Příloha č. 1: Projekt Austerlitz

Příloha č. 1: Projekt Austerlitz PROJEKT AUSTERLITZ Verze: 4.0 Úvod Projekt Austerlitz navazuje na úspěšně završený Projekt Austerlitz 2005. Cílem Projektu Austerlitz 2005 byla příprava důstojných vzpomínkových akcí 200. výročí bitvy u Slavkova. Nový Projekt Austerlitz je koncipován jako dlouhodobý a nemíří k žádnému konkrétnímu výročí. Bude věnován spíše prohloubení a zhodnocení slavkovské a napoleonské tradice na jižní Moravě, ale dotkne se také dalších historických událostí spojených s obdobím francouzského prvního císařství, jež jakkoli souvisely s českými zeměmi. Cílem tohoto materiálu je představit koncepci Projektu Austerlitz a vytyčit jeho hlavní cíle, či spíše směry aktivit. Historie V České republice jsou tři regiony, jichž se napoleonské války výrazně dotkly. Kromě slavkovského bojiště a míst, jimiž prošly armády v roce 1805, to je také Znojemsko a bojiště u Chlumce na Ústecku. Bitva u Slavkova patří mezi nejvýznamnější momenty světové vojenské historie, císař Francouzů Napoleon I. v ní během několika hodin rozhodl tažení roku 1805, válku třetí protifrancouzské koalice. Poražený car Alexandr I. se svou armádou opustil střední Evropu; válka mezi Francií a Ruskem pokračovala až do roku 1807 bitvou u Friedlandu a podpisu tylžského míru. Rakouský císař František I. přistoupil na podmínky příměří podepsaného 6. prosince na zámku ve Slavkově a posléze i na podmínky tvrdého bratislavského míru z 26. prosince 1805. Tvrdost podmínek a Napoleonův rostoucí vliv v Německu vedly po třech letech k eskalaci napětí mezi Rakouskem a Francií, válce roku 1809, jež vyvrcholila opět na jižní Moravě, u Znojma. Nikoli u Wagramu, ale bitvou u Znojma skončilo tažení roku 1809. Rakousko, na něž těžce dopadly podmínky Prešpurského míru z roku 1805, spatřilo příležitost ke změně své situace v tom, že jádro francouzské armády bojovalo od roku 1808 ve Španělsku. S finanční podporou Velké Británie připravilo ofenzivní plán, který se opíral o předpoklad všeobecné německé nespokojenosti s Francouzi uspořádanou Evropou. Rakouské velení počítalo s tím, že se menší jihoněmecké státy přidají na jeho stranu. Podobně jako v roce 1805 však tento předpoklad nevyšel. Napoleon se vrátil ze Španělska a s novou armádou, stojící zejména na druhosledových jednotkách a v níž významné kontingenty tvořily jednotky států Rýnského spolku, rakouské sbory vytlačil z Bavorska a po měsíčním tažení opět po čtyřech letech obsadil Vídeň. Následovala bitva u Aspern-Esslingu, kde arcivévoda Karel uštědřil císaři Francouzů první porážku v jeho oslnivé kariéře. Nebyla to však porážka rozhodující a o šest týdnů později se na stejném bitevním poli před Vídní utkaly obě armády znovu. V bitvě u Wagramu již Napoleon zvítězil a donutil Rakušany ustoupit. Vyrazil se svou armádou za nimi a v okolí Znojma, kde arcivévoda Karel zastavil, došlo k poslední bitvě tažení, jež byla přerušena příměřím. Mírová smlouva byla podepsána až 14. října v Schönbrunnu a představovala pro Rakousko další těžkou politickou a ekonomickou ránu. Stalo se na čtyři roky z donucení spojencem Francie, což bylo v roce 1810 stvrzeno sňatkem císaře Napoleona a dcery císaře Františka, Marie Louisy. Třetím místem významné události napoleonských válek na našem území je zmíněný Chlumec u Ústí nad Labem. Na konci srpna roku 1813 se zde střetla část Napoleonovy armády pod velením generála Vandamma, jenž do severních Čech pronásledoval spojence ustupující po Napoleonově vítězství u Drážďan. U Chlumce a Přestanova však Vandamme narazil na silné ruské uskupení, po příchodu pruských jednotek generála Kleista se dostal do bezvýchodné situace a byl nucen kapitulovat. Bitva byla součástí podzimního tažení roku 1813, jež v říjnu

