RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 20. února 2012 (21.02) (OR. en) 6736/12
FIN 130
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 20. února 2012 Příjemce: Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2012) 40 final Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení financí Unie Předmět: založená na dosažených výsledcích Delegace naleznou v příloze dokument Komise COM(2012) 40 final. ________________________ Příloha: COM(2012) 40 final
6736/12
hm DG G II A
1
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 17.2.2012 COM(2012) 40 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o hodnocení financí Unie založená na dosažených výsledcích {SWD(2012) 4 final}
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o hodnocení financí Unie založená na dosažených výsledcích
1.
SOUVISLOSTI
Komise tímto předkládá Evropskému parlamentu a Radě první zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jež na základě dosažených výsledků podává hodnocení financí Unie. Podle článku 318 SFEU Komise „předkládá Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o financích Unie založenou na dosažených výsledcích, zejména ve vztahu k zadání, které Evropský parlament a Rada uvedly na základě článku 319.“ Podle článku 319 SFEU Evropský parlament na základě doporučení Rady uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Podle téhož ustanovení Rada a Evropský parlament přezkoumají závěrečný účet, rozvahu a hodnotící zprávu podle článku 318 SFEU, jakož i výroční zprávu Účetního dvora, k níž jsou připojeny odpovědi orgánů na jeho zjištění, a prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, jež vyžaduje článek 287 SFEU. Komise zkoumá způsoby, jak vzájemně sladit zprávy podávané v rámci vyjmenovaných postupů při zohlednění jednak odlišných lhůt, jednak různého záběru hodnocení na straně jedné a prací v rámci udělování absolutoria na straně druhé. Zkoumá dále, jak zamezit zdvojování práce, jak je vysvětleno níže. Toho bude dosaženo postupně, s tím, že každým rokem se bude vycházet ze zkušeností z let dřívějších. Počínaje udělováním absolutoria za rok 2011 bude Komise usilovat o to, aby hodnotící zprávu přijímala každoročně do poloviny listopadu. 2.
ÚVOD
Smysl ustanovení článku 318 spočívá mimo jiné v tom, že se má hodnotící zpráva zaměřovat na unijní finance z hlediska výsledků, jichž bylo dosaženo při realizaci příslušných programů. Pro účely zhodnocení celkového dopadu a výsledků provádí Komise v průběhu jednotlivých finančních programů a po jejich dokončení hodnocení s cílem zanalyzovat, v jakém rozsahu plní tyto programy své cíle, a kvantifikovat jejich dopad na společnost. S realizací jednotlivých programů je vždy spojeno prvotní budování kapacit s tím, že může trvat několik let, než dynamika změn nabere na síle a tempu, což vede k tomu,
CS
2
CS
že jsou výdaje vynakládány v horizontu několika let. Dlouhodobý dopad se dostavuje postupně, a nikoli nutně jednotným způsobem či pravidelně každým rokem. V zájmu fundovanosti závěrů je dále důležité opírat hodnocení výsledků a následné rozhodování o trendy v datech, a nikoli o izolované soubory číselných údajů. Dostatečné a spolehlivé údaje o výsledcích a dopadu zvláštních programů bývají k dispozici zpravidla až několik let po završení programu jako celku. Naopak udělování absolutoria za vynakládání výdajů z rozpočtu EU v daném roce je specifickým postupem, který má přinést konečný výsledek o vynakládání výdajů v jednotlivých letech. Řídí se přitom stanoveným harmonogramem, který umožňuje, aby bylo udělování absolutoria za vynakládání výdajů v určitém roce dokončeno do května roku přespříštího. Udělování absolutoria se navíc v minulosti zaměřovalo zejména na legalitu a správnost uskutečněných operací, přestože nyní se jeho záběr rozšiřuje. Mezi načasováním a záběrem hodnocení finančních programů na straně jedné a udělováním absolutoria za vynakládání výdajů v daném roce na straně druhé tak neexistuje přímá vazba. Zadání, jež Evropský parlament a Rada formulují ve spojitosti s udělováním absolutoria za vynakládání výdajů v jednom roce, se přitom nemusí vždy vztahovat k fázi, v níž se finanční program právě nachází, ani k výsledkům hodnocení, jež jsou získávány zhruba ve stejné době. Řada podrobných údajů z hodnocení výsledků a dopadu nejrůznějších finančních programů EU je totiž už k dispozici díky individuálnímu hodnocení, posouzení dopadů, výročním zprávám o činnosti1, souhrnné zprávě o výsledcích práce Komise, výkazům o činnosti2, jakož i díky zprávě o opatřeních vyvozených z rozhodnutí o udělení absolutoria a souvisejících doporučení, které jsou všechny zveřejňovány každoročně. Hodnotící zpráva podle článku 318 SFEU by navíc neměla duplikovat hodnocení, které vyžadují zřizující právní akty programů EU. Komise proto zvažovala, zdali by se měla hodnotící zpráva každoročně a systematicky věnovat všem programům, nebo zdali by měla pojednávat pouze o těch programech, o nichž bylo v daném roce shromážděno sdostatek relevantních a nových informací. Hrozí totiž riziko, že pokud by měly být předmětem zprávy každoročně všechny programy financované Unií, byl by její výstup velmi rozsáhlý a málo cílený a v případě programů, k nimž by neproběhlo od sestavení předcházející zprávy podrobnější hodnocení, by se údaje o těchto programech opakovaly. Naopak větším zacílením by se vyznačovaly zprávy, které by v jednotlivých letech pojednávaly jen o vybraných programech a které by přihlížely k významu programů a k tomu, je-li o nich k dispozici hodnocení z nedávné doby; tento přístup by současně 1
2
CS
Každý generální ředitel či vedoucí útvaru je povinen předkládat svému orgánu výroční zprávu o činnosti, k níž jsou přiloženy finanční informace a informace o řízení. Tato zpráva pojednává o výsledcích plnění hlavních politických cílů a o aktivitách generálního ředitelství či útvaru a uvádí, jaké byly v této souvislosti vynaloženy zdroje. Výkazy o činnosti podávají hlavní zdůvodnění požadavků na zdroje, které Komise uvádí ve svém návrhu rozpočtu. Tyto zdroje (lidské a finanční) jsou ve výkazech podrobně rozepsány a rozčleněny podle činností. Uvedeny jsou i související cíle, ukazatele a výstupy, jakož i hlavní dosažené výsledky a závěry z hodnocení. Výkazy o činnosti tedy představují odůvodnění k návrhu rozpočtu, který Komise předkládá, pokud jde o výkonnost (cíle, ukazatele, výsledky hodnocení a výstupy), tj. popisují výhody, jichž se příjemcům prostředků z programů EU dostane.
