1. Úvod 2. Zajištění přípravy na krizové stavy včetně její prevence 3. Řešení krizové situace 4. Odstraňování následků krizové situace

Pomůcka pro starosty obcí Jihočeského kraje Finanční zabezpečení krizových situací na úrovni obce pro kalendářní rok 2011

Obsah:

1. Úvod ……………………………………………………….………………………….. 3 2. Zajištění přípravy na krizové stavy včetně její prevence ………………….… 4 2.1. Rozpočet obce …………………………………………………………………….. 4 2.1.1.

Plnění podmínek krizového zákona …………………………………..… 4

2.1.1.a Odvětvové třídění rozpočtové skladby …………………………………. 4 2.1.1.b Druhové třídění rozpočtové skladby – výdaje …………………………. 7 2.1.2.

Plnění podmínek zákona o integrovaném záchranném systému a požární ochrany …………………………………………….… 13

2.2. Programové financování …………………………………………………….…… 14 2.2.1.

Ústřední orgány státní správy …………………………………….……… 14

2.2.1.a Ministerstvo zemědělství …………………………………………….…… 14 2.2.1.b Ministerstvo životního prostředí …………………………………….……. 16 2.2.1.c Ministerstvo vnitra …………………………………………………….…… 18 2.2.1.d Ministerstvo pro místní rozvoj ……………………………………….…… 21 2.2.2.

Jihočeský kraj ……………………………………………………………... 23

3. Řešení krizové situace …………………………………………………………….. 24 4. Odstraňování následků krizové situace a obnova postiženého území …... 26 5. Závěr ………………………………………………………………………………...… 29 6. Použitá literatura ………………………………………………………………….… 30 6.1. Publikace …………………………………………………………………………… 30 6.2. Právní předpisy ………………………………………………………………….… 30 6.3. Elektronické odkazy …………………………………………………..………….. 30 Přílohy ………………………………………………………………………………….... 33

2

1. Úvod Pomůcka pro starosty obcí Jihočeského kraje je zpracována na základě novely zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) s platností od 1. ledna 2011 a představuje tím aktualizované pojetí finančního zabezpečení krizových opatření na úrovni orgánů krizového řízení. Účelem této pomůcky je starostům obcí: - pomoci v získávání finančních prostředků a tvorbě rozpočtů obcí se zaměřením na přípravu, řešení a odstraňování následků krizové situace; -

uvědomit si, že krizovou situací se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací1, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu2.

Legislativní rámec v oblasti financování na úseku krizového řízení: a) zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; b) zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů; c) zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů; d) zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů; e) zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; f) zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů; g) zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů; h) zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákon§ (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; i) zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů; j) zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), ve znění pozdějších předpisů;

1 2

§ 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3

k) vyhláška č. 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování tohoto přehledu, ve znění pozdějších předpisů; l) vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů; m) vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů; n) vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do Centrálního systému účetních informací státu, ve znění pozdějších předpisů; o) vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů; p) příloha k usnesení vlády ze dne 22. září 2010 č. 675 Způsob použití finančních prostředků z účelové rezervy na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, vytvořené v kapitole Všeobecná pokladní správa podle zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění pozdějších předpisů; q) české účetní standardy; r) ostatní obecně závazné předpisy. 2.

Zajištění přípravy na krizové situace včetně její prevence

2.1.

Rozpočet obce

2.1.1. Plnění podmínek krizového zákona Rozpočet obce je finanční plán, jímž se řídí její hospodaření. Je sestavován pouze na období jednoho kalendářního roku v návaznosti na rozpočtový výhled, dále na základě údajů z rozpisu státního rozpočtu na příslušný rok a v návaznosti na jiné veřejné rozpočty, k nímž má obec finanční vztah. Rozpočet je schvalován zastupitelstvem obce, a to v různých podobách členění: a) pouze na paragrafy (odvětvové třídění); b) příjmů dle položek (druhové třídění) a výdajů dle paragrafů; c) příjmů i výdajů dle položek a paragrafů apod. 2.1.1.a Odvětvové třídění rozpočtové skladby Třídění rozpočtové skladby z hlediska odvětvového vymezuje oblast ochrany obyvatelstva a krizového řízení ve skupině 5 tj. Bezpečnost státu a právní ochrana a je detailněji uvedena v tabulce 1.

4

Tabulka 1 Odvětvové třídění rozpočtové skladby SKUPINA

ODDÍL

PODODDÍL PARAGRAF NÁZEV A OBSAH PARAGRAFU Bezpečnost státu a právní ochrana.

5

Civilní připravenost na krizové stavy.

52

Ochrana obyvatelstva (Civilní ochrana – vojenská část, Ochrana obyvatelstva, Ostatní záležitosti ochrany obyvatelstva).

521

5212

Ochrana obyvatelstva – příprava na krizové situace. Krizové řízení (Činnost orgánu kriz. řízení na ústřední úrovni a dalších správních úřadu v oblasti kriz. řízení, Činnost orgánu kriz. řízení na územní úrovni a dalších územních správních úřadu v oblasti krizového řízení, Ostatní správa v oblasti krizového řízení, Podpora krizového řízení a nouzového plánování, záležitosti krizového řízení jinde nezařazené).

527

5272

Činnost orgánů krizového řízení na územní úrovni a dalších územních správních úřadů v oblasti krizového řízení – řešení krizové situace.

5273

Ostatní správa v oblasti krizového řízení – použití na obci spíše sporadické.

5279

Záležitosti krizového řízení jinde nezařazené – použití na obci spíše sporadické.

Zdroj: vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů.

Paragraf 5212 – Ochrana obyvatelstva zahrnuje: -

činnost orgánů a složek při zabezpečování úkolů civilní ochrany související s výstavbou a přípravou personálu zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity, přípravě obyvatelstva, včetně zabezpečení didaktických pomůcek pro základní a střední školy; 5

-

pořízení, výstavbu, provoz, údržbu a opravy prvků jednotného systému varování a vyrozumění (informování);

-

činnost související s hospodařením se speciálním materiálem civilní ochrany, s krytovým fondem a ochrannými systémy dopravních staveb a dalšími ochrannými opatřeními;

-

evakuaci obyvatelstva;

-

náhradní a nouzové ubytování;

-

zásobování pitnou vodou, potravinami;

-

a další nezbytné prostředky k přežití obyvatelstva.

Používá se pro přípravu na krizové situace! Paragraf 5272 – Činnost orgánů krizového řízení na územní úrovni a dalších územních správních úřadů v oblasti krizového řízení zahrnuje: -

zabezpečení řídicích činností zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik;

-

plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací, včetně zabezpečení připravenosti k obraně státu.

Používá se pro řešení krizové situace! Paragraf 5273 - Ostatní správa v oblasti krizového řízení zahrnuje: - činnost související s výdaji na pracoviště krizového řízení, jejich zřizování a technické vybavování; - zajištění komunikačních prostředků; - výdaje na informační podporu krizového řízení; - odbornou podporu pro kraje; - přípravu orgánů krizového řízení; - základní vzdělání; - získávání a zvyšování kvalifikace a odborné způsobilosti; - ostatní výdaje na zvládnutí krizových situací. Malá obec využije spíše sporadicky! Paragraf 5279 - Záležitosti krizového řízení jinde nezařazené. Zahrnuje činnosti, které se nedají zařadit do výše uvedených paragrafů.

6

2.1.1.b Druhové třídění rozpočtové skladby - výdaje Tabulka 2 Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci TŘÍDA

SESKUPENÍ POLOŽEK

PODSEKUPENÍ POLOŽEK

POLOŽKA

NÁZEV A OBSAH POLOŽKY

Běžné výdaje.

5

Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné.

50 501

Platy. 5019

Ostatní platy – zahrnuje především refundaci platů hrazené jiným organizacím. Ostatní platby za provedenou práci.

502

5021

Ostatní osobní výdaje – zahrnuje především odměny za práci podle dohod o pracích uzavíraných podle zákoníku práce mimo pracovní poměr.

5029

Ostatní platby za provedenou práci jinde nezařazené. Povinné pojistné placené zaměstnavatelem.

503

5039

Ostatní povinné pojistné placené zaměstnavatelem – zahrnuje především refundace pojistného na sociální a zdravotní pojištění jiným organizacím.


Ustanovení upravuje, viz tabulka 2, zejména refundaci platů, především odměny za práci podle dohod o pracích uzavíraných podle zákoníku práce mimo pracovní poměr a refundaci pojistného jiným organizacím. Mzdu je možné refundovat v případě překážek v práci z důvodu nařízení vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci.3 Obec poskytuje

3

§ 31 a § 35 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7

náhradu ušlého výdělku občanovi, který ve své pracovní době nebo v době, ze které mu plyne příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, zúčastní záchranných, likvidačních a obnovovacích prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech. Refundaci mzdy z pracovního poměru, lze hradit z položek 5019 mzda a 5039 povinné pojistné. Refundaci mzdy osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ“) lze hradit z položky 5029. Mzda OSVČ se vypočte ze základu daně z posledního daňového přiznání k daním z příjmů děleno počtem hodin, pokud ještě nebylo dodáno daňové přiznání, tak z průměrné mzdy. Je rovněž možné náhradu ušlého výdělku vypočítat jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a počtu pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem připadajících na kalendářní měsíc, v němž došlo ke ztrátě na výdělku.4 Výdaje z položky 5021 jsou mzdovými prostředky a lze je schválit v rámci rozpočtu. Jedná se o dohody o pracích uzavíraných podle zákoníku práce s fyzickými osobami mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce). Refundace pojistného na zdravotní a sociální pojištění hrazené jiným organizacím se zatřídí souhrnně na položku 5039. Tabulka 3 Výdaje na nákupy materiálu TŘÍDA

SESKUPENÍ POLOŽEK


POLOŽKA

Běžné výdaje.

