12 cena 68 Kč

2012

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

04/12

stavebnictví časopis

MK ČR E 17014

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

Energetická náročnost staveb

reportáž: realizace Jurkovičova odkazu osobnost stavitelství: Theodor Ježdík

cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz

K CIHLOVÉMU DOMU CIHLOVÝ KOMÍN HELUZ

KOMÍNOVÝ SYSTÉM HELUZ

MINI IZOSTAT, METAL, PLAST ˆ

pro přetlakový i vysokopřetlakový provoz

ˆ

malé rozměry komínového tělesa

ˆ

vhodný pro zabudování do vnitřních stěn

ˆ

pro novostavby i rekonstrukce

ˆ

finančně úsporný stavebnicový systém

ˆ

broušené cihelné komínové tvarovky zajišťují rychlý a přesný způsob výstavby

MINI IZOSTAT

Srdečně Vás zveme na návštěvu našeho stánku číslo 137 v pavilonu V na veletrhu IBF Brno ve dnech 24.–28. dubna 2012. HELUZ cihlářský průmysl v. o. s., 373 65 Dolní Bukovsko 295, tel.: +420 385 793 030, fax: +420 385 726 145, e-mail: [email protected], www.heluz.cz, zákaznická linka: 800 212 213

Vážení čtenáři,

letošní konference Fórum českého stavebnictví, která uzavírala první březnový týden, byla dle očekávání bouřlivá. Fakt, že se před zástupce stavebnictví postavili hned tři ministři (resortů průmyslu a  obchodu, dopravy a místního rozvoje) a úvodní slovo si vzal premiér Petr Nečas, byl po organizační stránce rozhodně úspěchem. A  na rozdíl od loňského ročníku této konference, kdy si zástupci zmíněných ministerstev hráli na „schovávanou za Kalouska“, padly i  některé konkrétní návrhy, jak alespoň trochu posílit otřesnou pozici českého stavebnictví. Jednou z těchto myšlenek je přesunutí tzv. měkkých prostředků z  evropského sociálního fondu do tzv. tvrdých infrastrukturních projektů. Jako jeden ze zástupců stavební veřejnosti nemám rozhodně nic proti a občas mně zůstává rozum stát, jak bizarní projekty lze za pomoci evropských peněz realizovat, zvlášť pokud si v tomto kontextu slovo priorita definuji jako co nejvíce užitku pro co největší množství lidí. Nicméně „priorit“ bude vždy více než peněz a tak se ocitáme v prostředí, kdy je daleko důležitější schopnost tu kterou „prioritu“ prosadit. Stavebnictví tuto schopnost dlouhodobě hledá, takže tento první náznak z  úst ministra průmyslu a  obchodu Martina Kuby lze vnímat jako pokrok. Ještě před debatou s  ministerskou reprezentací vystoupil jako jeden z  předřečníků americký novinář Erik Best se svou zprávou o stavu kapitalizmu v České republice. Především v narážce na silnou tuzemskou enklávu

držitelů neformálního vlivu na státní investiční rozhodování (pohybujících se na hranici zákona a daleko za hranicí morálky, dobrého vkusu a lidskosti vůbec) konstatoval, že v České republice je téměř nemožné a minimálně hrdinské poctivě podnikat. Naštěstí toho vím jen velmi málo o  „kriminálním kapitalizmu“ v České republice. Je však otázkou, zdali se ekonomický systém nejen České republiky dá ještě nazývat kapitalizmem, který je obecně definován soukromým vlastnictvím výrobních prostředků, jejichž směnu určuje volný trh. Globální, evropské i národní regulační tendence všech možných druhů vytvořily z českého i  evropského  ekonomického systému jakéhosi schizofrenního mutanta, spojujícího dvě protichůdné ideje volného trhu a  centrální regulace. Za tímto konstatováním nehledejte žádný můj osobní postoj klonící k jednomu či druhému systému. Spíše je to stav věcí, jemuž je třeba se přizpůsobit. Není však právě jedním z důsledků tohoto stavu věcí hypertrofovaný kriminální kapitalizmus v  České republice popsaný Bestem? Dubnové číslo díky přetlaku informací narostlo na neuvěřitelných sto stránek. V  závěru svého editorialu bych chtěl upozornit alespoň na jeden článek. Téměř jako UFO na mě zapůsobila stavba rozhledny v  Rožnově pod Radhoštěm, která je do nejmenšího detailu navržena podle více než sto let staré kresby Dušana Jurkoviče.

inzerce

editorial

Hodně štěstí přeje

Jan Táborský šéfredaktor [email protected]

stavebnictví 04/12

3

obsaha v ýzkum v praxi věda

8–10

text A | grafické podklady a

16–18

Jurkovičův (ne)uskutečněný návrh

Češi staví metro v Helsinkách a učí se finsky

Více než sto let čekal na svou realizaci návrh rozhledny Dušana S. Jurkoviče. Za její výstavbou v Rožnově pod Radhoštěm stojí velké úsilí jak současného projektanta, tak investora.

Česká stavební firma Metrostav realizuje svou další zahraniční zakázku. Po extrémních podmínkách na Islandu musí čeští raziči zvládat nejen nástrahy geologického podloží Helsinek, ale i finského jazyka.

Celková cena elektřiny

68–71

20–21 ■

Prices - Euro, total

EU: 1995=100%; CZ: 2001=100%

250 250

200 200

150

Vliv politiky klimatických změn

podpora OZE

EU ETS – cena povolenky

100

50

EU

CZ

0 2000 2001 2002 2003 2004 2004 2005 2005 2006 2007 2008 2008 2009 2009 2010 2011 1995 1996 1997 1998 1999 2000

6

Osobnost stavitelství Theodor Ježdík

Ceny elektrické energie průmyslu nepomáhají

Profesor Theodor Ježdík ovlivnil několik generací stavebních inženýrů. Byl vedoucím katedry Vodních staveb na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze a později jejím rektorem.

„Cena elektrické energie v ČR je v současné době pro průmyslovou výrobu velmi vysoká. Dalo by se říci, že je nejdražší na světě,” říká Roman Blažíček, zástupce SVPS v ČR.

Stanovisko SPS v ČR k jednání tripartity Mimořádného březnového jednání tripartity se za stranu zaměstnavatelů zúčastnil kromě jiných subjektů také Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS). Na programu mělo být projednávání aktuální ekonomické situace a návrhů na její řešení, konkrétně prorůstových opatření vlády a Národního programu reforem. Premiér ve svém vystoupení připomněl pět okruhů, kterými by vláda chtěla podpořit růst české ekonomiky, kromě jiného například mobilizací státních aktiv a efektivním využitím 12 miliard korun z prostředků státu ve společnosti Lesy ČR.

4

stavebnictví 04/12

Prezident SPS Václav Matyáš reagoval na jeho vystoupení upozorněním, že ve výčtu mu chybějí investiční opatření, zejména v oblasti stavebnictví. Vláda prý však podle Petra Nečase nebude moci udělat nic nad letošní schválený rozpočet. Prezident Matyáš inicioval svolání Poradního sboru předsedy vlády pro sektor stavebního průmyslu, který projedná, jak přispět k oživení ekonomiky. Na jednání poradního sboru by mělo dojít ke shodě prorůstových opatření s protikrizovými efekty vlády. Teprve potom chce jít svaz na jednání mimořádné tripartity, aby přišel s konkrétními návrhy. Zástupci zaměstnavatelů také požadovali na příštím jednání tripartity projednat stav čerpání evropských fondů.

inzerce

04/12 | duben

3 editorial 4 obsah

STAVÍME PROFESIONÁLNĚ

6 aktuality reportáž 8 Jurkovičova rozhledna: mistrovské dílo řady profesí stavba roku 12 Zklidnění dopravního uzlu zlepšilo kulturní prostředí města interview 16 Češi staví metro v Helsinkách 68 Liberalizace trhu s energiemi z pozice velkých průmyslových spotřebitelů v ČR osobnost stavitelství 0 Theodor Ježdík 2 fotodokumentace stavby 2 Lidský rozměr tunelu Blanka 2 téma: energetická náročnost staveb 4 Transpozice druhé evropské energetické 2 směrnice do českých právních předpisů 30 „Otazník” – první administrativní budova v pasivním energetickém standardu v ČR Ing. arch. Radim Václavík 40 Výzkumné a inovační centrum MSDK Ing. Josef Pavlík 54 Příběh jedné dřevostavby: Lesovna na Flekačkách – názor odborníka Ing. arch. Josef Smola 47 stavební výrobek – technologie

www.smp.cz

fotoreportáž 60 Tunelový komplex Blanka, aktuální stav k 15. březnu 2012 podzemní stavby 62 Větrací systém tunelu Blanka historie ČKAIT 74 VI. díl: Informační centrum ČKAIT zahájilo svou činnost v roce 1998 80 svět stavbařů právní předpisy 84 Změny v úrazovém pojištění 90 infoservis 97 firemní blok 98 v příštím čísle

fotokoláž na titulní straně: rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm, Tomáš Malý

stavebnictví 04/12

5

ak tuality

text redakce | foto Blue Events

Fórum českého stavebnictví 2012 Politická a právní nejistota škodí podnikání ve stavebnictví a k blahobytu a bohatství se nelze prošetřit, shodlo se na již osmém ročníku fóra, které proběhlo 6. března 2012, na 250 profesionálů a klíčových osobností z oboru stavebnictví. Nejčastěji skloňovanými tématy setkání, jehož se zúčastnili i předseda vlády Petr Nečas a ministři průmyslu a obchodu, dopravy a pro místní rozvoj, byly otázky, jak zastavit sestupnou spirálu českého stavebnictví, jak zvýšit jeho konkurenceschopnost či jak navzdory nutné úsporné ekonomické politice vlády prosadit některá prorůstová opatření. Petr Nečas ve své úvodní řeči konstatoval, že vláda pod jeho vedením musí mířit k vyrovnaným veřejným rozpočtům, schválit finanční ústavu a snižovat vládní výdaje. Přítomné stavbaře, mezi kterými bylo cítit napětí a  pesimizmus, se pokusil uklidnit tím, že nejde pouze o škrty, ale také o  odstranění byrokratických překážek pro podnikání, tj. mnohdy nadbytečných ekologických, stavebních a technických regulací, a především o zprůhlednění pravidel pro zadávání veřejných zakázek. „Kdyby zpřísnění pravidel pro ně vedla k  poklesu zakázek zadávaných veřejnými rozpočty o pouhá 3 %, znamená to reálnou úsporu veřejných rozpočtů mezi 13 až 15 miliardami korun,“ prohlásil. Vláda považuje za nutné nepodvazovat rozvoj firem a podnikatelů zvyšováním korporátních daní a odvodů, především nákladů práce. Období ekonomické stagnace je třeba podle něj využít pro posílení konkurenceschopnosti ČR. Politická a právní nejistota podnikatelského prostředí Vladimíra Dvořáková, vedoucí katedry politologie na FMV VŠE v Praze, se zabývala faktory bránícími vzniku stabilního podnikatelského prostředí v ČR. Patří k nim neexistující dlouhodobá vládní koncepce s  jasně vytyčenými prioritami a také zodpovědnost, kterou by měli nést vládní experti a poradci na ministerstvech

6

stavebnictví 04/12

za svá rozhodnutí. „Pokud děláme škrty a nemáme stanoveny jasné, veřejně známé dlouhodobé priority, vytváří se obrovský prostor pro korupci,“ zdůraznila Dvořáková. Důležitá je i nezpochybnitelná autorita Ústavního soudu, dodržování právních pravidel a procedur a předvídatelnost rozhodování státní správy. Zdrcující kritice podrobil české podnikatelské prostředí Erik Best, vydavatel internetového deníku Fleet Sheet, v příspěvku s názvem Lze v ČR vůbec podnikat? V tuzemsku se dle jeho slov běžně praktikuje podfukářský kapitalizmus či dokonce kriminální kapitalizmus, jenž má podobu legální či nelegální, přičemž legální kriminální kapitalizmus se pohybuje v rámci stávajících mezer v zákonech, takže kriminální je zatím jen z morálního hlediska. Kritickými slovy nešetřil ani Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v  ČR. V  posledních třech letech se dle něj téměř zastavila i  investorská příprava dopravních staveb, takže až stát bude mít opět prostředky na investice, nebude kde a  co stavět. „Stát by měl svojí investiční strategií působit proticyklicky, měl by stabilizovat, nikoliv deformovat,“ zdůraznil Matyáš. Podpora rozvoje stavebního trhu v ČR Ve velmi živé panelové diskuzi na toto téma ministři nastínili stavbařům nástin prorůstových opatření. Ta by mohla přispět alespoň k udržení současného stavu. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba považuje za hlavní možnost překlopit měkké prostředky z  evropského sociálního fondu do tvrdých infrastrukturních projektů. Podle ministra dopravy Martina Dobeše existuje možnost využít disponibilní

▲ Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

finanční prostředky, jež má stát uloženy ve společnostech, jakými jsou například Lesy ČR, či postupného splácení formou odložených plateb. S tím souhlasil i Petr Zahradník, člen NERVu – podle něho je tuzemský finanční sektor stabilní a  má dost prostředků na to, aby mohl do takové výstavby vložit peníze. K  návrhu se souhlasně přihlásil i  Dan Ťok, generální ředitel firmy Skanska. Domnívá se, že je třeba investovat podle potřeby, tedy do infrastruktury. Nejostřejší reakce na vládní politiku ve stavebnictví přišly od významného investora, generálního ředitele společnosti Agrofert Holding, Andreje Babiše: „Tato země nemá investiční plán, ani vůli jej vytvořit,“ řekl a  český stát přirovnal ke společnosti, která si zvolí 200 poslanců do dozorčí rady, jež toho „akorát spoustu rozkrade“. Tomáš Březina, generální ředitel firmy BEST, přítomné panelisty osočil, že nediskutují o  českém stavebnictví v  ryzí podobě, ale řeší pouze infrastrukturu a reporty nadnárodních stavebních firem do svých ústředí ve Francii, Švédsku a dalších zemí. České stavební firmy pomalu hynou, k  čemuž napomáhají i  nesmyslné administrativní bariéry, s  nimiž si menší podnikatelé neporadí. Stavebnictví by mělo pohlédnout kriticky samo na sebe, jeho kvalita mnohdy pokulhává. Ministr Kuba kontroval, že tento problém je věcí podnikate-

lů, jeho základ pak lze hledat hlavně v rozpadu učňovského školství. Změny legislativy a  principy udržitelného stavění Panelovou diskuzi zaměřenou na budoucnost udržitelného stavění zahájil ředitel společnosti Deloitte Luděk Niedermayer. Krize podle něj není zapomenuta, ale výhled krizově nevypadá. Podle Miloslava Maška, generálního ředitele SPS v ČR, je třeba se smířit s poklesem stavebních investic, avšak nelze se smířit s  pouhým prováděním škrtů. „Nové principy udržitelného stavění nesmíme chápat jako pohromu, která na nás spadla, ale jako příležitost pro obor stavebnictví a průmyslu,“ konstatoval a  doložil svoje slova příkladem obnovy ve stavebnictví ve Francii. Vliv legislativy na stavebnictví Náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta i ostatní účastníci se v závěrečné panelové diskuzi věnovali změnám zákonů, především v novelách stavebního zákona a zákona o veřejných zakázkách, a jejich vlivům na stavební podnikání. Za významný nedostatek schvalovacího procesu považují zúčastnění populizmus, často přehlušující rozumné věcné návrhy. ■ Zdroj: Blue Events, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

text Petr Zázvorka

Výstava fotografií Tomáše Malého Fotografie Tomáše Malého představují do jisté míry tvář pětileté historie časopisu Stavebnictví. Téměř všechny fotografie na titulní straně, velká část záběrů doprovázejících odborné články a všechny virtuální prohlídky jsou jeho dílem. Od dubna 2012 je možné zhlédnout jeho nejlepší práce na putovní výstavě ve formátech, odpovídajících technické kvalitě i uměleckému záměru autora, který chce spolu s časopisem bilancovat uplynulé období. Tomáši, jak jsi se dostal k fotografování staveb? Začátky mého zájmu o fotografování sahají do středoškolských let, kdy jsem se věnoval astrofotografii a  podílel se na projektu Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Později jsem asistoval řadě významných českých i zahraničních fotografů – poznal jsem způsob práce osobností, jako jsou Tono Stano, Nikola Tačevski (Chorvatsko), David Radler (USA), David Benchitrid (Kanada) nebo Vincent Sung (Jižní Korea) a  současně studoval na Pražské fotografické škole. Po jejím ukončení jsem začal pracovat jako komerční fotograf, což je dosud mým zaměstnáním i hlavním zájmem. Rozsah prací je poměrně široký, zahrnuje například tvorbu osobních i firemních portrétů, reklamní fotografie, fotodesignu, architektury, interiérů, virtuální prohlídky hotelů a  staveb. Mými zákazníky jsou stavební společnosti, architekti, reklamní agentury, vydavatelské domy, pracovníci v automobilovém byznysu atd. Kromě časopisu Stavebnictví jsem vytvořil ▼ Univerzitní kampus v Brně na fotografii Tomáše Malého

inzerce

ak tuality

NECHTE SE UNÉST...

titulní stranu řady časopisů a knih, včetně odborných publikací. Co bude obsahem tvé výstavy a kde ji zájemci naleznou? Půjde o výběr realizovaných zakázek. Velká část z předpokládaného počtu 25 fotografií budou titulní strany časopisu Stavebnictví, ale budou na ní i jiné fotografie, které širší veřejnost dosud nezná. Výstava byla zahájena 2. dubna 2012 ve dvoraně Stavební fakulty ČVUT v  Praze – Dejvicích a  bude v  průběhu roku instalována na různých místech, aby ji mělo možnost zhlédnout pokud možno co nejvíce návštěvníků. Putovní výstavu tak bude možné navštívit na výstavišti v  průběhu Stavebních veletrhů Brno, v Galerii Nadace ABF v  Praze na Václavském náměstí. Při vyhlášení Staveb roku bude výstava instalována na nádvoří Senátu Parlamentu ČR, další pokračování bude možné zhlédnout v rámci veletrhu For Arch v  Praze a  v  průběhu konference Křižovatky architektury. Jde o tvoji první výstavu? Moje práce byly již vystaveny na řadě autorských výstav, včetně celosvětové putovní soutěže Czech Press Photo.

... novou deskou s konzolovým zatížením až 80 kg. RigiStabil je konstrukční sádrokartonová deska nejen do dřevostaveb. Jedinečný stavební materiál, který lze na stavbách všestranně použít. V kombinaci se sádrovláknitou deskou Rigidur je určena pro nosné obvodové stěny dřevostaveb. Nosné i nenosné příčky s opláštěním deskami RigiStabil. S deskou se řeší konstrukce se zvýšenými požadavky na mechanickou, protipožární odolnost iv prostorách se zvýšenou vzdušnou vlhkostí. Nižší hmotnost desky a ekonomickou výhodnost ocení realizátoři i investoři.

K ohlasům na putovní výstavu se vrátíme v dalších číslech, časopis Stavebnictví přeje autorovi fotografií úspěch a zájem veřejnosti. ■ Centrum technické podpory Rigips, Tel.: 296 411 800, E-mail: [email protected], www.rigips.cz

stavebnictví 04/12

7

repor táž

text Petr Zázvorka, dle podkladů investora | foto Tomáš Malý, archiv města Rožnov pod Radhoštěm

rozhledny na Karlově kopci nad městem se stal Jurkovičův neuskutečněný návrh, který v roce 2011 realizoval projektant Ing. Antonín Závada. Záměr vystavět Jurkovičovu rozhlednu v  katastru Rožnova pod Radhoštěm souvisel s  vytvářením optimálních podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, který by měl primárně čerpat inspirace z lokálních a regionálních tradic. Stavba, využívající finanční podpory Evropské unie (ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj) a nadace Děti, kultura, sport, vycházela ze skutečnosti, že architekt slovenského původu Dušan S. Jurkovič působil v osmdesátých a  devadesátých letech 19. století na území Valašska, což mu umožnilo důkladně se seznámit s  místní stavební tradicí a  využít jejích specifických rysů nejen pro realizaci Valašské osady v tzv. Výstavní vesnici Národopisné výstavy českoslovanské v  Praze v  roce 1895, ale i pro vlastní projekty a následné stavební realizace.

Původní Jurkovičův návrh

▲ Jurkovičova rozhledna na Karlově kopci bezprostředně sousedí s areálem Valašské dědiny, jednou z expozic Valašského muzea v přírodě

Jurkovičova rozhledna: mistrovské dílo řady profesí Město Rožnov pod Radhoštěm obohatila ojedinělá rekonstrukce návrhu architekta Dušana S. Jurkoviče, předznamenávající národní architektonický styl jeho pozdějších realizací.

8

stavebnictví 04/12

Ty se nacházejí na nedalekých Pustevnách či jako lázeňská architektura v  Luhačovicích. Východiskem pro předlohu stavby osmnáctimetrové dřevěné

Návrh rozhledny vznikl v době, kdy Jurkovič působil ve vsetínské stavební kanceláři Michala Urbánka. V  roce 1896 jej oslovil turistický odbor ve Valašském Meziříčí s žádostí o vypracování návrhu dřevěné rozhledny pro lokalitu Brňov, tedy nedaleko města. Podle dochovaných informací Jurkovič vypracoval dvě varianty. Návrh předznamenal budoucí směřování autora k hledání specifického národního architektonického stylu, vycházejícího mimo jiné i z lidového prostředí. Ke konečné realizaci této rozhledny nedošlo.

Rozhledna na Karlově kopci Návrh rozhledny, využívající materiály běžně užívané v regionálních formách lidové architektury Valašska, uměřená zdobnost, originální,

avšak přitom výrazově střídmé architektonické pojetí a především využití tradičních stavebních postupů, zvláště ve sféře tesařských konstrukcí – to vše byly základní přednosti Jurkovičova návrhu. Bylo jej však nutné rozpracovat a v interiéru zčásti upravit podle požadavků současných norem, přičemž exteriéru se drobné nezbytné zásahy nedotkly. Stavba byla zamýšlena jako vědecká rekonstrukce s  důrazem na užití tradičních technologií, především ručního tesání, kovářských a klempířských prací.

Kontakt s lidovou architekturou Jurkovičův návrh byl vybrán mimo jiné také s ohledem na bezprostřední blízkost Valašského muzea v  přírodě a  jeho vesnického areálu. Užitým materiálem i celkovým vzhledem nenarušuje rozhledna prohlídku Valašské dědiny, ani různé prezentace lidové kultury. Základem zadávacích podmínek pro projektovou dokumentaci a výstavbu rozhledny se stala realizace formou vědecké rekonstrukce podle kolorované

▲ Výhled jedním z oken rozhledny

kresby (pohledu) z  roku 1896. Místo stavby bylo vybráno již před čtyřiceti lety, kdy město předpokládalo výstavbu rozhledny, k  níž měla být postavena sedačková lanovka. Záměr byl zapracován do zastavovací studie. Významným příspěvkem se stala odborná studie Mgr. Daniela Drápaly, Ph.D., z roku 2009, jež posloužila jako rozhodující dokument pro schvalovací řízení vědecké rady Valašského muzea. Projektant Ing. Antonín Závada, jenž se ujal rozpracování předlohy podle Jurkovičova náčrtku, zachoval původní záměr a vytvořil opravdový architektonický skvost v  Jurkovičově stylu. Snahou investora, města Rožnov pod Radhoštěm, je rovněž obnovit přístupovou cestu. Staré promenádní chodníčky zaniklých lázní, jež do prostoru dnešní rozhledny zasahovaly, vedly okolo areálu Valašské dědiny, jedné z expozic Valašského muzea v přírodě.

Architektonické řešení Nové zpracování respektuje původní návrh architekta Jurkoviče. Poloha stavebního místa se nachází v  mírném spádu, nebylo třeba provádět větší terénní úpravy, konfigurace stávajícího terénu se zachovala. Architekturu vyhlídkové věže ovlivnil charakter využívání objektu. Základní půdorys rozhledny je čtvercový, o  rozměrech 8,18 x 8,18 m, včetně pavlačí. Stavba je výrazně vertikální, k  vrcholu se zužuje. Uzávěr tvoří zastřešení osmibokým jehlanem. Rozhledna je z požárního hlediska vyhodnocena jako otevřená. Nosná konstrukce je

▲ Původní náčrt rozhledny architekta Dušana S. Jurkoviče z roku 1896

inzerce

stavebnictví 04/12

9

▲ Kamenná podezdívka rozhledny s provozní místností, detail stěny srubu ve druhém podlaží, kruhové schodiště s nosnými schodnicemi a vřetenovým dubovým sloupem, nosné trámy střechy rozhledny

▲ Konstrukční detaily rozhledny

▲ Postup prací při stavbě rozhledny: stavba kamenné podezdívky, trámové vazby ve tvaru Ondřejských křížů, zužující se trámová konstrukce stěn, jehlanová střecha krytá šindelem před vyzvednutím na vrchol rozhledny

v pohledech přiznána. Konstrukce je celodřevěná, na kamenné podezdívce. Tvar dílčích ploch a  prvků ovlivnila původní regionální architektura. Při stavbě se používal materiál daného regionu, přírodní dřevo a  kámen. Opracování materiálu bylo provedeno pracovními postupy obvyklými u těchto staveb.

Stavebně-technické řešení Vyhlídková věž se vertikálně člení na sedm podlaží. První podlaží je zděné a je v něm umístěna provozní místnost. Druhé podlaží – přízemí, je nástupní, s nástupem na kruhové schodiště. Další podlaží tvoří podesty schodiště. Vyhlídková plošina – ochoz – se nachází na sedmém podlaží. Jednotlivá podlaží propojuje točité, dřevěné schodiště s  nosnými oboustrannými schodnicemi, opatřené oboustranným madlem. ■ Svislé konstrukce Zdivo nad úrovní 1.NP bylo vyzděno z lomového kamene, pískovce a plných cihel. Svislé nosné konstrukce jsou vytvořeny dřevěnými

10

stavebnictví 04/12

prvky. Nosné sloupy byly navrženy z hranolů. Po délce je propojují tesařské spoje s  ocelovými šrouby se vsazenými ocelovými hmoždíky. Konstrukce obvodových stěn se k  vrcholu zužuje. Ukončuje ji osmiboká jehlanová střecha. Sloupy jsou kotveny do válcových ocelových U  nosníků zabetonovaných do železobetonových konstrukcí. Po obvodě jsou sloupy v každém podlaží osazeny rámy nesoucími podlahové trámy a rámy nesoucími madla zábradlí. Obvodové plochy jsou zavětrovány ve tvaru tzv. Ondřejských křížů. Nosné konstrukční prvky spojují šroubové spoje tak, aby nedocházelo k nežádoucímu zatékání. Obvodovou konstrukci v  přízemí uzavírá srub, ve vyšším podlaží obklad ze šindele. ■ Vodorovné konstrukce Strop nad provozní místností je železobetonový. Nosnou část jednotlivých podlaží tvoří dřevěné stropní trámy, osazené na obvodové nosné rámy. ■ Podlahy Podlaha prvního podlaží (–3,00 m) je z lomového kamene, osazeného do cementové malty.

Podlahy ostatních podlaží tvoří dubové fošny o síle 60 a 80 mm. ■ Schodiště Nástupní schodiště je jednoramenné, přímočaré, zhotovené z dubového dřeva. Síla stupnic činí 100 mm. Schodiště z přízemí na vyhlídkovou plošinu je točité, s  podestami, je opatřeno madly po obou stranách. Nosnou část schodiště tvoří dřevěné schodnice a vřetenový dubový sloup. Stupně mají sílu 80 mm, všechny prvky jsou dubové. ■ Střecha Konstrukce jsou dřevěné, z hranolu a ze skruží (lepených prvků). Krytinu tvoří ručně štípaný šindel. Ručně tepané prvky z mědi (okapy, chrliče), musely rovněž vystihovat ducha Jurkovičových staveb, včetně hrotnice, u níž bylo vypracováno několik návrhů, než došlo k její realizaci. ■ Úprava povrchů Všechny dřevěné konstrukce (mimo šindel) jsou vyrobeny ze smrku a  jedle v  jakosti I. třídy a z dubu. Šindel je vyroben ze smrku a jedle. Dřevo bylo impregnováno proti rostlinným a  živočišným škůdcům, následně byl proveden protipožární nátěr. Plochy, určené

k  barvení, byly natřeny podle projektové dokumentace po konzultaci s restaurátory. ■ Základní údaje o stavbě Název stavby: Jurkovičova rozhledna Objednatel, investor: Město Rožnov pod Radhoštěm Autor projektové dokumentace, zodpovědný projektant: Ing. Antonín Závada, ARSTAV ateliér & stavitelství Architektonická spolupráce: Ing. arch. Antonín Závada junior Zhotovitel: Commodum, s.r.o., Valašská Bystřice Stavbyvedoucí: Robert Pavelka a  Karel Kadlec Výška vyhlídkové plošiny: 18,87 m Výška rozhledny: 31,09 m Náklady: 10, 4 mil. Kč, včetně DPH Doba výstavby: 10/2010–11/2011 Kolaudace: duben 2012

Zateplete své hnízdo

Inspirujte se přírodou – POROTHERM 36,5 a 42,5 T Profi Vzali jsme si příklad z přírody a přinášíme nové, revoluční cihelné zdivo. Novou kvalitu zrozenou z přírodních materiálů – pálené hlíny a minerální vaty. Díky velmi nízké tepelné vodivosti 0,08 W/(m·K) jej nemusíte dodatečně zateplovat, neboť vyhovuje nárokům na stavbu nízkoenergetických a pasivnich domů již při tloušťce zdiva 36,5 cm! Sníží se vám náklady nejen na stavbu, ale i následné vytápění a údržbu domu. Izolace uvnitř stěny je trvalá, nemůže dojít k jejímu poškození povětrnostními vlivy, hmyzem či jinými škůdci.

www.wienerberger.cz www.porotherm.cz

stavba roku

text Ing. arch. Martin Hájek | foto Michal Horák, Ing. arch. Martin Hájek

▲ Dopravní terminál s budovou ČD, autobusovým nádražím, podzemním parkovištěm a městským mobiliářem komplexně řeší dopravní situaci Pernerova náměstí v České Třebové

Zklidnění dopravního uzlu zlepšilo kulturní prostředí města Předmětem stavby Multifunkčního dopravního areálu bylo řešení prostoru Pernerova (dříve Bezručova) náměstí v centrální zóně města Česká Třebová, který přímo navazuje na nádražní budovu Českých drah. V soutěži Stavba roku 2011 stavba postoupila do finále a získala několik dalších ocenění. K  hlavním problémům, které se vyskytovaly v řešeném území, bylo křížení pěšího pohybu s motorovou dopravou, a to jak automobilovou, tak autobusovou. Původní stav náměstí preferoval motorovou dopravu (velkou část náměstí zabírala parkoviště osobních automobilů a  vlastní autobusové nádraží). Docházelo ke kolizím mezi chodci a  motorovou dopravou

12

stavebnictví 04/12

i  mezi osobní a  autobusovou dopravou.

Urbanistické řešení Návrh řešil celkové zklidnění lokality, preferenci pěšího pohybu, parkování vozidel (kapacitní podzemní parkoviště) a provoz autobusového nádraží v návaznosti na zprovoznění

železničního koridoru, kdy jednotlivá stání autobusových linek jsou oproti minulému stavu průjezdná, bez nutnosti couvání. Navíc se podařilo propojit autobusovou a  železniční dopravu jak v  úrovni terénu, tak podzemních garáží (podchod propojil podzemní garáže s podchodem k  jednotlivým nástupištím železniční stanice). Stavbu přímou investicí podpořilo město Česká Třebová s podporou Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, jenž slouží k  podpoře projektů zlepšujících dopravní obslužnost území. K  zachování kontinuity přispěla i navazující investice města Česká Třebová do rekonstrukce ulice Nádražní. Vozovka a  chodníky se v  ní částečně prolínají, nejsou od

sebe odděleny obrubníky a sjízdný pás pro provoz motorových vozidel je oddělen vizuálně od výhradně pěších ploch jinou strukturou a  barevností dlažby. Tak by měl být vytvořen jasný pěší tah mezi prostorem řešeným v rámci stavby Multifunkčního dopravního terminálu a centrem města se Starým náměstím. Realizací projektu vznikl nový, dopravně integrovaný uzel autobusové a železniční dopravy a tím i místo přirozené koncentrace osob, vybavené potřebným městským mobiliářem. Multifunkční dopravní terminál je vybaven přehledným informačním systémem, jenž je doplněn o informační systém pro neslyšící a nevidomé osoby. Celý prostor náměstí je řešen bezbari-

érově pro bezproblémový pohyb osob s omezenou schopností pohybu. Bezbariérový je i přístup do podzemních garáží pomocí výtahu pro osoby s omezenou schopností pohybu a  eskalátorů. Navržené řešení vycházelo především z požadavků investora a provozovatelů vlakového a autobusového nádraží. Zachovala se možnost průjezdu prostorem náměstí pro veškerou dopravu, čímž se zachovalo dopravní propojení ulic Sadová a Nádražní s ulicí Slovanskou. Tento požadavek zabezpečuje a  propojení zajišťuje městská obslužná komunikace, probíhající jako páteřní komunikace řešeného území podél severní části náměstí. Umožněno je tím maximální rozšíření rozptylové plochy pro pěší v  prostoru před nádražní budovou a jejím hlavním vstupem. V západní části náměstí se tato komunikace napojuje na ulici Sadovou a  Nádražní malou okružní křižovatkou. Z této kruhové křižovatky je dopravně napojeno pomocí sjezdové a výjezdové rampy kapacitní podzemní parkoviště.

Významnými architektonickými prvky řešení parteru jsou: ■ barevné odlišení plochy autobusového nádraží od plochy obslužných komunikací; ■ použití úrovňového pěšího přechodu před nádražní budovou; ■ použití malé okružní křižovatky na vyústění ulic Sadová a Nádražní; ■ jednotný design městského mobiliáře, spoluvytvářející architektonickou identitu náměstí; ■ barevné řešení fasád jednotlivých objektů prostoru včetně architektonického řešení zastřešení venkovních ploch a řešení přístavby objektu ČD; ■ architektonické a barevné řešení zastřešení autobusového nádraží s propojením nádražní budovy; ■ doplnění prostoru náměstí o sochu Jana Pernera, slavného železničního stavitele, úzce spjatého s Českou Třebovou; ■ doplnění prostoru o vodní prvky, jako je vodní kaskáda podél hlavní pěší spojnice přednádražního prostoru s centrem města a kamenné fontány přímo před nádražní budovou.

Architektonické řešení

Výhodou pro celkový výsledek stavby se ukázala dohoda s vlastníky nemovitostí v prostoru náměstí, aby došlo i k opravě fasád jejich objektů. Opravily se tak fasády Železniční polikliniky, administrativní budovy ČD Cargo a nádražní budovy Českých drah. Ani po dlouhých jednáních se naopak nepodařilo dohodnout opravu fasád budovy České pošty. Všechna architektonická a  urbanistická řešení prostoru podtrhují sadové úpravy náměstí.

U  povrchů zpevněných ploch odlišuje architektonické řešení barevně, strukturou, materiálově a  rozsahem vybavení městským mobiliářem plochy pro motorovou dopravu od ploch pro pěší pohyb. Plochy pro motorovou dopravu se barevně a  materiálově člení tak, že návrh rovněž odlišuje plochu autobusového nádraží od ploch parkovišť a plochy městské obslužné komunikace. Městský mobiliář a městský informační systém spolu s veřejným osvětlením, sadovými úpravami a povrchy ploch pro pěší i motorovou dopravu tvoří jednotný celek.

Barevné řešení ■ Plochy městských obslužných komunikací tvoří  šedočerný litý

▲ Systém zastřešení autobusového nádraží s propojením na budovu ČD (vizualizace)

asfalt, čímž se odlišují od ploch autobusového nádraží, kde se plocha vyhrazená pouze pro autobusovou dopravu skládá z  šedomodrých drobných žulových kostek. Plocha parkovišť je z šedých drobných žulových kostek. Barevně i materiálově se odlišují i  retardéry úrovňových přechodů pro pěší. Plochy pro pěší pohyb kombinují řezané žulové desky s šedou žulovou mozaikou, případně jsou vyvedeny pouze v žulové mozaice. ■ U  zastřešení autobusového nádraží převládá neutrální odstín stříbrných žárově zinkovaných kovových konstrukcí v  kombinaci s čirým sklem a barevným sklem ve dvou odstínech modré. Zastřešení v  podélné ose je rozděleno do dvou křídel. Křídlo vně prostoru autobusového nádraží je přitom zastřešeno čirým sklem, vnitřní křídlo pak tmavomodrým sklem. Zastřešení kolmé na hlavní vchod do nádražní budovy tvoří mozaika z  desek bezpečnostního skla v kombinaci čiré sklo, světlemodré sklo a tmavomodré sklo. Celý prostor zastřešení osvětlují nástěnná svítidla osazená na sloupech ocelové nosné konstrukce. Zastřešení by tak nemělo konkurovat barevně pestřejším fasádám stávajících objektů. U nich je nosným barevným odstínem červenohnědá a ta je stejným základem pro všechny objekty. Tento základní odstín doplňuje další

barevný odstín, který je již pro různé objekty odlišný. Nosný barevný odstín červenohnědé barvy je dodržen i v případě přístavby k objektu ČD. V tomto případě je dodržena barevnost vycházející z  fasádních barev stávající fasády a na přístavbě se objevují fasádní plastické prvky použité na stávající fasádě. ■ Barevné řešení mobiliáře vychází z  barevnosti zastřešení autobusového nádraží. Převládá tak stříbrný odstín, doplněný v případě litinových částí o odstín tmavošedé. ■ Stejný princip je dodržen i v případě sloupů veřejného osvětlení, kde je navržen opět odstín stříbrný. Stejný odstín, případně v  nerezovém provedení, mají i  prvky ostatních svítidel, jako svítidla zapuštěná do dlažby, zápustná svítidla v opěrných zídkách, nízká sloupková svítidla a  svítidla zapuštěná v  podhledu zastřešení.

Socha Jana Pernera O  umístění sochy Jana Pernera a  přejmenování náměstí bylo rozhodnuto až těsně před realizací stavby a  v  jejím průběhu. Bylo vytipováno vhodné stanoviště pro sochu a  v  součinnosti s  autorem sochy došlo k návrhu nezbytných úprav navazujícího parteru oproti původnímu řešení.

inzerce

stavebnictví 04/12

13

▲S  oučástí městského mobiliáře je i vodní kaskáda se symbolikou zeměkoule

Městský mobiliář ■ Všechny prostory Multifunkčního dopravního areálu jsou komplexně vybaveny městským mobiliářem. Řešení mobiliáře navazuje na koncepci řešení veřejného osvětlení a  doplňují jej komplexní sadové úpravy. Součást městského mobiliáře tvoří řada prvků, jako jsou lavičky, odpadkové koše, vodní prvky (vodní kaskáda, vodní clona, vodotrysky), pítka, zahrazovací sloupky, různé druhy informačních panelů, stožáry vlajek, stojany pro kola, ochranné mříže ke stromům, pergola pro pnoucí se rostliny, směrové tabulky městského informačního systému, prosvětlené sloupky s označením nástupiště atd. ■ Za hlavní materiály pro městský mobiliář byly zvoleny nerezová ocel, případně povrchově upravená ocel a litina žárovým zinkováním i vypalovací práškovou barvou. U většiny prvků se jedná o kombinaci jednotlivých materiálů. Jako doplňkový materiál je použit pohledový beton a kalené bezpečnostní sklo. ■ V  případě kovových částí se jedná o  kombinaci žárového zinkování a  práškové vypalovací polyesterové barvy v  požadovaném odstínu dle vzorkovnice RAL nebo NCS. Litinové části jsou vždy povrchově upraveny dvěma vrstvami práškové polyesterové vypalované barvy. ■ Většina prvků městského mobiliáře je konstruována tak, aby bylo možné je dle dohody s investorem ukotvit k podkladní ploše, a  to přišroubováním

14

stavebnictví 04/12

k  betonové patce, dlažbě nebo přímým zabetonováním. Zvolené materiály odpovídají požadavku na dlouhou životnost a požadavku minimální záruky na všechny výrobky v délce deseti let.

Podzemní parkoviště ■ Podzemní parkoviště má kapacitu 256 stání. Obvodové stěny a střední pilíře jsou z monolitického, pohledového železobetonu, stavba byla založena na plovoucích, vrtaných pilotách. Zastropení podzemních garáží tvoří železobetonové trámové panely, podlaha je z drátkobetonu s barevným, zpevňujícím vsypem. ■ V úrovni parteru se nachází pouze parkování pro občany s omezenou pohyblivostí a  vozidla taxislužby. Omezené parkování též umožňuje příjezd vozidla, krátkodobé zastavení, vyložení osob a  zavazadel přímo pod zastřešením prostoru a následný odjezd vozidla. Dlouhodobé parkování umožňuje pouze podzemní kapacitní parkoviště. ■ Podzemní parkoviště je s  parterem propojeno v  místě návaznosti na ulici Nádražní rampou pro pěší, s  parametry odpovídajícími i  potřebám pro invalidní občany. V místě hlavního vstupu je možné do nádražní budovy vstoupit eskalátorem, schodištěm a  výtahem pro invalidy, v prostoru vstupu do budovy České pošty pak dalším schodištěm. Z úrovně podzemního parkoviště je řešen i bezbariérový vstup do prostoru podchodu na nástupiště Českých drah. S  ohle-

▲ Možnost průjezdu náměstím zůstala pro autobusy i osobní dopravu zachována

dem na finanční náročnost se však zatím nepodařilo zajistit navazující investici Českých drah – v  rámci podchodu by se jednalo o vybudování výtahů pro invalidní občany na jednotlivá nástupiště.

Obslužná komunikace a autobusové nádraží ■ Městská obslužná, páteřní komunikace, spojující ulice Sadová a  Slovanská, umožňuje ve

východní části dopravní napojení autobusového nádraží a  jeho zásobování a  budovy České pošty. Plynulost pěšího pohybu přes tuto komunikaci je zachována pomocí úrovňových přechodů ve formě mírně zvýšeného prahu pro pěší, s velice mírným úhlem náběhové rampy a retardéry. ■ Mezi přechody s  retardéry je umístěno výstupní stanoviště autobusového nádraží, s  přímou návazností na nádražní budovu a  zastřešenou plochu před ní. Ve

▼ Socha Jana Pernera od Ing. Jaromíra Garguláka

občany i stání pro sanitní vozidlo. Zabezpečena je rovněž úprava zpevněné plochy pro zásobování lékárny. Směrem od autobusového nádraží přístup pro pěší ve svahu umožňuje schodiště kombinované s odpočivnými terasami doplněnými mobiliářem, jako jsou lavičky, odpadkové koše i pítko.

inzerce

východní části náměstí se nacházejí již pouze nástupní stanoviště, sdružená do kompaktní plochy s podélnou osou východ – západ. Plocha nástupišť je v celém svém rozsahu zastřešena. Zázemí pro řidiče autobusů včetně rozšíření prostor čekáren je řešeno přístavbou k  nádražní budově Českých drah. ■ Autobusové nádraží je situováno do jihovýchodní části náměstí. Uspořádání nástupiště umožňuje volné řazení šesti autobusů, jedno výstupní stanoviště je umístěno u  rozptylové plochy v centru náměstí. Autobusy najíždějí k jednotlivým nástupním stanovištím podél zmíněné centrální plochy pro pěší. To umožňuje jejich pohodlný příjezd i odjezd. ■ Podél bočního (východního) křídla nádražní budovy Českých drah je umístěno stání pro výlukové a turistické autobusy. Toto stání lze výjimečně využít ke krátkodobému odstavení autobusů. Odstavení autobusů po delší časový interval je možné v prostoru před objektem České pošty a lze použít i další plochy mimo lokalitu. ■ Zastřešení autobusového nádraží a  plochy pro pěší před nádražní budovou se skládá ze dvou částí. Rozsáhlejší a  zároveň vyšší část s  podélnou osou ve směru východ – západ přestřešuje nástupní i  výstupní stanoviště včetně eskalátorů, schodiště a výtahu z podzemního parkoviště. Druhá část, kolmá na předchozí a  nižší část, navazuje na hlavní vstup do nádražní budovy Českých drah. Umožňuje tak pěší pohyb suchou nohou mezi autobusovým a  vlakovým nádražím. Řešení a  situování parkoviště v  parteru náměstí se stáním pro invalidní občany a  taxislužbu umožňuje i  příjezd řidičů, kteří vyloží zavazadla a cestující a  poté opět odjíždějí. Vyložení cestujících a  zavazadel tak probíhá pod zastřešením autobusového nádraží, jež zasahuje až na tuto úroveň. ■ Úpravu doznala i plocha před Železniční poliklinikou. Jsou v ní vyčleněna stání pro invalidní

Multifunkční dopravní areál splňuje všechny požadavk y dle zadaného úkolu, tedy zklidnění doprav y př i zachování dosavadních funkcí a  vysoké kulturní a  estetické hodnoty důležité lokality města Česká Třebová. ■ Základní údaje o stavbě Investor: Město Česká Třebová Název stavby: Multifunkční dopravní terminál Pernerovo náměstí, Česká Třebová Projektant studie: Ateliér Hájek Hradec Králové – Ing. arch. Martin Hájek Projektanti následujících stupňů PD: Projekční kancelář Optima s.r.o., Vysoké Mýto, a Ateliér Hájek Hradec Králové HIP a stavební část: Ing. Bohuslav Shejbal Architektonické a urbanistické řešení: Ing. arch. Martin Hájek Dopravní řešení: Ing. Zbyněk Neudert Nosné konstrukce: Ing. Josef Pořický Generální dodavatel: OHL ŽS a.s. Olomouc Stavbyvedoucí: Ing. Jan Vykopal Dodavatel zastřešení a mobiliáře: mmcité a.s., Bílovice Dodavatel technologie vodních prvků: KTS – AME s.r.o., Hradec Králové Autor sochy Jana Pernera: Ing. Jaromír Gargulák Doba výstavby: 10/2008–09/2010 Náklady: 300 mil. Kč bez DPH

Zateplovací systémy Cemix THERM  Slušivé a funkční řešení

pro Váš dům  Úspora nákladů na energie  Zvýšení komfortu bydlení  Oživení vzhledu fasády

LB Cemix, s.r.o. Tel.: +420 387 925 275 Fax: +420 387 925 214 E-mail: [email protected] www.cemix.cz

stavebnictví 04/12

15

interview

text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv Metrostav a.s., divize 5

▲ Vrtací souprava při ražbě přístupových tunelů LU7-8AL

Češi staví metro v Helsinkách Inženýr Václav Pavlovský patří ke skupině pracovníků Metrostavu, kteří dokázali ve složitých geologických a klimatických islandských podmínkách úspěšně dokončit náročnou zakázku, jejímž předmětem byla ražba silničních tunelů, vysoce hodnocených dobrou kvalitou odvedených prací. Raziči nyní pracují ve Finsku, kde česká stavební firma spolupracuje na rozšíření helsinského metra. Za zmínku stojí, že běžná komunikace při poradách s investorem probíhá v místním jazyce, tedy ve finštině. Opravdu komunikujete finsky? Při oficiálním jednání se musím dorozumět finsky, kvůli přesnosti pochopitelně za pomoci tlumočníka, ale popisky na plánech a běžné termíny již ovládám. Ve smlouvě máme jako komunikační jazyk finštinu a tomu se musíme přizpůsobit.

16

stavebnictví 04/12

Můžete konkrétně popsat profesní dráhu, která vás k práci ve Finsku přivedla? Svoji  činnost v  Metrostavu jsem zahájil po absolvování vysoké školy, a  to rovnou při stavbě tunelů na Islandu, kde jsem měl na starosti zahraniční zakázku jako asistent

stavbyvedoucího. Na této stavbě jsem pracoval tři roky a domnívám se, že to byla životní a profesní zkušenost, kterou nelze jinak než při takové  praxi získat. Po dokončení zakázky jsem zhruba rok pracoval v  rámci divize 5, a  to na přípravě technologie TBM pro pražské metro. Rovněž jsem se zúčastnil přípravy zakázek pro razicí práce ve Finsku, kde jsme vyhráli tendry na veřejné zakázky. Realizací těchto zakázek jsem byl pak pověřen. V současné době jsem vedoucím skupiny, s níž jsem pracoval již na Islandu. Domnívám se, že pokud jde o  získání dalších zakázek, má působení firmy Metrostav ve Finsku dobrou perspektivu. Mohl byste zakázky ve Finsku blíže popsat? Společnost Metrostav působí ve Finsku od roku 2010. V  zemi

probíhá několik projektů, na nichž participujeme. Jde o stavbu společnosti Länsimetro, pro kterou jsme razili přístupové tunely LU7-8AL, jež jsme již dokončili, a traťové tunely LU6E, které jsou v realizaci. Druhou investicí je stavba Kalasataman keskus, kde máme na starosti zakázku ražby servisních tunelů. Tunel Kalasataman keskus I je v realizaci a Kalasataman keskus II v přípravě. Společnost Länsimetro (v překladu to znamená západní metro) provádí prodloužení helsinského metra o 15 kilometrů směrem na západ od centra. Zakázka LU7A-8AL představuje ražbu trojice přístupových tunelů k  traťovým tunelům: LU7A Koivusaari, LU8AL Myllykallio a  LU8AI Lauttassari. Hloubení se provádělo z  povrchu na úroveň traťových tunelů metra, celkem se jednalo o 1,2 km ražeb. Tunely mají běžný profil cca 40 m² (v rozmezí od 31 m² až do 55 m² v zatáčkách, kde je nutné vyhýbání nákladních automobilů). Razily se úpadně vrtacími soupravami o  velkém průměru z uliční úrovně do hloubky

West metro

Munkkiniemi

Feeder traffic station

Current metro line

tie

Taka-Töölö

10 000

Jousenpuisto ule

ritu

Me

e nti

ink

Länsiväylä

t.

