Zámek Slavkov - Austerlitz

Zámek Slavkov - Austerlitz ZÁMEK SLAVKOV - AUSTERLITZ

národní kulturní památka

Zámek Slavkov – Austerlitz národní kulturní památka

2

Vážení návštěvníci, vítáme Vás na zámku ve Slavkově u Brna, který byl v roce 2008 zařazen mezi národní kulturní památky. Kromě prohlídky zámku bychom Vám touto cestou rádi nabídli celou škálu doprovodných služeb a akcí, které Vám zpříjemní čas zde strávený. Věříme, že se na zámek, do zámeckého parku a vůbec do Slavkova u Brna budete rádi vracet. Přejeme příjemný zážitek.

Služby na zámku: ● souhrnné služby v oblasti cestovního ruchu (průvodcovský výklad v jazyce českém, na objednávku v jakémkoliv cizím jazyce); ● zámecká kavárna a v létě zahrádka v blízkosti pokladny; ● zámecká restaurace s vinotékou s rozsáhlým výběrem vín; ● prodej suvenýrů, upomínkových předmětů, publikací a knih tematicky souvisejících se slavkovským zámkem; ● výstavy, koncerty; ● k ulturní a společenské akce v prostorách celého zámeckého areálu; ● svatební obřady, svatební hostiny; ● firemní setkání, oslavy, prezentace, kongresová zasedání. GPS souřadnice: 49°55‘14.951“N, 17°49‘59.704“E

Dopravní spojení autem - po D1 směr od Prahy - exit Slavkov u Brna - po D1 směr od Ostravy - exit Rousínov vlakem - železniční stanice Slavkov u Brna autobusem - autobusové nádraží Slavkov u Brna na kole - cyklostezky č.: 5097 a 5136

Kontakt

Otevírací doba zámku

Zámek Slavkov - Austerlitz Palackého nám. 1, 684 01 Slavkov u Brna tel./fax: +420 544 221 685, tel.: +420 544 221 204 e-mail: [email protected] www.zamek-slavkov.cz

duben - říjen denně mimo po 9.00 – 16.00 květen a září denně mimo po 9.00 – 17.00 červen až srpen denně 9.00 – 17.00

Zámecká restaurace Austerlitz Palackého náměstí 1 684 01 Slavkov u Brna tel.: +  420 544 212 166, +420 606 637 666, +420 605 512 657, +420 608 710 597

listopad denně mimo po 9.00 – 16.00 prosinec 1. - 14. denně mimo po 9.00 – 16.00 Vzpomínkové akce zvláštní režim

Neprodejná publikace Fotografie poskytli: Bedřich Maleček, Radoslav Lánský.

