ZÁKUPSKÉ ROZHLEDY NEZÁVISLÝ OBČASNÍK
Číslo 9/2015 5,– Kč
Září 2015
Vydává: KULTURA ZÁKUPY z.s., Kamenická 324, 471 23 Zákupy, IČ 22888942 ve spolupráci s muzeem EDUARDA HELDA při PVO s r.o. a místními občany jako občasník v Zákupech Evidenční číslo ministerstva kultury: E21869 www.kulturazakupy.estranky.cz • www.karnevalove-zbozi-masky.cz • www.vf-studio.cz Po přečtení nevyhazujte. Dejte přečíst sousedům.
U NÁS V ZÁKUPECH AUTOMOBILY ZNAČKY GATTER Budoucí konstruktér automobilů značky Gatter Wilibald Gatter se narodil 12. prosince 1896 v Kuřívodech jako první z osmi dětí strojního zámečníka Josefa Gattera a jeho ženy Marie, rozené Eseltové. Od dětských let se zajímal o práci v otcově dílně, kde se vyráběla lopatková kola malých elektráren, vodní trkače, čerpadla a pračky. Po letech základní školy v Kuřívodech a absolvování 3. třídy měšťanky v Mimoni se rozhodl pro studium mechaniky a technologie na průmyslové škole v Liberci. Po maturitě byl 26. června 1915 přidělen jako konstruktér do Škodových závodů. Pracoval na vývoji velkorážových děl a zúčastnil se jejich bojového nasazení v červnu 1918 na Piavě v Itá-
Škodovácký moždíř 30,5 cm vzor 11
ZR_09_15_www.indd 1
lii. Po válce se vrátil do rodných Sudet a do návratu bratra ze zajetí v roce 1919 vedl rodinnou dílnu. Koncem roku 1919 odchází na pozvání Ferdinanda Porscheho do Rakouska k firmě Austro-Daimler ve Vídeňském Novém Městě. Zde se podílel na výrobě prvního poválečného sportovního vozu Sascha (pojmenovaného dle závodníka Alexandra hraběte Kolowrata). Počátkem dvacátých let vede jako lektor kurzy strojírenství na Vysoké škole technické ve Vídni a publikuje ve známých motoristických časopisech. Ze 6. února 1923 pocházejí jeho dva patenty – č. 97881 „Kopírovací zařízení pro obráběcí stroje“ a č. 97882 „Zařízení pro řezání jedno- a vícechodých závitů na soustruhu“. Pro neshody finančním ředitelem Castiglionim odešel v roce 1925 k firmě Georg Schicht A.G. v Ústí nad Labem. Předseda správní rady Heinrich Schicht chtěl investovat část zisků do výroby automobilů. Slíbil Gatterovi místo ředitele nové automobilky a nazvání vozu jeho jménem. Od listopadu 1925 do léta 1926 pracoval Wilibald Gatter v rodných Kuřívodech na plánech nového čtyřsedadlového vozu. Do konce roku byl na světě
Wilibald Gatter první prototyp a na jaře 1927 byla v Ústí zahájena výroba vylepšené verze. Provoz zaměstnával 18 lidí a v roce 1929 představil Gatter veřejnosti nový „evropský“ vůz. Před zahájením sériové výroby však továrník požadoval pojmenování vozu SCHICHT, což zklamaný Gatter nechtěl akceptovat a 12. dubna 1929 z Ústí definitivně odchází. Vrátil se Pokračování na další straně
27.08.15 11:08
2
do Kuřívod a počal pracovat na plánech malého lidového vozu. Téhož roku umírá i jeho otec. Koncem roku jsou plány hotovy, proto 29. listopadu 1929 předkládá Gatter městské radě v Zákupech návrh na odkoupení parcely č. 1882 pro stavbu tovární haly. Jeho bratr Rudolf zároveň požádal u okresního úřadu v České Lípě o koncesi na živnost zámečnickou a výrobu automobilů. 7. prosince 1929 (po 8 dnech!) obdržel Wilibald Gatter stavební povolení na zámečnickou dílnu. Současně stahuje Rudolf svou žádost o konce-
Popis Gatterova „evropského vozu“ v německém časopise Motor-Kritik č. 9 / 1929
