2005
Zpráva o udržitelném rozvoji
skupiny Czech Coal
Zpráva o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal v roce 2005 Zpráva o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal v roce 2005 je inspirována mezinárodní reportovací metodikou Global Reporting Initiative (GRI). Ta v souladu s principy udržitelného rozvoje prosazuje dobrovolné zveřejňování environmentálních, ekonomických a sociálních ukazatelů ze strany organizací, zejména soukromých podnikatelských subjektů. Cílem GRI je podpořit transparentnost a důvěryhodnost aktivit spojených s udržitelným rozvojem. Více informací o iniciativě GRI je k dispozici na: www.globalreporting.org.
2005
Zpráva o udržitelném rozvoji
skupiny Czech Coal
Obsah Slovo generálního ředitele: Od spontánních impulsů k faktorům udržitelného rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Profil skupiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Udržitelný rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Zásady vztahů se zájmovými skupinami („stakeholders“) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Ekonomická oblast Těžba, výroba a kvalita mosteckého uhlí – (MUS). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Těžba a úprava hnědého uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Informace o produktech a jakost produktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Péče o zákazníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Dlouhodobá obnova majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Aplikovaný výzkum a servis – spolupráce s VÚHU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Finanční přínosy hnědouhelné těžby obcím. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Prodej uhlí a obchodování s elektřinou – Czech Coal a.s.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Trh hnědého uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Trh s elektrickou energií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Základní hospodářské ukazatele skupiny Czech Coal v roce 2003 a 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Environmentální oblast Ochrana životního prostředí při těžbě, zpracování a distribuci hnědého uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Ochrana ovzduší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Produkce a využití odpadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Využití vedlejších energetických produktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Ochrana vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Sledování kvality hnědého uhlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Monitorování bočních svahů lomu ČSA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Měření tuhých znečišťujících látek v ovzduší a hladiny hluku v okolí povrchových lomů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Rekultivace území zasažených následky důlní činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Stav rozpracovanosti ploch rekultivací do roku 2004. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Hipodrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Jezero Matylda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Náklady na rekultivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Postup rekultivací (mapy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Objem rekultivovaných ploch (ha) - rozpracované i ukončené v daném roce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Národní park České Švýcarsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Sociální oblast Společné prvky zaměstnanecké politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Počty zaměstnanců MUS a dceřiných společností v regionu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Odborová organizovanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Význam kolektivních smluv. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
3
Účast zaměstnanců a odborových organizací v orgánech společností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Restrukturalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Vybrané údaje za výrobní společnosti – MUS a dceřiné společnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Zaměstnanecká politika Mostecké uhelné a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Sociální a zdravotní oblast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Platové podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Bezpečnost práce, fluktuace a absence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Zaměstnanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Principy řízení zaměstnanosti (2003-2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Absolventský program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Vzdělávání zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Spolupráce se školami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Regionální politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Program regionální spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Partnerství s obcemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Podpora regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Celoroční sponzorské aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Další významné aktivity regionální spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Příklady pomoci 2002-2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Most naděje – nadační fond (sociální charita) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Rozvoj výzkumných a vzdělávacích kapacit v regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Podpora Vysoké školy finanční a správní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Výzkum v oblasti udržitelného rozvoje regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Program Monitoring faktorů udržitelného rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Vybrané výsledky výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Dceřiné společnosti Profily a vybrané oblasti udržitelného rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Czech Coal a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 DTS Vrbenský, a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 RENOGUM – NILOS a.s.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Krušnohorské strojírny Komořany a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Teplárna Otrokovice a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Energetika Malenovice, a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Důl Kohinoor a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 HUMECO, a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 REKULTIVACE a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 HIPODROM MOST a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 MUS – Uniservis, spol. s r.o. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Vybrané ukazatele za rok 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Přehled ve zprávě zahrnutých indikátorů GRI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Ověření Zprávy o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal v roce 2005. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
4
Profil skupiny Czech Coal 6
Od spontánních impulsů k faktorům udržitelného rozvoje Slovo generálního ředitele Czech Coal a.s.
Naše energetická skupina je dlouhodobě přesvědčena, že se musí umět podělit o část svých prostředků i odborných kapacit a znalostí s celou společností. Odpovědností v sociální oblasti a v oblasti ochrany životního prostředí, která jde nad rámec zákonných povinností, podmiňuje skupina svou dlouhodobou podnikatelskou úspěšnost. Proto začala podporovat výchovné a vzdělávací aktivity a činnosti zaměřené na péči o přírodu, děti a staré lidi. Je spoluzakladatelem největší soukromé vysoké školy v České republice, partnerem národního parku, opakovaně vypisuje grantové programy podpory regionu. Nadstandardní péči o zdraví a protiúrazovou prevenci horníků dokladují obdržené ceny za bezpečnost práce. Výčet těchto aktivit a jejich výsledků by tak mohl pokračovat dále a dále. Otázkou však je, nakolik by byl v této podobě nám, našim partnerům i široké veřejnosti užitečný. Rozhodnutí vedení společnosti i iniciativy zaměstnanců v uvedených projektech vznikaly nejdříve spíše ze spontánních impulsů a potřeb jednat odpovědně, pomáhat a rozvíjet vztahy s naším okolím. V určité fázi jejich rozvoje jsme dospěli k závěru, že je tomu třeba dát řád. Uvědomili jsme si, že vše, co můžeme shrnout pod pojem společenské odpovědnosti firmy, má svým způsobem formu investice. Investujeme do životního prostředí, ale i do lidského a sociálního kapitálu. Metodicky se proto naši činnost snažíme vést v souladu s principy udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj vnímáme jako sladění ekonomické, sociální a environmentální dimenze každodenního života i podnikání. Je to hledání potřebné rovnováhy. Sami vyvíjíme odbornou metodickou činnost v této oblasti. Naše skupina monitoruje stav ukazatelů udržitelného rozvoje a analyzuje jeho faktory v regionech své působnosti. Chce lépe předcházet problémům, vyhodnocovat své přínosy a dopady na okolí, a rozvíjet tak kvalitnější spolupráci se státní správou, obcemi a zájmovými skupinami tam, kde působí. Součástí metodického řízení aktivit naší společenské odpovědnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje je i tato Zpráva. Již při přípravě se pro nás stala užitečnou z hlediska vyhodnocování vlastních aktivit, včetně dopadů a přínosů vůči okolí a všem zájmovým skupinám. Je první naší souhrnnou publikací tohoto druhu a já doufám, že každým dalším rokem podáme ještě inspirativnější přehled o činnosti skupiny Czech Coal.
Petr Pudil místopředseda představenstva a generální ředitel Czech Coal a.s.
7
Profil skupiny Czech Coal Poslání
Historie skupiny
Zákazníky vyhledávaný partner pro dodávky paliv, energie a souvisejících služeb.
1993
vznik Mostecké uhelné společnosti, a.s. (MUS), druhé největší hnědouhelné těžební firmy v ČR
Představení
1998
MUS privatizována skupinou Appian Group
2002
Appian Group a.s. získává licenci obchodníka s energetickými komoditami
Energetická skupina Czech Coal zahrnuje obchodníka s energetickými komoditami Czech Coal a.s., především s hnědým uhlím, elektrickou energií, teplem a povolenkami na emise skleníkových plynů. Dále ji tvoří společnost Mostecká uhelná a.s., která je co do objemu těžby druhým největším producentem hnědého uhlí v České republice. Do skupiny také patří řada obslužných společností a majetkové účasti v regionálních teplárnách.
Skupina Czech Coal je vlastněna čtyřmi fyzickými osobami (v závorce je vlastnický podíl): Antonín Koláček (40 %)
2005/03 manažeři MUS Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela a Petr Pudil kupují prostřednictvím společnosti Severočeská uhelná a.s. od skupiny Appian Group energetická aktiva v ČR, která zahrnují mimo jiné akciové společnosti Appian Group a Mostecká uhelná 2005/04 skupina oznamuje rekordní hospodářské výsledky na hnědouhelném trhu ve výši 1,76 mld. Kč 2005/05 přejmenování Appian Group a.s. na Czech Coal a.s.
Luboš Měkota (40 %)
Vlastnická struktura skupiny1
Vasil Bobela (10 %) Petr Pudil (10 %)
Skupina Czech Coal Antonín Koláček (40 %)
Luboš Měkota (40 %)
Vasil Bobela (10 %)
Petr Pudil (10 %)
Hlavní obory činnosti skupiny obchod s hnědým uhlím obchod s elektrickou energií obchod s teplem obchod s povolenkami na emise skleníkových plynů dobývání nerostných surovin rekultivace a revitalizace krajiny postižené těžbou poskytování souvisejících služeb
Mostecká uhelná a.s. RENOGUM-NILOS a.s. DTS Vrbenský, a.s. HUMECO, a.s. Důl Kohinoor a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. REKULTIVACE a.s. MUS-Uniservis, spol. s r.o. HIPODROM MOST a.s. Teplárna Otrokovice a.s. Energetika Malenovice, a.s. a další majetkové účasti
Czech Coal a.s.
1
údaje platné k 4. červenci 2005
8
Udržitelný rozvoj 10
Zásady vztahů se zájmovými skupinami („stakeholders“) Řízení vztahů se všemi stakeholders skupiny Czech Coal podléhá společným zásadám: vztahy se všemi zájmovými skupinami jsou rozvíjeny při důsledném dodržování zákonných povinností vztahy skupiny Czech Coal a jednotlivých stakeholders jsou založeny na vzájemné informovanosti a transparentnosti jednání princip společenské odpovědnosti skupiny Czech Coal se promítá do vztahů se všemi stakeholders
TEPLICE LITVÍNOV
V oblasti společenské odpovědnosti odlišujeme tyto zájmové skupiny s jejich specifickými nároky a potřebami: zákazníci zaměstnanci a jejich organizace místní komunity zaměstnavatelské organizace neziskové organizace orgány samosprávy instituce státní správy partneři v oblasti vzdělávání a výzkumu dodavatelé a další obchodní partneři
Důl Centrum
V souladu s tímto členěním existují schválené politiky, programy a vnitřní normy, jimiž se činnost jednotlivých společností skupiny Czech Coal řídí. Tyto činnosti vyžadují náročné odborné vedení a jsou proto řízeny z odlišných organizačních složek.
Lom ČSA
BÍLINA JIRKOV Lom Vršany
MOST
CHOMUTOV Mostecká uhelná a.s.
11
Ekonomická oblast Těžba, výroba a kvalita mosteckého uhlí (MUS) (MUS, Sídlo: Most, V. Řezáče 315, PSČ 434 67, IČ 27261824, www.mus.cz)
Prodej uhlí podle druhů uhlí (vč. vlastní spotřeby) Těžba a úprava hnědého uhlí Společnost navazuje na dlouhodobou tradici dobývání hnědého uhlí v severozápadních Čechách. Využívání uhlí se v okolí Mostu datuje od 17. století. V roce 1871 byla ve Vídni založena Vídeňskou směnečnou bankou Mostecká společnost pro dobývání uhlí jako první hnědouhelná akciová společnost v Rakousko-Uhersku. Koncem roku 1945 vznikl n.p. Severočeské hnědouhelné doly (SHD) v Mostě, tento název vydržel až do roku 1992. Po rozpadu SHD byla Fondem národního majetku ČR dne 1. 11. 1993 založena Mostecká uhelná společnost, a.s. a zapsána do obchodního rejstříku. Společnost vznikla spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina. V souvislosti s klesající poptávkou po hnědém uhlí byly za její existence postupně utlumovány a posléze uzavřeny některé provozy, například Úpravna uhlí Herkules, Lom Most, hlubinný důl Alexander a hlubinný důl Kohinoor. Přesto je v současnosti MUS jedním z rozhodujících producentů této suroviny v České republice. Společnost působí na území o rozloze téměř 10 000 ha.
24 000
20 000
12 000
tis. t
16 000
8 000
Těžba uhlí probíhá v současné době v povrchových lomech v lokalitách ČSA a Vršany. Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR – důl Centrum provozuje dceřiná společnost Důl Kohinoor a.s. Výroba a nakládka uhelných produktů je zajišťována ve stávajících zpracovatelských lokalitách, tj. v Úpravně uhlí Komořany a na lokalitě Hrabák. V rámci stávajících tzv. územně – ekologických limitů těžby je MUS schopna zásobovat z lomu Vršany nový energetický zdroj cca do roku 2060. Dominantním odbytištěm je s 98,5% trh tuzemský. V roce 2004 měla MUS 33,74 % podíl na trhu hnědého uhlí v ČR. Důsledná restrukturalizační opatření, především snižování vlastních nákladů firmy a zvyšování produktivity práce, umožnila přes klesající těžbu uhlí vykazovat rostoucí zisk. Roční odbytová těžba dosáhla v roce 2004 přes 16 miliónů tun. MUS je vlastníkem a také provozovatelem kamenolomu v lokalitě Ležáky, kde se od roku 1990 těží znělec, který je využíván zejména při budování dočasných cest a kolejišť v povrchových lomech ČSA a Vršany.
