POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL V ČESKÉ REPUBLICE A SITUACE V EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví

POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL V ČESKÉ REPUBLICE A SITUACE V EU Diplomová práce

Autor:

Markéta Novanská Studijní obor: Finance, specializace: Pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Dr. Ivan Jandejsek

Praha

duben 2009

1

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

…………………………………. V Praze dne 10. dubna 2009

Markéta Novanská

2

PODĚKOVÁNÍ V úvodu bych chtěla poděkovat svému vedoucímu diplomové práce panu Dr. Ivanu Jandejskovi za připomínky, návrhy a poskytnuté konzultace při sestavování této práce.

3

Obsah Obsah ......................................................................................................................................... 4 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Úvod do pojišťovnictví ....................................................................................................... 8 1.1 Právní úprava pojišťovnictví v České republice............................................. 9 1.1.1 Právní úprava pojišťovnictví v Evropské Unii ........................................... 9 1.2 Subjekty podnikající v pojišťovnictví ............................................................ 10 1.2.1 Pojišťovny ................................................................................................ 11 1.2.2 Zajišťovny ................................................................................................ 11 1.2.3 Zprostředkovatelé ..................................................................................... 13 1.2.4 Státní dozor v pojišťovnictví .................................................................... 15 1.2.5 Česká kancelář pojistitelů ......................................................................... 17 1.2.6 Česká asociace pojišťoven........................................................................ 17 1.3 Odvětví a druhy pojištění.............................................................................. 17 1.3.1 Sociální pojištění ...................................................................................... 18 1.3.1.1 Dávky sociálního pojištění ................................................................ 18 1.3.1.2 Zdravotní pojištění ............................................................................. 19 1.3.2 Komerční pojištění ................................................................................... 20

2

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla .................................... 24 2.1 Základní charakteristika a pojmy ................................................................ 24 2.1.1 Kritéria výběru pojistitele ......................................................................... 27 2.1.2 Vývoj sazeb od roku 2002 ........................................................................ 29 2.1.3 Segmentace sazeb povinného ručení ........................................................ 41 2.1.4 Sazby v ostatních zemích ......................................................................... 44 2.1.5 Vývoj současných sazeb ........................................................................... 45 2.1.6 Obsah smlouvy ......................................................................................... 51 2.1.7 Vznik a zánik smlouvy ............................................................................. 51 2.1.8 Vznik smlouvy.......................................................................................... 52 2.1.9 Zánik smlouvy .......................................................................................... 52 2.2 Pojistné události ........................................................................................... 55 2.2.1 Škody na vozidle ...................................................................................... 56 2.2.2 Škody na majetku ..................................................................................... 58 2.2.3 Škody na zdraví ........................................................................................ 58 2.2.3.1 Bolestné a ztíţení společenského uplatnění ....................................... 59 2.2.3.2 Náklady spojené s léčením ................................................................ 60 2.2.3.3 Náklady spojené s pohřbem ............................................................... 61 2.2.3.4 Náklady na výţivu pozůstalých ......................................................... 61 2.2.3.5 Ztráta na výdělku ............................................................................... 62 2.2.4 Ušlý zisk ................................................................................................... 66 2.2.5 Účelně vynaloţené náklady ...................................................................... 67 4

2.2.6 Zachraňovací náklady ............................................................................... 68 2.2.7 Devizové škody ........................................................................................ 69 2.2.8 Škody ve vztahu k České kanceláři pojistitelů ......................................... 69 2.2.9 Postup při pojistné události vzniklé v zahraničí ....................................... 82 2.2.10 Úloha škodních zástupců ........................................................................ 82 2.2.10.1 Informační centrum ......................................................................... 84 2.2.10.2 Kompenzační centrum ..................................................................... 84 3

Havarijní pojištění ........................................................................................................... 86 3.1

Základní charakteristika a pojmy ................................................................. 86

3.2

Obsah smlouvy.............................................................................................. 88

3.3

Vznik a zánik smlouvy ................................................................................... 89

3.4 Pojistné události ........................................................................................... 90 3.4.1 Odcizení vozidla ....................................................................................... 92 3.4.2 Havárie ..................................................................................................... 92 3.4.3 Ţivel .......................................................................................................... 93 3.5 4

Zánik smlouvy z důvodu totální škody .......................................................... 93

Závěr................................................................................................................................. 94

Seznam použité literatury ........................................................................................................ 98

5

Seznam grafů a tabulek Seznam grafů: graf 1

Počet pojištěných vozidel k datu 30.9.2005 ............................................................. 34

graf 2

Vývojový diagram pro posuzování právního základu .............................................. 76

Seznam tabulek: tabulka 1

Události v pojištění ............................................................................................... 28

tabulka 2

Sazby minimálního pojistného v roce 2002 ......................................................... 30

tabulka 3

Příklad vývoje sazeb pro osobní automobily v roce 2003 .................................... 31

tabulka 4

Sazby roku 2004 pro osobní automobily .............................................................. 32

tabulka 5

Sazby roku 2005 pro osobní automobily .............................................................. 33

tabulka 6

Seznam pojišťoven poskytujících povinné ručení v roce 2006 ............................ 35

tabulka 7

Sazby povinného ručení pro osobní automobily v roce 2006 .............................. 37

tabulka 8

Rok 2006 - Malusy, bonusy a další výhody v povinném ručení 2006 ................. 39

tabulka 9

Povinné ručení ve vybraných zemích - Škoda Fábia o obsahu 1198 ccm ............ 44

tabulka 10

Rok 2008 – Akční nabídka v povinném ručení 2008 ....................................... 47

tabulka 11

Rok 2009 - Povinné ručení v roce 2009 ........................................................... 49

tabulka 12

Výše denní sazby příspěvku podle druhu vozidla ............................................ 50

tabulka 13

Nároky - škody na vozidle a na majetku .......................................................... 58

tabulka 14

Nároky - škody na zdraví ................................................................................. 66

tabulka 15

Nároky - ušlý zisk ............................................................................................. 67

tabulka 16

Nároky - účelně vynaloţené náklady spojené s právním zastoupením ............ 68 6

Úvod Cílem této diplomové práce je popsat smlouvy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění a průběh pojistného plnění z nich. Práce je rozdělena celkem do čtyř kapitol. První kapitola se opírá o teoretické poznatky a další dvě se zabývají získanými poznatky v praxi - v této práci jde o principy uplatňované v pojišťovně při pojišťování vozidel. První kapitola zahrnuje obecné poznatky o pojišťovnictví a o druzích pojištění, jejich charakteristiku atd. Druhá a třetí kapitola se týkají samotného pojištění povinného ručení a havarijního pojištění. Zde se opírám především o poznatky z praxe. Druhá kapitola obsahuje základní charakteristiku povinného ručení, druhy pojistných událostí, průběh šetření pojistných událostí. Třetí kapitola je zaměřena na podobný popis, týká se však havarijního pojištění. V poslední kapitole je shrnut význam obou pojištění a způsoby konkurence jednotlivých pojišťoven za účelem udrţení se či prosazení se na pojistném trhu.

7

1 Úvod do pojišťovnictví Do roku 1945 působilo v Československu více neţ 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků. V roce 1945 došlo ke znárodnění pojišťoven a jejich počet byl omezen na pět. V roce 1948 byla vytvořena jedna státní pojišťovna, v roce 1968 v souvislosti s federalizací byla rozdělena na Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu. Pojišťovnictví v našich podmínkách prošlo specifickým vývojem v období uplatňování centrálně řízené ekonomiky. Fungování pojišťovnictví v období centrálně plánované ekonomiky bylo ovlivněno celkovými ekonomickými podmínkami, coţ se projevilo v celé modifikaci pojištění oproti pojištění v trţních ekonomikách. Pro pojištění v tomto období lze vymezit následující charakteristické rysy: existovala jedna státní pojišťovací instituce, která měla monopolní postavení, neexistovala konkurence v pojišťovnictví, nebylo zapotřebí státního dozoru nad pojišťovnictvím, pojistné podmínky pro pojištění provozovaná touto státní pojišťovnou byly schvalovány vládou, za výsledky pojišťovny nesl odpovědnost stát, pojištění průmyslových rizik po určitou dobu nebylo vůbec uplatňováno (pojištění státních podniků bylo povaţováno za zbytečné, neboť šlo o vztahy v rámci jednoho státního vlastnictví); od roku 1967 bylo opět pojištění mikrosféry zavedeno - vyznačovalo se nadsazenými pojistnými tarify vzhledem k moţnostem odškodnění, pojistné technické přebytky v rámci pojištění podniků byly odčerpávány do státního rozpočtu, v zemědělství se uplatňovalo pojištění v povinné zákonné podobě, vysoké zdanění hospodářských výsledků státní pojišťovny, státní pojišťovna uplatňovala zjednodušenou pojistnou techniku, provozovala sdruţená pojištění, coţ se pozitivně projevovalo v tarifu pojistného, neboť zjednodušená pojistná technika znamená nízké správní náklady (správní náklady se pohybovaly okolo 5 % celkového tarifu pojistného), volné prostředky pojistně technických rezerv pojišťovny bylo moţno investovat pouze v podobě vkladů u státní banky za pevně stanovenou úrokovou míru, 8

státní pojišťovna provozovala poměrně úzký sortiment sluţeb s velmi malou moţností individuálního přístupu, vysoké úrovně dosahovalo provozování zahraničního pojištění, neboť bylo třeba uchovat konkurenceschopnost a rovnoprávný styk s pojišťovnami na zahraničních trzích. V období po vydání zákona o pojišťovnictví v roce 1991 (kterým byly vytvořeny podmínky pro zrušení monopolu dřívější České státní pojišťovny) začaly vznikat nové pojišťovny. Došlo k obnovení pojistného trhu, který je charakteristický působením řady pojišťoven, které nabízí škálu pojistných produktů, obnovení existence regulačního státního orgánu. 1) 1.1

Právní úprava pojišťovnictví v České republice

Stejně jako kterákoliv jiná oblast ekonomického trţního hospodářství, i podnikání v pojišťovnictví je upraveno souhrnem odpovídajících právních norem, které jsou obsaţeny v obecně závazných právních předpisech, týkajících se pojištění a pojišťovnictví. Mezi základní právní předpisy, které upravují pojištění patří: zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen Zákon), zákoník práce.

1.1.1

Právní úprava pojišťovnictví v Evropské Unii

V roce 1961 byl Evropským hospodářským společenstvím (dále jen " Společenství") přijat pro oblast pojišťovnictví program, který předpokládal dosaţení svobody v zakládání podniků a v poskytování sluţeb. Obou svobod mělo být dosaţeno postupně a rychle v několika etapách. Rámec tohoto programu byl postupem času překonán. Nejdůleţitějšími předpoklady uskutečnění tohoto programu bylo: zahájení a provozování činnosti pojišťovacím podnikem bude podléhat udělení jediného povolení (licence), které bude takovémuto podniku umoţňovat provozování činnosti v pojišťovnictví v rámci celého Společenství, -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------1) doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str. 22 - 23

9

ze strany národních orgánů jednotlivých členských zemí podléhá pojistitel v zásadě stejným pravidlům dozoru, zájemce o pojištění (fyzická nebo právnická osoba) musí mít právo zakoupit si toto pojištění kdekoli ve Společenství, musí být dostatečná kontrola produktů a způsobu jejich nabízení, aby nebyla veřejnost uváděna v omyl, tato kontrola však nesmí bránit inovacím, zprostředkovatelé pojištění musí mít právo vyvíjet svoji činnost v zásadě za stejných podmínek na celém území Společenství, musí být k dispozici dostatečné a srovnatelné informace o finanční situaci pojistitelů působících na trhu. 2) 1.2

Subjekty podnikající v pojišťovnictví

V podmínkách České republiky se chápe pod pojmem pojišťovnictví specifické odvětví ekonomiky zabývající se pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelskou činností v oblasti komerčního pojištění a s tím spojenými činnostmi. Předmětem pojišťovnictví jako odvětví ekonomiky je také regulace pojišťoven ze strany státních orgánů, které dohlíţejí na dodrţování správného podnikání, dále je předmětem pojišťovnictví řízení pojišťoven, kalkulace pojistného, tvorba technických rezerv, informační soustava apod. V rámci pojišťovnictví v jednotlivých zemích existují a působí instituce, jejichţ účelem je organizování vzájemné spolupráce pojišťoven, asociace pojišťoven. Mezi instituce, které se zahrnují pod pojem pojišťovnictví, patří: 

pojišťovny a zajišťovny,



pojišťovací zprostředkovatelé,



státní dozor nad pojišťovnictvím,



asociace pojišťoven,



finanční instituce zabývající se pojištěním vedle pojišťoven (například banky),



poradenské a ostatní firmy v oblasti pojišťovnictví. 3)

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------2)

Mgr. Milan Hradec, Dr. Jana Zárybnická - Vybrané statě z pojišťovnictví, Europress, 2003, str. 27 - 28

3)

doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str.145

10

1.2.1

Pojišťovny

Podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví se pojišťovnou rozumí právnická osoba, které bylo Ministerstvem financí uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona. Za pojišťovací činnost se podle tohoto zákona povaţuje uzavírání pojistných smluv podle ust. § 788 občanského zákoníku a další činnosti s tím související. 4) Předmětem činnosti pojišťoven je přebírat na sebe smluvně definovaná rizika svých klientů, kteří musí platit pojistné. Pojišťovny můţeme členit např.: 



dle právní formy o

státní,

o

akciové,

o

druţstevní (vzájemné)

dle zaměření o

univerzální,

o

ţivotní,

o

neţivotní,

o

specializované.

1.2.2

Zajišťovny

Zajištění znamená pojištění pojišťovny. Při zajištění dochází k vertikálnímu dělení rizika, tedy dochází k přerozdělování pojistných fondů v zájmu rozdělení rizika na přijatelnou velikost z hlediska pojistitele. Zajištění rozsah škod nezmenšuje, ale činí jejich finanční důsledky pro pojistitele ekonomicky únosnější a celkové výsledky stabilnější. Zajištění představuje vztah mezi pojistitelem a zajistitelem. Hlavními důvody postoupení části rizika do zajištění jsou: 

rozdrobení rizika,



zvýšení upisovací kapacity pojistitele,

---------------------------------------------------------------------------------------4)

Mgr. Milan Hradec, Dr. Jana Zárybnická - Vybrané statě z pojišťovnictví, Europress, 2003, str. 30

11



zmírnění dopadů výkyvů nepříznivého škodního průběhu,



zmírnění dopadu výkyvů chybné kalkulace pojistného,



poskytování odborné pomoci ze strany zajistitelů.

Zajištění dělíme na: 

obligatorní (smluvní, závazné, povinné) takové zajištění, kde pojistitel sjednává se zajistitelem smlouvu, podle které ceduje (postupuje) zajistiteli všechna sjednaná rizika v rámci smluvených parametrů. V zajistné smlouvě je stanoven především způsob zajištění, limity zajištění, výluky ze zajištění a zajistná provize.



fakultativní (dobrovolné, nepovinné, individuální). sjednává se pro kaţdé jednotlivé riziko zvlášť. Jedná se o postoupení takových rizik do pojištění, která převyšují limit obligatorního zajištění anebo jsou obsaţena ve výlukách z obligatorního zajištění. Pojistitel takto nabízí zajistiteli do zajištění kaţdé riziko zvlášť a zajistitel se můţe rozhodnout, zda ho přijme do zajištění či ne. Rozhodne - li se, ţe riziko do zajištění přijme, stanoví pravidla, za jakých podmínek bude nabídku akceptovat. 5)

Další dělení je např.: 

proporcionální - při vyuţití proporcionálního zajištění se pojistná částka, pojistné a pojistné plnění dělí mezi cedenta a zajistitele v předem stanoveném stejném poměru. o

kvótové - zajistitel se zavazuje krýt předem stanovené procento (kvótu) kaţdého pojištění uzavřeného prvopojistitelem a prvopojistitel se na druhé straně zavazuje poskytnout zajistiteli stejné procento pojistného.

o

excedentní - prvopojistitel stanoví tzv. vlastní vrub, coţ je velikost rizika vyjádřená pomocí pojistné částky, která je pro pojistitele únosná a kterou tedy bude krýt na vlastní vrub. Částky nad tuto hranici vytvářejí tzv. excedent, coţ je velikost rizika vyjádřená pojistnou částkou, kterou

kryje zajistitel.

Excedentní zajištění je nejrozšířenější, umoţňuje prvopojistiteli provádění vlastní zajišťovací politiky. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------5)

Mgr. Milan Hradec, Dr. Jana Zárybnická - Vybrané statě z pojišťovnictví, Europress, 2003, str. 38

12



neproporcionální - u neproporcionálních zajištění účast zajistitele začíná aţ od určité předem sjednané úrovně skutečně vzniklých škod. Podíl zajistitele na pojistném plnění je závislý na výši škody (pojistného plnění), zajistné se zde určuje nezávisle na pojistném. Pojistitel nese škody do určité výše. Škody, které tuto výši přesáhnout, hradí zajistitel. o

zajištění Excess of Loss (škodního nadměrku) - chrání pojistitele před dopadem jednotlivých velkých aţ katastrofálních škod nebo souhrnem několika náhrad z jedné pojistné události. Zajištěním škodního nadměrku si pojistitel kryje výsledky jednoho převzatého rizika nebo výsledky určitého druhu pojištění.

o

zajištění Stop Loss (časového nadměrku) - chrání prvopojistele před důsledky nahromadění velkého počtu škod během určitého časového období (bez ohledu na jejich jednotlivou výši). Zajistitel se zavazuje nést určitý díl na ztrátách, které pojistiteli při špatném škodním průběhu vzniknou.

1.2.3

6)

Zprostředkovatelé

Pojišťovací zprostředkovatelé působí na pojišťovacím trhu a jejich úlohou je zkontaktovat kupce a prodejce pojišťovací sluţby s výhledem na uzavření pojistné smlouvy. Pojišťovací zprostředkovatelé jsou samostatnými podnikatelskými subjekty. Představují mezičlánek, který usnadňuje styk klienta s pojišťovnou. V podmínkách České republiky je pojišťovací zprostředkovatel charakterizován jako osoba (fyzická nebo právnická), která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v oblasti pojišťovnictví. Pojišťovací zprostředkovatel nachází optimálního pojistitele pro daného zákazníka. Důvody k vyuţívání sluţeb pojišťovacích zprostředkovatelů jsou: 

zprostředkovatel rozumí trhu a můţe sladit zákazníkovy potřeby s pojistnými produkty, které jsou na pojistném trhu nabízeny,



pro zprostředkovatele je jednodušší prozkoumat trh, neboť se v něm jiţ orientuje (na pojišťovacích trzích působí velké mnoţství pojistitelů, kteří nabízejí různorodé produkty),



tím, ţe má zprostředkovatel přehled o nabízených produktech na pojišťovacím trhu, můţe dosáhnout niţších nákladů přiměřených kvalitě sluţeb.

-------------------------------------------------------------------------------------6)

doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str.70 - 73

13

Dle nové právní úpravy – zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech s účinností od 1.1.2005 (soulad s právem EU), můţe zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví provozovat na území České republiky právnická nebo fyzická osoba jako: 

vázaný pojišťovací zprostředkovatel (§ 5) - vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv,



podřízený pojišťovací zprostředkovatel (§ 6) - spolupracuje s pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv,



výhradní pojišťovací agent (§ 6a) - vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny,



pojišťovací agent (§ 7) - vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven,



pojišťovací makléř (§ 8) - ve své činnosti je vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění (s klientem),



pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika (§ 9) - může na území České republiky provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn provozovat v domovském členském státě, a to po splnění informačních povinností podle § 14 odst. 3 - 5. Všichni zprostředkovatelé musí být zapsáni do registru, splňovat podmínky

důvěryhodnosti a současně i podmínky pro určitý stupeň odborné způsobilosti (vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel a výhradní pojišťovací agent podmínky základního kvalifikačního stupně, pojišťovací agent podmínky středního kvalifikačního stupně, pojišťovací makléř podmínky vyššího kvalifikačního stupně). Registr vede Česká národní banka (ČNB). Osoby se do registru zapisují podle registračních čísel, jejich tvar a obsah stanoví ČNB vyhláškou. Je veřejně dostupný, kaţdý má právo do něj nahlíţet a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie. ČNB zveřejňuje formou úředních sdělení seznamy registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů ve Věstníku ČNB.

14

1.2.4

Státní dozor v pojišťovnictví

V České republice byl státní dozor v pojišťovnictví vykonáván od účinnosti zákona č. 185/1991 Sb., tedy od počátku existence pojistného trhu, do 1.4.2006 tzv. Úřadem státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění (úřad nese tento název od roku 2000), který byl podřízen Ministerstvu financí. Základní činnost dozoru : 

vytváří metodické postupy pro vlastní činnost a zároveň působí na pojišťovny a jejich chování i tím, ţe vydává metodické pokyny týkající se výkaznictví a informačních materiálů pojišťoven,



vypracovává metodické pokyny a postupy, které se týkají především licenční a kontrolní činnosti.

Povolovací a schvalovací činnost: 

uděluje povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky, a to na základě ţádosti, která obsahuje náleţitosti stanovené zákonem č. 363/1999 Sb. pojišťovnám, kterým jiţ bylo toto povolení uděleno, na základě jejich ţádosti povoluje rozšíření pojišťovací činnosti o další pojistná odvětví,



na ţádost pojišťovny schvaluje převod pojistného kmene nebo jeho části, nové či změněné všeobecné pojistné podmínky na základě zvláštního právního předpisu, uděluje souhlas s nabytím účasti v pojišťovně a se změnou člena statutárního orgánu, prokuristy nebo vedoucího organizační sloţky zahraniční pojišťovny.

Kontrolní činnost: 

hlavním smyslem kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví je ochrana spotřebitele,



úřad se zaměřuje na prevenci nepříznivého vývoje dozorovaných subjektů,



odhaluje nedostatky v činnosti jednotlivých pojišťoven, monitoruje pravděpodobný budoucí vývoj, kontroluje finanční zdraví pojišťoven a pravidelně sleduje vývoj stanovených ekonomických ukazatelů a vykazovaných údajů. 7)

--------------------------------------------------------------------------------------7)

Mgr. Milan Hradec, Dr. Jana Zárybnická - Vybrané statě z pojišťovnictví, Eupress, 2003, str. 42

15

Dnem 1. 4. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. Dohled nad finančním trhem v České republice je od 1. 4. 2006 integrován do České národní banky, která převzala agendu Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, Komise pro cenné papíry a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami. Dohled ČNB zahrnuje dle § 44 výše uvedeného zákona: 

rozhodování o ţádostech o udělení licencí, povolení a předchozích souhlasů podle zvláštních předpisů,



kontrolu dodrţování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními,



kontrolu dodrţování zákonů, jestliţe je k této kontrole ČNB tímto zákonem nebo zvláštními předpisy zmocněna, a kontrolu dodrţování vyhlášek a opatření vydaných ČNB,



získávání informací potřebných pro výkon dohledu podle zvláštních právních předpisů a jejich vymáhání, ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti,



ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona a nebo zvláštních právních předpisů,



řízení s správních deliktech a přestupcích.

Po vstupu České republiky do Evropské Unie došlo k několika důleţitým změnám zákonů. Pozměněný zákon o pojišťovnictví č. 39/2004 platí od 1. 4. 2004, provedené změny souvisejí s naším vstupem do EU. Týká se to zejména podmínek pro provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z jiného členského státu, zvýšení poţadavku na kapitálovou vybavenost a změny v ukládací politice pojišťoven, oproti předchozí úpravě bylo zrušeno ustanovení o povinnosti organizačního oddělení ţivotního a neţivotního pojištění do roku 2012 a v případě univerzálních pojišťoven, při současném vyšším zamezení prolínání obou činností v rámci jedné pojišťovny. Od 1. 1. 2005 nabyl účinnosti zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy. Od 1. 1. 2005 téţ platí zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech. Od 1. 5. 2004 vešel v účinnost zákon č. 47/2004 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla - změny se týkají zejména odškodňování. Zvyšují se 16

limity plnění, dále se stanovují pravidla pro působnost tohoto pojištění na území členských států EU, včetně určení rozhodného práva, nově se upravují podmínky činnosti Kanceláře pojistitelů a plnění z Garančního fondu.8)

1.2.5

Česká kancelář pojistitelů

Česká kancelář pojistitelů (ČKP) se sídlem v Praze 5, Štefánikova 32, je právnickou osobou, která byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen " Zákon" ) dne 30. 7. 1999, jako profesní organizace pojistitelů, kterým bylo uděleno Ministerstvem financí povolení k provozování pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Členství v Kanceláři pojistiteli vzniká dnem, kdy mu bylo Ministerstvem uděleno povolení k provozování tohoto pojištění a zaniká dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Ministerstva, kterým se pojistiteli povolení k provozování předmětného pojištění odnímá. 9)

1.2.6

Česká asociace pojišťoven

Česká asociace pojišťoven (ČAP) je zájmovým sdruţením pojišťoven provozujících činnost v pojišťovnictví podle zákona č. 363/199 Sb., o pojišťovnictví. ČAP byla zaloţena dne 1. 1. 1994. Posláním Asociace je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy pojišťoven i jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, dalším subjektům i ve vztahu k zahraničí, a podporovat tak rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice.10) 1.3

Odvětví a druhy pojištění

Z hlediska způsobu financování se pojištění člení na dva systémy: 

pojištění sociální - zahrnuje úhradu tzv. sociálních rizik v rozsahu daném rozhodnutím státu, je koncipováno jako pojištění povinné,



pojištění komerční (soukromé) - zahrnuje krytí rizik ekonomických subjektů (fyzických i právnických osob), obvykle v návaznosti na jejich rozhodnutí a potřeby (kromě některých povinných pojištění).

