I. V zájmu opatrovaného zbaveného způsobilosti k právním úkonům může být (a k povinnostem opatrovníka náležet) i učinění úkonu, který povede k zahájení řízení o přípustnosti převzetí a držení v lůžkovém zařízení, tedy k možné změně dosud formálně dobrovolné hospitalizace odsouhlasené opatrovníkem na nedobrovolnou. II. Do správy majetku opatrovaného spadají i úkony, které mají směřovat ke zvětšení či alespoň udržení stávajícího majetku opatrovaného.
V Brně dne 18. července 2013 Sp. zn.: 715/2013/VOP/JM
Zpráva o šetření ve věci výkonu veřejného opatrovnictví pana M. F.
Na základě podnětu pana M. F., zahájil ochránce šetření dle § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel uvádí, že byl napaden ve svém bytě veřejným opatrovníkem paní O. H., starostkou města B. T., za účasti dvou policistů a násilně odvezen do Psychiatrické léčebny v Dobřanech. Stěžovatel tvrdí, že je zdráv a je v léčebně držen násilně již po dobu více jak dvou let. Chce se vrátit domů. Na ochránce se obrátil i otec stěžovatele, který uvedl, že syn musí hradit regulační poplatky za pobyt v léčebně, a to vedle nákladů spojených s provozem svého bytu. Pan F. se neumí dle svého otce o sebe postarat, neumí hospodařit s penězi a je třeba, aby se o syna někdo staral, aby bral správné léky, řádně se stravoval atd. Šetření jsem zaměřil k objasnění situace stěžovatele, s ohledem na situaci pobytu v psychiatrické léčebně a nakládání s finančními prostředky a s ohledem na fakt, že pan F. má veřejného opatrovníka. Šetření bylo realizováno písemnou výzvou veřejnému opatrovníkovi s dotazem na finanční úspory opatrovaného (případné dluhy, jejich výši, výši příspěvku na péči), bytovou situaci (měsíční náklady na bydlení), úkony veřejného opatrovníka po dobu hospitalizace opatrovaného, snahu o získání vhodné sociální služby pro opatrovaného. Rovněž bylo uskutečněno místní šetření přímo v Psychiatrické léčebně v Dobřanech, kde bylo krátce hovořeno se sociální pracovnicí, ošetřujícím lékařem, rovněž se stěžovatelem samotným a byla prostudována potřebná dokumentace.
Skutková zjištění Sdělení otce opatrovaného Otec opatrovaného si netroufá kvůli svému věku a zdravotnímu stavu vykonávat funkci opatrovníka. K převozu syna do Psychiatrické léčebny v Dobřanech otec stěžovatele uvádí, že syn byl ve špatném zdravotním stavu, sám si ordinoval léky a odmítal jezdit na kontrolu k psychiatrovi do K. V. Dále uvádí, že opatrovnice tedy využila příležitosti, kdy stěžovatel za pomoci hole vyhnal uklízečku, a za součinnosti policie nechala pana F. odvézt do léčebny. Policie údajně stěžovatele přepadla, spoutala a odvezla do psychiatrické léčebny. Místní šetření v Psychiatrické léčebně v Dobřanech Z dostupné dokumentace při místním šetření bylo zjištěno, že k umístění opatrovaného do Psychiatrické léčebny v Dobřanech došlo opakovaně. Vždy bylo zahájeno detenční řízení, které následně bylo zastaveno, neboť opatrovník vyslovil souhlas s převzetím a držením v ústavu zdravotnické péče. Opatrovaný je umístěn v Psychiatrické léčebně Dobřany od 12. 5. 2011 dosud. Sociální pracovnice sdělila, že pan F. se nachází v Psychiatrické léčebně v Dobřanech v tzv. dobrovolném režimu. Souhlas s hospitalizací dal veřejný opatrovník. Opatrovnice za panem F. nedochází, pouze spravuje jeho finanční záležitosti, tzn. přijímá důchod, hradí náklady bytu v bydlišti opatrovaného, hradí regulační poplatek, zasílá opatrovanému kapesné ve výši 1.000,- Kč (tedy částku, se kterou může opatrovaný dle soudu nakládat) a zřejmě se chce výkonu veřejného opatrovnictví vzdát, neboť jí opatrovanec údajně vyhrožuje. Ošetřující lékař pana F. MUDr. I. P. se vyjádřil v tom smyslu, že zdravotní stav pacienta samostatnou existenci, bez náležité sociální služby, neumožňuje. V poslední době se zdravotní stav umístěného lehce zlepšil. I přesto v případě, že by pacient chtěl léčebnu dobrovolně opustit, byl by zadržen a bylo by zahájeno tzv. detenční řízení. Pacient se může pohybovat v rámci areálu léčebny, mimo areál pouze na žádanku. Opatrovaný o pobyt mimo areál léčebny požádal pouze jednou a bylo mu vyhověno. Opatrovaný uvedl, že nechce setrvávat nadále v léčebně. I přesto, že se může volně pohybovat v areálu léčebny, mimo budovu, kde je umístěn, tohoto nevyužívá. Písemné sdělení veřejného opatrovníka Veřejný opatrovník uvedl k situaci opatrovaného následující skutečnosti. Panu M. F. byl ustanoven opatrovník usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 4. 2007, č. j. 21 P 20/2007-49, které nabylo právní moci dne 13. 9. 2007. Tímto opatrovníkem bylo ustanoveno Město B. T. Jednou z povinností opatrovníka je jednou ročně předložit průběžné vyúčtování o hospodaření s finančními prostředky, což veřejný opatrovník činí.
