I. Je-li pojišťovna povinna šetření škodní události provést s odbornou péčí a obezřetně (§ 6 zákona o pojišťovnictví), je povinna k tomu využít veškerá svá oprávnění. Mezi tato opatření patří i právo nahlížet do spisu vedeného v řízení o trestném činu či správním deliktu (§ 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), případně požádat o dobrovolnou spolupráci soukromé osoby, které byly přítomny vzniku škodní události. II. Pojišťovna jedná v rozporu s povinností provést šetření bez zbytečného odkladu (§ 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pokud vyčkává na výsledky řízení o správním deliktu souvisejícím se škodní událostí a sama škodní událost řádně neprošetří. V Brně dne 28. července 2014 Sp. zn.: 7383/2013/VOP/JHO
Zpráva o šetření ve věci pana J.V.
A - Předmět šetření Dne 31. října 2013 se na mě obrátil pan J.V. (dále jen „stěžovatel“). Žádal o prověření postupu České národní banky (dále také jen „ČNB“) při výkonu dohledu nad pojišťovnou XY (dále jen „pojišťovna“). Stěžovatel se obrátil na ČNB se stížností na způsob vyřízení pojistné události týkající se pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.1 Podle ustanovení § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, jsem zahájil šetření za účelem prověření, zda ČNB vykonala řádně dohled nad pojišťovnou, konkrétně nad způsobem vyřizování pojistné události. Z podnětu stěžovatele vyplynulo, že pojišťovna vyčkávala na výsledky řízení o přestupku, který souvisel se škodní událostí.2 Na základě pověření veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., jsem se ujal také vyhodnocení výsledků šetření, neboť veřejná ochránkyně práv využila své možnosti, dané jí § 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv, přenést na mě některé oblasti své působnosti, do které spadají i postupy ČNB při výkonu dozoru.
B - Skutková zjištění Stěžovatel namítal nečinnost pojišťovny v průběhu vyřizování pojistné události, ze dne 18. ledna 2012, týkající se pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Obrátil se proto podnětem ze dne 17. července 2013 na ČNB k výkonu dohledu nad pojišťovnou. 1
Dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. 2 Při šetřeném přestupku spáchaném dne 18. ledna 2012 byl poškozen automobil stěžovatele.
Z podnětu vyplynulo, že pojišťovna při vyřizování pojistné události vyčkávala na rozhodnutí Magistrátu města Brna (dále jen „magistrát“) v řízení o přestupku a sama nečinila dostatečné kroky ke zjištění odpovědnosti za vzniklé poškození vozidla stěžovatele. Stěžovatel uvedl, že pojišťovna poté, co obdržela vyjádření magistrátu, že přestupkové řízení bylo zastaveno z důvodu uplynutí lhůty pro zánik odpovědnosti za přestupek, stěžovateli sdělila, že pojistnou událost odkládá bez výplaty pojistného plnění z důvodu neprokázání nároku poškozeného. Uvedla, že ani z dokumentů získaných ze správního spisu nešlo dovodit odpovědnost pojištěného za vzniklé poškození vozidla stěžovatele. ČNB ve vyjádření ze dne 5. června 2013 stěžovateli sdělila, že postup pojišťovny prověřila a došla k závěru, že pojišťovna nebyla nečinná. V souhrnu jednotlivých kroků pojišťovny v dané věci, které ČNB ve vyjádření popsala, je uvedeno, že pojišťovna dne 14. února 2012 žádala magistrát o zaslání konečného rozhodnutí v přestupkovém řízení. Poté pojišťovna o něj požádala ještě opakovaně. Magistrát reagoval až v únoru 2013, kdy pojišťovně zaslal rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, kterým tento nadřízený orgán zrušil rozhodnutí magistrátu a řízení zastavil z důvodu zániku odpovědnosti za daný přestupek. V dané věci jsem měl pochybnosti o závěru ČNB, že pojišťovna nebyla nečinná. Obrátil jsem se proto na ČNB se žádostí o posouzení, zda pojišťovna při šetření škodní události podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla postupovala bez průtahů, kdy primárně sama neposoudila, který řidič způsobil újmu, a vyčkávala na rozhodnutí správního orgánu v přestupkovém řízení.3 Poukázal jsem na ustanovení § 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla4, dle něhož pojišťovna mohla již v průběhu přestupkového řízení nahlížet do spisu a pořizovat z něho výpisy ve věci týkající se škodní události či požádat přestupkový orgán o údaje o dopravní nehodě.5
3
A to zejména s ohledem na ustanovení § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření. Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.“ 4 Ustanovení § 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „Není-li ohroženo řízení o trestném činu podle zvláštního právního předpisu nebo projednávání správního deliktu, sděluje orgán činný v trestním řízení nebo orgán projednávající správní delikt pojistiteli nebo Kanceláři údaje o dopravní nehodě v rozsahu podle zvláštního právního předpisu, popřípadě mu umožní nahlížet do spisu a pořizovat z něho výpisy ve věci týkající se škodné události.“ 5 V rozsahu dle ustanovení § 123 odst. 2 zákona č, 361/2000 S., provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: (2) Evidence dopravních nehod obsahuje a) údaje o účastnících dopravní nehody, b) údaje o vozidlech, která měla účast na dopravní nehodě, c) údaje o místu a době dopravní nehody, d) údaje o příčinách dopravní nehody.