4 000
0
1994
2001 2002 1999 2000 1998 1997 1995 1996 tříděné
hruboprachy
2003 2004
topné a prům. směsi
těžné
12
Ekonomická oblast Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků Ochrana zdraví zákazníků a bezpečí při užívaní uhelných produktů se řídí příslušnými vyhláškami, obecnými a speciálními bezpečnostními předpisy, platnými ČSN a ČSN ISO, metodikami a aplikovanými bezpečnostními předpisy jednotlivých odběratelů, provozními řády, technologickými postupy pro činnosti nakládání s uhelnými produkty a spalovací procesy. Výchozím zdrojem informací o možnostech použití produktů a o možných rizicích při nakládání s uhelnými produkty je Katalog mosteckého uhlí2, který obsahuje garantované jakostní parametry produktů, informativní údaje o ostatních jakostních znacích mosteckého uhlí a z hlediska rizik především základní požárně technickou charakteristiku paliva.
Informace o produktech a jakost produktů Základním zdrojem informací o produktech je Katalog 2 mosteckého uhlí . Je poskytován všem odběratelům mosteckého hnědého uhlí. Pro každý druh produkovaného uhlí je nezávislou akreditovanou laboratoří zpracována podrobná Požárně technická charakteristika produktu, kterou lze na požádání odběratele v neredukované podobě poskytnout. Z jednotlivých charakteristik je zpracována zjednodušená tabulka údajů základních požárně technických charakteristik paliva, která je pro dostupnost všech odběratelů součástí Katalogu mosteckého uhlí. Nedílnou součástí kupních smluv, uzavřených mezi obchodníkem s mosteckým hnědým uhlím Czech Coal a.s. a odběrateli uhlí, je ustanovení o jakosti dodávaného uhlí, prověřování jakosti a postupu při vadném plnění (reklamace) dodávek, které je přímo v textu smlouvy, popřípadě tvoří její přílohu. Na základě vyžádání se poskytují na konkrétní denní dodávky odběrateli tzv. jakostní certifikáty, které obsahují základní technologický rozbor jakosti, hmotnost dodávky a datum expedice. 2
viz Katalog produktů http://www.mus.cz/mus/produkty/katalog2005cz.pdf
Na základě požadavku některých odběratelů jsou pravidelně po uskutečněné denní dodávce a po vyhodnocení rozborů vzorků v laboratořích MUS elektronicky zasílány zjištěné kvalitativní hodnoty dodaného paliva. Všem odběratelům jsou poskytovány kvalitativní hodnoty dodaného paliva při fakturaci dodávek.
Péče o zákazníky Péče o služby zákazníkům je ve všech segmentech od června roku 2005 převedena do specializované obchodní společnosti Czech Coal a.s., realizační stránka, například distribuce uhlí zůstává dále v MUS. Za účelem zlepšení služeb a kvality dodávek bylo v roce 2005 dokončeno nové parkoviště pro odběr uhlí v Komořanech. MUS spolupracuje s výrobci automatických kotlů Varimatik, Ekoefekt, Karborobot a Dakon, spolupráce probíhá i v oblasti poskytování slev na uhlí vlastníkům těchto kotlů. Pro informaci zákazníků je zřízen „zelený telefon“ na čísle 800 11 13 11. Z pohledu počtu odběratelů mosteckého uhlí by procento úhrad ve stanovené lhůtě činilo 94,5 %, avšak z pohledu váhy množství by toto procento činilo 99,9 %.
Dlouhodobá obnova majetku V roce 2004 se intenzivně připravovaly generální opravy velkostrojů. Rok 2005 bude z hlediska výdajů na dlouhodobou obnovu majetku nejvýznamnějším za posledních pět let. Nejmasivnější investice půjdou do strojů v lomu Československá armáda a na dílčí modernizaci Úpravny uhlí v Komořanech. Hlavními dodavateli jsou Krušnohorské strojírny Komořany a společnost Prodeco. V roce 2006 MUS čeká ještě velká generální oprava na lokalitě Vršany.
Aplikovaný výzkum a servis - spolupráce s Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí a.s. (VÚHU) Hlavním nástrojem spolupráce MUS na servisních a výzkumných úkolech je již od roku 1996 Rámcová dohoda s VÚHU o řešení úkolů technických inovací, technické pomoci a zakázkové činnosti. Objem finančních nákladů byl pro jednotlivé RD v letech 1996 až 2005 celkem 195,814 miliónů Kč, z toho je předpoklad pro rok 2005 téměř 11 mil. Kč. Mostecká uhelná je (k 1. 6. 2005) majitelem či spolumajitelem 7 patentů a 2 užitných vzorů.
Finanční přínosy hnědouhelné těžby obcím Těžba hnědého uhlí, kterou provádí od roku 1994 MUS, přináší obcím regionu finanční prostředky za vytěžený nerost, z dobývacího prostoru a za pozemky vyňaté ze zemědělského fondu z důvodu báňské činnosti. Jde o úhrady dle vyhlášky 617/1992 Sb. „O podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů“ a dle zákona č.334/1992 Sb. „O ochraně zemědělského půdního fondu“. Vzhledem k rozpočtovému určení obcí je těžba nerostů významnou podnikatelskou činností, která představuje přímý zdroj finančních prostředků do obecního rozpočtu podle míry aktivity na katastru obce. Od vstupu soukromého kapitálu do MUS získaly obce v sousedství lomů ČSA a Vršany a dolu Centrum jen z úhrad vytěženého nerostu téměř 1,5 miliardy (viz tab.).
Výdaje investované do obnovy majetku za léta 1999-2005, kdy ve firmě hospodaří soukromý vlastník rok
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005 (záměr)
mld. Kč
0,41
0,47
0,31
0,31
0,76
0,84
1,17
13
Ekonomická oblast Úhrady za nerost (hnědé uhlí) v tis. Kč 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Celkem tis. Kč
18 602,50
16 664,25
27 411,25
28 557,50
23 433,25
19 868,25
134 537,00
Vrskmaň
2 385,50
2 966,25
1 498,75
1 691,75
174,25
0,00
8 716,50
Strupčice
4 536,50
4 700,00
9 387,00
12 509,25
7 591,00
4 513,75
43 237,50
Horní Jiřetín
643,00
2 270,75
3 955,00
4 111,25
10 434,25
4 112,00
25 526,25
Malé Březno
8 973,00
7 455,50
10 068,75
7 938,75
6 557,75
18 225,00
59 218,75
9,00
77,50
60,75
4,50
0,00
0,00
151,75
1 283,00
189,00
0,00
0,00
0,00
0,00
1 472,00
Most
Litvínov Mariánské Radčice
Úhrady MUS (a Dolu Kohinoor a.s.) v letech 1994 – 2004 a velikost částky zůstávající v regionu Důvod platby
Instituce, která prostředky
Celková částka
Z toho částka
přerozděluje obcím
1994-2004 (mil. Kč)
pro obce v regionu 1994-2004 (mil. Kč)
Úhrady za odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu (40 % dotčeným obcím a 60 % SF ŽP ČR )
Finanční úřad
533,35
213,34
Úhrady z vytěženého nerostu - uhlí (od roku 2001 75 % dotčeným obcím a 25 % státnímu rozpočtu ČR)
Báňský úřad
861,85
500,14
Úhrady z dobývacího prostoru (100 % dotčeným obcím)
Báňský úřad
29,39
29,39
250
250
1 675
993
3
Dobrovolně poskytnuté prostředky v rámci regionální spolupráce Prostředky z regionální spolupráce MUS od roku 1998
CELKEM (regionální spolupráce + úhrady) 3
Státní fond životního prostředí České republiky
14
Ekonomická oblast Prodej uhlí a obchodování s elektřinou Czech Coal a.s.
Základní hospodářské ukazatele skupiny Czech Coal v roce 2003 a 2004 (v tisících Kč) (výsledky jsou konsolidované po auditu jednotlivých společností skupiny)
Trh hnědého uhlí Na celkové produkci hnědého uhlí v ČR v roce 2004 ve výši 48 miliónů tun se podílí MUS 33,74 %. Prodej uhlí prostřednictvím Czech Coal a.s. je směrován do tří segmentů trhu – do elektrárenských společností, do segmentu tepláren a firemních elektráren a do segmentu tříděných druhů uhlí pro vytápění domácností. Z hlediska sortimentní skladby produkce společnosti dominuje výroba a prodej topných směsí. Prodej tříděných druhů představuje přibližně 6 % celkových prodejů. Tříděné druhy uhlí jsou prodávány převážně malospotřebitelům. Mezi odběratele tříděného, ale i prachového uhlí patří průmyslové a komunální teplárny. Do energetiky směřují průmyslové a topné směsi. Mimo tyto standardní druhy společnost produkuje palivo pro fluidní spalování, jež je šetrnější k životnímu prostředí.
2003
2004
Rozdíl
Konsolidované tržby
8 936 614
9 445 044
508 430
Provozní výsledek hospodaření
1 164 530
1 408 730
244 200
136 315
1 761 977
1 625 662
42 285
1 413 458
1 371 173
9 177
8 453
-724
Výsledek hospodaření před zdaněním Výsledek hospodaření po zdanění Počet zaměstnanců
Trh s elektrickou energií Obchodování s elektrickou energií Czech Coal a.s. bylo zahájeno v roce 2002, tj. v nejkratším možném zákonném termínu po otevření trhu s elektřinou v ČR. Po úspěšném naplnění prvotního cíle obchodu s elektrickou energií, kterým bylo zajištění výhodného nákupu / prodeje elektrické energie pro členy skupiny, začal dynamický rozvoj obchodování s obchodními partnery v ČR i zahraničí. V letech 2002-2004 vzrůstal objem obchodu přibližně dvojnásobně, obchod s elektrickou energií se tak stal nejdynamičtěji se rozvíjejícím oborem podnikání skupiny. Plánovaný objem obchodu pro rok 2004 ve výši 2 240 GWh byl překročen o více než 100 GWh. Dnes disponuje společnost Czech Coal a.s. širokou nabídkou produktů a služeb a s tím souvisejícím stabilním portfoliem spokojených obchodních partnerů.
15
Environmentální oblast Ochrana životního prostředí při těžbě, zpracování a distribuci hnědého uhlí
800
25 000 719,2
700
624,2 379,8
600 500
15 000
400
375,2 377,8 195,4 123,1
10 000
300 172,8 114,5 51,1 22,5
5 000
0
200 39,8 34,0 32,6 14,3 50,9 42,3 7,8 9,9 9,7 11,0 9,5
2000 1998 1999 1997 1996
1995 1994 poplatky za emise (tis. Kč/rok)
2001 2002
emise poplatky za emise
20 000
uhlí
Péče o životní prostředí je v Mostecké uhelné a.s. (MUS) přednostně orientována na prevenci vzniku negativních vlivů vyvolaných těžební činností. Významně k ochraně životního prostředí přispívá i kvalita produkovaného hnědého uhlí. Pravidelně jsou zveřejňovány údaje o vlivu činnosti společnosti na životní prostředí. Produkce odpadů i emisí znečišťujících látek má od roku 1994 klesající trend. Péče o životní prostředí se projevuje v následujících činnostech: dodržování zákonných emisních limitů u zdrojů znečišťování ovzduší, provádění pravidelných měření dodržování provozních řádů u zdrojů znečišťování ovzduší, vodohospodářských zařízení a zařízení na odstraňování odpadů zvyšování účinnosti čistíren odpadních vod, například rekonstrukce čistíren, a dodržování kvality vypouštěných důlních a odpadních vod shromažďování odpadů vhodných pro další využití a přednostní využívání odpadů a zařízení pro recyklaci odpadů evidence a řízené nakládání se zařízeními s možným obsahem PCB a jiných nebezpečných látek průběžné sledování kvality hnědého uhlí využití tuhých zbytků po spalování mosteckého uhlí a produktů odsíření pravidelná měření tuhých znečišťujících látek v ovzduší a měření hladiny hluku na hranicích pásma hygienické ochrany v okolí povrchových lomů monitorování stavu bočních svahů lomu ČSA sanace a rekultivace území zasažených následky důlní činnosti.
Emise znečišťujících látek v MUS a poplatky za emise
100 0
2003 2004
množství emisí znečišťujících látek (tun/rok)
těžba uhlí (v tis. tun/rok)
Ochrana ovzduší
Produkce a využití odpadů
V roce 2004 provozovala MUS 25 zařízení označených podle zákona o ochraně ovzduší jako zdroje znečišťování. Do kategorie středních zdrojů znečišťování ovzduší jich patří 18 (8x úpravna uhlí, 2x kotelna, 2x ohně a zápary v lomech, 6x čerpací stanice PHM). Jako samostatné střední zdroje znečišťování ovzduší jsou evidovány brusky v počtu 202. Malých zdrojů znečištění bylo provozováno 7 (3x vyrovnávací skládka uhlí, 1x překladiště aglomerátu, 3x kotelna). Navýšení množství emisí v roce 2004 oproti roku 2003 je způsobeno tím, že MUS převzala v červenci 2004 od Dolu Kohinoor a.s. nový zdroj znečišťování ovzduší - kamenolom.
Celková produkce odpadů v roce 2004 činila 26 615 tun, z toho nebezpečných odpadů bylo 1 321,041 tuny. V podzemních prostorách a na povrchu terénu byl využit odpad vlastní produkce, převážně z demolic staveb. Jednalo se o 16 286,325 tun odpadu, což je cca 61,2 % celkové roční produkce odpadů MUS. Ve srovnání s rokem 2003 došlo k 20% nárůstu množství odpadů využívaných v podzemních prostorách a na povrchu terénu.