3
CS
zajistil, že by zprávy ve střednědobém horizontu pokryly širokou škálu oblastí, v nichž jsou finanční prostředky vynakládány. V zájmu toho, aby nebyla prováděna dvojí práce a aby byl nastartován tento nový způsob reportingu, rozhodla se Komise věnovat tuto zprávu vybraným oblastem politiky, jmenovitě: i) vzdělávání a kultuře a ii) výzkumu. Uvedené oblasti se z hlediska této první zprávy jeví jako nejvhodnější, neboť přispívají k plnění hlavních cílů a stěžejních iniciativ strategie Evropa 20201 a je na ně vyčleněn značný objem výdajů – v roce 2010 téměř 8 miliard EUR. Jedná se rovněž o významné příklady oblastí politiky, které jsou realizovány centrálně, nikoli v režimu sdíleného řízení s členskými státy. V letech nadcházejících chce Komise zprávu věnovat hlavním finančním programům realizovaným v rámci centralizovaného, sdíleného či decentralizovaného řízení, s tím, že by se každý rok zaměřovala na odlišné vybrané oblasti, např. regionální politiku, některý ze strukturálních fondů, podniky, daně, energetiku, mobilitu a dopravu či informační společnost. Dalším důvodem pro to, aby byly předmětem zprávy právě tyto dvě zvolené oblasti, je fakt, že k nim v nedávné proběhlo hodnocení, na jehož závěry tato zpráva níže odkazuje. Tento důvod platí přesto, že jsou letos v souvislosti s přípravou nového víceletého finančního rámce k dispozici aktuální hodnotící materiály k řadě finančních programů. V letech příštích budou aktuální výsledky hodnocení k dispozici různou měrou, neboť se plánování hodnocení odvíjí od potřeby přispět k procesům rozhodování. Modality monitorování a hodnocení se proto Komise snaží lépe sladit s programovacím cyklem. To znamená, že v letech, kdy budou připravovány nové návrhy, bude k dispozici pravděpodobně více závěrů z hodnocení nežli v letech jiných. V souladu s článkem 318 SFEU by mělo posouzení obou vybraných oblastí politiky navazovat na doporučení, jež vzešlo z udělování absolutoria za rok 2009, a tedy na požadavky, jež Evropský parlament a Rada ve spojitosti s těmito oblastmi vznesly. Na adresu výsledků oblastí politiky vzdělávání, kultury a výzkumu však orgán udělující absolutorium neformuloval ve svém usnesení a doporučení za rok 2009 žádné zadání. Tato zpráva v následujících oddílech nejprve vyjmenovává předmětné programy a následně shrnuje jejich úlohu a aktuální cíle. Dále prezentuje aktuální závěry z hodnocení, jež v různé míře pojímají rozsah, v němž tyto programy plnily své cíle a přinášely očekávaný dopad. Vzhledem k tomu, že tyto programy nadále běží, prezentuje tato hodnotící zpráva hlavní závěry o pokroku, jehož bylo dosaženo do současné doby. Na některých místech rovněž odkazuje na hodnocení programů z dřívější doby, aby nastínila co možná úplný a souvislý obrázek. Soupis referenční dokumentace je obsažen v průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise. 3.
VZDĚLÁVÁNÍ A KULTURA
3.1.
Úvod
Politika v oblasti vzdělávání a kultury si klade tyto obecné cíle: 1
CS
KOM(2010) 2020 v konečném znění.
4
CS
(1)
zvýšit úroveň a relevantnost dovedností, jež přispívají k dosažení excelence a rovnosti, a umožnit všem mladým studentům a výzkumným pracovníkům využít příležitostí, jež nabízí mobilita;
(2)
podněcovat kreativitu a mezikulturní dialog, přispívat ke kulturnímu a jazykovému bohatství a budovat potenciál kreativní ekonomiky k tvorbě nových pracovních míst;
(3)
posilovat participaci, solidaritu a výměny zejména mezi mladými lidmi;
(4)
spolupracovat s partnerskými zeměmi či regiony ve světě a s mezinárodními organizacemi za účelem šíření evropských hodnot ve světě a posilování mezilidských kontaktů;
(5)
k hlavním finančním nástrojům, jež slouží dosažení uvedených obecných cílů, patří program celoživotního učení, Evropský inovační a technologický institut (EIT), akce „Marie Curie“ (v rámci programu „Lidé“ jako součást sedmého rámcového programu), program „Mládež v akci“, program „Kultura“ a program „MEDIA 2007“. Tyto nástroje, na něž je v období 2007–2013 vyčleněno celkem téměř 14 miliard EUR, přispívají i k realizaci několika stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 („Mládež v pohybu“, „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“, „Unie inovací“, „Digitální agenda“ a „Evropská platforma pro boj proti chudobě“). Podílejí se rovněž na plnění hlavních cílů uvedené strategie na poli vzdělávání1.
Přínos těchto programů spočívá v nadnárodním charakteru jejich činností, které mají vůči opatřením ve vnitrostátním či regionálním měřítku doplňkový charakter. Díky opatřením na evropské úrovni má navíc šíření výsledků větší záběr, jenž může přispět k tomu, aby se tvorba politiky v celé Unii i za jejími hranicemi důsledněji opírala o fakta. 3.2.
Celoživotní učení
Program celoživotního učení je tvořen pěti dílčími programy: (1)
Comenius (základní a střední vzdělávání)
(2)
Erasmus (vysokoškolské / terciární vzdělávání)
(3)
Leonardo da Vinci (odborné vzdělávání a odborná příprava)
(4)
Grundtvig (vzdělávání dospělých)
(5)
průřezový program a Jean Monnet (podpora společných činností, např. kooperace politiky a inovace).
