Závěrečná hodnotící zpráva Individuální projekt Pardubického kraje

Závěrečná hodnotící zpráva Individuální projekt Pardubického kraje Podpora integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji II

PARDUBICKÝ KRAJ

ÚVOD ............................................................................................................................................................... 4 PODPOŘENÉ AKTIVITY...................................................................................................................................... 6 1

POSKYTOVÁNÍ TERÉNNÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ..................................................................................................... 6 1.1 Vyloučené lokality v obci Česká Třebová .............................................................................................. 7 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5

1.2

Vyloučená lokalita v obci Hrochův Týnec ............................................................................................. 9

1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5

1.3

Popis ......................................................................................................................................................... 16 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě ....................................................................................................... 16 Zaměstnanost v lokalitě ............................................................................................................................ 17 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků .................................................................... 17 Podpořené osoby ...................................................................................................................................... 17

Vyloučené lokality ve Vysokém Mýtě ................................................................................................. 17

1.8.1 1.8.2 1.8.3 1.8.4 1.8.5

2

Popis ......................................................................................................................................................... 15 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě ....................................................................................................... 15 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků .................................................................... 16 Zaměstnanost v lokalitě ............................................................................................................................ 16 Podpořené osoby ...................................................................................................................................... 16

Vyloučené lokality v Ústí nad Orlicí .................................................................................................... 16

1.7.1 1.7.2 1.7.3 1.7.4 1.7.5

1.8

Popis ......................................................................................................................................................... 14 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě ....................................................................................................... 14 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků .................................................................... 14 Zaměstnanost v lokalitě ............................................................................................................................ 15 Podpořené osoby ...................................................................................................................................... 15

Vyloučené lokality v obci Svitavy ........................................................................................................ 15

1.6.1 1.6.2 1.6.3 1.6.4 1.6.5

1.7


Vyloučená lokalita v obci Prachovice ................................................................................................. 14

1.5.1 1.5.2 1.5.3 1.5.4 1.5.5

1.6


Vyloučené lokality v Pardubicích ........................................................................................................ 12

1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.5

1.5

Popis ........................................................................................................................................................... 9 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě ......................................................................................................... 9 Zaměstnanost v lokalitě ............................................................................................................................ 10 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků .................................................................... 10 Podpořené osoby ...................................................................................................................................... 11

Vyloučené lokality v obci Chrudim...................................................................................................... 11

1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5

1.4

Popis ........................................................................................................................................................... 7 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě ......................................................................................................... 7 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků ...................................................................... 8 Zaměstnanost v lokalitě .............................................................................................................................. 8 Podpořené osoby ........................................................................................................................................ 9


NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ ................................................................................................... 19 2.1 NZDM v Hrochově Týnci ..................................................................................................................... 20 2.1.1 2.1.2 2.1.3

Popis ......................................................................................................................................................... 20 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě ....................................................................................................... 20 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy pracovníků .................................................................................... 20

2

2.1.4

2.2

2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4

2.3

Popis ......................................................................................................................................................... 23 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě ....................................................................................................... 23 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy pracovníků .................................................................................... 24 Podpořené osoby ...................................................................................................................................... 24

NZDM ve Svitavách ............................................................................................................................ 24

2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4

2.6


NZDM v Pardubicích ........................................................................................................................... 23

2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4

2.5


NZDM v Prachovicích ......................................................................................................................... 22

2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4

2.4

Podpořené osoby ...................................................................................................................................... 21

NZDM v Chrudimi ............................................................................................................................... 21


NZDM ve Vysokém Mýtě .................................................................................................................... 25

2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4


3

VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ZAPOJENÝCH DO PROJEKTU ......................................................................................... 26 3.1 Podpořené osoby................................................................................................................................ 26 4 SUPERVIZE.................................................................................................................................................. 26 5 BROŽURA ................................................................................................................................................... 27 6 ŘÍZENÍ, ADMINISTRACE A PUBLICITA PROJEKTU ................................................................................................... 27 ZÁVĚR ............................................................................................................................................................ 28

3

Úvod Pardubický kraj obdržel od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dotaci na realizaci projektu Podpora integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji II, reg. č. CZ.1.04/3.2.00/B4.00003. Financování tohoto projektu bylo zajištěno z ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Projekt byl realizován v období od 1. 2. 2013 do 30. 6. 2015 a jeho cílem bylo přispět ke zlepšení dlouhodobě problematické situace v sociálně vyloučených romských lokalitách v Pardubickém kraji. K dosažení stanoveného cíle byly vybrány sociální služby - terénní programy a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (pro osoby ve věku od 15 do 26 let; dále jen NZDM). Aktivita terénní služby poskytovaná obyvatelům lokalit byla zaměřena na návrat klientů zpět na trh práce, udržení se na trhu práce nebo umožnění přístupu ke službám v oblasti zaměstnanosti a dalších služeb v oblasti primární prevence. Aktivita NZDM se zaměřila na služby sekundární prevence tak, aby nedocházelo k prohlubování sociálně patologických jevů. NZDM nabídlo mládeži a mladým dospělým bezpečnou alternativu pro trávení volného času, seberealizaci prostřednictvím volnočasových aktivit i prostor pro osobnostní růst. Poskytovatelé sociálních služeb byli vybráni na základě výběrového řízení organizovaného žadatelem o dotaci. Realizace projektu bezprostředně navázala na projekt "Podpora integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji". Další klíčovou aktivitou projektu byla supervize pro terénní pracovníky a pracovníky v NZDM. Služba terénní programy Služba terénní programy byla poskytována v sociálně vyloučených romských lokalitách v 6 obcích s rozšířenou působností (dále jen ORP) Pardubického kraje: v České Třebové, Hrochově Týnci, Chrudimi, Pardubicích, Prachovicích, Svitavách, Ústí nad Orlicí a Vysokém Mýtě. Pro realizaci terénních programů byli na základě veřejné soutěže vybráni tito poskytovatelé: 

Naděje – sociálně vyloučené lokality v ORP Česká Třebová,



Šance pro Tebe o. s. – sociálně vyloučené lokality v ORP Chrudim,



SKP – CENTRUM o.p.s. – sociálně vyloučené lokality v ORP Pardubice a ORP Ústí nad Orlicí,



město Svitavy – sociálně vyloučené lokality v ORP Svitavy,



město Vysoké Mýto – sociálně vyloučené lokality v ORP Vysoké Mýto.

Sociální služba terénní programy byla zaměřena na pomoc obyvatelům sociálně vyloučených romských lokalit ve věku od 15 let, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci jako např. při problémech s bydlením, zadlužením, exekucemi a dalším vzděláváním. Terénní pracovníci pomáhali při řešení výchovných problémů s dětmi, při hledání odpovídajícího zaměstnání, poskytovali základní sociální poradenství, doprovázeli na úřady např. při vyřizování osobních dokladů či sociálních dávek. Služba byla poskytována zdarma a na základě dobrovolnosti.

4

Uživatelům služby byl zaručen princip rovného přístupu, respekt k jejich právům, potřebám a byla dodržována zásada dobrovolnosti a důvěrnosti sdělených informací. Klientům nebyla poskytována finanční ani materiální pomoc. Služba NZDM Služby nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ve věku od 15 do 26 let byly poskytovány ve vybraných lokalitách, především tam, kde již NZDM působila a je možnost navázání primární prevence na prevenci sekundární. Pro realizaci terénních programů byli na základě veřejné soutěže vybráni tito poskytovatelé: 

Bonanza o. s. – ve Svitavách,



SKP-CENTRUM o.p.s. – v Pardubicích a Vysokém Mýtě,



Šance pro Tebe o. s. – v Hrochově Týnci, Chrudimi a Prachovicích.

Cílem této klíčové aktivity bylo, aby lidé ve věku od 15 do 26 let mohli smysluplně trávit svůj volný čas v bezpečném prostředí. Cílové skupině byly v NZDM dostupné tyto aktivity: vzdělávací (například přednášky, workshopy) a aktivity spojené s docházkou do školy (doučování, pomoc při vyplňování přihlášek na SŠ, SOÚ atp.), sociálněprávní poradenství, pracovně výchovné činnosti, sport a hry, kontaktní rozhovory. Tyto činnosti přispívají k integraci cílové skupiny a zároveň usnadňují cílové skupině vstup na trh práce anebo návrat na trh práce. Aktivity NZDM přímo navazovaly na poskytování primární prevence terénními pracovníky v sociálně vyloučených romských lokalitách s tím, že klientům byly v NZDM poskytovány služby sekundární prevence s cílem snížení sociálně patologických jevů a prevence sociálního vyloučení ve vybraných lokalitách.

5

Podpořené aktivity 1 Poskytování terénních sociálních služeb Sociální služba terénní programy byla poskytována ve vytipovaných a nejvíce potřebných sociálně vyloučených romských lokalitách v Pardubickém kraji dodavateli, kteří byli vybráni na základě veřejné zakázky. Objednatel služby – Pardubický kraj požadoval zajištění sociální služby terénní programy dle § 69 a v souladu s dalšími ustanoveními zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v rozsahu základních činností a úkonů v souladu s platnou legislativou. Služba byla určena pro obyvatele sociálně vyloučených romských lokalit. Cílem poskytované služby bylo tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Terénní programy napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou jím ohroženy pro krizovou sociální situaci, sociálně znevýhodňující prostředí, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností. Terénní sociální práce je specifická v tom, že pomáhá vyhledávat potencionální uživatele sociálních služeb v jejich přirozeném prostředí a společná setkání tak obvykle neprobíhají na půdě organizace, která terénního sociálního pracovníka zaměstnává. Tento způsob práce umožňuje kontakt s lidmi, kteří z různých důvodů sami institucionální pomoc nevyhledávají, případně zpočátku i odmítají. Návštěvy v domácnostech uživatelů v rámci práce v přirozeném prostředí poskytují také příležitost ke spolupráci s celou rodinou a širším společenstvím. Terénní pracovník poznává problémy v kontextu s přirozeným prostředím klienta. Buduje vztah důvěry a může aktivně pracovat s motivací klienta. Výhodou terénní sociální práce je maximální dostupnost pro klienta, finanční nenáročnost v porovnání s represivními, či krajními opatřeními (výkon trestu, umísťování dětí v dětských domovech apod.) a efektivita. Služba obsahovala tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: - aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávající se ve společenském prostředí, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, zejména: - pomoc při vyřizování běžných záležitostí, - pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou, pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, - sociálně terapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, c) poskytování informací o rizicích, spojených se současným způsobem života a snižování těchto rizik, v případě uživatele návykových nebo omamných a psychotropních látek prostřednictvím metod přístupu minimalizace škod. Terénní pracovníci při své práci využívali a uplatňovali obecně známé metody sociální práce jako je např. rozhovor s klientem, pomoc s listinami, vyjednávání, doprovod, koordinační činnost, konzultace s odborníky a zprostředkování kontaktu s ostatními institucemi a organizacemi. Terénní pracovníci řešili v lokalitách se svými klienty obdobné problémy. Nejčastěji se uživatelé služby obraceli na terénní pracovníky s žádostí o pomoc při zajištění vhodného bydlení, řešení dluhů a exekucí, hledání vhodného zaměstnání a doprovázení klientů na úřady. Často se řešily výchovné problémy s dětmi, další vzdělávání starších dětí a mladistvých nebo hle-

6

dání odpovídajícího zaměstnání. Kritériem pro hodnocení jednotlivých poskytovatelů byl stanoven indikátor počet podpořených osob. Dalším sledovaným indikátorem byl počet setkání. V jednotlivých lokalitách byly počty jednotlivých indikátorů nastaveny s ohledem na umístění vyloučených lokalit, jejich rozlohu a počet obyvatel. Služba byla k dispozici uživatelům služby každý všední den v týdnu, v rozsahu upraveném smlouvou mezi zadavatelem a poskytovatelem. Terénní pracovníci měli k dispozici kontaktní místnost, která sloužila nejen pro administrativní zázemí pracovníků, ale i pro klienty, kteří upřednostňovali setkání na neutrálním místě, mimo např. vlastní domácnost. Zadavatel požadoval od poskytovatele služby zajistit pro terénní pracovníky odbornou metodickou podporu v osobě garanta, která spočívala především v konzultaci postupů pří řešení jednotlivých problémů. O aktuální situaci v lokalitách získával projektový tým informace nejen z Výkazu monitorovacích indikátorů, ale i v rámci realizovaných setkání s poskytovateli služby. Na těchto akcích byli přítomni nejen zástupci jednotlivých poskytovatelů z podpořených lokalit, projektového týmu, ale i radní Pardubického kraje Ing. Pavel Šotola, zodpovědný za sociální věci a neziskový sektor a dále pracovníci příslušných odborů, oddělení Krajského úřadu zejména OSV.

