Roční zpráva skupiny Czech Coal:
Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2011
Zpráva skupiny Czech Coal vychází z mezinárodní reportovací metodiky Global Reporting Initiative (GRI). Je zpracována s využitím Sustainability Reporting Guidelines GRI, Version 3.0, 2006, a metodiky pro odvětví těžby nerostů (GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2010). GRI v souladu s principy udržitelného rozvoje prosazuje dobrovolné zveřejňování environmentálních, ekonomických a sociálních ukazatelů ze strany organizací, zejména soukromých podnikatelských subjektů. Cílem GRI je podpořit transparentnost a důvěryhodnost aktivit spojených s udržitelným rozvojem. Více informací o iniciativě GRI je k dispozici na www.globalreporting.org.
Anglická verze této roční zprávy skupiny Czech Coal byla ověřena Det Norske Veritas CZ s.r.o. Metodika GRI je aplikována na úrovni A+.
Roční zpráva skupiny Czech Coal:
Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2011
Obsah Úvodní slovo generálního ředitele Czech Coal a.s. .......................................................................................... 7
1.5 Produkce hnědého uhlí ..................................................................................................................... 25
Určení zprávy ................................................................................................................................................. 8
Historie těžby v okolí Mostu ............................................................................................................. 25
Těžba hnědého uhlí ve skupině Czech Coal ..................................................................................... 25
1 Hospodaření v roce 2011 ............................................................................................................... 9
1.5.1 Litvínovská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro energetiku, teplárenství a domácnosti .................. 26
1.5.2 Vršanská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro elektrárny .............................................................. 28
1.1 Profil Skupiny ..................................................................................................................................... 10
1.5.3 Hlubinná těžba hnědého uhlí – Důl Kohinoor a.s. ........................................................................... 30
Poslání skupiny Czech Coal ............................................................................................................ 10
1.5.4 Rozsah těžby, výroba a expedice uhelných produktů ..................................................................... 30
Hlavní obory činnosti skupiny Czech Coal ........................................................................................ 10
Mapa č. 2: Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách skupiny Czech Coal ....................................... 30
Sídlo společnosti . ........................................................................................................................... 11
Podnikatelsky vytěžitelné zásoby hnědého uhlí skupiny Czech Coal . ................................................ 31
Mapa č. 1: Společnosti a významná zařízení skupiny Czech Coal v Ústeckém kraji ........................... 12
Těžba skrývky a uhlí v povrchových dolech skupiny Czech Coal ....................................................... 31
1.1.1 Vývoj akcionářské struktury skupiny Czech Coal ............................................................................ 13
Výroba a expedice uhelných produktů skupiny Czech Coal . ............................................................ 31
1.1.2 Vize a strategie skupiny Czech Coal . ............................................................................................ 14
Výhled těžby hnědého uhlí . ............................................................................................................. 31
1.1.3 Struktura řízení skupiny Czech Coal .............................................................................................. 15
1.2 Hospodářské výsledky skupiny Czech Coal .................................................................................. 16
1.2.1 Základní ekonomické údaje skupiny Czech Coal ........................................................................... 16
1.3 Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií ............................................................................... 17
1.5.5 Management jakosti a odpovědnost za uhelné produkty . .............................................................. 32
Informační systém pro řízení jakosti hnědého uhlí . ............................................................................ 32
Popeloměry, síroměry a automatické vzorkovače ............................................................................. 32
1.5.6 Aplikovaný výzkum ....................................................................................................................... 33
1.6 Strojírenství – Krušnohorské strojírny Komořany a.s. .................................................................. 34
1.3.1 Trh s elektřinou v České republice ................................................................................................. 17
Strojní celky a technologické konstrukce .......................................................................................... 34
1.3.2 Obchodování Czech Coal a.s. na burze PXE v roce 2011 ............................................................. 18
Kotle Varimatik ................................................................................................................................ 34
1.3.3 Tvorba ceny elektrické energie ...................................................................................................... 18
Ceny energie z klasických a z obnovitelných zdrojů .......................................................................... 19
1.3.4 Obchod s elektřinou – nabídka zákazníkům ................................................................................... 20
1.3.5 Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2011 a výhled pro rok 2012 ................................................ 20
1.4 Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím ....................................................................................... 21
1.7 Stavební a zemní práce, doprava – DTS Vrbenský, a.s., a Czech Coal POWER s.r.o. .............. 36 1.8 Gumárenské služby – RENOGUM a.s. ............................................................................................ 37
Servis a renovace dopravních pásů ................................................................................................. 37
Gumový program ............................................................................................................................ 37
1.4.1 Obchod s hnědým uhlím .............................................................................................................. 21
Výsledky obchodu s hnědým uhlím ................................................................................................. 21
1.9 Další obory činnosti ve Skupině . ..................................................................................................... 38
Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí skupinou Czech Coal – údaje za rok 2011 ....................... 22
1.9.1 Sdílené služby – Coal Services a.s. . ............................................................................................. 38
Segmenty trhu ................................................................................................................................ 22
1.9.2 Hlavní báňská záchranná stanice Most (HBZS) a Hasičský záchranný sbor (HZS)
Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí ................................................... 23
1.9.3 Odvodňování lomů, provozování čistíren a čerpadel – HUMECO, a.s. ............................................ 39
1.4.2 Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hnědým uhlím ............................................................. 23
Litvínovské uhelné a.s. . ................................................................................................................ 38
Obchodní strategie ......................................................................................................................... 23
1.9.4 Informatika – Infotea s.r.o. ............................................................................................................. 40
Ověření stavu uhelných zásob skupiny Czech Coal . ........................................................................ 24
1.9.5 Rekultivace – REKULTIVACE a.s. .................................................................................................. 41
Podíl na trhu a tvorba ceny hnědého uhlí ......................................................................................... 24
1.9.6 Zajištění sportovní činnosti – HIPODROM MOST a.s. . ................................................................... 41
Poskytování informací zákazníkům a reklamace ................................................................................ 24
Hodnocení spokojenosti zákazníků .................................................................................................. 24
1.10 Přehled standardů ISO a fází hodnocení jakosti hlavních produktů skupiny Czech Coal . .... 42
1.10.1 Standardy a certifikáty managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2011 ............................ 42
1.10.2 Fáze hodnocení jakosti v průběhu životnosti hlavních produktů .................................................... 43
2 Udržitelný rozvoj v roce 2011 . ............................................................................................... 44 2.1 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje ........................................................ 45
2.1.1 Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině ............................................................. 45
2.4 Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR ............................................................ 58
2.4.1 Vývoj stavu životního prostředí – ovzduší v ČR ............................................................................... 58
2.4.2 Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší v Ústeckém kraji ........................................................ 60
Snížení emisí znečišťujících látek v uplynulé dekádě ......................................................................... 60
Cíle environmentální a sociální odpovědnosti skupiny Czech Coal .................................................... 45
Snížení měrných emisí prachu a oxidu siřičitého v ovzduší Ústeckého kraje . ..................................... 60
Fakta o transformaci v oblasti povrchové těžby hnědého uhlí ............................................................ 45
Vztah zlepšení zdravotního stavu obyvatel a stavu ovzduší ................................................................ 62
Ocenění společností skupiny Czech Coal ........................................................................................ 46
Srovnání faktorů ovlivňujících zdraví obyvatel .................................................................................... 62
2.1.2 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje .............................................................. 46
Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší v Ústeckém kraji 1990–2010 a významu uhelné energetiky ... 63
Pochybnosti o „návratu k topení hnědým uhlím“ ............................................................................... 69
Minimalizace dopadů provozní činnosti organizace na místní společenství ........................................ 46
Projekty zvyšování ekonomické, environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal ..... 47
Odpovědnost za produkty v oblasti komunikace a marketingu .......................................................... 48
2.5 Výhled hnědouhelné energetiky v ČR ............................................................................................. 70
Participace na veřejné politice . ........................................................................................................ 48
Podpora otevřeného transparentního trhu ........................................................................................ 49
Zásoby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi a územní limity těžby . ................................ 70
Soulad s legislativou a dodržování právních předpisů ....................................................................... 49
Produkce hnědého uhlí v ČR ........................................................................................................... 71
Významné právní spory ................................................................................................................... 49
Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v ČR ......................................................................... 71
Využívání tříděného uhlí v ČR v současnosti a perspektiva ................................................................ 72
Interní etické principy, zásady, metodiky a koncepce pro oblast hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti ...................................................................................................................................... 50
2.5.1 Hnědé uhlí v České republice ....................................................................................................... 70
2.5.2 Význam uhelných zásob skupiny Czech Coal ................................................................................ 72
Dokumenty zavedené ve společnostech skupiny Czech Coal, 2011 ................................................ 51 2.6 Ekonomické vztahy skupiny Czech Coal s okolními komunitami ............................................... 74
2.2 Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal . ....................................... 52
2.6.1 Finanční prostředky plynoucí ze skupiny Czech Coal ..................................................................... 74
2.2.1 Zásady vztahů se zájmovými skupinami (stakeholdery) . ................................................................. 52
2.6.2 Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu ........................................... 75
2.2.2 Typy zájmových skupin a způsoby spolupráce v roce 2011 ........................................................... 52 2.7 Ochrana životního prostředí ............................................................................................................. 76 2.7.1 Principy péče o životní prostředí ve společnostech Skupiny ........................................................... 76
2.3 Rizika a příležitosti pro stakeholdery skupiny Czech Coal .......................................................... 54
Kontroly zdrojů znečišťování ............................................................................................................ 76
Ochrana vod . ................................................................................................................................. 76
jeho těžby, prodeje nebo z něj vyrobené energie .............................................................................. 54
Nakládání s odpady ........................................................................................................................ 77
Rizika a příležitosti hnědouhelné těžby z pohledu obyvatel Ústeckého kraje ....................................... 55
Nakládání s chemickými látkami a přípravky ..................................................................................... 77
Riziko omezování nabídky uhlí a ohrožení systému centrálního zásobování teplem (CZT) ................... 54
Rizika plynoucí z návrhů na legislativní změny v oblasti těžby hnědého uhlí a zpoplatnění či zdanění
Vnímání rizik a příležitostí z pohledu konečných zákazníků – odběratelů tepla vyrobeného z hnědého uhlí Czech Coal .............................................................................................................................. 55 Vnímání rizik a příležitostí mezi zaměstnanci skupiny Czech Coal – výsledky sociologického výzkumu „Zaměstnanec – zrcadlo firmy“ . ....................................................................................................... 55
2.7.2 Přehledné údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí .................. 78
Zdroje znečištění ve výrobních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2011 . ............................. 78
Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností skupiny Czech Coal, 2011 . ................... 79
2.7.3 Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí ................................................................... 81
Vývoj celkových emisí a produkce odpadů produkovaných při těžbě a zpracování uhlí ve skupině Czech Coal...................................................................................................................................... 81
Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí .......................................................................................... 82
Vliv přepravy hlavních produktů skupiny Czech Coal ........................................................................ 82
Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí ............................................................... 82
Měření znečištění v ovzduší a hladiny hluku způsobených provozem v lomech . ................................ 83
Systém sledování bočních svahů lomu ČSA .................................................................................... 83
Další prováděná měření ................................................................................................................... 83
2.7.4 Tabulky energetické a materiálové náročnosti skupiny Czech Coal ................................................. 84
2.10 Regionální spolupráce .................................................................................................................. 107 2.10.1 Principy regionální politiky skupiny Czech Coal .......................................................................... 107
Spotřeba energií, paliv a vody . ........................................................................................................ 84
Spotřeba energie a výpočet ročního hmotnostního toku CO2 . ......................................................... 85
Celková spotřeba materiálů ............................................................................................................. 86
Poskytování informací . .................................................................................................................. 107
2.10.2 Přímá podpora regionálního rozvoje společnostmi skupiny Czech Coal ...................................... 107
Podpora regionálního rozvoje v Ústeckém kraji ............................................................................... 108
2.8 Rekultivace skupiny Czech Coal ..................................................................................................... 87
Program Regionální politika skupiny Czech Coal v roce 2011 ......................................................... 108
2.8.1 Základní údaje o rekultivacích skupiny Czech Coal ........................................................................ 87
Partnerství s obcemi . .................................................................................................................... 108
Celoroční sponzoring .................................................................................................................... 109
Nejvýznamnější projekty podpořené skupinou Czech Coal v sousedních obcích: . .......................... 109
Exkurze a projekt Uhelné safari ...................................................................................................... 109
(Vršanská uhelná a.s.) ..................................................................................................................... 90
Chytré hlavy pro Sever .................................................................................................................. 110
2.8.2 Náklady na rekultivace v letech 1994–2011 .................................................................................. 91
Nadace Student ........................................................................................................................... 110
2.8.3 Aktuální projekty rekultivací skupiny Czech Coal . ........................................................................... 92
2.8.4 Pěstování energetických plodin na rekultivacích ............................................................................. 92
Mapa č. 3: Stav rekultivací v roce 2011 a umístění významných objektů rekultivací, lom ČSA (Litvínovská uhelná a.s.) ................................................................................................................... 89 Mapa č. 4: Stav rekultivací v roce 2011 a umístění významných objektů rekultivací, lom Vršany
2.10.3 Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity, 2011 ............................................................... 110 Názory a údaje ze sousedních komunit – obcí, které se účastní programu Partnerství s obcemi ...... 111
2.10.4 Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím . ................................................. 113
2.9 Lidské zdroje ...................................................................................................................................... 93
Přímé jednání s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic ......................................... 113
Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení . .................................... 113
Mapa č. 5: Význam skupiny Czech Coal jako zaměstnavatele v Ústeckém kraji v roce 2011 ............. 94
2.9.1 Společné principy zaměstnanecké politiky skupiny Czech Coal ..................................................... 94
Bezpečnost práce .......................................................................................................................... 94
Smrtelné úrazy a onemocnění z povolání ......................................................................................... 94
Zaměstnanecké benefity ................................................................................................................. 96
2.9.2 Řízení lidských zdrojů .................................................................................................................... 99
3 Přílohy .............................................................................................................................................. 114 3.1 Seznam reportovaných společností skupiny Czech Coal .......................................................... 115
Principy řízení zaměstnanosti ........................................................................................................... 99
Spolupráce se školami – praxe a projekty studentů ........................................................................ 100
3.2 Pravidla tvorby nefinančního reportingu ...................................................................................... 116
Dodržování lidských práv a postupy proti neetickému jednání ......................................................... 101
Priority .......................................................................................................................................... 116
Rovnocenné odměňování mužů a žen ........................................................................................... 101
Hranice reportingu . ....................................................................................................................... 116
Restrukturalizace, provozní změny a jejich dopady na zaměstnance ............................................... 101
Metodika reportingu ...................................................................................................................... 116
Vzdělávání zaměstnanců a psychologické služby ........................................................................... 103
Změny ve vlastnictví a organizaci Skupiny ...................................................................................... 117
Problematika zaměstnanců v předdůchodovém věku a outplacement ............................................ 104
2.9.3 Participace zaměstnanců na řízení firmy ...................................................................................... 105
3.3 Tabulky GRI ...................................................................................................................................... 118
Význam kolektivních smluv ............................................................................................................ 105
Struktura odborové organizace a její činnost .................................................................................. 105
Kolektivní vyjednávání 2011 . ......................................................................................................... 106
3.4 Verifikace – GRI Version 3.0, 2006 ................................................................................................. 130
Úvodní slovo generálního ředitele Czech Coal a.s. Vážení partneři a přátelé,
zásobami v ČR, které jsou však z velké části blokovány územními limity,
a Chomutovska, v rozvoji areálu Hipodromu Most a v podpoře dalších
v závěru roku 2010 se jediným akcionářem skupiny Czech Coal stala
ale také lokalitu Vršany. Tato těžební lokalita získala v závěru roku 2011
subjektů z oblasti kultury, sportu či nestátních organizací. Skupina klade
společnost INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED.
na základě předložení všech zákonných dokumentů povolení k těžbě
stále větší důraz na podporu vzdělávání v regionu v rámci programu
V roce 2011 pokračovala v restrukturalizaci Skupiny s cílem dalšího
do období 2053–2055. V případě zpřístupnění zásob za územními limity
„Chytré hlavy pro Sever“. Těžební společnost Litvínovská uhelná a.s.
zjednodušení a zefektivnění sdílených služeb především v dceřiných
v lokalitě ČSA přesahuje jejich možná těžba horizont roku 2100. Pevný
vyhlásila nový grantový projekt „Spolužití pro Litvínov“, zaměřený na
společnostech. Prodejem části společnosti došlo k rozdělení DTS
základ pro jednání se zákazníky a partnery a pro metodiku zpracování
podporu litvínovských subjektů z oblasti vzdělávání, kultury a sportu, a to
Vrbenský, a.s., a část podniku DTS Vrbenský, a.s., koupila společnost
údajů poskytuje ověření stavu uhelných zásob skupiny Czech Coal,
ve snaze pokračovat ve spolupráci s těmito subjekty i po zrušení smlouvy
Czech Coal POWER s.r.o. V průběhu roku bylo zahájeno jednání
které bylo v roce 2010 provedeno společností John T. Boyd Company.
o partnerství s městem Litvínov. Důvodem odstoupení od smlouvy byl
o prodeji společnosti Krušnohorské strojírny Komořany a.s., který
dlouhodobě prezentovaný negativní postoj stávajícího vedení města
byl realizován na počátku roku 2012. K prodeji byla nabídnuta také
Rostoucí objem prodané a fyzicky dodané elektřiny v roce 2011
samostatná část Krušnohorských strojíren Komořany a.s. – výroba kotlů
v porovnání s předchozím rokem potvrdil nejen doznívání důsledků
Varimatik.
finanční krize, ale i organický růst společnosti v zostřené konkurenci.
Nefinanční reporting, jehož výsledek předkládá tato zpráva, se stal ve
Z obchodního hlediska se jednalo o jeden z nejúspěšnějších roků
skupině Czech Coal již zavedenou praxí. V podobě ucelené roční zprávy
V roce 2011 dosáhly celkové konsolidované tržby Skupiny přes
od zahájení prodeje elektrické energie v roce 2002. Nabídka služeb
se s ním můžete seznámit už poosmé. Účelem této zprávy je podat
13,15 miliardy korun. Na celkové hnědouhelné produkci ČR se
konečným odběratelům byla rozšířena o další produkty, zejména
vyváženou a přiměřenou prezentaci hospodářské, ekologické a sociální
společnosti skupiny Czech Coal loni podílely zhruba 30 procenty.
produkty snižující riziko neúměrného nárůstu ceny elektřiny na trhu.
výkonnosti organizace v konsolidovaných údajích za rok 2011. Zpráva
Skupina Czech Coal na trhu uplatnila celkem 14 148 tis. tun hnědého
S hrdostí můžeme prohlásit, že rozsah naší nabídky pro firemní klientelu
je vypracována v souladu s metodikou Global Reporting Initiative (GRI).
uhlí, což představuje téměř stejnou produkci jako v roce 2010. Pokud
patří mezi nejširší na trhu v ČR.
Integruje v sobě konsolidovanou účetní závěrku skupiny Czech Coal
jde o obchodování s uhelnými produkty realizované společností
k činnosti těžební společnosti.
a nefinanční report zahrnující skupinu Czech Coal včetně důležitých
Czech Coal a.s., dlouhodobý vnitřní audit v roce 2011 prokázal trestnou
Povrchová těžba uhlí se ve skupině Czech Coal dlouhodobě vyznačuje
činnost některých zaměstnanců úseku obchodu. Vedení společnosti
nízkou úrazovostí, která nepřekračuje 1 registrovaný úraz na 100
i Skupiny záležitost řešilo začátkem roku 2012 zrušením odboru
zaměstnanců. Bohužel rok 2011 byl ve Skupině poznamenán dvěma
Tato zpráva je zpracována podle metodiky GRI Sustainability Reporting
obchodu a prodeje, podáním trestního oznámení na neznámého
smrtelnými úrazy. Ani v jednom případě nebylo šetřením báňských
Guidelines, Version 3.0, 2006, a metodiky pro odvětví těžby nerostů
pachatele, přijetím nových podmínek výběru zaměstnanců a vytvořením
orgánů a Policie ČR prokázáno zavinění ze strany společností skupiny
GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2010.
nového odboru v rámci Litvínovské uhelné a.s.
Czech Coal.
dceřiných firem.
Důsledky platnosti limitů těžby se v posledních pěti letech již projevují ve Ani rok 2011 nepřinesl konečné rozhodnutí o nové státní energetické
snižování počtu pracovních míst ve skupině Czech Coal (z přes 6,2 tisíce
koncepci a související legislativě. Skupina Czech Coal pokračovala
v roce 2007 na necelých 4,5 tisíce v roce 2011) a nyní se k tomu
v jednání o dlouhodobých kontraktech se svými zákazníky bez zahrnutí
přidávají dopady finanční krize, postihující zejména dceřiné společnosti.
uhlí za územními limity do prodejního dialogu, přičemž i nadále bude
Fluktuace zaměstnanců v oblasti povrchové těžby (VUAS, LUAS) v roce
pokračovat v úsilí o jeho zpřístupnění. Jednání se týkala skupiny ČEZ
2011 dosáhla přibližně 11–12 %, zatímco celková fluktuace ve skupině
a dalších odběratelů zejména z řad tepláren, s nimiž končí kontrakty
Czech Coal byla 15,5 %.
v roce 2012. Naše těžební lokality zahrnují nejen lom ČSA s největšími uhelnými
V roce 2011 pokračovala Skupina v naplňování svých cílů i v oblasti
Luboš Pavlas
regionální politiky, tedy v naplňování partnerství s obcemi Mostecka
Generální ředitel Czech Coal a.s.
7
zpět na obsah
Určení zprávy Tato roční zpráva nenahrazuje výroční zprávu Czech Coal a.s. nebo jiné společnosti skupiny Czech Coal ani není jejím marketingovým nástrojem, ale předkládá v kontinuitě od roku 2005 výsledky nefinančního reportingu, který ve většině ohledů dalece přesahuje zákonem vyžadovaný rámec výroční zprávy. Většina podnikatelských odvětví potřebuje pro svou činnost souhlas více zájmových skupin („stakeholderů“) než jen zájem zákazníků a soulad s legislativou. Věrohodný nefinanční reporting představuje důležitý aspekt odpovědného chování firem a patří mezi nástroje pro komunikaci mezi firmou a klíčovými zájmovými skupinami (ovlivněnými i ovlivňujícími), kterými jsou kromě zákazníků zejména akcionáři, zaměstnanci, okolní komunity, státní správa a samospráva, média, odborná i široká veřejnost. Zpráva představuje nenahraditelný zdroj informací o dlouhodobých výsledcích Skupiny a konkrétním vlivu jednotlivých společností na jejich okolí a umožňuje vymezit, za které vlivy a dopady nese skupina Czech Coal odpovědnost. Soustředí se na hlavní oblasti činnosti Skupiny: těžbu hnědého uhlí a obchod s energetickými komoditami. Zahrnuje tři základní oblasti udržitelného rozvoje – ekonomickou stabilitu a výkonnost, odpovědnost k životnímu prostředí a sociální rozvoj. Roční zpráva existuje v elektronické verzi, která je k dispozici na webových stránkách skupiny Czech Coal www.czechcoal.cz. Výsledky reportingu předkládané v této zprávě jsou zpracovány na základě metodiky všeobecně uznávané jako nejvýznamnější mezinárodní nástroj nefinančního reportingu – metodiky Global Reporting Initiative (GRI): Sustainability Reporting Guidelines GRI. Detailní definice hranic reportingu, metodiky sběru dat a souladu s metodikou standardu GRI jsou v příloze 3.2 – Pravidla nefinančního reportingu.
8
zpět na obsah
Hospodaření v roce 2011
1.1 Profil Skupiny Poslání skupiny Czech Coal: • Zákazníky vyhledávaný partner pro dodávky paliv, energie a souvisejících služeb.
Vizí Skupiny v oblasti obchodu a rozvoje energetických projektů je: • zachování významného podílu hnědého uhlí v energetickém mixu ČR jako spolehlivého a cenově přijatelného domácího zdroje,
Hlavní podnikatelské činnosti: • Skupina má tři hlavní předměty podnikání: těžba hnědého uhlí, obchod s energetickými komoditami a rozvoj nových energetických projektů.
• vytvoření nediskriminačního tržního prostředí pro soutěž všech primárních energetických surovin v ČR i EU, • dosažení konkurenčního podnikatelského prostředí v ČR v obchodě s hnědým uhlím a elektrickou energií, včetně její výroby.
Vize skupiny Czech Coal: Vizí Skupiny v oblasti těžby je: • při šetrné a k okolí ohleduplné těžbě zpřístupnění zásob v platných dobývacích prostorech ČSA a Vršany,
Skupina Czech Coal zahrnuje společnost Czech Coal a.s., obchodníka s energetickými komoditami, a těžební společnosti Litvínovská uhelná a.s. a Vršanská uhelná a.s. Skupinu dále tvoří řada obslužných firem.
• dosažení pozice respektovaného partnera regionu, kde skupina Czech Coal působí, a jejího vnímání jako spolehlivého a přínosného partnera pro spolužití.
Skupina Czech Coal spravuje největší uhelné zásoby v České republice, které umožňují těžbu v rámci stávajících územních limitů do roku 2052 a v případě zpřístupnění zásob za územními limity přesahují horizont roku 2100. Skupina zaměstnává téměř 4,5 tisíce pracovníků a v roce 2011 dosáhla celkových konsolidovaných tržeb přes 13,15 miliardy korun.
Hlavní obory činnosti skupiny Czech Coal
obchod s energetickými komoditami
Czech Coal a.s.
dobývání nerostných surovin
Vršanská uhelná a.s. (VUAS) Litvínovská uhelná a.s. (LUAS)
poskytování sdílených služeb
Czech Coal a.s., Coal Services a.s.
rekultivace a revitalizace krajiny
výroba tepelné a elektrické energie
REKULTIVACE a.s., DTS Vrbenský, a.s., Czech Coal POWER s.r.o. Teplárna Strakonice, a.s. (13,92 %) VLTAVOTÝNSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. (4,83 %) 10
zpět na obsah
Sídlo společnosti Czech Coal a.s. Sídlo společnosti: Václava Řezáče 315, 434 67 Most
MOST
Kontaktní adresa: Evropská 2690/17, 160 00 Praha 6 – Dejvice
PRAHA
11
zpět na obsah
Mapa č. 1: Společnosti a významná zařízení skupiny Czech Coal v Ústeckém kraji
Místo měření prachu Místo měření hluku Místo měření prachu a hluku
Most Praha Brno Horní Jiřetín
Informačni centrum skupiny Czech Coal pro obyvatele regionu
Důl Kohinoor a.s. (hlubinný důl Centrum)
lom ČSA
RENOGUM a.s.
HUMECO, a.s.
Litvínovská uhelná a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. Úpravna uhlí Komořany DTS Vrbenský, a.s.
Czech Coal POWER s.r.o.
hlavní báňská záchranná stanice zaměstnanecké centrum Czech Coal a.s.
lom Vršany
Czech Coal a.s. Infotea s.r.o. Coal Services a.s. REKULTIVACE a.s.
Vršanská uhelná a.s.
lokalita Hrabák
HIPODROM MOST a.s.
1 000 m
12
zpět na obsah
1.1.1 Vývoj akcionářské struktury skupiny Czech Coal
2009 Ve Skupině došlo k vyrovnání podílů mezi INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED
2005
(50 %) a Czech Coal N.V. (50 %).
Vznik skupiny Czech Coal.
Czech Coal a.s. se stává dceřinou společností Czech Coal N.V. (50 %) a INDOVERSE (CZECH) COAL
Investoři odkupují od původního vlastníka energetická aktiva, která mj. zahrnují Mosteckou uhelnou
INVESTMENTS LIMITED (50 %) a sesterskou společností LUAS, VUAS a Czech Coal Services a.s.
společnost (MUS), skupinu s největšími uhelnými zásobami v ČR, a společnost Czech Coal a.s., 2010
držitele licence k obchodování s elektrickou energií od roku 2002.
Společnost Czech Coal Services a.s. byla na základě rozhodnutí mimořádné valné hromady 2006
společnosti konané dne 14. června 2010 rozdělena odštěpením. Z jedné odštěpené části vznikla
Skupina Czech Coal zakládá se skupinou E.ON společný podnik v Teplárně Otrokovice a.s.
nová obchodní společnost Coal Services a.s., zatímco druhá odštěpená část byla sloučena se
a Energetice Malenovice, a.s.
společností Czech Coal a.s.
Do skupiny Czech Coal vstupuje nákupem minoritního podílu finanční investor INDOVERSE (CZECH)
Společnost INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED odkoupila od Czech Coal N.V.
COAL INVESTMENTS LIMITED.
50% akciový podíl ve skupině Czech Coal a stala se jejím jediným akcionářem.
2008
2011
Skupina Czech Coal je jedním z pěti největších dodavatelů elektrické energie.
Stoprocentním vlastníkem je společnost INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED.
Skupina se člení na tři nové sesterské společnosti: Vršanskou uhelnou a.s. (VUAS), Litvínovskou
Pokračuje restrukturalizace dceřiných společností, společnosti Czech Coal POWER s.r.o. byla
uhelnou a.s. (LUAS) a Czech Coal Services a.s.
odprodána část DTS Vrbenský, a.s., a byly omezeny podnikatelské záměry dceřiných společností
Skupina připravuje projekt moderní elektrárny s nadkritickými parametry.
pro vnější trh. Probíhá příprava Krušnohorských strojíren Komořany a.s. na prodej.
Zjednodušené schéma vlastnické struktury Skupiny s vybranými majetkovými účastmi k 31. 12. 2011 INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED 100 %
Litvínovská uhelná a.s.
Majetkové účasti ve výši 100 % Coal Services a.s. DTS Vrbenský, a.s. Důl Kohinoor a.s. HUMECO, a.s. REKULTIVACE a.s. RENOGUM a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. Infotea s.r.o. Czech Coal POWER s.r.o.
Czech Coal a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Další majetkové účasti HIPODROM MOST a.s. Teplárna Strakonice, a.s. VLTAVOTÝNSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
Aktuální vlastnická struktura skupiny Czech Coal je na stránkách www.czechcoal.cz/struktura
13
zpět na obsah
1.1.2 Vize a strategie skupiny Czech Coal Strategie skupiny Czech Coal Strategie v obchodě: • V obchodě s energetickými komoditami jsme pro zákazníky flexibilním a spolehlivým partnerem, který kromě konkurenceschopných produktů nabízí i související služby s přidanou hodnotou a poradenství. • V obchodě s hnědým uhlím, kde se na trhu v důsledku přetrvávající platnosti územních limitů těžby prohlubuje nerovnováha mezi omezenou nabídkou a rostoucí poptávkou, je povinností Skupiny zabezpečit rovné podmínky v prodeji uhlí vůči všem zákazníkům. Strategie v oblasti produkce hnědého uhlí: • Provádíme kvalitní řízení jakosti uhlí a zákaznický servis tak, aby naše produkce vyhovovala nejvyšším nárokům na ochranu životního prostředí, zdraví a bezpečnost zákazníků. • Dodržujeme všechna zákonná omezení při těžbě, včetně limitů hlučnosti a prašnosti. • Provádíme revitalizaci životního prostředí po těžbě nad rámec zákonem dané rekultivační povinnosti. Strategie v oblasti investic: • Připravujeme investice do projektů a jednáme s potenciálními partnery tak, abychom se mohli podílet na výrobě elektřiny v energetických zdrojích založených na nejmodernějších technologiích. • Cílevědomě vytváříme podmínky pro možnost zodpovědného dlouhodobého investičního chování v energetice, snažíme se informovat zákazníky a investory, varovat před riziky a získat většinový souhlas stakeholderů s činností Skupiny.
14
zpět na obsah
1.1.3 Struktura řízení skupiny Czech Coal
V roce 2011 zahrnovaly hlavní priority především následující: • Podpora aktivit pro zpřístupnění uhelných zásob na lomu ČSA a Vršany
Všechny hlavní společnosti Skupiny, tedy Czech Coal a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Vršanská uhelná
− Postup těžby v rámci územních ekologických limitů (ÚEL) – Obchodní strategie 2013–2022,
a.s., jsou akciovými společnostmi. Nejvyšším orgánem výše uvedených akciových společností je
Sanace a rekultivace, Plán zajištění lomu, Variantní postupy těžeb za ÚEL v lomu ČSA –
valná hromada. Statutárním orgánem je představenstvo, které řídí činnost společnosti. Dozorčí rada,
aktualizace základní varianty
která je kontrolním orgánem společnosti, dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti a navrhuje představenstvu potřebná opatření. Podrobné údaje
− EIA záměru „Plán otvírky přípravy a dobývání ložiska lomu Vršany se vstupem do dobývacího prostoru Slatinice“
o orgánech a výkonném vedení společností viz www.czechcoal.cz/struktura. Procesy sloužící
• Metodika a určení vyjednávacích cen uhlí
k vyloučení střetu zájmů definují zákonná ustanovení a dále např. pracovní smlouvy.
• Připravovat výstavbu nového zdroje elektrické energie, aktuálně ve výši 1 320 MW • Zajistit správná a ekonomicky efektivní pravidla pro řízení skupiny Czech Coal
Členové dozorčích rad a představenstev společností Czech Coal a.s., Litvínovská uhelná a.s.
• Zajistit realizaci rekultivačních a sanačních prací pro VUAS a LUAS
a Vršanská uhelná a.s. jsou jmenováni a odvoláváni jediným akcionářem v působnosti valné hromady,
• Připravit kolektivní vyjednávání
s výjimkou členů dozorčích rad volených a odvolávaných zaměstnanci společností v souladu
• Rozvíjet vztahy s městy a obcemi
s ustanovením obchodního zákoníku. Výkonnost společností Skupiny je sledována finančním i nefinančním reportingem jednotlivých Představenstva schvalují roční priority, jejichž plnění je základem pro úkoly výkonného vedení
organizačních částí, který je podkladem pro jednotlivé výroční zprávy společností. Za rok 2011
jednotlivých společností. Další úkoly jsou ukládány na pravidelných jednáních představenstev.
byly zpracovány konsolidované finanční údaje skupiny Czech Coal jako kombinované výkazy podle
Za kontrolu, realizaci a audit hospodářských, ekologických a sociálních priorit a jejich výsledků
českých účetních standardů. Nefinanční reporting probíhá podle metodiky GRI.
odpovídá výkonné vedení konkrétní společnosti. Vedení společností je odborně tvořeno tak, aby obsáhlo strategické směrování organizace, včetně otázek týkajících se ekologických a sociálních rizik a příležitostí. V čele výkonného vedení společnosti stojí generální ředitel. Generální ředitel společnosti je vždy členem představenstva a předává úkoly jednotlivým ředitelům ve výkonném vedení společnosti. Plnění úkolů je hodnoceno na poradách vedení jednotlivých úseků či odborů. Podkladem hodnocení výkonnosti dané společnosti v hospodářské, ekologické a sociální oblasti je rozpočet (plán, očekávaná skutečnost a skutečnost) a reporty o plnění úkolů v oblasti lidských zdrojů, bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí. Hodnocení vedoucích pracovníků je založeno na stanovení procenta odměn podle výsledku EBITDA Skupiny a příslušné společnosti a podle vyhodnocení plnění jmenovitých úkolů, ukazatelů a cílů. Kromě rozpočtu jsou dalšími klíčovými řídicími dokumenty hlavních společností Skupiny Priority pro daný rok. Priority pokrývají strategické finanční, obchodní a rozvojové cíle včetně řízení finančních a nefinančních rizik a jsou předmětem obchodního tajemství každé společnosti a jejich plnění je součástí hodnocení vedoucích pracovníků.
15
zpět na obsah
1.2 Hospodářské výsledky skupiny Czech Coal Podrobné finanční výsledky skupiny Czech Coal jsou kombinované výkazy sestavené k 31. 12. 2011 dle instrukcí skupiny Czech Coal, které vycházejí z českých účetních standardů.
1.2.1 Základní ekonomické údaje skupiny Czech Coal
2008 dle CAS 2009 dle CAS 2010 dle CAS 2011 dle CAS Základní ekonomické údaje za Skupinu (miliony Kč) Celkové konsolidované tržby za Skupinu1)
16 227
16 379
12 552
13 153
Přidaná hodnota
5 929
6 433
5 785
5 929
EBITDA
3 200
3 700
3 328
3 342
786
1 619
1 075
1 221
Výkazy jsou sestavovány po auditu individuálních účetních závěrek jednotlivých společností, které
Provozní výsledek hospodaření
jsou zahrnuty do skupiny Czech Coal. Jsou to společnosti Litvínovská uhelná a.s., Vršanská
Výsledek hospodaření před zdaněním
uhelná a.s., Czech Coal a.s. a jí přímo i nepřímo ovládané a řízené společnosti Coal Services a.s.,
Výsledek hospodaření po zdanění
Czech Coal POWER s.r.o., Czech Coal SK s.r.o. v likvidaci, DTS Vrbenský, a.s., Důl Kohinoor a.s.,
Daň z příjmů za běžnou činnost
HG Správa a.s., HIPODROM MOST a.s., HUMECO, a.s., Infotea s.r.o., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., PREHNISTEN s.r.o., REKULTIVACE a.s., RENOGUM a.s., Servis Leasing a.s., Rental Servis a.s., Varimatik s.r.o, VS METALL, spol. s r.o., a dále přidružená společnost Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. Kombinované finanční výkazy za roky 2008 až 2011 jsou sestavené dle instrukcí skupiny Czech
Ostatní ekonomické údaje za Skupinu (miliony Kč)
Coal na základě českých účetních standardů (CAS) a vycházejí z auditovaných účetních závěrek
Výkonová spotřeba
společností Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a konsolidované účetní závěrky Czech
Osobní náklady
Coal a.s. Audit účetních závěrek těchto tří společností provedla společnost KPMG Česká republika
Daň z příjmů (splatná)
Audit, s.r.o.
Celkové daně, poplatky a jiné odvodové povinnosti3) Obdržené dotace od státu/vlády/EU (nezahrnuje náklady státu na rekultivace) Celkový objem nákladů v oblasti ochrany životního prostředí (bez nákladů na rekultivace)
Ve struktuře skupiny došlo v roce 2011 k těmto změnám: − Společnost Czech Coal SK s.r.o. vstoupila k 1. květnu 2011 do likvidace, likvidace společnosti byla ukončena 30. listopadu 2011 a ke stejnému dni bylo požádáno o výmaz společnosti z obchodního rejstříku. − Byly prodány podíly držené ve společnostech Energetika Malenovice a.s. (34,43 %) a Teplárna Otrokovice a.s. (34,00 %). − Byl navýšen obchodní podíl na 100 % z původních 67 % ve společnosti VS METALL spol. s r.o. Společnost Czech Coal POWER s.r.o. koupila v říjnu 2011 část společnosti DTS Vrbenský, a.s., která (cca 2/3 kapacit původní společnosti DTS Vrbenský) zabezpečuje převážně pro Vršanskou uhelnou a.s. a Litvínovskou uhelnou a.s. obslužné činnosti. Data roku 2011 odrážejí výše uvedené změny ve struktuře Skupiny.
190
3 590
1 222
1 333
−237
2 835
668
788
427
755
554
545
Celková aktiva
37 267
33 837
30 788
28 606
Vlastní kapitál
27 351
24 523
21 577
16 543
Cizí zdroje
9 837
9 246
9 162
12 019
Průměrný počet zaměstnanců
5 864
5 529
5 055
4 457
3 296
3 010
3 012
3 016
2 509
2 374
2 294
2 098
416
750
568
578
2 244
2 651
2 507
2 517
31
26
22
19
28
17
3,4
6,7
2)
1) Údaj zahrnuje výnosy celkem (včetně výnosů finančních). 2) Podrobná distribuce hodnoty pro různé skupiny stakeholderů je dostupná na následujících stránkách: Přehled: Prostředky na obnovu krajiny, podporu obcí a kvality života plynoucí z těžby hnědého uhlí skupinou Czech Coal – str. 75 Místní komunity / státní rozpočet a Státní fond životního prostředí: Úhrady uhelných společností skupiny Czech Coal sousedním obcím z lomů Vršany-Šverma, ČSA a dolu Centrum – str. 74–75 Místní komunity a místní organizace: Náklady na rekultivace – str. 91 Přímá podpora obecně prospěšným projektům od skupiny Czech Coal – str. 107 Grantový program skupiny Czech Coal „Chytré hlavy pro Sever“ a podpora Nadace Student – str. 110 Zaměstnanci: Zaměstnanecké benefity – str. 97 Ceny smluvní dopravy zajišťované zaměstnancům – str. 96 3) Údaj zahrnuje kromě daní i náklady na sociální a zdravotní pojištění, odvody DPH aj.
16
zpět na obsah
1.3 Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií Czech Coal a.s. se soustředí především na prodej mosteckého hnědého uhlí, na nákup a prodej elektrické energie, investice do klasických zdrojů elektřiny a poskytování souvisejících služeb. Společnost Czech Coal a.s. je jednou z největších firem v ČR obchodujících s energetickými
Objemy obchodů na PXE v MWh Rok
komoditami. Obchodování s elektrickou energií v ČR bylo společností Czech Coal a.s. zahájeno
Fyzické futures ČR
v roce 2002, tedy v nejkratším možném zákonném termínu po otevření trhu s elektřinou v ČR.
Finanční futures ČR
Czech Coal a.s. jako součást přední energetické skupiny představuje velmi silné znalostní a kapitálové
Futures SR Futures HUN
zázemí i pro vlastní prodej elektřiny. Czech Coal a.s. se zpočátku více orientovala na velkoobchod s elektřinou. Velké objemy byly v letech 2002–2004 realizovány zejména na zahraničních trzích. S postupným otevíráním trhu pro konečné zákazníky se firma více zaměřila na trh v České republice,
Spot
2009
2010
2011
10 128 205
2 181 269
9 788 109
20 061 968
1 143 755
1 568 890
1 242 852
3 508 735
2 821 130
857 610
240
83 872
31 355
24 286 815
zejména na segment středních a velkých zákazníků. V současné době patří mezi dva nejvýznamnější
ČR celkem (bez spotu)
24 286 815
19 916 314
22 243 237
nezávislé dodavatele elektřiny pro tuto oblast trhu.
PXE celkem
28 939 545
24 390 206
24 375 054
1.3.1 Trh s elektřinou v České republice Trh s elektrickou energií v ČR v roce 2011 byl z pohledu cenového vývoje nepředvídatelný. Od
Na PXE se v roce 2011 opět zobchodovalo značné množství elektřiny, celkem v objemu 24 375 GWh.
druhého čtvrtletí došlo ke skokovému nárůstu cen o 15 %. Vnějším důvodem cenového nárůstu byla
Pokles zájmu o obchodování na PXE se v roce 2011 zastavil. Pokles likvidity v předchozích letech byl
ekologická havárie jaderné elektrárny v Japonsku, která se v politické rovině přenesla do rozhodnutí
způsoben jak ochladnutím aktivity zahraničních účastníků PXE, tak postupným odklonem burzy od
německé vlády o okamžitém odstavení několika jaderných elektráren v SRN. Nedostatek vyráběného
nabídky produktů s fyzickou dodávkou ve prospěch produktů s finančním vypořádáním, které jsou
elektrického výkonu spolu s nárůstem podílu nepredikovatelných zdrojů (zejména OZE) ve střední
vhodnější pro spekulativní obchody s elektřinou.
Evropě způsobily vyšší průměrné ceny i větší volatilitu mezi jednotlivými hodinovými cenami. Tento
Obchod s elektřinou a distribuce včetně cen je pod přísným dohledem státních orgánů. Tyto
cenový vývoj v Německu velmi věrně odrážel i cenový vývoj na Energetické burze Praha (PXE).
instituce ochraňují zájmy konečných spotřebitelů, vytvářejí pravidla a kontrolují jejich dodržování všemi
Hlavním cenotvorným trhem je totiž německá burza EEX v Lipsku, které se dominantní dodavatel
účastníky trhu, zejména distributory. Jde o Energetický regulační úřad (ERÚ), Státní energetickou
elektřiny (ČEZ) přizpůsobuje.
inspekci a Operátora trhu s elektřinou, a.s. Pozice konečného zákazníka na trhu s elektřinou doznala
Rychlejší a větší pohyby cen elektřiny vedly k jiným metodám nákupu elektřiny na velkoobchodním
značných změn díky liberalizaci trhu, kdy je nutné umět posoudit kvalitu dodavatele elektřiny.
trhu ve srovnání s předchozími roky. Zejména je patrná změna v časování výběrových řízení na dodávky elektřiny a požadavek na komplexnější a složitější řadu nabízených produktů. Pro mnohé odběratele energie představuje tato změna v obchodu s elektřinou úplně nové příležitosti a rizika při pořízení elektřiny.
17
zpět na obsah
1.3.2 Obchodování Czech Coal a.s. na burze PXE v roce 2011
1.3.3 Tvorba ceny elektrické energie
Společnost Czech Coal byla jedním z významných obchodníků na energetické burze, kde s výhodou
Ceny silové elektřiny pro konečné zákazníky se tvoří na trhu. Cena se liší podle dodavatele a jím
využila dlouholetých znalostí energetického trhu. Prostřednictvím PXE byla v průběhu roku 2011
nabízených služeb. Tuto část ceny může konečný zákazník ovlivnit tak, že si vybere dodavatele
zajištěna pro rok 2012 a 2013 část potřebného množství elektřiny pro naše koncové odběratele.
s výhodnými produkty a s ním si smluvně dohodne podmínky dodávky. Pro zákazníka je důležité, že
Zbývající část nakoupila společnost Czech Coal a.s. na ostatních relevantních trzích či formou
může volit i kontrakt na více let dopředu – optimálně dvouletý.
bilaterálních obchodů a trvale je zvyšován podíl elektřiny nakupované přímo od výrobců na základě specifických smluv o spolupráci. Pro obchodní partnery skupiny Czech Coal byla nakoupena elektřina
Hlavní složky ceny elektřiny pro konečného zákazníka
za příznivé ceny, největší část dodávek byla uzavřena na období 2012.
(ilustrace)
Průběh cen jednotlivých Base Load pro jednotlivé roky (ceny na rok 2010 až 2012) znázorňuje
Část ceny, kterou může konečný zákazník ovlivnit
následující obrázek.
Části ceny elektřiny, které nelze vyjednáváním ovlivňovat, jsou vyhlašovány regulačními úřady
Operátor trhu 0,18 %
Systémové služby ČEPS 5,96 %
Cena elektřiny od výrobců včetně obchodní marže 63,82 %
Obnovitelné zdroje a kogenerace 20,67 %
Vývoj roční CZ base dodávky 2010
60
2011
2012
Decentrální výroba 0,34 %
55
Přenos elektřiny 4,43 %
Zdroj: Trh s elektřinou, kol. autorů, vydala AEM 2011
50
Distribuce elektřiny 4,60 %
Cena silové elektřiny se mění, kolísá během roku, ale i v průběhu dne:
45 CAL-1 1
CAL- 1 2
• během roku sezonně (rozdíl zima × léto),
CAL-1 3
CAL- 1 4
• během dne je rozdíl ve špičce a mimo špičku,
CAL-1 5
• v závislosti na datu nákupu elektřiny obchodníkem, duben
březen
únor
leden
prosinec
říjen
listopad
září
srpen
červen
červenec
duben
květen
březen
únor
leden
listopad
prosinec
září
říjen
srpen
červenec
květen
červen
duben
40
• v závislosti na datu, kdy konečný zákazník uzavře smlouvu o dodávce. Pohyby ceny silové elektřiny na trhu v ČR za poslední období nejsou ovlivňovány obchodníky, ale
Zdroj: http://www.pxe.cz/dokument.aspx?k=Statistika
hlavním vlivem je celková situace na trhu ostatních komodit a nestabilní politická situace týkající se
18
zpět na obsah
nejasné koncepce v rozvoji energetiky jako takové. Podstatným faktorem, který začíná ovlivňovat
Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů se následně promítají do regulovaných cen. Pro rok 2011 činil
výši ceny, je kromě emisních povolenek a ekologické daně prudký nárůst regulované výkupní ceny
tento příplatek pro každého konečného zákazníka 370 Kč/MWh (v roce 2009 činil 52,18 Kč/MWh
elektřiny z obnovitelných zdrojů, za které se musí tato elektřina od výrobců vykupovat.
a v roce 2010 166,34 Kč/MWh). Obnovitelné zdroje vedly ke zdražení příplatku o 709 % během dvou
V příštích letech cena energie pro konečné odběratele nepochybně dále vzroste z důvodu vysokého
let. Hlavní příčinou nárůstu byly nově instalované výkony slunečních elektráren. Jejich instalovaný
instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů a plného promítnutí těchto nákladů do regulovaných cen.
výkon dosáhl k 1. 1. 2012 cca 1 980 MW, tj. v podstatě výkon obou bloků Jaderné elektrárny Temelín.
Navyšování finanční podpory OZE probíhá rychlejším tempem než snižování průměrné ceny silové
Nárůst výkonu v roce 2010 za regulované a ve své podstatě dotované ceny činil cca 1 500 MW
elektřiny na velkoobchodních trzích vyvolané konkurenčními tlaky. Dalším významným navýšením
a měl zcela dominantní vliv na zvýšení příplatku.
koncové ceny pro zákazníka je vzrůst níže uvedených regulovaných cen pro jednotlivé distributory –
Stávající cena pro rok 2012 ve výši 419,22 Kč/MWh je administrativně snížena zásahem státu, který
ČEZ, E.ON a PRE. V daném roce stanovené regulované ceny elektřiny nelze vyjednáváním ovlivňovat,
významnou část za konečné spotřebitele v podstatě uhradil. Původní věcně správně spočítaný návrh
neboť jsou vyhlašovány nezávislým úřadem (ERÚ). Nově zvolená předsedkyně ERÚ vydala tiskové
byl totiž ve výši 578 Kč/MWh, což představuje další potenciál růstu o cca 200 Kč/MWh v budoucnu.
prohlášení, že bude usilovat o snížení poplatků za využití distribuce metodou důsledné kontroly
Navíc tyto zdroje vzhledem ke svému nepředvídatelnému výkonu vyžadují další velmi drahá opatření,
nákladovosti jednotlivých distributorů. Ceny jsou pro celý rok platné na příslušném území daného
zejména co se týká náhradních záložních zdrojů a nákladů na stabilitu soustavy. To bude mít další
distributora (ČR). Jde zejména o:
negativní vliv na konečnou cenu pro spotřebitele, který se projeví nárůsty v ostatních regulovaných
• cenu za distribuci, tj. použití sítí/přenosové soustavy,
položkách. Vzhledem k podpoře obnovitelných zdrojů bude nadále část regulovaných plateb pro
• cenu za rezervovanou kapacitu (měsíční či roční),
konečné zákazníky významně růst.