1
CS
Snížit do roku 2020 případy předčasného ukončení školní docházky ve věkové kategorii 18– 24 let na méně než 10 % (v letech 2000–2009 klesl tento počet ze 17,6 % na 14,4 %); do téhož roku zvýšit počet absolventů terciárního vzdělávání na alespoň 40 % příslušníků věkové kategorie 30–34 let (v letech 2000–2009 vzrostl tento počet z 22,4 % na 32,3 %)..
5
CS
Program celoživotního učení podporuje mobilitu studentů, žáků a pracovníků ve všech oblastech vzdělávání, která jim umožňuje se po určitou dobu vzdělávat ve školním systému jiného členského státu. V souladu se strategií Evropa 2020 spočívá obecný cíl tohoto programu v tom, přispívat k rozvoji EU jako vyspělé znalostní společnosti, která se vyznačuje udržitelným hospodářským rozvojem, větším počtem a vyšší kvalitou pracovních míst a větší sociální soudržností. Průběžné hodnocení z roku 20111 dospělo k závěru, že je program celoživotního učení celkově účelný, pokud jde o plnění potřeb cílových oblastí. Prováděná opatření podle něj znamenají pro činnosti ve vnitrostátním měřítku jednoznačný přínos. Program podle hodnocení buď dosahuje většiny svých cílů nebo těchto cílů s ohledem na svou realizaci a výsledky dosáhne se vší pravděpodobností. Daří se rovněž zapojit hlavní cílové skupiny. Hodnocení konstatuje, že program zlepšuje dovednosti, adaptabilitu a zaměstnatelnost studentů a že posiluje otevřenost a efektivitu trhů práce. Přispívá k profesionálnímu rozvoji pracovníků v oblasti vzdělávání, čímž zlepšuje efektivitu evropského školství. Pokud jde o další průběžné výsledky, využilo dílčího programu Erasmus od roku 1987 2,4 milionu studentů; oproti skromným počátkům je cílem programu dosáhnout do roku 2013 počtu 3 milionu studentů. Tržní hodnotu tohoto druhu výměn potvrzuje přes 40 % zaměstnavatelů, podle jejichž názoru prokazují absolventi se zkušeností ze zahraničí lepší kompetence nežli ti, kdo mezinárodní zkušenost nezískali. Dále tohoto programu každoročně využívalo přes 40 000 vysokoškolských učitelů. Možností mobility ve vzdělávání a výuce, kterou podporuje dílčí program Leonardo da Vinci, využilo podle průběžného hodnocení programu celoživotního učení přes 77 000 osob. 85 % z nich zastává názor, že absolvované stáže byly pro jejich dráhu přínosem. Podle průběžného hodnocení prokázal program celoživotního učení ve všech svých oblastech i dílčích programech přínos, pokud jde o posilování evropské dimenze učení. Dílčí program Erasmus zaměřený na vysokoškolské vzdělávání přitom vykazuje měřitelný přínos na úrovni EU2, který jde nad rámec „inspirace“ či „vlivu“. Podle celkového závěru hodnocení vykazuje program celoživotního učení dobrou efektivitu a účelnost a jeho cíle jsou nadále relevantní. Skutečnost, že se při realizaci vyskytly problémy, je dána zejména negativními vnějšími faktory, např. nedostatečnými jazykovými znalostmi potenciálních účastníků. Touto problematikou se nejvíce zabývá dílčí program Erasmus. Průběžné hodnocení však zjistilo i jednoznačné známky nerovnoměrné výkonnosti jednotlivých dílčích programů; ambice cílů bývají navíc někdy neúměrné přiděleným finančním prostředkům. Uvedené se týká zejména dílčího programu Comenius. Je 1
2
CS
Interim Evaluation of the Lifelong Learning Programme (2007-2013) (Průběžné hodnocení programu celoživotního učení (2007–2013), 2010, http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/evalreports/education/2011/llpreport_en.pdf. Další podrobnosti o přínosu EU viz dokument SEK(2011) 867: pracovní dokument útvarů Komise pod názvem „Přidaná hodnota rozpočtu EU“, průvodní dokument k dokumentu KOM(2011)500 pod názvem „Rozpočet – Evropa 2020“.
6
CS
vymezeno příliš mnoho specifických i operačních cílů, což se může negativně odrážet na již tak roztříštěné povaze programu. Některé ze specifických cílů navíc nejsou jednoznačně provázány s cíli obecnými a v několika případech se cíle překrývají. Tato zjištění přinesla důležitá východiska pro racionalizovanou koncepci navrhovaného programu „Erasmus pro všechny“. 3.3.
Evropský inovační a technologický institut
Nedávno založený Evropský inovační a technologický institut (EIT) si klade za cíl integrovat vysokoškolskou sféru, výzkum a inovace. Jeho prioritami jsou přenos jeho dlouhodobých inovačních aktivit do sféry komerčního využití, zejména prostřednictvím začínajících podniků a tzv. spin-off, podniků vzniklých při výzkumných institucích či vysokých školách. V roce 2010 zahájila činnost první znalostní a inovační společenství, která EIT podporuje, jejichž rozpočet však ze 75 % pochází z jiných zdrojů financování. První hodnocení potvrdilo, že EIT ve své počáteční fázi obecně splnil své hlavní operační cíle, přestože v důsledku jeho inherentní složitosti došlo k určitému prodlení1. Hodnocení nicméně konstatovalo, že EIT ve své rané fázi rozvoje teprve pracuje na splnění svého cíle být referenčním modelem. Ve všech svých oblastech činnosti musí teprve získat sdostatek zkušeností a know-how. Prostor pro zlepšení byl konstatován, i pokud jde o účast světových univerzit a inovačních center, jakož i o vzájemnou komplementaritu EIT a dalších programů EU. Postup a kritéria výběru účastníků by bylo možno zpřesnit. Od uvedených zjištění se jednak odvinul nedávný návrh Komise na změnu nařízení o EIT (nařízení (ES) č. 294/2008), jednak bude v reakci na závěry z hodnocení vypracován akční plán. 3.4.
