Zdaňování příjmů sportovců v České republice v komparaci s vybranými státy EU

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zdaňování příjmů sportovců v České republice v komparaci s vybranými státy EU Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jana Vrtalová

Romana Lipenská

Brno 2011

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Janě Vrtalové, vedoucí bakalářské práce, za její cenné rady, připomínky, věnovaný čas a odborné vedení poskytnuté v průběhu zpracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zdaňování příjmů sportovců v České republice v komparaci s vybranými státy EU“ zpracovala samostatně pod vedením Ing. Jany Vrtalové a všechny zdroje použité pro zpracování bakalářské práce uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 16. května 2011

__________________

Abstract Lipenská, R. Income taxation of sportsmen in the Czech Republic in comparison with selected countries of the EU. Bachelor thesis. Brno, 2011. The bachelor thesis is concerned with income taxation of sportsmen in the Czech Republic and in selected countries of the European Union. The selected countries of the European Union are Republic of Austria and Federal Republic of Germany. The year 2010 is used as the taxing of period in this thesis. The principal object of this bachelor thesis is the analysis of taxation regimes of sportsmen in selected countries and then the proposition of changes in taxation of sportsmen in the Czech Republic on based analysis. The theoretical part describes income taxation of sportsmen in the Czech Republic. Then it discussed the international treaties on avoidance of double taxation on the basis income taxation is carried from abroad. Consequently the practical part demonstrates these procedures on the concrete model examples. Keywords Sport, sportsman, income tax, tax base, taxpayers, tax resident, international taxation, elimination of double taxation.

Abstrakt Lipenská, R. Zdaňování příjmů sportovců v České republice v komparaci s vybranými státy EU. Bakalářská práce. Brno, 2011. Bakalářská práce se zabývá zdaňováním příjmů sportovců v České republice a ve vybraných státech Evropské unie. Mezi vybrané státy Evropské unie patří Rakouská republika a Spolková republika Německo. V práci je jako zdaňovací období použit rok 2010. Hlavním cílem bakalářské práce je analýza režimů zdaňování sportovců ve vybraných státech a poté na základě analýzy navržení změn ve zdanění sportovců v České republice. V teoretické části je popsáno zdaňování sportovců v České republice. Dále jsou zde rozebrány mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, na jejichž základě probíhá zdaňování příjmů ze zahraničí. Následně jsou v praktické části uvedené postupy zdaňování ukázány na konkrétních modelových příkladech. Klíčová slova Sport, sportovec, daň z příjmu, základ daně, poplatníci daně, daňový rezident, mezinárodní zdanění, vyloučení dvojího zdanění.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

11

1.1 Úvod .......................................................................................................... 11 1.2 Cíl práce......................................................................................................12 2

Metodika

13

3

Literární přehled

14

3.1 Základní pojmy podle tuzemských daňových zákonů...............................14 3.1.1

Daňová soustava v České republice .................................................14

3.1.2

Poplatníci daně ................................................................................15

3.1.3

Plátce daně .......................................................................................15

3.1.4

Daňový subjekt.................................................................................15

3.1.5

Daňový rezident a daňový nerezident .............................................15

3.1.6

Předmět daně ...................................................................................15

3.1.7

Daň ...................................................................................................15

3.1.8

Sazba daně .......................................................................................16

3.1.9

Zdaňovací období.............................................................................16

3.1.10

Daňové přiznání...............................................................................16

3.2 Základní pojmy podle mezinárodních smluv ............................................16 3.2.1

Daňový domicil ................................................................................16

3.2.2

Daňový rezident ...............................................................................16

3.3 Sport .......................................................................................................... 17 3.4 Sportovec.................................................................................................... 17 3.4.1

Sportovec podle tuzemské právní úpravy........................................18

3.4.2

Sportovec podle evropské právní úpravy ........................................18

3.4.3

Veřejně vystupující sportovec..........................................................18

3.5 Sportovní organizace .................................................................................19 3.6 Daň z příjmu fyzických osob ......................................................................19 4

Zdaňování příjmů sportovců v České republice

21

Obsah

6

4.1 Předmět daně .............................................................................................21 4.1.1

Sportovec dle § 6 ZDP......................................................................21

4.1.2

Sportovec dle § 7 ZDP ..................................................................... 22

4.1.3

Ostatní příjmy dle § 10 ZDP............................................................ 23

4.2 Osvobození od daně .................................................................................. 23 4.3 Základ daně ............................................................................................... 24 4.4 Nezdanitelná část základu daně ............................................................... 24 4.5 Sazba a vypočtení daně ............................................................................. 25 4.6 Slevy na dani ............................................................................................. 25 4.7 Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob...................................... 26 4.8 Roční zúčtování záloh na daň z příjmu fyzických osob ............................ 26 5

Mezinárodní dvojí zdanění příjmů

27

5.1 Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění ................................. 27 5.2 Metody opatření k zamezení dvojího zdanění.......................................... 29 5.2.1

Zápočet daně ................................................................................... 29

5.2.2

Vynětí příjmů ze základu daně ....................................................... 29

5.2.3

Zahrnutí daně zaplacené v zahraničí do odečitatelných nákladů poplatníka ......................................................................... 30

5.2.4

Komparace metod dvojího zdanění ve vybraných státech EU ....... 30

5.3 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění sjednané s Českou republikou ......31 5.4 Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené s vybranými státy EU ................................................................................ 32

6

5.4.1

Společná ustanovení smluv uzavřených s Německem a s Rakouskem ................................................................................ 32

5.4.2

Mezinárodní smlouva uzavřená s Německem................................ 33

5.4.3

Mezinárodní smlouva uzavřená s Rakouskem ............................... 35

Vlastní práce

37

6.1 Zdaňování příjmů sportovců v České republice ........................................37 6.1.1

Příjmy ze závislé činnosti.................................................................37

6.1.2

Příjmy z nezávislého povolání ........................................................ 40

6.2 Zdaňování příjmů sportovců získaných v Rakousku................................ 44 6.2.1

Příjmy ze závislé činnosti................................................................ 44

Obsah

6.2.2

7

Shrnutí ............................................................................................ 48

6.3 Zdaňování příjmů sportovců získaných v Německu ................................ 48 6.3.1

Příjmy z nezávislého povolání ........................................................ 48

6.3.2

Shrnutí ............................................................................................ 54

7

Závěr

55

8

Literatura

58

8.1 Odborné publikace.................................................................................... 58 8.2 Elektronické zdroje ................................................................................... 58 8.3 Právní předpisy ......................................................................................... 59 A B

Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku

61

Smlouva o zajištění reprezentace České republiky v lyžování

63

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Sazby osobní důchodové daně k 1. 5. 2011

20

Tab. 2

Sazby pojistného na sociální zabezpečení v roce 2010

21

Tab. 3

Sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění v roce 2010

22

Přehled smluvních států s příslušnými metodami vyloučení dvojího zdanění

30

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku

31

Tab. 6

Měsíční vyúčtování příjmu ze závislé činnosti

38

Tab. 7

Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti

39

Tab. 8

Roční příjmy získané výkonem nezávislého povolání

41

Tab. 9

Roční výdaje spojené s výkonem nezávislého povolání 42

Tab. 10

Zúčtování daně z příjmu z výkonu nezávislého povolání – skutečné výdaje

43

Zúčtování daně z příjmu z výkonu nezávislého povolání – paušální výdaje

44

Zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti a příjmů z Rakouska

46

Tab. 4 Tab. 5

Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13

Výpočet daně z příjmu ze zdrojů v Německu s využitím metody prostého zápočtu 47

Tab. 14

Celkové příjmy z České republiky a z Německa za rok 2010

49

Tab. 15

Daňově uznatelné výdaje vynaložené v roce 2010

50

Tab. 16

Zúčtování daně s využitím skutečných výdajů a příjmů z Německa 51

Tab. 17

Výpočet daně z příjmu ze zdrojů v Německu s využitím metody zápočtu daně 52

Seznam tabulek

9

Tab. 18

Zúčtování daně s využitím paušálních výdajů a příjmů ze zdrojů v Německu 53

Tab. 19

Výpočet daně z příjmu ze zdrojů v Německu s využitím metody zápočtu daně 53

Tab. 20

Komparace skutečně vynaložených výdajů a paušálních výdajů 54

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek Apod.

A podobně

DAP

Daňové přiznání

Č.

Číslo

€

Euro

EU

Evropská unie

GFŘ

Generální finanční ředitelství

Kč

Korun českých

Např.

Například

Mld.

Miliard

Odst.

Odstavec

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSN

Organizace spojených národů

Písm.

Písmeno

Sb.

Sbírka

Tab.

Tabulka

Tzn.

To znamená

USA

Spojené státy americké

ZDP

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů

10

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Jestliže někde vedle nás zazní slova sport nebo sportovec, co si pod nimi představíme? Osobně si myslím, že každý má o těchto pojmech odlišnou představu. Někdo si představí hodiny utrpení strávené ve výuce tělesné výchovy a již tato slova nechce více slyšet. Další z nás si vzpomene na mnoho soustředění a zápasů, kterých se zúčastnil sám nebo se svým týmem. A jiný zase při zaznění těchto slov vidí pouze televizi, v níž se přenáší přímý přenos nějakého důležitého sportovního utkání. Já osobně sport vnímám jako kompromis těchto jednotlivých představ. Považuji ho za výbornou příležitost sloužící k odbourání toku myšlenek a uvolnění psychického i fyzického napětí. Mimo jiné mi sport přináší potěšení, celkovou relaxaci a především je prospěšný pro zdraví člověka. Negativem, které bývá často se sportem spojováno, je jeho finanční nákladnost lišící se samozřejmě podle jednotlivých vykonávaných sportovních činností. Dalším záporem může být rovněž jeho časová náročnost odvíjející se od individuální situace každého člověka. V mém případě hrají uvedená negativa velkou roli a díky nim se také považuji za pouze pasivního (rekreačního) sportovce, přestože mám ke sportu velmi kladný vztah. Skutečnost, že se sama nemohu sportu více věnovat, mě částečně motivovala k výběru bakalářské práce zaměřující se alespoň na téma spojené se sportem. Kromě sportovců jako jsem já dále existují sportovci, kterým sport organizuje a tvoří téměř celý život. Sport tak pro ně může být koníčkem, tvrdou prací, ale především také zdrojem obživy. Lidé, jež sport takto vnímají a provozují, jsou považováni za profesionální sportovce. Těmto sportovcům, stejně jako ostatním výdělečně činným lidem, plynou při obdržení příjmů za vykonávanou činnost určité závazky a povinnosti. Jelikož zde hovořím o získávání příjmů, mám konkrétně na mysli jejich zdaňování. Problematika zdaňování příjmů sportovců se však od ostatního zdaňování příjmů poměrně odlišuje, a proto se jí budu v této bakalářské práci podrobněji zabývat. Navíc za další důležitou skutečnost pro výběr tohoto tématu považuji fakt, že zejména v České republice neexistuje odborná literatura ani právní předpisy zabývající se konkrétně touto problematikou. Pokud se již informace týkající se zdaňování sportovců v nějaké odborné literatuře vyskytnou, bývají často velmi krátké a především rozprostřené mezi mnoho odborných knih, kde často splývají v jiném prezentovaném tématu. Pro psaní této bakalářské práce jsem si nevybrala pouze problematiku zdaňování příjmů sportovců na území České republiky, ale taktéž svou pozornost zaměřím na vybrané státy Evropské unie. Důvodem pro zaměření se i na jiné státy je

Úvod a cíl práce

12

fakt, že mnoho profesionálních sportovců získává při výkonu sportovní činnosti příjmy z jiných států než pouze z České republiky. Ze států Evropské unie jsem si pro tuto práci vybrala Rakouskou republiku (dále pak pouze Rakousko) a Spolkovou republiku Německa (dále pak pouze Německo). Jedná se o státy sportovně velmi vyspělé, a protože jde o naše sousední státy, jsou pro české sportovce velmi atraktivní vzhledem k jejich těsné blízkosti. Také pokud se budu někdy ve svém profesním životě zabývat touto problematikou, je nejpravděpodobnější, že se nejčastěji setkám právě s těmito dvěma státy. A to považuji za hlavní důvody pro zvolení právě těchto dvou států.

1.2 Cíl práce Za cíl této bakalářské práce považuji analyzování daňového režimu v České republice a jeho porovnání na základě mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění s vybranými státy Evropské unie. Do těchto států jsem zařadila Německo a Rakousko a jako zdaňovací období jsem stanovila rok 2010. Na základě analýzy jednotlivých daňových režimů se pak pokusím navrhnout změny ve zdaňování příjmů sportovců v rámci České republiky. Při posouzení daňových režimů zdaňování sportovců v komparaci s vybranými státy Evropské unie vycházím především z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. Následně se v praktické části pokusím aplikovat veškeré poznatky získané z teoretické části, v níž analyzuji jednotlivé daňové režimy pro zdaňování sportovců v tuzemsku a ve vybraných státech EU. Na základě získaných poznatků se v praktické části této práce zaměřím pouze na profesionální sportovce kolektivních sportů, kteří vykonávají sportovní činnost pod záštitou sportovních organizací. Bude se tudíž jednat o výkon zaměstnání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, tzn. nezávislého povolání.

Metodika

13

2 Metodika Bakalářská práce je rozčleněna na jednotlivé kapitoly a podkapitoly, které se dále dělí do dvou úrovní. V teoretické části práce, tzn. ve třetí, čtvrté a páté kapitole, využiji především metodu deskripce (popisu), metodu komparace (srovnání) a analýzu (rozbor). V praktické části této práce pak nemohu mimo deskripce a komparace opomenout především dedukci a syntézu. Ve třetí kapitole s názvem Literární přehled vycházím z odborné literatury a uplatňuji výše zmíněnou metodu deskripce. Popisuji, neboli charakterizuji, základní pojmy spojené s daňovým systémem České republiky a základní pojmy týkající se mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Dále zde podrobně popisuji sport, sportovce, sportovní organizace a také samotnou daň z příjmu. V části zabývající se daní z příjmu fyzických osob uplatňuji komparaci s pomocí tabulky, díky níž je možné získat lepší představu o daňovém zatížení uplatňovaném v některých státech Evropské unie. Čtvrtá kapitola nazvaná Zdaňování příjmů sportovců v České republice vychází především ze zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Pro rozbor tohoto právního předpisu využívám analýzu a používám mimo to i prvky deskripce. Zaměřuji se na ty části právního předpisu, ze kterých vyplývají důležité povinnosti pro poplatníky a postup samotného zdaňování, jenž bývá v praxi při zdaňování sportovců v České republice uplatňován. V páté kapitole s názvem Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění získávám informace převážně z odborné literatury, elektronických zdrojů a mezinárodních smluv, které uzavřela Česká republika s Rakouskem a s Německem. Jako základ tvorby podkapitol, v nichž charakterizuji mezinárodní smlouvy, mezinárodní dvojí zdanění a opatření k jejich zabránění, považuji metodu deskripce. Ve chvíli, kdy je množství uvedených informací dostatečné k základnímu pochopení uváděné problematiky, navazuji na deskripci metodou komparace. Tuto metodu prezentuji opět prostřednictvím tabulek, zejména v případě srovnání metod opatření sloužících k zamezení dvojího zdanění mezi některými státy EU. V další podkapitole zaměřené na konkrétní mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a vybranými státy EU, uplatňuji opět metodu analýzy propojenou částečně s komparací. Pro praktickou část využívám syntézu, kdy propojuji informace získané z teoretické části v konkrétních praktických příkladech. Z těchto příkladů pak za pomoci dedukce vyvozuji závěry. Mimo jiné zde příležitostně využiji metodu komparace a sumarizace zajišťující shrnutí získaných poznatků.


14

3 Literární přehled V literárním přehledu bakalářské práce se nejdříve zaměřuji na vysvětlení několika základních pojmů souvisejících s tuzemskou a mezinárodní daňovou problematikou. Následně se podrobněji věnuji charakteristice sportu, sportovce, sportovní organizace a také dani z příjmu fyzických osob.

