Zpravodaj města Stráž pod Ralskem
ROČNÍK XXIII
www.strazpr.cz
BŘEZEN 2014
cena 6 Kč
Mezinárodní den žen
s různými osudy. Musí umět jednat s mladým člověkem, který chce pracovat, ale nemá praxi a proto nemá zaměstnání, musí jednat s lidmi, kteří jsou dlouho doma a touha po práci má velký vliv na jejich nálady. Potkávají se s lidmi, kteří nikdy nepracovali a pracovat nechtějí… Jejich práce není jen rutinou administrativní prací, ale je často psychologickým pohovorem s velkým důrazem na sociální pochopení problému. Problematika nezaměstnanosti trápí naši společnost. Pro Vaši zajímavost uvedu několik aktuálních čísel: 596.833 lidí nemělo k 31. 12. 2013 v ČR zaměstnání, k 31.1.2014 počet vzrostl – 629.274 nezaměstnaných, tj. 8,6 %. Z toho počtu 25.909 lidí hledalo zaměstnání v našem kraji, k 31.1.2014 počet vzrostl – 27.068 nezaměstnaných, tj. 8,8 % a z toho 6709 lidí hledalo práci v našem okrese, k 31.1.2014 počet vzrostl – 7134 nezaměstnaných, tj. 8,6 %. Ve Stráži pod Ralskem nemá zaměstnání z celkového počtu lidí v produktivním věku celkem 7,4 % občanů. Okres Česká Lípa přitom k 31.1.2014 nabízel 366 volných míst. Když si uvědomíme,že některé občany úřad práce z důvodu různého porušení vyřadil z evidence nezaměstnaných, máme nezaměstnaných mnohem víc, než se uvádí.
Mezinárodní den žen se nezrodil jako svátek. Jeho původ nehledejme v touze po oslavě ženství v podobě Venuše – tajemné plodivé síly. Mezinárodní den žen je holdem schopnosti žen konat jinak, než jak je po staletí vnímá většinová společnost. Osmý březen připomíná ženské vzpoury minulosti, které se odehrály ne zjednodušeně proti mužům, nýbrž proti zbytečnému utrpení a proti nerovnosti. MDŽ vychází z hesla žen Velké francouzské revoluce „Volnost, rovnost, sesterství“. Pod tímto heslem byl vůbec poprvé v moderních dějinách formulován požadavek rovného volebního práva. 8. 3. 1908 demonstruje v New Yorku 15000 žen za kratší pracovní dobu, vyšší mzdy, volební právo a za zákaz dětské práce. Tím, že tvrdě šly za svým cílem a byly ve svých požadavcích částečně úspěšné, založily protestní březnovou tradici. Ta se r. 1910 přenesla i na evropskou půdu. V květnu 1908 vyhlašuje socialistická strana na základě těchto protestů poslední únorovou neděli dnem oslav amerického Národního dne žen. 1910 – na Mezinárodní ženské konferenci v Kodani navrhne Klara Zetkin, zástupkyně německých socialistek, aby Den žen nabyl mezinárodního charakteru. Návrh je přijat a je rozhodnuto, že bude slaven na počest hnutí za ženská lidská práva (včetně volebního práva žen). Pro Mezinárodní den žen zatím není vybráno žádné konkrétní datum. 19. 3. 1911 - Klara Zetkin, německá sociální demokratka, zorganizovala první demonstrace pod hlavičkou Mezinárodního dne žen. V ulicích Rakousko-Uherska, Dánska, Německa a Švýcarska se tehdy sešlo přes milion žen a mužů, kteří požadovali volební právo pro všechny a rovné právo na práci. Osmý březen upomíná i na podpis úmluvy Organizace spojených národů z roku 1945 ze San Francisca, která představuje první mezinárodní ujednání prohlašující rovnost pohlaví základním lidským právem. 1960 – 50. výročí MDŽ – 729 delegátek ze 73 zemí se setkalo na konferenci v Kodani. Byla zde přijata deklarace o podpoře politických, ekonomických a sociálních práv žen. Uznání MDŽ znamená kromě jiného i uznání principu vyhlášeného OSN v roce 1975, podle kterého nemohou být žádné sociální, ekonomické a politické problémy řešeny bez rovného zapojení žen do rozhodovacích procesů.
Dokončení na str. 3
Dokončení na str. 4
Foto: Milena Honzírková
Slovo starostky Vážení čtenáři, přemýšlela jsem, o čem Vám dnes budu psát… Nejvíc mě v tomto měsíci zaujalo jednání na Úřadu práce v České Lípě. Úřad práce se snaží koordinovat práci s nezaměstnanými a neustále a velmi iniciativně, aktivně pomáhá nejen nezaměstnaným, ale také zaměstnavatelům a takése snaží řešit problematiku nezaměstnanosti s obcemi jako zaměstnavateli i politiky. Jako starostka se zúčastňuji pravidelně setkání zaměstnanců úřadu práce se starosty, kde jsme průběžně informováni o činnosti úřadu o nových nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti. Jsme průběžně seznamováni s počtem nezaměstnaných v naší oblasti a průběžně se informujeme s ostatními starosty o plánovaných rušením pracovních míst u významných zaměstnavatelů o jejich ukončení činnosti nebo naopak o nově vzniklých pracovních místech. Podobná setkání vedení úřadu práce probíhají se zástupci velkých zaměstnavatelů. V minulosti jsem se pravidelně těchto setkání zúčastňovala za státní podnik Diamo. Vím, jak důležitou roli úřady práce sehrávají nejen při hledání pracovních míst, ale také při jejich obsazování. Práce zaměstnanců úřadu práce je velmi náročná. Jedná se o práci s lidmi různých věkových skupin, různých národností, s lidmi
varta
březen 2014
Strážský ruch Na to, že je únor, tak to vypadá, že tu máme jaro…tedy soudě podle toho nezvykle teplého počasí venku… • V půlce února ve dvou termínech přišli do budovy Základní školy budoucí zájemci o základní vzdělání – v doprovodu svých rodičů přišly dětičky k zápisu do 1. třídy. Děti byly šikovné, paní učitelky milé, a tak se už určitě všichni těší na nový start v září…
• V kulturním domě probíhaly a stále probíhají zajímavé akce: kulturní – pro děti ples maškarní a pro dospělé ples hasičský; stavební – oprava (nová výmalba) velkého sálu a kinosálu. Konečně totiž došlo k realizaci dotace na opravy našeho kulturního domu. A tak máme ve velkém sále nový bílý strop, v kinosále bílé stěny i strop, nové kobercové obložení, částečně vyměněná světla a důstojnější šatnu pro umělce a účinkující. Ke spokojenosti nám ještě chybí kulturnější a modernější zázemí toalet…
• Počasí přeje i pracovníkům technické správy města a dovoluje jim provádět práce, které by dříve mohli provádět tak v březnu – kácení náletových dřevin v oblasti pláže a nyní probíhají stejné práce i na zámeckém vrchu. Došlo také i na úklid štěrku, který snad již do jara nebudeme potřebovat…
Životní jubilea
březen 2014
(60 let, 65 let, od 70 let každý rok) Aszmongyová Danuše Blažíčková Anna Buňková Marie Fantová Jitka Hájková Jana Kracík František Křiklán Josef Lašťovka Miloš Lhotáková Hana Louda Bohuslav Lubovský Zbyněk Marek Petr Moulisová Ivanka Nedvalová Jindřiška Němcová Zdeňka Nová Hana Novák Jiří Novák Josef Novotná Jana Ottmarová Božena Panošková Daniela Paříková Marie Polášková Emília Pravda Eduard Rajtrová Dagmar Remiášová Ludmila Rosenkrancová Anna Slavíková Ivana Sodomková Dagmar Svítková Julie Šamonilová Jana Vanclová Jaroslava Zajíček Vladimír Wasylyszynová Helena
Poděkování Děkuji všem spolupracovníkům i ostatním blízkým mé zesnulé manželky Růženky Bernatové, kteří mně i celé mé rodině projevili upřímnou soustrast a přišli ji vyprovodit na její poslední cestě. Za zarmoucenou rodinu děkuje František Bernat
A na závěr jednu informaci – majetek města je nadále zhodnocován: z 273 bytů v majetku města jich 71 (tj. dva bytové domy) bude mít nová okna a 125 bytů (tj. tři bytové domy) budou mít znovu zprovozněn domácí telefon a elektrický otvírač dveří. Ing Jitka Urbánková, vaše místostarostka
strana 2
Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat Sboru pro občanské záležitosti ve Stráži pod Ralskem za blahopřání k mému jubileu, které mě velice potěšilo. Hana Benkovská
varta
varta
březen 2014
Výměna oken v bytových domech V průběhu měsíce března se dočkají nájemníci v bytových domech Jižní č.p. 268 a Máchova č.p. 4 výměny dřevěných oken za nová plastová.
