ZÁKUPSKÉ ROZHLEDY
č. 3/2015
březen 2015
5,- Kč
Vydává: KULTURA ZÁKUPY z.s., Kamenická 324, 471 23 Zákupy, IČ 22888942 ve spolupráci s muzeem EDUARDA HELDA při PVO s r.o. a místními občany jako občasník v Zákupech Evidenční číslo ministerstva kultury: E21869 www.kulturazakupy.estranky.cz www.karnevalove-zbozi-masky.cz Po přečtení nevyhazujte. Dejte přečíst sousedům.
U NÁS V ZÁKUPECH NEŠŤASTNÁ KAUZA BRENNÁ Ve středu 28. ledna proběhlo na MěÚ v Zákupech jednání o budoucnosti oprav kostela v Brenné, které svolal starosta Ing. Radek Lípa. Zúčastnili se ho náměstkyně hejtmana pro kulturu PhDr. Hana Maierová, vedoucí Odboru památek Libereckého kraje Mgr. Martin Nechvíle, ředitel Nár. památkového ústavu v Liberci Mgr. Miloš Krčmář, Alena Rývorová z odboru památek Česká Lípa, krajský územní garant památek v Zákupech Bc. Petr Feige, domácími byli p. starosta Ing. Radek Lípa a vedoucí stavebního odboru Ing. Marta Dostálová, Ing. Zdeněk Rydygr za komisi pro památky, za stavební odbor litoměřické diecéze jeho vedoucí p. Karel Hercík a stavební technik Jan Souček. Za brennskou farnost přišel Pr.R.D. Mgr. Grzegorz Wolanski (administrátor děkanství Zákupy, pod něhož spadá farnost Zákupy, farnost Brenná a farnost Velenice), za sdružení farníků p. Marie Hašlová, sdružení Drobné památky Severních Čech (zajišťující dosud opravy brennského kostela) zastupoval jeho místopředseda Mgr. Michal Panáček. Schůzka byla svolána vedením města Zákupy po rozhodnutí Pr. Wolanského, administrátora děkanství Zákupy neudělit sdružení na další období plnou moc k zajišťování pokračování oprav kostela sv. Jana Křtitele. Na schůzce, která se nesla v poklidném duchu až na dvě hlasitější výměny názorů, Pr. R.D. Mgr. Wolanski zřetelně prohlásil přede všemi zúčastněnými, že bude pokračovat v obnově kostela sv. Jana Křtitele v Brenné, bude si sám administrovat žádosti, farnost Brenná bude příjemcem i vyúčtovatelem dotace a bude vybírat firmy na opravu a provádět kontroly odvedených prací. Současně bude farnost Zákupy organizovat opravu zákupského kostela sv. Fabiána a Šebestiána. Většina účastníků schůzky pak vyjádřila Pr. Wolanskému podporu, včetně Mgr. Panáčka, Mgr. Miloš Krčmář podpořil dokonce myšlenku zařazení kostela sv. Fabiána a Šebestiána do Programu záchrany arch. dědictví. Bohužel za dva dny již byla „kauza Brenná“ v Českolipském deníku a po
Stav brennského kostela sv. Jana Křtitele před opravami
Zřícená část stropu vlivem zatékání
následném dnu informoval moderátor České televize ve Zprávách z regionů mírně dramatickým hlasem ….“že budoucnost kostela v Brenné na Českolipsku je znovu nejistá“.. Následoval další článek v Českolipském deníku. Pokusme se na základě veřejně dostupných informací provést rekapitulaci celé kauzy. Barokní jednolodní kostel s obdélným presbytářem a věží vyprojektoval na základech staršího gotického kostela architekt Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně Anny Marie Františky Toskánské. Stavbu provedl zednický mistr Cikán v letech 1723 až 1727,
Nahoře vlevo: pohled na oltář kostela sv. Jana křtitele, 20. léta minulého století Nahoře vpravo: pohled na zadní trakt, nahoře varhany Vlevo: idylický pohled z počátku minulého století na kostel sv. Jana Křtitele v Brenné zvony z roku 1623 zaplatil první manžel vévodkyně Vilém z Neuburgu, kazatelna z roku 1624 pocházela ze zákupského kostela. Excísař Ferdinand V. kostel renovoval v roce 1863, zaplatil nové varhany a obrazovou výzdobu. Po vyhnání německého obyvatelstva v roce 1945 se kostel přestal udržovat, makovice věže byla
