2010
11–12/10
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
stavebnictví časopis
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
technická zařízení budov
interview: Václav Matyáš f unkce přehrad při srpnových povodních cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz
2010
stavebnictví časopis
l á i c e sp
prosincový speciál TOP-STAV 100 100 MID TOP-STAV MID TOP-STAV TOP-STAV
e konomické výsledky ve stavebnictví za rok 2010 analýzy a prognózy nezávislých expertů ankety TOP STAV 100 a MID-TOP STAV vychází 7. prosince 2010
www.casopisstavebnictvi.cz
Vážení čtenáři,
vzhledem k tomu, že se pomaloučku blíží čas předvánoční, volím poněkud obecnější téma editorialu. Pracovně bych ho nazval Pohled z druhé strany. Dostavuji svůj rodinný dům. Poslední větší stavební činností je v současnosti probíhající výstavba opěrných zídek z pohledového betonu. Jako subdodavatel je realizuje velká a poměrně renomovaná firma v této oblasti. Po technické stránce také nemohu této firmě vytknout nic. Jenže její zaměstnanci se chovají, s prominutím, jako hovada. Jeden močí na stěnu domu, i když ví, že jsou majitelé doma (moje mírumilovná paní dotyčného „sjela“ tak, že se mu kolegové ještě půl hodiny smáli…), druhý mně v sedm ráno oznámí, jak jsem si mohl dovolit zaparkovat před svým domem, když jsem věděl, že přijede jeřáb (nikdo mně samozřejmě nic neřekl…) a tak dále a vůbec. Zajímavé je, že se tímto přístupem ke klientovi prezentují pouze a jen čeští zaměstnanci výše nejmenované firmy, zatímco jejich slovenští a ukrajinští kolegové se drží hesla „nemluvím a dělám“. Ne náhodou je z toho všeho cítit arogance „předrevolučního“ řemeslníka, který si poručil gargantuovskou porci piva a klobásů a poté se milostivě pustil do práce, ale ne na moc dlouho a nedej bože, aby po sobě uklidil. Trochu mě uklidňuje, že jsem se při anabázi se stavbou domku setkal s tímto chováním poprvé. K čemu to všechno? Ono to takhle totiž vypadá všude. Od obsluhy v supermarketu přes
oblast pohostinství po silniční provoz. Koneckonců to výborně vystihl v jednom televizním pořadu dlouholetý školitel profesionálních řidičů na mosteckém autodromu větou: Češi jsou velmi dobří řidiči, ale naprosto katastrofální účastníci silničního provozu. Což lze rychle zobecnit – umíme stavět, vařit, řídit, dělat politiku, léčit lidi i zvířata… ale většinou se přitom k sobě chováme – jak to říct slušně – prostě NESLUŠNĚ. Chceme-li to svádět na postkomunistický syndrom (běžně se to tak vysvětluje), tak si říkáme o vystavení se paradoxu. Za dvacet let jsme lehce dohnali technologický a vědomostní deficit ve všech myslitelných i nemyslitelných oborech. To je přitom celkem dost práce – nastudovat teorii, prověřit ji v praxi, nastavit si měřítko kvality… Slušné chování ale nepotřebuje studium textů v cizím jazyce, laboratorní výzkum, experiment nebo praktickou zkušenost pod dozorem lektora. Nepotřebuje vůbec nic! Tak proč se každý z nás musí párkrát denně zcela zbytečně naštvat? Naštěstí z pravidla existují výjimky a ne náhodou se koncentrují kolem vydávání časopisu Stavebnictví. Takže si dovolím v závěru čtvrtého ročníku časopisu poděkovat všem od redakčního týmu přes redakční radu, autory, čtenáře a v neposlední řadě klienty. Poděkovat, ne za to, že jsou profesionálové, ale za to, že to jsou slušní lidé! Za celý tým časopisu Stavebnictví Vám, čtenářům, přeji přežití příprav vánočních svátků bez zbytečných excesů, jejich příjemné prožití a do příštího roku co nejvíce takových spolupracovníků, jaké má naše redakce. Hodně štěstí přeje
Jan Táborský šéfredaktor
[email protected]
inzerce
editorial ŘEŠENÍ PRO KAŽDÉ PŘÁNÍ NABÍZÍME VÁM JEDINEČNÝ SORTIMENT
Pro každý problém máme to správné řešení v jedinečné kvalitě. Nezaměnitelné výrobky z nejexkluzivnějších surovin, které jsou standardem jen u GODELMANNa. Vyžádejdte si zdarma náš katalog „Království kamene“!
GODELMANN CZ, s.r.o. Pod Vinicemi 931/2 - 301 00 Plzeň telefon: 377 534 222, 377 534 223 fax: 377 534 225 e-mail:
[email protected] stavebnictví 11–12/10 3
obsah
16–17
18–22
Osobnost stavitelství roku 2010
Přehrady a povodně v srpnu roku 2010
Nejvyšší osobní stavařské ocenění obdržel letos prezident SPS v ČR Ing. Václav Matyáš. Jeho kariéra se odehrává především v odborně manažerské oblasti, jejímž milníkem je stavba JE Temelín.
Přehrady mají při povodňových situacích zásadní protektivní funkci. Zmapovali jsme vodní díla v oblasti Jizerských a Lužických hor a jejich možnosti při zadržování vody během letošní srpnové povodně.
23–28
speciál
Kolínský most se zdvižným mechanizmem
Zelená úsporám a projektanti XIV
Nevyhovující podjezdná výška sto let starého kolínského mostu přes řeku Labe vedla k postavení mostu nového. Ten bude navíc opatřen zdvižným mechanizmem umožňujícím podjezdnou výšku až sedm metrů.
Ve čtrnáctém dílu pravidelné přílohy Zelená úsporám a projektanti dokončujeme sérii článků o technických možnostech efektivního větrání bytů v panelových domech.
UPOZORNĚNÍ: příjem žádostí bude tento týden přerušen a pokračovat bude od 1. 2. 2011. ▲ Tento banner najdete od 25. 10. 2010 na internetových stránkách dotačního programu Zelená úsporám www.zelenausporam.cz
Dotační program Zelená úsporám se podobá horské dráze, a to ne ledajaké. V roce 2009 byl pompézně vyhlášen tehdejším ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem, ale záhy narazil na nedostatečnou administrativní přípravu a v prvních měsících se žádosti o dotaci počítaly na desítky. Média (často ironicky) narážela na fakt, jak těžké je utratit pětadvacet miliard korun. Po roce ovšem
4
stavebnictví 11–12/10
následovala prudká akcelerace počtu přijatých žádostí a k 25. listopadu vystavilo Ministerstvo životního prostředí ČR dotačnímu programu Zelená úsporám prozatímní stop. Program byl vyhlášen do konce roku 2012 nebo do vyčerpání alokovaných prostředků. Znovuobnovení dotační činnosti programu by mělo přijít v únoru příštího roku Více k tématu najdete v příloze Zelená úsporám a projektanti.
11–12/10
listopad–prosinec
3 editorial 4 obsah 6 7 8
DSA 2010 Inženýrský den 2010 DSA 2010: Setkání v Senátu a galavečer v Betlémské kapli DOD na školách a projektových kancelářích
stavba roku 10 Se znakem molekuly interview 16 Stavařina je tvrdé, ale krásné povolání vodohospodářské stavby 18 Povodně v oblasti Jizerských a Lužických hor v srpnu 2010 realizace 23 Železniční most přes řeku Labe v Kolíně před dokončením téma: technická zařízení budov 30 Směry systémového řešení budov z hlediska jejich technického zařízení Ing. Bohumír Garlík, CSc. 4 3 Riešenia pre implementáciu energetickej certifikácie osvetlenia v budovách Doc. Ing. Dionýz Gašparovský, Ph.D. 48 Prostředí budov a vliv elektrických a elektromagnetických polí na zdraví Ing. Bohumír Garlík, CSc. inzerce
2 Jednotka pro zpětné získávání tepla 5 ve vzduchotechnice pro arktické podmínky Martin Kotol, MSc. řízení rizik 55 Stavební a montážní pojištění Ing. Tomáš Hanák, Ph.D. Bc. Vladimír Rudy evropské normy 62 Zatížení stavebních konstrukcí větrem a úloha norem Ing. Jaromír Král, CSc. 35 Zelená úsporám a projektanti XIV svět stavbařů 66 Témata Jihomoravského stavebního společenství 67 infoservis firemní blok 72 Modulové koupelny HBS CZ s.r.o. – řešení při výstavbě seniorského a bezbariérového bydlení 74 v příštím čísle
foto na titulní straně: interiér Teva Czech Industries, s.r.o. v Opavě, Tomáš Malý
stavebnictví 11–12/10
5
DSA 2010
text: redakce
foto: OK ČKAIT Brno
Inženýrský den 2010 Součástí programu již čtvrtých Dnů stavitelství a architektury (DSA) se letos stal také Inženýrský den, který se konal 18. října v Konferenčním sále D hotelu Voroněž v Brně. Téma Výzkum pro podporu projektování a provádění staveb předznamenávalo zejména účast přednášejících odborníků z oblasti akademického a aplikovaného výzkumu, vývoje a inovačních činností. Po úvodním slovu předsedy ČKAIT, Ing. Pavla Křečka, a doc. Ing. Aloise Materny, CSc., MBA, prvního místopředsedy ČKAIT následovala vystoupení předních představitelů výzkumných činností v České republice.
Příspěvky přednášejících V první přednášce na téma Technologická platforma pro stavebnictví se prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc., ze Stavební fakulty ČVUT v Praze zaměřil na priority výzkumné, vývojové a inovační činnosti (VVI) ve stavebnictví. „Smyslem České stavební technologické platformy je především přispívat k vyššímu podílu užívání špičkových technologií a znalostí v rámci českého stavebního sektoru, mobilizace domácího potenciálu a podněcování výzkumné, vývojové a inovační aktivity u soukromých i veřejných subjektů,“ zdůraznil. Tématem následujícího vystoupení doc. Dr. Ing. Vladimíra Keba, člena představenstva
Technologické agentury České republiky (TAČR), byla Podpora priorit aplikovaného výzkumu v České republice. Ve svém příspěvku se podrobněji zaměřil například na významnou roli materiálového výzkumu a vývoje, kdy nové materiály a unikátní technologie jejich výroby jsou základním předpokladem pro konkurenceschopné výrobky s vysokou přidanou hodnotou, a bez podpory takového materiálového výzkumu a vývoje není možný dlouhodobě udržitelný rozvoj. Priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ČR byly schváleny jako podklad pro přípravu Národní politiky výzkumu vývoje a inovací ČR (VaVaI) pro období let 2009 až 2015. Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc., pracovník Stavební fakulty ČVUT v Praze, vedoucí výzkumného Centra integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí CIDEAS (Centre for Integrated Design of Advanced Structures) ve svém vystoupení zdůraznil především význam výzkumné spolupráce průmyslové sféry a vysokých technických škol.
▼ Zleva: doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, první místopředseda ČKAIT; Ing. arch. Václav Mencl, poslanec Poslanecké sněmovny parlamentu ČR; Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT; Ing. Miroslav Loutocký, tajemník kanceláře ČKAIT Brno a čestný člen ČKAIT
6
stavebnictví 11–12/10
Tématem příspěvku prof. RNDr. Ing. Petra Štěpánka, CSc., z VUT Fakulty stavební v Brně byla prezentace přípravy a zaměření projektu Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie ADMAS (Advanced Materials, Structures and Technologies). Cílem projektu je odstranit stávající roztříštěnost ve stavebním výzkumu v ČR a vybudovat komplexní centrum pro vědu a výzkum, které by integrovalo poznatky z dílčích oborů materiálového, technologického a konstrukčního zaměření a umožnilo je nejen teoreticky, ale i prakticky ověřovat. V posledním příspěvku tematické části seznámil prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., profesor Stavební fakulty ČVUT v Praze a viceprezident ČSSI pro vědu a výzkum, přítomné odborníky s aktivitami Českého svazu stavebních inže-
nýrů (ČSSI) v oblasti výzkumu, inovací a poradenství. Zajímavý program Inženýrského dne 2010 ukončil závěrečným slovem doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, první místopředseda ČKAIT. ■
▲ Zleva: Ing. Miroslav Loutocký, tajemník kanceláře ČKAIT Brno a čestný člen ČKAIT; doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo, člen představenstva Technologické agentury České republiky; doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA ▼ Přednáška prof. RNDr. Ing. Petra Štěpánka, CSc., předseda Koordinační rady pro autorizované inspektory
DSA 2010
text: redakce
DSA 2010: Setkání v Senátu a galavečer v Betlémské kapli Stejně jako vloni bylo i letos Setkání v Senátu Parlamentu České republiky příležitostí pro setkání odborníků v oboru. 30. září 2010 byla v prostorách Rytířského sálu Valdštejnského paláce předána ocenění v kategoriích Nejlepší výrobce stavebnin, Nejlepší stavební firma roku a Osobnost stavitelství. Akce se v prostorách Senátu PČR mohla uskutečnit díky záštitě předsedy Senátu PČR Přemysla Sobotky. Nejlepší výrobce stavebnin roku Cílem soutěže je upozornit odbornou i laickou veřejnost na nejmodernější výrobní provozy a závody průmyslu stavebních hmot v České republice s jejich progresivními výrobky pro stavebnictví a ostatní průmysl. Současně ukázat, že i výroba
stavebních hmot a materiálů může být z hlediska ochrany prostředí šetrná, moderní a úsporná. V kategorii firmy, provozy a podnikatelé do 150 zaměstnanců se staly vítězi tyto společnosti: ■ Bohemia Asfalt s.r.o. ■ STOMIX spol. s r.o. ■ Zlínské cihelny s.r.o.
du ČR. Probíhá ve třech kategoriích podle velikosti firmy dané počtem pracovníků (firmy do 25 pracovníků; firmy do 250 pracovníků; firmy nad
foto: organizátor DSA 2010 250 pracovníků). Letošní rok byl trochu výjimečný, protože v kategorii firmy do 25 pracovníků se neumístila žádná. Střední stavební firmou roku 2009 je KOMFORT, a.s. V kategorii nad 250 pracovníků je stavební firmou roku 2009 VOKD, a.s. Osobnost stavitelství Osobností stavitelství byl vyhlášen Ing. Václav Matyáš, rozhovor s ním najdete na straně 16. ■
Vítězi v kategorii výrobní závody s počtem nad 150 zaměstnanců se staly tyto společnosti: ■ LB Cemix s.r.o. ■ P-D Reflactories CZ a.s. ■ Vápenka Vytošov s.r.o. Nejlepší stavební firma roku 2009 Soutěž vypisuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obcho-
▲ Předseda ČKAIT Pavel Křeček gratuluje tvůrcům oceněné stavby
inzerce
Řízení stavebních zakázek
součást eRP systému InFOpower
efektivní příprava zakázky, včetně nabídkového řízení Plánování zdrojů a kapacit Průběžné sledování plánovaných a skutečných nákladů vyhodnocení stavební zakázky
Svět stavebnictví na dotek
RTS, a. s., Lazaretní 13, Brno 615 00, www.rts.cz stavebnictví 11–12/10 e:
[email protected], t: +420 545 120 211, f: +420 545 120 210
7
DSA 2010
DOD na školách a projektových kancelářích Název organizace
Adresa místa otevřených dveří
Čas otevřených dveří
Kontaktní osoba
Střední průmyslová škola stavební Lipník nad Bečvou
Komenského sady 257, 751 31 Lipník nad Bečvou
7. 11. 2010 8.00–12.00
Ing. Vilém Zeiner, 775 366 786
Průmyslová střední škola Letohrad
Komenského 472, Letohrad
27. 11. 2010 8.00–13.00
Ing. Prikner Martin
Střední škola polytechnická, Brno
Jílová 36g, Brno 639 00
26. 11. 2010 10.00–17.00 27. 11. 2010 10.00–17.00
Mgr. Knapil Miloslav
Střední průmyslová škola stavební, České Budějovice
Resslova 2, České Budějovice
26. 11. 2010 14.00–17.00 27. 11. 2010 8.00–12.00 „výstava 100 let školy“
RNDr. Vladimír Kostka
SOŠ a SOU - MŠP Letovice
Tyršova 500 - 25, Letovice
27. 11. 2010 9.00–13.00
JUDr. Sylvie Ducháčková
Střední odborná škola stavební a Střední Sokolovská 148, 533 54 Rybitví odborné učiliště stavební Rybitví
22. 11.–26. 11. 2010 dle domluvy 466 680 508 27. 11. 9.00–12.00
Ing. Jaroslav Pakosta, CSc.
Střední průmyslová škola stavební a Obchodní Komenského 562, 432 01 Kadaň akademie, Kadaň, Komenského 562
27. 11. 2010 9.00–13.00
PaedDr. Zdeněk Hrdina
Střední průmyslová škola stavební, Ostrava, příspěvková organizace
Středoškolská 3/2992, Ostrava-Zábřeh, 70030
27. 11. 2010 8.30–12.00
Ing. Rudolf Žídek, 602 502 348
Střední průmyslová škola stavební, Praha 1, Dušní 17
Praha 1, Dušní 17
27. 11. 2010 10.00–14.00
PaedDr. Marie Kopečná, 222 333 130
VOŠ stavební a SPŠ stavební arch. Jana Letzela, Náchod
Pražská 931, Náchod
27. 11. 2010 8.30–12.00
Pavel Mertlík
Střední průmyslová škola, Tachov
Tachov, Světce 1; DMPV Oldřichov 27. 11. 2010 9.00–14.00
Střední průmyslová škola stavební akademika Havlíčkův Brod, Jihlavská 628 Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod
27. 11. 2011 9.00–12.00
Marie Smetanová Ing. Marcela Rumlová
Střední průmyslová škola stavební, Liberec
Sokolovské náměstí 14, Liberec 1 27. 11. 2010 9.00–12.00
Ing. Jan Lajer
Střední odborné učiliště stavební Prostějov
Komenského 4, Prostějov; 27. 11. 2010 10.00–17.00 Dílny OV - U Spalovny 12, Prostějov
Ing. Čestmír Láhner
Střední škola energetická a stavební, Chomutov
22. 11. 2010 9.00–14.00 Odloučené pracoviště stavebních 23. 11. 2010 9.00–14.00 a dřevozpracujících oborů – 24. 11. 2010 9.00–17.00 Chomutov, Na moráni 4803 25. 11. 2010 9.00–14.00 26. 11. 2010 9.00–14.00
Bc. Josef Lancoš – ZŘPV –
[email protected]
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Volyně
Resslova 440, 387 01 Volyně
27. 11. 2010 8.00–12.00
Ing. Petr Červený
Střední průmyslová škola, Duchcov
Kubicových 2, 419 01 Duchcov
27. 11. 2010 10.00–15.00
Pavel Hurych,
[email protected]
Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie Kladno
SPŠS a OA, Cyrila Boudy 2954, Kladno
25. 11. 2010 9.00–17.00
Ing. Věra Matějovičová
ISŠstavební, České Budějovice
Nerudova 59 371 21 České budějovice
27. 11. 2010 8.30–11.30
Mgr. Pavel Veselý
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště – Masarykova škola práce, Letovice, Tyršova 500
SOŠ a SOU-MŠP, Tyršova 25, Letovice - budova SOŠ
27. 11. 2010 9.00–13.00
Ing. Andrea Ježková
Střední škola obchodu, řemesel a služeb, Žamberk
Zámek Žamberk a dílny stavebních 26. 11. 2010 9.00–16.00 Ing. Dvořák Eduard, oborů, Zemědělská 846, Žamberk v rámci Dne otevřených dveří školy PhDr. Pecháčková Zuzana
Střední odborná škola technická, Uherské Hradiště
SOŠT, Revoluční 747, Uherské Hradiště 686 01
26. 11. 2010 13.00–17.00 27. 11. 2010 8.00–12.00
Ing. Miroslava Jošková
SPŠ stavební Valašské Meziříčí
Máchova 628, Komenského 2, Vrbenská 234, Valašské Meziříčí
27. 11. 2010 9.00–13.00
Ing. Jindra Mikuláštíková
Střední průmyslová škola stavební, Hradec Králové
Pospíšilova 787, 500 03 Hradec Králové
27. 11. 2010 8.30–12.00
Karolína Jánská, 495 514 807, 802
Střední průmyslová škola Hranice
Studentská 1384, 753 01 Hranice (hlavní budova školy)
26. 11. 2010 8.00–16.30
Ing. Jiří Kopecký
Střední průmyslová škola stavební Josefa Gočára
Družstevní Ochoz 1659/3, Praha 4 27. 11. 2010 9.00–15.00
Ing. Stanislav Červený, 261 212 572
VOŠ a SPŠ stavební, Děčín
Čs. armády 10,405 02 Děčín 1
27. 11. 2010 9.00–12.30
Ing. Jana Vacková
a.123, s.r.o. - projekční kancelář
Tř.kpt.Jaroše 19, Brno, 602 00
23.–25. 11. 2010 14.00–16.00 dle domluvy 603 853 227
Ing. Drahomír Suchánek
▲ Zdroj: www.ckait.cz, stav k 25. 10. 2010
8
stavebnictví 11–12/10
inzerce
Fispoclean Universal cleaning technologies
Moderní modely podlahových mycích strojů Stroje, jenž byly v minulosti oblíbené napříč všemi druhy provozů se dočkaly svého znovuzrození. Díky svému redesignu, odstranění základních nedostatků a přidání nových funkcí se objevil nový leader na trhu podlahových mycích strojů. Nové modely podlahových mycích strojů ICM 16 a ICM 18 poutají pozornost všech nových zájemců i vlastníků starších modelů.
Inovace Hlavní, na první pohled nejzásadnější změnou je nový, moderní svěží design a ergonomie produktu. Elegantní linie produktu dosazuje mycí stroj ICM 16/18 mezi špičku na trhu. Ne každého ovšem zajímá vzhled produktu, který má vykonávat službu a zaměřuje se především na funkčnost a výkon stroje. Vzhledem k dlouholetým zkušenostem s předchozím modelem se zapracovalo na odolnosti, manipulaci, výdrži a jednoduchosti a stabilitě ovládání stroje i v nepříznivých pracovních podmínkách.
Technické parametry Podlahový automat se dodává ve čtyřech variantách menší o pracovní šířce 410 mm a větší o šířce 450 mm s bateriovým nebo elektrickým pohonem. Bateriový model se dodává se dvěmi 12 V bateriemi 110 Ah, které dokáží v optimálních podmínkách udržet stroj v provozu po dobu 3 hodin. Všechny modely mají k dispozici nádrže - na čistící roztok i odpadní o velikosti 30 l. Při optimálních podmínkách je uváděna teoretická plocha úklidu 1800 m2/hod pro menší model a 2200 m2/hod pro model větší. Rozdíl oproti předchozímu modelu je také v počtu kartáčů. Starší větší typy byly vybaveny dvěma malými čisticími kartáči, naproti tomu nové typy mají všechny jeden diskový kartáč o velikosti 410 mm a 450 mm. Šířka sací lišty, která dokončuje mycí proces vysoušením podkladu je stejně široká u všech modelů a to 670 mm. Rozměry stroje jsou (délka x šířka x výška) 800 x 430 x 900 mm a váha bez baterií 60 kg.
Ovládání a manipulace Vzhledem k zařazení strojů do nižší třídy podlahových strojů nejsou vybaveny pojezdem, který by ulehčil manipulaci při samotném mytí. Vlastně to není ani potřeba. Stroj uvede do provozu samotná rotace kartáče a může tak dosáhnout rychlosti až 4 km/h. Vzhledem k velmi nízké váze je proto velice jednoduché stroj ovládat, proto mytí pomocí těchto modelů ocení hlavně ženy. Proměna strojů byla též směřována k jednodušímu ovládání z technického hlediska. Stroj je ovládán pouze z pozice obsluhy a všechny ovládací prvky jsou na dosah ruky. Údržba a oprava základních částí a funkcí stroje je umožněna téměř každému a je proveditelná bez použití jakéhokoliv nářadí. Další výhodou oproti předchozímu modelu je integrace nabíječky baterií do útrob stroje. Věříme, že nové modely těchto podlahových automatů naváží na úspěch svých předchůdců a budou pro své majitele vykonávat stejně úspěšnou a dlouhodobou službu.
Fisporent Clean it yourself
Fispogroup Fispogroup
Pro společnost Fispoclean s.r.o. není důležitý pouhý prodej strojů, ale především spokojenost současných i potenciálních zákazníků, která je tvořena poskytovanými službami. Proto divize Fisporent připravila pro všechny zájemce a zákazníky novou službu, půjčovnu strojů. Půjčit si lze jakýkoliv stroj z bohaté nabídky všech kategorií.
[email protected]
www.fispo.cz stavebnictví 11–12/10
9
stavba roku
text: Ing. arch. Martin Chválek, Ing. Jaromír Krčmář
foto: archiv OSA projekt, Petr Tkáč
▲ Areál Teva Czech Industries, s.r.o. v Opavě
Se znakem molekuly Roční produkce tzv. generických léčiv nového závodu společnosti Teva Czech Industries v Opavě – Komárově má kapacitu 4 miliardy tablet, určených výhradně pro trh USA. Po testovacích a ověřovacích procesech byl závod, jehož vlastníkem je korporace TEVA Pharmaceuticals Industries Ltd. se sídlem v Izraeli, k 1. září letošního roku připraven ke spuštění ostrého provozu. Náročná stavba za téměř 1,5 miliardy Kč získala cenu SPS v ČR v soutěži Stavba roku 2010. Záměr výstavby nového závodu na výrobu pevné lékové formy (tablet a tvrdých želatinových tobolek) oznámila farmaceutická společnost v březnu 2008. Stavět začala na volném pozemku ve
10
stavebnictví 11–12/10
svém areálu již v listopadu téhož roku a o rok později stavbu budovy dokončila. Následovala instalace špičkových moderních technologií a zhruba půlroční testovací a ověřovací provoz. Celý nový zá-
vod úspěšně prošel hodnocením kvality autoritami Evropské unie i amerického Úřadu pro kontrolu léků a potravin (FDA). Opavský závod se tak řadí mezi největší evropské farmaceutické výrobce.
Architektonické řešení Architektonický výraz budovy nového závodu je založen na čistotě a jednoduchosti tvarů. Výrobní komplex se skládá ze tří vzájemně propojených hranolů. Nejnižší část objektu slouží pro expedici léků, střední část je administrativní a výrobní. Na prostory administrativy navazuje v 3. NP jídelna s venkovní terasou. Nový závod představuje ve výrobním areálu společnosti ideu
amorfní struktury, kterou tvoří jednotlivé částice – molekuly. Motiv molekul se objevuje v přední části prostoru areálu v podobě travnatých ploch, ve vstupní hale pak prochází z podlahy na stěnu jako velkoformátová grafika a končí opět travnatými plochami na venkovní terase u jídelny. Mezi výrobou a designem budovy lze nalézt vzájemný vztah. Stejně jako výroba léků je zakončena expedicí hotových výrobků v krabičkách s příslušným kódem, tak i interiér začíná amorfní strukturou ve vstupní hale a končí „čárovým kódem“ v podobě výmalby na stěně chodby v úseku administrativy. Interiér vstupní haly má navozovat pocit čistého až sterilního prostředí, ve kterém se léky vyrábějí. Hala je „vstupní branou“ pro zaměstnance výroby i administrativní pracovníky. Tento třípodlažní prostor slouží rovněž jako „kronika“ společnosti TEVA (dříve IVAX, Galena) s dlouhou
tradicí. Do stěnového obkladu jsou ve fragmentech vyfrézovány milníky historického vývoje. Snaha o High-tech charakter interiéru hlavních prostor, který se vyznačuje jednoduchostí a čistotou, je vystřídána hrou barev v jídelně, která má vyvést zaměstnance z pracovní rutiny. Jídelna zároveň poskytuje z jižní strany panoramatický výhled do okolí areálu.
Stěny příček jsou složeny ze dvou SDK desek s výplní minerální vlnou. Příčky jsou ochráněny nátěrem s potravinářským atestem. Přechody mezi stěnou a podlahou pak tvoří fabionové přechody. Dveře jsou těsné kovové jednokřídlové, případně dvoukřídlové plné nebo prosklené. Ve výrobních místnostech a v souvise-
jících propustech jsou těsné kovové dveře. Ve v ýrobních prostorech je potřebná kvalita vzduchu zajišťována plně automatickým vzduchotechnickým zařízením s parametry teploty: 22 (±2 °C) a přetlaku +10 Pa proti atmosférickému tlaku s třístupňovou filtrací na přívodu. Všechny spáry jsou zatmeleny silikonovým tmelem.
Ve výrobních místnostech je osazen lehký kovový kazetový podhled s povrchovou úpravou polyesterovým lakem.
Technická zařízení budovy V podhledu jsou zapuštěna plošná zářivková těsná svítidla a vzdu-
inzerce
Konstrukční řešení Budova nového výrobního závodu je připojena k stávajícímu hlavnímu skladu (obj. č. 88) od SZ strany. Ke štítové stěně jednopodlažního nepodsklepeného skladu přiléhá s dilatační mezerou tl. 50 mm nejprve třípodlažní propojovací objekt, který má příčný nosný systém tvořený třípatrovými rámy s příčlemi s vyložením 2,15 m od uvedené štítové stěny. Na něj dále navazuje na SZ straně rovněž třípodlažní provozní (výrobní) trakt nového závodu. Nosný systém je železobetonový prefabrikovaný skelet s podélnými rámy, železobetonové průvlaky na sloupech vynášejí žebra. Střecha budovy má nosnou ŽB konstrukcí (vazníky a vaznice), na níž je uložen střešní trapézový plech. Sloupy haly jsou vetknuty do ŽB kalichů, které jsou součástí roznášecí ŽB desky. Založení budovy je hlubinné – na skupinových pilotách FRANKI. Podlaha 1.NP je betonová, na podsypu z hrubozrnného materiálu, s rozptýlenou výztuží z ocelových vláken. Schodiště jsou železobetonová, montovaná. Šachty výtahů jsou rovněž železobetonové nebo zděné. Obvodový plášť a střechu objektů tvoří lehká sendvičová konstrukce s izolantem na bázi minerální vlny. Střešní krytina je fóliová. Vstupní část budovy je řešena jako strukturovaná prosklená fasáda s nosnou ocelovou konstrukcí.
Dispoziční řešení Propojovací a výrobní část je dispozičně členěna pomocí plných nebo prosklených sádrokartonových (SDK) nebo zděných příček.
Stavte na pevných základech Každá profese má své specifické zákonitosti, podmínky a potřeby. Například autorizovaní inženýři a technici se často potýkají s problémem opožděně proplácených faktur. Tím se snadno mohou dostat do finanční tísně, protože pravidelně platí provoz firmy a své závazky vůči dodavatelům a zaměstnancům. Aby se těmto problémům vyhnuli, musí mít pro případ potřeby na běžném účtu k dispozici dostatečnou finanční rezervu. Peníze tak zbytečně leží ladem, aniž by se výhodně zhodnotily. Jak ale najít banku, která by podnikatelům ve stavebnictví usnadnila každodenní platební styk a postarala se o jejich finance? Namícháme optimální mix pro vaše finance
Pokud potřebujete mít okamžitý přístup ke svým penězům a zároveň preferujete lepší zhodnocení, ČSOB Firemní konto se zvýhodněním pro autorizované inženýry a techniky přináší optimální mix řešení pro vaše finance. Nabízí zvýhodněné úročení, které není závislé na výši aktuálního zůstatku na účtu. Prostřednictvím elektronického ban-
kovnictví, které obdržíte ke kontu zdarma, můžete ovládat svůj účet z pohodlí domova či kanceláře. Vaše peníze budou v rovnováze
Potýkáte se s nepravidelnými příjmy způsobenými proměnlivým objemem zakázek nebo vám zákazníci neplatí včas a přitom každý měsíc musíte mít k dispozici peníze na výplaty zaměstnanců a provoz kanceláře? S ČSOB Povoleným přečerpáním účtu se zvýhodněním pro autorizované inženýry a techniky až do výše 1 milionu korun udržíte své finance v rovnováze. Usnadníme vám komunikaci s úřady
Nemáte čas chodit na úřady a stát dlouhé fronty na vyřízení
svých žádostí? S ČSOB Firemním kontem obdržíte zdarma kvalifikovaný certifikát pro snadnou komunikaci s katastrálními úřady a dalšími orgány státní správy a samosprávy. Budeme vám pravidelně přihazovat úroky
Máte-li volné finance, které momentálně nepotřebujete při svém podnikání a na čas je můžete odložit stranou, můžete využít ČSOB Spořicí účet nebo ČSOB Termínovaný vklad Plus s možností částečného předčasného výběru bez sankce, kam se bude pravidelně „přihazovat“ zajímavý úrok. Načerpáte peníze na rozjezd firmy
Začínáte s podnikáním a nemáte dostatek vlastních financí na rozjezd firmy? ČSOB vám poskytne povolené přečerpání účtu až do výše 1 milionu korun. Stačí být alespoň šest měsíců členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Více informací získáte na www.csob.cz nebo na Infolince 800 300 300.
stavebnictví 11–12/10 CSOB-ADV_Prof komory_Stavebnictvi.indd 1
11
19.4.2010 8:44:48
4 10
6
5
3
12
12
2
11
1
7 11
9
9
11 11
11
11
8
8
8
8
11
▲ Půdorys 1. NP: 1 – sklad sekundárních obalů; 2 – sklad primárních obalů; 3 – rozvodna; 4 – transformátor č. 1; 5 – sklad odpadu; 6 – transformátor č. 2; 7 – hlavní vchod, vstupní schodiště; 8 – skladové prostory; 9 – prostor pro balení; 10 – strojovna PW, strojovna CIP; 11 – skladové prostory; 12 – technický prostor
12
stavebnictví 11–12/10
▲ Atmosféra vstupní haly budovy koresponduje pojetím designu s výrobním programem závodu
▲ Administrativní úsek
▲ Balicí linka je vybavena moderní technologií
▲ Strojovna vzduchotechniky
inzerce
www.euroviakamenolomy.cz
www.eurovia.cz
Na společné cestě Společnost Tarmac CZ patří k významným a tradičním výrobcům a dodavatelům drceného a těženého kameniva na českém trhu. Od října 2010 mění svůj název na EUROVIA Kamenolomy a stává se členem Skupiny EUROVIA CS. Při této příležitosti bychom rádi poděkovali klientům a zaměstnancům za projevenou důvěru a spolupráci.
stavebnictví 11–12/10
13
▲ Prostor před vstupem do budovy závodu s „molekulami “ travnatých ploch při nočním osvětlení
chotechnické nástavce s vyústky přívodu vzduchu z klimatizace. Odtahy jsou umístěny v příčkách nad podlahou. Vytápění budovy je z velké části zajištěno vzduchotechnickými jednotkami. Topné médium (horká voda) o konstantní teplotě 80/60 °C je přivedeno pro VZT z výměníkové stanice. Rozvod potrubí je z ocelových hladkých trub spojovaných svařováním. Kompenzace potrubí byla zajištěna přirozenou změnou trasy vedeného potrubí, kompenzátory ve tvaru U a osovými kompenzátory. Kanceláře a zasedací místnosti jsou vytápěny fan coily (konvektor y) v parapetním nebo podstropním provedení. Fan coily jsou vybaveny regulačním uzlem. Část komunikačních místností, technických místností, skladů apod. je vytápěna deskov ými otopnými tělesy. Větve s otopnými tělesy jsou napojeny na společnou větev s fan coily. Otopná soustava je dvoutrubková teplovodní, s hlavním horizontálním rozvodem vedeným v úrovni podlahy nebo pod stropem jednotlivých podlaží. Místnost expedice s na-
14
stavebnictví 11–12/10
vazujícími místnostmi se vytápí stropními sálavými panely. V budově je rozvod vody teplé, studené, cirkulační a požární. Zdrojem teplé vody jsou dva zásobníkové ohřívače umístěné ve výměníkové stanici v 1. NP. Přípojka pitné vody pro tento objekt je napojena na areálový vodovodní řad. Pro odpadní vody se v budově instalovala splašková, tuková a dešťová kanalizace. Vody jsou svedeny do oddělené areálové kanalizace. Při výrobě nebudou vznikat odpadní vody, které by musely být před vypouštěním do areálové kanalizace předčištěny, pouze u vyústění tukové kanalizace je osazen lapač tuků. Vnitřní vodovod začíná hlavním uzávěrem vnitřního rozvodu umístěným za vodoměrem. Navržené hlavní vnitřní rozvody vody jsou převážně z potrubí PPR systému GF TITAN – PLASTIMEX PN 10 (hlavní větve, stoupací potrubí procházející stropními konstrukcemi a všechny připojovací potrubí k jednotlivým technologickým zařízením). Potrubí do vnějšího průměru D 90 je spojováno polyfúzně, nad D 90 na tupo. Připojovací potrubí
k jednotlivým zařizovacím předmětům je provedeno z potrubí systému PPR EKOPLASTIK PN 20 spojovaného polyfúzně. Hlavní rozvody, připojovací potrubí pro jednotlivé úseky, které je vedeno pod stropem v podhledech a v příčkách k jednotlivým výtokovým armaturám, je opatřeno tepelnou izolací MIRELON min. tl. 25 mm. Připojovací potrubí je spádováno směrem k jednotlivým výtokovým armaturám. Ležaté potrubí je ve spádu 3 ‰ k vypouštěcím ventilům, tj. studená voda k hlavnímu uzávěru a teplá voda s cirkulací k zásobníku TV. Odvedení srážkových vod z ploché střechy objektu je zajištěno podtlakovým systémem Wavin QuickStream. Střešní vtoky QSMP 75 pro fóliovou střešní krytinu jsou vsazeny do polystyrenové tepelné izolace a opatřeny elektrickým topným kabelem. Srážkové vody z jednotlivých úrovní střechy jsou odváděny vnitřním potrubím členěným na větve. Materiál potrubí HDPE je spojován svařováním, dle uvedeného systému Wavin QuickStream. Horizontální potrubí má 0% spád a je zavěšené pod střešní konstrukcí. Vertikální potrubí je vedeno po sloupu až k úrovni 0,000, kde přejde pomocí redukce z podtlakového systému na systém gravitační. Ve výšce 1 m nad úrovní podlahy 1. NP je na vertikálním potrubí osazen čisticí kus příslušné dimenze. Při průchodu potrubí kancelářskými prostory má potrubí protihlukovou izolaci, je oplentované sádrokartonem. Zbylá potrubí jsou opatřena tepelnou izolací, aby bylo zamezeno rosení potrubí. Splaškové vody vzniklé provozem budovy jsou svedeny pomocí připojovacího, odpadního a svodnéno potrubí do areálové stoky splaškové kanalizace. Pro tukové vody odváděné z výdejny jídel umístěné ve 3. NP je příslušná větev potrubí zaústěna přes lapač tuků rovněž do areálové stoky splaškové kanalizace. Zařizovací předměty jsou přes vodní zápachovou uzávěrku napojeny na připojovací potrubí. Pro technologická zařízení je z podlahy vyvedeno připojovací potrubí náležité dimenze. Připojovací potrubí je provedeno v HT systému (PP) Osma.
