Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2009

Sustainable Development

Udržitelný rozvoj

Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2009

Anglická verze této roční zprávy skupiny Czech Coal byla ověřena Det Norske Veritas CZ, s.r.o. Metodika GRI je aplikována na úrovni A+.

Zpráva skupiny Czech Coal vychází z  mezinárodní reportovací metodiky Global Reporting Initiative (GRI). Je zpracována s  využitím Sustainability Reporting Guidelines GRI Version 3.0, 2006, a  metodiky pro odvětví těžby nerostů (GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005). GRI v  souladu s  principy udržitelného rozvoje prosazuje dobrovolné zveřejňování environmentálních, ekonomických a sociálních ukazatelů ze strany organizací, zejména soukromých podnikatelských subjektů. Cílem GRI je podpořit transparentnost a důvěryhodnost aktivit spojených s udržitelným rozvojem. Více informací o iniciativě GRI je k dispozici na www.globalreporting.org.

Udržitelný rozvoj

Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2009

Obsah Úvodní slovo generálního ředitele Czech Coal a.s...........................................................................8 Určení zprávy.......................................................................................................................................9 1. HOSPODAŘENÍ V ROCE 2009......................................................................................................11 1.1 Profil Skupiny . ............................................................................................................................12 Poslání skupiny Czech Coal..................................................................................................12 Hlavní obory činnosti skupiny Czech Coal..............................................................................12 Místo působnosti skupiny Czech Coal...................................................................................13 Mapa č. 1 Společnosti a významná zařízení Skupiny v Ústeckém kraji.....................................13 1.1.1 Vývoj akcionářské struktury skupiny Czech Coal......................................................................14 Vlastnická struktura skupiny Czech Coal k 1. 1. 2010.............................................................14 1.1.2 Vize a strategie skupiny Czech Coal . .....................................................................................15 1.1.3 Struktura řízení skupiny Czech Coal .......................................................................................16 1.2 Hospodářské výsledky skupiny Czech Coal ............................................................................16 1.2.1 Konsolidované základní ekonomické údaje za skupinu Czech Coal...........................................16 1.2.2 Plnění daňových povinností.....................................................................................................18 1.3 Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií ........................................................................19 1.3.1 Trh s elektřinou v České republice...........................................................................................19 1.3.2 Obchodování Czech Coal a.s. na burze PXE v roce 2009........................................................19 1.3.3 Tvorba ceny elektrické energie . .............................................................................................20 Ceny energie z klasických a z obnovitelných zdrojů................................................................20 1.3.4 Obchod s elektřinou – nabídka zákazníkům.............................................................................21 1.3.5 Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2009 a výhled pro rok 2010...........................................21 Výhled obchodu s elektřinou ve vztahu k recesi a finanční krizi................................................21 1.4 Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím ................................................................................22 1.4.1 Obchod s hnědým uhlím .......................................................................................................22 Výsledky obchodu s hnědým uhlím........................................................................................22 Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí – údaje za rok 2009...............................................23 Segmenty trhu......................................................................................................................23 Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí..........................................24 1.4.2 Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hnědým uhlím ......................................................25 Obchodní strategie...............................................................................................................25 Tvorba ceny hnědého uhlí a změny v roce 2009.....................................................................25 Poskytování informací zákazníkům a reklamace......................................................................25 Hodnocení spokojenosti zákazníků........................................................................................25

1.5 Produkce hnědého uhlí...............................................................................................................26 Historie těžby v okolí Mostu...................................................................................................26 Těžba hnědého uhlí ve skupině Czech Coal...........................................................................26 1.5.1 Litvínovská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro energetiku, teplárenství a domácnosti.............27 Řez lomem ČSA...................................................................................................................27 1.5.2 Vršanská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro elektrárny.........................................................29 Řez lomem Vršany................................................................................................................29 1.5.3 Hlubinná těžba hnědého uhlí – Důl Kohinoor a.s. ....................................................................31 1.5.4 Rozsah těžby, výroba a expedice uhelných produktů...............................................................31 Mapa č. 2 Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách skupiny Czech Coal...............................31 Výhled těžby hnědého uhlí.....................................................................................................33 1.5.5 Management jakosti a odpovědnost za uhelné produkty..........................................................34 Informační systém pro řízení jakosti hnědého uhlí....................................................................34 Popeloměry, síroměry a automatické vzorkovače....................................................................34 1.5.6. Aplikovaný výzkum................................................................................................................35 1.6 Strojírenství – Krušnohorské strojírny Komořany a.s. ............................................................35 Strojní celky a technologické konstrukce................................................................................35 Kotle Varimatik......................................................................................................................36 Kalibrační laboratoř................................................................................................................36 1.7 Stavební a zemní práce, doprava – DTS Vrbenský, a.s............................................................37 1.8 Gumárenské služby – RENOGUM a.s. ......................................................................................38 Servis a renovace dopravních pásů.......................................................................................38 Gumový program..................................................................................................................38 1.9 Další obory činnosti ve Skupině . ..............................................................................................40 1.9.1 Sdílené služby – Czech Coal Services a.s...............................................................................40 1.9.2 Hlavní báňská záchranná stanice Most (HBZS) a Hasičský záchranný sbor (HZS) Litvínovské uhelné a.s. ..........................................................................................................40 1.9.3 Odvodňování lomů, provozování čistíren a čerpadel – HUMECO, a.s........................................41 1.9.4 Informatika – Infotea s.r.o........................................................................................................42 1.9.5 Rekultivace – REKULTIVACE a.s.............................................................................................42 1.9.6 Zajištění sportovní činnosti – HIPODROM MOST a.s................................................................43 1.10 Přehled standardů ISO, certifikátů a fází hodnocení jakosti hlavních produktů skupiny Czech Coal . ..............................................................................................................................44 1.10.1 Standardy a certifikáty managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2009.......................44 1.10.2 Fáze hodnocení jakosti v průběhu životnosti hlavních produktů...............................................45

2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ROCE 2009..........................................................................................47 2.1 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje...................................................48 2.1.1 Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině.......................................................48 Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny.............................................................48 Fakta o transformaci v oblasti povrchové těžby hnědého uhlí . ................................................48 Ocenění společností skupiny Czech Coal v kategorii bezpečnosti práce . ...............................49 Ocenění monitoringu terénu při báňské činnosti ....................................................................49 2.1.2 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje.........................................................49 Řízení minimalizace dopadů provozní činnosti organizace na místní společenství . ...................49 Projekty zvyšování ekonomické, environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal.........................................................................................................50 Odpovědnost za produkty v oblasti komunikace a marketingu.................................................50 Participace na veřejné politice . .............................................................................................50 Podpora otevřeného transparentního trhu...............................................................................51 Soulad s legislativou a dodržování právních předpisů..............................................................51 Významné právní spory, kontroly a incidenty, nehody, poplatky a pokuty..................................52 Interní etické kodexy, zásady, metodiky a koncepce pro oblast hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti............................................................................................52 2.2 Rizika a příležitosti podnikání skupiny Czech Coal ................................................................54 2.2.1 Rizika podnikání skupiny Czech Coal......................................................................................54 Riziko omezování nabídky energie z tradičních zdrojů (uhlí a jádro)...........................................54 Rizika plynoucí z návrhů na legislativní změny v oblasti těžby hnědého uhlí a zpoplatnění či zdanění jeho těžby, prodeje nebo z něj vyrobené energie................................54 Rizika plynoucí z budoucího vývoje legislativy na ochranu ovzduší...........................................55 Rizika v sociální oblasti a dopady recese................................................................................55 2.2.2 Příležitosti Skupiny z hlediska udržitelného rozvoje jejího podnikání............................................56 Úplná liberalizace trhu s elektrickou energií a důslednější unbunding........................................56 Perspektiva EU ve využívání uhlí k výrobě energie...................................................................56 Investice do obnovitelných zdrojů...........................................................................................56 Rekultivace a revitalizace po těžbě.........................................................................................57 2.3 Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal....................................57 Zásady vztahů se zájmovými skupinami („stakeholders“).........................................................57 Typy zájmových skupin a obvyklé způsoby komunikace..........................................................57 Reporting názorů obyvatel kraje, 2009...................................................................................58 2.4 Pravidla nefinančního reportingu . ............................................................................................60 Priority .................................................................................................................................60 Hranice reportingu.................................................................................................................60

Metodika reportingu..............................................................................................................61 Změny ve vlastnictví a organizaci Skupiny...............................................................................61 2.5 Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR.......................................................62 2.5.1 Vývoj stavu životního prostředí – ovzduší v ČR ........................................................................62 Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší...........................................................................62 2.5.2 Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší v Ústeckém kraji...................................................63 Ústecký kraj, energetika a její význam a vliv ...........................................................................63 Snížení emisí znečišťujících látek v uplynulé dekádě................................................................63 Snížení hmotnostní koncentrace prachu a oxidu siřičitého v ovzduší Ústeckého kraje...............63 Pochybnosti o „návratu k topení hnědým uhlím“......................................................................64 Vztah zlepšení zdravotního stav obyvatel a stavu ovzduší........................................................65 Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší v Ústeckém kraji 1990–2008 a významu uhelné energetiky.................................................................................................66 2.5.3 Otázka regulace energetiky a zdravotních přínosů pro obyvatelstvo..........................................70 2.5.4 Výhled hnědouhelné energetiky v ČR .....................................................................................72 Zásoby hnědého uhlí v Severočeské uhelné pánvi a územní limity těžby..................................72 Produkce hnědého uhlí v ČR.................................................................................................73 Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v ČR................................................................74 Využívání tříděného uhlí v ČR v současnosti a perspektiva.......................................................74 2.5.5 Strategické dokumenty k rozvoji energetického hospodářství ČR..............................................75 Státní energetická koncepce, limity těžby a produkce uhlí v ČR...............................................75 2.6 Ekonomické vztahy skupiny Czech Coal s okolními komunitami..........................................76 2.6.1 Finanční prostředky plynoucí ze skupiny Czech Coal...............................................................76 2.6.2 Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu......................................76 2.7 Ochrana životního prostředí.......................................................................................................79 2.7.1 Principy péče o životní prostředí ve společnostech Skupiny.....................................................79 Kontroly zdrojů znečišťovaní...................................................................................................79 Ochrana vod.........................................................................................................................79 Nakládání s odpady..............................................................................................................79 Správa a likvidace zařízení s možným obsahem PCB..............................................................80 Nakládání s chemickými látkami a přípravky............................................................................80 2.7.2 Přehledné údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí.............81 Zdroje znečištění ve výrobních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2009......................81 Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2009...........................................82 2.7.3 Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí..............................................................83 Vývoj celkových emisí produkce odpadů produkovaných při těžbě a zpracovaní uhlí ve skupině Czech Coal.........................................................................................................83 Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí................................................................................83

Vliv přepravy hlavních produktů skupiny Czech Coal...............................................................84 Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí......................................................84 Měření znečištění v ovzduší a hladiny hluku způsobené provozem v lomech............................84 Systém sledování bočních svahů lomu ČSA...........................................................................85 Další prováděná měření.........................................................................................................85 2.7.4 Tabulky energetické a materiálové náročnosti skupiny Czech Coal............................................86 2.8 Rekultivace skupiny Czech Coal................................................................................................87 Základní údaje o rekultivacích skupiny Czech Coal..................................................................87 Náklady na rekultivace 1994–2009........................................................................................91 Aktuální projekty rekultivací skupiny Czech Coal......................................................................91 Pěstování energetických plodin na rekultivacích......................................................................92 2.9 Lidské zdroje................................................................................................................................93 2.9.1 Společné principy zaměstnanecké politiky skupiny Czech Coal................................................94 Bezpečnost práce ...............................................................................................................94 Zaměstnanecké benefity.......................................................................................................96 2.9.2 Řízení lidských zdrojů..............................................................................................................98 Principy řízení zaměstnanosti.................................................................................................98 Spolupráce se školami – praxe a projekty studentů................................................................99 Dodržování lidských práv a postupy proti neetickému jednání..................................................99 Rovnocenné odměňování mužů a žen...................................................................................99 Restrukturalizace, provozní změny a jejich dopady na zaměstnance........................................99 Vzdělávání zaměstnanců a psychologické služby..................................................................101 Problematika zaměstnanců v předdůchodovém věku a outplacement...................................102 2.9.3 Participace zaměstnanců na řízení firmy.................................................................................103 Význam kolektivních smluv...................................................................................................103 Struktura odborové organizace a její činnost.........................................................................103 Kolektivní vyjednávání 2009.................................................................................................104 2.10 Regionální spolupráce............................................................................................................104 2.10.1 Principy regionální politiky skupiny Czech Coal.....................................................................104 Poskytování informací.........................................................................................................104 2.10.2 Přímá podpora regionálního rozvoje společnostmi skupiny Czech Coal.................................104 Přímá podpora obecně prospěšným projektům...................................................................105 Podpora regionálního rozvoje v Ústeckém kraji....................................................................106 Program Regionální politika skupiny Czech Coal v roce 2009...............................................106 Partnerství s obcemi...........................................................................................................106 Program Spolužití...............................................................................................................106 Celoroční sponzoring.........................................................................................................106 Vybrané výsledky programu Regionální politika....................................................................106

Exkurze a Uhelné safari......................................................................................................107 Chytré hlavy pro Sever – nový projekt v roce 2010..............................................................107 Podpora sociálních a vzdělávacích projektů na celostátní úrovni...........................................107 2.10.3 Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity, 2009.........................................................107 2.10.4 Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím.............................................111 Přímé jednání s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic................................111 Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení.............................111 3. PŘÍLOHY......................................................................................................................................113 3.1 Seznam reportovaných společností skupiny Czech Coal.....................................................114 3.2 Tabulky GRI................................................................................................................................115 3.3 Ověření dle GRI Version 3.0, 2006............................................................................................124 3.4 Popisky obrázků........................................................................................................................126 3.5 Hodnocení Zprávy – anketa......................................................................................................127

Udržitelný rozvoj v roce 2009

7

Úvodní slovo generálního ředitele Czech Coal a.s. Vážení partneři, přátelé a čtenáři, nejvýznamnějším úkolem skupiny Czech Coal v  minulém roce bylo zvládnutí hospodářské

elektráren v  ČR. Obnovitelné zdroje tak rozšířily portfolio Skupiny, jejímž posláním je investice

recese, implementace účinných opatření k  minimalizaci jejího dopadu, prozíravost v  obchod-

do čisté elektrické energie z uhlí a obnovitelných zdrojů.

ním a platebním styku, tvorba úspor a změna struktury a navíc rozvoj činností v nové struktuře Skupiny, kterou představují především obchodní společnost Czech Coal a.s., výrobní společ-

Důležitým krokem minulého roku bylo rovněž oznámení Skupiny, že je připravena jednat s oby-

nosti Litvínovská uhelná a.s., Vršanská uhelná a.s. a servisní společnost Czech Coal Services

vateli Horního Jiřetína o aktualizaci nabídky, v níž by se měly odrazit současné podněty obyvatel

a.s. Tato roční zpráva popisuje vývoj v novém členění celé skupiny Czech Coal a zároveň po-

města a jejich připravenost ke spolupráci. Dialog rozvíjíme i s řadou odborných cílových skupin,

skytuje dlouhodobě ustálenou strukturu konsolidovaných údajů z  oblasti finanční, obchodní,

kterým je tato roční zpráva také určena. Naši připravenost podílet se významnou měrou na udr-

výrobní, environmentální, zaměstnanecké a regionální.

žitelném rozvoji celého Ústeckého kraje, v němž působíme, jsme vyjádřili nabídkou dlouhodobé spolupráce Radě Ústeckého kraje.

V roce 2009 dosáhly celkové konsolidované tržby Skupiny 11,968 miliardy korun při ukazateli

zpět na obsah

EBITDA 3,703 miliardy. Náročný dialog o  aktualizaci Státní energetické koncepce související

Na závěr mi dovolte deklarovat, že jsme tuto zprávu vypracovali v souladu s metodikou Global

s možným využitím hnědého uhlí za stávajícími územními limity nenabídl řešení ani v roce 2009

Reporting Initiative (GRI). Představuje vyváženou a přiměřenou prezentaci hospodářské, ekolo-

a zůstává otevřeným tématem do roku dalšího. Předpokládané vynucené snížení těžby v dotče-

gické a sociální výkonnosti organizace v konsolidovaných údajích za rok 2009. Integruje v sobě

né lokalitě ČSA na polovinu stávajícího objemu po roce 2012 a dočasné zastavení těžby v roce

konsolidovanou účetní závěrku skupiny Czech Coal (dle mezinárodních standardů účetního vý-

2021 se jeví jako reálné. Společnosti Skupiny se na celkové hnědouhelné produkci v roce 2009

kaznictví /IFRS/ k 31. 12. 2009) a nefinanční report zahrnující skupinu Czech Coal včetně důle-

v České republice podílely 32,06 %. Dlouhodobý převis poptávky nad nabídkou hnědého uhlí

žitých dceřiných firem. Nefinanční reporting se stal ve skupině Czech Coal již zavedenou praxí.

pro elektrárny a teplárny nás neustále nutí hledat obchodní model, jenž poskytne našim zákaz-

V podobě ucelené roční zprávy se s ním můžete prostřednictvím tohoto dokumentu seznámit

níkům férové podmínky pro soutěž o zbývající volné uhelné zásoby. Kromě lokality ČSA s nej-

už pošesté.

většími domácími uhelnými zásobami, které jsou však z velké části dosud blokovány územními limity, spravujeme těžební lokalitu Vršany. Ta naopak disponuje nejdelší životností zásob v České

Tato zpráva je zpracována podle metodiky GRI Sustainability Reporting Guidelines, Version 3.0,

republice v rámci stávajících územních limitů, a to na dalších 50 let.

2006, a metodiky pro odvětví těžby nerostů GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005, úroveň aplikace metodiky je ověřena externím auditorem.

Na trhu s elektřinou jsme navzdory poklesu spotřeby elektrické energie v ČR v důsledku recese zažili úspěšný rok a zvýšili dodávky koncovým zákazníkům o více než 25 % v porovnání s rokem předchozím. Obchodní výsledky prodeje elektrické energie nás opět nominovaly mezi pět největších obchodníků v zemi. Trvá náš zájem podílet se na zásadní obnově domácí uhelné energetiky a pokračujeme v přípravě investic do moderních zdrojů. Významnou událostí bylo také or-

8

ganizační začlenění společnosti realizující investice do obnovitelných zdrojů. REN Power CZ a.s.



Luboš Pavlas

se po třech letech stala jedním z nejvýznamnějších provozovatelů fotovoltaických a větrných



Generální ředitel Czech Coal a.s.

Určení Zprávy Tato roční zpráva nenahrazuje výroční zprávu Czech Coal a.s. nebo jiné společnosti skupiny

Zpráva představuje nenahraditelný zdroj informací o dlouhodobých výsledcích Skupiny a kon-

Czech Coal ani není jejím marketingovým nástrojem, ale předkládá v kontinuitě od roku 2005

krétním vlivu jednotlivých společností na její okolí a umožňuje vymezit, za které vlivy a dopady

výsledky nefinančního reportingu, který ve většině ohledů vysoce přesahuje zákonem vyžado-

nese skupina Czech Coal odpovědnost. Zahrnuje tři základní oblasti udržitelného rozvoje – eko-

vaný rámec výroční zprávy.

nomickou stabilitu a  výkonnost, odpovědnost k  životnímu prostředí a  sociální rozvoj. Existuje

Většina podnikatelských odvětví potřebuje pro svou činnost souhlas více zájmových skupin

ve dvou typech: tištěná verze a elektronická verze – ta je k dispozici na webových stránkách

(„stakeholders“) než jen zájem zákazníků a soulad s legislativou. Věrohodný nefinanční reporting

www.udrzitelnyrozvoj.cz skupiny Czech Coal.

představuje důležitý aspekt odpovědného chování firem a patří mezi nástroje pro komunikaci

Výsledky reportingu předkládané v této zprávě jsou zpracovány na základě metodiky všeobecně

mezi firmou a klíčovými zájmovými skupinami (ovlivněnými i ovlivňujícími), kterými kromě zákaz-

uznávané jako nejvýznamnější mezinárodní nástroj nefinančního reportingu – metodiky Global

níků jsou zejména akcionáři, zaměstnanci, okolní komunity, státní správa a samospráva, média,

Reporting Initiative (GRI), Sustainability Reporting Guidelines GRI.

zpět na obsah

odborná a široká veřejnost.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

9

zpět na obsah

zpět na obsah

Hospodaření v roce 2009

1.1 Profil Skupiny Poslání skupiny Czech Coal

Skupina Czech Coal spravuje největší uhelné zásoby v České republice. Jejich životnost dosa-

• zákazníky vyhledávaný partner pro poskytování paliv, energie a souvisejících služeb

huje v rámci stávajících územních limitů roku 2058, v případě zpřístupnění zásob za územními

• zodpovědná správa největších uhelných zásob v České republice, šetrná těžba a návrat rekulti-

limity přesahuje životnost zásob horizont roku 2100. V roce 2009 byla do skupiny Czech Coal organizačně začleněna společnost REN Power CZ a.s., jejímž posláním je realizace investic

vované krajiny lidem a přírodě • investice do čisté výroby elektrické energie z uhlí a obnovitelných zdrojů

do obnovitelných zdrojů energie. Skupina zaměstnává přibližně 5,2 tisíce pracovníků a v roce 2009 dosáhla celkových konsolidovaných tržeb 11,968 miliardy korun.

Skupina Czech Coal zahrnuje společnost Czech Coal a.s., obchodníka s  energetickými komoditami, především s hnědým uhlím a elektrickou energií, významnou součástí Skupiny jsou těžební společnosti Litvínovská uhelná a.s. a  Vršanská uhelná a.s., dále servisní společnost Czech Coal Services a.s. a řada obslužných firem.

Hlavní obory činnosti skupiny Czech Coal zpět na obsah

obchod s energetickými komoditami

Czech Coal a.s.

dobývání nerostných surovin

Vršanská uhelná a.s. (VUAS) Litvínovská uhelná a.s. (LUAS)

poskytování sdílených služeb

Czech Coal Services a.s. (CCServices)

investice do obnovitelných zdrojů výroby elektrické energie

REN Power CZ a.s.

rekultivace a revitalizace krajiny

REKULTIVACE a.s. DTS Vrbenský, a.s.

výroba tepelné a elektrické energie

servisní služby

Teplárna Otrokovice a.s. (34 %)* Energetika Malenovice, a.s. (34 %)* Více než 20 společností v oblasti služeb * Podíl 66 % v Teplárně Otrokovice a Energetice Malenovice drží skupina E.ON Czech

12

Místo působnosti skupiny Czech Coal Většina společností Skupiny působí v Ústeckém kraji, vedení společnosti Czech Coal a.s. má také kanceláře v Praze.

Mapa č. 1 Společnosti a významná zařízení skupiny Czech Coal v Ústeckém kraji

Meziboří Most

Informační centrum skupiny Czech Coal pro obyvatele regionu

Praha

Litvínov

Brno

Duchcov Lom u Mostu

H. Jiřetín Zámek Jezeří

Chemopetrol, a.s. Důl Kohinoor a.s. (hlubinný důl Centrum)

Vysoká pec

Lom ČSA

Mariánské Radčice

HUMECO, a.s. RENOGUM a.s.

Severočeské doly a.s. Doly Bílina

Litvínovská uhelná a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. Úpravna uhlí Komořany DTS Vrbenský, a.s.

Bílina

ČSA

Hlavní báňská záchranná stanice Zaměstnanecké centrum Czech Coal a.s.

Jirkov

Lom Vršany Vrskmaň

Chomutov

zpět na obsah

Louka u Litvínova

Vršanská uhelná a.s. Strupčice

Czech Coal a.s.

Most

Infotea s.r.o. Czech Coal Services a.s. REKULTIVACE a.s.

Lokalita Hrabák Místo měření prachu Místo měření hluku

Malé Březno

Místo měření prachu a hluku

HIPODROM MOST a.s.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

13

1.1.1 Vývoj akcionářské struktury skupiny Czech Coal

2008 Skupina Czech Coal je jedním z pěti největších dodavatelů elektrické energie.

2005

Skupina se člení na  tři nové sesterské společnosti: Vršanská uhelná a.s. (VUAS), Litvínovská

Vznik skupiny Czech Coal.

uhelná a.s. (LUAS) a Czech Coal Services a.s. (CCServices).

Investoři odkupují od původního vlastníka energetická aktiva, která mj. zahrnují Mosteckou uhelnou

Skupina připravuje projekt moderní elektrárny s nadkritickými parametry.

společnost (MUS), skupinu s největšími uhelnými zásobami v ČR, a společnost Czech Coal a.s., 2009

držitele licence k obchodování s elektrickou energií od roku 2002.

Ve  skupině došlo k  vyrovnání podílů mezi Indoverse Czech Coal Investments Limited (50 %) a Czech Coal N.V. (50 %)

2006 Skupina Czech Coal zakládá se skupinou E.ON společný podnik v  Teplárně Otrokovice a.s. a Energetice Malenovice, a.s.

Czech Coal a.s. se stává dceřinou společností Czech Coal N.V. (50 %) a Indoverse Czech Coal Investments Limited (50 %) a sesterskou společností LUAS, VUAS a CCServices.

Do skupiny Czech Coal vstupuje nákupem minoritního podílu finanční investor Indoverse Czech Coal Investments Limited.

zpět na obsah

ÎäÙëìæáÛã\˜ëìêíãìíê٘ëãíèáæñ˜»òÝÛà˜»çÙä˜ã˜©¦˜©¦˜ª¨©¨ ÁæÜçîÝêëݘ»òÝÛà˜»çÙä˜ÁæîÝëìåÝæìë˜ÄáåáìÝÜ ­¨˜

»òÝÛà˜»çÙä˜Ù¦ë¦

»òÝÛà˜»çÙä˜ËÝêîáÛÝë˜Ù¦ë¦

¼Ì˘ÎêÚÝæë㓤˜Ù¦ë¦ Ãêíˆæçàçêëãg˜ëìêçâpêæñ˜Ãçåç…Ùæñ˜Ù¦ë¦ ʽÆÇ¿ÍŘ٦ë¦

¼’ä˜Ãçàáæççê˜Ù¦ë¦ ÀÍŽ»Ç¤˜Ù¦ë¦ ʽÃÍÄÌÁι»½˜Ù¦ë¦

»òÝÛà˜»çÙä˜Æ¦˜Î¦ DTS Vrbenský, a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. RENOGUM a.s. HUMECO, a.s. Infotea s.r.o. Důl Kohinoor a.s. Servis Leasing a.s. REKULTIVACE a.s. HIPODROM MOST a.s. Údržba dolů Komořany a.s.

­¨˜

ÎêˆÙæëã\˜íàÝäæ\˜Ù¦ë¦

ÁæÞçìÝ٘ë¦ê¦ç¦ Teplárna Otrokovice a.s. (34 %) Energetika Malenovice, a.s. (34 %) ËÝêîáë˜ÄÝÙëáæß˜Ù¦ë¦ Majetkové účasti v dalších PÜê–Ú٘Üç䒘Ãçåç…Ùæñ˜Ù¦ë¦ obslužných společnostech a teplárnách

Äáìîpæçîëã\˜íàÝäæ\˜Ù¦ë¦ ÀÁÈǼÊÇŘÅÇËÌ˜Ù¦ë¦ ÌÝèä\êæ٘ÇìêçãçîáÛݘ٦릘 «¬˜¡ ½æÝêßÝìáã٘ÅÙäÝæçîáÛݤ˜Ù¦ë¦˜ «¬˜¡

ÅÙâÝìãçîg˜ŒeÙëìá˜î˜ÜÙäˆpÛà˜çÚëäí–æ“Ûà˜ëèçäÝeæçëìÝÛà˜Ù˜ìÝèä\êæ\Ûà Aktuální vlastnická struktura skupiny Czech Coal je na stránkách www.czechcoal.cz/struktura

14

1.1.2 Vize a strategie skupiny Czech Coal

Společnost Czech Coal a.s. Kontaktní adresa: Evropská 2690/17, Praha 6, Dejvice

Vize skupiny Czech Coal

Sídlo společnosti: V. Řezáče 315, 434 67 Most

Skupina se zaměřuje na tři hlavní oblasti činnosti: těžba, obchod s energetickými komoditami a rozvoj nových energetických projektů. • Vizí Skupiny je při šetrné a k okolí ohleduplné těžbě udržení pozice nejúspěšnějšího nezávislého obchodníka s hnědým uhlím a dosažení pozice nejúspěšnějšího nezávislého obchodníka s elektrickou energií v České republice. Naši nezávislost chápeme ve vztahu k národní vertikálně integrované dominantní skupině ČEZ a  k  regionálně monopolním energetickým distributorům. • V  rozvojových projektech je vizí Skupiny úspěšná realizace nových energetických zdrojů, založených na čistých technologiích.

zpět na obsah

Strategie skupiny Czech Coal V obchodě s energetickými komoditami jsme pro zákazníky flexibilním a spolehlivým partnerem, který kromě konkurenceschopných produktů nabízí i související služby s přidanou hodnotou a poradenství. •V   obchodě s hnědým uhlím, kde se na trhu v důsledku přetrvávající platnosti územních limitů těžby prohlubuje nerovnováha mezi omezenou nabídkou a rostoucí poptávkou, je povinností Skupiny zabezpečit rovné podmínky v prodeji uhlí vůči všem zákazníkům. V oblasti produkce hnědého uhlí se soustředíme na: • k valitní řízení jakosti uhlí a zákaznický servis tak, aby naše produkce vyhovovala nejvyšším nárokům na ochranu životního prostředí, zdraví a bezpečnost zákazníků, • dodržení všech zákonných omezení při těžbě, včetně limitů hlučnosti a prašnosti, • revitalizaci životního prostředí po těžbě nad rámec zákonem dané rekultivační povinnosti. Připravujeme investice do projektů a jednáme s potenciálními partnery tak, abychom se mohli podílet na výrobě elektřiny v energetických zdrojích založených na nejmodernějších technologiích.

letiště Ruzyně ká Evrops

6

8 7 1

9 3 2

5

Cílevědomě vytváříme podmínky pro možnost zodpovědného dlouhodobého investičního

10

chování v energetice, snažíme se informovat zákazníky a investory, varovat před riziky a získat

4

PRAHA

většinový souhlas stakeholderů s činností Skupiny.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

15

1.2 H  ospodářské výsledky skupiny Czech Coal 1.1.3 Struktura řízení skupiny Czech Coal

Podrobné konsolidované finanční výsledky skupiny Czech Coal (Konsolidovaná účetní závěrka dle mezinárodních standardů účetního výkaznictví /IFRS/ k  31. 12. 2009) jsou k  dispozici

Všechny hlavní společnosti Skupiny, tedy Czech Coal a.s., Litvínovská uhelná a.s., Vršanská

na www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2009.

uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s., jsou akciovými společnostmi. Jejich statutární orgány tvoří dozorčí rada a představenstvo, jak určují stanovy společností. Jednotlivé společnosti jsou řízeny výkonným vedením, výkonné vedení odpovídá organizační struktuře společnosti (podrobné údaje viz www.czechcoal.cz/struktura). Procesy sloužící k vyloučení

Údaje jsou konsolidovány po auditu jednotlivých společností. Do agregované/konsolidované sku-

střetu zájmů definují stanovy.

piny byly zahrnuty společnosti Litvínovská uhelná a.s., Vršanská uhelná a.s., Czech Coal Servi-

Dozorčí rady a  představenstva společností Czech Coal a.s., Czech Coal Services a.s.,

ces a.s., Czech Coal a.s., Czech Coal POWER s.r.o., Czech Coal SK s.r.o., Clythport Investments

Litvínovská uhelná a.s. a Vršanská uhelná a.s. jsou voleny a odvolávány valnou hromadou akcio-

Limited, Důl Kohinoor a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., DTS Vrbenský, a.s., HUMECO,

nářů s výjimkou členů dozorčích rad volených a odvolávaných zaměstnanci v souladu s ustano-

a.s., REKULTIVACE a.s., RENOGUM a.s., HG Správa a.s., HIPODROM MOST a.s., Infotea s.r.o.,

vením obchodního zákoníku.

Servis Leasing a.s., Q-SERVIS a.s., Rental Servis a.s., PREHNISTEN s.r.o., Údržba dolů Komořa-

Představenstvo schvaluje roční priority, jejichž plnění je základem pro úkoly výkonného vedení

ny a.s., VS METALL, spol. s r.o., Synergoinvest SA, CH-Fribourg.

jednotlivých společností. Další úkoly, pokyny či doporučení jsou přijímány na pravidelných jed-

(Podrobnosti viz www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2009.)

zpět na obsah

náních představenstva. Za kontrolu, realizaci a audit hospodářských, ekologických a sociálních

Data roku 2008 oproti roku 2007 obsahují společnosti Czech Coal Services a.s., Litvínovská

priorit a  jejich výsledků odpovídá výkonné vedení konkrétní společnosti. Vedení společností je

uhelná a.s. a Vršanská uhelná a.s., které vznikly na základě rozdělení bývalé Mostecké uhelné

odborně tvořeno tak, aby obsáhlo strategické směrování organizace, včetně otázek týkajících se

a.s., dále neobsahují společnosti E-GATE a.s., Porteuroinvest Anstalt a RÜCKL CRYSTAL a.s.,

ekologických a sociálních rizik a příležitostí.

STACH & I.P. a MUS-Uniservis s.r.o., které byly prodány. Navíc obsahují nově vzniklé společnosti

V čele výkonného vedení společnosti stojí generální ředitel. Generální ředitel společnosti je vždy

PREHNISTEN s.r.o. a Údržba dolů Komořany a.s.

členem představenstva a předává úkoly jednotlivým ředitelům ve výkonném vedení společnosti.

Data roku 2009 oproti roku 2008 jsou beze změny.

Plnění úkolů je hodnoceno na poradách vedení jednotlivých úseků či odborů. Podkladem hodnocení výkonnosti dané společnosti v  hospodářské, ekologické a  sociální oblasti je rozpočet (plán, očekávaná skutečnost a  skutečnost) a  reporty o  plnění úkolů v  oblasti lidských zdrojů, bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí. Hodnocení vedoucích pracovníků je založeno na stanovení procenta odměn podle výsledku EBITDA Skupiny a příslušné společnosti a podle vyhodnocení plnění jmenovitých úkolů, ukazatelů a cílů. Kromě rozpočtu jsou dalšími klíčovými řídícími dokumenty hlavních společností Skupiny Priority pro daný rok. Priority pokrývají strategické finanční, obchodní a rozvojové cíle, včetně řízení finančních a nefinančních rizik, a jsou předmětem obchodního tajemství každé společnosti. Součástí Priorit v roce 2009 bylo pro celou Skupinu i přijetí koncepčního dokumentu Corporate Culture definujícího principy a cíle ve Skupině v zaměstnanecké oblasti zahrnující otázky sdílení informací, řešení konfliktních situací nebo rozvoje lidských zdrojů. Výkonnost společností Skupiny je sledována finančním i nefinančním reportingem jednotlivých organizačních částí, který je podkladem pro jednotlivé výroční zprávy společností. Za rok 2009 byla zpracována konsolidovaná účetní závěrka skupiny Czech Coal podle IAS/IFRS. Nefinanční reporting probíhá podle metodiky GRI (Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj). Zprávy jsou ověřovány interním i externím auditem.

16

1.2.1 Konsolidované základní ekonomické údaje za skupinu Czech Coal

2006 dle IFRS

2007 dle IFRS

2008 dle IFRS

2009 dle IFRS

Celkové konsolidované tržby za Skupinu

9 862

9 862

11 168

11 968

Čisté tržby (výkony + marže)

8 607

8 293

8 647

8 992

Přidaná hodnota

5 982

5 716

5 750

6 245

Provozní (konsolidované) tržby

9 244

9 792

10 313

11 155

EBITDA

2 939

3 324

3 913

3 703

Provozní výsledek hospodaření

2 204

2 575

3 087

3 147

Výsledek hospodaření před zdaněním

2 823

2 645

2 249

3 960

Výsledek hospodaření po zdanění

2 239

2 124

1 737

3 294

586

523

512

667

Celková aktiva

15 709

16 913

15 488

13 059

Vlastní kapitál

3 355

5 658

6 375

4 207

12 354

11 256

9 112

8 852

6 398

6 205

5 864

5 529

Daň z příjmů za běžnou činnost

Cizí zdroje Počet zaměstnanců (měsíční průměr)

zpět na obsah

Základní ekonomické údaje za Skupinu, meziroční srovnání (miliony Kč)

Finanční ukazatele (index, procenta) Čistý dluh / EBITDA

1,08

0,86

0,46

0

94,79

50,64

28,16

0

0,34

0,40

0,45

0,41

EQUITY ratio (Vlastní kapitál/Aktiva) = finanční stabilita společnosti

21,36

33,45

41,17

32,21

ROE (Výsledek hospodaření po zdanění / Vlastní kapitál)

66,72

37,55

27,25

78,29

Čistý dluh / Vlastní kapitál EBITDA margin (EBITDA/Čisté tržby) = poměr provozního zisku na tržbách

Ostatní ekonomické údaje za Skupinu (miliony Kč)

2006 dle IFRS

2007 dle IFRS

2008 dle IFRS

2009 dle IFRS

Náklady za nákup materiálu (výkonová spotřeba)

2 625

2 577

2 895

2 747

Celkové náklady na mzdy a benefity (osobní náklady)

2 664

2 402

2 408

2 225

714

652

632

679

Obdržené dotace od státu/vlády/EU (nezahrnuje náklady státu na rekultivace)

52

43

31

26

Celkový objem nákladů a investic v oblasti ochrany životního prostředí (bez nákladů na rekultivace)

34

23

28

17

Celková částka daní

17

1.2.2 Plnění daňových povinností Plnění daňových povinností skupinou Czech Coal v roce 2009 (tisíce Kč) Daň z příjmů

666 734

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

533 236

Daň z pevných paliv

12 329 Celkem

135 024

zpět na obsah

Daň silniční

5 647

Daň z nemovitostí

7 533

Daň z převodu nemovitostí

3 679

Daně a poplatky z toho:

Poplatky za vydobyté nerosty Poplatky z ploch dobývacího prostoru Poplatky za dočasné vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu Ostatní daně a poplatky

1 026 30 963 4 428

DPH

1 303 822

Celkem (odvod)

2 651 145

Vrácení spotřební daně CELKEM

18

81 748

192 2 650 953

1.3 Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií Czech Coal a.s. se soustředí především na prodej mosteckého hnědého uhlí, na nákup a prodej

1.3.2 Obchodování Czech Coal a.s. na burze PXE v roce 2009

elektrické energie, investice do klasických i obnovitelných zdrojů elektřiny a poskytování souvisejících služeb. Společnost Czech Coal a.s. je jednou z největších firem v ČR, obchodujících

Společnost Czech Coal a.s. zvládla velmi dobře dynamiku změn, kterou burza PXE v roce 2009

s energetickými komoditami.

prošla. Czech Coal se stala jedním z velmi úspěšných a významných obchodníků na energetic-

Obchodování s elektrickou energií v ČR bylo společností Czech Coal a.s. zahájeno v roce 2002,

ké burze, kde s výhodou využila dlouholetých znalostí energetického trhu. Prostřednictvím PXE

tedy v nejkratším možném zákonném termínu po otevření trhu s elektřinou v ČR.

byla v průběhu roku 2009 zajištěna pro rok 2010 a 2011 významná část potřebného množství

Czech Coal a.s. jako součást přední energetické skupiny představuje velmi silné znalostní

elektřiny pro naše koncové odběratele. Zbývající část společnost Czech Coal a.s. nakoupila

a kapitálové zázemí i pro vlastní prodej elektřiny. Czech Coal a.s. se zpočátku více orientovala

na ostatních relevantních trzích či formou bilaterálních obchodů. Vhodným načasováním nákupu

na velkoobchod s elektřinou. Velké objemy byly v letech 2002–2004 realizovány zejména na za-

na PXE se podařilo z velké části eliminovat problémy spojené s volatilitou cen. Pro obchodní

hraničních trzích. S postupným otevíráním trhu pro konečné zákazníky se firma zaměřila také

partnery skupiny Czech Coal byla nakoupena elektřina za příznivé ceny, významná část dodá-

na tento trh. V současné době patří mezi dva nejvýznamnější nezávislé dodavatele elektřiny pro

vek byla uzavřena na období 2010.

tuto oblast trhu.

Průběh cen jednotlivých Base Load pro jednotlivé roky (ceny na rok 2009 až 2012) znázorňuje následující obrázek.

1.3.1 Trh s elektřinou v České republice Trh s elektrickou energií v ČR v roce 2009 nezaznamenal již tak extrémní vývoj jako v předchozím roce. Ceny elektřiny obchodované na Energetické burze Praha (PXE) byly oproti roku 2008

100

stabilnější a měly klesající tendenci. Nicméně i tak byly během roku 2009 zaznamenány výkyvy

90

o 20 EUR/MWh oběma směry. Pohyby cen elektřiny vedly k podstatné změně v přístupu při

80

nákupu elektřiny na velkoobchodním trhu. Pro řadu odběratelů energie představuje tato změna

70

v obchodu s elektřinou úplně nové příležitosti a rizika při nákupu elektřiny.

10

ní všemi účastníky trhu, zejména distributory. Jde o  Energetický regulační úřad (ERÚ), Státní energetickou inspekci a Operátora trhu s elektřinou, a.s. Pozice konečného zákazníka na trhu

09

09

9

20 2. .1

31

16

.1

1.

20

00

9

.2 2.

10

00

09 20

.2 .8 20

9 9.

7.

00

9

.2 27

.5

00

9 10

.4

.2

9 .2

00

00 27

.2

.2

08

.1 16

.1

1.

20

08

CAL-12

28

15

.1

0.

20 9.

CAL-11

20

08

8

23

3.

.2

00

8

CAL-10

.7

00

8

.2 .6

00

CAL-09

11

instituce ochraňují zájmy konečných spotřebitelů, vytvářejí pravidla a kontrolují jejich dodržová-

00

08 20 2. 1.

Obchod s elektřinou a distribuce včetně cen je pod přísným dohledem státních orgánů. Tyto

8

0

které se dominantní dodavatel elektřiny (ČEZ) přizpůsobuje.

.2

elektřina tuto cenu následuje. Hlavním cenotvorným trhem je německá burza EEX v  Lipsku,

20

.2

eur. Při porovnání vývoje cen na různých likvidních trzích v Evropě lze dojít k závěru, že česká

30

.4

dala obchodníkům elektřinu v objemu 28 939 GWh, což odpovídá prodejní ceně 1 396 milionů

.3

významné likvidity překračující jiné organizované obchodní platformy a do konce roku 2009 pro-

40

28

zejména volatilitu ceny v průběhu roku 2009, se stala nastupující krize v průmyslu. PXE dosáhla

50

14

léhá tržním výkyvům podobně jako například cena akcií. Významným faktorem, který ovlivňoval

60 EUR/1 MWh

Prostřednictvím PXE lze nakoupit nebo prodat nabízené elektrické produkty za cenu, která pod-

zpět na obsah

Vývoj roční CZ base dodávky

CAL-13

Zdroj: PCX

s elektřinou doznala značných změn díky liberalizaci trhu, kdy je nutné umět posoudit kvalitu dodavatele elektřiny.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

19

1.3.3 Tvorba ceny elektrické energie

ho nárůstu instalovaného výkonu u obnovitelných zdrojů. Dalším významným navýšením koncové ceny pro zákazníka je vzrůst níže uvedených regulovaných cen pro jednotlivé distributory ČEZ,

Ceny silové elektřiny pro konečné zákazníky se tvoří na trhu. Cena se liší podle dodavatele a jím

E.ON a PRE. V daném roce stanovené regulované ceny elektřiny nelze vyjednáváním ovlivňovat,

nabízených služeb. Tuto část ceny může konečný zákazník ovlivnit tak, že si vybere dodavatele

jsou vyhlašovány nezávislým úřadem (ERÚ). Ceny jsou pro celý rok platné na příslušném území

s výhodnými službami a s ním si smluvně dohodne podmínky dodávky. Pro zákazníka je důležité,

daného distributora (ČR). Jde zejména o:

že může volit i délku kontraktu – optimálně jednoletou až dvouletou.

• cenu za distribuci, tj. použití sítí/přenosové soustavy • cenu za rezervovanou kapacitu (měsíční či roční) • cenu za systémové služby

Hlavní složky ceny elektřiny pro konečného zákazníka (ilustrace) Části ceny elektřiny, které nelze vyjednáváním ovlivňovat, jsou vyhlašovány regulačními úřady

Část ceny, kterou může konečný zákazník ovlivnit

Cena silové elektřiny od výrobců na velkoobchodním trhu

• příspěvek k ceně za obnovitelné zdroje

Regulovaná cena za použití sítí

Ceny energie z klasických a z obnovitelných zdrojů Porovnání ceny elektřiny z klasických zdrojů, která se tvoří tržně, s pevně stanovenými cenami z obnovitelných zdrojů, za které musí elektřinu od těchto výrobců vykupovat příslušný distributor:

zpět na obsah

Regulovaná cena za rezervovanou kapacitu (měsíční, roční) Regulovaná cena za systémové služby

Tržní cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu Kč/MWh: 2007

2008

2009

2010

1 320

1 520

1 375–2 225

1 050–1 625

2007

2008

2009

2010

2 340–3 375

2 430–4 210

2 480–4 490

1 460–4 580

větrné elektrárny (podle data 2 460–3 200 uvedení do provozu)

2 460–3 280

2 340–3 410

2 230–3 480

průměr mix uhlí/jaderná

Ceny z obnovitelných zdrojů Kč/MWh: Marže obchodníka

Regulovaný příspěvek k ceně za obnovitelné zdroje

Cena silové elektřiny se mění, kolísá během roku, ale i v průběhu dne: • během roku sezónně (rozdíl zima x léto) • během dne je rozdíl ve špičce a mimo špičku • v závislosti na datu nákupu elektřiny obchodníkem

z biomasy (podle kategorie biomasy)

sluneční záření (podle data 6 410–13 460 6 570–13 460 6 710–14 080 6 850–14 370 uvedení do provozu)

• v závislosti na datu, kdy konečný zákazník uzavře smlouvu o dodávce Za pohyby ceny silové elektřiny na trhu v ČR za poslední období nemohou obchodníci, je ovlivněna zejména značnou nejistotou, která obecně na všech komoditních trzích panuje. Podstatným faktorem, který začíná ovlivňovat výši ceny, jsou, mimo emisní povolenky a  ekologickou daň, vysoké regulované výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, za které se musí tato elektřina od výrobců vykupovat. V příštích letech cena energie nepochybně dále vzroste z důvodu značné-

20

Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů se následně promítají do regulovaných cen. Pro rok 2010 činí tento příplatek pro každého konečného zákazníka 166,34 Kč/MWh. (V roce 2009 činil 52,18 Kč/MWh. Obnovitelné zdroje vedly ke zdražení příplatku o 219 % z roku na rok.) Vzhledem k očekávané větší podpoře obnovitelných zdrojů bude tato část pro konečné zákazníky významně růst.

1.3.4 Obchod s elektřinou – nabídka zákazníkům

• Prodej elektrické energie Czech Coal a.s. ve finančním vyjádření představuje roční obrat přibližně 2,2 miliardy korun (bez povolenek a derivátů), což umísťuje Czech Coal a.s. mezi prvních pět

V době, kdy prudce se měnící podmínky na trhu nastavily zcela nové podmínky v organizaci a systému nákupu elektřiny, nabízí Czech Coal a.s. svým zákazníkům nikoliv prosté „dodání energie“, ale partnerství se širokou nabídkou služeb. Czech Coal a.s. zákazníkům nabízí:

obchodníků na trhu – vedle majitelů distribučních sítí. • Na Slovensku má Czech Coal a.s. v rámci středoevropské expanze založenu pobočku Czech Coal SK s.r.o. se sídlem v Bratislavě. V  roce 2010 bude Czech Coal a.s. pokračovat v  optimalizaci nabídky nových produktů pro nové

• zázemí silné společnosti s dlouholetou zkušeností na domácích i zahraničních trzích

i stávající klienty. V elektrické energii předpokládáme růst obchodu s elektrickou energií o 10 % ročně.

• zákaznicky orientovanou kulturu prodeje a poskytování služeb – každému konečnému zákazní-

Vzhledem k probíhajícímu poklesu hospodářství je naší prioritou zachování zdravého finančního hos-

kovi se po celý rok věnuje jeden konkrétní obchodník, nikoliv „call centrum“

podaření v oblasti dodávek elektřiny konečným zákazníkům. Své zákazníky posuzujeme z hlediska

• navržení odpovídajícího modelu nákupu elektřiny, včetně jeho optimálního načasování

jejich kreditního rizika a upřednostňujeme mírnější objemový růst před neuváženou objemovou expan-

• využití nových přístupů daných vývojem cen na PXE

zí. I přes velmi silné zázemí, které Czech Coal a.s. má, se nechceme dopustit neuvážených postupů

• optimalizaci nákladů a rozložení rizika spojeného se špatným načasováním nákupu

a  rizik, které vedly k  významným problémům u  řady nezávislých dodavatelů. Czech Coal a.s. věří

Jak ukázal vývoj cen na PXE v roce 2008 a 2009, vede opakování zažitých postupů z minulosti

ve své konkurenční výhody dané silnou finanční pozicí, odbornou péčí o zákazníky a nabídkou jiných

u většiny zákazníků k pořízení elektřiny za mnohem vyšší cenu oproti jiným metodám nákupu.

než obvyklých nákupních modelů. Chceme klientům nabídnout úspory a šetřit jejich čas.

na jeho konkrétní podmínky. Nabízí mnoho variant nákupních modelů, které pokrývají celou šíři konečných zákazníků a odpovídají jejich velikosti odběru i tvaru odběrového diagramu.