Akce „Marie Curie“2
Akce „Marie Curie“ na podporu mobility a odborné přípravy výzkumných pracovníků jsou financovány ze zvláštního programu „Lidé“ v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum. Nedávné průběžné hodnocení tohoto rámcového programu dospělo k závěru, že je program „Lidé“ podle všeho doposud úspěšný a že jsou přijatá opatření dobře strukturovaná a vyvážená. Tato opatření představují užitečné měřítko pro pracovní podmínky a zaměstnanecké standardy výzkumných pracovníků v EU. Pro zbývající období platnosti sedmého rámcového programu bylo vydáno doporučení nezavádět nové programy podpory. 3.5.
Mládež v akci
V rámci strategie Evropa 2020 si program „Mládež v akci“ klade za cíl podporovat příležitosti pro přeshraniční mobilitu ve vzdělávání a zaměstnatelnost mladých lidí 1
2
CS
External Evaluation of the European Institute of Innovation and Technology (Externí hodnocení Evropského inovačního a technologického institutu), 2011: http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/evalreports/education/2011/eitreport_en.pdf. Přestože jsou akce „Marie Curie“ součástí programu „Lidé“, jenž je financován ze sedmého rámcového programu, jsou podle nomenklatury sestavování rozpočtu podle činností řazeny do oblasti politiky vzdělávání a kultury, a pojednává o nich tedy tento oddíl.
7
CS
a pracovníků s mládeží, jakož i pro osobní rozvoj a rozvoj podnikatelského ducha. Podle průběžného hodnocení uvedeného programu se na podporovaných projektech zúčastnilo od roku 2007 přes 500 000 mladých lidí a pracovníků s mládeží 1. Do roku 2011 bylo vydáno přes 130 000 osvědčení Youthpass o absolvování neformálního vzdělávání, jež lépe dokumentují rozšíření dovedností, které mají zlepšit vyhlídky na zaměstnání. Průběžné hodnocení potvrzuje přínosnost programu. Program podle něj pomáhá mladým lidem s omezenými možnostmi, což je ve srovnání s jinými programy jedinečným rysem. 95 % účastníků z řad mladých lidí se domnívá, že se naučili lépe komunikovat s mluvčími jiného jazyka, a 66 % vyslovilo přesvědčení, že zkušenost z tohoto spolufinancovaného projektu zlepšila jejich pracovní vyhlídky. Toto hodnocení a nedávné monitorovací průzkumy2 dále potvrzují účelnost programu při stimulaci aktivního zapojení mladých lidí do života společnosti. Bylo však i konstatováno, že vlivem příliš mnoha cílů a opatření ztrácí program na adresnosti a vnitřní ucelenosti. Rámec budoucího jednotného programu „Erasmus pro všechny“ je příležitostí aktuální cíle přeskupit a zrevidovat, tak aby byly konzistentnější a vzájemně provázanější. 3.6.
Kultura
Program „Kultura“ podporuje přeshraniční mobilitu pracovníků kultury, napomáhá mezinárodní výměně kulturních a uměleckých děl a posiluje mezikulturní dialog. Jeho přínos spočívá především v tom, že přispívá k rozšiřování povědomí o existenci společného evropského dědictví, k dialogu mezi kulturami, k ochraně a podpoře rozmanitosti a bohatství evropských kultur a k podpoře nadnárodní mobility umělců a kulturních pracovníků a jejich děl. V souladu se strategií Evropa 2020 přispívají kulturní a tvůrčí odvětví za podpory EU v podobě zvláštních opatření (např. Evropská hlavní města kultury, překlady beletrie, ocenění EU apod.) k inovacím, tvorbě pracovních příležitostí, k místnímu a regionálnímu rozvoji a sociálnímu začlenění. Jen v roce 2010 pracovalo díky poskytnuté podpoře na nadnárodních projektech spolupráce v jiných členských státech téměř 20 000 umělců a kulturních pracovníků a předmětem výměny v EU bylo několik tisíc děl. S evropskými kulturními díly se tak mohly seznámit miliony Evropanů. Zhruba 25 milionů lidí např. navštívilo přes 22 600 míst zpřístupněných pro veřejnost v roce 2010 v rámci Dnů evropského dědictví, jež byly z programu spolufinancovány. Podle hodnocení v polovině období sehrává program jedinečnou úlohu při podněcování přeshraniční spolupráce, podpoře vzájemného učení a profesionalizace
1
Youth in Action – Interim Evaluation (Mládež v akci – Průběžné hodnocení), 2011: http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/evalreports/youth/2011/interimreport_en.pdf. 2 Monitorovací průzkumy programu „Mládež v akci“: http://ec.europa.eu/youth/focus/doc/monitoring_survey/report_monitoring_survey_2011.pdf.
CS
8
CS
odvětví a rozšiřuje přístup evropských občanů k dílům evropského původu z jiných členských států1. Hodnocení nicméně dospívá i k závěru, že stávající tři specifické cíle programu je nutno přizpůsobit reálným potřebám realizátorů projektů. Zkušenosti z projektů spolupráce rovněž ukazují na zřetelný problém s tím, jakým způsobem by měly být cíle tohoto programu chápány, formulovány a podporovány. V řízení programu samotného pak zůstává prostor pro další zlepšení určitých aspektů podpůrných informačních systémů. Z těchto závěrů čerpá návrh Komise na ustavení budoucího rámcového programu „Tvůrčí Evropa“, jehož záměrem je pomocí potřebných změn vyřešit problémy, s nimiž se kulturní a tvůrčí odvětví v Evropě momentálně potýkají. 3.7.
