůstků listů, ve druhé fázi jde o zachování dobrého zdravotního stavu natě brambor a o zajištění výnosové výkonnosti. Třetí fáze se vyznačuje především udržením dobrého zdravotního

20

stavu hlíz, který má při skladování konzumních a průmyslových brambor velký vliv především na výnos a kvalitu (JUISTER, 2004). Všechna obecně doporučená opatření a zásahy proti chorobě musí být vždy upřesněna podle konkrétních podmínek pro každý porost zvlášť. První výskyty a šíření choroby se odvíjejí podle průběhu počasí a množství infekčních zdrojů v oblasti, zejména v počátečním období infekce porostů. V konkrétních případech pak rozhodují meteorologické a půdní faktory v mikrolokalitě a daném porostu a náchylnost pěstované odrůdy. Významné jsou však také další prvky, jako vývojové stádium porostu, výživa, spon, pro infekci hlíz pak např. hloubka výsadby, tvar hrůbků a lokální přívalové deště (HAUSVATER, 2003a). Ochrana proti plísni bramboru využívá všech dostupných a účinných možností k omezení ztrát způsobených chorobou. Skládá se z preventivních agrotechnických (pěstitelských) opatření, z postřiků fungicidními přípravky a ukončení vegetace chemicky nebo mechanicky (VOKÁL et al., 2004; RASOCHA et al., 2008).

2.2.1.7.1. PĚSTITELSKÁ OPATŘENÍ Preventivní opatření mají za cíl agrotechnickými postupy vytvořit takové podmínky, aby patogen neměl prostor pro časnou infekci porostů a epidemické šíření (HAUSVATER & DOLEŽAL, 2007). Pěstitelská opatření mohou výrazně ovlivnit napadení natě i hlíz a mohou podpořit nebo naopak snížit účinnost přímých zásahů fungicidy a desikanty (VOKÁL et al., 2004).

Základem je volba vhodné odrůdy pro danou lokalitu, užitkový směr a použitou technologii pěstování. Při výběru odrůdy by se měli pěstitelé podrobně seznámit se základními vlastnostmi jednotlivých odrůd se zaměřením především na náchylnost k Phytophthora infestans v nati a na hlízách a tomu podřídit další pěstitelská opatření, ale také fungicidní ochranu a termín ukončení vegetace (RASOCHA et al., 2004; HAUSVATER, 2003a). U náchylných odrůd je při nákupu sadby nutné všímat si možného napadení patogenem způsobující plíseň bramboru. Napadení je třeba posoudit na řezu hlíz, neboť na povrchu nemusí být infekce patrná. Partie s vyšším výskytem choroby mohou vykazovat větší mezerovitost, ale především jsou napadené hlízy zdrojem infekce pro daný porost, ale i brambory v okolí (HAUSVATER, 2004). Náchylné odrůdy je nutné umístit na lehčí půdy v otevřených polohách, kde porosty rychleji osychají (HAUSVATER et al.,

21

2005b). Jednotlivé odrůdy označujeme jako slabě rezistentní (citlivé k infekci), středně rezistentní a rezistentní k Phytophthora infestans (RASOCHA et al., 2004; HAUSVATER, 2003a). Velmi rané a rané odrůdy jsou obvykle náchylnější než odrůdy s delší vegetační dobou (VOKÁL et al., 2004). Vegetace by měla být co nejvíce urychlena (naklíčení hlíz, včasná výsadba) apod. Zcela zásadní je výběr odrůdy pro ekologické systémy pěstování, kde lze použít pro přímou ochranu pouze měďnaté fungicidy v omezené míře. Velký význam má také volba odrůdy pro zahrádky a malé plochy. U odolné odrůdy lze omezit nutný počet chemických ošetření (HAUSVATER, 2003a; RASOCHA et al., 2008).

Jedním z možných způsobů ochrany brambor vůči plísni bramborové je šlechtění na rezistenci. Toto šlechtění je však limitováno schopností patogenu překonat rostlinné geny rezistence tvorbou nových virulentnějších ras. Tak se děje především u vertikální rezistence, která je řízená pouze jedním genem (majorgenem) a na základě této skutečnosti je pak snadněji překonávána. Oproti tomu horizontální rezistence, která je podmíněna skupinou genů (minorgenů) rezistence, se jeví stabilnější, protože pravděpodobnost výskytu mutací u více než jednoho genu v populaci P. infestans je nepoměrně menší. Rezistence založená na majorgenu není ovlivňována vnějšími podmínkami, naopak polygenně založená rezistence je silně závislá na vnějších podmínkách, především na teplotě a vlhkosti, což je její negativum, proto je integrována s chemickou ochranou. Rasy P. infestans jsou diferencovány na základě jejich patogenity k sérii popsaných odrůd s různými R-geny rezistence, který tato rasa překonává. Hlavní příčinou vzniku nových ras P. infestans jsou zřejmě mutace, somatické rekombinace a rekombinace probíhající při vzniku oospor (MAZÁKOVÁ & TÁBORSKÝ, 2005).

Výběr lokality ovlivňuje nástup infekce a podílí se na dalším vývoji choroby včetně infekce hlíz. Rizikovými lokalitami jsou údolní polohy s omezeným prouděním vzduchu, těžkou půdou a pozemky v blízkosti vod a lesů, kde porosty pomalu osychají (RASOCHA et al., 2004). Citlivé odrůdy by měly být vysazovány do otevřených lokalit s lehčí propustnou půdou. Těžké a nepropustné půdy podporují infekci natě i hlíz (VOKÁL et al., 2004). Podle FINCKH et al. (2005) sázení brambor střídavě s pásy jetelotrávy a sázení brambor kolmo k hlavnímu směru větru může významně snížit tlak plísně.

22

Důležitá je biologická příprava sadby (narašení, naklíčení) a včasné sázení, neboť fyziologicky mladé a nevyvinuté porosty jsou náchylnější k infekci. Čím více je porost v pokročilém stadiu vývoje v období nástupu infekce, tím jsou ztráty ve výnosech nižší (VOKÁL et al., 2004).

Vyšší odolnost porostu k Phytophthora infestans lze podpořit přiměřeným sponem a vyrovnanou výživou. Porosty přehoustlé a přehnojené dusíkem umožňují rychlejší šíření choroby (VOKÁL et al., 2004). Významná je dostatečná zásoba hořčíku a důležitých mikroprvků (HAUSVATER, 2003a). Dusík aplikovaný v pozdním termínu vegetace není účinným opatřením ochrany proti chorobám natě jako je terčovitá a hnědá skvrnitost nebo plíseň bramboru (MILLER & ROSEN, 2005).

Napadení hlíz lze omezit technologií pěstování a to vyšší vrstvou půdy nad hlízami a vhodným tvarem hrůbků (nahrnutí), aby srážky se sporami původce nekontaminovaly přímo hlízy (RASOCHA et al., 2004). Proto je důležité dodržet vhodnou hloubku sázení podle struktury půdy a dbát o dostatečné nahrnutí hrůbků oblého tvaru, aby dešťová voda stékala do brázd (VOKÁL et al., 2004). Časté chyby se stávají zejména při klasické technologii pěstování, kdy se v mnohých případech z různých důvodů nestihne provést nahrnutí před zapojením porostu nebo jsou špatně seřízena hrobkovací tělesa. Při technologii odkamenění je tvar hrůbku dán seřízením sázeče (HAUSVATER, 2003a). Začátek epidemie plísně lze oddálit diverzními osevními postupy a lepší kontrolou uvolňování dusíku. Zvětšení meziřádkové vzdálenosti a mechanické odstranění natě mají velmi omezenou hodnotu pro ochranu proti plísni bramborové (HANNUKKALA & LEHTINEN, 2005).

Při sklizni nesmí přijít hlízy do styku s napadenou natí. Porosty s výskytem plísně by měly být desikovány nebo by nať měla být zničena alespoň mechanicky (VOKÁL et al., 2004). Pak je vhodné organizovat sklizeň později, aby se napadené hlízy rozložily v půdě (HAUSVATER, 2003a). Možnost infekce hlíz při sklizni zvyšuje také mechanické poškození. Po sklizni, zejména u partií s vyšším výskytem plísně, je vhodné uložení na přechodné skládce po projevení infekce vytřídění napadených hlíz. Po uložení na trvalou skládku vyžadují intenzivní větrání, aby se předešlo k sekundárnímu rozvoji mokré bakteriální hniloby

23

(VOKÁL et al., 2004). Při vyšším výskytu hniloby není dlouhodobé skladování vhodné (RASOCHA et al., 2004).

Do systému ochrany proti plísni je také zařazeno monitorování prvního výskytu, a to jak přímým sledováním na pozorovacích bodech s citlivou odrůdou bramboru, tak i systémem prognózy prvního výskytu vhodných meteorologických podmínek pro vznik a šíření dalších vln infekcí v porostech brambor. Údaje o prognóze výskytu jsou veřejně dostupné přes telefonní a e-mailové spojení, rozhlasové vysílání a jsou uváděny v denním tisku (TÁBORSKÝ et al., 2004) a na webových stránkách Státní rostlinolékařské správy České republiky (WWW.SRS.CZ). Prognóza plísně bramborové musí vzhledem k délce inkubace choroby, umožnit pěstitelům stanovit termín prvního ošetření minimálně 5–7 dní před prvním výskytem choroby (HRUBÝ, 2002). Výskyt plísně bramboru a způsobené ztráty nelze dlouhodobě předpovídat. Prognóza je možná pouze s určitým předstihem v dané sezóně podle vývoje počasí s přihlédnutím k podmínkám lokality, termínu výsadby, vývoji porostu, odrůdě aj. (HAUSVATER & DOLEŽAL, 2004). Pro zpracování prognózy byla vyvinuta celá řada metod, více nebo méně náročných na zpracování výchozích interaktivních vztahů mezi patogenem, odrůdami bramboru, vlivem vnějších podmínek a pěstitelskými aktivitami člověka (TÁBORSKÝ & DOLEŽAL, 2006). Při hodnocení prognózy nelze akceptovat ani předpověď, která stanoví termín možného nebezpečí první infekce s příliš velkým předstihem před skutečným prvním výskytem plísně. V tomto případě udělá pěstitel většinou stejné množství ošetření jako při ochraně zahájené dle dosažené růstové fáze porostů. Ochranu bramboru dle prognózy nelze uplatňovat u porostů, na kterých v důsledku napadení sadby vzniklo větší množství tzv. primárních ohnisek plísně bramborové. Pro stanovení termínu prvního ošetření se prognóza zpracovává s využitím následujících metod: Negativní prognóza (Ullrich, Schrödter), Blitecast (Krause) a Signalizace SRS. Negativní prognóza stanoví délku období od začátku vegetace bramboru, ve kterém se nevyskytne plíseň bramborová. Pro zpracování předpovědi vyžaduje tato metoda hodinová měření teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu a srážek v období od vzejití porostu brambor. Metoda Blitecast umožňuje zpracovat jak prognózu prvního výskytu plísně bramborové, tak předpověď dalšího šíření během vegetace. Tato metoda vyžaduje měření teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu a srážek

24

v hodinových intervalech v období od vzejití porostu brambor. Signalizace prvního ošetření bramboru proti plísni bramborové je vydávána na základě dosažených růstových fází bramboru a týdenních úhrnů srážek, vyhodnocených vzhledem k příslušnému srážkovému normálu (HRUBÝ, 2002).

2.2.1.7.2. OŠETŘOVÁNÍ POROSTU FUNGICIDNÍMI PŘÍPRAVKY Základem úspěšné ochrany proti plísni bramborové stále zůstává efektivní fungicidní ošetřování uplatňované na principu individuálního přístupu ke každému porostu a pěstované odrůdě podle průběhu počasí a infekčního tlaku patogena (HAUSVATER, 2003b). Fungicidní ochrana je rozhodující součástí intenzivní ochrany proti Phytophthora infestans, odsouvá a omezuje infekci natě a hlíz (RASOCHA et al., 2004). Použití fungicidů při současných požadavcích spotřebitele na odrůdy a jejich kvalitu zatím nelze ničím nahradit (HAUSVATER et al., 2005b). V hlavních produkčních bramborářských oblastech je nutno počítat s možností chemické ochrany od poloviny června (HAUSVATER & RASOCHA, 2000). Relativně vysoké náklady a náročnost na organizaci práce je kompenzována vysokými efekty tohoto opatření i při slabém infekčním tlaku patogena. Při respektování aktuální situace, náchylnosti odrůd a při výběru fungicidů odpovídajícím daným podmínkám lze však dosáhnout vysoké efektivnosti ochrany (HAUSVATER et al., 2005b). Seznam registrovaných přípravků v ČR pro rok 2007 proti plísni bramboru je uveden v tabulce č. 2.