Další akce v tomto měsíci čeká nájemníky bytových domů Hornická č.p. 322–324, Jižní č. p. 325–327 a č.p. 268. Jedná se o rekonstrukci stávajících domovních zvonků a elektrických vrátných u vstupních dveří těchto domů, které jsou v této době nefunkční. Na obě akce byly zpracovány podrobné harmonogramy postupů prací, se kterými byli nájemníci v předstihu seznámeni. Žádáme Vás tímto o respektování termínů uváděných v harmonogramech, které se Vás konkrétně týkají. Zároveň se tímto omlouváme za případné zvýšení hlučnosti a dalších negativních vlivů, které s těmito pracemi souvisí.
Slovo starostky...dokončení z titulní strany Trh práce dlouhodobě nefunguje. Stát se snaží podporovat zaměstnanost a vytváří různé „nástroje aktivní politiky zaměstnanosti“, které nás všechny stojí hodně finančních prostředků. Město dlouhodobě využívá např. veřejně prospěšné práce (VPP). Stát hradí obcím, které zaměstnají osobu v evidenci nezaměstnaných příspěvek 12 tis. Kč. Při minimální mzdě je to vč. odvodu pojistného v podstatě náhrada celkových mzdových nákladů. Počet nezaměstnaných, kteří mohou být zaměstnání na VPP je omezen, je také omezena délka pracovního poměru. V současné době můžeme na VPP přijímat pouze na dobu 6 měsíců. Podmínkou je také, že nezaměstnané musíme obměňovat tak, aby měli možnost alespoň na krátkou dobu postupně všichni nezaměstnaní. Pro rok 2014 je novým nástrojem tzv. „AKTIVIZAČNÍ PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOST“, kterou mohou využívat obce, příspěvkové organizace, spolky. Jedná se o krátkodobé pracovní poměry na dohodu o provedení práce, max. 40 hodin měsíčně. Maximální příspěvek je 60 Kč za odpracovanou hodinu. Šanci mají nezaměstnaní, kteří jsou v evidenci úřadu. Stále existuje tzv. „Veřejná služba“, kterou mohou nezaměstnaní vykonávat dobrovolně, pokud se s obcí domluví. Za tuto práci nemají nárok na
plat. Obec může nabídnou sama motivační odměnu, případně stravenky podle svého uvážení. Byla jsem překvapena, že v některých krajích stále veřejnou práci využívají. Myslíte, že by na úřad někdo třeba jen za stravné nastoupil? Jsem pesimista. Ani když byla tato práce uzákoněna a nezaměstnaní museli povinně do práce, Stráž neměla pomalu koho zaměstnat. Nebyl zájem! Stráž má na svém území mnoho významných zaměstnavatelů a díky jim by mohla být nezaměstnanosti nula. A není! Johnson Controls přijímá do pracovního poměru cizince. Raději by zaměstnával místní lidi, dokonce své zaměstnance sváží, ze širokého dalekého okolí, ale aby zajistil plnění svých úkolů, nezbývá mu nic jiného než hledat své zaměstnance za hranicemi našeho státu. Dokonce Pampeliška, zaměstnavatel, který působí v našem městě velmi krátce, hledá nové zaměstnance a paní ředitelka si stěžovala, že ve Stráži nechtějí lidí pracovat. Přesto, že stát zaručuje minimální mzdu a zákoník práce zajišťuje zaměstnancům tolik výhod, naši nezaměstnaní si chtějí stále vybírat a raději zůstávají doma. Je pro ně výhodnější zůstat na sociálních dávkách? Chtějí někteří lidé vůbec pracovat? Nechtějí! Vaše starostka
Bc. Monika Procházková, vedoucí OSMaRM
Nabídka pracovních míst Domov pro seniory Pampeliška ve Stráži pod Ralskem nabízí tato pracovní místa: Pro muže: • rozvoz stravy a pomocné práce v kuchyni - úvazek 6 hod., pouze na ráno řidičský průkaz „B“, vstřícnost, ochota • pečovatel – (péče o seniory) - úvazek 8 hod., ve směnném provozu vzdělání pečovatelské, sanitářský kurz nebo kurz pracovníka v sociálních službách, který zajistí zaměstnavatel Pro ženy: • pečovatelka – (péče o seniory) - úvazek 8 hod., ve směnném provozu vzdělání pečovatelské, sanitářský kurz nebo kurz pracovníka v sociálních službách, který zajistí zaměstnavatel
STOMATOLOGICKÁ POHOTOVOST březen 2014 ordinační hodiny: soboty, neděle, svátky 8.00–12.00 hodin
• sociální pracovník sobota 8.3. - VŠ vzdělání sociálního směru Bc. nebo Mgr., nejlépe praxe alespoň 3 roky, zajišťuje agendu klientů Domova, Standardy péče o seniory neděle 9.3. • úklidové práce - brigádnice nepravidelně (výpomoc) Informace o všech pracovních místech podá vedoucí Domova pro seniory p. Bočková, tel.: 484 842 260, nebo 734 578 798, e-mail:
[email protected] Požadavky: slušnost, vstřícnost, empatie, zdvořilost, pracovitost. Evidence na ÚP není překážkou.