MEDIA 2007
V souladu se strategií Evropa 2020 je hlavním cílem programu „MEDIA“ posilovat konkurenceschopnost evropského audiovizuálního odvětví. Jeho prostřednictvím se příslušníkům profesí v uvedeném odvětví dostává podpory při odborné přípravě a navazování a udržování vzájemných kontaktů a podporována je i tvorba a přeshraniční výměna evropských filmů a audiovizuálních děl. V rámci téhož programu je evropským produkčním společnostem, jež působí v uvedeném odvětví, zjednodušen přístup k financování prostřednictvím nového garančního fondu výroby v audiovizuálním odvětví. Program „MEDIA Mundus“ zase podporuje spolupráci mezi příslušníky profesí v audiovizuální oblasti z EU a třetích zemí. Díky potenciálu uvedeného garančního fondu aktivovat další zdroje financování budou moci filmoví producenti získat podle odhadů Komise úvěry v hodnotě přes 100 milionů EUR. Dílčí rozvojový program v rámci programu MEDIA podporuje každoročně zhruba 300 nových filmů a podobný dílčí program zaměřený na distribuci podpořil zhruba 50 % evropských filmů promítaných v kinech. Odhaduje se, že jedno euro investované z programu „MEDIA 2007“ aktivuje soukromé investice ve výši 6 EUR s tím, že v případě financování kin je to dokonce 14násobek. Průběžné hodnocení programu „MEDIA 2007“ dospělo k závěru, že uvedený program dosahuje svého hlavního cíle a že významně přispívá k podpoře kulturní rozmanitosti v Evropě. Hodnocení rovněž potvrdilo účelnost spolufinancovaných opatření i přínos, který program znamená pro opatření ve vnitrostátním měřítku. Jak ukázalo hodnocení programů „MEDIA Plus“ a „MEDIA 2007“, přispěly tyto programy ke snížení rozdílů v produkci audiovizuálních děl mezi evropskými zeměmi s různou příslušnou výrobní kapacitou2. 1
Interim Evaluation of the Culture Programme 2007-13) (Průběžné hodnocení programu „Kultura“ (2007–2013), 2010: http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/evalreports/culture/2010/progreport_en.pdf. 2 Interim evaluation of MEDIA 2007 (Průběžné hodnocení programu „MEDIA 2007“), 2010: http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/evalreports/culture/2010/media_en.pdf. Évaluation finale des programmes MEDIA Plus et MEDIA Formation (Konečné hodnocení programů „MEDIA Plus“ a „MEDIA Vzdělávání“), 2007: http://ec.europa.eu/culture/media/programme/docs/overview/evaluation/reports/media %20plus/rapport_finale_m_plus.pdf.
CS
9
CS
Toto průběžné hodnocení však dospívá i k závěru, že podpora, jež z programu „MEDIA“ směřuje do oblasti vysílání a rozvoje interaktivních děl online a offline, není příliš účelná. Navzdory aktuálnímu úsilí o adaptaci programu neumožňují tradiční způsoby poskytování podpory z programu vždy uspokojivě reagovat na rychle se měnící potřeby tohoto odvětví. Tuto situaci navrhla Komise napravit v rámci budoucího programu „Tvůrčí Evropa“. 4.
VÝZKUM1
4.1.
Úvod
V souladu se Smlouvou, strategií Evropa 2020 a její stěžejní iniciativou „Unie inovací“2 si evropská politika na poli výzkumu klade tři obecné cíle: (6)
rozvoj hospodářství založeného na znalostech a inovacích;
(7)
mobilizace a koordinace výzkumu a inovací v náležitém rozsahu s cílem řešit společenské problémy, např. změnu klimatu, energetickou účinnost, účinné využívání zdrojů, zdraví a stárnutí obyvatelstva;
(8)
posílení znalostní základny a dosažení excelence ve výzkumu v Evropě.
Na poli výzkumu využívá Evropská unie jako svůj hlavní politický nástroj sedmý rámcový program (7. RP), na nějž je v rozpočtu vyčleněno přes 50 miliard EUR3. 7. RP investuje do špičkového výzkumu světové úrovně a podporuje jej. Realizován je prostřednictvím těchto čtyř zvláštních programů: „Spolupráce“, „Myšlenky“, „Lidé“4 a „Kapacity“. Ze zvláštního programu „Spolupráce“ jsou financovány projekty výzkumu založeného na spolupráci. Jedná se o projekty, jež realizují nadnárodní konsorcia složená ze zástupců průmyslu a akademické obce a jež jsou věnovány těmto deseti tematickým okruhům: zdraví; potraviny, zemědělství, rybolov a biotechnologie; informační a komunikační technologie; nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie; energetika; životní prostředí (včetně změny klimatu); doprava (včetně letectví); sociálně-ekonomické a humanitní vědy; vesmír, bezpečnost5. 1
2 3
4
5
CS
Tento oddíl se soustředí na výzkumné aktivity uvedené v rozpočtové hlavě 8 „Výzkum“. Činnosti financované ze sedmého rámcového programu, jež podle rozpočtové nomenklatury ABB spadají do jiných oblastí politiky, zde uváděny nejsou. SEK(2010) 1161. Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1). O dosahování cílů akcí „Marie Curie“ pojednává oddíl věnovaný vzdělávání a kultuře, neboť od roku 2010 je za řízení tohoto programu odpovědné GŘ pro vzdělávání a kulturu. Dílčí kapitoly programu „Spolupráce“ (vesmír a bezpečnost) jsou v gesci GŘ pro podniky a průmysl. Za řízení činností v oblasti IKT v rámci uvedeného programu odpovídá GŘ pro informační společnost.
10
CS
Ze zvláštního programu „Myšlenky“ jsou poskytovány finanční prostředky jednotlivcům a týmům, kteří se zabývají hraničním výzkumem v nových oblastech vědeckého a technologického vývoje. Tento program realizuje Evropská rada pro výzkum (ERV), jež byla ustavena s cílem posílit excelenci, dynamiku a tvořivost a zatraktivnění Evropy jako místa k realizaci špičkového výzkumu řízeného výzkumnými pracovníky. Ze zvláštního programu „Kapacity“ jsou financována opatření ke zkvalitnění výzkumné infrastruktury v Evropě a výzkumné kapacity malých a středních podniků. V jeho rámci jsou dále ustaveny menší programy „Věda ve společnosti“, „Regiony znalostí“, „Výzkumný potenciál“, „Mezinárodní spolupráce“ a „Soudržný vývoj výzkumných politik“. Za první čtyři roky trvání 7. RP (2007–2010) předložilo v rámci 245 ukončených výzev k podávání návrhů na 312 600 žadatelů 59 140 návrhů1. Z tohoto počtu bylo téměř 12 500 návrhů, jež podalo zhruba 69 300 účastníků, postoupeno k jednání o financování z prostředků EU, pro nějž se počítá s příspěvkem ve výši 20,4 miliardy EUR2. V roce 2010 pocházelo 35 % subjektů, jež podaly návrhy postoupené do kola jednání, ze sféry vysokoškolského a středního vzdělávání, zejména z univerzit. V případě 27 % účastníků se jednalo o zástupce průmyslu a dalších 24 % připadalo na výzkumné organizace. Komise věnuje zvláštní pozornost financování ve prospěch malých a středních podniků v rámci zvláštního programu „Spolupráce“. Děje se tak v souladu s rozhodnutím o 7. RP, jež v této souvislosti stanoví cíl ve výši 15 %3. Výrazem tohoto zaměření na účast malých a středních podniků v programu „Spolupráce“ je fakt, že ve prospěch těchto podniků jde z rozpočtu programu přes 14 % prostředků. Cílových 15 % by mělo být dosaženo před završením 7. RP v roce 2013 za pomoci plánovaných výzev k podávání návrhů, jež jsou podle pracovních programů na roky 2011 a 2012 věnovány malým a středním podnikům. Výrazně mezinárodní charakter rámcového programu je ilustrován skutečností, že se jeho činností účastní zástupci ze 169 zemí. 7. RP je vyhlášen na období 2007–2013. Fakta zde uvedená vycházejí z jeho průběžného hodnocení, jež proběhlo v roce 2010, a z o něco rozsáhlejšího následného hodnocení 6. RP, jež bylo předloženo v roce 2009. 4.2.
