Zpráva skupiny Czech Coal

obsah

Zpráva skupiny Czech Coal Činnost a udržitelný rozvoj v roce 2006

obsah

w w w. c z e c h c o a l . c z

Soulad této zprávy s reportovacími principy ověřila Global Reporting Initiative na úrovni "In Accordance"

Zpráva Skupiny Czech Coal vychází z mezinárodní reportovací metodiky Global Reporting Initiative (GRI). Je zpracována s využitím Sustainability Reporting Guidelines GRI, 2002 a metodiky pro odvětví těžby nerostů (GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005). GRI v souladu s principy udržitelného rozvoje prosazuje dobrovolné zveřejňování environmentálních, ekonomických a sociálních ukazatelů ze strany organizací, zejména soukromých podnikatelských subjektů. Cílem GRI je podpořit transparentnost a důvěryhodnost aktivit spojených s udržitelným rozvojem. Více informací o iniciativě GRI je k dispozici na www.globalreporting.org. 2

3

Zpráva Skupiny Czech Coal Činnost a udržitelný rozvoj v roce 2006

obsah 1. ZPRÁVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI V ROCE 2006 1.1. Úvodní slovo generálního ředitele Mostecké uhelné a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Hlavní obory činnosti Skupiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Vlastnická struktura a majetkové účasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Mapa č. 1 Společnosti a významná zařízení Skupiny v Ústeckém kraji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Historie Skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Orgány společností Mostecká uhelná a.s. a Czech Coal a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.3. Obchod s elektrickou energií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 1.3.1. Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 1.3.2. Trh s elektřinou v České republice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Pozice konečného zákazníka na liberalizovaném trhu s elektřinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Dohled státních orgánů na obchod a distribuci elektrické energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Tvorba ceny elektrické energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Ceny energie z klasických a obnovitelných zdrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Pravidla pro změnu dodavatele elektřiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Pravidla pro výběr kvalitního dodavatele elektřiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.3.3. Obchod s elektřinou - nabídka zákazníkům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.3.4. Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2006 a výhled pro rok 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.4. Obchod s hnědým uhlím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Výsledky obchodu s hnědým uhlím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí - údaje za rok 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 4

Segmenty trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Obchodní strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Tvorba ceny hnědého uhlí a změny v roce 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků a informace o environmentálních vlivech produktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Zákazníci Skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 1.5. Produkce hnědého uhlí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 1.5.1. Těžba hnědého uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Historie těžby v okolí Mostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Rozsah těžby hnědého uhlí v MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Mapa č. 2 Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách Mostecké uhelné a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách k prosinci 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Hrubá těžba uhlí a těžba skrývky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 1.5.2. Sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 1.5.3. Sledování jakosti hnědého uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Automatické popeloměry a síroměry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Automatické vzorkovače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 1.5.4. Expedice uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 1.5.5. Výhled těžby a úpravy hnědého uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 1.6. Investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Investice do obnovy majetku ve společnostech Skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Investice do obnovy majetku MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 1.7. Standardy a certifikáty ve společnostech Skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 1.8. Aplikovaný výzkum a servis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Aplikovaný výzkum. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Technické inovace ve Skupině. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Laboratorní služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

5

1.9. Další obory podnikání ve Skupině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Hlubinná těžba hnědého uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Strojírenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Stavební a zemní práce, doprava a stavební stroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Rekultivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Provozování čistíren, čerpadel a prodej doprovodných surovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Gumárenské služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Informatika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Zajištění sportovní činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Správa bytového fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Developerská činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ROCE 2006 2.1. Naše pojetí udržitelného rozvoje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Slovo generálního ředitele Czech Coal a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 2.2. Praxe a reporting udržitelného rozvoje ve Skupině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2.2.1. Vize a strategie Skupiny v kontextu udržitelného rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Fakta o transformaci Mostecké uhelné a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Projekty zvyšování environmentální a sociální odpovědnosti v MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Realizace hospodářských, ekologických a sociálních projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Interní etické kodexy a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 2.2.3. Rizika a příležitosti dlouhodobě udržitelného podnikání Skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Příležitosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 6

2.2.4. Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Zásady vztahů se zájmovými skupinami (stakeholders). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Typy zájmových skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Komunikace se zájmovými skupinami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Členství Skupiny v tuzemských a zahraničních organizacích a sdruženích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Udržitelný rozvoj na firemní úrovni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Struktura a klíčové prvky Zprávy o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Výběr metodiky Global Reporting Initiative . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Významné změny, které ovlivňují kontinuitu dat. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Způsob zpracování údajů a standardizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 2.3. Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 2.3.1. Mezinárodní kontext udržitelného rozvoje hnědouhelné energetiky v ČR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 2.3.2. Problematika emisí škodlivých látek ze spalování uhlí v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 2.3.3. Význam hnědouhelné energetiky v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Zásoby hnědého uhlí severočeské uhelné pánvi a územní limity těžby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Produkce hnědého uhlí v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v ČR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Využívání tříděného uhlí v ČR v současnosti a perspektiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Státní energetická koncepce, limity těžby a produkce uhlí v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 2.4. Ekonomické vztahy s okolními komunitami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 2.4.1. Typy úhrad z dobývání hnědého uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 2.4.2. Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 2.4.3. Režim ložisek vyhrazeného nerostu a dobývacích prostorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 2.4.4. Způsob identifikace a výkup pozemků v důlních prostorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 2.5. Ochrana životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

7

2.5.1. Péče o životní prostředí ve společnostech Skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 2.5.3. Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí v MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Vývoj celkových emisí produkce odpadů při těžbě a zpracování uhlí v MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Měření znečištění v ovzduší a hladiny hluku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Systém sledování bočních svahů lomu ČSA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Ochranná pásma. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Sledování kvality hnědého uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Ochrana vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Nakládání s odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Správa a likvidace zařízení s možným obsahem PCB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Kontroly zdrojů znečišťování ovzduší, vodohospodářských zařízení a zařízení na odstraňování odpadů . . . . . . . . . . . . . 61 2.6. Rekultivace – obnova krajiny a životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 2.6.1. Rekultivace území dotčeného těžbou hnědého uhlí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Dějiny rekultivační činnosti a stručný vývoj tzv. české rekultivační školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Hlavní problémy, které řeší rekultivace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Rozdíl v rekultivacích po hlubinné a povrchové těžbě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Problémy rekultivační činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Typy rekultivací z hlediska krajinotvorby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Způsob projednávání projektů rekultivací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Vztah rekultivací a územního plánování. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Péče o biodiversitu a původní porosty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Zdroje financování rekultivací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Vývoj znalostí ve volbě způsobu rekultivace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 2.6.2. Rekultivace MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Mapa č. 3 a 4 Stav rekultivací v roce 2006 a umístění významných objektů rekultivací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65-66 8

Základní údaje o rekultivacích MUS. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Náklady na rekultivace 1994 - 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Rozpracované a ukončené rekultivace MUS v roce 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Objemy rekultivovaných ploch MUS. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Aktuální projekty rekultivací MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Pěstování energetických plodin na rekultivacích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Historicky významné rekultivační projekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Prezentace rekultivací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 2.7. Zaměstnanecká politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

Mapa č. 5 Význam Skupiny jako zaměstnavatele v Ústeckém kraji (podíl zaměstnanců Skupiny ze zaměstnaných v obcích) . . . 70 2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Ocenění bezpečnosti práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Přehled sociálních a zdravotních benefitů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Bezpečnost práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Činnost Hlavní báňské záchranné stanice Most (HBZS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Hasičský záchranný sbor Mostecké uhelné a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Sociální a zdravotní benefity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 2.7.2. Personální politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Principy řízení zaměstnanosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Restrukturalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Přehled vzdělávání zaměstnanců v roce 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Absolventský program MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Informační systém zaměstnaneckého centra MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Tvorba nových pracovních míst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Vzdělávání zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Psychologie práce a organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Spolupráce se školami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 2.7.3. Participace zaměstnanců na řízení firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

9

Význam kolektivních smluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Kolektivní vyjednávání v roce 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Odborová organizovanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Účast zaměstnanců a odborových organizací v řídicích orgánech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 2.8. Regionální politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 2.8.1. Regionální politika Skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 2.8.2. Program regionální spolupráce MUS. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Partnerství s obcemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Program podpory regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Celoroční sponzoring . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Vybrané výsledky regionální spolupráce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 2.8.3. Podpora sociálním projektům na celostátní úrovni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 2.8.4. Podpora vysokým školám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 2.8.5. Postoj obyvatel Ústeckého kraje k činnosti MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Hlavní vlastnosti MUS z pohledu obyvatel Ústeckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Názory obyvatel Ústeckého kraje na přínosy MUS pro region . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Názory obyvatel Ústeckého kraje na nepříznivé vlivy činnosti MUS. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Představa respondentů z Ústeckého kraje o potřebném zaměření regionální politiky MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Postoj obyvatel Ústeckého kraje k rozšíření těžby za územní limity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 2.8.6. Program Monitoring faktorů udržitelného rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 2.8.7. Výsledky programu Monitoring faktorů udržitelného rozvoje 2003 - 2005. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Data jako podmínka spolužití průmyslu a obcí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Vliv těžby uhlí na migraci obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Typ domácností, které se stěhují do obcí s báňskou činností na katastru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Postoj podnikatelů a kulturních a politických elit z obcí sousedících s lomy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Postoj obyvatel Jirkova a Litvínova k průmyslu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Monitoring environmentálních faktorů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Seminář Spolužití průmyslu a obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 10

2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Přímé jednání MUS s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

3. FINANČNÍ VÝSLEDKY MOSTECKÉ UHELNÉ A.S. A INVESTICE V ROCE 2006 3.1. Finanční výsledky Mostecké uhelné a.s. v roce 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 3.1.1. Hospodářský výsledek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 3.1.2. Rozvaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 3.1.3. Výkaz zisků a ztráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 3.1.4. Přehled o peněžních tocích. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 3.2. Investice a výdaje na dlouhodobou obnovu majetku a popis údržby v MUS v roce 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 3.2.1. Výdaje na dlouhodobou obnovu majetku a jeho rozvoj za rok 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 3.2.2. Popis údržby MUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

4. PŘÍLOHY 4.1. Seznam reportovaných společností Skupiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 4.2. Přehled obsahu a indikátorů dle GRI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 4.3. Ověření auditora dle GRI 2002 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 4.4. Hodnocení zprávy - Anketa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

5. CD-ROM s úplným obsahem Zprávy

11

obsah

obsah

1. ZPRÁVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI V ROCE 2006

13

1.1. Úvodní slovo generálního ředitele Mostecké uhelné a.s. V roce 2006 naše skupina výrazně zefektivnila své podnikání. I přes mírný pokles tržeb se zvýšila produktivita práce, podstatně vzrostla přidaná hodnota a zisk Skupiny. Pokles množství prodaného uhlí, jehož zásoby se v rámci stávajících územních limitů stále snižují, se podařilo vykompenzovat růstem objemu poskytovaných souvisejících služeb a také dynamickým vývojem v prodeji elektrické energie. O budoucnosti Skupiny nemůžeme přemýšlet jen v krátkodobém horizontu několika mála let. Proto vydáváme zprávu nejen o naší činnosti v roce 2006, ale také o vývoji Skupiny v kontextu udržitelného rozvoje. Jednou ze zásadních otázek je budoucnost těžby uhlí za hranicemi územních limitů. Nejen pro Mosteckou uhelnou a.s. a její zaměstnance, ale také pro region, a bez nadsázky ve velmi brzké době i pro zajištění energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky. Horní zákon ukládá těžební společnosti jasné povinnosti. Zajistit zpřístupnění zásob v platném dobývacím prostoru pro budoucí generace a vypořádat střety zájmů. My jsme návrh realizace mnohamiliardového rozvojového projektu připravili. Politická reprezentace však dosud dlouhodobé rozhodnutí neučinila. Mostecká uhelná a.s. se již řadu let snaží veřejnost v regionu s maximální otevřeností informovat nejen o svých záměrech, ale také o tom, jaké kroky dělá proto, aby snížila negativní vlivy těžby hnědého uhlí, a tím nemyslím jen systematickou obnovu krajiny po těžbě. Pominu-li řadu poplatků a povinných úhrad do veřejných rozpočtů, jde také o různé formy kompenzací v podobě podpory projektů z oblasti zdravotnictví, vzdělávání, kultury a sportu, přímou pomoc obcím a městům, které mohou být její podnikatelskou činností dotčeny. I proto vznikla před dvěma lety poprvé Zpráva o udržitelném rozvoji Skupiny Czech Coal, jejíž je Mostecká uhelná a.s. významnou součástí. V loňském roce jsme dokázali obstát v konkurenci na trhu a díky tomu mohli být nadále dobrým partnerem nejen pro naše zákazníky a dodavatele, ale i pro mnoho radnic v regionu. Je to potvrzení stability společnosti jako největšího zaměstnavatele v regionu. Jsme připraveni na otevřenou diskusi o všech problémech, souvisejících s naší podnikatelskou činností. Řadu odpovědí na četné otázky určitě najdete i ve třetím ročníku zprávy o udržitelném rozvoji Skupiny Czech Coal.

14

obsah

Luboš Měkota předseda představenstva a generální ředitel Mostecké uhelné a.s.

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky

obsah

Základem energetické Skupiny Czech Coal je Mostecká uhelná a.s. (MUS), která je v objemu těžby druhým největším producentem hnědého uhlí v České republice, a společnost Czech Coal a.s., obchodník s energetickými komoditami, především s hnědým uhlím, elektrickou energií a povolenkami na emise skleníkových plynů. Do Skupiny dále patří řada obslužných společností a majetkové účasti v teplárnách. Skupina zaměstnává více než 6 tisíc pracovníků a v roce 2006 dosáhla konsolidovaných tržeb 8,2 miliardy korun. Hlavní obory činnosti Skupiny - dobývání nerostných surovin - rekultivace a revitalizace krajiny postižené těžbou - obchod s hnědým uhlím - obchod s elektrickou energií a poskytování souvisejících služeb

Skupina Czech Coal Vlastnická struktura - schéma hlavních částí Skupiny k 31. prosinci 2006

Czech Coal N.V. 60 %

Indoverse Czech Coal Investments Limited 40 %

15 Mostecká uhelná a.s. (MUS)

Czech Coal a.s.

E-GATE a.s.

Důl Kohinoor a.s. DTS Vrbenský, a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. RENOGUM-NILOS a.s. HUMECO, a.s. REKULTIVACE a.s. HIPODROM MOST a.s. Infotea s.r.o. MUS-Uniservis, spol. s r.o.

Majetkové účasti v teplárnách: Teplárna Otrokovice a.s. (34 %) Energetika Malenovice, a.s. (34 %) Teplárna Strakonice, a.s. (13,47 %) Vltavotýnská teplárenská, a.s. (5,2 %) a majetkové účasti v dalších společnostech

S výjimkou Czech Coal a.s. a E-GATE a.s., které mají sídlo v Praze, působí většina společností Skupiny v Ústeckém kraji. Mapa č. 1 Společnosti a významná zařízení Skupiny v Ústeckém kraji, 2006

16

obsah

obsah

Historie Skupiny - 1993 Vznik Mostecké uhelné společnosti (MUS), druhé největší hnědouhelné těžební společnosti v ČR - 1998 MUS privatizována skupinou Appian Group - 2002 Appian Group a.s. získává licenci obchodníka s energetickými komoditami - 2005/03 Manažeři MUS Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela a Petr Pudil kupují prostřednictvím společnosti Severočeská uhelná a.s. od skupiny Appian Group energetická aktiva v ČR, která zahrnují mimo jiné MUS a Appian Group a.s. - 2005/05 Přejmenování Appian Group a.s. na Czech Coal a.s., restrukturalizace Skupiny pod novou značkou Czech Coal - 2006/05 Skupina Czech Coal zakládá společný podnik v Teplárně Otrokovice a.s. a Energetice Malenovice, a.s. se skupinou E.ON. Do Skupiny Czech Coal vstupuje odkupem 40 % akcií kyperský finanční investor Indoverse Czech Coal Investments Limited.

Výkonné vedení společnosti Luboš Měkota, generální ředitel Petr Kolman, výkonný ředitel Vladimír Rouček, výrobní ředitel Jan Rančák, ekonomický ředitel František Svoboda, technický ředitel Ivan Ondřejka, personální ředitel Vladimír Fornůsek, ředitel pro restrukturalizaci Damir Dordevič, ředitel pro údržbu Jan Pivko, IT ředitel Vladimír Zemánek, ředitel útvaru speciálních projektů Liběna Novotná, tisková mluvčí, vedoucí odboru komunikace

Orgány společností Mostecká uhelná a.s. a Czech Coal a.s. (Platnost k datu 31. 3. 2007)

Czech Coal a.s. Dozorčí rada Antonín Koláček, předseda dozorčí rady Oldřich Klimecký, místopředseda dozorčí rady Helena Veverková, člen dozorčí rady

Mostecká uhelná a.s. (MUS) Dozorčí rada Dozorčí rada má podle stanov společnosti šest členů, kteří jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou akcionářů. Antonín Koláček, předseda dozorčí rady Oldřich Klimecký, místopředseda dozorčí rady Helena Veverková, člen dozorčí rady Luboš Dubnička, člen dozorčí rady 1 Vlastimil Waic, člen dozorčí rady 1 Jiří Cingr, člen dozorčí rady Představenstvo Luboš Měkota, předseda představenstva Vasil Bobela, místopředseda představenstva2 Petr Pudil, místopředseda představenstva Petr Kolman, člen představenstva Jan Rančák, člen představenstva Vladimír Šístek, člen představenstva Tomáš Fohler, člen představenstva2

Představenstvo Petr Pudil, předseda představenstva Vasil Bobela, místopředseda představenstva2 Luboš Měkota, místopředseda představenstva Petr Kolman, člen představenstva Jan Rančák, člen představenstva Vladimír Šístek, člen představenstva Tomáš Fohler, člen představenstva2 Výkonné vedení společnosti Petr Pudil, generální ředitel Vladimír Šístek, ředitel finančního úseku Alexandr Musil, ředitel odboru nákupu a prodeje uhlí Zdeněk Fousek, ředitel odboru nákupu a prodeje elektrické energie Zdeněk Neterda, ředitel odboru personalistiky, organizace a majetku Radek Stavěl, manažer korporátní komunikace

Poznámka: 1 členové dozorčí rady Mostecké uhelné společnosti zastupující zaměstnance společnosti. 2 Členové představenstva, kteří nezastávají v organizaci výkonné funkce (29% členů).

17

Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu*

Základní ekonomické údaje za Skupinu, meziroční srovnání (miliony Kč)* 2005 Čisté tržby (výkony + marže) 8 092 Přidaná hodnota 4 862 Provozní (konsolidované) tržby 9 148 EBITDA 2 460 Provozní výsledek hospodaření 1 707 Výsledek hospodaření před zdaněním 1 772 Výsledek hospodaření po zdanění 1 296 Daň z příjmu za běžnou činnost 476 Počet zaměstnanců (měsíční průměr) 6 926 Ostatní ekonomické údaje za Skupinu (v tis. Kč)* Náklady za nákup materiálu (výkonová spotřeba) Celkové náklady na mzdy a benefity (osobní náklady) Celková částka daní Obdržené dotace (nezahrnuje náklady státu na rekultivace) Procento smluv, kde bylo dodavatelům placeno podle dohodnutých podmínek

2006 8 199 5 562 9 103 2 247 1 556 2 313 1 866 447 6 398 2006 2 636 402 2 525 511 576 127 51 806 100 %

Podrobné finanční výsledky největší společnosti - Mostecké uhelné a.s. jsou uvedeny v kapitole 3.1. Finanční výsledky Mostecké uhelné a.s. v roce 2006 * Do konsolidačního celku byly zahrnuty společnosti: Mostecká uhelná a.s., Czech Coal a.s., Důl Kohinoor a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., DTS Vrbenský, a.s., HUMECO, a.s., REKULTIVACE a.s., RENOGUM-NILOS a.s., MUS-UNISERVIS, spol. s r.o., HIPODROM-MOST a.s., Infotea s.r.o., Servis Leasing, a.s., Porteuroinvest Anstalt Lichtenstein a Synergoinvest SA, CH-Fribourg. Data z roku 2006 oproti roku 2005 neobsahují společnosti Teplárna Otrokovice a.s. a Energetika Malenovice, a.s.

18

obsah

1.3. Obchod s elektrickou energií Czech Coal a.s. se soustředí především na prodej hnědého uhlí Mostecké uhelné a.s., na nákup a prodej elektrické energie, povolenek skleníkových plynů a poskytování souvisejících služeb. Společnost Czech Coal a.s. je jednou z největších firem v ČR, obchodujících s energetickými komoditami.

1.3.1. Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií Obchodování s elektrickou energií v ČR bylo společností Czech Coal a.s. zahájeno v roce 2002, tedy v nejkratším možném zákonném termínu po otevření trhu s elektřinou v ČR. Czech Coal a.s., jako součást přední energetické skupiny, představuje velmi silné znalostní a kapitálové zázemí i pro vlastní prodej elektřiny. Czech Coal a.s. se zpočátku více orientovala na velkoobchod s elektřinou. Velké objemy byly v letech 2001-4 realizovány zejména na zahraničních trzích. Bylo to velmi důležité pro získání zkušeností, neboť na zahraničních trzích proběhla liberalizace trhu pro zákazníky dříve než u nás. Trh s elektrickou energii v ČR prošel v posledních pěti letech nebývalými změnami. Pro řadu odběratelů energie představují změny v obchodu s elektřinou klíčové informace.

1.3.2. Trh s elektřinou v České republice Pozice konečného zákazníka na liberalizovaném trhu s elektřinou 1) Konečný zákazník má právo uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny s jakýmkoli dodavatelem v rámci České republiky. 2) Distribuce a přenos elektřiny je státem regulovaná činnost. Cena za přenos a distribuci je regulována a pro všechny subjekty na území České republiky na příslušné napěťové hladině stejná. Dodávku elektřiny pro konečného zákazníka ze zákona zajišťuje územně příslušný distributor. Tento distributor je povinen dopravit elektřinu k zákazníkovi od každého dodavatele za stejných podmínek. Ze zákona nesmí diskriminovat, či zvýhodňovat jakéhokoli dodavatele či zákazníka. Jinak řečeno: podmínky přenosu a distribuce elektřiny a poplatky za tyto služby jsou pro zákazníka vždy stejné bez ohledu na to, kdo mu elektřinu dodává. 3) Vlastní nákup elektřiny realizují obchodníci buď přímo od výrobce, či prostřednictvím burzy. Dalším možným zdrojem elektřiny jsou přeshraniční dodávky. Na burzu mají přístup jen akreditovaní obchodníci. Úloha burzy bude v budoucnu vzrůstat. Obchodník, který dokáže

obsah

skloubit nákup elektřiny z domácích i zahraničních zdrojů, má výhodu. 4) Žádná elektrárna nedodává elektřinu přímo konečným zákazníkům. Elektřinu pro konečné zákazníky vždy dodávají obchodníci. Není žádný důvod, aby dodavatel elektrické energie vlastnil elektrárnu. Provozovatelé benzinových pump také nevlastní ropné vrty. Dohled státních orgánů na obchod a distribuci elektrické energie. Obchod s elektřinou a distribuce včetně cen je pod přísným dohledem státních orgánů. Tyto instituce ochraňují zájmy konečných spotřebitelů, vytvářejí a kontrolují dodržování pravidel všemi účastníky trhu, zejména distributory. Státní orgány dozoru na trhu s elektřinou a jejich hlavní činnosti z pohledu koncového zákazníka: Energetický regulační úřad (ERÚ) - www.eru.cz:  stanovuje regulované ceny přenosu, distribuce elektřiny a souvisejících služeb  stanovuje ostatní regulované ceny a poplatky (např. kogenerace, obnovitelné zdroje, jalová elektřina, poplatek operátorovi trhu s elektřinou atd.)  stanovuje a provádí úpravy pravidel, kterými se řídí trh s elektřinou  zajišťuje stejné podmínky pro konečné zákazníky bez ohledu na to, ve které části území jsou připojeni. Státní energetická inspekce - www.cr-sei.cz:  dohlíží na dodržování zákonů a vyhlášek v elektroenergetice  řeší spory mezi distributory a zákazníky  ukládá pokuty na základě vlastního zjištění, výsledky kontrolní činnosti ČR-SEI jsou sankční opatření vůči subjektům porušujícím zmíněné právní předpisy, ale především umožňují státním orgánům objektivně analyzovat chování všech subjektů na straně zdrojů, přenosu i spotřeby energie a následně z pozice státu přijímat účinná opatření. Operátor trhu s elektřinou - www.ote-cr.cz:  zajišťování skutečných hodnot dodávek a odběrů elektřiny pro účastníky trhu s elektřinou  vyhodnocení odchylek na základě smluv o dodávce elektřiny subjektů zúčtování nebo registrovaných účastníků trhu a skutečně naměřených dodávek a odběrů elektřiny registrovaných účastníků trhu  zajišťování zúčtování a vypořádání odchylek mezi subjekty zúčtování.

19

Tvorba ceny elektrické energie Ceny silové elektřiny pro konečné zákazníky se tvoří na trhu. Cena se liší podle dodavatele a jím nabízených služeb. Tuto část ceny může konečný zákazník ovlivnit tak, že si vybere dodavatele s výhodnými službami a s ním si smluvně dohodne podmínky dodávky. Cena silové elektřiny se mění, kolísá během roku, ale i v průběhu dne: - během roku sezónně (rozdíl zima-léto) - během dne je rozdíl ve špičce a mimo špičku - v závislosti na datu nákupu elektřiny obchodníkem - v závislosti na datu, kdy konečný zákazník uzavře smlouvu o dodávce.

Hlavní složky ceny elektřiny pro konečného zákazníka (ilustrace)

Část ceny, kterou může konečný zákazník ovlivnit

Části ceny elektřiny, které nelze vyjednáváním ovlivňovat, jsou vyhlašovány regulačními úřady

cena silové elektřiny od výrobců na velkoobchodním trhu

regulovaná cena za použití sítí

regulovaná cena za rezervovanou kapacitu (měsíční, roční) regulovaná cena za systémové služby

marže obchodníka 



20

obsah

regulovaný příspěvek k ceně za obnovitelné zdroje

Za vzrůst ceny silové elektřiny na trhu v ČR za posledních 5 let nemohou obchodníci, je daná prudkým nárůstem cen od výrobců elektřiny na velkoobchodním trhu. Například v roce 2003 stála dodávka silové elektřiny o konstantním výkonu 1 MW po celý rok (roční pásmo) cca 735 Kč/MWh a na rok 2007 již cca 1200 Kč/MWh, což je zdražení o více než 60 %. K nárůstu přispívají další vstupující faktory – emisní povolenky, vysoké regulované výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, za které se musí elektřina od těchto výrobců vykupovat. V příštích letech cena energie nepochybně dále vzroste z důvodů zavádění spotřebních daní na energetické suroviny i uvažované „uhlíkové daně“. V daném roce stanovené regulované ceny elektřiny nelze vyjednáváním ovlivňovat, jsou vyhlašovány nezávislým úřadem (ERÚ). Ceny jsou pro celý rok platné na příslušném území daného distributora (ČR). Jde zejména o:  cenu za distribuci, tj. použití sítí/přenosové soustavy

 cenu za rezervovanou kapacitu (měsíční či roční)  cenu za systémové služby  příspěvek k ceně za obnovitelné zdroje Ceny energie z klasických a z obnovitelných zdrojů Porovnání ceny elektřiny z klasických zdrojů, která se tvoří tržně, s pevně stanovenými cenami z obnovitelných zdrojů, za které musí elektřinu od těchto výrobců vykupovat příslušný distributor.  Tržní cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v roce 2007: průměr mix uhlí/jaderná: 1 320 Kč/MWh  Ceny z obnovitelných zdrojů v roce 2007: z biomasy: 2 340 – 3 375 Kč/MWh, podle kategorie biomasy větrné elektrárny: 2 460 – 3 200 Kč/MWh, podle data uvedení do provozu sluneční záření: 6 410 – 13 460 Kč/MWh, podle data uvedení do provozu Ceny z obnovitelných zdrojů se následně promítají do regulovaných cen. Pro rok 2007 činí tento příplatek pro každého konečného zákazníka 34,13 Kč/MWh. Vzhledem k očekávané větší podpoře obnovitelných zdrojů bude tato část pro konečné zákazníky významně růst. Pravidla pro změnu dodavatele elektřiny Změna dodavatele vyžaduje následujících 5 kroků: 1. Ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem. Před změnou dodavatele je nejprve nutné ukončit smluvní vztah se stávajícím dodavatelem elektřiny. Je-li vaše současná smlouva uzavřena na dobu určitou (nejčastěji doba 1 roku), postačuje již smluvní vztah neobnovovat. U smlouvy na dobu určitou, která obsahuje ujednání o automatickém obnovování trvání (např. jestliže se smlouva nevypoví 3 měsíce před ukončením, tak se automaticky prodlužuje o rok), je nutné také vypovědět. Je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou, je nutné ji ukončit způsobem uvedeným v textu smlouvy. 2. Uzavření smlouvy o připojení odběrného místa s příslušným distributorem. Pro první změnu dodavatele je nutné uzavřít smlouvu o připojení odběrného místa. Tuto smlouvu uzavírá zákazník s místně příslušným distributorem. Smlouva o připojení definuje technicky předávací místo mezi zákazníkem a distributorem, je bezplatná a neplynou z ní žádné finanční závazky. Uzavírá se pouze jednou a je na dobu neurčitou. Smlouvu je možné uzavřít kdykoliv během roku. Žádost o vyhotovení této smlouvy musí být podána minimálně 30 dní před plánovanou změnou dodavatele. 3. Získání čísla Registrovaného účastníka trhu u Operátora trhu s elektřinou, a.s. Pro první změnu dodavatele je potřebné získat číslo Registrovaného účastníka trhu (RÚT). Registrace se provádí elektronicky na stránkách Operátora trhu s elektřinou. Po zaslání elektronického formuláře a zaplacení registračního poplatku (500,- Kč) je přiděleno číslo RÚT do 14 dní.

obsah 4. Zákazník získává právo volby svého dodavatele uzavřením smlouvy o připojení odběrného místa s příslušným distributorem a získáním čísla Registrovaného účastníka trhu u Operátora trhu s elektřinou. 5. Uzavření smlouvy o dodávce elektřiny a distribuční smlouvy s novým dodavatelem Obvykle se s dodavatelem uzavírá smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (kompletní dodávka silové elektřiny a zajištění distribučních služeb, tj. provedení bodů 2 a 3). Pravidla pro výběr kvalitního dodavatele elektřiny  Má licenci na obchod s elektřinou (vystavuje ERÚ po splnění zákonných podmínek).  Je schopen vám být partnerem a pomocníkem při realizaci změny dodavatele.  Je schopen nakupovat na domácích i zahraničních burzách - burza vytváří prostředí, které unesou jen finančně silné společnosti.  Je schopen diverzifikovat své zdroje elektřiny (dovážet energii ze zahraničí, obchodovat na burze, má zahraniční pobočku) s cílem nejoptimálnějšího nákupu a dodávky elektřiny pro konečné spotřebitele.  Má dostatečnou finanční sílu - je schopen zakoupit a nabízet velké objemy energie, a tudíž garantovat dodávku velkému počtu zákazníků.  Podle jeho vlastnické formy - akciová společnost - má obecně větší kreditibilitu oproti společnosti s ručením omezeným.

1.3.3. Obchod s elektřinou - nabídka zákazníkům Czech Coal a.s. chce být spotřebitelům partnerem, nikoli pouze dodavatelem elektřiny. Změna dodavatele elektrické energie je stejně snadná jako změna mobilního operátora při zachování čísla. Czech Coal a.s. se orientuje na firemní klientelu. Při poskytování hodnotných služeb zákazníkům nabízí:  optimalizaci nákladů  podrobnou informovanost - u nás každý zákazník ví, za co platí, každá faktura je se zákazníkem před zasláním vzájemně odsouhlasena  zázemí silné společnosti s dlouholetou zkušeností na domácích i zahraničních trzích  zákaznicky orientovanou kulturu prodeje a poskytování služeb – „Váš partner“, každému konečnému zákazníkovi se po celý rok věnuje obchodník, nikoliv „call centrum“  posouzení zákazníkova odběrového diagramu  navržení odpovídající struktury tarifu a pomoc s optimalizací rezervované kapacity  pomoc při určení vhodné doby nákupu elektřiny pro zákazníka. Novým zákazníkům jsme v případě jejich zájmu připraveni pomoci s administrací změny doda-

vatele. Pomůžeme při uzavření smlouvy o připojení odběrného místa a získání čísla registrovaného účastníka trhu.

1.3.4. Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2006 a výhled pro rok 2007 V obchodě s elektrickou energií se Czech Coal a.s. dosud soustředil na velkoobchodní zakázky. V roce 2006 byl uskutečněn nový záměr a společnost výrazně prorazila na trhu dodávek koncovým zákazníkům. Strategie zacílení na menší a střední průmyslové podniky, vysoce motivovaný obchodní tým a ofenzivní marketingová kampaň posílila zákaznické portfolio o více než tři desítky českých průmyslových firem.  Czech Coal a.s. prodal 1,5 TWh elektrické energie (ve finančním vyjádření to představuje roční obrat přibližně 2 miliardy korun) a umístila se vedle majitelů distribučních sítí mezi prvními pěti obchodníky na trhu.  Na Slovensku byla v rámci středoevropské expanze založena pobočka Czech Coal SK s.r.o. se sídlem v Bratislavě. V roce 2007 bude Czech Coal a.s. pokračovat v posilování zákaznicky orientovaného prodejního týmu pro nové i stávající klienty. V elektrické energii předpokládáme dynamický růst obchodu s elektrickou energií o 15 – 20 % ročně. Czech Coal a.s. věří ve své konkurenční výhody, odbornou péči o zákazníky a flexibilní servis. Umožňuje klientům šetřit čas a finance.

21

1.4. Obchod s hnědým uhlím 1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. (MUS) s hnědým uhlím Mostecká uhelná a.s. je jedním z rozhodujících dodavatelů produktů vyráběných z hnědého uhlí, a to jak pro českou energetiku, tak i pro malospotřebitele - je druhým největším producentem co do objemu těžby hnědého uhlí v České republice. Postupnou reorganizací obchodu s uhlím přešly obchodní aktivity v oblasti prodeje uhlí do dceřiné obchodní společnosti Czech Coal a.s., která zajišťuje vedle prodeje mosteckého hnědého uhlí do energetiky a teplárenství i obchodní zastoupení Mostecké uhelné a.s. pro prodej tříděného uhlí v segmentu domácností a malých kotelen. Obchod s uhlím byl zaměřen do čtyř základních oblastí: • prodeje hnědého uhlí koncovým zákazníkům • zajišťování přepravy uhlí • zprostředkování obstarání prodeje uhlí • obstarání nákupu a prodeje vedlejších energetických produktů. Výsledky obchodu s hnědým uhlím Skupina v roce 2006 na trhu uplatnila 15,7 mil. tun mosteckého hnědého uhlí. V tržbách za prodej uhlí ve skupině bylo dosaženo výše 6 459 907 tis. Kč. Pro prodej mosteckého hnědého uhlí je rozhodující tuzemský trh. Na něm bylo uplatněno 15,5 mil. tun mosteckého hnědého uhlí, což je téměř 99 % roční produkce. Z hlediska exportu zůstává dominantním hnědouhelný trh Slovenské republiky, kam společnost z celkových 191 tis. tun uhlí dodala 130 tis. tun mosteckého hnědého uhlí. Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí - údaje za rok 2006 1. Dominuje výroba a prodej topných a průmyslových směsí pro energetiku a teplárenství s úrovní 12,8 mil. tun a podílem více než 81 % z celkové produkce společnosti. 22

obsah

2. Prachového uhlí (hruboprachy) pro teplárenství, jež tvoří podíl z produkce více než 9 %, bylo dodáno na trh 1,4 mil. tun. 3. Část prodeje je standardně tvořena také dodávkami neupraveného (těžného) uhlí s podílem na produkci 2 %. 4. Tříděných druhů uhlí, určených pro vytápění domácností a malých kotelen, bylo vyprodukováno 1,2 mil. tun, tj. téměř 8 % celkových prodejů. Ekologickým přínosem je výroba aditivovaných hruboprachů v úpravně Komořany, kde jsou vyráběny hruboprachy mísené s vápencem (vápenec váže oxidy síry, a tak dochází k žádoucímu odsíření). Toto palivo je určeno pro ekologicky šetrný způsob spalování pro malé výtopny. V roce 2006 se vyrobilo 26 tisíc tun aditivovaného paliva. Spalování ostatních typů průmyslového a energetického hnědého uhlí ve větších zdrojích je odsiřováno jiným způsobem. Segmenty trhu Prodej uhlí je Skupinou realizován prostřednictvím obchodního útvaru Czech Coal a.s. a v roce 2006 byl směrován do tří segmentů trhu. Velká elektroenergetika .................... 69,94 % (11 mil. tun) Teplárny a závodové elektrárny .......... 23,31 % (3,7 mil. tun) Domácnosti a malé kotelny .................. 6,75 % (1,1 mil. tun) Obchodní strategie Obchodní strategie je založena na střednědobých a dlouhodobých smluvních vztazích, které respektují vzájemně výhodné obchodní podmínky a které vytvářejí základnu pro dlouhodobé využívání hnědého uhlí jako domácí cenově dostupné suroviny. Stěžejním cílem obchodu s uhlím Czech Coal a.s. pro rok 2007 je udržení prodeje mosteckého hnědého uhlí v úrovni předchozích let spolu s udržením jeho podílu na hnědouhelném trhu nejen v segmentech elektroenergetiky a teplárenství, ale i v segmentu tříděného uhlí pro vytápění domácností a malých kotelen.

Tvorba ceny hnědého uhlí a změny v roce 2006 Mostecká uhelná a.s. má podíl na trhu s hnědým uhlím ve výši 32,4 %. Cenu uhlí stanovuje trh. Konečná cena hnědého uhlí je tvořena cenou paliva, dále pak náklady na přepravu a v případě maloobchodního prodeje maržemi distributorů a maržemi prodejců. Od 1. 1. 2008 bude navíc zatížena i spotřební daní na uhlí. Czech Coal a.s. uplatňuje vůči zákazníkům princip rovných podmínek, cena se váže na způsob a množství odběru paliva zákazníkem. Každá střednědobá smlouva má ustanovení o budoucím cenovém vývoji, které je s každým zákazníkem sjednáváno individuálně v závislosti na podmínkách odběru. Rozhodnutí o garantovaném objemu dodávek a období odběru závisí na podnikatelské úvaze zákazníka. Zákazníci, kteří smlouvy neuzavřeli, nakupují uhlí na volném trhu a tam o ceně rozhoduje poptávka a nabídka. Smlouvy Czech Coal a.s. uzavírá maximálně do roku 2015. Důvodem je nejistota spojená s otázkou stávajících územních limitů, a tím i budoucí těžby v lokalitě ČSA. Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí Podrobné údaje jsou veřejně k dispozici v Katalogu mosteckého uhlí http://www.czechcoal.cz/cs/profil/mus/produkty/katalog.html Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků a informace o environmentálních vlivech produktů Ochrana zdraví zákazníků a bezpečnost při užívaní uhelných produktů se řídí příslušnými vyhláškami, obecnými bezpečnostními předpisy, platnými ČSN a ČSN ISO, metodikami a aplikovanými bezpečnostními předpisy jednotlivých odběratelů, provozními řády, technologickými postupy pro činnosti nakládání s uhelnými produkty a spalovacími procesy. Skupina nemá k dispozici informace o konkrétních environmentálních vlivech produktů, tj. přehled emisí a obsah škodlivin v popelu a v kouřových spalinách od jednotlivých zdrojů, do nichž dodává uhlí, poskytuje však údaje o jakostních znacích mosteckého uhlí.

obsah

plnění (reklamace) dodávek, které je přímo v textu smlouvy, popř. tvoří její přílohu. Na základě vyžádání zákazníka se poskytují na konkrétní denní dodávky tzv. jakostní certifikáty, které obsahují základní technologický rozbor jakosti, hmotnost dodávky a datum expedice. Dle požadavků zákazníků jsou pravidelně po uskutečněné denní dodávce a po vyhodnocení rozborů vzorků v laboratořích Mostecké uhelné a.s. elektronicky zasílány zjištěné kvalitativní hodnoty dodaného paliva. Všem odběratelům jsou poskytovány kvalitativní hodnoty dodaného paliva při fakturaci dodávek. Pro poskytování informací zákazníkům je provozována bezplatná telefonní linka na čísle 800 111 311.

Tyto údaje lze dokladovat rozbory akreditovaných laboratoří. Jde zejména o chemický rozbor popela, elementární analýzu hořlaviny, radioaktivitu, obsah chloru a fluoru, formy síry, emisní faktor jednotlivých druhů paliva a základní požárně technickou charakteristiku paliva. Podrobným zdrojem informací o možnostech použití produktů a o možných rizicích při nakládání s uhelnými produkty je Katalog mosteckého uhlí. Nedílnou součástí kupních smluv, uzavřených mezi obchodní společností Czech Coal a.s. a zákazníky, je ustanovení o jakosti dodávaného uhlí, prověřování jakosti a postup při vadném

Prodej uhlí podle druhů v roce 2006 (v milionech tun)

,7 3 15

16 ,2 1 16 ,4

,9 6 16

16 ,6

,2

3

20

17 ,3 9 17 ,0 9

18 ,7 4

22 ,2 7 22 ,4 7

21 ,8

22 ,7

25

Zákazníci skupiny Aktuální seznam našich zákazníků je dostupný na stránce: http://www.czechcoal.cz/cs/profil/skupina/reference/index.html

13

15 10 5

23 tříděné

prachové

topné a průmyslové směsi

20 06

20 05

03

04 20

02

20

20

20 01

00 20

99 19

98 19

19

97

96 19

95 19

19

94

0

těžné

Prodej mosteckého uhlí podle druhů 1994-2006 (vč. vlastní spotřeby) (v tisících tun) 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

tříděné

5 188

4 096

4 308

3 823

2 293

1 257

1 109

1 152

1 139

1 149

1 039

1 075

1 204

prachové

4 686

3 653

3 691

3 368

2 713

2 520

2 474

2 451

2 243

2 105

1 914

1 901

1 434

12 825

14 024

14 155

15 132

13 624

9 211

13 635

13 260

12 994

13 424

12 967

12 821

12 785

8

30

115

149

111

244

176

231

227

282

293

310

309

22 707

21 803

22 269

22 472

18 741

13 232

17 394

17 094

16 603

16 960

16 213

16107

15 732

topné a průmyslové směsi těžné celkem

2005

2006

1.5. Produkce hnědého uhlí 1.5.1. Těžba hnědého uhlí Historie těžby v okolí Mostu Těžba a úprava hnědého uhlí je hlavní činností Mostecké uhelné a.s. (MUS). Společnost navazuje na půltisíciletou tradici dobývání hnědého uhlí v severozápadních Čechách. Využívání uhlí se v okolí Mostu datuje od roku 1594. V roce 1871 byla ve Vídni založena Vídeňskou směnečnou bankou Mostecká společnost pro dobývání uhlí jako první hnědouhelná akciová společnost v Rakousko-Uhersku. Koncem roku 1945 vznikl n.p. Severočeské hnědouhelné doly (SHD) v Mostě, tento název vydržel až do roku 1992. Po rozpadu SHD byla Fondem národního majetku ČR dne 1. 11. 1993 založena Mostecká uhelná společnost, a.s. a zapsána do obchodního rejstříku. Společnost vznikla spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina. V souvislosti s transformací oboru byly za její existence postupně utlumovány a posléze uzavřeny některé provozy, například Úpravna uhlí Herkules, Lom Most, hlubinný důl Alexander a hlubinný důl Kohinoor. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době dochází k ustálení poptávky po produktech vyráběných z mosteckého hnědého uhlí, neredukovala už společnost v průběhu roku 2006 své výrobní a zpracovatelské kapacity. Důsledná restrukturalizační opatření, především snižování vlastních nákladů firmy a zvyšování produktivity práce, umožnila přes klesající těžbu uhlí vykazovat rostoucí zisk. Rozsah těžby hnědého uhlí v MUS V současné době Mostecká uhelná a.s. působí na území o rozloze přes 9,3 tisíc ha. Těžba uhlí probíhá na povrchových lomech v lokalitách Československá armáda (ČSA) a Vršany, kde odbytová těžba v roce 2006 dosáhla 15 274 tis. tun. Na lokalitě Vršany těžba probíhá uvnitř schválených DP Holešice a Vršany, na lokalitě ČSA bude nadále probíhat v rámci územních ekologických limitů. Za rok 2006 vykazuje hrubá těžba uhlí společnosti patrný meziroční pokles (o 367 tis. t = o 2 %). Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje dceřiná společnost Důl Kohinoor a.s., kde těžba v roce 2006 dosáhla přes 470 tis. tun uhlí. Celkem dosáhla těžba uhlí ve Skupině 15 744,6 tis. tun.