3

Salla terrena

4

HISTORIE ZÁMKU Slavkov patří k  nejstarším dochovaným panským sídlům na Moravě. Na místě dnešního barokního zámku byla v první polovině 13. století vybudována komenda řádu německých rytířů. V  jejich vlastnictví je Slavkov poprvé zmiňován roku 1237. Části obytné budovy a  kruhové schodišťové věže komendy jsou zachovány pod severním traktem barokního zámku a  pod částí zámeckého nádvoří. Koncem l6. století, asi za Oldřicha III. z Kounic, byl na starších základech vybudován renesanční zámek čtyřkřídlého půdorysu s  arkádami a  mohutnou hranolovou věží. Fragmenty základového zdiva jsou zachovány v části suterénu severního a západního křídla zámku. Podnět k  barokní přestavbě renesančního sídla Kouniců ve  Slavkově dal koncem 17. století Dominik Ondřej z  Kounic. Úkolem, vybudovat reprezentativní sídlo rodu na místě nevyhovující renesanční architektury, pověřil italského architekta Domenika Martinelliho z Luccy. Návrh barokní novostavby ve  stylu tzv. podunajského baroka provedl Martinelli v  80. letech 17. století a  zahrnul do  něj kromě zámku i  úpravu a  přestavbu větší části města s  novým farním kostelem. Nádvoří měla původně uzavírat vstupní brána v místě, kde dnes celý prostor dotvářejí přízemní půlkruhové budovy koníren. Objekt obehnal vyzděným příkopem, kolem něhož byla navršena zemina, aby nad sítí klenutých sklepů mohl vzniknout zahradní parter. Stavba zámku započala v posledních letech 17. století pod dohledem místních zednických mistrů a  za  občasné Martinelliho inspekce. Jako první vzniklo střední - západní křídlo s  mohutně rozšířenými nárožími a náběhy obou bočních křídel. Západní příkop byl uprostřed překlenut mostem s několika schodišťovými stupni, překonávajícími výškový rozdíl mezi zámeckým přízemím a zahradním parterem. Ustupující střední průčelí bylo v  patře nad mostem zdůrazněno balkonem, směřujícím do  zahrady z  ústřední místnosti l. patra západního křídla. Rozšířená nároží zdůraznily dvojice pilastrů. Nízká okénka atikového polopatra vyvážila řadu suterénních oken, většinou slepých, vedoucích do příkopu. Pro Martinelliho bylo v interiéru typické řešení dvou samostatných schodišť i obdélného vestibulu, členěného mohutnými přízemními sloupy. Autory interiérové výzdoby byli rovněž italští umělci. Fresky namaloval Andrea Lanzani, jenž úzce spolupracoval se štukatérem Santinem Bussim. Sochařské prvky a skulptury v zámku i v parku vytvořil Giovanni Giuliani.

Dominik Ondřej, iniciátor barokní přestavby slavkovského zámku, zemřel roku 1705. Tehdy bylo zhruba dokončeno pouze jeho západní křídlo. Jeho nástupcem a  rodovým dědicem se stal syn Maxmilián Oldřich, říšský hrabě z  Rietbergu, od roku 1720 moravský zemský hejtman. Po roce 1720 se i  on zaměřil na  dostavbu zámku. Pokračovatele Martinelliho stavebních dispozic našel v  italském architektu Ignáci Valmagginim. Přestože na  Martinelliho projekt navázal, provedl Valmaggini některé zásadní změny původních plánů. Potřeba velkého společenského sálu a  honosného vstupního průčelí z  čestného dvora si vyžádala podstatnou změnu v nádvorní části západního křídla s klenutým podjezdem. Snaha o  zvýšení reprezentativní podoby nádvoří vedla k  příčnému rozšíření konců bočních křídel a  vyhloubení jejich nádvorních stran. Vznikl tak rozsáhlý vstupní prostor, vymezený na  opačné straně obdobnými oblouky koníren. Výše uvedené změny návrhů provedl Valmaggini v roce 1731. Na začátku 30. let 18. století bylo dokončení těchto prací svěřeno staviteli Václavu Petruzzimu. Ani Maxmilián Oldřich se nedožil konečné podoby zámku. Zásluhy na  dokončení celého zámeckého komplexu má až teprve jeho syn, Václav Antonín hrabě Kounic-Rietberg, nejvýznamnější představitel rodu, od  roku 1764 říšský kníže, státní ministr, kancléř Marie Terezie, Leopolda II., Josefa II. a Františka II. Krátce poté, co se po smrti svého otce ujal rodového majetku, stála již celá hlavní budova včetně jižního křídla. Nejstarší, západní průčelí, vyvrcholilo architektonicky odpovídající kopulí. Zevní úprava nově zbudovaných částí byla přizpůsobena Martinelliho západnímu průčelí. Uvnitř však již dominovaly klasicistní prvky. Dřívější bohatost štukové a freskové výzdoby byla nahrazena lineárním členěním velkých ploch s jemným dekorem. Severní a západní křídlo s nádvorními arkádami vytvořily v patře nové komnaty. Ve stejném duchu byly vyzdobeny rovněž stropy podélného přízemního vestibulu, valená klenba v chodbách prvního patra obou křídel, strop a stěny severního schodiště. Po stránce prostorové byla maximální pozornost věnována centrálnímu oválnému společenskému sálu, kde iluzivní výmalbu provedl v  roce 1767 vídeňský dvorní freskař Josef Pichler. Kancléř Kounic dokončil rovněž úpravu bývalé jídelny na  tzv. Sál předků, kde umístil portréty svých rodičů, prarodičů a  své manželky v  nadživotní velikosti. Poslední práce na  zámku byly dokončeny výmalbou zámecké kaple sv. Kříže, provedenou rovněž Pichlerem v roce 1769.

