Udržitelný rozvoj. Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2010

Sustainable Development

Udržitelný rozvoj

Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2010

Tato roční zpráva skupiny Czech Coal byla vytvořena v souladu s metodikou GRI. Skupina Czech Coal deklaruje, že metodika GRI je aplikována na úrovni „A“.

Zpráva skupiny Czech Coal vychází z mezinárodní reportovací metodiky Global Reporting Initiative (GRI). Je zpracována s využitím Sustainability Reporting Guidelines GRI Version 3.0, 2006, a metodiky pro odvětví těžby nerostů (GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005). GRI v souladu s  principy udržitelného rozvoje prosazuje dobrovolné zveřejňování environmentálních, ekonomických a sociálních ukazatelů ze strany organizací, zejména soukromých podnikatelských subjektů. Cílem GRI je podpořit transparentnost a důvěryhodnost aktivit spojených s udržitelným rozvojem. Více informací o iniciativě GRI je k dispozici na www.globalreporting.org.

Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2010

Obsah Úvodní slovo generálního ředitele Czech Coal a.s. . ...................................................................... 7 Určení zprávy ..................................................................................................................................... 8 1. HOSPODAŘENÍ V ROCE 2010 ...................................................................................................... 9 1.1 Profil Skupiny . ........................................................................................................................... 10 Poslání skupiny Czech Coal ................................................................................................ 10 Hlavní obory činnosti skupiny Czech Coal .............................................................................10 Místo působnosti skupiny Czech Coal ................................................................................. 11 Mapa č. 1 Společnosti a významná zařízení Skupiny v Ústeckém kraji ................................... 11 1.1.1 Vývoj akcionářské struktury skupiny Czech Coal .................................................................... 13 Zjednodušené schéma vlastnické struktury Skupiny ............................................................. 13 1.1.2 Vize a strategie skupiny Czech Coal . .................................................................................... 14 1.1.3 Struktura řízení skupiny Czech Coal ...................................................................................... 14 1.2 Hospodářské výsledky skupiny Czech Coal ........................................................................... 15 1.2.1 Základní ekonomické údaje za skupinu Czech Coal ............................................................... 15 1.3 Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií ....................................................................... 16 1.3.1 Trh s elektřinou v České republice . ....................................................................................... 16 1.3.2 Obchodování Czech Coal a.s. na burze PXE v roce 2010 ..................................................... 16 1.3.3 Tvorba ceny elektrické energie . ............................................................................................ 17 Ceny energie z klasických a z obnovitelných zdrojů .............................................................. 17 1.3.4 Obchod s elektřinou – nabídka zákazníkům ........................................................................... 18 1.3.5 Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2010 a výhled pro rok 2011 ........................................ 18 1.4 Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím ............................................................................... 19 1.4.1 Obchod s hnědým uhlím ...................................................................................................... 19 Výsledky obchodu s hnědým uhlím . .................................................................................... 19 Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí – údaje za rok 2010 ............................................. 20 Segmenty trhu .................................................................................................................... 20 Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí ........................................ 21 1.4.2 Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hnědým uhlím ..................................................... 22 Obchodní strategie ............................................................................................................. 22 Ověření stavu uhelných zásob skupiny Czech Coal .............................................................. 22 Tvorba ceny hnědého uhlí ................................................................................................... 22 Poskytování informací zákazníkům a reklamace .................................................................... 22 Hodnocení spokojenosti zákazníků ...................................................................................... 23 1.5 Produkce hnědého uhlí ............................................................................................................. 24 Historie těžby v okolí Mostu ................................................................................................. 24 Těžba hnědého uhlí ve skupině Czech Coal ......................................................................... 24

1.5.1 Litvínovská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro energetiku, teplárenství a domácnosti ........... 25 Řez lomem ČSA ................................................................................................................. 25 1.5.2 Vršanská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro elektrárny........................................................ 27 Řez lomem Vršany .............................................................................................................. 27 1.5.3 Hlubinná těžba hnědého uhlí – Důl Kohinoor a.s. ................................................................... 29 1.5.4 Rozsah těžby, výroba a expedice uhelných produktů ............................................................. 29 Mapa č. 2 Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách skupiny Czech Coal ............................. 29 Podnikatelsky vytěžitelné zásoby hnědého uhlí skupiny Czech Coal . ..................................... 30 Hrubá těžba uhlí a těžba skrývky skupiny Czech Coal, 2006–2010........................................ 30 Těžba skrývky a uhlí v povrchových dolech skupiny Czech Coal (mimo hlubinný důl Centrum). 31 Výroba a expedice uhelných produktů skupiny Czech Coal .................................................. 31 Výhled těžby hnědého uhlí . ................................................................................................. 31 1.5.5 Management jakosti a odpovědnost za uhelné produkty ........................................................ 32 Informační systém pro řízení jakosti hnědého uhlí .................................................................. 32 Popeloměry, síroměry a automatické vzorkovače .................................................................. 32 1.5.6. Aplikovaný výzkum .............................................................................................................. 33 1.6 Strojírenství – Krušnohorské strojírny Komořany a.s. ........................................................... 34 Strojní celky a technologické konstrukce .............................................................................. 34 Kotle Varimatik .................................................................................................................... 35 Kalibrační laboratoř ............................................................................................................. 35 1.7 Stavební a zemní práce, doprava – DTS Vrbenský, a.s. ......................................................... 36 1.8 Gumárenské služby – RENOGUM a.s. ..................................................................................... 37 Servis a renovace dopravních pásů ..................................................................................... 37 Gumový program ................................................................................................................ 37 1.9 Další obory činnosti ve Skupině . ............................................................................................. 38 1.9.1 Sdílené služby – Coal Services a.s. . ..................................................................................... 38 1.9.2 Hlavní báňská záchranná stanice Most (HBZS) a Hasičský záchranný sbor (HZS) Litvínovské uhelné a.s. ..........................................................................................................38 1.9.3 Odvodňování lomů, provozování čistíren a čerpadel – HUMECO, a.s. . ................................... 39 1.9.4 Informatika – Infotea s.r.o. ..................................................................................................... 40 1.9.5 Rekultivace – REKULTIVACE a.s. .......................................................................................... 40 1.9.6 Zajištění sportovní činnosti – HIPODROM MOST a.s. ............................................................. 40 1.10 Přehled standardů ISO, certifikátů a fází hodnocení jakosti hlavních produktů skupiny Czech Coal ................................................................................................................ 42 1.10.1 Standardy a certifikáty managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2010 ..................... 42 1.10.2 Fáze hodnocení jakosti v průběhu životnosti hlavních produktů ............................................. 43

2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ROCE 2010......................................................................................... 44 2.1 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje ................................................. 45 2.1.1 Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině ..................................................... 45 Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny ........................................................... 45 Fakta o transformaci v oblasti povrchové těžby hnědého uhlí . ............................................... 45 Ocenění společností skupiny Czech Coal ............................................................................ 46 2.1.2 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje ...................................................... 46 Řízení minimalizace dopadů provozní činnosti organizace na místní společenství . .................. 46 Přímá komunikace skupiny Czech Coal s představiteli obcí a veřejností ................................. 46 Projekty zvyšování ekonomické, environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal ....................................................................................................... 47 Odpovědnost za produkty v oblasti komunikace a marketingu . ............................................. 48 Participace na veřejné politice . ............................................................................................ 48 Podpora otevřeného transparentního trhu . ........................................................................... 48 Soulad s legislativou a dodržování právních předpisů ............................................................ 49 Významné právní spory, kontroly a incidenty, nehody, poplatky a pokuty ................................ 49 Interní etické kodexy, zásady, metodiky a koncepce pro oblast hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti .......................................................................................... 50 Zavedené dokumenty ve společnostech skupiny Czech Coal................................................ 51 2.2 Rizika a příležitosti podnikání skupiny Czech Coal ............................................................... 52 2.2.1 Riziko omezování nabídky energie z tradičních zdrojů – uhlí .................................................... 52 2.2.2 Riziko rozpadu systému centrálního zásobování teplem (CZT) . ............................................... 52 2.2.3 Rizika  plynoucí z návrhů na legislativní změny v oblasti těžby hnědého uhlí a zpoplatnění či zdanění jeho těžby, prodeje nebo z něj vyrobené energie . .................................................. 53 2.2.4 Rizika v sociální oblasti – rizika pracovního trhu a vzdělanostní struktury regionu ...................... 54 2.2.5 Vnímání rizik a příležitostí hnědouhelné těžby z pohledu obyvatel ústeckého kraje .................... 54 2.2.6 V  nímání rizik a příležitostí z pohledu konečných zákazníků – odběratelů tepla vyrobeného z hnědého uhlí Czech Coal ................................................................................ 54 2.2.7 Úplná liberalizace trhu s elektrickou energií a důslednější unbundling jako příležitost ................ 55 2.2.8 Perspektiva EU ve využívání uhlí k výrobě energie .................................................................. 55 2.2.9 Příležitosti, které vytváří rekultivace a revitalizace po těžbě ...................................................... 55 2.3 Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal .................................. 56 Zásady vztahů se zájmovými skupinami („stakeholders“) ....................................................... 56 Typy zájmových skupin a způsoby spolupráce v roce 2010 .................................................. 56 2.4 Pravidla nefinančního reportingu . ........................................................................................... 60 Priority ................................................................................................................................ 60 Hranice reportingu .............................................................................................................. 60

Metodika reportingu ............................................................................................................ 60 Změny ve vlastnictví a organizaci Skupiny ............................................................................ 61 2.5 Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR ..................................................... 62 2.5.1 Vývoj stavu životního prostředí – ovzduší v ČR ....................................................................... 62 2.5.2 Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší v Ústeckém kraji . ............................................... 63 Ústecký kraj, energetika a její význam a vliv .......................................................................... 63 Snížení emisí znečišťujících látek v uplynulé dekádě .............................................................. 63 Snížení měrných emisí prachu a oxidu siřičitého v ovzduší Ústeckého kraje ........................... 64 Vztah zlepšení zdravotního stavu obyvatel a stavu ovzduší .................................................... 66 Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší v Ústeckém kraji 1990–2009 a významu uhelné energetiky ............................................................................................... 67 2.5.3 Otázka regulace energetiky a zdravotních přínosů pro obyvatelstvo ........................................ 72 Srovnání faktorů ovlivňujících zdraví obyvatel ........................................................................ 72 Srovnání produkce škodlivých látek v různých zdrojích .......................................................... 73 Pochybnosti o „návratu k topení hnědým uhlím“ . .................................................................. 74 2.5.4 Výhled hnědouhelné energetiky v ČR .................................................................................... 75 Zásoby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi a územní limity těžby . ..................... 75 Produkce hnědého uhlí v ČR ............................................................................................... 76 Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v ČR .............................................................. 77 Využívání tříděného uhlí v ČR v současnosti a perspektiva . ................................................... 77 2.5.5 Teplárenská soustava ČR a její význam ................................................................................. 78 2013 – krize teplárenské soustavy v ČR . ............................................................................. 78 Význam uhelných zásob skupiny Czech Coal pro teplárenskou soustavu v ČR ...................... 79 2.6 Ekonomické vztahy skupiny Czech Coal s okolními komunitami ........................................ 81 2.6.1 Finanční prostředky plynoucí ze skupiny Czech Coal ............................................................. 81 2.6.2 Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu . .................................. 81 2.7 Ochrana životního prostředí ..................................................................................................... 83 2.7.1 Principy péče o životní prostředí ve společnostech Skupiny ................................................... 83 Posuzování vlivů na životní prostředí ..................................................................................... 83 Kontroly zdrojů znečišťování . ............................................................................................... 83 Ochrana vod ...................................................................................................................... 83 Nakládání s odpady ............................................................................................................ 83 Nakládání s chemickými látkami a přípravky . ........................................................................ 84 2.7.2 Přehledné údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí ........... 85 Zdroje znečištění ve výrobních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2010 .................... 85 Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2010 . ....................................... 86 2.7.3 Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí ........................................................... 87

Vývoj celkových emisí a produkce odpadů produkovaných při těžbě a zpracování uhlí ve skupině Czech Coal ....................................................................................................... 87 Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí .............................................................................. 87 Vliv přepravy hlavních produktů skupiny Czech Coal ............................................................. 88 Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí . .................................................. 88 Měření znečištění v ovzduší a hladiny hluku způsobeného provozem v lomech ...................... 89 Systém sledování bočních svahů lomu ČSA . ....................................................................... 89 Další prováděná měření ....................................................................................................... 89 2.7.4 Tabulky energetické a materiálové náročnosti skupiny Czech Coal . ........................................ 90 2.8 Rekultivace skupiny Czech Coal ............................................................................................. 92 Základní údaje o rekultivacích skupiny Czech Coal ............................................................... 92 Mapa č. 3 Stav rekultivací v roce 2010 a umístění významných objektů rekultivací, lom ČSA (Litvínovská uhelná a.s.)........................................................................................................ 94 Mapa č. 4 Stav rekultivací v roce 2010 a umístění významných objektů rekultivací, lom Vršany (Vršanská uhelná a.s.).......................................................................................................... 95 Náklady na rekultivace 1994–2010 ...................................................................................... 96 Aktuální projekty rekultivací skupiny Czech Coal ................................................................... 96 Pěstování energetických plodin na rekultivacích .................................................................... 97

Podpora regionálního rozvoje v Ústeckém kraji .................................................................. 111 Program Regionální politika skupiny Czech Coal v roce 2010 ............................................ 111 Partnerství s obcemi ........................................................................................................ 111 Celoroční sponzoring ....................................................................................................... 111 Nejvýznamnější projekty podpořené skupinou Czech Coal v sousedních obcích.................. 111 Exkurze a projekt Uhelné safari ......................................................................................... 112 Chytré hlavy pro Sever...................................................................................................... 112 2.10.3 Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity, 2010 ....................................................... 112 Názory sousedních komunit.............................................................................................. 112 2.10.4 Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím ........................................... 115 Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově............................................................ 115 Přímé jednání s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic . ........................... 116 Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení ......................... 116

3. PŘÍLOHY .................................................................................................................................... 117 3.1 Seznam reportovaných společností skupiny Czech Coal ................................................... 118 3.2 Tabulky GRI .............................................................................................................................. 119

2.9 Lidské zdroje ............................................................................................................................. 98 2.9.1 Společné principy zaměstnanecké politiky skupiny Czech Coal .............................................. 99 Bezpečnost práce .............................................................................................................. 99 Zaměstnanecké benefity ................................................................................................... 101 2.9.2 Řízení lidských zdrojů ......................................................................................................... 103 Principy řízení zaměstnanosti ............................................................................................. 103 Spolupráce se školami – praxe a projekty studentů ............................................................ 104 Dodržování lidských práv a postupy proti neetickému jednání . ............................................ 104 Rovnocenné odměňování mužů a žen ............................................................................... 104 Restrukturalizace, provozní změny a jejich dopady na zaměstnance .................................... 104 Vzdělávání zaměstnanců a psychologické služby . .............................................................. 106 Problematika zaměstnanců v předdůchodovém věku a outplacement ................................. 107 2.9.3 Participace zaměstnanců na řízení firmy . ............................................................................. 108 Význam kolektivních smluv ................................................................................................ 108 Struktura odborové organizace a její činnost ....................................................................... 108 Kolektivní vyjednávání 2010 . ............................................................................................. 109 2.10 Regionální spolupráce .......................................................................................................... 110 2.10.1 Principy regionální politiky skupiny Czech Coal .................................................................. 110 Poskytování informací ...................................................................................................... 110 2.10.2 Přímá podpora regionálního rozvoje společnostmi skupiny Czech Coal ............................... 110

3.3 Hodnocení Zprávy – anketa . .................................................................................................. 127

Úvodní slovo generálního ředitele Czech Coal a.s. Vážení partneři a přátelé, v roce 2010 jsme pokračovali v restrukturalizaci skupiny Czech Coal s cílem dalšího zjednodušení

Účelem této zprávy však není předvádět výčet úspěchů a vypovídat v superlativech. Jejím smys-

a zefektivnění sdílených služeb. Ty se koncentrovaly do společnosti Czech Coal a.s. a jejích no-

lem je podat vyváženou a přiměřenou prezentaci hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti

vých dceřiných firem, zejména Coal Services a.s. Završením vývoje ve Skupině v loňském roce

organizace v konsolidovaných údajích za rok 2010, což tímto činíme. Zpráva byla vypracována

byla prosincová změna vlastnické struktury, kdy se jediným akcionářem Skupiny stala společnost

v souladu s metodikou Global Reporting Initiative (GRI). Integruje v sobě konsolidovanou účetní

INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED.

závěrku skupiny Czech Coal (která využívá principů Mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) k 31. 12. 2010) a nefinanční report zahrnující skupinu Czech Coal včetně důležitých dce-

V roce 2010 dosáhly celkové konsolidované tržby Skupiny 10,88 miliardy korun. Na celkové hně-

řiných firem. Nefinanční reporting se stal ve skupině Czech Coal již zavedenou praxí. V podobě

douhelné produkci se společnosti skupiny Czech Coal loni podílely 31,45 %. Na  trhu uplatnila

ucelené roční zprávy se s ním můžete prostřednictvím tohoto dokumentu seznámit už posedmé.

skupina Czech Coal a.s. celkem 13 848 tis. tun hnědého uhlí, což představuje mírný pokles oproti roku 2009. Ani rok 2010 nepřinesl konečné rozhodnutí o nové státní energetické koncepci a sou-

Tato zpráva je zpracována podle metodiky GRI Sustainability Reporting Guidelines, Version 3.0,

visející legislativě. Skupina Czech Coal tedy pokračuje v  jednání o  dlouhodobých kontraktech

2006, a metodiky pro odvětví těžby nerostů GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005.

se svými zákazníky bez zahrnutí uhlí za územními limity do prodejního dialogu, přičemž i nadále budeme pokračovat v úsilí o jeho zpřístupnění. Naše uhelné zásoby zahrnují nejen lokalitu ČSA s největšími uhelnými zásobami v ČR, které jsou však z  velké části blokovány územními limity, ale také uhlí v  lokalitě Vršany. Životnost uhelných zásob se v  rámci stávajících územních limitů odhaduje do  období kolem roku 2055 v  lokalitě Vršany, v případě zpřístupnění zásob za územními limity přesahuje životnost zásob v lokalitě ČSA horizont roku 2100. Pevný základ pro jednání se zákazníky a  partnery poskytuje ověření stavu uhelných zásob skupiny Czech Coal, které bylo v roce 2010 provedeno společností John T. Boyd Company. Rostoucí objem prodané a fyzicky dodané elektřiny v roce 2010 v porovnání s předchozím rokem potvrdil odeznívání důsledků finanční krize. Z obchodního hlediska se jednalo o jeden z nejúspěšnějších roků od zahájení prodeje elektrické energie v roce 2002. Nabídka služeb konečným odběratelům byla rozšířena o další produkty, zejména nové možnosti postupného nákupu elektřiny s cílem snížit riziko nečekané změny ceny na trhu. S hrdostí můžeme prohlásit, že rozsah naší



Luboš Pavlas

nabídky produktů pro firemní klientelu patří mezi největší na trhu v ČR.



Generální ředitel Czech Coal a.s.

7

zpět na obsah

Určení Zprávy Tato roční zpráva nenahrazuje výroční zprávu Czech Coal a.s. nebo jiné společnosti skupiny

Zpráva představuje nenahraditelný zdroj informací o  dlouhodobých výsledcích Skupiny a  kon-

Czech Coal ani není jejím marketingovým nástrojem, ale předkládá v kontinuitě od roku 2005 vý-

krétním vlivu jednotlivých společností na své okolí a umožňuje vymezit, za které vlivy a dopady

sledky nefinančního reportingu, který ve většině ohledů vysoce přesahuje zákonem vyžadovaný

nese skupina Czech Coal odpovědnost. Zahrnuje tři základní oblasti udržitelného rozvoje – eko-

rámec výroční zprávy.

nomickou stabilitu a  výkonnost, odpovědnost k  životnímu prostředí a  sociální rozvoj. Existuje

Většina podnikatelských odvětví potřebuje pro svou činnost souhlas více zájmových skupin

v elektronické verzi, která je k dispozici na webových stránkách www.udrzitelnyrozvoj.cz skupiny

(„stakeholders“) než jen zájem zákazníků a soulad s legislativou. Věrohodný nefinanční reporting

Czech Coal.

představuje důležitý aspekt odpovědného chování firem a  patří mezi nástroje pro komunikaci

Výsledky reportingu předkládané v této zprávě jsou zpracovány na základě metodiky všeobecně

mezi firmou a klíčovými zájmovými skupinami (ovlivněnými i ovlivňujícími), kterými kromě zákaz-

uznávané jako nejvýznamnější mezinárodní nástroj nefinančního reportingu – metodiky Global

níků jsou zejména akcionáři, zaměstnanci, okolní komunity, státní správa a samospráva, média,

Reporting Initiative (GRI), Sustainability Reporting Guidelines GRI.

odborná a široká veřejnost.

8

zpět na obsah

Hospodaření v roce 2010

zpět na obsah

1.1 Profil Skupiny Poslání skupiny Czech Coal:

Vizí Skupiny v oblasti obchodu a rozvoje energetických projektů je:

• zákazníky vyhledávaný partner pro dodávky paliv, energie a souvisejících služeb.

• zachování významného podílu hnědého uhlí v energetickém mixu ČR jako spolehlivého a cenově přijatelného domácího zdroje, • v ytvoření nediskriminačního tržního prostředí pro soutěž všech primárních energetických

Hlavní podnikatelské činnosti: • Skupina má tři hlavní předměty podnikání: těžba hnědého uhlí, obchod s  energetickými komoditami a rozvoj nových energetických projektů.

surovin v ČR i EU, • dosažení konkurenčního podnikatelského prostředí v ČR v obchodě s hnědým uhlím a elektrickou energií, včetně její výroby.

Vize skupiny Czech Coal:

Skupina Czech Coal zahrnuje společnost Czech Coal a.s., obchodníka s energetickými komo-

Vizí Skupiny v oblasti těžby je:

ditami, především s hnědým uhlím a elektrickou energií, a těžební společnosti Litvínovská uhelná

• při šetrné a k okolí ohleduplné těžbě zpřístupnění zásob v platných dobývacích prostorech ČSA a Vršany,

a.s. a  Vršanská uhelná a.s. Dále Skupinu tvoří servisní společnost Coal Services a.s. a  řada obslužných firem.

• dosažení pozice respektovaného partnera regionu, kde skupina Czech Coal působí, a jejího vnímání jako spolehlivého a přínosného partnera pro spolužití.

Skupina Czech Coal spravuje největší uhelné zásoby v České republice. Jejich životnost dosahuje v rámci stávajících územních limitů roku 2052, v případě zpřístupnění zásob za územními limity přesahuje životnost zásob horizont roku 2100. Skupina zaměstnává téměř pět tisíc pracovníků a v roce 2010 dosáhla celkových konsolidovaných tržeb 10,88 miliardy korun.

Hlavní obory činnosti skupiny Czech Coal obchod s energetickými komoditami

Czech Coal a.s.

dobývání nerostných surovin

Vršanská uhelná a.s. (VUAS) Litvínovská uhelná a.s. (LUAS)

poskytování sdílených služeb

Czech Coal a.s., Coal Services a.s.

rekultivace a revitalizace krajiny

výroba tepelné a elektrické energie

servisní služby

REKULTIVACE a.s. DTS Vrbenský, a.s. Teplárna Strakonice, a.s. (13,92 %) VLTAVOTÝNSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. (4,83 %) Více než 20 společností v oblasti služeb

10

zpět na obsah

Místo působnosti skupiny Czech Coal Většina společností Skupiny působí v Ústeckém kraji, vedení společnosti Czech Coal a.s. má také kanceláře v Praze.

Mapa č. 1 Společnosti a významná zařízení skupiny Czech Coal v Ústeckém kraji

Meziboří Most Praha

Litvínov

Brno

H. Jiřetín

Duchcov

Informačni Informační centrum skupiny Czech Coal pro obyvatele regionu

Lom u Mostu

Louka u Litvínova Zámek Jezeří

UNIPETROL, a.s. Důl Kohinoor a.s. (hlubinný důl Centrum)

Vysoká Pec

Mariánské Radčice

HUMECO, a.s. RENOGUM a.s.

Lom ČSA

Severočeské doly a.s. Doly Bílina

Litvínovská uhelná a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. Úpravna uhlí Komořany DTS Vrbenský, a.s.

Bílina

ČSA

Hlavní báňská záchranná stanice Zaměstnanecké centrum Czech Coal a.s.

Jirkov

Lom Vršany Vrskmaň

Chomutov

Vršanská uhelná a.s. Strupčice

Czech Coal a.s.

Most

Infotea s.r.o. Coal Services a.s. REKULTIVACE a.s.

lokalita Hrabák Místo měření prachu Místo měření hluku

Malé Březno

Místo měření prachu a hluku

HIPODROM MOST a.s. 11

zpět na obsah

Sídlo společnosti Czech Coal a.s. Kontaktní adresa: Evropská 2690/17, Praha 6-Dejvice Sídlo společnosti: V. Řezáče 315, 434 67 Most

letiště Ruzyně ská Evrop

6

8 7 1

9 3 2

5

10

4

PRAHA 12

zpět na obsah

1.1.1 Vývoj akcionářské struktury skupiny Czech Coal 2005

2009

Vznik skupiny Czech Coal.

Ve skupině došlo k vyrovnání podílů mezi INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED

Investoři odkupují od původního vlastníka energetická aktiva, která mj. zahrnují Mosteckou uhelnou

(50 %) a Czech Coal N.V. (50 %)

společnost (MUS), skupinu s největšími uhelnými zásobami v ČR, a společnost Czech Coal a.s.,

Czech Coal a.s. se stává dceřinou společností Czech Coal N.V. (50 %) a INDOVERSE CZECH

držitele licence k obchodování s elektrickou energií od roku 2002.

COAL INVESTMENTS LIMITED (50 %) a sesterskou společností LUAS, VUAS a CCServices.

2006

2010

Skupina Czech Coal zakládá se skupinou E.ON společný podnik v  Teplárně Otrokovice a.s.

Společnost Czech Coal Services a.s. byla na  základě rozhodnutí mimořádné valné hromady

a Energetice Malenovice, a.s.

společnosti konané dne 14. června 2010 rozdělena odštěpením. Z jedné odštěpené části vznikla

Do  skupiny Czech Coal vstupuje nákupem minoritního podílu finanční investor INDOVERSE

nová obchodní společnost Coal Services a.s., zatímco druhá odštěpená část byla sloučena se

CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED.

společností Czech Coal a.s. Společnost INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED odkoupila od Czech Coal N.V. 50% akciový podíl ve skupině Czech Coal a stala se jejím jediným akcionářem.

2008 Skupina Czech Coal je jedním z pěti největších dodavatelů elektrické energie. Skupina se člení na  tři nové sesterské společnosti: Vršanská uhelná a.s. (VUAS), Litvínovská uhelná a.s. (LUAS) a Czech Coal Services a.s. (CCServices). Skupina připravuje projekt moderní elektrárny s nadkritickými parametry.

Zjednodušené schéma vlastnické struktury Skupiny s vybranými majetkovými účastmi k 1. 5. 2011 INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED 100 %

Litvínovská uhelná a.s.

zpět na obsah

Czech Coal a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Majetkové účasti ve výši 100 %

Další majetkové účasti

Coal Services a.s. DTS Vrbenský, a.s. Důl Kohinoor a.s. HUMECO, a.s. Servis Leasing a.s. REKULTIVACE a.s. RENOGUM a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. Infotea s.r.o.

HIPODROM MOST a.s. Příbramská teplárenská a.s. THERMO Příbram a.s. Teplárna Strakonice, a.s. VLTAVOTÝNSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.

Aktuální vlastnická struktura skupiny Czech Coal je na stránkách www.czechcoal.cz/struktura

13

1.1.2 Vize a strategie skupiny Czech Coal

1.1.3 Struktura řízení skupiny Czech Coal

Strategie skupiny Czech Coal

Všechny hlavní společnosti Skupiny, tedy Czech Coal a.s., Litvínovská uhelná a.s., Vršanská

Strategie v obchodě: • V obchodě s energetickými komoditami jsme pro zákazníky flexibilním a spolehlivým partnerem, který kromě konkurenceschopných produktů nabízí i  související služby s  přidanou hodnotou a poradenství. • V obchodě s hnědým uhlím, kde se na trhu v důsledku přetrvávající platnosti územních limitů těžby prohlubuje nerovnováha mezi omezenou nabídkou a rostoucí poptávkou, je povinností Skupiny zabezpečit rovné podmínky v prodeji uhlí vůči všem zákazníkům. Strategie v oblasti produkce hnědého uhlí: • Provádíme kvalitní řízení jakosti uhlí a zákaznický servis tak, aby naše produkce vyhovovala nejvyšším nárokům na ochranu životního prostředí, zdraví a bezpečnost zákazníků. • Dodržujeme všechna zákonná omezení při těžbě, včetně limitů hlučnosti a prašnosti. • Provádíme revitalizaci životního prostředí po  těžbě nad rámec zákonem dané rekultivační povinnosti. Strategie v oblasti investic: • Připravujeme investice do  projektů a  jednáme s  potenciálními partnery tak, abychom se mohli podílet na  výrobě elektřiny v  energetických zdrojích založených na  nejmodernějších technologiích. • Cílevědomě vytváříme podmínky pro možnost zodpovědného dlouhodobého investičního chování v energetice, snažíme se informovat zákazníky a investory, varovat před riziky a získat většinový souhlas stakeholderů s činností Skupiny.

uhelná a.s., jsou akciovými společnostmi. Jejich statutární orgány tvoří dozorčí rada a představenstvo, jak určují stanovy společností. Jednotlivé společnosti jsou řízeny výkonným vedením, výkonné vedení odpovídá organizační struktuře společnosti (podrobné údaje viz www.czechcoal.cz/struktura). Procesy sloužící k vyloučení střetu zájmů definují stanovy. Dozorčí rady a představenstva společností Czech Coal a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Vršanská uhelná a.s. jsou voleny a odvolávány valnou hromadou akcionářů s výjimkou členů dozorčích rad volených a odvolávaných zaměstnanci v souladu s ustanovením obchodního zákoníku. Představenstvo schvaluje roční priority, jejichž plnění je základem pro úkoly výkonného vedení jednotlivých společností. Další úkoly, pokyny či doporučení jsou přijímány na pravidelných jednáních představenstva. Za kontrolu, realizaci a audit hospodářských, ekologických a sociálních priorit a  jejich výsledků odpovídá výkonné vedení konkrétní společnosti. Vedení společností je odborně tvořeno tak, aby obsáhlo strategické směrování organizace, včetně otázek týkajících se ekologických a sociálních rizik a příležitostí. V čele výkonného vedení společnosti stojí generální ředitel. Generální ředitel společnosti je vždy členem představenstva a předává úkoly jednotlivým ředitelům ve výkonném vedení společnosti. Plnění úkolů je hodnoceno na poradách vedení jednotlivých úseků či odborů. Podkladem hodnocení výkonnosti dané společnosti v  hospodářské, ekologické a  sociální oblasti je rozpočet (plán, očekávaná skutečnost a  skutečnost) a  reporty o  plnění úkolů v  oblasti lidských zdrojů, bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí. Hodnocení vedoucích pracovníků je založeno na stanovení procenta odměn podle výsledku EBITDA Skupiny a příslušné společnosti a podle vyhodnocení plnění jmenovitých úkolů, ukazatelů a cílů. Kromě rozpočtu jsou dalšími klíčovými řídícími dokumenty hlavních společností Skupiny Priority pro daný rok. Priority pokrývají strategické finanční, obchodní a rozvojové cíle, včetně řízení finančních a nefinančních rizik, a jsou předmětem obchodního tajemství každé společnosti. Výkonnost společností Skupiny je sledována finančním i  nefinančním reportingem jednotlivých organizačních částí, který je podkladem pro jednotlivé výroční zprávy společností. Za rok 2010 byla zpracována konsolidovaná účetní závěrka skupiny Czech Coal podle IAS/IFRS. Nefinanční reporting probíhá podle metodiky GRI (Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj).

14

zpět na obsah

1.2 Hospodářské výsledky skupiny Czech Coal Podrobné konsolidované finanční výsledky skupiny Czech Coal (Konsolidovaná účetní závěrka dle mezinárodních standardů účetního výkaznictví /IFRS/ k 31. 12. 2010) jsou k dispozici na www. czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010.

1.2.1 Základní ekonomické údaje za skupinu Czech Coal Výkazy jsou sestavovány po auditu individuálních účetních závěrek jednotlivých společností, které jsou zahrnuty do skupiny Czech Coal. Jsou to společnosti Litvínovská uhelná a.s., Vršanská uhelná a.s., Czech Coal a.s. a jí ovládané a řízené společnosti, přímo i nepřímo, Coal Services a.s.,

Základní ekonomické údaje za Skupinu (miliony Kč)

2010 dle IFRS (miliony Kč)* 10 884

Celkové konsolidované tržby za Skupinu 1) Čisté tržby 2)

8 255

Přidaná hodnota 3)

5 798

Konsolidované tržby (z prodeje uhlí, elektrické energie a ostatních výrobků a služeb)

10 873

EBITDA

3 870

Provozní výsledek hospodaření

3 319

a.s., HIPODROM MOST a.s., Infotea s.r.o., Servis Leasing a.s., Rental Servis a.s., PREHNISTEN

Výsledek hospodaření před zdaněním

2 745

s.r.o., Varimatik s.r.o, VS METALL, spol. s r.o., a dále společnosti s podstatným vlivem Teplárna

Výsledek hospodaření po zdanění

2 222

Otrokovice a.s., Energetika Malenovice, a.s., a Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.

Daň z příjmů za běžnou činnost

Czech Coal POWER s.r.o., Czech Coal SK s.r.o., Důl Kohinoor a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., DTS Vrbenský, a.s., HUMECO, a.s., REKULTIVACE a.s., RENOGUM a.s., HG Správa

523

Celková aktiva

11 684

Vlastní kapitál

2 842

a rozdělení odštěpením sloučením se společností Czech Coal a.s. Společnost Czech Coal a.s.

Cizí zdroje

8 842

převzala jednu odštěpovanou část jmění rozdělované společnosti Czech Coal Services a.s. Tato

Počet zaměstnanců (měsíční průměr)

5 105

skutečnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 14. července 2010.

Finanční ukazatele (index, procenta)*

K 1. lednu 2010 jako rozhodnému dni došlo k rozdělení společnosti Czech Coal Services a.s. kombinací rozdělení odštěpením se vznikem jedné nové obchodní společnosti Coal Services a.s.

Další změny ve struktuře skupiny v roce 2010: • byla prodána společnost CLYTHPORT INVESTMENTS LTD spolu s jí ovládanou a řízenou společností Q-SERVIS a.s. • den 1. leden 2010 byl rozhodným dnem fúze společností Krušnohorské strojírny Komořany a.s. a Údržba dolů Komořany a.s. formou sloučení, společnost Údržba dolů Komořany a.s. zanikla výmazem z obchodního rejstříku dne 1. června 2010. • vznik nové společnosti Varimatik s.r.o. založené společností Krušnohorské strojírny Komořany a.s. • u  společnosti Coal Services a.s., která vznikla rozdělením odštěpením společnosti Czech Coal Services a.s., došlo ke  změně postavení v  rámci Skupiny, společnost byla prodána společnosti Czech Coal a.s. dne 31. října 2010. Data roku 2010 odrážejí výše uvedené změny ve struktuře Skupiny. (Podrobnosti viz www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010.)

Čistý dluh/EBITDA

0

Čistý dluh/Vlastní kapitál

0

EBITDA margin (EBITDA/Čisté tržby) = poměr provozního zisku na tržbách

0,47

EQUITY ratio (Vlastní kapitál/Aktiva) = finanční stabilita společnosti

24,32

ROE (Výsledek hospodaření po zdanění/Vlastní kapitál)

78,18

Ostatní ekonomické údaje za Skupinu (miliony Kč) Náklady za nákup materiálu, energií, služeb (výkonová spotřeba)

2 456

Celkové náklady na mzdy a benefity (osobní náklady)

2 268

Daň z příjmů (splatná) Celkové daně, poplatky a jiné odvodové povinnosti

568 4)

Obdržené dotace od státu/vlády/EU (nezahrnuje náklady státu na rekultivace)

* (Podrobnosti viz www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010.); Pozn. 1) Údaj zahrnuje výnosy celkem a čistý zisk z přidružených společností; Pozn. 2) Údaj zahrnuje výnosy celkem minus náklady na prodané zboží; Pozn. 3) Údaj zahrnuje čisté tržby mínus spotřeba materiálu, energií a služeb; Pozn. 4) Údaj zahrnuje kromě daní i náklady na sociální a zdravotní pojištění, odvody DPH aj.

zpět na obsah

2 507 22

15

1.3 Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií Czech Coal a.s. se soustředí především na prodej mosteckého hnědého uhlí, na nákup a prodej

1.3.2 Obchodování Czech Coal a.s. na burze PXE v roce 2010

elektrické energie, investice do  klasických zdrojů elektřiny a  poskytování souvisejících služeb. Společnost Czech Coal a.s. je jednou z  největších firem v  ČR obchodujících s  energetickými

Společnost Czech Coal a.s. dokázala velmi dobře využít cenových změn, kterými burza PXE

komoditami. Obchodování s elektrickou energií v ČR bylo společností Czech Coal a.s. zahájeno

v  roce 2010 prošla. Czech Coal byla jedním z  velmi úspěšných a  významných obchodníků

v roce 2002, tedy v nejkratším možném zákonném termínu po otevření trhu s elektřinou v ČR.

na energetické burze, kde s výhodou využila dlouholetých znalostí energetického trhu. Prostřed-

Czech Coal a.s. jako součást přední energetické skupiny představuje velmi silné znalostní a kapi-

nictvím PXE byla v  průběhu roku 2010 zajištěna pro rok 2011 a  2012 část potřebného množ-

tálové zázemí i pro vlastní prodej elektřiny. Czech Coal a.s. se zpočátku více orientovala na velko-

ství elektřiny pro naše koncové odběratele. Zbývající část společnost Czech Coal a.s. nakoupila

obchod s elektřinou. Velké objemy byly v letech 2002–2004 realizovány zejména na zahraničních

na ostatních relevantních trzích či formou bilaterálních obchodů. Vhodným načasováním nákupu

trzích. S postupným otevíráním trhu pro konečné zákazníky se firma zaměřila zejména na seg-

na  PXE se podařilo z  velké části eliminovat problémy spojené s  volatilitou cen. Pro obchodní

ment středních a velkých zákazníků. V současné době patří mezi dva nejvýznamnější nezávislé

partnery skupiny Czech Coal byla nakoupena elektřina za příznivé ceny, významná část dodávek

dodavatele elektřiny pro tuto oblast trhu.

byla uzavřena na období 2011.

1.3.1 Trh s elektřinou v České republice

Průběh cen jednotlivých Base Load pro jednotlivé roky (ceny na rok 2010 až 2013) znázorňuje následující obrázek.

Trh s elektrickou energií v ČR v roce 2010 byl z pohledu cenového vývoje relativně stabilní v porovnání s předchozími roky. Výkyvy cen elektřiny obchodované na Energetické burze Praha (PXE) se pohybovaly v rozmezí cca 10 EUR/MWh. Ovšem i tento rozdíl cen během roku byl pro přístup k nákupu elektřiny velmi významný. Na trhu se začaly zřetelněji projevovat první signály k nárůstu

Vývoj roční CZ base dodávky

trhem je německá burza EEX v Lipsku, které se dominantní dodavatel elektřiny (ČEZ) přizpůsobuje.

CAL-2010

CAL-11

CAL-12

CAL-13

20. 2. 2011

21. 1. 2011

22. 12. 2010

22. 11. 2010

23. 9. 2010

23. 10. 2010

24. 8. 2010

25. 7. 2010

25. 6. 2010

26. 5. 2010

26. 4. 2010

27. 3. 2010

25. 2. 2010

26. 1. 2010

27. 12. 2009

27. 11. 2009

likvidních trzích v Evropě lze dojít k závěru, že česká elektřina tuto cenu následuje. Hlavním cenotvorným

28. 10. 2009

Likvidita na PXE se v průběhu roku 2010 mírně, ale trvale snižovala. Při porovnání vývoje cen na různých

28. 9. 2009

obchodů na burze PXE každoročně od založení klesá.

29. 8. 2009

odpovídá prodejní ceně 1 171 milionů eur (1 396 milionů eur/2009). Z uvedených dat je vidět, že objem

30. 7. 2009

opět zobchodovalo značné množství elektřiny v objemu 24 306 GWh/2010 (28 939 GWh/2009), což

30. 6. 2009

cenovou úroveň ve srovnání s předchozími roky, bylo postupné odeznění krize v průmyslu. Na PXE se

31. 5. 2009

tržním výkyvům podobně jako například cena akcií. Významným faktorem, který působil na stabilnější

1. 5. 2009

Prostřednictvím PXE lze nakoupit nebo prodat nabízené elektrické produkty za  cenu, která podléhá

1. 4. 2009

příležitosti a rizika při pořízení elektřiny.

EUR / 1 MWh

ním trhu. Pro řadu odběratelů energie představuje tato změna v obchodu s elektřinou úplně nové

65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 2. 3. 2009

cen v budoucnu. Pohyby cen elektřiny vedly k jiným metodám nákupu elektřiny na velkoobchod-

CAL-14

Obchod s  elektřinou a  distribuce včetně cen je pod přísným dohledem státních orgánů. Tyto instituce ochraňují zájmy konečných spotřebitelů, vytvářejí pravidla a  kontrolují jejich dodržování všemi účastníky trhu, zejména distributory. Jde o  Energetický regulační úřad (ERÚ), Státní energetickou inspekci a Operátora trhu s elektřinou, a.s. Pozice konečného zákazníka na trhu s  elektřinou doznala značných změn díky liberalizaci trhu, kdy je nutné umět posoudit kvalitu dodavatele elektřiny.

16

zpět na obsah

1.3.3 Tvorba ceny elektrické energie

výkonu obnovitelných zdrojů a  plného promítnutí těchto nákladů do  regulovaných cen. Dalším významným navýšením koncové ceny pro zákazníka je vzrůst níže uvedených regulovaných cen

Ceny silové elektřiny pro konečné zákazníky se tvoří na trhu. Cena se liší podle dodavatele a jím

pro jednotlivé distributory ČEZ, E.ON a PRE. V daném roce stanovené regulované ceny elektřiny

nabízených služeb. Tuto část ceny může konečný zákazník ovlivnit tak, že si vybere dodavatele

nelze vyjednáváním ovlivňovat, jsou vyhlašovány nezávislým úřadem (ERÚ). Ceny jsou pro celý

s výhodnými produkty a s ním si smluvně dohodne podmínky dodávky. Pro zákazníka je důležité,

rok platné na příslušném území daného distributora (ČR). Jde zejména o:

že může volit i kontrakt na více let dopředu – optimálně dvouletý.

• cenu za distribuci, tj. použití sítí/přenosové soustavy • cenu za rezervovanou kapacitu (měsíční či roční)

Hlavní složky ceny elektřiny pro konečného zákazníka (ilustrace)

• cenu za systémové služby • příspěvek k ceně za obnovitelné zdroje

Části ceny elektřiny, které nelze vyjednáváním ovlivňovat, jsou vyhlašovány regulačními úřady

Část ceny, kterou může konečný zákazník ovlivnit

Ceny energie z klasických a z obnovitelných zdrojů Porovnání ceny elektřiny z klasických zdrojů, která se tvoří tržně, s pevně stanovenými cenami

Cena silové elektřiny od výrobců na velkoobchodním trhu

Regulovaná cena za použití sítí

Regulovaná cena za rezervovanou kapacitu (měsíční, roční) Regulovaná cena za systémové služby

z obnovitelných zdrojů, za které musí elektřinu od těchto výrobců vykupovat příslušný distributor: Tržní cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu (Kč/MWh):

průměr mix uhlí/jaderná

2007

2008

2009

2010

2011

1 320

1 520

1 375–2 225

1 050–1 625

1 070–1 650

Ceny z obnovitelných zdrojů (Kč/MWh):

Marže obchodníka

Regulovaný příspěvek k ceně za obnovitelné zdroje

Cena silové elektřiny se mění, kolísá během roku, ale i v průběhu dne: • během roku sezónně (rozdíl zima × léto) • během dne je rozdíl ve špičce a mimo špičku • v závislosti na datu nákupu elektřiny obchodníkem

2007

2008

2009

2010

2011

2 340–3 375

2 430–4 210

2 480–4 490

1 460–4 580

1 460–4 580

větrné elektrárny (podle data uvedení do provozu)

2 460–3 200

2 460–3 280

2 340–3 410

2 230–3 480

2 230–3 550

sluneční záření (podle data uvedení do provozu)

6 410–13 460

6 570–13 460

6 710–14 080

6 850–14 370

6 990–14 660 (12 400–12 500)*

z biomasy (podle kategorie biomasy)

*pro zdroje uvedené do provozu v roce 2010

• v závislosti na datu, kdy konečný zákazník uzavře smlouvu o dodávce Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů se následně promítají do regulovaných cen. Pro rok 2011 činí Pohyby ceny silové elektřiny na trhu v ČR za poslední období nejsou ovlivňovány obchodníky,

tento příplatek pro každého konečného zákazníka 370 Kč/MWh (v roce 2009 činil 52,18 Kč/MWh

ale hlavním vlivem je celková situace na trhu ostatních komodit a nestabilní politická situace tý-

a v roce 2010 166,34 Kč/MWh). Obnovitelné zdroje vedly ke zdražení příplatku o 709 % během

kající se nejasné koncepce v rozvoji energetiky jako takové. Podstatným faktorem, který začíná

dvou let. Hlavní příčinou nárůstu byly nově instalované výkony u slunečních elektráren. Jejich

ovlivňovat výši ceny, je kromě emisních povolenek a ekologické daně prudký nárůst regulované

instalovaný výkon dosáhl k  1. 1. 2011 cca 1900 MW, tj. v  podstatě výkon Temelína. Nárůst

výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, za které se musí tato elektřina od výrobců vykupo-

výkonu v roce 2010 za regulované ceny ve výši 12 400–12 500 Kč/MWh činil cca 1500 MW

vat. V příštích letech cena energie nepochybně dále vzroste z důvodu vysokého instalovaného

a má zcela dominantní vliv na zvýšení příplatku.

17

zpět na obsah

Stávající cena ve výši 370 Kč/MWh je administrativně snížena zásahem státu, který v podstatě

v podstatě stagnovala s výkyvy okolo 5 EUR/MWh oběma směry. Ke konci roku se zvýraz-

významnou část za konečné spotřebitele uhradil. Původní správně spočítaný návrh byl totiž ve výši

nila mírná prorůstová tendence cen. V roce 2010 jsme opět posílili náš prodejní tým o nové

578 Kč/MWh, což představuje další potenciál růstu o cca 200 Kč/MWh v budoucnu. Navíc tyto

kolegy. V kampani na rok 2011 a 2012 se již projevil vliv nasazení nových produktů pro naše

zdroje vzhledem ke  svému nepředvídatelnému výkonu vyžadují další velmi drahá opatření, ze-

zákazníky. To bylo rozhodující podmínkou pro zvýšení počtu koncových zákazníků Czech

jména co se týká náhradních záložních zdrojů a nákladů na stabilitu soustavy. To bude mít další

Coal a.s. Zásadní změnou byla naše schopnost nabídnout našim zákazníkům i vy­u žití spo-

negativní vliv na konečnou cenu pro spotřebitele, který se projeví nárůsty v ostatních regulovaných

tového trhu k nákupu elektřiny. Spotový trh prokázal velké možnosti pro optimalizaci náku-

položkách. Vzhledem k podpoře obnovitelných zdrojů bude nadále část regulovaných plateb pro

pu zejména u zákazníků s větší spotřebou. Nové produkty pro zákazníky, zákaznicky ori-

konečné zákazníky významně růst.

entovaný obchodní tým a silné zázemí firmy vedlo ke zvýšení počtu koncových zákazníků o více než 20 % v porovnání s předchozím rokem.

1.3.4 Obchod s elektřinou – nabídka zákazníkům

Prodej elektrické energie Czech Coal a.s. ve  finančním vyjádření představuje roční obrat přibližně 2,2 miliardy korun (bez povolenek a derivátů), což umísťuje Czech Coal a.s. mezi

Vzhledem k vývoji na trhu s elektřinou jsme vyvinuli pro naše konečné zákazníky další nové pro-

prvních pět obchodníků na trhu – vedle majitelů distribučních sítí.

dukty pro dodávky elektřiny. Tyto produkty reagují na změny na velkoobchodních trzích i na naše

V  roce 2011 bude Czech Coal a.s. pokračovat v  zákaznicky orientovaném způsobu pro-

nové možnosti v nákupu elektřiny. Czech Coal a.s. nabízí svým zákazníkům nikoliv prosté „dodání

deje. Chceme nabídnout využití nově vyvinutých produktů všem stávajícím i potenciálním

energie“, ale partnerství se širokou nabídkou služeb.

zákazníkům. V elektrické energii předpokládáme růst obchodu s elektrickou energií o 10 %

Czech Coal a.s. zákazníkům nabízí:

ročně. Vzhledem k  předpokládanému cenovému vývoji na  trhu věnujeme zvýšenou po-

• stabilní a kapitálově silnou společnost

zornost maximálnímu omezení rizik, která tento růst představuje. Nechceme se dopustit

• zákaznicky orientovaný přístup a  kulturu prodeje – každému konečnému zákazníkovi se

ne­u vážených postupů a  rizik, jež vedly k  významným problémům u  řady nezávislých do-

po celý rok věnuje jeden konkrétní obchodník, nikoliv „call centrum“ • poradenství v nákupu elektřiny založené na dlouholetých zkušenostech s odpovídajícími modely nákupu elektřiny, včetně jeho optimálního načasování • v yužití nových produktů na nákup elektřiny

davatelů a jež se dají očekávat u některých slabších společností i v budoucnu. I přes stabilizaci hospodářství věnujeme značnou péči posuzování zejména kreditních rizik na  trhu a  upřednostňujeme mírnější objemový růst před neuváženou objemovou expanzí. Czech Coal a.s. věří ve své konkurenční výhody dané silnou finanční pozicí, odbornou péčí o zá-

Průběh vývoje cen v roce 2010 opět prokázal nutnost využít jiné než obvyklé postupy v nákupu

kazníky a nabídkou jiných než obvyklých nákupních modelů. Chceme klientům nabídnout

elektřiny. Dynamika trhu a jeho vývoj, který je každý rok zcela odlišný, jednoznačně ukázal, že po­

úspory a šetřit jejich peníze.

užívání zažitých postupů z minulosti u většiny zákazníků vedlo k pořízení elektřiny za mnohem vyšší

Pro další vývoj bude zcela rozhodující, zda se v dlouhodobějším horizontu potvrdí stabilita

cenu oproti novým produktům. Společnost Czech Coal a.s. je schopna zákazníkovi přizpůsobit

vývoje z  roku 2010. Také vývoj na  trhu ostatních komodit bude velmi podstatný a  může

a  optimalizovat nákupní postupy na  jeho konkrétní podmínky. Nabízí mnoho variant nákupních

zcela zásadním způsobem ovlivnit vývoj ceny elektřiny. Jako rozhodující se jeví schopnost

modelů, které pokrývají celou šíři konečných zákazníků a odpovídají jejich velikosti odběru i tvaru

obchodníka zcela nezávisle poradit zákazníkovi optimální postup v  nákupu s  nasazením

odběrového diagramu.

dosud nepoužívaných modelů. Opakování „starých a  dříve osvědčených postupů“ může

1.3.5 Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2010 a výhled pro rok 2011

u zákazníků vést ke značně vyšší ceně elektřiny v porovnání s těmi, kteří využijí nezávislé poradenství a nové modely nákupu elektřiny.