5

Neinvestiční nákupy a související výdaje.

51

Nákup materiálu.

513

5132

5133

4


Osobní ochranné pracovní pomůcky zahrnuje nákup ochranných pomůcek podle pracovněprávních předpisů. Léky a zdravotnický materiál vč. nákupu příručních lékárniček a jejich vybavení

§ 22 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

8

TŘÍDA

SESKUPENÍ POLOŽEK


POLOŽKA


5134

Prádlo, oděv a obuv výdaje na prádlo, oděv a obuv ve všech typech organizací.

5137

Drobný hmotný dlouhodobý majetek - ocenění do 40.000,Kč a doba použitelnosti v organizaci déle než 1 rok, vč. technického zhodnocení dlouhodobého majetku nepřesahující 40.000,- Kč.

5139

Nákup materiálu jinde nezařazený - spotřební materiál


Výdaje spojené s pořizování různého materiálu jsou uvedeny v tabulce 3. Položka 5132 Ochranné pomůcky zahrnuje nákup ochranných pomůcek podle pracovněprávních předpisů, a to především pro osoby, které poskytují pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a dobrovolnou pomoc. Bude se jednat především o pracovní a ochranné oděvy, přilby, speciální obuv, rukavice, roušky, speciální pokrývky hlavy apod. Položka 5133 Léky a zdravotnický materiál zahrnuje např. nákup lékárniček, obvazového materiálu, termoizolačních fólií, očkovacích vakcín, nosítek (např. vakuová), sadu vakuových dlah vč. příslušenství a transportního obalového materiálu (pumpička, taška), popáleninové soupravy apod. Položka 5134 Prádlo, oděv a obuv. Příkladem je pořízení materiálu pro postižené obyvatelstvo. Doporučuje se však využít zásob humanitární pomoci z nevládních neziskových organizací nebo prostřednictvím tzv. Panelu5, dále pak zásob uložených u Hasičského záchranného sboru kraje a Správy státních hmotných rezerv. Je velkou snahou nezatěžovat rozpočet obce popř. státní rozpočet České republiky kapitoly Všeobecné pokladní správy. Položka 5137 Drobný hmotný dlouhodobý majetek zahrnuje dodavatelské pořízení předmětů, jejichž ocenění je 40.000,- Kč nebo nižší a doba použitelnosti v organizaci je delší než 1 rok, a dále předmětů, které jsou definovány jako drobný hmotný dlouhodobý majetek, pokud nepatří na jiné položky podseskupení položek

5

PANEL je organizační, koordinační a komunikační platforma neziskových organizací pro poskytování komplexní péče o občana při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Základní jádro PANELU tvoří neziskové organizace a vybrané struktury státních institucí s působností na území daného kraje.

9

513. Bude se jednat především o nákup vysoušečů zdiva, odvlhčovačů, různých druhů čerpadel, řetězových motorových pil, vyprošťovacího zařízení, elektrocentrál, svítilny, rozkládacích lehátek pro evakuované obyvatelstvo, poničeného zařízení apod. Položka 5139 Nákup materiálu jinde nezařazený zahrnuje zejména nákup dezinfekčních prostředků, sorbetů, hasebního materiálu apod. Tabulka 4 Nákup vody, paliv a energií TŘÍDA

SESKUPENÍ POLOŽEK


POLOŽKA


Běžné výdaje.

5


51

Nákup vody, paliv a energií

515 5151

Studená voda

5152

Teplo

5153

Plyn

5154

Elektrická energie

5155

Pevná paliva

5156

Pohonné hmoty a maziva

5157

Teplá voda

5159

Nákup ostatních paliv a energie


Výše uvedená tabulka 4 upravuje především nákup a zabezpečení pitné vody, pohonných hmot a maziv pro zasahující techniku a dalších energií, především pak elektrické energie.

10

Tabulka 5 Nákup služeb TŘÍDA

SESKUPENÍ POLOŽEK


POLOŽKA


Běžné výdaje.

5


51

Nákup služeb

516 5169

Nákup ostatních služeb


Výdajem na nákup služeb uveden v tabulce 5 je např. příspěvek na stravování zaměstnanců v zařízení jiné organizace nebo jiného subjektu. Patří sem i nákup stravenek ve veřejném stravování a poukázek na nákup potravin. Obec zabezpečí stravování zasahujícím složkám integrovaného záchranného systému na jejím území, osobám, které mají za povinnost vykonávat pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo dobrovolnou pomoc. Zahrnuje i úhrady zdravotnickým zařízením za lékařské prohlídky a za služby poskytované zdravotnickým nebo jiným specializovaným zařízením za zdravotní prohlídky dané zvláštním právním předpisem. Může se jednat také o provedení očkování proti virové hepatitidě typu A výše zmíněným složkám a osobám. Na tuto položku se zařazují též výdaje na revize komínů a elektrických a jiných zařízení, platby za státní technickou kontrolu aut a rovněž výdaje na dopravu nepatřící do cestovného. Obec tedy uhradí: - služby dopravních prostředků pro evakuaci obyvatelstva; - odvoz odpadů; - revize elektroinstalace a posudky statika; - monitorování vody a půdy; - rozbory pitné vody; - obnovu dodávek pitné vody, elektřiny, plynu; - stavební úpravy; - demolice nebezpečných a život ohrožujících staticky narušených objektů; - odstranění náplav, vyvrácených nebo rozlomených dřevin, stavební sutě a zbytků zničených objektů; - odčerpání vody ze sklepů a skladů; - odvlhčení a vysoušení objektů; - stěhování; - úklid veřejného prostranství; - zhotovení provizorních přechodů; 11

-

odvoz naplavenin; náhradní a nouzové ubytování apod.

Další služby a práce, které mohou být prováděny v průběhu a po krizové situaci jsou uvedeny v příloze č. 1 a č. 2. Tabulka 6 Ostatní nákupy TŘÍDA

SESKUPENÍ POLOŽEK


POLOŽKA


Běžné výdaje.

5


51

Ostatní nákupy

517 5171

Opravy a udržování

5175

Pohoštění


Další výdaje, které jsou spojeny s opravami a pohoštěním jsou uvedeny v tabulce 6. Výdaje z položky 5171 jsou na dodavatelsky zajišťované opravy a údržbu. Opravou se pro účely rozpočtové skladby rozumí úprava věci, která částečně nebo úplně ztratila schopnost plnit funkci, k níž byla určena, zajišťující opětné nabytí této schopnosti (například zasklívání oken), a to případně i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení [§55 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu]. Údržbou se pro účely rozpočtové skladby rozumí úprava věci spojená s významnější spotřebou materiálních prostředků, jejímž výsledkem je uvedení věci do původní nebo obvyklé podoby, není-li tato úprava opravou, například natírání okenních rámů. Nepatří sem nákup projektové dokumentace k opravám (patří na položku 5169). Rovněž tak sem nepatří úpravy nehmotného majetku, například počítačových programů nebo souborů informací (představují-li technické zhodnocení v pořizovací ceně nad 60 tisíc Kč, patří na příslušné položky z podseskupení 611, představují-li technické zhodnocení v pořizovací ceně do 60 tisíc Kč, patří na položku 5179 a v případě programů 5172 a jinak patří na položku 5169).

12

Pozor! Na položku již nepatří projekty na opravu hmotného majetku (5169). Položka vlastně zůstala pouze pro opravy a údržby výrobní povahy. Zde uvedené vymezení náplně položky dle názoru Ing. Ivany Schneiderové téměř plně koresponduje s definicí oprav dle předpisů o účetnictví („Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady“). I v definici oprav a údržby k položce 5171 se odstraňuje pouze fyzické opotřebení, ne morální, jak je tomu u nehmotného majetku a lze použít i jiný než původní materiál. Rozdíl od účetních předpisů je, že na položku se nezařazuje technické zhodnocení pod 40 tis. Kč. Protože o technickém zhodnocení mluvíme až nad 40 tis. Kč (celkový výdaj na dokončené technické zhodnocení), je pojmem „technické zhodnocení pod 40 tis. Kč“ spíš myšlen zásah do majetku, který není ještě technickým zhodnocením a zároveň nenaplňuje definici údržby a opravy. Tento výdaj patří na položku 5137.6 Obec v době krizového stavu použije finanční prostředky pouze na opravy poničeného zařízení! Výdaje z položky 5175 na pořízení věcí a služeb, které se použijí k pohoštění, jako nákup balené vody, potravin a stravy pro zasahující složky, osoby vykonávající pracovní povinnost a výpomoc, dobrovolnou pomoc, náhradně nebo nouzově ubytované evakuované obyvatelstvo apod. (výdaje na pořízení věcí a služeb, které se k pohoštění nepoužijí, patří na příslušné položky podseskupení 513 a 516, zejména položky 5131 a 5169). 2.1.2. Plnění podmínek zákona o integrovaném záchranném systému a požární ochrany Třídění rozpočtové skladby z hlediska odvětvového vymezuje oblast požární ochrany ve skupině 5 tj. Bezpečnost státu a právní ochrana a je uvedena v tabulce 7.