Šestý a sedmý rámcový program
Zpráva o následném hodnocení 6. RP konstatuje, že tento rámcový program představuje silný mechanismus, který funguje jako katalyzátor výzkumu a vývoje 1
2
Tyto číselné údaje vycházejí ze způsobilých návrhů a nezahrnují návrhy podávané v prvním kole dvoukolových výzev. Tyto údaje a údaje uváděné v následujících třech odstavcích byly převzaty z tohoto dokumentu: Fourth FP7 Monitoring Report - Monitoring Report 2010 (Čtvrtá monitorovací zpráva o 7. RP – Monitorovací zpráva za rok 2010): http://ec.europa.eu/research/evaluations/index_en.cfm?pg=fp7-monitoring .
3
CS
Cílem je zajistit, aby alespoň 15 % finančních prostředků vyčleněných na program šlo ve prospěch malých a středních podniků.
11
CS
v Evropě, jenž lze realizovat pouze pomocí opatření na evropské úrovni. O činnostech v rámci 6. RP hodnocení uvádí, že z evropského hlediska znamenají přínos a že obecně přispěly ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, vytvořily síťové externality a posílily znalostní infrastrukturu v Evropě1. Konkrétněji, ale stále ve spojitosti s výkonností zastřešujícího programu bylo o 6. RP uvedeno, že obsahoval prvotřídní projekty, na nichž se podíleli špičkoví výzkumní pracovníci a dobře vedená konsorcia. Tyto faktory přispěly k větší mobilitě výzkumných pracovníků a k internacionalizaci výzkumných týmů. Evropa je tak lépe schopna realizovat na pomezí vědy a technologií a v sociálně a ekonomicky relevantních oblastech výzkum, jenž je konkurenceschopný v mezinárodním měřítku. Pokud jde o oblasti, jež je nutno zlepšit, je cíl spočívající ve 40% účasti žen dosud vzdálen své realizaci a je mimořádně náročný vzhledem k tomu, že v Evropě tvoří ženy jen zhruba 30 % výzkumných pracovníků. Ještě méně jsou pak ženy zastoupeny na nejvyšších pozicích, přestože se očekává, že se tento trend postupně zlepší. Navíc jakkoli je uznávána důležitost zapojení jak velkých, tak malých a středních podniků do výzkumu, jehož cílem je překlenout rozdíl mezi výsledky výzkumu a inovacemi, účast průmyslu na výzkumu klesá, ať jej měříme jako podíl na financování či podle počtu účastníků. Z 39 %, jichž zapojení průmyslu dosahovalo během 4. RP, klesl tento ukazatel během 6. RP na 31 % a v současnosti, kdy běží 7. RP, představuje pouhých 25 %. Stále existují důkazy o tom, že se malé podniky nechají snáze odradit složitostí postupů a prodlevami v plnění smluv. Je tomu tak navzdory tomu, že by podle očekávání mělo větší zapojení průmyslu vzejít ze společných technologických iniciativ, které se dosud vyvíjejí jen pozvolna. 7. RP byl nicméně vyhodnocen jako program, který vytváří a podporuje širokou škálu networkingových aktivit mezi mnoha výzkumnými středisky v členských státech, přináší příležitosti vědcům a obohacuje stávající zdroje financování, např. prostřednictvím finančního nástroje pro sdílení rizik. Bylo potvrzeno, že sehrává úlohu při posilování výzkumu založeného na spolupráci, jenž díky účasti 169 zemí vykazuje silný mezinárodní rozměr2. Ať již posuzujeme 7. RP podle počtu zúčastněných výzkumných pracovníků, zeměpisného původu výzkumných týmů či šíře tematického záběru, hodnocení konstatuje, že má tento rámcový program obdivuhodný záběr3.
1
2
3
CS
Evaluation of the Sixth Framework Programmes for Research and Technological development 2002 – 2006 (Hodnocení šestého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (2002–2006)): http://ec.europa.eu/research/reports/2009/pdf/fp6_evaluation_final_report_en.pdf. Interim Evaluation of the Seventh Framework Programme (Průběžné hodnocení sedmého rámcového programu): http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/other_reports_studies_and_documents/fp 7_interim_evaluation_expert_group_report.pdf. Interim Evaluation of the Seventh Framework Programme (Průběžné hodnocení sedmého rámcového programu): http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/other_reports_studies_and_documents/fp 7_interim_evaluation_expert_group_report.pdf.