1.3.5 Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2009 a výhled pro rok 2010

zpět na obsah

Společnost Czech Coal a.s. je schopna zákazníkovi přizpůsobit a optimalizovat nákupní postupy Výhled obchodu s elektřinou ve vztahu k recesi a finanční krizi Pro další vývoj v oblasti dodávek konečným zákazníkům bude rozhodujícím faktorem vývoj současné hospodářské krize. U většiny zákazníků došlo k významným poklesům jejich spotřeby včetně změny její struktury. Bude velmi záležet na schopnostech obchodníka nabídnout nové a funkční

Trh s elektřinou byl v roce 2009 ovlivněn zejména změnami podmínek na komoditních tr-

postupy vedoucí k úsporám u zákazníka. Na druhé straně to také předpokládá změny v rozho-

zích v ČR, danými nástupem hospodářské deprese. Ceny elektřiny měly klesající tendenci.

dovacích modelech u konečných zákazníků. Opakování „starých a dříve osvědčených postupů“

Pokračovala volatilita cen na  Energetické burze Praha PXE, která modifikovala dosavadní

může u zákazníků vést ke značně vyšší ceně elektřiny v porovnání s těmi, kteří využijí nové modely

obvyklé podmínky nákupu i  prodeje elektřiny. V  kampani na  rok 2010 a  2011 se naplno

nákupu elektřiny.

projevil vliv tohoto cenového vývoje. Prodej konečným zákazníkům v  roce 2009 byl velmi významnou aktivitou společnosti Czech Coal a.s. V  roce 2009 došlo k  personálnímu posílení týmu prodeje koncovým zákazníkům. Významným opatřením na  posílení kvality obsluhy zákazníků bylo vylepšení nového zákaznického softwarového systému. Nasazení nových postupů v nákupu elektřiny pro koncové zákazníky bylo rozhodující podmínkou pro zvýšení počtu konečných zákazníků Czech Coal a.s. Změna nákupních postupů u  koncových klientů umožňovala nabídnout zákazníkům i jiné produkty oproti zvyklostem z minulých let, jako jsou zejména rozložení nákupu diagramu na více celků spojené s optimálním načasováním nákupu jednotlivých částí diagramu. Optimalizace nákupu, vysoce motivovaný obchodní tým a zákaznicky orientovaná kampaň zvýšila dodávky elektřiny koncovým zákazníkům o více než 25 % v porovnání s předchozím rokem.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

21

1.4 Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím 1.4.1 Obchod s hnědým uhlím

Prodej hnědého uhlí skupiny Czech Coal podle druhů 1994–2009 (včetně vlastní spotřeby, v tisících tun)

Obchodní aktivity v oblasti prodeje uhlí zajišťuje ve skupině Czech Coal společnost Czech Coal

25 000

a.s. prostřednictvím odboru nákupu a prodeje uhlí. Tento obchodní útvar obstarává prodej hně-

22

dého uhlí do elektroenergetiky a teplárenství a zajišťuje i obchodní zastoupení Litvínovské uhelné

7

70

21

3

80

22

9

26

22

2

47

20 000

a.s. pro prodej tříděného uhlí v segmentu domácností a malých kotelen. Obchod s uhlím byl zaměřen do čtyř základních oblastí:

18

1

74

17

15 000

• nákup hnědého uhlí a jeho prodej koncovým zákazníkům,

4

39

17

4

09

16

3

60

16

0

69

16

3

21

16

7

10

15

2

73

15

0

04

15

8

09

14

2

3 32

3

44

1

• zajišťování přepravy uhlí, 10 000

• zprostředkování prodeje uhlí, • nákup a prodej vedlejších energetických produktů.

5 000

Výsledky obchodu s hnědým uhlím Skupina Czech Coal v roce 2009 uplatnila na hnědouhelném trhu téměř 14,5 milionu tun hnědé-

0

ho uhlí. V tržbách za prodej uhlí ve Skupině bylo dosaženo výše 7 566 441 tisíc Kč. Pro prodej

zpět na obsah

94

19

hnědého uhlí je rozhodující tuzemský trh. Na něm bylo uplatněno téměř 14,2 milionu tun hnědé-

96

95

19

19

těžné

ho uhlí, což je více než 98 % roční produkce.

97

19

98

19

99

19

00

20

01

20

topné a průmyslové směsi

03

02

20

20

prachové

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

tříděné

Z hlediska exportu je dominantním hnědouhelný trh Polska, kam společnost z celkově exportovaných 265 tisíc tun uhlí dodala více než 124 tisíc tun hnědého uhlí.

Prodej mosteckého uhlí* skupiny Czech Coal podle druhů 1994–2009 vč. vlastní spotřeby (v tisících tun) 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2005

2006

2007

2008

2009

tříděné

5 188

4 096

4 308

3 823

2 293

1 257

1 109

1 152

1 139

1 149

1 039

1 075

1 204

763

683

684,3

prachové

4 686

3 653

3 691

3 368

2 713

2 520

2 474

2 451

2 243

2 105

1 914

1 901

1 434

1 482

1 616

1 525,3

12 825

14 024

14 155

15 132

13 624

9 211

13 635

13 260

12 994

13 424

12 967

12 821

12 785

12 472

12 541

11 932,2

8

30

115

149

111

244

176

231

227

282

293

310

309

323

258

301,2

22 707

21 803

22 269

22 472

18 741

13 232

17 394

17 094

16 603

16 960

16 213

16 107

15 732

15 040

15 098

topné a průmyslové směsi těžné celkem

*Poznámka: Jedná se o odbytovou produkci LUAS, VUAS a Dolu Kohinoor a.s. bez externích příkupů, tj. nekoresponduje s výší uplatněného uhlí na trhu.

22

2004

14 443

Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí skupinou Czech Coal – údaje za rok 2009

2009 se z důvodu nižšího zájmu odběratelů vyrobilo méně než 0,7 tisíce tun aditivovaného paliva.

1. Dominuje výroba a prodej topných a průmyslových směsí pro energetiku a teplárenství s úrovní

Spalování ostatních druhů energetického hnědého uhlí ve  větších zdrojích je odsiřováno jiným způsobem.

více než 11,9 milionu tun a podílem téměř 83 % z celkové produkce společnosti. 2. Prachového uhlí (hruboprachy) pro teplárenství, jež tvoří podíl produkce téměř 11 %, bylo dodáno na trh více než 1,5 milionu tun. 3. Část prodeje je standardně tvořena také dodávkami neupraveného (těžného) uhlí s podílem na produkci ve výši více než 2 %. 4. Tříděných druhů uhlí, určených pro vytápění domácností a malých kotelen, bylo vyprodukováno necelých 0,7 milionu tun, tj. téměř 5 % celkových prodejů. Ekologickým přínosem je výroba aditivovaných hruboprachů v úpravně Komořany, kde jsou vyráběny hruboprachy mísené s  vápencem (vápenec váže oxidy síry, tím dochází k  žádoucímu

Segmenty trhu Prodej uhlí je Skupinou realizován prostřednictvím obchodního útvaru Czech Coal a.s. a v roce 2009 byl směrován do tří segmentů trhu: Velká elektroenergetika

71,5 % (více než 10,3 milionu tun hnědého uhlí)

Teplárny a závodové elektrárny

24,3 % (více než 3,5 milionu tun hnědého uhlí)

Domácnosti a malé kotelny

4,2 % (0,6 milionu tun hnědého uhlí)

odsíření). Toto palivo je určeno pro ekologicky šetrný způsob spalování pro malé výtopny. V roce

Litvínov Most – Komořany Počerady Bylany Žatec

Štětí

Praha

Poříčí

Bělá

Mělník

Slaný

Kolín

zpět na obsah

Výroba elektřiny a tepla z hnědého uhlí skupiny Czech Coal v roce 2009

Opatovice Chvaletice Třinec

Příbram Klatovy

Valašské Meziříčí

Žďár n. Sázavou

Písek

Otrokovice Brno

Strakonice

závodní energetické zdroje

elektrárny

teplárny

Hodonín

velkosklady

Udržitelný rozvoj v roce 2009

23

Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí

Průměrné jakostní parametry odbytových produktů mosteckého hnědého uhlí z Úpravny uhlí Komořany v letech 2005–2009 jakostní parametr

výhřevnost Qir (MJ/kg)

zpět na obsah

obsah veškeré vody v palivu Wtr (%)

obsah popela v bezvodém stavu Ad (%)

měrná sirnatost Smr (g/MJ)

Průměrné jakostní parametry odbytového produktu mosteckého hnědého uhlí z Vršan v letech 2005–2009

druh uhlí

2005

2006

2007

2008

2009

jakostní parametr

tříděné

20,29

20,44

20,51

20,41

20,94

prachové

14,38

14,97

15,11

14,92

15,37

ps/ts*

13,47

13,75

13,68

13,89

14,07

těžné**

15,42

15,15

15,18

17,28

14,85

tříděné*

26,72

26,16

27,04

26,86

26,19

obsah popela v bezvodém stavu Ad (%)

prachové

27,58

27,27

27,76

27,49

27,06

měrná sirnatost Smr (g/MJ)

ps/ts*

26,58

26,56

26,59

26,12

25,84

těžné**

30,72

30,54

31,00

30,14

29,68

tříděné

8,83

9,38

8,43

9,11

8,25

prachové

29,16

27,59

27,03

28,00

26,96

ps/ts*

33,11

32,47

33,02

32,87

32,56

těžné**

18,71

19,98

19,96

12,07

23,14

tříděné

0,47

0,51

0,52

0,53

0,55

prachové

0,65

0,68

0,63

0,64

0,64

ps/ts*

0,67

0,71

0,62

0,65

0,64

těžné**

0,24

0,25

0,22

0,24

0,41

druh uhlí

2005

2006

2007

2008

2009

výhřevnost Qir (MJ/kg)

11,42

11,46

11,51

11,54

11,56

obsah veškeré vody v palivu Wtr (%)

27,81

27,97

27,85

28,11

28,34

38,77

38,52

38,83

38,37

37,77

0,71

0,71

0,73

0,75

0,68

ps 3

Průměrné jakostní parametry finálních odbytových produktů mosteckého hnědého uhlí v letech 2005–2009 jakostní parametr

jednotka

2005

2006

2007

2008

2009

výhřevnost Qir

(MJ/kg)

13,16

13,26

13,19

13,23

13,37

obsah veškeré vody v palivu Wtr

(%)

27,33

27,24

27,41

27,28

27,16

obsah popela v bezvodém stavu Ad

(%)

33,27

33,16

33,60

33,62

33,21

(g/MJ)

0,65

0,67

0,65

0,61

0,65

měrná sirnatost Smr

Podrobné údaje jsou veřejně k dispozici v Katalogu uhlí skupiny Czech Coal na adrese www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/sluzby/katalog.html

Pozn.: * průmyslové a topné směsi ** těžné z dolu Centrum

24

1.4.2 Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hnědým uhlím

o  garantovaném objemu dodávek a  období odběru závisí na  podnikatelské úvaze zákazníka. Zákazníci, kteří smlouvy neuzavřeli, nakupují uhlí na volném trhu, kde o ceně rozhoduje poptávka

Obchodní strategie

a nabídka. Czech Coal a.s. uzavírá smlouvy maximálně do roku 2015. Důvodem je nejistota spo-

Obchodní strategie je založena na střednědobých a dlouhodobých smluvních vztazích, které respek-

jená s otázkou stávajících územních limitů a tím i budoucí těžby v lokalitě ČSA.

tují vzájemně výhodné obchodní podmínky a které vytvářejí základnu pro dlouhodobé využívání hněPoskytování informací zákazníkům a reklamace

pro rok 2010 je udržení prodeje hnědého uhlí v úrovni předchozích let spolu s udržením jeho podílu

Nedílnou součástí kupních smluv uzavřených mezi obchodní společností Czech Coal a.s. a zá-

na hnědouhelném trhu nejen v segmentech elektroenergetiky a teplárenství, ale i v segmentu tříděné-

kazníky je ustanovení o jakosti dodávaného uhlí, prověřování jakosti a postupu při vadném plnění

ho uhlí pro vytápění domácností a malých kotelen.

(reklamaci) dodávek, které je přímo v textu smlouvy, popř. tvoří její přílohu. Na základě vyžádání

V případě zachování stávajících územních limitů těžby bude skupina Czech Coal nucena zahájit řízené

zákazníka se poskytují na konkrétní denní dodávky tzv. jakostní certifikáty, které obsahují základní

snižování produkce a kolem roku 2020 v lokalitě ČSA těžbu dočasně zastavit. Už po roce 2012 bude

technologický rozbor jakosti, hmotnost dodávky a datum expedice.

muset klesnout objem těžby v lokalitě ČSA na polovinu stávající úrovně, tedy zhruba na 2,5 milionu tun

Dle požadavků zákazníků jsou pravidelně po uskutečněné denní dodávce a po vyhodnocení rozborů

ročně. V rámci limitů totiž obsahuje lokalita ČSA k 1. 1. 2010 posledních 37,3 milionu tun hnědého uhlí.

vzorků v laboratořích elektronicky zasílány zjištěné kvalitativní hodnoty dodaného paliva. Všem odběrate-

Skupina proto připravuje obchodní řešení, které co nejlépe zajistí rovný a transparentní přístup všech

lům jsou poskytovány kvalitativní hodnoty dodaného paliva při fakturaci dodávek. Pro poskytování infor-

zákazníků ke  zmenšující se nabídce hnědého uhlí, která je způsobena především územními limity

mací zákazníkům jsou připraveni obchodní zástupci a referenti prodeje, kteří provádějí komplexní obchod-

těžby v lokalitě ČSA (Litvínovská uhelná a.s.) stanovenými ve vládním usnesení č. 444/1991.

ní servis určené skupině zákazníků. Pro poskytování informací lze také využít bezplatnou telefonní linku

Jedním z takových kroků je v listopadu 2008 provedená aukční forma prodeje tříděného hnědého

na čísle 800 111 311, především k objednávkám na dodávky mosteckého tříděného uhlí do domu.

uhlí, kterou Skupina uskutečnila pro stabilizaci dodávek odběratelům tříděného uhlí do konce topné

Z celkového prodeje a veškerých dodávek odběratelům (včetně příkupů) ve výši 14 455 tisíc tun

sezóny 2012–2013. V aukci Skupina nabídla prodej tří druhů paliva – kostky, ořechu 1 a ořechu 2 –

v roce 2009 bylo penalizováno 7 497 tun, což je pouhých 0,05 % z celkových dodávek hnědého

v celkovém množství 1,6 milionu tun, a to na období od 1. dubna 2009 do 31. března 2013. Stano-

uhlí. V průběhu uplynulého roku připravila skupina Czech Coal nové reklamační řády pro tříděné

vený časový horizont umožní, aby jednotliví prodejci tříděného uhlí měli garantovány dodávky paliva

uhlí, které vyhovují aktuálním změnám v  současné legislativě. V  roce 2009 bylo reklamováno

v  požadované struktuře na  čtyřleté období, než bude ukončena jeho výroba. Stanovená cena

pouze 4,8 tis. tun tříděného uhlí, oprávněná sleva byla poskytnuta na 4,4 tis. tun, což představuje

představuje meziročně (2008/2009) nárůst o 3–5 procent a činí 1 720 Kč/t (kostka), 1 650 Kč/t

něco málo přes 0,6 % z celkové produkce tříděného uhlí.

zpět na obsah

dého uhlí jako domácí cenově dostupné suroviny. Stěžejním cílem obchodu s uhlím Czech Coal a.s.

(ořech 1) a 920 Kč/t (ořech 2). Aukci zajišťuje nezávislá aukční kancelář FIN-servis, a.s., člen Českomoravské komoditní burzy Kladno (www.fsk.cz). Tvorba ceny hnědého uhlí a změny v roce 2009

Hodnocení spokojenosti zákazníků Pravidelným zdrojem informací o spokojenosti zákazníků s výrobky jsou pravidelná setkání zástupců obchodu a managementu se skupinami zákazníků při využívání názorné firemní a obchodní

Skupina Czech Coal udržuje svůj podíl na trhu s hnědým uhlím, když v roce 2008 dosáhla úrovně

prezentace, organizování exkurzí pro vybrané zákazníky a  v  neposlední řadě každodenní styk

32,05 % a v roce 2009 podílu 32,06 %.

zákazníků s obchodními zástupci a referentkami prodeje, kteří reagují na potřeby zákazníků a pro-

Cenu uhlí stanovuje trh – konečná cena hnědého uhlí je tvořena cenou paliva, dále pak náklady na pře-

vádějí komplexní obchodní servis určené skupině zákazníků.

pravu a v případě maloobchodního prodeje maržemi distributorů a maržemi prodejců.

Stížnosti na porušení soukromí zákazníka a ztráty zákaznických dat nebyly v roce 2009 žádné.

Od 1. 1. 2008 je cena uhlí navíc zatížena ekologickou daní z pevných paliv. Czech Coal a.s. uplat-

Dodržování vnitrofiremních norem a  metodik zabraňuje možnému porušení soukromí zákazníků

ňuje vůči zákazníkům princip rovných podmínek, cena se váže na způsob a množství odběru pa-

a ztrátě zákaznických dat. Ze strany Czech Coal a.s., Vršanské uhelné a.s. a Litvínovské uhelné

liva zákazníkem. Každá střednědobá smlouva má ustanovení o budoucím cenovém vývoji, které

a.s. nebyl v roce 2009 zjištěn případ neplnění předpisů a zákonů týkajících se zajišťování a použí-

je s každým zákazníkem sjednáváno individuálně v závislosti na podmínkách odběru. Rozhodnutí

vání hnědouhelných produktů.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

25

1.5 Produkce hnědého uhlí Historie těžby v okolí Mostu Společnosti navazují na  půltisíciletou tradici dobývání hnědého uhlí v  severozápadních Čechách. Využívání uhlí se v okolí Mostu datuje od roku 1594. V roce 1871 byla ve Vídni Vídeňskou

Výroba hnědého uhlí (zjednodušené technologické schéma)

směnečnou bankou založena Mostecká společnost pro dobývání uhlí jako první hnědouhelná akciová společnost v Rakousku-Uhersku. Koncem roku 1945 vznikl n.p. Severočeské hnědouhelné doly (SHD) v Mostě, tento název vydržel až do roku 1992. Po rozpadu SHD byla Fondem národního majetku ČR dne 1. 11. 1993 založena Mostecká uhelná společnost, a.s., a zapsána do obchodního rejstříku. Společnost vznikla spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina.

Těžba Důl Centrum

Litvínovská uhelná

Vršanská uhelná

V souvislosti s transformací oboru byly za její existence postupně utlumovány a posléze uzavřeny některé provozy, například Úpravna uhlí Herkules, Lom Most, hlubinný důl Alexander a hlubinný důl Kohinoor. Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje společnost

Zpracování v úpravnách uhlí

Důl Kohinoor a.s., dceřiná společnost Czech Coal Services a.s.

zpět na obsah

Těžba hnědého uhlí ve skupině Czech Coal Skupina Czech Coal disponuje největšími zásobami uhlí v České republice a dodává je jak pro

Třídění

Rozdružování

Drcení

Tříděné druhy

Hruboprachy

Topné a průmyslové směsi

energetiku, tak pro malospotřebitele. V ročním objemu těžby je druhým největším producentem hnědého uhlí v ČR. Těžba a úprava hnědého uhlí ve skupině Czech Coal byla do roku 2008 hlavní náplní činnosti Mostecké uhelné a.s., která se rozdělila odštěpením na tři sesterské společnosti rozhodnutím valné hromady v říjnu 2008 (Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s.). Vznikla Litvínovská uhelná a.s., která spravuje těžební lokalitu ČSA, a  Vršanská uhelná a.s., spravující těžební lokality Vršany a Šverma. Obě společnosti uplatňují rozdílnou strategii, pokud

Expedice

jde o postup těžby, a to s ohledem na dosud platné územní limity těžby. Společnost Czech Coal Services a.s. zajišťuje pro vzniklé sesterské organizace především kolejovou dopravu, ale i řadu tzv. sdílených služeb z oblasti měřictví a geologie, ekologie, bezpečnosti a hygieny práce, nákupu apod., dále řídí a spravuje všechny majetkové účasti.1

Domácí otop

Malé výtopny

Průmysl

Teplárny

Energetika

Součástí skupiny Czech Coal je Důl Kohinoor a.s., který těží uhlí v posledním hnědouhelném hlubinném dole Centrum. Celkem v roce 2009 dosáhla odbytová těžba mosteckého hnědého uhlí ve skupině Czech Coal

Směrování toku uhlí od těžebních závodů přes úpravu a nakládku až k expedici

úrovně 14  443 tisíc tun. Hrubá těžba uhlí ve  skupině v  souladu s  potřebami elektrárenských a teplárenských společností meziročně klesla o 720 tisíc tun na 14 424 tisíc tun.

Od 1. ledna 2009 zahájila svou podnikatelskou činnost Údržba dolů Komořany a.s., která vznikla vyčleněním Závodu údržby z Czech Coal Services a.s. Jejím cílem je zabezpečit údržbu pro společnosti skupiny Czech Coal a zbylou kapacitu uplatnit na zakázkách na externím trhu v součinnosti s Krušnohorskými strojírnami Komořany a.s.

1

26

1.5.1 Litvínovská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro energetiku, teplárenství a domácnosti Lokalita se nachází na severozápadním okraji severočeské hnědouhelné pánve a leží převážně v její mostecké části.

ÄçãÙäáìÙ

meziložních skrývkových hornin a výrazným vývojem nadložních jílů a jílovců.

e\ëìᦘ Ò

Á§™Ãâ†Þíqç

Ze statigrafického hlediska je charakteristická jezerní sedimentace s jednotným vývojem uhelné sloje, nepřítomností

æÝè…pìçå

ó]æÞä™ÃÞóކq ÄçãÙäáì٘ ëݘ æÙÛà\òp˜ æ٘ ëÝîÝêçò\èÙÜæpå˜ çãêÙâᘠëÝîÝêçeÝëãg˜ àæhÜçíàÝäæg˜ è\æîݘ ٘ äݖp˜ è…Ýî\–æh˜ î˜ âÝâp˜ åçëìÝÛãg˜

ÆÝâî“êÙ

Nejvýraznější strukturou, která nejvíce ovlivňuje geologickou stavbu, je místy až několike\ëìᦘ set metrů široké pásmo různě podrÒݘ ëìÙìáßêÙÞáÛãgàç˜ àäÝÜáëã٘ âݘ ÛàÙêÙãìÝêáëìáÛã\˜ âÝòÝêæp˜ ëÝÜáåÝæìÙÛݘ ë˜ âÝÜæçìæ“å˜ î“îçâÝå˜ íàÝäæg˜ ëäçâݤ˜

Á§™Ãâ†Þíqç

cených a alterovaných hornin krystalinika při severozápadním okraji území, označovanéæÝè…pìçåæçëìp˜åÝòáäç–æpÛà˜ëãê“îãçî“Ûà˜àçêæáæ˜Ù˜î“êÙòæ“å˜î“îçâÝå˜æÙÜäç–æpÛà˜âp䒘٘âpäçîے¦˜ jako krušnohorské zlomové pásmo, ó]æÞä™ÃÞóކq

ê’òæh˜ èçÜêÛÝæ“Ûà˜ Ù˜ ÙäìÝêçîÙæ“Ûà˜ àçêæáæ˜ ãêñëìÙäáæáã٘ Podloží pánve tvoří horniny krušnohorského î krystalinika spolu s denudačními relikty svrchnokřídového pokryvu a ne-

†Þ

ó

ãêíˆæçà

ÈçÜäç–p

è…ᘠëÝîÝêçò\èÙÜæpå˜ çãêÙâᘠŒòÝåp¤˜ çòæÙeçîÙæg˜ âÙãç˜

٘æÝèêÙ

Åèæ™(̺

ãêíˆæçàçêëãg˜òäçåçîg˜è\ëå礘ãìÝêg˜çÜÜhäíâݘÚäçã˜Ãêíˆæ“Ûà˜àçê˜çܘè\æÝîæpàç˜Úäçãí¦

åâ

ÆÙÜäç–p

ÈçÜäç–p˜è\æîݘìîç…p˜àçêæáæñ˜ãêíˆæçàçêëãgàç˜ãêñëìÙäáæáã٘ëèçäí˜ë˜ÜÝæíÜÙeæpåá˜êÝäáãìñ˜ëîêÛàæçã…pÜçîgàç˜èçãêñîí˜

Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 150 m mocným komplexem šedých až šedohnědých, převážně prachovi-

èêÙÛàçî

Åâíïqçèïìä]™îáÞåç]™Ú§ì§

٘æÝèêÙîáÜÝäæ“åá˜ìhäÝëñ˜ìÝêÛágêæpÛà˜îíäãÙæá쒦˜

Åèæ™(̺

tých jílů a jílovců.

ê’òæh˜

óî

ÆÝâî“êÙòæhâˆp˜ ëìêíãìíêçí¤˜ ãìÝê\˜ æÝâîpÛݘ çîäáîzíâݘ ßÝçäçßáÛãçí˜ ëìÙîÚí¤˜ âݘ åpëìñ˜ ٖ˜ æhãçäá㘠ëÝì˜ åÝì꒘ åâçˆáêçãg˜ è\ëåç˜

které odděluje blok Krušných hor od pánevního bloku. ޙ pravidelnými tělesy terciérních vulkanitů. çâ

â

†Þ ޙ

Æ٘îhìˆ

Ïòìèä]™ÉÞÜ ÆÙÜäç–p˜ íàÝäæg˜ ëäçâݘ âݘ ìîç…Ýæç˜ î˜ èê’åhêí˜ ©­¨˜ å˜ åçÛæ“å˜ ãçåèäÝðÝå˜ ˆÝܓÛà˜ Ù–˜ ˆÝÜçàæhܓÛघ è…Ýî\–æh˜

îpÛݘåg

Na většině území má uhelná sloj jednotný charakter, kdy lze ve vertikálním profilu vymezit tři geologicky i technologicky èêÙÛàçîáì“Ûà˜âp䒘٘âpäçîے¦

ÀæhÜçí

Æ٘îhìˆáæh˜ŒòÝåp˜å\˜íàÝäæ\˜ëäçâ˜âÝÜæçì擘ÛàÙêÙãìÝꤘãÜñ˜äòݘîݘîÝêìáã\äæpå˜èêçÞáäí˜îñåÝòáì˜ì…á˜ßÝçäçßáÛãñ˜á˜ìÝÛàæçäçßáÛãñ˜ více méně odlišnéÅâíïqçèïìä]™îáÞåç]™Ú§ì§ lávky – spodní, střední a svrchní, které jsou typické pro téměř celou mosteckou část pánve. ™™QéëÚïçڙîáåq™Äèæè†Úçò

ìh–Úh˜î˜

Ïòìèä]™ÉÞÜ

zpět na obsah

îpÛݘågæh˜çÜäáˆæg˜ä\îãñ˜Ć˜ëèçÜæp¤˜ëì…ÝÜæp˜Ù˜ëîêÛàæp¤˜ãìÝêg˜âëçí˜ìñèáÛãg˜èêç˜ìgåh…˜ÛÝäçí˜åçëìÝÛãçí˜e\ëì˜è\æîݦ˜ Hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost cca 30 m, ale místy je přerubána hlubinným způsobem. Při povrchové

ÆÝâêçòë

ÀæhÜçíàÝäæ\˜ëäçâ˜å\˜èçåhêæh˜ëì\äçí˜åçÛæçëì˜ÛÛ٘«¨˜å¤˜Ùäݘåpëìñ˜âݘè…ÝêíÚ\æ٘àäíÚáææ“å˜òè’ëçÚÝ妘ȅá˜èçîêÛàçîg˜

åÝòᘼ…

ìh–Úh˜î˜è…ÝêíÚÙæ“Ûà˜èÙêìápÛà˜ÜçÛà\òp˜ãݘòåhæh˜ãîÙäáìÙìáîæpÛà˜èÙêÙåÝì꒘٘êÝÜíãÛá˜åæç–ëìîp˜íàÝäæg˜ëäçâݦ˜

Ìh–Ú٘î

těžbě v přerubaných partiích dochází ke změně kvalitativních parametrů a redukci množství uhelné sloje. Nejrozsáhlej™™QéëÚïçڙîáåq™Äèæè†Úçò

ším hlubinným dolem v zájmovém území byl důl Maršál Koněv (1883–1977), který těžil uhlí v prostoru mezi Dřínovem,

ÆÝâêçòë\àäÝâˆpå˜àäíÚáææ“å˜ÜçäÝå˜î˜ò\âåçîg嘌òÝåp˜Úñä˜Ü’ä˜ÅÙêˆ\ä˜Ãçæh©°°«Ć©±¯¯¡¤˜ãìÝꓘìh–áä˜íàäp˜î˜èêçëìçêí˜

Albrechticemi a Kundraticemi. Do východní části lokality částečně zasahuje důl Quido. Těžba v hlubinně přerubané åÝòᘼ…pæçîÝ夘¹äÚêÝÛàìáÛÝåá˜Ù˜ÃíæÜêÙìáÛÝåᦘ¼ç˜î“ÛàçÜæp˜e\ëìá˜äçãÙäáìñ˜e\ëìÝeæh˜òÙëÙàíâݘܒä˜ÉíáÜ禘 sloji klade zvýšené nároky na bezpečnost práce.

Ìh–Ú٘î˜àäíÚáææh˜è…ÝêíÚÙæg˜ëäçâá˜ãäÙÜݘòÝæg˜æ\êçãñ˜æ٘ÚÝòèÝeæçëì˜èê\Ûݦ

IÝò˜äçåÝå˜'˹˜ áäíëìêÙÛÝ¡ IÝò˜äçåÝå˜'˹˜ áäíëìêÙÛÝ¡

óÞæçq™åâæâíò™íi—Ûò™«©«ª

ï”ìòéäÚ éèÝåè—q

ï”ìòéäÚ ©

éèÝåè—q ©

®©©

çÚÝåè—q

®©©

ª©©©

ª®©©

«©©©

îáÞåç]™ìåèã ª©©©

ª®©©

«©©©

«®©©

¬©©©

¬®©©

­©©©

­®©©

Udržitelný rozvoj v roce 2009

®©©© £ñ›èàïíàÞã¤

27

Litvínovská uhelná a.s. spravuje těžební lokalitu Československá armáda (ČSA) včetně homoge-

Snahou skupiny Czech Coal je s ohledem na situaci na energetickém trhu a zájem odběratelů

nizační drtírny a Úpravny uhlí Komořany. Společnost má přes 1 tisíc zaměstnanců.

o kvalitní hnědé uhlí udržet životnost lokality co nejdéle. Avšak za stávající situace, kdy se stále

Zásoby uhlí v této lokalitě podléhají územním limitům těžby. Do limitů představují 37,3 milionu tun

zpochybňuje možnost překročení limitů, připravuje skupina Czech Coal harmonogram omezování

kvalitního hnědého uhlí (k 1. 1. 2010) s výhřevností 17,5 MJ/kg. Za nimi se nacházejí největší záso-

a dočasného zastavení těžby v lokalitě ČSA. Těžba tu klesne po roce 2012 na polovinu stávající

by uhlí v České republice – více než 750 milionů tun hnědého uhlí s nejvyšší výhřevností v ČR.

roční výše, z cca 5,0 milionu tun na 2,5 milionu tun. Pokud nedojde k racionálnímu přehodnocení

Hrubá těžba na lokalitě ČSA v roce 2009 dosáhla 4 721 tisíc tun. Z Úpravny uhlí Komořany jsou

pohledu na  využití hnědého uhlí za  limity, po  roce 2021 bude těžba v  této lokalitě přerušena.

vedle průmyslových směsí 2 a 3 a topné směsi 1 dodávaných do velké energetiky a závodových

S oběma předpokládanými kroky souvisejí i dopady na zaměstnanost v regionu.

elektráren expedovány prachové druhy uhlí hruboprachy 1 a 2 a prach a zčásti tříděný druh ořech 2 určené zejména pro teplárenství. Pro potřeby domácností a  malých kotelen jsou expedovány tříděné druhy uhlí, a to kostka a ořechy 1 a 2, v malé míře pak aditivované hruboprachy.2

Èê’åhêæg˜âÙãçëìæp˜èÙêÙåÝìêñ˜ìh–Ýægàç˜íàäp˜ ò˜äçãÙäáìñ˜'˹˜î˜äÝìÝÛà˜ª¨¨©Ćª¨¨± zpět na obsah

8 000 000

30 25

ïðéô›ðãçs

¥²¬ ª°

¥¯± ª°

¥«® ª°

¥±ª ª°

¬ ™ª°¥±

¥²­ ª°

¥±° ª°

¥±® ª°

ª±

5 000 000

¥ª©

6 000 000

4 000 000

20

15

3 000 000 10 ­™°«ª™©ª®

®™«ª¯™¬©«

®™©¬®™­«¬

®™©°®™­®©

®™ª¯¯™©°¯

­™±«¯™©­°

®™¬®®™®ª¯

0

¯™«ª°™®²­

1 000 000

®™®©¬™°²¯

2 000 000

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 popel

výhřevnost

voda

5

výhřevnost MJ/kg, voda %Wtr, popel %Ar

7 000 000

0

tuny uhlí

V  případě, že limity uhlí budou s  ohledem na  energetické potřeby státu zrušeny, je skupina Czech Coal nadále připravena investovat 22 miliard korun do  projektu zpřístupnění zásob této domácí energetické suroviny strategického významu. (Projekt viz kapitolu 2.10.4 Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím.)

2

28

1.5.2 Vršanská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro elektrárny Lokalita Vršany a lokalita Šverma se nacházejí na jihozápadním okraji mostecké části severočeské hnědouhelné pán-

Lokalita

ve. Z geologického hlediska představují jedny z nejsložitějších pánevních lokalit. Hlavní příčinou složitého a kompliko-

Z geolo

vaného vývoje je proměnlivá pánevní sedimentace na poměrně malé ploše. Od jihu k severu se výrazně projevují sedi-

vývoje j

mentace deltovitá, jezerně deltová i jezerní, což se vyznačuje rozštěpením slojových vrstev oddělených písčitojílovitými

deltovitá

vrstvam

linie řezu

meziložními vrstvami, které se severním směrem postupně spojují do hlavní

Lom Vršany

a lokalita Šverma uhelnéLokalita sloje Vršany v jednotném vývoji. se nacházejí na jihozápadním okraji mostecké části severočeské hnědouhelné pánve.

Slojové

Z geologického hlediska představují jedny z nejsložitějších pánevních lokalit. Hlavní příčinou složitého a komplikovaného

Slojové souvrství nebylo tektonicky postiženo, což znamená, že uhelná sloj jen mírně zapadá ve  směru severním a východním, což má příznivý vliv na otvírku lomu a samotné nasazení rýpadel

Lom Vršany

řezech. Hlavní hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost 25–30 m.

Vršanská š jihu kká uhelná h sel výrazně áa a.s. sprojevují sedimentace vývoje je proměnlivá pánevní sedimentace na poměrně malé ploše.V Od severu jak na skrývkových, tak na uhelných Vrskmaň deltovitá, jezerně deltová i jezerní, což se vyznačuje rozštěpením slojových vrstev oddělených písčitojílovitými meziložními

ním, co

Hlavní h

Nadloží

linie řezu

vrstvami, které se severním směrem postupně spojují do hlavní uhelné sloje v jednotném vývoji.

Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 90 m mocným komplexem písčitojílovitých tvořených písky,postiženo, jíly a jí- což znamená, že uhelná sloj jen mírně zapadá ve směru severním a východSlojovévrstev souvrství nebylo tektonicky

Problem

Vršanská V š uhelná h výskyt l áa a.s. svelmi pevných prachovitých jílovců, zpevněných ním, což má příznivý vliv na otvírku lomu a samotné nasazení rýpadel jak na skrývkových, tak na uhelných řezech. lovci. Problematický jekáčastý pískovců a pelokarbonátových

které se

proplástků, které se musejí před samotnou těžbou rozrušovat za pomoci

Hlavní hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost 25–30 m. vrtných a trhacích prací. Obě lokality těží

Strupčice

hlubinný

Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 90 m mocným komplexem písčitojílovitých vrstev tvořených písky, jíly a jílovci.

v oblasti nepostižené hlubinným dobýváním.

Problematický je častý výskyt velmi pevných prachovitých jílovců, zpevněných pískovců a pelokarbonátových proplástků, které se musejí před samotnou těžbou rozrušovat za pomoci vrtných a trhacích prací. Obě lokalityMalé těží vBřezno oblasti nepostižené

Strupčice

lokalita Hrabák

zpět na obsah

Vrskmaň

hlubinným dobýváním.

Malé Březno

lokalita Hrabák

Řez lomem Vršany (ilustrace)

2009

Řez lomem Vršany (ilustrace)

2009 2015

meziloží

2020

nadloží

2025

meziloží

2031 0

500

1000

uhelná sloj podloží

0

500

1000

1500

2000

Udržitelný rozvoj v roce 2009

(v metrech)

29

Vršanská uhelná a.s. zajišťuje provoz těžebních lokalit Vršany a Šverma. Lokalita Vršany je dlou-

kládající zeminu pomocí zakladačů typu ZP 6600. Pro těžbu uhelné sloje jsou to 2 rýpadla typu

hodobě perspektivní, zatímco lokalita Šverma se současně vytěžitelnými zásobami ve  výši

KU 300 těžící na  pásové dopravníky š. 1  200  mm uhlí do  zásobníku, z  kterého jsou plněny

8,6 milionu tun uhlí postupně ukončuje svou těžební činnost. Vršanská uhelná a.s. má přes

vlakové soupravy směřující k odběratelům. S touto těžební technologií, nejvýkonnější v ČR, se

700 zaměstnanců.

počítá po celou dobu životnosti lokality. Z Vršanské uhelné je na trh dodáván pouze jeden druh

Lokalita Vršany disponuje, v  rámci platných těžebních limitů, zásobami s  nejdelší životností

energetického uhlí, a to průmyslová směs 3, určená zejména pro elektrárny.

v České republice. Může těžit až do roku 2052 při stávající výši těžby. K vytěžení je zde zhruba

Hrubá těžba Vršanské uhelné a.s. v roce 2009 dosáhla úrovně 9 370 tisíc tun. V lokalitách Vršany

305,5 milionu tun uhlí. Vzhledem k dlouhodobé perspektivě těžby je lokalita schopna zásobovat

a Šverma těžba probíhá uvnitř schválených důlních prostorů Holešice a Vršany.

nový energetický zdroj, který má nahradit dosluhující uhelné elektrárny a teplárny. Na lokalitě Vršany jsou nasazena kolesová rýpadla těžící za pomoci dálkové pásové dopravy. Pro těžbu skrývky jsou to 2 rýpadla typu KU 800 těžící na pásové dopravníky š. 1 800  mm a za-

Průměrné jakostní parametry těženého uhlí z lokality Jan Šverma v letech 2001–2009

výhřevnost

voda

tuny uhlí

,45 11

,12 12

,29 11

,06 12

,62 11

,02 12

,41 11

,63 10

,18

1 546 450

1 783 478

0

1 756 830

1 000 000

2 254 887

0

15 10

2 000 000

2 363 894

5

3 000 000

2 773 564

7 823 779

7 850 892

7 794 660

7 943 663

8 110 597

8 168 229

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 popel

30

8 260 270

0

6 790 600

1 000 000

7 182 030

2 000 000

4 000 000

2 882 119

10

20

5 000 000

3 019 788

9,9

4

8 9,8

,04 10

8 9,5

,15 10

2 9,9

,08 10

,08

15

10

,89

4 000 000 10

tuny uhlí

20

5 000 000

25

6 000 000

10

25

6 000 000

30

7 000 000

tuny uhlí

7 000 000

3 000 000

8 000 000

30

3 639 987

8 000 000

35

9 000 000

výhřevnost MJ/kg, voda %Wtr, popel %Ar

zpět na obsah

35

9 000 000

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 popel

výhřevnost

voda

tuny uhlí

5 0

výhřevnost MJ/kg, voda %Wtr, popel %Ar

Průměrné jakostní parametry těženého uhlí z lokality Vršany v letech 2001–2009

1.5.3 Hlubinná těžba hnědého uhlí – Důl Kohinoor a.s.

1.5.4 Rozsah těžby, výroba a expedice uhelných produktů

Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje společnost Důl Kohinoor a.s., dceřiná společnost Czech Coal Services a.s. Důl produkuje kvalitní hnědé uhlí o výhřevnosti kolem 15,3 MJ/kg a se

Mapa č. 2 Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách skupiny Czech Coal (ilustrace)

sirnatostí pod 0,5 %. Těžba v roce 2009 dosáhla přes 349 tisíc tun uhlí. Důl zahájil svou činnost v roce 1888. Za dobu jeho činnosti, tj. do roku

Litvínov

2009, bylo vytěženo 58,2 milionu tun uhlí. V  dobývacím prostoru dolu Centrum je ploše uložená sloj o průměrné mocnosti 32 m v hloubce kotap II. e

dodávku uhlí pro teplárnu T 200 do roku 2012. Ročně důl vytěží zhruba

a

Louka u Litvínova

65

400 tisíc tun uhlí s  nízkou měrnou sirnatostí. Současných 330 zaměsthají v nepřetržitém provozu. Při dobývání se využívá stěnové technologie,

a ap et I.

technologie nahradila v 90. letech minulého století předchozí metodu tzv.

apa

Vysoká Pec

21

Lom ČSA

komorování, díky čemuž se výrazně zvýšila produktivita těžby.

. et + IV

která umožňuje vracet se na místa, kde se v minulosti již těžilo. Stěnová

ČSA III. + IV. etapa: výhled další zásoby 470 milionů tun

III.

územní z 2021 ú l limity ttěžby

20

nanců dolu pracuje ve  dvousměnném provozu, přípravné práce probí-

Těžba v rámci limitů do roku 2021, zásoby 37,3 milionu tun

Vrskmaň

Lom VRŠANY

Strupčice

zpět na obsah

Důl Kohinoor a.s. má smlouvu se společností Unipetrol RPA na přímou

ČSA II. etapa: zásoby za limity: Zásoby za limity minimálně do roku 2065, zásoby 280 milionů tun

20

Horní orní Jiřetín

lem 170  m.

Most

Těžba v rámci limitů do roku 2052 zásoby 314,1 milionu tun při stávající výši těžby

Malé Březno

Udržitelný rozvoj v roce 2009

31

Zásoby hnědého uhlí skupiny Czech Coal v hlavních lokalitách k 1. 1. 2010

lom

zásoby

výhřevnost

teplo

mil. tun

Qir (MJ/kg)

PJ

životnost lomu

Zásoby uhlí skupiny Czech Coal v současnosti v rámci územních limitů Litvínovská uhelná a.s.: I. etapa lomu ČSA Vršanská uhelná a.s. – lom Vršany a Šverma

37,30

17,50

653

do r. 2021

314,10

10,84

3 405

do r. 2052

280

17,00

4 760

do r. 2065

470

15,50

7 285

po r. 2065

Zásoby skupiny Czech Coal za územními limity Litvínovská uhelná a.s.: II. etapa lomu ČSA Výhledové lokality za územními limity

zpět na obsah

Litvínovská uhelná a.s.: III. a IV. etapa lomu ČSA

Hrubá těžba* uhlí a těžba skrývky skupiny Czech Coal, 2005–2009

Lokalita

skrývka (v m3)

uhlí (v t) 2006

2007

2008

2009

5 075 450

5 035 423

5 216 302

4 721 015

22 493 191

22 902 198

20 076 829

18 961 177

Vršanská uhelná a.s.: lom Vršany a Šverma

10 198 550

9 551 490

9 634 370

9 370 235

13 321 986

16 149 162

21 497 454

19 970 903

VUAS + LUAS celkem

15 274 000

14 586 913

14 850 672

14 091 250

35 815 177

39 051 360

41 574 283

38 932 080

470 620

471 179

292 945

332 636

15 744 620

15 058 092

15 143 617

14 423 886

Litvínovská uhelná a.s.: lom ČSA

Příkup vsázkového uhlí a přímý prodej z dolu Centrum (Důl Kohinoor a.s.) Skupina celkem*

* Rozdíl v číslech hrubé a odbytové těžby je způsoben skládkováním a úpravou, tj. odstraněním hlušiny při výrobě tříděného uhlí.

32

2006

– 35 815 177

2007

– 39 051 360

2008

– 41 574 283

2009

– 38 932 080

Těžba skrývky a uhlí v povrchových dolech skupiny Czech Coal (mimo hlubinný důl Centrum)

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

těžba skrývky (tisíce m3)

85 966

74 546

63 976

62 628

54 974

49 543

43 327

36 608

35 983

29 641

33 389

31 730

35 815

39 051

těžba uhlí (tisíce tun)

23 401

22 308

22 302

22 515

18 766

13 234

17 066

16 850

16 269

16 498

15 768

15 641

15 274

14 587

2008

2009

VUAS

21 497

19 971

LUAS

20 077

18 961

VUAS

9 634

9 370

LUAS

5 216

4 721

Výroba a expedice uhelných produktů skupiny Czech Coal (tuny)

z toho podle druhu expedice

produkty

přímé dodávky

po ČD

po ose

2006

2007

2008

2009

2006

2007

2008

2009

2006

2007

2008

2009

2006

2007

2008

2009

Litvínovská uhelná a.s.: Úpravna Komořany

8 377

7 717

7 755

7 533

2 359

2 225

2 357

2 311

5 321

5 094

5 014

4 676

698

397

384

546

Vršanská uhelná a.s.: Nakládací stanice Hrabák

7 046

7 000

7 085

6 609

6 059

6 293

5 948

5 937

987

707

1 137

672

–

–

–

–

309

323

258

301

309

323

258

301

–

–

–

–

–

–

–

Dodávky – těžné uhlí

–

Nakládka uhelných produktů je zajišťována na zpracovatelské lokalitě Hrabák a na Úpravně uhlí Ko-

Výhled těžby hnědého uhlí

mořany. Jednotlivé vyrobené produkty jsou expedovány k odběratelům třemi způsoby: železničními

Plány výroby na rok 2010 předpokládají výkony přibližně na úrovni roku 2009, ani ve střednědobých

vagóny, nákladními automobily a přímo pásovým dopravníkem.

výhledech neuvažuje skupina Czech Coal o  podstatných změnách ročních výkonů. Z  tohoto fak-

Kolejová doprava společnosti Czech Coal Services a.s. přepravuje natěžené skrývkové a  uhelné

tu vyplývá předpokládané provozování stejných úpravárenských i těžebních technologií jako v roce

hmoty od těžebních zařízení na určené cílové stanice (výsypky, úpravnu, drtírny, skládky) a provádí

2009. Už v  roce 2008 lom ČSA dosáhl linie územních limitů těžby stanovených vládním usnese-

také zpětnou přepravu zbytků po spalování z elektráren a tepláren.

ním č. 444/1991. Za stávající situace, kdy je stále zpochybňována možnost překročení těchto limitů,

Část produkce je expedována přímo vlastní kolejovou dopravou skupiny Czech Coal. Po úpravě uhlí

připravuje skupina Czech Coal harmonogram omezování a dočasného zastavení těžby kolem roku

podle požadavků zákazníků, naložení vozů a sestavení vlaků dopravují České dráhy uhlí k zákazníkům.

2021 v lokalitě ČSA. V rámci limitů totiž obsahuje lom ČSA posledních 37,3 milionu tun hnědého uhlí.

Nakládka produktů na nákladní automobily je realizována v Komořanech, v průměru je naloženo kolem

Zároveň je Skupina připravena realizovat projekt zpřístupnění zásob za limity, neboť má v dané lokalitě

padesáti automobilů denně. Stav vytížení parkoviště a nakládky mohou dopravci sledovat díky kame-

platné dobývací právo. Omezení těžby v důsledku limitů se nijak netýká druhého lomu Vršany, který

rovému systému na internetových stránkách www.czechcoal.cz.

jako jediný v ČR může uhlím zásobovat až do roku 2052.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

zpět na obsah

Celkem

33

1.5.5 Management jakosti a odpovědnost za uhelné produkty

GE 3000 v Úpravně uhlí Komořany. Prostřednictvím popeloměrů se po 5 minutách měří hustota uhlí a tím i obsah popelovin. V současné době je v provozu 40 popeloměrů. Přístroje jsou instalovány na velkostrojích – už řidič rýpadla může ovlivňovat kvalitu těženého uhlí, na pásových do-

Řízení jakosti produkce hnědého uhlí

pravnících, v homogenizační drtírně v lomu ČSA, v Úpravně uhlí Komořany, na rýpadlech v lomu Vršany, pásových dopravnících a  nakládacím zásobníku v  lokalitě Hrabák. V  lokalitě ČSA jsou

Základní rozbory

instalovány 3 kontinuální síroměry. Díky popeloměrům je možné regulovat jak kvalitu energetickéZÁKAZNÍK

Speciální rozbory

ho uhlí, tak i kvalitu uhlí pro maloodběratele (malé výtopny a domácnosti). Podle obsahu popela v těžném uhlí se řídí další úpravy a obchodní použití uhlí. Pokud je hodnota obsahu popela do 12 %, nemusí se uhlí už dále upravovat, třídí se dle velikosti. Uhlí s obsahem popela v rozmezí 12 % až 35 % může být upraveno pomocí těžkosuspenzního rozdružování (tzv.