Trh s elektřinou byl v roce 2010 ovlivněn větší stabilitou a uklidněním situace v průmyslu. Hlavní část hospodářské krize odezněla v  předchozím roce a  s  výjimkou několika odvětví došlo k  částečnému oživení. Negativně působila nestabilita na  ostatních komoditních trzích, které mají na  ceny elektřiny přímý dopad. Cena elektřiny pro konečné odběratele

18

zpět na obsah

1.4 Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím 1.4.1 Obchod s hnědým uhlím Obchodní aktivity v oblasti prodeje uhlí zajišťuje ve skupině Czech Coal společnost Czech Coal a.s.

Prodej hnědého uhlí skupiny Czech Coal podle druhů 1994–2010 (včetně vlastní spotřeby, v tisících tun)

prostřednictvím odboru nákupu a prodeje uhlí. Tento obchodní útvar obstarává prodej hnědého uhlí do elektroenergetiky a teplárenství a zajišťuje i obchodní zastoupení Litvínovské uhelné a.s.

25 000 22

pro prodej tříděného uhlí v segmentu domácností a malých kotelen.

7

70

3

80

21

22

9

26

22

2

47

20 000

18

Obchod s uhlím byl zaměřen do čtyř základních oblastí: • nákup hnědého uhlí a jeho prodej koncovým zákazníkům,

1

74

17

15 000

• zajišťování přepravy uhlí,

13

• zprostředkování prodeje uhlí,

4

39

17

4

09

16

3

60

16

0

69

3

21

16

16

7

10

15

2

73

15

0

04

15

8

09

14

2 23

3

44

13

8

84

10 000

• zprostředkování nákupu a prodeje vedlejších energetických produktů.

5 000

Výsledky obchodu s hnědým uhlím Skupina Czech Coal v roce 2010 uplatnila na hnědouhelném trhu více než 13,8 milionu tun hnědého uhlí. Pro prodej hnědého uhlí je rozhodující tuzemský trh. Na něm bylo uplatněno více než

0

94

13,4 milionu tun hnědého uhlí, což je téměř 97 % roční produkce.

19

Z hlediska exportu byl v roce 2010 dominantním hnědouhelný trh Polska, kam skupina z celkově

95

19

96

19

97

19

98

19

těžné

exportovaných 418 tisíc tun uhlí dodala téměř 263 tisíc tun hnědého uhlí.

99

19

00

20

01

20

02

20

03

20

topné a průmyslové směsi

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

prachové

09

20

10

20

tříděné

Prodej mosteckého uhlí* skupiny Czech Coal podle druhů 1994–2010 vč. vlastní spotřeby (v tisících tun) 1994

.....

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

tříděné

5 188

......

1 257

1 109

1 152

1 139

1 149

1 039

1 075

1 204

763

683

684,3

722,4

prachové

4 686

......

2 520

2 474

2 451

2 243

2 105

1 914

1 901

1 434

1 482

1 616

1 525,3

720,7

12 825

......

9 211

13 635

13 260

12 994

13 424

12 967

12 821

12 785

12 472

12 541

11 932,2

8

......

244

176

231

227

282

293

310

309

323

258

301,2

22 707

......

13 232

17 394

17 094

16 603

16 960

16 213

16 107

15 732

15 040

15 098

topné a průmyslové směsi těžné celkem

14 443

12 029 375,5 13 847,6

* Poznámka: Jedná se o odbytovou produkci LUAS, VUAS a Dolu Kohinoor a.s. bez externích příkupů, tj. nekoresponduje s výší uplatněného uhlí na trhu.

19

zpět na obsah

Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí skupinou Czech Coal – údaje za rok 2010 1. Dominuje výroba a prodej topných a průmyslových směsí pro energetiku a teplárenství s úrovní více než 12 milionů tun a podílem téměř 87 % z celkové produkce Skupiny.

Segmenty trhu Prodej uhlí je Skupinou realizován prostřednictvím obchodního útvaru Czech Coal a.s. a v roce 2010 byl směrován do dvou segmentů trhu:

2. Prachového uhlí (hruboprachy) pro teplárenství, jež tvoří podíl produkce více než 5 %, bylo dodáno na trh více než 0,7 milionu tun.

• Velké energetické zdroje 94,9 % (více než 13,1 milionu tun hnědého uhlí) • Domácnosti a malé kotelny 5,1 % (0,7 milionu tun hnědého uhlí)

3. Část prodeje je standardně tvořena také dodávkami neupraveného (těžného) uhlí s podílem na produkci ve výši téměř 3 %. 4. T  říděných druhů uhlí, určených pro vytápění domácností a malých kotelen, bylo vyprodukováno více než 0,7 milionu tun, tj. více než 5 % celkových prodejů.

Výroba elektřiny a tepla z hnědého uhlí skupiny Czech Coal v roce 2010

Litvínov Počerady

Štětí Bylany

Žatec

Poříčí

Bělá

Mělník

Slaný

Praha

Kolín

Opatovice Chvaletice Třinec

Příbram Klatovy

Valašské Meziříčí

Žďár n. Sázavou

Písek

Strakonice

velké energetické zdroje

Otrokovice Brno

Hodonín

velkosklady

20

zpět na obsah

Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí

Průměrné jakostní parametry odbytových produktů mosteckého hnědého uhlí z Úpravny uhlí Komořany v letech 2005–2010 jakostní parametr

výhřevnost Qir (MJ/kg)

obsah veškeré vody v palivu Wtr (%)

obsah popela v bezvodém stavu Ad (%)

měrná sirnatost Smr (g/MJ)

druh uhlí

2005

2006

2007

2008

2009

Průměrné jakostní parametry odbytového produktu mosteckého hnědého uhlí z Vršan v letech 2005–2010

2010

jakostní parametr

2005

2006

2007

2008

2009

2010

výhřevnost Qir (MJ/kg)

11,42

11,46

11,51

11,54

11,56

11,60

27,81

27,97

27,85

28,11

28,34

28,04

38,77

38,52

38,83

38,37

37,77

37,80

0,71

0,71

0,73

0,75

0,68

0,73

tříděné

20,29

20,44

20,51

20,41

20,94

20,56

prachové

14,38

14,97

15,11

14,92

15,37

16,59

obsah veškeré vody v palivu Wtr (%)

ps/ts*

13,47

13,75

13,68

13,89

14,07

14,18

těžné**

15,42

15,15

15,18

17,28

14,85

14,32

obsah popela v bezvodém stavu Ad (%)

tříděné*

26,72

26,16

27,04

26,86

26,19

27,01

prachové

27,58

27,27

27,76

27,49

27,06

28,33

ps/ts*

26,58

26,56

26,59

26,12

25,84

26,18

těžné**

30,72

30,54

31,00

30,14

29,68

28,80

tříděné

8,83

9,38

8,43

9,11

8,25

8,28

prachové

29,16

27,59

27,03

28,00

26,96

21,18

ps/ts*

33,11

32,47

33,02

32,87

32,56

32,14

těžné**

18,71

19,98

19,96

12,07

23,14

26,22

tříděné

0,47

0,51

0,52

0,53

0,55

0,51

prachové

0,65

0,68

0,63

0,64

0,64

0,63

ps/ts*

0,67

0,71

0,62

0,65

0,64

0,71

těžné**

0,24

0,25

0,22

0,24

0,41

0,40

druh uhlí

ps 3

měrná sirnatost Smr (g/MJ)

Průměrné jakostní parametry finálních odbytových produktů mosteckého hnědého uhlí v letech 2005–2010 jakostní parametr

jednotka

2005

výhřevnost Qir

(MJ/kg)

13,16

obsah veškeré vody v palivu Wtr

(%)

obsah popela v bezvodém stavu Ad měrná sirnatost Smr

2006

2007

2008

2009

2010

13,26

13,19

13,23

13,37

13,27

27,33

27,24

27,41

27,28

27,16

27,34

(%)

33,27

33,16

33,60

33,62

33,21

33,31

(g/MJ)

0,65

0,67

0,65

0,61

0,65

0,71

Pozn.: * průmyslové a topné směsi ** těžné z dolu Centrum

Podrobné údaje jsou veřejně k dispozici v Katalogu uhlí skupiny Czech Coal na adrese www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/sluzby/katalog.html

21

zpět na obsah

1.4.2 Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hnědým uhlím

lizaci společného projektu výstavby nové elektrárny, pro úvěrové instituce poskytující financování pro skupinu Czech Coal i pro orgány státní správy.

Obchodní strategie

Všechny údaje uváděné o zásobách uhlí v této zprávě jsou v souladu s metodikou ověřenou spo-

Obchodní strategie je založena na střednědobých a dlouhodobých smluvních vztazích, které re-

lečností John T. Boyd Company.

spektují vzájemně výhodné obchodní podmínky a které vytvářejí základnu pro dlouhodobé využívání hnědého uhlí jako domácí cenově dostupné suroviny. Stěžejním cílem obchodu s uhlím

Tvorba ceny hnědého uhlí

Czech Coal a.s. pro rok 2011 je udržení prodeje hnědého uhlí v úrovni předchozích let spolu s udr-

Skupina Czech Coal udržuje svůj podíl na trhu s hnědým uhlím, když v roce 2009 dosáhla úrovně

žením jeho podílu na hnědouhelném trhu nejen v segmentech elektroenergetiky a teplárenství, ale

32,06 % a v roce 2010 podílu 31,45 %. Cenu uhlí stanovuje trh – konečná cena hnědého uhlí je

i v segmentu tříděného uhlí pro vytápění domácností a malých kotelen.

tvořena cenou paliva, dále pak náklady na přepravu a v případě maloobchodního prodeje maržemi

V případě zachování stávajících územních limitů těžby bude skupina Czech Coal nucena zahájit

distributorů a maržemi prodejců.

řízené snižování produkce a koncem roku 2022 v lokalitě ČSA těžbu dočasně zastavit. Už po roce

Od  1. 1. 2008 je cena uhlí navíc zatížena ekologickou daní z  pevných paliv. Czech Coal a.s.

2012 bude muset klesnout objem těžby v lokalitě ČSA na téměř polovinu stávající úrovně, tedy

uplatňuje vůči zákazníkům princip rovných podmínek, cena se váže na množství a způsob odběru

přibližně na 2,4 milionu tun ročně.

paliva zákazníkem.

Skupina proto realizuje obchodní řešení, které co nejlépe zajistí rovný a transparentní přístup všech zákazníků ke zmenšující se nabídce hnědého uhlí, která je způsobena především územními limity těžby v lokalitě ČSA (Litvínovská uhelná a.s.) stanovenými ve vládním usnesení č. 444/1991. Jedním z takových kroků je v listopadu 2008 provedená aukční forma prodeje tříděného hnědého uhlí, kterou Skupina uskutečnila pro stabilizaci dodávek odběratelům tříděného uhlí do konce topné sezóny 2012–2013. V  aukci Skupina nabídla prodej tří druhů paliva – kostky, ořechu 1 a ořechu 2 – v celkovém množství 1,6 milionu tun, a to na období od 1. dubna 2009 do 31. března 2013. Stanovený časový horizont umožní, aby jednotliví prodejci tříděného uhlí měli garantovány dodávky paliva v požadované struktuře na čtyřleté období, než bude ukončena jeho výroba. Aukci zajišťuje nezávislá aukční kancelář FIN-servis, a.s., člen Českomoravské komoditní burzy Kladno (www.fsk.cz). Ověření stavu uhelných zásob skupiny Czech Coal

Poskytování informací zákazníkům a reklamace Nedílnou součástí kupních smluv uzavřených mezi obchodní společností Czech Coal a.s. a zákazníky je ustanovení o jakosti dodávaného uhlí, prověřování jakosti a postupu při vadném plnění (reklamaci) dodávek, které je přímo v textu smlouvy, popř. tvoří její přílohu. Na základě vyžádání zákazníka se poskytují na konkrétní denní dodávky tzv. jakostní certifikáty, které obsahují základní technologický rozbor jakosti, hmotnost dodávky a datum expedice. Dle požadavků zákazníků jsou pravidelně po  uskutečněné denní dodávce a  po  vyhodnocení rozborů vzorků v laboratořích elektronicky zasílány zjištěné kvalitativní hodnoty dodaného paliva. Všem odběratelům jsou poskytovány kvalitativní hodnoty dodaného paliva při fakturaci dodávek. Pro poskytování informací zákazníkům jsou připraveni specialisté obchodu s uhlím, obchodní zástupci a referenti prodeje, kteří provádějí komplexní obchodní servis určené skupině zákazníků. Z celkového prodeje a veškerých dodávek odběratelům (včetně příkupů) ve výši 13 848 tisíc tun

V ČR probíhá diskuse o využití uhelných zásob. Skupina Czech Coal proto zajistila přezkoumání

v roce 2010 bylo penalizováno 6,031 tisíce tun, což je pouhých 0,04 % z celkových dodávek hně-

uhelných zásob svých společností Vršanská uhelná a.s. (VUAS) a Litvínovská uhelná a.s. (LUAS),

dého uhlí. V průběhu uplynulého roku připravila skupina Czech Coal nové reklamační řády pro tří-

které provedla v prosinci 2010 společnost John T. Boyd Company. Cílem je poskytnout nezávis-

děné uhlí, které vyhovují aktuálním změnám v současné legislativě. V roce 2010 bylo reklamováno

lý posudek ohledně odhadů uhelných zásob, připravených a prezentovaných ze strany skupiny

pouze 4,5 tis. tun tříděného uhlí, oprávněná sleva byla poskytnuta na 4,1 tis. tun, což představuje

Czech Coal, na základě přezkoumání metodiky a postupů, jež byly použity pro formulování odhadů.

něco málo přes 0,6 % z celkové produkce tříděného uhlí.

Toto přezkoumání rovněž obsahovalo přepočet zásob uhlí skupiny Czech Coal podle jiných široce uznávaných předpisů, týkajících se výkaznictví, na  základě mezinárodních systémů klasifikace zásob nerostných surovin. Zpráva John T. Boyd Company poskytuje pevný základ a podporu pro jednání s potenciálními zákazníky kupujícími mostecké hnědé uhlí, potenciálními partnery při rea-

22

zpět na obsah

Hodnocení spokojenosti zákazníků Pravidelným zdrojem informací o spokojenosti zákazníků s výrobky jsou pravidelná setkání zástupců obchodu a managementu se skupinami zákazníků při využívání názorné firemní a obchodní prezentace, organizování exkurzí pro vybrané zákazníky a  v  neposlední řadě každodenní styk zákazníků s obchodními zástupci a referentkami prodeje, kteří reagují na potřeby zákazníků a provádějí komplexní obchodní servis určené skupině zákazníků. Stížnosti na porušení soukromí zákazníka a ztráty zákaznických dat nebyly v roce 2010 žádné. Dodržování vnitrofiremních norem a  metodik zabraňuje možnému porušení soukromí zákazníků a ztrátě zákaznických dat. Ze strany Czech Coal a.s., Vršanské uhelné a.s. a Litvínovské uhelné a.s. nebyl v roce 2010 zjištěn případ neplnění předpisů a zákonů týkajících se zajišťování a používání hnědouhelných produktů.

23

zpět na obsah

1.5 Produkce hnědého uhlí Historie těžby v okolí Mostu

Výroba hnědého uhlí (zjednodušené technologické schéma)

Společnosti navazují na půltisíciletou tradici dobývání hnědého uhlí v severozápadních Čechách. Využívání uhlí se v okolí Mostu datuje od roku 1594. V roce 1871 byla ve Vídni Vídeňskou směnečnou bankou založena Mostecká společnost pro dobývání uhlí jako první hnědouhelná akciová společnost v Rakousku-Uhersku. Koncem roku 1945 vznikl n.p. Severočeské hnědouhelné doly (SHD) v Mostě, tento název vydržel až do roku 1992. Po rozpadu SHD byla Fondem národního majetku ČR dne 1. 11. 1993 založena Mostecká uhelná společnost, a.s., a zapsána do obchod-

Těžba Důl Centrum

Litvínovská uhelná

Vršanská uhelná

ního rejstříku. Společnost vznikla spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina. V souvislosti s transformací oboru byly za její existence postupně utlumovány a posléze uzavřeny některé provozy, například Úpravna uhlí Herkules, Lom Most, hlubinný důl Alexander a hlubinný

Zpracování v úpravnách uhlí

důl Kohinoor. Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje společnost Důl Kohinoor a.s., dceřiná společnost Czech Coal a.s.

Třídění

Rozdružování

Drcení

Tříděné druhy

Hruboprachy

Topné a průmyslové směsi

Těžba hnědého uhlí ve skupině Czech Coal Skupina Czech Coal disponuje největšími zásobami uhlí v České republice a dodává je jak pro energetiku, tak pro malospotřebitele. V ročním objemu těžby je druhým největším producentem hnědého uhlí v ČR. Těžba a úprava hnědého uhlí ve skupině Czech Coal byla do roku 2008 hlavní náplní činnosti Mostecké uhelné a.s., která se rozdělila odštěpením na  tři sesterské společnosti rozhodnutím valné hromady v říjnu 2008 (Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s.). V oblasti těžby hnědého uhlí působí Litvínovská uhelná a.s., která spravuje těžební lokalitu ČSA, a Vršanská uhelná a.s., spravující těžební lokality Vršany a Šverma. Obě společnosti uplat-

Expedice

ňují rozdílnou strategii, pokud jde o postup těžby, a to s ohledem na dosud platné územní limity těžby. Součástí skupiny Czech Coal je Důl Kohinoor a.s., který těží uhlí v posledním hnědouhelném hlubinném dole Centrum.

Domácí otop

Malé výtopny

Průmysl

Teplárny

Energetika

Celkem v roce 2010 dosáhla odbytová těžba mosteckého hnědého uhlí ve skupině Czech Coal úrovně 13 848 tisíc tun. Hrubá těžba uhlí ve Skupině meziročně klesla o 534 tisíc tun na 13 889 tisíc tun.

Směrování toku uhlí od těžebních závodů přes úpravu a nakládku až k expedici

24

zpět na obsah

1.5.1 Litvínovská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro energetiku, teplárenství a domácnosti Lokalita se nachází na severozápadním okraji Severočeské hnědouhelné pánve a leží převážně v její mostecké části.

ÄçãÙäáìÙ

meziložních skrývkových hornin a výrazným vývojem nadložních jílů a jílovců.

e\ëìᦘ Ò

Á§™Ãâ†Þíqç

Ze statigrafického hlediska je charakteristická jezerní sedimentace s jednotným vývojem uhelné sloje, nepřítomností

æÝè…pìçå

ó]æÞä™ÃÞóކq ÄçãÙäáì٘ ëݘ æÙÛà\òp˜ æ٘ ëÝîÝêçò\èÙÜæpå˜ çãêÙâᘠëÝîÝêçeÝëãg˜ àæhÜçíàÝäæg˜ è\æîݘ ٘ äݖp˜ è…Ýî\–æh˜ î˜ âÝâp˜ åçëìÝÛãg˜

ÆÝâî“êÙ

Nejvýraznější strukturou, která nejvíce ovlivňuje geologickou stavbu, je místy až několik setëìÙìáßêÙÞáÛãgàç˜ metrů široké pásmo různě e\ëìᦘ Òݘ àäÝÜáëã٘ âݘ ÛàÙêÙãìÝêáëìáÛã\˜ âÝòÝêæp˜ ëÝÜáåÝæìÙÛݘ ë˜ âÝÜæçìæ“å˜ î“îçâÝå˜ íàÝäæg˜ ëäçâݤ˜

Á§™Ãâ†Þíqç

podrcených a alterovaných hornin krystalinika při severozápadním okraji území, označované jako krušnohorské zlomoæÝè…pìçåæçëìp˜åÝòáäç–æpÛà˜ëãê“îãçî“Ûà˜àçêæáæ˜Ù˜î“êÙòæ“å˜î“îçâÝå˜æÙÜäç–æpÛà˜âp䒘٘âpäçîے¦˜ ó]æÞä™ÃÞóކq

ê’òæh˜ èçÜêÛÝæ“Ûà˜ Ù˜ ÙäìÝêçîÙæ“Ûà˜ àçêæáæ˜ ãêñëìÙäáæáã٘ Podloží pánve tvoří horniny krušnohorského î krystalinika spolu s denudačními relikty svrchnokřídového pokryvu a ne-

†Þ

ó

ãêíˆæçà

ÈçÜäç–p

è…ᘠëÝîÝêçò\èÙÜæpå˜ çãêÙâᘠŒòÝåp¤˜ çòæÙeçîÙæg˜ âÙãç˜

٘æÝèêÙ

Åèæ™(̺

ãêíˆæçàçêëãg˜òäçåçîg˜è\ëå礘ãìÝêg˜çÜÜhäíâݘÚäçã˜Ãêíˆæ“Ûà˜àçê˜çܘè\æÝîæpàç˜Úäçãí¦

åâ

ÆÙÜäç–p

ÈçÜäç–p˜è\æîݘìîç…p˜àçêæáæñ˜ãêíˆæçàçêëãgàç˜ãêñëìÙäáæáã٘ëèçäí˜ë˜ÜÝæíÜÙeæpåá˜êÝäáãìñ˜ëîêÛàæçã…pÜçîgàç˜èçãêñîí˜

Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 150 m mocným komplexem šedých až šedohnědých, převážně prachovi-

èêÙÛàçî

Åâíïqçèïìä]™îáÞåç]™Ú§ì§

٘æÝèêÙîáÜÝäæ“åá˜ìhäÝëñ˜ìÝêÛágêæpÛà˜îíäãÙæá쒦˜

Åèæ™(̺

tých jílů a jílovců.

ê’òæh˜

óî

ÆÝâî“êÙòæhâˆp˜ ëìêíãìíêçí¤˜ ãìÝê\˜ æÝâîpÛݘ çîäáîzíâݘ ßÝçäçßáÛãçí˜ ëìÙîÚí¤˜ âݘ åpëìñ˜ ٖ˜ æhãçäá㘠ëÝì˜ åÝì꒘ åâçˆáêçãg˜ è\ëåç˜

vé pásmo, které odděluje blok Krušných hor od pánevního bloku. ޙ pravidelnými tělesy terciérních vulkanitů. çâ

â

†Þ ޙ

Æ٘îhìˆ

Ïòìèä]™ÉÞÜ ÆÙÜäç–p˜ íàÝäæg˜ ëäçâݘ âݘ ìîç…Ýæç˜ î˜ èê’åhêí˜ ©­¨˜ å˜ åçÛæ“å˜ ãçåèäÝðÝå˜ ˆÝܓÛà˜ Ù–˜ ˆÝÜçàæhܓÛघ è…Ýî\–æh˜

îpÛݘåg

Na většině území má uhelná sloj jednotný charakter, kdy lze ve vertikálním profilu vymezit tři geologicky i technologicky èêÙÛàçîáì“Ûà˜âp䒘٘âpäçîے¦

ÀæhÜçí

Æ٘îhìˆáæh˜ŒòÝåp˜å\˜íàÝäæ\˜ëäçâ˜âÝÜæçì擘ÛàÙêÙãìÝꤘãÜñ˜äòݘîݘîÝêìáã\äæpå˜èêçÞáäí˜îñåÝòáì˜ì…á˜ßÝçäçßáÛãñ˜á˜ìÝÛàæçäçßáÛãñ˜ více méně odlišnéÅâíïqçèïìä]™îáÞåç]™Ú§ì§ lávky – spodní, střední a svrchní, které jsou typické pro téměř celou mosteckou část pánve. ™™QéëÚïçڙîáåq™Äèæè†Úçò

ìh–Úh˜î˜

Ïòìèä]™ÉÞÜ

îpÛݘågæh˜çÜäáˆæg˜ä\îãñ˜Ć˜ëèçÜæp¤˜ëì…ÝÜæp˜Ù˜ëîêÛàæp¤˜ãìÝêg˜âëçí˜ìñèáÛãg˜èêç˜ìgåh…˜ÛÝäçí˜åçëìÝÛãçí˜e\ëì˜è\æîݦ˜ Hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost cca 30 m, ale místy je přerubána hlubinným způsobem. Při povrchové

ÆÝâêçòë

ÀæhÜçíàÝäæ\˜ëäçâ˜å\˜èçåhêæh˜ëì\äçí˜åçÛæçëì˜ÛÛ٘«¨˜å¤˜Ùäݘåpëìñ˜âݘè…ÝêíÚ\æ٘àäíÚáææ“å˜òè’ëçÚÝ妘ȅá˜èçîêÛàçîg˜

åÝòᘼ…

ìh–Úh˜î˜è…ÝêíÚÙæ“Ûà˜èÙêìápÛà˜ÜçÛà\òp˜ãݘòåhæh˜ãîÙäáìÙìáîæpÛà˜èÙêÙåÝì꒘٘êÝÜíãÛá˜åæç–ëìîp˜íàÝäæg˜ëäçâݦ˜

Ìh–Ú٘î

těžbě v přerubaných partiích dochází ke změně kvalitativních parametrů a redukci množství uhelné sloje. Nejrozsáhlej™™QéëÚïçڙîáåq™Äèæè†Úçò

ším hlubinným dolem v zájmovém území byl důl Maršál Koněv (1883–1977), který těžil uhlí v prostoru mezi Dřínovem,

ÆÝâêçòë\àäÝâˆpå˜àäíÚáææ“å˜ÜçäÝå˜î˜ò\âåçîg嘌òÝåp˜Úñä˜Ü’ä˜ÅÙêˆ\ä˜Ãçæh©°°«Ć©±¯¯¡¤˜ãìÝꓘìh–áä˜íàäp˜î˜èêçëìçêí˜

Albrechticemi a Kundraticemi. Do východní části lokality částečně zasahuje důl Quido. Těžba v hlubinně přerubané åÝòᘼ…pæçîÝ夘¹äÚêÝÛàìáÛÝåá˜Ù˜ÃíæÜêÙìáÛÝåᦘ¼ç˜î“ÛàçÜæp˜e\ëìá˜äçãÙäáìñ˜e\ëìÝeæh˜òÙëÙàíâݘܒä˜ÉíáÜ禘 sloji klade zvýšené nároky na bezpečnost práce.

Ìh–Ú٘î˜àäíÚáææh˜è…ÝêíÚÙæg˜ëäçâá˜ãäÙÜݘòÝæg˜æ\êçãñ˜æ٘ÚÝòèÝeæçëì˜èê\Ûݦ

IÝò˜äçåÝå˜'˹˜ áäíëìêÙÛÝ¡ IÝò˜äçåÝå˜'˹˜ áäíëìêÙÛÝ¡

óÞæçq™åâæâíò™íi—Ûò™«©««£

ï”ìòéäÚ éèÝåè—q

ï”ìòéäÚ ©

éèÝåè—q ©

®©©

çÚÝåè—q

®©©

ª©©©

ª®©©

«©©©

îáÞåç]™ìåèã

¥›õܛëˆàßëêæçÜßð›íêhés›ïk™Ýô›ê›ñàçäæêîï䛭§¯›èäçäêéð›ïðé›êߛíêæ𛭫¬®©

ª©©©

¥›õܛëˆàßëêæçÜßð›íêhés›ïk™Ýô›ê›ñàçäæêîï䛭§¯›èäçäêéð›ïðé›êߛíêæ𛭫¬®©

ª®©©

«©©©

«®©©

¬©©©

¬®©©

­©©©

­®©©

®©©© £ñ›èàïíàÞã¤

25

zpět na obsah

Litvínovská uhelná a.s. spravuje těžební lokalitu Československá armáda (ČSA) včetně homoge-

Èê’åhêæg˜âÙãçëìæp˜èÙêÙåÝìêñ˜ìh–Ýægàç˜íàäp˜ ò˜äçãÙäáìñ˜'˹˜î˜äÝìÝÛà˜ª¨¨©Ćª¨©¨

nizační drtírny a Úpravny uhlí Komořany. Zásoby uhlí v této lokalitě podléhají územním limitům těžby. Do limitů představují 32,2 milionu tun kvalitního hnědého uhlí (k 1. 1. 2011) s výhřevností okolo

8 000 000

17,8 MJ/kg. Za nimi se nacházejí největší zásoby uhlí v České republice – více než 750 milionů

25

Hrubá těžba na lokalitě ČSA v roce 2010 dosáhla 4 628 tisíc tun. Z Úpravny uhlí Komořany jsou

dem na situaci na energetickém trhu a zájem odběratelů o kvalitní hnědé uhlí udržet životnost

3 000 000

lokality co nejdéle. Avšak za stávající situace, kdy se stále zpochybňuje možnost překročení limitů,

2 000 000

k racionálnímu přehodnocení pohledu na využití hnědého uhlí za limity, po roce 2022 bude těžba v této lokalitě přerušena. S oběma předpokládanými kroky souvisejí i dopady na zaměstnanost

¥®° ª°

¥²¬ ª°

¥¯± ª°

¥«® ª°

¥±ª ª°

¬ ™ª°¥±

¥²­ ª°

¥±° ª°

15

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 popel

výhřevnost

voda

­™¯«°™±ªª

­™°«ª™©ª®

®™«ª¯™¬©«

®™©¬®™­«¬

®™©°®™­®©

®™ª¯¯™©°¯

­™±«¯™©­°

0

®™¬®®™®ª¯

1 000 000

¯™«ª°™®²­

na polovinu, na Úpravně uhlí Komořany bude ukončena výroba tříděných druhů. Pokud nedojde

20

10

připravuje skupina Czech Coal harmonogram omezování a dočasného zastavení těžby v lokalitě ČSA. Těžba významně klesne po roce 2012 ze stávající roční výše cca 4,2 milionu tun téměř

¥±®

4 000 000

®™®©¬™°²¯

ïðéô›ðãçs

expedovány tříděné druhy uhlí, a to kostka a ořechy 1 a 2. Snahou skupiny Czech Coal je s ohle-

ª°

5 000 000

elektráren expedovány také prachové druhy uhlí – hruboprachy 1 a 2 a prach a zčásti tříděný

ª±

vedle průmyslových směsí 2 a 3 a topné směsi 1 dodávaných do velké energetiky a závodových

¥ª©

6 000 000

2010

5

výhřevnost MJ/kg, voda %Wtr, popel %Ar

tun hnědého uhlí s nejvyšší výhřevností v ČR.

druh ořech 2 určené zejména pro teplárenství. Pro potřeby domácností a malých kotelen jsou

30

7 000 000

0

tuny uhlí

v regionu.

26

zpět na obsah

1.5.2 Vršanská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro elektrárny Lokalita Vršany a  lokalita Šverma se nacházejí na  jihozápadním okraji mostecké části Severočeské hnědouhelné

Lokalita

pánve. Z geologického hlediska představují jedny z nejsložitějších pánevních lokalit. Hlavní příčinou a komLokalita Vršany asložitého lokalita Šverma se nacházejí na jihozápadním okraji mostecké části severočeské hnědouhelné pánve.

Z geolo

geologického hlediska představují plikovaného vývoje je proměnlivá pánevní sedimentace na poměrně malé ploše. Od jihuZ k severu se výrazně projevují jedny z nejsložitějších pánevních lokalit. Hlavní příčinou složitého a komplikovaného

vývoje j

proměnlivá pánevní sedimentace na poměrně malé ploše. Od jihu k severu se výrazně projevují sedimentace sedimentace deltovitá, jezerně deltová i jezerní, což se vyznačuje rozštěpením slojovýchvývoje vrstevje oddělených písčitojílo-

deltovitá

deltovitá, jezerně deltovávývoji. i jezerní, což se vyznačuje rozštěpením slojových vrstev oddělených písčitojílovitými meziložními uhelné sloje v jednotném

vrstvam

Vršanská V šže uhelná kásloj uhelná hjenl mírně áa a.s. s Slojové souvrství nebylo tektonicky postiženo, což znamená, zapadá ve směru severním a východ-

ním, co

ním, což má příznivý vliv na otvírku lomu a samotné nasazení rýpadel jak na skrývkových, tak na uhelných řezech.

Hlavní h

vitými meziložními vrstvami, které se severním směrem postupně spojují do hlavní

Lom Vršany

a východním, což má příznivý vliv na otvírku lomu a samotné nasazení rýpadel jak na skrývkových, tak na uhelných

Vršanská V š ká uhelná h l áa a.s. s

řezech. Hlavní hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost 25–30 m. Vrskmaň

Vrskmaň

linie řezu

linie řezu

Lom Vršany vrstvami, které se severním směrem postupně spojují do hlavní uhelné sloje v jednotném vývoji. Slojové souvrství nebylo tektonicky postiženo, což znamená, že uhelná sloj jen mírně zapadá ve  směru severním

Slojové

Nadloží

Hlavní hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost 25–30 m.

Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 90 m mocným komplexem písčitojílovitých vrstev tvořených písky, jíly a jí-

Problem

Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 90 m mocným komplexem písčitojílovitých vrstev tvořených písky, jíly a jílovci.

lovci.

které se

Problematický je častý výskyt velmi pevných prachovitých jílovců, zpevněných pískovců a pelokarbonátových proplástků, Strupčice

hlubinný

Problematický je častý výskyt velmi pevných prachovitých jílovců, zpevněných pískovců kteréa pelokarbonátových se musejí před samotnou protěžbou rozrušovat za pomoci vrtných a trhacích prací. Obě lokality těží v oblasti nepostižené plástků, které se musejí před samotnou těžbou rozrušovat za pomoci vrtných a trhacích prací. Obě lokality těží v oblasti Strupčice hlubinným dobýváním. nepostižené hlubinným dobýváním. Malé Březno

lokalita Hrabák

Malé Březno

lokalita Hrabák

Řez lomem Vršany (ilustrace)

Řez lomem Vršany (ilustrace) 2010

2010

2015

2020 meziloží

2025

nadloží meziloží

2031 uhelná sloj 0

500

1000

podloží 0

500

1000

1500

2000

(v metrech)

27

zpět na obsah

Vršanská uhelná a.s. zajišťuje provoz těžebních lokalit Vršany a Šverma. Lokalita Vršany je dlouhodobě

KU 300 těžící na  pásové dopravníky š. 1  200  mm uhlí do  zásobníku, z  kterého jsou plněny

perspektivní, zatímco lokalita Šverma se současně vytěžitelnými zásobami ve výši 7,9 milionu tun uhlí

vlakové soupravy směřující k odběratelům. S touto těžební technologií, nejvýkonnější v ČR, se

postupně ukončuje svou těžební činnost.

počítá po celou dobu životnosti lokality. Z Vršanské uhelné je na trh dodáván pouze jeden druh

Lokalita Vršany disponuje v rámci platných těžebních limitů zásobami s nejdelší životností v Čes-

energetického uhlí, a to průmyslová směs 3, určená zejména pro elektrárny.

ké republice. Odhad životnosti při stávajícím plánu objemu těžby je do roku 2052. K vytěžení je

Hrubá těžba Vršanské uhelné a.s. v roce 2010 dosáhla úrovně 8 850 tisíc tun. Na lokalitách Vrša-

zde přibližně 305,4 milionu tun uhlí (Vršany 297,5 mil. tun a Šverma 7,9 mil. tun uhlí). Vzhledem

ny a Šverma těžba probíhá uvnitř DP (dobývací prostory) Holešice a Vršany.

k dlouhodobé perspektivě těžby je lokalita schopna zásobovat nový energetický zdroj, který má

Pro další postup lomu Vršany bylo OBÚ v Mostě vydáno Rozhodnutí o povolení hornické činnosti

nahradit dosluhující uhelné elektrárny a teplárny.

podle dokumentace POPD lomu Vršany se vstupem do dobývacího prostoru Slatinice ze dne

Na lokalitě Vršany jsou nasazena kolesová rýpadla těžící za pomoci dálkové pásové dopravy. Pro

27. 12. 2010 a potvrzeno Rozhodnutím ČBÚ v Praze ze dne 2. 5. 2011 na základě odvolání dvou

těžbu skrývky jsou to 2 rýpadla typu KU 800 těžící na pásové dopravníky š. 1 800  mm a za-

účastníků správního řízení. Na lokalitě Vršany se tak mohou vytěžit dobyvatelné zásoby ve výši

kládající zeminu pomocí zakladačů typu ZP 6600. Pro těžbu uhelné sloje jsou to 2 rýpadla typu

305,4 mil. tun od roku 2011 do cca roku 2052.

Průměrné jakostní parametry těženého uhlí z lokality Jan Šverma v letech 2001–2010 35

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 popel

výhřevnost

voda

tuny uhlí

2010

,94 10

,45 11

,12 12

,29 11

,06 12

,62 11

,02 12

,41 11

,63 10

15

766 638

1 546 450

1 783 478

0

1 756 830

1 000 000

2 254 887

10

2 000 000

2 363 894

0

3 000 000

2 773 564

5

4 000 000

2 882 119

8 079 486

7 823 779

7 850 892

7 794 660

7 943 663

8 110 597

8 168 229

8 260 270

0

6 790 600

1 000 000

7 182 030

2 000 000

20

5 000 000

3 019 788

10

25

6 000 000

,18

,52 10

4 9,9

8 9,8

,04 10

8 9,5

,15 10

2 9,9

,08 10

,08

15

10

,89

4 000 000 10

tuny uhlí

20

5 000 000

30

7 000 000

tuny uhlí

25

6 000 000

výhřevnost MJ/kg, voda %Wtr, popel %Ar

7 000 000

3 000 000

8 000 000

30

10

8 000 000

35

9 000 000

3 639 987

9 000 000

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 popel

výhřevnost

voda

výhřevnost MJ/kg, voda %Wtr, popel %Ar

Průměrné jakostní parametry těženého uhlí z lokality Vršany v letech 2001–2010

5 0

tuny uhlí

28

zpět na obsah

1.5.3 Hlubinná těžba hnědého uhlí – Důl Kohinoor a.s.

1.5.4 Rozsah těžby, výroba a expedice uhelných produktů

Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje

Mapa č. 2 Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách skupiny Czech Coal (k datu 1. 1. 2011) (ilustrace)

společnost Důl Kohinoor a.s., patřící do skupiny Czech Coal. Důl produkuje hnědé uhlí o výhřevnosti kolem 13 MJ/kg a se sirnatostí pod 0,5 %. Těžba v roce 2010 dosáhla více než 416 tisíc tun uhlí.

Litvínov

Důl zahájil svou činnost v roce 1888. Za dobu jeho činnosti, tj. do roku 2010, bylo vytěženo 58,5 milionu tun uhlí. V  dobývacím prostoru dolu

Horní orní Jiřetín

Centrum je ploše uložená sloj o průměrné mocnosti 32 m v hloubce ko-

tap II. e

lem 170 m.

a

ČSA II. etapa: Zásoby za limity minimálně do roku 2065, 287 milionů tun

Ročně důl vytěží zhruba 400 tisíc tun uhlí s  nízkou měrnou sirnatostí.

Louka u Litvínova

65 I.

et

ap

losti již těžilo. Stěnová technologie nahradila v 90. letech minulého století

apa

předchozí metodu tzv. komorování, díky čemuž se výrazně zvýšila pro-

Vysoká Pec

21

Lom ČSA

duktivita těžby.

. et + IV

a

stěnové technologie, která umožňuje vracet se na místa, kde se v minu-

ČSA III. + IV. etapa: Výhled další zásoby 463 milionů tun

III.

z územní 2022* ú l limity ttěžby

20

přípravné práce probíhají v nepřetržitém provozu. Při dobývání se využívá

Těžba v rámci limitů do roku 2022*, zásoby 32,2 milionu tun

Vrskmaň

Lom VRŠANY

Strupčice

20

Současných 330 zaměstnanců dolu pracuje ve dvousměnném provozu,

Most

Těžba v rámci limitů do roku 2052, zásoby 305,4 milionu tun při stávající výši těžby

Malé Březno * za předpokladu roční těžby o velikosti 2,4 milionu tun od roku 2013.

29

zpět na obsah

Podnikatelsky vytěžitelné zásoby hnědého uhlí skupiny Czech Coal (v hlavních lokalitách k 1. 1. 2011)

lom

zásoby

výhřevnost

teplo

mil. tun

Qir (MJ/kg)

PJ

životnost lomu

Zásoby uhlí skupiny Czech Coal v současnosti v rámci územních limitů Litvínovská uhelná a.s.: I. etapa lomu ČSA

32,20

Vršanská uhelná a.s. – lom Vršany a Šverma

17,80

573

do r. 2022

305,4

10,97

3 350

do r. 2052

287

17,00

4 879

do r. 2065

463

15,50

7 176

po r. 2065

Zásoby skupiny Czech Coal za územními limity Litvínovská uhelná a.s.: II. etapa lomu ČSA Výhledové lokality za územními limity Litvínovská uhelná a.s.: III. a IV. etapa lomu ČSA

Hrubá těžba* uhlí a těžba skrývky skupiny Czech Coal, 2006–2010

Lokalita

Litvínovská uhelná a.s.: lom ČSA

skrývka (v m3)

uhlí (v t) 2006

2007

2008

2009

2010

2006

2007

2008

2009

2010

5 075 450

5 035 423

5 216 302

4 721 015

4 627 811

22 493 191

22 902 198

20 076 829

18 961 177

16 622 348

Vršanská uhelná a.s.: lom Vršany a Šverma

10 198 550

9 551 490

9 634 370

9 370 235

8 846 124

13 321 986

16 149 162

21 497 454

19 970 903

19 198 746

VUAS + LUAS celkem

15 274 000

14 586 913

14 850 672

14 091 250

13 473 935

35 815 177

39 051 360

41 574 283

38 932 080

35 821 094

470 620

471 179

292 945

332 636

415 483

–

–

–

–

–

15 744 620

15 058 092

15 143 617

14 423 886

13 889 418

35 815 177

39 051 360

41 574 283

38 932 080

35 821 094

Příkup vsázkového uhlí a přímý prodej z dolu Centrum (Důl Kohinoor a.s.) Skupina celkem*

*Rozdíl v číslech hrubé a odbytové těžby je způsoben skládkováním a úpravou, tj. odstraněním hlušiny při výrobě tříděného uhlí.

30

zpět na obsah

Těžba skrývky a uhlí v povrchových dolech skupiny Czech Coal (mimo hlubinný důl Centrum)

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

těžba skrývky (tisíce m3)

85 966

74 546

63 976

62 628

54 974

49 543

43 327

36 608

35 983

29 641

33 389

31 730

35 815

39 051

těžba uhlí (tisíce tun)

23 401

22 308

22 302

22 515

18 766

13 234

17 066

16 850

16 269

16 498

15 768

15 641

15 274

14 587

Výroba a expedice uhelných produktů skupiny Czech Coal

2008

2009

2010

VUAS

20 077

19 971

19 199

LUAS

21 497

18 961

16 622

VUAS

5 216

9 370

8 846

LUAS

9 634

4 721

4 628

Výhled těžby hnědého uhlí

Nakládka uhelných produktů je zajišťována na zpracovatelské lokalitě Hrabák a na Úpravně uhlí

Plány výroby na  rok 2011 předpokládají výkony přibližně na  úrovni roku 2010. Z  tohoto faktu

Komořany. Jednotlivé vyrobené produkty jsou expedovány k odběratelům dvěma způsoby: že-

vyplývá předpokládané provozování stejných úpravárenských i těžebních technologií jako v roce

lezničními vagóny a nákladními automobily.

2010. Ve střednědobých výhledech uvažuje skupina Czech Coal o podstatném snížení ročních

Kolejová doprava společnosti Coal Services a.s. přepravuje natěžené skrývkové a uhelné hmoty

výkonů na lomu ČSA a o ukončení produkce tříděného uhlí na Úpravně uhlí Komořany. Už v roce

od těžebních zařízení na určené cílové stanice (výsypky, úpravnu, drtírny, skládky) a provádí také

2008 lom ČSA dosáhl linie územních limitů těžby stanovených vládním usnesením č. 444/1991.

zpětnou přepravu zbytků po spalování z elektráren a tepláren.

Za  stávající situace, kdy je stále zpochybňována možnost překročení těchto limitů, připravuje

Část produkce je expedována přímo vlastní kolejovou dopravou skupiny Czech Coal. Po úpra-

skupina Czech Coal harmonogram omezování a dočasného zastavení těžby koncem roku 2022

vě uhlí podle požadavků zákazníků, naložení vozů a sestavení vlaků dopravují České dráhy uhlí

v lokalitě ČSA. V rámci limitů totiž obsahuje lom ČSA k 1. 1. 2011 posledních 32,2 milionu tun

k zákazníkům.

hnědého uhlí. Zároveň je Skupina připravena realizovat projekt zpřístupnění zásob za limity, neboť

Nakládka produktů na nákladní automobily je realizována v Komořanech, v průměru je naloženo

má v dané lokalitě platný dobývací prostor.

kolem osmdesáti automobilů denně. Stav vytížení parkoviště a nakládky mohou dopravci sledo-

Omezení těžby v  důsledku limitů se nijak netýká druhého lomu Vršany, který jako jediný v  ČR

vat díky kamerovému systému na internetových stránkách www.czechcoal.cz.

může uhlím zásobovat až do roku 2052.

31

zpět na obsah

1.5.5 Management jakosti a odpovědnost za uhelné produkty

na velkostrojích – už řidič rýpadla může ovlivňovat kvalitu těženého uhlí, na pásových dopravnících, v homogenizační drtírně v lomu ČSA, v Úpravně uhlí Komořany, na rýpadlech v lomu Vršany, pásových dopravnících a nakládacím zásobníku v lokalitě Hrabák. V lokalitě ČSA jsou instalovány

Řízení jakosti produkce hnědého uhlí

3 kontinuální síroměry. Díky popeloměrům je možné regulovat jak kvalitu energetického uhlí, tak i kvalitu uhlí pro maloodběratele (malé výtopny a domácnosti).

Základní rozbory

Podle obsahu popela v těžném uhlí se řídí další úpravy a obchodní použití uhlí. Pokud je hodnota ZÁKAZNÍK

Speciální rozbory

obsahu popela do 12 %, nemusí se uhlí už dále upravovat, třídí se dle velikosti. Uhlí s obsahem popela v rozmezí 12 % až 35 % může být upraveno pomocí těžkosuspenzního rozdružování (tzv. „prádlo“ – uhlí jde do lázně, uhlí s hlušinou klesá rychleji a kvalitní uhlí, které zůstává na povrchu, jde dále ke zpracování; rozdružování – „praní“ trvá max. 10 sekund). Hnědé uhlí, které má obsah

Prodej Laboratoře

Katalog

Vzorkování Smlouva Koordinace výroby a jakosti prodeje

Informační systém pro řízení jakosti hnědého uhlí Pro důsledné dodržování kvality vyráběného paliva v celé šíři sortimentu je zaveden informační systém, který v reálném čase sleduje široké spektrum informací a poskytuje objektivní pohled na provoz technologie. Systém se skládá z komplexu sítě čidel: kvalitní vagónové a automobilové váhy, pásové váhy, automatické vzorkovače, popeloměry a  síroměry. Jejich následné počítačové vyhodnocení umožňuje stabilizaci kvalitativních parametrů produkovaných typů hnědého uhlí. Mezi průběžně kontrolované vlastnosti patří výhřevnost, obsah popela, síry aj. Tento systém umožňuje bez výrazných výkyvů dodržovat kvalitativní ukazatele uváděné v Katalogu uhlí skupiny Czech Coal. V případě reklamace ze strany zákazníka je možné dohledat v archivu den, směnu a místo nakládky včetně času a konkrétního pracovníka, který se na nakládce podílel. Popeloměry, síroměry a automatické vzorkovače Skupina Czech Coal věnuje kvalitě dodávané produkce hnědého uhlí neustále velkou pozornost, významným prvkem systému, který je soustavně zdokonalován, jsou popeloměry a vzorkovače.

popela do 12 %, se využívá pro produkci tříděného uhlí dodávaného do domácností a pro malé výtopny pod obchodními názvy Ořech a Kostka. Uhlí s obsahem popela nad 12 % je dodáváno do průmyslu, tepláren a energetiky (hruboprachy, průmyslové a topné směsi). Parametry těžného uhlí se neustále mění s těžbou v odlišných oblastech lomu. K nastavení popeloměrů slouží výsledky rozborů vzorků z automatických vzorkovačů. Automatické vzorkovače Kontrola jakosti spočívá v odběru vzorků pro stanovení obsahu vody, popela, síry, pro stanovení výhřevnosti a pro granulometrický rozbor (pro kontrolu třídnosti uhlí). Základní technologický rozbor ovzorkovaného paliva je prováděn akreditovanou laboratoří Coal Services a.s. Tato laboratoř rovněž provádí další speciální rozbory paliva – elementární analýzu pro stanovení obsahu uhlíku a vodíku, chemický rozbor popela, stopové prvky apod. V rámci zajištění naprosté objektivity při odebírání vzorků a vyloučení vlivu lidského činitele je od roku 1996 prováděna instalace a atestace automatických vzorkovačů na  všech pásových dopravnících, kterými prochází uhlí těsně před nakládkou do automobilů či na vozy ČD. V rámci skupiny Czech Coal je veškerá produkce v současné době ovzorkována automatickými vzorkovači. Z každé dodávky uhlí je vytvořen 24hodinový vzorek, jehož analýza je poskytována zákazníkovi jako informace k fakturaci, tento vzorek se skladuje 1 měsíc. Pro vybrané druhy produkovaného uhlí je akreditovanou laboratoří zpracována podrobná požárně-technická charakteristika produktu, kterou lze na požádání odběratele v neredukované podobě poskytnout. Z jednotlivých charakteristik je zpracována zjednodušená tabulka údajů základních požárně-technických charakteristik paliva, která je pro dostupnost všem odběratelům součástí Katalogu uhlí

Automatické popeloměry a síroměry

skupiny Czech Coal.

Výroba je v naší společnosti řízena na základě údajů z instalovaných popeloměrů řady GE 1100 S,

V roce 2010 bylo provedeno kompletní ověření konstrukční a funkční způsobilosti automatických

GE 2000 a  GE 3000. Prostřednictvím popeloměrů se po  5 minutách měří hustota uhlí a  tím

vzorkovačů uhlí a prodloužení platnosti atestů na všech vzorkovačích finální produkce, tj. produk-

i  obsah popelovin. V  současné době je v  provozu 40 popeloměrů. Přístroje jsou instalovány

tů pro energetiku i  obyvatelstvo. Všechny automatické vzorkovače splňují základní konstrukční

32

zpět na obsah

a funkční předpoklady podle ČSN 44 1304, ČSN ISO 5069-1,2 a ČSN ISO 13909. Celý proces souvisí se zákonem č. 695/2004 Sb., podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a s ustanoveními vyhlášky č. 696/2004 Sb.

1.5.6. Aplikovaný výzkum Skupina Czech Coal se vývoji a výzkumu systematicky věnuje. Každoročně je sestavován plán technických inovací a technické pomoci. Odbor pořízení a obnovy majetku zajišťuje také realizaci jednotlivých projektů tohoto typu. Nejčastějším realizátorem servisních a výzkumných úkolů v geo­technice, ochraně životního prostředí, technickém a ekonomickém poradenství je Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. v Mostě (VÚHU). Řada technických inovací vzniká ve spolupráci těžebních společností (VUAS, LUAS) a servisní společnosti (Coal Services a.s.) s vysokými školami a vývojovými firmami ve strojírenství. Jde například o vývoj a realizaci zařízení pro automatický odběr a zpracování vzorků uhlí a vývoj nového spektrometru. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. provádějí vývojovou činnost v oblasti skládkového hospodářství a důlní techniky a v oblasti sortimentu automaticky řízených kotlů. (Více informací viz www.czechcoal.cz/aplikovany-vyzkum.)

33

zpět na obsah

1.6 Strojírenství – Krušnohorské strojírny Komořany a.s. www.ksk-as.cz Výrobní program společnosti Krušnohorské strojírny Komořany a.s. zahrnuje především výrobu,

Průměrná struktura produktů za rok 2010

opravy a údržbu strojů a zařízení pro povrchovou těžbu, ocelové konstrukce, strojní díly a součás-

• nové dodávky a generální opravy a údržba pro skupinu Czech Coal . .......................... 77 %

ti, služby (kalibrační laboratoř, zkušebny, dělení a tryskání materiálu). Výrobu automatických kotlů

• nové dodávky a generální opravy pro ostatní hornictví ................................................. 11 %

Varimatik zajišťuje dceřiná společnost Varimatik s.r.o.