Rozhodující předpoklady účinné fungicidní ochrany dle HAUSVATERA & RASOCHY (2000) jsou následující:
Kvalita ošetření (dosažení maximální možné pokryvnosti listové plochy fungicidem).
Včasné zahájení chemické ochrany (preventivní aplikace prvního postřiku).
Udržování nepřetržité fungicidní clony v průběhu vegetace (vhodné intervaly mezi postřiky vzhledem k účinnosti přípravků a počasí).
Správný fungicidní sled (podle účinnosti a specifických vlastností účinných látek).
Návaznost fungicidní clony na ukončení vegetace.

25

První ošetření musí být preventivní, tj. porost by měl být pokryt fungicidem již před obdobím, kdy jsou vytvořeny podmínky pro první infekci a měl by porost zajišťovat nepřetržitě až do ukončení vegetace (RASOCHA et al., 2004; HAUSVATER et al. 2006). Zpravidla by mělo předcházet výskytu choroby o 7–14 dní dle prognózy, ale důležité je dodržovat individuální přístup ke každému porostu (HAUSVATER & RASOCHA, 2000). Pokud pěstitel provede první ošetření fungicidem až po zjištění prvního výskytu příznaků plísně v porostu, fungicid působící kontaktně se nedostává do styku s infekčním myceliem, které se nachází v mezibuněčných prostorách v mezofylu listu a povrchových pletivech stonku. To může být spojováno s celkovým neúspěchem chemické ochrany. Tento problém je odstraněn používáním dvousložkových fungicidů s obsahem kontaktně působící fungicidní složky a systémově působící účinné látky, která pronikne translaminárně listem, a také je transportována uvnitř rostliny, kde působí kurativně na patogena P. infestans již v průběhu inkubačního období (TÁBORSKÝ & DOLEŽAL, 2006). Přibližně je možné doporučit první ošetření v době, kdy je porost zapojen v řádcích a začíná se zapojovat mezi řádky nebo je ochrana usměrňována podle konkrétní epidemiologické situace v daném čase a prostoru. Intervaly mezi ošetřeními se řídí údaji na etiketě, ale především průběhem počasí a infekčním tlakem patogena. Postřiky je nutné opakovat častěji při deštivém počasí, silném infekčním tlaku patogena a u náchylných odrůd. Zvláště je nutné obnovit co nejdříve fungicidní clonu po přívalových deštích. Po zjištění plísně v porostu a při jejím dalším šíření je třeba použít přípravky chránící hlízy (HAUSVATER, 2003a). Dávka vody u všech fungicidů by neměla být nižší než 400 l/ha (400-600 l) (HAUSVATER & RASOCHA, 2000). V ochraně proti plísni bramboru je třeba dbát na následující body: začátek postřiku podle regionální signalizační služby, pravidelné polní kontroly na primární zdroje a napadení natě plísní, cílená aplikace fungicidů v rámci postřikového sledu, používání přípravků se systémovým účinkem maximálně dvakrát, aby se zabránilo tvorbě rezistence, intervaly mezi postřiky stanovit podle aktuálních požadavků a dbát na rovnoměrnou vrstvu postřiku, při silných srážkách po použití kontaktních fungicidů provést další postřik dříve (OSMERS, 2002).

Pro úspěšnou ochranu proti plísni bramboru je v současné době k dispozici široké spektrum fungicidů, které nevykazují cross-rezistenci. Rezistence proti fungicidům je

26

dědičná odolnost určitých ras, typů nebo kmenů patogena proti fungicidu v běžném dávkování. Za vznik takové odolnosti jsou zodpovědné mutace. Reakce ke dvěma nebo více fungicidním látkám, závislá na stejném genetickém faktoru, se nazývá crossrezistence. Fungicidní látky, proti nimž se nevytváří cross-rezistence, se používají do směsí, aby se zamezilo vzniku rezistence během jednoho vegetačního období nebo se volí fungicidní sledy, které se opakují během ošetřování porostu brambor za vegetaci. Strategie antirezistence zahrnuje všechna opatření, která vedou ke snížení selekčního tlaku, pěstování rezistentních odrůd a pěstitelská opatření ke snížení potenciálu patogena (ALBERT, 2004; TÁBORSKÝ et al., 2004). Nové rezistentní sub-populace patogena převážně vznikají mutací způsobenou selekčním působením systémově se translokujících fungicidů s účinkem na jeho metabolismus v jedné poloze metabolické cesty a rekombinacemi, ke kterým dochází právě při pohlavním způsobu reprodukce (TÁBORSKÝ et al., 2004). STEIN & KIRK (2004) uvádějí, že vývoj polní rezistence vůči dimethomorphu u P. infestans je při současných strategií řízení rezistence nepravděpodobný.

Před výskytem plísně v porostu bychom měli ošetřovat systémovými přípravky na bázi fenylalaninů preventivně a jejich použití omezit na dvě, výjimečně tři ošetření z důvodu rezistence patogena (HAUSVATER, 2003b). V období suchého počasí a slabého infekčního tlaku lze použít přípravky na bázi mancozebu a metiramu. Je-li však nástup podmínek pro infekci časný, předpokládá se rychlé šíření plísně a vhodné počasí pro chorobu, je nutné zahájit ochranu systémovými fungicidy (RASOCHA et al., 2008). V období před epidemií a na začátku epidemie, kdy je období silného infekčního tlaku a deštivé počasí, se vyžaduje použití nejúčinnějších fungicidů. Nejvhodnější jsou přípravky s lokálně systémovou složkou, systémové fungicidy a účinnější kontaktní fungicidy (RASOCHA et al., 2004). Při povětrnostních podmínkách vhodných pro primární infekci natě plísní mají značnou výhodu systémové fungicidy a fungicidy s kontaktním a systémovým účinkem oproti kontaktním fungicidům (HAUSLADEN, 2004b). V druhé polovině postřikové sezóny a v závěru vegetace se aplikují přípravky, vykazující příznivý efekt v ochraně hlíz. Obsahují dimethomorph, prophamocarbhydrochloride, fluazinam a fentin. Nasazují se okamžitě, jakmile je zjištěn výskyt choroby v porostu a je nebezpečí napadení hlíz. Fungicidní clonu je nutné udržovat bez přerušení důsledně až do konce vegetace (RASOCHA et al., 2004).

27

Aditivní účinek kontaktního fungicidu ve směsi s fungicidy s lokálně systémovým účinkem je silně závislý na aplikační dávce. Ta by u kontaktního fungicidu měla činit minimálně 75 %. Podle růstu natě by se měla za 5 až 7 dní provést následná aplikace, jejímž cílem je ochrana listů před novým napadením. K závěrečnému ošetření lze použít kontaktní fungicidy s antisporulačním účinkem (HAUSLADEN, 2005b). Kontaktní fungicidy s obsahem cyazofamidu nebo v menší míře mancozebu mohou ochránit nové přírůstky díky dobrému rozdělení látek (EVENHUIS et al., 2006). Frekvence postřiků v období bez srážek nebo se slabými srážkami se řídí účinností a perzistencí přípravků na listech a v rostlině a je obvykle 7 až 10 dní. V období sucha je možné intervaly prodloužit. Po intenzivních srážkách (přívalové deště nad 10 mm) je nutné postřiky co nejdříve obnovit (RASOCHA et al., 2008). Cílem fungicidního programu je použití přípravků tak, aby byla využita maximálně jejich účinnost a náklady byly přiměřené danému ohrožení porostů brambor. S fungicidy proti plísni bramboru lze používat pouze pomocné látky, které nezabraňují pohybu fungicidu ve vodním roztoku na povrchu listů. Vhodná smáčedla a bioaktivátory zvyšují účinnost fungicidní ochrany, předpokladem však je plná dávka fungicidu a vody. Při snížených dávkách postřikové kapaliny s pomocnými látkami je účinnost ochrany obvykle nižší, než při plné dávce bez nich (HAUSVATER et al., 2005b).

Ukončení vegetace: Ukončení vegetace desikací nebo mechanicky je důležitou součástí ochrany proti plísni bramboru, jehož cílem je omezení infekce hlíz. Musí bezprostředně navazovat na fungicidní clonu. Odstraněním natě se zamezí další tvorbě spor patogena a jejich smyvu srážkami k hlízám. Při rozhodování o ukončení vegetace je třeba brát v úvahu procento napadení natě a očekávaný vývoj infekce (stagnace nebo silný infekční tlak), okamžitý a očekávaný vývoj počasí (vhodnost podmínek pro infekci hlíz), výnos hlíz, náchylnost odrůdy a půdní podmínky dané lokality. Obecně je možné doporučit ukončení vegetace v období, kdy je nať napadena patogenem v rozmezí 5–20 %. Časnější termín desikace je nutné volit u náchylných odrůd, při silném infekčním tlaku v závěru vegetace, mokré a těžké půdě a očekávaných intenzivních srážkách. Mechanické ničení natě je méně účinné a zcela nezastaví tvorbu spor patogena na zbytcích rostlin. Přirozené dozrání porostu je možné ponechat pouze v případech, kdy se plíseň v nati nevyskytuje (RASOCHA et al., 2008; HAUSVATER et al., 2005b).

28

Ochrana jednotlivých užitkových směrů dle HAUSVATERA (2003a): Množitelské porosty: •

Fungicidy: Je možné použít všechny přípravky uvedené v registru, není však vhodná aplikace fungicidů na bázi mědi. Systémové přípravky, které obsahují fenylamidy (Galben, Ridomil), použít maximálně 2x pro první postřiky.

•

Počet ošetření: Podle prognózy, aktuální situace, náchylnosti a ranosti pěstované odrůdy, obvykle 4 a více.

•

Ukončení vegetace: Je dáno technologií výroby sadby podle stupně množení. Nejvhodnější je desikace nebo kombinace mechanického a chemického zničení natě. Po zničení natě je nutné zamezit růstu obrostů (včasná sklizeň, případně další aplikace desikantů), jinak je nebezpečí infekce obrůstajících trsů a následně hlíz plísní bramborovou.

Brambory konzumní rané: •

Fungicidy: Vzhledem ke sklizni pro přímý konzum je možné použít pouze přípravky s krátkou ochrannou lhůtou (7 dní). Lze aplikovat i přípravky měďnaté, zde však může u některých odrůd dojít k projevům fytotoxicity.

•

Počet ošetření: Podle termínu sklizně, bez ošetření nebo při silném infekčním tlaku 1–2 ošetření, případně více při pozdějších termínech sklizně.

•

Ukončení vegetace: Podle stavu porostu a termínu sklizně, většinou přímá sklizeň, případně mechanické rozbití natě.

Brambory konzumní ostatní: •

Fungicidy: Je možné použít všechny přípravky uvedené v registru. V případě sklizně pro přímý konzum dodržet ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a expedicí. Dbát na umírněné použití fenylamidů (maximálně 2–3 ošetření).

•

Počet ošetření: Podle prognózy, náchylnosti a ranosti pěstované odrůdy, průběhu počasí a infekčního tlaku choroby, nejčastěji 5–10, popřípadě více. Mimořádnou pozornost věnovat partiím určeným pro dlouhodobé skladování.

•

Ukončení vegetace: Desikace, pokud se vyskytuje plíseň v porostu. Mechanicky, je-li porost bez plísně nebo se slabým výskytem.

29

Brambory průmyslové: Fungicidní ochrana se provádí obdobným způsobem jako u brambor konzumních, z ekonomických důvodů je vhodné použít levnější přípravky, zejména při slabším výskytu plísně bramborové •

Ukončení vegetace: Při silném ohrožení hlíz desikace nebo rozbití natě.

Brambory v ekologických systémech pěstování: Rozhodující jsou agrotechnická opatření. Mimořádná pozornost musí být věnována výběru odolných odrůd a přípravě sadby (narašení, naklíčení). Cílem je dosáhnout rychlého vývoje porostu tak, aby v období epidemie plísně bramborové byl již zajištěn co největší výnos hlíz. •

Fungicidy: Je možné použít přípravky na bázi hydroxidu měďnatého a oxychloridu mědi, maximální dávka je 3 kg Cu/ha. Tomu odpovídá např. 6 kg přípravku Kuprikol 50.

•

Počet ošetření: 2–4 v příslušných dávkách nepřevyšujících celkový limit Cu/ha. Obvykle je vhodné přípustnou dávku rozdělit na 3–4 ošetření, která pokryjí delší část vegetace.

•

Zahájení ošetřování a intervaly mezi postřiky: Vzhledem k omezenému počtu možných ošetření je nutné zahájení ochrany co nejpřesněji načasovat do období těsně před infekcí. Intervaly mezi postřiky 10 dnů, při suchém počasí intervaly prodloužit a další ošetření až těsně před očekávaným příchodem dešťů.

•

Ukončení vegetace: Lze provést pouze mechanicky.