Jeden z prvních typů vozu Gatter na soutěži si a 20. února 1930 žádá přímo Wilibald, jenž živnostenský list č. 46738 na provozování zámečnické dílny a výroby automobilů v Zákupech č.p. 126 obdržel teprve 15. listopadu 1930. Tehdy byla dílna rozměru 15 x 20m zkolaudována a vybavena následujícími stroji: dvěma vrtačkami, dvěma soustruhy, bruskou, vodorovnou obrážečkou, strojní pilou, pásovou pilou, kovářskou výhní a plynovým svářecím zařízením. Dva Wilibaldovi bratři Rudolf a Artur zde pracovali se čtyřmi dělníky. Zhotovovali podvozky a karosérie, příslušenství, zatímco kola a motory se nakupovaly. Motory byly zprvu dvoutakty Villiers, posléze dle Gatterovy doumentace odlévané varnsdorfskou firmou Julius Winkler. Tato firma vznikla již v roce 1854, ale byla zaregistrována až roku 1909. Výrobu motorů Gatterovi sjednal zřejmě Rudolf Held, prostřední syn zákupského starosty Eduarda Helda, který byl zetěm Julia Winklera. Tzv. MALÝ GATTER s jedním světlometem, „devítikoňským“ motorem a délkou 2,6 m stál tehdy 12 800,– Kč. Získal si popula-
ZR_09_15_www.indd 2
Jeden z posledních, již vylepšených vozů Gatter
ritu nejen nízkými provozními náklady, ale i úspěchy v horských závodech v Čechách a v Německu. V roce 1931 měla automobilka prodejce v Chomutově, České Lípě, Jablonci nad Nisou a v Praze. I když Gatterova výrobna nabízela v roce 1932 čtyřsedadlový vůz se zavazadlovým prostorem, bohužel doba nepřála jeho podnikání. Hospodářská krize postihla nejvíc vrstvu, ze které byli potenciální kupci zákupských automobilů. Posledním vylepšením vozů Gatter byla zpátečka, která se od roku 1933 montovala sériově. Od roku 1934 se již v Zákupech auta nevyráběla, pouze opravovala. Protože Wilibald Gatter začínal bez kapitálu a s úvěry, dostala se jeho firma do finančních potíží a městský úřad v Zákupech na něho podal v září 1936 žalobu pro nedobytnost dlužné částky 180 tisíc Kč. Nemovitost s pozemkem byly posléze vydraženy 21. dubna 1937 za 76 tisíc Kč a získal je Walter Held, nejmladší syn majitele papírny Eduarda Helda. Byly mu zapsány do pozemkové knihy Zákup 7. října téhož
roku. Wilibald Gatter odešel do Německa a pracoval v Dessau-Rosslau an der Elbe u firmy Sachsenwerk jako vedoucí vývoje lodních motorů. V roce 1941 mu zemřela matka a Gatter odešel do Offenbachu an der Mohan k firmě Jahns Regulatoren, kde do roku 1943 odpovídal za vývoj a zkoušky vrtulí letadel Heinkel. V té době se i žení s Emilíí Hoyler z Kirchheim unter Teck. Po válce chtěl ve výrobě malých lidových vozů pokračovat, postavil i prototyp. Bohužel nedostaek kapitálu a masový dovoz americkýchn aut tuto myšlenku posílá do říše snů. Sedmasedmdesátiletý Wilibald Gatter umírá 14. května 1973 v Kirchheimu unter Teck. Zdeněk Rydygr
Heinkel He-111
27.08.15 11:08
3
SEVEROČESKÝ „BAŤA“ JOHANN SCHICHT V návaznosti na předchozí článek nelze opomenout ústeckou rodinů Schichtů., která je spjata s dějinami Ústí nad Labem (dříve Aussig). Tak jako byl pro Zlínsko fenoménem Tomáš Baťa a pro Plzeň Emil Škoda, pro Ústecko to byl Johann Schicht a jeho synové. Sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht z Rynoltic obdržel 6. 7. 1848 živnostenské povolení k výrobě mýdla. Mýdlo vyráběla celá rodina ve sklepě, heslem bylo – „nakupuj levné suroviny, prodávej levně dobré zboží“. Rodině se dařilo, v roce 1867 postavili novou provozovnu a o pět let později novou varnu mýdla. Suroviny se dovážely železnicí do Bílého Kostela a pak povozy do Rynoltic. Georg Schicht předal roku 1878 podnik svým čtyřem synům, kteří zachovali v názvu firmy jmého svého otce. Nej-
schopnějším z bratrů byl Johann. Ve Vídni pracoval ve velkém obchodním domě a zároveň studoval jazyky. Už v roce 1873 navrhl rodinné radě přemístění firmy do Ústí nad Labem, kde byla železnice, přístav a zdroj pracovních sil (Aussig měl tehdy 12 tisíc obyvatel). Rodina jeho návrh tehdy nepřijala. Až v roce 1882 se zapálením kotlů rozjela ústecká továrna. Schichtovi bylo tehdy 27 let. Postupem let nastal prudký rozvoj podniku – přibyla svíčkárna, výroba vodního skla, kartonážka, stearinka, glycerinka, strojírna a kovárna. V Rynolticích byl pak poboč-
ZR_09_15_www.indd 3
