Úřad vyzve občana k předložení dokladů a ke splnění výzvy mu poskytne potřebnou pomoc bez větších prodlev, jakmile zjistí oprávněnou pochybnost o správnosti údaje vedeného o občanovi v informačním systému evidence obyvatel. V Brně dne 30. července 2013 Sp. zn.: 2278/2013/VOP/MV
Zpráva o šetření ve věci podnětu pana F. K. Pan F. K. (dále také „stěžovatel“) se na veřejného ochránce práv obrátil s podnětem, který se týká postupu Městského úřadu v K. jako matričního úřadu příslušného před 1. 1. 2012 k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu a Městského úřadu v Sušici jako úřadu obce s rozšířenou působností příslušného k vydání občanského průkazu. A - Předmět šetření Stěžovatel podal podnět kvůli svému podezření na nesprávný úřední postup správního odboru Městského úřadu v Sušici při vydávání nového občanského průkazu z důvodu změny místa trvalého pobytu a odboru vnitřních věcí Městského úřadu v K., jehož prostřednictvím žádost o občanský průkaz podal. V podnětu uvedl, že o nový občanský průkaz požádal na Městském úřadě v K. v srpnu 2010 a do žádosti uvedl rodinný stav „svobodný“ podle svého dosavadního občanského průkazu. Úřednice MěÚ v K. jej (jako soukromá osoba) vyhledala a požádala o sepsání nového formuláře s uvedením stavu „rozvedený“, neboť věděla, že je rozvedený. Údaje předala Městskému úřadu v Sušici. Stěžovateli oznámila, že občanský průkaz bude vydán až po doložení uznání rozvodu Nejvyšším soudem ČR. Stěžovatel v podnětu uvedl, že má podezření na nesprávný úřední postup, protože úřednice zjišťovala informaci o jeho rodinném stavu nezákonným způsobem a Městský úřad v Sušici nevedl o žádosti správní řízení a písemně mu neoznámil důvod nevydání občanského průkazu. Dále stěžovatel spatřuje nesprávný úřední postup Městského úřadu v Sušici v tom, že po změně právní úpravy (od 1. 1. 2012) jej tento úřad nevyrozuměl o možnosti požádat o vydání nového občanského průkazu bez doložení rodinného stavu. Tuto informaci se dozvěděl z dopisu veřejného ochránce práv ze dne 23. 1. 2012, na něhož se obrátil koncem roku 2011 s žádostí o pomoc při vystavení občanského průkazu. Na postup úřadu podal stížnost. Stěžovatel dále uvedl, že vedoucí správního odboru Městského úřadu v Sušici sice v odpovědi ze dne 28. 3. 2012 uznal stížnost za částečně oprávněnou, zároveň však podmiňoval vydání občanského průkazu předložením uznání rozvodu Nejvyšším soudem ČR. Stěžovatel se dále obrátil na Ministerstvo vnitra. Vedoucí oddělení občanských průkazů v odpovědi ze dne 2. 8. 2012 uvedla, že úřad nemůže vázat vydání občanského průkazu na předložení dokladů potřebných k prokázání rodinného stavu. Nový občanský průkaz obdržel stěžovatel až začátkem září 2012. Požadované úřední listiny (uznání rozvodu Nejvyšším soudem ČR) doložil v roce 2013 - poté, kdy mu
správní odbor Městského úřadu v Sušici, na něhož se obrátil např. s žádostí o provedení vidimace úředních listin ze Spolkové republiky Německo, neposkytl žádnou pomoc. Naopak jej tento úřad obvinil z přestupků. Přestupkové řízení bylo poté, kdy doložil, že měl snahu požadované doklady obstarat, zastaveno. S žádostí o náhradu škody za nesprávný úřední postup se stěžovatel obrátil na starostu Městského úřadu Sušice, který mu dne 25. 3. 2013 odpověděl, že městský úřad se chyby nedopustil. Stěžovatel požádal veřejného ochránce práv o odborné vyjádření, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Na základě podnětu stěžovatele zahájil veřejný ochránce práv podle ustanovení § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, šetření postupu Městského úřadu v Sušici. Vedoucí oddělení veřejného pořádku a místní správy Kanceláře veřejného ochránce práv se z jeho pověření obrátila na starostu Městského úřadu Sušice a požádala jej o poskytnutí informace a vysvětlení k postupu Městského úřadu v Sušici v této věci a o předložení příslušných písemností. Postup Městského úřadu v K. nebyl předmětem šetření, protože od události, které se podnět týká, uplynula od doručení podnětu doba delší jednoho roku a zákon o veřejném ochránci práv umožňuje v takovém případě podnět odložit.1 Dalším důvodem, proč ochránce nezahájil šetření postupu Městského úřadu v K. v této věci, je skutečnost, že matriční úřady nejsou od 1. 