1.1 Vyloučené lokality v obci Česká Třebová Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Česká Třebová zajišťovala nezisková organizace Naděje. 1.1.1 Popis Lokalitu oblasti Borek v České Třebové tvoří čtyři bytové domy na sídlišti, kde byla dříve ubytována sovětská armáda. Dva z objektů jsou ve vlastnictví města, další dva spravuje soukromý investor. Lokalita je na periferii města a je vzdálena přibližně 30 minut chůze od centra města, respektive 10 minut autobusem. V lokalitě se nacházejí 2 obchody, speciální ZŠ, a také jedna herna s výherními automaty. Ostatní základní občanská vybavenost je k dispozici v centru města. Část lokality vznikla nově řízeným sestěhováním. Byty pro sociálně potřebné existují ve dvou městských objektech od konce 90. let. Původní dům byl v roce 1997 rekonstruován, druhý dům byl postaven v roce 1998. Mohou se sem stěhovat pouze nezadlužení občané. Domy ve vlastnictví města jsou spravovány neziskovou organizací Naděje, zbylé dva domy v lokalitě jsou ve vlastnictví soukromé firmy z Ostravska. Společné prostory městských objektů jsou střeženy kamerou. Většina obyvatel je závislá na pobírání sociálních dávek. V lokalitě je vysoká nezaměstnanost. Mezi problémové jevy v lokalitě patří drobná kriminalita, alkoholismus a užívání drog. V lokalitě je také zastoupena lichva. Odhadovaný počet sociálně vyloučených osob na území města je okolo 600. 1.1.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Největším problémem obyvatel v této lokalitě je předluženost, kdy se na sídlišti pohybují podnikatelé, kteří nabízejí nebankovní půjčky s velmi vysokým úrokem. Terénní pracovníci proto neustále upozorňovali klienty na nevýhody těchto půjček. S ohledem na výše uvedené se terénní pracovníci snažili klienty směřovat k tomu, aby si uvědomili, zda je pro ně půjčka, za těchto nevýhodných podmínek, skutečně nezbytná. Uživatelé služby byli informováni o nutnosti splácet své závazky a dluhy, zejména v souvislosti s bydlením. Klienti si také nechávali vypracovat splátkové kalendáře a své dluhy a závazky se snažili vyrovnávat. V mnoha případech se podařilo odvrátit exekuce a případné vystěhování z bytu. Klienti si také osvojili dovednosti, jak uspořit finanční prostředky díky nákupům potravin v levnějších, i když ve vzdálenějších obchodech. Také se probírala nezbytnost nákupu některého zboží (v případě, že se nákup neuskuteční, dojde k vylepšení rodinného rozpočtu). Cílem těchto aktivit bylo, aby klienti začali sami sledovat a vyhodnocovat svůj finanční rozpočet. U klientů byla

7

v průběhu realizace služby v rámci projektu zvýšena informovanost v oblasti finanční gramotnosti a u některých se zlepšila odpovědnost za splácení půjček a dluhů i vůči městu a ostatním dodavatelům. Mezi další problémy pak patřily vysoká nezaměstnanost a absence vhodného bydlení. Při poskytování terénních programů byly terénními pracovníky poskytovány služby, které směřovaly k řešení nepříznivé sociální situace uživatelů služby při vyřizování běžných záležitostí jako je např. dluhová problematika, pomoc při vyřizování korespondence se soudy a s problémy související s bydlením. Dalším okruhem, byla také drogová problematika. Obecněji lze říci, že v průběhu projektu převažovaly zejména činnosti směřující k řešení nepříznivé sociální situace klientů v následujících oblastech. Jednalo se o pomoc při vyřizování běžných záležitostí klientů (dluhová problematika, pomoc při korespondenci se soudy a problémy se zajištěním podmínek bydlení, zejména řešení připojení elektřiny, úhrad za vodu a podobně). Dalším výrazným tématem byly aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společnosti (pomoc při shánění zaměstnání). Dalších aktivity byly zaměřeny na podporu rodiny (výchova dětí, podpora rodin v posílání dětí do školy. V neposlední řadě se pak sociální pracovníci zaměřovali na činnosti a poskytování informací o rizicích spojených se současným způsobem života. Jako úspěch lze označit řešení dluhové problematiky a podpora klientů při vyjednávání s majiteli bytů. Menší spokojenost poskytovatele této služby je v řešení problematiky, která se týká motivace mladých lidí. Ti velice často končí své vzdělání po ukončení ZŠ. S tímto vzděláním většinou nenaleznou zaměstnání a jsou odkázáni na pobírání sociálních dávek. Tato výchozí situace jim pak zpravidla neumožňuje se již na pracovním trhu uplatnit. Značným problémem v lokalitě je nadměrné užívání alkoholu, marihuany a v poslední době i tvrdších drog, jako je například pervitin. Tato situace, dle terénních pracovníků, vyžaduje větší odbornou intervenci a to jak v oblasti primární prevence, tak i při řešení existujících případů. Byla proto navázána spolupráce s organizací Laxus. 1.1.3 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Velmi kladně byla terénními pracovníky hodnocena supervize, realizovaná v rámci projektu a vzájemné sdílení informací s ostatními terénními pracovníky v podpořených lokalitách ať už v rámci supervize nebo při setkáních s poskytovateli, které organizoval příjemcem dotace. Terénní pracovníci zejména ocenili formu vzdělávání, kdy si mohli vybrat sami témata vzdělávacích kurzů a seminářů. Tyto absolvované kurzy jsou podloženy přiloženými certifikáty o absolvování kurzu. Publicita služby byla realizována formou informačních letáků vlastních, případně prostřednictvím informační brožury, kterou obdrželi od příjemce dotace (objednatele služby). Informace o službě byla zveřejněna na webových stránkách poskytovatele. Přínosem pro jejich práci by byly návštěvy např. ve formě stáže nebo exkurze u poskytovatelů této služby v ostatních lokalitách. 1.1.4 Zaměstnanost v lokalitě Při řešení problematiky v oblasti zaměstnanosti je potřeba brát v úvahu možnosti klientů, kteří jsou limitováni nízkou kvalifikací či stavem nezaměstnanosti v daném regionu. Z údajů terénních pracovníků vyplývá, že zaměstnanost v lokalitě je pozitivně ovlivněna sezónními pracemi. V letním období se podařilo získávat klientům právě tento druh práce. Dobrá spolupráce byla s firmou EkoBi (městské služby) a s kabelovou televizí (výkopové práce). Další příležitost se nabízí v prádelně, zde je ale výdělek menší. Někteří klienti začali pracovat na základě ústní dohody a v některých případech jim nebyla vyplacena za vykonanou práci žádná mzda. Terénní pracovníci motivovali klienty, aby vždy vyžadovali písemnou smlouvu.

8

1.1.5 Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 202 klientů a uskutečnilo se 1 252 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 118,82 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

1.2 Vyloučená lokalita v obci Hrochův Týnec Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Hrochův Týnec zajišťovala nezisková organizace Šance pro Tebe, o. s. 1.2.1 Popis Lokalita Hrochův Týnec vznikla postupně stěhováním Romů z okolí z důvodu levného a dostupného bydlení. Rodiny žijí převážně ve starších domech, které jsou v osobním vlastnictví. Velmi často se vyskytuje jev, kdy majitel rodinného domu pronajímá místnosti romským rodinám, které nemají v regionu trvalé bydliště. Dochází k časté migraci a obměně obyvatel. Identifikovaným problémem je shlukování širší rodiny u příbuzných. Zpočátku se jedná o návštěvu, která plynule přechází v setrvalý stav. V lokalitě existují problémy se společenským soužitím, znehodnocování bytů nebo se špatnými hygienickými návyky dětí. Obyvatelé lokality jsou převážně závislí na sociálních dávkách, minimum obyvatel má stálé zaměstnání. Běžným jevem je nadměrné zanedbávání školní docházky. Děti a mladiství tráví volný čas shlukováním na veřejných místech a často dochází k rušení nočního klidu. Značným problémem je soužití majority s nově příchozími Romy. Odhadovaný počet sociálně vyloučených osob na území města Hrochů Týnec je okolo 120. 1.2.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Terénní pracovníci poskytovali klientům odbornou pomoc při řešení výchovných problémů s dětmi. Cílem jejich práce bylo, aby rodiče získali chybějící dovednosti při výchově svých dětí. Rovněž se zabývali fyzickým a psychickým zdravím dětí, jejich hygienou, výživou, rozvojem osobnosti a vzděláním. Rovněž podporovali nově nabyté kompetence rodičů. Nedílnou součástí bylo i doučování dětí za přítomnosti jejich rodičů. Problémy s vhodným bydlením je spjatý s chudobou a nedostatkem finančních prostředků klientů. Zakázky od klientů byly nejčastěji v oblasti zlepšení bytových podmínek, hledání adekvátního bydlení, zajištění finančních zdrojů k udržení stávajícího bydlení, oddlužení atp. Terénní pracovníci do řešení problémů vždy zapojovali uživatele služby a učili je spolupráci s dalšími subjekty (sociální odbor, městské úřady, realitní kanceláře, úřady práce, nadační fondy či NNO), u kterých mohou žádat pomoc při řešení svých problémů. Dluhová problematika je u klientů ve vyloučených lokalitách spjata zejména s nezaměstnaností a se situací, kdy jediným příjmem jsou dávky hmotné nouze. Klienti díky spolupráci s terénními pracovníky získávali větší kompetence pro řešení svých problémů, které spočívaly především v přijetí zodpovědnosti za své chování ve finanční oblasti. Nadále pokračovala dobrá spolupráce s občanskými poradnami, které řešily s klienty oddlužení. Finance/hospodaření s penězi byla oblast pomoci, kterou klientům terénní pracovníci poskytovali velmi často. Společně s klienty sestavovali jejich rodinný rozpočet a přehled pohledávek. Další aktivita se týkala využívání zdrojů podpory pro klienty a to zejména nárok na sociální dávky, finanční pomoc od nadačních fondů (J&T, Agrofert), řešení rodinného rozpočtu, možnosti získání jiných zdrojů a to především prostřednictvím zaměstnání. Na základě zakázek od klientů řešili terénní pracovníci problémy, které se týkaly mezilidských vztahů a výchovy dětí. Dohlíželi na pravidelnou docházku dětí do školy a na plnění úkolů vyplývající ze školních povinností. Podíleli se na zlepšení komunikace mezi školou a rodiči dětí.