• cenu za systémové služby, • příspěvek k ceně za obnovitelné zdroje. Ceny energie z klasických a z obnovitelných zdrojů Porovnání ceny elektřiny z klasických zdrojů, která se tvoří tržně, s pevně stanovenými cenami z obnovitelných zdrojů, za které musí elektřinu od těchto výrobců vykupovat příslušný distributor:
Tržní cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v Kč/MWh
2007
2008
2009
2010
2011
2012
průměr mix uhlí/jaderná
1 320
1 520
1 375–2 225
1 050–1 625
1 070–1 650
1 100–1 740
Ceny z obnovitelných zdrojů Kč/MWh
2007
2008
2009
2010
2011
2012
z biomasy (podle kategorie biomasy)
2 340–3 375
2 430–4 210
2 480–4490
1 460–4 580
1 460–4 580
1 460–4 580
větrné elektrárny (podle data uvedení do provozu)
2 460–3 200
2 460–3 280
2 340–3 410
2 230–3 480
2 230–3 550
2 200–3 500
sluneční záření (podle data uvedení do provozu)
6 410–13 460
6 570–13 460
6 710–14 080
6 850–14 370
6 990–14 660 (12 400–12 500)*
7 500–14 660
* pro zdroje uvedené do provozu v roce 2010
19
zpět na obsah
1.3.4 Obchod s elektřinou – nabídka zákazníkům
1.3.5 Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2011 a výhled pro rok 2012
Vzhledem k vývoji na trhu s elektřinou jsme pro naše konečné zákazníky vyvinuli další nové produkty
Trh s elektřinou byl v roce 2011 ovlivněn větší nestabilitou způsobenou politickým rozhodnutím německé
pro dodávky elektřiny. Tyto produkty reagují na změny na velkoobchodních trzích i na naše nové
vlády o ústupu od jaderné energetiky. Negativně působila nestabilita na ostatních komoditních trzích,
možnosti v nákupu elektřiny. Czech Coal a.s. nabízí svým zákazníkům nikoliv prosté „dodání energie“,
které mají na ceny elektřiny přímý dopad, způsobená nejasnými ekonomickými vyhlídkami eurozóny
ale partnerství se širokou nabídkou služeb.
a dluhovou krizí v Řecku. Cena elektřiny pro konečné odběratele skokově vzrostla po oznámení německého rozhodnutí a v podstatě kolísala okolo 3 EUR/MWh s výkyvy oběma směry. V roce 2011
Czech Coal a.s. zákazníkům nabízí:
jsme náš prodejní tým opět posílili novými kolegy. V kampani na rok 2012 a 2013 se již projevil vliv
• stabilní a kapitálově silnou společnost,
nasazení nových produktů pro naše zákazníky. To bylo rozhodující podmínkou pro zvýšení počtu
• zákaznicky orientovaný přístup a kulturu prodeje – každému konečnému zákazníkovi se po celý
koncových zákazníků Czech Coal a.s. Zásadní změnou byla naše schopnost nabídnout zákazníkům
rok věnuje jeden konkrétní obchodník, nikoliv „call centrum“, • poradenství v nákupu elektřiny založené na dlouholetých zkušenostech s odpovídajícími modely nákupu elektřiny, včetně jeho optimálního načasování, • využití nových produktů na nákup elektřiny.
využití k nákupu elektřiny i spotového trhu. Spotový trh prokázal velké možnosti pro optimalizaci nákupu zejména u zákazníků s větší spotřebou. Nové produkty pro zákazníky, zákaznicky orientovaný obchodní tým a silné zázemí firmy vedly ke zvýšení počtu koncových zákazníků o více než 10 % v porovnání s předchozím rokem. Prodej elektrické energie Czech Coal a.s. ve finančním vyjádření představuje roční obrat přibližně
Skokový průběh vývoje cen v roce 2011 opět prokázal nutnost využít jiné než obvyklé postupy
2,2 miliardy korun (bez povolenek a derivátů), což umísťuje Czech Coal a.s. mezi prvních pět
v nákupu elektřiny. Dynamika trhu a jeho vývoj, který je každý rok zcela odlišný, jednoznačně ukázaly,
obchodníků na trhu – vedle majitelů distribučních sítí.
že používání zažitých postupů z minulosti vedlo u většiny zákazníků k pořízení elektřiny za mnohem
V roce 2012 bude Czech Coal a.s. pokračovat v zákaznicky orientovaném způsobu prodeje.
vyšší cenu oproti novým produktům. Společnost Czech Coal a.s. je schopna konkrétním podmínkám
Chceme nabídnout využití nově vyvinutých produktů všem stávajícím i potenciálním zákazníkům.
zákazníka přizpůsobit nákupní postupy a optimalizovat je. Nabízí mnoho variant nákupních modelů,
I přes stabilizaci hospodářství věnujeme značnou péči posuzování zejména kreditních rizik na trhu
které pokrývají celou šíři konečných zákazníků a odpovídají velikosti jejich odběru i tvaru odběrového
a upřednostňujeme mírnější objemový růst před neuváženou objemovou expanzí. Czech Coal a.s.
diagramu.
věří ve své konkurenční výhody dané silnou finanční pozicí, odbornou péčí o zákazníky a nabídkou jiných než obvyklých nákupních modelů. Jako rozhodující se jeví schopnost obchodníka zcela nezávisle poradit zákazníkovi optimální postup při nákupu a nasadit dosud nepoužívané modely. Opakování „starých a dříve osvědčených postupů“ může u zákazníků vést ke značně vyšší ceně elektřiny v porovnání s těmi, kteří využijí nezávislé poradenství a nové modely nákupu elektřiny.
20
zpět na obsah
1.4 Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím 1.4.1 Obchod s hnědým uhlím Obchodní aktivity v oblasti prodeje uhlí zajišťovala ve skupině Czech Coal společnost Czech Coal a.s.
Prodej uhlí skupiny Czech Coal podle druhů produkce 2000–2011
prostřednictvím odboru nákupu a prodeje uhlí. Tento obchodní útvar obstarával prodej hnědého uhlí
(včetně vlastní spotřeby, v tisících tun)
do elektroenergetiky a teplárenství a zajišťoval obchodní zastoupení Litvínovské uhelné a.s. pro prodej tříděného uhlí v segmentu domácností a malých kotelen.
tříděné
prachové
topné a průmyslové směsi
těžné
20 000 17 394
Obchod s uhlím byl zaměřen do čtyř základních oblastí: • nákup hnědého uhlí a jeho prodej koncovým zákazníkům,
17 094
16 603
16 960
16 213
16 107
15 732
15 000
15 040
15 098
14 443
• zajišťování přepravy uhlí,
13 848
14 148
2010
2011
• zprostředkování prodeje uhlí, • zprostředkování nákupu a prodeje vedlejších energetických produktů.
10 000
Výsledky obchodu s hnědým uhlím 5 000
Skupina Czech Coal uplatnila v roce 2011 na hnědouhelném trhu více než 14,1 milionu tun hnědého uhlí. Pro prodej hnědého uhlí je rozhodující tuzemský trh. Na něm bylo uplatněno více než 13,7 milionu tun hnědého uhlí, což je téměř 97 % roční produkce. Z hlediska exportu byl v roce 2011
0
dominantním hnědouhelný trh Polska, kam skupina z celkově exportovaných 458 tisíc tun uhlí dodala
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
téměř 309 tisíc tun hnědého uhlí.
Prodej mosteckého uhlí* skupiny Czech Coal podle druhů 2000–2011 (vč. vlastní spotřeby, v tisících tun) 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
tříděné
1 109
1 152
1 139
1 149
1 039
1 075
1 204
763
683
684,3
722,4
687
prachové
2 474
2 451
2 243
2 105
1 914
1 901
1 434
1 482
1 616
1 525,3
720,7
780
13 635
13 260
12 994
13 424
12 967
12 821
12 785
12 472
12 541
11 932,2
12 029,0
12 532
176
231
227
282
293
310
309
323
258
301,2
375,5
149
17 394
17 094
16 603
16 960
16 213
16 107
15 732
15 040
15 098
14 443
13 847,6
14 148
topné a průmyslové směsi těžné celkem
* Jedná se o odbytovou produkci LUAS, VUAS a Dolu Kohinoor a.s. bez externích příkupů, tj. nekoresponduje s množstvím uhlí uplatněného na trhu.
21
zpět na obsah
Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí skupinou Czech Coal – údaje za rok 2011
Segmenty trhu
1. Dominuje výroba a prodej topných a průmyslových směsí pro energetiku a teplárenství s úrovní
Prodej uhlí byl realizován prostřednictvím obchodního útvaru Czech Coal a.s. a v roce 2011 byl
více než 12,5 milionu tun a podílem 88,5 % na celkové produkci Skupiny.
směrován do dvou segmentů trhu:
2. Prachového uhlí (hruboprachy) pro teplárenství, jež tvoří podíl produkce více než 5,5 %, bylo na trh dodáno více než 0,7 milionu tun.
• velké energetické zdroje 94,9 % (více než 13,4 milionu tun hnědého uhlí), • domácnosti a malé kotelny 5,1 % (0,7 milionu tun hnědého uhlí).
3. Část prodeje je standardně tvořena také dodávkami neupraveného těžného uhlí z dolu Kohinoor s podílem na produkci ve výši 1 %. 4. Tříděných druhů uhlí, určených pro vytápění domácností a malých kotelen, bylo vyprodukováno 0,7 milionu tun, tj. cca 5 % celkových prodejů.
Výroba elektřiny a tepla z hnědého uhlí skupiny Czech Coal v roce 2011
Litvínov Štětí
Počerady Bylany Slaný
Žatec
Bělá
Mělník
Praha
Kolín
Poříčí Opatovice Chvaletice
Třinec Valašské Meziříčí
Příbram Žďár n. Sázavou Klatovy
Písek
Otrokovice
Brno
Strakonice
velké energetické zdroje
Hodonín
velkosklady
22
zpět na obsah
Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí
1.4.2 Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hnědým uhlím
Průměrné jakostní parametry odbytového produktu mosteckého hnědého uhlí z Vršan v letech 2005–2011 druh uhlí
jakostní parametr výhřevnost Qir (MJ/kg) obsah veškeré vody v palivu Wtr (%) obsah popela v bezvodém stavu Ad (%)
ps 3
měrná sirnatost Smr (g/MJ)
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
11,42
11,46
11,51
11,54
11,56
11,60
11,56
27,81
27,97
27,85
28,11
28,34
28,04
27,78
38,77
38,52
38,83
38,37
37,77
37,80
38,07
0,71
0,71
0,73
0,75
0,68
0,73
0,66
Obchodní strategie Obchodní strategie je založena na střednědobých a dlouhodobých smluvních vztazích, které respektují vzájemně výhodné obchodní podmínky a které vytvářejí základnu pro dlouhodobé využívání hnědého uhlí jako domácí cenově dostupné suroviny. Cílem obchodu s uhlím skupiny Czech Coal je udržení jejího podílu na hnědouhelném trhu nejen v segmentech elektroenergetiky a teplárenství, ale i v segmentu tříděného uhlí pro vytápění domácností a malých kotelen. Skupina realizuje a nadále bude realizovat obchodní řešení, které nejlépe zajistí rovný a transparentní přístup všech zákazníků ke snižující se nabídce hnědého uhlí, jež je způsobena především územními
Průměrné jakostní parametry odbytových produktů mosteckého hnědého uhlí z Úpravny uhlí Komořany (vč. dolu Centrum) v letech 2005–2011 jakostní parametr
výhřevnost Qir (MJ/kg)
obsah veškeré vody v palivu Wtr (%)
obsah popela v bezvodém stavu Ad (%)
měrná sirnatost Smr (g/MJ)
druh uhlí
2005
2006
2007
2008
2009
2010
limity těžby v lokalitě ČSA (Litvínovská uhelná a.s.) stanovenými ve vládním usnesení č. 444/1991. 2011
tříděné
20,29
20,44
20,51
20,41
20,94
20,56
20,84
Z důvodu zachování stávajících územních limitů těžby bude skupina Czech Coal nucena již v roce
prachové
14,38
14,97
15,11
14,92
15,37
16,59
16,60
2012 zahájit řízené snižování produkce a koncem roku 2022 v lokalitě ČSA, ve které se těží výhřevnější uhlí pro teplárenství a vytápění domácností, těžbu dočasně zastavit.
ps/ts*
13,47
13,75
13,68
13,89
14,07
14,18
13,93
těžné**
15,42
15,15
15,18
17,28
14,85
14,32
12,18
tříděné*
26,72
26,16
27,04
26,86
26,19
27,01
26,90
Pro skupinu Czech Coal je zásobování tepláren jednou z priorit. V období od roku 2013 do roku
prachové
27,58
27,27
27,76
27,49
27,06
28,33
28,33
2022 bude skupina Czech Coal pro teplárenství nabízet produkty vzniklé smícháním výhřevného
ps/ts*
26,58
26,56
26,59
26,12
25,84
26,18
26,48
teplárenského uhlí z lokality ČSA a méně výhřevného elektrárenského uhlí z lokality Vršany. Skupina
těžné**
30,72
30,54
31,00
30,14
29,68
28,80
26,90
Czech Coal chce, aby uhlí bylo i nadále nejlevnějším zdrojem energie na českém trhu, proto jeho
tříděné
8,83
9,38
8,43
9,11
8,25
8,28
7,18
cenu navrhla na 80 % ceny černého uhlí, která se na rozdíl od cen hnědého uhlí řídí trhem, tedy
prachové
29,16
27,59
27,03
28,00
26,96
21,18
20,88
cenou definovanou burzou. I nadále považuje skupina Czech Coal za jediné řešení dlouhodobého
ps/ts*
33,11
32,47
33,02
32,87
32,56
32,14
31,92
zachování centrálního teplárenství využití zásob uhlí za územními limity.
těžné**
18,71
19,98
19,96
12,07
23,14
26,22
26,66
Méně výhřevné uhlí z lokality Vršany chce skupina Czech Coal i nadále dodávat do elektráren
tříděné
0,47
0,51
0,52
0,53
0,55
0,51
0,48
a zachovat cenu, která bude nejvýhodnější cenou na trhu a bude rovněž vázaná na cenu černého uhlí.
prachové
0,65
0,68
0,63
0,64
0,64
0,63
0,58
ps/ts*
0,67
0,71
0,62
0,65
0,64
0,71
0,59
S ohledem na trvající zájem domácností o tříděné uhlí pokračuje skupina Czech Coal v produkci
těžné**
0,24
0,25
0,22
0,24
0,41
0,40
0,34
tříděného uhlí pro domácnosti a malé výtopny. Tyto dodávky uhlí Skupina realizuje jednak
* průmyslové a topné směsi ** těžné uhlí z dolu Centrum Podrobné údaje jsou veřejně k dispozici v katalogu uhlí skupiny Czech Coal na adrese www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/sluzby/katalog.html.
prostřednictvím partnerů, kteří se v listopadu 2008 zúčastnili aukce na prodej tříděného hnědého uhlí a tak si zabezpečili kontinuální odběr uhlí do konce topné sezóny 2012–2013, nebo prostřednictvím ostatních partnerů, kterým chce zabezpečit rovné podmínky pro odběr uhlí. Od 1. 4. 2012 zabezpečuje pro společnost Czech Coal a.s. obchod s hnědým mosteckým uhlím společnost Litvínovská uhelná a.s.
23
zpět na obsah
Ověření stavu uhelných zásob skupiny Czech Coal
nové reklamační řády, které vyhovují aktuálním změnám v současné legislativě. V roce 2011 bylo
V ČR probíhá diskuse o využití uhelných zásob. Skupina Czech Coal proto zajistila přezkoumání
reklamováno pouze 3,6 tis. tun tříděného uhlí, což představuje něco málo přes 0,5 % z celkové
uhelných zásob svých společností Vršanská uhelná a.s. (VUAS) a Litvínovská uhelná a.s. (LUAS),
produkce tříděného uhlí.
které v prosinci 2010 provedla společnost John T. Boyd Company. Cílem je poskytnout nezávislý posudek ohledně odhadů uhelných zásob připravených a prezentovaných ze strany skupiny Czech
Hodnocení spokojenosti zákazníků
Coal na základě přezkoumání metodiky a postupů, jež byly použity pro formulování odhadů. Toto
Pravidelným zdrojem informací o spokojenosti zákazníků s výrobky jsou pravidelná setkání zástupců
přezkoumání obsahovalo rovněž přepočet zásob uhlí skupiny Czech Coal podle jiných široce
obchodu a managementu se skupinami zákazníků, při kterých se využívá názorná firemní a obchodní
uznávaných předpisů týkajících se výkaznictví na základě mezinárodních systémů klasifikace
prezentace, organizování exkurzí pro vybrané zákazníky a v neposlední řadě každodenní styk
zásob nerostných surovin. Zpráva John T. Boyd Company poskytuje pevný základ a podporu pro
zákazníků s obchodními zástupci a referenty prodeje, kteří reagují na potřeby zákazníků a provádějí
jednání s potenciálními zákazníky kupujícími mostecké hnědé uhlí, potenciálními partnery při realizaci
komplexní obchodní servis pro určenou skupinu zákazníků.
společného projektu výstavby nové elektrárny, pro úvěrové instituce poskytující financování pro
Stížnosti na porušení soukromí zákazníka a ztráty zákaznických dat nebyly v roce 2011 žádné.
skupinu Czech Coal i pro orgány státní správy. Všechny údaje uváděné o zásobách uhlí v této zprávě
Možnému porušení soukromí zákazníků a ztrátě zákaznických dat zabraňuje dodržování vnitrofiremních
jsou v souladu s metodikou ověřenou společností John T. Boyd Company.
norem a metodik. Ze strany Czech Coal a.s., Vršanské uhelné a.s. a Litvínovské uhelné a.s. nebyl v roce 2011 zjištěn případ neplnění předpisů a zákonů týkajících se zajišťování a používání
Podíl na trhu a tvorba ceny hnědého uhlí
hnědouhelných produktů.
Skupina Czech Coal vykázala na trhu s hnědým uhlím v roce 2011 podíl ve výši 30,23 %, tedy pokles oproti roku 2010, kdy dosahoval 31,45 %. Cenu uhlí stanovuje trh – konečná cena hnědého uhlí je tvořena cenou paliva, dále pak náklady na přepravu a v případě maloobchodního prodeje maržemi distributorů a maržemi prodejců. Od 1. 1. 2008 je cena uhlí zatížena ekologickou daní z pevných paliv. Poskytování informací zákazníkům a reklamace Nedílnou součástí kupních smluv uzavřených mezi obchodní společností Czech Coal a.s. a zákazníky je ustanovení o jakosti dodávaného uhlí, prověřování jakosti a postupu při vadném plnění (reklamaci) dodávek, které je přímo v textu smlouvy, popř. tvoří její přílohu. Na základě vyžádání zákazníka se na konkrétní denní dodávky poskytují tzv. jakostní certifikáty, které obsahují základní technologický rozbor jakosti, hmotnost dodávky a datum expedice. Dle požadavků zákazníků jsou pravidelně po uskutečnění denní dodávky a po vyhodnocení rozborů vzorků v laboratořích elektronicky zasílány zjištěné kvalitativní hodnoty dodaného paliva. Všem odběratelům jsou poskytovány kvalitativní hodnoty dodaného paliva při fakturaci dodávek. Na poskytování informací zákazníkům jsou připraveni specialisté obchodu s uhlím, obchodní zástupci a referenti prodeje, kteří poskytují komplexní obchodní servis určené skupině zákazníků. Z celkového prodeje a veškerých dodávek odběratelům ve výši 14 148 tisíc tun v roce 2011 nebyla penalizována žádná dodávka hnědého uhlí. Pro prodej tříděného uhlí využívá skupina Czech Coal
24
zpět na obsah
1.5 Produkce hnědého uhlí Historie těžby v okolí Mostu Společnosti navazují na půltisíciletou tradici dobývání hnědého uhlí v severozápadních Čechách.
Výroba hnědého uhlí
Využívání uhlí se v okolí Mostu datuje od roku 1594. V roce 1871 byla Vídeňskou směnečnou bankou
(zjednodušené technologické schéma za rok 2011)
založena ve Vídni Mostecká společnost pro dobývání uhlí jako první hnědouhelná akciová společnost v Rakousku-Uhersku. Koncem roku 1945 vznikl národní podnik Severočeské hnědouhelné doly (SHD) v Mostě, tento název vydržel až do roku 1992. Po rozpadu SHD byla Fondem národního
TĚŽBA
Litvínovská uhelná a. s.
Vršanská uhelná a. s.
Důl Centrum
majetku ČR dne 1. 11. 1993 založena Mostecká uhelná společnost, a.s., a zapsána do obchodního rejstříku. Společnost vznikla spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina.
ZPRACOVÁNÍ
V souvislosti s transformací oboru byly za její existence postupně utlumovány a posléze uzavřeny některé provozy, například Úpravna uhlí Herkules, lom Most, hlubinný důl Alexander a hlubinný důl Kohinoor. Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje společnost Důl Kohinoor a.s., dceřiná společnost Czech Coal a.s.
Třídění
Rozdružování
Drcení
Tříděné produkty
Hruboprachy
Topné a průmyslové směsi
Těžba hnědého uhlí ve skupině Czech Coal Skupina Czech Coal disponuje největšími zásobami uhlí v České republice a dodává je jak pro energetiku, tak malospotřebitelům. V ročním objemu těžby je druhým největším producentem hnědého uhlí v ČR. Těžba a úprava hnědého uhlí ve skupině Czech Coal byla do roku 2008 hlavní náplní činnosti Mostecké uhelné a.s., která se rozdělila odštěpením na tři sesterské společnosti rozhodnutím valné hromady v říjnu 2008 (Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s.). V oblasti těžby hnědého uhlí působí Litvínovská uhelná a.s., která spravuje těžební lokalitu ČSA, a Vršanská uhelná
EXPEDICE
a.s., spravující těžební lokality Vršany a Šverma. Obě společnosti uplatňují rozdílnou strategii, pokud jde o postup těžby, a to s ohledem na dosud platné územní limity těžby. Součástí skupiny Czech Coal je i Důl Kohinoor a.s., který těží uhlí v posledním hnědouhelném hlubinném dole Centrum. Celkem v roce 2011 dosáhla odbytová těžba mosteckého hnědého uhlí ve skupině Czech Coal úrovně 14 148 tisíc tun. Hrubá těžba uhlí Skupiny meziročně stoupla o 248 tisíc tun na 14 137 tisíc
Domácí otop
Malé výtopny
Energetika
Teplárny
Průmysl
tun. Směrování toku uhlí od těžebních závodů přes úpravu a nakládku až k expedici
25
zpět na obsah
1.5.1 Litvínovská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro energetiku, teplárenství a domácnosti
Horní Jiřetín zámek Jezeří
Lokalita se nachází na severozápadním okraji Severočeské hnědouhelné pánve a leží převážně v její mostecké části. Ze statigrafického hlediska je charakteristická jezerní sedimentace s jednotným
ř nie
jílů a jílovců.
li
Nejvýraznější strukturou, která nejvíce ovlivňuje geologickou stavbu, je místy až několik set metrů
lom ČSA
široké pásmo různě podrcených a alterovaných hornin krystalinika při severozápadním okraji území, označované jako krušnohorské zlomové pásmo, které odděluje blok Krušných hor od pánevního bloku. Podloží pánve tvoří horniny krušnohorského krystalinika spolu s denudačními relikty svrchnokřídového pokryvu a nepravidelnými tělesy terciérních vulkanitů. Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru
u
ez
vývojem uhelné sloje, nepřítomností meziložních skrývkových hornin a výrazným vývojem nadložních
Litvínovská uhelná a.s. Vysoká Pec
150 metrů mocným komplexem šedých až šedohnědých, převážně prachovitých jílů a jílovců. Na většině území má uhelná sloj jednotný charakter, kdy lze ve vertikálním profilu vymezit tři geologicky
Úpravna uhlí Komořany
i technologicky více méně odlišné lávky – spodní, střední a svrchní –, které jsou typické pro téměř celou mosteckou část pánve. Hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost cca 30 metrů, ale místy je přerubána hlubinným způsobem. Při povrchové těžbě v přerubaných partiích dochází ke změně kvalitativních parametrů a redukci množství uhelné sloje. Nejrozsáhlejším hlubinným dolem v zájmovém území byl důl Maršál Koněv (1883–1977), který těžil uhlí v prostoru mezi Dřínovem, Albrechticemi a Kundraticemi. Do východní části lokality částečně zasahuje důl Quido. Těžba v hlubinně přerubané sloji klade zvýšené nároky na bezpečnost práce.
Řez lomem ČSA
územní limity těžby 2022*
(ilustrace)
nadloží
výsypka
á uheln
podloží 0
500
1 000
* za předpokladu roční těžby o velikosti 2,4 milionu tun od roku 2013
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
4 000
4 500
sloj 5 000 (v metrech)
26
zpět na obsah
Litvínovská uhelná a.s. spravuje těžební lokalitu Československá armáda (ČSA) včetně homogenizační drtírny a Úpravny uhlí Komořany. Zásoby uhlí v této lokalitě podléhají územním limitům těžby. Do limitů představují 28,1 milionu tun kvalitního hnědého uhlí (k 1. 1. 2012) s výhřevností okolo 17,8 MJ/kg. Za nimi se nacházejí největší zásoby uhlí v České republice – více než 750 milionů tun hnědého uhlí s nejvyšší výhřevností v ČR. Hrubá těžba v lokalitě ČSA v roce 2011 dosáhla 4 053 tisíc tun. Z Úpravny uhlí Komořany jsou vedle průmyslových směsí 2 a 3 a topné směsi 1, dodávaných do velké energetiky a závodových elektráren, expedovány také prachové druhy uhlí – hruboprachy 1 a 2 a prach a zčásti tříděný druh ořech 2 –, určené zejména pro teplárenství. Pro potřeby domácností a malých kotelen jsou expedovány tříděné druhy uhlí, a to kostka a ořechy 1 a 2. Snahou skupiny Czech Coal je s ohledem na situaci na energetickém trhu a zájem odběratelů o kvalitní hnědé uhlí udržet životnost lokality co nejdéle. Avšak za stávající situace, kdy se stále zpochybňuje možnost překročení limitů, připravuje skupina Czech Coal harmonogram omezování a dočasného zastavení těžby v lokalitě ČSA. Těžba významně klesne po roce 2012 – ze stávající roční výše cca 4,2 milionu tun téměř na polovinu. Pokud nedojde k racionálnímu přehodnocení pohledu na využití hnědého uhlí za limity, po roce 2022 bude těžba v této lokalitě přerušena. S oběma předpokládanými kroky souvisejí i dopady na zaměstnanost v regionu.
Průměrné jakostní parametry těžného uhlí z lokality ČSA v letech 2001–2011
30 8 000 000
6 ,7 18
7 ,5 17
,9 3 17
8 ,6 17
5 ,2 17
1 ,8 17
3 ,8 17
4 ,9 17
7 ,8 17
17
,8
5
0 ,1
6 000 000
18
tuny uhlí
25
20
15
4 000 000
6 217 594
5 355 516
4 826 047
5 166 076
5 075 450
5 035 423
5 216 302
4 721 015
4 627 811
4 053 740
0
5 503 796
10 2 000 000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
popel
voda
výhřevnost
5
výhřevnost MJ/kg voda %Wtr popel %Ar
35
10 000 000
0
tuny uhlí
27
zpět na obsah
1.5.2 Vršanská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro elektrárny Lokalita Vršany a lokalita Šverma se nacházejí na jihozápadním okraji mostecké části Severočeské
lom Vršany
složitého a komplikovaného vývoje je proměnlivá pánevní sedimentace na poměrně malé ploše. Od jihu k severu se výrazně projevují sedimentace deltovitá, jezerně deltová i jezerní, což se vyznačuje rozštěpením slojových vrstev oddělených písčitojílovitými meziložními vrstvami, které se severním směrem postupně spojují do hlavní uhelné sloje v jednotném vývoji. Slojové souvrství nebylo tektonicky postiženo, což znamená, že uhelná sloj jen mírně zapadá ve
Vrskmaň
linie řezu
hnědouhelné pánve. Z geologického hlediska patří k nejsložitějším pánevním lokalitám. Hlavní příčinou
Vršanská uhelná a.s.
směru severním a východním. To má příznivý vliv na otvírku lomu a samotné nasazení rýpadel jak na skrývkových, tak na uhelných řezech. Hlavní hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost 25–30 m. Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 90 metrů mocným komplexem písčitojílovitých vrstev tvořených písky, jíly a jílovci.
Strupčice
Problematický je častý výskyt velmi pevných prachovitých jílovců, zpevněných pískovců a pelokarbonátových proplástků, které se musejí před samotnou těžbou rozrušovat za pomoci vrtných a trhacích prací. Obě lokality těží v oblasti nepostižené hlubinným dobýváním.
lokalita Hrabák
Malé Březno
Řez lomem Vršany (ilustrace)
2010
2015
2020 nadloží
meziloží
2025 uhelná sloj
2031
podloží 0
500
1 000
1 500
2 000
(v metrech)
28
zpět na obsah
Vršanská uhelná a.s. zajišťuje provoz těžebních lokalit Vršany a Šverma. Lokalita Vršany je dlouhodobě
na pásové dopravníky šířky 1 200 mm uhlí do zásobníku, z kterého jsou plněny vlakové soupravy
perspektivní, zatímco lokalita Šverma se současně vytěžitelnými zásobami ve výši 5,7 milionu tun uhlí
směřující k odběratelům. S touto těžební technologií, nejvýkonnější v ČR, se počítá po celou dobu
postupně ukončuje svou těžební činnost.
životnosti lokality. Z Vršanské uhelné je na trh dodáván pouze jeden druh energetického uhlí, a to
Lokalita Vršany disponuje v rámci platných těžebních limitů zásobami s nejdelší životností v České
průmyslová směs 3, určená zejména pro elektrárny.
republice. Odhad životnosti při stávajícím plánu objemu těžby je do roku 2052. K vytěžení je
Hrubá těžba Vršanské uhelné a.s. v roce 2011 dosáhla úrovně 9 717 tisíc tun. V lokalitách Vršany
zde přibližně 295,5 milionu tun uhlí (Vršany 289,8 mil. tun a Šverma 5,7 mil. tun uhlí). Vzhledem
a Šverma probíhá těžba uvnitř dobývacích prostorů Holešice a Vršany.
k dlouhodobé perspektivě těžby je lokalita schopna zásobovat nový energetický zdroj, který má
Pro další postup lomu Vršany bylo OBÚ v Mostě vydáno rozhodnutí o povolení hornické činnosti podle
nahradit dosluhující uhelné elektrárny a teplárny.
dokumentace POPD lomu Vršany se vstupem do dobývacího prostoru Slatinice ze dne 27. 12. 2010
V lokalitě Vršany jsou nasazena kolesová rýpadla těžící za pomoci dálkové pásové dopravy. Pro
a potvrzeno rozhodnutím ČBÚ v Praze ze dne 2. 5. 2011. V lokalitě Vršany se tak mohou vytěžit
těžbu skrývky je to 1 rýpadlo typu KU 800 těžící na pásové dopravníky šířky 1 800 mm a zakládající
dobyvatelné zásoby ve výši 295,5 mil. tun od roku 2012 do cca roku 2052.
zeminu pomocí zakladače typu ZP 6600. Pro těžbu uhelné sloje jsou to 2 rýpadla typu KU 300 těžící
Průměrné jakostní parametry těžného uhlí z lokality Jan Šverma v letech 2001–2011 35
ash
voda
výhřevnost
tuny uhlí
0
2002
2003
2004
2005
2006
popel
voda
výhřevnost
2008
3 10
,9
4 ,9 10
56
47 8
11
12
,4 5
,1
2
2007
4
4
2009
86
2010
15 8
2001
3
6
83 0
11
,2
9
6 ,0 12
2 ,6 11
,0 12
,4 1 11
3 ,6 10
,1 8
2
0
1
2011
7
8 558 414
2010
63
8 079 486
2009
10
76 6
7 823 779
2008
15
54 6
7 850 892
2007
1
7 794 660
2006
1 78
7 943 663
2005
1 75
8 110 597
2004
2 254 887
8 168 229
2003
2 363 894
8 260 270
2002
2 000 000 2 773 564
6 790 600
2001
4 000 000
2 882 119
7 182 030
0
5
20
3 019 788
10 2 000 000
6 000 000
10
8 ,3 10
,5 2 10
94 9,
88 9,
04 10 ,
8 9, 5
15 10 ,
92 9,
10
8 ,0 10
,0 8
15 10
4 000 000
20
25
3 639 987
6 000 000
,8 9
tuny uhlí
25
30 8 000 000
tuny uhlí
30 8 000 000
35
10 000 000
výhřevnost MJ/kg voda %Wtr popel %Ar
10 000 000
2011
5
výhřevnost MJ/kg voda %Wtr popel %Ar
Průměrné jakostní parametry těžného uhlí z lokality Vršany v letech 2001–2011
0
tuny uhlí
29
zpět na obsah
1.5.3 Hlubinná těžba hnědého uhlí – Důl Kohinoor a.s.
1.5.4 Rozsah těžby, výroba a expedice uhelných produktů
Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje společnost Důl Kohinoor a.s., patřící do skupiny Czech Coal. Důl produkuje hnědé uhlí o výhřevnosti kolem 12,39 MJ/kg a se sirnatostí pod 0,35 %. Důl působí na dobývací ploše 779,7 ha.
Mapa č. 2: Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách skupiny Czech Coal (k datu 1. 1. 2012) (ilustrace)
Litvínov
Ročně důl vytěží z hloubky 170 metrů zhruba 400 tisíc tun uhlí s nízkou měrnou sirnatostí. Současných 335 zaměstnanců dolu pracuje v nepřetržitém třísměnném provozu. Při dobývání se využívá stěnové technologie, která
Horní Jiřetín
umožňuje dobývat uhlí na místech, kde se v minulosti již těžilo (důl Humboldt). Stěnová technologie nahradila v 90. letech minulého století předchozí metodu
II. etapa
tzv. komorování, díky čemuž se výrazně zvýšila produktivita těžby. Důl zahájil svou činnost v roce 1888. Za dobu jeho činnosti, tj. do roku 2011,
ČSA II. etapa: zásoby za limity minimálně do roku 2065: 287 milionů tun
2022* územní limity I. etapa těžby
bylo vytěženo 58,9 milionu tun uhlí. Těžba v roce 2011 dosáhla více než 366 tisíc tun uhlí.
Louka u Litvínova
2065
Lom ČSA
ČSA III. + IV. etapa: výhled – další zásoby 463 milionů tun III. + IV. etapa 2120
Těžba v rámci limitů do roku 2022*, zásoby 28,1 milionu tun
Vysoká Pec
Vrskmaň
Lom VRŠANY Strupčice
Most
Těžba v rámci limitů do roku 2052, zásoby 295,5 milionu tun při stávající výši těžby
Malé Březno * za předpokladu roční těžby o velikosti 2,4 milionu tun od roku 2013
30
zpět na obsah
Podnikatelsky vytěžitelné zásoby hnědého uhlí skupiny Czech Coal (v hlavních lokalitách k 1. 1. 2012) lom
mil. tun
Qir (MJ/kg)
PJ
zásoby
výhřevnost
teplo
životnost lomu
Zásoby uhlí skupiny Czech Coal v současnosti v rámci územních limitů Litvínovská uhelná a.s.: I. etapa lomu ČSA Vršanská uhelná a.s. – lom Vršany a Šverma
28,1
17,80
500
do r. 2022
295,5
10,94
3 233
do r. 2052
287
17,00
4 879
do r. 2065
463
15,50
7 176
po r. 2065
Zásoby skupiny Czech Coal za územními limity Litvínovská uhelná a.s.: II. etapa lomu ČSA Výhledové lokality za územními limity Litvínovská uhelná a.s.: III. a IV. etapa lomu ČSA
Těžba skrývky a uhlí (hrubá těžba)* v povrchových dolech skupiny Czech Coal 2000–2011 (mimo hlubinný důl Centrum)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
těžba skrývky (tisíce m3)
43 327
36 608
35 983
29 641
33 389
31 730
35 815
39 051
těžba uhlí (tisíce tun)
17 066
16 850
16 269
16 498
15 768
15 641
15 274
14 587
2008
2009
2010
2011
VUAS
20 077
19 971
19 199
10 517
LUAS
21 497
18 961
16 622
17 386
VUAS
9 634
9 370
8 846
9 717
LUAS
5 216
4 721
4 628
4 054
* Rozdíl v číslech hrubé a odbytové těžby je způsoben skládkováním a úpravou, tj. odstraněním hlušiny při výrobě tříděného uhlí.
Výroba a expedice uhelných produktů skupiny Czech Coal
Výhled těžby hnědého uhlí
Nakládka uhelných produktů je zajišťována ve zpracovatelské lokalitě Hrabák a v Úpravně uhlí
Plán výroby na rok 2012 předpokládá výkon přibližně na úrovni roku 2011. Z tohoto faktu vyplývá
Komořany. Jednotlivé vyrobené produkty jsou k odběratelům expedovány dvěma způsoby:
předpokládané provozování stejných úpravárenských i těžebních technologií jako v roce 2011. Ve
železničními vagony a nákladními automobily. Kolejová doprava společnosti Coal Services a.s.
střednědobých výhledech uvažuje skupina Czech Coal o podstatném snížení ročních výkonů v lomu
přepravuje natěžené skrývkové a uhelné hmoty od těžebních zařízení do určených cílových stanic
ČSA a o ukončení produkce tříděného uhlí v Úpravně uhlí Komořany. Už v roce 2008 dosáhl lom
(výsypky, úpravna, drtírny, skládky) a provádí také zpětnou přepravu zbytků po spalování z elektráren
ČSA linie územních limitů těžby stanovených vládním usnesením č. 444/1991. Za stávající situace,
a tepláren.
kdy je stále zpochybňována možnost překročení těchto limitů, připravuje skupina Czech Coal
Část produkce je expedována přímo vlastní kolejovou dopravou skupiny Czech Coal. Po úpravě uhlí
harmonogram omezování a dočasného zastavení těžby koncem roku 2022 v lokalitě ČSA. V rámci
podle požadavků zákazníků, naložení vozů a sestavení vlaků dopravují České dráhy uhlí k zákazníkům.
limitů totiž obsahuje lom ČSA k 1. 1. 2012 posledních 28,1 milionu tun hnědého uhlí. Zároveň je
Nakládka produktů na nákladní automobily je realizována v Komořanech, v průměru je naloženo
Skupina připravena realizovat projekt zpřístupnění zásob za limity, neboť má v dané lokalitě platný
kolem osmdesáti automobilů denně. Stav vytížení parkoviště a nakládky mohou dopravci sledovat
dobývací prostor.
díky kamerovému systému na internetových stránkách www.czechcoal.cz.
Omezení těžby v důsledku limitů se nijak netýká druhého lomu Vršany, který jako jediný v ČR může uhlím zásobovat až do roku 2052.
31
zpět na obsah
1.5.5 Management jakosti a odpovědnost za uhelné produkty
už řidič rýpadla může ovlivňovat kvalitu těženého uhlí –, na pásových dopravnících, v homogenizační drtírně v lomu ČSA, v Úpravně uhlí Komořany, na rýpadlech v lomu Vršany, pásových dopravnících
Řízení jakosti produkce hnědého uhlí
a nakládacím zásobníku v lokalitě Hrabák. V lokalitě ČSA jsou instalovány 3 kontinuální síroměry. Díky
Základní rozbory
popeloměrům je možné regulovat jak kvalitu energetického uhlí, tak i kvalitu uhlí pro maloodběratele (malé výtopny a domácnosti).
Speciální rozbory
ZÁKAZNÍK
Podle obsahu popela v těženém uhlí se řídí další úpravy a obchodní použití uhlí. Pokud je hodnota obsahu popela do 12 %, nemusí se uhlí už dále upravovat a třídí se dle velikosti. Uhlí s obsahem popela v rozmezí 12 až 35 % může být upraveno pomocí těžkosuspenzního rozdružování (tzv. „prádlo“ – uhlí jde do lázně, uhlí s hlušinou klesá rychleji a kvalitní uhlí, které zůstává na povrchu, jde dále ke
Prodej Laboratoře
zpracování; rozdružování – „praní“ – trvá max. 10 sekund). Hnědé uhlí, které má obsah popela do Katalog
12 %, se využívá k produkci tříděného uhlí dodávaného do domácností a pro malé výtopny pod obchodními názvy ořech a kostka. Uhlí s obsahem popela nad 12 % je dodáváno do průmyslu,
Vzorkování Smlouva Koordinace výroby a jakosti prodeje
tepláren a energetiky (hruboprachy, průmyslové a topné směsi). Parametry těženého uhlí se neustále mění s těžbou v odlišných oblastech lomu. K nastavení popeloměrů slouží výsledky rozborů vzorků z automatických vzorkovačů.
Informační systém pro řízení jakosti hnědého uhlí
Automatické vzorkovače
Pro důsledné dodržování kvality vyráběného paliva v celé šíři sortimentu je zaveden informační
Kontrola jakosti spočívá v odběru vzorků pro stanovení obsahu vody, popela, síry, pro stanovení
systém, který v reálném čase sleduje široké spektrum informací a poskytuje objektivní pohled na
výhřevnosti a pro granulometrický rozbor (pro kontrolu třídnosti uhlí). Základní technologický rozbor
provoz technologie. Systém se skládá z komplexu sítě čidel: kvalitních vagonových a automobilových
ovzorkovaného paliva je prováděn akreditovanou laboratoří Coal Services a.s. Tato laboratoř provádí
vah, pásových vah, automatických vzorkovačů, popeloměrů a síroměrů. Jejich následné počítačové
rovněž další speciální rozbory paliva – elementární analýzu pro stanovení obsahu uhlíku a vodíku,
vyhodnocení umožňuje stabilizaci kvalitativních parametrů produkovaných typů hnědého uhlí. Mezi
chemický rozbor popela, měření obsahu stopových prvků apod. V rámci zajištění naprosté
průběžně kontrolované vlastnosti patří výhřevnost, obsah popela, síry aj. Tento systém umožňuje
objektivity při odebírání vzorků a vyloučení vlivu lidského činitele je od roku 1996 prováděna instalace
bez výrazných výkyvů dodržovat kvalitativní ukazatele uváděné v katalogu uhlí skupiny Czech Coal.
a atestace automatických vzorkovačů na všech pásových dopravnících, kterými prochází uhlí těsně
V případě reklamace ze strany zákazníka je možné dohledat v archivu den, směnu a místo nakládky
před nakládkou do automobilů či na vozy ČD. V rámci skupiny Czech Coal je veškerá produkce
včetně času a konkrétního pracovníka, který se na nakládce podílel.
v současné době ovzorkována automatickými vzorkovači. Z každé dodávky uhlí je vytvořen 24hodinový vzorek, jehož analýza je poskytována zákazníkovi jako
Popeloměry, síroměry a automatické vzorkovače
informace k fakturaci. Tento vzorek se skladuje 1 měsíc. Pro vybrané druhy produkovaného uhlí je
Skupina Czech Coal věnuje kvalitě dodávané produkce hnědého uhlí neustále velkou pozornost,
akreditovanou laboratoří zpracována podrobná požárně-technická charakteristika produktu, kterou
významným prvkem systému, který je soustavně zdokonalován, jsou popeloměry a vzorkovače.
lze na požádání odběratele v neredukované podobě poskytnout. Z jednotlivých charakteristik je zpracována zjednodušená tabulka údajů základních požárně-technických charakteristik paliva, která
Automatické popeloměry a síroměry
je dostupná všem odběratelům jako součást katalogu uhlí skupiny Czech Coal.
Výroba uhlí je řízena na základě údajů z instalovaných popeloměrů řady GE 1100 S, GE 2000
V roce 2010 bylo provedeno kompletní ověření konstrukční a funkční způsobilosti automatických
a GE 3000. Prostřednictvím popeloměrů se každých 5 minut měří hustota uhlí a tím i obsah
vzorkovačů uhlí a prodloužení platnosti atestů všech vzorkovačů finální produkce, tj. produktů pro
popelovin. V současné době je v provozu 40 popeloměrů. Přístroje jsou instalovány na velkostrojích –
energetiku i obyvatelstvo. Všechny automatické vzorkovače splňují základní konstrukční a funkční
32
zpět na obsah
předpoklady podle ČSN 44 1304, ČSN ISO 5069-1, 2 a ČSN ISO 13909. Celý proces souvisí se zákonem č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a s ustanoveními vyhlášky č. 696/2004 Sb.
1.5.6 Aplikovaný výzkum Těžební společnosti skupiny Czech Coal každoročně sestavují plán investic, jehož součástí je plán technických inovací a technické pomoci. Nejčastějším realizátorem servisních a výzkumných úkolů v geotechnice, ochraně životního prostředí, technickém a ekonomickém poradenství je Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. v Mostě (VÚHU). Řada technických inovací vzniká ve spolupráci těžebních společností (VUAS, LUAS, Coal Services a.s.) s vysokými školami a vývojovými firmami ve strojírenství. Dále jde například o spolupráci skupiny Czech Coal a Technické univerzity v Liberci na vývoji a realizaci zařízení pro automatický odběr a zpracování vzorků uhlí či o úspěšně dokončený projekt spolupráce Litvínovské uhelné a.s. a GamaServis, s.r.o., Milín, na vývoji nového, přesnějšího a spolehlivějšího typu spektrometru, který je hlavní součástí neutronových analyzátorů síry v uhlí. (Více informací viz www.czechcoal.cz/aplikovany-vyzkum.)
33
zpět na obsah
1.6 Strojírenství – Krušnohorské strojírny Komořany a.s. www.ksk-as.cz
• ocelové konstrukce stavební ........................................................................................ 1 %
Výrobní program společnosti Krušnohorské strojírny Komořany a.s. zahrnuje především výrobu,
• hnědouhelné kotle Varimatik ......................................................................................... 2 %
opravy a údržbu strojů a zařízení pro povrchovou těžbu, ocelové konstrukce, strojní díly a součásti,
• ostatní výrobky, opravy, služby ...................................................................................... 4 %
služby (kalibrační laboratoř, zkušebny, dělení a tryskání materiálu). Výrobu automatických kotlů Varimatik zajišťuje dceřiná společnost Varimatik s.r.o.
Obchodní strategie
V průběhu roku 2011 společnost Krušnohorské strojírny Komořany a.s. nabyla 100% podíl ve
Obchodní strategií je orientace na spolupráci s dlouhodobými partnery a získávání potenciálních
společnosti VS METALL, spol. s r. o., se sídlem Most-Komořany, Teplárenská 282, PSČ 434 03,
partnerů pro dlouhodobý vztah. Obchodní činnost společnosti je dána převážně tzv. diskrétní
IČ 64651428, a to odkoupením podílů od společností Sunex Recycling a.s. a DTS Vrbenský, a.s.
zakázkovou výrobou, spočívá tedy v individuálním nabídkovém řízení, uzavírání obchodních smluv,
Pro zkvalitnění svých produktů spolupracuje společnost s Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí a.s.
koordinaci v průběhu realizace zakázek a předávání výsledků zákazníkům. Pouze malé procento
a s vysokými školami strojního zaměření. Podíl tržeb společnosti mimo skupinu Czech Coal za rok
z celkového objemu zakázek je realizováno systémem nákup – prodej, do budoucna je však zájem
2011 činil 23 %, z toho export 1 %. Přímý export je nahrazován exportem zprostředkovaným přes
zvyšovat podíl takto realizovaných zakázek.
tuzemské inženýrské organizace. Převážná většina kontraktů v r. 2011 byla realizována ve lhůtě.
Východiskem obchodní strategie společnosti jsou zejména historické vazby v tradičním sortimentu. Přímé vazby jsou udržovány s důlními společnostmi – skupinou Czech Coal, Severočeskými
Strojní celky a technologické konstrukce
doly a.s. a Sokolovskou uhelnou, právním nástupcem, a.s. Typy zákazníků se liší podle nabízených
Krušnohorské strojírny Komořany a.s. patří mezi tradiční strojírenské výrobce s vlastním know-how
výrobků a služeb. Strojírenské produkty odebírají zejména větší a střední společnosti z tuzemska
technologického charakteru směrovaným do oblasti strojních celků pro dobývání a úpravu minerálních
i zahraničí. Společnost je zaměřena na tzv. zakázkovou výrobu, určenou úzkému okruhu odběratelů.
surovin, zejména pak hnědého uhlí. Struktura nabídky se zakládá na dvou směrech: nabídka služeb
Mezi nejvýznamnější tuzemské zákazníky se řadí skupina Czech Coal, SD – 1. strojírenská, a.s.,
a dodávka vlastních vyráběných produktů a nabídka vycházející z obdržených poptávek. Nabídky
PRODECO, a.s., NOEN, a.s., KOCH HOLDING a.s. (nyní BEUMER Group Czech Republic a.s.),
jsou zpracovány na dodávky vlastních výrobků a služeb a na obdržené poptávky (např. zakázková
Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., a Severočeské doly a.s. (doly Bílina a doly Nástup
výroba dle podkladů dodaných zákazníkem).
Tušimice). Nejdůležitějším stálým zahraničním partnerem je pak společnost LISEC Maschinenbau GmbH. Vzhledem k omezenému počtu obchodních příležitostí v tuzemsku v dlouhodobém časovém
Rozvoj je směrován do následujících segmentů: • dodávky strojních celků pro dobývání surovin, vč. údržby strojní a elektrotechnické, opravy a výroby náhradních dílů, • dodávky strojních celků pro zauhlování tepelných elektráren a centrálních výtopen na uhlí,
horizontu společnost postupně analyzuje možnosti uplatnění na zahraničních trzích, zejména v rámci vlastního know-how. V tomto směru v roce 2011 společnost dodala drtič na uhlí do Turecka a skládkový stroj do Bosny pro obnovu elektrárny v Tuzle. Stroj bude v roce 2012 zprovozněn a předán zákazníkovi.