1. 2012 příslušné k převzetí žádosti o vydání občanského průkazu. Nadto nelze považovat za pochybení úřednice městského úřadu, jestliže stěžovatele přesvědčila, aby do žádosti o vydání občanského průkazu uvedl pravdivý údaj o svém rodinném stavu. B - Skutková zjištění Z písemností poskytnutých stěžovatelem a Městským úřadem v Sušici jsem zjistil následující skutečnosti. Stěžovatel emigroval před rokem 1990 do Spolkové republiky Německo, kde se oženil a rozvedl. Po návratu do České republiky uváděl v žádostech o vydání občanského průkazu (1999, 2008) rodinný stav „svobodný“. Až v roce 2010, kdy potřeboval nový občanský průkaz z důvodu změny místa trvalého pobytu, jej jeho maminka spolu s úřednicí MěÚ v K. přesvědčily, aby do žádosti o občanský průkaz uvedl pravdivý údaj „rozvedený“. Stěžovatel neměl originály oddacího listu a rozvodového rozsudku ze SRN. Nastal tak pro něho problém s obstaráním těchto dokladů a navazujících úkonů (úřední překlady, zápis manželství do zvláštní matriky, uznávací rozsudek o rozvodu z Nejvyššího soudu ČR). Informace k uznání rozsudku o rozvodu obdržel v dopisech z Nevyššího soudu ČR ze dnů 29. 9. a 1. 10. 2010. Z důvodu změny místa trvalého pobytu měl v této době občanský průkaz s oddělenou částí A (ustřiženým rohem). To mohlo spolu s potvrzením o změně místa trvalého pobytu vydaným již před více než dvěma měsíci vyvolat u některých úřadů a institucí dojem o neplatnosti těchto dokladů. Žádost stěžovatele o vydání občanského průkazu byla podle úřednice Městského úřadu v K. doručena Městskému úřadu v Sušici dne 25. 8. 2010. Z poskytnutých písemností nevyplynulo, že by Městský úřad v Sušici od této doby až do 23. 3. 2012 se stěžovatelem písemně komunikoval. 1
Ustanovení § 12 odst. 2 písm. c) zákona o veřejném ochránci práv.
Vedoucí správního odboru Městského úřadu v Sušici po obdržení stížnosti stěžovatele, postoupené z Krajského úřadu Plzeňského kraje (dne 7. 3. 2012), dne 28. 3. 2012 odpověděl, že jeho stížnost je částečně oprávněná. V odpovědi stěžovateli uvedl, že od 1. 1. 2012 může požádat o nový občanský průkaz u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a pokud sdělí, že si nepřeje zapsat do občanského průkazu údaj o rodinném stavu, bude mu občanský průkaz vydán bez uvedení tohoto údaje. Současně stěžovatele upozornil, že vznikla oprávněná pochybnost o správnosti údaje o jeho rodinném stavu v informačním systému evidence obyvatel a podle zákona o evidenci obyvatel je povinen na výzvu předložit požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti zapsaného údaje. V dalším dopisu téhož data stěžovatele vyzval k předložení českého oddacího listu ze zvláštní matriky a rozhodnutí o uznání cizozemského rozhodnutí o rozvodu a stanovil mu lhůtu pro předložení dokladů do 30. 6. 2012. Vedoucí oddělení občanských průkazů odboru správních činností Ministerstva vnitra v odpovědi stěžovateli ze dne 2. 8. 2012 uvedla, že úřad nemůže od 1. 1. 2012 vázat vydání občanského průkazu na předložení potřebných dokladů. V této souvislosti však stěžovatele upozornila, že trvá jeho povinnost doložit potřebné doklady ke sňatku a rozvodu v zahraničí pro účely vedení evidence obyvatel a že na tuto skutečnost jej Městský úřad v Sušici upozornil a stanovil mu lhůtu k předložení těchto dokladů. Stěžovatel požádal dne 13. 8. 2012 na Městském úřadě v Sušici o vydání občanského průkazu bez uvedení údaje o rodinném stavu a dne 3. 9. 2012 na tomto úřadě vyhotovený občanský průkaz převzal. Vedoucí správního odboru Městského úřadu v Sušici prodloužil stěžovateli dopisem ze dne 2. 10. 2012 lhůtu pro předložení dokladů do 30. 11. 2012. Dne 5. 10. 2012 požádal stěžovatel o provedení vidimace německého rozsudku o rozvodu. Vedoucí správního odboru mu dne 12. 10. 