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------8)

Prof. Ing. Jaroslav Daňhel,, Pojistná teorie, Professional Publishing, 2005, str.157 - 158

9,10)

Mgr. Milan Hradec, Dr. Jana Zárybnická - Vybrané statě z pojišťovnictví, Eupress, 2003, str. 43

17

Pojištění se dále z hlediska právního člení na: 

pojištění dobrovolné, kdy se sjednává pojistná smlouva mezi pojistníkem a pojistitelem a to v závislosti na rozhodnutí pojistníka,



zákonné, kdy povinnost pojištění pro příslušné subjekty vyplývá ze zákona a kdy se pojistná smlouva nesjednává (z právního předpisu vyplývá povinnost platit pojistné ve vymezené výši, vymezené instituci a ve vymezených termínech).

1.3.1

Sociální pojištění

V rámci sociálního pojištění jsou kryta všechna rizika, která mají sociální charakter, a z nich vyplývající potřeby. K potřebám vyplývajícím z realizace sociálních rizik patří: 

potřeby v souvislosti s dlouhodobou pracovní neschopností,



potřeby v souvislosti s krátkodobou pracovní neschopností,



potřeby v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání,



potřeby zdravotní péče,



potřeby v souvislosti s nezaměstnaností.

V našich podmínkách je existence sociálních rizik prostřednictvím státu řešena následujícími způsoby: 1)

2)

Pod pojmem sociální pojištění je zahrnuto krytí: o

dlouhodobé pracovní neschopnosti (sociální důchodové pojištění),

o

krátkodobé pracovní neschopnost (sociální nemocenské pojištění),

o

potřeb v nezaměstnanosti (pojištění nezaměstnanosti).

Zdravotní pojištění zaměřené na krytí potřeb zdravotní péče je organizováno a financováno odděleně v rámci zdravotních pojišťoven.

3)

Potřeby v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání jsou kryty v rámci zákonného odpovědnostního pojištění, provozovaného komerčními pojišťovnami.

1.3.1.1

Dávky sociálního pojištění

Sociální pojištění je v našich podmínkách financováno prostřednictvím státního rozpočtu. Znamená to, ţe pojistné hrazené zaměstnanci a zaměstnavateli přichází do státního rozpočtu a dávky sociálního pojištění jsou ze státního rozpočtu hrazeny.

18

V rámci sociálního pojištění jsou zahrnuty dávky, jejichţ velikost se odvozuje od příjmu pojištěného.

1)

2)

3)

V rámci důchodového pojištění se jedná o důchody, které dlouhodobě nahrazují příjem o

starobní,

o

plný invalidní,

o

částečný invalidní,

o

vdovský a vdovecký,

o

sirotčí.

V rámci nemocenského pojištění dávky nahrazují krátkodobý příjem, tzn. o

nemocenské,

o

peněţitá pomoc v mateřství,

o

podpora při ošetřování člena rodiny,

o

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Dávky v případě nezaměstnanosti. 11)

1.3.1.2

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění je v našich podmínkách organizačně i finančně odděleno od sociálního pojištění. V podmínkách ČR dnes působí Všeobecná zdravotní pojišťovna a některé tzv. rezortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny provozují tzv. všeobecné zdravotní pojištění, tj. hrazení potřebné zdravotní péče bez nutnosti přímé úhrady v rozsahu stanovené zákonem (o všeobecném zdravotním pojištění). Příjmy zdravotních pojišťoven jsou tvořeny: 

platbami pojistného od pojištěnců, z titulu pracovního poměru nebo samostatné výdělečné činnosti nebo z titulu občanství ČR nebo trvalého pobytu v ČR,



platbami pojistného od zaměstnavatelů za osoby, které zaměstnávají,



platbami pojistného od státu za nezaopatřené děti, důchodce, příjemce rodičovského příspěvku, za osoby na mateřské a další mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání, za osoby pobírající dávky sociální péče, ţeny v domácnosti pečující o dítě do 7 let věku

-----------------------------------------------------------------------------------11)

doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str.24 - 25

19

anebo dvě a více dětí do 13 let věku, osoby konající sluţbu v ozbrojených silách, osoby pečující o těţce zdravotně postiţenou osobu, osoby ve vazbě, 

příjmy od zaměstnavatelů, u nichţ charakter vykonávané práce vyţaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance,



vlastními zdroji vytvořenými vyuţíváním fondů zdravotní pojišťovny,



ostatními příjmy (ze sankcí, dary). 12)

1.3.2

Komerční pojištění

Komerční pojištění kryje rizika způsobem odpovídajícím pojistné metodě tvorby a pouţití pojistného fondu. Tzn. platí zde zásada ekvivalence (velikost příspěvků zúčastněných subjektů se odvíjí od velikosti rizika). Zahrnuje v sobě různé podoby pojistných produktů, typická pro komerční pojištění je smluvní podoba pojištění. Můţe se uplatnit v povinné podobě, ale obvyklá je podoba dobrovolná. V rámci komerčního pojištění lze rozlišit podle způsobu tvorby rezerv: 

pojištění riziková, v rámci kterých platí podmíněná návratnost finančních prostředků daná vznikem pojistné události. U těchto pojištění není jasné, zda pojistná událost jednoznačně vznikne. Jestliţe k pojistné události nedojde během trvání pojištění, pojišťovna neposkytuje pojistné plnění. Počet pojistných událostí během trvání pojištění není omezený. Pojistné se vlastně během pojistného období v pojišťovně při provozování pojištění spotřebuje na krytí rizik (výplatu pojistného plnění),



pojištění rezervotvorná, v rámci kterých se vytváří rezerva na výplatu sjednaných pojistných plnění v budoucnosti. V těchto pojištěních se pojistné plnění vyplatí (aţ na určité výjimky) vţdy.

Základním členěním komerčního pojištění je členění podle druhu krytých rizik na: 

pojištění ţivotní, kryjící ţivotní rizika, tj. riziko úmrtí a riziko doţití,



pojištění neţivotní, zahrnující krytí celé řady druhů neţivotních rizik (například úraz, nemoc, poţár, odpovědnost, odcizení atd.).

------------------------------------------------------------------------------------12)

doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str. 26 - 27

20

Na základě Zákona o pojišťovnictví rozlišujeme následující odvětví ţivotních pojištění: 4)

pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ doţití, pojištění pro případ stanoveného věku, nebo dřívější smrti, pojištění spojených ţivotů, ţivotní pojištění s vrácením pojistného,

5)

svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí,

6)

důchodové pojištění,

7)

pojištění podle bodů 1 aţ 3 spojené s investičním fondem,

8)

kapitálové činnosti,

9)

pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je - li doplňkem pojištění podle tříd 1 aţ 5.

Odvětví neţivotního pojištění jsou následující: 10)

11)

12)

úrazové pojištění o

s jednorázovým plněním,

o

splnění povahy náhrady škody,

o

s kombinovaným plněním,

o

cestujících,

pojištění nemoci o

s jednorázovým plněním,

o

s plněním povahy náhrady škody,

o

s kombinovaným plněním,

o

smluvní zdravotní pojištění,

pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech o

motorových,

o

nemotorových,

13)

pojištění škod na dráţních vozidlech,

14)

pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích,

15)

pojištění škod na plavidlech

16)

o

vnitrozemských,

o

námořních,

pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na pouţitý dopravní prostředek,

21

17)

18)

pojištění škod na majetku jiném neţ na uvedeném v bodech 3 aţ 7, způsobených o

poţárem,

o

výbuchem,

o

vichřicí,

o

přírodními ţivly jinými neţ vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy),

o

jadernou energií,

o

sesuvem půdy,

o

poklesem půdy,

pojištění jiných škod na majetku jiném neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeţí, krádeţí nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8 včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami,

19)

20)

pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající: o

z provozu pozemního motorového vozidla,

o

z provozu dráţního vozidla,

o

z činnosti dopravce,

pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce,

21)

pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce,

22)

všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jiné neţ uvedené v odvětvích 10 aţ 12, odpovědnost za škodu na ţivotním prostředí, odpovědnost způsobenou jaderným zařízením, odpovědnost způsobenou vadou výrobku a další,

23)

24)

pojištění úvěru o

obecná platební neschopnost,

o

vývozní úvěr,

o

splátkový úvěr,

o

hypoteční úvěr,

o

zemědělský úvěr,

pojištění záruky (kauce) o

přímé záruky,

o

nepřímé záruky,

22

25)

pojištění různých finančních ztrát vyplývajících o

z výkonu povolání,

o

z nedostatečného příjmu,

o

ze špatných povětrnostních podmínek,

o

ze ztráty zisku,

o

ze stálých nákladů,

o

z nepředvídatelných obchodních výdajů,

o

ze ztráty trţní hodnoty,

o

ze ztráty pravidelného zdroje příjmu,

o

z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty,

o

z ostatních finančních ztrát,

26)

pojištění právní ochrany,

27)

pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místo svého trvalého bydliště. 13)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------13)

doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str. 29 - 32

23

2 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Jedním z odvětví neţivotního pojištění je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení). Ochrana poškozených při dopravních nehodách je povaţována za společensky závaţnou, proto je toto pojištění provozováno jako pojištění povinné. Na základě existence pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla má pojištěný právo, aby za něho pojišťovna uhradila škodu, za kterou pojištěný odpovídá těm, kteří utrpěli škodu v souvislosti s provozem vozidla pojištěného. 2.1

Základní charakteristika a pojmy

Na základě právní úpravy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je vlastník vozidla povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti, a to u některého z pojistitelů, který obdrţel licenci k provozování tohoto pojištění. Podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla § 1 odst. 2 musí být kaţdé vozidlo, které se vyskytuje na pozemní komunikaci (dálnice, silnice, místní komunikace a účelová komunikace s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná) pojištěné u některého z členů ČKP. Z toho plyne: 

pokud není provozováno vozidlo a není placeno pojistné, je nezbytné jej odstavit, aby se nenacházelo na veřejně přístupné komunikaci, lze jej umístit: do garáţe, na soukromý (veřejnosti nepřístupný) pozemek atd.,



dále je nutné učinit tzv. depozitum, tzn. odevzdat registrační značku (dříve SPZ) a OTP u orgánu evidence vozidel (Obecní úřad obce s rozšířenou působností). Tyto kroky by měly být učiněny do 7 dnů ode dne zániku pojištění odpovědnosti.



vyřazení vozidla z evidence můţe být pouze dočasné a lze jej obnovit. Na ţádost vlastníka vozidla ukončí úřad evidence reţim dočasného vyřazení. Vlastník je povinen k ţádosti přiloţit doklady o splnění podmínek pro provoz vozidla na pozemních komunikacích. Obecní úřad s rozšířenou působností pak vlastníkovi vozidla vrátí osvědčení o registraci vozidla a tabulku s přidělenou registrační značkou a tyto skutečnosti vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel.



za vyřízení ţádosti o dočasné či trvalé vyřazení vozidla z registru vyţaduje příslušný orgán evidence vozidel poplatek. 24

Dle § 5 Zákona nemá povinnost uzavřít smlouvu povinného ručení: 

řidič tuzemského vozidla, který je drţitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo vozidla, jehoţ pojištění odpovědnosti na území České republiky je zaručeno Kanceláří pojistitelů cizího státu,



sloţka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neuţívaná k podnikání a zařazená do průběţně aktualizované přílohy poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje,



Bezpečnostní informační sluţba pro jí provozovaná vozidla, Ministerstvo obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvo vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace a pro vozidla útvarů Policie České republiky pověřenými vyšetřováním podle zvláštního předpisu a obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce. Škodu způsobenou provozem vozidla s výjimkou z povinnosti uzavřít pojištění

odpovědnosti hradí Ministerstvo financí. Jestliţe je vlastník vozidla pojištěn, má na základě tohoto pojištění právo, aby pojistitel za něho hradil škody vzniklé v souvislosti s provozem vozidla, a to : 

škody na zdraví nebo usmrcením,



škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci,



škody mající povahu ušlého zisku,



účelně vynaloţené náklady spojené s právním zastoupením,



zachraňovací náklady.

Přímo v zákoně o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (§ 7) jsou vyjmenovány škody, které pojišťovna nehradí: 

škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehoţ provozem byla škoda způsobena,



škodu, za kterou pojištěný odpovídá svému manţelu nebo osobám, které s ním v době vzniku pojistné události ţily ve společné domácnosti,



škodu na vozidle, jehoţ provozem byla škoda způsobena, jakoţ i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém pojištěný za škodu odpovídá,

25



škodu vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým nebo přípojným vozidlem, nebyla-.li způsobena provozem vozidla,



škodou vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla,



náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením, který utrpěl řidič vozidla, jehoţ provozem byla tato škoda způsobena,



škodu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěţi, s výjimkou škody způsobené při takovéto účasti, jestliţe je řidič při tomto závodu nebo soutěţi povinen dodrţovat pravidla provozu na pozemních komunikacích.

§ 10 Zákona dále uvádí, v jakých případech má pojistitel právo na úhradu vyplacené částky. To znamená, ţe pojišťovna škodu poškozené osobě uhradí, ale následně bude tuto částku poţadovat zpět po pojištěném, který: 

způsobil škodu úmyslně



porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá



způsobil škodu provozem vozidla, které pouţil neoprávněně



bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zvláštního předpisu ohlásit dopravní nehodu, která je škodní událostí, a v důsledku toho byla ztíţena moţnost řádného šetření pojistitele.

V souvislosti s provozováním pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla působí Česká kancelář pojistitelů, která sdruţuje pojistitele provozující pojištění odpovědnosti. Tato kancelář: 

provozuje tzv. hraniční pojištění, které sjednávají řidiči cizozemských vozidel, pokud nejsou drţiteli zelené karty, pro krytí odpovědnostního pojištění na území České republiky,



spravuje Garanční fond, který se tvoří z příspěvků pojistitelů a z pojistného za hraniční pojištění a hradí se z něho: o

pojistné plnění za škody na zdraví způsobené provozem nezjištěného vozidla,

o

pojistné plnění na zdraví způsobené provozem nepojištěného vozidla, 26

o

pojistné plnění za škody, za které odpovídá osoba pojištěná u pojistitele, který z důvodu úpadku nemůţe škodu uhradit,

o

pojistné plnění za škody v souvislosti s existencí hraničního pojištění a provozem cizozemských vozidel,



uzavírá dohody s kanceláří pojistitelů cizích států,



vede evidence a statistiky pro účely odpovědnostního pojištění z provozu vozidel.

2.1.1

Kritéria výběru pojistitele

Povinnost uzavřít smlouvu o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (smlouvu o povinném ručení) má kaţdý vlastník tuzemského vozidla. Pak ho jistě napadne otázka, jak si vybrat nejvhodnější pojišťovnu. Co má vzít v úvahu ? Mezi nejdůleţitější kritéria patří: 

výše limitů pojistného plnění,



výše pojistného včetně bonusů a malusů,



systém hlášení pojistných událostí,



rychlost likvidace pojistné události,



asistenční sluţby,



doplňkové sluţby,



finanční stabilita a renomé pojišťovny.

Uţ základní cena u jednotlivých pojišťoven se liší. Kromě peněz se vyplatí sledovat i další kritéria. Mezi ně patří: přiznávání bonusů a malusů či různé výhody (např. jde-li o řidiče v malém městě, vyplatí se přejít k pojišťovně, která toto zohledňuje). Jedním z důleţitých kritérií jsou limity pojistného plnění. Pojišťovny většinou nabízejí několik variant pojištění, které se liší výší sjednaných limitů pojistného plnění, coţ je nejvyšší suma, kterou pojišťovna vyplatí poškozenému. Podle Zákona musí být sjednán zvlášť limit pro škody na zdraví, minimálně 35 milionů Kč na kaţdého zraněného nebo usmrceného, a pro škody na majetku – minimálně 35 milionů Kč (do roku 2008 to bylo minimálně 18 milionů Kč) bez ohledu na počet poškozených osob. Některé pojišťovny však nabízejí i limity vyšší neţ je stanoveno zákonem.

27

Pojišťovny dnes nabízejí tři způsoby, jak pojistnou událost nahlásit a dále řešit: osobní návštěvou na pobočce, po telefonu nebo přes internet. Ne kaţdá pojišťovna nabízí všechny moţnosti. Důleţitá je téţ rychlost likvidace pojistné události. Díky silné konkurenci se zákonem stanovená tříměsíční lhůta pro vyřízení likvidace škody sniţuje u některých pojišťoven aţ na několik dnů. Rychlost likvidace souvisí i se způsobem oběhu dokumentů v pojišťovně a jejich archivaci. Nejrychlejší vyřízení v řádu několika dnů mohou zaručit pojišťovny, které zavedou digitální oběh dokumentů ve svých systémech. Ten zatím jako jediná u nás pouţívá Česká pojišťovna, a.s., kde je 90 % škod vypláceno do 5 dní od ukončení šetření, to je od chvíle, kdy likvidátor obdrţel poslední dokument. Obdobné kroky připravují i další pojišťovny. Důleţité jsou rovněţ asistenční sluţby, doplňková pojištění a další slevy. Roli hraje to, zda jsou zahrnuty v ceně za povinné ručení nebo je nutné za ně připlácet a zda se vztahují na pojištěného nebo poškozeného. Asistence se obvykle týká výjezdu opraváře na místo nehody, odtahu a úschovy vozidla, právní pomoci, nákladů na nouzové ubytování či vyuţití tlumočníka při potíţích v zahraničí. Kromě uvedených sluţeb je dobré vědět, zda pojišťovna poskytuje slevu na havarijní pojištění či nabízí za sníţenou cenu například úrazové pojištění spolujezdců, sedadel, připojištění skel nebo zavazadel ve vozidle. Povinné ručení je zároveň i pojištěním pro zahraničí za předpokladu, ţe si pojištěný vyţádá od pojišťovny tzv. zelenou kartu a cestuje s ní. Povinnost uzavřít pojištění má kaţdý majitel motorového vozidla. V případě jejího nesplnění mu hrozí pokuta aţ do výše 40 000 Kč. Ten, kdo neuzavře pojistku a způsobí vozidlem druhému škodu na zdraví nebo majetku, bude muset uhradit veškerou škodu z vlastních prostředků. pojistná událost

pojištění

škody, které způsobíme někomu jinému při uţívání motorového vozidla

povinní ručení

škody,které způsobíme na vlastním automobilu (neúmyslně)

havarijní pojištění

krádeţ


ţivelní poškození nebo zničení


tabulka 1

Události v pojištění

28

Povinné ručení je ze zákona povinné, havarijní dobrovolné. Pojišťovna hradí škodu tomu: 

kdo si pojištění sjednal a kdo ho platí - v případě havarijního pojištění



komu byla škoda způsobena - u povinného ručení. Pojištění se liší cenou. Havarijní pojištění má mnohem vyšší cenu neţ povinné ručení.

Z hlediska uzavírání smlouvy u havarijního pojištění vznikají i případné další náklady. A to na zabezpečení vozidla - cenu naopak sniţuje zvolená spoluúčast, čím vyšší spoluúčast, tím je levnější pojistné. Mezi základní cíle kaţdé pojišťovny patří udrţet si stávající klienty a získat co nejvíce klientů nových. Podle toho musí pojišťovna zvolit odpovídající strategie, cíle a způsoby, kterými jich chce dosáhnout. V této souvislosti je třeba, aby si pojišťovna uvědomila své slabé a silné stránky, čeho se vyvarovat, na co se zaměřit či o co se opřít při realizaci svých cílů. Měla by dokonale poznat konkurenci, aby měla vůbec nějakou šanci obstát.

2.1.2

Vývoj sazeb od roku 2002

Do 30. 7. 2002 byla výše pojistného regulována zákonem. Pojišťovny byly do této doby oprávněny v případě beznedohovostního průběhu sníţit pojistné maximálně o 5 % pod hranici minimálního pojistného a zvýšit maximálně o 30 % nad tuto hranici. Minimální pojistné kaţdoročně vyhlašovala Česká kancelář pojistitelů. V tabulce č. 2 jsou uvedeny sazby minimálního pojistného v roce 2002. ČKP třídila osobní automobily a motocykly podle kubatury a ostatní dopravní prostředky podle jejich druhu (autobus, přívěs apod.).

tarifní skupina

minimální pojistné v Kč tarifní skupina

a) jednostopá mot. vozidla

minimální pojistné v Kč

do 3 500 kg

8 831

do 50 ccm

243

od 3 500 kg do 12 000 kg

12 921

nad 50 ccm do 350 ccm

594

nad 12 000 kg

18 257

nad 350 ccm do 500 ccm

1 597

g) traktory

494

29

nad 500 ccm

1 746

b) osobní automonitly

h) motorové ruční vozíky

185

i) autobusy MHD

7 449 3 181

do 1 000 ccm

1 257

j) trolejbusy MHD

nad 1 000 ccm do 1 350 ccm

2 838

j) ostatní autobusy


4 060

do 5 000 kg

11 319


6 576

i) autobusy MHD

20 055

nad 2 500 ccm

9 762

k) přípojná vozidla

c) obytné automobily

5 198

do 750 kg

163

d) sanitní automobily

5 148

nad 750 kg

428

e) tahače

16 958

návěsy

6 540

průměrné pojistné

3 159

f) ostatní automobily

tabulka 2

Sazby minimálního pojistného v roce 2002

Pramen: ČKP

Od roku 2003 dostaly pojišťovny volnou ruku při tvorbě sazeb povinného ručení, protoţe skončila jejich tříletá regulace. Jak to pocítili řidiči ? Záleţelo především na tom, jaký to byl řidič, na kubatuře automobilu a volbě pojišťovny. Nejcitelnější byla změna sazeb pro majitele osobních aut do 1 000 ccm a tahačů. Největší skupinou pojištěných aut jsou osobní automobily. V tabulce č. 3 jsou uvedeny sazby osobních automobilů, které byly platné v roce 2003.

limit škod na do majetku/na zdraví 1 000 ccm

1 001 - 1 351 - 1 851 - nad 1 350 ccm 1 850 ccm 2 500 ccm 2 500 ccm

Union pojišťovna, a.s.

10/18

2 400

3 120

4 500

7 200

10 800


15/24

2 544

3 307

4 770

7 632

11 448


50/54

2 760

3 588

5 175

8 280

12 420

30

Allianz pojišťovna, a.s.

5/18

2 796

3 496

4 996

7 842

10 824


50/50

3 020

3 778

5 396

8 469

11 690

IPB pojišťovna, a.s.

6/22

2 712

3 432

4 908

8 100

10 644


24/44

2 844

3 600

5 148

8 496

11 172


60/60

2 976

3 768

5 388

8 904

11 700

Kooperativa pojišťovna, 15/54 a.s.

2 788

3 4206

4 980

7 756

10 700


3 240

3 956

5 712

9 196

12 404


3 564

4 348

6 280

10 112

13 644

Pojišťovna ČS, a.s.

50/50

1 987

3 426

5 440

8 574

12 826

Uniqa pojišťovna, a.s.

5/18

2 821

3 439

5 011

7 895

11 053


50/50

3 018

3 680

5 362

8 447

11 826

ČPP, a.s.

10/36

1 257

2 838

4 060

6 576

9 762

ČPP, a.s.

54/54

1 383

3 122

4 466

7 234

10 738

Česká pojišťovna, a.s.

5/18

2 774

3 468

4 817

7 752

10 697


50/50

2 920

3 650

5 070

8 160

11 260

Generali Pojišťovna, a.s.

5/18

2 596

3 436

4 972

7 728

10 592


30/60

2 728

3 608

5 220

8 116

11 120


50/100

2 804

3 712

5 372

8 348

11 440

tabulka 3

Příklad vývoje sazeb pro osobní automobily v roce 2003

Pramen: Pojišťovny

V tabulce č. 4 jsou uvedeny sazby osobních automobilů, které byly platné v roce 2004. V uvedeném roce dochází především k navýšení sazeb oproti roku předcházejícímu. Obecně nedošlo k příliš mnoha změnám. Např. ČSOB Pojisťovna, a.s., přichází s alternativním způsobem stanovení sazeb. Ty se odvíjely kromě klasických parametrů mimo jiné i od stáří vozidla a místa bydliště drţitele vozidla. Allianz, a.s., zavedla tři regiony pro uţívání vozidel s různými sazbami, zřetel byl brán na věk řidiče (do 21 let platil tento řidič více) a na skutečnost, zda bylo auto pouţíváno k soukromým nebo sluţebním účelům.

31

limity škod do na majetku 1 000 ccm /na zdraví


ČSOB Pojišťovna, a.s.

24/44

2 280

2 916

4 296

6 876

11 124


60/60

2 400

3 048

4 500

7 212

11 676


18/35

3 732

4 382

5 867

8 715

12 471


50/50

3 881

4 555

6 102

9 064

12 970


100/100

4 657

5 468

7 322

10 877

15 564

Kooperativa pojišťovna, a.s.