6

Schneiderová, I.: Rozpočtová skladba v roce 2010, Rozpočet a účetnictví státu, 2010, Nové Město n. Cidlinou, Acha obec účtuje, s.r.o., s. 73, ISBN 978-80-254-5608-8.

13

Tabulka 7 Odvětvové třídění rozpočtové skladby SKUPINA

ODDÍL

PODODDÍL PARAGRAF NÁZEV A OBSAH PARAGRAFU

5 55 551

5512

552

5529

Bezpečnost státu a právní ochrana. Požární ochrana a integrovaný záchranný systém. Požární ochrana (Požární ochrana – profesionální a dobrovolná část). Požární ochrana – dobrovolná část (podpora jednotek sborů dobrovolných hasičů). Ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného systému. Ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného systému – použití obcí spíše sporadické.


Pododdíl 552 - Ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného systému nezahrnuje se zde vlastní činnosti zabezpečované přímo hasičskými záchrannými sbory, vyjma zřizování a technického vybavování operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému, pro které je zřízena položka 5521. Nezahrnuje činnosti zabezpečované orgány státní správy (patří do pododdílu 556). Paragraf 5529 - Ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného systému Patří sem např. výdaje spojené s prověřováním a použitím sil a prostředků Armády České republiky při záchranných a likvidačních pracích ve smyslu zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Druhové třídění nákladů podle rozpočtové skladby bude obdobné jako v bodě 2.1.1.b. Za tímto účelem byla v roce 2008 v rámci diplomové práce Mgr. Lenkou Frühaufovou zpracována Metodická pomůcka pro obce k vybavování jednotek sborů dobrovolných hasičů, která bude přiložena jako samostatný dokument. 2.2.

Programové financování

Jednou z možnosti finančního zajištěni krizového řízeni je využiti prostředků programového financovaní. Tato kategorie veřejných financi je podle rozpočtových pravidel charakterizovaná jako soubor podmínek (věcných, časových a finančních) pro pořízení nebo technické zhodnoceni majetku, jeho údržbu a opravy. Statni rozpočet se může podílet na programovém financovaní ve dvou podobách, a to 14

ve formě výdajů na financování programů, a nebo poskytuje státní záruku za úvěry přijaté právnickými nebo fyzickými osobami. Účast obcí na tomto nástroji se zpravidla realizuje cestou grantů, projektů, dotací a subvencí. V oblasti krizového řízeni je používáno prostředků programového financováni například na řešeni vzniklých škod jako následků mimořádných situaci, jak tomu bylo např. v roce 2006, kdy se využilo programů na financování obnovy území postiženého povodněmi nebo na nové vybaveni složek integrovaného záchranného systému apod. Princip programování se rovněž využívá při čerpání evropských zdrojů. Pro využívání fondů Evropské unie v novém období, tj. v letech 2007 až 2013 připravila Česká republika celkem 24 operačních programů. Z tohoto počtu je sedm programů regionálních a pět programů přeshraniční spolupráce. 2.2.1. Ústřední orgány státní správy 2.2.1.a Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství je garantem dotací v oblasti vodního hospodářství a jeho dotace, které by mohly pomoci předcházet krizovým situacím, jsou uvedeny v tabulce 8 až 10.7 Tabulka 8 Oblast vodovodů a kanalizací OBLAST

PROGRAM PODPROGRAM

Pravidla České republiky Ministerstva zemědělství č.j. 9136/2009-10000 pro poskytování a čerpání státní finanční podpory v rámci programu 129 180 "Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II" - pravidla v úplném znění, včetně příloh.

129 180 Vodovody a kanalizace

7

NÁZEV PROGRAMU

229 312

Podpora výstavby vodovodů a souvisejících objektů.

229 313

Podpora výstavby kanalizací a ČOV.

Ministerstvo zemědělství, Dotace ve vodním hospodářství, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z:

15

OBLAST

NÁZEV PROGRAMU

PROGRAM PODPROGRAM

Pravidla České republiky – Ministerstva zemědělství čj. 31262/200910000 pro poskytování a čerpání státní finanční podpory, která platí pro podprogram 129 142 „Podpora odstraňování povodňových škod způsobených povodněmi 2009“. Pravidla České republiky – Ministerstva zemědělství čj. 25271/201010000 pro poskytování a čerpání státní finanční podpory, která platí pro podprogram 129 143 „Podpora odstraňování povodňových škod způsobených povodněmi 2010“.

129 142

Vodovody a kanalizace

129 143

Zdroj: Ministerstvo zemědělství, Dotace ve vodním hospodářství.

Tabulka 9 Oblast rybníků OBLAST

Rybníky

NÁZEV PROGRAMU

PROGRAM PODPROGRAM

Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží“ je posílit protipovodňovou funkci rybníků a zvýšit jejich bezpečnost. Doba trvání programu 129 130 podle schválené dokumentace je po dobu 2007 – 2012.

129 130


Tabulka 10 Oblast prevence před povodněmi OBLAST

Prevence před povodněmi

NÁZEV PROGRAMU

PROGRAM PODPROGRAM

„Podpora prevence před povodněmi II“, který navazuje na první etapu programu „Prevence před povodněmi“ realizovaného v letech 2002 – 2007, je další snižování úrovně ohrožení a povodňových rizik v záplavových územích vodních toků. Program je realizován v letech 2007 - 2013. Podpora je administrována podle Závazných pravidel poskytování finančních prostředků v oblasti vod a způsobu kontroly jejich užití.8

129 120


8

Ministerstvo zemědělství, Program 129 120 – Podpora prevence před povodněmi II, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z:

16

Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2011 a způsobu kontroly jejich užití Příloha č. 10 zákona č. 433/2010 Sb. Priority stanovené Ministerstvem zemědělství v roce 2011: - prevence před povodněmi, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů; - odstraňování povodňových škod, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů; - obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a zřizování vodních děl k ochraně před povodněmi a suchem, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů; - podporu zvyšování funkčnosti vodních děl, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů; - podporu zemědělských vodních toků v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů; - ostatní opatření ve vodním hospodářství.9 2.2.1.b Ministerstvo životního prostředí Operační program životního prostředí10 (dále jen „OPŽP“) má v letech 2007-2013 připraveny prostředky ve výši téměř 2 miliard eur pro projekty na zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, na zlepšení jakosti a dodávek pitné vody pro obyvatelstvo, na snížení obsahu nebezpečných látek ve vodách a na snížení rizika povodní, např. na výstavbu či rekonstrukce čistíren vod, kanalizací, úpraven vod. Podpora pro omezování rizika povodní je uvedena v tabulce 11. Tabulka 11 Prioritní osa 1 PRIORITNÍ OSA

OBLAST PODPORY

PODOBLAST PODPORY

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní.

1

Snížení znečištění vod.

1.1 1.1.1.

9

10

NÁZEV OSY / PODPORY

Snížení znečištění komunálních zdrojů.

Ministerstvo zemědělství, Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2011 a způsobu kontroly jejich užití, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: Státní fond životního prostředí České republiky, Operační program životního prostředí, Aktuální nabídky podpory, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z:

17

PRIORITNÍ OSA

OBLAST PODPORY

PODOBLAST PODPORY 1.1.3.

NÁZEV OSY / PODPORY Snížení znečištění způsobující eutrofizaci.

1.2

Zlepšení jakosti pitné vody.

1.3

Omezování rizika povodní 1.3.1.

Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany

1.3.2.

Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření

Zdroj: Státní fond životního prostředí České republiky, Plán výzev OPŽP pro individuální projekty.

Operační cíle podpory -

zvýšení ochrany života osob a majetku ekonomických aktivit regionů;

-

rozšíření a zlepšení systému předpovědní a hlásné povodňové služby;

-

vytváření map rizik povodní a mapy záplavových území ČR 1:10000;

-

vyhlášení standardů přijatelného rizika pro ohrožená území v souvislosti s mapovými podklady záplavových území;

-

zajištění včasných veřejných informací pro obyvatelstvo;

-

zajištění pohotových předpovědních a varovných systémů povodňové ochrany a informací o územích ohrožených povodňovým rizikem a zajištění spolehlivé funkce těchto systémů.

Protipovodňová opatření -

budování a modernizace systému předpovědní a hlásné povodňové služby a výstražných systémů ochrany před povodněmi;

-

investiční podpora zpracování digitálních povodňových plánů a mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku s konkretizovanými výstupy na státní a regionální úrovni;

-

úprava koryt přírodě blízkým způsobem v současně zastavěných územích obcí, výstavba poldrů.

