Orgán pomoci v hmotné nouzi jedná nezákonně, pokud při stanovení výše doplatku na bydlení zohlední náklady za ubytování na ubytovně za 30 dnů i v měsících, které mají 31 dnů.
V Brně dne 19. srpna 2013 Sp. zn.: 3065/2013/VOP/AV
Zpráva o šetření ve věci pana J.P. A - Předmět šetření Podnětem ze dne 2. května 2013 se na mě obrátil pan J.P. (dále také jen „stěžovatel“). V podnětu stěžovatel uvedl, že bydlí na ubytovně, za ubytování hradí částku 120,- Kč/den, tj. 3.600,- Kč či 3.720,- Kč měsíčně podle počtu dní v měsíci. Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně, kontaktní pracoviště Brno-město (dále také jen „úřad“), přiznal stěžovateli doplatek na bydlení ve výši 3.600,- Kč, a to i za měsíce, které mají 31 dnů a v nichž stěžovatel hradí za ubytování částku 3.720,Kč. Současně stěžovatel v podnětu uvedl, že pracovníci úřadu jej nutí, aby si našel jiné levnější ubytování. Z dalšího doplnění stěžovatele vyplynulo, že se zvýšily náklady na bydlení na ubytovně na částku 4.900,- Kč, doplatek na bydlení však nebyl navýšen. Po seznámení s obsahem podnětu jsem zahájil v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném ochránci práv“), šetření postupu úřadu při stanovení výše doplatku na bydlení stěžovateli. S ohledem na obsah podnětu stěžovatele jsem v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona o veřejném ochránci práv požádal ředitelku Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Brně o poskytnutí vyjádření a kopie spisové dokumentace ve věci doplatku na bydlení. B - Skutková zjištění Z vyjádření úřadu vyplynuly následující skutečnosti. Stěžovatel si požádal o doplatek na bydlení dne 27. 4. 2011, uvedl, že hradí náklady na bydlení ve výši 120,- Kč/den na ubytovně Podzimní 966/4, dávka mu byla přiznána oznámením vydaným Úřadem městské části Brno-Maloměřice a Obřany dne 12. 5. 2011, č. j.: 349/2011/BBM, ve výši 3.600,- Kč měsíčně. Od 1. 6. 2013 se stěžovatel přestěhoval na ubytovnu na adrese Čechyňská 441/5, kde hradí měsíčně za ubytování částku 3.600,- Kč. Příčinou přestěhování bylo navýšení nákladů na bydlení na ubytovně na adrese Podzimní 966/4 z částky 3.600,- Kč na částku 4.900,- Kč, neboť stěžovatel začal užívat jednolůžkový pokoj namísto dvojlůžkového z důvodu rozporů se spolubydlícím.
Z vyjádření je dále zřejmé, že doplatek na bydlení je pouze doplatkem a nikoli plnou kompenzací nákladů na bydlení. Orgán pomoci v hmotné nouzi posoudil a uznal žádost stěžovatele za případ hodný zvláštního zřetele a pro účely doplatku na bydlení je v souladu s ustanovením § 33 odst. 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“), osobou užívající jinou než nájemní formu bydlení. Orgán pomoci v hmotné nouzi rozhoduje o výši dávky doplatek na bydlení na základě správního uvážení, kdy zohledňuje odůvodněné náklady na bydlení dle ceny, která je v místě obvyklá v obdobných zařízeních. Znamená to, že Úřad práce ČR nemusí započítat u jiné formy bydlení veškeré náklady, které osoba předloží, pokud to nebudou náklady v místě obvyklé. V odůvodněných případech může orgán pomoci v hmotné nouzi vycházet a náklady započítat až do výše normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře. Podle zákona o pomoci v hmotné nouzi se pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi započítávají „odůvodněné náklady na bydlení“. Slovo „odůvodněné“ dává možnost Úřadu práce ČR uvážit, co vedle taxativně vyjmenovaných nákladů na bydlení bude za odůvodněné náklady na bydlení považovat. Dle vyjádření úřadu stěžovatel bydlel do 31. 5. 2013 ve dvoulůžkovém pokoji na ubytovně na adrese Podzimní 966/4, kde částka za ubytování činila 3.600,- Kč. Stěžovatel však vyjádřil přání bydlet na stejné ubytovně v jednolůžkovém pokoji, kde částka za ubytování činí 4.900,- Kč. Tato částka je neadekvátní, a pokud si klient přeje zvýšit svůj komfort bydlení, je třeba, aby si zbylou část doplatil. Klient nemá žádné zdravotní omezení, tudíž výše výplaty dávky doplatku na bydlení u zvláštního zřetele je nejvýše do 4.000,- Kč, tj. cena v místě obvyklá pro ubytovny. Z vyjádření úřadu je dále zřejmé, že stěžovateli bylo poskytnuto sociální poradenství, v rámci něhož mu bylo doporučeno, aby si našel levnější ubytování s ohledem na jeho dlouhodobou finanční a sociální situaci. Ze spisové dokumentace plyne, že doplatek na bydlení byl stěžovateli přiznán na základě jeho žádosti ze dne 27. 4. 