16
Environmentální oblast 7 488 503 m3 vod. Z tohoto množství bylo před vypouštěním upraveno 2 326 312 m3. Z čistíren odpadních vod (ČOV) bylo celkově po vyčištění vypuštěno do veřejných vodotečí 336 507 m3 odpadních vod. Zbytek (5 122,19 tis. m3) nevyžadoval úpravu před vypuštěním.
Produkce odpadů v MUS 800
712,8
700
626,7
20 000
600 500 400
15 000 uhlí
300
Sledování kvality hnědého uhlí odpady
25 000
200
10 000
149,6 72,6
5 000
0 1994
1995
1996
54,0
1997
1998
množství odpadů (tis. tun/rok)
Využití vedlejších energetických produktů V procesu spalování hnědého uhlí pro výrobu elektřiny a tepla vzniká kromě popela také popílek z elektrostatických filtrů a tzv. energosádrovec jako produkt odsíření spalin. MUS poskytuje svým odběratelům služby v podobě zpětného odběru a využití popílku a energosádrovce. MUS produkty po spalování uhlí využívá dvěma způsoby. (1) Upravené certifikované granuláty, stabilizátory a aglomeráty určené ke zlepšení geomechanických vlastností zemin použitelné k zakládání na výsypky. (2) Neupravené produkty kategorizované jako odpad jsou používány při splnění legislativních podmínek do výsypných prostor. Některé z těchto neupravených produktů, jako je
48,9
37,4
1999
49,6
2000
26,6 21,2 28,1
2001
2002
100 0
2003 2004
těžba uhlí (v tis. tun/rok) např. škvára, jsou využívány k budování dočasných komunikací v povrchových dolech, tras dálkové pasové dopravy a podobně. Všechny materiály využívané k výše uvedeným účelům splňují legislativní podmínky.
Ochrana vod V oblasti ochrany vod splňovaly všechny odpadní, důlní a povrchové vody, odvedené do veřejných vodotečí, náležitosti příslušných rozhodnutí vydaných vodoprávními orgány. Ze všech čerpacích stanic důlních, povrchových a podzemních vod v MUS bylo vyčerpáno a odvedeno do vodotečí
Do katalogů o kvalitě uhlí4, obchodních nabídek a v dodací dokumentaci každé dodávky uhlí určené pro obyvatelstvo uvádí výrobce maximální obsah veškeré síry v bezvodém stavu, průměrný obsah popela v bezvodém stavu, průměrný obsah veškeré vody v původním stavu, chemický rozbor popela, radioaktivitu, obsah chloru a fluoru, obsah minimální výhřevnosti v původním stavu a deklaruje dodržení odpovídající hodnoty maximální měrné sirnatosti.
Monitorování bočních svahů lomu ČSA S vytvářením monitorovacího systému bočních svahů lomu ČSA se započalo v 80. letech. Na základě výsledků bylo v letech 1983-1994 rozhodnuto o ponechání dvou stabilizujících pilířů Jezerka a Jezeří. Z výsledků měření lze doložit, že stabilita pevného jádra Krušných hor (krystalinikum) není ovlivněna těžbou. Ostroh se zámkem Jezeří je stabilní, ponechaný pilíř představuje dostatečnou oporu. Nový automatický měřící systém nainstalovaný na konci roku 2004 (v provozu od 1. 4. 2005) průběžně vyhodnocuje pozorovací body, kterých je na bočních svazích lomu ČSA celkem 40. Systém pokrývá celý odkrytý boční svah pilíře Jezeří pod arboretem. Efektivitu tohoto systému ukázal sesuv ze dne 19. 6. 2005, kdy došlo k včasnému varování, tudíž nebyla ohrožena bezpečnost zaměstnanců a byly minimalizovány materiální škody.
4
http://www.mus.cz/mus/produkty/katalog2005cz.pdf
17
Environmentální oblast Měření tuhých znečišťujících látek v ovzduší a hladiny hluku v okolí povrchových lomů Úroveň hlučnosti a koncentrace prašných emisí v životním prostředí obcí může být ovlivněna těžbou v povrchových lomech. Pro zjištění aktuálního stavu jsou prováděna pravidelná měření. Z výsledků měření vyplývá, že nejvyšší přípustná koncentrace prachu na hranicích pásem hygienické ochrany obcí nebyla překročena. Na základě rozhodnutí stavebních úřadů, při respektování podmínek
závazných posudků krajské hygienické stanice, jsou prováděna pravidelná noční měření hluku. Ekvivalentní hladina hluku naměřená v blízkosti sídel sousedících s povrchovou těžbou je v souladu s platnými právními předpisy.
Měřící stanoviště u obcí Imisní situace na hranicích pásem
Lom Vršany
hygienické ochrany obcí (rok 2004)
Strupčice
Lom ČSA Vrskmaň
Horní Jiřetín osada Černice
Imise suspendovaných částic PM10 průměrné 24 hodinové koncentrace
m-3
45/38,7
dB (A)
36,9
48/31
29/18,7
- naměřená maxima/průměr Naměřená průměrná ekvivalentní hladina hluku
37,2 a 39,1*
35,9 a 42,5*
LAeq ve venkovním prostoru
*Poznámka: V obci Vrskmaň se měří hluk na dvou místech (Obecní úřad a čp.47), rovněž i v osadě Černice (čp.107 a čp.101).
18
Environmentální oblast Rekultivace území zasažených následky důlní činnosti
jasan, atp.) s cílem obnovení původní krajiny. Rekultivační činnost úzce souvisí s oblastí společenské odpovědnosti firmy: MUS rekultivačním procesem vytváří nejen novou krajinu formou zemědělských pozemků a kultur, lesů, vodních ploch a toků, ale vytváří také území určená zejména k rekreačním a sportovním účelům. Vznikají i zcela nové krajinné prvky, jezera, novotvary převýšených výsypek, které v kontaktu s městy a obcemi předznamenávají nové využití této krajiny. Na lokalitách MUS bylo k termínu 31. 12. 2004 dokončeno od počátku provádění rekultivačních prací 5 281,72 ha rekultivovaných ploch. Z toho za dobu existence společnosti, tedy od počátku roku 1994, bylo ukončeno a předáno k užívání 2 364,79 ha, zbylou část financoval stát z prostředků na odstranění ekologických škod vzniklých v souvislosti s těžební činností státních hnědouhelných společností v období před jejich privatizací. Náklady na rekultivace postupně od roku 1998 klesají z důvodu dokončení rekultivace vnějších výsypek a dále i díky předání (k 1. 1. 2004) rozsáhlých ploch (lom Ležáky, lokalita dolu Kohinoor) pod Palivový kombinát Ústí, státní podnik.
Stav rozpracovanosti ploch rekultivací do roku 2004 MUS se souběžně s těžbou zabývá rekultivacemi a cílevědomě připravuje zahlazování důlní činnosti v dlouhodobém předstihu. Postupně dochází k radikálnímu snižování rozlohy území dotčeného a využívaného přímo pro těžbu. V současné době MUS působí na území o rozloze téměř 10 000 ha. Toto území představuje zejména dva povrchové lomy a jeden hlubinný důl (dceřiná firma Důl Kohinoor a.s.). Přibližně na 25% tohoto území současně probíhají rekultivační a sanační práce. Provedením rekultivací se naplňuje závěrečná etapa báňské činnosti dle ustanovení zákona č. 44/1988 Sb. O ochraně a využití nerostného bohatství. Projekty rekultivací jsou realizovány se souhlasem samospráv obcí a na základě schválení orgánů státní správy. Lesnická rekultivace se provádí převážně z původních dřevin (javor, lípa, olše, dub,
Hipodrom Hipodrom je součástí areálu rekultivačního parku Velebudice, který patří mezi špičkové projekty tzv. české rekultivační školy. Velebudická výsypka patří mezi největší výsypky o celkové výměře 790 ha. Mezinárodně uznávaná dostihová dráha vybudovaná na výsypce představuje evropskou výjimku. Poprvé na mosteckém hipodromu běželi koně v roce 1997. Dnes patří hipodrom do kategorie „A“, kam se v ČR řadí už jen tři další závodiště: Velká Chuchle v Praze, Pardubice a Karlovy Vary. Smysl rekultivace - vrátit plochám výsypky jejich společenský význam, se zde v roce 2004 nepochybně naplnil. Návštěvnost 40 akcí dosáhla 111 314 osob.
Jezero Matylda Lom Matylda ukončil činnost v roce 1976, zasažené uzemí představovalo rozlohu přes 500 ha. Vodní nádrž Matylda byla dokončena v roce 1992 (ustálení vodní hladiny 2000), má 39 ha a obyvatelé města Most ji využívají k rekreačním účelům.
Celková plocha dotčená těžbou 1999 - 2004
Celková plocha dotčená těžbou MUS, vč. rekultivací (ha)
1999
2000
2001
2002
2003
2004
14 889
13 960
11 598
11 074
10 801
9 863
19
Environmentální oblast Náklady na rekultivace 1994 - 2004 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Celkem
Náklady MUS (mil. Kč)
232
295
467
512
429
255
256
203
127
105
103
2 984
Náklady státu (mil. Kč)
0
4
30
10
0
13
2
2
0
3
14
78
232
299
497
522
429
268
258
205
127
108
117
3 062
0
93
132
377
497
297
323
259
325
54
8
2 365
2 917
3 010
3 142
3 519
4 016
4 313
4 636
4 895
5 220
5 274
5 282
5 282
Celkem (mil. Kč)
Vráceno k užívání MUS (ha)
Celkově vráceno k užívání (ha)
Pro rok 2005 MUS předpokládá, že v rámci sanací a rekultivací bude na plochách jejích těžebních lokalit provedena práce ve finančním objemu 121 milionů korun.
20
Environmentální oblast Postup rekultivací, stav k 31. 12. 2004
Lom ČSA
21
Environmentální oblast Postup rekultivací, stav k 31. 12. 2004
Lom Vršany
22
Environmentální oblast Objem rekultivovaných ploch (ha) - rozpracované i ukončené v daném roce 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
355
453
330
309
174
238
188
151
141
125
193
1 252
1 780
1 986
2 253
1 825
1 836
1 634
1 283
992
860
929
vodní
78
114
131
140
27
81
70
77
45
46
47
ostatní
496
525
870
676
1 280
1 284
1 323
1 467
1 094
939
966
celkem
2 181
2 872
3 317
3 378
3 307
3 440
3 215
2 979
2 272
1 970
2 134
zemědělská
lesní
Národní park České Švýcarsko Národní park České Švýcarsko o rozloze osmdesát kilometrů čtverečních byl vyhlášen k 1. lednu 2000 jako čtvrtý národní park v České republice. Hlavním předmětem ochrany Národního parku České Švýcarsko jsou unikátní skalní útvary a množství vzácných rostlinných a živočišných druhů. Celek národních parků České a Saské Švýcarsko pak představuje reprezentativní ukázku kvádrových pískovců, která co do rozsahu nemá v Evropě obdoby. Proto má tento region ambice být zapsán v seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.
Zapojení Czech Coal do projektů našeho nejmladšího národního parku je vyjádřením hlubokého vztahu energetické skupiny k regionu, ze kterého čerpá svoji hospodářskou sílu. Tímto skupina Czech Coal významně pomáhá regionu udržet rovnováhu v oblasti životního prostředí při jeho šetrném ekonomickém a sociálním rozvoji. Skupina Czech Coal, Správa Národního parku České Švýcarsko a Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko uzavřely na léta 2004 - 2006 dohodu o partnerství, která národnímu parku přináší částku 12 mil. Kč. Spolupráce navíc pomáhá národnímu parku úspěšně získávat prostředky z finančních zdrojů UNESCO a EU.
23
Sociální oblast Počty zaměstnanců Mostecké uhelné a.s. a dceřiných společností* vyjádřené jako podíl z obyvatel, kteří měli zaměstnání (data k dubnu 2005)
Společné prvky zaměstnanecké politiky
Český Jiřetín
Klíny
Brandov
Meziboří
Hora Svaté Kateřiny
Lom
Nová Ves v Horách Litvínov
Kalek Horní Jiřetín
Boleboř Hora Svatého Šebestiána
Louka u Litvínova Mariánské Radčice
Vysoká Pec
Blatno
Výsluní Otvice Černovice
Pesvice Strupčice
Málkov Klášterec nad Ohří
Údlice Spořice Spořice Droužkovice
Březno Rokle Chbany
Vilémov Radonice
Pětipsy
Libědice Račetice
Obrnice Patokryje Lužice Korozluky
Malé Březno
Všestudy
Skršín
Lišnice Bílence
Všehrdy Nezabylice
Kadaň
Želenice
Most
Vrskmaň Chomutov
Odborová organizovanost
Brňany
Jirkov
Křimov
Místo
Mostecká uhelná a.s. (MUS) a její dceřiné společnosti, zejména DTS Vrbenský, a.s., RENOGUM-NILOS a.s., Důl Kohinoor a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., HUMECO, a.s., REKULTIVACE a.s., patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v severočeském regionu. Poskytují práci více než 6,5 tisíci zaměstnancům, kteří tvoří téměř 10 % zaměstnaných obyvatel bývalého okresu Most a 3 % okresu Chomutov. Další společnosti: Czech Coal a.s. sídlí v Praze, Teplárna Otrokovice a.s. a Energetika Malenovice, a.s. v okrese Zlín.