3.1 Základní pojmy podle tuzemských daňových zákonů Při zdaňování sportovců v České republice je třeba postupovat podle tuzemských právních předpisů. Z tohoto důvodu zde uvádím některé základní informace a pojmy, které budou sloužit pro lepší orientaci. 3.1.1

Daňová soustava v České republice

Jak uvádí web Daňový portál pro všechny, v tuzemsku se daňová soustava rozděluje na dvě základní skupiny, na přímé a nepřímé daně. Za přímé daně je považováno zdanění majetku a příjmů poplatníka. Základem přímých daní je daňové přiznání podávané poplatníkem, a na jehož základě poté daň odvádí příslušnému finančnímu úřadu. Do přímých daní tedy patří: • daň z příjmu – fyzických a právnických osob; • daň majetková – daň z nemovitostí, z převodu nemovitostí, dědická, darovací a silniční. Daně nepřímé jsou vybírány při prodeji zboží a finančnímu úřadu jsou odváděny plátcem této daně (prodejcem zboží), nikoliv poplatníkem (kupujícím). Do nepřímých daní se řadí: • daň spotřební – selektivní daň obsahující daň z minerálních olejů, z lihu, z vína, z piva a z tabákových výrobků; • daň z přidané hodnoty – univerzální daň; • ekologická daň. Podle Ministerstva financí České republiky měla v roce 2010 na daňových příjmech (bez pojistného na sociální zabezpečení) státního rozpočtu největší podíl daň z přidané hodnoty, jež do státní pokladny přinesla 187, 88 mld. Kč. Druhou největší položku činí spotřební daně a na třetím místě se nachází daň z příjmu fyzických osob tvořící za rok 2010 hodnotu 87,53 mld. Kč. Už z uvedených částek plynoucích do státního rozpočtu je zřejmé, že každý člověk, je s výše uvedenými daněmi v běžném životě neustále v kontaktu, ať už


15

přímo nebo nepřímo. Já se ve své bakalářské práci zaměřím pouze na daň z příjmu fyzických osob, která je konkrétně pro sportovce nejvíce specifická. 3.1.2

Poplatníci daně

Podle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů jsou za poplatníky považovány osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují a zároveň mají i daňovou povinnost vztahující se na příjmy ze zdrojů v České republice i v zahraničí. Zjednodušeně mohou být definováni jako osoby nesoucí daňové břemeno. 3.1.3

Plátce daně

Plátcem daně je osoba, jež má povinnost vypočítat daň a odvést ji do státního rozpočtu pod vlastní majetkovou odpovědností. V případě pracovněprávního vztahu uzavřeného mezi sportovcem (zaměstnancem) a sportovní organizací (zaměstnavatelem), je za plátce považována daná organizace, která od sportovce daň vybere a na vlastní odpovědnost ji odvede do státního rozpočtu. 3.1.4

Daňový subjekt

Za daňové subjekty jsou označováni poplatníci a plátci daně. (Sojka, 2010, s. 12) 3.1.5

Daňový rezident a daňový nerezident

Jak definuje v § 2 odst. 3 zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, daňový rezident je osoba, jež se na území České republiky zdržuje souvisle nebo v několika obdobích déle než 183 dnů v daném kalendářním roce. Jedná se tedy o daňového poplatníka s neomezenou daňovou povinností vztahující se na příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice i v zahraničí. Daňovým nerezidentem je naopak osoba, která nesplňuje podmínky daňového rezidenta. Na území České republiky se tedy zdržuje kratší dobu než 183 dnů v daném kalendářním roce. Tato osoba má proto omezenou daňovou povinnost pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice. Dále se také jedná o osoby, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy. 3.1.6

Předmět daně

Předmětem daně je příjem získaný za zdaňovací období, který podléhá zdanění. (Kubátová, 2010, s. 169) 3.1.7

Daň

Pojem daň je možné popsat jako transfer peněžních prostředků ze soukromého do veřejného sektoru. Daní je také platba, která je povinná, nenávratná, neekvivalentní a neúčelová, pravidelně se opakující ve stanovených časových interva-


16

lech nebo placená nepravidelně pouze v určitých případech, např. při darování. (Kubátová, 2010) 3.1.8

Sazba daně

Sazbou daně se rozumí určité procento stanovené zákonem, jež je odváděno ze základu daně. 3.1.9

Zdaňovací období

Za zdaňovací období je považováno období, za které má plátce povinnost vypočítat a odvést daň. Může jím být předchozí kalendářní rok nebo hospodářský rok, tzn. jiných dvanáct měsíců. (Kubátová, 2010, s. 184) 3.1.10

Daňové přiznání

Daňové přiznání musí být podáno nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy zdaňovací období skončilo. Poslední den pro podání daňového přiznání je i dnem splatnosti této daně. (Široký, 2010, s. 190)

3.2 Základní pojmy podle mezinárodních smluv Některé základní pojmy se liší podle toho, zda jsou řešeny pouze podle tuzemských daňových zákonů nebo podle modifikovaných mezinárodních smluv. Tuzemské základní pojmy jsem definovala výše, a proto budu nyní řešit pouze základní pojmy podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. 3.2.1

Daňový domicil

Za daňový domicil se považuje vztah daňového subjektu k určitému státu. Daňový domicil je nadřazen pojmu rezident a je určen smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavírané v posledních letech už však obvykle používají namísto pojmu daňový domicil pojem rezident, který vztah mezi smluvními státy definuje mnohem podrobněji než tuzemské daňové právní řády. Daňový domicil je například využíván v mezinárodní smlouvě uzavřené s Německem, která byla uzavřena v roce 1980. (Sagit) 3.2.2

Daňový rezident

Podle mezinárodních smluv je rezidentem jednoho smluvního státu osoba, jež je podle zákonů daného státu podrobena zdanění. Důvodem pro toto zdanění je bydliště, stálý pobyt, místo vedení nebo jiné podobné kritérium. Za rezidenta jednoho smluvního státu ale není považována osoba podrobená pouze dani z příjmu ze zdrojů či z majetku v tomto státě.


17

3.3 Sport Pojem sport je všeobecně dobře znám, ovšem ve skutečnosti neexistuje žádná konkrétní definice sportu, která by byla jako jediná považována za správnou a přesnou. Sport byl mnoha různými způsoby definován v právních řádech, avšak určit jeho konkrétní ohraničení se i přes všechnu snahu nepodařilo. Je to také způsobeno velkou odlišností jednotlivých sportů, kdy jsou jako odlišnosti myšleny například sporty založené na soutěžení či boji a dále sporty kontaktní a bezkontaktní. Jako základní dělení bych však chtěla zmínit především sporty kolektivní (fotbal, basketbal, hokej, …) a sporty individuální (plávání, lyžování, atletika, ...). (Sluka, 2007, s. 13) V České republice byl pojem sport zaveden do právního řádu teprve prostřednictvím zákona č. 115/2001 o podpoře sportu. V tomto právním řádu jsou za sport považovány všechny formy tělesné aktivity. Cílem těchto tělesných aktivit však musí být zlepšování fyzické a psychické kondice, podpora zdraví a prokazování sportovních výsledků dosahovaných v různých soutěžích. (Sluka, 2007, s. 14)

3.4

Sportovec

Ačkoliv je pojem sport v právním řádu České republiky vymezen, definice pojmu sportovec nikde stanovena není. Přesto však tímto pojmem daňové předpisy v textu disponují. Pokud by došlo k nesprávnému pochopení tohoto pojmu, mohlo by to zkomplikovat celou problematiku zdaňování. Jak uvádí Sluka (2007, s. 20-21) ve své knize Profesionální sportovec, sportovce je možné dle výkonu sportu dělit na dvě skupiny: • sportovci individuálních sportů – vykonávají sport samostatně, pod vlastním jménem, ačkoliv bývají členy sportovních klubů či oddílů. Řadí se sem například tenisté, plavci, atleti apod.; • sportovci kolektivních sportů – jsou součástí týmu a bez něj by ostatní hráči nemohli danou činnost vykonávat. Do této kategorie patří například hokejisté, fotbalisté a další. Kromě výše uvedeného dělení se sportovci člení také podle příjmů, které čerpají ze sportovní činnosti. Patří sem sportovci: • amatéři – sport považují za koníček bez nároku na odměny a vykonávají ho vedle svého hlavního zaměstnání; • poloprofesionálové – mají nárok na určitou finanční odměnu, ovšem sport pro ně není hlavním zdrojem příjmů. Mohlo by se tedy jednat o určitý vedlejší pracovní úvazek;


18

• profesionálové – považují sport za zdroj obživy a vykonávají ho tedy jako své hlavní povolání. 3.4.1

Sportovec podle tuzemské právní úpravy

V České republice je činnost sportovce, vykonávajícího kolektivní sport, považována za zaměstnání nebo za výkon jiné samostatně výdělečné činnost, tedy nezávislého povolání. Činnost kolektivního sportovce není rozhodně považována za podnikání ani za živnost, jejímž hlavním znakem je samostatnost, soustavnost, provozování vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku. Sportovec vykonávající individuální sport (př. tenis, plavání, ...) znaky podnikání splňuje, jelikož se zúčastňuje turnajů a tréninků pouze dle vlastního uvážení a vše záleží pouze na jeho vlastní iniciativě. Individuální sportovec tedy může získat živnostenské oprávnění. (Sluka, 2007, s. 69 – 71) 3.4.2

Sportovec podle evropské právní úpravy

Podle Sluky (2007, s. 32, 179) nahlíží zahraniční odborná literatura na činnost sportovce vykonávajícího kolektivní sport jako na závislou činnost. Například v Německu se používá pojem „Berufssport“. Dokonce Evropský soudní dvůr již několikrát potvrdil, že činnost profesionálního sportovce vykonávajícího kolektivní sport má pracovněprávní charakter. Všeobecně v Evropských společenstvích má pojem zaměstnanec konkrétní určení. Kritériem pro stanovení zaměstnaneckého poměru je výkon nesamostatné činnosti a pobírání odměny za danou činnost. Při porovnání sportovce podle tuzemské a evropské právní úpravy je zřejmé, že česká právní úprava nebere evropskou právní úpravu vůbec na vědomí. Jak jsem uvedla výše, v tuzemsku jsou činnosti některých profesionálních sportovců kolektivních sportů považovány za výkon nezávislého povolání a sportovci jsou postaveni na stejnou úroveň jako osoby samostatně výdělečně činné. V praktické části této práce se budu u vybraných států Evropské unie řídit touto evropskou právní úpravou a budu tedy považovat sportovce vykonávající sport v Německu či v Rakousku za zaměstnance. 3.4.3

Veřejně vystupující sportovec

Jak uvádí Sojka (2010, s. 136 – 140), právo na zdanění příjmů veřejně vystupujících sportovců nabývá podle mezinárodních smluv zvláštního režimu. Získané příjmy bývají dle těchto smluv většinou ponechány státu zdroje. V novějších mezinárodních smlouvách již není rozhodující, zda příjem plyne ze závislé činnosti či ze samostatně výdělečné činnosti. Ve starších smlouvách, např. ve smlouvě s Německem, se však tento zvláštní režim vztahoval pouze na sportovce profesi-


19

onály. Pokud nerezident České republiky získá takovéto příjmy, využije se ustanovení v § 22 odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Problematika veřejně vystupujících sportovců je pro tuto bakalářskou práci příliš obsáhlá, a proto se jí nebudu dále podrobněji věnovat.

3.5 Sportovní organizace Sportovní organizace v České republice jsou považovány za samostatné právnické osoby, které mají formu občanského sdružení. Zdrojem této informace je zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. V příloze této práce uvedu Smlouvu o zajištění reprezentace České republiky v lyžování, která názorně ukazuje, jak může vypadat smlouva uzavřená mezi sportovcem a sportovní organizací.

3.6 Daň z příjmu fyzických osob Jak uvádí ve své knize Kubátová (2010), daň z příjmu fyzických osob je ve většině zemí včetně České republiky považována za nejdůležitější a nejdiskutovanější, protože se týká téměř všech obyvatel. Existují však i země, ve kterých se daň z osobních příjmů neplatí a obecně jsou tedy označovány jako daňové ráje nebo daňové oázy. V současnosti mezi ně řadíme např. Bahamské ostrovy, Bermudské ostrovy, Island, Uruguay, Kajmanské ostrovy, a některé státy rozkládající se na Arabském poloostrově - Království Saudské Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Omán. Daň z osobního důchodu není z historického hlediska příliš stará. Nejdříve se vyskytla ve Velké Británii v roce 1799, kdy sloužila jako zdroj finančních prostředků pro válku proti francouzskému generálovi a císaři Napoleonovi Bonaparte. V tuto dobu se jednalo pouze o zdaňování dosažených příjmů na úrovni osob a později byla tato daň již zaměřena na všechny příjmy, což se uskutečnilo v roce 1803. Jakmile Velká Británie válku vyhrála, daň dočasně zrušila. Avšak díky velkému zadlužení pocházejícího z války byla premiérem Robertem Peelem opět zavedena. Od roku 1849 byla osobní důchodová daň zavedena na území RakouskoUherska, kde se v té době rozkládala i dnešní Česká republika a Rakousko. Konkrétně v České republice se daň z příjmů fyzických osob stala součástí právního řádu 1. 1. 1993, kdy proběhla daňová reforma, zaniklo Československo, a Česká republika se osamostatnila. Pro srovnání jsou v následující tabulce uvedeny sazby daně k 1. 5. 2011 pro některé státy, jež jsou členy Evropské unie. Neuvádím zde pouze státy, jimiž se v této práci zabývám, ale rovněž další významné státy, díky kterým lze získat


20

lepší představu o daňovém zatížení v Evropské unii. Pro srovnání jsem vybrala státy mající dle statistických údajů z webových stránek Evropské komise více než 7 milionů obyvatel. Tab. 1

Sazby osobní důchodové daně k 1. 5. 2011

Státy

Sazba osobní důchodové daně

Belgie Bulharsko Česká republika Německo Řecko Španělsko Francie Itálie Maďarsko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Rumunsko Švédsko

0025 – 50 % 00000010 % 00000015 % 0 014 – 45 % 0000 – 40 % 0024 – 45 % 005,5 – 40 % 0023 – 43 % 017 % a 32 % 0000 – 52 % 00 21 - 50 % 0000 – 42 % 00000016 % 0000 – 57 %

Zdroj:

Z výše uvedené tabulky je patrné, že většina zemí Evropské unie nevyužívá tak jako Česká republika rovnou sazbu daně. Namísto toho uplatňuje ve většině případů progresivní zdanění. Toto progresivní zdanění bych popsala tak, že s rostoucím příjmem stoupá sazba daně z příjmu fyzických osob a v závislosti na této skutečnosti roste samozřejmě i samotná daň. V případě, že osoba obdrží příjmy ze zahraničí a také v zahraničí platí daň, musí se pro přepočet těchto částek použít takzvaný jednotný kurz. Ten se stanoví podle § 38 odst. 1 ZDP jako průměr směnných kurzů vyhlašovaných Českou národní bankou k poslednímu dni kalendářního měsíce za dané zdaňovací období. Podle Pokynu GFŘ D-1 umístěného na webových stránkách Ministerstva financí činí jednotný kurz pro Evropskou měnovou unii 25,27 Kč/€. Tento kurz je platný pro rok 2010, který je v této bakalářské práci uvažován jako zdaňovací období. Dále je také nutné prokazovat získané příjmy a zaplacenou zahraniční daň. Na základě žádosti je zaměstnanci od zaměstnavatele vystaveno potvrzení o zdanitelných příjmech, potvrzení o zaplacené zahraniční dani vystaví na požádání zahraniční správce daně. Toto ustanovení vychází z § 38f odst. 5 ZDP.


21

4 Zdaňování příjmů sportovců v České republice V této kapitole vycházím ze zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále pouze ZDP) a budu se zde zabývat pouze částí týkající se fyzických osob. Postupně se zde pokusím definovat všechny důležité informace, které jsou pro zdaňování příjmů sportovců v České republice nezbytné.

4.1 Předmět daně Předmět daně příjmů sportovců je definován v § 3 ZDP. Mohou jím být příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. V případě sportovců mohou být předmětem daně pouze příjmy ze závislé činnosti definované v § 6 ZDP, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti upravené v § 7 ZDP a nakonec ostatní příjmy uvedené v § 10 ZDP. 4.1.1

Sportovec dle § 6 ZDP

Příjmy plynoucí ze závislé činnosti, za které jsou považovány příjmy z pracovněprávního, služebního, členského nebo obdobného poměru, při nichž poplatník musí dbát příkazů plátce, jsou přesně definovány v § 6 odst. 1 ZDP. Profesionální sportovec (zaměstnanec) je zde označován za poplatníka a sportovní organizace (zaměstnavatel) za plátce, což nám definuje § 6 odst. 2 ZDP. Základ daně je u závislé činnosti stanoven jako součet příjmů zvýšených o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, což stanovuje § 6 odst. 13 ZDP. V následujících tabulkách uvedu výše sazeb povinného pojistného pro rok 2010, jak pro zaměstnance, zaměstnavatele, tak i pro osoby samostatně výdělečně činné. Tab. 2

Sazby pojistného na sociální zabezpečení v roce 2010

Sociální zabezpečení

Sazba pojistného

Zaměstnavatel Zaměstnanec Osoba samostatně výdělečně činná

0025 % 006,5 % 029,2 %

Zdroj:

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje taktéž pojistné na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Zdaňování příjmů sportovců v České republice Tab. 3

22

Sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění v roce 2010

Všeobecné zdravotní pojištění

Sazba pojistného

Zaměstnavatel Zaměstnanec Osoba samostatně výdělečně činná

009 % 04,5 % 13,5 %

Zdroj:

Vypočtené pojistné z Tab. 2 i z Tab. 3 se vždy zaokrouhluje na koruny směrem nahoru. Položky osvobozené od daně jsou upraveny kromě § 4 ZDP také § 6 odst. 9 ZDP. Ke sportovcům se nejčastěji vztahuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP říkající, že osvobozena jsou nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem svým zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, dále plnění ve formě možnosti využívat rekreační, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na různé sportovní akce. Pokud jde o rekreaci včetně zájezdů, může být u zaměstnance osvobozeno maximálně 20 000 Kč za kalendářní rok. 4.1.2

Sportovec dle § 7 ZDP

Příjmy získané z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou definovány v § 7 ZDP. Za příjmy z podnikání jsou u sportovce považovány příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP a za příjmy získané z jiné samostatné výdělečné činnosti se podle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP považují příjmy z výkonu nezávislého povolání. Proti těmto příjmům lze v souladu s § 7 odst. 3 ZDP uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení a tím stanovit základ daně. Pokud poplatník neuplatní výše uvedené výdaje, může dle § 7 odst. 7 ZDP uplatnit výdaje v paušální výši, tedy výdaje stanovené procentem. Sportovec vykonávající jinou samostatně výdělečnou činnost jako nezávislé povolání může uplatnit výdaje ve výši 40 % z příjmů. Sportovec zde vykonává činnost pod záštitou klubu, řídí se pokyny trenéra a je závislý na svých spoluhráčích (př. ve fotbale). Jedná se zde o kolektivní sport, a proto se sportem jako nezávislým povoláním budu v další části této práce zabývat. Naopak sportovec vykonávající podnikání jako živnost může uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů. Avšak sport zde není považován za kolektivní, ale za individuální, protože zde sportovec jedná sám za sebe, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (př. plavání). Sportovec uplatňující výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP, tzn. v paušální výši, musí vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Pokud sportovec neuplatňuje paušální výdaje, řídí se § 7b ZDP a je povinen vést daňovou evidenci,


23

jež zajišťuje zjištění základu daně z příjmu a obsahuje údaje o příjmech, výdajích, majetku a závazcích. 4.1.3

Ostatní příjmy dle § 10 ZDP

Ostatní příjmy jsou upraveny v § 10 odst. 1 ZDP, kde jsou považovány za příjmy, při nichž je zvyšován majetek, ale zároveň nejde o příjmy dle § 6 až 9 ZDP. Sportovci mohou mít tyto příjmy dle § 10 odst. 1 písm. a) až k) ZDP - příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, přijaté výživné a důchody, výhry v loteriích, sázkách a z reklamních soutěží, ceny z veřejných či sportovních soutěží a další. Vzhledem k tomu, že § 10 ZDP hovoří především o příležitostných příjmech, je zřejmé, že se do ostatních příjmů neřadí příjmy profesionálního sportovce, který má příjmy pravidelné (dle § 6 nebo § 7 ZDP). Do těchto ostatních příjmů tak patří pouze sportovec s příležitostnými příjmy, tzn. amatérský sportovec. Ostatní příjmy mohou být kromě § 4 ZDP osvobozeny podle § 10 odst. 3 ZDP. Zejména u sportovců je třeba zmínit § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, podle kterého jsou osvobozeny příjmy, které nepřesáhnou 20 000 Kč za zdaňovací období. To se týká příjmů z příležitostných činností. Mimo jiné bych zmínila § 10 odst. 3 písm. b) ZDP, na jehož základě jsou osvobozeny výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných podle zvláštních předpisů či obdobných předpisů vydaných ve státech Evropského hospodářského prostoru. Základ daně je pak u ostatních příjmů stanoven jako rozdíl mezi příjmy a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení.

