Pro posouzení, zda v zápisu ze zasedání zastupitelstva lze zveřejnit osobní údaje o osobě, která se zasedání aktivně zúčastnila, bez souhlasu této osoby (např. dle § 5 odst. 2 písm. e/ zákona o ochraně osobních údajů), je nutné odlišit i důvod její aktivní účasti, zda na zasedání vystupovala ve své soukromé záležitosti (např. projednání její žádosti o pronájem obecních pozemků) či zda se účastnila diskuze k jinému bodu programu. V Brně dne 28. července 2014 Sp. zn.: 1261/2014/VOP/MV
Zpráva o šetření ve věci podnětu pana M.Z. Pan M.Z. z okr. Třebíč (dále jen „stěžovatel“) se obrátil na veřejnou ochránkyni práv, protože nesouhlasí s odpověďmi Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) na své stížnosti na starostu obce M.K. pro neoprávněné nakládání s osobními údaji. A - Předmět šetření Stěžovatel podal dne 3. 3. 2014 v Kanceláři veřejného ochránce práv podnět do protokolu. Uvedl, že starosta obce zveřejňuje na úřední desce obce a na oficiálním webu obce jeho osobní údaje. Následující den elektronickou poštou doplnil svůj podnět o korespondenci, kterou vedl v této věci s Úřadem, a upřesnil, že předmětem jeho stížnosti je nesouhlas se stanoviskem Úřadu. Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., využila své možnosti, dané ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, a přenesla na mě některé oblasti své působnosti, mezi které patří i záležitosti týkající se Úřadu. Na základě podnětu stěžovatele jsem zahájil šetření podle ustanovení § 14 zákona o veřejném ochránci práv a požádal předsedu Úřadu RNDr. Igora Němce o vysvětlení postupu Úřadu. Stěžovatele jsem o zahájení šetření vyrozuměl. B - Skutková zjištění Z písemností předložených stěžovatelem a Úřadem vyplynula následující skutková zjištění. Stěžovatel se dne 18. 9. 2013 (spolu s manželkou) obrátil na Úřad se stížností na starostu obce M.K. pro neoprávněné nakládání s osobními údaji. Ve stížnosti uvedl, že starosta jej uvádí jako hosta v zápisech ze schůzí zastupitelstva obce (jiné přítomné občany v zápisech neuvádí) a zápisy vyvěšuje na úřední desce obce a na webu. Dále stěžovatel uvedl, že starosta vyvěsil na místní nástěnku asi na 4 měsíce žádost, kterou na obec podali a která obsahovala adresu jeho bydliště. Stěžovatel s manželkou dále v podání uvedli konkrétní příklady, kdy na místní nástěnce nebo na oficiálním webu obce jsou nebo byly uvedeny údaje, které se jich týkají (např. v zápisu ze schůze 6. 8. 2012 je uvedeno, že stěžovatel se zdržuje v obci jen o víkendech; na webu byly fotky domu s popisem u Zahradníčků). Stěžovateli a jeho manželce odpověděl dne 24. 9. 2013 ředitel odboru pro styk s veřejností Úřadu JUDr. Jiří Žurek, že popisovaný postup starosty obce zveřejnění jmen jako účastníků veřejného jednání zastupitelstva na místní vývěsce není
porušením povinností při zpracování osobních údajů. Sdělil, že Úřad neshledal důvody k zahájení šetření z moci úřední, a pokud stěžovatel považuje jednání starosty za porušení práva na ochranu osobnosti, odkázal jej na soud. Stěžovatel s manželkou dne 26. 9. 2013 svoji stížnost ze dne 18. 9. 2013 doplnili. Upozornili, že starosta zveřejnil jejich podání, které se týkalo životního prostředí v obci. JUDr. Jiří Žurek stěžovateli a jeho manželce dne 27. 9. 2013 stručně odpověděl, že skutečnosti uváděné v doplnění nezakládají důvod ke změně právního názoru Úřadu a že popisované neshody se starostou nelze řešit na základě zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel a jeho manželka se podáním ze dne 4. 10. 2013 obrátili na předsedu Úřadu se žádostí o přehodnocení stanoviska Úřadu. Uvedli, že jim vadí, že starosta nadále zveřejňuje jejich osobní údaje na úřední desce a na webu. Na schůzi zastupitelstva obce nejsou hosty, kteří bývají přizváni k jednání v určité záležitosti, ale řadoví občané. Stěžovatelé uvedli, že nejsou příjemci veřejných prostředků, takže se domnívají, že zápisy, kde jsou jejich jména a adresy, by měly být anonymizovány. Dále uvedli, že starosta jejich podání vyvěšuje na úřední desce s plným jménem a adresou. Na podání stěžovatelů odpověděla dne 12. 