Havraň
Bečov Polerady Volevčice
Bělušice
Hrušovany 1-3 %
16-20 %
3-6 %
20-25 %
6-10 %
více než 25 %
10-13 % 13-16 %
* Důl Kohinoor a.s., RENOGUM-NILOS a.s., DTS Vrbenský, a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., REKULTIVACE a.s., HUMECO, a.s.
Odborová organizovanost stále klesá, a to jak v Mostecké uhelné, tak v dceřiných společnostech. MUS měla v roce 2001 v odborech 65 % a v roce 2004 už jen 46 % zaměstnanců. Naproti tomu náklady spojené s odborovou organizací v MUS činily v roce 2004 více než 3,3 mil. Kč. V rámci MUS a dceřiných organizací působí 3 odborové organizace: a) základní organizace Odborového svazu železničářů Závod kolejové dopravy b) základní organizace Českého odborového svazu severozápadních energetiků el. Počerady c) sdružení odborových organizací MUS (SOO MUS), v rámci kterého jsou sdruženy územní odborové organizace. Ve společnostech REKULTIVACE a.s., MUS – Uniservis, spol. s r. o. a Czech Coal a.s. nejsou odbory činné, v těchto společnostech není rovněž uzavírána kolektivní smlouva. Vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem se řídí zákoníkem práce a vnitřními předpisy, popř. pracovním řádem.
24
Sociální oblast Společnost Odborová organizovanost v roce 2004
Mostecká uhelná a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
RENOGUM-NILOS a.s.
HUMECO, a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Důl Kohinoor a.s.
46 %
52 %
31 %
43,8 %
33,2 %
55,7 %
Význam kolektivních smluv Nad zákonné vymezení v zákonech ČR, zejména Zákoníku práce a bezpečnostních předpisů, je podstatná část pracovně právních podmínek upravována v kolektivních smlouvách. Kolektivní smlouvy a jejich dodatky upravují řadu nadstandardních podmínek pro zaměstnance. Jde zejména o oblasti sociální, personální a mzdové (13. a 14. plat, zvýšení mzdy o míru roční inflace, odstupné aj.), zahrnující informace, konzultace a vyjednávání se zaměstnanci o změnách a restrukturalizacích, zásady rovných příležitostí, sociální náklady společností a oblasti bezpečnosti a hygieny práce. Tyto závazky se spolu s obecně závaznými předpisy v jednotlivých oblastech promítají do podrobnějších pravidel (vnitřní normy), ať už formou společných komisí a výborů, které zahrnují i zástupce zaměstnanců či do postupů záznamu (např. o úrazech a onemocněních z povolání), formách a procesních pravidlech různých typů oznámení a stížností. Pravidla stanovená v kolektivních smlouvách a jejich dodatcích se vztahují na všechny zaměstnance společností. Oblast bezpečnosti práce je pečlivě monitorována, pololetně se publikuje měsíční přehled úrazovosti a nemocí z povolání. Pravidelnými školeními, kontrolou a důrazem na dodržování předpisů usiluje společnost o co nejnižší počet úrazů.
Účast zaměstnanců a odborových organizací v orgánech společností V MUS jsou do dozorčí rady voleni dva zástupci zaměstnanců. Odborové organizace mají své vlastní odborné orgány, například komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), do kterých si zvou zástupce vedení společnosti. Zároveň jsou členy komisí, které má ustaven zaměstnavatel, zejména v odškodňovacích komisích, v havarijních komisích, stravovací komisi, komise při rozhovorech při uvolňování z důvodů organizačních změn, dále i v bezpečnostních komisích při bezpečnostních prověrkách.
25
Sociální oblast Restrukturalizace
V souladu s poskytováním příspěvku souvisejícího s restrukturalizací a útlumem hnědouhelného hornictví, který vláda schválila svým nařízením v roce 2001, MUS (i Důl Kohinoor a.s.) požádala o poskytnutí finančních prostředků na jeho krytí pro uvolňované pracovníky - v průměru pro 197 osob. Ti pobírají měsíční příspěvek ve výši 5 280 korun. Podle nařízení vlády 278/2001 budou příspěvek dostávat 3 roky.
MUS začala s restrukturalizací kvůli zajištění konkurenceschopnosti už před sedmi lety. Organizační změny se od roku 1999 do 2004 týkaly tisíců zaměstnanců, jejich počet byl snížen v MUS ze 7 754 v roce 1999 na 4 627 v roce 2004. Mnohým z nich bylo nabídnuto další pracovní uplatnění v rámci dceřiných společností MUS, významná část odešla do důchodu. Pro ostatní znamenala organizační změna odstupné podle Kolektivní smlouvy.
Vybrané údaje za výrobní společnosti - Mostecká uhelná a.s. a dceřiné společnosti Společnosti v roce 2004
Mostecká uhelná a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
RENOGUM-NILOS a.s.
HUMECO, a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Důl Kohinoor a.s.
REKULTIVACE a.s.
MUS-Uniservis, spol. s r.o.
Počet zaměstnanců
4 627
797
224
146
407
393
49 (sezónně přes 125)
29
% celkové fluktuace
5,91 %
6,74 %
7,88 %
11,92 %
14,74 %
32,45 %
116 %
32,97 %
4,58
4,87
6,54
5,23
4,52
6,84
4,29
4,43
289
231
176
239
100
283
-
-
82,8
67
85
78
71
48
0
87
Absence z důvodu nemoci (% z celkového odpracovaného času)
Prům. měsíční příspěvek na penzijní připojištění Kč
Závodní stravování – % podíl strávníků
26
Sociální oblast Zaměstnanecká politika Mostecké uhelné a.s.
Sociální fond MUS 2004 (celkem 10 881 tisíc Kč) zdravotní péče rekreace dětská rekreace rodinná příspěvek na záv. stravování příspěvek na sportovní činnost sociální výpomoci půjčky na bytové zařízení odměny a dary příspěvek na penzijní připojištění org. společenských akcí práce s důchodci
MUS je největším zaměstnavatelem v rámci skupiny Czech Coal i v samotném regionu Mostecka. Své postavení dokazuje mimo jiné i péčí o své zaměstnance. K nejvýznamnějším položkám sociální oblasti patří zdravotní preventivní péče o zaměstnance, závodní stravování, rekreace, penzijní připojištění, smluvní doprava a příděl ze zisku společnosti na sociální fond.
Sociální a zdravotní oblast MUS poskytuje svým zaměstnancům celou řadu nadstandardních výhod. Pravidelně jim je vyplácen třináctý a čtrnáctý plat, zaměstnavatel nabízí i celou řadu dalších služeb ze svého sociálního programu. Nejedná se pouze o sociální fond, jehož rozpočet je každoročně součástí kolektivního
Sociální náklady 2004 v MUS (celkem 64 439 tisíc Kč)
příspěvek na penzijní připojištění 19,5 % závodní preventivní péče 0,8 %
rekondiční manažerské pobyty jubilejní odměny 0,2 % 5%
čerpání sociálního fondu 16,9 %
ochranné nápoje a vitaminové preparáty 3,3 % smluvní autobusová doprava 9,7 %
příspěvek na závodní stravování 30,5 %
služby spojené se závodním stravováním 14,2 %
vyjednávání, ale i další výhody, financované z nákladů společnosti, které jdou velmi často nad rámec stanovený zákony. Průměrné sociální náklady činily v součtu za rok 2004 v průměru 13 799 Kč na zaměstnance. Společnost přispívá nad rámec zákonných povinností na: Aktivity v rámci Programu zdraví v roce 2004 dosáhly téměř 2 mil. Kč. Limit příspěvku firmy na jednoho zaměstnance činil 1 500 korun. Program Zdraví vznikl na podzim roku 2003. Závodní stravování z nákladů organizace (55 %). Doprava do zaměstnání - 14 speciálních autobusových linek z Chomutova, Mostu a Litvínova. Náklady za rok 2004 na jednoho zaměstnance činily 1 338 Kč (celkem téměř 6,2 mil. Kč). Dětská rekreace, v roce 2004 pro 836 dětí zaměstnanců. Příspěvek na penzijní připojištění, v průměru 289 Kč, pobírá 3667 zaměstnanců. Půjčky a sociální výpomoci. Příspěvek na mimořádné odměny při životních jubileích zaměstnanců.
27
Sociální oblast Složení průměrného výdělku (18 731 Kč) v roce 2004 Z výsledků průzkumu mezi téměř 700 zaměstnanci MUS
Zaměstnanci nejvíce preferují tyto oblasti sociálního programu: 1. Příspěvek na penzijní připojištění (72,3 %) 2. Program Zdraví (70 %) 3. Příspěvek na stravování (59 %)
9,05 % odměny
11,91 % prémie
Srovnání sociálního programu s jinými společnostmi v regionu: 52,8 % považuje program MUS za lepší 28,1 % za srovnatelný 17 % neví, nemá srovnání 2% se domnívá, že je horší
11 % náhrady mzdy
4,5 % příplatky
Platové podmínky V roce 2004 dosáhl průměrný výdělek (bez smluvních mezd) v MUS 18 731 Kč. Průměr v okrese Most je 17 735 Kč a celostátní průměr 18 035 Kč. Více než čtyři a půl tisíce zaměstnanců MUS obdrželo v roce 2004 další platy: 13. (v průměrné výši 4 244 korun na zaměstnance) i 14. plat (v průměrné výši 14 030 korun na zaměstnance). Třináctý plat je firmou vnímám jako fixní příspěvek na dovolenou zaměstnanců.
Z výsledků průzkumu mezi téměř 700 zaměstnanci MUS:
63,54 % tarifní mzda
Výrazně stoupl počet zaměstnanců, kteří považují systém odměňování za spravedlivý (ze 44 % v r. 2002 na 73 % v r. 2004), 64 % respondentů se domnívá, že prémie jsou poskytovány spravedlivě.
Bezpečnost práce, fluktuace a absence Procento přesčasové práce od roku 2002 klesá, v absencích z důvodu nemoci byl zaznamenán pokles oproti roku 1997 na polovinu v roce 2004.
28
Sociální oblast Vývoj úrazovosti a pracovní neschopnosti Rok
2000
2001
2002
2003
2004
Počet zaměstnanců (měsíční průměr)
6 480
5 944
5 471
4 641
4 668
z toho žen
1 585
1 480
1 348
1 251
1 229
106
85
73
48
48
Pracovní neschopnost (kalendářní dny)
8 916
6 231
4 263
2 464
3 320
Úrazová četnost
1,636
1,43
1,334
1,034
1,028
Průměrné % pracovní neschopnosti
0,376
0,287
0,213
0,145
0,195
Průměrný počet kal. dnů prac. neschopnosti na jeden úraz
84
73
58
51
68
Absence z důvodu nemoci (% z celkového odpracovaného času)
6,7
6,4
6,15
5,7
4,58
Počet registrovaných úrazů
Zaměstnanost Od vzniku MUS v roce 1993 (1. 11.), kdy zaměstnávala 16 265 pracovníků, vykazuje společnost k 31. 12. 2004 4 627 zaměstnanců. Významnou skutečností je vzrůstající přijímání absolventů škol a učilišť do pracovního poměru, kvalifikační struktura vykazuje stálý pokles zaměstnanců se základním vzděláním a vzestup podílu středoškoláků.
Principy řízení zaměstnanosti (2003 - 2005) Mezi nejvýznamnější pravidla patří obsazování volných míst nejprve
z vnitřního trhu MUS, dále z dceřiných společností a posléze z vnějšího trhu práce. Cílem je maximálně využít vnitřních zdrojů s podporou dobrovolné aktivní fluktuace zaměstnanců. Základním principem pro obsazování míst z vnějšího trhu je zlepšení kvalifikační a věkové struktury zaměstnanců. S tímto cílem jsou realizovány absolventské programy pro absolventy SŠ a VŠ na vytipovaná pracoviště. Ve spolupráci s ISŠT Velbudice je prováděn i výběr učňů na provozní praxi. Pokud jsou místa vhodná pro absolventy, jsou přijímáni přednostně.
Absolventský program Výrazný rozvoj absolventského programu nastal v roce 2004. Firma tímto způsobem nabízí dostudovaným mladým lidem první možnost získat pracovní zkušenosti, ale také mezi nimi hledá nové, perspektivní zaměstnance. Do výběrového řízení se přihlásilo 170 absolventů středních a vysokých škol zejména z okresu Most a Chomutov. Roční pracovní smlouvu v rámci programu po pečlivém výběru získalo 15 zájemců. Do pracovního poměru nastupovali postupně od května do září. Náklady na jednoho absolventa činily přes 73 tisíc Kč. Pěti absolventům byl změněn jejich absolventský program na standardní pracovní poměr, třem byl program prodloužen.
29
Sociální oblast Vzdělanostní struktura MUS v roce 2004 ZŠ
17 %
vyučen
53 %
vyučen s maturitou
5%
SŠ
20 %
VŠ
5%
Vzdělávání zaměstnanců
Spolupráce se školami
Vzdělávání bylo v roce 2004 zaměřeno na profesní a rozvojové aktivity pro zaměstnance MUS a dceřiných společností. Celkem je evidováno 834 vzdělávacích akcí, 2 396 zaměstnanců MUS se zúčastnilo alespoň jedné vzdělávací akce. Průměrné náklady na vzdělání na jednoho zaměstnance i na účastníka rostou. V roce 2004 činil podíl nákladů na vzdělávání z objemu mzdových prostředků 0,671 %. Do systému vzdělávání patří i externí aktivity, kterých od roku 2000 neustále přibývá. Počet zaměstnanců, kteří se zúčastnili alespoň jedné vzdělávací akce v roce 2004, představuje 51,8 %, celkové náklady na vzdělávání činily přes 7,5 mil. Kč, průměrné náklady na jednoho zaměstnance 1 629 Kč, což je více než 50% nárůst oproti roku 2000. MUS podporuje u svých zaměstnanců částkou na studijní příspěvky (přes 600 tisíc v r. 2004) další vzdělávání i formou studia při zaměstnání. V roce 2004 se podpora týkala 35 zaměstnanců.