2
B.1
Vyjádření České národní banky
ČNB ve svém vyjádření ze dne 6. března 2014 zopakovala, že z podkladů, které získala v dané věci, bylo zřejmé, že pojišťovna reagovala zcela přiměřeně. Provedla kroky ke stanovení právního základu rozhodného pro výplatu pojistného plnění: - dne 31. ledna 2012 provedla prohlídku poškozeného vozidla a provedla fotodokumentaci; - dne 3. února 2012 zajistila od Policie ČR „Potvrzení o účasti o dopravní nehodě (tento dokument však nelze použít při stanovení odpovědnosti za škodu, pouze konstatuje místo a čas dopravní nehody a její účastníky); - dne 14. února 2012 zajistila relaci Policie ČR ze zdrojů České kanceláře pojistitelů (v této relaci byla informace, že věc byla oznámena magistrátu k rozhodnutí); - dne 14. února 2012 se obrátila na magistrát se žádostí o poskytnutí rozhodnutí v předmětné věci, avšak magistrát na žádost nereagoval; - současně vyzvala pojištěného, aby pojistnou událost oznámil a podal k ní své vysvětlení; pojištěný sdělil, že za celou událost nese odpovědnost jiné třetí vozidlo a nárok poškozeného nepovažoval za oprávněný; - dne 16. dubna 2012 pojišťovna dle ustanovení § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla sdělila stěžovateli jakožto poškozenému, že nemůže ukončit šetření škodní události, neboť uplatněný nárok na náhradu škody dosud nebyl prokázán, jelikož není k dispozici konečné rozhodnutí správního orgánu o zavinění dopravní nehody (řízení stále probíhá), přičemž závěry z tohoto řízení budou podstatné pro posouzení nároku stěžovatele; - počátkem října 2012 pojišťovna opětovně žádala o zaslání konečných výsledků z přestupkového řízení, ani na tuto žádost magistrát nereagoval. ČNB uvedla, že ke dni odeslání informace dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojišťovna neměla objektivně zjištěné informace, resp. informace, které měla k dispozici, byly v daný okamžik rozporné. Nebyla tak splněna jedna z podmínek uvedeného ustanovení, neboť v daném případě byla zpochybněna povinnost pojistitele plnit a nároky pojišťovna neměla za prokázané. Protože neexistovali svědci dopravní nehody, kteří by mohli objasnit skutečnosti, týkající se dopravní nehody, ČNB uvedla, že „další okolnosti mohly být šetřeny jen orgány, které mají vyšetřovací pravomoc a mohou vyslýchat účastníky nehody a i vytěžovat např. příslušníky Policie ČR jako svědky.“ Dále ČNB konstatovala, že objasnit, kde leží odpovědnost, by v daném případě nepomohlo ani nahlédnutí do spisu. ČNB proto dospěla k závěru, že pro prokázání nároku pojišťovna musela vyčkat pravomocného rozhodnutí v přestupkovém řízení, neboť „na základě zjištěných informací si o vině či nevině, a tedy i o oprávněnosti či neoprávněnosti nároku, nemohla učinit závěr sama a ani spis sám jiné než doposud známé informace neobsahoval.“ Postup dle ustanovení § 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je, dle vyjádření ČNB, nutné chápat jako právo pojišťovny, nikoliv 3
povinnost vynutitelnou orgánem veřejnoprávního dohledu. Otázka využití tohoto práva (a okamžiku využití) je věcí samotné pojišťovny (rozhodnutí o využití toto oprávnění se odvíjí od úrovně znalostí a informací v každém jednotlivém případě). ČNB má za to, že jen obtížně může pojišťovnám, pokud jednají v rámci zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vytýkat, zda a kdy využijí předmětného oprávnění. Navíc upozorňuje, že není pojišťovnám hierarchicky nadřízena a není ani jejich metodickým orgánem v soukromoprávních záležitostech. ČNB v postupu pojišťovny, která neaplikovala postup dle ustanovení 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nespatřuje pochybení. V daném případě pojišťovna využila svého oprávnění nahlédnout do spisu v jiném okamžiku, a to když se dozvěděla o zastavení přestupkového řízení. Pokud pojišťovna měla za to, že její povinnost plnit byla zpochybněna dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) předmětného zákona, nelze jí tuto pochybnost vytýkat (obviněný z přestupku svoji vinu popíral, nebyli ani žádní očití svědci, poškozený při výslechu v září 2012 v rámci řízení přiznal, že důvody uváděné obviněným jsou možné). Ani výslechy policistů koncem listopadu 2012 nepostavily okolnosti nehody najisto. Nadto ani magistrát v přestupkovém řízení nedospěl k závěru o odpovědnosti druhého účastníka za dopravní nehodu a ani nahlédnutí do spisu z přestupkového řízení by v tomto období nepřineslo informace, zda je či není nezpochybnitelný nárok na pojistné plnění.