varta
MUDr. Ivana Adamcová Markvartice 98, Jablonné v Podj. tel. 487762223
sobota 22.3. MUDr. Jiří Kraus Malá 1167/22, Česká Lípa tel. 487 834 603
MUDr. Ladislav Záruba Jižní 1903, Česká Lípa tel. 487 871 429
neděle 23.3. MUDr. Vladimír Henčl Smetanova 372, Nový Bor tel. 487 726 197
sobota 15.3. MUDr. Přemysl Prstek Revoluční 164, Stráž p/R tel. 487 851 705
sobota 29.3. MUDr. Pavel Kalous Smetanova 372, Nový Bor tel. 487 727 912
neděle 16.3 MUDr. Ivana Hanzáková Bendlova 2236, Česká Lípa tel. 487831 763
neděle 30.3. MUDr. Martin Bartoň Dlouhá 99, Jablonné v Podj. tel. 487 762 377
strana 3
varta
březen 2014
MDŽ...dokončení z titulní strany Jaký má ovšem MDŽ význam pro naši současnost? Volební právo máme, studovat vysoké školy můžeme, proti diskriminaci na pracovním trhu máme zákony, jsme relativně svobodné… Co by nás v naší dnešní situaci mělo hnát do ulic? Je zřejmé, že smysl MDŽ se mění, že země, v nichž vznikl a v nichž se rozvinul, narážejí na problémy rafinovanějšího intimnějšího rázu, které se řeší u soudů a ne na transparentech. Na problémy s nerovností žen a mužů a diskriminací žen, které jsou sice v proklamativní rovině rádoby vyřešeny, v rovině žité jsou ale stále v podhoubí všeho našeho jednání a vnímání. Jsou v jazyce, jsou v přístupu k zaměstnávání, odměňování, v přístupu k rodovým rolím v rodině, v mocenské dominanci ústící v agresi. V celé řadě zemí světa ovšem MDŽ stále nese své původní poselství - nutnost boje za základní ženská lidská práva. Stále totiž existuje něco, co lidská práva žen na celém světě ničí a potírá. To něco se jmenuje ženská obřízka,
ženské pohlaví diskriminující pravidla islámu, ženská negramotnost, chudoba a otrocká práce, domácí násilí, obchod se ženami, znásilnění, potupení žen jako součást válečné kořisti, atd. V Indii, Argentině, Afghánistánu, Kongu či i v Íránu se ženy k MDŽ obracejí jako k možnosti upozornit na své palčivosti s intenzivní silou. MDŽ není svátkem, MDŽ je globálním mementem. „Držíme-li“ MDŽ, držíme ochrannou ruku nad milióny lidí, kteří jen kvůli tomu, že jsou určitého pohlaví, nevýslovně trpí. A není jim to dáno od přírody… (Zdroj: web: Kateřina Jonášová – publicistka, Organizace spojených národů, Genderové informační centrum NORA) M. Honzírková
VARTENBERK V ČERVENÉM MĚSTĚ Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české (1533 - 1539) uvádí příběh Elišky Přemyslovny, která se ukryla v Nymburce pronásledovaná Jindřichem Korutanským. Tento příběh vzhledem k tomu, že není potvrzen jiným historickým pramenem, je třeba řadit mezi pověsti. Hájkova kronika není spolehlivým pramenem. Pověst zařadila spisovatelka Helena Lisická do své sbírky vyprávění z českých měst Zrcadlo ztracených časů (1985): „Bylo to za českého krále Václava I. nebo jeho syna Přemysla Otakara II.; oba povolávali do Čech cizí řemeslníky, kupce a horníky. Tehdy prý sem přijeli také Nizozemci, vystěhovalci až z Holandska, a požádali krále, aby jim dovolil společně se usadit na soutoku řeky Mrliny a Labe tam, kde bývalo prastaré tržiště u takzvaného Sviního brodu. Chtěli si tu založit město. Rovinatá labská krajina jim nejvíce připomínala jejich domovinu, kterou navždy opustili. Český král jim dal ke stavbě povolení, přitom nové město Nymburk v prvních letech milostivě osvobodil od všech daní i platů a zaopatřil nymburské měšťany četnými městskými výsadami. Nizozemci začali nové město stavět z pálených cihel, a ne ze dřeva a kamene, jak bývalo tehdy v Čechách zvykem. Využívali přitom královy přízně a vystavěli si zde nejen pěkné domy s širokými podloubími, ale také kostel a radnici. Král se zájmem sledoval jejich úsilí a ve městě se mu tak zalíbilo, že poručil nymburským měšťanům, aby Nymburk opevnili dvěma pásy hradeb a uzavřeli jej třemi branami. Byla to nákladná stavba a dlouho trvalo, než byl Nymburk obehnán vnější bílou hradbou z přitesaných kamenů opuky a vnitřní červenou hradbou z neomítnutých cihel. Nymburčané k tomu ještě zbudovali dva hluboké vodní příkopy naplněné vodou z řek Labe a Mrliny a padesát čtverhranných věží, které byly od sebe vzdáleny na dostřel z kuše. Tak se Nymburk stal nedobytným „červeným městem“ a mnoho lidu sem přišlo, aby ho uvidělo. Nymburští měšťané dobře hospodařili a jejich kupci udržovali spojení se známými kupci v Německu i Holandsku. Na zdejším trhu bylo hodně všelijakého zboží a vyrovnal se pražskému. Češi zde rádi nakupovali cizí sukna, koření, holandské slanečky a jiné mořské ryby. Proto truhlice zdejších měšťanů oplývaly penězi. Po vraždě posledního Přemyslovce, mladého krále Václava III., nastalo v Českém království nečekané bezvládí a boj o korunu. Kněžna Eliška Přemyslovna, sestra bývalého krále, se stala předmětem sporů, naděje i lásky, chvály a pomluv, strachu i nenávisti. Byla to pro ni zlá doba. Vévoda Jindřich Korutanský, který byl manželem její sestry Anny, se dostal na český trůn a Elišku chtěl provdat za rytíře z Bergova, když se mu předtím nepodařilo zbavit se jí jedem. „Vidíš, jak na tebe myslím, sličná švagrová! Postaral jsem se ti o ženicha. Tuhle pan z Bergova, známý rytíř, bude ti jistě dobrým manželem,“ prohlásil jednou u oběda, když se panstvo usadilo kolem stolu. Eliška prudce vstala, až převrátila židli, a celá zrudlá hněvem pravila: „Děkuji, pane švagře! Ale já si takového chudáka nevezmu. Já jsem královská dcera, která po svém bratru může vládnout Českému království. Jenom čekám, až se čeští páni dohodnou. A pamatuj si, že ti nemíním královskou korunu přenechat kvůli ženichovi, který si u tebe vysloužil rytířské ostruhy.“ Potom spěšně odešla do své komnaty, aniž se ohlédla.
strana 4
V královské síni bylo zprvu ticho. Když se pobledlý Jindřich vzpamatoval, zhurta se osopil na svou manželku. „Vidíš, paní Anno, jakého hada si hřejeme na hrudi? Ta nevděčnice nám pořád dělá těžkosti. Ale já se o ni už postarám. Než půjde k vdavkám, dám ji vsadit do vězení, aby tam její horká hlava trochu ochladla.“ Anna se dala do pláče. Dvorní dámy se snažily svou paní utišit a domlouvaly jí, aby pamatovala na své zdraví, a tím ještě více Jindřicha Korutanského nahněvaly, že vášnivě před panstvem obhajoval své rozhodnutí. Pan z Bergova se cítil pohaněn, ale sveřepě mlčel a žvýkal kus pečeně. Eliška nebyla natolik hezká, aby se všem mužům líbila. Byla příliš hrdá a panovačná, velice si zakládala na svém rodu a při každé příležitosti všem připomínala zásluhy přemyslovských králů o české království. Oběd na královském hradě pokračoval, ale málokomu vybraná jídla chutnala. Český pán Jan z Vartenberka se na čas vzdálil a venku přikázal svým lidem, aby hned sedlali koně. Potom zaklepal na dvěře u kněžniny komnaty. „Kdo je? Dnes už nechci nikoho vidět!“ vykřikla Eliška. „To jsem já, Vartenberk! Otevři, kněžno! Nesu ti zprávu!“ Potom slyšel, jak sundává závoru, a prudce otevřela. Stála před ním s rozpuštěnými vlasy, uplakaná, ale hlavu držela pyšně vzhůru. „Pojď dál, pane z Vartenberka! Jsem tu sama, služky jsem vyhnala do čeledníku!“ Pán vešel dovnitř, napřed se ještě rozhlédl chodbou, jestli ho někdo nespatřil. „Nač taková opatrnost? Snad se nebojíš toho přivandrovalce z Korutan?