• poskytování specializovaných služeb mimo skupinu Czech Coal (údržba a servis technologických celků, zkušebnictví a bezdemontážní diagnostika), • výroba technologických ocelových konstrukcí (díly strojů a zařízení) včetně dopravních prostředků (kolejová vozidla) a drtičů, • výroba stavebních ocelových konstrukcí vč. dopravních staveb (mosty).
Kotle Varimatik www.varimatik.cz Kotle Varimatik jsou přes určitou diskriminaci hnědého uhlí jako paliva oborem se stálým okruhem zákazníků. Jsou to kotle určené pro domácnosti a menší kotelny k vytápění průmyslových objektů, dílen, skleníků, hotelů, škol apod. včetně výroby teplé užitkové vody. Řídicí automatika kotlů zajišťuje
Průměrná struktura produktů za rok 2011:
automatické řízení pracovního režimu a umožňuje i nastavení dávkování optimálního množství paliva.
• nové dodávky a generální opravy a údržba pro skupinu Czech Coal ............................ 77 %
Kotle jsou nenáročné na obsluhu a dosahují výborných výsledků z hlediska účinnosti a emisí. Kotle
• nové dodávky a generální opravy pro ostatní hornictví ................................................. 11 %
jsou konstruovány na spalování hnědého uhlí i peletizovaných energetických surovin z obnovitelných
• ocelové konstrukce technologické ................................................................................ 5 %
zdrojů. Všechny vyráběné kotle jsou vybaveny havarijním termostatem, který zabraňuje riziku přetopení
34
zpět na obsah
kotle. Ochrana bezpečnosti zákazníků je u kotlů Varimatik řešena prostřednictvím návodu k obsluze
Výhled strojírenství v roce 2012
a samolepkami, které se umísťují přímo na tělo kotle.
Nejvýznamnější položkou obchodního plánu na rok 2012 zůstává údržbářská a servisní činnost pro
Výrobu a prodej kotlů Varimatik a Varikot zajišťuje výhradně dceřiná společnost Varimatik s.r.o.
těžební organizace skupiny Czech Coal, dodávky a opravy náhradních dílů a dokončení velkých
v plném rozsahu původního sortimentu. V prodeji kotlů převažuje systém regionálních distributorů
investičních akcí – GO rýpadla K800B/K54, zakladače Z2100/Z73 a modernizace DPD pro Vršanskou
s marketingovou podporou výrobce (s určitým podílem přímého prodeje). Zákazníky jsou u kotlů
uhelnou, pro Litvínovskou uhelnou budou Krušnohorské strojírny Komořany dodávat nové i opravené
Varimatik obchodní společnosti, městské a místní úřady, ale i jednotlivci.
díly korečkového řetězu rýpadla RK 5000. V prvních měsících roku 2012 proběhne přesun pásových dopravníků v lomu Lafarge Cement. V elektrárně Ledvice bude dokončena montáž trubkových
Služby Krušnohorských strojíren Komořany a.s.
dopravníků a v elektrárně Prunéřov zahájeny práce na prvním modernizovaném skládkovém stroji. Pro
Mezi ostatní služby společnosti patří externí činnosti akreditované kalibrační laboratoře č. 2234,
společnost NOEN bude zahájena výroba dílů DPD 1800 a strojní části shazovacího vozu SV 1800
zkušeben a svářečské školy.
určené pro Severočeské doly – doly Bílina.
Rozhodnutím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví je kalibrační laboratoř
Ze zahraničních zakázek bude dokončena montáž a zprovoznění skládkového stroje pro elektrárnu
pověřena jako středisko kalibrační služby ke kalibraci měřidel pro jiné subjekty, což umožňuje realizaci
v Tuzle. Pro firmu ALTA se budou vyrábět díly DPD pro další etapu dodávek pro ruského zákazníka.
většiny externích výkonů. Mimo akreditovanou činnost jsou v kalibrační laboratoři prováděny opravy měřidel a kalibrace
Vize KSK na rok 2012 – prodej
teploměrů a vlhkoměrů a bezpečnostní zkoušky autogenních hadic. Dále je zprostředkováván nákup
Z rozhodnutí akcionáře skupiny Czech Coal byl v lednu 2012 zahájen proces prodeje Krušnohorských
měřidel dle specifických požadavků zákazníků od prověřených dodavatelů, jejich kalibrace a prodej.
strojíren Komořany a.s. (KSK). Novým akcionářem se stanou Slovácké strojírny, akciová společnost,
Laboratoř má zajištěnu akreditaci dle ČSN EN ISO/IEC 17025 (Posuzování shody – všeobecné
Uherský Brod. Termín ukončení procesu prodeje a předání KSK byl 30. 4. 2012. Tento krok souvisí
požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří).
s dlouhodobým záměrem skupiny Czech Coal zaměřit svou činnost především na těžbu a prodej
Zkušebny nabízejí služby v oblasti defektoskopie (zkoušky RT, UT, PT, MT a VT) a bezdemontážní
hnědého uhlí.
diagnostiky (usazování rotačních strojů a měření teploty kontaktní a bezkontaktní metodou) a dále
V souvislosti s prodejem zůstávají všechny pracovněprávní, obchodní a jiné závazky KSK
v oblasti vibrování na snížení zbytkových napětí svařenců a měření drsnosti povrchu materiálů.
vůči partnerům i zaměstnancům nedotčeny. KSK bude i nadále jako externí dodavatel pokračovat
Svářečská škola zajišťuje přípravné kurzy pro zkoušky svářečů, zkoušky, přezkoušení a obnovy
v zajištění údržby pro společnosti skupiny Czech Coal a v těžebních společnostech realizovat již
zkoušek dle ČSN 05 0705, ČSN EN 287-1 (svářečů ocelí a betonářských ocelí, dále hliníku, mědi,
plánované či budoucí zakázky na generálních opravách velkostrojů.
svářečských operátorů a páječů). Nabízí i konzultaci svařování speciálních materiálů. Popis obchodních a výrobních rizik Hlavní rizika pro společnost představují ceny nakupovaných surovin, energií a prostředků potřebných pro výrobní proces. Tato rizika platí zejména pro produkty a služby, které se prodávají za fixní sazbu, kde je v krátkém časovém horizontu menší prostor na změnu. Dalším rizikem je i vývoj směnného kursu EUR/CZK. Toto riziko se odráží v prodeji produktů. Zásadním problémem a zároveň rizikem pro další období je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v oboru strojírenství, obava investorů z globální krize a odsouvání zahájení výstavby velkých zdrojů na pozdější dobu.
35
zpět na obsah
1.7 Stavební a zemní práce, doprava – DTS Vrbenský, a.s., a Czech Coal POWER s.r.o. www.dts-as.cz
a.s. a Litvínovské uhelné a.s. Takto organizačně vymezená část podniku (cca 2/3 kapacit původní
Hlavními aktivitami společnosti DTS Vrbenský, a.s., jsou zemní práce, sanační a rekultivační práce,
společnosti) byla v říjnu 2011 prodána společnosti Czech Coal POWER s.r.o.
odstraňování ekologických zátěží, nakládání s nebezpečnými odpady, provádění staveb, jejich změn
Činnost společnosti DTS Vrbenský, a.s., je tak nadále zaměřena pouze na trh mimo skupinu Czech
a odstraňování, včetně ekologických staveb a skládek, vodohospodářské stavby, komplexní nákladní
Coal. Návazně na prodej části společnosti, realizovaný v říjnu 2011, bude v roce 2012 následovat
doprava, pronájem a servis motorových vozidel a stavebních strojů.
nalezení obchodního partnera pro odprodej společnosti DTS Vrbenský, a.s.
Pro skupinu Czech Coal bylo v roce 2011 realizováno 71 % výkonů za služby. Mimo Skupinu jsou realizovány zejména sanační a rekultivační práce, zemní práce související s přípravou území pro
Czech Coal POWER s.r.o.
další výstavbu, subdodávky zemních prací při výstavbě infrastruktury a sanace skládek. Společnost
Společnost Czech Coal POWER s.r.o. koupila v říjnu 2011 část společnosti DTS Vrbenský, a.s.
realizuje 100 % výkonů v ČR.
Tato společnost zabezpečuje převážně pro Vršanskou uhelnou a.s. a Litvínovskou uhelnou a.s.
V důsledku pokračující recese na stavebním trhu a úsporné politiky vlády v oblasti veřejných výdajů
a dále ostatní společnosti skupiny Czech Coal obslužné činnosti v těchto aktivitách:
došlo meziročně k poklesu objemu tržeb z činnosti mimo Skupinu o 15 %. Zároveň došlo k vyrovnání
• zemní práce,
podílu tržeb ze segmentu rekultivací a sanací a podílu v oblasti subdodávek stavebních prací při
• nákladní a speciální doprava,
výstavbě infrastruktury. Nadále pokračovala spolupráce s významnými stavebními společnostmi,
• přeprava osob,
zejména Metrostavem a.s. Oproti minulým rokům byly realizovány zejména zakázky rozpracované
• pronájem vozidel a zemních mechanismů,
z minulých let.
• servis motorových vozidel a stavebních strojů.
Typy zákaznických segmentů a jejich procentní zastoupení dle produktu v roce 2011: • Rekultivace a sanace z oblasti veřejných financí ........................................................... 40 % • Stavební subdodávky pro stavební společnosti . .......................................................... 39 % • Výkony zemních strojů a autodopravy mimo Skupinu ................................................... 14 % • Ostatní .......................................................................................................................... 7 % Certifikace a garance kvality Společnost disponuje certifikáty ISO 9001:2008, ISO 14001:2004 a OHSAS 1801:2007. Podle charakteru a rozsahu zakázky poskytuje garance kvality od 24 do 180 měsíců. Veškeré kontrakty uzavřené v roce 2011 byly splněny z hlediska množství, kvality produkce i termínů dokončení. Minimálně jednou ročně je korespondenční formou prováděno hodnocení spokojenosti zákazníků. Kontrolními audity bylo ověřeno, že veškeré činnosti byly prováděny v souladu s požadavky právních předpisů a vydaných rozhodnutí. Společnosti nebyly uloženy žádné pokuty. Vize DTS Vrbenský, a.s., na rok 2012 – prodej V průběhu roku 2011 došlo ve společnosti k zásadní změně v jejím zaměření. Na základě strategického rozhodnutí vlastníka celé Skupiny byly ze společnosti vyčleněny lidské a strojní kapacity potřebné pro zajištění operativních činností souvisejících s těžbou hnědého uhlí v lokalitách Vršanské uhelné
36
zpět na obsah
1.8 Gumárenské služby – RENOGUM a.s. www.renogum.cz
jsou z 95,43 % prodávány mimo vlastní Skupinu. Hlavním výrobkem v roce 2011 byly podkladnice
Společnost RENOGUM a.s. poskytuje širokou paletu gumárenských služeb. Těžiště činnosti spočívá
pod patu kolejnice pro českého odběratele.
v zajišťování servisu a montáží dopravních pásů a zpracování pryžového odpadu, tzv. gumovém
Nejvýznamnějšími stálými zákazníky v oblasti prodeje podložek pod patu kolejnice jsou obchodní firma
programu.
Milan Hroch a organizace Správa železniční dopravní cesty, s. o. Hlavní zakázky v odběru pryžové
Tržby mimo vlastní Skupinu v roce 2011 dosahovaly 19,48 %. Společnost má zákazníky na trhu
dlažby byly v roce 2011 realizovány společnostmi DELFY s.r.o. a Saint-Gobain Building Distribution
v ČR, na Slovensku, dále v Maďarsku a SRN. Strategií obchodu je aktivní vyhledávání obchodních
CZ, spol. s r. o. Přesto, že dodávky antivibračních desek celostátně ovlivnil útlum ve stavebním
příležitostí. Společnost pravidelně provádí analýzu spokojenosti zákazníků dotazníkovou formou
sektoru, došlo k významnému odběru antivibračních desek společností EKOSTAR spol. s r. o.
anebo osobním pohovorem se zákazníky. Společnost vlastní laboratoř gumárenských služeb (www.czechcoal.cz/laboratore).
Výhled činnosti společnosti a očekávaná hospodářská a finanční situace v roce 2012 Společnost plánuje v roce 2012 dosažení zisku. Celková hospodářská situace však bude stále
Struktura nabídky dle typu produktů:
ovlivňována důsledky celosvětové krize a recesí českého hospodářství. Hlavním obchodním rizikem
• servis a renovace dopravních pásů,
je pokles stavební výroby a tím pokles poptávek pro stavebnictví a současně zhoršení platební
• antivibrační desky,
morálky ze strany zákazníků. Výrobní rizika jsou spojena s náklady na údržbu technologií.
• pružné podložky pod paty kolejnic,
V roce 2011 došlo ve společnosti k přehodnocení priorit ve výrobě a následně k ukončení výroby
• pružná pryžová dlažba,
výrobků z pryže pro dětská hřiště. Společnost RENOGUM a.s. si zachovala externí servis, výrobu
• výroba a prodej granulátu,
podkladnic, antivibračních desek a renovaci dopravního pásma dle jednotlivých zakázek.
• použité dopravní pásy, • disky pro podpásové válečky pásových dopravníků, • likvidace pryžového odpadu. Servis a renovace dopravních pásů Servis dopravních pásů představuje nákup nových dopravních pásů a činnosti související s jejich instalací, údržbou a odstraňováním poruch na technologickém zařízení. Servisní činnost je provozována zejména pro Litvínovskou uhelnou a.s. a Vršanskou uhelnou a.s., společnost však expanduje, a to realizací smluvně dohodnutého servisu v lokalitě Vápenka Čertovy schody na Berounsku a realizací zakázek u odběratelů, jako jsou např. LOMY MOŘINA spol. s r. o., EUROBELT s.r.o., Lafarge Cement, a.s., Energetické opravny, a.s., Elektrárny Opatovice, a.s., a další. Další činností je renovace použitých dopravních pásů především pro Litvínovskou uhelnou a.s. a Vršanskou uhelnou a.s., výroba otěrové gumy a speciálních pryžových koberců. Gumový program Gumový program spočívá ve výrobě (recyklaci) granulátu z opotřebovaných pneumatik, který se přímo prodává nebo slouží jako polotovar pro další pryžové výrobky (pryžová dlažba, antivibrační desky). Další výrobky gumového programu jsou z vulkanizované pryže, sem patří např. podložky pod paty kolejnic, disky pro podpásové válečky pásových dopravníků aj. Výrobky gumového programu
37
zpět na obsah
1.9 Další obory činnosti ve Skupině 1.9.1 Sdílené služby – Coal Services a.s.
1.9.2 H lavní báňská záchranná stanice Most (HBZS) a Hasičský záchranný sbor (HZS) Litvínovské uhelné a.s.
Hlavní sdílené služby poskytované Coal Services a.s.: • Bezpečnost práce – sledování úrazovosti, vyhodnocování, poskytování poradenství v BOZP a PO, kontrolní a dozorová činnost.
www.hbzs.cz Hlavní báňská záchranná stanice a hasičský záchranný sbor zajišťují v nepřetržitém provozu řešení
• Výrobní oblast – zajišťování přepravy vytěžených hmot prostřednictvím kolejové dopravy.
havarijních a záchranných zásahů a ostatní preventivní a odbornou činnost ve společnostech
• Důlněměřické činnosti – vedení důlněměřické dokumentace a provádění měřických prací.
skupiny Czech Coal, ale i podniků společnosti Severočeské doly a.s. a také v rámci Integrovaného
• Technická správa – zásobování vodou, elektrickou a tepelnou energií v rámci platných licencí.
záchranného systému České republiky. HBZS zajišťuje úkoly ve smyslu vyhlášky Českého báňského
• Nákup a skladování – poskytování služeb v oblasti nákupu a skladování materiálu a náhradních
úřadu č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě. Hasičský záchranný sbor je zřízen na základě
dílů. • Technické poradenství – revize velkostrojů, technické poradenství a služby související s provozováním těžební technologie a vyhrazených zdvihacích zařízení. • Inženýrská činnost – pořízení a obnova majetku – příprava a realizace investičních akcí, oprav, technické pomoci a technických inovací pro VUAS, LUAS a Czech Coal a.s.
ustanovení § 67 odst. 1 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, které stanovuje i odbornou způsobilost jeho pracovníků. HBZS zajišťuje nepřetržitou pohotovost báňských záchranářů a záchranářské techniky. Zřizovatelem HBZS je Litvínovská uhelná a.s. HBZS zajišťuje úkoly při provádění hornické činnosti na povrchu s působností na celém území ČR a rovněž zajišťuje vyhláškou ukládané úkoly při provádění hornické
• Laboratorní činnosti (www.czechcoal.cz/laboratore):
činnosti v podzemí na dolech Centrum v okrese Most, Marie v okrese Sokolov, Richard v okrese
– Laboratoř tuhých paliv – základní a speciální rozbory uhlí za účelem zjištění kvality vyráběného
Litoměřice a Bratrství a Svornost v Jáchymově. Báňská záchranná stanice v Mostě má 67 vlastních
uhlí a geologického průzkumu skupiny Czech Coal, rovněž působí jako služba pro externí
členů a včetně ZBZS dolu Centrum a ZBZS Sokolovské uhelné a.s., které pod HBZS Most spadají,
zákazníky.
má 218 členů. Na základě smlouvy uzavřené s HZS Ústeckého kraje je ostatní složkou IZS ČR
– Tribodiagnostika – laboratorní zkoušky olejů, tribodiagnostické hodnocení zařízení a správa databází měřených hodnot. – Vibrodiagnostika – diagnostika technického stavu pohonů, endoskopické kontroly, provozní měření hluku, správa databáze měřených hodnot.
(Integrovaného záchranného systému České republiky). V roce 2011 bylo HBZS provedeno 43 havarijních zásahů, 3 speciální havarijní zásahy (zásahy v rámci IZS), 42 nehavarijních, 18 plánovaných a 323 komerčních. Lékaři zajišťující stálou lékařskou službu na HBZS uskutečnili 19 zdravotních výjezdů, což je o dva více než v roce předcházejícím.
• Zajišťování dětské letní rekreace ve vlastním zařízení. HBZS v rámci výkonu báňské záchranné služby pro smluvní partnery zajišťuje zejména následující činnosti: • práce v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a práce v extrémních podmínkách, • havarijní zásahy, sanační práce, • práce ve výškách nad volnou hloubkou, • činnost v oblasti požární ochrany, • školicí a výcviková činnost, • činnost zkušebny tlakových lahví včetně plnění, • činnost zkušebny dýchací a oživovací techniky, • činnost plynové laboratoře (www.czechcoal.cz/laboratore), • činnost zkušebny roznětnic, ohmmetrů a indikačních přístrojů.
38
zpět na obsah
Stále větší podíl na činnosti HBZS má komerční činnost, a to pro smluvní i pro mimosmluvní
1.9.3 Odvodňování lomů, provozování čistíren a čerpadel – HUMECO, a.s.
partnery. Např. jsou již tradičně realizovány výkony pro MŽP při likvidaci ekologických zátěží, a to při likvidaci starých důlních děl. Dále se jednalo o rizikové práce ve výškách, ve stísněných prostorách
www.humeco.cz
a v podzemí pro soukromé firmy.
HUMECO, a.s., je společnost, která poskytuje služby odvodnění, čerpání a úpravy důlních vod
Významnou složkou náplně činnosti HBZS jsou i plánované činnosti pro Litvínovskou uhelnou a.s.
a čištění odpadních vod v lokalitách společností skupiny Czech Coal (87,37 % výkonů roku 2011).
a Vršanskou uhelnou a.s., ale i celou společnost Severočeské doly a.s., jako je např. údržba a provoz
Další činností je prodej výrobků z recyklace barevných kovů a prodej doprovodných a druhotných
kontrolních štol Jezeří a Jiřetín, kontroly přenosných hasicích zařízení a kontroly a údržba stabilních
surovin.
hasicích zařízení na velkostrojích v těchto společnostech. Odvodňování lomů, čerpání důlních vod a odvodňování provozních řezů Hasičský záchranný sbor Litvínovské uhelné a.s. (dále jen „HZS LUAS“) je zřízen na základě
Odvodňování lomů představuje hlavní činnost společnosti. Jedná se o zachycení povrchových
ustanovení § 67 odst. 1 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších
a mělkých podzemních vod před proniknutím do lomových prostor a jejich odvedení. Dalším úkolem
předpisů (dále jen „zákon o PO“) k plnění úkolů uvedených v ustanovení § 70 zákona o PO. HZS
je důlní vody proniklé do lomu odčerpat a upravit na parametry dle legislativy před jejich vypuštěním
LUAS je dislokován na centrální požární stanici se sídlem v lokalitě ČSA-OM a pobočné stanici
do vodoteče. Dále se jedná o čerpání důlních vod z podložních kolektorů.
se sídlem v lokalitě Vršany-Hrabák. Výkon služby je organizován ve třech směnách s nepřetržitým dvacetičtyřhodinovým cyklem. Personální obsazení HZS LUAS k 31. 12. 2011 je 50 zaměstnanců,
Úprava důlních vod
což je o 4 zaměstnance méně oproti roku 2010. Jednotka HZS LUAS provádí zásahy v rámci celé
Důlní vody obsahují znečišťující látky, pro které nesplňují legislativní podmínky pro přímé vypuštění do
Litvínovské uhelné a.s., Vršanské uhelné a.s. a dceřiných společností. Jednotka dále provádí zásahy
veřejné vodoteče. Jejich úprava spočívá ve snížení koncentrací zejména nerozpustných látek, železa
na vyžádání Krajského operačního a informačního střediska Ústeckého kraje jako základní složka
a manganu. Činnost úpravy důlní vody zajišťuje HUMECO, a.s., ve dvou úpravnách: ÚDV Komořany
Integrovaného záchranného systému ČR, například při živelních pohromách, dopravních nehodách
a Vršany.
a jiných mimořádných událostech. Jednotka HZS LUAS provádí i komerční činnost: revize hydrantové sítě, asistenční služby při
Čištění odpadních vod
automobilových závodech na Autodromu Most, likvidace prašných produktů a mytí komunikací.
Je zajišťováno čištění odpadních vod z povrchových areálů (ČSA, OM, JŠ, Hrabák, ÚU Komořany, Kopisty, Vrskmaň a Tábor 7 v Komořanech). Čištění a vypouštění retencí Společnost v roce 2007 rozšířila pořízením sacího vodního bagru předmět podnikání o čištění vodních zdrojů. Stroj WATERMASTER III, technologie finské výroby, je určen k ekologickému čerpání a selektivnímu odstraňování přírodních a průmyslových sedimentů ze dna vodních ploch a toků. Výhodou proti klasickému způsobu likvidace usazeného sedimentu je důkladné vyčištění bez nutnosti vypouštění retenčních nádrží. Recyklace barevných kovů a prodej doprovodných surovin Společnost provádí recyklaci kovového odpadu, zejména barevných kovů. Hlavní náplní je výkup odpadních kabelů ze Skupiny a granulace kovů z nich.
39
zpět na obsah
Mimo skupinu Czech Coal jsou zákazníkům nabízeny tyto služby:
1.9.4 Informatika – Infotea s.r.o.
• recyklát barevných kovů, • výstavba a spojování polyetylenového potrubí,
www.infotea.cz
• výstavba stabilních a plovoucích čerpacích stanic,
Společnost Infotea s.r.o. byla primárně zřízena k poskytování IT služeb pro skupinu Czech Coal.
• čerpání kalu z jímek a nádrží pomocí plovoucího rýpadla WATERMASTER,
Infotea v roce 2011 poskytovala služby v poměru 90 % zákazníkům ve Skupině a 10 % mimo
• opravy čerpadel typů KDFU, GFHU, CVOU,
Skupinu. Předpokladem je do budoucna fungování společnosti pouze pro vnitřní potřeby Skupiny,
• prodej oxihumolitu,
tedy jako servisní organizace. Služby jsou zajišťovány dle efektivity buď interními zdroji společnosti,
• laboratorní služby (www.czechcoal.cz/laboratore).
nebo nákupem služeb od externích partnerů.
Strategie obchodu
Z poskytovaných služeb v oblasti IT lze vymezit následující služby:
Rozhodujícím zákazníkem v oblasti zajišťování odvodnění lomů a úpravy důlních vod je mateřská
• servis a správa IS/IT,
skupina Czech Coal. V doplňkových činnostech jde o udržení stávajících zákazníků a hledání uplatnění
• technická podpora infrastruktury,
na trhu u nových aktivit: čištění jímek sacím bagrem a opravy malých čerpadel.
• ERP (enterprise resource planning) systémy,
Tržby za prodej výrobků a služeb tvoří malé procento z celkových tržeb společnosti. Zákazníci pro
• správa aplikací,
drobnou doplňkovou činnost jsou získáváni na základě účasti společnosti ve výběrových řízeních –
• helpdesk,
většinou se jedná o jednorázové akce (odčerpání vod, vyčištění jímky, položení a svařování PE potrubí
• telekomunikační služby,
apod.).
• poradenství a konzultační služby, • prodej a pronájem zboží.
Popis obchodních a výrobních rizik a výhled činnosti společnosti na rok 2012 Zaměření a perspektivní vývoj společnosti HUMECO, a.s., spočívá především v zajištění spolehlivé
Pro externí trh jsou určeny takové produkty a služby ze stávajícího portfolia, jejichž
a vysoce odborné činnosti při odvodňování lomů a úpravě důlních vod. Úzké sepětí s provozy skupiny
uplatnění je díky jejich charakteristice možné. Mezi tyto nové produkty společnosti
Czech Coal s sebou přináší i společná výrobní rizika. Jedním z největších rizik je další rozvoj či útlum
lze zařadit:
lomu ČSA v souvislosti s územními limity. Perspektivu nabízí externí uplatnění pro sací vodní rýpadlo
• serverhosting,
WATERMASTER při čištění vodních toků, rybníků a nádrží.
• ASP (application service providing), • internetové připojení, • vývoj krabicového SW. Výhled činnosti společnosti na rok 2012 a popis obchodních a výrobních rizik Společnost se v roce 2012 a dále bude zaměřovat výhradně na potřeby skupiny Czech Coal.
40
zpět na obsah
1.9.5 Rekultivace – REKULTIVACE a.s.
1.9.6 Zajištění sportovní činnosti – HIPODROM MOST a.s.
www.rekultivace-most.cz
www.hipodrom.cz
Společnost REKULTIVACE a.s. provádí biologickou část rekultivačních, zemědělských a lesnických
Společnost HIPODROM MOST a.s. byla založena v roce 1996. Hlavním předmětem podnikání je
prací, práce pěstebního charakteru, sadovnické práce, ozelenění průmyslových zón a přípravné
zajišťování sportovní činnosti, a to v areálu vybudovaném v oblasti rekultivačního parku Velebudické
práce pro stavby a údržbu zelených ploch. Rekultivačním procesem je ukončena báňská činnost
výsypky, která patří mezi největší výsypky v bývalém Severočeském hnědouhelném revíru. Její rozloha
a postižené území je navráceno do nového kulturního stavu trvalého užívání. Společnost se mimo jiné
představuje 790 ha. Roční počet návštěvníků překračuje 100 tisíc osob.
zabývá pěstováním energetických bylin. (Viz odstavec 2.8.2 – Rekultivace: pěstování energetických
Stále se rozšiřující sportovní areál patří mezi mezinárodně uznávaná závodiště kategorie „A“. Dostihová
plodin na rekultivacích.)
dráha umožňuje všechny druhy závodů, tj. cvalové, rovinné, překážkové i steeplechase. Hlavní dráha má délku 1 800 m, přímá dráha 1 200 m. Šířka dráhy je 30 m. Pro trénink dostihových koní je v areálu k dispozici udržovaná šestikilometrová tréninková dráha. Areál spravovaný společností HIPODROM MOST a.s. umožňuje pořádání dostihových a na pískovém kolbišti i parkurových závodů. V roce 2011 bylo na mosteckém hipodromu pořádáno 7 dostihových a 6 parkurových dnů. Vybavení tohoto špičkového závodiště sloužilo rovněž jako zázemí pro konání výchovně-vzdělávacích programů a pro pořádání různých společenských a kulturních akcí. Investiční výstavba je realizována s cílem rozšířit a zkvalitnit nabídku volnočasových aktivit a zpříjemnit pobyt všem návštěvníkům moderního sportovního centra (například průběžným rozšiřováním dětského hřiště a výstavbou nového sociálního zařízení pro návštěvníky). Doplňkovou obchodní aktivitou je nabídka ploch a sociálního zázemí (restaurace, občerstvovací stánky apod.) k pořádání různých sportovních, kulturních, společenských a firemních akcí. Pro sportovní vyžití dětí a dospělých nabízí v areálu hipodromu své služby také Jezdecká společnost Hipodrom Most. Hlavním cílem pro rok 2012 je uspořádání šesti dostihových, osmi parkurových a vytrvalostních závodů. Úkolem v roce 2012 zůstává rozšíření nabídky pro veřejnost v jízdě na koních, uspořádání dětského stanového in-line tábora a jezdeckého tábora, dvou dětských dnů pro mateřské školy a základní školy Mostecka, sportovního setkání seniorů, cyklistických závodů Extrem bike Most a přespolního běhu pro žáky základních škol. V roce 2012 budou v areálu hipodromu opět pořádány pravidelné farmářské trhy. V záměru do budoucích let je pořádat v areálu koncerty a divadelní představení a v letošním roce doplnit vybavení areálu také o tzv. piknikovou zónu.
41
zpět na obsah
1.10 Přehled standardů ISO a fází hodnocení jakosti hlavních produktů skupiny Czech Coal 1.10.1 Standardy a certifikáty managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2011
DTS Vrbenský, a.s.
HUMECO, a.s.
RENOGUM a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
REKULTIVACE a.s.
Název standardu
Datum získání
Název auditora
ISO 9001:2009
29. 9. 2005 / platnost do 10. 6. 2014
Det Norske Veritas
ISO 14001:2005
29. 9. 2005 / platnost do 10. 6. 2014
Det Norske Veritas
OHSAS 18001:2008
31. 7. 2008 / platnost do 10. 6. 2014
Det Norske Veritas
ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 (zkušební laboratoř evidovaná pod č. 4115)
25. 4. 2007 / platnost do 30. 4. 2012
ASLAB Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří
ČSN EN ISO 9001:2009
2002 (2005, 2008, 2011 recertifikace) / platnost do 1. 4. 2014
STAVCERT Praha, spol. s r. o.
ČSN EN ISO 14001:2005
2007 (2010 recertifikace) / platnost do 30. 3. 2013
STAVCERT Praha, spol. s r. o.
ČSN OHSAS 18001:2008
2007 (2010 recertifikace) / platnost do 30. 3. 2013
STAVCERT Praha, spol. s r. o.
ČSN EN ISO 9001:2009 a ČSN EN 3834-2
2008 / platnost do 20. 11. 2014
Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.
ČSN EN ISO 14001:2005
2009 / platnost do 29. 12. 2012
Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.
ČSN OHSAS 18001:2008
2009 / platnost do 29. 12. 2012
Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.
Provádění ocelových konstrukcí dle ČSN EN 1090-2 zahrnující jejich výrobu a montáž do třídy provedení EXC3
2011 / platnost do 24. 11. 2014
Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.
Svařování – osvědčení o kvalifikaci výrobce k svařování ocelových konstrukcí dle normy DIN 18800-7:2002-09, DIN 15 018, DIN 4132 a DIN 22261
2009 / platnost do 14. 12. 2012
SLV Halle GmbH
Kalibrační laboratoř – osvědčení o akreditaci, ČSN EN ISO/IEC 17025:2005
2008 / platnost do 21. 7. 2013
Český institut pro akreditaci, o.p.s.
Certifikát systému řízení výroby, konstrukční stavební díly do třídy provedení EXC3
2011 / platnost do 24. 11. 2014
Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.
ISO 9001:2001
8. 9. 2005 / platnost do 4. 5. 2014
Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)
ISO 14001:2004
8. 9. 2005 / platnost do 4. 5. 2014
Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)
OHSAS 18001:1999
11. 5. 2006 / platnost do 4. 5. 2014
Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)
ČSN 44 1304, ČSN ISO 5069-1,2, ČSN ISO 13909-2,4 a ČSN ISO 9411-1 (automatické vzorkovače uhlí)
2010 proběhlo prodloužení atestů na všech vzorkovačích, v roce 2011 je dále aktualizováno
TEKO
ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 (zkušební laboratoř č. 1493)
V 10/2010 proběhl audit ČIA, o. p. s., platnost osvědčení do 19. 10. 2014. V 4/2011se v laboratoři uskutečnil zákaznický audit SGS, a.s.
Coal Services a.s.
Český institut pro akreditaci, o.p.s. SGS, a.s.
42
zpět na obsah
1.10.2 Fáze hodnocení jakosti v průběhu životnosti hlavních produktů Fáze hodnocení jakosti v průběhu životnosti hlavních produktů (uhlí) Produkt
Mostecké uhlí skupiny Czech Coal Fáze v průběhu životnosti produktů, kdy se hodnotí zdravotní a bezpečnostní dopady
Procentuální podíl významných kategorií produktů a služeb, na které se tyto postupy vztahují a u kterých se hodnotí, zda jsou v souladu s těmito postupy
100 % mosteckého hnědého uhlí
Vývoj koncepce výrobku a výzkum
Minimalizace dopadů těžby hnědého uhlí po celou dobu báňské činnosti je u všech lomů garantována v rámci schváleného plánu otvírky, přípravy a dobývání ložiska (POPD), který zahrnuje vývoj koncepce produktu včetně průzkumu ložiska (www.czechcoal.cz/banske-dokumenty)
Certifikace
Plán otvírky, přípravy a dobývání ložiska (POPD) zahrnuje proces EIA, ochranu ovzduší i vod podle platné legislativy (www.czechcoal.cz/banske-dokumenty) Management jakosti a odpovědnost za uhelné produkty: Automatické popeloměry a síroměry, str. 32
Výroba, produkce
Laboratoř tuhých paliv – základní a speciální rozbory uhlí za účelem zjištění kvality vyráběného uhlí a geologického průzkumu skupiny Czech Coal, rovněž působí jako služba pro externí zákazníky (www.czechcoal.cz/laboratore) Management jakosti a odpovědnost za uhelné produkty: Automatické vzorkovače, str. 32
Marketing a propagace
Produkty na skladě jsou nevýznamné – 96 % produkce je dopravováno volně ložených po železnici, str. 82 a 31
Skladování, distribuce a dodání
Viz katalog uhlí skupiny Czech Coal na adrese www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/sluzby/katalog.html
Užití a služba
Poskytování informací zákazníkům a reklamace, str. 24
Likvidace, opětovné použití nebo recyklace
Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí, str. 82 Typy požadovaných informací o produktech a službách
Procentuální podíl významných kategorií výrobků či služeb, které podléhají hodnocení, při němž se hodnotí, zda jsou uplatňovány tyto postupy
100 % mosteckého hnědého uhlí
Původ komponent výrobku nebo služby (místo výroby, výrobce)
100 % Česká republika
Údaje o obsahu, zvláště s ohledem na látky, které mohou mít ekologické nebo zdravotní dopady
Laboratoř tuhých paliv – www.czechcoal.cz/laboratore Management jakosti a odpovědnost za uhelné produkty: Automatické vzorkovače, str. 32 Poskytování informací zákazníkům a reklamace, str. 24
Návod na bezpečné používání výrobku nebo služby
Viz katalog uhlí skupiny Czech Coal na adrese www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/sluzby/katalog.html
Způsob likvidace výrobku a ekologické/zdravotní dopady
Poskytování informací zákazníkům a reklamace, str. 24 Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí, str. 82
43
zpět na obsah
Udržitelný rozvoj v roce 2011
2.1 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje 2.1.1 Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině
Cíle environmentální a sociální odpovědnosti skupiny Czech Coal: • minimalizace obchodních rizik pro zákazníky a dodavatele, vyplývajících z nejistoty dalšího vývoje
Roční priority (strana 15) jako úkoly zadané akcionáři představenstvům společností Skupiny, a zejména
environmentální a energetické legislativy a nepříznivého sociálního stavu mosteckého regionu,
platná POPD důlních společností jsou podkladem pro formulaci přístupů a cílů v oblasti udržitelného
• zaměření celkové strategie Skupiny tak, aby vedla k dalšímu zvyšování bezpečnosti práce,
rozvoje a corporate social responsibiliy společností Skupiny.
rozvoji kvalifikace a znalostí zaměstnanců a zvýšení atraktivity pro mladé odborníky, zejména v technických profesích, • prosazení takových investičních variant, které zajistí zachování či nárůst počtu pracovních míst, • rozvoj monitoringu environmentálních dopadů a vytváření podmínek pro další snižování znečištění ovzduší, vody a produkce odpadu, dále rozvoj využívání a uskladnění látek vznikajících spalováním hnědého uhlí, • obecně dosažení takových obchodních úspěchů, které budou dále vytvářet dostatečné finanční prostředky pro podporu projektů regionálního rozvoje, a to jak v rámci finanční podpory programů regionální spolupráce, tak zejména v sociální revitalizaci rekultivacemi obnovených území.
Fakta o transformaci v oblasti povrchové těžby hnědého uhlí Tabulka plnění cílů environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal (údaje za Vršanskou uhelnou a.s., Litvínovskou uhelnou a.s. a Czech Coal a.s. a Coal Services a.s. ve struktuře provozů k 31. 12. 2011)
ROK Těžba uhlí (odbytová produkce; miliony tun) Celkové vypouštěné emise produkované při těžbě a zpracování uhlí (tuny)* Rekultivovaná plocha předaná k užívání (ha; kumulativně za předešlé roky) Celková plocha dotčená povrchovou těžbou uhlí (ha)
1994
2005
22,70 379,8
Počet zaměstnanců (měsíční průměr)***
2007
2008
2009
2010
2011
16,10
15,70
15,04
15,10
14,44
13,85
14,15
19,1
36,9
39,1
37,9
33,3
16,4
20,7
2 917
5 599
6 013
6 313
6 367
6 444
6 959
6 945**
14 889
9 741
9 336
9 071
9 094
9 094
9 094
9 094
Přímá podpora obecně prospěšným projektům (miliony Kč)
ROK
2006
32,7
35,9
41,6
39,9
37,6
30,5
43,5
2000
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
6 480
4 477
4 216
4 033
3 830
3 482
2 875
2 639
Úrazová četnost (počet úrazů na 100 zaměstnanců)
1,64
1,07
0,85
0,65
0,705
0,86
0,63
0,72
Absence z důvodu nemoci (% z celkového odpracovaného času)
6,70
5,13
4,80
4,34
4,07
3,24
3,33
3,25
* Z důvodu dlouhodobé srovnatelnosti jsou v tomto čísle zahrnuty emise hlubinného Dolu Kohinoor a.s., Vršanské uhlené a.s. a Litvínovské uhelné a.s. ** 16 ha ukončených sanací a rekultivací (SaR) bylo zpětně dotčeno v rámci zahajovaných SaR – skluzy bočních svahů, dotčená plocha se nemění, z důvodu duplicity dat a možnosti sumarizace dat odečteno z ukončených. *** Z rozdílu mezi počty zaměstnanců v jednotlivých letech nelze počítat počet propuštěných, neboť část zaměstnanců odešla do důchodu a část do dceřiných firem. Rozdíl tudíž udává spíše počet uzavřených pracovních míst v oblasti povrchové těžby.
45
zpět na obsah
Ocenění společností skupiny Czech Coal
2.1.2 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje
Lomy a důl skupiny Czech Coal patří mezi nejbezpečnější v České republice. Respektovaným národním oceněním je cena za bezpečnost práce v hornictví – Zlatý Permon – za výsledky dosažené
Minimalizace dopadů provozní činnosti organizace na místní společenství
v oblasti bezpečnosti práce. Ocenění udělují Český báňský úřad, Odborový svaz pracovníků
Koncepční přístup k minimalizaci dopadů těžby hnědého uhlí po celou dobu báňské činnosti je u všech
hornictví, geologie a naftového průmyslu a Odborový svaz Stavba České republiky. Tuto prestižní
lomů garantován v rámci schváleného plánu otvírky, přípravy a dobývání ložiska (POPD). Součástí
cenu obdržely společnosti skupiny Czech Coal již čtyřikrát – poprvé v roce 2004 a dále za roky
POPD jsou opatření jak bezpečnostní, tak v oblasti ochrany životního prostření, zahrnující zohlednění
2005 a 2006. V roce 2010 opět získala toto ocenění Vršanská uhelná a.s. – povrchové lomy Vršany
oprávněných zájmů obcí i právnických a fyzických osob, které jsou účastníky řízení, např. měření
a Šverma (viz www.cbusbs.cz/sekce-oceneni.aspx). I společnosti Důl Kohinoor a.s., která těží uhlí
prašnosti a hluku v rámci zřízených ochranných pásem (viz www.czechcoal.cz/banske-dokumenty).
v hlubinném dole Centrum, byla v roce 2009 za rok 2008 od Českého báňského úřadu propůjčena
Pro ukončení báňské činnosti je základním koncepčním materiálem schválený souhrnný plán
cena za bezpečnost v hornictví Zlatý Permon.
sanace a rekultivace (SPSaR), který zahrnuje projednání se samosprávami dotčených obcí
Projekt skupiny Czech Coal Monitorování metodou radarové interferometrie získal v kategorii Cena
(viz www.czechcoal.cz/rekultivace). Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím
geodetické veřejnosti 3. místo v soutěži Technické dílo roku za rok 2008, vyhlašované Komorou
(viz kap. 2.10.4), který zahrnuje i případné přesídlení, je plně v souladu s legislativou ČR.
geodetů a kartografů. Jednalo se o první dálkové sledování Země v České republice metodou
Řízení minimalizace dopadů v měřítku jednotlivých technologií zajišťují jednotlivé technologické
radarové interferometrie s umělými pevnými odražeči.
postupy těžařských společností (VUAS, LUAS, Důl Kohinoor a.s.). Řešení neočekávaných situací se
V roce 2010 získala webová prezentace skupiny Czech Coal první místo v oborovém žebříčku
řídí propracovanými havarijními plány; v případě problémů, které by se dotkly i sousedních komunit,
energetika v soutěži Web Top100 a současně se v hlavním žebříčku umístila na druhé pozici.
jsou informováni i představitelé obcí. Případné stížnosti mohou obyvatelé podávat jak na příslušné státní úřady (zejména Báňský úřad), tak přímo vedení jednotlivých společností. V roce 2011 nebyly těžebním společnostem skupiny Czech Coal doručeny samosprávami či obyvateli okolních obcí žádné stížnosti ve výše uvedených oblastech.
46
zpět na obsah
Projekty zvyšování ekonomické, environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Snižování emisí znečišťujících látek v ovzduší a produkce odpadu, měření hluku a prašnosti v okolí lomů Automatizace sledování jakosti uhlí (síroměry, popeloměry, automatické vzorkování) Vzdělávací program Uhelná akademie Program regionální spolupráce Program zdraví Program Monitoring udržitelného rozvoje Reporting udržitelného rozvoje dle metodiky GRI Automatický monitoring svahů lomu ČSA Informační a kontaktní centrum Spolužití
47
zpět na obsah
Odpovědnost za produkty v oblasti komunikace a marketingu
na prosazení možných derogací. V ZSDNP byl v roce 2011 novou aktivitou projekt Bipartitní dialog –
Skupina Czech Coal v případě marketingu, včetně reklamy a PR, dodržuje etický kodex v oblasti public
těžební průmysl, jehož hlavním cílem je zvýšení adaptability a konkurenceschopnosti podniků odvětví
relations, který vychází z mezinárodního standardu reprezentovaného především Stockholmskou
těžebního průmyslu. Specifickým cílem je vybudovat platformu pro vedení permanentního sociálního
chartou.
dialogu na úrovni odvětví. TU, která je oficiálním připomínkovým místem, se v této činnosti soustředila
Pravidla sponzoringu jsou řešena v rámci vyhlášeného programu Regionální politika (viz 2.10 –
na zákon o ochraně využití nerostného bohatství. Skupina dlouhodobě spolupracuje s Teplárenským
Regionální spolupráce).
sdružením ČR, které se v roce 2011 zaměřilo na bezplatné přidělování povolenek na výrobu tepla, vliv
Skupina Czech Coal podporuje informovanost standardními komunikačními nástroji a postupy,
zvýšení DPH na cenu tepla a na vytvoření dlouhodobé koncepce dalšího rozvoje teplárenství, včetně
které se zakládají na metodikách a kodexech oborových organizací PR (Stockholmská charta)
zajištění paliv, zejména domácího hnědého uhlí.
a reklamy (www.aka.cz). Jde zejména o etický kodex PR pro zadavatele (www.apra.cz) a speciální
V Ústeckém kraji jde zejména o zastoupení v Hospodářské a sociální radě Mostecka (HSRM)
zásady etického chování, kodex reklamy a kodex podpory prodeje. Organizace, které iniciovaly tyto
a v Hospodářské a sociální radě Ústeckého kraje (HSR-ÚK). Obě rady spolu úzce spolupracují
kodexy, jsou součástmi nadnárodních institucí, jejichž zásady přejaly (APRA je členem ICCO, AKA
a jejich společným cílem je vyvážený hospodářský a sociální rozvoj okresu Most a Ústeckého kraje.
je partnerem EACA). Společnost Czech Coal a.s., která poskytuje celé Skupině na základě SLA
Zástupci skupiny Czech Coal se v roce 2011 aktivně podíleli zejména na vyhodnocení Globálního
smluv služby v oblasti korporátní a marketingové komunikace, public relations a public affairs, se
plánu revitalizace pánevních oblastí severozápadních Čech za období 2000–2010 a formulování
zavázala rozhodnutím představenstva dodržovat Etický kodex PR pro zadavatele. Zaměstnanci útvaru
Globálního plánu revitalizace II. etapy na období 2010–2015. Účastnili se i zpracovávání Strategie
komunikace jsou povinni se prokazatelně seznámit se všemi výše uvedenými pravidly a kodexy a řídit
rozvoje regionu Severozápad pro r. 2013–2020. Po projednání tohoto dokumentu s vládou byly
se jimi.
navýšeny finanční prostředky na další sanace a rekultivace území dotčeného těžbou. Z odborných organizací je významné členství Skupiny ve Společnosti důlních měřičů a geologů
Participace na veřejné politice
(SDMG), dále členství v Komoře geodetů a kartografů, v jejímž rámci probíhá projekt Monitorování
Jednotlivé společnosti Skupiny se účastní společných jednání s politickými představiteli v rámci
bočních svahů hnědouhelného povrchového lomu ČSA, který bude ukončen v r. 2013.
společných organizací (např. regionální hospodářské a sociální rady), v rámci veřejného projednávání
Z mezinárodních organizací má pro skupinu Czech Coal zásadní význam zapojení v Evropské asociaci
regionálních strategických dokumentů, např. územní plánování, či tematicky a odborně zaměřených
pro černé a hnědé uhlí EURACOAL. Jejím cílem je ochrana zájmů uhelného průmyslu v evropské
jednání (např. konference organizovaná Magistrátem města Mostu Ústecký kraj – společný zájem).
energetické politice a aktivní účast na vytváření nediskriminačního unijního rámce pro uhelný průmysl.
Mezi nejvýznamnější otázky, na něž se Skupina v rámci své účasti na rozvoji veřejné politiky soustředí,
Skupina Czech Coal je do činnosti EURACOAL aktivně zapojena – je zastoupena ve výkonném
patří vytváření dlouhodobě stabilních podmínek pro rozvoj uhelné energetiky, zejména teplárenství,
výboru, ve výboru pro energetickou politiku a ve výboru pro životní prostředí.
a snižování nejistoty ve vývoji těžby hnědého uhlí v ČR. Skupina participuje na řešení odborné problematiky i regionálního rozvoje skrze své členství ve významných regionálních, národních či mezinárodních odborných organizacích. Skupina Czech Coal byla v r. 2011 členem 33 organizací a sdružení, z toho 28 tuzemských a 5 zahraničních (podrobnosti viz www.czechcoal.cz/clenstvi). Z tuzemských centrálních hospodářských, podnikatelských a oborových sdružení a svazů je pro skupinu Czech Coal významné zejména členství ve Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPČR), v Zaměstnavatelském svazu důlního a naftového průmyslu ČR (ZSDNP), Těžební unii (TU) a Teplárenském sdružení. SPČR se v roce 2011 v oblasti energetiky soustředil na přípravu aktualizace Státní energetické politiky s cílem nediskriminovat a ani nezvýhodňovat žádné energetické zdroje, na koncepční úpravu obnovitelných zdrojů energie a při transpozici směrnic EU (zejména EU ETS a IED)
48
zpět na obsah
Podpora otevřeného transparentního trhu
úmluvy, pravidla a deklarace lidských práv v oblasti investičních a nákupních postupů, zrušení dětské
Podpora protikorupčních přístupů ve skupině Czech Coal se soustředí především na vytváření
práce a prevence nucené práce aj., které jsou platné a účinné v tomto prostoru. Dále se řídí platnou
kvalitních vnitřních norem v oblasti obchodu a na kvalitní řízení a kontrolu pracovníků obchodu. Vedení
legislativou České republiky. Tyto právní normy jsou zahrnuty v organizačních předpisech a vnitřních
všech společností Skupiny vydává závazné vnitřní normy v oblasti obchodu a vyhlašování zakázek,
normách a pravidlech společností Skupiny.
které zahrnují i minimalizaci možností pro korupční jednání (pravidla zadávání zakázek a výběrových
V roce 2011 nedošlo k žádnému nedodržení platné legislativy a k pokutám z důvodu nerespektování
řízení, pravidla smluv se zákazníky).
předpisů na ochranu lidských práv, rovněž nedošlo k žádnému případu diskriminace na základě
V oblasti obchodu s uhlím je Skupina jedním z hlavních dodavatelů tříděného hnědého uhlí na trh
národnosti, rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženství nebo sociálního původu.
v ČR. V listopadu 2008 byla provedena aukční forma prodeje tříděného hnědého uhlí, kterou Skupina
V roce 2011 nedošlo k žádnému nedodržení platné legislativy či k pokutám s ohledem na dopady
uskutečnila pro stabilizaci dodávek odběratelům tříděného uhlí do konce topné sezóny 2012–2013
provozů na místní komunity, z důvodu nerespektování předpisů na ochranu životního prostředí či
(více viz kapitola 1.4.2 – Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hnědým uhlím).
pro nedodržení platné legislativy v oblasti poskytování a užívání výrobků a služeb. Rovněž nedošlo
Pro zefektivnění řízení (včetně kontroly transparentnosti, antikorupčního přístupu a potlačování
k žádnému případu porušování dobrovolně přijatých komunikačních a marketingových kodexů.
protikonkurenčního jednání) a vyškolení kvalitních zaměstnanců byl obchod s uhlím a elektřinou
Vzhledem k povaze obchodu s hlavními komoditami – elektřinou a uhlím –, kde většinu produktů
soustředěn do jediné společnosti – Czech Coal a.s. Přes všechna zajištění formou norem a centralizace
odebírá jen několik stovek velkých zákazníků, spočívá ochrana soukromí zákazníků nad rámec českých
těchto činností došlo v roce 2011 k odhalení korupčního jednání zaměstnanců v oblasti prodeje
zákonů především v závazcích Skupiny uvedených ve smlouvách se zákazníky. Stížnosti na porušení
tříděného uhlí. Czech Coal a.s. podala trestní oznámení a provedla razantní změny v personální
soukromí zákazníka a ztráty zákaznických dat nebyly v roce 2011 žádné. Dodržování vnitrofiremních
oblasti i v oblasti organizačního zajištění. Společnost, poučena z projevených se rizik, nastavila
norem a metodik zabraňuje možnému porušení soukromí zákazníků a ztrátě zákaznických dat.
nové obchodní procesy rezistentně vůči negativním zjištěním auditu, a to zejména v zájmu zajištění transparentních forem obchodu a zefektivnění kontrolního prostředí. Od 1. 4. 2012 zabezpečuje pro
Významné právní spory
společnost Czech Coal a.s. obchod s hnědým mosteckým uhlím společnost Litvínovská uhelná a.s.