1

Příloha č. 1: Projekt Austerlitz vyvrcholilo bitvou u Lipska. Tomuto tažení předcházel mírový kongres, který se konal v Praze od počátku června do poloviny srpna. Rakousko se snažilo hrát roli prostředníka mezi Francií na jedné a Pruskem a Ruskem na druhé straně, přičemž mělo samozřejmě na mysli své vlastní mocenské zájmy. Bezvýsledné jednání skončilo vstupem Rakouska do války na straně protinapoleonské koalice. Napoleonská tradice Bitva u Slavkova a s ní související události se trvale vtiskly do povědomí zdejšího obyvatelstva, a staly se tak základem pozdější napoleonské tradice. Tento pojem se začal používat při příležitosti stoletého výročí v roce 1905 a kulminoval v meziválečném období, zejména vlivem nadšenců, soustředěných kolem osoby brněnského katolického kněze a středoškolského učitele, P. Aloise Slováka (1859-1930). V té době se na území regionu rozvíjí kolem bitevního pole mnoho aktivit, zaměřených ke vzpomínkovým akcím a upevňování povědomí sounáležitosti s jedním s nejslavnějších bojišť evropského kontinentu. Probíhá zde činnost celé řady spolků, jsou organizovány pietní i společenské akce, probíhají první pokusy o bitevní rekonstrukce. Během tohoto období vznikají takřka veškeré významné stavby (dobudování Mohyly míru, památník na Žuráni, označení hromadných hrobů, apod..), návrší Žuráň, místo Napoleonova velitelského stanoviště, se stalo exteritoriálním územím Francouzské republiky. Toto všechno vytvářelo pro toto místo zajímavou atmosféru pro začínající turistiku, a zároveň významně přispívalo, při respektování pietního charakteru tohoto místa, rozvoji regionu. Období druhé světové války a následně 40 let komunismu tyto aktivity značně omezilo a takřka zadusilo. Teprve v období šedesátých let dvacátého století se začalo na tuto tradici díky omezenému počtu zejména místních nadšenců pozvolna navazovat. Úplné uvolnění přišlo až po pádu komunismu v roce 1989. Bitva u Slavkova je jednou z nejznámějších bitev světové historie a slovo Austerlitz si každý spojuje s triumfem císaře Napoleona. Bitva u Znojma je ve světě poněkud pozapomenuta snad proto, že nebyla dobojována, podobně jako bitva u Chlumce, kde zase nebyl Napoleon osobně přítomen. Přesto i na těchto bojištích existuje řada památek na události let 1809 a 1813, působí zde řada spolků, které tuto historii připomínají a i tyto bitvy si zaslouží pozornost. Projekt Austerlitz 2005 V roce 1998 se dohodli zástupci Tvarožné u Brna, Napoleonské Unie České republiky – dnešní C.E.N.S. (Central European Napoleonic Society – Středoevropská napoleonská společnost), Davay Communications, s. r. o. a města Slavkova u Brna (od roku 2001) na úzké spolupráci při přípravách 200. výročí bitvy u Slavkova. Do té doby byly vzpomínkové akce poměrně nekoordinované, plné úzkých a lokálních zájmů, s malým přínosem pro region. Zrodil se Projekt Austerlitz 2005, k němuž se přihlásila také obecně prospěšná společnost Mohyla míru – Austerlitz, sdružující 24 obcí z regionu slavkovského bojiště. V rámci Projektu Austerlitz 2005 byly od roku 1998 každoročně pořádány velké zimní vzpomínkové akce na bitvu u Slavkova, ale nejen ony. Byla obnovena prvorepubliková tradice letních Napoleonských dnů, jež na slavkovském bojišti mimo jiné připomínají výročí narození císaře Napoleona. Byly také zorganizovány akce vztažené k bitvě u Znojma (v roce 2004 u Dobšic a 2005 v Mikulově) a u Chlumce (190. výročí v roce 2003). V Paříži byla v roce 2004 uspořádána propagační akce u příležitosti 200. výročí udílení orlů, při níž byly replikou praporu a orlice odměněny nejlepší "francouzské" jednotky re-enactmentu. Hlavní akcí byl samozřejmě Austerlitz 2005 – 200. výročí bitvy. Byla mimořádným úspěchem. Vojensko-historické části programu se zúčastnilo 3600 nadšenců v dobových uniformách z 24 zemí světa, navštívily ji desetitisíce návštěvníků. Tisíce lidí se přišli poklonit památce padlých a zemřelých na pietním aktu u Mohyly míru.