“ řekla vyzývavě, ale zvědavost její roztrpčení přece jen držela na uzdě. „Vzácná kněžno, rychle se přistroj do prostého šatu! Vévoda usiluje o tvou svobodu a chce tě vsadit do vězení. Musíš rychle odtud. Dal jsem už sedlat koně, pojedeš do Nymburka. Měšťané jsou věrní české koruně a mám mezi nimi mnoho dobrých přátel. Tam budeš v bezpečí.“ „To nemyslíš vážně,pane z Vartenberka! Snad nechceš, aby česká kněžna utíkala před cizincem z Pražského hradu?“ bránila se Eliška. Ale pán byl netrpělivý a nemínil ji dál přesvědčovat. „Vyber si dvě spolehlivé služky a převleč se třeba za stařenu, ať tě nikdo z pánů ani sloužících nepozná. Počkám na nádvoří. Ale neváhej!Nevím, co se děje u hostiny,“ řekl varovně Vartenberk a spěšně odešel. Kněžna Eliška pochopila, že jí hrozí veliké nebezpečí. A brzy nato v přestrojení s dvěma věrnými služebnicemi sešla na nádvoří, kde už Vartenberk netrpělivě čekal s několika pány na koních. Sotva dostali ženy do sedel, zamířili k hradní bráně. Nikdo jim zatím v cestě nebránil. Pan z Vartenberka doprovodil kněžnu až pod Vyšehrad, kde se k jeho pánům připojil její příbuzný, nový probošt vyšehradský Jan Volek se svou družinou. Potom se pán rychle rozloučil a uháněl na svém koni zpátky na Pražský hrad. Kněžna Eliška s ozbrojeným průvodem jela koňmo k Nymburku, kam už předtím spěšný vartenberkův posel vyrazil se zprávou, co se v Praze událo. Městská rada se hned sešla na nymburské radnici. Tam rokovala, co a jak udělat, jestli mají českou kněžnu proti vůli Korutance přijmout nebo ne. „Nemusíme o tom dlouze hovořit, opatrní a moudří páni radní!“ pravil purkmistr. „Vždycky jsme byli věrnými měšťany českého krále a za to se nám dostalo všech privilegií. Jak mám zprávy, čeští páni se dříve nebo později spolu dohodnou a najdou si jiného krále, který bude hoden české koruny. A ten
varta
varta
březen 2014 koho si zvolí, stane se pak manželem Elišky Přemyslovny. Když jí budeme nyní nápomocni, získáme si její přízeň a můžeme mít z toho jednou užitek!“ „Souhlasíme s tebou, purkmistře! Kdyby Korutanec k branám našeho města přitáhl s vojskem, ubráníme se mu.“ „Ubráníme se! Ubráníme se!“ volali ostatní páni horečně a začali se pak radit, kam panské koně ustájí. Májový večer se snesl nad Nymburkem a brány červeného města na Labi se zavřely. Ale kolem brány vedoucí ku Praze se shromáždili páni z městské rady nymburské i jiní přední měšťané. Ve městě se už vědělo, že přijíždí vzácná návštěva. Průvod ozbrojených pánů s kněžnou dojel k městu až v pozdních nočních hodinách. Cestou se k nim připojili tři nymburští radní, kteří je měli provázet. Když pak dojeli k městské bráně, ta se před nimi hned otevřela a jezdci bez zastavení vjeli do města. Těžká vrata opatřená závorami a řetězy se hned zase zavřela a v okolních vsích, na zdejších tvrzích a hrádcích nikdo nevěděl, že budoucí česká královna se zde ukryla. „Vítáme tě, urozená kněžno, v našem královském městě Nymburce! Založil ho blahé paměti tvůj praděd a tvůj otec ho také zahrnoval královskou přízní. Proto my dnes ti chceme vynahradit všecka příkoří, která tě v posledních letech pronásledují. Buď zdráva, naše paní Eliško!“ Purkmistrova řeč byla dlouhá. Královská panna se na něho mile usmívala, přestože byla velice unavena dlouhou jízdou na koni. Páni z jejího průvodu už také čekali, jak si v hospodě odpočinou. „Děkuji vám za přivítání, milí páni měšťané! Věřím, že vaše slova jsou upřímná. Díky pánu z Vartenberka a těmto statečným pánům, co mne provázejí, uprchla jsem před Korutancem, který mne chtěl provdat za chudého německého rytíře. Ale to se nikdy nestane,“ prohlásila odhodlaně Přemyslovna. „Neboj se, kněžno! My tě rádi pohostíme v našem městě, alespoň tak splatíme tvému královskému rodu náš starý dluh. V Nymburku zůstaneš, jak dlouho budeš chtít. Vybrali jsme pro tebe jeden z předních měšťanských domů, ve kterém si můžeš hospodařit po libosti,“ odpověděl purkmistr a spolu s ostatními měšťany doprovodila celá městská rada Elišku do nejvýstavnějšího domu na rynku a tam Přemyslovnu ubytovali. S potěšením procházela kněžna Eliška nádherným domem, kde bylo plno truhlic, kožešin, koberců a vzácného nádobí. V ložnici už měla připravené lože, i služky tam na ni čekaly. Po dlouhé době usínala kněžna Eliška klidně a bez obav o svůj život. Zatím Korutanci v Praze hledali usilovně Přemyslovnu a vyvolávali šarvátky s českými pány, které podezřívali z jejího únosu. Celý měsíc pobývala Eliška Přemyslovna v Nymburce a dařilo se jí tu znamenitě. Měšťané věděli, že je zručná v ženském vyšívání, a do jedné světnice přichystali tkaninu napjatou na dřevěném rámu. Na stůl pak vyložili hedvábí nejrůznějších barev, zlaté i stříbrné nitě, perly a drahé kameny, aby měla k vyšívání vše po ruce. Kněžná neodolala takové příležitosti a hned druhý den se pustila do díla. Potom přicházely i různé návštěvy. Měšťanské dívky a paní se tu scházely a vyšívaly s kněžnou nádherné svatební roucho. Nymburští hostitelé ji zahrnovali nejrůznějšími dary. Stejně si s sebou z Prahy nic nepřivezla, jenom prostý ten prostý šat, co měla toho dne na sobě. A oni ji zde oblékli do nových šatů a závojů, i plášť a kožich královské panně pořídili a nového koně s červenými čabrakami jí koupili. „Jak vám to všechno splatím, páni měšťané?“ ptala se Eliška Přemyslovna, když ji přišli páni z městské rady zase navštívit. „Vždyť vám nemohu dát nic jiného než slib, že na tu vaši péči nikdy nezapomenu.“ „Vzácná kněžno, přijali jsme tě mezi sebe s láskou a úctou,“ řekl purkmistr. „Všichni doufáme, že se čeští páni brzy dohodnou a najdou nám dobrého krále a moudrého vladaře a tobě urozeného pana manžela. Naše město je bohaté. Ale k tomu, aby nadále vzkvétalo, potřebujeme mír v české zemi.“
Zatímco v Nymburce vyšívala Eliška Přemyslovna svatební roucho, česká strana pánů se postavila proti Jindřichu Korutanskému. Ten se zavřel na Pražském hradě a doufal, že se pomocí cizího vojska v Čechách udrží. Když posel přijel do Nymburka, aby kněžně pověděl, co se událo, královská panna jej přijala o samotě a na všechno se důkladně vyptávala, na švagra, na sestru Annu i na Vartenberka, kterého si velice vážila. Potom poslala pro pány z městské rady, aby k ní hned přišli. Dostavili se okamžitě do jejího domu a netrpělivě čekali, co jim kněžna poví. V Nymburce se neutajilo, že dojel z Prahy rychlý posel. „Páni měšťané, za týden bude v Praze zemský sněm, který svolali čeští páni. Pojedu na něj! Chtěla bych vám ale nejprve za všechno dobré, co jste pro mne udělali, upřímně poděkovat. Od dětství jsem neprožila tolik krásných a poklidných chvil jako tady u vás. Musím se pomalu chystat na cestu, abych byla hotova, než pro mne páni přijedou.“ Měšťané byli dojati, protože si Přemyslovnu oblíbili. Královská panna s nimi často hovořila o jejich městě. Zajímala se o obchod i řemesla a nic její pozornosti neušlo. Skoro litovali, že není mužem, jistě by v Českém království zavedla lepší pořádek. „Bude nám smutno po Tvé Milosti!