5

Historický sál

6

Interiéry zámku V  současné době je veřejnosti přístupné téměř celé první patro slavkovského zámku. Jeho instalaci tvoří části kdysi rozsáhlé kounicovské galerie, jejíž počátky je možno hledat již v  první polovině 17. století. K  největšímu rozšíření rodové obrazárny došlo ve  druhé polovině 18. století za  Václava Antonína z  Kounic. Galerie obsahovala nejen kopie, ale i  originály děl slavných evropských mistrů. V  důsledku ztrát, prodejů a  požáru na  konci 19. století se však sbírka zmenšila na  pouhé torzo, jehož části, zejména portréty členů rodu Kouniců, jsou využity  v  zámecké  instalaci. K  nejcennějším zámeckým interiérům náleží místnosti západního křídla. Jejich stropy jsou vyzdobeny štukami Santina Bussiho a  freskami Andrey Lanzaniho. Pozoruhodný je zejména tzv. Sál předků, vyzdobený monumentální nástropní freskou představující bohy na Olympu. Sál předků je propojen s oválným tzv. Historickým sálem, jenž byl dokončen až v šedesátých letech 18. století iluzivní výmalbou Josefa Pichlera a v němž bylo po bitvě u Slavkova podepsáno příměří mezi Rakouskem a  Francií. Zvláštností tohoto sálu je jeho akustická stránka, neboť výstavba byla zamýšlena tak, aby během vysokých politických jednání nebylo slyšet, o čem hovoří jednotlivé shluky diskutujících, kteří stojí v těsné blízkosti. V  rámci prohlídky je veřejnosti zpřístupněna i  oratoř zámecké kaple sv. Kříže. Kaple procházející oběma nadzemními patry byla dokončena jako poslední část zámku roku 1769, kdy ji vymaloval Josef Pichler. Interiéru dominuje oltář s monumentálními sochami andělů, dílo F. X. Messerschmidta z roku 1774. Prostory kaple jsou využívány ke svatebním obřadům a ke koncertům.

Zámecký park Zámecký park ve  Slavkově u  Brna patří k  nejvýznamnějším historickým zahradám na  Moravě a  je nedílnou součástí zámeckého areálu. Byl budován současně s  barokním zámkem od  roku 1700 stavitelem Domenicem Martinellim. Dnešní podoba zámeckého parku je však výsledkem několika změn. Předchůdcem jeho dnešního pojetí byla renesanční zahrada s  květinovým parterem a  oranžérií (kasinem) zdobenou freskami Andrey Lanzaniho.

Za přispění holandských odborníků byla zahrada osázena dovezenými semeny a cibulemi. Celek doplňovala kašna s fontánou Petera Williama a skulptury Giovanni Giulianiho rozmístěné v ideových celcích. Nový plán zahrady z  roku 1774 v  podstatě přejal členění velkého parteru, změnil však vodní systém kanálů v soustavu bazénů a rozšířil park navážkou z obou stran zámku. Zámecký parter byl přebudován a horní parter doplnilo 30 soch z dílny Giovanni Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Obnovená zahrada byla otevřena u  příležitosti sympozia UNESCO o  barokních zahradách, jež se konalo v září 1977.