2

Příloha č. 1: Projekt Austerlitz Cílem Projektu Austerlitz 2005 bylo přiblížení daného historického období široké veřejnosti zajímavým a divácky atraktivním způsobem, což se nepochybně podařilo. Kromě vzpomínkových akcí byly uspořádány historické konference, provozován hojně navštěvovaný internetový server www.austerlitz.org, vydány vědecké i populárně-naučné publikace, ve spolupráci s Českou televizí vznikly tři dokumentární filmy. Shrnutím činnosti Projektu Austerlitz 2005 je multimediální DVD obsahující sestřih největší rekonstrukce bitvy u Slavkova z 3. prosince 2005, zmíněné tři dokumenty České televize, tisíce fotografií z akcí Projektu Austerlitz 2005 z let 2000-2005 ad. Úkoly Projektu Austerlitz Připravované aktivity nesouvisejí s žádnou oslavou militarismu nebo válek. Jsou naopak trvalou připomínkou základní hodnoty života v místech urputných bojů, propagují poznávání evropské historie a její úzké propojení s naší zemí. Všechny záměry projektu jsou podnětem a inspirací pro konání řady společenských, kulturních, sportovních a dalších aktivit předurčených pro nabídku v oblasti cestovního ruchu. Autoři projektu si vytkli zejména tyto úkoly: 1. přibližovat toto historické období široké veřejnosti zajímavým a divácky atraktivním způsobem; 2. připravovat a koordinovat vzpomínkové akce napoleonských bitev na našem území a události s nimi spojené, a to v návaznosti a ve spolupráci s podobnými aktivitami v Rakousku, Německu a Polsku; 3. podporovat vědomí historické sounáležitosti naší země a regionu s historickým vývojem v procesu integrující se Evropy; 4. napomáhat hlubšímu poznání historie a kultury podporou tématických přednášek a seminářů, expozic, filmových dokumentů atp.; 5. svou činností vytvářet takové aktivity, které budou přitahovat zájem turistů z tuzemska i zahraničí a tím přispět k celkové podpoře turistického ruchu v tomto regionu; 6. podporovat a propagovat veškeré činnosti, směřující k rozvoji regionu při zachování jeho historické a kulturní jedinečnosti. Projekt Austerlitz tak přímo navazuje na aktivity Projektu Austerlitz 2005. Tradice bitvy u Slavkova rokem 2005 nekončí. Naopak! Rok 2005 měl probudit hlubší zájem o události spojené s touto bitvou, o napoleonskou tradici na jižní Moravě, potažmo v České republice a střední Evropě. Struktura Projektu Austerlitz Projekt Austerlitz by měl rozvíjet své aktivity ve třech základních oblastech. V oblasti vojenskohistorické by měl spolupracovat s asociacemi věnujícími se napoleonskému re-enactmentu, a to především se Středoevropskou napoleonskou společností (C.E.N.S.). V oblasti regionálního rozvoje, místních tradic a podpory turistického ruchu s městy i obcemi slavkovského, znojemského a chlumeckého bojiště. Konečně v oblasti vzdělávání a propagace s institucemi věnujícími se napoleonské historii (školy, muzea, zájmové spolky, apod.) a mediálními partnery. Závěr Projekt Austerlitz je svým charakterem nezisková aktivita. Instituce i jednotlivci, kteří se na něm podílejí a v jeho rámci spolupracují, tak činí z přesvědčení o nutnosti překonat veškeré krátkodobé, lokální či individuální zájmy, jejich cílem je posílení tradic. Smyslem aktivit Projektu Austerlitz je rozvoj regionů ve vztahu k historii a tradicím. Kontakt Projekt Austerlitz PO BOX 38, 616 00 Brno e-mail: info(at)austerlitz.org V Brně 31. 1. 2006, poslední aktualizace 10. května 2011