2
Dluhy opatrovaný nemá. Příspěvek na péči byl opatrovanému stanoven ve výši 4.000,- Kč (nyní však není pobírán z důvodu hospitalizace v psychiatrické léčebně). Návrh na zvýšení příspěvku na péči byl zamítnut. Opatrovaný je vlastníkem bytu, který je nyní prázdný. V součinnosti s otcem opatrovaného byly opatrovanému propláceny balíčky s drobnými potřebami, které nakupoval, opatrovanému bylo zasíláno kapesné ve výši 1.000,- Kč, placeny byly rovněž všechny potřebné platby spojené s bytem opatrovaného, propláceny jsou rovněž regulační poplatky. Dle výpisu z účtu bylo zjištěno, že stav účtu opatrovaného je k 31. 3. 2013 ve výši 34 199,10 Kč. Ze strany otce pana F. byla podána žádost o přepočítání invalidního důchodu, následně bylo v únoru tohoto roku potvrzeno Českou správou sociálního zabezpečení, že je vypočítán správně. Za součinnosti otce opatrovaného byl vyčištěn a vymalován byt pana F. Veřejný opatrovník jednal po svém ustanovení ve věci opatrovaného se sociálním odborem Magistrátu města Karlovy Vary, sociálním odborem Městského úřadu Toužim, občanským sdružením F. (věnuje se psychicky nemocným lidem a navštěvuje Psychiatrickou léčebnu v Dobřanech). Veřejný opatrovník komunikuje rovněž s ambulantním lékařem pana F., kdy zajišťoval návštěvy opatrovaného u lékaře služebním vozidlem, aby měl zajištěny potřebné léky. Lékař MUDr. K. doporučil opatrovníkovi, aby zajistil ve spolupráci s policií převoz opatrovaného do Psychiatrické léčebny v Dobřanech. Stejným způsobem se vyjádřila i Nemocnice O. V počátečních fázích výkonu opatrovnictví byla uzavřena smlouva s Agenturou domácí péče L. z K. V., která o opatrovaného pečovala, následně došlo ke změně a péči vykonával pod uvedenou agenturou otec opatrovaného. Rovněž byl zajištěn úklid bytu opatrovaného. Právní hodnocení 1. Relevantní právní ustanovení Opatrovník je povinen jednat vždy v zájmu opatrovaného a k jeho užitku a přitom respektovat jeho vůli, názory a přání v té míře, v jaké se nepříčí jeho zájmu. Dle § 193 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, na správu majetku vykonávanou opatrovníkem dohlíží soud, který činí nutná a vhodná opatření ke zjištění a zajištění tohoto majetku. Dle § 191a odst. 1 občanského soudního řádu ústav vykonávající zdravotnickou péči, ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu. Dle § 191b odst. 1 cit. zákona, o každém, o němž je ústav povinen učinit oznámení, zahájí soud, v jehož obvodu je ústav, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo omezení a dalším držení v ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení. Souhlas opatrovníka osoby zbavené nebo omezené ve způsobilosti k právním úkonům nenahrazuje souhlas umístěného. Jestliže ústav neučiní oznámení podle
3
§ 191a, jsou umístěný nebo jeho zákonný zástupce oprávněni podat návrh na zahájení řízení. Opatrovaný byl umístěn v Psychiatrické léčebně v Dobřanech před novelou zákona č. 99/1963 Sb., účinnou od 1. 1. 2013, provedenou zákonem č. 404/2012 Sb., který stanovil, že souhlas opatrovníka nenahrazuje souhlas umístěného. Dle ustanovení § 16a odst. 1 písm. f) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, povinen v souvislosti s poskytováním hrazených služeb hradit poskytovateli, který hrazené služby poskytl, regulační poplatek ve výši 100,- Kč za každý den, ve kterém je poskytována lůžková péče. Dle odst. 2 písm. b) a d) cit. ustanovení se regulační poplatek neplatí při umístění pojištěnce z důvodů stanovených zvláštním zákonem1 bez jeho souhlasu do lůžkové péče, vysloví-li s přípustností převzetí a dalšího držení pojištěnce v ústavní péči souhlas soud, a dále pak jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle zvláštního právního předpisu,2 ne starším 30 dnů. Na základě čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, každý, kdo byl zbaven svobody zatčením nebo jiným způsobem, má právo podat návrh na řízení, ve kterém by soud urychleně rozhodl o zákonnosti jeho zbavení