2012 odpověděl, že z listiny, kterou předložil, není patrné, zda se jedná o prvopis, a podle zákona o ověřování tedy nelze vidimaci provést. Vedoucí správního odboru odpověděl stěžovateli dne 28. 11. 2012 na dopis ze dne 22. 10. 2012, v němž měl stěžovatel uvést, že nedisponuje originálem rozsudku o rozvodu ze SRN a že předložená kopie obsahuje veškeré potřebné informace. Vedoucí odboru stěžovatele odkázal na svá předchozí sdělení. Městský úřad v Sušici, odbor správní, uložil stěžovateli příkazem ze dne 6. 12. 2012 pokutu ve výši 2.000,- Kč za přestupek podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit tím, že nesplnil povinnost požádat o vydání občanského průkazu do 15 dnů od dne, kdy ohlásil změnu trvalého pobytu. Stěžovatel podal proti příkazu odpor. Městský úřad v Sušici oznámil stěžovateli zahájení přestupkového řízení ve věci přestupku podle ustanovení § 17d odst. 1 písm. a) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit tím, že ve stanovené lhůtě nepředložil doklady (o uzavření manželství a o rozvodu) požadované pro ověření správnosti a úplnosti údajů vedených v informačním systému a k projednání obou přestupků jej předvolal na 18. 2. 2013. Stěžovatel se na městský úřad k projednání přestupků dostavil. Ve své výpovědi popsal, jaké kroky učinil od podzimu 2010 k získání požadovaných
dokladů, a doložil příslušnou korespondenci. Podle jeho názoru základ problému vznikl špatnou komunikací s Městským úřadem v K. Z výpovědi vyplývá, že počátkem února 2013 obdržel rozsudek Nejvyššího soudu ČR o uznání rozvodového rozsudku ze SRN a Městskému úřadu v Sušici požadované doklady předložil. Městský úřad v Sušici svým rozhodnutím ze dne 25. 2. 2013 řízení o obou přestupcích zastavil podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, neboť skutky, o nichž vedl řízení, se nestaly anebo nejsou přestupkem. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že obviněný požádal o vydání občanského průkazu dne 23. 8. 2010, tedy v tentýž den, kdy ohlásil změnu místa trvalého pobytu. Úřednice Městského úřadu v K. jej vyzvala, aby doložil údaje uvedené v žádosti, tzn. stav rozvedený. V té době se mohl dopustit přestupku na úseku občanských průkazů tím, že ani po opakované výzvě nedoložil údaje uvedené v žádosti. Městský úřad v Sušici však oznámení tohoto přestupku z Městského úřadu v K. neobdržel. Vedoucí správního odboru Městského úřadu v Sušici v odůvodnění rozhodnutí o zastavení řízení dále uvedl, že ze strany obviněného (stěžovatele) došlo ke zbytečné prodlevě před podáním žádosti o vydání občanského průkazu bez uvedení údaje o rodinném stavu, neboť o možnosti podat takovou žádost byl informován dopisem ze dne 28. 3. 2012 a o občanský průkaz požádal až dne 13. 8. 2012. Zastavení řízení o přestupku na úseku evidence obyvatel odůvodnil tak, že obviněný sice nepředložil ve stanovené lhůtě požadované doklady, avšak po celou dobu činil kroky k tomu, aby tyto doklady doložil. Dále je třeba zmínit, že stěžovatel se opakovaně obracel na Městský úřad v Sušici se stížnostmi a s žádostí o poskytnutí náhrady škody za nesprávný úřední postup. Tajemník úřadu svoji odpověď ze dne 31. 10. 2012 uzavřel konstatováním, že se správní odbor úřadu nesprávného úředního postupu nedopustil. Obdobně odpověděl stěžovateli na jeho žádost z února 2013 i starosta Městského úřadu Sušice dne 25. 3. 2013. C - Hodnocení věci zástupcem ochránce Zákon o veřejném ochránci práv ukládá ochránci působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně základních práv a svobod.2 Vyřizování této věci jsem se ujal já, neboť veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský mě v souladu s ustanovením § 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv pověřil výkonem části své působnosti, mimo jiné i záležitostmi, které se týkají evidence obyvatel. Na základě dosud provedeného šetření a po seznámení se spisovým materiálem jsem dospěl k závěru, že další využití tzv. vyšetřovacích oprávnění, kterými ochránce disponuje,3 není třeba, a věc hodnotím následujícím způsobem.