Společnost Czech Coal a.s. vedla v roce 2011 následující významné právní spory:
Oblast obchodu s elektřinou je jednak pod přímým dohledem dozorových a státních orgánů a kromě
• se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaní – Czech Coal a.s. a Vršanská uhelná
toho je cenotvorba obchodu s elektřinou transparentní díky otevření Energetické burzy Praha (PXE)
a.s.), o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným nekalosoutěžním jednáním; tento spor
v červnu roku 2007. Obchodní společnost Skupiny, Czech Coal a.s., nakupuje část elektrické energie na PXE, čímž usiluje pro Skupinu jako pro obchodníka o snížení rizik možných dopadů protikonkurenčního či monopolního chování. Významnou roli v transparentnosti a otevřenosti mají i internetové aplikace. Zákazníkům při obchodování s elektřinou a souvisejícími produkty je určena
ke dni 1. 5. 2012 nadále probíhá; • s Ministerstvem financí (žalobce – Czech Coal a.s., žalovaný – Ministerstvo financí) o zrušení rozhodnutí vydaného v rámci cenové kontroly; tento spor ke dni 1. 5. 2012 nadále probíhá; • se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaní – Coal Services
mikrostránka www.elektrinaprofirmy.cz.
a.s. a Czech Coal a.s.), o zaplacení částky v souvislosti s dodávkami tepla a úhradou za tyto
Větší otevřenost a transparentnost procesu výběru dodavatelů a poskytnutí rovných šancí
dodávky; tento spor ke dni 1. 5. 2012 nadále probíhá;
všem potenciálním uchazečům je od ledna 2011 zajišťována na webových stránkách
• se společnostmi Elektrárny Opatovice, a.s., NPTH, a.s., a EBEH Opatovice, a.s. (žalobce –
(www.czechcoal.cz/cs/kontakt/pro_dodavatele/), kde jsou zveřejněna všechna poptávková
Czech Coal a.s., žalovaní – Elektrárny Opatovice, a.s., NPTH, a.s., a EBEH Opatovice, a.s.),
a výběrová řízení v aplikaci PROe.biz. Po kliknutí na ikonu dojde k registraci nových dodavatelů do
o poskytnutí dostatečné jistoty ve vztahu k pohledávkám společnosti Czech Coal a.s.; tento spor
systému, zatímco ti evidovaní jsou do soutěže zařazeni automaticky.
ke dni 1. 5. 2012 nadále probíhá; • se společností Energotrans, a.s. (žalobce – Energotrans, a.s., žalovaný – Czech Coal a.s.),
Soulad s legislativou a dodržování právních předpisů
o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným porušením zákona o cenách; tento spor ke
Společnost se plně řídí platnými obecně závaznými právními předpisy ve všech oblastech své činnosti.
dni 1. 5. 2012 nadále probíhá.
Skupina Czech Coal podniká pouze na území Evropské unie. Její společnosti plně dodržují všechny
49
zpět na obsah
Společnost Vršanská uhelná a.s. vedla v roce 2011 následující významné právní spory: • se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaní – Czech Coal a.s. a Vršanská uhelná a.s.),
Interní etické principy, zásady, metodiky a koncepce pro oblast hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti
o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným nekalosoutěžním jednáním; tento spor ke dni
Společnosti Skupiny vytvářejí systém, který podporuje etické jednání zejména v oblastech jednání se
1. 5. 2012 nadále probíhá;
zaměstnanci, zákazníky a komunitami.
• se společností United Energy, a.s. (žalobce – Vršanská uhelná a.s., žalovaný – United Energy, a.s.), o zaplacení peněžité částky v souvislosti s přepravou a uložením granulátu; tento spor ke dni 1. 5. 2012 nadále probíhá.
• V celé organizaci se uplatňují pravidla transparentního nefinančního reportingu a otevřenosti ke stakeholderům dle metodiky GRI, Version 3.0, 2006. • Etické principy a zásady, které se přímo odkazují na mezinárodní normy ILO (International
• Významným právním sporem se jeví taktéž řízení o správní žalobě Občanského sdružení hnutí
Labour Organization), OECD a OSN dle dalších norem závazných v EU a ČR, se uplatňují ve
Kořeny proti rozhodnutí Českého báňského úřadu podané v roce 2011, jehož se společnost
všech vnitřních dokumentech Skupiny (standardy ISO viz kap. 1.10.1 – Standardy a certifikáty
Vršanská uhelná a.s. účastní jako tzv. osoba zúčastněná na řízení, tj. není sice stranou žalující ani
managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2011).
žalovanou, ale v řízení má relativně významná procesní práva a samotný výsledek tohoto řízení je
• Důsledně trváme na dodržování principu nediskriminace v rasových a genderových otázkách.
pro společnost Vršanská uhelná a.s. velice důležitý, neboť se týká povolení hornické činnosti na
Tento princip je obsažen v pracovních řádech, vstupních školeních a podporován je zejména
lomu Vršany; toto řízení ke dni 1. 5. 2012 nadále probíhá.
systémem tarifních mezd.
Společnost Litvínovská uhelná a.s. vedla v roce 2011 následující významné právní spory: • se společností United Energy, a.s. (žalobce – Litvínovská uhelná a.s., žalovaný – United Energy, a.s.), o zaplacení peněžité částky v souvislosti s dodávkami paliva a úhradou za tyto
• Princip obezřetnosti (článek 15 zásad přijatých na summitu v Riu) skupina Czech Coal uplatňuje tak, že obchodní a výrobní společnosti řídí a zmenšují tato rizika uplatňováním vnitřních norem v následujících oblastech: řízení obchodních rizik, havarijní plány a technologické postupy.
dodávky; tento spor ke dni 1. 5. 2012 nadále probíhá; • se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaný – Litvínovská uhelná a.s.), o zaplacení peněžité částky jako náhrady škody a jiné újmy v souvislosti s insolvenčním řízením proti společnosti United Energy, a.s.; tento spor ke dni 1. 5. 2012 nadále probíhá. Společnost Coal Services a.s. vedla v roce 2011 následující významné právní spory: • se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaní – Coal Services a.s. a Czech Coal a.s.), o zaplacení částky v souvislosti s dodávkami tepla a úhradou za tyto dodávky; tento spor ke dni 1. 5. 2012 nadále probíhá.
50
zpět na obsah
Dokumenty zavedené ve společnostech skupiny Czech Coal, 2011 Jednání ve Skupině, které je určeno podrobněji než dle zákonů, vyhlášek, nařízení a předpisů ČR a orgánů státní správy (vnitřní směrnice, normy, části v kolektivních smlouvách, organizačních a pracovních řádech, standardy, smlouvy se zákazníky apod.), je v tabulce označeno „ “. Označení „×“ udává, že daná problematika je řešena v rámci obecných předpisů ČR.
Ochrana soukromí spotřebitelů (např. směrnice o registrování osobních dat a smluv, ustanovení ve smlouvách se zákazníky)
• • • •
Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků
×
• • • • • •
• • • • • •
• • • • • •
•
•
•
Zabraňování všem formám diskriminace (věkové, genderové, rasové, náboženské) Řízení v oblasti dopadů a vlivů na komunity (monitorovací systémy, způsob ošetření dopadů a vlivů na komunity) Řízení v oblasti dopadů a vlivů na komunity (komunikace se zájmovými skupinami, programy spolupráce, dary); systém uplatňování stížností komunitou Zaměření proti korupci Poskytování informací o produktech
Programy a procesy související se správou materiálů Povaha, rozsah a efektivnost veškerých programů a postupů hodnocení a řízení dopadů provozní činnosti organizace na místní společenství – plány a koncepce, které připravují na nepředvídatelné situace (tzv. havarijní plány, dokumentace zdolávání požárů)
---
×
---
• •
• • •
• • •
• • •
• • •
• • •
• •
• •
•
×
• • • •
• • •
---
• • • ---
•
---
---
• •
• •
×
×
× ×
•
•
•
HIPODROM MOST a.s.
• •
×
• • •
• • •
Infotea s.r.o.
• •
Složení zdravotních, bezpečnostních, popř. i jiných výborů zahrnujících management a zástupce zaměstnanců
• •
REKULTIVACE a.s.
• • •
Účast pracujících ve vrcholových rozhodovacích orgánech společnosti (např. člen dozorčí rady volený zaměstnanci)
Důl Kohinoor a.s.
• • •
Vyjednávání se zaměstnanci o změnách v organizaci
HUMECO, a.s.
• • •
RENOGUM a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
• • •
pro část zaměstnanců
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
• • •
Existence kolektivní smlouvy
Czech Coal Power s.r.o.
Vršanská uhelná a.s.
• •
• • •
Czech Coal a.s.
Coal Services a.s.
•
---
---
---
×
•
×
•
---
---
×
• •
• •
×
×
---
---
---
---
×
---
---
× ×
×
× ×
×
•
• •
•
×
×
×
×
×
×
• •
×
×
×
×
---
---
•
•
---
---
•
•
×
•
×
•
51
zpět na obsah
2.2 Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal 2.2.1 Zásady vztahů se zájmovými skupinami (stakeholdery)
Místní komunity a orgány samosprávy Komunikace vedení společností s představiteli obcí probíhá v rámci pravidelných setkání, starostové
Řízení vztahů se všemi stakeholdery Skupiny podléhá společným zásadám:
obcí mají možnost obracet se přímo jak na generální ředitele jednotlivých uhelných společností, tak na
• Vztahy se všemi stakeholdery jsou rozvíjeny při důsledném dodržování zákonných povinností.
odbor komunikace. Pravidelně dochází ke konzultacím s představiteli samosprávy, zejména v rámci
• Princip udržitelného rozvoje Skupiny se promítá do vztahů se všemi stakeholdery, tj. vztahy
Programu regionální spolupráce skupiny Czech Coal. Vzájemné poskytování dat je upraveno na
Skupiny a jednotlivých stakeholderů jsou založeny na vzájemné informovanosti a transparentnosti
základě smluv o spolupráci.
jednání.
Představitelé samosprávy pravidelně přispívají do roční zprávy skupiny Czech Coal. Skupina Czech
• Jsme přesvědčeni, že teprve tam, kde jsou zveřejněna data, mohou být nalezeny průniky
Coal pozorně sleduje názory obyvatel Ústeckého kraje na průmyslovou činnost. Veřejnost se může se
společných preferencí zájmových skupin, proto podporujeme nefinanční reporting podle
svými dotazy, stížnostmi či dalšími podněty obracet na společnost Czech Coal a.s. prostřednictvím
standardů GRI.
těchto oficiálních komunikačních kanálů: • poštou na adresu sídla společností, • osobně na odbor komunikace Czech Coal a.s.,
2.2.2 Typy zájmových skupin a způsoby spolupráce v roce 2011
• elektronicky na informační e-maily společností (např.
[email protected],
[email protected]), • telefonicky na bezplatnou informační linku Spolužití (800 800 499),
Jednotlivé zájmové skupiny mohou získávat informace z publikací jednotlivých společností Skupiny
• jiným způsobem (tj. například přímým e-mailem na některého ze zaměstnanců společností apod.).
(výroční zprávy, katalogy produktů, Zpráva o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny aj.) či z webových
Oslovení zaměstnanci jsou dle směrnice Pravidla komunikace povinni dotazy v co nejkratší možné
stránek (www.czechcoal.cz). Obecně poskytuje informace odbor komunikace skupiny Czech Coal,
době zodpovědět, případně předat příslušnému zaměstnanci, do jehož oboru dotaz spadá a který
který sídlí jak v Mostě, tak v Praze. Skupina považuje transparentnost za klíčovou podmínku vztahu
dotaz vyřídí. Odpovědi, které byly realizovány písemně (tj. i elektronickou poštou), a stejně tak
ke všem zájmovým skupinám. Konkrétní zájmové skupiny jsou uvedeny u jednotlivých činností
případné dotazy a připomínky, na něž jsou odpovědi kdekoliv zveřejňovány (i když budou telefonické
společnosti Skupiny v textu této zprávy. V oblasti společenské odpovědnosti odlišujeme tyto hlavní
nebo to budou dotazy tlumočené novináři, starosty či z konferencí apod.), jsou zaměstnanci povinni
zájmové skupiny (stakeholdery) s jejich specifickými nároky a potřebami:
archivovat. Nejčastěji kladené osobní, telefonní a e-mailové dotazy jsou zveřejněny na
Zákazníci a dodavatelé
www.czechcoal.cz/cs/novinky/faq/.
Zákazníci a dodavatelé získávají většinu informací od jednotlivých obchodních oddělení společností Skupiny. Podporu poskytují internetové aplikace na www.elektrinaprofirmy.cz a www.czechcoal.cz/cs/kontakt/pro_dodavatele/. Mimo to skupina Czech Coal aktivně podporuje odborné semináře a konference v energetice, kterých se zúčastňují zákazníci, dodavatelé i představitelé státní správy. Zaměstnanci a jejich organizace Zaměstnanci mají bezpočet možností komunikace. Jednou z možností jsou orgány jednotlivých společností (zejména bezpečnostní komise aj., jednání odborů s vedením společnosti), intranet společnosti, Důlní noviny či systém stížností nebo přímé jednání s personálními útvary. Specifickou formou zpětné vazby od zaměstnanců jsou zaměstnanecká dotazníková šetření. Sociologický výzkum mezi zaměstnanci proběhl v květnu 2011.
52
zpět na obsah
Instituce státní správy
Partneři v oblasti vzdělávání a výzkumu
Specializované útvary jednají podle svého zaměření s konkrétními úřady státního dozoru, zejména
Spolupráce v oblasti vzdělávání probíhá především podporou projektů základních a středních škol
v oblasti bezpečnosti práce, personální práce, ochrany životního prostředí a báňského dozoru.
mosteckého regionu. Spolupráce na vědecko-výzkumné úrovni spočívá v podpoře vysokých škol či
Mimo jiné jsme v roce 2011 seznamovali vládu ČR i další státní instituce s případnými dopady
na základě spolupráce či podpory projektů významných institucí (VŠE, VÚHU, SZÚ, VŠCHT, VŠB,
stávajícího vládního usnesení o limitech těžby (č. 444/1991). Povinností CCG bylo upozornit na
UJEP, AV ČR atd.). Součástí jsou i odborné publikace či konzultace vysokoškolským studentům.
dopady rozhodnutí nové vlády ponechat toto usnesení i nadále v platnosti.
Mimořádným projektem bylo v květnu 2011 jednání AV ČR v Horním Jiřetíně. Pro účastníky Skupina zajistila výjezd do lokality ČSA Litvínovské uhelné. Tématem diskuse za přítomnosti místních obyvatel
Zaměstnavatelské, neziskové a odborné organizace
i aktivistů byly limity těžby.
Skupina Czech Coal je aktivním členem řady regionálních, národních a nadnárodních hospodářských
V rámci spolupráce se středními a základními školami skupina Czech Coal umožnila základním školám
a podnikatelských organizací (viz www.czechcoal.cz/clenstvi). Neprobíhají-li přímá jednání, zúčastňují
realizovat projekt v soutěži Ústeckého kraje na téma uhlí v těžebních lokalitách a navázala spolupráci
se zástupci skupiny Czech Coal aktivně regionálních, národních i mezinárodních seminářů
s Ekologickým centrem Most (VÚHU) při přípravě interaktivních seminářů pro ZŠ a SŠ v roce 2012.
a konferencí, ať už jde o témata odborná, či o oblast tzv. corporate responsibility, jež poskytují cennou
(Viz též odstavec Spolupráce se školami – praxe a projekty studentů v kapitole 2.9)
zpětnou vazbu. Významné konference s aktivní účastí CCG byly např. 11. energetický kongres ČR, Praha,
Média
s prezentací Energetika čistá a bezpečná, konference k sociálnímu a environmentálnímu řízení rizik
Média měla v roce 2011 nepřetržitý přístup k informacím skupiny Czech Coal. Skupina dodržuje
v Londýně, kde byla přednesena přednáška týkající se lokálních stakeholderů v blízkosti povrchových
zásadu, že na každou otázku novináře reagujeme oficiální odpovědí, a to v čase a kvalitě, která
lomů, či prezentace k aktuální situaci v těžbě a užití uhlí v ČR pro české europoslance v Bruselu.
je v rozumné podobě médii požadována. Neznamenali jsme ani jednu stížnost médií na absenci
Z dalších významných akcí lze zmínit pravidelné prezentace české energetiky a uhelného průmyslu
odpovědi od Czech Coal. V roce 2011 jsme vydali 25 zpráv určených médiím.
na zasedáních výkonného výboru EURACOAL, 7. Dialog o uhlí se zástupci Evropské komise a Evropského parlamentu, Druhé Evropské dny o uhlí v Evropském parlamentu, Coal Rounds v Evropském parlamentu, zapojení v pracovní skupině pro domácí fosilní paliva Berlínského fóra fosilních paliv a působení v Evropském hospodářském a sociálním výboru v poradní komisi pro průmyslové změny. (Více informací o činnosti v odborných a zaměstnavatelských organizacích viz odstavec Participace na veřejné politice v kapitole 2.1) Zvláštní skupinu tvoří zájmová NGOs zaměřená na environmentální otázky. Zde probíhá otevřená komunikace včetně zpětné vazby zejména na poli konferencí, seminářů a jiných diskusních setkání. Výjimku tvoří organizace Greenpeace, z jejíž strany probíhala jednostranná mediální komunikace bez oficiální reakce skupiny Czech Coal. Důvodem nereagování je neférové jednání této organizace v uplynulých letech.
53
zpět na obsah
2.3 Rizika a příležitosti pro stakeholdery skupiny Czech Coal Skupina Czech Coal usiluje o aktivní vztah jak s obchodními partnery a zaměstnanci, tak s obyvateli
Dalším efektem nevyřešené otázky limitů těžby hnědého uhlí je postupné ubývání pracovních míst
regionů, kde působí, a s orgány a institucemi, jež tvoří právní prostředí pro její podnikání. V zájmu
v uhelné energetice, které jen ve skupině Czech Coal přinese v případě neřešení tohoto problému
všech našich stakeholderů je, abychom předjímali rizika a využili příležitosti k zajištění dlouhodobého
v blízké budoucnosti ztrátu přes 2,1 tisíce pracovních míst.
udržitelného růstu Skupiny. Energetika je bezesporu klíčovou oblastí pro fungování moderní společnosti. V blízké budoucnosti se
Rizika plynoucí z návrhů na legislativní změny v oblasti těžby hnědého uhlí
objeví řada výzev, které spočívají především v rostoucí divergenci potřeb společnosti, v rostoucích
a zpoplatnění či zdanění jeho těžby, prodeje nebo z něj vyrobené energie
nákladech na zajištění energie a v požadavcích na ekologické aktivity energetiky od obyvatel i od centrální
V roce 2011 a v první třetině roku 2012 byly aktuální především následující legislativní změny, jejichž
a lokální administrativy. Investoři v oblastech těžby a energetiky potřebují transparentní a dlouhodobě
konečná podoba nebyla dosud známa:
predikovatelné prostředí, v opačném případě, jakým je například nejasná environmentální politika
• státní energetická koncepce a surovinová politika,
státu či neplnění závěrů platné energetické koncepce státu, která hnědé uhlí za limity poptává, jsou
• návrh novely směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny (2003/96/ES),
investoři a zaměstnanci, zákazníci i obyvatelé vystaveni značným rizikům. Skupina tato rizika analyzuje
• změna celého systému EU ETS po roce 2013 a revize systému EU ETS v oblasti výroby tepla,
a informuje o nich své stakeholdery.
• prováděcí předpisy již schválené novely zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší,
Skupina Czech Coal s velkou vážností přistupuje ke stanovisku veřejnosti ke své činnosti a k průmyslu
• schválení směrnice o průmyslových emisích 2010/75/EU (dále „Směrnice“ nebo „IED“), jejíž
v Ústeckém kraji, jehož obyvatelé jsou klíčovými stakeholdery v případě rozhodování o dalším postupu
transpozice do českého právního řádu má proběhnout do konce roku 2012.
těžby hnědého uhlí v mosteckém okrese. Skupina pečlivě vyhodnocuje výzkumy názorů obyvatel na životní podmínky a průmyslovou činnost, zejména na těžbu uhlí a rekultivace. Skupina dle svých potřeb rovněž provádí zaměstnanecká šetření. Z dostupných analýz za poslední 3 roky vyplývají tato nejvýznamnější rizika pro činnost Skupiny a její nejvýznamnější stakeholdery (obyvatele Ústeckého kraje, zaměstnance a zákazníky). Ve vyřešení těchto rizik spatřuje skupina Czech Coal své příležitosti: Riziko omezování nabídky uhlí a ohrožení systému centrálního zásobování teplem (CZT) Pro skupinu Czech Coal je obchodní prioritou dodávat uhlí teplárnám. Avšak vzhledem k vývoji na trhu s hnědým uhlím v ČR a k nevyřešené otázce limitů těžby patří mezi střednědobá až dlouhodobá rizika i neschopnost uspokojit všechny požadavky zákazníků na dodávky hnědého uhlí. Závěry a doporučení pracovní komise pro teplárenství1 jednoznačně mluví o ohrožení soustavy centrálního zásobování teplem (50 % vyrobeného tepla v ČR) a KVET (KVET – kombinovaná výroba elektřiny a tepla), která se podílí 21 % na dodávce elektřiny a systémových službách. Jednoznačně také vypovídají o výhodách zdrojů hnědého uhlí. Dodávky hnědého uhlí do velkých zdrojů se systémem CZT se realizují na základě dlouhodobých smluv, jejichž platnost bude končit v letech 2012 až 2020. Pouze u 9 zdrojů existují smlouvy za rok 2020. Některé zdroje (dle dostupných informací 9 zdrojů) zasáhne skokový pokles těžby hnědého uhlí v roce 2013 o 5–6 mil. t/rok. 1 Na základě rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka č. 27/2010 ze dne 26. 11. 2010 vznikla pracovní komise, jejímž cílem bylo vytvořit dokument sloužící jako podklad pro novelizaci státní energetické koncepce (SEK) v oblasti teplárenství (www.mpo.cz/dokument85493.html).
54
zpět na obsah
Rizika a příležitosti hnědouhelné těžby z pohledu obyvatel Ústeckého kraje
Vnímání rizik a příležitostí z pohledu konečných zákazníků – odběratelů tepla
Skupina Czech Coal s velkou vážností přistupuje ke stanovisku veřejnosti ke své činnosti a k průmyslu
vyrobeného z hnědého uhlí Czech Coal
v Ústeckém kraji. V roce 2009 a začátkem roku 2010 zadala Hospodářská a sociální rada Ústeckého
Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách (Hradec Králové, Most/Litvínov, Praha,
kraje (veškeré výsledky viz www.hsr-uk.cz) dva rozsáhlé výzkumy názorů obyvatel na životní podmínky
Plzeň, Strakonice)2 v říjnu 2010 přinesl následující zjištění. Dvě třetiny uživatelů dálkového vytápění
a průmyslovou činnost. Výzkumy přinesly poznatky jednak v měřítku celého Ústeckého kraje (800
vědí, že se teplo dodávané do jejich domácnosti vyrábí z hnědého uhlí. Dálkové vytápění hnědým
respondentů), jednak ve městě Litvínově, jehož obyvatelé jsou jedni ze stakeholderů v případě
uhlím považují lidé za jeden z nejlevnějších způsobů vytápění. Levnější už je podle jejich názoru pouze
rozhodování o dalším postupu těžby hnědého uhlí v mosteckém okrese.
místní kotel na uhlí. Z nabízených možných problémů české energetiky spatřují lidé jako nejzávažnější
Z výše uvedených údajů vyplývá pro uhelnou těžbu a energetiku několik zásadních sdělení (grafické
rostoucí závislost na dodávkách energie ze zahraničí, což se týká zejména zemního plynu. Stejně
zpracování zásadních poznatků zveřejnila Skupina v minulých reportech):
problematický je i nedostatek uhlí pro tepelné elektrárny a městské teplárny. O něco méně lidi trápí
• Obyvatelé vnímají rozsáhlé změny kvality ovzduší k lepšímu uskutečněné díky modernizaci energetiky i uhelné těžby v Ústeckém kraji.
dlouhodobost a nákladnost výstavby nových bloků jaderných elektráren a nejméně problematický je podle nich nedostatek obnovitelných zdrojů energie.
• Snížení znečištění konstatuje naprostá většina obyvatel. V podrobných výsledcích
Co se týče budoucí těžby hnědého uhlí, 68 % uživatelů dálkového vytápění soudí, že by měly být
(viz www.hsr-uk.cz) označují za hlavního viníka znečištění ovzduší v Ústeckém kraji především
překročeny územní limity a vytěžit by se mělo veškeré dostupné uhlí, 52 % tak soudí pouze za
dopravu a v Litvínově chemický průmysl.
předpokladu, že by došlo k dohodě mezi obyvateli dotčených obcí a těžebními společnostmi, a 16 %
• Za nejvýznamnější problém kraje považují nezaměstnanost a sociální vyloučení některých vrstev obyvatel, nikoliv stav životního prostředí.
by oproti tomu chtělo k získání uhlí využít veřejný zájem, tedy i v případě nesouhlasu dotčených obcí. Čtvrtina obyvatel si myslí, že by limity vůbec překročeny být neměly.
Největší pozornost si zaslouží názory obyvatel Ústeckého kraje na aspekty hnědouhelné těžby, které díky značné politizaci tohoto tématu polarizují obyvatelstvo:
Vnímání rizik a příležitostí mezi zaměstnanci skupiny Czech Coal – výsledky
• Téměř 70 % obyvatel souhlasí s tím, že se rekultivace krajiny zlepšuje.
sociologického výzkumu „Zaměstnanec – zrcadlo firmy“
• 56 % obyvatel nesouhlasí s co nejrychlejším ukončením hnědouhelné těžby, jen 31 % obyvatel
Sociologický výzkum firemního klimatu firem skupiny Czech Coal „Zaměstnanec – zrcadlo firmy“ proved-
by ukončilo těžbu hnědého uhlí co nejdříve. (Podrobné výsledky poukazují na obavy z nárůstu
la renomovaná společnost STEM/MARK, a.s. V rámci průzkumu bylo v květnu 2011 dotázáno 871 za-
nezaměstnanosti.)
městnanců Skupiny (tj. přibližně každý šestý). Nejvýznamnější výsledky jsou shrnuty v Důlních novinách
• Za předpokladu dohody těžební společnosti s dotčenými obyvateli souhlasí s další těžbou (tj. těžbou za stávajícími územními limity) téměř 55 % obyvatel, zatímco proti je jen 34 %.
(strana 7 a 8 čísla 15, 2011), dostupných na www.czechcoal.cz/cs/novinky/dn/pdf/dn201115.pdf. Mezi zásadní zjištění patří, že 58 % zaměstnanců je v práci spokojeno, 28 % „tak napůl“ a jen 14 %
Skupina Czech Coal se v rámci přípravy této roční zprávy každoročně dotazuje (12) starostů a v roce
je nespokojeno. Z hlediska délky pracovního poměru je nejvyšší podíl spokojených mezi těmi,
2012 i významných osobností (fokusní skupina složená z 20 vedoucích sportovních klubů, oddílů,
kteří ve firmě pracují 10–15 let. Nejvyšší podíl spokojených je v řadách managementu, následují
zaměstnanců ze sociální sféry, osobností z kultury), spolupracujících v rámci Programu regionální
technicko-hospodářští pracovníci a dělníci, mezi nimiž je spokojena jen necelá polovina. Nejčastějším
spolupráce, na problémy, jež jim přináší uhelná těžba, a na největší regionální rizika. (Více 2.10.3 –
důvodem nespokojenosti je finanční odměna. Výsledky zároveň poukázaly na pocit nedostatečné
Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity, 2011). Mezi největší riziko do budoucna jsou touto
informovanosti zaměstnanců o dění ve firmě i ve Skupině – za dobrou ji považuje pouze 46 %
skupinou (32) místních osobností nejčastěji uváděny nezaměstnanost (9×), sociálně vyloučené lokality
zaměstnanců. Nadpoloviční většina (57 %) zaměstnanců se domnívá, že se vedení o jejich názory
a sociální vykořenění (9×) a nevzdělanost (4×), dále pak kriminalita a výchovné problémy mládeže.
nezajímá.
Překvapivě ani jednou nebyly spontánně zmíněny environmentální problémy. Teprve při cílené otázce pouze na starosty (12) obcí sousedících s těžbou – „Jaké jsou nejvýznamnější dopady uhelné těžby?“ – uvádějí prašnost (4×), hluk (3×), zhoršené životní prostředí a krajinu (4×), dopravní zátěž (1×). Jako zásadní riziko ukončení těžby uvádějí starostové významný nárůst nezaměstnanosti (11×).
2 Viz Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR, Factum Invenio; Lokality: Hradec Králové, Most/Litvínov, Praha, Plzeň, Strakonice (celkem 789 domácností), říjen 2010.
55
zpět na obsah
Myslíte si, že se vedení vaší firmy zajímá o názory svých zaměstnanců?
Důležitost pracovních podmínek
ZÁKLAD: respondenti, kt. odpovídali, n = 869
ZÁKLAD: všichni respondenti, n = 800–848 POZNÁMKA: seřazeno podle průměru
CELKEM Jistota zaměstnání
1,23
Mzdové ohodnocení
1,33
Chování a přístup nadřízených
1,41
Respekt, úcta
1,54
Mezilidské vztahy
1,54
Čas na rodinu, přátele a koníčky
1,63
Pracovní prostředí
1,64
Charakter práce
1,65
Užitečnost práce
1,66
Zaměstnanecké výhody
1,80
Pracovní doba
1,91
Odborný růst
1,97
Vzdělávání a rozvoj
2,15
Možnosti povýšení
2,51
Czech Coal a.s. Vršanská uhelná a.s. Litvínovská uhelná a.s. Coal Services a.s. RENOGUM a.s HUMECO, a.s. DTS Vrbenský, a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. 0% Určitě ano
20 %
40 % Spíše ano
60 %
80 %
Spíše ne
100 %
Určitě ne
Zdroj: STEM/MARK, Zaměstnanec – zrcadlo firmy, květen 2011
Nejdůležitějšími faktory pracovních podmínek pro zaměstnance skupiny Czech Coal jsou: 1. jistota zaměstnání (až osm z deseti zaměstnanců ji považuje za velmi důležitou), 2. mzdové ohodnocení,
0%
3. chování a přístup nadřízených. Za důležité je považují až na pár výjimek všichni zaměstnanci. • V těsném závěsu za prvními třemi následují: respekt/úcta a mezilidské vztahy (4. a 5. místo).
20 %
40 %
60 %
80 %
Velmi důležité
Důležité
Tak napůl
Málo důležité
Zcela nedůležité
Průměr
100 %
Zdroj: STEM/MARK, Zaměstnanec – zrcadlo firmy, květen 2011
• Za významný faktor lze rozhodně považovat také dostatek času na rodinu, přátele a koníčky, který se ukazuje důležitější než pracovní prostředí, charakter a užitečnost práce. Tyto zmiňované hodnoty jsou však u zaměstnanců Skupiny hodnoceny lépe než zaměstnanecké výhody. • Za zaměstnaneckými výhodami následuje pracovní doba. • Hodnocení důležitosti uzavírají aspekty související s růstem a osobním rozvojem. • Na poslední příčce je s výrazným odstupem možnost povýšení. • Pokud se podíváme na hodnocení podle pracovních pozic, můžeme konstatovat, že je zde
u THZ je hodnocena jako jedna z těch méně důležitých a u managementu je z hlediska důležitosti až na posledním místě. • Manažeři se od dělníků a ostatních THZ odlišují i v hodnocení důležitosti jistoty zaměstnání. Na rozdíl od dělníků manažeři tuto kvalitu nehodnotí jako primární. Podobná situace je i u hodnocení dostatku volného času a pracovního prostředí.
tendence některé aspekty zaměstnaneckého poměru hodnotit jinak z pohledu manažerů, jinak
• Mezi manažery a také THZ je zase významně ceněný charakter práce, zatímco u dělníků je tento
z pohledu THZ a jinak z pohledu dělnických profesí. Mezi aspekty, jejichž důležitost hodnotí
atribut ceněn jen průměrně. Více než ostatní profese, i když ne nijak výrazně, si manažeři cení
zástupci těchto profesí výrazně jinak, patří pracovní doba. Za důležitou ji považují hlavně dělníci,
také vzdělávání a rozvoje.
56
zpět na obsah
Názory na skupinu Czech Coal ZÁKLAD: respondenti, kt. odpovídali, n = 812–842 POZNÁMKA: seřazeno podle průměru
Další uvedené názory ukazují především pohled zaměstnanců na pozici Skupiny v regionu.
CCG je významným zaměstnavatelem v regionu CCG přispívá k rozvoji měst a obcí v regionu Ztotožňuji se s hodnotami a cíli CCG CCG je stabilní skupina firem CCG se chová odpovědně k zaměstnancům CCG zaručuje dobré pracovní podmínky pro své zaměstnance Jsem hrdý(á) na to, že pracuji pro CCG Důsledky činnosti CCG mají negativní vliv na zdraví obyvatel v regionu 0% Rozhodně souhlasím
20 %
Spíše souhlasím
40 % Tak napůl
60 % Spíše nesouhlasím
80 %
100 %
Rozhodně nesouhlasím
Zdroj: STEM/MARK, Zaměstnanec – zrcadlo firmy, květen 2011
57
zpět na obsah
2.4 Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR 2.4.1 Vývoj stavu životního prostředí – ovzduší v ČR
• Po výrazném poklesu celkových emisí v období let 1990–2000 se vliv energetiky na životní prostředí stabilizoval a dále průběžně dochází k postupnému snižování emisí, především emisí
Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší
SO2 (oxidu siřičitého) a TZL (tuhých znečišťujících látek). Větší zdroje SO2 jsou regulovány emisními
Odvětví energetiky má významný podíl na emisích ze stacionárních zdrojů. Na začátku 90. let se v celé
stropy a emise SO2 a TZL dle dostupných zdrojů klesají či v posledních pěti letech stagnují na
České republice začalo s masivními programy na ochranu životního prostředí. Tento trend vyvrcholil
nejnižších hodnotách za desetiletí. V případě oxidů síry představuje další významné zlepšení do
v letech 1997 a 1998. Rok 1998 byl totiž konečnou lhůtou pro realizaci tzv. environmentálních doplňků podle zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. Největší podíl těchto výdajů byl vynaložen právě v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Podstatného snížení emisí bylo dosaženo nejen instalací moderních odsiřovacích zařízení a odlučovačů popílku, ale i rekonstrukcí
budoucna plánovaná obnova a modernizace uhelných elektráren. • Emise NOx z dopravy (REZZO 4 – 107 tis. t) jsou téměř srovnatelné s emisemi NOx z velkých stacionárních zdrojů (REZZO 1 – 121 tis. t).3 • Nárůst prachových částic TZL či PM v posledních letech je způsobován především automobilovou dopravou. Srovnání vlivu energetiky, dopravy a malých zdrojů znečištění v ČR ukazuje zejména
kotelních zařízení a úpravou technologických režimů.
v případě tuhých znečišťujících částic na zásadní význam mobilních zdrojů. • Zatímco emise skleníkových plynů ze stacionárních zdrojů pokračují v mírném poklesu, emise z motorové dopravy zejména v posledních pěti letech významně rostou. Energetický průmysl se podílí na celkových emisích skleníkových plynů přibližně 45 %.
Přehledný vývoj emisí* znečišťujících látek ze všech zdrojů na území ČR
3 www.chmi.cz
(zaokrouhleno na tis. t/rok). (CO2 není znečišťující, ale „škodlivá látka“) 2 000 1 900 1 800 1 700 1 600 1 500 1 400 1 300 1 200 1 100 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1990
1992 TZL
1994
1996 SO2
1998
2000 NOX
2002 CO
2004
2006 VOC
2008
2010 NH3
* Údaje za léta 1990–2004 viz Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006, vyd. MŽP, str. 13, data od roku 2004 viz STATISTICKÁ ROČENKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2009, CENIA, str. 153–154. Údaje za rok 2009 a 2010 ČHMÚ.
58
zpět na obsah
Vývoj emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) v letech 1994–2010 v ČR dle jednotlivých kategorií zdrojů v tunách/rok
Relativní vývoj emisí skleníkových plynů v sektorovém členění vyjádřený v procentech k referenčnímu roku 1990 v ČR 250
160 000 140 000
200 120 000 150
100 000 80 000
100
60 000 50 40 000 20 000
0 1990
0 1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
1992
1994
1996
1998
Energetika – stacionární zdroje
2010
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
REZZO 1: stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu větším než 5 MW (zejm. elektrárny a teplárny) REZZO 2: dtto, výkon 0,2–5 MW (zejména kotelny) REZZO 3: dtto, výkon menší než 0,2 MW (malé kotelny a domácí topeniště) REZZO 4: mobilní zdroje znečišťování ovzduší (zejm. automobilová doprava)
2007–2009 v souvislosti s ekonomickou krizí výrazně klesaly. Aktuální závazek ČR vůči Kjótskému
Zemědělství
2004
2006
2008
Energetika – fugitivní emise Odpady
Zdroj: CENIA
Podíl sektorů na celkových emisích skleníkových plynů v roce 2009 v ČR Energetika – stacionární zdroje – energetický průmysl 45,3 %
Zdroj: ČHMÚ a STATISTICKÁ ROČENKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2009, CENIA, str. 153–154. Údaje za rok 2009 a 2010 ČHMÚ.
Agregované emise skleníkových plynů v ČR po období stagnace na začátku 21. století v letech
2002
Energetika – mobilní zdroje
Průmysl. procesy a používání rozpouštědel REZZO 1
2000
Energetika – stacionární zdroje – zpracovatelský průmysl 12,1 %
Odpady 2,7 %
protokolu již byl splněn s velkou rezervou. Mezi roky 2008–2009 poklesla roční produkce emisí o 5,8 %, což je největší meziroční pokles od roku 1994. Nejvíce v roce 2009 poklesly emise z veřejné energetiky a ze zpracovatelského průmyslu. Měrné emise skleníkových plynů v důsledku relativně vysoké energetické náročnosti národní ekonomiky a její výrazné orientace na průmyslovou výrobu nadále zůstávají v evropském kontextu nadprůměrné, i když se pozice ČR postupně zlepšuje. Mezi
Zemědělství 6,1 %
roky 2000 a 2009 poklesla emisní náročnost ČR o 32,6 %. V roce 2010 emise skleníkových plynů v systému emisního obchodování obnovily svůj růst. Ve struktuře emisí skleníkových plynů narůstá podíl dopravy, který v roce 2009 dosáhl 13,9 % celkových národních emisí.4 4 http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1508
Průmyslové procesy 7,7 %
Energetika – fugitivní emise 3,6 %
Energetika – mobilní zdroje 14,2 %
Energetika – stacionární zdroje – služby, domácnosti atd. 8,3 %
Zdroj: CENIA
59
zpět na obsah
Vývoj emisí základních znečišťujících látek v Ústeckém kraji 2000–2009 (index, rok 2000 = 100)
2.4.2 Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší v Ústeckém kraji Snížení emisí znečišťujících látek v uplynulé dekádě
130
Ústecký kraj je z hlediska těžby nerostných surovin nejvýznamnějším regionem ČR. Jde téměř o 1/3
120
i těžba stavebních surovin (kamene a štěrkopísků) a vysokoprocentního vápence. Hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu životního prostředí v oblasti SZ Čech je průmysl, v menší míře i doprava a v zimním období provoz lokálních topenišť. V oblasti SZ Čech se nachází hned několik velkých průmyslových podniků. Jedná se především o spalovací zdroje – tepelné elektrárny ČEZ, a.s., a velké průmyslové teplárny. Tyto podniky musejí dlouhodobě a kontinuálně sledovat podmínky spalovacích procesů, provádět měření emisí a plnit emisní limity a emisní stropy, ke kterým se zavázaly. Od začátku 90. let
index (rok 2000 = 100)
veškerého objemu těžby ČR. Největší podíl zde zaujímá těžba hnědého uhlí, významná je však
110 100 90 80
se v celé České republice začalo s masivními programy na ochranu životního prostředí. Tento trend vyvrcholil v letech 1997 a 1998. Rok 1998 byl totiž konečnou lhůtou pro realizaci tzv. environmentálních doplňků podle zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. Největší podíl těchto výdajů byl vynaložen právě v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
70 60 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Snížení měrných emisí prachu a oxidu siřičitého v ovzduší Ústeckého kraje
TZL tuhé zneč. látky
VOC těkavé org. látky
CO oxid uhelnatý
V souvislosti se spalováním uhlí v uhelných elektrárnách je nejvýznamnější znečišťující látkou oxid
NOX oxidy dusíku
SO2 oxid siřičitý
NH3 amoniak
siřičitý. Od roku 1994 do roku 2001 došlo k nebývalému snížení emisí SO2 v ovzduší Ústeckého
Zdroj: Ústecký kraj, STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2009, CENIA, 2011; ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDU, VÚZT, ČSÚ.
kraje – cca o 88 % (ze 112 t/km2 na 13,5 t/km2)5, a to zejména díky odsíření elektráren. Ústecký kraj se přesto ve znečištění ovzduší dlouhodobě pohybuje nad celorepublikovým průměrem. Pozitivní však byl krajský trend kopírující klesající vývoj v celé ČR. Od roku 1994 snížily velké zdroje znečištění, které se podílejí na celkových emisích stacionárních zdrojů (REZZO 1–3) zhruba 70 %, emise tuhých látek téměř o 94 % a k podobnému poklesu došlo i u středních a menších zdrojů
V Ústeckém kraji je většina měrných emisí z vytápění domácností nižší, než je průměr ČR, a to i přes
znečištění. Od roku 2000 se množství měrných emisí v Ústeckém kraji prakticky ustálilo a dále
relativně vyšší hustotu osídlení regionu (61 domácností/km2 v Ústeckém kraji oproti průměrnému
mírně klesá.
počtu 51 domácností/km2). Poměrně nízké emise jsou dány vysokým podílem emisně příznivých způsobů vytápění domácností. Ústecký kraj má v porovnání s ostatními kraji ČR největší podíl dálkového vytápění (průměr ČR je 36,8 %). Ostatní způsoby vytápění domácností, včetně spalování uhlí, jsou v celorepublikovém měřítku nižší, přestože se jedná o kraj, pro který je těžba hnědého uhlí typická.6
5 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚSTECKÉM KRAJI, Český statistický úřad, Ústí nad Labem, 2007. Kód publikace: 13-4239-07, str. 37.
6 Zdroj: Ústecký kraj: STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2009, zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí, © 2011, Ministerstvo životního prostředí ČR.
60
zpět na obsah
Měrné emise hlavních znečišťujících látek ve vybraných krajích ČR v roce 2009 (t/km2/rok; zdroj: ČHMÚ)
Struktura vytápění domácností v Ústeckém kraji (%), 2009 Zemní plyn 27,2 %
Kraj
Elektřina 5,5 %
Dálkové vytápění 52,6 %
Uhlí 12,3 %
Dřevo 2,2 % Propan-butan 0,1 %
TZL
SO2
NOX
CO
Hlavní město Praha
4,99
3,42
16,41
37,23
Středočeský
0,97
1,97
3,39
5,24
Jihočeský
0,5
0,86
1,31
2,6
Ústecký
0,91
11,67
11,8
4,83
Moravskoslezský
1,17
4,01
4,86
22,78
Česká republika – průměr
0,76
2,23
3,22
5,34
Topný olej 0,1 %
Zdroj: ČHMÚ
Měrné emise hlavních znečišťujících látek ve vybraných krajích ČR v roce 2009 40 PM
SO2
NOX
CO
35 30
O proměnách v posledních desetiletích svědčí srovnání vybraných krajů, které ukazuje rozdílné
25
výrobou elektrické energie z uhlí (Ústecký kraj – SO2) a těžkým průmyslem (Moravskoslezský kraj) ve srovnání s nejméně zatíženým Jihočeským krajem. Pokud srovnáme kraje v roce 2009 v rámci ukazatele měrných emisí (tj. tuny emisí na km2) všech
(t/km2/rok)
zatížení mezi kraji v současnosti – zatížení způsobené především dopravou (Praha – TZL, NOX, CO),
20 15 10
zdrojů (REZZO 1–4), patří kromě oxidů síry primát Praze, druhým je Moravskoslezský kraj, třetí Středočeský kraj, jak ukazuje následující obrázek. Otázka, zda prachové částice a NOx (a z nich vznikající přízemní ozon) nejsou větším zdravotním problémem než SO2, je poměrně zásadní. Tento popis nesouzní s obvyklým mediálním zobrazováním Ústeckého kraje jako nejzatíženější oblasti ani se zobrazováním uhelné energetiky jako největšího škůdce ovzduší – zvláště ve srovnání s Prahou a s dopady automobilové dopravy na ovzduší.
5 0
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Ústecký kraj
Moravskoslezský kraj
Česká republika průměr
Zdroj: ČHMÚ
61
zpět na obsah
Vztah zlepšení zdravotního stavu obyvatel a stavu ovzduší
Srovnání faktorů ovlivňujících zdraví obyvatel
Vývoj ve zdravotní oblasti v Ústeckém kraji je poměrně složité dokumentovat vzhledem k dlouhodobému
Základní otázkou regulace energetiky, zejména uhelné, je její efekt na zlepšení zdraví obyvatel, náklady
zatížení dnes žijících starších ročníků obyvatel, které trvalo ještě v nedávné minulosti.
této regulace (dopad zdanění a poplatků na průmyslová odvětví, administrativní náklady, investice do
Mezi obvyklý ukazatel stavu životního prostředí patří alergická onemocnění. Podle tohoto ukazatele
ekologicky šetrnějších technologií aj.), vliv na bezpečnost energetického systému (včetně hrozícího
byl sice v minulých letech Ústecký kraj regionem s nadprůměrným počtem alergologických pacientů,
rozpadu sítě CZT) a nárůst dovozní závislosti. Pokud je alfou a omegou těchto snah především péče
ale vývoj v posledních letech naznačuje, že oproti ostatním krajům se jeho pozice postupně mění.
o zdravotní stav obyvatel a kvalitu života, která kromě přiměřených cen energií zahrnuje i zaměstnanost
Počet pacientů (na 100 tis. obyvatel) léčených v alergologických ordinacích v roce 2009 na území
a bezpečnost, jeví se některé snahy jako přinejmenším sporné.
kraje byl 8 466, což odpovídá cca 8,5 % všech obyvatel kraje (celkově je v ČR 8,5 % pacientů
Základní otázkou, kterou je nutné položit, je: „Co je významnější pro zdraví: správný životní styl
s alergickým onemocněním).7 Rovněž srovnání krajů v počtu obyvatel trpících astmatem v roce 2007
(včetně zaměstnanosti), nebo co nejčistší vzduch?“ Špatné životní prostředí se významně odráží
ukazuje, že obyvatelé Ústeckého kraje nepatří mezi nejvíce postižené, Ústecký kraj se pohybuje
ve zdravotním stavu populace. Avšak je nutné si uvědomovat, že stav ovzduší není jediný faktor
pod celorepublikovým průměrem.8 Obdobná situace je například i v mezikrajovém srovnání u živě
ovlivňující zdraví. Je sice pravda, že 80 % zdraví nebezpečných látek (přičemž CO2 není zdraví
narozených dětí s vrozenou vadou – Ústecký kraj patří mezi průměr v ČR. Za zmínku stojí i nízké
nebezpečná látka) se do biosféry přenáší ovzduším, ale to automaticky neznamená, že stav ovzduší
procento pracovní neschopnosti v Ústeckém kraji, přičemž okres Most patří k okresům s nejnižším
má 80% vliv na lidské zdraví. Informace Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a okresních hygienických
procentem (je to stejně jako v Praze – do 3,6). Některé problémy ovšem přetrvávají, jde zejména
stanic (OHS) udávaly, že „vnitřní hygiena“, tj. individuální podmínky a způsob života, se na zdravotním
o novorozeneckou a kojeneckou úmrtnost, kdy za období 2005–2009 vykazují okresy Ústeckého
stavu obyvatel podílí nejméně z 50 %, zatímco vnější hygienické faktory – stav životního prostředí,
kraje nejvyšší čísla v ČR, obdobně je tomu ve standardizované míře úmrtnosti (2001–2009)
který je dosud popularizovaným středobodem naší legislativy i environmentalistických požadavků –
a v indexu stáří či naději na dožití (2009) podle krajů. Ústecký kraj patří bohužel spíše k průměrným či
tvoří 20 %. Dalších 20 % ovlivňuje stav zdravotní péče, 10 % vlivu tvoří genetické faktory.10 Individuální
nadprůměrným v incidenci zhoubných nádorů a k nadprůměrným v úmrtnosti na zhoubné nádory.9
podmínky a způsob života jsou faktory vnitřní „in-door“ hygieny (hygienický stav domácnosti, volba
Oddělit přímý vliv znečištěného ovzduší od ostatních spolupůsobících faktorů a kvantifikovat jej je však
životního stylu, stravovacích návyků, rodinná zátěž, rizikovost pracoviště aj.) na pozadí sociálně-
značně obtížné (např. dlouhodobé důsledky stavu životního prostředí v 70. a 80. letech 20. století, vliv
demografického profilu obyvatel. Ukazatele „in-door“ hygieny přímo souvisejí s lidským kapitálem
věkové struktury, „in-door“ hygieny, vliv nezaměstnanosti na kvalitu života, životní styl, vč. tabakizmu,
(vzdělání, obor pracovní činnosti, skupiny životního stylu). Individuální podmínky způsobu života jsou
alkoholizmu aj.).
nejvíce ovlivňovány vzděláním, zaměstnaností a životními návyky. Například studie HELEN11, která zpracovala rozsáhlý vzorek obyvatel 20 okresních měst, poukazuje na prokazatelnou souvislost špatného zdravotního stavu s nezaměstnaností, tabakizmem a alkoholizmem. Výše uvedené skutečnosti zavádějí do dosud oblíbené definice „znečišťovatel platí vše“ přinejmenším další členy. Zdá se, že pro státní aparát a řadu nevládních i vládních organizací je snazší omezovat průmyslovou produkci než vzdělávat a vychovávat obyvatelstvo ke zdravému životnímu stylu. Zatímco regulace průmyslové výroby začíná narážet na technologické limity, snižuje konkurenceschopnost mnoha odvětví a omezuje nabídku pracovních míst, potenciál výchovy i motivace ke správnému životnímu stylu je málo využíván.