Prodej Laboratoře

Katalog

Vzorkování Smlouva Koordinace výroby a jakosti prodeje

„prádlo“ – uhlí jde do lázně, uhlí s hlušinou klesá rychleji a kvalitní uhlí, které zůstává na povrchu, jde dále ke zpracování; rozdružování – „praní“ trvá max. 10 sekund). Hnědé uhlí, které má obsah popela do 12 %, se využívá pro produkci tříděného uhlí dodávaného do domácností a pro malé výtopny pod obchodními názvy Ořech a Kostka. Uhlí s obsahem popela nad 12 % je dodáváno do průmyslu, tepláren a energetiky (hruboprachy, průmyslové a topné směsi).

zpět na obsah

Parametry těžného uhlí se neustále mění s těžbou v odlišných oblastech lomu. K nastavení popeloměrů slouží výsledky rozborů vzorků z automatických vzorkovačů. Informační systém pro řízení jakosti hnědého uhlí Pro důsledné dodržování kvality vyráběného paliva v celé šíři sortimentu je zaveden informační systém, který v reálném čase sleduje široké spektrum informací a poskytuje objektivní pohled na provoz technologie. Systém se skládá z komplexu sítě čidel: kvalitní vagónové a automobilové váhy, pásové váhy, automatické vzorkovače, popeloměry a  síroměry. Jejich následné počítačové vyhodnocení umožňuje stabilizaci kvalitativních parametrů produkovaných typů hnědého uhlí. Mezi průběžně kontrolované vlastnosti patří výhřevnost, obsah popela, síry aj. Tento systém umožňuje bez výrazných výkyvů dodržovat kvalitativní ukazatele uváděné v Katalogu uhlí skupiny Czech Coal. V případě reklamace ze strany zákazníka je možné dohledat v archivu den, směnu a místo nakládky včetně času a konkrétního pracovníka, který se na nakládce podílel.

Automatické vzorkovače Kontrola jakosti spočívá v odběru vzorků pro stanovení obsahu vody, popela, síry, pro stanovení výhřevnosti a granulometrický rozbor – tzv. kontrola třídnosti uhlí. V rámci zajištění naprosté objektivity při odebírání vzorků a vyloučení vlivu lidského činitele je od roku 1996 prováděna instalace a  atestace automatických vzorkovačů na  všech pásových dopravnících, kterými prochází uhlí těsně před nakládkou do automobilů či na vozy ČD. V rámci skupiny Czech Coal je celková produkce v současné době ovzorkována automatickými vzorkovači. Z každé dodávky uhlí je vytvořen 24hodinový vzorek, jehož analýza je poskytována zákazníkovi jako informace k fakturaci, tento vzorek se skladuje 1 měsíc. Pro vybrané druhy produkovaného uhlí je akreditovanou laboratoří zpracována podrobná požárně technická charakteristika produk-

Popeloměry, síroměry a automatické vzorkovače

tu, kterou lze na požádání odběratele v neredukované podobě poskytnout.

Skupina Czech Coal věnuje kvalitě dodávané produkce hnědého uhlí neustále velkou pozornost,

Z jednotlivých charakteristik je zpracována zjednodušená tabulka údajů základních požárně tech-

významným prvkem systému, který je soustavně zdokonalován, jsou popeloměry a vzorkovače.

nických charakteristik paliva, která je pro dostupnost všem odběratelům součástí Katalogu uhlí skupiny Czech Coal.

Automatické popeloměry a síroměry

V roce 2009 bylo provedeno kompletní ověření konstrukční a funkční způsobilosti automatických

Výroba je v  naší společnosti řízena na  základě údajů z  instalovaných popeloměrů (GE 2000,

vzorkovačů uhlí a prodloužení platnosti atestů na všech vzorkovačích finální produkce, tj. produk-

které postupně nahrazují GE 1100 S). V  roce 2009 byl nainstalován nový popeloměr řady

34

tů pro energetiku i  obyvatelstvo. Všechny automatické vzorkovače splňují základní konstrukční a funkční předpoklady podle ČSN 44 1304, ČSN ISO 5069-1,2 a ČSN ISO 13909. Celý proces

1.6 Strojírenství – Krušnohorské strojírny Komořany a.s. souvisí se zákonem č. 695/2004 Sb., podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníko-

www.ksk-as.cz a www.varimatik.cz

vých plynů, a s ustanoveními vyhlášky č. 696/2004 Sb. Výrobní program společnosti Krušnohorské strojírny Komořany a.s. zahrnuje především výrobu

1.5.6. Aplikovaný výzkum

a opravu strojů a zařízení pro povrchovou těžbu, ocelové konstrukce, díly a součásti, dále automatické kotle Varimatik a služby (kalibrační laboratoř, zkušebny, dělení a tryskání materiálu).

Skupina Czech Coal se vývoji a výzkumu systematicky věnuje. Každoročně je sestavován plán

Pro zkvalitnění svých produktů společnost spolupracuje se společností Výzkumný ústav pro

technických inovací a technické pomoci. Odbor pořízení a obnovy majetku zajišťuje také realizaci

hnědé uhlí a.s. a s vysokými školami strojního zaměření. Podíl tržeb společnosti mimo skupinu

jednotlivých projektů tohoto typu. Nejčastějším realizátorem servisních a výzkumných úkolů v geo-

Czech Coal za rok 2009 činil 34 %, z toho export 1 %. Přímý export je nahrazován exportem

technice, ochraně životního prostředí, technickém a  ekonomickém poradenství je Výzkumný

zprostředkovaným přes tuzemské inženýrské organizace. Převážná většina kontraktů v r. 2009

ústav pro hnědé uhlí a.s. v  Mostě (VÚHU). Společnosti Skupiny jsou majiteli 6 užitných vzorů

byla realizována ve lhůtě, navíc v první polovině roku byly dokončovány kritické zakázky z roku

a 1 patentu. Řada technických inovací vzniká ve spolupráci těžebních společností (VUAS, LUAS,

předchozího s mírným posunem.

CCServices) s vysokými školami a vývojovými firmami ve strojírenství. Jde například o vývoj kovzorků uhlí, vývoj systému pro sledování stavu spojů na pásových dopravnících a vývoj nového spektrometru. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. provádějí vývojovou činnost v  oblasti skládkového hospodářství a  důlní techniky a  v  oblasti sortimentu automaticky řízených kotlů. (Více informací viz www.czechcoal.cz/aplikovany-vyzkum)

Strojní celky a technologické konstrukce Krušnohorské strojírny Komořany a.s. patří mezi tradiční strojírenské výrobce s vlastním knowhow technologického charakteru směrovaným do oblasti strojních celků pro dobývání a úpravu

zpět na obsah

toučových brzd pro důlní stroje, vývoj a  realizaci zařízení pro automatický odběr a  zpracování

minerálních surovin, zejména pak hnědého uhlí. Struktura nabídky se zakládá na dvou směrech: nabídka služeb a dodávka vlastních vyráběných produktů a nabídka vycházející z obdržených poptávek. Nabídky jsou zpracovány na dodávky vlastních výrobků a služeb a na obdržené poptávky (např. zakázková výroba dle podkladů dodaných zákazníkem). Rozvoj je směrován do následujících segmentů: • dodávky strojních celků pro dobývání surovin, vč. oprav a výroby náhradních dílů • dodávky strojních celků pro zauhlování tepelných elektráren a centrálních výtopen na uhlí • v ýroba technologických ocelových konstrukcí (díly strojů a  zařízení) včetně dopravních prostředků (kolejová vozidla) a drtičů • výroba stavebních ocelových konstrukcí vč. dopravních staveb (mosty). Průměrná struktura produktů za rok 2009 • nové dodávky a generální opravy pro skupinu Czech Coal........................... 66 % • nové dodávky a generální opravy pro ostatní hornictví.................................. 17 % • ocelové konstrukce technologické............................................................... 10 % • ocelové konstrukce stavební.......................................................................... 1 % • hnědouhelné kotle Varimatik........................................................................... 5 % • ostatní výrobky, opravy, služby..................................................................... 1 %

Udržitelný rozvoj v roce 2009

35

Obchodní strategie

vou podporou výrobce (s určitým podílem přímého prodeje). Zákazníky jsou u kotlů Varimatik

Obchodní strategií je orientace na spolupráci s dlouhodobými partnery a získávání potenciálních

obchodní společnosti, městské a místní úřady, ale i jednotlivci.

partnerů pro dlouhodobý vztah. Obchodní činnost společnosti je dána převážně tzv. diskrétní zakázkovou výrobou, tzn. spočívá v individuálním nabídkovém řízení, uzavírání obchodní smlou-

Kalibrační laboratoř

vy, koordinaci v průběhu realizace zakázky, předání výsledku zákazníkovi. Pouze malé procento

Mezi ostatní služby společnosti patří činnost kalibrační laboratoře a  zkušeben defektoskopie

z  celkového objemu zakázek je realizováno systémem nákup – prodej, do  budoucna je však

a bezdemontážní diagnostiky (více viz www.czechcoal.cz/laboratoře).

zájem zvyšovat podíl takto realizovaných zakázek. Východiskem obchodní strategie společnosti jsou zejména historické vazby v tradičním sortimentu. Přímé vazby jsou udržovány s důlními společnostmi – skupina Czech Coal, Severočeské doly a.s. a Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Typy zákazníků se liší podle nabízených výrobků a služeb. Strojírenské produkty odebírají zejména větší a střední společnosti z tuzemska i zahraničí. Společnost je zaměřena na tzv. zakázkovou výrobu určenou úzkému okruhu odběratelů. Mezi nejvýznamnější tuzemské zákazníky se řadí skupina Czech Coal, SD – 1. strojírenská, a.s., PRODECO, a.s., EGAR s.r.o., NOEN, a.s., Soko-

zpět na obsah

lovská uhelná, právní nástupce, a.s., a Severočeské doly a.s. (Doly Bílina a Doly Nástup Tušimice). Nejdůležitějším zahraničním partnerem je pak společnost LISEC Maschinenbau GmbH. Kotle Varimatik Kotle Varimatik jsou přes určitou diskriminaci hnědého uhlí jako paliva perspektivním oborem. Jsou to kotle určené pro domácnosti a menší kotelny k vytápění průmyslových objektů, dílen, skleníků, hotelů, škol apod. včetně výroby teplé užitkové vody. Dodávky automaticky řízených kotlů pro drobné odběratele v roce 2009 udržely rostoucí trend. Na trh byl uveden vícepalivový kotel Varikot VK 25 a VK 45, který vhodně doplňuje stávající výrobní řadu kotlů Varimatik a orientuje se na spalování obnovitelných zdrojů energie. Provádí se postupná inovace vyráběných zařízení, např. kotle na spalování biomasy, či rozšíření a doplnění výkonové řady. Pro zvýšení užitných vlastností, zajištění prodejnosti a ověření deklarovaných parametrů sortimentu vyráběných kotlů proběhla v roce 2009 v povinném dvouletém cyklu recertifikace kotlů VM 45, VM 65, VM 100, VM 200, VM 300, VM 500 a VK 25, VK 45 v provedení BIO. Řídící automatika kotlů zajišťuje automatické řízení pracovního režimu a umožňuje i nastavení dávkování optimálního množství paliva. Kotle jsou nenáročné na obsluhu a dosahují výborných výsledků z hlediska účinnosti a  emisí. Kotle jsou konstruovány na  spalování hnědého uhlí i  peletizovaných energetických surovin z obnovitelných zdrojů. Všechny vyráběné kotle jsou vybaveny havarijním termostatem, který zabraňuje riziku přetopení kotle. Ochrana bezpečnosti zákazníků je u kotlů Varimatik řešena prostřednictvím návodu k obsluze a samolepkami, které se umisťují přímo na tělo kotle. V prodeji kotlů vlastní výroby Varimatik převažuje systém regionálních distributorů s marketingo-

36

Popis obchodních a výrobních rizik Hlavní rizika pro společnost představují ceny nakupovaných surovin, energií a prostředků potřebných pro výrobní proces. Tato rizika platí zejména pro produkty a služby, které se prodávají za fixní sazbu, kde je v krátkém časovém horizontu menší prostor na změnu. Dalším rizikem je i vývoj směnného kursu EUR/CZK. Toto riziko se odráží na  prodeji produktů. Zásadním problémem a zároveň rizikem pro další období je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v oboru strojírenství a obava investorů z globální krize a odsouvání zahájení výstavby velkých zdrojů na pozdější dobu. Výhled strojírenství v roce 2010 Přes obecný pokles poptávek z důvodu dopadu celosvětové finanční krize předpokládáme dostatek nosných zakázek pro rok 2010 a rychlé oživení poptávek tradičního sortimentu v nejbližších letech. Společnost má rozpracovány obchodní případy s výhledem do r. 2015 jak v tuzemsku, tak i v zahraničí, zejména v balkánských zemích a jihovýchodní Asii. Řadu dodavatelských příležitostí přinese obnova dosluhujících energetických zařízení v celé Evropě, obnova přístavní skladovací a manipulační techniky apod. Pro rok 2010 jsou nejvýznamnějšími zakázkami zejména dokončení dodávek pro rýpadla KU 300.13 a  KU 800.19, zahájení generální opravy rýpadla KU 300.13, výroba a  repase dílů s následným zahájením opravy rýpadla KU 800.11 a dokončení zakázky na rekonstrukci pohonů dálkové pásové dopravy. Kromě dokončení již zmíněných rozhodujících zakázek roku 2009 čeká společnost realizace generální opravy drtiče DS-OH TC2, zahájení výroby nového drtiče DS-OH TC2, výroba a výměna přímé kulové dráhy na rýpadle RK 5000, výroba a montáž kulové dráhy na rýpadle KU 300.17, oprava el. odklizových lokomotiv, zahájení generální opravy 3 ks skládkových strojů a výroba ocelových konstrukcí pro elektrárnu Prunéřov II, dodávky dílů a opravy pro těžební organizace nejen v  rámci skupiny Czech Coal, ale i  v  rámci Severočeských dolů a.s., Sokolovské uhelné, právní nástupce, a.s., PRODECO, a.s., NOEN, a.s., a ČEZ.

1.7 Stavební a zemní práce, doprava – DTS Vrbenský, a.s. Očekávané hlavní události v roce 2010 (plánované)

www.dts-as.cz

Rok 2010 je ve znamení sloučení společnosti se sester-

Hlavními aktivitami společnosti DTS Vrbenský, a.s., jsou zemní práce, sanační a rekultivační práce, odstraňování ekologických zátěží,

skou společností Údržba dolů Komořany a.s., která za-

nakládání s nebezpečnými odpady, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, včetně ekologických staveb a skládek, vodohospo-

bezpečuje komplexní strojní a  elektro údržbu u  důlních

dářské stavby, komplexní nákladní doprava, pronájem a servis motorových vozidel a stavebních strojů.

společností.

Hlavním směrem rozvoje je orientace na potřeby skupiny Czech Coal, zejména Litvínovské uhelné a.s. a Vršanské uhelné a.s.; pro Skupinu bylo realizováno 67 % výkonů za služby. Mimo Skupinu jsou realizovány zejména sanační a rekultivační práce, zemní práce

V roce 2010, přes nesporné projevy celosvětové finanční krize, se předpokládá zvýšení tržeb a s tím také přiměřené zlepšení hospodářské a finanční situace.

související s přípravou území pro další výstavbu, subdodávky zemních prací při výstavbě infrastruktury, sanace skládek. Společnost realizuje 100 % výkonů v ČR. Významný podíl tržeb mimo Skupinu byl realizován pro Ministerstvo financí ČR v rámci programu likvidace ekologických škod vzniklých předchozí důlní činností v severozápadních Čechách. Nadále pokračovala spolupráce s významnými stavebními společnostmi, zejména Metrostav a.s. Oproti minulým rokům bylo dosaženo vyššího objemu tržeb u menších regionálních stavebních společností, zejména v oblasti zemních prací, a to jak formou realizace dodávky na klíč, tak zejména pronájmem stavebních strojů. Typy zákazníků, jejich procentní zastoupení dle produktu v roce 2009:

zpět na obsah

Očekávaná hospodářská a finanční situace v roce 2010

• těžařské společnosti a jejich servisní organizace . .................................73 % • orgány státní správy a samosprávy........................................................ 7 % • stavební společnosti . ..........................................................................14 % • papírenské společnosti.......................................................................... 3 % • ostatní . ................................................................................................ 3 % Certifikace a garance kvality Společnost disponuje certifikáty ISO 9001:2008, ISO 14001:2004 a  OHSAS 1801:2007. Poskytuje garance kvality od  24 do  180 měsíců podle charakteru a rozsahu zakázky. Veškeré kontrakty uzavřené v roce 2009 byly splněny jak z hlediska množství, kvality produkce a termínů, tak i s ohledem na finanční částku. Minimálně jednou ročně je prováděno hodnocení spokojenosti zákazníků korespondenční formou. V roce 2009 byly veškeré činnosti prováděny v souladu s požadavky právních předpisů a vydaných rozhodnutí. Společnosti nebyly uloženy žádné pokuty. Obchodní a výrobní rizika a očekávaná hospodářská a finanční situace v roce 2010 Vliv světové finanční krize se v roce 2009 projevil zejména výrazným poklesem obchodních příležitostí, kdy v roce 2008 jsme podávali nabídku na 145 projektů, v roce 2009 pouze na 92 projektů. K poklesu došlo jak v privátní sféře, tak v oblasti státních zakázek. S ohledem na pokračující vývoj světové ekonomiky a ekonomiky ČR lze počítat s pokračováním negativního vlivu finanční krize na stavební trh v České republice. Oblast vládních výdajů bude navíc komplikovat fakt, že státní rozpočet na rok 2010 hospodaří s rekordním deficitem. Rizikem pro následující období tedy nadále zůstává nízký počet obchodních příležitostí a vysoký přebytek kapacit na stavebním trhu.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

37

1.8 Gumárenské služby – RENOGUM a.s. www.renogum.cz

Gumový program Gumový program spočívá ve výrobě (recyklaci) granulátu z opotřebovaných pneumatik, který se

Společnost RENOGUM a.s. poskytuje širokou paletu gumárenských služeb. Těžiště činnosti

přímo prodává nebo slouží jako polotovar pro další pryžové výrobky (pryžová dlažba, antivibrační

spočívá v zajišťování servisu a montáží dopravních pásů. Stále více nabývá na významu činnost

desky). Další výrobky gumového programu jsou z vulkanizované pryže, sem patří např. podložky

v oblasti renovace dopravních pásů a zpracování pryžového odpadu, tzv. gumový program.

pod paty kolejnic, disky pro podpásové válečky pásových dopravníků aj. Výrobky gumového

Tržby mimo vlastní Skupinu v roce 2009 dosahovaly 15,5 %. Společnost má zákazníky na trhu

programu jsou prodávány z 97 % mimo vlastní Skupinu.

v ČR, na Slovensku, dále v Maďarsku a SRN.

Společnost investovala do vývoje nového produktu LADA, proběhl proces certifikace a stal se

Strategií obchodu je aktivní vyhledávání obchodních příležitostí. U technicky náročných výrobků

součástí sortimentu prodeje pryžové dlažby.

je zavedena výrobková specializace jednotlivých manažerů obchodu, která vede k větší kvalitě

Nejvýznamnějšími stálými zákazníky jsou obchodní firma Milan Hroch a organizace Správa že-

informací poskytovaných zákazníkovi. Společnost pravidelně provádí analýzu spokojenosti zá-

lezniční dopravní cesty, s.o., v oblasti prodeje podložek pod patu kolejnice. Hlavní zakázky v od-

kazníků dotazníkovou formou.

běru pryžové dlažby byly v roce 2009 realizovány společností RAAB KARCHER STAVIVA, a.s.

Společnost vlastní laboratoř gumárenských služeb (www.czechcoal.cz/laboratore).

(nynější SAINT-GOBAIN Building Distribution CZ, a.s.). Dodávky antivibračních desek celostátně ovlivnil útlum ve stavebním sektoru.

Struktura nabídky dle typu produktů

zpět na obsah

• Servis a renovace dopravních pásů

Výhled činnosti společnosti a očekávaná hospodářská a finanční situace v roce 2010

• Antivibrační desky

Společnost plánuje v roce 2010 dosažení zisku. Celková hospodářská situace však bude stále

• Pružné podložky pod paty kolejnic

ovlivňována důsledky celosvětové krize a recesí českého hospodářství. Hlavním obchodním rizi-

• Pružná pryžová dlažba

kem je pokles stavební výroby a tím pokles poptávek pro stavebnictví a současně zhoršení pla-

• Výroba a prodej granulátu

tební morálky ze strany zákazníků. Výrobní rizika jsou spojena s náklady na údržbu technologií.

• Použité dopravní pásy

Celý rok 2009 byl charakteristický zásadním poklesem stavebních výkonů. Tento pokles výkonů

• Disky pro podpásové válečky pásových dopravníků

je pro naše dva hlavní výrobky, antivibrační desky a  podložky pod patu kolejnice, způsoben

• Likvidace pryžového odpadu

změnou podmínek ve  financování nových developerských projektů (větší účast developera) a u pryžových podložek pod patu kolejnice přesunem finančních prostředků určených pro do-

Servis a renovace dopravních pásů

pravní infrastrukturu ve prospěch nových projektů na úkor rekonstrukcí a oprav stávající želez-

Servis dopravních pásů představuje nákup nových dopravních pásů a činnosti související s je-

niční sítě. Tato situace bude mít za následek snížení objemu prodeje tohoto výrobku v porovnání

jich instalací, údržbou a odstraňováním poruch na technologickém zařízení. Servisní činnost je

s minulými lety.

provozována zejména pro Czech Coal Services a.s., společnost však expanduje, a to realizací smluvně dohodnutého servisu na lokalitě „Vápenka Čertovy schody“ na Berounsku a realizací zakázek u odběratelů jako např. LOMY MOŘINA spol. s r.o., Zemědělské družstvo PERUC, EUROBELT s.r.o., Energetické opravny, a.s., Elektrárny Opatovice, a.s., a další. Další činností je renovace použitých dopravních pásů především pro Czech Coal Services a.s., výroba otěrové gumy a speciálních pryžových koberců.

38

zpět na obsah

Udržitelný rozvoj v roce 2009

39

1.9 Další obory podnikání ve Skupině 1.9.1 Sdílené služby – Czech Coal Services a.s. Czech Coal Services a.s. řídí a spravuje všechny majetkové účasti skupiny Czech Coal. Společnost zajišťuje pro těžební společnosti Skupiny, tj. Litvínovskou uhelnou a.s., Vršanskou uhelnou

1.9.2 H  lavní báňská záchranná stanice Most (HBZS) a Hasičský záchranný sbor (HZS) Litvínovské uhelné a.s www.hbzs.cz

a.s., a také pro ostatní subjekty ve Skupině řadu tzv. sdílených služeb. Hlavní báňská záchranná stanice a Hasičský záchranný sbor v nepřetržitém provozu zajišťují řešení Hlavní sdílené služby poskytované Czech Coal Services a.s.:

havarijních a záchranných zásahů a ostatní preventivní a odbornou činnost ve společnostech sku-

• Personální práce – poskytování sdílených služeb v oblasti personálních, mzdových a sociál-

piny Czech Coal, ale i podniků společnosti Severočeské doly a.s. a také v rámci Integrovaného zá-

ních agend, profesní psychodiagnostiky a vzdělávacích aktivit • Bezpečnost práce – sledování úrazovosti, vyhodnocování, poskytování poradenství v BOZP a PO, kontrolní a dozorová činnost

chranného systému České republiky. HBZS zajišťuje úkoly ve smyslu vyhlášky Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě. Hasičský záchranný sbor je zřízen na základě ustanovení § 67 odst. 1 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších

• Ekonomická oblast – vedení účetnictví, řízení finančních aktivit, controlling, korporátní podpora

předpisů, které stanovují i odbornou způsobilost jeho pracovníků.

• Výrobní oblast – zajišťování přepravy vytěžených hmot prostřednictvím kolejové dopravy

HBZS zajišťuje nepřetržitou pohotovost báňských záchranářů a záchranářské techniky. Zřizovate-

• Ochrana životního prostředí – poradenství v oblasti legislativy a prevence rizik; výkon expert-

lem HBZS je Litvínovská uhelná a.s. HBZS zajišťuje úkoly při provádění hornické činnosti na po-

ních činností v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí

vrchu s působností na celém území ČR, rovněž zajišťuje vyhláškou ukládané úkoly při provádění

zpět na obsah

• Důlně měřické činnosti – vedení důlně měřické dokumentace a provádění měřických prací

hornické činnosti v podzemí na dolech Centrum v okrese Most, Marie v okrese Sokolov, Richard

• Technická správa – zásobování elektrickou a tepelnou energií v rámci platných licencí

v okrese Litoměřice, Bratrství a Svornost v Jáchymově. Báňská záchranná stanice v Mostě má

• Nákup a skladování – poskytování služeb v oblasti nákupu a skladování materiálu a náhradních

66 vlastních členů a včetně ZBZS dolu Centrum a ZBZS Sokolovské uhelné a.s, které pod HBZS Most spadají, má 214 členů. Na základě smlouvy uzavřené s HZS Ústeckého kraje je ostatní slož-

dílů • Technické poradenství – revize velkostrojů, technické poradenství a služby související s provozováním těžební technologie a vyhrazených zdvihacích zařízení • Inženýrská činnost – pořízení a obnova majetku – příprava a realizace investičních akcí, oprav, technické pomoci a technických inovací pro VUAS, LUAS a CCServices

kou IZS ČR (Integrovaného záchranného systému České republiky). V roce 2009 bylo HBZS provedeno 25 havarijních zásahů, 5 zásahů speciálních havarijních (zásahy v rámci IZS), 82 nehavarijních, 25 plánovaných a 283 komerčních. Lékaři zajišťující stálou lékařskou službu na HBZS uskutečnili 17 zdravotních výjezdů, což je stejně jako v roce předcházejícím.

• Správa majetku – zabezpečení převodu nemovitostí, zajištění nájmu a podnájmu nemovitostí, zabezpečení prodeje movitého majetku, zajištění nájmu movitého majetku • Technické zajištění majetku – nakládaní s nepotřebným majetkem, zajištění jeho prodeje a likvidace

• práce v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a práce v extrémních podmínkách,

• Laboratorní činnosti (www.czechcoal.cz/laboratore):

• havarijní zásahy, sanační práce,



• práce ve výškách nad volnou hloubkou,



– Laboratoř tuhých paliv – základní a speciální rozbory uhlí za účelem zjištění kvality vyráběné produkce uhlí a geologického průzkumu skupiny Czech Coal, rovněž působí

• činnost v oblasti požární ochrany,

jako služba pro externí zákazníky

• školicí a výcviková činnost,

– Tribodiagnostika – laboratorní zkoušky olejů, tribodiagnostické hodnocení zařízení a správa databází měřených hodnot



– Vibrodiagnostika – diagnostika technického stavu pohonů, endoskopické kontroly, provozní měření hluku, správa databáze měřených hodnot

40

HBZS v rámci výkonu báňské záchranné služby pro smluvní partnery zajišťuje zejména následující činnosti:

• činnost zkušebny tlakových lahví včetně plnění, • činnost zkušebny dýchací a oživovací techniky, • činnost plynové laboratoře, • činnost zkušebny roznětnic, ohmmetrů a indikačních přístrojů.

Stále větší podíl na  činnosti HBZS má komerční činnost, a  to pro smluvní i  pro mimosmluvní

úkolem je důlní vody proniklé do lomu odčerpat a upravit na parametry dle legislativy před jejich

partnery. Např. jsou již tradičně realizovány výkony pro MŽP při likvidaci ekologických zátěží, a to

vypuštěním do vodoteče. Dále se jedná o čerpání důlních vod z podložních kolektorů.

na likvidaci starých důlních děl. Dále se jednalo o rizikové práce ve výškách, ve stísněných prostorách a v podzemí pro soukromé firmy. Významnou složkou náplně činnosti HBZS jsou i  plánované činnosti pro Litvínovskou uhelnou a.s. a Vršanskou uhelnou a.s., ale i celou společnost Severočeské doly a.s., jako je např. údržba a provoz kontrolních štol Jezeří a Jiřetín, kontroly přenosných hasicích zařízení a kontroly a údržba stabilních hasicích zařízení na velkostrojích v těchto společnostech. Hasičský záchranný sbor Litvínovské uhelné a.s. (dále jen „HZS LUAS“) je zřízen na základě ustanovení § 67 odst. 1 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PO“), k plnění úkolů uvedených v ustanovení § 70 zákona o PO. HZS LUAS je dislokován na centrální požární stanici se sídlem na lokalitě ČSA – OM a pobočné stanici se

Úprava důlních vod Důlní vody obsahují znečišťující látky, pro které nesplňují legislativní podmínky pro přímé vypuštění do veřejné vodoteče. Jejich úprava spočívá ve snížení koncentrací zejména nerozpustných látek, železa a manganu. Činnost úpravy důlní vody zajišťuje HUMECO, a.s., ve dvou úpravnách: ÚDV Komořany a Vršany. Čištění odpadních vod Je zajišťováno čištění odpadních vod z povrchových areálů (ČSA, OM, JŠ, Hrabák, ÚU Komořany, Kopisty, Vrskmaň a Tábor 7 v Komořanech).

dvacetičtyřhodinovým cyklem. Personální obsazení HZS LUAS k 31. 12. 2009 je 54 zaměstnanců

Čištění a vypouštění retencí

(pokles o 2 zaměstnance oproti roku 2008). Jednotka HZS LUAS provádí zásahy v rámci celé

Společnost od roku 2007 pořízením sacího vodního bagru rozšiřuje předmět podnikání o čištění

Litvínovské uhelné a.s., Vršanské uhelné a.s. a  dceřiných společností. Jednotka dále provádí

vodních zdrojů. Technologie finské výroby, stroj WATERMASTER III, je určena k  ekologickému

zásahy na vyžádání krajského operačního a informačního střediska Ústeckého kraje jako základní

čerpání a selektivnímu odstraňování přírodních a průmyslových sedimentů ze dna vodních ploch

složka integrovaného záchranného systému, například při živelních pohromách, dopravních ne-

a toků. Výhodou proti klasickému způsobu likvidace usazeného sedimentu je důkladné vyčištění

hodách a jiných mimořádných událostech.

bez nutnosti vypouštění retenčních nádrží.

zpět na obsah

sídlem na lokalitě Vršany – Hrabák. Výkon služby je organizován ve třech směnách s nepřetržitým

Jednotka HZS LUAS provádí i komerční činnost: revize hydrantové sítě, asistenční služby při automobilových závodech na Autodromu Most, likvidace prašných produktů a mytí komunikací.

1.9.3 Odvodňování lomů, provozování čistíren a čerpadel – HUMECO, a.s. www.humeco.cz HUMECO, a.s., je společnost, která poskytuje služby odvodnění, čerpání a úpravy důlních vod a čištění odpadních vod na lokalitách společností skupiny Czech Coal (83,6 % výkonů roku 2009). Další činností je prodej výrobků z recyklace barevných kovů a prodej doprovodných surovin a druhotných surovin. Odvodňování lomů, čerpání důlních vod a odvodňování provozních řezů

Recyklace barevných kovů a prodej doprovodných surovin Společnost provádí recyklaci kovového odpadu, zejména barevných kovů. Hlavní náplní je výkup odpadních kabelů a granulace kovů z nich. Prodej surovin (písků) vyskytujících se v dobývacím prostoru Vršanské uhelné byl v roce 2009 zabezpečován ze skrývkových řezů. Využívána je deponie oxihumolitů na Slatinické výsypce. Mimo skupinu Czech Coal jsou zákazníkům nabízeny tyto služby: • recyklát barevných kovů • výstavba a spojování polyethylenového potrubí • výstavba stabilních a plovoucích čerpacích stanic • čerpání kalu z jímek a nádrží pomocí plovoucího rýpadla WATERMASTER • opravy čerpadel typů KDFU, GFHU, CVOU

Odvodňování lomů představuje hlavní činnost společnosti. Jedná se o zachycení povrchových

• prodej oxihumolitu

a  mělkých podzemních vod před proniknutím do  lomových prostor a  jejich odvedení. Dalším

• laboratorní služby (www.czechcoal.cz/laboratore)

Udržitelný rozvoj v roce 2009

41

Strategie obchodu

Pro externí trh jsou určeny takové produkty a  služby ze stávajícího portfolia, jejichž

Rozhodujícím zákazníkem je mateřská skupina Czech Coal v  oblasti zajišťování odvodnění lomů

uplatnění je díky jejich charakteristice možné. Mezi tyto nové produkty společnosti lze

a úpravy důlních vod. V doplňkových činnostech jde o udržení stávajících zákazníků a hledání uplat-

zařadit:

nění na trhu u nových aktivit: čištění jímek sacím bagrem a opravy malých čerpadel.

• Server hosting

Tržby za prodej výrobků a služeb tvoří malé procento z celkových tržeb společnosti. Zákazníci pro

• ASP (Application Service Providing)

drobnou doplňkovou činnost jsou získáváni na základě účasti společnosti ve výběrových řízeních

• Internetové připojení

– většinou se jedná o jednorázové akce (odčerpání vod, vyčištění jímky, položení a svařování PE

• Vývoj krabicového SW

potrubí apod.). Výhled činnosti společnosti na rok 2010 a popis obchodních a výrobních rizik Popis obchodních a výrobních rizik a výhled činnosti společnosti na rok 2010

Vzhledem k současné poměrně velké závislosti společnosti na Skupině jsou pro následný vývoj spo-

Zaměření a perspektivní vývoj společnosti HUMECO, a.s., je především v zajištění spolehlivé a vy-

lečnosti Infotea rozhodující pohyby a změny členů Skupiny a jejich stále se snižující požadavky na zajiš-

soce odborné činnosti při odvodňování lomů a úpravě důlních vod. Úzké sepětí s provozy skupiny

tění služeb v oblasti IT. Určitou roli hraje současná finanční krize, která ztěžuje přístup společnosti Infotea

Czech Coal s sebou přináší i společná výrobní rizika. Jedním z největších rizik je další rozvoj či útlum

s jejími strategickými produkty na externí trh.

lomu ČSA v souvislosti s územními limity. Perspektivu nabízí externí uplatnění pro sací vodní rýpadlo

zpět na obsah

WATERMASTER při čištění vodních toků, rybníků a nádrží.

1.9.5 Rekultivace – REKULTIVACE a.s. 1.9.4 Informatika – Infotea s.r.o.

www.rekultivace-most.cz

www.infotea.cz Společnost REKULTIVACE a.s. provádí biologickou část rekultivačních prací, zemědělských a lesnicSpolečnost Infotea s.r.o. je nastavena primárně na  poskytování IT služeb pro skupinu Czech Coal.

kých, práce pěstebního charakteru, sadovnické práce, přípravné práce pro stavby a údržbu zelených

Infotea v roce 2009 poskytovala služby v poměru 80 % zákazníkům ve Skupině a 20 % mimo Skupinu.

ploch. Rekultivačním procesem je ukončena báňská činnost a postižené území je navráceno do nové-

Předpokladem je do budoucna dále využít potenciál externího trhu. Služby jsou zajišťovány dle efektivity

ho kulturního stavu trvalého užívání.

buď interními zdroji společnosti, nebo nákupem služeb od externích partnerů.

Společnost se mimo jiné zabývá pěstováním energetických bylin. (Viz odstavec 2.8.2 Rekultivace: Pěstování energetických plodin na rekultivacích.)

Z poskytovaných služeb v oblasti IT lze vymezit následující služby: • Servis a správa IS/IT • Technická podpora infrastruktury • ERP (Enterprise Resource Planning) systémy • Správa aplikací • HelpDesk • Telekomunikační služby • Poradenství a konzultační služby • Prodej a pronájem zboží

42

1.9.6 Zajištění sportovní činnosti – HIPODROM MOST a.s.

cích programů, pro pořádání různých společenských a kulturních akcí a v neposlední řadě nabízí i  rovné příležitosti fyzicky či mentálně handicapovaným. Investiční výstavba je rea-

www.hipodrom.cz

lizována s cílem rozšířit a zkvalitnit nabídku volnočasových aktivit a zpříjemnit pobyt všem

Společnost HIPODROM MOST a.s. byla založena v roce 1996. Hlavním předmětem podnikání je

hřiště a vybudováním in-line dráhy). V r. 2009 byla vybudována a zprovozněna první část

zajišťování sportovní činnosti, a to v areálu vybudovaném v oblasti rekultivačního parku Velebudic-

nové tribuny, kde bylo zároveň otevřeno i denní občerstvení pro návštěvníky areálu hipo-

ké výsypky, která patří mezi největší výsypky v bývalém Severočeském hnědouhelném revíru, její

dromu. Doplňkovou obchodní aktivitou je nabídka ploch a sociálního zázemí (restaurace,

rozloha představuje 790 ha. Roční počet návštěvníků překračuje 100 tisíc osob.

občerstvovací stánky apod.) k  pořádání různých sportovních, kulturních, společenských

Stále se rozšiřující sportovní areál patří mezi mezinárodně uznávaná závodiště kategorie „A“. Dostihová

a firemních akcí.

dráha umožňuje všechny druhy závodů, tj. cvalové, rovinné, překážkové i steeplechase. Hlavní dráha

Hlavním cílem pro rok 2010 je opět uspořádání osmi dostihových a dvanácti parkurových

má délku 1 800  m, přímá dráha 1 200  m s šířkou 30  m. Pro trénink dostihových koní je v areálu k dis-

dnů. Úkolem v  roce 2010 zůstává rozšíření nabídky pro veřejnost v  jízdě na  koních, a  to

pozici šestikilometrová udržovaná tréninková dráha. Areál spravovaný společností HIPODROM MOST

průběžným budováním a zpřístupňováním hipostezek v přírodním prostředí okolí hipodro-

a.s. umožňuje pořádání dostihových a na pískovém kolbišti i parkurových závodů.

mu a zlepšením podmínek pro návštěvníky in-line dráhy. V roce 2010 bude ve spolupráci

V  roce 2009 bylo na  mosteckém hipodromu pořádáno 8 dostihových a  12 parkurových dnů.

s  Magistrátem města Mostu realizována stavba nového sociálního zařízení, které umožní

Vybavení tohoto špičkového závodiště slouží rovněž jako zázemí pro konání výchovně vzděláva-

návštěvníkům několikadenní pobyty v areálu hipodromu.

zpět na obsah

návštěvníkům moderního sportovního centra (například průběžným rozšiřováním dětského

43

1.10 Přehled standardů ISO a fází hodnocení jakosti hlavních produktů skupiny Czech Coal 1.10.1 Standardy a certifikáty managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2009

Zdokonalování řízení a jakosti výrobků a poskytovaných služeb i zvyšování bezpečnosti práce patří mezi stěžejní cíle společnosti Název standardu

DTS Vrbenský, a.s.

HUMECO, a.s.

RENOGUM a.s.

zpět na obsah Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

29. 9. 2005/ platnost do 29. 9. 2011

Det Norske Veritas

ISO 14001:2004

29. 9. 2005/ platnost do 29. 9. 2011

Det Norske Veritas

OHSAS 18001

31. 7. 2008/ platnost do 31. 7. 2011

Det Norske Veritas

ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 (zkušební laboratoř evidovaná pod č. 4115)

25. 4. 2007/ platnost do 30. 4. 2012

ASLAB Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří

ČSN EN ISO 9001:2009

2002 (2005, 2008 recertifikace) / platnost do 30. 12. 2011

STAVCERT Praha, spol. s r.o.

ČSN EN ISO 14001:2005

2007 (2010 recertifikace) / platnost do 31. 3. 2013

STAVCERT Praha, spol. s r.o.

ČSN OHSAS 18001

2007 (2010 recertifikace) / platnost do 31. 3. 2013

STAVCERT Praha, spol. s r.o.

ČSN EN ISO 9001:2009 a ČSN EN 3834-2

2008/ platnost do 30. 11. 2011

Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.

ČSN EN ISO 14001:2005

2009/ platnost do 29. 12. 2012

Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.

ČSN OHSAS 18001:2008

2009/ platnost do 29. 12. 2012

Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.

Výroba a montáž ocel. konstr. ČSN 732601-Z2, čl. 203

2008/ platnost do 30. 11. 2013

Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.

Svařování – Velký průkaz způsobilosti, DIN 18800-7:2002-09, odst. 6.2, DIN 15018, DIN 4132 a DIN 22261

2006/ platnost do 14. 12. 2009

SLV Halle GmbH

Výroba a montáž ocel. konstr.; Velký průkaz způsobilosti SŽDC, s.o.; ČSN 732601-Z2, čl. 200

Czech Coal Services a.s.

44

Název auditora

ISO 9001:2008

Kalibrační laboratoř – Osvědčení o akreditaci, ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

REKULTIVACE a.s.

Datum získání

2008/ platnost do 21. 7. 2013

2008/ platnost do 30. 11. 2013

Český institut pro akreditaci, o.p.s.

Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.

ISO 9001:2001

8. 9. 2005/ platnost do 5. 9. 2011

Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)

ISO 14001:2004

8. 9. 2005/ platnost do 5. 9. 2011

Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)

OHSAS 18001:1999

11. 5. 2006/ platnost do 4. 5. 2010

Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)

ČSN 44 1304, ČSN ISO 5069-1,2, ČSN ISO 139092,4 a ČSN ISO 9411-1 (automatické vzorkovače uhlí) ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 (zkušební laboratoř č. 1493)

2009 prodloužení atestů na všech vzorkovačích 2009 reakreditace/ platnost osvědčení do 19. 10. 2014

TEKO

Český institut pro akreditaci, o.p.s.

1.10.2 Fáze hodnocení jakosti v průběhu životnosti hlavních produktů Czech Coal a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Renogum a.s.

Fáze v průběhu životnosti produktů, kdy se hodnotí zdravotní a bezpečnostní dopady

Procentuální podíl významných kategorií produktů a služeb, na které se tyto postupy vztahují a u kterých se hodnotí, zda jsou v souladu s těmito postupy

Mostecké hnědé uhlí

Stroje a zařízení (zejména dobývací technika)

kotle Varimatik

výrobky gumového programu

100 %

100 %

100 %

100 %

Vývoj koncepce výrobku a výzkum

–

ano

ano

ano

ano

ano

Certifikace

–

ano

ano

ano

ano

ano

Výroba, produkce

–

ano

ano

–

ano

ano

Marketing a propagace

ano

ano

ano

–

ano

ano

Skladování, distribuce a dodání

ano

ano

ano

–

ano

ano

Užití a služba

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Likvidace, opětovné použití nebo recyklace

ano

ano

ano

ano

ano

ano

stroje a zařízení stroje a zařízení (vývoz) (ČR)

kotle

gumové výrobky

zpět na obsah

Typ produktu

Typy požadovaných informací o produktech a službách hnědé uhlí Procentuální podíl významných kategorií výrobků či služeb, které podléhají hodnocení, při němž se hodnotí, zda jsou uplatňovány tyto postupy

100 %

6%

90 %

4%

100 %

Původ komponent výrobku nebo služby (místo výroby, výrobce)

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Údaje o obsahu, zvláště s ohledem na látky, které mohou mít ekologické nebo zdravotní dopady

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Návod na bezpečné používání výrobku nebo služby

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Způsob likvidace výrobku a ekologické/zdravotní dopady

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Udržitelný rozvoj v roce 2009

45

zpět na obsah

zpět na obsah

Udržitelný rozvoj v roce 2009

2.1 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje 2.1.1 Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině

Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny • minimalizace obchodních rizik pro zákazníky a  dodavatele, vyplývajících z  nejistoty dalšího

„Udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by osla-

vývoje environmentální a  energetické legislativy a  nepříznivého sociálního stavu mosteckého

boval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby,“ definuje už v roce 1987

regionu,

Světová komise pro životní prostředí a rozvoj OSN. V souladu s touto myšlenkou zájem skupiny

• zaměření celkové strategie Skupiny tak, aby vedla k  dalšímu zvyšování bezpečnosti práce,

Czech Coal v oblasti těžby hnědého uhlí nespočívá v „rychlém vytěžení nerostu“ – to není tech-

rozvoji kvalifikace a znalostí zaměstnanců a zvýšení atraktivity pro mladé odborníky, zejména

nicky ani ekonomicky možné. Záměrem je zpřístupnit zásoby uhlí generacím našich dětí, které

v technických profesích,

si samy rozhodnou, jak nerostné bohatství v tomto a možná i příštím století využijí. Udržitelný

• prosazení takových investičních variant, které zajistí zachování či nárůst počtu pracovních míst,

rozvoj v sobě spojuje tři dimenze života společnosti – ekonomickou, sociální a environmentální.

• rozvoj monitoringu environmentálních dopadů a  vytváření podmínek pro další snižování zne-

Řeší podmínky jejich koexistence a vzájemného propojení. Jedním z jejich propojovacích prvků

čištění ovzduší, vody a produkce odpadu, dále rozvoj využívání a uskladnění látek vznikajících

je i technika. S technikou, stejně jako s přírodou, vyrůstáme od dětství. Pokud s oběma zachá-

spalováním hnědého uhlí,

zíme smysluplně tak, aby sloužily k dlouhodobému uspokojování potřeb člověka, nemohou být

• dosažení obecně takových obchodních úspěchů, které budou dále vytvářet dostatečné finanční

technika a příroda v protikladu.

prostředky pro podporu projektů regionálního rozvoje, a to jak v rámci finanční podpory programů regionální spolupráce, tak zejména v sociální revitalizaci rekultivacemi obnovených území.

zpět na obsah

Fakta o transformaci v oblasti povrchové těžby hnědého uhlí Tabulka plnění cílů environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal (údaje za povrchové uhelné lomy Vršany-Šverma a ČSA, Vršanskou uhelnou a.s., Litvínovskou uhelnou a.s. a Czech Coal Services a.s.)

Rok Těžba uhlí (miliony tun) Celkové vypouštěné emise (tuny) Rekultivovaná plocha předaná k užívání (ha) (kumulativně za předešlé roky)

1994

2006

2007

2008

2009

22,7

16,1

15,7

15,04

15,098

14,443

379,8

19,1

36,9

39,1

37,9*

33,3*

2 917

5 599

6 013

6 313

6 367

6 444

Celková plocha dotčená povrchovou těžbou uhlí (ha)

14 889

9 741

9 336

9 071,48

9 094

9 094

Počet zaměstnanců (měsíční průměr)

16 265**

4 477

4 216

4 033

3 830

3 482

Přímá podpora obecně prospěšným projektům (miliony Kč)

Rok

32,7

2000

2005

35,9

2006

41,6

2007

39,9

2008

37,6

2009

Úrazová četnost (počet úrazů na 100 zaměstnanců)

1,64

1,07

0,85

0,65

0,705

0,86

Absence z důvodu nemoci (% z celkového odpracovaného času)

6,7

5,13

4,8

4,34

4,07

3,24

* Údaj za Vršanskou uhelnou a.s., Litvínovskou uhelnou a.s., Důl Kohinoor a.s. ** V době vydělení ze státního podniku, tj. listopad 1993.

48

2005

Ocenění společností skupiny Czech Coal v kategorii bezpečnosti práce

2.1.2 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje

Doly skupiny Czech Coal patří mezi nejbezpečnější v České republice. Respektovaným národním oceněním je cena za bezpečnost práce v hornictví – Zlatý Permon za výsledky dosažené v oblas-

Řízení minimalizace dopadů provozní činnosti organizace na místní společenství

ti bezpečnosti práce. Ocenění uděluje Český báňský úřad, Odborový svaz pracovníků hornictví,

Koncepční přístup k minimalizaci dopadů těžby hnědého uhlí po celou dobu báňské činnosti je

geologie a naftového průmyslu a pojišťovna Kooperativa. Tuto prestižní cenu obdržely společnosti

u všech lomů garantován v rámci schváleného Plánu otvírky, přípravy a dobývání ložiska (POPD).

skupiny Czech Coal již čtyřikrát – poprvé v roce 2004, dále za rok 2005, 2006 a za rok 2007

Součástí POPD jsou opatření jak bezpečnostní, tak v oblasti ochrany životního prostření, zahrnující

(povrchový lom Vršany). V roce 2008 a 2009 lom Vršany výše uvedeného ocenění nedosáhl,

zohlednění oprávněných zájmů obcí i právnických i fyzických osob, které jsou účastníkem řízení,

avšak dosažené výsledky v obou letech jsou srovnatelné s výsledky v letech předcházejících.

např. měření prašnosti a  hluku v  rámci zřízených ochranných pásem. (Viz www.czechcoal.cz/

Společnosti Důl Kohinoor a.s., která těží uhlí v hlubinném dole Centrum, byla v roce 2009 za rok

banske-dokumenty.) Pro ukončení báňské činnosti je základním koncepčním materiálem schvá-

2008 od Českého báňského úřadu propůjčena cena za bezpečnost v hornictví „Zlatý Permon“.

lený Souhrnný plán sanace a rekultivace (SPSaR), který zahrnuje projednání se samosprávami

(Viz www.cbusbs.cz/sekce-oceneni.aspx)

dotčených obcí. (Viz www.czechcoal.cz/rekultivace.) Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím (viz kap. 2.10.7), který zahrnuje i  případné přesídlení, je plně v  souladu

Projekt „Monitorování metodou radarové interferometrie“ získal v kategorii Cena geodetické veřejnosti 3. místo v  soutěži „Technické dílo roku“ za  rok 2008, vyhlašované Komorou geodetů a kartografů. Metoda radarové interferometrie, častěji nazývaná “dálkový průzkum Země“, je založena na  snímkování radary, které jsou vybaveny vlastním zdrojem mikrovlnného záření, které lépe prostupuje oblaky, případně mlhou apod. Na základě využití snímků z Evropské kosmické agentury (ESA) lze z dvojic pořízených snímků následně vytvořit digitální model terénu. Ve spolupráci s ČVUT v Praze byl zpracován projekt na vybudování 11 ks tzv. koutových odražečů a první družicové snímkování proběhlo 15. 12. 2008. Jedná se o první dálkové sledování země v České republice metodou radarové interferometrie s umělými pevnými odražeči.

s legislativou ČR, o níž jsme přesvědčeni, že zahrnuje požadavky směrnice Světové banky pro nedobrovolné přesídlení. Řízení minimalizace dopadů v  měřítku jednotlivých technologií zajišťují jednotlivé technologické

zpět na obsah

Ocenění monitoringu terénu při báňské činnosti

postupy těžařských společností (VUAS, LUAS, Důl Kohinoor a.s.). Řešení neočekávaných situací se řídí propracovanými havarijními plány, v  případě problémů, které by se dotkly i  sousedních komunit, jsou informováni i představitelé obcí. Případné stížnosti mohou obyvatelé podávat jak na příslušné státní úřady (zejména báňský úřad), tak přímo vedení jednotlivých společností. V roce 2009 nebyly těžebním společnostem skupiny Czech Coal doručeny samosprávami či obyvateli okolních obcí žádné stížnosti ve výše uvedených oblastech. Přímá komunikace vedení společností s představiteli obcí probíhá v rámci pravidelních setkání, starostové obcí mají možnost obracet se přímo jak na generální ředitele jednotlivých uhelných lomů, tak na odbor komunikace. Vzájemné poskytování dat je upraveno na základě smluv o spolupráci. Veřejnost v hojné míře využívá osobní (v informačním centru), telefonní či e-mailové dotazy, které jsou vždy včetně odpovědí zveřejňovány na www.spoluziti.cz.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

49

Projekty zvyšování ekonomické, environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal

Odpovědnost za produkty v oblasti komunikace a marketingu

(údaje za  povrchové uhelné lomy Vršany-Šverma a  ČSA, Vršanskou uhelnou a.s., Litvínovskou uhelnou a.s.