• ocelové konstrukce technologické ................................................................................ 8 %

Pro zkvalitnění svých produktů společnost spolupracuje se společností Výzkumný ústav pro

• ocelové konstrukce stavební ........................................................................................ 1 %

hnědé uhlí a.s. a s vysokými školami strojního zaměření. Podíl tržeb společnosti mimo skupinu

• hnědouhelné kotle Varimatik ......................................................................................... 2 %

Czech Coal za rok 2010 činil 23 %, z toho export 1 %. Přímý export je nahrazován exportem zpro-

• ostatní výrobky, opravy, služby ..................................................................................... 1 %

středkovaným přes tuzemské inženýrské organizace. Převážná většina kontraktů v r. 2010 byla realizována ve lhůtě.

Obchodní strategie Obchodní strategií je orientace na spolupráci s dlouhodobými partnery a získávání potenciálních

Strojní celky a technologické konstrukce

partnerů pro dlouhodobý vztah. Obchodní činnost společnosti je dána převážně tzv. diskrétní

Krušnohorské strojírny Komořany a.s. patří mezi tradiční strojírenské výrobce s vlastním know-

zakázkovou výrobou, tzn. spočívá v individuálním nabídkovém řízení, uzavírání obchodní smlou-

how technologického charakteru směrovaným do oblasti strojních celků pro dobývání a úpravu

vy, koordinaci v průběhu realizace zakázky, předání výsledku zákazníkovi. Pouze malé procento

minerálních surovin, zejména pak hnědého uhlí. Struktura nabídky se zakládá na dvou směrech:

z  celkového objemu zakázek je realizováno systémem nákup – prodej, do  budoucna je však

nabídka služeb a dodávka vlastních vyráběných produktů a nabídka vycházející z obdržených

zájem zvyšovat podíl takto realizovaných zakázek.

poptávek. Nabídky jsou zpracovány na dodávky vlastních výrobků a služeb a na obdržené po-

Východiskem obchodní strategie společnosti jsou zejména historické vazby v tradičním sortimentu.

ptávky (např. zakázková výroba dle podkladů dodaných zákazníkem).

Přímé vazby jsou udržovány s důlními společnostmi – skupina Czech Coal, Severočeské doly a.s. a  Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Typy zákazníků se liší podle nabízených výrobků

Rozvoj je směrován do následujících segmentů: • dodávky strojních celků pro dobývání surovin, vč. údržby strojní a  elektro, oprav a  výroby náhradních dílů,

a služeb. Strojírenské produkty odebírají zejména větší a střední společnosti z tuzemska i zahraničí. Společnost je zaměřena na  tzv. zakázkovou výrobu určenou úzkému okruhu odběratelů. Mezi nejvýznamnější tuzemské zákazníky se řadí skupina Czech Coal, SD – 1. strojírenská, a.s.,

• dodávky strojních celků pro zauhlování tepelných elektráren a centrálních výtopen na uhlí,

PRODECO, a.s., NOEN, a.s., KOCH HOLDING a.s., Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.,

• poskytování specializovaných služeb mimo skupinu Czech Coal (údržba a servis technolo-

a Severočeské doly a.s. (Doly Bílina a Doly Nástup Tušimice). Nejdůležitějším zahraničním partne-

gických celků, zkušebnictví a bezdemontážní diagnostika), • v ýroba technologických ocelových konstrukcí (díly strojů a zařízení) včetně dopravních prostředků (kolejová vozidla) a drtičů, • v ýroba stavebních ocelových konstrukcí vč. dopravních staveb (mosty).

rem je pak společnost LISEC Maschinenbau GmbH. Vzhledem k  omezenému počtu obchodních příležitostí v  tuzemsku v  dlouhodobém časovém horizontu společnost postupně analyzuje možnosti uplatnění na  zahraničních trzích, zejména v rámci vlastního know-how.

34

zpět na obsah

Kotle Varimatik

Výhled strojírenství v roce 2011

www.varimatik.cz

Nejvýznamnější položkou obchodního plánu na rok 2011 zůstává údržbářská a servisní činnost pro těžební organizace skupiny Czech Coal, dodávky a opravy náhradních dílů a dokončení vel-

Kotle Varimatik jsou přes určitou diskriminaci hnědého uhlí jako paliva oborem se stálým okru-

kých investičních akcí – GO rýpadla KU 800.11/K84 a  modernizace dálkového pásového do-

hem zákazníků. Jsou to kotle určené pro domácnosti a menší kotelny k vytápění průmyslových

pravníku (DPD) pro Vršanskou uhelnou a.s. V  závěru loňského roku byla zahájena výroba dílů

objektů, dílen, skleníků, hotelů, škol apod. včetně výroby teplé užitkové vody. Řídící automatika

DPD pro NOEN, a.s. Tato dodávka je určena pro Severočeské doly s výhledem na realizaci další

kotlů zajišťuje automatické řízení pracovního režimu a umožňuje i nastavení dávkování optimálního

etapy. V rámci modernizace tuzemských tepelných elektráren budeme v areálu elektrárny Led-

množství paliva. Kotle jsou nenáročné na obsluhu a dosahují výborných výsledků z hlediska účin-

vice realizovat montáž již vyráběných dílů trubkového dopravníku a nosné konstrukce pro KOCH

nosti a emisí. Kotle jsou konstruovány na spalování hnědého uhlí i peletizovaných energetických

HOLDING a.s., připravujeme též realizaci dalších zakázek na elektrárnách Tušimice a Prunéřov

surovin z obnovitelných zdrojů. Všechny vyráběné kotle jsou vybaveny havarijním termostatem,

(ČEZ), zejména pro společnosti NOEN, a.s., VÍTKOVICE GEARWORKS a.s., TI Centrum, a.s.

který zabraňuje riziku přetopení kotle. Ochrana bezpečnosti zákazníků je u kotlů Varimatik řešena

Ze zahraničních zakázek je klíčovou výroba skládkového stroje pro elektrárnu v Tuzle. Na základě

prostřednictvím návodu k obsluze a samolepkami, které se umísťují přímo na tělo kotle.

zadání firmy ALTA probíhá technická příprava na dodávku dílů DPD pro ruského zákazníka. Rov-

Na základě rozhodnutí vlastníků došlo k vyčlenění výroby a prodeje automaticky řízených kotlů

něž předpokládáme zahájení prvních projektů v Turecku a v Indii.

s označením Varimatik a Varikot do samostatné dceřiné společnosti. Varimatik s.r.o. zahájil činnost 1. 8. 2010 převzetím aktiv od Krušnohorských strojíren Komořany a.s. Byla zajištěna nezbytná nová certifikace celé výrobní řady kotlů Varimatik (VM 15, VM 20, VM 25, VM 45, VM 65, VM 100/101, VM 200, VM 300, VM 500 a VK 25, VK 45) v SZÚ Brno pro nového výrobce – Varimatik s.r.o. V prodeji kotlů vlastní výroby Varimatik převažuje systém regionálních distributorů s marketingovou podporou výrobce (s  určitým podílem přímého prodeje). Zákazníky jsou u  kotlů Varimatik obchodní společnosti, městské a místní úřady, ale i jednotlivci. Kalibrační laboratoř Mezi ostatní služby společnosti patří činnost kalibrační laboratoře a  zkušeben defektoskopie a bezdemontážní diagnostiky (více viz www.czechcoal.cz/laboratore). Popis obchodních a výrobních rizik Hlavní rizika pro společnost představují ceny nakupovaných surovin, energií a prostředků potřebných pro výrobní proces. Tato rizika platí zejména pro produkty a služby, které se prodávají za fixní sazbu, kde je v krátkém časovém horizontu menší prostor na změnu. Dalším rizikem je i vývoj směnného kursu EUR/CZK. Toto riziko se odráží na  prodeji produktů. Zásadním problémem a zároveň rizikem pro další období je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v oboru strojírenství a obava investorů z globální krize a odsouvání zahájení výstavby velkých zdrojů na pozdější dobu.

35

zpět na obsah

1.7 Stavební a zemní práce, doprava – DTS Vrbenský, a.s. www.dts-as.cz Hlavními aktivitami společnosti DTS Vrbenský, a.s., jsou zemní práce, sanační a  rekultivační

Obchodní a výrobní rizika a očekávaná hospodářská a finanční situace v roce 2011

práce, odstraňování ekologických zátěží, nakládání s nebezpečnými odpady, provádění staveb,

Prognózy pro příští období nejsou příznivé. Největším problémem stavebního trhu je přetrvávající

jejich změn a  odstraňování, včetně ekologických staveb a  skládek, vodohospodářské stavby,

slabá poptávka ze strany soukromého sektoru a pokles poptávky ze strany sektoru veřejných

komplexní nákladní doprava, pronájem a servis motorových vozidel a stavebních strojů.

financí.

Hlavním zaměřením společnosti je orientace na potřeby skupiny Czech Coal, zejména Litvínovské

Zatímco v oblasti soukromého kapitálu a financování ze zdrojů EU lze v letošním roce a letech dal-

uhelné a.s. a Vršanské uhelné a.s.; pro Skupinu bylo realizováno 70 % výkonů za služby. Mimo

ších očekávat významnější růst, situaci v oblasti veřejných financí je nutno považovat za kritickou,

Skupinu jsou realizovány zejména sanační a rekultivační práce, zemní práce související s přípra-

a to nejen pro rok 2011, ale také pro roky příští. V rámci svého programového prohlášení vláda

vou území pro další výstavbu, subdodávky zemních prací při výstavbě infrastruktury, sanace

sáhla k razantním úsporným opatřením. Tato opatření se dotkla jak některých již připravených pro-

skládek. Společnost realizuje 100 % výkonů v ČR.

jektů jejich odložením, tak zastavením některých staveb, které byly již zahájeny. Druhým faktorem,

V důsledku pokračující recese na stavebním trhu a úsporné politiky vlády v oblasti veřejných vý-

který bude mít dopad na vývoj veřejných financí pro oblast stavebnictví, je ten, že vláda razantně

dajů došlo v roce 2010 k poklesu objemu tržeb z činnosti mimo Skupinu o 25 %. Zároveň došlo

omezila i  prostředky vynakládané na  přípravu nových projektů. Pro rok 2012 lze tak očekávat

ke snížení podílu tržeb ze segmentu rekultivací a sanací a naopak k navýšení podílu v oblasti sub-

příležitosti zejména v oblasti projektů, které jsou z minulosti připraveny a byly pouze pozastaveny.

dodávek stavebních prací při výstavbě infrastruktury. Nadále pokračovala spolupráce s význam-

Pokud vláda nezačne urychleně podporovat přípravu nových projektů, lze očekávat, že krize

nými stavebními společnostmi, zejména Metrostav a.s. Oproti minulým rokům byly realizovány

v zakázkách z oblasti veřejného financování bude pokračovat i po roce 2012.

zejména zakázky rozpracované z minulých let. Typy zákaznických segmentů, jejich procentní zastoupení dle produktu v roce 2010: • Rekultivace a sanace z oblasti veřejných financí ......................................... 9 % • Stavební subdodávky pro stavební společnosti . ...................................... 61 % • Výkony zemních strojů a autodopravy mimo Skupinu ............................... 21 % • Papírenské společnosti ............................................................................. 6 % • Ostatní . .................................................................................................... 3 % Certifikace a garance kvality Společnost disponuje certifikáty ISO 9001:2008, ISO 14001:2004 a OHSAS 1801:2007. Poskytuje garance kvality od 24 do 180 měsíců podle charakteru a rozsahu zakázky. Veškeré kontrakty uzavřené v roce 2010 byly splněny z hlediska množství, kvality produkce i termínů dokončení. Minimálně jednou ročně je prováděno hodnocení spokojenosti zákazníků korespondenční formou. Kontrolními audity bylo ověřeno, že veškeré činnosti byly prováděny v souladu s požadavky právních předpisů a vydaných rozhodnutí. Společnosti nebyly uloženy žádné pokuty.

36

zpět na obsah

1.8 Gumárenské služby – RENOGUM a.s. www.renogum.cz Společnost RENOGUM a.s. poskytuje širokou paletu gumárenských služeb. Těžiště činnosti

Gumový program

spočívá v zajišťování servisu a montáží dopravních pásů. Stále více nabývá na významu činnost

Gumový program spočívá ve výrobě (recyklaci) granulátu z opotřebovaných pneumatik, který se

v oblasti renovace dopravních pásů a zpracování pryžového odpadu, tzv. gumový program.

přímo prodává nebo slouží jako polotovar pro další pryžové výrobky (pryžová dlažba, antivibrační

Tržby mimo vlastní Skupinu v roce 2010 dosahovaly 15,5 %. Společnost má zákazníky na trhu

desky). Další výrobky gumového programu jsou z vulkanizované pryže, sem patří např. podložky

v ČR, na Slovensku, dále v Maďarsku a SRN. Strategií obchodu je aktivní vyhledávání obchod-

pod paty kolejnic, disky pro podpásové válečky pásových dopravníků aj. Výrobky gumového pro-

ních příležitostí. U technicky náročných výrobků je zavedena výrobková specializace jednotlivých

gramu jsou prodávány z 93 % mimo vlastní Skupinu. Hlavním výrobkem v roce 2010 byla pryžová

manažerů obchodu, která vede k větší kvalitě informací poskytovaných zákazníkovi. Společnost

dlažba LADA pro zahraničního odběratele.

pravidelně provádí analýzu spokojenosti zákazníků dotazníkovou formou.

Nejvýznamnějšími stálými zákazníky jsou obchodní firma Milan Hroch a organizace Správa želez-

Společnost vlastní laboratoř gumárenských služeb (www.czechcoal.cz/laboratore).

niční dopravní cesty, s.o., v oblasti prodeje podložek pod patu kolejnice. Hlavní zakázky v odběru pryžové dlažby byly v roce 2010 realizovány společností RAAB KARCHER STAVIVA, a.s. (nynější

Struktura nabídky dle typu produktů • Servis a renovace dopravních pásů

Saint-Gobain Building Distribution CZ, spol. s r.o.). Dodávky antivibračních desek celostátně ovlivnil útlum ve stavebním sektoru.

• Antivibrační desky • Pružné podložky pod paty kolejnic • Pružná pryžová dlažba • Výroba a prodej granulátu • Použité dopravní pásy • Disky pro podpásové válečky pásových dopravníků • Likvidace pryžového odpadu Servis a renovace dopravních pásů

Výhled činnosti společnosti a očekávaná hospodářská a finanční situace v roce 2011 Společnost plánuje v roce 2011 dosažení zisku. Celková hospodářská situace však bude stále ovlivňována důsledky celosvětové krize a recesí českého hospodářství. Hlavním obchodním rizikem je pokles stavební výroby a tím pokles poptávek pro stavebnictví a současně zhoršení platební morálky ze strany zákazníků. Výrobní rizika jsou spojena s náklady na údržbu technologií. Celý rok 2010 byl charakteristický zásadním poklesem stavebních výkonů. Tento pokles výkonů je pro naše dva hlavní výrobky, antivibrační desky a podložky pod patu kolejnice, způsoben změnou podmínek ve financování nových developerských projektů (větší účast developera) a u pryžových

Servis dopravních pásů představuje nákup nových dopravních pásů a činnosti související s jejich

podložek pod patu kolejnice přesunem finančních prostředků určených pro dopravní infrastruktu-

instalací, údržbou a odstraňováním poruch na technologickém zařízení. Servisní činnost je pro-

ru ve prospěch nových projektů na úkor rekonstrukcí a oprav stávající železniční sítě. Tato situace

vozována zejména pro Litvínovskou uhelnou a.s. a Vršanskou uhelnou a.s., společnost však ex-

bude mít za následek snížení objemu prodeje tohoto výrobku v porovnání s minulými lety.

panduje, a to realizací smluvně dohodnutého servisu na lokalitě „Vápenka Čertovy schody“ na Berounsku a realizací zakázek u odběratelů jako např. LOMY MOŘINA spol. s r.o., EUROBELT s.r.o., Lafarge Cement, a.s., Energetické opravny, a.s., Elektrárny Opatovice, a.s., a další. Další činností je renovace použitých dopravních pásů především pro Litvínovskou uhelnou a.s. a  Vršanskou uhelnou a.s., výroba otěrové gumy a speciálních pryžových koberců.

37

zpět na obsah

1.9 Další obory podnikání ve Skupině 1.9.1 Sdílené služby – Coal Services a.s.

ustanovení § 67 odst. 1 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o  požární ochraně, ve  znění pozdějších předpisů, které stanovují i odbornou způsobilost jeho pracovníků.

Hlavní sdílené služby poskytované Coal Services a.s.: • Bezpečnost práce – sledování úrazovosti, vyhodnocování, poskytování poradenství v BOZP a PO, kontrolní a dozorová činnost

HBZS zajišťuje nepřetržitou pohotovost báňských záchranářů a záchranářské techniky. Zřizovatelem HBZS je Litvínovská uhelná a.s. HBZS zajišťuje úkoly při provádění hornické činnosti na povrchu s působností na celém území ČR, rovněž zajišťuje vyhláškou ukládané úkoly při provádění hornické

• Výrobní oblast – zajišťování přepravy vytěžených hmot prostřednictvím kolejové dopravy

činnosti v podzemí na dolech Centrum v okrese Most, Marie v okrese Sokolov, Richard v okrese

• Důlně měřické činnosti – vedení důlně měřické dokumentace a provádění měřických prací

Litoměřice, Bratrství a Svornost v Jáchymově. Báňská záchranná stanice v Mostě má 68 vlastních

• Technická správa – zásobování elektrickou a tepelnou energií v rámci platných licencí

členů a včetně ZBZS dolu Centrum a ZBZS Sokolovské uhelné a.s., které pod HBZS Most spadají,

• Nákup a skladování – poskytování služeb v oblasti nákupu a skladování materiálu a náhrad-

má 219 členů. Na  základě smlouvy uzavřené s  HZS Ústeckého kraje je ostatní složkou IZS ČR

ních dílů • Technické poradenství – revize velkostrojů, technické poradenství a služby související s provozováním těžební technologie a vyhrazených zdvihacích zařízení • Inženýrská činnost – pořízení a obnova majetku – příprava a realizace investičních akcí, oprav,

(Integrovaného záchranného systému České republiky). V roce 2010 bylo HBZS provedeno 30 havarijních zásahů, 5 zásahů speciálních havarijních (zásahy v rámci IZS), 62 nehavarijních, 45 plánovaných a 367 komerčních. Lékaři zajišťující stálou lékařskou službu na HBZS uskutečnili 17 zdravotních výjezdů, což je stejně jako v roce předcházejícím.

technické pomoci a technických inovací pro VUAS, LUAS a Czech Coal a.s. • Laboratorní činnosti (www.czechcoal.cz/laboratore): – Laboratoř tuhých paliv – základní a speciální rozbory uhlí za účelem zjištění kvality vyráběné produkce uhlí a geologického průzkumu skupiny Czech Coal, rovněž působí jako služba pro externí zákazníky – Tribodiagnostika – laboratorní zkoušky olejů, tribodiagnostické hodnocení zařízení a správa databází měřených hodnot – Vibrodiagnostika – diagnostika technického stavu pohonů, endoskopické kontroly, provozní měření hluku, správa databáze měřených hodnot • Zajišťování dětské letní rekreace ve vlastním zařízení

HBZS v rámci výkonu báňské záchranné služby pro smluvní partnery zajišťuje zejména následující činnosti: •p  ráce v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a práce v extrémních podmínkách, • havarijní zásahy, sanační práce, • práce ve výškách nad volnou hloubkou, • činnost v oblasti požární ochrany, • školicí a výcviková činnost, • činnost zkušebny tlakových lahví včetně plnění, • činnost zkušebny dýchací a oživovací techniky, • činnost plynové laboratoře (www.czechcoal.cz/laboratore),

1.9.2 Hlavní báňská záchranná stanice Most (HBZS) a Hasičský záchranný sbor (HZS) Litvínovské uhelné a.s. www.hbzs.cz Hlavní báňská záchranná stanice a hasičský záchranný sbor v nepřetržitém provozu zajišťují řešení havarijních a záchranných zásahů a ostatní preventivní a odbornou činnost ve společnostech skupiny Czech Coal, ale i podniků společnosti Severočeské doly a.s. a také v rámci Integrovaného záchranného systému České republiky. HBZS zajišťuje úkoly ve smyslu vyhlášky Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě. Hasičský záchranný sbor je zřízen na základě

• činnost zkušebny roznětnic, ohmmetrů a indikačních přístrojů. Stále větší podíl na činnosti HBZS má komerční činnost, a to pro smluvní i pro mimosmluvní partnery. Např. jsou již tradičně realizovány výkony pro MŽP při likvidaci ekologických zátěží, a to na likvidaci starých důlních děl. Dále se jednalo o rizikové práce ve výškách, ve stísněných prostorách a v podzemí pro soukromé firmy. Významnou složkou náplně činnosti HBZS jsou i plánované činnosti pro Litvínovskou uhelnou a.s. a Vršanskou uhelnou a.s., ale i celou společnost Severočeské doly a.s., jako je např. údržba a provoz kontrolních štol Jezeří a Jiřetín, kontroly přenosných hasicích zařízení a kontroly a údržba stabilních hasicích zařízení na velkostrojích v těchto společnostech.

38

zpět na obsah

Hasičský záchranný sbor Litvínovské uhelné a.s. (dále jen „HZS LUAS“) je zřízen na základě usta-

Čištění odpadních vod

novení § 67 odst. 1 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

Je zajišťováno čištění odpadních vod z povrchových areálů (ČSA, OM, JŠ, Hrabák, ÚU Komořa-

(dále jen „zákon o  PO“), k  plnění úkolů uvedených v  ustanovení § 70 zákona o  PO. HZS LUAS

ny, Kopisty, Vrskmaň a Tábor 7 v Komořanech).

je dislokován na centrální požární stanici se sídlem na  lokalitě ČSA – OM a  pobočné stanici se sídlem na lokalitě Vršany – Hrabák. Výkon služby je organizován ve třech směnách s nepřetržitým dvaceti­čtyřhodinovým cyklem. Personální obsazení HZS LUAS k 31. 12. 2010 je 54 zaměstnanců a zůstává stejné jako v roce 2009. Jednotka HZS LUAS provádí zásahy v rámci celé Litvínovské uhelné a.s., Vršanské uhelné a.s. a dceřiných společností. Jednotka dále provádí zásahy na vyžádání krajského operačního a informačního střediska Ústeckého kraje jako základní složka integrovaného záchranného systému, například při živelních pohromách, dopravních nehodách a jiných mimořádných událostech. Jednotka HZS LUAS provádí i komerční činnost: revize hydrantové sítě, asistenční služby při automobilových závodech na Autodromu Most, likvidace prašných produktů a mytí komunikací.

Čištění a vypouštění retencí Společnost od roku 2007 pořízením sacího vodního bagru rozšiřuje předmět podnikání o čištění vodních zdrojů. Technologie finské výroby, stroj WATERMASTER III, je určena k  ekologickému čerpání a selektivnímu odstraňování přírodních a průmyslových sedimentů ze dna vodních ploch a toků. Výhodou proti klasickému způsobu likvidace usazeného sedimentu je důkladné vyčištění bez nutnosti vypouštění retenčních nádrží. Recyklace barevných kovů a prodej doprovodných surovin Společnost provádí recyklaci kovového odpadu, zejména barevných kovů. Hlavní náplní je výkup

1.9.3 Odvodňování lomů, provozování čistíren a čerpadel – HUMECO, a.s.

odpadních kabelů a granulace kovů z nich. Prodej surovin (písků) vyskytujících se v dobývacím prostoru Vršanské uhelné byl v roce 2010 zabezpečován ze skrývkových řezů. Využívána je deponie oxihumolitů na Slatinické výsypce.

www.humeco.cz Mimo skupinu Czech Coal jsou zákazníkům nabízeny tyto služby: HUMECO, a.s., je společnost, která poskytuje služby odvodnění, čerpání a úpravy důlních vod a čištění

• recyklát barevných kovů

odpadních vod na lokalitách společností skupiny Czech Coal (89 % výkonů roku 2010). Další činností je

• v ýstavba a spojování polyetylenového potrubí

prodej výrobků z recyklace barevných kovů a prodej doprovodných surovin a druhotných surovin.

• v ýstavba stabilních a plovoucích čerpacích stanic • čerpání kalu z jímek a nádrží pomocí plovoucího rýpadla WATERMASTER

Odvodňování lomů, čerpání důlních vod a odvodňování provozních řezů Odvodňování lomů představuje hlavní činnost společnosti. Jedná se o zachycení povrchových a  mělkých podzemních vod před proniknutím do  lomových prostor a  jejich odvedení. Dalším

• opravy čerpadel typů KDFU, GFHU, CVOU • prodej oxihumolitu • laboratorní služby (www.czechcoal.cz/laboratore)

úkolem je důlní vody proniklé do lomu odčerpat a upravit na parametry dle legislativy před jejich vypuštěním do vodoteče. Dále se jedná o čerpání důlních vod z podložních kolektorů.

Strategie obchodu Rozhodujícím zákazníkem je mateřská skupina Czech Coal v oblasti zajišťování odvodnění lomů

Úprava důlních vod Důlní vody obsahují znečišťující látky, pro které nesplňují legislativní podmínky pro přímé vypuštění do veřejné vodoteče. Jejich úprava spočívá ve snížení koncentrací zejména nerozpustných látek, železa a manganu. Činnost úpravy důlní vody zajišťuje HUMECO, a.s., ve dvou úpravnách: ÚDV Komořany a Vršany.

a úpravy důlních vod. V doplňkových činnostech jde o udržení stávajících zákazníků a hledání uplatnění na trhu u nových aktivit: čištění jímek sacím bagrem a opravy malých čerpadel. Tržby za prodej výrobků a služeb tvoří malé procento z celkových tržeb společnosti. Zákazníci pro drobnou doplňkovou činnost jsou získáváni na základě účasti společnosti ve výběrových řízeních – většinou se jedná o jednorázové akce (odčerpání vod, vyčištění jímky, položení a svařování PE potrubí apod.).

39

zpět na obsah

Popis obchodních a výrobních rizik a výhled činnosti společnosti na rok 2011

Výhled činnosti společnosti na rok 2011 a popis obchodních a výrobních rizik

Zaměření a  perspektivní vývoj společnosti HUMECO, a.s., je především v  zajištění spolehlivé

Společnost se v roce 2011 a dále bude zaměřovat výhradně na potřeby skupiny Czech Coal.

a vysoce odborné činnosti při odvodňování lomů a úpravě důlních vod. Úzké sepětí s provozy skupiny Czech Coal s sebou přináší i společná výrobní rizika. Jedním z největších rizik je další rozvoj či útlum lomu ČSA v souvislosti s územními limity. Perspektivu nabízí externí uplatnění pro

1.9.5 Rekultivace – REKULTIVACE a.s.

sací vodní rýpadlo WATERMASTER při čištění vodních toků, rybníků a nádrží. www.rekultivace-most.cz

1.9.4 Informatika – Infotea s.r.o.

Společnost REKULTIVACE a.s. provádí biologickou část rekultivačních prací, zemědělských a lesnických, práce pěstebního charakteru, sadovnické práce, přípravné práce pro stavby a údržbu

www.infotea.cz

zelených ploch. Rekultivačním procesem je ukončena báňská činnost a postižené území je navráceno do nového kulturního stavu trvalého užívání.

Společnost Infotea s.r.o. je nastavena primárně na  poskytování IT služeb pro skupinu Czech

Společnost se mimo jiné zabývá pěstováním energetických bylin. (Viz odstavec 2.8.2 Rekultiva-

Coal. Infotea v  roce 2010 poskytovala služby v  poměru 80 % zákazníkům ve  Skupině a  20 %

ce: Pěstování energetických plodin na rekultivacích.)

mimo Skupinu. Předpokladem je do budoucna fungování společnosti pouze pro vnitřní potřeby Skupiny, tedy jako servisní organizace. Služby jsou zajišťovány dle efektivity buď interními zdroji společnosti, nebo nákupem služeb od externích partnerů.

1.9.6 Zajištění sportovní činnosti – HIPODROM MOST a.s.

Z poskytovaných služeb v oblasti IT lze vymezit následující služby:

www.hipodrom.cz

• Servis a správa IS/IT • Technická podpora infrastruktury

Společnost HIPODROM MOST a.s. byla založena v roce 1996. Hlavním předmětem podnikání je

• ERP (Enterprise Resource Planning) systémy

zajišťování sportovní činnosti, a to v areálu vybudovaném v oblasti rekultivačního parku Velebudic-

• Správa aplikací

ké výsypky, která patří mezi největší výsypky v bývalém Severočeském hnědouhelném revíru, její

• HelpDesk

rozloha představuje 790 ha. Roční počet návštěvníků překračuje 100 tisíc osob.

• Telekomunikační služby

Stále se rozšiřující sportovní areál patří mezi mezinárodně uznávaná závodiště kategorie „A“. Dosti-

• Poradenství a konzultační služby

hová dráha umožňuje všechny druhy závodů, tj. cvalové, rovinné, překážkové i steeplechase. Hlavní

• Prodej a pronájem zboží

dráha má délku 1800 m, přímá dráha 1200 m s šířkou 30 m. Pro trénink dostihových koní je v areálu k dispozici šestikilometrová udržovaná tréninková dráha. Areál spravovaný společností HIPODROM

Pro externí trh jsou určeny takové produkty a služby ze stávajícího portfolia, jejichž uplatnění je díky jejich charakteristice možné. Mezi tyto nové produkty společnosti

MOST a.s. umožňuje pořádání dostihových a na pískovém kolbišti i parkurových závodů.

lze zařadit:

vení tohoto špičkového závodiště sloužilo rovněž jako zázemí pro konání výchovně-vzdělávacích

• Server hosting • ASP (Application Service Providing) • Internetové připojení • Vývoj krabicového SW

V roce 2010 bylo na mosteckém hipodromu pořádáno 8 dostihových a 8 parkurových dnů. Vybaprogramů, pro pořádání různých společenských a kulturních akcí. Investiční výstavba je realizována s cílem rozšířit a zkvalitnit nabídku volnočasových aktivit a zpříjemnit pobyt všem návštěvníkům moderního sportovního centra (například průběžným rozšiřováním dětského hřiště a výstavbou nového sociálního zařízení pro návštěvníky). Doplňkovou obchodní aktivitou je nabídka ploch

40

zpět na obsah

a  sociálního zázemí (restaurace, občerstvovací stánky apod.) k  pořádání různých sportovních, kulturních, společenských a firemních akcí. Pro sportovní vyžití dětí a dospělých nabízí v areálu hipodromu své služby také Jezdecký oddíl Hipodrom Most. Hlavním cílem pro rok 2011 je uspořádání sedmi dostihových, šesti parkurových a dvou hobby dnů. Úkolem v roce 2011 zůstává rozšíření nabídky pro veřejnost v jízdě na koních, uspořádání dětského stanového in-line tábora, střeleckých závodů Perazzi tour a MČR ASAT, sportovní setkání seniorů, uspořádání in-line závodů a mezinárodních vytrvalostních závodů v jízdě na koních. V roce 2011 budou v areálu hipodromu nově pořádány pravidelné farmářské trhy, v době letních prázdnin se zde uskuteční denní příměstský tábor pro výtvarně nadané děti pod názvem Objevujeme skryté talenty. V záměru je pořádat v areálu koncerty a divadelní představení a také doplnit vybavení areálu o tzv. piknikovou zónu.

41

zpět na obsah

1.10 Přehled standardů ISO a fází hodnocení jakosti hlavních produktů skupiny Czech Coal 1.10.1 Standardy a certifikáty managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2010

Zdokonalování řízení a jakosti výrobků a poskytovaných služeb i zvyšování bezpečnosti práce patří mezi stěžejní cíle společnosti Název standardu

DTS Vrbenský, a.s.

HUMECO, a.s.

RENOGUM a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Coal Services a.s.

Název auditora

ISO 9001:2008

29. 9. 2005/ platnost do 29. 9. 2011

Det Norske Veritas

ISO 14001:2004

29. 9. 2005/ platnost do 29. 9. 2011

Det Norske Veritas

OHSAS 18001:2007

31. 7. 2008/ platnost do 31. 7. 2011

Det Norske Veritas

ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 (zkušební laboratoř evidovaná pod č. 4115)

25. 4. 2007/ platnost do 30. 4. 2012

ASLAB Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří

ČSN EN ISO 9001:2009

2002 (2005, 2008 recertifikace)/ platnost do 30. 12. 2011

STAVCERT Praha, spol. s r.o.

ČSN EN ISO 14001:2005

2007 (2010 recertifikace)/ platnost do 31. 3. 2013

STAVCERT Praha, spol. s r.o.

ČSN OHSAS 18001:2008

2007 (2010 recertifikace)/ platnost do 31. 3. 2013

STAVCERT Praha, spol. s r.o.

ČSN EN ISO 9001:2009 a ČSN EN 3834-2

2008/ platnost do 30. 11. 2011

Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.

ČSN EN ISO 14001:2005

2009/ platnost do 29. 12. 2012

Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.

ČSN OHSAS 18001:2008

2009/ platnost do 29. 12. 2012

Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.

Výroba a montáž ocel. konstr. ČSN 732601-Z2, čl. 203

2008/ platnost do 30. 11. 2013

Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.

Svařování – Osvědčení o kvalifikaci výrobce k svařování ocelových konstrukcí dle normy DIN 18800-7:2002-09, DIN 15 018, DIN 4132 a DIN 22261

2009/ platnost do 14. 12. 2012

SLV Halle GmbH

Kalibrační laboratoř – Osvědčení o akreditaci, ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

2008/ platnost do 21. 7. 2013

Český institut pro akreditaci, o.p.s.

Výroba a montáž ocel. konstr.; Velký průkaz způsobilosti SŽDC, s.o.; ČSN 732601-Z2, čl. 200

REKULTIVACE a.s.

Datum získání

2008/ platnost do 30. 11. 2013

Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.

ISO 9001:2001

8. 9. 2005/ platnost do 5. 9. 2011

Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)

ISO 14001:2004

8. 9. 2005/ platnost do 5. 9. 2011

Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)

OHSAS 18001:1999

11. 5. 2006/ platnost do 4. 5. 2011

Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)

ČSN 44 1304, ČSN ISO 5069-1,2, ČSN ISO 139092,4 a ČSN ISO 9411-1 (automatické vzorkovače uhlí)

2010 proběhlo prodloužení atestů na všech vzorkovačích, v roce 2011 je dále aktualizováno

TEKO

ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 (zkušební laboratoř č. 1493)

V 10/2010 proběhl audit ČIA, o.p.s., platnost osvědčení do 19. 10. 2014. V 4/2011se uskutečnil v laboratoři zákaznický audit SGS a.s.

Český institut pro akreditaci, o.p.s. SGS a.s.

42

zpět na obsah

1.10.2 Fáze hodnocení jakosti v průběhu životnosti hlavních produktů Fáze hodnocení jakosti v průběhu životnosti hlavních produktů Czech Coal a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Vršanská Coal Services a.s. uhelná a.s. (laboratoř)

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Renogum a.s.

Fáze v průběhu životnosti produktů, kdy se hodnotí zdravotní a bezpečnostní dopady Typ produktu mostecké hnědé uhlí

stroje a zařízení (zejména dobývací technika)

kotle Varimatik

výrobky gumového programu

100 %

100 %

100 %

100 %

Procentuální podíl významných kategorií produktů a služeb, na které se tyto postupy vztahují a u kterých se hodnotí, zda jsou v souladu s těmito postupy Vývoj koncepce výrobku a výzkum

–

ano

ano

–

ano

ano

ano

Certifikace

–

–

–

ano

ano

ano

ano

Výroba, produkce

–

ano

ano

–

–

ano

ano

Marketing a propagace

ano

ano

ano

–

–

ano

ano

Skladování, distribuce a dodání

ano

ano

ano

–

–

ano

ano

Užití a služba

ano

ano

ano

–

ano

ano

ano

Likvidace, opětovné použití nebo recyklace

ano

ano

ano

–

ano

ano

ano

Typy požadovaných informací o produktech a službách

Procentuální podíl významných kategorií výrobků či služeb, které podléhají hodnocení, při němž se hodnotí, zda jsou uplatňovány tyto postupy

hnědé uhlí

stroje a zařízení (vývoz)

stroje a zařízení (ČR)

kotle

gumové výrobky

100 %

6 %

90 %

4 %

100 %

Původ komponent výrobku nebo služby (místo výroby, výrobce)

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Údaje o obsahu, zvláště s ohledem na látky, které mohou mít ekologické nebo zdravotní dopady

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Návod na bezpečné používání výrobku nebo služby

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Způsob likvidace výrobku a ekologické/zdravotní dopady

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

43

zpět na obsah

Udržitelný rozvoj v roce 2010

zpět na obsah

2.1 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje 2.1.1 Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině

Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny

„Udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby,“ definuje už v roce 1987 Světová komise pro životní prostředí a rozvoj OSN. V souladu s touto myšlenkou zájem skupiny Czech Coal v oblasti těžby hnědého uhlí nespočívá v „rychlém vytěžení nerostu“ – to není technicky ani ekonomicky možné. Záměrem je zpřístupnit zásoby uhlí generacím našich dětí, které si samy rozhodnou, jak nerostné bohatství v tomto a možná i příštím století využijí. Udržitelný rozvoj v sobě spojuje tři dimenze života společnosti – ekonomickou, sociální a environmentální. Řeší podmínky jejich koexistence a  vzájemného propojení. Jedním z  jejich propojovacích prvků je i  technika. S technikou, stejně jako s přírodou, vyrůstáme od dětství. Pokud s oběma zacházíme smysluplně tak, aby sloužily k dlouhodobému uspokojování potřeb člověka, nemohou být technika a příroda v protikladu.

• minimalizace obchodních rizik pro zákazníky a  dodavatele, vyplývajících z  nejistoty dalšího vývoje environmentální a energetické legislativy a nepříznivého sociálního stavu mosteckého regionu, • zaměření celkové strategie Skupiny tak, aby vedla k dalšímu zvyšování bezpečnosti práce, rozvoji kvalifikace a znalostí zaměstnanců a zvýšení atraktivity pro mladé odborníky, zejména v technických profesích, • prosazení takových investičních variant, které zajistí zachování či nárůst počtu pracovních míst, • rozvoj monitoringu environmentálních dopadů a vytváření podmínek pro další snižování znečištění ovzduší, vody a produkce odpadu, dále rozvoj využívání a uskladnění látek vznikajících spalováním hnědého uhlí, • dosažení obecně takových obchodních úspěchů, které budou dále vytvářet dostatečné finanční prostředky pro podporu projektů regionálního rozvoje, a to jak v rámci finanční podpory programů regionální spolupráce, tak zejména v sociální revitalizaci rekultivacemi obnovených území.

Fakta o transformaci v oblasti povrchové těžby hnědého uhlí Plnění cílů environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal (Údaje za Vršanskou uhelnou a.s., Litvínovskou uhelnou a.s., Czech Coal a.s. a Coal Services a.s. ve struktuře provozů k 31. 12. 2010)

Rok Těžba uhlí (miliony tun) Celkové vypouštěné emise produkované při těžbě a zpracování uhlí (tuny)* Rekultivovaná plocha předaná k užívání (ha) (kumulativně za předešlé roky) Celková plocha dotčená povrchovou těžbou uhlí (ha)

1994

Počet zaměstnanců – měsíční průměr**

2006

2007

2008

2009

2010

22,70

16,10

15,70

15,04

15,10

14,44

13,85

379,80

19,10

36,90

39,10

37,90

33,30

16,40

2 917

5 599

6 013

6 313

6 367

6 444

6 959

14 889

9 741

9 336

9 071

9 094

9 094

9 094

Přímá podpora obecně prospěšných projektů (miliony Kč)

Rok

2005

32,70

2000 6 480

2005 4 477

35,90

2006 4 216

41,60

2007 4 033

39,90

2008 3 830

37,60

2009 3 482

30,50

2010 2 875

Úrazová četnost (počet úrazů na 100 zaměstnanců)

1,64

1,07

0,85

0,65

0,705

0,86

0,63

Absence z důvodu nemoci (% z celkového odpracovaného času)

6,70

5,13

4,80

4,34

4,07

3,24

3,33

* Z důvodu dlouhodobé srovnatelnosti jsou v tomto čísle zahrnuty i emise hlubinného Dolu Kohinoor a.s. ** Z rozdílu mezi počty zaměstnanců v jednotlivých letech nelze počítat počet propuštěných, neboť část zaměstnanců odešla do důchodu a část do dceřiných firem. Rozdíl tudíž udává spíše počet uzavřených pracovních míst v oblasti povrchové těžby.

45

zpět na obsah

Ocenění společností skupiny Czech Coal Lomy a důl skupiny Czech Coal patří mezi nejbezpečnější v České republice. Respektovaným národním oceněním je cena za bezpečnost práce v hornictví – Zlatý Permon za výsledky dosažené v oblasti bezpečnosti práce. Ocenění uděluje Český báňský úřad, Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Odborový svaz Stavba České republiky. Tuto prestižní cenu obdržely společnosti skupiny Czech Coal již čtyřikrát – poprvé v roce 2004, dále za rok 2005, 2006. V roce 2010 opět získala toto ocenění Vršanská uhelná a.s. – povrchové lomy Vršany a Šverma (viz www.cbusbs.cz/sekce-oceneni.aspx). I společnosti Důl Kohinoor a.s., která těží uhlí v hlubinném dole Centrum, byla v roce 2009 za rok 2008 od Českého báňského úřadu propůjčena cena za bezpečnost v hornictví Zlatý Permon. Projekt skupiny Czech Coal „Monitorování metodou radarové interferometrie“ získal v  kategorii Cena geodetické veřejnosti 3. místo v soutěži „Technické dílo roku“ za rok 2008, vyhlašované Komorou geodetů a kartografů. Metoda radarové interferometrie, častěji nazývaná „dálkový průzkum Země“, je založena na snímkování radary, které jsou vybaveny vlastním zdrojem mikrovlnného záření, které lépe prostupuje oblaky, případně mlhou apod. Na základě využití snímků z Evropské kosmické agentury (ESA) lze z dvojic pořízených snímků následně vytvořit digitální model terénu. Ve spolupráci s ČVUT v Praze byl zpracován projekt na vybudování 11 ks tzv. koutových odražečů a první družicové snímkování proběhlo 15. 12. 2008. Jedná se o první dálkové sledování Země v České republice metodou radarové interferometrie s umělými pevnými odražeči. Webová prezentace skupiny Czech Coal se každoročně účastní soutěže Web Top100, která umožňuje firmám srovnat své webové prezentace s konkurencí a získat cenné podněty pro jejich další zlepšování. V  roce 2010 získala webová prezentace společnosti první místo v  oborovém žebříčku energetika a současně se v hlavním žebříčku umístila na druhé pozici.

2.1.2 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje Řízení minimalizace dopadů provozní činnosti organizace na místní společenství Koncepční přístup k minimalizaci dopadů těžby hnědého uhlí po celou dobu báňské činnosti je u všech lomů garantován v rámci schváleného Plánu otvírky, přípravy a dobývání ložiska (POPD). Součástí POPD jsou opatření jak bezpečnostní, tak v oblasti ochrany životního prostření, zahrnující zohlednění oprávněných zájmů obcí i právnických i fyzických osob, které jsou účastníky řízení, např. měření prašnosti a  hluku v  rámci zřízených ochranných pásem. (Viz www.czechcoal.cz/ banske-dokumenty.) Pro ukončení báňské činnosti je základním koncepčním materiálem schválený Souhrnný plán sanace a rekultivace (SPSaR), který zahrnuje projednání se samosprávami dotčených obcí. (Viz www.czechcoal.cz/rekultivace.) Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím (viz kap. 2.10.7), který zahrnuje i  případné přesídlení, je plně v  souladu s legislativou ČR, o níž jsme přesvědčeni, že zahrnuje požadavky směrnice Světové banky pro nedobrovolné přesídlení. Řízení minimalizace dopadů v  měřítku jednotlivých technologií zajišťují jednotlivé technologické postupy těžařských společností (VUAS, LUAS, Důl Kohinoor a.s.). Řešení neočekávaných situací se řídí propracovanými havarijními plány, v  případě problémů, které by se dotkly i  sousedních komunit, jsou informováni i představitelé obcí. Případné stížnosti mohou obyvatelé podávat jak na příslušné státní úřady (zejména báňský úřad), tak přímo vedení jednotlivých společností. V roce 2010 nebyly těžebním společnostem skupiny Czech Coal doručeny samosprávami či obyvateli okolních obcí žádné stížnosti ve výše uvedených oblastech. Přímá komunikace skupiny Czech Coal s představiteli obcí a veřejností Přímá komunikace je základním prvkem v jednání Skupiny s jejími stakeholdery, zejména v podobě zpětné vazby od představitelů samospráv a veřejnosti. Komunikace vedení společností s představiteli obcí probíhá v rámci pravidelných setkání, starostové obcí mají možnost obracet se přímo jak na generální ředitele jednotlivých uhelných lomů, tak na útvar komunikace. Vzájemné poskytování dat je upraveno na základě smluv o spolupráci. Veřejnost se obrací zpravidla na  telefonní linku Spolužití (800 800  499), případně na  obecné e-mailové adresy [email protected] a [email protected]. Pro osobní konzultace mohou využít útvaru komunikace Czech Coal a.s. Výměna informací také probíhá prostřednictvím informačního centra Spolužití, které bylo v  loňském roce, také vzhledem k  výraznému pozitivnímu posunu spolupráce s  Horním Jiřetínem, přesunuto z  Litvínova do  Horního Jiřetína. Nejčastěji kladené osobní, telefonní a e-mailové dotazy byly v roce 2010 zveřejňovány na www.spoluziti.cz.

46

zpět na obsah

V roce 2010 vstoupila ve společnosti Czech Coal v platnost směrni-

Projekty zvyšování ekonomické, environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal

ce Pravidla komunikace. Ta mimo jiné upravuje pravidla pro strate-

(údaje za  povrchové uhelné lomy Vršany-Šverma a  ČSA, Vršanskou uhelnou a.s., Litvínovskou uhelnou a.s.

gii komunikace, popisuje hlavní používané externí a interní komuni-

a Czech Coal a.s.)

kační nástroje a vymezuje odpovědnost zaměstnanců společnosti v  oblasti komunikace. Mimo jiné uvádí, že veřejnost se může se

Projekty zvyšování ekonomické, environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal

svými dotazy, stížnostmi či dalšími podněty obracet na společnost prostřednictvím těchto oficiálních komunikačních kanálů:

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

• Poštou na adresu sídla společnosti • Elektronicky na informační e-maily společnosti

Snižování emisí znečišťujících látek v ovzduší a produkce odpadu, měření hluku a prašnosti v okolí lomů

(např. [email protected]) • Osobně v informačním centru Spolužití • Telefonicky na bezplatnou informační linku Spolužití

Automatizace sledování jakosti uhlí (síroměry, popeloměry, automatické vzorkování)

• Jiným způsobem (tj. například přímým e-mailem na některého ze zaměstnanců společnosti apod.) Oslovení zaměstnanci jsou povinni dotazy v  co nejkratší možné

Vzdělávácí program Uhelná akademie

době zodpovědět, případně předat příslušnému zaměstnanci, do jehož oboru dotaz spadá a který dotaz vyřídí. Odpovědi, které byly realizovány písemně (tj. i elektronickou poštou), stejně tak pří-

Program regionální spolupráce

padné dotazy a připomínky, na něž jsou odpovědi kdekoliv zveřejňovány (i když budou telefonické nebo to budou dotazy tlumočené Program zdraví

novináři, starosty či z konferencí apod.), jsou zaměstnanci povinni archivovat. Program Monitoring udržitelného rozvoje

Reporting udržitelného rozvoje dle metodiky GRI

Automatický monitoring svahů lomu ČSA

Informační a kontaktní centrum Spolužití

47

zpět na obsah

Odpovědnost za produkty v oblasti komunikace a marketingu

pro další vývoj ekonomiky a průmyslu, aktualizaci energetické politiky, surovinové politiky a legis-

Skupina Czech Coal v případě marketingu, včetně reklamy a PR, dodržuje etický kodex v oblasti

lativy. Skupina dlouhodobě spolupracuje s Teplárenským sdružením ČR, které sjednocuje zájmy

public relations, který vychází z mezinárodního standardu reprezentovaného především Stock-

výrobců a distributorů tepla, zákazníků, široké veřejnosti i státu. V roce 2010 bylo v popředí zájmu

holmskou chartou. Pravidla sponzoringu jsou řešena v rámci vyhlášených programů Regionální

např. bezplatné poskytování emisních povolenek pro teplárenství, zdaňování emisních povolenek

politika (viz 2.8 Regionální spolupráce).

v letech 2011–2012 a požadavek na vytvoření dlouhodobé koncepce dalšího rozvoje teplárenství,

Skupina Czech Coal podporuje informovanost standardními komunikačními nástroji a postupy,

včetně zajištění paliv, zejména domácího hnědého uhlí. Významné je zastoupení Skupiny v Hos-

které se zakládají na metodikách a kodexech oborových organizací PR (Stockholmská charta)

podářské a sociální radě Mostecka (HSRM) a v Hospodářské a sociální radě Ústeckého kraje

a reklamy (www.aka.cz). Jde zejména o Etický kodex PR pro zadavatele (www.apra.cz) a speciální

(HSR-ÚK), kde se podílela zejména na  vyhodnocení Globálního plánu revitalizace pánevních

Zásady etického chování, Kodex reklamy, Kodex podpory prodeje. Tyto organizace jsou součástí

oblastí severozápadních Čech.

nadnárodních institucí, jejichž zásady takto přejaly (APRA je členem www.iccopr.com, AKA je

Z mezinárodních organizací má pro skupinu Czech Coal zásadní význam zapojení v Evropské

partnerem www.eaca.be). Společnost Czech Coal a.s., která poskytuje celé skupině na základě

asociaci pro černé a hnědé uhlí EURACOAL, která je zastřešující organizací evropského uhelného

mandátních smluv služby v oblasti korporátní a marketingové komunikace, public relations a pu-

průmyslu. Jejím cílem je ochrana zájmů uhelného průmyslu v evropské energetické politice a ak-

blic affairs, se zavázala rozhodnutím představenstva dodržovat Etický kodex PR pro zadavatele.

tivní účast na vytváření nediskriminačního komunitárního rámce pro uhelný průmysl.

Zaměstnanci útvaru komunikace jsou povinni se prokazatelně seznámit se všemi výše uvedenými pravidly a kodexy a řídit se podle nich.

Podpora otevřeného transparentního trhu Podpora protikorupčních přístupů ve skupině Czech Coal se soustředí především na vytváření

Participace na veřejné politice

kvalitních vnitřních norem v oblasti obchodu a na kvalitní řízení a kontrolu pracovníků obchodu.

Jednotlivé společnosti Skupiny se účastní společných jednání s politickými představiteli v rámci

Vedení všech společností Skupiny vydává závazné vnitřní normy v oblasti obchodu a vyhlašování

společných organizací (např. regionální hospodářské a sociální rady) či v rámci veřejného projed-

zakázek, které zahrnují i minimalizaci možností pro korupční jednání (pravidla zadávání zakázek

návání regionálních strategických dokumentů (např. územní plánování, Globální plán revitalizace

a výběrových řízení, pravidla smluv se zákazníky).

pánevních oblastí severozápadních Čech, Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje aj.).