Pro prevenci před možným vznikem krizové situace je možné využít i další operační programy, a to prioritních os 4 a 6, které jsou uvedeny v tabulce 12 a 13.

18

Tabulka 12 Prioritní osa 4. PRIORITNÍ OSA

OBLAST PODPORY

PODOBLAST PODPORY

NÁZEV OSY / PODPORY Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží.

4 4.1

Zkvalitnění nakládání s odpady.

4.2

Odstraňování starých ekologických zátěží.


Tabulka 13 Prioritní osa 6. PRIORITNÍ OSA

OBLAST PODPORY

PODOBLAST PODPORY

NÁZEV OSY / PODPORY Zlepšování stavu přírody a krajiny.

6 6.1

Implementace a péče o území soustavy Natura 2 000.

6.2

Podpora biodiverzity.

6.3

Obnova krajinných struktur.

6.4

Optimalizace vodního režimu krajiny.

6.5

Podpora regenerace urbanizované krajiny.

6.6

Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod.


Výzvy v roce 2011 jsou uvedeny v Plánu výzev OPŽP pro individuální projekty (projekty s celkovými náklady do 50 mil. eur), aktualizace k 28.12.2010.11

11

Státní fond životního prostředí České republiky, Plán výzev OPŽP pro individuální projekty (projekty s celkovými náklady do 50 mil. eur), aktualizace k 28.12.2010. [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z:

19

2.2.1.c Ministerstvo vnitra Dotace obcím na reprodukci požární techniky v roce 2012. Termín pro podání žádosti o dotace pro rok 2012 je do 30.04.2011. Účelová dotace viz tabulka 14 může být poskytnuta pouze pro jednotky požární ochrany kategorie JPO II a JPO III, a to na pořízení cisternové automobilové stříkačky CAS 7,5, CAS 10, CAS 15 nebo CAS 20 v maximální výši 1 mil. Kč. Dotace může dosáhnout max. 70 % nákladů akce v běžném roce. V roce 2011 maximální výše dotace 1 mil Kč a vybráno z 26 obcí 10. Z Jihočeského kraje byla vybrána obec Hluboká nad Vltavou.12 Tabulka 14 Dotace obcím na reprodukci požární ochrany. INVESTIČNÍ PROGRAM

NÁZEV PROGRAMU

PODPROGRAM

114 210

Reprodukce majetku HZS. 114 214

Reprodukce majetku jednotek PO a ochrany obyvatel, pro účely poskytování dotací na reprodukci požární techniky.

Zdroj: Ministerstvo vnitra, Dotace obcím na reprodukci požární techniky.

Účelová neinvestiční dotace Ministerstvo vnitra poskytuje prostřednictvím MV-GŘ HZS ČR účelovou neinvestiční dotaci z rozpočtu MV-GŘ HZS ČR do rozpočtu krajů a hl. m. Prahy na výdaje spojené s činností jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí v roce 2011, která je poskytována cestou rozpočtů krajů a hl. m. Prahy formou účelově vázaného příspěvku krajům. Podmínky jsou uvedeny v tabulce 15 a příloze č. 3. Finanční prostředky jsou většinou přidělovány ke konci kalendářního roku (měsíc listopad) a vedeny v případě Jihočeským krajem pod účelovým znakem ÚZ 14004 viz bod 2.2.2.13

12 13

Ministerstvo vnitra, Dotace obcím na reprodukci požární techniky, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: Ministerstvo vnitra, Účelová neinvestiční dotace, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z:

20

Tabulka 15 Účelová neinvestiční dotace ÚČELOVÝ ZNAK

VÝDAJE OBECNĚ

FORMA DOTACE NA:

NÁZEV DOTACE / ČINNOST Účelová neinvestiční dotace

14 004

Neinvestiční opravy zásahové požární techniky a věcných prostředků požární ochrany, přípravu na technické prohlídky techniky, revize věcných prostředků a neinvestiční věcné vybavení jednotky, které je majetkem obce zřizující jednotku. Zabezpečení akceschopnosti jednotky SDH obce kategorie JPO II Výdaje na zabezpečení akceschopnosti (organizační, technická – např. věcné prostředky požární ochrany, odborná) jednotek SDH vybraných obcí ve formě příspěvku

Mzdové výdaje a zákonné pojištění členům vykonávajícím službu v jednotce SDH vybrané obce kategorie JPO II nebo JPO III jako svoje zaměstnání dle zákoníku práce

Pracovní pohotovost člena vykonávajícího službu v jednotce jako svoje zaměstnání, na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti), na odměny členům, kteří mají s obcí uzavřenu dohodu o členství v jednotce podle zvláštního předpisu 4 za zabezpečení připravenosti k výjezdu jednotky dle plánu výkonu služby zpracovaného velitelem jednotky. Podíl obce na mzdové a zákonné pojištění členům z jejího rozpočtu činí minimálně 10 % celkové částky dotace na 1 člena jednotky SDH obce. Účelová neinvestiční dotace může být poskytnuta na plat člena jednotky SDH vybrané obce, který má s obcí uzavřenu pracovní smlouvu dle zákoníku práce, na zákonné zdravotní a sociální pojištění a zákonné úrazové pojištění.

Zůstává majetkem obce, a neinvestiční opravy, revize, technické prohlídky požární Věcné vybavení techniky a věcných prostředků neinvestiční požární ochrany jednotky SDH povahy vybrané obce (např. spojové prostředky, ochranné oděvy pro hasiče apod.). 21

ÚČELOVÝ ZNAK

VÝDAJE OBECNĚ

FORMA DOTACE NA:

Výdaje na odbornou přípravu velitelů a strojníků jednotek SDH obcí k získání odborné způsobilosti nebo prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti, specializační kurzy a odborná zaměstnání pořádaná HZS krajů.

Získání nebo prodloužení odborné způsobilosti, tzn. příslušného kurzu pro člena JSDH obce.

Výdaje za uskutečněný zásah jednotky SDH obce na výzvu územně příslušného operačního a informačního střediska HZS kraje mimo její územní obvod.

Zásah mimo území obce, a to na výzvu KOPIS JčK.

NÁZEV DOTACE / ČINNOST

Úhrada mzdy nebo platu a cestovních nákladů.

Zdroj: Ministerstvo vnitra, Účelová neinvestiční dotace

Dotace obcím na rozvoj koncových prvků varování zrušeny a řešeny prostřednictví Operačního programu životního prostředí v prioritní ose 1, oblasti podpory 1.3 – omezování rizika povodní, podoblasti podpory 1.3.1. - Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany viz bod 2.2.1.b.14

14

Ministerstvo vnitra, Dotace obcím na rozvoj koncových prvků varování, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z:

22

2.2.1.d Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj je koordinátorem čerpání strukturálních fondů. Regionální operační programy (dále jen „ROP“) jsou typem programových dokumentů, které se vztahují pouze na určité území České republiky. Regionální operační program NUTS II Jihozápad (dále jen „ROP JZ“) je určen pouze pro region soudržnosti Jihozápad, který se skládá z Jihočeského a Plzeňského kraje. Tento program je zaměřen na zlepšení dopravní dostupnosti center prostřednictvím podpory výstavby, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a na odstraňování bodových závad na těchto silnicích a místních komunikacích, modernizaci prostředků veřejné dopravy apod., na revitalizaci a regeneraci měst a obcí, na podporu infrastruktury veřejných služeb (školství, sociální integrace, zdravotnictví) a na podporu rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Celková alokace z fondů EU pro tento program na programovací období 2007 - 2013 činí 619,65 mil. EUR. Maximální výše podpory může obecně činit až 85 % z fondů EU, ale konkrétní výše podpory z fondů EU je stanovena vždy v příslušné výzvě ROP. Příklady subjektů, které mohou být žadateli: -

kraje,

-

obce,

-

svazky obcí,

-

organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi,

-

další.

Finanční prostředky jsou alokovány na čtyři prioritní osy: 1. Dostupnost center. 2. Stabilizace a rozvoj měst a obcí. 3. Rozvoj cestovního ruchu. 4. Technická pomoc (tato podpora je zaměřena pouze na financování aktivit spojených s řízením programu). 13. výzva ROP Jihozápad, Oblast podpory 1.1, 1.5 a 2.215 Výzva je zaměřena na oblasti podpory modernizace regionální silniční sítě, rozvoj místních komunikací a rozvojové projekty spádových center viz tabulka 16. 15

Regionální rada regionu soudržnosti jihozápad, 13. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblasti podpory 1.1 Modernizace regionální silniční sítě, 1.5 Rozvoj místních komunikací a 2.2 Rozvojové projekty spádových center, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z:

23

Tabulka 16 Oblasti podpory ve 13. výzvě. SPECIFICKÝ CÍL

PRIORITNÍ OSA

OBLAST PODPORY

NÁZEV CÍLE A PODPORY Zlepšit dostupnost center osídlení z dalších obcí a měst regionu, z center mimo region, a také zlepšit vazby uvnitř regionu.