“ řekl purkmistr dojatě a políbil lem jejího roucha. Panna Eliška byla také rozechvělá dojetím. Navzdory své královské krvi se s pány měšťany loučila obyčejným stiskem ruky a slibovala, že na ně v budoucnu nezapomene. Když druhého dne z Nymburka odjížděla, na rynku byla hlava na hlavě a provolávání slávy budoucí české královně nebralo konce. Eliška Přemyslovna ještě jednou se rozloučila s měšťany, pak se dala vysadit na svého koně a průvod se hnul kupředu. Byla to nádhera, když s rytíři po boku se ubírala k městské bráně. Před ní jeli praporečníci, pištci a trubači a za nimi páni a mladí zbrojnoši. Nymburští vypravili s kněžnou několik vozů potažených suknem v královských barvách, kde byly naloženy její truhlice, šactvo, nádobí, peřiny, polštáře i něco peněz. Přemyslovna však jela v obavách, že ten šťastný měsíc, co prožila v Nymburku, je nenávratně za ní, a obávala se dalších dnů. A čekal ji život jen plný starostí, ústrků a strádání. V nedalekém Labi utíkala voda rychleji než čas. Nymburští měšťané počítali s královskou přízní i nadále a opravdu se jim dostalo od nového krále Jana Lucemburského potvrzení jejich privilegií i povolení používat městského znaku: byla na něm bílá hradební věž s cimbuřím a dvouocasý český lev v červeném poli na paměť toho, že chránili budoucí českou královnu Elišku ve zdech červeného města Nymburku. Pozn.: Historické město Nymburk mám rád. Dnes už je kolem města silniční obchvat, takže střed města se zklidnil, ale pokud mám čas, tak se tu rád zastavím a zavzpomínám na Elišku Přemyslovnu, a tím pádem i na Vartenberky. Na rohu náměstí Přemyslovců a ulice Kostelní je označeno místo, kde kdysi stával dům U černého orla, kde Eliška přebývala. Na břehu řeky Labe u tzv. přístaviště pod červenými městskými hradbami je zase domeček zvaný Stará rybárna. Sem připlula na loďce Eliška… Z původního opevnění, které zajišťovalo bezpečí pro Elišku, se zachovaly dva vodní příkopy, do kterých natéká voda z řeky Mrliny (mrlá = pomalá voda). Dále si můžeme prohlédnout štukový reliéf zobrazující příjezd Elišky Přemyslovny do Nymburka. Ten najdeme na domě čp. 252 v Palackého ulici při cestě z historického centra směrem k autobusovému, resp. vlakovému hlavnímu, nádraží… Ještě mnoho dalších zajímavostí má toto město, a proto ho doporučuji navštívit. Ing. Eduard Horčík
Pozvánka do Městského muzea v Mimoni Přednáška: Zeměloďka Anděl
Ve čtvrtek 13. března 2014 od 17.00 hod., se koná v 1. patře Městského muzea přednáška Michaely Pospíšilové, která stavěla soběstačné domy z odpadu zvané Earthship (Zeměloď) přímo pod vedením autora tohoto konceptu – Michaela Reynoldse. Na přednášce představí principy fungování těchto soběstačných staveb na příkladu pražské Zeměloďky Anděl. Vstupné dle ceníku muzea.
Výstava: Velikonoční kraslice
Výstava kraslic jako předzvěst blížících se Velikonoc. Na velké výstavě bude mít návštěvník možnost zhlédnutí například skleněné, drátěné, tradiční malované či madeirové kraslice. Při zahájení výstavy uvidíte malérečky při práci a budete si moci zasoutěžit v pletení velikonoční pomlázky. Tato výstava určitě stojí za návštěvu. Vernisáž bude v sobotu 22. března 2014 od 14 hod. Samotná výstava bude k vidění od 22. března 2014 do 20. dubna 2014. Zdroj: Městské muzeum Mimoň - Věra Strižová
varta
strana 5
varta
březen 2014 Upraveno v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů!
USNESENÍ
z 3. zasedání Rady města Stráž pod Ralskem konaného dne 5. února 2014 Přítomni: dle presenční listiny – 4 Omluveni: Ing. Jiří Mužák, Ph.D., Mgr. Simon Michailidis, Bc. Brigita Suchardová Ověřovatelé zápisu: Mgr. Bořivoj Malát, Ing. Eduard Horčík R/33/2014
Dodatek č. 7 ke smlouvě. Rada města souhlasí s uzavřením dodatku č. 7 smlouvy o dílo ze dne 8. 8. 2012 s firmou Stavokombinát Invest, s. r. o., Dr. M. Horákové 185/66, 460 06 Liberec 6. R/34/2014 Pronájem nebytových prostor – garáž v ul. Mírová. Rada města schvaluje uzavření smlouvy o pronájmu nebytových prostor, a to garáže umístěné na st. p. č. 1119 v ulici Mírová ve Stráži pod Ralskem s paní E. Č., za cenu 14 000,- Kč včetně DPH. Smlouva o pronájmu garáže bude uzavřena na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou. R/35/2014
Žádost o pronájem části nebytových prostor v č. p. 164. Rada města schvaluje pronájmem části nebytových prostor v č. p. 164 ve Stráži pod Ralskem, místnosti č. 134 a 135 paní Š. Z., za účelem zřízení provozovny kadeřnictví za standardních podmínek na dobu neurčitou. Nájemní smlouva bude uzavřena od 1. 3. 2014 po obdržení souhlasného stanoviska od Ministerstva financí ČR.
Rada města schvaluje paní Š. Z. prominutí platby nájemného bez ostatních služeb souvisejících s pronájmem nebytových prostor v č. p. 164 (místnosti č. 134 a 135) za měsíc březen 2014. R/36/2014
Výjimka z Pravidel pro přidělení grantu. Rada města schvaluje vyplacení provozních příspěvků v předloženém znění ve výši 90 %. R/37/2014
Stanovení podmínek pro umístění reklamních, informačních zařízení na objektech, plochách města Stráž p/R. Rada města schvaluje Pravidla pro umístění reklamních a informačních zařízení na objektech, plochách města Stráž p/Ralskem. Informace: akceptace zateplení Základní školy a mateřské školy, Stráž pod Ralskem, příspěvkové organizace Bc. Věra Reslová, starostka města Ing. Jitka Urbánková, místostarostka
Upraveno v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů!
USNESENÍ
z 4. zasedání Rady města Stráž pod Ralskem konaného dne 19. února 2014 Přítomni: dle presenční listiny – 6 Omluven: Mgr. Simon Michailidis Ověřovatelé zápisu: Mgr. Bořivoj Malát, Bc. Brigita Suchardová Hosté: p. Michal Ptáček, p. Milan Picek R/38/2014
Výroční zpráva o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Rada města bere na vědomí výroční zprávu za rok 2013 o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a ukládá tajemnici výroční zprávu zveřejnit. R/39/2014
Žádost o povolení konání závodů v roce 2014 a vyjádření k provozování lyžování pro rok 2014. 1. Rada města souhlasí s vodním lyžováním na vodním díle Stráž v roce 2014, souhlas se vydává Klubu vodního lyžování Stráž pod Ralskem pro udělení výjimky ze zákona o provozování vodního lyžování. 2. Rada města souhlasí s konáním Mezinárodního závodu Memoriál V. Kadlčíka ve dnech 18. – 20. 7. 2014 na vodním díle Stráž. R/40/2014
pozemek pod stavbou a 1,- Kč za objekt z důvodu jeho havarijního stavu. Kupující zároveň hradí veškeré ostatní náklady spojené s realizací prodeje. Prodej musí být uskutečněn nejdéle do 31. 12. 2014. R/43/2014
Žádost o finanční příspěvek – ROSKA ČESKÁ LÍPA regionální organizace Unie Roska v ČR. RMě schvaluje v souladu se žádostí o finanční příspěvek poskytnutí neinvestičního účelového finančního příspěvku z rozpočtu města organizaci ROSKA ČESKÁ LÍPA regionální organizace Unie Roska v ČR v částce 2000 Kč. R/44/2014
Zveřejnění záměru odprodeje výměníkových stanic v bytových domech v k. ú. Stráž pod Ralskem. Rada města nedoporučuje Zastupitelstvu města odsouhlasit zveřejnění záměru prodeje výměníkových stanic, které jsou umístěny v jednotlivých bytových domech v k. ú. Stráž pod Ralskem.
Přidělení bytu č. 66 Jižní č. p. 367. Rada města schvaluje přidělení bytu č. 66, velikost bytu 1+1, v ulici Jižní č. p. 367 ve Stráži pod Ralskem panu Ing. M. A. Podmínkou přidělení bytu je složení požadované finanční jistoty v termínu do 15 dnů od přijetí tohoto usnesení. V případě, že tak žadatel neučiní, pozbývá toto usnesení o přidělení bytu platnosti.