Zámek Slavkov - Austerlitz a Napoleon Slavkovský zámek je proslaven nejen svojí architekturou, ale i  spojením s  bitvou tří císařů na  počátku prosince 1805. Po  ústupu spojeneckých jednotek z  Rakouska přes Brno na Olomouc byl Slavkov v polovině listopadu obsazen oddíly francouzského sboru maršála Soulta. O  několik dní později však Francouzi ustoupili a městečko zabrali spojenci, táhnoucí od Olomouce vstříc rozhodující bitvě. Honosná kounicovská rezidence se den před bitvou stala sídlem obou spojeneckých císařů, Františka II. a Alexandra I. Dne 2. prosince 1805 se v prostoru mezi Telnicí a Tvarožnou srazila spojenecká armáda s  Napoleonem, který jí uštědřil zdrcující porážku a  vybojoval své zřejmě nejslavnější a  nejcennější vítězství, jež zároveň ukončilo i  celé válečné tažení toho roku. Poražená rakousko-ruská vojska ustoupila po hodonínské silnici k Uhrám a Napoleon přenesl svůj hlavní stan do slavkovského zámku. Zde také vydal svůj slavný rozkaz začínající slovy: „Vojáci, jsem s  vámi spokojen.“ V  následujících dnech se zámek stal místem diplomatických jednání předcházejících ukončení války. 4. prosince se setkal Napoleon u  Spáleného mlýna s  císařem Františkem a  o  dva dny později podepsali maršál Berthier za Francii a kníže Liechtenstein za Rakousko v  oválném sále slavkovského zámku příměří mezi oběma zeměmi. Sál, v němž došlo k podpisu příměří, dostal později přezdívku Historický.

7

Prohlídka v dobových kostýmech

8

PROHLÍDKOVÉ TRASY ZÁMKU Historické sály

Další tematické výstavy

Tato trasa představí návštěvníkům reprezentativní prostory zámku s bohatou freskovou a štukovou výzdobou, dobovým mobiliářem a částí v minulosti proslulé obrazové sbírky šlechtického rodu Kouniců. Dále je provede Sálem předků s  portréty nejvýznamnějších majitelů zámku, Rubensovým sálem, kde mohou shlédnout kopie Rubensových velkoplošných pláten, a v neposlední řadě Historickým sálem, který byl místem sjednání příměří po  bitvě ve  Slavkově u  Brna. Prohlídka vrcholí návštěvou kaple sv. Kříže, která se vyznačuje jedinečnou akustikou pro koncertní vystoupení.

V budově zámku se nachází hned několik galerijních prostor, které vždy v  průběhu sezony zaplní výstavy nejrůznějších uměleckých směrů. Prohlídku zámku si tak lze zpestřit prohlídkou výstav, kterých je každoročně naplánováno velké množství. O tom, že je z čeho vybírat, svědčí kulturní kalendář, ve kterém se nachází např. výstavy skla, keramiky, květin, obrazů, fotografií, šperků, grafik, paličkované krajky, různé vánoční výstavy nebo výstavy vín a mnohé další. Jejich aktuální seznam naleznete na internetových stránkách zámku.

Podzemí Podzemí slavkovského zámku představují unikátní prostory dvou pater zámeckých sklepů, systému spojovacích chodeb, schodišť, hospodářské zázemí s pekárnou a pomocnou kuchyní. K  vidění je také mučírna a  lapidárium kamenných uměleckých artefaktů. Pro návštěvníky bezesporu nejzajímavější část podzemí bude ta, kde jsou k vidění pozůstatky středověké tvrze řádu německých rytířů.

Historické salonky V  této trase se návštěvník seznámí s  kulturou bydlení šlechty od renesance po 19. století. Její součástí je např. renesanční gobelín, tzv. Květinový salonek, empírový „Napoleonský“ salonek, knihovna, tzv. Sál módy nebo tzv. Divadelní sál a další prostory.

Virtuální bitva Jde o netradiční pojetí bitvy u Slavkova u Brna roku 1805. Návštěvníci se formou půlhodinové projekce, využívající především prvky virtuální reality, mohou seznámit s průběhem světoznámé bitvy, a to s prostorovým ozvučením a mluveným komentářem ve čtyřech jazycích (anglicky, francouzsky, rusky a německy). Scénář projekce je rozdělen do  tří částí, kde se divák postupně seznámí s okolnostmi vzniku, průběhu a důsledky bitvy, která zásadním způsobem ovlivnila geopolitické uspořádání tehdejší Evropy a jejích předních velmocí. Virtuální bitva názorně a srozumitelně informuje o základních důležitých momentech této historické události a  je proto velmi vhodná ke vzdělávacím účelům pro školy různého typu. Z třířadého, kruhově uspořádaného hlediště může projekci shlédnout více než 30 návštěvníků.