Jiné možnosti ochrany brambor proti plísni bramboru v ekologickém zemědělství DOLEŽAL et al. (2005) uvádějí, že při omezených možnostech fungicidní ochrany je základním předpokladem úspěšného pěstování brambor v ekologickém zemědělství právě výběr odolné odrůdy. U méně odolných odrůd je pak zvládnutí ochrany proti plísni rozhodujícím článkem úspěchu. Z pokusů vyplývá, že při silném infekčním tlaku jsou ekologická ošetření nedostačující, pouze zpomalí nástup infekce. Při slabším infekčním tlaku je účelnější povolené množství rozdělit do několika postřiků. Potenciální alternativou ochrany proti plísni bramboru v systému organického pěstování brambor by mohlo být používání peroxidu vodíku. V laboratorních,

30

skleníkových a polních pokusech se hodnotil význam aplikace peroxigenů (směsi peroxidu vodíku a kyseliny peroctové). V podmínkách in vitro bylo zjištěno, že růst mycelia i vitalita sporangií/zoospor P. infestans byly za přítomnosti formulací s peroxigeny do velké míry inhibovány. V polních pokusech však nebyly zjištěny významné účinky na sílu choroby ani na výnos hlíz. Je zapotřebí více znalostí o polní epidemii plísně bramboru a možných interakcích s preventivními látkami (NEUHOFF & MEKURIA, 2005). Nová generace přípravků na ochranu rostlin představuje biologické-spórové přípravky, které ve své formulaci obsahují jako účinnou látku (bioagens) rozmnožovací orgány (spóry) vláknitých hub. Kmeny Trichoderma spp. efektivně působí proti prvním infekcím plísní bramboru, mají pozitivní vliv na funkčnost fotosyntetického aparátu rostlin, což se projevuje zvýšením hmotnosti hlíz a významně snižuje stupeň napadení hlíz vločkovitostí (DRIMAL et al., 2004). Účinky různých hub, bakterií a extraktů z kompostu na infekci natě bramboru Phytophthora infestans byly hodnoceny v biologických testech s oddělenými listy v letech 2001-2003. Aplikace inokula mikroorganismů a extraktů z kompostu a oxychloridu mědi na oddělené listy vedla k různým stupňům ochrany proti plísni. Celkově se potlačení růstu lézí plísně nezlepšilo po aplikaci antagonistů před tím než listy byly inokulovány sporami P. infestans. Bylo prokázáno, že extrakty z různých kompostových materiálů různého stáří potlačily infekci lístků plísní. Výsledky však byly velmi omezené. Účinky byly mnohem menší než po aplikaci oxychloridu mědi. Je zapotřebí lepší efektivnost přijatelných alternativ fungicidů s obsahem mědi zvláště při organickém pěstování. V pokusech nebyly identifikovány perspektivní účinné alternativy aplikace fungicidů s mědí ke snížení infekce plísně bramboru v systému organické produkce brambor (GHORBANI et al., 2005). Posklizňové aplikace kyseliny fosforečné mohou být účinným nástrojem nebo možností ochrany proti P. infestans ve skladu. Kyselina fosforečná nezastaví chorobu v hlízách, které jsou již napadeny, ale zabrání jejímu šíření na zdravé hlízy (ANONYM, 2005).

31

3. CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem této diplomové práce je porovnání účinnosti vybraných fungicidů proti plísni bramboru (Phytophthora infestans) na bramborech v letech 2006 a 2007. •

zkoumal jsem vliv fungicidů na výnos hlíz v porovnání s kontrolou

•

procento účinnosti fungicidů

•

procento napadení natě

•

procento napadení hlíz

32

4. MATERIÁL A METODY 4.1. POKUSNÁ LOKALITA Přesné polní pokusy byly provedeny v letech 2006 a 2007 ve spolupráci s oddělením ochrany Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. Polní pokusy byly vedeny na pozemcích, které jsou z hlediska zemědělsko-výrobního řazeny do výrobní oblasti bramborářské. Pokusnou lokalitou byly pozemky ležící v nadmořské výšce 460 m n. m. ve výzkumné stanici Valečov (obrázek č. 3), která se nachází v katastrálním území okresu Havlíčkův Brod.

Název honu Expozice Sklon terénu

2006 Topol pravý SZ 3°

2007 Za ovčínem JZ 2°

4.1.1. PŮDNÍ CHARAKTERISTIKA Půda nacházející se v zájmovém území je hlinitopísčitá tvořena půdním typem kambizem. Ornice je středně hluboká (20-25 cm) se středním až mírně kyselým pH (5,35,6). Podrobný rozbor půdní analýzy je uveden v tabulce č. 3.

4.2. POKUSNÁ PLODINA Pokusnou plodinou byl brambor obecný (Solanum tuberosum), respektive odrůda DITTA (C2). Brambory byly ručně vysázeny do hloubky 8 cm na lůžka s drobtovitými hrudkami a s výslednou hustotou rostlin 44444 ks/ha. Datum výsadby v roce 2006 byl 10.5. a v roce 2007 23.4. Vzdálenost řádků byla 75 cm a vzdálenost rostlin v řádku 30 cm.

Další pěstitelské údaje:

Předplodina Datum výsadby Počátek vzcházení Úplné vzejití

2006 pšenice ozimá 10.5.2006 5.6.2006 19.6.2006

2007 len setý - olejný 23.4.2007 17.5.2007 25.5.2007

33

4.2.1. CHARAKTERISTIKA ODRŮDY Název odrůdy: Ditta Původ: Bintje x Quarta Udržovatel: Niederösterreichische Saatbaugenossenschaft reg. Gen.mbH, Windigsteig, A Zástupce v ČR: AGRICO Bohemia s. r. o., Tábor Registrována: 1996

Konzumní odrůda, zařazena do varného typu AB. Vařené hlízy pevné konzistence, středně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, jemné struktury, hlízy po uvaření slabě až středně tmavnou. Hlízy jsou středně velké, vzhledné, dlouze oválné, s mělkými očky, se žlutou dužninou. Počáteční růst natě a nárůst hlíz středně rychlý. Počet hlíz pod trsem středně vysoký až nízký. Proti napadení Synchytrium endobiotikum biotypu 1 a háďátkem bramborovým biotypu Ro 1 rezistentní. Více podrobností o odrůdě je uvedeno v tabulce č. 4 (ČERMÁK, 2007).

Přednosti odrůdy: odolnost hlíz proti mechanickému poškození, velmi dobrá kvalita konzumu

Pěstitelská rizika: náchylnost k napadení Phytophthora infestans na nati

4.3. ZALOŽENÍ POKUSU Oba pokusy byly založeny po 14 variantách, kdy každá varianta měla 4 opakování. První varianta sloužila jako neošetřená kontrola. Rozměry parcel byly 7,5 x 3 m, což odpovídá 22,5 m2. V každé parcele byly 4 řádky, přičemž se hodnotily pouze 2 prostřední. Oba krajní řádky měly pouze ochrannou funkci. Počet bramborových hlíz v parcele byl 100 hlíz, tudíž každý řádek byl po 25 hlízách. Průběh pokusu je fotograficky zaznamenán na obrázcích č. 4 až 7.

4.3.1. AGROTECHNIKA POKUSU Pokusné pozemky byly založeny po oba dva roky standardním způsobem, podrobněji to znázorňují tabulky č. 5 a 6.

34

4.3.1.1. REŽIM HNOJENÍ Zájmové území bylo hnojeno chlévským hnojem v předešlém roce každého z pokusů, jak již vyplývá z předchozích tabulek. Chlévský hnůj byl rozmetán v dávce 25 t/ha. Dále zde bylo v každém roce ve stejné dávce hnojeno minerálními hnojivy jak uvádí následující tabulka. Poslední vápnění na pozemcích bylo provedeno v roce 2000 rozmetáním dolomitického vápence v dávce 2,5 t/ha. Hnojení minerálními hnojivy Hnojení před výsadbou N P2O5 K2o

115 kg/ha 0 kg/ha 120 kg/ha

4.3.1.2. APLIKACE PŘÍPRAVKŮ Přesné polní pokusy byly ošetřeny vybranými fungicidnímí přípravky (tabulka č. 7) dle signalizace v pořadí od 1. do 4. opakování každé varianty. Harmonogram ošetření pokusů je uveden v tabulce č. 8. Aplikace přípravků probíhala od 9 hodiny ranní do 11hodiny dopolední. Rostliny byly ošetřeny postřikem podélně ve směru řádků. Ošetření bylo prováděno zádovým postřikovačem s akumulátorovým pohonem značky Vermorel 2000 Electric. Podrobné informace o aplikačním zařízení a tryskách jsou uvedeny v následující tabulce. Aplikační zařízení: Typ trysek Značka trysek Číslo trysky Počet trysek Rozpětí trysek Výška nad porostem Šířka záběru Průtok aplikačním zařízením/rámem: Množství Doba Při aplikačním tlaku

vějíř plochý Lurmark DT 1,5 2 75 cm 50 cm 1,5 m 0,46 l 30 sec 0,3 Mpa

35

4.3.1.3. POUŽITÁ MECHANIZACE Pro potřebné agrotechnické úkony a ostatní práce související se založením pokusu, výsadbou, ošetřením během vegetace a sklizní brambor bylo použito následující mechanizace: • traktor RS O9 + nářadí • malotraktor TZ-4K-14 + nářadí • traktor ZETOR 5211 • jednořádkový sklízeč brambor SAMRO BYSTRONIC

4.3.2. VLASTNÍ PRŮBĚH HODNOCENÍ POKUSU Hodnocení pokusů v obou letech bylo prováděno na dvou prostředních řádcích každé varianty ve čtyřech opakováních. V době očekávaného prvního výskytu choroby byla prováděna důkladná prohlídka porostu s cílem najít první příznaky napadení. Poté byl porost hodnocen v týdenních intervalech, kdy byl sledován rozsah napadení patogenem v nati (na listech, stoncích a posléze na celých rostlinách) až do ukončení vegetace porostu. Výnos a napadení hlíz byly zjišťovány bezprostředně po sklizni. Výsledky byly též statisticky vyhodnoceny metodou jednofaktorové analýzy rozptylu mnohonásobného porovnání a následně testovány testem dle Tukeye při hladině spolehlivosti α=0,05 s použitím programu UNISTAT 5.1.

36

4.3.3. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH FUNGICIDNÍCH PŘÍPRAVKŮ PROTI PHYTOPHTHORA INFESTANS 4.3.3.1. ALTIMA 500 SC Název účinné látky: fluazinam 500 g/l Způsob účinku: kontaktní Chemická třída: 2,6-dinitroaniliny Dávka přípravku na 1ha: 0,3-0,4 l Ochranná lhůta – dny: 14 Altima 500 SC lze použít kdykoliv v průběhu vegetace. Zásadou je okamžité použití, jakmile se plíseň bramborová objeví v porostu a hrozí napadení hlíz. Altima 500 SC lze použít několikrát za sezónu, maximálně však 8×. Účinná látka vykazuje velmi dobrou účinnost na Phytophthora infestans a Alternaria solani. Přípravek je odolný dešťovým srážkám již 15 minut po aplikaci. Pokud se Altima použije v první polovině vegetace, je třeba první ošetření provést ještě před nástupem plísně bramborové, tzn. preventivně, tj. krátce před uzavřením natě v řádcích nebo mezi řádky. Na počátku sledu postřiků se Altima může použít v dávce 0,3 l/ha. Po skončení růstu natě se doporučuje aplikovat přípravek v dávce 0,4 l/ha. Jednotlivé postřiky následují v intervalu 10–14 dní. V případech silného infekčního tlaku se interval zkrátí na 7–10 dní. Z důvodu vysoké účinnosti přípravku Altima 500 SC na výskyt plísně bramborové na hlízách je výhodné jeho použití ve druhé polovině sezony a k závěrečným postřikům. Vhodně se tak využívá její antisporulační účinek a schopnost dlouhodobé ochrany proti infekci na hlízách (WWW.SYNGENTA.CZ).

4.3.3.2. BRAVO 500 (SC) Název účinné látky: chlorothalonil 500 g/l Způsob účinku: kontaktní Chemická třída: chloronitrily Dávka přípravku na 1ha: 2-3 l Ochranná lhůta – dny: 14 Přípravek Bravo 500 je určen k preventivnímu použití po celou vegetaci v intervalech 7-10 dní, mimo posledních ošetření. Nižší hranice dávky (2 l/ha) používá v ranějších

37

růstových fázích, před zapojením porostu a vyšší hranice dávky (3 l/ha) při dosažení maximální hustoty porostu a při silném infekčním tlaku Phytophthora infestans. Bravo 500 současně účinkuje proti Alternaria solani (WWW.SYNGENTA.CZ).