24

obsah

Mapa č. 2 Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách Mostecké uhelné a.s., prosinec 2006

obsah

Výroba a expedice uhelných produktů MUS

Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách k prosinci 2006 (data MUS) Zásoby uhlí MUS v současnosti v rámci limitů Lom Tuny uhlí Výhřevnost Teplo v zásobách mil. tun

ČSA I.etapa Vršany

Qir (MJ/kg)

52,921 329,141

Celkem produkty

950,5 3600,8

Zásoby uhlí MUS za územními limity ČSA II.etapa 285,624 16,96

do r. 2017 do r. 2058

4838,41

do r. 2065

15,5

7285

2005 ČSA

2006

2005

2006

5 166 076

5 075 450

18 664 056

22 493 191

Vršany

10 474 491

10 198 550

13 066 355

*13 321 986

MUS celkem

15 640 567

15 274 000

31 730 411

35 815 177

468 669

470 620

Skupina celkem 16 109 236

15 744 620

31 730 411

35 815 177

Důl Kohinoor a.s.

2006

2005

2006

2005

2006

2005

2006

Úprava Komořany

8 610

8 377

2 827

2 359

5 112

5 321

671

698

Úprava Hrabák

7 187

7 046

6 162

6 059

1 025

987

310

309

310

309

Výroba a nakládka uhelných produktů je zajišťována ve zpracovatelské lokalitě Hrabák a v Úpravně uhlí Komořany. V lokalitě Hrabák se zpracovávají topné směsi o nižších výhřevnostech, které jsou určené zejména pro elektrárny Počerady, Chvaletice a Mělník. Z úpravny uhlí Komořany byly tříděné a prachové uhlí i jednoúčelové produkty expedovány zejména do domácností a teplárenství.

skrývka (v m3)

uhlí (v t)

po ose

po r. 2065

Hrubá těžba uhlí a těžba skrývky Lokalita

po ČD

2005

Dodávky - těžné uhlí

(při plynulém postupu z I. Etapy)

Výhledové lokality MUS ČSA III. a IV. etapa 470

přímé dodávky

Životnost lomu

PJ

17,96 10,94

z toho podle druhu expedice

* včetně ornice – 48 409 m

3

Těžba skrývky a uhlí v povrchových dolech MUS (mimo hlubinný důl Centrum) 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

těžba skrývky (tis. m )

85 966

74 546

63 976

62 628

54 974

49 543

43 327

36 608

35 983

29 641

33 389

31 730

35 815

těžba uhlí (tis. t)

23 401

22 308

22 302

22 515

18 766

13 234

17 066

16 850

16 269

16 498

15 768

15 641

15 274

3

25

1.5.2. Sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou MUS

1.5.3. Sledování jakosti hnědého uhlí

MUS dlouhodobě odborně zajišťuje rekultivačním procesem obnovu krajiny po báňské činnosti. Zákon č. 44/1988 Sb. O ochraně a využití nerostného bohatství v platném znění ukládá důlní organizaci zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou.

Pro důsledné dodržování kvality vyráběného paliva v celé šíři sortimentu jsme zavedli informační systém, který v reálném čase sleduje široké spektrum informací a poskytuje objektivní pohled na provoz technologie. Systém se skládá z komplexu sítě čidel: kvalitní vagónové a automobilové váhy, pasové váhy, automatické vzorkovače, popeloměry a síroměry. Jejich následné počítačové vyhodnocení umožňuje stabilizaci kvalitativních parametrů produkovaných typů hnědého uhlí. Mezi průběžně kontrolované vlastnosti patří výhřevnost, obsah popele, síry, vody aj. Tento systém umožňuje bez výrazných výkyvů dodržovat kvalitativní ukazatele uváděné v Katalogu mosteckého uhlí. V případě reklamace ze strany zákazníka je možné dohledat v archivu den, směnu a místo nakládky včetně času a konkrétního pracovníka, který se na nakládce podílel. Z celkového prodeje 15 732 tis. tun v roce 2006 bylo penalizováno 26 606,5 tun, což je 0,17 % z celkových dodávek MUS.

V současnosti těžbou MUS dotčená plocha Ukončené rekultivace k 31. 12. 2006 Rozpracované rekultivace

9 335,86 ha 6 012,52 ha 1 792,64 ha

Skutečné náklady na sanace a rekultivace pro rok 2006 dosáhly výše 71 738 tis. Kč. Z toho ze zdrojů MUS bylo vynaloženo celkem 62 388 tis. Kč. Z jiných zdrojů (náklady státu) byla vynaložena částka ve výši 9 350 tis. Kč. Od roku 1995 je odkliz těžebních lokalit MUS zakládán pouze do vyuhlených prostorů (vnitřní výsypky) a rozsáhlé rekultivace vnějších výsypek jsou v roce 2006 v závěrečné fázi dokončení. Celková plocha dotčená těžbou se stále snižuje.

Celková plocha dotčená těžbou MUS včetně rekultivací (ha) 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

14 889

13 960

11 598

11 074

10 801

9 863

9 741

9 336

MUS nechápe rekultivace jen jako zákonnou povinnost, ale jako podnikatelskou příležitost, kterou podporuje regionální rozvoj a využívání obnovitelných zdrojů (biomasy). Dceřiná společnost HIPODROM MOST, a.s. spravuje areál rekultivačního parku na bývalé Velebudické výsypce, kde je mezinárodně uznávaná dostihová dráha, a zajišťuje zde řadu sportovních a společenských činností pro region. Jedním z rekultivačních projektů je sledování perspektivních energetických plodin s možností zařazení do biotechnického procesu rekultivace. Poloprovozní pokus s pěstováním energetického šťovíku provedla dceřiná společnost REKULTIVACE a.s. V letech 2004-5 bylo založeno 6 ha v lokalitě Slatinice a 60 ha v lokalitách Slatinice a Střimice. (Více viz část 2.6.2. Rekultivace MUS: Pěstování energetických plodin).

26

obsah

MUS věnuje kvalitě dodávané produkce hnědého uhlí neustále velkou pozornost, významným prvkem systému, který je soustavně zdokonalován, jsou popeloměry a vzorkovače. Automatické popeloměry a síroměry Výroba je v naší společnosti řízena na základě údajů z instalovaných popeloměrů (GE 2000, které postupně nahrazují GE 1100 S). Prostřednictvím popeloměrů se po 5 minutách měří hustota uhlí a tím i obsah popelovin. V současné době disponuje MUS 39 popeloměry. Přístroje jsou instalovány na velkostrojích - už řidič rýpadla může ovlivňovat kvalitu těženého uhlí, na pasových dopravnících, v homogenizační drtírně v lomu ČSA, v Úpravně uhlí Komořany, na rypadlech v lomu Vršany, pasových dopravnících a nakládacím zásobníku v lokalitě Hrabák. V lokalitě ČSA jsou instalovány 3 automatické síroměry. Díky popeloměrům je možné regulovat jak kvalitu energetického uhlí, tak i kvalitu uhlí pro maloodběratele (malé výtopny a domácnosti). Podle obsahu popela se řídí další úpravy a obchodní použití uhlí. Pokud je hodnota obsahu popela do 12 %, nemusí se uhlí už dále upravovat, třídí se dle velikosti. Uhlí s obsahem popela v rozmezí 12 % až 35 % může být upraveno pomocí težkosuspenzního rozdružování (tzv. „prádlo“ – uhlí jde do lázně, uhlí s hlušinou rychleji klesá a kvalitní uhlí, které zůstává na povrchu, jde dále ke zpracování. Rozdružování praní trvá max. 10 sekund). Hnědé uhlí, které má obsah popela do 12 % se využívá pro produkci tříděného uhlí dodávaného do domácností a pro malé výtopny pod obchodními názvy Ořech, Kostka a Pecka. Uhlí s obsahem popela nad 12 % je dodáváno do průmyslu, tepláren a energetiky (hruboprachy; průmyslové a topné směsi).

obsah

Parametry těžného uhlí se neustále mění s těžbou v odlišných oblastech lomu. K nastavení popeloměrů slouží výsledky rozborů vzorků z automatických vzorkovačů. Automatické vzorkovače Kontrola jakosti spočívá v odběru vzorků pro stanovení obsahu vody, popela, síry, výhřevnosti a granulometrický rozbor – tzv. kontrola třídnosti uhlí. V rámci zajištění naprosté objektivity při odebírání vzorků a vyloučení vlivu lidského činitele, je od roku 1996 prováděna instalace a atestace automatických vzorkovačů na všech pasových dopravnících, kterými prochází uhlí těsně před nakládkou do automobilů či na vozy ČD. V závěru roku 2006 byl dán do provozu vzorkovač na pase C70 pro nakládku Ořechu 2 do nákladních aut. V rámci mostecké uhelné je celková produkce v současné době ovzorkována automatickými vzorkovači. Z každé dodávky uhlí je vytvořen 24 hodinový vzorek, jehož analýza je poskytována zákazníkovi jako informace k fakturaci, tento vzorek se skladuje 1 měsíc. Dále se provádí úplná analýza denních vzorků, sesypaných za přibližně 10 dní. Pro vybrané druhy produkovaného uhlí je akreditovanou laboratoří zpracována podrobná požárně technická charakteristika produktu, kterou lze na požádání odběratele v neredukované podobě poskytnout. Z jednotlivých charakteristik je zpracována zjednodušená tabulka údajů základních požárně technických charakteristik paliva, která je pro dostupnost všech odběratelů součástí Katalogu mosteckého uhlí. V roce 2006 bylo dokončeno kompletní ověření konstrukční a funkční způsobilosti automatických vzorkovačů uhlí a prodloužení platnosti atestů na všech vzorkovačích finální produkce MUS, tj. produkty pro energetiku i obyvatelstvo. Toto ověřování bylo dokončeno z důvodu akreditace laboratoře (podle ČSN ISO 17025:2005), která byla úspěšně dokončena v závěru roku 2006. Všechny automatické vzorkovače splňují základní konstrukční a funkční předpoklady pro části 3. ČSN 44 1304, ČSN ISO 5069-1,2, ČSN ISO 13909-2,4 a ČSN ISO 9411-1. Celý proces souvisí se zákonem 695/2004 Sb. „Povolenky na obchodování s emisemi skleníkových plynů“ a s ustanovením Vyhlášky 696/2004, ze kterých vyplývá, že údaje používané pro výpočet množství emisí vypouštěných do ovzduší musí pocházet z akreditované laboratoře.

1.5.4. Expedice uhlí Jednotlivé vyrobené produkty jsou expedovány k odběratelům třemi způsoby: železničními vagóny, nákladními automobily a přímo pasovým dopravníkem.  Kolejová doprava MUS Vlastní kolejová doprava MUS přepravuje natěžené skrývkové a uhelné hmoty od těžebních zařízení na určené cílové stanice (výsypky, úpravnu, drtírny, skládky) a provádí také zpětnou přepravu zbytků po spalování z elektráren a tepláren. Část produkce je expedována přímo vlastní kolejovou dopravou MUS. Po úpravě uhlí podle požadavků zákazníků, naložení vozů a sestavení vlaků, dopravují České dráhy uhlí k zákazníkům.

 Nakládka produktů na nákladní automobily je realizována v Komořanech, v průměru je naloženo téměř 100 automobilů denně. Stav vytížení parkoviště a nakládky mohou dopravci sledovat díky kamerovému systému na internetových stránkách www.czechcoal.cz

1.5.5. Výhled těžby a úpravy hnědého uhlí Plány výroby na rok 2007 uvažují s výkony přibližně na úrovni roku 2006, i ve střednědobých výhledech neuvažuje MUS s podstatnými změnami ročních výkonů. Z tohoto faktu vyplývá předpokládané provozování stejných úpravárenských i těžebních technologií jako v roce 2006.

27

1.6. Investice Investice a výdaje do obnovy majetku ve společnostech Skupiny Společnosti Skupiny se soustředí na investice, které dlouhodobě zaručují našim obchodním partnerům stabilní obchodní podmínky a kvalitní sortiment produktů i služeb.

Investice a výdaje do obnovy majetku ve výrobních společnostech Skupiny Společnosti Mostecká uhelná a.s. Důl Kohinoor a.s.

Investice a výdaje do obnovy majetku v roce 2006 tis.Kč 741 681 305

DTS Vrbenský, a.s.

93 875

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

19 033

RENOGUM-NILOS a.s. HUMECO, a.s.

2 896 103 519

REKULTIVACE a.s.

2 259

Infotea s.r.o.

2 804

Investice do obnovy majetku MUS Výdajem na dlouhodobou obnovu majetku rozumíme souhrn výdajů na generální a střední opravy, rekonstrukce, modernizace a pořízení nového majetku. Významnou část dlouhodobé obnovy majetku tvoří série generálních oprav 9 velkostrojů, která byla naplánována na léta 2004-2006. Kromě generálních oprav je prováděna rovněž rekonstrukce a modernizace těžební technologie, která má za cíl nejen opravu, ale i celkovou modernizaci zejména elektročástí velkostrojů. Jedná se o rekonstrukci pohonu dobývacího ústrojí, náhradu řídicího systému novým mikroprocesorovým, což zvyšuje bezpečnost stroje. Takto provedené generální opravy a rekonstrukce prodlužují životní cyklus majetku nejméně o 15 let. Kromě těžební technologie zahrnuje dlouhodobá obnova majetku i výdaje na pořízení a generální opravy železničních kolejových vozidel (v roce 2006 byly provedeny generální opravy 3 elektrických a 5 dieselových lokomotiv) a generální opravy energetických zařízení. Významnou investiční akcí let 2002-2006 bylo dokončení výstavby uhelných pasových výtahů.

28

obsah

Podrobné údaje o investicích a údržbě v Mostecké uhelné a.s. jsou uvedeny v kapitole 3.2. Investice a výdaje na dlouhodobou obnovu majetku a popis údržby v MUS v roce 2006.

1.7. Standardy a certifikáty ve společnostech Skupiny

obsah

Zdokonalování řízení a jakosti výrobků a poskytovaných služeb i zvyšování bezpečnosti práce patří mezi stěžejní cíle společnosti.

Standardy a certifikáty managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2006 Název standardu

Datum získání

Název auditora

ČSN 44 1304, ČSN ISO 5069-1,2, ČSN ISO 13909-2,4 a ČSN ISO 9411-1 (automatické vzorkovače uhlí)

2006 (prodloužení atestu)

TEKO

ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 (zkušební laboratoř č.1493)

2006

Mostecká uhelná a.s.

RENOGUM-NILOS a.s.

ISO 9001:2001

Český institut pro akreditaci o.p.s.

2002 (2005 recertifikace) STAVCERT Praha, spol. s.r.o.

ISO 9001:2000

2005

Det Norske Veritas

ISO 14001:2004

2005

Det Norske Veritas

OHSAS 18001

2006

Det Norske Veritas

ISO 9001:2001

2005

BVQI

ISO 14001:2004

2005

BVQI

OHSAS 18001:1999

2006

BVQI

ČSN EN ISO 9001:2001 a ČSN EN 3834-2

2005

VÚPS-Certifikační společnost, s.r.o.

ČSN EN ISO 14001:2005

2006

VÚPS-Certifikační společnost, s.r.o.

OHSAS 18001:1999

2006

VÚPS-Certifikační společnost, s.r.o.

Výroba a montáž ocel. konstr. ČSN 732601-Z2, čl.203

2003

VÚPS-Certifikační společnost, s.r.o.

Svařování - Velký průkaz způsobilosti, DIN 18800-7,odst.6.2 a DIN 15018

2003

SLV Halle GmbH

Kalibrační laboratoř - Osvědčení o akreditaci, ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

2006

Český institut pro akreditaci o.p.s

Výroba a montáž ocel. konstr. - Velký průkaz způsobilosti ČD, a.s.; ČSN 732601-Z2, čl.200

2004

VÚPS-Certifikační společnost, s.r.o.

DTS Vrbenský, a.s.

REKULTIVACE a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

29

1.8. Aplikovaný výzkum a servis Aplikovaný výzkum Skupina se vývoji a výzkumu systematicky věnuje. Každoročně je sestavován plán technických inovací a technické pomoci. Tento plán je součástí plánu investic, protože výsledkem je hmotný nebo nehmotný investiční majetek. Odbor pořízení a obnovy majetku zajišťuje také realizaci jednotlivých projektů tohoto typu. Nejčastějším realizátorem je Výzkumný ústav hnědého uhlí v Mostě (VÚHU). Přehled výzkumné spolupráce Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. Spolupráce MUS s VÚHU probíhá formou tzv. Rámcové dohody (RD) o řešení úkolů technických inovací, technické pomoci a zakázkové činnosti. V rámci RD jsou řešeny například následující typy výzkumných úkolů: projekty zajištění stability svahů a odvodnění lomů, analýzy produktů po spalování uhlí, analýzy vody i odpadů, speciální úkoly související s úpravou a užitím mosteckého uhlí formou čistých uhelných technologií. Kromě toho se spolupráce v průběhu kalendářního roku neomezuje pouze na akce a projekty, které jsou součástí RD, ale jsou řešeny i aktuální potřeby útvarů MUS charakteru technické pomoci, případně technických inovací. Výzkumný ústav aplikované mechaniky Brno V rámci spolupráce s Výzkumným ústavem aplikované mechaniky Brno (ÚAM Brno) a VÚHU je v MUS řešena problematika životnosti ocelových konstrukcí velkostrojů. Škoda výzkum a.s. Společnost Škoda výzkum a.s. v MUS aplikuje speciální nástřiky hřídelí koles na velkostroje. VÍTKOVICE – Výzkum a vývoj, spol. s r.o. Ústav materiálového inženýrství stanovuje odběrem tzv. mikrovzorků mechanické vlastnosti materiálu pro další použití součástí, což přináší v MUS nemalé úspory. 30

obsah

EDIS Košice (Výzkumné a vývojové družstvo pro Elektronické Digitální Systémy v SR) a ZAT a.s. Příbram V období od roku 2000 do 05/2006 bylo ve spolupráci MUS a EDIS Košice vyvinuto a realizováno technické řešení pro sledování a přenos stavu spojů na pasových dopravnících na centrální dispečink technologického celku. Technické inovace ve Skupině Nejvýznamnější inovace se soustředily zejména do oblasti důlních technologií MUS (např. zvyšování bezpečnosti velkostroje a modernizace analyzátoru síry), do oblasti vývoje topných směsí MUS, zahrnujících i biomasu, a na vývoj kotlů v Krušnohorských strojírnách Komořany a.s. Přehled nejvýznamnějších inovací Vývoj kotlů (Krušnohorské strojírny Komořany a.s.) Vývoj probíhal v oblasti sortimentu kotlů a technologie fluidního spalování. Mimo jiné byla dokončena spolupráce s VÚZT Praha na státním úkolu (projektu) QD1209 Technologické systémy pro využití biopaliv z energetických plodin. Zvýšení užitných vlastností topných směsí (MUS) Ve spolupráci s VÚHU a.s. byl realizován úkol, jehož cílem bylo ověření možnosti využití topných a průmyslových směsí pro výrobu nového výrobku, jehož základem bude uhlí a dále odpadní látky s vysokým obsahem uhlíku, které zaručí jeho zvýšení výhřevnosti. Průzkum dostupnosti biomasy (MUS) Ve spolupráci s VÚHU a.s. a VÚPEK- ECONOMY, spol. s r.o. Praha byl v r. 2006 realizován úkol, který úzce souvisí se záměrem MUS, a to „Kombinované spalování mosteckého uhlí s biopalivem“. Tento záměr byl přijat a realizován pro podporu prodeje mosteckého uhlí v r. 2005 a 2006. Záměr přímo souvisí s nutností řešení ekologického spalování mosteckého uhlí v kotelních zařízení o výkonu od 200 kW až do 50 MW.

Ověření vlastností biomasy, řešení a ověřování spoluspalování uhlí a biomasy v kotlích klasických i fluidních různých výkonů (MUS) Vzhledem ke stanoveným emisním limitům je třeba řešit možnosti zlepšení kvalitativních parametrů, zejména pak množství síry odcházející do ovzduší při procesu spalování Vývoj nového spektrometru (MUS) Cílem vývoje nového spektrometru je modernizovat analyzátor síry (vyšší spolehlivost, přesnost, stabilitu, a to v horizontu dalších 10-15 let provozu analyzátoru síry). Síroměry slouží k operativní a kontinuální analýze uhlí dopravovaném na pasovém dopravníku v lomu ČSA. MUS vlastní 3 síroměry, jejichž nedílnou součástí jsou spektrometry. Zvýšení spolehlivosti koncových vypínačů (tykadel) rýpadla KU800/ 92 (MUS) Cílem bylo ve spolupráci s ČVUT - FEL Praha zvýšit spolehlivost tykadel dobývacího velkostroje ve zhoršených klimatických podmínkách a nahradit dosavadní systém kapacitního měření jiným spolehlivějším způsobem - použitím laserového měniče SICK – LMS221. Tykadla na velkostrojích zajišťují především bezpečnost provozu velkostroje a předcházení provozním haváriím. Zbytková životnost velkostrojů (MUS) V r. 2006 byl ve spolupráci s VÚHU a.s. zahájen vlastní vývoj metodiky způsobu hodnocení ocelových konstrukcí velkostrojů, na jejíž stabilitě a pevnosti závisí spolehlivost a bezpečnost velkostroje. Spolupráce pokračuje i v r. 2007. Pohon kolesa rýpadel (Krušnohorské strojírny Komořany a.s.) Ve spolupráci s firmami Liebezeit hydraulik s.r.o., Krušnohorská elektromontážní společnost s r.o., ZAT a.s. Příbram a EDIS, vvd Košice, byl řešen úkol „Hydraulický servisní pohon kolesa rýpadel KU800 a automatizace čištění korečků“. Realizace prototypu zařízení bude probíhat v 1. čtvrtletí roku 2007.

obsah

Laboratorní služby  Akreditovaná laboratoř rozborů uhelných produktů pracoviště Komořany a Hrabák (MUS)  Olejová laboratoř (MUS)  Vibrační diagnostika (MUS, Úpravna uhlí Komořany)  Laboratoř plynů – lokalita Hlavní báňské záchranné stanice v Mostě (MUS)  Akreditovaná zkušební laboratoř rozborů vod (HUMECO, a.s.)  Akreditovaná kalibrační laboratoř (Krušnohorské strojírny Komořany a.s.)  Laboratoř gumárenských služeb (RENOGUM-NILOS a.s.). Podrobný přehled laboratorních služeb:  Laboratoř uhelných produktů pracoviště Komořany a Hrabák (MUS) Od 1. 1. 2007 MUS nabízí svým zákazníkům novou službu ve formě akreditovaných rozborů uhlí. Laboratoř se zabývá rozbory uhelných produktů, vzorkovaných v provozech MUS, Dále provádí rozbory kalových a důlních vod a zatěžkávadel. Všechna stanovení se provádějí, jak pro zjištění kvality produkce MUS, tak i pro externí zákazníky (stanovení Mn, Fe, Cu, Ca, Mg, Al, Ti, síry, vody, kovů, arsenu, popela, spalného tepla, granulometrický rozbor aj.). V průběhu roku 2006 prošla uhelná laboratoř Mostecké uhelné a.s., pracoviště Hrabák a Komořany, úspěšně akreditačním procesem pro zkušební laboratoře ze strany Českého institutu pro akreditaci, o.p.s., a získala Osvědčení o akreditaci č: 545/2006 ze dne 11. 12. 2006 s platností do 31. 12. 2009.  Olejová laboratoř (MUS) Laboratoř provádí zejména rozbory motorových, převodových, hydraulických, transformátorových olejů. Dokáže udělat rozbor jakéhokoli oleje podle přání zákazníka. Laboratoř zajišťuje rozbor chemicko-fyzikálních vlastností olejů - viskozity, kyselosti, elektrické pevnosti, hustoty, povrchového napětí, a měření obsahu mechanických nečistot v oleji, poskytuje speciální služby: atomová spektrometrie (obsah Fe, Cu, Pb, Al, Si, Cr ve vzorku oleje) a infračervená spektrometrie – degradace maziv. Ke zpracované analýze vydává celkové zhodnocení oleje (protokolárně) s doporučením dalšího použití, výměny, filtrace. Činnost laboratoře zajišťují pracovníci s certifikátem Technický diagnostik - tribodiagnostik. Laboratoř usiluje o začlenění mezi pilotní pracoviště Asociace technických diagnostiků.  Vibrační diagnostika (MUS, Úpravna uhlí Komořany) Zjišťuje příčiny poruchovosti strojů, poskytuje následující služby: analýzy strojů, vyvažování strojů, souosost strojů, měření přímosti, měření endoskopem, měření valivých ložisek,









odborné poradenství. Činnost bezdemontážní diagnostiky zajišťují zaměstnanci, kteří jsou držiteli platných certifikátů pro funkci technický diagnostik – vibrodiagnostik, vydaných certifikačním orgánem ATD ČR. Laboratoř plynů – lokalita Hlavní báňské záchranné stanice v Mostě (MUS) Laboratoř je autorizována rozhodnutím MŽP č.j. 3034/40/05 k měření imisí v důlním ovzduší a rozhodnutím ČBÚ v Praze č.j. 3209/05 k provádění rozborů vzorků důlního ovzduší a jiných důlních plynů. Laboratoř měří znečisťující a doprovodné látky výhradně pro organizace a pracoviště, která provádějí hornickou činnost nebo práce hornickým způsobem. Měřené látky: CO, NOx, O2, CH4, CO2, H2. Zkušební laboratoř rozborů vod (HUMECO, a.s.) Laboratoř je akreditována v oboru „zkušební laboratoř rozborů vod“, osvědčení o správné činnosti laboratoře č. 289 bylo vydáno ASLAB v roce 2004. Laboratoř nabízí analýzy odpadní a povrchové vody – stanovení, vč. odběrů. Kalibrační laboratoř (Krušnohorské strojírny Komořany a.s.) Kalibrační laboratoř č.2234 v Krušnohorských strojírnách Komořany a.s., je akreditována dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 pro kalibraci měřidel, přístrojů a zařízení v oborech měření délka, tlak, síla, rovinný úhel, elektrické veličiny a čas. Mimo kalibraci měřidel provádí nákup a prodej měřidel a nabízí technickou pomoc v oblasti metrologie. Zkušebny nabízejí defektoskopické zkoušky a bezdemontážní diagnostiku zařízení, např.usazování rotačních strojů laser-optickým přístrojem. Laboratoř gumárenských služeb (RENOGUM-NILOS a.s.) Společnost vlastní neakreditovanou laboratoř, která nabízí tyto služby: stanovení vlhkosti granulátu, stanovení odolnosti proti oděru, stanovení nasákavosti, stanovení průběhu vulkanizace, stanovení granulometrie, stanovení měrné hmotnosti a sypné hmotnosti, soudržnost mezi vložkami a krycími vrstvami, soudržnost lanko pryž, stanovení tahových vlastností pryže, stanovení tlakových vlastností granulátu, kompletní zkouška směsi.

31

1.9. Další obory podnikání ve Skupině Hlubinná těžba hnědého uhlí Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje společnost Důl Kohinoor a.s., dceřiná společnost Mostecké uhelné a.s. Vytěžitelné zásoby budou vyčerpány na jaře roku 2008 a tím se ukončí těžební činnost. Důl zahájil svou činnost v roce 1888. V roce 1904 byl připojen důl Humboldt I, v roce 1932 připojen důl Humboldt II a v roce 1965 důl Kolumbus. Za dobu své činnosti, tj. do roku 2006, bylo vytěženo přes 57 mil. tun uhlí. V dobývacím prostoru dolu Centrum je sloj ploše uložená o průměrné mocnosti 32 m v hloubce kolem 170 m. Dobývací prostor dolu Centrum zasahuje do katastrálních území Dolní Jiřetín, Čtrnáct Dvorců, Horní Jiřetín, Černice u H. Jiřetína, Albrechtice u Mostu a Záluží u Litvínova. Důl Centrum produkoval kvalitní hnědé uhlí o výhřevnosti kolem 18 MJ/kg a se sirnatostí pod 0,5 %. Technický plán likvidace dolu bude dopracován během roku 2007. Jsou plánovány etapy technické likvidace hlubiny dolu: likvidace důlních děl, ekologický výkliz a likvidace úvodních důlních děl. Bude provedeno ekologické vyklizení technologie pod povrchem i na povrchu dolu a likvidace provozoven. Při likvidaci jam zpevněným zásypem ve smyslu vyhlášky ČBÚ 52/1997 Sb., bude přikročeno k dozdění opěrných hrází pod jámami, současně se zastavením větrání a čerpání důlních vod. Rekultivace a sanace budou probíhat přibližně do roku 2010-2011. Během ukončení provozu a likvidace dolu bude společnost jednat s dalšími účastníky řízení (zejména dotčené obce). Z důvodu postupného uzavírání všech (cca 380) pracovních míst budou osloveny úřady práce v regionu.

Strojírenství Výrobní program společnosti Krušnohorské strojírny Komořany a.s. zahrnuje především výrobu a opravu strojů a zařízení pro povrchovou těžbu, ocelové konstrukce, díly a součásti, zakázkovou výrobu dle podkladů dodaných zákazníkem, dále automatické kotle Vari32

obsah

matik a služby (kalibrační laboratoř, zkušebny, dělení a tryskání materiálu). Předpokládaný podíl tržeb v roce 2007 dle oborů je 63 % hornictví a 37 % strojírenství a služby (z toho cca 10 % výroba kotlů Varimatik). Výrobky a služby jsou poskytovány především tuzemským zákazníkům (85 %). Zbývající část je určena do zemí EU (zejména Německo a Rakousko) a Švýcarska.  Kotle VARIMATIK jsou perspektivním oborem. Jsou to kotle určené pro domácnosti a menší kotelny k vytápění průmyslových objektů, dílen, skleníků, hotelů, škol apod. Dodávky automaticky řízených kotlů pro drobné odběratele v roce 2006 vzrostly téměř o 60 %. Na trh byl uveden vícepalivový kotel VARIKOT VK 25, který vhodně doplňuje stávající výrobní řadu kotlů VARIMATIK, počítá se s ním pro vývoz do zemí EU. Řídicí automatika kotlů umožňuje nastavení podávání optimálního množství paliva, jsou nenáročné na obsluhu a dosahují výborných výsledků z hlediska účinnosti a emisí. Kotle jsou konstruovány na spalování hnědého uhlí i peletizovaných energetických surovin z obnovitelných zdrojů. Všechny vyráběné kotle jsou vybaveny havarijním termostatem, který má zamezit riziku přetopení kotle.  Strojírenské produkty odebírají zejména vetší a střední společnosti z tuzemska i zahraničí. Mezi nejvýznamnější tuzemské zákazníky se řadí Mostecká uhelná a.s., SD - 1.strojírenská, a.s., EGAR s.r.o., KOCH-CZECH, s.r.o., ŽĎAS, a.s., CONSIST spol. s r.o., Sokolovská uhelná, a.s., SHD – KOMES a.s. a Severočeské doly a.s. (Doly Bílina a Doly Nástup Tušimice). Nejdůležitějším zahraničním partnerem je Concast AG. Společnost disponuje následujícími certifikáty: Výroba a montáž ocelových konstrukcí. Velký průkaz způsobilosti ČD, a.s.; ČSN 732601-Z2, čl.200; Výroba a montáž ocelových konstrukcí ČSN 732601-Z2, čl.203; Svařování - Velký průkaz způsobilosti, DIN 18800-7, odst.6.2 a DIN 15018. Společnost má certifikovány SMJ, EMS a SM BOZP a získala „ZLATÝ CERTIFIKÁT“.

Stavební a zemní práce, doprava a stavební stroje Hlavními aktivitami společnosti DTS Vrbenský, a.s., jsou zemní práce, sanační a rekultivační práce, odstraňování ekologických zátěží, nakládání s nebezpečnými odpady, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, včetně ekologických staveb a skládek, vodohospodářské stavby, komplexní nákladní doprava, pronájem a servis motorových vozidel a stavebních strojů. Tržby společnosti mimo Skupinu Czech Coal tvoří 27 %. Zákazníky jsou především těžařské společnosti a jejich servisní organizace (75 %), stavební společnosti (8 %), dopravní společnosti (4 %), orgány státní správy a samosprávy (9 %). Hlavním směrem rozvoje je orientace na potřeby Mostecké uhelné a.s., se zaměřením na optimální nastavení technologických kapacit. Trvale vzrůstá objem tržeb mimo vlastní Skupinu, zejména díky prohlubování spolupráce se stavebními společnostmi při realizaci velkých staveb, především průmyslových zón, nových technologických celků a obchodních center. Mimo Skupinu jsou realizovány výkony zejména v oblasti likvidace ekologických škod, vzniklých předchozí důlní činností v severozápadních Čechách, a spolupráce s významnými stavebními firmami jako je Metrostav a.s., Subterra a.s., Tarmac CZ a.s., Klement, a.s. a Strabag. Rekultivace Společnost REKULTIVACE a.s. provádí biologickou část rekultivačních prací, zemědělských a lesnických, práce pěstebního charakteru, sadovnické práce, přípravné práce pro stavby a údržbu zelených ploch. Rekultivačním procesem je ukončena báňská činnost a postižené území je navráceno do nového kulturního stavu trvalého užívání. Společnost se mimo jiné zabývá pěstováním energetických bylin. (Viz odstavec 2.6.2. Rekultivace MUS: Pěstování energetických plodin na rekultivacích).

obsah

Provozování čistíren, čerpadel a prodej doprovodných produktů těžby uhlí HUMECO, a.s. je společnost, která poskytuje služby (93 % výkonů roku 2006 z hlavní části): odvodnění, čerpání a úpravu důlních vod a čištění odpadních vod na lokalitách mateřské společnosti Mostecká uhelná a.s. Další činností je prodej výrobků z recyklace barevných kovů a prodej zboží a materiálu. Jedná se o prodej doprovodných surovin, tj. písků a druhotných surovin. Gumárenské služby Společnost RENOGUM – NILOS a.s. vznikla v roce 1995. Poskytuje širokou paletu gumárenských služeb. Těžiště činnosti spočívá v zajišťování servisu a montáží dopravních pásů. Stále více nabývá na významu činnost v oblasti renovace dopravních pásů a zpracování pryžového odpadu, tzv. gumový program. Tržby mimo vlastní Skupinu v roce 2006 dosahovaly 27 %. Společnost má zákazníky na trhu v ČR, dále v Rumunsku, Francii a SRN. Servis dopravních pásů představuje nákup nových dopravních pásů a činnosti související s jejich instalací, údržbou a odstraňováním poruch na technologickém zařízení. Servisní činnost je provozována zejména pro Mosteckou uhelnou a.s., společnost však expanduje, a to realizací smluvně dohodnutého servisu na lokalitě „Vápenka Čertovy schody“ na Berounsku a realizací zakázek u odběratelů jako např. ČEZ a.s., International Power Opatovice a.s., TARMAC a.s., Lomy Mořina a.s. a další. Další činností je renovace použitých dopravních pásů, výroba otěrové gumy a speciálních pryžových koberců. Gumový program spočívá ve výrobě (recyklaci) granulátu z opotřebovaných pneumatik, který se přímo prodává nebo slouží jako polotovar pro další pryžové výrobky (pryžová dlažba, antivibrační desky, podložky pod patu kolejnic, disky pro podpásové válečky pásových dopravníků aj.). Výrobky gumového programu jsou prodávány z 95 % mimo vlastní Skupinu. Výrobky pryžové dlažby získaly na veletrhu Můj dům, můj hrad ocenění Nejlepší výrobek výstavy již v roce 2000. Vlastní certifikát ČSN EN 1177 – povrch hřiště tlumící náraz. V roce 2006 byl zaznamenán značný nárůst tržeb především u antivibračních desek (využívají se na trase Metra "C"), v prodeji podložek pod patu kolejnice a v prodeji pryžové dlažby pro stavby dětských hřišť. Nejvýznamnějšími zákazníky jsou Metalcom a.s., České dráhy a.s. a Metros s.r.o. Informatika Společnost Infotea s.r.o. vznikla se zaměřením na poskytování služeb v oblasti IT, a to především pro střední a velké firmy s cílem komplexního pokrytí jejich IT potřeb. Disponuje kvalifikovanými odborníky pro široké spektrum IT služeb, od kompletní podpory uživatelů, kon-

zultačních služeb, až po správu informačních systémů a souvisejících technologií. Součástí těchto služeb je taktéž dodávka hardwaru a softwaru dle potřeb zákazníků. Společnost byla založena v roce 2004 a navazuje na zkušenosti a působení IT týmu zajišťujícího IT služby pro společnost Mostecká uhelná a.s. od jejího vzniku v roce 1993. Zajištění sportovní činnosti Společnost HIPODROM MOST a.s. byla založena v roce 1996, spravuje areál rekultivačního parku Velebudice, který patří mezi špičkové projekty tzv. české rekultivační školy. Velebudická výsypka patří mezi největší výsypky v bývalém Severočeském hnědouhelném revíru o celkové výměře 790 ha. Cílem společnosti je vrátit plochám výsypky jejich společenský význam. Dráha umožňuje všechny druhy závodů tj. cvalové, rovinné, překážkové, steeplechase. Hlavní dráha má délku 1800 m, přímá dráha 1200 m s šířkou 30 m. Poprvé na mosteckém hipodromu běželi koně v roce 1997. Dnes patří mostecký hipodrom mezi mezinárodně uznávané dostihové dráhy v kategorii „A“, kam patří v ČR už jen tři další závodiště: Velká Chuchle v Praze, Pardubice a Karlovy Vary. V rámci stavební činnosti byla vybudována věž rozhodčích, zázemí pro jezdce s vážnicí, letní a zimní stáje. Realizuje se výstavba kryté parkurové haly. Společnost zajišťuje komplexní údržbu dostihové a tréninkové dráhy, parkurového kolbiště, drezurní plochy a přilehlých svahů. Hlavní směry rozvoje spočívají v zajišťování reklamních partnerů pro realizaci uvedených sportů. Předmětem podnikatelské činnosti je především organizační, technické zajištění sportovní činnosti: pořádání dostihových (8 v roce 2006) a parkurových (11 v roce 2006) dnů, jezdeckých zkoušek, rekreačního ježdění pro veřejnost, výukové kurzy pro základní školy a ostatní sportovní, soutěžní, společenské, kulturní i rodinné akce. Roční počet návštěvníků již třetím rokem překročil 100 tisíc osob. Správa bytového fondu Společnost MUS-Uniservis, spol. s r.o., je regionální firma, která se zaměřuje na správu bytového fondu. Firma disponuje dostatečnou údržbářskou základnou lokalizovanou v okresech Most a Chomutov. Správa a údržba bytového hospodářství zajišťuje správu téměř 3 000 bytů na území měst Chomutova, Jirkova, Mostu, Litvínova, Teplic, Bíliny a Oseku. Nabízí komplexní služby včetně provozu a údržby výměníkových stanic a rozvodu tepelné energie. Typy zákazníků jsou: nájemníci, družstva a společenství vlastníků bytových jednotek. Nájemníci bytů jsou především od Mostecké uhelné a.s. (v počtu bytů 427), Dolů a úpraven Komořany, s.p. (v počtu bytů 2 160) a od společenství vlastníků bytových jednotek a družstev (v počtu bytů 601).

33

Developerská činnost Společnost E–GATE a.s. byla založena za účelem realizace výstavby účelového obchodně administrativního objektu v Evropské ulici v Praze 6. Projekt s názvem E-GATE (www.e-gate.cz) prošel nezbytnými schvalovacími procedurami, které hodnotily vliv stavby na životní prostředí. Společnost E-GATE věnovala náležitou pozornost rozptylové studii, hlukové studii, studii intenzity automobilové dopravy, studii zeleně. Stavba byla zahájena v listopadu 2005. Generální dodavatel stavby SKANSKA CZ a.s. splňuje veškeré předpoklady z hlediska řízení jakosti a vlivu na životní prostředí. Až do současné doby nebyla ze strany zainteresovaných orgánů státní správy, občanů nebo dalších účastníků stavebního řízení vznesena negativní připomínka k vlivu stavby na životní prostředí či na obydlené okolí. Objekt E-Gate je navržen jako osmipodlažní solitérní, atriový objekt. Tři propojená křídla se standardní hloubkou cca 15-20 m ohraničují otevřené atrium. Funkční náplň objektu jako převážně administrativní budovy determinuje vnitřní uspořádání. Pronajímatelné plochy v přízemí mohou být využity jako retailové plochy. Typická podlaží nabízí pronajímatelnou plochu přes 3 000 m2. Dvě poslední ustupující s 2 500 m2 jsou vyhrazena rovněž pro administrativu. V dubnu 2007 bylo zahájeno kolaudační řízení, v rámci místního šetření nebyly shledány vady bránící užívání.

34

obsah

obsah

35

obsah

obsah

2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ROCE 2006 37

2.1. Naše pojetí udržitelného rozvoje Slovo generálního ředitele Czech Coal a.s.

„Tato zpráva byla vypracována v souladu s Pokyny GRI z roku 2002. Představuje vyváženou a přiměřenou prezentaci hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti organizace.“

Tato už třetí souhrnná roční zpráva naší Skupiny o udržitelném rozvoji poskytuje dostatečnou kontinuitu informací, aby se z ní dalo usuzovat, jak se Skupina Czech Coal vyvíjí v ekonomické, sociální a environmentální oblasti. V letošní zprávě se více soustředíme na to, jak a nakolik směřujeme k plnění poslání, záměrů a cílů naší skupiny a nakolik tím odpovídáme na očekávání svých zájmových skupin („stakeholders“).

S každým podnikáním se pojí rizika a příležitosti. Jim se věnujeme v této zprávě zevrubněji tak, abychom naše podnikání více přiblížili Vám, čtenářům, kteří právě listujete touto zprávou. Na energetických trzích vnímáme stále silnější tlaky po regulaci, ať již z důvodů ochrany zdraví obyvatel, politiky ochrany klimatu nebo naopak z důvodů zájmů spojených s hospodářskou politikou. Zároveň však toto odvětví, které snad jako žádné jiné není svázáno s tolika různými protichůdnými zájmy a sférami lidské společnosti a činnosti, nabízí stále nové podnikatelské příležitosti.

Z obou těchto důvodů považujeme za základní podmínku úspěchu v energetickém podnikání i v energetické politice výměnu informací dostatečné kvality, tedy výměnu informací s vypovídající schopností a relevancí pro ty, jimž jsou určeny. Náš reporting indikátorů udržitelného rozvoje, který se snažíme aplikovat v souladu s principy Global Reporting Initiative, považujeme za jeden z nástrojů této výměny informací. Považujeme jej také za základ dlouhodobého projevu korporátní společenské a environmentální odpovědnosti.

Petr Pudil předseda představenstva a generální ředitel Czech Coal a.s. a místopředseda představenstva Mostecké uhelné a.s.

38

obsah

2.2. Praxe a reporting udržitelného rozvoje ve Skupině 2.2.1. Vize a strategie Skupiny v kontextu udržitelného rozvoje

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině

"Můžeme růst jen tak, jak nám naše okolí dovolí."

Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny:  minimalizovat obchodní rizika pro zákazníky a dodavatele, která vyplývají z nejistoty dalšího vývoje environmentální a energetické legislativy a nepříznivého sociálního vývoje Mosteckého regionu  dosáhnout obecně takových obchodních úspěchů, které budou dále vytvářet dostatečné finanční prostředky pro podporu projektů regionálního rozvoje, a to jak v rámci finanční podpory programů regionální spolupráce, tak zejména v sociální revitalizaci rekultivacemi obnovených území  rozvoj monitoringu environmentálních dopadů a vytváření podmínek pro další snižování znečištění ovzduší, vody a produkce odpadu, dále rozvoj využívání a uskladnění látek vznikajících spalováním hnědého uhlí  uvnitř společností Skupiny vytvářet podmínky pro další zvyšování bezpečnosti práce a rozvoj kvalifikace zaměstnanců.