4.2 Osvobození od daně Osvobození daně z příjmu je definováno v § 4 odst. 1 ZDP. Jinými slovy osvobození od daně znamená, že příjmy jsou předmětem daně, avšak do základu daně nevstupují. Zde uvádím některé příklady: • § 4 odst. 1 písm. f) ZDP - cena získaná na sportovní soutěži je nižší než 10 000 Kč. Výjimku tvoří ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, kteří mají sportovní činnost určenou jako své podnikání; • § 4 odst. 1 písm. j) ZDP – odměny obdržené od zdravotní správy za odběr krve; • § 4 odst. 1. písm. k) ZDP – obdržené podpory či příspěvky pocházející z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení včetně podobných plnění pocházejících ze zahraničí. Součástí může být i nepeněžní plnění;


24

• § 4 odst. 1 písm. z) ZDP – příjmy ve formě daru, který je spjatý s podnikáním či jinou samostatně výdělečnou činností. Tento dar je poskytnut jako reklamní předmět a jeho hodnota nesmí přesáhnout 500 Kč.

4.3 Základ daně Stanovení základu daně je upraveno v § 5 odst. 1 ZDP. Základ daně se stanoví jako rozdíl mezi příjmy získanými poplatníkem za zdaňovací období a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud není stanoveno v § 6 až § 10 ZDP jinak. Jak je uvedeno v § 5 odst. 5 ZDP, při výpočtu není možné do základu daně zahrnovat příjmy osvobozené od daně a dále příjmy, u nichž je daň stanovena zvláštní sazbou daně vypočtenou ze samostatného základu daně podle § 36 ZDP.

4.4 Nezdanitelná část základu daně Nezdanitelná část základu daně je upravena v § 15 ZDP a jak již vyplývá z názvu, je možné tyto položky odečíst od základu daně. Níže uvádím příklady nezdanitelných částí základu daně, které se mohou nejčastěji vyskytovat u sportovců: • § 15 odst. 1 ZDP – hodnota darů poskytnutých fyzickým či právnickým osobám na obecně prospěšné účely jakými jsou např. vzdělání, kultura, ochrana zvířat, tělovýchova a sport, zdravotnická zařízení a další. Je možné odečíst nejvýše 10 % ze základu daně za zdaňovací období, pokud celková hodnota darů přesáhne 2 % základu daně nebo má alespoň minimální hodnotu 1 000 Kč. U bezpříspěvkového dárce je také možné odečíst odběr krve v částce 2 000 Kč; • § 15 odst. 3 ZDP – lze odečíst částku, jež se rovná úrokům uhrazeným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru, avšak sníženou o státní příspěvek poskytnutý dle zvláštních předpisů; • § 15 odst. 5 ZDP – příspěvek uhrazený poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Částka, kterou je možno odečíst, je rovna úhrnu těchto příspěvků snížených o 6 000 Kč. Maximálně lze odečíst 12 000 Kč za zdaňovací období; • § 15 odst. 6 ZDP – pojistné na soukromé životní pojištění, které poplatník uhradil. Podmínkou je však dodržet určité podmínky týkající se délky pojištění a stanovené pojistné částky. Nejvýše je za splnění těchto podmínek možné odečíst 12 000 Kč za zdaňovací období.


25

4.5 Sazba a vypočtení daně Sazba daně je stanovená v § 16 ZDP. Pro výpočet daně je nejdříve nutné upravit základ daně odečtením nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP) a odčitatelných položek (§ 34 ZDP), a potom upravený základ daně zaokrouhlit na celá sta Kč dolů. Samotná daň je potom stanovena součinem upraveného základu daně a sazbou daně činící 15 %.

4.6 Slevy na dani Sleva na dani je definována v § 35 ZDP a podle této definice se vždy jedná o částku, o kterou je možné snížit vypočtenou daň dle § 16 ZDP. Jednotlivé slevy lze vzájemně kombinovat podle nároků samotného poplatníka. U sportovců lze nejčastěji uplatnit podle § 35ba ZDP tyto slevy: • § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP – 24 840 Kč sleva na poplatníka. Jak uvádí v daňových zákonech Marková (2011), v tomto bodě došlo k 1. 1. 2011 k zásadní změně. Sleva na poplatníka činí v současné době 23 640 Kč a tato změna bude platná pouze po dobu trvání kalendářního roku 2011 kvůli takzvané povodňové dani. Po skončení tohoto období, tzn. od 1. 1. 2012, bude sleva na poplatníka vrácena opět do původní výše na 24 840 Kč; • § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP – 24 840 Kč sleva na manželku (manžela), pokud žije s poplatníkem v jedné domácnosti a pokud nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč za zdaňovací období. Pokud je manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P, bude částka zdvojnásobena; • § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP – 4 020 Kč sleva na studenta. Slevu je možné uplatnit v případě prezenční formy studia do dosažení věku 26 let nebo v případě prezenční formy studia v doktorském studijním programu až do dosažení 28 let. Poplatník daně má taktéž nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši 11 604 Kč podle § 35c ZDP. Za vyživované dítě je považováno dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, které je nezletilé nebo se soustavně připravuje na budoucí povolání. Toto daňové zvýhodnění je možné uplatnit ve formě slevy na dani dle § 35c odst. 2 ZDP, ve formě daňového bonusu v souladu s § 35c odst. 3 ZDP nebo jako kombinaci slevy na dani i daňového bonusu. Daňový bonus vzniká, pokud je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost. Poplatník si ho může uplatnit, pokud je vyšší než 100 Kč, ale maximálně do výše 52 500 Kč ročně.


26

4.7 Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob Daňové přiznání je určeno v § 38g ZDP a pro sportovce platí naprosto totožné podmínky jako pro ostatní fyzické osoby: • § 38g odst. 1 ZDP - daňové přiznání musí podat každý, kdo má roční příjmy, jež jsou předmětem daně dle § 3 ZDP, vyšší než 15 000 Kč. Netýká se to však příjmů osvobozených a příjmů se zvláštní sazbou daně. Poplatník vykazující daňovou ztrátu musí daňové přiznání podat vždy; • § 38g odst. 2 ZDP - daňové přiznání nemusí podat poplatník, který má příjmy dle § 6 ZDP pouze od jednoho nebo postupně od více plátců daně a u každého plátce podepsal prohlášení k dani na základě § 38k ZDP. Dále nesmí mít tento poplatník vyšší příjmy než 6 000 Kč podle § 7 až § 10 ZDP.

4.8 Roční zúčtování záloh na daň z příjmu fyzických osob Roční zúčtování záloh na daň z příjmu fyzických osob se týká pouze závislé činnosti a definuje ho § 38ch ZDP. Podmínkou je, aby byl poplatník zaměstnán pouze u jednoho či více plátců (zaměstnavatelů) postupně a podepsal u těchto zaměstnavatelů prohlášení k dani. Za těchto podmínek může do 15. února následujícího kalendářního roku písemně požádat posledního zaměstnavatele, aby mu roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provedl. Pokud byl poplatník zaměstnán u více plátců, musí od nich také do 15. února předložit všechny potřebné dokumenty týkající se zúčtování mezd, povinného pojistného, sražených záloh na daň, slev na daních a vyplacených daňových bonusů.


27

5 Mezinárodní dvojí zdanění příjmů Za mezinárodní dvojí zdanění je možné považovat například situaci, kdy má poplatník příjmy ze zdrojů ve dvou státech a tyto státy mezi sebou nemají uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. V tomto případě by poplatník musel odvádět daň z příjmu v každé z těchto dvou zemí, protože v obou státech došlo k získání příjmu. Tím by subjekt podlehl dvojímu zdanění a za následek by to mělo odrazení poplatníka od vykonávání činnosti v zahraničí. V případě mnoha takto odrazených subjektů by mohlo dojít k narušení vnitřního trhu mezi státy. Tento důvod můžeme považovat za jeden z podnětů pro vznik mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. (Sojka, 2010, s. 31)

5.1

Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Jak už jsem uvedla výše, mezinárodní smlouvy vznikaly za účelem minimalizace rizika z mezinárodního dvojího zdanění, které se formuje důsledkem střetu dvou a více daňových systémů různých států. Ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění jsou určená přesná omezení, podle nichž získá právo na zdanění jen jeden ze smluvních států nebo se mezi jednotlivé smluvní státy rozdělí daňový výnos, což musí proběhnout na základě dohody. (Sojka, 2010, s. 31) Mezi hlavní cíle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění patří podle modelové smlouvy OECD: • podpora pohybu kapitálu, osob, obchodu se zbožím a poskytování služeb; • předcházení daňovým únikům; • vyhýbání se daňovým povinnostem. Jak uvádí Nerudová (2008, s. 132), mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je možné rozdělit podle dvou hledisek. Prvním hlediskem jsou oblasti, ze kterých příjem pochází. Do této kategorie se řadí mezinárodní smlouvy: • omezené – mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění se týkají specifického druhu příjmu. Aktuálně mezi ně patří mezinárodní přeprava (letecká, silniční a námořní); • komplexní – smlouvy se týkají všech druhů příjmů bez rozdílů.


28

Druhým hlediskem je rozdělení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění podle smluvních stran: • multilaterální – smluvních stran je zde více a nejsou příliš obvyklé. Příkladem této multilaterální smlouvy o zamezení dvojího zdanění může být takzvaná severská smlouva. Byla uzavřena roku 1996 mezi severskými státy, konkrétně mezi Dánskem, Finskem, Islandem, Norskem, Švédskem a Faerskými ostrovy; • bilaterální – smluvními stranami jsou zde dva státy. V praxi sem patří například Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. V případě bilaterální smluv o zamezení dvojího zdanění existují tři základní konvence jejich uzavírání. První dvě konvence se liší podmínkami stanovení státu, ve kterém má dojít ke zdanění příjmu. Všechny konvence podrobně uvádí Nerudová (2008, s. 134) ve své knize Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie: • model OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) – právo zdanění příjmu zůstává v zemi, ve kterém je poplatník považován za rezidenta. Tento model využívají vyspělé země na základě doporučení OECD. Ačkoliv je Česká republika členským státem OECD, tento model zde existuje pouze v neoficiální, avšak doporučené formě; • model OSN (Organizace spojených národů) – právo zdanění příjmu zůstává v zemi, ve které poplatník svůj příjem získá. Model je aplikován především v rozvojových zemích; • model USA – tento model se liší od předchozích dvou konceptem rezidenství. Zde se rezidenství stanovuje v zásadě podle státního občanství, nikoliv podle trvalého bydliště či centra životních zájmů jako je tomu u modelu OECD a OSN. Na závěr bych chtěla upozornit na § 37 ZDP. V něm se uvádí, že ustanovení ZDP jsou aplikována v situacích, kdy mezinárodní smlouva nestanoví jinak. Z toho vyplývá, že základem mezinárodního zdaňování jsou vnitřní předpisy jednotlivých zemí, které jsou doplněné o ustanovení v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojího zdanění. Tyto mezinárodní smlouvy mají tedy při aplikaci přednost před tuzemskými právními předpisy.


29

5.2 Metody opatření k zamezení dvojího zdanění Jak popisuje Sojka (2010, s. 33-44), existují dvě základní metody opatření k zamezení dvojího zdanění. Jedná se o zápočet daně a vynětí příjmů ze základu daně. Mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění vždy stanovuje metodu, kterou se dvojímu zdanění zabraňuje a poplatník si tedy nikdy nemůže vybrat metodu sám. V případě, že subjekt využívá nárok na vyloučení dvojího zdanění, je povinen s daňovým přiznáním předložit i zvláštní formulář se seznamem všech údajů a potvrzení, které obdržel ze zahraničí. Toto ustanovení vychází z § 38f odst. 10 ZDP a formulář uvedu na ukázku v přílohách této práce. 5.2.1

Zápočet daně

V případě, že je při zdaňování využita metoda zápočtu daně, musí se při ročním zúčtování daně vyplnit Příloha č. 3 DAP. Zápočet daně, neboli Credit system, můžeme rozdělit na dvě základní metody: • úplný zápočet (Full credit) – u úplného zápočtu je možné snížit daňovou povinnost o daň zaplacenou v zahraničí. Může zde dojít k situaci, že velmi vysoké zdanění ve státě zdroje sníží daňový výnos státu rezidenta, což je již v metodě prostého zápočtu vyloučeno; • prostý zápočet (Ordinary credit) - je zde opět možné snížit daňovou povinnost, ovšem započtení je možné provést maximálně do částky skutečné zaplacené daně neboli vzniklé daňové povinnosti. 5.2.2

Vynětí příjmů ze základu daně

Metoda vynětí se ze základu daně, neboli Exemption, je využívána především ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění uzavřených před delší dobou. Příkladem může být Německo nebo Velká Británie. V novějších mezinárodních smlouvách se již tato metoda neuplatňuje, ale používá se zde metoda prostého zápočtu. Metoda vynětí příjmů znamená to, že stát rezidenta příjmy získané ve státě zdroje nenechá zdanit. Tato metoda má opět dvě rozdělení: • úplné vynětí ze základu daně (Full exemption) - v případě úplného vynětí příjem zdroje ze zahraničí při zdanění dalších příjmů v zemi rezidenta vůbec zdanění nepodléhá; • vynětí s výhradou progrese (Exemption with progression) – u vynětí s výhradou progrese jsou opět vyjímány příjmy ze zdrojů v zahraničí. Z ostatního příjmu poplatníka se pak vypočte daň procentní sazbou daně stanovenou ze základu daně, který není snížen o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí.


5.2.3

30

Zahrnutí daně zaplacené v zahraničí do odečitatelných nákladů poplatníka

Cílem této metody je zmírnit mezinárodní dvojnásobné zdanění, nikoliv mu zamezit. Tento způsob se využívá vždy, pokud mezi sebou nemají státy uzavřené mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Vzhledem k tomu, že se tato bakalářská práce zaměřuje na státy Evropské unie, které mají s Českou republikou uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebudu se touto metodou blíže zabývat. 5.2.4

Komparace metod dvojího zdanění ve vybraných státech EU

V předchozích podkapitolách jsem podrobně popsala jednotlivé metody opatření k zamezení dvojího zdanění. Nyní uvedu tabulku s vybranými státy Evropské unie, které mají uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění s Českou republikou. Zároveň k těmto státům uvedu i metodu vyloučení dvojího zdanění, kterou daný stát používá na základě smlouvy uzavřené s Českou republikou. Uvádím zde všechny státy Evropské unie s příslušnými metodami zamezujícími dvojímu zdanění, které jsou uvedené i na webu Finance. Tab. 4

Přehled smluvních států s příslušnými metodami vyloučení dvojího zdanění

Smluvní stát

Metoda vyloučení dvojího zdanění

Belgie

metoda prostého zápočtu

Francie


Irsko


Itálie

metoda vynětí s výhradou progrese

Německo


Polsko


Rakousko


Řecko


Slovensko


Španělsko


Švédsko Velká Británie

metoda prostého zápočtu metoda vynětí s výhradou progrese

Zdroj: < http://www.finance.cz/>

Jak uvádí web Finance, u všech výše uvedených zemí, které využívají metodu vynětí s výhradou progrese, je jistá výjimka. V případě příjmů sportovců je


31

u uvedených zemí vždy uplatňována metoda prostého zápočtu, což znamená, že je snížena vypočtená daňová povinnost o zaplacenou daň v zahraničí, nejvýše ale o částku vypočtenou dle ZDP. Z toho plyne závěr, že i v praktické části této práce budu pro výpočty využívat pouze metodu prostého zápočtu, která je díky výjimce uplatňována mimo Rakouska také v Německu.

5.3 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění sjednané s Českou republikou Česká republika má podle Finančního zpravodaje č. 1/2011 vydaného Ministerstvem financí České republiky k 1. 1. 2011 uzavřeno přesně 77 mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Pro lepší orientaci zde uvedu tabulku mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, které uzavřela Česká republika se svými sousedními státy. Domnívám se, že smlouvy s nimi uzavřené jsou pro Českou republiku nejdůležitější, protože jsou tyto státy díky své snadné dostupnosti občany České republiky často využívány jako zdroj příjmů. Seznam všech mezinárodních smluv pak uvedu v příloze bakalářské práce. V další části této práce se budu pak podrobněji věnovat smlouvám uzavřeným pouze s Německem a s Rakouskem. Z těchto dvou smluv budu také následně vycházet v praktické části této bakalářské práce. Tab. 5

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku

Platnost ode dne

Sbírka zákonů (event. Sbírka mezinárodních smluv)

Německo

17. listopadu 1983

000018/1984 Sb.

Polsko

20. prosince 1993

000031/1994 Sb.

Rakousko

022. března 2007

31/2007 Sb. m. s.

Slovensko

14. července 2003

00000 100/2003 Sb. m. s.

Smluvní stát

Zdroj:

Pokud podle Sojky (2010, s. 218 – 221) porovnáme proces, ve kterém dochází k přípravě, podpisu a ratifikaci smluv o zamezení dvojího zdanění se stejným procesem u daňových zákonů, dojdeme k zajímavému postřehu. Oba tyto procesy jsou demokraticky správné, ovšem na tvorbě smluv o zamezení dvojího zdanění je mnohem menší účast podnikatelské i odborné veřejnosti než u tvorby daňových zákonů. Přesto jsou však dopady na daňové i podnikatelské prostředí na stejné úrovni.