4.3.3.3. CASOAR (SC) Název účinné látky: chlorothalonil 375 g/l, propamocarb-hydrochloride 375 g/l Způsob účinku: lokálně systémový, systémový a kontaktní Chemická třída: chloronitrily, karbamáty Dávka přípravku na 1ha: 1,5-2,5 l Ochranná lhůta – dny: 14 Casoar je kombinovaný přípravek obsahující dvě účinné látky. Propamocarbhydrochlorid je systémová účinná látka s odlišným mechanizmem účinku oproti ostatním typům systémových účinných látek. Proniká do rostlinných tkání a je akropetálně rozváděn, takže ochraňuje i nové přírůstky. Má dobrý protektivní účinek a dále kurativní účinek cca 2 dny po infekci. Narušuje buněčné membrány patogena, a tím inhibuje sporulaci a klíčení spor i růst mycelia. Chlorothalonil je kontaktní širokospektrální účinná látka s protektivním účinkem, která zabraňuje klíčení spor a inhibuje růst mycelia. Obě účinné látky, jak propamocarb-HCL, tak i chlorothalonil hubí všechny kmeny Phytophthora infestans, i rezistentní k jiným fungicidům.

Casoar je vhodný jak pro použití podle signalizace, tak i preventivně. Dávka se volí v závislosti na zvolené strategie ochrany a dále podle aktuálního infekčního tlaku. Při preventivní aplikaci („kalendářní metoda“) se doporučuje přípravek aplikovat v dávce 1,5 l/ha v intervalech 7 dní, nebo 2 l/ha v intervalech 10 dní nebo 2,5 l/ha v intervalech 14 dní. Vhodnou strategii je třeba zvolit s ohledem na místní podmínky, infekční tlak a průběh počasí. Při výskytu choroby a podle signalizace doporučujeme volit s ohledem na místní podmínky a riziko infekce dávku v rozmezí 2–2,5 l/ha.

Přípravek se používá především preventivně v období intenzivního růstu natě brambor a vysokého infekčního tlaku patogena (zpravidla jako prvý až čtvrtý postřik), neboť tehdy se nejlépe uplatní jeho systémový účinek. Vzhledem k pozvolnějšímu akropetálnímu transportu pletivy zajišťuje Casoar dlouhodobější ochranu proti stonkovým infekcím než

38

fenylamidy. Pro vytvoření dostatečného depotu účinné látky se doporučují v období nejintenzivnějšího růstu 2 aplikace za sebou. Přípravek by se měl používat nejvýše 6× za sezonu (WWW.BAYERCROPSCIENCE.CZ).

4.3.3.4. CURZATE M (WP) Název účinné látky: cymoxanil 4,5 %, mancozeb 68 % Způsob účinku: lokálně systémový a kontaktní Chemická třída: cyanoacetamideoxim, dithiokarbamáty ap. Dávka přípravku na 1ha: 2-2,5 kg Ochranná lhůta – dny: 7 Curzate M je kombinovaný dvousložkový fungicid, určený k ochraně brambor proti Phytophtora infestans a Alternaria solani. Aplikace přípravku je vhodná kdykoliv v průběhu postřikového sledu při nižším infekčním tlaku a při vhodnosti zařazení přípravku s preventivní účinností. Preventivní aplikace nebo aplikace v počátku napadení rostliny mají nejvyšší fungicidní účinnost, pozitivní vliv na výnos a kvalitu hlíz bramboru Cymoxanil je velmi rychle přijímán rostlinou a je rozváděn translaminárně (pohyb od jedné strany listu ke druhé) a částečně do nových neošetřených přírustků rostliny. Cymoxanil zajišťuje rovněž kurativní účinnost na P. infestans – do 2 dnů po infekci. Rychlý příjem a transport cymoxanilu v ošetřených rostlinách zajišťuje vysoký účinek i v deštivém období. Curzate M má částečnou odolnost proti smyvu dešťovými srážkami v důsledku rychlého a systémového rozvodu cymoxanilu do listu, stonku i řapíků. Mancozeb není chráněn příjmem rostlinou proti smyvu v deštivém období. Z důvodu antirezistentní ochrany se nedoporučuje vícenásobné opakované ošetření fungicidem Curzate M, maximálně 3–4 × za vegetaci, tj. přibližně 50 % z celkového počtu ošetření.

Doporučení pro ošetření bramboru fungicidem Curzate M: • Aplikace fungicidu v preventivním termínu má nejvyšší účinnost. • Ošetření fungicidem Curzate M je možné provést kdykoliv v postřikovém sledu, při nižším tlaku patogena a za slunečného počasí. • Při kurativním ošetření je nutné snížit aplikační termín z 10–14 denních intervalů na přibližně 7–8 denní a použít dávku 2,5 kg.

39

• Pro potřebu silného kurativního účinku je potřeba zkrátit interval mezi ošetřeními na 5 dní (2–3 aplikace po sobě) a použít dávku 2,5 kg. • Termín aplikace je možné zvolit buď preventivně nebo podle signalizace. • Curzate

M

je

možné

míchat

s

insekticidy

nebo

listovými

hnojivy

(WWW2.DUPONT.COM).

4.3.3.5. DITHANE DG NEOTEC (WG) Název účinné látky: mancozeb 80 % Způsob účinku: kontaktní Chemická třída: dithiokarbamáty ap. Dávka přípravku na 1ha: 2 kg Ochranná lhůta – dny: 7 Použití přípravku Dithane DG Neotec: •

při slabším infekčním tlaku

•

mimo posledních ošetření (WWW.AGROMANUAL.CZ)

4.3.3.6. ACROBAT MZ (WP) Název účinné látky: dimethomorph 90 g, mancozeb 600 g Způsob účinku: lokálně systémový a kontaktní Chemická třída: kyseliny skořicové, dithiokarbamáty ap. Dávka přípravku na 1ha: 2 kg Ochranná lhůta – dny: 14 Mancozeb je kontaktně a preventivně působící fungicidní účinná látka, která vytváří na povrchu ošetřených rostlin ochranný film bránící klíčení spór. Dimethomorph je systémová účinná látka s účinkem na široké spektrum patogenů třídy Oomycetes. Ovlivňuje biochemické procesy vytváření či regulace tvorby buněčné stěny patogenů, mající za následek přerušení vývoje patogena. U dimethomorphu nevzniká cross-rezistence s fenylamidy, rezistentní kmeny nebyly zjištěny a ani se nepředpokládají. Je proto cennou látkou v systému ošetřování proti P. infestans, zejména tam, kde hrozí vznik rezistence k doposud běžně používaným systémovým fungicidů,

40

Acrobat MZ lze použít v intervalu 10-14 dní po celou dobu vegetace, rovněž působí kurativně. Ošetření průkazně snižuje možnost opětovného napadení porostu patogenem, protože přípravek má vynikající antisporulační účinky (WWW.BASF-CAC.COM).

4.3.3.7. ELECTIS (WG) Název účinné látky: mancozeb 666,7 g, zoxamide 83,3 g Způsob účinku: kontaktní Chemická třída: dithiokarbamáty ap., toluamidy Dávka přípravku na 1ha: 1,8 kg Ochranná lhůta – dny: 7 Přípravek Electis se vyznačuje dlouhou preventivní (9–14 dní) a dostatečnou kurativní účinností (48 hodin). Je-li aplikován uprostřed a na konci sledu ošetřování, brání přenosu Phytophthora infestans z natě na hlízy. Přípravek vykazuje spolehlivý účinek proti rezistentním rasám P. infestans, a proto je vhodné jeho zařízení i jako přerušovače sledu systémových přípravků, u kterých při jejich nepřerušovaném používání je nebezpečí rychlého vzniku rezistence. Pro dosažení spolehlivého potlačení rezistentních ras v porostu je vhodné aplikovat vždy Electis 2x za sebou. Maximální doporučený počet aplikací fungicidu Electis ve sledu fungicidních ošetření jsou 4. Vzhledem k dlouhé preventivní účinnosti a kontaktnímu účinku se Electis zařazuje na začátek nebo ve druhé polovině fungicidních ošetření (DOWN AGROSCIENCE, 2005).

4.3.3.8. RIDOMIL GOLD MZ 68 WP Název účinné látky: mancozeb 64 %, metalaxyl-M 4 % Způsob účinku: systémový a kontaktní Chemická třída: dithiokarbamáty ap., acylalaniny Dávka přípravku na 1ha: 2,5 kg Ochranná lhůta – dny: 7 Ridomil Gold MZ 68 WP je kombinovaný přípravek obsahující dvě účinné látky s fungicidním účinkem, které zajišťují ochranu jak zevnitř, tak zvnějšku rostliny. Metalaxyl-M je systemická fungicidní látka, která je velmi rychle přijímána zelenými částmi rostlin (do 30 minut) a transportována do listů. Chrání rostlinu zevnitř tím, že inhibuje růst a rozmnožování patogenních hub. Zabezpečuje i ochranu nových přírůstků vytvořených rostlinami po aplikaci.

41

První postřik přípravkem Ridomil Gold MZ 68 WP musí být aplikován preventivně nastanou-li vhodné podmínky pro šíření plísně a měl by být pokud možno proveden před zapojením rostlin v řádcích. Doporučuje se provést celkem dva až tři po sobě jdoucí postřiky v intervalech 10–14 dní v období intenzivního růstu rostlin. Ridomil Gold MZ 68 WP velmi dobře chrání hlízy před napadením Phytophthora infestans. Účinkuje i proti Alternaria solani.

Přípravek Ridomil Gold MZ Pepite, použitý v přesných polních pokusech v roce 2007, se od Ridomil Gold MZ 68 WP liší novou technologií Pepite, která zaručuje bezpečnou manipulaci pro obsluhu, neprašnost a především velmi rychlou a vynikající rozpustnost. Po jedné minutě se vodorozpustné granule (WG) zcela rozplynou. Díky nové formulaci nedochází k rychlému odbourávání mancozebu vlivem působení vzduchu, jako je tomu u WP formulací. Velmi malé velikosti Pepite částic zaručují vyšší účinnost na P. infestans i na Alternaria solani. Do třiceti minut po aplikaci je absorbováno více než 30 %

účinné

látky,

což

je

základem

velmi

dobré

odolnosti

vůči

dešti

(WWW.SYNGENTA.CZ).

4.3.3.9. GALBEN M (WP) Název účinné látky: benalaxyl 8 %, mancozeb 65 % Způsob účinku: systémový a kontaktní Chemická třída: acylalaniny, dithiokarbamáty ap. Dávka přípravku na 1ha: 2-2,5 kg Ochranná lhůta – dny: 7 Galben M je systemický fungicid se širokým spektrem účinků díky dvou účinným látkám. Je velmi rychle přijímán listy i stonky, je translokován do rostliny, včetně nových přírůstků. Vyznačuje se dlouhodobou perzistencí, umožňuje prodloužit intervaly mezi ošetřeními. Přípravek se aplikuje preventivně před výskytem prvních symptomů napadení patogenem. Používá se zejména na první postřiky v době, kdy rostliny intenzivně rostou. Lze je aplikovat maximálně dvakrát během jedné vegetační sezóny. Vyšší dávka se používá při předpokladu silného infekčního tlaku (WWW.AGROMANUAL.CZ).

42

4.3.3.10. KUPRIKOL 50 (WP) Název účinné látky: oxychlorid mědi 84 % Způsob účinku: kontaktní Dávka přípravku na 1ha: 4-5 kg Ochranná lhůta – dny: 7 Oxychlorid mědi je kontaktně a preventivně působící fungicidní látka. Vytváří ochranný film na povrchu rostlin inhibující klíčení spór. Měď jako anorganická složka má příznivý vliv na zpevnění rostlinných pletiv a zvýšení nepřímé odolnosti proti povrchovým patogenům. Má desinfekční účinek. Použití přípravku Kuprikol 50: •

při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství (WWW.AGROMANUAL.CZ)

4.3.3.11. TANOS 50 WG Název účinné látky: cymoxanil 250 g, famoxadone 250 g Způsob účinku: lokálně systémový a kontaktní Chemická třída: cyanoacetamideoxim, oxazolidindiony Dávka přípravku na 1ha: 0,6-0,7 l Ochranná lhůta – dny: 14 Kombinace účinných látek v přípravku Tanos 50 WG poskytuje proti Phytophthora infestans doplňkový a synergický účinek. Cymoxanil působí lokálně systémově, zabraňuje klíčení spór, růstu mycelia a zajišťuje rovněž kurativní „stop“ účinek krátce po infekci. Působí krátkodobě a vyžaduje kombinaci se silným protektantem jako je famoxadone. Cymoxanil je antisporulant a podporuje hypersenzitivní hostitelskou reakci vůči Phytophthora infestans. Famoxadone je reziduální protektant, který se váže na tuky v kutikule listu, působí kontaktně inhibicí mitochondriální respirace a prodlužuje dobu působení přípravku. Rychlý příjem a lokální translokace cymoxanilu v ošetřených rostlinách zajišťuje ochranu nových přírůstků. Fixace famoxadonu v kutikule zaručuje vysokou odolnost proti smyvu dešťovými srážkami a účinek i v deštivém období. Přípravek Tanos 50 WG se používá preventivně podle signalizace po celou dobu vegetace mimo posledních ošetření. Dolní hranice doporučeného dávkování rozmezí se volí pouze při nižším riziku infekce a předpokládaném kratším intervalu ošetření.