Vlevo nahoře: nová dřevěná konstrukce báně věže kostela v Brenné Vlevo: obnovený strop hlavní lodě kostela v Brenné odstraněna po roce 1960, následovalo několik vloupání do kostela, varhany byly odvezeny a jejich stopa se ztrácí v některém kostele na Českolipsku. Renesanční kazatelna spadla při převozu na zem a byla spálena. Část střechy se v roce 2000 propadla a do kostela začalo silně zatékat. V roce 2004 se 2/8
svolením farnosti započala obnova kostela sdružením Drobné památky severních Čech. Toto sdružení vzniklo v roce 2002 a do dnešního dne se mu podařilo opravit na 200 sakrálních památek, z toho i několik velkých kostelů. V roce 2004 byly na obvodový věnec pod střechou položeny ocelové traverzy k zavěšení konstrukce stropu a pro nouzové zastřešení vlnitým plechem. V roce 2006 byly opraveny krovy a staženy ocelovými lany. Provizorně byla zakryta věž a zabedněna okna. V roce 2007 bylo zhotoveno šest vazeb krovu, podepřených prozatímním lešením a střecha byla provizorně zakryta deskami. V roce 2008 byla dokončena výměna vadných vazných včetně stropních trámů. Západní a východní část střechy byla pobita prkny a pokryta lepenkou pod definitivní střešní krytinu. V roce 2009 byla dokončena oprava krovu střechy a konstrukce dřevěné stropní klenby, v následujícím roce byla střecha pokryta ze 2/3 krytinou. V roce 2011 si sdružení kostel pronajalo a nechalo položit zbytek střechy. V roce 2012 byla provedena rekonstrukce zcela nového krovu báně, dostavěna byla o rok později a její spodní část byla pokryta plechem. Následně byla střecha věže dokončena a provedeny omítky horní části věže. Za výše uvedené práce bylo účtováno 11 milionů korun. Koncem roku 2014 roku rozhodl administátor farnosti Pr. Wolanski o neprodloužení plné moci sdružení. Souhlas vlastníka v podobě plné moci potřebovalo sdružení k žádostem o další finanční prostředky na opravu. Uvažovalo se o prodeji kostela sdružení, ale od této možnosti zákupské děkanství odstoupilo. Na rok 2015 ještě podalo sdružení žádost o finanční prostředky z Programu pro záchranu architektonického dědictví na Ministerstvu kultury České repub liky ve výši 2.331.006,-Kč, z nich je ale reálných méně (vloni byl příspěvek MK ČR pouhých 600 tisíc korun). Rozhodnutí administrátora zákupského Současný stav kostela v Brenné děkanství vypovědět plnou moc sdružení a vypracovávat si žádosti o peníze a organizovat následně opravy vyvolalo ohlas v médiích, kterým někdo dal „horký“ tip. Prohlášení
Vlevo nahoře část nových krovů původem gotického kostela v Drchlavě, velikostí srovnatelného s kostelem v Brenné; vlevo dole nový strop hlavní lodě kostela; vpravo celkový pohled na kostel již s novou krytinou. Tento kostel také zachraňuje sdružení Drobné památky severních Čech – oprava střechy věže, částečná výměna krovů, nový strop nad hlavní lodí a nová střešní krytina přišla na necelé tři miliony korun. Zdroj: internetové stránky sdružení Drobné památky severních Čech 3/8