Skupina Czech Coal v případě marketingu, včetně reklamy a PR,

a Czech Coal Services a.s.)

dodržuje etický kodex v  oblasti public relations, který vychází z mezinárodního standardu reprezentovaného především Stock-

Projekty zvyšování ekonomické, environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

holmskou chartou. Pravidla sponzoringu jsou řešena v rámci vyhlášených programů Regionální politika (viz 2.8 Regionální spolupráce). Skupina Czech Coal podporuje informovanost standardními

Snižování emisí znečišťujících látek v ovzduší a produkce odpadu, měření hluku a prašnosti v okolí lomů

komunikačními nástroji a  postupy, které se zakládají na  metodikách a  kodexech oborových organizací PR (Stockholmská charta) a reklamy (www.aka.cz) Jde zejména o Etický kodex PR

Automatizace sledování jakosti uhlí (síroměry, popeloměry, automatické vzorkování)

pro zadavatele (www.apra.cz). a speciální Zásady etického chování, Kodex reklamy, Kodex podpory prodeje. Tyto organizace jsou součástí nadnárodních institucí, jejichž zásady takto přeja-

Vzdělávácí program Uhelná akademie

zpět na obsah

ly (APRA je členem www.iccopr.com, AKA je partnerem www. eaca.be). Společnost Czech Coal a.s., která poskytuje celé skupině na  základě mandátních smluv služby v  oblasti korporátní

Program regionální spolupráce

a marketingové komunikace, public relations a public affairs, se zavázala rozhodnutím představenstva dodržovat Etický kodex PR pro zadavatele. Zaměstnanci útvaru komunikace jsou povinni se

Program zdraví

prokazatelně seznámit se všemi výše uvedenými pravidly a kodexy a řídit se podle nich.

Program Monitoring udržitelného rozvoje

Participace na veřejné politice Jednotlivé společnosti Skupiny se účastní společných jednání s politickými představiteli v rámci společných organizací (např. re-

Reporting udržitelného rozvoje dle metodiky GRI

gionální hospodářské a sociální rady) či v rámci veřejného projednávání regionálních strategických dokumentů (např. územní plánování, Globální plán revitalizace pánevních oblastí severozápadních

Automatický monitoring svahů lomu ČSA

Čech, Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje aj.). Mezi nejvýznamnější otázky, na něž se Skupina v rámci své účasti na rozvoji veřejné politiky soustředí, patří vytváření dlouhodobě sta-

Informační a kontaktní centrum Spolužití

bilních podmínek pro rozvoj uhelné energetiky a snižování nejistoty ve vývoji těžby hnědého uhlí v ČR. Tato nejistota má negativní vliv zejména na oblast veřejného teplárenství (viz kapitolu 2.5.4 Výhled

50

hnědouhelné energetiky v ČR). Cílem participace Skupiny je odborný přístup, za tímto účelem

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v prosinci 2009 uzavřel šetření tržního postavení

rozvíjí specializované organizační útvary či podporuje vědeckovýzkumné instituce a jejich projek-

a cenové politiky skupiny Czech Coal, konané na základě podnětu společnosti United Energy,

ty. V roce 2009 Skupina aktivně podpořila a odborně participovala na seminářích k legislativním

a.s., ze skupiny J&T, která vinila skupinu Czech Coal ze zneužívání dominantního postavení na vy-

rizikům – „Co ohrožuje české teplárenství?“

mezeném relevantním trhu hnědého energetického uhlí. ÚOHS rozhodl (č. ÚOHS-S069/2008/

Skupina rovněž participuje na  řešení odborné problematiky skrze své členství ve významných

DP-15868/2009/820, 10. prosince 2009), že skupina Czech Coal nemá na relevantním trhu hně-

regionálních, národních či mezinárodních odborných organizacích. Skupina Czech Coal byla

dého energetického uhlí dominantní postavení, a tak jej nemohla ani zneužít.

v r. 2009 členem 36 organizací a sdružení, z toho 31 tuzemských a 5 zahraničních. (Podrob-

Podpora protikorupčních přístupů ve skupině Czech Coal se soustředí především na vytváření

nosti viz www.czechcoal.cz/clenstvi). Z tuzemských hospodářských a podnikatelských sdružení

kvalitních vnitřních norem v oblasti obchodu a na kvalitní řízení a kontrolu pracovníků obchodu.

a svazů je pro skupinu Czech Coal významné členství ve Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPCR)

Vedení všech společností Skupiny vydává závazné vnitřní normy v oblasti obchodu a vyhlašování

a v Zaměstnavatelském svazu důlního a naftového průmyslu ČR (ZSDNP). V roce 2009 byla jejich

zakázek, které zahrnují i minimalizaci možností pro korupční jednání (pravidla zadávání zakázek

činnost v rámci prosazování zájmů podnikatelů a zaměstnavatelů zaměřena zejména na aktualiza-

a výběrových řízení, pravidla smluv se zákazníky).

ci energetické politiky, surovinovou politiku a novelu horního zákona. Z mezinárodních organizací uhlí EURACOAL, která je zastřešující organizací evropského uhelného průmyslu. Jejím cílem je ochrana zájmů uhelného průmyslu v evropské energetické politice a aktivní účast na vytváření nediskriminačního komunitárního rámce pro uhelný průmysl. Předseda představenstva Czech Coal a.s. Petr Pudil je již druhým rokem presidentem EURACOAL.

Soulad s legislativou a dodržování právních předpisů Společnost se plně řídí platnými zákony, vyhláškami a  normami ve  všech oblastech své činnosti.

zpět na obsah

má pro skupinu Czech Coal zásadní význam zapojení v Evropské asociaci pro černé a hnědé

V roce 2009 nedošlo k žádnému nedodržení platné legislativy či k pokutám s ohledem na dopady provozů na místní komunity, z důvodu nerespektování předpisů na ochranu životního prostředí či pro nedodržení platné legislativy v oblasti poskytování a užívání výrobků a služeb.

Podpora otevřeného transparentního trhu

Rovněž nedošlo k žádnému případu porušování dobrovolně přijatých komunikačních a mar-

Pro zefektivnění řízení (včetně kontroly transparentnosti, antikorupčního přístupu a  potlačování

ketingových kodexů.

protikonkurenčního jednání) a vyškolení kvalitních zaměstnanců je obchod s uhlím a elektřinou

Skupina Czech Coal podniká pouze na území Evropské unie. Její společnosti plně dodržují

soustředěn do jediné společnosti – Czech Coal a.s.

všechny úmluvy, pravidla a  deklarace lidských práv v  oblasti investičních a  nákupních po-

Skupina podporuje využívání transparentních forem obchodu. Oblast obchodu s  elektřinou je

stupů, zrušení dětské práce a prevence nucené práce aj., které jsou platné a účinné v tomto

jednak pod přímým dohledem dozorových a státních orgánů, kromě toho je obchod s elektři-

prostoru. Dále se řídí platnou legislativou České republiky. Tyto právní normy jsou zahrnuty

nou transparentní díky otevření Energetické burzy Praha (PXE) v  červnu roku 2007. Obchodní

v  organizačních předpisech a  vnitřních normách a  pravidlech společností Skupiny. V  roce

společnost Skupiny, Czech Coal a.s., nakupuje většinu elektrické energie na PXE, čímž usiluje

2009 nedošlo k žádnému nedodržení platné legislativy a k pokutám z důvodu nerespektová-

pro Skupinu, jako pro obchodníka, o  snížení rizik dopadů protikonkurenčního či monopolního

ní předpisů na ochranu lidských práv. V roce 2009 nedošlo k žádnému případu diskriminace

chování dominantního výrobce elektrické energie a regionálních monopolů v distribuci elektrické

na základě národnosti, rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženství nebo sociálního původu.

energie.

Vzhledem k povaze obchodu s hlavními komoditami – elektřinou a uhlím, kde většinu produk-

V oblasti obchodu s uhlím je Skupina jedním z hlavních dodavatelů tříděného hnědého uhlí na trh

tů odebírá jen několik stovek velkých zákazníků, spočívá ochrana soukromí zákazníků nad

v ČR. Toto uhlí je z omezených zásob lomu ČSA prodáváno aukčním způsobem, což činí prodej

rámec českých zákonů především v závazcích Skupiny uvedených ve smlouvách se zákaz-

zcela transparentním. V listopadu 2008 byla provedena aukční forma prodeje tříděného hnědého

níky. Stížnosti na porušení soukromí zákazníka a ztráty zákaznických dat nebyly v roce 2009

uhlí, kterou Skupina uskutečnila pro stabilizaci dodávek odběratelům tříděného uhlí do  konce

žádné. Dodržování vnitrofiremních norem a metodik zabraňuje možnému porušení soukromí

topné sezóny 2012–2013 (více viz kapitolu 1.4.2 Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hně-

zákazníků a ztrátě zákaznických dat.

dým uhlím).

Udržitelný rozvoj v roce 2009

51

Významné právní spory, kontroly a incidenty, nehody, poplatky a pokuty Významné právní spory a kontroly se ve Skupině týkaly pouze společnosti Czech Coal Services a.s.

Organization), OECD a OSN dle dalších norem závazných v EU a ČR, se uplatňují ve všech

Společnost Czech Coal Services a.s. vedla v roce 2009 celkem čtyři právní spory se společností

vnitřních dokumentech Skupiny. (Standardy ISO viz kap. 1.10.1 Standardy a certifikáty manage-

United Energy, a.s., přičemž ve všech těchto právních sporech vystupovala společnost United

mentu jakosti ve společnostech Skupiny, 2009.)

Energy, a.s., na straně žalobce a společnost Czech Coal Services a.s. na straně žalovaného;

• Důsledně trváme na dodržování principu nediskriminace v rasových a genderových otázkách.

pouze jeden z těchto právních sporů byl pravomocně ukončen. Předmětem právních sporů mezi

Tento princip je obsažen v pracovních řádech, vstupních školeních a podporován je zejména

společnostmi United Energy, a.s., a Czech Coal Services a.s. je spor o určení neplatnosti výpo-

systémem tarifních mezd.

vědi smlouvy o dodávkách uhlí (tento spor byl pravomocně ukončen), spor o určení povinnosti

• Princip obezřetnosti (článek 15 Zásad přijatých na summitu v Riu) skupina Czech Coal uplatňuje

dodávat hnědé energetické uhlí v konkrétní kvalitě a požadovaným způsobem a rovněž odebírat

tak, že obchodní a výrobní společnosti řídí a zmenšují tato rizika uplatňováním vnitřních norem

popeloviny z provozu žalobce, spor o zaplacení peněžité částky v souvislosti s dodávkami tepla

v následujících oblastech: řízení obchodních rizik, havarijní plány a technologické postupy.

a úhradou za tyto dodávky a spor o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným „monopolním postavením“ a jeho údajným zneužitím. Společnost Czech Coal Services a.s. dále vedla v roce 2009 jeden právní spor se společností ČEZ, a.s., přičemž v tomto právním sporu vystupovala společnost ČEZ, a.s., na straně žalobce

zpět na obsah

a společnost Czech Coal Services a.s. na straně žalovaného; tento právní spor nebyl pravomocně ukončen. Předmětem právního sporu mezi společnostmi ČEZ, a.s., a Czech Coal Services a.s. je spor o určení povinnosti k uzavření dlouhodobé kupní smlouvy. U Městského soudu v Praze (správní úsek) je vedena žaloba společnosti Czech Coal Services a.s. proti rozhodnutí Ministerstva financí České republiky čj. 16/104795/2007/1578 ze dne 14. 2. 2008 a na zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem čj. 14984/07-2700- 500325 ze dne 28. 11. 2007. Skupina je informována o trestním řízení, které je vedeno ve Švýcarské konfederaci proti bývalým manažerům společnosti Mostecká uhelná společnost a.s. V rámci tohoto řízení bylo společnosti Czech Coal Services a.s. přiznáno procesní postavení tzv. civilního účastníka. Skupina poskytuje úřadu vyšetřujícího soudce plnou součinnost. Společnosti Litvínovská uhelná a.s. a Vršanská uhelná a.s. neměly v roce 2009 žádné smluvní pokuty a úroky z prodlení ani ostatní pokuty, penále a úroky z prodlení. Czech Coal Services a.s. měla v roce 2009 ostatní pokuty, penále a úroky z prodlení v částce 155 247,68 Kč. Interní etické kodexy, zásady, metodiky a koncepce pro oblast hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti Společnosti Skupiny vytvářejí systém, který podporuje etické jednání zejména v oblastech jednání se zaměstnanci, zákazníky a komunitami. • Konsolidovaná účetní závěrka skupiny Czech Coal je vypracovávána podle IAS/IFRS, v  celé organizaci se uplatňují pravidla transparentního reportingu a otevřenosti ke stakeholderům dle metodiky GRI, Version 3.0, 2006

52

•E  tické kodexy a zásady, které se přímo odkazují na mezinárodní normy ILO (International Labour

Zavedené dokumenty ve společnostech skupiny Czech Coal, kde je jednání ve Skupině určeno podrobněji než dle zákonů, vyhlášek, nařízení a předpisů ČR a orgánů státní správy (vnitřní směrnice, normy, části v kolektivních smlouvách, organizačních a pracovních řádech, standardy, smlouvy se zákazníky apod.) – v tabulce označeno „a“. Označení „x“ udává, že daná problematika je řešena

Vršanská uhelná a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Czech Coal a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

RENOGUM a.s.

HUMECO, a.s.

Důl Kohinoor a.s.

REKULTIVACE a.s.

Infotea s.r.o.

HIPODROM MOST a.s.

Existence kolektivní smlouvy

a

a

a

---

a

a

a

a

a

---

---

---

Vyjednávání se zaměstnanci o změnách v organizaci

a

a

a

a

a

a

a

a

a

x

a

x

Účast pracujících ve vrcholových rozhodovacích orgánech společnosti (např. člen dozorčí rady volený zaměstnanci)

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

---

---

Složení zdravotních, bezpečnostních, popř. i jiných výborů zahrnujících management a zástupce zaměstnanců

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

Zabraňování všem formám diskriminace (věkové, genderové, rasové, náboženské)

a

a

a

a

a

a

a

a

a

x

a

a

Řízení v oblasti dopadů a vlivů na komunity (monitorovací systémy, způsob ošetření dopadů a vlivu na komunity)

---

a

a

---

---

a

a

x

x

a

---

---

Řízení v oblasti dopadů a vlivů na komunity (komunikace se zájmovými skupinami, programy spolupráce, dary)

a

a

a

a

---

a

a

---

---

x

---

---

Systém uplatňování stížností komunitou

a

a

a

---

---

---

---

---

---

---

---

---

Zaměření proti korupci

a

a

a

a

a

a

a

x

x

a

x

x

Poskytování informací o produktech

a

a

a

x

a

a

x

x

a

a

a

a

Ochrana soukromí spotřebitelů (např. směrnice o registrování osobních dat a smluv, ustanovení ve smlouvách se zákazníky)

a

a

a

x

a

a

x

x

x

x

x

x

Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků

a

a

a

x

a

a

a

x

x

x

x

a

Stanovení eko-efektivity a  udržitelných vlastností produktů (tj. recyklovatelnost, využití materiálů, využití energie, snížení toxicity)

---

a

a

---

---

a

a

---

---

a

---

---

Plány a koncepce, které připravují na nepředvídatelné situace (tzv. havarijní plány, dokumentace zdolávání požárů)

a

a

a

x

a

a

a

a

x

a

a

a

Udržitelný rozvoj v roce 2009

zpět na obsah

Czech Coal Services a.s.

v rámci obecných předpisů ČR.

53

2.2 Rizika a příležitosti podnikání skupiny Czech Coal Skupina Czech Coal usiluje o aktivní vztah s klíčovými cílovými skupinami, nejen s obchodními

Energetická politika České republiky zatím vede k omezování nabídky na trhu s výrobou elektrické

partnery a zaměstnanci, ale i s obyvateli regionů, kde působí, a s orgány a institucemi, které

energie, a to útlumem či stagnací tradiční energetiky založené na domácích surovinách (hnědé

tvoří právní prostředí pro její podnikání. Skupina sama přichází s iniciativami a řešeními jak v ob-

a černé uhlí), který je provázen nedostatečným rozvojem obnovitelných zdrojů.

lasti samotného podnikání, tak v sociální a environmentální oblasti. V zájmu našich stakeholde-

• Různé analýzy předpokládají, že se ČR stane čistým dovozcem elektrické energie v průběhu

rů je, abychom předjímali rizika a využili příležitosti k zajištění udržitelného dlouhodobého růstu Skupiny. Nutnou podmínkou k  tomu je zkvalitňování prostředí, které spolu s našimi cílovými

příštích deseti let. • Nedostatečná kapacita přeshraničních profilů (míst propojení národních přenosových sítí) a pří-

skupinami a širokou veřejností sdílíme.

padná nedostatečná výrobní kapacita v zemích EU mohou vést až k regulaci spotřeby, v kraj-

Investoři v oblastech těžby a energetiky potřebují transparentní a predikovatelné prostředí. Stá-

ních případech dokonce k výpadkům v dodávkách elektrické energie.

vající environmentální politika státu je však v rozporu se zájmy spotřebitelů energie, energetických společností, ale i se závěry energetické koncepce státu, která hnědé uhlí za limity poptává. Tato enviromentální politika v současné době vylučuje možnost další těžby za současnými

Rizika plynoucí z návrhů na legislativní změny v oblasti těžby hnědého uhlí a zpoplatnění či zdanění jeho těžby, prodeje nebo z něj vyrobené energie

zpět na obsah

limity, a  to i  v  případě vyřešení střetů zájmů v  dané lokalitě. Lze říci, že zde existuje značný

Nejvýznamnější změnu nejen v oblasti těžby hnědého uhlí, ale v celém odvětví dobývání nerost-

nesoulad mezi environmentální a  energetickou politikou státu. Ve  vyšší úrovni se obdobné

ných surovin by přinesla Ministerstvem životního prostředí prosazovaná připravená novela čtyř

potíže projevují jako rozpor mezi stávající environmentální a postupně vznikající bezpečnostní/

zákonů, tzv. „novela horního zákona“. Návrh novely, stažený vládou ze sněmovny v lednu 2010,

energetickou politikou EU.

zahrnoval současně novelu:

Podrobný rozbor aktuálních rizik a příležitostí lze nalézt na www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti

2.2.1 Rizika podnikání skupiny Czech Coal Riziko omezování nabídky energie z tradičních zdrojů (uhlí a jádro) Vzhledem k vývoji na trhu s hnědým uhlím v ČR a k nevyřešené otázce limitů těžby patří mezi střednědobá až dlouhodobá rizika i  neschopnost uspokojit všechny požadavky zákazníků na dodávky hnědého uhlí. •Z  atímco těžba hnědého uhlí ve skupině Czech Coal i celkově v Česku dlouhodobě klesá, poptávka si udržuje konstantní úroveň. Od  roku 2013 se tato nerovnováha začne prudce prohlubovat kvůli stávajícím územním limitům těžby. Pokud nebudou zpřístupněny zásoby hnědého uhlí za územními limity v lokalitě ČSA, bude i nadále klesat těžba skupiny Czech Coal během příštích deseti let, a to až na méně než polovinu dnešního stavu.1 •V  šechny hnědouhelné společnosti přehodnocují své výhledy a cestou snižování těžby prodlužují životnost svých dolů. • To představuje riziko zejména pro městské a podnikové teplárny. Snížení produkce uhlí však pocítí i dopravci uhlí, zejména v železniční dopravě. Skupině Czech Coal zároveň není známo (i přes četné dotazy a diskuse na konferencích a seminářích), zda v sektoru teplárenství a  dopravy existují studie dopadů tohoto rizika v  blízké a  střednědobé budoucnosti. 1 2

54

Viz kapitolu 2.5.4 Výhled hnědouhelné energetiky v ČR. Viz kapitolu 2.6 Typy úhrad z dobývání hnědého uhlí.

- zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, - zákona č. 44/1988 Sb., o  ochraně a  využití nerostného bohatství (horní zákon), ve  znění pozdějších předpisů, - zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a - zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. • Novela zákona, zejména zákona č. 44/1988 Sb., o  ochraně a  využití nerostného bohatství (horní zákon), prosazovala řadu překážek podnikání v těžebním průmyslu. Mezi nejvážnější návrhy patří faktické donucení těžebních společností ke zpracování návrhu na „vynucený“ odpis zásob těžebních ložisek, k jejichž vydobytí přitom mají právoplatnou licenci a řádně stanovený dobývací prostor. • Novela nedefinovala, co je „obecný zájem ochrany životního prostředí“, tj. záleží pouze na subjektivním rozhodnutí úředníků o odpisu zásob, novela nijak nedefinuje, jestli tento zájem převažuje nad zájmem na vytěžení zásob, průmyslovým rozvojem regionu či energetickou bezpečností České republiky. Nyní existují čtyři druhy poplatků za dobývání uhlí 2 a dva druhy poplatků za emise (emisní povolenky a poplatky za emise ostatních znečišťujících látek). Další zpoplatnění a zdanění hnědého uhlí (jeho těžby a prodeje) a elektrické energie (její výroby a prodeje) se odehrává ve dvou rovinách. • Od roku 2008 kromě všeobecných daní (DPH, přímé daně) a zákonných odvodů a pojištění (sociální politika) přibývá spotřební daň na pevná paliva a elektrickou energii zavedená v tzv. „ekologické daňové reformě“, která spočívala v  transpozici směrnice 2003/96/ES, o  zdanění

energetických produktů a elektřiny. (K další revizi české EDR dojde pravděpodobně po revizi

nice přináší pro spalovací zdroje, jsou zpřísnění emisních limitů, závaznost institutu nejlepších

Evropské směrnice o zdanění energií.)

dostupných technik při žádosti o vydání integrovaného povolení a změna flexibilních mechanis-

• Další nárůst zdanění je připravován v revizi Evropské směrnice o zdanění energií (2003/96/ES), jde o rozdělení tzv. ekologické daně na tzv. „ekologickou“ a „energetickou“ složku daně.

mů v podobě, v jaké byly doposud platné. •N  a národní úrovni jde o novelu zákona o ochraně ovzduší (dosud platné normy č. 86/2002 Sb.). Novela zákona by měla umožnit MŽP zaměřit se na regulaci jednotlivých zdrojů – individualiza-

Rizika plynoucí z budoucího vývoje legislativy na ochranu ovzduší Legislativa ochrany ovzduší je velmi členitá a podléhá častým změnám. Její změny mají velký potenciál ovlivnit oblast využívání hnědého uhlí. Lze ji rozdělit na oblast ochrany klimatu a ochrany ovzduší. V oblasti ochrany klimatu je zásadním krokem revize systému EU ETS, zásadní změnou, kterou EU ETS po roce 2013 přinese, je záměna bezplatného rozdělování povolenek za systém rozdělování povolenek v aukcích. • Poměr aukce bude postupně narůstat až na 100 % v roce 2020. Pro český průmysl Svaz průmyslu a dopravy uvádí očekávané výdaje na nákup povolenek ve výši 20–50 miliard korun ročně. • Hlavní riziko, které navrhovaný způsob výpočtu množství bezplatných povolenek (náležejících

ce přístupu k povolování a stanovování podmínek provozování jednotlivých zdrojů. Dále přináší zvýšení pravomocí veřejné správy při stanovování přísnějších emisních stropů a emisních limitů pro jednotlivá zařízení v aglomeracích se zhoršenou kvalitou ovzduší, změnu seznamu zpoplatněných látek znečišťujících ovzduší (pravděpodobnou redukci množství zpoplatněných látek) a nárůst sazeb poplatků za zbývající zpoplatněné látky znečišťující ovzduší. Míra nejasností o  budoucím legislativním prostředí jak na  úrovni EU, tak na  národní úrovni je významným faktorem, který brzdí rozvoj energetiky a  ohrožuje energetickou bezpečnost ČR. Za současné úrovně nejistoty není možné provádět jakékoliv relevantní prognózy budoucího vývoje. Tento fakt výrazně ohrožuje investice v energetice.

děpodobně stanoveno bez ohledu na použité palivo pro výrobu tepla – dojde ke zvýhodnění

Rizika v sociální oblasti a dopady recese

dováženého zemního plynu.

Vzhledem k  vývoji průmyslu a  zaměstnanosti během transformace ČR od  roku 1989 existuje

V oblasti ochrany klimatu je stále hlavním strategickým dokumentem v ČR „Národní program na zmír-

v severních Čechách paradoxní situace – jde o kombinaci faktorů strukturální nezaměstnanosti

nění dopadů změny klimatu v ČR“ (NPSE) z roku 2004 (schválený usnesením vlády ČR č. 187/2004).

a nové nezaměstnanosti z důvodu hospodářské recese, trvalé poptávky po produktech a záro-

V říjnu 2009 byl MŽP představen a odeslán do veřejného a meziresortního připomínkového řízení

veň limitů těžby hnědého uhlí.

aktualizovaný návrh této politiky. Zásadní koncepční rozdíly mezi MPO a MŽP, které se po před-

• Trvá poptávka po uhlí, strojírenských výrobcích a nových vyspělých technologiích spojených

stavení dokumentu ukázaly, rozsáhlým způsobem destabilizují situaci na energetickém trhu v ČR; nejasnost stávající situace má i nepříjemné dopady na úsilí o energetickou soběstačnost ČR. • MŽP se na rozdíl od MPO nedomnívá, že by „budoucnost české energetiky měla být založena především na uhlí a jádru“. • MŽP považuje za  „nepřijatelné hovořit v  současné době o  prolomení územních limitů těžby

s těžbou a energetikou. • Řada společností je ochotna přijmout nové zaměstnance, avšak zejména kvalifikovaných dělnických a technických profesí je na trhu práce v severních Čechách nedostatek. • Zároveň musí skupina Czech Coal v letech 2010–2020 počítat s restrukturalizací, rušením pracovních míst a propouštěním, pokud stávající limity těžby zůstanou v platnosti.

hnědého uhlí v severních Čechách … a snižovat vysokou závislost na ruském plynu zvýšením

V roce 2009 pokračovala recese a nepříznivý vývoj zejména průmyslové výroby. Vytvořený HDP

závislosti na ruském jaderném palivu“.

v ČR, po dlouhém období růstu trvajícím od roku 1999, v roce 2009 meziročně klesl.

Základní koncepci v oblasti ochrany ovzduší v ČR určuje dokument Národní program snižování emisí České republiky (NPSE), schválený dne 11. 6. 2007 usnesením vlády ČR č. 630. Základní právní

• V ekonomice roste objem pohledávek po lhůtě splatnosti, šíří se druhotná platební neschopnost a úpadky podniků.

normou, upravující v ČR hodnocení a řízení kvality ovzduší, je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně

• V této situaci je primárním rizikem pro společnost Czech Coal a.s. nesplácení závazků ze strany

ovzduší, v platném znění. V blízké budoucnosti oblast ochrany ovzduší čeká několik významných

zákazníků především v oblasti průmyslové výroby, tedy odběratelů elektrické energie. Czech

změn, které tuto oblast pravděpodobně výrazným způsobem ovlivní na několik příštích desetiletí.

Coal a.s. již v roce 2008 a dále v roce 2009 přijala zvláštní opatření, aby minimalizovala škody

• Na úrovni EU jde především o přípravu směrnice o průmyslových emisích (integrované prevenci

způsobené insolvencí. Výsledkem je dosažení zvýšené kontroly nad průběhem plateb od zá-

a omezování znečištění) – tzv. Industrial emission directive. Hlavními změnami, které tato směr-

zpět na obsah

podniku) přináší, je, že množství povolenek potřebných na výrobu 1 GJ tepla bude velmi prav-

kazníků.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

55

2.2.2 Příležitosti Skupiny z hlediska udržitelného rozvoje jejího podnikání

Evropa chce mít do roku 2015 v provozu 12 demonstračních jednotek s CCS technologiemi a G8 se zavázalo zprovoznit na světě 20 demonstračních jednotek do roku 2020 3 .

Energetika je bezesporu klíčovou oblastí pro fungování moderní společnosti. V blízké budoucnosti

Kromě CCS je paralelně rozvíjeno tzv. Clean Coal Technology (dále „CCT“). Jde o vývoj účinněj-

se objeví řada výzev, které spočívají především v rostoucí divergenci potřeb společnosti, v rostou-

ších technologií spalování fosilních paliv, který znamená dvojí příležitost pro uhelnou energetiku:

cích nákladech na zajištění energie a v požadavcích na ekologické aktivity energetiky od centrální

• menší spotřeba paliva při stejném výkonu je úsporným řešením pro stále tenčí dostupné zásoby

i lokální administrativy. Tyto výzvy představují podnikatelské příležitosti pro skupinu Czech Coal.

hnědého uhlí v  ČR (snižování těžební kapacity bude probíhat v  případě těžby v  rámci daných územních limitů, ale těžba bude rovněž nižší, než je v současnosti, i v případě jejich překročení),

Úplná liberalizace trhu s elektrickou energií a důslednější unbunding

• nižší emise škodlivých látek adekvátně odpovídají menší spotřebě paliva při stejném výkonu.

S tlakem Evropské komise na důslednější vlastnické oddělování výroby, přenosu a distribuce se

Při uchování vysoké ekonomické efektivnosti hnědého uhlí jako primárního zdroje pro velké elek-

rozšiřuje pole příležitostí pro flexibilní zákaznicky orientované dodavatele disponující vysoce kvali-

trárny a teplárny tak může zavádění CCT zároveň rozhodující měrou přispět k plnění národních

fikovanými a zkušenými experty na obchod s elektrickou energií. Přínosem pro liberalizaci trhu je

i evropských závazků snižování emisí.

působení Pražské energetické burzy PXE. Prostor pro růst v prodeji Czech Coal a.s. je zejména

Příležitostí v dlouhodobém horizontu jsou zcela bezemisní elektrárny fungující na principu zachy-

v sektoru organizací a firem, včetně středních a menších podnikatelských subjektů hledajících

cování a  ukládání veškerého produkovaného CO2 (CCS). EU předpokládá komerční uplatnění

úspory v nákladech na energie. Zásadní podmínkou pro rozvoj liberalizovaného trhu však je zvý-

CCS technologií po roce 2020. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/31/ES ze dne

šení právního povědomí zákazníků o jejich právech na trhu, který je stále svázán vertikálně vlast-

23. dubna 2009 o geologickém ukládání CO2 je však zatím bez rozpracování.

zpět na obsah

nicky integrovaným dominantním hráčem a distributory s regionálním monopolním postavením. Velké cenové výkyvy komodit včetně elektřiny související s probíhající fází ekonomického cyklu

Investice do obnovitelných zdrojů

způsobily a zřejmě ještě způsobí ztrátu schopnosti některých obchodních společností dále ob-

Skupina Czech Coal investuje do výroby elektrické energie a rozšiřuje tak nabídku alternativních

chodovat s elektrickou energií. Tento efekt umožní společnosti Czech Coal a.s. zvýšit její podíl

domácích energetických zdrojů, a to s ohledem na šetrnost vůči životnímu prostředí v souladu

na trhu dodávek elektřiny tuzemským odběratelům.

se základní evropskou legislativou. Společnost REN Power CZ a.s. vznikla v červenci roku 2007. V  březnu roku 2009 byla společnost REN Power CZ a.s. organizačně začleněna do  skupiny

Perspektiva EU ve využívání uhlí k výrobě energie

Czech Coal.

Výroba elektřiny z uhlí ve světě narůstá. Také v Evropě je plánováno další významné využívání

Posláním REN Power CZ a.s. je realizace investic do obnovitelných zdrojů. První oblastí, na kterou

černého a  hnědého uhlí při výrobě elektřiny. Lze předpokládat, že i  v  budoucnu uhlí zůstane

se při využívání obnovitelných zdrojů energie společnost zaměřuje, je výstavba fotovoltaických

v Evropě základní součástí domácího energetického mixu a důležitou alternativou k ropě a plynu.

elektráren, druhou oblastí je využití větrné energie. Do budoucna společnost počítá i s provo-

Je k  dispozici v  dostatečném množství, ložiska jsou na  celém světě, uhlí lze relativně snadno

zováním malých vodních elektráren a elektráren využívajících biomasu, ať už jako palivo, nebo

převážet a skladovat.

formou bioplynu. Kromě vlastních energetických projektů zajišťuje společnost ucelené dodávky

Významnou stránkou využívání uhlí jsou vysoké měrné emise CO2. Využívání uhlí do budoucna

elektráren využívajících obnovitelné zdroje elektrické energie od stovek kW po desítky MW.

je proto částečně podmíněno rozšiřováním technologicky vysoce efektivních elektráren a tech-

V současnosti REN Power CZ a.s. vlastní 14 účelových společností připravujících a provozujících

nologickým pokrokem spojeným s komerčním využitím technologií zachycování a ukládání CO2

fotovoltaické elektrárny, 1 společnost provozující větrnou farmu, majoritní akciový podíl ve spo-

(Carbon Capture and Storage – CCS). Vývoj CCS v  Evropě i  zámoří bude záviset zejména

lečnosti FitCraft Production a.s. – předním domácím výrobci fotovoltaických panelů. Koncem

na ceně vypouštění uhlíku do atmosféry a investicích do výzkumu a vývoje nových technologií

r. 2009 společnost REN Power CZ a.s. provozovala fotovoltaické elektrárny s celkovým instalova-

a procesů. O závazných emisních normách/standardech by mělo být uvažováno až po vyhod-

ným výkonem cca 14 000 kWp a jednu větrnou farmu s instalovaným výkonem 4 000 kW. V roce

nocení výsledků z demonstračních zařízení. O nástroji se uvažuje, zejména pokud se prokáže, že

2010 REN Power CZ a.s. předpokládá výstavbu cca 15  000 kWp fotovoltaických elektráren

stimuly vyplývající z EU ETS nebudou dostatečné.

a 4 000 kW větrných elektráren.

3

56

 OMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS, Second Strategic C Energy Review, AN EU ENERGY SECURITY AND SOLIDARITY ACTION PLAN, {SEC(2008) 2794}, {SEC(2008) 2795}.

2.3 Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal Rekultivace a revitalizace po těžbě

Zásady vztahů se zájmovými skupinami („stakeholders“)

Kvalitní rekultivace a revitalizace realizované ve shodě s obcemi, na jejichž katastrálním území či

Řízení vztahů se všemi stakeholdery Skupiny podléhá společným zásadám:

v jejichž sousedství probíhají, vedou k zatraktivnění regionu. Empiricky doložený příliv produktiv-

• vztahy se všemi stakeholdery jsou rozvíjeny při důsledném dodržování zákonných povinností,

ního obyvatelstva, zejména rodin s dětmi, do obcí souvisejících s těžbou a rekultivacemi přispívá

• princip udržitelného rozvoje Skupiny se promítá do vztahů se všemi stakeholdery,

ke zkvalitňování trhu práce a řady dalších sociálních a environmentálních parametrů. Tyto faktory

• vztahy Skupiny a jednotlivých stakeholderů jsou založeny na vzájemné informovanosti a transparentnosti jednání, • jsme přesvědčeni, že teprve tam, kde jsou zveřejněna data, mohou být nalezeny průniky společných preferencí zájmových skupin, proto podporujeme nefinanční reporting GRI. Typy zájmových skupin a obvyklé způsoby komunikace Jednotlivé zájmové skupiny mohou získávat informace z  publikací jednotlivých společností Skupiny (výroční zprávy, katalogy produktů, Zpráva o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny aj.) či z webových stránek (www.czechcoal.cz, www.spoluziti.cz). Obecně poskytují informace útvary komunikace skupiny Czech Coal, které sídlí jak v Mostě, tak v Praze. Skupina považuje transparentnost za klíčovou podmínku vztahu ke všem zájmovým skupinám. Konkrétní zájmové sku-

zpět na obsah

pak recipročně zlepšují podmínky pro podnikání v regionu, do kterého se soustřeďují podnikatelské aktivity Skupiny.

piny jsou uvedeny u jednotlivých činností společnosti v textu této zprávy. V oblasti společenské odpovědnosti odlišujeme tyto hlavní zájmové skupiny (stakeholdery) s jejich specifickými nároky a potřebami: zákazníci a dodavatelé Zákazníci a dodavatelé získávají většinu informací od jednotlivých obchodních oddělení společností Skupiny. Mimo to skupina Czech Coal aktivně podporuje odborné semináře a konference v energetice, kterých se zúčastňují zákazníci, dodavatelé i představitelé státní správy. zaměstnanci a jejich organizace Zaměstnanci mají bezpočet možností ke komunikaci. Jednou z možností jsou orgány jednotlivých společností (zejména bezpečnostní komise aj., jednání odborů s vedením společnosti), intranet společnosti či skrze systém stížností nebo přímé jednání s personálními útvary. Specifickou formou zpětné vazby od zaměstnanců jsou zaměstnanecká dotazníková šetření. místní komunity a orgány samosprávy Pravidelně dochází ke konzultacím s představiteli samosprávy, zejména v rámci Programu regionální spolupráce skupiny Czech Coal. Obyvatelé mohou získat informace či přinášet podněty a připomínky na Informační a kontaktní centrum v Litvínově (elektronicky na www.spoluziti.cz) a bezplatnou telefonní linku 800 800 499. V letech 2003 až 2006 skupina Czech Coal prováděla základní monitoring sociální a environmentální situace v okolních obcích, aby byl znám kontext vlivů uhelné těžby. Tyto znalosti jsou východiskem pro komunikaci a řešení regionálních dopadů.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

57

Představitelé samosprávy pravidelně přispívají do Roční zprávy skupiny Czech Coal, skupi-

Názor obyvatel Ústeckého kraje: Nejvíce a nejméně problematické oblasti života v Ústeckém kraji (Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %)

na Czech Coal sleduje názory obyvatel Ústeckého kraje na průmyslovou činnost, veřejnost využívá osobní (v informačním centru), telefonní či e-mailové dotazy, které jsou vždy včetně odpovědí zveřejňovány na www.spoluziti.cz. (Viz 2.10 Regionální spolupráce.)

71 32

instituce státní správy

28

Specializované útvary jednají podle svého zaměření s konkrétními úřady státního dozoru, ze-

25 20

jména v oblasti bezpečnosti práce, personální práce a ochrany životního prostředí a báňské-

16 14 14

ho dozoru. Podílíme se také na předávání naší expertizy s reportingem podle GRI státní správě formou seminářů.

8 8 7

zaměstnavatelské, neziskové a odborné organizace Skupina Czech Coal je aktivním členem řady regionálních, národních a nadnárodních hospo-

4 2 2 1

dářských a podnikatelských organizací (viz www.czechcoal.cz/clenstvi). Významným zdrojem informací, ale i možností konzultace se širokou skupinou stakeholderů jsou nevládní, profesní a regionální organizace. Neprobíhají-li přímá jednání, zástupci skupiny Czech Coal se aktivně

nejvíce zanedbávané

zúčastňují regionálních, národních i mezinárodních seminářů a konferencí, ať už jde o témata

3 Nezaměstnanost 15 Zdravotnictví 8 Sociální vyloučení chudých 8 Bezpečnost a spravedlnost 21 Veřejná doprava 22 Stav MŠ a ZŠ Podnikatelské příležitosti 13 Stav ochrany životního pr. 17 16 Činnost samosprávy Kultura 20 Stav SŠ a VŠ 17 Spolkový život 17 Přeshraniční spolupráce 1 Jiná oblast 5 Neví, neodpověděl/a

32

nejméně problematické

zpět na obsah

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

odborná či o oblast tzv. corporate responsibility, jež poskytují cennou zpětnou vazbu. partneři v oblasti vzdělávání a výzkumu Spolupráce v oblasti vzdělávání probíhá především podporou projektů základních a středních škol severočeského regionu. Spolupráce na  vědeckovýzkumné úrovni spočívá v  podpoře vysokých škol a  spolupráci na  výzkumných projektech, v  roce 2009 např. VŠE či VŠCHT,

Názor obyvatel města Litvínova: Nejvíce a nejméně problematické oblasti života v Litvínově (březen 2010, N = 509, v %)

a ve spolupráci s výzkumnými institucemi, jako je zejména VUHU či VUPEK. Reporting názorů obyvatel kraje, 2009 Představitelé samosprávy pravidelně přispívají do Roční zprávy skupiny Czech Coal, skupina Czech Coal sleduje názory obyvatel Ústeckého kraje na průmyslovou činnost, veřejnost využívá osobní (v informačním centru), telefonní či e-mailové dotazy, které jsou vždy včetně odpovědí zveřejňovány na www.spoluziti.cz. (Viz 2.10 Regionální spolupráce.)

87 32 28 23 17 12 11 3 3

Skupina Czech Coal s  velkou vážností přistupuje ke  stanovisku veřejnosti ke  své činnosti a  k  průmyslu v  Ústeckém kraji. V  roce 2009 a  začátkem roku 2010 zadala Hospodářská a  sociální rada Ústeckého kraje (veškeré výsledky viz www.hsr-uk.cz) dva rozsáhlé výzkumy názorů obyvatel na životní podmínky a průmyslovou činnost. Výzkumy přinesly poznatky jednak v měřítku celého Ústeckého kraje (800 respondentů), jednak ve městě Litvínově, jehož obyvatelé jsou klíčovými stakeholdery v případě rozhodování o dalším postupu těžby hnědého uhlí v mosteckém okrese.

58

6 1 2 4

nejvíce zanedbávané

Řešení nezaměstnanosti Sociální vyloučení obyv. Stav ochrany životního pr. Činnost policie a soudů Podnikatelské příležitosti Činnost samosprávy Stav zdravotnictví Spolkový život Stav SŠ a VŠ Kultura Přeshraniční spolupráce Stav MŠ a ZŠ Veřejná doprava

1 1 4 6 5 5 17 10 12 19 17

nejméně problematické

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

26 37

Názor obyvatel města Litvínova: Snížení znečištění ovzduší během posledních 20 let v Litvínově (březen 2010, N = 509, v %)

Názor obyvatel Ústeckého kraje: Snížení znečištění ovzduší během posledních 15–20 let v Ústeckém kraji (Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %) 13 %

1%

9%

4%

18 %

34 % 48 %

12 %

24 % 37 %

spíše ano

spíše ne

spíše ano

jednoznačně ano

neví

jednoznačně ne

spíše ne

jednoznačně ne

neví

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

zpět na obsah

jednoznačně ano

Souhlas s co nejrychlejším ukončením těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji (Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %)

Souhlas se zlepšením v rekultivaci krajiny (Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %) 19 %

12 %

15 % 29 %

2%

19 %

11 %

27 % 39 %

jednoznačně ano

spíše ano

spíše ne

jednoznačně ne

27 %

neví

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

jednoznačně ano

spíše ano

spíše ne

jednoznačně ne

neví

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

59

2.4 Pravidla nefinančního reportingu Souhlas s tvrzením, že by se v případě dohody dotčených obyvatel s těžební společností mělo v budoucnu v těchto dobývacích prostorech dotěžit uhlí (Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %)

Nejdůležitějším komunikačním materiálem skupiny Czech Coal je od roku 2005 pravidelná Roční zpráva o hospodaření a udržitelném rozvoji Skupiny (dále „Zpráva“), která je zpracována jako nefinanční reporting podle metodiky GRI. Zpráva za rok 2009 je zpracována tak, aby vyhověla nové metodice GRI – Sustainability Reporting Guidelines GRI Version 3.0,

12 %

22 %

14 %

2006, a metodice pro odvětví těžby nerostů (GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005) v aplikační úrovni A+. Priority Prioritou této zprávy je v součinnosti s webovými stránkami postihnout významná témata pro všechny typy stakeholderů skupiny Czech Coal. Cílem je podat zprávu o činnosti společností Skupiny jak na základě vnitřních údajů Skupiny samotné, tak zejména v kontextu

20 %

relevantních dat o vývoji regionu – Ústeckého kraje, tak jak to odpovídá potřebám komu32 %

jednoznačně ano

spíše ano

spíše ne

jednoznačně ne

neví

zpět na obsah

Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.

nikace se stakeholdery. Z  diskusí se zástupci zájmových skupin vyplynulo, že je nutné zařadit do  Zprávy i  řadu textů, které vysvětlují historii i  legislativní podmínky průmyslové činnosti i  procesy schvalování hlavních rozhodnutí (především plány těžby a  rekultivací) a dále číselné řady dokumentující v mnohém převratný vývoj na přelomu 20. a 21. století. Proto obsah Zprávy překračuje v mnoha směrech doporučení metodiky GRI.

Z výše uvedených údajů vyplývá pro uhelnou těžbu a energetiku několik zásadních sdělení: • Obyvatelé vnímají rozsáhlé změny kvality ovzduší k  lepšímu uskutečněné díky modernizaci energetiky i uhelné těžby v Ústeckém kraji.

Z finančního hlediska tvoří konsolidační celek (též „skupina Czech Coal“) společnosti uvádě-

• Snížení znečištění konstatuje naprostá většina obyvatel. V  podrobných výsledcích (viz www.

né v kap. 1.2.1 Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu (viz podrobně www.

hsr-uk.cz) označují za hlavního viníka znečištění ovzduší v Ústeckém kraji především dopravu

czechcoal.cz/Fin_Vysledky2009). Hranice i  limity reportingu ve  Zprávě jsou determinovány

a v Litvínově chemický průmysl. • Za nejvýznamnější problém kraje považují nezaměstnanost a sociální vyloučení některých vrstev obyvatel, nikoliv stav životního prostředí.

faktem, že Skupina si své hlavní produkty – výrobu uhlí a nákup a prodej elektrické energie – zajišťuje sama. Dceřiné společnosti zajišťují především služby a speciální výrobky pro hlavní společnosti skupiny Czech Coal (Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Czech Coal

Největší pozornost si zaslouží názory obyvatel Ústeckého kraje na aspekty hnědouhelné těžby,

Services a.s.), část své produkce uplatňují i mimo Skupinu. Outsourcing je nevýznamný. Stá-

které díky značné politizaci tohoto tématu polarizují obyvatelstvo:

vající reporting zahrnuje veškerou produkci Skupiny i environmentální a sociální vlivy. (Jednou

• Téměř 70 % obyvatel souhlasí s tím, že se rekultivace krajiny zlepšuje.

z výjimek je předávání většiny odpadů ke zpracování či skládkování externím společnostem,

• 56 % obyvatel nesouhlasí s co nejrychlejším ukončením hnědouhelné těžby, jen 31 % obyvatel

tudíž poplatky za odpad se nevztahují k celkové produkci společností Skupiny.)

by ukončilo těžbu hnědého uhlí co nejdříve. (Podrobné výsledky poukazují na obavy z nárůstu

Reporting vychází z konsolidovaných dat výročních zpráv společností Skupiny, ostatní data

nezaměstnanosti.)

jsou pořizována z ročních reportingů jednotlivých organizačních útvarů Vršanské uhelné a.s.,

• Za  předpokladu dohody těžební společnosti s  dotčenými obyvateli souhlasí s  další těžbou (tj. těžbou za stávajícími územními limity) téměř 55 % obyvatel, zatímco proti je jen 34 %.

60

Hranice reportingu

Litvínovské uhelné a.s., Czech Coal Services a.s. a dceřiných společností, jen menší část dat je pořizována speciálně pro tento report.