43

Optimální interval mezi postřiky je 8-10 dní. V případě velmi deštivého počasí, tj. vysokého rizika a krátké inkubační periody, ošetřujeme v intervalu 7 dní. Maximální možný počet ošetření: nejvýše 50 % z celkového počtu ošetření v sezóně, tj. obvykle max. 3 po sobě následující ošetření před výskytem choroby (WWW2.DUPONT.COM).

4.3.3.12. SERENO Název účinné látky: fenamidone 100 g, mancozeb 500 g Způsob účinku: lokálně systémový a kontaktní Chemická třída: imidazolinony, dithiokarbamáty ap. Dávka přípravku na 1ha: 1-1,5 kg Ochranná lhůta – dny: 7 Přípravek Sereno spolehlivě chrání stávající nať, nové přírůstky a hlízy proti napadení Phytophthora infestans. Působí preventivně a kurativně. Sereno v sobě kombinuje dvě účinné látky. Fenamidone je pro pěstitele brambor zcela novou účinnou látkou. Zabraňuje klíčení sporangií inhibicí dýchání mitochondrií. Po aplikaci proniká přes listy a stonky do rostlin a je zde akropetálně rozváděn. Dokáže tak bezpečně ochránit i nové přírůstky. Jeho předností je také dlouhé protektivní působení. Velmi dobré protektivní účinky má také druhá účinná látka přípravku Sereno - mancozeb. Obě látky působí na všechny kmeny P. infestans. Přípravek je proto velmi vhodný i v případě výskytu kmenů P. infestans rezistentních k jiným fungicidům. K zabránění vzniku rezistence neaplikovat přípravek Sereno nebo jiné, které obsahují účinnou látku ze skupiny Qo inhibitorů (strobiluriny) vícekrát než 3× v průběhu vegetace. Přípravek se v bramborách používá hlavně pro první aplikace postřikového plánu, kde je možno využít jeho vlastností, zejména systémového působení. Sereno se dále výborně uplatňuje i v závěrečných postřicích, kdy navíc účinkuje proti Alternaria solani a chrání hlízy před napadením P. infestans. Přípravek působí také proti stonkové formě P. infestans. Sereno je možné aplikovat na základě signalizace nebo preventivně. Vhodnou dávku volíme v závislosti na zvolené strategii a infekčním tlaku. Při preventivní aplikaci („kalendářní metoda“) je doporučeno použít přípravek v dávce 1,0–1,5 kg/ha v intervalech 7–10 dní. Strategie se volí s ohledem na konkrétní počasí. Při aplikaci podle signalizace se doporučuje spíše vyšší dávka (1,5 kg/ha) (WWW.BAYERCROPSCIENCE.CZ).

44

4.3.3.13. INFINITO Název účinné látky: fluopicolide, propamocarb Způsob účinku: lokálně systémový Chemická třída: acylpikolidy, karbamáty Dávka přípravku na 1ha: 1,4 kg Ochranná lhůta – dny: není známa Infinito je přípravek proti Phytophthora infestans pro období od poloviny vegetační sezóny až do pozdní sezóny, který je založen na aktivní látce fluopicolidu působící na P. infestans na listech, stoncích a hlízách ve všech stádiích životního cyklu patogena. Tento přípravek však ještě nebyl registrován v ČR, proto nejsou o něm známy některé informace. Účinná látka fluopicolide se vyznačuje novým způsobem účinku, který umožňuje poskytovat efektivní kontrolu a později ničí celé důležité životní stupně patogena. Přímé a nepřímé klíčení výtrusů a sporangií je potlačené spolu s pohlavním rozmnožováním patogena. Fluopicolide je aktivní látka s translaminárními vlastnostmi: aplikací na horní stranu listu aktivní látka proniká povrchem listu do tkání a poskytuje ochranu skrz ke spodní straně listu. Jakmile se aplikuje na bázi listu nebo řapík, tak je účinná látka distribuována směrem k listům: tato vlastnost působí dobrou ochranu a nárůst vývoje mezi následnými postřiky (WWW.AGROCOURIER.COM).

4.4. METEOROLOGICKÁ DATA Na pokusné lokalitě do porostu brambor byla umístěna automatická meteorologická stanice µMetos (Obrázek č. 8), která měřila základní meteorologické údaje (teplota, srážky, vlhkost vzduchu a půdy, rychlost proudění větru). Součástí stanice je mikroprocesor, který okamžitě zpracovává naměřená data a vyhodnocuje negativní prognózu případně jiný zvolený předpovědní model (DOLEŽAL et al., 2007). Na základě zpracovaných dat jsem vyhotovil grafické znázornění teploty a srážek za vybrané pokusné období v obou zájmových letech v dané lokalitě (grafy č.1 a 2). Obecná charakteristika pokusné periody v letech 2006 a 2007 je uvedena v tabulkách č. 11 a 12.

45

4.4.1. POČASÍ V ROCE 2006 Povětrnostní podmínky ve vegetaci pro šíření a rozvoj plísně bramboru byly vhodné především v první polovině srpna. Měsíc červen byl sice srážkově mírně nad normálem, ale srážky byly většinou přívalového charakteru a nezajistily dlouhodobější ovlhčení porostů vhodné pro rozvoj choroby. V červenci byly srážky hluboko pod normálem a podmínky pro P. infestans zcela nevhodné. Srážkové období v první polovině srpna vytvořilo předpoklady pro vznik epidemie plísně a choroba se rychle šířila. V poslední srpnové dekádě a v září, které bylo srážkově pod normálem, však chyběly intenzivní srážky nutné pro smyv spór patogena k hlízám a k jejich infekci.

4.4.2. POČASÍ V ROCE 2007 Podmínky pro infekci porostů a šíření choroby nebyly vhodné nebo příznivé jen krátkodobě. Po celou dobu vegetace chybělo delší srážkové období typické pro teplou frontu, a tím i předpoklad pro dlouhodobé ovlhčení listové plochy. Častěji byla plíseň pozorována až koncem srpna v souvislosti s nižšími nočními teplotami a srážkami v podobě rosy. V tomto období však většina porostů byla poškozena suchem a identifikace plísně byla obtížná.

Stresové podmínky v průběhu pokusu roku 2007 Počátek 3.7.2007 15.7.2007 19.7.2007 11.8.2007 6.9.2007

Konec 4.7.2007 17.7.2007 20.7.2007 11.8.2007 6.9.2007

Popis stresu přívalový déšť tropický den tropický den přívalový déšť přívalový déšť

46

5. VÝSLEDKY POKUSŮ V průměrech za rok 2006 jsou z výsledků evidentní statisticky neprůkazné rozdíly mezi použitými fungicidy u vybraných charakteristik (tabulka č. 11), a to i přes poměrně příznivé podmínky pro rozvoj patogena, celkový růst a vývoj rostlin bramboru, které se v průběhu vegetačního období vyskytovaly. Průměrné napadení natě P. infestans a vývoj plísně bramboru v nati jsou uvedeny v grafech č. 3 a 4. Nejvyšších hodnot výskytu patogena na nati bylo dosaženo u fungicidu Dithane DG Neotec na necelých 43,5 %. Oproti tomu nejnižší procento napadení bylo zjištěno u přípravku Sereno s pouhými 16,42 %. Rozsah napadení natě je téměř přímo úměrné s množstvím napadených hlíz. Z grafu č. 5 je zřejmé, že porost ošetřený přípravkem Sereno má prokazatelně nejvyšší výnos oproti ostatním fungicidům, přičemž nárůst výnosu hlíz oproti kontrole je skoro 42 %. U Přípravků Infinito, Ridomil Gold MZ 48 WP, Altima 500 SC a Acrobat MZ bylo dosaženo velmi podobných vysokých výnosů. U zatím neregistrovaného fungicidu Infinito bylo nejnižší procento napadení hlíz patogenem P. infestans. Naopak nejvíce napadeno hlíz bylo u přípravku Curzate M (téměř 2,5 %). Nejnižší výnosy byly dosaženy u kontaktních přípravků Kuprikol 50 a Dithane DG Neotec, kdy nárůst výnosu oproti kontrole se pohyboval pouze od 14 % do 19 % (tabulka č. 11).

V roce 2007 bylo nejvyšší napadení natě zjištěno u fungicidů Infinito a Kuprikol 50 s necelými 32 % a 33 %. Účinnost těchto fungicidů na P. infestans byla pouhé 4,1 % a 7,59 %. Oproti tomu nejvyšší účinnost byla zaznamenána u fungicidů Curzate M a Galben M s účinnosti kolem 31 %, přičemž napadení patogenem na nati bylo přes 23 % (graf č. 6). Vývoj plísně bramboru v porostu v roce 2007 je uvedena v grafu č. 7. Z grafu č. 8 je zřejmé, že nejvyššího výnosu bylo dosaženo u přípravku Galben M s téměř 11% změnou výnosu oproti neošetřené kontrole, naopak nejnižší výnos hlíz byl zjištěn u fungicidu Infinito s pouhými 27,96 t z hektaru.

Z dosažených výsledků v tabulce č. 12 je zřejmý statisticky průkazný rozdíl mezi ročníky na hodnocené charakteristiky s tím, že rok 2007 byl velice negativně ovlivněn klimatickými podmínkami, které se podíleli na velmi nízkém infekčním tlaku patogena

47

než-li tomu bylo v roce 2006, který se vyznačoval příznivějšími podmínkami pro rozvoj P. infestans. Z tabulky č. 13 v průměrech za oba pokusné roky je z výsledků možné pozorovat statisticky neprůkazné rozdíly mezi použitými fungicidy u vybraných charakteristik.

48

6. DISKUSE Rok 2006 byl vyznačován nedostatkem zdrojů infekce v sadbě, pozdějším napadením porostů a slabou infekcí hlíz. Hlavní období výskytu a šíření choroby však bylo neobvykle pozdní a zahrnovalo především dvě poslední srpnové dekády. Rozhodující byl samozřejmě průběh počasí, který ovlivnil průběh vegetace a vývoj plísně bramboru v porostech (HAUSVATER et al., 2007). Z důvodu dlouhého zimního období porosty brambor vzcházely až kolem poloviny června a v tomto měsíci nedošlo k jejich zapojení a vytvoření příznivého mikroklimatu pro vývoj Phytophthora infestans. Červen byl sice srážkově mírně nadnormální, ale rozložení srážek nebylo příhodné pro dlouhodobější ovlhčení listové plochy potřebné k infekci. Následoval velmi suchý červenec se srážkami hluboko pod dlouhodobým normálem a s vysokými teplotami, tj. s podmínkami zcela nevhodnými pro plíseň bramboru. Situaci pak zásadně změnily intenzivní srážky v první dekádě srpna a umožnily infekci porostů. Šíření choroby v nati bylo velmi rychlé. Od druhé poloviny srpna až do konce vegetace však již chyběly srážky potřebné k proplavení spór patogena k hlízám a jejich infekce tak byla minimální (HAUSVATER et al., 2007). V populacích patogena v roce 2006 nebyly zjištěny kmeny rezistentní k metalaxylu. Příčiny je možné spatřovat v malém počtu latentních infekcí hlíz v sadbě (to se opakuje již od roku 2004) a také ve velmi krátké sezóně pro plíseň bramboru, takže původce choroby nestačil vytvořit větší počet generací nutný pro vývoj rezistentních kmenů. Z hlediska výskytu pohlavních typů patogena označovaných A1 a A2, došlo k poklesu četnosti typu A2 na 11 % (v roce 2005 byl typ A2 zastoupen 33 %, v roce 2004 dokonce 44 %). Kolísání poměru pohlavních typů v populacích je obvyklé a příčiny nejsou zatím spolehlivě vysvětleny, stejně jako možná infekce z půdy a její význam pro praktickou ochranu proti P. infestans (HAUSVATER et al., 2007). Účinnost fungicidů v pokusech vykazovala nižší rozdíly mezi přípravky než v letech s časnou infekcí. Také ztráty na výnosech byly nižší, neboť v době epidemického šíření choroby byl výnos hlíz již u většiny odrůd zajištěn. I přes většinou neprůkazné výsledky je ale patrné, že přípravky prokázaly dobrou účinnost. Dokazuje to i fakt, že ošetření fungicidy zvýšilo výnos o 14,17 až 41,77 % oproti neošetřené kontrole (HAUSVATER et al., 2007).