7 Zdroj: Ústecký kraj, STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2009, CENIA, 2011. 8 Zdroj: VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚSTECKÉM KRAJI, Český statistický úřad, Ústí nad Labem, 2007, kód publikace: 13-4239-07, str. 54. 9 Zdroj: www.uzis.cz, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
10 Viz B. Kožešník: Zdravotní stav a životní podmínky obyvatel okresu Most. OHS Most, 1993–1998. 11 Health – Life Style – Environment, MUDr. Eva Davidová, MUDr. Kristýna Žejglicová: Studie HELEN, SZÚ, Praha, 2003/5 a Hodnocení zdravotního stavu, Studie HELEN, Odborná zpráva za rok 2009, SZÚ, 2010.
62
zpět na obsah
Faktory ovlivňující zdravotní stav obyvatelstva individuální podmínky a způsob života 50 %
stav životního prostředí 20 %
kvalita zdravotní péče 20 %
genetické (vrozené) faktory 10 %
Zdroj: B. Kožešník: Zdravotní stav a životní podmínky obyvatel okresu Most. OHS Most, 1993–1998.
Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší v Ústeckém kraji 1990–2010 a významu uhelné energetiky Zatímco emise znečišťujících látek vyjádřené ročními hmotnostními toky těchto látek jsou charakteristiky, které se obvykle vypočtou na základě údajů o spotřebě paliva, typu technologie a s použitím příslušných emisních faktorů, údaje charakterizující kvalitu ovzduší se získávají daleko složitějšími postupy, např. kritickým vyhodnocením údajů o kvalitě ovzduší získaných dlouhodobým monitoringem (např. ve staniční síti a síti AIM). Jednoznačný vztah mezi emisemi sledovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a kvalitou ovzduší v dané oblasti neexistuje, mj. v důsledku působení celé řady faktorů, jako jsou transmisní procesy působící na emitované znečišťující látky, dálkový přenos znečišťujících látek, rozptyl znečišťujících látek, vliv zdrojů nezahrnutých do emisních bilancí aj. Pro popis vlivu na zdraví obyvatel má vypovídající hodnotu teprve imisní charakteristika prostředí (naměřené hmotnostní koncentrace v μg/m3). Proto stav ovzduší v severních Čechách dokumentujeme ve srovnání se středními Čechami na hmotnostních koncentracích imisí znečišťujících látek. Ilustruje regionální dopady technologické změny – odsíření velkých uhelných zdrojů energie a nárůst znečištění způsobeného dopravou – a nabízí srovnání imisních dat Ústeckého a Středočeského kraje (okresu Kladno), které dle dat ČHMÚ zpracovala VŠCHT.12 12 Podrobný popis u jednotlivých znečišťujících látek je dle studie F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech. 1990–2010, VŠCHT, 2012 (data ČHMÚ).
63
zpět na obsah
SO2 • Hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého (SO2) v ovzduší severozápadních Čech zcela jednoznačně souvisí s energetickým využitím hnědého uhlí. Z údajů uvedených v grafu je dobře patrný výrazný pokles hmotnostní koncentrace SO2 v ovzduší, způsobený technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století – především důsledné odsíření velkých spalovacích zdrojů. • Obsah SO2 v letních měsících je v letech 1999–2010 dán převážně provozem velkých spalovacích zdrojů (tepelné elektrárny a teplárny) a je charakterizován hmotnostní koncentrací < 10 μg/m3. • Nárůst obsahu SO2 ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v topném období zimních měsíců je tedy způsoben především spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních topeništích. • Současně je však zřejmé, že koncentrace SO2 ve venkovním ovzduší stagnuje a v posledních letech opět narůstá, což může souviset s mírným nárůstem spotřeby tříděného uhlí v celorepublikovém měřítku, avšak tuto možnost vysvětlení nelze přeceňovat či považovat za jedinou, protože nevíme, do jaké míry se na mírném nárůstu SO2 podílí i spalování jiného než tříděného uhlí v lokálních topeništích, či zda se množství spalovaného uhlí časem nepřesunuje do jiných regionů. • Obsah SO2 v ovzduší severozápadních a středních Čech se postupně vyrovnává (v roce 2006 dokonce došlo ke změně pořadí co do průměrné roční hmotnostní koncentrace) mezi oběma sledovanými oblastmi.
Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací SO2 v letech 1990–2010 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji
Vývoj imisí – průměrných hmotnostních koncentrací SO2 v letech 1990–2010 v souboru měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji
hmotnostní koncentrace (μg/m3)
80
průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (μg/m3)
90 Ústecký kraj Středočeský kraj
70 60 50 40 30 20 10 0
90 80
1990–1998 1999–2010
70 60 50 40 30 20 10 0
1990
1992
1994
1996
1998
2000 rok
2002
2004
2006
2008
Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2010. VŠCHT, 2012 (data ČHMÚ).
2010
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2010. VŠCHT, 2012 (data ČHMÚ).
64
zpět na obsah
PM10 • Změny hmotnostní koncentrace thorakální frakce aerosolových částic (PM10) v ovzduší severozápadních Čech částečně souvisejí s technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století, přestože vzájemná korelace není natolik výrazná jako v případě oxidu siřičitého. Zdroje emisí aerosolových částic frakce PM10 jsou daleko četnější a většina jich s procesy spalování hnědého uhlí vůbec nesouvisí. • Po výrazném snížení na konci 20. století hmotnostní koncentrace frakce PM10 v ovzduší opět narůstá s maximem v roce 2003 a v posledních letech je obsah frakce PM10 v ovzduší severozápadních Čech téměř stejný jako obsah frakce PM10 v ovzduší souboru měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavním zdrojem obsahu frakce PM10 ve venkovním ovzduší přestává být provoz velkých spalovacích zdrojů, ale jsou jimi doprava a lokální topeniště.
Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací PM10 v letech 1995–2010 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji
Vývoj imisí – průměrných hmotnostních koncentrací PM10 v letech 1995–2010 v souboru měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (μg/m3)
hmotnostní koncentrace (μg/m3)
60 Ústecký kraj Středočeský kraj
50
40
30
60 1995–1998 1999–2010
50
40
30
20
20 1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
rok Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2010. VŠCHT, 2012 (data ČHMÚ).
2010
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2010. VŠCHT, 2012 (data ČHMÚ).
65
zpět na obsah
NOX • Obsah oxidů dusíku v ovzduší je dán složitým působením řady zdrojů, především dopravy a malých a lokálních spotřebičů zemního plynu. Trend vývoje hmotnostní koncentrace oxidů dusíku (NOx) v ovzduší nelze jednoduše interpretovat pouze jako dopady energetického využití hnědého uhlí. • Dobře patrný mírný pokles obsahu oxidů dusíku je způsoben technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století. Po tomto nevýrazném snížení je však zřejmé, že obsah oxidů dusíku v ovzduší nekontrolovaně narůstá bez spojitosti s nárůstem SO2, a v posledních třech letech je dokonce obsah oxidů dusíku v ovzduší severozápadních Čech menší než obsah oxidů dusíku v ovzduší souboru měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavními zdroji oxidů dusíku ve venkovním ovzduší jsou doprava a spalování zemního plynu. • Obsah oxidů dusíku v letních měsících 1999–2010 je charakterizován hmotnostní koncentrací < 25 μg/m3. Téměř dvojnásobný nárůst obsahu oxidů dusíku ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v zimních měsících je z větší části způsoben spalováním zemního plynu v malých a lokálních topeništích.
Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací NOx v letech 1990–2010 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji
Vývoj imisí – průměrných hmotnostních koncentrací NOx v letech 1990–2010 v souboru měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (μg/m3)
průměrná koncentrace (μg/m3)
50 Ústecký kraj Středočeský kraj
40
30
20
10
0
50 1990–1998 1999–2010
40
30
20
10
0 1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
rok Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2010. VŠCHT, 2012 (data ČHMÚ).
2010
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2010. VŠCHT, 2012 (data ČHMÚ).
66
zpět na obsah
As • Trend vývoje hmotnostní koncentrace arzenu v ovzduší je úzce spojen s těžbou a energetickým využitím hnědého uhlí. Obsah arzenu v ovzduší závisí na nečetných zdrojích tohoto kovu, mezi nimiž zaujímá přední místo právě hnědé uhlí. • Dobře je patrný výrazný pokles obsahu arzenu (As), způsobený technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století – především důsledným odsířením velkých spalovacích zdrojů. Po tomto výrazném snížení je však zřejmé, že obsah arzenu (podobně jako u dalšího markantu spalování hnědého uhlí – SO2) v ovzduší opět narůstá s maximem v letech 2003 a 2004. • Obsah arzenu v letních měsících v dekádě 1999–2010 je charakterizován hmotnostní koncentrací < 1,5 μg/m3. Zjištěný nárůst obsahu arzenu ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v zimních měsících na téměř šestinásobek je bezpochyby způsoben spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních topeništích, která uvolňují obrovské množství aerosolových částic sorbovaných sloučeninami arzenu. • Již více než 10 let je obsah arzenu v ovzduší severozápadních Čech menší než jeho obsah v ovzduší souboru měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavním zdrojem obsahu arzenu ve venkovním ovzduší není provoz velkých spalovacích zdrojů, ale nevhodné užití hnědého uhlí v neekologických a neekonomických spotřebičích (malých a lokálních topeništích).
Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací As v letech 1996–2010 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji
Vývoj imisí – průměrných hmotnostních koncentrací As v letech 1996–2010 v souboru měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji
Ústecký kraj Středočeský kraj
12 hmotnostní koncentrace (μg/m3)
průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (μg/m3)
14
10 8 6 4 2 0
20 18
1996–1998 1999–2010
16 14 12 10 8 6 4 2 0
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
rok Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2010. VŠCHT, 2012 (data ČHMÚ).
2010
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2010. VŠCHT, 2012 (data ČHMÚ).
67
zpět na obsah
CO • Trend vývoje hmotnostní koncentrace oxid uhelnatého v ovzduší nelze jednoduše interpretovat pouze na základě energetického využití hnědého uhlí ve velkých spalovacích zdrojích, na obsahu CO v ovzduší se podílí řada dalších zdrojů, především doprava a malé a lokální spotřebiče zemního plynu. (Bohužel ve sledovaném období nejsou k dispozici údaje ze stanic Teplice, Kladno a Slaný pro porovnání se středními Čechami.) • Z údajů je dobře patrný výrazný pokles obsahu oxidu uhelnatého (CO), způsobený technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století (1996–2000). • Obsah CO v letních měsících je charakterizován hmotnostní koncentrací < 400 μg/m3. Zjištěný nárůst obsahu CO ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v zimních měsících o téměř 50 % je z větší části způsoben spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních topeništích. Spalování hnědého uhlí v nevhodných a často zastaralých lokálních spotřebičích navíc doprovází spoluspalování dřevní hmoty a odpadu a je laickou veřejností prováděno často v havarijních a technicky primitivních podmínkách (o projevech technologické nekázně nemluvě). Uvedené skutečnosti jsou příkladem toho, jak nevhodná energetická politika (zvýšené využívání lokálních topenišť namísto CZT) vede k zhoršování životního prostředí a plýtvání zdroji.
Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací CO v letech 1994–2010 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém kraji
Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací CO v letech 1994–2010 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém kraji průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (μg/m3)
hmotnostní koncentrace (μg/m3)
600 550 500 450 400 350
50 1994–1998 1999–2010
40
30
20
10
0
300 1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
rok Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2010. VŠCHT, 2012 (data ČHMÚ).
2010
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2010. VŠCHT, 2012 (data ČHMÚ).
68
zpět na obsah
aromatických uhlovodíků (PAU) a benzo[a]pyrenu či arzenu (As). Arzen (As) je obecně považován za citlivý indikátor spalování uhlí. Často se objevují názory, že topení hnědým uhlím v domácnostech má
8 2, 99 2, 48
2, 44
2, 63
3, 27
3, 24
3, 43
3, 45 2, 73
3
Se spalováním fosilních paliv v domácích topeništích bývají spojována naměřená zvýšení polycyklických
3, 27
Pochybnosti o „návratu k topení hnědým uhlím“
4 3, 09
nárůstu CO jdou na vrub jiných zdrojů, dopravy a spalování zemního plynu.
5
2, 81
a As v ovzduší lze snížit regulací spalování uhlí v lokálních topeništích, ale nárůsty PM10 a NOx i část
6
3, 14
jakoukoliv regulací velkých uhelných spalovacích zdrojů (elektráren, velkých tepláren). Množství SO2
7
4, 25
současné legislativy nemůže snížit obsah SO2, frakce PM10, NOx, CO, ale ani As ve venkovním ovzduší
6, 21
v poslední dekádě především dopravou. Je zřejmé, že státní správa ochrany ovzduší již podle
8
6, 8
kvalitu ovzduší v chladnějších částech roku, jakož i podstatný příspěvek NOx a PM10 způsobený
6, 42
odsířením uhelných energetických zdrojů a zároveň zásadní význam lokálních malých zdrojů pro
7, 35
Produkce tříděného hnědého uhlí v ČR v letech 1994–2011 v milionech tun
Z uváděných údajů ze severozápadních Čech a Středočeského kraje vyplývá výrazné zlepšení dané
2 1
rostoucí tendenci, mluví se o návratu k topení uhlím u sociálně slabých domácností, o návratu k situaci na začátku devadesátých let. Významná je však hypotéza o rozšiřování topení fosilními palivy, která je součástí odborných analýz ovzduší. S touto hypotézou ovšem nekoresponduje žádné významné zvýšení produkce hnědého uhlí v ČR. Hnědé uhlí určené pro malé kotelny a domácí topeniště
0
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: Czech Coal a.s.
pochází téměř ze 100 % z lokalit v České republice – produkce hnědého uhlí tedy odpovídá nákupu v ČR. Produkce tříděného hnědého uhlí se od roku 1994 do roku 2011 snížila ze 7,35 milionu na téměř 3 miliony tun, přičemž množství prodávaného tříděného uhlí je od roku 1999 s menšími výkyvy prakticky beze změn (mezi 2,4 a 3,5 milionu tun). Vzhledem ke stagnujícímu množství distribuovaného uhlí mezi lety 1999 a 2011 je lokální zhoršení ovzduší vinou hnědého uhlí představitelné pouze v případě zásadní změny jeho lokální distribuce (někde by topení uhlím ustoupilo, jinde by narostlo). Je otázkou, do jaké míry je případné zvýšení emisí tuhých znečišťujících látek či organických látek v ovzduší způsobeno pálením jiných pevných paliv (dřeva, biomasy či odpadů) nebo automobilovou dopravou, přičemž u dopravy je nutné, na rozdíl od lokálních topenišť, předpokládat značný nárůst do budoucna.
69
zpět na obsah
2.5 Výhled hnědouhelné energetiky v ČR13 2.5.1 Hnědé uhlí v České republice
Výhled životnosti hnědouhelných lomů při stávající platnosti územních limitů 50 000
Zásoby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi a územní limity těžby Hnědé uhlí je jediným domácím primárním zdrojem energie, v němž je Česká republika zcela
45 000
soběstačná. Ložiska hnědého uhlí se v České republice nacházejí ve čtyřech pánvích. Největší
40 000
Severočeská pánev je situována pod Krušnými horami a táhne se od Chabařovic až ke Kadani
ložiscích přes 2 miliardy tun. V rámci tzv. územních limitů jsou vytěžitelné zásoby orientačně odhadnuty na 844 mil. tun na činných lomech.
Jiří
30 000 tis. tun
Veškeré zásoby hnědého uhlí jsou dnes odhadovány na 9,87 miliardy tun, z toho na využívaných
ČSA
35 000
a Žatci. Další využívanou pánví je Sokolovská. Hnědé uhlí je též uloženo v pánvi Chebské a Žitavské.
25 000
DNT
20 000
Za liniemi územních limitů těžby hnědého uhlí leží zásoby, které by po zrušení příslušných usnesení
Družba
15 000
vlády ČR mohly zvýšit stavy vytěžitelných zásob podle bilance i podnikatelsky vytěžitelných zásob a prodloužit tak životnost lomů. Jde o zvýšení zásob hnědého uhlí čítající v případě společnosti
10 000
Severočeské doly a.s. 104 mil. tun hnědého uhlí, které leží za limity na Dolech Bílina (na celkový
5 000
stav 505,7 mil. tun), a o zvýšení zásob hnědého uhlí skupiny Czech Coal za limity lomu ČSA (ve II.
0
až IV. etapě) o 750 mil. tun (na celkový stav 1 073,5 mil. tun). Za územními limity tak leží přibližně
DB
Vršany
2010
850 mil. tun hnědého uhlí.
2020
2030
2040
2050
2060
2070
Zdroj: VUPEK-ECONOMY, s.r.o
50 000
Výhled životnosti lomů při zahrnutí zásob uhlí za územními limity lomů Doly Bílina a ČSA
45 000 40 000
ČSA
35 000
Jiří
tis. tun
30 000 DNT
25 000 20 000
Družba
15 000 DB
10 000 5 000
Vršany
0 2010 13 Není-li v této kapitole uvedeno jinak, údaje jsou z vlastní statistiky Czech Coal a.s.
2020
2030
2040
2050
2060
2070
Zdroj: VUPEK-ECONOMY, s.r.o
70
zpět na obsah
Produkce hnědého uhlí v ČR
Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v ČR Výroba elektřiny brutto v roce 2011 dosáhla výše 87,6 TWh a vůči roku 2010 stoupla o 1,7 %.
Podíl hnědouhelných společností na celkové produkci hnědého uhlí v České republice, 2011 (celkem 46,79 milionu tun)
Nejvíce vzrostla výroba elektřiny z jádra (2,9 %) a černého uhlí (13,8 %) – o téměř 1 TWh. K nárůstu výroby elektřiny o cca 0,5 TWh došlo ve slunečních a vodních elektrárnách, ale i spalováním hnědého uhlí (1,4 %).
Severočeské doly a.s. 25,144 mil. tun 53,73 %
Skupina Czech Coal 14,148 mil. tun 30,23 %
Na celkové výrobě elektrické energie se v roce 2011 parní elektrárny podílely z 58,2 % (pokles oproti podílu v předchozím roce o 0,7 %), podíl jaderných elektráren na výrobě činil 32,6 % (pokles podílu oproti předchozímu roku o 0,5 %). Na trhu elektrické energie v České republice meziročně vzrostla poptávka a netto spotřeba o 3,8 % na úroveň 59,3 TWh.
Výroba a spotřeba hnědého uhlí v ČR v roce 2011 v kt celkem výroba hnědého uhlí 46 794 kt
kt 50 000
Hnědé uhlí tříděné + brikety 2 998 kt
celkem spotřeba hnědého uhlí 46 794 kt Export 1 171 kt
45 000 Ostatní spotřeba ČR 8 687 kt
40 000
Zdroj: Statistika Czech Coal a.s.
Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 7,502 mil. tun 16,03 %
35 000
Severočeské doly a.s. 25 144 kt
Ostatní výrobci el. energie 8 982 kt
30 000 25 000 Hnědé uhlí energetické 43 796 kt
20 000 15 000
skupina Czech Coal 14 148 kt
ČEZ 27 955 kt
10 000 5 000 0
Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 7 502 kt
Zdroj údajů: Statistika Czech Coal a.s.
71
zpět na obsah
Výroba a spotřeba (brutto) elektřiny v ČR a saldo exportu v TWh (1998–2011) 83,2 80 73,5
60
65,1 64,4 62,7 61,1
63,4
74,6 65,1
84,3
82,6
84,3
88,2 83,5
82,3
85,9
Uvolnění územních ekologických limitů ≠ rozšíření těžby. Pozvolný útlum těžby = eliminace / zmírnění dopadu nedostatku uhlí.
87,56
100
76,4 65
67
68,6
69,9
71,7
72
72
68,6
71
70,52
90 80
40
0 −2,5
−3,3 −10
−9,5
30 −11,4 −16,2
20 1998
1999
2000
2001
2002
2003
−15,7 2004
saldo dovoz – vývoz
−12,6 2005
−12,6 2006
−11,5 −16,2 2007
spotřeba el. energie (brutto) v ČR
2008
−13,6 2009
−14,9 2010
−17,04 2011
výroba el. energie (brutto) v ČR
Zdroj: ERÚ
20 10 0 1970
Využívání tříděného uhlí v ČR v současnosti a perspektiva Tříděné druhy hnědého uhlí a hnědouhelné brikety jsou určeny pro spalování v malých kotelnách
rok 2012 – útlum těžby
50
rok 2000 – stabilizace trhu
20
rok 1986 – max. těžba
mil. tun
60
rok 1990 – počátek reformy
70
40
1980
1990
2000
2010
2020
2030
2040
2050
2060
2070
celková těžba hnědého uhlí při dodržení územních ekologických limitů celková těžba hnědého uhlí při maximálním uvolnění územních ekologických limitů rozdíl těžby hnědého uhlí při uvolnění územních ekologických limitů
a domácích topeništích. V roce 2011 byly vyrobeny a k odběratelům expedovány celkem 3 mil. tun tříděného uhlí, což je téměř o 0,5 mil. tun více než v předcházejícím roce. Na trhu tříděného hnědého uhlí zůstávají rozhodující odběratelskou skupinou domácnosti.
1 073,5 milionu tun hnědého uhlí. Z toho za územními limity stanovenými vládou ČR (usnesení
Spotřeba tříděného hnědého uhlí a hnědouhelných briket se na domácím trhu v ČR od roku 1994 do
č. 444/1991) je v platných dobývacích prostorech ČSA 750 milionů tun.
roku 2011 snížila ze 7,35 na téměř 3 miliony tun, přičemž množství spotřebovaného tříděného uhlí je od roku 1999 s menšími výkyvy prakticky beze změn (mezi 2,4 a 3,5 milionu tun).
V důsledku poklesu vytěžitelných zásob hnědého uhlí v lokalitách Sokolovské uhelné a skupiny Czech Coal se v současnosti na trhu snižuje nabídka hnědého uhlí, a to v řádech milionů tun ročně (celková produkce činila v r. 2011 přibližně 46,9 milionu tun). Tento trend se skokově prohloubí
2.5.2 Význam uhelných zásob skupiny Czech Coal
v letech 2013–2021, především v důsledku nevyužití zásob hnědého uhlí za územními limity v lokalitě ČSA. Již po roce 2012 bude muset klesnout objem těžby v ČSA na polovinu stávající úrovně, tedy
Skupina Czech Coal (CCG) disponuje největšími zásobami uhlí v České republice. V dobývacích
zhruba na 2,4 milionu tun ročně. V rámci limitů je totiž v lomu ČSA k 1. 1. 2012 k dispozici posledních
prostorech Vršanské uhelné a.s. (lokalita Vršany) a Litvínovské uhelné a.s. (lokalita ČSA) je nyní
28,1 milionu tun hnědého uhlí.
72
zpět na obsah
Důsledky poklesu nabídky hnědého uhlí v letech 2013–2021, včetně zastavení těžby v ČSA:
Ostatní dopady: • Pokles výroby elektřiny ve vysoce účinné kogeneraci s výrobou tepla od roku 2016 až o 9 600 GWh ročně, což představuje na čisté spotřebě ČR podíl 17 %.
Dopady na teplárenství:
• Snížení příjmů a zvýšení výdajů státního rozpočtu – jen na řešení problematiky nezaměstnanosti
• V roce 2013 bude na trhu chybět 6 milionů tun hnědého uhlí (proti poptávaným 44 mil. tun budou všechny tři těžební firmy schopny nabídnout jen 38 milionů tun).
nárůst o 3 mld. Kč/rok. • Snížení příjmů obcí a státního rozpočtu o odvody za vydobytý nerost a pokles daňových
14
• Riziko výpadku dodávek tepla pro Prahu (Mělník), Hradec Králové, Pardubice, Strakonice, Příbram, Zlín a Otrokovice, cca pro 750 tisíc až 1 milion obyvatel ČR.
a sociálních odvodů – vyčíslení viz níže. • Kvůli zastavení těžby na ČSA přijde o práci postupně dalších 2 100 zaměstnanců CCG, což
• Bez smluv po roce 2013, resp. 2016, je většina velkých tepláren, důsledkem podle
spolu s poklesem počtu pracovních míst u dodavatelských firem a dalšími nepřímými dopady
Teplárenského sdružení může být rozpad soustav centrálního zásobování teplem (CZT) pro
bude od roku 2012 znamenat ztrátu dalších přibližně 5,3 tisíce pracovních míst (za předpokladu
technickou nemožnost či nekonkurenceschopnost přestavby, v důsledku kterých by cena tepla
multiplikačního koeficientu 1,5); akutně tedy hrozí výrazné zvýšení nezaměstnanosti v okrese Most,
pro spotřebitele vzrostla na dvoj- až trojnásobek stávajících nákladů.
který je již tak postižen nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (téměř 16 %) – přitom zaměstnanci
• Rozpad CZT bude znamenat nárůst nákladů na teplo minimálně v řádech desítek procent
skupiny Czech Coal představují 6,2 % zaměstnaných obyvatel na Mostecku (2011).
a zhoršení imisní situace v postižených městech a obcích. • Nabídka tepla pro průmyslové podniky se od roku 2013 sníží ze stávajících ročních 108 TJ na
Dlouhodobé důsledky ztráty ložiska ČSA za územními limity, např. formou odpisu zásob:
79 TJ, jedná se tedy o pokles dodávek tepla o čtvrtinu, který se musí projevit na jedné straně
• Platné dobývací prostory ČSA obsahují za územními limity těžby přibližně 750 milionů tun
útlumem průmyslové produkce a na straně druhé – tam, kde se podaří najít za uhlí náhradu –
hnědého uhlí s výhřevností kolem 17 MJ/kg; jedná se tak o největší uhelné ložisko v České
nárůstem nákladů na výrobu se všemi dalšími ekonomickými důsledky.
15
republice s vysoce kvalitním hnědým uhlím blížícím se svou energetickou hodnotou uhlí černému.
• Náhrada 6 milionů tun uhlí nebude realizovatelná z vlastních zdrojů (kapacita biomasy už je
• Z tohoto uhlí, blokovaného vládním usnesením (č. 444/1991), lze vyrobit přibližně 1 400 TWh
vyčerpána stávajícími smluvními požadavky, včetně plánovaných investic do zdrojů spalujících
elektrické energie, což představuje více než 24 let celkové spotřeby elektřiny České republiky.16
biomasu), dojde tedy ke zvratu v relativní energetické nezávislosti ČR, protože bude nutné začít
• Současnou korunovou hodnotu zásob za limity na ČSA odhadla spol. VUPEK na 464 mld. Kč.17
masivně dovážet zahraniční fosilní paliva, zejména zemní plyn, případně černé uhlí.
• Pokud by měl být tento objem uhlí za limity nahrazen dovozem zemního plynu, činily by náklady pro české spotřebitele, domácnosti a firmy neuvěřitelných 2 671 miliard korun.18 • Na povinných odvodech z vytěženého nerostu, z dobývacího prostoru a vynětí ze zemědělského půdního fondu by především obce přišly do roku 2060 (280 milionů tun) o 2,1 miliardy korun; kromě toho by se značně snížily daňové příjmy státu, za rok 2011 skupina Czech Coal odvedla státu na daních a jiných odvodových povinnostech více než 2,5 miliardy korun (z toho 0,578 miliardy činila daň z příjmu).
14 Zdroj: studie VŠE: www.mpo.cz/dokument85256.html, s. 61. 15 Ze studie Bohemica Invicta pro nezávislou komisi pro posouzení energetických potřeb státu vedenou předsedou Akademie věd Václavem Pačesem.
16 V roce 2009 činila čistá spotřeba elektrické energie v ČR 57 TWh (zdroj: ERÚ). 17 Výpočet je z června 2010 a VUPEK počítal s objemem 773 mil. tun na ČSA při ceně 600 Kč za tunu, tedy 40 Kč/GJ. 18 Výpočet je proveden z údajů VUPEK z června 2010, které uvádějí: „Substituce HU z ČSA zemním plynem při výhřevnosti zemního plynu 34 GJ/tis. m3 činí 362 mld. m3 plynu. V roce 2009 činila spotřeba zemního plynu v ČR 8,2 mld. m3, hodnota dovozu byla 60,5 mld. Kč.“
73
zpět na obsah
2.6 Ekonomické vztahy skupiny Czech Coal s okolními komunitami Těžba uhlí se v průběhu několika posledních desetiletí vryla do povědomí veřejnosti především jako synonymum negativních vlivů na krajinu a životní prostředí. Mluví se o likvidaci „tradiční historické krajiny“, prašnosti, hluku, negativním vlivu na obyvatele obcí. Pravděpodobně v důsledku značného vývoje legislativy nemá veřejnost zkušenost s pravidly ochrany a využívání ložisek hnědého uhlí. Znalost základních pravidel a základní báňské dokumentace je základem pro pochopení přístupu těžařských společností. Podrobné informace lze nalézt na www.czechcoal.cz/banske-dokumenty.
2.6.1 Finanční prostředky plynoucí ze skupiny Czech Coal Značně opomíjenou stránkou těžby hnědého uhlí zůstává nejenom význam poskytovaných pracovních míst (přibližně 6,2 % zaměstnaných obyvatel v okrese Most), ale i finanční přínosy z hnědouhelné těžby. Oba základní zákony vztahující se k hornictví (zákon č. 44/1988 Sb. a zákon č. 61/1988 Sb.) vymezují povinnost úhrad za povolení, vyhledávání a průzkum ložiska vyhrazeného nerostu, úhrady z dobývacího prostoru a ročního odvodu z průměrné tržní ceny vydobytých nerostů. Další formou ekonomické podpory jsou prostředky, které Skupina dobrovolně poskytuje na základě Programu regionální spolupráce.
Od roku 1999 (od vstupu soukromého kapitálu) získaly obce v sousedství lomů ČSA a Vršany-Šverma a dolu Centrum jen z úhrad vytěženého nerostu od skupiny Czech Coal následující prostředky* (v tis. Kč) 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
18 603
16 664
27 411
28 558
23 433
19 869
19 921
15 877
6 232
2 702
2 344
2 654
4 561
188 829
Vrskmaň
2 386
2 966
1 499
1 692
174
0
0
0
0
0
0
0
0
8 717
Strupčice
4 537
4 700
9 387
12 509
7 591
4 514
5 582
5 889
9 492
8 569
7 145
8 695
4 118
92 728
643
2 271
3 955
4 111
10 434
4 112
6 060
14 545
21 272
26 462
27 301
27 409
26 469
175 044
8 973
7 456
10 069
7 939
6 558
18 225
14 103
15 253
15 508
18 638
24 833
15 604
20 575
183 734
9
78
61
5
0
0
108
45
0
0
0
0
0
306
1 283
189
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 472
650 830
Most
Horní Jiřetín Malé Březno Litvínov Mariánské Radčice Celkem
2007
2008
2009
2010
2011
Celkem za roky 1999 až 2011
* Uvedené roky se týkají odvodu z úhrad vytěženého nerostu za lomy Vršany-Šverma a ČSA a od roku 2005 obsahují i platby dceřiné společnosti Důl Kohinoor a.s. Uvedená částka jsou náklady na odvody z úhrad vytěženého nerostu vynaložené v letech 2005–2009 a vztahují se k uhlí a kamenolomu, v ostatních letech pouze k uhlí.
74
zpět na obsah
Úhrady uhelných společností skupiny Czech Coal sousedním obcím z lomů Vršany-Šverma a ČSA a dolu Centrum 2008–2011 (v Kč) Úhrady z vytěženého nerostu – uhlí a kámen, od roku 2010 jen uhlí (75 % obcím, 25 % státnímu rozpočtu ČR)
Úhrada z dobývacích prostorů (100 % dotčeným obcím)*
2008 Most
2009
2010
2011
2008
2009
2010
2011
Úhrady za odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu
2008
2009
2010
2011
284 112
278 612
278 612
278 612
2 702 455
2 343 617
2 653 797
4 560 675
266 911
311 461
262 320
283 956
Vrskmaň
70 173
70 173
70 173
70 173
0
0
0
0
0
0
0
0
Strupčice
69 166
69 166
69 166
69 166
8 569 758
7 145 240
8 694 874
4 118 056
210 974
210 974
308 135
552 469
Horní Jiřetín
246 389
246 389
246 389
246 389
26 462 864
27 301 220
27 409 823
26 469 314
0
0
0
10 323
Malé Březno
110 588
110 588
110 588
110 588
18 638 694
24 832 611
15 604 130
20 574 990
506 614
686 924
855 559
1 578 361
Litvínov
148 805
148 805
148 805
148 805
0
0
0
0
0
0
0
0
Lom u Mostu
41 733
41 108
41 108
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Vysoká Pec
42 301
42 301
42 301
42 301
0
0
0
0
0
0
0
10 435
Mariánské Radčice
21 744
7 945
7 945
0
0
0
0
0
0
0
0
0
257
257
257
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Ostatní obce
136 432
4 556
4 556
1 166
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem obce
1 171 700
1 019 900
1 019 900
967 200
56 373 771
61 622 688
54 362 624
55 723 035
984 499
1 209 359
1 426 014
2 435 544
0
0
0
0
18 791 257
20 540 895
18 120 874
18 574 345
30 763 288**
29 980 988**
29 669 708**
28 858 059**
Louka u Litvínova
Státní rozpočet
* Platby z dobývacích prostorů (DP) se platí za ty DP, které jsou k 1. 1. daného roku ve správě organizace bez ohledu na to, jak je území s dobývacím prostorem využíváno. ** Státní fond životního prostředí.
2.6.2 Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu
Prostředky na obnovu krajiny, podporu obcí a kvality života plynoucí z těžby hnědého uhlí skupinou Czech Coal (zaokrouhleno, miliony Kč) 1994–2011
Vzhledem k rozpočtovému určení daní je těžba nerostů pro obce významnou podnikatelskou činností, která představuje přímý zdroj finančních prostředků do obecního rozpočtu podle míry aktivity těžební
Úhrady z vytěženého nerostu – uhlí 1994–2011
společnosti v katastru obce.
Úhrady z dobývacího prostoru 1994–2011 Úhrady za vynětí ze ZPF 1994–2011
1 309,8
878,6
37,4
37,4
203,9
7,8
Prostředky vynaložené na rekultivace v období 1994–2011 Prostředky dobrovolně poskytnuté skupinou Czech Coal pro regionální rozvoj Ústeckého kraje od roku 1998 do 2011
Z toho částka pro obce v regionu 1994–2011
3 434,5 448,6
448,6
75
zpět na obsah
2.7 Ochrana životního prostředí 2.7.1 Principy péče o životní prostředí ve společnostech Skupiny
Mezi zásadní oblasti environmentální kontroly patří báňská oblast – odvodnění lomů, ochrana ovzduší a nakládání s odpady.
Činnosti společností mohou různou měrou ovlivňovat jednotlivé oblasti životního prostředí, tzn. oblast
V roce 2011 byla ze strany orgánů veřejné správy provedena řada kontrol ve společnostech Skupiny,
ochrany ovzduší, nakládání s vodami, nakládání s odpady a obaly, nakládání s chemickými látkami
mezi které patřily zejména:
a další. Tak jako v letech předchozích také v roce 2011 byla péče o životní prostředí přednostně
• Specializovaná prověrka OBÚ v Mostě, zaměřená na odvodňování lomu ČSA. Proběhla ve
orientována na prevenci vzniku možných negativních vlivů vyvolaných těžební činností a souvisejícími
dnech 10. 6. a 24. 6. 2011. Prověrkou nebyly zjištěny žádné závady a nedostatky vyžadující
činnostmi.19
vydání závazného příkazu inspektora k jejich odstranění.
Maximální pozornost byla a je věnována zejména oblastem, kde je možné ovlivňovat úroveň produkovaných emisí.20 Ve všech oblastech ochrany a tvorby životního prostředí jsou důsledně dodržovány právní předpisy a podmínky vydaných rozhodnutí. Výsledkem je minimalizace negativních vlivů společností na životní prostředí.
• Prověrka Obvodního báňského úřadu Most se stejným zaměřením proběhla v lomech Vršany a J. Šverma ve dnech 19. a 20. 6. 2011. Při kontrole nebyly zjištěny závady. • Kontroly České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem proběhly ve dnech:
V roce 2011 nebyla společnostem ve Skupině uložena žádná pokuta a nedošlo k žádné havárii.
- 20. 5. ve společnosti RENOGUM a.s., zaměřená na nakládání s odpady;
Významné environmentální vlivy hlavních produktů a služeb jsou u většiny dceřiných společností
- 9. 6. ve společnosti LUAS, zaměřená na provoz úpravny uhlí Komořany;
ošetřeny systémem environmentálního managementu splňujícího požadavky ČSN ISO 14001.
- 14. 7. ve společnosti LUAS, zaměřená na provoz zařízení na využívání odpadů;
(Viz kapitola 1.10 – Přehled standardů ISO, certifikátů a fází hodnocení jakosti hlavních produktů
- 16. 9. ve společnosti RENOGUM a.s., zaměřená opět na nakládání s odpady;
skupiny Czech Coal.) Evidence údajů (emise, odpady, poplatky atd.) je vedena v rozsahu zákonných
- 21. 10. ve společnosti VUAS, zaměřená na prevenci, případný výskyt a zdolávání zápar a ohňů.
předpisů ČR a souhrnné roční výkazy jsou v zákonných termínech předávány orgánům veřejné
Kontrolami bylo stvrzeno, že společnosti při výkonu činností postupují v souladu s právními předpisy
správy ČR. Metodologií použitou pro výpočty emisí při zpracování uhlí ve skupině Czech Coal je
a vydanými rozhodnutími.
přímé měření emisí (měření zdrojů znečišťování ovzduší).
• Dne 28. 7. 2011 proběhla v Litvínovské uhelné a.s. a Vršanské uhelné a.s. kontrola Státního úřadu jaderné bezpečnosti se zaměřením na plnění podmínek povolení SÚJB k nakládání
Kontroly zdrojů znečišťování
s jadernými materiály, ověření soupisu fyzické inventury jaderných materiálů, ověření způsobu
Skupina Czech Coal v roce 2011 provozovala 96 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 16 středních
nakládání a souladu evidenčních dokladů s požadavky zákona č. 18/1997 Sb. ve znění
a 80 malých zdrojů. Pravidelně jsou prováděny kontroly podmínek provozu jednotlivých zdrojů
pozdějších předpisů (atomového zákona).
znečišťování ovzduší, vodohospodářských zařízení a zařízení pro nakládání s odpady, které jsou stanoveny v provozních řádech zařízení. Měření jsou prováděna v zákonných termínech
Ochrana vod
autorizovanými laboratořemi s osvědčením od Ministerstva životního prostředí ČR k měření emisí
V průběhu roku 2011 byly do veřejných vodotečí vypouštěny odpadní splaškové vody, vody
a imisí. Společně s kontrolou dodržování podmínek provozních řádů jsou prováděny i fyzické kontroly
čerpané z předpolí lomů a vody důlní v souladu s podmínkami příslušných rozhodnutí vydaných
zařízení. V případě potřeby jsou prováděny aktualizace provozních řádů zařízení. Kontrolu provádějí
vodohospodářskými orgány. Ukazatele povolených hodnot znečištění ve vypouštěných vodách
rovněž orgány veřejné správy.
a povolené množství stanovené vodoprávním úřadem nebyly v daném roce překročeny. Podmínky pro nakládání s ropnými látkami byly, v souladu se zákonem o vodách, pravidelně kontrolovány.
19 Finanční důsledky a další rizika vyplývající z důsledků klimatických změn pro skupinu Czech Coal nejsou známy. Není nám známo, že by Česká republika v této oblasti zpracovala nějaký komplexní materiál, ze kterého by naše organizace mohla vycházet, proto nelze provést jakýkoli výpočet eventuálních finančních důsledků pro Skupinu. 20 Skupina není provozovatelem významného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. Povinnosti – měření nebo výpočet tun vyprodukovaného CO2 – se na Skupinu nevztahují.
76
zpět na obsah
Nakládání s odpady
Nakládání s chemickými látkami a přípravky
Celková produkce odpadů v roce 2011 je ve většině společností srovnatelná s produkcí odpadů
Průběžně byla aktualizována databáze bezpečnostních listů, které byly vypracovány (výrobci nebo
v roce 2010. K výraznému navýšení produkce odpadů (o cca 53 000 tun) došlo ve společnosti
distributory) v souladu s evropskou legislativou (REACH). Bezpečnostní listy jsou všem zaměstnancům
VUAS. Jedná se o odpad kategorie ostatní původem z demolic objektů v lokalitě J. Šverma, který
dostupné na intranetu Skupiny a jsou podkladem pro vypracování pravidel pro příslušná pracoviště,
byl přednostně předáván k využití. Odpad, který svým charakterem nebyl využitelný, byl předán
kde se s látkami ohrožujícími zdraví lidí nakládá.
k odstranění oprávněným firmám. V Krušnohorských strojírnách Komořany a.s. je zdrojem odpadu strojírenská výroba a zámečnictví. Odpady byly předávány externím organizacím, které odpady odstraňují. Část odpadů byla předávána k recyklaci (šrot). Ve společnosti DTS Vrbenský, a.s., je produkce odpadů přímo spojena s realizací externích zakázek, zejména výkopových prací, a s hrubými terénními úpravami. Většina produkovaných odpadů je vhodná pro další využití. V souhrnné tabulce environmentálních indikátorů jsou uvedeny údaje o vlastní produkci odpadů jednotlivých společností v daném roce. Údaje o množství odpadů předaných k využití nebo odstranění mohou zahrnovat též odpady z produkce let minulých, které byly dočasně skladovány.
77
zpět na obsah
2.7.2 Přehledné údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí Zdroje znečištění ve výrobních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2011 Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí; 2011 Skupina Czech Coal v roce 2011 provozovala 96 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 16 středních a 80 malých zdrojů
Ovzduší Společnost
Střední zdroje znečišťování ovzduší
Odpad
Malé zdroje znečišťování ovzduší
Odpad shromažďovaný k dalšímu využití separované složky komunálního odpadu
Czech Coal a. s.
Coal Services a. s.
1 ČS PHM (benzin)
odpadní oleje, pneumatiky, 9 ČS PHM (nafta), 5 odmašťovacích železo a ocel, separované složky stolů, 3 spalovací zdroje (náhradní komunálního odpadu, stavební zdroj pro rozvodny), 1 ČOV (Vrbno) a demoliční odpady a další
Vršanská uhelná a. s.
1 lokalita s možným výskytem ohňů a zápar v lomech
1 překladiště aglomerátu, 2 skládky uhlí
7 provozních objektů úpravy uhlí
Voda Čistírny odpadních vod (ČOV), úpravny důlních vod (ÚDV), čerpací stanice (ČS)
Odpad využívaný na vlastních zařízeních
odpadní vody z areálu Ležáky jsou předávány k vyčištění HUMECO, a. s., 1 ČOV LDT Vrbno, 3 ČOV zaolejovaných vod
odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separované složky komunálního odpadu, stavební a demoliční odpady a další
kaly z úpravny důlní vody, stavební a demoliční odpady, výkopová zemina, úlet a prach
vody jsou předávány k úpravě a vyčištění HUMECO, a. s.
1 lakovna, 1 skládka uhlí, 14 odmašťovacích stolů
odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separované složky komunálního odpadu, stavební a demoliční odpady a další
stavební a demoliční odpady, výkopová zemina
vody jsou předávány k úpravě a vyčištění HUMECO, a. s.
Litvínovská uhelná a. s.
1 lokalita s možným výskytem ohňů a zápar v lomech
Důl Kohinoor a. s.
2 spalovací zdroje (kotle Varimatik)
5 spalovacích zdrojů (kotle Varimatik), 2 odmašťovací stoly
odpadní oleje, železo a ocel, separované složky komunálního odpadu a další
1 ČS, 1 ÚDV
Krušnohorské strojírny Komořany a. s.
4 střední zdroje: kovárna, tryskač, ČOV, obrábění kovů (brusírny a obrobny)
6 odmašťovacích stolů
šrot, pneumatiky, separovaný komunální odpad, akumulátory, oleje
1 ČOV, 1 ČS
RENOGUM a. s.
1 renovační linka dopravních pásů, 3 dílny vulkanizace, 3 odmašťovací stoly
železo a ocel, separovaný komunální odpad a další
pryžový odpad (pneumatiky)
vody jsou předávány k vyčištění HUMECO, a. s.
plasty, papír, kovy, akumulátory, oleje, kaly z úpravy a čištění vod
kabely a barevné kovy, elektrická zařízení
7 ČOV, 2 ÚDV, 63 ČS
1 uhelná kotelna
HUMECO, a. s.
1 separátor recyklační linky 4 brusky, 7 ČOV
Czech Coal Power s. r. o.
8 odmašťovacích stolů
DTS Vrbenský, a. s.
1 lakovna (do 30. 9.), 1 odmašťovací stůl
odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separovaný komunální odpad a výkopová zemina
1 ČOV CAD, 1 čistírna zaolejovaných vod
78
zpět na obsah
771,8
Podíl surovin pocházejících z recyklovaných materiálů
%
×
×
×
×
×
Procentuální poměr prodávaných produktů a jejich obalů, které se regenerují
%
×
×
×
×
×
REKULTIVACE a. s.
×
Důl Kohinoor a. s.
4 316
HUMECO, a. s.
4 778
RENOGUM a. s.
ha
Czech Coal POWER s. r. o.
Celková velikost pozemků vlastněných či užívaných k produkci
DTS Vrbenský, a. s.
Krušnohorské strojírny Komořany a. s.
Coal Services a. s.
Czech Coal a. s.
Jednotka
Vršanská uhelná a. s.
Litvínovská uhelná a. s.
Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností skupiny Czech Coal, 2011 (I.)
×
2,93
×
×
24,8
×
×
×
×
×
100
×
×
×
35,5
11
0,75
800
t CO2
Skupina není provozovatelem významného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. Povinnosti – měření nebo výpočet tun vyprodukovaného CO2 – se na Skupinu nevztahují. Údaje proto nejsou k dispozici.
Emise látek poškozujících ozon
Žádná společnost Skupiny nevyrábí látky poškozující ozon či výrobky obsahující látky poškozující ozon podle Montrealského protokolu a jeho dodatků.
NOx, SO2 a další významné vzdušné emise CELKEM*
t
Celková produkce emisí NOx
t
Celková produkce emisí SO2
t
Celková produkce emisí TZL
t
Celková produkce CO
t
Těkavé organické sloučeniny (VOC)
t
Emise skleníkových plynů
Celková produkce ostatních emisí (ohně a zápary v lomech – vážený průměr)
Poplatky za emise uhrazené v roce 2011
× × × × × ×
× × × ×
0,74
× × × × × ×
10,68 1)
× × 9,94
×
0,15 1)
0,15
0,8
× × × × × ×
× × × × × ×
0,826 1) 0,002 0,000 3 0,022 0,002 3
m2
1,38
9,51
×
×
0
×
×
tis. Kč
6,6
25,4
×
×
2
×
×
12,45
× × × × × ×
×
×
12,45 1)
× × × ×
8,0
×
10,02 2) 1,67 6,30 0,46 1,50 0,09
×
3,21
× × × × × × ×
8,1
×
* Emise se měří nebo vypočítávají dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a s ním souvisejících prováděcích předpisů a norem 1) emise stanovené výpočtem 2) emise stanovené měřením (kotle)
79
zpět na obsah
produkce odpadů kategorie ostatní
t
58 066,76
1 045,24
produkce odpadů kategorie nebezpečné
t
297,31
286,09
celkové množství odpadů předaných k odstranění
t
124,12
151,39
celkové množství odpadů určených k využití
t
58 239,70
tis. m3/rok
Způsob nakládání s odpady v daném roce
Množství vypuštěných vod do veřejných vodotečí CELKEM Z toho:
1 990,13
15 931,60
68,71
354,87
139,73
266,20
115,36
×
2 689,96
1 924,03
15 862,83
64,23
348,51
1 379,35
264,63
115,36
×
127,76
66,1
68,77
4,48
6,36
0,38
1,57
0,00
×
265,86
684,54
152,71
8,66
342,66
65,65
171,60
113,94
1 179,94
×
2 551,86
1 305,59
15 778,89
60,05
12,21
1 359,04
94,60
1,42
3 725,24
3 285,92
×
1 855,08
17,22
Czech Coal a. s.