12
CS
Uvedená průběžná hodnotící zpráva dále konstatovala, že přestože je 7. RP vymezen jako program předkonkurenčního výzkumu a vývoje, jeho některé hlavní složky podporují i inovační procesy a kapacity, které přispívají k efektivnímu fungování průmyslu a trhů. Zpráva odkazuje na způsoby, jakými výzkumné týmy z různých zemí a sektorů spolupracují a jež představují charakteristický rys dynamických inovačních systémů. Tato skutečnost vede k závěru, že zúčastnění zástupci průmyslu, výzkumné obce a vysokého školství dosahují vysoké míry interdisciplinární spolupráce a orientace na praktickou aplikaci1. Obě hodnocení konstatují, že realizace RP probíhá korektním způsobem. Vyzdvihují, že se způsob organizace hodnocení RP v posledních letech výrazně zlepšil2, že z procedurálního hlediska jsou výzvy k podávání návrhů připravovány a zpracovávány efektivně a že uvedené postupy zajišťují rychlou a řádnou alokaci finančních prostředků3. Současně však obě hodnocení konstatují naléhavou potřebu nadále usilovat o zjednodušení rámcových programů a zdůrazňují nejrůznější problémy, které složitost jejich fungování vyvolává. Podle následného hodnocení 6. RP je tento rámcový program nadále příliš administrativně náročný. Tato překážka je podle odborníků významná zejména v případě nových účastníků – ať už jsou jimi malé a střední podniky, mladí výzkumní pracovníci nebo účastníci z nových členských států či z „třetích zemí“4. O dva roky později, v roce 2010, skupina odborníků provádějící průběžné hodnocení 7. rámcového programu zdůraznila, že výzkumná obec uvítala některé změny, jež tento rámcový program přinesl. Nepochybným úspěchem byly mezi těmito změnami zejména jednotný registrační nástroj (URF), nástroj pro elektronické podání návrhu (Electronic Proposal Submission Tool) a zmírnění požadavků na audit. Podle soudu odborníků je však nedostatečný pokrok při řešení řady známých problémů zklamáním5. 4.2.1.
Program „Spolupráce“
Program „Spolupráce“ je jedním z hlavních a v evropském měřítku přínosných zdrojů financování mezinárodní spolupráce v EU z veřejných prostředků. Stávající hodnocení zdůrazňují význam, jaký má tento program pro formování sítí v Evropě. Průběžné hodnocení 7. RP dospívá k závěru, že na projektech založených na spolupráci stojí Evropský výzkumný prostor (EVP) a že uvedený rámcový program zaplňuje velkou mezeru, která panuje mezi výzkumem v členských státech, čímž v řadě oblastí zajišťuje kritické množství i přidanou hodnotu. O řadě činností 1
2 3 4 5
CS
Interim Evaluation of the Seventh Framework Programme (Průběžné hodnocení sedmého rámcového programu): http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/other_reports_studies_and_documents/fp 7_interim_evaluation_expert_group_report.pdf. Následné hodnocení 6. RP, s. 7. Průběžné hodnocení 7. RP, s. 7. Následné hodnocení 6. RP, s. 36. Průběžné hodnocení 7. RP, s. 56–57.
13
CS
financovaných ze 7. RP hodnocení uvádí, že by se bez financování z peněz EU pravděpodobně vůbec neuskutečnily1. Jedním z hlavních závěrů prací na téma sítí výzkumných pracovišť a jejich tvorby je poznatek, že rámcové programy sehrály důležitou úlohu při posilování kultury sdílení poznatků. Podle jedné studie usnadnil 6. RP vznik EVP, neboť posílil integraci a koordinaci výzkumu v Evropě a zvýšil konkurenceschopnost. Tato studie dále zdůrazňuje významnou změnu v přístupech a chování řady účastníků 6. RP, a zejména pak větší otevřenost vůči sdílení znalostí v mezinárodním měřítku a vůči výzkumu založenému na spolupráci2. Hodnocení 7. RP dospívá mj. k závěru, že hlavní přínos zdravotnického výzkumu založeného na spolupráci, který probíhá na unijní úrovni, plyne z nadnárodní spolupráce, integrace rozličných aktivit a zapojení účastníků různých projektů a ze soustředění evropského úsilí na vybrané, zato významnější priority. Hodnocení dále uvádí, že výzkum dopravy v rámci 7. RP uplatňuje důslednější a širší přístup při řešení problémů, k nimž patří integrace různých druhů dopravy, význam úlohy infrastruktury a způsoby užívání. Hodnocení rovněž potvrzuje, že velký přínos mají v evropském měřítku multimodální činnosti, které kombinují různé druhy dopravy (např. silniční železniční, leteckou a vodní) – programy členských států tyto otázky totiž řeší vzácněji. V neposlední řadě z hodnocení vyplývá, že program „Spolupráce“ rozvíjí potenciál a kapacitu menších členských států účastnit se tohoto programu a spolupracovat. 4.2.2.
Program „Myšlenky“
Průběžné hodnocení 7. RP ve svých zjištěních ohledně programu „Myšlenky“ dospívá k závěru, že je při výběru projektů v rozsáhlé míře naplňována zásada excelence, zejména proto, že se finančních prostředků dostává předním vědcům, kvalita návrhů je obecně hodnocena jako vysoká a mezi žadateli o finanční prostředky panuje silná konkurence. Hodnocení zdůraznilo, že se ERV podařilo přilákat a financovat výzkum světové úrovně, který je důležitý pro udržení výzkumných talentů v EU. O financování vybraných konkurenceschopných návrhů na výzkum řízený výzkumnými pracovníky hodnocení uvádí, že umožnilo ERV dát prostředky na 1
2
CS
Interim Evaluation of the Seventh Framework Programme (Průběžné hodnocení sedmého rámcového programu): http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/other_reports_studies_and_documents/fp 7_interim_evaluation_expert_group_report.pdf. NetPact: Structuring Effects of Community Research – The Impact of the Framework Programme on Research and Technological Development (RTD) on Network Formation. Final report to the European Commission (NetPact: Strukturální dopady výzkumu ve Společenství – Dopad rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj na tvorbu sítí. Závěrečná zpráva pro Evropskou komisi): http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/fp6-evidencebase/evaluation_studies_and_reports/evaluation_studies_and_reports_2009/structuring_effect s_of_community_research__the_impact_of_the_framework_programme_for_rtd_on_network_formation.pdf#view=fit&p agemode=none.
14
CS
výzkum, který má jak přímý význam z hlediska politiky EU, tak potenciál řešit případné budoucí výzvy. Objevy učiněné při realizaci projektů, jež ERV financovala, uvítala výzkumná obec jako „milníky“ a „mimořádný pokrok“. 4.2.3.