ný závod. Johann Schicht nečinil rozdílu mezi zaměstnáváním Čechů a Němců, úředníci museli znát oba jazyky. V roce 1898 obdržel titul císařského rady. V roce 1891 vzniklo i slavné mýdlo s jelenem. Jako odpůrce alkoholu a kouření začal s výrobou ovocných šťáv Ceres saft (výroba se udržela až do roku 1952!). V roce 1906 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost se základním kapitálem 10 milionů korun a 1880 zaměstnanci. Po smrti Johanna převzal firmu GEORG SCHICHT jeho syn Heinrich Schicht. Ten vystudoval v Rakousku chemii a získal doktorát. Zprvu byl vedoucím laboratoří, v roce 1913, ve svých 27 letech se stal presidentem společnosti. Pobočný závod v Rynolticích vyvinul v roce 1903 margarín – jedlý tuk Ceres. Racionalizace výroby zlepšila kvalitu a umožnila snížit cenu. V roce 1911 byla dána do provozu ztužovna tuků – první v Evropě a čtvrtá na světě. Téhož roku byla postavena nová kotelna a správní budova. Podnik měl 3500 zaměstnanců, denně vyřizoval 5000 objednávek a měl 100 000 zákazníků. AG GEORG SCHICHT se stala největším evropským podnikem. Do 1. světové války narukovalo 1600 zaměstnanců včetně Schichtovy rodiny. Po rozpadu Rakouska-Uherska ztratila společnost 75 % trhu, neboť ze 60 milionů občanů monarchie jich v Československu zbylo 13 milionů. Schichtové proto zkoupili menší obdobné podniky a novém závodě v Křešicích začali vyrábět lahůdkový margarin Vitello. Schichtové pečovali o své zaměstnance, měli podnikové jídelny, mateřské školky, první sídliště pro zaměstnance vzniklo již v roce 1919! Nepodcenili reklamu, používali k ní rozhlas, letadla, balony a osobní auta s ampliony. V roce 1927 se vytvořila z podnětu Schichtů v Holandsku společnost Margarine Unie. V důsledku hospodářské krize splynula v roce 1929 AG GEORG SCHICHT s anglicko-holandskou společností UNILEVER, kde měli Schichtové velký podíl. V roce 1927 činil celkový roční obrat Schichtových závodů 30 000 železničních vagónů. V roce 1936 měl podnik 3254 za-
Johann Schicht
Heinrich Schicht
městnanců a v roce 1937 byla vystavěna nová stearinka. V roce 1938, po odtržení pohraničí, české hospodyňky bojkotovaly výrobky firmy Schicht, což se projevilo nepříznivě na obratu. V roce 1943 byla vystavěna nová práškárna. Ve druhé polovině války se v Schichtových závodech vyráběla odposlouchávací zařízení, dělostřelecké granáty a součásti střel V1. Při náletech v roce 1945 byla poškozena pouze kotelna. V květnu byla firma znárodněna a Schichtovi s ostatními ústeckými Němci odsunuti do Německa. Po válce ale stejně museli výrobu po nějaký čas řídit němečtí odborníci, noví osídlenci z vnitrozemí toho nebyli schopni. V roce 1946 byly závody přejmenovány na Severočeské tukové závody – SETUZA. Po sametové revoluci prošlo vlastnictví SETUZy několika fondy, pak ji spoluvlastnila IPB a dokonce František Mrázek a Tomáš Pitr. První byl zastřelen a na druhého byla za nestandardní finanční operace vedena obžaloba. Akcie společnosti skončily někde v daňových rájích na Kajmanských ostrovech a v roce 2010 byla na SETUZu uvalena nucená správa kvůli insolvenci. Pak vyráběla v areálu firma KRATOLIA Trade a.s. biopaliva, ale letos byla výroba ukončena. Jedno pozitivní zůstalo – od roku 2005 se vyrábí dle tradiční technologie mýdlo s jelenem. Zdeněk Rydygr
Část Schichtových závodů v Ústí nad Labem
27.08.15 11:08
4
KAM ZA KULTUROU – TIPY na měsíc září ZÁKUPY 29. 8. započne od 8 hodin v Zákupech na Náměstí Svobody výstava králíků a drobné drůbeže. Počítejte s bohatou tombolou! 5.–6. 9. se uskuteční na státním zámku mimo klasických prohlídek i mimořádné prohlídky zámeckých sklepů! V sobotu 5. 9. od 10 do 16 hodin pořádá EDUARD HELD MUZEUM ve spolupráci se státním zámkem v Zákupech již 6. severočeské setkání automobilů Framo a Barkas vyrobených do roku 1962.