×
celkové množství vypuštěných vod nevyžadujících úpravu před vypouštěním do vodoteče
tis. m3
2 057,99
1 183,25
×
1 847,56
celkové množství vyčištěných splaškových vod před vypuštěním do vodoteče
tis. m3
68,69
85,66
×
7,52
celkové množství upravených důlních vod před vypuštěním do vodoteče
tis. m3
1 598,56
2 017,01
×
×
×
×
Poplatky za znečištění vody
tis. Kč
×
×
DTS Vrbenský, a. s.
2 817,72
Coal Services a. s.
REKULTIVACE a. s.
Z toho:
Důl Kohinoor a. s.
1 331,33
HUMECO, a. s.
58 364,07
RENOGUM a. s.
t
Czech Coal POWER s. r. o.
Vršanská uhelná a. s.
Množství odpadů dle typu a umístění CELKEM
Krušnohorské strojírny Komořany a. s.
Jednotka
Litvínovská uhelná a. s.
Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností skupiny Czech Coal, 2011 (II.)
×
×
×
×
×
2 742,57
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
17,22
2 742,57
×
× ×
80
zpět na obsah
2.7.3 Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí
hygienické ochrany v okolí povrchových lomů,
24
2,8
800
• ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí,
700
20
62
• průběžné sledování kvality hnědého uhlí, • dodržování zákonných emisních limitů u zdrojů znečišťování ovzduší, provádění pravidelných
600
měření,
16
12
300 8
100
0
72 , 51 6 ,1 54 22 ,5 37 , 9,7 4 48 ,8 11 49 , 9,5 6 21 , 7,8 2 28 , 9,9 1 26 , 14 6 ,3 12 , 198 ,1 11 ,1 36 ,9 8 39 ,1 6,2 37 ,9 5,1 33 ,3 6,4 16 ,4 60 20 ,7
12
14
8,6 3,1
5,4 200
19
• monitorování stavu bočních svahů lomu ČSA.
odpad (tis. t/rok), emise (t/rok)
odpadů vhodných pro další využití a přednostní využívání odpadů a zařízení pro recyklaci odpadů, • využití tuhých zbytků po spalování mosteckého uhlí a produktů odsíření,
400
37
vod, například rekonstrukce čistíren, a dodržování kvality vypouštěných důlních a odpadních vod, • dodržování provozních řádů u zařízení na odstraňování a využívání odpadů, shromažďování
9,8
500
• dodržování provozních řádů u vodohospodářských zařízení, zvyšování účinnosti čistíren odpadních
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 množství odpadu (tis. t/rok)
množství emisí znečišťujících látek (t/rok)
4
0
prodej uhlí (mil. t/rok)
• pravidelná měření tuhých znečišťujících látek v ovzduší a měření hladiny hluku na hranicích pásma
Vývoj celkových emisí a produkce odpadů produkovaných při těžbě a zpracování uhlí ve skupině Czech Coal v letech 1994–2011
6,7
• sanace a rekultivace území zasažených následky důlní činnosti (viz část 2.8 – Rekultivace),
71
Péče o životní prostředí se projevuje v následujících činnostech:
prodej uhlí (mil. t/rok)
Poznámka: Nárůst množství emisí v letech 2006–2009 je způsoben produkcí kamenolomu „Kočičí vrch – Ležáky“. Nárůst množství odpadu v roce 2011 je způsoben demolicemi neužívaných budov.
81
zpět na obsah
Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí Třídění a jiná studená úprava uhlí jsou zařazeny dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 615/2006 Sb. do kategorie vyjmenovaných zdrojů, a to mezi střední zdroje znečišťování ovzduší. V roce 2011 bylo
Imise prachu a akustická situace měřená v okolí povrchových lomů Vršany a ČSA, 2004–2011 (Uvedené hodnoty jsou výsledky z provedených měření)
realizováno v zákonné lhůtě 26 jednorázových měření emisí v provozních objektech úpravy uhlí –
Měřicí stanoviště u obcí
třídírna, hlubinný zásobník, drtírna a nakládací zásobník –, kde jsou nainstalovány mokré hladinové
lom Vršany
odlučovače a průmyslové vysavače. Z výsledků měření vyplynulo, že maximální naměřená hodnota představuje 20,5 % emisního limitu a průměrná zjištěná hodnota emisí tuhých znečišťujících látek je 4,0 % emisního limitu (emisní limit 100 mg/m3). Kaly z úpravy uhlí jsou čerpány do sedimentačního prostoru bývalého uhelného lomu Saxonie, kde jsou sedimenty využity pro sanaci a rekultivaci. Převládající složkou sedimentů jsou inertní jílovité částice (jíly), které nepředstavují žádné riziko pro životní prostředí, a skupina Czech Coal proto neprovozuje žádné odkaliště. Odsazená voda je opětovně vrácena do provozu úpravny a není vypouštěna do veřejné vodoteče. Vliv přepravy hlavních produktů skupiny Czech Coal Společnosti Skupiny nemají z důvodu typu své hlavní produkce (uhlí a elektřina) významné dopady a vlivy na životní prostředí v důsledku přepravy výrobků či materiálů potřebných pro výrobu. Nejvýznamnější komodita, kterou je hnědé uhlí, se expeduje z 96,1 % po železnici, což je nejekologičtější prostředek dopravy. Zbytek produkovaného uhlí ve výši 3,9 % je přepravován po ose nákladní automobilovou přepravou. Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí Při výrobě elektřiny a tepla v elektrárnách a teplárnách vznikají při spalovacím procesu a odsíření kouřových spalin při spalování uhlí tuhé zbytky, které jsou ukládány na skládky a úložiště, popř. v přepracované formě, kdy jsou úpravou zlepšeny jejich fyzikální a chemické vlastnosti a omezen tak negativní vliv na životní prostředí, využity jako tzv. vedlejší energetické produkty především ve stavebnictví a báňské činnosti. Skupina Czech Coal podporuje využití vedlejších energetických produktů a hledá pro ně vhodné uplatnění, a to především při činnostech prováděných báňským způsobem. V roce 2011 bylo vykoupeno a v důlních prostorách využito více než 1,4 milionu tun vedlejších energetických produktů. Tyto vedlejší energetické produkty byly z převážné části použity k směsnému
lom ČSA
Strupčice
Vrskmaň*
Horní Jiřetín (osada Černice)*
Imise suspendovaných částic PM10 průměrné 24hodinové koncentrace
2004
45 / 38,7
48 / 31
29 / 18,7
2005
43 / 28,5
47 / 39,8
40 / 24,6
– naměřená maxima / průměr
2006
21 / 17
49,6 / 43,9
39 / 26,6
2007
19 / 18
49,5 / 39,6
28 / 15,3
2008
44 / 36,3
32 / 23
37 / 26,6
2009
24,0 / 22,0
47,0 / 34,3
43,0 / 30,2
2010
40,0 / 39,0
47,0 / 38,6
41,0 / 25,7
2011
30,0 / 29,5
47,6 / 30,9
48,0 / 33,3
2004
36,9
37,2 a 39,1
35,9 a 42,5
2005
39,2
36,4 a 37,6
42,0 a 38,6
2006
36,2
37,5 a 39,4
39,8 a 36,9
2007
36
34,7 a 36,1
39,2 a 37,6
2008
37,7
36 a 35,1
39,0 a 38,5
2009
37,9
36,4 a 36,8
43,9 a 40,9
2010
35,9
36,7 a 36,2
41,4 a 41,4
2011
35,0
35,2 a 35,3
41,5 a 41,0
(Pro denní koncentrace suspendovaných částic PM10 je imisní limit 50 μg/m3 dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.)
μg/m3
Naměřená průměrná ekvivalentní hladina hluku LAeq ve venkovním prostoru [Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku LAeq ve venkovním prostoru je v tomto případě pro noční dobu 40 dB(A) dle nařízení vlády č. 272/2011Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.]**
dB(A)
* V obci Vrskmaň se měří hluk na dvou místech (obecní úřad a č. p. 47), stejně jako v osadě Černice (č. p. 107 a č. p. 101). ** Ekvivalentní hladina hluku naměřená v blízkosti sídel sousedících s povrchovou těžbou je ve většině případů v souladu s platnými právními předpisy. Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvivalentní hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie.
zakládání do vnitřních výsypek povrchových lomů skupiny Czech Coal pro zlepšení geomechanických vlastností zakládaných zemin a zvýšení stability výsypkových etáží.
82
zpět na obsah
Měření znečištění v ovzduší a hladiny hluku způsobených provozem v lomech
které umožňují rychlé rozšíření monitorovacího systému. Svoji úlohu splnil tento monitorovací systém
Životní prostředí v obcích, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti povrchových lomů, může být
při mimořádné události v červnu 2005 a lednu 2011, kdy došlo k sesuvu zemin frontálního tvaru
ovlivněno jejich provozem. V 90. letech minulého století byla vydána územní rozhodnutí o ochranných
v severozápadní části bočního svahu. Monitorovacích bodů je nainstalováno celkem 65 (březen
pásmech obcí, kterými se vymezují pásma hygienické ochrany vůči obcím Strupčice, Vrskmaň
2012).
a Černice – části města Horní Jiřetín (viz www.czechcoal.cz/banska-dokumentace). V průběhu let došlo k aktualizaci podmínek vydaných rozhodnutí. Jednou z podmínek je provádění ověřovacích měření aktuálního stavu úrovně hlučnosti a koncentrace prachových částic na hranicích ochranných pásem v předepsaném rozsahu. Výsledky měření jsou každoročně projednávány
Od roku 2008 byly vyzkoušeny nové nezávislé monitorovací metody: • v rámci dálkového průzkumu Země, • 3D laserové skenování.
a předávány vedení obcí a příslušným orgánům veřejné správy.
Mapování celé oblasti se provádí pomocí leteckého měřického snímkování, které zajišťuje externí
Z výsledků měření vyplývá, že nejvyšší přípustná koncentrace prachu na hranicích pásem hygienické
firma. Vyhodnocování se provádí z leteckých měřických snímků, které jsou od dubna 2009 v digitální
ochrany obcí není překračována.
podobě.
Na základě rozhodnutí stavebních úřadů o zřízení pásem hygienické ochrany a při respektování podmínek závazných posudků krajské hygienické stanice jsou prováděna pravidelná noční měření
Další prováděná měření:
hluku. Ekvivalentní hladina hluku naměřená v blízkosti sídel sousedících s povrchovou těžbou je
• Kampaň GPS – 1× za 5 let (provádí externí firma)
ve většině případů v souladu s platnými právními předpisy. Dlouhodobě jsou přijímána preventivní
• Výškové měření ve štole Jezeří
opatření pro snížení hladin hluku. Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvivalentní
• Monitoring pažnic pod Jezeřím
hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie.
• Připojovací měření štoly Jezeří • Nivelační tah Červený Hrádek – Albrechtice – 1× za 5 let (provádí ČVUT)
Systém sledování bočních svahů lomu ČSA
• Měření hladiny podzemních vod (provádí VÚHU)
Zajištění stability svahů povrchového lomu je pro těžební společnost povinností dle horního zákona
• Měření přesné inklinometrie (zajišťuje VÚHU)
a souvisejících vyhlášek. V tomto smyslu se provádějí stabilitní výpočty (v případě Litvínovské uhelné a.s. provádí VÚHU), které jsou zapracovávány do POPD (plán otvírky, přípravy a dobývání) a dále se rozpracovávají pro jednotlivé technologické celky (rýpadlo, zakladač, pásová doprava) v konkrétních oblastech lomu. Stabilita svahů je dále kontrolována měřeními přímo v terénu. Na základě výsledků sledování bočních svahů lomu ČSA v minulých letech byl učiněn závěr, že krystalinikum Krušných hor je stabilní a problémovou partií mohou být nadložní sedimenty. Proto se Litvínovská uhelná a.s. zaměřila na monitoring sedimentů ve svazích v okolí lomu ČSA. Na základě vlastností zemin bočních svahů lomu ČSA jsou dlouhodobě monitorovány svahové oblasti tvořené nadložními sedimenty. Od roku 2005 je provozován nový automatický měřicí systém, kdy je ve stanoveném časovém intervalu proměřována soustava pevně stabilizovaných měřicích bodů umístěných na bočních svazích lomu ČSA. Za pomoci automatické totální stanice Leica TCA 2003, umístěné v oblasti s předpokládanou vysokou stabilitou, jsou sledovány polohové odchylky pevných bodů a výsledky vyhodnocovány. Pro lokální sledování stabilitních poměrů se od roku 2006 používají tzv. operativní měřické body,
83
zpět na obsah
2.7.4 Tabulky energetické a materiálové náročnosti skupiny Czech Coal Spotřeba energií, paliv a vody Druh paliva nebo energie
Zdroje energie nakoupené od subjektů mimo skupinu Czech Coal
Primární zdroje energie vyrobené společností
Zdroje energie prodané mimo skupinu Czech Coal
benzin
l
118 160
nafta
l
6 750 235
elektřina
kWh
228 691 232
obnovitelná energie (elektřina z malého vodního zdroje)
kWh
2 200 592
tepelná energie
GJ
167 640
hnědé uhlí (hrubá těžba)
tis. t
14 137
biomasa
t
100
hnědé uhlí (prodej)
tis. t
14 148
elektřina
kWh
6 943 930
benzin
l
303
nafta
l
443 488
biomasa
t
100
tepelná energie elektřina tepelná energie Spotřeba elektrické energie a jiných zdrojů energie ve vlastních provozech společnosti
Celkem skupina Czech Coal, 2011
Jednotka
GJ
7 573
kWh
222 400 716
GJ
165 817
benzin
l
100 248
nafta
l
6 554 142
obnovitelná energie (elektřina z malého vodního zdroje)
kWh
2 200 592
užitková – tis. m
240
pitná – tis. m3
208
užitková – tis. m3
240
pitná – tis. m
193
3
Odběry z komunální dodávky vody nebo jiné vodárenské služby – nákup mimo Skupinu
Odběry z komunální dodávky vody nebo jiné vodárenské služby – spotřeba
3
84
zpět na obsah
Spotřeba energie (nepřímé a přímé) a výpočet ročního hmotnostního toku CO2 Jednotky
Elektrická energie Tepelná energie
Celkem
GJ/rok
t CO2/rok
MWh/rok
222 400,7
800 642,6
106 522,6
GJ/rok
165 817,0
165 817,0
18 673,1
966 459,6
Spotřeba sekundárních zdrojů energie (nepřímé energie) celkem
Nepřímé emise CO2 celkem
125 195,8
Benzin
l/rok
100 248
3,310,7
235,6
Nafta
l/rok
6 554 142
238 964,0
13 829,2
242 274,7
Spotřeba primárních zdrojů energie (přímé energie) celkem
Přímé emise CO2 celkem
14 064,8
Výsledný roční hmotnostní tok CO2 za rok 2011
139 260,6
Metodika výpočtu emisních faktorů a ročního hmotnostního toku je provedena dle doporučení VŠCHT Praha Energie/energetická surovina
Průměrný emisní faktor CO2, jeho hodnota a metodika
Elektrická energie
0,478967097 t CO2/MWh (0,8388 t CO2/MWh × 0,571 – uhelné elektrárny ČEZ s podílem 57,1 % na výrobě elektřiny v roce 2011)
Tepelná energie
0,112613 CO2/GJ (tepelné zdroje ČEZ s podílem 91,6 % spalování fosilních paliv v roce 2011)
Benzin
2,35 ± 0,3 kg CO2/l – vypočteno ze složení automobilového benzinu 95 oktanů (pro přepočet litrů na GJ byla využita metodika GRI)
Nafta
2,11 ± 0,3 kg CO2/l – vypočteno ze složení motorové nafty (pro přepočet litrů na GJ byla využita metodika GRI)
85
zpět na obsah
Celková spotřeba materiálů* Jednotka
Celkem výrobní společnosti skupiny Czech Coal, 2011
Materiály a suroviny pro výrobní proces, které nejsou součástí finálního produktu: (Zeleně jsou uvedeny materiály a suroviny, které je možné považovat za obnovitelné.) železné kovy
t
103,9
barevné kovy
t
0,3
bronz
t
0,8
t
102,0
oleje, maziva
l
74 197,6
mazací tuky
t
15,7
plastické hmoty
t
2,8
nátěrové hmoty
t
6,4
technický benzin
l
2 077,0
kyslík
m3
12 801,0
acetylen
m
3 721,0
vzácné plyny (argon, stargon atd.)
m3
CO2
3
l
67,2 29 188,0
materiál pro svařování
t
dřevo
m3
717,9
hutní materiál
t
železný profilový materiál
t
46,3
vápno pro úpravu vody
t
120,0
manganistan draselný (odmanganování důlní vody)
t
1,4
flokulant (vločkování při úpravě a čištění vody)
t
6,8
1 529,8 263,6
Materiály a suroviny pro výrobní proces, které jsou součástí finálního produktu (Zeleně jsou uvedeny materiály a suroviny, které je možné považovat za obnovitelné.) měď
t
hliník
t
17,5 7,1
železo
t
2 510,1
barevné kovy
t
10,6
surová guma
t
311,1
chemické látky
t
40,1
pneumatiky k recyklaci
t
34,7
dřevo
m3
166,0
pryžový granulát
t
368,0
* Data o spotřebě materiálů pochází z databáze odboru nákupu (nákup je ve Skupině centralizován), tj. přímo z účetnictví (SAP)
86
zpět na obsah
2.8 Rekultivace skupiny Czech Coal21 Obnova území a krajiny zasažené báňskou činností je konečnou etapou báňského podnikání.
2.8.1 Základní údaje o rekultivacích skupiny Czech Coal
Tuto činnost zajišťují těžební společnosti skupiny Czech Coal formou provádění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou. Tím zároveň naplňují svoji zákonnou povinnost. Zákon č. 44/1988 Sb.,
Celková plocha dotčená těžbou v roce 1999 představovala 14,9 tisíce ha. V současnosti činí
o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění ukládá důlní organizaci povinnost zajistit
zájmové území Vršanské uhelné a.s. a Litvínovské uhelné a.s. včetně ukončených rekultivací, ploch
sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou.
těžebně činných a ploch, které budou těžbou dotčeny, 9 094 ha. Toto území představují zejména dva
Rekultivační činnost úzce souvisí s environmentální oblastí udržitelného rozvoje. Přístup skupiny
povrchové lomy (Vršany – Šverma a ČSA). Jeden hlubinný důl – důl Centrum (dceřiná společnost Důl
Czech Coal k provádění rekultivací je veden snahou vytvářet nové plochy co nejúčelněji a zejména
Kohinoor a.s.) – působí na zájmovém území 800 ha.
ve vazbě na budoucí další rozvoj regionu. Těžební společnosti skupiny Czech Coal (Vršanská uhelná
Rozpracované rekultivace povrchových lomů ke konci roku 2011 tvořily cca 10 % území, kde působila
a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Důl Kohinoor a.s.) a její dceřiná společnost REKULTIVACE a.s. jako
báňská činnost skupiny Czech Coal.
jeden z dodavatelů prací vytvářejí nejen novou krajinu formou zemědělských pozemků a kultur, lesů,
Rekultivace ukončené k 31. 12. 2011 dané souhrnem ploch, které byly rekultivovány v rámci
vodních ploch a toků, ale vytvářejí také území určená k rekreačním a sportovním účelům, například
současného i minulých organizačních uspořádání, činí 6 945 ha (6 959 − 16 LUAS + 2 VUAS)22.
areál Hipodromu Most. Obce a města získávají území pro svůj nový rozvoj.
Rozpracované rekultivace včetně ukončených v daném roce činí 888 ha (LUAS 477 + VUAS 411).
21 Kapitola se soustředí na aktuální výsledky rekultivační činnosti skupiny Czech Coal. Obecný popis, vysvětlení pojmů, pravidel a postupů rekultivace včetně řízení biodiverzity a jednání s dotčenými osobami a subjekty jsou uvedeny na www.czechcoal.cz/rekultivace.
Celková výměra rekultivovaných ploch dle aktualizovaných souhrnných plánů sanací a rekultivací je pro lokalitu Vršany 4 778 ha. Celková plocha řešeného zájmového území lokality lomu ČSA je 4 316 ha a dalších 206 ha nepřímo dotčených ploch. V roce 1995 bylo ukončeno zakládání odklizu na vnější výsypky. Odkliz činných těžebních lokalit je zakládán pouze do vyuhlených prostorů (vnitřní výsypky) a rozsáhlé rekultivace vnějších výsypek jsou
Rozpracované a ukončené rekultivace skupiny Czech Coal – povrchové lomy v roce 2011 (procenta z celkové rozlohy 888 ha) zemědělská 23,8 %
v roce 2011 dokončeny nebo v závěrečné fázi dokončování (Růžodolská výsypka). Plocha dotčená těžbou se vlivem postupujících rekultivací stále zmenšuje. Zábory nových ploch jsou podstatně nižší než rozloha ploch s postupně ukončovanou rekultivací. 22 Minus 16 ha ukončených sanací a rekultivací (SaR) bylo zpětně dotčeno v rámci zahajovaných SaR – skluzy bočních svahů, dotčená plocha se nemění, z důvodu duplicity dat a možnosti sumarizace dat odečteno z ukončených.
ostatní 44,1 %
Poměr rekultivací a ploch dotčených těžbou v lokalitách skupiny Czech Coal v roce 2011 (číselné údaje jsou v hektarech) Vršanská uhelná a.s. (VUAS) Celková plocha dotčená těžbou včetně všech rekultivací i na vnějších výsypkách lomu
Litvínovská uhelná a.s. (LUAS)
Důl Kohinoor a.s. (hlubinný důl Centrum)
4 778
4 316
800
Plocha přímo dotčená těžbou – včetně budoucí
1 969
1 637
375
Ukončené rekultivace (včetně roku 2011)
2 400
2 202
295
409
477
130
Z toho:
lesní 31,4 % vodní 0,7 %
Rozpracované rekultivace 2011 (bez ukončených 2011)
87
zpět na obsah
Objemy rekultivovaných ploch skupiny Czech Coal – povrchové lomy (rozpracované a ukončené v daném roce) v ha Rekultivované území (zaokrouhleno) Zemědělské
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
355
453
330
309
174
238
188
151
141
125
193
144
145
208
181
222
209
211
Lesní
1 252
1 780
1 986
2 253
1 825
1 836
1 634
1 283
992
860
929
928
693
577
508
513
449
279
Vodní
78
114
131
140
27
81
70
77
45
46
47
47
39
38
58
42
42
6
496
525
870
676
1 280
1 284
1 323
1 467
1 094
939
966
983
915
752
522
529
529
392
2 181
2 872
3 317
3 378
3 307
3 440
3 215
2 979
2 272
1 970
2 134
2 102
1 793
1 575
1 269
1 306
1 229
888
Ostatní (včetně parkového) Celkem
88
zpět na obsah
Mapa č. 3: Stav rekultivací v roce 2011 a umístění významných objektů rekultivací, lom ČSA (Litvínovská uhelná a.s.)
Litvínov
Rekultivace rozpracované
Janov
Rekultivace ukončené Most
Rekultivace mimo Skupinu
Praha
Louka u Litvínova
Brno
Černice
Horní Jiřetín
výsypka Růžodol
Hornojiřetínská výsypka
zámek Jezeří
UNIPETROL, a.s.
lom ČSA Litvínovská uhelná a.s.
ČSA
výsypka Obránců míru
výsypka Kopisty
úpravna uhlí Komořany nádrž Matylda autodrom Most
Most 1 000 m
89
zpět na obsah
Mapa č. 4: Stav rekultivací v roce 2011 a umístění významných objektů rekultivací, lom Vršany (Vršanská uhelná a.s.)
autodrom Most
Most
lokalita J. Šverma
lom Vršany
Vršanská uhelná a.s.
Vrskmaň
výsypka Slatinice
lokalita Vršany Čepirohy
Okořín
Strupčice Most Praha Brno
výsypka Malé Březno
lokalita Hrabák
výsypka Velebudice
Malé Březno
Rekultivace rozpracované
Rekultivace ukončené
1 000 m
90
zpět na obsah
2.8.2 Náklady na rekultivace v letech 1994–2011 Náklady na rekultivace ploch dotčených povrchovou těžbou postupně od roku 1998 klesají z důvodu dokončení rekultivace rozsáhlých vnějších výsypek a dále i vlivem předání (k 1. 1. 2004) rozsáhlých ploch (lom Ležáky, lokalita dolu Kohinoor) Palivovému kombinátu Ústí, státnímu podniku. Od roku 1994 bylo v lokalitách dnešní skupiny Czech Coal vynaloženo z prostředků Skupiny na rekultivace 3 434,5 milionu Kč.
Náklady na rekultivace 1994–2011 Náklady skupiny Czech Coal (mil. Kč) Náklady státu (mil. Kč) Celkem (mil. Kč) Vráceno k užívání (ha) Celkově vráceno k užívání (ha)
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
232
295
467
512
429
255
256
203
127
105
103
108
62
41
0
4
30
10
0
13
2
2
0
3
14
11
10
232
299
497
522
429
268
258
205
127
108
117
119
72
0
93
132
377
497
297
323
259
325
54
8
317
2009
2010
2011
CELKEM
VUAS
13
11
18
37,5
LUAS
10
9
75
66
69
130
262
52
196,5
808,5
110
153
282
145
300
4 243
413 300,9
54
77
515
+ 2 (VUAS) − 16 (LUAS)*
4 028
2 917 3 010 3 142 3 519 4 016 4 313 4 636 4 895 5 220 5 274 5 282 5 599 6 013 6 313
6 367
6 444
6 959
6 945
6 945
3 434,5
* 16 ha ukončených sanací a rekultivací (SaR) bylo zpětně dotčeno v rámci zahajovaných SaR – skluzy bočních svahů, dotčená plocha se nemění, z důvodu duplicity dat a možnosti sumarizace dat odečteno z ukončených.
Finanční čerpání nákladů na rekultivace v letech 2005–2011 (tis. Kč) 2005 Objem prací a dodávek celkem Z toho finanční rezerva skupiny Czech Coal
Z toho přímé náklady skupiny Czech Coal
Z toho finanční rezerva VUAS Z toho finanční rezerva LUAS Přímé náklady VUAS Přímé náklady LUAS
Z toho jiné zdroje (státní prostředky na řešení ekologických škod z minulosti)
2006
2007
2008
118 862
71 738
109 417
107 842
62 144
40 549
230
244
250
10 790
9 350
68 618
2009
2010
2011
153 745
281 571
144 356
300 259
13 070
10 978
11 012
36 372
10 014
9 054
74 816
66 066
176
268
7 234
954
0
0
0
0
130 485
261 271
51 294
196 868
91
zpět na obsah
2.8.3 Aktuální projekty rekultivací skupiny Czech Coal
2.8.4 Pěstování energetických plodin na rekultivacích
Aktuálními projekty rekultivací jsou jednotlivé prováděcí projekty rozpracovaných akcí, které navazují
Při zahlazování hornické činnosti (rekultivaci) vzniklo množství rekultivovaných ploch, tzv. zemědělské
na generel rekultivací s obsahem přehledu zahajovaných, rozpracovaných a ukončovaných
rekultivace. Tyto plochy se v důsledku nedobré situace v zemědělství nedaří uplatnit v zemědělské
rekultivačních akcí ve střednědobém horizontu. Generel rekultivací platný pro období 2008–2012
prvovýrobě ani předat jiným zájemcům. Relativně reálné se jeví pěstování energetických plodin na
respektuje SPSaR (souhrnný plán sanací a rekultivací) činných lokalit dřívější Mostecké uhelné a.s.
rekultivovaných plochách. Současným i výhledovým úkolem rekultivací je také oblast sledování perspektivních energetických plodin s možností zařazení do biotechnického procesu rekultivace.
SPSaR je součástí platného POPD (plán otvírky, přípravy a dobývání). V roce 2008 byla vypracována
V rámci poloprovozního pokusu pěstuje společnost REKULTIVACE a.s. na celkové výměře cca 60 ha
aktualizace SPSaR pro lom Vršany-Šverma a v roce 2011 byla vypracována aktualizace SPSaR
energetický šťovík. Na 1,5 ha je založena pokusná plocha miskantu. Další plodinou pěstovanou
pro těžební lokalitu ČSA. Při aktualizaci těchto dokumentů byly řešeny a zapracovány technické,
na výsypkách jsou japonské topoly, klony J 104 a J 105, které společnost pěstuje na výměře
ekonomické a ostatní vlivy dané vývojem od poslední revize těchto dokumentů. Součástí těchto
cca 0,5 ha. V roce 2011 společnost vyprodukovala 400 obřích hranolovitých balíků energetického
plánů jsou i rekultivace na pozemcích, které leží v blízkosti státní kulturní památky Jezeří.
šťovíku (cca 250 tun biomasy).
V roce 2011 pokračovaly rekultivační práce v souladu s báňskými podklady a na základě platných rozhodnutí v těchto lokalitách: Litvínovská uhelná a.s. (lom ČSA) – boční svahy, vnitřní výsypka, výsypka Obránců míru, Růžodolská výsypka; Vršanská uhelná a.s. (lom Vršany-Šverma) – vnitřní výsypka Vršany, vnitřní výsypka Šverma, výsypka Slatinice.
Celkem (ha)
Název a určení lokality
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Vršany-Šverma (vnitřní výsypka Vršany, vnitřní výsypka Šverma, Slatinická výsypka)
786,88
584,86
297
363
349
411
ČSA (boční svah výsypky Obránců míru, Růžodolská výsypka)
1 005,76
989,89
972
943
880
477
Rozpracované výměry celkem
1 792,64
1 574,75
1 269
1 306
1 229
888
92
zpět na obsah
2.9 Lidské zdroje Společnosti skupiny Czech Coal, které sídlí v severních Čechách (Czech Coal a.s., VUAS, LUAS, Coal Servis a.s.), spolu s dceřinými společnostmi patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v Ústeckém kraji. Poskytují práci 4,4 tisíce zaměstnanců, kteří v okrese Most, z něhož pochází nejvíce zaměstnanců (71 %), v roce 2011 tvořili 6,2 % zaměstnaných obyvatel.23 23 Podrobné údaje ve většině tabulek jsou o hlavních nebo výrobních dceřiných společnostech (96 % zaměstnanců k 31. 12. 2011). Společnosti REKULTIVACE a.s., Infotea s.r o. a HIPODROM MOST a.s. nejsou vždy zahrnuty.
Celkem
HIPODROM MOST a.s.
Infotea s.r.o.
REKULTIVACE a.s.
HUMECO, a.s.
RENOGUM a.s.
Důl Kohinoor a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Czech Coal POWER s.r.o.
DTS Vrbenský, a.s.
Coal Services a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Czech Coal a.s.
Jednotka
Litvínovská uhelná a.s.
Počty zaměstnanců, rozčleněné dle typu pracovního poměru a pracovních smluv, 2011
Počet zaměstnanců k 31. 12. 2011 celkem
absolutní číslo
208
572
913
848
114
349
692
335
155
89
119
50
13
4 457
Pracovní poměr na dobu neurčitou
absolutní číslo
195
531
868
784
77
330
656
292
144
77
40
49
12
4 055
Z toho plný úvazek
absolutní číslo
193
530
867
781
76
330
654
292
144
77
38
49
12
4 043
Z toho částečný úvazek
absolutní číslo
2
1
1
3
1
0
2
0
0
0
2
0
0
12
absolutní číslo
13
41
45
64
37
19
36
43
11
12
79
1
1
402
Z toho plný úvazek
absolutní číslo
13
41
44
64
37
19
36
43
11
12
76
1
1
398
Z toho částečný úvazek
absolutní číslo
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
3
0
0
4
Pracovní poměr na dobu určitou
93
zpět na obsah
Mapa č. 5: Význam skupiny Czech Coal jako zaměstnavatele v Ústeckém kraji v roce 2011 (podíl zaměstnanců Skupiny z obyvatel, kteří měli práci)
2.9.1 Společné principy zaměstnanecké politiky skupiny Czech Coal Skupina považuje péči o zaměstnance v sociální oblasti za podstatnou součást svého udržitelného rozvoje. Je kladen důraz na bezpečnost práce, na nadstandardní sociální a zdravotní benefity,
Podíl zaměstnanců skupiny Czech Coal z obyvatel, kteří měli práci, v %
1– 2 % 3– 4 % 4– 6 % 7– 8 % 9– 10 % 10 – 12 % 12 % a více
Bezpečnost práce
Lom ČSA Litvínovská uhelná a.s. Lom Vršany Vršanská uhelná a.s.
Pro všechna pracoviště a všechny práce je provedeno vyhodnocení rizik a jeho výsledky jsou zahrnuty do provozní dokumentace, která je zpracovávána v souladu s legislativními požadavky. Prevence a řešení nouzových situací jsou zabezpečeny v havarijních plánech a požárních řádech společností Skupiny. Ve všech výrobních společnostech je oblast BOZP řešena ve spolupráci s odborovými organizacemi. Činnost společných bezpečnostních i odškodňovacích komisí pokrývá 100 % zaměstnanců společností. V roce 2011 nebyla orgánem státního odborného dozoru na úseku BOZP a hygieny
Meziboří (15,3)
Hora Svaté Kateřiny (13,1)
Nová Ves v Horách (15,3)
Kalek
Horní Jiřetín (13)
Boleboř (13) Hora Svatého Šebestiána (13,7)
Vysoká Pec (12)
Blatno (19,8)
Výsluní
Vrskmaň (14,6) Otvice (10,4) Chomutov Pesvice Strupčice (13,1) (14,9) (13,1)
Černovice (13,8) Málkov Spořice Spořice
Údlice
Všestudy (14,4)
Droužkovice (13,9) Nezabylice Bílence (33,7) (7,1) Všehrdy
Lom u Mostu (19,2)
Litvínov Louka (16,2) u Litvínova (17,6) Mariánské Radčice (18,8)
Jirkov (17,2)
Křimov
práce uložena žádná pokuta ani jedné organizaci v rámci Skupiny.
Klíny
Brandov (11,6)
Místo
vzdělávání zaměstnanců a jejich participaci na řízení firmy – na kolektivní vyjednávání.
Most (14,3) Malé Březno (18,6)
Braňany (14,5) Želenice (16,2) Obrnice (22,8) Patokryje (15,2) Lužice Korozluky (9,2)
(22,4) Skršín (8,2) Bečov u Mostu (16,4) Polerady Bělušice (4,5) (20,2) Volevčice (9,5)
Lišnice (18) Havraň (11,3)
Řada bezpečnostních předpisů a vnitřních norem je společnostmi Skupiny přebírána. Jednotné podmínky a provozní dokumentace usnadňují spolupráci na poli bezpečnosti práce. Důraz v oblasti bezpečnosti práce je kladen i na spolupráci s externími firmami, např. požadavky na bezpečnost práce jsou zahrnovány do výběrových řízení externích dodavatelů pro společnosti Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Czech Coal a.s. a Coal Services a.s. Smrtelné úrazy a onemocnění z povolání V roce 2011 nepřibyly nové případy onemocnění z povolání, avšak ve společnostech skupiny Czech Coal došlo ke dvěma smrtelným úrazům. Smrtelný pracovní úraz na hlubinném dole Centrum (Důl Kohinoor a.s.): Dne 4. 11. 2011 postižený pracovník při rozvolňování kusů uhlí, zřejmě při odložení či zvedání pneumatického kladiva, prorazil izolaci silového 500V kabelu. Příčinou úrazu bylo selhání lidského činitele. Šetření Báňského úřadu prokázalo, že pracovník zvolil pracovní postup, který byl v přímém rozporu se zásadami bezpečné práce. Zavinění jiné osoby nebylo šetřením zjištěno. Byla přijata opatření, jednak opětovné proškolení všech pracovníků v dole o obecných zásadách zacházení s elektrickým zařízením, jednak v oblasti upřesnění a zkvalitnění pravidel kontroly elektrozařízení.
Barevná škála udává počty zaměstnanců společností skupiny Czech Coal* vyjádřené jako procentní podíl z obyvatel, kteří měli zaměstnání (data k lednu 2012). Čísla v závorce pod názvem obce udávají relativní míru nezaměstnanosti v lednu 2012. * Do výpočtů byli v lednu 2012 zahrnuti zaměstnanci hlavních společností: Czech Coal a.s., Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Coal Services a.s., Důl Kohinoor a.s., RENOGUM a.s., HUMECO, a.s., REKULTIVACE a.s., DTS Vrbenský, a.s., Czech Coal POWER s.r.o., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., HIPODROM MOST a.s., Infotea s.r.o.
94
zpět na obsah
Smrtelný pracovní úraz v povrchovém lomu Vršany (VUAS): K události došlo dne 15. 7. 2011, zaměstnanec VUAS při kontrole rypadla KU 800/92 odhodil z prostoru kolesového výložníku nalezený kus horniny a zasáhl do hlavy spoluzaměstnance (rovněž VUAS), který pod tímto výložníkem procházel. Postižený zaměstnanec na následky tohoto úrazu zemřel dne 20. 7. 2011. Vyšetřování započal Báňský úřad, avšak poté, co došlo k úmrtí postiženého, šetření po dohodě s Policií ČR přerušil a dále ho šetřila policie. Nebylo shledáno porušení předpisů ze strany organizace, s organizací nebylo zahájeno správní řízení. Oba zaměstnanci byli řádně seznámeni, proškoleni a přezkoušeni z bezpečnostních a provozních předpisů. Smrtelný úraz byl způsoben nedodržením pracovního postupu a bezpečnostních předpisů ze strany zaměstnance, který úraz způsobil. O průběhu a příčinách smrtelného pracovního úrazu byla závodním lomu vydána závazná informace (obsahující popis chyb vedoucích k tomuto úrazu a upozornění na nutnost dodržovat pracovní předpisy) a s touto závaznou informací byli prokazatelně seznámeni všichni zaměstnanci VUAS a všichni ostatní zaměstnanci Skupiny pracující na pracovištích VUAS.
Hodnoty úrazovosti, nemocnosti, zameškaných dnů a absencí v hlavních společnostech, 2011
HUMECO, a.s.
RENOGUM a.s.
Důl Kohinoor a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Czech Coal POWER s.r.o.
DTS Vrbenský, a.s.
Coal Services a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Jednotka
Czech Coal a.s.
(Evidence údajů a metodiky výpočtu je vedena v rozsahu zákonných předpisů ČR a souhrnné roční výkazy předávány v zákonných termínech orgánům veřejné správy ČR.)
Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce*
absolutní číslo
219
579
948
893
428
348**
703
335
180
91
Počet registrovaných pracovních úrazů – absolutně
absolutní číslo
0
7
8
4
11
1
23
37
8
0
Celkový počet smrtelných úrazů v roce
absolutní číslo
0
1
0
0
0
0
0
1
0
0
Úrazová četnost (počet registrovaných pracovních úrazů na 100 zaměstnanců)***
absolutní číslo
0
1
0,845
0,45
2,57
0
2,849
11,045
4,45
0
Průměrný počet zameškaných kalendářních dnů na jeden registrovaný pracovní úraz
absolutní číslo
0
47
64,5
43,5
83,5
0
28,1
60,46
40,52
0
Absence z důvodu nemoci (% z plánovaného časového fondu – průměrné procento pracovní neschopnosti)
%
0,6
2,91
2,86
2,96
4,43
3,44
3,57
5,38
3,46
1,52
* Průměrný měsíční počet zaměstnanců (evidenční stav): stav vždy k poslednímu dni v měsíci. Je to součet všech zaměstnanců ve sledovaném období bez ohledu na jejich fond pracovní doby. (Tzn. je jedno, jestli má někdo např. zkrácenou pracovní dobu, ale je ve stavu.) V průměrném měsíčním počtu zaměstnanců v roce je pak 12 těchto údajů sečteno a děleno dvanácti. ** Počítáno jako průměr ze 3 měsíců z důvodu skutečnosti, že zaměstnanci s platností od 1. 10. 2011 přešli do Czech Coal Power. *** Úrazová čenost (%): počet registrovaných pracovních úrazů za daný rok × 100 / průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce . (Tento způsob výpočtu je proveden podle českých pravidel a je odlišný od GRI.)
95
zpět na obsah
Hodnoty úrazovosti a fluktuace v hlavních společnostech Skupiny, 2009–2011
Zaměstnanecké benefity
(Evidence údajů a metodika výpočtu jsou vedeny v rozsahu zákonných předpisů ČR.)
Zásadním nástrojem pro dosažení maximální účinnosti systému benefitů na motivaci zaměstnanců
rok
Celkový počet zaměstnanců v hlavních* společnostech Skupiny k 31. 12.
Průměrný měsíční Počet repočet zagistrovaměstnanců ných úrazů v roce
Průměrný počet zameškaných kalendářních dnů na jeden registrovaný pracovní úraz
Úrazová četnost1) (%)
Celkový počet zaměstnanCelková ců, kteří opusfluktuace3) tili zaměstná(%) ní v daném roce2)
2009
5 045
5 261
72
62,8
1,4
835
15,9
2010
4 704
4 841
118
41,5
2,4
593
12,2
2011
4 275
4 463
99
51,97
2,2
691
15,5
* V tabulce jsou údaje o hlavních nebo výrobních dceřiných společnostech (96 % zaměstnanců k 31. 12. 2011). Společnosti REKULTIVACE a.s., Infotea s.r o. a HIPODROM MOST a.s. nejsou zahrnuty 1) Úrazová četnost (%): počet registrovaných pracovních úrazů za daný rok × 100 / průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce. (Tento způsob výpočtu je proveden podle českých pravidel a je odlišný od GRI.) 2) Počet zaměstnanců, kteří opouštějí organizaci dobrovolně nebo z důvodu propuštění (včetně důvodu organizační změny), odchodu do důchodu nebo úmrtí. 3) Celková fluktuace (%): celkový počet rozvázaných pracovních poměrů v daném období (roce) × 100 / průměrný evidenční stav zaměstnanců v daném roce. (Tento způsob výpočtu je proveden podle českých pravidel a je odlišný od GRI, není to výpočet založený jen na rozdílu mezi 1. 1. a 31. 12. daného roku.)
při zachování principu nákladové přiměřenosti celého systému je možnost výběru zaměstnaneckých výhod dle osobních preferencí zaměstnanců v rámci stanovených finančních limitů. Rozsah zaměstnaneckých výhod v největších společnostech – Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Coal Services a.s. a Krušnohorské strojírny Komořany a.s. – nevybočuje svou strukturou z rámce obvyklého ve srovnatelných společnostech. Každý zaměstnanec měl možnost ve svém „virtuálním“ osobním fondu pro rok 2011 čerpat dle stanovených pravidel částku 8 000 Kč. Z hlediska užití prostředků fondu zaměstnanci preferují jejich uplatnění zejména v oblasti rekreací či nákupu zdravotních potřeb. Uvedené preference zaměstnanců v oblasti zdravého životního stylu se ve spojení s celou řadou opatření na straně zaměstnavatele (systém zdravotních prohlídek, očkování zaměstnanců, poskytování vitaminů a nápojů atd.) promítají mimo jiné i do pozitivního vývoje pracovní neschopnosti, zejména v posledních pěti letech. Zdroje osobního fondu zaměstnanců jsou tvořeny převážně v sociálním fondu24, zbylá část je hrazena z nákladů společnosti. Skutečné čerpání ze sociálního fondu společností Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Coal Services a.s. činilo v roce 2011 cca 20,95 milionu Kč. Důchodové zabezpečení zaměstnanců Skupiny je nad rámec zákonem stanovených povinností (kde odvod zaměstnavatele na důchodové zabezpečení je ve výši 21,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance a odvod ze mzdy zaměstnance ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu) řešeno podporou penzijního připojištění. Výše příspěvku zaměstnavatele je dle dohodnutých pravidel
Počet úrazů v klíčových společnostech zůstává obdobný – osciluje kolem 100. Avšak vzhledem ke
(obvykle v kolektivních smlouvách) vázána zpravidla na dobu trvání zaměstnání ve společnosti. Nad
klesajícímu počtu zaměstnanců, kdy odchází především zaměstnanci z nevýrobních oblastí dané
rámec zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je pro zaměstnance vykonávající rizikové
firmy, se zvyšuje úrazová četnost (počet úrazů na 100 zaměstnanců), neboť počet zaměstnanců ve
činnosti, zejména báňského charakteru, sjednáno další připojištění pro případy vzniku pracovních
výrobní oblasti se snižuje mnohem méně.
úrazů či nemocí z povolání.
Důsledky platnosti limitů těžby se v posledních pěti letech již projevují ve snižování počtu pracovních
Smluvní dopravu využívá odhadem 40 % zaměstnanců; dopravu zajišťují Dopravní podnik měst
míst ve skupině Czech Coal (z přes 6,2 tisíce v roce 2007 na necelých 4,5 tisíce v roce 2011.)
Chomutova a Jirkova a.s. a Autobusy KAVKA, a.s., v celkovém počtu 6 linek. Hlavní směry dopravní
a nyní se k tomu přidávají dopady finanční krize, postihující zejména dceřiné společnosti. Fluktuace
obslužnosti jsou Most, Chomutov, Jirkov a Litvínov. Náklady na smluvní dopravu v roce 2011 za
zaměstnanců v oblasti povrchové těžby (VUAS, LUAS) v roce 2011 dosáhla přibližně 11–12 %,
společnosti Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Coal Services a.s. a Krušnohorské strojírny
zatímco celková fluktuace ve skupině Czech Coal byla 15,5 %.
Komořany a.s. činily 2 953 tis. Kč.
24 Sociální fond je ve společnostech vytvářen za účelem krytí nákladů sociální povahy, které nelze hradit z nákladů daňově účinných. Z hlediska tvorby se jedná o příděl ze zisku, který schvaluje valná hromada společnosti obvykle ve výši rozpočtu, jenž je předmětem kolektivního vyjednávání o ustanoveních s jednoletou platností. K dominantním položkám rozpočtu sociálního fondu patří úhrada nákladů spojených se zdravotními benefity (program Zdraví) a další příspěvek zaměstnavatele k ceně jídel ve společném stravování. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je na základě dřívější změny legislativy již plně hrazen z prostředků společnosti.
96
zpět na obsah
Počet zaměstnanců k 31. 12. 2011 celkem
absolutní číslo
HUMECO, a.s.
RENOGUM a.s.
Důl Kohinoor a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Czech Coal POWER s.r.o.
DTS Vrbenský, a.s.
Coal Services a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Czech Coal a.s.
Jednotka
Litvínovská uhelná a.s.
Důchodové zabezpečení zaměstnanců
208
572
913
848
114
349
692
335
155
89
Celkové náklady na mzdy a benefity (zahrnuté v osobních nákladech)
tisíce Kč
202 530
260 768
414 840
366 746
160 815
33 302
291 177
103 072
68 899
35 302
Celkový odvod zaměstnavatele na důchodové zabezpečení; ve výši 21,5 % z vyměřovacího základu
tisíce Kč
31 828
38 160
63 035
55 204
23 662
5 257
44 731
22 160
9 972
5 473
Počet zaměstnanců, jimž je odváděno 21,5 % z vyměřovacího základu na důchodové zabezpečení
absolutní číslo
208
572
913
848
114
348
692
335
155
89
Počet zaměstnanců s podporou penzijního připojištění
absolutní číslo
182
452
711
674
351
291
516
179
103
70
Procentuální počet zaměstnanců, kterým je vyplácena podpora penzijního připojištění ze všech zaměstnanců; prům. měsíční počet
%
83
78
75
75
82
84
74
56
57
77
Výše podpory penzijního připojištění ze strany společnosti – průměrná částka za rok na 1 zaměstnance; z prům. měsíčního počtu zaměstnanců
Kč
4 195
3 801
3 873
3 681
5 245
5 500
3 528
2 341
2 368
4 168
97
zpět na obsah
Czech Coal a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
Coal Services a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Czech Coal POWER s.r.o.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Důl Kohinoor a.s.
RENOGUM a.s.
HUMECO, a.s.