9

Úspěšnost zakázek byla většinou podmíněna participací klientů na jejich řešení. Pokud do řešeného problému vkládali vlastní úsilí a aktivitu, docházelo k uspokojivému výsledku. Mnoho uživatelů si dokázalo přiznat svoje slabá místa a s touto informací se naučili pracovat. Zajistili si například návštěvu u lékaře apod. Klienti se o službě dozvídali z propagačních letáků, přímo v terénu od terénních pracovníků a vzájemném předávání si doporučujících referencí. Na terénní pracovníky se obraceli i pracovníci z jiných institucí se žádostí o spolupráci. Stále se pracovníci potýkali s předsudky a jistou rasovou nesnášenlivostí, která se vyhrotila zejména před komunálními volbami. Ani této lokalitě se nevyhnul jev - vznik soukromých ubytoven, kam se sestěhovali příslušníci minority. Poslední takovou ubytovnou je budova u bývalého areálu cukrovaru, která je vzdálena od obce přibližně 2 kilometry. Terénní pracovníci stále musí obhajovat pozitiva své práce u majority, neboť ta se domnívá, že v lokalitě působí pouze jako zdroj podpory pro minoritu a díky jejich přítomnosti se do obce stěhují noví příslušníci romského etnika. Díky neustálému konstruktivnímu dialogu s vedením města a účasti na veřejných jednáních se tyto předsudky daří mírně překonávat a u některých zástupců majority bylo dosaženo snížení napětí v mezilidských vztazích. V současnosti je situace stabilizovaná. 1.2.3 Zaměstnanost v lokalitě Zaměstnání bylo řešeno s klienty jako součást motivačně aktivizačních činností a v rámci rozvoje kompetencí. Jednalo se zejména o doprovázení klienta při hledání zaměstnání, zvyšování dovedností při vyhledávání vhodného zaměstnání, sestavování životopisu nebo tvorbě pracovních návyků. Terénní pracovníci neměli možnost zprostředkovat zaměstnání pro uživatele služby, ale spíše se zaměřovali na zajištění přístupu ke službám, které umožňují návrat na trh práce. V rámci projektu Šance pro Tebe působila v rámci ORP Chrudim. Prostřednictvím této NNO se podařilo nalézt v tomto ORP zaměstnání 12 osobám. Lze to považovat za úspěch s ohledem na dané lokality, které se vyznačují značnou nezaměstnaností a nutností dojíždět za prací do vzdálenějších míst a měst, vyjma města Chrudim. 1.2.4 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Terénní pracovníci z této lokality oceňovali možnost účasti na skupinové supervizi, díky které mohli sdílet s pracovníky z ostatních lokalit běžné i výjimečné situace, které zažívali díky své profesi. Supervize přinesla mimo jiné hlubší vhled do problematiky přímé práce, ale také komplexní přehled v systému sociálních služeb. Za významné v tomto ohledu považovali i kontakt s kolegy z ostatních organizací, sdílení zkušeností a lokálních aktualit v konkrétních službách. Velmi kladně byl hodnocen přístup supervizora Mgr. Michala Zahradníka, vzhledem k jeho zkušenostem a dovednostem. Vzdělávací kurzy byly terénními pracovníky hodnoceny kladně. Terénní pracovníci absolvovali 4 akreditované semináře pro pracovníky TP a NZDM (řešení předluženosti osob v teorii a praxi, vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, kriminalita rizikového chování v kontextu sociální práce, sociálně právní problematika při práci s dětmi a mládeží). Současně se účastnili vzdělávání v rámci Transformace ohrožených dětí (Lumos).

10

1.2.5 Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v ORP Chrudim podpořeno 329 klientů a uskutečnilo se 4579 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 107,87 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

1.3 Vyloučené lokality v obci Chrudim Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Chrudim zajišťovala nezisková organizace Šance pro Tebe, o. s. 1.3.1 Popis Ve městě Chrudim se nachází několik objektů, event. bytů, které lze považovat za sociálně vyloučené lokality. Jedná se především o městskou ubytovnu a nedaleké okolí autobusového nádraží. Městská ubytovna vznikla jako objekt určený pro potřeby soudního vystěhování neplatičů nájemného v obecních bytech a ubytovávání sociálně slabších občanů na území obce, které nemají možnost jiné formy ubytování. V prostorách ubytovny tedy došlo ke koncentraci problémových rodin (většinou romských) z celého území města, především pak z ulic Revoluční, Rooseveltova či Přemysla Otakara, kde proběhla rozsáhlá rekonstrukce městských bytů. V současné době na ubytovně žiji přibližně 80 lidí. Většina obyvatel ubytovny je závislá na sociálních dávkách, pouze někteří jsou trvale zaměstnáni. Mezi nejčastější problémy na ubytovně patří užívání alkoholu, zneužívání návykových látek či lichva. Další početná skupina osob ohrožená sociálním vyloučením žije rozptýlena po území Chrudimi, někteří z nich v nedalekém okolí autobusového nádraží. V hojné míře se zde vyskytují krádeže, prodej drog, gamblerství a alkoholismus. Významně je také zastoupena lichva. Cílovou skupinu tvoří primárně ženy v průměrném věku 24 – 40 let. Odhadovaný počet sociálně vyloučených Romů na území města je okolo 300. 1.3.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Nejvíce zakázek od klientů řešili terénní pracovníci v oblasti bydlení. Spektrum zakázek však bylo velmi široké. Od zajištění krizového bydlení, hledání vhodného bydlení, zajištění finančních zdrojů k udržení či řešení dluhů v souvislosti s bydlením. Uživatelé služby byli terénními pracovníky aktivně zapojováni do řešení svých problémů. V rámci řešení výchovných problémů získali klienti chybějící dovednosti ke zvládání péče o své děti. Terénními pracovníky byly podporovány rodičovské kompetence zaměřené na řešení výchovných problémů ve škole a zlepšení školního prospěchu. Oblast dluhové problematiky byla zaměřena na získání přehledu o finanční situaci klientů, na vytvoření evidence pohledávek a schopnost tyto závazky plnit. Finanční gramotnost - v průběhu poskytování služby bylo zajištěno dluhové a právní poradenství, což ovlivnilo růst a zájem klientů své dluhy řešit. Prostřednictvím terénních pracovníků získala část uživatelů služby přehled o rodinných příjmech a nákladech. Získali kompetence pro vytvoření rodinného rozpočtu v souvislosti se splátkou pohledávek. Klienti byli motivováni k odpracování obecně prospěšných prací nebo k dodržování pravidel domácího vězení. Předcházením nástupu k výkonu trestu odnětí svobody nedochází k přetrhání sociálních vazeb v rodině a ani se nezhoršuje finanční situace rodiny. Současně ke konci projektu docházelo k velké zátěži pracovníků – rušení ubytovny, psychiatrický klient, domácí násilí, schůzky s třídními učiteli a tak dále. Došlo proto k nárůstu týmových a individuálních supervizí, a to z podpůrných důvodů jako pomoc pro nacházení řešení problematických situací včetně prevence syndromu vyhoření.

11

1.3.3 Zaměstnanost v lokalitě Klienti byli terénními pracovníky motivováni k získání finančních prostředků jiným způsobem, než v podobě sociálních dávek. V rámci projektu Šance pro Tebe působila v rámci ORP Chrudim. Prostřednictvím této NNO se podařilo nalézt v tomto ORP zaměstnání 12 osobám. Lze to považovat za úspěch s ohledem na dané lokality, které se vyznačují značnou nezaměstnaností a nutností dojíždět za prací do vzdálenějších míst a měst, vyjma města Chrudim. Některým klientům byla zajištěna rekvalifikace a pomoc při hledání zaměstnání. Dvě klientky pracují v sociálním podniku, šicí dílně, která je součástí Šance pro Tebe. Další klientce se podařilo uplatnit prostřednictvím terénních pracovníků v předškolce. 1.3.4 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Terénní pracovníci oceňovali přínos skupinové případové supervize jako získání nových poznatků z praxe od pracovníků z jiných lokalit, vzájemná podpora, ocenění a nový pohled na řešení situace v lokalitách, získání a rozšíření kontaktů v síti (v případě potřeby odkázání klientů) a v neposlední řadě ocenili odborné vedení supervizora. Terénní pracovníci absolvovali 4 akreditované semináře pro pracovníky TP a NZDM (řešení předluženosti osob v teorii a praxi, vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, kriminalita rizikového chování v kontextu sociální práce, sociálně právní problematika při práci s dětmi a mládeží). Současně se účastnili vzdělávání v rámci Transformace ohrožených dětí (Lumos). 1.3.5 Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v ORP Chrudim podpořeno 329 klientů a uskutečnilo se 4579 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 107,87 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

1.4

Vyloučené lokality v Pardubicích

Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Pardubice zajišťovala nezisková organizace SKP – CENTRUM, o.p.s. 1.4.1 Popis V Pardubicích se vyskytuje několik vyloučených lokalit, v nichž bydlí v drtivé většině Romové a kde lze pozorovat vyšší koncentraci nejrůznějších sociálně patologických jevů. Dvě největší a v Pardubicích nejznámější lokality jsou v ulici Češkova a ulici Husova. Vedle již zmíněných lokalit v Pardubicích existují oblasti s větší kumulací romských obyvatel (V Ráji, Anenská, U Trojice). Výskyt lokalit se v průběhu realizace projektu měnil. Příkladem může být lokalita Hůrka, která v průběhu projektu zanikla. Důvodem bylo rozhodnutí majitele objektu ubytovat zahraniční dělníky, kteří pracují v místních firmách. Část klientů se podařilo ubytovat v rámci Pardubic, např. v městské ubytovně v Češkově ulici. Část obyvatel se však přestěhovala mimo Pardubice, někteří dokonce mimo Pardubický kraj. Dalším příkladem může být lokalita ve Starých Žďánicích, která zanikla ještě před realizací samotného projektu. Odhadovaný počet obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit na území města je okolo 400.