11.–13. 9. proběhnou Zákupské slavnosti k 700. výročí vzniku Zákup/ Reichstadtu. Podrobný program by měl být na www.zakupy.cz V den podání (24. 8.) tohoto čísla do tisku na stránkách města ještě nebyl. O Zákupských slavnostech ve dnech 11.–13. 9. bude zahájena v sobotu 12. 9. v 10 hodin na státním zámku vernisáž německo-české výstavy obrazů p. Helgy Santel z Leverkusenu a Ivana Kalvody z Prahy. Eduard Held muzeum se na výstavě finančně podílí a zajistilo i výrobu stojanů pro předvedené obrazy.
ČESKÁ LÍPA 10. 9. se koná od 19 hodin koncert BIG BANDU 2015 v KD Crystal. Uslyšíte kapelu Big ´O ´Band a The Bug Orchestra ze Slovinska ve velké hudební a taneční show. 14. 9. se uskuteční divadelní komediální představení PRÁSKNI DO BOT od režiséra Jana Hřebejka. Hrají Jan Hrušínský, Radek Holub, Martin Sitta a Václav Liška. Vstupné je 350,– Kč.
NOVÝ BOR 21. 9. uvádí Městské divadlo od 19 hodin divadelní představení V PAŘÍŽI BYCH TĚ NEČEKALA, TATÍNKU! V komedii hrají Petr Nárožný, J. Švehlová, Jan Čenský, a Simona Postlerová. Vstupné 350,– Kč.
DOKSY Letos naše muzeum sjednalo a zafinancovalo výjimečné vystavení automobilu Gatter. Tato auta se zde v Zákupech vyráběla od roku 1931 do roku 1933 a vystavený automobil je jediným! zachovalým vozem této značky na světě!!
V sobotu 12. 9. ve 13 hodin proběhne v salónku státního zámku v Zákupech beseda se známými historiky na téma „Počátky osídlování Zákupska“.
2.–6. 9. se uskuteční 30. dřevo-sochařské symposium na zahradě Památníku Karla Hynka Máchy.
KRAVAŘE 19. 9. od 10 do 15 hodin pořádá Vísecká rychta Hendmejd márket – každý kdo něco vyrábí, plete, šije – pronájem zdarma.
SVOJKOV
Nenechte si proto ujít tuto mimořádnou příležitost, která předvede střípek zákupské historie!
ZR_09_15_www.indd 4
Pozváni byli PhDr. Lucie Kursová, PhDr. František Gabriel, Ing. Arch. Karel Kuča, Ing. Jaroslav Panáček a PhDr. Miloslav Sovadina. Besedy se zúčastní i amatérský badatel Josef Rozum, jehož specializací je rod ze Smojna. Setkání zorganizoval, zajistil a bude moderovat za EHM Ing. Zdeněk Rydygr.
28. 9. se uskuteční Svatováclavský jarmark ve Svojkově. Doporučujeme!