V roce 2004 poskytla MUS následující možnosti spolupráce studentům a žákům v rámci vzdělávání: stáže, diplomové práce (10), odborné praxe studentů (79), praktické vyučování žáků (47). Náklady na praktické vyučování činily více než 330 tisíc korun.
30
Sociální oblast Regionální politika
Mostecká uhelná a.s. - zaměření programu regionální spolupráce 2004 (Celkem 28 mil.) resocializace rekultivací (Hipodrom) 42,3 % projekty v oblasti životního prostředí 3,7 %
jiné (odborné svazy, konference, seminář) 1,8 %
Mostecká uhelná a.s. (MUS) si je vědoma odpovědnosti vůči regionu, v němž působí. Jako významný zaměstnavatel a prosperující firma považuje za velmi důležité využít své ekonomické síly ve prospěch zkvalitnění života obyvatel Ústeckého kraje, zejména Mostecka, ale v posledních letech i Chomutovska a Teplicka. Oblast společenské odpovědnosti firmy je v MUS naplňována v několika samostatných programech a činnostech. Se společenskou odpovědností firmy v regionu souvisí řada aktivit ovlivňujících život v obcích, především: zaměstnanecká politika, sledování a řešení hlavních environmentálních vlivů, rekultivace, finanční prostředky plynoucí z těžby obcím, které jsou v jiných kapitolách. Regionální spolupráce představuje dobrovolnou aktivitu společnosti, která je zřetelně vymezena – je to úsilí o zlepšení kvality života obyvatel v regionu i podpora a rozvoj výzkumných a vzdělávacích kapacit v regionu.
Program regionální spolupráce
kulturní akce, amatérské soubory 10,0 % kulturní instituce,
mimoškolní vzděl. dětí a mládeže 1,3 % vybavení a vzdělávací akce MŠ, škol. a VŠ 8,1 %
sport, zejm. dětí a mládeže 7,1 %
památky, publikace 10,0 %
profesionální sport 8,8 %
zdravotní péče 4,7 %
sociální péče (domovy dětí a seniorů, integrace) 2,0 %
Dárcovství a sponzoring byly součástí nevýrobních aktivit MUS již od doby vzniku společnosti v roce 1993. Proto, aby se jí touto činností dařilo napomáhat tam, kde region podporu potřebuje nejvíce, vznikl v roce 2002 rozsáhlý projekt Regionální politika, díky jemuž jsou podporovány desítky kulturních, sportovních a dalších společenských aktivit, včetně projektů v sociální oblasti, zdravotnictví a vzdělávání. V letech 1998 až 2004 bylo věnováno do regionu přes 250 miliónů korun. O výběru projektů určených k podpoře rozhoduje vrcholný management MUS a akcionáři, podklady připravuje odbor komunikace. V roce 2004 věnovala MUS na regionální spolupráci více než 28 miliónů Kč, podpořeno bylo přes 200 projektů. Výběr projektů je činěn s ohledem na výstupy z výzkumu mínění obyvatel Ústeckého kraje.
31
Sociální oblast Poskytnuté částky v % dle typu smlouvy
29,1
58,5
darovací smlouvy
smlouvy o reklamě
12,4
smlouvy o sponzorství
Co si z pohledu obyvatel Ústeckého kraje v roce 2003 zasluhovalo největší podporu (%) Zdravotnictví a sociální oblast
26,1
Ekologie
23,3
Školství a vzdělávání
17,7
Sport
11,6
Kultura
10,0
Volný čas
7,6
Jiné
2,0
Neví
1,6
32
Sociální oblast Program Regionální spolupráce je realizován ve třech oblastech: 1. Partnerství s obcemi Základem velkorysého projektu jsou rámcové dohody o spolupráci s městy a obcemi, v roce 2005 již s 12 obcemi a městy Mostecka a Chomutovska: Mostem, Litvínovem, Mezibořím, Loukou u Litvínova, Lomem, Horním Jiřetínem, Vysokou Pecí, Mariánskými Radčicemi, Jirkovem, Vrskmaní, Strupčicemi a Boleboří. Tato dlouhodobá spolupráce je každoročně upřesňována prováděcími protokoly, v nichž se odrážejí potřeby partnerských měst a vesnic. Zejména jsou v nich zahrnuty akce a projekty, které by se bez pomoci těžební společnosti s ohledem na rozpočty jednotlivých radnic nepodařilo uskutečnit. Při sestavování prováděcích protokolů – smluv na každý rok, je přitom důležité hledisko systematické a dlouhodobější podpory vybraných aktivit. V roce 2005 darovala společnost obcím přibližně 4,5 mil. korun. 2. Podpora regionu MUS každoročně vyhlašuje Program podpory regionu, který byl původně orientován na podporu řady oblastí, od sportu, kultury až po obnovu historických památek. Dnes se přednostně orientuje na oblasti, kde o pomoc stojí obyvatelé regionu nejvíce, na oblast vzdělávání, zdravotní a sociální. Program je vyhlašován pro okresy Most, Chomutov a Teplice, kterých se nejvíce dotýká činnost MUS a kde také žije většina zaměstnanců. Společnost přitom klade důraz na to, aby byly podpořeny projekty, jejichž přínos není omezen krátkým časovým horizontem. Jde například o nákup lékařských přístrojů, speciálních pomůcek pro ústavy sociální péče, výpočetní techniky pro školy, vybavení pro chráněné dílny, budování hřišť apod. V roce 2005 bylo podpořeno přes 40 projektů za 3 milióny Kč. 3. Celoroční sponzorské aktivity Tato oblast regionální spolupráce je zaměřena až na výjimky přednostně na okres Most, tedy okres, který vliv činnosti MUS pociťuje nejvíce.
Na rozdíl od předchozích oblastí jde o celoročně přijímané žádosti a o podporu samotné činnosti, konkrétních i krátkodobých akcí (koncerty, ozdravné pobyty, výstavy, sportovní turnaje). Při výběru jde zejména o to, aby poskytnuté finanční prostředky byly využity maximálním počtem lidí. Nejsou podporováni jednotlivci, ale vždy sportovní jednoty, oddíly, dětské a mládežnické organizace a zařízení, instituce pracující s handicapovanými. Dlouhodobě jsou v rámci této oblasti podporovány dětské domovy a organizace zdravotně postižených. Dosud bylo v roce 2005 přiděleno přibližně 1,5 mil. korun. Další významné aktivity regionální spolupráce MUS je rovněž spoluzakládajícím členem Hospodářské a sociální rady Mostecka. Této instituci jde o prohloubení spolupráce se všemi důležitými institucemi, řešícími problémy severozápadních Čech. Společnost stála rovněž u zrodu Ekologického centra v Mostě. Příklady pomoci 2002-2005 Peníze pomohly například občanskému sdružení Porozumění Litvínov, mentálně postiženým lidem v chráněném bydlení v Meziboří či zdravotně postiženým školákům Zvláštní školy v Chomutově. Peníze na rozvoj své činnosti získalo i občanské sdružení pro asistované zaměstnávání zdravotně postižených lidí Rytmus, teplická nadace Arkadia, senioři v obci Kovářská, sociální ústav ve Vejprtech. Pacientům Nemocnice v Mostě pomáhá nový magnetoterapeutický přístroj, peníze na vybavení zase klientům Zdravotnické služby záchranářů v Teplicích. Pracovníci Hlavní báňské záchranné stanice a Hasičského záchranného sboru MUS pomáhali při likvidaci následků katastrofální povodně v Terezíně. Několik základních a středních škol v regionu si za prostředky MUS zvýšilo úroveň počítačových i specializovaných učeben, finanční prostředky byly věnovány mimo jiné SOU lesnickému Fláje, ZUŠ Litvínov, Podkrušnohorskému technickému muzeu a dalším subjek-
tům. Mimoškolní a sportovní aktivity dětí i dospělých byly podporovány ve Vrskmani, kde byl dar využit pro rozvoj školství, Horní Jiřetín peníze použil na výstavbu dětského hřiště na místním koupališti. V oblasti životního prostředí podpořila MUS obnovu veřejné zeleně ve Strupčicích, v Mostě a činnost Mysliveckého sdružení Ressl v Mostě. Parkové úpravy provádí Boleboř, revitalizaci prostoru mezi obytnými domy Louka u Litvínova. Strupčice a Malé Březno využívají věcného daru, digitální mapy, ke zpracování nového územního plánu obce. MUS kromě jiného podpořila například činnost K-centra v Mostě, Fondu ohrožených dětí, pěveckého sboru Korálek, pravidelná hudební setkání s vážnou hudbou agentury MMMM. V oblasti sociálních projektů a zdravotnictví nezapomínala na potřeby mostecké nemocnice, dlouhodobě pomáhá dětským domovům v Mostě a Hoře Sv. Kateřiny, opuštěným dětem z Kojeneckého ústavu v Mostě. Prostřednictvím mosteckých chráněných dílen Praxeis či Mezibořské společnosti Energie přispěla rovněž na pomoc lidem zdravotně a mentálně postiženým či lidem žijícím s trvalými zdravotními problémy, jako například Společnosti onkologických pacientek AMA. Most naděje – nadační fond (sociální charita) Nadační fond Most naděje byl založen v roce 2002. Od té doby pomohl desítkám dětských domovů, azylových domů, domovů důchodců a hospiců. Mimo to přispěl k další existenci stovkám zájmových kroužků, lidových škol umění i mateřských školek, turistickým oddílům a ekologickým organizacím v celé České republice. V roce 2004 nadační fond rozdělil na příspěvcích mezi více než 190 žadatelů pět a čtvrt milionu korun.
33
Sociální oblast Rozvoj výzkumných a vzdělávacích kapacit v regionu Podpora Vysoké školy finanční a správní Mostecká uhelná cílevědomě participuje na řešení problémů regionu. Mezi nejpalčivější problémy patří sociální situace (téměř 25 % nezaměstnaných v okrese Most) a nízký počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (poloviční oproti průměru ČR). V únoru roku 2001 bylo za podpory MUS v Mostě otevřeno studijní středisko Vysoké školy finanční a správní. Hlavním cílem je napomoci rozvoji samostatného vysokoškolského pracoviště, které trvale působí v Mostě a přispívá ke zvládnutí náročných a hlubokých společensko-ekonomických změn nejen na Mostecku, ale v celém regionu. Partnerství s Vysokou školou finanční a správní (VŠFS) zahájilo aktivity energetické skupiny v oblasti dlouhodobých společensko-prospěšných projektů. Společnost Czech Coal a.s. spolu s Bankovní akademií založila VŠFS v roce 1999. V současné době je největší soukromou vysokou školou v ČR, která poskytuje vzdělání třem tisícům studentů v šesti oborech bakalářského studia a ve třech oborech navazujícího magisterského studia. Škola nabízí řádně akreditované vzdělávací programy pro orgány územní správy a samosprávy i kurzy celoživotního vzdělávání. Mezinárodní garancí kvality je spolupráce s prestižní americkou City University. V rámci společného programu škola nabízí celosvětově uznávané manažerské studium zakončené titulem MBA. VŠFS má v současné době tři pracoviště, která se nacházejí v Praze, Mostě a Kladně. Podporou regionální pobočky VŠFS na Mostecku, v regionu s největší nezaměstnaností v ČR, chce skupina Czech Coal přispět ke změně vzdělanostní struktury, a tím i lepší struktury zaměstnanosti. Ročně podporuje školu částkou čtyři milióny korun. Sdílí s ní i odborné kapacity - profesionálové z praxe na VŠFS přednáší, spolupráce probíhá i v oblasti aplikovaného výzkumu.