Koivusaari

Westend

Lautt

Haukilahti

Ma

Railwaystation

City of Helsink

Ruoholahti

asaare

nt.

Punavuori

Lauttasaari

Eira

Länsisatama

tink ylä ntie

ntie aja ast Kal

Tiistilä

Ka nie

Etu-Töölö

Kamppi iväylä

Läns

ari Isoka

e ionti nkall Haue

Matinkylä

10 000

10 000

iHaukenk. lahd

ion all

30 000

Keilaniemi

Tapiola Tapiolantie

Niittykumpu

Kalli

Lehtisaari 30 000

Etelä ntie tuule

tu ka rin Ola

is Fri

Kuitinmäki

Tontunmäki

Kuusisaari

katu elinin Mech

Olarinluoma

Olari

Otaniemi

ie

ä äyl onv Kil

City of Espoo

I

nt ivu aa Ko ankk M

g II Ri n

Henttaa

10 000

PohjoisTapiola

in e im rh

Passengers daily

Access tunnels

Alppiharju

ne

Shaft building

Meilahti

an

Shopping centre

M

Terminus

Reserve station

Ring

Metro station

Jätkäsaari

Koukkuniemi 20 000

Nuottalahti Vattuniemi Nuottaniemi

500 m

▲ Länsimetro – trasa prodloužení helsinského metra o 15 km západním směrem do města Espoo

LITNÍ KOM A ÍN KV SCHIEDE L

Kolik pracovníků Metrostavu na zakázce pracuje? Pokud hovoříme o dělnických profesích, máme zavedený systém tří osádek. Jedna z nich je v ČR a dvě jsou ve Finsku. Dělníci v  zahraničí

Jaké geologické podmínky se na stavbě vyskytly? Jako jinde ve Skandinávii, jde i na této stavbě o tvrdé horniny, většinou žuly a ruly. Požadavky na ostění jsou z tohoto důvodu nesrovnatelně jiné než například při budování tunelů pražského metra. Všechno se proto razí v  plném průměru tunelů. Postupy dosahují délky 5 – 6 m. S  ražbou v  podmínkách, jaké se vyskytují většinou v ČR, kde jsou nutné mnohonásobně větší betonáže a  nezbytná zajištění ostění, se nedají tyto podmínky srovnávat.

inzerce

JE ŠTĚSTÍ M ÍT

Můžete se zmínit o vašich finských partnerech? Prostřednictvím společnosti Länsimetro financuje výstavbu metra město Helsinky a  město Espoo. Přibližně 30 % se na prodloužení

pracují šest dnů v týdnu a dvacet čtyři hodiny denně, kdy se střídají dvě směny, denní a noční. Osádky se navzájem vystřídají a  po šesti týdnech pak má každá z osádek tři týdny volno. Na Islandu byl cyklus vzhledem k  dopravě náročnější, osádky se střídaly po osmi týdnech a čtyři týdny odpočívaly v ČR. Jedna osádka se skládá ze šesti dělníků, takže na stavbě je dvanáct dělníků na jedné zakázce. Nezbytnou podporu stavbě zajišťuje dalších cca devět členů technického personálu, tedy mistři strojů, geodeti, přípravář, ekonom projektu, stavbyvedoucí a vedoucí zakázky.

I PLUS K O UN

D ÁOTRĚ 1E40K 0,- Kč

22 400 Kč ZA

Proč Destia neprovádí stavbu sama? Specializací firmy Destia je především stavba dálnic a mostů a jejich údržba. Metrostav je v potřebných razicích technologiích více specializovaný. Spolupráce s  touto firmou, kdy se technologie této firmy a Metrostavu dobře doplňují, vznikla na základě předchozího hledání zahraničního partnera. Vytvořili jsme velmi silné sdružení (ve Finsku je toto sdružení vlastně nejsilnější stavební společností). Metrostav založil ve Finsku i svoji organizační složku, další spolupráce má velmi dobrou perspektivu. V  rámci zakázky dochází k  dělbě prací – Metrostav provádí vrtací a trhací práce při ražbě tunelů, včetně zajištění ostění, a partner zajišťuje zařízení stavenišť, odvoz rubaniny a její uložení na skládku. Konkrétně na zmíněné zakázce traťových tunelů Destia také realizuje tři větrací šachty do hloubky 30 m.

linky metra podílí stát. Metrostav spolupracuje na stavbě ve sdružení s místním partnerem, společností Destia, což je poměrně velká stavební společnost (počtem zaměstnanců i ročními obraty se blíží Metrostavu).

LET MP

30–35 m podle zvlněného profilu trati metra. Jednalo se o ražby v tvrdých žulách se skalním nadložím v síle 5–40 m, pod HPV, v blízkosti moře, v  intravilánu hlavního města. Ražby se prováděly metodou Drill and Blast, tedy s  probíráním v plném profilu tunelu. Ražby provázela systematická injektáž na bázi cementu. Definitivním ostěním byla svorníková výstroj a  stříkané betony. Vzhledem k  situování tunelů uprostřed městské výstavby provázela ražby četná hluková a seismická omezení a velký důraz na ochranu životního prostředí. Realizace této zakázky se uskutečnila v období 09/2010–01/2012. V  současné době probíhá druhá stavba nazvaná LU6E. Jedná se o  ražbu dvojice jednokolejných traťových tunelů v délce 2 x 1,3 km mezi městy Helsinky a  Espoo, jehož zástavba na hlavní město navazuje. Běžný profil traťových tunelů je 36 m², součástí stavby jsou tři technologické komory vzduchotechniky, dvakrát o profilu 330 m² a jedenkrát o profilu 380 m², a tři svislé větrací objekty. Zvláštností je skutečnost, že část trasy (cca 300 m) vede pod dnem moře. Tato stavba byla zahájena v červnu 2011 a dokončena má být v březnu 2013.

V HODN

stavebnictví 04/12

17

▲ Aplikace stříkaného betonu před ústím tunelu Myllykallio

▲ Nabíjení vývrtů na čelbě tunelu M  yllykallio trhavinou

▲ Užití razicí metody Drill and Blast umožňují geologické podmínky trasy

▲ Vrtací souprava za protitlakovou zábranou

Když informoval časopis Stavebnictví o  ražbě islandských tunelů, hlavním problémem se tehdy zdály výrony vody a jejich zvládnutí. Jaká je situace v zemi tisíce jezer? Vzhledem ke skutečnosti, že část traťových tunelů prochází pod mořem, na vodu narážíme. Je poměrně agresivní, pokud jde o její chemické složení. Není však zásadním problémem. Pokud ražby zastihují geologické poruchy, je nutné instalovat bezpečnostní svorníky, bezpečnostní nástřiky betonu, ojediněle i instalaci samozávrtných IBO kotev. Provádíme rovněž injektáže, a to ve větším množství, než předpokládal původní projekt. Vzhledem k  hloubce 30 m pod povrchem, kde jsou traťové tunely raženy, voda ani pod dnem moře nemá tlak, který by vážněji ohrozil ražbu tunelů. Oproti geologickým podmínkám na Islandu v  tomto případě nedochází k  výronům tlakové vody.

umístěna na čelbu. Je geodeticky pomocí laserových paprsků ustanovena. Čelba se pak navrtá (jde o  sto až dvě stě vývrtů až šest metrů dlouhých, podle geologických podmínek). Vývrty se nabijí trhavinou (používáme kombinaci dvou typů trhavin). Vývrty se rozčasují, aby se vznítily v  řádu milisekund rozdílně. Tak dochází k  minimálním vibracím v  okolí tunelu. Tyto vibrace se velmi pečlivě kontrolují, aby nemohlo dojít k narušení povrchové zástavby. Průměrně dochází ke dvěma, maximálně třem posunům na čelbě za den, včetně sady dalších operací. Poté je výrub očištěn nahrubo bagrem, aby se eventuálně nepoškodily další stroje. Následuje příjezd nakladače. Ten odtěží uvolněnou rubaninu, která je naložena na nákladní automobily a  odváží se přes město do přístavu, kde vznikne posléze umělý poloostrov. Před dalším krokem a  usazením vrtacího stroje je třeba zkontrolovat ostění a  případné pukliny, začistit stěnu a instalovat primární výstroj tunelu s bezpečnostními svorníky, eventuálně provést nástřik betonu, pokud je to třeba. Cyklus se opakuje na všech čtyřech čelbách, které postupují na obě strany v  obou tunelech současně. Při tom se

Jak je to se stavebním dozorem, který kontroluje vaši práci? Technický stavební dozor provádí místní firma. Nemáme s ní žádné problémy, námi odvedená práce je hodnocena velmi dobře. Dvakrát jsme byli oceněni za pracoviště,

18

stavebnictví 04/12

jež nejlépe splňuje podmínky bezpečnosti práce v  rámci zakázky Länsimetro. Ta je z tohoto hlediska vyhodnocována každého půl roku v rámci jedenácti stavebních úseků, na kterých pracuje celkem devět dodavatelů. Jak se vám pracuje s technickou dokumentací dodávanou finskými projektanty? Jedná se o  standardní evropskou dokumentaci, v podstatě se příliš neodlišuje od české. Jazykem kontraktu je, jak jsem se zmínil, finština, používaná při všech oficiálních výstupech, oficiálních jednáních a  kontrolních dnech. V  průběhu jeden a půl ročního pobytu na stavbě však opravdu základní pojmy, důležité pro úspěšné řízení stavby, známe. S finskými partnery ze sdružení komunikujeme hlavně anglicky a můžeme tak i složité finské výrazy objasnit. Můžete popsat vámi používanou metodu ražení tunelů Drill and Blast? Jde o  metodu zvanou navrtej a  střel, neboli skandinávskou tunelovací metodu. Tato metoda je mimořádně vhodná do soudržných hornin. Základní mechanizaci tvoří vrtací souprava, která je

pochopitelně snažíme, aby práce na nich byly koordinované. Nemohla by v tomto případě být použita technologie TBM? Teoreticky ano, ale v daných podmínkách je používaná technologie optimální. Na jedenácti zakázkách razíme všemi směry, což odpovídá menším úsekům stavby a většímu počtu firem, jež se stavby metra v Helsinkách účastní. Můžete se zmínit i  o  dalších zakázkách v  hlavním městě Finska? Další zakázkou je tak zvaná stavba Kalasataman – Rybí trh. Jde o stavbu největšího administrativně rezidenčního centra, kde se staví tři výškové budovy. V rámci tohoto velkého projektu je nutné vybudovat přeložku inženýrských sítí v servisním tunelu 20 m pod povrchem, který se napojí na stávající kolektor. Tento nově budovaný tunel je 220 m dlouhý, s průměrným profilem 33 m². Práce, které na výstavbě tunelu děláme, by měly skončit již za dva měsíce. Jde o  práce relativně malého objemu, ale velkého významu, protože zakázku Kalasataman zajišťuje finský partner a máme cíl v dobře zahájené spolupráci pokračovat. ■

osobnost stavitelství

text Petr Zázvorka | foto archiv ČVUT v Praze

▲ Theodor Ježdík (1921)

Theodor Ježdík „Hle, odstrašující příklad nestejnoměrného výcviku. Tělo zanedbávám, jen hlava se cvičila. Ale o hlavě jen nemůže být člověk živ. A ta má je bez těla. Jak se hanbím!“ napsal dne 20. prosince 1912 na rub fotografie, zaslané rodičům z Vídně, Theodor Ježdík (9. listopadu 1889 – 27. února 1967), pozdější akademik, profesor, doktor technických věd, vedoucí katedry vodních staveb na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze, její rektor, významná osobnost v oboru stavitelství, která vzbuzovala pro své odborné i lidské vlastnosti mezi kolegy i studenty právem úctu. Theodor Ježdík se narodil na Kladně. Zájem o  techniku, a  zejména o  vodní stavby, v  něm podnítil již

20

stavebnictví 04/12

jeho otec, který byl jako tzv. staveb – vedoucí zaměstnán u firmy Lanna. Po maturitě na pražské

staroměstské reálce se dal v roce 1907 zapsat na stavební obor tehdejší České vysoké školy technické v  Praze. Studia skončil s  vyznamenáním již v roce 1912. Nenašel ihned zaměstnání. Pracoval nějaký čas jako praktikant na vídeňském ministerstvu veřejných prací – v mostním oddělení. Od roku 1914 byl pak zaměstnán u stavební firmy Ing. Mysliveček, dále krátce působil při regulaci řeky Cidliny. Následně byl povolán do vojenské služby, kterou konal až do konce války. Po převratu nastoupil Theodor Ježdík v roce 1919 do nově vytvořeného oddělení Zemského výboru pro využití vodních sil, kde setrval dalších jedenáct let. V  roce 1930 byl vyzván k působení na Vysoké škole inženýrského stavitelství při ČVUT v Praze. Svoji učitelskou činnost zahájil již dříve, v  roce 1924, přednáškami a cvičeními na tehdejší Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech. Po habilitaci vyučoval v roce 1928 na ČVUT, kde suploval od roku 1929 přednášky z oboru hydrologie a úprav toků. Ještě v  roce 1929 byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1934 řádným profesorem. Po úmrtí profesora Dr. Ing. Antonína Jílka (1. června 1871 – 21. dubna 1934) byl pověřen správou Ústavu pro hydrauliku, vodní nádrže a  využití vodní energie. Ve školním roce 1937–1938 zastával funkci děkana Fakulty inženýrského stavitelství. Od roku 1939 byl předsedou komise pro II. státní zkoušku. Po násilném uzavření českých vysokých škol byl dán jako řada jeho kolegů na dovolenou s čekatelným.

Vodní stavby Zabýval se výzkumem několika vodních děl. Intenzivní činnost vyvíjel zejména v  České matici technické, zvláště při záchraně jejího majetku. Zajímavý je jeho posudek ze 14. října 1940, který vypracoval jako expert pro tehdejší Ředitelství pro stavbu vodních cest, v  souvislosti s  uvažovanou výstavbou labsko-oderského průplavu, s  eventuální možnou odbočkou z Přerova do Olomou-

ce, kdy posoudil tento záměr jako realizovatelný. Od roku 1945 působil Theodor Ježdík až do svého penzionování v  roce 1959 jako vysokoškolský profesor. Přednášel předměty, týkající se zejména vodních nádrží, přehrad a  staveb k  využití vodní energie. Jeho přednášky byly velmi oblíbené a byly považovány za vynikající. Vědecky přispěl do oborů hydrauliky, úpravy toků, řešení nádrží a přehrad. Z původních vědeckých prací se nejvíce oceňuje jeho odvození vztahu pro kritický stav průtoku v  korytě obecného průřezu – na vzorec pro výpočet přišel podle svého vyprávění při procházce v  pražské Stromovce v roce 1924 – a odvození původní metody návrhu příčného profilu tížných přehrad. Angažoval se v odborných problémech vodohospodářské praxe, zvláště výstavby přehrad a vodních elektráren. Zabýval se i problematikou vodních staveb ve vztahu k životnímu prostředí. V  padesátých letech 20. století, kdy došlo k plánování a intenzivní realizaci přehrad Vltavské kaskády, byl předsedou Komise ČSAV pro vodní hospodářství, která vycházela z návrhů, pocházejících již z období první republiky. Z jeho iniciativy byla komise pověřena kromě energetických a hydrologických úkolů rovněž dokumentací památek a  jejich technickým zabezpečením v oblasti Slap (1953), orlické zátopové oblasti (1954) a Lipna (1956).

Vědecká činnost Zastával významné akademické funkce. V  letech 1955–1960 působil jako rektor ČVUT v  Praze. Stál u zrodu ČSAV a stal se prvním předsedou její technické sekce. Od roku 1957 byl rovněž předsedou Státního výboru pro vysoké školy. Jeho odborná činnost byla oceněna řadou poct a vyznamenání. V roce 1957 mu byl udělen čestný doktorát honoris causa ČVUT. Po penzionování pracoval profesor Ježdík v  ČSAV a  jako vedoucí vědecký pracovník i  na katedře hydrotechniky při Stavební fakultě ČVUT v  Praze až do své smrti v roce 1967.

▲ Návrh na pokusnou stanici vodní a turbínovou na Vltavě, podélné a příčné profily (1921)

V roce 1980, u příležitosti 90. výročí narození akademika Ježdíka, vyhlásil tehdejší Český ústřední výbor vodohospodářské společnosti ČSVTS z podnětu profesora Ing. Dr. L. Votruby, DrSc., Diplom akademika Ježdíka, jako cenu za stěžejní díla z  oblasti teorie, výzkumu, vývoje, přípravy, výstavby a provozu vodohospodářských děl a zařízení. Tato cena byla obnovena s dvouletým intervalem pro hodnocení, s mírně upraveným statutem, Českou vědeckotechnickou vodohospodářskou společností v roce 2004.

Uspořádaný archiv písemností Pozůstalost akademika Ježdíka byla po jeho smrti soustředěna do archivu ČVUT, kde byla uložena a zpracována. Některé z písemností jsou velmi vzácné jak pro poznání osoby zůstavitele, tak i pro neobyčejný rozsah jeho zájmů a činností. Jsou uspořádány podle systému, vypracovaného pracovníky archivu. Základem pozůstalosti bylo prvních

▲ Návštěva v Pittsburgu, USA (1936)

pět kartonů materiálů, jež ještě za svého života, v letech 1965–1966, profesor Ježdík archivu odkázal. Zároveň projevil přání, aby se archiv ČVUT stal správcem jeho pozůstalosti. Na základě jednání s Archivem

ČSAV a po převzetí písemností od členů rodiny z bytu v Argentinské ulici v Praze 7 představuje kompletní pozůstalost profesora Ježdíka celkem 65 kartonů většinou aktového materiálu, záznamů přednášek, stu-

dijních materiálů, návrhů na realizace staveb, plánů, výpočtů, zápisků, komentářů, korespondence, ocenění a fotografií, které pracovníci archivu ČVUT umožnili redakci časopisu Stavebnictví s ochotou zpřístupnit. ■

inzerce

stavebnictví 04/12

21

fotodokumentace stavby

text a foto Jakub Karlíček, SATRA, spol. s r.o.

▲ Lidský rozměr (ražená strojovna vzduchotechniky, červenec 2011)

Lidský rozměr tunelu Blanka V průběhu výstavby tunelového komplexu Blanka v Praze vzniká souběžně rozsáhlý fotografický archiv stavby. Od začátku prací v roce 2007 až do konce roku 2011 obsahuje již 14 000 snímků ze všech stavenišť. Některé jsou pořizovány pro účely prezentace stavby, jiné mají čistě fotodokumentární charakter nebo slouží k zařazení do časosběrných galerií jednotlivých stavenišť. V  roce 2011 nakladatelství Progressive Media Group, vydávající časopis Tunnels & Tunnelling, vypsalo T&T International Awards, jejichž součástí tentokrát byla i fotografická soutěž T&T Photo Competition 2011. Zadání znělo zachytit na snímku pravou podstatu podzemního stavitelství – charakter konkrétní stavby, typické vlastnosti díla, konkrétního procesu nebo technologie. Pro fotografa, který je jinak nucen ustoupit z vlastních měřítek kvality a pořizovat dokumentaci spíše s  důrazem na kvantitu (protože tak si to doba žádá), je podobné zadání skutečnou výzvou. Může prezentovat svoje vidění, svůj

22

stavebnictví 04/12

názor a  individuální pohled na podzemní dílo. Během šesti měsíců vznikla série fotografií, jež zachycují vizuálně nejzajímavější části ražených objektů. Jedná se především o  raženou strojovnu vzduchotechniky pod Letnou a propojovací vzduchotechnické kanály. Snímky pracují s perspektivou, barevnou a tonální kompozicí. Jejich smyslem je zachycení nejvíce specifických vlastností zmíněných objektů, jejichž rozsah a  vzájemné propojení je výjimečné i z pohledu světového podzemního stavitelství. Všechny soutěžní příspěvky posuzovala odborná porota, v níž zasedali mimo jiné fotografové Nick

Kozak a  David Vintiner, kreativní ředitel nakladatelství Progressive Media Henrik Williams, a šéfeditor pořádajícího magazínu Jon Young. Snímek s  názvem Lidský rozměr (Human dimension) obsadil v soutěži druhé místo. Fotografie zachycuje raženou strojovnu vzduchotechniky pod Letnou ve fázi dokončeného definitivního ostění. Autorským záměrem bylo prezentovat velikost podzemního díla poměrem k měřítku lidské postavy. Komentář poroty k  oceněnému snímku zní: The photograph is well thought out in its composition and the use of light. The large area of tunnel wall is what makes this photograph powerfull. The scale of it all is immediately apparent thanks to the contrast created between the people and the surrounding space. Information on spaces outside the edges of the photo is provided thanks to a great use of light. (Fotografie má promyšlenou kompozici, i  z  hlediska rozvržení světla. Její účinek spočívá především v  zachycení masivu stěny tunelu. Na první pohled je patrný kontrast mezi lidmi a okolním pro-

storem. Skvělá práce se světlem zachycuje části přesahující okraje fotografie.) S vítěznými snímky se lze seznámit v příloze prosincového čísla časopisu Tunnels & Tunnelling, která je věnována výsledkům T&T International Awards. První místo obsadila Kathrine Du Tiel, vítěznou trojici doplnil Robin Scheswohl, oba shodou okolností se snímky ze San Francisca. Tunel Blanka tak důstojně reprezentoval nejen české, ale s nadsázkou můžeme říci i  evropské podzemní stavitelství. Od března je celý cyklus fotografií, inspirovaný tunelem Blanka, vystavený v  prostorách informačního střediska stavby na Letné. Jako fotografa mne těší, že početná porota, složená jak z odborníků v oblasti vizuální komunikace a  fotografie, tak z  odborníků na „tunelařinu“, rozuměla sdělení mých snímků bez nutnosti dodatečné prezentace nebo vysvětlování. Potvrdilo se, že fotografie je médiem, které při dobrém zvládnutí řemesla a promyšlené kompozici hovoří univerzálním jazykem. A samozřejmě mne těší také mezinárodní ocenění, kterého se dočkalo tak výjimečnému technickému dílu, jakým tunel Blanka bezesporu je. ■

inzerce

Systémové řešení od Samostatné pohony a  automatické vstupní systémy fa GU vyrábí, dodává a  také montuje. Vše dle přání zákazníků z  různých materiálů a  v  barevných provedeních, ale hlavně v  několika různých typech otvírání – karusely, posuvné jednoa dvoukřídlové automatické dveře a teleskopy. Jen silný partner se 100% výrobním mezinárodním zázemím jako GU BKS je schopen pokrýt kompletní požadavky na vybavení i těch největších staveb a objektů. Firemní skupina GU BKS je naprostou světovou špičkou v oblasti výroby kování na okna a dveře, panikového kování – hrazdy a tlačná madla, dveřní zámky mechanické i  elektronické, zavírače, cylindrické vložky, automatické dveře atd. Do všech objektů, ve kterých pracují, baví se a  setkávají lidé, jako jsou kancelářské budovy, kina, nemoc-

nice, školy, … všude tam dnes každý zodpovědný projektant navrhuje únikové cesty s použitím adekvátního panikového kování. Pracovníci firmy GU jsou schopni dle požadavků norem ČSN EN 1125 a 179 pomoci všem architektům a  projektantům s  návrhem nejvhodnějšího kování i  pro ty nejnáročnější objekty.

Buďte nároční na kvalitu, design a  bezpečnost, spolehněte se na výrobky ! Více na www.g-u.com

Náskok se so systémem systémom Securing technology for you Otvárať, zabezpečiť Otvírat, pohybovať, pohybovat,zatvárať, zavírat, zabezpečit

Okenná technika Okenní technika Dverová technika Dveřní technika Automatické vstupnésystémy systémy Automatické vstupní Systémy managementu manažmentu budov budov

www.g-u.com www.g-u.com GU SLOVENSKO s.r.o., Priemyselný parkUNitra - Sever, Dolné 9518,41Tel.: Lužianky, Tel.:155, 037Fax.: / 28525 [email protected] / 28525 99, offi[email protected] GU-stavební kování CZ, Pekařky 314/1, 180Hony 00, 24, Praha 283 840 28300, 840Fax: 165,

stavebnictví 04/12

23

energetická náročnost věda a v ýzkum v praxi staveb

texttext A |a foto grafické Hana podklady Dušková a

■Účastníci diskuze. Zleva: Ing. Jiří Šála, CSc., Ing. Karel Vaverka, CSc., Marie Báčová, Ing. Roman Šubrt, Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., Ing. Petr Veleba, ▲ prof. Ing. Karel Kabele, CSc.

Transpozice druhé evropské energetické směrnice do českých právních předpisů Další z debat u kulatého stolu, kterou redakce uspořádala na téma energetická náročnost budov, byla věnována druhé evropské energetické směrnici (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU). Jednalo se zejména o problémech souvisejících s transpozicí této směrnice do příslušných českých právních předpisů. Účast v debatě zabývající se výše uvedenou problematikou, z níž prezentujeme nejzajímavější výstupy, přijali tito odborníci: Marie Báčová, Kancelář ČKAIT; prof. Ing. Karel Kabele, CSc., Fakulta stavební ČVUT v Praze; Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., Centrum stavebního inženýrství a.s.; Ing. Jiří Šála, CSc., Ing. Roman Šubrt, Energy Consulting České Budějovice; Ing. Karel Vaverka, CSc., ČKAIT; a Ing. Petr Veleba, SPS v ČR. ■ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (EPBD II, Energy Performance of Buildings Directive) vstoupila v platnost 8. července 2010. Jaké podstatné změny zavádí oproti první energetické směrnici (2002/91/ES)? Spatřujete v těchto úpravách určitá konkrétní rizika, případně nejasnosti v souvislosti s přípravou novel příslušných českých právních předpisů? Ing. Šála: Směrnice zavádí používání některých nových pojmů, z nichž bych v této souvislosti zejména upozornil na dva zásadní.

24

stavebnictví 04/12

Úroveň požadavků na energetickou náročnost staveb, která byla podle předchozí směrnice ponechána na národních úrovních, se v současnosti sjednocuje v metodický postup, jak příslušné požadavky stanovit. V této souvislosti je zaveden termín nákladově optimální úroveň požadavků po dobu životnosti stavby. Jedná se o úroveň energetické náročnosti, vedoucí k nejnižším nákladům v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu budov, která bude zjišťována ekonomickým hodnocením. Jedním z  klíčových podkladů pro hodnocení energetické náročnosti v  rámci technických systémů budov je platná evropská norma ČSN EN 15459 (060405):2010 Energetická náročnost budov – Postupy pro ekonomické hodnocení energetických soustav v budovách. Pro stanovení vlastních nákladově optimálních úrovní požadavků na energetickou náročnost budov (dále ENB) Evropská komise zpracovala srovnávací metodický rámec, který určuje některé okrajové podmínky pro uvedené výpočty, základní směry těchto výpočtů a  zpracování dat. Z  hlediska nákladově optimální úrovně směrnice vyžaduje prověřit jak požadavky na celé stavby, tak požadavky na jednotlivé prvky budov. V České republice se optimalizační výpočty uskutečňují na několika pracovištích. Druhý nový pojem je budova s téměř nulovou spotřebou energie. Tento termín se vztahuje na nové stavby, přičemž směrnice ukládá členským státům povinnost zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie nejpozději do 31. prosince 2018 a úplně všechny nové budovy do 31. prosince 2020. Jedná se tedy o požadavek, aby od uvedených dat dokončené nové budovy již měly téměř nulovou spotřebu energie. S tímto pojmem jsou spojeny následující dva problémy.

Ten první souvisí s vlastním obsahem pojmu, který je směrnicí definován takto: tzv. budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost určená podle přílohy I je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí. Jedná se tedy o souběh energetické náročnosti na úrovni dodané energie a energetické náročnosti na úrovni primární energie (kde již do požadavku vstupují ve značné míře obnovitelné zdroje). Za druhé: nejsme také zvyklí – na rozdíl od směrnice – vázat požadavky na konec výstavby, proto se v novele zákona o hospodaření energií navrhuje zavést tento požadavek s vazbou na termín zahájení výstavby. Tato změna způsobí drobné odchylky v termínu plnění, nerozšiřuje však povinnosti pro projektanty a zhotovitele nebo rozsah staveb, kterých se to týká. Ing. Vaverka: Nepochopení pojmů a z toho vyplývající nedorozumění způsobuje velké potíže v následných fázích jakéhokoliv programu, takže je třeba sporné termíny vyjasnit, definovat. Například zmiňovaný pojem životnost stavby, s kterým se doposud nepracovalo. Ing. Šubrt: Budova blízká nulovému domu je již poměrně striktně definována v platné ČSN 730540-2:2011 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky v Části 5, Přílohy A, svými vlastnostmi, jako je průměrný součinitel prostupu tepla či měrná potřeba tepla na vytápění. Je třeba, aby tyto pojmy byly v rámci novely zákona o hospodaření energií a příslušných prováděcích vyhlášek v souladu. Ing. Šafránek: Chtěl bych zmínit ještě další dva problémy. K zpracování projektových dokumentací staveb s téměř nulovou spotřebou je třeba zavést zcela nový postoj. Nebude již možné, aby – jako je tomu doposud – energetickému expertovi, jenž bude projektovou dokumentaci posuzovat, byla tato dokumentace předložena až ve stádiu jejího vyhotovení pro stavební povolení nebo pro ohlášení stavby, aby pak následně vypracoval certifikát energetické náročnosti. Je třeba tuto praxi opustit. Energetický expert musí spolupracovat s projektantem od počátku přípravné fáze celého projektu. Již v rámci návrhu stavby lze totiž významně ovlivnit její výslednou energetickou náročnost – například velikostí oken, dispozicí místností a podobně. Myslím, že bude velmi složité zejména architekty k takovémuto přístupu přimět. Dalším problémem je finanční dotace státu. Směrnice na tuto oblast pamatuje v článku 10, odstavci (1) – Finanční pobídky a překážky trhu, kde je uvedeno: (1) S ohledem na význam poskytování odpovídajících finančních a jiných nástrojů s cílem podnítit energetickou náročnost budov a přechod k budovám s téměř nulovou spotřebou energie přijmou členské státy odpovídající opatření k posouzení nejvhodnějších nástrojů s ohledem k vnitrostátním okolnostem. Evropská unie si uvědomuje, že je třeba, aby stát nejprve poskytl stavebníkům určité prostředky na realizaci těchto budov, a může následně profitovat. A toto téma je v ČR zatím při jednáních v příslušných komisích opomíjeno. Ing. Veleba: Spatřuji v rámci novely zákona o hospodaření energií dvě rizika. Došlo k převzetí dat, od kterých by měly být budovy již navrhovány jako domy s téměř nulovou spotřebou energie, přičemž součástí stavebního řízení má být kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu – Státní energetické inspekce. Když si uvědomím, že se tato povinnost bude (pominu-li několik v zákoně citovaných výjimek) týkat v podstatě veškerých budov nad 50 m2, spatřuji velké riziko jakéhosi úředního šimla, který může zabrzdit v podstatě jakékoliv schvalování návrhů. Bude mít vůbec státní aparát kapacitu se s takovým množstvím projektových dokumentací vypořádat? Zároveň to pro projektanty znamená další nutný doklad k projektové dokumentaci nad dosavadní rámec. Chtěl bych zmínit ještě jeden problém. První požadavky na domy s téměř nulovou spotřebou energie jsou již zmíněny v  současné novele tepelně technické normy ČSN 730540 – Část 2. Tyto požadavky jsou však informativní, byly dodány zpracovatelem normy a nebyly technic-

kou komisí projednány. V rámci zmiňovaných termínů výstavby budov s téměř nulovou potřebou energie vidím určitou výhodu v tom, že stát má nejdříve v dvouletém předstihu na vlastních zakázkách ukázat soukromým investorům, jak si představuje výstavbu těchto budov a jak ji bude financovat. Uvidíme, jakým způsobem budou na domy s téměř nulovou spotřebou energie stanoveny požadavky, a zda tato výstavba bude vůbec ekonomicky reálná a možná. ■ Jaké dopady budou mít zmiňované skutečnosti na výrobce stavebních hmot a materiálů? Ing. Veleba: Svaz podnikatelů ve stavebnictví v  ČR má – vzhledem k současnému vývoji stavebnictví v České republice – z dopadů na výrobce obavy. Pokles stavební produkce za tento rok činí více než 11, 6 %. Vezmeme-li v úvahu, že ve stavebnictví pracuje půl milionu lidí, může se tato situace odrazit již příští rok, což znamená cca 50 000 lidí bez práce. Rádi bychom proto, aby administrativně právních, ale i technických obtíží v rámci stavebních zakázek spojených s realizací domů s téměř nulovou spotřebou energie bylo co nejméně. Zároveň je třeba, aby se v rámci novel souvisejících právních předpisů co nejvíce využívaly národní podmínky – stavebnictví v ČR lze velmi těžko srovnávat se stavebnictvím např. v Bavorsku nebo v Rakousku. Ing. Šála: Program Zelená úsporám a jiné dotační programy však prokázaly, že motivace k  úsporám energie vede k  významnému oživení stavebních aktivit. ■ Spatřujete ještě další problémy v  souvislosti se zaváděním směrnice? Prof. Kabele: Jedním z  problémů, jenž vidím, jsou některé matoucí definice. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie nejsou budovami energeticky soběstačnými, které realizujeme na odlehlých místech, kde neexistuje napojení na žádné silové sítě a je třeba poměrně nákladným způsobem řešit, jak energii v budově vyrobit, případně ušetřit. Budova s téměř nulovou spotřebou energie je v pojetí, jak já ho chápu, pojmem, který se používá pro výstavbu v  hustě osídlené Evropě, a  není tedy otázkou individuální budovy, ale celého urbanistického celku nebo sídla. Celá Evropa v současnosti pracuje s pojmem Smart Grids, tedy chytrých vzájemně propojených decentralizovaných zdrojů energie. Je snahou, aby se energie, jež v těchto budovách vznikají, případně které se nespotřebují, převedly do dalších částí území. Pokud bychom se zaměřili pouze na úroveň jednotlivých budov, budou výsledkem velmi problematické situace. Ty budou pro uživatele neekonomické a pro stát velmi zatěžující. Řešením není zaměřit se jen na samostatné budovy navržené s nízkou energetickou náročností a vybavit je obnovitelnými energetickými zdroji s malou účinností, které budou uživatelé sami složitě provozovat. Řešení této, v  daném okamžiku komplikované oblasti následně samozřejmě předurčí vývoj celého stavebnictví v ČR. Pokud přijmeme definici, jež povede k  rytmu individuálního přístupu, posílí se vývoj určitého typu příslušných technologií. Jiný vývoj nastane, pokud přijmeme definici odlišnou. Nacházíme se tedy v klíčovém okamžiku vývoje stavebnictví v ČR pro příští období. Druhým problémem, který vidím, je způsob, jakým jsou budovy energeticky hodnoceny. Připravujeme různé teoreticky zvládnuté hodnoticí metody, ale musíme si uvědomit, že na konci bude energetický specialista a ten bude budovy hodnotit na základě dostupné projektové dokumentace. Pokud do různých hodnoticích metod a požadavků zavedeme příliš podrobné detaily, jež podle platné vyhlášky 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, nejsou v projektové dokumentaci obsaženy, povede to specialisty k tomu, aby si jednotlivé údaje domýšleli. V tom vidím další nebezpečí – abychom příslušná hodnocení z hlediska zadávaných údajů nepřehnali do takové polohy, která povede k příliš velkému vlivu osoby konečného hodnotitele. Ing. Vaverka: Shrnu-li to, tak v  první fázi klient objedná projektovou dokumentaci. Architekt nebo stavební inženýr pak za spolupráce s ener-

stavebnictví 04/12

25

věda a v ýzkum v praxi getickým specialistou zpracuje projektovou dokumentaci pro stavební povolení, která bude prvně hodnocena podle vyhlášky o  energetické náročnosti budov. Předpokládejme, že projektová dokumentace vyhoví daným kritériím. V  dalším kroku dotčený orgán – Státní energetická inspekce – ověří stanovisko energetického specialisty, a je-li v pořádku, následuje stavební řízení. V dalším stupni – tj. u projektové dokumentace pro provádění stavby – se vyznačí menší či větší korekce a do následné realizační dokumentace dodavatelská firma vloží své nápady a další řešení. Výsledná realizace tak nemusí mít vlastnosti hodnocené ve fázi stavebního řízení. Kdo poté při závěrečné kontrolní prohlídce stavby prověří, zda budova splňuje, nebo nesplňuje parametry průkazu energetické náročnosti? Bude to úředník stavebního úřadu, pracovník SEI, nebo specialista, který již hodnotil projektovou dokumentaci při stavebním řízení? Pokud budova vyhoví, bude následně užívána s danými parametry po dobu její životnosti. Jak se však bude postupovat, pokud stavba nevyhoví? Prof. Kabele: Ideální stav je samozřejmě takový, že budova bude odpovídat příslušnému posudku a vyhodnocení. Myslím, že podstata myšlenky evropské směrnice EPBD II je ukázat směr, nastavit určitou cestu. Jejím cílem není kontrolovat budovy do posledního okamžiku jejich životního cyklu. Byl by to samozřejmě ambiciózní cíl, avšak technicky neproveditelný. Ing. Šála: Změny stavby v průběhu jejího užívání jsou běžné. Obvykle se řeší podle stavebního zákona. Příslušné nástroje existují, nejde o nic neobvyklého. Jen v energetické oblasti se takto doposud většinou nepostupovalo. Podle stavebního zákona je také stavebník povinen zajistit ■ dokumentaci skutečného provedení stavby v souladu s postavenou stavbou. V případě změny stavby před dokončením musí stavebník požádat o  souhlas stavební úřad. K  odůvodněné žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn. Pokud se taková změna dotkne energetické náročnosti budovy, bude třeba doložit změny průkazu energetické náročnosti budovy. M. Báčová: Uvítala jsem, že z  novely zákona o  hospodaření energií vypadává termín podlahová plocha. Doposud se za podlahovou plochu považovala definice podle dřívějších, již zrušených stavebních předpisů a např. v rámci programu Zelená úsporám docházelo v této souvislosti k problémům. Dnes je již v zákoně zaveden termín celková energeticky vztažná plocha. Stále mi však ještě vadí některé další termíny. Proč je například nutné definovat, co je to typické užívání budovy, které stavební předpisy vymezují. Stavební zákon říká jasně: Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Žádné jiné typické užívání budovy nepřipadá v úvahu. Ing. Šála: Nejedná se o  nové definování účelu užívání budovy, ani o změnu tohoto účelu, ale o potřebu sjednocení vstupních údajů, které souvisí s typickým užíváním budovy při kolaudovaném účelu. Možná by byl jasnější dříve používaný pojem standardizované užívání budovy. ■ Navažme na problematiku domů s velmi nízkou energetickou náročností podle Směrnice EPBD II. V rámci navrhování a výstavby těchto budov je nejprve nutno získat prakticky ověřené zkušenosti. Zatím v ČR existuje určitá praxe pouze v oblasti navrhování domů v pasivním energetickém standardu. Ing. Šafránek: Například nastartování výstavby panelových domů koncem třicátých let 20. století předcházela řada experimentů. V současnosti možnost otestovat si v ČR nulové domy není. Nejen v oblasti jejich výstavby, ale i vnitřního prostředí – technického vybavení, a také ekonomické návratnosti. Jestliže je budova vytápěna např. solární energií, v případě, že zajde slunce, bude třeba okamžitě zatáhnout žaluzie, aby nevznikly nadměrné tepelné ztráty. Jaká bude životnost technických systémů?

26

stavebnictví 04/12

text A | grafické podklady a

Kolikrát je po dobu životního cyklu budovy bude třeba obnovit? To vše se promítá do ceny. Bude v těchto budovách skutečně zajištěno kvalitní vnitřní prostředí? Vždyť budovy se nestaví jenom proto, aby šetřily energii, ale zejména proto, aby se v nich dalo dobře bydlet. Jestliže se kupříkladu spálí na sporáku mléko, bude třeba otevřít okno, i když je venkovní teplota –15 ºC. Vytopí se potom tato budova? I když podobné situace mohou nastat, myslím, že se tímto způsobem zatím nepřemýšlí. Ing. Šubrt: V ČR reálné určité možnosti vyzkoušet si, jak fungují stavby v pasivním energetickém standardu, existují. Sídliště třinácti rodinných domů v Koberovech je v provozu více než tři roky. Ale např. ve Vídni existují v pasivním energetickém standardu i budovy hotelů. Ing. Veleba: Je třeba si však uvědomit ekonomickou realitu. Za dobu běhu programu Zelená úsporám, v rámci něhož byly budovy v pasivním energetickém standardu dotovány, bylo požádáno o dotace cca pěti set bytových jednotek. Za stejné období bylo podle ČSÚ nově vystavěno nově přes 47 000 bytových jednotek. Hovoříme-li tedy o domech v pasivním energetickém standardu, bavíme se o cca půl procentu českého stavebnictví. Ing. Šála: Potřebné zkušenosti lze načerpat zejména v zahraničí. Ing. Šafránek: Hovořil jsem s  lidmi bydlícími v  domě realizovaném v pasivním energetickém standardu, kteří si stěžovali, že špatně snášejí neustále zavřená okna, zejména pokud venku svítí slunce. I když mají rekuperaci, na noc ji vypínají, protože ruší šuměním, pootvírají okno, aby vyvětrali, a podobně. Když jsme pak vypočítali skutečnou spotřebu energie na vytápění, vyšla tato budova stěží v klasifikační třídě C. Prof. Kabele: Jedná se o velký problém, který se v současnosti v oblasti budov v pasivním energetickém standardu řeší. Lidé jsou dnes choulostivější, citlivější a  požadavky na kvalitu vnitřního prostředí stoupají. Aby situace nebyla tak jednoduchá, paralelně s vývojem požadavků na budovy se vyvíjejí i požadavky na vnitřní prostředí. Stále více se dbá na komplexní pojetí celkového působení prostředí na člověka. I když podle platných norem je vše z hlediska návrhu v pořádku, často se setkáváme s případy, kdy uživatel není spokojen. Ing. Šafránek: Nepříjemné je také oslunění místnosti při nízké poloze slunce. Jediným řešením je zaclonění, které na druhou stranu zabraňuje tepelným ziskům. Ing. Šubrt: Otázkou také je, jak definovat ekonomickou optimalizaci staveb, které se budou užívat za dalších 20–50 let. Domnívám se, že se v současném českém stavebnictví velké množství staveb bohužel realizuje na základě projektové dokumentace pro stavební povolení, nikoliv podle dokumentace pro realizaci stavby. To je tristní a vlivem toho vzniká mnoho nevhodných stavebních detailů, jež neřeší tepelné mosty, výrazně zvyšují energetickou náročnost stavby, ale jsou také příčinou vzniku plísní. Ing. Šála: Příčinou vzniku plísní je také nedostatečné větrání. Stavba domu s nízkou energetickou náročností musí zabezpečit nezávisle na stavebníkovi dodávku čerstvého vzduchu, což zatím není v  žádných předpisech zajištěno. V této oblasti chybí pokyny pro navrhování budov tak, aby se přiváděl čerstvý vzduch, který by v daných prostorách snižoval relativní vlhkost. Výrobci plastových oken se sice brání, že lze jejich výrobky nastavit na odtěsněnou polohu, v tom případě je však stavba z hlediska pojistného plnění posuzována jako nezajištěná, a tedy z hlediska užívání nebezpečná. Problém panuje také v osvětě. Samozřejmě že jde o překonání určité tradice. Stavebníci vycházejí z toho, co se naučili před cca 20–30 lety od lidí, kteří tyto znalosti získali před dalšími 20–30 lety. Příslušná poučenost o současném stavění je ve výsledku bohužel velmi nízká, což bude, myslím, největší problém zavádění směrnice EPBD II. Ta vyžaduje zcela jiné návyky při navrhování i realizaci staveb. U domů s nízkou energetickou náročností jsou velmi důležité konstrukční detaily – je třeba navrhovat je podstatně sofistikovaněji, a je tedy nutné mít příslušné znalostí. Doposud stavíme domy postupy, které se velmi blíží výrobě aut před technickou revolucí. Je to v současnosti jediná oblast lidského snažení, v níž dané

postupy doznaly změny pouze v oblasti přípravy daných výrobků, kde se uplatňuje průmyslová výroba. V oblasti vlastní výstavby však veškerá průmyslová výroba končí, a jedná se o relativně rukodělnou a manufakturní činnost. Co stavba – to originál. Už to vede nutně k zvýšenému riziku vad. A kontrolní mechanizmy, jež máme k dispozici, jednak nejsou plně využívány, a také nejsou tak dokonalé, jako je tomu v průmyslové výrobě. Ing. Šubrt: Tento přístup je skutečně třeba změnit – řešit tepelné mosty, větrání budov. Stavby jsou navrhovány a také realizovány v tomto směru nekvalitně, podle již překonaných teorií. To je bohužel realita i u současných staveb, a dokonce i takových, které vyhrály architektonické ceny za kvalitní dílo. Ing. Šafránek: Největší problém nevidím ve stavební části. Existují již stavební výrobky, keramické tvarovky pro stěnové konstrukce se součinitelem prostupu tepla 0,16, 0,11 W/m2K. Problém však spatřuji v rámci technického zařízení budov. Majitelé chtěli např. vytápět rodinný domek kotlem na peletky, ale příslušný kotel, jenž by pokryl tepelnou ztrátu 4 kW, na českém trhu neexistuje. Budou pro domy s velmi nízkou energetickou náročností na trhu výrobky požadovaných výkonů dostupné? Ing. Šubrt: U tepelných čerpadel to asi nepředstavuje problém, kotle na peletky lze naštěstí zapalovat elektricky, lze tedy navrhnout určité cyklování provozu. Samozřejmě že v návrhu je třeba doplnit je akumulační nádrží, na což současní projektanti nejsou zvyklí. Je skutečně nutné změnit přístup k navrhování a realizaci těchto budov. ■ V rámci dalšího vývoje této debaty je také třeba nezaměňovat pojmy budova v  pasivním energetickém standardu a  budova s nízkou energetickou náročností. Prof. Kabele: Definice domu v pasivním energetickém standardu vznikla před cca patnácti lety a tento způsob výstavby se jistě určitým směrem posunul. Podle mě je však míchání těchto pojmů skoro nebezpečné. Pokud si koupím dům postavený v pasivním energetickém standardu, neznamená to, že nebudu potřebovat žádnou energii. Ing. Šála: Nízká energetická náročnost stavby se s obchodním označením nízkoenergetické domy a  pasivní domy velmi často zaměňuje. Je to chyba, poněvadž se jedná o dvě zcela odlišné oblasti hodnocení. Hodnocení energetické náročnosti se mění ve vazbě na určité určující parametry, není tedy konstantní. U pasivních a nízkoenergetických domů jsou naopak v rámci hodnocení předepsány konstantní hodnoty. Odlišují se i podrobnosti postupu hodnocení. Tyto dva světy pojmů tedy nelze mísit, přestože mají společné cíle i předmět zájmu a navzájem se podporují. ■ U nové budovy s nízkou energetickou náročností bude stavebník povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu, tedy v ČR Státní energetické inspekce. M. Báčová: V rámci uplatnění závazných stanovisek dotčeného orgánu v rámci splnění požadavků na energetickou náročnost budovy (ENB) se mi z hlediska stanovené účinnosti a termínů jeví novela zákona o hospodaření energií jako zbytečně složitá: V případě výstavby nové budovy bude stavebník povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu podle paragrafu 13. Účinnost splnění požadavku na ENB na nákladově optimální úrovni se v paragrafu 7 navrhuje od 1. ledna 2013. Pro účinnost splnění požadavků na ENB budovy s téměř nulovou spotřebou energie se v něm pak stavby dělí do třech kategorií podle plochy a kladné stanovisko se podle kategorie budovy dokládá rok, dva až tři před uvedenými termíny – tedy před 1. lednem 2019 pro budovy, jejichž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci – nebo před 1. lednem 2020 pro ostatní budovy. Matoucí je také termín závazné stanovisko. Z další souvislosti usuzuji, že se jedná o stanovisko, jenž se vydává k dokumentaci pro stavební povolení. Z hlediska stavebních předpisů je mnohem jednodušeji upraven stavební zákon, jehož každá nová právní úprava vždy obsahuje větu, že pokud je

stavební řízení zahájeno podle předcházejícího starého předpisu, před datem účinnosti novely nebo nového stavebního zákona, dokončí se také podle staré právní úpravy. Další otázkou je, co konkrétně bude odborník příslušného dotčeného orgánu, tedy Státní energetické inspekce, posuzovat. Uvedu zkušenost z rozhovoru se členy ČKAIT, autorizovanými inspektory. V současnosti je součástí žádosti o  vydání certifikátu energetické náročnosti budov v pasivním energetickém standardu dokumentace pro stavební povolení. Nicméně tato dokumentace slouží k ověření zabezpečení ochrany veřejných zájmů, nikoliv k ověření hodnoty spotřeby energie na vytápění a ohřev vody. Autorizovaný inspektor tedy žádá doplnění projektové dokumentace o určité vybrané detaily. Na jejich základě teprve posuzuje, zda se jedná o dům v pasivním energetickém standardu. Tento problém ČR samozřejmě teprve čeká. Jedna věc je to, co se objeví v dokumentaci pro stavební povolení, v závazných stanoviscích, v průkazu energetické náročnosti, a jiná to, jak bude budova nakonec skutečně postavena. Ing. Šála: Problém spočívá v tom, že koncept dokumentace staveb tak, jak je v současné době zakotven ve vyhlášce 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, je vhodný pro stavby, které stěží odpovídají požadovaným hodnotám uvedeným například v  tepelných normách, ale také spíše starším verzím technických zařízení budov než těm současným. Veřejný zájem, jenž má být stavebním řízením sledován – je však založen na sedmi základních požadavcích na stavbu, z nichž jedním je právě úspora energie. Bez znalosti detailního provedení a jednotlivých parametrů již v době, kdy se dimenzují budovy nízkoenergetické a pasivní úrovně a speciální technická zařízení, není možné dokumentace z hlediska úspor energie posuzovat. Kontrola tohoto veřejného zájmu tedy není dokumentací v současném provedení umožněna. Pokud jde například o stavební část dokumentace, bez řešení základních detailů nejsme schopni zjistit tepelné ztráty prostupem a z toho se odvíjející spotřeby energie. To je vážný problém, protože v tom případě očekávání, která jsou vložena do stavby při stavebním řízení, nemusí být naplněna. Podle mého názoru je tedy v současné době nutné některé skutečnosti změnit také ve vyhlášce 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Bylo by záhodno, aby se v ní objevilo, že nová energetická úroveň staveb vyžaduje doplnění projektové dokumentace pro stavební povolení o rozhodující stavební detaily. Ing. Veleba: Bylo zmíněno, že stavebník nebude dodržovat projektovou dokumentaci, a postaví si dům podle svého. Je v zájmu stavebníků, aby dům byl co nejkvalitnější, ale zároveň ne každý má, pokud hovořím o nové stavbě, potřebné finanční možnosti. Věřím tedy tomu, že nikdo svoji stavbu neošidí. Nemám strach o to, že tyto stavby budou realizovány zásadně jinak, ale mohou být například dány do předčasného užívání, a některé technické systémy, nebo případné zateplení, se může realizovat později. M. Báčová: Chtěla bych upozornit ještě na jeden související problém. Ustanovení o výši nájemného v novém občanském zákoníku (účinnost 1. ledna 2014) dává pronajímateli v případě stavebních úprav možnost navrhnout zvýšení nájemného: § 2250 občanského zákoníku (1) Provede-li pronajímatel stavební úpravy, které trvale zlepšují užitnou hodnotu pronajatého bytu či celkové podmínky bydlení v domě, anebo mají za následek trvalé úspory energie nebo vody, může se s nájemci dohodnout o zvýšení nájemného, nejvýše však o deset procent z účelně vynaložených nákladů ročně. Souhlasí-li s návrhem na takové zvýšení nájemného alespoň nájemci dvou třetin bytů v domě, platí zvýšené nájemné i pro ostatní nájemce. (2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, může pronajímatel navrhnout zvýšení nájemného z těchto důvodů ročně o tři a půl procenta z vynaložených nákladů; má se za to, že náklady byly vynaloženy účelně. K návrhu, který neobsahuje výši nájemného nebo nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží. Zkušenost z programu Zelená úsporám naproti tomu ukazuje, že téměř o  žádnou dotaci nežádali soukromí majitelé činžovních domů. Pokud

stavebnictví 04/12

27

věda a v ýzkum v praxi totiž dostanou dotaci, musí své prostředky investovat do stavební úpravy bez toho, že by se jim vrátily zpátky – veškerá získaná úspora jde ve prospěch nájemníků. Občanský zákoník v současnosti nedává majitelům možnost, aby změnu dokončené stavby mohli v  určitém procentním poměru promítnout do zvýšení nájemného. Důsledkem je, že soukromí majitelé v podstatě nejsou ke komplexním změnám v rámci snížení energetické náročnosti motivováni a raději volí pouze výhodnější formu částečných úprav. ■ Přejděme k tématu metodiky stanovení energetické náročnosti budov na nákladově efektivní úrovni. Jakou roli v této souvislosti mají například vazby hodnocené budovy na daný sídelní celek? Ing. Šála: Pokud jde o primární energii, hodnotí se včetně veškerých externích dodávek. To znamená včetně všech vazeb na daný sídelní celek. Nejde jen o obnovitelné zdroje typu solárních panelů a malých větrných elektráren, ale jde také o společně využívanou energii z dalších zdrojů v místě. Je to pouze otázka fundovanosti a širšího rozhledu hodnotitele. Vlastní metodika hodnocení to bez problémů umožňuje. Prof. Kabele: S tím samozřejmě souhlasím. V současnosti se velký tlak klade na hodnocení energetické náročnosti jednotlivých budov. Jde o to, aby se do tohoto hodnocení vložil také systém centralizovaného zásobování teplem, chladem a podobně. Ing. Šála: Pokud se tento směr navrhování nepodaří promítnout do urbanistického konceptu, nastanou v  tomto směru velké problémy. ■ Jedná se o oblast, jež směrnice neřeší. Prof. Kabele: Ale také opačně – je třeba tuto problematiku hlídat a nenechávat řešení na koncových uživatelích jednotlivých domů. ■ Nová vyhláška o energetické náročnosti budov má být připravena do 9. dubna 2012. Je již vypracována příslušná metodika hodnocení nákladové efektivnosti z hlediska primární energie? Ing. Šafránek: Hodnocení nákladově efektivní úrovně z hlediska primární energie vidím jako nejsložitější oblast v rámci aplikace směrnice EPBD II, protože při jakékoliv změně ceny energií se dané kritérium bude měnit. Směrnice na to pamatuje a každých pět let se musí nákladová efektivnost přepočítávat. V  tom vidím základní problém. Na tvorbě příslušné metodiky se v současné době pracuje. Ing. Šála: Problém vytvoření a zavedení této metodiky byl v průběhu února 2012 opožděně dořešen. Vzhledem k  tomu, že se Evropská komise s dodáním metodického rámce opozdila, je snahou nahradit nedostatek času možností porovnat nezávisle vzniklé výsledky tří různých pracovišť a vybrat z nich reálně použitelný. V ČR tento problém souběžně řeší tři odborná pracoviště: STÚ-E a.s., ČVUT v Praze a SEVEn – Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. M. Báčová: Pokud jsem zatím četla příslušné úvahy a  studie, vycházely z předpokladu, že se bude v příštích letech zvyšovat cena energií. Zapomínaly však na to, že – jak vyplývá z celkového pohybu ekonomiky – se budou současně zvyšovat také ceny stavebních prací. Ty se doposud považovaly za stálé a neměnné. Je tedy potřeba vzít v úvahu obojí. ■ Jak se v daném hodnocení projeví zohlednění hlediska celého životního cyklu stavby? Ing. Šála: Myslím, že se nejedná o zásadní problém z hlediska životnosti. Použitý ekonomický nástroj totiž pracuje s hodnocením, kde se zbytek životnosti dopočítává zůstatkovou hodnotou stavby. Životnost jednotlivých prvků stavby tedy lze do hodnocení zavést. Dříve existovala vyhláška, která udávala, v jakých termínech se mají opravy stavby realizovat. Tento předpis, jenž by byl jakousi oporou pro to, jak by se dala životnost stavby úředně uvažovat, v současnosti chybí. Pro technické systémy směrné údaje o lhůtách oprav a výměn udává ČSN EN 15459, zmiňovaná na začátku diskuze.