svobody a nařídil propuštění, je-li zbavení svobody nezákonné.3 2. Hodnocení Pan F. projevuje od počátku a stále nesouhlas s pobytem v léčebně. I přesto je jeho hospitalizace vedena jako dobrovolná, ergo v Psychiatrické léčebně v Dobřanech je povinen hradit regulační poplatek 100,- Kč denně. Šetřením bylo zjištěno, že opatrovaný je vlastníkem bytu, se kterým jsou pochopitelně spojeny náklady, které musí být každý měsíc hrazeny. Pan F. se mimo léčebnu neobejde bez sociálních služeb, jež bude muset nakupovat od jejich poskytovatelů. V případě, že by byl opatrovaný propuštěn ze zdravotnického řízení, bude na opatrovníkovi, aby zajistil opatrovanému vhodnou sociální službu, buď pobytovou, ambulantní nebo terénní, což bude finančně náročné. Pan F. je finančně zatěžován hospitalizací, se kterou nesouhlasí (je to měsíčně více než polovina jeho příjmu). Opatrovník dal před výše uvedenou novelou občanského soudního řádu souhlas s převzetím a držením opatrovaného v ústavu zdravotnické péče, z tohoto důvodu byl opatrovaný umístěn v léčebně v tzv. „dobrovolném režimu“, a byl tak povinen hradit regulační poplatky. Po novele je explicitně v zákoně vyjádřeno to, že odmítavý postoj pacienta k pobytu v lůžkovém zařízení nemůže být jaksi fiktivně změněn na souhlas úkonem opatrovníka. U nových případů (respektive dle přechodných ustanovení novely i u probíhajících soudních řízení) se již aplikuje pravidlo (parafrázováno): ústav je povinen oznámit soudu převzetí každého, kdo 1
§ 191a a násl. zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 3 V uvedené věci již několikráte judikoval Evropský soud pro lidská práva, a to např. v rozhodnutích ve věci Sýkora proti České republice ze dne 22. 11. 2012 č. 23419/07, Bureš proti České republice ze dne 18. 10. 2012, č. 37679/08, Shtukaturov proti Rusku ze dne 27. 3. 2008, č. 44009/05 2
4
v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu; souhlas opatrovníka nenahrazuje souhlas umístěného. Pokud by pan F. byl přijat po 1. 1. 2013, souhlas opatrovníka by nezabránil detenčnímu řízení. Že však nastoupil hospitalizaci dříve, týká se ho od 1. 1. 2013 účinné ustanovení: „Jestliže ústav neučiní oznámení podle § 191a, jsou umístěný nebo jeho zákonný zástupce oprávněni podat návrh na zahájení řízení.“ Existuje tedy procesní nástroj, jak vyvolat detenční řízení, přičemž pokud by jeho výsledkem bylo soudní rozhodnutí opravňující detenci pana F., vznikl by důvod zproštění povinnosti platit regulační poplatek. Výše uvedené ustanovení je cestou k naplnění článku 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který je výše citován. Stávající situace pana F. patrně není zvlášť neobvyklá – po účinnosti novely občanského soudního řádu se jistě řada pacientů nachází v nedefinovatelném režimu, když u nich nejsou splněny podmínky pro dobrovolný režim (oni sami s hospitalizací nesouhlasí), zároveň zde nejsou rovněž podmínky pro nedobrovolný režim (soud o jejich hospitalizaci nerozhodoval). Nová právní úprava však umožňuje případ soudu předložit. A jestliže to v důsledku zapříčiní významné zlepšení finanční situace pacienta, a zároveň se nejedná o situaci zneužití práva, nýbrž jeho aplikace v souladu s účelem novely, pak – bez ambice na tomto místě uvažovat obecně o oprávněnosti placení regulačních poplatků – konstatuji, že tak mělo být v zájmu opatrovaného učiněno. Je totiž zřejmé, že on sám dané konsekvence nechápe. Dle sdělení ošetřujícího lékaře, kdyby se opatrovaný snažil opustit zařízení, byl by zadržen, jeho převzetí by bylo sděleno soudu, bylo by zahájeno detenční řízení, a pokud by soud vyslovil souhlas s převzetím a držením v ústavu zdravotnické péče, režim pobytu opatrovaného by se změnil na nedobrovolný, a tím by odpadla povinnost hradit regulační poplatek. Veřejný opatrovník může, a proto v zájmu opatrovaného musí, tuto skutečnost začít neprodleně řešit, neboť postavení pana F., tedy zda se v jeho případě jedná o dobrovolnou, či