12

1.4.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Terénní sociální pracovníci poskytovali klientům sociální poradenství. Nejvíce zakázek směřovalo na hledání nového vhodného bydlení, k udržení stávajícího bydlení, hledání a udržení zaměstnání, řešení dluhů a exekucí. Terénní pracovníci často doprovázeli klienty na jednání s úřady a různými institucemi, pomáhali uživatelům služby při vytvoření splátkového kalendáře na plnění jejich závazků. Odpovědnost za dodržování splátkového kalendáře byla již přenesena na klienta. Služba byla klientům poskytována v jejich přirozeném prostředí, případně na kontaktním místě terénního pracovníka. Zde měli uživatelé služby možnost využít internet např. při hledání volných pracovních míst nebo vhodného bydlení. Terénní pracovníci také pomohli klientce, která je studentkou Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, obor Ergoterapie. Tato klientka již pracuje jako masérka a ráda by působila jako fyzioterapeutka. Pracovníci jí proto umožnili přístup k PC a internetu, aby mohla plnit úkoly spojené se studiem – tvorba seminárních prací, elektronická komunikace apod. Obyvatelé lokalit se o této službě dozvídali od terénních pracovníků, případně z propagačních letáků. Informace o službě si předávali mezi sebou na základě vlastní dobré zkušenosti. Terénní sociální pracovníci se pravidelně scházeli se zástupci Magistrátu města Pardubic a Pardubického kraje z důvodu lepší koordinace směrování poskytovaných služeb. Tato setkání také napomohla koordinaci pracovníků města a terénních pracovníků služby při působnosti v daných lokalitách. Nadále probíhala spolupráce s právničkou, která pomáhala řešit složitější případy, které se týkaly např. dražby nemovitostí a exekuce. V rámci propagace služby pracovní tým přednášel na Univerzitě Hradec Králové a na VOŠ v České Třebové. Obsahem přednášek byly informace o sociální službě terénní programy, nejčastěji se vyskytující problémy ve vyloučených lokalitách a způsoby řešení konkrétních zakázek od uživatelů služby. Služba byla prezentována na veletrhu sociálních služeb v Pardubicích a Ústí nad Orlicí. 1.4.3 Zaměstnanost v lokalitě Terénním pracovníkům se za celé období poskytování služby podařilo zprostředkovat zaměstnání 6 klientům. Vhodné nabídky na pracovní uplatnění předávali klientům terénní pracovníci denně, ale na nabízená místa plně nesplňovali kvalifikační předpoklady nebo neodpovídala jejich představám. Pracovnice kromě nabídek zaměstnání klienty informovaly o možnostech rekvalifikace. Vzhledem k nízkému vzdělání většiny klientů, jsou jejich možnosti velmi omezené. 1.4.4 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Ohlasy na supervizi a vzdělávací kurzy od terénních pracovníků z lokalit na území Pardubic jsou kladné. Supervize byla přínosná i díky přístupu supervizora Mgr. Michala Zahradníka. Absolvování supervize přispělo ke zkvalitnění práce a podařilo se díky ní vyřešit několik zakázek. Vzdělávací kurzy, které si vybrali terénní pracovníci, byli například – Jak se nedostat za mříže – Proutek o. s., Zásady šetrné sebeobrany – Benepal a. s., Motivační rozhovory a práce s klientem na změně – Podané ruce, o.p.s. nebo kurz Závislosti – rizikové chování v kontextu sociální práce – Benepal a. s. 1.4.5 Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 168 klientů a uskutečnilo se 1 591 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 108,39 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

13

1.5 Vyloučená lokalita v obci Prachovice Terénní programy v sociálně vyloučené romské lokalitě v obci Prachovice zajišťovala nezisková organizace Šance pro Tebe, o. s. 1.5.1 Popis Vznik vyloučené romské lokality v obci Prachovice je charakterizován postupným sestěhováním Romů z okolí z důvodu levného a dostupného bydlení. Romové obývají obecní bytové domy, které byly vybudovány v padesátých letech pro zaměstnance cementárny. Identifikovaným problémem je shlukování širší rodiny u příbuzných. Zpočátku se jedná o návštěvu, která plynule přechází v setrvalý stav. V lokalitě existují problémy se společenským soužitím nebo vybydlováním bytů. Problémem je povinná školní docházka dětí, velká nezaměstnanost a značná migrace klientů. Odhadovaný počet sociálně vyloučených Romů v obci je okolo 100. 1.5.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Nejčastější zakázky uživatelů služby se týkali vhodného bydlení, výchovných problémů u dětí, dluhů či hospodaření s penězi. Terénní pracovníci zajišťovali zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Služba byla zaměřena na zmírnění dopadu sociálního vyloučení na uživatele služby. Ti byli kontaktováni v jejich přirozeném prostředí (v bydlišti, na ulici). V pracovních dnech byla k dispozici, nejen terénním pracovníkům, ale i klientům kontaktní místnost, kde mohli v případě zájmů své terénní pracovníky vyhledat. V oblasti bydlení se nejčastější zakázky týkaly krizového bydlení, zlepšení bytových podmínek nebo zajištění finančních prostředků na udržení dosavadního bydlení. Zde se podařilo i za přispění nadačních fondů zajistit finanční příspěvek na kauci, na nájemné a vybavení bytu. V dalším případě se podařila dohoda s exekutorem a sestavení splátkového kalendáře na dům. Při řešení problémů byli klienti aktivně zapojováni. Většina uživatelů v lokalitě je vztahově provázána. V případě konfliktů byli terénní pracovníci mediátory v rodinách s cílem narovnat vzájemné vztahy. Současně docházelo k hlubokým mezigeneračním konfliktům, kdy klientům byla poskytnuta krizová intervence. Většina klientů je zadlužených. Terénní pracovníci proto pomáhali zejména se sumarizací pohledávek. Probíhala také spolupráce s Občanskou poradnou a snaha řešit pohledávky prostřednictvím osobních bankrotů. Klienti v této lokalitě jsou dlouhodobě v evidenci Úřadu práce. Některým klientům se podařilo, za pomoci terénních pracovníků, uplatnit ve větších závodech v jiných městech. Jedná se například o Kiekert v Přelouči nebo v Třemošnici - Hedvikov. Hledání vhodného zaměstnání je zejména ztíženo etnicitou klientů a jejich nízkým vzděláním. Častými zakázkami byly dále doprovody na úřady, nebo k soudům. Úspěšnost při řešení zakázek byla přímo úměrná aktivitě a spolupráci klienta. 1.5.3 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Přínosem skupinové supervize bylo získání nových poznatků z praxe od pracovníků z jiných lokalit, vzájemná podpora, ocenění a nový pohled na řešení situace v lokalitách, získání a rozšíření kontaktů v síti, odborné vedení supervizora. Terénní pracovníci absolvovali 4 akreditované semináře pro pracovníky TP a NZDM (řešení předluženosti osob v teorii a praxi, vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, kriminalita rizikového chování v kontextu sociální práce, sociálně právní problematika při práci s dětmi a mládeží). Současně se účastnili vzdělávání v rámci Transformace ohrožených dětí (Lumos).

14

1.5.4 Zaměstnanost v lokalitě Terénní pracovníci pomohli při hledání zaměstnání především mimo Prachovice. Zejména se podařilo nalézt zaměstnání několika klientům v Přelouči. Dále poskytovali informace a návody na aktivní vyhledávání zaměstnání a zvyšování kompetencí pro hledání zaměstnání. V rámci projektu Šance pro Tebe působila v rámci ORP Chrudim. Prostřednictvím této NNO se podařilo nalézt v tomto ORP zaměstnání 12 osobám. Lze to považovat za úspěch s ohledem na dané lokality, které se vyznačují značnou nezaměstnaností a nutností dojíždět za prací do vzdálenějších míst a měst, vyjma města Chrudim. 1.5.5 Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v ORP Chrudim podpořeno 329 klientů a uskutečnilo se 4579 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 107,87 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

1.6 Vyloučené lokality v obci Svitavy Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách ve Svitavách zajišťovalo město Svitavy. 1.6.1 Popis Ve Svitavách historicky existuje početná romská komunita, mezi níž se nacházejí osoby ohrožené sociálním vyloučením. Ti žijí nejčastěji rozptýleni ve městě mezi majoritním obyvatelstvem, případně v lokalitě Lány. Lokalita Lačnov zanikla v roce 2014. Obyvatelé se pak přestěhovali do lokality Lány. V této lokalitě se nachází přízemní dům o čtyřech vchodech a jeden samostatně stojící rodinný dům (v bezprostředním sousedství) v běžné zástavbě, přičemž oba tyto objekty obývají osoby balancující na hranici sociálního vyloučení. Mnoho lidí také žije v bytech, nacházejících se v panelových domech na tamním sídlišti. Většina obyvatel je nezaměstnaná, zadlužená a závislá na sociálních dávkách. V poslední době se také mezi mládeží a dětmi objevují experimenty s návykovými látkami. Odhadovaný počet sociálně vyloučených romských osob ve městě je okolo 250. 1.6.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Nejčastější zakázky uživatelů služby se týkaly vhodného bydlení, exekucí a nezaměstnanosti. Terénní pracovnice řešily s klienty tyto nejčastěji se vyskytující situace – nevhodné bytové podmínky, neplacení nájmu, hrozba vystěhování, umísťování v azylovém domě nebo v resocializačních bytech. Mezi nejčastější zakázky od klientů patřily problémy s dluhy, splátkami a zabavování majetku. Mezi další zakázky patřilo jednání s institucemi, úprava rodinného rozpočtu a splácení dluhů. Jako v ostatních lokalitách, tak i zde byly řešeny výchovné problémy společně s nepravidelnou školní docházkou dětí a výchovné problémy dětí a mladistvých. Obyvatelé lokalit mají problémy s řešením dlouhodobé nezaměstnanosti, závislostí na sociálních dávkách, rezignace nebo nulová motivace k hledání vhodného zaměstnání, neplacení nájmu a s tím související hrozba vystěhování, slabá motivace k dalšímu vzdělávání, zadlužení až předlužení, nezájem o další vzdělávání, brzká gravidita dívek a také velký počet dětí bez ohledu na finanční a bytovou situaci. Uživatelé služby často vyjadřovali spokojenost s realizovanou službou. Klienty byla vyhledávána opakovaně.