Je vedeno v sádrokartonových příčkách, instalačních příčkách a v podhledu nižšího podlaží těsně pod stropem, respektive pod průvlaky a žebry. U delších připojení vedených pod stropem je připojení nejvzdálenějšího předmětu či zařízení pomocí odbočky 45° se zátkou pro možnost čištění. Odpadní potrubí splaškové kanalizace je v HT systému (PP) Osma. Stavba je vybavena systémem elektrické požární siganlizace a stabilním vodním hasicím zařízením. ■ Základní údaje o stavbě Název stavby: Výroba pevné lékové formy v IVAX PHARMACEUTICALS – TEVA Investor: TEVA CZECH INDUSTRIES, s.r.o. Hlavní architekt: Ing. Pavel Pietak Ing. arch. Martin Chválek OSA projekt, s.r.o., Ostrava Projektant stavební části: Technoprojekt a.s., Ostrava Projektant technologické části: G.M.Project Opava, s.r.o. Generální dodavatel: IMOS Brno a.s., závod Ostrava Stavbyvedoucí: Ing. Richard Lukas Ing. Bogdan Martynek Dodavatelé montážních prací: HA-EM Ostrava, s.r.o. MAAP, spol. s r.o. Opava Doba výstavby: 2008–2009 Zahájení provozu: 1. září 2010 Náklady: 1,4 miliardy Kč Technické údaje Délka objektu: 101,7 m Šířka objektu: 63,4 m Výška objektu: 18,8 m Zastavěná plocha: 6857 m² Obestavěný prostor: 104 900 m³ Užitná plocha: 15 982 m²
inzerce
weber. therm plus ultra – zateplovací systém nové generace – výhody použití Příklad 1) úspora na doplňkových konstrukcích-délka parapetních plechů,
V současné době, kdy se snažíme o maximální úsporu energie na výtápění bytových, občanských i průmyslových staveb, jsou kontaktní zateplovací systémy velmi často používaná řešení obvodových plášťů staveb. Kontaktní zateplovací systém, který byl původně vyvinut hlavně k dodatečnému zateplení obvodových plášťů stávajících staveb je dnes běžně projektanty navrhován a používán i v konstrukcích obvodových plášťů novostaveb. S vývojem kontaktních zateplovacích systémů, tenkovrstvých omítek, lepicích a stěrkových hmot jde ruku v ruce i vývoj tepelných izolantů pro použití v kontaktních zateplovacích systémech. Dochází ke změnám u běžně v kontaktních zateplovacích systémech používaných izolantů na bázi pěnového polystyrenu nebo minerální vlny nebo k vývoji zcela nových.
picí a stěrková hmota weber. therm plus ultra v kombinaci s výztužnou skleněnou síťovinou weber therm 178 alt. weber therm 131. Fenolickáizolačnídeskaorozměru1200x400mm na povrchu opatřená tkanou fólií v tloušťkách 20, 30, 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100, 120mm.
– Objemová hmotnost: 35 kg/m3 – Třída reakce na oheň izolační desky C dle ČSN EN 13 501-1 – Třída reakce na oheň ETICS weber therm plus ultra B-s1-d0 dle ČSN EN 13 501-1 – Faktor difúzního odporu μ: 35
▲ Využití
Jedním z nových kontaktních zateplovacích systému je systém weber therm plus ultra. Tento systém znamená velký skok ve vývoji kontaktních zateplovacích systémů. Výborně tepelně izolovaný obytný, nízko energetický či pasivní dům s použitím zateplovacího systému s izolačními deskami běžné tloušťky je přáním každého stavebníka nebo vlastníka nemovitosti. Použitím kontaktního zateplovacího systému weber therm plus ultra lze splnit přání stavebníků a investorů díky použitému zcela novému izolantu Kooltherm K5 se součinitelem tepelné vodivosti λd = 0,021 W/mK. Pro získání lepší představy co znamená součinitel tepelné vodivosti λd = 0,021 W/mK lze provést srovnání s běžně používanými izolačními deskami z pěnového polystyrenu EPS 70 F. Běžný kontaktní zateplovací systém s izolačními deskami z pěnového polystyrenu EPS 70 F tloušťky 20 cm lze nahradit systémem weber therm plus ultra s tloušťkou izolačních desek pouze 11 cm.
• Jako povrchové úpravy jsou v systému weber therm plus ultra použity pastovité omítky v kombinaci s podkladním nátěrem weber.pas podklad UNI a to weber.pas silikát, weber. pas akrylát a weber.pas silikon
Příklad 3), kdy se řešili lodžie. Náš zákazník prováděl komplexní zateplení a použil Systém Weber.plus ultra na svých konstrukcích tak, že ušetřil prakticky 0,5 m2 na každé lodžii.
Jaké jsou hlavní přednosti tohoto systému? – izolační deska s λd = 0,021 W/mK, – zpracování obdobné s běžným polystyrénovým izolantem, – podstatně šetříte na tl. izolantu, – šetříte na všech doplňkových materiálech, zakládací lišta, délce hmoždinek apod.
Příklad 2) kdy je možno též využít lepších tepelněizolačních vlastností tohoto systému a to při řešení špalet.
– Součinitel tepelné vodivosti λd: • 20-30mm: 0,025 W/mK • 30-50mm: 0,024 W/mK • nad 50mm: 0,021 W/mK
Oblast použití Zateplovací systém s Evropským technickým schválením dle ETAG 004 Zateplovací systém s omítkou weber therm plus ultra je určen ke vnějšímu zateplení fasád: – obytných budov – občanských staveb – průmyslových staveb
lepších tepelně izolačních vlastností systému při řešení špalet
Zateplovací systém je určen pro rekonstrukce i novostavby.
Závěr: V rámci tohoto článku jsem uvedl několik praktických řešení při využití tohoto systému. Další se jasně nabízí. Např. při zateplování u střechy nebudete potřebovat tolik prostoru pro překrytí krovem. Celkově šetříte i půdorysnou plochu celého objektu u řešení pro novostavby a proto je zřejmé, že i když se jedná o novinku na trhu, tak už si tento systém našel své zákazníky a to nejen z důvodu úspory celkové tloušťky systému.
Příklady aplikace Pro ilustraci uvádíme některé známé výhody použití tohoto systému při využití menší tloušťky izolantu a to v kombinaci i s běžným polystyrénovým izolantem i samostatně.
Ing. Robert Mikeš, marketingový ředitel Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. Radiová 3; 102 00 Praha 10 T: 272 701 137; F: 272 701 138 www.weber-terranova.cz
▼ Provedení
komplexního zateplení systémem weber.therm plus ultra přináší úsporu 0,5m2 na příkladové lodžii
Popis systému: Pro lepení izolačních desek i vytváření základní vrstvy na izolačních deskách Kooltherm K5 je v systému weber therm plus ultra použitá lestavebnictví 11–12/10
15
interview
text: Petr Zázvorka
foto: Martin Salajka tive v náročnosti jeho požadavků, které jsou často zbytečné a drahé. Z toho vyplývá objektová skladba, mnohdy neodůvodnitelná. Neefektivní využívání zdrojů již v přípravě stavby bývá pak automaticky neoprávněně připisováno dodavateli stavby.
podmíněn zdrojovým zajištěním financování dopravní infrastruktury. Je třeba jasně definovat priority a vytvořit přehled o jejich investorské připravenosti a tím i skutečné realizaci v čase. Bez toho nelze mluvit o koncepci. Zdrojové zajištění musí tvořit mix poměru vlastních a cizích zdrojů.
A zakonzervování staveb jako úspora? Dopady rozhodnutí o zastavení a zakonzervování stavby jsou mnohdy mnohem vyšší, než by se mohlo nezasvěcenému zdát. Náklady na konzervaci stavby jsou přímo úměrné její velikosti. Ze zkušenosti z dřívějších realizací víme, že činí až 20 % z rozpočtové ceny. Staveniště potřebuje ostrahu, údržbu a dohled. Zajištění nepřístupnosti stavby a zajištění bezpečnosti občanů je u dopravních staveb v celém rozsahu prakticky neuskutečnitelné. Při znovuotevření stavby je nutná revitalizace, obnova zařízení staveniště, je třeba navozit opět uklizený materiál, zprovoznit obalovny, betonárky, přistavit mechanizaci. Rovněž je třeba znovu zkontrolovat platnost získaných dokladů, což bývá dosti časově náročná záležitost, která může znamenat další zpoždění stavby. V úvahu po delší přestávce padá nárůst cen materiálů, energií, změn projektů a řady dalších faktorů. Nemluvím například o případné ztrátě prostředků z evropských fondů, jejich pozastavení nebo vrácení.
Kde by tedy bylo možné hledat další úspory při výstavbě dopravní infrastruktury? V legislativě, územním plánování, veřejném projednávání, v opatřeních proti průtahům při tvorbě územního plánu, ve stanovení a dodržování oprávnění účastníků řízení. Z právních problémů, zásahů občanských iniciativ, problematických výkupů pozemků a soudních sporů vznikají náklady na změny projektů, potřebné studie a posouzení. Stavby se zdržují a prodražují, jde o náklady v řádu stamilionů. Zdrojem úspor je rovněž samo zadání investora, respek-
Jaké jsou návrhy SPS v ČR na zlepšení situace v oblasti výstavby dopravní infrastruktury? Navrhujeme, aby byl aktualizován harmonogram rozvoje dopravní infrastruktury a schválené koncepce zdrojového zajištění financování. Bez toho by byl celý systém nestabilní. Jsme pro zvýšení kontroly hospodárnosti vynakládaných finančních zdrojů, pro audit technického řešení a objektové skladby, pro provádění cenové expertizy projektů nad 300 mil. Kč. Usilujeme o to, aby byla racionalizována příprava staveb. Jsme pro zahájení PPP
▲ Ing. Václav Matyáš, prezident SPS v ČR
Stavařina je tvrdé, ale krásné povolání Osobností stavitelství pro rok 2010 se stal Ing. Václav Matyáš, prezident SPS v ČR. Jako představitel nejvyššího podnikatelského orgánu českého stavebnictví často komentuje situaci ve stavební výrobě. Při nedávném vystoupení v oblíbeném televizním pořadu vzbudil pozornost neobvyklý dar, který dostal od ministra dopravy Víta Bárty – sklenici sádla, jako symbol státem ušetřených miliard, získaných úsporami od stavebních firem, jež nechtěly, aby došlo k zastavení nebo zakonzervování jejich staveb. Měl jste z dárku radost? Jedná se o velmi kvalitní produkt. Jak byste hodnotil výši vládou navrhovaných prostředků na budování dopravní infrastruktury? Ve svém prohlášení, v kapitole Doprava, vláda ČR formuluje svůj závazek voličům: „…zachování výše investic do dopravní infra-
16
stavebnictví 11–12/10
struktury…” V souladu s doporučenou výší Evropskou komisí jde o 2,5 % HDP, což představuje částku 100 mld. ročně. Zatím ale sledujeme prudké snižování financí na výstavbu dopravní infrastruktury na následující roky. Pro letošní rok je v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury částka 96 mld., v roce 2011 61,3 mld. Harmonogram rozvoje dopravní infrastruktury je
projektů pokud možno co nejdříve. Samozřejmě usilujeme i o legislativní změny, jde především o stavební zákon, zákon o veřejné zakázce, zákon o posuzování vlivu na životní prostředí a další. Nenavrhujeme tyto kroky proto, abychom mohli prostřednictvím veřejných zakázek vysávat peníze ze státu. Chceme obnovit stabilitu stavebnictví ve vazbě na zaměstnanost i na udržení kvality pracovní síly. Rád bych se dostal rovněž k aktuálnímu, ale mnohem příjemnějšímu tématu. Ocenění Osobnost stavitelství pro rok 2010, které vám bylo uděleno, tak trochu vybízí k bilancování. Ve stavebnictví pracuji od roku 19 6 3, hned po absolvování stavební fakulty ČVUT jsem pracoval na stavbě metra postupně jako stavby vedoucí, hlavní stavbyvedoucí, hlavní inženýr v ýstavby pražského metra tras 1C a 1A. Od roku 1980 jsem v tehdejší technické správě Vodních staveb připravoval výstavbu Jaderné elektrárny Temelín, kde jsem v letech 1986 až 1996 zodpovídal za výstavbu 1. a 2. hlavního výrobního bloku. Do poloviny roku 2005 jsem byl předsedou představenstva a generálním ředitelem Vodních staveb Bohemia a následně po kapitálovém vstupu německého HOCHTIEF AG i předsedou představenstva a generálním ředitelem Hochtief VSB a.s. Od té doby jsem prezidentem SPS v ČR. Mám rád profesionalitu a slušnost a respektuji názory druhých, pokud jsou podložené vědomostmi a zkušenostmi. Naproti tomu obecně nesnáším namyšlené hlupáctví. Temelín musel být jedním z milníků vaší kariéry a v podstatě jste toto téma nikdy neopustil. Právě před deseti lety došlo po provedení zkoušek a testů a po schválení Státním úřadem pro jadernou bezpečnost ke štěpné reakci v prvním bloku této nejdůležitější a nejnáročnější stavby, realizované českými
společnostmi. Již od prvního seznámení se s projektovým řešením stavební části jaderné elektrárny s bloky VVER 1000 MW a jeho porovnáním např. s JE Dukovany, kde jsou nainstalovány bloky 440 MW, bylo jasné, že v technické a technologické přípravě budeme muset začít prakticky od nuly. Zejména železobetonové masivní konstrukce základových desek reaktoroven, spřažená železobetonová konstrukce obálky a její předepnutí na 10 MN, ocelové hermetické vystýlky, unikátní montáže ocelových konstrukcí kontejnmentů o mimořádných hmotnostech, základ turbosoustrojí atd., to všechno vyžadovalo naprosto nové přístupy v přípravě
vědeckovýzkumnou i hospodářskou oblast českého průmyslu. Technická, organizační i investiční náročnost stavby předpokládá aktivní zapojení českých organizací, které budou přípravu a výstavbu realizovat a vytvářejí podmínky pro jejich vědeckovýzkumný, technický, organizační a nakonec i ekonomický rozvoj. Podmínkou, jak tuto příležitost racionálně využít, je ústřední řízení celého projektu v České republice. Je samozřejmé, že ústřední investiční činnost zadavatele vyžaduje velkou přípravu, vysokou kvalifikaci, nasazení i odpovědnost a to vše je nutné zabezpečit v dostatečném časovém předstihu. Věřím, že
Být o dvacet let mladší a mít možnost se zúčastnit dostavby Temelína, tak bych do toho šel určitě znovu. stavby. Bylo samozřejmé, že bez úzké spolupráce s řadou výzkumných pracovišť, se stavební fakultou ČVUT a pochopitelně v součinnosti s Energoprojektem Praha jako generálním projektantem by bylo nemyslitelné toto zadání zvládnout vlastními inženýrskými kapacitami. Navíc všechny tyto konstrukce měly charakter vybraných a vyhrazených zařízení s nároky na dosažení nejvyššího stupně jakosti jak pro projekt, tak pro vlastní realizaci. Za to, že jsme tento úkol úspěšně zvládli, patří dík a ocenění desítkám techniků a inženýrů, kteří se od projektu po realizaci na tomto díle podíleli. Od počátku bylo jasné, že energetická politika státu musí být orientována na jadernou energetiku. Je proto dobré, že současná vláda ve svém programovém prohlášení deklarovala podporu výstavby nových bloků JE Temelín v rámci vyváženého energetického mixu. Existují v České republice kapacity a lidské zdroje, které by uvažovanou dostavbu JE Temelín zvládly? Připravovaná dostavba JE Temelín je projekt takového rozsahu, že může významně ovlivnit
přes poměrně dlouhý časový úsek od dokončení první etapy výstavby JE Temelín v České republice potřebné kapacity máme. Z toho důvodu se stavím velmi rezervovaně k návrhům stavby „na klíč“ v čele se zahraničním dodavatelem, kdy by byly všechny uvedené efekty ztraceny. Rozhodnutí vlády ČR z října 2010 o harmonogramu dostavby JE Temelín a vyhlášení vítěze tendru v roce 2013 považuji za legitimní, jde o strategickou otázku, jejímž garantem musí být stát, bez ohledu na krátkodobé výkyvy cen na trhu energií. Rád bych v této souvislosti zároveň citoval čínské přísloví: I pochod na tisíc mil začíná prvním krokem. Další vývoj českého stavebnictví tedy vidíte spíše optimisticky? SPS v ČR vypracoval ve spolupráci s ÚRS Praha a.s., poradenskou společností Deloitte, stavební fakultou ČVUT a dalšími odborníky pro období let 2010 až 2012 materiál nazvaný Vývoj stavebnictví do roku 2012, který reflektuje změny ve světové a české ekonomice. Hlavním kritériem
dlouhodobé vize je konstatování, že i přes dopady ekonomického ochlazení na soukromé i veřejné investice, zůstane stavebnictví i nadále jedním nejvýznamnějších odvětví české ekonomiky i když se změní struktura poptávky po stavebních pracích. Například se zvýší podíl energetických staveb, preferovány budou zejména jaderné elektrárny a lokální alternativní zdroje, zásobníky plynu a plynovody, zahájí se více staveb souvisejících s klimatickými a meteorologickými změnami a ochranou životního prostředí. V souladu s energetickými cíli EU budou podporovány energeticky efektivnější stavby a přednostně bude pečováno o kulturní dědictví. Kromě jiného v souvislosti se změnou struktury poptávky se masivně prosadí nové progresivní materiály a stavební prvky, podporované využitím moderních technologií. Zavádění nových technologií a přístupů si vyžádá zvýšení kvalifikace pracovníků stavebních firem, vzdělávací procesy se stanou jednou z významných aktivit stavebních firem. Je to i osobní vyznání? Rád bych popřál zejména těm, kteří dostanou šanci stavět III. a IV. blok JE Temelín, aby i oni pracovali v takové atmosféře konstruktivní spolupráce všech účastníků stavby, kterou jsme dokázali vytvořit my. Byli jsme touto stavbou doslova posedlí. Možná jim i trochu závidím, být o dvacet let mladší a byl osloven, zda do toho znovu půjdu, určitě bych odpověděl ano. Právě tak bych řekl ano, kdyby mně někdo znovu předložil přihlášku na stavební fakultu. Stavařina je tvrdá práce, ale je krásná. Stavebnictví trvale patří k těm nejvýznamnějším odvětvím lidské činnosti, které vytváří podmínky pro práci i odpočinek člověka a které ovlivňuje a přetváří přírodu a tvoří kulturní hodnoty pro příští generace. Věřím, že po překonání současných ne příliš příznivých let se náš obor v plné síle k tomuto svému krásnému poslání opět přihlásí. ■ stavebnictví 11–12/10
17
vodohospodářské stavby
text: Ing. Pavel Svatoš
grafické podklady: Povodí Labe, s.p.
Povodně v oblasti Jizerských a Lužických hor v srpnu 2010 Oblast Jizerských a Lužických hor je vzhledem k charakteru krajiny s četnými lesy a loukami povodím s přirozeným přírodním povrchem. Úpravy toků se omezují na intravilán měst a obcí. Jestliže chceme mluvit o vlivu jizerskohorských vodních děl, respektive přehrad, na průběh povodně v srpnu 2010, je nutno zmínit historii jejich vzniku. O výstavbě přehrad jako ochraně před povodněmi zde bylo uvažováno již od roku 1888. Nutnost realizace tohoto opatření však prokázala až povodeň v červenci 1897.
Povodeň v červenci 1897 Prvních šest měsíců roku 1897 bylo srážkově mírně podnormálních. Teprve 17. července se objevily ve vyšších polohách vydatnější dešťové srážky – na Nové Louce naměřili 47 mm za 24 hodin a kromě čtyř dnů zde pršelo po celý zbytek měsíce. Denní srážky se pohybovaly okolo 22 mm, místy i 32 mm. V noci z 28. na 29. července nastala tzv. průtrž mračen. Voda z mračen doslova tekla tak, že 29. července dopoledne vystoupily vody z koryt. Na Malé Jizeře spadlo toho dne 300 mm a na
Nové Louce dokonce 345 mm dešťových srážek. Místní historické dokumenty o této události hovoří takto: Škody způsobené povodní v r. 1897 činily podle úředního sdělení v povodí obou Desných a Kamenice v tehdejším Tanvaldském soudním okrese 1,1 mil. zlatých korun, na Jabloneckém okrese 460 tis. korun a na Semilském okrese 600 tis. korun. Celkem činily škody v povodí uvedených řek 2,160 mil. zlatých korun. Mnohem větší škody způsobila rozvodněná Jizera. Jen na majetku firmy Jos. Reidel v Kořenově se odhadovaly na 1,380 mil. a celkové škody činily 2,9 mil. zlatých korun.
Přehrady v povodí Lužické Nisy Oblast Jizerských hor napájí několik hlavních toků. Na jihozápadní straně Lužickou Nisu, na jihovýchodní straně Jizeru, na severovýchodní straně Kwisu (v Polsku) a na severní straně řeku Smědou. Rozvoj osídlení,
▼ Vyznačení jizerskohorských vodních děl na mapě
18
stavebnictví 11–12/10
řemeslné výroby a následně i průmyslové výroby v úzkých podhorských údolích zcela zákonitě přiblížil umísťování všech druhů staveb ke korytům vodních toků. K nejrozsáhlejší urbanizaci na české straně Jizerských hor došlo v povodí Lužické Nisy. V Liberci a jeho okolí byly v předminulém století opakovaně zaznamenávány při několika povodních velké povodňové škody. Po povodni v roce 1888 bylo v roce 1889 ustaveno Vodní družstvo pro ochranné a regulační stavby na Černé Nise, se sídlem v Kateřinkách. Teprve katastrofální povodeň z 29. července 1897, kdy jen na Liberecku vznikly škody za téměř 3,5 milionu rakouských korun, ukázala nutnost řešení protipovodňové ochrany v celém povodí Lužické Nisy a urychlila další postup.
Soustava šesti vodních nádrží v povodí Lužické Nisy Univerzitní profesor a tajný rada Dr. Ing. Otto Intze z Cách (Aachen), uznávaná autorita v oboru vodních staveb, vyhotovil generální projekt na stavbu šesti vodních nádrží v povodí Lužické Nisy. Jednalo se o přehrady na Mšenském potoce ve Mšeně
u Jablonce nad Nisou, na Harcovském potoce v Liberci, na Černé Nise v Bedřichově, na Fojtském potoce u Fojtky, na Albrechtickém potoce u Mlýnice a na potoce Jeřice u Oldřichova. Jako první byla dokončena přehrada na Harcovském potoce v Liberci. Kolaudace stavby tohoto vodního díla se uskutečnila 29. srpna 1904. Bylo pořízeno nákladem 789 111 rakouských korun. Druhá přehrada – na Černé Nise v Bedřichově – byla kolaudována 28. června 1906 a celkový náklad na její výstavbu činil 1 777 840 rakouských korun. Další dvě přehrady, t.j. Fojtka na Fojtském potoce a Mlýnice na Albrechtickém potoce, byly stavěny souběžně jednou stavební firmou od poloviny roku 1904 do poloviny roku 1906. Přehrada Fojtka byla kolaudována v červenci roku 1906 a náklad na její výstavbu činil 460 000 rakouských korun. Kolaudace přehrady Mlýnice pak byla v září 1906 a celkový stavební náklad činil 659 000 rakouských korun. Nejrozsáhlejší částí této soustavy se stalo vodní dílo na Mšenském potoce ve Mšeně u Jablonce nad Nisou, jehož první stavba – přehradní hráz – byla zahájena v květnu 1906 a kolaudována v prosinci 1909. V rámci druhé stavby se vy-
budovala pravobřežní obvodová hráz, náhradní komunikace v prostoru zátopy včetně příčných zemních těles I a II a hlavně obě štoly pro převod vody, a to z Bílé Nisy v Loučné a z Lužické Nisy v Pasekách. Tyto stavby byly zkolaudovány až v březnu 1911. Celé dílo si vyžádalo na tu dobu mimořádný náklad 4 238 190 rakouských korun. Celá řada okolností, zejména pak finanční těžkosti vodního družstva, zapříčinily, že výstavba poslední z plánovaných přehrad na potoce Jeřice u Oldřichova byla odložena a nakonec ani nebyla zahájena. Unikátní přehradní soustava, projektovaná profesorem Otto Intzem, který v průběhu její realizace 27. prosince 1904 zemřel, stále čeká na své dokončení.
Stručná charakteristika přehrad Intzeho typu Přehradní hráz je gravitační, zděná z lomového kamene, obloukového půdorysu o poloměru křivosti daném morfologií přehradního profilu. Návodní líc je chráněn mohutným kamenným přesypem. Pro převádění velkých vod slouží nehrazený korunový přeliv o několika polích. K převádění běžných průtoků a k manipulacím s objemem vody v nádrži slouží dvě spodní výpusti umístěné v příčných štolách hráze u dna údolí. Každá spodní výpust je opatřena dvěma uzávěry, na návodní straně je revizní tabule ovládaná z manipulační věže a na vzdušné straně regulační šoupě ovládané z manipulačnho domku.
Přehrady v povodí Kamenice Výskyt velkých vod v druhé polovině devatenáctého století, zejména pak katastrofální povodeň z 29. července 1897, alarmoval i obyvatelstvo měst a vesnic v jihovýchodním podhůří Jizerských hor k aktivní ochraně proti ničivým účinkům odtékajících vod.
▲ Přehrada Mlýnice při kulminaci povodňové vlny v srpnu 2010
Po příkladu Libereckých a vyslechnutí poutavých přednášek profesora Otto Intze o údolních přehradách a jejich prospěchu vzniklo Vodní družstvo pro stavbu přehrad v povodí Kamenice se sídlem v Dolním Polubném. Generální studie výstavby přehrad v této části Jizerských hor byla zpracována Ing. Wilhelmem Plenknerem z Prahy a zahrnovala výstavbu přehrady na Černé Desné (dnešní Souš), dále přehradu na Bílé Desné s převodem vody štolou do Černé Desné a přehrady na Blatném potoce s převodem vody štolou z Kamenice od Kristiánova. Zemská komise pro regulaci vodních toků udělila subvenci, avšak pouze pro stavbu přehrad na Černé a Bílé Desné. Bezprostředně poté byla téměř současně výstavba přehrad zahájena a rovněž ve stejném termínu 18. listopadu 1915 byla obě samostatně realizovaná díla dokončena a kolaudována. Deset měsíců po kolaudaci došlo k události, která dosud nemá v historii českého přehradního stavitelství obdoby. Dne 18. září 1916 se asi v 15 hodin 30 minut objevil na vzdušním líci přehrady na Bílé Desné větší vývěr vody, a po hodině a čtvrt nato se hráz vlevo od spodních výpustí prolomila. Mohutná vlna způsobila krátkodobou, ale ničivou povodeň v údolí pod přehradou, zejména pak v obci Desná v Jizerských horách. Katastrofa si vyžádala 62 obětí na lidských životech, 135 obytných a výrobních budov bylo zničeno nebo poškozeno, 370 osob bylo v ten okamžik bez přístřeší a 1020 lidí přišlo o práci.
S odstupem několika generací nastala potřeba se zabývat koncepcí zásobování aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou pitnou vodou s výhledem za horizont roku 2000. Z technicko-ekonomické studie zpracované společností Hydroprojekt Praha v roce 1971 vyplynulo, že nejefektivnějším řešením je nový velkokapacitní zdroj povrchové vody, tj. výstavba přehradní nádrže na Kamenici nad obcí Josefův Důl v Jizerských horách. V návaznosti pak vybudovat celý vodárenský komplex, který zajistí úpravu surové vody na pitnou a dále její odvedení do míst spotřeby, především však do Liberce, kde se v té době prohlubovaly problémy se zásobováním obyvatelstva a místního průmyslu. Z plánovaného souboru čtyř staveb byla v letech 1976–1986 realizována nákladem státu jeho rozhodující část, to je přehrada Josefův Důl, úpravna vody v Bedřichově s přivaděčem z přehradní nádrže a přívod vody do Liberce včetně hlavních vodojemů.
Stručná charakteristika vodního díla Josefův Důl Vodní dílo Josefův Důl bylo vybudováno na řece Kamenici v letech 1977–1982. Leží asi 2 km nad obcí Josefův Důl, v okrese Jablonec nad Nisou. Vzdutí zajišťují dvě hráze – hlavní a boční. Jsou to sypané, zemní homogenní hráze z žulového eluvia, s návodním asfaltobetonovým těsněním. Výška hlavní hráze nad původním
terénem je 45 m, boční 15 m. Objem ovladatelného prostoru činí téměř 23 mil. m3, neovladatelného ochranného prostoru 1,5 mil. m3. Pro odvádění velkých vod slouží šachtový přeliv, umístěný u pravého zavázání hlavní hráze, vyústěný do odpadní štoly, která odvádí i průtoky od spodních výpustí a MVE. Návodní asfaltobetonové těsnění hráze je v patě napojeno na injekční štolu, pod kterou je podzemní těsnicí stěna. Věžový odběrný objekt i šachtový přeliv jsou součástí hlavní hráze.
Úpravy koryt Srpnová situace mimo jiné jasně prokázala nesprávnost tvrzení, že příčinou všech povodní je devastace krajiny lidskou činností a že jediným správným řešením je „návrat k přírodě“. Povodí Albrechtického potoka ani potoka Fojtka v žádném případě nelze označit za lidskou činností zdevastovanou oblast, s výraznou změnou odtokových poměrů. Jedná se o území s poměrně bohatým zalesněním a výskytem lučních porostů. Oba toky jsou ve většině své délky v podstatě přírodního charakteru, trasou kopírující přirozené spádové poměry, tedy bez zkrácení délky toku a bez „tvrdé“ úpravy příčného profilu. Přes všechny tyto skutečnosti zde kulminační průtoky dosáhly extrémních hodnot. Co se týká dalších povodní zasažených toků v této oblasti, které procházejí ve značné části své délky liniovými zástavbami obcí a měst, není třeba zdůrazňovat, stavebnictví 11–12/10
19
Labská bouda
06. 08. 19:00 06. 08. 20:00 06. 08. 21:00 06. 08. 22:00 06. 08. 23:00 07. 08. 00:00 07. 08. 01:00 07. 08. 02:00 07. 08. 03:00 07. 08. 04:00 07. 08. 05:00 07. 08. 06:00 07. 08. 07:00 07. 08. 08:00 07. 08. 09:00 07. 08. 10:00 07. 08. 11:00 07. 08. 12:00 07. 08. 13:00 07. 08. 14:00 07. 08. 15:00 07. 08. 16:00 07. 08. 17:00 07. 08. 18:00 Suma 24 hodin
3,7 24,8 46,9 8,2 0,3 1,9 4,2 0,5 1,3 1,5 0,3 0,4 1,4 18,5 9,0 9,9 5,6 0,9 2,1 0,0 0,6 0,0 0,0 0,8 142,8
Černá Smědá (ČHMÚ) 5,3 3,7 3,9 2,9 19,8 0,0 0,3 6,9 11,6 1,2 0,7 0,4 2,1 7,8 24,2 40,1 14,2 4,3 7,1 1,1 0,3 1,7 6,3 3,6 169,5
Hejnice (ČHMÚ) 10,5 6,1 0,3 2,2 7,4 6,0 0,1 13,4 10,4 0,3 0,1 3,0 3,1 13,1 57,6 27,7 21,2 9,9 9,1 6,4 0,4 2,3 1,1 3,8 215,5
Olivetská hora (ČHMÚ) 5,8 6,7 2,4 2,1 3,1 5,8 20,1 27,3 46,8 27,9 1,4 0,9 13,5 4,6 17,4 15,5 25,7 5,6 6,9 6,6 0,6 6,8 15,4 5,8 274,7
VD Fojtka
VD Mlýnice
1,8 1,2 1,9 6,6 2,0 22,5 17,5 21,5 15,6 22,5 10,5 0,6 0,8 5,2 6,5 50,6 22,0 15,5 12,3 10,1 8,1 5,2 6,1 2,5 269,1
1,3 0,5 2,1 6,0 10,7 11,2 6,4 13,3 8,1 6,3 0,8 0,9 3,4 6,9 25,2 39,9 30,6 11,5 7,2 13,3 4,6 7,1 3,1 1,8 222,2
▲ Tab. 1. Hodinové úhrny srážek v mm ve dnech 6. a 7. 8. 2010
Vodní tok
Profil
Den
Čas
Vodní stav
Průtok
(cm)
(m3.s-1)
N-letost
Dosažení SPA
Jizera
Jablonec n. J.
7. 8.
14:00
316
160
5-10
3
Dolní Sytová
7. 8.
14:40
264
176
2-5
2
Železný Brod
7. 8.
16:50
367
296
2-5
2
Bakov n. J.
8. 8.
01:10
512
192
1
2
Kamenice
Plavy
7. 8.
12:45
137
71
2
3
Stěnava
Meziměstí
7. 8.
12:00
117
17
2
3
Otovice
7. 8.
16:00
146
21
1
1
Lužická Nisa
Proseč n. N.
9. 8.
11:30
89
12
1
1
Liberec
7. 8.
15:00
138
28
2
2
Hrádek n. N.
7. 8.
17:20
395
-
>100
3
Jeřice
Mníšek
7. 8.
12:15– 17:15
>433
-
>100
3
Smědá
Bílý Potok
7. 8.
11:40
293
Frýdlant
Řasnice
100
3
Předlánce
7. 8.
15:10
328
-
100
3
Frýdlant
7. 8.
15:30
255
53
100
3
▲ Tab. 2. Tabulka kulminačních průtoků
20
138 stanice při povodni zničena
stavebnictví 11–12/10
▲ Průběh vodních stavů – řeka Jeřice během povodně se hladina dostala mimo rozsah měřicího čidla, následně byly zaplaveny rozvodnice na pilířích mostu, z tohoto důvodu je průběh vodního stavu nad 4200 mm a od cca 7. 8. 2010 12.00 hod. zkreslený
Název VD
Tok
Josefův Důl
Kamenice
Kóta hladiny Přítok Odtok Q neškodné Poznámka (m n.m.) (m3.s-1) (m3.s-1) (m3.s-1) 731,61 62 5,5 20
Souš
Černá Desná
766,11
Mšeno
Mšenský potok
509,95
28 4,7
9,3 0,7
15 2,6
Harcov
Harcovský potok
370,64
2,4
2,2
8
Bedřichov
Černá Nisa
774,34
37
4,2
3
Fojtka
Fojtka
392,95
28,3
28,3
2
hladina 40 mm pod max. hladinou hladina 50 mm pod max. hladinou
Mlýnice
Albrechtický potok
393,81
64,5
64,5
3
hladina 160 mm nad korunou hráze, tj. 280 mm nad max. hladinou
▲ Maxima na vodních dílech (předběžné vyhodnocení)
že rozvolněné přirozeně meandrující koryto toku zde nelze vytvořit. A to v mnoha případech nelze ani v extravilánu. Jedná-li se o sevřené údolí, jehož morfologie jasně předurčuje přirozenou trasu koryta a retenční schopnost, musíme se smířit s faktem, že transformace povodňové vlny v krajině bude minimální. Použitelnost a účinnost přírodě blíz-
kých opatření je limitována právě charakterem krajiny. V intravilánech je jediným řešením stabilní a kapacitně jasně definované koryto, jehož maximální parametry jsou limitovány technickými a ekonomickými možnostmi. Chceme-li minimalizovat nebezpečí překročení této kapacity, jeví se nejvhodnějším řešením výstavba nádrží s dostatečným
retenčním prostorem v povodí nad chráněným územím. O tom, že se jednalo o extrém značně přesahující parametry běžných srážek a jimi vyvolaných povodňov ých průtoků, svědčí fakt, že během 24 hodin spadlo 20 –32 % průměrného ročního úhrnu. V tabulkách je dobře vidět intenzita srážek a odezva průtoků na tocích.