Park a skleníky Komentovaná prohlídka seznámí návštěvníky s  dějinami jedné z  nejvýznamnějších historických zámeckých zahrad na  Moravě, se zajímavými domácími i  cizokrajnými stromy, keři apod. Závěr prohlídky je určen návštěvě zámeckého zahradnictví a skleníku. Půdní krovy Výjimečné komentované prohlídky zrekonstruovaných krovů, výklad o jejich historii a postupech oprav. Muzejní depozitáře Jedná se o prohlídky s odborným výkladem, které návštěvníky obeznámí s  běžně nepřístupnými prostorami a  se sbírkovými fondy Historického muzea ve Slavkově u Brna, které čítají dobový mobiliář, užité umění, etnografii, napoleonské sbírky, archeologii atd. Kostýmované a oživené prohlídky Několikrát v  roce se při různých kulturních událostech na zámku konají tematické prohlídky, při kterých se návštěvníci mohou setkat s oživlými historickými postavami šlechticů a poddaných, a po dobu prohlídky se nechat zábavnou formou vtáhnout do děje, a to ať už v tajemném podzemí při svitu svíček a loučí a nebo v samotných interiérech zámku. Květinové výstavy Historické prostory zámku a  podzemí jsou ideálním místem pro konání květinových výstav. Návštěvníky nejvíce oblíbená je květinová výstava, která se koná každoročně v  polovině května. Naší prioritou a  zvláštností mezi ostatními památkovými objekty, které se floristickými výstavami zabývají, jsou různorodá témata jednotlivých výstav, od  svatební floristiky přes historické nebo moderní vazby. Součástí bývá i přehlídka svatebních šatů.

Příležitostné prohlídky jsou vždy aktuálně uvedeny na internetových stránkách a je třeba si předem telefonicky rezervovat vstupenky.

9

Oldtimer festival

10

KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ AKCE Celkový a  podrobný přehled kulturních a  společenských akcí na  zámku naleznete na  jeho webových stránkách. Zde uvádíme výčet těch nejzajímavějších.

Toto výjimečné setkání historie patří k nejvýznamnějším akcím tohoto druhu pořádaným vůbec. Každoročně se do parku sjede na 600 historických vozidel.

Slavkovské memento je akcí, která se zaměřuje na  autorská čtení z  oboru literatury faktu, a  to zejména z  okruhu literatury s vojenskou nebo válečnou tematikou. První ročník se uskutečnil v roce 2005 při příležitosti 200. výročí bitvy tří císařů. Součástí akce je rovněž literární večer s názvem „Čtení při svíčkách“ a literární a výtvarná soutěž pro žáky základních a středních škol. Slavkovské memento se zpravidla koná poslední pátek v měsíci dubnu.

Grand Prix d´Austerlitz je jedním z  největších mezinárodních turnajů v pétanque v ČR a střední Evropě vůbec. Spojení francouzské národní hry s  místem nejslavnější bitvy francouzských vojsk je symbolické a  zároveň přirozené. Příznivci hry, zpravidla poslední červencovou sobotu v roce, zde můžou sledovat krásné zápasy na špičkové úrovni.