BRNIŠTĚ 29. 8. se uskuteční Krajské dožínky, program začíná od 13 hodin – více na www.podralsko.cz
27.08.15 11:08
5
ZAHRÁDKY V sobotu 22. 8. proběhly na zámku v Zahrádkách Zahrádecké slavnosti. PVO s r.o. Zákupy se těchto slavností zúčastnila a Ing. Zdeněk Rydygr převzal jménem společnosti z rukou náměstkyně hejtmana Aleny Losové již potřetí ocenění „Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj“. -elk-
KNIHA MĚSÍCE Před prázdninami se na pultech knihkupectví objevila nenápadná kniha britského spisovatele Keitha Loweho – Zdivočelý kontinent. V ní se zamýšlí nad důsledky druhé světové války, kdy celá Evropa byla nejen zničena probíhajícími boji a bombardováním, ale důsledky se promítly na někde i desítky let do chování lidí. Ve všech státech se museli vyrovnat nejen s menšinami, ale i s částí populace, která otevřeně nebo skrytě kolaborovala s nacismem. Nechme mluvit autora: ...„Hněvivá, nenávistná atmosféra, která těsně po válce převládala v celé Evropě, vytvářela dokonalé podmínky pro podněcování revoluce. Jakkoli bylo všude plno chaosu a násilí, pro komunisty to neznamenalo prokletí, nýbrž příležitost. Už před rokem 1939 se zájmy kapitalistů a dělníků, statká-
řů a rolníků, vládců a ovládaných často střetávaly, ale většinou to byly střety lokální a krátkodobé. Léta válečného krveprolévání a bídy jim dodaly takovou výbušnost, o jaké se komunistům před válkou mohlo jen zdát. Velké skupiny obyvatelstva nyní obviňovaly své tehdejší vlády, že je strhly do válečné propasti. Lidé pohrdali podnikateli a politiky za to, že spolupracovali s nepřítelem. A v době, kdy velká část Evropy byla na pokraji smrti hladem, nenáviděli její obyvatelé každého, kdo v jejich očích vyšel z války lépe než oni. K vykořisťování pracovní síly docházelo již před válkou, ale během války se toto vykořisťování vystupňovalo na nejvyšší mez – miliony lidí byly zotročeny proti své vůli a další miliony se pod nátlakem doslova udřely k smrti. Není divu, že se tolik obyvatel kontinentu po válce přiklonilo ke komunismu. Nejenže se toto hnutí jevilo jako osvěžující, radikální alternativa ke zdiskreditovaným politikům předchozí éry, ale také lidem umožňovalo dát průchod veškerému hněvu a nenávisti, jež se v nich během oněch strašlivých let nastřádaly (komunistické strany a levicová, převším studentská hnutí
v západní Evropě prosazovaly komunistické myšlenky ještě v roce 1968, až je donutily k vystřízlivění pásy sovětských tanků v Československu – pozn. redakce) ...V násilí a chaosu nespatřovali příležitost jen komunisté. I nacionalisté pochopili, že válkou vykřesané napětí se dá využít k propagaci jiných cílů – a pro ně bylo takovým cílem etnické vyčištění vlastní země. Mnohým národům posloužila po válce nově vzedmutá nenávist vůči Němcům k tomu, aby vypudily ze svého území prastaré komunity takzvaných Volksdeutsche, etnických Němců, kteří žili v celé východní Evropě po staletí (bylo tomu tak v Československu, Polsku, Rumunsku, ale i ve francouzském Alsasku-Lotrinsku, kde třeba de Gaulova armáda postřílela 9000 Němců, aby zbytek „pochopil“, že má odejít do Německa – pozn. redakce). Polsko využilo válečné nenávisti vůči Ukrajincům a zahájilo program vyhánění a nucené asimilace, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko se pustily do vzájemných výměn obyvatelstva a antisemitské skupiny se v atmosféře všudypřítommného násilí snažily vypudit z Evropy onu hrstku Židů, kteří tu ještě zbyli“... -zr-
ROZHOVORY, FOTOGRAFIE A DOPISY ČTENÁŘŮ CÍSAŘSKÉ PUTOVÁNÍ V sobotu 18. července byl z iniciativy spolku KULTURA ZÁKUPY zorganizován čtvrtý ročník turistické akce Císařské putování. Účast nebyla velká, jen 33 turistů, to vedro bylo opravdu velké, veřejnost zamířila k vodě mimo
ZR_09_15_www.indd 5
naše město. Kontrolní stanoviště zajistili bezchybně na státním zámku Zákupy, v restauraci U šerifa v Kamenici a zapojilo se i muzeum v Mimoni. Dorazili díky propagaci na internetu i turisté z České Lípy, Liberce, Jablonce, Děčína a také jedna turistka z Lomnice nad Popelkou; ze Zákup bylo osm