Výzkum na poli udržitelného rozvoje v regionu Pro průmysl přináší princip udržitelného rozvoje komplexnější a plnohodnotnější pohled než ochrana životního prostředí v rámci stávajících předpisů (viz např. EIA), neboť zahrnuje do indikátorů udržitelného rozvoje v nebývalé míře i ekonomické, ale především sociální faktory. Díky tomu umožňuje připravit racionálnější a vyváženější model interpretace významu vlivů a přínosů průmyslové výroby. Investice připravující firmy na éru udržitelného rozvoje se stávají nutností. Předpokládáme, že
významná část standardů chování podnikatelských subjektů, které dosud zůstávalo v roli určité dobrovolnosti založené na potřebě podnikatelské etiky, se stane právně závazným. Program skupiny Czech Coal Monitoring faktorů udržitelného rozvoje iniciuje kroky zejména ve vztahu k zájmovým skupinám jako je státní správa, samospráva obcí a jejich obyvatelé, sousední komunity, vědecké a výzkumné kapacity. Primárně zde nejde o konkurenční výhodu či benchmarking, ale o zpětnou vazbu, zda investice v oblasti společenské odpovědnosti mohou být efektivní. Je to problém možnosti vyhodnocení přínosů regionální spolupráce a dalších složek souhrnně označovaných jako „společensky odpovědné chování firem“. Tradiční metody (např. metoda mediálního pokrytí) bohužel nenabízí komplexní řešení vyhodnocení, a tudíž nemají pro investování v oblasti společenské odpovědnosti firmy, pokud ji nezúžíme jen na prosté „rozdávání darů“, dostatečnou vypovídací hodnotu. Program Monitoring faktorů udržitelného rozvoje jako dobrovolná aktivita společnosti (dále „Monitoring“) Těžba uhlí se v průběhu několika posledních desetiletí vryla do povědomí veřejnosti především jako synonymum negativních vlivů na krajinu a životní prostředí. Mluví se o likvidaci „tradiční historické krajiny“, prašnosti, hluku, negativním vlivu na obyvatele obcí. Skupina Czech Coal v rámci programu „Monitoring“ provádí ve spolupráci s vysokými školami výzkum, v němž sleduje, jak těžba hnědého uhlí a s ní spojené činnosti ovlivňují situaci v obcích ve své blízkosti. Program „Monitoring“ analyzoval veřejně dostupná environmentální, ekonomická a sociální data z oblasti dotčené hnědouhelnou těžbou. Vysoké školy a VÚHU zpracovaly nejen obecně dostupná data Sčítání lidu 1991 a 2001, lexikonu obcí, údajů úřadů práce, odborů sociální práce městských úřadů, AIM, ČHMÚ, ale i data na základě přímého sběru dat v domácnostech obcí (přes 1200 domácností v Jirkově a malých obcích5). Program „Monitoring“ je dobrovolná aktivita firmy. Zásadním prvkem je partnerství se samosprávou a státní správou a využívání indikační schopnosti úřadů. Pořizování a nakládání s daty se pohybuje v prostoru vymezeném zákony o svobodném přístupu k informacím na jedné straně a zákonem o ochraně osobních údajů na straně druhé. Výzkumy probíhaly v úzké spolupráci s představiteli samosprávy a s jejich souhlasem. V rámci spolupráce s vysokými školami (VŠFS, VŠCHT, ZČU v Plzni) a VÚHU bylo v roce 2004 na zajištění výzkumů a tvorbu kapacit investováno přes 2,2 miliónu.
5
Během roku 2003 a 2004 se úspěšně uskutečnily dotazníkové sběry dat v domácnostech následujících „modelových“ obcích v oblasti mostecké pánve: Malé Březno, Strupčice, Vrskmaň, Vysoká Pec, Mariánské Radčice, Jirkov, mimo mosteckou pánev: Modlany a Hrobčice. VŠFS dále na tyto výzkumy sama navazuje výzkumem v Litvínově.
34
Sociální oblast Cílem výzkumu je: 1. více porozumět podmínkám a potížím rozvoje obcí v regionu, zejména obcí vystavených vlivu hnědouhelné těžby 2. poskytnout zpětnou vazbu o společenské prospěšnosti regionální politiky MUS 3. capacity building – podpora regionálních odborných kapacit (tedy odborníků a specializovaných organizací) schopných řešit ekonomické, sociální a environmentální problémy regionu 4. snaha rozšířit možnosti kvalifikované spolupráce mezi samosprávami a krajem na jedné straně a podniky a výzkumnými institucemi na straně druhé. Např. znalosti těchto regionálních sociálních procesů umožnily mimo jiné představitelům MUS aktivně participovat na tvorbě Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje. Podstatným ziskem je nejen podrobnější znalost prostředí v měřítku jednotlivých obcí, ale především sdílení problémů s regionem a jejich metodický popis – tam, kde jsou data, začíná diskuse a je možná cílená spolupráce. Jde nám o to vědět, co od skupiny Czech Coal „stakeholders“ očekávají, jak jejich očekávání můžeme efektivně naplnit a postupně propojit „monitorovací“ a „podpůrné“ aktivity MUS v regionu. Vybrané výsledky výzkumu V rámci programu „Monitoring“ prováděly v letech 2003-4 VŠFS, VŠCHT a FF ZČU v Plzni a BIC VÚHU výzkum, který se soustředil na vývoj demografického složení, kvality bydlení, sociální soudržnost, sídelní migraci, vliv environmentálních faktorů, podobu zaměstnanosti, rozvoj podnikání. Na Mostecku je jedna z nejvyšších nezaměstnaností (téměř 25 %) v České republice a zároveň poměrně vysoké průměrné platy. Tyto dva faktory, spolu s relativně nízkými cenami realit, vytváří podmínky pro rychlé odlišování městských částí podle sociálního statusu obyvatel. Předběžné výsledky z terénních průzkumů v letech 2003 a 2004 prokazují, že sociální problémy se nekumulují v malých obcích podél těžby, ale ve městech. Z postižených městských oblastí nejčastěji odchází rodiny, které kupují byty, staví či renovují domy právě v těchto malých obcích nebo v satelitech měst.
Provedené analýzy veřejně dostupných dat ukazují, že těžba hnědého uhlí, natož rekultivace na katastru obce, nezabraňovala v letech 1991 – 2003 příchodu nových obyvatel, výstavbě nových domů ani příchodu mladých rodin. Srovnání údajů z obcí (do 2000 obyvatel) s těžbou či rekultivací s obdobně velkými obcemi okolních okresů Most, Chomutov, Teplice, Louny a Ústí nad Labem poskytlo trendy uvedené v grafech. Zejména v případě nárůstu obyvatel v letech 1991 - 2003 je zřejmé, že i obce pod vlivem hnědouhelné těžby sledují regionální trend nárůstu obyvatel – přítomnost hnědouhelné těžby
tedy není nejvýznamnější faktor v rozhodování obyvatel při volbě bydliště. Výběr nového sídla nespočívá ani tak ve volbě krajiny nezasažené báňskou činností, jako spíše lokality co nejméně zasažené přítomností sociálně znevýhodňujících jevů jako je přítomnost sociálně závislých skupin obyvatel či velká dopravní vzdálenost od pracovních příležitostí. Obyvatelé regionu dnes rovněž považují aktuální sociální problémy za mnohem tíživější než dnešní stav životního prostředí, který se od roku 1990 stále zlepšuje.
Roční procenta nárůstu obyvatel v obcích do 2 tisíc obyvatel v okresech Most, Chomutov, Teplice, Ústí nad Labem a Louny od roku 1991 (1991 = 100 %) Zdroj: roční lexikony obcí, ČSÚ
14,00
průměr obcí bez důlní činnosti (129 obcí)
12,00
průměr obcí s těžbou (10 obcí)
10,00
průměr obcí s rekultivací nebo dozvuky rekultivace (10 obcí)
8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 -2,00 -4,00 1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
35
Sociální oblast Obce do 2000 obyvatel v okresech Chomutov, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem (Zdroj: SDBL 2001, ČSÚ)
% nezaměstnaných obyvatel
16,2 14,7 18,2 22,9 22,4 23,1
% neúplných rodin s minimálně jedním dítětem
% obyvatel do 14 let včetně
16,4 16,6 17,7
% obyvatel starších 59 let
17,9 16,2 16,1 36,0 33,7 40,5
% obyvatel narozených v obci současného bydliště 21,2 20,2 18,4
% obyvatel s maturitou
76,7 75,8 74,4
% ekonomicky aktivních obyvatel z 15-59-letých
% bytů výstavby uskutečněné mezi 1991-2001 z bytů celkem
90,3 93,6
% bytů I. + II. kategorie z bytů celkem
90,8
9,8 12,1 9,9 37,4 66,7
% obyvatel připojených ke kanalizaci 46,6 průměr obcí bez důlní činnosti (138 obcí)
průměr obcí s těžbou (10 obcí)
průměr obcí s rekultivací nebo dozvuky rekultivace (10 obcí)
Grafy zahrnují tyto obce s významnou těžbou či rekultivací a dozvuky rekultivace na konci 20. století. Těžba: Březno, Spořice, Vysoká Pec, Strupčice, Málkov, Černovice, Vrskmaň, Horní Jiřetín, Malé Březno a Ledvice (s úpravnou). Rekultivace: Bečov, Braňany, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Háj u Duchcova, Světec, Kostomlaty, Hrobčice, Jeníkov, Modlany. Poznámka: Z důvodů statistického zpracování musely být některé velice malé obce nebo obce, které měnily své území, ze souborů vynechány, to vede k různým počtům obcí v obou grafech.
36
Dceřiné společnosti 38
Dceřiné společnosti Profily a vybrané oblasti udržitelného rozvoje Czech Coal a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Vznik společnosti: Sídlo: IČ: www.czech-coal.cz
Vznik společnosti: Sídlo: IČ: www.mus-dts.cz
8. 5. 1999 Jankovcova 1566/2b, 170 00 Praha 7 25764284
1. 7. 1995 434 03 Most, Souš čp. 7 63145251
Hlavní obory činnosti společnosti
Rozhodující činnosti společnosti
Obchod s hnědým uhlím, s elektrickou energií a teplem a s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Zaměstnanecká politika Společnost Czech Coal a.s. má 53 zaměstnanců (červen 2005). Nad zákonné povinnosti společnost poskytuje příspěvek na kulturní vyžití, relaxační programy a zdravotní péči. Podporuje zvyšování kvalifikace, včetně stipendia na vysokoškolské studium, a prohlubování kvalifikace zaměstnanců, zejména jazykové kurzy a kurzy odborného zaměření. Poskytuje příspěvek na penzijní připojištění, stravování, dětskou rekreaci a rekondiční manažerské pobyty.
Partnerství v oblasti společenské odpovědnosti Odborná spolupráce s vysokými školami, například formou přednáškové činnosti zaměstnanců společnosti, a finanční podpora projektů škol (Vysoká škola finanční a správní, Vysoká škola chemicko-technologická, Západočeská univerzita v Plzni) Ochrana přírody a šetrný regionální rozvoj – partnerství s Obecně prospěšnou společností České Švýcarsko Sociální pomoc – Nadační fond Most naděje a každoroční podpora Dnů lidí dobré vůle na Velehradě
odpadů a monitoring v oblasti životního prostředí náklady ve výši 1 mil. Kč.
Sponzorská činnost V roce 2004 byly poskytnuty sponzorské dary v celkové hodnotě 322 tis. Kč vybraným aktivitám zejména v oblasti sportovní (77 tis. Kč), kulturní (162 tis.), školství (17 tis.) a humanitární (66 tis.).
Provozování nákladní, speciální a osobní dopravy a servis dopravní techniky a zemních strojů Provádění zemních prací, rekultivací a přípravných prací pro stavby Ve výrobní oblasti společnost DTS Vrbenský, a.s. zajišťovala prioritně obslužné činnosti pro mateřskou společnost MUS a ostatní členy skupiny. Další důležitou činností, která je realizována na externím trhu, je poskytování a zajišťování dopravní činnosti. Zbývající kapacita prostředků společnosti je uplatněna při realizaci zakázek u stálých obchodních partnerů nebo u zakázek získaných v rámci obchodních soutěží.
Zaměstnanecká politika Na konci roku 2004 měla společnost 797 zaměstnanců. Pro zaměstnance je realizován Program zdraví, který podporuje zdravotní péči - využilo ho 21,83 % zaměstnanců. V souladu s hospodářskými výsledky společnosti byl výplatou 13. a 14. platu zvýšen průměrný výdělek celkem o 4 %. Ve společnosti převažují školení, jejichž absolvování vyplývá ze zákona, dále jde o individuální vzdělávací akce, které jsou zaměřeny na profesi konkrétního zaměstnance.
Ochrana životního prostředí Ochrana a tvorba životního prostředí, včetně prevence znečišťování, havarijní prevence a minimalizace dopadů činnosti společnosti na životní prostředí patří trvale k nejvyšším prioritám společnosti. Společnost během roku 2004 vynaložila na odstraňování
39
Dceřiné společnosti Profily a vybrané oblasti udržitelného rozvoje RENOGUM – NILOS a.s.
Řízení jakosti Společnost má zavedený a certifikovaný systém řízení jakosti v souladu s normou ISO ČSN EN IDO 9001:2001.
Vznik společnosti: 1. června 1995 Sídlo: Most-Kopisty č.p. 1, Most PSČ 434 01 IČ: 63144417 www.renogum-nilos.cz
Zaměstnanecká politika
Společnost poskytuje širokou paletu gumárenských služeb. Těžiště činnosti spočívá v zajišťování servisu a montáži dopravních pásů. Stále více nabývá na významu činnost v oblasti renovace dopravních pásů a zpracování pryžového odpadu, z kterého se následně vyrábí pryžový granulát a další pryžové výrobky tzv. gumový program. Servisní činnost byla provozována v letech minulých takřka výhradně pro MUS. V roce 2004 byl navýšen prodej gumového programu (GP viz graf) o 22,5 % oproti roku 2003, čehož bylo dosaženo především aktivním přístupem k obchodování na externím trhu. Tržby ze servisu dopravního pásma byly ve výši 48,3 %, tržby z instalace nového dopravního pásma 15,7 %, tržby z instalace renovovaného pásma 17,4 %, tržby z prodeje výrobků gumového programu 13,8 %.
Vývoj počtu zaměstnanců v roce 2004 byl ovlivněn snahou zkvalitnit personální obsazení společnosti. Na konci roku 2004 byl stav 222 zaměstnanců. Očekávané lepší než plánované výsledky společnosti umožnily výplatu pohyblivé složky mzdy (část 14. platu). Základem sociální politiky v roce 2004 společnosti byly tyto priority: Zajišťování zdravotní péče pro zaměstnance Příspěvky na závodní stravování (85 % zaměstnanců) Příspěvek na penzijní připojištění (více než 50 % zaměstnanců) Příspěvky na dětské rekreace Program RELAX, který čerpá ze sociálního fondu a nabízí zaměstnancům možnost relaxace a rehabilitace (vystaveno 141 poukazů na čerpání relaxačních služeb).