3

Příloha č. 2: E-mailová komunikace s Miroslavem Jandorou E-MAILOVÁ KOMUNIKACE S MIROSLAVEM JANDOROU (PROJEKT AUSTERLITZ), 27. 4. 2015 Projekt Austerlitz vznikl roku 1997, když tehdejší spolupořadatel rekonstrukce bitvy u Slavkova ve Tvarožné odmítl vyplatit účastníků přislíbené příspěvky na dopravu a stravu. Tehdy oslovila obec Tvarožná a zástupci klubů vojenské historie Miroslava Jandoru (tehdy firma Davay s.r.o.) s žádostí o radu pomoc. Jandora byl organizátorem a producentem a sponzorem (jeho firma Davay – 800 000 Kč) 1. rekonstrukce bitvy u Slavkova ve Tvarožné v roce 1990 a pak ještě v roce 1991. Poté od akcí upustil, když zjistil, že se na akci obohacují zástupci muzea Brno venkov, Mgr. Reček (soukromá tiskárna manželky) PhDr. Hanák (vydavatelství AVE) a kulturního střediska ve Slavkově Ing. Vetchý. Poté Jandora se svojí firmou selektivně podporoval akce prostřednictvím obce Tvarožná, Staré pošty apod. Po zmíněné žádosti Tvarožné, na Jandorův popud vznikl v roce 1997 Projekt Austerlitz, který sdružoval obec Tvarožnou, která přislíbila poskytovat pozemky v obci a zázemí, dále kluby vojenské historie, které měly garantovat účast vojsk, které je možno v takové akci využít (mnoho zájemců nesplňuje bezpečnostní předpisy, nemají řádnou ústroj apod.) a Jandorova firma Davay, později Davay Communications, dnes AusterlitzPro s.r.o., když Jandora garantoval produkci akce a zajištění finančních prostředků. Cílem bylo dotáhnout akce až do roku 2005, tedy ke 200. výročí bitvy u Slavkova. Tak vznikl Projekt Austerlitz. Po úspěšném zvládnutí 200. Výročí došlo k dohodě s obcí Tvarožná na další roky a smlouva byla prodlužována podle volebních období až dodnes. V roce 2003 vznikla Středoevropská napoleonská společnost (C.E.N.S.), viz níže. Projekt Austerlitz funguje dodnes a pod jeho záštitou byli a jsou organizovány akce, ve spolupráci s C.E.N.S. tedy výhradně akce schválené řádně zvoleným výborem C.E.N.S. Tato organizace je schopna garantovat vojenskou ukázku na špičkové úrovni, bezpečnost v poli, ustrojenost účastníků a jejich kázeň na akcích. Jandorova firma AusterlitzPro je pro C.E.N.S. partnerem, který jim garantuje, že budou mít akce zabezpečeny na požadované úrovni, zajistí pojištění, stravu, příspěvek na dopravu podle schválených tarifů C.E.N.S. (kromě akcí, kde stravu a dopravu nejsou prostředky). Středoevropská napoleonská společnost Central European Napoleonic Society (C.E.N.S.) byla založena 18. ledna 2003 zástupci českých, slovenských a rakouských spolků re-entactmentu, jako partner Evropské napoleonské společnosti (E.N.S.) a Projektu Austerlitz. Od svého vzniku se podílela na přípravě vzpomínkových akcí na bitvu u Slavkova, Chlumce, Znojma, Raszynu, Pultusku a řady dalších, včetně 200. výročí udílení orlic a praporů francouzské armádě v roce 2004 v Paříži. C.E.N.S. zásadním způsobem přispěla k úspěchu akce Austerlitz 2005, a všech akcí Projektu Austerlitz v letech 2003–2014, jako byly 200. výročí bitvy u Znojma v roce 2009 a 200. výročí bitvy u Chlumce v roce 2013, s pestrou mezinárodní účastí. C.E.N.S. je především volným sdružením zájemců o vojenskou historii let 1789–1815. Vztahy v jejím rámci jsou určeny vzájemnou dohodou členů a jejich dobrovolným respektováním většinovou vůlí určených pravidel. Hlavním úkolem C.E.N.S. je koordinovat účast svých členů na vzpomínkových a jiných akcích napoleonského re-enactmentu, a to tak aby se jich mohli účastnit v hojném počtu. Společnost od 17. ledna 2015 tvoří 36 jednotek (cca 500 členů) z České republiky, Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska a Litvy. Akcí C.E.N.S. se mohou účastnit pozvané vojenskohistorické jednotky věnující se období 1792-1815, korektně vystrojené, vyzbrojené, vycvičené, disciplinované. C.E.N.S. pořádá začátkem roku členskou schůzi, kde je zhodnocena uplynulá sezóna a sestaven kalendář akcí.