28

stavebnictví 04/12

text A | grafické podklady a

Ing. Šafránek: V oceňovacích vyhláškách jsou definovány prvky krátkodobé životnosti, prvky dlouhodobé životnosti a jejich životnost v rámci životního cyklu stavby. Ing. Veleba: Chtěl bych upozornit na článek 9, odstavec 6 směrnice, podle kterého se členské státy mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat požadavky stanovené dle odstavce 1 (což jsou požadavky na domy s energetickou náročností blížící se nule), v konkrétních a odůvodněných případech, pokud je analýza nákladů a přínosů během ekonomického životního cyklu budovy negativní. Znamená to možnost, jak například auditem ukázat, zda ekonomická šance postavit daný typ budovy existuje, či nikoliv, a takovéto budovy realizovat. Vnímám to jako velmi důležitý článek a nástroj, jakým způsobem v ČR reagovat. ■ V rámci vyhlášky o energetické náročnosti budov je také nově zpracována grafická podoba průkazu ENB. Ing. Šála: Kromě stávajících údajů se zveřejňují i  dílčí toky energií a jejich spotřeby. Musí existovat také fotografie budovy, což pomáhá k  její identifikaci. Podstatné je to, že ve vyhlášce je zaveden nový způsob stanovení požadavků na energetickou náročnost. Ten se dá charakterizovat jako způsob porovnávací (referenční) budovy. Doposud jsme nehodnotili energetickou náročnost budovy, ale hodnotili jsme souběžně jednak odchylku této budovy od jakéhosi průměru budov dané kategorie a energetickou náročnost. Nebylo zřejmé, jak tato odchylka od průměru ovlivnila vlastní hodnocení. V tom byl nedostatek, který se odstraňuje tímto novým hodnocením, doporučeným i normou ČSN EN 15217 (730324):2008 – Energetická náročnost budov – Metody pro vyjádření energetické náročnosti a pro energetickou certifikaci budov. ■ Jaké je třeba řešit problémy související s  výstavbou domů s nízkou energetickou náročností z pohledu technických zařízení budov (TZB)? Prof. Kabele: Dostáváme se do situací, kdy se zcela mění využití systémů TZB v průběhu roku – ten byl rozdělen na otopnou sezónu a období, kdy se budovy musí chladit. V současnosti se tato dvě období prolínají. Výjimkou není případ, kdy velmi dobře zateplené budovy potřebují chladit i v otopné sezóně a vytápění je využíváno jen v největších mrazech. Velkou část roku tak tyto systémy musí být v pohotovostním stavu, kdy není požadován žádný výkon, nicméně dochází ke spotřebě energie. Pokud je navržen např. systém vytápění s akumulační nádrží, který bude využíván cca pět až deset dní v roce, bude po zbylé dny v roce čekat v tzv. teplé rezervě. Bude třeba řešit chování systému v průběhu celého roku, nikoliv pouze v okamžiku maximálního výkonu. Dalším problematickou oblastí se stanou systémy větrání, zvláště v oblasti obytných budov. Projektant má v současnosti možnost se v tomto směru opřít o normu ČSN EN 15665:2009 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov. Žádným právním předpisem sice není uložena povinnost dodržet její požadavky, ale v národní příloze NA, která vyšla v rámci změny Z1 této normy v roce 2011, se popisují možné způsoby řešení větrání těchto budov. Zajímavostí je, že podle této normy již není možné použít u nové obytné budovy pouze přirozeného větrání. Norma nabízí několik konceptů větrání. Objevuje se tak velký problém – dořešit vhodný způsob technického řešení větrání obytných budov. Ten by neobtěžoval hlukem, a přitom byl funkční a ekonomicky zajímavý. Stálý energetický odběr představuje příprava teplé vody. Omezit její spotřebu se zatím nedaří a  solární kolektory vyřeší tuto oblast jen částečně. Je také třeba dořešit problematiku letního období. V domě, který je dobře tepelně izolován a má dobře vyřešenu zimní etapu, může být v létě horko. V případech, kdy v domě celý den nejsme a vypneme vzduchotechniku, se dům nahřívá. Je zatím otázkou, zda tento problém budeme řešit hmotou stavby, nebo speciálním chladicím zařízením.

Ing. Šála: V budovách s nízkou energetickou náročností bude možnost zajistit nízkou spotřebu energie, pokud se daný dům bude správně užívat. Vhodné užívání se částečně liší od běžných návyků. Pokud si pořídím auto, mám deklarovanou spotřebu, a buď ho užívám tak, že této spotřeby dosahuji, anebo nikoliv. Stejně tak je to s užíváním domu – v rámci budovy s nízkou energetickou náročností mám možnost si zvolit režim. Jsem velmi rád, že se začínají navrhovat budovy, jež tuto volbu umožňují. ■ Zatím jsme hovořili o nových stavbách a nezmínili jsme se o související problematice v rámci stávajícího fondu budov. Ing. Šála: Existující budovy představují samozřejmě hlavní cíl, na který se zaměřuje snaha o snižování energetické náročnosti budov. Jejich množství a stávající vysoká energetická náročnost znamenají největší zdroj možných úspor. Energetický potenciál těchto úspor je srovnatelný s náhradou výstavby několika klasických elektráren. Proto jsem přesvědčen o tom, že nový energeticky úsporný trend výstavby bude směřovat zejména na revitalizaci těchto budov. Technologie, jež máme k dispozici, jsou jen zčásti na tyto změny staveb připraveny, takže nás v této oblasti čeká hodně práce. Jsem rád, že požadavky směrnice nastartují potřebu změn v této oblasti a že se nové technologie začnou orientovat právě tímto směrem, aby se stávající stavební fond začal lépe využívat. Ing. Šafránek: Směrnice na to pamatuje v rámci již citovaného článku 9, odstavce 6. Znamená to možnost pro změny stávajících staveb stanovit poněkud jiné požadavky než pro nové budovy. Ing. Šála: V nové vyhlášce se to projeví zejména v nastavení referenčních vlastnosti stavební části budov. M. Báčová: V této souvislosti bych chtěla upozornit na okolnost, že z daných požadavků na energetickou náročnost budov jsou vyňaty budovy památkově chráněné – tedy budovy v památkových rezervacích a památkových zónách měst i jejich ochranných pásmech. V rámci českých měst tyto plochy tvoří jejich významnější části. ■ Považujete tedy za reálné, aby byla od roku 2021 v ČR realizována veškerá nová výstavba v trendu Směrnice EPBD II? Ing. Šála: Je třeba, aby zaznělo, že je bytostným zájmem ČR mít stavební fond s  nízkou energetickou náročností. Výstavba nových budov s velmi nízkou spotřebou energie představuje sice vážný, avšak řešitelný problém, protože se týká poměrně malého segmentu výstavby. Větší problém však představují úpravy stávajících budov. Kromě technických a kulturně historických obtíží čeká v takových případech na stavebníka past v podobě tzv. lock-in efektu, tj. ekonomická nemožnost vrátit se k již provedeným úpravám, které byly energeticky poddimenzované. Z  tohoto pohledu bude velmi důležité promýšlet úpravy konstrukcí obálky každé stávající budovy s perspektivně vyšší tepelnou ochranou.

Ing. Šafránek: Zatím není zřejmé, zda ustanovení směrnice nevyvolá zvýšení cen staveb. Pokud nebude vytvořen výhodný dotační program, lze těžko očekávat – zvláště v současné hospodářské situaci našeho státu, výrazný zájem o  výstavbu budov v  téměř nulovém standardu. M. Báčová: Šedá je každá teorie... a v českém prostředí i každý nový právní předpis. Příliš překotné změny mají vždy za následek, že právní předpis neumí předvídat všechny okolnosti praxe a vždy se najde cesta, jak předpisy obcházet. Viz současná platná vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov; ta se příliš nepovedla. Ing. Šubrt: Nevidím problém v realizaci směrnice pro nové stavby a myslím si, že ani v oblasti tepelné ochrany budov stávajícího bytového fondu, samozřejmě s výjimkou staveb, které jsou památkově chráněny. Určitý problém však spatřuji v  oblasti užívání stávajících budov – významně se např. omezilo větrání, což v budoucnu může negativně ovlivnit životnost těchto staveb. Prof. Kabele: Myslím si, že najdeme způsob, jakou cestou směrnici realizovat. Jedná se v podstatě o přirozený vývoj stavebnictví, které je předurčováno trhem. Ing. Vaverka: Osobně směrnici vítám i z toho důvodu, že se jedná o velmi výrazný, účinný nástroj, který zkvalitní projektantské prostředí. Ing. Veleba: Reálnost směrnice je velmi úzce svázána s reálností požadavků, jež budou touto směrnicí uzákoněny. V tuto chvíli věřím ve  zdravý rozum a  v  erudici zpracovatelů souvisejících právních předpisů. ■

english synopsis EPBD II Directive Transposition into Czech Legal Regulations

Another round table discussion held by our editor´s office on energy performance of buildings was dedicated to the second directive issued by the European Parliament and Council 2010/31/EU (EPBD II, Energy Performance of Buildings Directive). The discussion primarily focused on issues associated with the directive implementation in the applicable Czech legal regulations.

klíčová slova: První směrnice 2002/91/ES, Druhá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU, energetická náročnost budov

keywords: the first directive 2002/91/ES, the second directive of the European Parliament and Council 2010/31/EU, energy performance of buildings

inzerce

Vyrábí, montuje a dodává › jednoramenné mechanismy o nosnosti 2,5 - 30 tun, včetně přepravníků stavebních sil

› dvouramenné nosiče kontejnerů o nosnosti 6 - 18 tun › výměnný systém nástaveb › kontejnery 2 - 34 m3 › hydraulické nakládací jeřáby Seznamte se při příležitosti 20 let výročí značky s dalšími možnostmi naší široké nabídky na www.cts-servis.cz

stavebnictví 04/12

29

energetická náročnost věda a v ýzkum v praxi staveb

text Radim Václavík | grafické podklady architektonická text A | grafické kancelář podklady ATOS-6 a

■

▲ Demonstrace poklesu okenních otvorů na méně osluněných stranách je uplatněna na fasádě v barevném řešení

„Otazník” – první administrativní budova v pasivním energetickém standardu v ČR Ing. arch. Radim Václavík Autorizovaný architekt, absolvent VUT v Brně (1993). Je společníkem projektové a architektonické kanceláře ATOS-6. Je členem autorizační rady ČKA a oborové rady studijního programu Architektura a stavitelství, VŠB-TU Ostrava. E-mail: [email protected]

Administrativní čtyřpatrová budova je navržena jako sídlo firmy se školicím střediskem pro prezentaci výstavby domů v pasivním a nízkoenergetickém standardu. Dům je koncipován jako vzorová stavba pasivního domu a zároveň slouží jako školicí pomůcka, na které si návštěvníci mohou prohlédnout nejmodernější technologie používané při realizaci těchto staveb.

30

stavebnictví 04/12

Výstavba budovy ověřila reálnost nízkoenergetického navrhování v pasivním standardu i pro vícepodlažní administrativní budovy lokalizované na území České republiky. Především se však prokázalo, že tyto stavby nemusí být cenově nedostupné a jsou vhodné pro běžnou výstavbu. ▼ Situace

Studie solárního domu Cesta k finální podobě návrhu nebyla ze začátku přímočará, ověřovalo se více koncepčních variant. Byl navržen koncept solární budovy. Nicméně po vyhodnocení všech tepelně-technických výpočtů se ukázalo, že v podmínkách České republiky není solární koncept splňující pasivní standard dle stávajících předpisů vhodný a realizovatelný. Budova splňovala kritéria pouze nízkoenergetického domu, což samo o sobě není špatné, ale zadání znělo postavit dům v pasivním standardu. Pro ten je však v ČR nedostatečný počet slunečních dnů.

Urbanistické řešení Stavba je umístěna na pozemcích v průmyslové zóně Ostrava – Hulváky, na rozvojové ploše v sousedství stávajícího areálu logistického centra. Rozvojová plocha se nachází severozápadně od areálu a  navrhovaná budova je umístěna v její jižní části, hned při vjezdu do stávajícího areálu. Orientace ke světovým stranám akceptuje pravoúhlý systém daný stávajícími objekty a ulicí Varšavskou. Areál leží v samém středu města Ostravy a je napojen na dálniční síť, která zajišťuje snadný a rychlý přístup k budově.

Koncepce stavby Základní elementární forma stavby je výsledkem přiměřené optimalizace jednotlivých základních nároků kladených na objekt. Jednalo se o tyto požadavky: ■ nízké pořizovací náklady: navrhnout dům levný a současně dobrý; ■ nízké provozní náklady: nevyčerpat provozními náklady významný podíl z ceny nájmu; ■ opakovatelnost projektu. Nízké pořizovací náklady Jednotlivé prvky stavby byly vybírány s ohledem na optimální poměr ceny a výkonu. Při dílčím rozhodování ze strany architekta i investora byla volena řešení jednoduchá a levná. Cenově náročnější detaily se navrhovaly v přesně stanoveném poměru, aby si stavba udržela ty nejvyšší estetické a kvalitativní parametry. Až asketickou vnější formu vyvažuje v interiéru propojení jednotlivých pater kruhovým průhledem – světlovodem, kterým symbolicky prorůstá popínavá zeleň. Společný komunikační prostor na každém patře oživuje vpouštění světla do střední části domu. Jeden m3 stavby stál 5100 Kč bez DPH. Jeden m2 užitné plochy stál 25 000 Kč bez DPH. Nízké provozní náklady Prvotní byla eliminace povrchu budovy. Ideální z hlediska plochy povrchu budovy by byla koule či kruhový válec, ale toto řešení je pro běžné kancelářské prostory nevýhodné. Proto byl navržen obdélníkový půdorys blížící se čtverci. Oblé nároží budovy odkazuje na ideální zaoblenou formu. Následně se pomocí výpočtových modelů optimalizovala velikost otvorů v plášti budovy. Demonstrace poklesu okenních otvorů na méně osluněných stranách se uplatňuje na fasádě v barevném řešení. Opakovatelnost projektu Tvar pláště je záměrně jednoduchý, aby byl použitelný v jakémkoli prostředí. Dispozice vyjadřuje obvyklé požadavky na kancelářský prostor. Je možné modifikovat počet pater. Stavbu lze také vnímat jako základní funkční jednotku, kterou lze slučovat ve větším počtu.

Architektonické řešení Prostorové uspořádání budovy představuje jednoduchý rastr 2 x 4 pole vycházející z  potřeb flexibilního dispozičního řešení, jednoduché konstrukce a kompaktního tvaru budovy. Základní modulový rastr tvořený montovaným skeletem se opakuje ve čtyřech podlažích nad sebou, takže budova má objem čtyřpodlažního, mírně podélného kvádru. Čistý bílý objem vyrůstá ze země, s  níž je propojen ve vstupním podlaží přírodním prstencem soklové části, a je oživen dřevěným provětrávaným obkladem kladeným ve vertikálním směru. Horní podlaží jsou opatřena vnějším tepelně izolačním kompozitním systémem s omítkou v bílé barvě, jež je místy akcentována zelenými obdélníky. Ty doplňují v modulu celé stavby rastr oken a demonstrují zásady navrhování v pasivním standardu, kdy je nutné okenní plochy omezovat. Přízemí s dřevěným obkladem od omítané části odděluje římsa. Hlavní vstup do objektu je zvýrazněn orámováním dřevěnými biodeskami s šedou lazurou, jež nahradily původně uvažovaný sklocementový provětraný obklad. Zvýrazněna je také lodžie ve 4.NP. Výrazné prvky na fasádě tvoří venkovní hliníkové žaluzie s přiznanými pouzdry. Na severním průčelí je situováno venkovní schodiště spojující střešní úroveň s 4.NP. Toto řešení umožňuje provádět prohlídky instalovaných technologií na střeše objektu. Severní fasáda bude ozeleněna popínavou zelení. Aby budova splnila požadavky na pasivní dům, je opatřena silným tepelným štítem a prosklené plochy v tomto plášti jsou minimalizovány. Omezení tepelných ztrát dále napomáhá umělé větrání s rekuperací. Otevíravá okna, vždy minimálně jedno v každé místnosti, jsou tedy navržena spíše z psychologického hlediska. Před přílišnými tepelnými zisky ze slunce jsou okna opatřena účinným venkovním stíněním s regulací. Díky těmto opatřením není třeba velkých vkladů tepla v zimním období či chladu v letním období. Detaily provedení stavebních konstrukcí jsou řešeny tak, aby se v plášti budovy eliminovaly veškeré tepelné mosty, způsobující úniky tepelné energie. Při vytápění budovy se počítá s veškerými zisky tepla z pobytu osob a z kancelářské techniky. Bilanci spotřeby tepla ke krytí ztrát, hlavně v  zimním období v  noci, doplňuje teplovodní vytápění. Dále jsou tepelné ztráty minimalizovány nuceným větráním s velmi účinnou rekuperací. Chlad v letním období se získává z reverzního tepelného čerpadla, ukládá do zásobníku chladu a využívá ve větracích jednotkách. V zimním období se z tohoto tepelného čerpadla získává teplo pro teplovodní vytápění. Bivalentní zdroj pro ohřev vody představuje  

Skladba

Celková U  tloušťka W/(m2K)]

Bet mazanina tl. 100 mm PE fólie Perimetr tl. 260 mm 410 mm HI PVC fólie Geotextilie Bet. mazanina tl. 50 mm Obvodová ŽB montovaný skelet, Vyzdívky v VPC cihel 425 mm stěna tl. 175 mm, KZS EPS Greywall tl. 250mm Zastřešení Hydroizolační fólie (plochá Geotextilie střecha) Spád. beton. mazanina tl. 100–150 mm Samolepicí asfaltový pás 850 mm EPS 100 S 100 mm EPS Greyroof 2 x 200 mm 1x ALP + 1x HI oxid. asfaltový pás typu S ŽB stropní panel Základové konstrukce (základová deska na zemině) 

0,126

0,118

0,062

▲ Tab. 1. Skladby obvodových konstrukcí

stavebnictví 04/12

31

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

▲ Oblé nároží budovy odkazuje na ideální zaoblenou formu

■

▲ Kruhový průhled – světlovod, kterým symbolicky prorůstá popínavá zeleň

▲ Přírodní dubová podlaha v kombinaci s pohledovým betonem ▼ Propojení jednotlivých pater kruhovým průhledem

32

stavebnictví 04/12

▲ Prostorové uspořádání budovy představuje jednoduchý rastr 2 x 4 pole vycházející z potřeb flexibilního dispozičního řešení, jednoduché konstrukce a kompaktního tvaru budovy

elektrická energie. Řízení vnitřního prostředí budovy z hlediska optimálního stavu, stability a kvality je automatizováno řídicím systémem s nejmodernějšími prvky a flexibilním programem. Řešení tepelného čerpadla a schéma zapojení s akumulací tepla a chladu umožňuje prakticky současně do budovy dodávat teplo i chlad, což lze využít zejména v přechodném období – např. na severní fasádě přitápět a vzduch přiváděný do zaplněného přednáškového sálu chladit.

Dispoziční řešení Dispozice budovy je podřízena modulu celé stavby. Ten umožňuje během její životnosti variabilně upravovat velikost jednotlivých kanceláří. Toto členění dle potřeby uživatele je umožněno také rozmístěním okenních otvorů v jednotném modulu celé stavby. Vertikální komunikace a místnosti sociálního a technologického zázemí jsou umístěny podél severní fasády objektu. Ostatní partie zabírají podél všech fasád v podstatě libovolně dělitelné kancelářské prostory, propojené spolu navzájem a se zázemím střední komunikační halou. Zázemí typového patra obsahuje WC, úklidovou komoru a místnost technologie. Na východním konci spojovací chodby se nachází prostor respiria s kuchyňkou a dvěma přilehlými místnostmi pro kopírování a datové technologie. Toto uspořádání se opakuje ve všech podlažích s tím rozdílem, že v 1. a 4.NP je do dispozice vloženo zádveří a terasa, čemuž odpovídá návaznost sousedních prostor. Chodby v kancelářských podlažích lemuje ze strany kanceláří prohnutá stěna tak, že se na západním a východním konci rozšiřují. Prostory jsou tak vzdušnější a světlo dopadající na zaoblenou plochu stěny a kruhových sloupů vnáší do vnitřního prostředí dynamiku. Chodby před výstupem z výtahů navíc prosvětluje průběžný kruhový světlík, jenž ve střeše prosvětlují světlovody. Tento zazeleněný tubus umocňuje nástupní prostory do budovy i do jednotlivých podlaží a zprostředkovává vizuální propojení mezi jednotlivými úrovněmi. Symbolicky také podporuje sounáležitost uživatelů této administrativní budovy.

Stavebně konstrukční řešení Založení objektu je navrženo na monolitické základové desce o tloušťce 600 mm na roznášecí polštář z hutněného štěrku. Nosnou konstrukci tvoří železobetonový montovaný skelet se systémem dělených sloupů a průběžných průvlaků s vloženými klouby. Stropní rovina je z předpjatých dutinových panelů. Prefabrikovaný systém byl zvolen z důvodu provádění nosné konstrukce v zimním období. Sloupy jsou děleny vždy na výšku jednoho podlaží. Obvodové sloupy jsou čtvercového průřezu 400 x 400 mm, vnitřní sloupy jsou kruhové, o průměru 400 mm. Stropní průvlaky mají průřez obráceného T, staticky působí jako spojitý nosník s vloženými klouby. Výška průvlaků činí 450 mm. V místě schodišť, kolem velkých prostupů a ve štítech, jsou doplněna ztužidla – výměny. Stropní rovina je z  předpjatých dutinových panelů tloušťky 250 mm, ukládaných na ozuby průvlaků. V místě velkých prostupů je doplňují filigránové dílce. Malé prostupy do 100 mm jsou provedeny vrtáním v ose dutiny stropních panelů. Prostorovou tuhost konstrukce zajišťuje jednak tuhost rámových styčníků skeletu, jednak ztužující stěny, tedy výtahová šachta a stěny kolem schodiště. Tyto jsou kotveny navzájem a do stropní roviny.

Použité materiály a technologie K zateplení objektu jsou použity izolační desky Isover EPS GreyWall a Greyroof, tedy grafitový izolant nové generace se zvýšeným

izolačním účinkem. Kontaktní zateplovací systém je z důvodu eliminace tepelných mostů navržen bez mechanického kotvení. Rovněž tepelná izolace střechy je kotvena bez mechanických kotev a je přitížena betonovou vrstvou ve spádu. V místech, kde bylo nutno použít tepelnou izolaci se sníženou tloušťkou (u nadpraží oken v místech osazení žaluzií, nebo podlahy lodžie ve 4.NP), se použily izolace se zvláště izolačními vlastnostmi, jako je Kooltherm K5 a vakuové desky VARIOTEC. Veškeré konstrukce vystupující na fasádu a narušující KZS (římsa, provětrávaná fasáda v 1.NP, žaluzie, zábradlí) jsou kotveny pomocí kotev s přerušeným tepelným mostem DOSTEBA. Okenní otvory jsou osazeny plastovým profilovým systémem REHAU GENEO ® MD plus s konstrukční hloubkou 86 mm. Okno s modelem středového těsnění a integrovaným termomodulem dosahuje hodnoty Uf = 0,85 W/m2K. Rámy jsou osazeny izolačním trojsklem SGG Planitherm Ultra N a SGG Planitherm LUX. Okna jsou napojena na obvodovou konstrukci (ostění, nadpraží a parapet) pomocí těsnicího systému TREMCO illbruck i3. Pro nucené větrání objektu je navrženo pět samostatných zařízení ATREA DUPLEX S, jež zajistí větrání jednotlivých prostor. Vytápění a pokrytí tepelných ztrát budovy prostupem probíhá pomocí otopných těles v každé místnosti. Na každém tělese je instalován termostatický ventil, jímž si uživatel může přizpůsobit teplotu v místnosti dle vlastních požadavků. Tepelná ztráta infiltrací bude kryta pomocí instalovaného větracího zařízení s rekuperací tepla. Chlazení vzduchu je zajištěno ve vodním chladiči, integrovaném ve větrací jednotce. Ohřev teplé vody (TV) zabezpečuje zásobníkový ohřívač TV o objemu 570 l s elektrickou topnou vložkou. Bojler je napojen i na solární ohřev, kolektory jsou umístěny na střeše. Tato kombinace však není potřebná a nesouvisí se základní koncepcí. Je instalována pro studijní a školicí důvody. Hlavním zdrojem tepla a chladu pro vytápění a chlazení budovy a rovněž pro ohřev TV je tepelné čerpadlo vzduch/voda NIBE LWSE 18. Celý systém je navržen tak, aby bylo možné provozovat současně vytápění (případně ohřev TV) a chlazení – obojí s využitím instalovaného tepelného čerpadla. Oba systémy jsou (až na malý úsek potrubí u tepelného čerpadla) odděleny a vybaveny akumulačními nádobami pro možnost přerušovaného provozu. Na střeše budovy se nachází celkem 48 kusů fotovoltaických panelů S-Energy 225Wp o celkovém výkonu 10,8 kWp. Předpokládaný roční energetický zisk systému včetně započtených ztrát při uvedení do provozu je 9440 kWh. Vyrobená elektrická energie bude využívána pro vlastní spotřebu v budově. Tato kombinace opět není nezbytná a nesouvisí se základní koncepcí, je instalována pro studijní a školicí důvody.

Osvětlení Osvětlení v kancelářích, přednáškovém sále, na chodbách, v recepci a na fasádě budovy se ovládá řídicím systémem Luxmate. Systém řízení osvětlení a žaluzií Luxmate má plnit několik úloh. V první řadě jde o řízení výkonu jednotlivých svítidel v závislosti na denním světle, jeho směrovosti a využitelnosti přímé složky denního světla. Intenzitu a směr oslunění budovy denním světlem měří centrální všesměrové čidlo denního světla, umístěné na střeše budovy v necloněné poloze s rozhledem 360°. Údaje z čidla se zpracovávají regulačními algoritmy a podle individuálně nastavených charakteristik jsou pro každé svítidlo zvlášť vypočítávány akční veličiny. Spolu s regulací svítidel pracuje fasádní regulace vnějších žaluzií (tzv. 3D regulace), kdy je každá žaluzie individuálně řízena podle oslunění fasády a  výšky slunce nad horizontem. Žaluzie jsou mechanicky

stavebnictví 04/12

33

věda a v ýzkum v praxi upraveny tak, aby horní čtvrtina lamel umožňovala tzv. harvesting. Po mechanickém přetočení lamel se do místnosti vpouští přímé sluneční světlo i při zavřené žaluzii. Tato složka, za běžných okolností nežádoucí (způsobuje oslnění a přehřívání interiéru), je přes povrch stropu transformována na difuzní světlo. To přispívá k přirozenému osvětlení vnitřního prostoru a  snižuje potřebný výkon umělého osvětlení. Díky precizní konfiguraci regulačních charakteristik je vazba mezi svítidly, žaluziemi a denním světlem zcela přirozená a zaručuje konstantní hladinu osvětlenosti a maximální zrakový komfort. Dalším úkolem systému je podporovat automatickou ochranu vnitřního prostředí, resp. eliminaci tepelných ztrát v noci a maximalizaci tepelných zisků v zimních měsících. Regulace vnějších žaluzií tedy zajišťuje úplné zavření lamel na celé budově v určeném časovém intervalu během noci a  o víkendech v letních měsících. V zimních měsících je naopak o víkendech požadováno úplné otevření a vytažení žaluzií ve dne, aby mohla budova akumulovat energii ze slunečního záření. Noční uzavření budovy probíhá stejně jako v letních měsících. Při zmínce o automatických funkcích žaluzií nelze opomenout meteostanici. Z údajů jejích senzorů se vyvozují poplachové stavy, tedy překročení maximální dovolené rychlosti větru a námrazový alarm. Z hlediska bezpečnosti provozu vnějších fasádních žaluzií jde o nezbytnou funkci, jež je v případě systému Luxmate ještě podpořena provozní autodetekcí senzorických převodníků meteostanice: při ■ poruše senzorů je aktivován poplachový stav. Systém Luxmate rovněž zajišťuje ovládání osvětlení v prostorách chodeb a schodiště na základě detekce pohybu osob, přičemž i v těchto prostorách aktivní regulace osvětlení závisí na denním světle a  regulační vazbou na žaluzie. Venkovní osvětlení budovy se spíná při soumraku a podtrhuje architekturu stavby do nočních hodin, kdy je podle časových plánů vypnuto.  Aktivuje se opět následujícího dne při soumraku. Díky digitálnímu řízení jednotlivých svítidel a  žaluzií má systém k  dispozici podrobné údaje o  stavech zařízení a  jejich případných poruchách. Tyto informace se přehledně zobrazují v  uživatelské grafické vizualizaci. Ta kromě diagnostiky osvětlení a žaluzií v celé budově umožňuje také řídit jednotlivé místnosti do předdefinovaných režimů (světelných scén) nebo stmívat osvětlení a polohovat žaluzie podle aktuální individuální potřeby. Tato funkce centrálně zastupuje lokální ovladače umístěné v každé řízené místnosti budovy. Digitální řízení svítidel ovšem provozovateli kromě již uvedených výhod poskytuje ještě jeden důležitý analytický nástroj, a  tím je měření spotřeby jednotlivých svítidel v reálném čase. Systém každou minutu integruje podle aktuálního výkonu jednotlivých svítidel jejich příkon a dílčí údaje ukládá v denních záznamech. Provozovatel má díky tomu možnost zpětně ověřovat efektivitu provozu celé instalace. Budova je rovněž vybavena nouzovým LED osvětlením Zumtobel, jež je automaticky monitorováno a testováno řídicí jednotkou Onlite local SB128. Tato jednotka je kromě oživení a  úvodní parametrizace systému nouzového osvětlení určena k  pravidelným testům nouzových svítidel (funkčním i výdržovým), přičemž výsledky testů ukládá v paměti s kapacitou pro denně prováděné testy po dobu tří let. Paměť je nezávislá na napájení, tudíž záznamy o dílčích testech nemohou být ztraceny. Jednotka je rovněž vybavena komunikačním rozhraním, které se využívá pro přenos dat do servisního softwaru řídicího procesoru Luxmate, odkud lze dálkově spravovat instalaci nouzového osvětlení.

Návrh koncepce vytápění a větrání Koncepce byla přizpůsobena specifikům administrativní budovy, která se ve svých požadavcích liší například od rodinných domů.

34

stavebnictví 04/12

text A | grafické podklady a

Hlavními odlišnostmi jsou: ■ rozdílný režim využívání budovy jako celku i jednotlivých částí; ■ vyšší počet osob (ve vztahu k prostoru); ■ proměnlivý počet osob; ■ v yšší podíl vnitřních zisků tepla (trvale užívané kancelářské přístroje). Jako zásadní řešení bylo tedy navrženo: ■ použití pouze čerstvého vzduchu bez recirkulace; ■ decentralizované větrání; ■ oddělení větracího a topného systému. Použití pouze čerstvého vzduchu Z hygienických důvodů bylo třeba uvažovat o větrání pouze čerstvým vzduchem – není možné vzduch recirkulovat, což je hlavní rozdíl ve srovnání s rodinnými domy, kde je koncepce teplovzdušného vytápění v drtivé většině případů postavena právě na recirkulaci vzduchu a kde tento přebytek vzduchu umožňuje zajistit vyhovující regulaci dodávky tepla do jednotlivých místností. Dimenzování množství větracího vzduchu se odvíjelo dle těchto zásad: ■ zimní provoz: 0,5 výměny/hod, s tím, že minimální množství vzduchu na osobu je 30 m3/h; ■ ve shromažďovací místnosti v 1.NP bylo větrací zařízení dimenzováno dle počtu přítomných osob, v době nepřítomnosti osob se však množství větracího vzduchu pomocí instalovaného regulačního zařízení razantně sníží; ■ letní provoz: 1 výměna/hod s tím, že vzduch bude chlazen. Decentralizované větrání Větrací systém byl navržen jako decentralizovaný – vybavený jednotkovým větracím zařízením pro jednotlivé zóny. Zónami se rozumí jednotlivá podlaží a také exponované místnosti z hlediska pobytu osob (shromažďovací sál v 1.NP). Hlavními důvody pro toto řešení jsou: ■ možnost samostatného ovládání, tedy lepší regulovatelnosti množství vzduchu a lepší možnosti se přizpůsobit momentálnímu režimu užívání ve větraném prostoru než u centrálního systému (zejména ve vztahu k počtu přítomných osob a vnitřních tepelných zisků); ■ možnost řešení zcela bez strojoven (případně pouze s  malými technickými místnostmi); ■ nižší nároky na prostor pro vzduchotechnická potrubí (menší rozměry, řešení bez nutnosti prostupů vodorovnými konstrukcemi); ■ lepší možnost obchodní prezentace celého systému (přehlednost zařízení). Oddělení větracího a topného systému Hlavní důvody tohoto řešení jsou: ■ rozdílné požadavky na množství dodané energie v  jednotlivých místnostech; ■ lepší regulovatelnost dodávky tepla; ■ potřeba nižšího množství větracího vzduchu (s tím související nižší potřeba elektřiny na pohony a lepší mikroklimatické podmínky – relativní vlhkost vnitřních prostor); ■ jednodušší a levnější způsob distribuce tepla i vzduchu do jednotlivých místností. Jednoduše lze říci, že bez možnosti recirkulace vzduchu (hygienické důvody) bylo výhradně teplovzdušné vytápění (tj. bez jiného topného systému) vyhodnoceno jako vysoce riskantní – s reálným rizikem, že nedojde ke splnění požadavků na odpovídající a požadované vnitřní prostředí v jednotlivých místnostech.

Geometrie Podlahová plocha Výška podlaží Vytápěný objem Povrch obvodového pláště Geometrická charakteristika

Jednotka m2 m m3 m2 1/m

1.NP 303 3,15 954,45

2.NP 303

3.NP 303

3,1

3,1

939,3 1497 0,437

939,3

4.NP 303

Celkem 1212 (22,5 x 15 x 0,9)

3,1 939,3 3772 13,7 x (2x 22,5 + 2 x 7,5) + 2 x (22,5 x 15)

A/V

▲ Tab. 2. Hlavní údaje geometrie budovy

Podklady pro navrhování Geometrie budovy Důležitým podkladem pro dimenzování obvodových konstrukcí se staly geometrické údaje budovy. Byly zvoleny jako poměrně velmi příznivé pro dosažení nízké potřeby tepla na vytápění i chlazení (půdorysný tvar, výška jednotlivých podlaží, poměr povrchu obvodového pláště a  objemu budovy – A/V  – apod.). Hlavní údaje geometrie budovy uvádí tab. 2. Parametry obvodového pláště Tepelná ztráta celková Tepelná ztráta větráním Tepelná ztráta prostupem Započitatelné vnitřní zisky Vnitřní výpočtová teplota Venkovní výpočtová teplota Průměrné U Snížení U – vliv tepelných mostů

Jednotka kW kW kW kW °C °C W/m2 /K W/m2 /K

12,12 4,45 7,67 3,03 20 –15 0,204 0,184

▲ Tab. 3. Parametry obvodového pláště budovy a součinitel prostupu tepla

Výpočtové parametry Aby bylo dosaženo parametrů pasivního standardu, tedy celkové spotřeby tepla na vytápění (a ohřev větracího vzduchu) do 15 kWh/m2 podlahové plochy za rok, muselo být dosaženo průměrné hodnoty součinitele prostupu tepla obvodovým pláštěm U = 0,184 W/m2 /K, jak vyplývá z tab. 3. Výpočet byl proveden s  určitým zjednodušením. Rezervu jednoznačně tvoří vnitřní zisky a  ty budou v  kancelářské budově nezanedbatelné.

Vytápění, ohřev TV, chlazení Zdroj tepla a chladu, strojovna ÚT Jako zdroj tepla pro vytápění a ohřev vody a zároveň zdroj chladu bylo zvoleno tepelné čerpadlo vzduch/voda NIBE LWSE 18 s možností reverzního chodu (pro volbu režimu vytápění/chlazení). Důležitou součást řešení tvoří akumulační nádoby jak topné, tak chladicí vody, umístěné ve strojovně. Tepelné čerpadlo je 100% zálohováno elektroohřevem (bivalentní zdroj tepla). Ve strojovně jsou dále umístěny rozdělovač a  sběrač topného systému, oběhová čerpadla a  malý zásobníkový ohřívač teplé vody.

inzerce

Zajistěte vzduchotěsnost a ochranu domu před vlhkostí Chytré parobrzdy Isover Vario Pro komfortní bydlení s malou spotřebou energie je mimo dobré tepelné izolace nutno zajistit i vzduchotěsnost obvodového pláště. Parobrzda Isover VARIO KM Duplex UV umožňuje „dýchání“ budovy a představuje tedy milník ve výstavbě domů. Chraňte konstrukci Vašeho domu před nežádoucí vlhkostí a zajistěte tak její dlouhodobou životnost.

✓ úspora energie ✓ umožnění „dýchání“ budovy Divize Isover Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. [email protected] 800 ISOVER (476 837)

www.isover.cz

✓ ochrana proti vlhkosti ✓ regulace vlhkosti

stavebnictví 04/12

35

Nejširší nabídka tepelných, zvukových a protipožárních izolací

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

Z rozdělovače ÚT jsou vyvedeny následující topné větve: ■ otopná tělesa sever (se směšováním); ■ otopná tělesa jih (se směšováním); ■o  hřívače vzduchotechnických jednotek (bez směšování – směšovací uzly jsou umístěny před jednotlivými VZT jednotkami); ■ ohřev TV (pouze oběhové čerpadlo, bez směšování). Otopná soustava V objektu byla instalována klasická otopná soustava – otopná tělesa však byla navržena pouze pro krytí tepelných ztrát prostupem obvodovým pláštěm. Jsou tedy relativně malá, přestože otopná soustava je s ohledem na topný faktor tepelného čerpadla nízkoteplotní. Tělesa jsou opatřena ventily s termostatickými hlavicemi. Instalovaný topný výkon otopných těles činí cca 7,7 kW (pro topnou vodu 50/40°C). Orientační rozložení topného výkonu v jednotlivých patrech uvádí tab. 4. Otopná tělesa kryjící tepelnou ztrátu prostupem (bez započítání tepelných zisků) 1.NP 2.NP 3.NP 4.NP

kW

2,30

1,53

1,53

2,30

Celkem

7,67

▲ Tab. 4. Orientační rozložení topného výkonu v jednotlivých patrech budovy

Ohřev teplé vody ■ Ohřev teplé vody (TV) v objektu zajišťuje opět vzduchové tepelné čerpadlo. Potřeba TV je relativně malá. Pro ohřev TV pomocí topné vody je ve strojovně instalován malý zásobníkový ohřívač. Rozvod TV se děje  cirkulací, cirkulační čerpadlo je opatřeno časovým programátorem. Chlazení Navržené tepelné čerpadlo slouží rovněž jako zdroj chladicí vody, instalován je také akumulátor chladicí vody. Chladicí voda se samostatným rozvodem přivádí ke chladičům všech vzduchotechnických jednotek a fan-coilům ve vybraných prostorách s vyšší tepelnou zátěží (zejména přednáškový sál). Bilance chlazení je uvedena v tab. 5. Tepelná zátěž Vnitřní zisky od osob trvalé maximální Vnitřní zisky od přístrojů trvalé maximální trvalé maximální započ. do zimní bilance Tepelné zisky osluněním Max. chladicí výkon Přeneseno vzduchem Jednotlivá podlaží Sál v 1.NP Celkem Dochladit fan-coily

kW 5,50 9,00 6,60 13,20 12,10 22,20 3,00 4,00 29,55 13,40 4,20 17,60 11,95

▲ Tab. 5. Bilance chlazení v budově

Kromě aktivního chlazení pomocí vzduchového tepelného čerpadla jsou navrženy rovněž prvky pasivního chlazení, zejména důsledné venkovní zastínění proti sluneční zátěži.

36

stavebnictví 04/12

Větrací systém Základní zásady návrhu Základní koncepce vychází z hodnot v tab. 6. Zajištěna je základní hygienická výměna vzduchu (0,5 výměny/hod – v zimním období). V letním období je intenzita výměny vzduchu vyšší (1x za hod). Instalováno bylo pět samostatných větracích jednotek ATREA DUPLEX S s vysokou účinností rekuperace (zpětného získávání tepla i chladu). Technické řešení V budově je instalováno pět větracích jednotek – dle rozpisu v tab. 7. Jednotky jsou umístěny ve strojovnách v jednotlivých podlažích – vždy ve větraném prostoru. V 1.NP se nacházejí dvě zařízení (kanceláře + sál) ve společné strojovně. Čerstvý vzduch je přiváděn ze severní fasády. Odvod vzduchu je zajištěn do bezokenní fasády, případně nad střechu objektu. Veškeré rozvody jsou vedeny pod stropem. Ocelové pozinkované nebo hliníkové potrubí vede nad podhledy, některé části jsou přiznané. Vzduchu se přivádí do kanceláří a chodby, odvod je zajištěn ze sociálního zařízení, chodeb i kanceláří (obraz proudění zajišťuje mírný přetlak v kancelářích a podtlak v chodbě a sociálním zařízení). Vlastní distribuce vzduchu probíhá pomocí vyústek, případně vířivých vyústí nebo talířových ventilů. Co se napojení na rozvody tepla a chladu týče, veškeré vzduchotechnické jednotky jsou vybaveny ohřívači a chladiči včetně regulačních uzlů pro jemnou deregulaci teploty v létě i v zimě. Topná a chladicí voda se rozvádí pomocí měděného potrubí. Veškeré části rozvodů (včetně zařízení ve strojovně) jsou opatřeny tepelnou izolací (pro rozvody chladu, tj. parotěsnou).

Plánovaná potřeba energie Návrh předpokládal roční potřebu energie dle tab. 8. Velmi důležitým předpokladem pro dosažení uvedených hodnot je instalace a provozování řádného regulačního systému, který musí trvale zajišťovat: ■ základní regulaci tepelného čerpadla (v topném i chladicím režimu); ■ samostatnou regulaci teploty v  obou topných větvích (severní a  jižní fasáda) včetně nastavení útlumů vytápění v  době nepřítomnosti osob; ■ regulaci teploty a množství přiváděného vzduchu v každém z pěti větracích zařízení samostatně – dle režimu užívání; v době nepřítomnosti lze větrání velmi omezit; ■ regulaci teploty teplé vody (konstantní hodnota) včetně časového ovládání cirkulačního čerpadla TV; ■ doregulace teploty v místnostech bude probíhat na instalovaných termostatických ventilech (ovládat je budou přímo uživatelé kanceláří). Skutečná spotřeba energií se nyní teprve vyhodnocuje a  po ukončení topné sezóny a ročního cyklu od zahájení provozu bude zveřejněna.