32

Jak opět uvádí ve své knize Sojka (2010, s. 218 – 221), Česká republika má pro vytváření mezinárodních smluv pro zamezení dvojího zdanění vytvořený vlastní model. Jeho základy jsou položeny na modelu OECD, ale obsahuje určité výjimky či specifika. Tyto specifika se odvíjí od výhrad k modelové smlouvě OECD, které Česká republika uvedla při vstupu do této organizace. Výhrady se týkají především zdaňování příjmů ve státě zdroje, což odporuje původnímu smyslu modelové smlouvy OECD. Navíc to nejen odporuje, ale také to přináší vyšší administrativní zátěž a snížení právní jistoty pro daňové poplatníky. Vzhledem k tomu, že se žádná specifika konkrétně netýkají sportovců, kterými se v této bakalářské práci zabývám, nebudu zde tuto problematiku podrobněji rozebírat.

5.4 Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené s vybranými státy EU 5.4.1

Společná ustanovení smluv uzavřených s Německem a s Rakouskem

V této části práce se budu zabývat společnými ustanoveními mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění týkajících se sportovců, které jsou uzavřené mezi Českou republikou a Německem a Českou republikou a Rakouskem. • Osoby, na které se smlouva vztahuje – Článek 1. Ten říká, že smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho či obou smluvních států, tzn., že mají v jednom či v obou státech sídlo nebo bydliště. • Daně, na které se smlouva vztahuje – Článek 2. Tento článek se podle odstavce 1 vztahuje na daně z příjmu a z majetku, které jsou vybírány v jednom ze smluvních států jakýmkoliv způsobem. Dále se dle odstavce 2 za daně z příjmu považují všechny daně vybírané z celkového příjmu a celkového objemu mezd, které podnik vyplatil. • Všeobecná ustanovení – Článek 3. Zde bych uvedla především informaci, že za „osobu“ se považuje fyzická osoba i podnik. A dále, že za „jeden smluvní stát“ či „druhý smluvní stát“ je považován stát podle daných souvislostí, tzn. buď Česká republika nebo Rakousko, popř. Česká republika nebo Německo. Smlouva uzavřená s Německem je všeobecně považována za starší typ smlouvy na rozdíl od smlouvy s Rakouskem, která je považována za jednu z novějších mezinárodních smluv. Vzhledem k rozdílnému stáří jednotlivých smluv je zřejmé, že společných ustanovení v této podkapitole bylo pouze malé množství. Ostatní ustanovení se liší třeba jen nějakou informací či větou, ovšem i to budu pro správnost této práce považovat za diferenciaci.


5.4.2

33

Mezinárodní smlouva uzavřená s Německem

V této podkapitole vycházím ze Sbírky zákonů č. 18/1984, konkrétně ze Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. Tato smlouva byla podepsána 19. prosince 1980 a platnosti nabyla 17. listopadu 1983. Níže postupně popisuji jednotlivé články, které jsou pro tuto smlouvu specifické. • Daňový domicil – Článek 4. Za osobu mající bydliště či sídlo v jednom ze smluvních států se dle odstavce 1 považuje osoba, která je v tomto státě podrobena zdanění podle právních předpisů daného státu. Důvodem pro zdanění je bydliště, stálý pobyt, místo vedení nebo podobné kritérium. Pokud má podle odstavce 2 fyzická osoba bydliště v obou státech, preferuje se toto pořadí: 1.

stálý byt;

2. 3.

užší osobní a hospodářské vztahy; místo, kde se osoba obvykle zdržuje.

• Nezávislá povolání – Článek 14. Článek zabývající se nezávislým povoláním se již vůbec nevyskytuje v modelové smlouvě OECD ani ve smlouvě, kterou uzavřela Česká republika s Rakouskem. Jeho výskyt bývá tedy především ve starších smlouvách, do kterých smlouva uzavřená s Německem jednoznačně patří. V tomto článku je z odstavce 1 zřejmé, že příjem získaný z nezávislého povolání v jednom státě musí být v daném státě také zdaněn. • Zaměstnání – Článek 15. Platy, mzdy a podobné odměny, jež pobírá osoba ve státě svého bydliště z důvodu zaměstnání, mohou být podle odstavce 1 zdaněny pouze v tomto státě. Výjimku tvoří články 16 – Tantiemy, 17 – Umělci a sportovci, 18 – Veřejné funkce, 19 – Penze a 20 – Učitelé, studenti a jiné osoby, které získávají vzdělání. V případě, že je zaměstnání vykonáváno také ve druhém státě, mohou se zde získané odměny zdanit i v tomto státě. Jestliže osoba bydlící v jednom státě získává odměny za výkon zaměstnání ve druhém státě, mohou být odměny dle odstavce 2 bez ohledu na odst. 1 zdaněny pouze ve státě prvním pokud: a) osoba se nezdržuje ve druhém státě déle než 183 dnů během jednoho kalendářního roku; b) odměny poskytuje osoba nemající bydliště v tomto druhém státě. • Umělci a sportovci – Článek 17. Příjem sportovců může být dle odstavce 1 zdaněn ve státě, ve kterém svou činnost vykonávají bez ohledu na ustanovení článku 14 – Nezávislá povolání a článku 15 - Zaměstnání.


34

Jestliže příjem z činnosti sportovce připadá jiné osobě, může být také podle odstavce 2 zdaněn ve státě, ve kterém je činnost vykonávána. Opět se zde nebere ohled na články 7 – Zisky podniků, 14 – Nezávislá povolání a 15 – Zaměstnání. Zvláštním případem je podle odstavce 3 situace, kdy sportovec vystupuje v jiném státě na základě kulturní výměny. Jedná se o výjimku, která je uplatňována především ve starších mezinárodních smlouvách a tedy i ve smlouvě s Německem. Jedná se o situaci, kdy sportovcův příjem nemůže být podle ustanovení v odstavci 1 a 2 odchylně zdaněn ve státě, ve kterém je tato činnost vykonávána v rámci kulturní výměny dohodnuté mezi vládami smluvních států. Jinými slovy má tedy podle Sojky (2008, s. 139) v tomto případě právo na zdanění pouze stát daňové rezidence. • Vyloučení dvojího zdanění – Článek 23. Pokud se zde uvažuje osoba bydlící v České republice, postupuje se podle odstavce 2. Příjmy pocházející z Německa, které zde mohou být podle této smlouvy i zdaněny, se v České republice vyjímají podle písmena a) ze zdanění. Při stanovování výše české daně se podle odstavce 2 písmene b) do základu daně zahrnou příjmy z Německa, které mohou být v Německu zdaněny podle článků 10 - Dividendy, 12 – Licenční poplatky, 13 odstavec 3 – Zisky ze zcizení majetku, 16 - Tantiemy a 17 – Umělci a sportovci. Daň započtená v Německu, se započte na daň vybíranou v České republice z těchto příjmů. Započtená částka však nemůže překročit skutečnou vzniklou daňovou povinnost, která poměrně připadá na příjmy podléhající zdanění v Německu. Je tedy zřejmé, že se k vyloučení dvojího zdanění u sportovců využívá metoda prostého zápočtu. • Zásada rovného nakládání – Článek 24. Osobám, které mají v druhém smluvním státě bydliště, nemůže smluvní stát uložit žádné daně, které by neuložil osobám ze třetích zemí. Za třetí země se zde považují státy, se kterými smluvní stát neuzavřel smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Ustanovení zde vychází z odstavce 1. Pokud se vrátím zpět k historickému vývoji, zjistím, že Spolková republika Německa vložila zvláštní článek o zdaňování umělců a sportovců do svých mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění teprve v 50. a 60. letech. V těchto smlouvách byl zpočátku výrazný rozdíl mezi sportovcem zaměstnancem a sportovcem osobou samostatně výdělečně činnou. Zavádění těchto rozdílů do smluv skončilo s výjimkou smluv s Řeckem a Belgií v roce 1964, kdy došlo k uzavření smlouvy mezi Německem a Velkou Británií. Důvodem byla dohoda mezi oběma zeměmi, že zdaňovat se bude vždy v místě výkonu bez ohledu na to, zda je osoba samostatně výdělečně činná nebo zaměstnanec. Z tohoto vývoje vyplývá, že smlouva uzavřená (stvrzená podpisem) v roce 1980 mezi Spolkovou republi-


35

kou Německa a Československou socialistickou republikou již v Článku 17 rozdíly mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými neuplatňuje. (Molenaar, 2006, s. 31 - 33) 5.4.3

Mezinárodní smlouva uzavřená s Rakouskem

V podkapitole Mezinárodní smlouvy uzavřená s Rakouskem čerpám informace ze Sbírky mezinárodních smluv č. 31/2007. Konkrétně se zde zabývám Smlouvou mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána 8. června 2006 v Praze a v platnost vstoupila 22. března 2007. Další, nedílnou součástí Smlouvy, je Protokol, který však v rámci této bakalářské nebudu rozebírat. Stejně jako v předchozí kapitole zde popíšu pouze články specifické pro tuto smlouvu. • Rezident – Článek 4. Za rezidenta se dle odstavce 1 považuje osoba, která je v tomto státě podrobena zdanění podle právních předpisů daného státu. Důvodem pro zdanění je bydliště, stálý pobyt, místo vedení nebo podobné kritérium. Rezident však není osoba, která podléhá zdanění v tomto státě jen kvůli zde získaným příjmům ze zdrojů. Pokud by byla osoba rezidentem obou států podle odstavce 1, bude se dále preferovat toto pořadí: 1. 2. 3. 4.

užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); místo, kde se osoba obvykle zdržuje; stát, jehož je osoba státním příslušníkem; vzájemná dohoda mezi státy.

• Příjmy ze zaměstnání - Článek 14. Mzdy, platy a jiné odměny, které pobírá rezident z důvodu zaměstnání, mohou dle odstavce 1 podléhat zdanění pouze v daném státě. Výjimku tvoří články 15 – Tantiémy, 17 – Penze a 18 - Veřejné funkce. Jestliže je zaměstnání vykonáváno i ve druhém státě, mohou být příjmy zdaněny i tam. Jestliže rezident jednoho státu získává odměny za výkon zaměstnání ve druhém státě, mohou být odměny dle odstavce 2 zdaněny bez ohledu na odstavec 1 pouze ve státě prvním, pokud: a) osoba se nezdržuje ve druhém státě déle než 183 dnů v době dvanácti po sobě jdoucích měsíců; b) odměny poskytuje zaměstnavatel, jež není v tomto druhém státě rezidentem. • Umělci a sportovci – Článek 16. Příjem získaný sportovcem, rezidentem jednoho státu, z činností vykonávaných ve státě druhém, může být v tomto druhém státě také zdaněn bez ohledu na články 7 – Zisky podniků a 14 – Příjmy ze zaměstnání.


36

Pokud příjem získaný činností sportovce plyne jiné osobě, může také být tento příjem dle odstavce 2 zdaněn ve státě, ve kterém je činnost vykonávána. Opět se zde nebere ohled na články 7 – Zisky podniků a 14 – Příjmy ze zaměstnání. Ze smlouvy uzavřené s Rakouskem je patrné, že neobsahuje odstavec 3 zabývající se kulturní výměnou, jako tomu bylo ve smlouvě mezi Českou republikou a Německem. Kulturní výměna není mezi těmito státy tedy vůbec sjednána. • Vyloučení dvojího zdanění – Článek 22. V případě rezidenta České republiky mohou být podle odstavce 2 v České republice do základu daně započteny příjmy, které mohou být podle smlouvy zdaněny i v Rakousku. Částka, o kterou lze daňovou povinnost snížit nesmí překročit původní vypočtenou daňovou povinnost, která poměrně připadá na příjmy podléhající zdanění v Rakousku. Je tedy zřejmé, že smlouva využívá k vyloučení dvojího zdanění metodu prostého zápočtu. • Zákaz diskriminace - Článek 23. Všichni státní příslušníci jednoho státu budou mít stejné podmínky pro zdaňování i ostatní povinnosti jako státní příslušníci druhého smluvního státu, kteří jsou ve stejné situaci. Odstavec 1 se dále vztahuje i na osoby, které nejsou rezidenty jednoho či obou smluvních států bez ohledu na ustanovení v článku 1.

Vlastní práce

37

6 Vlastní práce V praktické části bakalářské práce aplikuji získané poznatky z teoretické části na konkrétních modelových příkladech. V první části uvedu příklady zdaňování příjmů sportovců plynoucích pouze z České republiky a následně se zaměřím na příjmy plynoucí také z Rakouska a z Německa. Jak jsem již v úvodu upozornila, celou praktickou část věnuji problematice zdaňování profesionálních sportovců kolektivních sportů. V modelových příkladech budu rozlišovat sportovce, jejichž sportovní aktivita je považována za závislou činnost a dále pak sportovce, jež vykonávají sportovní činnost jako samostatnou výdělečnou činnost, tedy jako nezávislé povolání. Dále budu v celé kapitole Vlastní práce stejně jako v teoretické části považovat rok 2010 za hlavní zdaňovací období a jako sportovce budu vždy uvažovat rezidenty České republiky.

6.1 Zdaňování příjmů sportovců v České republice Z nadpisu této podkapitoly je na první pohled zřejmé, že se zde budu věnovat zdaňování příjmů, které sportovci získali pouze na území České republiky. Jelikož se v praktické části této práce zabývám pouze sportovci kolektivních sportů, může se jednat o příjmy ze závislé činnosti nebo o příjmy získané výkonem jiné samostatné výdělečné činnosti neboli nezávislým povoláním. 6.1.1

Příjmy ze závislé činnosti

Pan Peterka je fotbalista zaměstnaný u sportovního klubu, má s ním uzavřenou pracovní smlouvu a u tohoto sportovního klubu podepsal také daňové prohlášení. Jedná se tedy o pracovněprávní vztah řídící se zákoníkem práce. Hrubý příjem pana Peterky činí 20 000 Kč. Kromě hrubé mzdy má pan Peterka stanovenou i pohyblivou složku mzdy ve formě osobního ohodnocení ve výši 2 000 Kč měsíčně. Mimo jiné má také možnost získat odměnu ve výši 2 500 Kč v případě, že měsíčně družstvo vyhraje více než 60 % odehraných zápasů. V červnu družstvo pana Peterky vyhrálo 5 z 8 odehraných zápasů, což činí úspěšnost 62,5 %. Pan Peterka tedy získal nárok na odměnu 2 500 Kč. Mimo to mu bylo přiznáno i osobní ohodnocení ve výši 2 000 Kč, protože kvalita jeho sportovního výkonu zůstala zachována. Tento stav se jemu i jeho družstvu podařilo udržet po celý rok 2010. Panu Peterkovi je 28 let, je ženatý a má jedno dítě ve věku 2 roky, na které si uplatňuje daňové zvýhodnění. Kvůli péči o dítě jeho manželka v roce 2010 nedosáhla příjmů ve výši 68 000 Kč. Každý měsíc si pan Peterka také platí příspěvek 1 500 Kč na penzijní připojištění a splácí úvěr ze stavebního spoření na bytové potřeby, kde v roce 2010 zaplatil 30 000 Kč na úrocích. Pravidelně jednou ročně také daruje krev na zdravotnické účely.

Vlastní práce Tab. 6

38

Měsíční vyúčtování příjmu ze závislé činnosti

Červen 2010 Hrubá mzda + osobní ohodnocení + odměna Celková hrubá mzda + 25 % sociální pojištění placené zaměstnavatelem + 9 % zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem Superhrubá mzda Základ daně (zaokrouhlený na sta Kč nahoru) Záloha na daň z příjmu (15 %) - sleva na dani – na poplatníka - daňové zvýhodnění – na vyživované dítě Záloha na daň po odečtení slev a zvýhodnění - 6,5 % sociální pojištění placené zaměstnancem - 4,5 % sociální pojištění placené zaměstnancem Čistá mzda

Částka v Kč 20 000 02 000 02 500 24 500 06 125 02 205 32 830 32 900 04 935 02 070 00967 1 898 01 593 01 103 19 906

Zdroj: Vlastní práce

Z uvedené tabulky je zřejmé, že v případě měsíčního zúčtování pro stanovení výše daně využívám takzvanou superhrubou mzdu. To je celková hrubá mzda zvýšená o sociální pojištění placené zaměstnavatelem ve výši 25 % a o zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem ve výši 9 %. Zdravotní i sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem i zaměstnancem se vždy počítá z celkové hrubé mzdy. Ze superhrubé mzdy je dále vypočítán základ daně, který se vždy u měsíčního zúčtování zaokrouhluje na sta Kč nahoru, a z něj poté daň z příjmu ve výši 15 %. Při výpočtu čisté měsíční mzdy je možné panu Peterkovi díky podepsanému daňovému prohlášení v měsíčním zúčtování snížit vypočtenou zálohu na daň o slevu na poplatníka a o daňové zvýhodnění, které si uplatňuje na své dvouleté dítě. Jeho manželka sice v roce 2010 nedosáhla ročních příjmů 68 000 Kč, ovšem slevu si na ni pan Peterka uplatní až v ročním zúčtování. Jakmile je snížena záloha na daň z příjmu o slevu a daňové zvýhodnění na vyživované dítě, dopočítá se konečná záloha na daň, o kterou je panu Peterkovi snížená celková hrubá mzda, a kterou zaměstnavatel odvede do státního rozpočtu. Celková hrubá mzda se dále ještě sníží o sociální pojištění ve výši 6,5 % a o zdravotní pojištění ve výši 4,5 %. Tuto konečnou částku, čistou mzdu, pak pan Peterka od sportovního klubu obdrží na svůj bankovní účet.