1

Příloha č. 2: E-mailová komunikace s Miroslavem Jandorou Úzké propojení organizační, administrativní a vojensko-historické stránky akcí jsou spolu s tradicemi a zkušenostmi členských jednotek tím, co je staví mezi nejkvalitnější a nejprestižnější v Evropě. Jednoduchá pravidla kolektivního rozhodování a vzájemný respekt zajišťují hladký průběh akcí, a důraz je kladen především na úroveň prezentace vojenské historie. Kalendář akcí C.E.N.S. je každoročně otevřen společnými "manévry" (od roku 2010 probíhají ve Valticích), jejichž cílem je příprava na danou sezónu. Hlavními akcemi pak jsou tradiční srpnové Napoleonské dny (připomínka narození Napoleona Bonaparta) a zimní vzpomínková akce Austerlitz věnovaná nejslavnější Napoleonově bitvě vůbec, bitvě u Slavkova. Akce, kterou pořádá Projekt Austerlitz a C.E.N.S. patří dlouhodobě mezi nejprestižnější a nejlépe hodnocené akce svého druhu v Evropě a zájem o účast každoročně převyšuje možnosti pořadatelů. Kalendář je doplněn podle okolností o řadu zahraničních i domácích akcí dle dostupných informací a pozvánek. C.E.N.S. se důrazně distancuje od aktivit tzv. "akcí Acaballado", které během posledních dvou let pořádá Ivan Vystrčil, prezident C.E.N.S. do roku 2009, a to v první řadě pro bídnou úroveň prezentace napoleonské historie, a dále pro očividnou snahu pořádat své programy v termínech kolidujících s kalendářem akcí C.E.N.S. a současně v místech, kde své akce C.E.N.S. pořádala úspěšně v minulosti, přičemž zmíněnou nízkou úrovní prezentace kazí "akce Acaballado" roky budované dobré jméno napoleonského re-enactmentu u nás. Za všechny uvedeme případ obnovy pomníku u Dobšic na znojemském bojišti. Nově vytesané a posléze opravené datum bitvy "1890" bylo údajně "chybou kameníka", tvrzení, že pomník vybudovalo sdružení založené v roce 2010 již o osm let dříve je ovšem na pomníku vytesané pro budoucí generace nadále. "Akce Acaballado" ničí dobré jméno napoleonského re-enactmentu nejen nesmysly, které sdělují do médií a ve svých tiskových zprávách (jednou označí svou akci na hradě Veveří jako "rekonstrukci méně známé brněnské bitvy" a veřejnost poučí, že zde zemřel švédský král, jindy věnují svůj srpnový program ve Slavkově roku 1814, ovšem bitevní ukázku nazvou podle bitvy z roku 1815, na webu uvedou, že byl Napoleon zraněn u Eggmühlu, že bitva u Znojma neměla vítěze, apod.), nejen neuvěřitelnou gramatikou svých výstupů, a nejen tím, že po každé akci přefukují počet účastníků a ze sotva jedné stovky je rázem více než 230 (Znojmo-Dobšice 2014) nebo více než 300 (Tenkrát ve Slavkově 2014). Velmi aktivně přistupují i k soudobým dějinám re-enactmentu jako takového, takže se díky nim veřejnost dozvídá, že u Slavkova probíhají v zimě "tradičně" dvě rekonstrukce, čímž se snaží se svým programem parazitovat na značce Austerlitz. Pokud bych tyto akce nedělal jako soukromý subjekt, došlo by k rozmělnění a pravděpodobně i zániku akcí. Obce by hleděli hlavně utrhnout z veřejných peněz hlavně něco pro sebe a každá zvláště. Vrátil by se klientelistický systém z let 1992 - 97, kdy se tím zabývalo Muzeum Brněnska a Mohyla míru o.p.s.. V Mohyla míru o.p.s. to probíhalo tak, že se členové o přidělených prostředcích dozvídali tak, že byly přiděleny, ale museli se rychle utratit, takže nějakou zakázku /třeba mnohonásobně předražené mapy, získala spřátelená firma a vytislo se v tiskárně pana MGr Rečka a spolupracoval na tom PhDr Hanák, jeho náměstek, ale jako soukr. vydavatelství AVE.... I proto z o.p.s. některé obce odešly a tato organizace funguje jaksi samospádem a je v podstatě k ničemu.