lidí. Daleko víc jich raději vysedává v čekárně u doktora. Na kole si trasy 42 a 72 projelo 16 cyklistů, většině pěšáků postačila trasa kolem Kamenického vrchu. Start všech tras byl tradiční na náměstí před muzeem, netradiční cíl byl na zákupském koupališti. Petr Starý
27.08.15 11:08
6
STRACH VE STÁTĚ Kolem nás se šíří strach zejména proto, že špatné zprávy jsou nosným prvkem médií. A tak jsou živelné a životní katastrofy na denním pořádku – nedávno to byla sucha a požáry, denně slyšíme o korupci a rozkrádání našeho majetku (kauza Česká pošta), politici a státní úředníci nám nejdou příkladem, policie nás málo chrání, soudci nefungují tak jak by měli, jsou úplatní a provázaní s exekutorskou mafií... Naposledy to je exodus imigrantů, kteří přicházejí do EU a na naše území – přehánějí média jejich touhu zneužívat náš štědrý sociální systém, nebo se chtějí opravdu začlenit do společnosti? Populace přece slábne, za čas bude víc starých lidí než lidí v produktivním věku, kdo bude na všechny povinné výdaje ze zákona státu vydělávat? Máme se bát budoucnosti? Strach mají nejen staří lidé, ale i ti lidé, kteří čekají, že se o ně stát postará nebo jim podá pomocnou ruku. Je to jak vděčné téma hospodských řečí, tak i seriózních i méně seriózních blogů na internetu. Zachovejme však chladnou hlavu i za těchto horkých letních dnů. Náš „strach“ totiž potřebuje určitá skupina lidí, která téměř vše slibuje vyřešit za nás. Nebojme se zodpovědnosti za svá rozhodnutí, nevěřme těm, co slibují: „My to za vás uděláme, my se o vás postaráme, my vám (když nás zvolíte)
zvýšíme platy“. Buďme proto sebevědomí a nezávislí – „děkujeme, ale my chceme svobodu v rozhodování, podrobnou kontrolu veřejných výdajů, nezkreslené informace, nižší daně, a to pro všechny!“ Vždyť jenom na daních odvádíme státu více než 50 % platu – odvody soc. a zdravotního pojištění 12,5 %, zaměstnavatel za nás odvádí 34 % hrubé mzdy, 15 % ze základu daně a pokud si něco koupíme, zaplatíme u většiny zboží 21 % DPH. Proto je „zvyšování“ mezd vybraným skupinám státních zaměstnanců vždy na úkor jiných skupin – hlavně nestátních zaměstnanců či živnostníků a naháněním potenciálních voličů. O zvýšení životní úrovně jde až na druhém místě, na prvním je to zvýšení základů pro větší výběr daní. A to platíme další daně – za odpad, za psa, z nemovitostí, za energie, za cigarety, za alkohol, spotřební daně za naftu a benzín... Když už jsem se o tom zmínila, u pohonných hmot je to následující – když rafinerie nakoupí litr benzínu či nafty za 12,34 Kč (39,8 % z celkové ceny), dá si marži s pumpaři 2,36 Kč (7,6 %), a když si dál stát napočítá spotřební daň 10,94 Kč (35,3 % z celkové ceny) a následně DPH 5,36 Kč (17,3 % z ceny), pak my zaplatíme u pumpy 31,– Kč. U cigaret je minimální spotřební daň z jedné! cigarety 2,37 Kč!! (1 krabička = 47,40 Kč) a k tomu se ještě připočítává 21 % DPH. Pokud stojí krabička v obchodě 70,– Kč,
tak plných 59,55 Kč jde na daně, zbytek ceny tvoří papír, dutinka, tabák, mzdy a výrobní režie tabákové továrny a marže obchodníka. Přesto tabákový průmysl letos hlásí vyšší zisky než vloni. Není čas se zamyslet a přestat kouřit? Samostatnou kapitolou je tkzv. důchodový účet, kde bychom měli mít peníze, které jsme odvedli státu během zaměstnaneckých let na dobu, až nebudeme moci pracovat. Proč se z něj rozhodnutím politiků platily škody za povodně nebo se z jeho peněz kupovaly vagony pro ztrátové státní dráhy (viz poslední rozhovor Eduarda Janoty v Otázkách Václava Moravce)? Proto nepodléhejme tlaku těch, co za nás chtějí rozhodovat a ovládat nás, neboť nejsme loutky „někoho vyvoleného nebo zvoleného!“ Vždyť ti, co za nás rozhodují, dělají jen to, co jim my voliči dovolíme. Dělají to chytře tak, aby nás získali na svoji stranu líbivými sliby, přivlastňují si zásluhy na mnohdy nesmyslných projektech z EU, které jsou jen součástí jejich dobře placené práce, často jsou však neskutečně předražené a financované z různých dotačních programů, z rozpočtů, tj. z našich daní. Chtějme od nich pokoru, že mohou pracovat pro nás (placeni z našich daní), hodnotnou práci a zodpovědnost za hospodaření s našimi daněmi!