Pro zefektivnění řízení (včetně kontroly transparentnosti, antikorupčního přístupu a  potlačování

Mezi nejvýznamnější otázky, na  něž se Skupina v  rámci své účasti na  rozvoji veřejné politiky

protikonkurenčního jednání) a vyškolení kvalitních zaměstnanců je obchod s uhlím a elektřinou

soustředí, patří vytváření dlouhodobě stabilních podmínek pro rozvoj uhelné energetiky, zejména

soustředěn do jediné společnosti – Czech Coal a.s. Skupina podporuje využívání transparent-

teplárenství, a snižování nejistoty ve vývoji těžby hnědého uhlí v ČR. Tato nejistota má negativní

ních forem obchodu. Oblast obchodu s elektřinou je jednak pod přímým dohledem dozorových

vliv zejména na oblast veřejného teplárenství (viz kapitolu 2.5.5 Teplárenská soustava ČR a její

a státních orgánů, kromě toho je cenotvorba obchodu s elektřinou transparentní díky otevření

význam). Cílem participace Skupiny je odborný přístup, za  tímto účelem rozvíjí specializované

Energetické burzy Praha (PXE) v červnu roku 2007. Obchodní společnost Skupiny, Czech Coal

organizační útvary či podporuje vědeckovýzkumné instituce a jejich projekty.

a.s., nakupuje část elektrické energie na  PXE, čímž usiluje pro Skupinu jako pro obchodníka

Skupina rovněž participuje na  řešení odborné problematiky skrze své členství ve významných

o snížení rizik možných dopadů protikonkurenčního či monopolního chování.

regionálních, národních či mezinárodních odborných organizacích. Skupina Czech Coal byla

V oblasti obchodu s uhlím je Skupina jedním z hlavních dodavatelů tříděného hnědého uhlí na trh

v r. 2010 členem 34 organizací a sdružení, z toho 29 tuzemských a 5 zahraničních (podrobnosti

v ČR. Toto uhlí je z omezených zásob lomu ČSA prodáváno aukčním způsobem, což činí prodej zcela

viz www.czechcoal.cz/clenstvi).

transparentním. V listopadu 2008 byla provedena aukční forma prodeje tříděného hnědého uhlí, kte-

Z tuzemských hospodářských a podnikatelských sdružení a svazů je pro skupinu Czech Coal vý-

rou Skupina uskutečnila pro stabilizaci dodávek odběratelům tříděného uhlí do konce topné sezóny

znamné členství ve Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPCR), v Zaměstnavatelském svazu důlního

2012–2013 (více viz kapitolu 1.4.2 Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hnědým uhlím).

a naftového průmyslu ČR (ZSDNP), Těžební unii a Teplárenském sdružení. V roce 2010 byla jejich

Významnou roli v transparentnosti a otevřenosti mají i internetové aplikace. Pro zákazníky v ob-

činnost v rámci prosazování zájmů podnikatelů a zaměstnavatelů zaměřena zejména na priority

chodě s  elektřinou a  souvisejícími produkty je určena microsite www.elektrinaprofirmy.cz.

48

zpět na obsah

Větší otevřenost a transparentnost procesu výběru dodavatelů a poskytnutí rovných šancí všem

ní a  cenové politiky skupiny Czech Coal, konané na  základě podnětu společnosti United Energy,

potenciálním uchazečům je od  ledna 2011 zajišťována na  webových stránkách (www.czech-

a.s., ze skupiny J&T, která vinila skupinu Czech Coal ze zneužívání dominantního postavení na vy-

coal.cz/cs/kontakt/pro_dodavatele/), kde jsou zveřejněna všechna poptávková a výběrová řízení

mezeném relevantním trhu hnědého energetického uhlí. ÚOHS rozhodl (čj. ÚOHS-S069/2008/DP-

v aplikaci PROe.biz. Po kliknutí na ikonu dojde k registraci nových dodavatelů do systému, zatím-

15868/2009/820 ze dne 10. prosince 2009, dále jen „Rozhodnutí I.“), že skupina Czech Coal nemá

co ti evidovaní jsou do soutěže zařazeni automaticky.

na relevantním trhu hnědého energetického uhlí dominantní postavení, a tak jej nemohla ani zneužít. V prosinci 2010 vydal předseda ÚOHS usnesení, ve kterém oznámil, že na základě předběžného

Soulad s legislativou a dodržování právních předpisů

posouzení věci společně s poradním orgánem – rozkladovou komisí rozhodl, že zahajuje z moci úřední

Společnost se plně řídí platnými obecně závaznými právními předpisy ve  všech oblastech

přezkumné řízení ve věci přezkoumání Rozhodnutí I. Proti tomuto usnesení podala skupina Czech

své činnosti.

Coal v zákonné lhůtě rozklad.

V roce 2010 nedošlo k žádnému nedodržení platné legislativy či k pokutám s ohledem na do-

V  březnu 2011 rozhodl předseda ÚOHS (čj. ÚOHS-S069/2010/PřŘ-3898/2011/320/KPo ze dne

pady provozů na místní komunity, z důvodu nerespektování předpisů na ochranu životního

2. března 2011, dále jen „Rozhodnutí II.“) tak, že v přezkumném řízení ruší Rozhodnutí I. a že celý případ

prostředí či pro nedodržení platné legislativy v oblasti poskytování a užívání výrobků a služeb.

předává zpět správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Skupina Czech

Rovněž nedošlo k žádnému případu porušování dobrovolně přijatých komunikačních a mar-

Coal s tímto postupem zásadně nesouhlasí a proti Rozhodnutí II. podala v zákonné lhůtě rozklad.

ketingových kodexů.

Společnost Czech Coal Services a.s. vedla v roce 2010 následující významné právní spory:

Skupina Czech Coal podniká pouze na území Evropské unie. Její společnosti plně dodržují

• se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaný – Czech Coal

všechny úmluvy, pravidla a  deklarace lidských práv v  oblasti investičních a  nákupních po-

Services a.s.) o  uložení povinnosti dodávat uhlí a  odebírat popeloviny; tento spor ke  dni

stupů, zrušení dětské práce a prevence nucené práce aj., které jsou platné a účinné v tomto prostoru. Dále se řídí platnou legislativou České republiky. Tyto právní normy jsou zahrnuty

31. 5. 2011 nadále probíhá; • se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaný – Czech Coal

v  organizačních předpisech a  vnitřních normách a  pravidlech společností Skupiny. V  roce

Services a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s dodávkami tepla a úhradou za tyto

2010 nedošlo k žádnému nedodržení platné legislativy a k pokutám z důvodu nerespektování

dodávky; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá;

předpisů na ochranu lidských práv. V roce 2010 nedošlo k žádnému případu diskriminace

• se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaní – Czech Coal Ser-

na základě národnosti, rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženství nebo sociálního původu.

vices a.s., Coal Services a.s. a Czech Coal a.s.) o zaplacení částky v souvislosti s dodávkami

Vzhledem k povaze obchodu s hlavními komoditami – elektřinou a uhlím, kde většinu produk-

tepla a úhradou za tyto dodávky; o podání příslušné žaloby (podané dne 11. 10. 2010) se

tů odebírá jen několik stovek velkých zákazníků, spočívá ochrana soukromí zákazníků nad

společnost Czech Coal Services a.s. dozvěděla až v průběhu roku 2011, přičemž tento spor

rámec českých zákonů především v závazcích Skupiny uvedených ve smlouvách se zákazníky. Stížnosti na porušení soukromí zákazníka a ztráty zákaznických dat nebyly v roce 2010

ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá; • se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaný – Czech Coal

žádné. Dodržování vnitrofiremních norem a metodik zabraňuje možnému porušení soukromí

Services a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným „monopolním postavením“

zákazníků a ztrátě zákaznických dat.

a jeho údajným zneužitím; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá; • se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaný – Czech Coal Services a.s.) o uložení

Významné právní spory, kontroly a incidenty, nehody, poplatky a pokuty Skupina je informována o trestním řízení, které je vedeno ve Švýcarské konfederaci proti bývalým ma-

povinnosti uzavřít dlouhodobou kupní smlouvu; tento spor byl pravomocně skončen, a  to v důsledku zpětvzetí žaloby ze strany žalobce;

nažerům společnosti Mostecká uhelná společnost a.s. V rámci tohoto řízení bylo společnosti Czech

• se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaný – Czech Coal Services a.s.) o zapla-

Coal Services a.s. v roce 2010 přiznáno procesní postavení tzv. civilního účastníka. Skupina posky-

cení peněžité částky v souvislosti s údajnou škodou; tento spor byl pravomocně skončen,

tuje úřadu vyšetřujícího soudce plnou součinnost.

a to v důsledku zpětvzetí žaloby ze strany žalobce;

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v  prosinci 2009 uzavřel šetření tržního postave-

• se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaní – Czech Coal a.s., Czech Coal Ser-

49

zpět na obsah

vices a.s. a Vršanská uhelná a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným nekalosoutěžním jednáním; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá;

Společnost Coal Services a.s. vedla v roce 2010 následující významné právní spory: • se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaní – Czech Coal Ser-

• s Ministerstvem financí (žalobce Czech Coal Services a.s., žalovaný – Ministerstvo financí)

vices a.s., Coal Services a.s. a Czech Coal a.s.) o zaplacení částky v souvislosti s dodávkami

o zrušení rozhodnutí vydaného v rámci cenové kontroly; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále

tepla a úhradou za tyto dodávky; o podání příslušné žaloby (podané dne 11. 10. 2010) se

probíhá.

společnost Coal Services a.s. dozvěděla až v průběhu roku 2011, přičemž tento spor ke dni

Společnost Czech Coal a.s. vedla v roce 2010 následující významné právní spory: • se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaní – Czech Coal a.s., Czech Coal Services a.s. a Vršanská uhelná a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným nekalosoutěžním jednáním; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá; • s Ministerstvem financí (žalobce Czech Coal a.s., žalovaný – Ministerstvo financí) o zrušení rozhodnutí vydaného v rámci cenové kontroly; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá; • se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaní – Czech Coal Services a.s., Coal Services a.s. a Czech Coal a.s.) o zaplacení částky v souvislosti s dodávkami tepla a úhradou za tyto dodávky; o podání příslušné žaloby (podané dne 11. 10. 2010) se společnost Czech Coal a.s. dozvěděla až v průběhu roku 2011, přičemž tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá; • s Finančním ředitelstvím pro hlavní město Prahu (žalobce – Czech Coal a.s., žalovaný – Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu) o zrušení dodatečného platebního výměru vydaného Finančním úřadem pro Prahu 7 a navazujícího rozhodnutí vydaného Finančním ředitelstvím pro hlavní město Prahu; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá; • se společností Energotrans, a.s. (žalobce – Energotrans, a.s., žalovaný – Czech Coal a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným porušením zákona o cenách; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá. Společnost Vršanská uhelná a.s. vedla v roce 2010 následující významné právní spory:

31. 5. 2011 nadále probíhá. Interní etické kodexy, zásady, metodiky a koncepce pro oblast hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti Společnosti Skupiny vytvářejí systém, který podporuje etické jednání zejména v oblastech jednání se zaměstnanci, zákazníky a komunitami. • Konsolidovaná účetní závěrka skupiny Czech Coal využívá principů Mezinárodního standardu účetního výkaznictví IFRS, v celé organizaci se uplatňují pravidla transparentního reportingu a otevřenosti ke stakeholderům dle metodiky GRI, Version 3.0, 2006. • Etické kodexy a  zásady, které se přímo odkazují na  mezinárodní normy ILO (International Labour Organization), OECD a OSN dle dalších norem závazných v EU a ČR, se uplatňují ve všech vnitřních dokumentech Skupiny. (Standardy ISO viz kap. 1.10.1 Standardy a certifikáty managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2010.) • Důsledně trváme na  dodržování principu nediskriminace v  rasových a  genderových otázkách. Tento princip je obsažen v pracovních řádech, vstupních školeních a podporován je zejména systémem tarifních mezd. • Princip obezřetnosti (článek 15 Zásad přijatých na summitu v Riu) skupina Czech Coal uplatňuje tak, že obchodní a výrobní společnosti řídí a zmenšují tato rizika uplatňováním vnitřních norem v následujících oblastech: řízení obchodních rizik, havarijní plány a technologické postupy.

• se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaní – Czech Coal a.s., Czech Coal Services a.s. a Vršanská uhelná a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným nekalosoutěžním jednáním; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá; • se společností United Energy, a.s. (žalobce – Vršanská uhelná a.s., žalovaný – United Energy, a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s přepravou a uložením granulátu; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá. Společnost Litvínovská uhelná a.s. vedla v roce 2010 následující významné právní spory: • se společností United Energy, a.s. (žalobce – Litvínovská uhelná a.s., žalovaný – United Energy, a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s dodávkami paliva a úhradou za tyto dodávky; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá.

50

zpět na obsah

Zavedené dokumenty ve společnostech skupiny Czech Coal Kde je jednání ve Skupině určeno podrobněji než dle zákonů, vyhlášek, nařízení a předpisů ČR a orgánů státní správy (vnitřní směrnice, normy, části v kolektivních smlouvách, organizačních a pracov-

Czech Coal a.s.

Coal Services a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

RENOGUM a.s.

HUMECO, a.s.

Důl Kohinoor a.s.

REKULTIVACE a.s.

Infotea s.r.o.

HIPODROM MOST a.s.

ních řádech, standardy, smlouvy se zákazníky apod.), v tabulce označeno „a“. Označení „x“ udává, že daná problematika je řešena v rámci obecných předpisů ČR.

Existence kolektivní smlouvy

---

a

a

a

a

a

a

a

a

---

---

---

Vyjednávání se zaměstnanci o změnách v organizaci

a

a

a

a

a

a

a

a

a

x

a

x

Účast pracujících ve vrcholových rozhodovacích orgánech společnosti (např. člen dozorčí rady volený zaměstnanci)

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

---

---

Složení zdravotních, bezpečnostních, popř. i jiných výborů zahrnujících management a zástupce zaměstnanců

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

Zabraňování všem formám diskriminace (věkové, genderové, rasové, náboženské)

a

a

a

a

a

a

a

a

a

x

a

a

Řízení v oblasti dopadů a vlivů na komunity (monitorovací systémy, způsob ošetření dopadů a vlivu na komunity)

---

---

x

a

---

a

a

x

x

a

---

---

Řízení v oblasti dopadů a vlivů na komunity (komunikace se zájmovými skupinami, programy spolupráce, dary)

a

---

a

a

a

a

a

---

---

a

--

---

Zaměření proti korupci

a

a

a

a

a

a

a

x

x

a

x

x

Poskytování informací o produktech

a

x

a

a

a

a

x

x

a

a

x

a

Ochrana soukromí spotřebitelů (např. směrnice o registrování osobních dat a smluv, ustanovení ve smlouvách se zákazníky)

a

a

a

a

a

a

x

x

x

x

x

x

Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků

x

a

a

a

a

x

a

x

x

x

x

a

Stanovení eko-efektivity a  udržitelných vlastností produktů (tj. recyklovatelnost, využití materiálů, využití energie, snížení toxicity)

---

a

a

a

x

x

a

---

---

a

---

---

Plány a koncepce, které připravují na nepředvídatelné situace (tzv. havarijní plány, dokumentace zdolávání požárů)

x

x

a

a

a

a

a

a

x

a

x

a

51

zpět na obsah

2.2 Rizika a příležitosti podnikání skupiny Czech Coal Skupina Czech Coal usiluje o aktivní vztah s klíčovými cílovými skupinami, nejen s obchodními partnery a zaměstnanci, ale i s obyvateli regionů, kde působí, a s orgány a institucemi, jež tvoří

(hnědé a  černé uhlí), která není a  pravděpodobně ani nemůže v  úplnosti být dostatečně kompenzována rozvojem OZE.

právní prostředí pro její podnikání. Skupina sama přichází s iniciativami a řešeními jak v oblasti

• Různé analýzy předpokládají, že se ČR stane čistým dovozcem elektrické energie v průběhu

samotného podnikání, tak v sociální a environmentální oblasti. V zájmu našich stakeholderů je,

příštích deseti let. Nedostatečná kapacita přeshraničních profilů (míst propojení národních

abychom předjímali rizika a využili příležitosti k zajištění udržitelného dlouhodobého růstu Skupiny.

přenosových sítí) a případná nedostatečná výrobní kapacita v zemích EU mohou vést až k re-

Nutnou podmínkou k tomu je zkvalitňování prostředí, které spolu s širokou veřejností sdílíme.

gulaci spotřeby, v krajních případech dokonce k výpadkům v dodávkách elektrické energie.

Investoři v oblastech těžby a energetiky potřebují transparentní a dlouhodobě predikovatelné prostředí. Stávající environmentální politika státu je však v  rozporu se zájmy spotřebitelů energie,

2.2.2 Riziko rozpadu systému centrálního zásobování teplem (CZT)

energetických společností, ale i se závěry platné energetické koncepce státu, která hnědé uhlí za limity poptává. Tato environmentální politika v  současné době vylučuje možnost další těžby

Závěry a doporučení pracovní komise pro teplárenství 1 jednoznačně mluví o ohrožení soustavy

za současnými limity, a to i v případě vyřešení střetů zájmů v dané lokalitě. Lze říci, že zde existuje

centrálního zásobování teplem (50 % vyrobeného tepla v  ČR) a  KVET (KVET – kombinovaná

značný nesoulad mezi environmentální a energetickou politikou státu. Ve vyšší úrovni se obdobné

výroba elektřiny a  tepla), která se podílí 21 % na  dodávce elektřiny a  systémových službách.

potíže projevují jako rozpor mezi stávající environmentální a  postupně vznikající bezpečnostní/

Jednoznačně také vypovídají o výhodách zdrojů na hnědé uhlí. Studie pracovní komise obsahuje

energetickou politikou EU.

následující stanoviska a údaje:

Energetika je bezesporu klíčovou oblastí pro fungování moderní společnosti. V blízké budoucnosti

• CZT zásobuje teplem podniky, budovy občanské vybavenosti (např. školy, divadla, knihovny

se objeví řada výzev, které spočívají především v rostoucí divergenci potřeb společnosti, v rostou-

apod.), bytové jednotky (1,48 mil. bytů, což odpovídá 3,7 mil. obyvatel, některé údaje hovoří

cích nákladech na zajištění energie a v požadavcích na ekologické aktivity energetiky od centrální

až o 5 mil. obyvatel). Velké centralizované zdroje pracující v systému KVET dosahují více než

i lokální administrativy. Tyto výzvy představují podnikatelské příležitosti pro skupinu Czech Coal.

60% účinnosti přeměny energie z PEZ (47 % teplo a 15 % elektřina).

Podrobný rozbor aktuálních rizik a příležitostí lze nalézt na www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti.

• Koncové ceny ze systémů CZT jsou věcně usměrňované dle vyhlášky navazující na zákon o cenách. Ceny jsou odlišné zdroj od zdroje (na sekundárním vedení variují od 350 až do 610  Kč za GJ). Ceny ze systémů CZT postavených na bázi hnědého uhlí jsou cca o jednu čtvrtinu

2.2.1 Riziko omezování nabídky energie z tradičních zdrojů – uhlí

nižší než ceny ze systémů CZT postavených na bázi zemního plynu. • Dodávky hnědého uhlí do velkých zdrojů se systémem CZT se realizují na základě dlouho-

Vzhledem k vývoji na trhu s hnědým uhlím v ČR a k nevyřešené otázce limitů těžby patří mezi

dobých smluv, jejichž platnost bude končit v letech 2012 až 2020. Pouze u 9 zdrojů existují

střednědobá až dlouhodobá rizika i neschopnost uspokojit všechny požadavky zákazníků na do-

smlouvy za rok 2020. Některé zdroje (dle dostupných informací 9 zdrojů) zasáhne skokový

dávky hnědého uhlí.

pokles těžby hnědého uhlí v roce 2013 o 5–6 mil. t/rok.

• Všechny hnědouhelné společnosti přehodnocují své výhledy, objemy těžby a předpokládané životnosti svých dolů.

• V roce 2016 nabude účinnosti nová směrnice EU č. 2010/75/EU o průmyslových emisích, čímž dojde ke  změně povolených emisních limitů. Zvýší se tlak na  modernizaci zdrojů. Ta

• České teplárenství se v dnešních dnech dostává na pomyslnou křižovatku. Je nutné, aby stát

však nebude možná bez zajištění dlouhodobých dodávek paliva. Bez dlouhodobých kon-

jako regulátor odvětví vyslal jasný dlouhodobý signál ve formě konceptu teplárenství na dobu

traktů na dodávky paliva je většina centralizovaných zdrojů odsouzena k zániku. Tím dojde

minimálně 30 let. Pracovní komise pro teplárenství zřízená MPO (viz níže) označila nevytěžení dostupných zásob hnědého uhlí za ekonomický nesmysl a politicko-strategický hazard. • Energetická politika České republiky zatím vede k omezování nabídky na trhu s výrobou elek-

i k rozpadu systémů CZT. • Uhlí je vyhrazený nerost, ale stát nemá mnoho nástrojů, jak usměrňovat dodávky uhlí do jednotlivých energetických zdrojů. Obchody se řídí tržními pravidly.

trické energie, a to útlumem či stagnací tradiční energetiky založené na domácích surovinách 1 Na základě rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka č. 27/2010 ze dne 26. 11. 2010 vznikla pracovní komise, jejímž cílem bylo vytvořit dokument sloužící jako podklad pro novelizaci státní energetické koncepce (SEK) v oblasti teplárenství. www.mpo.cz/dokument85493.html.

52

zpět na obsah

• Substituce hnědého uhlí je při zachování centrálních zdrojů se systémem CZT možná, ale

Externality dodávky tepla z tepláren a individuálního vytápění dle paliv v ČR

z dnešního pohledu neekonomická a dopad na koncového zákazníka by byl 1,5násobný až trojnásobný, než je tomu dnes, nebo by došlo k rozpadu většiny systémů CZT, což by bylo

160

velmi pravděpodobné v případě přechodu na zemní plyn. Případným rozpadem centralizo-

140

vaných zdrojů se systémem CZT dojde i k výpadku dodávek elektřiny z KVET, která slouží nahrazení těchto zdrojů pravděpodobně plynovými elektrárnami. • Nelze přístup k  zásobám hnědého uhlí bagatelizovat a  přehlížet zájmy občanů dotčených těžbou (2 tisíce obyvatel), ale ani těch, kteří jsou závislí na dodávkách tepla z centralizovaných zdrojů na  uhlí (1 milion bytů) se systémem CZT. Nejcitlivějším tématem je přesun obyvatel z obcí ležících za územními limity těžby. Jde o lokálně koncentrovaný problém. Stejný, ne-li větší počet parcel a domů byl vykoupen za účelem výstavby dopravní infrastruktury nebo vodních děl po roce 1990. Výše uvedené problémy jsou prohlubovány nesouměřitelným postavením CZT vůči jiným způsobům výroby tepla. Připravovaná legislativa může znevýhodnit CZT tak, že povede ke  ztrátě konkurenceschopnosti a  jeho rozpadu. Od 1. 1. 2013 musejí velké zdroje, tedy CZT, kupovat povolenky na emise CO2. Část povolenek mohou dostat zdarma mezi lety 2013–2020, pokud

Situace v roce 2013

Situace v roce 2020

120 Externality (Kč/GJ)

rovněž k udržování stability přenosových a distribučních soustav. Znamenalo by to nutnost

Situace v roce 2011

100 80 60 40 20 0

Teplárna

Plyn individuální vytápění

DPH

Nákup povolenek CO2

Uhlí

Plyn

Uhlí

Plyn

Teplárna

Plyn individuální vytápění

Uhlí

Plyn

Teplárna

Ekologická daň

Plyn individuální vytápění

Poplatky za emise

Zdroj: TSČR, 2011

ČR požádá o výjimku EK a zároveň pokud energetické firmy stejnou částku proinvestují do snížení emisí. Přesto bude tato zátěž představovat pro české teplárenství náklady na nákup povolenek v řádu desítek miliard korun. Povinnost mít povolenky na emise CO2 přitom neplatí pro jakékoli domácí kotle a malé domovní kotelny. • Od roku 2016 platí zpřísnění emisních limitů pro SO2, NOx a prachové částice podle evropské směrnice o průmyslových emisích (IED). Nové limity nebudou moci některé zdroje splnit,

2.2.3 R  izika plynoucí z návrhů na legislativní změny v oblasti těžby hnědého uhlí a zpoplatnění či zdanění jeho těžby, prodeje nebo z něj vyrobené energie

protože využívají uhlí, nikoli zemní plyn, podle kterého EK tuto směrnici připravila. O dočasné

V roce 2010 a v první polovině roku 2011 byly aktuální především následující legislativní změny,

zmírnění pro českou energetiku může ČR požádat do 1. 1. 2013. Vzhledem k chybějící aktua-

jejichž konečná podoba nebyla dosud známa: (Podrobný rozbor lze nalézt na www.czechcoal.

lizované energetické koncepci však provozovatelé tepelných zdrojů neznají základní podmín-

cz/rizika-prilezitosti)

ky, podle kterých se bude v české energetice v následujících letech podnikat. • MŽP připravuje velkou novelu zákona o ochraně ovzduší. Ta má obsahovat výrazné zvýšení

• Novela horního zákona (zákona č. 44/1988 Sb.) • Státní energetická koncepce a surovinová politika

poplatků za znečištění ovzduší od velkých zdrojů. Přestože CZT je zanedbatelným původcem

• Návrh novely směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny (2003/96/ES)

škodlivých látek, bude tím opět znevýhodněno oproti malým zdrojům tepla, na které se po-

• Ochrana klimatu – revize celého systému EU ETS a revize systému EU ETS jen v oblasti

platky za znečištění nevztahují. • MF připravuje sjednocení DPH. Do r. 2013 tak vzroste cena tepla z CZT o nárůst daně z nynější zvýhodněné sazby. Vedle toho budou CZT i nadále odvádět v ceně paliva spotřební daň, od které je však osvobozen zemní plyn pro domácí kotle a domovní kotelny. Zatím nejsou signály, že by ČR při-

výroby tepla • Novela zákona o ochraně ovzduší • Návrh nového zákona na ochranu ovzduší, který mimo jiné provede transpozici směrnice EU o průmyslových emisích (Industrial emission directive, 2010/75/EU)

pravovala daň z CO2, která by se uplatnila na produkty mimo systém obchodování s povolenkami.

• Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR

Velké zdroje tak opět zůstanou znevýhodněny proti malým, tedy především plynovým zdrojům.

• Diskuse systémů obchodování s emisemi NOx nebo SO2 v EU

53

zpět na obsah

2.2.4 Rizika v sociální oblasti – rizika pracovního trhu a vzdělanostní struktury regionu

• Snížení znečištění konstatuje naprostá většina obyvatel. V podrobných výsledcích (viz www.

Vzhledem k  vývoji průmyslu a  zaměstnanosti během transformace ČR od  roku 1989 existuje

• Za  nejvýznamnější problém kraje považují nezaměstnanost a  sociální vyloučení některých

v severních Čechách paradoxní situace – jde o kombinaci faktorů strukturální nezaměstnanosti a nové nezaměstnanosti z důvodu hospodářské recese, trvalé poptávky po produktech a záro-

hsr-uk.cz) označují za hlavního viníka znečištění ovzduší v Ústeckém kraji především dopravu a v Litvínově chemický průmysl. vrstev obyvatel, nikoliv stav životního prostředí. • Největší pozornost si zaslouží názory obyvatel Ústeckého kraje na  aspekty hnědouhelné

veň limitů těžby hnědého uhlí. Trvá poptávka po uhlí, strojírenských výrobcích a nových vyspělých

těžby, které díky značné politizaci tohoto tématu polarizují obyvatelstvo:

technologiích spojených s  těžbou a  energetikou. Řada společností je ochotna přijmout nové

• Téměř 70 % obyvatel souhlasí s tím, že se rekultivace krajiny zlepšuje.

zaměstnance, avšak zejména kvalifikovaných dělnických a technických profesí je na trhu práce

• 56 % obyvatel nesouhlasí s co nejrychlejším ukončením hnědouhelné těžby, jen 31 % oby-

v severních Čechách nedostatek. Zároveň musí skupina Czech Coal v letech 2011–2020 počítat

vatel by ukončilo těžbu hnědého uhlí co nejdříve. (Podrobné výsledky poukazují na obavy

s restrukturalizací, rušením pracovních míst a propouštěním, pokud stávající limity těžby zůstanou

z nárůstu nezaměstnanosti.)

v platnosti. Zaměstnanci skupiny Czech Coal tvořili 1,7 % (2009) všech zaměstnaných v  Ústeckém kraji – skupina Czech Coal byla největším individuálním zaměstnavatelem ve firemním sektoru v kraji.

• Za předpokladu dohody těžební společnosti s dotčenými obyvateli souhlasí s další těžbou (tj. těžbou za stávajícími územními limity) téměř 55 % obyvatel, zatímco proti je jen 34 %. Skupina Czech Coal každoročně žádá o názory představitele měst a obcí v blízkosti vlastních

Při srovnání vzdělanostní struktury platí, že obor těžby zaměstnává méně obyvatel se základ-

provozů. Jejich názory jsou vždy uvedeny v kapitole 2.10.3 Reporting přínosů a vlivů na sousední

ním vzděláním, než je průměr Ústeckého kraje, zaměstnává však zhruba o to více obyvatel se

komunity.

středoškolským vzděláním; pro občany s  vysokoškolským vzděláním jsou podílové ukazatele na srovnatelné úrovni.2 Pro skupinu Czech Coal proto může do budoucna představovat riziko stav středního školství – Skupina se proto snaží podporovat mimo jiné střední školy, zejména v rámci speciálního programu „Chytré hlavy pro Sever“ (www.chytrehlavy.cz).

2.2.6 V  nímání rizik a příležitostí z pohledu konečných zákazníků – odběratelů tepla vyrobeného z hnědého uhlí Czech Coal Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách (Hradec Králové, Most/Litvínov, Praha, Plzeň, Strakonice)3 v říjnu 2010 přinesl tato zjištění: Dvě třetiny uživatelů dálkového vytápění vědí,

2.2.5 Vnímání rizik a příležitostí hnědouhelné těžby z pohledu obyvatel Ústeckého kraje

že se teplo dodávané do  jejich domácnosti vyrábí z  hnědého uhlí. Dálkové vytápění hnědým uhlím považují lidé za jeden z nejlevnějších způsobů vytápění. Levnější už je podle jejich názoru pouze místní kotel na uhlí. Z nabízených možných problémů české energetiky spatřují lidé jako

Skupina Czech Coal s velkou vážností přistupuje ke stanovisku veřejnosti ke své činnosti a k prů-

nejzávažnější rostoucí závislost na dodávkách energie ze zahraničí, což se týká zejména zemního

myslu v Ústeckém kraji. V roce 2009 a začátkem roku 2010 zadala Hospodářská a sociální rada

plynu. Stejně problematický je i nedostatek uhlí pro tepelné elektrárny a městské teplárny. O něco

Ústeckého kraje (veškeré výsledky viz www.hsr-uk.cz) dva rozsáhlé výzkumy názorů obyvatel

méně lidi trápí dlouhodobost a nákladnost výstavby nových bloků jaderných elektráren a nejmé-

na životní podmínky a průmyslovou činnost. Výzkumy přinesly poznatky jednak v měřítku celého

ně problematický je podle nich nedostatek obnovitelných zdrojů energie.

Ústeckého kraje (800 respondentů), jednak ve  městě Litvínově, jehož obyvatelé jsou jedni ze

Co se týče budoucí těžby hnědého uhlí, 68 % uživatelů dálkového vytápění soudí, že by měly

stakeholderů v případě rozhodování o dalším postupu těžby hnědého uhlí v mosteckém okrese.

být překročeny územní limity a vytěžit by se mělo veškeré dostupné uhlí, 52 % tak soudí pouze

Z výše uvedených údajů vyplývá pro uhelnou těžbu a energetiku několik zásadních sdělení:

za předpokladu, že by došlo k dohodě mezi obyvateli dotčených obcí a těžebními společnostmi,

• Obyvatelé vnímají rozsáhlé změny kvality ovzduší k lepšímu uskutečněné díky modernizaci energetiky i uhelné těžby v Ústeckém kraji. 2 3

a 16 % by oproti tomu chtělo k získání uhlí využít veřejný zájem, tedy i v případě nesouhlasu dotčených obcí. Čtvrtina obyvatel si myslí, že by limity vůbec překročeny být neměly.

 iz studie M. Mičúch: Analýza zaměstnanosti v odvětví těžby nerostných surovin v Ústeckém kraji; Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, 2010. V Viz Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR, Factum Invenio; Lokality: Hradec Králové, Most/Litvínov, Praha, Plzeň, Strakonice (celkem 789 domácností), říjen 2010.

54

zpět na obsah

Z uvedených údajů vyplývá, že dálkové vytápění teplem, které vzniká spalováním uhlí, považují

Evropa chce mít do roku 2015 v provozu 12 demonstračních jednotek s CCS technologiemi, G8

napojené domácnosti za  nejméně rizikové. Přesvědčení těchto domácností o  výhodnosti této

se zavázalo zprovoznit na světě 20 demonstračních jednotek do roku 2020.

formy vytápění se promítá i do kladného stanoviska k překročení územních limitů těžby.

Kromě CCS je paralelně rozvíjeno tzv. Clean Coal Technology (dále „CCT“). Jde o vývoj účinnějších technologií spalování fosilních paliv, který znamená dvojí příležitost pro uhelnou energetiku:

2.2.7 Úplná liberalizace trhu s elektrickou energií a důslednější unbundling jako příležitost

• menší spotřeba paliva při stejném výkonu je úsporným řešením pro stále tenčí dostupné zásoby hnědého uhlí v ČR (snižování těžební kapacity bude probíhat v případě těžby v rámci daných územních limitů, ale těžba bude rovněž nižší, než je v současnosti, i v případě jejich

S  tlakem Evropské komise na  důslednější vlastnické oddělování výroby, přenosu a  distribuce

překročení),

se rozšiřuje pole příležitostí pro flexibilní zákaznicky orientované dodavatele disponující vysoce

• nižší emise škodlivých látek adekvátně odpovídají menší spotřebě paliva při stejném výkonu.

kvalifikovanými a zkušenými experty na obchod s elektrickou energií. Prostor pro růst v prodeji

Při uchování vysoké ekonomické efektivnosti hnědého uhlí jako primárního zdroje pro velké elek-

Czech Coal a.s. je zejména v sektoru organizací a firem, včetně středních a menších podnikatel-

trárny a teplárny tak může zavádění CCT zároveň rozhodující měrou přispět k plnění národních

ských subjektů hledajících úspory v nákladech na energie. Zásadní podmínkou pro rozvoj libe-

i evropských závazků snižování emisí.

ralizovaného trhu však je zvýšení právního povědomí zákazníků o jejich právech na trhu, který je

Příležitostí v dlouhodobém horizontu jsou zcela bezemisní elektrárny fungující na principu zachy-

stále svázán vertikálně vlastnicky integrovaným dominantním hráčem a distributory s regionálním

cování a  ukládání veškerého produkovaného CO2 (CCS). EU předpokládá komerční uplatnění

monopolním postavením.

CCS technologií po roce 2020. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/31/ES ze dne

Velké cenové výkyvy komodit včetně elektřiny související s probíhající fází ekonomického cyklu

23. dubna 2009 o geologickém ukládání CO2 je však zatím bez rozpracování.

způsobily a zřejmě ještě způsobí ztrátu schopnosti některých obchodních společností dále obchodovat s elektrickou energií. Tento efekt umožní společnosti Czech Coal a.s. zvýšit její podíl na trhu dodávek elektřiny tuzemským odběratelům.

2.2.9 Příležitosti, které vytvářejí rekultivace a revitalizace po těžbě Kvalitní rekultivace a revitalizace realizované ve shodě s obcemi, na jejichž katastrálním území či

2.2.8 Perspektiva EU ve využívání uhlí k výrobě energie

v jejichž sousedství probíhají, vedou k zatraktivnění regionu. Empiricky doložený příliv produktiv-

Výroba elektřiny z uhlí ve světě narůstá. Lze předpokládat, že i v budoucnu uhlí zůstane v Evropě

ke zkvalitňování trhu práce a řady dalších sociálních a environmentálních parametrů. Tyto faktory

základní součástí domácího energetického mixu a důležitou alternativou k ropě a plynu. Je k dis-

pak recipročně zlepšují podmínky pro podnikání v regionu, do kterého se soustřeďují podnikatel-

pozici v dostatečném množství, ložiska jsou na celém světě, uhlí lze relativně snadno převážet

ské aktivity Skupiny.

ního obyvatelstva, zejména rodin s dětmi, do obcí souvisejících s těžbou a rekultivacemi přispívá

a skladovat. Na využívání uhlí ve střední Evropě bude mít pravděpodobně nemalý vliv přehodnocení jaderného programu Spolkové republiky Německo, jehož podoba nebyla v době zpracování této zprávy ještě známa. Významnou stránkou využívání uhlí jsou vysoké měrné emise CO2. Využívání uhlí do budoucna je proto částečně podmíněno rozšiřováním technologicky vysoce efektivních elektráren a technologickým pokrokem spojeným s komerčním využitím technologií zachycování a ukládání CO2 (Carbon Capture and Storage – CCS). Vývoj CCS v Evropě i zámoří bude záviset zejména na ceně vypouštění uhlíku do atmosféry a investicích do výzkumu a vývoje nových technologií a procesů. O  závazných emisních normách/standardech by mělo být uvažováno až po  vyhodnocení výsledků z demonstračních zařízení. O nástroji se uvažuje, zejména pokud se prokáže, že stimuly vyplývající z EU ETS nebudou dostatečné.

55

zpět na obsah

2.3 Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal Zásady vztahů se zájmovými skupinami („stakeholders“) Řízení vztahů se všemi stakeholdery Skupiny podléhá společným zásadám:

místní komunity a orgány samosprávy Pravidelně dochází ke konzultacím s představiteli samosprávy, zejména v rámci Programu regionální

• vztahy se všemi stakeholdery jsou rozvíjeny při důsledném dodržování zákonných povinností,

spolupráce skupiny Czech Coal. Obyvatelé mohou získat informace či přinášet podněty a při-

• princip udržitelného rozvoje Skupiny se promítá do vztahů se všemi stakeholdery,

pomínky na Informační a kontaktní centrum v Litvínově (elektronicky na www.spoluziti.cz) a bez-

• vztahy Skupiny a jednotlivých stakeholderů jsou založeny na vzájemné informovanosti a trans-

platnou telefonní linku 800  800  499. Představitelé samosprávy pravidelně přispívají do  Roč-

parentnosti jednání,

ní zprávy skupiny Czech Coal, skupina Czech Coal sleduje názory obyvatel Ústeckého kraje

• jsme přesvědčeni, že teprve tam, kde jsou zveřejněna data, mohou být nalezeny průniky

na průmyslovou činnost, veřejnost využívá osobní (v informačním centru), telefonní či e-mailo-

společných preferencí zájmových skupin, proto podporujeme nefinanční reporting podle

vé dotazy, které byly v roce 2010 s náležitými odpověďmi zveřejňovány na  www.spoluziti.cz.

standardu GRI.

(Viz 2.10 Regionální spolupráce.) Pravidelně je prováděn reporting názorů obyvatel kraje a v roce 2010 i koncových zákazníků

Typy zájmových skupin a způsoby spolupráce v roce 2010

z řad domácností. Skupina Czech Coal s velkou vážností přistupuje ke stanovisku veřejnosti

Jednotlivé zájmové skupiny mohou získávat informace z publikací jednotlivých společností Sku-

ke své činnosti a k průmyslu v Ústeckém kraji. V roce 2009 a začátkem roku 2010 zadala Hos-

piny (výroční zprávy, katalogy produktů, Zpráva o  činnosti a  udržitelném rozvoji Skupiny aj.) či

podářská a sociální rada Ústeckého kraje (veškeré výsledky viz www.hsr-uk.cz) dva rozsáhlé vý-

z webových stránek (www.czechcoal.cz, www.spoluziti.cz). Obecně poskytují informace útvary

zkumy názorů obyvatel na životní podmínky a průmyslovou činnost. Výzkumy přinesly poznatky

komunikace skupiny Czech Coal, které sídlí jak v Mostě, tak v Praze. Skupina považuje trans-

jednak v měřítku celého Ústeckého kraje (800 respondentů), jednak ve městě Litvínově, jehož

parentnost za klíčovou podmínku vztahu ke všem zájmovým skupinám. Konkrétní zájmové sku-

obyvatelé jsou klíčovými stakeholdery v případě rozhodování o dalším postupu těžby hnědého

piny jsou uvedeny u jednotlivých činností společnosti v textu této zprávy. V oblasti společenské

uhlí v mosteckém okrese.

odpovědnosti odlišujeme tyto hlavní zájmové skupiny (stakeholdery) s jejich specifickými nároky

Druhou významnou skupinou obyvatel jsou koncoví zákazníci tepláren spalujících mostecké

a potřebami:

hnědé uhlí. Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách (Hradec Králové, Most/ Litvínov, Praha, Plzeň, Strakonice)4 zadal Czech Coal v říjnu 2010. (Základní výstupy jsou uvede-

zákazníci a dodavatelé

ny v kapitole 2.2.6 Vnímání rizik a příležitostí z pohledu konečných zákazníků – odběratelů tepla

Zákazníci a  dodavatelé získávají většinu informací od  jednotlivých obchodních oddělení spo-

vyrobeného z hnědého uhlí Czech Coal na www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti.)

lečností Skupiny. Podporu poskytují internetové aplikace na www.elektrinaprofirmy.cz a www.

Vybrané výsledky výše uvedených výzkumů předkládají následující grafy.

czechcoal.cz/cs/kontakt/pro_dodavatele/. Mimo to skupina Czech Coal aktivně podporuje odborné semináře a konference v energetice, kterých se zúčastňují zákazníci, dodavatelé i představitelé státní správy. zaměstnanci a jejich organizace Zaměstnanci mají bezpočet možností ke komunikaci. Jednou z možností jsou orgány jednotlivých společností (zejména bezpečnostní komise aj., jednání odborů s  vedením společnosti), intranet společnosti či skrze systém stížností nebo přímé jednání s  personálními útvary. Specifickou formou zpětné vazby od zaměstnanců jsou zaměstnanecká dotazníková šetření. (Dotazníkové šetření mezi zaměstnanci probíhá v květnu 2011.) 4

Viz Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR, Factum Invenio; Lokality: Hradec Králové, Most/Litvínov, Praha, Plzeň, Strakonice (celkem 789 domácností), říjen 2010.

56

zpět na obsah

Názor obyvatel města Litvínova: Snížení znečištění ovzduší během posledních 20 let v Litvínově (březen 2010, N = 509, v %)

Názor obyvatel Ústeckého kraje: Snížení znečištění ovzduší během posledních 15–20 let v Ústeckém kraji (Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %) 13 %

1%

9%

4%

18 %

34 % 48 %

12 %

24 % 37 %

jednoznačně ano

spíše ano

spíše ne

jednoznačně ano

neví

jednoznačně ne

spíše ano

spíše ne

jednoznačně ne

neví

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

Souhlas s co nejrychlejším ukončením těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji (Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %)

Souhlas se zlepšením v rekultivaci krajiny (Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %) 19 %

12 %

15 % 29 %

2%

19 %

11 %

27 % 39 %

jednoznačně ano

spíše ano

spíše ne

jednoznačně ne

27 %

neví

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

jednoznačně ano

spíše ano

spíše ne

jednoznačně ne

neví

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

57

zpět na obsah

Průzkum uživatelů dálkového tepla: Názor na výrobu dálkového tepla pro domácnosti z uhlí (N = 798)

Souhlas s tvrzením, že by se v případě dohody dotčených obyvatel s těžební společností mělo v budoucnu v těchto dobývacích prostorech dotěžit uhlí (Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %)

39 % 12 %

53 %

22 %

14 %

Uhlí by se mělo využívat i nadále

20 %

8%

Mělo by se přejít na jiné zdroje 32 %

jednoznačně ano

spíše ano

spíše ne

jednoznačně ne

Nevím, nemohu posoudit Zdroj: Factum Invenio, říjen 2010.

neví

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

Průzkum uživatelů dálkového tepla: Názor na těžbu uhlí za limity v budoucnosti (N = 473; pouze lokalita Prahy, Strakonic a Hradce Králové v %)

Průzkum uživatelů dálkového tepla: Výhody centrálního vytápění (N = 798, v %) 68

bezproblémové, pohodlné vytápění čisté, ekologické topení

26

stálé, rovnoměrné, pravidelné teplo

18

možnosti regulace tepla, měřiče, nová měřidla

Měla by být využita i ložiska za územními limity, ale pouze s podmínkou dohody s dotčenými. / Měl by být uplatněn veřejný zájem v případě nedohody těžebních společností s vlastníky

52

16

6 5

přijatelná cena komplexní služby, servis

3

kvalita, kvalitní dodávky

3

levný typ topení, dobré ceny

2

jiné

2

neví, neodpovědělo

Těžba by měla být omezena k dosažení stávajících územních limitů

23

Neví, neodpověděl/a

9

7 0

10

20

30

Zdroj: Factum Invenio, říjen 2010.

40

50

60

70

0

10

20

30

40

50

60

70

Zdroj: Factum Invenio, říjen 2010.

58

zpět na obsah

instituce státní správy

partneři v oblasti vzdělávání a výzkumu

Specializované útvary jednají podle svého zaměření s konkrétními úřady státního dozoru, ze-

Spolupráce v oblasti vzdělávání probíhá především podporou projektů základních a středních

jména v oblasti bezpečnosti práce, personální práce a ochrany životního prostředí a báňského

škol severočeského regionu.

dozoru.

Spolupráce na vědecko-výzkumné úrovni spočívá v podpoře vysokých škol či na základě spo-

V roce 2010 jsme seznámili nově vzniklou vládu ČR se situací vyplývající z existence vládního

lupráce či podpory projektů významných institucí (VŠE, VÚHU, SZÚ, VŠCHT, VŠB, UJEP, AV

usnesení o limitech těžby (č. 444/1991). Povinností skupiny Czech Coal bylo upozornit na dopa-

ČR atd.). Součástí jsou i odborné publikace či konzultace vysokoškolským studentům.

dy rozhodnutí nové vlády toto usnesení i nadále ponechat v platnosti.

Ve vědecko-výzkumné oblasti byly realizovány v roce 2010 tyto hlavní projekty: podpora činnosti HSR–UK (výzkum veřejného mínění Factum Invenio v Hodnocení života v Litvínově), podpora

zaměstnavatelské, neziskové a odborné organizace

studií VŠCHT, VŠE a Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR (výzkum

Skupina Czech Coal je aktivním členem řady regionálních, národních a nadnárodních hospo-

veřejného mínění provedlo Factum Invenio), Odborná diskuse interpretace měření HORIB z roku

dářských a  podnikatelských organizací (viz www.czechcoal.cz/clenstvi). Významným zdrojem

2009 (SZÚ). V oblasti publikační činnosti – kapitola v publikaci Společenská odpovědnost or-

informací, ale i možností konzultace se širokou skupinou stakeholderů jsou nevládní, profesní

ganizace, CSR v  praxi. Dále konzultace 6 studentům k  diplomové práci v  oblasti reportingu

a regionální organizace. Neprobíhají-li přímá jednání, zástupci skupiny Czech Coal se aktivně

a udržitelného rozvoje či CSR. Mimořádným projektem byla odborná revize českého překladu

zúčastňují regionálních, národních i mezinárodních seminářů a konferencí, ať už jde o témata

příručky GRI pro centrálu GRI v Amsterdamu. Proběhla odborná diskuse s Komisí pro životní

odborná či o oblast tzv. corporate responsibility, jež poskytují cennou zpětnou vazbu.

prostředí AV ČR a představiteli dalších organizačních jednotek AV.

V roce 2010 byly nejvýznamnější projekty s aktivní účastí skupiny Czech Coal: • 10. energetický kongres (Business Forum, Praha),

média

• Social & Environmental Risk Management Conference (London, Ethical Corporation),

Komunikace s médii, kterou plně zajišťuje útvar komunikace, se zcela řídí Etickým kodexem pro

• pravidelné prezentace české energetiky a uhelného průmyslu na zasedáních Výkonného

PR zadavatele (APRA), Stockholmskou chartou (ICCO) a Kodexem reklamy 2008 (AKA). Média

výboru EURACOAL, 6. dialog o uhlí s EK a EP, • Konference EURACOAL Ensuring Energy for Europe – How Can Coal Contribute?,

měla v roce 2010 nepřetržitý přístup k informacím skupiny Czech Coal. Skupina dodržuje zásadu, že na každou otázku novináře reagujeme oficiální odpovědí, a to v čase a kvalitě, která je

• European Coal Days v Evropském parlamentu,

v rozumné podobě médii požadována. Neznamenali jsme ani jednu stížnost médií na absenci

• Coal Rounds v EP a konference Evropského hospodářského a sociálního výboru k akceptan-

odpovědi od Czech Coal. V roce 2010 jsme vydali 28 zpráv určených médiím.

ci CCS, • seminář MPO „Dobrovolné přístupy a jejich význam pro vyšší výkonnost firmy“, • přednáška „Standard GRI jako dobrovolný firemní přístup k  udržitelnému rozvoji a  CSR“ na veletrhu WATENVI. Zvláštní skupinu tvoří zájmová NGOs zaměřená na environmentální otázky. Zde probíhá otevřená komunikace včetně zpětné vazby zejména na poli konferencí, seminářů a jiných diskusních setkání. Výjimku tvoří organizace Greenpeace, z jejíž strany probíhala jednostranná mediální komunikace bez oficiální reakce skupiny Czech Coal. Důvodem nereagování je protiprávní jednání této organizace v uplynulých letech.

59

zpět na obsah

2.4 Pravidla nefinančního reportingu Nejdůležitějším komunikačním materiálem skupiny Czech Coal je od roku 2005 pravidelná Roční

Metodika reportingu

zpráva o hospodaření a udržitelném rozvoji Skupiny (dále „Zpráva“), která je zpracována jako ne-

Kritéria a definice použité při stanovení hospodářských, ekologických a sociálních nákladů a pří-

finanční reporting podle metodiky GRI.

nosů jsou standardní kritéria, která jsou požadována dle českých předpisů pro výroční zprávy

Zpráva za rok 2010 je zpracována tak, aby vyhověla nové metodice GRI – Sustainability Reporting

a vedení záznamů v oblasti lidských zdrojů. Metodiky využívané pro výpočet sociálních a environ-

Guidelines GRI Version 3.0, 2006, a metodice pro odvětví těžby nerostů (GRI Mining and Metals

mentálních údajů jsou pravidla vyplývající z oborových norem platných v České republice. Kon-

Sector Supplement, 2005) v aplikační úrovni A „GRI self declare“.

solidovaná účetní závěrka byla sestavena s využitím principů Mezinárodního standardu účetního

Priority

výkaznictví (International Financial Reporting Standards, IFRS) a interpretacemi přijatými Radou pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board, IASB) schválenými

Prioritou této zprávy je v  součinnosti s  webovými stránkami postihnout významná témata pro

k použití v rámci Evropské unie. Výroční zprávy procházejí auditem společnosti KPMG Česká re-

všechny typy stakeholderů skupiny Czech Coal. Cílem je podat zprávu o  činnosti společností

publika, s.r.o. Roční zpráva o hospodaření a udržitelném rozvoji Skupiny procházela od roku 2006

Skupiny jak na základě vnitřních údajů Skupiny samotné, tak zejména v kontextu relevantních dat

do roku 2008 rovněž verifikací KPMG doplněnou od samotné GRI, zpráva za rok 2009 verifikací

o vývoji regionu – Ústeckého kraje, tak jak to odpovídá potřebám komunikace se stakeholdery.

Det Norske Veritas CZ, s.r.o.

Z  diskusí se zástupci zájmových skupin vyplynulo, že je nutné zařadit do  Zprávy i  řadu textů,

Sociální a environmentální vlivy a přínosy jsou reportovány především u výrobních společností,

které vysvětlují historii i legislativní podmínky průmyslové činnosti i procesy schvalování hlavních

v textu jsou vždy uváděny konkrétní údaje. Metodiky využívané pro reportování sociálních a en-

rozhodnutí (především plány těžby a  rekultivací), a  dále číselné řady dokumentující v  mnohém

vironmentálních dat jsou pravidla vyplývající z  oborových norem platných v  České republice.

převratný vývoj na přelomu 20. a 21. století. Proto obsah Zprávy překračuje v mnoha směrech

Některé údaje, zejména reporting sociálních dat, a řada případových studií (management kvali-

doporučení metodiky GRI.

ty, rekultivace, materiálová a energetická náročnost aj.) jsou zpracovávány zvlášť s přihlédnutím k požadavkům metodiky GRI a potřebám zájmových skupin. Způsob zpracování Zprávy preferuje

Hranice reportingu

s  výjimkou finančních údajů (ty jsou za  celou Skupinu) podrobné údaje o  sociální a  environ-

Z finančního hlediska tvoří konsolidační celek (též „skupina Czech Coal“) společnosti uváděné

mentální oblasti až na jednotlivé společnosti Skupiny, v případě dat o regionu se údaje pohybují

v kapitole 1.2.1 Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu (viz podrobně www.czechcoal.

i v měřítku jednotlivých obcí, stejně tak i mapová zobrazení. Tato podrobnost jde nad rámec meto-

cz/Fin_Vysledky2010). Hranice i limity reportingu ve Zprávě jsou determinovány faktem, že Sku-

diky GRI, avšak poskytuje transparentní popis pro všechny zájmové skupiny v regionu působení

pina si své hlavní produkty – výrobu uhlí a nákup a prodej elektrické energie – zajišťuje sama.

průmyslové činnosti, zejména v okresech Most a Chomutov.