2 3
Ustanovení § 1 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv. Ustanovení § 15 zákona o veřejném ochránci práv.
Předmětná záležitost byla uzavřena již v době podání podnětu. Stěžovatel převzal nový občanský průkaz, přestupkové řízení na úseku občanských průkazů a evidence obyvatel, které proti němu bylo vedeno, bylo zastaveno a po předložení požadovaných dokladů byl u stěžovatele v informačním systému evidence obyvatel zapsán rodinný stav „rozvedený“. Stěžovatel žádá o posouzení, zda se Městský úřad v Sušici dopustil nesprávného úředního postupu. Hodnocení postupu úřadu může mít pro stěžovatele význam při úvaze o uplatnění nároku na náhradu škody za nesprávný úřední postup a pro úřad může být vodítkem, jak by měl postupovat v obdobných případech v budoucnu. Při posouzení postupu úřadu je třeba vzít v úvahu především ústavněprávní limity výkonu veřejné moci a základní zásady správního řízení. Čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (obdobně čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR) stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.4 Listina dále stanoví, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.5 V případech, kdy úřad státní správy požaduje od osoby předložení určitých dokladů (tedy vyzývá ke splnění povinnosti), měl by postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžovat. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis.6 C.1 - Porušení povinnosti stěžovatele uvádět pravdivý údaj o svém rodinném stavu Před hodnocením postupu Městského úřadu v Sušici bych se chtěl nejprve věnovat odpovědi na otázku, zda měl stěžovatel povinnost uvádět v žádostech o vydání občanského průkazu pravdivý údaj o svém rodinném stavu. Jak vyplynulo z příloh podnětu, doručeného dne 2. 4. 2013, stěžovatel uzavřel v SRN manželství, v roce 1996 se v SRN rozvedl a po návratu do ČR žádal dvakrát (v roce 1999 a v roce 2008) o vydání občanského průkazu. Stěžovatel s největší pravděpodobností již v roce 1999, kdy žádal podle tehdejších předpisů o vydání občanského průkazu Okresní ředitelství Policie ČR v Klatovech, do žádosti uvedl, že je svobodný. Ustanovení § 1 odst. 3 písm. f) prováděcí vyhlášky č. 128/1993 Sb. k zákonu č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech, která platila do 1. 7. 2000, stanovilo, že podkladem pro vydání prvního občanského průkazu po ukončení trvalého pobytu v cizině je (kromě dalších dokladů) doklad o rodinném stavu, jde-li o občana, který je ženatý (vdaná), rozvedený nebo ovdovělý. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech, měl občan, jemuž byl vydán občanský průkaz, povinnost dbát, aby základní údaje zapsané v občanském průkazu stále odpovídaly skutečnosti, a za tím účelem včas předkládat občanský průkaz příslušným orgánům k zápisům. Podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) tohoto zákona ztratil občanský průkaz průkazní moc před uplynutím doby platnosti v něm uvedené, jestliže obsahoval nesprávné údaje. Stěžovatel tedy 4
Čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR. Obdobně čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 6 Ustanovení § 6 odst. 2 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 5
pravděpodobně porušil svoji povinnost již v roce 1999 tím, že si nechal vystavit občanský průkaz, který obsahoval nesprávný údaj o jeho rodinném stavu. Zákon č. 75/1957 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2000 nahrazen zákonem č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. Tento zákon neobsahoval ustanovení, která by v případě stěžovatele zřetelně stanovila jeho povinnost mít občanský průkaz se správným údajem o rodinném stavu. Nicméně tuto povinnost lze z několika ustanovení zákona č. 328/1999 Sb. nepřímo dovodit.7 Kromě toho lze uvést, že formulář žádosti o vydání občanského průkazu,8 který stěžovatel dne 19. 11. 2008 vyplnil, obsahoval tučný předtištěný text, že žadatel prohlašuje a svým podpisem stvrzuje, že všechny jím vyplněné údaje v této žádosti jsou pravdivé a úplné. Stěžovatel uvedl pravdivý údaj o svém rodinném stavu až na žádosti o vydání občanského průkazu, kterou podal prostřednictvím Městského úřadu v K. v srpnu 2010. Tento údaj ale nijak nedoložil. C.2 - Porušení poučovací povinnosti úřadu Postupoval Městský úřad v Sušici správně, jestliže stěžovatele nepoučil, jakými doklady má údaj o svém rodinném stavu doložit? Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění účinném v roce 2010, zjistil-li úřad, u něhož byla žádost podána, rozpor mezi údaji uváděnými v žádosti a údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel, měl občana vyzvat, aby údaje uváděné v žádosti doložil, a nebyl-li příslušný k vydání občanského průkazu, měl řádně vyplněnou žádost předat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. g) zákona o občanských průkazech se občan dopustí přestupku, jestliže ani po opakované výzvě nedoloží údaje uvedené v žádosti. K řízení o tomto přestupku je v prvním stupni příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Městský úřad v Sušici v odůvodnění rozhodnutí ze dne 25. 2. 2013 o zastavení přestupkového řízení vedeného proti stěžovateli naznačil, že se stěžovatel mohl tohoto přestupku dopustit, pokud by tyto výzvy učinil Městský úřad v K. Podle mého názoru bylo však na Městském úřadu v Sušici jako úřadu příslušném k vydání občanského průkazu stěžovatele a k projednání jeho přestupku na úseku občanských průkazů, aby po obdržení žádosti o vydání občanského průkazu z Městského úřadu v K. adresoval stěžovateli výzvu, v níž by mu poskytl potřebné poučení k obstarání dokladů, jimiž by mohl doložit svůj rodinný stav, a upozornil jej na možné důsledky jejich nepředložení. Stěžovatel však nemá pravdu, jestliže se domnívá, že Městský úřad v Sušici pochybil, když o jeho žádosti nevedl správní řízení a písemně mu neoznámil důvod nevydání občanského průkazu. Vydání občanského průkazu není rozhodováním 7
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění účinném ke dni 19. 11. 2008 (datum, kdy stěžovatel podal žádost o občanský průkaz a v údaji o rodinném stavu vyplnil „svobodný“): „Občan, který žádá o vydání prvního občanského průkazu po ukončení trvalého pobytu v cizině …je povinen předložit … doklad o rodinném stavu, jde-li o občana, který žije nebo žil v manželství“ [ustanovení § 5 odst. 2 písm. e)]; „Obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný k vydání občanského průkazu, rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže občanský průkaz obsahuje …nesprávné údaje“ [ustanovení § 11 odst. 2 písm. a)]; „Občan je povinen … požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů… po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství… “ [ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) bod 3.]. 8 Příloha č. 5 vyhlášky č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění účinném k 19. 11. 2008.
o právech a povinnostech ve smyslu ustanovení § 9 správního řádu. 9 Zákon o občanských průkazech stanoví, že občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu a státní občanství ČR, jakož i další údaje v ní zapsané podle uvedeného zákona. 10 Vydáním občanského průkazu se občanovi žádná nová práva, která před jeho vydáním neměl, nezakládají; občanský průkaz pouze prokazuje (osvědčuje) existenci práv, která občan již má (státní občanství apod.). Občanský průkaz je tedy jakýmsi kvalifikovaným osvědčením o existujících právech občana ČR vydávaným na základě ustanovení části čtvrté správního řádu.11 Jestliže správní orgán vydává vyjádření, osvědčení, provádí ověření nebo činí sdělení, která se týkají dotčených osob, postupuje podle ustanovení části čtvrté, podle ustanovení části první, obdobně podle těchto ustanovení části druhé: ustanovení § 10 až § 16, § 19 až § 26, § 29 až § 31, § 33 až § 35, § 37, § 40, § 62, § 63, a obdobně podle těchto ustanovení části třetí: ustanovení § 134, § 137 a § 142 odst. 1 a 2; přiměřeně použije i další ustanovení tohoto zákona, pokud jsou přitom potřebná.12 Podle ustanovení § 4 odst. 2 správního řádu, které je součástí jeho části první, správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. Mezi ustanovení, která se použijí obdobně, patří i ustanovení o odstraňování vad podání. Podle ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o občanských průkazech doklady potřebné k vydání občanského průkazu musí být předloženy v originále, ověřeném opisu nebo ověřené kopii. U cizojazyčných dokladů je občan povinen předložit též jejich ověřený překlad do českého jazyka, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Podle ustanovení § 7 odst. 3 zákona o občanských průkazech předkládá-li občan rozhodnutí cizozemského soudu k doložení údajů zapisovaných do občanského průkazu, je povinen předložit spolu s takovým dokladem rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky o uznání rozhodnutí cizozemského soudu na území České republiky, jestliže je toto uznání podle zvláštního právního předpisu potřebné. Zvláštním předpisem je tu zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, podle jehož ustanovení § 67 pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech určení (zjištění nebo popření) otcovství, je-li alespoň jedním z účastníků řízení československý občan, se v Československé socialistické republice uznávají, nebrání-li tomu ustanovení § 63 a § 64 písm. b), c), d), jen na základě zvláštního rozhodnutí.13 9
„Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.“ 10 Ustanovení § 2 odst. 1 zákona o občanských průkazech. 11 Vedral, J. Správní řád - komentář. II. vyd. Praha: Bova Polygon, 2012, str. 1180. 12 Ustanovení § 154 správního řádu. 13 V jednom ze svých podání, adresovaných Městskému úřadu v Sušici, stěžovatel vytýkal tomuto úřadu porušení nařízení Rady (ES) č. 2201/2003. Tento právní předpis Evropských společenství upravuje uznávání a výkon
Městský úřad v Sušici měl s odkazem na výše uvedená ustanovení zákona o občanských průkazech vyzvat stěžovatele k doložení rodinného stavu rozvedený a poskytnout mu potřebné poučení, jak tyto doklady obstarat. Svou nečinností se dopustil porušení ustanovení správního řádu o poučovací povinnosti správního orgánu. Pokud by takovou výzvu učinil opakovaně a stěžovatel požadované doklady nepředložil, mohl jej postihnout za přestupek podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. g) zákona o občanských průkazech. Odpovědnost za neučinění výzev nemůže přenášet na Městský úřad v K., kde stěžovatel žádost podal. Jestliže po telefonické komunikaci mezi Městským úřadem v Sušici a Městským úřadem v K. a marných ústních výzvách úřednice z Městského úřadu v K. stěžovatel potřebné doklady k doložení stavu rozvedený nedoplnil, měl jej k tomu Městský úřad v Sušici vyzvat písemně. Úřadem příslušným jak k vydání občanského průkazu, tak k projednání přestupku podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. g) zákona o občanských průkazech byl Městský úřad v Sušici. Stěžovatel se zřejmě domnívá, že Městský úřad v Sušici byl povinen o jeho žádosti rozhodnout a sdělit mu důvody nevydání občanského průkazu. Jak je z výše uvedeného patrné, stěžovatel se mýlí, jen pokud jde o formu sdělení. Pro úplnost lze uvést, že proti nečinnosti úřadu se stěžovatel mohl bránit podáním stížnosti podle ustanovení § 175 správního řádu. Mohl také Městský úřad v Sušici požádat o sdělení důvodů nevydání občanského průkazu. Podle ustanovení § 155 odst. 3 správního řádu, které je součástí jeho části čtvrté, pokud správní orgán shledá, že nelze vydat osvědčení, je povinen o tom na požádání písemně uvědomit dotčenou osobu a sdělit důvody, které k tomuto závěru vedly. Jistým „úskalím“ stížnostního postupu (obdobně i postupu dle ustanovení § 155 odst. 3 správního řádu) je skutečnost, že stížnost (žádost) se podává správnímu orgánu, který „vede řízení“. Výhodou ale je, že výsledkem obou postupů je písemné vyjádření správního orgánu k předmětné věci, nikoliv pouhé ústní sdělení úředníka. Stěžovatel se také mohl obrátit na nadřízený správní orgán (Krajský úřad Plzeňského kraje) s žádostí o učinění opatření proti nečinnosti podle ustanovení § 80 správního řádu. Ustanovení správního řádu o ochraně proti nečinnosti lze totiž přiměřeně použít i na vydání osvědčení. Městský úřad v Sušici setrval v nečinnosti i po změně zákona o občanských průkazech od 1. 1. 2012 a neinformoval stěžovatele o možnosti požádat o vydání občanského průkazu bez uvedení údaje o rodinném stavu, a to ani tehdy, když se stěžovatel dostavil dne 1. 2. 2012 na tento úřad osobně. Úřad toto své pochybení uznal a napravil až dopisem (odpovědí na stížnost) vedoucího správního odboru ze dne 28. 3. 2012. Stěžovatel nemá pravdu, když tvrdí, že vedoucí odboru podmiňoval vydání občanského průkazu předložením uznání rozvodu Nejvyšším soudem ČR. Z textu obou písemností ze dne 28. 3. 2012, podepsaných vedoucím správního odboru (odpovědí na stížnost a žádostí o předložení potřebných dokladů), nic takového neplyne. Vedoucí odboru vyzval stěžovatele k předložení dokladů o rodinném stavu, nikoliv k doložení údajů uvedených k žádosti o vydání občanského průkazu, ale za účelem ověření správnosti justičních rozhodnutí jiných členských států EU ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. V daném případě jej však nelze použít, neboť rozvodový rozsudek byl vydán před 1. 5. 2004, kdy se ČR stala členským státem Unie. K uznání rozsudku bylo proto potřeba rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.