49

O roce 2007 je možné hovořit jako o rekordně teplém a suchém. Příznivý průběh počasí umožnil časnou výsadbu, převážně v měsíci dubnu, který byl mimořádně suchý. Podmínky pro vzcházení porostů byly rovněž velmi příznivé a většinou dobře vzešla i méně kvalitní sadba postižená šednutím dužniny nebo bakteriálními a houbovými chorobami. Neobvykle vysoké teploty v červnu a červenci růst brambor výrazně neomezily, ale od druhé poloviny července se však projevil ve většině pěstitelských oblastí nedostatek srážek a mnoho porostů trpělo suchem. U některých velmi raných, raných a poloraných odrůd tento deficit vedl ke žloutnutí a zasychání natě a následně i k ukončení vegetace. Celkově by se dalo říci, že v roce 2007 byly výrazné lokální rozdíly ve výnosech brambor, kvalitě a ve výskytu chorob a škůdců odpovídající rozdílům ve srážkách, které byly většinou bouřkového charakteru (ČEPL et al., 2007). V roce 2007 bylo zdrojů infekce P. infestans po předchozím roce velmi málo. Velmi mírná zima, ve které prakticky nedošlo k promrznutí půdy, ovlivnila přežívání původců chorob v půdě, ale také v hlízách, které zůstaly po sklizni na polích a na skládkách odpadních brambor. Podmínky pro infekci porostů a šíření choroby obecně nebyly vhodné nebo byly příznivé jen krátkodobě (ČEPL et al., 2007). Rovněž účinnost fungicidů byla poměrně dobrá, dosahovala až 31,45 %, ovšem u přípravku Infinito byla účinnost pouze 4,1 %. Výnos hlíz byl oproti loňskému roku výrazně nižší a lišil se i vlivem fungicidů. U některých přípravků byl výnos dokonce nižší než-li u neošetřené kontroly. Jak již bylo zmíněno, tak se na tomto špatném výsledku značně podepsalo extrémní dlouhotrvající sucho a teplé počasí, jež zapříčinilo nízký výskyt P. infestans a na suchem poškozených porostech značně ztížilo identifikaci patogena.

Z hodnocení fungicidů dle dosažených výsledků v polních pokusech v obou letech vyplývá, že celkově nižší účinnost se projevila u přípravků s kontaktním účinkem jako jsou Dithane DG Neotec, Electis a Kuprikol 50. U těchto přípravků bylo prokazatelně vyšší napadení natě a nižší výnos hlíz oproti fungicidům se systémovým účinkem. V roce 2007 měl však současně s uvedenými fungicidy nejhorší výsledky lokálně systémový přípravek Infinito. Naopak nejvyšší účinnosti bylo dosaženo u fungicidů Sereno, Curzate M. Ovšem je zřejmé, že průběh počasí v roce 2006 byl daleko příznivější pro růst a vývoj brambor, ale především pro rozvoj Phytophthora infestans než tomu bylo v roce 2007. Výsledky pokusů v roce 2007 jsou z důvodu značně nepříznivého průběhu počasí naprosto neobjektivní.

50

Na základě statistického hodnocení lze konstatovat, že použité fungicidy měly neprůkazné rozdíly v účinnosti na napadení hlíz bramboru P. infestans a dále i na celkový výnos hlíz. Avšak průkazné rozdíly byly zjištěny pouze u vlivu ročníku na hodnocené charakteristiky.

51

7. ZÁVĚR Přesné polní pokusy jsem společně s oddělením ochrany VÚB v Havlíčkově Brodě založil v letech 2006 a 2007 dle metodiky EPPO – Phytophthora infestans on potatoe P1/2 (3). Pokusy byly součástí výzkumného projektu NAZV QG50055 - Ochrana proti plísni bramboru podle náchylnosti odrůd k chorobě na základě nových poznatků o epidemiologii patogena se zřetelem na životní prostředí, ekonomické aspekty ochrany a kvalitu produkce. Na odrůdě bramboru Ditta jsem sledoval napadení patogenem Phytophthora infestans v porostu a po sklizni i na hlízách.Napadení bylo hodnoceno na neošetřené kontrole a dále na 13 variantách s vybranými fungicidy. Z dosažených výsledků vyplývají následující závěry: • Všechny použité účinné látky či jejich kombinace se v obou letech ukázaly účinnými proti rozvoji napadení P. infestans v nati oproti neošetřené kontrole, ale intenzita účinku jednotlivých přípravků se lišila. • Nejméně účinné byly fungicidy s kontaktním způsobem účinku, naopak nejúčinnější byly lokálně systémové fungicidy. • Nejvyšší účinnost na patogena v nati prokázaly přípravky, které obsahují kombinaci účinných látek, v nichž je hlavní složkou látka mancozeb. Jsou jimi přípravky Sereno, Curzate M a Galben M. • Nejnižší účinnost na patogena v nati za rok 2006 byla zjištěna u přípravků Dihane DG Neotec, Electis a Kuprikol 50. V roce 2007 to byly přípravky Infinito, Kuprikol 50 a Altima 500 SC. • V pokusech roku 2006 bylo dosaženo zvýšení výnosu v rozmezí 14,17 – 41,77 % v závislosti na použitém přípravku. • V pokusech roku 2007 bylo dosaženo zvýšení výnosu v rozmezí 0,01 – 10,93 % v závislosti na použitém přípravku. Ovšem u řady přípravků došlo ke snížení výnosu v rozmezí - 1,62 – -14,24 % v závislosti na použitém přípravku. • V roce 2006 byl nejvyšší výnos hlíz u přípravků Sereno, Infinito a Ridomil Gold MZ 68 WP. V roce 2007 tomu bylo u přípravků Galben M, Altima 500 SC a Bravo 500 SC.

52

• Nejnižší výnosy byly v roce 2006 u přípravků Kuprikol 50, Dihane DG Neotec a Tanos 50 WG. V roce 2007 byly u fungicidů Infinito, Electis a Dithane DG Neotec. • Rok 2007 byl naprosto nepříznivý pro napadení a vývoj Phytophthora infestans v nati a na hlízách brambor, neboť na pokusné lokalitě panovaly po celé vegetační období zcela nevyhovujících klimatické podmínky. Byl prokázán statisticky průkazný rozdíl mezi ročníky na napadení patogenem a výnos hlíz. • Základem strategie je včasné zahájení ochrany před vznikem infekce. Porosty je třeba ošetřovat dle negativní prognózy v době vhodných klimatických podmínek.

53

8. SEZNAM LITERATURY ABU-EL SAMEN, F.M. SECOR, G.A. GUDMESTAD, N.C.: Variability in virulence among asexual progenies of Phytophthora infestans . Phytopathology, 93, č. 3, 2003, s. 293-304.

Agro BASF spol. s r. o.: Přípravky [cit. 2008-03-06]. Dostupný z WWW: .

Agrocourier: Infinito - New. ultimate protection of potatoes [online]. 2007, [cit. 2008-0306]. Dostupný z WWW: .

ALBERT, G.: Resistenzmanagement bei Krautfäule-Fungiziden. Kartoffelbau, 55, č. 5, 2004, s. 160-1163.

ANONYM: Phosphorous acid: A novel solution to combat blight and rot. Potato Storage International, 2, č. 1, 2005, s. 48.

Přípravky na ochranu rostlin Down AgroScience 2005. 2005. s. 80.

Automatické meteorologické stanice SRS [online]. 2000 [cit. 2007-02-21]. Dostupné z: .

BAUDYŠ, E. BENADA, J.: Zemědělská fytopatologie – Choroby zeleniny III. Díl. SZN, Praha, 1965, 714 s.

Bayer CropScience Česká republika: Fungicidy [online]. 2006 [cit. 2008-03-06]. Dostupný z WWW: .

54

BENADA, J. BRÜCKNER, F. DRACHOVSKÁ-ŠIMANOVÁ, M. DRBAL, J. KŘÍŽ, J. KVÍČALA, B. MRÁZ, F. MÜLLER, J. NOVÁKOVÁ-PFEIFEROVÁ, J. RATAJ, K. SKALICKÝ, V. VIELWERTH, V. VOŘÍŠEK, V. ZACHA, V.: Zemědělská fytopatologie – Choroby polních plodin II. Díl. Československá akademie zemědělských věd ve SZN, Praha, 1958, 775 s.

ČAČA, Z. KOLLAR, V. NOVÁK, J. B. ZVÁRA, J.: Zemědělská fytopatologie. SZN, Praha, 1981, 344 s.

ČEPL, J. HAUSVATER, E. KASAL, P.: Pěstování brambor v roce 2007. Bramborářství, 15, č. 6, 2007, s. 4-6

ČERMÁK, V.: Přehled odrůd brambor 2007 [online]. 2007. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, 2007, 129 s. ISBN 80-86548-95-3.

DOLEŽAL, P., HAUSVATER, E., GRÉZL, V.: Význam negativní prognózy pro stanovení prvního termínu ošetření proti plísni bramboru a využití automatické meteorologické stanice. Bramborářství, 15, č. 5, 2007, s. 12-16.

DOLEŽAL, P. HAUSVATER, E. RASOCHA, V.: Efficacy of ecological treatments against late blight in potatoes in the Czech Republic during 2002-2004. In "Aktualnyje problemy zaščity kartofelja, plodovych i ovoščnych kultur ot boleznej, vreditelej i sornjakov". Materialy meždunarodnoj naučno-praktičeskoj konferencii, Samochvaloviči, 9-12 avgusta 2005 goda. Ed. S.A. Banadysev. Minsk, Institut kartofelevodstva NAN Belarusi, 2005, s. 314-320.

DRIMAL, J. FARKAŠ, V. KOLAROVA, N.: Možnosti využitia spórových prípravkov na báze Trichoderma v ochraně zemiakov proti dominantným chorobám. Rostlinolékař, 15, č. 3, 2004, s. 27-29

DuPont Ochrana rostlin: Fungicidy [online]. 2008 [cit. 2008-03-06]. Dostupný z WWW: .

55

EVENHUIS, A. SPITS, H.G. SCHEPERS, H.T.A.M.: Efficacy of fungicidal protection of newly developing potato leaves against Phytophthora infestans. Crop Protection, 25, 2006, s. 562-568

FINCKH, M.R. BOUWS-BEUERMANN, H. PIEPHO, H.P. BÜCHSE, A.: Effects of field geometry, neighbour culture and exposition on the spatial and temporal spread of Phytophthora infestans in organic fading. In Abstracts of Papers and Posters. 16th Triennial Conference of the EAPR, July 17 to 22, 2005, Bilbao, Spain, s. 429-431

FORIŠEKOVÁ, K. & HELDÁK, J.: Integrovaná ochrana proti plesni zemiakovej - In Udržatelné polnohospodárstvo a rozvoj vidieka. Zborník prác z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou 25.-26. septembra 2003 SPU v Nitre, Slovenská republika. Nitra, SPU 2003, s. 111-113

Fungicidy

[online].

2008

[cit.

2008-03-06].

Dostupný

z

WWW:

.

GHORBANI, R. WILCOCKSON, S. LEIFERT, C.: Alternative treatments for late blight control in organic potato: Antagonistic micro-organisms and compost extracts for activity against Phytophthora infestans. Potato Research, 48, č. ¾, 2005, s. 181-189

HANNUKKALA, A. & LEHTINEN, A.: Management of potato late blight, Phytophthora infestans, in organic production. In Abstracts of Papers and Posters 16th Triennial Conference of the EAPR, July 17 to 22, 2005, Bilbao, Spain, s. 704-706

HAUSLADEN, H.: Krautfäule im Bestand - sinnvolle Strategien. Ergebnisse zu StoppSpritzungen. Kartoffelbau, 56, č. 5, 2005b, s. 168-171

HAUSLADEN, H.: Neue Phytophthora-Populationen in Deutschland Folgen für die landwirtschaftliche Praxis. Kartoffelbau, 55, č. 5, 2004a, s. 164-166

HAUSLADEN,

H.:

Phytophthora

infestans - Risikobewertung des

Kartoffelbau, 55, č. 4, 2004b, s. 109-111

56

Erstbefalls.

HAUSLADEN, H.: Stängelbefall - ein Problem bis zur Ernte. Kartoffelbau, 56, č. 4, 2005, s. 140-143

HAUSVATER, E.: Boj s plísní není jednoduchý ani levný. Zemědělec, 11, č. 25, 2003b, 10 – 11.

HAUSVATER, E.: Jak se chránit před plísní bramboru. Zemědělec, 12, č. 43 2004, s. 15

HAUSVATER, E.: Plíseň bramborová. VÚB Havlíčkův Brod s r.o., 2003a, 8 s. ISBN 80902567-7-5

HAUSVATER,

E.:

Plíseň

bramboru

[online].