Pr. Grzegorze Wolanského pro tisk bylo dle něho částečně vytrženo z kontextu, takže pro televizní reportáž odmítl poskytnout rozhovor. Co k radikálnímu rozhodnutí organizovat si práce sám Pr. Wolanského vedlo? Ze zpráv médií vyplývají dva důvody. Hlavní ten, že z posledního upřesněného plánovaného rozpočtu na opravu kostela sv. Jana Křtitele v Brenné ve výši 13 milionů 939 tisíc korun bylo utraceno celých 11 milionů korun (79% plánovaného rozpočtu) za strop, krovy, střechu a věž. Práce prováděla od roku 2006 stále stejná firma Hlaváček z Litoměřic bez výběrového řízení. Dále je třeba vyrobit historické repliky všech oken a dveří, opravit římsy a zdivo a stáhnout hlavní loď, která má v polovině boční zdí prasklinu odshora dolů. Pak staticky zabezpečit zadní část kostela, aby v budoucnu nemohla záď kostela ujíždět ze svahu. Po zednických pracích by měly následovat venkovní omítky. Uvnitř kostela dokončit strop, omítky, plastickou štukovou výzdobu a výmalby spojené s obnovením oltáře. Venku oprava celé obvodové zdi areálu, brány, rekonstrukce obou nárožních pavilonů včetně střech a konečná úprava terénu kolem kostela. Budou na to zbývající necelé tři miliony stačit? Druhým důvodem může být trvanlivost odvedených prací. Kostel stojí na vrcholu Brennského kopce 295 metrů nad mořem a je vystaven vlivu počasí, zejména větrům. Letošní zima byla mírná a bez vichrů, přesto již opadalo několik šablon ze střechy. Administrování dalších prací spojil Pr. Wolanski s hlavním zákupským kostelem sv. Fabiána a Šebestiána, který byl dosud stranou. Diecézní technik farnosti podával v posledních letech tři žádosti na peníze Libereckému kraji. Dvě žádosti byly vyplněny chybně, u třetí nezvýšil o několik tisíc spoluúčast, na což byl pracovnicí úřadu LK (Libereckého kraje) předem upozorněn, leč marně, a žádost poté o několik desetin bodu neprošla. Pokud by byly všechny tři žádosti úspěšné, kostel v Zákupech by získal půl milionu korun (po uvedeném jednání 28.1. byl jmenován novým stavebním technikem pro Brennou a Zákupy Mgr. Milan Mordačík). V současnosti proběhlo jednání Pr. Wolanského na ministerstvu kultury a několik jednání na úřadu LK. Ve výběrovém řízení byl vybrán Ing. Arch. Jan Pešta pro provedení stavebně historického průzkumu kostela sv. Fabiána a Šebestiána v létě tohoto roku. V dalších výběrových řízeních bude vybráno z firem, které již poskytly rozpočty na pokračování dalších prací na Brenné. Brzdou u Brenné je poskytnutí rozpočtů, stavebně historického průzkumu a dalších podkladů sdružením Drobné památky severních Čech Pr. Wolanskému. Sdružení tvrdí, že je nemá (pro kontroly využití dotací ministerstvem by je mělo uchovávat po dobu udržitelnosti projektu). Bohužel zde platí přísloví když se dva perou, třetí se směje. Tím třetím je čas – zkracující se termíny pro žádosti a zub času, hlodající do neopravených staveb. Zdeněk Rydygr
ROZHOVOR SE ZASTUPITELEM MĚSTA p. JIRÁSKEM ml. O HOROLEZECKÉ STĚNĚ Váš horolezecký oddíl se hlásil k tomu, že bude provozovat horolezeckou stěnu města. Již tuto boulder-stěnu provozujete? V současné době provádíme opravy a drobné úpravy na stěně. Vše děláme ve svém volném čase a toho máme málo, takže to nejde tak rychle, jak bychom si to představovali. Kolik má oddíl členů, kolik je mladších 15 let? Zatím máme cca 20 registrovaných členů. Nových zájemců však evidujeme celou řadu. Určitě chceme zřídit kroužek pro děti. Děti se o lezení zajímají a baví je, což mám vyzkoušené z letních táborů pro zákupské děti, kde pravidelně „horolezčíme“. Bude žádat oddíl o příspěvek od města na činnost, kolik a na co? Možnost příspěvku zvažujeme, ale zatím jsme nežádali. Město přispívá tělovýchovné jednotě jako celku, jejíž součástí je i