Dceřiné společnosti zajišťují především služby a speciální výrobky pro hlavní společnosti skupiny

V  současné době rozšiřujeme dostupnost informací na  novém webu Skupiny, který aktuálně

Czech Coal (Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Czech Coal a.s.), část své produkce

doplňujeme. Čtenáři Zprávy mají možnost přispívat k vývoji reportingu formou ankety, která po-

uplatňují i mimo Skupinu. Outsourcing je nevýznamný. Stávající reporting zahrnuje veškerou pro-

skytuje Skupině zpětnou vazbu. O podrobnější informace je nutné požádat odbory komunikace

dukci Skupiny i environmentální a sociální vlivy. (Jednou z výjimek je předávání většiny odpadů

příslušné společnosti Skupiny. Je nutno upozornit, že informace považované za obchodní tajem-

ke zpracování či skládkování externím společnostem, tudíž poplatky za odpad se nevztahují k cel-

ství a údaje považované za osobní není možné poskytovat.

kové produkci společností Skupiny.) Reporting vychází z  konsolidovaných dat výročních zpráv společností Skupiny, ostatní data jsou pořizována z ročních reportingů jednotlivých organizačních útvarů Vršanské uhelné a.s., Litvínovské uhelné a.s., Czech Coal a.s. a dceřiných společností, jen menší část dat je pořizována speciálně pro tento report a konsolidace je prováděna odbornými útvary Czech Coal a.s. a Coal Services a.s.

60

zpět na obsah

Změny ve vlastnictví a organizaci Skupiny Změny ve  Skupině v  průběhu roku 2010 neměly podstatný vliv na  pozici Skupiny v  sektoru energetiky a těžebního průmyslu, byly nepodstatné i z hlediska sociálních a environmentálních vlivů (podrobnosti viz www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010). Společnost INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED se stala jediným vlastníkem skupiny dne 17. prosince 2010, kdy jí společnost Czech Coal N.V. prodala svůj podíl vlastněných akcií ve výši 50 %. Na základě rozhodnutí mimořádné valné hromady společnosti Czech Coal Services a.s. konané dne 14. června 2010 byla společnost Czech Coal Services a.s. rozdělena odštěpením kombinací rozdělení odštěpením se vznikem jedné nové obchodní společnosti Coal Services a.s., IČ 287 27 932, se sídlem Most, V. Řezáče 315, PSČ 434 67, a rozdělení odštěpením sloučením se společností Czech Coal a.s. Společnost Czech Coal a.s. převzala jednu odštěpovanou část jmění rozdělované společnosti Czech Coal Services a.s. uvedenou v projektu rozdělení. Rozhodným dnem rozdělení odštěpením sloučením byl 1. leden 2010. Tato skutečnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 14. července 2010. Vlastníci agregované skupiny Czech Coal byli v roce 2008 a 2009 stejní: k datu 31. 12. 2009 INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED vlastnila 50% podíl a CZECH COAL N.V. vlastnila 50 % agregované skupiny (skupiny Czech Coal Group). Dne 19. srpna 2009 převedla společnost CZECH COAL N.V. 2 ks akcií na společnost INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED. Mimořádná valná hromada společnosti Mostecká uhelná a.s., která se uskutečnila dne 18. září 2008, rozhodla v souladu s ustanovením § 220zb za přiměřeného použití ustanovení § 220r až 220z zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve  znění platném do  30. 6. 2008, o rozdělení společnosti Mostecká uhelná a.s. odštěpením se založením nových nástupnických společností Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž bylo rozhodnuto o zápisu rozdělení společnosti Mostecká uhelná a.s. odštěpením se založením nových nástupnických společností Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s. do obchodního rejstříku, nabylo právní moci dne 22. 10. 2008. Mezi lety 2005 a 2006 došlo k významné změně ve vlastnictví Skupiny odprodejem 66% podílu společností Teplárna Otrokovice a.s. a Energetika Malenovice, a.s., v roce 2006 a dále už nejsou v rámci reportingu Skupiny tyto společnosti zahrnuty. Sociální a environmentální vlivy a přínosy jsou reportovány především u výrobních společností, v textu jsou vždy uváděny konkrétní údaje. Metodiky využívané pro reportování sociálních a environmentálních dat jsou pravidla vyplývající z oborových norem platných v České republice.

61

zpět na obsah

2.5 Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR 2.5.1 Vývoj stavu životního prostředí – ovzduší v ČR Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší Odvětví energetiky má významný podíl na  emisích ze stacionárních zdrojů. Po  výrazném po-

Srovnání vlivu energetiky, dopravy a malých zdrojů znečištění v ČR ukazuje zejména v případě

klesu celkových emisí v období let 1990–2000 se vliv energetiky na životní prostředí stabilizoval

tuhých znečišťujících částic na  zásadní význam mobilních zdrojů. Zatímco emise skleníkových

a dále průběžně dochází k postupnému snižování emisí, především emisí SO2 (oxidu siřičitého)

plynů ze stacionárních zdrojů pokračují v mírném poklesu, emise z motorové dopravy zejména

a TZL (tuhých znečišťujících látek). Podstatného snížení emisí bylo dosaženo instalací moderních

v posledních pěti letech významně rostou. Energetický průmysl se podílí na celkových emisích

odsiřovacích zařízení a odlučovačů popílku, ale i rekonstrukcí kotelních zařízení a úpravou tech-

skleníkových plynů přibližně 40 %.

nologických režimů. Větší zdroje SO2 jsou regulovány emisními stropy a  emise SO2 a  TZL dle dostupných zdrojů klesají či v posledních pěti letech stagnují na nejnižších hodnotách za desetiletí. V případě oxidů síry představuje další významné zlepšení do budoucna plánovaná obnova a modernizace uhelných elektráren. Nárůst prachových částic TZL či PM v posledních letech je způsobován především automobilovou dopravou.

Přehledný vývoj emisí* znečišťujících látek ze všech typů zdrojů na území ČR (zaokrouhleno na tis. t/rok). (CO2 není znečišťující, ale „škodlivá látka“) 2 000 1 900 1 800 1 700 1 600 1 500 1 400 1 300 1 200 1 100 1 000 900 800 700 600 500 400

Vývoj emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) v letech 1994–2009 v ČR dle jednotlivých kategorií zdrojů v tunách/rok 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

300 200 100 0

0

94

19 90 991 992 993 994 995 996 997 998 999 000 001 002 003 004 005 006 007 008 009 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

19

TZL

SO2

NOX

CO

VOC

NH3

*Údaje od roku 1990–2004 viz Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006, vyd. MŽP, str. 13, data od roku 2004 viz STATISTICKÁ ROČENKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2009, CENIA, str. 153–154. Údaje za rok 2009 ČHMÚ, předběžné údaje.

95

19

96

19

REZZO 1

97

19

98

19

REZZO 2

9

9 19

00

20

01

20

REZZO 3

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08 009 2

20

REZZO 4

REZZO 1: stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu větším než 5 MW (zejm. elektrárny a teplárny) REZZO 2: dtto, výkon 0,2–5 MW (zejména kotelny) REZZO 3: dtto, výkon menší než 0,2 MW (malé kotelny a domácí topeniště) REZZO 4: mobilní zdroje znečišťování ovzduší (zejm. automobilová doprava) Zdroj: ČHMÚ a STATISTICKÁ ROČENKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2009, CENIA, str. 153–154. Údaje za rok 2009 ČHMÚ, předběžné údaje.

62

zpět na obsah

Relativní vývoj emisí skleníkových plynů v sektorovém členění vyjádřený v procentech k referenčnímu roku 1990 v ČR 250

2.5.2 Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší v Ústeckém kraji Ústecký kraj, energetika a její význam a vliv Ústecký kraj je z hlediska těžby nerostných surovin nejvýznamnějším regionem ČR, v roce 2009 se zde uskutečnilo 31,3 % veškerého objemu těžby ČR. Největší podíl zde zaujímá těžba hnědého

200

uhlí, významná je však i těžba stavebních surovin (kamene a štěrkopísků) a vysokoprocentního vápence. Celkový objem těžby v roce 2009 poklesl meziročně o 8,8 %, a to zejména díky vý-

150

znamnému poklesu těžby hnědého uhlí (o 12,9 %).5 Ústecký kraj má díky své surovinové základně a stávající infrastruktuře výjimečnou možnost se

100

aktivně podílet a přilákat řadu investic z oblasti energetiky, neboť v Evropě bude během příštích 20 let nutné investovat přibližně jeden bilion eur, aby bylo možné vyhovět očekávané poptávce

50

po energii a nahradit stárnoucí infrastrukturu. Na základě znepokojivého faktu vzrůstající energetické dovozní závislosti EU (více než 50 % energetických surovin), ale i narůstajícího nedostatku

0

1990

1995

2000

2001

2002

energetika – stacionární zdroje energetika – fugitivní emise

2003

2004

zemědělství mobilní zdroje

2005

2006

2007

2008

průmyslové procesy a použití rozpouštědel odpady

Zdroj dat: ČHMÚ, http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=477.

výrobních zdrojů energie v EU by bylo absolutně nezodpovědné se nerostného bohatství kraje vzdávat a nevyužít jej k rozsáhlému udržitelnému rozvoji či přímo rekonstrukci kraje. Snížení emisí znečišťujících látek v uplynulé dekádě Hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu životního prostředí v oblasti SZ Čech je průmysl, v menší míře i doprava a v zimním období provoz lokálních topenišť. V oblasti SZ Čech se nachází hned několik velkých průmyslových podniků. Jedná se především o spalovací zdroje – tepelné elek-

Podíl sektorů na celkových emisích skleníkových plynů v roce 2008 v ČR Podrobné členění sektoru Energetika, 2008 Průmyslové procesy 10,1 % Používání rozpouštědel 0,4 %

Ostatní 2,6 % Fugitivní emise z paliv 10,3 % Ostatní (Energetika) 4,1 %

Zemědělství 5,9 % Odpady 2,5 %

Energetika (včetně dopravy) 81,1 %

Energetický průmysl 46,7 %

trárny ČEZ, a.s., a  velké průmyslové teplárny. Tyto podniky musejí dlouhodobě a  kontinuálně sledovat podmínky spalovacích procesů, provádět měření emisí a  plnit emisní limity a  emisní stropy, ke kterým se zavázaly. Od začátku 90. let se v celé České republice začalo s masivními programy na ochranu životního prostředí. Tento trend vyvrcholil v letech 1997 a 1998. Rok 1998 byl totiž konečnou lhůtou pro realizaci tzv. environmentálních doplňků podle zákona č. 309/1991 Sb., o  ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. Největší podíl těchto výdajů byl vynaložen právě v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Služby, domácnosti atd. 9,9 %

Doprava 13,4 %

Emise oxidu siřičitého – REZZO 1–3 (v tunách/km2) Rok

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Česká republika

16,10 13,74 11,89

Ústecký kraj

8,76

5,48

3,32

3,26

3,09

2,92

2,86

2,82

2,75

111,98 102,17 79,79 41,37 26,36 15,61 16,73 13,73 15,11 13,60 13,42 13,49

Zpracovatelský průmysl 13,1 % Zdroj: ČHMÚ, http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=478. 5

Zdroj: VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚSTECKÉM KRAJI Český statistický úřad, Ústí nad Labem, 2007, kód publikace: 13-4239-07, str. 37.

Zdroj: Ústecký kraj: STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2011, Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí, © 2008, Ministerstvo životního prostředí ČR.

zpět na obsah

63

Snížení měrných emisí prachu a oxidu siřičitého v ovzduší Ústeckého kraje

Vývoj emisí základních znečišťujících látek v Ústeckém kraji 2000–2009 (index, rok 2000 = 100)

V  souvislosti se spalováním uhlí v  uhelných elektrárnách je nejvýznamnější znečišťující látkou oxid siřičitý. Od roku 1994 do roku 2001 došlo k nebývalému snížení emisí této látky v ovzduší

130

Ústeckého kraje cca o  88 % (ze 112 t/km na  13,5 t/km ) , zejména díky odsíření elektráren. 2

2 6

120

měrem. Pozitivní však byl krajský trend kopírující klesající vývoj v celé ČR. Od roku 1994 velké zdroje znečištění, které se podílejí na celkových emisích stacionárních zdrojů (REZZO 1–3) zhruba 70 %, snížily své emise tuhých látek téměř o 94 % a k podobnému poklesu došlo i u středních a menších zdrojů znečištění. Od roku 2000 se množství měrných emisí v Ústeckém kraji prakticky ustálilo a dále mírně klesá.

index (rok 2000 = 100)

Ústecký kraj se přesto ve znečištění ovzduší dlouhodobě pohybuje nad celorepublikovým prů-

110 100 90 80 70 60

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

TZL tuhé zneč. látky

VOC těkavé org. látky

CO oxid uhelnatý

NOx oxidy dusíku

SO2 oxid siřičitý

NH3 amoniak

Zdroj: Ústecký kraj, STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2009, CENIA, 2011; ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDU, VÚZT, ČSÚ.

6

VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚSTECKÉM KRAJI, Český statistický úřad, Ústí nad Labem, 2007. Kód publikace: 13-4239-07, str. 37.

64

zpět na obsah

O proměnách v posledních desetiletích svědčí srovnání vybraných krajů mezi sebou, které ukazuje rozdílné zatížení mezi kraji v současnosti – zatížení způsobené především dopravou (Praha – TZL, NOx, CO), výrobou elektrické energie z  uhlí (Ústecký kraj – SO2) a  těžkým průmyslem (Moravskoslezský kraj) ve srovnání s nejméně zatíženým Jihočeským krajem.

Měrné emise hlavních znečišťujících látek ve vybraných krajích ČR v roce 2008 (t/km2/rok) (Zdroj ČHMÚ) 2008

TZL

SO2

NOx

CO

Pokud srovnáme kraje v roce 2008 v rámci ukazatele měrných emisí (tj. tuny emisí na km2) všech

Hl. m. Praha

4,3

3,6

17,3

39,6

zdrojů (REZZO 1–4), patří kromě oxidů síry primát Praze, druhým je Moravskoslezský kraj, třetí

Středočeský

1,0

2,1

3,6

5,5

Středočeský kraj, jak ukazuje následující obrázek. Otázka, zda prachové částice a NOx (a z nich

Jihočeský

0,5

1,0

1,4

2,6

vznikající přízemní ozón) nejsou větším zdravotním problémem než SO2, je poměrně zásadní.

Ústecký

1,0

11,2

11,9

4,9

Tento popis nesouzní s obvyklým mediálním zobrazováním Ústeckého kraje jako nejzatíženější

Moravskoslezský

1,5

4,3

5,3

25,7

oblasti ani se zobrazováním uhelné energetiky jako největšího škůdce ovzduší – zvláště ve srov-

ČR (průměr)

0,8

2,2

3,4

5,6

nání s Prahou a s dopady automobilové dopravy na ovzduší.

Měrné emise hlavních znečišťujících látek ve vybraných krajích ČR, 1990, 2000 a 2008 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

1990

2000 Praha

TZL (t/km2/rok)

2008

1990

2000

2008

Středočeský kraj SO2 (t/km2/rok)

1990

2000

2008

Jihočeský kraj NOX (t/km2/rok)

1990

2000

2008

Ústecký kraj

1990

2000

2008

Moravskoslezský kraj

1990

2000

2008

ČR (průměr)

CO (t/km2/rok)

Zdroj: ČHMÚ.

65

zpět na obsah

Vztah zlepšení zdravotního stav obyvatel a stavu ovzduší

Některé problémy ovšem přetrvávají, jde zejména o novorozeneckou a kojeneckou úmrtnost, kdy

Vývoj ve zdravotní oblasti v Ústeckém kraji je poměrně složité dokumentovat vzhledem k dlouho-

za období 2005–2009 vykazují okresy Ústeckého kraje nejvyšší čísla v ČR, obdobně je tomu

dobému zatížení dnes žijících starších ročníků obyvatel ještě v nedávné minulosti.

ve standardizované míře úmrtnosti (2001–2008) a v indexu stáří či naději na dožití (2008) podle

Mezi obvyklý ukazatel stavu životního prostředí patří alergická onemocnění. Podle tohoto ukaza-

krajů. Ústecký kraj patří bohužel spíše k průměrným či nadprůměrným v incidenci zhoubných ná-

tele byl sice v minulých letech Ústecký kraj regionem s nadprůměrným počtem pacientů alergo-

dorů a k nadprůměrným v úmrtnosti na zhoubné nádory.9 Oddělit přímý vliv znečištěného ovzduší

logie, ale vývoj v posledních letech naznačuje, že oproti ostatním krajům se jeho pozice postupně

od ostatních spolupůsobících faktorů a kvantifikovat jej je však značně obtížné. (Např. dlouhodo-

mění. Počet pacientů (na 100 tis. obyvatel) léčených v alergologických ordinacích v roce 2009

bé důsledky stavu životního prostředí v 70. a 80. letech 20. století, vliv věkové struktury, „in-door“

na území kraje byl 8 466, což odpovídá cca 8,5 % všech obyvatel kraje (celkově je v ČR 8,5 %

hygieny, vliv nezaměstnanosti na kvalitu života, životní styl, vč. tabakismu, alkoholismu aj.)

pacientů s alergickým onemocněním). Rovněž srovnání krajů v počtu obyvatel trpících astmatem 7

v roce 2007 ukazuje, že obyvatelé Ústeckého kraje nepatří mezi nejvíce postižené, Ústecký kraj se pohybuje pod celorepublikovým průměrem.8 Obdobná situace je například i  při mezikrajovém srovnání u živě narozených dětí s vrozenou vadou – Ústecký kraj patří mezi průměr v ČR. Za zmínku stojí i nízké procento pracovní neschopnosti v Ústeckém kraji, přičemž okres Most patří

Počet obyvatel v krajích ČR trpících astmatem pod lékařským dohledem (na 100 tis. obyvatel) a podíl obyvatel v krajích ČR léčených v alergologických ordinacích kraje (%), 2007

k okresům s nejnižším procentem (je to stejně jako Praha – do 3,6).

osoby trpící astmatem bronchiale na 100 tis. obyvatel

700 600 na 10 000 živě narozených

16

4 000

500 400 300 200 100

14 %

3 500

3 000 2 881

j

a

rah

.P

m Hl.

ře

St

ký

es

č do

ký

es

č iho

J

j

j

kra

kra

ký

ňs

e Plz

kra

Ka

ký

ars

v rlo

raj

k

raj

ýk

ck

te Ús

L

ký

ec

d hra

vé

álo

Kr

j

raj

ýk

ck

re ibe

kra

raj

ýk

ick

b rdu

a

čin

so

Vy

om

Pa

Jih

raj

ýk

sk

v ora

o

Ol

raj

ýk

ck

u mo

j

kra

ký

ns

Zlí

sk

rav

Mo

živě narození s vrozenou vadou, kraje

živě narození s vrozenou vadou, ČR

počet vrozených vad, kraje

počet vrozených vad, ČR

Zdroj: http://www.uzis.cz/, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

ký

zs

le os

k

raj

12 11 % 10 %

10 %

2 500

9% 8%

1 929

1 784 7 %

8 7% 1 501

1 433

1 388 5%

5%

6

1 354

1 151

1 000

8%

7%

1 513 6 %

1 500

10

9%

1 966

2 000

1 270

1 088

4

722

500

Hl.

2

387

0

0

14

%

Živě narození s vrozenou vadou a počet vrozených vad v krajích v roce 2008

raj

ha

ra .P

m

es

oč

řed

St

k ký

raj

es

oč

Jih

k ký

ý sk

eň

Plz

kra

j

j va

rlo

Ka

ý rsk

tec

k ký

Ús

k ký

c

ere

Lib

j

raj

raj

kra

K

raj

kra

e

rad

éh

ov rál

ý ck

bic

rdu

Pa

k ký

V

rav

mo

o Jih

ý sk

kra

ý ck

kra

ou

om

Ol

j

j

j

a

čin

o ys

lez

os

sk

v ora

ý sk

raj

kra

0

k ký

ns

Zlí

M

počet obyvatel trpících astmatem

procento podílu obyvatel léčených v alergologických ordinacích

počet obyvatel trpících astmatem (průměr ČR)

procento podílu obyvatel léčených v alergologických ordinacích (průměr ČR)

Zdroj: ÚZIS; Zdroj: STAV ŽIVOTNÍCHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH V ROCE 2007. Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prosředí,© 2008, Ministerstvo životního prostředí ČR.

 droj: Ústecký kraj, STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2009, CENIA, 2011. Z Zdroj: VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚSTECKÉM KRAJI, Český statistický úřad, Ústí nad Labem, 2007, kód publikace: 13-4239-07, str. 54. 9 Zdroj: http://www.uzis.cz/, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. 7 8

66

zpět na obsah

Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší v Ústeckém kraji 1990–2009 a významu uhelné energetiky Zatímco emise znečišťujících látek vyjádřené ročními hmotnostními toky těchto látek jsou charakte-

SO2 • Hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého (SO2) v ovzduší severozápadních Čech zcela jednoznačně souvisí s energetickým využitím hnědého uhlí. Z údajů uvedených na obrázku je

ristiky, které se obvykle vypočtou na základě údajů o spotřebě paliva, typu technologie a s použitím

dobře patrný výrazný pokles obsahu způsobený technickými opatřeními přijatými v energeti-

příslušných emisních faktorů, údaje charakterizující kvalitu ovzduší se získávají daleko složitějšími po-

ce ČR na přelomu století – především důsledné odsíření velkých spalovacích zdrojů.

stupy, např. kritickým vyhodnocením údajů o kvalitě ovzduší získaných dlouhodobým monitoringem (např. ve staniční síti a síti AIM). Jednoznačný vztah mezi emisemi sledovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a kvalitou ovzduší v dané oblasti neexistuje, mj. v důsledku působení celé řady faktorů, jako jsou transmisní procesy působící na emitované znečišťující látky, dálkový přenos znečišťujících látek, rozptyl znečišťujících látek, vliv zdrojů nezahrnutých do emisních bilancí aj. Pro popis vlivu na zdraví obyvatel má vypovídající hodnotu teprve imisní charakteristika prostředí

• Obsah SO2 v letních měsících je v letech 1999–2009 dán převážně provozem velkých spalovacích zdrojů (tepelné elektrárny a  teplárny) a  je charakterizován hmotnostní koncentrací < 10 μg/m3. • Mírný, ač oproti poslední dekádě 20. století téměř zanedbatelný nárůst obsahu SO2 ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v  topném období zimních měsíců je tedy způsoben především spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních topeništích.

(naměřené hmotnostní koncentrace v μg/m3). Proto stav ovzduší v severních Čechách dokumentujeme ve srovnání se středními Čechami na hmotnostních koncentracích imisí znečišťujících látek. Ilustruje regionální dopady technologické změny – odsíření velkých uhelných zdrojů energie a nárůst znečištění způsobeného dopravou – a nabízí srovnání imisních dat Ústeckého a Středočeského kraje (okresu Kladno), které dle dat ČHMÚ zpracovala VŠCHT.10

Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací SO2 v letech 1990–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji

Vývoj imisí – průměrných hmotnostních koncentrací SO2 v letech 1990–2009 v souboru měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji 90

80

Ústecký kraj

70

Středočeský kraj

60 50 40 30 20 10

80

1990–1998 1990–2009 1999–2009

70 60 50 40 30 20 10 0

0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

rok Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).

10

průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)

průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)

90

1

2

3

4

5

6 měsíc

7

8

9

10

11

12

Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).

 odrobný popis u jednotlivých znečišťujících látek je dle studie F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech. 1990–2009, VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ). Pro integrální sledování trendů znečištění severozápadních P Čech bylo vybráno 11 automatických stanic AIM a 8 automatických stanic staniční sítě.

67

zpět na obsah

PM10 • Změny hmotnostní koncentrace thorakální frakce aerosolových částic (PM10) v ovzduší SZ Čech částečně souvisejí s technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století, přestože vzájemná korelace není natolik výrazná jako v případě oxidu siřičitého. Zdroje emisí aerosolových částic frakce PM10 jsou daleko četnější a většina jich s procesy spalování hnědého uhlí vůbec nesouvisí. • Po výrazném snížení na konci 20. století hmotnostní koncentrace frakce PM10 v ovzduší opět narůstá s maximem v roce 2003 a v posledních letech je obsah frakce PM10 v ovzduší SZ Čech téměř stejný jako obsah frakce PM10 v ovzduší souboru měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavním zdrojem obsahu frakce PM10 ve venkovním ovzduší přestává být provoz velkých spalovacích zdrojů, ale jsou jimi doprava a lokální topeniště. Jinými slovy, státní správa ochrany ovzduší již podle současné legislativy nemůže obsah frakce PM10 ve venkovním ovzduší ovlivnit.

Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací PM10 v letech 1995–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji

Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací PM10 v letech 1995–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji

55

průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)

průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)

60

Ústecký kraj

50

Středočeský kraj

45 40 35 30 25 20 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002 rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).

2009

60 1995–1998 1995–2009 1999–2009

50

40

30

20

10

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíc Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).

68

zpět na obsah

NOx • Trend vývoje hmotnostní koncentrace oxidů dusíku (NOx) v ovzduší nelze jednoduše interpretovat pouze jako dopady energetického využití hnědého uhlí. Obsah oxidů dusíku v ovzduší je dán složitým působením řady zdrojů, především dopravy a malých a lokálních spotřebičů zemního plynu. Dobře patrný mírný pokles obsahu oxidů dusíku je způsoben technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století. Po tomto nevýrazném snížení je však zřejmé, že obsah oxidů dusíku v ovzduší nekontrolovaně narůstá bez spojitosti s nárůstem SO2 a v posledních třech letech je dokonce obsah oxidů dusíku v ovzduší SZ Čech menší než obsah oxidů dusíku v ovzduší souboru měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavním zdrojem oxidů dusíku ve venkovním ovzduší je doprava a spalování zemního plynu. • Obsah oxidů dusíku v letních měsících 1999–2009 je charakterizován hmotnostní koncentrací < 20 μg/m3. Téměř dvojnásobný nárůst obsahu oxidů dusíku ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v zimních měsících je z větší části způsoben spalováním zemního plynu v malých a lokálních topeništích.

Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací oxidů dusíku (NO a NO2) vyjádřených sumárně jako NOx v letech 1990–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji

Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací oxidů dusíku (NO a NO2) vyjádřených sumárně jako NOx v letech 1990–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji 50

45

Ústecký kraj

40

Středočeský kraj

35 30 25 20 15 10 5 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

rok Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).

průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)

průměrná koncentrace (µg/m3)

50

45 40 35 30 25 20 15 10

1990–1998 1990–2009

5

1999–2009

0 1

2

3

4

5

6

měsíc

7

8

9

10

11

12

Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).

69

zpět na obsah

As • Trend vývoje hmotnostní koncentrace arsenu v ovzduší je úzce spojen s těžbou a energetickým využitím hnědého uhlí. Obsah arsenu v ovzduší závisí na nečetných zdrojích tohoto kovu, mezi nimiž přední místo zaujímá právě hnědé uhlí. Dobře je patrný výrazný pokles obsahu arsenu (As) způsobený technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století – především důsledné odsíření velkých spalovacích zdrojů. • Obsah arsenu v letních měsících v dekádě 1999–2009 je charakterizován hmotnostní koncentrací < 1,5 μg/m3. Zjištěný nárůst obsahu arsenu ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v zimních měsících na téměř šestinásobek je bezpochyby způsoben spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních topeništích. • Již více než 10 let je obsah arsenu v ovzduší SZ Čech menší než jeho obsah v ovzduší souboru měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavním zdrojem obsahu arsenu ve venkovním ovzduší není provoz velkých spalovacích zdrojů, ale nevhodné užití hnědého uhlí v neekologických a neekonomických spotřebičích (malých a lokálních topeništích). Státní správa ochrany ovzduší podle současné legislativy tuto skutečnost nemůže nijak ovlivnit.

Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací As v letech 1996–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji

Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací As v letech 1996–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji

14

20

průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)

průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)

18

12

Ústecký kraj Středočeský kraj

10

8

6

4

2

0 1996

1996–1998 1996–2009 1999–2009

16 14 12 10 8 6 4 2 0

1997

1998

1999

2000

2001

2002 2003 rok

2004

2005

2006

2007

2008 2009

Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).

1

2

3

4

5

6

měsíc

7

8

9

10

11

12

Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).

70

zpět na obsah

CO • Z údajů je dobře patrný výrazný pokles obsahu oxidu uhelnatého (CO) způsobený technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století (1996–2000). Na obsahu CO v ovzduší se podílí řada dalších zdrojů, především doprava a malé a lokální spotřebiče zemního plynu. (Bohužel ve sledovaném období nejsou k dispozici údaje ze stanic Kladno a Slaný pro porovnání se středními Čechami.) • Obsah CO v letních měsících je charakterizován hmotnostní koncentrací < 400 μg/m3. Zjištěný nárůst obsahu CO ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v zimních měsících o zhruba 50 % je z větší části způsoben spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních topeništích. Spalování hnědého uhlí v nevhodných a často zastaralých lokálních spotřebičích navíc doprovází spoluspalování dřevní hmoty a odpadu a je prováděno laickou veřejností často v havarijních a technicky primitivních podmínkách (o projevech technologické nekázně nemluvě). Uvedené skutečnosti jsou příkladem toho, jak nevhodná energetická politika (zvýšené využívání lokálních topenišť namísto CZT) vede k zhoršování životního prostředí a plýtvání zdroji.

Vývoj imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací CO v letech 1994–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém kraji

Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací CO v letech 1994–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém kraji 700 průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)

průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)

600

550

500

450

400

350

300 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rok Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).

600 500 400 300 200

1994–1998 1994–2009

100

1999–2009

0 1

2

3

4

5

6

měsíc

7

8

9

10

11

12

Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–-2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).

Z uváděných údajů ze SZ Čech a Středočeského kraje vyplývá výrazné zlepšení dané odsířením uhelných energetických zdrojů a zároveň zásadní význam lokálních malých zdrojů pro kvalitu ovzduší v chladnějších částech roku, jakož i podstatný příspěvek NOx a PM10 způsobený v poslední dekádě především dopravou. Je zřejmé, že státní správa ochrany ovzduší již podle současné legislativy nemůže snížit obsah SO2, frakce PM10, NOx, CO, ale ani As ve venkovním ovzduší jakoukoliv regulací velkých uhelných spalovacích zdrojů (elektráren, velkých tepláren). Množství SO2 a As v ovzduší lze snížit regulací spalování uhlí v lokálních topeništích, ale nárůsty PM10 a NOx i část nárůstu CO jdou na vrub jiných zdrojů, dopravy a spalování zemního plynu.

71

zpět na obsah

2.5.3 Otázka regulace energetiky a zdravotních přínosů pro obyvatelstvo V posledních dvou letech dochází k rozsáhlé regulaci energetiky: 1. zdaněním některých paliv (tzv. ekologická daňová reforma) „podle škodlivosti“,

Faktory ovlivňující zdravotní stav obyvatelstva individuální podmínky a způsob života 50 %

stav životního prostředí 20 %

2. politickým odmítnutím využití některých zdrojů a technologií (uhlí, jádro), 3. dotací energie z tzv. obnovitelných zdrojů a v důsledku toho zdražením elektřiny, 4. eliminací některých paliv z maloobchodního trhu (tříděné uhlí) a diskutovanou dotací pro lokální topeniště na obnovitelné zdroje na výrobu tepla, 5. systémem emisních povolenek na CO2 (EU ETS). Základní otázkou regulace energetiky, zejména uhelné, je její efekt ve zlepšení zdraví obyvatel, náklady této regulace (dopad zdanění a poplatků na průmyslová odvětví, administrativní náklady), vliv na bezpečnost energetického systému (včetně hrozícího rozpadu sítě CZT) a nárůst dovozní

kvalita zdravotní péče 20 % genetické (vrozené) faktory 10 %

závislosti. Pokud je alfou a omegou těchto snah především péče o zdravotní stav obyvatel a kvalitu života, která, kromě přiměřených cen energií, zahrnuje i zaměstnanost a bezpečnost, jeví se

Zdroj: B. Kožešník: Zdravotní stav a životní podmínky obyvatel okresu Most. OHS Most, 1993–1998.

výše uvedené snahy přinejmenším sporné. Srovnání faktorů ovlivňujících zdraví obyvatel

Například studie HELEN12, která zpracovala rozsáhlý vzorek obyvatel 20 okresních měst, po-

Základní otázkou, kterou je nutné položit, je: „Co je významnější pro zdraví: správný životní styl

ukazuje na prokazatelnou souvislost špatného zdravotního stavu s nezaměstnaností, tabakis-

(včetně zaměstnanosti), nebo co nejčistší vzduch?“

mem a alkoholismem.

Špatné životní prostředí se významně odráží ve  zdravotním stavu populace. Avšak je nutné

Výše uvedené skutečnosti zavádějí do  dosud oblíbené definice „znečišťovatel platí vše“ při-

si uvědomovat, že stav ovzduší není jediný faktor ovlivňující zdraví. Je sice pravda, že 80 %

nejmenším další členy. Zdá se, že pro státní aparát a řadu nevládních i vládních organizací je

škodlivin se do biosféry přenáší ovzduším, ale to automaticky neznamená, že stav ovzduší má

snazší omezovat průmyslovou produkci než vzdělávat a vychovávat obyvatelstvo ke zdravému

80% vliv na lidské zdraví. Informace Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a okresních hygienic-

životnímu stylu. Zatímco omezování průmyslové výroby začíná narážet na technologické limity,

kých stanic (OHS) udávaly, že „vnitřní hygiena“, tj. individuální podmínky a  způsob života, se

potenciál výchovy i motivace ke správnému životnímu stylu je málo využíván.

podílí nejméně z 50 % na zdravotním stavu obyvatel, zatímco vnější hygienické faktory – stav životního prostředí, který je dosud popularizovaným středobodem naší legislativy i environmentalistických požadavků, tvoří 20 %. Dalších 20 % ovlivňuje stav zdravotní péče, 10 % vlivu tvoří genetické faktory.11 Individuální podmínky a  způsob života jsou faktory vnitřní „in-door“ hygieny (hygienický stav domácnosti, volba životního stylu, stravovacích návyků, rodinná zátěž, rizikovost pracoviště aj.) na pozadí sociálně-demografického profilu obyvatel. Ukazatele in-door hygieny přímo souvisejí s lidským kapitálem (vzdělání, obor pracovní činnosti, skupiny životního stylu). Individuální podmínky způsobu života jsou nejvíce ovlivňovány vzděláním, zaměstnaností a životními návyky.

11 12

 iz B. Kožešník: Zdravotní stav a životní podmínky obyvatel okresu Most. OHS Most, 1993–1998. V Health – Life Style – Environment, MUDr. Eva Davidová, MUDr. Kristýna Žejglicová: Studie HELEN, SZÚ, Praha, 2003/5 a Hodnocení zdravotního stavu, Studie HELEN, Odborná zpráva za rok 2009, SZÚ, 2010.

72

zpět na obsah

Srovnání produkce škodlivých látek v různých zdrojích13 Péče o kvalitu ovzduší se v minulých dvou desetiletích propagovala v ČR formou úsilí o vyřazení některých energetických surovin z trhu (uhlí). Rešerše vlastních měření VŠCHT a rešerše metodicky stejnocenných dat o malých kotlích na pevná a plynová paliva a jejich srovnání s většími energetickými zdroji předkládají zajímavé údaje. Podle těchto dat by bylo z hlediska produkce škodlivých látek vhodnější vytápět domácnosti elektřinou vyrobenou v moderní uhelné elektrárně.

Měrné výrobní emise hlavních znečišťujících látek – vztažené na využitelné teplo (elektrickou energii) Zdroj

Palivo

Dřevěné brikety (smrk)

Černé uhlí (Polsko) Ručně ovládaný teplovodní kotel DAKON DOR 24 (jm. výkon 24 kW) Hnědouhelné brikety (SU)

Hnědé uhlí

13

Tepelný (elektr.) výkon

CO

SO2

22,3 kW

10,7

0,1

11,1 kW

10,8

22,2 kW

Měrné emise (g/MWh)

Měrné emise (kg/MWh) TOC

CH4

TZL

PCDD/ PCDF

0,4

0,8

0,6

0,2

0,11

0,02

57

0,2

0,4

1,8

0,8

0,5

0,66

0,07

94

10

0,6

0,5

5,8

1,1

2,3

5,32

0,17

444

10,6 kW

14,4

0,7

0,9

5,9

3,4

2,5

3,48

0,12

535

19,9 kW

26,5

0,8

1,0

8,7

5,6

1,4

0,08

0,03

505

9,3 kW

42,2

1,4

1,4

10,5

3,3

5,9

0,22

0,09

341

20,6 kW

72,3

3,7

0,8

43,4

8,0

13,2

0,22

0,25

1 060

5,4

1,0

61,8

6,6

5,1

1,43

0,35

1 380

0,05

0,02

0,38

0,76

0,004

60

10

kW

175

NO2

PCB

PAH

Plně automatický teplovodní kotel VERNER A25 (jmenovitý tepelný výkon 25 kW)

Dřevěné pelety (smrk)

23,2 kW

0,48

0,05

0,42

Plynový teplovodní kotel VIADRUS G 27 (jm. výkon 27 kW)

Zemní plyn (Transgas)

24

0,025

0,007

0,16

Teplárenský horkovodní kotel (jmenovitý tepelný výkon 45 MW)

Zemní plyn (Transgas)

45 MW

0,01

0,004

0,12

0,005

0,007

0,0006

0,078

0,062

0,0012

Elektrárenský parní kotel s fluidním ohništěm a „suchým“ odsířením (jmenovitý elektr. výkon bloku 135 MW)

Hnědé uhlí

135 MW elektr.

0,49

1,32

0,89

0,004

0,004

0,072

0,097

0,075

0,00043

kW

F. Skácel, V. Tekáč: Přehled poznatků o emisích znečišťujících látek vznikajících při spalování tuhých paliv ve spotřebičích malých výkonů, VŠCHT, 2007.

73

zpět na obsah

Pochybnosti o „návratu k topení hnědým uhlím“

Vzhledem ke stagnujícímu množství distribuovaného uhlí mezi lety 1999 až 2010 je lokální zhor-

Se spalováním fosilních paliv v domácích topeništích bývají spojována naměřená zvýšení poly-

šení ovzduší vinou hnědého uhlí představitelné pouze v případě zásadní změny jeho lokální dis-

cyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a benzo[a]pyrenu či arsenu (As). Arsen (As) je obecně

tribuce (někde by topení uhlím ustoupilo, jinde by narostlo). Je otázkou, do jaké míry je případné

považován za citlivý indikátor spalování uhlí. Často se objevují názory, že topení hnědým uhlím

zvýšení emisí tuhých znečišťujících látek či organických látek v ovzduší způsobeno pálením jiných

v  domácnostech má rostoucí tendenci, mluví se o  návratu k  topení uhlím u  sociálně slabých

pevných paliv (dřeva, biomasy či odpadů) či automobilovou dopravou, přičemž u dopravy je nut-

domácností, o  návratu k  situaci na  začátku devadesátých let. Významné jsou však hypotézy

né, na rozdíl od lokálních topenišť, předpokládat značný nárůst do budoucna.

o rozšiřování topení fosilními palivy, které jsou součásti odborných analýz ovzduší. S touto hypo14

tézou ovšem nekoresponduje žádné významné zvýšení spotřeby uhlí v domácnostech. Hnědé

Vzhledem k výše uvedeným údajům je nutné si položit několik zásadních otázek:

uhlí určené pro malé kotelny a domácí topeniště je téměř ze 100 % z lokalit v České republice –

Kvůli jak velkému vlivu regulujeme energetiku? Jaká část z oněch x % (20 %?) vlivu na zdraví se

produkce hnědého uhlí tedy odpovídá nákupu v ČR. Spotřeba tříděného hnědého uhlí se od roku

sníží?

1994 do roku 2010 snížila ze 7,35 milionu na 2,48 milionu tun, přičemž množství prodávaného tří-

Jaký je význam zdanění energie a energetických surovin či jejich jiné regulace v kontextu ostat-

děného uhlí je od roku 1999 s menšími výkyvy prakticky beze změn (mezi 2,4 a 3,5 milionu tun).

ních znečišťovatelů a nepříznivých vlivů na zdraví obyvatel? Přínos regulace, včetně zdanění energetických surovin a energie, je tedy nutné promýšlet z hlediska znečištění ovzduší daného uhelnými zdroji, toto znečištění porovnat s velikostí či nárůsty dopadů ostatních neregulovaných zdrojů znečištění (zejména doprava a lokální topeniště a výtopny). • Je nutné zvážit, zda vynakládané prostředky na výběr daně a nepříznivé dopady na konku-

Vývoj spotřeby tříděného hnědého uhlí na trhu v ČR v letech 1994–2010 (údaje v milionech tun)

renceschopnost průmyslu a energetickou bezpečnost (opuštění uhelné a zanedbání jaderné energetiky ohrožuje politickou samostatnost dovozní závislostí v plynu na Rusku) jsou vyvá-

8

ženy skutečným zlepšením zdravotních podmínek obyvatel ČR.

7,35 6,80

7

• Z hlediska přínosu pro zdraví obyvatel je nutné kvantifikovat (empiricky) podíl vlivu vzduchem 6,21

šířených škodlivých látek na zdraví ve srovnání s ostatními vlivy, zejména „in-door hygienou“

6,42

6

(životní styl – např. vliv tabakismu, kvality obydlí, vzdělání a stravovacích návyků), na zdravotní stav obyvatel. Teprve potom je možné se odpovědně rozhodovat, co se vyplatí regulovat.

5

• Obyvatelstvo se vždy nerozhoduje „při hledání kvality v životě“ jen podle environmentálních 4

4,25

3

3,27 3,14

2,81

3,43 3,09

indikátorů, proto je nutné hledat způsoby kvantifikace nezamýšlených zdravotních/sociálních

3,45

3,24

2,73

2

důsledků environmentální regulace.

2,63

3,27

2,48 2,44

• V důvodových zprávách regulačních nařízení se nelze odvolávat pouze na imisní studie (tj. bez znalosti původu, resp. původ je dedukován, tj. např. nelze oddělit vliv dopravy a topení, sotva lze modelovat přeshraniční přenos).

1 0

• Péči o kvalitu ovzduší nelze propagovat jako úsilí o vyřazení některých energetických surovin z trhu (uhlí, jádro), ale jako benchmarking technologií. Nelze hodnotit „efekt používání paliva“ 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

bez hodnocení technologie (srovnej Dakon/Verner a velkou kotelnu).

Zdroj: Czech Coal a.s.

14

 ystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, Souhrnná zpráva za rok 2007, Státní zdravotní ústav S Praha, Praha, červenec 2008, str. 14.

74

zpět na obsah

2.5.4 Výhled hnědouhelné energetiky v ČR15

Výhled životnosti hnědouhelných lomů při stávající platnosti územních limitů

Před rokem 1989 bylo Československo založeno na extenzivním hospodaření s vysokým po-

50 000

dílem těžkého průmyslu. Proto ani těžba a  energetika nefungovaly efektivně a  způsobovaly

45 000

nadprůměrnou zátěž životního prostředí. Od roku 1990 prochází těžba uhlí a uhelná energetika rozsáhlou transformací. Ta byla zpočátku ovlivňována státem. Po vstupu prvních soukromých

40 000

investorů v druhé polovině devadesátých let tuto transformaci stimulovala i potřeba dlouhodobé

35 000

konkurenceschopnosti a potřeba společenské akceptovatelnosti ze strany zájmových skupin

30 000

O tom, že povrchová těžba uhlí a uhelná energetika nejsou pohrobkem socialismu, svědčí jejich

Jiří

tis. tun

(stakeholders).

ČSA

25 000

efektivní a dlouhodobé uplatnění v zemích, které si osvojovaly koncept udržitelného rozvoje a fi-

20 000

remní společenské odpovědnosti desetiletí před námi. Nejen v Německu a Velké Británii, Řecku

15 000

či Španělsku se s uhelnou energetikou počítá na příští desítky až stovky let jako s udržitelnou

10 000

přechodovou technologií k jiným zdrojům energie.

DNT Družba DB

5 000

Zásoby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi a územní limity těžby

Vršany

0 2010

Hnědé uhlí je jediným domácím primárním zdrojem energie, v němž je Česká republika zcela

2015 2020 2025

2030

2035

2040 2045 2050 2055

2060

2065 2070 2075

Zdroj: VUPEK-ECONOMY, s.r.o

soběstačná. Ložiska hnědého uhlí se v České republice nacházejí ve čtyřech pánvích. Největší Severočeská pánev je situována pod Krušnými horami a táhne se od Chabařovic až ke Ka-

Výhled životnosti lomů při zahrnutí zásob uhlí za územními limity lomů Doly Bílina a ČSA

dani a Žatci. Další využívanou pánví je Sokolovská. Hnědé uhlí je též uloženo v pánvi Chebské a Žitavské. Veškeré zásoby hnědého uhlí jsou dnes odhadovány na 9,87 miliardy tun, z toho na využívaných ložiscích přes 2 miliardy tun. V rámci tzv. územních limitů jsou vytěžitelné záso-

50 000

by orientačně odhadnuty na 1,2 miliardy tun.

45 000

Za  liniemi územních limitů těžby hnědého uhlí leží zásoby, které by po  zrušení příslušných

40 000 ČSA

usnesení vlády ČR mohly zvýšit stavy vytěžitelných zásob podle bilance i podnikatelsky vytě-

35 000

žitelných zásob a prodloužit tak životnost lomů. Jde o zvýšení zásob hnědého uhlí v případě

za limity lomu ČSA (ve II. až IV. etapě) o 750 mil. tun (na celkový stav necelých 1100 mil. tun). Za územními limity tak leží přibližně 850 mil. tun hnědého uhlí.

tis. tun

společnosti Severočeské doly a.s. čítající 104 mil. tun hnědého uhlí, které leží za limity na Dolech Bílina (na  celkový stav 1040,2 mil. tun),16 a  o  zásoby hnědého uhlí skupiny Czech Coal

Jiří

30 000 DNT

25 000 20 000

Družba

15 000 DB

10 000 5 000

Vršany

0 15 16

 eni-li v teto kapitole uvedeno jinak, údaje jsou z vlastni statistiky Czech Coal a.s. N VUPEK-ECONOMY s.r.o.

2010

2015 2020 2025

2030

2035

2040 2045 2050 2055

2060

2065 2070 2075

Zdroj: VUPEK-ECONOMY, s.r.o

75

zpět na obsah

Produkce hnědého uhlí v ČR V roce 2010 dosáhla celková hnědouhelná produkce v ČR výše 44 025 tis. tun, což je ve srovnání s rokem 2009, kdy bylo dosaženo úrovně 45 053 tis. tun uhlí, pokles o 1 028 tis. tun. Pokles produkce byl způsoben především poklesem odběru ze strany elektrárenské společnosti ČEZ, a.s., z důvodu odběru uhlí ze skládek vytvořených v průběhu roku 2009 a vyšší průměrné výhřevnosti dodávaného paliva, zčásti i nižším odběrem ostatních výrobců elektrické energie z téhož důvodu. Na druhé straně ve spotřebě odběratelů v průmyslové sféře, kde v roce 2009 došlo v důsledku hospodářské recese k podstatnému snížení spotřeby, došlo v roce 2010 k oživení a mírnému nárůstu spotřeby. Rozhodující vliv na spotřebu hnědého uhlí má segment elektroenergetiky a  především skupina ČEZ, do jejíchž parních elektráren směřovalo téměř 59 % celkových dodávek hnědého uhlí v roce 2010.

Podíl hnědouhelných společností na celkové produkci hnědého uhlí v České republice, 2010 (celkem 44 milionů tun) skupina Czech Coal 13,85 mil. tun 31,5 %

,0 44

45

47

,1

,1

,9 48

,5 48

,2

48

48

,1

,8 49

,4 48

49

50

50

,8

,4

60

,3 27

,8

,7 27

2006

,6

2005

26

2004

30

,1 29

,0

,3 28

2002

,8

2001

28

2000

30

,2

,9

28

30

29

,0

40 30

miliony tun uhlí

Severočeské doly a.s. 21,76 mil. tun 49,4 %

Vývoj produkce a spotřeby hnědého uhlí v ČR v letech 2000–2010 (miliony tun) 70

20 10 0

Zdroj: Statistika Czech Coal a.s.

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 8,42 mil. tun 19,1 %

2003

celkem hnědého uhlí (bez lignitu)

2007

2008

2009

2010

z toho ČEZ a elektrárna Mělník I.

Zdroj: Statistika Czech Coal a.s.

76

zpět na obsah

Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v ČR

Využívání tříděného uhlí v ČR v současnosti a perspektiva

Výroba elektřiny brutto v roce 2010 dosáhla výše 85,9 TWh a vůči roku 2009 stoupla o 4,4 %.

Tříděné druhy hnědého uhlí a hnědouhelné brikety jsou určeny pro spalování v malých kotelnách

Nejvíce vzrostla výroba elektřiny vyrobené z jádra (2,9 %) a černého uhlí (13,8 %) o téměř 1 TWh.

a domácích topeništích. V roce 2010 bylo vyrobeno a k odběratelům expedováno celkem 3 mil.

K nárůstu výroby elektřiny o cca 0,5 TWh došlo při výrobě ve slunečních a vodních elektrárnách,

tun tříděného uhlí, což je o 0,2 mil. tun více než v předcházejícím roce. V celkovém množství tří-

ale i spalováním hnědého uhlí (1,4 %).

děného uhlí jsou zahrnuty i hnědouhelné brikety v množství 138 tis. tun, jejichž výroba byla v říjnu

Na celkové výrobě elektrické energie se v roce 2010 parní elektrárny podílely z 58,2 % (pokles

2010 ukončena. K  odběratelům mimo území ČR bylo exportováno 547 tis. tun tříděného uhlí.

oproti podílu v předchozím roce o 0,7 %), podíl jaderných elektráren na výrobě činil 32,6 % (pokles

Na trh ČR bylo v roce 2010 dodáno téměř 2,5 milionu tun tříděného hnědého uhlí, což představu-

podílu oproti předchozímu roku o 0,5 %).

je zhruba úroveň roku 2009. Na trhu tříděného hnědého uhlí zůstávají rozhodující odběratelskou

Na  trhu elektrické energie v  České republice meziročně vzrostla poptávka a  netto spotřeba

skupinou domácnosti.

o 3,8 % na úroveň 59,3 TWh.

Spotřeba tříděného hnědého uhlí a hnědouhelných briket se na domácím trhu v ČR od roku 1994 do roku 2010 snížila ze 7,35 na 2,46 milionu tun, přičemž množství spotřebovaného tříděného uhlí a briket je od roku 1999 s menšími výkyvy prakticky beze změn (mezi 2,4 až 3,5 milionu tun). Na trhu tříděného hnědého uhlí zůstanou rozhodující odběratelskou skupinou domácnosti. Další vývoj výroby a  spotřeby tříděného hnědého uhlí však bude do  značné míry ovlivněn zejména udržováním bilanční rovnováhy mezi potřebou hnědého uhlí pro výrobu elektřiny a tepla z CZT a zdroji prachového uhlí. V kritické situaci nelze vyloučit, že struktura produkce hnědého uhlí může být prioritně podřízena potřebám energetiky na úkor výroby tříděných druhů.