Mimořádná valná hromada společnosti Mostecká uhelná a.s., která se uskutečnila dne 18. září

Kritéria a definice použité při stanovení hospodářských, ekologických a sociálních nákladů a pří-

2008, rozhodla v souladu s ustanovením § 220zb za přiměřeného použití ustanovení § 220r až

nosů jsou standardní kritéria, která jsou požadována dle českých předpisů pro výroční zprávy

220z zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném do 30. 6. 2008, o rozděle-

a vedení záznamů v oblasti lidských zdrojů. Metodiky využívané pro výpočet sociálních a environ-

ní společnosti Mostecká uhelná a.s. odštěpením se založením nových nástupnických společností

mentálních údajů jsou pravidla vyplývající z oborových norem platných v České republice. Konso-

Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a  Czech Coal Services a.s. Usnesení Krajského

lidovaná účetní závěrka byla sestavena v souladu s Mezinárodními účetními standardy účetního

soudu v Ústí nad Labem, jímž bylo rozhodnuto o zápisu rozdělení společnosti Mostecká uhelná

výkaznictví (International Financial Reporting Standards, IFRS) a interpretacemi přijatými Radou

a.s. odštěpením se založením nových nástupnických společností Vršanská uhelná a.s., Litví-

pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board, IASB) schválenými

novská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s. do obchodního rejstříku, nabylo právní moci dne

k  použití v  rámci Evropské unie. Výroční zprávy procházejí auditem společnosti KPMG Česká

22. 10. 2008.

republika, s.r.o. Roční zpráva o hospodaření a udržitelném rozvoji Skupiny procházela od roku

Mezi lety 2005 a 2006 došlo k významné změně ve vlastnictví Skupiny odprodejem 66% podílu

2006 do roku 2008 rovněž verifikací KPMG doplněnou od samotné GRI, od roku 2009 verifikací

společností Teplárna Otrokovice a.s. a Energetika Malenovice, a.s., v roce 2006 a dále už nejsou

Det Norske Veritas CZ, s.r.o.

v rámci reportingu Skupiny tyto společnosti zahrnuty.

Sociální a environmentální vlivy a přínosy jsou reportovány především u výrobních společností,

Změny v  konsolidačním celku v  průběhu roku 2009 neměly podstatný vliv na  pozici Skupiny

v textu jsou vždy uváděny konkrétní údaje. Metodiky využívané pro reportování sociálních a environ-

v sektoru energetiky a těžebního průmyslu, byly nepodstatné i z hlediska sociálních a environ-

mentálních dat jsou pravidla vyplývající z oborových norem platných v České republice. Některé

mentálních vlivů (podrobnosti viz www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2009).

údaje, zejména reporting sociálních dat, a řada případových studií (management kvality, rekultiva-

Sociální a environmentální vlivy a přínosy jsou reportovány především u výrobních společností,

ce, materiálová a energetická náročnost aj.) jsou zpracovávány zvlášť s přihlédnutím k požadav-

v textu jsou vždy uváděny konkrétní údaje. Metodiky využívané pro reportování sociálních a envi-

kům metodiky GRI a potřebám zájmových skupin. Způsob zpracování Zprávy preferuje s výjimkou

ronmentálních dat jsou pravidla vyplývající z oborových norem platných v České republice.

zpět na obsah

Metodika reportingu

finančních údajů (ty jsou za celou Skupinu) podrobné údaje o sociální a environmentální oblasti až na jednotlivé společnosti Skupiny, v případě dat o regionu se údaje pohybují i v měřítku jednotlivých obcí, stejně tak i mapová zobrazení. Tato podrobnost jde nad rámec metodiky GRI, avšak poskytuje transparentní popis pro všechny zájmové skupiny v regionu působení průmyslové činnosti, zejména v okresech Most a Chomutov. V  současné době rozšiřujeme dostupnost informací na  novém webu Skupiny, který aktuálně doplňujeme. Čtenáři Zprávy mají možnost přispívat k vývoji reportingu formou ankety, která poskytuje Skupině zpětnou vazbu. O podrobnější informace je nutné požádat odbory komunikace příslušné společnosti Skupiny. Je nutno upozornit, že informace považované za obchodní tajemství a údaje považované za osobní není možné poskytovat. Změny ve vlastnictví a organizaci Skupiny Vlastníci agregované skupiny Czech Coal zůstali v roce 2008 a 2009 stejní: k datu 31. 12. 2009 INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED vlastnila 50% podíl a  CZECH COAL N.V. vlastnila 50 % agregované skupiny (skupiny Czech Coal Group). Dne 19. srpna 2009 převedla společnost CZECH COAL N.V. 2 ks akcií na  společnost INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

61

2.5 Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR 2.5.1 Vývoj stavu životního prostředí – ovzduší v ČR Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší Odvětví energetiky má významný podíl na emisích ze stacionárních zdrojů. Po výrazném po-

Srovnání vlivu energetiky, dopravy a malých zdrojů znečištění v ČR ukazuje zejména v případě

klesu celkových emisí v období let 1990–2000 se vliv energetiky na životní prostředí stabilizoval

tuhých znečišťujících částic na zásadní význam mobilních zdrojů.

a dále průběžně dochází k postupnému snižování emisí, především emisí SO2 (oxidu siřičitého)

Zatímco emise skleníkových plynů ze stacionárních zdrojů pokračují v  mírném poklesu, emise

a TZL (tuhých znečišťujících látek). Podstatného snížení emisí bylo dosaženo instalací moder-

z motorové dopravy zejména v posledních pěti letech významně rostou. Energetický průmysl se

ních odsiřovacích zařízení a  odlučovačů popílku, ale i  rekonstrukcí kotelních zařízení a  úpra-

podílí na celkových emisích skleníkových plynů přibližně 40 %.

vou technologických režimů. Větší zdroje SO2 jsou regulovány emisními stropy a emise SO2 a TZL dle dostupných zdrojů klesají či v posledních pěti letech stagnují na nejnižších hodnotách za desetiletí. V případě oxidů síry představuje další významné zlepšení do budoucna plánovaná obnova a modernizace uhelných elektráren.

Vývoj emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) v letech 1994–2008 v ČR dle jednotlivých kategorií zdrojů v tunách/rok

zpět na obsah

Přehledný vývoj emisí* znečišťujících látek ze všech typů zdrojů na území ČR (zaokrouhleno na tis. t/rok). (CO2 není znečišťující, ale „škodlivá látka“) 2 000 1 900 1 800 1 700 1 600 1 500 1 400 1 300 1 200 1 100 1 000 900 800 700 600 500 400

160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

300 200 100 0

0

94

19 90

19

91

19

92

19

TZL

93

19

94

19

SO2

5

9 19

96

19

NOX

97

19

98

19

CO

99 000 001 002 003 004 005 006 2 2 2 2 2 2 2

19

VOC

NH3

*Údaje od roku 1990–2004 viz Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006, vyd. MŽP, str. 13,data od roku 2004 viz STATISTICKÁ ROČENKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2009, CENIA, str. 153–154.

07 008 2

20

95

19

96

19

REZZO 1

97

19

98

19

REZZO 2

99

19

00

20

01

20

REZZO 3

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

REZZO 4

REZZO 1: stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu větším než 5 MW (zejm. elektrárny a teplárny) REZZO 2: dtto, výkon 0,2–5 MW (zejména kotelny) REZZO 3: dtto, výkon menší než 0,2 MW (malé kotelny a domácí topeniště) REZZO 4: mobilní zdroje znečišťování ovzduší (zejm. automobilová doprava) Zdroj: ČHMÚ a STATISTICKÁ ROČENKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2009, CENIA, str. 153–154.

62

08

20

2.5.2 Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší v Ústeckém kraji

Vývoj emisí skleníkových plynů v letech 1990–2007 v sektorovém členění zdrojů (1990 = 100 %)

Ústecký kraj, energetika a její význam a vliv

250

Ústecký kraj má díky své surovinové základně a stávající infrastruktuře výjimečnou možnost se aktivně podílet a přilákat řadu investic z oblasti energetiky, neboť v Evropě bude během příštích

200

20 let nutné investovat přibližně jeden bilion eur, aby bylo možné vyhovět očekávané poptávce po energii a nahradit stárnoucí infrastrukturu. Na základě znepokojivého faktu vzrůstající energe-

150

tické dovozní závislosti EU (více než 50 % energetických surovin), ale i narůstajícího nedostatku výrobních zdrojů energie v EU by bylo absolutně nezodpovědné se nerostného bohatství kraje

100

vzdávat a nevyužít jej k rozsáhlému udržitelnému rozvoji či přímo rekonstrukci kraje. Ústecký kraj se díky těžbě hnědého uhlí podílí na těžbě surovin v ČR největším dílem a předsta-

50

vuje cca 30 % celkové těžby nerostných surovin v ČR.4 Výzva Evropské strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a  bezpečnou energii, zejména ke  zvyšování účinnosti výroby, k  redukci 1990

1995

2000

2001

energetika – stacionární zdroje energetika – fugitivní emise

2002

2003

zemědělství mobilní zdroje

2004

2005

2006

2007

průmyslové procesy a použití rozpouštědel odpady

Zdroj: ČHMÚ a STATISTICKÁ ROČENKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2009, CENIA, str. 144.

Podíl sektorů na celkových emisích skleníkových plynů v roce 2005 Energetika – mobilní zdroje 13 %

nancovat zejména modernizaci energetického průmyslu ke zvýšení životní úrovně obyvatel, ale i k technologické proměně průmyslu, která přinese zejména tlak na lepší vzdělání, infrastrukturu a s ní související životní prostředí a bydlení. Snížení emisí znečišťujících látek v uplynulé dekádě Hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu životního prostředí v oblasti SZ Čech je průmysl, v menší míře i doprava a v zimním období provoz lokálních topenišť. V oblasti SZ Čech se nachází hned

Zpracovatelský průmysl 18 % Energetika – fugitivní emise 4 %

CO2 a  zvyšování konkurenceschopnosti, umožňuje Ústeckému kraji využít zájmu investorů fi-

zpět na obsah

0

Energetika – stacionární zdroje 68 %

několik velkých průmyslových podniků. Jedná se především o spalovací zdroje – tepelné elektrárny ČEZ, a.s., a velké průmyslové teplárny. Tyto podniky musejí dlouhodobě a kontinuálně sledovat podmínky spalovacích procesů, provádět měření emisí a plnit emisní limity a emisní stropy, ke kterým se zavázaly.

Energetický průmysl 40 %

Průmyslové procesy 9%

Od začátku 90. let se v celé České republice začalo s masivními programy na ochranu životního prostředí. Tento trend vyvrcholil v letech 1997 a 1998. Rok 1998 byl totiž konečnou lhůtou pro realizaci tzv. environmentálních doplňků podle zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. Největší podíl těchto výdajů byl vynaložen právě v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Zemědělství 5 % Odpady 2 %

Služby, domácnosti atd. 9 %

Zdroj: Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006, vyd. MŽP, 2007, str. 93.

Snížení hmotnostní koncentrace prachu a oxidu siřičitého v ovzduší Ústeckého kraje V souvislosti se spalováním uhlí v uhelných elektrárnách je nejvýznamnější znečišťující látkou oxid siřičitý. Od roku 1994 do roku 2001 došlo k nebývalému snížení emisí této látky v ovzduší Ús-

 droj: STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2007, Zpracovala: CENIA, Z česká informační agentura životního prostředí, © 2008, Ministerstvo životního prostředí ČR. 5 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚSTECKÉM KRAJI, Český statistický úřad, Ústí nad Labem, 2007. Kód publikace: 13-4239-07, str. 37. 4

teckého kraje cca o 88 % (z 112 t/km2 na 13,5 t/km2)5, zejména díky odsíření elektráren. Ústecký

63

kraj se přesto ve znečištění ovzduší dlouhodobě pohybuje nad celorepublikovým průměrem. Pozitivní

považován za citlivý indikátor spalování uhlí. Často se objevují názory, že topení hnědým uhlím

však byl krajský trend kopírující klesající vývoj v celé ČR. Od roku 1994 velké zdroje znečištění, které se

v domácnostech má rostoucí tendenci, mluví se o návratu k topení uhlím u sociálně slabých do-

podílejí na celkových emisích stacionárních zdrojů (REZZO 1–3) zhruba 70 %, snížily své emise tuhých

mácností, o návratu k situaci na začátku devadesátých let.

látek téměř o 94 % a k podobnému poklesu došlo i u středních a menších zdrojů znečištění.

Významné jsou však hypotézy o rozšiřování topení fosilními palivy, které jsou součásti odborných analýz ovzduší, např.: „Roční imisní charakteristiky arsenu se na  městských stanicích

O proměnách v posledních desetiletích svědčí srovnání vybraných krajů mezi sebou, které uka-

nezatížených průmyslovým zdrojem nalézaly v  rozsahu 0,4 až 5,4 µg/m 3 ročního aritmetic-

zuje rozdílné zatížení mezi kraji v současnosti – zatížení způsobené především dopravou (Praha

kého průměru. Na pozaďových stanicích ČHMÚ byly naměřeny hodnoty v intervalu 0,8 až 1

– TZL, NOx, CO), výrobou elektrické energie z  uhlí (Ústecký kraj – SO2) a  těžkým průmyslem

ng/m 3/rok. To, společně se skutečností, že na některých městských stanicích byly naměřeny

(Moravskoslezký kraj) ve srovnání s nejméně zatíženým Jihočeským krajem. Tento popis nesouzní

hodnoty nižší, naznačuje význam rozšiřujícího se spalování fosilních paliv a transportních pro-

s obvyklým mediálním zobrazováním Ústeckého kraje jako nejzatíženější oblasti ani se zobrazová-

cesů.“ 7 S  touto hypotézou ovšem nekoresponduje žádné významné zvýšení spotřeby uhlí

ním uhelné energetiky jako největšího škůdce ovzduší – zvláště ve srovnání s Prahou a s dopady

v domácnostech.

automobilové dopravy na ovzduší.

Hnědé uhlí určené pro malé kotelny a  domácí topeniště je téměř ze 100 % z  lokalit v  České republice – produkce hnědého uhlí tedy odpovídá nákupu v ČR. Spotřeba tříděného hnědého uhlí se od roku 1994 do roku 2009 snížila ze 7,35 milionu na 2,44 milionu tun, přičemž množ-

Pochybnosti o „návratu k topení hnědým uhlím“

zpět na obsah

Se spalováním fosilních paliv v domácích topeništích bývají spojována naměřená zvýšení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a benzo[a]pyrenu či arsenu (As).6 Arsen (As) je obecně

ství prodávaného tříděného uhlí je od roku 1999 s menšími výkyvy prakticky beze změn (mezi 2,4 a 3,5 milionu tun).

Měrné emise hlavních znečišťujících látek ve vybraných krajích ČR, 1990, 2000 a 2006 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

1990

2000

2006

Praha TZL (t. rok-1. km-2)

1990

2000

2006

1990

2000

2006

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

SO2 (t. rok-1. km-2)

NOX (t. rok-1. km-2)

1990

2000

2006

Ústecký kraj

1990

2000

2006

Moravskoslezský kraj

1990

2000 ČR (průměr)

CO (t. rok-1. km-2)

Zdroj: ČHMÚ.

 ystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, Souhrnná zpráva za rok 2007, Státní zdravotní ústav Praha, Praha, červenec 2008, str. 14–15. S 7 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, Souhrnná zpráva za rok 2007, Státní zdravotní ústav Praha, Praha, červenec 2008, str. 14. 6

64

2006

Vývoj spotřeby tříděného hnědého uhlí na trhu v ČR v letech 1994–2009 (údaje v milionech tun)

Počet obyvatel v krajích ČR trpících astmatem pod lékařským dohledem (na 100 tis. obyvatel), 2007

8

3 500

osoby trpící astmatem bronchiale na 100 tis. obyvatel

6,80

7

6,21 6

6,42

5 4

4,25

3

3,27 3,14

2,81

3,24 3,43

3,09

3,45 2,63

3,27 2,73

2

3 000 2 881 2 500

1 966

2 000

1 929

1 784

1 513

1 500

1 433

1 388

1 501 1 511

1 354

1 151

1 000

1 270

1 088 722

500

2,44

387

0

a aj raj raj raj raj raj raj raj raj raj raj raj ina lika rah ký kr ýk ýk ýk ýk ýk ýk ýk ýk ýk ýk ýk oč ub .P sk s sk sk sk sk ck ck ck ck ys ick rsk ep z v e n e ň e e u e V r m í b a t r l a e č č e o l d . v r e Z á o o a o Ús Hl rdu os rlo Plz sk om Lib véhr Jih řed sk om Pa Ka Ol Če St Jih rav álo Kr Mo Zdroj: ÚZIS; Zdroj: STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2007, Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí, © 2008, Ministerstvo životního prostředí ČR.

1 0

počet obyvatel

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

zpět na obsah

7,35

Zdroj: Statistika Czech Coal a.s.

Podíl obyvatel v krajích ČR léčených v alergologických ordinacích kraje (%), 2007

Vzhledem ke stagnujícímu množství distribuovaného uhlí mezi lety 1999 až 2009 je lokální zhortribuce (někde by topení uhlím ustoupilo, jinde by narostlo). Je otázkou, do jaké míry je případné zvýšení emisí tuhých znečišťujících látek či organických látek v ovzduší způsobeno pálením jiných pevných paliv (dřeva, biomasy či odpadů) či z automobilové dopravy, přičemž u dopravy je nutné, na rozdíl od lokálních topenišť, předpokládat značný nárůst do budoucna. Vztah zlepšení zdravotního stav obyvatel a stavu ovzduší Mezi obvyklý ukazatel stavu životního prostředí patří alergická onemocnění. Podle tohoto ukazatele byl sice v minulých letech Ústecký kraj regionem s nadprůměrným počtem pacientů alergologie, ale vývoj v posledních letech naznačuje, že oproti ostatním krajům se jeho pozice postupně mění. V České republice jako celku dochází k neustálému růstu počtu těchto pacientů, zatímco v Ústeckém kraji se jejich počet v roce 2002 stabilizoval a kraj se tak pohybuje pod celorepublikovým průměrem, rovněž srovnání krajů v počtu obyvatel trpících astmatem v roce 2007 ukazuje, že obyvatelé Ústeckého kraje nepatří mezi nejvíce postižené; Ústecký kraj se pohybuje pod celorepublikovým průměrem.

16

14

14

počet obyvatel

12

11 10

10

10

%

šení ovzduší vinou hnědého uhlí představitelné pouze v případě zásadní změny jeho lokální dis-

9 8

8

8 7

7 6

6

9

9

7

5

5

4 2 0

ký

es

č do

ře

St

j

j

a

rah

.P

m Hl.

kra J

ký

es

č iho

kra

ký

ňs

e Plz

j kra r

Ka

raj

ýk

rsk

a lov

raj

ýk

ck

te Ús

raj

j

ýk

ck

re ibe

L

vé

álo

Kr

ký

ec

d hra

kra

Pa

raj

ýk

ick

b rdu

om

Jih

raj

ýk

sk

v ora

j j raj lika kra kra ýk ub ký ký sk uc rep líns ez o l Z á s o sk om sk Ol Če rav Mo a

čin

so

Vy

Zdroj: ÚZIS; Zdroj: STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2007, Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí, © 2008, Ministerstvo životního prostředí ČR.

65

Počet léčených pacientů alergologie* na 1 000 obyvatel v letech 1997–2006

(naměřené hmotnostní koncentrace v µg/m3). Proto stav ovzduší v severních Čechách dokumen-

110

Česká republika

90 počet pacientů na 1 000 obyvatel

tujeme ve  srovnání se středními Čechami na  hmotnostních koncentracích imisí znečišťujících

Ústecký kraj

100

80 70

Pro popis vlivu na zdraví obyvatel má vypovídající hodnotu teprve imisní charakteristika prostředí

71 65

69

85

87

83 82

látek. Ilustruje regionální dopady technologické změny – odsíření velkých uhelných zdrojů energie a nárůst znečištění způsobeného dopravou – a nabízí srovnání imisních dat Ústeckého a Středo-

80

českého kraje (okresu Kladno), které dle dat ČHMÚ zpracovala VŠCHT.8

74

65

60

SO2

50

• Hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého (SO2) v ovzduší severozápadních Čech zcela jedno-

40

značně souvisí s energetickým využitím hnědého uhlí. Z údajů uvedených na obrázku je dobře

30

patrný výrazný pokles obsahu způsobený technickými opatřeními přijatými v  energetice ČR

20

na přelomu století – především důsledné odsíření velkých spalovacích zdrojů. • Obsah SO2 v letních měsících je v letech 1990–2008 dán převážně provozem velkých spalova-

10 0

cích zdrojů (tepelné elektrárny a teplárny) a je charakterizován hmotnostní koncentrací < 10 µg/m3.

zpět na obsah

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

* Od roku 2002 jsou zahrnuti i pacienti na pracovištích imunologie. Zdroj: VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚSTECKÉM KRAJI, Český statistický úřad, Ústí nad Labem, 2007, kód publikace: 13-4239-07, str. 54.

Výrazný nárůst obsahu SO2 ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v topném období zimních měsíců je tedy způsoben především spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních topeništích.

PM10 Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší v Ústeckém kraji 1990–2008 a významu uhelné energetiky Zatímco emise znečišťujících látek vyjádřené ročními hmotnostními toky těchto látek jsou charakteristiky, které se obvykle vypočtou na  základě údajů o  spotřebě paliva, typu technologie a s použitím příslušných emisních faktorů, údaje charakterizující kvalitu ovzduší se získávají daleko složitějšími postupy, např. kritickým vyhodnocením údajů o kvalitě ovzduší získaných dlouhodobým monitoringem (např. ve staniční síti a síti AIM). Jednoznačný vztah mezi emisemi sledovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a kvalitou ovzduší v dané oblasti neexistuje, mj. v důsledku působení celé řady faktorů, jako jsou transmisní procesy působící na emitované znečišťující látky, dálkový přenos znečišťujících látek, rozptyl znečišťujících látek, vliv zdrojů nezahrnutých do emisních bilancí aj.

8

66

 odrobný popis u jednotlivých znečišťujících látek je dle studie F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality P ovzduší severozápadních Čech. 1990–2008, VŠCHT, 2010 (data ČHMÚ). Pro integrální sledování trendů znečištění severozápadních Čech bylo vybráno 11 automatických stanic AIM a 8 automatických stanic staniční sítě.

• Změny hmotnostní koncentrace thorakální frakce aerosolových částic (PM10) v ovzduší SZ Čech částečně souvisejí s technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století, přestože vzájemná korelace není natolik výrazná jako v případě oxidu siřičitého. Zdroje emisí aerosolových částic frakce PM10 jsou daleko četnější a většina jich s procesy spalování hnědého uhlí vůbec nesouvisí. Po výrazném snížení na konci 20. století hmotnostní koncentrace frakce PM10 v ovzduší opět narůstá s maximem v roce 2003 a v posledních letech je obsah frakce PM10 v ovzduší SZ Čech často dokonce menší než obsah frakce PM10 v ovzduší souboru měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavním zdrojem obsahu frakce PM10 ve venkovním ovzduší přestává být provoz velkých spalovacích zdrojů, ale jsou jimi doprava a lokální topeniště. • Ostatně zjištěný dvojnásobný nárůst obsahu frakce PM10 ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v zimních měsících je bezpochyby z velké části způsoben spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních topeništích.

Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací PM v letech 1995–2008 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji

Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací SO v letech 1990–2008 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji

10

2

1990–1998

70

1999–2008

60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6 měsíc

7

8

9

10

11

60 1995–1998 50

40

30

20

10

0

12

1999–2008

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

zpět na obsah

průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)

80

měsíc

Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2008. VŠCHT, 2010 (data ČHMÚ).

Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2008. VŠCHT, 2010 (data ČHMÚ).

Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací PM v letech 1995–2008 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji

Vývoj imisí – průměrných hmotnostních koncentrací SO v letech 1990–2008 v souboru měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji

10

2

60

80

Ústecký kraj

70

Středočeský kraj

60 50 40 30 20 10 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2008. VŠCHT, 2010 (data ČHMÚ).

průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)

90 průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)

průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)

90

55

Ústecký kraj

50

Středočeský kraj

45 40 35 30 25 20 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001 rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2008. VŠCHT, 2010 (data ČHMÚ).

2008

67

NOx

As

• Trend vývoje hmotnostní koncentrace oxidů dusíku (NOx) v ovzduší nelze jednoduše interpre-

• Dobře je patrný výrazný pokles obsahu arsenu (As) způsobený technickými opatřeními přijatými

tovat pouze jako dopady energetického využití hnědého uhlí. Obsah oxidů dusíku v ovzduší je

v energetice ČR na přelomu století – především důsledné odsíření velkých spalovacích zdrojů.

dán složitým působením řady zdrojů, především dopravy a malých a lokálních spotřebičů zem-

• Obsah arsenu v letních měsících je charakterizován hmotnostní koncentrací < 1,5 µg/m3. Zjiš-

ního plynu. Dobře patrný mírný pokles obsahu oxidů dusíku je způsoben technickými opatře-

těný nárůst obsahu arsenu ve  venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v  zimních

ními přijatými v energetice ČR na přelomu století. Po tomto nevýrazném snížení je však zřejmé,

měsících na téměř sedminásobek je bezpochyby způsoben spalováním hnědého uhlí v malých

že obsah oxidů dusíku v ovzduší nekontrolovaně narůstá bez spojitosti s nárůstem SO2 a v po-

a lokálních topeništích.

sledních třech letech je dokonce obsah oxidů dusíku v ovzduší SZ Čech menší než obsah oxidů

• Již více než 10 let je obsah arsenu v ovzduší SZ Čech menší než jeho obsah v ovzduší souboru

dusíku v ovzduší souboru měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavním zdrojem

měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavním zdrojem obsahu arsenu ve venkovním ovzduší není provoz velkých spalovacích zdrojů, ale nevhodné užití hnědého uhlí v neeko-

oxidů dusíku ve venkovním ovzduší je doprava a spalování zemního plynu. • Obsah oxidů dusíku v letních měsících je charakterizován hmotnostní koncentrací < 25 µg/m

3

logických a neekonomických spotřebičích (malých a lokálních topeništích).

Dvojnásobný nárůst obsahu oxidů dusíku ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v zimních měsících je z větší části způsoben spalováním zemního plynu v malých a lokálních

CO

topeništích.

• Z údajů je dobře patrný výrazný pokles obsahu oxidu uhelnatého (CO) způsobený technickými

zpět na obsah

opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století (1996–2000). Na obsahu CO v ovzduší

Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací NO v letech 1990–2008 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji x

průměrná koncentrace (µg/m3)

nání se středními Čechami.) • Zjištěný nárůst obsahu CO ve  venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v  zimních

50

měsících o zhruba 50 % je z větší části způsoben spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních

45

Ústecký kraj

topeništích. Spalování hnědého uhlí v nevhodných a často zastaralých lokálních spotřebičích

40

Středočeský kraj

navíc doprovází spoluspalování dřevní hmoty a odpadu a je prováděno laickou veřejností často v havarijních a technicky primitivních podmínkách (o projevech technologické nekázně nemlu-

35

vě). Uvedené skutečnosti jsou příkladem toho, jak nevhodná energetická politika vede k zhor-

30

šování životního prostředí a plýtvání zdroji.

25

Je zřejmé, že státní správa ochrany ovzduší již podle současné legislativy nemůže snížit obsah

20

SO2, frakce PM10, NOx, CO, ale ani As ve venkovním ovzduší jakoukoliv regulací velkých uhelných

15

spalovacích zdrojů (elektráren, velkých tepláren). Množství SO2 a As v ovzduší lze snížit regulací

10

spalování uhlí v lokálních topeništích, ale nárůsty PM10 a NOx i část nárůstu CO jdou na vrub jiných

5

zdrojů, dopravy a spalování zemního plynu.

0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2008. VŠCHT, 2010 (data ČHMÚ).

68

se podílí řada dalších zdrojů, především doprava a malé a lokální spotřebiče zemního plynu. (Bohužel ve sledovaném období nejsou k dispozici údaje ze stanic Kladno a Slaný pro porov-

Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací As v letech 1996–2008 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji

Vývoj imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací NO v letech 1990–2008 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji x

Ústecký kraj Středočeský kraj

10

8

6

4

50 45 40 35 30 25 20 15 10

1990–1998

5

1999–2008

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíc

2

zpět na obsah

průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)

12

průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)

14

Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2008. VŠCHT, 2010 (data ČHMÚ).

0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

rok Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2008. VŠCHT, 2010 (data ČHMÚ).

Vývoj imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací CO v letech 1994–2008 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém kraji 700

20

průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)

průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)

Vývoj imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací As v letech 1996–2008 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji 18 1996–1998

16

1999–2008

14 12 10 8 6 4 2 0 1

2

600 500 400 300 200

1994–1998 1999–2008

100 0

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíc Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2008. VŠCHT, 2010 (data ČHMÚ).

1

2

3

4

5

6

měsíc

7

8

9

10

11

Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–-2008. VŠCHT, 2010 (data ČHMÚ).

12

69

Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací CO v letech 1994–2008 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém kraji

průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)

600

80% vliv na lidské zdraví. Informace Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a okresních hygienických stanic (OHS) udávaly, že „vnitřní hygiena“, tj. individuální podmínky a  způsob života, se podílí nejméně z 50 % na zdravotním stavu obyvatel, zatímco vnější hygienické faktory – stav životního prostředí, který je dosud popularizovaným středobodem naší legislativy i environmentalistických požadavků, tvoří 20 %. Dalších 20 % ovlivňuje stav zdravotní péče, 10 % vlivu tvoří

550

genetické faktory.9 Individuální podmínky a  způsob života jsou faktory vnitřní „in-door“ hygieny (hygienický stav

500

domácnosti, volba životního stylu, stravovacích návyků, rodinná zátěž, rizikovost pracoviště aj.) na pozadí sociálně demografického profilu obyvatel. Ukazatele in-door hygieny přímo souvisejí

450

s lidským kapitálem (vzdělání, obor pracovní činnosti, skupiny životního stylu). Individuální podmínky způsobu života jsou nejvíce ovlivňovány vzděláním, zaměstnaností a  životními návyky.

400

Například studie HELEN10, která zpracovala rozsáhlý vzorek obyvatel 20 okresních měst, poukazuje na prokazatelnou souvislost špatného zdravotního stavu s nezaměstnaností, tabakis-

350

mem a alkoholismem.

zpět na obsah

300 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2008. VŠCHT, 2010 (data ČHMÚ).

Faktory ovlivňující zdravotní stav obyvatelstva individuální podmínky a způsob života 50 %

stav životního prostředí 20 %

2.5.3 Otázka regulace energetiky a zdravotních přínosů pro obyvatelstvo V posledních dvou letech dochází k rozsáhlé regulaci energetiky: 1. zdaněním některých paliv (tzv. ekologická daňová reforma) „podle škodlivosti“, 2. politickým odmítnutím využití některých zdrojů a technologií (uhlí, jádro), 3. dotací energie z tzv. obnovitelných zdrojů a v důsledku toho zdražením elektřiny, 4. e  liminací některých paliv z maloobchodního trhu (tříděné uhlí) a plánovanou dotací MŽP pro lokální topeniště na plyn a obnovitelné zdroje na výrobu tepla, 5. systémem emisních povolenek na CO2 (EU ETS). Základní otázkou regulace energetiky, zejména uhelné, je její efekt ve zlepšení zdraví obyvatel, náklady této regulace (dopad zdanění a poplatků na průmyslová odvětví, administrativní náklady)

kvalita zdravotní péče 20 % genetické (vrozené) faktory 10 % Zdroj: B. Kožešník: Zdravotní stav a životní podmínky obyvatel okresu Most. OHS Most, 1993–1998.

a vliv na bezpečnost energetického systému, včetně významu dovozní závislosti.

70

Co je významnější pro zdraví: správný životní styl (včetně zaměstnanosti), nebo co

Výše uvedené skutečnosti zavádějí do  dosud oblíbené definice „znečišťovatel platí vše“ při-

nejčistší vzduch?

nejmenším další členy. Zdá se, že pro státní aparát a řadu nevládních i vládních organizací je

Špatné životní prostředí se významně odráží ve  zdravotním stavu populace. Avšak je nutné

snazší omezovat průmyslovou produkci než vzdělávat a vychovávat obyvatelstvo ke zdravému

si uvědomovat, že stav ovzduší není jediný faktor ovlivňující zdraví. Je sice pravda, že 80 %

životnímu stylu. Zatímco omezování průmyslových výrob začíná narážet na technologické limity,

škodlivin se do biosféry přenáší ovzduším, ale to automaticky neznamená, že stav ovzduší má

potenciál výchovy i motivace ke správnému životnímu stylu je málo využíván.

Srovnání produkce škodlivých látek v různých zdrojích11 Rešerše vlastních měření VŠCHT a rešerše metodicky stejnocenných dat o malých kotlích na pevná a plynová paliva a jejich srovnání s většími energetickými zdroji předkládají zajímavé údaje. Podle těchto dat by bylo z hlediska produkce škodlivých látek vhodnější vytápět domácnosti elektřinou vyrobenou v moderní uhelné elektrárně.

Měrné výrobní emise hlavních znečišťujících látek – vztažené na využitelné teplo (elektrickou energii) Palivo

Dřevěné brikety (smrk)

Černé uhlí (Polsko) Ručně ovládaný teplovodní kotel DAKON DOR 24 (jm. výkon 24 kW) Hnědouhelné brikety (SU)

Hnědé uhlí

CO

SO2

22,3 kW

10,7

0,1

11,1 kW

10,8

22,2 kW

Měrné emise (g/MWh)

Měrné emise (kg/MWh)

10

TOC

CH4

TZL

PCDD/ PCDF

0,4

0,8

0,6

0,2

0,11

0,02

57

0,2

0,4

1,8

0,8

0,5

0,66

0,07

94

0,6

0,5

5,8

1,1

2,3

5,32

0,17

444

NO2

PCB

PAH

10,6 kW

14,4

0,7

0,9

5,9

3,4

2,5

3,48

0,12

535

19,9 kW

26,5

0,8

1,0

8,7

5,6

1,4

0,08

0,03

505

9,3 kW

42,2

1,4

1,4

10,5

3,3

5,9

0,22

0,09

341

20,6 kW

72,3

3,7

0,8

43,4

8,0

13,2

0,22

0,25

1 060

5,4

1,0

61,8

6,6

5,1

1,43

0,35

1 380

0,05

0,02

0,38

0,76

0,004

60

10

kW

175

Plně automatický teplovodní kotel VERNER A25 (jmenovitý tepelný výkon 25 kW)

Dřevěné pelety (smrk)

23,2 kW

0,48

0,05

0,42

Plynový teplovodní kotel VIADRUS G 27 (jm. výkon 27 kW)

Zemní plyn (Transgas)

24

0,025

0,007

0,16

Teplárenský horkovodní kotel (jmenovitý tepelný výkon 45 MW)

Zemní plyn (Transgas)

45 MW

0,01

0,004

0,12

0,005

0,007

0,0006

0,078

0,062

0,0012

Elektrárenský parní kotel s fluidním ohništěm a „suchým“ odsířením (jmenovitý elektr. výkon bloku 135 MW)

Hnědé uhlí

135 MW elektr.

0,49

1,32

0,89

0,004

0,004

0,072

0,097

0,075

0,00043

kW

zpět na obsah

Zdroj

Tepelný (elektr.) výkon

Viz B. Kožešník: Zdravotní stav a životní podmínky obyvatel okresu Most. OHS Most, 1993–1998. Health – Life Style – Environment, MUDr. Eva Davidová, MUDr. Kristýna Žejglicová: Studie HELEN, SZÚ, Praha, 2003/5. 11 F. Skácel, V. Tekáč: Přehled poznatků o emisích znečišťujících látek vznikajících při spalování tuhých paliv ve spotřebičích malých výkonů, VŠCHT, 2007. 9

10

Udržitelný rozvoj v roce 2009

71

Vzhledem k výše uvedeným údajům je nutné si položit několik zásadních otázek:

O tom, že povrchová těžba uhlí a uhelná energetika nejsou pohrobkem socialismu, svědčí jejich

Kvůli jak velkému vlivu regulujeme energetiku? Jaká část z oněch x % (20 %?) vlivu na zdraví se sníží?

efektivní a dlouhodobé uplatnění v zemích, které si osvojovaly koncept udržitelného rozvoje a fi-

Jaký je význam zdanění energie a energetických surovin či jejich jiné regulace v kontextu ostat-

remní společenské odpovědnosti desetiletí před námi. Nejen v Německu a Velké Británii, Řecku

ních znečišťovatelů a nepříznivých vlivů na zdraví obyvatel?

či Španělsku se s uhelnou energetikou počítá na příští desítky až stovky let jako s udržitelnou

Přínos regulace, včetně zdanění energetických surovin a  energie, je tedy nutné promýšlet

přechodovou technologií k jiným zdrojům energie.

z  hlediska znečištění ovzduší daného uhelnými zdroji, toto znečištění porovnat s  velikostí či nárůsty dopadů ostatních neregulovaných zdrojů znečištění (zejména doprava a  lokální

Zásoby hnědého uhlí v Severočeské uhelné pánvi a územní limity těžby

topeniště a výtopny).

Hnědé uhlí je jediným domácím primárním zdrojem energie, v němž je Česká republika zcela so-

• Je nutné zvážit, zda vynakládané prostředky na výběr daně a  nepříznivé dopady na  konku-

běstačná. Ložiska hnědého uhlí se v České republice nacházejí ve čtyřech pánvích. Největší Seve-

renceschopnost průmyslu a energetickou bezpečnost (opuštění uhelné a zanedbání jaderné

ročeská pánev je situována pod Krušnými horami a táhne se od Chabařovic až ke Kadani a Žatci.

energetiky ohrožuje politickou samostatnost dovozní závislostí v plynu na Rusku) jsou vyváženy

Další využívanou pánví je Sokolovská. Hnědé uhlí je též uloženo v pánvi Chebské a Žitavské.

skutečným zlepšením zdravotních podmínek obyvatel ČR.

Veškeré zásoby hnědého uhlí jsou dnes odhadovány na 9,87 miliardy tun, z toho na využívaných

zpět na obsah

• Z hlediska přínosu pro zdraví obyvatel je nutné kvantifikovat (empiricky) podíl vlivu vzduchem

ložiscích 2,39 miliardy tun. V rámci tzv. územních limitů jsou vytěžitelné zásoby odhadnuty na 1,20

šířených škodlivých látek na zdraví ve srovnání s ostatními vlivy, zejména „in-door hygienou“ (ži-

miliardy tun. Vytěžitelné zásoby za územními limity v působnosti skupiny Czech Coal se odhadují

votní styl – např. vliv tabakismu, kvality obydlí, vzdělání a stravovacích návyků), na zdravotní stav

na 280 milionů tun a v dalších etapách rozšíření ČSA, lomu s největšími zásobami uhlí v ČR, může

obyvatel. Teprve potom je možné se odpovědně rozhodovat, co se vyplatí regulovat.

být tato zásoba postupně zvýšena o dalších 470 milionů tun. Doba těžby při jejím větším rozložení

• Obyvatelstvo se vždy nerozhoduje „při hledání kvality v  životě“ jen podle environmentálních indikátorů, proto je nutné hledat způsoby kvantifikace nezamýšlených zdravotních/sociálních

v čase může být prodloužena do roku 2061, respektive až za rok 2100 v případě pokračování v dalších etapách.

důsledků environmentální regulace.

Výhled produkce hnědouhelných společností při zachování územních limitů těžby

• V důvodových zprávách regulačních nařízení se nelze odvolávat pouze na imisní studie (tj. bez znalosti původu, resp. původ je dedukován, tj. např. nelze oddělit vliv dopravy a topení, sotva 50

lze modelovat přeshraniční přenos). • Péči o kvalitu ovzduší nelze propagovat jako úsilí o vyřazení některých energetických surovin

40 35

Před rokem 1989 bylo Československo založeno na extenzivním hospodaření s vysokým podílem těžkého průmyslu. Proto ani těžba a  energetika nefungovaly efektivně a  způsobovaly nadprůměrnou zátěž životního prostředí. Od roku 1990 prochází těžba uhlí a uhelná energetika rozsáhlou transformací. Ta byla zpočátku ovlivňována státem. Po vstupu prvních soukromých investorů v druhé polovině devadesátých let tuto transformaci stimulovala i potřeba dlouhodobé konkurenceschopnosti a potřeba společenské akceptovatelnosti ze strany zájmových skupin (stakeholders).

72

Není-li v této kapitole uvedeno jinak, údaje jsou z vlastní statistiky Czech Coal a.s.

miliony tun uhlí

z trhu (uhlí, jádro), ale jako benchmarking technologií. Nelze hodnotit „efekt používání paliva“ bez hodnocení technologie (srovnej Dakon/Verner a velkou kotelnu).

2.5.4 Výhled hnědouhelné energetiky v ČR12

12

45

30

45,0 mil.t DB 9,0 mil. t

DB 9,0 mil. t DNT 13,0 mil. t

25 20 15 10

Životnost lomů Šverma 2012 ČSA 2020 Jiří 2022 Doly Bílina 2031 Doly Nástup Tušimice 2038 Družba 2043 Vršany 2052

40,0 mil. t 33,0 mil. t 26,5 mil. t

DB 9,0 mil. t DNT 12,5 mil. t

DB 9,0 mil. t

Družba 1,6 mil. t

Jiří 6,5 mil. t

ČSA 5,0 mil. t

Družba 1,5 mil. t ČSA 2,5 mil. t

5

Vršany 7,8 mil. t

0

Šverma 1,6 mil. t

2009

17,5 mil. t

DNT 9,0 mil. t

Jiří 7,0 mil. t

Vršany 8,0 mil. t

2013

Severočeské doly a.s.

Jiří 6,5 mil. t

DNT 9,0 mil. t

DNT 9,0 mil. t

Družba 1,5 mil. t

Družba 1,5 mil. t

Družba 1,5 mil. t

Družba 1,5 mil. t

7,0 mil. t

Vršany 7,0 mil. t

Vršany 7,0 mil. t

Vršany 7,0 mil. t

Vršany 7,0 mil. t

Vršany 7,0 mil. t

2021

2023 Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.

Zdroj údajů: Prognóza Czech Coal a.s.

2032

8,5 mil. t

2039

skupina Czech Coal

2044

2052

Pokud nebudou zpřístupněny zásoby hnědého uhlí za územními limity v lokalitě ČSA, která má

Předpokládané produkce hnědouhelných společností při zachování územně ekologických limitů

v této zemi největší zásoby uhlí za limity, klesne během příštích deseti let těžba skupiny Czech Coal na méně než polovinu dnešního stavu. Tato situace bude mít následující důsledky:

50

2009–2012 možná varianta: celkem hnědé uhlí 45 mil. t

2013–2020 možná varianta: celkem hnědé uhlí 40 mil. t

• Po roce 2021 by společnost dobývala už jen v lokalitě Vršany, která ročně vyprodukuje přibližně 7 milionů tun uhlí, přičemž v roce 2009 činil objem prodaného mosteckého uhlí 14,4 milionu tun.

miliony tun uhlí

30

DB 9,0 mil. t

DNT 13,0 mil. t

Severočeské doly a.s. 22,0 mil. t Severočeské doly a.s. 21,5 mil. t

20

Jiří 7,0 mil. t Družba 1,6 mil. t

10

právní nástupce, a.s.

ČSA 5 mil. t Vršany 7,8 mil. t

0

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 8,6 mil. t Sokolovská uhelná,

Šverma 1,6 mil. t

8,0 mil. t skupina skupina Czech Coal Czech Coal 14,4 mil. t 10,5 mil. t

DNT 9,0 mil. t

smlouvy o dodávkách uhlí přesahující rok 2015. Již po roce 2012 bude muset klesnout objem těžby v ČSA na polovinu stávající úrovně, tedy zhruba na 2,5 milionu tun ročně. V rámci limitů totiž obsahuje lom ČSA posledních 37,3 milionu tun hnědého uhlí. Skupina Czech Coal proto

DNT 12,5 mil. t

vidí řešení v aukčním prodeji uhlí. •V    případě nedostupnosti zásob za  územními limity dojde ke  snížení příjmů a  zvýšení výdajů

Jiří 6,5 mil. t Družba 1,5 mil. t ČSA 2,5 mil. t

státního rozpočtu (na řešení problematiky nezaměstnanosti o 3 mld. Kč/rok). Produkce hnědého uhlí v ČR

Vršany 8,0 mil. t

V roce 2009 dosáhla celková hnědouhelná produkce v ČR výše 45 053 tis. tun, což je ve srovnání

Šverma 0 mil. t

s rokem 2008, kdy bylo dosaženo úrovně 47 102 tis. tun uhlí, pokles o 2 049 tis. tun. Pokles pro-

zpět na obsah

40

• Nejistota těžby za stávajícími územními limity znemožňuje Czech Coal a.s. uzavírat dlouhodobé

dukce byl způsoben především poklesem odběru ze strany elektrárenské společnosti ČEZ, a.s., z důvodu poklesu výroby v uhelných elektrárnách v souvislosti s cenou povolenek CO2 a emis-

-10 Zdroj údajů: Prognóza Czech Coal a.s.

ními stropy.

Zatímco těžba hnědého uhlí skupiny Czech Coal klesá, dlouhodobá poptávka se nemění. Tato nerovnováha se může v příštích letech dále prohlubovat kvůli stávajícím územním limitům těžby.

klesat, zpřístupněním zásob za  územními limity budou ukončeny komplikace v  rozhodování investorů o  výstavbě nových efektivních uhelných elektráren. Právě tyto moderní elektrárny s mnohem příznivějšími ekologickými parametry mohou nahradit stávající neekologické zdroje.

,1

47

45

,1

,9 48

,5 48

,2 48

,1 48

,8

,8 49

2004

2005

2006

2007

2008

2009

,7 27

2003

,6 26

,8 30

,1 29

,3

2002

28

2001

,8

,0

,2

,9

,0

2000

28

• Přestože podíl hnědého uhlí na výrobě elektřiny bude i dle Státní energetické koncepce dále

30

a Otrokovice, cca pro 750 000 obyvatel ČR.

28

Prahu (Mělník), Chomutov, Most, Litvínov, Hradec Králové, Pardubice, Strakonice, Příbram, Zlín

30

29

přibližně o cca 8,5 tisíce lidí, jejichž zaměstnání nebude dále ohroženo. • V  případě postupu těžby za  stávající limity bude možné nadále zajišťovat dodávky tepla pro

40 30

Coal. Včetně dodavatelů, dalších návazných profesí a  jiných důsledků multiplikace se jedná

50 miliony tun uhlí

• Nedojde ke zrušení přibližně 2,3 tisíce pracovních míst po roce 2021 přímo ve skupině Czech

49

60

(odhad nákladů je 960 miliard Kč při ceně dovozové 1kWh v základním odběru za 1,6 Kč).

,4

šení zahraniční platební bilance, protože jinak bude nutné dovést přibližně 600 TWh elektřiny

48

70

50

• Zabezpečení možnosti těžby 280 milionů tun hnědého uhlí v II. etapě lomu ČSA znamená zlep-

,4

Vývoj produkce a spotřeby hnědého uhlí v ČR v letech 2000–2009 (miliony tun)

Zpřístupnění zásob za územními limity bude mít tyto zásadní přínosy:

20 10 0

celkem hnědého uhlí (bez lignitu)

z toho ČEZ a elektrárna Mělník 1

Zdroj: Statistika Czech Coal a.s.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

73

Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v ČR

Výroba a spotřeba hnědého uhlí v roce 2009 v kt

Výroba elektřiny brutto v roce 2009 dosáhla výše 82,3 TWh a vůči roku 2008 klesla o 1,5 %. Nejkt

více klesla výroba elektřiny vyrobené z hnědého uhlí – o téměř 2 TWh, tj. o 4,4 %, výroba elektřiny z černého uhlí klesla o 0,8 TWh, tj. o 13,1 %.

50 000

Na celkové výrobě elektrické energie se v roce 2009 parní elektrárny podílely z 58,9 % (pokles

45 000

oproti podílu v předchozím roce o 2,4 %), podíl jaderných elektráren na výrobě činil 33,1 % (nárůst podílu oproti předchozímu roku o 1,3 %). Na trhu elektrické energie v České republice meziročně

45 053 kt

35 000

dého uhlí má segment elektroenergetiky a především skupina ČEZ, do jejíchž parních elektráren

30 000

Ostatní spotřeba ČR 7 553 kt

Severočeské doly a.s. 22 029 kt

Ostatní výrobci el. energie 10 033 kt

25 000

Na  trh ČR bylo v  roce 2009 dodáno 2,4 milionu tun tříděného hnědého uhlí, což představuje

15 000

pokles o 0,2 milionu tun oproti roku 2008. Na trhu tříděného hnědého uhlí zůstanou rozhodující

10 000

zpět na obsah

odběratelskou skupinou domácnosti. Další vývoj výroby a spotřeby tříděného hnědého uhlí a hnědouhelných briket však bude do znač-

Export 1 219 kt

Hnědé uhlí tříděné + brik. 2 832 kt

Hnědé uhlí energetické 42 221 kt

20 000

Využívání tříděného uhlí v ČR v současnosti a perspektiva

45 053 kt

40 000

klesla poptávka a netto spotřeba o 5,6 % na úroveň 57,1 TWh. Rozhodující vliv na spotřebu hněsměřovalo více než 58 % celkových dodávek hnědého uhlí v roce 2009.

celkem spotřeba hnědého uhlí

celkem výroba hnědého uhlí

skupina Czech Coal 14 443 kt

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 8 581 kt

5 000 0

né míry ovlivněn zejména udržováním bilanční rovnováhy mezi potřebou hnědého uhlí pro výrobu

ČEZ 26 248 kt

Zdroj údajů: Statistika Czech Coal a.s.

elektřiny (případně i dodávkového tepla) a zdroji prachového uhlí. V kritické situaci nelze vyloučit, že struktura produkce hnědého uhlí může být prioritně podřízena potřebám energetiky na úkor výroby tříděných druhů.

Výroba a spotřeba (brutto) elektřiny v ČR a saldo exportu v TWh (1998–2009)

Podíl hnědouhelných společností na celkové produkci hnědého uhlí v České republice, 2009 skupina Czech Coal 14,44 mil. tun 32 %

Severočeské doly a.s. 22 mil. tun 49 %

100 80

TWh

60

65,1 64,4 62,7 61,1

74,6 65,1 63,4

73,5

76,4 65

83,2 67

84,3

82,6 69,9

68,6

84,3 71,7

88,2 72

83,5 72

82,3 68,6

40 20 0

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 8,58 mil. tun 19 % Zdroj: Statistika Czech Coal a.s.