Lepší představu o průběhu hladiny v měrném profilu na Jeřici v Mníšku si můžeme utvořit z grafu, který dokladuje extrémně rychlý nástup povodně a dva kulminační vrcholy odpovídající dvěma za sebou jdoucím intenzivním srážkám. V oblasti zasažené intenzivními srážkami má ve správě Povodí Labe, s.p., sedm významných vodních děl. U čtyřech z nich, přehrady Harcov, Mšeno, Souš a Josefův Důl, se hladina pohybovala v oblasti ovladatelného retenčního prostoru a jednalo se o běžné provozní podmínky a běžné manipulace. Na přehradách Bedřichov a Fojtka hladina vystoupala těsně pod maximální hladinu neovladatelného retenčního prostoru. V profilu přehrady Mlýnice byl kulminační průtok 64,5 m3s-1. Tento průtok je téměř dvojnásobkem kontrolního průtoku Q1000, který byl ČHMU v roce 2008 stanoven na 36,3 m3s-1. Z naměřených hodnot srážek a průtoků vyplývá, že povodí potoka Fojtka k profilu hráze vodního díla Fojtka bylo zasaženo dvěma stoletými (!) srážkovými úhrny v rozmezí 12 hodin. Tyto srážky vyvolaly dvě povodňové vlny s rychlostí odezvy průtoku na srážku s odstupem asi jedné hodiny. První vlna s kulminačním průtokem přes 20 m 3s -1, tj. na úrovni Q100, téměř naplnila prostor nádrže. Druhá extrémně rychlá vlna z již nasyceného povodí o objemu cca 800 tis. m3 s kulminačním průtokem téměř 30 m3s-1 prošla profilem vodního díla prakticky bez transformace. Téměř stejná situace byla na VD Mlýnice, ležící necelé 3 km od VD Fojtka. Povodí Albrechtického poto ka k profilu hráze vodního díla
inzerce
stavebnictví 11–12/10
21
▲ Přehrada Mlýnice – rekonstrukce průběhu povodně na základě všech dostupných údajů
▲ Přehrada Josefův Důl – rekonstrukce průběhu povodně na základě všech dostupných údajů
Mlýnice bylo zasaženo dvěma extrémními srážkovými úhrny (desetiletý a více než stoletý) v rozmezí 12 hodin. Tyto srážky vyvolaly dvě rychle za sebou jdoucí povodňové vlny. První vlna s kulminačním průtokem okolo 5 m3s-1 (na úrovni Q10) naplnila polovinu ovladatelného retenčního prostoru nádrže. Druhá extrémně rychlá vlna z již nasyceného povodí s objemem kolem 320 tis. m3 a kulminačním průtokem asi 64,5 m3s-1, tj. více než trojnásobek průtoku Q 100, prošla profilem vodního díla bez transformace. Největší vodní dílo v této oblasti Josefův Důl může posloužit jako
22
stavebnictví 11–12/10
dobrý příklad funkce nádrže z hlediska protipovodňové ochrany. Před nástupem povodně byla hladina vody v přehradě o 0,88 m pod stanovenou úrovní hladiny zásobního prostoru na kótě 731,00 m n.m. Přítok do nádrže, který byl před nástupem povodně na hodnotě 0,4 m3s-1, v důsledku extrémních srážek velmi rychle stoupl. Kulminace proběhla dne 7. srpna ve 13.00 na hodnotě 62 m3s-1 (Q20). Odtok 0,5 m3s-1 byl 7. srpna ve večerních hodinách zvýšen na 5 m3s-1 a ráno 8. srpna pak upraven na 5,5 m 3 s -1 , tak že ani zdaleka nebyl využit neškodný odtok 25 m3s-1. Tato velikost odtoku zů-
stala beze změny až do poklesu hladiny vody v nádrži pod kótu zásobního prostoru dne 12. srpna ráno. Ochranný ovladatelný prostor nádrže byl naplněn z 50 % a v nádrži tak bylo zachyceno 1,93 mil. m3 vody.
Závěr Doby, kdy budeme umět „poručit větru dešti“, ještě nenastaly. Jestliže nejsme schopni eliminovat příčiny, měli bychom co nejvíce zmírnit následky. Jaké prostředky zvolíme, je na nás. Srpnová povodeň ukázala, jako již několikátá za poměrně krát-
kou dobu, co můžeme očekávat i v letech následujících. Že přijdou další extrémní srážky a z nich plynoucí povodně, je vysoce pravděpodobné. Zda to bude za rok, pět let nebo sto let, zatím nikdo říci neumí a dlouho umět nebude. Vezmeme-li v úvahu asi nejdůležitější, tj. technické, ekonomické a ekologické aspekty, dojdeme k závěru, že ochranu je možné zajistit pouze do určité míry, tj. do určité výše průtoků. V oblastech s podobnou morfologií a vegetačním pokryvem, jako je v okolí Liberce se optimálním řešením jeví zajištění ochrany vodními nádržemi tak, jak to už před více než sto lety navrhl profesor Intze. Nádrže do určitých parametrů průtoku území pod nádrží chrání svým transformačním účinkem, jako v tomto případě přehrada Josefův Důl. Překročí-li parametry povodně návrhové parametry vodního díla, projde vlna bez výrazného ovlivnění, jako u přehrady Mlýnice. Jaký by byl průběh povodně na Jeřici, kdyby byla postavena Oldřichovská nádrž, můžeme pouze předpokládat. Pravdou je, že největší škody byly způsobeny na tocích, kde v současné době nádrže nejsou, např. Jeřice, Smědá, Řásnice a jejich drobné přítoky. Existující vodní nádr že jsou v současné době bezesporu i z ekologického hlediska velmi cennými lokalitami. Mohly však i v minulosti vzniknout pouze za cenu zatopení určitého území se všemi z toho plynoucími důsledky. Z tohoto pohledu se jeví dnešní přístup k výstavbě dalších potřebných nádrží trochu absurdní. Vodní nádrže nejenom jako ochrana před povodněmi, ale i jako zdroj vody v období sucha, mají a zcela jistě budou mít nezastupitelnou roli. Proto by se i dnes mělo hledat řešení, které bude v souladu s přírodou a zároveň bude zohledňovat potřeby člověka, jenž je také její součástí. Jestliže bude vůle k hledání přijatelných kompromisních řešení, budou nové nádrže řešením nejen protipovodňové ochrany, ale i zásobárnou vody, místem odpočinku, sportovního vyžití a zdrojem energie nezatěžujícím životní prostředí. ■
realizace
text: Ing. Jiří Schindler, Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D.
foto: VPÚ DECO PRAHA a.s.
▲ Obr. 1. Nový most v provozu
Železniční most přes řeku Labe v Kolíně před dokončením Stávající železniční most v Kolíně přes Labe z roku 1910 nevyhovoval svou podjezdnou výškou 4,35 m současným požadavkům na parametry vodní cesty. Byl proto nahrazen novým moderním mostem s podjezdnou výškou 5,25 m. Zajímavostí tohoto mostu je možnost vybavit v budoucnosti jedno jeho pole zdvižným mechanizmem, který umožní v případě potřeby proplutí lodí vyžadujících podjezdnou výšku 7,0 m.
Zdůvodnění přestavby mostu Stávající konstrukce mostu s podjezdnou výškou 4,37 m nad maximální plavební hladi-
nou byla v současnosti nejnižší překážkou na labské vodní cestě do přístavu Chvaletice. Zvýšení podjezdné výšky na 5,25 m, výhledově až na 7,0 m, umožňuje lodím dopravu kontejnerů ve dvou, resp. třech vrstvách místo
jedné. Přestavba je součástí komplexního investičního záměru Zabezpečení podjezdných výšek 5,25 m do přístavu Pardubice. V jeho rámci byla nedávno dokončena například přestavba železničního mostu v Nymburce a silničního mostu v Podě bradech. U kolínského mostu se počítá s v ýhledov ým dosažením podjezdné v ýšky 7,0 m zdvihem jednoho pole mostu, protože pevný most požadované výšky byl z důvodu napojení tratě k blízké železniční stanici Kolín nerealizovatelný. Charakteristika stavby a staveniště Stávající trať Kolín– Nymburk je zapojena do uzlové želez-
niční stanice Kolín přes vlastní kolejové zhlaví do kolejových skupin u nástupišť 4 a 5. Stávající zhlaví je ve stísněných poměrech osazeno trojicí křižovatkov ých v ýhybek, které mimo jiné zapojují i spojovací kolej na pražské zhlaví. Nájezd na most je tvořen směrovým obloukem o poloměru 190 m s prvky, které jsou na hranici normových možností, což rovněž omezuje traťovou rychlost na 50 km/h. Na nymburské straně je zapojena vlečka elektrárny Dalkia Kolín a tzv. průmyslová kolej, obsluhující několik dalších průmyslových staveb. Trať úrovňově kříží ulice Starokolínskou a Tovární, okolí je zastavěno převážně rodinnými stavebnictví 11–12/10
23
▲ Obr. 2. Pohled na stávající most z roku 1910
spů i objekty železničního spodku a svršku, sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, trakčního napájení, a to v celkové délce trati cca 2900 m.
▲ Obr. 3. Demolice stávajícího mostu
domky. Stavba z hlediska vlastní trati končí před zastávkou Kolín Zálabí. Projekt respektoval probíhající přestavbu železniční stanice Kolín. Přímo s ní souvisejí úpravy nástupišť 4 a 5, které vycházely z nutných kolejov ých úprav. Vzhledem k zásahům do cizích zařízení na obou březích Labe byly v rámci stavby nebo v přímém souběhu s ní prováděny úpravy komunikací v areálu Českých přístavů a.s., vleček a hlubinných zásobníků zauhlování elektrárny. Stručný technický popis stávajícího mostu Stávající nosná konstrukce mostu z roku 1910 byla v poli 1 a 2 tvořena třemi plnostěnnými nýtovanými, prostě uloženými hlavními nosníky o rozpětí 15,90 m. Hlavní mostní pole přes vodoteč č. 3 a 4 byla tvořena třemi příhradovými nýtovanými, pro-
24
stavebnictví 11–12/10
stě uloženými hlavními nosníky o rozpětí 49,38 m. Mostovka na celém mostě je dolní prvková s mostnicemi. Opěry a pilíře jsou masivní z pískovcového řádkového zdiva. Pilíř P1 a opěry jsou založeny na dřevěném pilotovém roštu. Pilíř v řečišti Labe (P2) je založen na kesonu opřeném o skalní podloží. Úložné prahy jsou ze žulového kvádrového zdiva.
Technická řešení jednotlivých částí stavby Stavba představuje nejen přestavbu samotného mostu, ale díky zdvihu nivelety železniční trati a napojení vleček v blízkosti mostu také vyvolává nutnost komplexního řešení železniční infrastruktury mostu i jeho okolí. Zahrnuje proto kromě mostu a navazujících opěrných zdí a ná-
Kolejové řešení V rámci stavby bylo v rozšířeném obvodu železniční stanice Kolín demontováno celkem 4560 m kolejí a 15 ks výhybek. Navržené kolejové řešení umožňuje v hlavních kolejích rychlost 85 km/h s omezením na 50 km/h v oblouku před mostem. V rámci stavby bylo rekonstruováno nymburské zhlaví zastávky Kolín včetně úprav nástupiště 4 a 5. Za zhlavím byly koleje rekonstruovány až po zastávku Kolín– Zálabí. Nové pryžové přejezdy jsou navrženy v místech křížení ulic Starokolínské a Tovární. Návrh nové mostní konstrukce přes Labe Tvarově návrh nového mostu navazuje na původní příhradovou konstrukci. Bezsvislicová soustava příhradového nosníku působí pohledově příznivěji než soustava svislicová. Spodní stavba z roku 1910 byla demolována na úroveň základů nové spodní stavby. Pro návrh mostu se z velmi omezených prostorových a pozemkových důvodů uplatnil dle novelizované normy ČSN 73 6201 volný mostní prostor VMP 2,5 R pro kolej ve směrovém oblouku s tím, že je zajištěn prostup příhradovými hlavními nosníky na oboustranné revizní chodníky. Na základě požadavku SŽDC jsou na mostě navrženy dvě nezávislé jednokolejné mostní konstrukce. Most sestává z pevné části přemostění, která je navržena pří-
hradovým ocelovým mostem se spodní mostovkou s kolejovým ložem, a ze zdvižné části, kde je přímé pružné upevnění koleje. Každé pole bylo navrženo jako prosté, o rozpětích 32,0 + 49,0 + + 28,0 + 20,0 m. Stavební výška pevné části je 1500 mm, zdvižné části 1000 mm. V poli č. 3 je nad plavební dráhou po obou stranách mostu pevná kabelová lávka, která převádí inženýrské sítě přes výhledově zdvižné pole tak, aby s nimi v budoucnu nebylo nutné dále manipulovat. Spodní stavba je železobetonová s kamenným obkladem na pilířích a je založena na základech stávající spodní stavby zpevněných tryskovou injektáží až na skalní podloží. Pilíře P2 a P3 byly vybudovány v těsněné štětové jímce. Pilíř P 3 (číslování viz nový stav na obr. 8) byl nově vybudován. V horní části byl osazen nový ŽB úložný práh. V úložném prahu jsou ponechány prostory pro výhledové osazení zdvihacích mechanizmů pro zdvih pole 3. Jedná se o hydraulické válce, agregáty a řídicí jednotky, mechanické vodicí a centrovací zařízení. Radarové odražeče budou ještě osazeny oboustranně na pilířích v korytě Labe. Popis v ýhledového s tavu mostní konstrukce Vzhledem k nutnosti zajistit na vodní cestě výhledovou podjezdnou výšku 7,0 m je mostní objekt navržen na budoucí osazení zdvihacích mechanizmů pro pole č. 3. Zásadním problémem zde jsou zejména kolejové detaily v blízkosti zdvižného pole a technologické zařízení pro zdvih. Současně bude rovněž nutno zdvihnout sousední potrubní most (Langerův
▲ Obr. 4. Nový most před dokončením
trám rozpětí 80,0 m v majetku Dalkie Kolín a.s.) o výšku cca 1,0 m. Ve výhledovém stavu se zdvižným polem je potřeba přerušit bezstykovou kolej na mostě, bezstyková kolej před a za mostem bude ponechána. Vzhledem k oblouku R = 190 m na levém břehu se musí umístit dilatační zařízení na mostní konstrukci, na pravém břehu bude umístěno u opěry. Na obou stranách zdvižného pole bude umístěno speciální kolejové zařízení, které bude umožňovat jednak dilataci zdvižného pole, jednak bezpečné rozpojení a spojení koleje v průběhu zdvihu. Dále musí zajistit plynulou a nepřerušenou jízdní dráhu. Tyto požadavky splňuje systém založený na šikmém styku koleje, používaný například na holandských železničních mostech. Zdvižné pole se bude zdvíhat pomocí osm hydraulických lineárních motorů (každý o nosnosti 500 kN), umístěných v blízkosti mostních ložisek, přikotvených do pilíře mostu v dostatečně hlubokých kapsách. Při zvedání bude mostní pole vodorovně fixováno pomocí svislých plnostěnných konzol, zakotvených k úložnému prahu. Tyto konzoly slouží rovněž k uložení kabelové lávky. Ovládání mostu bude propojeno se staničním zabezpečovacím
zařízením stanice Kolín. Veškeré ovládání pohybu mostu bude centrální z řídicího pultu ve velínu kolínské plavební komory. Kontrola funkce bude zajištěna signalizací a průmyslovou televizí. Úpravy na levém a pravém břehu Součástí stavby byla i úprava komunikací v areálu Českých pří-
stavů a. s. na levém břehu Labe a výstavba zahloubené komunikace – čerpané vany, která v areálu zajistí podjezdnou výšku 5,00 m. Nový přístup do areálu, který umožní jeho přístupnost i během stavby, zajistí nová komunikace napojená ze Starokolínské ulice. Stavba zasahuje i do přilehlé části ulice Luční na pravém břehu. Prakticky
v celém pravobřežním úseku trati budou zřízeny protihlukové stěny celkové délky 1477 m a výšky 3,0 m.
Realizace Stavba byla zahájena v červenci 2009 a dokončení je stanoveno na listopad 2010.
▲ Obr. 5. Příčný řez ve výhledově zdvižném poli, vlevo řez v místě hydraulických válců, vpravo nad ložisky
▼ Obr. 6. Vizualizace nového mostu z návodní strany
▼ Obr. 7. Vizualizace nového mostu z návodní strany – ve výhledové zdvižené poloze
stavebnictví 11–12/10
25
▲ Obr. 8. Pohled na nový most
▲ Obr. 9. Injektážní práce u opěry O2
▲ Obr. 10. Postupná výstavba pilíře P3
▼ Obr. 11. Výstavba štětové jímky u pilíře P2
▼ Obr. 12. Výroba ocelové konstrukce, zobrazen je přechod mezi štěrkovým ložem a přímým upevněním koleje
26
stavebnictví 11–12/10
Stavba je realizována v deseti stavebních postupech, které byly řazeny tak, aby umožnily postupné provádění při maximálním možném zachování vždy nejméně jednokolejného provozu na trati Kolín–Nymburk, obsluhy
zálabských vleček a silničního provozu (zejména na přejezdu Starokolínská). Za plného železničního provozu byly provedeny v předstihu práce na spodní stavbě mostu. Jednalo se o tryskové injektáže
pod stávajícími opěrami a pilíři a přípravu založení pilíře P3. Dále se v ybudovaly štětové jímky v korytě Labe u pilířů P2 a P3 (viz obr. 8). Štětová jímka u P 3 se propojila s břehem a vznikl tak umělý poloostrov,
který umožnil demolici stávajícího mostu a montáž nosné konstrukce pomocí kolových jeřábů. Na dokončení jímek navázala výstavba nového pilíře P3 v korytě Labe pod stávajícím mostem.
inzerce
Již 20 let pro vás navrhujeme a realizujeme unikátní ocelové konstrukce. I nadále vás chceme oslovovat kreativními, technicky jedinečnými a ekonomickými řešeními. Děkujeme vám za přízeň a spolupráci. Představenstvo a vedení společnosti EXCON, a.s.
SPOLEČNOST JE ŘÁDNÝM ČLENEM ČAOK
EXCON, a.s. Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9 Tel.: +420 244 015 111, Fax: +420 244 015 340
[email protected], www.excon.cz
stavebnictví 11–12/10
27
▲ Obr. 14. Výstavba opěry O1 a montáž nosné konstrukce nového pravého mostu
▲ Obr. 13. Pylon pro zdvih mostního pole
Současně rovněž probíhala výroba ocelové nosné konstrukce mostu v mostárně MCE Slaný. Ke konci roku 2009 byla již vyrobena více než polovina nosných konstrukcí z celkové hmotnosti cca 1500 t. Zbytek pak začátkem letošního roku. V termínu od 10. 3. do 6. 7. 2010 proběhla první z nepřetržitých výluk pro kolej č. 114 (návodní most). V této výluce se nejprve odstranila mostovka a ztužení v pravé části stávajícího mostu a pravý nosník byl demontován.
Stávající opěry a pilíře se z poloviny odřízly a demolovaly. Zbývající poloviny byly pak injektovány a sepnuty, aby přenesly zatížení provozem na polovině starého mostu. Na uvolněném prostoru proběhla výstavba pravé poloviny spodní stavby a navazujících opěrných zdí. Na spodní stavbě a na provizorních podporách PIŽMO se pomocí kolových jeřábů osadila NK pravého mostu, pouze největší pole 2 bylo montováno kombinací s podélným výsunem. Po smontování NK se do-
▼ Obr. 15. Přechod kolejového lože na pevnou jízdní dráhu
28
stavebnictví 11–12/10
končil pravý most, izolace, PKO a železniční svršek a posléze byl na něj převeden železniční provoz. Během výluky se také přestavěla nástupiště č. 5 a železniční spodek a svršek koleje č. 114. Obdobným způsobem ve druhé nepřetržité výluce ( od 14. 7. do 1. 11. 2010) probíhaly práce na koleji 112 – na povodním mostě. V současné době je dokončována nosná konstrukce druhého mostu a 26. 10. 2010 proběhla zatěžovací zkouška dvěma jeřáby EDK 750.
Závěr Celá stavba představuje komplexní řešení vztahů železniční a vodní dopravní cesty s perspektivním použitím technologie zvedání mostního pole, která dosud nebyla na území České republiky aplikována. Řešení umožní sladit požadavky obou druhů dopravy a vztahů k sousedním průmyslovým areálům.
Projekt je podporován Evropskou unií. Většina finančních prostředků bude hrazena prostřednictvím Operačního programu Doprava z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zbylé náklady budou hrazeny ze Státního fondu dopravní infrastruktury. ■ Základní údaje o stavbě Investor: Ředitelství vodních cest České republiky Projektant stavby: Sdružení VPÚ DECO PRAHA a.s. a SUDOP PRAHA a.s. Projektant mostu: VPÚ DECO PRAHA a.s. Hlavní inženýr projektu: Ing. Jiří Schindler Zodpovědný projektant mostu: Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D. Zhotovitel stavby: Sdružení VIAMONT DSP a.s., EUROVIA CS a.s. Technický dozor investora: Správa železniční dopravní cesty s.o.
▼ Obr. 16. Zatěžovací zkouška pravého mostu
inzerce
Zateplení fasády s izolacemi nové generace Společnost Saint-Gobain Isover CZ reaguje na rostoucí požadavky zákazníků na zlepšování tepelně izolačních vlastností a přináší na trh pod obchodním názvem Isover EPS GreyWall a Isover EPS NeoFloor nové účinnější izolanty využívající prvků nanotechnologie. Miliony buněk nového pěnového polystyrenu se stopovou přísadou grafitu odrážejí teplo zpět k jeho zdroji a zlepšují tak podstatně nejdůležitější vlastnost tohoto výrobku – tepelnou izolaci (λ D= 0,032 u GreyWall a λ D = 0,031 u NeoFloor). Desky Isover EPS GreyWall (zateplení stěn) a Isover EPS NeoFloor (zateplení podlah) se vyrábějí pomocí nejnovějších technologií. Díky nízké energetické náročnosti výroby nové izolační desky vykazují také vynikající poměr cena/výkon. Hlavní výhody: • lepší izolační účinek • menší tloušťka izolační vrstvy • menší objem izolantu = levnější doprava, rychlejší manipulace,… • vhodné i pro zateplení NED a PD v tloušťkách 200–300 mm ▼ Aplikace
Isover EPS GreyWall
Kromě výrazně zlepšené tepelné izolace si desky zachovávají tradiční výhody EPS tj. výborné mechanické vlastnosti, minimální hmotnost, nízkou nasákavost, jednoduché a příjemné zpracování, zdravotní a ekologickou nezávadnost, jednoduchou recyklovatelnost, apod. Isover EPS GreyWall pro profesionální zateplení stěn Šedý polystyren Isover EPS GreyWall je určen pro profesionální zateplení stěnových konstrukcí (pro osvědčené fasádní zateplovací systémy ETICS – nyní však s vyšším izolačním účinkem) a pro podobné aplikace s nejvyššími nároky na izolační účinnost. Tyto izolační desky se používají zejména pro tepelné izolace energeticky úsporných staveb, tj. pro nízkoenergetické a pasivní domy v běžných tloušťkách izolace 200–300 mm. Zároveň se tento nový materiál používá pro kvalitní zateplení stávajících staveb, často také pro zateplení objektů dotované z programu zelená úsporám. ▼ Isover
Další výhody desek Isover EPS GreyWall: • vyšší tepelně-izolační účinek s minimální tloušťkou izolační vrstvy • levnější kotvení (místo dlouhých kotev s kovovým trnem kratší kotvy s trnem plastovým) • levnější oplechování parapetů • menší ostění zajistí lepší oslunění interiéru Aplikace izolačních desek Isover EPS GreyWall se provádí zásadně dle technologického postupu konkrétního zateplovacího systému ETICS, včetně dodržení dalších obecných požadavků technických podkladů SG Isover CZ, platných technických norem a konkrétního projektu. Mezi odlišnosti oproti tradičním bílým EPS materiálům patří např. nevhodnost skladování a aplikace na přímém slunci. Standardně se proto při aplikaci používají krycí sítě na lešení. Autor: Ing. Pavel Rydlo E-mail:
[email protected] Bezplatná poradenská linka: 800 167 745 Web: www.isover.cz E-mail:
[email protected]
EPS GreyWall
stavebnictví 11–12/10
29
technická zařízení budov
text: Bohumír Garlík
grafické podklady: autor
Směry systémového řešení budov z hlediska jejich technického zařízení Ing. Bohumír Garlík, CSc. Absolvoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, směr Technická kybernetika. Od roku 2004 působí na katedře TZB FSv ČVUT. Je členem ÚNMZ TNK 124 Požární bezpečnostní zařízení a TNK Prevence kriminality při navrhování staveb. Má autorizaci v oboru pozemní stavby. V současné době se orientuje na výzkum a realizaci inteligentních budov a bezpečnostních technologií. E-mail:
[email protected]
Příspěvek je úvodem do problematiky vývoje systémových řešení budov. Komplexním fenoménem, zastřešujícím systémový pohled na řešení budov z hlediska konstrukcí staveb a technického zařízení včetně řešení jejich vlivu na energetickou náročnost a vnitřní prostředí, je inteligentní budova. Definice inteligentní budovy vyslovená pracovní skupinou CIB W098 z roku 1995 a upravená Výzkumným ústavem inteligentních budov v Brně z roku 2010 zní: Inteligentní budova je dynamická a citlivá architektura, strukturálně funkcionální metoda konstrukce a technologie stavby, jež poskytuje každému obyvateli produktivní, úsporné a ekologicky přijatelné podmínky, pomocí soustavné interakce mezi svými čtyřmi základními prvky: budovou (materiál, struktura, prostor), zařízením (automatizace, kontrola, systémy), provozem (údržba, provoz) a vzájemnými vztahy mezi nimi. Vložíme-li koncept inteligentní budovy do paradigmatu informační společnosti, dospějeme pak k následující výstižnější definici: Koncept inteligentní budovy je holistickou kombinací stavebních řešení, která uspokojuje potřeby obyvatel a přizpůsobuje se a roste s moudrostí. Z hlediska uživatelů budovy existují čtyři nezastupitelné oblasti: estetika, smysly, pohodlí a trvalá hodnota. Inteligentní budovy musí splňovat všechna tato kritéria. Počátečním bodem pro vytvoření modelu inteligentní budovy jsou lidé, protože oni určují myšlenkovou základnu budovy. Lidé nejsou pasivními příjemci svého okolí, ale přizpůsobují se fyziologicky a behaviorálně, tedy svým chováním. Lidé reagují individuálně a jakákoli odezva může být dočasná nebo taková, jež bude uložena v dlouhodobé paměti. Budova a její prostředí, sociální klima, práce a její řídicí procesy, to vše vyvolává systém odezvy. Smysly jsou užívány, avšak zároveň mohou být zapojovány s cílem dosažení naplnění v práci. Inteligentní budova musí odpovídat požadavkům smyslů a na vyšší úrovni v ní lze vidět zdroj environmentální stimulace – na základní úrovni je přístřeším, jenž poskytuje bezpečí a ochranu před nepříznivým počasím. Ve skutečnosti příliš mnoho budov vytváří nepříjemné klima a nechrání jejich obyvatele před zločinem. Inteligentní budovy ovlivňují naši pohodu a zdraví.
30
stavebnictví 11–12/10
Změny ve společnosti i v technologiích utvářejí naši budoucnost. Demografické změny, změny v počtu obyvatelstva a délce dožití, globalizace, komunikace a globální změny představují část nejvážnějších výzev, jimž čelí celý svět. Budovy jsou navrhovány, stavěny, spravovány a modernizovány lidmi pro lidi, kteří v nich budou pracovat a bydlet. Práce se starými budovami a navrhování nových je o poskytování nabídky, která má uspokojovat poptávku. Budovy v sobě tvoří vnitřní prostředí, což má několik důsledků. Spotřeba materiálu, energií a vody vedle emisí do ovzduší a produkce odpadu znamenají, že je nezbytné maximálně využívat jejich účinnost a efektivitu provozu. Neméně důležitá je skutečnost, že narůstá množství jasných důkazů o tom, že fyzické prostředí má vliv na náladu člověka a na jeho schopnost práce, potažmo pracovní výkon.
Směry řešení a aplikací technických zařízení v inteligentní budově Budoucí vizí při navrhování budov je, že budovy inteligentního rozměru budou konstruovány s ohledem na uchování jejich hodnoty, ochranu vod, blaho, zdraví, prevenci bezpečnosti a kriminality a také produktivitu svých uživatelů, využíváním obnovitelných zdrojů a s komplexním důrazem na efektivitu využívání a úsporu energií. Jak bude přistupováno k těmto faktorům, je znázorněno v následujícím konceptu energetických ukazatelů a úspor v integrované inteligentní budově (obr. 1). Dlouhý seznam položek technického vybavení a systémů nezaručují inteligenci budovy. Koncept inteligentní budovy lze lépe popsat tím, že jsou uvedena kritéria vlastností (např. lepší, ještě lepší, nejlepší; apod.) budovy než jen seznamem high-tech instalací. Využití lidských smyslů, inteligence a pocitů, jakož i duševních nebo možná i duchovních dovedností ve stavebnictví i v technologiích, může vést ke vzniku nových psychologických, sociálních a duševních kritérií designu budovy. Nejdříve se zdálo, že koncept inteligentní budovy je kombinací lidské inteligence a umělé inteligence. Umělá inteligence je lepší v logice a lidská inteligence je lepší v umění, kde je třeba mnoho citu. Inteligence spolu se vzděláním nám dává sílu ducha a rozlet. Správně usuzovat, dobře rozumět smyslu, umět logicky uvažovat jsou základními aktivitami lidské inteligence. Umělá inteligence je naopak označení uměle vytvořeného jevu, který dostatečně přesvědčivě připomíná fenomén lidské inteligence. Umělá inteligence zahrnuje například expertní systémy, neuronové sítě, zpracování hlasu, což jsou jen některé systémy, které mohou být aplikovatelné i v inteligentních budovách. Ovšem takto chápaný koncept inteligentní budovy není dokonalý a nemůže být realistický, protože na inteligentní budovy se díváme nejen jako na objekt reálného světa s určitou časoprostorovou rozlišovací úrovní popsanou jednoznačným matematickým modelem, ale také na systém typu biologického, ekonomického, ekologického či sociálního. To znamená, že v případě složitých systémů, jako jsou inteligentní budovy, u kterých se výrazně uplatňují jejich holistické a synergetické vlastnosti, mnohdy nelze oddělit uživatele od užívaného prvku, nebo od pozorovatele, který vnímá osvětlení od světelného zdroje, atd. A. Einstein vyslovil citát: Čím lépe matematické zákony popisují realitu, tím jsou méně přesné, a čím jsou přesnější, tím
PROVOZ – Aplikace bytového a nebytového řídicího systému umožňující vizualizaci energie – Aplikace řídicích systémů technických zařízení energie a prostředí budov (TZEPB) – Ekovizualizace a řešení pro úsporu energie na úrovni budovy (ekoredukce, ekovýroba, ekoměření, ekoinformace, ekovyužití) – Systém monitorování prostředí a sběr dat pro potřebu řízení – Funkce zabezpečení a funkce pro případ požáru – Funkce pro prevenci kriminality – Časování světelných zařízení a jejich řízení – Instalace čidel teploty a vlhkosti – Efektivní časování provozu VZT a klimatizace – Efektivní provoz tepelných zdrojů, čerpadel, větráků atd. – Dobrá údržba – Výchova správců
KONSTRUKCE A ARCHITEKTURA BUDOVY – Snížení venkovní plochy – Orientace budovy – Plášť budovy (zateplení, zdivo s vysokou absorpční schopností) – Zateplení střechy – Využití denního světla – Fotovoltaika, větrná energie – Skladba oken, clony, žaluzie, světlovou – Zateplující nátěry, jasnost nátěrů – Navrhování budov s ohledem na prevenci kriminality – Využívání nanotechnologických materiálů – Energetické úspory na budovách (zatravnění)
BUDOVA
PROVOZ
ZAŘÍZENÍ
PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ (TZB) – Výběr zdrojů tepla – Uplatnění vysoce účinných motorů – Diverzifikovaná instalace čerpadel, větráků a řízení – Volba sekundárního klimatizačního a ventilačního systému (emisní klimatizace) – Instalace zařízení pro optimalizaci výměny vzduchu pomocí čidla CO2 – Vysoce účinné osvětlení – Systém úspor v dodávce vody – Aplikace řídicích a kontrolních systémů – Systém kontroly, řízení a realizace ke snížení elmg. záření – Instalace fotovoltaiky „HIT“ – Instalace větrných turbín – větrné elektrárny – Maximální využití obnovitelných zdrojů energie a vytvoření nezávislé autonomní energetické cirkulace – Přirozené větrání – Instalace vysoce efektivních inteligentních zařízení (inteligentní elektroinstalace) – Instalace nových technologií inteligentních elektrorozvodů a zařízení včetně rov. sítí – Instalace EPS, EZS a dalších bezp. technologií
▲ Obr. 1. Koncept energetických úspor v inteligentní budově
hůře popisují realitu. Tento fakt nás vede k formulování tzv. principu inkompatibility, který v podstatě říká totéž, co zmíněný citát, a to řečí fuzzy množin. Tento princip zní: Čím blíže je příslušný problém reálnému světu, tím více fuzzy (neostré) se stává řešení. Vložíme-li koncept inteligentní budovy do paradigmatu informační společnosti, dospějeme pak k následující výstižnější definici: Koncept inteligentní budovy je holistickou kombinací stavebních řešení, která uspokojuje potřeby obyvatel a přizpůsobuje se a roste s moudrostí.