Výroba a spotřeba hnědého uhlí v roce 2010 v kt v ČR celkem výroba hnědého uhlí

50 000

44 025 kt

45 000

Export 1 161 kt

Severočeské doly a.s. 21 757 kt

Ostatní výrobci el. energie 9 176 kt

30 000 Hnědé uhlí energetické 41 021 kt

20 000 skupina Czech Coal 13 848 kt

15 000

100

Ostatní spotřeba ČR 7 869 kt

40 000

25 000

Výroba a spotřeba (brutto) elektřiny v ČR a saldo exportu v TWh (1998–2010)

44 025 kt

Hnědé uhlí tříděné + brikety 3 004 kt

35 000

celkem spotřeba hnědého uhlí

80 60 TWh

kt

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 8 420 kt

0

Zdroj údajů: Statistika Czech Coal a.s.

67

84,3 68,6

82,6 69,9

84,3 71,7

88,2 72

83,5 72

82,3 68,6

85,9 71

40 20

ČEZ 25 819 kt

0

10 000 5 000

65,1 64,4 62,7 61,1

74,6 76,4 63,4 65,1 65

73,5

83,2

–2,5

–3,3

–20 1998

1999

–10 2000

saldo dovoz – vývoz

–9,5 –11,4 2001

2002

–11,5 –13,6 –12,6 –12,6 –16,2 –16,2 –15,7 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

spotřeba el. energie (brutto) v ČR

–14,9 2010

výroba el. energie (brutto) v ČR

Zdroj: ERÚ.

77

zpět na obsah

2.5.5 Teplárenská soustava ČR a její význam

Teplárenskou soustavu ČR nelze v porovnání s ostatními státy považovat za zaostalou. Podle údajů Teplárenského sdružení ČR (TSČR; www.tscr.cz) je české teplárenství na  srovnatelné evropské

Soustava centrálního zásobování teplem se podílí 50 % na výrobě tepla v ČR, KVET (kombino-

úrovni a nabízí řadu projektů, které snesou nejpřísnější ekologická i ekonomická měřítka. Jen čle-

vaná výroba elektřiny a tepla) se podílí 21 % na dodávce elektřiny a systémových službách. CZT

nové Teplárenského sdružení České republiky, kteří se na dodávkách tepla do systémů zásobování

zásobuje teplem podniky, budovy občanské vybavenosti (např. školy, divadla, knihovny apod.),

teplem podílejí ze dvou třetin a zásobují teplem přes 1,2 milionu domácností, v letech 1993 až 2000

bytové jednotky (1,48 mil bytů, což odpovídá 3,7 mil. obyvatel, některé údaje hovoří až o 5 mil.

investovali přes 40 miliard korun. V následujícím období let 2000 až 2009 to bylo kolem 30 miliard

obyvatel)17 – z toho nejméně 1 milion bytů má teplo z hnědého uhlí.

a pro období 2010 až 2019 počítají teplárny minimálně s investicemi vyššími než 52 miliard korun.18 2013 – krize teplárenské soustavy v ČR

Byty připojené na soustavy zásobování teplem využívající hnědé uhlí Počet bytů: nad 50 000

Varnsdorf Teplice Mimoň Litvínov Ústí n. L. Jirkov Litoměřice Trutnov Chomutov Bílina Štětí Mladá Boleslav Klášterec n. O. Most Lovosice Nejdek Kadaň Dvůr Králové n. L.Náchod Mělník Ostrov Žatec Chodov Hradec Králové Karlovy Vary Habartov Nymburk Neratovice Sokolov Rychnov n. K. Františkovi Lázně Pardubice Kladno Kolín Praha Chrudim Plzeň

Klatovy

Ledeč n. Sázavou

Písek Strakonice

Tábor Sezimovo ústí

krýt z domácích zdrojů. Proto je nutné již v roce 2011 dát jasný a také politicky silný směr dalšího vývoje pro centralizované zdroje. Závěry a doporučení pracovní komise pro teplárenství19 jednoznačně mluví o ohrožení soustavy

1 000 až 4 999

centrálního zásobování teplem a jednoznačně také vypovídají o výhodách zdrojů na hnědé uhlí (více viz www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti).

Rýmařov Třinec

Patový stav v teplárenské soustavě – emisní limity a nedostatek uhlí Většina tepláren stojí před volbou, zda ukončit nebo omezit po roce 2016 provoz, nebo zda přejít

Žďár n. Sázavou Otrokovice

Zlín

Uherské Hradiště České Budějovice

kvalitního hnědého uhlí v ČR. Přibližně 43 až 44 mil. t/rok je potřeba, kterou bohužel od roku 2013 nebude možné kvůli stávající legislativě a dnes již i technickým podmínkám (např. na dole ČSA)

5 000 až 9 999

Bruntál

Olomouc

Příbram Milevsko

10 000 až 50 000

Centralizované zdroje tepla se v horizontu 2 až 5 let dostanou do krizové situace kvůli nedostatku

Hodonín

na jiné, násobně dražší palivo. Třetí cesta je investovat do technologií na spalování uhlí, což je z ekonomického hlediska optimální varianta. Důvody jsou následující: 1. O  d roku 2016 vstoupí v platnost nové emisní limity EU, přijaté i ČR. Pokud velké zdroje nebudou mít do 1. 1. 2013 plán na snížení emisí, musejí oznámit ukončení provozu a oznámit obyvatelům napojených na centrální systém zásobování teplem, že přibližně od r. 2018 nebu-

Podíl CZT je v  ČR ve  srovnání s  ostatními evropskými státy (zejména západoevropskými) poměrně vysoký. Vyšší podíly jsou pouze ve státech bývalého východního bloku. Poměrně vysoký podíl CZT je z pohledu ochrany životního prostředí výhodou – teplárny vyrábějí současně teplo a elektrickou energii (tzv. KVET), což je nejúčinnější způsob využití energie obsažené v  palivu. Velké centralizované zdroje pracující v systému KVET dosahují více než 60% účinnosti přeměny energie z PEZ (47 % teplo a 15 % elektřina).

dou dodávat teplo do jejich domácností. Teplárny mají dvě možnosti: • Teplárny přistoupí na plán postupného snižování emisí, což jinými slovy znamená investici do zásadního přebudování technologie spalování – buď změnou paliva za mnohonásobně dražší plyn, nebo nové technologie spalování uhlí. Investice do nové technologie znamenají podle velikosti zdroje řádově miliardy až desítky miliard korun. • Je možné časově omezit provoz zdroje – od 1. 1. 2016 může takový zdroj bez investic do technologie být v provozu maximálně 17 500 hod. (to jsou jen dva roky plného provozu).

 daje pracovní komise pro teplárenství, jejímž cílem bylo v roce 2011 vytvořit dokument sloužící jako podklad pro novelizaci státní energetické koncepce (SEK) v oblasti teplárenství. www.mpo.cz/dokument85493.html. Ú Viz stanovisko TSČR zde http://www.tscr.cz/index.php?pg=0320&idr=2&idc=47. 19 Na základě rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka č. 27/2010 ze dne 26. 11. 2010 vznikla pracovní komise, jejímž cílem bylo vytvořit dokument sloužící jako podklad pro novelizaci státní energetické koncepce (SEK) v oblasti teplárenství. www.mpo.cz/dokument85493.html. 17

18

78

zpět na obsah

2. ČR musí oznámit svůj plán snižování emisí • pro  velké zdroje nad 200 MW (např. elektrárna Mělník, která zásobuje teplem polovinu

• Zavést srovnatelné tržní podmínky pro malé i velké zdroje, zejména: • Zavést adekvátní uhlíkovou daň na paliva spalovaná ve zdrojích mimo systém obchodování

Prahy) do 1. ledna 2013. Seznam zařízení, která využijí možnost časového omezení provozu „na dožití“, musí ČR předložit do 1. 1. 2016 • u malých  zdrojů do 200 MW (např. Teplárna Strakonice) platí výjimka do 31. 12. 2022, se-

s povolenkami. • Zrušit osvobození od daně ze zemního plynu pro domácnosti a domovní kotelny. • Zrušit usnesení o územních limitech těžby hnědého uhlí tak, aby těžební společnosti mohly

znam zařízení je rovněž nutno předložit EK nejpozději do 1. 1. 2016.

přistoupit k výkupu nemovitostí v platných dobývacích prostorech a dlouhodobě tak zajistit

Výše uvedené možnosti jsou blokovány patovou situací, kdy problémem pro všechny, teplárny,

kvalitní hnědé uhlí pro české teplárenství.

těžební společnosti i  obyvatele, je přístup vlády k  tvorbě státní energetické koncepce, jenž je zúžen na politické debaty o limitech, což vede k následujícím problémům:

Význam uhelných zásob skupiny Czech Coal pro teplárenskou soustavu v ČR

• V r. 2013 bude na trhu chybět 6 milionů tun hnědého uhlí (proti poptávaným 44 mil. tun budou

Skupina Czech Coal (CCG) disponuje největšími zásobami uhlí v České republice. V dobývacích

všechny tři těžební firmy schopny nabídnout jen 38 milionů tun; zdroj: studie VŠE: http://www.

prostorech Vršanské uhelné a.s. (lokalita Vršany) a Litvínovské uhelné a.s. (lokalita ČSA) je nyní

mpo.cz/dokument85256.html, s. 61), a to především kvůli poklesu nabídky Czech Coal (limity

necelých 1100 milionů tun hnědého uhlí. Z toho za územními limity stanovenými vládou ČR (usne-

těžby) a  Sokolovské uhelné (omezené zásoby, sesuv), přičemž velké části tepláren končí

sení č. 444/1991) je v platných dobývacích prostorech ČSA 750 milionů tun.

v roce 2013 dlouhodobé kontrakty na dodávky hnědého uhlí ze skupiny Czech Coal. • Bez těchto dlouhodobých kontraktů neposkytnou banky teplárnám úvěry nutné pro zkvalitnění technologie, aby vyhovovala novým emisním limitům.

Uvolnění územních ekologických limitů ≠ rozšíření těžby. Pozvolný útlum těžby = eliminace / zmírnění dopadů nedostatku uhlí

• V poměrně krátkém časovém horizontu potřebují rozhodnutí také těžaři – obnovení přerušené těžby, případně její plynulé pokračování za limity není z legislativních a technologických dů100

Teplárny jsou tak v pozici, kdy nevědí, co bude, situaci musejí rychle řešit a potřebují dlouhodobý

90

kontrakt na dodávky uhlí.

60

se shodne na těchto doporučeních pro politiky. Všechna, nebo alespoň některá z nich mohou zachránit rozumnou cenovou stabilitu tepla, jistotu jeho dodávek z domácích zdrojů a nezhoršení ovzduší ve městech: • Vláda by měla předložit EK plán investic na  snižování emisí CO2 do r. 2020, díky kterému může česká energetika obdržet část povolenek zdarma (plán se musí předložit letos, navrhu-

50 40 30 20

je MŽP, předkládá vláda). • Vláda by měla ve spolupráci s energetickým sektorem maximálně využít přechodná období pro emise SO2, NOx a  prachových částic daná směrnicí o  průmyslových emisích (IED) do roku 2023 (plán se musí předložit do 1. 1. 2013). • Osvobodit zdroje plnící nové emisní limity podle IED od poplatků za znečišťování ovzduší (nyní je návrh zákona o ochraně ovzduší v legislativní radě vlády).

10 0 1970

1980

1990

2000

rok 2012 – útlum těžby

Odborná veřejnost jak na straně teplárenských společností CZT, tak na straně těžebních firem

rok 2000 – stabilizace trhu

70

mil. tun

Možnosti řešení blížící se krize teplárenské soustavy

rok 1986 – max. těžba

80

rok 1990 – počátek reformy

vodů záležitost jednoho roku.

2010

2020 2030 rok

2040

2050

2060

2070 2075

celková těžba hnědého uhlí při dodržení územních ekologických limitů celková těžba hnědého uhlí při maximálním uvolnění územních ekologických limitů rozdíl těžby hnědého uhlí při uvolnění územních ekologických limitů

79

zpět na obsah

V důsledku poklesu vytěžitelných zásob hnědého uhlí v lokalitách Sokolovské uhelné a skupiny Czech Coal se v současnosti na trhu snižuje nabídka hnědého uhlí, a to v řádech milionů tun ročně (celková produkce činila v r. 2010 přibližně 44 mil. tun). Tento trend se skokově prohloubí v letech 2013–2021 především v důsledku nevyužití zásob hnědého uhlí za územními limity v lokalitě ČSA. Již po roce 2012 bude muset klesnout objem těžby v ČSA na polovinu stávající úrovně, tedy zhruba na 2,4 milionu tun ročně. V rámci limitů totiž obsahuje lom ČSA k 1. 1. 2011 posledních 32,2 milionu tun hnědého uhlí.

od r. 2016, což představuje na čisté spotřebě ČR podíl 17 %; • snížení příjmů a zvýšení výdajů státního rozpočtu – jen na řešení problematiky nezaměstnanosti nárůst o 3 mld. Kč/rok; • snížení příjmů obcí a  státního rozpočtu o  odvody za  vydobytý nerost a  pokles daňových a sociálních odvodů – vyčíslení viz níže; • k vůli zastavení těžby na ČSA přijde o práci postupně kolem 2300 zaměstnanců CCG, což spolu s poklesem počtu pracovních míst u dodavatelských firem a dalšími nepřímými dopady bude znamenat ztrátu kolem 8 tisíc pracovních míst; akutně tedy hrozí výrazné zvýšení ne-

Důsledky poklesu nabídky hnědého uhlí v letech 2013–2021, včetně zastavení těžby na ČSA:

zaměstnanosti v okrese Most, který je již tak postižen nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR – zaměstnanci CCG představují 6,8 % zaměstnaných obyvatel na Mostecku (2010).

Dopady na teplárenství: • v r. 2013 bude na trhu chybět 6 milionů tun hnědého uhlí (proti poptávaným 44 mil. tun budou všechny tři těžební firmy schopny nabídnout jen 38 milionů tun);20 • riziko výpadku dodávek tepla pro Prahu (Mělník), Hradec Králové, Pardubice, Strakonice, Příbram, Zlín a Otrokovice, cca pro 750 tisíc až 1 milion obyvatel ČR; • bez smluv po roce 2013, resp. 2016 je většina velkých tepláren, důsledkem podle Tepláren-

Dlouhodobé důsledky ztráty ložiska ČSA za územními limity, např. formou odpisu zásob: • platné dobývací prostory ČSA obsahují za  územními limity těžby přibližně 750 milionů tun hnědého uhlí s výhřevností kolem 17 MJ/kg; jedná se tak o největší uhelné ložisko v České republice s vysoce kvalitním hnědým uhlím blížícím se svou energetickou hodnotou uhlí černému;

ského sdružení může být rozpad soustav centrálního zásobování teplem (CZT) pro technic-

• z tohoto uhlí blokovaného vládním usnesením (č. 444/1991) lze vyrobit přibližně 1400 TWh elek-

kou nemožnost či nekonkurenceschopnost přestavby, v důsledku které by cena tepla pro

trické energie, což představuje více než 24 let celkové spotřeby elektřiny České republiky;22

spotřebitele vzrostla na dvoj- až trojnásobek stávajících nákladů; • rozpad CZT bude znamenat nárůst nákladů na  teplo minimálně v  řádech desítek procent a zhoršení imisní situace v postižených městech a obcích;

• současnou korunovou hodnotu zásob za limity na ČSA odhadla spol. VUPEK na 464 mld. Kč;23 • pokud by tento objem uhlí za limity měl být nahrazen dovozem zemního plynu, činily by náklady pro české spotřebitele, domácnosti a firmy, neuvěřitelných 2671 miliard korun;24

• nabídka tepla pro průmyslové podniky se sníží ze stávajících ročních 108 TJ na  79 TJ od

• na povinných odvodech z vytěženého nerostu, z dobývacího prostoru a vynětí ze zeměděl-

r. 2013, jedná se tedy o  pokles dodávek tepla o  čtvrtinu, který se musí projevit na  jedné

ského půdního fondu by především obce přišly do roku 2060 (280 milionů tun) o 2,1 miliardy

straně útlumem průmyslové produkce a na straně druhé – tam, kde se podaří najít za uhlí

korun; kromě toho by se značně snížily daňové příjmy státu, za rok 2010 skupina Czech Coal

náhradu – nárůstem nákladů na výrobu se všemi dalšími ekonomickými důsledky;21

odvedla státu na daních 2,5 miliardy korun.

• náhrada 6 milionů tun uhlí nebude realizovatelná z vlastních zdrojů (kapacita biomasy už je vyčerpána stávajícími smluvními požadavky, včetně plánovaných investic do zdrojů spalujících biomasu), tedy dojde ke zvratu v relativní energetické nezávislosti ČR, protože bude nutné začít masivně dovážet zahraniční fosilní paliva, zejména zemní plyn, případně černé uhlí. Ostatní dopady: • pokles výroby elektřiny ve vysoce účinné kogeneraci s výrobou tepla až o 9600 GWh ročně Zdroj: studie VŠE: http://www.mpo.cz/dokument85256.html, s. 61.  e studie Bohemica Invicta pro Pačesovu komisi. Z 22 V roce 2009 činila čistá spotřeba elektrické energie v ČR 57 TWh (Zdroj: ERÚ). 23 Výpočet je z června 2010 a VUPEK počítal s objemem 773 mil. tun na ČSA při ceně 600 Kč za tunu, tedy 40 Kč/GJ. 24 Výpočet je proveden z údajů VUPEK z června 2010, které uvádějí: Substituce HU z ČSA zemním plynem při výhřevnosti zemního plynu 34 GJ/tis. m3 činí 362 mld. m3 plynu. V roce 2009 činila spotřeba zemního plynu v ČR 8,2 mld. m3, hodnota dovozu byla 60,5 mld. Kč. 20 21

80

zpět na obsah

2.6 Ekonomické vztahy skupiny Czech Coal s okolními komunitami Těžba uhlí se v průběhu několika posledních desetiletí vryla do povědomí veřejnosti především

2.6.2 F  inanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu

jako synonymum negativních vlivů na krajinu a životní prostředí. Mluví se o likvidaci „tradiční historické krajiny“, prašnosti, hluku, negativním vlivu na obyvatele obcí.

Vzhledem k  rozpočtovému určení daní pro obce je těžba nerostů významnou podnikatelskou

Pravděpodobně v  důsledku značného vývoje legislativy veřejnost nemá zkušenost s  pravidly

činností, která představuje přímý zdroj finančních prostředků do obecního rozpočtu podle míry

ochrany a využívání ložisek hnědého uhlí. Znalost základních pravidel a základní báňské doku-

aktivity těžební společnosti na katastru obce.

mentace je základem pro pochopení přístupu těžařských společností. Podrobné informace lze

Prostředky na obnovu krajiny, podporu obcí a kvality života plynoucí z těžby hnědého uhlí skupinou Czech Coal (zaokrouhleno)

nalézt na www.czechcoal.cz/banske-dokumenty.

2.6.1 Finanční prostředky plynoucí ze skupiny Czech Coal Značně opomíjenou stránkou těžby hnědého uhlí zůstává nejenom význam poskytovaných pracovních míst (přibližně 6,8 % zaměstnaných obyvatel v okrese Most), ale i finanční přínosy z hnědouhel-

Úhrady z vytěženého nerostu – uhlí 1994–2010

né těžby. Oba základní zákony vztahující se k hornictví (zákon č. 44/1988 Sb. a zákon č. 61/1988

Úhrady z dobývacího prostoru 1994–2010

Sb.) vymezují povinnost úhrad za povolení, vyhledávání a průzkum ložiska vyhrazeného nerostu,

Úhrady za odnětí pozemků ze ZPF v období 2005–2010

úhrady z dobývacího prostoru a roční odvod z průměrné tržní ceny vydobytých nerostů. Další formou ekonomické podpory jsou prostředky, které Skupina dobrovolně poskytuje na základě programu regionální spolupráce.

Prostředky vynaložené na rekultivace v období 1994–2010

Miliony Kč

Z toho částka pro obce v regionu (miliony Kč)

1 235,44

822,88

36,44

36,44

177,10

5,34

3 331

0

414

414

Prostředky dobrovolně poskytnuté skupinou Czech Coal pro regionální rozvoj Ústeckého kraje od roku 1998

Od roku 1999 (od vstupu soukromého kapitálu) získaly obce v sousedství lomů ČSA a Vršany-Šverma a dolu Centrum jen z úhrad vytěženého nerostu od skupiny Czech Coal následující prostředky* (v tis. Kč) Celkem za roky

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

18 603

16 664

27 411

28 558

23 433

19 869

19 921

15 877

6 232

2 702

2 344

2 654

184 268

Vrskmaň

2 386

2 966

1 499

1 692

174

0

0

0

0

0

0

0

8 717

Strupčice

4 537

4 700

9 387

12 509

7 591

4 514

5 582

5 889

9 492

8 569

7 145

8 695

88 610

643

2 271

3 955

4 111

10 434

4 112

6 060

14 545

21 272

26 462

27 301

27 409

148 575

8 973

7 456

10 069

7 939

6 558

18 225

14 103

15 253

15 508

18 638

24 833

15 604

163 159

9

78

61

5

0

0

108

45

0

0

0

0

306

1 283

189

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 472

Most

Horní Jiřetín Malé Březno Litvínov Mariánské Radčice Celkem

1999 až 2010

595 107

*Poznámka: Uvedené roky se týkají odvodu z úhrad vytěženého nerostu za lomy Vršany-Šverma, ČSA a od roku 2005 obsahují i platby dceřiné společnosti Důl Kohinoor a.s. Uvedená částka jsou náklady na odvody z úhrad vytěženého nerostu vynaložené v r. 2005–2009 a vztahují se k uhlí a kamenolomu, v ostatních letech pouze k uhlí.

81

zpět na obsah

Úhrady uhelných společností skupiny Czech Coal sousedním obcím z lomů Vršany-Šverma, ČSA a dolu Centrum 2008–2010 (v Kč) Úhrady z vytěženého nerostu – uhlí a kámen, od roku 2010 jen uhlí (75 % obcím, 25 % státnímu rozpočtu ČR)

Úhrada z dobývacích prostorů (100 % dotčeným obcím)* 2008

2009

2010

2008

2009

2010

284 112

278 612

278 612

2 702 455

2 343 617

Vrskmaň

70 173

70 173

70 173

0

Strupčice

69 166

69 166

69 166

Horní Jiřetín

246 389

246 389

Malé Březno

110 588

Litvínov

2008

2009

2010

2 653 797

266 911

311 461

262 320

0

0

0

0

0

8 569 758

7 145 240

8 694 874

210 974

210 974

308 135

246 389

26 462 864

27 301 220

27 409 823

0

0

0

110 588

110 588

18 638 694

24 832 611

15 604 130

506 614

686 924

855 559

148 805

148 805

148 805

0

0

0

0

0

0

Lom u Mostu

41 733

41 108

41 108

0

0

0

0

0

0

Vysoká Pec

42 301

42 301

42 301

0

0

0

0

0

0

Mariánské Radčice

21 744

7 945

7 945

0

0

0

0

0

0

257

257

257

0

0

0

0

0

0

136 432

4 556

4 556

0

0

0

0

0

0

Celkem obce

1 171 700

1 019 900

1 019 900

56 373 771

61 622 688

54 362 624

984 499

1 209 359

1 426 014

Státní rozpočet

0

0

0

18 791 257

20 540 895

18 120 874

29 980 988**

29 669 708**

Most

Louka u Litvínova Ostatní obce

* **

Úhrady za odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu

30 763 288**

Platby z DP se platí za ty DP, které jsou k 1. 1. daného roku ve správě organizace bez ohledu na to, jak je území s dobývacím prostorem využíváno. Státní fond životního prostředí.

82

zpět na obsah

2.7 Ochrana životního prostředí 2.7.1 Principy péče o životní prostředí ve společnostech Skupiny

provádějí rovněž orgány veřejné správy. Mezi zásadní oblasti environmentální kontroly patří báňská oblast – odvodnění lomů, ochrana

Činnosti společností mohou různou měrou ovlivňovat jednotlivé oblasti životního prostředí, tzn.

ovzduší a nakládání s odpady.

oblast ochrany ovzduší, nakládání s vodami, nakládání s odpady a obaly, nakládání s chemickými

Ve dnech 15. a 16. 6. 2010 (zápis byl sepsán dne 30. 6. 2010) byla provedena Obvodním báň-

látkami a přípravky a další. Tak jako v letech předchozích, také v roce 2010 byla péče o životní

ským úřadem Most na lomu ČSA specializovaná prověrka zaměřená na odvodňování lomu. Při

prostředí přednostně orientována na prevenci vzniku možných negativních vlivů vyvolaných tě-

kontrole nebyly zjištěny závady.

žební činností a souvisejícími činnostmi.1

Prověrka Obvodního báňského úřadu Most se stejným zaměřením proběhla na lomech Vršany

Maximální pozornost byla a je věnována zejména oblastem, kde je možné ovlivňovat úroveň pro-

a J. Šverma ve dnech 17. a 18. 6. 2010. Při kontrole nebyly zjištěny závady.

dukovaných emisí.2 Ve všech oblastech ochrany a tvorby životního prostředí jsou důsledně dodr-

Kontrolní prohlídka mimo plán řídící, kontrolní a legislativní činnosti (hlavní úkoly) Obvodního báň-

žovány právní předpisy a podmínky vydaných rozhodnutí. Výsledkem je minimalizace negativních

ského úřadu v Mostě na rok 2010 proběhla dne 4. 6. 2010 ve společnosti HUMECO, a.s., se za-

vlivů společnosti na životní prostředí.

měřením na kontrolu současného stavu odvodnění uhelných lomů. V rámci provedené prohlídky

V roce 2010 nebyla společnostem ve Skupině uložena žádná pokuta a nedošlo k žádné havárii.

nebyly zjištěny závady vyžadující vydání závazného příkazu inspektora k jejich odstranění.

Významné environmentální vlivy hlavních produktů a  služeb jsou ošetřeny u  většiny dceřiných

Kontrola České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem, proběhla

společností systémem environmentálního managementu splňujícím požadavky ČSN ISO 14001.

dne 24. 6. 2010 v Litvínovské uhelné a.s. (LUAS). Kontrola byla zaměřena na prevenci, případný

(Viz kapitolu 1.10 Přehled standardů ISO, certifikátů a fází hodnocení jakosti hlavních produktů

výskyt a zdolávání zápar a ohňů na úseku uhlí ČSA. Zápary a ohně jsou ze zákona vedeny jako

skupiny Czech Coal.) Evidence údajů (emise, odpady, poplatky atd.) je vedena v rozsahu zákon-

střední zdroj znečišťování ovzduší. Kontrolou bylo potvrzeno, že LUAS postupuje u tohoto zdroje

ných předpisů ČR a souhrnné roční výkazy předávány v zákonných termínech orgánům veřejné

znečišťování ovzduší v souladu s platnou zákonnou úpravou.

správy ČR. Metodologie použitá pro výpočty emisí při zpracování uhlí ve skupině Czech Coal je

Předmětem kontroly České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu v Ústí nad La-

přímé měření emisí (měření zdrojů znečišťování ovzduší).

bem, bylo dne 10. 8. 2010 dodržování zákona o odpadech ve společnosti RENOGUM a.s. Kon-

Posuzování vlivů na životní prostředí

trolou bylo stvrzeno, že společnost v oblasti nakládání s odpady postupuje v souladu s právními předpisy a vydanými rozhodnutími.

Podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR dne 29. listopadu 2010 pod čj. 101802/EN-

Ochrana vod

V/10 Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí pro Plán otvírky, přípravy

V  průběhu roku 2010 byly do  veřejných vodotečí vypouštěny odpadní splaškové vody, vody

a dobývání lomu Vršany od roku 2012 se vstupem do DP Slatinice. Vydané stanovisko se stalo

čerpané z předpolí lomů a vody důlní v souladu s podmínkami příslušných rozhodnutí vydaných

jedním z dokladů pro vydání povolení hornické činnosti.

vodohospodářskými orgány. Ukazatele povolených hodnot znečištění ve vypouštěných vodách a povolené množství stanovené vodoprávním úřadem nebyly v daném roce překročeny.

Kontroly zdrojů znečišťování

Podmínky pro nakládání s  ropnými látkami byly, v  souladu se zákonem o  vodách, pravidelně

Skupina Czech Coal v roce 2010 provozovala 74 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 29 středních

kontrolovány.

zdrojů a  45 malých zdrojů. Pravidelně jsou prováděny kontroly podmínek provozu jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší, vodohospodářských zařízení a zařízení pro nakládání s odpady, kte-

Nakládání s odpady

ré jsou stanoveny v provozních řádech zařízení. Měření jsou prováděna v zákonných termínech

Celková produkce odpadů v roce 2010 je ve většině společností srovnatelná s produkcí odpa-

autorizovanými laboratořemi s osvědčením od Ministerstva životního prostředí ČR k měření emisí

dů v  roce 2009. Ke  snížení produkce odpadů došlo u  společnosti Coal Services a.s. (Czech

a  imisí. Společně s  kontrolou dodržování podmínek provozních řádů jsou prováděny i  fyzické

Coal Services a.s.) a  naopak k  výraznému navýšení produkce odpadů o  cca 1800 tun došlo

kontroly zařízení. V případě potřeby jsou prováděny aktualizace provozních řádů zařízení. Kontrolu

ve společnosti VUAS. Jedná se o odpad kategorie ostatní původem z demolic objektů na lokalitě

1

2

 inanční důsledky a další rizika vyplývající z důsledků klimatických změn pro skupinu Czech Coal nejsou známy. Není nám známo, že by Česká republika v této oblasti zpracovala nějaký komplexní materiál, ze kterého by naše organizace mohla vycháF zet, proto nelze provést jakýkoli výpočet eventuálních finančních důsledků pro Skupinu. Skupina není provozovatelem významného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. Povinnosti – měření nebo výpočet tun vyprodukovaného CO2 se na Skupinu nevztahují.

zpět na obsah

83

J. Šverma, který byl přednostně předáván k  využití. Odpad, který svým charakterem nebyl využitelný, byl předán k odstranění oprávněným firmám. V  Krušnohorských strojírnách Komořany a.s. je zdrojem odpadu strojírenská výroba a  zámečnictví. Odpady byly předávány externím organizacím, které odpady odstraňují. Část odpadů byla předávána k recyklaci (šrot). Ve společnosti DTS Vrbenský, a.s., je produkce odpadů přímo spojena s realizací externích zakázek, zejména výkopových prací, a s hrubými terénními úpravami. Většina produkovaných odpadů je vhodná pro další využití. V Souhrnné tabulce environmentálních indikátorů jsou uvedeny údaje o vlastní produkci odpadů jednotlivých společností v daném roce. Množství odpadů předaných k využití nebo odstranění zahrnují též odpady z produkce let minulých, které byly dočasně skladovány. Nakládání s chemickými látkami a přípravky Průběžně byla aktualizována databáze bezpečnostních listů, které byly vypracovány (výrobci nebo distributory) v  souladu s  evropskou legislativou (REACH). Bezpečnostní listy jsou všem zaměstnancům dostupné na intranetu Skupiny a jsou podkladem pro vypracování pravidel pro příslušná pracoviště, kde se s látkami ohrožujícími zdraví lidí nakládá.

84

zpět na obsah

2.7.2 Přehledné údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí Zdroje znečištění ve výrobních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2010

Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí; 2010 Skupina Czech Coal v roce 2010 provozovala 74 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 29 středních zdrojů a 45 malých zdrojů společnost

ovzduší Střední zdroje znečišťování ovzduší

Czech Coal a.s.

Coal Services a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

6 ČS PHM

1 lokalita s možným výskytem ohňů a zápar v lomech 8 provozních objektů úpravy uhlí, 1 lokalita s možným výskytem ohňů a zápar v lomech

odpad

voda

Shromažďovaný odpad k dalšímu využití

1 ČOV

separované složky komunálního odpadu

ČOV LDT Vrbno

1 spalovací zdroj

odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separované složky komunálního odpadu, stavební a demoliční odpady a další

odpadní vody z areálu Ležáky jsou předávány k vyčištění – HUMECO, a.s., provozovatel ČOV Ležáky

1 překladiště aglomerátu, 2 skládky uhlí

1 lakovna, 1 skládka uhlí, 5 odmašťovacích stolů

Využívaný odpad na vlastních zařízeních

Čistírny odpadních vod (ČOV) Úpravny důlních vod (ÚDV) Čerpací stanice (ČS)

Malé zdroje znečišťování ovzduší

odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separované složky komunálního odpadu, stavební a demoliční odpady a další

kaly z úpravny důlní vody, stavební a demoliční odpady, výkopová zemina, úlet a prach

vody jsou předávány k úpravě a vyčištění – HUMECO, a.s.

odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separované složky komunálního odpadu, stavební a demoliční odpady a další

stavební a demoliční odpady, výkopová zemina

vody jsou předávány k úpravě a vyčištění – HUMECO, a.s.

2 kotle Varimatik

5 kotlů Varimatik

odpadní oleje, železo a ocel, separované složky komunálního odpadu a další

1 ČS, 1 ÚDV

4 střední zdroje: kovárna, tryskač, ČOV, obrábění kovů (brusírny a obrobny)

6 odmašťovacích stolů

šrot, pneumatiky, separovaný komunální odpad, akumulátory, oleje

1 ČOV, 1 ČS

RENOGUM a.s.

1 renovační linka dopravních pásů, 3 dílny vulkanizace

železo a ocel, separovaný komunální odpad a další

pryžový odpad (pneumatiky)

vody jsou předávány k vyčištění HUMECO, a.s.

HUMECO, a.s.

1 uhelná kotelna, 1 separátor recyklační linky, 4 brusky, 7 ČOV

plasty, papír, kovy, akumulátory, oleje, kaly z úpravy a čištění vod

kabely a barevné kovy, elektrická zařízení

7 ČOV, 2 ÚDV, 63 ČS

1 lakovna, 4 odmašťovací stoly

odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separovaný komunální odpad a výkopová zemina

Důl Kohinoor a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

7 ČS PHM

1 ČOV Třebušice, 1 čistírna zaolejovaných vod

85

zpět na obsah

0

0

Procentuální poměr prodávaných produktů a jejich obalů, které se regenerují

%

0

0

0

0

0

0

Emise skleníkových plynů

t CO2

11,00

2,93 24,8 100

0,75

REKULTIVACE a.s.

0

Důl Kohinoor a.s.

35,50

0

0,00

HUMECO, a.s.

784,50

0

RENOGUM a.s.

4 316,00

0

DTS Vrbenský, a.s.

4 778,00

%

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

ha

Coal Services a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Celková velikost pozemků vlastněných či užívaných k produkci Podíl surovin pocházejících z recyklovaných materiálů

Czech Coal a.s.

jednotka

Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2010

800,00

3,21

0

0

0

0

0

0

Skupina není provozovatelem významného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. Povinnosti – měření nebo výpočet tun vyprodukovaného CO2 se na Skupinu nevztahují. Údaje proto nejsou k dispozici. Žádná společnost Skupiny nevyrábí látky poškozující ozón či výrobky obsahující látky poškozující ozón podle Montrealského protokolu a jeho dodatků

Emise látek poškozujících ozón NOx, SO2 a další významné vzdušné emise CELKEM

t

0

Celková produkce emisí NOx

t

0

8,223 0

0

0,072

5,040

0,924

0

8,152

0

0

0

0,810

0

19,169 0

0

1,360

0

Celková produkce emisí SO2

t

0

0

0

0

3,080

0

0

0

5,007

0

Celková produkce emisí TZL

t

0

7,978

0

0

0,330

0

0

0

0,389

0

0

1,233

0

0

0,163

0

Celková produkce CO

t

0

0

0

0

0

0

Těkavé organické sloučeniny (VOC)

t

0

0,245

0

0,072

0,820

0,924

Celková produkce ostatních emisí (ohně a zápary v lomech – vážený průměr) Poplatky za emise Množství odpadů dle typu a umístění CELKEM

m2 tis. Kč

2,94 67,1

8,78 30,9

0 19,169

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6,5

0

8,0

5,0

3,5

0

t

5 078,21

1 168,76

6,25

2 548,15

1 726,89

9 360,88

448,55

2 333,67

199,28

51,30

produkce odpadů kategorie ostatní

t

4 891,23

956,33

6,25

2 418,61

1 671,52

9 241,64

442,94

2 333,49

198,68

51,30

produkce odpadů kategorie nebezpečné

t

186,98

212,43

0

129,54

55,37

119,24

5,61

0,18

0,60

Z toho:

0

Způsob nakládání s odpady v daném roce celkové množství odpadů předaných k odstranění

t

159,96

122,84

5,75

335,62

708,71

156,88

438,39

103,50

153,78

celkové množství odpadů určených k využití

t

4 919,86

1 046,56

0,50

2 212,53

1 018,18

13 204,00

10,16

2 274,90

45,50

tis. m3/rok

3 515,40

3 111,50

0

1 520,10

13,95

0

0

0

celkové množství vypuštěných vod nevyžadujících úpravu před vypuštěním do vodoteče

tis. m3

1 649,50

1 550,80

0

1 511,60

0

0

0

0

celkové množství vyčištěných splaškových vod před vypuštěním do vodoteče

tis. m3

76,10

113,30

0

8,50

13,95

0

0

0

celkové množství upravených důlních vod před vypuštěním do vodoteče

tis. m3

1 789,80

1 447,40

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Množství vypuštěných vod do veřejných vodotečí CELKEM

2 256,40

51,30

0

Z toho:

Poplatky za znečištění vody

tis. Kč

0

0

0 0 2 256,40 0

0 0 0 0

86

zpět na obsah

2.7.3 Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí

Vývoj celkových emisí a  produkce odpadů produkovaných při těžbě a  zpracování uhlí ve skupině Czech Coal

Péče o životní prostředí se projevuje v následujících činnostech: • sanace a rekultivace území zasažených následky důlní činnosti (viz část 2.8 Rekultivace),

Vývoj celkových emisí a produkce odpadů produkovaných při těžbě a zpracování uhlí ve skupině Czech Coal v letech 1994–2010 800

• ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí, • průběžné sledování kvality hnědého uhlí, měření, • dodržování provozních řádů u  vodohospodářských zařízení, zvyšování účinnosti čistíren odpadních vod, například rekonstrukce čistíren, a dodržování kvality vypouštěných důlních a odpadních vod, • dodržování provozních řádů u zařízení na odstraňování a využívání odpadů, shromažďování odpadů vhodných pro další využití a  přednostní využívání odpadů a  zařízení pro recyklaci odpadů, • evidence a řízené nakládání se zařízeními s možným obsahem PCB a jiných nebezpečných látek, • v yužití tuhých zbytků po spalování mosteckého uhlí a produktů odsíření, • monitorování stavu bočních svahů lomu ČSA.

700

odpad (tis. t/rok), emise (t/rok)

• dodržování zákonných emisních limitů u zdrojů znečišťování ovzduší, provádění pravidelných

24,0

7

6,

62

20,0

600 16,0 500 400

37

8

9,

12,0

300 200

100 0

prodej uhlí (mil. t/rok)

pásma hygienické ochrany v okolí povrchových lomů,

712,8

• pravidelná měření tuhých znečišťujících látek v ovzduší a měření hladiny hluku na hranicích

8,0 ,4

5 19

6 9, 14 23,1 1

4,0

,6

72

5

1 1,

0

, 54

4 ,5 37, 7 9,

22

,6

,9

48

9 ,0 4 5 9,

11

,2 21 ,8 7

9 ,1 ,1 3 ,6 ,9 7, 3, 28 ,9 26 4,3 2,8 9,1 ,1 36 0 39 2 3 13 1 9 1 1 11 8, 6, 5,

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

množství odpadu (tis. t/rok)

2009

,4

6 41 6,

2010

0

množství emisí znečišťujících látek (t/rok)

prodej uhlí (mil. t/rok)

Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí Třídění a  jiná studená úprava uhlí je zařazena dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 615/2006 Sb. do kategorie vyjmenovaných zdrojů, a to mezi střední zdroje znečišťování ovzduší. V roce 2010 bylo realizováno v zákonné lhůtě 6 jednorázových měření emisí v provozních objektech úpravy uhlí – Prádlo a Nakládací zásobník, kde jsou nainstalovány mokré hladinové odlučovače. Z výsledků měření vyplynulo, že maximální naměřená hodnota představuje 3,2 % emisního limitu a průměrná zjištěná hodnota emisí tuhých znečišťujících látek je 1,6 % emisního limitu (emisní limit 100 mg/m3). Kaly z  úpravy uhlí jsou čerpány do  sedimentačního prostoru bývalého uhelného lomu Saxonie, kde jsou využity pro sanaci a  rekultivaci. Odsazená voda je opětovně vrácena do provozu úpravny a není vypouštěna do veřejné vodoteče.

87

zpět na obsah

Vliv přepravy hlavních produktů skupiny Czech Coal

Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí

Společnosti Skupiny nemají z důvodu typu své hlavní produkce (uhlí a elektřina) významné do-

Při výrobě elektřiny a  tepla v  elektrárnách a  teplárnách vznikají při spalovacím procesu a  odsíření

pady a vlivy na životní prostředí v důsledku přepravy výrobků či materiálů potřebných pro výrobu.

kouřových spalin při spalování uhlí tuhé zbytky, které jsou ukládány na skládky a úložiště, popř. v pře-

Nejvýznamnější komodita, kterou je hnědé uhlí, se expeduje z 95,8 % po železnici, což je nejeko-

pracované formě, kdy jsou úpravou zlepšeny jejich fyzikální a chemické vlastnosti a omezen tak nega-

logičtější prostředek dopravy. Zbytek produkovaného uhlí ve výši 4,2 % je přepravován po ose

tivní vliv na životní prostředí, využity jako tzv. vedlejší energetické produkty především ve stavebnictví

nákladní automobilovou přepravou.

a báňské činnosti. Skupina Czech Coal podporuje využití vedlejších energetických produktů a hledá pro ně vhodné uplatnění, především při činnostech prováděných báňským způsobem.

Imise prachu a akustická situace měřená v okolí povrchových lomů Vršany a ČSA, 2004–2010 Měřicí stanoviště u obcí lom Vršany

(Uvedené hodnoty jsou výsledky z provedených měření)

Imise suspendovaných částic PM10 – průměrné 24hodinové koncentrace naměřená maxima/průměr (Pro denní koncentrace suspendovaných částic PM10 je imisní limit 50 µg/m3 dle nařízení vlády

µg/m3

č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.)

Naměřená průměrná ekvivalentní hladina hluku L Aeq ve venkovním prostoru (Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku L Aeq ve venkovním prostoru je v tomto případě pro noční dobu 40 dB(A) dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.)

dB(A)

lom ČSA

Strupčice

Vrskmaň*

Horní Jiřetín (osada Černice)*

2004

45/38,7

48/31

29/18,7

2005

43/28,5

47/39,8

40/24,6

2006

21/17

49,6/43,9

39/26,6

2007

19/18

49,5/39,6

28/15,3

2008

44/36,3

32/23

37/26,6

2009

24,0/22,0

47,0/34,3

43,0/30,2

2010

40,0/39,0

47,0/38,6

41,0/25,7

2004

36,9

37,2 a 39,1

35,9 a 42,5

2005

39,2

36,4 a 37,6

42,0 a 38,6

2006

36,2

37,5 a 39,4

39,8 a 36,9

2007

36,0

34,7 a 36,1

39,2 a 37,6

2008

37,7

36 a 35,1

39,0 a 38,5

2009

37,9

36,4 a 36,8

43,9 a 40,9

2010

35,9

36,7 a 36,2

41,4 a 41,4

* Poznámka: V obci Vrskmaň se měří hluk na dvou místech (obecní úřad a čp. 47), stejně jako v osadě Černice (čp. 107 a čp. 101).

88

zpět na obsah

V roce 2010 bylo vykoupeno a v důlních prostorách využito více než 1,7 milionu tun vedlejších

Za pomoci automatické totální stanice Leica TCA 2003, umístěné v oblasti s předpokládanou vy-

energetických produktů. Tyto vedlejší energetické produkty byly z převážné části použity k směs-

sokou stabilitou, jsou sledovány polohové odchylky pevných bodů a výsledky vyhodnocovány.

nému zakládání do vnitřních výsypek povrchových lomů skupiny Czech Coal pro zlepšení geo-

Pro lokální sledování stabilitních poměrů se od roku 2006 používají tzv. operativní měřické body,

mechanických vlastností zakládaných zemin a zvýšení stability výsypkových etáží.

které umožňují rychlé rozšíření monitorovacího systému. Svoji úlohu splnil tento monitorovací systém při mimořádné události z června 2005 a z ledna 2011, kdy došlo k sesuvu zemin frontálního

Měření znečištění v ovzduší a hladiny hluku způsobeného provozem v lomech

tvaru v  severozápadní části bočního svahu. Monitorovacích bodů je nainstalováno celkem 64

Životní prostředí v obcích, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti povrchových lomů, může

(březen 2011).

být ovlivněno jejich provozem. V  90. letech minulého století byla vydána územní rozhodnutí

Od roku 2008 byly vyzkoušeny nové nezávislé monitorovací metody:

o ochranných pásmech obcí, kterými se vymezují pásma hygienické ochrany vůči obcím Strup-

• v rámci dálkového průzkumu Země,

čice, Vrskmaň a  Černice – část města Horní Jiřetín (viz www.czechcoal.cz/banska-dokumen-

• 3D laserové skenování.

tace). V průběhu let došlo k aktualizaci podmínek vydaných rozhodnutí. Jednou z podmínek je

Mapování celé oblasti se provádí pomocí leteckého měřického snímkování, které zajišťuje externí

provádění ověřovacích měření aktuálního stavu úrovně hlučnosti a koncentrace prachových čás-

firma. Vyhodnocování se provádí z leteckých měřických snímků, které jsou od dubna 2009 v di-

tic na hranicích ochranných pásem v předepsaném rozsahu. Výsledky měření jsou každoročně

gitální podobě.

projednávány a předávány vedení obcí a příslušným orgánům veřejné správy. Z výsledků měření vyplývá, že nejvyšší přípustná koncentrace prachu na hranicích pásem hygie-

Další prováděná měření:

nické ochrany obcí není překračována.

• Kampaň GPS – 1× za 5 let (provádí externí firma)

Na základě rozhodnutí stavebních úřadů o zřízení pásem hygienické ochrany, při respektování

• Výškové měření ve štole Jezeří

podmínek závazných posudků krajské hygienické stanice, jsou prováděna pravidelná noční mě-

• Monitoring pažnic pod Jezeřím

ření hluku. Ekvivalentní hladina hluku naměřená v blízkosti sídel sousedících s povrchovou těžbou

• Připojovací měření štoly Jezeří

je ve většině případů v souladu s platnými právními předpisy. Dlouhodobě jsou přijímána preven-

• Nivelační tah Červený Hrádek–Albrechtice – 1× za 5 let (provádí ČVUT)

tivní opatření pro snížení hladin hluku. Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvi-

• Měření hladiny podzemních vod (provádí VÚHU)

valentní hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie.

• Měření přesné inklinometrie (zajišťuje VÚHU)

Systém sledování bočních svahů lomu ČSA Zajištění stability svahů povrchového lomu je pro těžební společnost povinností dle horního zákona a souvisejících vyhlášek. V tomto smyslu se provádějí stabilitní výpočty (v případě Litvínovské uhelné a.s. provádí VÚHU), které jsou zapracovávány do POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání) a dále se rozpracovávají pro jednotlivé technologické celky (rýpadlo, zakladač, pásová doprava) v konkrétních oblastech lomu. Stabilita svahů je dále kontrolována měřeními přímo v terénu. Na základě výsledků sledování bočních svahů lomu ČSA v minulých letech byl učiněn závěr, že krystalinikum Krušných hor je stabilní a problémovou partií mohou být nadložní sedimenty. Proto se Litvínovská uhelná a.s. zaměřila na monitoring sedimentů ve svazích v okolí lomu ČSA. Na základě vlastností zemin bočních svahů lomu ČSA jsou dlouhodobě monitorovány svahové oblasti tvořené nadložními sedimenty. Od roku 2005 je provozován nový automatický měřicí systém, kdy ve stanoveném časovém intervalu je proměřována soustava pevně stabilizovaných měřicích bodů umístěných na bočních svazích lomu ČSA.

89

zpět na obsah

2.7.4 Tabulky energetické a materiálové náročnosti skupiny Czech Coal Spotřeba energií, paliv a vody

Zdroje energie nakoupené od  subjektů mimo skupinu Czech Coal

Druh paliva nebo energie benzín

litry

131 325

nafta

litry

7 759 768

elektřina

kWh

262 264 487

obnovitelná energie (elektřina z malého vodního zdroje)

kWh

2 311 309

tepelná energie

GJ

pára

Primární zdroje energie vyrobené společností

hnědé uhlí (hrubá těžba)

223 128

GJ

0

tisíce tun

biomasa hnědé uhlí (odbytová těžba)

Zdroje energie prodané mimo skupinu Czech Coal

Celkem skupina Czech Coal

jednotka

13 894

tuny

300

tisíce tun

13 848

elektřina

kWh

7 451 949

benzín

litry

1 481

nafta

litry

359 264

biomasa

tuny

0

tepelná energie

GJ

13 296 Přepočet spotřeby na GJ a CO2

elektřina 47,6 % z hnědého uhlí, 7 % z černého uhlí, 32,6 % z jaderných elektráren, 7,5 % z OZE, 1,2 % zemní plyn, 3,8 % ostatní plynná paliva, 0,3 % ostatní paliva

Spotřeba elektrická energie, páry a jiných energií v provozech Skupiny

kWh

254 812 538

917 325

tepelná energie

GJ

209 832

209 832

pára

GJ

0

0

benzín

litry

153 859

5 077

nafta

litry

12 630 825

460 201

obnovitelná energie (elektřina z malého vodního zdroje)

kWh

2 311 309

8 320

Spotřeba energií celkem (GJ)

1 600 755 241 253

Odhad celkové produkce tun CO2

27 139

z toho přímá produkce (spalování benzínu a nafty) tun CO2

214 114

z toho nepřímá produkce (spotřeba energie vyrobené z uhlí) tun CO2

Odběry z komunální dodávky vody nebo jiné vodárenské služby – nákup mimo Skupinu Odběry z komunální dodávky vody nebo jiné vodárenské služby – spotřeba

užitková

tis. m3

87,75

pitná

tis. m3

252,61

užitková

3

tis. m

87,75

pitná

tis. m3

230,75

Metodika výpočtu množství emisí CO2: Přímá produkce emisí CO2 je počítána dle údajů doporučených VŠCHT, tj. benzín (EF BA95) 2,35 (+/– 0,3) kg CO2/l, nafta (EF MN) 2,12 (+/– 0,3) kg CO2/l. Při převodu množství nafty a  benzínu na  kWh byly použity údaje z tabulky z příručky GRI (EN3), kde galon nafty má 0,138 GJ a galon benzínu 0,125 GJ (1 galon = 3,7854 litru), tj. 0,125 / 3,785 = 0,033 GJ na  litr benzínu, 0,138 / 3,785 = 0,0365 GJ na litr nafty. Přímá produkce CO2 je tedy (153 859 × 2,35) + (12 630 825 × 2,12) = 361 569 + 26 777 349 = 27 138 918 kg CO2. Nepřímá produkce emisí CO2 (za  spotřebovanou elektřinu) je počítána dle údajů doporučených VŠCHT, tj. 1,08465  t CO2/ MWh elektřiny, tomu odpovídá emisní faktor vztažený na energii v joulech 301,29  t CO2/TJ a účinnost využití hnědého uhlí asi 33 %. Množství nepřímých emisí CO2 je počítáno jen z  energie vyrobené z  uhlí (54,6 %), tj. 917,325 TJ × 301,29 × 0,546 = 150  904 tun CO2. Množství nepřímých emisí CO2 za  spotřebované teplo a  páru je počítáno jako energie vyrobená z  uhlí, tj. 209,832 TJ × 301,29 = 63 220 tun CO2. Celkem tedy nepřímé emise 150  904 + 63 220 = 214 114 tun CO2 za rok 2010. Údaje ani metodiky výpočtu přímých a  nepřímých emisí jiných skleníkových plynů než CO2 nejsou skupině Czech Coal k dispozici. Důvodem je, že skupina Czech Coal není provozovatelem zvláště významného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší.