Zkušenosti z navrhování a realizace stavby Při výstavbě budovy vše začalo osvíceným investorem Závadou, který jasně nastavil zadání a cenové limity, do nichž bylo třeba se vejít. Zásadní pro návrh budovy se stala spolupráce mezi architekty

m3/h/os

Návrh větrání Počet osob Celkem

30

Bez kouření

–

10

–

35

–

40 300 650

Množství vzduchu

m3/h

Jednonásobná výměna

m3/h

15

Celkem

15

15

55

15 450 800

85

přednáškový sál

15 450 950

15 450 950

3350

Potřeba tepla max. nárazová

kW

6,7

trvalá

kW

3,35

Přednáškový sál

m /h 3

1050

Potřeba tepla na větrání (sál a jednací místnost) max. nárazová

kW

0

trvalá

kW

0

Celková trvalá potřeba tepla

kW

3,35

▲ Tab. 6. Základní koncepce návrhu větrání

Větrání – návrh Technické řešení

Větrání 100% čerstvým vzduchem s rekuperací s vysokou účinností ZZT

Zařízení Větrat prostor

I

II

III

IV

V

1.NP – kancelář

1.NP – sál

2.NP

3.NP

4.NP

650 325 650

1050 dle osob dle osob

950 475 950

950 475 950

800 400 800

2,10 0,70 4,20

1,90 0,95 3,80

1,90 0,95 3,80

1,60 0,80 3,20

8,80 4,05 17,60

Jednotka kWh/rok GJ/rok kWh/r/m2 kWh/rok

18 180 65,448 15,0 10 080

Množství vzduchu max. dimenzování zimní provoz letní provoz

m3/h m3/h m3/h

Topný výkon max. nárazový

kW

1,30

trvalý

kW kW

0,65 2,60

Chladicí výkon – maximální

▲ Tab. 7. Návrh pěti větracích jednotek v budově

a  specialisty, a to od prvního konceptu. Na základě průběžných ověřovacích výpočtů se neustále redukovaly v návrhu okenní otvory, protože na počátku bylo zvoleno rozsáhlé prosklení, nevhodné pro splnění parametrů pasivního standardu. Při této opakující se činnosti lze ocenit projektování pomocí parametrického systému Autodesk Revit, protože jednotlivé úpravy namodelovaného fasádního pláště probíhaly rychle a provedené změny se okamžitě projevovaly na všech částech dokumentace.

Roční potřeba energie Teplo na vytápění Měrná potřeba tepla Elektřina na výrobu chladu (předpoklad) ▲ Tab. 8. Návrh roční potřeby energie

inzerce

Life Nová kolekce fasádních barev

Všechny barvy vašeho života Váš dům. Vaše barvy. vy. Váš život.

stavebnictví 04/12

37

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

Jihozápadní pohled

Severovýchodní pohled

Jihovýchodní pohled

Severozápadní pohled

▲ Pohledy na stavbu. Horní podlaží jsou opatřena vnějším tepelně izolačním kompozitním systémem s omítkou v bílé barvě, jež je místy akcentována zelenými obdélníky.

■

Půdorys 1.NP

Půdorys 2.NP

Půdorys 3.NP

Půdorys 4.NP

 Studie solárního domu. Cesta k finální podobě návrhu nebyla ze začátku přímočará, ověřovalo se více koncepčních variant. Byl navržen koncept solární budovy. Nicméně po vyhodnocení všech tepelně-technických výpočtů se ukázalo, že v podmínkách České republiky není solární koncept splňující pasivní standard dle stávajících předpisů vhodný a realizovatelný.

38

stavebnictví 04/12

▲ Severovýchodní pohled na stavbu (vizualizace)

▲ Severozápadní pohled na stavbu (vizualizace)

Průvzdušnost budovy Dne 23. 6. 2011 byl proveden test průvzdušnosti budovy (BLOWERDOOR TEST) dle ČSN EN 13829:2001, Tepelné chování budov - Stanovení průvzdušnosti budov - Tlaková metoda. Byla stanovena výsledná hodnota n50 = 0,17 h-1.

Vytápění a větrání: MAXXI – THERM, spol. s r.o. - Ing. Michal Havlíček Partneři projektu: ALUMONT plast s.r.o. – dodavatel okenních výplní, ATREA s.r.o. – teplovzdušné vytápění a větrání domů, CPD - Centrum pasivního domu, GIENGER spol. s r.o. – odborný dodavatel TZB, ISOTRA a.s. – dodavatel stínící techniky, MEROPS spol. s r.o. – dodavatel solárních systémů, MSEK – Moravskoslezský energetický klastr, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. – Divize Isover – výrobce tepelných izolací, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. – Divize Rigips – výrobce materiálů pro suchou výstavbu, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. – Divize Weber – vnější kontaktní zateplovací systémy, Tremco illbruck s.r.o., VŠB-TU Ostrava, Zumtobel Lighting s.r.o. - dodavatel profesionálního osvětlení Stavbyvedoucí: STASPO, spol. s r.o. – Ing. Aleš Vacula Náklady: 32 mil. budova, 8 mil. zpevněné plochy, oplocení, inženýrské sítě Doba výstavby: 08/2010–06/2011

Závěr Výstavba budovy ověřila reálnost nízkoenergetického navrhování v pasivním standardu i pro vícepodlažní administrativní budovy lokalizované na území ČR. Především se však prokázalo, že takové stavby nemusí být cenově nedostupné a hodí se i pro běžnou výstavbu. Je však nutné po celou dobu přípravy budovy týmově spolupracovat napříč jednotlivými profesemi a s jednotlivými dodavateli stavby. Klíčovou roli sehrává období vlastní realizace, jež se často za návrhovou fází opožďuje a  dochází k  drobným změnám stavebních předpisů i technologických vlastností jednotlivých elementů stavby. Tyto korekce je nutné zohledňovat v dodavatelské dokumentaci a následné realizaci. Trh stavebních materiálů je v současnosti již velice pestrý, ale zásadním problémem je orientovat se v nabídce a zvolit řešení technicky správné a cenově výhodné. Vzhled je tedy pevně definován funkcí, zároveň silně omezen matematickým výpočtem a cenou. Je vzrušující v takto sevřených mantinelech hledat rovnováhu a krásu. ■ Projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a MPO ČR. Základní údaje o stavbě Investor: INTOZA, spol. s r.o. Autor návrhu: ATOS-6, spol. s r.o. – Ing. arch. Radim Václavík

                                

PRŮKAZENERGETICKÉ NÁROČNOSTIBUDOVY Důmslužebaškolicístřediskoenergetickýchúspor,Intozas.r.o. ul.Varšavská,Ostrava–MariánskéHory Celkovápodlahováplocha:1267,4m2

Hodnocení budovy

                        MěrnávypočtenáročníspotřebaenergievkWh/m2zarok

 A      

CelkovávypočtenáročnídodanáenergievGJ

253,14

A

B

C

D

G

58

Podíldodanéenergiepřipadajícína:

12%

21%

Větrání

Teplávoda

Osvětlení,el.

16%

19%

32%

Dobaplatnostiprůkazudo

duben2019

Průkazvypracoval

Ing.MichalHavlíček Osvědčeníč.0764

klíčová slova: školicí středisko energetických úspor INTOZA, budova v pasivním energetickém standardu

INTOZA energy savings training centre, building in the passive energetic standard

F

Chlazení

The article presents an architectural, structural and technological design of a building designed in the passive energetic standard. The house was designed as the company´s headquarters plus a training centre for the presentation of services and products for the construction of passive buildings. The concept of the house is in line with the company´s philosophy targeted at energy savings, as a sample building in the passive energetic standard.

keywords:

E

Vytápění

english synopsis ”OTAZNÍK” – first administrative building in the passive energetic standard in Czech Republic

▼ Průkaz energetické náročnosti budovy             

Použitá literatura: [1] Havlíček, M.: Koncepce vytápění a větrání, MAXXI – THERM, spol. s r.o. [2] Zumtobel Lighting s.r.o.

odborné posouzení článku: Ing. arch. Josef Smola, autorizovaný architekt

stavebnictví 04/12

39

energetická náročnost věda a v ýzkum v praxi staveb

text Josef Pavlík | grafické text podklady A | grafické RD Rýmařov podklady s.r.o. a

■

▲ Výzkumné a inovační centrum MSDK (vizualizace)

Výzkumné a inovační centrum MSDK Ing. Josef Pavlík Absolvent MZLU v Brně, Fakulta Lesnická a dřevařská, obor dřevostavby. Je vedoucím technického úseku RD Rýmařov s.r.o. E-mail: [email protected]

je Moravskoslezský dřevařský klastr o.s. Výsledkem je moderní dřevostavba v  pasivním energetickém standardu s  možností sledovat teplotní a vlhkostní chování konstrukce a vnitřního prostředí, se sestavou nejčastěji používaných topných zdrojů, a  dále také sledování deformace a sedání pod základy a další výstupy. Výstavba je financována z Operačního programu podnikání a inovace (OPPI), program Školicí střediska. ▼ Situace

cca 39,9m

12m

Projekt Výzkumného a inovačního centra Moravskoslezského dřevařského klastru o.s. (dále MSDK) vznikl na základě snahy přiblížit studentům, pedagogům a široké veřejnosti prostředí nízkoenergetické a ekologické stavby.

SO 01 SO 02 7,47m

ø100

5,7m

SO 03

Ve spolupráci MSDK a  Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (dále VŠB – TUO) vzniklo základní zadání rozsahu a výzkumného potenciálu projektu, jehož nositelem PLOCHY:

LEGENDA:

- objekt školícího střediska

SO 02 - objekt školícího střediska

- přístupová komunikace

SO 03 - sadové úpravy

- stavební pozemek

40

stavebnictví 04/12

11,39m

SO 01 - přístupová komunikace pro pěší

28,0m

cca 16000

Základní funkce centra: ■ dlouhodobé monitorování fyzikálních veličin prostředí staveb; ■p  raktické vzdělávání studentů VŠB v oboru TZB, MaR a chytré elektroinstalace; ■ tvorba seminářů a školení pro potřeby MSDK.

Význam projektu Objekt má velikost rodinného domu a bude sloužit pedagogům a studentům pro testování a ověřování fyzikálních veličin a parametrů uvnitř konstrukce a  vnitřního prostředí v  místnostech. Je možné ověřovat hodnoty součinitelů prostupu tepla, povrchových teplot, naměřených vlhkostí uvnitř konstrukce a vzduchu uvnitř místností (při přirozeném i  nuceném větrání). Umístěním kombinace všech základních druhů tepelných zdrojů (elektrický kotel, plynový kotel, tepelné čerpadlo, solární ohřev, peletková kamna, teplovzdušné vytápění, elektrická topná spirála) lze porovnávat jejich účel a vhodnost použití, účinnost a jejich vliv na prostředí uvnitř centra. Dále lze v centru sledovat změny sedání a napjatosti základové desky a podloží v závislosti na čase a změně zatížení, měření vzduchové a kročejové neprůzvučnosti v insitu, vliv druhu zasklení na tepelné parametry vnitřního prostředí. V neposlední řadě je k dispozici možnost zapojení zjednodušených otopných sestav s regulačními armaturami.

▲ Pohled JV

Urbanizmus a architektonické řešení Dvoupodlažní stavba je situována v areálu Fakulty stavební VŠB – TUO, v  části směřované na jih. Určený prostor je rovný a  travnatý. Stavba výškově a  tvarově nenarušuje okolní zástavbu a  pultový tvar střechy s nízkým sklonem doplňuje zastřešení okolních domů. Orientací je dům směřovaný téměř ideálně pro potřeby solárních zisků. Vchod do domu spolu se zádveřím, komunikačními a sociálními prostory je umístěn ze severní strany. Prostory učeben a haly (obývací prostory) směřují na jih. K tomuto účelu jsou přizpůsobeny i velikosti výplní otvorů. Fasádu tvoří kombinace nejčastěji používaných materiálů – kontaktní zateplovací systém s tenkovrstvou omítkou, provětrávaná fasáda s dřevěným obložením a provětrávaná fasáda s obkladovými fasádními deskami. Střešní krytinu tvoří poplastovaná plechová krytina. Dům o rozměru 12,1 x 8,2 m a sklonem střechy 15° stojí samostatně bez podsklepení s osazením horní stavby na plovoucí ŽB desce. Horní stavba domu je řešena v technologii moderní dřevostavby, využívá maximální prefabrikace stavebních dílů. Stavební pozemek tím není dlouhodobě zatížen a rychle se dostává do původní kondice.

Dispoziční a koncepční řešení Objemové parametry Obestavěný prostor Zastavěná plocha Plochy v přízemí Plochy v podkroví

horní stavba (termofasáda) horní stavba (termofasáda) základní (obytná) užitková základní (obytná) užitková

668,0 m3 96,92 m2 52,87 m2 74,57 m2 51,35 m2 68,95 m2

▲ Tab. 1. Objemové parametry centra

V přízemí je k dispozici strojovna topného systému, hala, učebna, zádveří a sociální prostory. V podkroví dvě učebny pro dvanáct studentů, kancelář,

▲ Pohled SV

koupelna a chodba. Užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace je možné v celém přízemí.

Konstrukční a materiálové řešení stavby Spodní stavbu tvoří plovoucí ŽB monolitická deska tloušťky 200 mm, uložená na hutněném podsypu z drceného kameniva tloušťky 800 mm. Přímo pod deskou je provedena tepelná izolace z XPS polystyrenu tloušťky 200 mm. Hydroizolace je navržena ve skladbě proti zemní vlhkosti a je provedena na horním líci ŽB desky. Průzkumem se zjistilo nízké zatížení radonem. Horní stavba domu je řešena v technologii moderní dřevostavby, používající při montáži stěnové, příčkové a stropní panelové dílce na bázi dřeva. Skladba obvodových konstrukcí je provedena v difúzně otevřeném systému s parobrzdou. Teplotní a vlhkostní čidla jsou svedena do centrálního serveru a poskytují okamžité hodnoty v kterémkoli ročním období. Venkovní fasádu tvoří kombinace nejčastějších zateplovacích systémů. Konkrétně kontaktní zateplovací systém, provětrávaná fasáda s dřevěným obložením a provětrávaná fasáda s fasádními deskami. Plošná hmotnost nosných panelů nepřesahuje hodnotu 100 kg/m2. Při navrhování dispozice se využívá modulové koordinace a unifikace stavebních dílů. Základním rozměrem je stavební modul šířky 600 mm. Z těchto pravidel následně vyplývají půdorysné a výškové proporce domu. Spojování je provedeno šroubovými a  hřebíkovými spoji. Použitý stavební a  izolační materiál z přírodních produktů klade důraz na ekologii. Obvodové stěny Nosnou konstrukci obvodových stěn tvoří dřevěná rámová konstrukce z  Ι-nosníků (60 x 300 mm, 90 x 300 mm), opláštěná z  vnější strany sádrovláknitou deskou tloušťky 15 mm a z vnitřní strany parobrzdnou sádrovláknitou deskou tloušťky 15 mm. Toto opláštění přenáší horizontální a diagonální zatížení ze stropní konstrukce do úložné desky. Dutiny rámové

stavebnictví 04/12

41

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

▲ Detail skladby obvodové stěny

▲ Detail skladby střešní konstrukce 12 084

PT 279,50 UT 279,50

1 800 150

A3

180

552

3 157

PT 279,30 UT 279,50

2 280

DLAŽBA

627 sklo ornament

840

1 200 90 sklo ornament

v.1150mm

1 167

v.1150mm

600

870

F

EL.KOTEL+ EL.BOILER

250

VODA

Rozdělovač otopné soustavy

VOLITELNÝ ZDROJ TEPLA

105

ZÁSOBNÍK TV 200L

DLAŽBA

ZEMNÍ VÝMĚNÍK PŘÍVOD 800L Atrea IZT -U-TTS 1000x2460

VZT Atrea RB 3EC

VZDUCH. CHLADIČ Danfoss DHP-A 12kW 630x1175x1200

PLECHOVÝ KOMÍN T.Č. VNITŘNÍ JEDNOTKA Viesmann - Vitocal 200G 600x726x1135

PLYN.KOTEL EL. KOTEL Protherm Ray 6K Geminox THRi 1-10C 360x540x760 310x410x740 AUTOMATICKÁ PELET. KAMNA Cola Termo Ovetta

360

552

552

PLYN

venkovní žaluzie

PT 279,60

A1 O - OKNA

G -STŘEŠNÍ KONSTRUKCE UT 279,60 PLECHOVÁ KRYTINA STŘEŠNÍ LATĚ 50/50 KONTRALATĚ 60/60 DIFÚZNÍ FÓLIE NADKR. IZOLACE Steico Universal NADKR. IZOLACE Steico Therm NOSNÍK 60/240 mm TEPELNÁ IZOLACE Steico Flex FERMACELL Vapor LATĚ 120/60 TEPELNÁ IZOLACE Steico Flex SÁDROKARTON GKF 1x

▲ Půdorys 1.NP

TLOUŠŤKA CELKEM ▼ Příčný řez stavbou -2

FASÁDA Baumit open IZOLACE Steico Therm FERMACELL I NOSNIK (300mm) 1 000 RÁM 240 1 000 TEPEL. IZOLACE Steico Flex 2325(-60) 1440(825) FERMACELL Vapor PRAVÉ LEVÉ TEPEL. IZOLACE Steico Flex FERMACELL

-1

Uw= 0,71 Wm K 3 387

DV - VCHODOVÉ DVEŘE

552

240 mm 15 mm

Profil rámu

78 mm -2

~7 mm 100 mm 15 mm

830 10 980

1 000 240 300 mm 1440(825) 15 mmPRAVÉ

60 mm 15 mm

TLOUŠŤKA CELKEM -2

~512 mm

-1

1 739

G

~552 mm

-1

75

~437 mm

1 898

2 100 120

E -VNITŘNÍ NOSNÁ STĚNA

A2

+3,317

3 000

5 865

317

735 1 440

200

825

TLOUŠŤKA CELKEM

120 mm 120 mm 30 mm 25 mm

PODLAH. KRYTINA LITÝ POTĚR Z BETONU POLYST. PODLAHOVÝ EPS 200S FOLIE PE KONSTRUKCE ÚLOŽNÉ DESKY TEPELNÁ IZOLACE

~5 mm 60 mm 140 mm 300 mm 200 mm

TLOUŠŤKA CELKEM -2

~700 mm

-1

U= 0,12 Wm K

752

2 130

8 166

C

≥1%

-0,200

15 mm 120 mm 15 mm

TLOUŠŤKA CELKEM

150 mm

ROŠT Z CW-PROFILŮ SÁDROKARTON GKF

60 mm 15 mm

TLOUŠŤKA CELKEM

~75 mm

F -VNITŘNÍ NENOSNÁ PŘÍČKA FERMACELL RÁM (60mm) TEPEL. IZOLACE Orsil Uni FERMACELL

15 mm

TLOUŠŤKA CELKEM

90 mm

60 mm 15 mm

±0,000

≥1%

PT

300

B

UT

≥1% 800

≥1%

FERMACELL RÁM (120mm) TEPEL. IZOLACE Orsil Uni FERMACELL

A3

200

UT

stavebnictví 04/12

120 mm 22 mm

D -ZAVĚŠENÝ PODHLED

±0,000

≥2%

B -PODLAHA PŘÍZEMÍ

KONSTRUKCE PODLAHY DTD STROPNÍ NOSNÍK (240mm) VZDUCHOVÁ MEZERA TEPEL. IZOLACE Orsil Uni ROŠT Z LATÍ SÁDROKARTON GKB 2x12,5

+5,512

+6,202 2 765

635

75 2 765

-2

U= 0,10 Wm K

+8,350

437 3 000 200

100

300 200

1 200

TLOUŠŤKA CELKEM

▼ Východní pohled

+3,437

750

~552 mm

-1

U= 0,10 Wm K

C -STROP NAD PŘÍZEMÍM

D

42

TLOUŠŤKA CELKEM

652 mm

+8,350

PT

300 mm 15 mm 60 mm 15 mm

FASÁDA Baumit open ~7 mm SOLÁRNÍ TRUBICOVÉ IZOLACE Steico Therm a Protect 80 a 60 mm KOLEKTORY 2ks FERMACELL 15 mm RÁM I NOSNIK (300mm) TEPEL. IZOLACE Steico Flex 300 mm FERMACELL Vapor 15 mm TEPEL. 552 IZOLACE Steico Flex 60 mm FERMACELL 15 mm

-2

U= 0,10 Wm K

+8,016

-0,150

~50 mm 100 mm 15 mm

-1

Uw= 1,0 Wm K

120 mm 15 mm

-1

A1

A3 -OBVODOVÁ STĚNA

FASÁDA Dřevěná nebo Cetris IZOLACE Steico Special FERMACELL RÁM I NOSNIK 1 000 (300mm) TEPEL. IZOLACE Steico Flex 2325(-60) FERMACELL LEVÉ Vapor TEPEL. IZOLACE Steico Flex FERMACELL

3 387

-1,450

V1 - VNITŘNÍ STĚNA VELOX

V2 - VNITŘNÍ STĚNA VELOX

ŠTĚPKOCEMENT. DESKA TEPEL. IZOLACE ŠTĚPKOCEMENT. DESKA TEPEL. IZOLACE ŠTĚPKOCEMENT. DESKA

ŠTĚPKOCEMENT. DESKA TEPEL. IZOLACE ŠTĚPKOCEMENT. DESKA

TLOUŠŤKA CELKEM

25 mm 50 mm 25 mm 50 mm 25 mm 175 mm

TLOUŠŤKA CELKEM

25 mm 50 mm 25 mm

175 mm

OZ.

ÚČEL MÍSTNOSTI

101

ZÁDVEŘÍ

102

WC ŽENY

103

WC MUŽI

3,91

104

HALA

20,45

105

TECH.MÍSTNOST

106

UČEBNA

PLOCHA (m2) 5,86 3,11

13,49 27,64 74,46 m2

venkovní žaluzie

A2 -OBVODOVÁ STĚNA

279,85 m.n.m

92 mm -2

52 mm 100 mm

venkovní žaluzie

-0,150 A1 -OBVODOVÁ STĚNA

Profil rámu

50 mm 60 mm

venkovní žaluzie

U= 0,10 Wm K

-0,250

TABULKA MÍSTNOSTÍ

PLOŠNÝ KOLEKTOR

180

PŘEKLAD POD STROPEM

PŘEKLAD POD STROPEM

3 343

900 1440(825) LEVÉ venkovní žaluzie

±0,000 280,00 m.n.m

E

šatní skříň

Rozdělovač hydraulické stěny

104

1 527

EL.ROZVADĚČ

1 730

180

150

106

DLAŽBA

103

DLAŽBA

O

výška klozetu 480mm, ovládání max.1200mm a madla 780mm nad podlahou

1 800

plné

1 060

VZT

DLAŽBA

700 1 970

sklo

180

A2

7 050

8 154

900 1 970 Hasící přístroj 34A

102

800 1 970

101

DLAŽBA

3 347

900 120 900 1440(825) 1440(825) LEVÉ PRAVÉ venkovní žaluzie venkovní žaluzie

2 207

plné

900

Zámek dveří odjistitelný zvenku,

800

DV

777

1 000 2 223

17 x 240 x 202

1 150

1 527

552

ø100

552

1 795 1 200 2360 (-25) LEVÉ

600 1125(1150) LEVÉ

150

7 727

1 710

2 830

600 1125(1150) 1 577 LEVÉ

150

5 127

■

3 925

3 523

552

konstrukce stěn vyplňuje tepelná izolace z dřevěných vláken. Z vnitřní strany je stěna navíc opatřena předstěnou (rám z  dřevěných profilů 60 x 60 mm, opláštěný sádrovláknitou deskou tloušťky 15 mm), opět vyplněnou tepelnou izolací z dřevěných vláken. Vnější stranu tvoří zateplovací systém z dřevovláknitých desek opatřený tenkovrstvou omítkou s nízkým difúzním odporem. Celková tloušťka obvodové stěny je 552 mm. Vnitřní stěny Vnitřní nosné stěny jsou z  dřevěné rámové konstrukce (tloušťky 120 mm) a oboustranného opláštění sádrovláknitými deskami (tloušťky 15 mm). Rám vyplňuje tepelná izolace z minerální plsti. Tloušťka stěny činí celkem 150 mm. Vnitřní dělicí stěny (nenosné) jsou z dřevěné rámové konstrukce (tloušťky 60 mm a 120 mm) a oboustranného opláštění sádrovláknitými deskami (tloušťky 15 mm). Rám je vyplněn tepelnou izolací z minerální plsti. Celková tloušťka stěny činí 90 nebo 150 mm. Stropy nad přízemím Nosnou část stropu mezi přízemím a podkrovím tvoří dřevěné stropní nosníky 60 x 240 mm, na kterých je položen záklop z dřevotřískové desky (22 mm). Mezi nosníky je v tloušťce 120 mm umístěna akustická izolace z minerální plsti. Podhled ze sádrokartonových desek (2 x 12,5 mm) je přichycen do dřevěného laťování (30 x 60 mm). Konstrukce podlahy se skládá z kročejové izolace, anhydritového potěru a podlahové krytiny. Celková tloušťka stropu činí cca 467 mm. Střešní konstrukce Konstrukce střechy nad podkrovím využívá prostoru mezi dřevěnými nosníky z Ι-nosníků (90 x 240 mm) pro uložení tepelné izolace tloušťky 240 mm z dřevěných vláken. Na krokvích je připevněno další tepelně izolační souvrství, určené pro nadkrokevní aplikace v  celé ploše. Nad izolací je větraná vzduchová mezera a střešní laťování pro upevnění plechové krytiny. Zespodu je na krokvích zavěšen sádrokartonový podhled s  prostorem vyplněným tepelnou izolací z  dřevěných vláken tloušťky 60 mm. Funkci parobrzdy zajišťuje sádrovláknitá deska s nakašírovanou fólií. Celková tloušťka šikmého stropu (krovu) bez střešní krytiny činí 652 mm. Schodiště Je dřevěné schodnicové bez podstupňů se dvěma bočními schodnicemi, do nichž jsou osazeny schodišťové stupně. Výplně otvorů Okna jsou dřevěná, lepený profil se zasklením je určen pro nízkoenergetické domy. Součinitel prostupu tepla činí Uw = 0,71 W/m2.K. Vstupní dveře jsou dřevěné. Součinitel prostupu tepla Uw = 1,0 W/m2.K.

Materiály a jejich ohled na životní prostředí a zdravotní nezávadnost Materiály tvoří: ■Ž  B deska – na výrobu je potřeba méně betonu než při založení na základových pasech; ■ nosné prvky – stavební smrkové řezivo; ■ opláštění – sádrovláknité a sádrokartonové desky; ■ izolace – dřevovláknité desky, polystyren je z technických důvodů použit pouze pod spodní stavbu; ■ výplně otvorů – dřevěné; ■ fasáda – dřevovláknité desky, ze strany severní dřevěné obložení. Při dodržování pravidelné běžné údržby je životnost horní stavby stanovena na sto a více let.

Technologické řešení Vytápění Systém vytápění obsahuje nadřazenou regulaci navržených tepelných zdrojů s možností využití pro výzkumné a výukové účely. Systém bude umožňovat měření všech potřebných veličin, toků, výkonů a tepelné energie. Výstupy MaR budou vyvedeny na PC s  grafickým zobrazením daného schématu, zvoleného zdroje i  otopné soustavy. Jelikož se jedná o  nízkoenergetickou stavbu, bude nutno při prováděné výuce a  potřebných měřeních zajistit chlazení topné vody tak, aby byl zajištěn vždy odvod přebytečné tepelné energie. Výuková sestava tepelných zdrojů: ■ přímotopný elektrokotel o příkonu 6 kW; ■ elektrická spirála o příkonu 2 kW; ■ plynový kondenzační kotel o  regulovatelném výkonu v  rozsahu 2–10 kW; ■ automatický kotel na spalování pelet o výkonu do cca 12 kW; ■ tepelné čerpadlo země/voda o výkonu 6 kW; ■ solární systém s vakuovými trubicemi o ploše cca 4m2. Otopné soustavy objektu: ■ desková otopná tělesa dimenzovaná na tepelný spád 50/43 °C; ■ podlahové vytápění dimenzované na tepelný spád 40/35 °C; ■ vytápění VZT dimenzované na teplený spád 50/43 °C; ■ chlazení VZT dimenzované na tepelný spád 6/12 °C; ■ ohřev teplé vody (TV) dimenzovaný na tepelný spád 55/48 °C. Rozvody potrubí pro vytápění a vzduchotechniku budou v prostoru strojovny viditelné. Navíc bude v prostoru strojovny možnost připojit vlastní zdroj pro výzkumné účely. Pro studijní účely je možná ukázka a  demonstrace vnitřního zařízení tepelných zdrojů. Mezi zdroji lze porovnat účinnost a  vliv na vnitřní prostředí vytápěného objektu. Na základě snímaných energií u  tepelného čerpadla (spotřebované elektrické energie a vyrobené tepelné energie) lze v  relativně krátkých časových úsecích sledovat vliv změn teplot primární i sekundární strany na velikost faktoru násobnosti COP. VZT je možné používat dvěma způsoby – jako teplovzdušné vytápění a řízené větrání, oboje s rekuperací odpadního tepla (koupelna, sociální zařízení) a s možností sledování významu přívodního podzemního registru. Hydraulická sestava otopného systému Hydraulická sestava umožní zapojovat zjednodušené otopné sestavy s různými regulačními armaturami a sledovat jejich chování. K dispozici bude praktická ukázka vyvažování otopných sestav a na měřicí stolici určení charakteristik regulačních a pojistných armatur. V prostorách strojovny je možné ukázat zapojení kotlového okruhu, kaskádu dvou kotlů, zapojení do rozdělovače/slučovače, THR nebo by-passu.

Dlouhodobé testy a měření Tepelně technické vlastnosti stavební konstrukce a vnitřního prostředí v místnosti Dlouhodobě budou prováděna měření součinitelů prostupu tepla obvodových konstrukcí , povrchových teplot a vlhkosti, teplot vnitřního vzduchu a parametrů vnitřního prostředí při nuceném i přirozeném větrání.

stavebnictví 04/12

43

▲ Schéma strojovny topného systému a VZT

44

stavebnictví 04/12

Napjatost základové desky a kontaktního napětí v podloží V nejvíce zatížených bodech pod základy jsou umístěny tlakové buňky snímající kontaktní napětí od horní stavby. V  samotné ŽB desce se bude nepřímo měřit napětí pomocí odporových tenzometrů. Pravidelné odečty se zaznamenávají do centrálního serveru. Další význam, výzkum a sledování Týká se následujících položek: ■ a kustika – měření vzduchové a  kročejové neprůzvučnosti v insitu a porovnání s výpočtovými nebo laboratorními hodnotami; ■ prostorová akustika – hluk a reakce dřevostavby; ■ chytrá elektroinstalace – instalace KNX – otevřený systém pro potřeby výuky a zkoumání pro katedru elektrotechniky; ■ vliv druhu zasklení na tepelné parametry vnitřního prostředí – solární zisk a ochrana před ním; ■ n ázorná ukázka zapojení ZTI v  instalačních stěnách pomocí odklopných obložení; ■ praktická ukázka regulačních a pojistných armatur. Energetická koncepce Z  hlediska základních požadavků je tvarová a  konstrukční koncepce řešena ve shodě se zásadami a  pravidly, jež jsou pro pasivní domy definovány v ČSN 75 0540 -2 (2002). V níže uvedeném textu jsou popsány maximální parametry, které byly zohledněny.

Celková koncepce budovy: ■ t varové řešení budovy (kompaktnost a členitost budovy) – poměr A/V v nízkých hodnotách; ■ maximální omezení příčin tepelných mostů v konstrukci a výrazných tepelných vazeb mezi konstrukcemi; ■u  spořádání vnitřní dispozice a tepelných zón s ohledem na orientaci ke světovým stranám; ■ v olba umístění prosklených ploch fasády a jejich přiměřená velikost pro pasivní solární zisky a omezené přehřívání vnitřního prostoru. Vytápění a chlazení: ■ vhodná koncepce a propojení systémů technického zařízení budovy; ■ účinná regulace pro snížení spotřeby energie na vytápění a chlazení; ■ rekuperace odváděného teplého a chladného vzduchu s využitím chlazení nočním vzduchem nebo zemním registrem a maximální omezení strojního chlazení; ■ u budov s vyššími prosklenými plochami zabezpečení vnitřního prostoru proti přehřívání; ■ využití stínících prostředků (žaluzie a slunolamy). Tepelné charakteristiky obvodových konstrukcí Součinitel prostupu tepla všech obvodových konstrukcí na hranici vytápěného prostoru: ■ střešní konstrukce: U ≤ 0,10W/m2.K; ■ obvodová stěna: U ≤ 0,10W/m2.K; ■ podlaha přilehlá k zemině: U ≤ 0,12W/m2.K; ■ okna: Uw ≤ 0,8W/m2.K; ■ vstupní dveře: Uw ≤ 1,2W/m2.K; ■ propustnost solárního záření výplněmi otvorů – okna g ≥ 0,5; ■ průměrný součinitel prostupu tepla: Uem ≤ 0,21W/m2.K.

inzerce

NOVA 101

TOP2012 DÙM

DÙM&ZAHRADA

5 +1 s garáží

NOVA 101

www.rdrymarov.cz

Nejprodávan

ìjší dùm! stavebnictví 04/12

45

PRŮKAZ ENERGETICKÉ text A | grafické podklady a NÁROČNOSTI BUDOVY

věda a v ýzkum v praxi

Hodnocení budovy

Odborné školící středisko MSDK 70833 Ostrava, ul. Ludvíka Podéště 1875/17

stávající stav

Celková podlahová plocha: 154,8 m2

po realizaci doporučení

A

A B C D E F G Měrná vypočtená roční spotřeba energie v kWh/m2rok Celková vypočtená roční dodaná energie v GJ

35 19,77

Podíl dodané energie připadající na:

▲ Pohled na hrubou stavbu budovy

Lineární činitele prostupu tepla: ■ v nější stěna navazující na další vnější konstrukci, např. základ, strop nad nevytápěným prostorem, jinou vnější střechu, střechu, lodžii, balkón, arkýř, atd.: ψk ≤ 0,2W/m.K; ■ vnější stěna navazující na výplň otvoru: ψk ≤ 0,03W/m.K; ■ střecha navazující na výplň otvoru: ψk≤0,10W/m.K. ■ Kvalita vnitřního prostředí a tepelná ztráta výměnou vzduchu: ■ z pětné získávání tepla – účinnost zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu η ≥ 85 %; ■ spárová průvzdušnost – neprůvzdušnost obálky budovy ve fázi hrubé stavby n50 ≤ 0,6 h-1; ■ neprůvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby n50 ≤ 0,6 h-1; ■ teplotní pohoda v interiéru v přechodném a letním období – nejvyšší teplota vzduchu v letním období θi ≤ 27oC; ■ potřeba tepla na vytápění – měrná potřeba tepla na vytápění EA ≤15kWh/m2.a; ■ potřeba primární energie – z neobnovitelných zdrojů na vytápění, přípravu teplé užitkové vody a technické systémy budovy PEA ≤ 60kWh/m2.a.

Základní technické a energetické parametry stavby Objekt bude splňovat energetické parametry pro pasivní domy dle ČSN 730540-2(2002). Při započítání solárních zisků a  uvolňovaného tepla přítomnými obyvateli lze uvažovat o malém rozdílu mezi spotřebovanou a potřebnou energií na vytápění. Přidáním fotovoltaických panelů, na které je středisko do budoucna připraveno, je možné dosáhnout parametrů nulového domu. Základní výpočtové parametry: ■ měrná spotřeba energie budovy EPa: 35 kWh/m2.a; ■ měrná potřeba tepla na vytápění budovy Ea: 10 kWh/m2.a; ■ průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem: 0,13 W/m2.K; ■ tepelná ztráta Φi: do 2kW. Další výpočtové parametry: ■ součinitel prostupu tepla střešní konstrukce: U ≤ 0,09W/m2.K; ■ součinitel prostupu tepla obvodové stěny: U ≤ 0,10W/m2.K; ■ součinitel prostupu tepla podlahy přilehlé k zemině: U ≤ 0,12W/m2.K; ■ součinitel prostupu tepla okna: Uw ≤ 0,71W/m2.K; ■ součinitel prostupu tepla vstupních dveří: Uw ≤ 1,0W/m2.K; ■ propustnost solárního záření výplněmi otvorů: g ≥ 0,5; ■ účinnost zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu: η ≥ 85 %;

46

stavebnictví 04/12

Vytápění

Chlazení

Větrání

Teplá voda

Osvětlení

28,0 %

15,0 %

17,0 %

27,0 %

13,0 %

Doba platnosti průkazu

do 2.6.2021

Průkaz vypracoval

Ing. David Ondra Osvědčení č. 750

▲ Průkaz energetické náročnosti budovy

■ neprůvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby: n50 ≤ 0,6 h-1; ■ nejvyšší teplota vzduchu v letním období: θi ≤ 27 oC.

Závěr Vybavení inovačního a výzkumného objektu je v České republice ojedinělé. Zejména zapojení strojovny topného systému je originální a poskytuje možnost trvalého vytápění všemi topnými zdroji. Nadřazený systém měření a  regulace řídí jak topné zdroje, tak systém vzduchotechniky. Získaná data lze dále analyzovat a využít pro studijní a výzkumné účely. V tomto odborném článku byly zmíněny pouze základní využití objektu a jeho vybavení. Další význam a výzkum může být dále rozšiřován. ■ Tento příspěvek je originálem a autor v textu vědomě nečerpá z dosud vydaných odborných literatur. Technické informace v něm obsažené jsou majetkem firmy RD Rýmařov s.r.o. Základní údaje o stavbě Název stavby: Výzkumné a inovační centrum MSDK Místo stavby: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Ostrava – Poruba Investor: Moravskoslezský dřevařský klastr o.s. Generální dodavatel: RD Rýmařov s.r.o. Projektant: PPS Kania s.r.o.

english synopsis Research and Innovative Centre of MSDK

The object built to passive energetic standards has the size of a family house and it will serve both pedagogues and students for testing and verification of quantities and parameters inside of the construction and within the internal environment in rooms. It is possible to examine the values related to heat transfer coefficients, surface temperatures, and moisture indicators inside of the construction as well as in the air in rooms. The implementation of a combination of all basic types of heat sources enables the comparison as for the purpose and the suitability of the given heat source as well as its efficiency and its influence with respect to the environment inside of the object.

klíčová slova: nízkoenergetická stavba v pasivním standardu, otopná soustava

keywords: low-energy building in passive energetic standard, heating set

2012

Příloha časopisu Stavebnictví 04/12

stavebnictví časopis

l á i c e sp

Stavební výrobek – technologie roku 2011 www.casopisstavebnictvi.cz

výrobek 2011 technologie

stavební v ýrobek – technologie

Zlaté, stříbrné a bronzové ceny za rok 2011 uděleny Čtvrtý ročník celostátního hodnocení inovací, technologií a výrobků pro stavebnictví významně podpořil původní záměr soutěžního hodnocení výrobků a technologií pro stavby. Důvodů je několik. Stavebnictví samo zažívá propad poptávky a zostření konkurence. Takový proces vždy přináší nové inovace a  nové technologie, které jsou nositeli následného oživení. V  důsledku nových požadavků na energetickou efektivnost budov je s horizontem let 2018–2020 vyžadován pro nové stavby pasivní standard. I to si žádá významné změny jak v řešení obálky budov, tak v systémech vytápění, větrání, ohřevu vody, osvětlení a dalších. Nejen nové nároky na výrobky stanovené EU, ale i snaha o ochranu českého trhu před dovozem

nekvalitních materiálů významně posílila tlak na inovace a  ověření kvality jednotlivých výrobků a jejich vhodnosti a  postupů správného zabudování do stavby. Hodnocení výrobků a technologií za rok 2011 proběhlo v  prosinci 2011 a  lednu 2012 a vyústilo v udělení 23 známek České stavební akademie s označením Stavební výrobek – technologie roku 2011. Známky České stavební akademie uděluje sdružení nevládních a vládních institucí, jež se zapojily do programu Nadace pro rozvoj architektury a  stavitelství pro toto hodnocení výrobků a  technologií. Výrobci a  realizátoři technologií předložili podrobnou dokumentaci včetně všech osvědčení, hodnocení zkušeben, certifikátů a technologic-

kých postupů na zabudování výrobků do stavby, fotografií a dalších dokumentů. Předložené materiály posuzovala odborná porota složená ze zástupců stavební praxe, akademické sféry, stavebních zkušeben a  expertů vyslaných jednotlivými partnerskými organizacemi. Její činnost řídí rada programu, která navrhuje odbornou porotu, spolu s ní pak probírá systém hodnocení a navržené známky ověřuje. Porota posoudila předložené návrhy a  navrhla udělit šest Zlatých cen za nejinovativnější výrobky a technologie, udělila ale i Stříbrné a Bronzové ceny za významný přínos a celkovou kvalitu posuzovaných výrobků a  technologií. Konečně udělila i čtyři Čestná uznání, kterými porota osvědčila kvalitu posuzova-

ných výrobků a  jejich doporučení pro stavební trh. Tato ocenění byla radou programu potvrzena a  dne 28. února 2012 proběhlo v Nadaci pro rozvoj architektury a stavitelství v  Praze slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Stavební výrobek – technologie roku 2011. Poprvé v historii soutěže byla udělena i  Cena veřejnosti na základě internetového hlasování. Pokud tedy najdete na obalu, prospektu, technickém popisu nebo webové prezentaci některou z udělených značek, vězte, že tyto výrobky a  technologie, na rozdíl od mnohých jiných, nesou odborníky udělenou značku kvality České stavební akademie. Více o  jednotlivých výrobcích se dozvíte na webových stránkách www.stavebnivyrobekroku.cz nebo na výstavě v  Nadaci pro rozvoj architektury a stavitelství v Praze 1 na Václavském náměstí 31. ■ Autor: Ing. arch. Jan Fibiger, předseda rady programu soutěže Stavební výrobek – technologie roku

Seznam oceněných výrobků a technologií roku 2011 Zlatá cena České stavební akademie

■ Technologie TX Active Výrobce: Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost Patentovaný způsob využití fotokatalýzy pro výrobu cementu a  cementových kompozitů; výrobky s  touto technologií mají samočisticí vlastnosti a schopnost snižovat koncentrace škodlivých látek v ovzduší. ■ Tunelovací razicí stroj – zeminový štít Výrobce: Metrostav a.s. Stroj schopný ražby ve specifických podmínkách pražské geologie pro projekt Prodloužení trasy A metra v Praze, úsek V.A, Dejvická – Motol. ■ HELUZ FAMILY 50 2in1 Výrobce: HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

48

stavebnictví 04/12

Broušený cihelný blok s integrovanou tepelnou izolací s  unikátními tepelně izolačními parametry. ■ Solární stanice SolaVentec II Výrobce: Meibes s.r.o. Významné inovační systémové řešení pro solární soustavy, které vylučuje energetické ztráty způsobené gravitační cirkulací a  snižuje náklady na energie u větších kolektorových ploch. ■ VIAPHONE® Výrobce: EUROVIA CS, a.s. Inovované složení asfaltové směsi pro tenké obrusné vrstvy, jež podstatně snižuje hluk od pneumatik a zajišťuje velmi dobré protismykové vlastnosti. Výrobce: Baumit, spol. s r.o. ■ Zateplovací systém Baumit TWINNER Unikátní zateplovací systém s velmi příznivými hodnotami součinitele tepelné vodivosti; spojuje snadnou zpracovatelnost polystyrenu a požární bezpečnost minerální vlny.

Stříbrná cena České stavební akademie

■ Systém lodžií STAVO-LODEM Výrobce: STAVOPROJEKTA stavební firma, a.s. Originální řešení a komplexní systém přistavěných lodžií u zděných i  panelových bytových domů, jež nahrazují či doplňují původní balkony nebo lodžie. ■ Energetický sloupek – ESJP 01 Výrobce: SITEL, spol. s r.o. Optimální řešení přívodu elektrické energie na volné plochy pro příležitostné použití, jako jsou např. náměstí, sportoviště nebo výstaviště. ■ weber.pas topdry – tenkovrstvá omítka s velmi vysokou odolností vůči mikroorganismům Výrobce: Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Divize WEBER

Omítka s vynikajícími vlastnostmi, získaná speciální technologií Weber topdry, založenou na nejnovějších technických poznatcích a zkušenostech z praxe. ■ Akustický závěs Rigips Výrobce: Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Divize Rigips Moderní systémové řešení vzduchové neprůzvučnosti stropu s podhledem ze sádrokartonových, sádrovláknitých a cementových desek Rigips. ■ Deska DIAMANT Výrobce: KNAUF Praha, spol. s r.o. Deska s výrazně lepšími mechanickými a akustickými vlastnostmi oproti běžným sádrokartonovým deskám. Bronzová cena České stavební akademie

■ GRANISOL Výrobce: CEMEX Czech Republic, s.r.o.

Unikátní systém provádění dekorativních betonových ploch s vymývaným povrchem betonu s vysokou užitnou hodnotu a  možností citlivého a estetického zakomponování do okolního prostředí.

Výrobce: Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Divize WEBER Lepicí tmely s výbornou zpracovatelností a s nižší prašností významně zkvalitňují práci na obkladech a dlažbách.

Čestné uznání České stavební akademie

■ Twinson O-Wall Výrobce: Deceuninck, spol. s r.o. Kvalitní obkladový systém vnějších stěn, založený na bázi unikátního kompozitního materiálu Twinson.

■ Systém podlahového topení Top heating PROFI REFLEX 3000 Výrobce: EUROSYSTEMY GROUP, s.r.o. Úspěšná a efektivní inovace podlahového systému vytápění.

■ Cemix Spárovací hmota BIOFLEX Výrobce: LB Cemix, s.r.o. Hmota s výrazně lepšími hygienickými vlastnostmi povrchu obkladů a dlažeb, s vysokou odolností proti plísním, bakteriím a řasám.

■ RECYFIX HICAP Výrobce: HAURATON ČR, spol. s r.o. Bezpečný vysokokapacitní liniový odvodňovací systém s  vysokou flexibilitou a  snadnou montáží, který slučuje retenci vody a liniové odvodnění rozsáhlých ploch.

■ Podlahové vinylové dílce GERFLOR Creation Clic System Výrobce: STEP STYLE spol. s r.o. Rozměrově stálé dílce s možností rychlé výměny, jež se snadno a bez lepení pokládají, s  věrohodným designem dekorů dřeva, dlouhou životností a  odolností i  při velmi vysoké zátěži.

■ Systém multikanálů pro výstavbu kabelovodů Výrobce: SITEL, spol. s r.o. Vysoce efektivní, variabilní a snadnou manipulovatelný systém, jež lze jednoduše namontovat.

■ STX.THERM GAMA – vnější tepelně izolační kompozitní systém z pěnového polystyrenu s omítkou pro dřevostavby Výrobce: STOMIX, spol. s r.o. Kvalitní systém zateplení montovaných dřevostaveb s  požadovanou energetickou náročností v pasivním nebo nízkoenergetickém standardu.

■ Ucelená řada nízkoprašných lepicích tmelů na obklady a dlažby

■ TERMALIKA – přesné tvárnice z bílého pórobetonu Výrobce: CD GROUP s.r.o. Kompletní stavební program pro výstavbu budov do pěti podlaží se zárukou příjemného stabilního mikroklimatu a vysokého komfortu bydlení. ■ CIKO PROSTUPY – sortiment parotěsných a tepelně odolných prostupů komínu stavebními konstrukcemi

Výrobce: CIKO s.r.o. Ucelený program pro bezpečné a  zároveň parotěsné prostupy zděných i  nerezových komínových těles stavebními konstrukcemi. ■ BOSCH GLL 3-80 P Professional Výrobce: Robert Bosch odbytová s.r.o. Kompaktní multifunkční čárový laser pro použití ve vnitřním prostředí s  rychlou samonivelací a  jednoduchým ovládáním k  usnadnění každodenní práce profesionálů. Cena veřejnosti

■ Energetický sloupek – ESJP 01 Výrobce: SITEL, spol. s r.o. Optimální řešení přívodu elektrické energie na volné plochy pro příležitostné použití, jako jsou např. náměstí, sportoviště nebo výstaviště.

inzerce

ZATEPLENÍ – nechejte si navrhnout zateplení domu na míru

STĚNY V INTERIÉRU – zkuste něco nového Jednoduše, elegantně i netradičně

podle typu domu a místních podmínek. Naše systémy řady STX.THERM® můžete použít jak při rekonstrukci starších budov, tak při stavbě nových domů.

BALKONY – i ty si zasluhují péči Použitím konstrukční desky S-BOARD TERRACE odstraníte větší část mokrých procesů.

FASÁDA a široké možnosti jejího provedení

Nabízíme materiály pro všechny etapy sanačních prací.

nová protipožární řešení zakládání zateplovacího systému nad terénem řešení bez pásů z minerální vlny pomocí speciálních lišt

Vyberte si ze škály odstínů, vzorů, struktur a typů omítek i barev či z obkladových pásků imitujících cihlu.