74

–2,5

–3,3

–20 1998

1999

–10 2000

saldo dovoz – vývoz Zdroj: ERÚ

–9,5 2001

–11,4 2002

–16,2

–15,7

2003

2004

–12,6 2005

spotřeba el. energie (brutto) v ČR

–12,6 2006

–16,2 2007

–11,5

–13,6

2008

2009

výroba el. energie (brutto) v ČR

2.5.5 Strategické dokumenty k rozvoji energetického hospodářství ČR 100 90

dalších investic již nikoliv. Platná Státní energetická koncepce (vládní usnesení č. 211 z roku 2004) předpokládá využití hnědého uhlí i za územními limity (danými dřívějším vládním usnesením č. 444 z roku 1991). Přesto i scénář Státní energetické koncepce směřuje k útlumu hnědouhelné těžby a výroby energie z této zatím nejdůležitější složky energetického mixu ČR. V ČR neexistuje všeobecný konsensus o  dalším vývoji energetického sektoru. Část veřejnosti odmítá jaderné elektrárny, často se přeceňují možnosti reálného uplatnění obnovitelných zdrojů a úspor energie. Koncepce z roku 2004 sice počítala s vyšším využitím tuzemských zásob hnědého uhlí i s jadernou energetikou, ale tyto záměry nebyly následujícími vládami naplněny a poslední vládou dokonce zpochybněny. V roce 2009 byl na MPO zpracován návrh Státní energetické koncepce a před předložením vládě ČR puštěn do připomínkového řízení. Tento nový dokument nebyl dosud schválen. Pracovní verze aktualizovaného návrhu energetické koncepce do roku 2030 a s výhledem do roku 2050 deklaruje přednostní využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů, včetně zásob za územními limity. Tím by ČR měla být více chráněna před výkyvy cen dovážených energetických surovin a zajištěna vyšší úroveň bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie.

výroba elektrické energie v TWh

Česká republika je v  zásobování elektřinou v  současné době soběstačná, po  roce 2015 bez

80 70 60 50 40 30 20 10 0

2000

2005

2010

2015

2020

hnědé uhlí

černé uhlí

plynná paliva

kapalná paliva

jaderné palivo

obnovitelné zdroje

2025

2030

zpět na obsah

Státní energetická koncepce, limity těžby a produkce uhlí v ČR

Státní energetická koncepce ČR – usnesení vlády č. 211/2004*

* Podle propočtu Státní energetické koncepce (SEK) měla být energie (teplo i elektřina) v roce 2005 vyrobena ze 38,3 % z hnědého uhlí, z 26 % z jaderné energie, 5,2 % z černého uhlí, 3,7 % ze zemního plynu a 4,2 % z obnovitelných zdrojů. Oproti tomu v roce 2030 má vzrůst podíl energie z jaderného paliva na 34,4 %, podíl hnědého uhlí klesnout na 28,5 % a výrazně na 15 % stoupnout obnovitelné zdroje.

Jak upozorňuje nový návrh SEK, zejména teplárenství by se při nevyužití dostupných zásob hnědého uhlí ocitlo ve vážných problémech. Nejenže by ohrozilo centrální zásobování teplem, ale i kogenerační výrobu elektřiny, která se významným způsobem podílí na regulaci celé tuzemské elektrizační soustavy. „Mohlo by dojít k ohrožení celé elektrizační soustavy, neboť by bylo třeba vyrobit a  do  soustavy dodat ročně až 20 TWh chybějící a  především špičkové elektřiny, tedy téměř 30 % spotřeby ČR,“ kvantifikuje dopady nová SEK. V  tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů se do  roku 2030 neočekávají výrazné změny. Případnou potřebu nárůstu budou kompenzovat úspory energie a zvyšování energetické efektivnosti. V roce 2020 se předpokládá snížení energetické náročnosti o přibližně 40 % proti roku 2005 a v roce 2050 by mohla být na úrovni zhruba 30 % náročnosti v roce 2005. Také výrobu elektrické energie a tepla po celé období energetické strategie do roku 2030 i ve výhledu minimálně do roku 2050 by měly zajistit tuzemské výrobní zdroje, neboť se nepočítá s masivním dovozem elektřiny do České republiky. Podíl domácích zdrojů na výrobě elektřiny, míněno uhlí, obnovitelných zdrojů energie (OZE) a v určitém zobecnění i jádra, činí více než 90 % veškeré vyrobené elektřiny.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

75

2.6 Ekonomické vztahy skupiny Czech Coal s okolními komunitami Těžba uhlí se v průběhu několika posledních desetiletí vryla do povědomí veřejnosti především

2.6.2 F  inanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu

jako synonymum negativních vlivů na krajinu a  životní prostředí. Mluví se o likvidaci „tradiční historické krajiny“, prašnosti, hluku, negativním vlivu na obyvatele obcí.

Vzhledem k  rozpočtovému určení daní pro obce je těžba nerostů významnou podnikatelskou

Pravděpodobně v důsledku značného vývoje legislativy veřejnost nemá zkušenost s pravidly

činností, která představuje přímý zdroj finančních prostředků do obecního rozpočtu podle míry

ochrany a využívání ložisek hnědého uhlí. Znalost základních pravidel a základní báňské doku-

aktivity těžební společnosti na katastru obce.

mentace je základem pro pochopení přístupu těžařských společností. Podrobné informace lze

Prostředky na obnovu krajiny, podporu obcí a kvality života plynoucí z těžby hnědého uhlí skupinou Czech Coal (zaokrouhleno)

nalézt na www.czechcoal.cz/banske-dokumenty.

2.6.1 Finanční prostředky plynoucí ze skupiny Czech Coal

Miliony Kč

Značně opomíjenou stránkou těžby hnědého uhlí zůstává nejenom význam poskytovaných pracovních míst (přibližně 7,2 % zaměstnaných obyvatel v okrese Most), ale i finanční přínosy

Úhrady z vytěženého nerostu – uhlí 1994–2009

z  hnědouhelné těžby. Oba základní zákony vztahující se k  hornictví (zákon č. 44/1988 Sb.

Úhrady z dobývacího prostoru 1994–2009

a zákon č. 61/1988 Sb.) vymezují povinnost úhrad za povolení, vyhledávání a průzkum ložiska

Úhrady za odnětí pozemků ze ZPF v období 2005–2009

vyhrazeného nerostu, úhrady z dobývacího prostoru a roční odvod z průměrné tržní ceny vy-

zpět na obsah

dobytých nerostů. Další formou ekonomické podpory jsou prostředky, které Skupina dobrovolně poskytuje na základě programu regionální spolupráce.

Z toho částka pro obce v regionu 1994–2009

1 162,96

768,5

35,42

35,42

145,89

3,91

Prostředky vynaložené na rekultivace v období 1994–2009

3 238

Prostředky dobrovolně poskytnuté skupinou Czech Coal pro regionální rozvoj Ústeckého kraje od roku 1998

384

0 384

Od roku 1999 (od vstupu soukromého kapitálu) získaly obce v sousedství lomů ČSA a Vršany a dolu Centrum jen z úhrad vytěženého nerostu od skupiny Czech Coal následující prostředky* (v tis. Kč) úhrady za nerost v tis. Kč

2000

2001

2002

2003

2004

2005**

2006**

2007**

2008**

2009**

18 603

16 664

27 411

28 558

23 433

19 869

19 921

15 877

6 232

2 702

2 344

181 614

Vrskmaň

2 386

2 966

1 499

1 692

174

0

0

0

0

0

0

8 717

Strupčice

4 537

4 700

9 387

12 509

7 591

4 514

5 582

5 889

9 492

8 569

7 145

79 915

643

2 271

3 955

4 111

10 434

4 112

6 060

14 545

21 272

26 462

27 301

121 166

8 973

7 456

10 069

7 939

6 558

18 225

14 103

15 253

15 508

18 638

24 833

147 555

9

78

61

5

0

0

108

45

0

0

0

306

1 283

189

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 472

Most

Horní Jiřetín Malé Březno Litvínov Mariánské Radčice Celkem

76

Celkem za roky

1999

* Poznámka: Uvedené roky se týkají odvodu za doly Vršany-Šverma, ČSA a od roku 2005 obsahují i platby dceřiné společnosti Důl Kohinoor a.s. **Poznámka: Uvedená částka jsou náklady vynaložené v r. 2005–2009 a vztahují se k uhlí a kamenolomu.

1999 až 2009

540 745

Úhrady uhelných společností skupiny Czech Coal sousedním obcím z dolů Vršany-Šverma, ČSA a dolu Centrum 2006–2009 (v Kč) Úhrady za odnětí pozemků ze zemědělského

Úhrady z vytěženého nerostu – uhlí a kámen (75 % obcím, 25 % státnímu rozpočtu ČR)

2006

2007

2008

2009

2006

2007

2008

2009

283 653

283 653

284 112

278 612

15 877 287

6 232 253

2 702 455

2 343 617

193 348

182 178

266 911

311 461

Vrskmaň

70 318

70 318

70 173

70 173

0

0

0

0

0

0

0

0

Strupčice

69 152

69 152

69 166

69 166

5 888 975

9 492 066

8 569 758

7 145 240

210 974

210 974

210 974

210 974

Horní Jiřetín

245 973

245 973

246 389

246 389

14 544 719

21 271 506

26 462 864

27 301 220

0

0

0

0

Malé Březno

111 032

111 032

110 588

110 588

15 253 047

15 507 621

18 638 694

24 832 611

444 328

443 912

506 614

686 924

Litvínov

149 217

149 217

148 805

148 805

45 002

0

0

0

0

0

0

0

Lom u Mostu

41 656

41 656

41 733

41 108

0

0

0

0

0

0

0

0

Vysoká Pec

42 251

42 251

42 301

42 301

0

0

0

0

0

0

0

0

21 776

21 776

21 744

7 945

0

0

0

0

0

0

0

0

263

263

257

257

0

0

0

0

0

0

0

0

136 409

136 409

136 432

4 556

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem obce

1 171 700

1 171 700

1 171 700

1 019 900

51 609 030

52 503 446

56 373 771

61 622 688

848 650

837 064

984 499

1 209 359

Státní rozpočet

0

0

0

0

17 203 008

17 501 149

18 791 257

20 540 895

32 371 347**

Most

Mariánské Radčice Louka u Litvínova Ostatní obce

2006

2007

2008

půdního fondu

2009

17 313 971**

30 763 288**

zpět na obsah

Úhrada z dobývacích prostorů (100 % dotčeným obcím)*

29 980 988**

Platby z dobývacích prostorů (DP) se platí za ty DP, které jsou k 1. 1. daného roku ve správě organizace, bez ohledu na to, jak je území DP využíváno, tj. nezáleží, zda se těží, rekultivuje nebo se neprovádí vůbec nic. Státní fond životního prostředí.

*  **

Udržitelný rozvoj v roce 2009

77

zpět na obsah

78

2.7 Ochrana životního prostředí 2.7.1 Principy péče o životní prostředí ve společnostech Skupiny

Prověrka Obvodního báňského úřadu Most se stejným zaměřením proběhla na lomech Vršany a J. Šverma ve dnech 22. 7. 2009 a 23. 7. 2009 bez zásadních připomínek.

Činnosti společností mohou různou měrou ovlivňovat jednotlivé oblasti životního prostředí, tzn.

Plnění povinností provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší bylo dne 7. 5. 2009 na Litvínovské

oblast ochrany ovzduší, nakládání s vodami, nakládání s odpady, obaly a nebezpečnými che-

uhelné a.s. (LUAS), úseku úprava uhlí, předmětem kontroly České inspekce životního prostředí,

mickými látkami a přípravky a další. Tak jako v letech předchozích, i v roce 2009 byla péče

oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem. Kontrolou bylo potvrzeno, že LUAS provozuje zdroje

o životní prostředí přednostně orientována na prevenci vzniku možných negativních vlivů vy-

znečišťování ovzduší v souladu s platnou zákonnou úpravou.

volaných těžební činností a souvisejícími činnostmi.13 Maximální pozornost byla a je věnována

Kontrola České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem, proběhla

zejména oblastem, kde je možné ovlivňovat úroveň produkovaných emisí.14 Ve všech oblastech

také dne 1. 10. 2009 na Vršanské uhelné a.s. (VUAS). Kontrola byla zaměřena na prevenci, pří-

ochrany a  tvorby životního prostředí jsou důsledně dodržovány právní předpisy a  podmínky

padný výskyt a zdolávání zápar a ohňů na úseku uhlí a skrývka. Zápary a ohně jsou ze zákona

vydaných rozhodnutí. Výsledkem je minimalizace negativních vlivů společnosti na životní pro-

vedeny jako střední zdroj znečišťování ovzduší. Kontrolou bylo potvrzeno, že VUAS postupuje

středí. V roce 2009 nebyla společnosti uložena žádná pokuta a nedošlo k žádné havárii.

u tohoto zdroje znečišťování ovzduší v souladu s platnou zákonnou úpravou.

Významné environmentální vlivy hlavních produktů a služeb jsou ošetřeny u většiny dceřiných společností systémem environmentálního managementu splňujícím požadavky ČSN ISO

Ochrana vod

14001. (Viz kapitolu 1.10 Přehled standardů ISO, certifikátů a fází hodnocení jakosti hlavních

V  průběhu roku 2009 byly do  veřejných vodotečí vypouštěny odpadní splaškové vody, vody

Evidence údajů (emise, odpady, poplatky atd.) je vedena v rozsahu zákonných předpisů ČR a  souhrnné roční výkazy předávány v  zákonných termínech orgánům veřejné správy ČR. Metodologie použitá pro kalkulace emisí při těžbě a zpracování uhlí ve skupině Czech Coal je jak přímé měření emisí (měření v lomech), například online analyzátory atd., tak kalkulace založené na specifických datech z místa.

čerpané z předpolí lomů a vody důlní v souladu s podmínkami příslušných rozhodnutí vydaných

zpět na obsah

produktů skupiny Czech Coal.)

vodohospodářskými orgány. Ukazatele povolených hodnot znečištění ve vypouštěných vodách a povolené množství stanovené vodoprávním úřadem nebyly v roce 2009 překročeny. Podmínky pro nakládání s ropnými látkami byly, v souladu se zákonem o vodách, pravidelně kontrolovány. V uvedeném roce pokračovaly práce na stabilizaci území v prostoru bočních svahů pilíře státní kulturní památky Jezeří (SKPJ) realizací odvodňovacích hydrogeologických vrtů AL 396 a AL 397. Na lokalitě Šverma v jihozápadním prostoru byl realizován nový odvodňovací hydrogeologický vrt

Kontroly zdrojů znečišťovaní

STE 791, který slouží k snižování úrovně hladiny vody v kolektoru podložních písků.

Skupina Czech Coal provozovala 59 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 31 středních zdrojů a 28 malých zdrojů. Pravidelně jsou prováděny kontroly podmínek provozu jednotlivých zdrojů

Nakládání s odpady

znečišťování ovzduší, vodohospodářských zařízení a  zařízení pro nakládání s  odpady, které

V  porovnání s  rokem 2008 došlo v  roce 2009 ve  společnostech Czech Coal Services a.s.,

jsou stanoveny v provozních řádech zařízení. Měření jsou prováděna v zákonných termínech

Vršanská uhelná a.s. a Litvínovská uhelná a.s. k navýšení produkce odpadů o cca 2 400 tun.

autorizovanými laboratořemi s  osvědčením od  Ministerstva životního prostředí ČR k  měření

Jedná se o  odpad, který byl přednostně předáván k  využití. Odpad, který svým charakterem

emisí a imisí. Společně s kontrolou dodržování podmínek provozních řádů jsou prováděny i fy-

nebyl využitelný, byl odstraňován u oprávněných organizací. Od cizích původců bylo přijato na za-

zické kontroly zařízení. V případě potřeby jsou prováděny aktualizace provozních řádů zařízení.

řízení k využívání odpadů LUAS a VUAS cca 47 000 t odpadů. Jedná se zejména o výkopové

Kontrolu provádějí rovněž orgány veřejné správy.

zeminy, které byly využity pro terénní úpravy těžbou dotčených prostor.

Mezi zásadní oblasti environmentální kontroly patří báňská oblast – odvodnění lomů, ochrana

V  Krušnohorských strojírnách Komořany a.s. je zdrojem odpadu strojírenská výroba, kovo­

ovzduší a nakládání s odpady.

obráběčství a zámečnictví. Odpady se předávají jiným organizacím, které odpady likvidují. Část

Ve dnech 1. 4. 2009 a 7. 4. 2009 byla provedena Obvodním báňským úřadem Most na lomu

odpadů se předává k recyklaci (šrot). V DTS Vrbenský, a.s., je produkce odpadů přímo spojena

ČSA specializovaná prověrka zaměřená na odvodňování lomu. Závady zjištěné při kontrole byly

s realizací externích zakázek, zejména výkopových prací, a s hrubými terénními úpravami. Většina

odstraněny v průběhu kontroly.

produkovaných odpadů je vhodná pro další využití.

Finanční důsledky a další rizika vyplývající z důsledků klimatických změn pro skupinu Czech Coal nejsou známy. Není nám známo, že by Česká republika v této oblasti zpracovala nějaký komplexní materiál, ze kterého by naše organizace mohla vycházet, proto nelze provést jakýkoli výpočet eventuálních finančních důsledků pro Skupinu. 14  Skupina není provozovatelem zvláště velkého a velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. Povinnosti – měření nebo výpočet tun vyprodukovaného CO2, které ukládá ustanovení § 35 zákona č. 86/2002 Sb., se na Skupinu nevztahují. 13 

79

Správa a likvidace zařízení s možným obsahem PCB

Nakládání s chemickými látkami a přípravky

Jednotná evidence zařízení s možným obsahem PCB je vedena za společnosti Czech Coal Ser-

Průběžně byla aktualizována databáze bezpečnostních listů, které byly vypracovány (výrobci

vices a.s., Vršanská uhelná a.s. a Litvínovská uhelná a.s. Zákonnou povinností je, že do konce

nebo distributory) v  souladu s  evropskou legislativou (REACH). Bezpečnostní listy jsou všem

roku 2010 musí vlastník nebo provozovatel zařízení prokázat, že nevlastní zařízení s  obsahem

zaměstnancům dostupné na intranetu Skupiny a jsou podkladem pro vypracování pravidel pro

PCB. V roce 2009 bylo ovzorkováno 18 kusů zařízení. Přítomnost PCB nebyla u provedených

příslušná pracoviště, kde se s látkami ohrožujícími zdraví lidí nakládá.

vzorků prokázána. Z evidence byla dále vyřazena zařízení, u kterých byla prokázána nepřítomnost obsahu PCB jiným způsobem. Tím byla naplněna zákonná povinnost a ke dni 31. 12. 2009 nezůstává v evidenci žádné zařízení, u kterého je nutno prokázat, že neobsahuje PCB.

zpět na obsah 80

2.7.2 Přehledné údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí Zdroje znečištění ve výrobních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2009

Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí; 2009

Czech Coal Services a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

ovzduší

odpad

Střední zdroje znečišťování ovzduší

Malé zdroje znečišťování ovzduší

Shromažďovaný odpad k dalšímu využití

6 ČS PHM

1 spalovací zdroj, 1 ČOV

odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separovaný komunální odpad, stavební a demoliční odpady a další

1 lokalita s možným výskytem ohňů a zápar v lomech, kamenolom 8 provozních objektů úpravy uhlí, 1 lokalita s možným výskytem ohňů a zápar v lomech

1 překladiště aglomerátu, 2 skládky uhlí

1 lakovna, 1 skládka uhlí

voda

Využívaný odpad na vlastních zařízeních

Čistírny odpadních vod (ČOV) Úpravny důlních vod (ÚDV) Čerpací stanice (ČS) ČOV LDT Vrbno; odpadní vody z areálu Ležáky jsou předávány k vyčištění – HUMECO, a.s., provozovatel ČOV Ležáky

odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separovaný komunální odpad, stavební a demoliční odpady a další odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separovaný komunální odpad, stavební a demoliční odpady

kaly z úpravny důlní vody, stavební a demoliční odpady, výkopová zemina, úlet a prach

stavební a demoliční odpady, výkopová zemina

vody jsou předávány k úpravě a vyčištění – HUMECO, a.s.

vody jsou předávány k úpravě a vyčištění – HUMECO, a.s.

2 kotle Varimatik

5 kotlů Varimatik

odpadní oleje, železo a ocel, separovaný komunální odpad a další

1 ČS, 1 ÚDV

5 středních zdrojů: 3 kotle Četrans, kovárna, tryskač

1 pec na spalování odpadového dřeva, ČOV, brusky

šrot, pneumatiky, separovaný komunální odpad, akumulátory, oleje

1 ČOV, 1 ČS

RENOGUM a.s.

1 renovační linka dopravních pásů, 3 dílny vulkanizace

železo a ocel, separovaný komunální odpad a další

pryžový odpad (pneumatiky)

vody jsou předávány k vyčištění HUMECO, a.s.

HUMECO, a.s.

1 uhelná kotelna, 1 separátor recyklační linky, 4 brusky, 7 ČOV

plasty, papír, kovy, akumulátory, oleje, kaly z úpravy a čištění vod

kabely a barevné kovy, elektrická zařízení

7 ČOV, 2 ÚDV, 63 ČS

1 lakovna

odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separovaný komunální odpad a výkopová zemina

Důl Kohinoor a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

REKULTIVACE a.s.

7 ČS PHM

zpět na obsah

společnost

1 ČOV Třebušice, 1 čistírna zaolejovaných vod

železo a ocel, separovaný komunální odpad

Udržitelný rozvoj v roce 2009

81

35,50

11,00

0

0

0

Procentuální poměr prodávaných produktů a jejich obalů, které se regenerují

%

0

0

0

0

0

Emise skleníkových plynů

t CO2

zpět na obsah

t

20,08

Celková produkce emisí NOx

t

0

Celková produkce emisí SO2

t

0

Celková produkce emisí TZL

t

20,08

3,21

0

0

0

0

0

9,69

0,03

4,22

0,24

19,80

0

3,56

0

0

0

0,81

0

0

0

0,59

0

0

0

3,08

0

0

0

2,21

0

9,60

0

0,33

0

0

0

0,16

0

0

Celková produkce CO

t

0

0

0

Těkavé organické sloučeniny (VOC)

t

0,00

0,09

0,03

Počet ovzorkovaných zařízení s možným obsahem PCB

124,7

Skupina není provozovatelem zvláště velkého a velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. Povinnosti, které ukládá § 35 zákona č. 86/2002 Sb., se na Skupinu nevztahují. Údaje proto nejsou k dispozici dle metodiky tohoto zákona.

NOx, SO2 a další významné vzdušné emise CELKEM

Poplatky za emise

100

0,75 0

Žádná společnost Skupiny nevyrábí látky poškozující ozón či výrobky obsahující látky poškozující ozón podle Montrealského protokolu a jeho dodatků

Emise látek poškozujících ozón

Celková produkce ostatních emisí (ohně a zápary v lomech – vážený průměr)

2,93 24,8

REKULTIVACE a.s.

993

0

Důl Kohinoor a.s.

3 267

0

HUMECO, a.s.

Czech Coal Services a.s.

3 083

%

RENOGUM a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

ha

Podíl surovin pocházejících z recyklovaných materiálů

DTS Vrbenský, a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Celková velikost pozemků vlastněných či užívaných k produkci

Indikátory 2009

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

jednotka

Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2009

0 0,24

0

0

0,53

0

19,80

0

0,07

0

m2

4,66

10,22

0

0

0

0

0

0

0

tis. Kč

92,20

25,20

0

4,80

0

8,00

5

0

0

0

0

t

3 254,42

1 700,49

3 693,65

1 909,85

650,71

666,15

3 209,82

196,13

44,13

produkce odpadů kategorie ostatní

t

2 971,88

1 384,43

3 565,57

1 855,93

398,44

662,56

3 209,98

194,81

44,13

produkce odpadů kategorie nebezpečné

t

282,54

316,06

128,08

53,91

252,27

3,59

0,84

1,32

t

443,41

500,50

741,06

583,46

359,67

663,66

79,80

173,52

35,25

291,04

2,49

3 063,41

22,61

8,88

Množství odpadů dle typu a umístění CELKEM

ks

0

0

18,00

0

0

0

0

z toho:

0

z toho: celkové množství odpadů předaných k odstranění celkové množství odpadů určených k využití

t

2 807,75

1 199,32

2 952,59

1 326,38

tis. m3/rok

2 960,90

3 337,00

1 419,20

13,54

0

0

0

celkové množství vypuštěných vod nevyžadujících úpravu před vypuštěním do vodoteče

tis. m3

1 129,40

2 169,30

1 410,20

neměřené dešťové vody

0

0

0

0

0

celkové množství vyčištěných splaškových vod před vypuštěním

tis. m3

73,00

104,40

9,00

13,54

0

0

0

0

0

celkové množství upravených důlních vod před vypuštěním do vodoteče

tis. m

1 758,50

1 063,30

Množství vypuštěných vod do veřejných vodotečí CELKEM

1 721,00

0

Z toho:

Poplatky za znečištění vody

82

3

tis. Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 721,00 0

0 0

Vývoj celkových emisí a  produkce odpadů produkovaných při těžbě a  zpracování uhlí ve skupině Czech Coal

Vývoj celkových emisí a produkce odpadů produkovaných při těžbě a zpracování uhlí ve skupině Czech Coal v letech 1994–2009

Péče o životní prostředí se projevuje v následujících činnostech: • sanace a rekultivace území zasažených následky důlní činnosti (viz část 2.8 Rekultivace), • pravidelná měření tuhých znečišťujících látek v  ovzduší a  měření hladiny hluku na  hranicích 800

• dodržování zákonných emisních limitů u  zdrojů znečišťování ovzduší, provádění pravidelných měření, • dodržování provozních řádů u  vodohospodářských zařízení, zvyšování účinnosti čistíren odpadních vod, například rekonstrukce čistíren, a  dodržování kvality vypouštěných důlních a odpadních vod, • dodržování provozních řádů u zařízení na odstraňování a využívání odpadů, shromažďování odpadů vhodných pro další využití a přednostní využívání odpadů a zařízení pro recyklaci odpadů,

700

odpad (tis. t/rok), emise (t/rok)

• průběžné sledování kvality hnědého uhlí,

• v yužití tuhých zbytků po spalování mosteckého uhlí a produktů odsíření, •m  onitorování stavu bočních svahů lomu ČSA.

20,0

600 16,0 500 400

37

8

9,

12,0

300 200

• evidence a  řízené nakládání se zařízeními s  možným obsahem PCB a  jiných nebezpečných látek,

7

6,

62

100 0

8,0 4

, 95

1

6 9, 14 23,1 1

,6

72

51

4,0 ,1

,0

54

4 ,5 7, 22 3 9,7

9 8,

4

,0 4

6 9,

11

5

9,

,2 21 ,8 7

9 ,1 3 ,6 ,9 7, 3, 28 ,9 26 4,3 2,8 9,1 ,1 36 0 39 2 3 13 1 9 1 1 11 8, 6, 5, ,1

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

množství odpadu (tis. t/rok)

V průběhu roku 2009 byla věnována pozornost opatřením na snížení hluku přímo u jeho zdrojů.

zpět na obsah

• ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí,

24,0

prodej uhlí (mil. t/rok)

pásma hygienické ochrany v okolí povrchových lomů,

712,8

2.7.3 Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí

2009

0

množství emisí znečišťujících látek (t/rok)

prodej uhlí (mil. t/rok)

Na základě odborných zpráv byla prováděna technická opatření při přestavbě pásové dopravy a při jejím provozu. V současnosti se v těchto opatřeních pokračuje a účinnost opatření je ověřována provozními měřeními u jednotlivých zdrojů.

Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí

V roce 2009 byla projekčně zpracována a realizována opatření na předcházení vzniku znečištění

Třídění a  jiná studená úprava uhlí je zařazena dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 615/2006 Sb.

zejména v oblasti ochrany vod.

do kategorie vyjmenovaných zdrojů, a to mezi střední zdroje znečišťování ovzduší. V roce 2009

Celková vynaložená finanční částka do oblasti ochrany životního prostředí byla ve výši 15,934 mil. Kč,

bylo realizováno v zákonné lhůtě 10 jednorázových měření emisí v provozních objektech úpra-

z toho LUAS 9,076 mil. Kč, VUAS 5,283 mil. Kč a CCServices 1,575 mil. Kč.

vy uhlí – mezistavba, drtírna, nakládací zásobník homogenizační drtírny HMGD-NS I, kde jsou nainstalovány mokré hladinové odlučovače a průmyslové vysavače Brieden. Z výsledků měření vyplynulo, že maximální naměřená hodnota představuje 4,8 % emisního limitu a průměrná zjištěná hodnota emisí tuhých znečišťujících látek je 2,5 % emisního limitu (emisní limit 100 mg/m3). Kaly z úpravy uhlí jsou čerpány do sedimentačního prostoru bývalého uhelného lomu Saxonie, kde jsou využity pro sanaci a rekultivaci. Odsazená voda je opětovně vrácena do provozu úpravny a není vypouštěna do veřejné vodoteče.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

83

Vliv přepravy hlavních produktů skupiny Czech Coal

V  roce 2009 bylo vykoupeno a  v  důlních prostorách využito více než 2 miliony tun vedlejších

Společnosti Skupiny nemají z důvodu typu své hlavní produkce (uhlí a elektřina) významné do-

energetických produktů. Tyto vedlejší energetické produkty byly z převážné části použity k směs-

pady a vlivy na životní prostředí v důsledku přepravy výrobků či materiálů potřebných pro výrobu.

nému zakládání do vnitřních výsypek povrchových lomů skupiny Czech Coal pro zlepšení geo-

Nejvýznamnější komodita, kterou je hnědé uhlí, se expeduje z 91,1 % po železnici a z 5,1 % páso-

mechanických vlastností zakládaných zemin a zvýšení stability výsypkových etáží.

vou dopravou, což je v obou případech nejekologičtější prostředek dopravy. Zbytek produkovaMěření znečištění v ovzduší a hladiny hluku způsobené provozem v lomech

ného uhlí ve výši 3,8 % je přepravován po ose nákladní automobilovou přepravou.

Úroveň hlučnosti a koncentrace prašných imisí v životním prostředí obcí může být ovlivněna proVyužití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí

vozem v povrchových lomech. Z toho důvodu byla stanovena pásma hygienické ochrany vůči

Při výrobě elektřiny a  tepla v  elektrárnách a  teplárnách vznikají při spalovacím procesu a  odsíření

obcím Strupčice, Vrskmaň a Černice – část obce Horní Jiřetín (viz www.czechcoal.cz/banska-

kouřových spalin při spalování uhlí tuhé zbytky, které jsou ukládány na skládky a úložiště, popř. v pře-

dokumentace). Pro zjištění aktuálního stavu jsou prováděna v předepsaném rozsahu pravidelná

pracované formě, kdy jsou úpravou zlepšeny jejich fyzikální a chemické vlastnosti a omezen tak nega-

měření prašnosti. Z výsledků měření vyplývá, že nejvyšší přípustná koncentrace prachu na hrani-

tivní vliv na životní prostředí, využity jako tzv. vedlejší energetické produkty především ve stavebnictví

cích pásem hygienické ochrany obcí není překračována.

a báňské činnosti. Skupina Czech Coal podporuje využití vedlejších energetických produktů a hledá pro ně vhodné uplatnění, především při činnostech prováděných báňským způsobem.

zpět na obsah

Imise prachu a hluk vznikající při těžbě hnědého uhlí v povrchových lomech Vršany a ČSA (uvedené hodnoty jsou výsledky provedených měření) Měřicí stanoviště u obcí lom Vršany

Imise suspendovaných částic PM10 průměrné 24hodinové koncentrace – naměřená maxima/průměr (Pro denní koncentrace suspendovaných částic PM10 je imisní limit 50 µg/m3 dle Nařízení vlády

µg/m3

č. 597/2006Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší)

Naměřená průměrná ekvivalentní hladina hluku L Aeq ve venkovním prostoru (Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku L Aeq ve venkovním prostoru je v tomto případě pro noční dobu 40 dB(A) dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.)**

84

dB(A)

lom ČSA

Strupčice

Vrskmaň

Horní Jiřetín (osada Černice)

2004

45/38,7

48/31

29/18,7

2005

43/28,5

47/39,8

40/24,6

2006

21/17

49,6/43,9

39/26,6

2007

19/18

49,5/39,6

28/15,3

2008

44/36,3

32/23

37/26,6

2009

24,0/22,0

47,0/34,3

43,0/30,2

2004

36,9

37,2 a 39,1*

35,9 a 42,5*

2005

39,2

36,4 a 37,6*

42,0 a 38,6*

2006

36,2

37,5 a 39,4*

39,8 a 36,9*

2007

36,0

34,7 a 36,1*

39,2 a 37,6*

2008

37,7

36 a 35,1*

39,0 a 38,5*

2009

37,9

36,4 a 36,8*

43,9 a 40,9*

* Poznámka: V obci Vrskmaň se měří hluk na dvou místech (obecní úřad a čp. 47), stejně jako v osadě Černice (čp. 107 a čp. 101). ** Ekvivalentní hladina hluku naměřená v blízkosti sídel sousedících s povrchovou těžbou je ve většině případů v souladu s platnými právními předpisy. Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvivalentní hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie.

Za  pomoci automatické totální stanice Leica TCA 2003, umístěné v  oblasti s  předpokládanou

podmínek závazných posudků krajské hygienické stanice, jsou prováděna pravidelná noční mě-

vysokou stabilitou, jsou sledovány polohové odchylky pevných bodů a výsledky vyhodnocovány.

ření hluku. Ekvivalentní hladina hluku naměřená v blízkosti sídel sousedících s povrchovou těžbou

Pro lokální sledování stabilitních poměrů se od roku 2006 používají tzv. operativní měřické body,

je ve většině případů v souladu s platnými právními předpisy. Dlouhodobě jsou přijímána preven-

které umožňují rychlé rozšíření monitorovacího systému. Svoji úlohu splnil tento monitorovací sys-

tivní opatření pro snížení hladin hluku. Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvi-

tém při mimořádné události z června 2005, kdy došlo k sesuvu zemin frontálního tvaru v severo-

valentní hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie.

západní části bočního svahu. Monitorovacích bodů je nainstalováno celkem 72 (březen 2010).

Systém sledování bočních svahů lomu ČSA

Od roku 2008 byly vyzkoušeny nové nezávislé monitorovací metody:

Zajištění stability svahů povrchového lomu je pro těžební společnost povinností dle horního zákona a souvisejících vyhlášek. V tomto smyslu se provádějí stabilitní výpočty (v případě Litvínovské

zpět na obsah

Na základě rozhodnutí stavebních úřadů o zřízení pásem hygienické ochrany, při respektování

• v rámci dálkového průzkumu Země, • 3D laserové skenování.

uhelné a.s. provádí VÚHU), které jsou zapracovávány do POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání) a dále se rozpracovávají pro jednotlivé technologické celky (rýpadlo, zakladač, pásová doprava)

Další prováděná měření:

v konkrétních oblastech lomu. Stabilita svahů je dále kontrolována měřeními přímo v terénu.

• Kampaň GPS – 1× za 5 let (provádí externí firma)

Na základě výsledků sledování bočních svahů lomu ČSA v minulých letech byl učiněn závěr, že

• Výškové měření ve štole Jezeří

krystalinikum Krušných hor je stabilní a problémovou partií mohou být nadložní sedimenty. Proto

• Monitoring pažnic pod Jezeřím

se Litvínovská uhelná a.s. zaměřila na monitoring sedimentů ve svazích v okolí lomu ČSA. Na zá-

• Připojovací měření štoly Jezeří

kladě vlastností zemin bočních svahů lomu ČSA jsou dlouhodobě monitorovány svahové oblasti

• Nivelační tah Červený Hrádek–Albrechtice – 1× za 5 let (provádí ČVUT)

tvořené nadložními sedimenty. Od roku 2005 je provozován nový automatický měřicí systém, kdy

• Měření hladiny podzemních vod (provádí VÚHU)

ve stanoveném časovém intervalu je proměřována soustava pevně stabilizovaných měřicích bodů

• Měření přesné inklinometrie (zajišťuje VÚHU)

umístěných na bočních svazích lomu ČSA.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

85

2.7.4 Tabulky energetické a materiálové náročnosti skupiny Czech Coal Spotřeba energií, paliv a vody

Zdroje energie nakoupené od  subjektů mimo skupinu Czech Coal

Druh paliva nebo energie benzín

litry

104 370

nafta

litry

8 289 489

elektřina

kWh

274 368 669

obnovitelná energie (elektřina z malého vodního zdroje)

kWh

2 090 254

tepelná energie

GJ

pára

Primární zdroje energie vyrobené společností

hnědé uhlí (hrubá těžba)

200 500

GJ

4 187

tísíce tun

14 424

biomasa hnědé uhlí (odbytová těžba)

zpět na obsah

Zdroje energie prodané mimo skupinu Czech Coal

Celkem skupina Czech Coal

jednotka

tuny

0

tisíce tun

14 443

elektřina

kWh

7 988 944

benzín

litry

1 468

nafta

litry

352 837

biomasa

tuny

0

tepelná energie

GJ

14 441 Přepočet spotřeby na GJ a CO2

elektřina (54,2 % z uhelných, 18,0 % z jaderných, 3,3 % z obnovitelných a 24,2 % z nespecifikovaných zdrojů)

kWh

tepelná energie

Spotřeba energie v provozech společností skupiny Czech Coal

GJ

958 967

186 271

186 271

pára

GJ

3 976

3 976

benzín

litry

133 876

4 418

nafta

litry

7 882 304

287 704

obnovitelná energie (elektřina z malého vodního zdroje)

kWh

2 090 254

7 525

Spotřeba energií celkem (GJ)

1 448 861 230 943

Odhad celkové produkce tun CO2

17 025

z toho přímá (benzín, a nafta) produkce tun CO2

213 918

z toho nepřímá produkce tun CO2

Odběry z komunální dodávky vody nebo jiné vodárenské služby – nákup mimo Skupinu Odběry z komunální dodávky vody nebo jiné vodárenské služby – spotřeba

86

266 379 725

užitková

tis. m3

102

pitná

tis. m

3

274

užitková

tis. m3

102

pitná

tis. m

254

3

Metodika výpočtu množství emisí CO2: Přímá produkce emisí CO2 je počítána dle údajů doporučených VŠCHT, tj. benzín (EF BA95) 2,35 (+/– 0,3) kg CO2/l, nafta (EF MN) 2,12 (+/– 0,3) kg CO2 /l. Při převodu množství nafty a  benzínu na  kWh byly použity údaje z tabulky z příručky GRI (EN3), kde galon nafty má 0,138 GJ a galon benzínu 0,125 GJ (1 galon = 3,7854 litru), tj. 0,125 / 3,785=0,033 GJ na  litr benzínu, 0,138 / 3,785=0,0365 GJ na litr nafty. Nepřímá produkce emisí CO2 (za  spotřebovanou elektřinu) je počítána dle údajů doporučených VŠCHT, tj. 1,08465 t CO2/ MWh elektřiny, tomu odpovídá emisní faktor vztažený na  energii v  joulech 301,29 t CO2/TJ a účinnost využití hnědého uhlí asi 33 %. Množství nepřímých emisí CO2 je počítáno jen z energie vyrobené z uhlí (54,2 %). Tj.: 958,967 TJ×301,29×0,542 = 156  598,5 tun CO2. Množství nepřímých emisí CO2 za spotřebované teplo a páru je počítáno stejně jako energie vyrobená z uhlí, tj.: (186,271 TJ + 3,976 TJ)×301,29 = 57 319,5 tun CO2. Celkem tedy nepřímé emise 156 598,5 + 57 319,5 = 213 918 tun CO2 ročně. Údaje ani metodiky výpočtu přímých a nepřímých emisí jiných skleníkových plynů než CO2 nejsou skupině Czech Coal k dispozici. Důvodem je, že skupina Czech Coal není provozovatelem zvláště velkého ani velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší – povinnosti, které ukládá ustanovení § 35 zákona č. 86/2002 Sb., se na Skupinu nevztahují.

2.8 Rekultivace skupiny Czech Coal15 Obnova území a  krajiny zasažené báňskou činností je konečnou etapou báňského podnikání. Tuto činnost zajišťuje skupina Czech Coal formou provádění sanací a rekultivací pozemků dotčejednotka

Materiály a suroviny pro výrobní proces, které nejsou součástí finálního produktu

ných těžbou, tím zároveň naplňuje svoji zákonnou povinnost. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění, ukládá důlní organizaci zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou. Rekultivační činnost úzce souvisí s environmentální oblastí udržitelného rozvoje. Přístup skupiny

železné kovy

tuny

405,6

barevné kovy

tuny

17,4

jména ve vazbě na budoucí další rozvoj regionu. Těžební společnosti skupiny Czech Coal a její

bronz

tuny

4,1

dceřiná společnost REKULTIVACE a.s. rekultivačním procesem vytvářejí nejen novou krajinu for-

oleje

tuny

399,8

mou zemědělských pozemků a kultur, lesů, vodních ploch a toků, ale vytvářejí také území určená

maziva

litru

83 020,6

plastické hmoty

tuny

1,1

nátěrové hmoty

tuny

6,2

Czech Coal k provádění rekultivací je veden snahou vytvářet nové plochy co nejúčelněji a ze-

k rekreačním a sportovním účelům, například areál Hipodromu Most. Základní údaje o rekultivacích skupiny Czech Coal

kyslík

m

3

13 385,6

Celková plocha dotčená těžbou v  roce 1999 představovala 14,9 tisíce ha. V  současnosti činí

acetylen

m3

8 078,5

zájmové území Vršanské uhelné a.s. a  Litvínovské uhelné a.s. včetně ukončených rekultivací,

argon

m3

52,8

ploch těžebně činných a ploch, které budou těžbou dotčeny, 9 094 ha. Toto území představují

stargon

m3

460,8

zejména dva povrchové lomy (Vršany-Šverma a ČSA). Jeden hlubinný důl (dceřiná společnost

CO2

litry

24 005,6

Důl Kohi­noor a.s.) působí na zájmovém území 800 ha. Rozpracované rekultivace povrchových

olovo

tuny

0,8

materiál pro svařování

tuny

61,3

separační papír

tuny

54 734,0

m3

2 003,0

hutní materiál

tuny

551,0

Celková výměra rekultivovaných ploch dle aktualizovaných Souhrnných plánů sanací a rekultivací

železný profilový materiál

tuny

207,0

je pro lokalitu Vršany 4 778 ha. Celková plocha řešeného zájmového území lokality lomu ČSA je

vápno pro úpravu vody

tuny

110,2

4 316 ha a dalších 206 ha nepřímo dotčených ploch.

flokulant (vločkování při úpravě a čištění vody)

tuny

0,7

dřevo

Materiály a suroviny pro výrobní proces, které jsou součástí finálního produktu (zeleně jsou uvedeny materiály a suroviny, které je možné považovat za obnovitelné) železo

tuny

barevné kovy

tuny

1,0

surová guma

tuny

430,2

chemické látky

tuny

168,0

pneumatiky k recyklaci

tuny

3,9

m3

18,2

tuny

149,7

dřevo pryžový granulát

1 410,0

zpět na obsah

Celková spotřeba materiálů

CELKEM výrobní společnosti skupiny Czech Coal 2009

lomů ke konci roku 2009 tvořily 14 % území, kde působila báňská aktivita skupiny Czech Coal. Ukončené rekultivace k  31. 12. 2009, dané souhrnem ploch, které byly rekultivovány v  rámci současného i minulých organizačních uspořádání, činí 6 444 ha. Rozpracované rekultivace vč. ukončených v daném roce činí 1 306 ha.

Od roku 1995 je odkliz těžebních lokalit zakládán pouze do vyuhlených prostorů (vnitřní výsypky) a rozsáhlé rekultivace vnějších výsypek jsou v roce 2009 dokončeny nebo v závěrečné fázi dokončování. Plocha dotčená těžbou se vlivem postupujících rekultivací stále snižuje. Zábory nových ploch jsou podstatně nižší než rozloha ploch s postupně ukončovanou rekultivací.

15 Kapitola se soustředí na aktuální výsledky rekultivační činnosti skupiny Czech Coal. Obecný popis, vysvětlení pojmů, pravidel a postupů rekultivace je uveden na www.czechcoal.cz/rekultivace.

87

Rozpracované a ukončené rekultivace skupiny Czech Coal – povrchové lomy v roce 2009 (procenta z celkové rozlohy 1306 ha)

Poměr rekultivací a ploch dotčených těžbou v lokalitách skupiny Czech Coal v roce 2009 Vršanská uhelná a.s. Litvínovská uhelná a.s.

(číselné údaje jsou v hektarech)

Celková plocha dotčená těžbou včetně všech rekultivací i na vnějších výsypkách lomu

zemědělská 17 %

Důl Kohinoor a.s.

(VUAS)

(LUAS)

4 778

4 316

800

2 047

1 716

388

2 381

1 720

295

350

880

117

ostatní (včetně parkové) 41 %

Z toho: Plocha přímo dotčená těžbou – včetně budoucí Ukončené rekultivace (včetně roku 2009) Rozpracované rekultivace 2009 (bez ukončených 2009)

lesní 39 %

vodní 3%

zpět na obsah Objemy rekultivovaných ploch skupiny Czech Coal – povrchové lomy (rozpracované a ukončené v daném roce) v ha Rekultivované území v ha (zaokrouhleno) zemědělská lesní vodní ostatní (včetně parkové) celkem ha

88

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

355

453

330

309

174

238

188

151

141

125

193

144

145

208

181

222

1 252

1 780

1 986

2 253

1 825

1 836

1 634

1 283

992

860

929

928

693

577

508

513

78

114

131

140

27

81

70

77

45

46

47

47

39

38

58

42

496

525

870

676

1 280

1 284

1 323

1 467

1 094

939

966

983

915

752

522

529

2 181

2 872

3 317

3 378

3 307

3 440

3 215

2 979

2 272

1 970

2 134

2 102

1 793

1 575

1 269

1 306

Mapa č. 3 Stav rekultivací v roce 2009 a umístění významných objektů rekultivací, Lom ČSA (Litvínovská uhelná a.s.)

Most

Litvínov

Janov Praha

Brno

Louka u Litvínova

Rekultivace zahajované Rekultivace rozpracované Rekultivace ukončené Rekultivace mimo Skupinu

H. Jiřetín

Černice

výsypka Růžodol

výsypka Obránců míru

zpět na obsah

zámek Jezeří Chemopetrol, a.s.

Lom ČSA Litvínovská uhelná a.s.

výsypka Kopisty

Úpravna uhlí Komořany Autodrom Most

nádrž Matylda

Most

Udržitelný rozvoj v roce 2009

89

Mapa č. 4 Stav rekultivací v roce 2009 a umístění významných objektů rekultivací, Lom Vršany (Vršanská uhelná a.s.) Autodrom Most

Most

Lokalita Šverma

Lom Vršany

zpět na obsah

Vrskmaň

Výsypka Slatinice

Vršanská uhelná a.s.

Lokalita Vršany

Čepirohy

Okořín Strupčice Výsypka Malé Březno

Most

Bylany

Výsypka Velebudice

Lokalita Hrabák

Praha

Malé Březno Brno

Rekultivace zahajované Rekultivace rozpracované Rekultivace ukončené

90

Náklady na rekultivace 1994–2009

to dokumentů byly řešeny a zapracovány technické, ekonomické a ostatní vlivy dané vývojem

Náklady na rekultivace ploch dotčených povrchovou těžbou postupně od roku 1998 klesají z dů-

od poslední revize těchto dokumentů. Součástí těchto plánů jsou i rekultivace na pozemcích, které

vodu dokončení rekultivace rozsáhlých vnějších výsypek a dále i vlivem předání (k 1. 1. 2004)

leží v blízkosti státní kulturní památky Jezeří.

rozsáhlých ploch (lom Ležáky, lokalita dolu Kohinoor) pod Palivový kombinát Ústí, státní podnik. Od roku 1994 bylo na lokalitách dnešní skupiny Czech Coal vynaloženo z prostředků Skupiny na rekultivace přes 3,2 miliardy Kč.

Náklady na rekultivace 1994–2009 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

232

295

467

512

429

255

256

203

127

105

103

108

62

41

0

4

30

10

0

13

2

2

0

3

14

11

10

69

130

262

560

232

299

497

522

429

268

258

205

127

108

117

119

72

110

153

282

3 798

0

93

132

377

497

297

323

259

325

54

8

317

413

301

54

77

3 527

2 917

3 010

3 142

3 519

4 016

4 313

4 636

4 895

5 220

5 274

5 282

5 599

6 013

6 313

6 367

6 444

6 444

(mil. Kč) Náklady státu (mil. Kč) Celkem (mil. Kč) Vráceno k užívání (ha) Celkově vráceno k užívání (ha)

Aktuální projekty rekultivací skupiny Czech Coal

2009

VUAS

13

11

LUAS

10

9

Celkem 3 238

zpět na obsah

Náklady skupiny Czech Coal

2008

V roce 2009 pokračovaly rekultivační práce v souladu s báňskými podklady na těchto lokalitách:

Aktuálními projekty rekultivací jsou jednotlivé prováděcí projekty rozpracovaných akcí, které nava-

Litvínovská uhelná a.s. (lom ČSA) – boční svahy, vnitřní výsypka, výsypka Obránců míru,

zují na generel rekultivací s obsahem přehledu zahajovaných, rozpracovaných a ukončovaných

Růžodolská výsypka.

rekultivačních akcí ve střednědobém horizontu. Generel rekultivací platný pro období 2008–2012

Vršanská uhelná a.s. (lom Vršany-Šverma) – vnitřní výsypka Vršany, vnitřní výsypka Šverma,

respektuje SPSaR (Souhrnný plán sanací a rekultivací) činných lokalit dřívější Mostecké uhelné a.s.

výsypka Slatinice.