15

1.6.3 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Supervize a vzdělávání byly přínosné zejména v možnosti vzájemného setkávání a sdílení zkušeností. Kladně byl hodnocen profesionální přístup supervizora. Přínosem byly případové supervize zaměřené na konkrétního uživatele služby. Vzdělávání terénní pracovnice absolvovaly ve společnostech RUBIKON Centrum v Praze, Vzdělávacím centru Jihlava nebo Edupolu. Taktéž absolvovaly vzdělávací akci Finance v prostředí rodiny, zaměřené na problematiku prevence zadlužení nebo řešení oddlužení. 1.6.4 Zaměstnanost v lokalitě K závěru projektu bylo zaměstnáno 8 osob z řad klientů v rámci sezónních prací u společnosti SPORTES Svitavy. Dva klienti začali pracovat v projektu Květné zahrady o.s. pro osoby do 26 let. Neustále také probíhala motivace klientů k práci. Podařilo se rozjednat pracovní místo ve Středisku sociálních služeb Salvia na pozici pracovník v sociálních službách. Další klientka začala pracovat v pekárně. Celkem se podařilo prostřednictvím projektu zprostředkovat pracovní uplatnění jak na sezónní či trvalejší pracovní poměr 15 osobám. 1.6.5 Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 91 klientů a uskutečnilo se 1506 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 130 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

1.7 Vyloučené lokality v Ústí nad Orlicí Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Ústí nad Orlicí zajišťovala nezisková organizace SKP – CENTRUM, o.p.s. 1.7.1 Popis V Ústí nad Orlicí je postavení Romů problematické, velká část z nich se potýká se sociálním vyloučením. Někteří z nich dluží na nájemném, objevují se zde i další problémy typické pro sociálně vyloučené lokality jako jsou dluhy, nezaměstnanost, nízká kvalifikace atd. Velkým problémem je také konzumace a distribuce drog. Prostorově žijí Romové rozptýleni de facto po celém městě, přesto lze nalézt konkrétní čtvrtě či domy s jejich vysokou koncentrací, které navíc mohou naplňovat znaky sociálně vyloučené lokality. Jsou to zejména domy v ulicích Švermova, Pražská, Třebovská, Na Rámech či v městské části Kerhartice. Odhadovaný počet obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit na území města je okolo 200. 1.7.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Terénní sociální pracovníci poskytovali klientům základní sociální poradenství. Nejvíce zakázek směřovalo na hledání nového vhodného bydlení, k udržení stávajícího bydlení, hledání a udržení zaměstnání, brigády pro mladistvé, kteří ukončili učňovské obory, řešení dluhů a exekucí. Terénní pracovníci často doprovázeli klienty na jednání s úřady a institucemi (Úřad práce, sociální odbor, ČEZ, RWE, soud apod.), pomáhali uživatelům služby při vyplňování tiskopisů a snažili se je vést k samostatnosti. Další častou činností bylo vypracování splátkového kalendáře k plnění závazků uživatelů služby. Odpovědnost za dodržování splátkového kalendáře byla přenesena na klienta. Terénní pracovníci nutnost dodržování tohoto kalendáře vždy připomínali. Služba byla klientům poskytována v jejich přirozeném prostředí, případně klienti sami vyhledali terénní pracovníky na kontaktním místě. Terénní pracovníci v Ústí

16

nad Orlicí navštěvovali klienty v jejich domácnostech. Obyvatelé lokalit se o této službě dozvídali od terénních pracovníků, případně z propagačních letáků. Informace o službě si předávali mezi sebou na základě vlastní dobré zkušenosti. Služba byla prezentována na veletrhu sociálních služeb v Ústí nad Orlicí. O tuto sociální službu projevovali zájem studenti, kteří působili v lokalitách pod dohledem terénních pracovníků jako praktikanti. Za celé období realizace této služby v rámci projektu byli zapojeni 4 praktikanti. 1.7.3 Zaměstnanost v lokalitě Terénním pracovníkům se za celé období poskytování služby podařilo zprostředkovat zaměstnání 8 klientům. V některých případech si klienti zaměstnání našli sami po předchozí podpoře ze strany terénních pracovníků. Vhodné nabídky na pracovní uplatnění předávali klientům terénní pracovníci prakticky denně. Vzhledem k nízkému vzdělání většiny klientů, jsou ale jejich možnosti velmi omezené. Pracovníci kromě nabídek zaměstnání klienty informovali o možnostech rekvalifikace. 1.7.4 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Ohlasy na supervizi a vzdělávací kurzy od terénních pracovníků z lokalit na území Ústí nad Orlicí jsou kladné. Supervize byla přínosná i díky přístupu supervizora Mgr. Michala Zahradníka. Absolvování supervize přispělo ke zkvalitnění přímé práce a podařilo se díky ní vyřešit několik zakázek. Mezi absolvované kurzy terénních pracovníků patřily – Jak se nedostat za mříže (Proutek o. s.), Zásady šetrné sebeobrany (Benepal a. s.), Jak psát Curriculum Vitae s klienty (SKP-CENTRUM, o.p.s.), Motivační rozhovory a práce s klientem na změně (Podané ruce, o.p.s.), Case management a time management (Benepal a.s.). 1.7.5 Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 68 klientů a uskutečnilo se 770 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 136 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

1.8 Vyloučené lokality ve Vysokém Mýtě Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Vysoké Mýto zajišťovalo město Vysoké Mýto. 1.8.1 Popis Ve městě Vysoké Mýto se historicky nachází poměrně početná romská komunita, přičemž její větší část tvoří osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené. Tyto osoby žijí většinou pohromadě, a to hned na několika místech ve Vysokém Mýtě. Největší lokalitou ve městě je Husova ulice. Zde lokalitu tvoří jeden bytový dům ve vlastnictví Městského bytového podniku Vysoké Mýto. Dům obývaný v drtivé míře pouze Romy je rozdělen na městskou ubytovnu a nájemní byty. Lokalita je výrazně prostorově vyloučena, nachází se u hlavního silničního tahu v blízkosti benzinové stanice. Lokalita vznikla kombinací značného bytového fondu a řízeným sestěhováním. Značná část obyvatel je závislá na sociálních dávkách a je zde silná nezaměstnanost. Lze tu pozorovat činnosti jako je lichva, prodej a užívání drog a alkoholismus. Další sociálně vyloučené lokality ve městě již nejsou prostorově tolik vyloučené, ale přesto v nich lze pozorovat obdobné problémy jako v lokalitě Husova. Problémy jsou evidovány například v činžovním domě pro sociálně slabé v ulici Čapkovská, dále v některých bytových

17

domech v ulicích Fibichova, kde se nacházejí jednotlivé rodinné domy a klienti jsou vlastníky těchto domů, stejně tak v ulici Pražská a na Tyršově náměstí, kde jsou vlastníky nemovitostí klienti. Jako další lokalitu lze označit bytový dům v centru města, ulice B. Smetany. Vlastníkem objektu je soukromá firma. Odhadovaný počet obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit na území města je okolo 400. 1.8.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Nejvíce zakázek od klientů směřovalo na hledání vhodného bydlení, k udržení stávajícího bydlení, hledání a udržení zaměstnání, řešení dluhů a exekucí. Terénní pracovníci často doprovázeli klienty na jednání s úřady a s institucemi (Úřad práce, sociální odbor, ČEZ, vězeňská služba, cizinecká policie, soud, mobilní operátoři, lékaři apod.), pomáhali uživatelům služby při vyplňování tiskopisů a snažili se je vést k samostatnosti. Další podpora klientům byla poskytnuta v oblasti školní docházky dětí a při řešení výchovných problémů. Služba byla klientům poskytována v jejich přirozeném prostředí, případně sami vyhledali terénního pracovníka na kontaktním místě, které se nacházelo přímo ve vyloučené lokalitě Husova ul. Obyvatelé lokalit se o této službě dozvídali od terénních pracovníků, případně z propagačních letáků. Informace o možnosti využít tuto službu ke zlepšení své tíživé sociální situace si předávali obyvatelé lokalit mezi sebou na základě vlastní dobré zkušenosti. Služba byla propagována i na webových stránkách města Vysoké Mýto a v městském zpravodaji. 1.8.3 Zaměstnanost v lokalitě Terénní pracovníci poskytli podporu v oblasti zaměstnání 46 klientům, 19 uživatelů služby našlo zaměstnání prostřednictvím terénních pracovníků, 21 se zaměstnat nepodařilo, 6 klientů si našlo zaměstnání s částečnou pomocí terénních pracovníků a 3 byla zajištěna rekvalifikace. Tuto rekvalifikaci zdárně absolvovali a dokončili. 1.8.4 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Ohlasy na supervizi od terénních pracovníků z lokalit na území Vysokého Mýta jsou kladné. Osobnost supervizora a jeho vedení skupin hodnotí na vysoké úrovni. Během celého projektu měli možnost terénní pracovníci absolvovat řadu školení dle vlastního výběru. 1.8.5 Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 148 klientů a uskutečnilo se 1919 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 118,40 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

18

2 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež NZDM byly určeny pro děti a mládež ve věku od 15 do 26 let v šesti vybraných a nejvíce potřebných lokalitách v Pardubickém kraji a byly poskytovány dodavateli, kteří byli vybráni na základě veřejné zakázky. Objednatel služby – Pardubický kraj požadoval zajištění sociálních služby dle § 62 a v souladu s dalšími ustanoveními zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v rozsahu základních činností a úkonů v souladu s platnou legislativou. Služba byla určena pro obyvatele sociálně vyloučených romských lokalit. Služba byla poskytována ve vybraných lokalitách, především tam, kde již NZDM existovala a tudíž bylo možné navázat primární prevenci. Cílem této klíčové aktivity bylo, aby mladí lidé ve věku od 15 do 26 let mohli smysluplně trávit svůj volný čas v bezpečném prostředí - NZDM fungovala jako bezpečná alternativa trávení volného času. Zároveň prostřednictvím realizace této služby došlo k seberealizaci a k osobnostnímu růstu mládeže a mladých dospělých z cílové skupiny. Služba obsahovala tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. NZDM se zaměřovala na tyto aktivity: vzdělávací aktivity (přednášky, workshopy), aktivity spojené s docházkou do školy (doučování, pomoc při vyplňování přihlášek na SŠ, SOÚ atp.), sociálně-právní poradenství, pracovně výchovné činnosti, kontaktní rozhovory, sport a hry. Aktivity NZDM přímo navazovaly na poskytování prevence terénních sociálních pracovníků, kteří působili ve vyloučených romských lokalitách. Komplexnost a provázanost těchto dvou aktivit měla za cíl snížení sociálně patologických jevů a prevence sociálního vyloučení v daných lokalitách. Pracovníci řešili v lokalitách se svými klienty obdobné problémy. Nejčastěji se uživatelé služby obraceli na sociální pracovníky s žádostí o pomoc při hledání odpovídajícího zaměstnání a naplňování volného času. Sociální pracovníci pak nejčastěji klienty motivovali ve studiu, hledání si vhodného zaměstnání, rozšiřovali osvětu v užívání tabákových výrobků, alkoholu, drog a sexu. Snažili se také naučit klienty trávit svůj volný čas aktivně. Kritériem pro hodnocení jednotlivých poskytovatelů byl stanoven indikátor počet podpořených osob. Dalším sledovaným indikátorem byl počet návštěv. V jednotlivých lokalitách byly počty jednotlivých indikátorů nastaveny s ohledem na umístění vyloučených lokalit, jejich rozlohu a počet obyvatel. Služba byla k dispozici uživatelům služby každý všední den v týdnu, v rozsahu upraveném smlouvou mezi zadavatelem a poskytovatelem. Zadavatel požadoval od poskytovatele služby zajistit pro sociální pracovníky odbornou a metodickou podporu v osobě garanta, která spočívala především v konzultaci postupů pří řešení jednotlivých problémů. O aktuální situaci v lokalitách získával projektový tým informace nejen z Výkazu monitorovacích indikátorů, ale i v rámci realizovaných setkání s poskytovateli služby. Na těchto akcích byli přítomni nejen zástupci jednotlivých poskytovatelů z podpořených lokalit, projektového týmu, ale i radní Pardubického kraje Ing. Pavel Šotola, zodpovědný za sociální věci a neziskový sektor a dále pracovníci příslušných odborů, oddělení Krajského úřadu zejména OSV.