2

Příloha č. 3: E-mailová komunikace s Ing. Janou Sloukovou E-MAILOVÁ KOMUNIKACE S ING. JANOU SLOUKOVOU (ZS-A), 30. 4. 2015 Podle toho, co jsi mi psala, organizuje Vzpomínkové akce ve Slavkově zámek. Bylo to tak vždycky, nebo to dřív měl i někdo z města? A proč vlastně zámek? Má to v rámci svého postavení jako příspěvková organizace? Dříve VA pořádalo město a zámek vypomáhal. Nyní byla celá organizace přesunuta na zámek (od roku 2013). Město se na akci podílí spolupořadatelsky (např. poskytne prostory SC Bonaparte pro ubytování vojáků, prostory na radnici pro zázemí produkce, technické služby pro úklid náměstí po akci, apod.). Zámek to asi dělá z toho důvodu, že akce pořádá po celý rok, má s tím zkušenosti, má na to lidi. Na městě není v současné době obsazena pozice kulturního referenta, který by toto mohl v rámci své pracovní náplně zajišťovat (v minulosti byla). Je v organizaci zámek sám, nebo město nějakým způsobem pomáhá (personálně např.)? Co se týče rozpočtu akce – město má ve svém rozpočtu vyčleněné peníze. Jsou to jediné finance, které na to jdou, nebo ještě něco jde z rozpočtu zámku? Město moc nepomáhá, něco málo poskytne (viz výše), ale vše jinak nechává na zámku. Osobně bych ocenila větší zapojení ze strany města příp. jeho organizací, zejména personální (např. větší výpomoc technických služeb při úklidu a přípravě akce, teď jenom cca 2 hodiny pomohou s úklidem a jinak vše leží na zámku a jeho pracovnících, což je vzhledem k náročnosti a významu akce dost přetěžuje). Akci hradí ze svého rozpočtu město, každoročně se podaří získat i nějakou dotaci z Jihomoravského kraje, příp. někdy musí přispět i zámek (ten ale nemá ve svém rozpočtu na toto vyhrazeny žádné finance). Je akce vůbec zisková? Akce není zisková, vstupné je pro návštěvníky zdarma. Zámek vymýšlí celý program, který se v rámci Vzpomínkových akcí koná? Nebo má na tohle rozhodnutí vliv i někdo jiný? Program vzniká komplexně s přispěním několika subjektů. Vojenskou část dodává Jezdecký klub Acaballado; zámek zajišťuje jarmark, kostýmované prohlídky, příp. další doprovodný program (např. přednášky, každoroční koncert o.p.s. Mohyla míru - Austerlitz k výročí bitvy, který se pořádá na zámku ve čtvrtek před hlavními VA, apod.); něco může přidat město. Hotový program a financování potom schvaluje Rada města. Existuje nějaká cílová skupina akcí, nebo je to mířeno na všechny? Cílovou skupinu jako takovou určenou nemáme, myslím, že konkrétně VA jsou pro každého. V posledních letech je ohňostroj doprovázený mluveným slovem. Proč tahle změna? Máte nějaké ohlasy? Ohňostroj doprovázený mluveným slovem se tu začal objevovat po změně dodavatele, tedy potom, co akci dělá Acaballado. Je to zejména z důvodu jiného přístupu k akci jako takové, která je nyní více otevřená, více pro lidi a ne jen pro vojáky, kteří si chtějí zabojovat. Každý rok má akce nějaké jiné, hlavní téma, rekonstruuje se jiný vybraný úsek bitvy, objevuje se jiná ústřední postava 1