11. 2013 náměstkyně sekce dozorových činností Úřadu JUDr. Alena Kučerová. Stížnost shledala jako bezdůvodnou. Uvedla, že údaj v rozsahu jméno a příjmení je osobním údajem dle ustanovení § 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů. Pokud dojde ke zveřejnění nebo zpřístupnění těchto údajů, pak jde o zpracování osobních údajů ve smyslu ustanovení § 4 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů. Obecní úřad, který uvádí osobní údaje v zápisech z jednání zastupitelstva, které poté zveřejňuje na úřední desce a na webových stránkách obce, se dostává do postavení správce osobních údajů a dopadají na něho všechny povinnosti uložené zákonem o ochraně osobních údajů správci osobních údajů. Jednou ze základních povinností správce je disponovat právním titulem pro zpracování osobních údajů. Podle názoru Úřadu lze osobní údaje osoby, která na jednání zastupitelstva aktivně vystoupí k některému z bodů, zpracovávat, a to i zveřejňovat, bez jejího souhlasu, neboť takové vystoupení je projevem politického práva a aktivity občana, které již z povahy věci není a nemůže být anonymní. Zpracování osobních údajů je tak možné podřadit pod ustanovení § 5 odst. 2 písm. e), případně i pod ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů. Z toho podle náměstkyně JUDr. Aleny Kučerové vyplývá, že uvedením jmen stěžovatele v zápisu z jednání zastupitelstva obce a následným zveřejněním na úřední desce a na webových stránkách nedochází k porušení zákona o ochraně osobních údajů. JUDr. Alena Kučerová stěžovateli doporučila, aby se, pokud jednání starosty považuje za porušení svých práv na ochranu osobnosti, obrátil se žalobou na ochranu osobnosti na soud. Skutečnosti uváděné v podáních stěžovatele a jeho manželky, adresovaných Úřadu, bylo možné ověřit nahlédnutím na webové stránky obce. Z těchto webových stránek byl dne 3. 3. 2014 dostupný zápis ze zastupitelstva obce ze dne 6. 8. 2012, v němž je pod bodem 9 „Projednání žádosti pana Z.“ uvedeno: „Pan Z. žádá obec o 200m2 na zahrádku a skládání dřeva na otop. …pan Z. pobývá v obci jen o víkendech a jako občan obce jen v počtu jeden přihlášený. Pokud bude pan Z. souhlasit, bude uzavřena smlouva, která přesně vymezí jeho práva a povinnosti.“ Z webových stránek obce byly téhož dne dostupné také: žádost stěžovatele (s uvedením jeho adresy) ze dne 2. 20. 2011, adresovaná obecnímu úřadu a obecnímu zastupitelstvu, týkající se umístění nádoby s posypem na zimu, 2
udržování obecních pozemků přiléhajících k pozemkům stěžovatele a opravy vpustě do odtokové roury u domu sousedky stěžovatele; žádosti stěžovatele a jeho manželky (bez uvedení adresy) o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 14. 3. 2013 a ze dne 10. 2. 2014. Z webových stránek obce byly dne 24. 3. 2014 dostupné např. zápisy ze schůzí zastupitelstva obce z 1. 8. 2011, 5. 9. 2011, 19. 9. 2011, 3. 10. 2011, 5. 12. 2011, 13. 2. 2012, 2. 12. 2013, 20. 1. 2014, v nichž je jako host uveden stěžovatel nebo manželé Z. Lze konstatovat, že v zápisech jsou v různých souvislostech (žádost o nájem nebo koupi obecního pozemku, sečení obecního pozemku, oprava kanalizace, exekuce domu) uváděna kromě stěžovatele i příjmení dalších fyzických osob. O zahájení šetření postupu Úřadu ve věci zveřejňování osobních údajů na úřední desce a na webových stránkách obce jsem vyrozuměl starostu obce M.K. Aniž bych předjímal, zda Úřad přehodnotí svůj dosavadní přístup k této věci, doporučil jsem starostovi obce seznámit se se stanovisky Úřadu č. 2/2004 (Zpřístupňování a zveřejňování osobních údajů z jednání zastupitelstev a rad obcí a krajů) a č. 13/2012 (Zveřejňování osobních údajů na internetu). Na