1.

1.

Dostupnost center 1.1

Modernizace regionální silniční sítě.

1.5

Rozvoj místních komunikací. Aktivizovat rozvojový potenciál nadregionálních a regionálních center a stabilizovat venkovské oblasti vyváženým rozvojem sídelních funkcí měst a obcí.

2.

Stabilizace a rozvoj měst a obcí

2. 2.2

Rozvojové projekty spádových center.

Zdroj: Regionální rada regionu soudržnosti jihozápad, 13. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblasti podpory 1.1 Modernizace regionální silniční sítě, 1.5 Rozvoj místních komunikací a 2.2 Rozvojové projekty spádových center.

Od: 4. ledna 2011 Do: 25. července 2011 Cílem programu je formou dotace přispět k obnově základní infrastruktury a budov poškozených živelní pohromou. Podpora byla poskytována ve dvou dotačních titulech. Příjemcem dotace je obec, svazek obcí nebo kraj. 2.2.2. Jihočeský kraj Jihočeský kraj na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, zpracovává každým rokem akční plán Programu rozvoje kraje, který je nedílnou součástí strategických a programových dokumentů zabývajících se podporou regionálního rozvoje. Níže v tabulce 17 jsou vypsány prioritní osy programu rozvoje Jihočeského kraje, které by se daly použít pro předcházení krizovým situacím.16

16

Jihočeský kraj, Grantový kalendář AP PRK 2011, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z:

24

Tabulka 17 Vybrané prioritní osy programu rozvoje Jihočeského kraje. PRIORITNÍ OSA PROGRAMU ROZVOJE KRAJE Venkovský prostor

Životní prostředí

NÁZEV GRANTOVÉHO PROJEKTU

FINANČNÍ ALOKACE

Podpora rekonstrukce požárních nádrží (návesních rybníčků) v obcích

2 000 000,- Kč

Podpora výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury

16 000 000,- Kč

Ochrana před povodněmi

4 000 000,- Kč

Zdroj: Jihočeský kraj, Grantový kalendář AP PRK 2011.

Jihočeský kraj poskytuje další podporu, a to na činnost jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (podle účelu uvedeno v tabulce 18): - Ze státního rozpočtu finanční prostředky na výdaje související s výkonem státní správy v přenesené působnosti k zabezpečení plošného pokrytí území kraje viz bod 2.2.1.c. Účelem je poskytnutí dotace na výdaje spojené s činností jednotek sborů dobrovolných hasičů, které vychází z ustanovení právních předpisů. Podkladem kraje pro přidělení dotace obcím je věcný rozpis, který předkládá ředitel Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje obvykle v měsíci říjnu daného roku, a to na základě Podmínek pro poskytování a použití účelové neinvestiční dotace z rozpočtu MV-GŘ HZS ČR do rozpočtu krajů a hl. m. Prahy na výdaje jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí na rok 2011 Č.j. MV-66120-2/PO-IZS-2010 ze dne 26. července 2010. - Z rozpočtu Jihočeského kraje jsou poskytovány finanční prostředky na výdaje spojené s udržením akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí kategorie JPO II, JPO III a JPO V. Tabulka 18 Podpora jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí Jihočeským krajem. NÁZVEV PROGRAMU

ÚČELOVÝ ZNAK

POVAHA

Grant na jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí Jihočeského kraje.

00344

neinvestiční

00345

investiční

Příspěvek na činnost a podporu jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.

00706

neinvestiční

00707

investiční

Zdroj: Jihočeský kraj, Odbor kancelář hejtmana, oddělení krizového řízení.

25

Řešení krizové situace

3.

Jak už bylo uvedeno v úvodu krizová situace je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Finanční prostředky na řešení a následné odstraňování krizové situace obec použije všech možných dostupných zdrojů jako: - rozpočet obce (vlastní zdroje - vyčleněné prostředky, účelová rezerva, peněžní fond, rozpočtová opatření), - pojištění majetku obce, - dary a příspěvky od jiných subjektů, - veřejné sbírky. Po vyčerpání výše citovaných zdrojů lze požádat o: - finanční pomoc Jihočeského kraje, - uvolnění finančních prostředků z účelové rezervy státního rozpočtu. Činnosti starosty obce, které je nutno v průběhu krizové situace zajistit a jsou spojeny s financováním:

17 18 19 20

-

zřídit nebo aktivovat skupinu (krizový štáb17, povodňová komise, rada obce18 apod.), která bude řešit krizovou situaci;

-

v prvního zápisu ze zasedání skupiny, zaznamenat kdo je pověřen provádět objednávání služeb, prací, pořizování nákupu potřebného materiálu pro řešení a odstraňování následků krizové situace;

-

zaznamenat kdo zapisuje, provádí kontrolu náležitostí účetních dokladů ve smyslu zákona o účetnictví19 a finanční kontrole20 ve veřejné správě, zaúčtuje, opatří likvidačním dokladem a proplatí faktury za úkony, které jsou popsány výše;

-

realizuje stanovená opatření podle charakteru a rozsahu krizové situace;

-

přijímá opatření na ochranu obyvatel – evakuace, zajištění nouzového přežití obyvatelstva, (náhradní a nouzové ubytování, stravování), řešení potřeb postižených obyvatel;

-

spolupracuje s velitelem zásahu;

§ 18 a § 21 zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 78 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů.

26

-

řeší dopady situace na infrastrukturu;

-

získává zdroje potřebné k řešení krizové situace; zajišťuje prostory a manipulační techniku pro příjem a uskladnění humanitární pomoci; určí osoby pro příjem, evidenci a distribuci humanitární pomoci potřebným osobám;

-

řeší finanční zajištění výše citovaných opatření;

-

každou proplacenou fakturu, která byla prokazatelně vystavena na řešení krizové situace, vést odděleně v účetní evidenci např. dle jednotlivých akcí, včetně objednávky a bankovního výpisu o úhradě;

-

prostředky poskytnuté z dotace jednotlivých účelových znaků;

-

uchovávat doklady v souladu se zákonem o účetnictví.

vést

odděleně

v účetní

evidenci

dle

O finanční pomoc Jihočeského kraje lze žádat písemnou formou. Postup, příklady žádostí o poskytnutí mimořádných finančních prostředků jsou uvedeny v příloze č. 4. Způsob použití finančních prostředků z účelové rezervy na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, vytvořené v kapitole Všeobecná pokladní správa podle zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění pozdějších předpisů jsou uvedeny v bodě 2.1.1.b a příloze č. 5. Odstraňování následků krizové situace a obnova postiženého území

4.

Starosta obce nebo obecní úřad po ukončení akutního ohrožení krizové situace: -

bez jakýchkoliv odkladů zahájí inventarizaci škod způsobených krizovou situací a v případě, že se jedná o živelní pohromu s vyhlášeným krizovým stavem, uplatňuje se zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), ve znění pozdějších předpisů; ▫ reálně vyhodnotí škody na obecním majetku; ▫ připraví si podklady do Přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou viz příloha č. 6 stanovenou zákonem č. 12/2002 Sb. a vyhláškou č. 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování tohoto přehledu, ve znění pozdějších předpisů;

27

▫ spolupracuje s osobou, kterou za tím účelem pověřil Jihočeský kraj a umožňuje ji vstupovat na pozemky a do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou; ▫ může požádat Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 21 o poskytnutí státní pomoci po živelní nebo jiné pohromě ve formě dotace např.:  v oblasti bydlení, a to na telefonních číslech: - 224 861 153 - Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor podpory bydlení, více informací je Poskytování dotací při povodních;22 - 221 771 611 - Státní fond rozvoje bydlení, pracoviště Praha; - 585 206 121 - Státní fond rozvoje bydlení, pracoviště Olomouc;  na obnovu majetku ve vlastnictví obcí a krajů po živelní pohromě, a to na telefonních číslech: - 224 864 006 - Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor rozvoje a strategie regionální politiky; -

řeší sociální dopady dané situace;23

-

proplácí faktury za vykonání a poskytnutí pracovní povinnosti, pracovní výpomoci popř. dobrovolné pomoci a dodání věcné pomoci;

-

zpracuje harmonogram obnovy postiženého území;

-

organizuje provádění sanačních a asanačních prací;

-

jestliže se jedná o mimořádnou událost havárií, při které bylo nutno vyhlásit krizový stav, požaduje na základě objektivní odpovědnosti od původce havárie úhradu nákladů vynaložených na provedení likvidačních prací a úhradu využité věcné nebo osobní pomoci;24

-

zajišťuje finanční krytí na obnovu postiženého území;

-

organizuje a zajišťuje postupný návrat k běžnému životu.

Obec za účelem získání finančních prostředků na odstraňování následků krizové situace může zřídit veřejnou sbírku. Ta se pořádá na základě zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění pozdějších předpisů. Veřejnou sbírkou (dále jen „sbírka“) je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj

21

22

23 24

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: Ministerstvo pro místní rozvoj, Poskytování dotací při povodních, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: např. zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 10 Metodické pomůcky č.j.: PO-1590/IZS-2003 ze dne 30. června 2003, kterou se doporučují zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preventivních, likvidačních a obnovovacích (asanačních) prací spojených s předcházením, řešením a odstraněním následků mimořádných událostí.