R/45/2014
R/41/2014
Bezúplatná nabídka trvale nepotřebného majetku od příspěvkové organizace PANDA SPORT. Rada města souhlasí s převodem trvale nepotřebného majetku příspěvkové organizace PANDA SPORT v souladu s nabídkou do vlastnictví zřizovatele (100 židlí, 15 stolů). Rada města souhlasí s prodejem trvale nepotřebného majetku příspěvkové organizace PANDA SPORT v souladu s nabídkou do vlastnictví jiné osoby, za cenu 100 Kč/ks.
Prodej části p. p. č. 2135/126 v k. ú. Stráž p/R. Rada města doporučuje ZMě odsouhlasit prodej části p. p. č. 2135/126 o výměře cca 150 m2 – ostatní plocha, jiná plocha v k. ú. Stráž p/R dle předloženého návrhu manželům O. a I. K., zacenu 70 Kč/m2. Kupující zároveň hradí veškeré ostatní náklady spojené s realizací prodeje. Prodej musí být uskutečněn nejdéle do 31. 12. 2014. R/42/2014
Prodej nemovitosti č. p. 92 umístěné na st. p. č. 21 v k. ú. Stráž p/R. Rada města doporučuje Zastupitelstvu města odsouhlasit prodej objektu č. p. 92 umístěného na st. p. č. 21 a to včetně zastavěného pozemku o výměře 174 m2 v k. ú. Stráž pod Ralskem dle předloženého návrhu manželům J. a V. K., za cenu 70 Kč/m2 za
strana 6
Žádost o finanční příspěvek – Klub seniorů Stráž p/R. Rada města schvaluje v souladu se žádostí o finanční příspěvek poskytnutí neinvestičního účelového finančního příspěvku z rozpočtu města Klubu seniorů Stráž p/R v částce 5000 Kč. R/46/2014
Informace: – podání žaloby na firmu CL-INVEST a.s. Bc. Věra Reslová, starostka města Ing. Jitka Urbánková, místostarostka
varta
varta
březen 2014
Co se psalo ve Vartě před deseti lety Varta - březen 2004: Příliš drahé dotace Tak nám schválili rozpočet, paní Müllerová… Schvalovaný návrh rozpočtu je zvláštní útvar. K jeho plnému pochopení mně osobně nepomohlo ani pětileté preventivní ekonomické studium. Jde o cosi mezi výsledovkou, rozvahou a plánem cash-flow. Nerozeznávají se platby minulých a budoucích období a nejsou oddělovány investice od běžných nákladů, protože obce účetně neodepisují (na rozdíl od svých příspěvkových organizací, aby to nebylo zbytečně jednoduché). Některé položky jsou rozepisovány až úsměvně detailně, jiné naopak hozeny do pranice jako neurčitý milionový balík. Rozpoznat z návrhu rozpočtu, zda si budeme v roce 2004 žít nad poměry nebo naopak ušetříme pro budoucí spotřebu, vyžaduje mnoho času a trpělivosti, a na výsledek bych si ani potom raději moc nevsadil. Peněz k libovolnému použití není v rozpočtu mnoho, jde o několik milionů. Z těch je navíc podstatná část při schvalování blokována pro projekty, které se možná uskuteční a možná ne. Bude záležet na tom, zda se nám podaří získat dotace na konkrétní akce. Pravidelné příjmy a dotace Pravidelné příjmy obce tvoří zejména daňové příjmy, příjmy ze služeb, nájmů a jiného podnikání s majetkem obce. S těmito prostředky je obec schopná pokrýt provoz úřadu a městských institucí, něco zbude i na běžnou údržbu majetku. Na větší investiční akce ale fondy obce zpravidla nestačí. Tady se obce snaží využít některý z dotačních titulů ministerstev, kraje nebo projektů EU. Nejvíce využívané jsou dotace ministerstev, naopak kraje jsou prakticky bez prostředků a Praze pro smích. O poskytnutí dotací rozhoduje úředník ve Stověžaté matičce na základě podaných žádostí, předložených projektů a skvrn na slunci (sem lze zahrnout všechny nepojmenované vlivy). Dotační peníze nikdy nekryjí celou investici, vždy musí alespoň menším dílem přispět i obec – obvyklý poměr je 70:30. Přijetí dotace bývá ošemetné, protože peníze lze použít na velmi přesně vymezené položky a musí se proinvestovat v daných, často šibeničních, termínech. Při zcela minimálním pochybení potom může poskytovatel nebo finanční úřad požadovat celou dotaci vrátit a nadto zaplatit penále „z prodlení“ úročené pádivou sazbou dle obchodního zákoníku. Přísnost kontrol je někdy až absurdní a Stráž už dostala předpis k vrácení dotace na řadu titulů. Jenom v roce 2003 to bylo po kontrolách investic z let 1999 – 2002 celkem 21,5 milionu korun. Kdybychom toto měli skutečně splatit, můžeme poslat klíče od radnice Grossovi a zavřít krám. Takže se proti vracení odvoláváme. Když to nepomůže, prosíme o odpuštění. Mezitím žádáme o pozastavení penále do vyřízení věci. To je přijato, ale jenom do doby vydání dalšího (zamítavého) stanoviska, ke kterému podáme zase nějaký odpor. Od té doby běží další penále a my zase poníženě prosíme o jeho pozastavení a následně o odpuštění… Jeden užitek však tato česká folklórní činnost má. Mnohakolový taneček kolem zmíněné korespondence zaměstnává úředníky na různých stupních státní správy po desítky, a doufejme i stovky hodin práce a významně tak pomáhá udržet zaměstnanost. Dotace za každou cenu aneb nechci slevu zadarmo I když se dotace jeví jako „peníze zadarmo“, kterých je hřích nevyužít, finanční situace nás do budoucna pravděpodobně bude nutit k omezení investic. Třebaže jsou dotované investice relativně výhodné, jsou rizikové z hlediska vrácení dotace, vždy vyžadují spolupodíl a často trvale zatěžují město do budoucna. Příkladem takového zatížení je náš nový dům s pečovatelskou službou. Dům s pečovatelskou službou K získané dotační hromadě 16,8 milionu korun jsme na stavbu a úpravu okolí přisypali z městského rozpočtu zatím 4,5 milionu. Každoroční provozní ztráta domu bude činit i přes zvýšené nájemné cca 1 milion korun (pozn. red. za rok 2012 náklady činily 1. 060.200 korun) na provoz už nám totiž stát přispěje tak jedině poplácáním po zádech. Provozní ztráta se navíc po letech bude zvyšovat, dům bude stárnout, a protože se městský majetek neodepisuje, nevytváří se ani fond na jeho pozdější rekonstrukci. V domě žije tuším 24 obyvatel: 14 je strážských, ostatní přišli z okolních obcí od Ralska po Cvikov. V souvislosti s přestěhováním do DPS se ve Stráži pro zájemce z pořadníků uvolnily pouze 4 byty. Ve výsledku Stráž tedy ze svého supluje státní sociální systém a dokonce poskytuje sociální péči i okolním obcím. Napadá mne, že tady se hon na dotaci nevplatil, situace potřebných strážských občanů by šla pravděpodobně řešit individuálně, řádově levněji i bez dotace.