údajů vedených v informačním systému evidence obyvatel. Stěžovatele informoval o tom, že si může podat novou žádost o občanský průkaz bez uvedení údaje o rodinném stavu. C.3 - Zanedbání povinnosti v informačních systémech
úřadu
ověřovat
správnost
údajů
Postupoval Městský úřad v Sušici správně, když stěžovatele dne 28. 3. 2012 s odkazem na ustanovení § 8a odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, vyzval k předložení „potřebných“ dokladů (českého oddacího listu vystaveného zvláštní matrikou a rozhodnutí soudu o rozvodu manželství - rozhodnutí o uznání cizozemského rozhodnutí)? Podle zmíněného ustanovení zákona o evidenci obyvatel příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě oprávněných pochybností o správnosti údaje provádí zjišťování správnosti údaje. Obyvatel je povinen na výzvu předložit úřadu požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti zapsaných údajů. Ke splnění výzvy poskytuje správní úřad obyvateli potřebnou pomoc. Městský úřad v Sušici měl konat v souladu s ustanovením § 8a odst. 2 zákona o evidenci obyvatel již od doby, kdy zjistil oprávněnou pochybnost o správnosti údaje o rodinném stavu stěžovatele v informačním systému, tj. od konce srpna 2010, a nikoliv až v březnu 2012. Již v roce 2010 měl stěžovatele vyzvat k předložení dokladů a ke splnění výzvy mu poskytnout potřebnou pomoc. Složitější je nalézt odpověď na otázku, zda Městský úřad v Sušici nepožadoval po stěžovateli předložení více dokladů, než je třeba. Právní úprava úřadům neposkytuje jednoznačné vodítko, jaké doklady jsou oprávněny požadovat po občanu, který v cizině uzavřel sňatek, rozvedl se a poté se vrátil do České republiky. Při určení, jakým způsobem má být rozhodnutí cizozemského soudu o rozvodu v ČR uznáno, je třeba vzít v úvahu mezinárodní smlouvy o uznávání soudních rozhodnutí ve věcech manželských. Záleží zejména na tom, v kterém státě a v kterém časovém období byl rozsudek vydán. Městský úřad v Sušici v tomto ohledu nepochybil, když k uznání rozvodového rozsudku ze SRN z roku 1996 požadoval předložení rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Ke stanovení povinnosti předložit potřebné doklady přistupuje zákon o evidenci obyvatel odlišně od zákona o občanských průkazech. Zákon o občanských průkazech stanoví přesně, které doklady má občan předložit, kdežto zákon o evidenci obyvatel užitím termínu „požadované“ doklady jako by ponechával na správním orgánu, jaké doklady bude požadovat po občanu předložit. Zákon o evidenci obyvatel, na rozdíl od zákona o občanských průkazech, nestanoví např. že, předkládá-li občan doklad vystavený orgánem cizího státu, je povinen předložit výpis ze zvláštní matriky.14 Příslušný úřad obce s rozšířenou působností by při úvaze, jaké doklady po občanu podle zákona o evidenci obyvatel požadovat, měl mít na paměti ustanovení § 6 odst. 2 správního řádu a postupovat tak, aby občanu nevznikly zbytečné náklady a aby byl co možná nejméně zatížen. 14
Srov. ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
Otázkou je, zda Městský úřad v Sušici byl oprávněn požadovat předložení matričního dokladu ze zvláštní matriky, jestliže to zákon o evidenci obyvatel výslovně nestanoví. Skutečnost, že manželství uzavřené v cizině není zapsáno do zvláštní matriky, není totiž na překážku pro uznání cizozemského rozsudku o rozvodu Nejvyšším soudem ČR. Zápisy do matričních knih se provádějí z úřední povinnosti. Narození, uzavření manželství a úmrtí občana, ke kterému došlo na území cizího státu, se zapisují do zvláštní matriky, vedené Úřadem městské části Brno-střed.15 Na rozdíl od ostatních matričních knih nelze však ze stávajícího znění zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, dovodit povinnost zápisu do zvláštní matriky.16 V právním řádu není explicitně stanovena povinnost občanů ČR nechat si zapsat manželství uzavřené v cizině do zvláštní matriky. Avšak v případě občanů s trvalým pobytem na území ČR lze tuto povinnost dovodit ze zákona o evidenci obyvatel, případně též ze zákona o občanských průkazech, pokud má občan v občanském průkazu zapsán rodinný stav. Jestliže však bylo manželství uzavřené v cizině také v cizině rozvedeno, pak je nadbytečné požadovat předložení českého oddacího listu ze zvláštní matriky, neboť údaje, nutné k zápisu uzavření manželství do informačního systému evidence obyvatel17 lze zpravidla zjistit z