2011 oznámením vydaným Úřadem městské části Brno-Maloměřice a Obřany, č. j.: 349/2011/BBM, ve výši 3.600,- Kč měsíčně od dubna 2011. Ze smlouvy o ubytování na ubytovně na adrese Podzimní 966/4, Brno, kterou stěžovatel doložil a která je obsažena ve spisu, plyne, že cena za ubytování byla stanovena na částku 3.600,- Kč měsíčně. Z jednotlivých potvrzení provozovatele ubytovny, která stěžovatel také úřadu doložil, je zřejmé, že cena za ubytování činí 120,- Kč/den, za měsíc duben 2011 stěžovatel uhradil částku 3.600,- Kč, za měsíc květen 2011 částku 3.720,- Kč, za měsíc červen 2011 částku 3.600,- Kč, za měsíc červenec 2011 částku 3.720,- Kč, za měsíc srpen 2011 částku 3.720,- Kč, za měsíc září částku 3.600,- Kč, za měsíc říjen 2011 částku 3.720,- Kč, za měsíc listopad 2011 částku 3.600,- Kč, za měsíc prosinec 2011 částku 3.720,- Kč, za měsíc leden 2012 částku 3.720,- Kč, za měsíc únor 2012 částku 3.480,- Kč, za měsíc březen 2012 částku 3.720,- Kč, za měsíc duben 2012 částku 3.600,- Kč, za měsíc květen 2012 částku 3.720,- Kč, za měsíc červen 2012 částku 3.600,- Kč, za měsíc červenec 2012 částku 3.720,- Kč, za měsíc srpen 2012 částku 3.720,- Kč, za měsíc září 2012 částku 3.600,- Kč, za měsíc říjen 2012 částku 3.720,- Kč, za měsíc listopad 2012 částku 3.600,- Kč, za měsíc prosinec 2012 částku 3.720,- Kč, za měsíc leden 2013 částku 3.720,- Kč, za měsíc únor 2013 částku 3.360,- Kč, za měsíc březen 2013 částku 3.720,- Kč, za měsíc duben 2013 částku 3.600,- Kč, 2
za měsíc květen 2013 částku 3.720,- Kč. Doplatek na bydlení byl však stěžovateli vyplacen od ledna 2012 do května 2013 každý měsíc vždy pouze ve výši 3.600,- Kč. Dne 12. 6. 2013 stěžovatel úřadu nahlásil změnu místa bydliště na adresu Čechyňská 441/5 a doložil nově vyplněný formulář informace o užívaném bytu, v němž uvedl jako výši měsíčních nákladů na bydlení částku 120,- Kč/noc; byl mu vyplacen doplatek na bydlení za měsíc červen 2013 ve výši 3.600,- Kč. C - Hodnocení věci ochráncem Stanovení výše doplatku na bydlení upravuje § 35 zákona o pomoci v hmotné nouzi tak, že výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc, sníženou o příspěvek na bydlení vyplacený v měsíci bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou, o kterou příjem osoby zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby. Při výpočtu výše doplatku na bydlení tak orgán pomoci v hmotné nouzi zohledňuje odůvodněné náklady na bydlení, které má příjemce dávky v aktuálním kalendářním měsíci, tj. v měsíci, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje se výše dávky.1 Jaké náklady se započítávají do odůvodněných nákladů na bydlení, vyjmenovává ustanovení § 34 zákona o pomoci v hmotné nouzi. V případě ubytovny, kterou je třeba podřadit pod tzv. jinou formu bydlení, se dle § 34 odst. 1 písm. c) započítává úhrada obdobných nákladů uvedených v písmenech a) a b) citovaného ustanovení, tj. úhrada za ubytování, úhrada za služby spojené s ubytováním a úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií, v případě ubytoven je povětšinou stanovena jedna částka, také formou denních sazeb, která výše uvedené náklady již zahrnuje. Zákon o pomoci v hmotné nouzi dále určuje, v jaké výši je možné náklady za užívání jiné než nájemní nebo vlastnické formy bydlení zohlednit. Hranice je s účinností od 1. ledna 20122 tvořena tzv. normativními náklady na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jsem toho názoru, že v případě jiné formy bydlení nelze aplikovat „dvojí stropování“, tj. započítat „obvyklé ubytovné“, které lze zohlednit nejvýše do limitu normativních nákladů na bydlení. Domnívám se, že limit je stanoven pouze prostřednictvím normativních nákladů na bydlení. Jsem si však vědom toho, že nejsem v této otázce ve shodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí. V případě stěžovatele je ovšem dle mého názoru stěžejní jiná otázka, neboť stěžovatel jako náklady na bydlení udával částku 3.720,- Kč/měsíčně a nižší, což 1
Ustanovení § 10 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi. K tomuto datu nabyl účinnosti zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi zavedla omezení odůvodněných nákladů na bydlení v případě doplatku na bydlení poskytovaného z důvodu hodných zvláštního zřetele prostřednictvím normativních nákladů na bydlení. 2
3