Zahradní dny jsou první akcí, která se koná ve venkovních prostorách areálu zámku. Tato typicky jarní akce se odehrává v  zámeckém parku, kde návštěvníci naleznou vše potřebné pro svou zahrádku, dům či terasu. Na výstavě je možno zakoupit např. užitkovou keramiku, zahradní krby, skalničky, keře, přísady, okrasné dřeviny, kaktusy, nářadí a jiné. Každý rok se na  zámku konají zajímavé koncerty vážné hudby, mezi které patří galakoncert orchestru Johanna Strausse – Die flotten Geister Wien Coburg. Dále se v rámci festivalu Concentus Moraviae s mezinárodní účastí představí vždy alespoň dva dramaturgicky objevné koncerty. Hudební festival Slavkov patří svým zaměřením do oblasti populární hudby a  koná se vždy třetí sobotu v  červnu. Hudební festival stále drží vysokou úroveň nejen všech účinkujících, ale i  doprovodných služeb pro návštěvníky. Organizátoři myslí i  na  rodiny s  dětmi, pro které je zámecká zahrada ideálním místem, kde se mohou věnovat svým aktivitám v dětském koutku nebo různým sportovním atrakcím. Také bohaté občerstvení, prodejní stánky a v neposlední řadě příjemná atmosféra parku v  pozadí s  historickou budovou zámku je zárukou dobré zábavy. Na  Oldtimer festival přijíždějí tradičně poslední červnovou sobotu do  zámeckého areálu stovky návštěvníků, kteří touží spatřit zašlou slávu mnoha modelů nejrůznějších automobilů a motocyklů. Někteří si přicházejí připomenout ty časy, kdy jimi milovaný model brázdil silnice, jiní chtějí potěšit oko a další se snaží sehnat náhradní díly na své vlastní miláčky na burze.

Festival folk a country, který probíhá v srpnovou letní noc v  romantickém prostředí zámku, láká zájemce, kteří si mohou oblíbenou hudbu nejen poslechnout, ale samozřejmě si na ni i zatančit. Mezinárodní výstava vín – Grand Prix Austerlitz je již tradiční a hojně navštěvovaná výstava vín s vyhlášením několika cen odbornou porotou v doprovodu tradiční cimbálové muziky. Termín konání Napoleonských dnů je určen datem narození císaře Napoleona 15. 8. 1769. Pestrý program je po tento prázdninový víkend určen pro celou rodinu. Jeho součástí je polní ležení a  výcvik vojáků v  dobových uniformách, bojové šarvátky a ukázky vojenské strategie, jarmark tradičních řemesel nebo oživené prohlídky zámku s Napoleonem či dalším bohatým zajímavým doprovodným programem. Měsíc listopad patří Hubertově jízdě a  mladým svatomartinským vínům na  zámku. Její součástí je i  jízda na  koních při honu na lišku, při níž se setkávají jezdci a milovníci koní. Podzimní období je spojeno s  mladým vínem, a  tak návštěvníci mohou ochutnat i  vybraná svatomartinská vína a na vlastní oči uvidí příjezd sv. Martina na bílém koni. Vzpomínkové akce u  příležitosti oslav výročí bitvy u Slavkova se tradičně konají o víkendu nejblíže datu 2. prosince. V tento den se v roce 1805 odehrála v nedalekém okolí jedna z  nejznámějších bitev – bitva tří císařů. V  zámeckém parku můžete shlédnout dobové ležení vojsk, která se této bitvy účastnila.

11

Svatební obřad

12

Pronájmy zámku pro různé firemní akce

Svatební obřady na zámku Slavkov u Brna

Zámek Slavkov – Austerlitz může nabídnout jedinečný kolorit pro pořádání různých společenských setkání, obchodních jednání, firemních akcí, kongresů či svatebních hostin. Využít lze nejen interiéry zámku, ale rovněž prostorný a zejména v letních měsících vítaný zámecký park. K pronájmu si můžete zvolit Historický sál, v  němž se psala historie, nebo Sál předků s  balkonem, z  něhož císař Napoleon pronesl děkovná slova svým vojákům, případně prostory Rubensova či Divadelního sálu anebo méně formální prostředí Salla terreny, portiku či nádvoří. Pokud plánujete větší akci, je možné rezervovat i celý zámek včetně romantických zákoutí parku.