varta
Nová hasičská zbrojnice Představte si situaci: Soused vyhrál v loterii 2 miliony. Nikdy tolik peněz neviděl a rozhodl se postavit si za ně dům. Projekt sice předpokládá 6 miliónů, ale to šťastnému výherci nevadí a dům začne stavět. O získání zbytku peněz přitom nemá ponětí… Někomu to může přijít riskantní, druhému fatální, jinému úsměvné. Do které kategorie byste zařadili novou strážskou hasičskou zbrojnici? Z projektovaných 12 milionů byly při zahájení stavby vyčleněny pouze 4 miliony na první etapu. Vzaly se ze “zlatého pokladu“, což byl neopakovatelný dárek vlády obcím (obce obdržely v roce 2001, v rámci privatizace, akcie státních energetických společností; Stráž své akcie prodala v roce 2002 za 21 milionů). A protože si tehdejší vedení města vytyčilo základní úkol utratit tyto těžce nabyté peníze do konce svého volebního období, zbytek pokladu byl bleskem utracen jinak. Na druhou a třetí etapu stavby zbrojnice už nezbylo. A teď tu máme na výstavku torzo novostavby. Navíc novostavby, o jejímž významu po dostavění bychom se mohli dlouze dohadovat. Vážím si hasičů, jsou ochotni věnovat svůj čas a riskovat zdraví v situacích, kdy je jinému ouvej. Na druhou stranu nepokládám za šťastné investovat do dobrovolného hasičského sboru ve Stráži mnohamilionové částky na výstavbu a následně na provoz zbrojnice. Prostřednictvím státu si přeci platíme integrovaný záchranný systém. Profesionální zásahové jednotky čekají na písknutí v Hamru a v Jablonném. Pochopitelně i dobrovolné sbory mají své místo a dokáží být užitečné. Máme však kvůli tomu zastavit veškeré investice a opravy ve městě? Zámek To je skutečný evergreen. Kolik již tu bylo zájemců, kolikrát se o něm hovořilo. V roce 2003 bylo utraceno na zajištění vstupní brány proti dalšímu chátrání 60 tisíc korun. Na rok 2004 schválili zastupitelé v rozpočtu, že Stráž vloží 400 tisíc korun na projekty a památkáři poskytnou dotaci 3 miliony na rekonstrukci. Jedná se ale o jednorázovou akci, další peníze už na obzoru nejsou! Kdo máte představu o cenách stavebních prací, můžete odhadnout, kolik se toho za 3 miliony dá v takovéto stavbě udělat. Podle mého názoru jsou to vyhozené peníze jak ze strany města, tak ze strany památkářů. Efekt získaný za uvedené sumy se do doby sehnání dalších peněz nejspíš zase rozplyne. Za několik let už možná ani nepoznáme, kam že všechny tyto peníze natekly. Rozumnější by podle mne bylo za ty peníze začít odklízet a demolovat, ale na tak barbarskou činnost by nám památkáři pochopitelně zase nepřispěli. Strašáci Další investiční lahůdky na nás teprve čekají. O gigantu jménem ZÚNZ jsem psal ve Vartě na podzim 2003. Teď se do radostné sbírky přidává i penzion naproti hotelu (ubytovna č. 1). Majitel se ocitl ve finanční nouzi a dům momentálně odpojený od elektřiny, vody a tepla pravděpodobně bude muset prodat. Nového nabyvatele bude odkoupení stát miliony, další dlouhé miliony spolkne rekonstrukce. Investuje je nový majitel nebo tady budeme mít další Floridu? A koho si tam nastěhuje? Napadají mne až takové věci, že se bojím je napsat. Věc je dále komplikovaná soukromým vlastnictvím přilehlých pozemků. Má se město v současné situaci finančně angažovat? A bude mít za co? Využít již vybudované Stráž vlastní na svou (ne)velikost obrovskou občanskou vybavenost, krytý bazén, tělocvičny, sauny, sportovní halu, tenisové kurty, vlek na vodní lyžování, fotbalová hřiště, kulturní dům s kinem, knihovnu. Tato hladová zařízení spolknou moře peněz a každoročně musí být dotována, což nemusí být udržitelné navěky. Cesta je jasná, zajistit co nejvyšší využití těchto zařízení, potažmo přivést další lidi do Stráže. Mohou to být noví strážští občané, mohou to být posluchači Vězeňského institutu a Justiční akademie, mohou to být turisté. A také by to mohli být sportovci a jejich rodiny přijíždějící na stálou základnu motoristických sportů, ale to už bych píchl do vosího hnízda a mohli bychom diskuzí k tomuto tématu zabrat úplně celou Vartu na úkor osvědčených stálých přispěvatelů. Nejsme již tak bohatí Už jenom stručně zpátky k dotacím: domnívám se, že další dotované nebo nedotované investice do zařízení, která se sama neuživí, si nemůžeme dovolit. Žel, vedle hasičské zbrojnice a zámku, myslím třeba i na strážskou pláž. Naopak bychom se měli soustředit na hospodárné využití současné vybavenosti a na tyto účely prosit o dotace. Už dávno nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit brát dotace za každou cenu. Jan Voráček, člen rady města Text převzala: M. Honzírková
strana 7
varta
březen 2014
Generální ředitel a. s. MEGA Stráž p. R. se stane členem Ekonomické rady LK Generální ředitel a předseda jednočlenného představenstva firmy MEGA, a.s., sídlící ve Stráži pod Ralskem, Ing. Luboš Novák, se zapojí do činnosti Ekonomické komise Libereckého kraje, poradního orgánu hejtmana LK Martina Půty. Generální ředitel přijal hejtmanovu nabídku na závěr celodenní návštěvy firmy realizující komplexní membránový program nabízený pod obchodní značkou RALEX, která se uskutečnila 7. února t. r. „Luboš Novák má na svém kontě 20 patentů, zaměstnává 250 lidí, jeho společnost patří mezi špičkové firmy v rámci České i Slovenské republiky. Jeho připomínky a nápady budou jistě přínosem pro práci komise.“ vysvětlil hejtman, který se jednání zúčastnil spolu s náměstkem pro životní prostředí a zemědělství Josefem Jadrným. MEGA se vedle výroby membrán zabývá rovněž úpravou vod, elektrodialýzou zbavující mléčnou syrovátku minerálních solí a kyselin a zvyšující její využitelnost, asanací kontaminovaných odpadů a dalšími ekologickými činnostmi.
V laboratořích Mega - zleva Ing. L. Novák, náměstek J. Jadrný a hejtman M. Půta
Hlavním cílem tohoto projektu je: • vybudovat prestižní výzkumné centrum evropské úrovně, zaměřené na komplexní membránový program Velkou pozornost věnují pracovníci společnosti výzkumné a vývojové činnosti. Tímto strategickým přístupem se MEGA řadí v oblasti elektromembránových procesů mezi nejvýznamnější společnosti na světě. Lze konstatovat, že všechny výrobní postupy, technologie a většina současného komerčního portfolia firmy je výsledkem vlastní inovační aktivity. „Výrobce membrán je nositelem moderní technologie, výzkumu a vývoje. Je radost vidět firmu, která určuje evropské a světové trendy a má jasnou představu o svojí budoucnosti.“ řekl hejtman.
V roce 2008 založila MEGA a.s. dceřinou společnost MemBrain, s.r.o., Stráž p. R. Celý projekt Membránového inovačního centra je dlouhodobým záměrem, jehož cílem je podpořit aplikační výzkum a zavádění membránových separačních procesů do různých průmyslových odvětví v ČR i v zahraničí. Na začátku procesu, který dnes po několikaletém úsilí přechází od myšlenky k realizaci konkrétního projektu, stáli – Ing. Luboš Novák – generální ředitel a. s. MEGA, nositel ocenění Česká hlava 2007 a Ing. Aleš Černín, Ph.D. – ředitel a jednatel společnosti MemBrain, s. r. o.