SANACE BETONU – potřebujete opravit schody, zídku, balkon, terasu či plot?

nová protipožární řešení ostění a nadpraží

PODLAHY – renovace či zcela nová podlaha? Komplexní nabídka výrobků včetně možnosti využití výhod konstrukční desky S-BOARD.

značka kvality CE i na zateplovací systém pro dřevostavby

bezplatná linka ✆ 800 555 300

www.stomix.cz

stavebnictví 04/12

49

stavební v ýrobek – technologie

Přelom v zateplování dřevostaveb – evropská certifikace kvality Společnost STOMIX se zařadila mezi první držitele Evropského technického schválení podle CUAP pro zateplovací systém na podklady užívané v dřevostavbách. Získané osvědčení je základním předpokladem pro označování výrobku – zateplovacího systému – symbolem CE. systém STX.THERM® GAMA má tak zákazník možnost nakoupit systém, u  něhož byly v  Evropě uznávaným způsobem ověřeny předpoklady pro zajištění dlouhodobé životnosti zateplení. Systém nese označení CE. Naše společnost patří mezi první držitele tohoto schválení v  Evropě. Jeho získání bylo podmíněno splněním přísných požadavků a je tak potvrzením, že

Dosažením evropského technického schválení pro zateplovací

Podklad (např. desky CETRIS, OSB, DTD, FERMACELL)

Zakládací lišta

50

stavebnictví 04/12

Penetrace podkladu

Izolační desky

náš zateplovací systém pro dřevostavby – STX.THERM® GAMA – plně vyhovuje stanoveným technickým požadavkům, jež jsou vyžadovány ve všech zemích EU.

Zateplovací systém STX.THERM® GAMA Představuje jedno z prvních řešení zateplení na dřevostavbách a montovaných konstrukcích s evropskou certifikací ETA v  Evropě. Systém je určen na podklady tvořené dřevotřískovými (OSB a  DTD), cementotřískovými (např. cetris) a  sádrovláknitými deskami (např. fermacell). Systém je vhodný pro všechny, kteří hledají kvalitní zateplení objektů s vysokou odolností

Lepicí hmota

Kotvení

vůči prasklinám a  mechanickému poškození za přijatelnou cenu. Zvýšený tepelný odpor vede k okamžitému výraznému snížení nákladů na vytápění a návratnost investice je velmi rychlá. K výhodám systému patří nízké přitížení konstrukce a relativně nenáročné provedení zateplení. Variantou tohoto systému je skladba s šedým polystyrenem, díky kterému je možno použít až o 20 % menší tloušťku izolantu při zachování stejných tepelně izolačních vlastností. V celé síti prodejních míst společnosti STOMIX je tak dispozici zateplovací systém pro dřevostavby ověřený v  souladu s  nejnovějším stavem technického poznání. ■

bezplatná linka 800 555 300 www.stomix.cz

Zesílení vyztužení

Základní vrstva

Povrchová úprava

Penetrace

stavební v ýrobek – technologie

Estetické a spolehlivé řešení pro komunikace a chodníky Jedním z řešených problémů při dokončování staveb je otázka, jak citlivě a esteticky zakomponovat venkovní komunikační plochy do okolí stavby. Zároveň bývá požadována únosná plocha spolehlivě odolávající zatížení, posypovým materiálům a teplotnímu namáhání.

Při výběru vhodného materiálu platí nepsané pravidlo, že čím je skladba jednodušší, tím menší je pravděpodobnost následných poruch. Beton se vyznačuje mimořádnou odolností, vysokou životností, příznivou cenou, rychlou

realizací, kompaktností, což z  něj činí univerzální stavební materiál. Jediné, co šlo betonu vytknout, je jeho pohledová kvalita. Avšak i tento poslední podstatný detail se podařilo vyřešit. Řešení se jmenuje GraniSol – dekorativní vymývané betonové plochy. Vymývané betony GraniSol můžete použít na přístupové chodníky, garážová stání, dopravní komunikace, pěší zóny, stejně jako na terasy a  okolí bazénů rodinných domů. Vzhledem k možnosti volby ze široké palety barevných odstínů probarvení betonu a  různorodé škály přírodního kameniva GraniSol snadno sladíte beton s  domovní fasádou a  okolním prostředím.

Díky tomu už nemusíte dělat žádné kompromisy ohledně volby mezi estetičností a funkčností. Tajemství GraniSolu spočívá ve speciálním technologickém postupu. Po aplikaci směsi se její povrch ošetří speciálním postřikem. Během procesu kontrolovaného vymývání cementového tmele vodou do hloubky 2–5 mm vystoupí na povrch drobné oblázky nebo kamenná drť. Ty jsou pevně ukotveny v  betonovém podloží, takže

zhotovená plocha nepostrádá vynikající vlastnosti, kterými disponují kvalitní betony. Hlavní výhodou při realizaci je především rychlost. Během užívání pak oceníte nízké nároky na údržbu, dlouhou životnost, kompaktnost plochy, stejně jako fakt, že odolává slunci, dešti, mrazu, ale i veškerým zátěžovým zkouškám. Pokud se chcete dozvědět více o dekorativních betonech GraniSol a  dalších produktech společnosti Cemex, navštivte stánek 076 v pavilonu V na Stavebním veletrhu Brno.

Navštivte také www.cemex.cz  a www.specialni-produkty.cz.

stavebnictví 04/12

51

inzerce

Proč navštívit jarní Stavební veletrhy Brno? Obnova památek a historických církevních staveb Letošní zahajovací konference se bude věnovat problematice rekonstrukcí historických a církevních památek, a to hned z několika úhlů pohledu. V teoretické rovině bude řešit především právní problematiku, možnosti financování nebo správu církevního majetku, v praktické části pak stavebně technickou problematiku a samotnou realizaci rekonstrukce památek.

Opět po roce přinášejí jarní Stavební veletrhy Brno komplexní informace ze světa stavebnictví, technického zařízení budov a interiéru, letos nově doplněné o prezentaci investičních a inovačních příležitostí, komunální technologie a služby a stále aktuální aspekty ochrany životního prostředí. Klíčové otázky a odpovědi – to jsou Stavební veletrhy Brno! Jaký vliv bude mít nová směrnice o energetické náročnosti budov na vydávání stavebních povolení? Co všechno bude třeba změnit v aktuální legislativě? Jaké jsou k dispozici nové materiály a technologické postupy, které nám k dosažení těchto limitních hodnot mohou pomoci? Kde získat odpovědi na tyto otázky – zaručeně správné, zaručeně nezávislé? Přece na Stavebních veletrzích Brno, které se uskuteční v tradičním jarním termínu od 24. do 28. dubna na brněnském výstavišti. Udržitelné stavění v centru pozornosti V souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov jsou v letošním roce zvýrazněnými obory nízkoenergetické stavby a bydlení, úspory energií. Tato stále aktuální problematika zahrnuje

52

stavebnictví 04/12

například oblast dřevostaveb, alternativních zdrojů energie, vytápěcí techniky či klimatizací. Dotýká se i oblasti technického zařízení budov, zdicích a izolačních materiálů, oken, dveří, konstrukčních systémů a dalších stavebních materiálů. Energeticky úsporná řešení budou prezentována jak na stáncích jednotlivých vystavovatelů, tak i v odborném doprovodném programu, který je již tradičně připravován ve spolupráci s odbornými asociacemi a partnery veletrhu. Úsporná řešení na stáncích vystavovatelů Sestavu, která umožňuje využití srážkových a vyčištěných odpadních vod, představí na Stavebních veletrzích Brno firma ASIO. Dochází tak k vydatné úspoře pitné vody a tím k úspoře financí. Společnost Danfoss představí novou řadu radiátorových termostatických hlavic living by Danfoss, které mohou snížit spotřebu tepla až o 23 %. FENIX Jeseník přiváží do Brna nízkoteplotní velkoplošné vytápění v energeticky úsporných domech i moderní designové sálavé topné panely pro interiéry bytů, domů a veřejných objektů. Více z nabídky vystavovatelů naleznete již nyní na www.stavebniveletrhybrno.cz.

Nezávislá poradenská centra jsou tu pro Vás! I v letošním roce pokračujeme v pořádání nezávislých odborných poradenských center. Jedním z nich bude i poradenské centrum Centra pasivního domu, kde mají návštěvníci jedinečnou možnost získat zaručeně odborné odpovědi na své otázky, které se mohou týkat všech oborů tzv. úspor energií a energeticky úsporného stavění. Letošní novinkou je možnost živě sledovat výstavbu plně funkčního mobilního pasivního domu. Novinky ze světa stavebních materiálů, novinky v legislativě a jejich dopady na vydání stavebního povolení nebo provoz budovy získáte ve Stavebním centru Stavebních veletrhů Brno na stánku České komory autorizovaných inženýrů a techniků a Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR. Získejte vstupenku na veletrh výhodněji! Využijte on-line registrace na internetu a získejte vstupenku na Stavební veletrhy Brno za zvýhodněnou cenu! Po vyplnění několika identifikačních otázek vám bude zasláno elektronické potvrzení registrace. Po jeho předložení na registračních místech při vstupu do areálu brněnského výstaviště bude vyměněno za plnohodnotnou vstupenku. Registrace probíhá již nyní na internetových stránkách veletrhu. Více informací naleznete na www.stavebniveletrhybrno.cz.

Výstavba Jihozápadní části Pražského okruhu

Golf Klub Čertovo břemeno, Jistebnice

Vypisovatelé: NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ECONOMIA a. s., ČASOPIS STAVITEL

20. ročník

soutěž vyhlášena!!!

TITULY STAVBA ROKU 2011

Partnerská záštita: ČESKá KOMORA AUTORIZOVANýCH INžENýRŮ A TECHNIKŮ ČINNýCH VE VýSTAVBě

20. ROČNÍK SOUTĚŽE STAVBA ROKU

VYHLÁŠEN Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas

OTEVŘEN I PRO ČESKÉ STAVBY V ZAHRANIČÍ

UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK 31. 5. 2012

Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích, školská část

Soutěž je vypsána pod záštitou: Předsedy Senátu Parlamentu České republiky Primátora hlavního města Prahy Ministra životního prostředí Ministra pro místní rozvoj Ministra dopravy

Soutěžní podmínky, přihlášku a registraci do soutěže naleznete na: Krytý plavecký bazén v Litomyšli

Partneři:

Mediální partneři:

www.stavbaroku.cz

energetická náročnost věda a v ýzkum v praxi staveb

text Ing. arch. Josef Smola | foto Ing. arch. Josef Smola, textIng. A |Michaeala grafické podklady Václavská a

Příběh jedné dřevostavby: Lesovna na Flekačkách – názor odborníka Ing. arch. Josef Smola Autorizovaný architekt, absolvent FA ČVUT. Dlouhodobě se věnuje problematice bydlení, individuálním návrhům domů včetně tvorby interiérů a designu. Je místopředsedou občanského sdružení Centrum pasivního domu, členem Asociace interiérových architektů a předsedou Stavovského soudu ČKA. E-mail: [email protected]

Základy tvoří na severní straně betonové pasy a na jižní straně subtilní betonové patky. Spodní a vrchní dřevěnou stavbu odděluje provětrávaný (původně neprůlezný) prostor. Vytápění a ohřev teplé vody zajišťují tepelná čerpadla, chlazení kanceláří ručně ovládané klapky (z prostoru zimní zahrady), s přepouštěním vzduchu z podzákladí. Střechy jsou ploché, jednoplášťové, převážně se zaatikovými žlaby a vnitřními svody. Hydroizolaci perforují styčníky otevřené konstrukce krovu pultové střechy.

Provedení stavby Stavba Lesovny na Flekačkách v Písku je jednou z největších veřejných budov, jež byla dosud ze dřeva v ČR postavena. Stal se z ní však spíše pilotní projekt, což je určitým poučením pro širokou od■ bornou veřejnost. Nikterak mě tento příběh netěší. Z pohledu architekta a příznivce moderních dřevostaveb se jedná o promarněnou příležitost a  nepochopení vědomostí, které o  dřevu, jako výjimečném a z hlediska životního prostředí plně obnovitelném stavebním materiálu, máme. Zároveň jde, mimo jiné, o názornou encyklopedií porušení prakticky všech pravidel konstrukční ochrany dřeva i obecně technických požadavků a norem. Město Písek se rozhodlo, že pro správcovskou firmu, Lesy města Písku s.r.o., postaví nové administrativní sídlo – fořtovnu, spojenou s informačním centrem pro veřejnost, jejíž součástí je byt správce. Jde tedy o stavbu investovanou z veřejných prostředků. Zprvu veřejnou architektonickou soutěž připravovanou v roce 2005 na projektanta stavby (s doložkou regulérnosti České komory architektů) město nahradilo vyzvaným výběrovým řízením v roce 2006. Podmínkou bylo zejména splnění následujících kritérií: ■ materiálové řešení stavby – dřevo jako převažující konstrukční materiál, který stavbu exteriérově i interiérově definuje; ■ maximální zřetel na hospodárnost provozu objektu s důrazem na nalezení vhodného (alternativního) způsobu vytápění a ohřevu TV; ■ představa investora o celkových nákladech stavby je 10 mil. Kč.

Návrh stavby Výběrové řízení vyhrál na základě studie (předložené ve dvou variantách) ateliér e-MRAK (Martin Rajniš, Martin Kloda, David Kubík, autorská spolupráce: David Pavlišta a Eliška Janečková). Ten následně zpracoval projektovou dokumentaci, podle které byla stavba realizována. Autoři navrhli řešení vrchní stavby jako jednopodlažní – s galeriemi v prostoru otevřeného krovu, nepodsklepenou transparentní „stavebnici“ lehkého skeletu z nosných, subtilních, dřevěných profilů spojených ocelovými styčníky se svorníkovými spoji. Obvodový plášť užitné části stavby je z převážné většiny (včetně částí střechy) plně prosklený, s předsazenou zimní zahradou z jižní osluněné části. Zimní zahrada měla podle záměru autorů plnit funkci pasivního solárního kolektoru. Plné stěny jsou vně obloženy vodorovnými dřevěnými prvky s výraznou profilací.

54

stavebnictví 04/12

Provedením stavby byla pověřena firma Kočí a.s., která s rozsáhlou dřevostavbou tohoto typu zřejmě doposud neměla žádné zkušenosti. V rámci subdodávky proto najala malou firmu z Nových Hradů, kterou pověřila realizací dřevěné části stavby. S  realizací dřevostavby neměl pravděpodobně zkušenosti ani technický dozor stavebníka. Stavba byla realizována v letech 2009–2010. Do nových prostor se nastěhoval uživatel, Lesy města Písku s.r.o., v dubnu 2011. Infocentrum přivítalo první návštěvníky v květnu 2011. Letošní zima 2011–2012 byla tedy první, kterou stavba absolvovala při plném provozu. V  průvodní zprávě k  soutěžnímu návrhu z  února roku 2006 (viz www.archiweb.cz) autoři (mimo jiné) uvádějí: ■ Rádi bychom zdůraznili, že nepřekračujeme investiční limit 10 mil. Kč. ■ V letech 2000–2005 jsme u dřevěných staveb srovnatelného standardu s obytnou a administrativní částí fořtovny dosahovali cen (bez DPH) 2900 až 3500 Kč/m3 na brutto obestavěného prostoru. ■ Stavba respektuje důležité ekologické zásady, je šetrná ve spotřebě, minimálně ovlivňuje prostředí. ■ Vodorovné i svislé nosné konstrukce tvoří rámy z profilů (180 x 35 mm), osová rozteč rámů a sloupů je 3300 mm. ■ Zasklení je převážně pevné, doplněné otvíravými výklopnými křídly nade dveřmi, stavba má poměrně rozsáhlé prosklené plochy, je však užita celá řada opatření, aby byly zachovány pozitivní vlastnosti prosklených stěn a eliminována negativa. ■ Stínění tvoří systém vodorovných lamel (masiv douglaska 200 x 18 mm) v distanci po 180 mm. ■ Všechny vnější dřevěné konstrukce jsou z nehoblovaných a nesušených dřevěných profilů (!). ■ Stavba má vyvážené tepelně technické vlastnosti; lehká, dokonale izolovaná dřevěná konstrukce. ■ Kombinace všech těchto opatření spolu s dobrou regulací činí tuto stavbu energeticky velmi málo náročnou. Uvedený výčet vybraných parametrů je v rozporu s požadavky právních předpisů a takto koncipovaná stavba nemůže fungovat správně. Rovněž nesplňuje kritéria výběrového řízení.

Chování uvedené stavby ve skutečnosti Na tomto místě by jistě bylo možné jmenovat desítky, možná stovky připomínek, týkajících se provozního a dispozičního řešení, neexistujícího bezbariérovému přístupu, nerespektování závazných ustanovení tech-

▲ Obr. 1. Lesovna, celkový pohled na začlenění do krajiny. Přes 50 % obestavěného prostoru je v otevřené části krovu. Dispozičně nevyužitelný prostor je vystavený povětrnosti. V přízemí se nachází průběžný prosklený obvodový plášť s předsazenou zimní zahradou. (Foto z léta 2011, před odstraněním zemního valu v popředí).

▲ Obr. 2. Interiér zimní zahrady, schůdky do kanceláří

▲O  br. 3. Exteriér zimní zahrady, amatérská konstrukce obvodového pláště, převážně pevné zasklení, styčníky procházející pláštěm z exteriéru do interiéru

▲ Obr. 4. Detail styčníku nosných prvků krovu, pohled z interiéru

▲ Obr. 5. Vpravo na fotografii nefunkční lamely z prken jako stínění proti slunci

▲ Obr. 6. Detail neodborně provedené konstrukce prosklení zahrady

▼O  br. 7. Nasávání vzduchu z plesnivého rozbahněného prostoru otvory z podzákladí

▼ Obr. 8. Ručně ovládané klapky z prostoru zimní zahrady

stavebnictví 04/12

55

věda a v ýzkum v praxi nických norem (požadavků bezpečného užívání, například: schodiště, zábradlí, prosklení střechy apod.), požárního řešení. Cílem článku však není předložit elaborát či znalecký posudek, ale poukázat na zásadní problémy týkající se nevhodné koncepce a konstrukčního řešení stavby, přecenění možností materiálu, včetně hodnocení dosažených parametrů chráněného vnitřního prostředí.

text A | grafické podklady a

rozbahněnou plochou v prostoru pod stavbou. Zvýšená a neodvětraná vlhkost vedla ke vzniku koberců plísní na spodním líci dřevostavby, kde byly užity (v souladu s projektovou dokumentací) nedostatečně kotvené MDF desky, které nejsou určeny pro exteriér. Vzdušná, následně zkondenzovaná vlhkost nasytila tepelnou izolaci – minerální vlnu podlahy – mezerami ve styku zborcených desek a znehodnotila jí. Prohlídka po odstranění valů v rámci první reklamace odhalila na spodní stavbě další vady.

Stavebně konstrukční řešení Celý koncept je od první skicy v  rozporu s  racionálním inženýrským úsudkem, s technickými normami a Eurokódy. Zvolené konstrukční profily prken tl. 35 mm, z masivního, palivového (!) řeziva, spojené ocelovými styčníky se svorníkovými spoji a zavětrování táhly a lany v modulu 3,30 m nezajišťují odpovídající prostorovou tuhost a bezpečnost stavby. Důsledkem jsou následné nepřípustné průhyby podlah, stropní konstrukce, vybočování profilů stropu, krovu, sloupků, ale také drcení skleněných výplní pláště a zatékání do interiéru. Stavba nerespektuje, že nosné dřevěné profily nesmí být vystaveny povětrnosti. Představy autorů o  porostu zelení by expozici ještě zhoršily. Nereálný je také požadavek projektanta v pravidelných intervalech dotahovat svorníky. Několik tisíc spojovacích prvků je často nepřístupně zabudováno v konstrukci či ve výšce, jež znemožňuje běžnou údržbu. ■ Ocelové styčníky systémově procházejí konstrukcí z exteriéru do vytápěného interiéru. Tvoří kondenzační pásma, která vedou k plísním, hnilobě a destrukci zhlaví nosných profilů prken, a posléze ke ztrátě stability stavby. V této souvislosti z hlediska stavební fyziky nelze hovořit ani o tepelných mostech a vazbách, spíše o systémových „černých dírách“.

Prosklená část obvodového pláště Prosklené plochy jsou na základě návrhu projektanta necertifikovanou, amatérskou konstrukcí, kdy jsou továrně vyrobená dvojskla kotvena na stavbě vruty přes kovové profily do dřevěných nosných prvků. Výplně mezer pod kovovými lištami jsou provedeny černým, mazlavým, trvale pružným tmelem, který vlivem tepla ze spár vytéká. Většinu plochy pláště tvoří pevné zasklení bez možnosti přirozeného větrání. Vzhledem k nedostatečné dilataci a malé tuhosti dřevěné nosné konstrukce popraskaly bezprostředně po montáži dvě třetiny okenních prvků a musely být vyměněny. Bez zásadní úpravy nosné konstrukce bude tento jev i nadále pokračovat. Podíl plochy prosklené části obvodového pláště (stěny a střešní rovina) má rozhodující vinu na energetickém chování a nárocích stavby. Neúměrný rozsah prosklení vytváří ze stavby v zimě tepelný zářič a v letním období vede k přehřívání kanceláří. Vedlejším efektem je zatékání do interiéru. Prosklené části nedosahují ani závazných tepelně technických parametrů.

Založení stavby Oddělení spodní stavby a úrovně upraveného terénu od vrchní stavby je u moderní dřevostavby ekonomickým a standardním řešením nazývaným v anglosaských zemích tzv. crawl space. Zásadní podmínkou je pak prostor vzniklý pod stavbou dostatečně odvětrávat, s  možností odvodnění, a  zajistit odpovídající ochranu spodního líce dřevěné konstrukce a  úrovně terénu proti rostlinám, které mohou stavbu poškodit, případně rovněž proti přirozeně vzlínající vlhkosti z podloží. Skutečnost je však jiná. Upravený terén v podobě valů kolem stavby vytvořil špatně provětrávaný „bazén“, který se stal po zaplnění vodou

56

stavebnictví 04/12

Řešení střechy Nad přízemím jsou jednoplášťové ploché střechy bez odvětrání, s minimálním spádem. Hydroizolace je povlaková. Odvodnění je řešeno prostřednictvím mělkých zaatikových žlabů a vnitřních svislých svodů. Hydroizolace je v ploše střechy násobně perforována styčníky dřevěných sloupků otevřené části krovu. Vnikání vody do skladby střechy brání v místech průniku pouze stavební tmel, jehož životnost se pohybuje, jak je známo, pouze v řádu jednotek let. Žlaby jsou po pár měsících provozu stavby nefunkční, plné zahnívající vody, s ucpanými odtoky vlivem zanesených nečistot z blízkého lesa. Samostatnou kapitolou je návrh a provedení oplechování s mnoha nekorektními řešeními.

Parametry vnitřního prostředí V době návštěvy (léto 2011) nás již po několika minutách strávených v zasedací místnosti pálily oči. Přes klapky v prostoru zimní zahrady je do kanceláří přiváděn vlhký zapáchající vzduch z podzákladí, plný spor plísní. Jiná možnost větrání místností s převážně pevným zasklením neexistuje. Lze předpokládat vysokou a zdraví škodlivou koncentraci CO2. Akustické mosty v rámci celé konstrukce vedou k velice nepříjemnému vnitřnímu prostředí. V létě měly kanceláře proti přehřátí chránit mechanicky ovládané vnější žaluzie ze subtilních dřevěných profilů – ty jsou vzhledem k  poddimenzování konstrukce zkřížené v  zafixované poloze, takže s  nimi nepohne, dle tvrzení uživatele, ani pár chlapů. Chybí jejich ovládání. V  důsledku toho je v  kancelářích v  létě vedro, nedýchatelný vzduch a vzhledem k nefunkčním žaluziím i tma, takže se celý den svítí. Tolik praktická zkušenost s touto takzvaně ekologickou a provozně úspornou budovou, a to ani ne po roce jejího užívání. Dosažené parametry stavby (viz www.archiweb.cz): ■ zastavěná plocha: 598 m²; ■ užitná plocha: 520 m2; ■ obestavěný prostor: 2040 m³; ■ celkové náklady stavby: oficiálně 20 mil. Kč, tj. 10 000 Kč/m3, dle sdělení uživatele však v současnosti činí již přes 25 mil. Kč, tzn. cca 12 000 Kč/m3 (bez DPH). Energetická náročnost není z  přístupných informací ověřitelná, dle zkušeností autora článku s energeticky efektivními stavbami se bude pohybovat podle realizované koncepce kolem 200 kWh/m2/rok, což spadá do kategorie G – mimořádně neúsporná, PENB.

Shrnutí Shrnu-li celou problematiku z  pohledu architekta, stavba nesplňuje náležitosti z hlediska právních předpisů. Je staticky nestabilní, zdravotně

▲ Obr. 9. Hydroizolace ploché střechy bez spádu je mnohačetně perforována ocelovými kotvami nosných sloupků krovu

▲ Obr. 10. Detail průniku kotvy hydroizolací – pronikání vlhkosti do souvrství střechy brání pouze nekvalitně provedené olepení tmelem

▲ Obr. 11. Několik pochybení – neexistující bezbariérový hlavní vstup do administrativní části, vchod bez zádveří přímo do vytápěného prostoru, špatná konstrukce a netěsnost vstupních dveří

▲ Obr. 12. Interiér zasedací místnosti. Lze si klást otázky v rámci bezpečnosti užívání schodiště, zábradlí a jednoduchého zasklení stropu

▲ Obr. 13. Detail skrumáže oplechování římsy střechy s prostupem nosného prvku krovu (bez komentáře) ▼ Obr. 15. Čelo zaatikového žlabu. Nosný ocelový prvek perforuje hydroizolaci střechy u dna žlabu. Dřevěný obklad je trvale vystaven vlhkosti. Otázky vzbuzují oplechování zapuštěná do dřevěného obkladu, kovová lišta střešních oken nalepená a připevněná vruty k oplechování římsy žlabu. ▲ Obr. 14. Detail prostupu ocelového táhla krovu oplechováním římsy. Dřevěný nosný sloupek zapuštěný do oplechování. ▼ Obr. 16. Vodorovné členění obkladu s výraznou profilací násobí plochy, na kterých se uchovává vlhkost. Blízkost lesa povede brzy k zanesení mechy a plísněmi. Výplně otvorů jsou systémově ve vnějším líci pláště, s rámy kotvenými v místě odvětrávané mezery.

stavebnictví 04/12

57

věda a v ýzkum v praxi závadná, z hlediska parametrů chráněného vnitřního prostředí pro uživatele zdraví nebezpečná, o energetické úspornosti a hospodárném provozu nelze při zvoleném konceptu hovořit. Měli jsme možnost spatřit projektovou dokumentaci změny stavby vypracovanou autory na základě první reklamace investora. Překvapivé bylo, že navržené řešení opravy již tak špatné parametry stavby ještě zhoršovalo. Lesovna delší dobu naplňuje stránky internetu i titulní stranu místního deníku. Zaměstnanci, pro něž byla stavba určena, si ji neoblíbili. Mladší návštěvníci infocentra se dle investora ptají: Kdy to natřete?, ti starší pak: Kdy to spadne? Aktuálně probíhá reklamační řízení, kde se vytýkané vady, stvrzené znaleckými posudky, shodují s předběžným hodnocením autora článku a jeho kolegů. Celý příběh však evokuje nelichotivý obraz a nabízí obecně jistě širší paletu otázek zacílených na běžnou praxi investiční výstavby v ČR. Ukazuje na reálné fungování systému, který selhává jako celek, není-li schopen zachytit a eliminovat profesní pochybení jednotlivců v průběhu procesu. Lze si položit několik otázek: ■ Jaká byla kvalifikace a zodpovědnost komise, která ve výběrovém řízení vybrala právě ateliér e-MRAK jako nejvýhodnější nabídku? Již z průvodní zprávy ke studii bylo jasné, že se jedná o nereálný příběh, který je „řádově“ v rozporu s požadavky právních předpisů, což se dá poznat i obyčejným selským rozumem. ■■Dostojí skutečně všechny projektující autorizované osoby požadavkům na ně kladeným právními předpisy, architekty nevyjímaje? Jak se k tomu staví profesní komory? ■ Jaká je zodpovědnost dotčených orgánů a organizací státní správy? V tomto příběhu nepochybně jak při povolování stavby, tak i při kolaudaci selhal také institut hygienické služby, hasičů, organizace tělesně postižených a dalších… ■ Jaká je zodpovědnost stavebního úřadu, když projektová dokumentace zásadním způsobem co do obsahu i  rozsahu nesplňovala požadavky stanovené vyhláškami? Pozoruhodným čtením by v této souvislosti bylo stavebně konstrukční řešení stavby včetně statického výpočtu a průkaz energetické náročnosti budovy, pokud by ovšem byly vypracovány. Jak byly prováděny kontrolní prohlídky stavby? Leccos se dalo zachytit alespoň při kolaudaci. Proč se tak nestalo? ■ Co na to technický dozor stavebníka, který u  stavby financované z veřejného rozpočtu musel být jmenován? Měl alespoň ten odpovídající reference a kvalifikaci v oblasti dřevostaveb? ■ Jaká je korektnost výběrového řízení na zhotovitele stavby, když vybraná firma neměla zkušenosti s moderní dřevostavbou s chráněným vnitřním prostředím? ■ V  neposlední řadě budou zajímavým čtením stavební deníky. Byly vůbec řádně vedeny? ■ Co na to zastupitelstvo města, které bylo investorem akce? Jaký má případný podíl viny jako správce veřejného statku a jakou odpovědnost za navýšení ceny? ■ Vyslechne zastupitelstvo názory odborníků, nechá stavbu rozebrat, nebo z ní vytvoří věčnou pokladničku, kam bude pravidelně každým rokem v rámci odstraňování dalších vad sypat peníze z městského rozpočtu, které by byly potřebné na jiné akce? Stavbu jsem navštívil v širším týmu opakovaně. Je předmětem jednoho z našich profesních zájmů kvůli budoucnosti velmi perspektivního oboru, dřevostaveb. Nabízí pozoruhodnou zkušenost a zároveň poučení, proto její prohlídku lze všem vřele doporučit. O to více mě mrzí, že verdiktem mých kolegů, technologa a soudního znalce z oboru, se stalo dobrozdání, že nejekonomičtějším způsobem opravy této stavby by bylo její odstranění. Jinou možnost (v zájmu investora) neviděli. Pro srovnání uvedu, že člen představenstva České komory architektů, Petr Lešek, o projektu řekl (viz www.piseckysvet.cz): „Lesovna je určitě

58

stavebnictví 04/12

text A | grafické podklady a

kvalitní stavbou a  přispívá k variabilitě věcí, které se postaví. Jestli je o něco dražší, než by měla být, a jestli funguje o něco hůř, než se očekávalo, tak bohužel.” Dovolte mi, prosím, osobní poznámku. Stěží si dokážu představit, že bych před klienty, kteří do projektu vložili vlastní peníze, takto argumentoval – a nepovedenou stavbu označil za kvalitní stavbu, která funguje pouze o něco hůře, a doposud známé cca 2,5násobné zvýšení nákladů stavby oproti soutěžním podmínkám prezentoval jako jen o něco dražší, než by měla být. Martin Rajniš je nepochybně charizmatickou osobností. Jeho přednášku v NTK v Praze, kterou jsem na podzim minulého roku absolvoval, zahájil obrazně řečeno slovy Každý příběh končí katastrofou. V případě Lesovny mám za to, že se to podařilo na 100 %. Kolik obdobně problematických staveb financovaných z veřejného rozpočtu unikne běžné pozornosti jen proto, že například nejsou dostatečně výtvarně provokativní, či je neprojektuje známý architekt? Poznámka na závěr Jako architektovi mi zcela jistě nepřísluší hodnotit urbanistickou, architektonickou stránku Lesovny, ta je věcí výtvarné licence autorů. Každý kolega bude mít pravděpodobně určitě odlišnou hladinu vidění. Komentuji proto pouze nepochybná, technicky a fyzikálně zdůvodnitelná tvrdá data a prokazatelně (ne)dosažené parametry stavby. ■

odborné posouzení článku:

Předmětem hodnocení je neobvyklá dřevostavba Lesovna na Flekačkách v Písku. Je určena jako kanceláře organizace Lesy města Písku s.r.o. a jako enviromentální informační centrum. Předmětnou stavbu jsem navštívil a při prohlídce jsem se nestačil divit. Hodnocení stavby autorem není nikterak nadsazené, je spíše zdrženlivé a smířlivé. V  článku není dostatečně popsáno značné množství vad z  hlediska bezpečnosti užívání stavby. Z  nešťastného výsledku nelze obviňovat pouze autora-architekta, ale podíleli se na něm také jak investor a všichni účastníci výstavby, tak i  stavební úřad a  všechny dotčené orgány a organizace, které se účastnily kolaudace stavby. Toto dílo představuje příkladný výtvor kolektivního nerespektování stavebního zákona a dalších právních předpisů regulujících vlastnosti staveb. Všem, kteří se zajímají o energeticky neúsporné stavby a stavby obsahující školácké vady, tuto stavbu doporučuji. Ing. Ladislav Bukovský, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby a zkoušení a diagnostiku staveb, znalec se specializací na technické obory různé, stavebnictví a projektování.

english synopsis The Story of a Timber House: the Forester´s House na Flekačkách – expert's opinion

It is one of the biggest public buildings so far built of timber in the Czech Republic. Unfortunately, it has become more of a pilot project and a kind of illustration for the wide professional audience – it is rather a wasted opportunity and misunderstanding of the knowledge we have about timber as an exceptional and in environmental terms fully renewable building material. It is also an encyclopaedia of infringements of virtually any and all rules governing structural protection of timber and general technical requirements and standards.

klíčová slova: dřevostavby, technické požadavky na stavbu

keywords: timber houses, building technical requirements

fotorepor táž v praxi věda a v ýzkum

text a foto Jakubtext Karlíček, A | grafické SATRA,podklady spol. s r.o. a

Tunelový komplex Blanka, aktuální stav k 15. březnu 2012 Výstavba tunelového komplexu Blanka, součásti severozápadního segmentu Městského okruhu v Praze, se posunula opět o něco blíže svému dokončení. I když byly zkráceny finanční prostředky na výstavbu, což ovlivňuje i termín dokončení stavby, který je posunut na rok 2014, práce pokračují poměrně intenzivním tempem. V uplynulém roce byly zcela dokončeny veškeré razičské práce, značným tempem rostou konstrukce tunelů a technologických center ve stavebních jámách v západní části stavby. Od Hradčanské ■ k portálu v Tróji probíhají dokončovací práce v tunelech, a byly také zahájeny montáže technologického vybavení v prvních montážních úsecích. Aktuální stav výstavby tunelu Blanka mapuje následující fotoreportáž. Informace o dění na staveništích lze nalézt na adrese www.tunelblanka.cz. ▼P  řed portálovou stěnou ražených tunelů navazují klenbové tunely na objekt technologického centra TGC1, do nějž je napojen vzduchotechnický kanál, kterým bude odváděn vzduch z tunelu do výdechového objektu v ulici Nad Octárnou. V technologickém centru je téměř dokončena úroveň tunelové části, v současnosti se budují stěny druhé úrovně nad dopravními tunely. Trasa Městského okruhu zde přechází do raženého úseku Brusnice dále k Prašnému mostu. Definitivní ostění severního tunelu je dokončeno v celém rozsahu. V jižním tunelu zbývá dokončit klenbu definitivního ostění v cca patnácti sekcích u portálu Myslbekova.

▲ Na staveništi Patočkova pokračuje výstavba hloubených tunelů mezi křižovatkou Malovanka a technologickým centrem TGC1. V prosinci roku 2011 byl obnoven provoz nad stropem tunelu, budovaném mezi zástavbou metodou podzemních konstrukčních stěn. Na snímku v pozadí je vidět provoz v části obnovené ulice Patočkova. V současnosti jsou budovány klenbové tunely, které navazují na objekt technologického centra TGC1. V severním tunelu (na snímku vpravo) zbývá dokončit klenbu u dilatačního dílu D15. V jižním tunelu se dokončuje spodní část dilatačního dílu D16 a klenba v rozsahu dilatačních dílů D12–D16. ▼N  a Prašném mostě pokračují práce na výstavbě hloubených tunelů hlavní trasy, vjezdové a výjezdové rampy, technologického centra TGC2 (umístěného mezi dopravními tunely) a podzemních garáží. Na obrázku je vidět dilatační díl PG2, kde byla dokončena betonáž stropu na celou šířku objektu. V současnosti pokračuje výstavba podzemních garáží nad tunely a technologickým centrem. V pozadí lze vidět navazující úsek dilatačního dílu SJ6 hloubených tunelů v ulici Milady Horákové. V prostoru dosud chybějících konstrukcí, mezi díly PG2 a SJ6, probíhal v loňském roce záchranný archeologický průzkum. Při hloubení stavební jámy bylo nalezeno 77 kostrových hrobů. Na základě nálezů šperků a keramiky bylo možné toto pohřebiště datovat do sklonku 9. století, respektive první poloviny 10. století.

60

stavebnictví 04/12

▲ Stavební jáma na Letné je již téměř beze zbytku zaplněna tunely hlavní trasy, rampami křižovatky U Vorlíků, technologickým centrem TGC3 a několikapodlažními garážemi. Zbývá dokončit 1.PP v dilatačním dílu G6 garáží a rampu vedoucí z garáží.

▲V   hloubených tunelech mezi Prašným mostem a Letnou probíhají dokončovací práce. Ty zahrnují především začišťování stěn a stropu tunelu a jejich nátěry, dále betonáž podkladních bloků pod odvodňovací žlábky a obrubníky, pokládku těchto prvků, instalaci chrániček do chodníků včetně osazování rámů protahovacích šachet. Zároveň jsou pokládány jednotlivé podkladní vrstvy vozovky. Na snímku jsou vidět chráničky v chodníku jižního tunelu na rozhraní staveb 0079 a 0080 u Špejcharu. ▼V   ražené strojovně vzduchotechniky již můžeme jen tušit, v jak rozlehlém podzemním objektu se nacházíme (na snímku na straně 22 se můžeme přesvědčit, jak vypadal stejný prostor v červenci roku 2011). Vnitřní konstrukce ve strojovně oddělují jednotlivé prostory pro přívod a odvod vzduchu. Na snímku je vidět napojení poloviny kanálu 04, který propojuje dopravní tunely a strojovnu, na prostor pro ventilátory. Klenbu rozlehlé kaverny lze z této úrovně vidět jen několika průhledy mezi konstrukcemi.

▲ V ulici Nad Královskou oborou jsou dokončena definitivní ostění dvou šachet, které budou propojovat výdechový a nasávací objekt s přívodními a odvodními kanály, ústícími do ražené strojovny vzduchotechniky. ▼ V dopravních tunelech úseku Královská obora probíhají dokončovací práce. Na snímku je zachycen jižní dvoupruhový tunel s dokončeným nátěrem stropu včetně zvýraznění signální zelenou barvou v místě tunelové propojky TP14 a výklenku pro skříň SOS. V místě se také pokládají obrubníky, odvodňovací žlábky a po instalaci kabelových chrániček se betonují chodníky. V Tróji navazují dokončovací práce nejen v dopravních tunelech, ale především v objektu technologického centra TGC6, kde byly zahájeny montáže technologií na prvních montážních úsecích. Podrobný článek o nejzajímavějších novinkách na stavbě tunelového komplexu Blanka, včetně nového Trojského mostu, je připravován do některého z letních čísel časopisu.

stavebnictví 04/12

61

podzemní stavby věda a v ýzkum v praxi

text Ing. Jiří Zápařka | grafické podklady SATRA, textspol. A | grafické s r.o., archiv podklady autora a

■ ▲ Obr. 1. Situace tunelu Blanka v severozápadní části Městského okruhu

Větrací systém tunelu Blanka Ing. Jiří Zápařka Vystudoval Vysoké učení technické v Brně. Od roku 1998 je externím spolupracovníkem společnosti SATRA, spol. s.r.o., v oboru větrání silničních tunelů. E-mail: [email protected]

Příspěvek se zabývá problematikou návrhu, realizace a uvedení do provozu u systému větrání tunelu Blanka. Popisuje základní požadavky, popis funkce systému a jeho částí, představuje závěry studie o využití filtrace odváděného vzduchu pomocí elektrostatických odlučovačů. Závěrem jsou zmíněny zkoušky větracího systému a jeho prvků před uvedením do provozu. Funkce a výběr systému větrání Silniční tunely jsou vybavovány větracím systémem ze dvou základních důvodů:

62

stavebnictví 04/12

■ při všech dopravních stavech musí zabránit akumulaci výfukových zplodin v prostoru tunelu; ■ musí zabránit šíření tepla, kouře a výparů při požáru nebo jiných mimořádných událostech, osobám v tunelu pak musí během této události zajistit cestu do bezpečí bez kouře a výparů. Pro dosažení těchto cílů existují dvě základní koncepce větrání: ■ podélné větrání, kdy je proudění vzduchu v tunelu zajištěno podélně s osou tunelu; ■ příčné větrání, kdy je čerstvý vzduch přiváděn zvláštním kanálem vedeným paralelně s tunelem a je zaústěn po určitých vzdálenostech do tunelu. Vzduch provětrává tunel příčně k ose tunelu a je odváděn do paralelního odvodního kanálu. O výběru systému větrání rozhoduje řada dalších okolností: ■ zda se jedná o tunel jednosměrný, nebo obousměrný; městský, nebo dálniční; bez sklonu, nebo s velkým podélným sklonem; ■ předpokládaná intenzita provozu, podíl těžkých nákladních vozidel z celkového počtu, výskyt dopravní kongesce, doprava nebezpečných nákladů tunelem; ■ místní požadavky na životní prostředí, které určují, zda je možné vypouštět znečištěný vzduch přímo z portálu, nebo ne; ■ zvláštní požadavky provozovatele nebo jiných dotčených orgánů; ■ místní meteorologické podmínky (vítr, teplota, tlak na portály tunelu); ■ v ýběr větracího systému ovlivňuje řadu dalších aspektů souvisejících úzce s projektem tunelu (strojovny, výdechy pro přívod a odvod vzduchu na povrchu, příčný řez, únikové cesty, elektrický příkon silového napájení).

▲ Obr. 2. Schéma větrání – provozní režim

Větrací systém tunelu Blanka Tunel Blanka se délkou 5,5 km řadí k  dlouhým tunelům. Kromě vjezdových a výjezdových portálů má také ve dvou místech obou tunelových těles, u křižovatky U Vorlíků a Na Prašném mostě, výjezd a nájezd. Předpokládaná intenzita dopravy je 30–50 000 vozů za 24 hodin, podíl osobní dopravy činí 95 % a podíl těžkých nákladních vozidel méně než 2 %. Koncepce větrání tunelu Blanka vznikala od druhé poloviny 90. let. V roce 1998 byla vybrána trasa varianty Blanka (další dvě posuzované varianty byly Hana přes Holešovice a Dana přes Dejvice) a stanovila se poloha strojoven Střešovice, Letná a Trója.

Provozní větrání Provozní větrání musí zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu a odvod výfukových zplodin. Motorová vozidla vypouštějí celou řadu polutantů, které škodí lidskému zdraví a životnímu prostředí, jako je oxid uhelnatý CO, oxidy dusíku NOx – skládající se z oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2 – dále potom pevné částice PM1-10, uhlovodíky včetně benzenu, olovo a příspěvek k fotochemickému smogu, jehož hlavní součást tvoří ozon a sekundární aerosoly. U  tunelu Blanka, vzhledem k  jednosměrnosti, během plynulého provozu projíždějící vozidla nasají vjezdovým portálem vlivem pístového efektu dostatečné množství čerstvého vzduchu. Za posledních 10–15 let se kvalita motorových vozidel na základě EURO 1–5 zlepšila na takovou úroveň, že by během plynulého provozu z hlediska vnitřního prostředí tunelu nebylo třeba nucené větrání vůbec provozovat. Výjimkou je dopravní stav kongesce, kdy se situace prudce změní, koncentrace znečištění začnou prudce narůstat a čerstvý vzduch je třeba přivádět nuceně.

▲ Obr. 3. Schéma větrání – provozní režim, ochrana portálu proti výnosu znečištěného vzduchu

stavebnictví 04/12

63

věda a v ýzkum v praxi

■

▲ Obr. 4. Schéma větrání – požární režim

▼ Obr. 5. Pohled na vstup do propojky do vedlejšího tunelu po levé straně, napravo skříň SOS (vizualizace)

64

stavebnictví 04/12

text A | grafické podklady a

Požadavkem Odboru životního prostředí hl. města Prahy bylo minimalizovat výnos znečištěného vzduchu z tunelu do předportálí křižovatky Malovanka. Při tomto režimu se ukazuje energeticky výhodné pomocí proudových ventilátorů snižovat průtok tunelem (za podmínky nepřekročení limitní koncentrace uvnitř tunelu) a tím snížit objem vzduchu, s nímž musí strojovny pracovat, vzhledem k  energetické náročnosti režimu ochrany portálu. Minimalizace výnosu z výjezdového portálu probíhá v prvním stupni odvodem a přívodem čerstvého vzduchu strojovnou Střešovice. Ve druhém stupni je systém schopen zajistit nasávání všemi portály. Strojovna Střešovice odvádí znečištěný vzduch jako v předchozím případě, čerstvý vzduch přivádí pouze v množství potřebném pro Severní troubu a  před výjezdovým portálem se znečištěný vzduch převádí do Jižní trouby a je odsáván strojovnou Střešovice z  Jižní trouby. Pro převod slouží převodní strojovna Malovanka a převodní klapky mezi tunely.

inzerce

Ochrana portálu

KERAMICKÉ STŘEŠNÍ TAŠKY BRAMAC

Řízení provozního větrání Při dosažení spínací hodnoty v  tunelu NO x = 10 mg, CO (počítaná) = 70 ppm, OP = 5.10 -3 /m bude zvýšen průtok v tunelu. Systém větrání je řešen jako podélný, s odsáváním. Mimo tunel, v oblasti křižovatky Malovanka, budou probíhat dvě kontinuální měření koncentrací NO x; NO; NO 2. Na základě těchto měření bude řízena úroveň ochrany podle zákona o  ochraně ovzduší, konkrétně NV 597/2006 Sb. Ten udává limitní koncentrace NO2: roční 40 µg/m3 a denní 200 µg/m 3. Vzhledem ke komplikovanosti tunelu s vjezdovými a výjezdovými rampami, odvodními, přívodními a  převodními strojovnami bylo třeba vypracovat model řízení, jenž hledá vždy energeticky nejméně náročné řešení, při kterém jsou splněny požadované podmínky. Byl také vytvořen model tunelu, na kterém budou algoritmy řízení prověřeny, než dojde k implementaci na skutečném díle.

Granát 11

Granát 13

Rubín 13

Topas 13

Smaragd

Opál

Posouzení využití filtrace Elektrostatické odlučovače se užívají přes devadesát let v různých průmyslových podobách. Jejich funkce spočívá ve třech základních krocích. Nejprve se pevné částice pomocí vysokého napětí ionizují. Tím se elektricky neutrální částice polarizují. Následně jsou zachyceny na opačně nabité elektrodě a odstraněny do zásobníku. V tunelech se začaly používat kvůli zlepšení viditelnosti. Odlučovače umístěné v by-passu paralelně s tunelem vracejí očištěný vzduch do tunelu. Následně začaly probíhat pokusy s využitím odlučovačů kvůli snížení imisního zatížení mimo tunel po způsobu spaloven. Oproti spalovnám se však filtruje vzduch o koncentraci o mnoho řádů nižší (musí splňovat PEL-přípustné expoziční limity v tunelu), což se ve výsledku projevuje nízkým efektem i přes vysokou účinnost vlastního odlučovače. U elektrostatických odlučovačů prachu se uvádí katalogová účinnost 85–95 %, zachycují částice PM 0,3–10 µm. Součástí studie se stalo nezávislé posouzení dopadu na imisní situaci PM10 v  okolí výdechu Octárna (strojovna Střešovice) předepsanou metodikou SYMOS (2007–2008) s  filtry a  bez nich. Při dopravní špičce došlo při použití odlučovačů k poklesu o 2–3 ng/m3 (tj. o 2–3 tisíciny µg/m3) primárního prachu oproti situaci bez odlučovačů prachu (ulice Sibeliova). Při započítání všech mobilních zdrojů znečištění (veškerá povrchová doprava) dosahuje koncentrace znečištění ve stejné oblasti

VÝJIMEČNÉ VLASTNOSTI KERAMICKÝCH TAŠEK BRAMAC: • tradiční střešní krytina • výroba z kvalitních surovin zajišťující přírodní půvab • široká nabídka příslušenství střešního systému, barevně a tvarově sladěná s krytinou • čtyři povrchové úpravy: režná, engoba, glazura, glazura TOP-LINE • 30-ti letá záruka na materiál • 15-ti letá záruka na funkčnost střešního systému www.bramac.cz

90x254 mm Bramac 2012 keramika p1 1

stavebnictví 04/12 14.3.2012 65

12:55:12

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

5 µg/m 3 primárního prachu. Použitím odlučovačů prachu čtrnáct hodin denně, 261 dní v roce, lze snížit negativní dopad na imisní koncentraci řádově o tisícinu, což je méně než chyba měření. Na celkové prašnosti se z větší míry podílí sekundární prašnost (až 90 %). Studie ve výsledku upřednostňuje oproti filtraci investice do údržby komunikací a častějšího mytí silnic a tunelů. Závěry týkající se pokusů s  využitím filtrace pro snížení koncentrace mimo tunel potvrzuje Norská veřejná správa silnic ve své hodnoticí zprávě. Podle ní při krátkodobých zkouškách v optimálních podmínkách vykazují elektrostatické odlučovače slibné výsledky. Měření před a za sběrnými deskami ukázala snížení podílu pevných částic o 80–95 %. Praktický efekt filtrace ovšem oproti těmto zkouškám, které vykazují garantovaný standardní výkon, není poznatelný ve střednědobém nebo dlouhodobém výhledu [1].