Zámek Slavkov u  Brna rok od  roku láká stále více zájemců o svatební obřady. Předností zámku je snadná dostupnost z moravských metropolí Brna, Olomouce a Zlína. Areál slavkovského zámku nabízí bezpočet možností, jak důstojně prožít svatební den v  krásných historických prostorách, ať už si zámek zvolíte jako místo pro konání svého svatebního obřadu, hostiny nebo jen jako krásné pozadí pro svatební fotografie. Termíny svatebních obřadů jsou již dlouho dopředu zaplněné, proto snoubencům doporučujeme rezervaci termínu na následující rok od poloviny měsíce září na matrice ve Slavkově u Brna, tel.: +420 544 121 114. Zájemci si mohou vybrat místo pro svatební obřad v některém z reprezentativních sálů zámku - Rubensův sál, Divadelní sál, Historický sál či zámeckou kapli. Pokud by snoubenci dali raději přednost obřadu pod širým nebem, pak není krásnější místo než zdejší zámecký park se stylovým svatebním altánkem. Reprezentativní prostory zámku a  jeho okolí jsou také vhodným místem pro uspořádání svatebních hostin. Pro tyto účely slouží zámecký park a několik místností zámku, včetně honosného Historického sálu, ve kterém bylo podepsáno příměří po bitvě tří císařů v roce 1805. Kolektiv profesionálních pracovníků je připraven uspokojit veškeré požadavky klientů, kteří se rozhodnou strávit jistě nezapomenutelné okamžiky v  tomto jedinečném prostředí. Při svatebních hostinách spolupracujeme v  oblasti gastronomie, doprovodných programů a květinové výzdoby s renomovanými firmami.

K pronájmům zajišťujeme komplexní služby, a sice: ● c ateringové služby (rauty, bankety, party, slavnostní galavečery a plesy); ● technicko-organizační stránku akce; ● doprovodný program dle přání klienta:   ● projížďky kočárem;   ● ohňostroj, světelná vodní fontána;   ● vystoupení skupiny historického šermu;   ● ukázky dobové zbrojnice a střelnice, hry a soutěže pro dospělé;   ● módní přehlídka historických kostýmů či současné módy;   ● osobní přivítání Napoleonem nebo hrabětem Kounicem s chotí;   ● vojenská stafáž z období napoleonských válek;   ● kostýmovaná prohlídka interiérů zámku a podzemí;   ● dobová hudba; ● školení, konference, kongresy a teambuildingové akce pro zaměstnance (můžeme zajistit akce s nižším počtem účastníků až po rozsáhlejší akce přes 1000 osob). V  blízkosti zámku je možné zajistit ubytování i  pro větší skupinu osob. Návštěvníkům je k dispozici celá škála sportovního vyžití, počínaje tenisovými a beachvolejbalovými kurty, přes bowling, squash, pétanque a také golf. Příznivci střelby budou zcela jistě nadšeni zámeckou střelnicí. Po  náročném dni je možné využít relaxační masáže a  v  létě se vykoupat na místním koupališti.

Zámecká restaurace Austerlitz Zámecká restaurace Austerlitz se nachází v  prostorách slavkovského zámku. Hostům nabízí  příjemné prostředí, které je sladěno do barokního stylu jako slavkovský zámek. Prostory restaurace jsou rozděleny do tří salonků, z nichž každý má speciální výzdobu a  nabízí dostatečnou kapacitu k uspořádání různých akcí. Součástí restaurace je galerie vín, v níž hosté naleznou vína tuzemská, ale i zahraniční. Dominantou restaurace je zámecká kuchyně nabízející bohatý výběr nejrůznějších specialit. Naprostým skvostem černé kuchyně je ručně kovaný gril, na kterém je možné připravit celou řadu specialit. Stylové prostředí přímo vybízí k  příjemnému posezení s přáteli či k uspořádání svatební hostiny. Zámecká restaurace Austerlitz Vám nabízí široké využití prostor.