24/54

2 368

2 796

4 312

6 872

9 564


18/36

2 232

2 696

3 986

6 388

8 596


70/70

2 452

2 960

4 356

6 996

9 448

Pojišťovna ČS, a.s.

50/50

2 317

2 580

4 091

6 455

9 171


18/35

2 962

3 611

5 262

8 290

12 771


50/60

3 169

3 864

5 630

8 870

13 601

ČPP, a.s.

30/45

1 632

3 331

4 776

7 653

10 497

ČPP, a.s.

54/54

2 559

3 883

5 448

7 992

11 730


18/35

2 996

3 693

5 130

8 256

11 392


50/50

3 095

3 814

5 298

8 527

11 767


18/35

2 832

3 644

5 272

8 192

11 228


30/60

2 948

3 792

5 484

8 520

11 680

tabulka 4

Sazby roku 2004 pro osobní automobily


32

limit škod na do majetku/na 1 000 ccm zdraví


ČSOB Pojišťovna, a.s. Praha

24/44

3 589

4 553

6 563

10 782

15 280


60/60

3 764

4 777

6 888

11 317

16 040

– 18/35

3 993

4 820

6 454

9 587

13 718


50/50

4 153

5 013

6 712

9 971

14 267


100/100

4 984

6 016

8 054

11 965

17 120


24/54

3 076

3 596

5 596

8 720

12 196


18/36

2 064

2 416

3 760

5 860

8 200


70/70

2 216

2 588

4 032

6 280

8 788


18/35

3 039

3 640

5 257

8 506

11 897

ČPP, a.s.

30/45

1 792

3 528

5 244

8 212

11 526

ČPP, a.s.

54/54

2 810

4 113

5 982

8 575

12 880


18/35

2 936

3 656

5 335

8 586

11 848


100/100

3 033

3 776

5 510

8 868

12 238


18/35

2 832

3 644

5 272

8 192

11 228


30/60

2 948

3 792

5 484

8 520

11 680

Triglav pojišťovna, a.s.

50/50

2 572

3 408

5 064

7 896

11 244

Allianz, Praha

pojišťovna

tabulka 5

a.s.

Sazby roku 2005 pro osobní automobily


V tabulce č. 5 jsou uvedeny sazby osobních automobilů, které byly platné v roce 2005. V tomto roce jsou u některých pojistitelů nové ceny. Přibylo téţ ústavů, které dělí klienty uţ nejen podle obsahu auta, s nímţ jezdí, ale i podle dalších kritérii. Konkurenční boj přitvrdil, některé pojišťovny zvyšují sazby, další mění či přidávají kritéria pro určování sazeb pojistného. Věk řidiče, místo, kde ţije majitel vozidla, stáří auta - to všechno můţe kromě obsahu motoru a schopnosti jezdit bez nehod rozhodovat o tom, jaká je sazba.

33

UNIQA, a.s. Triglav, a.s. Generali, a.s. ČSOB Pojišťovna, a.s. Allianz, a.s.

počet pojištěných vozidel k datu 30.9.2005

ČPP, a.s. Kooperativa, a.s. Česká pojišťovna, a.s

0

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

graf 1 Počet pojištěných vozidel k datu 30.9.2005 Pramen: MF Dnes ze dne 8.11.2005 - příloha

V grafu č. 1 je znázorněn počet pojištěných vozidel k datu 30. 9. 2005 u jednotlivých pojistitelů. Absolutně největší počet pojištěných vozidel má Česká pojišťovna, a.s., dále pak Kooperativa, a.s. Nejméně pojištěných vozidel je evidováno u pojišťovny Triglav, a.s. Statistiky uvádějí, ţe ve velkých městech je riziko nehod větší neţ ve městech menších. Na to opětovně reaguje Allianz, a.s., a ČSOB Pojišťovna, a.s., k nimţ se v roce 2005 přidává UNIQA, a.s., a Generali, a.s. Co do počtu klientů povinného ručení se největší Česká pojišťovna, a.s., i nadále drţí, stejně jako všechny ostatní pojišťovny, jednotných tarifů pro celé území České republiky. Růst sazeb povinného ručení není v roce 2005 nijak významný. Některé pojišťovny sazby ponechaly na stejné úrovni jako v roce předešlém (např. Generali, a.s.), jiné je zvýšily (např. Allianz, a.s., Kooperativa, a.s., Česká pojišťovna, a.s.). Většinou jde však při zvyšování sazeb povinného ručení o zanedbatelné částky.

34

Konečná částka záleţela nejvíce na tom, jaký je kdo pojistník. U všech pojišťoven bez rozdílu si polepšili motoristé, kteří jezdili bez nehod. Nově bylo zavedeno v povinném ručení jednorázové odškodnění pozůstalých. Jedná se o jednorázové paušální odškodnění psychického strádání pozůstalých.

název pojišťovny

novinky pro rok 2006

hlediska pro v roce 2006

Česká pojišťovna, a.s.: Spálená 75/16, 113 04, Praha 1

- pojišťovna zvýšila limity u pojištění Standard z 18 na 20 milionů Kč, u škod na majetku a z 35 na 40 milionů Kč škod na zdraví - reflexní vesta jako dárek pro klienty z řad fyzických osob - při současně uzavřeném havarijním pojištění bude klientovi uznána 5 % sleva

Základním kritériem je typ vozidla a dosavadní bezeškodní průběh pojištění.

Kooperativa, a.s.: Templová 747, 110 01, Praha 1 ČPP, a.s.: Budějovická 5, 140 21, Praha 4

stanovení

pojistného

Pojišťovna nesegmentuje, pojistné stanovuje pouze podle kubatury a dosavadního průběhu povinného ručení. - při sjednání smlouvy přes internet stálá sleva 7 % Klasicky je uplatňován zdvihový objem, - zvýšení pojistných limitů na 70 milionů Kč případně hmotnost vozidla. Dalším kritériem je věk a bydliště klienta a stáří vozu. Allianz, a.s.: Římská - sleva 15 % z pojistného v případě sjednání na Klasicky je uplatňován zdvihový objem, 103, 120 00, Praha 2 internetu, sleva 10 % pro klienty starší 40 let a 10 % případně hmotnost vozidla. Dalším sleva pro podnikatele kritériem je věk, u řidičů do 21 let pojišťovna uplatňuje přiráţku, nad 40 let slevu. Dalším kritériem je bydliště klienta, venkov a města do 90 000 obyvatel mají sazby nejpříznivější, velká města a Praha draţší. ČSOB pojišťovna, - pojišťovna rozšířila segmentaci podle bydliště z 35 Pojišťovna vyhodnocuje bydliště klienta, a.s.: na 37 okresů kubaturu a stáří vozu. Masarykovo náměstí - mírnější stupnice malusů - dříve pojišťovna 1 458, postihovala klienty, kteří zavinili nehodu, 20 % 532 18, Pardubice znevýhodněním Generali, a.s.: - pojišťovna pro rok 2006 nezvyšuje sazby Kromě objemu motoru zavádí pojišťovna Bělehradská 132, 120 - klienti obdrţí ke kaţdé pojistné smlouvě kreditní i podle bydliště. V obcích do 30 000 84, Praha 2 kartu s bonusem 500 Kč obyvatel zvýhodněné sazby osobních - segmentace pode místa bydliště majitele vozu automobilů aţ o 25 %. Triglav, a.s.: - pojišťovna jiţ druhým rokem nezvyšuje sazby Pojišťovna nesegmentuje, pojistné Novobranská 1, - sleva při sjednání přes internet 10 % stanovuje podle kubatury auta a podle 602 00, Brno dosavadního průběhu pojištění. UNIQA, a.s.: - v rámci akce Podzim 2005 je klientům nad 28 let, Při stanovení pojistného hrají roli typ Bělohorská 19, kteří bydlí mimo Prahu, poskytována sleva 15 % vozidla a jeho stáří, způsob pouţívání 160 12, Praha 6 a jako dárek hasicí přístroj do auta vozidla, bydliště, věk a rodinný stav pojistníka. Slevy mohou být 5 aţ 24 %, přiráţky 2 aţ 20 %. Callin: - novinkou je samotný vznik společnosti, jejíţ pojistné Klasicky je uplatňován zdvihový objem, P.O.BOX 255, smlouvy spravuje Česká pojišťovna případně hmotnost vozidla. Dalším 601 00, Brno - produkty jsou však samostatné a jinde neţ u této kritériem je věk a bydliště klienta. společnosti je nelze koupit - pojišťovna pojišťuje teprve od 15.9.2005

tabulka 6

Seznam pojišťoven poskytujících povinné ručení v roce 2006

Pramen: MF Dnes ze dne 8.11.2005 - příloha

35

V roce 2005 pojistný produkt známý jako povinné ručení v České republice nabízelo celkem 8 pojišťoven. V roce 2006 jich je 9. Kromě tradičních pojišťoven, které většinu smluv sjednávají prostřednictvím pojišťovacích agentů, makléřů, autoprodejců a přepáţek zahájila prodej povinného ručení společnost Callin, která umoţňuje uzavření pojistné smlouvy po telefonu. U společnosti Callin se mohou pojistit pouze soukromé osoby a menší firmy s vozovým parkem do 10 vozidel. Nelze pojistit nákladní vozidla nad 3,5 tuny, tahače, návěsy a autobusy. Smlouvy spravuje a škody likviduje Česká pojišťovna, a.s. Mezi asistenční sluţby, které poskytuje zdarma, patří: práce mechanika v případě havárie, odtaţení vozidla při havárii, krytí nákladů za ponechání zničeného vozu v zahraničí, skladné v případě havárie aţ 10 dnů, právní pomoc, nocleh při odcizení, telefonické tlumočení, předání vzkazu při havárii. Dále poskytuje dva typu bonusů: kaţdý rok bonus ve formě slevy 5 % z pojistného ( aţ do 50 %) a kaţdoročně extra bonus 500 Kč za sjednání po telefonu ( po celou dobu pojištění).

limit škod majetku/na zdraví

na do 1 000 ccm


ČSOB Pojišťovna, a.s. (okres Praha) ČSOB Pojišťovna, a.s.

24/44

3 840

4 720

6 927

10 531

15 196

60/60

4 028

4 952

7 270

11 054

15 952

Allianz, a.s. - Praha Allianz, a.s. - Praha Allianz, a.s. - Praha

18/35 50/50 100/100

4 344 4 518 5 422

5 196 5 404 6 485

6 906 7 182 8 618

10 527 10 948 13 138

14 843 15 437 18 524

Kooperativa, a.s. Kooperativa, a.s.

24/54 70/70

3 124 3 248

3 696 3 756

5 756 5 896

8 968 9 324

12 480 12 924

UNIQA , a.s.- Praha UNIQA, a.s. UNIQA, a.s.

18/35 50/60 100/100

3 377 3 546 3 782

4 044 4 247 4 530

5 841 6 133 6 542

9 451 9 923 10 585

13 219 13 880 14 806

ČPP, a.s. - region 70/70 s nejvyšší sazbou, vozidlo do 5 let., řidič starší 41 let

do 1 000 ccm do 1 250 ccm do 1 350 ccm do 1 650 ccm do 1 850 ccm do 2 000 ccm do 2 500 ccm nad 2 500 ccm

Speciál Plus 2 395 3 400 3 836 5 138 5 911 8 162 8 867 14 426

Super Plus 2 844 4 035 4 554 6 099 7 016 9 689 10 525 17 124

Česká pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna, a.s.

20/40 100/100

2 959 3 077

3 724 3 873

5 510 5 730

8 928 9 285

12 397 12 893

Generali, a.s.

18/35

2 832

3 644

5 272

8 192

11 228

36

Generali, a.s.

30/60

2 948

3 792

5 484

8 520

11 680

Triglav, a.s.

50/50

2 572

3 408

5 064

7 896

11 244

Callin - Praha Callin - Praha

18/35 100/100

3 119 3 289

3 719 3 925

5 689 5 976

8 951 9 391

12 421 13 041

tabulka 7

Sazby povinného ručení pro osobní automobily v roce 2006


Pojistné limity udávají, jak velkou škodu pojišťovna pokryje. Kaţdá pojišťovna musí dodrţovat minimální limity, které jsou nastaveny zákonem. Ty jsou nyní pro škodu na zdraví 35 mil. Kč a škodu na majetku 18 mil. Kč. Je moţné získat i limity vyšší - např. u Allianz, a.s., a České pojišťovny, a.s., pro oba typy škod aţ 100 milionů Kč. Česká pojišťovna, a.s.: Spálená 75/16, 113 04, Praha 1

bonusy: Motoristé, kteří nezpůsobili nikomu škodu, zaplatí v roce 2006 povinné ručení o 30 % levnější. Bonus kaţdoročně vzrůstá o 5 % a můţe dosáhnout aţ 50 %, kdyţ bude řidič jezdit 10 let bez nehody. doplňkové sluţby: Řidiči dostanou automaticky zelenou kartu, která je nutná při cestách do většiny evropských zemí. Majitelé vozidel z řad fyzických osob obdrţí reflexní vestu, která je povinná v řadě evropských států a za jízdu bez ní hrozí vysoké pokuty. Součástí povinného ručení jsou asistenční sluţby, jejichţ rozsah se řídí sjednaným tarifem.

Kooperativa, a.s.: Templová 747, 110 01, Praha 1

bonusy: Za kaţdý rok bezeškodního průběhu pojištění přiznává Kooperativa bonus 5 %. V roce 2006 je maximum 30 %, celkově bude moţné dosáhnout maximálně na 50 % zvýhodnění.

ČPP, a.s.: Budějovická 5, 140 21, Praha 4

bonusy: Za kaţdých 12 měsíců bez škody sníţení sazby o 5 %, maximálně bude moţný bonus 50 %, v roce 2006 maximálně 30 %.

malusy: Za kaţdou pojistnou událost se odečítá 36 měsíců od " vyjeţděného bonusu ". jiné výhody: Motoristé si mohou pojistit vozidlo na extrémně krátkou dobu, případně si k povinnému ručení připojistit čelní sklo. Kombinace havarijního pojištění a povinného ručení v jedné smlouvě jim navíc uspoří 5 % z celkové částky.

malusy: Při jedné nehodě navýší pojišťovna stávající pojistné o 10 %. Například při nehodě u tříletého pojištění se od dosavadních 15 % odečte 10 % a klient bude mít v dalším roce 5 % bonus. Maximální bonus, kterého lze dosáhnout, je 30 %. doplňkové sluţby: jiné výhody: Asistenční sluţby při nehodě i poruše, jejichţ součástí je Při současně uzavřeném havarijním odtah nepojízdného vozidla do 50 kilometrů zdarma pojištění bude klientovi uznána 5 % (v zahraničí s finančním limitem 120 eur), uskladnění sleva. nepojízdného vozidla aţ na deset dní (v zahraničí 7 dní, s limitem 13 eur za den), právní pomoc, sluţby tlumočníka do 750 eur.

37

malusy: Princip stanovování nelze podle pojišťovny jednoznačně stanovit, záleţí na celkové době trvání pojištění. V modelovém příkladu první nehody u tříletého pojištění by však odečetli 24 bonusových měsíců a klient by šel do čtvrtého roku s 5 % bonusem. Maximální malus je 150 %.

doplňkové sluţby: Asistenční sluţby u varianty Speciál Plus zahrnují opravu nebo odtah do limitu 1 800 Kč, nebo úschovu vozidla do tří dnů. Pokud je oprava delší neţ 8 hodin, je v ceně doprava vlakem nebo přenocování do 1 500 Kč.

Allianz, a.s.: Římská 103, 120 00, Praha 2

bonusy: Za kaţdých 12 měsíců bezeškodního průběhu pojištění sníţení sazby o 5 %, maximální bonus 50 %, v roce 2006 maximálně 30 %.

ČSOB pojišťovna, a.s.: Masarykovo náměstí 1458, 532 18, Pardubice

bonusy: Za kaţdý rok bez nehody klient získá bonus 5 %. V roce 2006 bude moţné čerpat slevu 30 %, celkový maximální bonus zatím není stanoven.

malusy: Za kaţdou škodu odečítá pojišťovna 24 bonusových měsíců, například ve třetím roce má řidič 15 % bonus, při nehodě přijde o 24 bezeškodních měsíců, které přestavují 10 % slevy, v pojištění bude dále pokračovat s pětiprocentním bonusem. Při malé nehodě lze poţádat pojišťovnu o její vyúčtování, pokud částku uhradí, zůstane bonus v plné výši. Maximální malus aţ 15 % základní sazby. doplňkové sluţby: jiné výhody: Bezplatný příjezd asistenčního vozidla, oprava či naloţení Pokud má klient povinné ručení nebo odtah vozidla s limitem 1 500 aţ 3 000 Kč v ČR, i havarijní pojištění, sčítají se limity 2 000 aţ 5 000 Kč v zahraničí, dle hmotnosti vozidla. asistenčních sluţeb. Náhradní ubytování po dobu dvou nocí s limitem 1 000 Kč na osobu. Asistenční sluţby při nehodě i odcizení nebo poruše vozu.

doplňkové sluţby: V ceně asistenční sluţba zahrnující opravu či odtah poškozeného vozidla s limitem 1 500 Kč (nebo 60 eur) při havárii nebo 500 Kč (60 eur) při poruše. Pojišťovna hradí i náklady na nezbytné ubytování při havárii 2 x 1 000 Kč nebo 2 x 50 eur, v cizině proplatí i ubytování v případě poruchy.

Generali, a.s.: Bělehradská 132, 120 84, Praha 2

jiné výhody: Balíček pojištění čelního skla, střetu se zvěří a úrazového pojištění sedadla řidiče se slevou 50 %. Poloviční sleva i při pojištění rizika odcizení vozidla a 20 % sleva na havarijním pojištění.

bonusy: Pojišťovna poskytuje za kaţdých 12 měsíců bez nehody 5 % bonus ze základní sazby, v roce 2006 bude moţné uplatnit bonus 30 %, celkový nejvyšší bonus, kterého lze u pojišťovny dosáhnout je 50 %.

malusy: Při zaviněné nehodě sníţí pojišťovna stávající bonus o 10 %, při dopravní nehodě u tříletého pojištění nepřizná pojišťovna 5 % bonusu za třetí pojistný rok a jiţ vyjeţděný bonus sníţí o 10 %. Celkový maximální malus můţe být aţ 100 % sazby pojistného. jiné výhody: ĆSOB pojišťovna poskytuje slevu 10 % pro vozidla starší 10 let. V případě, ţe má klient jiné pojištění u tohoto ústavu, sníţí se sazba povinného ručení o dalších 5 %.

malusy: Při zavinění nehody pojišťovna odečte řidiči 24 měsíců bezeškodního průběhu. Při jedné nehodě ve třetím roce trvání pojištění se tak klient ocitne na prvním bonusovém stupni - bude mít 5 % slevu ze základního pojištění. doplňkové sluţby: jiné výhody: Řidiči osobních automobilů získají bezplatně kartu Sleva na havarijním pojištění 5 %. Generali Assistance, která je opravňuje k čerpání asistenčních sluţeb. V ČR jde o příjezd asistenčního vozidla a pomoc asistenční sluţby na pozemních komunikacích po dobu 45 minut, odtah nepojízdného vozidla do vzdálenosti 30 km od místa vzniku pojistné události a zajištění a uschování vozidla do 3 dnů. V zahraničí navíc zajištění náhradní přepravy do cíle cesty nebo do místa bydliště. Limit sluţeb čerpaných v zahraničí je 5 000 Kč, v případě souběţné havarijní pojistky 25 000 Kč.

38

Triglav, a.s.: Novobranská 1, 602 00, Brno

bonusy: První tři roky trvání pojištění sniţuje pojišťovna při bezeškodním průběhu pojistné vţdy o 5 %, v dalších letech o 10 %. Celkově tak klient můţe získat bonus aţ 60 % po 84 měsících bez nehody. V roce 2006 budou klienti vyuţívat nejvýše 45 % bonus.

UNIQA, a.s.: Bělohorská 19, 160 12, Praha 6

bonusy: Pojišťovna uznává za kaţdý rok bez způsobené dopravní nehody 50 % bonusu. V roce 2006 mohou klienti vyuţívat 30 %, a to je také nejvyšší moţný limit u UNIQA. Lékařům přiznává pojišťovna bonus o 10 % vyšší, tedy 40 %.

Callin: P.O.BOX 255, 601 00, Brno

bonusy: Za kaţdých 12 měsíců bezeškodního pojištění sníţení sazby o 5 %, maximálně bude moţný bonus 50 %, v roce 2006 maximálně 30 %.

tabulka 8

malusy: Při jedné nehodě přijde klient o bonusy za posledních 24 měsíců. Celkově se můţe malus vyšplhat aţ na 150 % základní sazby. Pojišťovna malus nebude účtovat, pokud klient platí ročně, způsobí první nehodu a škoda nebude přesahovat 20 000 Kč. doplňkové sluţby: jiné výhody: Úrazové pojištění řidiče s pojistnou částkou 50 000 Kč pro Moţnost připojištění skel či případ smrti a 100 000 Kč pro případ trvalých následků zavazadel a poskytnutí náhradního úrazu. V ceně je i pojištění právní ochrany s limitem vozidla. 30 000 Kč a asistenční sluţby CORIS pro případ nehody. malusy: Při kaţdé nehodě sníţí pojišťovna bonus o 15 aţ 30 % podle toho, v jaké třídě a stupnici bonus/malus se klient nachází. Nejvyšší malus můţe být 200 %. U modelového příkladu klienta s první nehodou ve třetím roce pojištění bude klient v příštím roce platit 10 % navíc nad základní sazbou. doplňkové sluţby: jiné výhody: Součástí kaţdé smlouvy je takzvaná Malá asistence Moţnost zvýhodněné koupě Velké UNIQA. Jejím obsahem je oprava nebo odtah auta v ceně asistence UNIQA se slevou 50 %. do 1 700 Kč (75 eur), ubytování dvě noci s limitem Součástí je pojištění skel, zavazadel, 1 000 Kč (75 eur) nebo doprava vlakem, tlumočení. právní ochrany. malusy: Za kaţdou pojistnou událost pojišťovna klientovi odečítá 36 bonusových měsíců. Maximální malus společnost neuvádí, vzhledem k nedávnému vzniku zatím společnost malusy neuplatňuje. doplňkové sluţby: jiné výhody: Asistenční sluţby zahrnují opravu - dvě hodiny práce Za 500 Kč lze rozšířit asistenční mechanika, odtah vozidla. Při sjednání smlouvy přes sluţby i na poruchu vozidla. telefon či přes internet věnuje společnost klientovi bonus 500 Kč v případě, ţe jde o pojištění osobního auta.

Rok 2006 - Malusy, bonusy a další výhody v povinném ručení 2006


Tabulky č. 6, 7 a 8 charakterizují povinné ručení u všech pojistitelů platné v roce 2006. Povinné ručení na rok 2005 nabízelo na českém trhu celkem osm subjektů (Česká pojišťovna, a.s., Kooperativa, a.s., Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Allianz, a.s., ČSOB Pojišťovna, a.s., Generali, a.s., Triglav, a.s., a UNIQA, a.s.), pro rok 2006 je jich devět. Kromě tradičních pojišťoven, které většinu smluv sjednají prostřednictvím pojišťovacích agentů, makléřů, autoprodejců, internetu a přepáţek, zahájila prodej povinného ručení společnost Callin, která umoţňuje uzavření pojistné smlouvy po telefonu.

39

Pro rok 2006 je charakteristické zejména: 

mírné zvýšení základních sazeb u největších pojišťoven,



větší úspora peněz pro dobré řidiče,



další podrobnější řazení klientů do škatulek podle věku, bydliště a stáří auta. Při výběru povinného ručení se mnozí orientují podle jediného kritéria, kterým je cena

produktu. Vedle tohoto kritéria existují však i další rozhodující kritéria, jakými je kvalita sluţeb pojišťovny či rozsah parametrů produktu. Těmi je zejména výše pojistného plnění, neboli škodní limity. Jejich minimální rozsah je rovněţ stanoven zákonem, a to na 35 milionů na ţivot a 18 milionů na majetek. Pojistné limity lze sjednat aţ na 100 milionů korun (Allianz, a.s., UNIQA, a.s., Callin, ČP, a.s.). Pojistné limity a výše sazeb pro rok 2006 jsou uvedeny v tabulce č.7. Vedle pojistných limitů by měl zájemce o povinné ručení přihlíţet k rozsahu asistenčních sluţeb, které jsou zahrnuty v ceně pojistného. Asistenční sluţby a jejich regionální dostupnost jsou u povinného ručení důleţité zejména u řidičů, kteří nemají sjednané havarijní pojištění s asistenčními sluţbami. V případě povinného ručení nabízejí například ČSOB Pojišťovna, a.s., Česká pojišťovna, a.s., Triglav, a.s., a UNIQA, a.s., asistenční sluţby ve stejné míře jako k havarijnímu pojištění, u ostatních pojišťoven lze nalézt menší rozdíly. Odlišování sazeb podle regionálního hlediska uplatňují ČSOB Pojišťovna, a.s., Generali, a.s., Allianz, a.s., Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., a UNIQA, a.s. Česká pojišťovna, a.s., segmentaci neprovádí a hodnotí klienty pouze na základě jejich řidičských schopností, stejně jako Kooperativa, a.s., a Triglav, a.s. (viz tabulka č. 6). Tabulka č. 8 udává přehled bonusů, malusů, doplňkových sluţeb či jiných výhod, které poskytují pro rok 2006 jednotlivé pojišťovny. Pojišťovny se od sebe odlišují nejen způsobem výpočtu sazeb povinného ručení, ale také dalšími výhodami, které klientům v rámci pojištění nabízejí.