28

vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Sbírku je oprávněna konat za podmínek stanovených výše citovaným zákonem pouze právnická osoba, tedy obec. Oznámení o konání veřejné sbírky25 je nutno podat písemně u Odboru legislativy a vnitřních věcí Krajského úřadu Jihočeského kraje, a to na předem vyhotoveném tiskopise. Dokument je uveden v příloze č. 7.

25

Jihočeský kraj, Oznámení veřejné sbírky – tiskopis, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z:

29

5. Závěr Několik zásad pro starostu a obecní úřad závěrem: - obec na základě příslušného zákona má mít ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleněn objem finančních prostředků k zajištění přípravy na krizové situace a vyčleňuje účelovou rezervu na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků; - pro přípravu, řešení a odstraňování krizové situace použije všech možných dostupných zdrojů; - o činnosti skupiny a použití finančních prostředků vede záznam a pomocnou dokumentaci pro pozdější kontrolu; - o poskytnutí finanční pomoci žádá písemně na předepsaném formuláři Jihočeský kraj; - provede řádnou inventarizaci škod na majetku obce a všechny podklady předá pověřené osobě před ukončením vyhlášeného krizového stavu, která bude určena Jihočeským krajem (většinou z obce s pověřeným obecním úřadem); - o konání veřejné sbírky žádá písemně na předepsaném formuláři příslušný odbor Krajského úřadu Jihočeského kraje.

30

6.

Použitá literatura

6.1.

Publikace

[1] Schneiderová, I.: Rozpočtová skladba v roce 2010, Rozpočet a účetnictví státu, 2010, Nové Město n. Cidlinou, Acha obec účtuje, s.r.o., s. 73, ISBN 978-80-2545608-8. 6.2.

Právní předpisy

[1] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [3] Zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. [4] Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. [5] Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. [6] Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. [7] Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. [8] Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. [9] Metodická pomůcka č.j.: PO-1590/IZS-2003 ze dne 30. června 2003, kterou se doporučují zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preventivních, likvidačních a obnovovacích (asanačních) prací spojených s předcházením, řešením a odstraněním následků mimořádných událostí. [10] Příloha k usnesení vlády ČR ze dne 22. září 2010 č. 675 Způsob použití finančních prostředků z účelové rezervy na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, vytvořené v kapitole Všeobecná pokladní správa podle zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 6.3.

Elektronické odkazy

[1] Jihočeský kraj, Grantový kalendář AP PRK 2011, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: . [2] Jihočeský kraj, Oznámení veřejné sbírky – tiskopis, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: . [3] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: .

31

[4] Ministerstvo pro místní rozvoj, Poskytování dotací při povodních, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: . [5] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Regionální politika, Dotace a programy, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: . [6] Ministerstvo práce a sociálních věcí, Pomoc v hmotné nouzi, Informace pro občany, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: . [7] Ministerstvo vnitra, Dotace obcím na reprodukci požární techniky, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: . [8] Ministerstvo vnitra, Dotace obcím na rozvoj koncových prvků varování, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné: . [9] Ministerstvo vnitra, Účelová neinvestiční dotace, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: . [10] Ministerstvo zemědělství, Dotace ve vodním hospodářství, [online], [cit. 2011-0320]. Dostupné z: . [11] Ministerstvo zemědělství, Program 129 120 – Podpora prevence před povodněmi II, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: . [12] Ministerstvo zemědělství, Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2011 a způsobu kontroly jejich užití, [online], [cit. 2011-0320]. Dostupné z: . [13] Regionální rada regionu soudržnosti jihozápad, 13. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblasti podpory 1.1 Modernizace regionální silniční sítě, 1.5 Rozvoj místních komunikací a 2.2 Rozvojové projekty spádových center, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: . [14] Státní fond životního prostředí České republiky, Operační program životního prostředí, Aktuální nabídky podpory, [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: . [15] Státní fond životního prostředí České republiky, Plán výzev OPŽP pro individuální projekty (projekty s celkovými náklady do 50 mil. eur), aktualizace k 28.12.2010. [online], [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: .

32

Přílohy: Příloha č. 1 Příloha č. 1 metodické pomůcky Ministerstva vnitra č.j.: PO - 1590/IZS – 2003 ze dne 30. června 2003 Některé typické úkoly složek integrovaného záchranného systému na místě zásahu, k jejichž splnění provádí likvidační práce nebo zabezpečují přivolání subjektů, které je vykonávají, zejména: a) zamezení opětovného vzniku další mimořádné události (hlídání požářiště, zabezpečování inženýrských sítí a další); b) nejnutnější stavební, technické nebo demoliční práce, omezující možnost vzniku zranění osob, které budou následně po zásahu provádět obnovovací (asanační) práce nebo následného poškození majetku a životního prostředí (vyznačení nebezpečných prostorů, stržení labilních poškozených konstrukcí, nezbytné čerpací práce, přečerpání látek, které by mohly mít bezprostřední škodlivý vliv na životní prostředí, nebo by mohly ohrozit zdraví osob, trhací práce apod.); c) dekontaminace osob, techniky a prostorů kontaminovaných nebezpečnými látkami; d) práce spojené s ochranou vodních toků včetně některých povodňových zabezpečovacích prací (ochrana vod před kontaminací nornými stěnami, rozrušování ledových celin a nápěchů na vodním toku, odstraňování překážek ve vodním toku apod.); e) neodkladná opatření k ochraně veřejného zdraví, prováděná na základě obecných povinností upravených zákonem 32) nebo na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví (prvotní hygienická opatření – zabezpečení odvozu pozůstatků obětí, zabezpečení odstranění kadávérů, vyčerpání studní a další); f) zdravotnická opatření (poskytnutí psychologické pomoci postiženým a jiná zdravotní péče neposkytovaná v rámci záchranných prací); g) umožnění obnovení alespoň provizorního provozu motorových a kolejových vozidel (odstranění překážek silničního a železničního provozu, vytýčení objížděk, rozřezání stromů padlých na komunikace, omytí vozovky apod.); h) opatření umožňující následnou veterinární a odbornou péči o zvířata; i) opatření zamezující vzniku následných škod na zachráněném majetku (soustředění majetku na vhodném místě umožňujícím ochranu před povětrnostními vlivy, příp. účinkem hasebních látek, zajištění přiměřené ochrany proti krádeži apod.); j) a další úlohy, které je nutno zabezpečit bez zbytečného odkladu. 32) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

33

Příloha č. 2 Příloha č. 2 metodické pomůcky Ministerstva vnitra č.j.: PO – 1590/IZS – 2003 ze dne 30. června 2003 Některé příklad typických úkolů a opatření, které provádí orgány veřejné správy nebo právnické, podnikající fyzické nebo fyzické osoby po ukončení záchranných a likvidačních prací (po ukončení zásahu složek integrovaného záchranného systému) v rámci obnovovacích prací, zejména: a) technické práce a opatření (opravy svodidel nebo dopravního značení, obnovení funkčnosti inženýrských sítí, revize hrází apod.); b) stavebně technická opatření (vysoušení objektů, demolice, odstranění sutin, odstranění sněhových převisů a ledu z okapů a střech nad veřejnými prostranstvími a chodníky k zamezení ohrožení osob a majetku, odstranění vzniklého odpadu, čerpací práce bez nebezpečí z prodlení a další); c) opatření rekultivačního charakteru (odstranění popele na spáleništi, zaorání neshořelých zbytků porostů nebo stohů, odtěžení kontaminované zeminy, odstranění naplavenin a bahenních nánosů, vytěžení polomů a další); d) dopravní opatření (odstranění použitých sorbentů, obnova průjezdnosti komunikací v původním rozsahu, odtažení vozidel k majiteli nebo na předurčená parkoviště nebo odstavné plochy a další asistenční služby apod.); e) opatření k ochraně veřejného zdraví, prováděná na základě obecných povinností upravených zákonem nebo na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví k hygienické sanaci území postiženého mimořádnou událostí (desinfekce objektů, čištění a desinfekce vodních zdrojů, sběr a likvidace kadávérů a další); f) humanitární pomoc postiženému obyvatelstvu v rámci nebo nad rámec opatření ochrany obyvatelstva (zajištění ubytování a stravy, psychologická, sociální a duchovní pomoc, organizování sbírek apod.); g) hospodářsko etická opatření (odchyt volně se pohybujících zvířat, která byla chována v zajetí nebo v podmínkách domácího chovu, včetně rojů včel, zabezpečení cenných nákladů před odcizením, pokud tuto činnost nemůže z objektivních důvodů zajistit majitel těchto zařízení apod.); h) veškeré služby a práce prováděné jednotkami požární ochrany (dále jen „jednotky PO“) v souladu s ustanovením zvláštního zákona,33) (zajištění nebo zprovoznění výtahu, zajištění dveří a vstupů po násilném otevření a další); i) a další činnost vedoucí k obnovení původního stavu před mimořádnou událostí, nebo obecně akceptovatelného stavu. 33) § 97 zákona č. 133/1985 Sb.