Ing. Helena Rydygrová
TIP NA VÝLET SKALNÍ MĚSTO JONSDORF Z osobní zkušenosti doporučuji navštívit skalní město Jonsdorf, které se rozprostírá na hranicích České republiky a Německa. Naučná stezka vzdálená asi 35 km od Zákup nabízí celodenní výlet pro všechny věkové kategorie. Najdete zde i spoustu míst k odpočinku s nádherným výhledem na Lužické hory a Zittauer Gebirge na straně německé. Nemůžete zabloudit, stezka je velice přehledně a originálně značena žlutým pětiúhelníkem s černou sovou jakožto znakem přírodní památky. Jistě vás
ZR_09_15_www.indd 6
ohromí obří díry ve skalách jako pozůstaky po lámání pískovce. Pozitivní je, že popisky jsou taktéž v češtině, takže nejste ochuzeni o informace. S dětmi tu můžete hrát hru, jaký skalní útvar jim připomíná známou věc nebo zvíře – s trochou obrazotvornosti tu najdete jezevčíka, čajovou konvici, trpaslíka a mnoho dalších. Naučná stezka se nachází ve stínu vysokých stromů, pro-
to se stal výlet příjemným i v horkých dnech, kdy teplota přesahovala 30 °C ve stínu. Po absolvování naučné stezky přijde vhod zmrzlinové občerstvení a pro otlačené prsty doporučujeme využít venkovní léčivou „vanu“, ve které se naboso projdete. Přejeme pěkný výlet! Eliška Kňobortová
27.08.15 11:08
7
RALSKO Pokud jedete přes Mimoň do Zákup, nebo na Jablonné v Podještědí, již z dálky je odevšad patrná majestátní zřícenina hradu Ralsko na stejnojmenném vrchu. Dříve se jmenoval vrch vysoký 696 metrů Roll nebo Rollberg. Historie hradu posouvají archeologické nálezy před rok 1300, ale dnešní zbytky věží a zdí se řadí do let 1380–1390. Po pánech z Ralska vlastnili hrad Vartenberkové, kteří kontrolovali cestu do Lužice. V roce 1426 se pokusili husité vysoko položený hrad dobýt, ale podařilo se jim to až o rok později, pravděpodobně lstí. Lstí se také zmocnila sídla vojska Lužického šestiměstí v roce 1468. Po husitských a lužických válkách již nebylo hradu potřeba, takže v roce 1516 se uvádí jako pustý. Zříceniny se staly útočištěm vojenských zběhů a lupičů, posléze i penězokazců. Od minulého století se stal vrchol Ralska vyhledávanou turistickou atrakcí s dalekým výhledem. Po sovětské okupaci v roce 1968 byly na vrchol umístěny navigační systémy pro letiště Hradčany, přitom byla věž zdevastována požárem. Dnes vlastní zříceninu devětatřicetiletý soukromý podnikatel Milan Baier z Mimoně, který ji chce dle svých slov zatraktivnit pro turisty. Na vrchol Ralska se dostanete po červené turistické značce z Vranova (3,5 km)
nebo o kilometr delší cestou též po červené z Novin pod Ralskem. Výstup prověří vaši kondici, je trochu náročnější a trvá asi dvě hodiny. Pokud jste si zanechali někde na počátku výstupu zabezpečené kolo, můžete se po sestupu projet po bývalém vojenském prostoru, protkaném sítí asfaltových silniček. Jestli zavítáte třeba do Kuřívod, můžete obdivovat zbytky kdysi výstavného městečka. Stará fotografie dokazuje, jak bylo malebné a upravené náměstí Kuřívod v minulém století, kdy zde prosperovala dílna Gatterovy rodiny (letos dokonce Kuřívody navštívil jeden z Gatterových potomků a apeloval na vedení obecního úřadu, aby zachránilo jedno z posledních stoletých litinových čerpadel firmy Gatter
Náměstí v Kuřívodech okolo roku 1900
Přemyslovské fresky objevené v kostele
Zřícenina hradu Ralsko
Rekonstrukce hradu Ralsko okolo roku 1400 – Z. Rydygr z bývalé sovětské střelnice). Rozhodnutí o zřízení vojenského výcvikového prostoru v roce 1947 a umístění útvarů Sovětské armády po okupaci ČSSR v roce 1968 vedlo ke zničení celého živoucího městečka, ze kterého zbyl jen kostel sv. Havla (vloni zde objevili unikátní kresby pod omítkami), berkovská tvrz (dnes v soukromých rukách) a několik budov. Za „sovětské“ éry zde stavbaři vybudovali obytné domy, tzv. kyjeváky pro rodiny sovětských důstojníků a technické zázemí. Po sametové revoluci byly některé domy opraveny, většina objektů se ale stala terčem nájezdů zlodějů kovů a jsou dnes v ruinách. -zr-
SLOVO NAKONEC V pátek 21. srpna jsme jeli na koncert kousek za hranice, do městečka Oybin, na úvodní koncert festivalu Lípa Musica, který se odehrál netradičně v romantických zříceninách katolického kostela sv.