Přehled ekonomických, zdravotních a sociálních benefitů zaměstnanců v hlavních společnostech v roce 2011
Počet zaměstnanců k 31. 12. 2011 celkem
208
572
913
848
114
349
692
335
155
89
Kolektivní smlouva (ano/ne):
•/×
•
•
•
•
•
•
•
•
•
60
100
100
100
100
100
100
100
100
100
• •
• •
• •
• •
• •
• •
• •
×
• •
• •
•
• • • •
• • • •
• • • •
•
•
•
•
• • • • •/× • • • • •
• • • • • • • • • • • • •
• • • • • • • •
• • •
• • •
• • • • • • • • • • • • • • • • •
• • • • • • •
% zaměstnanců, na které se vztahuje kolektivní smlouva Příspěvek na zdravotní péči Příspěvek na penzijní připojištění Životní pojištění zaměstnanců Životní pojištění manažerů, pojištění pracovní neschopnosti
×
Invalidní pojištění, pojištění proti trvalým následkům úrazů
×
Rodičovské volno – poskytnutí dalšího pracovního volna s náhradou mzdy na jeden den ve čtvrtletí osamělým ženám a mužům pečujícím o dítě či osobu blízkou vyžadující zvláštní péči
• •
13. plat 14. plat Příspěvek na stravování Služby spojené se závodním stravováním Smluvní autobusová doprava Ochranné nápoje a vitaminové preparáty Příspěvek na dětskou rekreaci Příspěvek na rodinnou rekreaci Práce se seniory Jubilejní odměny Školné na studium zaměstnanců VŠ Příspěvek na kulturní a sportovní činnost Odměny a dary – peněžní Odměna za pracovní pohotovost, odměna dárcům krve Sociální výpomoci Zvláštní příspěvek horníkům Prodloužení ročního nároku na dovolenou o 1 týden v kalendářním roce nad základní výměru Zvýšené odstupné po ukončení pracovního poměru z důvodu organizační změny dané kolektivní smlouvou Finanční podpora penzijního připojištění
×
• • ×
×
×
×
×
×
×
×
• • • • • • • •
×
×
×
×
• • • • • ×
×
×
• • • • • • • • • •
• • • • •
• • •
• •
×
×
• • • • ×
×
×
×
• • ×
• • • • • • • • • • • • • ×
• • •
• ×
• • • ×
• • • ×
• • ×
• • × ×
• • • • • • •
×
×
• •
×
× ×
• •
• • • •
• • • • • • • • • •
• • • • • • • • • •
• • •
• • •
×
×
×
×
×
98
zpět na obsah
2.9.2 Řízení lidských zdrojů Principy řízení zaměstnanosti Mezi nejvýznamnější principy řízení zaměstnanosti patří požadavek na maximální využívání interních zdrojů společnosti. Tento princip je výrazně uplatňován např. při obsazování uvolněných míst vlastními zaměstnanci či využívání zaměstnanců pro zajištění interních školení. Kvalifikační struktura skupiny Czech Coal vykazuje stálý pokles zaměstnanců se základním vzděláním a vzestup podílu středoškoláků. Aktuálním cílem zaměstnanecké politiky výrobních společností byla stabilizace a rozvoj klíčových profesí pro bezproblémové zabezpečení provozované technologie a v servisních společnostech přizpůsobení stavu zaměstnanců a jejich úrovně současnému stavu zakázkové náplně. Společnosti sledují zejména vývoj v oblasti věkové struktury a stabilitu zaměstnanců na klíčových pozicích. K aktuálním problémům patří získávání zaměstnanců s vyšší, resp. specifickou kvalifikací, tj. obsazování pozic, kde je vstupním kvalifikačním požadavkem vyučení ve strojním nebo elektrotechnickém oboru. Tento požadavek se dále rozšiřuje v souladu s nároky báňské legislativy. Nadále přetrvává riziko odchodů v rámci oborové konkurence. Přijímání zaměstnanců ve skupině Czech Coal je řešeno vnitřními předpisy jednotlivých společností. Pro obsazování pozic jsou využívány různé instituty a přístupy, zejména obsazování technických a manažerských míst výběrovým řízením, outsourcing, zejména neklíčových činností, podpora interní rotace a povyšování, zaměření na absolventy regionálních škol a učilišť. Pro rok 2011 bylo typické, že společnosti skupiny Czech Coal nevytvářely nové pracovní pozice, spíše se soustředily na výběr vhodných kandidátů na uvolněná pracovní místa.
99
zpět na obsah
Celkem
HIPODROM MOST a.s.
Infotea s.r.o.
REKULTIVACE a.s.*
HUMECO, a.s.
RENOGUM a.s.
Důl Kohinoor a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Czech Coal POWER s.r.o.
DTS Vrbenský, a.s.
Coal Services a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Jednotka
Czech Coal a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
Počty zaměstnanců 2011 podle pohlaví a věkových skupin
Počet zaměstnanců k 31. 12. 2011 celkem
absolutní číslo
208
572
913
848
114
349
692
335
155
89
119
50
13
4 457
Z toho mužů
absolutní číslo
71
468
713
589
101
338
639
294
150
66
52
44
10
3 535
Do 30 let
absolutní číslo
4
32
35
43
7
20
63
39
28
7
5
4
1
288
Ve věku 30–50
absolutní číslo
35
205
296
226
38
146
330
168
74
29
30
30
5
1 612
Ve věku nad 50 let
absolutní číslo
32
231
382
320
56
172
246
87
48
30
17
10
4
1 635
Z toho žen
absolutní číslo
137
104
200
259
13
11
53
41
5
23
67
6
3
922
Do 30 let
absolutní číslo
4
1
0
4
0
0
0
2
1
1
7
0
0
20
Ve věku 30–50
absolutní číslo
63
40
81
118
10
9
33
17
2
10
52
3
2
440
Ve věku nad 50 let
absolutní číslo
70
63
119
137
3
2
20
22
2
12
8
3
1
462
Spolupráce se školami – praxe a projekty studentů Spolupráce se školami se zaměřuje především na oblast stáží a odborných praxí studentů
má Czech Coal a.s. uzavřenu rámcovou smlouvu o poskytování krátkodobých praxí studentům
v sesterských společnostech. Tradiční formou podpory škol a studentů je zapojení odborných
v podmínkách společností.
zaměstnanců Skupiny do přípravy diplomových prací. Se Střední pedagogickou školou, Obchodní
Krušnohorské strojírny Komořany a.s. spolupracují s UJEP Ústí nad Labem v oblasti stáží
akademií a Vyšší odbornou školou sociálně právní v Mostě spolupracuje Czech Coal a.s. v oblasti
a diplomových prací, dále se Střední školou technickou a automobilní Chomutov, Střední školou
pomoci při zajišťování soutěží fiktivních žákovských firem – jak přítomností zaměstnanců jako
technickou Most-Velebudice a se Střední školou EDUCHEM v Meziboří.
porotců soutěží, tak poskytnutím cen. Se SPŠ strojní Most a SPŠ elektrotechnickou Chomutov
RENOGUM a.s. poskytuje stáže studentům Vysoké školy finančně správní a Scholy Humanitas.
100
zpět na obsah
Dodržování lidských práv a postupy proti neetickému jednání
Rovnocenné odměňování mužů a žen
Dodržování lidských práv je dáno legislativou, kterou jsou zaměstnanci povinni znát a respektovat.
Zaměstnanci je přiznávána tarifní mzda v rámci rozpětí pro mzdový tarif, do nějž je zařazena vykonávaná
K povinnosti znát ji odkazují vnitřní normy, zejména organizační řád a pracovní řád. Tato tematika
práce, případně mu u vybraných pozic náleží mzda dle smlouvy o individuálních mzdových
není součástí investičních smluv, neboť obchodní či investiční partneři jsou společnosti ze zemí EU.
podmínkách. Základní faktory, které rozhodují o vývoji výše mzdy zaměstnance, jsou výkonnost
Některá výběrová řízení na dodavatele požadují dodatky o bezpečnosti práce u smluv, požadavky
zaměstnance, konkurenceschopnost jeho mzdy na relevantním trhu práce a perspektivnost
bezpečnostních certifikátů či standardu OHSAS, popř. řešení práv zahraničních zaměstnanců
zaměstnance pro další práci ve skupině Czech Coal. Faktor pohlaví z hlediska odměňování nehraje
a podmínek jejich práce. V daném roce však nebyly uzavřeny žádné významnější investiční dohody.
žádnou roli. Přestože ve výrobních společnostech Skupiny je značná „genderová specializace“, daná
Základním protikorupčním nástrojem ve všech společnostech Skupiny jsou pevná pravidla pro
zejména povahou báňské činnosti či typem strojírenské výroby, ženy i muži mají ve firmě z hlediska
jakékoli právní úkony, která jsou popsána ve stanovách společností a v podpisovém řádu. V dalších
odměňování rovnocenné podmínky.
vnitřních normách jsou popsána bližší pravidla a postupy, např. pro provádění výběrových řízení (oprávnění zaměstnanců, finanční limity, postup vyhodnocení výběrového řízení atd.). Zásady
Restrukturalizace, provozní změny a jejich dopady na zaměstnance
etického a protikorupčního chování jsou také součástí vstupních školení pro nové zaměstnance
Z dlouhodobého hlediska je podstatné uvést, že jedním z hlavních důvodů vyhlašování organizačních
a jsou pravidelnou součástí jednání představenstev ve formě projednání nálezů a závěrů interního
změn (zejména v LUAS a Coal Services a.s.) je platnost územně ekologických limitů těžby a s tím
auditu.
související postupné snižování těžby a návazné snižování potřeb doprovodných činností a služeb.
V průběhu roku ve společnostech Skupiny probíhají řádné (plánované) i mimořádné interní audity,
V Litvínovské uhelné a.s. a Coal Services a.s. došlo v roce 2011 k řadě dílčích organizačních
které obsahují i analýzy z hlediska organizačních rizik souvisejících s korupcí. V tomto smyslu proběhlo
změn, jejichž cílem bylo primárně dosažení vyšší efektivity, produktivity a konkurenceschopnosti. Ve
ve společnostech Skupiny několik auditů. Šlo zejména o audity způsobů volby dodavatelů externích
Vršanské uhelné a. s počátkem roku dobíhala organizační změna ukončení činnosti technologického
zakázek (Czech Coal a.s., VUAS, Coal Services a.s.), způsobů prodeje nevyužívaného majetku
celku na skrývce z roku 2010.
(Coal Services a.s.), způsobu přiznávání reklamací uhlí a rozsáhlý audit prodeje tříděných druhů uhlí
V roce 2011 byly zahájeny přípravné práce na plánovaném prodeji 100 % akcií společnosti
(Czech Coal a.s. a LUAS). Interní auditoři ve všech tématech pojmenovali rizika včetně korupčních
Krušnohorské strojírny Komořany a.s., které souvisí se záměrem skupiny Czech Coal soustředit
a navrhli způsoby jejich snížení. Tyto audity se dotýkaly činnosti převážné většiny zaměstnanců
aktivity do oblasti těžby a prodeje hnědého uhlí. Novým akcionářem se v roce 2012 staly Slovácké
těchto společností (přibližně 2,5 tisíce zaměstnanců, cca 50 % zaměstnanců Skupiny). Audity se
strojírny a.s. Uherský Brod. V souvislosti s prodejem zůstávají všechny pracovněprávní, obchodní
soustředily zejména na činnost zaměstnanců útvarů technických a ekonomických ředitelů, zejména
a jiné závazky KSK k partnerům i zaměstnancům nedotčeny.
odborů obchodu s uhlím a odboru nákupu a odborů investic (přibližně 350 zaměstnanců, tj. 7,5 %
Zabezpečení zaměstnanců při ukončení pracovního poměru, provádění organizačních změn
zaměstnanců Skupiny).
a racionalizačních opatření (včetně hromadného propouštění dle § 62 ZP) řeší jak zákoník práce, tak
Na základě výsledků auditů a kontrol byla navržena doporučení ke zkvalitnění vnitřního kontrolního
ustanovení kolektivních smluv ve společnostech Skupiny. Minimální délka výpovědní lhůty v tomto
systému ve společnostech skupiny. Interní audit bude nadále v systému následné kontroly
případě činí dva měsíce. Obecně platí, že připravované organizační změny, popřípadě racionalizační
monitorovat, zda přijatá doporučení byla účinně aplikována. Nejzávažnější nedostatky byly nalezeny
opatření, projedná zaměstnavatel s příslušným odborovým orgánem a oznámí zaměstnancům
v průběhu auditu obchodních vztahů při prodeji uhlí. Bylo realizováno mnoho analytických šetření
dva měsíce před tím, než budou učiněny právní úkony směřující ke skončení pracovního poměru
v oblasti procesní i finanční. Výsledky ukázaly na vysokou finanční újmu společností způsobenou
jednotlivých zaměstnanců. Nelze-li při změně výrobních programů a realizaci organizačních změn
absencí kontroly. (Viz rovněž str. 49.)
řešit nadbytečnost zaměstnanců jinak než jejich uvolněním, postupuje zaměstnavatel při rozhodování o uvolnění jednotlivých zaměstnanců na základě provedeného rozboru kvalifikační a sociální struktury a pracovní adaptability zaměstnanců. Kolektivní smlouvy jednotlivých společností upravují možnosti pro zvýšené odstupné.
101
zpět na obsah
Celkový počet zaměstnanců, kteří opustili zaměstnání v roce 2011 v hlavních společnostech skupiny (počty podle pohlaví a věkových skupin)
Czech Coal Group
HUMECO, a.s.
RENOGUM a.s.
Důl Kohinoor a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Czech Coal POWER s.r.o.
DTS Vrbenský, a.s.
Coal Services a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Unit
Czech Coal a.s.
(Evidence údajů a metodika výpočtu je vedena v rozsahu zákonných předpisů ČR.)
Celkový počet zaměstnanců k 31. 12. 2011
absolutní číslo
208
572
913
848
114
349
692
335
155
89
4 275
Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce 20111)
absolutní číslo
219
579
948
893
428
87 3)
703
335
180
91
4 463
absolutní číslo
33
72
105
129
155 4)
0
71
39
67
20
691
15,1
12,4
11,1
14,4
36,2
0
10,1
11,6
37,2
22,0
15,5
Celkový počet zaměstnanců, kteří opustili zaměstnání dobrovolně nebo z důvodu propuštění (včetně důvodu organizační změny), odchodu do důchodu nebo úmrtí v roce 2011 % celkové fluktuace zaměstnanců2) (počítáno z průměrného měsíčního počtu zaměstnanců v roce 2011)
%
Počet zaměstnanců, kteří byli propuštěni z důvodu organizační změny
absolutní číslo
3
18
15
22
51
0
4
0
37
5
Počet nově přijatých zaměstnanců
absolutní číslo
15
27
30
39
34
2
53
43
12
11
Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce1)
absolutní číslo
219
579
948
893
428
348 5)
703
335
180
91
Celkový počet zaměstnanců, kteří opustili zaměstnání6) v roce 2011 dle organizace
absolutní číslo
33
72
105
129
504
0
71
39
67
20
15,1
12,4
11,1
14,4
117,8
0
10,1
11,6
37,2
22,0
%
9,6
10,7
8,2
11,3
111,7
0
9,7
10,1
25,6
13,2
%
1,8
1,7
0,6
0,6
7,7
0
2,6
2,7
3,3
1,1
Procentuální počet zaměstnanců, kteří opustili zaměstnání v roce 2011 dle organizace Z toho mužů Z toho do 30 let
%
Z toho ve věku 30–50
%
4,1
1,9
1,9
2,9
39,7
0
2,3
2,4
11,7
1,1
Z toho ve věku nad 50 let
%
3,7
7,1
5,7
7,8
64,3
0
4,8
5,1
10,6
11,0
%
5,5
1,7
2,8
3,1
6,1
0
0,4
1,5
11,7
8,8
%
1,4
0
0
0,1
0,5
0
0,0
0,0
1,7
0,0
Z toho žen Z toho do 30 let Z toho ve věku 30–50
%
2,7
0
0,3
0,3
3,5
0
0,0
0,3
5,0
2,2
Z toho ve věku nad 50 let
%
1,4
1,7
2,5
2,7
2,1
0
0,4
1,2
5,0
6,6
1) Průměrný měsíční počet zaměstnanců (evidenční stav): stav vždy k poslednímu dni v měsíci. Je to součet všech zaměstnanců ve sledovaném období bez ohledu na jejich fond pracovní doby. (Tzn. je jedno, jestli má někdo např. zkrácenou pracovní dobu, ale je ve stavu.) V průměrném měsíčním počtu zaměstnanců v roce je pak 12 těchto údajů sečteno a děleno dvanácti. (Tento způsob výpočtu je proveden podle českých pravidel a je odlišný od GRI.) 2) Celková fluktuace (%): celkový počet rozvázaných pracovních poměrů v daném období (roce) × 100 / průměrný evidenční stav zaměstnanců v daném roce. (Tento způsob výpočtu je proveden podle českých pravidel a je odlišný od GRI, není to výpočet založený jen na rozdílu mezi 1. 1. a 31. 12. daného roku.) 3) Pro data za celou skupinu Czech Coal je nutné počítat průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce pro Czech Coal POWER s.r.o. z 12 měsíců za rok 2011 (3 × 347 / 12), jinak započítáme zaměstnance, kteří přešli z DTS Vrbenský a.s. do Czech Coal POWER s.r.o., dvakrát. zaměstnanců přešlo s účinností od 1. 10. 2011 do Czech Coal Power. Procento těch, kteří opustili zaměstnání, je počítáno z průměrného měsíčního počtu zaměstnanců v roce 2011. Protože významné množství zaměstnanců opustilo zaměstnání (z velké 4) 347 části do Czech Coal POWER s.r.o.) během roku 2011, číslo může být větší než 100 %. 5) Průměrný měsíční počet zaměstnanců Czech Coal POWER s.r.o. v roce 2011 je zde počítán pouze za 3 měsíce roku 2011 (od října do prosince). 6) Celkový počet zaměstnanců, kteří opustili zaměstnání dobrovolně nebo z důvodu propuštění (včetně důvodu organizační změny), odchodu do důchodu nebo úmrtí v roce 2011.
102
zpět na obsah
Vzdělávání zaměstnanců a psychologické služby Mezi nejvýznamnější aktivity v rámci systematického dlouhodobého vzdělávání náleželo i v roce 2011 vzdělávání liniových manažerů prostřednictvím dlouhodobého projektu „Uhelná akademie“. Profesní a odborné vzdělávání v dělnických profesích bylo v roce 2011 realizováno převážně jako součást projektu Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu, financovaného z evropských strukturálních fondů (EFS, výzva 52). Útvar psychologie práce Czech Coal a.s. poskytuje rozsáhlou oblast služeb v oboru pracovní psychologie. V roce 2011 prošlo profesní diagnostikou celkem 274 osob. V roce 2011 proběhl sociologický průzkum zaměřený na zjišťování firemního klimatu „Zaměstnanec – zrcadlo firmy“.
HUMECO, a.s.
RENOGUM a.s.
Důl Kohinoor a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Czech Coal POWER s.r.o.
DTS Vrbenský, a.s.
Coal Services a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Jednotka
Czech Coal a.s.
Školení, studium, výcvik a kurzy v hlavních společnostech v roce 2011
Počet zaměstnanců k 31. 12.
absolutní číslo
208
572
913
848
114
349
692
335
155
89
Celkový počet hodin všech typů školení za rok
absolutní číslo
5 130
9 404
11 573
7 657
3 027
648
4 098
891,5
945
577
Průměrný počet hodin všech typů školení za rok na 1 zaměstnance
absolutní číslo
25
16
13
9
27
1,9
6
2,66
6
6
- management
absolutní číslo
90
110
159
60
49
0
63
0
29
7
- technicko-hospodářští zaměstnanci a administrativa
absolutní číslo
25
8
15
15
4
0
6
1,57
1
5
- dělnické profese
absolutní číslo
0
16
11
8
32
2
5
2,84
6
7
Procento zaměstnanců z vrcholového managementu školených o protikorupční, antimonopolní a protitrustové politice*
%
66
25
20
50
100
0
14
33
0
100
Procento zaměstnanců školených o protikorupční politice**
%
7,2
4,7
3,3
4,6
2,2
0
7,6
0
7,7
12,3
* % z vrcholového managementu ve vazbě na členy představenstev, kde jsou projednávány zprávy interního auditu ** % ze zaměstnanců proškolených v rámci vstupních školení ve vazbě na nové nástupy
103
zpět na obsah
Problematika zaměstnanců v předdůchodovém věku a outplacement Nejrozvinutější pravidla pro řešení problematiky zaměstnanců v předdůchodovém věku mají
Senior klubu, mají možnost se dále vzdělávat v Malé univerzitě seniorů nebo využít rekreační zařízení
společnosti Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Coal Services a.s. ve vnitropodnikových
Skupiny se slevou.
pravidlech „Zásady pro řešení pracovního poměru zaměstnanců před nárokem na starobní důchod
V případech realizace organizačních změn ve společnostech Vršanská uhelná a.s., Litvínovská
a jejich odchodu do starobního důchodu“. Cílem těchto pravidel je získání dostatečných informací
uhelná a.s. a Coal Services a.s. mají zaměstnanci dle kolektivní smlouvy vedle odstupného nárok na
nezbytných pro další rozhodování v dostatečném předstihu. Pokud je dosaženo shody v řešení, vzniká
bezplatnou právní a psychologickou pomoc. Dále mají zaměstnanci možnost v době výpovědní lhůty
zaměstnanci nárok na motivační odměnu, která je koncipována v závislosti na letech odpracovaných
z organizačních důvodů doplnit si bezplatně kvalifikaci ve vzdělávacích aktivitách organizovaných
u společnosti. Po odchodu do starobního důchodu mají bývalí zaměstnanci možnost zapojit se do
útvarem vzdělávání. Přehled o všech společnostech Skupiny podává následující tabulka.
Pokud je poskytnuto odstupné, bere se na zřetel věk zaměstnance a odpracované roky? Služby pro pracovní umístění; pomoc při vyhledávání zaměstnání apod. Pomoc (např. školení, poradenství) při přechodu do mimopracovního života
× × ×
• • •
nesledovalo se
×
×
• •
• •
•
HUMECO, a.s.
•
• • • • • •
RENOGUM a.s.
Odstupné nad zákonnou povinnost
• • • • • •
Důl Kohinoor a.s.
×
• • • • • •
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Přeškolení (pro jiné zaměstnání jinde) pro osoby, které chtějí dále pracovat
Czech Coal POWER s.r.o.
Předdůchodové plánování pro osoby, které mají odejít do důchodu
DTS Vrbenský, a.s.
Poskytnutí studijního volna se zaručeným návratem do zaměstnání
Coal Services a.s.
Finanční podpora pro externě poskytovaná školení a vzdělávání
• • • •
Litvínovská uhelná a.s.
Podniková školení, kurzy
Vršanská uhelná a.s.
Czech Coal a.s.
Programy pro řízení kvalifikace a pro celoživotní vzdělávání, které napomáhají zachovat zaměstnancům stálou zaměstnatelnost a umožňují jim zvládnout ukončení kariéry; v hlavních společnostech, 2011
• •
• •
• •
• •
×
× × ×
× × ×
× ×
× × ×
• ×
× × ×
•
•
•
•
•
•
×
×
×
×
×
×
• •
•
•
•
•
×
×
×
×
× × ×
• × 104
zpět na obsah
2.9.3 Participace zaměstnanců na řízení firmy
Struktura odborové organizace a její činnost Účast zaměstnanců a odborových organizací v orgánech se mezi společnostmi skupiny Czech Coal
Standardně společnosti skupiny Czech Coal komunikují se zaměstnanci především systémem
liší v závislosti na velikosti podniku, přítomnosti odborových organizací a právní formě společnosti.
porad, doplňovaným o další komunikační platformy, jakými jsou e-mail, vývěsky či intranet, na
V roce 2011 nedošlo ke stížnostem, které by oznamovaly ohrožení práva na svobodu sdružování
kterém zaměstnanci najdou např. všechny vnitřní normy společnosti či informace o organizačních
a kolektivního vyjednávání.
a personálních změnách.
Sdružení odborových organizací (dále „SOO“) skupiny Czech Coal má výbory v každé ze společností.
Společnosti Skupiny se snaží soustavně budovat komunikační systémy, které usnadňují dostupnost
Výbory CS, VUAS, LUAS a dceřiných společností komunikují přímo s vedeními společností, zejména
informací a rychlost jejich přenosu. Ve Skupině je od roku 2005 zřízeno zaměstnanecké centrum, kde
s personálními řediteli, kterým jsou zasílány zápisy z výborů. Kromě výborů existují odborné komise
bylo v roce 2011 zaregistrováno cca 9 200 vyřízených požadavků. Dále zaměstnanci významnou
s působností v celé skupině Czech Coal, komise vedou místopředsedové. Jde o následující komise:
měrou využívají schránky zaměstnaneckého centra, elektronický zaměstnanecký portál a systém
• Bezpečnostní: jednou za 1/4 roku i přítomnost zástupce Báňského úřadu.
informačních letáků.
• Mzdová: předkládá čtvrtletní výsledky. • Sociální: řeší dětské dovolené, tábory, stravování, zaměstnaneckou dopravu aj.
Význam kolektivních smluv
• Pracovního práva: pořádá dvakrát do roka školení pro předsedy odborných komisí a výborů.
Ve skupině Czech Coal jsou nad vymezení daná zákony ČR, zejména zákoníkem práce a bezpečnostními předpisy, podstatná část pracovněprávních podmínek, ale i další zakotvené
Zároveň jsou zástupci SOO členy komisí, které ustavil zaměstnavatel, zejména jsou zastoupeni
povinnosti upravovány v kolektivních smlouvách. Kolektivní smlouvy jsou uzavřeny u většiny
v odškodňovacích komisích, v havarijních komisích, ve stravovací komisi, v komisích při rozhovorech
společností a týkají se cca 90 % zaměstnanců Skupiny. V roce 2010 došlo formou spin-off k rozdělení
o uvolňování z důvodů organizačních změn, dále ve všech bezpečnostních komisích, při
Czech Coal Services a.s. na novou společnost Coal Services a.s. a Czech Coal a.s. Zaměstnanci,
bezpečnostních prověrkách a v komisi pro řešení případů porušování léčebného režimu dočasně
kteří byli začleněni do Czech Coal a.s., přešli s individuálními nároky vyplývajícími z tehdy platné
práce neschopných.
kolektivní smlouvy s účinností do konce roku 2011.
Sdružení odborových organizací Skupiny rovněž registruje seniory v seniorském programu, který je
V kolektivních smlouvách jsou typicky upraveny zejména podmínky odměňování, sdílení informací
financován ze sociálního fondu. Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal se pravidelně
mezi zaměstnavatelem a zástupci odborů, postupy vyjednávání, zásady rovných příležitostí, oblasti
zúčastňuje tzv. „Kulatého stolu Ústeckého kraje“, tj. jednání odborů, zástupců zaměstnavatelů
bezpečnosti a hygieny práce. Kontrola jejich naplňování se uskutečňuje na platformě společných
z velkých podniků a samosprávy kraje.
komisí a výborů, které zahrnují i zástupce zaměstnanců.
Hlavními tématy komunikace sdružení odborových organizací s vedením skupiny Czech Coal v roce 2011 bylo kolektivní vyjednávání, organizační změny a řešení státní energetické koncepce, horního zákona a územních limitů těžby v lomu ČSA a dodávky z lomu Vršany po roce 2012.
105
zpět na obsah
HUMECO, a.s.
Pravidelné kontroly bezpečnosti práce a pracovního prostředí
RENOGUM a.s.
Právo odmítnout nebezpečnou práci
Důl Kohinoor a.s.
Zaručený průběh/postup při vyřizování stížností
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Školení a vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti
Czech Coal POWER s.r.o.
Účast zástupců zaměstnanců při kontrolách BOZP, auditech a při vyšetřování nehod
DTS Vrbenský, a.s.
Společné komise BOZP, v nichž jsou zastoupeni zaměstnanci, resp. jejich zástupci (např. odbory) i představitelé vedení společnosti
Coal Services a.s.
Osobní pracovní ochranné pomůcky
Litvínovská uhelná a.s.
Oficiální dohody s odborovými organizacemi zahrnují otázky z oblasti BOZP
Vršanská uhelná a.s.
Czech Coal a.s.
Podmínky pro ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců zahrnuté do kolektivních dohod či dle existujících státních či vnitrofiremních předpisů v hlavních společnostech, 2011
• • • • • • • •
• • • • • • • •
• • • • • • • •
• • • • • • • •
• • • • • • • •
• • • • • • • •
• • • • • • • •
• • • • • • • •
• • • • • • • •
• • • • • • • •
Kolektivní vyjednávání 2011 Rozsah kolektivního vyjednávání v roce 2011 byl v hlavních společnostech skupiny Czech Coal – Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Coal Services a.s. – předurčen především ukončením platnosti stávajících KS na období 2007–2011. Na konci roku 2011 proběhlo kolektivní vyjednávání ve všech společnostech Skupiny, které bylo úspěšně zakončeno a kolektivní smlouvy byly uzavřeny v sesterských organizacích na období 3 let a dceřiných společnostech na 1 rok. Kolektivního vyjednávání se zúčastnili kromě zástupců zaměstnavatele i zástupci odborových organizací, které v rámci sesterských společností působí. V Krušnohorských strojírnách Komořany a.s. byla uzavřena kolektivní smlouva s jednoletou platností. Ve všech zásadních parametrech byl zachován rozsah nároků zaměstnanců na stávající úrovni s tím, že byl dohodnut mzdový nárůst vázaný na míru inflace s maximálním limitem nárůstu mezd na úrovni 3 % až 5 % dle jednotlivých společností.
106
zpět na obsah
2.10 Regionální spolupráce 2.10.1 Principy regionální politiky skupiny Czech Coal
2.10.2 P římá podpora regionálního rozvoje společnostmi skupiny Czech Coal
Skupina Czech Coal považuje za zásadní participovat na řešení problémů regionu, kde sídlí
Přímá podpora obecně prospěšným projektům od skupiny Czech Coal v roce 2011, podle společností
naprostá většina jejích výrobních kapacit a bydlí většina zaměstnanců. Regionální politika Skupiny se proto soustředí na Ústecký kraj, zejména na okresy Chomutov a Most. Skupina Czech Coal se snaží participovat na řešení problémů regionu. Mezi nejpalčivější problémy patří sociální situace
Czech Coal a.s.
nezaměstnaných v okrese Most (v prosinci 2011 míra nezaměstnanosti 15,6 %, tj. jedna z nejvyšších
LUAS
13 502 000 Kč
v ČR) a nízký počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (poloviční oproti průměru ČR). Vztah
VUAS
16 539 000 Kč
k regionu je ve skupině Czech Coal určován několika samostatnými programy, které mají společný cíl, a to úsilí o co nejlepší a nejefektivnější pracovní prostředí a péči o zaměstnance, o obnovu území dotčeného těžbou a minimalizaci environmentálních dopadů, ale především rozvoj kvalitních vztahů se sousedními komunitami.
9 825 260 Kč
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
3 614 652 Kč
DTS Vrbenský, a.s.
10 000 Kč
RENOGUM a.s.
10 000 Kč
CELKEM OD SKUPINY CZECH COAL
43 500 912 Kč
Poskytování informací Skupina považuje znalost názorů obyvatel regionu na svou činnost za základní opěrný bod pro rozhodování o zaměření svého dalšího rozvoje, včetně regionální spolupráce. Obyvatelé i ostatní subjekty sdělují své názory a připomínky přímo či elektronickou formou, a to odboru strategických
Přímá podpora obecně prospěšným projektům skupinou Czech Coal v roce 2011, podle oblastí (celkem 43,5 mil. Kč)
vztahů a komunikace Czech Coal a.s. Od května 2006 do září 2010 měli tuto možnost také Podpora v sociální a zdravotní oblasti (vč. podpory aktivit odborů) 2,0 %
v Informačním a kontaktním centru Spolužití v Litvínově. V roce 2008 bylo zaměření centra rozšířeno nejen na poskytování informací o projektu zpřístupnění zásob hnědého uhlí pro budoucí generace, ale i na poskytování informací o dění ve firmě, příjem žádostí o sponzoring, bylo poradcem při jejich sestavování a také místem, kam se mohou obracet studenti SŠ a VŠ zpracovávající bakalářské,
Jiné (konference, odborné organizace a další) 3,7 %
Podpora sportu, zejména dětí a mládeže 14,4 %
Projekty v oblasti životního prostředí 0,6 %
diplomové a jiné práce s tematikou těžby uhlí či obnovy krajiny. Tuto funkci od září 2010 nadále plní kontakt prostřednictvím bezplatné telefonní linky Spolužití 800 800 499 a následně konkrétní pomoc studentům poskytuje opět odbor strategických vztahů a komunikace. Informační centrum Spolužití bylo od října roku 2010, také vzhledem k výraznému pozitivnímu posunu spolupráce s občanským sdružením Dialog Horní Jiřetín, přesunuto z Litvínova právě do Horního Jiřetína.
Sociální revitalizace rekultivací (aktivity na Hipodromu Most) 24,1 %
Podpora školství a mimoškolní vzdělávací činnosti pro mládež 22,6 %
Podpora kulturních akcí, amatérských souborů 10,1 %
Podpora kulturních institucí, publikací, uměleckých řemesel; obnova památek 7,8 %
Podpora profesionálního sportu a sportu dospělých 14,7 %
107
zpět na obsah
Skupina Czech Coal poskytla v roce 2011 přímou podporu obecně prospěšným projektům
Jak je pro vaši obec podpora od společností skupiny Czech Coal významná?
v Ústeckém kraji v celkové částce přes 38,65 milionu Kč (z toho 31,86 milionu Kč v okrese Most). Bylo podpořeno téměř 140 projektů v Ústeckém kraji (88,6 % částky). Z částky využité pro Ústecký kraj bylo 64 % určeno na podporu infrastrukturních sociálních investic, zejména resocializaci
Je důležitá, avšak ne klíčová pro naši činnost. 34 %
Je přínosná, ale nepředstavuje významnou částku. 13 %
rekultivovaných ploch (Hipodrom Most), školství a mimoškolní vzdělávací činnosti pro mládež včetně vybavení a rekonstrukce škol a sportovišť, podporu sociálních a zdravotnických zařízení a menší ekologické projekty obcí. Od roku 1998 tak podpora regionu skupinou Czech Coal představuje už více než 448,6 milionu korun. Podpora regionálního rozvoje v Ústeckém kraji Dárcovství a sponzoring, podpora infrastrukturních investic a služeb byly součástí nevýrobních aktivit společností dnešní skupiny Czech Coal již od roku 1993. V roce 2002 byl rozpracován rozsáhlý projekt Regionální politika, díky němuž jsou podporovány desítky projektů v sociální oblasti, zdravotnictví a vzdělávání a řada programů v oblasti kultury, sportu a dalších společenských aktivit. Podpora regionálního rozvoje představuje dobrovolnou aktivitu Skupiny, která je zřetelně vymezena –
Je to drobnost, která nám pomáhá, ale obešli bychom se bez ní. 0%
Je zásadní, bez této podpory by naše činnost byla velmi omezená. 53 %
je to úsilí o zlepšení kvality života obyvatel v regionu. Skupina Czech Coal považuje za velmi důležité využít svou ekonomickou sílu ve prospěch zkvalitnění života obyvatel severozápadních Čech,
Program Regionální politika skupiny Czech Coal
zejména Mostecka, ale v posledních letech i části Chomutovska. Rozsah regionální spolupráce je pochopitelně podmíněn ekonomickým rozvojem firmy a zároveň efektivitou spolupráce s představiteli
Program Regionální politika skupiny Czech Coal byl v roce 2011 realizován v následujících oblastech:
zaměstnanců, obcemi a organizacemi v regionu. O podporu se mohou ucházet jednak obce a města, jednak různé organizace, které sídlí nebo
Partnerství s obcemi
pořádají akce v Ústeckém kraji. Výběr žádostí o podporu je posléze schvalován poradou vedení ve
V roce 2011 pokračovala spolupráce skupiny Czech Coal, konkrétně společností Litvínovská uhelná
společnostech skupiny Czech Coal.
a.s. a Vršanská uhelná a.s., s městy a vesnicemi z Chomutovska a Mostecka. Jejím základem je
Sponzorskou politiku skupiny Czech Coal v Ústeckém kraji i zmíněné projekty realizuje od roku
smlouva o spolupráci mezi obcemi Mostecka a Chomutovska a společnostmi skupiny Czech Coal.
2008 odbor strategických vztahů a komunikace společnosti Czech Coal a.s., pověřený zajištěním
Jedná se o tyto obce a města: statutární město Most, Jirkov, Meziboří, Lom, Louka u Litvínova,
komunikačních služeb na základě produktových smluv.
Strupčice, Mariánské Radčice, Vrskmaň, Vysoká Pec, Líšnice, Polerady a Malé Březno.
O významu podpory a jejím vhodném zaměření v roce 2011 svědčí odpovědi fokusní skupiny složené
Vedení města Horní Jiřetín od roku 2007 odmítá účast, ale místní organizace mohou získat podporu
ze starostů (12) a významných osobností (20 vedoucích sportovních klubů, oddílů, zaměstnanců ze
na vlastní žádost.
sociální sféry, osobností z kultury) podílejících se na programu Regionální politika skupiny Czech Coal.
V červnu 2011 byla ukončena jedenáctiletá smlouva o partnerství s radnicí v Litvínově. V této souvislosti byl zároveň vyhlášen grant Spolužití pro Litvínov, který umožňuje všem litvínovským organizacím, spolkům a zájmovým organizacím čerpat finanční prostředky z grantu na projekty z oblasti vzdělávání, kultury a sportu. Do konce roku 2011 byly podpořeny projekty v celkové hodnotě dvou milionů korun. Grant byl vyhlášen také pro rok 2012. Společně se zvolenými zastupiteli obcí a měst vyhodnocují představitelé skupiny Czech Coal komunitní potřeby. Oblasti podpory jsou každoročně aktualizovány dle dohody obou stran tak, aby
108
zpět na obsah
odrážely potřeby partnerských měst a obcí. Zejména jsou v nich zahrnuty akce a projekty, které by
Meziboří
se bez pomoci skupiny Czech Coal, s ohledem na rozpočty jednotlivých obcí, nepodařilo uskutečnit.
Podpora kulturních a společenských akcí ve městě, vzdělávací a sportovní účely, činnost Klubu
Tato forma spolupráce jen v roce 2011 přinesla obcím a městům 5,3 milionu korun. Celkem se
důchodců, provoz domu s pečovatelskou službou.
v rámci programu Regionální politika od vzniku projektu věnovalo obcím, a to včetně roku 2011,
Jirkov
téměř 55,3 milionu korun.
Kulturní účely. Vrskmaň
Celoroční sponzoring
Zajištění II. etapy výstavby víceúčelového hřiště.
Celoročně, ve čtvrtletních schvalovacích cyklech, byly i v roce 2011 přijímány žádosti o podporu
Strupčice
dané činnosti, konkrétních i krátkodobých akcí. Preferovány jsou projekty, které navštíví maximální
Dokončení rekonstrukce základní školy v obci.
počet lidí. Nejsou podporováni jednotlivci, ale vždy sportovní jednoty, oddíly, dětské a mládežnické
Malé Březno
organizace a zařízení, instituce pracující s handicapovanými, neziskové organizace.
Finanční dar obec využila na kulturní a sportovní účely.
Výběr podpořených žádostí o sponzoring je schvalován čtvrtletně poradou vedení společností
Líšnice
Vršanská uhelná a.s. a Litvínovská uhelná a.s. V roce 2011 byly podpořeny projekty za přibližně
Kulturní, sociální a ekologické účely.
29 milionu Kč, dalších téměř 13,5 milionu poskytly ostatní společnosti Skupiny, zejména Czech
Polerady
Coal a.s. a Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Kulturní akce v obci, pořádání sochařského sympozia.
Nejvýznamnější projekty podpořené skupinou Czech Coal v sousedních obcích:
Obec finance využila na podporu sportovního klubu házené.
Most
Mariánské Radčice
Dar od Vršanské uhelné město využilo ke kulturním a sociálním účelům, k zajištění prevence kriminality
Kulturní a sportovní účely.
Louka u Litvínova
i vzdělávacím účelům. Město získalo další prostředky na rekonstrukci sportovního areálu 11. ZŠ. Dalšími příjemci sponzoringu v Mostě byly například Hospic Most, MS Ressl, Bowlingový club, dětský
Exkurze a projekt Uhelné safari
domov, kojenecký ústav, ZŠ v ul. Václava Talicha, která vybudovala nové šatny pro žáky, Spolek
V roce 2011 byl po dobu sedmi měsíců (duben–říjen) realizován projekt Uhelné safari. Tato forma
severočeských havířů, ženský pěvecký sbor a další.
organizování exkurzí, kdy byly těžební lokality Vršanské uhelné a Litvínovské uhelné za plného
Litvínov
provozu zpřístupněny široké veřejnosti, zaznamenala i ve druhém ročníku obrovský zájem. Celkem
Prostřednictvím v roce 2011 vyhlášeného grantu Spolužití pro Litvínov získalo podporu litvínovské
se uskutečnilo 146 exkurzí (plánováno bylo 57 exkurzí se vstupem do lomů, 15 exkurzí na rekultivace)
Gymnázium T. G. Masaryka, které vybudovalo učebnu fyziky, plavecký oddíl, Litvínovské mažoretky,
do obou lomů a na rekultivace s účastí 2 800 lidí.
sportovní oddíly plavání, volejbalový klub, TJ Kopisty, Junák, softbalový klub. Peníze od těžební
Velký zájem o tento typ exkurzí projevují opakovaně vysoké školy (VŠB-TU Ostrava, UJEP Ústí n. L.,
společnosti Litvínovská uhelná podpořily také Svazek obcí Krušných hor, Podkrušnohorské technické
Mendlova univerzita Brno, Masarykova univerzita Brno, VŠE Praha, ČVUT Praha, VŠ z Dánska,
muzeum, dětskou organizaci Čtyřlístek a další subjekty a v ZŠ a MŠ Ruská umožnily nakoupit
univerzity z USA), základní školy z Mostecka, Lounska a Chomutovska a zvláště pak jednotlivci či
pomůcky pro výchovu.
celé rodiny, seniorské organizace i rodiny zaměstnanců Skupiny. Nejčastěji přijíždějí zájemci z Prahy,
Horní Jiřetín
Ostravy, Opavska, Brna, jižních Čech, Ústeckého kraje a Královéhradecka.
Podpora výstavby dětského hřiště
Věkové složení návštěvníků je od 12 do 75 let, přičemž nejpočetnější je věková skupina 25–40 let.
Lom
Projekt bude v rozšířené podobě (v rozsahu 119 plánovaných exkurzí do lomů ČSA a Vršany)
Podpora fotbalového klubu mládeže, kulturních akcí, péče o seniory.
realizován také v roce 2012, kdy nabídne prohlídku lomů i omezenému počtu zdravotně postižených návštěvníků.
109
zpět na obsah
Chytré hlavy pro Sever
2.10.3 Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity, 2011
Skupina Czech Coal vyhlásila pro rok 2011 již druhý ročník grantového projektu pro střední a vysoké školy Mostecka pod názvem Chytré hlavy pro Sever. Projekt byl zaměřen na podporu vzdělávání.
Skupina Czech Coal se snaží vytvořit ve spolupráci s představiteli obcí sousedících s provozy Skupiny
Skupina považuje zvýšení zatím stále nedostatečné vzdělanosti obyvatel regionu Mostecka za
vzájemně konsenzuální formu reportování přínosů a vlivu Skupiny v kontextu udržitelného rozvoje.
důležitý úkol a chce k němu i nadále přispívat. Podpora vzdělávacích projektů je ze strany společností
Cílem je umožnit dle situace jednotlivých obcí posouzení přínosů a vlivů činnosti skupiny Czech Coal
Skupiny dlouhodobá (předchozím projektem byl program Spolužití).
a zlepšit nejen informovanost vzájemnou, ale i informovanost co nejširších vrstev veřejnosti. Část
Garantem projektu Chytré hlavy pro Sever je Vršanská uhelná a.s. Ta věnovala v roce 2011 na vítězný
výstupů ukazuje následující tabulka.
projekt Střední průmyslové školy Most, který vzešel z veřejného hlasování po internetu a pomocí SMS zpráv, a na další dva projekty v pořadí (Podkrušnohorské gymnázium v Mostě, OA, SPgŠ, VOŠ a SZŠ Most) celkem milion korun. V projektu Chytré hlavy pro Sever pokračuje Skupina i v roce 2012. První únorový den roku 2012 vyhlásila podmínky 3. ročníku, který rozšířila o kategorii základních škol. Nadace Student Společnost Vršanská uhelná v roce 2011 pokračovala také ve svém partnerství s Nadací Student, která formou stipendií podporuje středoškoláky, vysokoškoláky a talentované děti ze sociálně slabých rodin. V roce 2011 bylo podpořeno celkem 63 studentů SŠ a VŠ z Mostecka. Vršanská uhelná nadaci podpořila 200 tisíci korun.
110
zpět na obsah
Názory a údaje ze sousedních komunit – obcí, které se účastní programu Partnerství s obcemi
Louka u Litvínova
Město Lom
Strupčice
Polerady
Jirkov
Vysoká Pec
nevyhovující prostory pro sportovní a kulturní vyžití, nedostatek bytů, černé skládky
stav veřejné infrastruktury, investiční akce (rekonstrukce centrálního prostoru obce), zasíťování pozemků, kanalizace
nezaměstnanost, nepřizpůsobiví občané, stav komunikací
rekonstrukce komunikací, revitalizace obce Pyšná, centralizace sportovněkulturních zařízení
nezaměstnanost
nezaměstnanost
nezaměstnanost a s ní spojená sociální otázka
pořádání kulturních akcí
rekonstrukce dětského hřiště v areálu ZŠ a MŠ, nákup technického vybavení pro divadelní spolek
Největší problémy v obci /městě
nízká daňová výtěžnost na jednoho občana
zastaralá infrastruktura, stav veřejných budov, osvětlení
Který problém je největší hrozbou do budoucna
nezaměstnanost a nízká kvalifikace lidí schopných práce
nezaměstnanost, sociálně vyloučené lokality
vybavení víceúčelového hřiště
rekonstrukce penzionu pro seniory, vybudování oddělené třídy Základní školy Lom, realizace mateřské školky kulturních akcí
Způsob využití prostředků od skupiny Czech Coal
---
podpora kulturních akcí
Výše podpory od skupiny Czech Coal, tisíce Kč
250
400
900
75
600
280
Jaké procento činí částka od CCG v rámci částky od podnikatelských subjektů
30
30
55
8,6
31,8
90
Přínosy průmyslu
zaměstnanost
---
zaměstnanost obyvatel, finanční přínos pro obec
zaměstnanost, snížení sociálního napětí
---
zaměstnanost, stabilní partner
Dopady průmyslu
téměř žádné
---
zvýšená prašnost
---
zvýšený hluk a prach
Rizika plynoucí z probíhající těžby
téměř žádná
---
poničená krajina, prašnost
zhoršení životního prostředí
---
krajinný ráz
Rizika plynoucí z ukončení zvýšení nezaměstnanosti těžby v regionu
---
menší možnost získání zaměstnání, menší finanční přínos obce, dražší energie pro celou ČR
nezaměstnanost, zvýšení sociálního napětí
Využití prostředků z těžby uhlí (úhrady)
---
zahájení výstavby domu s pečovatelskou službou
zlepšení vzhledu obce
---
zvýšená nezaměstnanost
---
nezaměstnanost a s ní spojená sociální otázka
výstavba kanalizace
111
zpět na obsah
Malé Březno Největší problémy v obci /městě
Který problém je největší hrozbou do budoucna
Způsob využití prostředků od skupiny Czech Coal
Vrskmaň
Meziboří
Most
Lišnice
Mariánské Radčice
vztahy mezi občany
chybějící ČOV, chybějící spolková činnost
nezaměstnanost, sociální nejistota, ekonomické zajištění sportovního areálu, údržba a obnova městských komunikací a zeleně
významný pokles daňové výtěžnosti, nepřizpůsobiví občané, zastarávání infrastruktury
nízká daňová výtěžnost, chátrání některých soukromých nemovitostí
nezaměstnanost a malá dopravní obslužnost
nezaměstnanost
vysoká nezaměstnanost, tvorba vyloučených lokalit, bezpečnost
neprolomení těžebních limitů, nezaměstnanost, vyloučené lokality
ukončení těžby a s tím související další sociální dopady (další nezaměstnanost)
sociální a morální devastace
nezaměstnanost a nespokojenost občanů
realizace víceúčelového hřiště
podpora mládežnického sportu, městské kultury, rekonstrukce sportovního společenských akcí a zájmové areálu základní školy činnosti občanů a klubu seniorů
dokončení opravy pomníku zakladatele rodokmenu koporečské hrušky p. Gallina
kulturní a sportovní činnost v obci, akce pro děti (mimoškolní činnost) a dospělé
sportovní akce, kulturní akce
Výše podpory od skupiny Czech Coal, tisíce Kč
300
750
710
6 000
Jaké procento činí částka od CCG v rámci částky od podnikatelských subjektů
100
60
57
26
75 300
100 neuvedeno
Přínosy průmyslu
zaměstnání pro občany
zaměstnanost
zaměstnanost a sociální jistoty
zaměstnanost v regionu
zaměstnanost
zaměstnanost občanů
Dopady průmyslu
částečná hlučnost a prašnost
zhoršená životní úroveň
zhoršené životní prostředí – prašnost
vysoká dopravní zátěž, zvýšená hlučnost, prašnost
zvýšená prašnost a hluk
Rizika plynoucí z probíhající těžby
---
znečištění ovzduší, hluk
zhoršení životního prostředí
neshledáváme žádná rizika
narůstající dopravní zátěž, hluk a prašnost
zvýšená prašnost a hluk
skokové zvýšení nezaměstnanosti
nezaměstnanost a sociální nejistoty
ztráta pracovních míst, velké zvýšení nezaměstnanosti nárůst nezaměstnanosti, růst a s tím spojený sociální dopad sociálního napětí
nezaměstnanost, pomalá revitalizace území neřeší potřeby občanů
zlepšení životního prostředí v obci a ochrana a obnova přírody
údržba veřejného prostranství
Rizika plynoucí z ukončení ukončení pracovních poměrů těžby Využití prostředků z těžby uhlí (úhrady)
investiční záměry v obci, zajištění různých výhod pro občany
v rámci rozpočtu obce na údržbu zeleně
---
nejsme příjemci
112
zpět na obsah
2.10.4 Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím
• Vlastníci nemovitostí ze 76 % vyjádřili zájem s představiteli skupiny Czech Coal dále jednat o přesídlení s tím, že konkrétní podmínky budou dle nabídky dohodnuty až na základě ocenění
Stále přetrvává velice složitá situace nejen pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic, skupinu Czech Coal a region, ale i celou českou energetiku a teplárenství, kterou způsobuje nesoulad vyplývající ze stávající legislativy. Jde o rozpor mezi vládním usnesením č. 211/2004, o Státní energetické koncepci, z března roku 2004, z něhož vyplývá pokračování těžby hnědého uhlí, a mezi dřívějším usnesením č. 444/1991, které stanovuje územní limity.
nemovitostí znaleckým posudkem. • Z hlediska výběru způsobu řešení výstavby nových domovů a přesídlení přibližně 60 % preferovalo finanční odškodnění a 40 % náhradní výstavbu domovů. • Výsledky ukazují, že významná část obyvatel preferuje finanční odškodnění před přesídlením jen do jednoho místa.