Vzdělávání V roce 2004 byli zaměstnanci společnosti vysíláni pro rozvoj a udržení kvalifikace na různé typy školení a kurzů. V dělnických profesích bylo ve sledovaných letech průměrně proškoleno 19,24 hodin za rok na zaměstnance. V TH profesích a managementu bylo ve sledovaných letech průměrně proškoleno 17,06 hodin za rok na zaměstnance, v průměru bylo cca 1,91 hod nad zákonnou povinnost.
Struktura prodeje výrobků GP v roce 2004 Podkladnice 66 %
Ochrana životního prostředí Společnost v roce 2004 pokračovala ve výkupu ojetých pneumatik a vyřazených dopravních pásů. Tento odpad je využíván jako základní výrobní surovina pro produkci výrobků gumového programu, resp. pryžových dlažeb. Celý tento proces lze bezesporu hodnotit jako ekologickou recyklaci odpadu napomáhající ke zlepšování životního prostředí. V oblasti ochrany ovzduší provozovala společnost v roce 2004 následující zařízení označená podle zákona o ochraně ovzduší jako zdroje znečišťování. Jde o 2 střední zdroje (1 výrobní hala, brusky 3 ks).
Ostatní výrobky 9%
Pružná dlažba 18 %
Disky 6%
Hadice 1%
Informace o produktech Výrobky jsou během výroby označovány „Listy výrobků“, kde jsou uvedeny údaje: označení data výroby, zodpovědné osoby za výrobu, kontroly atd. Zákazník se zakoupeným výrobkem dostává návod na použití a zacházení s výrobkem.
40
Dceřiné společnosti Profily a vybrané oblasti udržitelného rozvoje Krušnohorské strojírny Komořany a.s. (KSK) Vznik společnosti:
11. 11. 1998 pod obchodní firmou VARIMATIK SLOKOV a.s. 26. 06. 2002 byla obchodní firma společnosti změněna na Krušnohorské strojírny Komořany a.s. Sídlo: Dřínovská 3, 434 01 Most – Komořany IČ: 25544187 www.ksk-as.cz a www.varimatik.cz Prvořadým úkolem společnosti jako podnikatelského celku je orientace na dlouhodobé opravy velkostrojové techniky důlních společností. V oblasti hornického sortimentu společnosti byly hlavním cílem dodávky pro Mosteckou uhelnou. Významnou část segmentu tvoří Sokolovská uhelná a.s. Při realizaci dodávek strojních celků, strojů a zařízení, náhradních dílů, generálních a dílčích oprav bylo využito vlastní know-how, které bylo provozně mnohokrát ověřeno. V rámci exportních dodávek společnost využila svých zkušeností s významnými a dlouhodobými zahraničními partnery (SRN, Švýcarsko). Z hlediska charakteru výrobků se jednalo převážně o výrobu podle dokumentace zákazníka, a to dílů strojů a zařízení, kompletních technologických zařízení. Kotle VARIMATIK jsou vyráběny v několika typových řadách. Slouží k dodávkám tepla a teplé užitkové vody. Řídící automatika kotlů umožňuje nastavení podávání optimálního množství paliva, jsou nenáročné na obsluhu a dosahují výborných výsledků z hlediska účinnosti a emisí. Mezi prestižní služby společnosti patří činnost kalibračních laboratoří a zkušeben defektoskopie a bezdemontážní diagnostiky. Vývoj v oblasti důlní techniky je zaměřen na nová technická
řešení zvyšující především bezpečnost strojů. Vývoj v oblasti sortimentu kotlů je zaměřen jednak na inovace stávajícího sortimentu kotlů a dále na jeho rozšíření o nové výrobky s vyššími užitnými vlastnostmi (spalování směsných paliv a uhlí s vysokým obsahem dehtů). Krušnohorské strojírny Komořany a.s. jsou k 15. 06. 2005 majitelem 6 užitných vzorů.
Řízení jakosti Společnost má zavedený a certifikovaný systém řízení jakosti v souladu s normou ČSN EN ISO 9001:2001 a ČSN EN 729-2:1996, dále certifikaci výrobce OK dle ČSN 73 2601-Z2, včetně obhájení a rozšíření působnosti Velkého průkazu způsobilosti pro výrobu, dílenskou a staveništní montáž OK, včetně působnosti pro České dráhy. Byla úspěšně realizována dozorová návštěva – akreditace kalibrační laboratoře dle ČSN EN ISO/IEC 17025 s oprávněním zajišťovat tyto služby pro jiné subjekty.
Zaměstnanecká politika Stav zaměstnanců zaznamenal mírný nárůst na 407 zaměstnanců na konci roku 2004. Významným stabilizačním prvkem ve společnosti byl sociální program pro zaměstnance, na jehož aktivity společnost vynaložila celkem 2 678 tis. Kč. Součástí jsou příspěvky v oblasti stravování, penzijního připojištění zaměstnanců a v oblasti preventivní lékařské péče či nákupu vitamínových preparátů a ochranných nápojů. Společnost rovněž vynaložila v roce 2004 na zajištění smluvní dopravy zaměstnanců v přepočtu na jednoho zaměstnance více než 2 500 Kč. Náklady na vzdělávání zaměstnanců činily 660 tis. Kč. Průměrný počet hodin v roce 2004 na zaměstnance dle kategorií: management (88), THP (16) a dělnické profese (19).
Ochrana životního prostředí Ochraně životního prostředí je věnována maximální pozornost zejména v oblastech nakládání s odpady, ochrany vod a ovzduší a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami. Ve všech jmenovaných oblastech jsou důsledně dodržovány právní předpisy, včetně prováděcích vyhlášek k jednotlivým zákonům. Výsledkem je minimální negativní vliv akciové společnosti na životní prostředí v daném regionu.
Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků V souladu se zákonem na ochranu spotřebitelů a prováděcími vyhláškami společnost vybavuje všechny své výrobky prohlášením o shodě, návody na použití případně návody na montáž a obsluhu dle charakteru výrobku.
Sponzorská činnost V souladu se schváleným plánem komunikace a ve vazbě na finanční možnosti společnosti jsou poskytovány věcné nebo peněžní dary do oblasti školství (22 tis.), zdravotnictví a charity (60 tis.).V oblasti sportu (90 tis.) a kultury (99,9 tis.) se jedná o prostředky na podporu prodeje a reklamu.
41
Dceřiné společnosti Profily a vybrané oblasti udržitelného rozvoje Teplárna Otrokovice a.s.
Energetika Malenovice, a.s.
Vznik společnosti: Sídlo:
Vznik společnosti:
IČ: www.tot.cz
30. 4. 1992 Otrokovice, Objízdná č.p. 1777, okres Zlín, PSČ 765 39 46347089
Rozhodujícími aktivitami společnosti Teplárna Otrokovice jsou výroba a distribuce tepla a s tím související služby a výroba a prodej elektrické energie. Patří mezi nejvýznamnější dodavatele těchto energetických komodit v regionu.
Investice a opravy za rok 2004 Odprášení a úklid zauhlovacích tras, oprava hlubinného zásobníku, připojení nových odběratelů, ukončení rekonstrukce tepelných rozvodů, výměna napájecího čerpadla, rekonstrukce ovládání energetických zařízení.
Ochrana životního prostředí Po dobu existence samostatné společnosti byla uskutečněna řada kroků směřujících ke zlepšení ekologie provozu, a tak i ke snížení produkce popelovin a emisí. Teplárna Otrokovice začala používat palivo s vyšší výhřevností a s poměrně nižším obsahem popelovin a síry, následně byly zavedením nových technologií sníženy emise oxidů dusíku a obsah oxidu siřičitého, oxidu sírového, chloridů, fluoridů a tuhých znečišťujících látek v produkovaných spalinách. Tuhé zbytky ze spalování hnědého uhlí (popeloviny) jsou využívány na základě certifikace těchto produktů v průmyslu zpracování stavebních hmot. Zbytek je využíván k sanaci odkaliště Bělov na Kroměřížsku. V roce 2004 plnily všechny tři provozované kotle zákonné emisní limity. V loňském roce byl systém managementu jakosti podroben certifikačnímu auditu, kterým byla posouzena jeho shoda s požadavky systémové normy ČSN EN ISO 9001:2001.
Sídlo: IČ:
1. 4. 1993 pod názvem ZPS – Energetika. 1. 10. 2001 změna názvu na Energetika Malenovice. třída 3. května č.p. 1173, 76302 Zlín-Malenovice 47916389
Rozhodujícími aktivitami společnosti jsou výroba a prodej elektrické energie (v roce 2004 to bylo 34,46 tis. MWh) a výroba tepla (v roce 2004 představovala 95,59 TJ) a s tím související služby. Energie a teplo je vyráběno spalováním zemního plynu. Tepelná energie je dodávána prostřednictvím tepelného napáječe z Teplárny Otrokovice. Další produkcí je výroba tlakového vzduchu (v roce 2004 16 mil. tm3), dodávky vody a užitkové vody. Nejvýznamnějšími investicemi byly: připojení elektřiny novým odběratelům, rozšíření sběru a předávání dat do centrálního datového systému operátora trhu, instalace zapisovačů rychlých dějů a zprovoznění plynovodní přípojky společnosti TAJMAC – ZPS.
Sociální politika Počet zaměstnanců v roce 2004 byl 29 osob. V rámci koncepce sociální politiky jsou plněny dlouhodobé priority v oblasti zdravotní prevence, příspěvku na penzijní připojištění, na stravování a hrazení pracovních oděvů.
Ochrana životního prostředí Sociální politika V roce 2004 byl průměrný počet pracovníků 204. Program sociálního rozvoje poskytuje zaměstnancům kromě možnosti preventivního očkování, bezúročných návratných půjček na bytové účely i příspěvky na stravování a penzijní připojištění u Zemského penzijního fondu. Na sportovní, kulturní a společenské aktivity zaměstnanců vydala společnost přes 133 tis. Kč. Pokud jde o ochranu a bezpečnost zdraví při práci, realizací důsledného kontrolního systému a řady bezpečnostních školení, nedošlo k žádnému těžkému pracovnímu úrazu.
Již po několik let nejsou známy zátěže na životní prostředí, možné zátěže plynou z případných úniků minerálních olejů a ropných látek s obsahem deloru. V těchto případech jsou plněny požadavky zákona č.157/1998 a manipulační prostory, ve kterých se tyto látky nacházejí, splňují předepsané zabezpečení.
Sponzorská činnost V souladu se schváleným plánem komunikace jsou poskytovány věcné nebo peněžní dary nebo prostředky formou placené reklamy v oblasti školství (46,1 tis.), sociální a zdravotní oblasti (48,37 tis.), sportu (44,189 tis.) a kultury (16,88 tis.), celkem přes 155,5 tisíc Kč.
42
Dceřiné společnosti Profily a vybrané oblasti udržitelného rozvoje Důl Kohinoor a.s.
HUMECO, a.s.
Vznik společnosti: Sídlo:
Vznik společnosti: Sídlo: IČ: www.humeco.cz
IČ:
1. 1. 2000 Dolní Jiřetín č.p. 5, 43443 Horní Jiřetín 25411616
V roce 2004 byla společnost na základě usnesení vlády č. 1128 ze dne 12. 11. 2003 očistěna o státem podporované a utlumované lokality důl Kohinoor v Mariánských Radčicích a lom Ležáky v Kopistech, které k 1. 1. 2004 převzal Palivový kombinát Ústí. Hlavní činností společnosti je hlubinná těžba nízkosirnatého hnědého uhlí na dole Centrum v Dolním Jiřetíně ve výši 450 tis. tun/rok. Celková plocha dotčená těžbou je přibližně 60 ha. V oblasti ochrany ovzduší provozovala společnost v roce 2004 následující zařízení označená podle zákona o ochraně ovzduší jako zdroje znečišťování. Jde o střední zdroje znečištování ovzduší 2 ks (z toho 1x důl, 18x brusky). Průměrný počet zaměstnanců v roce 2004 byl 405 osob. Počet hodin vzdělávání na jednoho zaměstnance byl 6,87.
REKULTIVACE a.s. 4. 2. 1991 Most – Kopisty č.p. 1, 434 01 14864657
Předmět podnikání vývoj a výzkum a průmyslová výroba preparátů z oxihumolitu s využitím pro zemědělství, potravinářský průmysl, farmaceutický průmysl, ekologické účely a jiné aplikace prodej organominerálních hnojiv, prodej doprovodných surovin a hmot (písků, štěrků a kameniva) podnikání v oblasti nakládání s ostatními a nebezpečnými odpady a recyklace barevných kovů zajišťování odvodňování lomů na lokalitách MUS (čerpání důlních, povrchových a podzemích vod, přestavby čerpacích stanic a jejich obsluha, zajišťování provozu čistíren odpadních vod) výsadba a údržba parků a zelených ploch, lesnické práce hornická činnost poskytování technických služeb V roce 2004 měla společnost 146 zaměstnanců.