40

2.1.3

Segmentace sazeb povinného ručení

Segmentace sazeb pojištění motorových vozidel (povinného ručení) byla v České republice umoţněna deregulací trhu. Podobný krok učinily o několik let dříve ostatní evropské země. Segmentace sazeb pojištění motorových vozidel spočívá v myšlence, ţe výše pojistného kaţdého pojištěného více či méně odpovídá střední hodnotě jeho rizika plynoucího z pojištěného typu škod navýšené o další náklady pojišťovny. Sazby lze stanovit na základě mnoha proměnných. Některé jsou známé jiţ před uzavřením pojistné smlouvy (apriorní segmentace), zatímco jiné aţ po určité době trvání pojistné smlouvy (aposteriorní segmentace). V USA se obvykle pouţívá apriorní segmentace podle mnoha proměnných, zatímco v Evropě se pouţívá kombinace apriorní segmentace podle několika málo proměnných a aposteriorní segmentace podle škodní historie (malus - bonus systém). Mezi apriorními segmentačními proměnnými je třeba rozlišovat proměnné, které můţe pojištěný ovlivnit, od těch, které tak snadno ovlivnit nemůţe. Snadno ovlivnitelné proměnné lze vyuţít při apriorní segmentaci, avšak pouze pokud není evidentní přímá vazba mezi odpovědí na tyto otázky a nabídnutou pojistnou sazbou. To lze zajistit například nabídkou individuálních pojistných sazeb na základě telefonického dotazování. Právě tento model je rozšířený v USA, pouţívá se však i v některých evropských zemích. Apriorní a aposteriorní segmentaci je obvykle třeba kombinovat. Jednoduchá aplikace aposteriorní segmentace, jeţ přiznává kaţdému pojištěnému za kaţdý rok bez jakékoliv škody určitou procentní slevu z pojistného, však nestačí. Pojištěný s nízkou apriorní sazbou nemůţe dostat ţádnou větší slevu za bezeškodní průběh, neboť bezeškodní průběh je u něj očekáván. Naopak pojištěný s vysokou apriorní sazbou musí dostat výraznou slevu za bezeškodní průběh, protoţe ten je u něj překvapivý. Většina pojišťoven pouţívá zatím naprosto stejný malus - bonus systém bez ohledu na apriorní segmentaci a tím se dopouští nepřesnosti v odhadování individuálních rizik a stanovení výše. Otázkou zůstává, co se stane, zavede - li jedna pojišťovna novou segmentační proměnnou nad rámec běţně pouţívaných proměnných. Tato pojišťovna začne konkurenci přebírat v kaţdé segmentační skupině tu lepší část pojištěnců s niţší škodovostí, a tak získá 41

vyšší zisk na úkor konkurentů. Ti ji musí následovat a zařadit tuto segmentační proměnnou do stanovení svých sazeb také. Deregulace tak vede k maximálnímu vyuţití všech relevantních segmentačních proměnných pro stanovení sazeb. Výsledkem je často stonásobný rozdíl mezi nejniţší a nejvyšší sazbou. Vývoj na trhu bez jakýchkoliv omezení na segmentační proměnné tedy spočívá v přidávání segmentačních proměnných, které mají významný vliv na škodovost klientů. Tímto výběrem si lze zajistit nejen vyšší zisk, ale při pečlivé analýze je moţné odhadnout, jakou část trhu tím získáme. Pokud konkurence sazby neupraví, pak její klienti mohou generovat niţší zisk nebo i ztrátu. Pokud konkurence novou segmentační proměnnou nemá (nesbírá ji, neuchovává ji nebo ji neanalyzuje), můţe se zvýšené riziko současných i jejích nových klientů projevit aţ při celkové analýze profitability pojištění. Reakční doba konkurence můţe být v praxi poměrně dlouhá, zejména budou - li segmentované sazby aplikovány přímými kanály a nebudou - li podrobně zveřejněny. Další moţnou alternativou trhu s pojištěním vozidel a povinným ručením je buď zákonem nebo kartelovou dohodou stanovený rámec segmentačních proměnných pro výpočet sazeb pojistného, který pouţívají všechny pojišťovny. Konkurence se pak soustředí zejména na různé doprovodné aspekty poskytování pojištění a nikoli primárně na způsob výpočtu sazeb. V České republice byly nejprve segmentační proměnné určeny administrativně včetně sazby. Poté byly postupně uvolněny - nejprve bylo stanoveno rozmezí sazeb a poté bylo od určení proměnných zcela upuštěno. Jednotlivé pojišťovny postupně zavádějí více segmentačních proměnných (např. velikost místa bydliště a stáří vozidla), zatímco zejména dvě největší pojišťovny - Česká pojišťovna, a.s., a Kooperativa, a.s. - tomuto trendu vzdorují. V Evropské Unii se převáţně volí přístup volného určování proměnných jednotlivými pojišťovnami, obvykle se však pro určení sazby pojištění uvaţuje kombinace vozidla a řidiče. Například v Německu se navíc uvaţuje také fakt, zda daný člověk vlastní garáţ nebo pracoval ve státní správě; je zde ale zakázáno pouţívat jako segmentační proměnné - pohlaví, rasu či národnost.

42

Dnes tak jiţ dávno neplatí, ţe cenu pojistného ovlivňuje pouze kubatura. Výslednou výši sazby ovlivňuje celá řada kritérií. Které to jsou ? Kaţdá pojišťovna má při stanovování sazeb své vlastní postupy a metody, kaţdá zohledňuje vlastní faktory. Při uzavírání povinného ručení potřebujeme řadu údajů jak o vozidle, tak o pojistníkovi. Podívejme se blíţe, co vše dnes můţe cenu povinného ručení ovlivnit. Parametry týkající se pojištěného vozidla: Druh vozidla – základní členění vozidel na motocykly, osobní či nákladní automobily. Objem válců – s rostoucím objemem roste i výše sazeb. Výkon motoru – nejen objem motoru, ale i jeho výkon ovlivňuje konečnou výši pojistného. Uţití vozidla – pokud není vozidlo uţíváno pro soukromé účely, ale např. jako vozidlo taxisluţby nebo autoškoly, sazby jsou o něco vyšší. Stáří vozidla – majitelé novějších vozidel si připlatí. Parametry týkající se pojistníka: Typ klienta – záleţí, zda vozidlo uţívá soukromá osoba nebo podnikatel či právnická osoba. Věk – mladí si u některých pojišťoven musí nějakou tu korunu připlatit. Odpovědnostní limity – záleţí na tom, jakou výši krytí případných škod na zdraví a majetku si pojistník zvolí. PSČ – pojišťovny stanovují sazby pro jednotlivé okresy, záleţí na rizikovosti místa. Nejrizikovější a tudíţ i nejdraţší je Praha. Frekvence placení – ten, kdo platí ročně, má u některých pojišťoven slevu. Počet měsíců bez nehody – od roku 2000 je kaţdý rok bez nehody oceněn 5 % ní slevou, naopak kaţdá způsobená nehoda konečnou sazbu pojistného zvyšuje.

43

2.1.4

Sazby v ostatních zemích

Výše pojistného v ostatních evropských zemích je s tuzemskou úrovní těţko srovnatelná, neboť pojistné se zpravidla odvozuje od mnoha pojistných faktorů. Obecně lze konstatovat, ţe pojistné v zemích Evropské Unie je poměrně vysoké a čeští řidiči platí výrazně méně neţ jejich evropští kolegové zahraničním pojišťovnám. V tabulce č. 9 jsou uvedeny sazby některých zemí pro Škodu Fábii o obsahu 1 198 ccm platné v minulých letech.

Stát

Euro

Kč

Česká republika

121

3 750

Německo

790

24 490

Rakousko

690

21 390

Slovensko

209

6 479

tabulka 9

Povinné ručení ve vybraných zemích - Škoda Fábia o obsahu 1198 ccm

Pramen: MF Dnes ze dne 8.11.2005

Všude na světě pojišťovny zvaţují, jak co nejlépe odlišit rizikové řidiče od dobrých, a podle toho jim nabídnout pojistku. Ţádný systém však není úplně spravedlivý, nicméně čím více parametrů pojišťovny zjišťují, tím lépe se jim daří ohodnotit rizikovost klienta. Hlavním důvodem je snaha co nejvíce zvýhodnit méně rizikové klienty a naopak zdraţit pojištění pro rizikové řidiče. Výsledkem musí být rovnováţný stav - není moţné vyplatit více peněz, neţ se do systému vybere. Například v Německu pojišťovna Allianz, a.s., při rozlišení vyuţívá kritéria, jako je věk řidiče, délka řidičské praxe, počet najetých kilometrů, počet řidičů, kteří s vozidlem jezdí, zda je vlastník soukromá osoba nebo podnikatel. Důleţitý je i výkon či obsah motoru, tonáţ vozidla či obsah motoru, kde je vozidlo provozováno (město / venkov), ale i barva vozu a podobně. Zájemce o pojištění musí vyplnit velmi podrobný dotazník a podle toho se posoudí jeho rizikovost a vypočítá se sazba pojištění. Z dlouhodobé statistiky, kterou si pojišťovny v Německu vedou, totiţ vyplývá, jak jednotlivé faktory ovlivňují rizikovost klienta. 44

Obdobně postupují ve Velké Británii, kde přihlíţejí k parametrům, jako je pohlaví, věk či bydliště. Extrémní případ přestavuje pojišťovna Norwich Union, která instaluje řidičům do vozu sledovací zařízení v podobě malé černé skříňky. Pod heslem „ Pas as you drive ” (plaťte podle toho, jak jezdíte) uţ v Británii jezdí několik tisíc osobních vozů. Zatím dobrovolně a na zkoušku. Černé skříňce nic neunikne - rychlost, počet ujetých kilometrů, délka cesty, hodina, kdy auto vyjelo apod. Je propracovanější neţ skříňka, kterou mají řidiči nákladních aut a nepřetrţitě přehrává všemoţné údaje, které předává pojišťovně přes satelit. Díky tomu zná pojišťovna zároveň také místo, kde se auto nachází, coţ pomůţe při krádeţi nebo havárii. Po vyhodnocení všech získaných údajů pak můţe pojišťovna velmi přesně ocenit rizikovost kaţdého řidiče a podle toho upravit sazby pojištění, třeba i na měsíční bázi.

2.1.5

Vývoj současných sazeb

Změny v roce 2008 Dopravní značka „Zimní výbava“ Od července 2008 byly zavedeny dvě zcela nové příkazové dopravní značky „Zimní výbava“ a „Zimní výbava - konec“. Značka „Zimní výbava“ přikazuje řidiči motorového vozidla kategorie M nebo N (nákladní auta) v období od 1. listopadu do 30. dubna pokračovat v jízdě jen za pouţití zimních pneumatik. U aut do hmotnosti do 3,5 tuny tak musí být v daném úseku hloubka dezénových dráţek pneumatiky nejméně 4 mm na všech kolech a u aut těţších nejméně 6 mm. Pouţití zimních pneumatik můţe být nahrazeno pouţitím sněhových řetězů. Za značkou můţe být umístěna dodatková tabule E 12 s uvedením odlišné úpravy doby platnosti. Školení bezpečné jízdy pro vymazání bodů Od 1. září 2008 byla zavedena moţnost pro „bodované řidiče“, podrobit se tzv. školení nebezpečné jízdy, za coţ jim budou odečteny 3 body. Školení bezpečné jízdy je dobrovolné a na náhrady řidiče. Někteří řidiči ale na kurzy bezpečné jízdy nemohou ! Jde o ty, kteří uţ nasbírali 11 nebo dokonce 12 bodů, a o ty, jejichţ celkové bodové konto je sice niţší, ale dopustili se jednání hodnoceného 6 nebo dokonce 7 body.

45

Zdokonalování odbornosti řidičů profesionálů Nová úprava sjednocuje povinná školení pro řidiče profesionály v rámci celé EU. Současně byl zaveden nový doklad s názvem „průkaz profesní způsobilosti řidiče“, kterým řidiči z povolání prokazují svou profesní způsobilost. Pro budoucí řidiče z povolání bylo zavedeno povinné školení v rozsahu 140 nebo 280 hodin (podle věku řidiče). Řidiči jsou povinni účastnit se pravidelného školení v rozsahu 35 hodin v průběhu 5 let, rozdělené do ročních sedmihodinových kursů. pojišťovna

akční nabídka

Jak se stanovuje nabídka

ČPP, a.s.

při uzavření smlouvy na rok 2008 můţe klient bez nehod získat aţ 15 procentní extrabonus Profi. Celková sleva ze sazby tak můţe být aţ 50 %. Kreditní karta společnosti Cetelem, se kterou platí sleva 3 % na benzín (max. 1000 Kč). U produktu Speciál Plus a Super Plus úrazové pojištění pro řidiče a asistenční sluţba Global Assistance zdarma. Slevna 5 % na havarijní pojištění, 10 % na pojištění domů a domácností. bonus 5 % navíc, pokud jste v uplynulých třech letech nezpůsobili nehodu – celkem tedy za předcházející rok bonus 10 %. Dále úrazové pojištění pro řidiče zdarma a 5 % sleva na havarijní pojištění. Sleva za sjednání pojištění po telefonu a přes internet. do konce roku 2007 probíhala kampaň, která nabízela o dvacet procent niţší cenu povinného ručení a havarijního pojištění, neţ má u své pojišťovny řidič nyní. Pojišťovna také nabízí zdarma pojištění škod v důsledku špatného stavu vozovky a asistenční sluţby. asistenční sluţby na území Evropy zdarma (pro případ nedostatku paliva, zlomení nebo ztrátě klíčů od vozu, poškození pneumatik apod. ). Sleva na ostatní druhy pojištění. moţnost pololetních a čtvrtletních plateb bez področních přiráţek, bezplatné asistenční sluţby, sleva při kombinaci s havarijním pojištěním a sleva pro řidiče ţijící v obcích do třiceti tisíc obyvatel. ţivelní pojištění vozidla zdarma (pro případ povodně, úderu blesku, vichřice, sesuvu půdy, pádu stromu apod. Poukázka na rozšířené asistenční sluţby do konce roku 2009 a dále sleva na celoroční kartu cestovního pojištění (místo 2 340 Kč cena 600 Kč).

zohledňovanými parametry jsou objem válců motoru (osm pásem), věk řidiče, stáří vozidla a region (čtyři různé)


Direct pojišťovna, a.s.

Dolnorakouská pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna, a.s.


46

rozhoduje hlavně velikost motoru a nehody, které řidič způsobí či nezpůsobí. Jiná segmentace se neprovádí

k parametrům, které se při výpočtu pojistného zohledňují patří bydliště, věk i pohlaví pojištěného, a dále objem motoru, výkon a stáří vozidla

zohledňuje se region, objem motoru a to, zda je řidič právnická nebo fyzická osoba a kolik jemu let při určení cen pojistného se vychází z regionů a kubatury vozidla

rozhoduje pouze objem motoru a systém bonusů a malusů za kvalitu jízdy

Allianz pojišťovna, a.s. sleva 10 % pro klienty z vybraných měst nad 90 tisíc obyvatel, pro podnikatele, nová vozidla, auta s objemem válců 1 850 – 2000 ccm3 a pro klienty s ţivotním pojištěním, pojištěním majetkovým nebo penzijním připojištěním od Allianz. Sleva 10 % pro starší 40 let a 6 či 11 % za spoluúčast na škodě. Dále sleva 5 % na havarijní pojištění. ČSOB Pojišťovna, a.s. Nový klient, který jezdil poslední tři roky bez nehod, dostane navíc 15 % bonus v prvním roce, v dalším 10 % a ve třetím 5 %. Dále 5 % sleva za jiné pojištění u ČSOB, 3 % sleva za roční placení pojistného. Úrazové pojištění řidiče a pojištění jeho osobních věcí zdarma. Wüstenrot pojišťovna, nový způsob výpočtu dle výkonu vozidla a.s. sniţuje pojistné starším autům s velkým motorem a malým výkonem Uniqa pojišťovna, a.s. při sjednání nové smlouvy do konce roku 2007 dostanou klienti, kteří jezdili tři roky bez nehod, bonus ve výši aţ 15 %. S povinným ručením Plus získá řidič pojištění proti totálnímu poţáru a odcizení vozu Triglav pojišťovna, a.s. desetiprocentní sleva při sjednání povinného ručení přes internet, stejně vysoká sleva pro klienty Pneuboxu. Zdarma pojištění úrazu řidiče (smrt 50 000 Kč, trvalé následky 100 000 Kč) a pojištění právní ochrany (30 000 Kč)

tabulka 10

parametry ovlivňující cenu: zda jde o fyzickou či právnickou osobu, parametry vozidla (druh vozidla, hmotnost, zdvihový objem válců). Pojišťovna rozlišuje tři regiony: Prahu, velká města a zbytek

parametry, podle kterých se vypočítává pojistné, jsou velikost motoru, region a stáří vozidla

výkon, region, stáří řidiče a vozu výpočet se provádí podle regionu, stáří řidiče i auta, způsobu uţití i kubatury motoru

segmentace se provádí pouze podle kubatury vozidla – stejně jako u ostatních pojišťoven – podle systému malusů a bonusů

Rok 2008 – Akční nabídka v povinném ručení 2008


Rok 2009 přináší řadu změn v povinném ručení Pojistný trh v České republice zaznamenal počínaje rokem 2009 řadu změn. Tyto změny se týkají především pojištění vozidel, resp. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, tedy povinného ručení. Český pojistný trh doznává od 1. 1. 2009 řadu změn v pojištění vozidel. Jednak se o to zaslouţila novela zákona 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jsou tyto změny výsledkem přirozeného vývoje pojistného trhu, kdy pojišťovny reagují na inflaci, nárůsty pojistného plnění, statistiky nehodovosti, ale také ve snaze získat a udrţet si své zákazníky přichází s řadou výhodných nabídek. V současné době nabízí povinné ručení na českém trhu celkem 16 pojišťoven, které jsou jakoţto poskytovatelé povinného ručení sdruţeny v organizaci s názvem Česká kancelář 47

pojistitelů (ČKP). Nově mezi ně patří Axa pojišťovna, Hasičská vzájemná a Slavia pojišťovna. pojišťovna

akční nabídka na rok 2009

ČPP, a.s.

vloni výrazně změnila nabídku ručení a upravila tarify základním produktem je tzv. SPOROPOV určený hlavně pro osobní vozidla a Speciál Plus a Super Plus – mají úrazové pojištění pro řidiče zdarma sazby se řídí bydlištěm a věkem pojistníka a stářím vozidla základní sazby zvýšila v září o 13 %, rok poskytuje novým klientům slevu, tzv. extra bonus PROFI ve výši 15 %, také zvyšuje maximální bonus na 45 % pojistné krytí škod na majetku: 35 mil. a na zdraví: 35 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 4 791 Kč , sazba s max. bonusem: 2 818 Kč jiţ rok motivuje dobré řidiče akční 15 % slevou ( v druhém roce je sleva 10 % a ve třetím 5 %) mezi benefity je úrazové pojištění řidiče zdarma, nebo krytí poškození na vlastním vozidle u nejvyšší varianty Promiant sazby pro rok 2009 navýšila v průměru o 7 %, u niţších kubatur dokonce jen o 4 % pojistné krytí škod na majetku: 35 mil. a na zdraví: 44 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 5 418 Kč , sazba s max. bonusem: 2 560 Kč pro smlouvy uzavřené do konce roku 2008 sazby nemění uţ několik let má pro osobní vozidla do 3,5 t zdarma ţivelné pojištění proti škodám při povodni, záplavě , pádu stromu atd. má pojištění pobytu řidiče v nemocnici ve výši regulačního poplatku 60 Kč a slevu 75 % na roční cestovní pojištění specialitou je duální bonus: na všechna pojištěná vozidla jednoho klienta uplatní nejvyšší dosaţený bonus a bonus lze převést např. i na manţelku pojistné krytí škod na majetku: 35 mil. a na zdraví: 54 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 4 164 Kč , sazba s max. bonusem: 2 290 Kč na český trh vstoupila nedávno, sazby stanovuje podle věku provozovatele a stáří vozidla zajímavostí je speciální sleva při pouţívání zimních pneumatik na pojištěném vozidle a bonus aţ 60 % pojistné krytí škod na majetku: 35 mil. a na zdraví: 35 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 2 665 Kč , sazba s max. bonusem: 1 254 Kč je na českém trhu nová, sazby stanovuje pouze podle výkonu motoru v kW a maximální bonus můţe činit aţ 50 % staví především na širokém rozsahu asistenčních sluţeb pojistné krytí škod na majetku: 35 mil. a na zdraví: 35 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 4 000 Kč , sazba s max. bonusem: 2 000 Kč prodává pojištění pouze po telefonu a internetu, stanovuje sazby individuálně a podle mnoha kritérií upravuje sazby průběţně a kaţdému klientovi zcela individuálně i přes propagovanou 20 % slevu oproti ostatním pojišťovnám, je její průměrné pojistné na úrovni trku a ne pod ním pojistné krytí škod na majetku: 35 mil. a na zdraví: 35 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 2 959 Kč , sazba s max. bonusem: 1 627 Kč sazby nemění, nabízí optimální tarif s krytím 50 mil. škod na zdraví i na majetku cílovou skupinou je venkov, a to zejména v oblasti jiţní a severní Moravy pojistné krytí škod na majetku: 50 mil. a na zdraví: 50 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 4 290 Kč , sazba s max. bonusem: 2 360 Kč

ĆSOB pojišťovna, a.s.


Slavia pojišťovna, a.s.

AXA pojišťovna, a.s.

Direct pojišťovna, a.s,

Dolnorakouská pojišťovna, a.s.

48


Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.



Wüstenrot pojišťovna, a.s.