Směry odborných a teoretických zákonitostí uplatňovaných při řešení inteligentních budov Co tedy znamená fuzzy logika? Klasická logika pracuje na principu dvou ostrých protipólů, kterými se vyjadřuje příslušnost do jedné ze dvou těchto pólů (tříd): Pravda – Nepravda, Ano – Ne atd. Mluvíme o tzv. binární logice, která je okrajovým případem fuzzy logiky. U fuzzy logiky je situace zcela jiná. V případě jejího použití se dají zařazovat objekty do různých tříd v závislosti na tzv. stupni příslušnosti. Například v dané místnosti máme jeden nebo více světelných zdrojů, pokud budeme chtít postupně v dané místnosti osvětlení upravovat co do míry a plynulé hodnoty osvětlení v luxech (stmívání), budeme
tuto funkcionalitu fúzovat atd. Slovy jako „malý počet“ nebo „velký počet“ v podstatě lidé vyjadřují právě daný stupeň příslušnosti. Z toho plyne, že fuzzy logika je schopna převádět vágní (slovní, nepřesné) výrazy do čísel, se kterými se pak provádějí logické operace, jež vedou k výsledkům, ke kterým by došla i uvažující inteligentní bytost. Například na základě operací typu součet, součin atd. je určité zařízení (spínací logický člen apod.) vybaveno fuzzy logikou, a pak je schopno provádět usuzování a rozhodování ne tak napodobené lidskému. Za tímto účelem se vytváří tzv. If – Then (jestliže – pak) pravidla, která jsou zcela běžně používána v běžném životě, jako například „Jestliže je teplota vzduchu nízká, pak zvětšíme teplotu pomocí termostatického ventilu na otopném tělese“. Jinými slovy If – Then jsou pravidla, v nichž je v lingvistické formě „zakódována“ příčina a její příslušný následek. Fuzzy logiku lze tedy použít všude tam, kde je zapotřebí inteligentní činnosti obecně. V procesu tvorby a projektování inteligentních budov je prakticky nezastupitelná. Fuzzy logika je a bude vedle neuronových sítí a evolučních výpočtů jeden z pilířů umělé inteligence, která sehraje významnou roli při tvorbě a návrhu inteligentních budov a ve vzniku systémů se skutečnou všestrannou inteligencí. Duševní růst člověka je předmětem zájmu lidí v informační společnosti. Potřeba bezpečí, sounáležitosti, poznání a porozumění včetně fyziolostavebnictví 11–12/10
31
gických a estetických potřeb jsou podle Maslowa základními kameny osobního naplnění jednotlivce. Současná informační společnost, jejíž význam a vývoj má vzestupnou tendenci, toto povyšuje s jednoduchostí a transparentností informačních toků a vyhledávání informací. Lidé v informační společnosti by měli usilovat také o duševní růst, jelikož se chtějí umět vyrovnat se stresem a proměnlivostí práce s vědomostmi. Návrháři, projektanti nebo jiní stavební odborníci by neměli podvědomě opakovat řešení svých vlastních potřeb či prostě potřeb jiných lidí, ale měli by v každé situaci kriticky posuzovat jejich přiměřenost a příslušnost k dané skupině. To umožňuje otevřeně naslouchat potřebám zákazníků a dokonce je dovést k tomu, že sami určí své podvědomé potřeby na základě svých znalostí a zkušeností zařazených do určité třídy příslušnosti. Harmonie uvnitř sebe sama nepřímo pomáhá druhým. Dávat druhému je snazší, je-li člověk v souladu se svými vlastními potřebami. Probíhá vědecká debata o pořadí, v jakých by měly být potřeby uspokojovány, a o úloze fyziologických, bezpečnostních potřeb, příslušnosti, lásky a uznání při uspokojování dalších potřeb. Jakékoli úvahy o inteligentních budovách, ať při jejich studiu, navrhování či řízení, vyžaduje svobodu myšlení, které může zahrnout transdisciplinární myšlenky a systémy. Slovo transdisciplinárnost je skutečně holistický a interaktivní koncept. Strategie inteligentních budov zahrnují mnoho kritérií a snaží se integrovat myšlenky napříč širokého spektra problémů. Na obr. 1. je zobrazena koncepce energetických úspor v inteligentní budově, kde v podmnožině „zařízení“ je výčet možných přístrojů a zařízení, které se mohou v inteligentní budově instalovat. Tato množina není vyčerpávající, s postupem času a technických možností může být rozšiřována, stejně tak jako ostatní dvě podmnožiny. S touto podmnožinou úzce souvisí podmnožina „provoz“, kde je výčet celé řady možných provozních aplikací a funkcí vyžadujících především orientaci na energetickou úsporu a prostředí budov. Podmnožina „budova“ se zabývá řešením konstrukce, technologie a architektury inteligentní budovy s tím, že s oběma podmnožinami „zařízení“ a „provozem“ tvoří komplexní fenomén funkcí (model soustavy; komplexní množinu) – komplexní integrovaný systém řízení prostředí korespondující s lidskými smysly a managementem energií v systémové automatizaci budov. Soubor všech možných množin řešení – funkcionalit vytváří stavbu podobnou stavbě pyramidy, tj. stavba GUI (graphical user interface) se solidními základy. Základem je právě zmíněná funkcionalita. Pokud GUI nezajišťuje potřebnou funkcionalitu, není k ničemu. Dokud nemáme jasno ve funkcionalitě, je zbytečné se zabývat vyššími stupni, jako je použitelnost, design či estetika. Příkladem funkcionality může být: zabezpečení objektu před napadením a požárem, tedy jeho chováním v budoucnu při splnění několika požadavků či předpovědí například odchodem všech osob z objektu; zakódováním systémů EPS a EZS; uzamknutím všech dveří, oken a průchodů atd., nebo řízením osvětlení na základě konečného počtu časových okamžiků, kdy má nastat určitý stav osvětlení vymezeného prostoru. Takových funkcionalit v systému řízení inteligentních budov je nespočet. Můžeme je vyjádřit matematicky: n
Fj = ∑ Fi i=1
Fj – 0 až m; j-tá funkcionalita
Fi = f (zi, pi) V
Fi zi pi V
– 0 až n; i-tá funkcionalita – prvek podmnožiny „zařízení“(i = 0 až n) – prvek podmnožiny „provoz“ (n = 0 až n) – vlastnost prvků podmnožin Z a P (v závislosti na konstrukci a architektuře budovy z podmnožiny „budova“)
32
stavebnictví 11–12/10
Z = {z1, z2, ... zn}
P = {p1, p2, ... pn}
Z P zi pi i
– množina všech prvků podmnožiny „zařízení“ – množina všech prvků podmnožiny „provoz“ – prvek (funkce) podmnožiny Z – prvek (funkce) podmnožiny P – i = 1 až n
K tomu je nutné použít tzv. matematický model soustavy s vysoce moderní metodou regulace. Touto metodou je prediktivní regulace, protože ta pracuje na principu predikce, tzn. předpovědi, jak se bude dotyčný systém chovat v budoucnu v dané situaci. Prediktivní regulace je regulace diskrétní. Rozděluje časovou osu na určitý konečný počet časových okamžiků. Pro každý takový okamžik se optimalizuje akční zásah: – regulátor sestavuje posloupnost akčních zásahů a testuje na modelu jejich dopad; – regulátor optimalizuje tuto posloupnost akčních zásahů; – po vybrání nejlepší posloupnosti vybírá její první akční zásah a ten provede na reálném modelu. Celospolečenská poptávka po úsporách energií obrací pozornost k zapojení prediktivních řídicích algoritmů při provozování budov. To je základní fenomén podmnožiny „provoz“. Zde se představuje další možnost úspor energií pomocí prediktivního regulátoru, který využívá termodynamický model budovy a předpovědi počasí. To umožňuje předpovídat vývoj teplot vnitřního vzduchu v krátkodobém časovém horizontu a na základě toho nastavit parametry regulace tak, aby byly splněny požadavky na hodnoty vnitřních teplot a přitom byla minimalizována energetická náročnost.
Sběrnicové systémy a protokoly v inteligentních budovách Automatizace budov se vyvinula v samostatný a významný aplikační obor automatizační techniky, který poskytuje zákaznicky orientovaná řešení jak provozovatelům, tak uživatelům všech druhů budov. Automatizační prvky, jakými jsou senzory, akční členy a regulátory, řídicí mikropočítače a vizualizace procesů, zpravidla fungují v režimu distribuované inteligence. Tato zařízení musí být vybavena komunikačním systémem pro vzájemnou výměnu dat. Moderní budovy kladou stále vyšší požadavky na instalovaná technická zařízení v celém svém aplikačním komplexu. Při moderních způsobech projektování a instalace technických zařízení budov, energie a vytváření prostředí (TZEPB) dnes stále častěji zjišťujeme, že na zařízení jednotlivých profesí už nelze pohlížet izolovaně, ale abychom byli schopni splnit požadavky na energetickou účinnost, resp. úspornost (obnovitelné zdroje i neobnovitelné zdroje, jako je biomasa, fosilní paliva), bezpečnost technologií staveb a jejich zařízení a požadovanou míru komfortu, je nutno je vzájemně propojit. Současný vývoj v oblasti technologie budov vede k užšímu propojování slaboproudu a silnoproudu. Typickým příkladem je problematika úsporné regulace teploty v místnostech. V inteligentních budovách výpočetní technika řídí např. teplotu, osvětlení a výměnu vzduchu v místnostech. Vypíná topení v prázdných místnostech, automaticky zhasíná zapomenutá světla, odhalí v zimě zbytečně otevřená nebo rozbitá okna, upozorní na závady v otopném systému, hlásí vznik požáru, prasknutí potrubí, vniknutí nepovolaných osob, má zařízení
▲ Porozumění povahy znalostní práce a lidských nároků na prostor, architekturu, design a další vlastnosti budov je klíčovým faktorem úspěchu ve stavebním průmyslu
pro likvidace odpadů, zařízení pro kanalizaci a odpadní vody, výtahy, zdviže apod. Inteligentní řídicí obvody ovládají prvky silového rozvodu elektrické energie. Spínají čerpadla, ventilátory, ventily v topení, osvětlení, apod. Proto je nutné, aby se každý odborník z oblasti projektování a realizace inteligentních budov, z oblasti TZB a silnoproudých elektroinstalací, inteligentních rozvodných sítí až po myslící rozvodnou síť (jako zprostředkovanou oblast budovy) seznámil se základy slaboproudu, automatizační a výpočetní techniky, zejména logického řízení. Systémová technika budov popisuje propojení sítí, sestavených ze systémových komponent a účastnických stanic pomocí instalační sběrnice (Installation Bus) do jednoho systému, sladěného s elektroinstalací tak, že zajistí funkce, provozní fungování a spojení v příslušné budově. Inteligence systému je distribuována na jednotlivé komponenty. Informační toky probíhají přímo mezi jednotlivými účastníky. Jedním z důvodů, proč používat komunikační sběrnice v automatizaci budov, je hospodárnost. Základním předpokladem pro integraci všech technických zařízení do celého systému budovy je přenos informací, které jsou realizovány komunikačním propojením. Jednotlivá technická zařízení jsou určitým způsobem propojena s centrálním nadřazeným počítačem, toto propojení je řešeno systémem sběrnic (Bus Systém). S přibývající složitostí celých systémů se na trhu sběrnic prosadila myšlenka otevřených systémů a jednotných komunikačních protokolů. Zatímco v průmyslové automatizaci byla již dříve vytvořena řada standardů, došlo v automatizaci budov teprve v druhé polovině 80. let k formování prvních komunikačních standardů, jako byl např. německý protokol pro přenos dat nezávislý na firmách FND a Profibus GA s profily pro automatizaci budov. V roce 1990 byl pak na evropské úrovni ustanoven technický výbor, který pro automatizaci budov vybíral sběrnice ze stávajících standardů. Pro operátorskou úroveň byly zvoleny sběrnicové standardy BACnet a FND, pro řídicí úroveň BACnet s LonTalk, Profibus FMS a WorldFIP, pro nejnižší úroveň BatiBus, EHS, EIB a LON, zakotvené od roku 1996 v evropské normě EN 50170.
Použitá literatura: [1] Bucceri, R.: How to Automate Both New & Existing Homes, Silent Servant, 2006 [2] Garlík, B.: Základy elektrotechniky, ČVUT Praha, 2010; interní skriptum katedry TZB [3] Horák, Z., Krupka, F.: Fyzika. 2, Vyd. Praha: SNTL 1976 [4] Javorskij, B. M., Selezněv, J. A.: Přehled elementární fyziky, 1. vyd., Praha SNTL 1989 [5] Lepil, O.: Fyzika pro gymnasia – Optika, 3. vyd. Praha: Prometheus, 2002 [6] Králová, J., Doležal, P.: Different approaches to kontrol of TISO thermal system, In Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Rada strojní, 2. vyd., 2009, roč. 55, c. 2, s. 73–78 [7] Garlík, B.: Elektrotechnika & Inteligentní budovy, Skriptum ČVUT, Praha 2010 [8] http://autnt.fme.vutbr.cz/szz/2010/DP_Richter.pdf
english synopsis Trends in Building System Solutions in Terms of their Engineering Services and Installations
The article is an introduction to the issue of development of building system solutions. A comprehensive phenomenon entailing a system view of building solutions in terms of structure and engineering services and installations, including their effect on power consumption and internal environment is the intelligent building. The information society, artificial intelligence, creation of internal environment, safety and power savings, all of these features have set up a basis to build up the concept of intelligent buildings. The understanding of the knowledge work nature and human requirements for space, architecture, design and other characteristics of the building is the key factor of success in the building industry. The usability of buildings is a consequence thereof.
klíčová slova:
Závěr Budovy byly stavěny inteligentně již po staletí. Informační společnost, umělá inteligence, tvorba vnitřního prostředí, bezpečnost a úspora energií, to vše postavilo základ pro budování konceptu inteligentních budov. Porozumění povahy znalostní práce a lidských nároků na prostor, architekturu, design a další vlastnosti budov je klíčovým faktorem úspěchu ve stavebním průmyslu. Využitelnost budovy je toho důsledkem. ■
technické zařízení budov, inteligentní budovy, fuzzy logika, neuronové sítě a evoluční výpočty
keywords: engineering services and installations, intelligent buildings, fuzzy logic, neuron networks and evolution computation
odborné posouzení článku: Ing. Ondřej Dolejš, Ph.D. WAGO Elektro spol. s r. o.
stavebnictví 11–12/10
33
inzerce
Novinka mezi odpadními systémy MASTER3
V minulém čísle našeho časopisu jsme si všimli zajímavého inzerátu společnosti Pipelife Czech s.r.o., který propagoval nový tichý odpadní systém MASTER 3. Naše otázky týkající se této novinky v sortimentu firmy Pipelife Czech s.r.o. nám zodpověděl produkt manažer pro in-house systémy Ing. Majid Saleh. Na trhu zrovna představujete nový tichý odpadní systém MASTER 3. V sortimentu jste již dříve měli pro tyto aplikace systém STILLA. Můžete nám říci, proč přicházíte na trh s novým systémem? S tichým odpadním systémem STILLA jsme každým rokem dosahovali na našem trhu lepších obchodních výsledků, což nebylo vůbec snadné při krizi ve stavebnictví v posledních třech letech. Máme řadu refe-
renčních staveb – zejména u nové bytové výstavby, hotelů či staveb, kde byl kladen požadavek na útlum hluku v odpadním potrubí. Mohu jmenovat třeba Onkologický pavilon ve Fakultní nemocnici Plzeň. Při našem průzkumu trhu zaměřeného na to, co brání rozšířenějšímu prodeji a instalaci tichých odpadních systémů, kdy jsme získali informace od velkoobchodů TZB a realizačních firem, se vyskytovaly jako nejčastější důvody proč tomu tak je, tyto argumenty: velký cenový rozdíl mezi běžným a tichým odpadním systémem, úzký rozsah sortimentu, nedostupnost v rámci pultového prodeje. Vzhledem k tomu, že ve skupině Pipelife jsou v různých zemích nabízeny jiné systémy, provedli jsme u těchto systémů interní benchmark, a jako nejvýhodnější i s ohledem na zjištěné informace z trhu nám vyšel systém MASTER 3. Proto jsme se rozhodli tento systém českému trhu nabídnout. Jaké výhody systém MASTER 3 nabízí? Jedná se o řadu výhod – samozřejmě na prvním místě je účinné tlumení hluku, dále široký rozsah sortimentu od DN 32, možná instalace trubek i v zemi pod budovami, výborné hydraulické vlastnosti, chemická a biologická odolnost, snadná montáž, kompaktibilita s klasickým HT systémem bez nutnosti užití speciálních přechodek, instalace možná i při mrazu, pružnost systému, vysoká životnost, výhodná cena.
34
stavebnictví 11–12/10
Zmínil jste široký rozsah sortimentu – již od dimenze 32. To u tichých systémů není zvyklostí – jaký je vlastně výrobkový rozsah systému MASTER 3? Ano, máte pravdu. Převážná většina dodavatelů tichých odpadních systémů na českém trhu nabízí sortiment od dim 50, my jsme rovněž STILLU nabízeli od dim 50. Nový systém MASTER 3 začíná na dim 32 jako běžný odpadní systém. Rovněž varianty délek trubek a škála tvarovek se blíží k rozsahu sortimentu HT. V sortimentu tvarovek jsou také připojovací kolena a přímé kusy k zařizovacím předmětům. Jsme schopni dodat i různé kombinace dvojitých, rohových či jiných odboček přímo na zakázku. V rámci výhod je uvedena i výhodná cena. Investory bude určitě zajímat, jaké jsou vícenáklady při záměně běžného odpadního systému HT tichým odpadním systémem MASTER 3? Vezměme si reálnou situaci – dvoupodlažní rodinný dům s celkem 12 připojovacími odpadními místy – od toalet přes sprchy či vany až ke dřezu. Pokud by se realizovalo komplet v běžném odpadním systému HT, náklady na materiál budou činit cca 3.800,- Kč, v případě kompletní realizace v tichém odpadním systému MASTER 3 budou tyto náklady 6.100,- Kč, tudíž rozdíl 2.300,- Kč. Pokud vezmeme v potaz celkové investiční náklady na stavbu domu, které se pohybují v řádech milionů, je tento vícenáklad opravdu malý, obzvlášť když je nositelem vyšší užitné hodnoty. Děkuji za rozhovor. Pipelife Czech s.r.o. Kučovaniny 1778 765 02 Otrokovice tel.: +420 577 111 211
[email protected] www.pipelife.cz
technická zařízení budov
text: Dionýz Gašparovský
grafické podklady: autor
Riešenia pre implementáciu energetickej certifikácie osvetlenia v budovách Doc. Ing. Dionýz Gašparovský, Ph.D. Pôsobí na Slovenskej technickej univezite, Fakulte elektrotechniky a informatiky ako vysokoškolský pedagóg. Aktívne sa venuje problematike svetelnej techniky a elektroinštalácií. Predseda Slovenskej svetelnotechnickej spoločnosti, podpredseda Slovenského národného komitétu CIE a člen technických normalizačných komisií doma aj v zahraničí. E-mail:
[email protected]
V súlade so zákonom NR SR č. 555/2005 [1] a vyhláškou MvaRR č. 625/2006 [2], ako vykonávacím predpisom k uvedenému zákonu, sa s účinnosťou od 1. januára 2008 na Slovensku spustil proces energetickej certifikácie budov. Oblasť osvetlenia je z pohľadu energetickej certifikácie budov metodicky podchytená v norme STN EN 15193 [4]. Treba však upozorniť, že certifikant musí pri svojej práci využívať aj celý rad ďalších noriem – jednak normy zamerané na energetickú certifikáciu (napr. STN EN 15217 [6]), jednak svetelnotechnické normy (napr. STN EN 12464-1). Norma EN 15193 sa na úrovni CEN tvorila za veľmi náročných časových podmienok, preto obsahuje celý rad chýb, nepresností a nedorobkov. Certifikáciu musíme chápať ako novú oblasť, ktorej postupné zavedenie nemôže byť „veľkým skokom“. Predpokladá sa, že metodika aj legislatívne predpisy sa budú postupne vylepšovať a zdokonaľovať. Snáď najdôležitejším právnym rámcom bola doteraz vyhláška č. 625/2006. Jej najväčším kameňom úrazu bolo vymedzenie hraníc pre jednotlivé energetické triedy, k čomu neexistovali prakticky žiadne skúsenosti. Prax však ukázala, že hranice tried boli zhruba stanovené dobre. Tu sa nemôžeme oprieť ani o zahraničné prístupy, lebo Slovensko je v tomto smere vpredšie ako väčšina ostatných krajín. Napríklad samostatné škály pre jednotlivé miesta spotreby nemá väčšina krajín. Príslušná norma hovorí, že takéto škály sú potrebné, avšak dajú sa pripraviť neskôr, keď bude dostatok podkladov na ich vypracovanie. Ďalšie problémy, ktoré sa dajú pripísať nedokonalosti vyhlášky, vyplynuli až v procese spracúvania prvých certifikátov. V tomto príspevku sú zhrnuté najdôležitejšie problémy a spôsoby ich riešenia, ako boli zapracované do dikcie novej novej vyhlášky č. 311/2009 [3]. Do vyhlášky sa premietli získané praktické skúsenosti a aktuálny stav poznania. V tomto príspevku sa zameriame na oblasť osvetlenia, aj keď pozornosť by si zaslúžili aj nové podmienky všeobecného charakteru (ako napr. spôsob evidencie certifikátov a pod.); v prípade potreby sa dajú nájsť v spomínanej vyhláške. Je dôležité upozorniť, že nakoľko vyhláška má vyššiu právnu silu ako norma, vyhláškou bolo možné vyriešiť aj zjavné nedostatky normy
STN EN 15193 a týmto spôsobom ich prakticky eliminovať. V takomto prípade je pri tvorbe alebo revízii normy obvyklé vyžadovať národnú odchýlku, ktorá je publikovaná v európskej norme EN a ktorú preberajú členské krajiny CEN. V tomto prípade sa ale predpokladá, že pri ďalšej revízii normy EN 15193 sa môže meniť priamo metodika v normatívnej (resp. aj v informatívnej) časti. V Českej republike je situácia podobná ako na Slovensku, proces certifikácie je však oneskorený približne o jeden rok a metodicky (v oblasti osvetlenia) využíva len základné postupy, prípadne ich ešte viac zjednodušuje. Ako ukážeme v tomto článku, v mnohých aspektoch použitie metodiky podľa EN 15193 vedie k nevhodným, nereálnym až nepoužiteľným výsledkom. Prezentované informácie môžu byť preto podnetom pre úpravu českej národnej metodiky.
Priestory s nedostatočným osvetlením Doterajšie predpisy a najmä metodika definovaná normou automaticky uvažujú s tým, že základné normatívne požiadavky na osvetlenie sú splnené. Ak je, naopak, návrh kvalitnejší, zrejme vyžaduje vyššiu spotrebu energie, čo metodika netrestá, ale zohľadňuje. Ako však postupovať v prípade, že osvetlenie je nedostatočné, dokonca že je hlboko pod požiadavkami normy? Paradoxne sa to môže odraziť na nízkej spotrebe energie a vysokej triede energetickej hospodárnosti. Podľa novej vyhlášky certifikant bude môcť posúdiť dodržanie noriem pre osvetlenie. Bude plne v jeho kompetencii a na jeho zodpovednosť, aby sa k problému postavil odborne a zodpovedne. Princíp V prvom priblížení certifikant posúdi stav osvetlenia, či na základe odborného odhadu môžu byť normy splnené alebo nie. Úroveň osvetlenia však certifikant bude musieť podložiť orientačným meraním vybraných miestností. Miestnosti na meranie vyberie na základe predchádzajúcej prehliadky tak, aby zahŕňali miestnosti s predpokladaným nedostatočným osvetlením. Počet miestností na meranie musí tvoriť aspoň 10 % celkového počtu miestností. Poznámka: Z uvedeného vyplýva, že certifikant musí byť dostatočne odborne zdatný v oblasti svetelnej techniky, aby mohol vykonať kvalifikovaný odhad! Poznámka: Toto overenie meraním sa nemusí vykonať, ak sa doloží protokol z úradného merania osvetlenia nie starší ako 6 mesiacov, pričom stav osvetľovacej sústavy uvedený v protokole nesmie byť zmenený. Cieľom merania je zistiť udržiavanú osvetlenosť podľa technických noriem. Meranie sa vykonáva v dostatočne hustej sieti kontrolných bodov. Nameraná hodnota priemernej osvetlenosti sa musí znížiť s ohľadom na stanovený udržiavací činiteľ (ktorý sa súčasne použije ako vstupný údaj na výpočet potreby energie na osvetlenie) a s ohľadom na predpokladaný čas do nadchádzajúcej údržby osvetľovacej sústavy. Na meranie sa musí použiť luxmeter s platným overením, môže sa použiť luxmeter aspoň triedy presnosti 2 (dovolená chyba 5 % v rozsahu do 10 000 lx). Z merania sa vystaví zjednodušený protokol, ktorý musí obsahovať minimálne tieto údaje pre každú meranú miestnosť: stavebnictví 11/10
43
– identifikácia predmetu merania; – meno a podpis pracovníka, ktorý vykonal meranie; – dátum a čas merania; – teplota prostredia počas merania; – napätie vo svetelnom obvode v čase merania; – namerané hodnoty osvetlenosti; – v ypočítaná priemerná osvetlenosť a rovnomernosť osvetlenia; – udržiavací činiteľ a čas do nadchádzajúcej údržby; – stav osvetľovacej sústavy a iné dôležité skutočnosti potrebné na posúdenie vplyvov na osvetlenosť; – v ypočítaná hodnota udržiavanej osvetlenosti; – porovnanie nameranej udržiavanej osvetlenosti s normatívnou požiadavkou; – jednoznačný výsledok overenia. Princíp Overenie dodržania projektovej hodnoty osvetlenosti sa pokladá za pozitívne, ak je dosiahnutá predpísaná osvetlenosť aspoň v 90 % meraných miestností, ináč je výsledok overenia negatívny. V prípade negatívneho výsledku overenia dodržania projektovanej hodnoty osvetlenosti sa celková ročná potreba energie na osvetlenie v budove zvýši o 200 %. Tým sa budova dostane do veľmi nevýhodnej energetickej triedy. Poznámka: Navýšenie o 200 % (t.j. v podstate na trojnásobok nameranej hodnoty) treba chápať ako určité paušálne „penále“, ktorého hodnota vychádza z doterajších skúseností – udržiavaná osvetlenosť veľmi často dosahuje iba tretinu požadovaných hodnôt a niekedy aj menej. Hodnoty zistené meraním sú len indikatívne a nedajú sa použiť ako koeficient na úpravu vypočítanej spotreby energie.
Nesprístupnené miestnosti a miestnosti bez osvetlenia Často sa vyskytuje problém s tým, že počas certifikácie nie sú alebo nemôžu byť niektoré miestnosti sprístupnené. Tak vzniká pri certifikácii chyba, ktorú nemôžeme vo všeobecnosti zanedbať. Princíp Nová vyhláška priamo vyžaduje sprístupnenie všetkých miestností a iba ako to nie je v odôvodnených prípadoch možné a ak sa potrebné údaje nedajú zistiť z dôveryhodných podkladových materiálov, ročná potreba energie na osvetlenie sa v nesprístupnených miestnostiach číselne určí ako päťdesiatnásobok podlahovej plochy týchto miestností. Týmto spôsobom bude spotreba nesprístupnených miestností zahrnutá. Týmto opatrením sa má eliminovať zámerné nesprístupnenie miestností za účelom dosiahnutia lepších výsledkov. Päťdesiatnásobok podlahovej plochy totiž predstavuje približne horné hranice LENI najhorších energetických tried (pre rôzne kategórie budov), teda nevýhodnú situáciu. Dôležité upozornenie: Treba upozorniť, že cieľom certifikácie nie je ani tak čo najpresnejší výpočet skutočnej spotreby energie na osvetlenie, ale výpočet spotreby za štandardných podmienok, porovnateľných s inými budovami.
Príklad Auditpasportovaním osvetlenia škôl a školských zariadení bolo zistené, že referenčná hodnota fondu budov tejto kategórie je v skutočnosti výrazne vyššia, osvetlenie je vo väčšine budov veľmi staré a neefektívne. V porovnaní s administratívnymi budovami sú však nároky na osvetlenie nižšie, čo následne vedie k nižšej spotrebe energie. V zmysle uvedeného bola zvýšená referenčná hodnota Rs tak, aby bola adekvátne nižšia ako pre administratívne budovy. Pre športové zariadenia bola z podobných dôvodov mierne zvýšená hodnota Rs. Hranice jednotlivých tried sa určili postupom podľa STN EN 15217 [6] z referenčných hodnôt Rr a Rs. Navrhované rozpätie jednotlivých tried je v tab. 1. Potreba energie na osvetlenie sa uvedie aj číselne v kWh/(m2.a) a porovná sa s požadovanou minimálnou hodnotou.
Prevádzkový čas budov Jedným z najväčších problémov pri certifikácii bola nejednoznačnosť použitia prevádzkových časov budov. V metodike figuruje prevádzkový čas (vo formáte od – do), ktorý sa ešte delí na čas s dostupným denným svetlom a bez denného svetla. Od prevádzkového času ale priamo závisí spotreba energie na osvetlenie za rok, čo je prirodzené. Ak však chceme navzájom porovnať budovy, uplatnenie takéhoto prístupu je výslovne chybné. Vyskytli sa prípady, keď napr. niektoré administratívne budovy pracovali na dve zmeny, alebo v prípade dispečerskej budovy na tri zmeny. Spôsob využívania budovy ale nepredstavuje energetické vlastnosti budovy! A o to pri certifikácii ide. Príklad Majme dve navlas rovnaké budovy, rovnako orientované, v rovnakej lokalite, s rovnakým vybavením atď. Jedna budova by podľa súčasných prístupov mohla mať triedu A, kým druhá, prevádzkovaná nepretržite, prakticky s trojnásobnou spotrebou, by bola na chvoste hodnotenia! Princíp Riešenie spočíva v zavedení štandardných prevádzkových časov, ktoré by sa pri výpočte používali bez ohľadu na skutočné prevádzkové časy budovy. Východiskovým údajom pri návrhu bola tabuľka ročných prevádzkových časov pre jednotlivé kategórie budov, používaná v rámci rýchlej metódy. Použiteľnosť údajov v tabuľke súvisí s nasledovnými skutočnosťami: – r ýchla metóda ako celok ani jej jednotlivé časti nie sú rozhodujúce pre aplikáciu komplexnej metódy, pretože v súčasnosti metóda poskytuje nepoužiteľné výsledky, vyžaduje kompletnú revíziu; – ročné prevádzkové časy pre rýchlu metódu patria iba k informatívnym hodnotám normy; – nie je zrejmé, či sa jedná o prevádzkové časy osvetľovacej sústavy s možným časom nečinnosti počas dňa (t.j. s deleným prevádzkovým časom pre tD); – nie je zrejmé, či uvedené ročné prevádzkové časy zahŕňajú alebo nezahŕňajú víkendy. Napriek uvedenému rýchla metóda poskytuje určité vodítko a podľa možnosti bolo snahou uvedené časy dodržať.
Hranice energetických tried Z praktických skúseností vyplýva, že doterajšie hranice energetických tried pre osvetlenie sú mierne prísne. Navrhovaná úprava preto zvyšuje hodnoty koeficientov Rr a Rs približne o 10 %, čo s ohľadom na súčasný stav poznania lepšie korešponduje so skutočnosťou.
44
stavebnictví 11–12/10
▼ Šablóna na zobrazenie energetickej triedy pre oblasť osvetlenia
Kategória budovy
Triedy energetickej hospodárnosti budovy A
B
C
D
E
F
G
26 - 30
31 - 38
39 - 45
> 45
Rodinné domy
nehodnotí sa
Bytové domy
nehodnotí sa
Administratívne budovy
≤ 10
11 - 20
21 - 25
Budovy škôl a školských zariadení
≤8
9 - 16
17 - 22
23 - 27
28 - 34
35 - 41
>41
Budovy nemocníc
≤ 13
14 - 26
27 - 33
34 - 40
41 - 50
51 - 60
> 60
Budovy hotelov
≤ 12
13 - 24
25 - 31
32 - 37
38 - 46
47 - 56
> 56
Budovy reštaurácií
≤ 12
13 - 24
25 - 31
32 - 37
38 - 46
47 - 56
> 56
Športové haly a iné budovy určené na šport
≤9
10 - 17
18 - 23
24 - 28
29 - 35
36 - 42
> 42
Budovy pre veľkoobchod-né a maloobchodné služby
≤ 11
12 - 21
22 - 27
28 - 33
34 - 41
42 - 50
> 50
▲ Tab. 1. Škály energetických tried pre osvetlenie
Analýzou údajov bolo zistené a overené, že v prípade niektorých druhov budov prevádzkové časy zahŕňajú aj víkendy, v troch prípadoch (kancelárie, školy a výrobné prevádzky) však určite nie. Napríklad v prípade kancelárií (administratívnych budov) by denný prevádzkový čas bol kratší ako 7 h, čo nepokrýva ani základnú pracovnú zmenu. V ďalšom kroku bolo potrebné denný prevádzkový čas vymedziť začiatkom a koncom tak, aby bol podľa možnosti v súlade so súhrnným ročným rozdelením na časy s denným svetlom tD a bez denného svetla tN podľa rýchlej metódy, s uvážením vyššie uvedených skutočností. Treba však pripomenúť, že prípadná prevádzka osvetľovacej sústavy počas dňa nezvyšuje podiel tN (čo sa neskôr ukázalo ako najväčší problém) a že na komplexnú metódu tieto nejasnosti rýchlej metódy nemajú žiaden vplyv, pretože rýchla metóda uplatňuje vplyv dostupnosti denného svetla odlišným spôsobom. Ročné rozdelenie prevádzkových časov na tD a tN na základe stanovených časov OD – DO bolo riešené pomocou certifikačného softvéru EHB LiteCalc [8]. Z výsledkov vyplynulo, že údaje uvedené v rýchlej metóde sú nereálne, teda nepoužiteľné. Predpokladáme, že časy majú vyhovovať pre európsky geografický priestor, uplatniť sa dá zemepisná šírka 50° ako určitá stredná hodnota. Väčšie rozpory sú však napr. s rozdelením časov pre reštaurácie a všetky ostatné prípady s 2000 h svietenia v časoch bez denného svetla. V týchto prípadoch sa nedajú nájsť uspokojivé riešenia. Príklad V prípade kancelárií by sa 250 h ročne v čase bez denného svetla dalo dosiahnuť len vtedy, ak by prevádzka začínala o 6.00 ráno a jednalo by sa o lokalitu na 60° severnej šírky, čo je sever Európy. Pri vymedzení časov prevádzky OD – DO bola do úvahy braná aj bežná prax na Slovensku, avšak s uvážením denných prevádzkových časov v hodinách. Výsledky sú v tab. 2 a tab. 3. Prevádzkové časy vo vyhláške sa v niektorých prípadoch odchyľujú od pôvodného návrhu, čo je dané zlúčením hotelov a reštaurácií do jedného riadku (hoci na to nebol dôvod) a zrejme omylom v prípade obchodov. V každom prípade pôvodne navrhované časy boli stanovené na základe praxe a upravené hodnoty tejto praxi nezodpovedajú (pozri predpoklady uvedené ďalej, reštaurácie nezačínajú prevádzku o 7.00!). Ďalšie predpoklady: – pracovná činnosť v kanceláriách a školách začína približne o 8.00, určitý čas je vyčlenený na príchod a odchod; – v školách sa neuplatňuje poobedňajšie (dvojzmenné) vyučovanie; – pre školy sa neuvažovali prázdniny, ináč by výsledné hodnoty neboli v súlade so skutočnosťou; – v nemocniciach bežne tvorí veľkú čas budovy lôžková časť, kde je situácia podobná ako v hoteloch, pracovné priestory s týmto do značnej miery korelujú; – malý počet reštaurácií, ktoré nie sú v hoteloch, poskytuje raňajky; prevádzka začína približne o 10.00 (s otvorením pre hostí v priemere medzi 10 a 11 h) a končí najčastejšie okolo 22.00 (iba v piatok a v sobotu o niečo dlhšie);
– športoviská začínajú rannými tréningmi a končia hodinami pre verejnosť, v rámci jednotlivých športov sa tieto časy môžu aj výraznejšie líšiť; pred 7 h môže byť v prevádzke len technologické osvetlenie (maľovanie čiar, upratovanie), po 20 h sú otvorené len určité typy športovísk (napr. verejné telocvične s posilňovňami) alebo určité zápasy v neskorších hodinách sa konajú len výnimočne (napr. v prime time TV); – pre obchody sa nedá nájsť ideálny čas v trvaní 14 h, výsledok je najvhodnejším kompromisom; niektoré potraviny otvárajú o 6.00 a prevádzku končia o 18.00, po 20 h sú v prevádzke väčšinou len supermarkety (buď do 21 h alebo do 22 h); posun na 7.00–21.00 sa ukazuje ako menej vhodný. Stanovené vymedzenie prevádzkových časov súhlasí s bežnou praxou a je v dobrom súlade s ročnými prevádzkovými časmi rýchlej metódy. Rozdelenie prevádzkových časov na časy s denným svetlom a bez denného svetla uvedené v rýchlej metóde sú chybné. Dá sa odporúčať komplexná revízia rýchlej metódy.
Národné činitele pre rýchlu metódu Odhad potreby energie na osvetlenie rýchlou metódou má slúžiť na orientačné zatriedenie budovy z pohľadu energetickej náročnosti vo fáze spracovania projektovej dokumentácie. Na základe prijatých Kategória budovy
tD
tN
Administratívne budovy
2250
250
Budovy škôl a školských zariadení
1800
200
Budovy nemocníc
3000
2000
Budovy hotelov
3000
2000
Budovy reštaurácií
1250
1250
Športové haly a iné budovy určené na šport
2000
2000
Budovy pre veľkoobchodné a maloobchodné služby 3000
2000
▲ Tab. 2. Štandardné časy využitia denného svetla tD a časy využitia osvetlenia bez denného svetla tN pre rýchlu metódu ▼ Tab. 3. Štandardné prevádzkové časy budov pre komplexnú metódu. * Pôvodne navrhované údaje, ktoré vo vyhláške neboli akceptované.