Vznik společnosti: Sídlo: IČ:
14. dubna 2000 Most, V. Řezáče 315, PSČ 434 67 25416456
Rekultivačním procesem je ukončena báňská činnost a postižené území je navráceno do nového kulturního stavu trvalého užívání. Společnost provádí biologickou část rekultivačních prací, zemědělských a lesnických, práce pěstebního charakteru, sadovnické práce, přípravné práce pro stavby a údržbu zelených ploch. Průměrný počet zaměstnanců v roce 2004 byl 124 zaměstnanců. Společnost si pro svou činnost najímá sezónní dělníky. V pracovním poměru na dobu neurčitou je celkem 25 zaměstnanců. V roce 2004 proběhla různá školení (66 případů), převažují profesní školení. Společnost se mimo jiné zabývá pěstováním energetických bylin (obnovitelné zdroje energie), a to druhu šťovíku Uteuša, v roce 2004 na ploše 60 ha v lokalitách Slatinické a Střimické výsypky. Rovněž jsou využívány odpadní materiály, v roce 2004 3 tis. tun štěpky.
Ochrana životního prostředí V oblasti ochrany ovzduší provozovala společnost v roce 2004 následující zařízení označená podle zákona o ochraně ovzduší jako zdroje znečišťování. Jde o střední zdroje znečištování ovzduší 1 ks (brusky 5 ks), 1 malý zdroj znečištění (kotelna).
43
Dceřiné společnosti Profily a vybrané oblasti udržitelného rozvoje HIPODROM MOST a.s.
MUS – Uniservis, spol. s r. o.
Vznik společnosti: 22. 2. 1996 Sídlo: Velebudice 213, 434 01 Most IČ: 64653269 www.hipodrom-mo.cz
Založení: 1. dubna 1996 Sídlo: ul. Jaroslava Seiferta 2179, 434 01 Most IČ: 25000683 www.musuni.cz
Nejvýznamnějšími akcionáři jsou Mostecká uhelná a.s. (65,17 %) a město Most (34,8 %). Hipodrom je součástí areálu rekultivačního parku Velebudice, který patří mezi špičkové projekty tzv. české rekultivační školy. Velebudická výsypka patří mezi největší výsypky v bývalém Severočeském hnědouhelném revíru o celkové výměře 790 ha. Cílem společnosti je vrátit plochám jejich společenský význam. Mezinárodně uznávaná dostihová dráha vybudovaná na výsypce je v Evropě ojedinělá.
Od svého vzniku v roce 1996 se společnost MUS - Uniservis, spol. s r.o. zabývala správou v oblasti bytového a nebytového fondu a poskytováním stravovacích služeb. Od začátku roku 2004, po vyčlenění společnosti Uniservis-Gastro a.s., se zabývá pouze správou v oblasti bytového a nebytového fondu a poskytováním ubytovacích služeb. Tuto převážně administrativní činnost zajišťovalo v roce 2004 29 zaměstnanců vyškolených na profesionální úrovni v oboru podnikání. Firma disponuje dostatečnou údržbářskou základnou lokalizovanou v okresech Most a Chomutov. Správa a údržba bytového hospodářství má pracoviště v Mostě a v Jirkově. Zajišťuje správu téměř 3 000 bytů na území měst Chomutova, Jirkova, Mostu, Litvínova, Teplic, Bíliny a Oseku. Nabízí komplexní služby včetně provozu a údržby výměníkových stanic, vycházející ze zkušeností správy společenství vlastníků, bytových družstev a běžných nájemních domů ve výše uvedených lokalitách.
Předmětem činnosti společnosti je především: Organizační a technické zajištění sportovní činnosti. Poskytování služeb na Velebudické výsypce pro Mosteckou uhelnou společnost, zejména provádění správy, údržby a ochrany majetku, provádění údržby zeleně. Technické zajištění přípravy a realizace investiční výstavby. Zajištění reklamní a sponzorské činnosti. Pořádání zábavných a sportovních akcí. Počet stálých zaměstnanců společnosti byl v roce 2004 15, v sezóně na dočasný pracovní poměr 25 osob. V roce 2004 bylo uspořádáno téměř 40 akcí a návštěvnost dosáhla 111 314 osob.
44
Vybrané ukazatele za rok 2004 46
47
Vybrané ukazatele za rok 2004
Základní ekonomické ukazatele skupiny Czech Coal v roce 2004 (v milionech Kč) Vlastní kapitál
6 230
Základní kapitál
4 061
Výkony celkem (výkony + obchodní marže)
7 591
Přidaná hodnota
5 214
Provozní tržby
9 445
Provozní výsledek hospodaření
1 409
Výsledek hospodaření před zdaněním
1 762
Výsledek hospodaření po zdanění
1 413
Daň z příjmu za běžnou činnost
385
pozn. výsledky jsou konsolidované po auditu jednotlivých společností, uváděné v milionech Kč
48
Vybrané ukazatele za rok 2004 indikátory činnosti výrobních společností ze skupiny Czech Coal
jednotka
Geografické rozčlenění trhu
Mostecká uhelná a.s.
Důl Kohinoor a.s.
RENOGUM-NILOS a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
REKULTIVACE a.s.
HUMECO, a.s.
Teplárna Otrokovice a.s.
Energetika Malenovice, a.s.
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
98,5% ČR
100 % ČR
100 % ČR
100 % ČR
76 % ČR,
100 % ČR
100 % ČR
100 % ČR
100 % ČR
100,00
100,00
100,00
100,00
24 % zahraničí Procento kontraktů, které společnost obdržela zaplacené ve stanovené lhůtě
%
94,50
tis. Kč
36 009,04
100,00
97,00
100,00
100,00
5,00
322,00
271,90
Subvence do regionu formou zákonných úhrad Úhrady za odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu (40 % dotčeným obcím a 60 % SF ŽP ČR)
součástí
Úhrady z vytěženého nerostu - uhlí
údajů za
(75 % dotčeným obcím a 25 % StR ČR)
tis. Kč
62 292,00
tis. Kč
1 140,00
tis. Kč
28 000,00
MUS
Úhrady z dobývacího prostoru (100 % dotčeným obcím) Firemní dárcovství v regionu působnosti (sponzoring, dary finanční i hmotné)
155,54
Přímá spotřeba energie rozdělená dle primárních zdrojů Elektrická energie
MWh
228 575,04
6 766,29
673,86
1 391,96
758,60
130,23
7 211,74
x
x
Tepelná energie
GJ
264 445,00
50 272,00
14 200,00
22 203,00
32 373,00
681,00
2 631,00
x
x
Spotřeba vody (P-pitná, U-užitková)
m3
567 015 (P+U)
26 286 (P)
3 287 (P)
28 679 (P)
9 174 (P)
2 175 (P)
1 322 (P)
x
x
496 400,00
268,00
Emise skleníkových plynů /t CO2
t CO2
NOx, Sox a další významné vzdušné emise CELKEM
t
14,30
1,06
3 758,53
0,24
Celková produkce emisí NOx
t
0,13
2,38
0,04
700,51
0,23
Celková produkce emisí SO2
t
0,14
2 951,81
Celková produkce emisí TZL
t
14,10
0,88
13,36
Celková produkce ostatních emisí
t
0,07
2,38
0,03
0,03
92,85
0,01
49
Vybrané ukazatele za rok 2004 indikátory činnosti výrobních společností ze skupiny Czech Coal
jednotka
Mostecká uhelná a.s.
Důl Kohinoor a.s.
RENOGUM-NILOS a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
REKULTIVACE a.s.
HUMECO, a.s.
Teplárna Otrokovice a.s.
Energetika Malenovice, a.s.
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
t
26 614,00
342,53
281,42
4 900,14
20,65
3 452,60
68 516,00
4 455,00
produkce odpadů kategorie obecné
t
25 293,00
339,09
281,42
4 360,92
1 850,00
20,44
3 450,00
68 513,00
1 460,00
produkce odpadů kategorie nebezpečné
t
1 321,00
3,44
539,22
62,19
0,21
2,60
3,00
2 995,00
t
25 334,00
160,34
předaných k odstranění
t
2 067,00
166,90
273,73
595,97
Celkové množství odpadů určených k využití
t
24 423,00
175,63
7,69
4 304,17
tis. m3
7 785,01
1 518,25
tis. m3
Celkové množství odpadů dle typu a umístění z toho:
z toho: Celková produkce stavebního a demoličního odpadu
1 333,00
Celkové množství odpadů 20,65
621,47
56 694,00
4 455,00
2 831,13
56 195,00
4 455,00
39,00
223,30
9,03
5 122,19
30,00
223,30
tis. m3
336,51
9,00
74,36
tis. m3
2 326,31
1 196,00
Významné znečišťování vody dle typu Celkové množství vypuštěných vod do veřejných vodotečí z toho: Celkové množství vypuštěných vod nevyžadujících úpravu před vypuštěním Celkové množství vyčištěných splaškových vod před vypuštěním
9,03
Celkové množství upravených důlních vod před vypuštěním Reutilizace (podíl z výrobků,
%
1 518,25 100,00
téměř 100 %
který může být reutilizován)
50
Přehled ve zprávě zahrnutých indikátorů GRI 52
Přehled ve zprávě zahrnutých indikátorů GRI Relevantní indikátory dle GRI Ekonomické faktory udržitelného rozvoje EC1 Výnosy celkem EC2 Geografické rozčlenění trhu EC3 Celkové náklady za nakupované zboží, materiál a služby (výkonová spotřeba) EC4 Procento kontraktů, které byly realizovány ve lhůtě splatnosti EC5 Mzdové/osobní náklady (mzdy a ostatní benefity) EC6 Rozložení poskytovatelů kapitálu EC7 Nárůst a pokles výnosů na konci období EC8 Zaplacená daň EC10 Dotace do komunit Enviromnetální faktory udržitelného rozvoje EN3 Přímá spotřeba energie EN17 Iniciativy využívající obnovitelné energetické zdroje EN5 Celková spotřeba vody EN23 Celkové množství půdy vlastněné, pronajaté nebo užívané k produkci EN7 Impakt na biodiversitu EN26 Změny přírodního prostředí způsobené aktivitami a činnostmi a procento prostředí obnoveného EN8 Emise skleníkových plynů EN9 Užívání a emise látek způsobujících ozónovou díru EN10 NOx, SOx a další významné vzdušné emise EN11 Celkové množství odpadů dle typu a umístění EN12 Významné znečišťování vody EN15 Reutilizace Sociální faktory udržitelného rozvoje LA1 Rozložení pracovní síly v regionu LA12 Zaměstnanecké výhody nad legálně nárokovatelné LA2 Tvorba zaměstnaneckých míst LA3 Zaměstnanci v nezávislých odborech
kapitoly/strany textu reportu Tab. str. 15, 48 Tab. str. 49-50 Tab. str. 48 Tab. str. 49-50 Str: 27-30, 28-43 (částečně) Str. 8 Tab. str. 48, 15 Tab. str. 48, 15 Str. 31, 39-44 Tab. str. 48-50 Str. 43 Tab. str. 49-50 Str. 12, 19-20 Str. 20-23 (částečně) Str. 16-23 Tab. str. 49-50 Tab. str. 49-50 Tab. str. 49-50 Tab. str. 49-50 Tab. str. 49-50 Tab. str. 49-50 Str. 24 - mapa Str. 27-28, 39-44 Str. 29-30 Str. 24-25
Relevantní indikátory dle GRI
kapitoly/strany textu reportu
LA4
Pravidla vyjednávání se zaměstnanci
Str. 25-29 (Viz též jednotlivé Kol. smlouvy)
LA13
Opatření pro formální reprezentaci pracujících na úrovni managementu Bezpečnost práce, pracovní úrazy a záznamy o úrazech
LA5
LA6 LA15 LA7 LA9 LA11
Společné zdravotní a bezpečnostní výbory Popis formálních smluv s odbory Úrazy a zameškané dny Trénink a vzdělávání Složení vrcholného managementu a orgánů corporate governance
PR1 PR2 HR14
Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků Informace o produktech Podíl výnosů z oblasti činnosti, který je redistribuován lokální komunitě Řízení v oblasti dopadů a vlivů na komunity Rovné příležitosti Dodržování lidských práv Dodržování lidských práv v investiční činnosti Dodržování lidských práv s ohledem na spotřebitele Zabraňování všem formám diskriminace Svoboda sdružování Vyloučení dětské práce Zabránění nucené práci Ochrana soukromí spotřebitelů
SO1 LA10 HR1 HR2 HR3 HR4 HR5 HR6 HR7 PR3
Str. 24-25 Str. 25-26, 29, 39-44 (Viz též právní pořádek ČR a specifické předpisy pro báňskou činnost) Str. 25, 39-44 Str. 24-26, 39-44 Str. 26, 29, 39-44 Str. 29-30, 39-44 Obsahují výroční zprávy jednotlivých společností Str. 13, 16-18, 39-44 Str. 13, 15, 18, 39-44 Str. 14 Str. 11, 16-23, 31-36 Indikátory zahrnují oblasti, které jsou automaticky zahnuty v pravidlech činnosti společností skupiny Czech Coal a v jejích dokumentech a směrnicích, neboť jsou součástí právního pořádku České republiky.
* kurzívou jsou doplňkové indikátory
53
Ověření Zprávy o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal v roce 2005
54
Czech Coal a.s. Jankovcova 1566/2b, 170 00 Praha 7,
[email protected], www.czech-coal.cz
Mostecká uhelná a.s. V. Řezáče 315, 434 67 Most,
[email protected], www.mus.cz