Triglav pojišťovna, a.s.

tabulka 11

stanovuje nové sazby na začátku léta, letos zdraţila o 9 % a pro řidiče na venkově dokonce o 15 %, i přesto jsou její sazby pro venkov zajímavé výrazně vylepšila rozsah asistenčních sazeb, které jsou automaticky součástí pojištění, či si je lze připojistit, od loňského roku nabízí moţnost uplatnění bonusu i na druhé vozidlo stejného majitele pojistné krytí škod na majetku: 35 mil. a na zdraví: 35 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 4 400 Kč , sazba s max. bonusem: 2 420 Kč dlouho vyčkávala a jako poslední zvýšila sazby také o 7 %, od léta nabízí sazbu zvýhodněnou pro hasiče a členy SHCMS, patří mezi levnější pojišťovny – i díky sazbám podle místa bydliště pojistné krytí škod na majetku: 35 mil. a na zdraví: 35 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 3 315 Kč , sazba s max. bonusem: 1 824 Kč u osobních vozidel do 3,5 t sazby uţ nestanovuje jen plošně podle objemu motoru, ale také podle věku a místa bydliště, rozdíl mezi sazbami není velký, v průměru tak zdraţila o 7 %, motocykly o 5 %, od loňského roku má pro dobré řidiče 5 % dodatkový bonus (celkem 50 %), letos ho doplnila o roční cestovní pojištění zdarma pro pojistníka a 20% slevy pro ostatní členy v rodině pojistné krytí škod na majetku: 40 mil. a na zdraví: 40 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 4 432 Kč , sazba s max. bonusem: 2 216 Kč zvedla sazby v průměru o 7 % (u motorek aţ o 9%), současně navýšila bonusy za řízení bez nehod o 5 %, lze si vybrat tři výše limitů krytí škod jako jediná nabízí moţnost spoluúčasti na zaviněné škodě s poskytnutím slevy 6 % nebo 11 %, sazby určuje především dle bydliště a věku klienta pojistné krytí škod na majetku: 35 mil. a na zdraví: 35 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 5 827 Kč , sazba s max. bonusem: 3 204 Kč kromě rozšířené nabídky připojištění skel a zavedení moţností čtvrtletního placení změny nejsou, změna sazeb se očekává v průběhu prvního pololetí 2009 pojistné krytí škod na majetku: 35 mil. a na zdraví: 35 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 4 840 Kč , sazba s max. bonusem: 1 940 Kč pro všechny nové smlouvy, uzavřené do konce roku 2008, nabízí stejné sazby má startovací slevu a řidiči si mohou zvýšit bonus aţ o 10 % - podmínkou je bezeškodní průběh alespoň tři roky pro starší vozidla se k povinnému ručení mohou připojistit proti odcizení a poţáru pojistné krytí škod na majetku: 35 mil. a na zdraví: 35 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 4 169 Kč , sazba s max. bonusem: 2 084 Kč patří mezi jednu z nejlevnějších, zvýšila sazby od začátku října o 5 %, nabízí jediný limit krytí ve výši 50 mil. Kč pro škody na majetku i na zdraví, jako bonus má úrazové připojištění a pojištění právní ochrany zdarma jiţ tři roky mohou její klienti získat maximální bonus ve výši 60 % pojistné krytí škod na majetku: 50 mil. a na zdraví: 50 mil. Škoda Octavia – bydliště Praha: základní sazba: 4 344 Kč , sazba s max. bonusem: 1 738 Kč

Rok 2009 - Povinné ručení v roce 2009


49

Těţší ţivot pro nepojištěné řidiče Pro všechny motoristy je ze zákona povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle statistik ČKP je ovšem v Česku kaţdé deváté registrované vozidlo nepojištěné a to i přes sankce, které vlastníkům či provozovatelům hrozí. Navíc škody způsobené nepojištěnými vozidly nejsou rozhodně zanedbatelné a rok od roku se zvyšují. S platností od 1. června 2008 můţe být provozovatel nepojištěného vozidla sankcionován částkou aţ ve výši 40 000 Kč. To ovšem není vše. Rok 2009 s sebou přináší zásadní změnu, která spočívá v povinných příspěvcích nepojištěných řidičů do garančního fondu ČKP. Z tohoto fondu jsou hrazeny škody, které řidiči bez povinného ručení způsobili. Sazba příspěvku se bude podle druhu vozidla pohybovat od 20 Kč do 300 Kč denně. Příspěvek nenahrazuje pojištění, a pokud tedy bude nepojištěným vozidlem způsobena škoda, zaplatí ji, stejně jako je tomu nyní, osoba za tuto škodu odpovědná. Dosud nesly rozhodující část nákladů garančního fondu pojišťovny, které byly nuceny tyto náklady promítat do ceny pojištění. Na škody způsobené nepojištěnými motoristy tak nepřímo přispívali poctiví plátci povinného ručení. Od ledna se tento neuspokojivý stav změní a do garančního fondu budou povinně přispívat i majitelé vozidel bez povinného ručení. druh vozidla

denní sazba 3

motocykl s objemem válců motoru do 350 cm motocykl s objemem válců motoru nad 350 cm3 osobní auto s objemem válců motoru do 1 850 cm3 osobní auto s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 autobus nákladní auto do 12 t, přípojné vozidlo 3,5 t aţ 10 t tahač, nákladní auto nad 12 t, přípojné vozidlo nad 10 t speciální vozidlo přípojné vozidlo do 3,5 t zemědělský nebo lesnický traktor a přípojné vozidlo ostatní vozidla

tabulka 12

20 Kč 30 Kč 50 Kč 70 Kč 160 Kč 130 Kč 300 Kč 80 Kč 30 Kč 40 Kč 60 Kč

Výše denní sazby příspěvku podle druhu vozidla

zdroj: příloha Blesk ze dne 17.12.2008 Pojištění se prokazuje výhradně Zelenou kartou Zelená karta je mezinárodní doklad o pojištění, který platí téměř ve všech státech Evropy. Zatímco se do konce roku 2008 na území ČR povinné ručení prokazovalo

50

samostatným dokladem o pojištění, které vydával pojistitel, nyní od 1. ledna 2009 bude jediným platným dokladem povinném ručení pouze Zelená karta. Od 1. 1. 2009 dochází ke změnám vzoru Zelené karty a dále k rozšíření její platnosti o Rusko. Lhůta pro pouţívání dosavadního (nezměněného) vzoru Zelené karty vyprší 31. prosince 2010, proto bude v období od 1. ledna 2009 do 31 prosince 2010 moţné prokazovat existenci pojištění odpovědnosti hned třemi typy: současným vzorem Zelené karty – bez vyznačené územní platnosti pro území Ruska, (platným do 31. 12. 2010), modifikovaným vzorem současného vzoru Zelené karty s rozšířenou územní platností o Rusko („RUS“), (platným do 31. 12. 2010), novým vzorem Zelené karty (platným od 1. 1. 2009).

2.1.6

Obsah smlouvy

§ 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, vyjmenovává základní náleţitosti pojistné smlouvy. Smlouva povinného ručení obsahuje zejména: 

druh pojištění,



určení pojistitele, pojistníka a pojištěného,



vymezení pojistného rizika,



údaje o vozidle,



výše pojistného, jeho splatnost,



vymezení pojistné doby a doby splatnosti pojistné smlouvy,



pojistné podmínky (vymezení pojistné události, výluky z pojištění, vznik, trvání a zánik pojištění, způsob určení rozsahu pojistného plnění).

2.1.7

Vznik a zánik smlouvy

Vznik a zánik smlouvy je stanoven v občanském zákoníku a dále v zákoně č. 47/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících zákonů a dále ve Všeobecných pojistných podmínkách.

51

2.1.8

Vznik smlouvy

Pojistná smlouva završuje dvoustranný právní úkon mezi klientem a pojišťovnou, na jehoţ základě vznikají smluvní pojištění fyzických a právnických osob. Vyţaduje se pro ni písemná forma. § 788 občanského zákoníku uvádí: Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže určená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky, dále Zvláštní a Doplňkové pojistné podmínky. Pojistnou smlouvu lze téţ sjednat ve prospěch jiného subjektu neţ toho, kdo pojištění uzavřel (tzv. pojistník). Po uzavření smlouvy pojistník obdrţí: 

do 1.1.2009 - doklad o pojištění, který podle Zákona musí řidič vozit při sobě



do 1.1.2009 - zelenou kartu, která slouţí jako doklad o pojištění do zahraničí.



od 1.1.2009 - pouze zelenou kartu V rámci povinného ručení lze sjednat smlouvu pro jedno vozidlo. Je však také moţné

pojištění dvou a více vozidel jednou pojistnou smlouvou (tzv. flotila). Pojištění lze téţ sjednat společně s havarijním pojištěním. Jednou společnou pojistnou smlouvou lze u některých pojistitelů sjednat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění téhoţ vozidla se všemi dalšími připojištěními. V závislosti na výši ročního pojistného a zvoleném způsobu placení můţe pojistník s pojišťovnou dohodnout měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční placení pojistného. U jiného způsobu neţ je roční se mohou u různých pojistitelů vyskytovat tzv. področní přiráţky.

2.1.9

Zánik smlouvy

Ţádost o zrušení smlouvy musí být vţdy oznámena pojistiteli písemně. Důvody pro zrušení smlouvy jsou vymezeny v zákoně o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále v občanském zákoníku a téţ ve Všeobecných pojistných podmínkách. Pojištění odpovědnosti můţe zaniknout z různých důvodů, například:

52



dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce, nebo vlastník vozidla, je - li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla,



dnem, kdy vozidlo přestalo jako vozidlo fyzicky existovat,



dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel,



odcizením vozidla, nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, povaţuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie ČR přijala oznámení o odcizení vozidla,



dnem následujícím po marném uplynutí stanoveném pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi. Tato lhůta nesmí být kratší neţ jeden měsíc a musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dluţného pojistného, lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodlouţit.



dohodou obou stran,



uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno,



výpovědí ke konci pojistného období pojistníkem či pojistitelem (výpověď musí být doručena druhé straně nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistného období) za doručení výpovědi se povaţuje: o

u výpovědi adresované pojistiteli datum doručení,

o

u výpovědi adresované pojištěnému datum převzetí. Odepře - li pojištěný (pojistník) výpověď přijmout, je výpověď doručena datem, kdy její přijetí bylo odepřeno. V případě uloţení na poště se povaţuje výpověď za doručenou uplynutím posledního dne úloţní lhůty.



výpovědí do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy (výpověď mohou podat obě strany - tj. pojistitel i pojištěný, výpovědní lhůta je osmidenní, počíná běţet dnem doručení výpovědi druhé straně, jejím uplynutím smlouva zanikne).

Při zániku smlouvy povinného ručení má pojistník právo na vrácení nespotřebovaného pojistného. Pouze v případě pojištění s jednorázovým pojistným se pojistné nevrací. Rovněţ jestliţe během trvání pojištění dojde k pojistné události, ze které je poskytnuto pojistné plnění, není pojistitel povinen při zániku smlouvy pojistníkovi vrátit jiţ zaplacené pojistné. Pojistník je povinen dle § 13 Zákona při zániku smlouvy vrátit pojistiteli doklad o pojištění a zelenou kartu. Pojistitel je zároveň povinen vydat pojistníkovi na jeho ţádost ve lhůtě do 15 dnů od jejího přijetí potvrzení o době trvání pojištění a škodním průběhu

53

zaniklého pojištění (tzv. bonus), který můţe uplatnit pojistník při uzavírání nové smlouvy v kterékoliv jiné pojišťovně. Mnozí motoristé se domnívají, ţe k zániku pojištění odpovědnosti dochází změnou vlastníka při prodeji vozidla. Podle platné právní úpravy však k němu dochází aţ v okamţiku, kdy pojistník, dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je - li osobou odlišnou od pojistníka, tuto skutečnost oznámí své pojišťovně. Je tedy důleţité, aby prodávající změnu vlastnictví vozidla ohlásil nejen příslušnému orgánu registrace vozidla, v jehoţ registru silničních vozidel je prodávané vozidlo registrováno, ale zároveň také své pojišťovně. Při změně vlastnictví vozidla pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nepřechází na nového vlastníka. Nový vlastník má povinnost uzavřít svou vlastní pojistnou smlouvu. Přehled povinností, které Zákon ukládá původnímu i novému vlastníku vozidla: 

původní i nový vlastník musí splnit své oznamovací povinnosti vůči registru silničních vozidel (do 10 pracovních dnů od změny vlastnictví, ale čím dříve, tím lépe),



původní vlastník ve vlastním zájmu urychleně oznámí své pojišťovně změnu vlastníka vozidla a odevzdá ji doklad o pojištění odpovědnosti a zelenou kartu,



nový vlastník nejdéle do 14 dnů od zániku pojištění odpovědnosti, nejlépe však " ihned " uzavře pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti s pojišťovnou, kterou si sám zvolí - bez uzavřené pojistné smlouvy nesmí vozidlo vyjet na pozemní komunikaci,



pokud nový vlastník nehodlá vozidlo provozovat, musí ve lhůtě 14 dnů od zániku pojištění odpovědnosti odevzdat registrační značku (dříve SPZ) a osvědčení o registraci vozidla (dříve OTP) registru silničních vozidel vedenému příslušným orgánem registrace vozidla. V této souvislosti můţe vlastník vozidla poţádat o dočasné vyřazení vozidla z registru silničních vozidel, a to na neomezenou dobu.

O fyzický zánik vozidla se jedná v případě totálního zničení vozidla, jeho sešrotování nebo i rozebrání na náhradní díly. Pojištění odpovědnosti v těchto případech zaniká dnem zániku vozidla. I zde má vlastník vozidla oznamovací povinnost vůči registru silničních vozidel a pojišťovně musí bez zbytečného odkladu odevzdat doklad o pojištění odpovědnosti a zelenou kartu.

54

Doloţit zánik fyzické existence vozidla lze např. potvrzením o ohledání místa, kde k zániku vozidla došlo, a které vystavil k tomu kompetentní subjekt, potvrzením o sešrotování či rozebrání vozidla, příp. pokud takový doklad není k dispozici, čestným prohlášením vlastníka vozidla. Dále jestliţe příslušný orgán registrace vozidla vyřadí vozidlo z registru silničních vozidel, pojištění odpovědnosti dnem účinnosti takového rozhodnutí zaniká. Také v tomto případě vlastník vozidla musí bez zbytečného odkladu své pojišťovně odevzdat doklad o pojištění odpovědnosti a zelenou kartu. Odcizením vozidla se ve smyslu trestního zákona rozumí trvalé odnětí vozidla z dispozice vlastníka. Odcizením vozidla pojištění odpovědnosti zaniká, přičemţ nelze - li dobu odcizení přesně určit, je rozhodující okamţik, kdy oznámení o odcizení vozidla přijala Policie České republiky. Nestačí tedy komunikovat např. s městskou policií, ale je nutné odcizení vozidla oznámit Policii České republiky. Policie České republiky však v takovém případě nemá vůči pojišťovně ţádnou oznamovací povinnost a je tedy věcí pojistníka, vlastníka nebo provozovatele odcizení vozidla bez zbytečného odkladu ohlásit své pojišťovně. Doklady, kterými se prokazuje odcizení vozidla, jsou pak např.: 

usnesení orgánů činných v trestním řízení o doloţení věci,



usnesení o zahájení trestního stíhání dle ustanovení § 160 trestního řádu,



protokol o nalezení odcizeného vozidla,



protokol o odcizení osobního motorového vozidla.

2.2

Pojistné události

Pojištěný má na základě tohoto pojištění právo, aby pojistitel za něho hradil škody vzniklé v souvislosti s provozem vozidla, a to : 

škody na zdraví nebo usmrcením,



škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci,



škody mající povahu ušlého zisku,



účelně vynaloţené náklady spojené s právním zastoupením,



zachraňovací náklady. 55

2.2.1

Škody na vozidle

Nejdůleţitější je zpravidla otázka náhrady škody na vozidle poškozeném při dopravní nehodě. Poškozený neočekávaně přijde k újmě na svém majetku a náhrada škody na vozidle, tedy uvedení do původního stavu, je pro něj v takovém případě (pokud samozřejmě nedojde ke škodě na zdraví) naprostou prioritou. V rámci likvidace škody z povinného ručení je první podmínkou účast likvidátora pojišťovny na prohlídce vozidla. V ţádném případě nelze doporučit opravovat vozidlo dříve, neţ si jej likvidátor pojišťovny prohlédne, provede fotodokumentaci a sepíše zápis o poškození. Ostatně poskytnutí odpovídající součinnosti je zákonnou povinností poškozeného, a proto první kroky po nehodě by měly vţdy směřovat do pojišťovny povinného ručení viníka, kde by poškozený měl nehodu nahlásit, aby se likvidátor pojišťovny na vozidlo mohl přijít podívat. Po provedení prvotních likvidačních úkonů jiţ nebrání nic opravě vozidla a uplatnění náhrady škody vůči pojišťovně viníka. K uplatnění nároku je nutno uvést, ţe pojišťovna není povinna hradit náklady opravy přímo servisu, který vozidlo opravuje, nýbrţ obvyklý postup zahrnuje opravu vozidla, úhradu faktury poškozeným a její následné přeposlání do pojišťovny k úhradě. Některé pojišťovny však mají s některými servisy dohodu a poskytují tzv. krycí dopisy, tedy dopisy, kterými poskytnou garanci na úhradu opravy. V takovém případě pak poškozený nic servisu nehradí a náklady opravy hradí přímo pojišťovna. Tento postup však nelze v ţádném případě nárokovat a poškozený se nemůţe domáhat vydání krycího dopisu. Náhrada škody pomocí opravy vozidla cestou faktur vydaných servisem je však pouze jednou z moţností náhrady škody. Poškozený téţ můţe uplatnit likvidaci tzv. rozpočtem. To znamená, ţe pojišťovna nebude hradit cenu opravy podle faktur, nýbrţ vypočte cenu opravy podle tabulkových cen za díly a práci a tuto částku poškozenému vyplatí. Jakým způsobem s ní poškozený naloţí, uţ záleţí na něm a pojišťovna nezkoumá, zda vyplacenou částku pouţil na náhradu škody ve vztahu k poškozenému vozidlu. Likvidace tzv. rozpočtem můţe být pro poškozeného velmi výhodná, a to zejména v případech, kdy se jedná o starší vozidlo nebo vozidlo s větším počtem najetých kilometrů, u kterého by docházelo ke krácení pojistného plnění. Ve vztahu k této náhradě je nejčastějším předmětem sporu definice tzv. skutečné škody. Rozhodným ustanovením, které celou záleţitost upravuje, je ustanovení § 443 občanského zákoníku, které stanoví následující: „ Při určení výše škody na věci se vychází 56

z ceny v době poškození ”. Toto ustanovení má dalekosáhlé důsledky k výši náhrady škody, které si poškozený né vţdy uvědomuje. Částka náhrady škody se tedy odvozuje od ceny poškozené věci v okamţiku, kdy dojde k jejímu poškození. Motorové vozidlo, které je určitou dobu provozováno na pozemních komunikacích, s kaţdým kilometrem, který ujede ztrácí postupně na hodnotě. To znamená, ţe vozidlo v okamţiku nehody nemá cenu nového vozidla, nýbrţ z důvodu opotřebení (tzv. amortizace) ztratilo od okamţiku, kdy bylo vyrobeno a poprvé pouţito, na hodnotě. Z toho plyne, ţe i jednotlivé díly na vozidle takto ztrácí na hodnotě. Jestliţe tedy dojde k dopravní nehodě, při které je vozidlo poškozeno, má poškozený nárok pouze na ekvivalentní částku, která odpovídá ceně stejně opotřebených dílů, jaké byly ty, které byly při nehodě poškozeny. Častým omylem je, ţe poškozený si nechá vozidlo opravit novými náhradními díly a pak nárokuje částku ceny opravy jakoţto škodu. Škoda ovšem není ve výši ceny opravy (tedy ve výši ceny nových dílů), nýbrţ ve výši ceny dílů vozidla v okamţiku poškození. Pojišťovna povinného ručení uhradí poškozenému cenu nových dílů zmenšenou o opotřebení. Proto pokud si poškozený nechá opravit vozidlo novými náhradními díly, musí se připravit na to, ţe rozdíl mezi cenou nových dílů a skutečnou škodou uhradí sám. Tuto částku nemůţe nárokovat ani vůči pojišťovně povinného ručení viníka, ani vůči viníkovi samotnému, neboť oba dva subjekty odpovídají ve stejném rozsahu, tedy dle ustanovení § 443 občanského zákoníku. Popis průběhu řešení výše uvedených pojistných událostí bude podrobněji vysvětlen v kapitole 2.5. druh nároku

kdy

povaha nároku

se

uplatní

doklady prokazující nárok

škoda na vozidle, odtah poškozeného vozidla,

doklady prokazující rozsah a výši

půjčovné za náhradní vozidlo, škoda

nároku na plnění, jako např.

na ostatních movitých věcech ve vlastnictví

doklady prokazující vlastnictví

poškozeného, jako například oblečení, brýle,

(kupní smlouva, potvrzení

náhrada za škodu

hodinky, šperky, telefon, fotoaparát,

způsobenou

zavazadla, ale i nástroje, nářadí, drobná

na movitých věcech

technika (zahradní, zemědělská, stavební...)

za opravu (smlouva o dílo,

atp.; v případě, že poškozený byl přepravován

faktury, paragony...), doklady

ve vozidle osoby, která za škodu odpovídá,

k půjčovnému, doklady

pak jde pouze o movité věci, které měl

o neopravitelnosti poškozené

poškozený v době škodní události na sobě

věci, odborná dobrozdání..., je

po vyčíslení

57

nákladů

o zaplacení, leasingová smlouva, nájemní smlouva...), doklady

nebo u sebe

možné doložit vlastní fotodokumentaci doklady prokazující rozsah a výši

škoda na nemovitostech, jejich součástech náhrada za škodu

a příslušenství ve vlastnictví poškozeného,

způsobenou

jako například poškozená zeď, plot, stojan

na nemovitostech

benzínové pumpy, garážová vrata, svodidla,

nároku na plnění, jako např. po vyčíslení nákladů

dopravní značení atp.

doklady o vlastnictví, doklady za opravu (smlouva o dílo, faktury, paragony...), odborná dobrozdání..., je možné doložit vlastní fotodokumentaci

tabulka 13

Nároky - škody na vozidle a na majetku

2.2.2

Škody na majetku

Pojištěný má na základě tohoto pojištění právo, aby pojistitel za něho hradil škody vzniklé v souvislosti s provozem vozidla, a to škody vzniklé poškozením nebo zničením věci. V případě tohoto pojištění se jedná o škody - například: 

poškození oděvů, předmětů osobní potřeby (např. brýle, hodinky atd.)



poškození převáţeného nákladu.

2.2.3

Škody na zdraví

Při dopravní nehodě můţe dojít ke škodě na zdraví nebo ke smrti dopravovaných osob ve vozidle škůdce nebo poškozeného, příp. jiných osob, chodců, cyklistů apod. Mezi škody na zdraví, které mohou být poškozenými nebo jejich zástupci nárokovány, patří zejména: 

bolestné,



ztíţení společenského uplatnění,



ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,



účelně vynaloţené náklady spojené s léčením,



regresní nároky zdravotních pojišťoven,



náklady pečovatelské sluţby,



hodnota domácích prací,



ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti - tzv. renta,



náklady pohřbu, 58



náklady na výţivu pozůstalých - tzv. renta,



jednorázové odškodnění v případě usmrcení. Mezi nejčastější škody na zdraví patří bolestné, ztíţení společenského uplatnění

a ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. 2.2.3.1

Bolestné a ztíţení společenského uplatnění

Rozsah náhrady škody na zdraví je přímo určen ustanoveními § 442 a násl. občanského zákoníku. Jednorázově se hradí bolestné a ztíţení společenského uplatnění (tzv. trvalé následky). Jak bolestné, tak ztíţení společenského uplatnění se určuje podle ustanovení vyhlášky č. 440/2001 Sb., resp. podle přílohy této vyhlášky, ve které jsou jednotlivá zranění a újmy "ohodnoceny" body, přičemţ kaţdý bod má hodnotu 120 Kč (od počátku roku 2002). K uplatnění těchto nároků na náhradu těchto škod doloţí poškozený vyplněný tiskopis posudek o bolestném (vyplňuje lékař), posudek o ztíţení společenského uplatnění (vyplňuje zpravidla lékař). Bolestné (náhrada za bolest) je jednorázové plnění za utrpěnou bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků (bolestí se rozumí kaţdé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví poškozenému), které se poskytuje na základě posudku (bodového hodnocení) ošetřujícího lékaře podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. V posudku se vţdy uvádí: 

postupy, kterými posuzující lékař dospěl k závěru svého hodnocení,



poloţky příloh vyhlášky č. 440/2001 Sb., podle kterých bylo bodové hodnocení provedeno,



odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení nad limity uvedené v přílohách citované vyhlášky. Výjimkou z jednorázovosti poskytování této náhrady můţe být situace, kdy si

zdravotní stav poškozeného po ukončení léčení vyţádá další operaci, která je v příčinné souvislosti s poškozením zdraví v důsledku úrazu. V tomto případě náleţí další odškodnění za bolest jako za poškození zdraví, se kterým lze tuto operaci srovnávat. I v tomto případě se odškodnění provádí na základě posudku ošetřujícího lékaře. Náhrada za ztíţení společenského uplatnění (vyhláška č. 440/2001 Sb.) je plnění, které se poskytuje v případě, ţe úraz zanechal trvalé následky, které mají prokazatelně nepříznivé 59

důsledky pro ţivotní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho ţivotních a společenských potřeb. Náhrada se poskytuje jednorázově na základě posudku (bodového hodnocení) ošetřujícího lékaře. I tato náhrada má ryze osobní charakter, tj. lze ji vyplatit pouze poškozenému. Ztíţení společenského uplatnění se však vyčísluje aţ po ustálení zdravotních komplikací, obvykle po jednom roce od nehody. V posudku se vţdy uvádí: 

postupy, kterými posuzující lékař dospěl k závěru svého hodnocení,



poloţky příloh vyhlášky č. 440/2001 Sb., podle kterých bylo bodové hodnocení provedeno,



odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení nad limity uvedené v přílohách citované vyhlášky. I v případě této náhrady můţe být ve zcela výjimečných případech prolomena

jednorázovost jejího poskytnutí. Jedná se pouze o situaci, kdy ve zdravotním stavu poškozeného došlo k takové změně, ţe by se objevily takové trvalé následky, s nimiţ nebylo v původním posudku počítáno. V takovém případě se vystavuje nový posudek s tím, ţe náhrada se vyplatí pouze ve výši odpovídající počtu bodů, o které nový posudek převýší počet bodů v původním posudku. Předmětné nařízení v odůvodněných případech umoţňuje i mnohonásobné navýšení základní hodnoty bodu a v některých zvlášť závaţných případech trvalého poškození zdraví se bolestné nebo ztíţení společenského uplatnění můţe pohybovat i v řádech milionů korun. Z praxe nicméně plyne, ţe kaţdý pokus o navýšení bolestného nebo ztíţení společenského uplatnění musí projít soudem, neboť i kdyţ pojišťovny navýšení těchto nároků nerozporují, z ekonomických důvodů k úhradě těchto nároků nad základní rámec vyţadují odsuzující rozsudek. 2.2.3.2

Náklady spojené s léčením

Poškozený má v rámci náhrady škody na zdraví nárok téţ na náklady léčení, jmenovitě na ty náklady, které jeho zdravotní pojišťovna nehradí. Mezi takové nehrazené zdravotní úkony mohou patřit např. některé estetické zákroky po dopravní nehodě. Současně má poškozený právo na úhradu nákladů na léčebné přípravky, které zdravotní pojišťovna buď 60

vůbec nehradila anebo u nich hradila spoluúčast. Mezi účelně vynaloţené náklady spojené s léčením patří i náklady příbuzných na cestu za poškozeným do nemocnice, náklady spojené s přibráním ošetřovatelky apod. Uvedené náhrady lze poskytnout vţdy aţ v případě, kdy je prokázáno, ţe poškozený jiţ uvedené náklady skutečně vynaloţil. 2.2.3.3

Náklady spojené s pohřbem

Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem se poskytuje tomu, kdo tyto náklady prokazatelně vynaloţil s tím, ţe se od těchto nákladů odečte pohřebné poskytnuté podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, tj. 5 000 Kč. Jednotlivé náklady spojené s pohřbem nejsou v zákoníku práce taxativně vymezeny. Podle § 37 odst. 1 nařízení vlády se jimi rozumí zejména: 

náklady účtované pohřebním ústavem,



hřbitovní poplatky,



cestovní výlohy,



náklady na zřízení pomníku nebo náhrobní desky,



úprava hrobu,



jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení. Výše náhrady nákladů na zřízení pomníku nebo náhrobní desky je výslovně

limitována a nesmí přesáhnout částku 10 000 Kč (§ 37 odst. 2 nařízení vlády). Náhrada nákladů na smuteční ošacení a náhrada cestovních výloh se poskytuje pouze nejbliţším příslušníkům rodiny a domácnosti zemřelého (§ 37 odst. 1 nařízení vlády). Nejbliţšími příslušníky rodiny se rozumí zejména vdova (vdovec) po zemřelém, děti, vnuci, rodiče, prarodiče, sourozenci, tchán a tchýně. Za příslušníky domácnosti se pak bez ohledu na příbuzenský vztah povaţují osoby, které ţily se zemřelým ve společné domácnosti. Přiměřenost nákladů na smuteční ošacení se posuzuje vzhledem ke konkrétním podmínkám, zejména ţivotní úrovni rodiny zemřelého a k roční době úmrtí a pohřbu. 2.2.3.4

Náklady na výţivu pozůstalých

Náklady na výţivu pozůstalých se poskytují pouze těm osobám, kterým byl zemřelý povinen výţivu poskytovat nebo ji skutečně poskytoval. Celkový rozsah náhrady nákladů na výţivu pozůstalých je limitován výší průměrného výdělku zjištěného ke dni úmrtí. Náhrada

61

nákladů na výţivu pozůstalých však náleţí pouze v případě, ţe výţiva pozůstalých není kryta dávkami důchodového zabezpečení, tj. vdovským a sirotčím důchodem. Uvedená náhrada se poskytuje po dobu, po kterou by trvala vyţivovací povinnost zemřelého, nejdéle však do konce měsíce, v němţ by zemřelý dosáhl věku 65 let. Důvodem pro ukončení poskytování této náhrady je např. skutečnost, ţe vdovec (vdova) po zemřelém uzavřeli nový sňatek nebo ţe dítě přestalo být nezaopatřené. Jedná se totiţ o změnu poměrů, které by měly vliv na vyţivovací povinnost zemřelého. Právní úprava neobsahuje ţádná další pravidla pro výpočet této náhrady. Pro její výpočet se v minulosti pouţívala tzv. dílová metoda. V současné soudní praxi se vychází z rozsahu vyţivovací povinnosti ve smyslu zákona o rodině. V případě usmrcení náleţí pozůstalým jednorázové odškodnění za škodu usmrcením: 

240 000 Kč – manţelovi/manţelce, dětem, rodičům a kaţdé další blízké osobě ţijící ve společné domácnosti s usmrcených v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti,



175 000 Kč – kaţdému sourozenci zesnulého,



85 000 Kč – kaţdému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte.