19

2.1 NZDM v Hrochově Týnci NZDM v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Hrochův Týnec zajišťovala nestátní organizace Šance pro Tebe, o.s. 2.1.1 Popis Popis situace a dění ve městě je zmíněno v bodě 1.2.1 této závěrečné monitorovací zprávy. K tomuto lze dále uvést, že se za dobu realizace projektu podařilo navázat s klienty z cílové skupiny kontakt a pravidelně začali docházet do NZDM. V průběhu prvního sledovaného období byl průběžně prováděn monitoring lokality, vytipování cílové skupiny a „nakontaktování“ potenciálních klientů. Služba byla poskytována jak v zázemí klubových prostor, nacházejících se v suterénu obecního úřadu, tak i terénní formou. Po zahájení školní docházky klientů se pracovníci více soustředili na potřeby v oblasti školní docházky a motivaci k ní. Se staršími klienty bylo stěžejní téma během celého projektu motivace k dalšímu vzdělávání například formou rekvalifikace, motivace k práci či motivace a podpora při výběrových řízeních. Prostřednictvím této intervence se podařilo několika klientům nalézt zaměstnání. V ojedinělých případech se také podařilo sociálním pracovníkům motivovat klienty k návratu ke středoškolskému vzdělávání. V průběhu projektu bylo uspořádáno několik besed a akcí pro klienty, jako byla například beseda zaměřena na téma finanční a právní gramotnost, kterou vedla zaměstnankyně organizace Centra J.J. Pestalozziho. Další pravidelnou aktivitou bylo „sportovní odpoledne“, při kterém si klienti mohli s veřejností vyzkoušet hry, se kterými do této doby nepřišli do kontaktu. Neméně důležitým tématem, které NZDM organizovalo, bylo péče o kojence pro mladé ženy a dívky. Mezi akce, do kterých byli klienti taktéž zapojeni byla, Ukliďme svět. Prostřednictvím této akce pracovníci působili na mladé dospělé v rámci environmentální výchovy. 2.1.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě V přímé práci lze považovat každý krok k rozvoji klienta za úspěch, v případě drobných postupů, jako je dobře zvládnutý pohovor, kontakt s úřadem, účast na pravidelných schůzkách či docházení na brigádu. Mezi nejčastěji řešené problémy v lokalitě můžeme řadit nízkou účast mladistvých ve středoškolském vzdělání, z toho pramenící nízká kvalifikace a jejich nezaměstnanost a pobírání dávek státní sociální podpory. Mnohdy i rodiče své děti demotivují při hledání práce či samotném zaměstnání, jelikož jako společně posuzované osoby pak ovlivňují výši pobíraných dávek. Častým jevem je také experimentování či pravidelné užívání alkoholu a marihuany. V některých případech i drog, jako je pervitin. Pracovníci NZDM se taktéž potýkali s předsudky majoritní společnosti, která hraničí až s rasovou nesnášenlivostí. K tomuto negativnímu stavu dopomohlo umístění NZDM v prostorách Obecního úřadu, který se nachází hned vedle frekventované silnice. Když klienti čekali na začátek otevírací doby NZDM nebo při jiných příležitostech, shromažďovali se před vchodem do budovy, posedávali na schodech a podobně. Při této příležitosti byli na očích veřejnosti, a jak již bylo popsáno výše, toto nepřispívalo ke zlepšení situace ve městě. Je ale také potřeba uvést, že se město snaží nalézt vhodnější prostory, které by nebyly tak exponované a zároveň vyhovovali poskytovateli služby. Nedílnou součástí byla práce sociálních pracovníků s klienty na plnění si školních povinností a motivování klientů v pokračování ve studiu. 2.1.3 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy pracovníků Sociální pracovníci považují supervizi za velice důležitý podpůrný nástroj, který nabízí náhled na vykonávanou práci. Profesionalizuje intervence a jednání s klientem a zároveň tím přispívá ke zkvalitnění služeb sociální práce. Pracovníci dále ocenili charakter supervize, kdy se setkávali napříč organizacemi s ostatními pracovníky, sdílení zkušeností, inovací, zážitků či

20

potíží spojených s přímou prací s klientem, čímž předcházeli ke stagnaci služeb. Mezi absolvované kurzy, kterých se sociální pracovníci účastnili, patřil například seminář na téma Sociálně – právní problematika při práci s dětmi a mládeží (Česká asociace streetwork) nebo kurz Romské dítě a jeho identita, specifika přímé práce (Amalthea). 2.1.4 Podpořené osoby Realizací NZDM bylo v této lokalitě podpořeno 35 klientů a uskutečnilo se 953 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 116,67 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

2.2 NZDM v Chrudimi NZDM v sociálně vyloučených romských lokalitách v Chrudimi zajišťovala nestátní organizace Šance pro Tebe, o.s. 2.2.1 Popis Popis situace a dění ve městě je popsáno v bodě 1.3.1 této závěrečné monitorovací zprávy. K tomuto lze dále uvést, že velkou výhodou byla situace, kdy služba NZDM plynule navazovala na ostatní služby poskytované v dané lokalitě, konkrétně pak na službu terénního programu. Zázemí klubu se nacházelo přímo v sídle organizace Šance pro Tebe. Služba využívala pomoci dobrovolníků a stážistů, kteří byli pozitivními vzory pro cílovou skupinu, ať už na základě toho, že lze dělat něco užitečného v rámci svého volného času nebo v případě studentů, kteří mohli svým přístupem ovlivnit klienty svým kladným přístupem ke studiu. V průběhu realizace projektu se v pravidelných intervalech propojovala služba NZDM a terénních pracovníků z důvodu nakontaktování cílové skupiny. Klientům byla taktéž nabízena možnost využití komunitních úterků. Při této příležitosti docházelo k propojení cílové skupiny s veřejností a možnost trávit volný čas jiným způsobem (besedy, workshopy, autorská čtení). Mezi příklady těchto aktivit lze uvést workshop s tatérem, jako dovršení preventivního programu zaměřeného na „netradiční péči o tělo“ nebo workshop jak založit vlastní hudební skupinu. Taktéž byly realizovány s klienty primární případně sekundární prevence na různá témata, která realizovali přímo pracovníci. Lze jmenovat téma sexuality u mladistvých a mladých dospělých, drogová problematika, dluhová problematika a podobně. Lze považovat za úspěch aktivizaci klientů a uspořádání několika akcí, jako byla například – „Šance“ v Klášterních zahradách, street meeting, komunitní úterky „Šancohraní“ nebo sportovní akce. Akcent byl kladen na oblast vzdělávání, školní docházku a přípravu na vyučování. 2.2.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Častým jevem v této věkové skupině jsou problémy ve škole, doma, ve vztazích či střet se zákonem. Mezi cílovou skupinou se často vyskytují sociálně patologické jevy, jako je kouření, alkohol nebo experimentování s návykovými látkami. Tyto problémy jsou nezřídka spojeny s pasivním trávení volného času, časté stěhování a bydlení na ubytovnách. Pracovníci se proto snažili zaměřit na asistenci při doučování, řešení výchovných potíží a problémů s docházkou, záškoláctví nebo nízkou motivací k dalšímu studiu. O letních prázdninách sociální pracovníci pomáhali několika klientům s přípravou na opravné zkoušky, které pak úspěšně složili. Sociální pracovníci taktéž pomáhali při hledání práce nebo brigád. V neposlední řadě pak pracovníci pomáhali klientům naučit se aktivně trávit volný čas, čímž předcházeli výše uvedeným rizikům.

21

2.2.3 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy pracovníků Pracovníci NZDM hodnotí skupinovou případovou supervizi za přínosnou. Dále k tomu uvádí, že to byla dobrá příležitost pro setkání se s pracovníky stejné služby v různých organizacích a lokalitách. Pod odborným vedením pana Zahradníka s ostatními vzájemně sdíleli své pracovní zkušenosti. Každá supervize znamenala v klidu se zamyslet nad službou a nad svými klienty, na což při každodenním provozu služby nezbývá příliš času. Sociální pracovníci se zúčastnili semináře na téma Sociálně – právní problematika při práci s dětmi a mládeží (Česká asociace streetwork). 2.2.4 Podpořené osoby Realizací NZDM bylo v této lokalitě podpořeno 55 klientů a uskutečnilo se 1240 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 183,33 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

2.3 NZDM v Prachovicích NZDM v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Prachovice zajišťovala nestátní organizace Šance pro Tebe, o.s. 2.3.1 Popis Popis situace a dění ve městě je popsáno v bodě 1.5.1 této závěrečné monitorovací zprávy. Veškeré výkony, spojené s klienty, byly zaznamenávány do elektronické databáze „PePa“ (do této databáze zaznamenávali výkony všichni sociální pracovníci ze Šance pro Tebe na Chrudimsku). Každý klient měl svoji složku, ve které byla podrobně popsána jeho sociální situace. S klienty byly stanoveny ústní či písemné smlouvy a individuální plány. Společně s uživateli sociální pracovníci organizovali akce, jako je například fotbalový turnaj, tematicky zaměřený den pod názvem „Práce nebo škola“? Jak již z názvu vyplývá, tato aktivita pomáhala klientům určit směr jejich dalšího života. Témata „Finanční gramotnost“ a „Vzdělání a zaměstnání je důležité“ odrážela aktuální potřeby dané lokality a uživatelů. Cílem obou besed bylo uživatelům poskytnout základní informaci o dané problematice a motivovat je do budoucího života. Témata byla zaměřena na perspektivu uživatelů v dospívání a dospělosti. Beseda na téma „Vztahy“ zase cílila na poskytnutí objektivních informací o vztazích a s tím souvisejícím sexuálním chování, důležité je si vytvořit zdravý postoj k lidské sexualitě a nebát se o sexu mluvit. Neméně důležitým pořádaným tématem bylo „Užívání návykových látek, v rámci kterého byl promítán film Trainspotting. Cílem bylo, aby se klienti dozvěděli o následcích užívání drog a možných rizicích z toho plynoucích. Na ochranu životního prostředí zase cílil program v rámci mezinárodní akce „Ukliďme svět“. Kromě úklidu obce klienti debatovali o životním prostředí a o tom, jak bychom se měli chovat k přírodě. Klienti byli dále vzděláváni v oblasti třídění odpadu. Z dlouhodobějšího hlediska bylo možné pozorovat nárůst návštěvnosti oproti počátečním měsícům. Lze z toho usuzovat, že služba měla mezi klienty kladný ohlas a tím i stoupl zájem o tuto službu. 2.3.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Nejčastěji sociální pracovníci pomáhali klientům řešit otázku zaměstnanosti, jelikož oblast Prachovic se potýká s vyšší mírou nezaměstnanosti. Pak dále pomáhali při výběru vhodného vzdělání, které by mělo jistý potenciál při hledání následného zaměstnání. Neméně důležitou oblast, kterou se zabývali, byla otázka zdraví, vtahů mezi vrstevníky či vztahy rodinnými. V neposlední řadě pak otázkou trávení volného času. Občas se i klienti dopustili trestné činnosti, případně přestupků. Proto docházeli za pracovníky, aby jim pomohli s nápravou a předcházením těchto situací.