Kategória budovy
Začiatok Koniec prevádzky prevádzky
Administratívne budovy
7.00
16.30
Budovy škôl a školských zariadení
7.00
14.30
Budovy nemocníc
7.00
21.00
7.00
22.00 (21.00*)
7.00 (10.00*)
22.00
7.00
20.00
7.00 (6.00*)
20.00
Budovy hotelov Budovy reštaurácií Športové haly a iné budovy určené na šport Budovy pre veľkoobchodné a maloobchodné služby
predpokladov má rýchla metóda dávať horšie výsledky ako metóda komplexná, čo vytvára prirodzený tlak na využitie sofistikovanejšej komplexnej metódy v procese certifikácie. Vzťah na výpočet odhadu ročnej potreby energie na osvetlenie rýchlou metódou uvažuje s inštalovaným príkonom ako východiskovým údajom, prevádzkovými časmi osvetlenia rozdelenými na čas s dostatočným denným svetlom a čas bez denného svetla (úprava prevádzkových časov je v bode 5) a s činiteľmi, ktoré inštalovaný príkon znižujú v dôsledku spôsobu riadenia osvetlenia na základe vonkajších vplyvov (vrátane manuálnych povelov). Ide o činiteľ riadenia na konštantnú osvetlenosť FC, činiteľ využitia denného svetla FD a činiteľ obsadenosti FO. Doteraz rýchla metóda, tak ako je definovaná v norme STN EN 15193, dávala značne neadekvátne výsledky, ktoré posúvajú energetickú triedu budovy aj o 2 až 4 stupne nadol oproti výsledkom komplexnej metódy. Ak zoberieme do úvahy, že nová alebo rekonštruovaná budova má spĺňať aspoň požiadavky na triedu B a že projekt osvetlenia (resp. elektroinštalácie) má v samostatnej časti aj hospodárnosť osvetlenia, výsledky rýchlej metódy sú nepoužiteľné, zavádzajúce až odstrašujúce. Pritom komplexná metóda je bližšie k realite a výsledky získané komplexnou metódou, hoci ide o štandardné posúdenie potreby a nie čo najvernejší výpočet skutočnej spotreby, reálne vyjadrujú energetickú náročnosť budovy z pohľadu osvetlenia. Z uvedeného vyplýva, že normou odporúčané hodnoty činiteľov sú v našich podmienkach nepoužiteľné. Norma však výslovne uvádza, že sa v rámci jednotlivých krajín môžu prijať národné hodnoty (normatíva) a údaje uvedené v norme sa môžu použiť, ak takéto národné hodnoty nie sú k dispozícii. Legislatívnym dokumentom sa teda dajú stanoviť štandardné hodnoty s vyššou právnou silou a nebude to v rozpore s normou, t.j. normu nebude nevyhnutné upraviť o národné odchýlky následne. Tento problém teda plne rieši nová vyhláška č. 311/2009. V súčasnosti sú k dispozícii dostatočné údaje o praktických výpočtoch činiteľa denného svetla a činiteľa obsadenosti len pre administratívne budovy. Údaje o ostatných budovách sú v tejto fáze len odvodené od administratívnych budov. Princíp Priemerný činiteľ využitia denného svetla resp. obsadenosti je získaný priemerovaním údajov za celú budovu, t.j. pre všetky miestnosti, čo sa dá týmto spôsobom premietnuť do rýchlej metódy, ktorá pracuje s inštalovaným príkonom osvetlenia v celej budove. Ďalším priemerovaním týchto údajov bola získaná hodnota činiteľa využitia denného svetla resp. činiteľa obsadenosti, ktorá sa navrhuje na použitie ako štandardná hodnota pre rýchlu metódu. Rozptyl výsledkov okolo priemernej hodnoty je malý v oboch prípadoch, čo dáva dobré predpoklady na zavedenie národných štandardných hodnôt. Poznámka: Uvedeným spôsobom boli získané priemerné činitele za 23 administratívnych budov. Národné hodnoty zavedené novou vyhláškou č. 311/2009 sú uvedené v tab. 4 a tab. 5. Spôsoby riadenia osvetlenia (vysvetlivky k tabuľkám 4 a 5): R1 Manuálne: dvojstavový spínač ZAP/VYP bez snímačov R2 Manuálne: dvojstavový spínač ZAP/VYP s funkciou časového vypnutia R3 Pohybový snímač: auto ZAP + stmievanie R4 Pohybový snímač: auto ZAP + auto VYP R5 Pohybový snímač: manuálne ZAP + stmievanie R6 Pohybový snímač: manuálne ZAP + auto VYP R7 Fotobunka: manuálne ZAP + stmievanie na konštantnú osvetlenosť
46
stavebnictví 11–12/10
R8 Fotobunka: spínanie alebo stmievanie v závislosti od denného svetla R9 Centrálne ovládanie osvetlenia.
Softvér pre energetickú certifikáciu budov Napriek širším diskusiám u nás aj v zahraničí otázka použiteľnosti softvéru nie je upravená žiadnym legislatívnym predpisom. Svetlo do tohto problému zatiaľ nevnáša ani nová vyhláškia, lebo doteraz nie je dohodnuté všeobecne akceptovateľné riešenie. V rámci EÚ bolo vykonané celoeurópske zisťovanie v rámci projektu CENSE [9], ktoré v otázkach softvéru prinieslo takisto rozporné výsledky. Najmä fakt, že respondenti nie sú pripravení spoľahnúť sa na softvérovú podporu. V Českej republike bol spracovaný národný kalkulačný nástroj, ktorý je síce voľne šíriteľný, využíva však rýchlu metódu na výpočet osvetlenia. A tá na certifikáciu nie je použiteľná. V Slovenskej republike je k dispozícii samostatný softvérový produkt pre oblasť certifikácie osvetlenia – EHB LiteCalc 3.1. V súčasnosti sa pripravujú rôzne národné verzie softvéru, vrátane českej. Pre úplnosť spomeňme všeobecne zamerané svetelnotechnické programy ako napr. Dialux, ktoré umožňujú výpočet spotreby energie na osvetlenie v zmysle EN 15193. S použitím tohto programu je však spojené množstvo problémov, najmä implementácia národných podmienok. V tomto smere je Dialux u nás na nepoužiteľný ani na certifikáciu a dnes už ani na projektový návrh osvetlenia (čo sa týka energetickej hospodárnosti). Otázky a problémy súvisiace so softvérom sa dajú zhrnúť do nasledovných bodov: Má existovať špeciálny softvér na energetickú certifikáciu alebo má byť výpočet spotreby energie na osvetlenie súčasťou všeobecných svetelnotechnických programov? Projekt CENSA priniesol názor, že sú vhodné oba prístupy s vytvorením všeobecného rozhrania na výmenu údajov. S týmto názorom sa dá súhlasiť, problémy však môžu vzniknúť v prispôsobení väčších programových balíkov národným podmienkam jednotlivých krajín. Má byť jeden softvér pre certifikáciu budovy alebo samostatne pre jednotlivé miesta spotreby? Doterajšie názory prevažujú v prospech jedného Kategória budovy
R1 – R7
R8
R9
Administratívne budovy
0,92
0,85
0,92
Budovy škôl a školských zariadení
0,92
0,85
0,92
Budovy nemocníc
0,92
0,90
0,92
Budovy hotelov
0,92
0,92
0,92
Budovy reštaurácií
0,98
0,98
0,98
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
Športové haly a iné budovy určené na šport Budovy pre veľkoobchodné a maloobchodné služby
▲ Tab. 4. Národné hodnoty činiteľa využitia denného svetla FD pre rýchlu metódu ▼ Tab. 5. Národné hodnoty činiteľa obsadenosti FO pre rýchlu metódu
Kategória budovy
R1 – R2 R3 – R6 R7 – R8
R9
Administratívne budovy
0,7
0,5
0,7
0,6
Budovy škôl a školských zariadení
0,5
0,4
0,5
0,5
Budovy nemocníc
0,9
0,9
0,9
0,9
Budovy hotelov
0,8
0,7
0,8
0,8
Budovy reštaurácií
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
Športové haly a iné budovy určené na šport Budovy pre veľkoobchodné a maloobchodné služby
spoločného softvéru. Tu však treba namietať. Ani u nás ani v žiadnej krajine nemôžeme očakávať odborné znalosti certifikantov pre všetky oblasti. U nás je to navyše upravené legislatívne, pre oblasť osvetlenia sa vyžaduje vzdelanie elektrotechnického zamerania. Takto je veľmi ťažké zdieľať spoločný softvér medzi viacerými odborníkmi. Riešením môže byť opäť vytvorenie spoločného rozhrania medzi rôznymi programami alebo vytvorenie jedného softvéru so samostatne použiteľnými modulmi. Kto bude zodpovedný za správnosť výpočtov, ktoré vykoná softvér? A to hlavne s ohľadom na značnú nejednoznačnosť metodiky, ktorú je potrebné do softvéru implementovať. Softvér by mal byť pomôckou pre certifikanta, nástrojom, ktorý umožní vykonať rutinné výpočtové operácie. Nemá však byť prostriedkom, do ktorého certifikant „nakŕmi“ vstupné údaje a prevezme si nekriticky výsledky. Certifikant by mal mať plnú kontrolu nad výpočtom a mal by mať možnosť zobraziť si všetky medzivýsledky. To softvér typu Dialux neumožňuje. Istý čas trvali aj diskusie na možné centrálne (oficiálne) validovanie softvérov, v súčasnosti však tento prístup nie je aktuálny, o.i. by vyžadoval spracovanie štandardných vstupných údajov na komparatívne účely a pod.
Kvalita spracovaných certifikátov Za jeden z najväčších problémov sa dá považovať kvalita mnohých doteraz spracovaných certifikátov. Príčinou je najmä cenový boj, snaha znížiť cenu certifikátu na minimum, čomu zodpovedá aj nevyhnutné zníženie prácnosti a patričná kvalita celého procesu. Jedna spoločnosť sa vo svojej internetovej ponuke dokonca netajila tým, že poskytuje spracovanie certifikátu poštou: ”Pošlite nám podklady, my vám zašleme certifikát”. Bez návštevy objektu, bez vizuálnej prehliadky a akéhokoľvek odborného posúdenia skutkového stavu! Bez akéhokoľvek overenia, aké zariadenia (svietidlá, ovládacie prístroje) sú v objekte skutočne nainštalované! Oblasť osvetlenia sa často vyrieši jednoduchou aplikáciou rýchlej metódy, ktorá však na tento účel nie je určená a nikdy nebola na tento účel zamýšľaná. Žiaľ, doterajšie predpisy tomu nijako nebránili. Vyhláška č. 311/2009 tento problém už rieši a na certifikáciu vyžaduje použiť komplexnú metódu (príslušné ustanovenie je v Prílohe 3 bod h)). Na projektové hodnotenie vyhláška umožňuje použiť rýchlu metódu (Príloha 3, bod l)). Použitie komplexnej metódy znamená prácu s väčším súborom údajov, čo by malo viesť ku skvalitneniu certifikácie. V súčasnosti ešte stále absentuje dôsledná kontrolná činnosť. Neoveruje sa kvalita spracovaných certifikátov, chýbajú postihy a teda aj prirodzený tlak na certifikačnú prax. Značne nedôsledné je aj vyžadovanie certifikátov pri kolaudácii budov, v ostatných prípadoch (predaj, prenájom budovy) je situácia ešte horšia. Stavebné úrady často ani nevedia o svojich povinnostiach na poli energetickej certifikácie. To všetko dáva priestor na zľahčovanie povinností ba dokonca až na defraudovanie oprávnenia na výkon činnosti certifikanta. Žiaľ, ani vyhláška č. 311/2009 zatiaľ nepriniesla v tomto smere zlepšenie. Riešením je jednoznačne výkon kontrolnej činnosti.
Záver Určite by bolo možné nájsť ďalšie a ďalšie problémy v legislatívnych podmienkach či v normou predpísanej metodike. Už teraz sa pracuje na riešení viacerých častí metodiky, napríklad: Podrobnejšia klasifikácia jednotlivých kategórií budov na podkategórie: napr. školské zariadenia bude potrebné rozčleniť na materské školy, základné školy, stredné školy, vysoké školy, ZUŠ a CVČ – situácia z pohľadu energetickej náročnosti je v nich zásadne odlišná!
Niektoré druhy budov sa nedajú jednoznačne zaradiť do žiadnej kategórie; spomeňme napr. kongresové centrá, obchodné centrá a pod. Výpočet časov tD a tN nie je náplňou normy EN 15193 z dôvodu nefunkčnosti metodiky v návrhu normy [5], certifikanti však postup výpočtu týchto časov nevyhnutne potrebujú v normatívnej podobe. Tento problém nie je priamo uvedený v základnej časti tohto príspevku, lebo ho rieši Slovenská národná metodika [7], a takto má oficiálny štatút. Ako však ukazujú posledné prepočty pre Turecké podmienky (s porovnaním oficiálnych meteorologických údajov) s využitím našej národnej metodiky, možno budú potrebné korekcie niektorých vzťahov. Na druhej strane oblasť osvetlenia je v rámci energetickej certifikácie jednoznačne najprácnejšia. Metodické postupy je preto potrebné skôr zjednodušovať, čo môže byť tiež námetom pre ďalšie vedecké práce v tejto oblasti. ■ Použitá literatúra: [1] Zákon č. 555/2005 NR SR o energetickej hospodárnosti budov a o zmene a doplnení niektorých zákonov [2] Vyhláška MVaRR SR č. 625/2006 ktorou sa vykonáva zákon č. 555/2005 Z. z. o energetickej hospodárnosti budov a o zmene a doplnení niektorých zákonov [3] Vyhláška MVaRR SR č. 311/2009, ktorou sa ustanovujú podrobnosti o výpočte energetickej hospodárnosti budov a obsah energetického certifikátu [4] STN EN 15193:2008 [5] prEN 15193:2005 [6] STN EN 15217:2008 [7] Slovenská národná metodika na energetickú hospodárnosť budov [8] LiteCalc 2.0. Výpočtový softvér na energetickú certifikáciu osvetlenia. Typhoon 2008 [9] Staudt, A.- deBoer, J.- Erhorn, J.: CENSE: A joint effort on bringing the EPBD and CEN 15193 „prEN 15193: Energy performance of buildings – Energy requirements for lighting“ into practice. In Proc: Lux Europa 2009, Turkish National Committee on Illuination, Istanbul 2009 , pp. 571 – 578, ISBN 978-975-561-352-9 [10] Flimel, M.: Riziká a chyby pri zabezpečovaní svetla v interieri. In: Světlo. roč. 8, č. 2 (2005), s. 58-60. ISSN 1212-0812 [11] Flimel, M.: Tvorba prostrědí z pohledu optimálních a doporučených mikroklimatických podmínek. In: Vytápění, větrání, instalace. roč. 14, č. 2 (2005), s. 91-92. ISSN 1210-1389
english synopsis Solutions for Implementation of Energy Certification of Buildings and Lighting
The Energy Performance of Buildings Directive (EPBD) is proceeding from preparatory phase to practice in past few years. Slovakia entered this process amongst first countries. Energy certification has been seriously prepared since 2004 and from January 2008 it is a running process. Energy certification of buildings and lighting particularly was from methodological point-of-view new and untried.
klíčová slova: energetická certifikácia osvetlenia, budovy
keywords: energy certification of lighting, buildings
odborné posouzení článku: Ing. Bohumír Garlík, CSc. katedra TZB, Fakulta stavební ČVUT Praha
stavebnictví 11–12/10
47
technická zařízení budov
text: Bohumír Garlík
grafické podklady: autor
Prostředí budov a vliv elektrických a elektromagnetických polí na zdraví Ing. Bohumír Garlík, CSc. Absolvoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, směr Technická kybernetika. Od roku 2004 působí na katedře TZB FSv ČVUT. Je členem ÚNMZ TNK 124 Požární bezpečnostní zařízení a TNK Prevence kriminality při navrhování staveb. Má autorizaci v oboru pozemní stavby. V současné době se orientuje na výzkum a realizaci inteligentních budov a bezpečnostních technologií. E-mail:
[email protected]
Příspěvek se zaměřuje na kvalitu vnitřního prostředí budov zejména v souvislosti s vlivy elektromagnetických a elektrických polí na zdraví a život člověka a na vhodnost praktického využití stavby. Z hlediska sémantického pohledu na topologii budovy má její umístění, výhled a dekorace vliv na její vhodnost k praktickému využití. Budova poskytuje svým uživatelům vnitřní prostředí. V nových budovách nebo při obnově stávajících budov jsou objevovány nové vlastnosti členění prostor budovy do mikrozón a systémů osobní kontroly. Smyslem či cílem je využití centrálních distribučních systémů s uzly reagujícími na individuálního uživatele. Uživatelé a budova společně vytvářejí vzájemnou závislost, protože mohou společně vytvořit organickou jednotu. Kvalita vnitřního prostředí může významně ovlivnit kvalitu práce a zdraví člověka a toto je třeba brát v úvahu při tvorbě nových technologií, které mají za cíl zlepšit užitkovost budovy. Dobře navržená budova může podporovat přátelskou vzájemnou vazbu mezi budovou a jejími uživateli, avšak možný je také úplný opak. Na pragmatické úrovni bude každá část budovy přenášet tiché vzkazy. Například velkolepý vzhled průčelí budovy může vyvolávat představu významného postavení obyvatel. Bude-li věnována pozornost detailům uvnitř budovy a zakomponovaným dekoracím odpovídajícím očekávané kultuře návštěvníků, může tato skutečnost zkvalitnit obchodní vztahy s návštěvníky a správně naladit atmosféru klidného a zdravého života a odpočinku. Společenské a zdravotní aspekty budovy mohou být zakomponovány do designu jak vlastního vybavení, tak uspořádání elektrických rozvodů v budově a umístění elektrických zařízení včetně jejich využívání. Vnější prostředí, zejména vliv elektromagnetických polí od různých zdrojů, jako jsou vysílače, vedení vysokého napětí, kabelové venkovní rozvody, trafostanice VN/NN, rozvodny vysokých napětí, trolejové rozvody tramvají místní dopravy a železničních uzlů, velké podniky s vlastními uzlovými stanicemi vysokého napětí, fotovoltaické zdroje elektrické energie umístěné na budovách nebo na pozemcích, nebo také účinky atmosférických elektrických výbojů, to jsou také základní hodnoty s vlivem na vnitřní prostředí budov.
48
stavebnictví 11–12/10
Interakce elektromagnetického pole a lidského organizmu Již od svého vzniku je život na zemi pod vlivem elektrických a magnetických polí. Život by nebyl bez jejich působení vůbec možný. Zemský magnetizmus má v současné době hodnotu přibližně 0,047 mT. Jeho hodnota klesá od pólu směrem k rovníku a pulzuje denním i ročním rytmem. Magnetické pole země nás chrání před působením kosmického záření. Zemský magnetizmus je velmi slabý v porovnání s magnetickými poli, která jsou v současné době používána v technice. Například u elektromotorů se používá magnetické pole o velikosti jednotek Tesla. Magnetické siločáry procházejí jakoukoliv látkou. Je nutno rozlišovat mezi tzv. diamagnetickými a paramagnetickými látkami. Pro diamagnetické látky je charakteristické, že způsobují zředění siločar magnetického pole. Relativní permeabilita je menší než 1. Relativní permeabilita vzduchu je právě 1. Paramagnetické látky způsobují zhuštění siločar magnetického pole. Relativní permeabilita je větší než 1. Tuto vlastnost mají feromagnetické látky, jako např. Fe, Co, Ni. Lidský organizmus je mírně diamagnetický. Při rozboru účinků elektromagnetického pole v souvislosti s řešením jeho vlivu na lidský organizmus a na prostředí, kde člověk žije, vždy záleží na indukci magnetického pole, tvaru pole, kmitočtu, individuální citlivosti a na řadě dalších fyziologických faktorů. Magnetická indukce jak statická, tak i časově proměnná, vzniká od působení vnějšího magnetického pole a působí na pohybující se náboje (včetně iontů) Lorentzovými silami, které vyvolávají elektrické pole a ve vodivém materiálu následně elektrické proudy. Tato interakce je základem změn vyvolaných magnetickým polem na proudění kapalin, včetně krve. Časově proměnná (pulzní) magnetická pole budí ve vodivém materiálu (tkáni) elektrická napětí a v závislosti na vodivosti materiálu zde protékají elektrické proudy různé intenzity. Vypočtená napětí zdaleka nedosahují potenciálu buněčné membrány vzhledem k jejímu rozměru, ale dochází k ovlivnění receptorů na povrchu buněk indukovaným proudem a tím ke spuštění kaskády biochemických dějů. Připomeňme si, že buňky jsou nejmenší stavební kameny našeho těla, které ještě samy o sobě mohou žít. Jsou tak malé, že je lze pozorovat pouze mikroskopem. Každá buňka se skládá z buněčného jádra a z buněčné membrány (blány). Jen velmi málo buněk nemá jádro, např. zralé červené krvinky. Buňky vytvářejí tkáně (krycí tkáň, žlázová tkáň, vazivová a tuková tkáň, podpůrná tkáň, svalová tkáň a nervová tkáň). Magnetické pole působí na živou tkáň třemi způsoby, a tak uvádí do chodu spouštěcí mechanizmus, který dále rozvíjí biologické reakce na všech úrovních. Elektronová interakce – vzniká na atomární a subatomární úrovni včetně reakce magnetického pole na úrovni elektronů. V rámci těchto interakcí může docházet ke změně spinu elektronů, ale zřejmě jen v případě použití výrazně silných magnetických polí. Elektromechanický efekt – způsobuje změny orientace některých makromolekul, hlavně kyseliny ribonukleové a deoxyribonukleové, bipolárních molekul vody, změny aktivity některých enzymů a konečně dochází ke změnám propustnosti buněčných membrán.
Magnetoelektrický efekt – je založen na indukci vířivých proudů a elektrických potenciálů na mikroanatomických, ale i větších strukturách živého organizmu. Právě touto záležitostí se budeme zabývat v tomto článku. Velikost těchto potenciálů lze vyjádřit jako:
I = p . r . f . γ* . B
[A]
(1)
I – intenzita proudu indukovaného v organizmu; r – poloměr smyčky induktivní tkáňě; p – hustota ztrát; f – kmitočet magnetického pole; γ* – komplexní měrná vodivost tkáně; B – magnetická indukce. Vodivost tkáně vyjádříme:
γ ε* = ε’ε0 + s ; γ* = γ + sε’ε0; s = jω; ε0 = 8,85 pF/m
p = J2/ γ
γ* – komplexní měrná vodivost [S/m]; γ – měrná vodivost [S/m]; ε* – komplexní permitivita; ω – radiální frekvence; ε’ – relativní permitivita; ε0 – permitivita vakua; (měrná vodivost = konduktivita); J – proudová hustota. Dielektrické vlastnosti tuků a svalů znázorňuje graf na obr. 1 a obr. 2. U většiny tkání, při frekvencích elektromagnetické vlny menší jak 1 GHz a γωε’ε0 jsou její dielektrické vlastnosti čistě odporové. Pokud budeme předpokládat takové vlastnosti tkáně, pak vlnová délka λ elektromagnetické vlny ve tkáni bude:
c
λ=
f . Re
√
ε* ε0
[m]
Hloubka proniknutí elektromagnetického pole „L“
L =
c
2πf . Im
√
ε* ε0
[m]
kde c – rychlost světla ve vakuu (obr. 3) Dielektrické vlastnosti tkáně jsou značně disperzní (frekvenčně závislé). Hlavní zdroj rozptylu na nízkých frekvencích je spojen s nabíjecí schopností buněčných membrán, které mají nízkou vodivost a kapacitanci cca 0,01 F/m2. Na nízkých frekvencích mají buněčné membrány vysokou impedanci a elektrický proud teče především prostřednictvím extracelulárního prostoru. Problém je v nahromadění buněčných membrán, které vlivem dipólového momentu buněk vykazují velkou permeabilitu v důsledku hromadění tkáně. U vyšších frekvencí teče elektrický proud přes intracelulární a extracelulární prostor. Výsledkem je pak široký rozptyl tkáně v kmitočtovém rozsahu cca 0,1 až 1 MHz. Např. u frekvencí mikrovlnné trouby (100 až 300 GHz) v určité části tkáně dominuje voda, která představuje asi 80 % hmotnosti měkké tkáně. Voda prochází dielektrikem disperze koncentrované na 25 GHz (při 37 ºC), což se projevuje jako výraznější zvýšení vodivosti tkáně nad 1 GHz s odpovídajícím poklesem permitivity. Při nižší frekvenci (audio) vznikají jiné polarizační mechanizmy v důsledku iontových efektů. Znamená to, že se bude v buňce při stálé magnetické indukci a kmitočtu indukovat tím větší elektrický potenciál, čím bude buňka ▲ Obr. 1. Vodivost tkáně v závislosti na frekvenci pole. Převzato z [10].
▼ Obr. 3. Hloubka pole L a vlnová délka λ ve svalu (plná čára) a tuku (tečkovaná čára), převzato z [10]
▼ Obr. 2. Permitivita tkáně v závislosti na frekvenci pole. Převzato z [10].
49
Magn. indukce (mT) Magn. indukce (mT) Indukovaný proud na hlavu na trup (mA/m)
Biologická odpověď
250
60
1000
Možné extrasystoly a ventikulární fibrilace, značné zdravotní nebezpečí
25–250
6–60
100–1000
Změny v dráždivost centr. nervového systému, možné zdrav. potíže
2,5–25
0,6–60
10–100
Výrazný terapeutický efekt, příznivý vliv na nervový systém, snadnější hojení ran a zlomenin
0,25–2,5
0,06–0,6
1–10
Minimální biologický efekt
0,25
0,06
1
Žádný efekt
▲ Tab. 1. Biologické odpovědi na magnetické pole a indukovaný proud
větší, respektive delší. Odhadovaná elektrická pole v iontových kanálech buněčné membrány se pohybují kolem 10 nV/m. Indukované elektrické potenciály vyvolávají změny šíření vzruchů v nervových vláknech, změnu intenzity látkové výměny buněk a změny v činnosti nervových buněk centrálního nervového systému. Závislost mezi magnetickou indukcí, indukovanými elektrickými proudy a odpovídající biologickou odezvou organizmu je uvedena v tabulce 1. Z výše uvedené tabulky pozorujeme, že se na kvalitě změn podílí hlavně velikost magnetické indukce a expoziční doba. Velikost magnetické indukce získáme měřením a po dosazení do rovnice (1) včetně ostatních hodnot vypočtených a tabulkových, dostaneme pak hodnotu intenzity proudu indukovaného v organizmu. Při výpočtu vodivosti tkáně a hustoty proudu indukovaného v těle, která je úměrná velikosti plochy, kterou smyčka uzavírající proud obepíná. Určíme ze vztahu:
J = γ . r . dB(t) ; J(ω) = γωB(ω) 2 dt
J – hustota indukovaného proudu (A.m2); γ – měrná elektrická vodivost (S.m-1); r – poloměr proudové smyčky (kruhové) (m); dB/dT – prostorově středová hodnota časové změny složky vektoru magnetické indukce (T.s-1), kolmé k plošce smyčky. Průběh indukovaných proudů v těle člověka při dvou různých orientacích těla vzhledem ke směru časově proměnného magnetického pole je vyznačen na obr. 4. Problémem je expozice člověka v extrémně silném statickém magnetickém poli. V souvislosti s tím se uvažuje o zvýšení „mezní“ hodnoty ▼ Obr. 4. Schematické znázornění uzavřených proudových smyček v těle
50
stavebnictví 11–12/10
2 T stanovené ve Směrnici ICNIRP z roku 1995 pro statické magnetické pole a zavedení přesných pravidel pro práci ve velmi silném statickém magnetickém poli. Nyní platí omezení expozice zaměstnance ve statickém magnetickém poli na průměru 0,2 T v jednom dni.
Závěr Nachází-li se člověk ve střídavém elektrickém poli, je povrch těla nabíjen v rytmu pole. Vlivem stálého přítoku a odtoku náboje prochází tělem nepatrný, ale měřitelný střídavý proud, aniž by docházelo ke kontaktu s vodičem pod napětím. To je účinek elektromagnetické indukce. Výsledný indukovaný proud v těle člověka je tím větší, čím vyšší je kmitočet střídavého pole. Střídavá magnetická pole mají stejné vlastnosti jako stejnosměrná magnetická pole – pronikají téměř všemi materiály s výjimkou speciálních kovových slitin. Problém není, zda účinky elektromagnetického pole existují, určitě totiž existují, ale je třeba jim porozumět, porozumět jejich podstatě a hlavně předvídat expoziční podmínky, které vyvolávají. To znamená znát také kinetiku biologické odezvy a odtud hledat závěry pro diagnostiku problému. Byla publikována celá řada studií o přímých a nepřímých účincích elektromagnetického pole. Přímé účinky vyplývají z přímé interakce elektromagnetických polí s lidským tělem, nepřímé účinky pak zahrnují interakce s objektem s různým elektrickým potenciálem a tělem člověka. Současné výsledky laboratorních a epidemiologických studií byly shrnuty do základních expozičních kritérií a referenčních úrovní pro praktické nebezpečí a i tyto jsou mnohdy diskutovány s prezentací na hlavní směry vztahující se na profesní a veřejné expozice. Například pokyny pro vysokofrekvenční elektromagnetické pole a pole s frekvencí 50/60 Hz, které byly vydány IRPA/INIRC v roce 1988 a 1990, jsou nahrazeny novými pokyny pokrývající celé frekvenční spektrum až do 300 GHz. Parametry statického magnetického pole jsou zahrnuty v pokynech ICNIRP vydaných v roce 1994. Česká republika uplatnila směrnici ICNIRP v nařízení vlády č. 480/2000 Sb., z 22. listopadu 2000, o ochraně zdraví před neionizujícím zářením [12]. Nařízení stanoví nejvyšší přípustné hodnoty pro expozici elektrickým a magnetickým polím a elektromagnetickému záření v rozsahu frekvencí od nuly (statická elektrická a magnetická pole) do frekvence 1,7. 1015 Hz (krátkovlnný kraj ultrafialového záření). Na katedře ČVUT, Fakultě stavební, katedře technických zařízení budov, se provádí experimentální měření elektromagnetického pole v různých podmínkách života lidí na pracovištích a v obytných domech. S výsledky experimentu budeme seznamovat projektanty staveb a TZB s tím, že budou doporučována opatření na zohledňování a projektování elektrických rozvodů a zařízení, umístění staveb, konstrukci a technologii staveb až po design prostoru. ■
inzerce
Použitá literatura: [1] Sbírka zákonů 480/2000. (Nařízení vlády ze dne 22. 11. 2000 O ochraně před neionizujícím zářením) [2] Polk, Ch., Postow, E.: Biological Effects of Electromagnetic Fields, CRC, Press New York, 1995 [3] Čermáková, E.: Magnetické pole nízkých kmitočtů s netepelnými účinky – factor ovlivňující vnitřní klima budov. TZB – Haustechnik (vydavatelství ALFA Conti s.r.o., Bratislava&Strobel Verlag, Arnsberg, SRN) III, 1995, 6, pp. 11–14. ISBN – 1210-356 [4] Garlík, B.: Elektrotechnika & Inteligentní budovy, Skriptum ČVUT, Praha 2010 [5] http://www.uhkt.cz/files/proteomika/Druhy_den-Principy_MS.pdf [6] w ww.kf.elf.stuba.sk/KrempaskyFyzika/42.pdf [7] http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2005_12_943-951.pdf [8] http://195.250.138.169/prac/documents/04_Pekarek.pdf [9] http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FEI/EMag/Elektromagnetismus.pdf [10] S. Gabriel S. R. W. Lau, and C. Gabriel: “The dielectric properties of biological tissues. 2. Measurements in the frequency range 10 Hz to 20 GHz,” Physics in Medicine and Biology, vol. 41, no. 11, pp. 2251–2269,1996 [11] Kenneth R. Foster, Fellow: Thermal and Nonthermal Mechanisms of Interaction of Radio-Frequency Energy with Biological Systems; IEEE transactions on plasma science, vol. 28, no. 1, february 2000 [12] Nařízení vlády z 22. listopadu 2000, č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Sbírka zákonů, Česká republika, ročník 2000, částka 139, str. 7582-7621
english synopsis Environment in Buildings and Effect of Electric and Electromagnetic Fields on Health
The article deals with internal environment of buildings and the effect of electromagnetic and electric fields on the human health and life, and on the building convenience for practical utilization. If a human being is situated in an alternate electric field the body surface is charged in the frequency of the field. As a result of a permanent inflow and outflow of the charge the body is exposed to a negligible but measurable alternate current without any contact with the live conductor. It is the effect of electromagnetic induction. The total induced current in the human body is the bigger the higher the frequency of the alternate field. Alternate magnetic fields feature the same characteristics as direct magnetic fields – going through almost any material except for special metal alloys. The effects of electromagnetic field do exist and it is necessary to understand their substance and foresee the exposure conditions they produce. This means to know the kinetics of biological reaction and hence to search conclusions for the diagnosing of the problem.
klíčová slova: elektromagnetické pole, elektrické pole, vnitřní prostředí budov
keywords: electromagnetic field, electric field, internal environment of buildings
odborné posouzení článku: Ing. Ondřej Dolejš, Ph.D. WAGO Elektro spol. s r. o.
Akustická a extra odolná deska Diamant Speciální sádrokarton s vysokou mechanickou odolností a výbornými akustickými vlastnostmi | Technologie nové generace | Využívá vlastností sádrovláknitých i sádrokartonových desek | Výsledkem je tvrdost a pevnost | Snadné tmelení | Objemová stabilita | Možnost zavěšení těžkých předmětů | Vysoká požární odolnost | Ideální pro dřevostavby a nízkoenergetické domy SERVIS HOTLINE 844 600 600 www.knauf.cz
stavebnictví 11–12/10
51
technická zařízení budov
text: Martin Kotol
grafické podklady: autor
Jednotka pro zpětné získávání tepla ve vzduchotechnice pro arktické podmínky Martin Kotol, MSc. Absolvent Technical University of Denmark a Fakulty stavební VUT v Brně, zaměření TZB. Specializuje se na analýzu a zlepšení vnitřního prostředí budov v arktických podmínkách a na problematiku provozu vzduchotechnických jednotek v chladných oblastech. E-mail:
[email protected]
Systémy mechanické ventilace s vysoce účinnými výměníky pro zpětné získávání tepla se v chladných podmínkách setkávají s problémem kondenzace vody obsažené v teplém odpadním vzduchu. Při teplotách pod bodem mrazu může kondenzát zamrznout a výměník tak zablokovat. Jako protimrazová ochrana se často používá předehřev nebo by-pass chladného vzduchu. Obě tyto metody však snižují potenciál jinak vysoce účinných výměníků. Proto byl na Technical University of Denmark vyvinut prototyp výměníku, který je schopen průběžného rozmrazování bez použití přídavné energie či by-passu přívodního vzduchu.
rozmrazí. Během rozmrazování je však třeba ohřívat nepředehřátý přívodní vzduch, což snižuje celkovou účinnost výměníku. Tento článek se zabývá konstrukcí a chováním prototypu výměníku pro ZZT, určeného pro arktické podmínky, vybaveného funkcí průběžného rozmrazování bez použití přídavné energie. Výměník byl vyvinut na Technical University of Denmark a již pátým rokem je umístěn a testován v experimentálním nízkoenergetickém domě v městě Sisimiut v Grónsku.
Konstrukce výměníku Výměník tvoří dva protiproudé deskové výměníky Klingenburg GS 45/300 zapojené do série. Pořadí výměníků je možné měnit pomocí mechanické klapky tak, že výměník, který byl na chladnější straně a v němž se mohl tvořit led, je nyní na straně teplejší, a je tudíž rozmrazován proudem teplého odpadního vzduchu (viz schéma na obr. 1).
▲ Obr. 1. Schéma pozic výměníku
V chladných arktických podmínkách je velmi obtížné použití tradičních systémů mechanické ventilace vzhledem k dlouho trvající zimě a teplotám hluboko pod bodem mrazu s extrémy kolem –45 °C. Energie potřebná pro ohřev studeného vzduchu u systémů bez zpětného získávání tepla (ZZT) je enormně vysoká vzhledem k velkému počtu denostupňů. V případě vhánění chladného venkovního vzduchu přímo do místnosti vznikají problémy s nerovnoměrností teplotního pole, pro obyvatele takovýchto objektů znamená značný diskomfort. Z tohoto důvodu jsou přívody čerstvého vzduchu uživateli často ucpávány, což způsobuje zhoršení kvality vnitřního prostředí a zvyšuje riziko vzniku plísní a dalších problémů spojených s vysokou vlhkostí v místnostech. Při použití výměníků pro ZZT v teplotách pod bodem mrazu hrozí zamrzání kondenzátu a postupné zablokování výměníku na straně odpadního vzduchu a tím odstavení celého systému ventilace. V současnosti se jako protimrazová ochrana používá předehřev přívodního vzduchu. Toto řešení však spotřebuje velké množství energie a snižuje potenciál výměníku ZZT. Druhou používanou variantou je by-pass přívodního vzduchu, kdy částečně zamrzlým výměníkem přestane proudit chladný vzduch, takže teplý odpadní vzduch výměník postupně
52
stavebnictví 11–12/10
Jednotlivé polohy klapky jsou patrné z obr. 2. Mechanická klapka je ovládána časovým spínačem. Skříň výměníku je izolována tepelnou izolací šířky 50 mm z pěnového skla. Výměník měl být původně umístěn na vytápěné půdě, ta však z ekonomických důvodů vytápěna není. Proto byl kolem výměníku vybudován dřevěný box izolovaný vrstvou kamenné vlny o šířce 100 mm. Výrobcem udávaná teplotní účinnost při sériovém zapojení dvou výměníků a průtoku vzduchu 200 m3/h je 96 %. Dopravu vzduchu zajišťují dva samostatně stojící ventilátory Exhausto BESB 250. Rovněž teplovodní ohřívač pro dohřev vzduchu je umístěn zvlášť.