2.2.3.5

Ztráta na výdělku

Ztráta na výdělku se týká pouze zaměstnanců, kteří pobírají mzdu nebo obdobné plnění mzdě odpovídající. Tato ztráta je reprezentována rozdílem mezi průměrným výdělkem před dopravní nehodou a výší nemocenského pojištění. Poškozenému k uplatnění tohoto nároku tak postačí vyčíslení průměrné mzdy jeho zaměstnavatelem a doloţení této částky spolu s výší dávek nemocenského pojištění. Průměrným výdělkem zaměstnance (§ 275 zákoníku práce a § 17 zákona č. 1/1992 Sb.) se rozumí průměrný hrubý výdělek, pokud pracovněprávní předpisy nestanoví jinak. Zjišťování a pouţívání průměrného výdělku upravuje § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně

za

pracovní

pohotovost

a

o

průměrném

výdělku,

v

platném

znění.

Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období.

62

Rozhodné období pro zjištění průměrného výdělku: 

obecně je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí předcházející dni, k němuţ se průměrný výdělek zjišťuje,



při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím

doba

od

vzniku

zaměstnání

do

konce

kalendářního

čtvrtletí.

Jako mzda se pro účely zjišťování průměrného výdělku posuzuje i odměna nebo jiný příjem poskytovaný zaměstnanci za práci v zaměstnání konaném v jiném pracovním vztahu neţ v pracovním poměru. Vykonává - li zaměstnanec práci u téhoţ zaměstnavatele v několika pracovněprávních vztazích, posuzuje se mzda v kaţdém pracovním vztahu samostatně.

Pro účely zjištění průměrného výdělku je třeba, aby zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 22 dnů. Místo průměrného výdělku se zjišťuje pravděpodobný výdělek v případě, ţe zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období ani 22 dnů. Pravděpodobný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl. Hrubá mzda, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl, se v praxi zjišťuje dvěma způsoby: 

vypočítá se, jaká hrubá mzda by v rozhodném období zaměstnanci náleţela, pokud by pracoval, tj. veškeré mzdové sloţky, které by zaměstnanci náleţely včetně příslušné výše

nezaručených

mzdových

sloţek,

pokud

jsou

zaměstnancům

obvykle

poskytovány, 

vyjde se z hrubé mzdy srovnatelného zaměstnance v rozhodném období (srovnatelným zaměstnancem je pouze zaměstnanec, který vykonává stejný druh práce jako poškozený a je i stejně odměňován). Průměrný, popř. pravděpodobný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový, popřípadě jako průměrný denní směnový výdělek. Pokud se podle pracovněprávních předpisů vychází z průměrného měsíčního výdělku,

průměrný hodinový (denní) výdělek se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin (dnů) připadajících v roce na jeden měsíc. V případě, ţe pro zaměstnavatele platí moţnost pouţití rozhodného období předchozího kalendářního roku (zjišťovat průměrný výdělek za toto rozhodné období je moţné pouze v případě, ţe konkrétní zaměstnání poškozeného zaměstnance v tomto období jiţ existovalo), je povinen v konkrétním případě zjistit průměrný výdělek jak z obecného rozhodného období, tak z období předchozího 63

kalendářního roku s tím, ţe pro výpočet náhrady pouţije ten průměrný výdělek, který je pro zaměstnance výhodnější. Jestliţe je průměrný, popř. pravděpodobný výdělek zaměstnance niţší neţ minimální mzda, na niţ by zaměstnanci vznikl nárok v kalendářním měsíci, v němţ vznikla potřeba průměrný výdělek pouţít, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. Uvedené přichází v úvahu v případě, ţe zaměstnanec byl odměňován minimální mzdou a ţe pro rozhodné období platila niţší minimální mzda neţ v den, kdy se průměrný výdělek pouţije. Plnou výší nemocenského se rozumí výše nemocenského, která náleţí podle předpisů o nemocenském pojištění v případě, ţe nejsou splněny podmínky pro krácení nebo odnětí nemocenského. Ke krácení nemocenského můţe dojít zejména v případě, ţe poškozený porušuje léčebný reţim. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renta) nebo při uznání plné (částečné) invalidity (§ 195 zákoníku práce) přichází v úvahu v případě, ţe poškozenému v důsledku úrazu poklesl výdělek, např. proto, ţe s ohledem na svůj zdravotní stav nemůţe nadále vykonávat dosavadní práci. Uvedená náhrada pak představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem zjištěným ke dni vzniku škody (zpravidla ke dni převedení na jinou práci) a nově dosahovaným výdělkem, k němuţ se připočítává případný plný (částečný) invalidní důchod přiznaný ze stejného důvodu, pro který se poskytuje náhrada. Je třeba upozornit, ţe ačkoliv název této náhrady by tomu nasvědčoval, podmínkou pro poskytování této náhrady není předchozí pracovní neschopnost nebo uznání plné či částečné invalidity, ale skutečně stačí, ţe v důsledku úrazu poškozenému poklesl výdělek.

druh nároku

povaha nároku

kdy se uplatní

64


bolestné

jednorázové

odškodnění

bolestí po ukončení léčení

poškozeného

ošetřujícím lékařem

ztížení společenského

posudek o bolestném vystavený

po ukončení jednorázové odškodnění ZSU poškozeného

uplatnění (ZSU)

léčení

a ustálení zdravotního stavu

posudek

o

ZSU

vystavený


oddací list, rodný list, úmrtní list, doklad prokazující otcovství, jednorázové odškodnění pozůstalých

nájemní smlouva + evidenční jednorázové

paušální

odškodnění kdykoli

psychického strádání pozůstalých

po vzniku list,

nároku

svědecká

o skutečnosti,

výpověď

že

je

osoba

osobou blízkou a žila ve spol. domácnosti,

rozhodnutí

soudu

o změně rodinných poměrů atp.

potvrzení zaměstnavatele o ušlé mzdě zemřelého nebo doklady náklady

náklady

na výživu

pozůstalým,

kterým

jako u ušlého zisku, potvrzení

na výživu

zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen po vyčíslení nákladů

o příjmu

pozůstalým

poskytovat

rozhodnutí

pozůstalého, správního

orgánu

o důchodech, rozhodnutí soudu o výživném atp.

léky, podpůrné prostředky a pomůcky nutné pro úspěšnou léčbu, rehabilitaci a rekonvalescenci poškozeného na doporučení ošetřujícího lékaře, které účelné náklady spojené s léčením

nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a neexistuje vhodný ekvivalent krytý veřejným zdravotním pojištěním, cestovné osob, jejichž návštěva prokazatelně pozitivně působí na psychiku

faktury

či

účetní

doklady

po vyčíslení

za nákup zboží (léky, protetika

nákladů,

atp.) nebo služeb (rehabilitace

po vystavení

atp.),

potvrzení

lékaře,


nákladů

potvrzení

ošetřujícího

výpočty

cestovného,

ošetřovatelských

a pečovatelských služeb atp.

poškozeného při léčení, rehabilitace a rekonvalescence, náklady ošetřovatelské a pečovatelské služby atp.

faktury

či

za úhradu

účetní

doklady

pohřbu,

hrobu,

přiměřené

příslušenství,

náklady

pohoštění, květin, hudby atp.,

spojené

náklady na vypravení pohřbu nejsou-li kryty

po vyčíslení nákladů

s pohřbem

ošacení,

smlouvy o dílo či kupní smlouvy o zhotovení

či

a příslušenství úpravách

65

koupení nebo

hrobu o jejich

pohřebným,

hřbitovní

na zhotovení

hrobu,

a pomníku

náklady

desky

na hrob

(do 10 000 Kč),

příslušenství, hrobu,

poplatky,

náklady

cestovní

na smuteční

hrobového

spojené

výlohy

ošacení

s úpravou a příspěvek

příslušníků

rodiny

a členů domácnosti zemřelého (1/3), další přiměřené

náklady

spojené

s pohřbem

(s přihlédnutím k místním zvyklostem), jako např. pohoštění účastníků pohřbu, květinová výzdoba související s pohřbem, hudebního doprovodu pohřbu atp. ztráta na

potvrzení zaměstnavatele o ušlé

výdělku

rozdíl mezi průměrným výdělkem

po ukončení

mzdě

za dobu

poškozeného před poškozením

pracovní

u ušlého

pracovní

a nemocenským

neschopnosti

správního orgánu o vyplacených

neschopnosti

nebo

doklady

zisku,

jako

potvrzení

dávkách v nemoci potvrzení zaměstnavatele o ušlé

ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti či invaliditě

rozdíl

mezi

průměrným

mzdě

výdělkem

poškozeného před poškozením a výdělkem po ukončení dosahovaným

po poškození

nebo

doklady

jako

u ušlého zisku, popř. jiný doklad o poklesu

s připočtením pracovní

výdělku,

potvrzení

správního orgánu o vyplacených

případného invalidního důchodu (PID) nebo neschopnosti

dávkách v nemoci, rozhodnutí

částečného invalidního důchodu (ČID)

správního orgánu o přiznání PID či ČID

rozdíl

mezi

výší

důchodu,

na který po rozhodnutí

rozhodnutí

ztráta

poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, správního

orgánu o přiznání

na důchodu

na který by mu nárok vznikl, nebýt ztráty o přiznání

nižšího důchodu,

na výdělku

tabulka 14

důchodu

správního důchodu, na nějž

by

orgánu výpočet nárok

vznikl

Nároky - škody na zdraví

2.2.4

Ušlý zisk

V souvislosti se škodou z titulu zdraví nebo škodou na vozidle můţe při dopravní nehodě dojít ke škodě mající povahu ušlého zisku. Týká se právnických a fyzických osob, které podnikají. Netýká se pracovníků ze závislé činnosti - zaměstnanecký poměr. Náhradu škody z titulu ušlého zisku uplatňuje poškozený. Škoda mající povahu ušlého zisku musí být prokázána podklady, jako například: 

popis podnikatelské činnosti poškozeného,



doba pracovní neschopnosti či doba opravy (nepojízdnosti vozidla),



v případě škody z titulu zdraví výše vyplacených nemocenských dávek, 66



sezónnost podnikatelské činnosti,



trţby za předchozí období před nehodou,



smlouva o dílo nebo smlouva o zhotovení zakázky,



objednávka zboţí,



ţivnostenský list nebo koncesní listina,



daňové přiznání,



záznamy o provozu vozidla.

Záleţí na poškozeném, jaké podklady poskytne pojistiteli k posouzení škody z titulu ušlého zisku, nicméně je vţdy na straně poškozeného, aby dokázal, ţe k nějaké škodě došlo a v rámci vzniklé škody se choval maximálně ekonomicky, tzn. tak, aby nenavyšoval tuto škodu. druh nároku

povaha nároku

kdy se uplatní


vlastní vyčíslení ušlého zisku, oprávnění k podnikatelské činnosti (výpis rozmnožení

z obchodního rejstříku, živnostenský list či koncesní listina…), přiznání

majetku

k dani z příjmů (za předchozí uzavřený kalendářní rok), výsledky

poškozeného, ušlý

zisk které

obecně

se

hospodaření - rozvaha, výsledovka, výkaz zisku a ztrát (u práv. osoby),

dalo po vyčíslení

očekávat

nároku

peněžní deník, účetní doklady k prokázání výše příjmů a výdajů (účty, výpisy z účtů, faktury, ...), doklady prokazující, že poškozený v době,

s ohledem

kdy nemohl v důsledku škodní události vykonávat svoji činnost, měl

na pravidelný

zajištěnu práci a příjem by skutečně získával (objednávky, smlouvy

běh věcí

s jinými subjekty, potvrzení objednavatele, že původně sjednaná zakázka byla zadána někomu jinému atd.).

tabulka 15

Nároky - ušlý zisk

2.2.5

Účelně vynaloţené náklady

Základní podmínkou proplacení vynaloţených nákladů spojených s právním zastoupením je jejich účelnost. Tu je nutné uznat u všech úkonů, kterých bylo objektivně třeba k poskytnutí právního zastoupení poškozeného. Za neúčelné lze povaţovat právní zastoupení zejména: 

v případě, kdy se poškozený nechá zastupovat při uplatňování jednoduchého nároku, aniţ by vůbec jednal s příslušným pojistitelem,



právní zástupce se na příslušného pojistitele obrátí: o

aţ po vyřízení nároku poškozeného, 67

o

ve stádiu šetření, kdy uţ je právní zastoupení bezpředmětné,



vícenásobné,



v případě nároku, který nemá oporu v právním řádu České republiky,



v případě zákonem stanovené výluky z pojistné ochrany.

Při posuzování účelnosti právního zastoupení nelze postupovat mechanicky, ale je nutno přihlíţet ke všem okolnostem případu. Při zkoumání přiměřenosti vynaloţených nákladů, je - li poškozený zastoupen advokátem, budou náklady zastoupení určeny advokátním tarifem, resp. pravomocným rozsudkem soudu. V případě zastoupení poškozeného obecným zmocněncem, mohou být uhrazeny pouze prokázané hotové náklady spojené s uplatněním nároku (např. poštovné, telefony, jízdné apod.).

druh nároku

povaha nároku

kdy se uplatní

náklady právního zastoupení účelně vynaložené náklady advokátem Advokátní komory po vyčíslení právního zastoupení

České republiky v souladu s nákladů platnou legislativou

tabulka 16


faktura služeb,

za poskytnutí doklad

právních

o zaplacení

...,

mandátní smlouva apod.

Nároky - účelně vynaloţené náklady spojené s právním zastoupením

2.2.6

Zachraňovací náklady

Dle § 32 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, se pod pojmem zachraňovací náklady rozumí účelně vynaloţené náklady, které pojistník: 

vynaložil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,



vynaložil na zmírnění následků již nastalé pojistné události,



byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků. Pojistník má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů a náhradu

škody, kterou utrpěl v souvislosti s výše uvedenou činností.

68

2.2.7

Devizové škody

Jedná se o škody, při kterých je poškozen cizí státní příslušník českým řidičem, a to na území České republiky nebo v cizině. Můţe jít jak o věcnou škodu, tak i škodu na zdraví nebo ušlý zisk, tj. jakmile dojde k uvedenému poškození, jedná se tzv. devizovou škodu. Pokud se stane nehoda na našem území, řídí se právním řádem našeho státu, při nehodách v zahraniční se řídí příslušnými ustanoveními daného státu. Devizové škody mohou být nárokovány přímo poškozeným, prostřednictvím advokáta, pojišťovnou poškozeného nebo smluvními partnery. Devizovým škodám je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, neboť se jedná o mimořádně vysoké částky náhrad škod a časová prodleva ve zpoţdění úhrad je velmi tvrdě postihována. Dále je nutná bezprostřední spolupráce všech pracovníků zabývajících se likvidací s určenými pracovníky jak u poškozených, tak pojištěných. V cizině nejsou běţné dopravní nehody ve většině případů šetřeny policií, proto je bezpodmínečně nutné přesné a kompletní vyjádření pojištěných.

2.2.8

Škody ve vztahu k České kanceláři pojistitelů

Česká kancelář pojistitelů (ČKP) je právnická osoba, která v rozsahu stanoveném zákonem: 

spravuje Garanční fond,



provozuje hraniční pojištění a informační středisko,



zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří,



uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním ţádosti o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod,



spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti,



vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti,



podílí se na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel.

Ve vztahu k poškozeným, tj. těm, kterým byla provozem vozidla způsobena škoda a mají nárok na plnění podle zákona č. 47/2001 Sb. (kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb.), vystupuje ČKP jako garant a poskytovatel: 

plnění za škodu na zdraví nebo usmrcením způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou zodpovídá nezjištěná osoba, 69



plnění za škodu způsobenou provozem vozidla bez pojištění odpovědnosti, pokud tato škoda přesáhne částku 5 000 Kč,



plnění za škodu způsobenou provozem vozidla pojištěného u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůţe uhradit tuto škodu,



plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla pojištěného hraničním pojištěním,



plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehoţ řidiči nevzniká při provozování tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění,



náhradního plnění podle § 24 a) a § 24 b).

Postup při řešení pojistné události Zákon č. 47/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobnou provozem vozidla a změně některých souvisejících předpisů ( dále jen "Zákon"), upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li Zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem (tzn. do 31.12.2004 včetně je tímto zvláštním předpisem občanský zákoník) a s účinností od 1.1.2005 jej jako zvláštní předpis nahrazuje zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské Unie se od 1.5.2004 dle zákona č. 47/2004 Sb. mění limity pojistného plnění. Limity musí být následující: 

při škodě podle § 6 odst. 2 písm. a) Zákona nejméně 35 milionů Kč na kaţdého zraněného nebo usmrceného (dříve 18 milionů),



při škodě podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) Zákona nejméně 18 milionů bez ohledu na počet poškozených; převyšuje - li součet nároků více poškozených limit pojistného plnění uvedený v pojistné smlouvě, pojistné splnění se kaţdému z nich sniţuje v poměru tohoto limitu k součtu nároků všech poškozených (dříve 5 milionů).

Limit pojistného plnění u škody na zdraví (§ 3 odst. 4 písm. a) zákona) se v případě jedné škodní události aplikuje tolikrát, kolik je při škodní události zraněno nebo usmrceno osob. Pokud se však v případě usmrcení osoby vyskytne víc poškozených (např. oprávněná osoba uplatní nárok na náhradu nákladů na výţivu v souvislosti s usmrcením osoby, která ji poskytovala nebo byla povinna poskytovat), nelze u takových osob limit pojistného plnění 70

navyšovat. Limit se váţe ke všem nárokům vztahujícím se k jednomu zraněnému nebo usmrcenému, nelze jej tedy v případě, ţe není vyčerpán na plnění u jednoho zraněného nebo usmrceného, přenést na nároky u jiného zraněného nebo usmrceného, byť ze stejné škodní události. Rozsah územní platnosti pojištění odpovědnosti je upraven v § 6 odst. 4 a odst. 5 Zákona a v prováděcí vyhlášce Ministerstva financí. Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile bylo skončeno šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit nebo jakmile pojistitel obdrţel pravomocné rozhodnutí o výši náhrady škody. Podle § 9 odst. 3 Zákona je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu a ve lhůtě do 3 měsíců od uplatnění práva na pojistné plnění oprávněnou osobou: 

ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění, jestliţe nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky na náhradu škody byly prokázány - nebo,



podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům na náhradní škody, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitelem sníţeno. Ze znění § 9 odst.3 Zákona je zřejmé, ţe Zákon rozlišuje dva druhy šetření, a to šetření

škodní události a šetření pojistné události. Škodní událost je zákonem definovaný pojem jako způsobení škody provozem vozidla. Zákon nestanovuje počátek běhu oné neurčité lhůty " bez zbytečného odkladu ", logicky lze odvodit, ţe je vázána na vědomí pojistitele o škodní události. Nejfrekventovanějšími

zdroji

informací

o

škodních

událostech

odpovědnosti z provozu vozidla jsou: 

informace od pojištěného (formalizované i neformalizované),



informace od poškozeného (formalizované i neformalizované),



informace od Policie ČR v případě vyšetření dopravní nehody.

71

v

pojištění

Ve fázi šetření škodní události je nutné se prioritně zaměřit na: 

zjištění příp. prověření právního základu (tedy stanovení odpovědnosti za škodu) absence rozhodnutí o vině v tzv. Relaci Policie ČR, nebo v rozhodnutí (usnesení) správního orgánu v mnoha případech nebrání posouzení odpovědnosti podle § 427 občanského zákoníku,



shromaţďování informací a podkladů k rozsahu a výši vzniklé škody. Pojistná událost je definována v § 797 odst. 2 občanského zákoníku jako vznik práva

na pojistné plnění za předpokladu vzniku skutečnosti, s níţ je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit. V reţimu Zákona se o pojistnou událost jedná tedy, jestliţe ve smyslu § 6 odst. 2 poškozený uplatnil a prokázal příslušné nároky na náhradu škody. Šetření pojistné události v tomto pojištění musí pojistitel ukončit ve lhůtě do 3 měsíců od uplatnění práva na pojistné plnění oprávněnou osobou. V kontextu § 6 odst. 2 a § 9 odst. 3 Zákona nutno za počátek běhu lhůty povaţovat okamţik, kdy jsou splněny obě podmínky, na něţ je vázána povinnost poskytnout pojistné plnění, tedy nejen uplatnění, ale i prokázání příslušných nároků. Výše uvedené úkony, tj. jak šetření škodní události, tak šetření pojistné události, je nezbytně nutné provádět současně. Jednak jako přípravu na vlastní šetření pojistné události a následně za účelem správného stanovení škodní rezervy. Při opakovaném nesplnění povinnosti provést bez zbytečného odkladu šetření podle § 9 odst. 3 písmene a) a b) Zákona, můţe podle § 35a odst. 3 zákona o pojišťovnictví Ministerstvo udělit pokutu aţ do výše 1 milionu Kč. Kdy zavolat policii k dopravní nehodě ? Od 1. 1. 2009 je zvýšen limit škody pro oznamovací povinnost u dopravních nehod ze současných 50 000 Kč na dvojnásobek, tedy na rovných 100 000 Kč. Pokud je tedy odhadovaná škoda vyšší neţ 100 000 Kč, je nutné k nehodě zavolat policii. Dále je také nutné policii volat v následujících případech bez ohledu na výši škody: 1. dojde-li při nehodě ke zranění (třeba i jen drobnému) nebo k usmrcení osoby, 2. dojde-li při nehodě na některém z vozidel včetně přepravovaných věcí ke škodě převyšující 100 000 Kč, 72

3. dojde-li při nehodě ke škodě (v jakékoli výši) na majetku třetí osoby (např. k poškození zaparkovaného vozidla, přilehlé nemovitosti apod.); policie se však nebude volat v případě, kdy půjde o škodu na vozidle, které sice je v majetku třetí osoby (např. leasingové společnosti, zaměstnavatele, ale třeba i někoho z rodiny), ale jeho řidič měl na nehodě účast, 4. dojde-li při nehodě k poškození pozemní komunikace či ke zničení nebo poškození její součásti nebo příslušenství (např. dopravní značky, svodidel apod.), 5. dojde-li při nehodě k poškození obecně prospěšného zařízení (např. přejezdového zabezpečovacího zařízení) nebo ţivotního prostředí (např. při úniku provozních kapalin z vozidla), 6. nebudeme-li po nehodě sami schopni (bez vynaloţení nepřiměřeného úsilí) obnovit plynulost provozu, 7. nedohodneme-li se s účastníkem nehody na zavinění. Ve všech ostatních případech dopravních nehod pokud bude odhadovaná škoda niţší neţ 100 000 Kč bychom si měli vystačit bez součinnosti policie, pouze je nutné sepsat záznam o dopravní nehodě. Jak pořídit zápis o dopravní nehodě ? Zápis o dopravní nehodě můţe mít libovolnou formu. Důleţité ovšem je, aby obsahoval dané náleţitosti, které jsou následující: 

datum nehody,



hodinu nehody,



místo nehody,



popis nehody a jejího průběhu,



popis škody na vozidlech,



identifikaci vozidel, které se účastnily dopravní nehody (tovární značka, typ, rok výroby, státní poznávací značka),



identifikaci účastníků nehody (jméno, příjmení a adresa pojištěného, jeho telefon a adresa pojišťovny, číslo řidičského průkazu),



podpisy řidičů.