dokladu o rozvodu manželství. Jak uvedeno výše, Městský úřad v Sušici měl vyzvat již v roce 2010 stěžovatele k doložení rodinného stavu rozvedený, uvedeného v žádosti o vydání občanského průkazu, uznávacím rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, a poskytnout mu potřebnou pomoc. Pro úplnost je vhodné poznamenat, že by bylo chybou, pokud by jej vyzýval i k předložení českého oddacího listu ze zvláštní matriky. Měl-li stěžovatel problémy s obstaráním originálů oddacího listu a rozvodového rozsudku z Německa, mohl mu úřad např. nabídnout provést (za správní poplatek) ověření pravosti jeho podpisu na příslušných žádostech. Problémy zřejmě vznikly špatnou komunikací mezi Městským úřadem v Sušici, Městským úřadem v K. a stěžovatelem. Ze zaslaných podkladů (výzva k předložení potřebných dokladů ze dne 28. 3. 2012) je patrné, že Městský úřad v Sušici po stěžovateli předložení českého oddacího listu ze zvláštní matriky požadoval. Avšak nelze z nich zjistit, zda stěžovatel tento požadovaný doklad městskému úřadu skutečně předložil, či zda úřad provedl zápis o uzavření manželství a o rozvodu do informačního systému evidence obyvatel pouze na základě uznávacího rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, případně jiných dokladů předložených stěžovatelem. Městský úřad v Sušici také pochybil, jestliže stěžovatele uznal příkazem vinným z přestupku na úseku občanských průkazů podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. g) zákona o občanských průkazech. Toto své pochybení zastavením řízení napravil.
15
Ustanovení § 42 odst. 1 písm. a) zákona o matrikách, jménu a příjmení. Podle vládního návrhu novely zákona č. 301/2000 Sb. projednávané nyní v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (sněmovní tisk č. 1000) by občan měl mít povinnost předložit matriční doklad ze zvláštní matriky, jestliže právní předpis stanoví občanu povinnost předložit matriční doklad. 17 Informační systém evidence obyvatel je nastaven tak, že neumožňuje provést zápis o rozvodu manželství bez předchozího zápisu o uzavření manželství. 16
D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěl k přesvědčení, že Městský úřad v Sušici se dopustil pochybení spočívajícího zejména v neposkytnutí přiměřeného poučení stěžovateli, jakými doklady má doložit svůj rodinný stav, a v neposkytnutí potřebné pomoci k předložení dokladů potřebných pro ověření správnosti údajů o rodinném stavu v informačním systému evidence obyvatel, a to od doby, kdy z Městského úřadu v K. převzal žádost stěžovatele o vydání občanského průkazu. Jako úřad příslušný k vydání občanského průkazu stěžovatele a k projednání jeho přestupků na úseku občanských průkazů nemůže odpovědnost za nečinnost v uvedeném období přenášet na Městský úřad v K., kde stěžovatel podal žádost o vydání občanského průkazu. Podle mého názoru se Městský úřad v Sušici dopustil nesprávného úředního postupu. Své pochybení částečně napravil až dne 28. 3. 2012. Zákon o veřejném ochránci práv v ustanovení § 18 stanoví, že zjistí-li ochránce šetřením porušení právních přepisů či jiná pochybení, vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřil. Uvědomuji si, že závěr šetření může změnit postup úřadu pouze do budoucna. V daném případě neočekávám, že by úřad přijal nějaká konkrétní opatření k nápravě. Uvítal bych však ujištění, že úřad bude napříště věnovat na úseku občanských průkazů větší pozornost své poučovací povinnosti a že k úkonům vedoucím k odstranění oprávněných pochybností o správnosti údajů v informačních systémech bude přistupovat bez větších prodlev. Zprávu o šetření zasílám starostovi Městského úřadu Sušice a žádám jej, aby se v zákonné lhůtě od doručení této zprávy vyjádřil ke zjištěným pochybením. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro moje závěrečné stanovisko. JUDr. Stanislav K ř e č e k v. r. zástupce veřejného ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
Poznámka: Starosta v odpovědi na zprávu o šetření ujistil zástupce veřejného ochránce práv, že úřad bude poučování žadatelů na úseku občanských průkazů věnovat napříště větší pozornost a k úkonům vedoucím k odstranění nesouladu údajů v informačních systémech bude přistupovat bez větších prodlev. Městský úřad v Sušici úřad provedl zápis o uzavření manželství a o rozvodu do informačního systému evidence obyvatel bez oddacího listu ze zvláštní matriky.