22

2.3.3 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy pracovníků Z reakcí na skupinovou případovou supervizi ze strany sociálních pracovníků lze usuzovat, že supervizor byl vysoce erudovaný profesionál. Přínos spatřují zejména v uvědomění si sebe sama, určitého náhledu na ambulantní službu a chování klientů. Také vyjasnění určitých pravidel, kompetencí, hranic a soudržnosti nebo týmové spolupráce, která je nedílnou součástí služby jako celku. Mezi absolvované vzdělávací kurzy patří Sociálně – právní problematika při práci s dětmi a mládeží (Česká asociace streetwork) a Romské dítě a jeho identita, specifika přímé práce (Amalthea). 2.3.4 Podpořené osoby Realizací NZDM bylo v této lokalitě podpořeno 30 klientů a uskutečnilo se 915 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 100 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

2.4 NZDM v Pardubicích NZDM v sociálně vyloučených romských lokalitách v Pardubicích zajišťovala nestátní organizace SKP-CENTRUM, o.p.s. 2.4.1 Popis Služba, která byla poskytována pro danou věkovou skupinu, působila jako prevence či řešení nepříznivé sociální situace. Sociální pracovníci pravidelně pořádali vzdělávací aktivity, workshopy a další vzdělávání a zplnomocňování klientů. Sociální pracovníci se snažili působit na klienty tak, aby zůstávali na středních školách a úspěšně toto vzdělávání dokončili. S tím byla také spojena podpora při plnění úkolů s tímto studiem spojených. Taktéž pracovníci pomáhali klientům při uplatnění se na trhu práce (pomoc při získání kvalifikace, hledání pracovního uplatnění). Mezi zajímavé aktivity, které sociální pracovníci pořádali pro klienty lze jmenovat „Kámoši a parta – co pro tebe parta znamená? Myslíš, že tě může nějak ovlivnit?“, tato aktivita byla zaměřena na mezilidské vztahy, toleranci a komunikaci. Beseda „Jak být zdráv“, jak již z názvu vyplývá, byla zaměřena na zdravý životní styl, co pro klienty zdraví znamená, co pro to dělají a čím mu naopak škodí. „Job klub“ byl určen pro klienty, kteří hledají pracovní uplatnění na trhu práce, při této pravidelné aktivitě pomáhali sociální pracovníci při rozvoji komunikační dovednosti, sebeprezentaci, ale i při nácviku pracovních pohovorů či telefonátů potenciálním zaměstnavatelům. Zajímavá debata, která se také v prostorách klubu uskutečnila, byla zaměřena na šikanu a vše s tím spojené. 2.4.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Nejčastěji se jednalo o klienty potýkající se s dlouhodobou nezaměstnaností a z toho plynoucí značný fond volného času, který neumí vhodně vyplnit. Místo toho pravidelně užívají marihuanu, která dále oslabuje vůli něco podniknout a řešit svoji tíživou životní situace. Častým jevem byla také opakovaná zkušenost s hracími automaty, kdy již tak napjatý finanční rozpočet oslabují touto negativní činností. Klienti mají taktéž snížené komunikační dovednosti, které jim brání v sebeprezentaci u zaměstnavatelů. V případě, kdy pracovní uplatnění naleznou, mají problém si ho udržet z důvodu konfliktů se spolupracovníky či z důvodu nezvládnutých nároků, které jsou na ně kladeny. Velice častým jevem byla u této cílové skupiny zadluženost, zejména z důvodu jízdy v MHD na černo a následné neuhrazení pokuty.

23

2.4.3 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy pracovníků SKP-CENTRUM zajišťuje vlastní supervize a pravidelné intervize, takže potřeba supervidovat s jinými organizacemi nebyla zcela aktuální. Některým pracovníkům dokonce bylo až nepříjemné supervidovat s cizími osobami. Přínos však spatřují v tom, že mohli vidět kolegy z jiných organizací. Přístup supervizora hodnotí kladně. 2.4.4 Podpořené osoby Realizací NZDM bylo v této lokalitě podpořeno 29 klientů a uskutečnilo se 1137 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 96,67 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

2.5 NZDM ve Svitavách NZDM v sociálně vyloučených romských lokalitách ve Svitavách zajišťovala nestátní organizace Bonanza. Smlouva s poskytovatelem byla uzavřena až v říjnu 2014 z důvodu opakované veřejné zakázky (přibližně o 4 měsíce déle, než s ostatními dodavateli této služby). 2.5.1 Popis NZDM se nachází v blízkosti lokality Lány, je tedy prostorově i časově dostupný pro cílovou skupinu. Jako u všech předchozích poskytovatelů měla služba za cíl zlepšit kvalitu života klientů, předcházet nebo snižovat sociální a zdravotní rizika související se způsobem jejich života a umožnit klientům lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí. Mezi nabízené služby patřily například výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutická činnost, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů nebo asistence při obstarávání osobních záležitostí. Hned od začátku sociální pracovnice zaznamenala nebývalý zájem o službu. Klientům na začátku dělalo problémy respektovat pravidla klubu, často docházelo ke konfliktním situacím (mezi klienty), ničení majetku nebo kouření marihuany před klubem. Postupem času takovýchto situací ubývalo. Témata individuálních plánů zpravidla vyvstávala v průběhu času. Nejčastější zakázkou bylo řešení smysluplného trávení volného času, motivace ke vzdělání a rozvoji osobnosti. Tyto podněty vycházejí z toho, kdy klienti jsou nemotivovaní se jakkoli rozvíjet, nemají potřebu zkvalitňovat svůj život, a to i přes to, že jsou často nespokojení se svým životem. Často jsou v klientech zakořeněny vzorce chování jejich starších rodinných příslušníků. Na základě zpětné vazby od klientů se v průběhu projektu podařil jistý posun ve vnímání smyslu trávení volného času, který klienti dříve využívali jen například k setkávání se u obchodního centra. 2.5.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Mezi nejčastější řešené problémy ze strany klientů bylo smysluplné trávení volného času. Klub proto nabízel klientům mnohostranné využití (pravidelné a tvořivé dílny) a vzdělávací hry (deskové, stolní). Pro klienty pracovníci pořádali 3x týdně akce zaměřené na rozvoj osobnosti a dovednosti, zejména pak na rozvoj motoriky, kreativity, manuální tvoření, abstraktní myšlení, dále pak sportovní a pohybové aktivity a v neposlední řadě přednášky na témata, se kterými přišli sami klienti, ale i pracovníci. Dalším řešeným okruhem byla prevence sociálně patologických jevů, kdy klienti velice často kouří tabákové produkty, marihuanu a pijí alkoholické nápoje. V rámci poskytovaných služeb jim bylo prostřednictvím besed přednášeno o rizicích užívání těchto produktů. V rámci motivace k dalšímu vzdělávání a při podpoře v oblasti pracovního uplatnění byli klienti zejména motivovaní ke studiu (nejčastěji na SZŠ) formou apelu na dodržování školní docházky, plnění školních povinností a pravidel stanovených školou. Byla jim také poskytována podpora při plnění školních povinností. V případě, kdy již nenavštěvovali školní zařízení, byli nejčastěji evidováni na ÚP. Sociální

24

pracovnice obecně v rámci projektu podporovala klienty k rozvoji osobnosti klienta sociálně žádoucím směrem v různých oblastech jejich osobnosti. Tím přispívala k integraci cílové skupiny do běžného životního prostředí. 2.5.3 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy pracovníků Supervize v rámci projektu byla hodnocena jako přínosná. Tato supervize sloužila mimo jiné ke sdílení pracovních problémů. Setkání byla pečlivě, profesionálně a s ohledem na potřeby pracovníků řízena panem Zahradníkem. Sociální pracovnice si cení výměny zkušeností mezi jednotlivými pracovníky, což napomáhalo k efektivní a kvalitnější práci s klienty. 2.5.4 Podpořené osoby Realizací NZDM bylo v této lokalitě podpořeno 43 klientů a uskutečnilo se 754 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 286,67 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

2.6 NZDM ve Vysokém Mýtě NZDM v sociálně vyloučených romských lokalitách ve Vysokém Mýtě zajišťovala nestátní organizace SKP-CENTRUM, o.p.s. 2.6.1 Popis Služba NZDM ve Vysokém Mýtě byla zprvu poskytována na okraji města, vzdálena přibližně 2,5 km od největší lokality ve městě. V průběhu projektu však město vyčlenilo vhodnější prostory, vzdáleny od největší vyloučené lokality přibližně 250 m. Na základě tohoto kroku významně vzrostl počet klientů a především jejich návštěvnost. Pracovníkům NZDM se podařilo uspořádat několik akcí pro veřejnost i klienty, stejně tak za podpory města mohly být uspořádány venkovní akce. V souvislosti se změnou adresy proběhl „Den otevřených dveří“, kde si mohli potencionální noví klienti i široká veřejnost prohlédnout nové prostory. Další akcí byl turnaj v ping-pongu a stolním fotbálku, výtvarné odpoledne a podobně. 2.6.2 Nejčastěji řešené problémy v lokalitě Nejčastěji řešili klienti zakázky zaměřeny na řešení konfliktů s okolím, konkrétněji pak partnerské vztahy, vztahy s vrstevníky a problematické vztahy s institucemi. Další významnou zakázkou bylo zvládání vlastní agrese. Sociální pracovníci pomáhali s hledáním způsobů vybití přebytečné energie a trávení volného času. Prováděli s klienty zpětnovazebné rozhovory a socioterapeutické rozhovory. Dalšími zakázkami byla pomoc při sepsání životopisu, vysvětlení postupu při psaní životopisů, asistence při vyplňování a tisk životopisů a pomoc při hledání vhodného zaměstnání. Mezi méně časté zakázky patřily například doprovod při oslovování potencionálních zaměstnavatelů, rozhovor s klientem na téma sexuální orientace a podpora při zvládání nepříjemných situací nebo podpora při řešení dilematu těhotenství versus potrat. 2.6.3 Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy pracovníků Pracovníci NZDM hodnotí skupinovou případovou supervizi jako přínosnou. Vzhledem k tomu, že se supervize účastnili zástupci ostatních NZDM, zapojených do projektu, přínos spatřují zejména ve sdílení dobré praxe.

25

2.6.4 Podpořené osoby Realizací NZDM bylo v této lokalitě podpořeno 36 klientů a uskutečnilo se 1406 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě byl splněn na 120 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

3 Vzdělávání pracovníků zapojených do projektu V rámci projektu byla nastavena změna ve vzdělávání pracovníků zapojených do služeb, oproti projektu předchozímu, kdy vzdělávací specializační kurzy byly organizovány ze strany realizátora projektu. V tomto projektu byly reflektovány připomínky terénních pracovníků, kdy poukazovali na větší volnost při výběru jednotlivých vzdělávacích kurzů. Byl jim proto umožněn volný výběr v kurzech. Toto řešení následně pracovníci hodnotili kladně. Jednotlivé vzdělávací kurzy, které si zvolili, doložili certifikátem, který obdrželi po absolvování kurzu.