73

Nejlepší je však vyuţít doporučovaný tiskopis „Záznam o dopravní nehodě“ (tzv. jednotné evropské hlášení), který umoţňuje vyhotovení identického zápisu ve dvou kopiích, a následně jednu z nich zaslat svým pojišťovnám.Součástí zápisu (tak, jak je tomu ve formuláři) mohou být také údaje o případných svědcích dopravní nehody nebo schematický nákres nehody, včetně označení míst vzájemného střetu automobilů. Zápis nebo vyplněný formulář pak doručí viník nehody své pojišťovně, která se postará o odškodnění poškozeného. Protokol by měl kaţdý řidič vozit s sebou ve vozidle, při uzavření pojistky jej dostane od své pojišťovny. Jeho nepropisovací verzi pak lze stáhnout z webových stránek České asociace pojišťoven i jednotlivých pojišťoven. Jakmile dojde k ohlášení dopravní nehody pojišťovně, pojišťovna je povinna pomocí svého likvidátora či jiných jejích smluvních partnerů pověřených k provozování této činnosti, provést prohlídku poškozeného vozidla a učinit zápis o rozsahu jeho poškození. Po té, co likvidátor obdrţí oznámení poškozeného a viníka dopravní nehody spolu s prohlídkou poškozeného vozidla, začíná likvidovat škody vzniklé z této dopravní nehody. Mezi tzv. prvotní likvidační úkony patří: provedení fotodokumentace, zápis o poškození vozidla a vyplnění hlášení pojistné události poškozeným. Likvidátor si dále vyţádá potřebné doklady, které jsou nezbytné pro výpočet vzniklé škody např.: 

řidičský průkaz řidiče poškozeného vozidla v době nehody,



kopie technického průkazu vozidla,



kopie dokladů o nabytí vozidla,



daňový doklad (faktura) za provedenou opravu vč. rozpisu materiálu a práce,



daňový doklad za poškozené či zničené věci,



souhlas leasingové společnosti s proplacením náhrady škody (devinkulace),



v případě škody na zdraví - posudek o bolestném, hodnocení ztíţení společenského uplatnění či ztráta na výdělku,



relace Policie.

Kroky při šetření pojistné události jsou následující: 

prokázání nároků,



samotný výpočet jednotlivých škod, 74



jejich likvidace (popř. zamítnutí),



revize výpočtu škody,



výplata pojistného plnění poškozenému.

Předpokladem poskytnutí pojistného plnění je, ţe poškozený uplatní a prokáţe své nároky, tzn. ţe prokáţe právní základ nároku, rozsah a výši škody. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vztahuje na kaţdou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Pojištěný má nárok, aby pojistitel za něho uhradil škodu v rozsahu a výši, podle příslušných právních předpisů, poškozeným uplatněné a prokázané nároky na náhradu škody na zdraví nebo usmrcením, věcné škody a škody, která má povahu ušlého zisku. Pojištění se tedy vztahuje jak na provozovatele (drţitel), tak i na řidiče. Stanovení právního základu je tudíţ posouzení odpovědnosti a zavinění pojištěného a rozhodnutí o oprávněnosti nároku poškozeného. Základem pro správné posouzení právního základu nároku je objektivní a úplné zjištění skutkového stavu. Posouzení právního základu je uvedeno v grafu č. 2. Podle vztahu k zavinění můţeme rozdělit odpovědnost na subjektivní a objektivní. Subjektivní odpovědnost spočívá především v porušení právní povinnosti dané zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Objektivní odpovědnost vychází důsledně z odpovědnosti bez ohledu na zavinění (odpovědnost za výsledek), a to především s ohledem na ochranu poškozených.

Za relevantní podklady pro stanovení právního základu lze povaţovat: 

uznání nároku ze strany škůdce, resp. vyjádření protistrany (škůdce),



doklad o šetření škodní události příslušného policejního orgánu, pokud z něj právní základ vyplývá,



rozhodnutí (usnesení) příslušného správního, resp. trestního orgánu ve věci dopravní nehody zejména jeho odůvodnění,



svědecké výpovědi účastníků dopravní nehody.

75

poškozený uplatnil

NE

pojištěný nahlásil

ANO ANO pojištěný souhlasí

NE

NE šetřeno PČR čeká se do pravomocného rozhodnutí

ANO NE

NE rozhodl soud, úřad nebo dohoda

PČR rozhodla

ANO ANO ANO

NE rozhodnutí ve prospěch poškozeného

rozhodla PRÁVNÍ ZÁKLAD

odloţeno - bez náhrady

graf 2 Vývojový diagram pro posuzování právního základu

76

Nutno upozornit na skutečnost, ţe poškozený má přímý nárok proti odpovědnostnímu pojistiteli škůdce. Nesouhlas (případně nečinnost) pojištěného s úhradou škody ve prospěch poškozeného není sám o sobě zásadním podkladem pro zamítnutí náhrady škody a nezbavuje pojistitele povinnosti řádně celou škodní událost šetřit. Důkazní břemeno je však na straně poškozeného, který musí věrohodným způsobem prokázat nároky na náhradu škody. Poškozený musí tedy prokázat porušení právní povinnosti škůdce (způsobení škody konkrétním vozidlem konkrétního provozovatele – u objektivní odpovědnosti), vznik škody a příčinnou souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti škůdce. Pokud poškozený prokazuje svůj nárok pouze jednostranným prohlášením hlášení škody (včetně jednostranného oznámení policii), nárok nemusí být pojistitelem povaţován za prokázaný. Je nutné zajistit alespoň jeden z následujících podkladů: 

souhlasné vyjádření škůdce,



svědeckou výpověď,



relaci policie zaloţenou na objektivním zjištění nehodového děje, nikoli jen popis toho, co vypověděl poškozený. V rámci stanovování právního základu při střetu vozidel je třeba se zabývat i otázkou

spoluviny, tj. zabývat se otázkou účasti kaţdého z vozidel na vzniklé škodě. Při posuzování míry účasti na vzniklé škodě je potřeba vycházet ze skutečností, které ke vzniku škody přispěly. Pokud jeden účastník poruší právní předpisy (viník) např. nedáním přednosti v jízdě a druhý účastník také nedodrţí určitá ustanovení např. překročením povolené rychlosti, je zapotřebí zjišťovat příčinnou souvislost mezi vznikem nehody a nedodrţením právních předpisů, tj. zjistit, které porušení právního předpisu bylo příčinou dopravní nehody. V praxi to znamená, ţe pokud druhý účastník dopravní nehody (poškozený) má spoluvinu na dopravní nehodě, např. poţil alkohol, jel nepřiměřenou rychlostí atd., je stanovena jeho spoluvina v % a o tuto část je potom kráceno výsledné vyplácené pojistné plnění. Při stanovování právního základu je dále nezbytné zabývat se vţdy otázkou postihu (regresu). Regres je postih pojišťovny, označující její právo na náhradu částek (popř. jejich část), které vyplatila jako pojistné plnění Toto právo můţe směřovat vůči pojištěnému nebo i vůči třetím osobám, jestliţe porušili své povinnosti a pokud toto porušení mělo vliv na vznik pojistné události, popřípadě zvětšení rozsahu takto vzniklé škody.

77

Při střetu tří a více vozidel je nutno vţdy brát v úvahu ustanovení § 431 občanského zákoníku, tj. zabývat se otázkou účasti kaţdého z nich na vzniklé škodě. Jestliţe poškozený uplatnil a prokázal své nároky, potom základními povinnostmi likvidátora je ověření těchto skutečností: 

vznik pojistné události – tj. zda nastala skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit,



zda došlo k této události v době platnosti pojistné smlouvy,



zda se událost týká předmětu pojištění,



zda pojištěné motorové vozidlo je ve vlastnictví toho, kdo pojistnou smlouvu uzavřel nebo ve vlastnictví jiné osoby,



výši tzv. škodní rezervy,



rozsah poškození vozidla,



rozsah povinnosti pojistitele plnit,



zda došlo k vědomému porušení některé z povinností stanovených obch. z., jiným právním předpisem, VPP nebo dohodnutých pojistnou smlouvou pojištěným, pojistníkem, jejich zaměstnanci nebo osobou podílející se na provozu vozidla,



zda případné porušení povinností zakládá právo pojistitele na odstoupení od pojistné smlouvy nebo sníţení plnění,



zda je pojistné plnění předmětem vinkulace nebo zástavního práva,



zda nebylo z téţe příčiny plněno z jiného druhu pojištění,



zda jsou dány důvody k postihu,



zda charakter a specifické podmínky případu dávají předpoklady pro projednání s vedoucím pracovníkem s návrhem na další opatření.

Mezi důleţité náleţitosti spisu pojistné události patří: 

hlášení PU pojištěným s přílohou fotokopie TP a ŘP,



hlášení PU poškozeným s přílohou fotokopie TP a ŘP,



zápis o poškození vozidla,



fotodokumentace,



relace Policie, Rozhodnutí správního orgánu a další potřebné doklady (plné moci, ţivnostenský list apod.),



korespondence, 78



devinkulace,



faktury, účty, výpočet AVN, Audatex,



výpočet výše plnění,



likvidační zpráva,



poukaz,



dopis o likvidaci,



dopis na FÚ o výplatě plnění nad 25 000 Kč za ušlý zisk fyzickým osobám. Na základě doloţených podkladů likvidátor provede výpočet pojistného plnění a předá

jej ke kontrole na revizi. Pracovník, který provádí revizi likvidace a schvaluje výplatu plnění je povinen zkontrolovat před výplatou pojistného plnění především věcnou správnost, tj. oprávněnost nároku na pojistné plnění podle zákonných ustanovení, pojistných podmínek, směrnic pro likvidaci a jiných platných pokynů. Půjčovné V souvislosti se škodou na vozidle (výpadek vozidla po dobu opravy nebo v případě totální škody do doby výplaty pojistného plnění) můţe poškozený poţadovat téţ proplacení půjčovného. Škoda spočívající v tom, ţe poškozený vynaloţil vyšší náklady na vypůjčení vozidla ve srovnání s náklady, které by jinak vynaloţil na provoz svého vozidla, které však po určitou dobu nemohl pouţít v důsledku jeho poškození se dle současné judikatury povaţuje za skutečnou škodu, kterou je škůdce (pojistitel) povinen nahradit v rozsahu nutně a účelně vynaloţených nákladů. Úhrada půjčovného bude přicházet nejčastěji v úvahu u podnikatelů, kteří vozidlo potřebují pro výkon své podnikatelské činnosti a slouţí vlastně k eliminaci ušlého zisku, který by poškozený jinak mohl uplatňovat. V odůvodněných případech lze hradit půjčovné i fyzickým, nepodnikajícím osobám, které uplatní nárok na jeho náhradu a prokáţí, ţe vozidlo nutně potřebují k osobní potřebě. V případě, ţe poškozený je osoba samostatně výdělečná činná a pouţívá vozidlo k podnikání, je povinen v případě pojistné události a poškození vozidla chovat se ekonomicky, a zabránit tak moţnému navyšování škody. Jestliţe si poškozený zapůjčí náhradní vozidlo, je mu proplaceno půjčovné (ušlý zisk mu tedy nevznikne). Jestliţe si nezapůjčí vozidlo a vznikne mu škoda (ušlý zisk), musí uvést důvod, proč si nezapůjčil náhradní vozidlo (např. není moţné zapůjčení určitého druhu vozidla). 79

Jak jiţ bylo uvedeno, pokud si poškozený na dobu opravy půjčí vozidlo, aby nahradil výpadek vlastního vozidla, které je v rámci oprav v servisu, má nárok na úhradu nákladů s půjčovným spojených. Tento nárok však zahrnuje několik " ale ", na které je třeba brát zřetel. Za prvé pojišťovny povinného ručení odmítají uhradit půjčovné tam, kde to není ekonomicky nutné. To znamená, ţe se nikterak nebrání úhradě půjčovného u vozidel uţívaných pro podnikání - takový postup je ryze pragmatický, neboť je pro pojišťovnu většinou levnější hradit půjčovné neţ ušlý zisk. Komplikovanější je to ovšem u vozidel, která nejsou uţívána pro podnikatelskou činnost, neboť u těch pojišťovny zpravidla argumentují neexistencí nutnosti půjčovat si náhradní vozidlo právě s ohledem na to, ţe to ekonomicky není nutné. Výjimky z tohoto postupu vnímají ve vztahu k vozidlům uţívaných pro osoby na vozidlo jakkoli nutně odkázané (tělesně postiţení, doprava do míst s niţší dostupností veřejné dopravy atd.). Toto stanovisko je nicméně diskutabilní, nemá jednoznačnou oporu v zákoně a ani judikatura obecných soudů nedává v tomto směru jednoznačnější odpověď. S úhradou půjčovného je spojen ještě jeden právní aspekt, a to odečítání fixních nákladů z půjčovného. Fixní náklady, jinak řečeno pevné náklady, jsou náklady, které by poškozenému vţdy vznikly a tudíţ nejsou chápány jako škoda. Těmito náklady se rozumí zejména opotřebení vozidla, ke kterému by došlo, kdyby vozidlo nebylo v opravě. Jinými slovy, pokud by nedošlo ke škodní události, pak by poškozený se svým vozidlem normálně jezdil a za kaţdý takto ujetý kilometr by se jeho vozidlo opotřebovalo. Toto opotřebení samozřejmě nikdo nikomu nehradí, a proto pokud si poškozený půjčí vozidlo z půjčovny, s kaţdým kilometrem, který se svým poškozeným vozidlem neujede (neboť je toho času v opravě) se jeho vozidlo v opravě neopotřebí o kaţdý jeden neujetý kilometr. Tím se poškozený defacto obohacuje, neboť opotřebení půjčeného vozidla půjčovně nehradí a kdyby mu pojišťovna zaplatila půjčovné vozidla v plné výši, pak by dostal v ceně půjčovného uhrazeny i fixní náklady. Ty musí být, jak bylo jiţ uvedeno, odečteny z půjčovného. To poškozeného někdy značně překvapí, neboť má dojem, ţe by mu pojišťovna měla uhradit půjčovné celé. To ovšem není pravda, neboť jeho vozidlo se tím, ţe bylo v servisu a nejezdilo se s ním, neopotřebovalo, ačkoli by se jinak opotřebovalo, a proto jsou fixní náklady odečítány. Jestliţe tedy oprávněnost samotných pevných nákladů není po právní stránce zásadně spornou otázkou, vzniká spor ohledně výše fixních nákladů. Pojišťovny zpravidla vycházejí z částky fixních nákladů, na kterou má zaměstnanec nárok při uţití vlastního vozidla pro 80

pracovní cesty dle zákona o cestovních náhradách, která činila v roce 2005 částku 3,80 Kč na 1 km. Tato částka je ovšem diskutabilní, neboť je evidentní, ţe u různých druhů vozidel bude skutečné opotřebení a tedy výše pevných nákladů rozdílná. Můţe se stát, ţe poškozený si půjčí vozidlo s půjčovným 1 000 Kč na den a ujede 250 km. V takovém případě mu pojišťovna půjčovné krátí o 950 Kč a poškozený tak půjčovné ponese prakticky celé sám. Vzhledem k tomu, ţe se takový postup jeví často jako nepřiměřený, lze v případě nesouhlasu s výší fixních nákladů nechat zpracovat znalecký posudek, který by odlišnou výši pevných nákladů objektivně stanovil. Při likvidaci půjčovného je pojistitel povinen se zabývat i otázkou účelnosti a přiměřenosti vynaloţených nákladů, tzn., zda vypůjčení náhradního vozidla bylo nutné a zda náklady výrazně nepřesahují běţné ceny v regionu. Náhrada za vypůjčení náhradního vozidla se řídí následujícími zásadami: 

v případě parciální škody by mělo být prokázáno, ţe poškozené vozidlo bylo opraveno (např. fakturou),



doba, po kterou se půjčovné hradí, by neměla být delší neţ doba opravy,



v případě totální škody by doba, po kterou se půjčovné hradí, neměla být delší neţ doba nezbytně nutná k pořízení jiného vozidla,



vypůjčené vozidlo by mělo typově odpovídat poškozenému vozidlu; podle § 415 občanského zákoníku budou hrazeny pouze účelně vynaloţené náklady,



vypůjčené vozidlo by mělo být pouţito k témuţ účelu jako poškozené vozidlo nebo k zajištění oprávněných potřeb oprávněné osoby. Pokud poškozený vznese nárok na náhradu půjčovného, je povinen prokázat výši

škody následujícím způsobem: 

smlouvou s vyznačením typu půjčeného vozidla a počátečním stavem ujetých kilometrů,



fakturou za pronájem vozidla s uvedeným počátkem a koncem doby vypůjčení a počtem ujetých kilometrů,



ţivnostenským listem nebo jiným oprávněním k podnikání nebo výpisem z obchodního rejstříku; nepodnikající fyzické osoby prokáţí, ţe vozidlo nutně potřebují k osobní potřebě dokladem, který obsahuje důvod nezbytnosti uţívání náhradního vozidla,



fakturou za opravu k doloţení doby opravy poškozeného vozidla, 81



předloţením knihy jízd nebo jiným dokladem doloţit počet km vlastním vozidlem před PU a vypůjčeným vozidlem.

Pojistitel z předloţených dokladů zjistí, zda kategorie půjčeného vozidla odpovídá poškozenému vozidlu. Dále zjistí období, po které muselo být vozidlo půjčeno a zkoumá počet ujetých km. Z částky za půjčovné odečte náklady odpovídající pouţívání vlastního vozidla, tj. počet ujetých kilometrů x pevné náklady na 1 km.

2.2.9

Postup při pojistné události vzniklé v zahraničí

V případě pojistné události nastalé v zahraničí se postupuje následovně: 

nejdřív je nezbytné zavolat Policii,



jak přesně postupovat při nehodě v zahraničí, by měli poradit na telefonním čísle, které pojišťovny vydávají spolu se zelenou kartou. Pojišťovny by měly zároveň nabídnout asistenční sluţby. U některých jsou zdarma jako doplněk povinného ručení, jinde se za ně platí.



je třeba zapsat jména a adresy účastníků nehody a svědků - pokud moţno včetně zelených karet, jména a adresy majitelů automobilů, registrační značky (SPZ) vozidel ostatních účastníků, adresy pojišťoven účastníků a čísla dokladů o pojištění,



pokud účastník dopravní nehody nerozumí protokolu nebo s ním nesouhlasí, neměl by ho podepisovat. V takovém případě by měl k němu v češtině připojit své vyjádření.



poškozený by se měl do patnácti dnů od nehody obrátit na pojišťovnu viníka a ţádat náhradu škody - jejím prostřednictvím je třeba také informovat Českou kancelář pojistitelů v dané zemi. V pojišťovně předloţí dokumenty o nehodě dokazující vinu jejího klienta. Pokud není rozhodnuto o viníkovi, vyplatí se kontaktovat svoji pojišťovnu.

2.2.10 Úloha škodních zástupců Kaţdý členský stát Evropské Unie musí zabezpečit, ţe pojistitel jmenuje tzv. škodního reprezentanta, který se bude zabývat projednáváním a vyřizováním nároků poškozených na území kaţdého členského státu Evropské Unie odlišného od území vlastního státu pojistitele. Výběr škodního reprezentanta je výhradním právem pojistitele. Škodní reprezentant musí splňovat následující podmínky: 82



musí mít sídlo, nebo musí být zaloţen, na území členského státu, pro který byl jmenován



je plně odpovědný za projednávání nároků poškozených



musí být schopen projednat případ v úředním jazyce území státu, pro jehoţ území byl jmenován



můţe zastupovat jednoho i více pojistitelů.

Škodní reprezentant projednává a zejména likviduje případ podle práva státu, na jehoţ území došlo ke vzniku škody, tedy podle právního řádu pojistitele, kterého zastupuje. Poškozený můţe uplatnit nárok na území státu, kde má trvalý pobyt za pouţití následujících čtyř základních pilířů: 

zřízení

Informačního

centra,

které

má

poskytnout

poškozenému

údaje

o odpovědnostním pojistiteli škůdce, případně o škůdci samém, 

povinnosti odpovědnostního pojistitele jmenovat škodního reprezentanta na území kaţdého členského státu Evropské Unie,



zřízení Kompenzačního orgánu pro případ, ţe odpovědnostní pojistitel nebo jeho škodní reprezentant neposkytne předpokládanou náhradu poškozenému,



existence právní úpravy přímého nároku poškozeného i proti odpovědnostnímu pojistiteli škůdce, nejenom proti škůdci samému.

Poškozený by měl postupovat následovně: 

jestliţe nezná odpovědnostního pojistitele škůdce o

obrátí se na Informační centrum na území svého domovského státu,

o

Informační centrum sdělí poškozenému jméno a sídlo odpovědnostního pojistitele škůdce a jím jmenovaného škodního reprezentanta na území domovského státu poškozeného,



poškozený se obrátí buď na odpovědnostního pojistitele na území svého domovského státu, spíše však na uvedeného škodního reprezentanta, který případ vyřídí jménem a na účet odpovědnostního pojistitele škůdce. Škodní reprezentant musí ve lhůtě 3 měsíců buď předloţit poškozenému nabídku odškodnění nebo řádně odůvodnit, proč tak neučiní.

83



pokud tento postup nebude úspěšný, poškozený se bude moci obrátit na Kompenzační orgán, který převezme řešení případu. 2.2.10.1

Informační centrum

Informační centrum je vytvořeno proto, aby umoţnilo poškozenému učinit kroky k uplatnění nároku na území domovského státu, a také proto, aby mohlo podávat informace o řadě skutečností. Informační centrum zabezpečuje: 

provoz registru obsahujícího následující údaje: o

registrační značku vozidla, které má obvyklé stanoviště na území členského státu,

o

čísla pojistných smluv kryjících provoz vozidel, na něţ se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, v případě, ţe účinnost pojištění odpovědnosti uplynula, a datum ukončení pojistného krytí,



o

číslo zelené karty nebo smlouvy o hraničním pojištění,

o

seznam vozidel, na něţ se vztahují výjimky z pojištění odpovědnosti,

o

jméno orgánu nebo instituce odpovědné za odškodňování poškozených,

o

název a adresu pojistitele nebo jím jmenovaného reprezentanta,

v případě oprávněného zájmu poškozeného sděluje jméno a adresu vlastníka / drţitele vozidla,



archivaci údajů po dobu sedmi let po uplynutí platnosti registrační značky vozidla nebo pojištění odpovědnosti vozidla,



součinnost s ostatními Informačními centry na území členských států, součinnost mimo jiné obsahuje: o

seznam Informačních center všech členských států,

o

způsob komunikace mezi Informačními centry,

o

standardizované formuláře ve všech jazykových mutacích,

o

včasnost a kvalitu sluţeb. 2.2.10.2

Kompenzační centrum

Poškozený se můţe obrátit na Kompenzační centrum pouze v případě, ţe předešlé dva výše uvedené postupy nebudou fungovat, a to z následujících důvodů: 

není jmenován ţádný škodní reprezentant, 84



odpovědnostní pojistitel není během dvou měsíců zjištěn nebo nelze zjistit vozidlo,



odpovědnostní pojistitel / škodní reprezentant nesplní svou povinnost reagovat vůči poškozenému ve lhůtě tří měsíců.

Pokud poškozený podnikl kroky soudní cestou přímo proti odpovědnostnímu pojistiteli škůdce, respektive proti škůdci samotnému, nelze jiţ pověřit vyřizováním případu Kompenzační orgán. Analogicky, pokud jiţ Kompenzační orgán zahájil činnost a poškozený podnikne soudní kroky, musí Kompenzační orgán v daném případě ukončit svoji činnost. Kompenzační orgán neprodleně informuje: 

pojistitele vozidla, jehoţ provozem byla škoda způsobena, nebo jím jmenovaného reprezentanta,



Kompenzační orgán v členském státě pojistitele, který uzavřel pojištění odpovědnosti,



osobu, která způsobila nehodu, pokud je známa,

o tom, ţe proti němu byl uplatněn nárok poškozeným a ţe Kompenzační orgán je povinen zahájit činnost ve lhůtě 2 měsíců po uplatnění nároku poškozeným.

Odškodnění poskytnuté Kompenzačním orgánem nelze napadnout soudní cestou, případný spor lze uplatnit pouze proti odpovědnostnímu pojistiteli škůdce. Kompenzační orgán, který vypořádal nárok poškozeného na území jeho státu, má nárok na kompenzaci od Kompenzačního orgánu členského státu, na jehoţ území má sídlo pojistitel, jenţ uzavřel pojištění odpovědnosti.