SPSaR jsou součástí platného POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání). V roce 2008 byly vypracovány aktualizace SPSaR pro obě těžební lokality (Vršany-Šverma a ČSA). Při aktualizaci těchNázev a určení lokality

Celkem ha 2006

Šverma (vnitřní výsypka, Vrbenský) ČSA (boční svah výsypky Obránců míru, Růžodolská výsypka) Hrabák (výsypka Vršany, M. Březno, Slatinická výsypka, Čepirohy) výměry celkem rozpracované

2007

2008

2009

320,06

243,74

110

142

1 005,76

989,89

972

943

466,82

341,12

187

221

1 792,64

1 574,75

1 269

1 306

Udržitelný rozvoj v roce 2009

91

Pěstování energetických plodin na rekultivacích

Ze všech zkoumaných energetických plodin zaznamenalo pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné

Při zahlazování hornické činnosti (rekultivaci) vzniklo množství rekultivovaných ploch tzv. zeměděl-

výroby v  Chomutově (VÚRV) největší výnos sušiny na  jeden hektar s  odrůdou energetického

ské rekultivace. Tyto plochy se v důsledku nedobré situace v zemědělství nedaří uplatnit v země-

(krmného) šťovíku „Uteuša“. Pěstování energetického šťovíku je podmíněno jeho dalším zpraco-

dělské prvovýrobě ani předat jiným zájemcům. Relativně reálné se jeví pěstování energetických

váním nebo slisováním do  obřích balíků a  následným prodejem do  spaloven, elektráren nebo

plodin na rekultivovaných plochách.

dalším zpracováním na brikety či pelety.

Současným i výhledovým úkolem rekultivací je také oblast sledování perspektivních energetic-

V rámci poloprovozního pokusu společnost REKULTIVACE a.s. pěstuje energetický šťovík na cel-

kých plodin s možností zařazení do biotechnického procesu rekultivace.

kové výměře cca 60 ha. Na 1,5 ha je založena pokusná plocha miscanthusu, která by měla v roce 2010 dát první výnos biomasy. Další plodinou pěstovanou na výsypkách jsou japonské topoly klony J 104, J 105, které společnost pěstuje na výměře cca 0,5 ha.

Finanční čerpání nákladů na rekultivace v roce 2005–2009 (tis. Kč)

Objem prací a dodávek celkem

zpět na obsah

z toho finanční rezerva skupiny Czech Coal z toho přímé náklady skupiny Czech Coal

z toho finanční rezerva VUAS z toho finanční rezerva LUAS přímé náklady VUAS přímé náklady LUAS

z toho jiné zdroje (státní prostředky na řešení ekologických škod z minulosti)

92

2005

2006

2007

2008

2009

118 862

71 738

109 417

153 745

281 571

107 842

62 144

40 549

13 070

10 978

10 014

9 054

230

244

250

176

268

0

---

10 790

9 350

68 618

130 485

261 271

2.9 Lidské zdroje Společnosti skupiny Czech Coal, které sídlí v severních Čechách (CCServices, VUAS, LUAS), a  většina dceřiných společností patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v Ústeckém kraji. Poskytují práci více než 5  200 zaměstnanců, kteří v  okrese Most, z  něhož pochází nejvíce zaměstnanců, tvořili v roce 2009 přibližně 7,2 % zaměstnaných obyvatel.16

Celkem

HIPODROM MOST a.s.

Infotea s.r.o.

REKULTIVACE a.s.*

HUMECO, a.s.

RENOGUM a.s.

Důl Kohinoor a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Czech Coal Services a.s. (a UDK)

Litvínovská uhelná a.s.

82

705

1 093

1 685

692

366

314

218

106

126

72

11

5 470

83

689

1 057

1 585

656

333

321

216

105

121

69

11

5 246

113

688

1 056

1 580

654

333

320

218

105

114

69

11

5 261

1

1

1

5

2

0

1

0

0

7

0

0

18

Pracovní poměr na dobu neurčitou

94

617

1 012

1 460

564

302

306

195

89

83

68

10

4 800

Pracovní poměr na dobu určitou

20

72

45

125

92

31

15

23

16

38

1

1

479

v roce 2009 Počet zaměstnanců k 31. 12. 2009 Plný úvazek Částečný úvazek

zpět na obsah

Průměrný měsíční počet zaměstnanců

Vršanská uhelná a.s.

Czech Coal a.s.

Počty zaměstnanců společností, rozčleněné dle typu pracovního poměru a pracovních smluv, 2009

* U společnosti REKULTIVACE a.s. je z povahy práce podstatná část činnosti pouze sezónní záležitostí, to způsobuje velkou fluktuaci.

16

Podrobné údaje ve většině tabulek jsou o hlavních nebo výrobních společnostech (96 % zaměstnanců). Společnosti REKULTIVACE a.s., Infotea s.r.o. a HIPODROM MOST a.s. nejsou vždy zahrnuty.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

93

Mapa č. 5 Význam skupiny Czech Coal jako zaměstnavatele v Ústeckém kraji v roce 2009 (podíl zaměstnanců Skupiny ze zaměstnaných v obci)

2.9.1 S  polečné principy zaměstnanecké politiky skupiny Czech Coal Skupina považuje péči o zaměstnance v sociální oblasti za pod-

0,1–1,4 %

8,5–9,5 %

2,6–4,0 % 4,2–5,9 %

10,3–12,5 % 14,0–20,0 %

Klíny (20,0)

Brandov (16,3) Hora Svaté Kateřiny (19,4) Kalek (19,8)

zpět na obsah

Výsluní (19,7)

Vysoká Pec (8,9)

Blatno (13,8) Jirkov (17,8)

Nová Ves v Horách (11,4) Horní Jiřetín (15,6)

Boleboř (14,8)

Křimov (34,9)

na bezpečnost práce, na nadstandardní sociální a zdravotní benefity, vzdělávání zaměstnanců a participaci zaměstnanců na ří-

6,2–8,0 %

Hora Svatého Šebestiána (21,4)

statnou součást svého udržitelného rozvoje. Je kladen důraz

Český Jiřetín (7,7)

Podíl na zaměstnaných v %

Lom ČSA

zení firmy – kolektivní vyjednávání. Meziboří Lom (14,4) u Mostu (18,3) Litvínov Louka (17,0) u Litvínova (21,2) Mariánské Radčice (19,2)

Litvínovská uhelná a.s.

Most (15,7)

Braňany (17,4) Želenice (16,2) Obrnice (24,9)

Vrskmaň Lom Vršany Otvice (27,2) Vršanská uhelná a.s. (11,5) Patokryje Strupčice Místo Chomutov Malé (14,7) Lužice Černovice Pesvice (16,7) (8,5) (14,2) Březno Korozluky (11,8) (15,8) (11,5) Všestudy (20,5) (17,2) Málkov Spořice Skršín Údlice (13,3) Lišnice (12,9) (15,7) (10,0) (12,3) Spořice (14,6) Bečov u Mostu Droužkovice (17,0) Havraň (23,1) Polerady (19,1) Bělušice Nezabylice Bílence (18,9) (7,3) (23,2) (44,9) (10,2) Volevčice Všehrdy Kadaň (19,0) (17,7) Březno (11,4) Hrušovany (16,5) (39,0)

Bezpečnost práce Pro všechna pracoviště a všechny práce je provedeno vyhodnocení rizik a  jeho výsledky jsou zahrnuty do  provozní dokumentace, která je zpracovávána v  souladu s  legislativními požadavky. Prevence a řešení nouzových situací je zabezpečeno v  havarijních plánech a  požárních řádech společností Skupiny. Část dceřiných společností řeší problematiku bezpečnostních a  zdravotních rizik v  rámci OHSAS 18001 či v  rámci vnitřních norem, které vycházejí z vyhlášek a zákonů pro povrchové a hlubinné dobývání uhlí. Ve všech výrobních společnostech je oblast BOZP řešena ve spolupráci s odborovými organizacemi. Činnost společných komisí bezpečnostních i  odškodňovacích pokrývá 100 % zaměstnanců společností. V roce 2009 nebyla orgánem státního odborného dozoru na úseku BOZP a hygieny práce uložena žádná pokuta ani jedné organizaci v rámci Skupiny. Jedním z významných principů pro zabezpečování bezpečnosti práce ve skupině Czech Coal je spolupráce se servisní společností (Czech Coal Services a.s.), kdy řada bezpečnostních předpisů a vnitřních norem je přebírána dceřinými firmami. Jednotné podmínky a provozní dokumentace usnadňují spolupráci na poli bezpečnosti práce. Důraz v  oblasti bezpečnosti práce je kladen i  na  spolupráci

Barevná škála udává počty zaměstnanců společností skupiny Czech Coal* vyjádřené jako procentní podíl z obyvatel, kteří měli zaměstnání (data k lednu 2010). Čísla v závorce pod názvem obce udávají relativní míru nezaměstnanosti v lednu 2010. *Do výpočtů byli v lednu 2010 zahrnuti zaměstnanci hlavních společností: Czech Coal Services a.s., Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Czech Coal a.s., Důl Kohinoor a.s., RENOGUM a.s., HUMECO, a.s., REKULTIVACE a.s., DTS Vrbenský, a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., HIPODROM MOST a.s., Infotea s.r.o.

94

s externími firmami, např. požadavky na bezpečnost práce jsou zahrnovány do výběrových řízení externích dodavatelů pro společnosti Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a  Czech Coal Services a.s.

Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce

82

705

1 093

1 685

692

366

314

218

106

Celkový počet odpracovaných hodin za rok

145 733

1 145 325

1 779 943

2 706 783

1 192 446

571 573

516 699

354 750

177 372

19 431

152 710

237 326

360 904

158 993

76 254

68 893

47 300

23 650

145

7 512

13 083

20 622

798

4 087

4 674

2 313

660

1 087

56 340

98 122

154 655

5 982

30 887

25 938

16 277

4 953

Počet registrovaných pracovních úrazů (absolutně)

0

6

14

10

7

12

16

7

0

Celkový počet smrtelných úrazů v roce

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkový počet nových případů nemocí z povolání za rok

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Úrazová četnost (počet úrazů na 100 zaměstnanců)

0

0,85

1,28

0,59

1,01

3,28

5,10

3,22

0

Průměrný počet kalendářních dnů na  jeden úraz

0

85,00

49,30

93,40

21,40

44,14

92,40

32,85

Celkový počet dní (resp. směn) odpracovaných zaměstnanci v roce Celkový počet zameškaných pracovních dní z důvodu pracovních úrazů a všech druhů onemocnění (pracovních i nepracovních) v roce Celkový počet zameškaných pracovních hodin z důvodu pracovních úrazů a všech druhů onemocnění (pracovní i nepracovní) v roce

Pracovní neschopnost (celkem za firmu – kalendářní dny) Absence z důvodu nemoci (% z celkového odpracovaného času – průměrné procento pracovní neschopnosti)

186

0,70

7 512

2,92

13 083

3,28

20 622

3,25

7 973

3,80

5 777

5,40

1 479

5,02

3 224

4,59

Udržitelný rozvoj v roce 2009

zpět na obsah

HUMECO, a.s.

RENOGUM a.s.

Důl Kohinoor a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Czech Coal a.s.

Czech Coal Services a.s. (a UDK)

Hodnoty úrazovosti, nemocnosti, zameškaných dnů a absencí, 2009

0,00 945

2,79

95

Zaměstnanecké benefity

sesterské společnosti, tj. Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services

Zásadním nástrojem pro dosažení maximální účinnosti systému benefitů pro motivaci zaměstnan-

a.s., činilo 30,971 milionu Kč.

ců, při zachování principu nákladové přiměřenosti celého systému, je možnost výběru zaměstna-

Důchodové zabezpečení zaměstnanců Skupiny je nad rámec zákonem stanovených povinností

neckých výhod dle osobních preferencí zaměstnanců v rámci stanovených finančních limitů.

(kde odvod zaměstnavatele na důchodové zabezpečení je ve výši 21,5 % z vyměřovacího zákla-

Rozsah zaměstnaneckých výhod v  největších společnostech Vršanská uhelná a.s., Litvínovská

du zaměstnance a odvod ze mzdy zaměstnance ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu) řešeno

uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s. nevybočuje svou strukturou z rámce obvyklého ve srovnatel-

podporou penzijního připojištění. Výše příspěvku zaměstnavatele je dle dohodnutých pravidel

ných společnostech. Každý zaměstnanec měl možnost ve svém „virtuálním“ osobním fondu pro rok

(obvykle v kolektivních smlouvách) vázána na dobu trvání zaměstnání ve společnosti. Nad rámec

zpět na obsah

2009 čerpat dle stanovených pravidel částku 8 000 Kč. Tato úroveň osobního fondu zaměstnance

zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je pro zaměstnance vykonávající rizikové čin-

je až do roku 2011 fixována dohodami z kolektivního vyjednávání. Z hlediska užití prostředků fondu

nosti, zejména báňského charakteru, sjednáno další připojištění pro případy vzniku pracovních

zaměstnanci preferují jejich uplatnění zejména v oblasti rekreací či nákupu zdravotních potřeb.

úrazů či nemocí z  povolání. Smluvní dopravu využívá odhadem 40 % zaměstnanců; dopravu

Uvedené preference zaměstnanců v oblasti zdravého životního stylu se ve spojení s celou řadou

zajišťují Dopravní podnik měst Chomutova a  Jirkova a.s. a  Autobusy KAVKA, a.s., v  celkovém

opatření na straně zaměstnavatele (systém zdravotních prohlídek, očkování zaměstnanců, posky-

počtu 9 linek. Hlavní směry dopravní obslužnosti jsou Most, Chomutov, Jirkov, Litvínov. Náklady

tování vitaminů a nápojů atd.) promítají mimo jiné i do pozitivního vývoje pracovní neschopnosti,

na  smluvní dopravu v  roce 2009 za  společnosti Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s.

zejména v posledních pěti letech.

a Czech Coal Services a.s. činily 2 833 tisíc Kč. Smluvní zaměstnaneckou dopravu podporují

Zdroje Osobního fondu zaměstnanců jsou tvořeny převážně v  sociálním fondu17, zbylá část je

rovněž Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

hrazena z nákladů společnosti. Skutečné čerpání ze sociálního fondu v roce 2009 pro všechny

HUMECO, a.s.

RENOGUM a.s.

Důl Kohinoor a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Czech Coal a.s.

13. plat – podíl zaměstnanců (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

0

99

99

93

100

87

0

99

95

14. plat – podíl zaměstnanců (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

0

0

0

0

96

0

0

0

95

Příspěvek na penzijní připojištění (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

51

78

78

80

77

45

63

54

78

Příspěvek na zdravotní péči (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

100

100

100

100

95

19

10

50

10

Příspěvek na stravování (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

100

77

78

84

63

72

51

87

91

Příspěvek na sportovní činnost nebo neodlišená kombinace – např. na kulturu a sport (podíl příjemců ze zaměstnanců)

%

100

100

100

100

100

89

38

68

0

17

96

Czech Coal Services a.s. (a UDK)

Nejvýznamnější zaměstnanecké benefity – podíl příjemců z celkového počtu zaměstnanců společnosti, 2009

 ociální fond je ve společnostech vytvářen za účelem krytí nákladů sociální povahy, které nelze hradit z nákladů daňově účinných. Z hlediska tvorby se jedná o příděl ze zisku, který schvaluje valná hromada společnosti obvykle ve výši rozpočtu, jenž S je předmětem kolektivního vyjednávání o ustanoveních s jednoletou platností. K dominantním položkám rozpočtu sociálního fondu patří úhrada nákladů spojených se zdravotními benefity (program Zdraví) a další příspěvek zaměstnavatele k ceně jídel ve společném stravování. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je na základě dřívější změny legislativy již hrazen plně z nákladů společnosti.

Přehled ekonomických, zdravotních a sociálních benefitů zaměstnanců ve významných společnostech skupiny Czech Coal v roce 2009

82

705 •

•

•

•

•

•

•

•

0

100

100

100

100

100

100

100

100

•

•

•

•

•

•

•

% zaměstnanců, na které se vztahuje kolektivní smlouva 13. plat

314

218

•

14. plat

106

•

Příspěvek na zdravotní péči

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Příspěvek na penzijní připojištění

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Příspěvek na stravování

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Služby spojené se závodním stravováním

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Smluvní autobusová doprava Ochranné nápoje a vitaminové preparáty

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Příspěvek na dětskou rekreaci

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Práce se seniory

•

•

•

•

Jubilejní odměny

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Rekondiční manažerské pobyty Školné na VŠ studium zaměstnanců

•

Příspěvek na kulturní a sportovní činnost

•

Odměny a dary – peněžní

•

Odměna za pracovní pohotovost, odměna dárcům krve

•

Sociální výpomoci

• •

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Zvláštní příspěvek horníkům Životní pojištění manažerů, pojištění pracovní neschopnosti

•

•

•

•

•

•

Poskytnutí dalšího pracovního volna s náhradou mzdy na jeden den ve čtvrtletí osamělým ženám a mužům pečujícím o dítě či osobu blízkou vyžadující zvláštní péči

•

•

•

•

•

•

Prodloužení ročního nároku na dovolenou o 1 týden v kalendářním roce nad základní výměru

•

•

•

•

•

•

Studijní volno a úhrada školného zaměstnancům

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Připojištění zaměstnanců rizikových pracovišť (bolestné a náhrady v případě trvalých následků úrazů) nad rámec vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb. dané kolektivní smlouvou Zvýšené odstupné pro ukončení pracovního poměru z důvodu organizační změny (obvykle dané kolektivní smlouvou)

zpět na obsah

Kolektivní smlouva (ano, ne)

366

HUMECO, a.s.

692

RENOGUM a.s.

1 685

Důl Kohinoor a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

1 093

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Czech Coal Services a.s. (a UDK)

Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce 2009

Litvínovská uhelná a.s.

Czech Coal a.s.

Vršanská uhelná a.s.

(tečky znamenají existenci příslušného benefitu v dané společnosti)

•

•

• •

•

•

•

•

• •

•

97

2.9.2 Řízení lidských zdrojů

společnostech přizpůsobení stavu zaměstnanců a jejich úrovně současnému stavu zakázkové náplně. Společnosti sledují zejména vývoj v  oblasti věkové struktury a  stabilitu zaměstnanců

Principy řízení zaměstnanosti

na klíčových pozicích. K aktuálním problémům patří získávání zaměstnanců s vyšší, resp. speci-

Mezi nejvýznamnější principy řízení zaměstnanosti patří požadavek na maximální využívání inter-

fickou kvalifikací, tj. obsazování pozic, kde je vstupním kvalifikačním požadavkem vyučení ve stroj-

ních zdrojů společnosti. Tento princip je výrazně uplatňován např. při obsazování uvolněných míst

ním nebo elektro oboru, tento požadavek se dále rozšiřuje v souladu s nároky báňské legislativy.

vlastními zaměstnanci či využívání zaměstnanců pro zajištění interních školení. Kvalifikační struk-

Nadále přetrvává riziko odchodů v rámci oborové konkurence.

tura skupiny Czech Coal vykazuje stálý pokles zaměstnanců se základním vzděláním a vzestup

Přijímání zaměstnanců ve skupině Czech Coal je řešeno vnitřními předpisy jednotlivých společ-

podílu středoškoláků.

ností. Pro obsazování pozic jsou využívány různé instituty a přístupy, zejména obsazování tech-

V roce 2009 pokračovala reforma řízení lidských zdrojů, firemní kultury a změna organizační struk-

nických a  manažerských míst výběrovým řízením, outsourcing, zejména neklíčových činností,

tury obchodní společnosti Czech Coal a.s. V oblasti vzdělávání byl realizován program English

podpora interní rotace a povyšování, zaměření na absolventy regionálních škol a učilišť. Pro rok

Live zaměřený na využívání odborné angličtiny v praxi, dále byl zahájen tzv. Manažerský rozvojový

2009 bylo typické, že společnosti skupiny Czech Coal nevytvářely nové pracovní pozice, spíše

program. Aktuálním cílem zaměstnanecké politiky výrobních společností byla stabilizace a roz-

se soustředily na výběr vhodných kandidátů na uvolněná pracovní místa. Přes vývoj na trhu práce

voj klíčových profesí pro bezproblémové zabezpečení provozované technologie a  v  servisních

nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména u specifických činností, stále přetrvává.

HUMECO, a.s.

REKULTIVACE a.s.

1 585

656

333

321

216

105

121

69

11

5 246

100,0 %

45

570

807

1 171

597

290

286

189

73

53

55

7

4 143

79,0 %

ve věku do 30 let

6

49

43

66

39

31

16

35

8

12

10

0

315

6,0 %

ve věku 30–50 let

20

249

355

513

223

137

160

101

33

25

41

5

1 862

35,5 %

ve věku nad 50 let

19

272

409

592

335

122

110

53

32

16

4

2

1 966

37,5 %

38

119

250

414

59

43

35

27

32

68

14

4

1 103

21,0 %

ve věku do 30 let

8

0

1

9

3

2

0

3

2

8

0

0

36

0,7 %

ve věku 30–50 let

20

42

106

183

34

22

11

15

14

51

9

3

510

9,7 %

ve věku nad 50 let

10

77

143

222

22

19

24

9

16

9

5

1

557

10,6 %

z toho žen

98

Celkem

Infotea s.r.o.

DTS Vrbenský, a.s.

Czech Coal a.s.

z toho mužů

Podíl zaměstnanců z celku

RENOGUM a.s.

1 057

HIPODROM MOST a.s.

Důl Kohinoor a.s.

689

Počet zaměstnanců k 31. 12. celkem

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Czech Coal Services a.s. (a UDK)

83

Vršanská uhelná a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

zpět na obsah

Celkový počet zaměstnanců skupiny Czech Coal dle pohlaví a věku, 2009

Spolupráce se školami – praxe a projekty studentů

na  pořízení pomocné mechanizace (tj. 20 % obchodních jednotek), výsledkem byla významná

Spolupráce se školami se zaměřuje především do oblasti stáží a odborných praxí studentů v ses-

změna procesu.

terských společnostech. Tradiční formou podpory škol a studentů je zapojení odborných zaměstnanců Skupiny při přípravě diplomových prací. S  Integrovanou střední školou Velebudice má

Rovnocenné odměňovaní mužů a žen

Skupina navázánu dlouhodobou spolupráci, která spočívá v praxi studentů učňovských oborů,

Zaměstnanci je přiznávána tarifní mzda v  rámci rozpětí pro mzdový tarif, do  nějž je zařazena

zejména zámečník a elektrikář, v provozech Skupiny.

vykonávaná práce. Případně mu u  vybraných pozic náleží mzda dle smlouvy o  individuálních

Se Střední pedagogickou školou, Obchodní akademií a Vyšší odbornou školou sociálně právní

mzdových podmínkách. Základní faktory, které rozhodují o vývoji výše mzdy zaměstnance, jsou

v Mostě spolupracuje Czech Coal Services a.s. v oblasti pomoci při zajišťování soutěží fiktivních

výkonnost zaměstnance, konkurenceschopnost mzdy zaměstnance na relevantním trhu práce

žákovských firem – jak přítomností zaměstnanců jako porotců soutěží, tak poskytnutím cen. Se

a perspektivnost zaměstnance pro další práci ve skupině Czech Coal. Faktor pohlaví z hlediska

SPŠ strojní Most a SPŠ elektro Chomutov má CCServices uzavřenu rámcovou smlouvu o po-

odměňování nehraje žádnou roli. Přestože ve výrobních společnostech skupiny je značná „gen-

skytování krátkodobých praxí studentům v podmínkách společností.

derová specializace“, daná zejména povahou báňské činnosti či typu strojírenské výroby, ženy

Krušnohorské strojírny Komořany a.s. spolupracují s UJEP Ústí n. Labem v oblasti stáží a diplo-

i muži mají ve firmě z hlediska odměňování rovnocenné podmínky.

mových prací, dále se Střední školou technickou a automobilní Chomutov a se Střední odbornou gická škola a Obchodní akademie Most, Střední odborná škola podnikatelská, s.r.o.

Restrukturalizace, provozní změny a jejich dopady na zaměstnance Ve Vršanské uhelné a.s. a Litvínovské uhelné a.s. došlo v roce 2009 k řadě dílčích organizačních

zpět na obsah

školou Meziboří. RENOGUM a.s. poskytuje stáže studentům následujících škol: Střední pedago-

změn, jejichž cílem bylo primárně dosažení vyšší efektivity, produktivity a konkurenceschopnosDodržování lidských práv a postupy proti neetickému jednání

ti. Racionalizace práce v ostatních společnostech Skupiny rovněž nepřinesla významné změny

Dodržování lidských práv je dáno legislativou, kterou jsou zaměstnanci povinni znát a respekto-

v zaměstnanosti. Výjimkou byla společnost Údržba dolů Komořany a.s. (též jen „UDK“), vyčleně-

vat. K povinnosti znát ji odkazují vnitřní normy, zejména organizační řád a pracovní řád. Tato te-

ná z CCServices v roce 2009, kdy došlo v průběhu roku k realizaci organizační změny velkého

matika není součástí investičních smluv, neboť obchodní či investiční partneři jsou společnosti ze

rozsahu v souvislosti s poklesem odběru výkonů této společnosti ostatními subjekty Skupiny.18

zemí EU. Některá výběrová řízení na dodavatele požadují dodatky o bezpečnosti práce u smluv,

V roce 2009 proběhly ve společnosti DTS Vrbenský, a.s., organizační změny s cílem zvýšit efek-

požadování bezpečnostních certifikátů či standardu OHSAS, popř. řešení práv zahraničních za-

tivnost práce. V Krušnohorských strojírnách Komořany a.s. došlo kvůli propadu zakázkové nápl-

městnanců a podmínek jejich práce. V daném roce však neproběhly žádné významnější inves-

ně v průběhu roku 2009 k celkovému poklesu zaměstnanců ze 405 na 331.

tiční dohody.

Zabezpečení zaměstnanců při ukončení pracovního poměru, provádění organizačních změn

Základním protikorupčním nástrojem ve všech společnostech Skupiny jsou pevná pravidla pro

a racionalizačních opatření (včetně hromadného propouštění dle § 62 ZP) řeší jak zákoník práce,

jakékoli právní úkony, která jsou popsána ve stanovách společnosti a v podpisovém řádu. V dal-

tak ustanovení kolektivních smluv ve  společnostech Skupiny. Minimální délka výpovědní lhů-

ších vnitřních normách jsou popsány bližší pravidla a postupy např. pro provádění výběrových ří-

ty v  tomto případě činí 2 měsíce. Obecně platí, že připravované organizační změny, popřípa-

zení (oprávnění zaměstnanců, finanční limity, postup vyhodnocení výběrového řízení atd.). Zásady

dě racio­nalizační opatření projedná zaměstnavatel s příslušným odborovým orgánem a oznámí

etického a protikorupčního chování jsou také součástí vstupních školení pro nové zaměstnance

zaměstnancům dva měsíce před tím, než budou učiněny právní úkony směřující ke  skončení

a jsou pravidelnou součástí porad obchodních útvarů.

pracovního poměru jednotlivých zaměstnanců. Nelze-li při změně výrobních programů a  reali-

V průběhu roku ve společnostech Skupiny probíhají řádné (plánované) i mimořádné interní audity,

zaci organizačních změn řešit nadbytečnost zaměstnanců jinak než jejich uvolněním, postupuje

které obsahují i  analýzy z  hlediska organizačních rizik souvisejících s  korupcí. V  tomto smyslu

zaměstnavatel při rozhodování o  uvolnění jednotlivých zaměstnanců na  základě provedeného

ve společnosti CCServices proběhla hloubková vícestupňová analýza výběrových řízení odboru

rozboru kvalifikační a sociální struktury a pracovní adaptability zaměstnanců. Kolektivní smlouvy

pořízení a obnovy majetku (tj. 9 % obchodních jednotek), výsledkem byla významná změna pro-

jednotlivých společností upravují možnosti pro zvýšené odstupné.

cesu a personální opatření. Ve společnosti DTS Vrbenský, a.s., proběhl audit výběrových řízení 18

V tomto reportu jsou údaje za UDK v personální oblasti zahrnuty v údajích CCServices.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

99

Počty zaměstnanců, kteří opustili společnosti skupiny Czech Coal, 2009

Důl Kohinoor a.s.

RENOGUM a.s.

HUMECO, a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

82

705

1 093

1 685

692

366

314

218

106

Celkový počet zaměstnanců, kteří opustili skupinu Czech Coal v roce 2009

16

71

114

298

134

127

28

30

17

% odcházejících z celkového počtu zaměstnanců

19,3

10,3

10,8

18,8

20,4

38,1

8,7

13,9

16,2

% mužů

17,8

8,9

11,3

16,9

20,9

37,9

9,1

15,9

21,9

z toho % do 30 let

50,0

10,2

14,0

27,3

28,2

58,1

18,8

28,6

62,5

z toho % ve věku 30–50 let

10,0

4,0

9,6

11,7

14,3

21,2

4,4

8,9

6,1

z toho % ve věku nad 50 let

15,8

13,2

12,5

20,3

24,5

51,6

14,5

20,8

28,1

% žen

21,1

16,8

9,2

24,2

15,3

39,5

5,7

0

3,1

z toho % do 30 let

62,5

0

0

44,4

0

0

0

0

0

z toho % ve věku 30–50 let

10,0

4,8

1,9

15,8

8,8

13,6

0

0

0

z toho % ve věku nad 50 let

10,0

23,4

14,7

30,2

27,3

73,7

8,3

0

6,3

1

14

17

120

1

40

1

0

0

17

38

41

66

62

57

45

28

12

3

5

17

6

0

5

0

1

20,5

10,07

34,7

0,1

18,38

16,0

Počet nově přijatých zaměstnanců z toho: kolik z nich přišlo z jiných částí Skupiny % celkové fluktuace zaměstnanců

10,43

17,69

DTS Vrbenský, a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Czech Coal Services a.s. (a UDK)

Czech Coal a.s.

zpět na obsah

Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce 2009

Počet zaměstnanců, kteří byli propuštěni z důvodu organizační změny

100

Litvínovská uhelná a.s.

(procentuální podíl vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců v dané kategorii na konci vykazovaného období)

nesleduje se

28,0

Vzdělávání zaměstnanců a psychologické služby Mezi nejvýznamnější aktivity v rámci systematického dlouhodobého vzdělávání náleželo i v r. 2009

Útvar psychologie práce CCServices poskytuje rozsáhlou oblast služeb v oboru pracovní psy-

vzdělávání liniových manažerů prostřednictvím dlouhodobého projektu „Uhelná akademie“

chologie. V  roce 2009 prošlo psychologickým vyšetřením celkem 647 osob, z  toho bylo 185

a vzdělávání středního a vyššího managementu v oblasti ekonomiky a dalších odborných témat.

externích klientů.

Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce

82

705

1 093

1 685

692

366

314

218

106

Počet zaměstnanců k 31. 12.

83

689

1 057

1 585

656

333

321

216

105

počet zaměstnanců ve vrcholovém managementu – vrcholový management (odborní ředitelé, jejich zástupci, členové statutárních orgánů)

10

28

28

76

6

5

11

4

3

počet zaměstnanců – technicko-hospodářští zaměstnanci a administrativa (střední management, specialisté, technici, administrativa, včetně mistrů)

73

81

131

247

78

107

49

25

24

580

898

1 262

608

221

272

187

81

počet zaměstnanců – dělnické profese (produkce, údržba) Celkový počet hodin všech typů školení za rok

*

8 399

10 759

23 789

5 026

9 436

1 451

3 615

585

vrcholový management

*

986

1 015

911

6

38

91

0

0

technicko-hospodářští zaměstnanci a administrativa

*

1 486

2 493

3 915

718

1 509

104

283

188

dělnické profese

*

5 927

7 251

18 962

4 302

7 889

1 256

3 301

397

12

10

14

2 634

28

5

17

6

vrcholový management

*

37

35

33

1

8

47

0

0

technicko-hospodářští zaměstnanci a administrativa

*

18

19

20

9

14

3

2

8

Průměrný počet hodin všech typů školení za rok na 1 zaměstnance

dělnické profese Průměrné náklady na výcvik a vzdělávání na jednoho zaměstnance (Kč) Počet zaměstnanců – povinný výcvik ze zákona (kursy a přezkoušení) – dělnické vzdělávání Počet zaměstnanců – prohlubování kvalifikace (firemní a individuální vzdělávání) Počet zaměstnanců studujících VŠ, jimž je přispíváno na školné

*

10

8

13

7

36

4

15

5

23 972

1 372

1 102

420

2 634

1 570

506

1 433

1 379

0

353

649

1 267

680

524

120

116

33

114

64

190

194

30

36

0

3

3

5

2

2

3

1

1

0

0

0

42

32

40

34

4

4

2

11

2

Procento zaměstnanců z vrcholového managementu školených o protikorupční, antimonopolní a protitrustové politice (výběrová řízení, obchodní jednání aj.)

100

100

100

100

0

0

0

0

0

Procento ostatních zaměstnanců školených o protikorupční politice (i v rámci úvodních školení)

100

100

100

100

0

0

0

0

0

Procentuální podíl zaměstnanců proškolených o lidských právech

100

100

100

100

0

0

0

0

0

Počet zaměstnanců – prohlubování kvalifikace (hromadné vzdělávání – jazykové a PC kursy)

zpět na obsah

HUMECO, a.s.

RENOGUM a.s.

Důl Kohinoor a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

DTS Vrbenský, a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Czech Coal a.s.

Vzdělání zaměstnanců skupiny Czech Coal (% dle typu ukončeného vzdělání)

Czech Coal Services a.s. (a UDK)

Školení, studium, výcvik a kursy ve společnostech v roce 2009

*neeviduje se

101

Problematika zaměstnanců v předdůchodovém věku a outplacement

V případech realizace organizačních změn ve společnostech Vršanská uhelná a.s., Litvínovská

Nejrozvinutější pravidla pro řešení problematiky zaměstnanců v předdůchodovém věku mají Vr-

uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s. mají zaměstnanci dle kolektivní smlouvy vedle odstupné-

šanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s. ve vnitropodnikových pra-

ho nárok na bezplatnou právní a psychologickou pomoc. Dále mají zaměstnanci možnost v době

vidlech „Zásady pro řešení pracovního poměru zaměstnanců před nárokem na starobní důchod

výpovědní lhůty z organizačních důvodů doplnit si bezplatně kvalifikaci ve vzdělávacích aktivitách

a jejich odchodu do starobního důchodu“. Cílem těchto pravidel je získání dostatečných informací

organizovaných útvarem vzdělávání. Přehled o všech společnostech Skupiny podává následující

nezbytných pro další rozhodování v dostatečném předstihu. Pokud je dosaženo shody v řešení,

tabulka.

vzniká zaměstnanci nárok na motivační odměnu, která je koncipována v závislosti na odpracovaných letech u společnosti. Po odchodu do starobního důchodu mají bývalí zaměstnanci možnost zapojit se do Senior klubu, mají možnost se dále vzdělávat v „Malé Univerzitě Seniorů“ nebo využít rekreačních zařízení Skupiny se slevou.

Czech Coal a.s.

Vršanská uhelná a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Czech Coal Services a.s. (a UDK)

DTS Vrbenský, a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Důl Kohinoor a.s.

RENOGUM a.s.

HUMECO, a.s.

zpět na obsah

Programy pro řízení kvalifikace a pro celoživotní vzdělávání, které napomáhají zachovat zaměstnancům stálou zaměstnatelnost a umožňují jim zvládnout ukončení kariéry, 2009

Podniková školení, kursy

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Finanční podpora pro externě poskytovaná školení a vzdělávání

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Poskytnutí studijního volna se zaručeným návratem do zaměstnání

•

•

•

•

•

Předdůchodové plánování pro osoby, které mají odejít do důchodu

•

•

•

•

•

Přeškolení (pro jiné zaměstnání jinde) pro osoby, které chtějí dále pracovat

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Pokud je poskytnuto odstupné, bere se na zřetel věk zaměstnance a odpracované roky?

•

•

•

Služby pro pracovní umístění (pomoc při vyhledávání zaměstnání apod.)

•

•

•

•

•

•

Pomoc (např. školení, poradenství) při přechodu do mimopracovního života

•

•

•

Odstupné nad zákonnou povinnost

102

•

•

2.9.3 Participace zaměstnanců na řízení firmy

nostních předpisech, podstatná část pracovněprávních podmínek, ale i další zakotvené povinnosti upravovány v kolektivních smlouvách.

Standardně společnosti skupiny Czech Coal komunikují se zaměstnanci především systémem

Kolektivní smlouvy jsou uzavřeny u většiny společností a týkají se cca 95 % zaměstnanců Sku-

porad, doplňovaným o další komunikační platformy, jakými jsou e-mail, vývěsky či intranet, na kte-

piny. V  kolektivních smlouvách jsou typicky upraveny zejména podmínky odměňování, sdílení

rém zaměstnanci najdou např. všechny vnitřní normy společnosti či informace o organizačních

informací mezi zaměstnavatelem a zástupci odborů, postupy vyjednávání, zásady rovných příleži-

a personálních změnách.

tostí, oblasti bezpečnosti a hygieny práce. Kontrola jejich naplňování se uskutečňuje na platformě

Společnosti Skupiny se snaží soustavně budovat komunikační systémy, které usnadňují dostup-

společných komisí a výborů, které zahrnují i zástupce zaměstnanců.

nost informací a  rychlost jejich přenosu. Ve  Skupině je od  roku 2005 zřízeno Zaměstnanecké trováno 12 tisíc vyřízených požadavků. Dále zaměstnanci významnou měrou využívají schránky Zaměstnaneckého centra, elektronický Zaměstnanecký portál a systém informačních letáků. Význam kolektivních smluv Ve skupině Czech Coal je nad vymezení v zákonech ČR, zejména v zákoníku práce a bezpeč-

Struktura odborové organizace a její činnost Účast zaměstnanců a odborových organizací v orgánech se mezi společnostmi skupiny Czech Coal liší v závislosti na velikosti podniku, přítomnosti odborových organizací a právní formě společnosti. V roce 2009 nedošlo ke stížnostem, které by oznamovaly ohrožení práva na svobodu sdružování a kolektivního vyjednávání. Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal má výbory v každé ze společností. Výbory

zpět na obsah

centrum (od roku 2008 pod správou Czech Coal Services a.s.), kde bylo v roce 2009 zaregis-

Vršanská uhelná a.s.

Litvínovská uhelná a.s.

Czech Coal Services a.s. (a UDK)

DTS Vrbenský, a.s.

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Důl Kohinoor a.s.

RENOGUM a.s.

HUMECO, a.s.

Osobní pracovní ochranné pomůcky

Czech Coal a.s.

Podmínky pro ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců zahrnuté do kolektivních dohod či dle existujících státních či vnitrofiremních předpisů, 2009

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Společné komise BOZP, v nichž jsou zastoupeni zaměstnanci, resp. jejich zástupci (odbory) i představitelé vedení společnosti Účast zástupců zaměstnanců při kontrolách BOZP, auditech i při vyšetřování nehod

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Školení a vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Zaručený průběh/postup při vyřizování stížností

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Právo odmítnout nebezpečnou práci

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Pravidelné kontroly bezpečnosti práce a pracovního prostředí

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Udržitelný rozvoj v roce 2009

103

2.10 Regionální spolupráce CCServices, VUAS, LUAS a  dceřiných společností komunikují přímo s  vedením společnosti,

2.10.1 Principy regionální politiky skupiny Czech Coal

zejména s personálními řediteli, kterým jsou zasílány zápisy z výborů. Kromě výborů existují odborné komise s působností na celou skupinu Czech Coal, komise vedou místopředsedové. Jde

Skupina Czech Coal považuje za zásadní participovat na řešení problémů regionu, kde sídlí na-

o následující komise:

prostá většina jejích výrobních kapacit a bydlí většina zaměstnanců. Regionální politika Skupiny

• Bezpečnostní: jednou za 1/4 roku i přítomnost zástupce báňského úřadu

se proto soustředí na Ústecký kraj, zejména na okresy Chomutov a Most. Skupina Czech Coal se

• Mzdová: předkládá čtvrtletní výsledky

snaží participovat na řešení problémů regionu. Mezi nejpalčivější problémy patří sociální situace

• Sociální: řeší dětské dovolené, tábor, stravování, zaměstnaneckou dopravu aj.

nezaměstnaných v okrese Most (k 31. 3. 2010 míra nezaměstnanosti 16,8 %, tj. jedna z největších

• Pracovní právo: pořádá dvakrát ročně školení pro předsedy odborných komisí a výborů

v ČR) a nízký počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (poloviční oproti průměru ČR).

Zároveň jsou zástupci SOO členy komisí, které má ustaven zaměstnavatel, zejména jsou za-

Vztah k regionu je ve skupině Czech Coal určován několika samostatnými programy, které mají

stoupeni v odškodňovacích komisích, v havarijních komisích, ve stravovací komisi, v komisích při

společný cíl, a to úsilí o co nejlepší a nejefektivnější pracovní prostředí a péči o zaměstnance,

rozhovorech o uvolňování z důvodů organizačních změn, dále ve všech bezpečnostních komi-

o obnovu území dotčeného těžbou a minimalizaci environmentálních dopadů, ale především roz-

sích, při bezpečnostních prověrkách a v komisi pro řešení případů porušování léčebného režimu

voj kvalitních vztahů se sousedními komunitami.

dočasně práce neschopných. Sdružení odborových organizací Skupiny rovněž registruje seniory v seniorském programu, který

Poskytování informací

zpět na obsah

je financován ze sociálního fondu. Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal se pravi-

Skupina považuje znalost názorů obyvatel regionu na svou činnost za základní opěrný bod pro

delně zúčastňuje tzv. „Kulatého stolu Ústeckého kraje“, tj. jednání odborů, zástupců zaměstnava-

rozhodování o zaměření svého dalšího rozvoje, včetně regionální spolupráce. Obyvatelé i ostatní

telů z velkých podniků a samosprávy kraje.

subjekty sdělují své názory a připomínky přímo či elektronickou formou (www.spoluziti.cz), a to

Hlavními tématy komunikace Sdružení odborových organizací s  vedením skupiny Czech Coal

odboru regionální politiky a  komunikace Czech Coal a.s., či od  května 2006 také v  Informač-

v roce 2009 bylo kolektivní vyjednávání, organizační změny a řešení Státní energetické koncepce

ním a kontaktním centru Spolužití v Litvínově. V roce 2008 bylo zaměření centra rozšířeno ne-

a územních limitů těžby na Lomu ČSA a dodávky po roce 2012 z Lomu Vršany.

jen na poskytování informací o projektu zpřístupnění zásob hnědého uhlí pro budoucí generace, ale i na poskytování informace o dění ve firmě, příjem žádostí o sponzoring, je poradcem při jejich

Kolektivní vyjednávání 2009

sestavování a také místem, kam se mohou obracet studenti SŠ, VŠ zpracovávající bakalářské,

Rozsah kolektivního vyjednávání v roce 2009 byl v hlavních společnostech skupiny Czech Coal

diplomové a jiné práce s tematikou těžby uhlí či obnovy krajiny.

– Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a  Czech Coal Services a.s. – předurčen několika faktory. Jedním byl obvyklý závazek projednat ustanovení s  jednoletou platností. Dalším byla potřeba dohodnout a do textu stávající kolektivní smlouvy zakomponovat všechny dopady související s vývojem pracovněprávní i obecné legislativy. Většinou se jednalo o formální úpravy textu, resp. změny kompetenčního rámce, včetně rozdělení stávající kolektivní smlouvy na tři samostatné dokumenty. Kolektivního vyjednávání se zúčastnili, kromě zástupců zaměstnavatele, i zástupci odborových organizací, které v  rámci sesterských společností působí. Kromě největšího Sdružení odborových organizací (SOO) se jedná o  Severočeské SOO, odborový svaz železničářů a  odborový svaz energetiků.

104

2.10.2 Přímá podpora regionálního rozvoje společnostmi skupiny Czech Coal Skupina Czech Coal poskytla přímou podporu obecně prospěšným projektům v Ústeckém kraji v celkové částce přes 34,2 milionu Kč. Bylo podpořeno přes 130 projektů v Ústeckém kraji (90 % částky), mimo Ústecký kraj 12 projektů. Z částky využité pro Ústecký kraj bylo 18,9 milionu Kč, tj. 55 % určeno na podporu infrastrukturních sociálních investic, zejména resocializaci rekultivovaných ploch (Hipodrom Most), vybavení a rekonstrukce škol, podporu sociálních a zdravotnických zařízení a menší ekologické projekty obcí. Od roku 1998 tak podpora regionu představuje už více než 384 miliony korun od skupiny Czech Coal.

Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově

Přímá podpora obecně prospěšným projektům

platná telefonní linka 800 800 499. Veškeré informace včetně odpovědí na telefonní či

Přímá podpora obecně prospěšným projektům od skupiny Czech Coal v Ústeckém kraji, 2009 (Kč)

e-mailové dotazy jsou zveřejňovány na stránkách www.spoluziti.cz. Czech Coal a.s.

1 653 000

Czech Coal Services a.s.

2 950 350

DTS Vrbenský, a.s.

473 800

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

1 505 405

Litvínovská uhelná a.s.

17 218 781

REKULTIVACE a.s.

50 000

RENOGUM a.s.

594 880

Vršanská uhelná a.s.

9 769 950

Celkem

zpět na obsah

Budova Cheminvestu, Gorkého 1613, Litvínov VI, otevřeno středa 16–18 hodin; bez-

34 216 166

Přímá podpora obecně prospěšným projektům od skupiny Czech Coal v roce 2009, podle oblastí (celkem 37,6 milionu Kč) Sociální revitalizace rekultivací (Autodrom Most) 8%

informační centrum

Sociální revitalizace rekultivací (podpora Hipodromu Most) 32 %

Spolužití budova Cheminvestu *

Podpora kulturních akcí, Podpora kulturních institucí, amatérských souborů publikací, uměleckých řemesel, 4% obnova památek 2% Podpora profesionálního sportu a sportu dospělých 18 %

Podpora sportu, zejména dětí a mládeže 8%

centrum Spolužití

LITVÍNOV

Projekty v oblasti životního prostředí 5%

Jiné (konference, odborné organizace, ceny a další) 9%

Podpora školství a mimoškolní vzdělávací činnosti pro mládež 13 % Podpora v sociální a zdravotní oblasti 1%

Udržitelný rozvoj v roce 2009

105

Podpora regionálního rozvoje v Ústeckém kraji

Program Spolužití

Dárcovství a sponzoring, podpora infrastrukturních investic a služeb byly součástí nevýrobních akti-

V roce 2009 byl dále vyhlášen program Spolužití, který navázal na předcházející ročníky Progra-

vit společností dnešní skupiny Czech Coal již od roku 1993. V roce 2002 společnost rozpracovala

mu podpory regionu. Vyhlášený grant byl zaměřen na podporu vzdělávání v regionu. Finanční

rozsáhlý projekt Regionální politika, díky němuž jsou podporovány desítky projektů v sociální oblasti,

prostředky byly v roce 2009 určeny především pro žadatele ze SŠ a VŠ okresu Most a z obcí,

zdravotnictví a vzdělávání a řada programů v oblasti kultury, sportu a dalších společenských aktivit.

s  nimiž má Litvínovská uhelná a.s. a  Vršanská uhelná a.s. uzavřenu smlouvu o  dlouhodobém

Podpora regionálního rozvoje představuje dobrovolnou aktivitu Skupiny, která je zřetelně vymeze-

partnerství. Finanční podporu získaly desítky fyzických a  právnických osob z  regionu, jejichž

na – je to úsilí o zlepšení kvality života obyvatel v regionu. Skupina Czech Coal považuje za velmi

projekty mají přínos, který není omezen krátkým časovým horizontem. Jde o dlouhodobé infra-

důležité využít svou ekonomickou sílu ve prospěch zkvalitnění života obyvatel severozápadních

strukturní sociální investice, například podpora kulturních institucí, zajištění výpočetní techniky pro

Čech, zejména Mostecka, ale v posledních letech i části Chomutovska. Rozsah regionální spo-

školy, rozvoj sportovní činnosti v regionu apod. Výběr žádostí o podporu je schvalován poradou

lupráce je pochopitelně podmíněn ekonomickým rozvojem firmy a zároveň efektivitou spolupráce

vedení jednotlivých společností. Celkem bylo v roce 2009 poskytnuto 4,74 milionu Kč.

s představiteli zaměstnanců, obcemi a organizacemi v regionu. O podporu se mohou ucházet jednak obce a města, jednak různé organizace, které sídlí nebo pořádají akce v Ústeckém kraji. Výběr žádostí o podporu je posléze schvalován poradou vedení ve společnostech skupiny Czech Coal.

zpět na obsah

Sponzorskou politiku skupiny Czech Coal v Ústeckém kraji i zmíněné projekty realizuje od roku 2008 odbor regionální politiky a komunikace společnosti Czech Coal a.s., pověřený zajištěním komunikačních služeb na základě mandátní smlouvy. Program Regionální politika skupiny Czech Coal byl v roce 2009 realizován v následujících oblastech: Partnerství s obcemi

Celoroční sponzoring Celoročně, ve čtvrtletních schvalovacích cyklech, jsou přijímány žádosti o podporu dané činnosti, konkrétních i krátkodobých akcí. Preferovány jsou projekty, které navštíví maximální počet lidí. Nejsou podporováni jednotlivci, ale vždy sportovní jednoty, oddíly, dětské a mládežnické organizace a zařízení, instituce pracující s handicapovanými, neziskové organizace. Výběr podpořených žádostí o sponzoring je schvalován čtvrtletně poradou vedení společností Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s. V roce 2009 byly podpořeny projekty za  29,93 milionu Kč. Obdobný typ podpory projektů provádějí i  další společnosti skupiny Czech Coal, zejména Krušnohorské strojírny Komořany a.s., DTS Vrbenský, a.s., RENOGUM a.s. a Infotea s.r.o. V roce 2009 byla jejich podpora v celkové výši 1,7 milionu Kč.