39

Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti

Roční zúčtování daně za 2010 Úhrn příjmů od zaměstnavatele (12 * 24 500) Úhrn povinného pojistného placeného zaměstnavatelem (294 000 * 34 %) Dílčí základ daně (294 000 – 99 960) - odběr krve - úroky z úvěru ze stavebního spoření - penzijní připojištění snížené o 6 000 Kč Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně Zaokrouhlený základ daně (na sta Kč dolů) Daň z příjmu (349 900 * 15 %) - sleva na dani – na poplatníka - sleva na dani – na manželku Daň po uplatnění slev - daňové zvýhodnění na vyživované dítě Daňový bonus Úhrn zaplacených záloh na daň (12 * 1 898) Nedoplatek (+), přeplatek (-)

Částka v Kč 294 000 099 960 393 960 002 000 030 000 012 000 349 960 349 900 052 485 024 840 024 840 2 805 011 604 8 799 022 776 - 31 575


V ročním zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti uplatňuji podobný postup výpočtu jako u stanovování čisté mzdy. Vzhledem k tomu, že byl pan Peterka celý rok zaměstnaný u sportovního klubu a neměl žádné další příjmy, mohl mu daňové přiznání zpracovat zaměstnavatel. Pan Peterka však zaměstnavatele o zpracování daňového přiznání nestihl požádat do 15. února 2011, což je lhůta stanovená § 38ch ZDP. Jelikož pan Peterka nedodržel lhůtu, zpracuje si daňové přiznání sám. Svého zaměstnavatele však požádá o potvrzení o zdanitelných příjmech, které odevzdá s vyplněným daňovým přiznáním na příslušném finančním úřadě, a ze kterého také čerpá částky do daňového přiznání – např. úhrn příjmů, zaplacené pojistné apod. V prvním kroku pro výpočet přeplatku (nedoplatku) stanovím dílčí základ daně jako rozdíl úhrnu příjmů a zaplaceného pojistného. Tyto částky se nacházejí na potvrzení o zdanitelných příjmech. V Tab. 7 uvádím také výpočet těchto částek, ovšem vycházím zde z předpokladu, že částka úhrnu mezd i zaplaceného pojistného je stejná jako na potvrzení. Ne vždy tomu tak totiž musí být.

Vlastní práce

40

Dále od dílčího základu daně odečtu veškeré nezdanitelné části daně a výsledný základ daně následně zaokrouhlím na sta Kč dolů. Poté z tohoto základu daně vypočítám 15% daň z příjmu a uplatním veškeré slevy (na poplatníka i na manželku). Od takto vypočítané daně pak odečtu ještě daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Panu Peterkovi tak vznikne daňový bonus (částka, kdy je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost), který obdrží od státu zpět. K tomu získá zároveň i nárok na vrácení zaplacených záloh na dani. Z ročního vyúčtování mu tedy vznikl přeplatek ve výši 31 575 Kč, který bude panu Peterkovi státem vrácen. Aby byl výše uvedený výpočet správný, musí pan Peterka na finančním úřadě předložit veškeré podklady pro snížení základu daně, tzn. potvrzení o dárcovství krve, potvrzení z banky o zaplacených úrocích z úvěru ze stavebního spoření a potvrzení o penzijním připojištění. Rovněž musí doložit čestné prohlášení manželky s potvrzením, že nedosáhla příjmu většího něž 68 000 Kč. Samozřejmě také s daňovým přiznáním předkládá potvrzení o zdanitelných příjmech, které mu vystavil na požádání zaměstnavatel. Toto potvrzení pak obsahuje přehled o získaných příjmech, zaplaceném pojištění, daňových bonusech a především informace o zaplacených zálohách na daň. Jelikož má pan Peterka 2leté dítě, na které si uplatňuje při ročním zúčtování slevu, měl by doložit také jeho rodný list. Pokud by dítě studovalo, předkládal by jeho potvrzení o studiu. 6.1.2

Příjmy z nezávislého povolání

Hokejista pan Barták vystupuje jako osoba samostatně výdělečně činná. Je závislý na trenérovi i ostatních spoluhráčích a od toho se také odvíjejí jeho sportovní výsledky i časové dispozice. Pan Barták proto nemůže hokej provozovat jako podnikání s živnostenským listem. Namísto toho je pro něj hokej výdělečnou činností, tedy nezávislým povolání bez živnostenského oprávnění. S hokejovým klubem má podepsanou smlouvu na 2 roky. Díky této smlouvě mu vzniká nárok na pravidelný měsíční příjem ve výši 20 000 Kč. Dále má nárok na prémii ve výši 10 % z měsíčního příjmu, která je podmíněna odehráním alespoň 2/3 vypsaných zápasů za daný měsíc. V případě, že tým pana Bartáka odehraný zápas vyhraje, obdrží každý hráč jednorázovou odměnu ve výši 1 000 Kč za každý vyhraný zápas. Za remizované zápasy jim žádná odměna nenáleží. V březnu roku 2010 strávil pan Barták 14 dní na dovolené, a proto nestihl odehrát 2/3 z vypsaných zápasů. Za tento měsíc mu tedy nebyla přiznána 10% prémie. V dalších měsících už pan Barták tuto podmínku bez problémů splnil. Za celý rok 2010 odehrál pan Barták se svým týmem 84 zápasů, z toho jich 39 vyhráli a v 11 remizovali.


41

Roční příjmy získané výkonem nezávislého povolání

Příjmy v roce 2010

Částka v Kč

Pravidelné příjmy (12 * 20 000) Prémie za odehrané zápasy (11 * 10 % * 20 000) Odměny za vyhrané zápasy (39 * 1 000)

240 000 022 000 039 000

Celkové roční příjmy

301 000


Vzhledem k tomu, že má pan Barták příjmy podle § 7 ZDP vyšší než 15 000 Kč, má povinnost podle § 38g podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. O panu Bartákovi víme, že je mu 27 let, je ženatý a bezdětný. Jeho manželka dosáhla v roce 2010 vyšších příjmů než 68 000 Kč. V roce 2010 si měsíčně hradil zálohy na zákonné veřejné zdravotní pojištění v minimální výši 1 601 Kč. Mimo to platil také zálohy v minimální výši 1 731 Kč na sociální zabezpečení. Pan Barták si rovněž každý měsíc vkládá 600 Kč na penzijní připojištění. S manželkou si vzali hypoteční úvěr, který v tuto chvíli běží již druhým rokem a úroky z hypotečního úvěru činí 25 000 Kč za rok 2010. Pan Barták má také soukromé životní pojištění, na které si měsíčně posílá 500 Kč. Smlouvu má uzavřenou na dobu 5 let s cílovou částkou 30 000 Kč. Kromě výdajů vynaložených na úhradu pojištění, připojištění a hypotéky má pan Barták i další výdaje spojené s výkonem nezávislého povolání. Mezi ně patří sportovní vybavení (hokejky, brusle, puky, posilovací stroje, ...) v hodnotě 34 000 Kč, sportovní oděv ve výši 20 000 Kč, cestovní výdaje v částce 11 000 Kč a masáže a regenerační kúry v celkové hodnotě 40 000 Kč.


42

Roční výdaje spojené s výkonem nezávislého povolání

Výdaje v roce 2010 Daňově neuznatelné výdaje: - zákonné veřejné zdravotní pojištění (12 * 1 601) - sociální zabezpečení (12 * 1 731) Nezdanitelné části základu daně: - penzijní připojištění (12 * 600) - úroky z hypotečního úvěru Daňově uznatelné výdaje: - sportovní vybavení - sportovní oděv - cestovní výdaje - masáže a regenerační kúry Celkové roční výdaje

Částka v Kč 39 984 019 212 020 772 32 200 007 200 025 000 105 000 034 000 020 000 011 000 040 000 177 184


Jak je vidět z tabulky výše uvedené, ne všechny výdaje vynaložené panem Bartákem jsou daňově uznatelnými. V tabulce taktéž nejsou uvedeny platby na soukromé životní pojištění, které si měsíčně hradí. Důvodem je nesplnění podmínek pro zařazení do nezdanitelné části základu daně – nedostatečná cílová částka a nedosáhnutí věku 60 let v době výplaty. V případě uplatňování výdajů se pan Barták může jako osoba samostatně výdělečně činná sám rozhodnout, jaký způsob využije. První možností je odečíst od příjmů výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Druhou možností je uplatnění výdajů v paušální výši. Pro příjmy z nezávislého povolání činí výdaje stanovené paušální částkou hodnotu 40 % z příjmů. Pro srovnání budu v Tab. 10 uvažovat skutečně vynaložené výdaje a v Tab. 11 výdaje v paušální výši.


43

Zúčtování daně z příjmu z výkonu nezávislého povolání – skutečné výdaje

Zúčtování daně za rok 2010

Částka v Kč

Úhrn příjmů

301 000

Skutečné výdaje

105 000

Výsledek hospodaření = dílčí základ daně

196 000

- úroky z hypotečního úvěru

025 000

- penzijní připojištění snížené o 6 000 Kč Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně Zaokrouhlený základ daně (na sta Kč dolů) Daň z příjmu (169 800 * 15 %)

001 200

- sleva na dani – na poplatníka

024 840

Nedoplatek (+), přeplatek (-)

169 800 169 800 025 470 + 630


Je zřejmé, že podle Tab. 10 je základem pro zjištění výsledku ročního zúčtování daně z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti výsledek hospodaření neboli dílčí základ daně. Ten jsem zjistila odečtením skutečně vynaložených výdajů od celkových příjmů. Potom jsem od dílčího základu daně odečetla nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP a takto snížený základ daně zaokrouhlila na sta Kč dolů. Z upraveného základu daně jsem následně stanovila daň ve výši 15 %, od které bylo možné odečíst slevu na poplatníka. Vzniklý nedoplatek ve výši 630 Kč musí pan Barták uhradit nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání.


44

Zúčtování daně z příjmu z výkonu nezávislého povolání – paušální výdaje


Částka v Kč

Úhrn příjmů

301 000

Paušální výdaje (40 % * 301 000)

120 400

Výsledek hospodaření = dílčí základ daně

180 600

- úroky z hypotečního úvěru

025 000

- penzijní připojištění snížené o 6 000 Kč Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně Zaokrouhlený základ daně (na sta Kč dolů) Daň z příjmu (154 400 * 15 %)

001 200

- sleva na dani – na poplatníka

024 840

Nedoplatek (+), přeplatek (-)

154 400 154 400 023 160 0


V případě, že pro výpočet daňového přiznání použiji paušální výdaje ve výši 40 %, vyjde v Tab. 11 nulová položka. Nulová položka značí, že pan Barták nemusí nic doplácet ani nic neobdrží zpět, avšak daňové přiznání musí i přesto odevzdat finančnímu úřadu. Kromě rozdílné výše výdajů v Tab. 11 používám naprosto stejný výpočet jako v Tab. 10, kde jsem uplatnila skutečné výdaje namísto paušálních. Je zřejmé, že při porovnání výsledných plnění z Tab. 10 a z Tab. 11, je pro pana Bartáka jednoznačně výhodnější uplatnit při podání daňového přiznání paušální výdaje namísto skutečně vynaložených výdajů.

6.2 Zdaňování příjmů sportovců získaných v Rakousku V této podkapitole se budu zabývat zdaňováním příjmů sportovců, českých rezidentů, kteří obdrželi příjmy z Rakouska. Vytvořím zde modelový příklad zaměřující se na příjmy ze závislé činnosti. Jinými slovy tedy na sportovce, kteří získali příjmy od rakouského zaměstnavatele, jež za ně odváděl i daň. 6.2.1

Příjmy ze závislé činnosti

Mladý 24letý basketbalista, pan Petr Hanuš, byl zaměstnancem českého sportovního basketbalového klubu, kde měl uzavřenou smlouvu na dobu určitou. Tato smlouva měla mít trvání v době od 1. října 2008 do 30. září 2010. Pan Hanuš zde měl podepsané daňové prohlášení, na základě kterých mu zaměstnavatel uplatňoval slevu na poplatníka. Po uplynutí této doby určité pan Hanuš ply-

Vlastní práce

45

nule přešel k novému zaměstnavateli, kterým se stal rakouský basketbalový klub. S tímto rakouským klubem uzavřel smlouvu opět na dobu určitou v délce trvání 1 roku. U svého českého zaměstnavatele, basketbalového klubu, si za rok 2010 vydělal celkovou částku 362 000 Kč. Dále za pana Hanuše zaměstnavatel zaplatil na sociálním a zdravotním pojištění celkovou částku 123 080 Kč. Všechny tyto údaje jsou uvedeny na potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2010, které panu Hanušovi na požádání vystaví jeho zaměstnavatel. Z tohoto potvrzení je také možné vyčíst výši zaplacených záloh na dani, avšak v případě pana Hanuše je tato kolonka nulová. Vzhledem k tomu, že byl pan Hanuš poslední tři měsíce, tzn. 92 dnů, v kalendářním roce 2010 zaměstnán u rakouského zaměstnavatele, musí v daňovém přiznání zohlednit i získané příjmy ze zahraničí. Za rok 2010 měl příjmy z Rakouska ve výši 7 000 € a rakouský zaměstnavatel mu srazil daň ve výši 2 100 €. Tyto údaje pan Hanuš zjistil z potvrzení, které mu na základě jeho žádosti rakouský zaměstnavatel vystavil. Daň zaplacenou v Rakousku pak při podání daňového přiznání prokáže na základě potvrzení od rakouského správce daně, o které si zažádal. Pan Hanuš je svobodný, bezdětný a jedinou slevou, kterou si může uplatnit, je sleva na poplatníka. V případě příjmů pocházejících ze zahraničí je zdrojem informací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. Jak jsem již uváděla v podkapitole 5. 4. 3. Mezinárodní smlouva uzavřená s Rakouskem, v případě sportovce s příjmy z Rakouska se využívá metoda prostého zápočtu. Při této metodě vyloučení dvojího zdanění se vždy musí vyplnit Příloha č. 3 DAP podle § 38f odst. 8 ZDP. V případě, že by měl pan Hanuš příjmy i z více států, použil by pro vyplnění údajů z dalších zemí Samostatný list Přílohy č. 3. V tomto případě však má pan Hanuš příjmy pouze z Rakouska a stačí mu tedy vyplnit pouze Přílohu č. 3 DAP, jejíž výpočet se pokusím nastínit v Tab. 13. Při přepočtu na koruny využiji kurz 25,27 Kč/1 €, který byl v této výši pro rok 2010 vyhlášen Českou národní bankou. Při podání daňového přiznání musí pan Hanuš vyplnit ještě zvláštní formulář neboli seznam, kde uvede identifikační údaje o rakouském zaměstnavateli.


46

Zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti a příjmů z Rakouska

Zúčtování daně za rok 2010 Úhrn příjmů od zaměstnavatele Úhrn povinného pojistného placeného zaměstnavatelem (362 000 * 34 %) Dílčí základ daně (362 000 + 123 080) Zaokrouhlený základ daně (na sta Kč dolů) Daň z příjmu (485 000* 15 %) Výsledná celková daň (viz. Tab. 13) - sleva na dani – na poplatníka Daň po uplatnění slev (37 102 – 24 840) Úhrn zaplacených záloh na daň Nedoplatek (+), přeplatek (-)

Částka v Kč 0362 000 0 123 080 485 080 0485 000 00 72 750 37 102 0024 840 0012 262 0000000 12 262


Z výše uvedené tabulky (Tab. 12) je patrné, že jsem pro výpočet daně z příjmu použila stejný postup výpočtu jako u fotbalisty pana Peterky v Tab. 7. V prvním kroku jsem stanovila dílčí základ daně jako úhrn příjmů od českého basketbalového klubu zvýšený o povinné pojistné činící dohromady 34 % (částka bývá uvedená na potvrzení o zdanitelných příjmech). Vypočtený dílčí základ daně jsem zaokrouhlila na sto Kč dolů a z této částky stanovila 15% daň z příjmu. V druhé části Tab. 12 jsem přepsala výslednou daň z následující Tab. 13, která v praxi představuje řádek 330 Přílohy č. 3 DAP. Jelikož je pan Hanuš bezdětný a svobodný, tak jedinou slevou, jež si může uplatnit, je sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Tuto slevu jsem odečetla od výsledné daně a tím jsem obdržela daň po slevě představující zároveň i nedoplatek daně. Nedoplatek pana Hanuše tedy činí 12 262 Kč a je splatný do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání.


47

Výpočet daně z příjmu ze zdrojů v Německu s využitím metody prostého zápočtu

Příjmy ze zdrojů v Rakousku Příjmy ze zahraničí, u nichž se použije metoda prostého zápočtu (7 000 € * 25,27 Kč/€ * 1,34) Daň zaplacená v zahraničí (2 100 € * 25,27 Kč/€) Koeficient zápočtu (237 033 / 485 080 * 100) Z částky zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat (72 750 * 49 / 100) Daň uznaná k zápočtu Výsledná daň (72 750 – 35 648)

Částka v Kč 000237 033 000053 067 00000

49

000035 648 000035 648 37 102


V Tab. 13 uvádím všechny částky zaokrouhlené na celé koruny nahoru. Jak je na první pohled patrné a jak jsem i výše uvedla, Tab. 12 je částečně provázaná s Tab. 13, a proto z ní zpětně čerpám informace pro výpočet daně z příjmu ze zdrojů v Rakousku. Základem pro stanovení konečné daně je určit příjmy ze zahraničí, u nichž je používána metoda prostého zápočtu. Tuto částku je možné běžně najít na potvrzení od rakouského zaměstnavatele. Částka v Tab. 13 se pak rovná násobku zahraničního příjmu a kurzu 25,27 Kč/€ zvýšeného o zaměstnavatelem zaplacené povinné pojistné dle § 6 odst. 14 ZDP, které v součtu činí 34 %. Po tomto kroku jsem stanovila daň uhrazenou v zahraničí v přepočtu na české koruny, opět s využitím kurzu 25,27 Kč/€. Poté následuje výpočet koeficientu zápočtu, jenž stanovím jako poměr mezi zahraničními příjmy a dílčím základem daně, vynásobený stem. Zde použité částky pocházejí z předchozí Tab. 12. Dále určím částku, kterou lze maximálně započítat z částky zaplacené v zahraničí jako násobek české daně z příjmu z Tab. 12 a koeficientu zápočtu. Takto vypočtenou částku vydělím stem. V dalším kroku stanovím daň uznanou k zápočtu vycházející z ustanovení uvedeného v mezinárodní smlouvě s Rakouskem v Článku 22 odstavce 2. Ten říká, že částka, o kterou lze daňovou povinnost snížit, nesmí překročit původní vypočtenou daňovou povinnost, jež poměrně připadá na příjmy podléhající zdanění v Rakousku. Posledním krokem tohoto složitého výpočtu je stanovení výsledné daně, kterou jsem vypočetla jako rozdíl mezi českou daní z příjmu z Tab. 12 a daní uznanou k zápočtu. Tato výsledná daň ve výši 37 102 Kč je pak zpětně použita pro výpočet v Tab. 12.