Poslání Naším posláním je být zákazníky vyhledávaným partnerem pro dodávky paliv, energie a souvisejících služeb.

Vize Vizí Skupiny je udržení pozice  nejsilnějšího nezávislého obchodníka na trhu s hnědým uhlím a elektrickou energií,  nejsilnějšího nezávislého producenta hnědého uhlí. Naši nezávislost chápeme ve vztahu k národnímu dominantnímu výrobci elektrické energie a k regionálním energetickým distributorům.

obsah

Fakta o transformaci Mostecké uhelné a.s. Strategie 



V obchodě s energetickými komoditami jsme pro zákazníky flexibilním a spolehlivým partnerem, který kromě konkurenceschopných produktů nabízí i související služby s přidanou hodnotou a poradenství. V oblasti produkce hnědého uhlí se soustředíme na: - kvalitní řízení jakosti uhlí a zákaznický servis tak, aby naše produkce vyhovovala nejvyšším nárokům na ochranu životního prostředí, zdraví a bezpečnost zákazníků, - dodržení všech zákonných omezení při těžbě, včetně limitů hlučnosti a prašnosti, - revitalizaci životního prostředí po těžbě nad rámec zákonem dané rekultivační povinnosti.

ROK

1994

2006

Těžba uhlí (miliony tun)

22,7

15,7

Celkové vypouštěné emise (tuny)

379,8

Rekultivovaná plocha předaná k užívání (ha)

2 917

36,9 6 013

Celková plocha dotčená těžbou (ha)

14 889

9 336

Počet zaměstnanců

16 265

4 216

(v době vzniku společnosti, tj. listopad 1993)

ROK

2000

2006

Úrazová četnost (% z počtu zaměstnanců)

1,64

0,85

Absence z důvodu nemoci (% z celkového odpracovaného času)

6,7

4,8

39

Projekty zvyšování environmentální a sociální odpovědnosti v MUS

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Snižování znečišťujících látek v ovzduší a produkce odpadu, měření hluku a prašnosti a v okolí lomů

Automatizace sledování jakosti uhlí (síroměry, popeloměry, automatické vzorkování)

Vzdělávácí program Uhelná akademie

Realizace hospodářských, ekologických a sociálních projektů. Za kontrolu, realizaci a audit hospodářských, ekologických a sociálních koncepcí a jejich výsledků odpovídá vedení společnosti. Akcionáři předávají doporučení představenstvu prostřednictvím dozorčí rady, nebo prostřednictvím přímého jednání na představenstvu. Vedení společností je odborně tvořeno tak, aby obsáhlo strategické směrování organizace, včetně otázek týkajících se ekologických a sociálních rizik a příležitostí. Kontrola řešení hospodářských, ekologických a sociálních rizik a příležitostí probíhá na úrovni představenstva jednotlivých společností Skupiny, jimž jsou výsledky předávány. Odměňování řídicích pracovníků je vztaženo k dosahování finančních i nefinančních (environmentálních a sociálních) cílů organizace. Výkonnost společností Skupiny je sledována finančním i nefinačním reportingem jednotlivých organizačních částí, který je podkladem pro jednotlivé výroční zprávy společností i Reporting podle metodiky GRI (Zpráva o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny). Zprávy jsou ověřovány interním i externím auditem.

Program regionální spolupráce

Společnosti Skupiny vytvářejí systém, který podporuje etické jednání zejména v oblastech jednání se zaměstnanci, zákazníky a komunitami. Program zdraví

Program Monitoring faktorů udržitelného rozvoje

Reporting udržitelného rozvoje dle metodiky GRI

Automatický monitoring svahů lomu ČSA

Informační a kontaktní centrum Spolužití

40

obsah

obsah Interní etické kodexy, zásady, metodiky a koncepce pro oblast hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti Dokumenty (vnitřní směrnice, normy, části v kolektivních smlouvách, organizačních a pracovních řádech, standardy apod.), kde je podrobněji, než dle zákonů, vyhlášek, nařízení a předpisů ČR a orgánů státní správy, určeno:

Indikátor GRI 2002

kol. sm.

Existence kolektivní smlouvy

LA4

LA13

Účast zaměstnanců ve vrcholových Způsob vyjedorgánech návání se společnosti zaměstnanci (člen DR volený zaměstnanci)

LA6

HR4,LA10

SO1

ano

ano

ano

ano

Czech Coal a.s.

ano

ano

ano

ano

ano

Důl Kohinoor a.s.

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

RENOGUM-NILOS a.s.

ano

ano

ano

ano

ano

DTS Vrbenský, a.s.

ano

ano

ano

ano

ano

HUMECO, a.s.

ano

ano

ano

ano

ano

REKULTIVACE a.s.

ano

MUS-Uniservis, spol. s r.o.

ano

HIPODROM MOST a.s.

ano

Infotea s.r.o.

SO2

PR1

PR2

PR3

MM5

MM12

Řízení v oblasti dopadů a vlivů na komunity

ano

Komořany a.s.

SO1

Zdravotní, Zabraňování bezpečnostní všech forem Monitorovací Způsob komu- Dary komuSystémy a jiné výbory diskriminace systémy, způ- nikace se nitám a jiným uplatňování sob ošetření zájmovými skupinám stížností zahrnující (věkové, gendopadů skupinami, občanské komunitou / derové, management a vlivu na programy rasové, společnosti obcí a zástupce komunity spolupráce náboženské) zaměstnanců

Mostecká uhelná a.s.

Krušnohorské strojírny

SO1 SO1 SO1

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Ochrana Poskytování Zaměření zdraví informací proti korupci a bezpečnosti o produktech zákazníků

ano

ano

ano

ano

Ochrana soukromí spotřebitelů

ano

ano

Vlastnosti Příprava na produktů z hlediska nepředvídatelné situace udržitelného rozvoje

ano

ano ano ano

ano

ano

ano

ano

ano ano

ano

ano ano

ano

ano

ano

ano

41 ano

2.2.3 Rizika a příležitosti dlouhodobě udržitelného podnikání Skupiny



Základ inovace tvoří změna, ne reakce na změny. Usilujeme o aktivní vztah s našimi klíčovými cílovými skupinami, nejen s obchodními partnery a zaměstnanci, ale i s obyvateli regionů, kde působíme, a s orgány a institucemi, které tvoří právní prostředí pro naše podnikání. Sami přicházíme s iniciativami a řešeními, jak v oblasti samotného podnikání, tak v sociální a environmentální oblasti. Naší snahou je tak v zájmu našich stakeholderů předjímat rizika a využít příležitostí k zajištění udržitelného dlouhodobého růstu Skupiny při zkvalitňování prostředí, které spolu s našimi cílovými skupinami a širokou veřejností sdílíme. Rizika z hlediska udržitelného rozvoje podnikání Skupiny 1. Bariéra mezi environmentální a energetickou politikou státu. Investoři do těžby a energetiky potřebují transparentní a predikovatelné prostředí. Ze strany regulace se především jedná o tyto otázky: 



42

obsah

Jakým způsobem budou regulovány emise z energetických zdrojů? - Krátkodobě a střednědobě (do 10 let) je především nejistota v objemu přidělování povolenek na emise CO2 podle tzv. Národního alokačního plánu. - Dlouhodobě (do 40 let) jde o riziko nevratných chybných kroků politiky regulace emisí s následkem znehodnocení investic do nových energetických zdrojů. Jak bude dále stát postupovat v otázce zásob hnědého uhlí za tzv. územními limity? - Existuje rozpor mezi zájmem energetických společností a energetické koncepci státu, která hnědé uhlí za limity poptává, na straně jedné, a v environmentální politice státu na straně druhé, která i v případě vyřešení střetů zájmů za účelem další těžby možnost překročení limitů vylučuje.



Jak bude stát dále zpoplatňovat a danit hnědé uhlí, jeho těžbu a prodej, a elektrickou energii, její výrobu a prodej? - Nyní existují 4 druhy poplatků za dobývání* a dva druhy výdajů za emise (emisní povolenky a poplatky za emise). K tomu od roku 2008 kromě všeobecných daní (DPH, přímé daně) a zákonných odvodů a pojištění (sociální politika) přibývá spotřební daň na pevná paliva a elektrickou energii. Sazby těchto daní se mají podle vládní koncepce ekologické daňové reformy do roku 2015 ve dvou vlnách zvyšovat. Není však jasné, jak. Dále političtí představitelé diskutují otázku uvalení další daně na paliva nebo na spotřebiče paliv, tzv. uhlíkové daně. Jak se budou vyvíjet požadavky státu na kvalitu hnědého uhlí? - V produkci hnědého uhlí je regulována řada parametrů, mezi nejvýznamnější patří popeloviny a obsah síry. Z tohoto důvodu jsou realizovány investice do technologií úpravy uhlí a do zařízení v energetických zdrojích v případě výroby tepla a elektrické energie z uhlí. Určité vlastnosti, jako obsah síry, jsou však dané přírodními podmínkami tak, že je nelze žádnou dostupnou technologií ze samotného nerostu odstranit. Rizikem je proto ze strany státu jednostranné zpřísňování požadavků na tyto parametry bez konzultace s producenty surovin a bez možnosti poskytnutí adaptačních období pro producenty i jejich trh.

Hlavní zájmové skupiny pro spolupráci na řešení tohoto rizika:  zodpovědnost za energetickou a environmentální politiku nesou především:  Vláda ČR  Ústecký kraj  Ministerstvo životního prostředí  Ministerstvo průmyslu a obchodu  Český báňský úřad  Energetický regulační úřad  další regulační a dozorové orgány a instituce ČR  Evropská komise a další instituce EU



na formulaci těchto politik se dále podílejí:  výzkumné a poradenské organizace  neziskové organizace  oborová sdružení

2. Riziko výrazného převisu poptávky nad nabídkou hnědého uhlí Vzhledem k vývoji trhu s hnědým uhlí v ČR a nevyřešené otázce limitů těžby patří mezi středně až dlouhodobá rizika i neschopnost uspokojit všechny požadavky zákazníků na dodávky hnědého uhlí. Hlavní zájmové skupiny pro spolupráci na řešení tohoto rizika:  zákazníci Czech Coal  subjekty se zodpovědností za energetickou a environmentální politiku (viz výše). 3. Riziko výrazného převisu poptávky nad nabídkou elektrické energie Energetická politika České republiky zatím vede k omezování nabídky na trhu s výrobou elektrické energie, a to útlumem či stagnací tradiční energetiky (hnědé a černé uhlí, jaderná energetika), která je provázena nedostatečným rozvojem obnovitelných zdrojů. - Při nadprůměrném hospodářském růstu se ani v případě úspor nepodaří zastavit růst spotřeby elektrické energie. Různé analýzy předpokládají, že se ČR stane jejím čistým dovozcem mezi lety 2010 až 2015. - Nedostatečná kapacita přeshraničních profilů (míst propojení národních přenosových sítí) a případná nedostatečná výrobní kapacita v zemích EU mohou vést až k regulaci spotřeby, v krajních případech dokonce k výpadkům v dodávkách elektrické energie. Hlavní zájmové skupiny pro spolupráci na řešení tohoto rizika:  zákazníci Czech Coal * Viz kapitola 2.4.1. Typy úhrad z dobývání hnědého uhlí

obsah  výrobci elektrické energie a provozovatelé přenosových soustav v ČR (ČEPS) a v zemích EU, zejména v sousedních státech (Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko)  subjekty se zodpovědností za energetickou a environmentální politiku (viz výše). 4. Rizika v sociální a zaměstnanecké oblasti Vzhledem k vývoji ČR existuje v severních Čechách paradoxní situace - jde o kombinaci faktorů strukturální nezaměstnanosti, zvýšené poptávky po produktech a zároveň limitů těžby hnědého uhlí. Roste poptávka po uhlí, strojírenských výrobcích a nových vyspělých technologiích spojených s těžbou a energetikou. Řada společností je ochotna přijmout nové zaměstnance, avšak obzvláště kvalifikovaných dělnických a technických profesí je na trhu práce v severních Čechách nedostatek. Zároveň musí ve střednědobém horizontu (3-5 let) Mostecká uhelná a.s. počítat s restrukturalizací, rušením pracovních míst a propouštěním, pokud zůstanou v platnosti limity těžby. Hlavní zájmové skupiny pro spolupráci na řešení tohoto rizika:  zaměstnanci Skupiny a odborové organizace  úřady práce, zejména v Litvínově a Mostě  Ústecký kraj  státní orgány zodpovědné za sociální politiku, zejména MPSV  subjekty se zodpovědností za energetickou a environmentální politiku (viz výše).

zachycování a uskladňování veškerého produkovaného CO2 (CCS). EU předpokládá komerční uplatnění CCS technologií po roce 2020. Hlavní zájmové skupiny pro spolupráci na této podnikatelské příležitosti:  subjekty se zodpovědností za energetickou a environmentální politiku (viz výše)  výrobci elektrické energie  výrobci technologií CCT a CCS. 2. Rekultivace a revitalizace po těžbě  Kvalitní rekultivace a revitalizace realizované ve shodě s obcemi, na jejichž katastrálním území či v jejichž sousedství probíhají, vedou ke zatraktivnění regionu. Empiricky doložený příliv produktivního obyvatelstva, zejména rodin s dětmi, do obcí souvisejících s těžbou a rekultivacemi přispívá ke zkvalitňování trhu práce a řady dalších sociálních a environmentálních parametrů, které zlepšují podmínky pro podnikání v regionu, tedy i pro podnikání Skupiny.**  Některé zemědělské rekultivační plochy skýtají potenciál pro pěstování energetických plodin. Zkušebně byla v roce 2006 biomasa pěstována zatím na 66 hektarech.*** Hlavní zájmové skupiny pro spolupráci na této podnikatelské příležitosti:  zaměstnanci Skupiny v regionu Mostecka a Litvínovska  obce sousedící s těžbou  subjekty se zodpovědností za energetickou a environmentální politiku (viz výše), zejména pak ty s regionální působností, například Ústecký kraj.

Příležitosti Skupiny z hlediska udržitelného rozvoje jejího podnikání 1. Technologie čistého uhlí (Clean Coal Technology - CCT)  Účinnější technologie spalování fosilních paliv znamenají dvojí příležitost pro uhelnou energetiku: - menší spotřeba paliva při stejném výkonu je úsporným řešením pro stále tenčí dostupné zásoby hnědého uhlí v ČR (snižování těžební kapacity bude probíhat jak v případě těžby v rámci daných limitů, tak v případě jejich překročení)* - nižší emise škodlivých látek adekvátně odpovídají této menší spotřebě paliva při stejném výkonu.  Při uchování vysoké ekonomické efektivnosti hnědého uhlí jako primárního zdroje pro velké elektrárny a teplárny tak může zavádění CCT zároveň rozhodující měrou přispět k plnění národních i evropských závazků snižování emisí.  Příležitostí v dlouhodobém horizontu jsou zcela bezemisní elektrárny fungující na principu * viz kapitola: 2.3.3. Význam hnědouhelné energetiky v ČR: Státní energetická koncepce, limity těžby a produkce uhlí v ČR

3. Úplná liberalizace trhu s elektrickou energií  V oblasti obchodu s elektřinou je velmi pravděpodobné, že se bude tržní podíl dominantního výrobce, distributora a prodejce elektrické energie koncovým zákazníkům dále snižovat. S tlakem Evropské komise na důslednější vlastnické oddělování výroby, přenosu a distribuce, se rozšiřuje pole příležitostí pro flexibilní zákaznicky orientované dodavatele disponující vysoce kvalifikovanými a zkušenými experty na obchod s elektrickou energií. Prostor pro růst je zejména v sektoru organizací a firem, včetně středních a menších podnikatelských subjektů hledajících úspory v nákladech na energie. Hlavní zájmové skupiny pro spolupráci na této podnikatelské příležitosti:  zákazníci Czech Coal  subjekty se zodpovědností za energetickou politiku a trh, zejména Vláda ČR, MPO, ERÚ, EK a DG TREN, antimonopolní úřady (ČR a EU). ** viz kapitola 2.8.7. Výsledky programu Monitoring faktorů udržitelného rozvoje 2003-2005: Typ domácností, které se stěhují do obcí s báňskou činností na katastru *** viz kapitola 2.6.2. Rekultivace MUS: Pěstování energetických plodin na rekultivacích

43

2.2.4. Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) Zásady vztahů se zájmovými skupinami („stakeholders“) Řízení vztahů se všemi stakeholders Skupiny podléhá společným zásadám:  vztahy se všemi stakeholders jsou rozvíjeny při důsledném dodržování zákonných povinností  princip udržitelného rozvoje Skupiny se promítá do vztahů se všemi stakeholders  vztahy Skupiny a jednotlivých stakeholders jsou založeny na vzájemné informovanosti a transparentnosti jednání. Typy zájmových skupin V oblasti společenské odpovědnosti odlišujeme tyto hlavní zájmové skupiny (stakeholders) s jejich specifickými nároky a potřebami:  zákazníci  zaměstnanci a jejich organizace  místní komunity  orgány samosprávy  instituce státní správy  zaměstnavatelské organizace  neziskové a odborné organizace  partneři v oblasti vzdělávání a výzkumu  dodavatelé a další obchodní partneři. Konkrétní zájmové skupinu jsou uvedeny u jednotlivých činností společnosti v textu zprávy. Komunikace se zájmovými skupinami Jednotlivé zájmové Skupiny mohou získávat informace z publikací jednotlivých společností skupiny (výroční zprávy, katalogy produktů, Zpráva o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny aj.) či z webových stránek (www.czechcoal.cz). Zákazníci a dodavatelé získávají většinu informací od jednotlivých obchodních oddělení společností Skupiny. Další specializované útvary jednají podle svého zaměření s konkrétními úřady státního dozoru, zejména v oblasti bezpečnosti práce, ochrany životního 44

obsah

prostředí a výzkumu. Pravidelně dochází ke konzultacím s představiteli samosprávy, zejména v rámci programu regionální spolupráce MUS. Významným zdrojem informací, ale i možností konzultace se širokou skupinou stakeholderů, představují odborové, profesní a regionální organizace. Skupina chápe, že jednotlivé skupiny potřebují specifický servis, a proto mají zejména Mostecká uhelná a.s. a Czech Coal a.s. svá oddělení komunikace. Největší společnost - Mostecká uhelná a.s. provozuje Informační a kontaktní centrum v Litvínově (www.spoluziti.cz) a bezplatnou telefonní linku 800 800 499.

Členství Skupiny v tuzemských a zahraničních organizacích a sdruženích Skupina Czech Coal je členem 41 organizací a sdružení, z toho 35 tuzemských a 6 zahraničních. Tuzemské organizace Z tuzemských hospodářských a podnikatelských sdružení a svazů lze uvést zejména členství ve Svazu průmyslu a dopravy (SPCR) a Zaměstnavatelském svazu důlního a naftového průmyslu (ZSDNP), které sdružují zaměstnavatele a podnikatele v České republice z oblasti průmyslu a dopravy a jejichž cílem je prosazování podnikatelských a zaměstnavatelských zájmů. V obou organizacích má Skupina Czech Coal zastoupení v představenstvu. Pro Skupinu je dále významné členství v hospodářských a sociálních radách a hospodářských komorách. V Ústeckém kraji jde zejména o zastoupení v Hospodářské a sociální radě Ústeckého kraje (HSR -ÚK), Hospodářské a sociální radě Mostecka (HSRM), v Krajské hospodářské komoře (KHR ÚK) a Okresní hospodářské komoře Most (OHK Most). Hospodářská a sociální rada Mostecka úzce spolupracuje s Hospodářskou a sociální radou Ústeckého kraje, která je koordinačním a dohodovacím subjektem pro jednání s vládou ČR, ministerstvy, ústředními správními úřady, orgány Ústeckého kraje a orgány samospráv okresu Most v otázkách hospodářského a sociálního rozvoje regionu. Jejím cílem je vyvážený

hospodářský a sociální rozvoj okresu Most a Ústeckého kraje. V OHK Most, která je nejsilnější okresní hospodářskou komorou v Ústeckém kraji a patří i k nejsilnějším v ČR, má Skupina rovněž výrazné zastoupení. Z profesních organizací lze vyzdvihnout např. členství v Teplárenském sdružení ČR, které se v roce 2006 v rámci svého hlavního poslání zabývalo zejména Pravidly pro implementaci směrnice o kombinované výrobě elektřiny a tepla, či členství v Asociaci energetických manažerů, která poskytuje cenné nezávislé informace o trhu s elektřinou a je respektovaným připomínkovým místem nově připravované energetické legislativy a cenových výměrů Energetického regulačního úřadu. Přínosné je i zastoupení v Klubu personalistů ČR, České asociaci manažerů informačních technologií CACIO, v Asociaci strojních inženýrů nebo v České asociaci Treasury poskytující cenné informace z oblasti finančního řízení. Mezinárodní organizace Z mezinárodních organizací je pro Skupinu významné zapojení v Evropské asociaci pro černé a hnědé uhlí EURACOAL, která je zastřešující organizací evropského uhelného průmyslu. Jejím cílem je ochrana zájmů uhelného průmyslu v evropské energetické politice a aktivní účast na vytváření nediskriminačního komunitárního rámce pro uhelný průmysl. V současné době sdružuje 23 uhelných a energetických svazů z 15 zemí. Skupina je do činnosti EURACOAL aktivně zapojena. Je zastoupena ve Výkonném výboru, strategickém Výboru pro všeobecné záležitosti a Výboru pro životní prostředí. V roce 2006 se Skupina podílela na organizaci zasedání Výkonného výboru a Plenárního shromáždění EURACOAL v Praze. Od roku 2007 je generální ředitel Czech Coal a.s. vice-prezidentem EURACOAL. V rámci EU má Skupina zastoupení v Komisi pro průmyslové změny CCMI při Evropském hospodářském a sociálním výboru a v pracovní skupině pro uhlí Berlínského fóra pro fosilní paliva Generálního ředitelství energetiky a dopravy Evropské komise. Činnost pracovní skupiny byla v roce 2006 zaměřena na postavení fosilních paliv v připravované energetické politice EU a výrobě

obsah elektřiny z fosilních paliv. Skupina má zastoupení i v pracovní skupině evropského systému IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control ) pro oblast těžebního průmyslu a v pracovní skupině při Evropské komisi pro standardizaci CEN/TC292, která se v souvislosti s vydáním směrnice EU o nakládání s odpady z těžebního průmyslu zabývá zpracováním standardů pro tuto oblast.

představuje významný dlouhotrvající zásah do krajiny i sídelní struktury, zejména z tohoto důvodu byly provedeny výzkumy vývoje socio-ekonomické situace vybraných sídel v bezprostřední blízkosti těžby. Z diskusí se zástupci zájmových skupin vyplynulo, že je nutné zařadit do Zprávy i řadu textů, které vysvětlují historii i legislativní podmínky průmyslové činnost i procesy schvalování hlavních rozhodnutí (plány těžby a rekultivací především) a dále i číselné řady dokumentující v mnohém převratný vývoj na přelomu 20. a 21. tisíciletí.

2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny

Výběr metodiky Global Reporting Initiative Na přelomu roku 2004/2005 bylo rozhodnuto o výběru standardizované metodiky. Skupina byla první, která v České republice aplikovala na firemní reporting metodiku Global Reporting Initiative (GRI) - Sustainability Reporting Guidelines GRI, 2002 a posléze i metodiku pro odvětví těžby nerostů (GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005). Global Reporting Initiative (více na www.globalreporting.org) v souladu s principy udržitelného rozvoje prosazuje dobrovolné zveřejňování environmentálních, ekonomických a sociálních ukazatelů ze strany organizací, zejména soukromých podnikatelských subjektů. Cílem GRI je podpořit transparentnost a důvěryhodnost aktivit spojených s udržitelným rozvojem. Metodika Global Reporting Initiative představuje účinný a inspirující standardizovaný nástroj ke sledování udržitelného rozvoje na firemní úrovni a definuje konkrétní indikátory třech dimenzí udržitelného rozvoje. Důvodem výběru této metodiky bylo zejména rovnocenné reportování jak finančních i nefinančních údajů, tak vnitřních a vnějších vlivů. Zvolená metodika umožňuje připravit racionálnější a vyváženější způsob interpretace vlivu firmy na okolí a zájmové skupiny, než je pohled z hlediska ochranářských trendů, které se soustředí pouze na oblast negativních vlivů člověka a techniky na přírodu. Schopnost reportovat v rámci požadavků této mezinárodní metodiky je ve Skupině systematicky propracována.

Udržitelný rozvoj na firemní úrovni „Udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby,“ definuje už v roce 1987 Světová komise pro životní prostředí a rozvoj OSN. V souladu s touto myšlenkou zájem skupiny Czech Coal v oblasti těžby hnědého uhlí nespočívá v „rychlém vytěžení nerostu“ – to není technicky ani ekonomicky možné. Záměrem je zpřístupnit zásoby uhlí generacím našich dětí, které si samy rozhodnou, jak nerostné bohatství v tomto a možná i příštím století využijí. Udržitelný rozvoj v sobě spojuje tři dimenze života společnosti - ekonomickou, sociální a environmentální. Řeší podmínky jejich koexistence a vzájemného propojení. Jedním z jejich propojovacích prvků je i technika. S technikou, stejně jako s přírodou, vyrůstáme od dětství. Pokud s oběma zacházíme smysluplně tak, aby sloužily k dlouhodobému uspokojování potřeb člověka, nemohou být technika a příroda v protikladu. Skupina pravidelně zveřejňuje roční Zprávu o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny. Zpráva podává detailní přehled o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny a poskytuje Skupině Czech Coal i jejím zájmovým skupinám zpětnou vazbu v údajích, které produkuje. Jsme přesvědčeni, že teprve tam, kde jsou zveřejněna data, mohou být nalezeny průniky společných preferencí zájmových skupin. Struktura a klíčové prvky Zprávy o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny Zpráva o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny vznikla poprvé v červenci roku 2005, v rámci programu Monitoring vnitřních a vnějších faktorů udržitelného rozvoje Skupiny, který začal v roce 2003. Cílem bylo podat zprávu o činnosti společností skupiny, zejména Mostecké uhelné a.s., jak na základě vnitřních údajů Skupiny samotné, tak zejména v kontextu relevantních dat o vývoji regionu. Tvorba relevantních dat z veřejných zdrojů, či financováním vlastního výzkumu, si vyžádala velké úsilí a byla provázena diskusemi s řadou zájmových skupin, zejména se státními institucemi, samosprávami obcí a výzkumnými organizacemi - vysokými školami. Těžba hnědého uhlí

Významné změny, které ovlivňují kontinuitu dat Mezi lety 2005 a 2006 došlo k významné změně ve vlastnictví Skupiny odprodejem 66 % podílu společnosti Teplárny Otrokovice a.s. a Energetiky Malenovice, a.s., v roce 2006 už nejsou v rámci reportingu Skupiny tyto společnosti zahrnuty. V roce 2005 s dozníváním na začátku roku 2006 proběhla transformace společnosti Czech Coal a.s., která se projevila jejím zaměřením na obchodní činnost a došlo k výraznému snížení počtu zaměstnanců. V Mostecké uhelné a.s. rovněž dochází k průběžné restrukturalizaci. Skupina si své hlavní produkty - výrobu uhlí a nákup a prodej elektrické energie - zajišťuje sama. Dceřiné společnosti zajišťují především služby a speciální výrobky pro MUS, část své produkce uplatňují i mimo skupinu. Outsorcing je nevýznamný. Stávající reporting zahrnuje

45

veškerou produkci skupiny i environmentální a sociální vlivy. Jednou z výjimek je předávání většiny odpadů ke zpracování či skládkování externím společnostem, tudíž poplatky za odpad se nevztahují k celkové produkci společností Skupiny. Způsob zpracování údajů a standardizace Reporting vychází z konsolidovaných dat výročních zpráv společností Skupiny, ostatní data jsou pořizována z ročních reportingů jednotlivých organizačních útvarů MUS a dceřiných firem, jen menší část dat je pořizována speciálně pro tento report. Výroční zprávy prochází auditem spol. KPMG Česká republika, s.r.o. Struktura a metodika zprávy dle GRI je rovněž kontrolována spol. KPMG. Kritéria a definice použité při stanovení hospodářských, ekologických a sociálních nákladů a přínosů jsou standardní kritéria, která jsou požadována dle českých předpisů pro Výroční zprávy a vedení záznamů v personální (zaměstnanecké) oblasti. Některé údaje, zejména reporting sociálních dat, a řada případových studií (management kvality, rekultivace aj.) jsou zpracovávány zvlášť s přihlédnutím k požadavkům metodiky GRI a potřebám zájmových skupin. Výběr údajů probíhá na základě konzultací s představiteli a specialisty jednotlivých společností Skupiny. O podobě finálních textů a přehledů dat rozhoduje vedení Skupiny na základě stanovisek jednotlivých specialistů. Sběr, konzultace výběru dat a editace byla v roce 2006 provedena ve spolupráci s externími specialisty na reporting faktorů udržitelného rozvoje a finalizována odbory komunikace MUS a Czech Coal a.s.. Způsob zpracování Zprávy preferuje s výjimkou finančních údajů (ty jsou za celou Skupinu) podrobné údaje o sociální a environmentální oblasti až na jednotlivé společnosti Skupiny, v případě dat o regionu se údaje pohybují i v měřítku jednotlivých obcí, stejně tak i mapová zobrazení. Tato podrobnost jde nad rámec metodiky GRI, avšak poskytuje transparentní popis pro všechny zájmové skupiny v regionu působení průmyslové činnosti - tj. Ústeckém kraji, zejména v okresech Most a Chomutov. 46

obsah

V současné době rozšiřujeme dostupnost informací, vytváříme nový web Skupiny, který aktuálně doplňujeme. Čtenáři Zprávy mají možnost přispívat k vývoji reportingu formou ankety, která poskytuje Skupině zpětnou vazbu. O podrobnější informace je nutné požádat odbory komunikace v příslušné společnosti Skupiny. Je nutno upozornit, že informace považované za obchodní tajemství a údaje považované za osobní, není možné poskytovat.

2.3. Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR 2.3.1. Mezinárodní kontext udržitelného rozvoje hnědouhelné energetiky v ČR

2.3.2. Problematika emisí škodlivých látek ze spalování uhlí v ČR

Uhelnou energetiku ovlivňuje řada mezinárodních závazků ČR. Produkce CO2 zdroji, které spalují fosilní suroviny, je v důsledku Kjótského protokolu regulována obchodem s emisními povolenkami. Nejvýznamnější škodlivá látka, která vzniká specificky v důsledku spalování hnědého uhlí, SO2 je regulována národními emisními stropy. Výše emisních stropů je odvozena z Göteborského protokolu k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší – CLRTAP a dále pak Směrnici 2001/81/ES (o národních emisních stropech), jejíž implementace proběhla zákonem 86/2002 Sb. Národních emisních stropů bylo dosaženo dle materiálů MŽP už v roce 2001. V průběhu 90. let došlo v České republice ke snížení emisí oxidů siřičitého téměř o 90 % - jedná se o pokles, který nemá ve světě obdoby. Statistiky MŽP ukazují, že limit SO2, za celou ČR je splněn podle Göteborgského protokolu a Směrnice 2001/81/ES už v letech 2001-2004. Významnou roli přitom hrálo především odsíření severočeských tepelných elektráren.

Větší zdroje SO2 jsou regulovány emisními stropy a emise SO2 dle dostupných zdrojů klesají či stagnují. Z údajů o vývoji emisí vyplývá, že emise SO2 se prokazatelně vyvíjejí nejpříznivěji. V případě oxidů síry představuje další významné zlepšení do budoucna plánovaná obnova a modernizace uhelných elektráren.

Vývoj emisí vybraných základních znečišťujících látek v letech 1985 a 2005 (tisíce tun za rok)* Rok

TZL

SO2

NOx

CO

1985

1 015

2 161

795

889

1990

565

1 850

551

1991

525

1 749

527

1992

425

1 495

499

1993

367

1 366

459

1994

258

1 205

378

1995

211

1 103

370

1996

178

944

1 400

1997

127

697

1 200

1998

84

438

1 000

1999

66

268

800

2000

75

264

600

2001

70

400

2002

200

2003

0

Emise oxidu siřičitého, ČR, 1990 - 2004* 2 000 1 800

Emise SO Limit pro rok 2010 dle Göteborgského protokolu Limit pro rok 2010 dle směrnice 2001/81/EC * Viz http://indikatory.env.cz/index.php, 12.3.2007 na stránkách Ministerstva životního prostředí ČR

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1 600

tis. tun

obsah

VOC

NH3

1275

441

156

1 197

394

134

1 141

366

115

1 055

346

99

1 036

310

91

1 044

292

86

366

1 012

293

81

349

944

277

81

321

765

242

80

313

716

234

75

321

648

227

74

251

332

649

220

77

74

234

285

547

202

84

76

229

286

564

200

82

2004

74

227

286

547

191

70

2005

77

227

288

549

187

68

*Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2005, (Tabulka III.1.4.)

47

Často se objevují názory, že topení hnědým uhlím v domácnostech má rostoucí tendenci, mluví se o návratu k topení uhlím u sociálně slabých domácností, o návratu k situaci na začátku devadesátých let. Tyto názory ovšem nelze podložit významným zvýšením spotřeby uhlí v domácnostech. Produkce tříděného hnědého uhlí se od roku 1994 do roku 2005 snížila ze 7 348 na 3 269 tis. tun, přičemž množství prodávaného tříděného uhlí je od roku 1999 s menšími výkyvy prakticky beze změn (mezi 3,2 až 3,5 miliony tun). Těmto změnám odpovídají i měření imisí. Ze zpráv SZU* za rok 2005 známá data o imisích uvádějí, že: "…průměrná dlouhodobá expozice oxidu siřičitému je stabilně nízká na úrovni přibližně maximálně dvojnásobku přirozeného pozadí, pro 99 % populace sledovaných sídel nepřesáhla v roce 2005 15 μg/m3. Od roku 1999 lze o expozici oxidu siřičitému ve sledovaných městech hovořit jako o stabilní, na úrovni přirozeného pozadí." Se spalováním uhlí v domácích topeništích bývají spojována i naměřená zvýšení tuhých znečišťujících látek, zejména drobného prachu (PM10). Vzhledem ke stagnujícímu množství distribuovaného uhlí mezi lety 1999 až 2006, je lokální zhoršení ovzduší (PM10) vinou hnědého uhlí představitelné pouze v případě zásadní změny jeho lokální distribuce (někde by topení uhlím ustoupilo, jinde by narostlo). Zvýšení tuhých znečišťujících látek je zřejmě způsobeno pálením jiných pevných paliv (dřeva či odpadů) či z automobilové dopravy, přičemž u dopravy je nutné, na rozdíl od lokálních topenišť, předpokládat značný nárůst do budoucna. Výzkumy imisní situace malých venkovských sídel** upozorňují na podceňování situace v této "málo monitorované části území ČR", avšak představují dosud jen krátkodobá diskontinuální měření v několika lokalitách.

Zásoby hnědého uhlí v severočeské uhelné pánvi a územní limity těžby Hnědé uhlí je jediným domácím primárním zdrojem energie, v němž je Česká republika zcela soběstačná. Ložiska hnědého uhlí se v České republice nacházejí ve čtyřech pánvích. Největší Severočeská pánev je situována pod Krušnými horami a táhne se od Chabařovic až ke Kadani a Žatci. Další využívanou pánví je Sokolovská. Hnědé uhlí je též uloženo v pánvi Chebské a Žitavské. Veškeré zásoby hnědého uhlí jsou dnes odhadovány na 9,87 miliardy tun, z toho na využívaných ložiscích 2,39 miliardy tun. V rámci tzv. územních limitů jsou vytěžitelné zásoby odhadnuty na 1,20 miliardy tun.

Životnost lomů v Severočeské hnědouhelné pánvi

V rámci stávajících územních limitů

Za stávajícími územními limity

MUS (Mostecká uhelná a.s.) SD (Severočeské doly a.s.)

ČSA Vršany

Libouš

Vršany

2100

2058

2061

MUS

MUS

Libouš

Bílina Bílina

ČSA

2.3.3. Význam hnědouhelné energetiky v ČR*** Před rokem 1989 bylo Československo založeno na extenzivním hospodaření s vysokým podílem těžkého průmyslu. Proto ani těžba a energetika nefungovaly efektivně a způsobovaly nadprůměrnou zátěž životnímu prostředí. Od roku 1990 prochází těžba uhlí a uhelná energetika rozsáhlou transformací. Ta byla zpočátku ovlivňována státem. Po vstupu prvních soukromých investorů v druhé polovině devadesátých let tuto transformaci stimulovala i potřeba dlouhodobé konkurenceschopnosti a potřeba společenské akceptovatelnosti ze strany zájmových skupin (stakeholders). O tom, že povrchová těžba uhlí a uhelná energetika nejsou pohrobkem socialismu, svědčí jejich efektivní a dlouhodobé uplatnění v zemích, které si osvojovaly koncept udržitelného rozvoje a firemní společenské odpovědnosti desetiletí před námi. Nejen v Německu, Řecku či Španělsku se s uhelnou energetikou počítá na příští desítky až stovky let jako s udržitelnou přechodovou technologií k jiným zdrojům energie. 48

obsah

2017

2034

2037

2058

2043

MUS

SD

SD

MUS

SD

2049 SD

(Zdroj: VÚHU)

Vytěžitelné zásoby za územními limity v působnosti MUS se odhadují na 280 mil. tun. V dalších etapách rozšíření ČSA, lomu s největšími zásobami uhlí v ČR, může být tato zásoba postupně zvýšena o dalších 470 mil. tun. Doba těžby při jejím větším rozložení v čase může být prodloužena do roku 2061, respektive až za rok 2100 v případě pokračování v dalších etapách Zatímco těžba hnědého uhlí Mostecké uhelné a.s. dlouhodobě klesá, poptávka roste. Tato nerovnováha se může v příštích letech dále prohlubovat kvůli stávajícím územním limitům těžby.

* Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Subsystém I. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší. Odborná zpráva za rok 2005. Státní zdravotní ústav, Praha červenec 2006, 44,48 ** Viz Kotlík, Kazmarová, Kvasničková, Kelder,: Kvalita ovzduší na českých vesnicích - stav v roce 2003. Příloha Ochrany ovzduší 2/2006 - seminář MŽP, str. 11-16. *** Informace o výrobě elektrické energie z uhlí jsou čerpány ze statistiky ERÚ a Tiskové konference ČEZ ke konsolidovaným výsledkům hospodaření za rok 2006, ostatní údaje z vlastní statistiky.

obsah

Produkce hnědého uhlí v ČR V roce 2006 došlo ve srovnání s rokem předcházejícím k mírnému meziročnímu nárůstu odbytové těžby hnědého uhlí o 0,7 %, tj. o 330 tis. tun, když bylo dosaženo úrovně 48,5 mil. tun uhlí.

Produkce hnědouhelných společností v mil. tun hnědého uhlí v letech 1998 až 2006 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Mostecká uhelná a.s.

18,7

13,2

17,4

17,1

16,6

17,0

16,2

16,1

15,7

Severočeské doly a.s.

21,5

21,3

21,1

22,6

21,4

22,7

21,8

21,8

22,5

Sokolovská uhelná, a.s. 10,4 Celkem HU

50,7

9,9

10,3

10,8

10,4

10,1

10,1

10,3

10,3

44,4

49,8

50,4

48,4

49,8

48,1

48,2

48,5

ÅçäÙêàØڕÝãeÙäêÝÚáãØݕèåäáÚbãäèém•ë•âÞáÞäãÚØݕéê㕠ÝãeÙdÝä•êÝám•ë•áÚéÚØݕ¦®®­•Ö“•§¥¥« ¬§£®

«°£¯ ¬§£«

¬§ ¨§£« «§

äàãàæåð—ëìå

Pokud nebudou zpřístupněny zásoby hnědého uhlí za územními limity v lokalitě ČSA, která má v této zemi největší zásoby uhlí za limity, klesne během příštích deseti let těžba (Mostecké uhelné a.s.) na méně než polovinu dnešního stavu. Tato situace bude mít následující důsledky:  Nejistota těžby za stávajícími územními limity znemožňuje Czech Coal a.s. uzavírat dlouhodobé smlouvy o dodávkách uhlí přesahující rok 2015.  Po roce 2017 by společnost dobývala už jen v lokalitě Vršany, která ročně vyprodukuje 6 - 7 milionů tun uhlí, přičemž v roce 2006 činil objem prodaného mosteckého uhlí 15,7 milionů tun.  Ztráta 280 mil. tun hnědého uhlí v II. etapě lomu ČSA znamená zatížení zahraniční platební bilance dovozem 628,3 TWh elektřiny (odhad cca 700 mld. Kč), snížení příjmů a zvýšení výdajů státního rozpočtu na řešení problematiky nezaměstnanosti.  Bezprostřední zánik se bude týkat 4 tisíc pracovních míst, nepřímo bude ohroženo bezmála 9,5 tisíc dalších pracovních míst, což povede k výraznému zvýšení nezaměstnanosti v okrese Most a okolí.  Zvýší se ovšem i riziko nezajištění dodávek tepla pro Prahu, Chomutov, Most, Litvínov, Hradec Králové, Pardubice, Strakonice, Příbram, Zlín a Otrokovice (cca pro 750 500 obyvatel) a dalších cca 160 tis. domácností, které používají mostecké hnědé tříděné uhlí (z celkového počtu cca 1/2 milionu domácností topících uhlím v ČR).  Nedostupnost zásob za územní limity komplikuje i rozhodování investorů o výstavbě nových efektivních uhelných elektráren, které mají mnohem příznivější ekologické parametry než stávající.

ª§

««£«

¨§£ª ¨§£¯

«¯£« ¨§£«

«°£¯

¨§£¨

«¯£¨ «¯£© «¯£¬ ¨§£¨ ¨§£ª ¨§£ª

°£°

©¨£¬

©©£¨ ©©£­

©¨£« ©©£® ©¨£¯ ©¨£¯ ©©£¬

©¨£ª ©§

¨§

¨¯£®

¨®£« ¨®£¨ ¨ª£©

§

¨­£­ ¨®£§ ¨­£© ¨­£¨ ¨¬£®

¨°°¯ ¨°°° ©§§§ ©§§¨ ©§§© ©§§ª ©§§« ©§§¬ ©§§­ ÄæêëÜÚâ[—ìßÜãå[—Ø¥ê¥

ÊÜíÜéædÜêâf—Ûæãð—Ø¥ê¥

Êæâæãæíêâ[—ìßÜãå[£—Ø¥ê¥

Podíl hnědouhelných společností na celkové produkci hnědého uhlí v roce 2006 Severočeské doly a.s. 22,5 mil. tun 46,3 %

Sokolovská uhelná, a.s. 10,3 mil. tun 21,3 %

Mostecká uhelná a.s. 15,7 mil. tun 32,4 %

49

Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v ČR V roce 2006 výroba elektrické energie v ČR dosáhla historického maxima z roku 2004, když bylo shodně vyrobeno 84,3 TWh elektrické energie. Je to o 1,7 TWh více, než tomu bylo v roce 2005. Dosažený výsledek představuje nárůst o 2,1 %. Na celkové výrobě elektrické energie se v roce 2006 uhelné elektrárny podílely z 62,1 %, v jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 30,9 %. Na trhu elektrické energie v České republice meziročně vzrostla poptávka o 2,9 %. Rozhodující vliv na spotřebu hnědého uhlí má segment elektroenergetiky a především skupina ČEZ. (milióny tun)

73,5 65,1

62,7

60

64,4

63,4

61,1

48 ,5

,2

49 ,8

48

48 ,1

44 ,4

48 ,4

50 ,4

49 ,

8

50 ,7

65

67

68,6

71,7

69,9

0

-2,5

-3,3

,1

-11,4 -16,2

1998

1999

2000

2001

2002

2003

-15,7

2004

-12,6

2005

-12,6

2006

29

,3 28

28

,8

,0 30

28 ,2

,9 29

,0

-9,5

24

,9

30

29 ,0

,2 30

,8 28

65,1

40

-20

,3

84,3

82,6

76,4

74,6

-10

40

27

miliony tun uhlí

50

30

84,3

83,2

80

20

56 ,8

58 ,9

60

57 ,1

70

100

TWh

Vývoj produkce a spotřeby hnědého uhlí v ČR v letech 1995 až 2006

Výroba a spotřeba (brutto) elektřiny v ČR a saldo exportu v TWh (1998-2006)

20

saldo dovoz - vývoz

spotřeba el. tuzemská brutto

výroba el. celkové brutto

10 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

celkem hnědého uhlí (bez lignitu)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

z toho ČEZ a Elektrárna Mělník 1

Výroba elektřiny brutto celkem v ČR, vývoz elektřiny a spotřeba elektřiny netto v ČR v TWh:

Elektrická energie v ČR v letech 1995 až 2006 (TWh) 1998 Spotřeba elektrické 62,7 energie (brutto)

50

obsah

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

61,1

63,4

65,1

65,0

67,0

68,6

69,9

71,7

Výroba elektrické energie (brutto)

65,1

64,4

73,5

74,6

76,4

83,2

84,3

82,6

84,3

Výroba elektrické energie (brutto) ČEZ a.s.