strana 8
• vybavit centrum špičkovým vybavením a vytvořit vhodnou infrastrukturu pro urychlený přenos výsledků do praxe • přilákat perspektivní absolventy a odborníky technických vysokých škol z ČR a zahraničí • podporovat vzdělávání a popularizaci v tomto oboru • vytvořit spolupracující síť partnerských organizací z akademické i průmyslové sféry, dlouhodobě koordinovaně rozvíjet tento perspektivní obor a posilovat pozici českých firem na světových trzích. Ing. Luboš Novák hejtmana informoval, že společnost MemBrain s.r.o. do konce roku 2014 postaví, přístrojově vybaví a personálně obsadí MEMBRÁNOVÉ INOVAČNÍ CENTRUM (MIC). Ve Stráži pod Ralskem tak vznikne prestižní výzkumné pracoviště zaměřené na aplikaci membránových separačních procesů v různých průmyslových odvětvích. Hejtman si prohlédl impozantní stavbu, v níž právě probíhá instalace nových přístrojů. „Předpokládáme, že slavnostní otevření inovačního centra se uskuteční v závěru srpna letošního roku.“ prozradil generální ředitel. Ještě předtím se ovšem 18.–19. března v nově budovaném Membránovém inovačním centru ve Stráži pod Ralskem a na ranči Malevil v Heřmanicích v Podještědí uskuteční konference s názvem „Průmyslová inovace a transfer technologií v praxi“. „Cílem konference je výměna zkušeností, mezioborová spolupráce a diskuze na témata z oblastí inovací, transferu technologií a výsledků do průmyslové praxe, podpora výzkumu a vývoje v ČR a v zahraničí a další související témata.“ informoval Jan Šmíd, výkonný ředitel České membránové platformy o.s. Konferenci „Průmyslová inovace a transfer technologií v praxi“ pořádá Česká membránová platforma o.s. ve spolupráci s MemBrain, s.r.o. za podpory Agentury pro podporu podnikání a investic Czechinvest a Libereckého kraje. Konference je zaměřena zejména na předávání praktických zkušeností odborníků, jak z oblasti průmyslu, tak z oblasti vědy, výzkumu a státní správy. „Věřím, že vznikající Membránové inovační centrum názorně ukáže, jak se dají výsledky výzkumu bezprostředně přenášet do průmyslové praxe.“ zdůraznil hejtman s tím, že konference se zúčastní rovněž zástupci Libereckého kraje, konkrétně rezortu regionálního rozvoje a evropských projektů. Zdroj: text + foto – Mgr. Langer Jiří, odbor kancelář hejtmana M. Honzírková
varta
varta
březen 2014
Ledová Praha
Maškarní bál dětí se vydařil
Již poněkolikáté jsme se zúčastnili akce Ledová Praha, která je věnována dětem a jejímž účelem je poznávání našeho hlavního města. Ubytováni jsme byli na úplném okraji Prahy, a to v části města Klánovice. V pátek jsme se podívali na běžně nedostupná místa, jako např. návštěva Senátu PČR. Dále jsme vyrazili objevovat tajemnou kulturu indiánů do Náprstkova muzea a také nesměl chybět rozhled z věže Staroměstské radnice a Žižkovského vysílače.
Na sobotu 15. února t. r. připravila příspěvková organizace PANDA SPORT ve Stráži pod Ralskem tradiční maškarní bál pro děti, který se konal od 15.00 do 17.00 hodin v kulturním domě U Jezera.
Sobotní den jsme zahájili prohlídkou Vojenského muzea a venkovní expozicí Botanické zahrady. Po výšlapu k památníku Jana Žižky na Vítkově přišel vhod zasloužený rozchod na Václavském náměstí. Po dobrém obědě jsme se přesunuli do Policejního muzea, kde jsme mohli vidět přepadení a zákrok policie na vlastní oči. Celý večer vyvrcholil benefičním koncertem Děti Dětem, kde v závěru večera vystoupila hudební skupina Hamleti v čele s Alešem Hámou a Daliborem Gondíkem. Pevně doufáme, že si děti pobyt v Praze užily stejně tak, jako my. Výři Stráž pod Ralskem
Firma Kovovýroba KROB s.r.o. Lidická ulice 363, Jablonné v Podj. www.firmakrob.cz
přijme do stálého pracovního poměru
ObrÁběče kovů Na CNC i klasické soustruhy, frézky a obráběcí centra Bližší informace v sídle firmy nebo na telefonním čísle
487 762 329 varta
Celé sobotní odpoledne moderoval Honza Bažant s maskotem „Pejska“, který se dětem i rodičům obzvlášť líbil. Bylo znát, že Honza má s moderováním zábavných programů bohaté zkušenosti. Děti si užily písniček, tance i soutěží. Měly například za úkol poznávat hlasy zvířat, zarecitovat básničku, vytvořit z nafukovacího balónku pejska – těm nejmenším pomohli rodiče, zahrály si na Popelku – zametaly na čas hromádku papírů, závodily v přenesení kuželky na badmintonové raketě aj. Děti si také zatancovaly s maskotem Pejska, rodiči či prarodiči, cvičily do rytmu hudby podle moderátora Honzy. Program byl opravdu pestrý. Sladkosti nedostávaly jen soutěžící děti, ale všechny. A to bylo moc fajn. Dvouhodinové odpoledne plné písniček a zábavy bylo ukončeno vyhlášením třech nejpěknějších masek. Na tuto tradici mám však svůj vyhraněných názor a věřím, že mnozí rodiče se mnou souhlasí. Nebylo by ke škodě věci, kdyby se od této tradice upustilo. Každé dítě je přesvědčeno o tom, že jeho maska je nejpěknější. Těžko mohou ovlivnit rodiče, kteří volili masku pro svého potomka podle svých finančních a časových možností. Neúspěch v této soutěži se pak odráží ve smutných očích dětí, po kterých následuje dialog mezi dětmi a dospělými, dialog, který začíná větou: „Proč ne já?“. Jinak věřím, že se všem dětem i jejich doprovodu odpoledne líbilo, za což patří poděkování nejen moderátorovi Honzovi, „Pejskovi“, ale také p. o. PANDA SPORT. Text + foto: M. Honzírková
Tradiční Ples hasičů V sobotu 22. února 2014 uspořádal Sbor dobrovolných hasičů ve Stráži pod Ralskem pro občany města a širokého okolí v kulturním domě U Jezera tradiční Ples hasičů. K tanci a poslechu hrála kapela Noční Můry z Jablonného v Podještědí, která se postarala nejenom o vynikající hudební produkci, ale i o výbornou zábavu. Věříme, že se návštěvníci od začátku až do konce bavili a že ke spokojenosti přispěla i bohatá tombola, kterou pomohli zajistit členové SDH a sponzoři ze Stráže, ale i širokého okolí. Bez nich by tombola nebyla tak bohatá. Proto tímto děkujeme všem sponzorům, kteří nám ochotně přispěli. Poděkování patří i Panda Sportu za přípravu tanečního sálu. Za Sbor dobrovolných hasičů Stráž pod Ralskem starostka Hudáková Věra
strana 9
varta
březen 2014
Pronajmeme byty v obci Křižany část obce Žibřidice.
Prodám byt 1+1. Dle dohody se zařízením nebo bez.
Byty o velikosti 3+1 a výměře cca 55 m2 za 4.300 Kč (holý nájem a služby). Vlastní topení krbovými kamny. Plastová okna, parkování u domu, vesnické bydlení. Spojení vlakem nebo autobusem. V místě obchody i lékař.
Stráž pod Ralskem, Máchova 355. Tel.: 725 100 215
Kontakt – majitel: 724 293 417 e-mail:
[email protected], možnost pořadníku
AQA
Stráž pod Ralskem nabízí převíjení elektromotorů opravy a prodej čerpadel
tel.: 603 588 691
Prohlídky p. Prchalová: 607 672 941. Dále možnost pronájmu bytů v Bulovce na Frýdlantsku nebo v Jindřichovicích pod Smrkem. Info: 724 293 417.
strana 10
VARTA - zpravodaj města Stráž pod Ralskem. IČO 260 967. Vydávání povoleno MK ČR E 12228. Měsíčník. Náklad 400 výtisků. Redakční rada: Karel Huml (šéfredaktor), Michaela Hylská, Milena Honzírková. Příjem příspěvků na podatelně MěÚ nebo na
[email protected] . Zasílané příspěvky musí obsahovat jméno a adresu autora (na žádost nemusí být zveřejněno). Nezveřejněné příspěvky budou otištěny v příštím vydání. Adresář přispěvatelů je k dispozici na IC. Veškerá inzerce je placená dle daného ceníku. Vytiskla Tiskárna Knopp. Uzávěrka příštího čísla je 14. 3. 2014.
varta