Vlastní práce

6.2.2

48

Shrnutí

V závěru podkapitoly Zdaňování příjmů sportovců získaných v Rakousku provedu celkového shrnutí modelového příkladu. Hlavním aktérem zde byl basketbalista pan Hanuš. První část roku byl zaměstnancem českého basketbalového klubu a v říjnu roku 2010 se stal zaměstnancem rakouského klubu. Vzhledem k tomu, že v daném zdaňovacím období pan Hanuš strávil v Rakousku pouze 92 dnů, je považován za rezidenta České republiky. Při tvorbě ročního zúčtování daně jsem vycházela z § 6 ZDP upravující závislou činnost. V modelovém příkladu měl pan Hanuš platit daň v Rakousku, kterou může na základě Článku 22 odstavce 2 uvedeného v mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění vyloučit ze zdanění použitím metody prostého zápočtu. V souladu s tímto ustanovením je pan Hanuš povinen při podání daňového přiznání přiložit i Přílohu č. 3 DAP, jež je pro tuto metodu určena a dále seznam s identifikačními údaji zahraničního plátce daně. Kromě toho musí předložit potvrzení o zdanitelných příjmech od zahraničního a tuzemského zaměstnavatele, potvrzení o zaplacené dani od rakouského správce daně a musí uhradit nedoplatek ve výši 12 262 Kč nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání.

6.3 Zdaňování příjmů sportovců získaných v Německu V podkapitole Zdaňování příjmů sportovců v Německu se budu věnovat pouze zdaňování českých rezidentů, již obdrželi příjmy z Německa. Modelový příklad založím na § 7 ZDP, který řeší příjmy získané z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem k tomu, že se v této práci věnuji pouze kolektivním sportům, budu se zabývat pouze jinou samostatnou výdělečnou činností, tedy nezávislým povoláním. 6.3.1

Příjmy z nezávislého povolání

Pan David Procházka je 27letý hráč baseballu vykonávající činnost jako nezávislé povolání. Důvod pro výkon nezávislého povolání je ten, že jeho sportovní výkon záleží na ostatních spoluhráčích, trenérovi a baseball hrává vždy pod jménem baseballového klubu. Z toho je jasně vyloučeno, aby byl výkon sportovní činnosti považován za podnikání. Popíralo by to totiž základní definici podnikání, kde je chápáno jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Svou sportovní kariéru pan Procházka zahájil už jako dítě. V roce 2006 se oženil, narodil se mu syn a rovněž se mu naskytla příležitost uzavřít kontrakt s německým baseballovým klubem na období březen 2008 až únor 2010, tzn. na dobu 2 let. Jakmile mu však smlouva vypršela, rozhodl se vrátit zpět do České republiky a zde se kvůli rodině usadit. Díky své předchozí kariéře zís-

Vlastní práce

49

kal nový kontrakt s českým baseballovým klubem, který má trvání od začátku března 2010 do konce února 2013. Je tedy patrné, že za rok 2010 je pan Peterka považován za daňového rezidenta České republiky, protože zde strávil více než 183 dnů v daném kalendářním roce podle § 2 odst. 4 ZDP. Smlouva, kterou pan Procházka uzavřel s německým fotbalovým klubem, vychází z evropské právní úpravy založené na rozhodnutí Evropského soudního dvora, jež uvádí, že sportovec by měl vždy být považován za zaměstnance. Příjmy získané panem Procházkou v Německu jsou tudíž definovány jako příjmy ze závislé činnosti. V roce 2010 (leden, únor) od německého klubu obdržel celkem 6 000 € a na dani z příjmu zaplatil částku 1 200 €. V Tab. 14 uvedu celkové příjmy za rok 2010 obdržené panem Procházkou od německého i od českého baseballového klubu. V případě příjmů z Německa používám opět kurz 25,27 Kč/€ stanovený Ministerstvem financí pro rok 2010 na základě dat České národní banky. Tab. 14

Celkové příjmy z České republiky a z Německa za rok 2010

Celkové příjmy za rok 2010 Příjmy ze zahraničí (leden, únor) = 6 000 € Příjmy z České republiky (březen – prosinec) Celkové roční příjmy

Částka v Kč 0 151 620 700 000 851 620


Pan Procházka si měsíčně hradí zálohy na zákonné veřejné zdravotní pojištění ve výši 1 601 Kč a zálohy na sociální zabezpečení ve výši 1 731 Kč, které jsou však považovány za daňově neuznatelné. V následující tabulce uvedu pouze daňově uznatelné výdaje vynaložené pane Procházkou na výkon nezávislého povolání.


50

Daňově uznatelné výdaje vynaložené v roce 2010

Daňově uznatelné výdaje za rok 2010

Částka v Kč

Sportovní vybavení (baseballové pálky, míčky, ...) Sportovní oděv Cestovní výdaje (letenky na zahraniční turnaje, ...) Masáže a regenerační kúry

015 000 25 000 100 000 040 000

Celkové daňově uznatelné výdaje

180 000


V předchozí tabulce jsou uvedeny pouze skutečné, daňově uznatelné výdaje, které pan Procházka vynaložil při výkonu nezávislého povolání, jež začal vykonávat v březnu 2010. Do té doby byl zaměstnancem německého baseballového klubu a žádné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů proto nevynakládal. Za jeho jediný výdaj za toto období je možné považovat zaplacenou německou daň z příjmu, která činila v přepočtu 30 324 Kč. Jak jsem uvedla výše, pan Procházka je považován za rezidenta České republiky, protože v Německu strávil méně než 183 dnů v daném kalendářním roce. Je zde považován za osobu vykonávající nezávislé povolání a může si tedy uplatnit skutečně vynaložené výdaje uvedené v Tab. 15 nebo paušální výdaje ve výši 40 %. Daň, kterou zaplatil v Německu, bude v České republice zohledněna použitím metody prostého zápočtu, což stanovuje Článek 23 odst. 2 písm. b) uvedený v mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českou republikou a Německem. V další části této podkapitoly provedu komparaci výpočtu zúčtování daně za použití skutečně vynaložených výdajů a paušálních výdajů tvořících 40 % z příjmů. Jelikož pan Procházka získal příjmy z nezávislého povolání větší než 15 000 Kč, má povinnost podat daňové přiznání na základě § 38g ZDP. Při použití prokazatelně vynaložených výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů vycházím z Tab. 15, kde jsem uvedla všechny daňově uznatelné výdaje pana Procházky. V následující tabulce (Tab. 16) uvádím výpočet ročního zúčtování daně za rok 2010. Tato tabulka bude opět částečně provázaná s Tab. 17, v níž je řešena problematika příjmů ze zdrojů z Německa s použitím metody prostého zápočtu.


51

Zúčtování daně s využitím skutečných výdajů a příjmů z Německa


Částka v Kč

Úhrn příjmů z České republiky Skutečně vynaložené výdaje Výsledek hospodaření = dílčí základ daně Zaokrouhlený základ daně (na sta Kč dolů) Daň z příjmu (520 000* 15 %)

0700 000 0180 000 520 000 0520 000 0078 000

Výsledná daň (viz. Tab. 17) Daň celkem zaokrouhlená na Kč nahoru - sleva na dani – na poplatníka Daň po uplatnění slev (47 676 – 24 840) Nedoplatek (+), přeplatek (-)

47 676 0047 676 0024 840 0022 836 22 836


Při výpočtu nedoplatku (doplatku) za rok 2010 jsem v první části Tab. 16 použila stejný princip výpočtu jako u hokejisty pana Bartáka. Nejdříve jsem stanovila výsledek hospodaření jako rozdíl mezi celkovými tuzemskými příjmy a skutečně vynaloženými výdaji. V případě, že by měl pan Procházka nějaké nezdanitelné části daně jako např. úroky z hypotečního úvěru, odečetly by se od dílčího základu daně. Dále jsem stanovila daň z příjmu, která činí 15 % ze zaokrouhleného základu daně. V druhé části tabulky jsem doplnila částku z posledního řádku následující Tab. 17 představující celkovou daň. Jelikož si pan Procházka může uplatnit slevu na poplatníka, odečetla jsem slevu od této celkové daně a tím jsem dostala konečnou částku ve výši 22 836 Kč. Tato částka představuje nedoplatek daně a pan Procházka ji musí doplatit nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání.


52

Výpočet daně z příjmu ze zdrojů v Německu s využitím metody zápočtu daně

Příjmy ze zdrojů v Německu Příjmy ze zdrojů v zahraničí s užitím metody prostého zápočtu (6 000 € * 25,27 Kč/€ * 1,34) Daň zaplacená v zahraničí (1 200 € * 25,27 Kč/€) Koeficient zápočtu (203 171 / 520 000 * 100) Z částky zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat (78 000 * 40 / 100) Daň uznaná k zápočtu Výsledná daň (78 000 – 30 324)

Částka v Kč 000203 17 1 000030 324 000000040 000031 200 000030 324 47 676


Při výpočtu v Tab. 17 zaokrouhluji všechny částky na Kč nahoru. Jestliže je pro vynětí zahraniční daně použita metoda prostého zápočtu, postupuje se v praxi podle Přílohy č. 3 DAP. Zde jsem využila pro výpočet výše uvedenou Tab. 16. V prvním kroku jsem přepočetla kurzem 25,27 Kč/€ příjmy pana Procházky ze zdrojů v Německu. Vzhledem k tomu, že se jedná o příjmy ze závislé činnosti, jednala jsem v souladu s § 6 ZDP odst. 14 a zvýšila jsem tuto částku o povinné pojistné ve výši 25 % a 9 %. Dále jsem přepočetla na koruny zaplacenou německou daň a stanovila jsem koeficient zápočtu. Ten jsem vypočítala jako podíl zahraničních příjmů a základu daně z Tab. 16, a to celé jsem pak vynásobila stem. Dalším důležitým krokem je stanovení částky zaplacené v Německu, kterou lze maximálně započítat. Tu jsem stanovila jako 15% daň z příjmu z Tab. 16 vynásobenou koeficientem zápočtu a vydělenou stem. Nyní jsem již mohla určit daň, kterou lze k zápočtu uznat, a jenž nesmí překročit daň zaplacenou v zahraničí. Nyní následuje poslední krok, stanovení výsledné daně vypočtené jako rozdíl české daně z příjmu a daně uznané k zápočtu. Tato výsledná částka 47 676 Kč je pak zpětně použita pro výpočet v Tab. 16. Nyní jsem dokončila způsob ročního zúčtování daně s využitím skutečně vynaložených výdajů. V další části se zaměřím na využití výdajů paušálních, které činí v případě výkonu nezávislého povolání 40 %. Oba způsoby uplatnění výdajů vycházejí z § 7 ZDP, který řeší příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti.


53

Zúčtování daně s využitím paušálních výdajů a příjmů ze zdrojů v Německu


Částka v Kč

Úhrn příjmů z České republiky Paušální výdaje (40 %) Výsledek hospodaření = dílčí základ daně Zaokrouhlený základ daně (na sta Kč dolů) Daň z příjmu (420 000* 15 %)

0700 000 0280 000 420 000 0420 000 0063 000

Výsledná daň (viz. Tab. 19) Daň celkem zaokrouhlená na Kč nahoru - sleva na dani – na poplatníka Daň po uplatnění slev (32 676 – 24 840) Nedoplatek (+), přeplatek (-)

32 676 0032 676 0024 840 007 836 7 836


V Tab. 18 jsem pro stanovení dílčího základu daně od celkových příjmů odečetla paušální výdaje ve výši 40 %. Dále jsem postupovala stejně jako v Tab. 16. Určila jsem základ daně, daň z příjmu, doplnila jsem konečnou daň z Tab. 19 a odečetla slevu na poplatníka, na kterou má pan Procházka nárok. V závěru jsem dopočítala nedoplatek daně ve výši 7 836 Kč, jenž musí pan Procházka uhradit. Tab. 19

Výpočet daně z příjmu ze zdrojů v Německu s využitím metody zápočtu daně

Příjmy ze zdrojů v Německu Příjmy ze zdrojů v Německu s užitím metody prostého zápočtu (6 000 € * 25,27 Kč/€ * 1,34) Daň zaplacená v Německu (1 200 € * 25,27 Kč/€) Koeficient zápočtu (203 171 / 420 000 * 100) Z částky zaplacené v Německu lze maximálně započítat (63 000 * 49 / 100) Daň uznaná k zápočtu Výsledná daň (63 000 – 30 324)

Částka v Kč 000203 17 1 000030 324 000000049 000030 870 000030 324 32 676


Postup výpočtu uvedený ve výše uvedené tabulce je stejný jako v Tab. 17 včetně zaokrouhlování na koruny nahoru. Pouze se zde liší částky, při jejichž výpočtu jsem použila základ daně a daň z příjmu pocházející z Tab. 18. Prvně byly stano-

Vlastní práce

54

veny získané příjmy ze zdrojů v Německu přepočtené kurzem 25,27 Kč/€ a zvýšené o zaplacené povinné pojistné dle § 6 ZDP odst. 14. Potom jsem určila zaplacenou německou daň v korunách, koeficient zápočtu a částku zaplacenou v Německu, kterou lze maximálně započítat. Pak následovalo stanovení výše daně, kterou lze k zápočtu uznat, ale která nesmí překročit výši zaplacené německé daně. Závěrečným krokem bylo učení výsledné daně zpětně použité pro výpočet v Tab. 18. 6.3.2

Shrnutí

Na konci této podkapitoly provedu opět celkové shrnutí daného příkladu. Pan Procházka byl rezidentem České republiky, kde vykonával jinou samostatně výdělečnou činnost, tedy nezávislé povolání podle § 7 ZDP. Při výpočtu nedoplatku (doplatku) daně si mohl vybrat mezi uplatněním skutečných výdajů nebo paušálních výdajů. Komparaci těchto dvou možností uplatnění výdajů uvádím v následující Tab. 20. Tab. 20

Komparace skutečně vynaložených výdajů a paušálních výdajů

Uplatněné výdaje Skutečné výdaje Paušální výdaje

Výdaje v Kč

Nedoplatek v Kč

0180 000 0280 000

22 836 7 836


Z uvedené tabulky je zřejmé, že by Pan Procházka měl rozhodně využít paušální výdaje, které jsou vyšší než skutečné. Tím dosáhne nižšího daňového základu pro výpočet daně z příjmu, a tudíž i výrazně nižšího nedoplatku. V uvedeném případě měl pan Procházka také příjmy ze zdrojů v Německu, ze kterých platil německou daň. V Německu byl baseballovým hráčem sportovního klubu a byl zde považován za zaměstnance podle evropské právní úpravy. V České republice si při podání daňového přiznání za rok 2010 získané příjmy a zaplacenou daň v Německu zohlednil. Využil zde mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, která v Článku 23 odst. 2 písm. b) rozhoduje o vyloučení dvojího zdanění použitím metody prostého zápočtu. Na základě tohoto ustanovení pan Procházka využil výpočtu podle Přílohy č. 3 DAP, která je pro tuto metodu určena a zároveň s ní předložit seznam s identifikací zahraničního plátce daně. Při podání daňového přiznání musel také doložit potvrzení od tuzemského i zahraničního zaměstnavatele, potvrzení od německého správce daně o zaplacení daně a musel uhradit vzniklý nedoplatek.

Závěr

55

7 Závěr V této bakalářské práci jsem se zabývala zdaňováním příjmů sportovců v České republice a ve vybraných státech Evropské unie. Jako vybrané státy Evropské unie jsem si zvolila sousední státy - Rakousko a Německo. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat daňový režim v České republice týkající se sportovců a porovnat ho na základě mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění s vybranými státy Evropské unie. Jako hlavní zdaňovací období byl stanoven rok 2010. Teoretickou část této práce jsem zahájila definováním základních pojmů, které jsou pro pochopení problematiky nezbytné. Při určení sportovce jsem zjistila zásadní nedostatek, pojem sportovec není určen žádnými právními normami. Tato skutečnost, tedy přesně nedefinovaný výklad slova, může vést k velkým rozporům, jak při určení samotné osoby jako sportovce, tak následně i při samotném zdaňování sportovců. Proto bych do budoucna doporučila, aby byl tento pojem konkrétně definován a do českých právních norem začleněn, čímž by se předešlo případným problémům. Kromě toho je také rozdíl v chápání sportovce podle tuzemské a evropské právní úpravy. V České republice je profesionální kolektivní sportovec považován za zaměstnance na základě § 6 ZDP nebo za osobu samostatně výdělečně činnou, která vykonává sport podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP jako nezávislé povolání. Naproti tomu evropská právní úprava považuje profesionálního kolektivního sportovce vždy za zaměstnance, což bylo již několikrát potvrzeno rozhodnutím Evropského soudního dvora. Díky rozporuplným pohledům na určení sportovce pro účely zdaňování by dle mého názoru bylo potřeba sjednotit dané režimy. Vzhledem k tomu, že jsme členy Evropské unie, přikláním se k rozhodnutí Evropského soudního dvora a myslím si, že by i kolektivní profesionální sportovci v České republice měli podléhat pracovněprávnímu poměru. Tato změna by s sebou však pravděpodobně přinesla rovněž velký zásah do pracovního práva, tedy především do zákoníku práce, který by musel tuto skutečnost zohlednit. V minulosti byla již komunikace o uskutečnění reformy zdaňování příjmů sportovců mezi sportovními kluby a vládou zahájena, ovšem zatím nepřinesla žádné výsledky. Myslím si však, že její uskutečnění je do budoucna nevyhnutelné a určitě potřebné. K dalšímu rozporu mezi českými právními předpisy a evropskými právními předpisy dochází u daně z příjmu fyzických osob. Ve většině zemí Evropské unie je zavedeno několik daňových pásem s progresivním zdaňováním oproti české rovné dani. Do budoucna bych proto navrhovala zavést progresivní zdanění i na území České republiky.