47,9

45,7

50,8

52,2

53,7

60,9

61,6

59,5

62,0

Saldo dovoz vývoz el. Energie

-2,5

-3,3

-10

-9,5

-11,4

-16,2

-15,7

-12,6

-12,6

Využívání tříděného uhlí v ČR v současnosti a perspektiva Na trh ČR bylo v roce 2006 dodáno 3,4 mil. tun tříděného hnědého uhlí, což představuje mírný nárůst množství téměř o 200 tis. tun oproti roku 2005. Podle prognóz je do roku 2015 předpokládána produkce tříděného hnědého uhlí z lokalit Bílina, ČSA a Jiří v úrovni cca 3 mil. tun. Po roce 2015 se předpokládá jeho produkce výhradně z lokality Bílina v úrovni kolem 1,7 mil. tun do konce životnosti tohoto lomu. Na trhu tříděného hnědého uhlí zůstanou rozhodující odběratelskou skupinou domácnosti. Další vývoj výroby a spotřeby tříděného hnědého uhlí a hnědouhelných briket však bude do značné míry ovlivněn zejména udržováním bilanční rovnováhy mezi potřebou hnědého uhlí pro výrobu elektřiny (případně i dodávkového tepla) a zdroji prachového uhlí. V kritické situaci nelze vyloučit, že struktura produkce hnědého uhlí může být podřízena prioritně potřebám energetiky na úkor výroby tříděných druhů.

obsah Státní energetická koncepce, limity težby a produkce uhlí v ČR Česká republika je v zásobování elektřinou v současné době soběstačná, po roce 2015 bez dalších investic již nikoliv. Platná Státní energetická koncepce (vládní usnesení č. 211 z roku 2004) předpokládá využití hnědého uhlí i za územními limity (dané dřívějším vládním usnesením č. 444 z roku 1991). Přesto i scénář Státní energetické koncepce směřuje k útlumu hnědouhelné těžby a výroby energie z této zatím nejdůležitější složky energetického mixu ČR.

Státní energetická koncepce ČR - usnesení vlády č. 211/2004* 100

Elektřina celkem (TWh) V tom: Podíl hnědého uhlí na výrobě elektřiny (%) Hnědé uhlí Černé uhlí Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Kapalná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje

90

výroba elektrická energie v TWh

Státní energetická koncepce ČR

80 70 60 50 40 30 20 10 0 2000

2005

2010

hnědé uhlí

obnovitelné zdroje

plynná paliva

černé uhlí

2015

2020 kapalná paliva

2025

2000 2005 73,73 78,2

2010 2015 2020 2025 2030 82,37 80,85 84,95 87,49 89,17

58,4

45,3

48,9

40,5

37,3

33

31,9

43,06 38,27 37,3 32,76 31,72 28,86 28,46 8,94 5,18 5,58 5,26 7,79 6,36 4,34 0,14 0,06 0,1 0,1 0,07 0,06 0,06 4,69 3,66 4,56 6,25 7,27 7,37 6,46 1,59 0,84 0,62 0,6 0,48 0,41 0,34 13,59 26,04 26,04 26,04 26,04 30,24 34,44 1,71 4,16 8,17 9,84 11,58 14,2 15,06

2030 jaderné palivo

* Podle propočtu Státní energetické koncepce (SEK) měla být energie (teplo i elektřina) v roce 2005 vyrobena ze 38,3 % z hnědého uhlí, z 26 % z jaderné energie, 5,2 % z černého uhlí, 3,7 % ze zemního plynu a 4,2 % z obnovitelných zdrojů. Oproti tomu v roce 2030 má vzrůst podíl energie z jaderného paliva na 34,4 %, podíl hnědého uhlí klesnout na 28,5 % a výrazně na 15 % stoupnou obnovitelné zdroje.

51

2.4. Ekonomické vztahy s okolními komunitami 2.4.1. Typy úhrad z dobývání hnědého uhlí

2.4.2. Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu

Těžba uhlí se v průběhu několika posledních desetiletí vryla do povědomí veřejnosti především jako synonymum negativních vlivů na krajinu a životní prostředí. Mluví se o likvidaci „tradiční historické krajiny“, prašnosti, hluku, negativním vlivu na obyvatele obcí. Značně opomíjenou stránkou zůstává nejenom význam poskytovaných pracovních míst (téměř 9 % míst v okrese Most), ale i finanční přínosy z hnědouhelné těžby. Oba základní zákony vztahující se k hornictví (zák. č. 44/1988 Sb. a zák. č. 62/1988 Sb.) vymezují povinnost úhrad za povolení, vyhledávání a průzkum ložiska vyhrazeného nerostu, úhrady z dobývacího prostoru a roční odvod z průměrné tržní ceny vydobytých nerostů: 1. Úhrada z těžby nerostu (§ 32a, odst. 2, zák. č. 44/1988 Sb., ve znění zák. č. 541/1991Sb.) 2. Úhrada z dobývacího prostoru (§ 32a, odst. 1, zák. č. 541/1991Sb.) 3. Úhrada dle zákona č.334/1992 Sb. „O ochraně zemědělského půdního fondu“ 4. Vytváření finančních rezerv na důlní škody a jejich náhradu, tj. na sanace a rekultivace (§36, §37 a §37a, zák. 44/1988 Sb.) Další formou ekonomické podpory jsou prostředky, které dobrovolně poskytuje Skupina na základě programu regionální spolupráce.

Vzhledem k rozpočtovému určení obcí je těžba nerostů významnou podnikatelskou činností, která představuje přímý zdroj finančních prostředků do obecního rozpočtu podle míry aktivity těžební společnosti na katastru obce.

Prostředky na obnovu krajiny, podporu obcí a kvality života plynoucí z těžby hnědého uhlí MUS (zaokrouhleno) Úhrady z vytěženého nerostu – uhlí Úhrady z dobývacího prostoru Úhrady za odnětí pozemků ze ZPF v období 1994-2006

Celková částka 1994-2006 (mil. Kč)

Z toho částka pro obce v regionu 1994-2006 (mil. Kč)

992

598

32

32

602

Dobrovolně poskytnuté prostředky v rámci Programu regionální spolupráce MUS od roku 1998 (mil. Kč)

Úhrada z dobývacích prostorů (100 % dotčeným obcím)*

2005

2006

301 094

283 653

Vrskmaň

73 270

70 318

Strupčice

74 825

69 152

Horní Jiřetín

254 580

Malé Březno Litvínov

193 348

193 348

5 888 975

210 974

210 974

245 973

6 059 952 14 544 719

0

116 690

111 032

14 102 911 15 253 047

444 327

150 600

149 217

Lom u Mostu

47 355

41 656

Vysoká Pec

43 206

42 251

Mariánské Radčice

23 238

21 776

300

263

140 342

136 409

Most

Celkem obce 333

333

Státní rozpočet *

52

obsah

1 225 500 1 171 700

2005

2006

Úhrady za odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu 2006

Ostatní obce

3 154

Úhrady z vytěženého nerostu – uhlí a kámen (75 % obcím a 25 % státnímu rozpočtu ČR)

2005

Louka u Litvínova

Prostředky MUS vynaložené na rekultivace v období 1994-2006

Úhrady Mostecké uhelné a.s. a Dolu Kohinoor a.s. v roce 2005 a 2006 v Kč.

19 921 261 15 877 287

5 582 307

107 912

45 002

109 997

45 774 343 51 609 030

958 646

444 328

848 650

15 258 114 17 203 008 34 268 897** 32 371 347**

Platby z DP se platí za ty DP, které jsou k 1. 1. daného roku ve správě organizace bez ohledu na to, jak je území DP využíváno, tj. nezáleží, zda se těží, rekultivuje nebo se neprovádí vůbec nic. ** Státní fond životního prostředí

obsah

Od vstupu soukromého kapitálu do MUS získaly obce v sousedství lomů ČSA, Vršany a dolu Centrum jen z úhrad vytěženého nerostu následující prostředky* (v tis. Kč): 2005** 2006

Celkem

18 603 16 664 27 411 28 558 23 433 19 869 19 921 15 877

170 336

1999 Most

2000

2001

2002

2003

2004

Vrskmaň

2 386

2 966

1 499

1 692

174

0

Strupčice

4 537

4 700

9 387 12 509

7 591

Horní Jiřetín

643

2 271

3 955

4 111 10 434

Malé Březno

8 973

Litvínov

7 456 10 069

7 939

0

8 717

4 514

5 582 5 889

54 709

4 112

6 060 15 545

47 131

6 558 18 225 14 103 15 253

88 576

9

78

61

5

0

0

Mariánské Radčice 1 283

189

0

0

0

0

0

108

45

* Uvedené roky se týkají odvodu za MUS, ale v roce 2005 obsahují i platby dceřiné společnosti Důl Kohinoor a.s. ** Pozn: Uvedená částka jsou náklady vynaložené v r. 2005 a vztahují se k uhlí a kamenolomu.

2.4.3. Režim ložisek vyhrazeného nerostu, stanovení a rušení dobývacích prostor Pravděpodobně v důsledku značného vývoje legislativy veřejnost nemá zkušenost s pravidly ochrany a využívání ložisek hnědého uhlí. Znalost základních pravidel je základem pro pochopení přístupu těžařských společností. Nerosty se podle horního zákona dělí na:  nerosty vyhrazené  nerosty nevyhrazené Vyhrazené nerosty jsou přímo uvedené v zákoně, je to zejména ropa, plyn, uhlí, rudy aj. Obecně lze říci, že vlastníkem vyhrazených nerostů je stát, zatímco vlastníkem nevyhrazených nerostů je vlastník pozemku. Zjistí-li se nahromadění vyhrazeného nerostu (při geol. průzkumu apod.), vydá MPO osvědčení o výhradním ložisku.

306 1 472

Zásoby výhradního ložiska se klasifikují:  podle stupně prozkoumanosti na zásoby vyhledané a prozkoumané  podle podmínek využitelnosti na: - zásoby bilanční – v současnosti využitelné - zásoby nebilanční - v současnosti nevyužitelné  podle přípustnosti k dobývání na: - zásoby volné - zásoby vázané (např. v ochranných pilířích) Odpisem zásob výhradního ložiska se rozumí: - vynětí z evidence zásob - převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních Nebilanční zásoby výhr. ložiska je možné odepsat, není-li předpoklad jejich využití ani v budoucnosti. Chráněné ložiskové území (CHLÚ) se stanovuje na ochranu výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. Stanovuje se v období vyhledávání nebo průzkumu po vydání osvědčení o výhradním ložisku. Stanovuje ho MŽP v součinnosti s MPO a OBÚ. Dobývací prostor (DP) se stanovuje na základě výsledků průzkumu ložiska tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto, vychází se ze stanoveného CHLÚ a musí se přihlédnout k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. (Hrana lomu obvykle nemusí být totožná s dobývacím prostorem, proto nelze tvrdit, že tam, kam zasahuje dobývací prostor či chráněné ložiskové území, musí sahat lom.) Pro vlastní dobývání výhradního ložiska v DP potřebuje organizace, kromě jiných náležitostí, tzv. povolení hornické činnosti od Obvodního báňského úřadu. K vydání povolení hornické činnosti je nutné zpracovat tzv. Plán otvírky, přípravy a dobývání (POPD), který musí mít náležitosti stanovené vyhláškou Českého báňského úřadu. Seznam zrušených a převedených dobývacích prostor od vzniku MUS 26.1.1994 Zrušen dobývací prostor Havraň 5.10.1995 Zrušen dobývací prostor Loučná 9.10.1995 Zrušen dobývací prostor Hamr I u Litvínova 9.10.1995 Zrušen dobývací prostor Hamr II u Litvínova 12.12.1995 Zrušen dobývací prostor Souš I

53

4.1.2000 Zrušen dobývací prostor Háj 2.2.2000 Převeden dobývací prostor Lom II na společnost Důl Kohinoor a.s. 5.2.2001 Zrušen dobývací prostor Louka u Litvínova 20.7.2001 Zrušen dobývací prostor Proboštov 21.8.2001 Převeden dobývací prostor Most na společnost Důl Kohinoor a.s. 27.12.2001 Zrušen dobývací prostor Chomutov 8.3.2002 Zrušen dobývací prostor Pohradice 31.7.2002 Převeden dobývací prostor Dolní Jiřetín na společnost Důl Kohinoor a.s. 8.10.2002 Zrušen dobývací prostor Jeníkov

2.4.4. Způsob identifikace a výkup pozemků v důlních prostorech Změny v pohledu na soukromé vlastnictví nastaly po roce 1989. Ovlivnila je, mimo jiné, novela hospodářského zákoníku z roku 1990, novela občanského zákoníku z roku 1991, ale hlavní a zásadní změny legislativy v této oblasti přišly s přijetím tzv. „Katastrálního zákona“ a předpisů souvisejících v roce 1992 s účinností od 1.ledna 1993. Pro těžební organizace to znamenalo zpracovat komplexní prověření a dořešení vlastnických vztahů k nemovitostem v již dotčených územích. Nemovitosti, ke kterým se podařilo tyto vztahy narovnat a vlastnicky vypořádat, byly v listopadu 1993 zprivatizovány a jsou v majetku MUS. Nemovitosti, u kterých byly nejasnosti ve vlastnických vztazích, zůstaly k dořešení na státním podniku Doly a úpravny, s.p. Komořany. V současné době daná pravidla a legislativa zabezpečují provedení procesu řešení majetkoprávních vztahů řádným způsobem. Daný postup se vztahuje i na řešení majetkoprávních vztahů pro těžební činnost. Problémy, které vznikají při narovnávání vlastnických vztahů, nevyplývají z tohoto procesu, ale jsou důsledkem způsobu vedení evidence nemovitostí a přístupu k vlastnickým vztahům v období do roku 1989. Stížnosti, řešení rozepří, nesouhlas s procesem řešení vlastnických vztahů, pokud není možná dohoda zúčastněných stran, řeší soud na základě návrhu jednoho z účastníků.

54

obsah

2.5. Ochrana životního prostředí

obsah

2.5.1. Péče o životní prostředí ve společnostech Skupiny Péče o životní prostředí je v Mostecké uhelné a.s. a dceřiných firmách přednostně orientována na prevenci vzniku negativních vlivů vyvolaných těžební činností a činnostmi souvisejícími. Ochraně životního prostředí je věnována ve Skupině maximální pozornost zejména v oblastech snižování emisí, nakládání s odpady, ochrany vod a ovzduší a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Skupina v roce 2006 provozovala celkem 67 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 43 středních zdrojů a 24 malých zdrojů. Ve všech jmenovaných oblastech jsou důsledně dodržovány právní předpisy, včetně prováděcích vyhlášek k jednotlivým zákonům, v oblasti ochrany vod splňovaly všechny odpadní, důlní a povrchové vody, odvedené do veřejných vodotečí, náležitosti příslušných rozhodnutí vydaných vodoprávními orgány. Výsledkem je minimalizace negativních vlivů společností Skupiny Czech Coal na životní prostředí – v roce 2006 žádná ze společností Skupiny nebyla pokutována a nedošlo k žádné havárii.

55

2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006 Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí ovzduší Střední zdroje znečišťování ovzduší*

Mostecká uhelná a.s.

8 provozních objektů úpravy uhlí, 2 lokality s možným výskytem ohňů a zápar v lomech, 6 ČS PHM, 1 kamenolom, 2 spalovací zdroje, a brusky (202 ks)

Malé zdroje znečišťování ovzduší**

3 skládky uhlí, 1 překladiště aglomerátu, 1 lakovna, 6 spalovacích zdrojů.

DTS Vrbenský, a.s.

střední zdroj: 7 x ČS PHM

1 lakovna

odpadní oleje, pneumatiky, šrot, akumulátory, separovaný komunální odpad a výkopová zemina (96 %)

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

střední zdroj 5x: kotle Četrans, kovárna, tryskač, ČOV, brusky

1 stříkací kabina, 1 pec na spalování odp. dřeva

šrot, pneumatiky, separovaný komunální odpad, akumulátory, oleje

RENOGUM-NILOS a.s.

obsah

odpadní oleje, pneumatiky, šrot, akumulátory, separovaný komunální odpad, stavební a demoliční odpady

kaly z úpravny důlní vody, stavební a demoliční odpady, vedlejší energetické produkty ze spalování uhlí

odpad. oleje, šrot, separovaný komunální odpad, akumulátory

Důl Kohinoor a.s.

56

odpad Shromažďovaný odpad Využívaný odpad k dalšímu využití na vlastních zařízeních

4 - renovační linka dopravních pásů

HUMECO, a.s.

2 ČOV (Hrabák, ČSA) , 4 stojanové brusky

1 kotelna, 1 separátor recyklační linky

MUS-Uniservis, spol. s r.o.

1 kotelna

8 kotelen

voda Čistírny odpadních vod (ČOV) Úpravny důlních vod (ÚDV) Čerpací stanice (ČS) vody jsou předávány k vyčištění - HUMECO a.s.

1 ČS, 1 ÚDV

1 ČOV Třebušice, 1 čistírna zaolejovaných vod

1 ČOV, 1 ČS

šrot, separovaný komunální odpad

pryžový odpad (pneumatiky)

vody jsou předávány k vyčištění HUMECO, a.s.

plasty, papír, šrot

kabely a barevné kovy, elektrická zařízení

6 ČOV, 2 ÚDV, 63 ČS

* malé zdroje znečišťování ovzduší jsou spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, lakovna a dále skládky inertních odpadů, uhelných produktů, kotelny, některé technologické provozy. ** střední zdroje znečišťování ovzduší jsou spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2 MW do 5 MW včetně a dále úprava uhlí, ČS PHM, kamenolom, důlní ohně a zápary, některé technologické provozy a brusky.

S o u h r n n é e n v i ro n m e n t á l n í i n d i k á t o r y v ý ro b n í c h s p o l e č n o s t í , 2 0 0 6 jednotka

Mostecká uhelná a.s.

Důl Kohinoor a.s.

tis. Kč

9 350,00

1 000

Obdržené evironmentální dotace*

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

RENOGUM -NILOS a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

HUMECO, a.s.

obsah REKULTIVACE a.s.

MUS -Uniservis, spol. s r.o.

HIPODROM MOST a.s.

175,31

Přímá spotřeba energie rozdělená dle primárních zdrojů Elektrická energie

MWh

268 526,00

6 459,00

3 882,19

1 131,00

1 282,79

6 068,84

94,00

163,00

Tepelná energie

GJ

234 919,00

54 947,00

30 837,00

6 593,66

16 122,00

2 207,00

858,00

3 990,00

Spotřeba vody (P-pitná, U-užitková, ostatní P+U)

m3

436 008,00

2 580,00

22 767,00

3 982,00

1 832,00

7 194,00

Celková velikost pozemků užívaných k produkci

ha

9 335,86

2,93

82,2

3,25

66,00

Reutilizace (podíl z finálního výrobku, který může být reutilizován)

%

100

Procento produkce získávané z druhotných materiálů

%

100

Emise skleníkových plynů CELKEM

t CO2

P-25252, U-24000 P-14665, U-14613 779,67

355,84

43 625,00 790,00

Skupina není provozovatelem zvláště velkého a velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. Povinnosti, které ukládá §35 Zákona č. 86/2002 Sb.ČR se na Skupinu nevztahují. Údaje nejsou k dispozici.

NOx, SOx a další významné vzdušné emise CELKEM

t

36,91

9,90

Celková produkce emisí NOx

t

0,12

1,29

0,16

0,0591

0,0814

Celková produkce emisí SO2

t

0,01

7,30

0,0005

Celková produkce emisí TZL

t

36,62

0,46

Celková produkce ostatních emisí

t

0,16

0,85

9,34

m2

11,59 10,20

8,40

0,0010 0,16

0,0208

Celková produkce ostatních emisí (ohně a zápary v lomech - vážený průměr) Poplatky za emise

tis.Kč

83,10

5,20

Počet ovzorkovaných zařízení s možným obsahem PCB ks

1 246,00

15,00

0,00

Množství odpadů dle typu a umístění CELKEM

t

11 083,7

426,48

2 060,94

905,51

1 486,39

438,80

218,30

12,00

produkce odpadů kategorie ostatní

t

10 139,60

423,18

1 976,39

899,86

1 169,01

437,67

218,30

12,00

produkce odpadů kategorie nebezpečné

t

944,10

3,30

84,55

5,65

317,38

1,13

z toho:

z toho: celková produkce stavebního a demoličního odpadu

t

9 692,70

18,64

0,00

33,66

1 122,16

148,10

celkové množství odpadů předaných k odstranění

t

2 318,50

344,81

614,64

868,05

1 163,89

269,61

celkové množství odpadů určených k využití

t

8 765,20

81,67

1 446,30

37,46

322,50

tis.Kč

4,86

Poplatky za odpad

Množství vypuštěných vod do veřejných vodotečí CELKEM tis.m3/rok

718,33

14,70

z toho: celkové množství vypuštěných vod nevyžadujících úpravu před vypouštěním do vodoteče

tis.m3

4 507,1

celkové množství vyčištěných splaškových vod před vypuštěním tis m3

237,00

celkové množství upravených důlních vod před vypuštěním do vodoteče

tis.m3

2 974,23

Poplatky za znečištění vody

tis.Kč

0

*

(např. dotace na rekultivace a zahlazování důsledků důlní činnosti, sanace apod.)

149,10 16,101

14,70

57

2.5.3. Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí v MUS

Emise a odpady produkované při těžbě a zpracování uhlí v MUS (1994-2006) 24

800 7

20

6.

71

600 16

400

8

500

12

37 9,

300 4

8 9, 6 14

3,

1

5,

200

19

4

12 1996

1997

prodej uhlí (mil. t/rok)

1998

1999

množství odpadů (tis. t/rok)

2004

z toho znečišťující látky - emise z kamenolomu (t/rok)* *Navýšení množství emisí od roku 2004 je způsobeno produkcí kamenolomu „Kočičí vrch-Ležáky“, který byl roku 2004 převzat od společnosti Důl Kohinoor a.s. Například v roce 2006 byl únik emisí (TZL) ve výši 27,99 t, což představuje 76 % z celkového množství emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší MUS.

Emise a odpady produkované při těžbě a zpracování uhlí v MUS Roky

1994 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002 2003

2004

2005 2006

množství odpadů (tis. t/rok)

712,8 626,7 149,6

72,6

54,0

37,4

48,9

49,6

21,2

28,1

26,6

12,8

11,1

poplatky za emise (tis. Kč/rok)

624,2 719,2 375,2 377,8 172,8 114,5

50,9

42,3

34,0

32,6

39,8

51,5

83,1

množství emisí znečišťujících látek (t/rok)

379,8 195,4 123,1

58

obsah

22,7

21,8

22,3

0

2006

množství znečišťujících látek - emise (t/rok)

Vývoj celkových emisí produkce odpadů produkovaných při těžbě a zpracování uhlí v MUS

prodej uhlí (mil. t/rok)

,1 36 ,9

,8 19 ,0

2005

11

12

,6

,3

2003

26

2002

2001

14

9, 5

49 ,6

,9 48 ,0 2000

28 ,1 9, 9

1995

21 ,2 7, 8

1994

11

0

37 9, ,4 7

,0 54

22

,5

,1

72

,6

100

51

odpad (tis.t/rok), emise (t/rok)

62

700

8 2,

prodej uhlí (mil. t/rok)

Péče o životní prostředí se projevuje v následujících činnostech:  sanace a rekultivace území zasažených následky důlní činnosti (viz. část Rekultivace)  pravidelná měření tuhých znečišťujících látek v ovzduší a měření hladiny hluku na hranicích pásma hygienické ochrany v okolí povrchových lomů  ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí  průběžné sledování kvality hnědého uhlí  dodržování zákonných emisních limitů u zdrojů znečišťování ovzduší, provádění pravidelných měření  dodržování provozních řádů u vodohospodářských zařízení, zvyšování účinnosti čistíren odpadních vod, například rekonstrukce čistíren a dodržování kvality vypouštěných důlních a odpadních vod  dodržování provozních řádů u zařízení na odstraňování a využívání odpadů, shromažďování odpadů vhodných pro další využití a přednostní využívání odpadů a zařízení pro recyklaci odpadů  evidence a řízené nakládání se zařízeními s možným obsahem PCB a jiných nebezpečných látek  využití tuhých zbytků po spalování mosteckého uhlí a produktů odsíření  monitorování stavu bočních svahů lomu ČSA.

51,1

22,5

9,7

11,0

9,5

7,8

9,9

14,3

19,1

36,9

22,5

18,7

13,2

17,4

17,1

16,6

17,0

16,2

16,1

15,7

obsah Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí Skupina se záměrem pomoci odběratelům mosteckého uhlí v oblasti vedlejších energetických produktů zajišťuje vhodné ekologické uplatnění pro pevné produkty po spalování uhlí a produkty odsíření kouřových spalin – tzv. vedlejší energetické produkty. Obdobně jako v letech 2002 - 2005 byly ukládány na lokalitách MUS i v roce 2006 certifikované výrobky produkované ze spalování mosteckého hnědého uhlí. Celkem bylo v roce 2006 na MUS dovezeno a založeno od výše zmíněných dodavatelů 2 375,8 tis. tun certifikovaných výrobků, což je oproti roku 2005 nárůst o více než 0,2 mil. tun. V upravené formě jsou odebírány certifikované granuláty a granulát aditivovaný, tedy výrobky ve znění nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. V neupravené formě mohou být dodávány pouze odpady specifikované podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů ve skupině 10., které jsou zařazeny do kategorie "O" (ostatní odpad) a které splňují podmínky stanovené vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Tyto vedlejší energetické produkty byly z převážné části použity k směsnému zakládání do vnitřních výsypek pro zlepšení geomechanických vlastností zakládaných zemin a zvýšení stability výsypkových etáží. V menší míře byly využity při budování dočasných účelových komunikací v báňských provozech a při tvorbě podkladní vrstvy tras dálkové pasové dopravy. Měření znečištění v ovzduší a hladiny hluku způsobené provozem v lomech Úroveň hlučnosti a koncentrace prašných emisí v životním prostředí obcí může být ovlivněna provozem v povrchových lomech. Z toho důvodu byla stanovena pásma hygienické ochrany vůči obcím Strupčice, Vrskmaň a Černice (část obce Horní Jiřetín). Pro zjištění aktuálního stavu jsou prováděna v předepsaném rozsahu pravidelná měření prašnosti. Z výsledků měření vyplývá, že nejvyšší přípustná koncentrace prachu na hranicích pásem hygienické ochrany obcí není překračována.

Emise prachu a hluku vznikající při těžbě hnědého uhlí v povrchových lomech Vršany a ČSA Uvedené hodnoty jsou výsledky provedených měření, provádí autorizované pracoviště VÚHU (Místa měření jsou znázorněna na mapě č.1.)

Měřící stanoviště u obcí lom Vršany Strupčice Vrskmaň

lom ČSA Horní Jiřetín (osada Černice)

Imise suspendovaných částic PM10 průměrné 24 hodinové koncentrace /

μg.m

-3

naměřená maxima Naměřená průměrná ekvivalentní hladina hluku LAeq ve venkovním prostoru

dB (A)

2004

38,7 / 45

31 / 48

18,7 / 29

2005

28,5 / 43

2006

17 / 21

39,8 / 47

24,6 / 40

43,9 / 49,6

26,6 / 39

2004

36,9

37,2 a 39,1*

35,9 a 42,5*

2005

39,2

36,4 a 37,6*

42,0 a 38,6*

2006

36,2

37,5 a 39,4*

39,8 a 36,9*

*Poznámka: V obci Vrskmaň se měří hluk na dvou místech (Obecní úřad a čp.47), rovněž i v osadě Černice ( čp.107 a čp.101).

Na základě rozhodnutí stavebních úřadů o zřízení pásem hygienické ochrany, při respektování podmínek závazných posudků krajské hygienické stanice, jsou prováděna pravidelná noční měření hluku. Ekvivalentní hladina hluku naměřená v blízkosti sídel sousedících s povrchovou těžbou je v souladu s platnými právními předpisy. Dlouhodobě jsou přijímána preventivní opatření pro snížení hladin hluku. Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvivalentní hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie. Systém sledování bočních svahů lomu ČSA Zajištění stability svahů povrchového lomu je pro těžební společnost povinností dle Horního zákona a souvisejících vyhlášek. V tomto smyslu se provádějí stabilitní výpočty (v případě MUS provádí VÚHU), které jsou zapracovávány do POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání) a dále se rozpracovávají pro jednotlivé technologické celky (bagry a rýpadla) v konkrétních oblastech lomu. Stabilita svahů je dále kontrolována měřeními přímo v terénu. Na základě výsledků sledování bočních svahů lomu ČSA v minulých letech byl učiněn závěr, že krystalinikum Krušných hor je stabilní a problémovou partií mohou být sedimenty. Proto se MUS zaměřila na monitoring sedimentů ve svazích v okolí lomu ČSA. Na základě vlastností zemin bočních svahů lomu ČSA jsou dlouhodobě monitorovány svahové oblasti tvořené nadložními sedimenty. Od roku 2005 je provozován nový automatický měřicí systém, kdy ve stanoveném časovém intervalu je proměřována soustava pevně stabilizo-

59

vaných měřicích bodů umístěných na bočních svazích lomu ČSA. Za pomoci automatické totální stanice Leica TCA 2003, umístěné v oblasti s předpokládanou vysokou stabilitou, jsou sledovány polohové odchylky pevných bodů a výsledky vyhodnocovány. Pro lokální sledování stabilitních poměrů se od roku 2006 používají tzv. operativní měřické body, které umožňují rychlé rozšíření monitorovacího systému. Svoji úlohu splnil tento monitorovací systém při mimořádné události z června 2005, kdy došlo k sesuvu zemin frontálního tvaru v severozápadní části bočního svahu. V současné době (duben 2007) je instalováno 54 monitorovacích bodů. Monitorovací bod

Další prováděná měření: Kampaň GPS - 1x za 5 let (provádí externí firma) Výškové měření ve štole Jezeří – 2x ročně Připojovací měření štoly Jezeří – 2x ročně Nivelační tah Červený Hrádek – Albrechtice – 1x za 5 let (provádí ČVUT) Měření hladiny podzemních vod (provádí VÚHU) Měření přesné inklinometrie (provádí VÚHU) Ochranná pásma Pásma hygienické ochrany byla uvedenými orgány v minulosti vydána v následujících lokalitách:

Vrskmaň Rozhodnutí o ochranném pásmu hygienické ochrany lomu Jan Šverma (dnes Vršany) vůči obci Vrskmaň vydal Městský úřad v Jirkově dne 4. 9. 2000 č.j. H/00/019336.  Okresní úřad - okresní hygienik v Chomutově vydal dne 29. 8. 2000 zn. 2267-215/00-Ko prodloužení platnosti závazného posudku pásma hygienické ochrany lomu Jan Šverma (dnes Vršany) vůči obci Vrskmaň. Četnost měření úrovně hladiny hluku - únor, květen, srpen, listopad (Vrskmaň č.p. 47 a obecní úřad, Strupčice č.p. 100) a měření polétavého prachu 2x ročně (topné a netopné období) Strupčice, 1x měsíčně Vrskmaň.

Horní Jiřetín Územní rozhodnutí o ochranném pásmu lomu ČSA – obce Horní Jiřetín osada Černice vydal Stavební úřad v Litvínově dne 12. 5. 1993 č.j. SÚ/273-PHO/1025-At/93, Městský úřad Litvínov, stavební úřad potvrdil dne 30. 11. 1998 č.j. SÚ/2611SD/Hf/98 platnost ochranného pásma.  Stanovisko okresního hygienika v Mostě k návrhu pásma hygienické ochrany obce Černice vzhledem k činnosti lomu ČSA Vydal Okresní úřad Most – okresní hygienik dne 16. 3. 1993 zn. 689-241D/93. Četnost měření úrovně hladiny hluku a prašnosti: leden-únor, červen-červenec, září-říjen.

Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí Třídění a úprava uhlí studenou cestou patří dle přílohy č.1 k nařízení vlády č. 353/2002 Sb., do kategorie vyjmenovaných zdrojů, a to mezi střední zdroje znečišťování ovzduší. V roce 2005 bylo realizováno v zákonné lhůtě 6 jednorázových měření v provozních objektech úpravy uhlí - prádlo a nakládací zásobník, kde jsou instalovány mokré hladinové odlučovače. Z výsledků měření vyplynulo, že maximální zjištěné hodnoty emisí tuhých znečišťujících látek představují 2,3 % emisního limitu (emisní limit je 100 mg/m3). V roce 2006 se měření nerealizovalo, nejbližší termín, splňující zákonnou lhůtu pro měření emisí středního zdroje znečišťování ovzduší, je rok 2008.

Strupčice Rozhodnutí o ochranném pásmu hygienické ochrany lomu Vršany vůči obci Strupčice vydal Městský úřad v Jirkově dne 4. 9. 2000 č.j. H/00/021004.  Okresní úřad - okresní hygienik v Chomutově vydal dne 29. 8. 2000 zn. 2484-215/00-Ko závazný posudek pásma hygienické ochrany lomu Vršany vůči obci Strupčice.

Sledování kvality hnědého uhlí (Více odstavec 1.5.3. Sledování jakosti hnědého uhlí). Do katalogů o kvalitě uhlí, obchodních nabídek a v dodací dokumentaci každé dodávky uhlí určené pro obyvatelstvo, výrobce uvádí maximální obsah veškeré síry v bezvodém stavu, průměrný obsah popela v bezvodém stavu, průměrný obsah veškeré vody v původním stavu, chemický rozbor popela, radioaktivitu, obsah chloru a fluoru, obsah minimální výhřevnosti v původním stavu, deklaruje dodržení odpovídající hodnoty maximální měrné sirnatosti.





60

obsah



obsah Ochrana vod MUS intenzivně pokračuje v budování soustavy vodohospodářských zařízení, jde zejména o práce na odvodnění bočních svahů souboru kulturních památek Jezeří, uvedení rekonstruované čistírny odpadních vod na lokalitě Obránců míru do trvalého provozu, zahájení výstavby čerpací stanice ČSA včetně výtlaků a sedimentačních nádrží a vybudování dalších čerpacích stanic v lokalitě ČSA a Vršany. V oblasti ochrany vod splňovaly všechny odpadní, důlní a povrchové vody odvedené do veřejných vodotečí náležitosti příslušných rozhodnutí vydaných vodohospodářskými orgány. Nakládání s odpady Během roku 2006 došlo v MUS k mírnému poklesu celkové roční produkce odpadů. Celková produkce odpadů byla 11 083,7 tun, z toho 944 tun bylo v kategorii nebezpečných odpadů. Pokračoval standardní provoz zařízení MUS sloužících k využívání a odstraňování odpadů. Na povrchu terénu bylo využito 360 t odpadu vlastní produkce, jedná se o kaly z úpravny důlních vod. Na skládce provozované MUS bylo za rok uloženo 16,2 t odpadu. Většina odpadů byla předána externím odběratelům.

Dne 5. a 6. října 2006 byla Obvodním báňským úřadem Most provedena kontrola se zaměřením na oblast báňskou – odvodnění lomu Hrabák. Kontrolou nebyly zjištěny nedostatky. Plnění povinností provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší byly ve dnech 3. 8. 2006, 19. 9. 2006 a 2. 11. 2006 předmětem kontroly České inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ústí nad Labem. Kontrolou bylo potvrzeno, že MUS provozuje zdroje znečišťování ovzduší v souladu s platnou zákonnou úpravou. 16. 1. 2006 byla Krajskou hygienickou stanicí se sídlem v Ústí nad Labem, územní pracoviště Most, provedena kontrola všech zařízení MUS k využívání a odstraňování odpadů. 22. 2. 2006 byla ČIŽP OI Ústí nad Labem provedena kontrola skládky inertního odpadu. Kontrolami nebyly zjištěny žádné nedostatky.

Správa a likvidace zařízení s možným obsahem PCB V Mostecké uhelné a.s. je vedena jednotná evidence zařízení s možným obsahem PCB. Povinností dle zákona je, že do konce roku 2010 musí vlastník nebo provozovatel zařízení prokázat, že nevlastní zařízení s obsahem PCB. Z celkového množství zařízení v MUS s možným obsahem PCB 2885 (ks), bylo k 30. 12. 2006 ovzorkováno na PCB 1246 (ks), s prokazatelným obsahem PCB bylo 127 (ks), z čehož bylo 125 (ks) předáno k likvidaci. Kontroly zdrojů znečišťování ovzduší, vodohospodářských zařízení a zařízení na odstraňování odpadů Pravidelně jsou prováděny kontroly podmínek provozu jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší, vodohospodářských zařízení a zařízení pro nakládání s odpady, které jsou stanoveny v provozních řádech zařízení. Měření jsou prováděna v zákonných termínech autorizovanými laboratořemi. Společně s kontrolou dodržování podmínek provozních řádů jsou prováděny i fyzické kontroly zařízení. V případě potřeby jsou prováděny aktualizace provozních řádů zařízení. Kontrolu provádějí rovněž orgány státní správy. Dne 5. a 6. ledna 2006 byla Obvodním báňským úřadem Most provedena kontrola se zaměřením na oblast báňskou – odvodnění lomu ČSA. Kontrolou zjištěné nedostatky byly odstraněny v dohodnutých termínech.

61

2.6. Rekultivace – obnova krajiny a životního prostředí 2.6.1. Rekultivace území dotčeného těžbou hnědého uhlí Rekultivace území dotčeného těžbou hnědého uhlí představuje dlouhodobý, po technické i biologické stránce složitý proces. Rekultivace v severních Čechách budou mít v příštím roce své stoleté výročí. Rekultivovaná krajina je výsledkem nejen konkrétních činností, ale zejména legislativních podmínek, aplikací znalostí a v neposlední řadě i dostatku finančních prostředků. Znalost o vývoji rekultivací, základních legislativních podmínkách, participaci zájmových subjektů, technických i biologických postupech je stěžejním předpokladem pro hodnocení vlivů báňské činnosti. Dějiny rekultivační činnosti a stručný vývoj „České rekultivační školy“. Rakousko-uherská monarchie již v roce 1852 ve starém horním zákoně ukládala báňským podnikatelům povinnost pečovat o to, aby jimi postihované pozemky byly navráceny svému původnímu účelu. Stanoveny byly i způsoby, jak mají být škody napraveny. První organizovaná obnova pozemků po těžbě v severních Čechách byla prováděna v roce 1908 pod dohledem rekultivační expozitury Zemské zemědělské rady. Bylo evidováno 448 ha rekultivovaných ploch. K plánovitému rozvoji rekultivační činnosti dochází v SHR počátkem druhé poloviny minulého století. Koncem roku 1951 bylo zřízeno v rámci zemědělského závodu SHD v Teplicích rekultivační oddělení, od roku 1957 provedena dílčí reorganizace a zřízen Zemědělský a rekultivační závod SHD v Teplicích, v roce 1958 převedena činnost do závodu pomocné výroby n.p. SHD Báňské stavby Most v Teplicích. Následně proběhla celá řada organizačních změn. Vznik základů „české rekultivační školy“ je datován k tomuto poválečnému období (1952) v souvislosti s prováděním rekultivací od tohoto období a se vznikem prvního generelu rekultivací. V letech 1958 – 1960 vznikl na tehdejší dobu velmi pokročilý program rekultivační obnovy – Generel rekultivací, který byl pak 62

obsah

soustavně doplňován o nové poznatky. Dodnes zůstává koncepčním materiálem rekultivační obnovy a je jako strategický dokument světovým unikátem své doby. Pro dnešní evropské pojetí zahlazování následků báňské činnosti byl počátkem devadesátých let Český přístup k rekultivacím učebnicovým základem obnovy krajiny. V řadě zemí zabývajících se těžbou uhlí, ale i jiných nerostů, se výsledky a zkušenosti odborníků z Čech staly základem při formování zásad a přípravy projektů pro obnovu krajiny. Hlavní problémy, které řeší rekultivace Vlivy těžby zasahují do všech krajinotvorných prvků a základních složek krajiny v prostoru litosféry, hydrosfér, troposféry, pedosféry a biosféry vč. složek sociálního prostředí s omezením sídelní a průmyslové zástavby a technické infrastruktury. Zahlazením ploch devastovaných báňskou činností se zajišťuje navrácení funkce krajinného systému. Základním úkolem rekultivace je obnova či tvorba zemědělských pozemků a kultur, lesních kultur, vodních ploch a toků, ale i území určeného k rekreačním a komerčním účelům. Rozdíl v rekultivacích po hlubinné a povrchové těžbě Hlubinnou těžbou dochází k poklesům, případně propadnutí stávajícího terénu tj. částečné deformaci reliéfu krajiny. Část území se dostává svým povrchem pod hladinu podzemní vody a mění se výškové poměry dotčené lokality. Rekultivace poklesových kotlin či propadlin tohoto báňsky zasaženého prostoru je koncipována k obnovení funkční způsobilosti zasaženého ekosystému dle přírodních principů a požadavků veřejné správy. Povrchová těžba je nejen rozsáhlým zásahem do skladby zemské kůry v prostoru vlastního lomu, ale i obrovským přesunem hmot v prostoru těžby a zakládání vnějších i vnitřních výsypek. Vzniká nová konfigurace terénu i charakter horninového prostředí. Cílem rekultivace je navrácení území zpět do produktivního využívání souborem sanačních a rekultivačních prací technické a biologické povahy.