34

Příloha č. 3

35

36

37

38

39

40

41

2 42

43

44

Příloha č. 4 Použito z příručky pro starosty obcí v rámci porady ředitele Krajského úřadu Jihočeského kraje v roce 2011, zpracoval Odbor Kancelář hejtmana, oddělení krizového řízení. Financování prvotních krizových opatření při událostí/krizových situací, potřebná dokumentace

řešení

mimořádných

K řešení mimořádných událostí ve smyslu Zákona č. 240/200 Sb. je nutno využít všechny finanční zdroje: vlastní, včetně zdrojů z pojištění, darů a příspěvků od jiných subjektů, finanční pomoc Jihočeského kraje formou žádosti. Vedle vlastního rozpočtu kraje, lze v určitých případech využít i cizích finančních zdrojů. Důležité pro podání žádosti je skutečnost, jestli byl vyhlášen krizový stav pro katastrální území obce nebo jestli se žádá o pomoc pro území, na kterém krizový stav vyhlášen nebyl. Poskytování finanční pomoci Jihočeským krajem se obecně řídí platnými zákony a k nim prováděcími vyhláškami a nařízeními, vnitřními směrnicemi – Zásady pro poskytování dotací a finančních darů Jihočeským krajem (SM/107/ZK). V souladu s touto směrnicí lze poskytnout neinvestiční příspěvky ve formě dotací nebo darů, jejichž poskytování schvaluje Zastupitelstvo Jihočeského kraje. Rozhodující pro poskytnutí mimořádného finančního příspěvku je vždy kvalita individuální žádosti příjemce dotace. Každé posouzení oprávněnosti žádosti začíná důkladným zkoumáním nezbytnosti provedeného nebo uvažovaného výdaje. Žadatel musí hodnověrně prokázat, že výdaj měl nebo bude mít příčinnou souvislost s účinky události, u výdajů na movitý a nemovitý majetek důkaz že se jedná o majetek obce. Pokud se jedná o postižení fyzické osoby (občana obce) nebo podnikající osoby (fyzické i právnické) tak zde musí svoji žádost o příspěvek podat přímo postižený subjekt. Opět se řeší individuálně. Velmi důležitá je i věrohodnost výdaje. Každý nákup, služba, práce, opatření apod. by mělo být podložené přímým rozhodnutím odpovědné osoby, zaznamenané písemně s uvedením co a kdy bylo nařízeno - toto je velmi důležité zejména i u výdajů, které vzniknou po vyhlášení krizového stavu. „Jednou vidět je pak lepší než třikrát číst nebo slyšet“, takže fotodokumentace následků, pořízená dobrým fotoaparátem (i noční foto) poslouží k doplnění psané žádosti. Pokud se jedná o příspěvek na refundaci nákladů za již realizovaná opatření, je velmi vhodné přiložit fotodokumentaci (v případech, kde to lze) ke srovnání před realizací opatření a po provedené nezbytné činnosti.

45

Individuální žádost o příspěvek - náležitosti 1. Písemná žádost příjemce o poskytnutí mimořádných prostředků musí obsahovat stručný popis průběhu události, její dopady a dále: a) přesný název, adresu, identifikační číslo příjemce; b) celkovou výši částky, která je požadována; částka bude obsahovat již realizované skutečné přímé investiční a neinvestiční finanční náklady (doložené přiloženými fakturami za provedené práce, služby apod. při zdolávání následků mimořádné situace); c) určení položek, na které budou mimořádné prostředky kraje dále použity, s návrhem pořadí důležitosti; d) vyjádření příjemce, že rozpočtované prostředky předurčené k řešení mimořádných situací již byly vyčerpány a prohlášení příjemce, že poskytnuté mimořádné prostředky nebudou použity k odstranění škod, které byly nebo budou hrazeny v plné výši z finančních prostředků plynoucích z uzavřených pojistných událostí; e) číslo účtu, kam by měly být mimořádné prostředky poukázány; f) podpis příjemce nebo jeho statutárního zástupce. 2. Žádost může v přílohové části obsahovat další písemné nebo obrazové podklady dokumentující oprávněnost žádosti – dokumentující přímé škody. Vzor žádosti:

46

Pokud se obec bude nacházet na území, pro které byl vyhlášen krizový stav (obvykle stav nebezpečí) nastávají další specifika – pro úhradu přímých nákladů jsou obvykle uvolněné rezervní finanční zdroje ze státního rozpočtu. Jejich použití ovšem souvisí s náklady, které vznikly v příčinné souvislosti s událostí, pro kterou byl vyhlášen krizový stav a navíc tyto náklady vznikly časově až po oficiálním vyhlášení (den a čas je vždy na rozhodnutí uveden). Pokud je nutno hradit náklady, které měly příčinnou souvislost s MU, pro kterou byl vyhlášen krizový stav, ale výdaj vznikne až po oficiálním ukončení tohoto stavu, je důležité zdokumentovat onu příčinnou souvislost a nezbytnost výdaje. Zde je důležité kdy bylo učiněno rozhodnutí pro provedení práce, zadání služby, provedení nákupu apod. Nejvíce problémů vzniká po povodních s odvozem odpadů, odstraňováním naplavenin, čistěním kanalizací apod. Tyto náklady obvykle vzniknou až po ukončení krizového stavu. Proto je důležité, aby vystavené faktury od dodavatelů materiálu, prací a služeb byly zřetelně označeny – tzn. byla z nich patrná souvislost s událostí, na kterou byly vynaloženy přidělené finance. Důležité také je, aby faktury obsahovaly číslo objednávky. Je to nejjednodušší způsob jak doložit časový vznik potřeby – nutnosti řešit dopady události. Kontrolní orgány JčK, ale i ostatní finanční orgány zkoumají časovou a příčinnou souvislost výdaje s událostí pro kterou byl realizován. Neuznatelné jsou výdaje, které svým obsahem souvisí s pracemi obnovy. Například parkové úpravy postiženého území nejsou nezbytným výdajem. Pro případy vyhlášení krizového stavu jsou náklady obnovy krajského nebo obecního majetku řešeny strategií obnovy. Aby tato mohla být zpracována a spuštěna je krajem, podle § 3 odst. 1 zákona č. 12/2002 Sb. zpracován v přenesené působnosti přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území. Souhrn podkladů za jednotlivé obce, pro které byl vyhlášen krizový stav, shromažďují pověření koordinátoři, kteří přímo oslovují starosty postižených obcí. Poklady jsou pak shromažďovány a zpracovány na krajském odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic – oddělení regionálního rozvoje. Tyto náklady nelze proplácet z neinvestičních prostředků určených na řešení přímých škod. Obecně lze říci, že finanční prostředky uvolňované na pokrytí prvotních nákladů a nezbytná opatření přijatá v rámci řešení mimořádné nebo krizové situace přímo souvisí s prováděním záchranných a likvidačních prací. Jejich provádění musí být zajištěno „bez zbytečného odkladu“.

47

Příklad z letních povodní 2009: žádost o poskytnutí mimořádných finančních prostředků od jedné z postižených obcí, kde byl vyhlášen krizový stav, a to dne 28.06.2009.

Po vyhlášení krizového stavu v létě 2009 obdržel krajský úřad neinvestiční finanční prostředky ze státní rezervy na řešení přímých dopadů těchto přívalových dešťů a povodní (8,0 + 1,6 mil Kč). Po schválení zastupitelstvem kraje byly postižené obci vyplaceny z této rezervy požadované finanční prostředky, současně byl obci zaslán dotační dopis, ve kterém byly přesně stanoveny podmínky užití a vyúčtování poskytnutých prostředků.

48

Dotační dopis obvykle obsahuje i podmínky pro zaúčtování a vyúčtování poskytovateli. Po ukončení akce se pak předkládá poskytovateli (v tomto případě kanceláři hejtmana) krátká zpráva o využití poskytnutých finančních prostředků, společně s kopiemi dokladů prokazujících užití příspěvku (faktury, pokladní lístky, výdajové pokladní doklady, kopie výpisů z účtů). Tak tomu bylo i u námi sledované obce.

Občané obce mohou v prvních dnech po události, než se rozběhne systém organizované pomoci využít finančních prostředků, které stát poskytuje ze zákona lidem v hmotné nouzi. Informace lze získat na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

49

Nový portál Ministerstva práce a sociálních věcí

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Pomoc v hmotné nouzi, Informace pro občany, http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/obecne.

50

Informace o další pomoci občanům a obnově obecního majetku, druhy a podmínky pomoci lze pak ještě získat na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Program na obnovu majetku lze využít i pro případy, kdy nebyl vyhlášen pro postižené území krizový stav. Pak ale žadatel může dostat příspěvek ze státního rozpočtu až do výše 80 % oprávněných nákladů. Nový portál Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Regionální politika, Dotace a programy, http://www.mmr.cz/Regionalni-politika/Programy-Dotace/Poskytovani-statnipomoci-po-zivelni-nebo-jine-poh.