Závěr

56

V další teoretické části jsem analyzovala podmínky pro zdaňování příjmů sportovců v České republice. Informace jsem čerpala ze zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Následně jsem se věnovala problematice mezinárodního dvojího zdanění příjmů. Uvedla jsem jeho charakteristiku, popsala jsem smlouvy o zamezení dvojího zdanění, jejich cíle a modely, dle kterých mohou být smlouvy vytvářeny. Taktéž jsem zde uvedla metody sloužící k zamezení dvojího zdanění. V závěru teoretické části jsem pak pouze rozebrala mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českou republikou a vybranými státy Evropské unie, tedy Rakouskem a Německem. V praktické části bakalářské práce jsem se věnovala aplikaci získaných informací na modelových příkladech. Zaměřila jsem se pouze na profesionální sportovce vykonávající kolektivní sport a na osoby, jež jsou rezidenty České republiky. V první podkapitole praktické části jsem v modelových příkladech vycházela ze skutečnosti, že uvedené osoby získaly v roce 2010 příjmy pouze na území České republiky. V prvním modelovém příkladu figuroval fotbalista pan Peterka, který byl se sportovní organizací v pracovněprávním poměru a byl považován za zaměstnance. Zdaňování příjmů tak bylo uskutečněno na základě § 6 ZDP upravující příjmy ze závislé činnosti. Provedla jsem jak výpočet měsíční mzdy, tak i výpočet ročního zúčtování. Další modelový příklad, kde figuruje hokejista pan Barták, jsem věnovala příjmům získaným z nezávislého povolání v souladu s § 2 odst. b) ZDP. Zde jsem při tvorbě daňového přiznání použila dvě možnosti uplatnění výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů – ve skutečné výši nebo paušálně ve výši 40 %. Další příklad jsem věnovala panu Hanušovi, basketbalistovi, který byl část roku 2010 zaměstnán u českého basketbalového klubu a část roku byl zaměstnancem rakouského klubu. Při výpočtu jsem vycházela z § 6 ZDP upravující závislou činnost a z mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Rakouskem. Použila jsem metodu prostého zápočtu, která je určena ve smlouvě Článkem 22 odst. 2. Při příjmech získaných ze zahraničí musí poplatník s daňovým přiznáním přiložit specifické formuláře stanovené Ministerstvem financí České republiky. Do nich patří seznam s identifikačními údaji zahraničního plátce daně a Příloha č. 3 DAP, která slouží pro výpočet daně za použití metody prostého zápočtu. V posledním modelovém příkladu jsem se zaměřila na pana Procházku, hráče baseballu, jenž měl v roce 2010 příjmy ze závislé činnosti pocházející z Německa a příjmy z České republiky z výkonu nezávislého povolání. Postupovala jsem zde podle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP a podle mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Německem. Ta stanovuje v Článku 23 odst. 2 písm. b), že se pro vyloučení dvojího zdanění u sportovců využívá metoda prostého zápočtu. Oproti příjmům získaných v České republice byly uplatněny výdaje ve skutečné výši a výdaje v paušální výši 40 %.

Závěr

57

Závěrem této práce bych chtěla upozornit na skutečnost, že jsem po prozkoumání dostupné literatury v knižní i elektronické podobě týkající se zdaňování příjmů sportovců, zjistila, že konkrétně tomuto tématu se věnuje naprosté minimum českých publikací. Proto si myslím, že hlavním přínosem mé bakalářské práce je především seskupení všech potřebných informací pro zdaňování sportovců v České republice a vybraných státech Evropské unie do jednoho kompletního celku.

Literatura

58

8 Literatura 8.1 Odborné publikace KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. aktualizované vydání Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. ISBN 978-80-7357-574-8. MARKOVÁ, H. Daňové zákony úplná znění k 1. 1. 2010. Praha: Grada Publishing, 2010. 279 s. ISBN 978-80-247-3206-0. MARKOVÁ, H. Daňové zákony úplná znění k 1. 1. 1011. Praha: Grada Publishing, 2010. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. MOLENAAR, D. Taxation of International Performing Artistes. 1. vydání. The Netherlands: IBFD - Academic Council, 2005. 416 s. ISBN 90-76078-87-4 NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2. vydání Praha: ASPI, 2008. 260 s. ISBN 978-80-7357-386-7. SLUKA, T. Profesionální sportovec (právní a ekonomické aspekty). 1. vydání, Havlíček Brain Team. ISBN 80-903609-5-5 SOJKA, V. Mezinárodní zdanění příjmů: Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů. 2. vydání, Praha: ASPI, 2010. 328 s. Daňová řada. ISBN 978-80-7357-354-6. ŠIROKÝ, J. A KOL. Daně v Evropské unii. 4. vydání Praha: Linde, 2010. 351 s. ISBN 978-80-7201-799-7. VÝBOR OECD PRO FISKÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI. Modelová smlouva o zamezení dvojího zdanění příjmů a majetku. 1. české vydání Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. 448 s. ISBN 978-80-7357-480-2.

8.2 Elektronické zdroje BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. [online]. Platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. 2011 [cit. 2011-12-03]. Dostupné z www: . Daňový portál pro všechny. [online]. Druhy daní. 2011 [cit. 2011-17-04]. Dostupné z www: . EPIS Ekonomicko-Právní Informační Systém. [online]. Pojištění (všeobecné zdravotní, sociální). 2011 [cit. 2011-17-04]. Dostupné z www: . European Commission - Eurostat . [online]. Total population At 1 January. 2011 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z www:

Literatura

59

Finance.cz. [online]. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění. 2011 [cit. 2011-26-03]. Dostupné z www: . Ministerstvo financí České republiky. [online]. Pokladní plnění státního rozpočtu ČR za leden až prosinec 2010. 2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z www: . Ministerstvo financí České republiky. [online]. Pokyn GFŘ - D-1 – Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2010. 2011 [cit. 2011-19-04]. Dostupné z www: . Ministerstvo financí České republiky. [online]. Finanční zpravodaj číslo 1/2011. 2011 [cit. 2011-05-04]. Dostupné z www:. Ministerstvo vnitra České republiky. [online]. Sbírka zákonů Československá socialistická republika. [cit. 2011-12-03]. Dostupné z www: . Ministerstvo vnitra České republiky. [online]. Sbírka mezinárodní smluv Česká republika. [cit. 2011-12-03]. Dostupné z www: . ISSN 1801 – 0393. Sagit. [online]. Daňový domicil. 2011 [cit. 2011-27-01]. Dostupné z www: The Complete WorldWide Tax & Finance Site [online]. Tax Rates Around the World. 2010 [cit. 2010-12-26]. Dostupné z www: .

8.3 Právní předpisy Zákon č. 93/1990 Sb. o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Sbírka mezinárodních smluv č. 31/2007 Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, Sbírka zákonů č. 18/1984

Přílohy

60

Přílohy

Přílohy

61

A Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku Platnost ode dne 10.9.1996 15. 7.2009 27.11.1995 16.6.2006

270/1996 Sb. 86/2009 Sb.m.s. 5/1996 Sb. 74/2006 Sb.m.s.

Belgie

24.7.2000

95/2000 Sb.m.s.

Bělorusko Bosna a Hercegovina Brazílie Bulharsko

15.1.1998 12.5.2010 14.11.1990 2.7.1999

31/1998 Sb. 58/2010 Sb. m.s. 200/1991 Sb. 203/1999 Sb.

Čína

23.12.1987

41/1988 Sb.

27.12.1982 4.10.1995 26.05.1995 30.05.2008 23.09.2003 12.12.1995

53/1983 Sb. 283/1995 Sb. 184/1995 Sb. 54/2008 Sb.m.s. 132/2003 Sb.m.s. 43/1996 Sb.

Francie

1.7.2005

79/2005 Sb.m.s.

Gruzie

4.5.2007

40/2007 Sb.m.s

28.12.1999 27.9.1999 26.1.1996 21.4.1996 28.12.2000

42/2000 Sb.m.s. 301/1999 Sb. 67/1996 Sb. 163/1996 Sb. 11/2001 Sb.m.s.

Smluvní stát Albánie Arménie Austrálie Ázerbájdžán

Dánsko Egypt Estonsko Etiopie Filipíny Finsko

Chorvatsko Indie Indonésie Irsko Island Itálie Izrael Japonsko JAR Jordánsko Kanada Kazachstán Korejská republika KLDR Kuvajt Kypr Libanon

Sbírka zákonů

26.6.1984

17/1985 Sb.

23.12.1994 25.11.1978 3.12.1997 7.11.2007 28.5.2002 29.10.1999 3.3.1995 7.12.2005 3.3.2004 26.11.2009 24.1.2000

21/1995 Sb. 46/1979 Sb. 7/1998 Sb. 88/2007 Sb. 83/2002 Sb.m.s. 3/2000 Sb.m.s. 124/1995 Sb. 3/2006 Sb.m.s. 48/2004 Sb.m.s. 120/2009 Sb.m.s. 30/2000 Sb.m.s.

Finanční zpravodaj č. 12/96 č. 2/96 č. 1/2/2007 č. 4/2001 , č. 910/2003, č. 6-7/2007 č. 5/98 , č. 11/98 č. 12/96

č. 6/88, č. 11/97, č. 3/2000 č. 4/83 č. 1/96 č. 12/2/95 č.11/2004 č. 2/98, č. 1/2005 č. 12/1/2005, č.11/12/2006 č. 8-9/2007, č. 3/2010 č. 6/2000, č. 3/2001 č. 7/8/2000 č. 4-5/99, č. 4/2010 č. 5/98, č. 4/2009 č. 4-5/87, č. 12/97, č. 4-5/99, č.6/2010 č. 1/1/2003, č. 1/95, č. 4/95 č. 5/80 č. 3/99 č. 11-12/2002 č.4-5/2000, č.4/2009 č. 10/95

č. 4/2010

Přílohy

62

Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie Malajsie Malta Maroko

8.8.1995 22.5.1995 30.12.1992 27.12.1994 17.6.2002 9.3.1998 6.6.1997 18.7.2006

230/1995 Sb. 170/1995 Sb. 79/1993 Sb. 22/1995 Sb. 88/2002 Sb.m.s. 71/1998 Sb. 164/1997 Sb. 83/2006 Sb.m.s.

Mexiko

27.12.2002

7/2003 Sb.m.s.

26.4.2000 22.6.1998 17.11.1983 2.12.1990

88/2000 Sb.m.s. 18/1999 Sb. 18/1984 Sb. 339/1991 Sb.

Moldávie Mongolsko Německo Nigérie Nizozemí Norsko Nový Zéland Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko SAE Singapur Slovensko Slovinsko

5.11.1974

138/1974 Sb.

9.9.2005 29.8.2008 20.12.1993 1.10.1997 22.3.2007 11.8.1994 18.7.1997 23.5.1989 9.8.1997 21.8.1998 14.7.2003 28.4.1998

121/2005 Sb.m.s. 75/2008 Sb.m.s. 31/1994 Sb. 275/1997 Sb. 31/2007 Sb.m.s. 180/1994 Sb. 278/1997 Sb. 98/1989 Sb. 276/1997 Sb. 224/1998 Sb. 100/2003 Sb.m.s. 214/1998 Sb.

Srbsko a Černá Hora

27.6.2005

88/2005 Sb.m.s.

Srí Lanka Sýrie Španělsko Švédsko

19.6.1979 12.11.2009 5.6.1981 8.10.1980

132/1979 Sb. 115/2009 Sb.m.s. 23/1982 Sb. 9/1981 Sb.

Švýcarsko

23.10.1996

281/1996 Sb.

Tádžikistán Thajsko Tunis Turecko Ukrajina USA Uzbekistán Velká Británie Venezuela Vietnam

19.10.2007 14.08.1995 25.10.1991 16.12.2003 20.04.1999 23.12.1993 15.1.2001 20.12.1991 12.11.1997 3.2.1998

89/2007 Sb.m.s. 229/1995 Sb. 419/1992 Sb. 19/2004 Sb.m.s. 103/1999 Sb. 32/1994 Sb. 28/2001 Sb.m.s. 89/1992 Sb. 6/1998 Sb. 108/1998 Sb.

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky

č. 12/2/95, č. 12/97 č. 9/95, č. 5/96 č. 10-11/93 č. 1/95 č. 9-10/2002 č. 4-5/99 č. 11/97 č.1//2/2007 č. 2-3/2004, č. 8-9/2007 č. 2/99 č. 3-4/84 č. 5/80, č. 9/97, č. 1/98, č. 7-8/99 č. 12/1/2005 č. 4/2009 č. 2/96 č. 3/99 č. 6-7/2007 č. 12-1/94 č. 12/98, č. 1/2/99 č. 11-12/89 č. 1/2/99 č. 7-8/2003 č. 10/98 č.10/1/2005, č.89/2007, č.1-2/2009 č. 5/80 č. 3/82 č. 1/81, č. 2/98 č. 12/96, č. 4/2/2005 č. 1/98 č. 10/95 č. 4-5/2004 č. 3/2000* č. 11/94, č. 3/96 č. 6/2001 č. 6/92, č. 12/96 č. 4-5/99 č. 6/98

Přílohy

63

B Smlouva o zajištění reprezentace České republiky v lyžování SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SPORTOVNÍ REPREZENTACE ČESKÉ REPUBLIKY V LYŽOVÁNÍ

1) Svaz lyžařů České republiky, občanské sdružení se sídlem Zátopkova 2/100, PSČ: 160 17, IČ: 00 53 76 32, reg. u MV ČR č. VSP/1-406/90-R,

zastoupený panem Lukášem Sobotkou prezidentem SLČR a předsedou OSÚ SLČR panem (dále též jen „SLČR”), 2) CS SKI, s.r.o. se sídlem Zátopkova 100/2, 160 17 Praha 6 zapsaná v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C., vložka 48132 IČ: 25 08 23 96 DIČ: CZ25082396 Jednající jednatelem společnosti panem Ladislavem Pelcem společně na straně jedné a 3) Jméno, příjmení: Narozen: Bytem: (dále jen „reprezentant") na straně druhé uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku t u t o: smlouvu o zajištění sportovní reprezentace České republiky v lyžování (podle § 51 občanského zákoníku a dalších obecně závazných právních předpisů, v platném znění) Preambule

SLČR je vrcholná organizace lyžařského sportu v České republice, která hájí zájmy lyžování směrem k organizacím v ČR i k mezinárodní lyžařské federaci FIS. SLČR je jediným vlastníkem a zřizovatelem společnosti CS SKI, s.r.o. CS SKI, s.r.o. má právo realizovat a využívat práva související s činností Svazu Lyžařů České republiky (SLČR), zejména pořádat a organizovat závody v lyžařských disciplinách a další akce, včetně využívání marketingových, obchodních, mediálních a dalších práv. Společnost CS SKI, s.r.o. je oprávněna provádět všechny činnosti, které jsou nezbytné k naplnění předmětu této smlouvy.

I. Předmět a účel smlouvy 1.

2.

Předmětem této smlouvy je úprava práv a povinností obou smluvních stran, která vyplývají z postavení reprezentanta v reprezentačním družstvu SLČR a SLČR jako vrcholného orgánu za účelem zajištění úspěšné reprezentace České republiky v daném sportovním odvětví a úprava vztahů mezi reprezentantem a financující sponzorskou organizací CS SKI, s.r.o. Reprezentantem je sportovec, který je na základě své výkonnosti oficiálně jmenován SLČR na návrh OSÚ (odborného sportovního úseku) do reprezentačního týmu SLČR.

Přílohy

64

II. Povinnosti Svazu lyžařů ČR a CS SKI, s.r.o. A. Svaz lyžařů se zavazuje reprezentantovi : 1.

zajistit reprezentační tréninkové tábory a soustředění podle přílohy č. I. této smlouvy

2. zabezpečit a zaplatit reprezentantovi pojištění léčebných výloh při reprezentačních akcích v zahraničí, na které byl nominován, a to jak v závodu, tak na soustředění a případně při dalších akcích, na které jej přihlašoval SLČR. 3. zajistit administrativní úkony související s nominaci reprezentanta 4.

vyplatit finanční prostředky podle přílohy č. II. této smlouvy. zaregistrovat jeho osobní smlouvy podle přílohy č. III této smlouvy, pokud nejsou v prokazatelném konfliktu se zájmy CS SKI nebo SLČR

B. CS SKI se zavazuje na základě přeneseného práva využívat marketingové, obchodní, mediální a další práva: zajistit schválené reprezentační tréninkové tábory a schválené závody (viz příloha č.1) a dále schválené akce, včetně materiálního, technického a personálního zabezpečení, pokud se k výše uvedenému zaváže ve sponzorských smlouvách, které bude uzavírat se svými obchodními partnery. III. Povinnosti reprezentanta Pod dobu trvání této smlouvy je reprezentant povinen: 1. zúčastnit se všech závodů, reprezentačních akcí, na které je nominován, všech reprezentačních přípravných táborů, soustředění, testů a vyšetření a řídit se pokyny odpovědné osoby

2. při neúčasti na reprezentační akci ze zdravotních důvodů k omluvě na vyžádání doložit lékařskou zprávu a jiné objektivní příčiny vhodně doložit řediteli příslušného OSÚ 3. dodržovat Stanovy SLČR, Statut OSÚ, předpisy FIS, soutěžní řády závodů apod. 4. nepoužívat žádný nedovolený prostředek uvedený na seznamu zakázaných látek, podrobit se dopingové kontrole v souladu s předpisy FIS a Antidopingového výboru ČR (dále jen ADV ČR) a přijmout Závazek sportovce ve věci dopingu vydaný ČOV uvedený v příloze č. V. této smlouvy 5. vystupovat a soutěžit v čestném duchu, nepoškozovat dobré jméno SLČR, jednat v souladu se zásadou „fair play" a důstojně reprezentovat Českou republiku 6. nepropagovat alkoholické a tabákové výrobky a jiné návykové látky, jež jsou v rozporu se zákonem a pravidly FIS

7. při vystupování v médiích se zdržet nepravdivého vyjadřování o SLČR, CS SKI a jejich partnerech podle přílohy č. IV. této smlouvy. Strany konstatují, že budou propagovat při každé možné příležitosti dobré jméno zúčastněných subjektů. Nebude-li užití informací médii odpovídat sděleným údajům, zavazují se k informování o skutečném stavu věcí a k součinnosti při nápravě 8. řádně, včas a na předepsaných formulářích informovat FIS, WADA a ADV ČR o místech svého pobytu a dále mají SLČR nebo CS SKI možnost od reprezentanta žádat: 9. uzavření s CS SKI reklamní a propagační smlouvy, ve kterých bude specifikováno přenesené plnění reprezentantů vůči obchodním partnerům CS SKI. 10. uzavírat s CS SKI ostatní smlouvy o spolupráci, vyplývající z uzavřených smluv s obchodními partnery, prostřednictvích kterých budou přesněji specifikovány povinnosti CS SKI vůči reprezentantům a přenesené povinnosti reprezentantů vůči obchodním partnerům CS SKI spotřebovat na reprezentačních akcích materiál, který dodá CS SKI a k jehož spotřebě se CS SKI zaváže obchodním partnerům.