Funkce výměníku Výměník byl detailně zkoumán v období od března do května 2010. Teploty na všech čtyřech napojeních do výměníku a teplotní účinnost během nejchladnějšího období jsou uvedeny na obr. 3. Na obr. 3 je možné vidět, že teplota předehřátého přívodního vzduchu téměř neklesne pod 15 °C. Vzduch by tudíž mohl být bez dalšího
dohřevu vháněn rovnou do místnosti, aniž by se riskoval enormní diskomfort způsobený nerovnoměrností teplotního pole. I přesto je v případě nízkoenergetického domu v Sisimiutu dohříván na pokojovou teplotu, aby průvan nevznikal vůbec. V grafu je rovněž možné vidět pokles a opětovný nárůst účinnosti způsobený změnou pořadí výměníků (v době testu byl časovač klapky nastaven na t = 2,4 h, tj. 20 změn v období 48 hodin). Po celou dobu testování nebyl zaznamenán žádný kondenzát opouštějící výměník. Průměrná teplotní účinnost výměníku během testování byla 68 %, což je podstatně méně, než udává výrobce. Tento pokles může být způsoben netěsnostmi mechanické klapky výměníku, čímž dochází k by-passu části vzduchu kolem deskových výměníků. Rovněž samotná změna pořadí výměníků snižuje účinnost. Je tedy žádoucí, aby funkce klapky byla aktivní pouze v případě reálné hrozby zamrzání výměníku a nikoli celoročně, jak je tomu doposud. Během nejnižších venkovních teplot (t < –10 °C) je možné zpozorovat pokles průměrné účinnosti, který je způsoben tvorbou ledu. Ten následně blokuje vzduchové kanálky výměníku. To potvrzuje i nárůst tlakové ztráty výměníku v tomto období, viz obr. 4.
▲ Jednotka pro zpětné získávání tepla
Zvýšení tlakové ztráty může mít částečně na svědomí zvýšení průtoku vzduchu, (to však nastalo i v dřívějších periodách a nárůst tlakové ztráty byl minimální). Primárně je tedy nárůst tlakové ztráty přisuzován akumulaci ledu uvnitř výměníku.
▲ Obr. 2. Jednotlivé polohy klapky
inzerce
ODOLNÉ NORSKÉ SKLADOVÉ HALY S PATENTOVANOU TECHNOLOGIÍ – AKČNÍ CENY! Do 15. prosince – hala 10 × 30 m za 325 000 Kč, hala 20 × 50 m za 990 000 Kč.* Stanové haly jsou levnější alternativou zděných hal • odolná norská konstrukce z profilů slitiny hliníku • 100% nepromokavé opláštění zn. Ferrari / Mehler Haku (varianta profilovaného plechu) • vysoká kvalita a bezpečnost (certifikát kvality ISO 9001, nehořlavost DIN 4102 B1M2) • životnost pláště až 15 let, konstrukce více než 40 let • záruka 4 roky na kompletní řešení * cena je bez DPH, nezahrnuje dopravu a montáž V případě zájmu vám zajistíme leasing nebo potisk
PROFESIONÁLNÍ STANOVÉ SKLADOVÉ HALY. Nedělejte kompromisy, žádejte PROFI kvalitu! Zavolejte do 15. prosince pomůžeme vám vybrat nejvhodnější variantu pro vaše podnikání. Václav Kuna | Mobil: +420 739 226 225 |
[email protected] | Profi-stany s.r.o | www.pro-stany.cz
stavebnictví 11–12/10
53
▲ Nízkoenergetický dům – Sisimiut, Grónsko, noční pohled
▲ Obr. 3. Průběh teplot ve všech čtyřech napojeních na výměník (24.–26. 3. 2010)
Pro přesnější představu o tom, jestli a kolik vody zůstává ve výměníku, ať už v tekuté či pevné formě, byl proveden výpočet rozdílů absolutních vlhkostí odpadního vzduchu před a za výměníkem. Rozdíly v průběhu času je možné vidět na obr. 5, kde záporné hodnoty značí akumulaci vlhkosti ve výměníku a kladné hodnoty pak značí odtah dříve nahromaděné vlhkosti odpadním vzduchem. Z předchozího grafu a vzhledem k faktu, že nebyl změřen žádný kondenzát vytékající z výměníku, je zřejmé, že ve výměníku dochází k akumulaci vlhkosti. Funkce výměníku však nebyla po celou dobu ohrožena a výměník byl schopen pracovat nepřetržitě. Předpokládá se tedy, že rozmrazovací funkce je schopna udržovat eventuální námrazu na takové úrovni, aby nezablokovala celý výměník. Voda nahromaděná ve výměníku během chladných period se v průběhu období s vyššími teplotami odpaří do odpadního vzduchu, čemuž nasvědčuje fakt, že v nádobě na měření objemu kondenzátu umístěné na potrubí z výměníku nebyl během celého testování pozorován žádný kondenzát.
Závěr ▲ Obr. 4. Tlaková ztráta výměníku a průtok odpadního vzduchu (24.–26. 3. 2010)
Během testování bylo ověřeno, že vyvinutý prototyp jednotky pro ZZT vybavený unikátní rozmrazovací funkcí je schopen nepřetržitého provozu i v teplotách pod –10 °C. Pro zvýšení jeho účinnosti se doporučuje změnit strategii pro kontrolu klapky tak, aby rozmrazovací funkce byla aktivní pouze v případě reálného nebezpečí tvorby ledu (tzn. při teplotách pod bodem mrazu). Rovněž je žádoucí, aby byla prověřena těsnost mechanické klapky, která může zásadním způsobem ovlivňovat účinnost celého výměníku. ■
english synopsis ▲ Obr. 5. Rozdíl absolutních vlhkostí odpadního vzduchu před vstupem a po výstupu z výměníku (24.–26. 3. 2010) Φvýstup - Φvstup ▼ Nízkoenergetický dům – Sisimiut, Grónsko
Heat Recovery Units in Air Conditioning for Arctic Conditions
Mechanical ventilation systems with highly efficient heat recovery when used in cold climates have problems with condensation of the water contained in the warm exhaust air. When the temperatures are below freezing point, the liquid condensate could form into ice inside the heat exchanger and thus block it. As an anti-freeze protection either preheating or by-passing the cold supply air is often used. However this solution decreases the potential of the heat exchangers. There was a prototype of the heat exchanger developed at Technical University of Denmark. It is equipped with a unique defrosting function and so it is capable of continuous defrosting without using an auxiliary energy or by-passing. Its construction and performance is described in this paper.
klíčová slova: arktické podmínky, tepelný výměník, zpětné získávání tepla, protimrazová ochrana, kondenzace
keywords: arctic climate, heat exchanger, heat recovery, freezing protection, condensation
54
stavebnictví 11–12/10
řízení rizik
text: Tomáš Hanák, Vladimír Rudy
grafické podklady: autor
▲ Individuální pojištění je nezbytné, např. u velkých vodohospodářských projektů, Tsankov Kamak
Stavební a montážní pojištění Ing. Tomáš Hanák, Ph.D. Odborný asistent Ústavu stavební ekonomiky a řízení na Fakultě stavební, VUT v Brně. Specializuje se na problematiku pojišťovnictví, oceňování nemovitostí, kalkulaci cen stavebních prací a podnikovou ekonomiku. Podílí se na řešení výzkumných projektů v oblasti stavební ekonomiky. V rámci mobilitních programů přednáší na zahraničních partnerských univerzitách v Evropě. E-mail:
[email protected] Spoluautor: Bc. Vladimír Rudy E-mail:
[email protected]
Článek se zaměřuje na pojištění budovaného díla, přináší výstupy získané analýzou českého pojistného trhu, příslušné legislativy, pojistných smluv a pojistných podmínek a také komentáře k jednotlivým ustanovením pojistných smluv. Příspěvek pojednává nejen o pojištění vlastního budovaného díla, ale i o možnostech pojištění zařízení staveniště, stavebních a montážních strojů či stávajícího majetku.
Úvod Stavební výroba patří mezi činnosti, které jsou již ve své podstatě rizikové. Některá rizika je možné eliminovat, avšak nikdy nelze všechna odstranit zcela. Pojištění je jedním ze základních nástrojů risk managementu, kterým se lze chránit vůči nákladům na krytí potenciálních škod, jež mohou z pohledu dodavatele či investora dosáhnout i likvidačních hodnot. Pojištění budovaného díla (tj. novostavby či přestavby) je na českém pojistném trhu standardně nabízeno v rámci produktu Stavební a montážní pojištění, též označovano jako CAR/EAR (Construction All Risk/Erection All Risk Insurance). Druhou variantou je tzv. pojištění rozestavěné investice spadající do kategorie majetkového pojištění. Toto pojištění je však určeno pro investory a ne pro stavební firmy. Využívá se především u malých projektů drobné klientely, např. při výstavbě rodinného domu. Oproti tomu stavební a montážní pojištění, určené jak pro investora, tak pro zhotovitele, patří do skupiny pojištění podnikatelských rizik a řadí se mezi all-risková pojištění. All-riskovým pojištěním se u pojištění věcí rozumí pojištění pro případ poškození či zničení pojištěného předmětu jakoukoliv nahodilou událostí, která není vyloučena. V rámci stavebního a montážního pojištění se kromě pojištění věcí sjednává také pojištění odpovědnosti za škodu.
Pojistná smlouva Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti upravuje zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, který definuje pojišťovací činnost stavebnictví 11–12/10
55
■ rámcová pojistná smlouva (využíváno stavebními firmami k pojištění na určité období, obvykle na jeden rok).
▲ Pyramida bezpečnosti rozlišuje 4 úrovně ochrany
jako „přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemž součástí pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků“. Smluvní vztah mezi pojistníkem a pojistitelem se řídí především zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Pojistná smlouva bývá doplněna pojistnými podmínkami (VPP – všeobecnými pojistnými podmínkami, DPP – doplňkovými pojistnými podmínkami), které tvoří její nedílnou součást a se kterými musí být pojistník prokazatelně před uzavřením pojistné smlouvy seznámen. Obvykle určují podmínky vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezují pojistné události, stanovují výluky z pojištění, způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Dle terminologie pojišťoven je předmětem pojištění „budované dílo“. Definice budovaného díla se v jednotlivých VPP liší. Například Pojišťovna Kooperativa chápe budované dílo jako „stavební a montážní celek realizovaný na základě smlouvy o dílo písemně uzavřené mezi objednatelem a zhotovitelem a je materiálním výsledkem všech činností vykonávaných podle projektové dokumentace“; umožňuje však pojistit i stavbu realizovanou bez sjednané smlouvy o dílo. Pojišťovna Triglav se v definici budovaného díla odvolává na stavební povolení: Budované dílo je materiální výsledek všech činností prováděných podle schválené projektové dokumentace, na základě pravomocného stavebního povolení a jako předmět smluvního plnění dodavatele tak, aby mohlo po zhotovení sloužit požadovanému účelu. Pojištění kromě celkové hodnoty stavebních a montážních prací obvykle kryje také: ■ zařízení staveniště; ■ stavební a montážní stroje, nářadí a zařízení; ■ stávající majetek, na kterém je prováděno budované dílo; ■ okolní stávající majetek; ■ náklady na stržení, úklid a odvoz zbytků. Je třeba říci, že ne všechny uvedené předměty náleží vždy automaticky do základního pojištění a je třeba je připojistit.
Stanovení pojistné částky a pojistného Určení výše pojistné částky by měla být věnována patřičná pozornost. Nesprávné stanovení pojistné částky může vyústit v podpojištění (situace, kdy je pojistná částka nižší než pojistná hodnota; pojistné plnění se tudíž v odpovídajícím poměru krátí) či přepojištění (pojistná částka je vyšší než pojistná hodnota; pojistník platí zbytečně velké pojistné). Pojišťovny v praxi tolerují podpojištění do určité „rozumné“ výše (10 % až 15 %). Pojistná hodnota (platí pro budované dílo, zařízení a vybavení staveniště a stavební a montážní stroje, nářadí a zařízení) odpovídá tzv. nové ceně, definované v zákoně o pojistné smlouvě jako cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu. V rámci pojištění stavebních a montážních rizik existují dva typy smluv: ■ pojistná smlouva pro konkrétní budované dílo;
56
stavebnictví 11–12/10
U stavebního a montážního pojištění pro konkrétní budované dílo se při oceňování díla často převezme částka uvedená ve smlouvě o dílo. V případě, že se smlouva o dílo nesjednává, vychází se např. z rozpočtových nákladů. Samozřejmě i ostatní předměty pojištění (zařízení staveniště apod.) musí být v pojistné smlouvě oceněny pojistnou částkou. V případě pojištění zařízení staveniště, stavebních a montážních strojů, stávajícího a okolního stávajícího majetku, nákladů na stržení, úklid a odvoz zbytků se často uplatňuje pojištění na první riziko využívané v případech, kdy je nemožné předem stanovit pojistnou hodnotu pojišťované věci či jde o dohodnuté snížení pojistné částky pod pojistnou hodnotu. V tomto případě odpovídá pojistná částka horní hranici pojistného plnění v daném období, neuplatní se tzv. podpojištění a po pojistné události se pojistná částka snižuje o výši vyplaceného pojistného plnění. Pojistná částka je tudíž horní hranicí plnění za jednu a všechny pojistné události, jež nastanou během trvání pojištění. Pojistník může po dohodě s pojistitelem, pokud došlo ke snížení pojistné částky v důsledku vzniku pojistné události, po zbývající dobu výstavby obnovit pojištění do původní výše doplacením příslušného pojistného. U rámcových pojistných smluv se výše pojistné částky odvíjí např. od obratu firmy v předcházejícím srovnatelném období a sjednávají se horní limity plnění. V případě, že budované dílo přesahuje horní hranici plnění, jedná se o typ díla, který zhotovitel standardně neprovádí (např. stavba tunelů) či je pojistník účasten výstavby jako člen sdružení, může pojistitel rozhodnout o individuálním pojištění. Pojištění pro konkrétní dílo je poptáváno především ze strany investora, jelikož individuální pojištění poskytuje lepší pojistnou ochranu a investoři logicky chtějí chránit své investované finanční prostředky co nejlépe. Rámcové smlouvy se uzavírají standardně se stavebními firmami, tj. se stranou zhotovitelskou. Často dochází k situaci, že se z důvodu víceprací či změn projektu cena stavby oproti původním propočtům zvýší. Pojistná smlouva může obsahovat ustanovení, které pojistníkovi ukládá za povinnost nahlásit pojistiteli celkovou hodnotu budovaného díla po ukončení výstavby. V případě, že skutečná hodnota převýší pojistnou částku, vzniká pojistiteli nárok na doplatek pojistného. Jaké výhody a nevýhody v sobě skrývají rámcové smlouvy a smlouvy na konkrétní dílo? Pojistné u rámcových smluv je nižší, jelikož dochází k lepšímu rozložení rizika. Je málo pravděpodobné, že by jedna povodeň či vichřice zároveň poškodila budovaná díla v Brně i Krnově. Navíc, při stanovení pojistné částky se zohledňuje objem stavební výroby konkrétní firmy. Čím vyšší obrat v korunách, tím vyšší sleva z pojistného; slevy se u velkých stavebních firem pohybují v řádu desítek procent. Na druhou stranu u smlouvy na konkrétní dílo je možné k jednotlivým ustanovením, výlukám a specifikům stavby přistupovat individuálně a upravit je podle potřeb pojistníka. Dobře sestavená smlouva pro konkrétní dílo určitě zajistí lepší pojistnou ochranu než smlouva rámcová. Pojišťovny obvykle vyžadují, aby u každého předmětu pojištění byla uvedena určitá minimální výše spoluúčasti (u díla obvykle min. 20 000 Kč), jelikož spoluúčast pojistníka na krytí škod výrazně motivuje k prevenci. Výši spoluúčasti, jež má vliv na cenu pojištění, lze s pojišťovnou dohodnout. Obecně platí: čím vyšší sjednaná spoluúčast – tím vyšší sleva z pojistného. Výši pojistného ovlivňuje rizikovost vlastní stavby (vnitřní rizikovost); pojistná sazba pro projekt rezidenční budovy bude logicky nižší než pojistná sazba pro práce v tunelech. Druhým důkladně posuzovaným faktorem je ohrožení stavby živelními nebezpečími (vnější riziko-
vost), běžně se hodnotí stupeň rizikovosti u rizika povodně, vichřice a zemětřesení. Výše pojistného se odvíjí od pojistné částky a příslušné pojistné sazby. U méně rizikových staveb (výstavba rezidenčních objektů) se sazba pohybuje kolem 1 ‰ až 2 ‰, u rizkovějších staveb (tunely) kolem 7 ‰ a více.
Výluky z pojištění Doslovný překlad termínu all-risk insurance (pojištění proti všem rizikům) je mírně zavádějící. Kryta jsou všechna rizika, která nejsou pojistnou smlouvou či pojistnými podmínkami vyloučena. Přitom výčet výluk společně s výkladem pojmů obvykle zaujímá podstatnou část pojistných podmínek. Vzhledem ke zvyšující se četnosti výskytu katastrofických škod nejen v České republice (povodně, vichřice) musejí pojistitelé k jednotlivým rizikům přistupovat obezřetně. Pojistit se proti riziku obecně lze, pokud riziko splňuje následující předpoklady pojistitelnosti: ■ nahodilost; ■ v yčíslitelnost; ■ predikovatelnost; ■ přiřaditelnost; ■ ekonomická přijatelnost; ■ existence dostatečně širokého pojistného kmene. Vytvořením systému povodňových zón v ČR došlo k zabezpečení ekonomické životaschopnosti pojištění rizika povodně. Proti povodni se však nelze pojistit v „nejrizikovější“ 4. zóně (tzv. zóna s vysokým nebezpečím vzniku záplav), protože v těchto oblastech se již povodně opakují příliš často, což odporuje předpokladu nahodilosti. Riziko
povodně není u stavebního a montážního pojištění explicitně vyloučeno, avšak nemusí být zahrnuto v základním standardu pojištění a v případě pojistného zájmu musí pojistník zaplatit zvláštní pojistné. Z pojistného plnění bývají stejně jako u jiných typů pojištění běžně vyjmuté škody způsobené např. podvodem, zpronevěrou, válečnou událostí, stávkou, působením jaderné energie, programovým vybavením, škody na cennostech, písemnostech apod. Existuje však celá řada výluk, která úzce souvisí se stavební činností. Ve standardním znění všeobecných pojistných podmínek pro stavební a montážní pojištění jsou obvykle vyloučeny škody způsobené: – v důsledku chybné projektové dokumentace (o které však pojištěný věděl nebo mohl vědět); – nerespektováním právních předpisů, nedodržením technických norem či daných technologických postupů; – v důsledku vady, kterou měl pojištěný předmět již v době uzavření pojištění; – opotřebením, korozí, vlivem trvalého provozu či naopak nedostatečným používáním věci, dlouhodobým uskladněním, působením atmosférických podmínek; – vozidly s přidělenou SPZ nebo registrační značkou; – ztrátou věci zjištěnou teprve při inventuře; – v důsledku chybně provedené práce nebo vady materiálu (nevztahuje se však na škody na správně zhotovených částech poškozených v důsledku škody způsobené chybným provedením či vadou materiálu); – elektronickými riziky (zneužitím internetu, elektronickým přenosem dat, zneužitím internetové adresy apod.). Dále jsou vyloučeny specifické škody na stavebních a montážních strojích, např. škody vzniklé následkem zmrznutí chladicí kapaliny, nedostatku maziva, škody na dílech, které se v určitých intervalech vyměňují (vrtáky, pásy, lana).
inzerce
stavebnictví 11–12/10
57
přímé úměry: čím vyšší úroveň zabezpečení pojištěných předmětů, tím vyšší limit pojistného plnění. Obecně lze rozlišit tři základní typy staveništního prostoru: ■ uzavřený prostor; ■ oplocené prostranství; ■ volné prostranství.
▲ Výstavba přehradní hráze na vodním díle Tsankov Kamak v Bulharsku
▲ Ilustrační foto objektu poškozeného během výstavby, Makedonie
Součástí pojistné smlouvy se stávají i tzv. doložky, které řeší konkrétní specifika stavby. V rámci doložek může být např. ujednáno, že: – se v případě škody na podzemních kabelech a potrubí vyplatí pojistné plnění pouze tehdy, pokud se pojištěný předem informoval na příslušných úřadech o přesné poloze těchto vedení a učinil veškerá opatření k tomu, aby se vyhnul jejich poškození; – že jsou proti povodni pojištěna pouze ta místa na staveništi, která nejsou ohrožena 20 letou vodou (tomu musí pojištěný přizpůsobit umístění skladů, zařízení staveniště apod.); – že se pojistné plnění pro konkrétní riziko přizná pouze za škody na dílčí části stavby; užívá se u staveb, které lze realizovat po úsecích (např. při pokládání trubních vedení mohou být kryty škody na úseku stavby o maximální délce 500 m). V doložkách se lze ovšem po oboustranné dohodě odchýlit od všeobecných pojistných podmínek také ve prospěch pojistníka. Pojistník se tímto připojišťuje, a proto za toto nadstandardní pojištění musí zaplatit zvláštní pojistné.
Zabezpečení Samostatnou částí pojistných podmínek či doložek je pasáž věnovaná odcizení. Pojištěný je povinen zajistit, aby byly pojištěné předměty řádně uloženy a zabezpečeny, přičemž odpovídá za: funkčnost uzavíracích a uzamykacích mechanizmů a jejich skutečné používání (tj. uzavírání, příp. uzamykání dveří, vrat, oken, světlíků apod.), zneprůchodnění otvorů o určité velikosti, funkčnost elektrického zabezpečovacího systému a řádné ukládání klíčů. Pojistitel zveřejňuje své požadavky na minimální úrovně zabezpečení proti odcizení v pojistných podmínkách či doložkách. Platí pravidlo
58
stavebnictví 11–12/10
Každý typ staveništního prostoru se ještě může dále dělit dle různých kritérií. Například uzavřený prostor je možné rozlišit dle minimální požadované tloušťky zdiva (jedná se o tzv. stavebně ohraničené prostory), další kategorii tvoří např. stavební buňky či maringotky. Pro každou kategorii uzavřeného prostoru je předepsáno minimální požadované zabezpečení sestávající z prvku zabezpečení a jeho popisu. Například uložení pojištěných předmětů v kategorii A3 uzavřeného prostoru u Pojišťovny Kooperativa vyžaduje plné dveře, bezpečnostní uzamykací systém nebo zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelnou funkční mříž nebo funkční roletu. Otvory o ploše větší než 600 cm2 musí být zabezpečeny (tj. zneprůchodněny). Jestliže tvoří uzavřený prostor cihelné zdivo, požaduje se min. tloušťka zdiva 150 mm, v případě betonu či železobetonu alespoň 75 mm. Pokud budou pojištěným splněny výše uvedené požadavky, pak pojistitel nabízí limit plnění ve výši 300 000 Kč. U mechanických zábranných prostředků (zámky, cylindrické vložky) navíc musí být ověřena jejich bezpečnostní úroveň certifikátem shody. Certifikát shody vydávají certifikační orgány akreditované Českým institutem pro akreditaci, obecně prospěšnou společností, založenou vládou České republiky jako Národní akreditační orgán. Pojistitelé v praxi používají tzv. Pyramidu bezpečnosti. Pyramida bezpečnosti rozlišuje čtyři bezpečnostní třídy. Pojistitelé standardně vyžadují minimální úroveň bezpečnosti odpovídající vysoké ochraně, dle ČSN P ENV 1627 se jedná o bezpečnostní třídu č. 3. Na oploceném prostranství je možné uložit předměty, které s ohledem na jejich vlastnosti (hmotnost, velikost) nelze skladovat v prostoru uzavřeném, jedná se mimo jiné i o stavební materiál. V žádném případě však oplocené prostranství nemůže sloužit k ukládání cenností, ručního nářadí apod. I oplocené prostranství se dále dělí na dílčí kategorie dle úrovně zabezpečení (rozhoduje výška oplocení, osvětlení v mimopracovní době, přítomnost fyzické ostrahy, využití průmyslových kamer či napojení na pult centralizované ochrany). Na volném prostranství se předpokládá uložení mobilních strojů s vlastním pojezdem či bez vlastního pojezdu, využívá se např. u pojištění dopravních staveb. Pojistitel může podmínit vznik práva na pojistné plnění v souvislosti s odcizením nutností šetření události policií.
Odpovědnost za škodu Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ vzniku škody, kterou pojištěný způsobil jinému: ■ na zdraví; ■ usmrcením; ■ poškozením, zničením nebo pohřešováním věci. Musí však jít o škodu, která vznikla v souvislosti s realizací pojištěného budovaného díla v době trvání pojištění a ke škodě došlo v místě pojištění či v jeho bezprostředním okolí. V odpovědnostním pojištění často o náhradě škody nebo výši škody rozhoduje soud – v takové situaci plní pojistitel až poté, kdy mu bylo doručeno pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu. I u pojištění odpovědnosti za škodu existuje řada výluk, pojištění se nevztahuje např. na škody způsobné v situaci, kdy:
– obecně závazný předpis ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu a sjednat pojištění odpovědnosti za škodu (tzv. povinné pojištění); – pojištění odpovědnosti za škodu vzniká automaticky dle příslušného závazného předpisu (tzv. zákonné pojištění); – je odškodnění realizováno jiným pojištěním (např. úrazovým); – se jedná o náhradu škody přiznanou soudem Spojených států amerických či Kanady na základě práva USA či Kanady; – pojištěný nebo jeho smluvní partner odpovídá za vady díla v záruční době nebo při údržbě. Pojistné podmínky dále specifikují povinnosti, kterými se musí pojištěný řídit, ustanovení týkající se pojistného plnění a zvláštních případů plnění nákladů na právní ochranu (např. nákladů na rozhodčí řízení či řízení před státním orgánem). Další specifická ustanovení pojistných smluv, pojistných podmínek a doložek Volitelnou součástí produktu CAR/EAR se v poslední době stává pojištění ALoP (Advance Loss of Profits Insurance) neboli pojištění předpokládaného/ušlého zisku (rozuměno ušlý zisk nebo zvýšené náklady potřebné k realizaci zisku), který nebyl realizován investorem po dokončení díla z důvodu zpoždění. Užívá se např. u hal, silnic, dálnic (stavební pojištění) nebo technologických celků a výrobních linek (montážní pojištění). Místo zkratky ALoP se v odborném textu občas objevuje termín pojištění DSU (Delayed Start-Up) neboli pojištění opožděného spuštění. Připojistit lze dále: – krytí údržby (pojistná smlouva se prodlužuje o časový úsek provádění údržby díla); – křížovou odpovědnost (tj. spolupojištění odpovědnosti za škodu oprávněných osob provádějících stavební či montážní práce na pojištěném díle na základě písemné smlouvy uzavřené s pojištěným, který je uveden v pojistné smlouvě); – odpovědnost za škodu na převzaté věci; – krytí dodání náhradních dílů leteckou dopravou; – zařazení příplatků za práci přesčas, ve dnech pracovního klidu apod. mezi tzv. přiměřené náklady (tyto práce však musejí souviset s pojistnou událostí); – krytí rizika projektanta. Pro jednotlivé typy staveb existují speciální výluky či omezení plnění. Kromě výše uvedeného provádění stavby po úsecích (výkopy, náspy, vodovody, kanalizace, silniční práce) se tato ustanovení týkají především stavebních a montážních prací na: – tunelech; – přehradách; – pilotových základech; – opěrných zdech; – při vrtání potrubních tras. Pojistné podmínky či doložky dále stanovují minimální požadavky požární ochrany na staveništi (minimální vzdálenosti skladovacích jednotek, oddělení požárními stěnami, pravidelné kontroly hasicích přístrojů a jejich počet, pravidelné odstraňování odpadového materiálu, existence požárních poplachových směrnic či provádění pravidelných školení zaměstnanců).
Závěr Pojištění budovaného díla spadající do skupiny pojištění podnikatelských rizik je ve srovnání s majetkovým pojištěním poměrně složité,
vyžaduje nejen odborné technické a ekonomické znalosti, ale i právní povědomí. Při sjednávání pojistky se doporučuje využít služeb zkušeného pojišťovacího makléře. Pro kvalitní pojištění je dále nezbytné mít k dispozici kvalitní projektovou dokumentaci, ve smlouvě vyjmenovat všechny pojištěné strany, odpovědně ocenit náklady projektu, důkladně prostudovat znění vlastní pojistné smlouvy i všeobecných a doplňkových pojistných podmínek, zvážit připojištění specifických rizik souvisejících s konkrétním budovaným dílem, projednat možné úpravy standardních ustanovení v rámci doložek, věnovat patřičnou pozornost nebezpečím, která jsou pojištěna na tzv. první riziko, vzít v úvahu hodnoty jednotlivých limitů pojistného plnění, promyslet vhodné výše spoluúčastí, zajistit dostatečná bezpečnostní opatření umožňující navýšit limit pojistného plnění či získat slevu z pojistného a prostudovat a dodržovat povinnosti, kterými se pojištěný musí řídit. Vhledem k tomu, že každý projekt je jedinečný (lokalita, vlivy okolí, typ konstrukce, časový harmonogram výstavby, subdodávky, použité technologie a materiály, stroje, přírodní podmínky atp.), je vhodné přistupovat k pojištění každého díla individuálně. Investor, pokud chce dobře chránit svoji investici, by měl při realizaci větších projektů trvat na individuálním pojištění stavby. ■ Příspěvek vznikl za podpory projektu specifického výzkumu č. FAST-S-10-73 Modelování rizika souvisejícího s dodávkou stavebního díla. Použitá literatura: [1] Malecki, D. Builder‘s Risk Insurance: Special Coverage for Construction Projects [2] Warfel, W.; Asperger, J.: A landmark for builder‘s risk insurance policies [3] Korytárová, J. & coll.: Povodně a nemovitý majetek v území [4] Čejková, E., Nečas, S., Řezáč, F.: Pojistná ekonomika I [5] Všeobecné pojistné podmínky pro stavební a montážní pojištění: ČSOB pojišťovna, a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s., Triglav pojišťovna, a.s. [7] Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví [8] Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě
english synopsis Construction and Erection Insurance
Insurance is one of risk management tools primarily used to hedge against the risk. It is understood as equitable transfer of the risk from one entity to another one (called insurer) having better predisposition to cope with the consequences of loss event. Insurance products are utilized during the construction or erection (builder’s risk insurance) as well as during the operation of building (real property insurance). The paper is focused on the insurance of building under construction/erection and brings outputs obtained by the analysis of Czech insurance market, respective legislation, insurance contracts, insurance terms and conditions. The text includes comments on particular clauses of insurance contracts. The paper deals not only with the insurance of building under construction/erection. Insurance of construction site installation, construction machines, erection machines and existing property is taken into account too.
klíčová slova: pojištění, stavba, montáž, riziko, oceňování
keywords: insurance, construction, erection, risk, valuation
stavebnictví 11–12/10
59
inzerce
Otvírat – pohybovat – zavírat – zabezpečit Firemní skupina, která spojuje bezpečnost s funkčností a designem. To nejdůležitější, co každý člověk mj. od svých dveří očekává je uživatelský komfort a naprostá bezpečnost. Firma GU-BKS toto vše plně svojí komplexní nabídkou špičkových produktů poskytuje, od dveřních zavíračů přes vícebodové zámky až po cylindrické vložky s několika druhy stupně bezpečnosti. Dveřní zavírače vyrábí firma GU-BKS již několik desetiletí, na západních trzích jsou synonymem kvality, spolehlivosti a příznivé ceny. Poslední roky se již i u nás stále více prosazují a jsou montovány na nejvýznamnějších stavbách v ČR i do běžných panelových domů a kancelářských budov. Fa GU-BKS vyrábí tři základní typy zavíračů: – vrchní dveřní zavírače – podlahové dveřní zavírače – falcové (skryté) dveřní zavírače Dále jsou zavírače vyráběny v několika různých variantách, rozdělených podle váhy a rozměru dveří - to určuje sílu dveřního zavírače dle ČSN EN 1154, protipožárního provedení a doplňkových funkcí. Všechny zavírače jsou vybaveny možností nastavení rychlosti zavírání a síly doklepu posl. 7st. Další možné funkce jsou nastavení síly, koncového dorazu otevření, zpoždění a tlumení zavírání. Zavírače je možné dodat také v provedení synchro na 2-křídlé dveře s integrovaným koordinátorem zavírání a také s kouřovým a požárním senzorem. Nejpoužívanější horní zavírače lze vybavit aretačním ramínkem, nebo designově efektní kluznou lištou, vybavitelnou mech., nebo el. aretací. Všechny zavírače jsou plněny spec. olejem a opatřeny termoventily, což umožňuje plynulý a bezproblémový chod v letních i zimních měsících. Doplňkové magnety na zem i zeď, mech. koordinátory
a široká škála hlásičů jsou samozřejmostí. Jako ref. stavby uveďme OC Palladium, Harfa, Arkády v Praze, Letiště Ruzyň a jiné. Hlavním mechanizmem zabezpečujícím odolnost proti vloupání je na prvním místě dveřní zámek. Jedinečné spojení pohodlí a bezpečnosti představuje špička na světovém trhu vícebodových zámků - Secury Automatik. Pro bezpečné zajištění dveří, certifikovaným třídou odolnosti WK3, stačí dveře vybavené vícebodovým zámkem SA jen zabouchnout! Po zavření dveří vystřelí automaticky 2, nebo 4 střelky (dle typu) 20 mm do protikusů v zárubni a dveře jsou ihned zabezpečeny. Střelky jsou vyrobeny z vysoce odolného materiálu a jsou zajištěny proti zpětnému pohybu. Takže ev. překonáním cylindrické vložky, jsou dveře stále zabezpečeny! Pro zvýšení komfortu užívání je možné dodat SA vícebodové zámky s integrovaným motorem pro otvírání, nahrazujícího „el. vrátného“. Tento motor lze napojit na domovní zvonek a hlavně širokou škálu elektronických kontrol přístupu vyráběných firmou GU-BKS. Tyto zámky se vyrábějí také s mnoha kombinacemi hlavního zámku s různými panikovými funkcemi, protipožární, na nerez liště a také s použitím odpovídajícího protizámku na 2-křílé (panikové) dveře. Použití do dřeva, plastu a hliníku je samozřejmostí. Konečnou tečkou v bezpečnosti proti vloupání je použití kvalitní cylindrické vložky. Firma GU-BKS vyrábí již téměř 100 roků několik druhů cylindrických vložek s různými stupni bezpečnosti (dle norem ČSN EN 1303, ENV 1627 a také NBÚ s příslušnými certifikáty), od základní stavební vložky, až po naprostou jedničku mezi ostatními – JANUS 45. Tato vložka obdržela jako jediná
60
stavebnictví 11–12/10
v nezávislém spotřebitelském testu v DE, známku 1,3 – velmi dobrá. Vložky jsou 5, 6 kolíkové, nebo v případě vložky Janus 45 – 20 kolíků, s ochranou proti vyháčkování, vytrhnutí, odvrtání a kopírování. V Čechách je momentálně nejprodávanější série 88, s pěti klíči, pěti kolíky, identifikační kartou a bezp. třídou 3. Vložky jsou dodávány se třemi, nebo pěti klíči a identifikačními kartami. Možnost vytvoření systému generálního klíče či sjednoceného zamykání pro hotely, kancelářské budovy a obytné domy, je samozřejmostí. Cyl. vložka Janus 45 je také integrována do různých el. kontrol přístupu s možností dálkového ovládání atd. Fa GU-BKS taktéž vyvinula a dodává uživatelů software pro možnost vlastního nastavování a kontroly přístupu, s neomezenými možnostmi funkcí, kombinací,... Zvyšte přidanou hodnou vašich výrobků, buďte nároční na kvalitu, spolehněte se na GU-BKS! Více na WWW.G-U.com
inzerce
inzerce
Komplexní izolace rovné střechy se Zelenou úsporám Dotační program Zelená úsporám je v současné době velmi populárním tématem. Společnost Fatra, a.s. reagovala již na podzim roku 2009 certifikací vlastní systémové skladby plochého střešního pláště FATRAROOF THERMO. V systému FATRAROOF THERMO MW je použita jako tepelná izolace minerální vata ve dvou vrstvách, každá po 120 mm. U systému FATRAROOF THERMO PS je jako tepelná izolace použit pěnový polystyren ve dvou vrstvách po 120 mm s nezbytnou separační textilií.