V  roce 2009 pokračovala spolupráce skupiny Czech Coal, konkrétně společností Litvínovská uhelná a.s. a Vršanská uhelná a.s., s městy a vesnicemi z Chomutovska a Mostecka. Jeho základem je smlouva o spolupráci mezi obcemi Mostecka a Chomutovska a společnostmi skupiny Czech Coal. Jedná se o  tyto obce a  města: Statutární město Most, Litvínov, Jirkov, Meziboří, Lom, Louka u Litvínova, Strupčice, Mariánské Radčice, Vrskmaň, Vysoká Pec, Líšnice, Polerady a  Malé Březno. (Vedení města Horní Jiřetín od  roku 2007 odmítá účast, ale místní organizace mohou získat podporu v jiných programech.) Společně se zvolenými zastupiteli obcí a měst představitelé skupiny Czech Coal vyhodnocují komunitní potřeby. Oblasti podpory jsou každoročně aktualizovány dle dohody obou stran tak, aby odrážely potřeby partnerských měst a obcí. Zejména jsou v nich zahrnuty akce a projekty, které by se bez pomoci skupiny Czech Coal, s  ohledem na  rozpočty jednotlivých obcí, nepodařilo uskutečnit. Tato forma spolupráce jen v roce 2009 přinesla obcím a městům téměř 5,3 milionu korun. Celkem se v rámci regionální politiky od vzniku projektu věnovalo obcím, a to včetně roku 2009, přes 45 milionů korun.

106

Vybrané výsledky programu Regionální politika • Největší část finančních prostředků skupiny Czech Coal z programu Spolužití, téměř 2,320 milio­ nu korun, putovala do Litvínova, kde tyto prostředky napomohly ke zřízení chemické laboratoře v Gymnáziu T. G. M., podpořily rozvoj mládežnického hokeje a další projekty v oblasti sportu, ale také napomohly zajištění pořádku a bezpečnosti ve městě pořízením mobilní služebny Městské policie a zakoupením kontejnerů. •V   Mostě pomohly uhelné peníze mimo jiné dokončit počítačový systém v tamním gymnáziu, přispěly k činnosti Nadace Student, orientované na sociálně slabé studenty, přispěly městskému divadlu, pomohly Vyšší odborné škole a Střední pedagogické škole vybavit učebnu notebooky, pomohly například také mosteckému pracovišti Vysoké školy báňské, TU Ostrava. •P  rogram Spolužití má na svém kontě také například podporu Vysoké školy finanční a správní v Mostě.

• Tradičně nezůstaly stranou ani dva dětské domovy v okrese Most a kojenecký ústav.

Chytré hlavy pro Sever – nový projekt v roce 2010

• Obcím Skupina umožnila finančními dary zkvalitnit úroveň života jejich seniorů a mládeže, zre-

Skupina Czech Coal vyhlásila pro rok 2010 grantový projekt pro střední a  vysoké školy Mos-

konstruovat objekty v držení obcí, které obyvatelům slouží ke společenskému vyžití.

tecka pod názvem Chytré hlavy pro Sever. Projekt je zaměřen na podporu vzdělávání. Skupina

• Skupina Czech Coal podporuje společenské využití rekultivovaného území, mimo jiné činnost

považuje zvýšení zatím nedostatečné vzdělanosti obyvatel regionu Mostecka za  důležitý úkol

společnosti HIPODROM MOST a.s., jejíž dostihový areál v současnosti už není jen nejmoder-

a chce k němu i nadále přispívat. Podpora vzdělávacích projektů je ze strany společností Skupiny

nějším centrem dostihového sportu v  ČR, ale i  místem řady tradičních celoměstských akcí.

dlouhodobá.

Areál Hipodromu Most je příkladem úspěšného znovuoživení – „sociální revitalizace“ zrekultivo-

Garantem programu Chytré hlavy pro Sever je Vršanská uhelná a.s. O jednom z podpořených

vaného území původní Velebudické výsypky.

projektů rozhodne veřejnost svým hlasováním prostřednictvím internetu a sms.

• Díky celoročnímu kulturnímu projektu společnosti Czech Coal Services a.s. se v Mostě v roce

Společnost Vršanská uhelná bude v roce 2010 také pokračovat ve svém partnerství v Nadaci

2009 představili například Laco Deczi, Rudi Linka, R. Hladík, P.  Hamel, Collegium Musicum

Student, která formou stipendií podporuje středoškoláky, vysokoškoláky a  talentované děti ze

a další hudební legendy.

sociálně slabých rodin.

• Společnosti skupiny Czech Coal byly nadále významnými partnery Hospodářské a  sociální Krušnohoří, Hipodromu Most, FK Baník Most a Vysoké školy finanční a správní. • V rámci projektu Barborka a Prokůpek se v roce 2009 uskutečnily pod patronací Czech Coal Services a.s. čtyři akce pro předškolní a mladší školní děti s návštěvností několika set dětí a rodinných příslušníků. Exkurze a Uhelné safari

Podpora sociálních a vzdělávacích projektů na celostátní úrovni Společnosti skupiny Czech Coal poskytují svou podporu i řadě dalších sociálních a charitativních projektů jak v severních Čechách, tak v jiných oblastech ČR. Za tímto účelem jsou svěřovány

zpět na obsah

rady Mostecka i Ústeckého kraje, Okresní hospodářské komory, Ekologického centra Most pro

prostředky České báňské nadaci. V roce 2009 činila podpora této nadaci 4 miliony Kč.

2.10.3 Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity, 2009

V roce 2009 pokračovala spolupráce se ZŠ a SŠ okresu při organizování exkurzí. Odbor komunikace

Názory sousedních komunit

uskutečnil osm exkurzí na rekultivované plochy, další desítky exkurzí zajistili pracovníci odboru zahlazová-

Skupina Czech Coal se snaží vytvořit ve spolupráci s představiteli obcí sousedících s provozy

ní Vršanské uhelné a manažeři výroby Litvínovské uhelné pro odborné střední a vysoké školy, zahraniční

Skupiny vzájemně konsensuální formu reportování přínosů a vlivu Skupiny v kontextu udržitelné-

návštěvníky skupiny Czech Coal a pro bývalé pracovníky společností.

ho rozvoje. Cílem je umožnit posouzení přínosů a vlivů činnosti skupiny Czech Coal dle situace

V červnu 2009 byl spuštěn nový projekt Uhelné safari. Tato forma organizování exkurzí, kdy byly těžební

jednotlivých obcí a zlepšit nejen informovanost vzájemnou, ale i informovanost co nejširších vrstev

lokality Vršanské uhelné a Litvínovské uhelné za plného provozu zpřístupněny široké veřejnosti, zazna-

veřejnosti.

menala obrovský zájem. V průběhu července až října se uskutečnilo 25 exkurzí s 800 návštěvníky.

Část výstupů ukazuje následující tabulka a výsledky dotazníkové akce, ve které obce uvedly svůj

Projekt Uhelné safari 2010 byl zahájen na  počátku dubna, potrvá do  konce října. Exkurze se

názor.

konají každou středu a sobotu, celkem je naplánováno šest desítek exkurzních skupin do lomu ČSA a  Vršany. Projekt je realizován jako bezplatný, je zahrnut do  komunikačního plánu obou společností. Obrovský zájem veřejnosti z celé republiky o unikátní technické dílo a hlavně těžební technologii tak pokračuje i v tomto roce.

Udržitelný rozvoj v roce 2009

107

Souhrn příspěvků skupiny Czech Coal obcím a městům v regionu

zpět na obsah

vzdělanost a kultura

2 343 617

0

platby za DP

Kč

278 612

148 805

platby za vynětí ze ZPF

Kč

311 461

0

celkem příspěvek z RS

Kč

17 638 828

9 916 000

suma příspěvků skupiny Czech Coal

Kč

20 572 518

10 064 805

prostředky na péči o životní prostředí (bez cyklostezek) – (resocializace rekultivací)

příspěvek skupiny Czech Coal*

Kč

11 063 000

1 000 000

prostředky na zdravý životní styl (amatérský sport, dětský sport, hřiště, parky a jiná infrastruktura pro zdravý životní styl)

příspěvek skupiny Czech Coal*

Kč

561 000

240 000

prostředky na sociální projekty a zdravotnictví

příspěvek skupiny Czech Coal*

Kč

305 000

0

prostředky na školství a mimoškolní vzdělávací a odborné aktivity (odborné kroužky vč. rybářů, ml. hasičů apod.)

příspěvek skupiny Czech Coal*

Kč

1 416 000

2 126 600

prostředky na podporu kulturních akcí a amatérských souborů (kroužky, spolky apod.)

příspěvek skupiny Czech Coal*

Kč

677 825

5 000

prostředky na podporu kulturních institucí, publikací, uměleckých řemesel, obnovu památek v obci

příspěvek skupiny Czech Coal*

Kč

200 003

40 000

5 341

2 319

počet dětí (6–15 let) navštěvujících školy v obci relativní míra nezaměstnanosti (leden 2010)

sociální soudržnost

počet dětí % uchazečů % zaměstnaných obyvatel ve skupině Czech Coal ze zaměstnaných v obci/městě z ekonom. činných

15,7

8,7

17,0

3,9

počet organizací aktivně pracujících s dětmi a mládeží se sídlem v obci

počet organizací

9

neuvedeno

počet aktivních spolků, občanských sdružení a neziskových organizací se sídlem v obci

počet organizací

35

neuvedeno

obyvatelstvo počet obyvatel obce (evidence obyvatel k 1. 1. 2010) Ostatní prostředky poskytnuté skupinou Czech Coal na jiné než uváděné oblasti

108

město Litvínov

Kč

Poznámka: Položka „příspěvek skupiny Czech Coal*“ označuje všechny prostředky dobrovolně poskytnuté jak přímo do městského rozpočtu, tak organizacím se sídlem v obci/městě, či prostředky na projekty konané v obci/městě. Zahrnuje prostředky poskytnuté formou daru, sponzorského příspěvku a formou smlouvy o reklamě

zdraví

město Most

platby za vytěžený nerost

příjmy rozpočtu obce

životní prostředí

jednotka

počet obyvatel

příspěvek skupiny Czech Coal*

Kč

67 048

26 451

3 416 000

6 500 000

město Meziboří

město Lom u Mostu

obec Mariánské Radčice

obec Malé Březno

obec Strupčice

obec Vrskmaň

obec Vysoká Pec

obec Líšnice

obec Polerady

0

0

0

0

0

24 832 611

7 145 240

0

0

0

0

0

0

41 108

257

7 945

110 588

69 166

70 173

42 301

0

0

0

0

0

0

0

686 924

210 974

0

0

0

0

615 000

625 000

300 000

250 000

300 000

300 000

805 000

350 000

75 000

75 000

615 000

625 000

341 108

250 257

307 945

25 930 123

8 230 380

420 173

392 301

75 000

75 000

0

0

0

0

0

0

0

350 000

0

0

0

20 000

250 000

0

300 000

305 000

250 000

0,000

0

0

50 000

0

0

0

0

0,000

0

0

0

17,8

obec Louka u Litvínova

200 000

0

405 000

0

0

100 000

0

0

100 000

0

0

0

0

200 000

0

0

0

0

0

0

0

75 000

75 000

600 000

0

0

250 000

0

0

0

0

0

0

0

1 900

555

205

52

38

135

neuvedeno

0

43

12,5

27,2

8,0

14,4

4,3

18,3

4,4

neuvedeno 21,2

7,1

19,2

4,2

20,5

20,0

16,7

neuvedeno 6,7

8,9

11,8

15,7

14,5

7,3

10,8

8

5

5

2

2

3

4

neuvedeno

5,000

0

4

27

12

5

3

3

9

4

neuvedeno

5,000

1

3

20 923

4 829

3.812

745

417

215

738

neuvedeno

948

198

212

15 000

0

0

0

0

0

500 000

0

0

0

0

Udržitelný rozvoj v roce 2009

zpět na obsah

město Jirkov

109

U všech obcí

Otázka

zpět na obsah 110

Co je hlavním problémem pro obyvatele vaší obce?

U všech obcí

U obcí s těžbou uhlí a dobývacím prostorem

U obcí, které se účastní programu regionální spolupráce skupiny Czech Coal (CCServices, VUAS, LUAS)

U všech obcí

Jak jste v roce 2009 využili Jak jste v roce 2009 využili Jak významný je ve srovnání Jaké přínosy a dopady finanční prostředky z úhrad finanční prostředky z regio­ s ostatními firmami přínos průmyslu se projevují ve vaší za vytěžený nerost, důlní pro­ nální spolupráce získané finančních prostředků získa­ obci? story a z vynětí půdy ze země­ od firem skupiny ných od skupiny dělského půdního fondu? Czech Coal? Czech Coal?

Most

Mostecko nemá nadále plnou dopravní obslužnost (chybí rychlostní komunikace do Prahy i na německou stranu). Postupně dochází k  odprodeji městských bytů, což trochu zlepšuje situaci v  oblasti bydlení. Nejasná politika v oblasti prolomení těžebních limitů. Snižování příspěvků od  těžebních společností. Zaměstnanci neúspěšní na trhu práce a vysoké procento nepřizpůsobivých obyvatel.

Přínosy: vyšší příjmový průměr lidí zaměstnaných v  průmyslu, státem hrazené rekultivace a  příspěvky na  obnovu krajiny. Prostředky jsou součástí příjmů a nelze jedDopady: nižší vzdělání, jednostranné za- noznačně určit jejich konkrétní účel použití. měření zaměstnanců,odchod vysokoškolsky vzdělaných obyvatel z okresu.

Finanční prostředky byly využity v  oblasti vzdělávání, kultury (Podkrušnohorské technické muzeum, akce k 20. výročí sametové revoluce), volnočasových aktivit dětí a mládeže, sociální oblasti a zdravotnictví a na ekologické účely (zajištění kvality ovzduší v Mostě).

Litvínov

Nezaměstnanost.

Přínosem jsou pracovní příležitosti.

--------------------------------------------

Především na posílení bezpečnosti a poSkupina Czech Coal patří mezi nejvýznamřádku ve městě, na sportovní a kulturní aknější partnery města. tivity mládeže, na posílení vzdělanosti.

Jirkov

Pozitivní přínos je zaměstnání občanů Největším problémem je stále vysoké prov  průmyslových firmách a  jejich podpora cento nezaměstnanosti. městu.

-------------------------------------------

Prostředky byly využity převážně na  kul- Dary od  Czech Coal jsou jedním z  nejvýturu, byly z nich hrazeny kulturní a spole- znamnějších příjmů do  rozpočtu města čenské akce. od firem.

Meziboří

Nezaměstnanost.

--------------------------------------------

(neuvedli)

Je to polovina celého obnosu získaného od všech firem.

Lom u Mostu

Velké procento nezaměstnanosti u občanů Přínosy – pracovní místa, zápory – zhorše- Finanční prostředky byly zahrnuty se základním vzděláním. né ovzduší. do schváleného rozpočtu města.

Na sport, kulturu a práci s dětmi a seniory.

Czech Coal je druhý největší a nejvýznamnější poskytovatel finančních prostředků na základě dohod o spolupráci.

Louka u Litvínova

Nezaměstnanost.

Finanční prostředky z úhrad jsou velmi nízké (cca 4 000 Kč).

Oprava kaple sv. Antonína Paduánského.

Srovnatelný s  další uhelnou společností, vyšší oproti jiným sponzorům.

Mariánské Radčice

Nízká dopravní obslužnost a málo pracovZvýšená prašnost a hluk. ních míst v okolí obce.

Rekonstrukce mateřské školy.

Údržba dětského a  fotbalového hřiště, Druhý nejvyšší sponzorský dar. akce pro děti.

Malé Březno

Nezaměstnanost a mezilidské vztahy.

Investiční akce a projektové dokumentace Na kulturní a sportovní vyžití občanů. jako podklad pro budoucí rozvoj obce.

Strupčice

Nedostatek nájemních bytů, problémy po- Přínosem je zajištěná zaměstnanost, dopa- K financování investiční akce rekonstrukce Na vybudování umělého povrchu na teniJe nejvýznamnější. ruchové kanalizace. dem je zvýšená prašnost. náměstí ve Strupčicích. sový kurt, na opravu rybníka a cesty.

Vrskmaň

Chybí čistička odpadních vod, vysoký prů- Dopady: poškozené životní prostředí, silná Vzhledem k výši finančních prostředků byl Výstavba nového dětského hřiště v Zaječi- Jedná se o významný podíl, i když v roce měrný věk obyvatel, v osadě Zaječice chybí prašnost, omezení využití katastru. Přínosy: tento příjem zahrnut do  rozpočtu pro rok cích, kulturní vyžití občanů obce. 2009 ne nejvýznamnější. kanalizace, životní prostředí (prašnost). fin. prostředky, zaměstnanost. 2009.

Vysoká Pec

Přínosem jsou finanční prostředky věnovaDokončení kanalizace a intenzifikace ČOV, né obci a  spolupráce. Dopadem je zátěž Údržba veřejné zeleně. následná rekonstrukce komunikací. hlavně dopravy, hluk a prach.

Revitalizace návsi v obci Drmaly.

Líšnice

Přínos pracovních příležitostí pro občany Chybějící kanalizace a  také absence rozz našich obcí. Největší negativem je intenzita vodu plynu. V neutěšeném stavu jsou také dopravy (zejména existence železniční vlečmístní komunikace a chodníky. ky pro dopravu uhlí).

------------------------------------------

Zahájení obnovy památníku Wenzelu Ga- Příspěvky od  ČEZ, a.s., jsou několikanálinovi – zakladateli známeho rodokmenu sobně vyšší a lze je využít i na infrastrukturKoporečské hrušně. ní projekty – např. na údržbu komunikací.

Polerady

Zatěžující provoz jak dopravy, tak výroby Dopady jsou hlučnost, prašnost, vibrace, podniků v katastru. Dále nedostatek finančotřesy a vlastní provoz. Přínosy téměř žádních prostředků na zhotovení inženýrských né až na několik sponzorských darů. sítí, jako jsou kanalizace, ČOV atd.

-------------------------------------------

Profinancování již tradičního řezbářského Významný, protože jediný trvalý sponzor. sympozia.

V naší obci není žádný průmyslový podnik.

Zaměstnanost; nezaměstnanost by byla jinak vyšší.

Finanční přínos a zaměstnatelnost.

Jedná se o našeho významného partnera v  oblasti regionální spolupráce. Pokrývá cca 35 % z celkového objemu všech darů městu.

Kromě skupiny Czech Coal obec nedostává jiné finanční prostředky od společností.

V roce 2009 byl příspěvek od vaší společnosti nejvyšší ze všech příspěvků firem.

Stále přetrvává velice složitá situace nejen pro obyvatele Horního Jiřetína a  Černic, skupinu Czech Coal, region a českou energetiku a teplárenství, kterou je nesoulad vyplývající ze stávající legislativy. Jde o  rozpor mezi vládním usnesením č. 211/2004 o  Státní energetické koncepci z března roku 2004, z něhož vyplývá pokračování těžby hnědého uhlí, a mezi dřívějším usnesením č. 444/1991, které stanovuje územní limity. Skupina Czech Coal a její těžební společnost Litvínovská uhelná a.s. je povinna řídit se horním zákonem. Vládní usnesení o územních ekologických limitech těžby je podzákonnou normou. Zákon ukládá společnosti co nejhospodárněji a s co nejšetrnějším přístupem k životnímu prostředí vytěžit nerost, který dlouhodobě poptávají elektrárenské a teplárenské společnosti. Ukládá také vypořádat střety zájmů, kdy v případě úspěšného vypořádání střetů zájmů může těžba na lomu ČSA pokračovat II. etapou spojenou s  přesídlením města Horní Jiřetín. Situace na  lomu ČSA u města Horní Jiřetín není jenom lokálním problémem severních Čech, protože bez pokračování těžby za územní limity nelze naplnit schválenou variantu Státní energetické koncepce. V případě, kdy nedojde k přehodnocení územních limitů, nebude splněn předpoklad Státní energetické koncepce v těžbě hnědého uhlí od roku 2016, což se projeví snížením produkce energie z domácích zdrojů a dovozem energie ze zahraničí provázeným nárůstem její ceny.19 Litvínovská uhelná a.s. respektuje výsledky referenda, kdy v únoru roku 2005 obyvatelé Horního Jiřetína rozhodli o tom, že obecní zastupitelstvo nemá jednat s tehdejší Mosteckou uhelnou a.s. o přesídlení obce. Litvínovská uhelná a.s. bere na vědomí i stanovisko městského zastupitelstva k výsledkům referenda v Litvínově, které proběhlo 1. prosince 2006, přestože výsledek nemá právní

Přímé jednání s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic V červnu roku 2006 obdrželi obyvatelé a majitelé nemovitostí a pozemků v Horním Jiřetíně a Černicích od těžební společnosti nabídku na vypořádání střetů zájmů (způsobu odškodnění v případě přesídlení z důvodu pokračování těžby). Od července do prosince 2006 probíhala zjišťovací fáze, během níž obyvatelé a majitelé nemovitostí v Horním Jiřetíně a Černicích mohli prodiskutovat se zástupci těžební společnosti své připomínky a náměty k nabídce, kterou od těžební společnosti obdrželi. Zástupci těžební společnosti kontaktovali téměř všechny obyvatele trvale bydlící a vlastnící nemovitost v Horním Jiřetíně a Černicích. Více než tři čtvrtiny z kontaktovaných obyvatel byly ochotny dále jednat o nabídce, tedy o podmínkách případného přesídlení a odškodnění. •V  lastníci nemovitostí ze 76 % vyjádřili zájem s  představiteli skupiny Czech Coal dále jednat o přesídlení s tím, že konkrétní podmínky budou dle nabídky dohodnuty až na základě ocenění nemovitostí znaleckým posudkem. • Z hlediska výběru způsobu řešení výstavby nových domovů a přesídlení přibližně 60 % preferovalo finanční odškodnění a 40 % náhradní výstavbu domovů. Výsledky ukazují, že významná část obyvatel preferuje finanční odškodnění před přesídlením jen do jednoho místa.

zpět na obsah

2.10.4 Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím

Zjišťovací fáze mezi obyvateli města Horní Jiřetín ukázala, že za  určitých podmínek je možné dostát horním zákonem stanovenému požadavku vyřešení střetu zájmů. Litvínovská uhelná a.s. velice oceňuje vstřícnost většiny oslovených majitelů nemovitostí v Horním Jiřetíně a v Černicích a předpokládá, že pragmatický a konstruktivní přístup z jednání s nimi se podaří přenést i do jednání s vedením obce. Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení

závaznost. I přes tato stanoviska zastupitelstev měst Horní Jiřetín i Litvínov se obyvatelé Horního

V případě, že dojde k realizaci uvolnění předpolí lomu ČSA (II. etapa), bude se tato etapa skládat z ně-

Jiřetína na společnost Litvínovská uhelná a.s. osobně obracejí s dotazy na konkrétní nabídku v pří-

kolika fází – z majetkoprávního vypořádání, realizace náhradní výstavby, přeložek vodotečí, inženýr-

padě přesídlení. Litvínovská uhelná a.s. pečlivě připravila Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí

ských sítí a komunikací a přípravy území pro těžbu v nové lokalitě. Jedná se o investici v řádu 22 miliard

budoucím generacím a v rámci něj i konkrétní nabídku pro obyvatele města Horní Jiřetín.

korun, která kromě výstavby nových domovů zahrnuje další investice. Skupina Czech Coal v červnu 2006 zveřejnila nabídku na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína (téměř 2 tisíce obyvatel).

Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově Od září 2005 jsou zřízeny webové stránky Spolužití (www.spoluziti.cz) a bezplatná telefonní linka 800 800 499. Na základě přesvědčení, že je potřebné se s obyvateli setkávat přímo a na dopravně snadno dostupném místě, je od 18. května 2006 otevřeno Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově. Cílem centra je poskytovat zájemcům veškeré informace o aktuálních krocích, které jsou spojeny s územními limity, s možností pokračování těžby uhlí, s otázkami vztahů s  obcemi v  sousedství uhelných lomů a  zejména s  tématy přímo souvisejícími s  budoucností města Horní Jiřetín.

Skupina Czech Coal vychází ze zahraničních zkušeností, například jen v Rýnském hnědouhelném revíru, SRN, kde bylo v posledních padesáti letech přesídleno přibližně padesát obcí, své bydliště změnilo kolem 30 tisíc obyvatel a další přesídlení právě probíhají. Skupina Czech Coal v rámci zjišťovací fáze obyvatelům představila všechny připravované varianty odškodnění včetně příležitostí k náhradní individuální výstavbě a lokalit pro novou obec. Platnost původní nabídky skončila 30. června 2009, a to na základě výzvy hornojiřetínského sdružení Dialog, které deklaruje dlouhodobě zájem o komunikaci se skupinou Czech Coal. Jeho představitelé požádali s  ohledem na  časový odstup od  tvorby původní nabídky o  její aktualizaci a  zejména o možnost participace na tvorbě nabídky nové. Na podzim roku 2009 byly zahájeny první kroky, na jejichž základě vznikne oboustranně přijatelná nabídka pro obyvatele Horního Jiřetína.

19

Viz kapitolu 2.5.4 Význam hnědouhelné energetiky v ČR.

Aktuální informace k tomuto tématu jsou k dispozici na www.czechcoal.cz/limity-presidleni

111

zpět na obsah

Přílohy zpět na obsah

3.1 Seznam reportovaných společností skupiny Czech Coal Czech Coal a.s.

REN Power CZ a.s.

Důl Kohinoor a.s.

Vznik společnosti: 18. 5. 1999 jako

Vznik společnosti: 16. 7. 2007

Vznik společnosti: 1. 1. 2000

SYNERGO GROUP, a.s.,

Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most

Sídlo: Dolní Jiřetín čp. 5, 435 43 Horní Jiřetín

17. 5. 2005 změna názvu na Czech Coal a.s.

Kancelář: Evropská 2690/17,

IČ: 25411616

Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most

160 00 Praha 6-Dejvice

Telefon: +420 222 183 111

Telefon: +420 222 183 652

HUMECO, a.s.

IČ: 25764284

IČ: 27328627

Vznik společnosti: 4. 2. 1991

E-mail: [email protected]

E-mail: [email protected]

Sídlo: Starý Most čp. 1, 434 01 Most

www.czechcoal.cz

www.renpower.cz

IČ: 14864657

Czech Coal Services a.s. (CCServices)

DTS Vrbenský, a.s.

Vznik společnosti: 28. 12. 2004 jako

Vznik společnosti: 1. 7. 1995

Severočeská uhelná a.s., změna názvu

Sídlo: Souš čp. 7, 434 03 Most

na Mosteckou uhelnou a.s. – 4. 7. 2005

IČ: 63145251

a na Czech Coal Services a.s – 11. 12. 2008

www.dts-as.cz

zpět na obsah

Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most Telefon: +420 476 203 582

RENOGUM a.s.

IČ: 27261824

Vznik společnosti: 1. 6. 1995

E-mail: [email protected]

Sídlo: Starý Most čp. 1, 434 01 Most

www.czechcoalservices.cz

IČ: 63144417 www.renogum.cz

Vršanská uhelná a.s. (VUAS) Vznik společnosti: 22. 10. 2008

Krušnohorské strojírny Komořany a.s.

Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most

(KSK a.s.)

Telefon: +420 476 202 511

Vznik společnosti: 11. 11. 1998 pod obchodní

IČ: 28678010

firmou VARIMATIK SLOKOV, v  roce 2002 byla ob-

E-mail: [email protected]

chodní firma společnosti změněna na  Krušnohorské

www.vrsanskauhelna.cz

strojírny Komořany a.s.; změna byla zapsána 18. 11. 2002

Litvínovská uhelná a.s. (LUAS)

Sídlo: Dřínovská 3, 434 01 Most-Komořany

Vznik společnosti: 22. 10. 2008

IČ: 25544187

Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most

www.varimatik.cz

Telefon: +420 476 205 311

www.ksk-as.cz

IČ: 28677986 E-mail: [email protected] www.litvinovskauhelna.cz; www.spoluziti.cz

114

www.humeco.cz

Infotea s.r.o. Vznik společnosti: 30. 8. 2005 Sídlo: V. Řezáče 313, 434 67 Most IČ: 26421348 www.infotea.cz REKULTIVACE a.s. Vznik společnosti: 14. 4. 2000 Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most IČ: 25416456

HIPODROM MOST a.s. Vznik společnosti: 22. 2. 1996 Sídlo: Velebudice 213, 434 01 Most IČ: 64653269 www.hipodrom-mo.cz

3.2 Tabulky GRI Skupina Czech Coal – kontrolní souhrn dle Global Reporting Initiative V  této Zprávě skupina Czech Coal reportuje ve  shodě s  metodikou GRI (GRI Sustainability Reporting Guidelines, Version 3.0, 2006, a GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005)

GRI Indikátory

Strany

Strategie a profil

(Stránky jsou primárně zaměřeny na  core business: obchod s elektřinou a těžbu a obchod s uhlím.)

1

Strategie a analýza

1.1

Prohlášení nejvýše postavené osoby odpovědné za rozhodnutí přijatá společností

8

1.2

Popis hlavních dopadů, rizik a příležitostí

48, 49, 54-57, 62, 81, 94, 111; www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti www.czechcoal.cz/strategie

2

Profil organizace

2.1

Jméno organizace

12

2.2

Hlavní značky, produkty a/nebo služby

12

2.3

Provozní struktura organizace

14 www.czechcoal.cz/struktura

2.4

Umístění sídla (ústředí) organizace

15

2.5

Počet zemí, kde organizace provozuje činnost

13 (Hlavní provozy a téměř 100 % zaměstnancůje v ČR)

2.6

Povaha vlastnictví a právní forma

14, 16

2.7

Trhy, kde organizace působí (včetně geografického členění, relevantních tržních sektorů a včetně typu zákazníků / uživatelů)

19, 22

2.8

Velikost vykazující organizace

16-18, 93-94 (Více než 96 % nákladů organizace představují náklady v ČR.)

2.9

Významné změny, k nimž došlo v průběhu vykazovaného období

14, 16, 48, 61 www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2009

2.10

Ocenění získaná v průběhu vykazované ho období

49

Udržitelný rozvoj v roce 2009

zpět na obsah

a naše zpráva zahrnuje posouzení rizik naší podnikatelské činnosti.

115

3

Parametry zprávy Profil zprávy

3.1

Vykazované období, za něž jsou poskytovány informace

1.leden 2009 až 31. prosinec 2009

3.2

Datum předcházející zprávy

Září 2005, 2006, 2007, 2008, 2009. Viz http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/archiv.html

3.3

Cyklus vykazování (roční, dvouletý atd.)

Roční cyklus

3.4

Kontaktní bod pro dotazy týkající se zprávy nebo jejího obsahu

[email protected]

Rozsah a limity / hranice zprávy

zpět na obsah

3.5

Proces definování obsahu zprávy

60-61

3.6

Hranice a limity zprávy

60-61

3.7

Konkrétní omezení rozsahu zprávy nebo její konkrétní hranice

60-61

3.8

Podklad pro vykazování údajů o společných podnicích, dceřiných společnostech, zařízeních v nájmu

60-61

3.9

Metody pro měření dat a základy pro kalkulace

60-61

3.10

Vysvětlení vlivu jakýchkoli úprav údajů z minulých zpráv

60-61

3.11

Významné změny oproti předchozím vykazovaným obdobím

60-61

3.12

Tabulka s uvedením místa, kde se ve zprávě nacházejí jednotlivé standardní vykazované údaje

115

3.13

Politika a stávající praxe při zajišťování externího ověření zprávy

61

4

Struktura řízení, závazky k externím iniciativám a zapojení zainteresovaných subjektů Struktura podnikoveho řízení

116

4.1

Struktura podnikového řízení

14, 16 www.czechcoal.cz/struktura

4.2

Uveďte, zda se předseda nejvyššího řídícího statutárního orgánu organizace zároveň podílí na výkonném řízení

16 www.czechcoal.cz/struktura

4.3

U organizací s unitární strukturou řízení, tj. s jedním statutárním a zároveň výkonným orgánem, uveďte počet členů tohoto orgánu, Pro typ organizace jako je Czech Coal Group kteří jsou nezávislými členy nebo kteří se nepodílejí na výkonném řízení není tento typ corporate governance platný.

4.4

Mechanismy, jimiž akcionáři a zaměstnanci předávají doporučení nebo pokyny pro nejvyšší řídící orgán

4.5

Vazba mezi odměňováním členů nejvyššího řídícího orgánu, vrcholových vedoucích a řídících pracovníků a výkonnostními výsledky 16 organizace

16, 103-104

4.6

Procesy sloužící nejvyššímu řídícímu orgánu k vyloučení střetu zájmů

16

4.7

Proces, jímž se členům nejvyššího řídícího statutárního orgánu stanovují kvalifikační a odborné předpoklady

16

4.8

Interní prohlášení o poslání organizace nebo o jejích hodnotách, vnitřní etické kodexy a zásady ekonomické, ekologické a sociální 16, 52 výkonnosti a stav jejich uplatňování

4.9

Postupy, jimiž nejvyšší řídící orgán kontroluje, jak organizace zjišťuje a řeší problémy výkonnosti v hospodářské, ekologické a sociální 16, 52 oblasti

4.10

Procesy hodnocení vlastní výkonnosti nejvyššího řídícího orgánu

16

Závazky k externím iniciativám 4.11

Vysvětlete, zda a jak organizace uplatňuje princip obezřetnosti

52

4.12

Externě vypracované hospodářské, ekologické a sociální charty, soubory zásad a jiné iniciativy, ke kterým se organizace hlásí nebo 43, 50, 52 s nimi souhlasí

4.13

Členství ve sdruženích

zpět na obsah

www.czechcoal.cz/clenstvi

Zapojení zainteresovaných subjektů 4.14

Seznam zainteresovaných skupin angažovaných ze strany vykazující organizace

57-58

4.15

Základ pro identifikaci a volbu zainteresovaných skupin pro zapojení

57-58

4.16

Přístupy k zapojení zainteresovaných subjektů

23, 49, 51, 58-60, 75, 99, 103-104, 104-111 www.czechcoal.cz/banska-dokumentace www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti www.czechcoal.cz/aplikovany-vyzkum

4.17

Hlavní témata a obavy vznesené zainteresovanými subjekty

58-60, 84-85, 104, 107-114 www.spoluziti.cz

Výkonnostní indikátory Ekonomické indikátory Manažerský přístup

15, 16, 49 www.czechcoal.cz/struktura

EC1

Získaná a rozdělená přímá ekonomická hodnota

16-18, 108-109 www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2009

EC2

Finanční důsledky a další rizika i možné příležitosti, které pro aktivity organizace vyplývají v důsledku klimatických změn

79 www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti

Udržitelný rozvoj v roce 2009

117

EC3

Pokrytí závazků stanovených v plánu zaměstnaneckých výhod

96, 97

EC4

Významné částky finanční pomoci poskytnuté od státu

17, 91-92

EC6

Politiky či koncepce, postupy a  podíl výdajů směřujících k  místním dodavatelům v  místech (podle geografické lokace), kde má Většina dodavatelů je z ČR a států EU, proto Skupina organizace významné provozy nemá žádné speciální politiky v této oblasti.

EC7

Postupy místního náboru a podíl členů vrcholového vedení pocházejících z místního společenství v lokalitách, kde má organizace 16 významné provozy (100 % členů vrcholového vedení jsou občané ČR)

EC8

Rozvoj a přínos infrastrukturních investic a služeb

76-77, 87-92, 105-107

Environmentální indikátory

zpět na obsah 118

Manažerský přístup

15, 49, 79, 83 www.czechcoal.cz/struktura

EN1

Spotřeba materiálů podle hmotnosti a objemu

87

EN2

Percentuální podíl surovin pocházejících z recyklovaných materiálů

38, 82

EN3

Přímá spotřeba energií (a paliv) podle primárního energetického zdroje

86

EN4

Nepřímá spotřeba energií podle primárního energetického zdroje

86

EN6

Iniciativy zaměřené na zajištění produktů a služeb s využitím energeticky efektivních a obnovitelných zdrojů

56, 92

EN8

Celkový odběr vody podle zdrojů

86

EN11

Poloha a plocha pozemků, které organizace vlastní nebo je má pronajaty či je spravuje

82

EN12

Popis významných dopadů činností, produktů a služeb na biodiverzitu v chráněných územích a v místech s vysokou hodnotou 88-91 z hlediska biodiverzity ležících mimo chráněná území

EN13

Chráněná nebo obnovená přirozená prostředí

91 (Zámek Jezeří)

EN14

Strategie, stávající opatření a plánované kroky zaměřené na řízení dopadů a vlivů na biodiverzitu

87-91 www.czechcoal.cz/rekultivace

EN16

Celkové přímé a nepřímé emise skleníkových plynů

86

EN17

Nepřímé emise jiných relevantních skleníkových plynů

86

EN19

Emise látek, které poškozují ozón

82

EN20

NOx, SOx a jiné významné vzdušné emise

82

EN21

Celkové množství vypouštěných odpadních vod

82

EN22

Celková hmotnost odpadů podle druhů a podle způsobu likvidace

82

EN23

Celkový počet a objem významných kontaminací

79 (V roce 2009 ke kontaminaci nedošlo.)

EN26

Iniciativy na zmírnění ekologických vlivů hlavních produktů a služeb, rozsah dopadu těchto iniciativ

83-85 www.czechcoal.cz/banska-dokumentace

EN27

Procento prodaných výrobků/produktů a jejich obalových materiálů, které byly navráceny zpět výrobci za účelem recyklace a dal- 84 šího zpracování – podle kategorií (Využití vedledlejších energetických produktů)

EN28

Peněžní hodnota významnějších pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za neplnění ekologické legislativy a předpisů

79, 82 (V roce 2009 nebyly žádné sankce)

EN30

Celkový objem nákladů a investic v oblasti ochrany životního prostředí – podle druhu

17, 83, 91

Manažerský přístup

15, 49, 98, 103-104 www.czechcoal.cz/struktura

LA1

Celkový počet zaměstnanců podle typu pracovního poměru, pracovních smluv a regionů

93, 94

LA2

Celkový počet a míra obměny (fluktuace) zaměstnanců podle věku, pohlaví a regionů

98, 100

LA3

Výhody poskytované zaměstnancům

96-97

LA4

Percentuální podíl zaměstnaců, na které se vztahuje kolektivní smlouva

97

LA5

Minimální délka výpovědní lhůty v souvislosti s významnými provozními změnami

99

LA6

Percentuální podíl z celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou zastoupeni ve společných oficiálních komisích BOZP

94, 103-104

LA7

Hodnoty úrazovosti, nemocnosti (nemoci z povolání), zameškaných dnů a absencí a celkový počet smrtelných pracovních úrazů 95 podle regionů

LA8

Naprostá většina zaměstnanců skupiny jsou občané ČR.Vzhledem k  uspokojivému stavu zdravotnictví ČR v  řešení problematiky závažných chorob v  ČR není Programy vzdělávání, školení, poradenství, prevence a zvládání rizik se zaměřením na pomoc zaměstnancům, jejich rodinám nebo tato oblast relevantní pro činnost našeho průmyslového podniku. Skupina nemá v tomto ohledu jiné politiky příslušníkům místních komunit v otázkách závažných chorob a programy, než které jsou součástí zákonných zdravotních opatření a  zdravotních a  sociálních benefitů skupiny. (Viz 96-97)

LA9

Problematika BOZP pokrytá oficiálními dohodami s odbory

LA10

Průměrný počet hodin věnovaných školení – vztaženo na jednoho zaměstnance za rok s rozčleněním podle zaměstnaneckých kategorií 101

LA11

Programy pro řízení kvalifikace a  pro celoživotní vzdělávání, které napomáhají zachovat zaměstnancům stálou zaměstnatelnost 102 a umožňují jim zvládnout ukončení kariéry

zpět na obsah

Pracovní postupy a důstojné pracovní podmínky

103-104

Udržitelný rozvoj v roce 2009

119

LA13

Rozlišení podle věku či příslušnosti k menšinám Skupina neeviduje a nezveřejňuje z důvodu ochrany osobSložení řídících orgánů společnosti a rozdělení zaměstnanců na kategorie podle pohlaví, věkových skupin, příslušnosti k menšinám ních údajů zaměstnanců (zákon o  ochraně osobních a podle dalších ukazatelů diverzity údajů č. 101/2000 Sb.) Obecnější údaje viz www.czechcoal.cz/struktura

LA14

Poměr základních platů mužů a žen podle jednotlivých kategorií zaměstnanců

99 (Podrobnější údaje k tomuto indikátoru jsou považovány za obchodní tajemství.)

Lidská práva Manažerský přístup

HR1

zpět na obsah

HR2

15, 49, 51, 52 www.czechcoal.cz/struktura

Dodržování lidských práv je součástí legislativy a právních předpisů České republiky, které zahrnují Univerzální deklaraci lidských práv a  úmluvy v  rámci ILO o  záPercentuální podíl a celkový počet významných investičních dohod, které obsahují ustanovení o ochraně lidských práv kladních lidských právech, a tudíž je závaznou normou ve Skupině. Naprostá většina stakeholderů, včetně zákazníků a dodavatelů je z ČR nebo v menší míře z EU, tudíž Skupina nemá žádné speciální smlouvy či politiky Percentuální podíl významných dodavatelů a smluvních stran, u kterých bylo provedeno šetření v problematice respektování lid- zaměřené na tyto oblasti. (Podíl dohod je 0 %) ských práv – s uvedením případných opatření

HR3

Celkový počet hodin zaměstnaneckých školení o zásadách a postupech týkajících se jednotlivých aspektů ochrany lidských práv 101 ve vztahu k činnosti dané organizace. Uveďte procentuální podíl proškolených zaměstnanců

HR4

Celkový počet případů diskriminace

51

HR5

Provozy, u nichž by mohla být vážně ohrožena svoboda shromažďování nebo kolektivního vyjednávání

104 Ve  skupině Czech Coal nejsou tato práva ohrožena. (Počet provozů je 0)

HR6

Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko dětské práce

51 Ve skupině Czech Coal nejsou tato práva dětí ohrožena. (Počet provozů je 0)

HR7

Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko nucené nebo povinné práce

51 Ve skupině Czech Coal není nucená práce možná.

Společnost Manažerský přístup

SO1

120

15, 49, 48-49 www.czechcoal.cz/struktura www.czechcoal.cz/banska-dokumentace

31, 49, 53, 58-60, 63-72, 83-85, 87-90, 111 Povaha, rozsah a efektivnost veškerých programů a postupů hodnocení a zvládání (řízení) dopadů provozní činnosti organizace www.czechcoal.cz/banska-dokumentace na místní společenství www.spoluziti.cz

SO2

Percentuální podíl a celkový počet podnikových jednotek analyzovaných z hlediska rizika korupce

99

SO3

Percentuální podíl zaměstnanců, kteří prošli školením o protikorupčních zásadách společnosti

99, 102

SO4

Opatření přijatá v reakci na případy korupce

99

SO5

Stanoviska z hlediska veřejné politiky a účast na rozvoji veřejné politiky

50-51

SO7

Celkový počet právních zákroků v případech protikonkurenčního jednání a monopolních praktik. Výsledky těchto zákroků

52

SO8

Peněžní hodnota významnějších pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za nedodržení zákonů a předpisů

52

Odpovědnost za produkty 20-21, 25 www.czechcoal.cz/laboratore

PR1

Fáze životního cyklu výrobků a služeb, v jejichž průběhu jsou vyhodnocovány jejich vlivy na zdraví a bezpečí zákazníků s cílem 34, 45 zajistit zlepšení www.czechcoal.cz/laboratore

PR3

Typy požadovaných informací o produktech a službách a percentuální podíl významných produktů a služeb, jichž se tyto informace 25, 28, 30, 34, 45 týkají www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/sluzby/katalog.html

PR6

Programy pro dodržování zákonů, norem a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, pro52 pagace a sponzorství

PR7

Celkový počet případů nedodržení předpisů a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, 52 propagace a sponzorství, rozčleněné podle učiněných závěrů (Počet stížností je 0)

PR8

Celkový počet zdůvodněných stížností na porušení soukromí zákazníků a ztráty dat o zákaznících

25 (Počet stížností je 0)

PR9

Peněžní hodnota významných pokut za neplnění zákonů a předpisů týkajících se zajišťování a používání produktů a služeb

25 (Poskytování informací zákazníkům a reklamace)

zpět na obsah

Manažerský přístup

Výkonnostní ukazatele z dodatku pro těžební a kovozpracující průmysl MM1

Přínos (pozitiva) pro místní ekonomiku, vliv na rozvoj a relevantní politiky - Procento pracovních sil z lokálních komunit

93-94

- Investice do veřejné infrastruktury a její údržby

105

- Kompenzační platby

76-77

- Procento zboží, materiálů a služeb nakupovaných lokálně

Většina dodavatelů je z ČR a států EU. (100 % dodavatelů je z EU, podrobnější údaje nejsou k dispozici.)

MM2

Přidaná hodnota s rozdělením podle jednotlivých zemí

17

MM3

Lokality, kde je třeba zajistit plány na řízení biodiverzity

87-91 www.czechcoal.cz/rekultivace

121

zpět na obsah 122

MM4

Procento produkce získávané z druhotných materiálů

38, 82, 87

MM5

Popis politik pro stanovení eko-efektivity a udržitelných vlastností produktů

53

MM6

Popis přístupů k managementu skrývek, hornin, hlušin a kalů

85 (Systém sledování bočních svahů lomu ČSA), 83 (Sedimentační prostor v bývalém lomu Saxonie) www.czechcoal.cz/banska-dokumentace

MM7

Popis významných případů, které se během vykazovaného období dotkly komunit

49

MM8

Manuální a maloplošné dolování na územích, kde společnost vyvíjí činnost

Tato problematika není pro činnost skupiny Czech Coal relevantní, proto není zapojena do žádného programu.

MM9

Popis politik a činností souvisejících s přesídlováním

49, 111

MM10

Počet nebo procento provozů s plány na ukončení činnosti

(V roce 2008 skupina Czech Coal neprovedla ukončení žádného významného provozu.)

MM11

Popis procesů pro identifikaci pozemků komunit

www.czechcoal.cz/banska-dokumentace

MM12

Identifikace, prevence a řešení nouzových situací

40-41, 53

MM13

Počet nových případů nemocí z povolání

95

zpět na obsah

Udržitelný rozvoj v roce 2009

123

3.3 Ověření dle GRI Version 3.0, 2006

zpět na obsah 124

zpět na obsah

Udržitelný rozvoj v roce 2009

125

3.4 Popisky obrázků

zpět na obsah 126

Obálka Kolesové rýpadlo KU800 a kabelový vůz

Strana 7 Nadložní zemina, v pozadí uhelné rýpadlo KU300

Strana 9 Korečkový řetěz rýpadla RK5000

Strana 10 Kabelové napájení rýpadla KU300 při těžbě uhlí

Strana 39 Koleso rýpadla KU300 v uhelném řezu

Strana 43 Těžba uhlí – kolesové rýpadlo KU300

Strana 46 Korečkový řetěz skrývkového rýpadla RK5000 a jeho kruhový podvozek

Strana 78 Konec pásového dopravníku

Strana 80 Těžba skrývky – pásový dopravník

Strana 85 Korečkové rýpadlo RK 5000 je využíváno k těžbě nejtvrdších nadložních zemin

Strana 112 Těžba uhlí – pásový dopravník

Strana 123 Klikaté a měnící se důlní cesty a dopravníky

3.5 Hodnocení Zprávy – anketa Vážení čtenáři, skupina Czech Coal publikuje zprávu o udržitelném rozvoji, aby srozumitelnou formou podala podrobné informace o vlivu a přínosu činnosti firem skupiny Czech Coal na její okolí a zájmové skupiny. Příští zprávu chceme ještě více přiblížit vašim představám a potřebám, a proto vám opět nabízíme možnost připomínkování obsahu zprávy. Připomínky, názory, podněty prosím zasílejte na adresu Czech Coal a.s. (viz www.czechcoal.cz) nebo e-mailem na adresu [email protected]. Uvítáme, když připomínky vyplníte v níže uvedeném dotazníku. Velice vám děkujeme za váš názor. Stanislav Kužel, vedoucí projektu

1. Které oblasti či data vám ve zprávě za rok 2009 chybějí? .....................................................................................................................................................................................................................................................................................................

zpět na obsah

..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... 2. Které údaje považujete za zbytečné? ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................................................................................................................................................... . ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... 3. Které stránky vám byly nejméně srozumitelné? ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... 4. Jiné připomínky: ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................................................................................................................................................................... Uvítáme, pokud připojíte svoji e-mailovou adresu:

✃

.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................

Udržitelný rozvoj v roce 2009

127

zpět na obsah

V. Řezáče 315, 434 67 Most Telefon: +420 222 183 111, E-mail: [email protected] www.czechcoal.cz Vedoucí projektu: Stanislav Kužel, Fotografie: Jan Dobrovský, Gestor projektu: Radek Stavěl Grafická úprava: New In Production s.r.o. (C) Czech Coal a.s. Srpen 2010