C - Hodnocení věci zástupcem ochránkyně Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených ve zmíněném zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy6, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně základních práv a svobod. Z tohoto pohledu a na základě provedeného šetření hodnotím v následujících bodech i napadaný postup ČNB. C.1
K oprávnění pojišťovny postupovat dle § 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
ČNB uvedla, že postup upravený v ustanovení § 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla7 je nutné chápat jako právo pojišťovny, nikoliv povinnost vynutitelnou orgánem veřejnoprávního dohledu. S tímto názorem nesouhlasím. Podle ustanovení § 6 zákona o pojišťovnictví8 pojišťovna je povinna při výkonu své činnosti jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně. Ustanovení § 9 6
Blíže k principům dobré správy: Veřejný ochránce práv. Principy dobré správy [online]. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv [cit. 10. 7. 2014]. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/pripady-astanoviska-ochrance/principy-dobre-spravy/. 7 Tzn. žádat orgán činný v trestním řízení či orgán projednávající správní delikt o údaje o dopravní nehodě, případně nahlížet do spisu a pořizovat z něho výpisy. 8 Ustanovení § 6 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů: „Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost a činnosti s ní související povolené jí příslušným orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených. Za tímto účelem je tuzemská
4
zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mimo jiné, stanoví postup pojišťovny při šetření škodní události. Vyplývá z něj povinnost provést šetření bez zbytečného odkladu (odst. 3 předmětného ustanovení). A dále uvádí některá oprávnění, která pojišťovna v rámci šetření může využít (je oprávněna žádat o údaje o dopravní nehodě orgán činný v trestním řízení či orgán projednávající správní delikt, případně je oprávněna nahlížet do jejich spisu a pořizovat z něj výpisy ve věci týkající se škodní události). Ačkoliv zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výslovně nestanoví, že pojišťovna při šetření škodní události je povinna využít svých výše uvedených oprávnění, je patrné, že tato oprávnění slouží jako jeden z prostředků, jak pojišťovna může zajistit, aby šetření proběhlo v souladu se zákonem, tedy s odbornou péčí a obezřetností. Pojišťovna je proto nejen oprávněna postupovat dle ustanovení § 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ale i povinna, pokud to vyžaduje řádné šetření škodní události. Jedině takový postup může naplnit povinnost pojišťovny jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně. Zároveň povinnost provést šetření škodní události bez zbytečného odkladu klade na pojišťovnu požadavek, aby svých oprávnění v rámci šetření využila rovněž bez zbytečného odkladu a nečekala na výsledky řízení o přestupku či trestném činu, který souvisel se škodní událostí.9 Jestliže pojišťovna bezdůvodně vyčkává na výsledek přestupkového řízení bez toho, aby se pokusila řádně prošetřit škodní událost, porušuje svou povinnost stanovenou v § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy provést šetření škodní události bez zbytečného odkladu. Současně je nutné připomenout, že přestupkové řízení a šetření škodní události má odlišný účel. V přestupkovém řízení se posuzuje odpovědnost za spáchání přestupku jako porušení veřejnoprávní povinnosti. 10 Naproti tomu v případě šetření škodní události jde o posouzení soukromoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (ustanovení § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník11). Je zřejmé, že oba procesy spolu souvisí (posuzují shodný skutek), přesto nelze pominout, že se řídí jinými kritérii a jinými procesními pravidly. Závěr jednoho postupu proto není nutně determinující pro závěry druhého postupu. Dodávám, že vyčkávání pojišťoven na výsledek správního řízení, které je často úmyslně prodlužováno jeho účastníky (za účelem jeho pozdějšího zastavení pro uplynutí lhůty pro zánik odpovědnosti za přestupek), může mít za následek i zhoršení postavení poškozené osoby při uplatňování náhrady škody.
pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a včas přijímat odpovídající opatření.“ 9 Uvedené závěry nevyvrací ani tvrzení ČNB, že v daném případě by pojišťovna nezískala potřebné údaje ani při dřívějším nahlédnutí do správního spisu, jelikož potřebné údaje nebyly ve spise obsaženy. Situace v konkrétní věci nemůže vytvářet obecné pravidlo pro postup pojišťoven. Zda spis správního orgánu obsahuje důkazy, které jsou pro ni využitelné v šetření škodní události, pojišťovna zjistí pouze uplatněním svého oprávnění dle § 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 10 „Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin“. (ustanovení § 2 odst. 1 zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů) 11 Obdobně ustanovení § 427 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31. prosince 2013.
5
ČNB dále uvedla, že pojišťovna není oprávněna vyslýchat svědky, proto i v případě, kdy by ze spisu zjistila relevantní údaje o svědcích, nemůže jejich výslech provést sama. K tomuto závěru si dovolím zčásti oponovat. Pojišťovna je soukromoprávní subjekt, tudíž je oprávněna činit vše, co zákon nezakazuje.12 Obecně jsou však soukromé subjekty při výkonu svých práv omezeny právy ostatních soukromých subjektů13 (např. pojišťovna nemůže přinutit soukromou osobu ke sdělení informací proti její vůli). Souhlasím proto s názorem ČNB, že pojišťovna nemůže vyslechnout svědky ve smyslu správního řádu či jiných procesních právních předpisů14 a ani využít mechanismy, kterými tyto předpisy umožní zajistit průběh řízení (předvedení, pořádková pokuta aj.). Přesto je pojišťovna oprávněna získat údaje od účastníků nehody (jejichž identifikaci může získat nahlédnutím do správního spisu), pokud je poskytnou dobrovolně.15 Shrnuji, že šetření škodní události provedené v souladu se zákonem, tedy s odbornou péčí a obezřetně (ustanovení § 6 zákona o pojišťovnictví), vyžaduje, aby pojišťovna využila veškerá svá oprávnění. Mezi tato oprávnění patří i právo nahlížet do spisu vedeného v řízení o trestném činu či správním deliktu (ustanovení § 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), případně požádat o dobrovolnou spolupráci osoby, které byly škodní události přítomny. Současně požadavek na provedení šetření škodní události bez zbytečného odkladu vyžaduje, aby pojišťovna svá oprávnění pro zajištění řádného šetření pojistné události využila také bez zbytečného odkladu. C.2
Postavení České národní banky jako dohledového orgánu nad dodržováním zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
ČNB vykonává dohled v pojišťovnictví dle zákona o pojišťovnictví. Ustanovení § 84 odst. 1 uvedeného zákona stanoví, že ČNB vykonává dohled zejména v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven. Předmětem dohledu vůči osobám podle ustanovení § 84 odst. 216 zákona o pojišťovnictví je dodržování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících (viz ustanovení § 85 odst. 1 zákona o pojišťovnictví17).