Příloha č. 3: E-mailová komunikace s Ing. Janou Sloukovou (např. císařovna Josefína) a k tomuto celodennímu programu se potom přizpůsobuje i ten večerní ohňostroj. Ohlasy jsou víceméně pozitivní, ale např. loňský ohňostroj se světly, mluveným slovem a jen minimem skutečného ohňostroje, byl hodnocen spíše negativně. I to je ale zkušenost, že do budoucna touto cestou ne. Podle čeho vybíráte, kdo „dodá napoleonské vojáky“? Dodavatelem programové, tedy i vojenské části, je v současné době Acaballado (v současné době se chystá dlouhodobá smlouva o provedení akcí do roku 2018). Acaballado tedy dodává i vojáky, jedná se o různé skupiny, ale i jednotlivce, kteří se této problematice věnují a sami se na tyto akci hlásí a chtějí se jich účastnit. Každoročně je pořádán jarmark. Proč je vlastně jarmark pořádán? Je to taková „náhražka“ vánočního jarmarku? Nebo je to prostě další program pro návštěvníky Slavkova? Jarmark pořádá zámek a je to předvánoční jarmark. Vzhledem k aktivitám zámku a města by nebylo efektivní pořádat extra a třeba jen o 14 dní později nějaký samostatný vánoční jarmark, takže v rámci VA děláme tento. Je velmi oblíbený, patří k největší na jižní Moravě, pozitivně jej hodnotí i samotní prodejci. A vlastně se už stal součástí VA ve Slavkově. Setkali jste se s nějakými stížnostmi od obyvatel Slavkova? V podstatě to máme tak, že pokud stížnost, tak přijde od Slavkováka  Obyvatelé Husovy ulice sepisují petice proti jarmarku, podnikatelé na Palackého náměstí nám vyhrožují zlití ledovou vodou, když umístíme stánek při jarmarku před jejich obchod. Lidé si stěžují na dopravní omezení (uzavření Palackého náměstí a Husovy ulice), parkování návštěvníků před vjezdy domů, zhasnutí pouličního osvětlení při odpalování ohňostroje, apod… Slavkováci celkově nejsou moc odvázání ze zámku, Napoleona a vojáků. Na druhou stranu kdyby toto tady nebylo, nebyl tu zámek, není tu nic – a tím by určitě klesly tržby obchodům, restauracím, hotelům… Stánkaři nemají nijak omezené, co mohou a co nemohou prodávat (např. v Brně na Svoboďáku je určené, co se nesmí prodávat, aby byl zachován urč. duch trhu). Zvažovali jste někdy, že také vyhlásíte omezení, aby jarmark působil dobově? Obecně platí, že stánkaře si vybíráme. Máme své osvědčené a snažíme se zachovat řemeslný ráz jarmarku. Jsou tu ale i takoví, co nejsou úplně košer. Někdy ale mají jen hnusný stánek a v něm prodávají krásné, řemeslné věci. Těch prodejců, co jen zboží někde nakoupí, a pak ho chtějí prodávat dál, se snažíme mít minimum. M. Jandora tvrdil, že jste v roce 2014 měli mít společnou propagaci, ale když napsal na zámek, aby byla vytvořena společná tisková zpráva, nikdo se mu ze zámku neozval a tisková zpráva, která nakonec vyšla, se o rekonstrukci pod Santonem skoro nezmiňovala. Tak bych se chtěla zeptat, jestli je to pravda, nebo jestli je to jinak. Společná propagace byla dohodnuta (nevím teda komu Jandora psal, mě teda ne) a já jsem v článku s názvem Vzpomínkové akce ve Slavkově u Brna (už sám název je zavádějící) mimo jiné o bitvě pod Santonem mluvila. Samozřejmě jen okrajově v jednom odstavci. Zaměřovala jsem se výhradně na dění ve Slavkově a na zámku, a to se jim nelíbilo. Na druhou stranu tiskové zprávy vydávané AusterlitzPro (Jandora) sice v krátkosti zmínily jarmark a kostýmované prohlídky zámku, ale 2