ZR_09_15_www.indd 7
Ducha, Panny Marie, sv. Václava a sv. Celestýna na bývalém skalním hradě. Tento výlet mne inspiroval k úvaze o dvou světech – ne o rovině duchovní a hudební, ale o té obyčejné lidské. Cestu tam jsme
absolvovali ještě za světla, u Jablonného v Podještědí jsme přejeli hlavní silnici a mířili k Petrovicím a hraničnímu přePokračování na další straně
27.08.15 11:08
8
(jak dlouho by vydrželo u nás?). Po deseti minutách jsme se dostali do skalního hradu. Byl ještě čas, tak jsme se prošli upravenými cestičkami a zastavili se u fungující restaurace se zdvořilou obsluhou. Nádherný výhled na Žitavu byl navíc. Romantický koncert v setmělých gotických zdech rušil jen vyplašený netopýr, kličkující mezi světly reflektorů. Po mimořádném kulturním zážitku jsme scházeli po osvětlených schodech zpátky přes městečko, jež žilo svým nočním ruchem a světly restaurací a hospůdek. Vyjeli jsme z parkoviště na silnici, jejíž
okraje ke státní hranici byly jedna souvislá řada svítících patníků (československý vynález), se směrovkami u křižovatek, které fosforeskující žlutí ukazovaly cestu. A pak jsme byli doma, v Čechách. Patníky počaly ubývat, až zmizely docela a těch pár zbylých nesvítilo, protože byly zaneseny vrstvou špíny. Díry v silnicích a směrové tabule, které jsme přečetli jen pod dálkovými světly, nás zpřítomnily. Mimo dojmu z koncertu jsme si uvědomili ještě jedno – tuhle Evropu s naším dnešním myšlením nikdy nedohoníme. Zdeněk Rydygr
Zdroj: Vladimír Renčín, nakladatelství Eminent
chodu Luckendorf. Hranici už dnes tvoří pouze cedule Freistaat Sachsen, bez cel a celních kontrol a pak už jste v Německu. Krajina je stejně zvlněná jako na naší straně, ale přece je tu zřejmý rozdíl. Vysekané příkopy, čisté lesy, pokosené louky. Po rovné silnici projedete čisťounkým Luckendorfem a pak zatáčkami přijedete do městečka Oybin. Opět čisté ulice, opravené domy, lákavé výlohy obchodů a obchůdků. Auto jsme zanechali na parkovišti s poplatkem 1 Euro/ hod (27,– Kč) a na hrad jsme stoupali po schodech s nerezovým zábradlím
NAKLADATELSTVÍ
U JELENŮ
GRAFICKÉ STUDIO
U JELENŮ
mob.: 724 024 973 e-mail:
[email protected] www.vf-studio.cz
• nabídka pro firmy – návrhy katalogů, plakátů, letáků, inzerátů, vizitek, popř. jiných reklamních tiskovin • skenování, následné retuše, barevné korekce a fotomontáže • kompletní předtisková příprava veškerých tiskovin
• • • •
originální ilustrace notační sazba příprava jazykových mutací poradenství či pomoc při komunikaci s tiskárnou • archivace všech u nás vytvořených zakázek
Vážení občané, obdrželi jste deváté, poprázdninové číslo Zákupských rozhledů, občasníku, který vydáváme v zapsaném spolku Kultura Zákupy ve spolupráci s Eduard Held muzeem a místními i přespolními občany. Doufáme, že jste načerpali nových sil na dovolené, a do sytosti si užili odpočinek a nádherné počasí tohoto vydařeného léta. Podělte se s námi o své prázdninové zážitky – napište, zavolejte nebo i přijďte osobně za námi. Vaše redakce Redakce: Ing. Zdeněk Rydygr (-zr-), tel.: 724 265 387, e-mail:
[email protected]; Ing. Eliška Kňobortová (-elk-), e-mail:
[email protected]; technická grafika Ing. Pavla Rydygrová; jazyková korektura Mgr. Michaela Fridrichová; grafické zpracování a předtisková příprava: VF-STUDIO, Třeboňská 250/1, 140 00 Praha 4 tisk: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA MEDIÁLNÍ GRAFIKY A POLYGRAFIE RUMBURK v nákladu 200 výtisků
ZR_09_15_www.indd 8
27.08.15 11:08