Program „Kapacity“
Podle aktuálních zjištění posílil 7. RP v Evropě kapacitu pro výzkum na vysoké úrovni a kapacitu znalostní, neboť se stal platformou k navázání a udržování kontaktů mezi více než 500 výzkumnými infrastrukturami v členských státech1, jež působí v nejrůznějších oblastech. Mladým výzkumným pracovníkům dále nabídl špičkové vzdělání a odbornou přípravu za pomoci interakcí, jež tyto infrastruktury umožnily. Rovněž o výzkumných infrastrukturách podporovaných ze 7. RP hodnocení konstatovalo, že mají dopad na konkurenceschopnost Evropy, neboť jsou testovacím prostředím pro podporu inovací a tvorbu příležitostí průmyslu na „trhu výzkumu 2“. 5.
ZÁVĚRY
Záměrem Komise v této zprávě podle článku 318 SFEU bylo nabídnout přehled o hlavních závěrech z nedávného hodnocení, jež se soustředilo na jednotlivé etapy v rozvoji dvou hlavních oblastí finanční podpory z prostředků EU: i) vzdělávání a kultury a ii) výzkumu. Tato zpráva se zaměřuje zejména na výsledky a dopad, jichž bylo podle hodnocení díky financování na úrovni EU dosaženo. Jedná se přitom o aktuální a fundovaná hodnocení vybraných programů a opatření, která jsou někdy doplněna odkazem na závěry z hodnocení z dřívější doby. Ve srovnání s podrobnějšími zprávami a dalšími dokumenty, které jsou ohledně specifických aspektů jednotlivých programů již k dispozici, podává tato zpráva přehled o hlavních závěrech z aktuálního hodnocení, které jsou z hlediska vybraných programů relevantní. Zpráva pojednává o oblastech i) vzdělávání a kultury a ii) výzkumu, zejména s ohledem na jejich souvislost s hlavními cíli a stěžejními iniciativami strategie Evropa 2020, s ohledem na dostupné informace o výkonnosti a hodnocení a s ohledem na metodu centralizovaného řízení. Zpráva přitom vychází z podrobných informací, jež poskytly četné zdroje uvedené v textu. Jejím záměrem je nabídnout přehled o cílech programů financovaných z unijních prostředků a o dopadu a výsledcích dosažených v závislosti na fázi, v níž se daný program nacházel v okamžiku, kdy hodnocení probíhalo.
1
2
CS
Upozorňujeme na skutečnost, že části výzkumných infrastruktur v programu „Kapacity“ – tj. výzkumné infrastruktury založené na IKT (elektronické infrastruktury) – jsou v gesci GŘ pro informační společnost. Fotakis C. (2010): FP7 Interim Evaluation: Analyses of FP7 supported Research Infrastructures initiatives in the context of the European Research Area (Průběžné hodnocení 7. RP: Analýzy iniciativ na poli výzkumných infrastruktur podporovaných ze sedmého rámcového programu v kontextu Evropského výzkumného prostoru), k dispozici na internetové stránce http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/fp7-evidencebase/experts_analysis/c.%20fotakis_-_research_infrastructure.pdf#view=fit&pagemode=none.
15
CS
Co se týče vzdělávání a kultury, dospívá zpráva k závěru, že se zavedené finanční nástroje v závislosti na fázi realizace dobře osvědčují, pokud jde o dosahování hmatatelných výsledků a o plnění či pravděpodobnost naplnění většiny svých cílů. Zpráva dále uvádí několik konkrétních příkladů, kdy bylo dosaženo konkrétního přínosu, např. díky zavedení mezinárodního rozměru, přeshraniční spolupráci, rozsáhlejšímu šíření znalostí či díky aktivaci zdrojů financování mimo rozpočet EU v případě programu „MEDIA 2007“. Zpráva však odhalila i oblasti, jež vyžadují zlepšení. Jedná se např. o potřebu přesněji a adresněji vymezit cíle či zkvalitnit řízení. Oba tyto problémy řeší návrhy následnických programů. Ohledně výzkumu zpráva uvádí, že rámcové programy přinesly či přinášejí očekávané výsledky. Zpráva o těchto programech konstatuje, že se jedná o silné mechanismy, které fungují jako katalyzátory výzkumu, jenž mohl být realizován pouze prostřednictvím opatření na evropské úrovni. Uznáván je i jejich přínos na evropské úrovni a jejich podíl na zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu, tvorbě síťových externalit a posílení znalostní infrastruktury v Evropě. 7. RP je jednoznačným a významným příspěvkem k evropské vědě a k rozvoji Evropského výzkumného prostoru a má široký a obdivuhodný záběr. V zájmu dalšího zlepšení je podle zprávy nutno se nadále snažit o zjednodušení a realizaci tohoto rámcového programu. Tímto směrem se však již ubírají návrhy nových programů koncipovaných pro příští finanční rámec, zejména návrh rámcového programu Horizont 2020. Zpráva bude moci ve střednědobém horizontu referovat o široké škále finančních programů spravovaných podle různých metod řízení, neboť se bude každoročně věnovat jen programům vybraným, k nimž bude k dispozici relevantní hodnocení. Hodnocení, z nichž tato zpráva vychází, byla použita i při přípravě návrhů nového víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Zkušenosti získané během hodnocení budou navíc zohledňovány při koncipování těchto postupů do budoucna, tak aby byly zkvalitněny jak příslušné procesy, tak jejich výsledky. Komise bude pracovat na lepší koordinaci, výměně informací a jednotnosti postupu při programování, organizaci a využívání postupů monitorování a hodnocení během příštího finančního rámce, a to jak v rámci Komise, tak mezi Komisí a členskými státy. Komise v této zprávě dále vznáší otázku po funkci a termínu předložení této zprávy v souvislosti s každoročním udělováním absolutoria za plnění rozpočtu. Činí tak zejména s ohledem na to, že se prováděné hodnocení vztahuje k odlišným termínům a časovým úsekům, nežli je tomu v případě udělování absolutoria, které se zaměřuje konkrétněji na období jednoho roku. Komise nyní blíže zkoumá způsob, jak obsah této zprávy rozpracovat. Bere přitom v úvahu kritéria vymezená v článku 318 SFEU a zájmy, jež vyjádřily Parlament a Rada. Komise je připravena obsah zprávy na základě reakcí těchto orgánů upravit.
CS
16
CS