Požární větrání

■

▲ Obr. 6. Zkouška požární odolnosti hlavního ventilátoru ZVVZ – APH 2800 mm; 400 ºC. Začátek zkoušky. ▼ Obr. 7. Ventilátor během zkoušky

Tunel je součástí Městského okruhu a během provozu je nutné počítat s výskytem dopravní kongesce. Tento stav klade zvláštní požadavky na větrací systém v  požárním režimu. Pokud by za takového dopravního stavu nastal požár, pak by běžně používaný způsob podélného odvětrání kouře pomocí proudových ventilátorů, který je použit v dálničních tunelech jako Panenská, Klimkovice, Cholupice nebo Lochkov, ohrozil osoby ve vozidlech za požárem ve směru jízdy. Při přirozeném proudění v tunelu 2–3 m/s a tím i šíření kouře hrozí při rychlosti vozidel pod 10 km/hod riziko, že budou zasažena kouřem. První návrh vycházel z příčného odvodu kouře kanálem po celé délce tunelu. V hloubených úsecích se však tato koncepce ukázala jako neprůchodná z důvodu křížení s inženýrskými sítěmi a trasou metra A. Náhradní variantou bylo doplnění dvou strojoven: Špejchar a Prašný most, výlučně pro odvod kouře tak, aby mezi místy odvodu byla doporučovaná vzdálenost 400–600 m. V ražených úsecích, vzhledem k technické chodbě pod vozovkou, je spodní klenba, vyklenuta tak, že v ní vznikl prostor na kanál pro odvod kouře. Oproti kanálu v  klenbě tunelu má toto řešení výhody v  tom, že nezmenšuje volný příčný řez tunelu, jenž hraje velkou roli v  prvních minutách požáru. Větší prostor představuje nižší výchozí rychlost při požáru, protože ve větším profilu se projevuje pístový efekt méně. To je při požáru pozitivní jev, protože kouř, kromě toho, že má více prostoru, bude mít při nižších rychlostech větší pravděpodobnost šíření pod klenbou tunelu. U vozovky tak během prvních minut zůstane nezakouřená vrstva, jež umožní osobám opustit vozidla a  utéci přes propojky do vedlejšího tunelu. Propojky se nacházejí každých přibližně 200 –250 m a jsou značeny příčným zeleným pruhem. Tunelové propojky budou využívány pro únik osob z tunelové trouby, kde hoří, do tunelové nezasažené trouby. Výměna je navržena tak, aby se přetlak v propojce vůči tunelu, kde hoří, pohyboval mezi 30–50 Pa. K tomu slouží přetlakové klapky umístěné nad dveřmi.

Řízení požárního větrání U  městských tunelů je nutné zvolit způsob odvětrání kouře, který prodlouží čas k evakuaci i osobám, za požárem, ve směru podélného proudění vzduchu v  tunelu. Toho lze dosáhnout udržováním nízké rychlosti proudění, ale pouze za cenu snížení úrovně bezpečí pro osoby na straně před požárem, protože při

66

stavebnictví 04/12

▲ Obr. 8. Zkouška požární odolnosti uzávěru Trox

nízkých rychlostech se kouř šíří proti směru jízdy nad zablokovaná vozidla. Kouřová vlečka se šíří pod stropem tunelu oběma směry. Při rychlostech podélného proudění v tunelu obvykle do 2 m/s se kouř často šíří u stropu ve vrstvě, jasně oddělené od čistého, nezakouřeného prostoru u  vozovky. Režim požárního větrání se proto dělí do dvou fází. V první fázi je cílem vytvořit v zasaženém tunelu optimální podmínky pro stratifikaci, a to po co nejdelší dobu, pomocí udržování rychlosti podélného proudění 1,2 m/s. V nezasaženém tunelu se zajistí proudění ve stejném směru jako v zasaženém tunelu, aby se zabránilo nasátí kouře do nezasaženého tunelu. Kouř je stropem tunelu se vzrůstající vzdáleností od požáru více a  více ochlazován, až se vlivem ztráty vztlaku začne míchat do čistého vzduchu nasávaného směrem k požáru a následně zakouří celý profil. Tomu je možné zabránit zvýšením rychlosti proudění na tzv. kritickou rychlost u krit. Tu je pak třeba udržovat, aby se kouř šířil od požáru pouze jedním směrem.

Zkoušky Ventilátory budou svým provedením, výkonnostními a kvalitativními parametry před montáží a po ní v souladu dle požadavků a předpisů: ČSN EN 12101-3 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a  tepla. Všechna zařízení, jež jsou součástí systému větrání, musí splňovat požadavky podle funkce v rámci systému (hlavní ventilátory, proudové ventilátory, klapky, uzávěry, napájení). Po instalaci a zapojení jednotlivých zařízení probíhají individuální zkoušky. Po funkčních zkouškách a zprovoznění řídicího systému lze přistoupit ke komplexním zkouškám návazností s dalšími soubory.

▲ Obr. 9. Mobilní ventilátor při komplexních zkouškách umožní nastavení počátečních podmínek scénářů potřebných k prověření větracího systému

Zkoušky požárního režimu je nutné provést před otevřením tunelu do provozu. Provozní režim však lze plně odzkoušet až po zprovoznění, během zkušebního provozu. ■ Použitá literatura: [1] Henning, J.E.: The Efficiency of Particle Cleaning in Norwegian Tunnels, June 1997, Roads and Traffics Authority of New South Wales, Australia (Silniční a dopravní úřad Nového Jižního Walesu v Norsku), aurotizovala Norwegian Public Roads Administration (Norská veřejná správa silnic).

english synopsis Ventilation System of the Road Tunnel Blanka

The article describes ventilation system of the tunnel. It describes in detail the design and implementation of such a system and its parts, as well as putting the system into operation. Conclusions of the study on electrostatic precipitators are described as well. Tests of the system and its parts before putting the system into operation are listed in the article too.

klíčová slova: větrání městského silničního tunelu, provozní větrání, emise z portálu, filtrace vzduchu, elektrostatické odlučovače, požární větrání, zkoušky před uvedením do provozu

keywords: ventilation of urban road tunnel, operational ventilation, portal emissions, air filtration, electrostatic precipitators, smoke control, testing before opening for operation

inzerce

stavebnictví 04/12

67

interview

text Hana Dušková | grafické podklady SVPS v ČR

Liberalizace trhu s energiemi z pozice velkých průmyslových spotřebitelů v ČR Ceny elektrické energie pro průmysl v ČR patří v současné době k nejvyšším v Evropě. Co je třeba podniknout pro zlepšení této pozice? Jak může český průmysl čelit světové i evropské konkurenci? Názory Sdružení velkých průmyslových spotřebitelů v ČR v následujícím rozhovoru prezentuje Ing. Roman Blažíček, jednatel společnosti LASSELSBERGER, s.r.o. Jak hodnotíte z pozice představitele společnosti, která je jako výrobce keramických obkladových materiálů a dlažeb významným průmyslovým spotřebitelem energie, současnou situaci v oblasti cen dodávaných energií? Cena elektrické energie v  ČR je v současné době pro energeticky náročný průmysl velmi vysoká, dalo by se říci, že nejdražší na světě. Velcí průmysloví spotřebitelé energie očekávali, že liberalizace trhu s elektřinou – jako nástroj k naplnění lisabonské strategie, která si vytkla za cíl vytvořit v Evropské unii do roku 2010 nejdynamičtější a  nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku světa, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření kvalitnějších pracovních příležitostí a s větší sociální soudržností – naopak povede ke snížení celkových nákladů na energie. Předpokládali, že bezpečnost dodávek a snížení cen elektřiny a plynu bude působením konkurence v energetických odvětvích směřovat k rozvoji trhu s energiemi, že regulované služby budou zajišťovat bezpečnost dodávek za přijatelnou cenu a  že odpovídající právní předpisy budou nástrojem pro vytvoření nediskriminačního prostředí. Lisabonská smlouva, definující budoucí směry evropské energetické politiky, byla v  oblasti energetiky historicky vyhlídkou na zlepšení situace. Stanovila jednotlivé cíle jak v rámci problematiky vnitřního trhu, tak v  rámci bezpečnosti dodávek v EU, podpory úspor energie, ener-

68

stavebnictví 04/12

getické účinnosti a rozvoje nových a  obnovitelných energetických zdrojů. Postupně se však objevovala určitá negativa. Do cen elektrické energie se začala zásadním způsobem promítat zejména opatření na snižování emisí skleníkových plynů, stanovená v rámci evropské politiky klimatických změn, reagující na tezi oteplování planety. Jak tuto problematiku vnímáte? Jak se projevila politika klimatických změn v cenách energie v rámci EU? Názory na tuto oblast klimatických změn nejsou jednotné. Jisté však je, že důsledkem evropské politiky klimatických změn došlo v zemích Evropské unie ke zvýšení ceny elektrické energie oproti cenám jinde ve světě až o jednu třetinu. Přitom je známo, že podíl zemí Evropské unie je – včetně ohledu na významnou průmyslovou kapacitu EU – v rámci světové produkce skleníkových plynů pouze 13 %. Ostatní země světa politiku klimatických změn nepřijaly a  v  rámci emisí skleníkových plynů de facto nemají nastaveny žádné limity. Celou problematiku tedy nelze vyřešit pouze úspornými opatřeními v rámci Evropy. Je proto třeba postupovat uvážlivě, nikoliv extremisticky. Závazky v  rámci politiky klimatických změn se v  oblasti průmyslové výroby EU začínají projevovat zejména zhoršením pozice na celosvětovém trhu. Firmám orientovaným na export významně klesá konkurenceschopnost.

▲ Ing. Roman Blažíček, jednatel společnosti LASSELSBERGER, s.r.o.

V této souvislosti je třeba upozornit také na skutečnost, která se týká většiny výrob, jejichž produkce je uplatňována na globálním trhu. Začíná docházet k situacím, kdy zejména nadnárodní majitelé přesouvají výrobu mimo Evropskou unii, tedy do zemí s nižšími náklady. Důsledkem tohoto procesu je tzv. carbon leakage (únik uhlíku). Pokud se totiž výroba přesune do zemí, které politiku klimatických změn nepodporují, emise skleníkových

plynů vzrostou. Výsledek bude tedy z hlediska cíle omezování emisí kontraproduktivní a současně způsobí zásadní škody vlastní ekonomice. Tyto záměry nemají smysl, pokud nejsou podporovány všemi vyspělými zeměmi světa. Opatření v oblasti snižování dopadů změny klimatu začala v posledních letech také významně ovlivňovat ceny elektrické energie v ČR. Jaký máte v tom-

Prices - Euro, total

Vliv politiky klimatických změn

200

podpora OZE

EU ETS – cena povolenky

150

100

50

EU

CZ

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2005 2006 2007 2008 2009 2009 2010 2011

6

▲ Graf 1. Vliv politiky klimatických změn na ceny energie

0,16 0,14 0,12 Euro/kWh

EU: 1995=100%; CZ: 2001=100%

250 250

0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Německo (včetně východního)

EU (27 států)

Rakousko

Česká republika

▲ Graf 2. Ceny elektřiny pro průmysl

to směru názor na současnou situaci? Politika klimatických změn stanovila, že do roku 2020 by mělo být v  rámci celé EU dosaženo 20% podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie, přičemž závazky jednotlivých členských zemí jsou stanoveny odlišně. Pro Českou republiku tento cílový podíl obnovitelné energie činí 13 %. Přijaté zákony, jež mají motivovat in-

vestory k výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jsou zároveň spojeny s náklady, které se následně přenášejí na všechny spotřebitele elektrické energie. Výše těchto nákladů, kterými se financuje podpora z obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE), dosahuje v  ČR druhých nejvyšších hodnot a pro energeticky náročný průmysl jsou nastaveny vůbec nejvýše v  Evropě. Vlivem příspěvků na politiku klimatických

7 7 stoupá 77 cena elektřiny o 5–7 % změn ročně. Navíc existuje také potenciální riziko zavedení plateb na podporu OZE i do plynárenství. Jaké složky v  současné době tvoří cenu elektrické energie v ČR? Jaké faktory ovlivňují cenu energie nejvíce? Výsledná cena dodávané elektrické energie se skládá ze dvou základních částí. Konkrétně ze složky regu-

lované Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a  z  neregulované složky dané smluvním vztahem mezi dodavatelem a odběratelem. V rámci výsledné ceny je připočítána daň z elektrické energie a daň z přidané hodnoty. K neregulovaným složkám konečné ceny energie patří cena vlastního média. Ta závisí na nabídce jednotlivých obchodníků s elektřinou, přičemž cena za dodávku elektřiny se odvozuje od ceny na energetické burze. Mezi regulované složky ceny energie patří všechny činnosti spojené s  dopravou elektřiny od výrobce prostřednictvím přenosové a distribuční soustavy až ke konečnému spotřebiteli – tedy distribuce, činnost operátora trhu, systémové služby. K regulovaným složkám ceny energie náleží také zmiňované krytí nákladů spojených s podporovanými zdroji energie (na základě zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby obnovitelných zdrojů, a  energetického zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tento podíl podporovaných zdrojů na celkové regulované ceně se velmi rychle zvyšuje. Pokud v roce 2006 činil cca 2 %, v roce 2011 již zaujímal významnou částku 30 % z ceny komodity – což představuje například každoroční výstavbu jedné nové moderní výrobní linky s  energetickou úsporou 20 %. V roce 2011 spotřebitelé zaplatili za 1 MWh částku 370 Kč, v roce 2012 je již patrný nárůst na 420 Kč. Vývoj cen dodávaných energií tedy není zásadním způsobem ovlivňován cenou vlastní elektrické energie, ale poplatky souvisejícími s OZE. Můžete pro představu uvést konkrétnější údaj, kolik činil příspěvek na podporované zdroje energie za uplynulý rok v rámci vaší firmy?

inzerce

stavebnictví 04/12

69

Vývoj průmyslové výroby v ČR Skutečnost

Předpověď

25

Předpovědi dalšího vývoje jsou spíše pesimistické

20 15 10 5 0

namika růstu regulované složky cen -5

-10

-15 -20

V roce 2009 propadla průmyslová výroba o více než 20%, z toho některé obory až o 40%

Růst cen regulovaných služeb - elektřina

-25 -30 1/01

5/02

9/03

1/05

5/06

8/07

12/08

8 4/10

8/11

12/12

Při naší spotřebě elektrické energie znamená částka 420 Kč za 1 MWh roční příspěvek cca 50 milionů Kč. V loňském roce tento příspěvek činil cca 40 milionů Kč. Za dva roky tedy celkem zaplatíme 90 milionů Kč na podporu OZE. To znamená čistý odtok peněz, které průmysl dává tomu, kdo vytvořil podnikatelský záměr na výrobu elektrické energie z OZE. Místo toho, aby například investoval do řešení problematiky úspor energií a  tuto částku vložil do zateplování nebo nových technologií, které by byly výrazně šetrnější na spotřebu – ať už plynu, nebo elektrické energie. Příslušná motivace by měla být zaměřena na stranu spotřebitelů.

▲ Graf 3. Vývoj průmyslové výroby v ČR, pozn.: meziroční reálný růst průmyslové výroby (%) Podpora OZE je na úrovni cca 30% ceny komodity Jedná se o nejrychleji rostoucí složku ceny elektřiny

P''#'' 800,00 D''#'' 700,00

O''#'' růstu regulovaných cen síťových služeb = 600,00 Dynamika

2,8%/rok

% JK

Kč/MWh

8''#'' 500,00 ?''#'' 400,00 C''#'' 300,00 &''#'' 200,00 $''#'' 100,00

2006

2007 '#'' 0

2006 &''O

2008

2007 &''D

2009

2008 &''P

Průmerná cena reg.služeb Průměrná cena reg. služeb

2010

2009 &''7

2011

2010 &'$'

2011 &'$$

11 Průmerná cena reg.služeb bez podpory OZE a KVET Průměrná cena reg. služeb bez podpory OZE a KVET

▲ Graf 4. Dynamika růstu regulované složky ceny elektrické energie v ČR

Země Francie Německo

Náklady na podporu OZE (eur/MWh)

Úlevy průmyslu (2011)

7,5

0,5 % z GVA

35,3

0,5 % z GVA

Belgie

7,6

cca 50 %

Dánsko

8,0

snížená taxa

SR

8,3

0

14,8

0

ČR ▲ Tab.

1. Náklady na podporu OZE a úlevy průmyslu ve vybraných zemích EU (stav v roce 2011)

Jak řeší situaci v oblasti politiky klimatických změn ostatní země Evropské unie? Všechny země EU sice přijaly vůči politice klimatických změn podobné závazky, ovšem realizace v rámci jednotlivých zemí a příslušné právní předpisy jsou již nastaveny individuálně. Evropské sdružení průmyslových odběratelů energie (IFIEC EUROPE) zpracovalo výsledky zjišťování úrovně podpory OZE v jednotlivých členských státech, z nichž vyplývá, že v roce 2011 byl v porovnání s ČR vyšší příspěvek na OZE pouze v Německu. Ve zbývajících státech je hodnota tohoto příspěvku maximálně poloviční. Pro energeticky náročný průmysl mají navíc ostatní státy významné úlevy. Platba na OZE se různými způsoby snížila – většinou na cca 0,5 eur/MWh (Německo), nebo je zastropována na určitou absolutní výši (Francie), či je hrazena přímo ze státního rozpočtu (Nizozemsko). Tímto stavem, kdy ostatní výrobci v Evropě nemají nastaveny stejné podmínky, je tedy bezprostředně ohrožena konkurenceschopnost české ekonomiky. Z tohoto důvodu pokládám za nezbytné srovnání podmínek pro český průmysl s jeho zahraniční konkurencí.

Výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 420,05 Odvětví Celkem Chemie Hutnictví Papírenství Automobily Teplárny Ostatní Počet respondentů 57 9 4 4 17 6 17 Fiktivní zisk 2010/2011 (Kč) 31 473 378 468 4 217 908 043 –203 039 404 1 714 218 348 13 985 852 859 168 876 619 11 590 462 004 Navýšení nákladů za OZE (Kč) 4 408 931 461 1 186 327 713 948 259 011 437 906 982 548 879 713 18 626 056 1 268 931 985 Procento poklesu zisku 14,01 % 28,13 % -464,97 % 25,55 % 3,92 % 11,03 % 10,95 % ▲ Tab.

70

2. Vliv nákladů na OZE na jednotlivá průmyslová odvětví v roce 2012

stavebnictví 04/12

Která odvětví českého průmyslu současný stav nerovných podmínek v  oblasti závazků vůči politice klimatických změn nejvíce postihuje? Je třeba si uvědomit, že většina energeticky náročných průmyslových odvětví působí na komoditním trhu. Nejvíce citlivý na zvyšování nákladů na podporu OZE je průmysl chemický, hutnický, papírenský, sklářský, keramický a průmysl stavebních hmot.

možnosti plátců dotací (obyvatelstva, státního rozpočtu, podnikatelů) a konkurenceschopnost průmyslu. Podpora OZE by měla být časově omezena až do doby dosažení jejich konkurenceschopnosti s ostatními druhy paliv. U fotovoltaických elektráren (FVE) by tento postup býval ušetřil 500 mld. Kč. Úkoly v rámci plnění závazků EU je třeba nastavit jako maximální cíl, kterého bude dosaženo nejdříve ve stanoveném termínu (tedy v roce 2020).

Jaké změny byly v rámci zlepšení pozice českého průmyslu v tomto směru očekávány od nového zákona o podpoře výroby obnovitelných zdrojů energie? K  tomu, aby byly nastaveny podmínky srovnatelné s konkurencí, je třeba omezit výdaje průmyslu na pokrytí nákladů na OZE. Ochrana průmyslu by měla být stejná jako ve vyspělých státech – jak pro udržení růstu HDP, tak životní úrovně obyvatel. Je třeba, aby Národní akční plán MPO v rámci řízení plnění závazků ČR vůči EU v oblasti podpory OZE respektoval omezené ekonomické

Přinese tedy podle vašeho názoru v březnu schválený zákon určitá pozitiva v  rámci řešení zmiňovaných negativních dopadů na spotřebitele energie? Umožní nastavit optimální podmínky pro český průmysl? Zákon přináší pozitivní i  negativní stránky. Pozitivní je, že umožní podporu OZE pro spotřebitele určitým způsobem limitovat. K nastavení její výše bude přistupováno diferencovaně podle daných kritérií, stanovených regulačními zásadami ERÚ. Zásadní změnou je i  to, že míra plnění závazků ČR vůči EU

v oblasti OZE bude řízena prostřednictvím Národního akčního plánu MPO, nikoliv trhem. Budou tedy poskytnuty nástroje nutné k tomu, aby šlo například zabránit opakování nedávné situace v oblasti neúměrně vysokých podpor na výstavbu fotovoltaických elektráren, jejichž realizace v  čase byla naprosto chybně zvolena. Na druhou stranu však zákon zavádí zcela nový poplatek na podporu OZE v rámci výroby biometanu, jenž může v budoucnu negativně ovlivnit také ceny v oblasti plynárenství. Sdružení velkých průmyslových spotřebitelů energie v ČR (SVSE) vidí v rámci nového zákona o podpoře obnovitelných zdrojů příležitost k postupnému vytvoření nového modelu, který je srovnatelný se zahraniční konkurencí. Navrhuje, aby ERÚ stanovil podobné limity platby na OZE, které jsou na úrovni ostatních zemí EU. Jako vhodný způsob se jeví odstupňování plateb v pásmech podle výše spotřeby. Odběratel postupně "projde" jednotlivá pásma s příslušnou sazbou, celková platba by pak byla součtem těchto položek.

Výhodou tohoto modelu je administrativní jednoduchost a rovněž to, že nevznikají ostré přechody. Úroveň platby v počátečním pásmu by měla být zakonzervována na úrovni roku 2012, tj. cca 420 Kč/MWh. Nutno podotknout, že stanovení vhodného způsobu je plně v kompetenci ERÚ. Náš návrh je jen jednou z možností. V každém případě se na konstrukci systému úlev budeme ochotně podílet. Na hrazení nákladů na podporu OZE by se pak měl podílet stát ze svého rozpočtu využitím části výnosů aukčního prodeje emisních povolenek určených pro tyto účely. Průmysl potřebuje ochránit především svoji konkurenceschopnost a zabránit jeho neúměrně rostoucímu zatěžování. ČR není nejsilnější ekonomikou v Evropě, tudíž bychom neměli být ani těmi, kteří přispívají nejvíce. Je třeba investovat především do nových technologií, bez kterých není možné udržet potřebnou produktivitu a efektivitu výroby. Vždyť průmysl tvoří téměř 40 % zaměstnanosti obyvatelstva v této zemi. ■

inzerce

Originální komín Schiedel za vynikající cenu Chcete si dopřávat romantické chvíle u rozpáleného krbu nebo kamen? Každý, kdo touží po sálavém teplu živého ohně přímo v domácnosti, může nyní získat prémiový komínový systém za exkluzivně nízkou cenu. Univerzální komín od největšího evropského výrobce s nadstandardní zárukou koupíte již za 22 400 Kč ve všech kvalitních stavebninách.

na veškeré spotřebiče kromě kondenzačních. UNI*** PLUS je stylově ukončen nerezovou krycí deskou a prvky v imitaci cihly. Záruka na tento prémiový komín činí plných 30 let. Celý komín na jediné nevratné paletě Součástí balení UNI*** PLUS KOMPLET je kompletní příslušenství od

ústí komínu až po jeho zakončení, stejně jako podrobný montážní návod. Unikátní komínovou sadu si odvezete na jediné nevratné paletě. Kromě třísložkového komína s keramickou vložkou odolnou vůči vlhkosti a vyhoření obsahuje balení od 1. března také zajímavý bonus – kupon na odběr napojovacího dílu pro připojení spotřebiče zcela zdarma. Více informací o unikátní komínové sadě Schiedel UNI*** PLUS KOMPLET naleznete na stránkách www.schiedel.cz.

Špičkový komínový systém Schiedel UNI*** PLUS lze nyní pořídit extrémně výhodně. Komín o průměru 160 mm získáte za pouhých 22 400 Kč bez DPH. Univerzální komínový systém připojíte

stavebnictví 04/12

71

inzerce

Masivní střecha pro celoroční pohodlí Střešní systém z materiálu Ytong a Ytong Multipor

Zájem o masivní střechy, které výrazně přispívají k příjemnému bydlení, roste a ten, kdo se pro takovou střechu rozhodne, nemusí klestit žádné vlastní a nevyzkoušené cesty. Dlouhodobě nejvyvinutější systém masivních střech nabízí společnost Xella. Jeho základem byly a i dnes jsou stropní dílce Ytong. Pro jejich montáž platí všechny přednosti známé pro pórobetonový systém Ytong, tzn. jednoduché řešení detailů a rychlost výstavby. Nový impulz Nový impulz dostaly masivní střechy poté, co Xella uvedla na trh pórobetonové tepelněizolační desky Ytong Multipor. Ty se „lepí“ na nosné dílce shora, tedy z venkovní strany. Tento krok dál

zásadně zbrzdí nežádoucí toky tepla střechou ven (v zimě) či dovnitř (v létě). Především se však zesílí tepelně akumulační potenciál vnitřních masivních dílců. Velké množství tepla (v létě pak „chladu“), které dílce pojmou, je tak plně využito pro ustálení příjemné vnitřní teploty. Podle střechařských pravidel se na desky Ytong Multipor dává pojistná hydroizolace (ta se někdy klade na kontralatě), následují latě a nakonec krytina, v zásadě libovolná. Jde v podstatě o difúzně otevřenou střechu. Teplotní chování lehké a masivní střechy Tradiční lehké střechy jsou tvořeny z izolace, většinou z minerální vlny, a nosných dřevěných trámů; z interiérové strany je pohledová deska. Navrhují se tak, aby vedly co nejméně teplo. Postupující teplotní vlna – ať kladná nebo záporná – však kvůli malé hustotě prostředí rychle ohřívá či chladí místa, kterými postupuje. V případě těžké, tj. masivní střechy, teplotní vlna také ohřívá či chladí místa, kterými postupuje, avšak protože těžký materiál střechy má velkou tepelnou kapacitu, trvá ohřev daného místa i celé střechy až několikanásobně déle. To přispívá k dalšímu zbrzdění a útlumu teplotní vlny. Lze to shrnout tak, že teplotní vlna postupuje v lehké střeše mnohem rychleji než v masivní, v níž vlna spotřebuje velkou část své energie na ohřev těžké hmoty, což ji významně vyčerpává a „zdržuje“.

teplota (°C)

úhel dopadu ve stupních

6

8

10 12 14 16 denní čas v hod.

18 20 22

▲ Obr. 1. Celodenní průběh úhlu dopadu slunečního záření na střechu se sklonem 45° orientovanou na sever, východ, západ a jih ke dni 30. června.

72

60

30 20 10 0

0

10

20

30

40 50 60 čas (hod)

vnitřní povrch 4

stavebnictví 04/12

Časový průběh povrchových teplot stěny

40

Sklon střechy 45°; orientace: sever, východ, jih, západ

sever východ jih západ

Slabá místa běžných střech Ukážeme si je na letních teplotních extrémech, které jsou většinou nejvíc nepříjemné. Za extrémních mrazů je situace podobná, s tím, že tepelné izolace vykazují v mrazech lepší vlastnosti.

Časový průběh povrchových teplot stěny

Úhel dopadu slunečního záření na střešní plochu 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Reálné teplotní podmínky střech Střecha je nejen teplotně nejvíce exponovanou částí obálky budovy, ale zaujímá také její podstatnou část; u domů typu bungalov převyšuje často plochu obvodových stěn. Vliv střechy na vnitřní teplotu tedy nelze přehlížet. K tomu je třeba dodat, že třeba v létě bývá osluněna nejen jižně, východně a západně orientovaná střecha. Při sklonu 45° je to i severní střecha, a to dokonce po celou dobu, kdy je slunce nad obzorem. Ukazuje to graf na obr. 1. Z výpočtů [1] i zkušeností plyne, že se na přímém slunci může střešní krytina rozpálit až k teplotě 70 °C (a sálat tak na izolaci podle Stefanova – Boltzmannova zákona tok 800 W/m2!). Naopak v zimě při jasné noční obloze se střešní krytina může ochladit hluboko pod teplotu vzduchu. Při teplotě –10 °C by stejně teplá střecha sálala teplo s intenzitou 272 W/m2. Pokud střecha tentýž energetický výkon nepřijme, nutně se musí ochladit. To nastává u silně izolovaných střech, kdy střecha není ohřívána zevnitř, a tehdy, je-li bezvětří (přestup tepla ze vzduchu do střechy je malý) a jasná obloha (záření oblohy má velmi nízkou teplotu). Pak může teplota povrchu střechy klesnout k cca –20 °C, kdy je její vlastní záření už jen ca 233 W/m2.

teplota (°C)

Střecha je na domech nejvíce zatěžována extrémními teplotami. V létě se může na slunci rozpálit až k 70 °C, v zimě zase ochladit o desítku i více stupňů pod teplotu vzduchu. Pro celoroční příjemné bydlení je vhodná těžká, masivní střecha s vysokou schopností akumulovat teplo i chlad. Typicky ji vídáme v horkém podnebném pásmu. V našich podmínkách je doplněna silnou tepelnou izolací.

70

80

90

venkovní povrch

▲ Obr. 2. Teplotní odezva masivní střechy Ytong, z panelů Ytong tloušťky 200 mm a desek izolace Ytong Multipor také o tloušťce 200 mm, na teplotní zátěž v podobě harmonického střídání venkovní povrchové teploty. Venkovní povrch střechy je harmonicky ohříván s periodou 24 hod. a amplitudou 10 °C (červená křivka); modrá křivka představuje odezvu na vnitřní straně. Fázový posun je 14 h 24 min; útlum A1 /A2 = 60.

40 20 0

0

10

20

30

40 50 60 čas (hod)

vnitřní povrch

70

80

90

venkovní povrch

▲ Obr. 3. Teplotní odezva masivní střechy Ytong z grafu na obr. 2 na náhlý nárůst průměrné venkovní teploty z 20 °C na 32,5 °C a teplotní amplitudy z 10 °C na 17,5 °C. Fázový posun je 14 h 24 min; útlum A1/A2 = 60. Za 4 dny po nástupu uvedených tropických veder vzroste vnitřní teplota z 20 °C jen na 27 °C.

Je-li horkému dni vystavena lehká střecha, potom se od rozpálené krytiny rychle ohřeje povrch izolace a vznikne jakási „teplá fronta“, která se šíří izolací dovnitř. Jejímu šíření brání hlavně nízká tepelná vodivost izolace, která brzdí difúzi tepla. Nikoliv fakt, že by izolace ve větší míře pohlcovala šířící se teplo. Lehká vzdušná izolace má navíc vlastnost, že se v ní teplo šíří částečně sáláním a že jeho podíl s teplotou roste. To způsobuje citelnou teplotní závislost její celkové tepelné vodivosti λ. Ukazuje to tab. 1. Má-li vzdušná izolace při teplotě +2,5 °C součinitel tepelné vodivosti λ = 0,036 W/(mK), pak při teplotě 70 °C je to už λ = 0,052 W/(mK). Čím je venku vyšší teplota a čím víc a déle svítí slunce, tím hůře střecha chrání. Etablované výpočty pracující s ustálenými podmínkami přehlížejí i jinou podstatnou věc. Šíří-li se teplo vzduchopropustnou izolací, (například minerální vatou), musí se v ní při změně teploty šířit teplo i prouděním s tím, jak se v ní rozpíná či stlačuje vzduch. To může vysvětlit i nečekané výsledky srovnávacích testů na skutečných stavbách, které pod dohledem evropské instituce NORMAPME provedla přední evropská pracoviště zabývající se stavební fyzikou [2]. Ani velmi silná tepelná izolace z minerální vaty se v neustálených podmínkách neprosadila před mnohem tenčími, ale vzduchotěsnými fóliovými izolacemi. Výhody masivní střechy Masivní střechy a zejména systémové masivní střechy Ytong/Ytong Multipor všechny uvedené nepříjemnosti lehkých střech řeší. Základem je jejich vysoký tepelně absorpční neboli akumulační účinek. I při extrémních venkovních teplotních změnách prochází izolací Ytong Multipor jen velmi malý difúzní tok tepla – totožný s ustálenými hodnotami pro běžné izolace. Ovšem bez nevítaného příspěvku proudění a s tím, že cca 3× hustší izolant Ytong Multipor akumuluje 3× více tepla. Také teplo, které doputuje do masivních panelů, je jimi v prvé řadě účinTeplota v °C λ, W/(mK)

–15 0,0329

–10 0,0339

0 0,0356

ně akumulováno; akumulační schopnost masivních panelů Ytong je ca 15× větší než u minerální vlny a ca 40× větší než u pěnového polystyré4. Masivní střešní konstrukce z panelů Ytong a izolace Ytong Multipor s dokonalýnu. Akumulace při- ▲ Omibr.izolačními parametry a optimální tepelnou akumulací spívá k podstatnému utlumení venkovních teplotních změn, z 20 °C jen na 27 °C. Ve všech případech jsme pro jednoduchost neuvakteré se projeví na vnitřním povrchu. Teplotní odezvu masivní střechy Ytong, žovali vliv větrání a odlišných tepelných sestavené z panelů Ytong tloušťky parametrů otvorových výplní. 200 mm a stejně silných desek izolace Ytong Multipor, na teplotní zátěž Úspory za vytápění a chlazení v podobě harmonického střídání ven- Vysoká a dlouho trvající stabilita vnitřní kovní povrchové teploty ukazuje graf na teploty, která je u domů postavených obr. 2. Je z něj patrné, že se odezva na z těžkých stěn a zejména těžkých střech vnitřní straně projeví až za cca 14 ho- typická, významně přispívá k úsporám din po spuštění zátěže s maximem na energie za vytápění a chlazení. Je-li průměrná, 24hodinová denní teplota mezi úrovni jen 1/60 venkovní amplitudy. Pro porovnání: stejně silná vrstva izo- 15 až 25 °C, není většinou třeba tyto lace minerální vlny, která reprezentuje domy vytápět ani chladit, i když denlehkou střechu s o dost vyšší, výpo- ní extrémy vzrostou nad 30 °C nebo čtovou tepelnou izolací, má za stejných spadnou pod 10 °C. Stejně tak mohou podmínek odezvu cca jen za 8 hodin bez temperování přečkat i několikadens maximem na úrovni 30 % venkovní ní extrémní výkyv průměrné celodenní teploty. amplitudy. Graf na obr. 3 ukazuje extrémní, avšak reálný případ, kdy průměrná denní tep- Závěr lota venkovního povrchu střechy vzros- Masivní střecha systému stropních te v období veder na 32,5 °C s nočním panelů Ytong / izolace Ytong Multiminimem 15 °C a denním maximem por je vítaným produktem, který zpes+50 °C, kdy je střecha rozpálená slun- třil běžně dostupnou nabídku na trhu cem. Výchozí stav je stejná vnitřní a stej- v České republice o masivní typ střená průměrná venkovní teplota na úrovni chy s výjimečnými užitnými vlastnost20 °C, což může prezentovat oblačnou mi, které zajišťují celoroční příjemné letní oblohu. Typ masivní střechy je také bydlení a významné úspory energie za stejný, její fázový posun je 14 h 24 mi- vytápění či chlazení. nut a útlum 60. Závěr výpočtu je, že za čtyři dny po nástupu uvedených tro- Autor pických veder vzroste vnitřní teplota RNDr. Jiří Hejhálek

▲ Obr. 5. Pórobetonová teleplněizolační deska Ytong Multipor 10 0,0379

20 0,0401

40 0,0448

70 0,0525

▲ Tab. 1. Teplotní závislost součinitele tepelné vodivosti vzdušných izolací, v nichž teplo prostupuje jak čistým vedením, tak sáláním. Střední součinitel tepelné vodivosti izolace, na níž je teplotní spád (např. od –15 °C do +20 °C), se stanoví jako průměr součinitelů λ pro krajové teploty (λ = (0,0329+0,0401)/2=0,036).

Literatura a zdroje: [1]  Hejhálek Jiří: Tepelné izolace ve střechách a jejich chování, Stavebnictví a interiér č. 5/2011, str. 44, www.stavebnictvi3000.cz/c3847. [2]  NORMAPME: Oficiální výsledky srovnávacího měření účinnosti minerálních a fóliových tepelných izolací na hotových domech, www.normapme.com/docs/tmip/ synthese_des_tests_in_situ.pdf.

stavebnictví 04/12

73

historie ČK AIT

text Marie Báčová

VI. díl: Informační centrum ČKAIT zahájilo svou činnost v roce 1998 Do působnosti Komory patří podle autorizačního zákona vedle zabezpečení procesu autorizace také péče o vysokou úroveň výkonu činnosti autorizovaných osob, podpora odborného vzdělávání a napomáhání šíření odborných informací. K povinnostem autorizovaných osob náleží další odborné vzdělávání a sledování vývoje ve své profesi i informací nezbytných pro správný výkon činnosti. Představenstvo Komory se otázkami ediční a informační činnosti zabývalo od roku 1993; intenzivně pak v letech 1996–1997. Výsledkem úvah, názorů a diskuzí bylo zřízení Informačního centra ČKAIT. Při formulování náplně Informačního centra ČKAIT a jeho působení bylo třeba vzít v  úvahu jak specifika stavebních oborů, tak historický vývoj a souvislosti. Byl to především předseda Komory Ing. Václav Mach a ekonomický mandatář Komory, Ing. Vladimír Blažek, kteří výrazně přispěli k  přípravě projektu a  programu činnosti Informačního centra ČKAIT jak v jeho počátcích, tak v  pozdějším rozvoji a  formulaci nových zadání a úkolů.

Sektorový pohled na potřebu informací Stavebnictví je odvětvím s vysokým podílem kompletací a  užití výrobků z  jiných odvětví (podíl výrobků jiných odvětví zabudovávaných do staveb činí více než 74 %); tím je ovlivněna šíře informací, které potřebuje. Největší podíl na této mezispotřebě patří průmyslu stavebních hmot (až 60 %). K  charakteristickým znakům stavebnictví patří nestálost místa realizace staveb – svou činností se stavební firmy pohybují po území státu, případně i za jeho hranicemi. Významný podíl z ceny stavebního díla připadá na

74

stavebnictví 04/12

dopravní náklady. Doba realizace stavby je relativně dlouhá, zvláště když do této doby započteme proces navrhování a  správní řízení. Výsledkem jsou stavební díla s  dlouhodobou životností –

patří – z  důvodu ochrany veřejného zájmu – k  oblastem, kde je uplatňována řada právních předpisů, technických norem a doporučených standardů. Podílí se na tvorbě krajiny a má výrazný dopad na životní prostředí, ovlivňuje faktory vnitřního prostředí budov. Technici a další odborníci působící ve výstavbě potřebují informace nejen o současně vyráběných výrobcích a  materiálech či používaných technologiích, ale také o  vlastnostech a  užití výrobků používaných ve výstavbě v  nedávné i  dávné minulosti, o  dobových technologiích, v  dané době platných, v současnosti již zrušených, právních předpisech a technických normách. Uvedené charakteristiky předznamenávají šíři, pestrost a hloubku informačních potřeb stavebnictví.

Dvě hlavní zásady při vyhledávání a hodnocení informací: Jediný informační zdroj je krajně nespolehlivý. Každá informace musí být označena bibliografickou citací. ta je zpravidla delší než délka lidského života a v případě nejvýznamnějších staveb se počítá na staletí – a s vysokou náročností na údržbu a opravy. Stavebnictví historicky patřilo a  patří k  nejvíce regulovaným oblastem lidské činnosti. Stavební řády mají svůj původ ve středověkých městských řádech a  regulích. Výkon profesí v  navrhování a  řízení staveb se pojí s vysokou osobní odpovědností, náročnou odbornou přípravou a  celoživotním vzděláváním. K  odborné přípravě patří vedle osvojení si technických vědomostí i znalost stavebního práva, orientace ve správním řízení ve výstavbě a  v  dalších souvisejících oblastech. Stavebnictví

Potřeba informací, požadavky na znalosti a zkušenosti se liší podle místa a  profesního postavení účastníků stavebního procesu. Stavebníci, projektanti, stavební a montážní firmy, stavební úřady, vlastníci a  správci nemovitostí, nájemci, realitní kanceláře, finanční ústavy mají specifické informační požadavky a nároky na dostupnost informačních zdrojů. Přes tuto náročnou informační potřebu patří stavební profese ve vztahu k využívání moderních informačních systémů a technologií spíše k těm konzervativnějším. Jak konstatoval ve své zprávě Národní úřad pro hospodářský rozvoj ve Velké Británii v  roce 1985, projektanti a  jiní uživatelé dávají přednost zkušenosti (vlast-

ní nebo svých kolegů) před publikovanými informacemi, pokládají normy a jiné oficiální dokumenty za příliš složité a vyhýbají se jim a často ani neznají celkový rozsah dostupných informací. Zpráva vyslovuje rovněž požadavek, aby si řídicí, tvůrčí a výrobní pracovníci zvykli začínat každou práci přehledem dostupných informací (tj. informačním a marketingovým průzkumem). Dvě hlavní zásady při vyhledávání a hodnocení informací: ■ Jediný informační zdroj je krajně nespolehlivý. ■ Každá informace musí být označena bibliografickou citací.

Historický exkurs K historicky prvním místům, která se cíleně věnovala shromažďování, zpracování a zpřístupňování technických informací, patřily technické knihovny, odborné školy, profesní a  stavovské spolky a  svazy. První stavovský inženýrský spolek v českých zemích, Spolek architektů a  inženýrů v  Čechách, vznikl v  roce 1865. Spolková činnost se zaměřovala na vydávání odborných časopisů, teoretických publikací a příruček pro stavební praxi, pořádání tzv. debatních večerů a přednášek věnovaných otázkám inženýrské profese a praxe, provozování knihovny, čítárny, budování a  uchovávání knihovního fondu, podporu specializovaných výstav a přehlídek. Také někdejší Inženýrská komora (1913 –1951), na jejíž činnost ČKAIT navazuje, zřídila pro své členy a rozvíjela knihovnu, čítárnu odborných knih a  časopisů národních i  zahraničních. Bohužel, kontinuita takto vzniklých knihovních fondů se zpravidla ztrácí v  politických proměnách času; podobně tomu bylo s osu-

dy mnoha kvalitních odborných podnikových knihoven nedávno minulé doby. Je paradoxem, že zejména starší odborná stavební literatura je dnes velmi obtížně dostupná. Za největší odbornou stavební knihovnu na světě označuje britský Institut of Civil Engineering svou knihovnu. Buduje se téměř 200 let. Zatímco v Československu spolková činnost ustala po roce 1948, v  západním světě dále pokračovala a specializovala se podle nově vznikajících oborů. Potřeba organizace informačních fondů, získávání informací z jiných zemí a  jejich mezinárodní výměny vedly v  šedesátých a  sedmdesátých letech minulého století ke vzniku národních stavebních informačních středisek v  mnoha západních zemích (státem podporovaných) a  k  založení celosvětové Unie stavebních informačních středisek (UICB). Organizaci mezinárodního sdílení informací, spolupráci v  oblasti tvorby stavebních informačních systémů má ve svém statutu také Mezinárodní rada pro stavební výzkum, projektování a  dokumentaci (CIB), sdružující výzkumné, projektové a  informační instituce ve stavebnictví v mnoha zemích světa. Rada CIB se podílela na vzniku mezinárodní databáze stavební odborné literatury ICONDA. Vznikla v  roce 1980 a navazovala na mezinárodní systém CIBDOC, vytvořený koncem sedmdesátých let. Provozovatelem databáze ICONDA je IRB Stuttgart, databáze je jednojazyčná (pracovním jazykem je angličtina), má jednotný formát a  selekční jazyk (FINDEX). Dokumentografické databáze z národní odborné stavební literatury byly vybudovány a jsou provozovány ve všech vyspělých zemích světa (např. databáze PASCAL ve Francii, ARCHITEXT a  částečně COMPENDEX v  USA, BYGGDOK ve Švédsku, PICA ve Velké Británii, RSWB v Německu). Skandinávské země přijaly v  roce 1975 dohody o  integraci informačních systémů. Ve snaze vyrovnat předstih západních zemí v  budování informačních systémů bylo rozhod-

nuto v  zemích tzv. východního bloku vybudovat Mezinárodní automatizovaný systém vě deckotechnick ých informací ve stavebnictví členských zemí RVHP (MASV TI). Na národní československé úrovni byl systém budován a provozován jako tzv. Automatizovaný systém stavebních informací (ASSI) od roku 1981. MASVTI ve stavebnictví byl součástí celého komplexu mezinárodních odvětvov ých a druhově specializovaných systémů vědecko-technických informací členských zemí RVHP. V  jednotlivých sektorech (tedy i  ve stavebnictví) vznikala oborová a  odvětvová informační střediska (OBIS a ODIS). Funkci stavebního odvětvového informačního střediska plnil Ústav stavebních informací se sídlem v  Praze a  s  pobočkou v  Bratislavě. Jednalo se především o systémy dokumentografických informací (informace o vydaných knihách, publikovaných článcích v odborných časopisech). Dokumentografické informace měly sloužit především pracovníkům stavebního výzkumu. Pro stavební praxi byly určeny faktografické informace, k  nimž patřily především systémy informací o  výrobcích. Náležel k  nim především Československý katalog výrobků pro výstavbu, katalog stavebních strojů, malé mechanizace a  pomůcek. Důležitou pomůcku pro stavební praxi představují informační systémy o vadách staveb, budované v zemích s vyspělou tržní ekonomikou od šedesátých let minulého století buď s podporou státu (např. Německo, Švédsko a  další), nebo na komerční bázi s  podporou pojišťovacích ústavů (Francie). V  České republice takový informační systém dosud chybí. Proti jeho vybudování (návrh připravil TZÚS v 80. letech) se postavila stranická organizace Ministerstva stavebnictví ČR s odůvodněním, že socialistické stavebnictví nemá žádné vady. Přednosti mezinárodní spolupráce při v ýměně informací prostřednictvím Unie stavebních informačních středisek nebo mezinárodních odvětvo-

vých systémů vědecko-technických informací členských zemí RVHP se uplatnily zejména ve druhé polovině minulého století. Nástupem internetu se vyhledávání a  přístup k  informacím celosvětově zjednodušil a  ur ychlil; tím klesl v ýznam institucionální mezinárodní spolupráce. Za přínosný výsledek Mezinárodního automatizovaného systému vědeckotechnických informací ve stavebnictví zemí RVHP lze považovat mezinárodní stavební tezaurus (řízený slovník) databáze MASVTI, jenž vznikl jako výsledek spolupráce zemí bývalé RVHP. Obsahuje kolem deseti tisíc deskriptorů (klíčov ých slov) a jejich podob v osmi jazycích. Využívá jej Informační centrum ČKAIT ve svých databázích. Byl jednou ze základních podkladů při tvorbě nomenklatury Mezinárodního stavebního veletrhu v Brně aj.

Počátky ediční činnosti ČKAIT V roce 1993 vydala Komora první publikaci – Výkonový a honorářový řád (pro ČKAIT vydal ČSSI). V  roce 1994 vyšly publikace Finance a  daně autorizovaných osob v roce 1994; Předpisy z oblasti tepelné techniky platné k 1. 1. 1995 a Smluvní vzory pro autorizované osoby. V únoru 1995 byla uzavřena dohoda o spolupráci mezi Sdružením dodavatelů investičních celků (SDIC) a ČKAIT. Součástí dohody byl projekt společné ediční řady Systematika inženýrsko -dodavatelské účasti na projektech spojených s výstavbou, nazvané později Doporučené standardy metodické ve výstavbě. V září 1995 byla na zasedání představenstva ČKAIT předložena koncepce informační, vzdělávací a  ediční činnosti Komory. Český svaz stavebních inženýrů vydal pro ČKAIT v roce 1995 první Stavební ročenku. V  témže roce připravil ČSSI ve spolupráci se SDIC a  vydal první publikace ediční řady Doporučené standardy metodické (DOS M): Dokumentace staveb,

Slovník pojmů ve výstavbě a Dodavatelské systémy ve výstavbě. V  září 1996 rozhodlo představenstvo České komory autorizovaných inženýrů a  techniků činných ve výstavbě o  založení samostatné edice – Technické knižnice autorizované inženýra a technika. Vydávání jednotlivých titulů svěřila Komora Českému svazu stavebních inženýrů (ČSSI). Podle charakteristické modré barvy obálky byla tato ediční řada označována jako tzv. modrá knižnice. V roce 1996 byl rovněž schválen záměr a  tematické zaměření edičních řad doporučených standardů metodických (DOS M) a  doporučených standardů technických (DOS T). V listopadu 1996 připravil ČSSI druhé vydání Výkonového a  honorářového řádu pro výkony a honoráře architektů, inženýrů a  techniků činných ve výstavbě. Ve spolupráci s Českým statistickým úřadem vydala Komora v roce 1996 první malou statistickou ročenku Česká republika v číslech 1996. V  ediční řadě doporučených standardů metodických vyšla v  roce 1996 publikace Zařízení staveniště; v roce 1997 pak tituly Síťová analýza a  projekt (plán) organizace výstavby, Zkoušky technologických zařízení staveb a  Členění technologických zařízení staveb. V  roce 1997 vyšly první tituly ediční řady Technické knižnice: Stavební izolace, Navrhování dřevěných konstrukcí a Vytápění budov. Plánované termíny pro vydání publikací této řady se ukázaly příliš optimistické a knihy vycházely s  časovým skluzem. Potvrdilo se, že nejslabším článkem v procesu vydávání knih je autor, resp. jeho nereálný odhad termínu předání rukopisu k  redakční a grafické přípravě tisku.