Problémy, které přineslo schválení limitů těžby v roce 1991 Schválení územních limitů těžby (Vládní usnesení č. 444/1991) omezilo přístup ke konečnému krajinnému řešení na území zasaženém těžbou změnou celkového rozsahu původně prognózovaných záměrů. Úpravy území musí hledat kompromisní řešení, dochází k náročnějšímu řešení krajinného uspořádání formou mnohdy nákladnější sanační, technické a biologické rekultivační technologie. Projevuje se deficit hmot plynoucí z omezení těžby. Příkladem mohou být problémy v provázanosti náročné koordinace krajinného a technického řešení rekultivace na lomu ČSA. Typy rekultivací z hlediska krajinotvorby Obnova území po těžbě s vhodným uspořádáním krajinných prvků formou realizace jednotlivých typů rekultivace vychází z krajinného řešení souhrnného plánu sanací a rekultivací. Práce technické a biologické povahy jsou v rekultivačním procesu řešeny prostřednictvím základních druhů rekultivace: 1. Zemědělská rekultivace – realizace vychází ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a z povinnosti skrývky kulturních vrstev půdy. Technologický postup zemědělské rekultivace je ovlivněn požadovaným výsledkem, kterým může být orná půda, louka, pastvina a další jiné druhy zem. rekultivace. Rekultivační osevní postupy jsou prováděny v období 2-6 let. 2. Lesnická rekultivace – je prioritou v rekultivačním procesu s vazbou k mnoha zvláštním ochranným funkcím lesa. Realizace má dvě základní fáze, tj. přípravu ploch a zakládání sazenic v rozsahu 1-3 roky a pěstební péče v rozsahu 6-8 let. Uplatňovány jsou dřeviny domácího původu ve schválené skladbě a dřeviny vhodné vzhledem k inklinaci rekultivovaného území. 3. Vodohospodářská rekultivace – představuje tvorbu nového vodního režimu rekultivované krajiny formou stavebně-technických opatření. V rámci menších vodohospodářských děl jsou budovány např. příkopy, drény, odvod. žebra, retenční nádrže, za účelem regulace odtoku vody a zachycení erozního sedimentu.

obsah

Respektují se vytvořené lokální deprese vody jako stabilizující ekologický prvek v krajině. Větší vodní plochy jsou vytvářeny s vazbou na zaplavování zbytkových jam či velkých depresí pro účely příměstské rekreace a jiná funkční využití. 4. Ostatní rekultivace - funkční a rekreační zeleň. Při navrhování krajinotvorného řešení touto formou není volen klasický způsob rekultivace lesní nebo zemědělské, ale forma rozptýlené zeleně (roztroušená zeleň). Patří k významným krajinotvorným prvkům Jejich cílem je vytvoření např. parků, sadovnických úprav, příměstské zeleně, začlenění rekreačních a sportovních ploch do krajiny, úprava okolí průmyslových objektů a skládek atd. Významným vegetačním prvkem na rekultivovaných výsypkách je doprovodná zeleň okolo vodotečí a břehových partií zatopených zbytkových jam. Do rekultivované krajiny jsou navrhována také stromořadí podél cest a komunikací, polní lesíky a remízky, keře na erozně ohrožených svazích výsypek aj. Svůj význam má i vhodné využití ploch s různým stupněm dosažené sukcese. Způsob projednávání projektů rekultivací Provedením rekultivací se naplňuje závěrečná etapa báňské činnosti dle ustanovení zákona č. 44/1988 Sb. O ochraně a využití nerostného bohatství. Projednávání dokumentace a projektů sanací a rekultivací probíhá v několika fázích, které na sebe vývojově navazují. Základní dokumenty musí být schváleny před samotnou těžbou, tj. schválením POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání). Do projednání vstupují dotčené fyzické a právnické osoby a orgány státní správy, pokud jsou dotčeny jejich zájmy využitím výhradního ložiska – závěrečnou rekultivační fází. 1. Souhrnný plán sanace a rekultivace (SPSaR) řeší komplexní úpravy území a územních struktur vč. základních ekonomických pohledů. Je základním koncepčním materiálem v oblasti zahlazování důsledků dobývání s výhledem do konce životnosti lomu. Po projednání s dotčenými orgány státní správy (odbory územního plánování, odbory životního prostředí, MŽP aj.), se samosprávami dotčených obcí a Báňským úřadem se stává pro příslušné časové období součástí POPD (Plán otvírky a postupu dobývání). 2. Plán sanace a rekultivace – obecná část, vychází ze SPSaR, je přílohou k žádosti odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a odnětí půdy z pozemků pro plnění funkce lesa – projednání s orgány MŽP aj. dotčenými orgány. 3. Plán sanace a rekultivace (POPD, kapitola 1.6) pro období platnosti POPD příslušných lokalit, schvaluje Báňský úřad po odsouhlasení MŽP, samosprávy obcí a dotčených orgánů státní správy. Podkladem pro schválení POPD je mimo jiné i posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Schválené POPD je nutnou podmínkou samotné těžby.

Zpracování a projednání výše uvedené dokumentace předchází samotné těžbě. V průběhu těžby je postup rekultivací dále upřesňován: 4. Zvláštní plán rekultivace (generel rekultivací) je upřesňující fází sanace a rekultivace pro pětileté období. Vychází ze SPSaR, je podkladem pro zpracování projektové dokumentace, uvádí přehled zahajovaných, rozpracovaných a ukončovaných rekultivací. Po projednání s orgány státní správy ŽP a územního plánování je pro těžební organizaci závazný. 5. Projektová (prováděcí) dokumentace sanace a rekultivace pro období realizace – dokumentace dle stavebního zákona k územnímu, stavebnímu, vodoprávnímu řízení v souladu s platnými předpisy – projednání s vlastníky pozemků, s dotčenými orgány státní správy (stavební úřad) a samosprávy. Vztah rekultivací a územního plánování Souhrnné plány sanací a rekultivací území dotčeného vlivem dobývání výhradního ložiska jsou jako součást dokumentace POPD koncepčním materiálem. Akceptují územně plánovací dokumentaci a jejich soulad, spolu se stanovisky dotčených orgánů státní správy, samosprávy, regionálního odboru ŽP a odboru územního plánování, jsou závaznou podmínkou povolování hornické činnosti. Souhrnné plány sanací a rekultivací, plány rekultivací vč. dokumentace rekultivací jsou trvale v interakci s územně plánovací dokumentací. Péče o biodiversitu a původní porosty Biodiversita je obsahem komplexního řešení problematiky v rámci SPSaR do zahlazení následků na pozemcích dotčených dobýváním. Tento dokument koncepčně řeší rámec tvorby a ochrany systémů územní ekologické stability. SPSaR navazuje lokálním řešením na zpracované generely ÚSES v okolí, na územně technické podklady regionální a nadregionální ÚSES ČR. Tvorba lokálních biokoridorů a biocenter včetně biodiversity území je součástí řešení SPSaR a následných projektů. Dočasná rekultivace – systém technických a biotechnických prací, které nejsou trvalým řešením krajinotvorby, ale dočasně do doby opětného báňského zásahu (těžby, přesypání aj.) zmírňují negativní vlivy těžební činnosti zjednodušeným řešením rekultivačních prací. Příkladem mohou být uzemí rekultivace části Slatinické výsypky, rekultivace Kopistské výsypky, Albrechtické výsypky aj. Řízená sukcese – báňsky opuštěné plochy, které byly dlouhodoběji ovlivňovány přirozenou sukcesí, se v některých případech mohou stát významnými krajinotvornými prvky. Respektová-

63

ním hodnotného vegetačního krytu bylin a dřevin jako základu, podporou rozvoje konkrétních stanovištních podmínek lze doplňujícím rekultivačním procesem zachovat přirozenou vegetaci vč. nových prvků v území a vytvářet podmínky pro jejich rozšíření. Příkladem mohou být uzemí vytypovaná v okrajových partiích úbočí kopce Ryzel a hrany západní části Slatinické výsypky, Pařidelský lalok bývalého lomu Ležáky aj. Klasický rekultivační proces je komplexním technologickým řešením důlnětechnické etapy a ekotechnické etapy s obsahem prací jako jsou terénní úpravy, stabilizační opatření, základní půdní meliorace, hydrotechnická opatření, a rozhodnutí o biotechnickém typu rekultivace (zemědělská, lesnická, hydrická, ostatní) s výběrem vhodného biocyklu a pěstební péče. Příkladem jsou převažující částí uzemí dotčená v minulosti povrchovou těžbou jak MUS, tak jejími předchůdci. Zdroje financování rekultivací (finanční rezerva, přímé náklady, jiné zdroje – dotace aj.) Zákon č. 44/1988 Sb. O ochraně a využití nerostného bohatství v platném znění ukládá důlní organizaci zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou. Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a všech územních struktur. K zajištění sanace a rekultivace je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Čerpání finančních prostředků z rezervy na sanace a rekultivace upravuje ustanovení § 37 a) odst. 2) zákona 168/93 Sb. Část objemu prací je hrazena z jiných zdrojů - finančních prostředků státu na zahlazení škod minulosti, který vyplývá z usnesení vlády č.j. 242/2002. Jednotlivé projekty splňující výzvu mezirezortní komise k předložení projektů na odstranění škod minulosti jsou na základě jejich přijetí realizovány v režimu státních prostředků. Zájmy státu zastupuje na jednotlivých rekultivačních akcích supervizor. Těžební organizace vynakládá přímé náklady na sanace a rekultivace, které odstraňují škody na krajině dotčených těžbou nevyhrazených nerostů. 64

obsah

Vývoj znalostí ve volbě způsobu rekultivace Vývoj způsobů rekultivací odpovídá postupně získávaným zkušenostem a výzkumům možností variability technických a biotechnických prací v rekultivačním procesu. Počátkem rekultivačních prací, tj. od roku 1951, nebyly s touto činností žádné zkušenosti a tomu odpovídaly i první rekultivační práce. Ty byly zpočátku orientovány pouze na obnovu zemědělské půdy na poklesech po hlubinné těžbě. Postupně se práce orientovaly na rekultivaci zúrodňováním výsypek, které byly především zalesňovány pionýrskými dřevinami v čele s olšemi, topoly a akáty. Po roce 1956 nastal zlom, kdy se v předpolí začala zachraňovat vrchní humózní zemina. Zúrodnitelnou zeminou se vylepšovaly dosypané výsypky a výsledkem byly kvalitní pole, ovocné sady a později i vinice. Do porostní skladby lesnických rekultivací začaly být zařazovány cílové dřeviny tj. javory, jasany aj. Koncepce rekultivací v tomto období byla však stále nahodilá.Až koncem padesátých let s vazbou na zásah povrchové těžební činnosti do větších územních celků byl vypracován generel rekultivací. V devadesátých letech Mostecká uhelná a.s. pojala cíl rekultivačního procesu jako obohacení území o nové krajinné útvary s pozměněným reliéfem a s jiným utvářením krajinných složek a s možností vytváření nových vazeb v ekologické a sociální sféře. Rekultivační strategie vychází z ověřených zkušeností a výzkumů, které sledovaly nové přístupy k technologii biologických prací. Vzorové postupy rekultivačních prací jsou stanoveny metodikou pro praxi zpracovanou na základě vyhodnocení sledování výzkumným ústavem. Velká pozornost je věnována pedologickému průzkumu, technologii protierozních a melioračních opatření. V oblasti lesnické rekultivace, která je prioritou vzhledem k zvláštním ochranným funkcím lesa v oblasti udržování přírodní rovnováhy, jsou sázeny zejména dřeviny domácího původu s vyšší růstovou vitalitou (dub letní – zimní, lípa srdčitá, javor klen – mleč aj.). Byly upraveny způsoby zemědělské biologické rekultivace, tj. osevní postupy, s cílovým prioritním požadavkem – tvorba půdy. Zastoupení rozsahu zemědělské rekultivace sleduje zákonné povinnosti ochrany zemědělského půdního fondu se zpětným vyu-

žitím skrytých kulturních vrstev půdy. Zásadní význam má v současné době společenská objednávka budoucího využití území a to zejména při provádění rekultivací pro konkrétní projekt.

obsah

2.6.2. Rekultivace MUS Mapa č. 3 Stav rekultivací v roce 2006 a umístění významných objektů rekultivací

65

Mapa č. 4 Stav rekultivací v roce 2006 a umístění významných objektů rekultivací

66

obsah

obsah Základní údaje o rekultivacích MUS Rekultivační činnost úzce souvisí s environmentální oblastí udržitelného rozvoje. Zejména Mostecká uhelná a.s. a její dceřiná společnost REKULTIVACE a.s. rekultivačním procesem vytvářejí nejen novou krajinu formou zemědělských pozemků a kultur, lesů, vodních ploch a toků, ale vytvářejí také území určená k rekreačním a sportovním účelům. Vznikají i zcela nové krajinné prvky: jezera a zvlněná krajina z převýšených výsypek, které v kontaktu s městy a obcemi umožňují nové využití této krajiny. Celková plocha dotčená těžbou MUS se stále snižuje, v roce 1999 představovala 14,9 tis ha, v současné době MUS působí na území o rozloze přes 9,3 tisíc ha. Toto území představuje zejména dva povrchové lomy a jeden hlubinný důl (dceřiná firma Důl Kohinoor a.s.). Rozpracované rekultivace ke konci roku 2006 tvořily 19 % území (z 9.3 tisíc ha), kde působila MUS. V lokalitách MUS bylo k termínu 31. 12. 2006 ukončeno od počátku provádění rekultivačních prací 6 012,52 ha rekultivovaných ploch, rozpracované rekultivace představují 1 792,64 ha. Celková výměra rekultivovaných ploch do zahlazení je pro lokalitu Vršany 4 777 ha a ČSA (I.etapa) 2 843 ha.

Rozpracované a ukončené rekultivace MUS v roce 2006 (% z celkové plochy) zemědělské ostatní

lesní

8% 51 %

39 % 2%

vodní

Náklady na rekultivace 1994-2006 Náklady na rekultivace postupně od roku 1998 klesají z důvodu dokončení rekultivace vnějších výsypek a dále i díky předání (k 1. 1. 2004) rozsáhlých ploch (lom Ležáky, lokalita dolu Kohinoor) pod Palivový kombinát Ústí n.L., s.p. Za dobu své existence MUS vynaložila na rekultivace přes 3,15 miliardy Kč.

Náklady MUS a.s. (mil. Kč) Náklady státu (mil. Kč) Celkem (mil. Kč) Vráceno k užívání MUS (ha) Celkově vráceno k užívání (ha)

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkem

232

295

467

512

429

255

256

203

127

105

103

108

62

3154

0

4

30

10

0

13

2

2

0

3

14

11

10

99

232

299

497

522

429

268

258

205

127

108

117

119

72

3253

0

93

132

377

497

297

323

259

325

54

8

317

413

3095

2917

3010

3142

3519

4016

4313

4636

4895

5220

5274

5 282

5599

6013

6013

67

Objemy rekultivovaných ploch MUS (rozpracované + ukončené v daném roce) v ha Rekultivované území v ha

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

355

453

330

309

174

238

188

151

141

125

193

144

145

1252

1780

1986

2253

1825

1836

1634

1283

992

860

929

928

693

vodní

78

114

131

140

27

81

70

77

45

46

47

47

39

ostatní

496

525

870

676

1280

1284

1323

1467

1094

939

966

983

915

2181

2872

3317

3378

3307

3440

3215

2979

2272

1970

2134

2102

1793

zemědělská lesní

celkem ha (za rok)

Aktuální projekty rekultivací MUS Aktuálními projekty rekultivací jsou jednotlivé prováděcí projekty rozpracovaných akcí, které navazují na generel rekultivací s obsahem přehledu zahajovaných, rozpracovaných a ukončovaných rekultivačních akcí ve střednědobém horizontu. Generel rekultivací respektuje SPSaR (Souhrnný plán sanací a rekultivací) činných lokalit MUS. SPSaR jsou součástí platného POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání) lokalit MUS. V roce 2006 pokračovaly rekultivační práce v souladu s báňskými podklady na těchto lokalitách: Lom ČSA - boční svahy, vnitřní výsypka, výsypka Obránců míru, Růžodolská výsypka Lom Vršany - vnitřní výsypka, výsypka Malé Březno, výsypka Slatinice, Velebudická výsypka, lokalita Vrbenský

Rekultivační práce MUS (2005 a 2006) Název a určení lokality

Druh rekultivace v ha zemědělská

Lom ČSA Lom Vršany MUS - výměry celkem rozpracované

lesní

vodní

2005

2006

2005

2006

2005

106,56

106,56

697,32

506,44

40,87

37,17

38,22

231,16

187,03

5,78

143,73

144,78

928,48

693,47

46,65

Finanční čerpání nákladů na rekultivace v roce 2005 a 2006 dle zdrojů MUS (tis. Kč) 2005

2006

Objem prací a dodávek celkem

118 862

71 738

z toho finanční rezerva MUS

107 842

62 144

230

244

10 790

9 350

přímé náklady MUS z jiných zdrojů

68

obsah

ostatní vč. parkové 2006

2005

2006

36,02

377,91

3,38 39,4

Celkem ha 2005

2006

356,74

1222,66

1005,76

605,50

558,25

879,61

786,88

983,41

914,99

2102,27

1792,64

obsah Pěstování energetických plodin na rekultivacích Při zahlazování hornické činnosti (rekultivaci) vzniklo množství rekultivovaných ploch tzv. zemědělské rekultivace. Tyto plochy se v důsledku nedobré situace v zemědělství nedaří uplatnit v zemědělské prvovýrobě ani předat jiným zájemcům. Relativně reálné se jeví pěstování energetických plodin na rekultivovaných plochách. Ze všech zkoumaných energetických plodin zaznamenalo pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Chomutově (VÚRV) největší výnos sušiny na jeden ha s odrůdou energetického (krmného) šťovíku „Uteuša“. Pěstování energetického šťovíku je podmíněno jeho dalším zpracováním nebo slisováním do obřích balíků a následným prodejem do spaloven, elektráren, nebo další úpravou na brikety či pelety. V rámci poloprovozního pokusu společnosti REKULTIVACE a.s. bylo v roce 2004 založeno cca 6 ha v lokalitě Slatinice. V roce 2005 byla plocha energetického šťovíku rozšířena na celkovou výměru 60 ha v lokalitách Slatinice a Střimice. Cílem pěstování bylo zjistit růstovou vitalitu a výnos energetického šťovíku a jeho vhodnost pro další zpracování. Pěstování plodiny bylo povoleno orgánem státní správy. V červenci 2006 byla sklizena první biomasa, řádově 350 tun, s následným slisováním do balíků o rozměrech 2m x 1m x 0,8m. Celkový výnos se pohyboval v rozmezí 5,2 - 8,7 t/ha. Plocha o velikosti cca 6 ha byla sklizena na osivo a prodána poskytovateli osiva. V experimentu bude společnost i nadále pokračovat, protože v následujících vegetačních letech se očekávají vyšší výnosy a investice do porostu jsou řádově nižší než při zakládání. Dále společnost plánuje zkoušet pěstovat i další druhy energetických rostlin. Současným i výhledovým úkolem rekultivací je také oblast sledování perspektivních energetických plodin s možností zařazení do biotechnického procesu rekultivace. Výzkumné plochy pro pěstování energetických plodin bylinného charakteru (šťovík – Uteuša) byly založeny MUS v roce 2005 na vnitřní výsypce lomu Vršany na ploše 12,9 ha. S ohledem na to, že

nejde o tradiční rekultivační postup ani o pěstování pro čistě energetické využití, byly stanoveny podmínky ověřování vhodnosti pěstování s ohledem na výsledky půdotvorného procesu, vývoj pěstovaných plodin a hodnocením ovlivnění okolí pěstovanými plodinami. Posuzování vhodnosti pěstování bude probíhat 5 let. Historicky významné rekultivační projekty Velebudická výsypka (800 ha) – kompletní využití území rekultivačním procesem bylo řešeno jako architektonický celek, který odpovídá příměstskému rekreačnímu zázemí města Mostu. Dominantní plochou je plocha dostihového závodiště (hipodrom) s travnatým povrchem, živými ploty překážek, zatravněnými tribunami aj., kterou spravuje společnost HIPODROM MOST, a.s. Rekultivace Velebudické výsypky představuje také uskutečnění programu golfového sportu, lesnické a zemědělské rekultivace. Areál autodromu spolu s 40 ha vodní plochy nádrže Matylda byl vybudován na ploše po bývalém lomu Vrbenský. Rekultivační řešení o rozloze 500 ha bylo koncipováno jako soubor rekultivačních staveb pro krátkodobou rekreaci obyvatel a ve stylu sportovního areálu autodromu pro provozování automobilových soutěží, které mají na Mostecku tradici. Závodní okruh má délku 4 148 m a šířku 12 m a byl zprovozněn v roce 1992. Areál doplnila v roce 1992 ukončená vodní plocha s plážovými a parkovými úpravami s možností koupání a provozování vodních sportů. Mezi další významné rekultivační projekty lze zařadit rekultivace rozsáhlých těles vnějších výsypek. Od roku 1995 je odkliz těžebních lokalit MUS zakládán pouze do vyuhlených prostorů (vnitřní výsypky) a rozsáhlé rekultivace vnějších výsypek v roce 2006 jsou v závěrečné fázi dokončení. Na rozloze přes 4 000 ha ploch vnějších výsypek byly realizovány záměry s vytvořením rekultivace převážně lesnického charakteru. Zemědělská rekultivace byla realizována v míře, která odpovídá množství skrytých kulturních zemin v lokalitách přístupných pro budoucí agrotechnické využití.

Krajinné řešení výsypek v blízkosti městské aglomerace města Mostu bylo z části realizováno formou funkční a rekreační zeleně s doplněním základního komunikačního systému s nezbytnými vodními plochami a s doplněním vodohospodářského systému. Rekultivované plochy vnějších výsypek dnes zaujímají rozsáhlá území s plnohodnotným postavením k plochám původním. Prezentace rekultivací U lomu Vršany i lomu ČSA jsou na místě přístupném veřejnosti umístěny informační tabule s fotografií a popisem lomu i okolních rekultivací. Každoročně probíhá tzv. prázdninová rekultivační škola pro studenty vysokých škol. Průběžně probíhají exkurze na rekultivované oblasti. Obsah exkurze je možný zaměřit na seznámení se s problematikou rekultivací a se základy technologie povrchové těžby uhlí a provozu velkolomu, jeho ekonomických a krajinotvorných přínosů a vlivů pro region, seznámení se s metodami a praxí rekultivací, se způsoby a výsledky pěstování energetických plodin, komplexní geografickou exkurzí, prohlídkou vybraných zařízení a techniky a podobně. V roce 2006 proběhlo v režii MUS celkem 38 odborných exkurzí, z toho 15 pro základní a střední školy, 8 pro zahraniční VŠ a 7 pro české studenty VŠ, 3 exkurze pro státní úřady. Kontaktní číslo pro zájemce o exkurzi: 476 203 356.

69

2.7. Zaměstnanecká politika Mapa č. 5 Význam Skupiny jako zaměstnavatele v Ústeckém kraji v roce 2006 (Podíl zaměstnanců Skupiny ze zaměstnaných v obcích)

Společnosti Skupiny, které sídlí v severních Čechách – Mostecká uhelná a.s. a většina jejích dceřiných společností, patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v Ústeckém kraji. Poskytují práci téměř 6,24 tisícům zaměstnanců, kteří tvoří 8,7 % zaměstnaných obyvatel bývalého okresu Most a 2,6 % okresu Chomutov. Další společnost Czech Coal a.s. sídlí v Praze. V roce 2006 dosáhl průměrný plat (bez smluvních mezd) v největší společnosti skupiny - v MUS 20 040 korun, přičemž průměrná hrubá měsíční mzda v Ústeckém kraji byla 18 094 korun.

Český Jiřetín

Brandov (20,9)

Klíny (20,0)

Hora Svaté Kateřiny (26,9) Kalek

Nová Ves v Horách (15,8) Horní Jiřetín (20,0)

Boleboř (14,8) Hora Svatého Šebestiána (23,9)

vy

Vysoká Pec (9,8)

Blatno (11,0)

Lom ČSA

Meziboří (18,9)

Litvínov (21,5)

Lom u Mostu (23,5) Louka u Litvínova (28,2) Mariánské Radčice (25,5)

Brňany (22,3) Želenice Křimov Most Vrskmaň (24,8) (18,5) Obrnice (19,4) (36,6) Lom Vršany Otvice (12,7) Patokryje Strupčice Malé Místo Chomutov Pesvice (13,7) (21,3) Lužice Černovice Březno (9,0) (13,6) (14,5) (19,7) Korozluky (11,2) (15,9) Všestudy (19,0) Málkov Spořice Skršín Údlice (14,4) Lišnice (9,8) (14,3) (10,8) Spořice (15,7) Bečov u Mostu (15,5) Droužkovice (14,3) Havraň Polerady (36,1) (13,5) Bělušice (30,3) Nezabylice Bílence (8,2) (20,2) Kadaň Všehrdy (6,1) Volevčice (7,1) Březno Hrušovany Jirkov (16,3)

Výsluní

Domašín

Klášterec nad Ohří (8,9)

Rokle

Barevná škála udává počty zaměstnanců Mostecké uhelné a.s. a dceřiných společností* Chbany (data k únoru 2006). vyjádřené jako % podíl z obyvatel, Vilémov kteří měli zaměstnání Pětipsy

(16,3) míru Čísla v závorce pod názvemRadonice obce udávají relativní nezaměstnanosti v prosinci 2006. Libědice Račetice

70

obsah

0,2 - 1,0 %

6,1 - 7,0 %

1,1 - 2,0 %

7,2 - 8,4 %

2,1 - 2,5 %

9,8 - 10,7 %

3,9 - 4,5 %

13,3 - 15,2 %

5,0 - 5,9 %

18,9 - 20,5 %

* Do výpočtů byli k dubnu 2006 zahrnuti zaměstnanci hlavních společností: Mostecká uhelná a.s., Czech Coal a.s., Důl Kohinoor a.s., RENOGUM-NILOS a.s., HUMECO, a.s., REKULTIVACE a.s., DTS Vrbenský, a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s, MUS–Uniservis, spol. s r.o., HIPODROM MOST a.s., Infotea, spol. s.r.o.

obsah

2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky Skupina považuje péči o zaměstnance v sociální oblasti za podstatnou součást udržitelného rozvoje. Společné principy zaměstnanecké politiky jsou vnímány jako vklad do oblasti lidského a sociálního kapitálu zaměstnanců. Je kladen důraz na bezpečnost práce, na nadstandardní sociální a zdravotní benefity, na kvalitní personální politiku a participaci zaměstnanců na řízení firmy – kolektivní vyjednávání.

Úrazovost a pracovní neschopnost ve společnostech Skupiny, 2006 Počet zaměstnanců (měsíční průměr)

Počet registrovaných úrazů (absolutně)

Úrazová četnost

Mostecká uhelná a.s.

4 216

36

0,854

58

73 168

4,76

0

10,68

Důl Kohinoor a.s.

389,3

22

5,60

66,3

1459

8,25

1

0,09

46

0

0

0

208

1,2

0

39

DTS Vrbenský, a.s.

755

5

0,66

33,8

11 283

4,37

0

11,26

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

425

25

5,88

27

6026

4,79

0

17,65

222,8

13

5,86

42,50

5391

11,15

0

18,03

HUMECO, a.s.

129

1

0,75

20,00

1895

3,28

0

4,03

REKULTIVACE a.s.

114

7,00

5,80

23,42

1990

4,78

0

114,91

21

0

0

0

0

0,00

0

0

MUS-Uniservis, spol. s r.o.

23,8

0

0

0

434

6,2

0

2,45

Infotea s.r.o.

33,5

0

0

0

36

0,33

0

2,99

Czech Coal a.s.

RENOGUM-NILOS a.s.

HIPODROM MOST a.s.

Průměrný počet kalendářních dnů na jeden úraz

Pracovní neschopnost (celkem za firmu - kalendářní dny)

Absence z důvodu nemoci (% z celkového odpracovaného času)

Nemoci ze zaměstnání % celkové (počet zaměstnanců nově fluktuace onemocnělých v roce 2005)

71

Vývoj úrazovosti a pracovní neschopnosti v MUS (2000 - 2006)

Počet zaměstnanců (měsíční průměr) Počet registrovaných úrazů s pracovní neschopnosti delší než 3 dny (absolutně) Úrazová četnost (% z počtu zaměstnanců) Průměrný počet kal. dnů prac. neschop. na jeden úraz Absence z důvodu nemoci (% z celkového odpracovaného času)

2000 6 480 106 1,636 84 6,7

2001 5 944 85 1,43 73 6,4

2002 5 471 73 1,334 58 6,15

2003 4 641 48 1,034 51 5,7

2004 4 668 48 1,028 68 4,58

2005 4 477 48 1,072 58 5,13

2006 4216 36 0,854 58 4,76

Ocenění bezpečnosti práce Jedním z ocenění efektivity bezpečnosti práce je i cena za bezpečnost práce v hornictví - „Zlatý Permon“, kterou Mostecká uhelná a.s. obdržela již potřetí – poprvé v roce 2004 a 2005 a nyní za rok 2006. Ocenění uděluje Český báňský úřad, Odborový svaz pracovníků v hornictví, geologie a naftového průmyslu a Pojišťovna Kooperativa. V II. kategorii povrchový uhelný lom (hnědé uhlí) se umístily povrchové lomy MUS v první trojici: 1. MUS a.s., lom Vršany 2. Sokolovská uhelná a.s., divize Družba 3. MUS a.s., lom ČSA 4. Sokolovská uhelná a.s., divize Jiří 5. Severočeské Doly a.s. Doly Nástup Tušimice Přehled sociálních a zdravotních benefitů zaměstnanců ve společnostech Skupiny v roce 2006 Mostecká

Důl

uhelná a.s. Kohinoor a.s.

Czech

DTS

Krušnohorské

RENOGUM

Coal a.s

Vrbenský, a.s.

strojírny

-NILOS a.s.

HUMECO, a.s.

REKULTIVACE a.s.

HIPODROM

MUS

Infotea

MOST a.s.

-Uniservis,

s.r.o

Komořany a.s. Počet zaměstnanců (měsíční průměr)

4 216

389,3

755

425

222,8

129

Kolektivní smlouva













13. a 14. plat













Prodloužení dovolené o jeden týden

46

spol. s r.o.





















114

21



23,8

33,5







nad základní výměr Zvýhodnění osamělých rodičům pečujících o nezletilé děti či osobu vyžadující



zvláštní péči - poskytnutí dne volna s náhradou mzdy 4x za rok

72

obsah

Příspěvek na zdravotní péči (nepovinné)















Příspěvek na penzijní připojištění

















Příspěvek na stravování

















Služby spojené se závodním stravováním











Smluvní autobusová doprava







Ochranné nápoje a vitaminové preparáty











Příspěvek na dětskou rekreaci











Příspěvek na rodinnou rekreaci



Práce se seniory



Jubilejní odměny



Rekondiční manažerské pobyty





Školné na studium zaměstnanců VŠ



Příspěvek na kulturní a sportovní činnost



Pojištění manažerů, odměny a dary, jiné





 



 





































  







obsah Sociální náklady ve Skupině v roce 2006 (Kč) Sociální náklady celkem 100 638 979 ---- z toho náklady daňově neúčinné 33 289 290 Průměrné sociální náklady na 1 zaměstnance za rok v Kč 15 786 Průměrné daňově neúčinné sociální náklady na 1 zaměstnance za rok v Kč 5 222 Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce 2006 6 375 * Do výpočtů byli zahrnuti zaměstnanci hlavních společností: Mostecká uhelná a.s., Czech Coal a.s., Důl Kohinoor a.s., RENOGUM-NILOS a.s., HUMECO, a.s., REKULTIVACE a.s., DTS Vrbenský, a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s, MUS –Uniservis, spol. s r.o., HIPODROM MOST a.s., Infotea, spol. s.r.o.

Bezpečnost práce Oblast bezpečnosti práce je pečlivě monitorována, každý měsíc vyhodnocována a zveřejňována prostřednictvím „Úrazového a informačního zpravodaje“. Kromě výsledků úrazovosti a popisu některých vybraných úrazů pro poučení zaměstnanců, jsou poskytovány i informace o nové legislativě z oblasti pracovního práva, bezpečnosti práce, požární ochrany a ochrany a tvorby životního prostředí. Pololetně se zpracovává zpráva o vývoji úrazovosti, požární ochrany, ochrany a tvorby životního prostředí, činnosti HBZS a HZS MUS, která je projednávána v poradě vedení společnosti a následně v představenstvu. Pravidelnými školeními, kontrolou a důrazem na dodržování předpisů společnost usiluje o co nejnižší počet úrazů. V roce 2006 byl zaznamenám nejnižší počet pracovních úrazů za dobu trvání MUS. Jedním z významných principů pro dodržování bezpečnosti práce v MUS a dceřiných firmách je spolupráce s mateřskou společností, kdy řada bezpečnostních předpisů, vnitřních norem či opatření závodního lomů je přebírána dceřinými firmami. Jednotné podmínky a provozní dokumentace usnadňují spolupráci na poli bezpečnosti práce. Důraz v oblasti bezpečnosti práce je kladen i na spolupráci s externími firmami, např. požadavky na bezpečnost práce jsou zahrnovány do výběrových řízení externích dodavatelů pro MUS. Činnost Hlavní báňské záchranné stanice Most (HBZS) (www.hbzs.cz) HBZS zajišťuje nepřetržitou pohotovost báňských záchranářů a záchranářské techniky. Zřizovatelem HBZS je Mostecká uhelná a.s. HBZS zajišťuje úkoly ve smyslu vyhlášky Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb. „O báňské záchranné službě“ při provádění hornické činnosti na povrchu s působností na celém území ČR, rovněž zajišťuje vyhláškou ukládané úkoly při provádění hornické činnosti v podzemí na dolech Centrum, Kohinoor, Marie, Richard v Litomě-

řicích, Bratrství a Svornost v Jáchymově. Báňská záchranná služba má včetně ZBZS dolu Centrum 233 členů. Na základě smlouvy uzavřené s HZS Ústeckého kraje je ostatní složkou IZS ČR. V roce 2006 bylo HBZS provedeno 58 havarijních zásahů, 155 nehavarijních, 15 plánovaných a 164 komerčních. HBZS, v rámci výkonu BZS pro smluvní partnery, zajišťuje zejména následující činnosti: - práce v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a práce v extrémních podmínkách - havarijní zásahy, sanační práce - práce ve výškách nad volnou hloubkou - činnost v oblasti požární ochrany - školicí a výcviková činnost - činnost zkušebny tlakových lahví včetně plnění - činnost zkušebny dýchací a oživovací techniky - činnost plynové laboratoře - činnost zkušebny roznětnic, ohmmetrů a indikačních přístrojů Stále větší podíl na činnosti HBZS má komerční činnost, a to i pro mimosmluvní partnery. Např.jsou realizovány výkony pro MŽP při likvidaci ekologických zátěží – starých důlních děl a další hornickou činnost. Významnou složkou náplně činnosti HBZS jsou i plánované činnosti pro MUS a.s. – údržba a provoz kontrolních štol „ Jezeří“ a „ Jiřetín“, revize PHP a kontroly a údržba SHZ na velkostrojích MUS a.s. a SD a.s. Hasičský záchranný sbor Mostecké uhelné a.s. Hasičský záchranný sbor Mostecké uhelné a.s. (dále jen HZS MUS) je zřízen na základě ust. §67 ods. 1 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o PO) k plnění úkolů uvedených v ust. §70 zákona o PO. HZS MUS je dislokován na centrální požární stanici se sídlem na lokalitě ČSA - OM a pobočné stanici se sídlem na lokalitě Vršany - Hrabák. Výkon služby je organizován ve čtyřech směnách s nepřetržitým dvanácti hodinovým cyklem. Personální obsazení HZS MUS k 31.12.2006 je 65 zaměstnanců. Jednotka HZS MUS provádí zásahy v rámci celé MUS, dceřiných společností. Jednotka dále provádí zásahy na vyžádání krajského operačního střediska Ústeckého kraje jako základní složka Integrovaného záchranného systému, například při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech. Jednotka HZS MUS provádí i komerční činnost: Revize hydrantové sítě, asistenční služby při automobilových závodech na Autodromu v Mostě, likvidace prašných produktů a mytí komunikací aj.

73

Sociální a zdravotní benefity Většina společností Skupiny přispívá nejen na ze zákona povinné záležitosti (penzijní připojištění, zdravotní prohlídky, nápoje a vitamíny), ale i na další služby, například na stravování, dopravu a na aktivity pro zdravý životní styl (program „Zdraví“ či „Relax“), některé společnosti i na sociální výpomoc. Všechny výrobní a obchodní společnosti poskytují řadu dalších služeb ze svého sociálního programu, jedná se nejen o výhody financované z nákladů společnosti, které jdou velmi často nad rámec stanovený zákonem, ale i o daňově neuznatelné investiční prostředky (často tvoří tzv. sociální fond), jejichž výše je každoročně součástí kolektivního vyjednávání. Skupina rovněž velmi důsledně dbá na dodržování závazků vyplývajících z vývoje obecné legislativy. Realizace zdravotně preventivních opatření se kromě jiného promítá, jako jeden z vlivů, do relativně stabilního vývoje procenta pracovní neschopnosti v posledních letech. Jedním z nástrojů pro dosahování co nejpozitivnějších efektů ve vztahu k nákladové přiměřenosti je svobodné rozhodování o volbě druhu a množství čerpaných aktivit dle osobních preferencí zaměstnanců v rámci stanovených finančních limitů jednotlivce. Dominantní roli ve zdravotně preventivních aktivitách Mostecké uhelné a.s. sehrává program Zdraví, který byl zahájen v roce 2003 a v následujících letech byl ve dvou etapách rozšířen, jak z hlediska rozsahu nabídky služeb, tak z hlediska jejich rovnoměrné lokalizace v místech bydlišť zaměstnanců. Osobní fond zaměstnance byl pro rok 2006 navýšen o 300,- Kč na 2000,- Kč. K čerpání 46 druhů aktivit u 35 smluvních subjektů bylo v roce 2006 vydáno zaměstnancům 9 132 poukazů a ze sociálního fondu vynaloženo 4 044 tis. Kč. Zaměstnanci si sami v rámci participace na ceně služeb přispěli částkou 1 613 tis. Kč. Zaměstnanci mohou poukazy využít na sportovní aktivity a rehabilitaci (fitness a aquaparky), doplňkové léčebné pobyty, ale i nákup zdravotních pomůcek. Program Zdraví společnosti DTS Vrbenský, a.s., podporuje sportovní aktivity (fitness, lázně, aquadromy), léčebně rehabilitační a preventivní aktivity, zejména očkování i nákup zdravotních pomůcek. Zaměstnanci společnosti RENOGUM-NILOS a.s. využívají program RELAX, což je služba poskytovaná v Aquadromu Most a Městských lázních v Chomutově, skladba: plavání, sauna, kondiční lázně a masáže. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. poskytují zaměstnancům zdravotní program AKTIV, který zahrnuje mimo jiné plavecké bazény i návštěvy solných jeskyní. Společnost Czech Coal a.s. poskytuje zaměstnancům Flexipassy, které umožňují využívat určité kulturní, sportovní a zdravotní služby a zajišťovat rekreační potřeby. Část společností Skupiny zdůrazňuje ve své podpoře i péči zaměstnanců o děti, a to nejen podporou rekreace, ale specifickými úlevami a benefity. Většina společností Skupiny v souladu s platnou legislativou přispívá na účet pojištěnce - zaměstnance pojištěného u určeného penzijního fondu. U společností, kde je uzavřena kolektivní smlouva, je dohodnuta výše její součásti. Smluvní zaměstnanecká doprava MUS patřila v průběhu posledních let k finančně značně nákladným akti74

obsah

vitám, v roce 2005 náklady dosahovaly 6 338 tis. Kč. V roce 2006 se podařilo, prostřednictvím optimalizace smluvní dopravní kapacity, náklady snížit na 3 047 tis. Kč. Celkový počet je 10 linek, z toho 3 linky zajišťuje Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a 7 linek zajišťují autobusy firmy KAVKA. Hlavní směry jsou Most, Chomutov, Jirkov, Litvínov. Příspěvek na dopravu ze směru Teplice poskytují Krušnohorské strojírny Komořany a.s. a Důl Kohinoor a.s.

obsah

2.7.2. Personální politika Principy řízení zaměstnanosti Mezi nejvýznamnější pravidla patří obsazování volných míst nejprve z vnitřního trhu společností Skupiny Czech Coal a posléze z vnějšího trhu práce. Cílem je maximálně využít vnitřních zdrojů s podporou dobrovolné aktivní fluktuace zaměstnanců. Významnou skutečností je vzrůstající přijímání absolventů středních a vysokých škol do pracovního poměru. Kvalifikační struktura vykazuje stálý pokles zaměstnanců se základním vzděláním a vzestup podílu středoškoláků. Například v MUS bylo z vnějšího trhu práce přijato 174 zaměstnanců a 29 absolventů, z toho ze středních a vysokých škol 18, z odborných učilišť 11. Kvalifikační struktura zaměstnanců společností Skupiny Czech Coal v roce 2006 Vzdělání zaměstnanců (% dle kvalifikace) Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce 2006 % VŠ (bc, Mgr., dr.) % SŠ % UOsM (učební obor s matur.) % UO bez maturity % Základní vzdělání

Mostecká uhelná a.s.

Důl Kohinoor a.s.

Czech Coal a.s

DTS Krušnohorské Vrbenský, a.s. strojírny Komořany a.s.

4 216

389,3

46

755

5,1 17,4 6,2 55,3 16

2,6 15,9

59 39

66,1 15,4

2

2,2 11,1 2,6 65,8 18,5

RENOGUM -NILOS a.s.

HUMECO, a.s.

REKULTIVACE a.s.* HIPODROM MOST a.s.

425

222,8

129

114

8,5 19,9 9 58,1 4,5

3 14 2,0 60 21

8 33

5 15

65 19

61 19

MUS -Uniservis, spol. s r.o.

Infotea s.r.o

21

23,8

33,5

6,7 6 6,7 20 6,7

2 10

28,7 61

10 1

9 1,4

Restrukturalizace Organizační změny ve Skupině se od roku 1999 do 2006 týkaly tisíců zaměstnanců. Jen počet zaměstnanců v MUS se snížil ze 7 754 v roce 1999 na 4 110 na konci roku 2006 (přičemž v době svého vzniku, v roce 1993 měla MUS 16 265 zaměstnanců). V roce 2006 odešlo z důvodu organizačních změn 141 zaměstnanců, především došlo ke snižování správního aparátu a řízení údržby. Ve společnosti Czech Coal a.s. byla dokončena transformace na obchodní společnost s výsledným počtem 46 zaměstnanců. Pohyb zaměstnanců ve společnostech Skupiny v roce 2006 Mostecká uhelná a.s. Kolik zaměstnanců odešlo celkem (včetně důchodu, mateřské, odchodu 450 na vlastní žádost atp. + propuštění z důvodu organizační změny) z toho: Kolik zaměstnanců bylo propuštěno z důvodu organizační změny 141 z toho: Kolik přešlo do jiných částí skupiny 0 Kolik zaměstnanců bylo nově přijato 192 z toho: Kolik z nich přišlo z jiných částí skupiny 7 Počet zaměstnanců absolutně 4 110 k 31. 12. 2006 celkem % celkové fluktuace zaměstnanců 10,68

Důl Kohinoor a.s.

Czech Coal a.s

DTS Krušnohorské Vrbenský, a.s. strojírny Komořany a.s.

RENOGUM -NILOS a.s.

HUMECO, a.s.

35

12

85

75

40

26

0 0 23 3

7 1 6 1

1 0 52 4

3

9

72 2

0 0 51 3

383

46

742

422

0,09

39

11,26

17,65

REKULTIVACE a.s.* HIPODROM MOST a.s.

MUS -Uniservis, spol. s r.o.

Infotea s.r.o

0

7

1

0 0 0 0

4

0 0 11 11

75 131

16

136

226

125

106

15

18,03

4,03

114,91

0

1

23

36

2,45

2,99

* Včetně sezónních zaměstnanců

Přehled vzdělávání zaměstnanců v roce 2006 Školení, studium, výcvik, kurzy

Mostecká Důl uhelná a.s. Kohinoor a.s.

Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce 2006 Počet zaměstnanců studujících VŠ, jimž je přispíváno na školné

11

Průměrný počet hodin všech typů školení za rok na zaměstnance

27

obsah

389,3

2,4

DTS Vrbenský, a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

RENOGUM -NILOS a.s.

HUMECO, a.s.

REKULTIVACE a.s.

HIPODROM MOST a.s.

MUS -Uniservis, spol. s r.o.

Infotea s.r.o

46

755

425

222,8

129

114

21

23,8

33,5

1

2

1

1

0

nesleduje se

16,4

11

5

5,2

29

79

26

6,3

25

z toho management

53

z toho specialisté, technici, administrativa

45

29,8

16,3

20

14

4

3,2

10

16

z toho dělnické profese (produkce, údržba)

23

2,5

16,4

6

27

4

5,3

8

4

Průměrné náklady na výcvik a vzdělávání na jednoho zaměstnance (Kč)

1 452

223

28 217

1 123

1 108

1 307

1 360

392

1 000

5 830

Počet zaměstnanců - povinný výcvik ze zákona (bezpečnost...)

5 885

167

46

603

136

156

52

305

1

40

58

24

2

0

Počet zaměstnanců - „dobrovolné“ zvyšování kvalifikace hrazené firmou (angličtina, kurzy)

76

4 216

Czech Coal a.s

24

21

33 2

Absolventský program MUS Do výběrového řízení se hlásilo velké množství absolventů středních a vysokých škol (2004/2005 - 170 absolventů) zejména z okresů Most a Chomutov, v současné době je již zájem menší (2006/2007 – 33 absolventů), což může být způsobeno méně lukrativními vyhlašovanými obory. Roční pracovní smlouvu v rámci programu získalo dosud 31 zájemců (2004/2005 = 15 absolventů, 2005/2006 = 10 absolventů a 2006/2007 = 6 absolventů). V roce 2006 byl pěti absolventům změněn jejich absolventský program na standardní pracovní poměr, dvěma byl program prodloužen. Celkové náklady na absolventský program v roce 2006 činily 1 012 tisíc Kč po započtení dotací ze strany úřadu práce. V současné době je úřad práce značně omezen v poskytování dotací, je možné, že absolventské programy budou dále realizovány bez dotací a náklady na AP se tak budou významně zvyšovat.

nacích místech pro stravování byl zpřístupněn zaměstnanecký portál, jehož prostřednictvím si mohou zaměstnanci objednat vyřízení svých požadavků. Zpracované požadavky jsou dle výběru zaměstnanců odesílány na pracoviště nebo domů. Další významně využívanou formou komunikace jsou schránky zaměstnaneckého centra, které jsou umístěny na jednotlivých lokalitách MUS. Prostřednictvím schránek bylo od zaměstnanců do Zaměstnaneckého centra v průběhu roku 2006 doručeno cca 2 300 dokladů. Novou formou komunikace probíhající směrem od zaměstnavatele k zaměstnancům jsou informační letáky vydávané útvarem personálního ředitele. V roce 2006 bylo využíváno celkem 19 letáků, které poskytovaly zaměstnancům informace, kde a jakým způsobem lze řešit situace spojené s jejich pracovním poměrem. Průběžně aktualizované letáky jsou přístupné na infopointech, umístěných na vybraných místech jednotlivých lokalit MUS. Všechny druhy letáků jsou rovněž umístěny na ploše firemních PC.