moji výzvu při zahájení šetření odpověděla z pověření předsedy Úřadu náměstkyně sekce dozorových činností Úřadu JUDr. Alena Kučerová. Zmínila obecné stanovisko Úřadu č. 2/2013 (Pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání zastupitelstva) a uvedla, že Úřad dospěl z podání stěžovatele a připojených příloh k tomu, že se (spolu s manželkou) aktivně zúčastňuje jednání zastupitelstva obce. Podněty stěžovatele neobsahovaly podle náměstkyně JUDr. Aleny Kučerové žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly možnému porušení zákona o ochraně osobních údajů. Zveřejnění souvisejících informací k bodu jednání zastupitelstva obce (ukončení nájemní smlouvy k pozemku) nepředstavovalo nepřiměřený zásah do jeho soukromého a osobního života. Náměstkyně JUDr. Alena Kučerová mi sdělila, že po prošetření neshledala v předchozím postupu Úřadu pochybení. Ke dni vydání této zprávy není již na webových stránkách obce dostupný zápis ze schůze zastupitelstva obce ze dne 6. 8. 2012, ač zápisy z některých dřívějších i novějších zastupitelstev obce dostupné jsou. C - Hodnocení věci zástupcem ochránkyně Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, ukládá ochránci působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně základních práv a svobod. Působnost ochránce, vymezená zákonem o veřejném ochránci práv, se na orgány územních samosprávných celků vztahuje jen při výkonu státní správy. V daném případě nejde o výkon státní správy, ale o výkon samostatné působnosti obce. Nemohu se tedy zabývat přímo jednáním obce. Předmětem mého hodnocení je postup Úřadu při posouzení podání stěžovatele jako podnětu k prošetření možného porušení zákona na ochranu osobních údajů obcí. Na základě dosud provedeného šetření a po seznámení se se spisovým materiálem jsem došel k závěru, že další využití tzv. vyšetřovacích oprávnění, kterými podle zákona o veřejném ochránci práv disponuji, není třeba a postup Úřadu hodnotím následujícím způsobem. 3
Náměstkyně sekce dozorových činností Úřadu JUDr. Alena Kučerová dovozuje oprávnění obce uvádět, zpřístupňovat a zveřejňovat osobní údaje stěžovatele v zápisech z jednání zastupitelstva obce bez jeho souhlasu z toho, že stěžovatel se s manželkou aktivně zúčastňují jednání zastupitelstva obce. Odkazuje přitom na obecné stanovisko Úřadu č. 2/2013 (Pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání zastupitelstva), v němž je uvedeno, že u osoby z řad veřejnosti, která aktivně na jednání zastupitelstva vystoupí k některému z bodů, lze její osobní údaje související s vystoupením zpracovávat (tedy i zveřejňovat) bez jejího souhlasu. Nemíním zpochybňovat, že stěžovatel je aktivním účastníkem zasedání zastupitelstva obce. Dovolím si však upozornit, že ve stanovisku Úřadu č. 2/2013 je, kromě části zmíněné v odpovědi náměstkyně předsedy Úřadu, uvedeno také, že je třeba rozlišovat příspěvek k diskuzi na zastupitelstvu a vystoupení s konkrétní žádostí vůči obci, zejména v sociální oblasti. Ve stanovisku Úřadu č. 2/2004 (s poslední aktualizací v únoru 2014) je konstatováno, že zveřejňování zápisů z jednání zastupitelstva, usnesení zastupitelstva, zápisů z jednání rady a usnesení rady platné zákony nebrání. S ohledem na osobní údaje obsažené v těchto dokumentech lze rozlišit dvojí přístup při poskytování informací. Při nahlížení do dokumentů okruhem osob definovaných v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, musí tyto dokumenty obsahovat veškeré projednávané záležitosti, včetně osobních údajů (např. u prodeje a dispozice s majetkem obce). Jiná situace je u zveřejňování informací, kdy je třeba osobní údaje anonymizovat, případně rozsah osobních údajů ve zveřejňované verzi dokumentu omezit. Ve stanovisku je dále uveden příklad možné anonymizace usnesení z veřejného zasedání zastupitelstva obce, z něhož je zřejmé, že občan by měl získat z internetu dostatečnou