Hlavní výhody celého systému
• Ucelená střešní skladba, certifikovaná zkušebnou CSI, a.s. • Součinitel prostupu tepla u systému FATRAROOF THERMO PS je 0,15 W/m2K, pro systém FATRAROOF THERMO MW je U = 0,16 W/m2K. • Minimální přitížení nosné konstrukce střešního
pláště. V případě systému FATRAROOF THERMO PS je celková hmotnost jen cca 7 kg/m2. • Možnost doplnit skladbu střešního pláště o spádové klíny z tepelné izolace, které zároveň zvýší stávající sklon podkladu nebo sklon hydroizolace přímo vytvoří. Tím zároveň dojde k adekvátnímu snížení součinitele prostupu tepla. • Velmi rychlá instalace hydroizolační fólie z PVC a možnost instalovat fólii i při teplotách do –5°C. Hlavní výhody jednotlivých komponentů
• Hydroizolační fólii Fatrafol 810 je možno mechanicky kotvit, ale i přitížit násypem z praného říčního kameniva, případně dlažbou do terčů. • Vysoká prodyšnost mPVC fólie umožňuje v naprosté většině případů použití tenké parotěsné polyolefinové zábrany FATRAPAR. • Dvě vrstvy tepelné izolace o celkové tloušťce 240 mm, 2 x 120 mm umožňují prostřídat svislé spáry tak, aby spáry nebyly po výšce průběžné, tím dojde k minimalizaci tepelných ▲ Schématická axonometrie střešního systému FATRAROOF Thermo: 1) hydroizolační fólie mostů a automatickému snížení tepelných FATRAFOL 810; 2) podkladní textílie; 3) tepelná izolace (minerální vata nebo polystyren); ztrát. 4) parotěsná fólie; 5) uzavření vlny trapézu; 6) trapézový plech (nebo nosná konstrukce) stavebnictví 11–12/10
61
evropské normy
text: Jaromír Král
Zatížení stavebních konstrukcí větrem a úloha norem Ing. Jaromír Král, CSc. V letech 1971–1976 pracoval v ÚAM VŽKG v Brně. Od 1976 je zaměstnán v Kloknerově ústavu ČVUT. Dlouhodobě se věnuje experimentální analýze stavebních konstrukcí, zatížení konstrukcí, větrnému inženýrství, výuce v rámci doktorského studia a spolupracuje při tvorbě norem. Zpracovatel ČSN EN 1991-1-4:2007 [6]. E-mail:
[email protected]
Autor tohoto příspěvku byl vyzván redakcí k reakci na článek [1], publikovaný v čísle 08/2010, ukazující zvýšení ceny staveb v důsledku zvýšení zatížení větrem. Popsané zvýšení zatížení je reálné a srovnávání velikosti zatížení větrem je stále předmětem diskuzí. Příspěvek má ukázat hlavní důvod zvýšení zatížení větrem v ČR, kterým je změna úlohy technických norem po přechodu společnosti na tržní hospodářství. Úvod Článek [1] popisuje zvýšení cen staveb v důsledku zvýšení zatížení větrem v ČSN EN 1991-1-4 [6] ve srovnání s ČSN 73 0035 [2]. V první části článku autor poukazuje na význam zatížení větrem a uvádí informace o vývoji jeho velikosti na území ČR v odborné literatuře a v normách. Grafy na obr. 2 až obr. 4 článku [1] ukazují tendenci snižování základního zatížení větrem ve výšce 10 m v minulém století a jeho nárůst ve větších výškách (zde 30 m a 60 m), což dokumentuje vývoj poznání o vlastnostech atmosférické mezní vrstvy vyvolaný rostoucí výškou staveb. V této části článku jsou tlaky větru v textu udávány v kg/m2 bez dalšího vysvětlení (přesněji mělo být kgf/m2 nebo kp/m2). V grafech na obr. 2 až obr. 4 jsou tyto hodnoty přepočteny na kN/m2. V další části tohoto článku je srovnáváno zatížení větrem pro dva průmyslové objekty vysoké 30 m a 60 m s ocelovým nosným skeletem a pláštěm z lehkých stěnových prvků podle [2] a [6]. Autor ukazuje zvýšení globálního a lokálního zatížení větrem až o 100 % a související zvýšení ceny pláště budovy až o 33 %. Výpočet jsem sice číselně neověřoval, ale na základě dříve provedených srovnávacích výpočtů musím potvrdit, že uvedené zvýšení zatížení větrem je velmi pravděpodobné. Obecné příčiny rozdílných zatížení v obou normách Při srovnávání výše uvedených norem je nutné minimálně rozlišovat mezi stavbami posuzovanými na: ■ ekvivalentní statické zatížení ve směru větru;
62
stavebnictví 11–12/10
■ ekvivalentní statické zatížení ve směru kolmém na směr větru; ■ možnost vzniku jevů aeroelastické nestability. Ekvivalentní statické zatížení ve směru větru je rozhodující pro navrhování většiny běžných pozemních staveb posuzovaných podle kap. 4–8 v [6] a stavby nebo inženýrské konstrukce citlivé na dynamické účinky větru, které se posuzují buď podle [6] s využitím přílohy B, nebo podle [7] a obdobných specializovaných norem. Poznatky uvedené v dalších částech tohoto příspěvku se týkají zejména zatížení ve směru větru. Ekvivalentní statické zatížení ve směru kolmém na směr větru podle přílohy E [6] nahrazuje u štíhlých konstrukcí citlivých na dynamické účinky větru maximální účinky kmitání vyvolaného periodickým odtrháváním vírů při kritické rychlosti (Strouhalovy kmity). Jevy aeroelastické nestability se mohou vyskytovat u inženýrských konstrukcí nebo jejich částí citlivých na dynamické účinky větru (stožáry elektrických vedení, zavěšené mosty, lávky pro pěší, kotvené stožáry apod.). Pro jejich navrhování zpravidla existují specializované normy a v některých případech se vyžaduje posouzení specialisty. V [6] jsou uvedena kritéria, která umožňují vyloučit možnost vzniku některých nestabilit. Zvýšení zatížení větrem ve směru větru zpravidla není pro navrhování těchto dvou skupin staveb rozhodující. Existují však další specifické příčiny zvýšení zatížení větrem. Napřílad zvýšení maximální rychlosti pro vznik odtrhávání vírů, snížení Strouhalova čísla u válců apod. Jejich výčet a rozbor není předmětem tohoto příspěvku. Rozdíly ve velikosti zatížení ve směru větru jsme zjistili již kolem roku 1990 z náhodně získaných pracovních dokumentů CEN a následně v roce 1994, kdy začaly práce na převzetí předběžné evropské normy [3]. V té době jsme neměli k dispozici statistické odhady středních rychlostí na území ČR. Zaměřili jsme se na další faktory, které mohly způsobovat zvýšení zatížení. Naše poznatky i podobné údaje od jiných autorů byly průběžně publikovány na konferencích i v časopisech. To vyvolalo silnou vlnu odporu proti používání [4] ze strany projektantů, investorů i stavebních úřadů. Reakce byla pochopitelná, protože dobrovolné zvýšení zatížení by znamenalo zvýšení ceny dodávky a v tržním prostředí také ztrátu konkurenceschopnosti. Opatření tohoto typu musí platit pro všechny subjekty na trhu. Srovnávání zatížení větrem má smysl, pokud jsou výchozí požadavky na jeho velikost srovnatelné. Proto jsme postupně srovnávali meteorologické podmínky, postupy výpočtu zatížení a úlohu součinitele zatížení.
Postupy výpočtu normového, respektive charakteristického zatížení v normách Postupy při výpočtu zatížení v normách [2] a [6] vycházejí ze stejného teoretického modelu, v detailech se však liší. Odlišné jsou např. popisy změny tlaku s výškou, definice součinitelů tlaku nebo referenčních výšek. Dopady těchto změn na velikost zatížení pro běžné pozemní stavby jsou však relativně malé a dokonce se zčásti kompenzují. Na příkladu budovy je možné ukázat, že při vyloučení vlivů velikosti tlaku ve výšce 10 m (základního nebo maximálního) a součinitele zatížení je charakteristické zatížení podle [6] dokonce o několik procent nižší než normové zatížení podle [2]. I když to pravděpodobně nebude zcela přesně platit pro všechny možné případy budov, lze s určitostí tvrdit, že postup výpočtu maximálního zatížení v [6] není příčinou zvýšení návrhového zatížení ve srovnání s [2].
Meteorologické podmínky Analýza maximálních nárazů větru v období let 1981 až 2000 v omezeném počtu profesionálních meteorologických stanic na území ČR ukázala, že statistické odhady nárazů větru pro p = 0,02 (dokonce i naměřené maximální hodnoty nárazů větru) jsou stejné nebo velmi blízké hodnotám, zjištěným analýzou nárazů větru v období let 1960 až 1976 [13]. Podle [12] „…nelze na území ČR dlouhodobé trendy změn rychlostí větru v období 1961–1990 jako celku prokázat, přestože v časových řadách většiny stanic v daném období lze najít statisticky významné trendy. Tyto trendy jsou jak kladné, tak záporné“. Z dalších publikací ČHMÚ vyplývá, že na území ČR bylo na horských stanicích pozorováno zvyšování četnosti výskytu větších nárazů větru, ale zatím to nemá významný vliv na statistické odhady rychlostí větru pro malé pravděpodobnosti překročení na většině území ČR. Z toho lze usuzovat, že v období let 1961 až 2000 nedošlo na území ČR k výrazné změně statistických odhadů maximálních nárazů větru. Zvýšení zatížení v [6] tedy není ve sledovaném období způsobeno změnou meteorologických podmínek na území ČR. Absolutní velikost tlaku ve výšce 10 m Základní tlaky větru ve výšce 10 m a související mapa větrných oblastí ve [2] byly odvozeny z výsledků statistické analýzy řad měření maximálních nárazů větru ve výšce 10 m v letech 1960 až 1976 pro pravděpodobnost překročení p = 0,0125 [13]. Náraz větru je definován jako střední rychlost v intervalu přibližně 2 s až 3 s (podle typu použitého anemografu). Definice základního tlaku větru je ve [2] uvedena v v tab. 18 v čl. 166. Podle této definice základní tlak větru po vynásobení součinitelem zatížení g = 1,3 odpovídá rychlostem větru průměrným v úseku 10 s se střední dobou návratu 80 roků. Přechod z odhadů maximálních nárazů větru na základní tlak větru je popsán v [8]. Meteorologické stanice byly rozděleny na dvě skupiny podle velikosti odhadů rychlosti. Skupině stanic s vyšším odhadem rychlostí byl přiřazen do té doby používaný základní tlak 0,55 kN/m2 a druhé skupině stanic byl přiřazen základní tlak 0,45 kN/m2. Hranice větrných oblastí v mapě byly upřesněny ve spolupráci s ČHMÚ. Zatížení větrem v [6] se odvozuje z maximálního tlaku ve výšce 10 m, který se vypočte z odhadu střední rychlosti v časovém úseku 10 minut pro pravděpodobnost překročení p = 0,02 podle vztahů uvedených v normě. Odhady středních rychlostí byly získány statistickou analýzou řad ročních maximálních středních rychlostí větru ve vybraných stanicích v období let 1961 až 2000 [9] v souladu s požadavky [6]. Ukázalo se, že tyto statistické odhady jsou závislé na nadmořské výšce. Zjištěná závislost byla využita k zahuštění sítě referenčních bodů při konstrukci mapy větrných oblastí v prostředí GIS. Postup vytvoření mapy větrných oblastí je popsán také v [9]. Ze vztahů pro podrobný postup výpočtu v Eurokódu lze dovodit, že maximální tlak odpovídá přibližně tlaku větru pro střední rychlost v intervalu přibližně 0,5 s až 1 s. Podle teoretických modelů vlastností mezní vrstvy v otevřeném terénu (z0 = 0,05 m) je tlak větru odpovídající odhadu maximálního nárazu větru pro
pravděpodobnost překročení p = 0,0125 přibližně roven odhadu maximálního tlaku větru podle [6] pro p = 0,02. Při vyloučení vlivu součinitelů tvaru podle [2], respektive součinitelů tlaku a konstrukce podle [6], by teoreticky mělo být výpočtové zatížení konstrukcí citlivých na účinky větru ve výšce 10 m podle [2] přibližně stejné jako charakteristické zatížení podle [6]. Z toho plyne zvýšení návrhového zatížení podle [6] minimálně o 50 %, které je důsledkem jiného postupu při aplikaci teorie mezních stavů na klimatická zatížení v obou normách. Vliv mapy větrných oblastí Pro sestavení mapy větrných oblastí byly ve [2] použity statistické odhady maximálních nárazů větru. Podobné mapy mají země s velmi hornatým terénem (Rakousko, Švýcarsko) nebo přímořské státy, ve kterých dominují větry vanoucí od moře. V [6] byly pro konstrukci mapy větrných oblastí použity odhady střední rychlosti v intervalu 10 minut. Podobně se postupuje v Německu, Polsku nebo na Slovensku. V čem je rozdíl? Největší maximální hodnoty střední rychlosti jsou podle dlouhodobých měření v ČR i v zahraničí typické pro bouře při přechodu studených front. Tyto útvary zpravidla zasahují celé území ČR nebo jeho podstatnou část. Proudění vzduchu v měřítku staveb nebo jejich skupin je rovnoběžné s povrchem země, turbulenci způsobují překážky na povrchu a významně se neuplatňuje vliv teplotních gradientů. V [6] jsou použity ověřené modely pro výpočet maximálního tlaku a jeho změny s výškou v závislosti na drsnosti terénu. Vypočtené maximální tlaky tak mají na celém území přibližně stejnou pravděpodobnost překročení (p = 0,02). Maximálním nárazům větru naměřeným v některých stanicích na území ČR však odpovídají tlaky větru až o 20 % vyšší, než jsou maximální tlaky vypočtené ze statistických odhadů maximálních středních rychlostí pro p = 0,02. Podle údajů ze stanice Brno–Tuřany v období let 1990–1999 se v osmi případech největší naměřené nárazy větru a největší naměřené střední rychlosti v průběhu jednoho roku nevyskytovaly současně při jedné meteorologické situaci (cca 3 dny). Ve dvou letech byl takový případ zjištěn, přitom však byla absolutní velikost maximálního nárazu nebo maximální střední rychlosti relativně velmi malá. Největší nárazy větru na území ČR často vznikají za jiných meteorologických situací než největší střední rychlosti větru. Zpravidla jsou to silné bouřky, jejichž výskyt je plošně omezený na relativně malé území (např. bouřky z tepla). Může to být způsobeno členitostí terénu, vzdáleností od moře nebo jinými faktory. Pravděpodobně to zcela neplatí pro horské stanice. Pokud se však omezíme na území s nadmořskou výškou do 700 m, mohou se tyto bouřky vyskytnout v podstatě kdekoliv na území ČR. Skutečné hodnoty nárazu větru přitom nemusí být ani změřeny. Např. proto, že v zasažené oblasti není meteorologická stanice s anemografem. Statistické odhady z naměřených řad maximálních nárazů větru jsou možné, ale pro potřeby norem jsou zatíženy chybou, plynoucí ze zanedbání pravděpodobnosti vzniku uvedených bouří pouze v plošně omezené oblasti určité velikosti.
inzerce
Změna na poli statického software Ž l Železobetonový b t ý a předpjatý průřez EC2 Desky, D k stěny, detaily
Ocelové, O l é betonové b t é a spřažené konstrukce
Předpětí Př d ětí v programu RFEM
Expertní zázemí
Šabatka Š & Navrátil Vás zvou na
www.idea-rs.cz stavebnictví 11–12/10
63
Tlaky větru odpovídající maximálním nárazům větru by mohly být považovány za mimořádné zatížení, protože zpravidla vznikají za jiné meteorologické situace, než je ta, která byla použita pro odhad maximální střední rychlosti. Potom by podle [5] bylo možné použít součinitel zatížení g = 1. Návrhové hodnoty takto definovaného mimořádného zatížení byly ve všech dosud známých případech nižší než návrhové hodnoty maximálního tlaku podle [6] (g = 1,5). Norma [6] však pojem mimořádného zatížení větrem nezná přesto, že tato zatížení zjevně existují. Naměřené maximální nárazy větru je tedy nutné nadále kontrolovat. Pokud odpovídající tlaky nebudou vyšší než maximální tlaky stanovené podle [6], nebude pravděpodobně nutné dále zvyšovat návrhové zatížení větrem. Z uvedeného však vyplývá, že mapy větrných oblastí podle odhadů maximálních středních rychlostí a odhadů maximálních nárazů větru musí být různé a z nich odvozená zatížení v určitém místě budou taky odlišná. Součinitel zatížení Jak bylo uvedeno výše, výpočtové zatížení podle [2] pro běžné pozemní stavby citlivé na účinky větru (součinitel zatížení g = 1,3) by v dané lokalitě mělo být přibližně stejné jako charakteristické zatížení podle [6]. Zpravidla tomu tak je. Z definice statistického odhadu rychlosti vyplývá, že s pravděpodobností 63 % budou stavby navržené podle [2] v průběhu své životnosti minimálně jednou zatíženy tlakem větru, odpovídajícímu výpočtové hodnotě zatížení. U konstrukcí méně citlivých na účinky větru (g = 1,2) jde o jistotu. Návrhové zatížení podle [6] se získá podle [5] vynásobením charakteristického zatížení součinitelem zatížení g = 1,5. Návrhové zatížení je tedy o 50 % vyšší než maximální tlak větru v přírodě pro danou pravděpodobnost překročení (p = 0,02). Pokud bychom extrapolovali možnost použití vztahu pro součinitel pravděpodobnosti cprob v [6], lze střední dobu návratu návrhového zatížení odhadnout na přibližně 4240 let. Toto číslo je orientační a jde spíše o řád odhadu. Podobně jako v případě zatížení podle [2] se však toto zatížení může vyskytnout kdykoliv, třeba příští týden. Obě normy ([2] a [6]) jsou určeny k navrhování podle mezních stavů. Při aplikaci součinitelů zatížení na klimatická zatížení je postup navrhování v obou normách různý. Je to možné vysvětlit pouze odlišnou úlohou norem pro klimatická zatížení v době jejich vzniku. Docházelo ke škodám způsobeným větrem? Při srovnávání norem se argumentuje tvrzením, že při používání [2] nedocházelo ke škodám způsobeným větrem. Přesné údaje nemáme k dispozici. Jestliže pomineme známé případy havárií inženýrských staveb způsobené nedodržením norem, postupu výstavby nebo provozních předpisů, lze konstatovat, že škody způsobené větrem skutečně nebyly srovnatelné se škodami např. v USA, Japonsku, Číně, Francii nebo Velké Británii. Na českém území se také nevyskytují přírodní jevy, známé z těchto zemí. Členitost terénu a zalesnění do jisté míry chrání obydlené oblasti, účinky silných větrů jsou velmi lokalizované a projevují se zpravidla mimo obydlené oblasti. Běžné pozemní stavby z cihel nebo betonu měly a mají z důvodu tepelné izolace masivní pevné stěny a velkou hmotnost. U takových staveb může vítr poškodit pouze prvky vnějšího pláště nebo střechy. A to se dělo a děje. Každý ve svém okolí určitě viděl mnoho případů poškozených střech, opláštění budov nebo tepelně-izolačních systémů. Přitom zpravidla o poškození nerozhodovalo staří staveb. Časté jsou poruchy elektrorozvodných sítí a škody způsobené výpadky energie. Škody způsobují také vyvrácené stromy nebo poletující předměty. Řada inženýrských konstrukcí citlivých na dynamické účinky větru musí být nebo dodatečně musela být osazena tlumiči kmitání. Kmitání způsobené větrem omezovalo jejich použitelnost a v některých případech způsobilo únavové porušení jejich částí. V poslední době mediálně dobře známý orkán Kyrill zasáhl téměř celé území ČR a ukázal sílu větru. Směr větru však neodpovídal dominantnímu směru silných větrů a naměřené rychlosti v nadmořských výškách do 700 m zpravidla nepřekročily 90 % již dříve naměřených hodnot. Přesto škody byly velké. Zvláště tam, kde vítr plnou silou zasáhl nechráněné objekty nebo lehké stavby.
64
stavebnictví 11–12/10
Je nereálné, aby se při maximálním tlaku větru osoby pohybovaly mimo budovy. Obecně lze připustit, že za této situace může dojít k nějakému porušení pláště nebo střechy budovy, které však nesmí mít vliv na bezpečnost osob uvnitř pozemní stavby. Stavba navržená na velké zatížení větrem bude určitě dražší a případné „drobné“ škody budou menší. Nižší návrhové zatížení stavbu zlevní, ale zvýší pravděpodobnost jejího poškození větrem a celkovou výši škod. Statistickou analýzou lze na makroekonomické úrovni vyjádřit vztah mezi velikostí návrhového zatížení větrem a náklady na plošnou prevenci těchto „drobných“ škod, resp. vztah mezi velikostí návrhového zatížení a náklady na úhradu skutečně vzniklých škod. Vyhodnocení těchto vztahů a stanovení optimální velikosti návrhového zatížení už souvisí se strukturou společnosti a úlohou technických norem v ní. Změna úlohy technických norem ve společnosti Skutečným důvodem zavedení normy [6] byla změna společenských vztahů v ČR po roce 1989, která přinesla zásadní změnu úlohy technických norem ve společnosti. Logickým důsledkem změny vlastnických vztahů byly tyto kroky: ■ zrušení závaznosti technických norem; ■ vstup ČR do CEN; ■ přijetí systému Eurokódů; ■ zrušení platnosti norem, které nejsou v souladu s Eurokódy. Velikost zatížení větrem (totéž platí i pro jiné typy klimatických zatížení) je v případě obou zmiňovaných norem stanovena „dohodou“ zúčastněných subjektů. „Dohodou“ jsou zde míněna klíčová rozhodnutí politických institucí, která předcházejí činnosti normalizačních orgánů a definují cíle normalizačního procesu. Realizaci pak zajišťují k tomu určené instituce (CEN, ÚNM, ČNI apod.). Výsledkem této „dohody“ jsou v tomto případě pravidla pro stanovení velikosti náhodného zatížení větrem. V případě [2] šlo o „dohodu“ institucí hájících zájmy státu, který v procesu výstavby vystupoval prostřednictvím svých orgánů a podniků nejen jako projektant, investor, dodavatel a provozovatel staveb, ale také jako nositel všech případných rizik. Stát programově usiloval o bezpečnost staveb a minimalizaci celkových nákladů na jejich realizaci a užívání (úspory materiálu, energií, nákladů na údržbu apod.). Normy byly jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle. Jejich povinné dodržování mělo zajišťovat výše zmíněné zájmy státu a současně chránilo zúčastněné subjekty před sankcemi ze strany státu. Pokud došlo ke vzniku škod v důsledku překročení výpočtového zatížení, šlo o tzv. vyšší moc. Škody v takovém případě hradil stát přímo nebo prostřednictvím pojišťovny. I když realita byla poněkud složitější, je zřejmé, že po určité době začal tento proces postupně konvergovat k jakési optimální velikosti celkových nákladů státu, vyjádřené mimo jiné i akceptovanou velikostí zatížení větrem podle [2]. Stát tyto procesy finančně stimuloval, např. podporou tematicky zaměřeného výzkumu. Jak vyplývá z definice výpočtového zatížení, u klimatických zatížení se teoreticky připouštěla možnost jejich překročení v průběhu životnosti stavby. Jestliže podle tvrzení projektantů nedocházelo při navrhování podle [2] k významným škodám způsobeným větrem, byl tento postup v podmínkách centrálně řízeného hospodářství relativně úspěšný. V případě normy [6] jsou instituce a klíčové dokumenty uvedené v její předmluvě. Základní požadavky na stavby jsou formulovány ve směrnici Rady 89/106/EEC a zdůrazňované priority jsou mechanická odolnost a stabilita a požární bezpečnost. Eurokódy mají vytvořit na území EU jednotný systém pro prokazování shody pozemních a inženýrských staveb s požadavky zmíněné směrnice a umožnit jeho navázání na technické specifikace pro stavební výrobky. Eurokódy vznikaly v podmínkách tržního hospodářství. Investoři, vlastníci staveb, dodavatelé a pojišťovny jsou zpravidla soukromé subjekty, podnikající za účelem zisku. Státy sdružené v CEN potřebují harmonizované normy i pro klimatická zatížení, ale nemohou nést ekonomická rizika spojená s činností soukromých subjektů. Proto se dohodly na jednotné definici parametrů pro stanovení klimatických zatížení v Eurokódech, tj. na pravděpodobnosti překročení charakteristického zatížení a velikosti součinitele zatížení. Jsou voleny tak, aby pravděpodobnost překročení návrhového zatížení byla po
dobu životnosti stavby minimální. Lokálně závislé podklady pro stanovení charakteristického zatížení (mapu větrných oblastí) musí stanovit příslušný národní úřad (ČHMÚ) v souladu s požadavky Eurokódu. Tato pravidla pro stanovení velikosti klimatických zatížení akceptovaly zúčastněné soukromé a státní subjekty jako optimální kompromis (zde na rozdíl od [2] pro podmínky tržního hospodářství). Je zřejmé, že cíle a z nich vyplývající požadavky na úlohu norem [2] a [6] jsou rozdílné. Odlišný přístup státu ke klimatickým zatížením ukazuje například řešení škod způsobených povodněmi před a po roce 1989. Za pozornost také stojí to, že zavedení EN 1991-1-4 v některých zemích CEN vyvolalo silný odpor odborné veřejnosti, protože se např. zatížení střech v některých případech významně snížilo vzhledem k dosavadní praxi. Důsledkem toho je např. změna ČSN EN 1991-1-4:2007/A1:2010, která tyto připomínky řeší rozšířením počtu článků, u kterých je povolena národní volba. Uvedené informace nepřímo dokumentuje také graf zatížení větrem ve výšce 10 m na obr. 2 v článku [1]. Zajímavé je, že základní zatížení větrem podle normy platné v roce 1917 je prakticky stejné jako výpočtové zatížení v roce 2010 podle [6]! Srovnávání zatížení větrem podle obou norem je sice možné, přináší zajímavé poznatky, ale pro navrhování nemá praktický význam. V tomto případě se nesrovnávají účinky větru na stavby, ale návrhová zatížení, vyjadřující kompromisní řešení střetu zájmů zúčastěných subjektů v systémech s centrálně řízeným a tržním hospodářstvím. Revize mapy větrných oblastí V letech 1992 až 1997 se nepodařilo získat finanční prostředky na sestavení mapy středních rychlostí. Proto byla do [4] vložena korigovaná mapa větrných oblastí z [2]. V této mapě bylo zachováno členění na větrné oblasti, ale základní tlaky byly nahrazeny středními rychlostmi větru s pravděpodobností překročení p = 0,02. Jejich velikost byla odhadnuta z dostupných informací v literatuře o vlastnostech turbulentního větru. Později provedená podrobná analýza středních rychlostí větru ukázala, že odhad rychlostí nebyl špatný, ale převzetí členění území ČR na větrné oblasti nebylo správné. Konečnou verzi mapy větrných oblastí v platné [6] zpracoval Dr. Hostýnek z ČHMÚ s využitím všech dostupných relevantních měření střední rychlosti. Tato mapa již obsahuje členění území na větrné oblasti podle střední rychlosti a bere v úvahu vliv nadmořské výšky. Měření rychlostí větru a zejména nárazů větru může být ovlivněno také dynamickými vlastnostmi používaných anemografů. V roce 1990 začal na meteorologických stanicích ČHMÚ postupný přechod na používání anemografů od firmy Vaisala, které jsou standardně používány v zemích EU. Tyto anemografy používají jiný princip měření rychlosti větru než dosud používané typy anemografů. I když anemografy byly a jsou pravidelně kalibrovány, může mít tato změna vliv na statistické odhady nárazů větru. Měření střední rychlosti je rozhodně přesnější než u dříve používaných anemografů. Na profesionálních stanicích ČHMÚ proto probíhá paralelní měření oběma typy anemografů, které by mělo zaručit kontinuitu řad měření rychlosti větru. Předpokládáme, že někdy kolem roku 2015 by mohlo být k dispozici dostatek informací pro revizi mapy větrných oblastí uvedené v [6].
Závěr Úlohy norem [2] a [6] jsou rozdílné, protože vznikly v různých hospodářských systémech. To se projevuje ve zvyšování klimatických zatížení v zemích přecházejících z centrálně řízeného na tržní hospodářství. ČR nemohla mít vliv na tvorbu [3], protože v době vstupu do CEN byl proces jejich přípravy v oblasti stavebnictví již téměř dokončen. Přechod z [3] na EN 1991-1-4 probíhal již za formální účasti ČR, ale pouze v rámci existujících právních předpisů pro tvorbu EN – např. bez reálné možnosti ovlivnit velikost zatížení. Byla by také na místě otázka, čím by ČR (a podobně většina členů CEN) mohla konstruktivně do této normy přispět. Po vstupu do CEN se česká odborná veřejnost mohla na přijetí Eurokódů lépe připravit. Tato možnost byla promarněna pro nepo-
chopení nebo zamlčování dopadů výše uvedených politických rozhodnutí. Dosavadní poznatky z odezvy projektantů na současnou situaci ukazují, že světlou výjimkou byly vysoké školy, ČKAIT a firmy, které projektují stavby v zahraničí. Proto nyní někde dochází k léčbě šokem. ■ Použitá literatura: [1] Vácha, J.: Zatížení větrem podle ČSN EN 1991-1-4 zvýší ceny konstrukcí stěn a opláštění. Stavebnictví, č. 8, 2010, EXPO-DATA spol. s r.o., Brno [2] ČSN 73 0035 (73 0035) Zatížení stavebních konstrukcí. Praha: ÚNM, 1986 [3] ENV 1991-2-4:1995 Basis of design and actions on structures, Part 2-4 Actions on structures – Wind Actions, CEN [4] ČSN P ENV 1991-2-4:1997 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 2-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem. Praha: ČNI, 1997 [5] ČSN EN 1990:2004 (73 0002) Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí. Praha: ČNI, 2004 [6] ČSN EN 1991-1-4:2007 (73 0035) Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem. Praha: ČNI, 2007, Opr. 1: ČNI, 2008, Opr. 2: ÚNMZ, 2010, Z1: ÚNMZ, 2010 a Opr. 3: ÚNMZ, 2010 [7] ČSN EN 1993-3-1 (73 1431) Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 3-1: Stožáry a komíny – Stožáry. Praha: ČNI. 2008 [8] Boháč, A.: Mapa větrových oblastí na území ČSSR v ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí. Stavebnický Časopis, 32, č. 4, VEDA, Bratislava, 1984 [9] Hostýnek, J., Král, J.: Influence orography on design wind speeds in the Czech Republic. IM 2006, Svratka [10] K rál, J.: Odhady desetiminutových rychlostí a nárazů větru v ČR pro různé střední doby návratu. Výzkumná zpráva. ČVUT, Kloknerův ústav, 37 s. Praha, 2002 [11] Král, J.: Ten-minute Wind Velocities and Gusts of Wind in the Czech Republic, 4th EACWE Conference Proceedings, ITAM AS CR, Praha, 2005 [12] Sobíšek, B.: Rychlost a směr větru na území České republiky v období 1961–1990. NKP ČR - sv. 29. ISBN 80-85813-79-3, ČHMÚ Praha, 2000 [13] Vorlíček, M.: Statistický rozbor maximálních rychlostí větru. Stavebnický Časopis, 24, č. 24, VEDA, Bratislava, 1976
english synopsis The Building Structure Wind Load and the Role of Standards
The author of this article was asked by the editors to respond to the article by Ing. J. Vácha [1] published in no. 08/2010 showing how the cost of buildings grows in consequence of increased wind load. The increased load and cost indicated therein are realistic. The article gives results of various former analyses of potential causes leading to increased load. Step by step the impact of computation models in Czech standards ČSN 73 0035 and ČSN EN 1991-1-4 was examined, any change of meteorological conditions in the territory of the Czech Republic was excluded and differences in the manner of application of the theory of limit states on climatic load were identified. In the article, the manner of application of the limit state theory on climatic load is related to the changing role of technical standards after the transition of the Czech Republic from central planning to market economy. This is seemed to be the main reason of the increased design wind load.
klíčová slova: stavby, vítr, náraz větru, zatížení větrem, normy
keywords: constuctions, wind, wind gust, wind load, standards
stavebnictví 11–12/10
65
svět stavbařů
text: redakce
Témata Jihomoravského stavebního společenství Jihomoravské stavební společenství patří k aktivním regionálním orgánům Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Jeho předseda, docent Lubomír Mikš, popsal základní témata, která společenství v současné době řeší. Očekávaný vývoj stavebnictví v Jihomoravském kraji Obecně chvályhodná snaha vlády snižovat schodek státního rozpočtu v rozporu s vládním programem sklouzává do generálního útlumu investic namísto toho, aby úspory tvrdě prosazovala v oblasti spotřeby. Pokud však si všichni neuvědomíme, že primárně musíme vytvářet hodnoty a jimi vydělávat na mzdy ve správě, zdravotnictví, školství a kultuře, pak se dostáváme do roviny vzdušných zámků. Investiční výstavba vždycky byla a bude motorem rozvoje společnosti a gyroskopem vyrovnávajícím úroveň zaměstnanosti a pracovních příležitostí. Dnes nemusíme stavět hladové zdi, potřebujeme mnoho práce vložit do zanedbané infrastruktury a revitalizace bytového fondu. Tvrdé omezení investiční výstavby přinese silný nárůst nezaměstnanosti, sociální tlaky a útlum budoucího rychlého rozvoje společnosti v pokrizovém období. Situace v našem kraji samozřejmě do jisté míry reflektuje celostátní situaci, nicméně je nutno ocenit, že vedení kraje se snaží o to, aby alespoň v krajském měřítku investiční rozvoj zcela nestagnoval. Úsilí o realizaci investic podporovaných programy EU se jeví značně perspektivně, zde je možno jmenovat zejména Lednicko-valtický areál, lázeňskou zónu Pasohlávky, brněnskou kanalizační síť a jistě i další méně rozsáhlé projekty. Bohužel, rychlejšímu rozvoji regionu zatím úspěšně brání různé nátlakové skupiny zaštiťující se zpravidla ušlechtilými ochranářskými hesly. To je hlavní důvod, proč je Brno stále zatěžováno
66
stavebnictví 11–12/10
tranzitem dopravy ze směru Praha na Svitavy a proč je hlavní silnice z Brna na sever v naprosto nebezpečném stavu a proč též zůstaly zatím na papíře další projekty, jako je silnice R52.
Soutěž o titul Stavba Jihomoravského kraje Abychom pomohli odborné i laické veřejnosti ukázat práci proslulých jihomoravských řemeslníků, dohodlo se vedení Jihomoravského stavebního společenství s vedením tehdy čerstvě ustaveného Jihomoravského kraje, že společně zorganizují Soutěž o stavbu Jihomoravského kraje roku 2001. Po prvním úspěšném ročníku následovaly pravidelně další, za necelých deset let se soutěž stala tradicí a získala si prestiž a uznání veřejnosti. Mnohé stavby oceněné na krajské úrovni získaly i ocenění v celostátních soutěžích. V současné době jsme vyhlásili 10. ročník soutěže o titul Stavba roku 2010 pro stavby dokončené v roce 2010. Uzávěrka soutěže bude 15. února 2011, výsledky soutěže budou zveřejněny na slavnostním setkání při Mezinárodním stavebním veletrhu IBF v dubnu příštího roku. I když situace ve stavebnictví není v současné době růžová, předpokládám, že i v příštím roce budeme moci prezentovat řadu pěkných staveb, které naše stavební firmy v Jihomoravském kraji postavily.
Dny stavitelství a architektury Tradice tohoto dne není dlouhá, letos jsme tento neoficiální svátek
všech, kteří se na výstavbě podílejí, slavili potřetí. V průběhu akce byla veřejnosti zpřístupněna řada staveb, kde byl zajištěn odborný výklad tak, aby veřejnost mohla lépe proniknout do problematiky technologie staveb a stavební činnosti vůbec. Stavařina je náročné řemeslo, je to tvrdá práce v terénu v pohodě i nepohodě, mnohdy spojená s dojížděním a odloučením od rodiny. Ten pocit, že za námi zůstane krásné a trvanlivé dílo, je však radostný a opravňuje k hrdosti. To především chceme veřejnosti ukázat a získat tak další nadšené mladé spolupracovníky. Vyvrcholením slavnosti je každoročně setkání s předsedou Senátu a následný slavnostní večer v Betlémské kapli v Praze. Součástí setkání v Senátu bylo i vyhodnocení soutěže o Stavební firmu roku 2009. V kategorii středních firem (do 250 zaměstnanců) získala letos tento titul brněnská firma KOMFORT a.s.
Certifikace Na trhu stavebních zakázek působí mnoho stavebních firem, které usilují o získání zakázky. U tohoto typu soutěží je důležitá informace o tom, kdo nabídku podává, zda je schopen stavbu opravdu kvalitně provést a zda je dostatečně ekonomicky silný, aby stavbu po dobu výstavby profinancoval. K tomu slouží řada objektivních postupů, které jsou upraveny mezinárodními normami. Schopnost firem ověřují nezávislé certifikační orgány akreditované k této činnosti národním akreditačním orgánem, jímž je Český institut pro akreditaci. Takto je možno certifikovat u podnikatelských subjektů např. jejich systém řízení jakosti, systém řízení environmentálního chování, systém řízení bezpečnosti při práci, systém řízení bezpečnosti informací, připravuje se i certifikace systému společenské odpovědnosti firem, to vše podle mezinárodních norem
(ISO EN) implementovaných do soustavy českých norem (ČSN). Vedle těchto mezinárodních standardů funguje v české republice národní systém osvědčování kvalifikace stavebních dodavatelů, rovněž akreditovanými certifikačními orgány. Stavební zhotovitelé tak mají dostatek možností, aby akreditovaným certifikátem prokázali investorovi svoje schopnosti. Přesto se stále ještě vyskytují pokusy vydělat na důvěřivých, zejména menších stavebních firmách, nabídkou nejrůznějších certifikátů neakreditovanými subjekty bez jakékoliv vazby na mezinárodní standardy. Tak např. v poslední době jistá společnost nabízí stavebním firmám získání certifikátu Kvalitní firma na podkladě písemných referencí, které si firma obstará. Samozřejmě pro věci znalého investora je takovýto certifikát cárem papíru a pro firmu jsou to vyhozené peníze.