Vznik Informačního centra ČKAIT Informační centrum ČKAIT, o jehož zřízení rozhodlo představenstvo koncem roku 1997, zahájilo svou činnost 15. března 1998 na adrese Ostrovní 8, Praha 1. Bylo součástí Kanceláře

stavebnictví 04/12

75

ČKAIT. Jeho první pracovnice (Marie Báčová, Helena Hájková, Mgr. Eva Jirásková, Ing. Renata Karasová, Alena Šimková, Ing. Jiřina Výmolová) mohly vycházet ze své odborné praxe a zkušeností z působení v Ústavu stavebních informací. Znaly práci se stavebními informačními databázemi, zásady a  pravidla pro činnost knihoven a  evidenci knihovních a  časopiseckých fondů, ovládaly řemeslo vydavatelské činnosti či redakčních prací – práci s  autory, nakladatelské smlouvy, tiskový zákon, korektury, přípravu grafických podkladů pro tisk, spolupráci s  tiskárnou. Další pracovníci a spolupracovníci měli zkušenost z  činnosti nevládních organizací (např. SDIC – Ing. Václav Chalupa, Ing. Vladimír Matějka). Informační centrum převzalo dosavadní ediční řady (technická knižnice, doporučené standardy metodické a  doporučené standardy technické), přidalo k nim Základní knižnici odborných činností ve výstavbě. Pro řízení ediční činnosti byla představenstvem nově jmenována Ediční rada ČKAIT v čele s doc. Ing. Karlem Papežem, CSc. V letech 1998–1999 bylo vydáno v základní ediční řadě, určené pro všechny členy ČKAIT, šest titulů, mj. Stavební zákon a  prováděcí předpisy po novele, Veřejná zakázka, Finance a daně autorizovaných osob, Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby. Ve vydávání ohlášených titulů Technické knižnice pokračoval na smluvním základě ČSSI. V průběhu roku 1998–1999 bylo vydáno celkem dvanáct titulů (Stavby hydrotechnické, Krajinné inženýrství, Ocelové a ocelobetonové konstrukce, Poruchy a  rekonstrukce zděných budov a další). Z ohlášených dvaceti titulů vydal ČSSI osmnáct publikací; poslední titul v roce 2002. V  rámci ediční řady Doporučených standardů metodických bylo vydáno deset publikací (např. Management projektů spojených s  výstavbou, Správní řízení ve výstavbě, Omezování tuhých emisí, Vedení, dohled a dozory ve výstavbě, Finanční analýza pro-

76

stavebnictví 04/12

jektu, Slovník pojmů ve výstavbě a  další). V  ediční řadě Doporučených standardů technických byl vydán první a  druhý soubor (21 a 35 titulů). Mimo ediční řady bylo ve zmíněných letech vydáno pět titulů. Sedm publikací vyšlo ve spolupráci s  dalšími vydavateli. Patří k nim např. Ročenka ELEKTRO, vydávaná ve spolupráci s  vydavatelstvím FCC PUBLIC, Městské inženýrství (nakladatelství ACADEMIA), Stavební ročenky (ČSSI), České stavebnictví v číslech (ČSÚ). Do nabídky odborných publikací pro AO bylo zařazeno 26 publikací jiných vydavatelů (např. Systémová technika budov, Atmosférická koroze betonu, Česká architektonická avantgarda). V  září 1998 v yšlo první číslo nového časopisu Tepelná ochrana budov, vydávaného ve spolupráci s Cechem pro zateplování budov, od roku 1999 jako dvouměsíčník. Na jednotlivé tituly edičních řad (s  výjimkou základní řady, kde jsou publikace rozesílány všem členům nebo vybraným oborům automaticky) se vypisovaly subskripční objednávky uveřejňované ve Zprávách a  informacích. V  Informačním centru ČK AIT byl založen a  veden systém osobních účtů AO, na nichž byly evidovány objednané, rozeslané nebo osobně předané publikace. V únoru následujícího roku bylo vystaveno jednotlivým AO souhrnné vyúčtování k úhradě. Od první vydané publikace, kterou byl Stavební zákon a  prováděcí předpisy po novele, se publikací ČKAIT dožadovaly i  nečlenové Komory. Prodávat je bylo možno pouze prostřednictvím spolupracujících vydavatelů. Pro kvalitní informační servis bylo třeba vyhledávat, budovat a zpřístupňovat informační fondy. Na prvním místě zřídilo IC odbornou knihovnou s časopiseckým fondem. Knihovna odebírá všechny vydávané odborné stavební časopisy, výměnou nebo koupí získává některé zahraniční časopisy. Knihy a časopisy jsou k dispozici členům ČK AIT, pedagogům a  studentům stavebních fakult

a odborných škol i další stavební veřejnosti ve studovně k prezenčnímu studiu. Knihovní fond dosáhl ke konci roku 2008 počtu 3446 knihovních svazků (technická, právnická a ekonomická odborná literatura); knihovna odebírala 111 titulů odborných časopisů (architektura, stavebnictví a související obory) vydávaných v ČR a v SR a deset titulů odborných zahraničních časopisů. Z odborných časopisů se pořizuje dokumentografické databáze StavDokument. Tato bibliografická databáze odborných příspěvků, publikovaných ve stavebních časopisech, sbornících ze seminářů aj., obsahuje dnes více než třicet tisíc záznamů z let 1990–2011 a  umožňuje zpětné vyhledání relevantních záznamů k  vybranému tématu nebo problému. Od roku 2003 je databáze rozšířena o záznamy o udělených patentech ve stavebních oborech a užitných vzorech. Přírůstky databáze jsou uveřejňovány formou signálních informací na nosičích CD-ROM (dnes DVD) PROFESIS. V  oblastních kancelářích se vytváří základní informační fond OK, obsahující publikace ČKAIT, vybraná periodika a  vybrané publikace a dokumenty důležité pro výkon činnosti autorizovaných osob. Koncem roku 1998 byla zřízena samostatná doména Komory na internetu, v roce 1999 internetové stránky Informačního centra ČKAIT. Jejich prostřednictvím začaly být zpřístupňovány členům Komory vybrané dokumenty a informace. V prosinci 1998 se uskutečnilo první zasedání Pracovního aktivu oboru TZS a  TPS, konané dále pravidelně dvakrát ročně. V  roce 19 9 8 byly zahájeny práce na pro jektu Systém jakosti ČK AIT, určeném pro certifikaci malých projektových a  inženýrských firem. Členům ČKAIT byly podklady pro zpracování dokumentace systému managementu jakosti ČK AIT zpřístupněny k 1. lednu 2000. V dubnu 1998 Informační centrum organizačně zabezpečilo Stavební poradenské centrum na stavebním veletrhu v Brně, pořádané ČKAIT, Vele-

trhy Brno, a.s., a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Je organizováno na principu bezplatného poskytování informací, rad a  konzultací návštěvníkům veletrhu. Odbornými konzultanty jsou přední odborníci technických oborů, stavebního práva, jednotného vnitřního trhu EU, finančního poradenství. Stavební poradenské centrum je pravidelnou součástí všech dalších ročníků veletrhu. V říjnu 1999 bylo otevřeno regionální poradenské středisko programu podpory oprav panelových domů v  Oblastní kanceláři ČKAIT v Hradci Králové.

Ohlasy členské základny Na oblastních valných hromadách Komory, konaných začátkem roku 1998, se často opakovaly kritické dotazy a  výhrady typu platíme vysoké členské příspěvky a  nedostáváme adekvátní výstupy pro svou činnost. Již v dalším roce se tato kritika změnila ve sledování toho, co dělá Informační centrum pro jednotlivé obory autorizace. Řada oborů měla pocit, že je pro ně určeno málo výstupů – na rozdíl od dalších oborů. V  informační činnosti je důležitá nejen reakce na četnost dotazů, ale také včasná příprava na budoucí změny právního rámce výstavby. Vysoká četnost opakujícího se typu dotazu signalizuje informační problém, kterým může být nejasně formulovaný nový právní předpis, technická norma, složitost evropského právního předpisu aj. Takovým problém se ukázala být evropská technická harmonizace, harmonizované evropské normy, zrušení závaznosti českých technických norem. Tento stav byl podnětem k  vydání publikace České technické normy ve výstavbě v roce 2002. Používání evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí se stalo povinným v  roce 2010; členové Komory byli informováni o důvodu přechodu na Eurokódy a stavu jejich přípravy postupně již od roku 2005.

Z  pohledu členské základny můžeme výstupy informační a ediční činnosti ČKAIT rozdělit do tří skupin: ■ produkty určené všem členům ČK AIT (publikace základní ediční řady, CD/DVD PROFESIS); ■ produkty určené AO ve vybraných oborech autorizace (CD-ROM Technické předpisy Ministerstva dopravy, Elektronický Zpr@vodaj PAVUS, publikace k  Eurokódům, časopis Tepelná ochrana budov), pro něž jsou přístupné bezplatně, ostatním za úhradu;  rodukty s možností individuál■p ního výběru, objednání a úhrady.

Informační centrum získává právní subjektivitu Zájem široké stavební veřejnosti o publikace i další produkty Informačního centra ČKAIT a složitost vedení osobních účtů AO s  evidencí objednaných

a  rozeslaných publikací vedly k  úvahám o  změně postavení Informačního centra ČK AIT. Nejdříve se uvažovalo o  formě obecně prospěšné společnosti. Ta však nepřipouštěla možnost dvou rozdílných prodejních cen – pro členy Komory a  pro ostatní veřejnost. Proto byla nakonec vybrána forma společnosti s ručeným omezeným. O  zřízení společnosti Informační centrum ČKAIT, s.r.o., ve stoprocentním vlastnictví Komor y rozhodlo představenstvo ČKAIT v březnu 1999. Následně jej schválilo shromáždění delegátů. Informační centrum získalo právní subjektivitu k  1. lednu 2000. Samostatné pracoviště IC bylo zřízeno v  Hradci Králové (sklad, distribuce a  prodej publikací). Od ledna 2002 sídlí Informační centrum ČKAIT v Domě ČKAIT v Praze 2, Sokolská 15. V přízemí budovy je umístěna stálá výstava a  prodejna odborné literatury spojená s recepcí. Prodejní ceny publikací pro členy Komory jsou o  20–30 % nižší než ceny pro

ostatní veřejnost. Pro knihovnu a  studovnu ČKAIT byly v  roce 2004 nově upraveny prostory v  přízemí dvorního křídla a  byl zřízen depozitář v suterénu. Prodejna odborné literatury i studovna mají vybudován bezbariérový přístup. Dále se také rozšiřovala informační, publikační, konzultační a  poradenská činnost Informačního centra ČKAIT. Prodej publikací veřejnosti (mimo členy ČKAIT), který činil za rok 2000 celkem 644 tisíc Kč, se každoročně zvyšoval a v roce 2007 dosáhl více než 2,3 mil. Kč, což činilo cca 21 % z celkového objemu tržeb u vydavatelské činnosti.

Program podpory oprav panelových domů V  listopadu 2000 byla ustavena poradenská a  informační střediska ČK AIT pro Program podpory oprav panelových domů v oblastních kancelářích ČKAIT. V témže roce zahájilo IC vydávání

odborných publikací Ministerstva průmyslu a  obchodu ČR k  programu oprav panelových domů v samostatné ediční řadě.

Technické předpisy Ministerstva dopravy ČR V  roce 2000 byl vydán první CD-ROM s technickými předpisy Ministerstva dopravy ČR v oboru pozemních komunikací, později doplněný o  technické předpisy v  oboru staveb drah a  na dráze (obchodní, kvalitativní a  technické podmínky, metodické pokyny aj.). Jednotlivé dokumenty jsou uloženy v  hypertextovém prostředí, umožňujícím v  místě odkazu otevřít dokument, na který je odkazováno. Na CD byly uloženy v plném aktuálním znění vybrané právní předpisy relevantní pro stavebnictví a  dopravu. Pro spolupráci byla vybírána firma zabývající se elektronickým zpracováním textu právních předpisů v  prostředí fulltextu, resp.

inzerce

Vidíme věci jinak. Unikátní ocelové konstrukce navrhujeme kreativně a ekonomicky. Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky. Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním výrobním závodem a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni. Spoléhejte na profesionály v oboru.

NÁVRH

Zimní stadion, Chomutov

DODÁVKA A MONTÁŽ

Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové

SPOLEČNOST JE ŘÁDNÝM ČLENEM ČAOK

ŘÍZENÍ STAVEB

Konstrukce rozhledny Velký Kamýk, Písek

DIAGNOSTIKA

Stanice metra Střížkov, Praha

EXCON, a.s. Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9

Hangár, letiště Ostrava - Mošnov

Tel.: +420 244 015 111 Fax: +420 244 015 340

ELENZ - zauhlování, Ledvice

[email protected]

www.excon.cz

stavebnictví 04/12

77

hypertextu. Cenově a kvalitativně nejlepší podmínky poskytla firma Grand, s.r.o., České Budějovice, s  níž pak Informační centrum připravovalo další elektronické nosiče informací, zejména PROFESIS.

Projekt celoživotního vzdělávání členů ČKAIT V listopadu 2000 rozhodlo představenstvo ČKAIT předložit členské základně k diskuzi návrh koncepce celoživotního vzdělávání členů ČKAIT. Při její přípravě využila jmenovaná odborná komise zejména zkušeností britského ICE (Institut stavebních inženýrů, obdoba české inženýrské komory). O koncepci se – často bouřlivě – diskutovalo na valných hromadách 2001; bylo třeba trpělivě vysvětlovat záměry a cíle projektu, důvody a způsob akreditace vzdělávacích programů. Shromáždění delegátů ČK AIT schválilo v  březnu 2001 pilotní projekt celoživotního vzdělávání pro období 1. září 2001 až 31. prosince 2003. Informační centrum bylo pověřeno technickým, organizačním a  administrativním zabezpečením průběhu projektu. Pravidelnou přílohou Zpráv a informací ČKAIT se stal dvakrát ročně vydávaný přehled akreditovaných vzdělávacích programů, informace o  akreditovaných programech byly zpřístupňovány také prostřednictvím internetové databáze. Na počátku bylo také třeba jednat s  pořadateli, vysvětlovat jim důvod a  způsob akreditace, důležitost poskytovaných údajů, překonat pochybnosti o zneužití dat aj. Po ukončení a vyhodnocení pilotního projektu vyhlašuje shromáždění delegátů vždy další tříleté běhy celoživotního vzdělávání a nikdo již dnes nepochybuje o smyslu a významu projektu. Členská základna již sama předpokládá a očekává u důležitých změn právního rámce a dalších aktivit organizaci a  pořádání seminářů v rámci celoživotního vzdělávání (nový stavební zákon, program Zelená úsporám,

78

stavebnictví 04/12

zavedení Eurokódů, transpozice druhé evropské směrnice o energetické náročnosti budov aj.). Certifikát odbornosti o  absolvování běhu CŽV ČKAIT je důvodem pro sníženou spoluúčast v  pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu profese, začíná být vyžadován jako kvalifikační požadavek ve veřejných soutěžích.

Profesní informační systém ČKAIT – PROFESIS Hlavním zdrojem právních, technických a  ekonomických informací pro členy ČKAIT se postupně stal Profesní informační systém ČKAIT – PROFESIS. Pilotní CD-ROM PROFESIS byl vydán v  roce 2003, následně byl připravován jako ročenka rozesílaná všem členům ČKAIT s posledním číslem čtvrtletníku Z+i  v  roce. PROFESIS zahrnuje plné znění všech právních předpisů (platných i zrušených), vnitrokomorové předpisy, metodické, informační a technické pomůcky pro výkon činnosti autorizovaných osob a pomůcky podnikatelského servisu. Na CD, resp. DVD, jsou dokumenty uloženy v prostředí hypertextu, které umožňuje přímo z  otevřeného dokumentu v  místě odkazu otevřít další dokument, na který je odkazováno. V  následujících letech je vydáván pravidelně každoročně závěrem roku. Od roku 2008 – s ohledem na rostoucí počet dokumentů – vychází na DVD. Přípravu profesního informačního systému ČK AIT pro v ýkon v ybraných profesí ve výstavbě řídí Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT. Autorsky se na přípravě podílejí početné autorské týmy. Technické, autorské a  organizační zabezpečení provádělo Informační centrum.

Přístup k ČSN Přebírání evropských norem do systému české technické normalizace mělo za následek

zvyšování počtu norem, jejich rozsahu a cen. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě dlouhodobě usilovala spolu s dalšími nevládními organizacemi ve výstavbě o  změnu cenové politiky ČNI a  o  zpřístupnění norem v  elektronické formě prostřednictvím internetu. V  roce 2007 a  2008 se podařilo dosáhnout pro členy ČKAIT přístupu k vybraným ČSN ve formátu pdf prostřednictvím služby ČSN on-line. Smlouva uzavřená s  Českým normalizačním institutem umožňovala registrovaným účastníkům systému přístup k  vybraným třídám stavebních norem (třídy 72, 73, 74 a 75) v elektronickém formátu pdf za poplatek 500 Kč ročně. Technické normy bylo možno otevírat pouze ke čtení, nikoliv k  tisku. Přístup k  ČSN organizovalo a  zabezpečovalo Informační centrum. Do systému ČSN on-line se přihlásilo v roce 2007 celkem 3478 členů ČK AIT, tedy podstatně více, než bylo registrovaných klientů v  prodeji tištěných norem. Pod tlakem nevládních organizací došlo k  1. lednu 2009 rozhodnutím Ministerstva průmyslu a  obchodu ČR k  transformaci technické normalizace. Zpracovatelem a vydavatelem českých technických norem se stal Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Úřadu bylo uloženo zlepšit dostupnost ČSN a  provést výrazné zlevnění norem. Způsob zpřístupnění a cenotvorby technických norem nabyl charakteru veřejné služby. Dálkový přístup k ČSN může získat každá právnická i fyzická osoba, podnikající či nepodnikající, se sídlem nebo bydlištěm v  ČR, která má vlastní e-mailovou adresu. Poskytnutí přístupových práv k individuálnímu čtení elektronické formy českých technických norem je zpoplatněno částkou 10 0 0 Kč za rok. Posk y tnutí přístupových práv k  individuálnímu čtení elektronické formy českých technických norem s  možností individuálního tisku je zpoplatněno částkou 3500 Kč za rok.

Vydavatelská činnost Přestože po roce 20 03 stá le většího významu nabývala elektronická forma informací, pokračovalo dále i  v ydávání tištěných odborných publikací, zejména v ediční řadě Technická knižnice ČK AIT. V  souvislosti se zaváděním evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí, Eurokódů, bylo v roce 2007 zahájeno vydávání ucelené řady samostatných publikací, usnadňujících přechod na Eurokódy. K  v ýznamným vydavatelským počinům patří překlady knih předních světově uznávaných odborníků. Jsou to např. tituly Vysokohodnotný beton (autor Pierre-Claude Aïtcin, první vydání E&FN Spon Press Londýn 1998), Studie budov a konstrukcí ve větrných tunelech (kolektiv autorů, vydala American Society of Civil Engineers USA 1999), Moderní beton (autor a vydavatel Mario Collepardi, Itálie 2006). Ve spolupráci s  Českou betonářskou společností byla př ipravena samostatná edice Betonové stavitelství.

Závěr Není možné se v  této stati zabývat podrobným výčtem vydaných publikací, provozovaných informačních databází a  dalšími činnostmi Informačního centra. Při vzniku Informač ního centra jsme si uvědo movali zásadu, že produkt y a  služby Informačního centra – pokud mají bý t smysluplné pro Komoru a  pro její členy – musí splňovat dvě základní podmínky: musí garantovat vysokou kvalitu, aktuálnost a  objektivitu obsahu a musí být ekonomicky (nákladově) efektivní. Domnívám se, že obě tyto podmínky Informační centrum naplnilo. ■ Autorka článku: Marie Báčová, Kancelář ČKAIT, ředitelka IC ČKAIT od jeho vzniku do roku 2009

inzerce

Konstrukční deska RigiStabil umožní provádět nové konstrukce nejen v dřevostavbách Speciální sádrokartonová konstrukční deska použitelná ze statického hlediska v dřevostavbách. Rigips dlouhodobě nabízí komplexní systém stavebních prvků pro montované dřevostavby. Systémy suché výstavby jsou nyní rozšířeny o konstrukční sádrokartonovou desku RigiStabil nejen do dřevostaveb. Jedinečný stavební materiál lze na stavbách v interiérech všestranně upotřebit. Za určitých podmínek lze desku použít i ve vnějším prostředí v chráněné expozici (podbití přesahu střechy, průjezdy atd.). Deska s konzolovým zatížením až 80 kg S deskou RigiStabil je možné řešit konstrukce se zvýšenými požadavky na mechanickou a protipožární odolnost i v prostředí se zvýšenou vlhkostí. V zavěšování těžších předmětů se RigiStabil zcela vyrovná sádrovláknitým deskám, neboť spolehlivě unese konzolově až 80 kg při použití vhodných kotevních prostředků pro dutinové konstrukce. Tvrdost povrchu desky předurčuje její použití v místech se zvýšeným rizikem nárazu. Realizátoři i investoři ocení nižší hmotnost desky a také ekonomickou výhodnost.

chanickému namáhání. Zkouškami byla prokázána využitelnost do staticky zatížených nosných rámových konstrukcí. Konstrukční desky RigiStabil jsou nehořlavé, podle reakce na oheň jsou zařazeny do třídy A2–s1, d0. Konstrukce jsou klasifikovány podle evropské normy ČSN EN 13501-2. Nové skladby konstrukcí Ke konstrukcím ze sádrovláknitých desek Rigidur a sádrokartonových desek přibyly nyní nové možnosti skladeb příček, předstěn, podhledů a podkroví na dřevěných latích i kovových profilech. Mezi konstrukcemi je možné najít nové systémy pro dřevostavby: ■ nosný stěnový panel pro obvodové stěny s kombinovaným opláštěním sádrovláknitými deskami Rigidur a konstrukčními deskami RigiStabil; ■ vnitřní nosné stěny s oboustranným opláštěním deskami RigiStabil; ■ nenosné příčky s deskami RigiStabil na dřevěných latích a kovových profilech.

Vysoká mechanická a protipožární odolnost Vysoká ohybová pevnost desek je předurčuje k použití v podmínkách, kde mohou být vystaveny náročnému meNosný panel s deskami RigiStabil je možné využít pro vnitřní nosné stěny. Základní modulový prvek je tvořen obvodovým rámem s jedním středním sloupkem. Maximální šířka základního modulu je 1250 mm.

Stěnový panel je možno zatížit vodorovným zatížením působícím v rovině stěny. Výška stěny musí být vždy stanovena na základě statického posouzení. Nosná stěna na dřevěných sloupcích 60 x 100 mm s jednou vrstvou desek RigiStabil vyhoví pro statické svislé zatížení 50 kN/m a je klasifikována pro požární odolnost REI 30 DP3 a REI 15 DP2. Výsledky zkoušek dokládají dobré vlastnosti stěnových systémů RigiStabil z hlediska vzduchové neprůzvučnosti.

Centrum technické podpory Rigips Tel.: 724 600 800, e-mail: [email protected], www.rigips.cz

stavebnictví 04/12

79

svět stavbařů

text redakce | foto archiv soutěžících, Richard Davies

Ceny za osmý ročník soutěže ČKAIT Cena Inženýrské Komory 2011 Na Shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, které se konalo 17. března 2012 v Majakovského sále Národního domu v Praze na Vinohradech, byly předány Ceny ČKAIT 2011 za 8. ročník soutěže Cena Inženýrské Komory. ■ Kongresové centrum Zlín – ocelové konstrukce střešního diatomu, skleněného pláště a restaurace Účastníci: Ing. Vladimír Ferkl, Zdeněk Doležal, Ing. arch. Eva Jiřičná Firma: SKÁLA & VÍT s.r.o., Hradec Králové

Hodnotitelská porota ve složení Ing. Pavel Pejchal, CSc. – předseda; prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc., Ing. Svatava Henková, CSc.; prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., Ing. Jindřich Pater; Ing. Pavel Štěpán; prof. RNDr. a  Ing. Petr Štěpánek, CSc., zohlednila zejména: původnost řešení, přínos životnímu prostředí, funkčnost řešení, technickou úroveň řešení, použití nové technologie a schopnost aplikace a realizace.

Oceněné inženýrské návrhy Na základě návrhu hodnotitelské poroty představenstvo ČKAIT schválilo ocenění následujících inženýrských návrhů. Hodnotitelská porota posoudila všechny došlé přihlášky, navrhla ocenění Představenstvu ČKAIT a to odsouhlasilo udělit Ceny ČKAIT 2011 následujícím inženýrským návrhům:

80

stavebnictví 04/12

▲ Kongresové centrum Zlín, foto: Richard Davies

■ Technologický postup rekonstrukce bývalého objektu Předního mlýna na hotel Budweis v  Českých Budějovicích Účastník: Ing. Luděk Němec, Ph.D. Firma: STATIKA – Jihočeská stavebně konstrukční kancelář s.r.o., České Budějovice ■ Plavební komora České Vrbné včetně horní a dolní rejdy Účastníci: Ing. Olgerd Pukl, Miroslav Führer, Ing. Petr Holý Firma: NAVIMOR – INVEST S.A., organizační složka, Praha 7 ▼ Plavební komora České Vrbné

▲ Kongresové centrum Zlín – detail zastřešení, foto: Richard Davies

inzerce

Současně Představenstvo ČKAIT rozhodlo o  udělení Zvláštních ocenění následujícím inženýrským návrhům: ■ Oprava Karlova mostu – etapa 0003A – Oprava mostovky Účastníci: Ing. Zdeněk Batal, Milan Svoboda, Ing. Radim Cihlář, Václav Vlček Firma: SMP CZ, a.s., Praha Účastníci: Ing. Vladimír Tvrzník, CSc.; Ing. Daut Kara Firma: Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., Praha Účastníci: Ing. Václav Krch, Ing. Ladislav Čabrádek, Bedřiška Němečková Firma: PUDIS a.s., Praha

▲ Hotel Budweis v Českých Budějovicích

■ ČD Brno – 1. část odstavného nádraží, I. etapa, projekt stavby pro realizaci Účastník: Ing. Miroslav Polák Firma: SUDOP BRNO, spol. s r.o., Brno ■ Stavba koncertního sálu v Praze 1, Na Rejdišti 1 Účastník: Ing. Karel Sehyl Firma: ARCH TECH – Ing. Karel Sehyl, Praha 6

▲ Hotel Budweis v Českých Budějovicích

▼ Oprava Karlova mostu

stavebnictví 04/12

81

Vyhlášení devátého ročníku soutěže ČKAIT Cena Inženýrské Komory 2012 Poslání soutěže Hlavním posláním soutěže je prezentace a  zviditelnění kvalitních stavebních a  technologických inženýrských návrhů ze všech autorizačních oborů a specializací ČKAIT, které se mohou uplatnit v praxi ve stavebnictví, a seznámení s  těmito návrhy včetně představení jejich autorů širší odborné i laické veřejnosti. Kritéria soutěže Inženýrské návrhy budou posuzovány na základě zaslané přihlášky a  připojených dokladů. Hodnotitelská porota ve svém návrhu zohlední zejména: ■ původnost řešení; ■ přínos životnímu prostředí; ■ funkčnost řešení; ■ technickou úroveň řešení; ■ použití nové technologie; ■ schopnost aplikace a realizace; inzerce

82

stavebnictví 04/12

■ splnění případného tematického zaměření. Vyhlašovatel Ceny ČKAIT a organizační zajištění: Česká komora inženýrů a  techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), Sokolská 15, 120 00 Praha 2. ■ ▲ Odstavné nádraží v Brně

▲ Koncertní sál v Praze 1

inzerce

Chytré parobrzdy Isover VARIO Současné parobrzdy a parozábrany na trhu Na trhu parozábran či parobrzd je dnes možné nalézt celou škálu rozmanitých druhů a typů. Některé kromě vzduchotěsného materiálu mají v sobě i speciální bublinky a zároveň i tepelně-izolační vlastnosti, jiné mají navíc reflexní hliníkovou vrstvu, aby mohly odrážet teplo zpět do interiéru. Jiné fungují jen jako vzduchotěsná vrstva a už nic víc, ale svoji funkci samozřejmě také splní. Je vždy jen na zákaznících, zda chtějí jen základní řešení, či dají přednost tomu mít i něco navíc. Parobrzdy VARIO KM Duplex UV Isover ve svých systémech doporučuje „chytrou“ parobrzdu Isover Vario KM Duplex UV. Tato unikátní parobrzda nejen že funguje jako vzduchotěsná vrstva, ale má i jednu unikátní vlastnost navíc a tou je proměnná ekvivalentní difuzní tloušťka sd [m]. Co to ale v praxi znamená? Tato parobrzda se chová v zimním období jako každá jiná vzduchotěsná

▲ Parobrzda Vario KM Duplex UV

▲ Ukázka možných důsledků kondenzace u šikmé střechy

▲ Ukázka z montáže folie Vario KM Duplex UV

vrstva, ale v létě se její vlastnosti vlivem změn vlhkosti mění a ekvivalentní difúzní tloušťka sd se snižuje z 5,0 až na 0,2 m. Díky této vlastnosti je tato parobrzda označována jako chytrá, jelikož v případě potřeby nám umožní, aby stavba „dýchala“ i směrem do interiéru a zabránila tak nepříjemnému nárůstu vlhkosti v některých detailech a špatně větraných místech střechy.

bránit hnilobě dřevěných částí konstrukce, a tudíž ji chránit. Pokud chcete výrazně snížit riziko, které vždy na stavbách existuje, je parobrzda Vario KM Duplex UV ideálním řešením. Co vše tento materiál nabízí: ■ proměnná hodnota ekvivalentní difúzní tloušťky sd v závislosti na vlhkosti; ■U  V stabilita po dobu min. 18 měsíců; ■ speciální rouno na rubové straně k usnadnění montáže (přilne k nehoblovanému dřevu jako suchý zip).

Praktické využití Kde je tedy dobré parobrzdu Vario KM Duplex UV použít? Je to vždy tam, kde chceme mít určitou jistotu, že v případě netěsností vlivem různých přelepení, napojení či prostupů parobrzdy či parozábrany nám konstrukce i v případě jejího provedení vyhoví. Parobrzda Vario KM Duplex UV je jakási obdoba airbacku u aut. Obdobně jako o airbacku nevíte, dokud ho nepotřebujete, a pak vám může zachránit život, je tomu i u této fólie. Také v případě, že konstrukce funguje správně, o jejích výhodách ani nevíte, ale v případě možného nárůstu vlhkosti začne vykonávat svoji funkci a propouštět vlhkost i do interiéru, kde se pak může odvětrat, čímž může za-

Aby parobrzda funTmel pro napojegovala nejen v plo- ▲  ní parozábrany na še, ale i v detailech, okolní konstrukce je v nabídce společnosti Isover i kompletní sortiment lepicích pásek a tmelů. Firma nenabízí jen unikátní parobrzdu, ale celkové systémové řešení. Ing. Karel Sedláček, Ph.D. Divize Isover, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

▲ Graf průběhu změny ekvivalentní difuzní tloušťky sd [m] v závislosti na změně vlhkosti [%]

stavebnictví 04/12

83

právní předpisy

text JUDr. Pavel Novák

Změny v úrazovém pojištění V minulých dnech vzbudila pozornost otázka zavedení funkčního úrazového pojištění zaměstnanců v České republice. Tato problematika se dotýká zaměstnavatelů i zaměstnanců – v této situaci se velmi sblížila stanoviska zástupců zaměstnavatelů (především v podnikatelské sféře) a zástupců zaměstnanců. Zástupce zaměstnanců reprezentují Českomoravská konfederace odborových svazů. Za zaměstnavatelskou stranu se v  uvedené oblasti angažuje především Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, a to přímo i v rámci Konfederace zaměstnavatelských a  podnikatelských svazů, a Svaz průmyslu a dopravy.

Úrazové pojištění v letech 1989–1993 Po roce 1989 bylo úrazové pojištění legislativně zakotveno novelou zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.), provedenou zákonem č. 37/1993 Sb. a  vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 125/1993 Sb. ze dne 5. dubna 1993, kterou se stanoví podmínky a  sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to v souvislosti s výkonem práce v  určené pracovní pozici. Tento předpis byl v dalších letech opakovaně novelizován, ale na podstatě úrazového pojištění se nic nezměnilo. Úrazové pojištění bylo uvedenou vyhláškou koncipováno na odpovědnostním pojišťovacím principu, kde byl pojištěn zaměstnavatel s povinností nahradit zaměstnanci škodu, a  to v  rozsahu, za který odpovídal. Je pochopitelné, že příčinou pracovních úrazů může být zavinění nebo částečné zavinění i na straně zaměstnance, což pak jeho nároky na odškodnění omezuje. Zaměstnavatel, který nahradil škodu zaměstnanci, pak uplatnil náhradu u  příslušné pojišťovny v rámci úrazového pojištění.

84

stavebnictví 04/12

Úrazové pojištění bylo dále koncipováno na komerčním principu s tím, že provozováním systému byly pověřeny Česká pojišťovna a.s. a Kooperativa pojišťovna a.s. (dnes Kooperativa pojišťovna a.s., Vienna Insurance Group). Toto delegování působnosti se následně stalo předmětem kritiky ze strany orgánů Evropské unie, protože pojišťovny byly určeny právním předpisem, nikoliv vybrány na základě otevřeného výběrového řízení podle zásad transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Vyhláškou č. 125/1993 Sb. byly pojišťovnám stanoveny i  sazby (náklady) správní režie z  objemu přijatého pojištění, jež v roce 1993 dosahovaly podílu 29,5 %. Tyto náklady se postupně snižovaly s tím, že poslední novelou zákoníku práce č. 262/2006 Sb., ve znění platném k 1. lednu 2012, činí tato sazba 9 %. V této souvislosti je nutné připomenout, že součástí kritiky výše uvedených správních nákladů byla typicky česká závist, která se stala hlavním motivem k  odnětí systému úrazového pojištění pojišťovnám a tím i k následným legislativním změnám. Pro úplnost je třeba uvést i skutečnost, že ačkoliv se jedná o klasický pojišťovací princip, pojišťovny nemohly vytvářet potřebné rezervy na úhradu budoucího případného nárůstu škod. Šlo tedy o kombinaci průběžného systému, jejž známe například u  starobních důchodů, kde stát svým způsobem garantoval, že převezme závazky za odškodňování úrazů v případě, kdy výběr pojistného nebude postačovat. Důvod byl však ve skutečnosti jiný. Průběžný systém generoval každoročně přebytky v úrazovém

pojištění. Ty se odváděly do státního rozpočtu, kde nenávratně mizely a  do systému se žádnou formou nevracely. Tato metoda byla pro stát výhodná, protože saldo výběru a výplaty pojistného bylo vždy aktivní a  přebytky se pohybovaly v řádu miliard korun. Tento pojistný systém funguje dosud a na straně zaměstnavatelů ani zaměstnanců nevykazuje zvláštní poruchy.

Úrazové pojištění a ČSSZ V roce 2005 vznikl návrh, jak úrazové pojištění odebrat komerčním pojišťovnám a  inkaso i  výplaty převést na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako subjekt státní správy. V  návrhu byly zatím ponechány některé principy fondového hospodaření, vrácení části vybraného pojištění do systému na prevenci, výchovu, vzdělávání nebo výzkum, byl nastaven i  princip quasitripartitní správy zřízením Rady úrazového pojištění, která měla být tvořena zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a  státu. Navržená právní úprava byla zakotvena zákonem č. 266/2006 Sb., s účinností k 1. lednu 2007. Proti tomuto řešení se postavili zaměstnavatelé od počátku – z důvodů, jež vysvětlím dále. Vzhledem k tomu, že ČSSZ nebyla připravena na převzetí tak rozsáhlé a dosavadnímu zaměření činnosti diametrálně odlišné agendy, byla účinnost zákona dvakrát odložena a  podle poslední novelizace má zákon nabýt účinnosti k  1. lednu 2013. V  období legisvakance vznikly první pochybnosti o  správnosti této právní úpravy. V  době, kdy ministrem práce a  sociálních věcí byl současný premiér RNDr. Petr Nečas, byly rozpracovány další návrhy řešení úrazového pojištění. Předně bylo navrhováno zachovat současný systém a  odstranit

tzv. monopolní postavení dvou pojišťoven vypsáním výběrového řízení na státní zakázku provozování úrazového pojištění. Druhou variantou bylo otevření úrazového pojištění pro celou komerční sféru pojišťoven, které získají příslušnou licenci podle zákona. Třetí alternativou bylo založení nové Úrazové pojišťovny jako instituce veřejného práva, oddělené od státního rozpočtu, s  fondovým hospodařením, pod tripartitní správou zástupců zaměstnanců, zaměstnavatelů a  státu. Poslední variantou pak bylo převedení agendy pod ČSSZ v souladu s odloženým zákonem. Tyto návrhy však za působení tzv. úřednické vlády nepostoupily do další fáze legislativních prací.

Změna podstaty úrazového pojištění V posledním roce a zejména v posledních měsících se Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR podle politického zadání (nikoliv podle logiky věci) rozhodlo oživit odložený zákon a avizovalo jeho legislativně technické úpravy související se změnou právních předpisů, k  nimiž došlo v  období odkládání účinnosti zákona. Jak se následně ukázalo, ve skutečnosti tomu tak není. Takzvaná technická novela obsahuje celou řadu systémových a  parametrických změn. Ty se od původního zákona podstatně odchylují a negativní přístup sociálních partnerů tak posilují. Jaké jsou tedy podle názoru zaměstnavatelů, podnikatelů v užším smyslu, základní výhrady k  systému jako celku, tj. jak k  tezím platného neúčinného zákona, tak navrhovaným úpravám v novele? Mění se základní podstata pojištění. Přestože zákon hovoří o úrazovém pojištění, nejde o pojištění ve smyslu, jak jej chápe veřejnost. Podnikatelé budou odvádět částku na pojištění jako další daň, zaměstnanci nebudou dostávat odškodnění, ale sociální dávku. Tyto dávky budou výrazně nižší než plnění z titulu pojištění. První pochybení je tedy již v tom, že Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR celý program zahrnulo do

skupiny sociálních pojišťovacích systémů. Pokud zaměstnanec nebude souhlasit s  dávkou nebo se závěrem posudkového lékaře, bude se domáhat plnění na ČSSZ jako státním orgánu v řízení podle správního řádu, s možností soudního přezkumu, což velmi ztíží postavení běžného občana. Úrazové pojištění je ve vazbě na další právní předpisy pojištěním odpovědnostním. To znamená, že pojištěn musí být ten, kdo za škodu odpovídá, tedy zaměstnavatel. Jedná se v  podstatě o  obdobu pojištění zákonné odpovědnosti z  provozu motorových vozidel. Nelze pochopitelně ztotožňovat věc a člověka, ale z hlediska pojišťovacích principů jde o stejnou odpovědnost – odpovědnost za škodu způsobenou jinému zaviněným porušením právní povinnosti. Nebudou-li pojištěni zaměstnavatelé, zaměstnanci budou dostávat sociální dávku. Pokud ve správním řízení proti ČSSZ nedosáhnou příznivějšího výsledku, vznikne pochopitelně rozdíl mezi dávkou a  skutečnou škodou, jíž zaměstnanec pracovním úrazem utrpěl (jde zejména o dlouhodobé renty). Zaměstnanec se pak může v občanskoprávním sporu domáhat na zaměstnavateli dalších plnění. Toto nebezpečí, někdy sice bagatelizované, je však zcela reálné. Zaměstnavatelé, kteří nejprve zaplatí úrazové pojištění za zaměstnance formou daně, budou nuceni uzavírat nové, zvláštní pojistné smlouvy s pojišťovnami na krytí rizik plynoucích z  těchto sporů. Systém přinese zvýšení administrativní náročnosti zaměstnavatelů i rozsáhlé nebezpečí finanční újmy. Úrazové pojištění je dosud stanoveno diferencovaně pro jednotlivá odvětví a  vyjadřuje rizikovost podnikatelské činnosti z  hledis-

ka možného ohrožení zdraví. Nejvyšší pojištění platí výrobní sféra, především hornictví, stavebnictví, zemědělství, nejnižší pak administrativní služby, banky apod. Nově navrhovaný systém zavádí jednotnou výši pojistného v  sazbě 0,4 % ze základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění, bez ohledu na odvětví. Tento způsob je nazýván solidaritou odvětví, což je myšlenka sice originální, avšak zcela nepochopitelná. Vrátíme-li se k  příkladu motorového vozidla, pak by provozovatel malého motocyklu platil stejné pojistné jako provozovatel vozidla s několikatisícovým obsahem. Tato metoda však již prošla legislativním procesem v  rámci schválení zákonů, souvisejících se zavedením Jednotného inkasního místa.

Sankce Návrh nepředpokládá individuální přístup k zaměstnavatelům z hlediska jejich péče o  bezpečnost práce a vývoj úrazovosti. Systém srážek a  přirážek k  pojistnému (bonus – malus) se nahrazuje pouze sankcí ukládanou ve správním řízení za porušení předpisů o bezpečnosti práce orgány dozoru, Státního úřadu inspekce práce a  orgánů státního zdravotního dohledu. Systém je výrazně nemotivační, i  když ponecháme stranou možnost či nemožnost provádění plošných, systematických, cílených kontrol bezpečnosti práce ve firmách, při omezené kapacitě kontrolních orgánů. Zaměstnavatel bude tedy platit stejné pojištění (daň) bez ohledu na počet pracovních úrazů a  jejich vývoj v  čase. Vrátíme-li se k  motorovým vozidlům – výše pojistného je stano-

vena stejně pro toho, kdo má za rok několik zaviněných dopravních nehod, tak pro toho, který má řadu let bezeškodní průběh pojistného. Tuto logiku neumí nikdo vysvětlit, argumentuje se administrativní náročností pro ČSSZ. Zůstává ovšem otázka, proč je převod systému od pojišťoven navrhován. Z  celého záměru však po straně vykukuje základní idea – prostřednictvím Jednotného inkasního místa stáhnout do státního rozpočtu všechny myslitelné položky a ponechat na ústřední státní správě blahovolnost přerozdělování finančních prostředků. Že tomu tak je, podporuje i další řešení – do Jednotného inkasního místa budou odváděny i prostředky na zdravotní pojištění, které až dosud inkasovaly příslušné zdravotní pojišťovny, jimž však zůstává povinnost přímých plateb poskytovatelům zdravotnických služeb. Zákon sice vyčleňuje určitou část vybraného úrazového pojištění na prevenci. Nikde však není uvedeno kdo, jakým způsobem, jakou formou a  na jaké činnosti budou tyto prostředky používány a  jak bude jejich použití kontrolováno. Použijeme-li příklady z poskytování jiných dotací, zjistíme, že se otevírá nový a významný korupční prostor. Zbývá ještě zamyslet se nad vlastním převodem agendy z pojišťoven na ČSSZ. Není třeba polemizovat o  tom, jak dalece je ČSSZ připravena na převzetí systému z  hlediska personálního a technického vybavení. Ani nám to nepřísluší, i  když je třeba vzít v  úvahu stanoviska pojišťoven, které upozorňují na problémy přechodných opatření zákona. Obavy musí vzbuzovat i současný složitý vývoj u  sociálních dávek vyplácených úřady práce. Riziko převedení agendy od pojišťoven a  předání veškeré dokumentace

ČSSZ představuje nevratné kroky a  ty mohou mít fatální dopad na následnou funkci systému. V důvodové zprávě k zákonu se hovoří i  o  tom, že jednorázové náklady na zavedení systému u  ČSSZ si vyžádají téměř 0,5 mld. korun, 370 nových pracovních míst a  vlastní provoz systému, který bude obsluhován s provozními náklady ve výši cca 8 % vyplaceného pojistného. Rozdíl proti nákladům pojišťoven pak není tak zřejmý.

Závěr Konstatujeme, že navrhovaná právní úprava je nekoncepční, nefunkční, nemotivační, a  je proto nezbytné znovu odložit, a  to nejméně o  dva roky, účinnost zákona č. 266/2006 Sb. Získaný čas je třeba věnovat kvalifikovaným návrhům možných řešení – pracovat s odborníky z praxe, podnikateli, odborovými svazy, vědeckou, zdravotnickou i  výzkumnou sférou. Porovnávat funkční systémy ve vyspělých zemích Evropy, ale hlavně pracovat bez politických zadání, bez ideologických klišé. Jsme přesvědčeni, že funkčnost úrazového pojištění mohou zajistit pouze individuální pojistné smlouvy uzavírané konkrétní pojišťovnou s  konkrétním zaměstnavatelem, kde lze vyjádřit rizikovost podnikatelské činnosti, nastavit pravidla podpory opatření ke snižování úrazovosti, použití bonusů pro zlepšování pracovních podmínek, naopak přirážek k pojištění (malusů) při vyšší četnosti a závažnosti pracovních úrazů atd. ■ Autor: JUDr. Pavel Novák, vedoucí sekce legislativně právní Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a člen Rady vlády pro BOZP

inzerce

stavebnictví 04/12

85

inzerce

Bezproblémové a kvalitní řešení podlahy Hledáte komplexní a rychlé řešení podlahy? Aplikací na stavbě přímo z mixu čerstvých litých směsí ANHYMENT®, PORIMENT® nebo CEMFLOW® z nabídky výrobce skupiny Českomoravský beton postavíte během pár dní kvalitní pochozí podlahy. Litý anhydritový potěr ANHYMENT Při řešení lité podlahy se v současnosti běžně setkáváme s litým anhydritovým potěrem ANHYMENT® už v projektovém zadání a následně při použití na stavbě. Tento stavební materiál odstartoval novou generaci podlahových hmot určených pro vnitřní prostory novostaveb a rekonstrukcí. Jak už mnozí ví, jedná se o homogenní, vysoce tekutou směs na bázi síranu vápenatého se samonivelačním účinkem, vyráběnou na centrální výrobně – maltárně nebo na unikátních mobilních technologických zařízeních. Na stavbu se již namíchaná tekutá směs dováží autodomíchávačem, kde se dále čerpá speciálním dieselovým čerpadlem. Stavbaři velmi ocení při samotné realizaci celý systém dodávky, čerpání a zpracování je operativní a rychlé. Tekutá směs navíc zajišťuje nejen snadnou manipulaci a zpracování, ale také dostatečnou homogenitu směsi, možnost přesně deklarovat pevnostní parametry potěru a perfektní rovinatost povrchu. To vede k tomu, že v porovnání s betonovou mazaninou je ANHYMENT® možné aplikovat v menších tloušťkách, bez dodatečných ocelových výztuží a bez vyrovnávání povrchu stěrkovými hmotami. Nízké hodnoty smrštění umožňují provádět dilatační spáry jen v omezeném množství. Směs má také například vynikající zatékavost kolem trubek podlahového topení, a proto dochází k rychlému a stejnoměrnému přenosu tepla v podlahovém topení. Standardní doba provádění lité

86

stavebnictví 04/12

▲ Anhyment® a poriment® – skladba podlahy

podlahy v běžném rodinném domku je přibližně 2 hodiny, na velkých stavbách je možné nalít až 1500 m2 podlah za den. Tento způsob realizace litých podlah tak přináší investorům i stavebním firmám nemalé finanční úspory. Litý cementový potěr CEMFLOW nejen pro vlhké prostory Skupina Českomoravský beton zavedla už v roce 2009 na trh litý cementový potěr CEMFLOW®. Dosáhnout samonivelačních vlastností cementového potěru je velmi složité. Díky unikátní receptuře je CEMFLOW® objemově stálý, s maximální hodnotou smrštění 0,5 mm/m, při zachování vysoké tekutosti směsi. Své využití najde pro podlahy, kde je z důvodů zvýšené vlhkosti nutné použít právě cementový výrobek, ale také umožňuje pokládat nášlapné vrstvy dříve než v případě anhydritových potěrů. ČSN 74 4505 stanovuje maximální dovolenou vlhkost potěru před pokládkou nášlapných vrstev. V případě cementových potěrů je například pod paropropustné podlahoviny (např. koberec) nejvyšší dovolená hodnota vlhkosti 5 %. U materiálu CEMFLOW® je jí dosahováno v závislosti na tloušťce potěru, klimatických podmínkách a systému větrání na stavbě již po 7–14 dnech.