informaci např. o prodeji konkrétního pozemku, nikoliv o jménu kupujícího, které však může zjistit nahlédnutím do originálu dokumentu uloženého na obecním úřadě. Ve stanovisku Úřadu č. 11/2012 je uvedeno, že informování o návrhu programu jednání zastupitelstva obce je zákonem uloženou povinností. Podle Úřadu je smyslem této povinnosti informování o činnosti a záměrech obce, tj. o věci, která je projednávána, nikoli o osobách, kterých se věc může týkat. Dle Úřadu je v souladu s platnou právní úpravou postup, kdy v rámci návrhu programu je v případě, že se daný bod týká konkrétní fyzické osoby, uveden buď pouze popis věci bez informací o konkrétní osobě, anebo uvedení iniciál jména a příjmení a obce bydliště dotčené osoby. Dále je ve stanovisku Úřadu č. 11/2012 uvedeno, že tyto požadavky platí stejně v případě, kdy je zveřejněna žádost či stížnost. Vždy je třeba docílit, aby ze zveřejněných informací nebyla zřejmá identita konkrétní fyzické osoby. S výše zmíněnými stanovisky Úřadu se ztotožňuji. Domnívám se však, že Úřad při posuzování podání stěžovatele ke svým vlastním stanoviskům dostatečně nepřihlédl. Pokud by stěžovatel vystoupil na zasedání zastupitelstva obce v diskuzi ke konkrétnímu bodu programu, týkajícímu se např. životního prostředí v obci nebo jednacího řadu zastupitelstva, nelze ve zveřejnění jeho jména v zápisu ze zasedání spatřovat porušení práva na ochranu před neoprávněným zveřejňováním údajů o jeho osobě. Osobní údaje členů zastupitelstva obce, úředních osob ani osob z řad veřejnosti, které aktivně na zastupitelstvu vystupují, netřeba anonymizovat. Je třeba ale odlišit, kdy osoba z řad veřejnosti vystupuje na jednání zastupitelstva obce ve své konkrétní záležitosti. I když se v případě prodeje a pronájmu obecních pozemků nejedná o citlivé osobní údaje, jako tomu může být při projednávání žádosti v sociální oblasti, jde o osobní údaje. Principům 4
ochrany osobních údajů, které vyplývají z výše zmíněných stanovisek Úřadu, neodpovídá jednání obce, která v souvislosti s projednáváním konkrétních záležitostí zveřejňuje na svých webových stránkách, a zřejmě i na úřední desce v obci (místní nástěnce), osobní údaje nejen stěžovatele, ale i jiných fyzických osob. V zápisech z jednání zastupitelstva, zveřejněných na oficiálním webu obce, nejsou údaje o třetích osobách anonymizovány. Úřad se ve svých odpovědích stěžovateli zabýval zveřejněním osobních údajů stěžovatele v zápisech ze zasedání zastupitelstva obce, a jelikož došel k závěru, že stěžovatel je osobou aktivně se zúčastňující jednání, neshledal ve zveřejnění jeho osobních údajů bez jeho souhlasu porušení zákona na ochranu osobních údajů. Stěžovatel však poukazoval i na to, že na místní nástěnce a na webu obce jsou zveřejňovány jeho podání, adresované obecnímu úřadu a zastupitelstvu, včetně adresy. Úřad se touto částí stěžovatelova podání vůbec nezabýval, ač podle stanoviska Úřadu č. 11/2012 by ze zveřejňovaných žádostí a stížnosti, adresovaných orgánům obce, neměla být zřejmá identita konkrétní fyzické osoby. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zejména zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Povinný subjekt poskytne podle ustanovení § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím osobní údaje v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Podle čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod má každý právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Obec proto musí při zpracování osobních údajů porovnat veřejný zájem na informování o projednávaných záležitostech s právem na ochranu osobních údajů jednotlivce. Mám za to, že Úřad nepřihlédl dostatečně ke skutečnostem, na něž stěžovatel ve svých podáních poukazoval, a ač je dozorovým úřadem pro oblast ochrany osobních údajů, preferoval v tomto konkrétním případě (střetu povinnosti orgánu veřejné správy informovat o své