Informační systém zaměstnaneckého centra MUS Cílem vzniku Zaměstnaneckého centra v závěru roku 2005 bylo centralizovat většinu služeb zajišťovaných v personální oblasti do vyhovujících prostor umístěných na lépe dopravně dostupné místo. Pro zajištění vyřízení požadavků zaměstnanců byly mimo osobní komunikace nastaveny další pružné formy. Na objed-

Tvorba nových pracovních míst Přestože je mostecký region postižen jednou z největších nezaměstnaností v České republice, mají společnosti skupiny problémy s obsazením řady kvalifikovaných pracovních míst. Problematika strukturální nezaměstnanosti se dotýká celého Ústeckého kraje, kde dochází k restrukturalizaci těžkého průmyslu. Dru-

obsah hým problémem je, že v řadě profesí jsou zaměstnanci v předdůchodovém věku, a proto se společnosti Skupiny připravují řešit tuto situaci spoluprací se školami.Významnou část vzdělání však poskytují také samy. V Mostecké uhelné a.s. jsou i nadále poptáváni strojvedoucí, provozní zámečníci i specializovaní elektrikáři a další dělnické profese do báňského provozu. Společnost to částečně řeší podporou dobrovolné vnitřní fluktuace – zaměstnanci dostanou možnost změnit nebo si zvýšit kvalifikaci a mohou obsadit tato místa. V souvislosti s tím byly v roce 2006 realizovány 2 kurzy strojvedoucích a několik kurzů řidičů velkostrojů. Samostatnou kapitolou v oblasti poptávky jsou bánští odborníci, kde postupně dochází ke generační obměně. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. usilují o doplnění zaměstnanců na klíčové dělnické pozice zejména v obrobnách a svářečů s oprávněním dle ČSN EN 287 - 1. Úřady práce však nemají k dispozici dostatek kvalifikovaných pracovních sil, evidovaní uchazeči nemají zájem se rekvalifikovat na nové profese s ohledem na stávající systém sociálních dávek, jejich pracovní kázeň nutí zaměstnavatele využívat uzavírání pracovního poměru na dobu určitou Společnost DTS Vrbenský, a.s. vidí velké riziko do budoucího období v nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců především v oblasti obsluhy pomocné mechanizace. Společnost RENOGUM-NILOS a.s. pociťuje nedostatek kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání, což je zapříčiněno specializací profese vulkanizér. Vzdělávání zaměstnanců Vzdělávání v největší společnosti Skupiny Czech Coal, Mostecké uhelné a.s., bylo v roce 2006 opět zaměřeno na profesní a rozvojové aktivity pro zaměstnance MUS, dceřiných společností a externí zákazníky. Celkem je ve vzdělávacích aktivitách evidováno 929 vzdělávacích akcí, které absolvovalo 8 288 účastníků. Mezi nejvýznamnější aktivity v rámci systematického dlouhodobého vzdělávání náleželo vzdělávání liniových manažerů „Uhelná akademie“, středního a vyššího managementu „Rozvoj manažerských dovedností“, vzdělávání sekretářek, rozvoj týmů úseků odborných ředitelů metodou „Outdoor trénink“ a nadstavbové vzdělávání zaměstnanců firmy pro absolventy základních systematických vzdělávacích projektů. V oblasti dělnického vzdělávání patřily mezi významné aktivity, kromě periodických přezkoušení zaměstnanců dle platné legislativy, výcviky strojvedoucích elektrických a motorových lokomotiv a kurz řidičů velkostrojů, který absolvovalo 31 účastníků. Studium při zaměstnání využilo v roce 2006 40 zaměstnanců, zejména na VŠFS Praha a VŠBTU Ostrava. Prvotní náklady na vzdělávací akce za sledované období činí 4 340 280,- Kč.

Psychologie práce a organizace Poskytování služeb MUS v oblasti pracovní psychologie se soustředí na: vstupní screening nově nastupujících zaměstnanců, vstupní a periodické posuzování psychické způsobilosti exponovaných profesí a profesí, kde je posouzení povinné ze zákona, výběrová a manažerská psychodiagnostika, psychologické poradenství, Assessment Center pro mistry a revírníky a outdoorové aktivity pro vybrané týmy. Psychologické služby jsou poskytovány všem zaměstnancům firmy, zaměstnancům dceřiných společností a částečně i externí klientele. V roce 2006 prošlo psychologickým vyšetřením celkem 749 osob, z toho bylo 172 externích klientů. Výnosy OPPO za služby externím klientům vzrostly o 76 % oproti roku 2005. Spolupráce se školami Spolupráce se školami se zaměřuje především do oblasti stáží a odborných praxí studentů v MUS, zajímavou aktivitou je i spolupráce našich odborných zaměstnanců při přípravě diplomových prací studentů. S mosteckou Integrovanou střední školou technickou – COP Velebudice máme navázánu dlouhodobou spolupráci, která spočívá v praxi studentů učňovských oborů – zejména zámečník a elektrikář - v našich provozech, s cílem získat následně tyto studenty do pracovního poměru v MUS. Se střední pedagogickou školou, Obchodní akademií a Vyšší odbornou školou sociálně právní v Mostě spolupracuje MUS v oblasti pomoci při zajišťování soutěží fiktivních žákovských firem, jak přítomností zaměstnanců MUS jako porotce soutěží, tak poskytnutím cen. Stáže a odborné praxe poskytnuté MUS, 2006 Stáže studentů VŠ Odborné praxe pro studenty SŠ v rámci dlouhodobých smluv

6 42

VŠFS Most, UJEP v Ústí n/L, ZČU Plzeň SPŠ Most, SPŠ Chomutov, ISŠ Most - Velebudice, SPgŠ, Obchodní akademie a VOŠ Most

Odborné praxe pro studenty SŠ ostatních škol 25

Krušnohorské strojírny Komořany a.s. spolupracují s UJEP Ústí n. Labem v oblasti stáží a diplomových prací, dále s ISŠT Velebudice, SOU stavební Meziboří a SOU technické Chomutov při praxi učňů v oborech obráběč a zámečník.

77

2.7.3. Participace zaměstnanců na řízení firmy Význam kolektivních smluv Ve Skupině Czech Coal je nad vymezení v zákonech ČR, zejména Zákoníku práce a bezpečnostních předpisů, podstatná část pracovně právních podmínek upravována v kolektivních smlouvách. Kolektivní smlouvy a jejich dodatky upravují řadu nadstandardních podmínek pro zaměstnance. Jde zejména o oblasti sociální, personální a mzdové (13. a 14. plat, zvýšení mzdy o míru roční inflace, odstupné aj.), procedury zahrnující informace, konzultace a vyjednávání se zaměstnanci o změnách a restrukturalizacích, zásady rovných příležitostí, sociální náklady společností v oblasti bezpečnosti a hygieny práce. Tyto závazky se spolu s obecně závaznými předpisy v jednotlivých oblastech promítají do podrobnějších pravidel (vnitřní normy), ať už formou společných komisí a výborů, které zahrnují i zástupce zaměstnanců, či do postupů záznamu (např. o úrazech a onemocněních z povolání), formách a procesních pravidlech různých typů oznámení a stížností. Pravidla stanovená v kolektivních smlouvách a jejich dodatcích se vztahují na všechny zaměstnance společností. Kolektivní vyjednávání v roce 2006 Kolektivní vyjednávání v roce 2006 probíhalo ve Skupině v závěru roku 2006 a na přelomu roku 2007. Vzhledem k výše uvedeným souvislostem došlo k dohodě o změně vyjednávacích mechanismů tak, aby rozsáhlá jednání byla co nejefektivnější. Klíčová byla intenzita jednání, protože limitujícím faktorem byl čas. Nově definovanému legislativní prostředí od 1. 1. 2007 musely odpovídat i nově definované vztahy v kolektivních smlouvách. Vyjednávání se kromě zástupců zaměstnavatele účastnili i zástupci čtyř odborových organizací, které v rámci MUS působí. Kromě největšího SOO MUS se jedná o Severočeské SOO, Odborový svaz železničářů a Odborový svaz energetiků.

78

obsah

Odborová organizovanost Odborová organizovanost zaměstnanců ve Skupině Czech Coal rok od roku stále klesá. Ve většině společností Skupiny působí odbory a jsou uzavírány kolektivní smlouvy. Pouze ve společnostech Czech Coal a.s., REKULTIVACE a.s. MUS – Uniservis, spol. s r.o., Infotea, spol. s.r.o. nejsou odbory činné. V těchto společnostech není rovněž uzavírána kolektivní smlouva. Vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem se řídí Zákoníkem práce a vnitřními předpisy. Účast zaměstnanců a odborových organizací v řídicích orgánech Účast zaměstnanců a odborových organizací v orgánech se mezi společnostmi Skupiny Czech Coal liší tak, jak to vyplývá z jejich velikosti, přítomnosti odborových organizací a právní formy společnosti. V nejvýznamnější společnosti – v MUS jsou do dozorčí rady voleni dva zástupci zaměstnanců. Odborové organizace mají své vlastní odborné orgány, například komise BOZP, do kterých si zvou zástupce vedení společnosti. Zároveň jsou členy komisí, které má ustaven zaměstnavatel, zejména jsou zastoupeni v odškodňovacích komisích, v havarijních komisích, ve stravovací komisi, v komisích při rozhovorech o uvolňování z důvodů organizačních změn, dále i v bezpečnostních komisích při bezpečnostních prověrkách.

obsah

2.8. Regionální politika 2.8.1. Regionální politika Skupiny Skupina považuje za zásadní participovat na řešení problémů regionu, kde sídlí naprostá většina jejích výrobních kapacit a bydlí většina zaměstnanců. Regionální politika Skupiny se proto soustředí na Ústecký kraj, zejména na okresy Chomutov a Most. Zvláště největší společnost Skupiny - Mostecká uhelná a.s. cílevědomě participuje na řešení problémů regionu. Mezi nejpalčivější problémy patří sociální situace (20 % nezaměstnaných v okrese Most) a nízký počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (poloviční oproti průměru ČR). Vztah k regionu je v Mostecké uhelné a.s. a dceřiných společnostech určován několika samostatnými programy, které mají společný cíl, a to úsilí o co nejlepší a nejefektivnější pracovní prostředí a péči o zaměstnance, o obnovu území dotčeného těžbou a minimalizaci environmentálních dopadů, ale především rozvoj kvalitních vztahů se sousedními komunitami.

Skupina považuje znalost názorů obyvatel regionu na svou činnost za základní opěrný bod pro rozhodování o zaměření svého dalšího rozvoje, včetně regionální spolupráce. Obyvatelé i ostatní subjekty sdělují své názory a připomínky přímo, a to odboru komunikace MUS či od května 2006 také v Informačním a kontaktním centru Spolužití v Litvínově. MUS rovněž provádí pravidelně, obvykle jednou za dva roky, šetření postojů obyvatel regionu. Celkem od roku 1998 MUS věnovala v rámci Programu regionální spolupráce téměř 333 milionů Kč. V roce 2006 MUS darovala na tyto účely 32 868,7 tisíc korun. Dceřiné společnosti MUS podpořily rozvoj v různých oblastech regionu další částkou 4 586 tisíc korun. Celkem bylo v roce 2006 podpořeno v celé skupině Czech Coal přes 150 projektů v severočeském regionu.

Prostředky programu regionální spolupráce MUS a dceřiných firem věnované na rozvoj severočeského regionu, 2006 (celkem 35,9 miliónů korun) Sociální revitalizace rekultivovaných území (Hipodrom) 30 %

Národní park České Švýcarsko Projekty 4% v oblasti životního prostředí 2%

Jiné (konference, Podpora kulturních odborné organizace, akcí, amatérských ceny, a další) souborů 5% Podpora kulturních institucí, 6% publikací, obnova památek 7%

Podpora v sociální Podpora školství a zdravotní oblasti a mimoškolní 13 % vzdělávací činnosti pro mládež 7%

Podpora profesionálního sportu 20 %

Podpora sportu, zejména dětí a mládeže 6%

Podpora projektů 2006 Finanční podpora v regionu Ústeckého kraje Částka v tis. Kč Mostecká uhelná a.s. 32 868,7 Czech Coal a.s. 2 500 DTS Vrbenský, a.s. 213,2 Krušnohorské strojírny Komořany a.s. 339 RENOGUM-NILOS a.s. 34 MUS-Uniservis, spol. s r.o. 10 Infotea, s.r.o. HUMECO, a.s. CELKEM 35 899

Společnost

Podpora projektů v celé ČR celkem Částka v tis. Kč 52 868,7 22 427 313,2 1 863 234 240 250 87 61 776

79

2.8.2. Program regionální spolupráce MUS Dárcovství a sponzoring byly součástí nevýrobních aktivit MUS již od doby vzniku společnosti v roce 1993. V roce 2002 společnost rozpracovala rozsáhlý projekt Regionální politika, díky jemuž jsou podporovány desítky kulturních, sportovních a dalších společenských aktivit, včetně projektů v sociální oblasti, zdravotnictví a vzdělávání. Program regionální spolupráce představuje dobrovolnou aktivitu společnosti, která je zřetelně vymezena – je to úsilí o zlepšení kvality života obyvatel v regionu. MUS považuje za velmi důležité využít svou ekonomickou sílu ve prospěch zkvalitnění života obyvatel severozápadních Čech, zejména Mostecka, ale v posledních letech i Chomutovska. Rozsah regionální spolupráce je pochopitelně podmíněn ekonomickým rozvojem firmy a zároveň efektivitou spolupráce s představiteli zaměstnanců, obcemi a organizacemi v regionu. Program regionální spolupráce je realizován v následujících oblastech: Partnerství s obcemi Jeho základem je smlouva o spolupráci s obcemi Mostecka a Chomutovska a MUS. Jedná se o obce: Statutární město Most, Litvínov, Jirkov, Meziboří, Lom, Louka u Litvínova, Strupčice, Mariánské Radčice, Vrskmaň, Vysoká Pec. (Horní Jiřetín v roce 2006 odmítl účast.) Oblasti podpory jsou každoročně aktualizovány dle dohody obou stran tak, aby odrážely potřeby partnerských měst a vesnic. Zejména jsou v nich zahrnuty akce a projekty, které by se bez pomoci MUS s ohledem na rozpočty jednotlivých obcí nepodařilo uskutečnit. MUS se tak prostřednictvím smluv s obcemi spolupodílela na pořádání kulturních i sportovních akcí, na obnově vybavení školských a kulturních zařízení, na pomoci ústavům sociální péče, nemocnicím. Celkem se v rámci regionální politiky, od vzniku projektu, věnovalo obcím, a to včetně roku 2006, kdy obce získaly 6 210 tisíc korun, téměř 30 milionů korun. 80

obsah

Program podpory regionu Finanční prostředky byly v roce 2006 určeny na podporu vzdělávacích, sociálních a zdravotních projektů pro žadatele z okresů Chomutov a Most. Program umožňuje získat finanční i nepeněžitou podporu na dlouhodobější projekty, kterou mohly získat desítky fyzických a právnických osob z regionu. MUS přitom klade důraz na to, aby byly podpořeny projekty, jejichž přínos není omezen krátkým časovým horizontem. Jde například o nákup lékařských přístrojů, speciálních pomůcek pro ústavy sociální péče, výpočetní techniky pro školy, vybavení pro chráněné dílny, budování hřišť apod. Výběr žádostí o podporu je schvalován poradou vedení MUS. Celkem byly v roce 2006 poskytnuty 3 miliony korun. V roce 2007 bude Program podpory regionu zaměřen pouze na zájemce z okresu Most, zúženy budou oblasti podpory - pouze zdravotnictví, vzdělávání a ochrana životního prostředí. Celoroční sponzoring Celoročně, ve čtvrtletních schvalovacích cyklech, jsou přijímány žádosti o podporu samotné činnosti, konkrétních i krátkodobých akcí především z oblasti kultury a sportu. Preferovány jsou projekty, které navštíví maximální počet lidí. Nejsou podporováni jednotlivci, ale vždy sportovní jednoty, oddíly, dětské a mládežnické organizace a zařízení, instituce pracující s handicapovanými. Výběr podpořených žádostí o sponzoring je schvalován čtvrtletně poradou vedení MUS. Na všechny formy podpory regionu společnost MUS v roce 2006 vynaložila téměř 24 miliony korun. Vybrané výsledky regionální spolupráce  MUS přispěla na charitativní projekt s názvem "Fotbal pro dětské domovy", probíhající v Ústeckém kraji.  Podpora byla poskytnuta pro výstavbu výstavního areálu jako součást obnovy okolí Pietního parku v Litvínově.  MUS podporuje společenské využití rekultivovaného území,





mimo jiné činnost společnosti HIPODROM MOST, a.s., jejíž dostihový areál v současnosti už není jen nejmodernějším centrem dostihového sportu v ČR, ale i místem řady tradičních celoměstských akcí. Areál Hipodromu Most je příkladem úspěšného znovuoživení – „sociální revitalizace" zrekultivovaného území původní Velebudické výsypky. Projekt krajina pro budoucnost, zahájený MUS v roce 2004, je zaměřen na prezentaci výsledků rekultivační činnosti společnosti a ekologickou výchovu dětí, mládeže i široké veřejnosti. Děti i jejich rodiče v projektu doprovází postavičky Barborky a Prokůpka, patronů akcí pro děti. Součástí projektu jsou exkurze k problematice rekultivací, ale i ekologicky zaměřené soutěže (recyklace odpadů, ale i ochrana přírody). Projekt je realizován ve spolupráci s Ekologickým centrem Most pro Krušnohoří. Skupina Czech Coal, Správa Národního parku České Švýcarsko a obecně prospěšná společnost České Švýcarsko uzavřely na léta 2004-6 dohodu o partnerství. Cílem bylo podpořit profesionalizaci neziskové organizace. Od té doby pomohlo obecně prospěšné společnosti připravit a zahájit mezinárodně významné projekty zaměřené na rozvoj šetrného cestovního ruchu, ochranu přírodních i kulturních hodnot a vzdělávání. Celek národních parků České a Saské Švýcarsko představuje reprezentativní ukázku kvádrových pískovců, která co do rozsahu nemá v Evropě obdoby. Proto tento region má ambice být zapsán v seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.

2.8.3. Podpora sociálním projektům na celostátní úrovni Společnosti Skupiny poskytují svou podporu i řadě dalších sociálních a charitativních projektů, jak v severních Čechách, tak v jiných oblastech ČR. Za tímto účelem jsou svěřovány prostředky České Báňské nadaci a Mostu naděje - nadačnímu fondu.

obsah

2.8.4. Podpora vysokým školám Skupina cílevědomě podporuje vysoké školy. Mezi nejpalčivější problémy Ústeckého kraje patří nízký počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (poloviční oproti průměru ČR). V roce 2006 činila finanční podpora rozvoje Vysoké školy finanční a správní, o.p.s., která má v Ústeckém kraji pobočku, 4,5 milióny Kč. Na další vzdělávací akce bylo věnováno 100 tisíc Kč.

2.8.5. Postoj obyvatel Ústeckého kraje k činnosti MUS (šetření mezi obyvateli ústeckého kraje v letech 2003 a 2005) Hlavní vlastnosti MUS z pohledu obyvatel Ústeckého kraje Srovnání dlouhodobě sledovaných parametrů (relativní četnosti) hodnocení Mostecké uhelné a.s.* od respondentů z Ústeckého kraje přineslo v září roku 2005 následující údaje:

½áÖëãm•ëáÖèéãäèéޕÂÊȕï•åäÝáÚÙê•ä×îëÖéÚá•MèéÚØàdÝä•àçÖßÚ §¥¥ª¡•ã²§­®ž ëéØÛàdåo—ÝàéäØ

Ǥ

ñØägêëåØíØëÜã

«¦

êëØÙàãåo—ÝàéäØ

§ª

¨®

êçæåñæé çÜéêçÜâëàíåo—ÝàéäØ

¨§ ¨§

âíØãàëåo—çéæÛìâëð

¨ª

¨©

§¨

ÜâæãæÞàÚâ[—ÝàéäØ

§¨

ßéÛo—ñØägêë¥

§œ ñÚÜãؗêæìßãØêoä êço‡Ü—åÜêæìßãØêoä

¦­

§§

¦®

©§œ

§ª

«§œ

êço‡Ü—êæìßãØêoä ñÚÜãؗåÜêæìßãØêoä

­§œ

¬

©

«

¦§

§¬

¯§œ

Názory obyvatel Ústeckého kraje na přínosy MUS pro region V roce 2005 se tři čtvrtiny dotázaných obyvatel (76 %) domnívaly, že celkově MUS jejich regionu prospívá, jen 17 % procent tvrdilo opak. Největší prospěch MUS obyvatelé viděli v poskytování zaměstnání (36 %) a v dodávání uhlí (12 %), dále ve sponzoringu (8 %), v rekultivacích (5 %) a v dodávkách energie a tepla (3 %). Programy podpory MUS (regionální spolupráce, sponzoring) hodnotilo 70 % dotázaných jako dostačující, jen 14 % za nedostatečné, ostatní neví. Rekultivační práce MUS považovalo 62 % dotázaných za kvalitní, 28 % ani za kvalitní ani nekvalitní, 9 % nevědělo. Názory obyvatel Ústeckého kraje na nepříznivé vlivy činnosti MUS Názory obyvatel Ústeckého kraje na nepříznivé vlivy činnosti MUS bohužel zřetelně nesouvisí se skutečným stavem rekultivací i emisí (viz část Environmentální oblast) - devastaci krajiny uvedla v roce 2002 jen 4 %, v roce 2005 již necelá třetina (31 %) - znečišťování ovzduší uvedlo v roce 2002 (22 %), v roce 2005 rovněž 22 % - znečišťování přírody jmenoval v období 2002 až 2005 mezi negativními vlivy MUS na region zhruba stejný počet osob (21 % a 17 %)

81

¦ª §«

¦¥ ­

¨ ¦¬

¨ §

ª ¦

§­

¦­

¬ ¨ §

¦®

§¬

¦¥

¦¬

¦¬ ¦ª

© ¦¨

ª ¦ §¦

¦¥

¨§

§­

àåæíØëàíåo—ÝàéäØ

¦¨ §§

© §§

­

¨¨ ©­

ۑígéðßæÛå[—ÝàéäØ

ª

§©

Při srovnání roků 2003 a 2005 jsou výrazné posuny v pozitivním vnímání MUS u obyvatel: - důvěryhodnost firmy: nárůst z původních 35 % na 64 % - stabilita firmy: nárůst z původních 49 % na 72 % - perspektivnost firmy: nárůst z původních 46 % na 67 % - významný sponzor: nárůst z původních 52 % na 71 % - inovativnost firmy: nárůst z původních 38 % na 50 % - hrdí zaměstnanci: nárůst z původních 28 % na 36 % - zaměstnavatel: nárůst z původních 78 % na 84 %

¨§§œ

Øåà—êæìß㥗Øåà—åÜêæìß㥠åÜíoä

* Cca 300 dotázaných z Ústeckého kraje, telefonické dotazování provedla GFK Praha, spol.s.r.o., září 2005

Představa respondentů z Ústeckého kraje o potřebném zaměření regionální politiky MUS: 70 % 60 %

65 % 64 %

63 %

Postoj obyvatel Ústeckého kraje k rozšíření těžby za územní limity v roce 2005 Otázky: 1. Souhlasíte s rozšířením těžby za hranici současných limitů těžby? Doplnění: 2. Pokud se těžební společnost dohodne s obyvateli dotčených území, souhlasil (a) byste pak s rozšířením těžby za současné limity? (289 dotázaných z Ústeckého kraje, září 2005, dotazování provedla GFK Praha, spol.s.r.o.) Pro rozšíření těžby za hranice platných územních limitů se vyslovila jen třetina (34 %) dotázaných, proti rozšíření se postavilo 59 %. Teprve v případě, pokud se těžební společnost dohodne s obyvateli dotčených území by 56 % dotázaných (34 % + dalších 22 %) souhlasilo s rozšířením těžby. Souhrnný výsledek obou otázek znázorňuje graf.

62 %

58 %

56 %

50 %

46 %

47 % 44 %

40 % 32 % 29 % 29 % 26 %

30 %

25 % 22 %

20 %

19 % 19 % 18 % 12 %

10 % 3%

5%

ekologie

školství a vzdělávání

sport

kultura

volný čas

Postoj obyvatel Ústeckého kraje k rozšíření těžby za územní limity v roce 2005

1%

0% zdravotní a soc. oblast

4% 5%

jiné

nevím

Po dohodě s obyvateli: rozhodně ano + spíše ano 22 %

2002 (n=263)

2003 (n=296)

2005 (n=289)

34 %

Okamžitý souhlas: rozhodně ano + spíše ano

Po dohodě s obyvateli: rozhodně ne + spíše ne 33 %

8%

3%

neví + neodpověděl

Po dohodě s obyvateli: neví + neodpověděl

2.8.6. Program Monitoring faktorů udržitelného rozvoje Program Monitoring faktorů udržitelného rozvoje (dále „Monitoring“) byla dobrovolná aktivita společnosti. Program Monitoring inicioval kroky zejména ve vztahu k zájmovým skupinám, jako je státní správa, samospráva obcí a jejich obyvatelé, sousední komunity, vědecké a výzkumné kapacity. Pro průmyslovou firmu je stěžejní najít způsob, jak vyhodnocovat přínosy regionální spolupráce v kontextu s ostatními vlivy a přínosy své činnosti. Proto byl zmapován vliv činnosti MUS na sociální a ekonomickou situaci lokalit podél těžby, byly vyzkoušeny metodiky monitoringu klíčových faktorů pro popis vlivu důlní 82

obsah

obsah činnosti. Program „Monitoring“ analyzoval v letech 2003-2005 veřejně dostupná environmentální, ekonomická a sociální data z oblasti dotčené hnědouhelnou těžbou. Vysoké školy (VŠFS, VŠCHT, ZČU v Plzni) a VÚHU zpracovaly nejen obecně dostupná data (Sčítání lidu 1991 a 2001), lexikonu obcí, údajů úřadů práce, odborů sociální práce městských úřadů, AIM, ČHMÚ, ale i data na základě přímého sběru dat v domácnostech obcí. Jedny z nejzajímavějších výsledků jsou ze sociální oblasti a z výzkumu emisní bilance malých obcí. Zásadním prvkem Monitoringu je partnerství se samosprávou a státní správou a využívání indikační schopnosti úřadů. Pořizování a nakládání s daty se pohybuje v prostoru vymezeném zákony o svobodném přístupu k informacím na jedné straně a zákonem o ochraně osobních údajů na straně druhé. Výzkumy probíhaly v úzké spolupráci s představiteli samosprávy a s jejich souhlasem.

Coal nebo byly vysokým školám financovány terénní výzkumy. Cílem monitoringu v průmyslovou činností dotčených komunitách bylo stanovit význam dopadů průmyslové činnosti i podíl MUS na rozvoji komunity, na základě parametrů (datových řad) komplementárních s veřejnou správou, odlišit vliv průmyslové činnosti MUS od jiných faktorů a poskytnout zpětnou vazbu pro vyhodnocování činnosti MUS z pohledu jednotlivých „stakeholders“.

2.8.7. Výsledky programu Monitoring faktorů udržitelného rozvoje 2003-2005



Data jako podmínka spolužití průmyslu a obcí Pro průmyslovou firmu je stěžejní najít způsob, jak vyhodnocovat přínosy regionální spolupráce v kontextu s ostatními vlivy a přínosy své činnosti. Primárně ovšem nejde o konkurenční výhodu a benchmarking s ostatními firmami, ale o zpětnou vazbu. Jednou ze základních otázek, kterou si skupina Czech Coal ve vztahu k regionu klade, je: Jaké znalosti musí být sdíleny, aby rozsáhlé investice společnosti do sociální a environmentální oblasti byly dlouhodobě zhodnoceny jejich přijetím a využíváním obyvateli? Pokud nezaměníme sociální investice za „medializaci šťastného rozdávání darů“, je pravidlem pro dosahování komerčního úspěchu takový způsob, který ctí etické hodnoty, respektuje lidi, komunity a přírodní prostředí. Z toho vyplývají následující kroky: 1. Přijetí odpovědnosti za vlivy podnikatelské činnosti na společnost a životní prostředí. 2. Tvorby hodnotných a dlouhodobých vztahů se všemi klíčovými „stakeholders“ („sousedy firmy“), jichž se týká působení společnosti. Podmínkou těchto kroků je ovšem popis přínosů a vlivů průmyslové činnosti v měřítku obcí. Nutnost podrobného poznání situace obcí v sousedství průmyslové činnosti společností skupiny vedla skupinu Czech Coal v letech 2003-2005 k realizaci programu „Monitoring analýza a reporting faktorů udržitelného rozvoje“. Program byl zcela dobrovolnou aktivitou skupiny zaměřenou na spolupráci s obcemi, státní správou a s univerzitami a vyžádal si náklady téměř 3 mil. Kč. Monitoring shromažďoval a analyzoval veřejně dostupná environmentální, ekonomická a sociální data z oblasti dotčené průmyslovou činností MUS a dalších společností skupiny Czech

Výsledky studií programu Monitoring faktorů udržitelného rozvoje Byl zmapován vliv činnosti MUS na sociální a ekonomickou situaci lokalit podél těžby, byly vyzkoušeny metodiky monitoringu klíčových faktorů pro popis vlivu důlní činnosti. Jedny z nejzajímavějších výsledků jsou ze sociální oblasti a z výzkumu emisní bilance malých obcí. Vliv přítomnosti těžby uhlí na migraci obyvatel* Proti očekávání data za zkoumané obce podél těžby hnědého uhlí neprokazují migrační tendence mimo kraj, migrační proudy spíše směřují z měst do menších obcí, zřejmě v souvislosti s výstavbou nových domů. (Obce Malé Březno, Vysoká Pec, Strupčice, Mariánské Radčice, Lom, Louka u Litvínova, Boleboř)



Tendence k migraci v Jirkově a Litvínově jsou relativně nízké. V současné době existuje kladné saldo migrace. O odstěhování uvažuje zhruba pětina dotázaných, o něco častěji to jsou mladší lidé a směr migrace je hlavně mimo kraj, na prvním místě Praha. Migrační úvahy spojují s možností získat zajímavou práci.



Vývoj počtu obyvatel: Z analýzy dat z ročních lexikonů obcí ČSÚ vyplývá, že vývoj počtu obyvatel všech obcí dohromady v letech 1991-2005 závisel sice největší měrou na celkovém počtu obyvatel obce, ale odrazil se na něm i vliv důlní činnosti. U obcí do 2 tisíc obyvatel pod vlivem těžby či rekultivací přibylo v letech 1991 až 2005 (relativně) více obyvatel než u obcí bez vlivu báňské činnosti. Pozitivní vliv nemají jen postupující rekultivace, ale je pravděpodobné, že dotace do rozpočtu obce obdržené z důvodu těžby umožnily obcím investovat ve větší míře do infrastruktury.

* Zpracovala: Vysoká škola finanční a správní o.p.s., spolupráce s UJEP v Ústí n.L, leden 2005, zdroj: data ČSÚ. Dále data - roční lexikony obcí 1991 až 2003, ČSÚ, zpracovatel Západočeská universita v Plzni, červen 2005

83

Socioekonomické ukazatele v obcích, 2001 Obce do 2000 obyvatel v okresech Chomutov, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem

Procenta nárůstu obyvatel v obcích do 2 tisíc Okresy Most, Louny, Chomutov, Teplice, Ústí n/L, 1991 - 2005 (Stav 1991 = 100 %) (Zdroj dat: ČSÚ)

% nezaměstnaných obyvatel % neúplných rodin s minimálně jedním dítětem % obyvatel do 14 let včetně

24 20

% obyvatel starších 59 let

16

% obyvatel narozených v obci současného bydliště

12 8

% obyvatel s maturitou

4

% ekonomicky aktivních obyvatel z 15-59-letých

0 -4

16,2 14,7 18,2 22,9 22,4 23,1 16,4 16,6 17,7 17,9 16,2 16,1 36,0 33,7 40,5 21,2 20,2 18,4 76,7 75,8 74,4

% bytů I. + II. kategorie z bytů celkem 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 průměr obcí bez vlivu těžby (128)

průměr obcí s těžbou hnědého uhlí (10)

průměr obcí s rekultivací (10)

Graf zahrnuje tyto obce s významnou těžbou či rekultivací a dozvuky rekultivace na konci 20. století. Těžba: Březno, Spořice, Výsoká Pec, Strupčice, Málkov, Černovice, Vrskmaň, Horní Jiřetín, Malé Březno a Ledvice (s úpravnou). Rekultivace: Bečov, Braňany, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Háj u Duchcova, Světec, Kostomlaty, Hrobčice, Jeníkov, Modlany. Poznámka: Z důvodů statistického zpracování musely být některé velice malé obce nebo obce, které měnily své území, ze souborů vynechány, to vede k různým počtům obcí v grafech.

% bytů výstavby uskutečněné mezi 1991-2001 z bytů celkem

9,8 12,1 9,9

% obyvatel připojených ke kanalizaci

90,3 93,6 90,8

37,4 66,7 46,6

průměr obcí bez důlní činnosti (138 obcí) průměr obcí s těžbou (10 obcí) průměr obcí s rekultivací nebo dozvuky rekultivace (10 obcí)

Zdroj: SDBL 2001, ČSÚ

Grafy zahrnují tyto obce s významnou těžbou či rekultivací a dozvuky rekultivace na konci 20. století. Těžba: Březno, Spořice, Vysoká Pec, Strupčice, Málkov, Černovice, Vrskmaň, Horní Jiřetín, Malé Březno a Ledvice (s úpravnou). Rekultivace: Bečov, Braňany, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Háj u Duchcova, Světec, Kostomlaty, Hrobčice, Jeníkov, Modlany. Poznámka: Z důvodů statistického zpracování musely být některé velice malé obce nebo obce, které měnily své území, ze souborů vynechány, to vede k různým počtům obcí v grafech.

84

obsah

obsah Typ domácností, které se stěhují do obcí s báňskou činností v katastru* - Do obcí v sousedství s báňskou činností přicházeli především lidé (76 %) z okolních měst v podkrušnohorské pánvi. Jde o proces, který souvisí s „návratem rodáků“ i se suburbanizací. - Volba malého sídla nebyla provedena s ohledem na možnost zaměstnání v místě, ale s ohledem na lepší životní podmínky v menší lokalitě. 79 % domácností těchto obcí zde chce zůstat, ač členy 14 % domácností jsou lidé, kteří mají zkušenost s přesídlením kvůli těžbě uhlí. - Pozoruhodné z ekologického hlediska a vzhledem k vlivu těžby je, že 60 % domácností v těchto obcích obdělává zahradu a pěstuje si část potravin. - Obce, které vykazují největší nárůst nových rodin a domů, např. Strupčice a Černovice, bezprostředně sousedí s intenzívní těžbou uhlí. Přítomnost těžby byla v rozhovorech s obyvateli hodnocena jako menší problém, nežli např. přítomnost autostrády či průmyslového podniku. - Nově nastěhované domácnosti jsou mladší, mají více dětí a v průměru jsou i ekonomicky úspěšnější. Sociální struktura obyvatel těchto malých obcí podél těžby se díky migraci zlepšuje. Významná část přistěhovalých se vrátila do „rodičovské nemovitosti“ či do rodné obce. Postoj podnikatelů a kulturních a politických elit z obcí sousedících s lomy MUS** Postoje kulturních a politických elit (27 obyvatel): Obecně dobré hodnocení činnosti MUS vyslovuje zhruba polovina dotázaných. Doceňují přínos MUS v oblasti poskytování pracovních příležitostí, poskytování finanční podpory pro obce a fakt, že MUS zvyšuje svůj zájem o celý region Mostecka. Je však významné, že i vedle pozitivního ocenění většinou vždy dodávají upozornění na různé problémové dopady těžební činnosti na životní prostředí. Silně negativní a spíše negativní názory jsou jen výjimečné (jen 3 dotazovaní). Postoje podnikatelů (78 obyvatel): Nejčastějším názorem je, že báňská činnost nemá na podnikání v regionu žádný vliv (42 %). Kladné hodnocení těžby uhlí a dalších činností uvedlo 19 % dotázaných. Pozitivní ocenění vlivu těžebních podniků překvapivě koresponduje spíše s místem podnikání než s oborem činnosti. Pozoruhodné je, že většina podnikatelů se do obce přistěhovala (65 %).

Postoj obyvatel Jirkova a Litvínova k průmyslu (vzorek přes 1 000 domácností)*** Obyvatelé obou měst shodně považují za nejvýznamnější ta odvětví, která poskytují nejvíce pracovních míst.

Otázka: Která průmyslová odvětví považujete pro své město a okolí za perspektivní? perspektivní odvětví / město Litvínov Jirkov Těžba a zpracování uhlí 9,6 16,4 Chemie 55,1 1,8 Strojírenství 1,1 3,8 Lehký průmysl, elektro 1,1 2,2 Jiná odvětví 7,5 13,5 Neuvedl nebo neví 25,6 62,3 Vysoké % obyvatel, kteří „neví“, zřejmě odpovídá pocitu nejistoty vývoje při pohledu do budoucna. Složitost celé situace je patrná z faktu, že odvětví, která poskytují nejvíce pracovních míst, jsou zároveň vnímána jako nejvíce poškozující životní prostředí. Navzdory proklamacím o zavádění nových odvětví, zejména v souvislosti s útlumem těžby uhlí od roku 1991, není v tomto regionu po 15 letech vývoje přítomnost jiného typu průmyslu považována obyvateli za významnější. Hodnocení vlivu velkých firem na životní prostředí. Otázka: Pokud víte, že v okolí vašeho města jsou firmy, které škodí životnímu prostředí, uveďte, které podle vašeho názoru životnímu prostředí škodí nejvíce? firmy / město Litvínov Jirkov MUS, Severočeské doly 10,7 18,3 Chemopetrol 52,2 10,4 ČEZ, elektrárny 0,7 4,8 Postoj obyvatel Jirkova a Litvínova k možnosti se odstěhovat: Vzhledem k výrazně většímu podílu dotazovaných, kteří považují výrobní obory v jejich městě za perspektivní v Litvínově (74,4 %), bychom očekávali silnější migrační tendence v Jirkově (37,7 %). Situace je však v obou městech srovnatelná. Ukazují to odpovědi na otázku: “Uvažujete o přestěhování?” O změně uvažuje / město Litvínov Jirkov Ano, uvažuje 25,8 21,6 Neuvažuje 72,5 77,5 Neodpověděl 1,7 0,9

* Data z terénního dotazníkového šetření v domácnostech v obcích Modlany, Hrobčice, Mariánské Radčice, Strupčice a Černovice u Chomutova, vzorek 700 domácností, zpracovatel Západočeská univerzita v Plzni, říjen 2003 ** Dotazníkové šetření (podnikatelé a kulturní elity) proběhlo v obcích Malé Březno, Vrskmaň, Vysoká Pec, Strupčice, Mariánské Radčice. Zpracovala: Vysoká škola finanční a správní o.p.s., leden 2005 *** Terénní dotazníkové šetření proběhlo v domácnostech Jirkova (cca 650 domácností) a Litvínova (cca 550 domácností). Zpracovala: Vysoká škola finanční a správní o.p.s., září 2005

85

Souvislost úvah o odstěhování se týká čtvrtí, ve kterých dotazovaní bydlí - statisticky významná je ve čtvrtích sociálně stigmatizovaných (Litvínov-Janov, Jirkov-Nové Ervěnice). Úvahy o odstěhování pravděpodobně nesouvisejí s jakoukoliv průmyslovou činností, ale se sociální úrovní a pocitem bezpečí v dané čtvrti. Z uvedeného lze usuzovat, že obyvatelé považují sociální problémy (nezaměstnanost, sociální stigmatizaci), za mnohem závažnější problém než stav životního prostředí. Na základě uváděných informací a analýz můžeme zcela vyvrátit velmi rozšířenou a často publikovanou domněnku, že těžba hnědého způsobuje odliv obyvatel ze sousedních obcí. Zcela jiným s těžbou nesouvisejícím problémem je migrace domácností z měst do suburbů – je motivována sociálně. Monitoring environmentálních faktorů Sledování kvality ovzduší má pro environmentální charakteristiku severozápadních Čech mimořádný význam - nejdynamičtěji reaguje na probíhající změny zdrojů znečištění, přičemž ovzduším se přenáší více jak 80 % celkového množství škodlivých látek. Emise malých a lokálních topenišť, ať plynových či uhelných, představují závažný problém, k jehož řešení dosud chybí dostatek informací. Emisní bilance malých obcí – případová studie VŠCHT: Studie sestávala z terénního průzkumu a emisní bilance s využitím experimentálně zjištěných emisních faktorů odpovídajících typů spotřebičů paliva (spalující plyn, uhlí a dřevo) v 5 samostatných obcích chomutovského a mosteckého okresu sousedících s lomy MUS. Ze zjištěných údajů vyplývá, že vypočtené roční hmotnostní toky znečišťujících látek v uvedeném souboru sídel (2 535 domů) mnohonásobně překračují představy REZZO3 o produkci škodlivin z lokálních topenišť (zejména produkce CO a NOx). V souvislosti se stavem životního prostředí, kdy jsou u většiny obyvatelstva vnímáni jako největší znečišťovatelé velké stacionární zdroje – uhelné elektrárny, případně přenos prachových částic z těžby uhlí, upozorňují výsledky z tohoto výzkumu na fakt, že dnes je obyvatelstvo významně ohrožováno škodlivinami „ze svých vlastních předimenzovaných topenišť“. 86

obsah

Seminář Spolužití průmyslu a obcí Završující aktivitou programu Monitoring faktorů udržitelného rozvoje byl seminář Spolužití průmyslu a obcí pod záštitou hejtmana Ústeckého kraje. Pořádal jej VUHU a.s. a Mostecká uhelná a.s. v září roku 2005. Jeho cílem bylo předání výsledků samosprávám obcí a měst a jejich veřejná diskuse za účasti odborníků Skupiny Czech Coal, zúčastněných univerzit (VŠCHT, Západočeská univerzita v Plzni, VŠFS), starostů a představitelů krajského úřadu, představitelů státní správy (úřadů práce a odb. sociálních věcí) i MŽP ČR. Obcím byly předány podrobné výsledky a byl vydán sborník*. Podstatným přínosem je nejen podrobnější znalost prostředí v měřítku jednotlivých obcí, ale především sdílení problémů s regionem a jejich metodický popis. Výsledky programu Monitoring faktorů udržitelného rozvoje inspirovaly i při přípravě Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje dopracovávané na přelomu roku 2005/2006. Během spolupráce úřadu města Jirkov na projektu vznikla i originální metodika pro podrobný popis procesů sídelní segregace, která byla úspěšně vyzkoušena a prezentována pro MMR ČR.