Přílohy

1.

65

IV. Doba platnosti smlouvy Smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to ode dne jejího podpisu všemi stranami do 31.05.2011. Před uplynutím této doby končí platnost smlouvy rozhodnutím SLČR o vyřazení z reprezentace.

2. Po vyřazení z reprezentace je reprezentant povinen neprodleně vrátit vybavení. 3.

4.

1. 2. 3. 4.

Odstoupit od smlouvy může každá ze smluvních stran z níže uvedených důvodů: a. porušení jakéhokoliv odstavce článku II + III. této smlouvy, b. veřejné porušení povinnosti loajality k druhému smluvnímu partnerovi SLČR nebo po doporučení OSÚ je oprávněn pozastavit platnost této smlouvy v případě jakéhokoliv prokazatelného porušení některého ustanovení této smlouvy reprezentantem. V. Sankce Pro případ prokazatelného porušení smluvní povinnosti reprezentantem vzniká SLČR nárok na smluvní pokutu ve výši 50.000,- Kč, slovy: padesáttisíckorunčeských Smluvní pokuta je splatná převodem na účet SLČR č. 1724702504/0600 do 5-ti pracovních dnů od doručení výzvy k její úhradě Pro případ prokazatelného porušení smluvní povinnosti SLČR vzniká reprezentantovi nárok na smluvní pokutu ve výši 50.000,- Kč, slovy: padesáttisíckorunčeských Smluvní pokuta je splatná převodem na účet reprezentanta do 5-ti pracovních dnů od doručení výzvy k její úhradě

VI. Reklama a sponzorství Reprezentant se zavazuje: 1.

dodržovat pravidla pro využívání ploch na závodním i nezávodním oblečení a materiálu sloužícího k výkonu sportovní činnosti a prezentovat vybrané reklamní a obchodní partnery SLČR a CS SKI na všech závodech v ČR a v zahraničí, na které je nominován SLČR. Reprezentant bere na vědomí, že na těchto plochách jsou vyobrazena loga či jména obchodních partnerů CS SKI nebo reprezentanta pouze na základě níže uvedených podmínek :

Reklamní plochy na závodním oblečení jsou max. 350 cm2 a jsou rozděleny následujícím způsobem: a. reklamní plocha na závodním oblečení velikosti 350cm2 je určena pro prezentaci partnerů OSÚ. (specifikace dle OSÚ příl. čl. VI.)

2. na všech akcích používat výhradně oblečení a sportovní materiál dodaný či zprostředkovaný CS SKI (popř. jejich partnery) podle přílohy č VII. této smlouvy a nepřekrývat loga a názvy obchodních partnerů na tomto oblečení 3. používat veškeré reklamní plochy v souladu s předpisy FIS, MOV, resp. ČOV, SLČR a CS SKI. 4. být k dispozici obchodním partnerům CS SKI pro reklamní a prezentační účely, pokud tím není prokazatelně hrubě narušena jeho příprava nebo sportovní výkon. Tuto povinnost musí SLČR resp. CS SKI sdělit reprezentantovi, zástupci reprezentanta nejpozději 14 dnů před konáním akce. Takových akcí smí být max.5 za sezónu. 5. informovat ředitele OSÚ o přítomnosti na vlastní PR akci minimálně 14 dní před konáním akce. 6. respektovat právo SLČR a CS SKI na pořízení podobizen jakýmkoli technickým způsobem, např. obrazové snímky, obrazové a jiné záznamy a/nebo zobrazení přenesená pro použití v počítačové podobě, a to vše týkající se všech reprezentačních sportovců všech úseků SLČR 7. respektovat právo SLČR a CS SKI používat a/nebo veřejně zpřístupnit podobizny, obrazové snímky, obrazové a jiné záznamy a/nebo zobrazení přenesená pro použití v počítačové podobě, za účelem provedení reklamy a to vše týkající se reprezentačních sportovců všech úseků SLČR a/nebo kteréhokoliv trenéra, případně kteréhokoliv z osob realizačního týmu

Přílohy

66

8. reprezentant má po dohodě, na základě přeneseného práva možnost využít fotografie, které jsou ve výhradním vlastnictví CS SKI nebo SLČR 9. využití osobnostních práv reprezentanta musí být se souhlasem reprezentanta a případně jeho osobního manažera.

VII. Závěrečná ustanovení

Tato smlouva je vyhotovena ve čtyřech výtiscích. Součástí smlouvy je seznam jejich příloh. Veškeré změny a doplňky je možné provádět pouze na základě dohody všech stran formou písemných dodatků k této smlouvě. Na důkaz úplného souhlasu a po důkladném přečtení připojují strany své vlastnoruční podpisy.

Jménem reprezentanta může jednat na základě jím udělené plné moci další osoba. V Praze, dne ……………………………………………. •

Reprezentant

....................................................

•

za SLČR

....................................................

•

za OSÚ

....................................................

•

za CS SKI

....................................................

Přílohy : I. Specifikace reprezentačních a tréninkových táborů, závodů, specifikace vyšetření apod., kterých se je reprezentant povinen účastnit. II. Pravidla financování – vypsané odměny III. Seznam osobních partnerů reprezentanta IV. Seznam partnerů CS SKI a SLČR V. Závazek sportovce ve věci dopingu ve sportu VI. Reklamní plochy členů RD VII. Oblečení a sportovní materiál VIII. Kontakt reprezentanta

Přílohy

67

Příloha č. I. Specifikace reprezentačních a tréninkových táborů, závodů, specifikace vyšetření apod., kterých se je reprezentant povinen účastnit. Termín

Místo

23.4.- 25.4.2010 30.4. - 2.5.2010 7.- 9.5.2010 14.- 16.5.2010 21.- 23.5.2010 18.- 20.6.2010 23.- 25.7.2010 3.- 5.9.2010 10.- 12.9.2010

Předklášteří - soustředění Štítná - soustředění Horní Lhota - soustředění Čenkovice - soustředění Štítná – 1.závod Českého poháru Horní Lhota - 2.závod Českého poháru Olešnice v Orl.h. - 3.závod Českého poháru Dlouhoňovice - 4.závod Českého poháru Předklášteří - finále ČP + Mistrovství ČR

Závody a reprezentační akce v sezóně 2010 A/ B/

mezinárodní závody dle nominace schválené radou ÚTL SLČR motorické testy – vybraní juniorští reprezentanti

Příloha č. II. Finanční prostředky pro reprezentanta v závodní sezóně 2010

1. Podmínky pro poskytnutí podpory jak finanční tak materiálové: a) reprezentant je členem SLČR a má zaplacenou členskou kartu SLČR na rok 2010 b) reprezentant je řádným členem úseku travního lyžování, zapsaný v evidenci členské základny k 31.12.2009 c) reprezentant plní povinnosti uvedené v článku III Smlouvy o zajištění sportovní reprezentace d) pro účast na mezinárodních závodech FIS ,MSJ,MS,SP je podmínkou zaplacení poplatku FIS pro registraci ve FIS bodové listině. 2. Financování účasti na závodech kategorie FIS v zahraničí: a) nominovaní členové reprezentačního družstva A- mají účast a startovné hrazené b) nominovaní členové ostatních reprezentačních družstev dospělých a juniorů si hradí startovné v plné výši c) ubytování se stravou je zajišťováno pro nominované d) doprava je zajištěna pouze pro nominované pokud není dohodnuté jiné zajištění e) pojištění pro nominované je zajišťováno f) nenominování závodníci se mohou účastnit závodů FIS na vlastní náklady.Podmínka je, že budou přihlášeni osobou určenou úsekem travního lyžování (trenérem RD) g) pojištění pro přihlášené závodníky na FIS závod v zahraničí je zajištěno. 3. Závodníci, kteří nebudou zaregistrování v úseku travního lyžování, ale splňují bod 1. odstavce a,c,d, si při nominaci na závodech FIS hradí veškeré náklady. Úhrada bude provedena na účet SLČR - úseku travního lyžování, a to převodem nebo poukázkou. Výši částky k úhradě a poukázku předá vedoucí družstva reprezentantovi se splatností do 5 dnů od předání. 4. Při účasti na FIS závodech pořádaných v České republice zajišťuje OSÚ pro nominované závodníky přihlášení k závodu. Ubytování, stravu a startovné si platí závodník sám, tak jako při závodech České poháru.

Přílohy

68

5. Placení FIS bodů : - členům reprezentačního družstva A, jsou hrazeny FIS body v plné výši za podmínek uvedených v reprezentační smlouvě, při nedodržení podmínek bude spoluúčast na nákladech za poplatky ve výši 50%. - členové reprezentačních družstev B, si hradí poplatky za FIS body ve výši 25% (6,25 CHF) za podmínek uvedených v reprezentační smlouvě, při nedodržení podmínek bude spoluúčast na nákladech za poplatky ve výši 100% (25,- CHF) - Junioři, pokud nejsou zařazeni v reprezentačních družstvech si hradí 50% (12,5 CHF) poplatků za FIS body, za podmínek uvedených v reprezentační smlouvě, při nedodržení podmínek bude spoluúčast na nákladech za poplatky ve výši 100% (25,- CHF) - Závodnicí, kteří nebudou zaregistrování v úseku travního lyžování si zaplatí FIS body samy,a to prostřednictvím úseku travního lyžování. Při přihlášení do 30.4.2010 je ta to částka ve výši 25,- CHF po 30.4.2010 je ta to částka ve výši 100,- CHF Poplatky za FIS body musí být uhrazeny do 31.5.2010 na účet ÚTL podle rozpisu který bude na web.stránkách úseku travního lyžování www.grasski.cz. Každý závodník předloží doklad o zaplacení Václavu Srbovi st. Po 30.4.2010 je možné dohlášení a zaplacení FIS bodů v částce 100,- CHF. Bez zaplacení FIS bodů se nemůže závodník účastnit závodů FIS. 6. Dotace na nákup lyží,a náhradních dílu: a.)

A- družstvo: na nákup lyží a materiálu částku ………………..22.500.- Kč po předložení dokladu o koupi, který bude splňovat podmínky uvedené v bodě b.,c. B- družstvo: na nákup lyží a materiálu částku ………………. 11.000.- Kč po předložení dokladu o koupi, který bude splňovat podmínky uvedené v bodě b.,c.

b.)

Členové juniorského reprezentačního družstva při účasti na MSJ , kteří se umístí aspoň v jedné disciplíně do 16 místa, nebo při nižším počtu než 32 startujících závodníků v první polovině výsledkové listiny a nesplňují-li bod a.) obdrží částku 7.500,- Kč

c.)

Za nákup lyží a materiálu na lyže, musí být vystavena Faktura a příjmový doklad na adresu : Svaz lyžařů České republiky, Zátopkova 2/100 Praha 6 IČO: 00537522 Na faktuře musí být vypsán seznam zakoupeného materiálu a dále musí obsahovat razítko a podpis předsedy oddílu (klubu), za který závodník startuje.

d.)

Pokud je zakoupený materiál mimo území české republiky, může být faktura s příjmovým dokladem o zaplacení podána k proplacení v eurech. Doklad bude proplacený v Českých korunách do výše stanoveného limitu pro jednotlivá družstva a musí obsahovat náležitosti popsané v bodě c. Hodnota předloženého dokladu bude, přepočítána podle kurzu, který je stanoven podle pravidel ČSTV

e.)

Pokud oddíl vystaví fakturu za nákup lyží a materiálu na lyže musí obsahovat tyto náležitosti: a) seznam zakoupeného materiálu b) jméno závodníka, pro kterého je materiál určen. Faktura za materiál, která musí obsahovat veškeré náležitosti uvedené v bodě 5.

Přílohy

69

odstavcích a,b,c, musí být předána k proplacení hospodáři úseku nejpozději do 31.8.2010. Doklady, které nebudou obsahovat náležitosti uvedené v bodě 6 a odstavcích a,b,c a podané po 31.8.2010 nebudou proplaceny !!!!!! Příspěvek bude poskytnut za podmínek: a) reprezentant se zúčastní všech reprezentačních soustředění na které bude pozván reprezentačním trenérem. b) reprezentant se zúčastní všech závodů Českého poháru včetně MČR. V případě,že nebude mít více,jak 75% účast na vypsaných akcích, příspěvek a obdržený materiál vrátí v plné výši a to nejpozději do 14 dnů od vyzvání k navrácení finančního příspěvku a obdrženého materiálu. 7.- Další výstroj a výzbroj: Na základě rozhodnutí Rady OSÚ TL, v sezoně 2010 úsek nezajišťuje žádné další nákupy a společné rozdělování sportovní výstroje a výzbroje. Schváleno Radou OSÚ travního lyžování dne: 9.5.2010 Odměny reprezentantům za umístění v závodní sezóně 2010 o o případných odměnách pro medailisty z MSJ 2010 rozhodne Rada OSÚ TL na základě výsledků konference SLČR, jakmile bude známa konečná výše rozpočtu OSÚ TL. Pokud budou odměny za MSJ 2010 Radou OSÚ TL schváleny, bude to řešeno písemným dodatkem Smlouvy o zajištění sportovní reprezentace.

Příloha č. III. Seznam osobních smluv reprezentanta ............................................................

............................................................

............................................................

............................................................

............................................................

............................................................

............................................................

............................................................

............................................................

............................................................

Příloha č. IV. Seznam partnerů CS SKI a SLČR Lesy ČR, Ski Areál Špindlerův Mlýn, Sportovní areál Harrachov,a.s., Ski areál Pec pod Sněžkou, Česká televize Skupina OR, Skupina BDO, Brickbox Digital Media, EPR Praha,

Přílohy

70

Příloha č. V. Závazek sportovce ve věci dopingu ve sportu

Já, ……………………………………………………………………………….., uznávám a tímto potvrzuji, že bezpodmínečně a plně podporuji „Prostředí sportu bez dopingu“, tedy antidopingový program odpovídající ideálům fair play. Potvrzuji, že budu dodržovat pravidla, ustanovení a zásady, obsažené v Antidopingovém kodexu olympijského hnutí a že se budu řídit všemi antidopingovými pravidly platnými v mezinárodní a národní sportovní federaci FIS, SLČR a Směrnicí pro kontrolu a postih dopingu ve sportu Antidopingového výboru ČR. Potvrzuji, že: •

se budu kdykoliv dobrovolně a ochotně podřizovat jakémukoliv oficiálnímu programu dopingové kontroly řízenému FIS a/nebo Světovou antidopingovou agenturou (WADA), ať už přímo nebo prostřednictvím jimi pověřených orgánů. Stejně tak se podřídím programu dopingové kontroly řízenému Antidopingovým výborem ČR.

•

budu okamžitě a kdykoliv oznamovat určenou formou a dodávat aktualizované informace o místě mého pobytu, včetně informace o telefonním a/nebo elektronickém spojení tak, abych umožnil pověřeným zástupcům výše uvedených organizací navázat se mnou okamžitý (kromě zcela závažných důvodů) kontakt pro uskutečnění dopingové kontroly.

•

v případě sporů vznikajících v souvislosti s organizací antidopingových programů a výsledků dopingových kontrol se podřídím rozhodnutím příslušných orgánů SLČR, déle rozhodnutím FIS, nezávislé Rozhodčí komise Českého olympijského výboru, případně Rozhodčího soudu pro sport při MOV v Lausanne, jehož verdikt je konečným a neodvolatelným rozhodnutím ve věci. Toto stanovisko činím ve svobodné a vážné vůli i pro případ soudního řešení těchto sporů.

......................................................................... Podpis

Příloha č.VI. Reklamní plochy členů RD Lesy ČR, Skupina OR, Skupina BDO, Brickbox Digital Media Na všech akcích, na které bude reprezentant nominován SLČR – úsekem TL, je povinen řídit se pokyny pro nošení přiděleného oblečení, které upřesní vedoucí výpravy v místě konání akce. Při kontaktu s médii – interview, vystoupení v TV, tiskové konference apod. – povinně nosit část reprezentační výbavy s logem reklamních partnerů daného úseku (tričko, vesta nebo bunda).

Přílohy

71

Příloha č.VII. Oblečení a sportovní materiál

Zásady nošení společného oblečení RD A/

při startech na mezinárodních závodech reprezentant startuje v oficiálním oblečení SLČR a) oblečení reprezentační - společenské b) oblečení reprezentační - závodní při akcích reprezentačního družstva reprezentant používá a) oblečení reprezentační - společenské b) oblečení reprezentační - závodní

B/

C/

při oficiálních akcích SLČR reprezentant používá oblečení reprezentační

Příloha č.VIII. Kontakt reprezentanta

Adresa:

................................................................................

Telefon - mobil:

................................................................................

E-mail:

................................................................................

V Praze, dne .....................................................................

•

Reprezentant

....................................................

•

za SLČR

....................................................

•

za OSÚ

....................................................

•

za CS SKI

....................................................

Zdaňování příjmů sportovců v České republice v komparaci s vybranými státy EU

Recommend Documents