Příloha č. 3: E-mailová komunikace s Ing. Janou Sloukovou už ani slovem neupozornily na vojenský program ve Slavkově, který je pro celou akci stěžejní, a který chystá Acaballado. V podstatě nám ve svých zprávách věnovali tolik prostoru, kolik my jim v těch svých.

Pak mi ještě řekl, že se spolkem Acaballado jste se spojili poté, co on začal podávat stížnosti na Expozici v konírnách a stal se „nepohodlným“. Jaký byl důvod pro výběr tohoto spolku? Ano, město jako hlavní pořadatel VA vybralo jiného dodavatele (tj. Acaballado) až potom, co ten stávající, tj. AusterlitzPro, na město podal žalobu a začal se s ním soudit. Pokud by tě někdo tahal po soudech, taky bys mu nepřiklepla pořádání akce a z toho plynoucí finance, že? S Acaballadem jsme již v minulosti spolupracovali na Hubertově jízdě (tehdy ještě pod jménem Jezdecký klub Němčany) a právě oni se přihlásili do výběrového řízení. Ono moc takových organizací, co by bylo schopno toto zajistit, také není. Acaballado pak vybrala Rada města.

3

Příloha č. 4: E-mailová komunikace s Oldřichem Bartoškem E-MAILOVÁ KOMUNIKACE S OLDŘICHEM BARTOŠKEM (SHŠ BUHURT), 4. 5. 2015 Jste členy C.E.N.S.? Proč ano, příp. proč ne? Členy CENSu jsme v jeho počátcích byli, ale záhy po vstupu jsme zase vystoupili. Takže osobní zkušenost. Jakým způsobem spolupracujete s Projektem Austerlitz, příp. s organizátory rekonstrukce pod Santonem? Je zde vůbec nějaká forma spolupráce? S Projektem Austerlitz nespolupracujeme, pouze se účastníme rekonstrukce. Jaké máte v Křenovicích při přípravách šarvátky podmínky? Vychází vám vedení obce vstříc? Nejedná se jenom o šarvátku. Otevřeno je pro veřejnost dobové ležení a několik pietních aktů. K hromadným hrobům nad Křenovicemi, k soše M. I. Kutuzova a božím mukám, které byly postaveny rok po této válce. Vedení obce nám vychází maximálně vstříc. Každoročně dostáváme na akci finanční dotaci na stravu a střelný prach, máme k dispozici dvůr Obecní hospody, kde máme dobové ležení, poskytuje nám prostory pro ubytování cizích vojáků, zajišťuje osvětlení na místě malé šarvátky, financuje ohňostroj u hromadných hrobů na Zlaté hoře nad Křenovicemi apod. Do akce jsou zapojeny i jiné spolky a mnoho občanů z Křenovic (hasiči, turistický oddíl Tuláci, ochotnické divadlo A. Vorla) Zaměřujete se na nějakou konkrétní skupinu obyvatel při přípravách vzpomínkových akcí, nebo to děláte obecně pro ty, kdo mají zájem? Na konkrétní skupinu se nezaměřujeme, ale vycházíme vstříc hlavně dětem. Už v pátek dopoledne je ležení přístupno pro děti z mateřské a základní školy, kde je jim podáván výklad o životě vojáků a markytánek. Také večerní pochod k hromadným hrobům je zaměřen na děti. Vojáci jdou s hořícími pochodněmi a děti s lampióny. U hromadných hrobů, kde se odehrává pietní akt, se mohou zahřát velkého ohně a dostanou horký čaj. Akce se každoročně zúčastňují občané všech věkových kategorií.

1