* Bořecký, K.- Kužel, S. – Titl, F.(eds.): Sborník přednášek semináře „Spolužití průmyslu a obcí“. Vydal. VUHU a.s. a Mostecká uhelná a.s., září 2005, 226 stran, ISBN 80-239-6101-2

obsah Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity (2005) Jedním z výsledků semináře Spolužití a navazujícího pracovního setkání představitelů obcí a MUS je vzájemně konsensuální forma reportování přínosů a vlivu společnosti v kontextu udržitelného rozvoje. Cílem je umožnit posoudit přínosy a vlivy činnosti Skupiny Czech Coal dle situace jednotlivých obcí a zlepšit nejen informovanost vzájemnou, ale i co nejširších vrstev veřejnosti. Výstupy ukazují následující výsledky dotazníkové akce a tabulka, do které obce poskytují část údajů. V rámci dotazníkové akce Mostecké uhelné a.s. odpovídali zastupitelé obcí a měst na následující tři otázky: 1. Co je hlavním problémem pro obyvatele vaší obce? 2. Jaké přínosy a dopady průmyslu se projevují ve vaší obci? 3. Jak jste v roce 2005 využili finanční prostředky z úhrad za vytěžený nerost, důlní prostory a z Programu regionální spolupráce získané od MUS?

město Litvínov

1. Nezaměstnanost 2. Jsou zásadním zaměstnavatelem občanů města 3. Finanční prostředky z úhrady za vytěžený nerost jsou součástí rozpočtu města - objevují se především ve výdajové části provozního rozpočtu. Z regionální spolupráce: vybavení multimediální učebny, zajištění stavebních a zemních prací „Márnice“ na opravu střechy Radničního sklípku; na podporu kulturních akcí (Svatomichaelské slavnosti, Valdštejnské slavnosti, Krušnohorské Vánoce, Krušnohorský maratón, křest cyklotrasy, Jazzový festival)

město Jirkov

1. Vzrůstající kriminalita a vandalismus, vysoká nezaměstnanost 2. Z průmyslu žádné dopady nejsou, na znečištění se podílí automobilová doprava 3. Nákupem zdravotně-technických pomůcek pro MěÚSS Jirkov

město Most

1. Prostředí, bydlení, nezaměstnanost 2. Vyšší průměrná mzda než je průměr v ČR, spolupráce na programech rozvoje města formou dohod o spolupráci, nezaměstnanost 3. Prostředky jsou zařazeny do rozpočtu města, prakticky do všech kapitol rozpočtu, prostředky získané od MUS z Programu regionální spolupráce jsou využity dle uzavřených dohod

město Meziboří

1. Jako hlavní problém občané vidí pomalou obnovu města a jeho revitalizaci 2. Největším problémem je využití a případná obnova 17 zchátralých budov, které dříve sloužily školám zaměřeným pro potřeby uhelných dolů. Město se nemůže ucházet o finanční prostředky z 15 mld. Kč určených na obnovu Ústeckého kraje a nemá vlastní prostředky na spolufinancování jakýchkoliv dotačních titulů. Přínosem je výborná spolupráce s Mosteckou uhelnou a její pomoc při vytváření sportovních a kulturních možností, především mladé generaci 3. Dle darovací smlouvy: podpora sportovních klubů, Českého svazu bojovníků za svobodu Meziboří, Občanského sdružení Libuše, Svazu tělesně postižených, vybudování dětského hřiště v MŠ, oplocení penzionů

87

88

obsah

město Lom

1. Čtyřicetiletá stavební uzávěra, v jejímž důsledku se dosud město potýká se zastaralým bytovým fondem a infrastrukturou a nedostatečným vybavením pro kvalitní využití volného času obyvatel města 2. Přínosy - vlastní průmyslová zóna a možnosti čerpání státních grantů. Dopady - problematické životní prostředí 3. Dle podmínek smlouvy - na podporu amatérského sportu, obnovu historických památek a využití volného času dětí a mládeže

obec Strupčice

1. Malá pracovní příležitost v obci 2. Přínosem průmyslu je vždy zaměstnanost obyvatel, dopady jsou např. zvýšený provoz nákladních automobilů v obci 3. Vše na opravu základní školy a opravu komunikací ve Strupčicích

obec Vysoká Pec

1. Nevybudovaná infrastruktura, kterou právě budujeme a proto nám nezbývají prostředky na sport, kulturu, mládež 2. Přínosem je menší nezaměstnanost v obci, protože významná část je zaměstnána v MUS. Dopadem je vysoká prašnost, hluk z blízkých dolů 3. 43 tis. za důlní prostory jsme zařadili do rozpočtu obce. Dar 50 tis. jsme použili na vybavení knihovny

obec Louka u Litvínova

1. Vysoká nezaměstnanost (dlouhodobě od r. 2000 cca 30 %) 2. Dopadem je zhoršené životní prostředí, vysoká prašnost, vzhled krajiny. Přínosem zaměstnávání lidí, rekultivace výsypek,sport. areály vybudované na výsypkách (Autodrom, Hipodrom, Polygon, vodní nádrže…) 3. Odstranění vlhkosti zdiva v klubovně SKNH, odvodnění sport. hřiště, nábytek pro školní družinu, vybudování nového bezpečnějšího hřiště pro děti podle norem EU

obec Mariánské Radčice

1. Velká nezaměstnanost, problémy s dopravní obslužností z důvodu nevyužití areálu Kohinoor 2. Důlní činností zaniklo v obci zemědělství, v současné době dochází rekultivací k nápravě, pozemky ve vlastnictví PF a SŽDC včetně areálu Kohinoor chátrají a jsou nevyužité 3. Sponzorský dar ve výši 250 000 korun byl využit na mimoškolní a sportovní činnost dětí a mládeže

obec Horní Jiřetín

1. Existence dolů v okolí obce 2. Přínos žádný - dopady negativní, hlavně na zdraví obyvatel 3. Úhrady za nerost a důlní prostory byly součástí rozpočtu obce, další prostředky byly použity dle smlouvy. Prostředky pro NPÚ (Zámek Jezeří) a TJ Sokol nemají s obcí nic společného, neboť se jedná o samostatné subjekty

obsah

obec Vrskmaň

1. Stárnutí obyvatel, doprava, služby, obchody, nezaměstnanost 2. Peněžní dary, zvýšení zaměstnanosti; negativa - prašnost a hlučnost 3. Školství, kultura, TJ, zeleň

obec Malé Březno

1. Nezaměstnanost, špatná dopravní obslužnost (obec dopravu dotuje) 2. Prach z těžby a z úpravny Hrabák; přínosy - zaměstnání a platby za vytěžený nerost 3. Investicemi v obci: infrastruktura, oprava bytových jednotek, komunikací, dětské hřiště, rekonstrukce zeleně a osvětlení

89

V rámci dotazníkové akce MUS rozeslala obcím údaje o svých zákonných platbách i o prostředcích z Programu regionální spolupráce (zelená barva) (2005). Souhrn příspěvků MUS % z rozpočtu obce Platby za vytěžený nerost příjmy rozpočtu obce

tisíce korun

110,00

Celkem příspěvek z RS MUS*

tisíce korun

1 881,50

prostředky obce na péči o životní prostředí (bez cyklostezek) - z darů a sponzoringu od firem a z grantů

Příspěvek RS MUS*

301 077,00

tisíce korun

306 734,00

155 800,00

Příspěvek RS MUS*

tisíce korun

940,00

115,00

460,00

Příspěvek RS MUS*

tisíce korun

220,00

310,00

195,00

počet organizací aktivně pracujících s dětmi a mládeží se sídlem v obci počet aktivních spolků, občanských sdružení a neziskových organizací se sídlem v obci

a sponzoringu od firem a z grantů

Příspěvek RS MUS*

počet obyvatel obce (evidence obyvatel 1.1.2006, ČSÚ)

180,00

4,6

19,3

823,23 29 112,00 25,00 16,00

3 654,00

631,52

705,00

138,23

700,00

270,00

5,00

45,00

465,00

275 902,00

1 194,00

73,00

550,00

100,00

2 216,00

1 130,00

66,00

40,00

2 880 23,00

69 176,00

189,82

300,00

6 560 11,00

906

20,5

11,6

23,1

6,2

17

3

33

6

24

1

41

7

tisíce korun

80,00

270,00

2 720,00

430,31

45,00

50,00

počet obyvatel

27 056

21 093

67 805

4 898

tisíce korun

655,00

0,00

2 962,01

0,00

Ostatní prostředky poskytnuté MUS z programu regionální spolupráce na jiné než uváděné oblasti (obnova památek, FC SIAD Most, jiné)*

601 088,00 10 100,00

421,50

počet dětí

sociální soudržnost

prostředky v rozpočtu obce na sociální projekty - z darů

15,00

1,19

16 717,84

13,75

tisíce korun

%

295,59

5 000

Příspěvek RS MUS*

+ dceřiné spol. ze zaměstnaných

1 890 839

1 015,00

prostředky v rozpočtu obce na zdravotnictví - z darů a sponzoringu od firem a z grantů

činnost - z darů a sponzoring od firem a z grantů

1,96

193,35

ha

% zaměstnaných obyvatel v MUS

obsah

151,87

tisíce korun

relativní míra nezaměstnanosti (prosinec 2005)

90

694 048,00

město Meziboří

19 921,26

Příspěvek RS MUS*

počet dětí (6-18) let navštěvujících školy v obci

obyvatelstvo

0,33

prostředky obce na zdravý životní styl (sport, hřište, parky aj.) - z darů a sponzoringu od firem a z grantů

né aktivity - z darů a sponzoring od firem a z grantů prostředky obce na kulturní pořady a mimoškolní kulturní

město Most

107,91

Platby za vynětí ze ZPF

prostředky obce na školství a mimoškolní vzdělávací a odbor-

vzdělanost a kultura

tisíce korun

tisíce korun

město Jirkov

0,32

tisíce korun

ha sportovních, parkových a oddechových ploch (odhad) v intravilánu obce

zdraví

%

Platby za DP

Celková výše rozpočtu obce

část rozpočtu obce - daňová výtěžnost

životní prostředí

město Litvínov

* Položka Příspěvky RS MUS (z programu Regionální spolupráce MUS) označuje všechny dary, jak přímo do městského/obecního rozpočtu, tak organizacím se sídlem v obci/městě, či prostředky na projekty konané v obci/městě. (Smlouvy s obcemi, program podpory regionu, celoroční sponzoring)

Zastupitelé poskytli údaje za jejich obce a města (růžová barva) (2005). město Lom

obec Strupčice

0,59

obec Vysoká Pec

24,17

obsah

obec Louka u Litvínova

0,27

obec Mariánské Radčice

2,32

obec Horní Jiřetín

3,13

26,668

5 582,31 55 700,00

47,36

26 886,00

74,83

obec Vrskmaň

obec Malé Březno

53,22

4,20

41 102,91

6 059,95 35 000,00

43,21

10 801,00

0,30

8 000,00

26 810,32**

254,12

7 700,00

73,27

116,69

27 553,00

444,33

210,97 280,00

630,00

25 700,00

5 020,00

50,00

250,00

6 500,00

5 734,00

125,00

4,00 125,00

7 730,00 45,00

630

90,00

200,00

200,00

150,00

410,00

28,00

50,00

100,00

100,00

14,6

50,00

9,00

14 13,8

10,30

28,77

7 116,00

5,00

1,00

40,00

170,00

80,00

50,00 45

14,5

3 400,00

5,00

324,00

119 5,4

19,00

250,00

200,00

85,00

13,00

248 25,8

200,00

2,00

100,00

840,00

5 000,00

1 000,00 111,00

250,00

2,00 50

6,8

26,4

33 6,7

22,5

13,3

21,4

32 7,5

19,7

19,3

5

2

3

2

2

2

7

2

2

1

4

3 756

635

836

778

419

2 015

225

219

65,00

0,00

0,00

0,00

0,00

600,00

0,00

0,00

30,00

** údaj o rozpočtu dle http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarisusc/charakteristika.pl?ico=265942

91

2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím V současné době vytváří velice složitou situaci pro obyvatele Horního Jiřetína, Mosteckou uhelnou a.s. a celý region nesoulad vyplývající ze stávající legislativy. Jde o vládní usnesení č. 211/2004 o Státní energetické koncepci z března roku 2004, z níž vyplývá pokračování těžby hnědého uhlí. To je v protikladu s dřívějším usnesením č. 444/1991, které stanovuje územní limity. Mostecká uhelná a.s. je povinna se řídit horním zákonem. Vládní usnesení o územních ekologických limitech těžby je podzákonnou normou. Zákon ukládá společnosti co nejhospodárněji a s co nejšetrnějším přístupem k životnímu prostředí vytěžit nerost, který dlouhodobě poptávají elektrárenské a teplárenské společnosti. Ukládá také vypořádat střety zájmů - v případě úspěšného vypořádání střetů zájmů může tedy těžba na lomu ČSA pokračovat II.etapou spojenou s přesídlením města Horní Jiřetín. Situace na lomu ČSA u města Horní Jiřetín není jenom lokálním problémem severních Čech, protože bez pokračování těžby za územní limity nelze naplnit schválenou variantu Státní energetické koncepce. V případě, kdy nedojde k přehodnocení územních limitů, nebude splněn předpoklad Státní energetické koncepce v těžbě hnědého uhlí od roku 2016 – projeví se snížení produkce energie z domácích zdrojů, dovoz energie ze zahraničí, a tudíž dojde i k nárůstu její ceny.* Mostecká uhelná a.s. respektuje výsledky referenda, kdy v únoru roku 2005 obyvatelé Horního Jiřetína rozhodli o tom, že obecní zastupitelstvo nemá jednat s Mosteckou uhelnou a.s. o přesídlení obce. MUS bere na vědomí i stanovisko městského zastupitelstva k výsledkům referenda v Litvínově, které proběhlo 1. prosince 2006, přestože výsledek nemá právní závaznost. Přes tato stanoviska zastupitelstev Horního Jiřetína i Litvínova se obyvatelé Horního Jiřetína na Mosteckou uhelnou a.s. jak v roce 2005, tak i v roce 2006, osobně obraceli s dotazy na konkrétní nabídku 92

obsah

v případě přesídlení. Mostecká uhelná a.s. pečlivě připravila Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím a v rámci něho i konkrétní nabídku pro obyvatele města Horní Jiřetín. Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově V září 2005 Mostecká uhelná a.s. zřídila webové stránky spolužití (www.spoluziti.cz) a bezplatnou telefonní linku 800 800 500. Na základě přesvědčení, že je potřebné se s obyvateli setkávat přímo a na dopravně snadno dostupném místě, se MUS rozhodla otevřít 18. května 2006 Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově s návaznou bezplatnou linkou 800 800 499.** Cílem centra je poskytnout zájemcům veškeré informace o krocích, které jsou spojeny s územními limity, s možností pokračování těžby uhlí, s otázkami vztahů s obcemi v sousedství uhelných lomů a zejména s tématy přímo souvisejícími s budoucností města Horní Jiřetín. Informační centrum osobně navštívilo od jeho otevření v květnu 2006 do konce sledovaného roku zhruba 580 občanů. Přímé jednání MUS s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic V červnu roku 2006 obdrželi obyvatelé a majitelé nemovitostí a pozemků v Horním Jiřetíně a Černicích nabídku na vypořádání v případě přesídlení z důvodu pokračování těžby. Od léta do podzimu roku 2006 probíhala zjišťovací fáze, během níž obyvatelé a majitelé nemovitostí v Horním Jiřetíně a Černicích mohli diskutovat se zástupci Mostecké uhelné a.s. své připomínky a náměty k nabídce, kterou od těžební společnosti obdrželi. Pracovníci MUS kontaktovali téměř všechny obyvatele trvale žijící v Horním Jiřetíně a Černicích. Více než tři čtvrtiny z nich byly ochotny jednat o nabídce MUS, tedy o podmínkách případného přesídlení a odškodnění. Z celkového počtu obyvatel města Horní Jiřetín, který se pohybuje kolem dvou tisíc obyvatel, v obci bydlí přibližně 950 vlastníků nemovitostí.  Vlastníci nemovitostí ze 75 % vyjádřili zájem s MUS dále jednat o přesídlení, pochopitelně s tím, že konkrétní podmínky mohou být dohodnuty až na základě znaleckého posudku.

Z hlediska výběru způsobu řešení výstavby nových domovů a přesídlení přibližně 60 % preferovalo finanční odškodnění a 40 % náhradní výstavbu domovů. Výsledky ukazují, že významná část obyvatel preferuje finanční odškodnění a odmítá přesídlení jen do jednoho místa. První etapa zjišťovací fáze mezi obyvateli města Horní Jiřetín ukázala, že je možné za určitých podmínek dostát horním zákonem stanovenému požadavku vyřešení střetu zájmů. Mostecká uhelná a.s. velice oceňuje vstřícnost obyvatel Horního Jiřetína a Černic a předpokládá, že pragmatický a konstruktivní přístup z jednání s nimi se podaří přenést i do jednání s vedením obce. Platnost publikované nabídky na vyrovnání obyvatelům Horního Jiřetína a vlastníkům nemovitostí v případně přesídlení obce končí 30. 6. 2007.



Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení V případě, že dojde k realizaci uvolnění předpolí lomu ČSA (II. etapa), bude se tato etapa skládat z několika fází – z majetkoprávního vypořádání, plánování a realizace náhradní výstavby, přeložek vodotečí, inženýrských sítí a komunikací, přípravy území pro těžbu v nové lokalitě. Jedná se o investici v řádu miliard korun, která mimo výstavby nových domovů zahrnuje další investice. Mostecká uhelná a.s. má od června 2006 připravenou nabídku na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína (téměř 2 tisíce obyvatel). V rámci nabídky by si obyvatelé mohli vybrat mezi skupinovou výstavbou společně s MUS nebo zvolit finanční vypořádání a stavět sami či řešit svoji další bytovou situaci jiným způsobem. Přístup bude individuální, ale na druhé straně MUS bude dodržovat principy jednotné obecné nabídky pro všechny přesídlované skupiny (tzn. vlastníky domů, bytů a pozemků, nájemníky, podnikatele, spolky a sdružení atd.) s maximální transparentností všech kroků. MUS vychází ze zahraničních zkušeností, například jen v Rýnském hnědouhelném revíru v SRN, kde bylo v posledních padesáti letech přesídleno přibližně padesát obcí, své bydliště změnilo kolem 30 tisíc obyvatel a další přesídlení právě probíhají.

* Viz kapitola 2.3.3.Význam hnědouhelné energetiky v ČR ** Budova Cheminvestu, Gorkého 1613, Litvínov VI, otevřeno po, st: 14:00-18:00, v so: 13:00-17:00; tel.: 476 700 357; dále je k dispozici bezplatná telefonní linka 800 800 499. Veškeré informace včetně odpovědí na telefonní či e-mailové dotazy jsou zveřejňovány na stránkách www.spoluziti.cz.

obsah MUS ve zjišťovací fázi obyvatelům představila několik variant odškodnění a několik variant a typů lokalit pro novou obec. Lidé se však také mohou rozhodnout pro individuální výstavbu jinde. Nabídka se vztahuje na stav obce k 26. 6. 2006 a platí po dobu jednoho roku. Společnost má vytipované lokality na výstavbu až 2 200 domů. Způsob odškodnění vychází především z restitučního principu horního zákona. Podrobný modelový vzorec pro výpočet nákladů na pořízení přiměřeného nového bydlení je k dispozici v informačních materiálech Informačního a kontaktního centra Spolužití (více také na www.spoluziti.cz). Konkrétní výše odškodnění by byla vždy dohodnuta při individuálních jednáních po doplnění dalších informací. V rámci přesídlení obce a výstavby nových domovů MUS připravila čtyři možnosti vypořádání: 1. Stavba s Mosteckou uhelnou a.s. - skupinová výstavba v regionu 2. Individuální výstavba 3. Výkupy pozemků a garáží 4. Individuální řešení pro specifické případy (podnikatele, nájemníky, spolky atd.)

Individuální řešení bude nabídnuto: - podnikatelům (například odškodnění nemovitosti, náhrada prokazatelného zisku po dobu 3 let, pomoc při vyhledávání nové podnikatelské aktivity, technická pomoc při zajištění náhradní provozovny) - obyvatelům obce, kteří nejsou vlastníky nemovitosti (nájemníkům) - spolkům, sdružením, zájmovým organizacím (například finanční odškodnění, možnost výstavby náhradních objektů, zajištění náhradních ploch…) - zdravotně postiženým formou sociální asistence

Stavba s Mosteckou uhelnou a.s. - skupinová výstavba v regionu MUS je připravena zahájit skupinovou výstavbu rodinných domů v některé z vytipovaných lokalit v regionu. Za původní budovu by byla nabídnuta budova nová. Například při hodnotě nemovitosti 1,1 miliónu bude mít nově postavený dům od MUS pro tříčlennou rodinu cenu 2,7 milionu. Ziskem bude dům odpovídající této hodnotě, nikoli hotovost. Nabídka MUS v případě skupinové výstavby dále zahrnuje: právní poradenství, technické poradenství, služby architekta, pomoc při zajištění půjček, inženýring při realizaci skupinové výstavby, dále i pomoc sociálně slabším osobám, v případě zájmu i podporu zaměstnanosti v rámci provozů MUS a podporu při studiu pro potřebu MUS. Individuální výstavba Individuální výstavba náhradního bydlení mimo lokality skupinové výstavby MUS. Tato varianta nezahrnuje úspory, které vznikají při hromadné výstavbě a je dražší. Zájemci o finanční odškodnění proto jsou zvýhodněni ve výpočtu pravděpodobné výše odškodného. Ziskem by byla hotovost, kterou je možné použít dle uvážení. Např. při hodnotě nemovitosti 1,1 milionu individuální stavebník dostane 1,4 násobek odhadní ceny a 1,5 milionu, náklady na stěhování a náhradu věcí z domácnosti, částka se navýší až na 3,2 milionu. Výkupy pozemků a garáže Jako základ hodnoty je stanovena odhadní cena dle odborného znaleckého posudku. Tu navýší o dohodnutý koeficient. MUS případně zajistí bezúplatně komplexní servis služeb spojených s prodejem.

93

obsah

obsah

3. Finanční výsledky Mostecké uhelné a.s. a investice v roce 2006 95

3.1. Finanční výsledky Mostecké uhelné a.s. v roce 2006 3.1.1. Hospodářský výsledek Mostecká uhelná za 1 - 12/2006 Hospodářský výsledek - rok 2006 Náklady tř. 5 z toho daně (VZZ ř. 49) Výnosy tř. 6

96

obsah

6 673 088 352 063 7 804 310

Hospodářský výsledek

1 131 222

Hospodářský výsledek před zdaněním

1 483 285

obsah

3.1.2. Rozvaha Mostecká uhelná a.s., 1-12/2006 Rozvaha - aktiva Označ. a A. B. B.I. B.I.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. B.II. B.II.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. B.III. B.III.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

AKTIVA b AKTIVA CELKEM (ř.02+03+31+63) Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek (ř.04+13+23) Dlouhodobý nehmotný majetek (ř.05 až 12) Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek (ř.14 až 22) Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek (ř.24 až 30) Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

řád. c 001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025 026 027 028 029 030

Brutto 1 22 815 060

Běžné účetní období Korekce 2 -11 160 738

Netto 3 11 654 322

Min.účetní období Netto 4 10 797 729

18 934 710 262 647

-10 589 035 -232 993

8 345 675 29 654

8 513 969 34 047

212 173 200

-200 635 -20

11 538 180

20 644 200

46 195 4 079

-32 338

13 857 4 079

12 153 981 242 015 4 059 184 7 760 729

-9 461 158

2 692 823 242 015 1 602 875 755 880

9 463 3 606 134 2 779 077 166 004 1 829 221 676 394

1 866 89 907 280

2 195 99 123 6 140 5 700 845 5 560 625 26 845 110 675 2 700

-2 456 309 -7 004 849

1 866 89 907 280 6 518 082 5 947 358 438 324 95 200

-894 884 -845 659 -10 959 -3 666

5 623 198 5 101 699 427 365 91 534

37 200

-34 600

2 600

97

Označ.

98

obsah

a C. C.I. C.I.1. 2. 3. 4. 5. 6. C.II. C.II.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. C.III. C.III.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. C.IV. C.IV.1. 2. 3. 4. D.I. D.I.1. 2. 3.

AKTIVA b Oběžná aktiva (ř.32+39+48+58) Zásoby (ř.33 až 38) Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky (ř.40 až 47) Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky (ř.49 až 57) Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek (ř.59 až 62) Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení (ř.64+65+66) Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

řád. c 031 032 033 034 035 036 037 038 039 040 041 042 043 044 045 046 047 048 049 050 051 052 053 054 055 056 057 058 059 060 061 062 063 064 065 066

Brutto 1 3 866 025 262 794 238 291 21 079 2 888

Běžné účetní období Korekce 2 -571 703 -10 000 -10 000

Netto 3 3 294 322 252 794 228 291 21 079 2 888

Min.účetní období Netto 4 2 279 312 239 158 218 450 16 672 1 539

536

536

267 529 40 000

267 529 40 000

659 1 838 144 918 40 000

400

400

400

11 841 215 288 1 809 648 1 454 003 166 500

11 841 215 288 1 247 945 903 432 166 500

104 518 1 088 468 781 145 289 500

-561 703 -550 571

13 954

-500

13 454

175 191 1 526 054 1 984 717 720 806 350

-10 632

164 559 1 526 054 1 984 717 720 806 350

14 325 4 341

14 325 4 341

9 984

9 984

11 843 94 5 886 806 768 1 924 578 577 226 267 4 448 3 156 246 1 046

obsah Rozvaha - pasiva Označ. a A. A.I. A.I.1. 2. 3. A.II. A.II.1. 2. 3. 4. A.III. A.III.1. 2. A.IV. A.IV.1. 2. A.V. B. B.I. B.I.1. 2. 3. 4. B.II. B.II.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

PASIVA řád. b c PASIVA CELKEM (ř.68+85+118) 067 Vlastní kapitál (ř.69+73+78+81+84) 068 Základní kapitál (ř.70+71+72) 069 Základní kapitál 070 Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) 071 Změny základního kapitálu 072 Kapitálové fondy (ř.74 až 77) 073 Emisní ážio 074 Ostatní kapitálové fondy 075 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 076 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 077 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř.79+80) 078 Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond 079 Statutární a ostatní fondy 080 Výsledek hospodaření minulých let (ř.82+83) 081 Nerozdělený zisk minulých let 082 Neuhrazená ztráta minulých let 083 Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) 084 Cizí zdroje (ř.86+91+102+114) 085 Rezervy (ř.87 až 90) 086 Rezervy podle zvláštních právních předpisů 087 Rezerva na důchody a podobné závazky 088 Rezerva na daň z příjmů 089 Ostatní rezervy 090 Dlouhodobé závazky (ř.92 až 101) 091 Závazky z obchodních vztahů 092 Závazky - ovládající a řídící osoba 093 Závazky - podstatný vliv 094 Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 095 Dlouhodobé přijaté zálohy 096 Vydané dluhopisy 097 Dlouhodobé směnky k úhradě 098 Dohadné účty pasivní 099 Jiné závazky 100 Odložený daňový závazek 101

Běžné období 5 11 654 322 1 092 631 2 000 2 000

Minulé období 6 10 797 729 462 042 2 000 2 000

-2 710 964

-2 534 942

-1 995 451 -715 513

-1 995 451 -539 491

483 377 443 010 40 367 2 186 996 2 187 021 -25 1 131 222 10 554 979 6 438 370 6 320 394

482 288 443 010 39 278 1 297 994 1 311 746 -13 752 1 214 702 10 330 379 6 160 122 5 997 004

93 175 24 801

115 131 47 987

99

Označ. a B.III. B.III.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. B.IV. B.IV.1. 2. 3. C.I. C.I.1. 2.

100

obsah

PASIVA b Krátkodobé závazky (ř.103 až 113) Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci (ř.115+116+117) Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení (ř.119+120) Výdaje příštích období Výnosy příštích období

řád. c 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120

Běžné období 5 816 609 500 395

Minulé období 6 820 257 528 262

68 584 38 305 92 531 31 627

67 438 39 546 69 277 18 256

49 130 36 037 3 300 000 3 000 000 300 000

53 582 43 896 3 350 000 2 675 000 675 000

6 712 6 484 228

5 308 4 954 354

obsah

3.1.3. Výkaz zisku a ztráty Mostecká uhelná a.s. Označ. a I. A. + II. II.1. II.2. II.3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.2. C.3. C.4. D. E. III. III.1 III.2 F. F.1. F.2. G. IV. H. V. I. *

Výkaz zisku a ztráty k 31. prosinci 2006 (v tis. Kč) TEXT

b Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (ř.01-02) Výkony (ř.05+06+07) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba (ř.09+10) Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota (ř.03+04-08) Osobní náklady (ř.13 až 16) Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (ř.20+21) Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (ř.23+24) Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření (ř.11-12-17-18+19-22-25+26-27+28-29)

číslo řádku c 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Skutečnost v účetním období běžném minulém 1 2 177 953 139 719 163 429 130 020 14 524 9 699 6 666 504 4 457 943 6 576 858 4 397 363 5 756 -3 150 83 890 63 730 2 580 687 2 244 020 1 017 393 723 366 1 563 294 1 520 654 4 100 341 2 223 622 1 694 441 1 313 295 1 159 790 924 299 21 100 15 170 400 740 304 446 112 811 69 380 114 734 78 733 384 779 269 788 282 677 194 489 75 883 36 437 206 794 158 052 309 757 187 835 116 015 27 016 193 742 160 819 511 876 -604 438 51 934 49 772 144 291 206 377 -40 000 1 315 074

1 016 293

101

Označ. a VI. J. VII. VII.1. VII.2. VII.3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. Q.1. Q.2. ** XIII. R. S. S.1. S.2. * T. *** ****

102

obsah

TEXT b Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (ř.34+35+36) Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření (ř.31-32+33+37-38+39-40-41+42-43+44-45+46-47) Daň z příjmů za běžnou činnost (ř.50+51) - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř.30+48-49) Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř.56+57) -splatná -odložená Mimořádný výsledek hospodaření (ř.53-54-55) Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř.52+58-59) Výsledek hospodaření před zdaněním (ř.30+48+53-54)

číslo řádku c 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61

Skutečnost v účetním období běžném minulém 1 2 265 230 2 060 352 174 526 2 060 573 323 400 564 935 302 485 538 496 20 134 25 892 781 547 12 451 8 926 5 031 3 250 128 940 12 393 89 331 6 737 60 984

-38 413 11 024 100 415 1 116 27 188

168 211 352 063 382 502 -30 439 1 131 222

496 590 298 181 266 373 31 808 1 214 702

1 131 222 1 483 285

1 214 702 1 512 883

obsah

3.1.4. Přehled o peněžních tocích Mostecká uhelná a.s. Přehled o peněžních tocích k 31. prosinci 2006

P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti Z: Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním A.1. Úpravy o nepeněžní operace A.1.1. Odpisy stálých aktiv A.1.2. Změna stavu: A.1.2.1. goodwillu a oceňovacího rozdílu k nabytému majetku A.1.2.2. rezerv a opravných položek A.1.3. Zisk(-) ztráta(+) z prodeje stálých aktiv A.1.4. Zisk(-) ztráta(+) z prodeje cenných papírů A.1.5. Výnosy z dividend a podílu na zisku A.1.6. Vyúčtované nákladové a výnosové úroky A.1.7. Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace A*. Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu, finančními a mimořádnými položkami A.2. Změna potřeby pracovního kapitálu A.2.1. Změna stavu pohledávek z provozní činnosti a aktivních účtů časového rozlišení A.2.2. Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti a pasivních účtů časového rozlišení A.2.3. Změna stavu zásob A.2.4. Změna stavu finančního majetku, který není zahrnut do peněžních prostředků A.** Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, finančními a mimořádnými položkami A.3. Zaplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků A.4. Přijaté úroky A.5. Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období A.6. Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy A.7. Přijaté dividendy a podíly na zisku A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti

Běžné účetní období 806 768

Minulé účetní období 2 788 918

1 483 285 334 207 384 779 640 570

1 512 883 -738 861 269 788 -643 532

640 570 40 132 -90 704 -322 619 63 706 52 109 2 251 259 -350 270 -330 095 -3 531 -16 644 0 1 900 989 -88 044 24 706 -404 458

-643 532 -9 421 221 -566 482 82 011 128 554 774 022 267 867 110 704 152 676 4 487 1 041 889 -95 512 18 404 -375 068

153 917 1 587 110

566 482 1 156 195

103

Peněžní toky z investiční činnosti B.1. Nabytí stálých aktiv B.1.1. Nabytí dlouhodobého hmotného majetku B.1.2. Nabytí dlouhodobého nehmotného majetku B.1.3. Nabytí dlouhodobého finančního majetku B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv B.2.1.Příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku B.2.2.Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku B.3. Půjčky a úvěry spřízněným osobám B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finančních činností C.1. Změna stavu dlouhodobých, popř. krátkodobých závazků z finanční oblasti C.2. Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky C.2.1. Zvýšení základního kapitálu, emisního ážia event. rezervního fondu C.2.2. Vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům C.2.3. Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů C.2.4. Úhrada ztráty společníky C.2.5. Platby z fondů tvořených ze zisku C.2.6. Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené srážkové daně C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti F. Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků R. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období

104

obsah

-872 198 -420 872 -11 526 -439 800 250 485 75 883 174 602 128 500 -439 213

-480 079 -320 199 -8 149 -151 731 37 447 36 437 1 010 21 251 -421 381

-50 000 -324 611

-2 708 564 -8 400

-11 171 -313 440 -374 611 719 286 1 526 054

-8 400 -2 716 964 -1 982 150 806 768

3.2. Investice a výdaje na dlouhodobou obnovu majetku a popis údržby v MUS v roce 2006 3.2.1. Výdaje na dlouhodobou obnovu majetku a jeho rozvoj za rok 2006

Investice včetně interní údržby meziroční srovnání (tis. Kč)

Rekapitulace výdajů Dlouhodobá obnova majetku a jeho rozvoj (tzn. generální opravy, renovace, technické zhodnocení a investice) si v roce 2006 vyžádala výdaje ve výši 741 681 tis. Kč v členění: Výdaje na dlouhodobou obnovu majetku v roce 2006 (tis. Kč) Výdaje na dlouhodobou obnovu majetku v roce 2006 Výdaje na obnovu majetku v roce 2006 - z toho na generální opravy v roce 2006 - technické zhodnocení, renovace Interní údržba spojená s dlouhodobými opravami Investice včetně interní údržby - pozemky - budovy a stavby - stroje a zařízení - dopravní prostředky - nedokončené hmotné investice - zálohy - nehmotné výsledky výzkumné činnosti - software - nedokončené nehmotné investice - ostatní movité věci

obsah

741 681 289 444 252 994 36 450 19 839 432 398 81 625 46 995 186 125 36 098 69 827 0 7 339 476 3 711 202

Pozemky Budovy a stavby Stroje a zařízení Dopravní prostředky Nedokončené hmotné investice Zálohy Nehmotné výsledky výzkumné činnosti Software Nedokončené nehmotné investice Ostatní movité věci Celkem

2004 5 576 77 687 197 529 22 202 114 124 2 481 3 088 3 797 6 629 x 433 113

2005 4 037 90 386 163 902 16 428 73 944 5 153 2 903 3 115 3 447 x 363 315

2006 81 625 46 995 186 125 36 098 69 827 0 7 339 476 3 711 202 432 398

2005 541 771

2006 252 994

Generální opravy (tis. Kč)

Generální opravy celkem (prvotní náklady)

2004 384 963

105

3.2.2. Popis údržby MUS

Generální opravy - nejvýznamnější akce Nejvýznamnější akce související s dlouhodobou obnovou majetku Akce

GO rypadla K73 GO rypadla K84 GO zakladače Z59 GO PD 127 GO PD 222 - 225 GO PS 52 GO diesellokomotiv GO elektrických lokomotiv Uhelné výtahy na lokalitě ČSA Motorová lokomotiva Rekonstrukce zauhlování Pc třídírny

Skutečnost 2006 (v tis. Kč) Provozní náklad 77 262 20 000 21 694 12 528 28 367 13 256 13 025 20 101

Investice 30 000

2 989 5 754 3 653 1 874 32 238 18 887 13 826

Celkem 107 262 20 000 21 694 15 517 34 121 16 909 13 025 21 975 32 238 18 887 13 826

Úkolem úseku řízení ředitele pro údržbu je optimalizovat veškerou údržbářskou činnost pro MUS, která je realizována nejen Závodem údržby, ale i dceřinými společnostmi, s cílem nejlepšího a nejlevnějšího využití opravárenských kapacit. Největší objem výkonů je realizován Závodem údržby. Hlavním úkolem Závodu údržby je poskytovat kvalitní služby v oblasti údržby a oprav majetku MUS. Kromě zajištění běžné provozní údržby realizuje rovněž akce většího rozsahu. V roce 2006 se realizovaly například tyto akce: DLOUHODOBÁ OPRAVA DPD 223,224,225,127,254,52 Kompletní rekonstrukce elektro obsahovala výměnu všech silových a ovládacích rozvodů, výměnu rozvodny a všech bezpečnostních i ovládacích prvků. Strojní rekonstrukce obsahovala úpravy rámů pod rozvodnu, opravy poškozených a opotřebovaných dílů, výměny roštů a výměny válečků. DLOUHODOBÁ OPRAVA ZD 1800 – Z59 Kompletní rekonstrukce rozvodů pohonů pojezdů a nabalování kabelového vozu + výměna W.L. soustrojí za stejnosměrné měniče. Repase pojezdových motorů. Rekonstrukce obsahovala další úpravy všech souvisejících polí a rozvodů.

Poznámka: Provozními náklady se rozumí prvotní a interní náklady na jednotlivé akce. Data byla auditovaná

REKONSTRUKCE ZAUHLOVÁNÍ PC TŘÍDÍRNY NA ÚUK Jednalo se o náročnou a obsáhlou změnu technologie v době generální odstávky, včetně instalace dvou nových vibračních třídičů typu IFE Trisomat, jejímž cílem bylo zkvalitnění produkce uhlí. UHELNÉ VÝTAHY V LOKALITĚ ČSA V roce 2006 pokračovaly práce elektro i strojního charakteru při budování nových uhelných výtahů. Práce probíhaly na výstavbě a montáži přemístěných DPD 662, DPD 882 a DPD 992 včetně následných přesypů. DLOUHODOBÁ OPRAVA 2KS EAR Kompletní rekonstrukce elektro obsahovala výměnu všech silových a ovládacích rozvodů, výměnu rozvaděčů, pohonů a řízení pojezdů a všech bezpečnostních i ovládacích prvků. Strojní rekonstrukce obsahovala úpravu frém pod pojezdové motory, opravy poškozených a opotřebovaných dílů. Z důvodu snižování nákladů na údržbu pokračovala v roce 2006 centralizace strojní a elektro údržby, z úseků lomové strojní údržby a strojní údržby úpravny uhlí vznikl jediný úsek strojní údržby. Tato opatření umožnila nejen opuštění objektů, ale i zlepšení organizace a zvýšení produktivity práce Závodu údržby. 106

obsah

obsah

107

obsah

obsah

4. PŘÍLOHY

109

4.1. Seznam reportovaných společností Skupiny Mostecká uhelná a.s. Vznik společnosti: 28. 12. 2004 Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most Telefon: 476 201 111 IČ: 27261824 www.mus.cz www.spoluziti.cz Czech Coal a.s. Vznik společnosti: Sídlo: IČ: www.czechcoal.cz E-Gate a.s. Vznik společnosti :

Sídlo: IČ: www.e-gate.cz DTS Vrbenský, a.s. Vznik společnosti: Sídlo: IČ: www.mus-dts.cz

8. 5. 1999 Jankovcova 1566/2b, 170 00 Praha 7 25764284

16. 6. 2003 jako účelová a.s. pro výstavbu obchodně administrativního centra v Evropské ul. Na Praze 6 Jankovcova 1566/2b, 170 00 Praha 7 27067726

1. 7. 1995 Souš čp. 7, 434 03 Most 63145251

RENOGUM – NILOS a.s., Vznik společnosti: 1. 6. 1995 Sídlo: Most-Kopisty čp.1, 434 01 Most IČ: 63144417 www.renogum-nilos.cz 110

obsah

Krušnohorské strojírny Komořany a.s. (KSK a.s.) Vznik společnosti: 11. 11. 1998 pod obchodní firmou VARIMATIK SLOKOV a.s. 26. 6. 2002 byla obchodní firma společnosti změněna na Krušnohorské strojírny Komořany a.s. Sídlo: Dřínovská 3, 434 01 Most – Komořany. IČ: 5544187 www.varimatik.cz www.ksk-as.cz Důl Kohinoor a.s. Vznik polečnosti: Sídlo: IČ:

1. 1. 2000 Dolní Jiřetín č.p. 5, 43443 Horní Jiřetín 25411616

HUMECO, a.s. Vznik společnosti: Sídlo: IČ: www.humeco.cz

4. 2. 1991 Most – Kopisty č.p. 1, 434 01 Most 14864657

Infotea s.r.o. Vznik společnosti: Sídlo: IČ: DIČ: www.infotea.cz

30. 8. 2005 V. Řezáče 313, 434 67 Most 26421348 CZ26421348

REKULTIVACE a.s. Vznik společnosti: 14. 4. 2000 Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most IČ: 25416456 www.rekultivace.mus.cz Hipodrom Most, a.s. Vznik společnosti: 22. 2. 1996 Sídlo: Velbudice 213, 434 01 Most IČ: 64653269 www.hipodrom-mo.cz MUS – Uniservis, spol. s r. o. Vznik společnosti: 1. 4. 1996 Sídlo: ul. Jaroslava Seiferta 2179, 434 01 Most IČ: 25000683 www.musuni.cz

4.2. Přehled obsahu a indikátorů dle GRI

obsah

Skupina Czech Coal - kontrolní souhrn dle Global Reporting Initiative (GRI 2002) Ve této Zprávě Skupina Czech Coal reportuje ve shodě s metodikou GRI (GRI Sustainability Reporting Guidelines, 2002 a GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005) a naše zpráva zahrnuje posouzení rizik naší podnikatelské činnosti. Web Skupiny Czech Coal (www.czechcoal.cz/cs/ur/index.html a www.udrzitelnyrozvoj.cz, nebo přiložený CD-ROM) poskytuje úplný přehled naší shody s obsahem dle GRI.

Souhrnná tabulka plně reportovány Vize a strategie

částečně reportovány*

není reportováno**

2/2

Profil

22/22

Struktura řízení a řídicí systémy

17/20

GRI přehled obsahu (GRI 2002)

1/1

Výkonnostní ukazatele (GRI 2002)

3/20

reportované závazné ukazatele plně reportovány

EC

Výkonnostní ukazatele v hospodářské oblasti

8/10

EN

Výkonnostní ukazatele v environmentální oblasti

8/16

částečně reportovány*

reportované doplňující ukazatele není reportováno** 2/10

1/16

7/16

3

10/11

1/11

3 1

Výkonnostní ukazatele v sociální oblasti LA

Pracovně právní vztahy a pracovní prostředí

HR

Lidská práva

5/7

2/7

SO

Společenské vztahy

2/3

1/3

PR

Odpovědnost za produkci

3/3

MM

Výkonnostní ukazatele z dodatku pro těžební a kovozpracující průmysl

10/13

2/13

1/13

* Částečně reportováno (pouze část indikátoru je relevantní, podrobnější údaje nejsou k dispozici, protože chybějí datové systémy, z nichž by bylo možno požadované informace získat, nebo jde o obchodní tajemství, či ochranu vlastnických práv) **Není reportováno (není relevantní, údaje nejsou k dispozici, protože chybějí datové systémy, z nichž by bylo možno požadované informace získat, nebo jde o obchodní tajemství, či ochranu vlastnických práv)

Úplná tabulka s jednotlivý prvky z doporučeného obsahu zprávy dle GRI 2002 podle jednotlivých částí a výkonnostní indikátory GRI, včetně vysvětlení, proč byly některé ukazatele případně vynechány, je obsažena pouze v PDF verzi zprávy na CD-rom, či na stránkách www.czechcoal.cz/cs/ur/index.html.

111

GRI přehled obsahu (GRI 2002)

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

Strany

1 Vize a strategie 1.1 Formulace vize a strategie organizace z hlediska jejího přispění k trvale udržitelnému rozvoji

2.2.1. Vize a strategie Skupiny v kontextu udržitelného rozvoje

39

1.2 Zpráva generálního ředitele s uvedením hlavních prvků zprávy

1.1. Úvodní slovo generálního ředitele Mostecké uhelné a.s. 2.1. Naše pojetí udržitelného rozvoje, slovo generálního ředitele Czech Coal a.s.

14 38

2.1 Název organizace

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Vlastnická struktura a majetkové účasti

15

2.2 Hlavní produkty nebo služby, případně s uvedením značek

1.3.1. Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií 1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím 1.9. Další obory podnikání ve Skupině

19 22 32

2.3 Provozní struktura organizace

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Vlastnická struktura a majetkové účasti; Orgány společností Mostecká uhelná a.s. a Czech Coal a.s.