85

3 Havarijní pojištění Automobil se pro mnohé stal prostředkem, bez něhoţ se jen stěţí obejdou. Jeho uţívání s sebou přináší nejen pohodlí a úsporu času, ale také nezanedbatelná rizika. Jedním z nejčastějších rizik je hrozba dopravních nehod spojených s nepříjemnými následky nejen na majetku, ale i na zdraví či ţivotech cestujících. Mezi další rizika patří moţnost odcizení či zničení nebo poškození v důsledku ţivelné události. A právě k eliminaci těchto rizik slouţí havarijní pojištění. 3.1

Základní charakteristika a pojmy

Uzavřením havarijního pojištění se případná rizika stávají pro pojištěného - majitele vozidla - snesitelnější. Při uzavření smlouvy o havarijním pojištění vznikají pro obě smluvní strany, tj. majitele i pojišťovnu, určitá práva a povinnosti. Majitel vozidla se zavazuje platit pojistné, jehoţ výši určuje celá řada faktorů. Naopak pojišťovna je povinna za určitých splněných podmínek vyplatit náhradu škody, která bude na vozidle způsobena. Havarijní pojištění slouţí ke krytí škod, které vzniknou na autě poškozeného, dále je na rozdíl od povinného ručení dobrovolné a rozhodnutí, zda uzavřít či nikoliv smlouvu havarijního pojištění je zcela na libovůli majitele vozidla. Ten se můţe rozhodnout, zda je ochoten věnovat část finančních prostředků na platbu pojistného. Jeho výše se odvíjí od několika faktorů, kterými mohou být dle pojistitele např.: 

typ a značka vozidla,



pořizovací cena vozidla,



stáří vozidla (čím starší vozidlo, tím levnější pojistné),



zvolený rozsah krytí rizik,



stanovená spoluúčast (s rostoucí spoluúčastí výše pojistného klesá),



způsob platby pojistného,



různé slevy,



pohlaví a bydliště řidiče,



počet řidičů automobilu,



územní platnost pojištění,



způsob zabezpečení,



zda - li se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu, 86



má - li řidič nárok na bonus,



má - li povinné ručení u stejné pojišťovny,



jak dlouho je řidič drţitelem řidičského průkazu.

Samozřejmě u pojištění není cena hlavním hlediskem pro posouzení. Důleţitější je kvalita pojištění, která se odvíjí od limitů plnění, která pojišťovna v případě pojistné události poskytne, od kvality asistenčních sluţeb, moţnostech kombinovat rizika apod. Co se týče zabezpečení vozidla, některé pojišťovny nepojišťují bez zabezpečovacího zařízení (např. Uniqa, a.s.). Jiné nabízejí výhodné slevy na pojistném v případě, ţe má vozidlo nainstalováno některé z moţných zabezpečovacích zařízení. Dalšími pojmy jsou bonus, malus. Bonusy nabízí kaţdá pojišťovna a tyto benefity zvýhodňují řidiče s dlouhodobým bezeškodním průběhem. Bonus představuje slevu na pojistném, malus naopak přiráţku, přičemţ bonusy, respektive malusy, se vztahují výhradně k bezeškodnímu či škodnímu průběhu. Maximálně nabízený bonus u všech pojišťoven je 50 %. Pojišťovny standardně přiznávají bonus vzniklý u konkurence (starší) při uzavírání nového pojištění. Je však zapotřebí doloţit potvrzení o bezeškodním průběhu pojištění od předchozí pojišťovny. Kaţdá pojišťovna má přesně určenou dobu, během které lze uplatnit bonus od předcházející pojišťovny (doba mezi zánikem smlouvy u předcházející pojišťovny a počátkem nového pojištění u pojišťovny, kde se potvrzení předkládá a ţádá se zde o uznání bonusu). Při určení pojistného hraje roli téţ stáří vozu. Lze se pojistit na tzv. novou anebo časovou (obecnou) cenu. V případě nové ceny se pojistné odvíjí od ceny nového vozu, zatímco ve druhém případě se obecnou cenou rozumí trţní cena srovnatelného vozidla, odpovídající stavu nabídky a poptávky v závislosti na jeho stáří a opotřebení. Další důleţitý pojem v havarijním pojištění je spoluúčast. Je to částka, kterou se pojištěný podílí na pojistné události. Obvykle je stanovena fixní částkou nebo procentem. Procentuální výše spoluúčasti se u jednotlivých pojišťoven liší. Opět zde platí při rozhodování, jakou zvolit spoluúčast, jednoduché nepsané pravidlo: 

pokud si myslíme, ţe jsme dobrý řidič, předpokládáme, ţe způsobíme nehodu a škody budou sice malé, ale časté (minimálně jednou za rok), je vhodné zvolit pojištění s nízkou spoluúčastí, 87



pokud jsme dobrým řidičem a nepředpokládáme nehodu nebo méně časté škody (jednou za dva, tři roky), zvolíme spoluúčast vyšší - pojištění bude levnější.

Aby se nám havarijní pojištění vyplatilo, můţeme se drţet následujících pravidel: 

pokud vlastníme starší automobil, jehoţ případná oprava by nebyla finančně náročná, havarijní pojištění se nevyplatí,



pokud máme nový vůz, je vhodné si ho pojistit,



taktéţ drahý automobil nebo vůz s drahými náhradními díly,



havarijní pojištění je nedílnou součástí nákupu vozu na leasing. Leasingové společnosti často nabízejí zajímavé akce, kdy poskytují havarijní pojištění na určitou dobu (obvykle 3 roky) za zvýhodněných podmínek. Platba za pojištění je často součástí splátky.



jezdí - li s autem osoba s malými řidičskými zkušenostmi, určitě je na místě sjednat si havarijní pojištění,



starší auto (např. Škoda Felicia) se vyplatí pojistit pouze proti odcizení, ţivelné katastrofě a vandalismu. V případě lehké nehody by se havarijní pojištění nerentovalo. Výše pojistného se odvíjí (jak bylo uvedeno) mimo jiné od pořizovací ceny vozidla.

V této souvislosti můţeme hovořit o přepojištění nebo podpojištění. Přepojištění znamená, ţe je stanovena pojistná částka vyšší neţ je skutečná hodnota pojišťované věci (vozidla), podpojištění je opak. V prvním případě je poškozenému vyplacena pouze částka, která mu náleţí, bez ohledu na to, ţe platil vyšší pojistné. V druhém případě má pojišťovna právo sníţit pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty.

3.2

Obsah smlouvy

§ 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, vyjmenovává základní náleţitosti pojistné smlouvy. Smlouva havarijního pojištění obsahuje zejména: 

druh pojištění,



určení pojistitele, pojistníka a pojištěného,



vymezení pojistného rizika,



údaje o vozidle,



výše pojistného, jeho splatnost,



vymezení pojistné doby a doby splatnosti pojistné smlouvy, 88



pojistné podmínky (vymezení pojistné události, výluky z pojištění, vznik, trvání a zánik pojištění, způsob určení rozsahu pojistného plnění). 3.3

Vznik a zánik smlouvy

Pojistná smlouva završuje dvoustranný právní úkon mezi klientem a pojišťovnou, na jehoţ základě vznikají smluvní pojištění fyzických a právnických osob. Vyţaduje se pro ni písemná forma. § 788 občanského zákoníku uvádí: Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže určená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné Součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné, Doplňkové a Zvláštní pojistné podmínky. Pojistnou smlouvu lze téţ sjednat ve prospěch jiného subjektu neţ toho, kdo pojištění uzavřel (tzv. pojistník). Po uzavření smlouvy pojistník obdrţí tzv. pojistku - potvrzení o uzavření smlouvy havarijního pojištění. Pojištění lze téţ sjednat společně se smlouvou pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pokud to jednotliví pojistitelé umoţňují. V případě, ţe nikoliv, uzavírají se obě smlouvy zvlášť. V závislosti na výši ročního pojistného a zvoleném způsobu placení můţe pojistník s pojišťovnou dohodnout měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční placení pojistného. U jiného způsobu neţ je roční se mohou u různých pojistitelů vyskytovat tzv. področní přiráţky. Ţádost o zrušení smlouvy musí být vţdy oznámena pojistiteli písemně. Důvody pro zrušení smlouvy jsou stejné jako v případě povinného ručení s menšími odchylkami. Havarijní pojištění můţe zaniknout z různých důvodu, např.: 

dnem, kdy došlo ke změně vlastníka tuzemského vozidla (prodej vozidla, ukončení leasingové smlouvy atd. - pojistitel však musí být o této skutečnosti informován),



dnem, kdy vozidlo přestalo jako vozidlo fyzicky existovat,



dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel,



odcizením vozidla, nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, povaţuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie ČR přijala oznámení o odcizení vozidla, 89



havarijní pojištění zaniká dle § 801 občanského zákoníku tím, ţe pojistné za první pojistné období nebylo zaplaceno do tří měsíců od počátku pojištění nebo pojistné za další pojistné období nebylo zaplaceno do šesti měsíců od jeho splatnosti. Pojištění zanikne uplynutím této lhůty. Totéţ platí, byla-li zaplacena jen část pojistného.



dohodou obou stran,



uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno,



výpovědí ke konci pojistného období pojistníkem či pojistitelem (výpověď musí být podána druhé straně nejméně 6 týdnů před koncem pojistného období),



výpovědí do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy (výpověď mohou podat obě strany - tj. pojistitel i pojištěný, výpovědní lhůta je osmidenní, počíná běţet dnem doručení výpovědi druhé straně, jejím uplynutím smlouva zanikne),



výpovědí ze strany pojistitele nebo pojistníka z důvodu pojistné události. Při zániku smlouvy havarijního pojištění má pojistník právo na vrácení

nespotřebovaného pojistného. Pouze v případě výplaty pojistného plnění z důvodu totální škody (tj. odcizení vozidla a totální škoda z důvodu úplného zničení vozidla), náleţí pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němţ nastala pojistná událost. Pojistník má právo téţ při zániku smlouvy na potvrzení o době trvání pojištění a škodním průběhu zaniklého pojištění (tzv. bonus), který můţe uplatnit pojistník při uzavírání nové smlouvy v kterékoliv jiné pojišťovně. 3.4

Pojistné události

Havarijní pojištění se vztahuje na krytí rizik předem sjednaných ve smlouvě. Mezi základní pojistná rizika můţeme zahrnout: 

havárii,



krádeţ,



zničení či poškození ţivelnou pohromou,



zásah cizí osoby (vandalismus).

Proti těmto rizikům se lze pojistit buď samostatně anebo pojišťovny nabízejí různé kombinace či moţnost uzavření kompletního pojištění. Kromě tohoto běţného rozsahu krytí existují i další vedlejší rizika, proti kterým je nutné se připojistit. Do této kategorie můţeme zařadit: 90



pojištění čelního skla i ostatních skel včetně světlometů,



pojištění zavazadel a věcí osobní potřeby,



pojištění úrazu přepravovaných osob,



pojištění mimořádné výbavy,



pojištění pro případ nákladů za nájem náhradního vozidla.

V souvislosti s havarijním pojištěním se objevují případy, kdy si poškozený, jehoţ vozidlo bylo poškozeno při dopravní nehodě, nechá náklady opravy uhradit z havarijního pojištění a následně uplatňuje např. spoluúčast z povinného ručení viníka, případně další nároky. Někdy se však můţe stát, ţe pojišťovna povinného ručení odmítne spoluúčast proplatit s odkazem na tzv. skutečnou škodu. O co se jedná ? Havarijní pojištění je pojištěním majetkovým a nikoliv pojištěním odpovědnosti za škodu. Nemá tedy povahu náhrady škody, nýbrţ povahu finanční kompenzace vzniklých nákladů. Havarijní pojišťovna tak uhradí náklady opravy a odečte spoluúčast, coţ je dohodnutá podmínka dle pojistných podmínek té které pojistné smlouvy o havarijním pojištění. Tzv. povinné ručení je naproti tomu pojištěním odpovědnosti za škodu a platí na něj ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, zejména ustanovení § 443 občanského zákoníku, které stanoví: „ Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození ”. Z povinného ručení se tedy vyplatí maximálně cena poškozených dílů v okamţiku nehody (tzv. skutečná škoda), nicméně havarijní pojišťovna vyplatí částku opravy a odečte spoluúčast. Jestliţe pak poškozený, který uplatnil pojistnou událost z havarijního pojištění, uplatní nebo chce uplatnit spoluúčast z povinného ručení viníka nehody, často nedostane pojistné plnění vůbec právě s ohledem na shora uvedený rozdíl mezi skutečnou škodou dle ustanovení § 443 občanského zákoníku a výší plnění z havarijního pojištění, jejímţ základem je cena opravy mínus spoluúčast. Lze uvést následující příklad: Náklady opravy vozidla dle faktury v servisu opravou novými náhradními díly - 100 000 Kč. V pojistné smlouvě o havarijním pojištění je sjednána spoluúčast např. 10 %. V daném případě spoluúčast bude činit částku 10 000 Kč a celkové pojistné plnění od havarijní pojišťovny bude činit 90 000 Kč. Poškozený bude chtít uhradit tuto spoluúčast z povinného ručení viníka. Pojišťovna povinného ručení však nejprve spočítá skutečnou škodu a ta zpravidla nebude ve výši 100 000 Kč, neboť cena nových náhradních

91

dílů nebude ve výši těch opravovaných a bude tedy niţší. Řekněme, ţe cena poškozených dílů (skutečná škoda) bude 75 000 Kč. V takovém případě má poškozený z titulu náhrady škody nárok na částku 75 000 Kč, coţ znamená, ţe kdyby škodu uplatnil přímo z povinného ručení viníka, obdrţel by pojistné plnění ve výši 75 000 Kč (rozdíl do 100 000 Kč z faktury by šel k jeho tíţi). Jestliţe by tedy v takovém případě vznikl nárok na náhradu škody ve výši 75 000 Kč a jestliţe by poškozený obdrţel jiţ 90 000 Kč od havarijní pojišťovny, dostal by víc, neţ byla skutečná škoda a nad onen limit (75 000 Kč) jiţ z titulu náhrady škody neobdrţí nic. To znamená, ţe jeho nárok na úhradu částky spoluúčasti ve výši 10 000 Kč bude pojišťovnou povinného ručení odmítnut s tím, ţe skutečná škoda činila méně neţ pojistné plnění od havarijní pojišťovny a poškozenému tak nevznikl nárok na ţádnou náhradu škody, tedy na pojistné plnění z titulu odpovědnosti za škodu, kdyţ jiţ celá částka náhrady škody (75 000 Kč) byla zaplacena v pojistném plnění havarijní pojišťovny (90 000 Kč).

3.4.1

Odcizení vozidla

Odcizení vozidla je vţdy charakterizováno jako totální škoda. V případě odcizení částí vozidla či jeho výbavy (vykradení vozidla) se jedná o tzv. parciální (částečnou) škodu. Při odcizení vozidla, jeho částí nebo výbavy je nutné předloţit pojišťovně: 

kopii technického průkazu, v případě odcizení celého vozidla originál dokladu a klíčky od vozidla,



kopii policejního protokolu o trestním oznámení,



kopii usnesení o skončení šetření policie,



kopii nabývajících dokladů o koupi vozidla, případně dovozních dokladů,



kopii smlouvy o pronájmu vozidla, případně smlouvy o poskytnutí úvěru,



kopii faktur za předchozí opravy vozidla, doklady prokazující stav vozidla před událostí,



další doklady vyţádané pojišťovnou.

3.4.2

Havárie

Při dopravní nehodě dochází většinou k poškození vozidla. V souvislosti s poškozením nebo zničením vozidla je potřeba předloţit pojišťovně: 

kopii technického průkazu vozidla,



řidičský průkaz řidiče v době nehody,

92



kopii smlouvy o pronájmu vozidla, případně smlouvy o poskytnutí úvěru,



faktury za provedenou opravu vozidla, doklady k poškozeným - zničeným věcem,



další doklady vyţádané pojišťovnou (např. souhlas leasingové společnosti s vyplacením pojistného plnění atd.).

3.4.3

Ţivel

V tomto případě se jedná o poškození či zničení vozidla např. poţárem, výbuchem, pádem stromů, vichřicí, zřícením skály, krupobitím, povodní, zemětřesením. 3.5

Zánik smlouvy z důvodu totální škody

V případě totální škody (odcizení vozidla, zničení či poškození vozidla identifikované jako totální škoda) smlouva zaniká ke dni pojistné události, nicméně podle § 803, odst. 3 občanského zákoníku náleţí pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němţ nastala tato pojistná událost. V případě, ţe na smlouvě není uhrazena potřebná částka, lze ji pojištěnému strhnout z pojistného plnění.

93

4 Závěr V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské Unie dne 1. 5. 2004 se změnila v povinném ručení výše minimálních limitů, které jsou v současné době: 

při škodě podle § 6 odst. 2 písm. a) Zákona 35 milionů Kč na kaţdého zraněného nebo usmrceného,



při škodě podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) Zákona nejméně 35 milionů bez ohledu na počet poškozených; převyšuje - li součet nároků více poškozených limit pojistného plnění uvedený v pojistné smlouvě, pojistné splnění se kaţdému z nich sniţuje v poměru tohoto limitu k součtu nároků všech poškozených.

V havarijním pojištění nedošlo se vstupem České republiky do Evropské Unie k ţádným zásadnějším změnám, pouze bylo rozšířeno poskytování asistenčních sluţeb. V zemích Evropské Unie dochází častěji k likvidacím škod formou tzv. totálních škod. Hlavním důvodem je hodinová sazba za práci v autoservisu. V České republice se tato sazba pohybuje přibliţně v rozmezí 600 aţ 800 Kč za hodinu. V případě ostatních zemí však můţe být tato sazba aţ několikrát vyšší (např. v Rakousku či Německu je přibliţně třikrát vyšší neţ v České republice). Nevyplatí se tedy vozidlo opravovat, neboť náklady na jeho opravu značně převyšují cenu, za kterou je moţné dané vozidlo znovu pořídit. Provoz motorových vozidel je spojen s dvojím pojištěním: 

povinné pojištění v současnosti provozované podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění,



dobrovolné neboli havarijní pojištění, ve smyslu obecných pravidel pro uzavírání pojistných smluv.

Podstatný rozdíl mezi oběma pojištěními je v příjemci případného pojistného plnění ze smlouvy: 

zatímco povinné pojištění odškodňuje, resp. chrání toho, komu jsme provozem vozidla způsobili škodu,

94



havarijní pojištění odškodňuje, resp. chrání provozovatele vozidla, který přišel k úhoně.

Na české pojistném trhu probíhá tzv. segmentace sazeb povinného ručení, kdy se stanovují sazby i podle jiných kritérií neţ je objem motoru. Vývoj na pojistném trhu záleţí na mnoha aspektech. Zpočátku je marţe zpravidla rozumně vysoká. Přidáváním segmentačních proměnných se však pojišťovny snaţí získat méně rizikové klienty za niţší sazby pojistného. Tyto sazby jim při dobře volených proměnných generují vyšší zisk i podíl na trhu. Zisk se ale postupně sniţuje ve prospěch příznivějších sazeb. Rizikovost však není jediný aspekt, který ovlivňuje pojistné. Nesmíme zapomenout na ziskovou marţi, provizní náklady, administrativní náklady na likvidace či na komunikaci s klientem. Sniţování pojistného tak můţe být realizováno nejen výběrem méně rizikových skupin, ale téţ změnou přiráţky k rizikovosti, případně změnou struktury zprostředkovatelské sítě a postupným přechodem na přímé kanály. Rovněţ investice do analýzy dat umoţní vybrat kvalitní klienty, dobře řídit rizika a omezit ztráty plynoucí z pojistných podvodů. Na evropských trzích nejprve docházelo po deregulaci k poklesu sazeb, segmentovalo se podle dalších a dalších proměnných, přecházelo na jiné levnější distribuční cesty a redukovaly se přiráţky. Nyní dochází k výraznější segmentaci, k růstu průměrných sazeb i výše škod při současném poklesu zisků pojišťoven. Jak je to moţné ? Jedna z odpovědí vysvětluje toto chování efektivní alokací zdrojů pojišťoven minimalizujících náklady včetně nákladů na boj proti podvodům, které rostou a způsobují růst pojistných plnění. Co můţe vést pojišťovny k niţším investicím do boje proti podvodům v konkurenčním prostředí ve srovnání s regulovaným prostředím ? Podle různých studií je to zejména niţší výnos z takových investic. Navíc část těchto úspor se přenáší v rámci konkurenčního boje na zákazníky, zatímco v regulovaném prostředí jde celý tento výnos ve prospěch pojišťovny. Podstatnou roli hraje také zvýšený počet konkurentů, jejich niţší podíl na trhu a niţší efektivita podobných investic.

95

V konkurenčním prostředí můţe dojít ke sníţení investic do prevence podvodů a přenosu zvýšených nákladů na pojistné události na zákazníky ve formě vyššího pojistného. To však neznamená nulové investice do boje proti podvodům. Ušetřené náklady na boj proti podvodům se později objeví ve zvýšených nákladech na pojistná plnění. Proto bývá detekce pojistných podvodů cesta, jak dlouhodobě drţet nízké sazby pojistného. Pojišťovny si mohou také konkurovat efektivní volbou těchto zejména technologických investic a zde je dlouhodobě jasný přínos konkurenčního prostředí. Dalším zajímavým aspektem vývoje v Evropě po deregulaci je vysoká míra fluktuace zákazníků, která však postupně s vyrovnáváním konkurenčních nabídek klesá. Proto pojišťovny, které začnou segmentovat jako první, získávají větší podíl na trhu a je pro ně snazší si ho udrţet.

Změny povinného ručení v České republice v roce 2009 Od 1. 1. 2009 musí mít kaţdé registrované vozidlo zaplacené povinné ručení. Vyhnout se placení bude moţné jen vyřazením z registru vozidel. Pokud nebude registrované vozidlo pojištěno, Česká kancelář pojistitelů mu podle novely zákona vyměří sazbu podle typu vozidla 20 Kč aţ 300 Kč denně. Za úhradu příspěvku odpovídá společně s majitelem vozidla také jeho provozovatel, není-li sám vlastníkem vozidla. Při registraci aut (při jejich nákupu v zahraničí a při přeregistraci z jednoho majitele na druhého) se bude nově platit ekologický poplatek. A to za nesplnění nejniţší evropské normy výfukových emisí EURO 1, zavedené v roce 1922 či za plnění pouze normy EURO 1 a EURO 2, z roku 1996. Nejstarší typy vozidel (ty s karburátorem ŠKODA 105, 120, Favorit, Trabant, Wartburg) se tak stanou prakticky neprodejné – poplatek totiţ bude činit 10 000 Kč. Při splnění EURO 1 se bude platit ekopoplatek 5 000 Kč, u EURO2, zavedeného od roku 1996, zaplatíme 3 000 Kč. Poplatek se nebudu platit při plnění limitů EURA 3 (v platnosti od roku 2000) a vyšších, dále u veteránů a motocyklů. Poplatek platí kupující a za kaţdý vůz se bude platit pouze jednou. Od 1. 1. 2009 se volá policie ČR k dopravní nehodě v případě, ţe škoda na některém z vozidel bude převyšovat 100 000 Kč nebo dojde ke škodě – a to v jakékoli výši na majetku třetí osoby. Převratnou změnou je hlavně to, ţe policii nebude nutné volat v případě, kdy

96

půjde o škodu na vozidle, které sice je v majetku třetí osoby (např. leasingové společnosti, zaměstnavatele, ale třeba i z někoho z rodiny), ale jeho řidič měl na nehodě účast. Pokuta za provozování vozidla bez povinného ručení se s platností od 1. června 2008 zvyšuje na nejméně 5 000 Kč a nejvíce 40 000 Kč (dosud bylo moţné udělit pokutu do 20 000 Kč). Za neodevzdání RZ (SPZ) do depozita hrozí vlastníkovi pokuta 2 500 – 20 000 Kč (dosud maximálně 10000 Kč). Pokud při silniční kontrole na poţádání příslušníka Policie ČR nepředloţí řidič doklad o pojištění, můţe dostat pokutu od 1 500 do 3 000 Kč, v blokovém řízení do 1 500 Kč (současná maximální výše pokuty byla 1 000 Kč a v blokovém řízení 500 Kč). Pokud řidič nepojištěného vozidla zaviní nehodu, způsobuje tím závaţné problémy nejen poškozeným, ale také sobě a leckdy i svým blízkým. Česká kancelář pojistitelů za něj sice v první fázi škody uhradí (z garančního fondu, který spravuje), avšak následně je po nepojištěném viníkovi důsledně vymáhá.

97

Seznam pouţité literatury 1)

Durčáková, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, s. r.o., 2005

2)

Daňhel, J.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005

3)

Hradec, M., Zárybnická, J.: Vybrané statě z pojišťovnictví. Praha: Eupress, 2003

4)

internetové stránky: www.ckp.cz, www.cap.cz, www.mfcr.cz

5)

periodika: Mladá Fronta ze dne 9. 11. 2004, 8. 11. 2005, 7. 11. 2005, 4. 11. 2008

6)

periodika: Blesk ze dne 17. 12. 2008

7)

poznatky z praxe

8)

poznatky ze studia na Univerzitě Pardubice

9)

poznatky ze studia na Bankovním institutu vysoká škola Praha

98

POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL V ČESKÉ REPUBLICE A SITUACE V EU

Recommend Documents