nedobrovolnou hospitalizaci, by mělo být postaveno najisto. V případech, kdy umístěný nesouhlasí s nedobrovolnou hospitalizací, ke které dal souhlas veřejný opatrovník, je třeba, aby nedocházelo k porušení novelizovaného zákonného ustanovení občanského soudního řádu, a tím i k porušování čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Není možné, aby nebylo možno definovat postavení umístěného, přestože z hlediska obsahu léčby se jedná zřejmě o formalitu, v tomto případě o takovou formalitu, která má dopad do praktického života opatrovaného. V tomto případě jde např. o povinnost hradit regulační poplatek 100,- Kč denně. Závěr Obsahem řádného výkonu povinností opatrovníka je postupovat v zájmu opatrovaného. V zájmu opatrovaného může být (a k povinnostem opatrovníka náležet) i učinění takového úkonu, který může vést ke změně dosud formálně dobrovolné hospitalizace na nedobrovolnou. Je to situace, kdy s ústavním právem člověka s duševní poruchou na přezkoumání jeho omezení na svobodě
5
v psychiatrické léčebně může být spojen i majetkový zájem. Před učiněním takového úkonu je však vždy třeba ve své vzájemnosti zvážit zdravotní stav opatrovaného a jeho názor na zamýšlenou změnu hospitalizace. Do správy majetku opatrovaného spadají i úkony, které mají směřovat ke zvětšení či alespoň udržení stávajícího majetku opatrovaného. Ve světle shora uvedeného, jsem v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv shledal v postupu opatrovníka pochybení spočívající v nečinnosti za situace, kdy byly dostupné procesní kroky naplňující právo opatrovaného na ochranu před svévolným omezením svobody, jež by v důsledku zlepšily i jeho finanční situaci, tedy byly dvojnásob v jeho zájmu. Opatrovník věděl, že pan F. nechce v léčebně být, a od 1. 1. 2013 měl aktivní legitimaci k podání návrhu k zahájení řízení, jehož výsledkem bude mj. i to, že panu F. nebude měsíčně odcházet polovina jeho příjmu. Do této chvíle je však nečinný. Správným postupem by veřejný opatrovník měl podat návrh na zahájení detenčního řízení ve věci opatrovaného. Před podáním tohoto návrhu by však měl opatrovník znát odborný názor ošetřujícího lékaře o aktuálním zdravotním stavu opatrovaného, aby případně nebyl podáván takovýto návrh v době, kdy se zdravotní stav opatrovaného zlepšil natolik, že jeho držení v ústavu zdravotnické péče je již zbytečné, respektive že se začíná plánovat jeho propuštění a přechod do civilního prostředí. Dále konstatuji, že pan F. je v léčebně už dva roky. To převyšuje průměrnou délku hospitalizace a je na místě přistoupit k rozhodnutí, jaký bude jeho další osud. Lékař sice při místním šetření konstatoval mírné zlepšení jeho duševního stavu, ovšem i při optimistickém scénáři není možný návrat pana F. do civilního života bez velmi důkladné přípravy tamních podmínek. Vyjednání potřebné služby, poskytnutí prostoru jejímu poskytovateli, aby se na specifického klienta připravil – například i školením zaměstnanců. Opatrovník je nyní osobou, která má nejvíce možností i informací a na jejíž aktivitě úspěch dalšího pokusu pana F. o život v přirozeném prostředí závisí. Pro úplnost nastínění toho, jak aktivní opatrovník může být při správě majetku opatrovaného, dodávám, že v případě, že opatrovaný zůstane umístěn ve zdravotnickém zařízení nedobrovolně nebo i v případě, že bude využívat pobytovou sociální službu, může být v zájmu opatrovaného, aby byl byt v jeho vlastnictví pronajat, aby mu, jestliže tento byt nebude po stanovenou dobu moci využívat, plynul z vlastnictví k této nemovitosti pravidelný příjem, ze kterého by byly hrazeny pravidelné měsíční výdaje s tímto bytem spojené. Názor opatrovaného zde však hraje významnou roli, zvláště pokud další příjem nutně nepotřebuje. Zprávu o šetření zasílám opatrovníkovi a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být po vyjádření úřadu podkladem pro závěrečné stanovisko ve věci.
6
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
7