15, 17

2.4 Popis hlavních divizí, provozních firem, dceřiných společností a společných podniků

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Hlavní obory činnosti Skupiny; Historie Skupiny Mapa č. 1 Společnosti a významná zařízení Skupiny v Ústeckém kraji 1.3.1. Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií 1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím 1.5. Produkce hnědého uhlí 1.9. Další obory podnikání ve Skupině

15, 17 16 19 22 24 32

2.5 Země, ve kterých organizace působí

Česká republika

2.6 Povaha vlastnictví; právní forma

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Vlastnická struktura a majetkové účasti

15

2.7 Povaha trhů, na nichž organizace působí

1.3.2. Trh s elektřinou v České republice 1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím 1.9. Další obory podnikání ve Skupině 2.2.3. Rizika a příležitosti dlouhodobě udržitelného podnikání Skupiny 2.3.3. Význam hnědouhelné energetiky v ČR

19 22 32 42 48

2 Profil Profil Organizace

112

obsah

obsah

GRI přehled obsahu (GRI 2002)

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

Strany

2.8 Velikost organizace:

Mapa č. 5 Význam Skupiny jako zaměstnavatele v Ústeckém kraji v roce 2006 (Podíl zaměstnanců Skupiny ze zaměstnaných v obcích) 2.7.2. Personální politika

70

vyráběné produkty/nabízené služby (množství nebo objem);

1.3. Obchod s elektrickou energií 1.4. Obchod s hnědým uhlím 1.5. Produkce hnědého uhlí 1.9. Další obory podnikání ve Skupině

19 22 24 32

čisté tržby; celková kapitalizace s rozdělením na cizí a vlastní zdroje, přidanou hodnotu; celková aktiva; tržby/výnosy; náklady

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu 3.1. Finanční výsledky Mostecké uhelné a.s. v roce 2006

18 95

počet zaměstnanců; počet zaměstnanců podle regionů.

2.9 Seznam zainteresovaných subjektů, jejich charakteristické vlastnosti a vztahy k organizaci.

obce, místní orgány, nevládní organizace

(obecné přístupy Skupiny) 2.2.3. Rizika a příležitosti dlouhodobě udržitelného podnikání Skupiny 2.2.4. Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Projekty zvyšování environmentální a sociální odpovědnosti v MUS; Interní etické kodexy a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti

75

42 44 40, 41

2.4.2. Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu 52 2.4.3. Režim ložisek vyhrazeného nerostu a dobývacích prostorů 53 2.4.4. Způsob identifikace a výkup pozemků v důlních prostorech 54 2.5.3. Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí v MUS: Měření znečištění v ovzduší a hladiny 59, 60 hluku; Ochranná pásma 2.6.1. Rekultivace území dotčeného těžbou hnědého uhlí: Způsob projednávání projektů rekultivací 63 Mapa č. 3 a 4 Stav rekultivací v roce 2006 a umístění významných objektů rekultivací 65, 66 2.6.2. Rekultivace MUS: Aktuální projekty rekultivací MUS 68 Mapa č. 5 Význam Skupiny jako zaměstnavatele v Ústeckém kraji v roce 2006 70 (Podíl zaměstnanců Skupiny ze zaměstnaných v obcích) 2.8.1. Regionální politika Skupiny 79 2.8.2. Program regionální spolupráce MUS 80 2.8.5. Postoj obyvatel Ústeckého kraje k činnosti MUS 81 2.8.7. Výsledky programu Monitoring faktorů udržitelného rozvoje 2003 - 2005 83 2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím 92

113

GRI přehled obsahu (GRI 2002)

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

Strany

zákazníci a dodavatelé

1.3.1. Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií 1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím 1.9. Další obory podnikání ve Skupině

19 22 32

akcionáři a investoři

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Vlastnická struktura a majetkové účasti; Historie Skupiny

zaměstnanci a odbory

2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky 2.7.2. Personální politika 2.7.3. Participace zaměstnanců na řízení firmy

71 75 78

ostatní zainteresované subjekty.

2.8.3. Podpora sociálním projektům na celostátní úrovni 2.8.4. Podpora vysokým školám

80 81

4.4. Hodnocení zprávy - Anketa

128

15, 17

Rozsah zprávy 2.10 Kontaktní osoby pro zprávu včetně e-mailové adresy a adresy webových stránek

2.11 Období, z něhož mají pocházet informace ve zprávě

2.12 Datum předcházející zprávy, pokud existuje

2005, 2006 (viz. www.czechcoal.cz/cs/ur/index.html)

2.13 Hranice a limity zprávy (země/regiony, produkty/služby, divize/provozy/společné podniky/ dceřiné společnosti) a veškerá konkrétní omezení rozsahu

2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny: Významné změny, které ovlivňují kontinuitu dat; Způsob zpracování údajů a standardizace

2.14 Významné změny velikosti, struktury, vlastnictví nebo produktů/služeb, ke kterým došlo v období od předcházející zprávy

15, 17 1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Vlastnická struktura a majetkové účasti; Historie Skupiny 2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny: Významné změny, které ovlivňují kon- 45 tinuitu dat

2.15 Podklad pro vykazování údajů o společných podnicích, částečně vlastněných dceřiných společnostech, nejlepších provozech, činnostech zadaných externím organizacím a o dalších situacích, které by mohly významně ovlivnit srovnatelnost mezi jednotlivými obdobími nebo mezi vykazujícími organizacemi 114

obsah

leden - prosinec 2006

2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny Výroční zpráva Czech Coal a.s., Výroční zpráva MUS a.s. a dceřiných společností (Je možné získat na adrese uvedené v kapitole 4.1. Seznam reportovaných společností Skupiny, str.111)

45

45

obsah

GRI přehled obsahu (GRI 2002) 2.16 Vysvětlení povahy a vlivu jakýchkoliv úprav údajů z minulých zpráv a jejich zdůvodnění (např. fúze/akvizice, změna výchozího roku/období, povaha podnikání, metody měření).

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

Strany

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Vlastnická struktura a majetkové účasti; Historie Skupiny 2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny: Významné změny, které ovlivňují kontinuitu dat

15, 17 45

Profil zprávy 2.17 Rozhodnutí neuplatnit zásady iniciativy GRI nebo protokolů při zpracování zprávy

2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny: Způsob zpracování údajů a standardizace

2.18 Kritéria/definice použité při stanovení hospodářských, ekologických a sociálních nákladů a přínosů

2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny: Struktura a klíčové prvky Zprávy o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny; Způsob zpracování údajů a standardizace.

2.19 Významné změny oproti předchozím rokům z hlediska metod měření použitých při stanovení základních hospodářských, ekologických a sociálních údajů

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu 2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny: Významné změny, které ovlivňují kontinuitu dat

18 45

2.20 Koncepce a interní postupy k zajištění a posílení přesnosti, úplnosti a spolehlivosti, které lze dosáhnout ve zprávě o udržitelnosti

2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny

45

2.21 Koncepce a stávající postup pro získání nezávislého ověření (auditu) o správnosti a úplnosti zprávy

2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny: Způsob zpracování údajů a standardizace

46

2.22 Prostředky, jimiž mohou uživatelé zprávy získat doplňující informace a zprávy o hospodářských, ekologických aspektech činnosti organizace

2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny: Způsob zpracování údajů a standardizace

46

46

45, 46

3 Struktura řízení a řídicí systémy Struktura a podnikové řízení

3.1 Struktura podnikového řízení organizace včetně hlavních výborů či komisí podléhajících představenstvu a odpovídajících za stanovení strategie a za dohled nad organizací

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Vlastnická struktura a majetkové účasti; Orgány společností Mostecká uhelná a.s. a Czech Coal a.s.

15, 17

3.2 Procentuální podíl členů představenstva, kteří jsou nezávislí a nezastávají v organizaci výkonné funkce.

115

GRI přehled obsahu (GRI 2002)

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

Strany

3.3 Postup, jímž se určuje, jaké odborné znalosti musí členové představenstva mít k vedení strategického směrování organizace, včetně otázek týkajících se ekologických a sociálních rizik a příležitostí 3.4 Postupy na úrovni představenstva, jimiž se kontroluje zjišťování a řešení hospodářských, ekologických a sociálních rizik a příležitostí

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Realizace hospodářských, ekologických a sociálních projektů Částečně reportováno. Podrobnější údaje jsou považovány za obchodní tajemství.

40

3.5 Vazba mezi odměňováním řídicích pracovníků a dosahováním finančních i nefinančních cílů organizace 3.6 Organizační struktura a klíčoví pracovníci odpovídající za kontrolu, realizaci a audit hospodářských, ekologických, sociálních a jiných souvisejících zásad

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Orgány společností Mostecká uhelná a.s. a Czech Coal a.s. 4.4. Hodnocení zprávy - Anketa

128

3.7 Prohlášení o misi a hodnotách organizace a vypracované interní etické kodexy nebo zásady, metodiky a koncepce pro oblast hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti a stav realizace

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny; Fakta o transformaci Mostecké uhelné a.s; Projekty zvyšování environmentální a sociální odpovědnosti v MUS; Interní etické kodexy a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti

39 40 41

3.8 Mechanizmy, jimiž akcionáři předávají představenstvu doporučení nebo směr další činnosti

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Realizace hospodářských, ekologických a sociálních projektů

40

17

Zapojení zainteresovaných subjektů

116

obsah

39

3.9 Základ pro identifikaci a výběr hlavních zainteresovaných subjektů

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny 2.2.3. Rizika a příležitosti dlouhodobě udržitelného podnikání Skupiny 2.2.4. Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) 2.4. Ekonomické vztahy s okolními komunitami 2.6.1. Rekultivace území dotčeného těžbou hnědého uhlí: Způsob projednávání projektů rekultivací 2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky 2.8.1. Regionální politika Skupiny 2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím

3.10 Přístupy ke konzultacím se zainteresovanými subjekty

2.2.4. Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) 2.8.6. Program Monitoring faktorů udržitelného rozvoje 2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím

44 82 92

42 44 52 63 71 79 92

obsah

GRI přehled obsahu (GRI 2002)

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

Strany

3.11 Typ informací získaných z konzultací se zainteresovanými subjekty

2.8.2. Program regionální spolupráce MUS 2.8.5. Postoj obyvatel Ústeckého kraje k činnosti MUS 2.8.7. Výsledky programu Monitoring faktorů udržitelného rozvoje 2003 - 2005 2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím: Přímé jednání MUS s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic

80 81 83 92 42 47 40

3.12 Využití informací vyplývajících ze zapojení zainteresovaných subjektů

2.2.3. Rizika a příležitosti dlouhodobě udržitelného podnikání Skupiny 2.3.2. Problematika emisí škodlivých látek ze spalování uhlí v ČR 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Projekty zvyšování environmentální a sociální odpovědnosti v MUS 2.8.2. Program regionální spolupráce MUS 2.8.4. Podpora vysokým školám 2.8.7. Výsledky programu Monitoring faktorů udržitelného rozvoje 2003 - 2005: Seminář Spolužití průmyslu a obcí; Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity 2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím: Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení

40, 41

3.13 Vysvětlení, zda a jak organizace řeší přístup nebo princip pro uplatnění preventivních opatření

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Projekty zvyšování environmentální a sociální odpovědnosti v MUS; Interní etické kodexy a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti 2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky: Činnost Hlavní báňské záchranné stanice Most (HBZS); Hasičský záchranný sbor Mostecké uhelné a.s.

3.14 Externě vypracované dobrovolné ekonomické, ekologické a sociální charty, soubory zásad a jiné iniciativy, ke kterým se organizace hlásí nebo s nimi souhlasí

1.7. Standardy a certifikáty ve společnostech Skupiny Sustainability Reporting Guidelines GRI, 2002 a GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005

3.15 Významná zastoupení v odvětvových a oborových sdruženích nebo v národních/mezinárodních organizacích prosazujících specifické zájmy

2.2.4. Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) Členství Skupiny v tuzemských a zahraničních organizacích a sdruženích

3.16 Koncepce nebo systémy pro řízení dopadů v obou směrech „upstream“ a „downstream“.

1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím: Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí; Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků a informace o environmentálních vlivech produktů 1.5.2. Sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou MUS 1.5.3. Sledování jakosti hnědého uhlí: Automatické popeloměry a síroměry; Automatické vzorkovače 1.7. Standardy a certifikáty ve společnostech Skupiny 1.8. Aplikovaný výzkum a servis 1.9. Další obory podnikání ve Skupině: Gumárenské služby (recyklace) 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Projekty zvyšování environmentální a sociální odpovědnosti v MUS; Interní etické kodexy a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti 2.5.3. Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí v MUS: Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí; Systém sledování bočních svahů lomu ČSA; Ochranná pásma 2.6.2. Rekultivace MUS 2.8.4. Podpora vysokým školám

80 81 86 92

Zastřešující koncepce a řídicí systémy

73 29

44 22 26 26, 27 29 30 33 40, 41

59, 60 65 81

117

GRI přehled obsahu (GRI 2002)

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

Strany

3.17 Přístup organizace ke zvládání nepřímých hospodářských, ekologických a sociálních dopadů vyplývajících z její činnosti

1.5.3. Sledování jakosti hnědého uhlí: Automatické popeloměry a síroměry; Automatické vzor- 26, 27 kovače 40 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Projekty zvyšování environmentální a sociální odpovědnosti v MUS 52 2.4.2. Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu 59 2.5.3. Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí v MUS: Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí 69 2.6.2. Rekultivace MUS: Pěstování energetických plodin na rekultivacích 80 2.8.2. Program regionální spolupráce MUS

3.18 Hlavní rozhodnutí učiněná v průběhu vykazovaného období, a to ve vztahu k provozní lokalitě nebo ke změnám provozu

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Vlastnická struktura a majetkové účasti (změna) 1.3.3. Obchod s elektřinou - nabídka zákazníkům (změna) 1.9. Další obory podnikání ve Skupině: Hlubinná těžba hnědého uhlí (ukončení činnosti) 2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím: Přímé jednání MUS s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic

15 21 32 92

stanovení priorit a cílů

2.2.1. Vize a strategie Skupiny v kontextu udržitelného rozvoje 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny

39 39

hlavní programy na zvýšení výkonnosti

1.3.1. Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií 1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Projekty zvyšování environmentální a sociální odpovědnosti v MUS 3.2. Investice a výdaje na dlouhodobou obnovu majetku a popis údržby v MUS v roce 2006

19 22 40

3.19 Programy a postupy týkající se výkonnosti v hospodářské, ekologické a sociální oblasti:

vnitřní komunikace a školení pracovníků

2.7.2. Personální politika: Přehled vzdělávání zaměstnanců v roce 2006; Absolventský program 76, 77 MUS; Informační systém zaměstnaneckého centra MUS; Vzdělávání zaměstnanců; Psychologie práce a organizace

sledování výkonnosti

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny; Fakta o transformaci Mostecké uhelné a.s.; Projekty zvyšování environmentální a sociální odpovědnosti v MUS; Realizace hospodářských, ekologických a sociálních projektů

interní a externí audit

Výroční zpráva Czech Coal a.s., Výroční zpráva MUS a.s. a dceřiných společností (Je možné získat na adrese uvedené v kapitole 4.1. Seznam reportovaných společností Skupiny, str. 111) 2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny: Způsob zpracování údajů a standardizace 4.3. Ověření auditora dle GRI 2002

46 127

přehled vrcholového managementu

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Orgány společností Mostecká uhelná a.s. a Czech Coal a.s.

17

1.7. Standardy a certifikáty ve společnostech Skupiny

29

3.20 Stav certifikace z hlediska systémů řízení v hospodářské, ekologické a sociální oblasti 118

obsah

105

39, 40

obsah

Indikátory GRI 2002 (Kurzívou jsou psány doplňující ukazatele GRI.) Ekonomické faktory udržitelného rozvoje

EC1

čisté tržby

Ukazatele hospodářské výkonnosti

Čisté tržby. Podle seznamu v části Profil pod bodem 2.8.

Zákazníci EC2

EC3

Geografické rozdělení trhu

Náklady za nákup materiálu

Geografické rozdělení trhů.

Náklady na veškeré nakupované zboží, materiály a služby.

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

Strany

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu 3.1. Finanční výsledky Mostecké uhelné a.s. v roce 2006

18

1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím: Výsledky obchodu s hnědým uhlím 1.9. Další obory podnikání ve skupině: Strojírenství

22

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu 3.1. Finanční výsledky Mostecké uhelné a.s. v roce 2006

18

96

32

96

Přímý hospodářský dopad

Dodavatelé

Zaměstnanci

Poskytovatelé kapitálu

EC4

Procento smluv, které byly placeny podle podmínek

Procento smluv, které byly zaplaceny podle dohodnutých podmínek (s výjimkou dohodnutých sankcí).

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu

18

Celkové náklady na mzdy a benefity

Celkové náklady na mzdy a benefity (mzdy, penze, jiné benefity, odstupné) s rozdělením podle jednotlivých zemí nebo regionů.

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu 3.1. Finanční výsledky Mostecké uhelné a.s. v roce 2006

18

EC5

EC6

Prostředky rozdělené poskytovatelům kapitálu

Prostředky vyplácené poskytovatelům kapitálu s rozdělením podle úroků z dluhů a půjček a dále dividendy z akcií všech tříd s uvedením všech neuhrazených zůstatků z preferenčních dividend.

EC7

Změny nerozděleného zisku

Zvýšení/snížení nerozděleného zisku na konci období.

Údaje jsou považovány za obchodní tajemství.

Celková částka daní

Celková částka všech typů zaplacených daní s rozdělením podle jednotlivých zemí

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu 3.1. Finanční výsledky Mostecké uhelné a.s. v roce 2006

Přijaté dotace s rozdělením podle zemí nebo regionů. Patří sem granty, daňové úlevy a jiné druhy finančních výhod, kde nejde o transakci se zbožím nebo službami.

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu; ostatní (environmentální) dotace: 2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006: Souhrné environmentální indikátory výrobních společností, 2006 2.6.2. Rekultivace MUS: Náklady na rekultivace 1994 - 2006

EC8

Veřejný sektor

EC 9

EC10

Obdržené dotace

Dary obcím

Dary obcím, občanským společnostem a jiným skupinám - s rozdělením na peněžní a věcné dary pro jednotlivé typy skupin .

96

Údaje jsou považovány za obchodní tajemství.

2.8.1. Regionální politika skupiny

18 96 18

57

67 79

119

Enviromnetální faktory udržitelného rozvoje

Celková spotřeba materiálu

Celková spotřeba materiálu kromě vody - podle typů.

Údaje nejsou k dispozici, protože chybějí datové systémy, z nichž by bylo možno požadované informace získat. Komplexní systém jejich monitoringu bude Skupina nadále hledat

EN2

Procentuální podíl použitých odpadních materiálů

Procentuální podíl odpadů (zpracovaných i nezpracovaných) z použitých materiálů ze zdrojů mimo vykazující organizaci. Jde jak o recyklované materiály od spotřebitelů, tak o odpady z průmyslu.

2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006: Souhrné environmentální indikátory výrobních splečností, 2006 (Jen RENOGUM-NILOS a.s.) Častečně reportováno. Podrobnějsí údaje nejsou k dispozici, protože chybějí datové systémy, z nichž by bylo možno požadované informace získat.

EN3

Přímá spotřeba energie rozdělená podle primárních zdrojů.

Přímá spotřeba energie podle primárních zdrojů. Uveďte veškeré zdroje energie používané ve vykazující organizaci pro vlastní provoz i pro výrobu a dodávání energetických produktů (např. elektřiny nebo tepla) jiným organizacím.

2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006: Souhrné environmentální indikátory výrobních společností, 2006

EN4

Nepřímá spotřeba energie

Nepřímá spotřeba energie. Uveďte veškerou spotřebu energie pro výrobu a dodávku energetických produktů nakupovaných vykazující organizací (např. elektřina nebo teplo).

Údaje nejsou k dispozici, protože chybějí datové systémy, z nichž by bylo možno požadované informace získat. Usilujeme do budoucna o řešení monitoringu spotřeby energie dodavatelských organizací

EN17

Využívání obnovitelných zdrojů energie.

Iniciativy pro využívání obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické efektivnosti

2.6.2. Rekultivace MUS: Pěstování energetických plodin na rekultivacích

EN5

Celková spotřeba vody

Celková spotřeba vody

2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006: Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2006

Životní prostředí

Energie

Celková plocha pozemků (ve vlastnictví, najatých nebo spravovaných) sloužících k výrobním nebo důlním činnostem

EN23

Celková plocha pozemků užívaných k produkci

Biodiverzita

120

obsah

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

EN1 Materiály

Voda

Výkonnostní ukazatele v ekologické oblasti

Komentář pro kovozpracující a těžební odvětví: důlní společnosti vykáží toto: 1. Celková plocha pozemků, které byly narušeny a dosud nebyly rekultivovány (výchozí stav); 2. Celková plocha pozemků, které byly nově narušeny těžbou v průběhu vykazovaného období 3. Celková plocha pozemků, které byly v průběhu vykazovaného období nově rekultivovány v souladu s dohodnutým využitím 4. Celková plocha pozemků, které byly narušeny a dosud nebyly rekultivovány (konečný stav)

2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006: Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2006

1.5.2. Sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou MUS; 2.6.2. Rekultivace MUS: Rozpracované a ukončené rekultivace MUS v roce 2006; Objemy rekultivovaných ploch MUS

EN6

Biotopy bohaté z hlediska biodiverzity

Poloha a plocha pozemků (které organizace vlastní nebo je má pronajaty, či je spravuje) s biotopy bohatými z hlediska biodiverzity

Skupina nepodniká na pozemcích s biotopy bohatými z hlediska biodiversity (tj. chráněná území). Tento ukazatel není pro Skupinu relevantní.

EN7

Popis hlavních dopadů na biodiverzitu

Popis hlavních dopadů činnosti a/nebo produktů a služeb organizace na biodiverzitu v pozemním, sladkovodním a mořském prostředí

2.6.1. Rekultivace území dotčeného těžbou hnědého uhlí 2.6.2. Rekultivace MUS

EN27

Obnova původních ekosystémů

Cíle, programy a úkoly související s ochranou a obnovou původních ekosystémů a druhů v narušených oblastech

2.6. Rekultivace - obnova krajiny a životního prostředí

Strany

57

57

69

57 57

26 67, 68

62 65

62

obsah Enviromnetální faktory udržitelného rozvoje

EN8

EN9

Životní prostředí

Emise, odpadní vody, odpady

EN10

EN11

Emise skleníkových plynů

Látky poškozujících ozón

NOx, SOx a další emise

Odpady podle typu a určení.

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

Emise skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O, HFCs, PFCs, SF6). Uveďte mezisoučty za jednotlivé plyny v tunách a dále jako ekvivalentní množství v tunách CO2 pro: - přímé emise ze zdrojů, které vykazující subjekt vlastní nebo ovládá - nepřímé emise připadající na odebranou elektřinu, teplo nebo páru

Povinnosti, které ukládá § 35 zákona č. 86/2002 Sb. ČR, o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), se na Skupinu nevztahují. Skupina není provozovatelem zvláště velkého a velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, zdroje jsou malé na to aby se počítala produkce skleníkových plynů. Údaje nejsou k dispozici.

Užití a emise látek, které poškozují ozón.

Údaje nejsou k dispozici. Povinnosti, které ukládá § 29 zákona č. 86/2002 Sb. ČR, O ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), se na Skupinu nevztahují, neboť zacházení s těmito látkami není předmětem podnikání Skupiny.

NOx, SOx a ostatní významné vzdušné emise podle typů

2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006: Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2006 2.5.3. Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí v MUS: Vývoj celkových emisí produkce odpadů produkované při těžbě a zpracování uhlí v MUS; Měření znečištění v ovzduší a hladiny hluku; Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí

Celkové množství odpadů podle typu a určení.

2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006: Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2006 2.5.3. Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí v MUS: Využití vedlejších energetických produktů, Nakládání s odpady

Strany

57

58, 59, 60

57

59, 61

Významné znečišťování vody

Významná množství látek vypouštěných do vod podle jednotlivých typů.

2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006: Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2006

EN13

Významné úniky znečišťujících látek

Významné úniky chemických látek, olejů a pohonných hmot - celkový počet úniků a celkový objem. Významnost se definuje jak podle rozsahu úniku, tak podle jeho dopadu na okolní prostředí.

V roce 2006 nedošlo k žádným haváriím.

EN14

Environmentální dopady produktů

Významné ekologické dopady hlavních produktů a služeb. Kde je to relevantní, uveďte popis a kvantifikaci

2.3.2. Problematika emisí škodlivých látek ze spalování uhlí v ČR

47

Opětovně využitelné produkty

Procentuální podíl hmotnosti prodaných produktů, které lze na konci životnosti regenerovat a podíl, který se skutečně regeneruje. "Regenerování" zde znamená recyklaci nebo nové použití produktů, výrobních materiálů nebo dílů.

1.9. Další obory podnikání ve skupině: Gumárenské služby 2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006: Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2006

32 57

Incidenty a pokuty

Případy neplnění (a pokuty za neplnění) všech příslušných mezinárodních deklarací/úmluv/smluv a všech předpisů na celostátní, nadregionální, regionální (krajské či okresní) a místní úrovni, které se týkají otázek životního prostředí.

V roce 2006 nebyly společnostem skupiny uloženy žádné pokuty z důvodu neplnění předpisů ochrany životního prostředí.

EN12

Produkty a služby EN15

Plnění předpisů

Výkonnostní ukazatele v ekologické oblasti

EN16

57

121

Sociální faktory udržitelného rozvoje

LA1

Rozložení pracovních sil v regionu

Pracovně-právní vztahy a pracovní podmínky 122

obsah

Strany

Rozdělení pracovních sil pokud možno podle regionů/zemí, podle stavu (zaměstnaní/nezaměstnaní), typu zaměstnání (celý nebo částečný úvazek) a podle typu pracovního poměru (na dobu neurčitou nebo určitou).

Mapa č. 5 Význam Skupiny jako zaměstnavatele v ústeckém kraji v roce 2006 2.7.2. Personální politika: Principy řízení zaměstnanosti

2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky: Přehled sociálních a zdravotních benefitů zaměstnanců ve společnostech Skupiny v roce 2006; Sociální a zdravotní benefity

72, 74

75, 76

70 75

LA12

Zaměstnanecké výhody

LA2

Vytváření pracovních míst

Čistá výše tvorby pracovních míst a průměrný obrat zaměstnanců podle regionů/zemí

2.7.2. Personální politika: Restrukturalizace; Tvorba nových pracovních míst

Zaměstnanci, které zastupují odbory

2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky: Přehled sociálních a zdravotních benefitů zaměstnanců ve společnostech Skupiny v roce 2006 (kolektivní smlouva) 2.7.3. Participace zaměstnanců na řízení firmy. Kolektivní smlouva se vztahuje na všechny zaměstnance ve společnostech, kde je uzavřena, tj. na 96% zaměstnanců Skupiny.

72

LA3

Procentuální podíl zaměstnanců zastupovaných nezávislými odborovými organizacemi a jinými zastupujícími subjekty jednajícími v dobré víře (s geografickým rozdělením). NEBO percentuální podíl zaměstnanců, na které se vztahuje kolektivní smlouva (s rozdělením podle regionů/zemí)

Pravidla vyjednávání se zaměstnanci

Pravidla a postupy, ve kterých jde o informování, konzultace a vyjednávání se zaměstnanci o změnách ve fungování vykazující organizace (například při restrukturalizaci)

2.2.2 Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti 2.7.3. Participace zaměstnanců na řízení firmy

41

LA4

17

Ustanovení oficiálně upravující účast zaměstnanců na rozhodovací a řídící činnosti včetně podnikového řízení

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Orgány a vedení společností Mostecká uhelná a.s. a Czech Coal a.s. 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti 2.7.3. Participace zaměstnanců na řízení firmy.

LA13

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

Zaměstnanecké výhody nad rámec zákonem stanovených benefitů (např. příspěvky na zdravotní péči, v pracovní neschopnosti, v mateřství, příspěvky na vzdělávání a k penzi)

Zaměstnanost

Vztahy mezi zaměstnanci a vedením

Výkonnostní ukazatele v sociální oblasti

Oficiální účast zaměstnanců na rozhodování nebo řízení

78

78

41

78

LA5

Ochrana pracovníků, pracovní úrazy a příslušné postupy

Postupy při evidenci a oznamování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Vztah těchto postupů k příslušné metodice Mezinárodní organizace práce

2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky: Bezpečnost práce

LA6

Popis oficiálních společných komisí BOZP, kde je zastoupeno vedení i zaměstnanci. Podíl zaměstnanců, kterých se činnost těchto komisí týká.

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti. 2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky: Bezpečnost práce

41

Společné zdravotní a bezpečnostní komise

Počet zameškaných pracovních dnů v důsledku úrazů

Standardní hodnoty úrazovosti, zameškaných dnů a absencí a počet smrtelných pracovních úrazů.

2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky

71

Popis politik a programů (platných na pracovišti i mimo ně) pro otázky HIV/AIDS.

Vzhledem ke stavu problematiky HIV/AIDS v ČR, tento ukazatel nepovažujeme za relevantní pro činnost průmyslového podniku v ČR. Politiky a programy HIV/AIDS jsou plně realizovány zdravotním a vzdělávacím systémem, v ČR je této prevenci a lékařské péči věnována náležitá péče. Skupina nemá v tomto ohledu žádné politiky a programy.

LA7

LA8

Popis politik a programů o HIV/AIDS

71, 73

73

obsah

Pracovně-právní vztahy a pracovní podmínky

Sociální faktory udržitelného rozvoje

Průměrný počet hodin školení ročně na jednoho zaměstnance podle kategorií

2.7.2. Personální politika: Vzdělávání zaměstnanců

LA17

Politiky vzdělávání.

Konkrétní politiky a programy pro řízení kvalifikace nebo celoživotní vzdělávání.

2.7.2. Personální politika: Přehled vzdělávání zaměstnanců v roce 2006, Absolventský program MUS, Vzdělávání zaměstnanců, Psychologie práce a organizace

LA10

Rovné příležitosti

Popis politik a programů pro zajištění rovnosti příležitostí a monitorovacích systémů ke sledování shody s platnými předpisy a sledování výsledků monitorování.

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti.

41

LA11

Vrcholový management a řídící orgány společnosti

Složení vrcholového managementu a řídících orgánů (včetně představenstva) s uvedením počtu mužů a žen a dalších ukazatelů diverzity (podle vhodnosti v rámci daného kulturního prostředí)

1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky: Statutární a dozorčí orgány a vedení společností Mostecká uhelná a.s. a Czech Coal a.s.

17

HR1

Politiky dodržování lidských práv.

Popis politik směrnic, podnikových struktur a postupů pro řešení všech aspektů lidských práv ve vztahu k činnosti vykazující organizace včetně monitorovacích mechanismů a výsledků. Uveďte, v jakém vztahu jsou tyto politky atd. k existujícím mezinárodním normám, daným např. Univerzální deklarací lidských práv a úmluvami v rámci ILO o základních lidských právech

Dodržování lidských práv je součástí legislativy a právních předpisů České republiky, které zahrnují Univerzální deklarací lidských práv a úmluvy v rámci ILO o základních lidských právech a tudíž je závaznou normou ve Skupině.

HR2

Dodržování lidských práv a investiční činnost

Údaje prokazující, že při rozhodování o investicích a zakázkách (včetně volby dodavatelů) se bere v úvahu i dopad z hlediska lidských práv

Dodržování lidských práv u dodavatelů

Popis politik a postupů pro hodnocení a řešení otázek dodržování lidských práv v rámci dodavatelského řetězce a u dodavatelských subjektů včetně monitorovacích systémů a výsledků monitorování.

Politika nediskriminace

Strategie a řízení

Lidská práva

HR3

Dětská práce

Strany

Školení a vzdělávání

Diverzita a příležitosti

Svoboda sdružování a kolektivní vyjednávání

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

LA9 Školení a vzdělávání

Nediskriminace

Výkonnostní ukazatele v sociální oblasti

HR4

HR5

HR6

77

76, 77

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti. 2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky: Bezpečnost práce

41

Popis globální politiky a postupů/programů prevence všech forem diskriminace v činnosti společnosti, včetně monitorovacích systémů a výsledků monitorování

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti. 2.7.3. Participace zaměstnanců na řízení firmy.

41

Politika svobody sdružování

Popis politik na podporu svobody sdružování. Do jaké míry se tato politika uplatňuje univerzálně bez ohledu na místní zákony . Popis postupů/programů pro řešení této otázky

2.7.3. Participace zaměstnanců na řízení firmy: Odborová organizovanost.

78

Politika vylučující dětskou práci

Popis politik vylučující dětskou práci - jak je tato politika definována, vyhlášena a uplatňována. Popis postupů/programů pro řešení této otázky včetně monitorovacích systémů a výsledků monitorování

Tyto politiky jsou součástí legislativy a právních předpisů České republiky a tudíž i závaznou normou ve Skupině.

Tyto politiky jsou součástí legislativy a právních předpisů České republiky a tudíž i závaznou normou ve Skupině.

2.4.1. Typy úhrad z dobývání hnědého uhlí 2.4.2. Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu

Nucená a povinná práce

HR7

Politika prevence nucené práce

Popis politik prevence nucené a povinné práce - nakolik zřetelně je tato politika vyhlášena a uplatňována. Popis postupů/programů pro řešení této otázky včetně monitorovacích systémů a výsledků monitorování.Viz Úmluva ILO č. 29, článek 2

Práva místních obyvatel

HR14

Podíl provozních výnosů předávaný komunitám

Podíl provozních výnosů (získaných v oblasti, kde organizace působí), který se předává komunitám

73

78

52 52

123

Společenské vztahy

Sociální faktory udržitelného rozvoje

Komunity

Odpovědnost za produkci obsah

Politiky pro řízení dopadů a vlivů na komunity

Popis politik pro řízení dopadů na komunity v oblastech ovlivněných činností organizace. Popis postupů/programů pro řešení této otázky včetně monitorovacích systémů a výsledků monitorování.

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti 2.4.3. Režim ložisek vyhrazeného nerostu a dobývacích prostorů 2.5.3. Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí v MUS: Kontroly zdrojů znečišťování ovzduší, vodohospodářských zařízení a zařízení na odstraňování odpadů, Systém sledování bočních svahů lomu ČSA 2.8.5. Postoj obyvatel Ústeckého kraje k činnosti MUS 2.8.7. Výsledky programu Monitoring faktorů udržitelného rozvoje 2003-2005 2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím

Strany 41

53 61

81 83 92

Úplatky a korupce

SO2

Politiky zaměřené na potlačování úplatkářství/korupce

Popis politik, postupů a/nebo systémů řízení a mechanismů, jimiž se zajišťuje plnění platných předpisů (pro organizace i jednotlivce) proti úplatkářství a korupci. Popište, jak organizace plní požadavky Úmluvy OECD o boji proti uplácení.

Příspěvky politickým stranám a institucím

SO3

Politiky zaměřené na řešení problémů spojených s příspěvky politickým organizacím

Popis politik, postupů a/nebo systémů a mechanismů, jimiž se zajišťuje plnění platných předpisů pro řízení politického lobování a přispívání politickým organizacím

Tento ukazatel není relevantní.Skupina neposkytuje příspěvky politickým organizacím. Ve Skupině neexistují směrnice, které by politické lobování upravovaly nad rámec zákonů a pravidel platných v České republice. 1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím v ČR: Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků a informace o environmentálních vlivech produktů. 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti.

22

Politika ochrany zdraví a bezpečnosti zákazníků

Popis postupů na ochranu zdraví a bezpečnosti zákazníků při použití produktů - nakolik zřetelně je tato politika vyhlášena a uplatňována. Popis postupů/programů řešení této otázky včetně monitorovacích systémů a výsledků monitorování.

1.5.3. Sledování jakosti hnědého uhlí 1.7. Standardy a certifikáty ve společnostech Skupiny; 1.8. Aplikovaný výzkum a servis: Laboratorní služby 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti.

26, 27 29 31 41

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti.

Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků

124

SO1

Výkonnostní ukazatele v sociální oblasti

PR1

Produkty a služby

PR2

Politiky, týkající se Informací o produktech

Popis politik, postupů a/nebo systémů řízení a mechanismů, jimiž se zajišťuje plnění platných předpisů týkajících se informací o produktech a jejich označování.

Ochrana soukromí spotřebitelů

PR3

Ochrana soukromí spotřebitelů

Popis politik, postupů a/nebo systémů řízení a mechanismů, jimiž se zajišťuje soukromí zákazníků.

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti.

41

41

41

*kurzívou jsou psány doplňující ukazatele GRI

obsah Indikátory GRI 2002 - Dodatek pro těžební a kovozpracující průmysl

Přínos (pozitiva) pro místní ekonomiku, vliv na rozvoj a relevantní politiky

Dosažené výnosy, jejich řízení a rozdělování

Přidaná hodnota

Biodiverzita

MM1

MM2

MM3

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

2.4.1. Typy úhrad z dobývání hnědého uhlí, 2.4.2. Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu, 2.8.2. Program regionální spolupráce MUS

80

Není k dispozici, protože chybějí datové systémy, z nichž by bylo možno požadované informace získat.

- Procento pracovních sil z lokálních komunit,

100% Česká republika

- Investice do veřejné infrastruktury a její údržby a

2.6. Rekultivace - tvorba životního prostředí

62

- Kompenzační platby

2.4.1. Typy úhrad z dobývání hnědého uhlí, 2.4.2. Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu

52 52

Přidaná hodnota

Přidaná hodnota s rozdělením podle jednotlivých zemí

1.2 Ekonomický profil Skupiny - Konsolidované ekonomické údaje za Skupinu 2.6.1. Rekultivace - obnova krajiny a životního prostředí: Péče o biodiversitu a původní porosty, ochranná pásma 2.6.2. Rekultivace MUS: Aktuální projekty rekultivací MUS, Historicky významné rekultivační projekty.

63

Plán pro řízení biodiverzity

Počet/procento lokalit, kde je třeba zajistit plány na řízení biodiverzity a počet/procento lokalit, kde se tyto plány uplatňují. Uveďte také kritéria pro rozhodování, zda je třeba zajistit plán na řízení biodiverzity a klíčové složky tohoto plánu

2.5.3. Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí v MUS: Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí 2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006; Souhrné environmentální indikátory výrobních společností, 2006 Častečně reportováno - jen RENOGUM-NILOS a.s. a MUS. Podrobnějsí údaje nejsou k dispozici, protože chybějí datové systémy, z nichž by bylo možno požadované informace získat

59

Materiály

MM4

Produkce z druhotných materiálů

Hospodaření s materiály

MM5

Popis politik eko-efektivity

Popis politik pro stanovení eko-efektivity a udržitelných vlastností produ ktů (tj. recyklovatelnost, využití materiálů, využití energie, toxicita, aj.)

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti.

Popis přístupů k managementu skrývek, hornin, hlušin, a kalů/residuí zahrnující: hodnocení rizik, strukturální stabilitu úložných zařízení, potenciální možnost výluhů kovů, rizikové vlastnosti.

2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006 2.5.3. Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí v MUS: Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí, Systém sledování bočních svahů lomu ČSA 2.6.1. Rekultivace území dotčeného těžbou hnědého uhlí: Hlavní problémy, které řeší rekultivace, Vztah rekultivací a územního plánování

MM6

52 52

- Procento zboží, materiálů a služeb nakupovaných lokálně,

Přínos pro místní ekonomiku, vliv na rozvoj a relevantní politiky

Procento produkce získávané z druhotných materiálů. Jde jak o recyklované materiály od spotřebitelů, tak o odpady z průmyslu (např. nový odpad (šrot) z výroby a starý odpad ze zařízení po skončení doby životnosti). Nespadá sem vnitřní recyklace v daném výrobním zařízení

Velkoobjemové odpady z důlní činnosti a ze zpracování nerostů

Strany

Managementu skrývek, hornin, hlušin, a kalů/residuí

18

68

57

41

57 59

62, 63

125

Indikátory GRI 2002 - Dodatek pro těžební a kovozpracující průmysl

126

obsah

2.2.4. Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery): Komunikace se zájmovými skupinami 2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím: Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově, Přímé jednání MUS s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic

Strany

MM7

Popis významných případů, které se dotkly komunit.

Popis významných případů, které se během vykazovaného období dotkly komunit. Popis mechanizmu pro podávání stížností, které slouží pro řešení těchto případů a uvedení výsledků těchto řešení.

MM8

Maloplošné dolování

Popis programů, do kterých je vykazující organizace zapojena a ve kterých vyvíjí manuální a maloplošné dolování na územích, kde společnost vyvíjí činnost.

Tento ukazatel není pro činnost Skupiny Czech Coal relevantní.

Popis přesídlovacích politik a aktivit:

Popis politik a činností souvisejících s přesídlováním. Uvést lokality, kde bylo provedeno přesídlení, a u každé lokality uvést počet přesídlených domácností. Zahrnout postupy přesídlování a způsoby odškodnění. Popsat, do jaké míry jsou v souladu s požadavky směrnic Světové banky pro nedobrovolné přesídlení

2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím. (Projekt případného přesídlené je plně v souladu s legislativou ČR o níž jsme přesvědčeni, že zahrnuje požadavky směrnice Světové banky pro nedobrovolné přesídlení.)

92

1.9. Další obory podnikání ve skupině: Hlubinná těžba hnědého uhlí

32

Komunity

Přesídlení

Kapitoly a odstavce zprávy Skupiny Czech Coal

MM9

44 92

Uzavírání provozů

MM10

Počet nebo procento provozů s plány na ukončení činnost

Počet nebo procento provozů s plány na ukončení činnosti, které zahrnují sociální aspekty (včetně převedení na jinou práci) a dále ekologické a ekonomické aspekty. Popis politiky společnosti a procesů pro zajištění účasti zainteresovaných subjektů, četnost revizí plánu a rozsah a typ finančních opatření pro ukončení činnosti.

Pozemková práva

MM11

Popis procesů pro identifikaci pozemků komunit

Popis procesů pro identifikaci pozemků komunit a jejich zvykových práv, včetně práv původních obyvatel. Mechanizmus podávání stížností sloužící k řešení rozepří.

2.4.3. Režim ložisek vyhrazeného nerostu a dobývacích prostorů; 2.4.4. Způsob identifikace a výkup pozemků v důlních prostorech

53 54

2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině: Interní etické kodexy, koncepce a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti.

41

2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky: Bezpečnsot práce; Sociální a zdravotní benefity

Připravenost na řešení nouzových situací

MM12

Přístup a dokumenty pro nepředvídatelné situace

Popište přístup k identifikaci, prevenci a řešení nouzových situací, které mohou zasáhnout zaměstnance, obce nebo životní prostředí. Popište charakter příslušných kvalifikací a uveďte, jaké týmy jsou nasazeny v nouzových situacích a způsoby jejich školení, cvičení a hodnocení. Uveďte procesy kontroly a účast komunit.

BOZP

MM13

Počet nových případů nemocí z povolání podle typu.

Počet nových případů nemocí z povolání podle typů. Popište programy prevence nemocí z povolání

71, 73, 74

4.3. Ověření auditora dle GRI 2002

obsah

Soulad této zprávy s reportovacími principy ověřila Global Reporting Initiative na úrovni "In Accordance".

127

4.4. Hodnocení Zprávy - anketa Vážení čtenáři, Skupina Czech Coal publikuje Zprávu o udržitelném rozvoji, aby srozumitelnou formou podala podrobné informace o vlivu a přínosu činnosti firem Skupiny Czech Coal na své okolí a zájmové skupiny. Příští Zprávu chceme ještě více přiblížit vašim představám a potřebám, a proto vám opět nabízíme možnost připomínkování obsahu Zprávy. Připomínky, názory, podněty prosím zasílejte na adresu: Czech Coal a.s. (viz. www.czechcoal.cz), nebo e-mailem na adresu [email protected]. Uvítáme, když připomínky vyplníte v níže uvedeném dotazníku. Velice vám děkujeme za váš názor. Radek Stavěl, vedoucí projektu Stanislav Kužel, zpracovatel

1. Které oblasti či data Vám ve Zprávě za rok 2006 chybějí? ............................................................................................................................................................................................................................ 2. Které údaje považujete za zbytečné? ............................................................................................................................................................................................................................

3. Které stránky Vám byly nejméně srozumitelné? ............................................................................................................................................................................................................................ 4. Jiné připomínky ............................................................................................................................................................................................................................ Uvítáme, pokud připojíte Váš podpis, popř. e-mailovou adresu: .............................................................................................................................. 128

obsah