Exploze vysokých škol Není titul jako titul. Absolventi renomovaných vysokých škol jsou přijímáni všude s respektem, neboť jméno školy je určitou zárukou kvality jejího absolventa. Nemusíme hovořit o světově proslulých univerzitách, i u nás si svůj respekt vydobyly v technické oblasti České vysoké učení technické a Vysoké učení technické v Brně. Nemyslím, že tyto dvě technické univerzity by měly zcela obsloužit desetimilionový stát. Je však třeba si uvědomit, že každá nově otevřená vysoká škola nebo fakulta potřebuje kvalitní, zkušené a renomované učitele a laboratorní a vědeckovýzkumné zázemí. Vysokoškolští učitelé nerostou jako houby v lese, ze zahraničí k nám přicházejí minimálně a pro neúměrné množství vysokých škol jak státních, tak soukromých, zde prostě nejsou. Jistou možností je získat vědeckopedagogickou kvalifikaci netradičními způsoby (viz právnická fakulta v Plzni nebo profesoři z jisté soukromé slovenské univerzity), ale pak je to otázka úrovně absolventů takovýchto vysokých škol. Domnívám se, že stát postupuje příliš benevolentně při akreditacích vysokých škol a nových fakult a vytváří tak podmínky pro hluboký pokles úrovně našeho vysokého školství. ■
infoservis Veletrhy a výstavy 11.–14. 11. 2010 HAUS & WOHNEN 2010 Veletrh řemesel Německo, Kolín nad Rýnem, Výstaviště Kolín nad Rýnem Diamond Jubilee Hall E-mail:
[email protected] 18.–19. 11. 2010 DOMEX & NÁBYTOK 2010 Výstavba stavebných materiálov a nábytku Slovensko, Trenčín, Výstavisko Expo Center E-mail:
[email protected] 22.–25. 11. 2010 THE BIG 5 DUBAI Stavební veletrh Spojené arabské emiráty, Dubaj, Dubai World Trade Center E-mail:
[email protected] www.thebig5exhibition.com 23.–27. 11. 2010 AQUA-THERM PRAHA 2010 17. ročník mezinárodního veletrhu Praha 9
Seminář Praha 6, Kloknerův ústav ČVUT Praha, Šolínova 7, E-mail:
[email protected]
PVA Letňany Beranových 667 E-mail:
[email protected] www.aquatherm.cz Odborné semináře a konference
9–10. 11. 2010 Zákon o veřejných zakázkách Konzultační seminář Praha 2 – Vyšehrad, Rašínovo nábřeží 26, E-mail:
[email protected]
9. 11. 2010 Činnost technického dozoru investora Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 4 E-mail:
[email protected] www.studioaxis.cz 9. 11. 2010 Funkční a energeticky efektivní dům Odborný seminář České Budějovice, Pražská 14, Hotel Gomel, salonek Bohemia E-mail:
[email protected] www.azpromo.cz 9.–10. 11. 2010 Zkoušení vlastností betonu a jeho složek
11. 11. 2010 Funkční a energeticky efektivní dům Odborný seminář Brno, Výstaviště 1, Kongresové centrum BVV E-mail:
[email protected] www.azpromo.cz 11. 11. 2010 Moderní materiály a technologie pro výstavbu rodinných domů a obytných budov Odborný seminář Most, Hotel Cascade – Velký salonek,
Radniční 3 E-mail:
[email protected] www.azpromo.cz 11. 11. 2010 Nejčastější vady a poruchy staveb Seminář Praha 2 – Vyšehrad, Rašínovo nábřeží 26, E-mail:
[email protected] 12. 11. 2010 Cyklus poruchy a sanace – část spodní stavba a hydroizolace Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 4 E-mail:
[email protected] www.studioaxis.cz 23. 11. 2010 Tradiční konstrukční detaily otvorových výplní historických staveb Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 4 E-mail:
[email protected] www.studioaxis.cz
JIŽNÍČECHY ČECHYVI.VI.ROČNÍK ROČNÍK PRESTA JIŽNÍ SOUTĚŽ A PŘEHLÍDKA JIHOČESKÝCH STAVEBNÍCH REALIZACÍ PRESTA JIŽNÍ ČECHY VI. ROČNÍK SOUTĚŽ A PŘEHLÍDKA JIHOČESKÝCH STAVEBNÍCH REALIZACÍ DOKONČENÝCH V LETECH 2008-2010 DOKONČENÝCH V LETECH 2008–2010
Pod patronací hejtmana Jihočeského kraje Pod hejtmana Jihočeského kraje Jiřího patronací Zimoly SOUTĚŽZimoly A PŘEHLÍDKA JIHOČESKÝCH STAVEBNÍCH REALIZACÍ Jiřího
DOKONČENÝCH V LETECH 2008–2010 Pod patronací hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly
Vyhlašovatel Vyhlašovatel Český svaz stavebních inženýrů, oblastní pobočka České Budějovice Český svaz stavebních inženýrů, oblastní pobočka České Budějovice (ČSSI-OP CB) (ČSSI-OP CB)
Podmínky přihlášení do soutěže a ostatní informace Podmínky přihlášení do soutěže na stránkách anajdete ostatní informace najdete navyhlašovatelů stránkách vyhlašovatelů www.cssi-cr.cz oblastoblast ČB www.cssi-cr.cz ČB www.casopisstavebnictvi.cz
Spoluvyhlašovatelé Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS ČR) Vyhlašovatel Česká komora architektů (ČKA ČR) Česká komora autorizovaných a techniků činných Český svaz stavebních inženýrů, oblastníinženýrů pobočka České Budějovice (ČSSI-OP ve CB) výstavbě Jihočeský kraj (ČKAIT-OK CB) Spoluvyhlašovatelé Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS ČR) Odborný mediální partner Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT-OK CB) Časopis STAVEBNICTVÍ Česká komoravearchitektů Svaz podnikatelů stavebnictví (ČKA ČR (SPSČR) ČR) Česká komorakraj architektů (ČKA ČR) Jihočeský Jihočeský kraj
Uzávěrka přihlášek 31. 1. 2011, e-mail:
[email protected], tel.: 386 352 881 Podmínky přihlášení do soutěže Termín výstavních ČSSI, Staroměstská 1, České Budějovice přihlášek 1. 2011, e-mail:
[email protected], aUzávěrka ostatníodevzdání informace najdete 31. napanelů: stránkách vyhlašovatelů do 11. 2. 2011 oblast ČB www.cssi-cr.cz tel.: 386 352 881 www.casopisstavebnictvi.cz Termín výsledků odevzdání výstavních panelů: Vyhlášení a prezentace vítězných staveb se uskuteční na galavečeru soutěže v Třeboni 7. 4. 2011 ČSSI, Staroměstská České Budějovice Uzávěrka přihlášek 31. 1. 1, 2011, e-mail:
[email protected], tel.: 386 352 881 Termín odevzdání výstavních panelů: ČSSI, Staroměstská 1, České Budějovice do 11. 2. 2011 do 11. 2. 2011
Odborný mediální partner Odborný mediální partner Časopis STAVEBNICTVÍ Časopis STAVEBNICTVÍ
Vyhlášení výsledků a prezentace vítězných staveb se Vyhlášení výsledků a prezentace vítězných staveb se uskuteční na galavečeru soutěže v Třeboni 4. 2011 uskuteční na 7.galavečeru soutěže v Kulturně společenském
Spoluvyhlašovatelé Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT-OK CB)
www.casopisstavebnictvi.cz
www.cssi-cr.cz www.cssi-cr.cz
inzerce
centru BESEDA v Třeboni 7. 4. 2011
Jihočeský hejtman Jiří ZIMOLA řekl: „Oceňuji, že díky kvalitním soutěžním přehlídkám, jakou právě PRESTA je, máme možnost ukázat a zhodnotit dobré výsledky práce architektů, projektantů, stavebních firem, zhotovitelů i stavebníků a přispět tak k zvyšování celkové úrovně výstavby v Jihočeském kraji. S ohledem na úspěšnost a popularitu této soutěže došlo také od IV. ročníku k udělování ceny „INSPIRA - ceny hejtmana Jihočeského kraje” pro stavby, které vnímáme jako podnětné pro zvyšování životní úrovně obyvatel. Přeji stavbařům v dalších ročnících soutěže PRESTA hodně zajímavých, kvalitních, krásných staveb, které obohatí region Jihočeského kraje.”
stavebnictví 11–12/10
67
23. 11. 2010 Požadavky BOZP a ochrany ŽP při realizaci staveb PK Seminář Praha 9, Hotel STEP, Malletova 1141 E-mail:
[email protected] www.sdruzeni-silnice.cz 23.–24. 11. 2010 Řízení stavebních zakázek Seminář Praha 2 – Vyšehrad, Rašínovo nábřeží 26, E-mail:
[email protected] 24. 11. 2010 Aktuální judikatura z oblasti zadávání zakázek s komentářem Seminář Brno, Hotel Slavia, salonek Slavěna, Solniční 15/17 E-mail:
[email protected] 25. 11. 2010 Stavební zákon – územní řízení a stavební řád Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 4 E-mail:
[email protected] www.studioaxis.cz
Praha 1, VÚBP, v.v.i., Jeruzalémská 9 E-mail:
[email protected]
24. 11. 2010 Aktuální judikatura z oblasti zadávání zakázek s komentářem Seminář Praha 4, Podolská 50 Svaz českých a moravských bytových družstev E-mail:
[email protected]
1. 12.–2. 12. 2010 Navrhování pasivních domů – výpočet energetické náročnosti Kurz pro architekty, stavební inženýry a techniky ve stavebnictví Praha 11, Malenická 1784 Kulturní centrum Jižní Město o.p.s., E-mail:
[email protected]
29.–30. 11. 2010 Navrhování pasivních domů – 2. část Kurz pro architekty, stavební inženýry a techniky ve stavebnictví Praha 11, Malenická 1784, Kulturní centrum Jižní Město o.p.s E-mail:
[email protected] 29. 11. 2010 Novinky v BOZP Seminář
6. 12. 2010 Navrhování pasivních domů – rekonstrukce Kurz pro architekty, stavební inženýry a techniky ve stavebnictví Praha 11, Malenická 1784, Kulturní centrum Jižní Město o.p.s. E-mail:
[email protected]
Semináře pořádané v budově ČKAIT Dědictví funkcionalismu 23. 11. 2010 od 14.00 hod. Stavební úprav y budov s ohledem na výskyt rorýsů a netopýrů 30. 11. 2010 od 14.00 hod. Radon – měření a opatření proti radonu 7. 12. 2010 od 14.00 hod. Výše uvedené semináře jsou bezplatné Přípravný seminář k autorizačním zkouškám ČKAIT 1. 12. 2010 od 9.00 do 16.00 hod. cena: 3 200 Kč Přípravný seminář k autorizačním zkouškám ČKAIT 2. 12. 2010 od 9.00 do 13.00 hod. cena: 3200 Kč Přípravný seminář k autorizačním zkouškám ČKAIT 18. 1. 2011 od 9.00 do 16.00 hod. cena: 3200 Kč E-mail:
[email protected]
inzerce
Pórobetonové tvárnice Thermoblock – skandinávská kvalita za české ceny Plánujete stavbu nebo rekonstrukci svého domu? Zajímají vás náklady nejen na stavbu, ale zejména provoz vašeho budoucího domova? Pak právě pro vás je určena novinka předního evropského výrobce pórobetonových tvárnic společnosti H+H Česká republika – Thermoblock, přesná tvárnice s integrovanou izolací. Ta byla veřejnosti poprvé představena v rámci podzimního stavebního veletrhu ForArch. „Se součinitelem prostupu tepla U=0,12 je Thermoblock tvárnicí s nejlepšími tepelně izolačními vlastnostmi na trhu a bohatě splňuje nároky kladené na pasivní domy. Roční tepelné ztráty prostupem zdmi jsou u pasivního rodinného domu z tvárnic Thermoblock v porovnání se stavbami v běžném standardu poloviční ,“ říká Radek Spousta, vedoucí prodeje H+H Česká republika.
68
stavebnictví 11–12/10
„Tepelná izolace je součástí výrobku a je vlepena přímo mezi dvě pórobetonové tvárnice. Při stavbě odpadá dodatečné zateplování, oba technologické kroky jsou provedeny v jednom čase. Thermoblock je tak vhodnou alternativou i pro amatérské stavebníky. Ti se při stavbě svépomocí často potýkají právě s jejím dodatečným zateplováním. Zdivo z tvárnic Thermoblock je navíc v porovnání s dodatečně izolovaným zdivem mechanicky odolnější proti poškození, doplňuje Radek Spousta. NovýThermoblock se bude vyrábět v provedení – na vnější straně přesná příčkovka P2 400 PDK 600/125/250mm, vložená izolace 100mm s koeficientem lambda 0,022, na vnitřní straně tvárnice P2 400 PDK 600/200/250, celková tloušťka tvárnice je 425 mm a koeficient U = 0,12. Tyto parametry umožňují realizaci pasivních staveb. V prodejním sortimentu H+H Česká republika bude Thermoblock od listopadu 2010. Pórobetonové tvárnice a příčkovky jsou díky své přesnosti, snadné manipulaci a možnostech opracování ideálním stavebním materiálem pro příležitostné sta-
vebníky a kutily. Díky snadnosti zdění a spojování pomocí lepidel místo „mokré“ malty patří k nejvhodnějším řešením pro rekonstrukce staveb nebo úpravy interiéru v průběhu celého roku. Stavět s lehkostí Společnost H+H Česká republika patří k největším výrobcům pórobetonových stavebních systémů v ČR. Je součástí nadnárodní skupiny H+H International se sídlem v Dánsku, která je s produkcí 3 mil. m3 ročně druhým největším výrobcem porobetonu v rámci Evropy a v současné době má zastoupení ve více než 15 zemích Evropy. Firma začala působit v ČR v roce 2006, kdy převzala jednoho z tradičních českých výrobců pórobetonu. Výrobní závod H+H Česká republika v Mostě – Kopistech patří k nejmodernějším výrobním závodům na výrobu pórobetonu ve střední Evropě. V rámci dvou produktových řad Exclusive a Classic vyrábí a dodává přesné tvárnice, příčkovky, U-profily a překlady. Od letošního roku je sortiment H+H rozšířen o přesné tvárnice Greenblock a Thermoblock určené pro energeticky úsporné a pasivní stavby. Více informací na www.hplush.cz
Již v lednu příštího roku, ve dnech 17. až 22. ledna, se koná v Mnichově, v areálu neue Messe München, přední světový stavební veletrh BAU 2011. Veletrh BAU, pořádaný každý druhý rok, má dlouholetou tradici, která sahá až do šedesátých let minulého století. V roce 2009 jej navštívilo na 212 000 návštěvníků ze 151 zemí. Organizátor předpokládá, vzhledem k zájmu vystavovatelů, v roce 2011 další nárůst počtu odborníků, kteří veletrh navštíví. BAU představí na ploše 180 000 m² architekturu, materiály a systémy pro hospodářskou, bytovou a interiérovou výstavbu v novostavbách i v současné výstavbě. Veletrh sleduje trendy dalšího vývoje stavebnictví charakterizované hlavními tematickými okruhy výstavy: stavět udržitelně; stavět pro různé generace; podporovat výzkum a inovace; podporovat
vzdělávání s důrazem na celoživotní vzdělávání. Výstavní zóny veletrhu jsou členěny podle materiálů, produktů a témat. Součástí veletrhu jsou speciální přehlídky dokumentující jednotlivé tematické okruhy, dále exkluzivní doprovodný program – fórum Inteligentní stavba, fórum Makroarchitektura nebo fórum Budoucnost architektury. V průběhu veletrhu dojde k udílení oborových cen, budou pořádány kongresy, sympozia a workshopy. Novou atrakcí bude v rámci veletrhu poprvé pořádaná Dlouhá noc architektury, která se bude konat v pátek 21. ledna 2011, kdy bude umožněno účastníkům navštívit v řadě tras v průběhu noci řadu architektonických monumentů i technických památek Mnichova. Další informace o veletrhu BAU 2011 i doprovodném programu naleznete na webové adrese: www.bau-muenchen.com. ■
Niersberger Instalace implementuje BIZ4BuildIn Společnost Niersberger Instalace, s.r.o., dodavatel technického a technologického zařízení budov, v ybrala ve výběrovém řízení nový komp lex ní infor m a č ní systém M ic rosof t D y n amic s N AV s oborovým řešením pro projektové řízení BIZ4BuildIn od společnosti NAVISYS s.r.o.
Veškeré oblasti podnikové ekonomiky, financí, dodavatelsko-odběratelských vztahů, CRM a materiálového hospodářství budou pokryty v rámci ERP systému Microsoft Dynamics NAV. Pomocí oborového řešení BIZ4BuildIn bude společnost Niersberger Instalace plánovat a řídit zakázky. ■
Aqua-therm Praha
Krakovská konference
Letošní ročník veletrhu Aqua-therm proběhne na pražském výstavišti PVA Letňany ve dnech 23.–27. 11. Na seminářích v rámci doprovodného programu se bude diskutovat např. o budovách s téměř nulovou spotřebou energie v roce 2020, CLEAR-UP technologiích pro budovy 21. století, problémech po zateplení bytových domů, trendech a úsporách ve větrání a klimatizaci, obnovitelných zdrojích energie pro nízkoenergetické budovy, facility managementu, sofistikovaných technologiích a chytrých řešeních pro bytové domy. ■
2. ročník konference Úspory energie v historicky cenných budovách se uskuteční 9.–10. května 2011 v Krakově. 9. května proběhne přednášková část konference, která bude 10. května doplněna o zajímavé exkurze, při kterých se účastníci seznámí s řešením energetických úspor v historických objektech nejen v Krakově, ale i v jeho nejbližším okolí. Při uhrazení vložného na konferenci do konce listopadu bude účastníkům poskytnuta sleva. Více informací:
[email protected]. ■
inzerce
Mnichovský veletrh BAU 2011
27. 1. – 29. 1. 2011 Výstaviště Praha Holešovice Odborný program pro: Projektanty, architekty, stavební inženýry, investory, studenty odborných škol Představitele veřejné správy (obcí, měst, krajské samosprávy) Prováděcí a stavební firmy, majitele domů, bytová družstva
Program pro širokou veřejnost Bezplatná poradenská centra, praktické ukázky řemesel, přednášky, soutěže, atraktivní ceny
Veletrh s tradicí
stavebnictví 11–12/10
69
www.strechy-praha.cz
inzerce
Novinky společnosti ROCKWOOL použití speciálních izolací pro sta Tak jako na nás podzim v přírodě nachystal celou paletu barev, podobně i Rockwool právě přináší skupinu novinek. Jedná se o záležitosti unikátní a špičkové a zároveň výrobky zajímavé a aktuálně žádoucí. Ve dvou případech jde o celé systémy, druhé dva případy se týkají jen samotného izolačního výrobku a všechny souvisí se zateplením betonových nebo zděných konstrukcí. 1. Frontrock MAX E Izolace pro vnější zateplení fasád pod omítku do tl. 280 mm včetně! R. 2007 byla v Bohumíně zásadně zrekonstruována výrobní linka a na tomto nejmodernějším zařízení se začaly vyrábět speciální izolace pro běžný trh, ale potřeby nově připravovaných nízkoenergetických a pasivních domů se zvyšovaly. Výsledkem je kromě nejlepších tepelných parametrů na trhu ETICS také dosažení velké tloušťky, protože ve vnějších zateplovacích systémech na sebe nelze vrstvit více než jen jednu desku. Proto je kombinace nejlepších tepelných vlastností a největší výrobní tloušťky jedinečná a přináší velké úspory tepla pro vytápění. Patentovaný proces výroby této speciální dvouvrstvé desky (vnější strana má tenkou a velmi tuhou „slupku“ z lisované kamenné vlny pevně spojenou s polotuhým izolačním jádrem) dává tloušťky až 260 a 280 mm. Desky jsou po zabudování do zateplovacího systému odolné namáhání (např. úderu balónu při míčových hrách), ale zároveň do jisté míry pružné, aby nedošlo k poškození povrchu s omítkou. Pro ilustraci se dá vyjádřit jejich tepelněizolační schopnost porovnáním: Frontrock MAX E v tloušťce 280 mm odpovídá celkově tloušťce 5,289 m plného cihelného zdiva (tj. asi 18tinásobku rakouskouherského standardu stěn o tl. 30 cm). ▼ Lepení
desek Frontrock MAX E na fasádu jako vnější zateplovací systém (ETICS) – dvojitá struktura desky je graficky zvýrazněna
70
stavebnictví 11–12/10
Výhody izolace Frontrock MAX E: – dostupnost kompaktních desek v širokém rozsahu tlouštěk – 60 až 280 mm (včetně) – o 10 % lepší tepelněizolační vlastnosti na rozdíl od běžných fasádních izolací na trhu (λD = 0,036 W.m–1.K–1) – nejlehčí deska pro vnější zateplovací systémy s omítkou na trhu – deska je v poměru k běžným fasádním izolacím lehčí o 35 % – nehořlavá, chrání proti požáru (deska má reakci na oheň A1) – stabilní, neprokreslují se formáty desek vlivem opakovaných dilatací, nesmrštivá – prodyšná pro vodní páry – zlepšuje akustiku fasády (neprůzvučnost proti hluku zvenčí) 2. Systém ochrany betonových stropů proti požáru BETA-ROCK využívá Frontrock MAX E tl. 60 – 150 mm, či desky Fasrock anebo F-Rock ND tl. 60 mm. Desky montované na sucho pod plný železobetonový strop zvýší jeho požární odolnost na hodnotu REI 120 až 240 minut. Tím lze ušetřit vrstvu betonu 50 až 120 mm potřebnou pro dosažení stejné požární odolnosti u novostavby jako výše, současně se podstatně zvětší tepelněizolační vlastnosti ▼ Systém
stropní konstrukce. Uvedené izolace se kotví na strop pomocí kovových hmoždinek a povrch lze ponechat holý nebo jej lze opatřit fasádní nebo interiérovou barvou anebo vrstvou malty s výztužnou perlinkou. Systém je vhodný pro parkovací garáže a technické suterény staveb a přináší řadu výhod – akusticky absorpční povrch, odlehčení stavby, velkou požární odolnost, výborné tepelněizolační vlastnosti. 3. Izolace stropů spodem – Fasrock L – frézovaná lamela pro strukturální povrchy určená pro specialisty i kutily se velmi lehce plnoplošně lepí na stropy splňující podmínky pro podklad zateplovacích systémů. Lamela je úzká, lehká a vhodná pro práci nad hlavou bez velké námahy. Její pohledová hrana je dokola seříznuta o 16 mm pod úhlem 45°, a to dává možnost optického „vyrovnání“ u ne zcela ideálně rovných podkladů. Lamely se kladou na vazbu přesazené o polovinu, případně o čtvrtinu apod. a tvoří tak efektní jemně členěný povrch. Izolaci lze ponechat v technických prostorech (kotelny, garáže) bez další úpravy, při zvýšených nárocích na estetiku (chodby, společné prostory) jde na povrch nanést vnitřní nebo fasádní barvy. Lamely
BETA-ROCK aplikovaný na prostory garážovacích boxů a společného koridoru - slouží současně jako protipožární ochrana betonového stropu a účinné a kvalitní zateplení podlahy bytů v přízemí
L: Kvalifikované avební praxi
přístupné stěny nebo budovy s nedostatkem místa před fasádou). Systém se umí vyrovnat s běžnou vlhkostí a teplotou do stupně III. uvnitř objektu a není třeba použít parozábranu na vnitřním povrchu, který je opatřen vnitřní omítkou. Jelikož se aplikuje izolant Rockwool na bázi
▲ Fasrock
L – frézovaná lamela. Esteticky čistý a jemně členěný strop v technickém podlaží nebo v prodejně upravený nástřikem v bílé barvě: nevyžaduje speciální rošty nebo jiné konstrukce
se dodávají v rozměru 200 x 1200 mm, tloušťky 60 a 100 mm. Výhodou je nehořlavost a výborné izolační vlastnosti (např. izolace podlah přízemních bytů vůči studeným sklepům). 4. Systém vnitřního zateplení INROCK sestává z desek (Inrock – s hydrofilní úpravou) a systémových maltových a omítkových komponent. Doplňují jej kotvy a lišty pro zateplovací systémy.
▲ Aplikace systému INROCK na vnitřních stěnách – použito u renovace stavby
s klenbami, obloukovými okny a dveřmi (historický objekt, střední Čechy)
Systém INROCK je určen pro vnitřní zateplení staveb, které není možno izolovat zvenčí (historické a chráněné objekty, velmi tvarově náročné fasády, ne-
▼ Aplikace systému INROCK na vnitřních stěnách – použito u renovace stavby
s klenbami, obloukovými okny a dveřmi (historický objekt, střední Čechy)
čediče, nevzniká riziko požáru a stavba je naopak požárně lépe chráněna než před aplikací. Použití systému INROCK vyžaduje stavební průzkum a projektové řešení včetně detailů a tepelných mostů. Systém byl vyvíjen ve spolupráci s kolektivem odborníků ČVUT Praha a za podpory grantového programu MPO Impuls č. FI-IM3/188. Bližší informace o uvedených novinkách společnosti Rockwool naleznete na stránkách www.rockwool.cz. Zateplování kvalitními izolacemi je zásadním krokem ke snižování energetické náročnosti budov. Představené produkty ukazují, že společnost Rockwool se maximálně snaží přizpůsobovat požadavkům trhu a vyvíjet nová řešení tak, aby byla použitelná i v případech, kdy klasický vnější zateplovací systém není vhodný. Autor: Ing. Pavel Matoušek, Rockwool, a. s. stavebnictví 11–12/10
71
firemní blok
text: Mgr. Yvona Pěnkavová, doc. Ing. Zdenka Lhotáková
foto: HBS CZ s.r.o.
Modulové koupelny HBS CZ s.r.o. – řešení při výstavbě seniorského a bezbariérového bydlení Senioři tvoří velkou a různorodou skupinu české populace co do životního stylu, zdraví, pohyblivosti a věku. Sociální a společenské postavení seniorů, problémy s péčí o staré a nejstarší občany, stejně jako snahy o jejich řešení jsou na předních místech sociální politiky ve vyspělých zemích Evropy a pomalu se touto situací zabývá i Česká republika. S přibývajícím věkem dochází často ke zhoršování zdravotního stavu, člověk se stává méně pohyblivým. Jedním z předpokladů dobrého bydlení pro seniory jsou dobře a účelně zařízené byty, především koupelny, na které jsou kladeny čím dál vyšší nároky a které se stávají místem nejen pro očistu, ale i pro regeneraci,
relaxaci. Proto je nezbytně nutné, aby koupelny byly pohodlné, bezpečné a bez bariér.
Úpravy koupelen pro seniory Základním předpokladem klidného a bezpečného pobytu se-
▼ Zařízení pro přivolání pomoci je umístěno tak, aby uživatel mohl v případě potřeby zavolat ošetřovatelku. Je dosažitelné jak od umyvadla, tak z toalety i ze sprchového koutu.
72
stavebnictví 11–12/10
niora je úprava povrchů a výběr vhodných zařizovacích předmětů. Technické úpravy a moderní technologie pomáhají zařídit vše tak, aby pohyb seniora a provádění běžných denních aktivit a hygieny byl pro něj příjemný a bezpečný. K základním požadavkům na koupelny a WC patří především funkčnost, ekonomičnost, pohodlnost a v neposlední řadě rovněž estetika. Zařízení a vybavení je třeba volit s ohledem na pohybové možnosti uživatelů seniorů (jednoduché, snadno ovladatelné), musí být pohodlná a bezpečná. Před zařizovacími předměty je třeba vytvořit dostatek manipulačního prostoru. Z estetického pohledu je důležité vytvořit harmonický soulad celé místnosti s vazbou i na okolí, vhodně kombinovat materiály a barvy, které ovlivní atmosféru, pro oživení integrovat vhodný nábytek, solitérní doplňky apod. Navrhování koupelen pro seniory podle technických norem, podle ergonomických pravidel, tak, aby byly pohodlné k užívání, snadno přístupné a měly dostatek prostoru i pro odkládání věcí, je náročné. Může přinášet pro architekty a projektanty celou řadu složitých schvalovacích procesů. Jak vytvořit koupelnu, která bude bezbariérová a nebude v ničem zaostávat za moderní designovou koupelnou pro ostatní uživatele? Vlastnosti zařizovacích předmětů by měly splňovat určité požadavky, zejména mít vhodný tvar a velikost, které ergonomicky vychází z rozměrů lidského těla a potřebného prostoru pro úkony při používání. Předměty musí být vyrobeny z pevných, nepropustných, odolných a trvanlivých materiálů s hladkým povrchem (musí vzdorovat chemickému a mechanickému opotřebení, umožňovat snadné čistění) a dále by měly umožňovat snadnou montáž, opravy a demontáž s ohledem na připojení vodovodu a kanalizace
Využití modulových koupelen Společnost HBS CZ s.r.o. již patnáct let vyrábí v Praze modulové koupelny – stavební prvek nové generace, v ýrobek oceněný titulem Stavební výrobek roku. Výhodou modulových koupelen oproti klasické výstavbě je výroba nezávislá na stavbě, v temperovaných halách, pod dohleden několika kontrol. Takovéto podmínky pro výrobu nelze na stavbě garantovat. Mnohaleté zkušenosti a realizace ukazují, jak vhodné jsou modulové koupelny pro seniorské a pečovatelské domy a penziony. Stěny a podlaha koupelny jsou odlévány z lehčeného betonu. Podlaha je vyspádovaná do odtokových vpustí nebo žlábků. To umožňuje 100% garanci vodotěsnosti a garanci vysokého standardu kvalitní, bezpečné, hygienické a odolné podlahy. Ukotvení zařizovacích předmětů v tenké betonové zdi modulové koupelny odpovídá standardu únosnosti. Je možné zabudovat další zařizovací předměty dle přání konečného uživatele. V oboru koupelen a jejich zařízení pro starší občany lze dnes vybírat ze široké nabídky zařizovacích předmětů a armatur takové, které by snížené pohyblivosti seniorů vyhovovaly. Základními předměty každé koupelny jsou umyvadlo a sprcha. Tyto předměty bývají navrženy zkušenými designéry tak, aby i pro starší spoluobčany se sníženou pohyblivostí byla koupelna nejen místem pro osobní hygienu, ale i místem pro odpočinek a relaxaci. Materiály, z nichž jsou zhotovovány, mohou být různé, od klasické zdravotní keramiky, ocelových a nerezových plechů, plastů až k výjimečným materiálům, jako je dřevo, kámen či sklo apod. Umyvadla mají upravený tvar, jejich přední hrana může být vybraná (výška
hrany je cca 800 mm), některé typy mají přední hranu zvýšenou, uživatele tedy nepostříká voda. Vhodná jsou umyvadla, která mají vedle sebe širší odkládací prostory, ať už jsou to odkládací desky, do nichž mohou být umyvadla integrována, nebo jsou to přímo umyvadla s širší boční částí. V seniorských programech nabízejí výrobci rovněž umyvadla s ergonomickými opěrkami pro paže či s integrovanými madly, vše v elegantním designu. V poslední době se často používají v koupelnách pro ukládání hygienických potřeb a ručníků skříňky s výsuvnými zásuvkami nebo mobilní úložné kontejnery. Společnost HBS CZ s.r.o. má mnohaleté zkušenosti s výrobou modulových koupelen pro bydlení pro seniory v západní Evropě. Proto dospěli projektanti společnosti HBS CZ s.r.o. k myšlence využít zkušeností a pomoci, usnadnit a urychlit výstavbu bezbariérových koupelen také v České republice.
▲ Umyvadlo má ergonometrický tvar, odkládací plochu a je zabudováno tak, že je vhodné i pro klienta na vozíku. Koupelna je využitelná pro uživatele, kteří chodí, pro vozíčkáře i pro nemohoucí, kteří potřebují plnou asistenci. ▼ Zařízení sprchového koutu je vybráno a situováno tak, aby je člověk míval po celý život i v případě kdypotřebuje asistenci – do koupelny se dá vjet i se speciálním lůžkem. Podlaha je vyspádovaná a má protiskluzový povrch, který se velmi snadno udržuje.
Bezbariérové koupelny Na základě spolupráce se dvěma odbornicemi, docentkou Zdenkou Lhotákovou a inženýrkou Renatou Zdařilovou, se podařilo vyvinout typizovanou modulovou koupelnu Omnia, která splňuje všechna kritéria, legislativně stanovená pro obytné prostory užívané osobami se sníženou schopností pohybu a orientace. Modulová koupelna Omnia má typizované povrchy, zařizovací předměty a je barevně laděna tak, že ji mohou používat osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Tyto prvky jsou vybírány na základě mnohaletých spolupráce s výrobci. Modulové koupelny jsou bezbariérové a jsou zařízeny předepsanými zařizovacími předměty podle platných technických norem, včetně bezbariérového přístupu a protiskluzové podlahy, barevného naváděcího systému a dalších detailů, které byly získány na základě mnohaletých
zkušeností a které usnadňují život těm, kteří potřebují zvýšenou péči. A to jak fyzickou, tak psychickou. Proto se také modulová koupelna zařizuje tak, aby pohyb v ní byl pro uživatele také příjemnou relaxací. Koupelna vzniká nezávisle na stavbě. Výroba probíhá v několika pečlivě technologicky naplánovaných a sledovaných krocích. Hotové modulové koupelny jsou podle časového harmonogramu
dodávány na stavbu. Plně vybavené, určené k okamžitému užívání. Tím se zkrátí doba výstavby až o 20 %. Kvalita modulové koupelny je garantována deseti průběžnými kontrolami a závěrečnou výstupní kontrolou těsně před expedicí. Modulová koupelna Omnia řeší mnoho starostí, námahy a času projektantům, stavbařům, provozovatelům a je maximálně přívětivá ke svým uživatelům.
Zároveň je funkční, velmi estetická a barevně vyhovuje i osobám se zhoršeným zrakem. Modulová koupelna Omnia je místem pro hygienu, relaxaci a příjemný pocit čistoty bez bariér. Ve společnosti HBS CZ s.r.o. v Praze jsou organizovány individuální i skupinové exkurze, které si lze předem domluvit. Modulové koupelny jsou ověřeným řešením, které můžete vidět ještě dříve, než začnete stavět. ■ stavebnictví 11–12/10
73
v příštím čísle
01/11
Tematická část čísla 01/11 bude věnována oblasti projektové přípravy staveb. Příspěvky představí současnou situaci v oblasti souvisejících právních předpisů a technických norem, aktuální nabídku a možnosti software pro projektanty, ale zaměří se také například na problematiku kontroly kvality navrhování staveb.
Ročník IV Číslo: 11–12/2010 Cena: 68 Kč vč. DPH
Číslo 01/11 vychází 7. ledna
ediční plán 2011
předplatné Celoroční předplatné (sleva 20 %): 544 Kč včetně DPH, balného a poštovného
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
časopis
Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Jana Jaskulková Tel.: +420 541 159 369 Fax: +420 541 153 049 E-mail:
[email protected]
ediční plán 2011
www.casopisstavebnictvi.cz
pozice na trhu
Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
časopis pozice na trhu
časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR
www.casopisstavebnictvi.cz Kontakt pro zaslání edičního plánu 2011 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě: Jana Jaskulková tel.: +420 541 159 369, fax: +420 541 153 049, e-mail:
[email protected]
74
stavebnictví 11–12/10
leden
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail:
[email protected] www.casopisstavebnictvi.cz Obchodní ředitel vydavatelství: Milan Kunčák Tel.: +420 541 152 565 E-mail:
[email protected] Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail:
[email protected] Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail:
[email protected] Redaktor odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail:
[email protected] Inzertní oddělení: Vedoucí manažer: Daniel Doležal Tel.: +420 602 233 475 E-mail:
[email protected] Hana Kovářová Tel.: +420 602 738 832 E-mail:
[email protected] Jana Jaskulková Tel.: +420 541 159 369 E-mail:
[email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D. Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach Tel.: +420 541 159 374 E-mail:
[email protected] Předplatné: Jana Jaskulková Tel.: +420 541 159 369 Fax: +420 541 153 049 E-mail:
[email protected] Tisk: Česká Unigrafie, a.s. Náklad: 32 300 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300511 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.
PaPnaenleálkák PaPnaenleálkák PanPealánkelák
Nový inovativní odtok ve stěně od firmy Geberit.
Geberit integruje odtok pro sprchy v úrovni podlahy do stěny. Montážní prvek Geberit pro sprchy je další v řadě prvků systému Geberit Duofix. www.geberit.cz
Y&R G R U PPE
Ne všechno, co je funkční, je současně i perfektní.