Skupina Czech Coal a její těžební společnost Litvínovská uhelná a.s. jsou povinny se řídit horním
Zjišťovací fáze mezi obyvateli města Horní Jiřetín ukázala, že za určitých podmínek je možné dostát
zákonem. Vládní usnesení o územních ekologických limitech těžby je podzákonnou normou. Zákon
horním zákonem stanovenému požadavku vyřešení střetu zájmů.
ukládá společnosti co nejhospodárněji a s co nejšetrnějším přístupem k životnímu prostředí vytěžit nerost, který dlouhodobě poptávají elektrárenské a teplárenské společnosti. Ukládá také vypořádat
Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení
střety zájmů, kdy v případě úspěšného vypořádání střetů zájmů může těžba na lomu ČSA pokračovat
V případě, že dojde k realizaci uvolnění předpolí lomu ČSA (II. etapa), bude se tato etapa skládat
II. etapou spojenou s přesídlením města Horní Jiřetín. Situace v lomu ČSA u města Horní Jiřetín není
z několika fází – z majetkoprávního vypořádání, realizace náhradní výstavby, přeložek vodotečí,
jenom lokálním problémem severních Čech, protože bez pokračování těžby za územní limity nelze
inženýrských sítí a komunikací a přípravy území pro těžbu v nové lokalitě. Jedná se o investici v řádu
naplnit schválenou variantu státní energetické koncepce. V případě, kdy nedojde k přehodnocení
22 miliard korun, která kromě výstavby nových domovů zahrnuje další investice. Skupina Czech
územních limitů, nebude splněn předpoklad státní energetické koncepce v těžbě hnědého uhlí od
Coal v červnu 2006 zveřejnila nabídku na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína (téměř 2 tisíce
roku 2016, což se projeví snížením produkce energie z domácích zdrojů a dovozem energie ze
obyvatel).
zahraničí provázeným nárůstem její ceny.
Skupina Czech Coal vychází ze zahraničních zkušeností, například jen v Rýnském hnědouhelném
Litvínovská uhelná a.s. respektuje výsledky referenda, kdy v únoru roku 2005 obyvatelé Horního
revíru v SRN, kde bylo v posledních padesáti letech přesídleno přibližně padesát obcí, své bydliště
Jiřetína rozhodli o tom, že obecní zastupitelstvo nemá jednat s tehdejší Mosteckou uhelnou a.s.
změnilo kolem 30 tisíc obyvatel a další přesídlení právě probíhají.
o přesídlení obce. I přes toto stanovisko se obyvatelé Horního Jiřetína na společnost Litvínovská
Skupina Czech Coal v rámci zjišťovací fáze obyvatelům představila všechny připravované varianty
uhelná a.s. obracejí s dotazy na konkrétní nabídku v případě přesídlení a s dotazy na zahájení odkupů
odškodnění včetně příležitostí k náhradní individuální výstavbě a lokalit pro novou obec. Platnost
svých nemovitostí.
původní nabídky skončila 30. června 2009, a to na základě výzvy hornojiřetínského sdružení Dialog,
25
které dlouhodobě deklaruje zájem o komunikaci se skupinou Czech Coal. Jeho představitelé požádali Přímé jednání s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic
s ohledem na časový odstup od tvorby původní nabídky o její aktualizaci a zejména o možnost
V červnu roku 2006 obdrželi obyvatelé a majitelé nemovitostí a pozemků v Horním Jiřetíně a Černicích
participace na tvorbě nabídky nové. V současnosti má toto sdružení v zastupitelstvu města již čtyři
od těžební společnosti nabídku na vypořádání střetů zájmů (způsobu odškodnění v případě přesídlení
mandáty z celkových jedenácti.
z důvodu pokračování těžby). Od července do prosince 2006 probíhala zjišťovací fáze, během
Aktuální informace o tomto tématu jsou k dispozici na www.czechcoal.cz/limity-presidleni.
níž obyvatelé a majitelé nemovitostí v Horním Jiřetíně a Černicích mohli prodiskutovat se zástupci těžební společnosti své připomínky a náměty k nabídce, kterou od těžební společnosti obdrželi. Zástupci těžební společnosti kontaktovali téměř všechny obyvatele trvale bydlící a vlastnící nemovitost v Horním Jiřetíně a Černicích. Více než tři čtvrtiny z kontaktovaných obyvatel byly ochotny dále jednat o nabídce, tedy o podmínkách případného přesídlení a odškodnění.
25 Viz kapitola 2.5.2 – Význam uhelných zásob skupiny Czech Coal.
113
zpět na obsah
Přílohy
3.1 Seznam reportovaných společností skupiny Czech Coal Czech Coal a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Důl Kohinoor a.s.
Vznik společnosti: 18. 5. 1999 jako
Vznik společnosti: 1. 7. 1995
Vznik společnosti: 1. 1. 2000
SYNERGO GROUP, a.s.,
Sídlo: Souš č. p. 7, 434 03 Most
Sídlo: Dolní Jiřetín č. p. 5, 435 43 Horní Jiřetín
17. 5. 2005 změna názvu na Czech Coal a.s.
IČ: 63145251
IČ: 25411616
Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most
www.dts-as.cz HUMECO, a.s.
Telefon: +420 222 183 111 IČ: 25764284
Czech Coal POWER s.r.o.
Vznik společnosti: 4. 2. 1991
E-mail:
[email protected]
Vznik společnosti: 8. února 2007
Sídlo: Dřínovská 3, 434 01 Most-Komořany
www.czechcoal.cz
Sídlo: Václava Řezáče 315, 434 67 Most
IČ: 14864657
IČ: 27657001
www.humeco.cz
Coal Services a.s.
E-mail:
[email protected] Infotea s.r.o.
Vznik společnosti: 14. 7. 2010 Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most
RENOGUM a.s.
Vznik společnosti: 30. 8. 2005
Telefon: +420 476 203 358
Vznik společnosti: 1. 6. 1995
Sídlo: V. Řezáče 313, 434 67 Most
IČ: 28727932
Sídlo: Starý Most č. p. 1, 434 01 Most
IČ: 26421348
E-mail:
[email protected]
IČ: 63144417
www.infotea.cz
www.coalservices.cz
www.renogum.cz
Vršanská uhelná a.s. (VUAS)
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Vznik společnosti: 14. 4. 2000
Vznik společnosti: 22. 10. 2008
(součástí skupiny do 27. 4. 2012; KSK a.s.)
Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most
Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most
Vznik společnosti: 11. 11. 1998 pod obchodní
IČ: 25416456
Telefon: +420 476 202 511
firmou VARIMATIK SLOKOV, v roce 2002 byla
IČ: 28678010
obchodní firma společnosti změněna na Krušnohorské
HIPODROM MOST a.s.
E-mail:
[email protected]
strojírny Komořany a.s.; změna byla zapsána
Vznik společnosti: 22. 2. 1996
www.vrsanskauhelna.cz
18. 11. 2002
Sídlo: Velebudice 213, 434 01 Most
REKULTIVACE a.s.
Sídlo: Dřínovská 3, 434 01 Most-Komořany
IČ: 64653269
Litvínovská uhelná a.s. (LUAS)
IČ: 25544187
www.hipodrom.cz
Vznik společnosti: 22. 10. 2008
www.varimatik.cz
Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most
www.ksk-as.cz
Telefon: +420 476 205 311 IČ: 28677986 E-mail:
[email protected] www.litvinovskauhelna.cz
115
zpět na obsah
3.2 Pravidla tvorby nefinančního reportingu Priority
uhelné a.s., Litvínovské uhelné a.s., Czech Coal a.s. a dceřiných společností, jen menší část dat je
Nejdůležitějším komunikačním materiálem skupiny Czech Coal je od roku 2005 pravidelná roční
pořizována speciálně pro tento report a konsolidace je prováděna odbornými útvary Czech Coal a.s.
zpráva o hospodaření a udržitelném rozvoji Skupiny (dále „Zpráva“), která je zpracována jako nefinanční
a Coal Services a.s.
reporting podle metodiky GRI. Zpráva za rok 2011 je zpracována tak, aby vyhověla metodice GRI –
Společnosti, které jsou reportovány v tomto reportu (viz Zjednodušené schéma vlastnické struktury
Sustainability Reporting Guidelines GRI, Version 3.0, 2006, a nové metodice pro odvětví těžby nerostů
s vybranými majetkovými účastmi v kapitole 1.1.1), jsou společnosti s významným podílem na
(GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2010) v aplikační úrovni „A +“, „Third party checked“.
klíčových činnostech – těžbě uhlí a obchodu s energetickými komoditami, tj. výrobní a obchodní
Prioritou této zprávy je v součinnosti s webovými stránkami postihnout významná témata pro všechny
společnosti – a významné dceřiné společnosti. Dále je reportována činnost společnosti HIPODROM
typy stakeholderů skupiny Czech Coal.
MOST a.s. pro její výsadní postavení v regionu z hlediska výsledku rekultivací a tvorby funkčního
Obsah reportu, pokud to obchodní tajemství nevylučuje, vždy zahrnuje popis aktivit skupiny ve vztahu
rekreačního zázemí města Most.
k určeným ročním prioritám, které obsahují aspekty udržitelného rozvoje (například POPD, rekultivace, kolektivní vyjednávání, rozvoj vztahů s obcemi).
Metodika reportingu
Cílem je podat zprávu o činnosti společností Skupiny jak na základě vnitřních údajů Skupiny samotné,
Kritéria a definice použité při stanovení hospodářských, ekologických a sociálních nákladů a přínosů
tak zejména v kontextu relevantních dat o vývoji regionu – Ústeckého kraje – tak, jak to odpovídá
jsou standardní kritéria, která jsou požadována českými předpisy pro výroční zprávy a vedení záznamů
potřebám komunikace se stakeholdery.
v oblasti lidských zdrojů. Metodiky využívané pro výpočet sociálních a environmentálních údajů jsou
Z diskusí se zástupci zájmových skupin vyplynulo, že je nutné zařadit do Zprávy či na web i řadu
pravidla vyplývající z oborových norem platných v České republice.
textů, které vysvětlují historii i legislativní podmínky průmyslové činnosti i procesy schvalování hlavních
Kombinované finanční výkazy za roky 2008 až 2011 jsou sestavené dle instrukcí skupiny Czech
rozhodnutí (především plány těžby a rekultivací), a dále číselné řady dokumentující v mnohém
Coal na základě českých účetních standardů (CAS) a vycházejí z auditovaných účetních závěrek
převratný vývoj na přelomu 20. a 21. století.
společností Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a konsolidované účetní závěrky Czech
Report zároveň uvnitř Skupiny slouží jako základní datový a obrazový zdroj pro další publikace
Coal a.s. Audit účetních závěrek těchto tří společností provedla společnost KPMG Česká republika
a prezentace Skupiny. Rovněž je základní součástí webových stránek, které jsou aktualizovány
Audit, s.r.o.
vždy v září po dokončení (a verifikaci) reportu. Proto obsah Zprávy překračuje v mnoha směrech
Roční zprávy o hospodaření a udržitelném rozvoji procházely v letech 2009 a 2011 verifikací Det
doporučení metodiky GRI.
Norske Veritas CZ, s.r.o. Sociální a environmentální vlivy a přínosy jsou reportovány především u výrobních společností, v textu
Hranice reportingu
jsou vždy uváděny konkrétní údaje. Metodiky využívané pro reportování sociálních a environmentálních
Z finančního hlediska tvoří skupinu Czech Coal společnosti uváděné v kapitole 1.2.1 – Konsolidované
dat jsou pravidla vyplývající z oborových norem platných v České republice. Pokud je metodologie
základní ekonomické údaje za Skupinu. Hranice i limity reportingu ve Zprávě jsou determinovány
českých reportovacích pravidel odlišná od metodiky GRI, je v tabulce „GRI Check List“ uvedeno
faktem, že Skupina si své hlavní produkty – výrobu uhlí a nákup a prodej elektrické energie – zajišťuje
vysvětlení.
sama.
Některé údaje, zejména reporting sociálních dat, a řada případových studií (management kvality,
Dceřiné společnosti zajišťují především služby a speciální výrobky pro hlavní společnosti skupiny
rekultivace, materiálová a energetická náročnost aj.) jsou zpracovávány zvlášť s přihlédnutím
Czech Coal (Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Czech Coal a.s.) a část své produkce
k požadavkům metodiky GRI a potřebám zájmových skupin. Údaje, zejména environmentální
uplatňují i mimo Skupinu. Outsourcing je nevýznamný. Stávající reporting zahrnuje veškerou
a sociální, popisující regionální/národní kontext těžby či uhelného průmyslu, jejichž zdrojem je státní
produkci Skupiny i environmentální a sociální vlivy. (Jednou z výjimek je předávání většiny odpadů ke
správa (ČHMÚ, ČSÚ, MŽP apod.) jsou obvykle k dispozici nejméně s ročním zpožděním (za 2010 či
zpracování či skládkování externím společnostem, tudíž poplatky za odpad se nevztahují k celkové
2009) oproti interním údajům popisujícím Czech Coal Group (za rok 2011).
produkci společností Skupiny.) Reporting vychází z konsolidovaných dat výročních zpráv společností
Způsob zpracování Zprávy preferuje s výjimkou finančních údajů (ty jsou za celou Skupinu) podrobné
Skupiny, ostatní data jsou pořizována z ročních reportingů jednotlivých organizačních útvarů Vršanské
údaje o sociální a environmentální oblasti týkající se jednotlivých společností Skupiny. V případě
116
zpět na obsah
dat o regionu se údaje pohybují i v měřítku jednotlivých obcí, stejně tak i mapová zobrazení. Tato
Mimořádná valná hromada společnosti Mostecká uhelná a.s., která se uskutečnila dne 18. září 2008,
podrobnost jde nad rámec metodiky GRI, avšak poskytuje transparentní popis pro všechny zájmové
rozhodla v souladu s ustanovením § 220zb za přiměřeného použití ustanovení § 220r až 220z zákona
skupiny v regionu působení, zejména v okresech Most a Chomutov.
č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném do 30. 6. 2008 o rozdělení společnosti
V současné době rozšiřujeme dostupnost informací na novém webu Skupiny, který aktuálně
Mostecká uhelná a.s. odštěpením se založením nových nástupnických společností Vršanská uhelná
doplňujeme. Čtenáři Zprávy mají možnost přispívat k vývoji reportingu formou ankety, která poskytuje
a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad
Skupině zpětnou vazbu.
Labem, jímž bylo rozhodnuto o zápisu rozdělení společnosti Mostecká uhelná a.s. odštěpením se
O podrobnější informace je nutné požádat odbor komunikace Skupiny. Je nutno upozornit, že
založením nových nástupnických společností Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech
informace považované za obchodní tajemství a údaje považované za osobní není možné poskytovat.
Coal Services a.s. do obchodního rejstříku, nabylo právní moci dne 22. 10. 2008. Mezi lety 2005 a 2006 došlo k významné změně ve vlastnictví Skupiny odprodejem 66% podílu
Změny ve vlastnictví a organizaci Skupiny
společností Teplárna Otrokovice a.s. a Energetika Malenovice, a.s., v roce 2006 a dále už nejsou
V průběhu roku 2011 k zásadním změnám ve vlastnické struktuře Skupiny nedošlo. Ke změnám
v rámci reportingu Skupiny tyto společnosti zahrnuty. Na základě smluv o prodeji ze dne 28. března
došlo pouze ve struktuře dceřiných společností. Společnost Czech Coal POWER s.r.o. koupila
2011 byly prodány podíly držené ve společnostech Energetika Malenovice, a.s. (34,43 %), a Teplárna
v říjnu 2011 část společnosti DTS Vrbenský, a.s. Společnost Czech Coal POWER v objemu cca 2/3
Otrokovice a.s. (34,00 %).
kapacit původní společnosti DTS Vrbenský, a.s. zabezpečuje převážně pro Vršanskou uhelnou a.s. a Litvínovskou uhelnou a.s. obslužné činnosti. Činnost společnosti DTS Vrbenský, a.s., je zaměřena pouze na trh mimo skupinu Czech Coal a v roce 2012 bude následovat nalezení obchodního partnera pro odprodej společnosti DTS Vrbenský, a.s. Změny ve Skupině v průběhu roku 2010 neměly podstatný vliv na pozici Skupiny v sektoru energetiky a těžebního průmyslu a byly nepodstatné i z hlediska sociálních a environmentálních vlivů. Společnost INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED se stala jediným vlastníkem Skupiny dne 17. prosince 2010, kdy jí společnost Czech Coal N.V. prodala svůj podíl vlastněných akcií ve výši 50 %. Na základě rozhodnutí mimořádné valné hromady společnosti Czech Coal Services a.s. konané dne 14. června 2010 byla společnost Czech Coal Services a.s. rozdělena odštěpením kombinací rozdělení odštěpením se vznikem jedné nové obchodní společnosti Coal Services a.s., IČ 287 27 932, se sídlem Most, V. Řezáče 315, PSČ 434 67, a rozdělení odštěpením sloučením se společností Czech Coal a.s. Společnost Czech Coal a.s. převzala jednu odštěpovanou část jmění rozdělované společnosti Czech Coal Services a.s. uvedenou v projektu rozdělení. Rozhodným dnem rozdělení odštěpením sloučením byl 1. leden 2010. Tato skutečnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 14. července 2010. Vlastníci agregované skupiny Czech Coal byli v roce 2008 a 2009 stejní: k datu 31. 12. 2009 INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED vlastnila 50% podíl a CZECH COAL N.V. vlastnila 50 % agregované skupiny (skupiny Czech Coal Group). Dne 19. srpna 2009 převedla společnost CZECH COAL N.V. 2 ks akcií na společnost INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED.
117
zpět na obsah
3.3 Tabulky GRI V této zprávě skupina Czech Coal reportuje ve shodě s metodikou GRI (GRI Sustainability Reporting Guidelines, Version 3.0, 2006, a GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2010) a naše zpráva zahrnuje posouzení rizik naší podnikatelské činnosti. V této kapitole Skupina Czech Coal předkládá kontrolní souhrn indikátorů dle metodiky Global Reporting Initiative
G3 Obsahový rejstřík GRI - Příloha pro sektor hornictví a hutnictví Obsahový rejstřík podle vzoru GRI je ke stažení (anglický jazyk) na internetové stránce http://www.czechcoal.cz/GRI_REPORT . Indikátor s indexem „comm“ obsahuje zvláštní komentář vyžadovaný přílohou GRI3 pro sektor hornictví a hutnictví. MM – zvláštní indikátor vyžadovaný přílohou GRI3 pro sektor hornictví a hutnictví.
Úroveň uplatnění
Tučně zvýrazněné stránky označují hlavní zdroj informací.
STANDARDNÍ ÚDAJE, ČÁST I: Profilové informace 1. Strategie a analýza Profilová část Popis 1.1 1.2
Prohlášení nejvýše postavené osoby odpovědné za rozhodnutí přijatá společností Popis hlavních dopadů, rizik a příležitostí
Reportováno
Odkaz/přímá odpověď
Zcela
7
Zcela
24, 45–50, 54–57, 60–69, 72–73, 78, 82–83, 94, 111–112; www.czechcoal.cz/limity-presidleni
2. Profil organizace Profilová část Popis 2.1
Jméno organizace
Reportováno Zcela
Odkaz/přímá odpověď 10–13
2.2
Hlavní značky, produkty a/nebo služby
Zcela
10
2.3
Provozní struktura organizace
Zcela
13; www.czechcoal.cz/struktura
2.4
Umístění sídla (ústředí) organizace
Zcela
11
2.5
Počet zemí, kde organizace provozuje činnost
Zcela
12 (hlavní provozy a téměř 100 % zaměstnanců je v ČR)
2.6
Povaha vlastnictví a právní forma
Zcela
13, 15; www.czechcoal.cz/struktura
2.7
Trhy, kde organizace působí (včetně geografického členění relevantních tržních sektorů a včetně typů zákazníků/uživatelů)
Zcela
20–23
2.8
Velikost vykazující organizace
Zcela
16, 45, 93–94
2.9
Významné změny, k nimž došlo v průběhu vykazovaného období z hlediska rozsahu, struktury a vlastnictví
Zcela
13, 16, 116–117
2.10
Ocenění získaná během vykazovaného období
Zcela
46
118
zpět na obsah
3. Parametry Zprávy Profilová část Popis 3.1
Vykazované období, za něž jsou poskytovány informace (například fiskální/kalendářní rok)
Reportováno Zcela
Odkaz/přímá odpověď 1. leden až 31. prosinec 2011
3.2
Datum předcházející zprávy, pokud existuje
Zcela
Září let 2005–2011
3.3
Cyklus vykazování (roční, dvouletý atd.)
Zcela
Roční cyklus
3.4
Kontaktní bod pro dotazy týkající se zprávy nebo jejího obsahu
Zcela
[email protected]
3.5
Proces definování obsahu zprávy
Zcela
116–117, 15
3.6
Hranice a limity zprávy (např. státy, divize, dceřiné společnosti, pronajaté provozy, společné podniky, dodavatelé)
Zcela
116–117
3.7
Uveďte konkrétní omezení rozsahu zprávy, nebo její konkrétní hranice (vysvětlení rozsahu: viz zásada úplnosti)
Zcela
116–117
3.8
Podklad pro vykazování údajů o společných podnicích, dceřiných společnostech, outsourcingových kapacitách a dalších jednotkách, které mohou významně ovlivnit srovnatelnost mezi obdobími a/nebo organizacemi
Zcela
116–117
3.9
Metody pro měření dat a základy pro kalkulace
Zcela
116–117
3.10
Vysvětlení vlivu úprav údajů z minulých zpráv a jejich zdůvodnění (např. fúze/akvizice, změna výchozího roku/období, povaha podnikání, metody měření)
Zcela
116–117
3.11
Významné změny oproti předchozím vykazovaným obdobím z hlediska rozsahu, hranic nebo metod měření použitých ve zprávě
Zcela
116–117
3.12
Tabulka s uvedením místa, kde se ve zprávě nacházejí jednotlivé standardní vykazované údaje
Zcela
118–129
3.13
Politika a stávající praxe při zajišťování externího ověření zprávy
Zcela
116–117
119
zpět na obsah
4. Struktura řízení, závazky k externím iniciativám a zapojení zainteresovaných subjektů Profilová část Popis
Reportováno
Odkaz/přímá odpověď
4.1
Struktura korporátního řízení organizace včetně výborů a komisí podléhajících vrcholovému orgánu vedení organizace a odpovídajících za plnění konkrétních úkolů, např. za stanovení strategie nebo za organizační dohled
Zcela
13, 15; www.czechcoal.cz/struktura
4.2
Uveďte, zda se předseda nejvyššího řídicího orgánu organizace zároveň podílí na výkonném řízení
Zcela
15; www.czechcoal.cz/struktura
4.3
U organizací s unitární strukturou řízení, tj. s jedním statutárním a zároveň výkonným orgánem, uveďte počet členů tohoto orgánu, kteří jsou nezávislými členy nebo se nepodílejí na výkonném řízení
Zcela
Pro typ organizace, jako je Czech Coal Group, není tento typ corporate governance platný
4.4
Mechanismy, jimiž akcionáři a zaměstnanci předávají doporučení nebo pokyny pro nejvyšší řídicí orgán
Zcela
15, 105–106
4.5
Vazba mezi odměňováním členů nejvyššího řídicího orgánu, vrcholových vedoucích a řídicích pracovníků (včetně odchodného atd.) a výkonnostními výsledky organizace (včetně výkonnosti v sociální a environmentální oblasti)
Zcela
15
4.6
Procesy sloužící nejvyššímu řídicímu orgánu k vyloučení střetu zájmů
Zcela
15
4.7
Proces, jímž se členům nejvyššího řídicího statutárního orgánu stanovují kvalifikační předpoklady pro metodické vedení strategie organizace v hospodářských, ekologických a sociálních otázkách
Zcela
15
4.8
Interní prohlášení o poslání organizace nebo o jejích hodnotách, vnitřní etické kodexy a zásady ekonomické, ekologické a sociální výkonnosti a stav jejjich uplatňování
Zcela
15, 47, 50–51
4.9
Postupy, jimiž nejvyšší řídicí orgán kontroluje, jak organizace zajišťuje a řeší problémy výkonnosti v hospodářské, ekologické a sociální oblasti včetně příslušných rizik a příležitostí a jak plní či dodržuje mezinárodně dohodnuté standardy, kodexy jednání a dohodnuté zásady
Zcela
15, 50–51
4.10
Procesy hodnocení vlastní výkonnosti nejvyššího řídicího orgánu, především pokud jde o výkonnost v hospodářské, ekologické a sociální oblasti
Zcela
15
4.11
Vysvětlete, zda a jak organizace uplatňuje princip obezřetnosti
Zcela
50
4.12
Externě vypracované hospodářské, ekologické a sociální charty, soubory zásad a jiné iniciativy, ke kterým se organizace hlásí nebo s nimi souhlasí
Zcela
42, 47, 48, 50
4.13
Členství v sdruženích (např. odvětvových a oborových a/nebo národních či mezinárodních organizacích, které prosazují specifické zájmy)
Zcela
48; www.czechcoal.cz/clenstvi
4.14
Seznam zainteresovaných skupin angažovaných ze strany vykazující organizace
Zcela
50–53
4.15
Základ pro identifikaci a volbu zainteresovaných skupin pro zapojení
Zcela
50–53
4.16
Přístupy k zapojení zainteresovaných subjektů – formy zapojení a frekvence jejich využití podle jednotlivých skupin
Zcela
48–49, 52–53, 54–55, 92, 107–113; www.czechcoal.cz/banske-dokumenty
4.17
Hlavní témata a obavy uváděné zainteresovanými subjekty. Odpovědi dané organizace na tato hlavní témata a obavy včetně odpovědí prostřednictvím zpracovaných zpráv a výkazů
Zcela
46, 52–55, 72–73, 76–77, 82–83, 92, 10, 110–113; www.czechcoal.cz/banske-dokumenty; www.czechcoal.cz/cs/novinky/faq/
120
zpět na obsah
STANDARDNÍ ÚDAJE, ČÁST II: Údaje o manažerském přístupu (DMAs) Popis DMA EC
Manažerský přístup EC
Aspekty
Přítomnost na trhu
Ekonomická výkonnost Nepřímé ekonomické vlivy DMA EN
DMA LA
Aspekty
15 20–23
Zcela
107
Zcela
86
Energie
Zcela
84–85
Voda
Zcela
84
Biodiverzita
Zcela
87–88; www.czechcoal.cz/rekultivace
Emise, odpadní vody, odpadyCOMM
Zcela
76–83
Produkty a služby
Zcela
76–83; www.czechcoal.cz/banske-dokumenty
Soulad s legislativou
Zcela
76
Doprava
Částečně
Celkově
Zcela
16, 91
82
ZaměstnanostCOMM
Zcela
93–97
Vztahy mezi zaměstnanci a managementemCOMM
Zcela
100–102, 105
Manažerský přístup LA
Bezpečnost a ochrana zdraví při práciCOMM
Zcela
94–96
Školení a vzdělávání
Zcela
103–104
Diverzita a rovnost příležitostí DMA HR
Zcela Částečně
Odkaz/přímá odpověď
Manažerský přístup EN Materiály
Aspekty
Reportováno
Částečně
101
Manažerský přístup HR Praxe v oblasti investic a nákupu
Částečně
Nediskriminace
Zcela
Svoboda sdružování a kolektivního vyjednávání
Zcela
94, 100 49 105–106
Dětská práce
Ne
Tuto problematiku nereportujeme (a nemáme v úmyslu ji reportovat ani v budoucnu), protože svým obsahem není pro skupinu významná. Dětská práce je zakázána legislativou Evropské unie a zákony České republiky
Nucená a práce a povinná práce
Ne
Tuto problematiku nereportujeme (a nemáme v úmyslu ji reportovat ani v budoucnu), protože svým obsahem není pro společnost významná. Nucená práce a povinná práce je zakázána legislativou Evropské unie a zákony České republiky
Bezpečnostní praxe
Ne
Nevýznamné
Práva původních etnikCOMM
Ne
V oblastech, kde působí Czech Coal, nejsou žádná původní etnika ve smyslu původní kultury
Aspekty
121
zpět na obsah
DMA SO
Manažerský přístup SO Obce, komunity Maloplošná a drobná těžba Přesídlení
Aspekty
DMA PR
Plánování uzavření provozůCOMM Mechanismy a postupy řešení stížností
Ne Zcela Ne Zcela
38–39, 46–51, 82–83, 92; www.czechcoal.cz/banske-dokumenty www.czechcoal.cz/rekultivace Tuto problematiku nereportujeme (a nemáme v úmyslu ji reportovat ani v budoucnu). Údaje požadované metodikou GRI se na naše provozy nevztahují, protože v oblastech, kde působí skupina Czech Coal, se nevyskytuje maloplošné a drobné dolování 113 V roce 2011 se neplánovalo uzavření žádného provozu 46, 52
Připravenost na havarijní situaceCOMM
Zcela
38–39, 46, 48–49
Korupce
Zcela
49, 101
Veřejná politika
Zcela
48
Porušování zásad hospodářské soutěže
Zcela
49–50
Soulad s legislativou
Zcela
49
Zcela
32, 43; www.czechcoal.cz/laboratore
Manažerský přístup PR Správa materiálu
Aspekty
Zcela
Zdraví a bezpečnost zákazníků
Zcela
32, 43; www.czechcoal.cz/laboratore
Označování produktů a služeb
Zcela
32, 43; www.czechcoal.cz/laboratore
Marketingová komunikace
Zcela
48
Soukromí zákazníků
Zcela
24
Soulad s legislativou
Zcela
24, 49
122
zpět na obsah
STANDARDNÍ ÚDAJE, ČÁST III: Indikátory výkonnosti Ekonomické indikátory Indikátory výkonnosti
Popis
Reportováno
Odkaz/přímá odpověď
Ekonomická výkonnost EC1COMM
Vytvořená a rozdělená přímá ekonomická hodnota zahrnující tržby, provozní náklady, mzdy a platy, dary místním společenstvím a jiné investice v obcích, nerozdělený zisk, platby poskytovatelům kapitálu a platby státu
Zcela
16, 75, 91, 107
EC2
Finanční důsledky a další rizika i možné příležitosti, které pro aktivity organizace vyplývají ze změny klimatu
Zcela
54, 76; Finanční důsledky a jiná případná rizika vyplývající pro skupinu Czech Coal v důsledku změny klimatu nejsou známy. Nejsme si vědomi existence žádného komplexního dokumentu vypracovaného českými úřady, ze kterého bychom mohli při našich výpočtech vycházet. Proto nemůžeme provést kalkulace potenciálních finančních důsledků pro skupinu
EC3
Pokrytí závazků stanovených v plánu zaměstnaneckých výhod
Zcela
16, 96–98
EC4
Významné částky finanční pomoci od státu
Zcela
16, 91
Přítomnost na trhu EC5
Rozsah poměrových ukazatelů standardní nástupní mzdy v porovnání s místní úrovní minimální mzdy v lokalitách, kde má organizace významné provozy
Zcela
Minimální mzda v roce 2011: 8 000 Kč/měsíc pro zaměstnance s týdenní pracovní dobou 40 hodin. Viz 567/2006 Sb. Minimální mzda a minimální úroveň zaručené mzdy, zákoník práce
EC6
Koncepce, metodiky a podíl výdajů směrovaných k místním dodavatelům v místech, kde má organizace významné provozy
Zcela
Skupina Czech Coal nakupuje technologie, materiály a náhradní díly od dodavatelů z České republiky a Evropské unie. Proto skupina Czech Coal nemá žádné zvláštní politiky v oblasti lidských práv se zaměřením na dodavatele v lokalitách, kde má hlavní provozy
Postupy místního náboru a podíl členů vrcholového vedení a pracovníků pocházejících z místních společenství v lokalitách, kde má organizace významné provozy
Zcela
93–94; 100 % členů výkonných orgánů jsou občané České republiky. Skupina proto nemá pro tuto problematiku žádnou speciální koncepci
Zcela
107–110, 82–83, 87–88
EC7COMM
Nepřímý ekonomický dopad EC8
Vývoj a dopad infrastrukturních investic a služeb zajišťovaných především v obecně prospěšném zájmu – zapojení do komerčních aktivit, příspěvky v naturáliích, bezplatně poskytované služby
123
zpět na obsah
Environmentální indikátory Indikátory výkonnosti
Popis
Reportováno
Odkaz/přímá odpověď
Materiály EN1 EN2COMM
Spotřeba materiálů podle hmotnosti a objemu Procentuální podíl surovin pocházejících z recyklovaných materiálů
Zcela Částečně
86 79, 82; Skupina je výrobcem surovin. Proto na produkci finálního výrobku nepoužívá významnější množství jiných surovin nebo částečně zpracovaných materiálů. Ani obaly nejsou významnou problematikou. Vyráběné suroviny se nebalí a jsou z 96 % dopravovány volně ložené v železničních vagonech
Energie EN3
Přímá spotřeba energií (a paliv) podle primárních zdrojů
Zcela
84
EN4
Nepřímá spotřeba energií podle primárních zdrojů
Zcela
84
EN7
Iniciativy zaměřené na snižování nepřímé spotřeby energií a dosažená úroveň snížení
Částečně
92; podpora pěstování energetických plodin na rekultivovaných plochách
Voda EN8
Zcela
96, 78, 80, 84
Poloha a plocha pozemků vlastněných, pronajatých či spravovaných organizací a ležících uvnitř či blízko chráněných území, případně v místech nebo u míst s vysokou hodnotou z hlediska biodiverzity mimo chráněná území
Zcela
79, 92; www.czechcoal.cz/rekultivace; www.czechcoal.cz/banske-dokumenty EIA dokumentace: Pokračování lomu Vršany (code MZP245), http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP245 Na vlastněných, pronajatých či spravovaných pozemcích nejsou žádné chráněné plochy, ani místa s vysokou hodnotou z hlediska biodiverzity
Popis hlavních dopadů činností, produktů a služeb na biodiverzitu v chráněných územích a v místech s vysokou hodnotou z hlediska biodiverzity ležíících mimo chráněná území
Zcela
87–92; www.czechcoal.cz/rekultivace; www.czechcoal.cz/banske-dokumenty
Velikost pozemků, které organizace vlastní nebo je má v nájmu nebo je spravuje pro výrobní či těžební činnost a které jsou touto činností zasaženy nebo byly navráceny do původního stavu
Zcela
87
Celkový odběr vody podle zdrojů
Biodiverzita
EN11
EN12COMM MM1
Chráněná nebo obnovená přirozená prostředí
EN14COMM
Strategie, současná opatření a plánované kroky zaměřené na řízení dopadů a vlivů na biodiverzitu
Zcela
87–92; www.czechcoal.cz/rekultivace; www.czechcoal.cz/banske-dokumenty
Počet všech lokalit (a jejich procentuální podíl), kde je třeba zajistit plány na řízení biodiverzity podle stanovených kritérií, a počet (procentuální podíl) lokalit, kde se takové plány uplatňují
Zcela
87–92; www.czechcoal.cz/rekultivace; www.czechcoal.cz/banske-dokumenty Plány na řízení biodiverzity jsou zpracovány pro každou vytěženou a rekultivovanou plochu (souhrnný plán sanace a rekultivace)
MM2
Částečně
91–92; www.czechcoal.cz/rekultivace Plány zahrnují i rekultivaci ploch v blízkosti národní kulturní památky zámku Jezeří, což je jediná lokalita se statutem kulturního či přírodního dědictví v okolí provozů skupiny Czech Coal
EN13COMM
124
zpět na obsah
Emise, odpadní vody a odpady EN16
Celkové přímé a nepřímé emise skleníkových plynů podle hmotnosti
Zcela
85
EN17
Nepřímé emise jiných skleníkových plynů podle hmotnosti
Zcela
85
EN19
Emise látek poškozujících ozonovou vrstvu – podle hmotnosti
EN20COMM EN21
Ne
79; Skupina Czech Coal vyrábí především a téměř výhradně suroviny, takže se jí otázka emisí látek škodlivých pro ozonovou vrstvu netýká
NOx, SOx a jiné významné vzdušné emise podle typu a hmotnosti
Zcela
79, 81–83
Celkové množství vypouštěných odpadních vod podle kvality a místa vypouštění
Zcela
80
EN22COMM
Celková hmotnost odpadů podle druhů a podle způsobu likvidace
Zcela
77, 78, 80, 82
MM3
Celkové množství nadloží, suti, hlušiny a kalů a s nimi spojená rizika
Zcela
31, 83; www.czechcoal.cz/banske-dokumenty
Celkový počet a objem významných kontaminací
Zcela
76; v roce 2011 nedošlo k žádné havárii způsobující kontaminaci
Zcela
24, 32, 76–77, 83; www.czechcoal.cz/banske-dokumenty
EN23COMM
Výrobky a služby EN26
Iniciativy na zmírnění ekologických vlivů hlavních produktů a služeb; rozsah dosaženého zmírnění
EN27
Procento prodaných produktů a jejich obalů, které se vrátily k výrobci za účelem recyklace a dalšího zpracování – podle kategorií
Částečně
82; Skupina vykazuje pouze využití vedlejších produktů spalování uhlí. Množství obalů na produkty je z hlediska skupiny zanedbatelné Skupina vyrábí surovinu a ta se nebalí: 95 % produkce se dopravuje volně ložených v železničních vagónech
Soulad s legislativou EN28
Peněžní hodnota významných pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za neplnění ekologické legislativy a předpisů
Zcela
76, 79–80
Doprava EN29
Významné ekologické dopady přepravy produktů a jiného zboží a materiálů používaných v provozní činnosti reportující organizace; dopady přepravy zaměstnanců
Částečně
82; 96 % produkce se dopravuje volně ložených v železničních vagónech Čísla o dopravě pracovníků jsou nevýznamná a nejsou k dispozici.
Celkově
125
zpět na obsah
EN30
Celkový objem nákladů a investic v oblasti ochrany životního prostředí – podle druhu
Zcela
16, 91
Společenské indikátory: Pracovní postupy a důstojné pracovní podmínky Indikátory výkonnosti
Popis
Reportováno
Odkaz/přímá odpověď
Zaměstnanost LA1
Celkový počet zaměstnanců podle typu pracovního poměru, pracovních smluv a regionů
Zcela
93–94, 100; Evidence údajů a metodika výpočtu je vedena v rozsahu zákonných předpisů ČR
LA2
Celkový počet a míra obměny zaměstnanců podle věku, pohlaví a regionů
Zcela
96, 100, 102; Evidence údajů a metodika výpočtu je vedena v rozsahu zákonných předpisů ČR
LA3
Výhody poskytované zaměstnancům na plný úvazek, ale neposkytované zaměstnancům na zkrácený úvazek nebo v přechodném pracovním poměru – podle hlavních provozů
Zcela
96–98
Vztahy mezi zaměstnanci a managementem LA4
Procentuální podíl zaměstnanců, na které se vztahuje kolektivní smlouva
Zcela
51, 98
LA5
Minimální délka výpovědní lhůty při významných provozních změnách. Uveďte, zda je minimální výpovědní lhůta uvedena v kolektivních smlouvách
Zcela
101
MM4
Počet stávek a případů uzavření pracovních prostor zaměstnavatelem trvajících déle než 1 týden – podle jednotlivých zemí
Zcela
K uvedeným jevům ve skupině nedošlo
Procentuální podíl z celkového počtu zaměstnanců zastoupených ve společných oficiálních komisích BOZP, které jsou nápomocny radou v otázkách programů BOZP a při sledování jejich plnění
Zcela
51, 105
Úrazovost, nemocnost (nemoci z povolání), nepřítomnost v práci a celkový počet smrtelných pracovních úrazů – podle regionů
Zcela
45, 95–96; Evidence údajů a metodika výpočtu jsou vedeny v rozsahu zákonných předpisů ČR
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci LA6 LA7COMM
LA8
Programy vzdělávání, školení, poradenství, prevence a zvládání rizik se zaměřením na pomoc zaměstnancům, jejich rodinám nebo příslušníkům místních komunit v otázkách závažných chorob
LA9
Problematika BOZP řešená v oficiálních dohodách s odbory
Ne
Téměř všichni zaměstnanci skupiny jsou občané ČR. Díky vysoké úrovni zdravotní péče a dobrých výsledků zvládání závažných chorob v ČR nepovažujeme tuto otázku ve vztahu ke sféře našeho podnikání za významnou. Skupina nemá pro tuto oblast žádné jiné koncepce ani programy, než jaké jsou požadovány legislativou a jsou zahrnuty do benefitů v sociální a zdravotní oblasti
Zcela
106
Školení a vzdělávání LA10
Průměrný počet hodin školení na jednoho zaměstnance za rok s rozčleněním podle zaměstnaneckých kategorií
Zcela
103; Evidence údajů a metodika výpočtu jsou vedeny v rozsahu zákonných předpisů ČR
LA11
Programy pro řízení kvalifikace a pro celoživotní učení, které pomáhají zaměstnancům udržet si stálou zaměstnatelnost a zvládnout ukončení kariéry
Zcela
103–104
Diverzita a rovnost příležitostí
LA13
Složení řídicích orgánů společnosti a rozdělení zaměstnanců do kategorií podle pohlaví, věku, příslušnosti k menšinám a podle dalších ukazatelů diverzity
LA14
Poměr základních platů mužů a žen podle jednotlivých kategorií zaměstnanců
Částečně
Zcela
www.czechcoal.cz/struktura Na 42 míst v řídicích orgánech společností jsou 3 ženy = 7 %. Skupina nevede záznamy o rozlišování jednotlivých zaměnstnanců podle věku nebo příslušnosti k menšinám – jde o otázku ochrany osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů (zákon č. 101/2000 Sb.). Některé obecné informace jsou k dispozici na stránkách www.czechcoal.cz/structure 101
126
zpět na obsah
Společenské indikátory: Lidská práva Indikátory výkonnosti
Popis
Reportováno
Odkaz/přímá odpověď
Praxe v oblasti investic a nákupu
HR1
Procentuální podíl a celkový počet významných investičních dohod, které obsahují ustanovení o ochraně lidských práv nebo bylo v souvislosti s nimi provedeno šetření o dodržování lidských práv
Částečně
HR2
Procentuální podíl významných dodavatelů a smluvních stran, u kterých bylo provedeno šetření o dodržování lidských práv, s uvedením případných opatření
Ne
94, 101 Dodržování lidských práv je součástí legislativy a ostatních právních ustanovení ČR včetně Všeobecné deklarace lidských práv a včetně úmluv týkajících se ochrany lidských práv přijatých v rámci Mezinárodní organizace práce, a je tedy pro Skupinu závaznou normou. Naprostá většina stakeholderů (včetně dodavatelů a zákazníků) pochází z ČR a v menší míře z EU, a proto Skupina nemá pro tuto oblast žádné zvláštní smlouvy či koncepce (podíl smluv činí 0 %) Dodržování lidských práv je součástí legislativy a ostatních právních ustanovení ČR včetně Všeobecné deklarace lidských práv a včetně úmluv týkajících se ochrany lidských práv přijatých v rámci Mezinárodní organizace práce, a je tedy pro Skupinu závaznou normou. Naprostá většina stakeholderů (včetně dodavatelů a zákazníků) pochází z ČR a v menší míře z EU, a proto Skupina nemá pro tuto oblast žádné zvláštní smlouvy či koncepce
Nediskriminace HR4
Celkový počet případů diskriminace. Uveďte přijatá opatření
Zcela
49, 51
Zcela
105; Tato práva nejsou ve skupině Czech Coal ohrožena (počet takových provozů činí 0 %)
Svoboda sdružování a kolektivního vyjednávání HR5COMM
Provozy, u nichž by mohla být vážně ohrožena svoboda shromažďování nebo kolektivního vyjednávání. Uveďte opatření na podporu těchto práv
Dětská práce HR6
Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko dětské práce. Uveďte opatření, která mají přispět k eliminaci dětské práce
Ne
Tento aspekt nereportujeme (a nehodláme tak činit ani v budoucnosti), jelikož svým obsahem není pro oblast našeho podnikání významný. Na naše podnikání se nevztahuje, protože dětská práce je zakázána legislativou EU i zákony České republiky
Ne
Tento aspekt nereportujeme (a nehodláme tak činit ani v budoucnosti), jelikož svým obsahem není pro oblast našeho podnikání významný. Na naše podnikání se nevztahuje, protože nucená práce a povinná práce je zakázána legislativou EU i zákony České republiky
Ne
Tento aspekt nereportujeme (a nehodláme tak činit ani v budoucnosti), jelikož svým obsahem není pro oblast našeho podnikání významný. Na naše podnikání se nevztahuje, protože lidská práva jsou garantována legislativou EU i zákony České republiky
Ne
V oblastech, kde skupina Czech Coal působí, nejsou žádná původní etnika ve smyslu původní kultury
Nucená a práce a povinná práce HR7
Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko nucené práce nebo povinné práce. Uveďte opatření, která mají přispět k eliminaci nucené nebo povinné práce
Bezpečnostní praxe HR8
Procentuální podíl bezpečnostního personálu školeného v oblasti koncepcí či postupů týkajících se různých aspektů lidských práv, které se mohou vztahovat na provozy organizace
Práva původních etnik MM5
Celkový počet provozů, které se nacházejí uvnitř nebo v blízkosti území původních obyvatel a počet a procentuální podíl provozů nebo míst, kde platí oficiální dohody s komunitami původních etnik
127
zpět na obsah
Společenské indikátory: Společnost Indikátory výkonnosti
Popis
Reportováno
Odkaz/přímá odpověď
Obce, komunity SO1COMM
Povaha, rozsah a efektivnost programů a postupů hodnocení a zvládání dopadů provozních činností organizace na místní společenství při zahájení činnosti, provozování činnosti a ukončování činnosti
Zcela
38–39, 46–51, 82–83, 92, 108–112; www.czechcoal.cz/banske-dokumenty; www.czechcoal.cz/rekultivace; EIA dokumentace: Pokračování lomu Vršany (code MZP245), http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP245
MM6
Počet a popis významných sporů ve vztahu k užívání pozemků a ke zvykovému právu místních komunit a původních etnik
Ne
V oblastech, kde skupina Czech Coal působí, nejsou žádná původní etnika ve smyslu původní kultury
MM7
Rozsah, v němž se mechanismus podávání stížností uplatňuje při řešení sporů ve vztahu k užívání pozemků a ke zvykovému právu místních komunit – a s jakým výsledkem
Ne
V oblastech, kde skupina Czech Coal působí, nejsou žádná původní etnika ve smyslu původní kultury
Ne
Skupina nemá provozní lokality, ve kterých (nebo v jejichž blízkosti) by probíhalo maloplošné nebo manuální dolování
Maloplošná a drobná těžba MM8
Počet (a procento) provozních míst organizace, na kterých probíhá manuální a maloplošné dolování nebo která s provozy organizace sousedí. Uveďte příslušná rizika a opatření přijatá na zmírnění těchto rizik
Přesídlení MM9
Lokality, kde bylo provedeno přesídlení; počet přesídlených domácností v každé lokalitě, a jak byly ovlivněny jejich životní podmínky
Zcela
113
Plánování uzavření provozů MM10
Počet a procento provozů, které plánují ukončení činnosti
Ne
V roce 2011 nebylo plánováno ukončit činnost nějakého ze současných provozů Skupiny
Korupce SO2
Procentuální podíl a celkový počet podnikových jednotek analyzovaných z hlediska rizika korupce
Zcela
49, 101
SO3
Procentuální podíl zaměstnanců, kteří prošli školením o protikorupčních zásadách společnosti
Zcela
103
SO4
Opatření přijatá v reakci na případy korupce
Zcela
49, 101
Stanoviska z hlediska veřejné politiky; účast na tvorbě veřejné politiky; lobbování
Zcela
48
Zcela
49–50
Zcela
49
Veřejná politika SO5
Porušování zásad hospodářské soutěže SO7
Celkový počet právních zákroků v případech protikonkurenčního jednání a monopolních praktik. Výsledky těchto zákroků
Soulad s legislativou SO8COMM
Peněžní hodnota významných pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za nedodržení zákonů a předpisů
128
zpět na obsah
Společenské indikátory: Odpovědnost za produkty Indikátory výkonnosti
Popis
Reportováno
Odkaz/přímá odpověď
Správa materiálu MM11
Programy a procesy související se správou materiálů
Zcela
32, 43; www.czechcoal.cz/laboratore
Zdraví a bezpečnost zákazníků PR1
Fáze cyklu životnosti produktů a služeb, v jejichž průběhu jsou vyhodnocovány jejich vlivy na zdraví a bezpečí zákazníků s cílem zajistit zlepšení a procentuální podíl významných kategorií produktů a služeb, na které se tyto postupy vztahují
Zcela
32, 43; www.czechcoal.cz/laboratore
PR2
Celkový počet případů neplnění předpisů a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se zdravotních a bezpečnostních dopadů produktů a služeb během jejich životnosti. Rozčlenit podle typu učiněného závěru
Zcela
24, 49
Zcela
21–24, 27, 29, 32, 43; www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/sluzby/katalog.html
Označování produktů a služeb PR3
Typ požadovaných informací o produktech a službách a procentuální podíl významných produktů a služeb, jichž se tyto informace týkají
Marketingová komunikace PR6
Programy pro dodržování zákonů, norem a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, propagace a sponzorství
Zcela
48, 107–108
PR7
Celkový počet případů neplnění předpisů a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, propagace a sponzorství. Rozčlenit podle typu učiněného závěru
Zcela
49; počet neplnění předpisů a kodexů je 0
Zcela
24; počet stížností je 0
Zcela
24, 49
Soukromí zákazníků PR8
Celkový počet zdůvodněných stížností na porušení soukromí zákazníků a ztrátu dat o zákaznících
Soulad s legislativou PR9
Peněžní hodnota významných pokut za neplnění zákonů a předpisů týkajících se zajišťování a používání produktů a služeb
129
zpět na obsah
3.4 Verifikace – GRI Version 3.0, 2006
130
zpět na obsah
131
zpět na obsah
Václava Řezáče 315, 434 67 Most Telefon: +420 222 183 111, e-mail:
[email protected] www.czechcoal.cz Vedoucí projektu: Stanislav Kužel, gestor projektu: Alena Janotková Grafická úprava: IDMZ s.r.o. © Czech Coal a.s. Srpen 2012