13

Dominik Ondřej z Kounic (1654 - 1705)

14

ROD KOUNICŮ Historie rodu Kouniců Historie slavkovského zámku se po  více než čtyři století pojí se starobylým moravským šlechtickým rodem Kouniců, který ve svém znaku používal symbol lekna. V roce 1509 získal slavkovské panství a zámek Oldřich z Kounic, jenž z něj udělal hlavní sídlo rodu. Koncem 16. století komendu řádu německých rytířů přestavěl na renesanční zámek. V zámku se v roce 1608 uskutečnila schůze moravské šlechty představující začátek odboje proti římskému císaři Rudolfu II. Habsburskému. Nejmladší Oldřichův potomek Lev Vilém byl vychováván kardinálem Ditrichsteinem u jezuitů v Olomouci. Po dosažení plnoletosti podnikl mnoho cest po Evropě a roku 1640 byl jmenován zemským sudím. Císař Ferdinand III. ho povýšil do hraběcího stavu. Celkově působení Kouniců ve slavkovském panství přineslo velký rozmach stavebních aktivit, podporu řemesel, založení první manufaktury a  všeobecný rozvoj podnikání. Obchodní a  hospodářský rozvoj podnítil zejména jediný syn Lva Viléma Dominik Ondřej z Kounic, který působil jako říšský vicekancléř, druhý muž Svaté říše římské. Byl to rovněž on, kdo zahájil velkolepou barokní přestavbu zámku a zámeckého parku koncem 17. století. Nejvýznamnějším představitelem rodu se stal Václav Antonín kníže z  Kounic a  Rietbergu. Zkušenosti a  schopnosti získané studiem na univerzitách ve Vídni a v Leidenu, ale také četnými cestami po  Evropě, mu vynesly prestižní post státního kancléře, a  to ve  službách hned čtyřech habsburských panovníků - Marie Terezie, Josefa II., Leopolda II. a  Františka II. V nové funkci prosadil mnoho reforem státní správy habsburské monarchie. Svojí výhodnou sňatkovou a  diplomatickou politikou, orientovanou zejména na Francii, posílil vliv habsburského rodu a rozšířil také množství habsburských držav. Mimo jiné se zasadil o politicky výhodný sňatek arcivévodkyně Marie Antoinetty, dcery Marie Terezie, s  francouzským následníkem trůnu. Za své zásluhy obdržel Řád zlatého rouna. Kníže Václav byl pohřben ve slavkovské rodinné hrobce pod kostelem sv. Jana Křtitele ve Slavkově u Brna.

Jedním z  posledních příslušníků rodu byl Václav hrabě z Kounic. Na počátku své kariéry působil jako poslanec Říšské rady, aktivně se účastnil politického života a hájil politické zájmy českého národa. Hlavními otázkami, kterými se pokrokový hrabě zabýval, bylo volební právo, svoboda tisku, osmihodinová pracovní doba, ženská emancipace a téma federace evropských národů. Stal se významným mecenášem studentů, jimž věnoval svůj palác na Žerotínově náměstí v Brně a nechal vystavět vysokoškolské koleje. Jejich otevření v roce 1923 se však již nedočkal, zemřel v roce 1919 a byl pochován v Praze na Malvazinkách.

Majitelé slavkovského zámku Roku 1509 získali slavkovské panství pánové z  Kounic, kteří jej drželi více než 400 let. Oldřich  +1519 Petr  +1555 Oldřich  *1539 +1570 Oldřich  *1569 +1617 Lev Vilém  *1614 +1655 (zakladatel moravské větve) Dominik Ondřej  *1654 +1705 Maxmilián Oldřich  *1679 +1746 Václav Antonín  *1711 +1794 Arnošt Kryštof  *1737 +1797 Dominik Ondřej  *1740 +1812 Alois Václav  *1774 +1848   Zámek přebírají Kounicové z české větve. Michal Karel  *1803 +1852 Albrecht  *1829 +1897 Václav  *1848 +1913 Eugen  *1841 +1919

15

Informační centrum Informační centrum sídlící v těsné blízkosti zámku poskytuje návštěvníkům aktuální informace o  možnostech kulturního, společenského či sportovního vyžití, možnostech ubytování a stravování, o dopravním spojení, zajišťuje rezervace prohlídek zámku, předprodej vstupenek na různé akce či prodej suvenýrů.

Praha

Olomouc Informační centrum Zámek Slavkov – Austerlitz Palackého nám. 1 684 01 Slavkov u Brna tel: +420 544 220 988 e-mail: [email protected]

D1

Brno Mikulov

D1

Slavkov u Brna

E461

Wien

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Jihomoravským krajem.