90

zpět na obsah

Celková spotřeba materiálů

jednotka

CELKEM výrobní společnosti skupiny Czech Coal 2010

Materiály a suroviny pro výrobní proces, které nejsou součástí finálního produktu (zeleně jsou uvedeny materiály a suroviny, které je možné považovat za obnovitelné) železné kovy

tuny

306,2

barevné kovy

tuny

1,1

bronz

tuny

0,5

oleje

tuny

303,7

maziva

litry

77 447,0

plastické hmoty

tuny

0,9

nátěrové hmoty

tuny

5,3

kyslík

m

10 520,8

acetylen

m

3

12 727,0

argon

m

3

38,3

stargon

m3

371,9

CO2

litry

20 537,0

materiál pro svařování

tuny

40,4

separační papír

tuny

34 136,5

m

3

2 172,8

hutní materiál

tuny

614,0

železný profilový materiál

tuny

257,3

vápno pro úpravu vody

tuny

213,5

manganistan draselný (odmanganování důlní vody)

tuny

4,2

flokulant (vločkování při úpravě a čištění vody)

tuny

1,4

dřevo

3

Materiály a suroviny pro výrobní proces, které jsou součástí finálního produktu (zeleně jsou uvedeny materiály a suroviny, které je možné považovat za obnovitelné) měd

tuny

hliník

tuny

1,1

železo

tuny

1 696,7

barevné kovy

tuny

2,6

surová guma

tuny

383,5

chemické látky

tuny

408,9

pneumatiky k recyklaci

tuny

253,4

m

12,0

dřevo pryžový granulát

3

tuny

33,9

672,5

91

zpět na obsah

2.8 Rekultivace skupiny Czech Coal3 Obnova území a  krajiny zasažené báňskou činností je konečnou etapou báňského podnikání. Tuto činnost zajišťují těžební společnosti skupiny Czech Coal formou provádění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, tím zároveň naplňují svoji zákonnou povinnost. Zákon č. 44/1988 Sb., o  ochraně a  využití nerostného bohatství, v  platném znění, ukládá důlní organizaci zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou. Rekultivační činnost úzce souvisí s environmentální oblastí udržitelného rozvoje. Přístup skupiny Czech Coal k provádění rekultivací je veden snahou vytvářet nové plochy co nejúčelněji a zejména ve vazbě na budoucí další rozvoj regionu. Těžební společnosti skupiny Czech Coal (Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Kohinoor a.s.) a její dceřiná společnost REKULTIVACE a.s., jako jeden z dodavatelů prací, vytvářejí nejen novou krajinu formou zemědělských pozemků a kultur, lesů, vodních ploch a toků, ale vytvářejí také území určená k rekreačním a sportovním účelům, například areál Hipodromu Most. Obce a města získávají území pro svůj nový rozvoj.

Poměr rekultivací a ploch dotčených těžbou v lokalitách skupiny Czech Coal v roce 2010 (číselné údaje jsou v hektarech)

Celková plocha dotčená těžbou včetně všech rekultivací i na vnějších výsypkách lomu

Vršanská uhelná a.s. (VUAS)

Litvínovská uhelná a.s. (LUAS)

Důl Kohinoor a.s.

4 778

4 316

800

2 047

1 716

375

2 398

2 218

295

333

382

130

Z toho: Plocha přímo dotčená těžbou – včetně budoucí Ukončené rekultivace (včetně roku 2010)

Základní údaje o rekultivacích skupiny Czech Coal

Rozpracované rekultivace 2010

Celková plocha dotčená těžbou v  roce 1999 představovala 14,9 tisíce ha. V  současnosti činí

(bez ukončených 2010)

zájmové území Vršanské uhelné a.s. a  Litvínovské uhelné a.s. včetně ukončených rekultivací, ploch těžebně činných a ploch, které budou těžbou dotčeny, 9 094 ha. Toto území představují zejména dva povrchové lomy (Vršany-Šverma a ČSA). Jeden hlubinný důl (dceřiná společnost Důl ­Kohinoor a.s.) působí na zájmovém území 800 ha. Rozpracované rekultivace povrchových lomů ke konci roku 2010 tvořily 13 % území, kde působila báňská činnost skupiny Czech Coal.

Rozpracované a ukončené rekultivace skupiny Czech Coal – povrchové lomy v roce 2010 (procenta z celkové rozlohy 1229 ha)

Ukončené rekultivace k  31. 12. 2010, dané souhrnem ploch, které byly rekultivovány v  rámci

zemědělská 17 %

současného i minulých organizačních uspořádání, činí 6 959 (6444 + 17 + 498) ha.

ostatní (včetně parkové) 43 %

Rozpracované rekultivace vč. ukončených v daném roce činí 1229 ha. Celková výměra rekultivovaných ploch dle aktualizovaných Souhrnných plánů sanací a rekultivací je pro lokalitu Vršany 4 778 ha. Celková plocha řešeného zájmového území lokality lomu ČSA je 4 316 ha a dalších 206 ha nepřímo dotčených ploch. V roce 1995 bylo ukončeno zakládání odklizu na vnější výsypky. Odkliz činných těžebních lokalit je zakládán pouze do vyuhlených prostorů (vnitřní výsypky) a  rozsáhlé rekultivace vnějších výsypek jsou v roce 2010 dokončeny nebo v závěrečné fázi dokončování (Růžodolská výsypka). Plocha dotčená těžbou se vlivem postupujících rekultivací stále snižuje. Zábory nových ploch jsou podstatně nižší než rozloha ploch s postupně ukončovanou rekultivací.

lesní 36,5 %

vodní 3,4 %

Kapitola se soustředí na aktuální výsledky rekultivační činnosti skupiny Czech Coal. Obecný popis, vysvětlení pojmů, pravidel a postupů rekultivace je uveden na www.czechcoal.cz/rekultivace.

3

92

zpět na obsah

Objemy rekultivovaných ploch skupiny Czech Coal – povrchové lomy (rozpracované a ukončené v daném roce) v ha Rekultivované území v ha (zaokrouhleno) zemědělská lesní vodní ostatní (včetně parkové) celkem ha

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

355

453

330

309

174

238

188

151

141

125

193

144

145

208

181

222

209

1 252

1 780

1 986

2 253

1 825

1 836

1 634

1 283

992

860

929

928

693

577

508

513

449

78

114

131

140

27

81

70

77

45

46

47

47

39

38

58

42

42

496

525

870

676

1 280

1 284

1 323

1 467

1 094

939

966

983

915

752

522

529

529

2 181

2 872

3 317

3 378

3 307

3 440

3 215

2 979

2 272

1 970

2 134

2 102

1 793

1 575

1 269

1 306

1 229

93

zpět na obsah

Mapa č. 3 Stav rekultivací v roce 2010 a umístění významných objektů rekultivací, lom ČSA (Litvínovská uhelná a.s.)

Most

Litvínov

Janov Praha

Brno

Louka u Litvínova

Rekultivace zahajované Rekultivace rozpracované Rekultivace ukončené Rekultivace mimo Skupinu

H. Jiřetín

Černice

výsypka Růžodol

Hornojiřetínská výsypka

zámek Jezeří UNIPETROL, a.s.

Lom ČSA

výsypka Obránců míru

Litvínovská uhelná a.s.

výsypka Kopisty

Úpravna uhlí Komořany Autodrom Most

nádrž Matylda

Most 94

zpět na obsah

Mapa č. 4 Stav rekultivací v roce 2010 a umístění významných objektů rekultivací, lom Vršany (Vršanská uhelná a.s.) Autodrom Most

Most

Lokalita Šverma

Lom Vršany

Vrskmaň

Výsypka Slatinice

Vršanská uhelná a.s.

Lokalita Vršany

Čepirohy

Okořín Strupčice Výsypka Malé Březno

Most

Bylany

Výsypka Velebudice

Lokalita Hrabák

Praha

Malé Březno Brno

Rekultivace rozpracované Rekultivace ukončené

95

zpět na obsah

Náklady na rekultivace 1994–2010 Náklady na rekultivace ploch dotčených povrchovou těžbou postupně od roku 1998 klesají z dů-

SPSaR jsou součástí platného POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání). V roce 2008 byly vypra-

vodu dokončení rekultivace rozsáhlých vnějších výsypek a dále i vlivem předání (k 1. 1. 2004)

covány aktualizace SPSaR pro obě těžební lokality (Vršany-Šverma a ČSA). Při aktualizaci těchto

rozsáhlých ploch (lom Ležáky, lokalita dolu Kohinoor) pod Palivový kombinát Ústí, státní podnik.

dokumentů byly řešeny a zapracovány technické, ekonomické a ostatní vlivy dané vývojem od po-

Od roku 1994 bylo na lokalitách dnešní skupiny Czech Coal vynaloženo z prostředků Skupiny

slední revize těchto dokumentů. Součástí těchto plánů jsou i rekultivace na pozemcích, které leží

na rekultivace přes 3,3 miliardy Kč.

v blízkosti státní kulturní památky Jezeří.

Náklady na rekultivace 1994–2010

Náklady skupiny Czech Coal (mil. Kč) Náklady státu (mil. Kč)

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

232

295

467

512

429

255

256

203

127

105

103

108

62

41

2008

2009

2010

VUAS

13

11

18

LUAS

10

9

75

Celkem 3 331

0

4

30

10

0

13

2

2

0

3

14

11

10

69

130

262

52

612

232

299

497

522

429

268

258

205

127

108

117

119

72

110

153

282

145

3 943

0

93

132

377

497

297

323

259

325

54

8

317

413

300,9

54

77

515

4 042

Celkově vráceno k užívání (ha) 2 917

3 010

3 142

3 519

4 016

4 313

4 636

4 895

5 220

5 274

5 282

5 599

6 013

6 367

6 444

6 959

6 959

Celkem (mil. Kč) Vráceno k užívání (ha)

6 313

Aktuální projekty rekultivací skupiny Czech Coal

V roce 2010 pokračovaly rekultivační práce v souladu s báňskými podklady a na základě platných

Aktuálními projekty rekultivací jsou jednotlivé prováděcí projekty rozpracovaných akcí, které nava-

rozhodnutí na těchto lokalitách:

zují na generel rekultivací s obsahem přehledu zahajovaných, rozpracovaných a ukončovaných

Litvínovská uhelná a.s. (lom ČSA) – boční svahy, vnitřní výsypka, výsypka Obránců míru, Růžodolská výsypka.

rekultivačních akcí ve střednědobém horizontu. Generel rekultivací platný pro období 2008–2012 respektuje SPSaR (Souhrnný plán sanací a rekultivací) činných lokalit dřívější Mostecké uhelné a.s.

Vršanská uhelná a.s. (lom Vršany-Šverma) – vnitřní výsypka Vršany, vnitřní výsypka Šverma, výsypka Slatinice.

Finanční čerpání nákladů na rekultivace v roce 2005–2010 (tis. Kč)

Objem prací a dodávek celkem z toho finanční rezerva skupiny Czech Coal

z toho přímé náklady skupiny Czech Coal z toho jiné zdroje (státní prostředky na řešení ekologických škod z minulosti)

z toho finanční rezerva VUAS z toho finanční rezerva LUAS přímé náklady VUAS přímé náklady LUAS

2005

2006

2007

2008

2009

2010

118 862

71 738

109 417

153 745

281 571

144 356

107 842

62 144

40 549

13 070

10 978

11 012

10 014

9 054

74 816

230

244

250

176

268

7 234

0

---

0

10 790

9 350

68 618

130 485

261 271

51 294

96

zpět na obsah

Název a určení lokality

Celkem ha 2006

2007

786,88

584,86

297

363

349

ČSA (boční svah výsypky Obránců míru, Růžodolská výsypka)

1 005,76

989,89

972

943

880

výměry celkem rozpracované

1 792,64

1 574,75

1 269

1 306

1 229

Vršany-Šverma (vnitřní výsypka Vršany, vnitřní výsypka Šverma, Slatinická výsypka)

2008

2009

2010

Pěstování energetických plodin na rekultivacích Při zahlazování hornické činnosti (rekultivaci) vzniklo množství rekultivovaných ploch tzv. zeměděl-

V rámci poloprovozního pokusu společnost REKULTIVACE a.s. pěstuje energetický šťovík na cel-

ské rekultivace. Tyto plochy se v důsledku nedobré situace v zemědělství nedaří uplatnit v země-

kové výměře cca 60 ha. Na  1,5 ha je založena pokusná plocha miscanthusu. Další plodinou

dělské prvovýrobě ani předat jiným zájemcům. Relativně reálné se jeví pěstování energetických

pěstovanou na  výsypkách jsou japonské topoly klony J 104, J 105, které společnost pěstuje

plodin na rekultivovaných plochách.

na výměře cca 0,5 ha. V roce 2010 společnost vyprodukovala 500 obřích hranolovitých balíků

Současným i výhledovým úkolem rekultivací je také oblast sledování perspektivních energetic-

(cca 300 tun biomasy) energetického šťovíku.

kých plodin s možností zařazení do biotechnického procesu rekultivace.

97

zpět na obsah

2.9 Lidské zdroje Společnosti skupiny Czech Coal, které sídlí v  severních Čechách (Czech Coal a.s., VUAS, LUAS), spolu s dceřinými společnostmi patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v Ústeckém kraji. Poskytují práci téměř 5 tisícům zaměstnanců, kteří v okrese Most, z něhož pochází nejvíce zaměstnanců (71 %), v roce 2010 tvořili 6,8 % zaměstnaných obyvatel.4

Celkem

HIPODROM MOST a.s.

Infotea s.r.o.

REKULTIVACE a.s.*

131

73

10

5 055

331

209

99

150

73

10

4 937

708

330

209

99

148

73

0

4 913

1

1

1

0

0

2

0

0

14

890

560

668

294

195

81

37

72

10

4 521

49

23

41

37

14

18

113

1

0

416

663

1 016

975

611

709

Počet zaměstnanců k 31. 12. 2010

228

617

989

939

583

709

Plný úvazek

224

616

988

936

582

4

1

1

3

204

562

948

24

55

41

Pracovní poměr na dobu určitou

HUMECO, a.s.

101

221

Pracovní poměr na dobu neurčitou

RENOGUM a.s.

217

Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce

Částečný úvazek

Důl Kohinoor a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Coal Services a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Czech Coal a.s.

Počty zaměstnanců skupiny Czech Coal, rozčleněné dle typu pracovního poměru a pracovních smluv, 2010

328,41

* U společnosti REKULTIVACE a.s. je z povahy práce podstatná část činnosti pouze sezónní záležitostí a s tím souvisí velký počet zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou.

4

Podrobné údaje ve většině tabulek jsou o hlavních nebo výrobních společnostech (96 % zaměstnanců). Společnosti REKULTIVACE a.s., Infotea s.r.o. a HIPODROM MOST a.s. nejsou vždy zahrnuty.

98

zpět na obsah

Mapa č. 5 Význam skupiny Czech Coal jako zaměstnavatele v Ústeckém kraji v roce 2010 (podíl zaměstnanců Skupiny z obyvatel, kteří měli práci)

2.9.1 S  polečné principy zaměstnanecké politiky skupiny Czech Coal Skupina považuje péči o zaměstnance v sociální oblasti za pod-

Podíl zaměstnanců skupiny Czech Coal z obyvatel, kteří měli práci, v % 1–2 % 2–4 % 4–6 %

na bezpečnost práce, na nadstandardní sociální a zdravotní be-

7–9 %

nefity, vzdělávání zaměstnanců a participaci zaměstnanců na ří-

10–14 % 17–18 %

Hora Svaté Kateřiny (19,4) Kalek

Vysoká Pec (10,8)

Blatno (17,1) Křimov

Nová Ves v Horách (12,9) Horní Jiřetín (15,6)

Boleboř (16,7) Hora Svatého Šebestiána (12,8)

zení firmy – kolektivní vyjednávání.

Klíny

Brandov (17,8)

Výsluní

statnou součást svého udržitelného rozvoje. Je kladen důraz

Český Jiřetín

Jirkov (17,7) Vrskmaň (18,4)

Lom ČSA

Meziboří Lom (14,5) u Mostu (19,0)

Bezpečnost práce Pro všechna pracoviště a všechny práce je provedeno vyhodnocení rizik a jeho výsledky jsou zahrnuty do provozní dokumenta-

Litvínov Louka (16,6) u Litvínova (17,3) Mariánské Radčice (20,2)

Litvínovská uhelná a.s.

ce, která je zpracovávána v souladu s legislativními požadavky. Prevence a řešení nouzových situací je zabezpečeno v havarijních plánech a požárních řádech společností Skupiny. Část dceřiných společností řeší problematiku bezpečnostních a  zdravotních rizik v  rámci OHSAS 18001 či v  rámci vnitřních

Braňany (17,4) Most (15,1)

Želenice (13,8)

Obrnice (22,8) Patokryje (15,6) Lužice Korozluky (11,8) (27,6) Skršín (12,7) Bečov u Mostu

Lom Vršany Otvice Vršanská uhelná a.s. (10,4) Pesvice Strupčice Místo Chomutov Malé Černovice (14,8) (16,7) (13,8) Březno (15,3) Všestudy (21,6) Málkov Spořice Lišnice Údlice (13,3) (19,1) Spořice Droužkovice Havraň (21,9) Polerady (20,3) Nezabylice Bílence (16,4) (6,4) (34,8) Volevčice Všehrdy (14,3) Kadaň (11,9) Březno Hrušovany

Bělušice (20,2)

norem, které vycházejí z vyhlášek a zákonů pro povrchové a hlubinné dobývání uhlí. Ve všech výrobních společnostech je oblast BOZP řešena ve spolupráci s odborovými organizacemi. Činnost společných komisí bezpečnostních i  odškodňovacích pokrývá 100 % zaměstnanců společností. V roce 2010 nebyla orgánem státního odborného dozoru na úseku BOZP a hygieny práce uložena žádná pokuta ani jedné organizaci v rámci Skupiny. Řada bezpečnostních předpisů a vnitřních norem je společnostmi Skupiny přebírána. Jednotné podmínky a provozní dokumentace usnadňují spolupráci na poli bezpečnosti práce. Důraz v oblasti bezpečnosti práce je kladen i na spolupráci s externími firmami, např. požadavky na bezpečnost práce jsou zahrnovány do výběrových řízení externích dodavatelů pro společnosti Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Czech Coal a.s. a Coal Services a.s.

Barevná škála udává počty zaměstnanců společností skupiny Czech Coal* vyjádřené jako procentní podíl z obyvatel, kteří měli zaměstnání (data k lednu 2011). Čísla v závorce pod názvem obce udávají relativní míru nezaměstnanosti v lednu 2011. *Do výpočtů byli v lednu 2011 zahrnuti zaměstnanci hlavních společností: Czech Coal a.s., Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Coal Services a.s., Důl Kohinoor a.s., RENOGUM a.s., HUMECO, a.s., REKULTIVACE a.s., DTS Vrbenský, a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., HIPODROM MOST a.s., Infotea s.r.o.

V roce 2010 byla Oblastním inspektorátem práce v Ústí nad Labem uložena pokuta společnosti Krušnohorské strojírny Komořany a.s. ve výši 10 000 Kč za řádně nevyznačený vjezd do výrobní haly a za provozní předpis pro provozování silniční dopravy.

99

zpět na obsah

Hodnoty úrazovosti, nemocnosti, zameškaných dnů a absencí v hlavních společnostech skupiny Czech Coal, 2010

HUMECO, a.s.

RENOGUM a.s.

Důl Kohinoor a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Coal Services a.s.

Czech Coal a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

(Evidence údajů a metodika výpočtu je vedena v rozsahu zákonných předpisů ČR a souhrnné roční výkazy předávány v zákonných termínech orgánům veřejné správy ČR.)

Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce

221

663

1 016

975

611

709

328

217

101

Celkový počet odpracovaných hodin za rok

360 689

1 090 573

1 674 985

1 573 822

1 062 666

1 195 097

562 333

350 474

171 001

48 092

145 510

223 331

209 843

141 689

159 406

74 978

46 730

22 800

578

5 922

9 710

13 171

7 509

6 265

5 692

2 207

406

Celkový počet zameškaných pracovních dnů (pouze z důvodu registrovaných pracovních úrazů)

0

253

705

157

531

732

2 194

Počet registrovaných pracovních úrazů (absolutně)

0

2

11

5

18

44

Celkový počet smrtelných úrazů v roce

0

0

0

0

0

Celkový počet nových případů nemocí z povolání za rok

0

0

0

0

0

Úrazová četnost (počet úrazů na 100 zaměstnanců)

0

0,30

1,08

0,51

2,13

Průměrný počet zameškaných kalendářních dnů na jeden registrovaný pracovní úraz

0

126,50

64,09

31,40

Absence z důvodu nemoci (% z plánovaného časového fondu – průměrné procento pracovní neschopnosti)

0,77

2,41

2,63

3,36

Celkový počet dnů (resp. směn) odpracovaných zaměstnanci v roce Pracovní neschopnost – celkový počet zameškaných pracovních dnů z důvodu pracovních úrazů a všech druhů onemocnění (pracovní i nepracovní) v roce

281,73

44

30

6

2

0

0

0

0

0

0

0

0

16,11

9,15

2,767

1,98

29,50

25,77

1,83

3,44

3,52

4,31

65,52 3,883

31,50 1,38

100

zpět na obsah

Zaměstnanecké benefity Zásadním nástrojem pro dosažení maximální účinnosti systému benefitů pro motivaci zaměstnan-

čerpání ze sociálního fondu v roce 2010 pro sesterské společnosti, tj. Vršanská uhelná a.s., Litví-

ců, při zachování principu nákladové přiměřenosti celého systému, je možnost výběru zaměstna-

novská uhelná a.s. a Coal Services a.s., činilo cca 27,5 milionu Kč.

neckých výhod dle osobních preferencí zaměstnanců v rámci stanovených finančních limitů.

Důchodové zabezpečení zaměstnanců Skupiny je nad rámec zákonem stanovených povinností

Rozsah zaměstnaneckých výhod v  největších společnostech Vršanská uhelná a.s., Litvínovská

(kde odvod zaměstnavatele na důchodové zabezpečení je ve výši 21,5 % z vyměřovacího zákla-

uhelná a.s., Coal Services a.s. a Krušnohorské strojírny Komořany a.s. nevybočuje svou strukturou

du zaměstnance a odvod ze mzdy zaměstnance ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu) řešeno

z rámce obvyklého ve srovnatelných společnostech. Každý zaměstnanec měl možnost ve svém

podporou penzijního připojištění. Výše příspěvku zaměstnavatele je dle dohodnutých pravidel

„virtuálním“ osobním fondu pro rok 2010 čerpat dle stanovených pravidel částku 8 000 Kč. Tato úro-

(obvykle v kolektivních smlouvách) vázána zpravidla na dobu trvání zaměstnání ve společnosti.

veň osobního fondu zaměstnance je až do roku 2011 fixována dohodami z kolektivního vyjednává-

Nad rámec zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je pro zaměstnance vykonávající

ní. Z hlediska užití prostředků fondu zaměstnanci preferují jejich uplatnění zejména v oblasti rekreací

rizikové činnosti, zejména báňského charakteru, sjednáno další připojištění pro případy vzniku

či nákupu zdravotních potřeb. Uvedené preference zaměstnanců v oblasti zdravého životního stylu

pracovních úrazů či nemocí z povolání. Smluvní dopravu využívá odhadem 40 % zaměstnanců;

se ve spojení s celou řadou opatření na straně zaměstnavatele (systém zdravotních prohlídek, oč-

dopravu zajišťují Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s. a Autobusy KAVKA, a.s., v cel-

kování zaměstnanců, poskytování vitaminů a nápojů atd.) promítají mimo jiné i do pozitivního vývoje

kovém počtu 9 linek. Hlavní směry dopravní obslužnosti jsou Most, Chomutov, Jirkov, Litvínov.

pracovní neschopnosti, zejména v  posledních pěti letech. Zdroje Osobního fondu zaměstnanců

Náklady na smluvní dopravu v roce 2010 za společnosti Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s.,

jsou tvořeny převážně v sociálním fondu5, zbylá část je hrazena z nákladů společnosti. Skutečné

Coal Services a.s. a Krušnohorské strojírny Komořany a.s. činily 3 488 tisíc Kč.

5

Litvínovská uhelná a.s.

Coal Services a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Důl Kohinoor a.s.

%

88

99

99

102

99

98

323

14. plat – podíl zaměstnanců (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

0

0

0

0

99

0

Příspěvek na penzijní připojištění (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

83,6

78,7

76,9

80,6

83

Příspěvek na zdravotní péči (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

Příspěvek na stravování (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

94,5

69,5

73,3

Příspěvek na sportovní činnost nebo neodlišená kombinace – např. na kulturu a sport (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

4,5

23,9

Jiné (často letní dětská rekreace) (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

3,1

6,2

100

100

HUMECO, a.s.

Vršanská uhelná a.s.

13. plat – podíl zaměstnanců (podíl příjemců ze zaměstnanců)

RENOGUM a.s.

Czech Coal a.s.

Nejvýznamnější zaměstnanecké benefity – podíl příjemců z celkového počtu zaměstnanců hlavních společností skupiny Czech Coal, 2010

95,5

98,0

0

0

99,0

74

59

58,6

80,4

0

42

75

76,0

85,7

74,8

0

93

44

90,5

90,2

36,6

35,0

98

97

0

93,6

95,1

4,5

4,5

4

7

0

6

3

100

100

Sociální fond je ve společnostech vytvářen za účelem krytí nákladů sociální povahy, které nelze hradit z nákladů daňově účinných. Z hlediska tvorby se jedná o příděl ze zisku, který schvaluje valná hromada společnosti obvykle ve výši rozpočtu, jež je předmětem kolektivního vyjednávání o ustanoveních s jednoletou platností. K dominantním položkám rozpočtu sociálního fondu patří úhrada nákladů spojených se zdravotními benefity (program Zdraví) a další příspěvek zaměstnavatele k ceně jídel ve společném stravování. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je na základě dřívější změny legislativy již hrazen plně z nákladů společnosti.

zpět na obsah

101

Přehled ekonomických, zdravotních a sociálních benefitů zaměstnanců v hlavních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2010

Důl Kohinoor a.s.

RENOGUM a.s.

HUMECO, a.s.

611

709

328

217

101

•

•

•

•

•

•

•

•

56

100

100

100

100

100

100

100

100

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Příspěvek na zdravotní péči

•

•

•

•

•

•

•

•

Příspěvek na penzijní připojištění

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Příspěvek na stravování

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Služby spojené se závodním stravováním

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce 2010 Kolektivní smlouva (ano, ne) % zaměstnanců, na které se vztahuje kolektivní smlouva 13. plat

ano/ne*

•

14. plat

•

•

•

•

Ochranné nápoje a vitaminové preparáty

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Příspěvek na dětskou rekreaci

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Příspěvek na rodinnou rekreaci

•

•

•

•

Práce se seniory

•

•

•

•

•

Jubilejní odměny

•

•

•

•

•

•

Rekondiční manažerské pobyty

•

•

•

Školné na VŠ studium zaměstnanců

•

•

•

•

•

Příspěvek na kulturní a sportovní činnost

•

•

•

•

•

•

Odměny a dary – peněžní

•

•

•

•

•

•

•

Odměna za pracovní pohotovost, odměna dárcům krve

•

•

•

•

•

•

Sociální výpomoci

•

•

•

Smluvní autobusová doprava

Zvláštní příspěvek horníkům

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

• •

•

•

•

•

•

•

•

•

• •

•

•

Životní pojištění manažerů, pojištění pracovní neschopnosti

•

•

•

•

•

•

•

•

Poskytnutí dalšího pracovního volna s náhradou mzdy na jeden den ve čtvrtletí osamělým ženám a mužům pečujícím o dítě či osobu blízkou vyžadující zvláštní péči

•

•

•

•

•

•

•

•

Prodloužení ročního nároku na dovolenou o 1 týden v kalendářním roce nad základní výměru

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Studijní volno a úhrada školného zaměstnancům

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Připojištění zaměstnanců rizikových pracovišť (bolestné a náhrady v případě trvalých následků úrazů) nad rámec vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., dané kolektivní smouvou Zvýšené odstupné při ukončení pracovního poměru z důvodu organizační změny dané kolektivní smlouvou *

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

663 1 016 975

DTS Vrbenský, a.s.

Vršanská uhelná a.s.

221

Coal Services a.s.

Czech Coal a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

(Zelené tečky znamenají existenci příslušného benefitu v dané společnosti)

•

• •

•

Do společnosti Czech Coal přešli zaměstnanci CC Services (část Most) s nároky z kolektivní smlouvy platné do konce roku 2011 (nejdéle do 31. 3. 2012)

102

zpět na obsah

2.9.2 Řízení lidských zdrojů Principy řízení zaměstnanosti Mezi nejvýznamnější principy řízení zaměstnanosti patří požadavek na maximální využívání inter-

obsazování pozic, kde je vstupním kvalifikačním požadavkem vyučení ve strojním nebo elektro

ních zdrojů společnosti. Tento princip je výrazně uplatňován např. při obsazování uvolněných míst

oboru, tento požadavek se dále rozšiřuje v souladu s nároky báňské legislativy. Nadále přetrvává

vlastními zaměstnanci či využívání zaměstnanců pro zajištění interních školení. Kvalifikační struk-

riziko odchodů v rámci oborové konkurence. Přijímání zaměstnanců ve skupině Czech Coal je

tura skupiny Czech Coal vykazuje stálý pokles zaměstnanců se základním vzděláním a vzestup

řešeno vnitřními předpisy jednotlivých společností. Pro obsazování pozic jsou využívány různé

podílu středoškoláků.

instituty a přístupy, zejména obsazování technických a manažerských míst výběrovým řízením,

Aktuálním cílem zaměstnanecké politiky výrobních společností byla stabilizace a rozvoj klíčových

outsourcing, zejména neklíčových činností, podpora interní rotace a povyšování, zaměření na ab-

profesí pro bezproblémové zabezpečení provozované technologie a v servisních společnostech

solventy regionálních škol a učilišť. Pro rok 2010 bylo typické, že společnosti skupiny Czech Coal

přizpůsobení stavu zaměstnanců a jejich úrovně současnému stavu zakázkové náplně. Společ-

nevytvářely nové pracovní pozice, spíše se soustředily na výběr vhodných kandidátů na uvolněná

nosti sledují zejména vývoj v oblasti věkové struktury a stabilitu zaměstnanců na klíčových pozi-

pracovní místa. Přes vývoj na trhu práce nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména u spe-

cích. K aktuálním problémům patří získávání zaměstnanců s vyšší, resp. specifickou kvalifikací, tj.

cifických činností, stále přetrvává.

Coal Services a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Důl Kohinoor a.s.

RENOGUM a.s.

989

939

583

709

331

209

99

150

73

10

4 937

100,0 %

85

506

764

665

544

658

289

183

69

73

59

7

3 902

79,0 %

ve věku do 30 let

7

37

38

47

39

57

22

30

9

26

9

0

321

6,5 %

ve věku 30–50 let

42

222

324

248

215

396

172

99

32

30

41

5

1 826

37,0 %

ve věku nad 50 let

36

247

402

370

290

256

95

54

28

17

9

2

1 806

36,6 %

143

111

225

274

39

51

42

26

30

77

13

3

1 034

20,9 %

ve věku do 30 let

9

1

0

6

2

0

1

4

3

11

1

0

38

0,8 %

ve věku 30–50 let

68

41

91

122

26

33

15

12

12

56

7

2

485

9,8 %

ve věku nad 50 let

66

69

134

146

11

18

26

10

15

10

5

1

511

10,4 %

z toho mužů

z toho žen

Celkem

Infotea s.r.o.

HUMECO, a.s.

Podíl z počtu zaměstnanců

Litvínovská uhelná a.s.

617

HIPODROM MOST a.s.

Vršanská uhelná a.s.

228

Počet zaměstnanců absolutně k 31. 12. celkem

REKULTIVACE a.s.

Czech Coal a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Celkový počet zaměstnanců skupiny Czech Coal dle pohlaví a věku, 2010

103

zpět na obsah

Spolupráce se školami – praxe a projekty studentů

s.r.o.) Ve všech případech byla výsledkem auditu významná změna procesu, v jednom případě

Spolupráce se školami se zaměřuje především do oblasti stáží a odborných praxí studentů v sester-

i personální opatření.

ských společnostech. Tradiční formou podpory škol a studentů je zapojení odborných zaměstnanců Skupiny při přípravě diplomových prací. S Integrovanou střední školou Velebudice má Skupina navá-

Rovnocenné odměňovaní mužů a žen

zánu dlouhodobou spolupráci, která spočívá v praxi studentů učňovských oborů, zejména zámečník

Zaměstnanci je přiznávána tarifní mzda v rámci rozpětí pro mzdový tarif, do nějž je zařazena vyko-

a elektrikář, v provozech Skupiny. Se Střední pedagogickou školou, Obchodní akademií a Vyšší od-

návaná práce. Případně mu u vybraných pozic náleží mzda dle smlouvy o individuálních mzdových

bornou školou sociálně právní v Mostě spolupracuje Czech Coal a.s. v oblasti pomoci při zajišťování

podmínkách. Základní faktory, které rozhodují o vývoji výše mzdy zaměstnance, jsou výkonnost za-

soutěží fiktivních žákovských firem – jak přítomností zaměstnanců jako porotců soutěží, tak poskyt-

městnance, konkurenceschopnost mzdy zaměstnance na relevantním trhu práce a perspektivnost

nutím cen. Se SPŠ strojní Most a SPŠ elektro Chomutov má Czech Coal a.s. uzavřenu rámcovou

zaměstnance pro další práci ve skupině Czech Coal. Faktor pohlaví z hlediska odměňování nehraje

smlouvu o poskytování krátkodobých praxí studentům v podmínkách společností.

žádnou roli. Přestože ve výrobních společnostech skupiny je značná „genderová specializace“, daná

Krušnohorské strojírny Komořany a.s. spolupracují s UJEP Ústí nad Labem v oblasti stáží a diplo-

zejména povahou báňské činnosti či typu strojírenské výroby, ženy i muži mají ve firmě z hlediska

mových prací, dále se Střední školou technickou a automobilní Chomutov, Střední školou technic-

odměňování rovnocenné podmínky.

kou Most-Velebudice a  se Střední průmyslovou školou v  Mostě. RENOGUM a.s. poskytuje stáže studentům následujících škol: Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní

Restrukturalizace, provozní změny a jejich dopady na zaměstnance

akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola Most, Střední odborná škola pod-

Společnost Czech Coal Services a.s. byla v polovině roku 2010 v rámci dlouhodobého záměru re-

nikatelská, s.r.o.

strukturalizována odštěpením její části a jejím následným sloučením se společností Czech Coal a.s. a dále vznikem nové společnosti Coal Services a.s. Hlavním důvodem restrukturalizačního kroku bylo

Dodržování lidských práv a postupy proti neetickému jednání

naplnění cíle oddělení sdílených služeb výrobní a infrastrukturní podpory do subjektů s převažujícím

Dodržování lidských práv je dáno legislativou, kterou jsou zaměstnanci povinni znát a respektovat.

charakterem těchto činností.

K povinnosti znát ji odkazují vnitřní normy, zejména organizační řád a pracovní řád. Tato tematika

V Litvínovské uhelné a.s. a Coal Services a.s. došlo v roce 2010 k řadě dílčích organizačních změn, je-

není součástí investičních smluv, neboť obchodní či investiční partneři jsou společnosti ze zemí EU.

jichž cílem bylo primárně dosažení vyšší efektivity, produktivity a konkurenceschopnosti. Ve Vršanské

Některá výběrová řízení na dodavatele požadují dodatky o bezpečnosti práce u smluv, požadavky

uhelné a.s. byla koncem roku 2010 realizována organizační změna velkého rozsahu, která spočívala

bezpečnostních certifikátů či standardu OHSAS, popř. řešení práv zahraničních zaměstnanců

v odstavení celého technologického celku na úseku skrývka, v jejímž důsledku bylo zrušeno téměř

a podmínek jejich práce. V daném roce však neproběhly žádné významnější investiční dohody.

100 pracovních míst.

Základním protikorupčním nástrojem ve  všech společnostech Skupiny jsou pevná pravidla pro

Racionalizace práce v ostatních společnostech Skupiny rovněž nepřinesla významné změny v za-

jakékoli právní úkony, která jsou popsána ve stanovách společnosti a v podpisovém řádu. V dal-

městnanosti.

ších vnitřních normách jsou popsána bližší pravidla a postupy např. pro provádění výběrových ří-

Výjimkou byla společnost Údržba dolů Komořany a.s. (též jen „UDK“), vyčleněná z CCServices v roce

zení (oprávnění zaměstnanců, finanční limity, postup vyhodnocení výběrového řízení atd.). Zásady

2010, kdy došlo v průběhu roku k realizaci organizační změny velkého rozsahu v souvislosti s pokle-

etického a protikorupčního chování jsou také součástí vstupních školení pro nové zaměstnance

sem odběru výkonů této společnosti ostatními subjekty Skupiny.

a jsou pravidelnou součástí porad obchodních útvarů.

Na  základě projektu vnitrostátní fúze formou sloučení ze dne 4. 3. 2010, schváleného dne 22. 4.

V průběhu roku ve společnostech Skupiny probíhají řádné (plánované) i mimořádné interní audity,

2010, došlo ke sloučení společnosti Údržba dolů Komořany a.s., IČ: 286 82 955, se sídlem na adrese

které obsahují i  analýzy z  hlediska organizačních rizik souvisejících s  korupcí. V  tomto smyslu

Most, V. Řezáče 315, PSČ 434 67, coby společnosti zanikající se společností Krušnohorské strojírny

proběhl ve společnostech Skupiny jeden plánovaný audit (audit systému PROE.biz ve společnosti

Komořany a.s., IČ: 255 44 187, se sídlem na adrese Most-Komořany, Dřínovská 3, PSČ 434 01, coby

Coal Services a.s.) a dvě ad hoc akce (audit poskytování bonusů a slev v oblasti prodeje ve spo-

společností nástupnickou, která převzala jmění zanikající společnosti, a to včetně práv a povinností

lečnosti Renogum a.s. a  audit obchodních vztahů společnosti Humeco, a.s., s  firmou Potex,

z pracovněprávních vztahů.

104

zpět na obsah

V roce 2010 proběhly ve společnosti DTS Vrbenský, a.s., organizační změny s cílem zvýšit efek-

zaměstnancům dva měsíce před tím, než budou učiněny právní úkony směřující ke  skončení

tivitu práce.

pracovního poměru jednotlivých zaměstnanců. Nelze-li při změně výrobních programů a  reali-

Zabezpečení zaměstnanců při ukončení pracovního poměru, provádění organizačních změn

zaci organizačních změn řešit nadbytečnost zaměstnanců jinak než jejich uvolněním, postupuje

a racionalizačních opatření (včetně hromadného propouštění dle § 62 ZP) řeší jak zákoník práce,

zaměstnavatel při rozhodování o  uvolnění jednotlivých zaměstnanců na  základě provedeného

tak ustanovení kolektivních smluv ve  společnostech Skupiny. Minimální délka výpovědní lhů-

rozboru kvalifikační a sociální struktury a pracovní adaptability zaměstnanců. Kolektivní smlouvy

ty v  tomto případě činí 2 měsíce. Obecně platí, že připravované organizační změny, popřípa-

jednotlivých společností upravují možnosti pro zvýšené odstupné.

dě racio­nalizační opatření projedná zaměstnavatel s příslušným odborovým orgánem a oznámí

Počty zaměstnanců, kteří opustili hlavní společnosti skupiny Czech Coal, 2010

% odcházejících z celkového počtu zaměstnanců

Vršanská uhelná a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Coal Services a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Důl Kohinoor a.s.

RENOGUM a.s.

HUMECO, a.s.

Celkový počet zaměstnanců, kteří opustili zaměstnání v roce 2010

Czech Coal a.s.

(Procentuální podíl vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců v dané kategorii na konci vykazovaného období)

18

82

96

119

123

66

33

30

26

7,9

13,3

9,7

12,6

20,1

9,3

10,0

14,4

26,3

3,1

11,5

7,1

8,8

16,9

9,0

9,1

11,5

21,2

z toho % ve věku do 30 let

0,9

1,6

0,4

0,4

1,9

5,3

0,6

4,8

3,0

z toho % ve věku 30–50 let

1,3

2,9

1,4

0,8

4,2

5,8

0,9

4,3

4,0

z toho % ve věku nad 50 let

0,9

7,0

5,3

7,6

10,6

12,9

7,6

2,4

14,1

4,8

1,8

2,6

3,8

3,3

13,7

0,9

2,9

5,1

z toho % ve věku do 30 let

0,9

0,2

0

0

0,2

0

0

0,5

0

z toho % ve věku 30–50 let

1,7

0

0,4

0,8

1,3

6,1

0,6

1,9

2,0

z toho % ve věku nad 50 let

2,2

1,6

2,2

3,0

1,8

27,8

0,3

0,5

3,0

% mužů

% žen

Počet zaměstnanců, kteří byli propuštěni z důvodu organizační změny Počet nově přijatých zaměstnanců z toho: kolik z nich přišlo z jiných částí Skupiny % celkové fluktuace zaměstnanců

5

40

26

39

10

4

0

0

3

38

10

29

32

51

36

43

23

20

6

1

17

17

0

3

1

0

0

8,1

12,4

9,3

10,0

13,8

25,7

9,5

12,2

25,2

105

zpět na obsah

Vzdělávání zaměstnanců a psychologické služby Mezi nejvýznamnější aktivity v rámci systematického dlouhodobého vzdělávání náleželo i v r. 2010

Útvar psychologie práce Czech Coal a.s. poskytuje rozsáhlou oblast služeb v oboru pracovní psy-

vzdělávání liniových manažerů prostřednictvím dlouhodobého projektu „Uhelná akademie“ a vzdě-

chologie. V roce 2010 prošlo psychologickým vyšetřením celkem 448 osob, z toho bylo 39 exter-

lávání středního a vyššího managementu v oblasti ekonomiky a dalších odborných témat.

ních klientů.

HUMECO, a.s.

RENOGUM a.s.

Důl Kohinoor a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Coal Services a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Czech Coal a.s. Počet zaměstnanců k 31. 12.

Litvínovská uhelná a.s.

Školení, studium, výcvik a kursy v hlavních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2010

228

617

989

939

583

709

331

209

99

4

9

8

7

5

7

3

4

3

216

98

191

133

66

149

48

27

16

8

510

790

799

512

560

283

178

80

4 070

6 418

9 161

10 255

2 298

27 437

1 552

7 243

1 200

244

1 158

1 472

477

8

209

8

0

0

3 827

1 048

1 863

2 035

272

2 127

136

128

38

0

4 212

5 826

7 743

2 018

25 102

1 408

7 115

1 162

18

10

9

11

4

39

5

33

12

vrcholový management (OdŘ., jejich zástupci, ŘZ, HI, členové statut. orgánů)

61

129

184

68

2

30

3

0

0

technicko-hospodářští zaměstnanci a administrativa (střední management, specialisté, technici, administrativa, včetně VO, Vodd., VÚ, ZVÚ, mistrů)

18

11

10

15

4

14

3

1

2

0

8

7

10

4

45

5

32

15

8 133

1 276

1 086

565

1 234

3 802

407

2 663

3 390

7

401

825

568

269

1 821

74

140

69

90

108

127

149

30

7

8

9

3

Počet zaměstnanců – prohlubování kvalifikace (hromadné vzdělávání – jazykové a PC kursy)

100

36

21

12

3

5

1

35

3

Procento zaměstnanců z vrcholového managementu školených o protikorupční, antimonopolní a protitrustové politice (výběrová řízení, obchodní jednání aj.)

100

100

100

100

0

0

0

0

0

10

10

10

10

0

0

0

0

0

100

100

100

100

0

0

0

0

0

počet zaměstnanců ve vrcholovém managementu (OdbŘ., jejich zástupci, ŘZ, HI, členové statut. orgánů) počet zaměstnanců – technicko-hospodářští zaměstnanci a administrativa (střední management, specialisté, technici, administrativa, včetně VO, Vodd., VÚ, ZVÚ, mistrů) počet zaměstnanců dělnické profese (produkce, údržba) Celkový počet hodin všech typů školení za rok vrcholový management (OdŘ., jejich zástupci, ŘZ, HI, členové statut. orgánů) technicko-hospodářští zaměstnanci a administrativa (střední management, specialisté, technici, administrativa, včetně VO, Vodd., VÚ, ZVÚ, mistrů) dělnické profese (produkce, údržba) Průměrný počet hodin všech typů školení za rok na jednoho zaměstnance

dělnické profese (produkce, údržba) Průměrné náklady na výcvik a vzdělávání na jednoho zaměstnance (Kč) Počet zaměstnanců – povinný výcvik ze zákona (kursy a přezkoušení) – dělnické vzdělávání Počet zaměstnanců – prohlubování kvalifikace (firemní a individuální vzdělávání)

Procento zaměstnanců školených o protikorupční politice (v rámci úvodních školení) Procentuální podíl zaměstnanců proškolených o lidských právech

106

zpět na obsah

Problematika zaměstnanců v předdůchodovém věku a outplacement Nejrozvinutější pravidla pro řešení problematiky zaměstnanců v  předdůchodovém věku mají

V případech realizace organizačních změn ve společnostech Vršanská uhelná a.s., Litvínovská

Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Coal Services a.s. ve vnitropodnikových pravi-

uhelná a.s. a Coal Services a.s. mají zaměstnanci dle kolektivní smlouvy vedle odstupného nárok

dlech „Zásady pro řešení pracovního poměru zaměstnanců před nárokem na starobní důchod

na  bezplatnou právní a  psychologickou pomoc. Dále mají zaměstnanci možnost v  době vý-

a jejich odchodu do starobního důchodu“. Cílem těchto pravidel je získání dostatečných informací

povědní lhůty z organizačních důvodů doplnit si bezplatně kvalifikaci ve vzdělávacích aktivitách

nezbytných pro další rozhodování v dostatečném předstihu. Pokud je dosaženo shody v řešení,

organizovaných útvarem vzdělávání. Přehled o všech společnostech Skupiny podává následující

vzniká zaměstnanci nárok na motivační odměnu, která je koncipována v závislosti na odpracova-

tabulka.

ných letech u společnosti. Po odchodu do starobního důchodu mají bývalí zaměstnanci možnost zapojit se do Senior klubu, mají možnost se dále vzdělávat v „Malé Univerzitě Seniorů“ nebo využít rekreační zařízení Skupiny se slevou.

Czech Coal a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Coal Services a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Důl Kohinoor a.s.

RENOGUM a.s.

HUMECO, a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Programy pro řízení kvalifikace a pro celoživotní vzdělávání, které napomáhají zachovat zaměstnancům stálou zaměstnatelnost a umožňují jim zvládnout ukončení kariéry v hlavních společnostech skupiny Czech Coal, 2010

Podniková školení, kursy

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Finanční podpora pro externě poskytovaná školení a vzdělávání

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Poskytnutí studijního volna se zaručeným návratem do zaměstnání

•

•

•

•

•

Předdůchodové plánování pro osoby, které mají odejít do důchodu

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Služby pro pracovní umístění (pomoc při vyhledávání zaměstnání apod.)

•

•

•

•

•

•

Pomoc (např. školení, poradenství) při přechodu do mimopracovního života

•

•

•

Přeškolení (pro jiné zaměstnání jinde) pro osoby, které chtějí dále pracovat Odstupné nad zákonnou povinnost

•

•

Pokud je poskytnuto odstupné, bere se na zřetel věk zaměstnance a odpracované roky?

107

zpět na obsah

2.9.3 Participace zaměstnanců na řízení firmy

informací mezi zaměstnavatelem a zástupci odborů, postupy vyjednávání, zásady rovných příleži-

Standardně společnosti skupiny Czech Coal komunikují se zaměstnanci především systémem

společných komisí a výborů, které zahrnují i zástupce zaměstnanců.

tostí, oblasti bezpečnosti a hygieny práce. Kontrola jejich naplňování se uskutečňuje na platformě porad, doplňovaným o další komunikační platformy, jakými jsou e-mail, vývěsky či intranet, na kterém zaměstnanci najdou např. všechny vnitřní normy společnosti či informace o organizačních

Struktura odborové organizace a její činnost

a personálních změnách.

Účast zaměstnanců a odborových organizací v orgánech se mezi společnostmi skupiny Czech

Společnosti Skupiny se snaží soustavně budovat komunikační systémy, které usnadňují dostup-

Coal liší v závislosti na velikosti podniku, přítomnosti odborových organizací a právní formě spo-

nost informací a rychlost jejich přenosu. Ve skupině je od roku 2005 zřízeno Zaměstnanecké cen-

lečnosti. V roce 2010 nedošlo ke stížnostem, které by oznamovaly ohrožení práva na svobodu

trum, kde bylo v roce 2010 zaregistrováno cca 11 tisíc vyřízených požadavků. Dále zaměstnanci

sdružování a kolektivního vyjednávání.

významnou měrou využívají schránky Zaměstnaneckého centra, elektronický Zaměstnanecký

Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal má výbory v každé ze společností. Výbory

portál a systém informačních letáků.

CS, VUAS, LUAS a  dceřiných společností komunikují přímo s  vedením společnosti, zejména s personálními řediteli, kterým jsou zasílány zápisy z výborů. Kromě výborů existují odborné ko-

Význam kolektivních smluv

mise s působností v celé skupinu Czech Coal, komise vedou místopředsedové. Jde o následující

Ve skupině Czech Coal je nad vymezení v zákonech ČR, zejména v zákoníku práce a bezpeč-

komise:

nostních předpisech, podstatná část pracovněprávních podmínek, ale i další zakotvené povin-

• Bezpečnostní: jednou za 1/4 roku i přítomnost zástupce Báňského úřadu

nosti upravovány v kolektivních smlouvách.

• Mzdová: předkládá čtvrtletní výsledky

Kolektivní smlouvy jsou uzavřeny u většiny společností a týkají se cca 90 % zaměstnanců Sku-

• Sociální: řeší dětské dovolené, tábor, stravování, zaměstnaneckou dopravu aj.

piny. V  kolektivních smlouvách jsou typicky upraveny zejména podmínky odměňování, sdílení

• Pracovní právo: pořádá dvakrát do roka školení pro předsedy odborných komisí a výborů

Czech Coal a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Coal Services a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Důl Kohinoor a.s.

RENOGUM a.s.

HUMECO, a.s.

Podmínky pro ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců zahrnuté do kolektivních dohod či dle existujících státních či vnitrofiremních předpisů v hlavních společnostech skupiny Czech Coal, 2010

Osobní pracovní ochranné pomůcky

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Společné komise BOZP, v nichž jsou zastoupeni zaměstnanci, resp. jejich zástupci (např. odbory) i představitelé vedení společnosti

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Účast zástupců zaměstnanců při kontrolách BOZP, auditech i při vyšetřování nehod

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Školení a vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Zaručený průběh/postup při vyřizování stížností

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Právo odmítnout nebezpečnou práci

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Pravidelné kontroly bezpečnosti práce a pracovního prostředí

•

•

•

•

•

•

•

•

•

108

zpět na obsah

Zároveň jsou zástupci SOO členy komisí, které má ustaven zaměstnavatel, zejména jsou zastoupeni v odškodňovacích komisích, v havarijních komisích, ve stravovací komisi, v komisích při rozhovorech o uvolňování z důvodů organizačních změn, dále ve všech bezpečnostních komisích, při bezpečnostních prověrkách a v komisi pro řešení případů porušování léčebného režimu dočasně práce neschopných. Sdružení odborových organizací Skupiny rovněž registruje seniory v seniorském programu, který je financován ze sociálního fondu. Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal se pravidelně zúčastňuje tzv. „Kulatého stolu Ústeckého kraje“, tj. jednání odborů, zástupců zaměstnavatelů z velkých podniků a samosprávy kraje. Hlavními tématy komunikace Sdružení odborových organizací s  vedením skupiny Czech Coal v roce 2010 bylo kolektivní vyjednávání, organizační změny a řešení státní energetické koncepce a územních limitů těžby na lomu ČSA a dodávky po roce 2012 z lomu Vršany. Kolektivní vyjednávání 2010 Rozsah kolektivního vyjednávání v roce 2010 byl v hlavních společnostech skupiny Czech Coal – Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Coal Services a.s. – předurčen několika faktory. Jedním byl obvyklý závazek projednat ustanovení s  jednoletou platností. Dalším byla potřeba dohodnout všechny změny související s  restrukturalizačními kroky ve  společnosti Czech Coal Services a.s. Kolektivního vyjednávání se zúčastnili, kromě zástupců zaměstnavatele, i zástupci odborových organizací, které v rámci sesterských společností působí. Kromě největšího Sdružení odborových organizací (SOO) se jedná o  Severočeské SOO, Odborový svaz železničářů a Český odborový svaz energetiků.