To předurčuje tento stavební materiál k použití pro výstavbu podlahy nejen ve vlhkých prostorách, ale také v ostatních běžných podlahových konstrukcích, kdy se často stavbaři dostávají do kolize s dílčími termíny předání díla a úspora času v řádu až desítek dní pro ně má velký význam. Další výhodou materiálu CEMFLOW® je také možnost aplikovat na jeho povrch lité úpravy povrchu, jako např. lité teraco a speciální nátěry. Při odborné ukládce a dodržení technologických zásad, se mohou odběratelé těšit z perfektně rovného povrchu podlahy, která splňuje přísné požadavky platných norem. Komplexní řešení podlahy Samotnou pokládkou dříve uvedených litých potěrů předchází aplikace vyrovnávací vrstvy nebo tepelné izolace. Pro toto řešení je ideální lehký silikátový materiál, cementová litá pěna PORIMENT®. Používá se jako vyrovnávací vrstva (např. na klenby), tepelná izolace (ploché střechy, místnosti nad nevytápěnými prostory), spádová vrstva na plochých střechách nebo jako náhrada pěnového

polystyrenu. Materiál je vhodný všude, kde je třeba vyplnit hluché místo konstrukce bez nadměrného přitížení. Pevnost běžně používaných pěn se pohybuje v rozmezí 0,5 až 4 MPa, a nejsou proto vhodné na nosné konstrukce. Součinitel tepelné vodivosti se zvyšuje se zvyšující se objemovou hmotností. Do nejlehčích typů pěn se používá jako plnivo recyklovaný drcený polystyren nebo polystyrenové perly, čímž se součinitel tepelné vodivosti ještě více snižuje. Při použití na plochých střechách nebo v jiných otevřených prostorech je nutné zabránit rozplavení pěny (např. deštěm). Díky vysoké objemové stálosti není nutné provádět dilatační spáry. Nejrozšířenějším způsobem výroby jsou kompletní výroba na betonárně nebo výroba ve speciálním zařízení Aeronicer®II na stavbě z dovezeného cementového mléka. Při výrobě materiálu na stavbě se šetří dopravní náklady, jeden autodomíchávač dokáže přivézt materiál až na 26 m3 hotové cementové pěny. Pří zpracování pěna nevyžaduje vibraci, stačí jen srovnání latí, tyčí nebo houpacím rádlem (jako u potěrů). Cemen-

tové pěny jsou pochozí za 2 až 3 dny. Předpokládá se jen nezbytné zatížení spojené s pokládkou dalších vrstev. Na vrstvu cementové pěny je vždy nutné položit vrstvu roznášející zatížení, například Anhyment® nebo Cemflow®. Výše uvedené stavební materiály ANHYMENT®, CEMFLOW® a PORIMENT® se mohou kdykoliv uplatnit na stavbách vyžadujících komplexní, rychlou a kvalitní výstavbu podlahy. Vyrábějí se na centrálních betonárnách skupiny Českomoravský beton po celé České republice za nepřetržité kontroly kvality výroby. Na stavbu jsou dodávány autodomíchávači a do konstrukce jsou ukládány pomocí mobilních čerpadel. Více informací naleznete na produktovém webu www.lite-smesi.cz.

▲ Příprava podlahového systému s teplovodním topením k aplikaci litého potěru

▲ Prostor s podlahovým topením připravený k lití potěru

▲ Nastavení výšky litého potěru pomocí trojnožek nad předem položené části podlahového souvrství

▲ Připravený prostor pro aplikaci litého potěru

▲ Materiály se na stavbu dováží autodomíchávačem ▼ Litý cementový potěr CEMFLOW při aplikaci před urovnáním do požadované roviny

▲ Zkouška konzistence CEMFLOW

▲ Čerpání na místo určení je zajištěno mobilním naftovým čerpadlem ▼ Ošetřování proti rychlému vysychání litého cementového potěru CEMFLOW po aplikaci

▲A  plikace litého cementového potěru CEMFLOW

▼ Urovnání litého potěru do požadované roviny pomocí nivelační tyče

▼ CEMFLOW – hotová podlaha

stavebnictví 04/12

87

inzerce

HELIOS SPEKTRA – vnější tepelně izolační kompozitní systém Energie použitá na ohřev a chlazení objektů představuje 40 % celkové spotřeby energie. Velká část této energie přijde vniveč kvůli nevhodné tepelné izolaci objektů. Použitím HELIOS SPEKTRA – vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů můžete spotřebu energie snížit až o 60 %. Tím můžete zlepšit kvalitu bydlení a eliminovat znečišťování životního prostředí, ke kterému dochází v důsledku používání fosilních paliv. Jestliže přihlédneme k neustálému růstu cen zdrojů energie, má tato investice v dlouhodobém horizontu smysl. Další důvody použití HELIOS SPEKTRA – tepelně izolačních systémů jsou: U objektů, které jsou izolované dle předpisů, je teplota vnitřních zdí v zimních podmínkách vyšší. To sníží teplotní rozdíl mezi vnitřními zdmi a zdroji tepla. Tepelná izolace vnějších zdí zajistí stejnoměrnou teplotu vnitřních povrchů zdí. To zabrání vzniku tzv. tepelných mostů, které obyčejně vyvolají kondenzaci vodní páry a vznik plísní. HELIOS SPEKTRA – tepelně izolační systémy prošly procesem hodnocení a získaly certifikát evropského technického schválení (podle požadavků ETA pro systémy s koncovými omítkami ETICS, ETAG 004): ETA-08/0122 pro systém SPEKTRA EPS a ETA-08/0078 pro systém SPEKTRA MW. HELIOS SPEKTRA EPS – vnější tepelně izolační kompozitní systém Fasádní izolační systém s deskami z pěnového polystyrenu (EPS) pro te-

88

stavebnictví 04/12

▲ Ukázka vrstev tepelně izolačních systémů HELIOS SPEKTRA MW (vpravo) a HELIOS SPEKTRA EPS (vlevo)

pelnou i zvukovou izolaci starých a nových objektů. Charakteristická je pro něj optimální tepelná izolace, výhodná cena a jednoduché provedení. Složení (ETICS) systému: 1) Lepidlo: HELIOS SPEKTRA – lepidlo na polystyrenové desky 2) Tepelná izolace: Fasádní polystyrenová deska (EPS-F) 3) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA – lepidlo na polystyrenové desky 4) Zpevnění: zpevňující sklovláknitá síťovina určená k vyztužení ETICS systému 5) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA – lepidlo na polystyrenové desky 6) Základní nátěr: HELIOS SPEKTRA – základní nátěr univerzální 7)  Konečná finální vrstva: HELIOS SPEKTRA – akrylátová omítka nebo HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka

HELIOS SPEKTRA MW – vnější tepelně izolační kompozitní systém Fasádní systém izolace s lamelami z minerální vlny pro dodanou kvalitu zvukové a protipožární ochrany starých a nových objektů. Jedná se o ekologický, nehořlavý systém, který se vyznačuje vysokou propustností par. Složení (ETICS) systému: 1) Lepidlo: HELIOS SPEKTRA – lepidlo pro minerální vlnu 2) Tepelná izolace: Fasádní MW deska nebo lamela 3) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA – lepidlo pro minerální vlnu 4)  Zpevnění: zpevňující sklovláknitá síťovina určená k vyztužení ETICS systému. 5) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA – lepidlo pro minerální vlnu

6) Základní nátěr: HELIOS SPEKTRA – základní nátěr univerzální 7)  Konečná finální vrstva: HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka HELIOS SPEKTRA – finální ochrana – dekorativní omítka Jako konečná finální vrstva v obou typech HELIOS SPEKTRA – tepelně izolační systém mají HELIOS SPEKTRA – akrylátové a silikonové omítky ochrannou a dekorativní funkci. Omítky mají mikroporézní strukturu, která zabraňuje průchodu vodních kapek omítkou a zároveň umožňuje propustnost vodních par ven ze zdi. Tím získáme suchou fasádu, která dýchá, což sníží náklady ohřívání a vytváří zdravé klima vnitřních prostorů. Kromě toho široký výběr odstínů a textur umožňuje různé dekorativní efekty. HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky Přestože jsou vyrobeny na bázi organického (akrylátového) pojiva, obsahují tyto omítky více než 80 % minerálních látek, které jim dodávají pevnost a odolnost. Aditiva dodaná kvůli lepšímu zpracování omítky jsou také většinou přírodního původu. Výhody HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek jsou následující: ■ Ochrana životního prostředí HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky neobsahují látky zdraví nebo životnímu prostředí škodlivé. ■ Mechanizmus zasychání Vzhledem k tomu, že je pojivová látka organická, je mechanizmus zasychání HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek fyzikální, což znamená, že omítka zasychá pomocí odpařování vody. Zároveň to znamená, že rychlost zasychání závisí na klimatických podmínkách: zasychání za teplých a suchých klimatických podmínek je značně rychlejší než zasychání za studených a vlhkých klimatických podmínek. ■ Pružnost Jelikož jsou HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky pružné, můžou se malé mi-

krotrhliny trvale přemostit. Kromě toho obsahují tyto omítky zpevňující vlákna, která zabraňují vzniku mikrotrhlin kvůli pozdějšímu mechanickému pnutí. ■ Možnost tónování Široká paleta odstínů, od pastelových až po tmavé barevné tóny splní téměř každé přání. Přesto věnujte při výběru odstínů HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek jako konečných vrstev ve vnějších tepelně izolačních kompozitních systémech pozornost hodnotám HBW, které můžete propojit se světlostí barevného odstínu. Povrch omítek tónovaných do tmavých odstínů se totiž více zahřeje a může vyvolat teplotní pnutí systému, které způsobí trhliny. Proto doporučujeme výběr odstínů s hodnotami HBW vyššími než 25 (HBW>25). ■ Možnost čištění HELIOS SPEKTRA – akrylátové barvy můžete čistit vodou a kartáčem nebo proudem vody pod tlakem. ■ Odolnost proti klimatickým vlivům HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky jsou odolné proti agresivním klimatickým podmínkám (např.srážky a vítr). ■ Přilnutí HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky výborně přilnou na téměř všechny suché a zaschlé podklady: základní minerální podklady (TIS), různé typy starých nátěrů, umělé podklady a podobně. ■ Trvanlivost Mírně vyšší cenu HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek ve srovnání s minerálními omítkami kompenzuje jejich trvanlivost, obzvláště v podmínkách působení agresivních vlivů prostředí, univerzální použití, širší paleta odstínů a dobré mechanické vlastnosti. ■ Odolnost proti řasám a plísním HELIOS SPEKTRA – akrylátová omítka obsahuje biocidní látku, která brání vzniku plísní a řas v běžných podmínkách. HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky Základní vlastností HELIOS SPEKTRA silikonových omítek je vysoká vodood-

pudivost a zároveň silná propustnost par. Tyto optimální vlastnosti suchého filmu omítky umožňuje silikonová smola, která je vložena do suchého filmu omítky, a tím zajišťuje stálé hydrofobní působení. Tímto HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka sdružuje nejlepší vlastnosti minerálních a disperzních systémů. Výhody HELIOS SPEKTRA – silikonových omítek jsou následující: ■ Ochrana životního prostředí HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky jsou příznivé pro životní prostředí, neboť jejich pojivo jsou emulgované ve vodě a obsahují minimální množství organických rozpouštědel. ■ Zasychání Mechanizmus zasychání je fyzikální (pomocí odpařování vody) a neodpařují se žádné škodlivé látky. ■ Odolnost HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky jsou dlouhodobě odolné proti klimatickým vlivům. ■ Podklad HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky můžete nanášet na téměř všechny nosné minerální podklady. Díky vysoké propustnosti par a vodoodpudivosti jsou obzvláště vhodné k nanášení na silně savé minerální podklady a k použití v tepelně izolačním systému s deskami a lamelami z minerální vlny (HELIOS SPEKTRA MW). ■ Možnost tónování K dispozici je široká paleta odstínů, nicméně doporučujeme používat anorganické pigmenty. ■ Odolnost proti špíně Díky výrazné vodoodpudivosti se voda nasbírá do kapek na povrch. Špínu, která se usadí na povrchu, smyjí i dešťové kapky a díky tomu zůstane fasáda čistá. ■ Odolnost proti řasám a plísním HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka obsahuje biocidní látku, která brání vzniku plísní a řas v podmínkách mírného zatížení. Pro rady v souvislosti s použitím barev a laků obchodní značky HELIOS se můžete obrátit na naše poradce na tel.: 572 432 285-6 nebo nám pošlete dotaz na e-mail: [email protected].

stavebnictví 04/12

89

infoservis Veletrhy a výstavy 12.– 15. 4. 2012 FOR FAMILY Soubor veletrhů pro rodinu a volný čas Součástí jsou veletrhy FOR SENIOR 2012, FOR KIDS 2012, FOR PETS 2012 PVA EXPO PRAHA Praha 9 – Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forfamily.cz

životního prostředí URBIS INVEST Mezinárodní veletrh investičních příležitostí, podnikání a rozvoje v regionech URBIS TECHNOLOGIE Mezinárodní veletrh komunálních technologií a služeb Brno, BVV, Výstaviště 1 E-mail: [email protected] www.bvv.cz Odborné semináře a konference

24.–28. 4. 2012 10.–12. 4. 2012 IBF + SHK 2012 AutoCAD_Architecture 2012 Stavební veletrhy Brno Základní školení IBF – 17. mezinárodní Plzeň, CAD Studio a.s., Teslova 3 stavební veletrh E-mail: [email protected] SHK – 13. mezinárodní Veletrh technických zařízení budov 10.–12. 4. 2012 Současně také: AutoCAD/LT 2012 MOBITEX Základní školení Mezinárodní veletrh nábytku Ostrava, CAD Studio a.s., a interiérového designu Nemocniční 987/12 24.– 27. 4. 2012 E-mail: [email protected] ENVIBRNO 2012 18. mezinárodní veletrh techniky 12. 4. 2012 inz UIE 185x125+5:Sestava 1 1/20/12 8:30 PM Stránka pro tvorbu a ochranu Garáže z požárního hlediska

Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 12. 4. 2012 Den otevřených dveří společnosti Meva a.s. Představení novinek v oblasti městského mobiliáře a nejnovějších trendů v odpadovém hospodářství (registrace nutná) Roudnice nad Labem, MEVA/Mevatec, Chelčického 1228 E-mail: [email protected] 16.–18. 4. 2012 AutoCAD Civil 3D 2012 Základní školení Praha 4, CAD Studio a.s., Líbalova 1/2348 E-mail: [email protected] 17. 4. 2012 Zákon o pozemních komunikacích z hlediska stavební činnosti Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail: [email protected] 1 www.studioaxis.cz

18.–20. 4. 2012 AutoCAD/ LT 2012 Základní školení Pardubice, CAD Studio a.s., Nábřeží Závodu míru 2738 E-mail: [email protected] 19. 4. 2012 Řešení správních deliktů v oblasti památkové péče Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 25.–27. 4. 2012 AutoCAD/LT 2012 Základní školení Brno, CAD Studio a.s., Sochorova 23 E-mail: [email protected] 26. 4. 2012 Nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31 EU o energetické náročnosti budov Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz

inzerce

Mezinárodní veletrh komunálních technologií a sluÏeb  www.bvv.cz/urbis-technologie

24. – 27. 4. 2012 Brno - V˘stavi‰tû

90

stavebnictví 04/12

Mezinárodní Mezinárodní veletrh investiãních veletrh techniky pfiíleÏitostí, pro tvorbu a ochranu podnikání a rozvoje Ïivotního v regionech prostfiedí  www.bvv.cz/urbis-invest

SoubûÏnû probíhají:

 www.bvv.cz/envibrno

Stavební veletrhy Brno 2012: výběr z doprovodného programu Ouvertura stavebních veletrhů Již tradičně se první akce doprovodného programu uskutečňuje v  předvečer stavebních veletrhů, 23. dubna (administrativní budova BVV, od 19.00 hod.). Rovněž tradičně bude představena Stavební kniha 2012, tentokrát na téma Církevní stavby. K tomuto tématu vystoupí řada předních odborníků (Ing. Václav Jandáček, Ing. Bohumil Rusek, Ing. Vladimír Kohút, Ing. Michael Balík).

xe i teorie potvrzují, že pokud má stavba vady, nejvíce se jich projeví v prvním roce užívání. Následující maraton přednášek je rozdělen do čtyř bloků (I. Mosty v ČR – výstavba, správa a údržba, normy; II. Mosty ve světě a  v  Evropě; III. Mosty v ČR – věda, výzkum; IV. Mosty v  ČR – návrhy a  realizace), které podle programu obsáhnou vystoupení 71 přednášejících. Podrobné informace viz www.sekurkon.cz.

17. mezinárodní sympozium MOSTY Pravidelně se v  době konání stavebních veletrhů setkávají v hotelu Voroněž odborníci v mostním stavitelství. Dvoudenní sympozium (26. a 27. dubna) se koná pod záštitou ministra dopravy. Bude předáno rovněž slavnostní ocenění Mostní díla roku 2010. Profesionálové (mostaři a betonáři) ctí zásadu, že ocenění nejlepším stavbám se předává s ročním odstupem; pra-

Obnova památek a historických staveb Tato konference (24. dubna, 10.00. hod., sál Morava v  pavilonu A3) je hlavní oficiální akcí doprovodného programu. Koná se pod záštitou ministryně kultury a  pražského arcibiskupa. Na její přípravě se podílí MK ČR, NPÚ, Arcibiskupství pražské, ČKAIT, ČSSI, SPS, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a  Slezska, Společnost majitelů hradů, zámků

a tvrzí. Program je rozdělen do tří bloků (I. Ochrana, správa a obnova památek; II. Projektová příprava a  průzkumy v  obnově památek; III. Příklady realizace obnovy). Druhotné suroviny ve stavebnictví Odborný seminář (25. dubna, 9.30. hod., administrativní budova BVV, sál 102) pořádá Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českomoravskou komoditní burzou Kladno. Přednášející se zaměří na recyklaci inertních stavebních a demoličních odpadů a na využití produktů z nich vyrobených; na nové technologie zpracování a využívání odpadů. Bezbariérové užívání staveb z  pohledu právních předpisů a technických norem Odborný seminář pořádaný ČKAIT (26. dubna, 9.30 hod., administrativní budova BVV, sál 103) je určen

zejména projektantům. Téma bezbariérového užívání staveb (nejen budov, ale i např. pozemních komunikací) nabývá na důležitosti nejen v  národním, ale i  v  evropském kontextu. Přednášející (Ing. Petr Novák, MMR; Ing. Renata Zdařilová) budou věnovat pozornost vyhlášce o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb a praktickému naplňování těchto požadavků. Uvádění stavebních výrobků na trh EU a  ČR podle nového evropského nařízení Nařízení EP a Rady EU č. 305/2011, které nahrazuje směrnici o stavebních výrobcích, nabývá v podstatných částech účinnost od července 2013. Přináší řadu změn v požadavcích na stavební výrobky (prohlášení o vlastnostech), zdůrazňuje posuzování stavebních výrobků vždy v souvislosti s jejich funkcí při zabudování do stavby, přináší některé výjimky z  povinnosti vypracovat

inzerce

NCE : KONFEREÍ STAVEB

ČEN ZABEZPE TECHNOLOGIE N T N Í I INTELIGE KÉ BEZPEČNOST IC Z Y A F V E T V S T L E IC A OBYVAT OCHRAN

19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY, SYSTÉMŮ A SLUŽEB

19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁCHRANNÝCH ZAŘÍZENÍ

5. - 7. 6. 2012

N OV Ý TERMÍN

www.pragoalarm.cz

Pod záštitou ministra vnitra

Generální partner

Odborní partneři

stavebnictví 04/12

91

prohlášení o vlastnostech, rozšiřuje šest základních požadavků na stavby o  sedmý požadavek (udržitelné využívání přírodních zdrojů). Nařízení klade vyšší odpovědnost na projektanta, který navrhuje užití stavebních výrobků. Seminář organizuje Institut pro testování a  certifikaci Zlín, koná se 25. dubna, 10.00 hod., v Kongresovém centru, sál C. Návrh, hodnocení a certifikace komplexní kvality budov metodikou SBTooICZ Na odborném semináři (26. dubna, 10.00 hod., administrativní budova BVV, sál 102) představí přednášející z  ČVUT v Praze, VÚPS – Certifikační společnosti Praha a  TZÚS, pobočky České Budějovice, (zatím dobrovolné) hodnocení udržitelné výstavby budov a  hodnocení environ mentálních vlastností stavebních výrobků. Téma semináře bezprostředně souvisí s  novým sedmým základním požadavkem na stavby: Udržitelné využívání přírodních zdrojů.

Využití mobilních prvků protipovodňové ochrany Seminář pořádá Česká protipovodňová asociace v  rámci pravidelné expozice Ochrana před povodněmi; koná se 25. dubna, 10.00 hod., školicí centrum u vodního polygonu mezi pavilony Z  a  G1. Představí konkrétní dostupné mobilní systémy. Odpadové hospodářství od legislativy po výzkum 25. dubna, 9.30 hod., Kongresové centrum, sál A. Perspektivy bydlení – předpoklady nasazení tzv. chytrých technologií 25. dubna, 9.00 hod., pavilon P, sál P1. Moderní elektronické prostředky v navrhování staveb. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie 25. dubna, 13.30 hod., Kongresové centrum, Sál C. Efektivní využití energie v budovách a komplexech budov

26. dubna, 9.00 hod., pavilon P, sál P1. Aktuální problémy inženýrské geodézie 2012 26. dubna, 9.30 hod., Kongresové centrum, sál B. Srážkové vody v  územním plánování 26. dubna, 10.00 hod., Kongresové centrum, sál D.

Pasivní domy v teorii a praxi 26. dubna, 10.00 hod., pavilon A3, sál Morava. Uváděné akce jsou zařazeny do programu celoživotního vzdělávání členů ČK AIT. Podrob nější informace o celém doprovodném programu jsou na www.stavebniveletrhybrno.cz, či na webových stránkách jednotlivých pořadatelů.

Semináře Národního stavebního centra 10. 4. 2012 Životní cyklus stavby. Ekonomika provozu. Oceňování nemovitostí. Garant: Ing. Eva Kadlecová

19. 4. 2012 Pokládka tepelně izolačních desek v  systémech ETICS a nová norma ČSN 73 29 02 Garant: Ing. Zdeněk Kobza

17. 4. 2012 Stavební stroje a  stavební mechanizmy Garant: Ing. Svatava Henková, CSc.

24. 4. 2012 Obnovitelné zdroje energie. Nízkoteplotní a ekologické vytápění. Garant: doc. Ing. Petr Mastný, Ph.D.

18. 4. 2012 Tepelná ochrana budov a termodiagnostika Garant: Ing. Jiří Šála, CSc.

Kontakt: Tel.: 541 159 448 E-mail:[email protected] www.stavebnicentrum.cz

inzerce

Investiční příležitosti, ochrana životního prostředí a komunální technika Novinky a trendy v oborech komunálních a environmentálních technologií a služeb, regionální inovační strategie a rozvojové plány jednotlivých regionů v kontextu aktuálních potřeb veřejné sféry představí návštěvníkům vystavovatelé odborných veletrhů URBIS INVEST, URBIS TECHNOLOGIE a ENVIBRNO. Trojlístek odborných veletrhů se bude konat v termínu od 24. do 27. dubna na brněnském výstavišti souběžně se Stavebními veletrhy Brno. Aktuální informace ze světa odpadů Aktuální problematice odpadů a jejich následného zpracování se v doprovodném programu veletrhu ENVIBRNO bude věnovat celá řada seminářů. Jmenujme například seminář Odpady 2012 a jak dál?, který pořádá Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů. Nesmíme zapomenout zmínit také seminář Odpadové hospodářství od legislativy po výzkum,

92

stavebnictví 04/12

který pořádá Centrum pro hospodaření s odpady při Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G.M. Problematiku srážkových vod bude ve svém doprovodném programu řešit Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků. Druhotné suroviny ve stavebnictví Seminář pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s Asociací pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR a Českomoravskou komoditní burzou Kladno. Je zaměřen na aktuality v oblasti využívání druhotných surovin jako náhrady primárních přírodních zdrojů za účelem úspory primárních zdrojů a zároveň jako prevence vzniku odpadů. Zástupci jednotlivých podnikatelských subjektů a výzkumných organizací budou prezentovat inovativní technologie na zpracování a využívání druhotných surovin, zkušenosti s provozem těchto technologií a zkušenosti s uplatněním nových výrobků z druhotných surovin na trhu.

Inovace a technologie v rozvoji regionů Tradiční akci doprovodného programu veletrhu URBIS INVEST pořádá Asociace inovačního podnikání ČR a Česká asociace rozvojových agentur. Na semináři budou mimo jiné představeny příklady regionálních inovačních strategií dvou vybraných krajů – Středočeského a Ústeckého kraje. Další témata se budou věnovat inovačnímu potenciálu ČR nebo ceně Inovace roku 2012. Novinky vystavovatelů v předstihu Chcete již před veletrhem vědět, na co se můžete těšit na stáncích vystavovatelů? Podívejte se na webové stránky www.bvv.cz/urbis-invest, kde již nyní naleznete pozvánky vystavovatelů na své stánky – zjistíte tak, jaké novinky a zlepšení pro Vás chystají zástupci jednotlivých oborů nebo jaké investiční příležitosti jsou připraveny v jednotlivých regionech. Více na www.bvv.cz/envibrno.

OBNOVA PAMÁTEK A HISTORICKÝCH CÍRKEVNÍCH STAVEB Zahajovací konference Stavebních veletrhů Brno 2012 24. dubna 2012 od 10.00 hod, sál Morava, pavilon A Blok č. 1 Památkově teoretický blok

Blok č. 3 Příklady realizace obnovy památek a historických církevních staveb

Garant: Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D., Odbor památkové péče MK ČR Moderátor: Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D.

Garant: doc. Ing. Ivan Moudrý, CSc., VUT v Brně Moderátor: doc. Ing. Ivan Moudrý, CSc. Doba trvání: celkem cca 1 hod 15 min., samostatné přednášky max. 20 min.

Přednášky

1. Právní problematika církevních památek v zahraničí a v České republice JUDr. Martin Zídek, ředitel Památkové inspekce MK ČR

Přednášky

1. Rekonstrukce a dostavba kláštera Nový Dvůr Ing. Jiří Kovář, Starkon Jihlava

2. Financování obnovy kulturních památek Ing. arch. Hana Šnajdrová, vedoucí oddělení regenerace kulturních památek a památkově chráněných území MK ČR

2. Zámek a pivovar Chyše Ing. Vladimír Lažanský

3. Sakrální památky – chlouba, či tíživé dědictví? Mgr. Vladimír Kelnar, diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského

2. Příklady realizací statického zajišťování historických staveb doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., doc. Ing. Ladislav Klusáček, CSc., VUT v Brně

4. Péče o církevní památky v minulosti a dnes PhDr. Zdeněk Vácha, náměstek pro památkovou péči ÚOP v Brně

Využijte možnost zvýhodněného nákupu Stavební knihy 2012 – Církevní stavby za 390 Kč (běžná cena 480 Kč)

Blok č. 2 Specifické podmínky při opravách církevních památek Garant: Ing. Michael Balík, CSc. Moderátor: Ing. Michael Balík, CSc.

Mediální partner:

Organizátor:

Přednášky

1. Nedestruktivní průzkumy podzemí církevních staveb PhDr. Josef Unger, CSc., Přírodovědecká fakulta MU, RNDr. Vladimír Hašek, DrSc., Geopek, s.r.o., Jiří Šindelář, občanské sdružení Naše historie 2. Stavební specifika církevních staveb Ing. Václav Jandáček, projektová, konzultační a inženýrská kancelář, člen ČKAIT

Partneři:

3. Sanace konstrukcí a prvků architektury církevních památek Ing. Jan Vinař, ateliér MURUS – monumenta renovamus, s.r.o. 4. Sanace zdiva kaplí, kostelů a klášterů z hlediska vlhkostních poruch Ing. Michael Balík, CSc. 5. Povrchy zdiva církevních staveb z hlediska jejich obnovy prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc., vedoucí ústavu chemie FAST VUT v Brně

R E G I S T R U J T E

S E

N A

Z A H A J O V A C Í

2012

K O N F E R E N C I

Postup registrace na konferenci: - jděte na stránky www.bvv.cz/ibf - klikněte na odkaz „REGISTRACE NÁVŠTĚVNÍKŮ“ - zadejte Váš e-mail - zadejte registrační kód PAMATKY2012 - vyplňte zobrazený formulář a odešlete Potvrzení registrace a voucher (.pdf) od nás obdržíte e-mailem. Poté stačí si tento voucher (.pdf) vytisknout a přijít na konferenci. V případě problémů s registrací pozvánky volejte na Helpdesk, tel.: +420 541 151 111

www.stavebniveletrhybrno.cz

Telefonní linka je v provozu vždy Po-Pá, 8.00–16.00 hod.

POZVÁNKA NA KONFERENCI 24. 4. 2012 Brno – Výstaviště

BEZ REGISTRACE JE POZVÁNKA NEPLATNÁ! PAVILONY OTEVŘENY DENNĚ 9.00–18.00. POSLEDNÍ DEN 9.00–17.00. PLATÍ POUZE JEDEN DEN.

inzerce

HELUZ Family 2in1 Společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s., nyní nabízí řešení pro hrubou stavbu nízkoenergetických a pasivních domů. Jedná se o nový typ cihel s integrovaným izolantem generačně vycházejících z cihel HELUZ Family. V článku jsou uvedeny základní vlastnosti zdiva z těchto cihel a jejich použití. Při zvyšování tepelněizolačních parametrů jednovrstvého zdiva bylo nutné zajistit také ostatní potřebné vlastnosti, jako je např. pevnost cihelných bloků, pevnost zdiva, akustické vlastnosti. U cihel HELUZ s integrovanou izolací byly zachovány i ostatní parametry, které jsou pro zdivo z klasických cihelných bloků samozřejmostí, a to: výhodné difuzní a tepelněakumulační vlastnosti, požární odolnost a zdravotní nezávadnost. Bylo pamatováno také na praktickou stránku věci, jako je samotná výstavba stěn z těchto cihelných prvků a běžné provádění detailů. Tepelněizolační vlastnosti Jak již bylo v úvodu řečeno, cihly HELUZ Family 2in1 jsou dalším vývojovým stupněm řady cihelných bloků HELUZ Family. Za zvýšením tepelného odporu cihel o 40 % stojí potlačení sálavé složky tepelného toku přes vzduchové dutiny pomocí integrovaného expandovaného polystyrenu, kterým jsou dutiny cihel vyplněny. Hodnota tepelného odporu zdiva z cihel HELUZ Family 50 2in1 při 1% hmotnostní vlhkosti zdiva bez omítek je 8,64 m2.K/W (podle EN 12524 je pro keramický střep uvažováno s vlhkostí 0,7 % ob., což je při přepočtu na hmotnostní vlhkost cca 0,5 % hm.). Tepelný odpor cihel byl stanoven na základě měření v akreditované laboratoři CSI Praha a.s. Se zlepšením tepelněizolačních vlastností se oproti neplněným cihlám zvyšuje i akumulace tepla a teplotní útlum. Název cihel

Family 50 2in1 Family 44 2in1 Family 38 2in1

Další parametry cihel Cihly HELUZ Family 2in1 jsou vyplněny samozhášivým expandovaným polystyrenem, jehož třída reakce na oheň je E. Pálené cihly mají třídu reakce na oheň A1. Cihly HELUZ Family 2in1 byly podrobeny zkouškám pro klasifikaci třídy reakce na oheň v akreditované laboratoři PAVÚS. I když na základě zkoušek by mohly být zařazeny do třídy A2, podle výkladů platných technických norem jsou zařazeny do třídy reakce na oheň B-s1, d0. Požární odolnost zdiva s oboustrannou omítkou je REI 90. Zdravotní nezávadnost výrobku byla

Rozměry Pevnost zdiva fk (MPa) Součinitel prostupu tepla Ekvivalentní dxšxv celoplošná zdicí pěna při praktické vlhkosti zdiva součinitel tepelné bez omítek U (W/m2.K) vodivosti λ (W/m.K) (mm) tenkovrstvá malta HELUZ 247 x 500 x 249 0,11 0,058 247 x 440 x 249 2,37 2,0 0,14 0,061 247 x 380 x 249 0,17 0,066

▲ P řehled základních vlastností

94

Šíření vodní páry v konstrukci Polystyren je všeobecně vnímaný jako málo difuzně otevřený materiál. Toto tvrzení může do jisté míry platit o deskách z expandovaného polystyrenu. V cihlách HELUZ Family 2in1 je pro vyplnění dutin použita speciální technologie vyvinutá samotnými pracovníky firmy, která zajišťuje, že polystyren nezhoršuje difuzní vlastnosti cihel. To potvrzují výsledky zkoušky difuzních vlastností v laboratoři CSI Praha a.s., a v rakouské uznávané laboratoři BTI Linz. V pražské laboratoři byly provedeny srovnávací zkoušky podle metodiky EN ISO 12572. Hodnota ekvivalentního faktoru difuzního odporu byla pro cihly bez polystyrenu μ = 9,3 a pro cihly s integrovaným polystyrenem μ = 9,7. Hodnoty jsou téměř identické, rozdíl na desetinném místě není již z praktického pohledu podstatný. V rakouské laboratoři proběhly evropsky unikátní zatěžovací testy ve speciálních klimatických komorách simulujících reálné vnitřní a vnější klimatické podmínky. Také tento test proběhl úspěšně. Prokázalo se, že se v cihlách nehromadí kondenzát a absolutní vlhkost obsažená v cihlách nebyla vyšší jak 0,35 % hm.

stavebnictví 04/12

s kladným hodnocením otestována ve Státním zdravotním ústavu a u rakouské společnosti Innenraum. Zkouškou byla mimo jiné stanovena i hodnota laboratorní vzduchové neprůzvučnosti zdiva z cihel HELUZ Family 50 2in1 na Rw = 44 dB. Pevnost cihel je obvyklých 8 MPa. Charakteristická pevnost zdiva při použití celoplošné tenkovrstvé malty je 2,37 MPa, při zdění na PU pěnu HELUZ pak 2,0 MPa. Použití Broušené cihly HELUZ Family 2in1 šířky 50, 44 a 38 cm jsou určeny pro stavbu energeticky efektivních budov (nízkoenergetických či pasivních). Díky svým tepelněizolačním parametrům představují v současné době špičku mezi zdicími materiály. Úniky tepla stěnami obvodového pláště domu však tvoří 20–30 % z celkové tepelné ztráty, a proto je pro dosažení co nejúspornějšího domu nutné volit vhodně i ostatní konstrukce. Další významnou otázkou je správná volba technického vybavení. Vývoj produktu HELUZ FAMILY 2in1 byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

inzerce

Stavět? Jedině s profesionály Ve dnešní uspěchané a rychlé době může jen málokdo počítat s možností, že by si svoje nové vysněné bydlení budoval zcela sám a svépomocí od základové konstrukce až po vybavení interiérů. Většina stavebníků si na stavbu svého rodinného domu najme stavební společnost, která jim postaví vše právě od oněch základů až např. po položení dlažeb a obkladů v koupelnách. Nebo vybrané stavební společnosti svěří alespoň realizaci uzavřené hrubé stavby rodinného domu – vždyť otázka seriózních záruk od profesionální stavební společnosti je zejména ve dnešní době velmi důležitá a dává každému klientovi jistotu spokojeného a bezproblémového bydlení do budoucna. Existuje mnoho kritérií pro výběr té správné stavební společnosti. Jak však poznat tu pravou? Není to v žádném případě jednoduché, nicméně existuje několik základních parametrů, kterými se profesionální stavební společnosti vyznačují. Mezi takové parametry patří zcela jistě např. dostatek kvalitních referencí. Zkušenosti předchozích klientů jsou velmi cenné. Dále je to používání osvědčených a certifikovaných materiálů, technologií a systémů výstavby, které zaručují bezvadné a kvalitní provedení všech staveb až do úrovně jejich nejmenších detailů. Profesionální stavební

společnosti se vyznačuje také aktivní komunikací se svými klienty, jednoznačností technických i cenových nabídek a podkladů, odbornou erudovaností svých pracovníků. Dodržováním dohod a termínů. Přehlednými a vyrovnanými smluvními vztahy. Odpovídajícím zázemím a svou právní transparentností a dosažitelností. Minimálně toto vše je vhodné ze strany každého klienta před finálním výběrem „té pravé stavební společnosti“ dobře posoudit, aby nebyl posléze nemile překvapen. Většina profesionálních stavebních společností dává klientovi vždy také možnost se svobodně rozhodnout, v jakém stupni dokončení bude jeho rodinný dům realizován Např. u stavební společnosti HAAS FERTIGBAU CHANOVICE platí, že všechny montované rodinné domy – dřevostavby – od této společnosti je možno realizovat v různém rozsahu – od dodávky jednotlivých stavebních dílců přes hrubou stavbu až po výstavbu kompletně na klíč. A samozřejmě vždy s garancí pevné ceny. Společnost HAAS FERTIGBAU CHANOVICE nabízí kvalitní a praxí osvědčená řešení všem, ať již se bude klient chtít výrazným způsobem podílet vlastními silami na stavbě svého nového domova, nebo naopak – bude jen z povzdálí sledovat, jak vše

probíhá – od projektu přes realizaci základové konstrukce či podsklepení a výstavbu samotného rodinného domu až např. po napouštění bazénu na jeho nové krásné zahradě... O možnostech profesionální stavební společnosti je možné se přesvědčit mimo jiné také návštěvou jejích referenčních a vzorových rodinných domů. Společnost HAAS FERTIGBAU CHANOVICE patří mezi společnosti, jejíž vzorové domy můžete najít po celé Evropě. V České republice se pyšní šesti vzorovými domy. Navštívit vzorové domy společnosti HAAS FERTIGBAU CHANOVICE můžete v Praze, v Dolanech u Kladna, v Brně, v Mladé Boleslavi a v Chanovicích. Více informací získáte také na www.haas-fertigbau.cz.

stavebnictví 04/12

95

inzerce

Rozdíly ve světlovodech jsou často zásadní Český a slovenský trh je v poslední době nebývale atakován novými produkty ze zahraničí. A bohužel ne každý produkt je dostatečně kvalitní, aby uspěl ve srovnání s českými produkty. Totéž platí i v oblasti nabídky tubusových světlovodů. Proto bychom rádi předali pár základních informaci, pomocí kterých byste se mohli řídit při výběru tubusového světlovodu. Nejprve si položme otázku, co to vlastně jsou tzv. TUBUSOVÉ SVĚTLOVODY? Je to snazší, než to vypadá. Nejedná se, jak si často u světlovodů lidé myslí, o speciální optické světelné kabely, ale o prostý a v jistém smyslu jednoduchý stavební prvek, funkčně příbuzný vyzděným světlíkům, který nám pomáhá prosvětlit ty místnosti v domě, kde není světla dostatek nebo kde není světlo žádné. Jaká je tedy funkce světlovodu? Funkce je velmi prostá. Speciální potrubí, které umístíte na střechu a zakryjete kopulí, bude schopno přenášet jak sluneční paprsky, tak i světlo z oblohy potrubím až do místnosti, kam toto potrubí vyvedete. Světelné paprsky se přenášejí potrubím velmi snadno, protože potrubí má speciální zrcadlový povrch, který v současnosti dokáže odrážet až 98 % světelných paprsků. Pozor, někteří dodavatelé záměrně zaměňují parametr odrazivosti povrchu s parametrem složení povrchu. Povrch totiž u kvalitních plechů dosahuje čistoty stříbra 99,8 % a mnoho vykutálených dodavatelů tento parametr udává jako odrazivost materiálu. Jsou to zcela odlišné parametry, proto je dobré si na to dávat pozor. Může to pak vypadat, že někdo pak má kvalitnější tubus než ten druhý, což nemusí být pravda. Jaké důležité prvky světlovod obsahuje? Zde je to velmi snadné, protože tubusový světlovod je vlastně takový jed-

96

stavebnictví 04/12

noduchý montážní set, který obsahuje tři základní části. Střešní díl, tj. střešní základnu a střešní kopuli, dále střední funkční část, tj. nejdůležitější prvek, tubus s reflexním odrazivým povrchem. Poslední, také důležitý díl, je již v místnosti a je to stropní difuzér. Tento stropní kryt má zásadní vliv na konečné rozložení slunečních paprsků. Slyšel jsem, že střešní kopule musí být vypouklá, aby měla lepší účinnost. Je to pravda? Samozřejmě pravda to je, ale jen tak napůl. Pokusím se to vysvětlit. Obecně pokud je na střeše díl, který je vypouklý, tak vytváří lepší úhel dopadu světelného paprsku, a tudíž mu lépe usnadní prostup do potrubí. Ovšem za tuto pravdu se schovávají i výrobci různých prvků, kteří se chtějí designově odlišit od ostatních a vytvářejí tvarované kopule s různými obloučky, výřezy, vypouklinami a podobně. Je důležité nenechat se zmást, protože tyto vzhledově krásné prvky nezajišťují již tak dokonalý prostup přímých paprsků, protože při vhodném úhlu dopadajících paprsků již naopak v prostupu brání. Proto je vhodné se řídit základní logickou úvahou, že pokud je kopule čirá a je přes ni vidět, tak to je nejideálnější z hlediska prostupu světla. Vždy si vzpomeňme na reflektory u automobilů, vždyť v současnosti u každého moderního auta naleznete tzv. čirou optiku a důvod čistého prostupu světlených paprsků je jasný.

Takže střešní prvek ve tvaru plochého skla je nevhodný, nebo méně účinný? Nelze to tak jednoduše říci. Pravdou je fakt, že pokud na střeše budete mít místo vypouklé kopule ploché sklo, tak také chybu neuděláte. Každá má své výhody a nevýhody, záleží na konkrétní situaci. U plochého skla již hraje roli umístění na střeše vůči světovým stranám. Rozhodně bychom nedoporučili ploché sklo umístit na severní stranu střechy. Tam by dopadalo méně slunečních paprsků a to by světlovod znevýhodnilo. Obecně je vhodné světlovod směrovat nejlépe na jižní stranu střechy. Výhodou je zcela čirá plocha, takže paprsky mohou do systému vstupovat hladce a beze ztrát. Instalace na východ, nebo západ nemá až tak zásadní vliv, tudíž je vhodné se řídit základním principem, že pokud umístíme světlovod na východ, bude mí větší účinnost spíše v dopoledních a poledních hodinách a opačně je tomu u strany západní. Pro zjištění dalších podrobností o světlovodech můžete navštívit stavební veletrh IBF v Brně, kde na volné ploše G1 naleznete expozici se světlovody a techničtí poradci vám poradí, který typ je pro vás ten nejvhodnější. A kdo se na veletrh nedostane, nemusí zoufat, více informací výrobci světlovodů nabízejí na specializovaných internetových stránkách, např. na www.abcweb.cz nebo www.sunizer.cz.

firemní blok

Přestavba administrativní budovy firmy JAF HOLZ v Rokycanech Dřevo je náš život – to je firemní slogan rakouské rodinné firmy JAF HOLZ. Ze širokého sortimentu velkoplošných materiálů, řeziva a  dýh, které JAF HOLZ nabízí, si skutečně vybere každý výrobce i  spotřebitel. Dnes má koncern padesát dva poboček ve čtrnácti zemích včetně České republiky. Jednou z  nich je i  pobočka v  Rokycanech, která se po dvanácti letech existence rozhodla rozšířit své administrativní zázemí. Stalo se tak v  roce 2011 formou nástavby, kterou s využitím materiálů FERMACELL realizovali montážníci firmy Atrium Horažďovice – společnosti, která patří mezi přední dodavatele montovaných nízkoenergetických a  pasivních dřevostaveb v  České

republice. Více než padesát kvalifikovaných pracovníků navrhuje a zpracovává přes osmdesát domů ročně. Na nosných montovaných stěnách nástavby byla z  důvodů požadavků investora na požární a  statickou odolnost a  vysoké požadavky na útlum zvuku použita stěna 1HT11 s dřevěnou konstrukcí a  předsazenou stěnou z  15milimetrových sádrovláknitých desek FERMACELL. Stěna s  touto konstrukcí má vzduchovou neprůzvučnost Rw = 43 dB a i díky tomu je ideální kromě administrativních budov pro nemocnice či bytovou výstavbu. Na stropní konstrukci rokycanské nástavby byla položena 40–60 mm silná vrstva vyrovnávacího podsypu FERMACELL, 150milimetrová vrstva polystyrenu

a 25milimeterový podlahový prvek FERMACELL 2E22. Podlahový prvek FERMACELL 2 E 22, tvořený dvěma deskami FERMACELL o síle 12,5 mm, slouží jako nášlapná vrstva, současně však zlepšuje kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost. V  sprchách byl použit systém FERMACELL Powerpanel TE pro podlahovou vpusť, který tvoří prvek podlahové vpusti/sprchy, a  odtoková souprava, volitelně s  vertikálním, nebo horizontálním odtokem. Tento systém pro podlahové vpusti není jen podporou bezbariérového bydlení, nýbrž vychází vstříc i architektům a projektantům, kteří hledají moderní ekonomická řešení. Prvky se skládají ze dvou desek Powerpanel TE pro mokré prostory, dolní deska

▲ Nástavba JAF HOLZ v Rokycanech po realizaci

má tloušťku 10 mm a  přesahuje na obvodu jako instalační základ o 50 mm, horní deska je na vnějším okraji silná 25 mm a  snižuje se spádem cca 2 % směrem k  otvoru. Realizace sprchového prvku FERMACELL je velmi rychlá, v nabídce jsou navíc různé velikosti (500 x 500 mm, 1000 x 1000 mm a 1200 x 1200 mm). ■

inzerce

Bramac nabídne zákazníkům i keramické tašky Společnost Bramac rozšiřuje své produktové portfolio střešních krytin o variantu keramických střešních tašek, které patří k oblíbeným tradičním materiálům. Rozšířením nabídky chce Bramac nabídnout řešení pro opravdu každého stavebníka. K výrobě keramických střešních tašek se používá směs zeminy a jílu, která se smíchá s vodou, suší se vzduchem a následně se za vysokých teplot vypaluje v pecích. Keramické střešní tašky představují vysoce pevný materiál, odolný vůči povětrnostním vlivům a chemické zátěži. Firma Bramac nabídne zákazníkům šest modelů keramických tašek, jejichž základní řady budou doplněny tvarovkami a dalšími prvky, které na sebe vzájemně navazují. Smaragd je ideální volbou pro ty, kteří upřednostňují jednotný styl. Díky výjimečnému tvaru a elegantním barvám propůjčuje krytina domu exkluzivní vzhled. Taška má unikátní tvar, který vyniká v ploše. Vybrat si lze z pěti barevných odstínů – antracitová, kaštanově hnědá, tmavo-

hnědá, tmavomodrá, ebenově černá – a ze tří povrchových úprav – engoba, glazura nebo glazura Top Line. Topas 13 představuje střešní krytinu s jednoduchým a elegantním vzhledem. Díky čistému provedení linií získá dům moderní vzhled. Lze si vybrat ze sedmi barevných odstínů a ze třech povrchových úprav – režná, engoba a glazura. Díky své posuvné délce lze tašky pokládat na různé vzdálenosti latí, proto jsou vhodné i na rekonstrukce. Rubín 13 nabízí Bramac s podtitulem mistrovské dílo. Tato střešní krytina je kombinací tradice a krásy ve spojení s moderní technologií výroby. Tvar tašek šetří čas pokládky. Zvolit lze ze čtyř barevných variant a z povrchových úprav engoba a glazura. Opál představuje tradiční bobrovku, jejíž charakteristický kulatý tvar a hladký povrch sjednocuje historii a současnost. Tašky jsou vhodné zejména pro rekonstrukce památkově chráněných objektů,

ale stejně dobře se budou vyjímat i na novostavbách. Lze si vybrat z osmi barevných odstínů a z režného, engobovaného nebo glazovaného povrchu. Granát 13 spojuje tradiční vzhled s moderní technologií. Krytinu lze pokládat na vazbu i střih a hodí se k využití na menších a středně velkých objektech a na památkově chráněných stavbách. K dispozici je sedm barevných odstínů a povrchová úprava režná, engoba, glazura nebo glazura Top Line. Granát 11 je model střešní tašky tradičního vzhledu vhodný nejen pro historické budovy, ale zároveň i pro novostavby. Díky možnosti posuvu o 42 mm se tento typ skvěle hodí pro rekonstrukce objektů. Krytina je nabízena v pěti barvách s povrchovou úpravou režná, engoba a glazura. Bramac poskytuje na všechny typy keramických střešních tašek záruku 30 let na materiál a 15 let na funkčnost střešního systému.

stavebnictví 04/12

97

v příštím čísle

05/12 | květen

Květnové číslo časopisu bude věnováno tématu Vybavení sídelních celků. Bude zaměřeno na problematiku řešení sídel z pohledu technické a dopravní infrastruktury, na oblast občanské vybavenosti, ale také na situaci v řešení intravilánu veřejných ploch i  přechodových zón mezi sídlem a krajinou.

Ročník VI Číslo: 04/2012 Cena: 68 Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz

Číslo 05/12 vychází 7. května

ediční plán 2012

předplatné Celoroční předplatné (sleva 20 %): 544 Kč včetně DPH, balného a poštovného

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

■

ediční plán 2012

www.casopisstavebnictvi.cz

pozice na trhu

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected] Redaktorka odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Inzertní oddělení: Manažeři obchodu: Daniel Doležal Tel.: +420 602 233 475 E-mail: [email protected] Igor Palásek Tel.: +420 725 444 048 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D., Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl Tel.: +420 541 159 374 E-mail: [email protected] Předplatné: Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Tisk: EUROPRINT a.s.

pozice na trhu

časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR

www.casopisstavebnictvi.cz Kontakt pro zaslání edičního plánu 2012 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě: Věra Pichová tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

98

stavebnictví 04/12

Náklad: 33 280 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300502 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O  tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

Nejnovější trendy ve stavebnictví, úsporách energií a interiéru

24.–28. 4. 2012 Brno – Výstaviště 17. mezinárodní stavební veletrh

13. mezinárodní veletrh technických zařízení budov

Souběžně probíhá:

www.stavebniveletrhybrno.cz Mezinárodní veletrh nábytku a interiérového designu

www.ceuv.cz

www.mobitex.cz