3.1 Podpořené osoby Celkem bylo podpořeno v rámci vzdělávání 31 sociálních pracovníků, kteří byli zapojeni do projektu.

4 Supervize Pro pracovníky, působící v sociálně vyloučených romských lokalitách, které byly podpořeny tímto projektem, byla k dispozici případová skupinová supervize. Supervize má zprostředkovávat nezatížený pohled na činnost pracovníků v dané oblasti zkušeným odborníkem, který je v supervizi vzdělán a zároveň pomáhat při řešení problémů, které vznikají při výkonu profese. Supervize v sociální oblasti plní tři základní funkce a to podpůrnou, vzdělávací a kontrolní. Důležitá je zejména funkce podpůrná, která přináší pracovníkům oporu a ocenění v jejich práci. Supervize jako forma dalšího vzdělávání rozvíjí profesionální dovednosti pracovníků, působí jako prevence vyhoření a poskytuje podporu v situacích, které s profesionálním selháním souvisí. Funkce kontrolní pomáhá při nastavování priorit a kompetencí. Supervizor byl vybrán na základě veřejné soutěže a účast pracovníků, zapojených do projektu byla povinná. Pracovníci byli rozděleni do čtyř skupin, přičemž dvě skupiny tvořili terénní pracovníci a dvě skupiny tvořili sociální pracovníci působící v NZDM. Konkrétní témata supervize vycházela z aktuálních potřeb terénních pracovníků. První supervizní setkání bylo společné pro všechny skupiny. Poslední setkání bylo zvlášť pro terénní pracovníky a zvlášť sociální pracovníky v NZDM. V úvodní supervizi byly řešeny organizační a obecné záležitosti a v závěrečné se hodnotil její celkový průběh. Z každého supervizního setkání byl proveden zápis, byla zajištěna fotodokumentace a prezenční listina účastníků. Zápis ze závěrečného supervizního setkání terénních pracovníků obsahuje závěrečné zhodnocení práce v terénu, profesní posun terénních pracovníků či hlavní zakázky ze strany klientů. U sociálních pracovníků v NZDM jsou pak hodnocení obdobná s tím rozdílem, že jsou více zaměřeny na věkovou skupinu 15 až 26 let. Sociální pracovníci vnímali tuto aktivitu projektu jako velmi přínosnou. Jejich postřehy jsou součástí této závěrečné zprávy.

26

5 Brožura V rámci projektu došlo k vytvoření brožury, která byla inovativní produktem. Cílem brožury nebylo sepsání veškerých zaměstnavatelů, ale poskytnout cílové skupině kvalitní a v praxi ověřené informace o zaměstnavatelích, kteří zaměstnávají nekvalifikovanou pracovní sílu. Osoby z cílové skupiny projektu jsou často nekvalifikovanou pracovní silou, nemají dokončené vzdělání, jsou bez pracovních zkušeností anebo jsou velmi dlouho nezaměstnaní. Byly proto osloveny předem vytipované firmy se záměrem uvedení jejich kontaktních údajů, prostřednictvím kterých by se zájemci z řad klientů mohli zajímat o případné volné pozice. Úvodní strana v brožuře byla přeložena do romského jazyka certifikovanou osobou z důvodu uživatelské přívětivosti. Brožura je primárně určena Romům. Je v ní také popsán postup, jak by se měl člověk zachovat v případech, kdy zaměstnání ztratí, nebo jsou zde uvedeny adresy a odkazy na instituce, které poskytují pomoc uchazečům o zaměstnání. Distribuci do lokalit zajistil projektový tým. Terénní pracovníci a sociální pracovníci v NZDM ji pak dále šířili nejen v rámci lokality, ale i v rámci města, případně celého ORP.

6 Řízení, administrace a publicita projektu Projekt byl řízen projektovým týmem, který tvořili projektový manažer, finanční manažer, koordinátor a právník. Právník byl do projektu zapojen jen po období, kdy se realizovaly veřejné zakázky na zajištění poskytovatele terénních programů. Projektový tým zajišťoval vypracování monitorovacích zpráv, žádosti o platby a publicitu projektu. Informace o projektu a o dění v lokalitách byly zveřejňovány na webových stránkách sociálních služeb Pardubického kraje www.sluzby-pardubickykraj.cz. Do této aktivity byla zařazena i rozsáhlá agenda přípravy a realizace výběrových řízení a to jak v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění, tak i veřejné zakázky malého rozsahu. Členové projektového týmu zajišťovali kontroly u poskytovatelů služeb. Nad rámec požadavků projektu byla v rámci této aktivity organizována setkání projektového týmu a zástupců poskytovatelů služeb ve vyloučených romských lokalitách. Těchto setkání, kde se všichni zúčastnění dozvídali o aktuálním dění v lokalitách, o problémech i pozitivech provázející práci terénních pracovníků, se účastnili i zástupci samosprávy a odboru sociálních věcí Krajského úřadu Pardubického kraje. Za období trvání projektu se uskutečnila 3 společná setkání.

27

Závěr Terénní programy byly poskytovány v rámci projektu v 6 ORP Pardubického kraje. NZDM byly provozovány v rámci projektu v 6 lokalitách Pardubického kraje. Ve všech lokalitách byly služby přijaty pozitivně. Jako přínosný tento program považovali obyvatelé samotných lokalit. Například ale v Hrochově Týnci majoritní obyvatelstvo přistupovalo ke službám spíše s opatrností. I přes veškerou vynaloženou snahu ze strany zástupců Pardubického kraje či NNO (Šance pro Tebe, o. s.) považují působení této organizace jako důvod, na základě kterého se občané v lokalitách zdržují. Po prvopočátečním nakontaktování se ve většině případů podařilo sociálním pracovníkům navázat u klientů vztah důvěry. Problémy obyvatel lokalit jsou obdobné. Trápí je nevhodné bydlení, nezaměstnanost, zadluženost, exekuce a nízká kvalifikace, která jim brání v uplatnění na trhu práce. Často se řešily výchovné problémy, školní docházka a motivace k dalšímu vzdělávání. Co se v lokalitách změnilo za dobu, kdy byla služba terénní programy realizována Došlo ke změnám v lokalitách. Některé zanikly nebo se snížil počet jejich obyvatel. Lokalita Staré Ždánice zanikla ještě před začátkem tohoto projektu. V počtu podpořených osob však s touto lokalitou bylo počítáno. Stejný osud potkal i lokalitu Hůrka v Pardubicích. Jiné se zase rozšířily, případně vznikají nové. Příkladem mohou být Čankovice, které jsou vzdálené přibližně 2 km od Hrochova Týnce. Do této lokality se částečně přestěhovali obyvatelé zaniklé ubytovny v Chrudimi, někteří obyvatelé se přistěhovali z jiných částí Pardubického kraje. Několik romských rodin se přestěhovalo na Chrudimsko do menších obcí. Důvodem pro tuto migraci jsou zejména podmínky k bydlení. Situace v lokalitách se díky projektu nadále stabilizovala. Přítomnost sociálních pracovníků je v lokalitách vnímána jejími obyvateli pozitivně. V rámci intenzivního působení pracovníků, zapojených do projektu si většina klientů uvědomilo, že svoji sociální situaci nezmění, pokud se do jejího řešení sami nezapojí. Úspěchem pak bylo, že začali zvládat některé úkony bez pomoci pracovníků. Služba sice zviditelnila problematiku sociálního vyloučení, lze ale usuzovat, že pozitivním směrem, kdy se o ní dozvěděla i širší veřejnost a začala vnímat, že se tento projekt snaží o zlepšení stávající situace. Profesní posun terénních pracovníků a pracovníků v NZDM Uvědomění si, že pracovník má navozovat sociokulturní změny. Jeho práce nespočívá pouze v obstarávání každodenních záležitostí. U mnoha pracovníků se projevila zvýšená tolerance vůči selhávání a „tempa“ klientů, zjištění, že určité věci potřebují svůj čas a nadhled. Mnozí si uvědomují zvýšení své pracovní kapacity, a že je normální, pokud chybují. Posílili svoji sebedůvěru i důvěru ke svým klientům. V mnoha případech došlo k posunu od situačního řešení k systémovým opatřením. Zjištění, že kvalita práce se neřídí množstvím výkonů, ale schopností pracovníků porozumět situaci v lokalitě a schopnost o tom komunikovat na komunitní úrovni. Doporučení pracovníků zapojených do projektu Pracovníci, kteří byli do projektu zapojeni, nejčastěji poukazovali na potřebu zajištění návaznosti projektu ve stávající podobě pro lepší stabilizaci a zajištění udržitelnosti služby. Vychází z poznatků, kdy tento druh práce vyžaduje dlouhodobou a intenzivní práci s touto cílovou skupinou. Až po určitém čase začali klienti pracovníkům důvěřovat a plně se jim svěřovali s hlubšími problémy. Dále poukazovali na počet podpořených osob, kdy by uvítali nižší počet indikátorů a mohli se více věnovat jednotlivým případům. S tím souvisí i více prostoru pro komunitní práci, jako jedno z možných řešení tíživé situace osob, kteří žijí ve vyloučených

28

lokalitách. K tomuto bodu lze uvést, že se podařilo navázat na tento projekt prostřednictvím dotace ÚV a zajištění komunitní práce na Chrudimsku a Ústeckoorlicku. Sociální pracovníci taktéž poukazovali na rozvržení pracovní doby a to tak, že by ranní hodiny posunuli ve prospěch odpoledních. Projektem nastavená doba nebyla údajně příliš přizpůsobena na denní režim uživatelů. Častou zmínkou byla z názvu projektu vyplývající stigmatizace. U majoritní společnosti to může spouštět předsudky. Co se v průběhu realizace projektu povedlo? V průběhu projektu se klienti začali sami obracet na pracovníky působící v lokalitách. Lze to považovat za jistý druh důvěry, uvědomování si vlastních problémů a snaha tyto problémy řešit. Tím docházelo ke zplnomocňování a je předpoklad, že se u některých klientů podařilo nastartovat kroky, které zabrání zhoršování jejich životní situace. U některých klientů se taktéž podařilo vytvořit „most“ mezi majoritou a minoritou. Pracovníkům se taktéž podařila navázat dobrá spolupráce s ostatními organizacemi, které působí v dané lokalitě, ať už se samotnými městy, tak jinými NNO. Sociální pracovníci kladně hodnotili supervizi a možnost individuálního výběru vzdělávacích kurzů, sloužících k rozvoji jejich osobnosti a profesionalizaci jejich práce v lokalitách. Jako významný podpůrný prvek sociální pracovníci uváděli dostatečné personální zajištění na každou lokalitu, respektive finance, které v dostatečné míře zajistily pokrytí kapacitních potřeb lokalit. Pracovníci NZDM také uvítali pěti hodinovou otevírací dobu klubu, kdy se díky tomu dařilo lépe pracovat s klienty na individuální práci a jejich dlouhodobějších plánech. Co se nepodvedlo a co se případně mohlo udělat lépe Projekt nevyřešil všechny problémy provázející život obyvatel v sociálně vyloučených romských lokalitách. To samozřejmě ani nebylo cílem projektu, neboť se jedná o dlouhodobou záležitost. Bylo by proto víc než vhodné zajistit dlouhodobé financování služeb. V obci Prachovice stále panuje napětí mezi majoritou a minoritou. NNO proto aktivně spolupracovalo na řešení vztahových problémů. V rámci projektu obdrželo podporu celkem 1265 osob, z toho 31 v rámci vzdělávání pracovníků a 1234 prostřednictvím terénních programů a NZDM. Projekt splnil nastavené cíle. Obyvatelům sociálně vyloučených romských lokalit byly v rámci projektu poskytovány služby, které zlepšily klientům životní podmínky, aktivizovaly je k větší zodpovědnosti a samostatnosti. V rámci sociálních služeb se podařilo zprostředkovat klientům zaměstnání dlouhodobějšího charakteru nebo ve formě brigády. Zdařilé bylo působení na klienty, aby lépe naplňovali svůj volný čas. Obecně dobrá zkušenost klientů měla pozitivní dopad na ostatní obyvatele lokalit a jejich celkové klima.

29

Závěrečná hodnotící zpráva Individuální projekt Pardubického kraje

Recommend Documents