[akt.

2006-02-12]

.

Dostupné

z: http://www.vubhb.cz/_t.asp?f=publikace/plisen/default.htm.

HAUSVATER, E.: Změny v populacích původce plísně bramboru. Úroda, č. 1, 2005a, 1617. ISSN 0139-6013

HAUSVATER, E. & DOLEŽAL, P.: Plíseň bramboru. Farmář, 10, č. 3, 2004, s. 28-30

HAUSVATER, E. & DOLEŽAL, P.: Rozhodující aspekty účinné ochrany proti plísni bramboru. Agromanuál, 2, č. 7, 2007, s. 20-22

HAUSVATER, E. DOLEŽAL, P. MAZÁKOVÁ, J.: Plíseň bramboru v roce 2006 a poznámky k ochraně proti chorobě v nadcházející sezóně. Bramborářství, 15, č. 3, 2007, s. 11-18

HAUSVATER, E. DOLEŽAL, P. RASOCHA, V.: Plíseň bramboru a odolnost odrůd. Úroda, 54, č. 10, 2006, příloha s. 23-25

HAUSVATER, E. DOLEŽAL, P. RASOCHA, V.: Škodlivost plísně bramboru a strategie ochrany proti chorobě. Agro, 10, č. 5, 2005b, 34-36. ISSN 1211-362 X

57

HAUSVATER, E. & RASOCHA, V.: Ochrana proti plísni bramborové. Zemědělský týdeník, 3, č. 22, 2000, s. 8

HRUBÝ, R.: Spolehlivost prognóz plísně bramborové. Rostlinolékař, 13, č. 4, 2002, s. 2224

HÄNI, F. POPOW, G. REINHARD, H. SCHWARZ, A. TANNER, K. VORLET, M.: Obrázkový atlas chorob a škůdců polních plodin – příručka ochrany rostlin k integrované produkci. Scienta s r.o., pedagogické nakladatelství, Praha, 1993, 336 s. ISBN 80-8582712-3

JUISTER, J.: Krautfäule-Spätbehandlung in Kartoffeln. Kartoffelbau, 55, č.7, 2004, s. 254-257

KŮDELA, V. KOCOUREK, F. BARNET, M. BARTÁK, M. BROŽOVÁ, J. CIVÍNOVÁ, M. ČERNÝ, M. HÁNĚL, L. HOLMAN, J. HOLÝ, K. HŘEBÍČEK, J. KABÍČEK, J. KAPITOLA, P. KOMÍNEK, P. KRÁL, D. KUBÍKOVÁ, M. KUČEROVÁ, Z. LAUTERER, P. LUKÁŠ, J. MARKOVÁ, J. MARTINKOVÁ, Z. MOKRÁ, V. NOVÁK, I. POLÁK, J. PULTAR, O. SKUHRAVÁ, M. STEJSKAL, V. STIGLITZ, P. STREJČEK, J. ŠÁRKOVÁ, J. ŠEDIVÝ, J. TYŠER, L. VILÍMOVÁ, J. ZAHRADNÍK, J. ZBUZEK, B. ŽĎÁRKOVÁ, E.: Seznam škodlivých organismů rostlin. Agrospoj, 2002, 342 s.

MAZÁKOVÁ, J. & TÁBORSKÝ, V.: Plíseň bramborová : složení populací patogenu Phytophthora infestans v ČR. Rostlinolékař, 16, č. 4, 2005, s. 23-24.

MILLER, J.S. & ROSEN, C.J.: Interactive effects of fungicide programs and nitrogen management on potato yield and quality. American Journal of Potato Research, 82, č. 5, 2005 s. 399-409

MOTTL, V.: Ekonomika brambor v ČR. Zemědělský týdeník – Moderní rostlinná výroba, č. 1, 2006, ZT, 9 s. ISSN 1214-228X

58

NEUHOFF, D. & MEKURIA, T.: Potential of a hydrogen peroxide/peracetic acid mixture for late blight control in organic potato production. In Abstracts of Papers and Posters. 16th Triennial Conference of the EAPR, July 17 to 22, 2005, Bilbao, Spain, s. 448-450

OSMERS,

K.:

Mittel gezielt

einsetzen!

Bekämpfung

von

Kartoffeldurchwuchs,

Virusvektoren und Krautfäule. Kartoffelbau, 53, č. 6, 2002, s. 240-243

PALMER, J.: Late season strategy now needs rethink. Potato Review, 12, č. 4, 2002, s. 1415.

RANA, D.K. SINGH, B.P. BHAT, M.N.: Effect of soil moisture regimes on the viability of oospores of P. infestans in the sub-tropical plains. Journal of the Indian Potato Association, 30, č. 1-2, 2003, s. 145-146

RASOCHA, V. HAUSVATER, E. DOLEŽAL, P.: Choroby, škůdci a abionózy bramboru. Orin spol. s r.o., České Budějovice, 2004, 74 s. ISSN 1211-362 X. Příloha měsíčníku Agro – Ochrana, výživa, odrůdy. 5, 2004.

RASOCHA, V. HAUSVATER, E. DOLEŽAL, P.: Škodliví činitelé bramboru – Abionózy, choroby, škůdci. Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův brod, s. r.o., Havlíčkův Brod, 2008, 161 s. ISBN: 978-80-86940-12-0

STEIN, J.M. & KIRK, W.W.: The generation and quantification of resistance to dimethomorph in Phytophthora infestans. Plant Disease, 88, č. 9, 2004, s. 930-934

SCHEPERS, H.: Entwicklung der Phytophthora-Bekämpfung in den Niederlanden. Kartoffelbau, 55, č. 6, 2004, s. 206-209

Syngenta:

Fungicidy

[online].

2006

[cit.

2008-03-06].

Dostupný

.

59

z

WWW:

TÁBORSKÝ, V. & DOLEŽAL, P.: Prognóza výskytu plísně bramboru - Problematika rezistence patogena Phytophthora infestans k fungicidům. Agromanuál, 1, č. 5, 2006, s. 28-31

TÁBORSKÝ, V. MAZÁKOVÁ, J. DOLEŽAL, P.: Plíseň bramborová, Agro, 9, č. 4, 2004, 44-47.

TYMČENKO, V. J. JEFREMOVOVÁ, T. G.: Atlas škůdců a choroby zeleniny a bramboru. SZN, Praha, 1987, 181 s.

VAVERKA, S.: Zemědělská fytopatologie. MZLU, Brno, 1995. 193 s.ISBN 80-7157-1679

VOKÁL, B. ČEPL, J. ČÍŽEK, N. DIVIŠ, J. DOMKÁŘOVÁ, J. FÉR, J. HAMOUZ, K. HAUSVATER, E. JŮZL, M. RASOCHA, V. ZRŮST, J.: Pěstování brambor. Agrospoj, Praha, 2004, 261 s.

VOKÁL, B. ČEPL, J. HAUSVATER, E. RASOCHA, V.: Pěstujeme brambory. Grada publishing a.s., Praha, 2003, 104 s. ISBN 80-247-0567-2

WIKIMEDIA COMMONS: Phytophtora infestans-efects.jpg [online]. [akt. 2005-06-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Phytophtora_infestans-effects.jpg.

ŽIŽKA, J.: Situační a výhledová zpráva : Brambory září 2007. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2007. 39 s. ISBN 978-80-7084-608-7.

60

9. PŘÍLOHY 9.1. TABULKY Tab. 1: Přehled celkových ploch, hektarových výnosů a produkce brambor pěstovaných v ČR (ŽIŽKA, 2007). Marketingový rok

Produkční plochy v ha

Průměrný výnos v t

Celková produkce v t

2000/01

69 198

21,33

1 475 992

2001/02

54 137

20,88

1 130 477

2002/03

46 917

23,57

1 105 967

2003/04

43 489

19,35

841 465

2004/05

42 141

23,57

993 203

2005/06

41 207

28,05

1 155 996

2006/07

38 549

21,70

836 614

2007/081)

39 372

25,69

1 011 286

1)

Pozn.: Kvalifikovaný odhad se zápočtem ploch a produkce domácností Mze ČR, VÚB, ÚBS ČR, VÚZE Pramen: ČSÚ

Tab. 2: Seznam registrovaných přípravků v ČR pro rok 2007 proti plísni bramboru a doporučené použití. Přípravek

Účinná látka

Dávka na 1 ha

Acrobat MZ

dimethomorph, mancozeb

2 kg

Altima 500 SC

fluazinam

0,3-04 l

Bravo 500

chlorothalonil

2-3 l

Casoar

Champion 50 WP

chlorothalonil, propamocarb- 1,5-2,5 l hydrochloride hydroxid měďnatý

4-5 kg

Cuprocaffaro oxychlorid mědi 4-5 kg

Curzate Gold

cymoxanyl, mancozeb

2-2,5 kg

Způsob Ochranná Použití účinku lhůta lokálně Po celou vegetaci, přednostně v systémový a 14 druhé polovině postřikové sezóny kontaktní Po celou vegetaci, přednostně závěrečná kontaktní 14 ošetření, dobře chrání hlízy Po celou vegetaci, mimo poslední kontaktní 14 ošetření lokálně systémový, Po celou vegetaci, především při 14 systémový a silnějším infekčním tlaku kontaktní Při slabém infekčním tlaku v druhé kontaktní polovině postřikové sezóny a 7 v systémech ekologického zemědělství Při slabém infekčním tlaku v druhé kontaktní polovině postřik. sezóny a v systémech 7 ekologického zemědělství lokálně Při akutním nebezpečí plísně, silném systémový a infekčním tlaku, při napadení porostu, 7 kontaktní v 1. polovině postřikové sezóny

61

lokálně Při akutním nebezpečí plísně, silném 2-2,5 kg systémový a infekčním tlaku, při napadení porostu, kontaktní v 1. polovině postřikové sezóny Při slabším infekčním tlaku, mimo Dithane DG mancozeb 2 kg kontaktní posledních ošetření Neotec Při slabším infekčním tlaku, mimo mancozeb 2 kg kontaktní Dithane M 45 posledních ošetření mancozeb Po celou vegetaci, mimo poslední 1,8 kg kontaktní Electis zoxamide ošetření, maximálně 3x za sezónu Při slabším infekčním tlaku, mimo folpet 6 kg kontaktní Folpan 50 WP posledních ošetření Při slabším infekčním tlaku, mimo folpet 2 kg kontaktní Folpan 80 WG posledních ošetření Při slabém infekčním tlaku v druhé hydroxid Funguran-OH 4-5 kg kontaktní polovině postřik. sezóny a v systémech měďnatý 50 WP ekologického zemědělství Při akutním nebezpečí plísně a silném benalaxyl, systémový a infekčním tlaku, v deštivém počasí, před 2-2,5 kg Galben M mancozeb kontaktní výskytem plísně v porostu, max. 2-3 ošetření Při slabém infekčním tlaku v druhé Kocide 2000 oxychlorid mědi 3,75 kg kontaktní polovině postřik. sezóny a v systémech ekologického zemědělství Při silném infekčním tlaku v druhé Kuprikol 50 oxychlorid mědi 4-5 kg kontaktní polovině postřikové sezóny a v systémech ekologického zemědělství Při silném infekčním tlaku v druhé Kuprikol 250 oxychlorid mědi 6-8 l kontaktní polovině postřikové sezóny a SC v systémech ekologického zemědělství Při slabším infekčním tlaku, mimo mancozeb 2 kg kontaktní posledních ošetření – do spotřebování Novozir MN 80 zásob Při slabším infekčním tlaku, mimo metiran 2 kg kontaktní Polyram WG posledních ošetření Při akutním nebezpečí plísně a silném mancozeb, systémový a infekčním tlaku, v deštivém počasí, před Ridomil Gold 2,5 kg metalaxyl-M kontaktní výskytem plísně v porostu, max. 2-3 MZ 68 WP ošetření Při akutním nebezpečí plísně a silném mancozeb, systémový a infekčním tlaku, v deštivém počasí, před Ridomil Gold 2,5 kg metalaxyl-M kontaktní výskytem plísně v porostu, max. 2-3 MZ Pepite ošetření lokálně Po celou vegetaci, přednostně na fenamidone 1-1,5 kg systémový a začátku a v druhé polovině postřikové Sereno mancozeb kontaktní sezóny lokálně cymoxanil, Po celou vegetaci mimo posledních 0,6-0,7 l systémový a Tanos 50 WG famoxadone ošetření kontaktní mancozeb, systémový a Po celou vegetaci mimo posledních propamocarb4l Tatto kontaktní ošetření hydrochloride Zdroj: VÚBHB Curzate M

cymoxanyl, mancozeb

62

7 7 7 7 7 7 7

7

7

7

7

7 7

7

7

7

14

14

Tab. 3: Rozbor půdní analýzy zájmových území PŮDNÍ ANALÝZA Provedena [měsíc/rok] Podíl frakcí: Jílovité Hlinité Písčité CaO