jsou dle vyjádření úřadu částky nižší než „obvyklé ubytovné“ v daném místě a lokalitě, které činí dle sdělení úřadu 4.000,- Kč. Skutečnost, zda úřad měl zohlednit také částku za ubytování ve výši 4.900,Kč za jednolůžkový pokoj, ponechávám stranou, neboť stěžovatel možnost tohoto ubytování nevyužil, a jak již bylo výše řečeno, v této otázce se dosud nepodařilo najít shody mezi mým stanoviskem a postojem Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud úřad uvádí, že náklady za ubytování stěžovatele nepřevýšily obvyklé ubytovné, měl dle zákona o pomoci v hmotné nouzi zohlednit náklady za ubytování ve skutečné výši, tj. částku 3.720,- Kč v měsících, které mají 31 dnů (tj. v měsíci lednu 2012, březnu 2012, květnu 2012, červenci 2012, srpnu 2012, říjnu 2012, prosinci 2012, lednu 2013, březnu 2013, květnu 2013). Namísto toho úřad přiznal doplatek na bydlení odpovídající výši úhrady za 30 dnů, jinými slovy v měsících, kdy bylo 31 dnů, nijak výši dávky neměnil ani neodůvodnil, proč úhradu za 31. den nepovažuje na odůvodněný náklad na bydlení. Postupoval tak v rozporu s ustanoveními § 34 a § 35 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Stejného pochybení se dopustil Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany, který přiznal doplatek na bydlení pouze v částce 3.600,- Kč, přestože stěžovatel doložil za měsíce květen 2011, červenec 2011, srpen 2011, říjen 2011 a prosinec 2011 náklady na bydlení ve výši 3.720,- Kč s ohledem na to, že tyto měsíce mají 31 dnů. Přestože postup, předpokládající každoměsíční přepočítání výše doplatku na bydlení v závislosti na měnících se nákladech dle počtu dnů v měsíci, znamená vyšší administrativní náročnost, související s rozhodováním o zvýšení a následném snížení doplatku na bydlení téměř každý měsíc, odpovídá zákonu o pomoci v hmotné nouzi. Je třeba připomenout ustanovení § 44 zákona o pomoci v hmotné nouzi, které úřadu práce ukládá povinnost měnit výši dávky v návaznosti na změnu skutečností rozhodných pro její výši. Pouze tehdy, pokud by změna výše dávky nedosáhla 50,- Kč, není úřad práce k tomuto postupu povinen. Vzhledem k tomu, že však úhrada za ubytování za 1 kalendářní den částku 50,- Kč převyšuje, je třeba, na základě vyšší a následující měsíc nižší uhrazené částky za ubytování reagovat rozhodnutím o změně výše dávky. Zmíněný postup při přehodnocování výše doplatku na bydlení, pokud jsou odůvodněné náklady na bydlení závislé na počtu dní v měsíci (typicky ubytovny), zdůrazňuje také Normativní instrukce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 10/2013, účinná od 1. 8. 2013. D - Závěry Orgán pomoci v hmotné nouzi je povinen přepočítat výši doplatku na bydlení každý měsíc, pokud se odůvodněné náklady na bydlení každý měsíc mění. Typicky jde o případy ubytoven, kdy jsou náklady za ubytování stanoveny prostřednictvím denních sazeb a mění se tak v závislosti na počtu dní v měsíci. Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěl k přesvědčení, že se Úřad 4
práce ČR, krajská pobočka v Brně, kontaktní pracoviště Brno-město, jakož i Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany, dopustil pochybení spočívajícího v nesprávném stanovení výše doplatku na bydlení v měsících, které mají 31 dnů. S účinností od 1. 1. 2012 přešla působnost pověřených obecních úřadů jako správních orgánů I. stupně ve věcech dávek pomoci v hmotné nouzi na krajské pobočky Úřadu práce ČR. Vzhledem k tomu, že zákon o pomoci v hmotné nouzi připouští nápravu pochybení spočívajících v nesprávném stanovení výše dávky (dávka byla přiznána v nižší částce, než v jaké náleží) také tři roky zpětně ode dne, kdy orgán rozhodující o dávkách tuto skutečnost zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky příjemce požádal (ustanovení § 45 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi), je nezbytné, aby Úřad práce ČR jako právní nástupce napravil také pochybení Úřadu městské části Brno-Maloměřice a Obřany. Zprávu o šetření zasílám ředitelce Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Brně a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřila ke zjištěným pochybením a informovala mě o přijatých opatřeních k nápravě. Vhodným opatřením k nápravě je například provedení řízení o neprávem odepřené dávce. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro mé závěrečné stanovisko. O svých zjištěních a závěrech informuji rovněž stěžovatele.
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
5