činnosti se základním právem na ochranu osobních údajů) spíše informační povinnost obce. Z odpovědí Úřadu vyplývá, že Obecní úřad může zveřejňovat osobní údaje stěžovatele bez jeho souhlasu podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů. Podle tohoto ustanovení může správce osobních údajů zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správcem příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života. Úřad ale nevysvětlil, proč pro plnění informační povinnosti obce (a ochranu tomu odpovídajícího práva všech, kdo se zajímají o dění v obci, na publicitu veřejné správy této obce) bylo nezbytné zveřejňovat na webu obce podání stěžovatele, adresovaná orgánům obce, včetně jména a příjmení stěžovatele, adresy jeho bydliště nebo e-mailové adresy, ani proč bylo nezbytné zveřejňovat zápisy ze zasedání zastupitelstva bez anonymizace osobních údajů stěžovatele v souvislosti s projednáváním konkrétních záležitostí, které se jej dotýkaly. Domnívám se, že Úřad při posouzení podání stěžovatele dostatečně neodlišil zpřístupnění zápisu z jednání zastupitelstva obce od zveřejnění téhož zápisu. Zatímco s odkazem na ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů lze zápis s osobními údaji zpřístupnit bez souhlasu subjektů těchto údajů, zveřejnění téhož zápisu s týmiž údaji nutno posuzovat z hlediska ochrany osobních 5
údajů přísněji. Podřadit pod zmíněné ustanovení lze jen zveřejnění osobních údajů členů zastupitelstva, úředních osob a dále aktivních osob z řad veřejnosti, avšak s výhradou, že se nejedná o jejich soukromé a osobní záležitosti. Ač zveřejňování účasti osob z řad veřejnosti v zápisu ze zasedání zastupitelstva jako hostů rozhodně není obvyklé, shodně s Úřadem se nedomnívám, že zveřejnění jména stěžovatele, resp. stěžovatele a jeho manželky, v zápisu ze zasedání zastupitelstva obce je rozporné s jejich právem na ochranu soukromého a osobního života. V podmínkách malé obce může takové zveřejnění znamenat informaci, že ač stěžovatel není členem zastupitelstva, aktivně se zajímá o život obce. Na rozdíl od Úřadu mám však za to, že pro plnění informační povinnosti obce není nezbytné zveřejnění příjmení stěžovatele a údajů o jeho pobytu v obci v zápisu v souvislosti s projednáváním konkrétní záležitosti. Pokud by se stěžovatel rozhodl podat v této věci žalobu, příslušelo by soudu posoudit, zda zveřejnění souvisejících informací k bodu jednání zastupitelstva obce (ukončení nájemní smlouvy k pozemku) představovalo přiměřený či nepřiměřený zásah do soukromého a osobního života stěžovatele. Jestliže se ale stěžovatel obrátil na Úřad, příslušelo Úřadu posoudit, zda skutečnosti, které stěžovatel oznámil, mohou nasvědčovat tomu, že Obecní úřad jako správce osobních údajů stěžovatele porušil své povinnosti podle zákona o ochraně osobních údajů.
D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah mám ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv za to, že Úřad pochybil, jestliže na základě podnětu stěžovatele neshledal v jednání Obecního úřadu možné porušení zákona na ochranu osobních údajů a nepodnikl další kroky k prověření skutečností uvedených ve stížnosti. Jestliže se člověk aktivně zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce a vystupuje v diskuzi k projednávaným bodům, neznamená to, že by měly být v zápisu ze zasedání zastupitelstva zveřejněny bez jeho souhlasu jeho osobní údaje v souvislosti s projednáváním konkrétní záležitosti, která se jej osobně dotýká. Zprávu o šetření zasílám předsedovi Úřadu RNDr. Igoru Němcovi a žádám jej, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli.
JUDr. Stanislav K ř e č e k v. r. zástupce veřejné ochránkyně práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
Jelikož zápis z jednání zastupitelstva s osobními údaji byl v mezidobí z internetových stránek obce odstraněn, zástupce ochránkyně šetření ukončil. 6