51

Příloha č. 5 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 22. září 2010 č. 675

Způsob použití finančních prostředků z účelové rezervy na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, vytvořené v kapitole Všeobecná pokladní správa podle zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění pozdějších předpisů Čl. 1 Úvodní ustanovení Účelová rezerva finančních prostředků na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (dále jen „rezerva na řešení krizových situací“), vytvořená v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu České republiky na rok 2011 podle § 25 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, je určena k pokrytí nákladů ministerstev a jiných správních úřadů (dále jen „správní úřad“), krajů a hlavního města Prahy (dále jen „kraj“), vzniklých v důsledku krizové situace, k úhradě opatření přijatých při řešení krizových situací, odstraňování jejich následků a ve výjimečných případech i na předcházení krizových situací. Na poskytnutí finančních prostředků z rezervy na řešení krizových situací není právní nárok. Čl. 2 Použití finančních prostředků 1. Finanční prostředky jsou určené zejména na pokrytí prvotních nákladů a nezbytná opatření přijatá v rámci řešení krizové situace (nákup materiálu, drobného hmotného dlouhodobého majetku, nákup vody, paliv a energie a na opravy), například na nákup vysoušečů zdiva, odvlhčovačů, čerpadel, motorových pil a vyprošťovacího zařízení, zdravotnického materiálu a léků, desinfekčních prostředků, odvoz odpadů, revize elektroinstalace a posudky statika, nákup očkovacích vakcín, monitorování vody a půdy, rozbory pitné vody a obnovu dodávek pitné vody, elektřiny, plynu, nákup a opravy poničeného zařízení, stavební úpravy, demolice nebezpečných a život ohrožujících staticky narušených objektů, odstranění náplav, vyvrácených nebo rozlomených dřevin, stavební sutě a zbytků zničených objektů, 52

odčerpání vody ze sklepů a skladů, odvlhčení a vysoušení objektů, stěhování, úklid veřejného prostranství, na provizorní přechody, odvoz naplavenin, ochranné pomůcky, nouzové ubytování a stravování apod. 2. Rezerva na řešení krizových situací může být dále použita i na úhradu výdajů na státní podporu v návaznosti na § 37 odst. 6 zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, a na peněžní náhradu v návaznosti na § 35 odst. 1 až 3 tohoto zákona. 3. Ve výjimečných případech může být rezerva na řešení krizových situací použita i na předcházení krizových situací. Čl. 3 Podmínky a způsob uvolňování finančních prostředků 1. Správní úřad a kraj může požádat o uvolnění finančních prostředků z rezervy na řešení krizových situací, a to po vyčerpání finančních prostředků rozpočtovaných ve svém rozpočtu na krizové situace. 2. Správní úřad a kraj předloží písemnou žádost o poskytnutí finančních prostředků z rezervy na řešení krizových situací Ministerstvu vnitra. V případě, že pro území kraje byl vyhlášen stav nebezpečí, předloží kraj za účelem urychlení poukázání finančních prostředků kopii písemné žádosti Ministerstvu financí. 3. Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu nemusí být pro uvolnění finančních prostředků z rezervy na řešení krizových situací dodržen postup podle čl. 3 odst. 2 v případech, kdy o poskytnutí finančních prostředků z rezervy na řešení krizových situací rozhodl Ústřední krizový štáb. Čl. 4 Náležitosti žádosti 1. Žádost musí obsahovat podrobné zdůvodnění a vyjádření, že rozpočtované prostředky správního úřadu a kraje k řešení krizové situace již byly vyčerpány. 2. Dále musí žádost obsahovat určení, na co budou finanční prostředky použity, propočet finančních nákladů a výši částky, která je požadována. 3. Žádost podepisuje ten, kdo je oprávněn za správní úřad nebo kraj jednat. Čl. 5 1. Ministerstvo vnitra posoudí žádost po formální, věcné a finanční stránce včetně oprávněnosti a přiměřenosti požadavku správního úřadu a kraje. Splňuje-li 53

žádost podmínky pro uvolnění finančních prostředků z rezervy na řešení krizových situací, předloží žádost se svým stanoviskem Ministerstvu financí. 2. U žádostí, které po formální a věcné stránce vyhovují čl. 4, ale uplatněné požadavky přesahují částku, k jejímuž uvolnění je zmocněn ministr financí tímto usnesením, připraví správní úřad a kraj spolu s Ministerstvem vnitra dokument pro jednání a k rozhodnutí vládě a předloží ho jako samostatnou přílohu žádosti. 3. Ministerstvo financí po prověření příslušných podkladů žádosti a v návaznosti na výši vytvořené rezervy na řešení krizových situací uvolní finanční prostředky. O uvolnění informuje Ministerstvo vnitra. 4. Odpovědnost za použití finančních prostředků v souladu s rozpočtovými pravidly má správní úřad a kraj. Čl. 6 Ministerstvo financí po vyčerpání rezervy na řešení krizových situací může k plnění schválených žádostí použít v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, Vládní rozpočtovou rezervu, a to do výše stanovené usnesením vlády. Materiál pro jednání vlády připravuje Ministerstvo financí s Ministerstvem vnitra spolu s příslušným správním úřadem nebo krajem.

54

Příloha č. 6

56

57

58

Příloha č. 7 Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor legislativy a vnitřních věcí Oddělení správní U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice

Oznámení o konání veřejné sbírky (podle § 4 z.č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů) 1. název (obchodní jméno): tel.č. 2. sídlo: 3. IČO: 4. osoby, jež jsou statutárními orgány právnické osoby nebo členy statutárního orgánu právnické osoby titul: jméno: příjmení: datum místo trvalého pobytu: narození:

5. fyzická osoba oprávněná jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby titul: jméno: příjmení: datum místo trvalého pobytu: narození: 6. účel sbírky: (musí být vymezen přesně a v souladu s ust. § 1)

7. území, na němž se bude sbírka konat: 8. datum zahájení sbírky: 9. datum ukončení sbírky:

10. způsob provádění sbírky (§9): a) na zvláštním bankovním účtu b) sběracími listinami c) pokladničkou d) prodejem předmětů e) prodejem vstupenek f) pronájmem telefonní linky (účet se uvede vždy viz. § 9/1a) a § 23) název banky: adresa banky či pobočky: číslo účtu:

Připojené doklady ( podle § 5): 1. originál nebo úředně ověřená kopie výpisu z obchodního rejstříku nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku ne starší 90 dnů 2. čestné prohlášení fyzické osoby uvedené v bodě 5 o tom, že proti ní není v okamžiku oznámení vedeno trestní stíhání 3. potvrzení příslušného orgánu v místě sídla právnické osoby o tom, že nemá splatný daňový nedoplatek, a o tom, že nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 4. čestné prohlášení právnické osoby o tom, že nevstoupila do likvidace, že na základě jejího insolvenčního návrhu neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jejím úpadku, anebo na ní nebyla vyhlášena nucená správa Poučení Táž právnická osoba nesmí ke stejnému účelu konat několik sbírek souběžně. Konání další sbírky ke stejnému účelu může právnická osoba oznámit příslušnému krajskému úřadu až po ukončení a řádném vyúčtování předchozí sbírky. Právnická osoba je povinna nejpozději do 5 pracovních dnů oznámit krajskému úřadu každou změnu údajů uvedených v tomto oznámení nebo v dokladech, které jsou k oznámení připojeny. Nebude-li oznámení obsahovat náležitosti stanovené § 5 odst. 1 až 4 zákona, krajský úřad vyzve právnickou osobu v určené lhůtě, ne kratší než 5 pracovních dnů, aby náležitosti oznámení doplnila, jinak oznámení odloží a o právnickou osobu o tom vyrozumí. Razítko:

Datum:

60

Podpis:

Čestné prohlášení: Já, níže podepsaný……………………………………………….., nar. ………………………, Místo narození …………………………………………………………………………… bytem ..…………………………………., r. č…………………, obč. průkaz č. ……………..., prohlašuji na svou čest, že ke dni ……………… ani dříve proti mně není vedeno trestné stíhání. Údaje v tomto čestném prohlášení jsou pravdivé a úplné. Současně prohlašuji, že jsem si vědom právních následků nepravdivého čestného prohlášení podle § 21 odst. 1 písm. g) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. v ……………………… dne ……………….. …………………………………..

Čestné prohlášení: Já, níže podepsaný……………………………………………….., nar. ………………………, bytem ..…………………………………., r. č…………………, obč. průkaz č. ……………..., ……………………………………………..IČO …………………, prohlašuji na svou čest, že tato právnická osoba nevstoupila do likvidace, že na základě jejího insolvenčního návrhu neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jejím úpadku, anebo na ní nebyla vyhlášena nucená správa - § 5 odst. 4 písm. b) zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 296/2007 Sb.. Údaje v tomto čestném prohlášení jsou pravdivé a úplné. Současně prohlašuji, že jsem si vědom právních následků nepravdivého čestného prohlášení podle § 21 odst. 1 písm. g) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. v ……………………… dne ………………..

…………………………………..

61

1. Úvod 2. Zajištění přípravy na krizové stavy včetně její prevence 3. Řešení krizové situace 4. Odstraňování následků krizové situace

Recommend Documents