12
Na rozdíl od státní moci, která může být uplatňována pouze v případech, v mezích a způsoby, která stanoví zákon. Srov. čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod. 13 Srov. např. ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 14 Např. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 15 Tímto způsobem však nemůže poskytnout údaje příslušník Policie ČR, jelikož je vázán mlčenlivostí (ustanovení § 115 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Údaje od příslušníků Policie ČR, kteří byli na místě nehody, může pojišťovna získat nahlédnutím do spisu v předmětném trestním či správním řízení. 16 Ustanovení § 84 odst. 2 zákona o pojišťovnictví: „Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem, osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru (dále jen „osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu“), a další fyzické a právnické osoby, pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis.“ 17 Ustanovení § 85 odst. 1 zákona o pojišťovnictví: „(1) Předmětem dohledu České národní banky vůči osobám podle ustanovení § 84 odst. 2 je dodržování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících, zejména a) soulad provozovaných činností s uděleným povolením nebo právem zakládat pobočky nebo svobodou dočasně poskytovat služby,
6
Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je, podle mého názoru, zákonem, který upravuje provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících (např. upravuje právě postup pojišťovny při šetření škodní události). Předpis tudíž spadá mezi tzv. jiné právní předpisy, na které odkazuje výše citovaný § 85 odst. 1 zákon o pojišťovnictví. Domnívám se proto, že ČNB je povinna vykonávat dohled nejen nad dodržováním zákona o pojišťovnictví, ale rovněž zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozsahu stanoveném v § 85 odst. 1 zákona o pojišťovnictví. ČNB je tedy povinna vykonávat dohled i nad porušením povinnosti stanovené v § 6 zákona pojišťovnictví ve spojení s ustanovením § 9 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pokud ČNB při výkonu dohledu zjistí porušení povinnosti, která se vztahuje k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, anebo činností s nimi souvisejících, stanovené zákonem o pojišťovnictví nebo jiným právním předpisem, má uložit podle ustanovení § 95 zákona o pojišťovnictví této pojišťovně povinnost odstranit nedostatky a určit k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud tuto povinnost pojišťovna nesplní, může být naplněna skutková podstata správního deliktu dle ustanovení § 120 odst. 2 písm. c) zákona o pojišťovnictví18, za který ČNB uloží pokutu až do výše 50.000.000,- Kč19. C.3
Hodnocení postupu České národní banky
Dle mého přesvědčení ČNB nepostupuje správně, pokud nevykonává dohled nad tím, zda pojišťovna využívá oprávnění stanovené v § 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při šetření škodní události v případě, kdy je to nezbytné pro řádné prošetření škodní události, čímž pojišťovna může porušovat svoji povinnost postupovat s odbornou péčí a obezřetně (ustanovení § 6 zákona o pojišťovnictví). Zároveň ČNB nepostupuje správně, pokud schvaluje postup pojišťovny, která uvedená oprávnění nevyužívá bez zbytečného odkladu (a naopak bezdůvodně vyčkává na výsledky správního či trestního řízení), čímž pojišťovna porušuje svou povinnost prošetřit škodní událost bez zbytečného odkladu (ustanovení § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
b) hospodaření tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků a pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území České republiky; v případě pojišťovny z třetího státu také z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území jiných členských států, jestliže je Česká národní banka orgánem dohledu podle ustanovení § 35, c) způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění a solventnost tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu, d) plnění povinností uložených rozhodnutím České národní banky, e) vedení účetnictví, f) řídicí a kontrolní systém, g) doplňkový dohled nad činností pojišťovny ve skupině.“ 18 Ustanovení § 120 odst. 2 zákona o pojišťovnictví: „Pojišťovna nebo zajišťovna se dopustí správního deliktu tím, že […] c) ve stanovené lhůtě nesplní povinnosti uložené jí podle ustanovení § 95, 110, 111 nebo § 113 Českou národní bankou při výkonu dohledu, […]“ 19 Ustanovení § 120 odst. 5 zákona o pojišťovnictví.
7
D - Závěry I. Je-li pojišťovna povinna šetření škodní události provést s odbornou péčí a obezřetně (ustanovení § 6 zákona o pojišťovnictví), je povinna k tomu využít veškerá svá oprávnění. Mezi tato opatření patří i právo nahlížet do spisu vedeného v řízení o trestném činu či správním deliktu (ustanovení § 9 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), případně požádat o dobrovolnou spolupráci soukromé osoby, které byly přítomny vzniku škodní události. II. Pojišťovna jedná v rozporu s povinností provést šetření bez zbytečného odkladu (ustanovení § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pokud vyčkává na výsledky řízení o správním deliktu souvisejícím se škodní událostí a sama škodní událost řádně neprošetří. Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěl k přesvědčení, že se Česká národní banka dopouští pochybení, jestliže nevykonává dohled nad postupem pojišťovny dle ustanovení § 9 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s ustanovením § 6 zákona o pojišťovnictví. Zprávu o šetření zasílám Ing. Miroslavu Singerovi, Ph.D., guvernérovi České národní banky, a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli.
JUDr. Stanislav K ř e č e k zástupce veřejné ochránkyně práv Po vydání zprávy o šetření ČNB přehodnotila svůj postoj. Dospěla k závěru, že její postup nebyl správný, a dokonce odporoval internímu metodickému pokynu. ČNB sdělila, že doplní šetření ve věci stěžovatele ve smyslu metodiky v souladu se závěry ochránce, a navíc s ohledem na hledisko dodržení odborné péče pojišťovny o své klienty.
8