2006 20.4.2006

2007 30.3.2007

22,14% 22,98% 54,88% 2,10%

19,52% 31,72% 48,76% 2,20%

0,131% 338,9 mg 192 mg 154,4 mg

224 mg 160 mg 113 mg

Podíl humusu Zjištěný podíl: Ca P2O5 K2O MgO Zdroj: VÚBHB

Tab. 4: Biologické vlastnosti odrůdy Ditta Ranost Výnos hlíz (%) Počet hlíz (trs) Škrobnatost (%) Jakost Varný typ Rostlina: Výška Typ trsu Hlíza: Tvar Hloubka oček Barva slupky Barva dužniny Odolnost: Virové choroby Plíseň v nati Plísňová hniloba Mokrá hniloba Strupovitost Mech. Poškození hlíz Šednutí dužniny Rakovina Háďátko

poloraná 96 13 15,8 "salátovka" AB až střední přechodný dlouze oválný velmi mělká žlutá žlutá 6 3 8 7 7 8 6 1 Ro 1

Zdroj: ÚKZÚZ – Přehled odrůd brambor 2007

63

Tab. 5: Obdělávání půdy pro pokusný rok 2006 Datum

Růstová fáze plodiny

Druh zásahu

Poznámka

10.11.2005 11.11.2005 23.4.2006 4.5.2006 5.5.2006 7.5.2006 9.5.2006

BBA 00 BBA 00 BBA 00 BBA 00 BBA 00 BBA 00 BBA 00

rozmetání hnoje orba smyk rozmetání hnojiva vláčení kultivátor kombinátor

hloubka 23-25 cm 2x místem Močovina, Patentkali EBERHARD KE 300 SUPER

Zdroj: VÚBHB

Tab. 6: Obdělávání půdy pro pokusný rok 2007 Datum Růstová fáze plodiny 22.9.2006 BBA 00 9.11.2006 BBA 00 10.11.2006 BBA 00 6.4.2007 BBA 00 18.4.2007 BBA 00 19.4.2007 BBA 00 20.4.2007 BBA 00 21.4.2007 BBA 00

Druh zásahu podmítka rozmetání hnoje orba smyk rozmetání hnojiva kultivátor kombinátor hrobkování

Poznámka hloubka 23-25 cm 2x místem Močovina, Patentkali hloubka 16-18 cm EBERHARD KE 300 SUPER -

Zdroj: VÚBHB

Tab. 7: Přehled fungicidů zařazených v pokusech Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

aplikovaná dávka na 1 ha Kontrola Altima 500 SC 0,4 l Bravo 500 SC 3,0 l Casoar 2,5 l Curzate M 2,5 kg Dithane DG Neotec 2,0 kg Acrobat MZ 2,0 kg Electis 1,8 kg Ridomil Gold MZ 68 WP Ridomil Gold MZ 68 Pepite 2,5 kg Galben M 2,5 kg Kuprikol 50 5,0 kg Tanos 50 WG 0,7 kg Sereno 1,5 kg Infinito 1,4 kg 2006

2007

64

Tab. 8: Harmonogram ošetření fungicidními přípravky na zájmových území Datum ošetření

Počet ošetření 1. 2. 3. 4. 5. 6.

2006

2007

11.7. 21.7. 28.7. 9.8. 16.8. 1.9.

27.6. 3.7. 16.7. 27.7. 8.8. 22.8.

Tab. 9: Obecná meteorologická charakteristika pokusné periody v roce 2006 Rok

Měsíc

2006 Červen 1- 10

Prům. Měsíční tep. Sráž. normál vzd. [mm] sráž. tep. [°C] [mm] [°C]

Podnormální

Nadnormální

srážky [% norm.]

teplota [-°C k norm.]

srážky [% norm.]

teplota [+°C k norm.]

9,7

16,7

-

-

-

-

-

-

2006 Červen 11 - 20

19,2

16,3

-

-

-

-

-

-

2006 Červen 21 - 30

20

66,4

-

-

-

-

-

-

2006 Červen

16,3

99,4

108,80%

+1,1 °C

2006 Červenec 1 10

19,2

0

-

-

-

-

-

-

2006 Červenec 11 - 20

19,5

39,3

-

-

-

-

-

-

2006 Červenec 21 - 31

23,1

5,4

-

-

-

-

-

-

2006 Červenec

20,7

44,7

2006 Srpen 1 - 10

14,8

137,6

-

-

-

-

-

-

2006 Srpen 11 - 20

15,5

7,2

-

-

-

-

-

-

2006 Srpen 21 - 31

12,9

28

-

-

-

-

-

-

2006 Srpen

15,9

172,8

86,6

16,36

-0,5 °C

199,50%

2006 Září 1 - 10

15,2

3,2

-

-

-

-

-

-

2006 Září 11 - 20

16

1,8

-

-

-

-

-

-

2006 Září 21 - 30

15,7

7,2

-

-

-

-

-

-

16

12

2006 Září

91,35 15,22

80,89 16,47

55,30%

48,15 12,29

+4,2 °C

25,30%

+3,3 °C

Zdroj: VÚBHB

Tab. 10: Obecná meteorologická charakteristika pokusné periody v roce 2007 Rok

Měsíc

Prům. tep. Sráž. vzd. [mm] [°C]

Měsíční normál sráž. tep. [mm] [°C]

Podnormální

Nadnormální

srážky [% norm.]

teplota [-°C k norm.]

srážky [% norm.]

teplota [+°C k norm.]

2007 Květen 1 - 10

10,5

18

-

-

-

-

-

-

2007 Květen 11 - 20

13,5

26,6

-

-

-

-

-

-

2007 Květen 21 - 31

17

9,6

-

-

-

-

-

-

2007 Květen

14

54

76,33

11,58

71%

65

+2,1 °C

2007 Červen 1- 10

17,2

23,4

-

-

-

-

-

-

2007 Červen 11 - 20

20

10,6

-

-

-

-

-

-

2007 Červen 21 - 30

15,9

28

-

-

-

-

18

62

91,35

15,22

67,90%

15,8

41,8

-

-

-

2007 Červenec 11 - 20

21

12,4

-

-

2007 Červenec 21 - 31

17,1

20,2

-

2007 Červen 2007 Červenec 1 10

2007 Červenec

-

-

108,80%

+2,5°C

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

18

74

80,89

16,47

92,00%

2007 Srpen 1 - 10

18,1

13,4

-

-

-

-

-

-

2007 Srpen 11 - 20

17,4

31,4

-

-

-

-

-

-

2007 Srpen 21 - 31

16,1

20

-

-

-

-

-

-

17

65

86,6

16,36

74,80%

199,50%

+0,8 °C

2007 Srpen

+1,5 °C

2007 Září 1 - 10

10,8

78,4

-

-

-

-

-

-

2007 Září 11 - 20

10,7

13,4

-

-

-

-

-

-

Zdroj: VÚBHB

Tab. 11: Statistické vyhodnocení uvedených charakteristik podle fungicidů za rok 2006 a) Test dle Tukeye při hladině spolehlivosti α=0,05

Skupina

Příp.

Průměr – počet napadených hlíz

Průměr – váha napadených hlíz (kg)

Průměr – váha celkem (kg)

Infinito Ridomil Electis Casoar kontrola Altima 500 SC Bravo 500 Sereno Kuprikol 50 Acrobat MZ Tanos 50 Galben M Dithane Curzate M

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

1,7500a 1,7500a 2,2500a 2,5000a 3,7500a 4,2500a 4,5000a 5,7500a 7,5000a 8,7500a 9,0000a 11,2500a 11,5000a 12,2500a

0,1425a 0,3100a 0,2450a 0,1875a 0,2250a 0,4300a 0,6025a 0,6450a 0,5175a 0,9675a 0,7475a 0,7250a 0,8675a 1,1150a

54,1675a 53,5050a 50,7650a 51,7250a 39,6850a 53,0075a 50,6050a 54,6850a 45,3100a 52,9250a 42,5050a 51,3075a 47,0900a 53,5300a

66

b) Analýza rozptylu pro počet napadených hlíz

Zdroj variability Hlavní efekty varinta Vysvětleno Chyba Celkem

Součet čtverců 752,089 752,089 752,089 1886,750 2638,839

Průměrný čtverec 57,853 57,853 57,853 44,923 47,979

St. vol. 13 13 13 42 55

Stat F

Významn.

1,288 1,288 1,288

0,2581 0,2581 0,2581

c) Analýza rozptylu pro váhu napadených hlíz (kg)

Zdroj variability Hlavní efekty varinta Vysvětleno Chyba Celkem

Součet čtverců 4,979 4,979 4,979 13,115 18,094

Průměrný čtverec 0,383 0,383 0,383 0,312 0,329

St. vol. 13 13 13 42 55

Stat F

Významn.

1,227 1,227 1,227

0,2954 0,2954 0,2954

Stat F

Významn.

2,424 2,424 2,424

0,0152 0,0152 0,0152

d) Analýza rozptylu pro váhu celkem (kg)

Zdroj variability Hlavní efekty varinta Vysvětleno Chyba Celkem

Součet čtverců 1121,166 1121,166 1121,166 1494,578 2615,745

St. vol. 13 13 13 42 55

Průměrný čtverec 86,244 86,244 86,244 35,585 47,559

Tab. 12: Statistické vyhodnocení uvedených charakteristik podle ročníku Skupina příp.

Průměr - počet Průměr - váha Průměr - váha celkem napadených hlíz napadených hlíz (kg) (kg)

2007

56

0,1786a

0,0079a

36,6188a

2006

56

6,1964b

0,5520b

50,0580b

Tab. 13: Statistické vyhodnocení uvedených charakteristik podle fungicidů za oba ročníky a) Test dle Tukeye při hladině spolehlivosti α=0,05

Skupina Infinito Ridomil Electis Casoar

Příp.

Průměr – počet napadených hlíz

Průměr – váha napadených hlíz (kg)

Průměr – váha celkem (kg)

8 8 8 8

0,8750a 0,8750a 1,1250a 1,2500a

0,0713a 0,1550a 0,1225a 0,0938a

42,8100a 45,1263a 42,3525a 44,9863a

67

kontrola Altima 500 SC Bravo 500 Sereno Kuprikol 50 Acrobat MZ Tanos 50 Galben M Dithane Curzate M

8 8 8 8 8 8 8 8 8 8

1,8750a 2,1250a 2,2500a 2,8750a 4,0000a 4,5000a 4,6250a 5,8750a 6,1250a 6,2500a

0,1125a 0,2150a 0,3013a 0,3225a 0,2638a 0,4950a 0,3813a 0,3750a 0,4450a 0,5650a

38,1800a 45,9200a 44,6463a 45,6813a 40,6950a 44,5025a 39,1775a 45,9950a 40,9025a 45,7625a

b) Analýza rozptylu pro počet napadených hlíz

Zdroj variability Hlavní efekty Ročník Fungicid Interakce 2. řádu Ročník × Fungicid Vysvětleno Chyba Celkem

Součet čtverců 1431,696 1014,009 417,688 337,616 337,616 1769,313 1899,750 3669,063

St. vol. 14 1 13 13 13 27 84 111

Průměrný čtverec 102,264 1014,009 32,130 25,970 25,970 65,530 22,616 33,055

Stat F

Významn.

4,522 44,836 1,421 1,148 1,148 2,898

0,0000 0,0000 0,1671 0,3320 0,3320 0,0001

Stat F

Významn.

4,981 52,991 1,288 1,163 1,163 3,143

0,0000 0,0000 0,2364 0,3208 0,3208 0,0000

c) Analýza rozptylu pro váhu napadených hlíz (kg)

Zdroj variability Hlavní efekty Ročník Fungicid Interakce 2. řádu Ročník × Fungicid Vysvětleno Chyba Celkem

Součet čtverců 10,909 8,289 2,620 2,365 2,365 13,274 13,140 26,414

St. vol. 14 1 13 13 13 27 84 111

Průměrný čtverec 0,779 8,289 0,202 0,182 0,182 0,492 0,156 0,238

d) Analýza rozptylu pro váhu celkem (kg)

Zdroj variability Hlavní efekty Ročník Fungicid Interakce 2. řádu Ročník × Fungicid Vysvětleno Chyba Celkem

Součet čtverců 5794,478 5057,203 737,275 659,596 659,596 6454,074 3123,483 9577,557

St. vol. 14 1 13 13 13 27 84 111

Průměrný čtverec 413,891 5057,203 56,713 50,738 50,738 239,040 37,184 86,284

68

Stat F

Významn.

11,131 136,004 1,525 1,365 1,365 6,429

0,0000 0,0000 0,1253 0,1941 0,1941 0,0000