109

zpět na obsah

2.10 Regionální spolupráce 2.10.1 Principy regionální politiky skupiny Czech Coal Skupina Czech Coal považuje za zásadní participovat na řešení problémů regionu, kde sídlí naprostá většina jejích výrobních kapacit a bydlí většina zaměstnanců. Regionální politika Skupiny

Přímá podpora obecně prospěšných projektů od skupiny Czech Coal v roce 2010, podle společností

se proto soustředí na Ústecký kraj, zejména na okresy Chomutov a Most. Skupina Czech Coal se snaží participovat na řešení problémů regionu. Mezi nejpalčivější problémy patří sociální situace nezaměstnaných v okrese Most (v únoru 2011 míra nezaměstnanosti 16,66 %, tj. jedna z nejvyšších v ČR) a nízký počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (poloviční oproti průměru ČR). Vztah k regionu je ve skupině Czech Coal určován několika samostatnými programy, které mají společný cíl, a to úsilí o co nejlepší a nejefektivnější pracovní prostředí a péči o zaměstnance, o obnovu území dotčeného těžbou a minimalizaci environmentálních dopadů, ale především rozvoj kvalitních vztahů se sousedními komunitami.

Czech Coal a.s. (vč. Czech Coal Services a.s.)

6 219 000 Kč

Litvínovská uhelná a.s.

11 462 950 Kč

Vršanská uhelná a.s.

11 064 850 Kč

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

1 636 801 Kč

DTS Vrbenský, a.s.

42 000 Kč

RENOGUM a.s.

51 050 Kč

Poskytování informací Skupina považuje znalost názorů obyvatel regionu na svou činnost za základní opěrný bod pro rozhodování o zaměření svého dalšího rozvoje, včetně regionální spolupráce. Obyvatelé i ostatní subjekty sdělují své názory a připomínky přímo či elektronickou formou, a to odboru regionál-

Celkem od skupiny Czech Coal

30 476 651 Kč

ní politiky a komunikace Czech Coal a.s., či od května 2006 do září 2010 také v Informačním a  kontaktním centru Spolužití v  Litvínově. V  roce 2008 bylo zaměření centra rozšířeno nejen na poskytování informací o projektu zpřístupnění zásob hnědého uhlí pro budoucí generace, ale i na poskytování informací o dění ve firmě, příjem žádostí o sponzoring, bylo poradcem při jejich sestavování a také místem, kam se mohou obracet studenti SŠ, VŠ zpracovávající bakalářské, diplomové a jiné práce s tematikou těžby uhlí či obnovy krajiny. Tuto funkci od září 2010 nadále plní kontakt prostřednictvím bezplatné telefonní linky Spolužití 800 800 499. Informační centrum

Přímá podpora obecně prospěšných projektů od skupiny Czech Coal v roce 2010, podle oblastí (celkem 30,5 milionu Kč)

Spolužití bylo od  října roku 2010, také vzhledem k  výraznému pozitivnímu posunu spolupráce s Horním Jiřetínem, přesunuto z Litvínova do Horního Jiřetína.

Podpora v sociální a zdravotní oblasti (vč. podpory aktivit odborů) 14,1 %

2.10.2 Přímá podpora regionálního rozvoje společnostmi skupiny Czech Coal Skupina Czech Coal poskytla přímou podporu obecně prospěšným projektům v Ústeckém kraji v celkové částce přes 28,7 milionu Kč. Bylo podpořeno přes 100 projektů v Ústeckém kraji (94 %

Jiné (konference, odborné Projekty v oblasti organizace, ceny a další) životního prostředí 3,4 % Sociální revitalizace rekultivací 1,3 % (podpora Hipodromu Most) 35 %

Podpora sportu, zejména dětí a mládeže 9,4 %

částky). Z částky využité pro Ústecký kraj bylo 63,5 % určeno na podporu infrastrukturních sociálních investic, zejména resocializaci rekultivovaných ploch (Hipodrom Most), vybavení a rekonstrukce škol, podporu sociálních a zdravotnických zařízení a menší ekologické projekty obcí. Od roku 1998 tak podpora regionu představuje už více než 414 milionů korun od skupiny Czech Coal.

Podpora školství a mimoškolní vzdělávací činnosti pro mládež Podpora kulturních akcí, 13,1 % amatérských souborů 10,6 %

Podpora profesionálního sportu a sportu dospělých 5,3 % Podpora kulturních institucí, publikací, uměleckých řemesel, obnova památek 7,8 %

110

zpět na obsah

Podpora regionálního rozvoje v Ústeckém kraji

Celkem se v rámci regionální politiky od vzniku projektu věnovalo obcím, a to včetně roku 2010,

Dárcovství a sponzoring, podpora infrastrukturních investic a služeb byly součástí nevýrobních

téměř 52 milionů korun.

aktivit společností dnešní skupiny Czech Coal již od  roku 1993. V  roce 2002 společnost rozpracovala rozsáhlý projekt Regionální politika, díky němuž jsou podporovány desítky projektů

Celoroční sponzoring

v sociální oblasti, zdravotnictví a vzdělávání a řada programů v oblasti kultury, sportu a dalších

Celoročně, ve čtvrtletních schvalovacích cyklech, byly i v roce 2010 přijímány žádosti o podporu

společenských aktivit.

dané činnosti, konkrétních i krátkodobých akcí. Preferovány jsou projekty, které navštíví maximální

Podpora regionálního rozvoje představuje dobrovolnou aktivitu Skupiny, která je zřetelně vymeze-

počet lidí. Nejsou podporováni jednotlivci, ale vždy sportovní jednoty, oddíly, dětské a mládežnic-

na – je to úsilí o zlepšení kvality života obyvatel v regionu. Skupina Czech Coal považuje za velmi

ké organizace a zařízení, instituce pracující s handicapovanými, neziskové organizace.

důležité využít svou ekonomickou sílu ve prospěch zkvalitnění života obyvatel severozápadních

Výběr podpořených žádostí o sponzoring je schvalován čtvrtletně poradou vedení společností Vr-

Čech, zejména Mostecka, ale v posledních letech i části Chomutovska. Rozsah regionální spo-

šanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. V roce 2010 byly podpořeny projekty za 13,4 milionu Kč.

lupráce je pochopitelně podmíněn ekonomickým rozvojem firmy a zároveň efektivitou spolupráce

Obdobný typ podpory projektů provádějí i další společnosti skupiny Czech Coal, zejména Kruš-

s představiteli zaměstnanců, obcemi a organizacemi v regionu.

nohorské strojírny Komořany a.s., DTS Vrbenský, a.s., RENOGUM a.s. a Infotea s.r.o. V roce 2010

O podporu se mohou ucházet jednak obce a města, jednak různé organizace, které sídlí nebo

byla jejich podpora v celkové výši 1,73 mil. Kč.

pořádají akce v Ústeckém kraji. Výběr žádostí o podporu je posléze schvalován poradou vedení ve společnostech skupiny Czech Coal.

Nejvýznamnější projekty podpořené skupinou Czech Coal v sousedních obcích:

Sponzorskou politiku skupiny Czech Coal v Ústeckém kraji i zmíněné projekty realizuje od roku 2008 odbor regionální politiky a komunikace společnosti Czech Coal a.s., pověřený zajištěním

Most

komunikačních služeb na základě mandátní smlouvy.

Prostřednictvím daru pro magistrát města byl podpořen rozvoj turismu, vzdělávání (Podkrušnohorské gymnázium Most, Nadace Student), podpora sportovní činnosti Fotbalové akademie J. Ma-

Program Regionální politika skupiny Czech Coal byl v roce 2010 realizován v následujících oblastech:

sopusta, vybavení Aquadromu, výstavba dětského hřiště, nákup pomůcek pro dětský stacionář

Partnerství s obcemi

pro kojenecký ústav a dětský domov v Mostě, podpora sportovních klubů, pořádání koncertů

pro handicapované děti při MSSS, vybudování zázemí pro sportovce u vodní plochy Matylda. Sponzoring dalších subjektů ve městě: vybudování babyboxu při nemocnici v Mostě, vybavení

V  roce 2010 pokračovala spolupráce skupiny Czech Coal, konkrétně společností Litvínovská

vážné hudby, mysliveckého sdružení, hornického spolku, Diakonie Českobratrské církve evan-

uhelná a.s. a Vršanská uhelná a.s., s městy a vesnicemi z Chomutovska a Mostecka. Jeho zá-

gelické.

kladem je smlouva o spolupráci mezi obcemi Mostecka a Chomutovska a společnostmi skupiny Czech Coal. Jedná se o  tyto obce a  města: Statutární město Most, Litvínov, Jirkov, Meziboří,

Litvínov

Lom, Louka u Litvínova, Strupčice, Mariánské Radčice, Vrskmaň, Vysoká Pec, Líšnice, Polerady

Podpora především prevence kriminality ve  městě (nákup mobilní služebny, zřízení služebny

a  Malé Březno. (Vedení města Horní Jiřetín od  roku 2007 odmítá účast, ale místní organizace

na  Koldomu, vybavení zázemí pro strážníky, příspěvek na  mzdy strážníků). Peníze od  těžební

mohou získat podporu v jiných programech.)

společnosti umožnily kromě jiného realizovat ekologické stavby ve městě či například generální

Společně se zvolenými zastupiteli obcí a měst představitelé skupiny Czech Coal vyhodnocují ko-

opravu mateřské školy.

munitní potřeby. Oblasti podpory jsou každoročně aktualizovány dle dohody obou stran tak, aby odrážely potřeby partnerských měst a obcí. Zejména jsou v nich zahrnuty akce a projekty, které

Lom

by se bez pomoci skupiny Czech Coal, s  ohledem na  rozpočty jednotlivých obcí, nepodařilo

Podpora fotbalového klubu mládeže, kulturních akcí, péče o seniory.

uskutečnit. Tato forma spolupráce jen v roce 2010 přinesla obcím a městům 5,3 milionu korun.

111

zpět na obsah

Meziboří

Velký zájem o tento typ exkurzí projevují vysoké školy (VŠB-TU Ostrava, UJEP Ústí n. L., Men-

Podpora kulturních a  společenských akcí ve  městě, vzdělávací a  sportovní účely, dovybavení

delova univerzita Brno, Masarykova univerzita Brno, VŠE Praha, ČVUT Praha), základní školy

klubu důchodců.

z Mostecka, Lounska a Chomutovska, ale také z Podkrkonoší, a zvláště pak jednotlivci či rodiny. Nejčastěji přijíždějí zájemci z Prahy, Ostravy, Opavska, Brna, jižních Čech, Ústeckého kraje, Hra-

Jirkov

decka. Věkové složení návštěvníků je od 12 do 75 let, přičemž nejpočetnější je věková skupina

Rekonstrukce kulturního domu, podpora činnosti a tréninkových podmínek sportovního klubu.

25–40 let. Projekt bude v rozsahu 72 plánovaných exkurzí realizován také v roce 2011.

Vrskmaň Vybudování dětského hřiště, geoparku, oprava kulturního domu, kulturní a společenské akce.

Chytré hlavy pro Sever Skupina Czech Coal vyhlásila pro rok 2010 grantový projekt pro střední a vysoké školy Mostecka

Strupčice

pod názvem Chytré hlavy pro Sever. Projekt je zaměřen na podporu vzdělávání. Skupina pova-

Dar byl využit na rekonstrukci základní školy, vytvoření parku v centru obce a kulturní účely.

žuje zvýšení zatím nedostatečné vzdělanosti obyvatel regionu Mostecka za důležitý úkol a chce k němu i nadále přispívat. Podpora vzdělávacích projektů je ze strany společností Skupiny dlou-

Malé Březno Finanční dar obec využila na podporu činnosti obecních spolků, letní tábor pro děti a dětský den. Líšnice Podpora kulturních akcí, obnova pomníku zakladateli koporočské hrušky (koprčky). Polerady Kulturní akce v obci, pořádání sochařského sympozia. Louka u Litvínova

hodobá (předchozí projekt Program Spolužití). Garantem projektu Chytré hlavy pro Sever je Vršanská uhelná a.s. Ta věnovala v  roce 2010 na vítězný projekt Vyšší odborné školy ekonomické, sociální a zdravotnické, Obchodní akademie, Střední pedagogické školy a Střední zdravotnické školy v Mostě, který vzešel z veřejného hlasování po internetu a pomocí sms zpráv, a na další dva projekty v pořadí (Podkrušnohorské gymnázium v Mostě a VŠB-TU Ostrava, pracoviště Most) celkem milion korun. Společnost Vršanská uhelná v roce 2010 pokračovala také ve svém partnerství v Nadaci Student, která formou stipendií podporuje středoškoláky, vysokoškoláky a talentované děti ze sociálně slabých rodin. V roce 2010 bylo podpořeno celkem 46 studentů SŠ a VŠ z Mostecka. V projektu Chytré hlavy pro Sever i Nadaci Student Skupina pokračuje i v roce 2011.

Obec finance využila na obnovu kulturního domu (výměna oken, fasáda), obnovu pomníku obětem důlních neštěstí.

2.10.3 Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity, 2010

Mariánské Radčice

Názory sousedních komunit

Vybudování dětského hřiště, organizace akcí pro děti, obnova střechy hasičské zbrojnice.

Skupina Czech Coal se snaží vytvořit ve spolupráci s představiteli obcí sousedících s provozy Skupiny vzájemně konsensuální formu reportování přínosů a vlivu Skupiny v kontextu udržitelné-

Exkurze a projekt Uhelné safari

ho rozvoje. Cílem je umožnit posouzení přínosů a vlivů činnosti skupiny Czech Coal dle situace

V roce 2010 byl po dobu sedmi měsíců (duben–říjen) realizován projekt Uhelné safari, který

jednotlivých obcí a zlepšit nejen informovanost vzájemnou, ale i informovanost co nejširších vrstev

v roce předchozím prošel čtyřměsíčním zkušebním provozem. Tato forma organizování exkur-

veřejnosti.

zí, kdy byly těžební lokality Vršanské uhelné a Litvínovské uhelné za plného provozu zpřístup-

Část výstupů ukazuje následující tabulka.

něny široké veřejnosti, zaznamenala obrovský zájem. Prostřednictvím internetové registrace se uskutečnilo 58 plánovaných a 28 mimořádných exkurzí do těžebních lokalit a 36 exkurzí na rekultivované plochy. Exkurzí se tak zúčastnilo celkem 2 200 lidí.

112

zpět na obsah

Most

Litvínov

Regionální spolupráce

Počet obyvatel (ČSÚ, k 1. 1. 2011)

67 466

na sociální účely, na podporu zájmové činnosti a rozvoj turismu, Jak obce/města v  roce 2010 využila na kulturní účely, na realizaci dětfinanční prostředky získané od  spoského hřiště, na zdravotnické účely, lečností skupiny Czech Coal? (názor na vybavení sportovního areálu představitelů obce) Matylda, na zajištění kulturní akce rozsvěcení vánočního stromu

27 144

Meziboří

Lom u Mostu

20 893

prevence kriminality, bezpečnost

revitalizace kulturního domu Jirkov

je přínosná, ale nepředstavuje významnou částku

je důležitá, avšak ne klíčová pro naši činnost

4 817 na školicí a kulturní středisko pro důchodce – dobudování a vybavení klubu důchodců, pořízení panoramatických map, pořádání zájezdů na památná místa a podporu sportovních klubů

Louka u Litvínova

3 871

na činnost sportovního klubu, na činnost klubů důchodců, na akci Den dětí, na zájezd klubu důchodců

755

neuvedeno

Jak je pro obce/města podpora od společností skupiny Czech Coal významná? (názor představitelů obce)

je důležitá, avšak ne klíčová pro naši činnost

Částka za všechny projekty obce/města podpořené skupinou Czech Coal (údaj představitelů obce) (tisíce korun)

1 504

1 000

600

600

315

250

Celkem částka, kterou podpořila skupina Czech Coal projekty v dané lokalitě (zahrnuje projekty obcí/měst a jiných subjektů) (tisíce korun)*

16 012

3 507

770

627

315

250

Význam zaměstnaných obyvatel ve skupině Czech Coal ze zaměstnaných v obci/ městě (% zaměstnanců z  ekonomicky činných v obci, k lednu 2011)

8,2 %

3,8 %

7,2 %

4,3 %

5,0 %

5,7 %

15,1 %

16,6 %

17,7 %

14,5 %

19,0 %

17,3 %

Relativní míra nezaměstnanosti (leden 2010) Přínosy a dopady průmyslu, jak se projevují v obci/městě

Jirkov

je zásadní, bez této podpory by je zásadní, bez této podpory by naše činnost byla velmi omezená naše činnost byla velmi omezená

je důležitá, avšak ne klíčová pro naši činnost

Přínosy (názor představitelů obce)

zaměstnanost v regionu

zaměstnanost

pracovní příležitosti pro obyvatele v oblasti těžby

zaměstnanost

zajištění zaměstnanosti, finanční podpora obcí

zaměstnanost

Dopady (názor představitelů obce)

-------------------------

zhoršená kvalita životního prostředí

horší zdravotní stav obyvatel a stav ovzduší, ztížená propagace regionu a města v rámci cestovního ruchu

exhalace

zhoršené životní prostředí – hluk, prašnost, smog

zhoršené životní prostředí

nevidíme rizika

vliv na krajinotvorbu a životní prostředí, zvýšená prašnost, snížení cen nemovitostí

vyšší hmotnostní koncentrace prachu a oxidu siřičitého v ovzduší

-------------------------

další zhoršení životního prostředí, zabrání území, likvidace osídlených území

žádná

nutnost realizace nových podniRizika plynoucí z  ukončení těžby (názor zásadní zvýšení nezaměstnanosti katelských záměrů a rekvalifikace představitelů obce) a tím i další dopady pro uvolňované zaměstnance

zvyšující se nezaměstnanost

nezaměstnanost

velký růst nezaměstnanosti

zvýšení nezaměstnanosti

Rizika plynoucí z  probíhající těžby (názor představitelů obce)

Výše částky skupiny Czech Coal z úhrad za vytěžený nerost, důlní prostory a z vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, poslané do  rozpočtu obcí za  rok 2010 (Kč) Jak obce/města v  roce 2010 využila finanční prostředky z úhrad za vytěžený nerost, důlní prostory a z vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu? (údaj představitelů obce)

3 194 729

zařazeno v rámci rozpočtu

148 805

zařazeno v rámci rozpočtu na údržbu zeleně

-------------------------

zařazeno v rámci rozpočtu

-------------------------

-------------------------

41 108

finanční prostředky byly využity na běžné výdaje

257

obec nedostává finanční prostředky

Poznámka: Částka označuje všechny prostředky dobrovolně poskytnuté jak přímo do městského rozpočtu, tak organizacím se sídlem v obci/městě, či prostředky na projekty konané v obci/městě. Zahrnuje prostředky poskytnuté formou daru, sponzorského příspěvku a formou smlouvy o reklamě.

*

zpět na obsah

113

Mariánské Radčice

Regionální spolupráce

Počet obyvatel (ČSÚ, k 1. 1. 2011)

Jak obce/města v  roce 2010 využila finanční prostředky získané od  společností skupiny Czech Coal? (názor představitelů obce)

oprava střechy požární zbrojnice

Jak je pro obce/města podpora od spoje přínosná, ale nepředstavuje lečností skupiny Czech Coal významná? významnou částku (názor představitelů obce)

238

Strupčice

Vrskmaň

Vysoká Pec

Polerady

729

242

966

na kulturní a společenské akce pro občany a zejména děti

na rekonstrukci základní školy

výstavba dětského hřiště ve Vrskmani

na nákup komunální techniky

je důležitá, avšak ne klíčová pro naši činnost

je důležitá, avšak ne klíčová pro naši činnost

je zásadní, bez této podpory by naše činnost byla velmi omezená

je důležitá, avšak ne klíčová pro naši činnost

Boleboř 232

236

na Poleradské slavnosti na opravu a obnovu zvonice a řezbářské sympozium, (kaple) ve Svahové na úpravu zázemí sportovců

je zásadní, bez této podpory by naše činnost byla velmi omezená

je zásadní, bez této podpory by naše činnost byla velmi omezená

Částka za všechny projekty obce/města podpořené skupinou Czech Coal (údaj představitelů obce) (tisíce korun)

300

300

850

600

250

175

100

Celkem částka, kterou podpořila skupina Czech Coal projekty v dané lokalitě (zahrnuje projekty obcí/měst a jiných subjektů) (tisíce korun)*

300

300

850

800

250

175

105

Význam zaměstnaných obyvatel ve skupině Czech Coal ze zaměstnaných v obci/ městě (% zaměstnanců z  ekonomicky činných v obci, k lednu 2011)

3,6 %

17,4 %

12,8 %

7,1 %

10,2 %

1,9 %

11,1 %

20,2 %

21,6 %

18,2 %

18,4 %

10,8 %

6,4 %

16,7 %

Relativní míra nezaměstnanosti (leden 2010) Přínosy a dopady průmyslu, jak se projevují v obci/městě

450

Malé Březno

Přínosy (názor představitelů obce)

zaměstnanost občanů, dopravní obslužnost

zaměstnanost a zejména finanční prostředky z vytěženého nerostu, jež jsou zásadním příjmem obce

zaměstnanost obyvatel, finanční přínos pro obec

zaměstnanost

zaměstnanost, spolupráce

zaměstnanost, podpora obcí ze strany podniků

-------------------------

Dopady (názor představitelů obce)

-------------------------

občas zvýšená prašnost závislá na směru větru

zvýšená prašnost

zhoršené životní prostředí

dopravní zátěž

hluk, znečištění vzduchu – především prašnost, zvýšená doprava

-------------------------

Rizika plynoucí z  probíhající těžby (názor představitelů obce)

zvýšená prašnost a hlučnost

nejsou mi známa žádná zásadní

poničená krajina, prašnost

znečištění ovzduší, hluk

hluk, prach, sesuvy půdy

omezení rozvoje obce v důsledku CHLÚ

-------------------------

Rizika plynoucí z  ukončení těžby (názor představitelů obce)

nezaměstnanost

zvýšení nezaměstnanosti a ukončení zásadního přílivu peněz do rozpočtu obce

nižší možnost získání zaměstnání, menší finanční přínos obce, dražší energie pro celou ČR

zvýšená nezaměstnanost

nezaměstnanost, nižší kupní síla obyvatel

nezaměstnanost, sociální dopady, zhoršení kvality života občanů

-------------------------

Výše částky skupiny Czech Coal z úhrad za vytěžený nerost, důlní prostory a z vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, poslané do  rozpočtu obcí za  rok 2010 (Kč) Jak obce/města v  roce 2010 využila finanční prostředky z úhrad za vytěžený nerost, důlní prostory a z vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu? (údaj představitelů obce)

7 945

údržba zeleně a úklid veřejného prostranství

16 570 277

část finančních prostředků byla zapojena do rozpočtu obce a zbývající část uložena na FRR

9 072 175

70 173

na rekonstrukci základní školy

v rámci rozpočtu obce na údržbu zeleně

42 301

údržba zeleně

-------------------------

-------------------------

-------------------------

-------------------------

Poznámka: Částka označuje všechny prostředky dobrovolně poskytnuté jak přímo do městského rozpočtu, tak organizacím se sídlem v obci/městě, či prostředky na projekty konané v obci/městě. Zahrnuje prostředky poskytnuté formou daru, sponzorského příspěvku a formou smlouvy o reklamě.

*

zpět na obsah

114

2.10.4 Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím Stále přetrvává velice složitá situace nejen pro obyvatele Horního Jiřetína a  Černic, skupinu Czech Coal, region a českou energetiku a teplárenství, kterou je nesoulad vyplývající ze stávající legislativy. Jde o  rozpor mezi vládním usnesením č. 211/2004 o  Státní energetické koncepci z března roku 2004, z něhož vyplývá pokračování těžby hnědého uhlí, a mezi dřívějším usnesením č. 444/1991, které stanovuje územní limity. Skupina Czech Coal a její těžební společnost Litvínovská uhelná a.s. je povinna řídit se horním zákonem. Vládní usnesení o územních ekologických limitech těžby je podzákonnou normou. Zá-

Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově Od září 2005 jsou zřízeny webové stránky Spolužití (www.spoluziti.cz) a bezplatná telefonní linka 800 800 499. Na základě přesvědčení, že je potřebné se s obyvateli setkávat přímo a na dopravně snadno dostupném místě, je od 18. května 2006 otevřeno Informační a kontaktní centrum Spolužití se sídlem do října 2010 v Litvínově, nyní v Horním Jiřetíně. Cílem centra je poskytovat zájemcům veškeré informace o aktuálních krocích, které jsou spojeny s územními limity, s možností pokračování těžby uhlí, s otázkami vztahů s obcemi v sousedství uhelných lomů a zejména s tématy přímo souvisejícími s budoucností města Horní Jiřetín.

kon ukládá společnosti co nejhospodárněji a s co nejšetrnějším přístupem k životnímu prostředí vytěžit nerost, který dlouhodobě poptávají elektrárenské a teplárenské společnosti. Ukládá také vypořádat střety zájmů, kdy v případě úspěšného vypořádání střetů zájmů může těžba na lomu ČSA pokračovat II. etapou spojenou s  přesídlením města Horní Jiřetín. Situace na  lomu ČSA u města Horní Jiřetín není jenom lokálním problémem severních Čech, protože bez pokračování těžby za územní limity nelze naplnit schválenou variantu státní energetické koncepce. V případě, kdy nedojde k přehodnocení územních limitů, nebude splněn předpoklad státní energetické koncepce v těžbě hnědého uhlí od roku 2016, což se projeví snížením produkce energie z domácích zdrojů a dovozem energie ze zahraničí provázeným nárůstem její ceny.6 Litvínovská uhelná a.s. respektuje výsledky referenda, kdy v únoru roku 2005 obyvatelé Horního Jiřetína rozhodli o tom, že obecní zastupitelstvo nemá jednat s tehdejší Mosteckou uhelnou a.s. o přesídlení obce. Litvínovská uhelná a.s. bere na vědomí i stanovisko městského zastupitelstva k  výsledkům referenda v  Litvínově, které proběhlo 1. prosince 2006, přestože výsledek nemá právní závaznost. I přes tato stanoviska zastupitelstev měst Horní Jiřetín i Litvínov se obyvatelé Horního Jiřetína na  společnost Litvínovská uhelná a.s. osobně obracejí s  dotazy na  konkrétní nabídku v případě přesídlení. Litvínovská uhelná a.s. pečlivě připravila Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím a v rámci něj i konkrétní nabídku pro obyvatele města Horní Jiřetín.

6

Viz kapitolu 2.5.4 Význam hnědouhelné energetiky v ČR.

zpět na obsah

115

Přímé jednání s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic

požádali s  ohledem na  časový odstup od  tvorby původní nabídky o  její aktualizaci a  zejména

V červnu roku 2006 obdrželi obyvatelé a majitelé nemovitostí a pozemků v Horním Jiřetíně a Čer-

o možnost participace na tvorbě nabídky nové. Na podzim roku 2009 byly zahájeny první kroky,

nicích od těžební společnosti nabídku na vypořádání střetů zájmů (způsobu odškodnění v případě

na jejichž základě vznikne oboustranně přijatelná nabídka pro obyvatele Horního Jiřetína.

přesídlení z důvodu pokračování těžby). Od července do prosince 2006 probíhala zjišťovací fáze,

Aktuální informace k tomuto tématu jsou k dispozici na www.czechcoal.cz/limity-presidleni.

během níž obyvatelé a majitelé nemovitostí v Horním Jiřetíně a Černicích mohli prodiskutovat se zástupci těžební společnosti své připomínky a náměty k nabídce, kterou od těžební společnosti obdrželi. Zástupci těžební společnosti kontaktovali téměř všechny obyvatele trvale bydlící a vlastnící nemovitost v Horním Jiřetíně a Černicích. Více než tři čtvrtiny z kontaktovaných obyvatel byly ochotny dále jednat o nabídce, tedy o podmínkách případného přesídlení a odškodnění. • Vlastníci nemovitostí ze 76 % vyjádřili zájem s představiteli skupiny Czech Coal dále jednat o přesídlení s tím, že konkrétní podmínky budou dle nabídky dohodnuty až na základě ocenění nemovitostí znaleckým posudkem. • Z hlediska výběru způsobu řešení výstavby nových domovů a přesídlení přibližně 60 % preferovalo finanční odškodnění a 40 % náhradní výstavbu domovů. Výsledky ukazují, že významná část obyvatel preferuje finanční odškodnění před přesídlením jen do jednoho místa. Zjišťovací fáze mezi obyvateli města Horní Jiřetín ukázala, že za  určitých podmínek je možné dostát horním zákonem stanovenému požadavku vyřešení střetu zájmů. Litvínovská uhelná a.s. velice oceňuje vstřícnost většiny oslovených majitelů nemovitostí v Horním Jiřetíně a v Černicích a předpokládá, že pragmatický a konstruktivní přístup z jednání s nimi se podaří přenést i do jednání s vedením obce. Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení V případě, že dojde k realizaci uvolnění předpolí lomu ČSA (II. etapa), bude se tato etapa skládat z několika fází – z majetkoprávního vypořádání, realizace náhradní výstavby, přeložek vodotečí, inženýrských sítí a komunikací a přípravy území pro těžbu v nové lokalitě. Jedná se o investici v řádu 22 miliard korun, která kromě výstavby nových domovů zahrnuje další investice. Skupina Czech Coal v červnu 2006 zveřejnila nabídku na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína (téměř 2 tisíce obyvatel). Skupina Czech Coal vychází ze zahraničních zkušeností, například jen v Rýnském hnědouhelném revíru, SRN, kde bylo v posledních padesáti letech přesídleno přibližně padesát obcí, své bydliště změnilo kolem 30 tisíc obyvatel a další přesídlení právě probíhají. Skupina Czech Coal v rámci zjišťovací fáze obyvatelům představila všechny připravované varianty odškodnění včetně příležitostí k náhradní individuální výstavbě a lokalit pro novou obec. Platnost původní nabídky skončila 30. června 2009, a to na základě výzvy hornojiřetínského sdružení Dialog, které dlouhodobě deklaruje zájem o komunikaci se skupinou Czech Coal. Jeho představitelé

116

zpět na obsah

Přílohy

zpět na obsah

3.1 Seznam reportovaných společností skupiny Czech Coal Czech Coal a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

HUMECO, a.s.

Vznik společnosti: 18. 5. 1999 jako

Vznik společnosti: 1. 7. 1995

Vznik společnosti: 4. 2. 1991

SYNERGO GROUP, a.s.,

Sídlo: Souš čp. 7, 434 03 Most

Sídlo: Starý Most čp. 1, 434 01 Most

17. 5. 2005 změna názvu na Czech Coal a.s.

IČ: 63145251

IČ: 14864657

Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most

www.dts-as.cz

www.humeco.cz

IČ: 25764284

RENOGUM a.s.

Infotea s.r.o.

E-mail: [email protected]

Vznik společnosti: 1. 6. 1995

Vznik společnosti: 30. 8. 2005

www.czechcoal.cz

Sídlo: Starý Most čp. 1, 434 01 Most

Sídlo: V. Řezáče 313, 434 67 Most

IČ: 63144417

IČ: 26421348

www.renogum.cz

www.infotea.cz

Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

REKULTIVACE a.s.

Telefon: +420 476 203 358

(KSK a.s.)

Vznik společnosti: 14. 4. 2000

IČ: 28727932

Vznik společnosti: 11. 11. 1998 pod obchodní

Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most

E-mail: [email protected]

firmou VARIMATIK SLOKOV, v roce 2002 byla

IČ: 25416456

www.coalservices.cz

obchodní firma společnosti změněna na Krušnohorské

Telefon: +420 222 183 111

Coal Services a.s. Vznik společnosti: 14. 7. 2010

strojírny Komořany a.s.; změna byla zapsána

HIPODROM MOST a.s.

Vršanská uhelná a.s. (VUAS)

18. 11. 2002

Vznik společnosti: 22. 2. 1996

Vznik společnosti: 22. 10. 2008

Sídlo: Dřínovská 3, 434 01 Most-Komořany

Sídlo: Velebudice 213, 434 01 Most

Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most

IČ: 25544187

IČ: 64653269

Telefon: +420 476 202 511

www.varimatik.cz

www.hipodrom-mo.cz

IČ: 28678010

www.ksk-as.cz

E-mail: [email protected] www.vrsanskauhelna.cz

Důl Kohinoor a.s. Vznik společnosti: 1. 1. 2000

Litvínovská uhelná a.s. (LUAS)

Sídlo: Dolní Jiřetín čp. 5, 435 43 Horní Jiřetín

Vznik společnosti: 22. 10. 2008

IČ: 25411616

Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most Telefon: +420 476 205 311 IČ: 28677986 E-mail: [email protected] www.litvinovskauhelna.cz

118

zpět na obsah

3.2 Tabulky GRI Skupina Czech Coal – kontrolní souhrn dle Global Reporting Initiative V  této zprávě skupina Czech Coal reportuje ve  shodě s  metodikou GRI (GRI Sustainability Reporting Guidelines, Version 3.0, 2006, a GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005) a naše zpráva zahrnuje posouzení rizik naší podnikatelské činnosti.

GRI Indikátory

Strany

Strategie a profil

(Stránky jsou primárně zaměřeny na  core business: obchod s elektřinou a těžbu a obchod s uhlím.)

1

Strategie a analýza

1.1

Prohlášení nejvýše postavené osoby odpovědné za rozhodnutí přijatá společností

7

1.2

Popis hlavních dopadů, rizik a příležitostí

45, 46, 52-55, 62, 78-80, 85, 99, 112-115; www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti www.czechcoal.cz/strategie

2

Profil organizace

2.1

Jméno organizace

10

2.2

Hlavní značky, produkty a/nebo služby

10

2.3

Provozní struktura organizace

13 www.czechcoal.cz/struktura

2.4

Umístění sídla (ústředí) organizace

12

2.5

Počet zemí, kde organizace provozuje činnost

11 (Hlavní provozy a téměř 100 % zaměstnancůje v ČR)

2.6

Povaha vlastnictví a právní forma

13, 14,

2.7

Trhy, kde organizace působí (včetně geografického členění, relevantních tržních sektorů a včetně typu zákazníků / uživatelů)

16, 20

2.8

Velikost vykazující organizace

15, 98-99 (Více než 96 % nákladů organizace představují náklady v ČR.)

2.9

Významné změny, k nimž došlo v průběhu vykazovaného období

13, 14, 45, 61 www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010

2.10

Ocenění získaná v průběhu vykazované ho období

46

119

zpět na obsah

3

Parametry zprávy Profil zprávy

3.1

Vykazované období, za něž jsou poskytovány informace

1.leden 2010 až 31. prosinec 2010

3.2

Datum předcházející zprávy

Září 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010. Viz http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/archiv.html

3.3

Cyklus vykazování (roční, dvouletý atd.)

Roční cyklus

3.4

Kontaktní bod pro dotazy týkající se zprávy nebo jejího obsahu

[email protected]

Rozsah a limity / hranice zprávy 3.5

Proces definování obsahu zprávy

59-60

3.6

Hranice a limity zprávy

59-60

3.7

Konkrétní omezení rozsahu zprávy nebo její konkrétní hranice

59-60

3.8

Podklad pro vykazování údajů o společných podnicích, dceřiných společnostech, zařízeních v nájmu

59-60

3.9

Metody pro měření dat a základy pro kalkulace

59-60

3.10

Vysvětlení vlivu jakýchkoli úprav údajů z minulých zpráv

59-60

3.11

Významné změny oproti předchozím vykazovaným obdobím

59-60

3.12

Tabulka s uvedením místa, kde se ve zprávě nacházejí jednotlivé standardní vykazované údaje

119

3.13

Politika a stávající praxe při zajišťování externího ověření zprávy

61

4

Struktura řízení, závazky k externím iniciativám a zapojení zainteresovaných subjektů Struktura podnikoveho řízení

4.1

Struktura podnikového řízení

13, 14 www.czechcoal.cz/struktura

4.2

Uveďte, zda se předseda nejvyššího řídícího statutárního orgánu organizace zároveň podílí na výkonném řízení

14 www.czechcoal.cz/struktura

4.3

U organizací s unitární strukturou řízení, tj. s jedním statutárním a zároveň výkonným orgánem, uveďte počet členů tohoto orgánu, Pro typ organizace jako je Czech Coal Group kteří jsou nezávislými členy nebo kteří se nepodílejí na výkonném řízení není tento typ corporate governance platný.

4.4

Mechanismy, jimiž akcionáři a zaměstnanci předávají doporučení nebo pokyny pro nejvyšší řídící orgán

4.5

Vazba mezi odměňováním členů nejvyššího řídícího orgánu, vrcholových vedoucích a řídících pracovníků a výkonnostními výsledky 14 organizace

14, 103-104

120

zpět na obsah

4.6

Procesy sloužící nejvyššímu řídícímu orgánu k vyloučení střetu zájmů

14

4.7

Proces, jímž se členům nejvyššího řídícího statutárního orgánu stanovují kvalifikační a odborné předpoklady

14

4.8

Interní prohlášení o poslání organizace nebo o jejích hodnotách, vnitřní etické kodexy a zásady ekonomické, ekologické a sociální 14, 50-51 výkonnosti a stav jejich uplatňování

4.9

Postupy, jimiž nejvyšší řídící orgán kontroluje, jak organizace zjišťuje a řeší problémy výkonnosti v hospodářské, ekologické a sociální 14, 50-51 oblasti

4.10

Procesy hodnocení vlastní výkonnosti nejvyššího řídícího orgánu

14

Závazky k externím iniciativám 4.11

Vysvětlete, zda a jak organizace uplatňuje princip obezřetnosti

50

4.12

Externě vypracované hospodářské, ekologické a sociální charty, soubory zásad a jiné iniciativy, ke kterým se organizace hlásí nebo 43, 47-50 s nimi souhlasí

4.13

Členství ve sdruženích

48 www.czechcoal.cz/clenstvi

Zapojení zainteresovaných subjektů 4.14

Seznam zainteresovaných skupin angažovaných ze strany vykazující organizace

56-59

4.15

Základ pro identifikaci a volbu zainteresovaných skupin pro zapojení

56-59

4.16

Přístupy k zapojení zainteresovaných subjektů

20, 46-47, 56-59, 78-80, 104, 108-116 www.czechcoal.cz/banska-dokumentace www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti www.czechcoal.cz/aplikovany-vyzkum

4.17

Hlavní témata a obavy vznesené zainteresovanými subjekty

56-59, 88-89, 110-116 www.spoluziti.cz

Výkonnostní indikátory Ekonomické indikátory Manažerský přístup

14, 46 www.czechcoal.cz/struktura

EC1

Získaná a rozdělená přímá ekonomická hodnota

15, 113-114 www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010

EC2

Finanční důsledky a další rizika i možné příležitosti, které pro aktivity organizace vyplývají v důsledku klimatických změn

83 www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti

121

zpět na obsah

EC3

Pokrytí závazků stanovených v plánu zaměstnaneckých výhod

101-102

EC4

Významné částky finanční pomoci poskytnuté od státu

15, 96-97

EC6

Politiky či koncepce, postupy a  podíl výdajů směřujících k  místním dodavatelům v  místech (podle geografické lokace), kde má Většina dodavatelů je z ČR a států EU, proto Skupina organizace významné provozy nemá žádné speciální politiky v této oblasti.

EC7

Postupy místního náboru a podíl členů vrcholového vedení pocházejících z místního společenství v lokalitách, kde má organizace 14 významné provozy (100 % členů vrcholového vedení jsou občané ČR)

EC8

Rozvoj a přínos infrastrukturních investic a služeb

81-82, 92-97, 110-112

Environmentální indikátory Manažerský přístup

14, 46, 83, 87 www.czechcoal.cz/struktura

EN1

Spotřeba materiálů podle hmotnosti a objemu

91

EN2

Percentuální podíl surovin pocházejících z recyklovaných materiálů

86

EN3

Přímá spotřeba energií (a paliv) podle primárního energetického zdroje

90

EN4

Nepřímá spotřeba energií podle primárního energetického zdroje

90

EN6

Iniciativy zaměřené na zajištění produktů a služeb s využitím energeticky efektivních a obnovitelných zdrojů

97

EN8

Celkový odběr vody podle zdrojů

90

EN11

Poloha a plocha pozemků, které organizace vlastní nebo je má pronajaty či je spravuje

86

EN12

Popis významných dopadů činností, produktů a služeb na biodiverzitu v chráněných územích a v místech s vysokou hodnotou 92-97 z hlediska biodiverzity ležících mimo chráněná území

EN13

Chráněná nebo obnovená přirozená prostředí

96 (Zámek Jezeří)

EN14

Strategie, stávající opatření a plánované kroky zaměřené na řízení dopadů a vlivů na biodiverzitu

92-97 www.czechcoal.cz/rekultivace

EN16

Celkové přímé a nepřímé emise skleníkových plynů

90

EN17

Nepřímé emise jiných relevantních skleníkových plynů

90

EN19

Emise látek, které poškozují ozón

86

EN20

NOx, SOx a jiné významné vzdušné emise

86

EN21

Celkové množství vypouštěných odpadních vod

86

122

zpět na obsah

EN22

Celková hmotnost odpadů podle druhů a podle způsobu likvidace

86

EN23

Celkový počet a objem významných kontaminací

83 (V roce 2010 ke kontaminaci nedošlo.)

EN26

Iniciativy na zmírnění ekologických vlivů hlavních produktů a služeb, rozsah dopadu těchto iniciativ

87-89 www.czechcoal.cz/banska-dokumentace

EN27

Procento prodaných výrobků/produktů a jejich obalových materiálů, které byly navráceny zpět výrobci za účelem recyklace a dal- 88 šího zpracování – podle kategorií (Využití vedledlejších energetických produktů)

EN28

Peněžní hodnota významnějších pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za neplnění ekologické legislativy a předpisů

83, 86 (V roce 2010 nebyly žádné sankce)

EN30

Celkový objem nákladů a investic v oblasti ochrany životního prostředí – podle druhu

96-97 www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010

Pracovní postupy a důstojné pracovní podmínky Manažerský přístup

14, 46, 103, 108-109 www.czechcoal.cz/struktura

LA1

Celkový počet zaměstnanců podle typu pracovního poměru, pracovních smluv a regionů

98, 99

LA2

Celkový počet a míra obměny (fluktuace) zaměstnanců podle věku, pohlaví a regionů

103, 105

LA3

Výhody poskytované zaměstnancům

101, 102

LA4

Percentuální podíl zaměstnaců, na které se vztahuje kolektivní smlouva

102

LA5

Minimální délka výpovědní lhůty v souvislosti s významnými provozními změnami

104-105

LA6

Percentuální podíl z celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou zastoupeni ve společných oficiálních komisích BOZP

108

LA7

Hodnoty úrazovosti, nemocnosti (nemoci z povolání), zameškaných dnů a absencí a celkový počet smrtelných pracovních úrazů 100 podle regionů

LA8

Naprostá většina zaměstnanců skupiny jsou občané ČR. Vzhledem k uspokojivému stavu zdravotnictví ČR v řešení problematiky závažných chorob v ČR není tato Programy vzdělávání, školení, poradenství, prevence a zvládání rizik se zaměřením na pomoc zaměstnancům, jejich rodinám nebo oblast relevantní pro činnost našeho průmyslového příslušníkům místních komunit v otázkách závažných chorob podniku. Skupina nemá v  tomto ohledu jiné politiky a programy, než které jsou součástí zákonných zdravotních opatření a  zdravotních a  sociálních benefitů skupiny. (Viz 101-102)

LA9

Problematika BOZP pokrytá oficiálními dohodami s odbory

LA10

Průměrný počet hodin věnovaných školení – vztaženo na jednoho zaměstnance za rok s rozčleněním podle zaměstnaneckých kategorií 106

LA11

Programy pro řízení kvalifikace a  pro celoživotní vzdělávání, které napomáhají zachovat zaměstnancům stálou zaměstnatelnost 107 a umožňují jim zvládnout ukončení kariéry

108-109

123

zpět na obsah

LA13

Rozlišení podle věku či příslušnosti k menšinám Skupina neeviduje a nezveřejňuje z důvodu ochrany osobSložení řídících orgánů společnosti a rozdělení zaměstnanců na kategorie podle pohlaví, věkových skupin, příslušnosti k menšinám ních údajů zaměstnanců (zákon o  ochraně osobních a podle dalších ukazatelů diverzity údajů č. 101/2000 Sb.) Obecnější údaje viz www.czechcoal.cz/struktura

LA14

Poměr základních platů mužů a žen podle jednotlivých kategorií zaměstnanců

104 (Podrobnější údaje k tomuto indikátoru jsou považovány za obchodní tajemství.)

Lidská práva Manažerský přístup

HR1

HR2

14, 46, 49, 50 www.czechcoal.cz/struktura

Dodržování lidských práv je součástí legislativy a právních předpisů České republiky, které zahrnují Univerzální deklaraci lidských práv a  úmluvy v  rámci ILO o  záPercentuální podíl a celkový počet významných investičních dohod, které obsahují ustanovení o ochraně lidských práv kladních lidských právech, a tudíž je závaznou normou ve Skupině. Naprostá většina stakeholderů, včetně zákazníků a dodavatelů je z ČR nebo v menší míře z EU, tudíž Skupina nemá žádné speciální smlouvy či politiky Percentuální podíl významných dodavatelů a smluvních stran, u kterých bylo provedeno šetření v problematice respektování lid- zaměřené na tyto oblasti. (Podíl dohod je 0 %) ských práv – s uvedením případných opatření

HR3

Celkový počet hodin zaměstnaneckých školení o zásadách a postupech týkajících se jednotlivých aspektů ochrany lidských práv 106 ve vztahu k činnosti dané organizace. Uveďte procentuální podíl proškolených zaměstnanců

HR4

Celkový počet případů diskriminace

49

HR5

Provozy, u nichž by mohla být vážně ohrožena svoboda shromažďování nebo kolektivního vyjednávání

109 Ve  skupině Czech Coal nejsou tato práva ohrožena. (Počet provozů je 0)

HR6

Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko dětské práce

49 Ve skupině Czech Coal nejsou tato práva dětí ohrožena. (Počet provozů je 0)

HR7

Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko nucené nebo povinné práce

49 Ve skupině Czech Coal není nucená práce možná.

Společnost Manažerský přístup

SO1

14, 45-46 www.czechcoal.cz/struktura www.czechcoal.cz/banska-dokumentace

29-31, 46-47, 56-60, 63-71, 81-82, 85-89, Povaha, rozsah a efektivnost veškerých programů a postupů hodnocení a zvládání (řízení) dopadů provozní činnosti organizace 92-97, 110-116 na místní společenství www.czechcoal.cz/banska-dokumentace

124

zpět na obsah

SO2

Percentuální podíl a celkový počet podnikových jednotek analyzovaných z hlediska rizika korupce

104

SO3

Percentuální podíl zaměstnanců, kteří prošli školením o protikorupčních zásadách společnosti

106

SO4

Opatření přijatá v reakci na případy korupce

104

SO5

Stanoviska z hlediska veřejné politiky a účast na rozvoji veřejné politiky

48

SO7

Celkový počet právních zákroků v případech protikonkurenčního jednání a monopolních praktik. Výsledky těchto zákroků

49-50

SO8

Peněžní hodnota významnějších pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za nedodržení zákonů a předpisů

49-50

Odpovědnost za produkty Manažerský přístup

17-18, 22 www.czechcoal.cz/laboratore

PR1

Fáze životního cyklu výrobků a služeb, v jejichž průběhu jsou vyhodnocovány jejich vlivy na zdraví a bezpečí zákazníků s cílem 32, 43 zajistit zlepšení www.czechcoal.cz/laboratore

PR3

Typy požadovaných informací o produktech a službách a percentuální podíl významných produktů a služeb, jichž se tyto informace 22, 26, 28, 32, 43 týkají www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/sluzby/katalog.html

PR6

Programy pro dodržování zákonů, norem a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, pro48-51 pagace a sponzorství

PR7

Celkový počet případů nedodržení předpisů a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, 48-51 propagace a sponzorství, rozčleněné podle učiněných závěrů (Počet stížností je 0)

PR8

Celkový počet zdůvodněných stížností na porušení soukromí zákazníků a ztráty dat o zákaznících

23 (Počet stížností je 0)

PR9

Peněžní hodnota významných pokut za neplnění zákonů a předpisů týkajících se zajišťování a používání produktů a služeb

22 (Poskytování informací zákazníkům a reklamace)

Výkonnostní ukazatele z dodatku pro těžební a kovozpracující průmysl MM1

Přínos (pozitiva) pro místní ekonomiku, vliv na rozvoj a relevantní politiky - Procento pracovních sil z lokálních komunit

98-99

- Investice do veřejné infrastruktury a její údržby

110-112

- Kompenzační platby

81-82

- Procento zboží, materiálů a služeb nakupovaných lokálně

Většina dodavatelů je z ČR a států EU. (100 % dodavatelů je z EU, podrobnější údaje nejsou k dispozici.)

MM2

Přidaná hodnota s rozdělením podle jednotlivých zemí

15

MM3

Lokality, kde je třeba zajistit plány na řízení biodiverzity

96-97 www.czechcoal.cz/rekultivace

125

zpět na obsah

MM4

Procento produkce získávané z druhotných materiálů

37, 86, 91

MM5

Popis politik pro stanovení eko-efektivity a udržitelných vlastností produktů

51

MM6

Popis přístupů k managementu skrývek, hornin, hlušin a kalů

89 (Systém sledování bočních svahů lomu ČSA), 87 (Sedimentační prostor v bývalém lomu Saxonie) www.czechcoal.cz/banska-dokumentace

MM7

Popis významných případů, které se během vykazovaného období dotkly komunit

46, 88

MM8

Manuální a maloplošné dolování na územích, kde společnost vyvíjí činnost

Tato problematika není pro činnost skupiny Czech Coal relevantní, proto není zapojena do žádného programu.

MM9

Popis politik a činností souvisejících s přesídlováním

46, 115-116

MM10

Počet nebo procento provozů s plány na ukončení činnosti

(V roce 2010 skupina Czech Coal neprovedla ukončení žádného významného provozu.)

MM11

Popis procesů pro identifikaci pozemků komunit

www.czechcoal.cz/banska-dokumentace

MM12

Identifikace, prevence a řešení nouzových situací

38-39, 51

MM13

Počet nových případů nemocí z povolání

100

126

zpět na obsah

3.3 Hodnocení Zprávy – anketa Vážení čtenáři, skupina Czech Coal publikuje zprávu o udržitelném rozvoji, aby srozumitelnou formou podala podrobné informace o vlivu a přínosu činnosti firem skupiny Czech Coal na její okolí a zájmové skupiny. Příští zprávu chceme ještě více přiblížit vašim představám a potřebám, a proto vám opět nabízíme možnost připomínkování obsahu zprávy. Připomínky, názory, podněty prosím zasílejte na adresu Czech Coal a.s. (viz www.czechcoal.cz) nebo e-mailem na adresu [email protected]. Uvítáme, když připomínky vyplníte v níže uvedeném dotazníku. Velice vám děkujeme za váš názor. Stanislav Kužel, vedoucí projektu

1. Které oblasti či data vám ve zprávě za rok 2010 chybějí? ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... 2. Které údaje považujete za zbytečné? ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................................................................................................................................................... . ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... 3. Které stránky vám byly nejméně srozumitelné? ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... 4. Jiné připomínky: ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... Uvítáme, pokud připojíte svoji e-mailovou adresu: .....................................................................................................................................................................................................................................................................................................

127

zpět na obsah

V. Řezáče 315, 434 67 Most Telefon: +420 222 183 111, E-mail: [email protected] www.czechcoal.cz Vedoucí projektu: Stanislav Kužel, Gestor projektu: Radek Stavěl Grafická úprava: New In Production s.r.o. (C) Czech Coal a.s. Srpen 2011