horolezecký oddíl. K provozování této boulder-stěny je nutná revize, je již hotová a kolik stála? Budete odpovídat za bezpečnost nebo vstup na tuto stěnu bude „na vlastní nebezpečí“? Provozní kontrolu budeme provádět v pravidelných intervalech. Hlavní kontrolu bude jednou ročně provádět kompetentní certifikovaná osoba, se kterou jsme již domluveni. Každý uživatel stěny bude proškolen a proškolení stvrdí svým podpisem, jak je v podobných zařízeních běžné. Bude tato stěna přístupná veřejnosti? Pokud ano, jaká bude provozní doba a s jakým vstupným počítáte? Určité představy máme. Každý se bude moci stát členem oddílu a tím bude stěna přístupná veřejnosti. Chtěli bychom mít vše co nejvíce ošetřené především z hlediska bezpečnosti uživatelů. Otevírací doba bude přizpůsobená zájmu, ale jak jsem řekl už dříve, jsme na začátku. Hodláte popularizovat horolezectví třeba přednáškami? Můžete čtenářům doporučit některé zajímavé výstupy? Jakého Vašeho výstupu si nejvíce ceníte? Naši členové se zúčastnili horolezecké expedice v Tádžikistánu, kde zdolali pětitisícový vrchol a pravidelně jezdíme na „expedice“ do Tater a Alp. Kromě toho nejčastěji lezeme pochopitelně v Čechách. Z každé expedice máme spoustu fotografií, krátkých videí a zážitků. Vždy po skončení expedice jsme takovou přednášku připravili u někoho doma. Jsme rádi, že teď máme prostor, kde se můžeme pochlubit i veřejnosti a nemusíme se scházet po garážích a obývácích. Takže přednášky ano a rádi. A doporučení dle možností každého horolezce, krásně je v Čechách a v zahraničí asi Matterhorn. Tak to je asi všechno. Na shledanou „LEZCI AHOJ“. Redakce děkuje za rozhovor a přeje zákupskému horolezeckému oddílu mnoho úspěchů nejen při provozování stěny, ale i při všech expedicích.
JAK TO DĚLAJÍ JINDE Návštěvníci našeho okresního města, kteří zavítají k areálu bývalého augustiniánského kláštera, dnes Okresního vlastivědného muzea a galerie Česká Lípa, si mohou povšimnout čilého stavebního ruchu na střechách budov. Probíhá zde oprava krovů a výměna šindelové střechy za ploché pálené tašky „bobrovky“. Již před lety si stěžoval ředitel OVM Ing. Zdeněk Vitáček, že při přívalových nebo déletrvajících deštích protékají střechou proudy vody a na některých místech muzea stékají až do přízemí. V letech 1987 a 1988 nekvalitní pokladení šindelů na nevyhovující krovy spolu s nátěrem pouze luxolem po letech zapříčinilo bujení dřevokazných hub a hnití dřevěných prvků. V roce 1998 byly střechy za půl milionu natřeny, ale zatékání se ve větší míře stejně nepodařilo zabránit. V roce 2013 získalo muzeu grant od Libereckého kraje. Jak řekl tehdy ekonomický náměstek hejtmana Marek Pieter, podařilo se díky výběrovému řízení snížit předpokládanou cenu oprav o sedm milionů korun na dnešních necelých 23 milionů včetně DPH. Práce na střechách začaly v dubnu 2014 a měly by být ukončeny před započetím muzejní sezóny tento rok. -zr4/8
Dva pohledy na objekt augustiniánského kláštera v České Lípě, dnes sídlu Okresního vlastivědného muzea a galerie
KAM ZA KULTUROU V ÚNORU – TIPY REDAKCE ZÁKUPY 27.3. MĚSTSKÝ PLES od 19 hodin v Kulturním domě Zákupy. 28.3. VELIKONOČNÍ DÍLNIČKY V EDUARD HELD MUZEUod 10 do 15 hodin. Malování velikonočních zajíčků, pletení pomlázek (zájemce si přinese 8 proutků), malování vyfouknutých vajíček (zájemci si jich několik přinesou), zdobení velikonočních misek travičkou. Poplatek za dítě 30,-Kč.
MIMOŇ 8.3. od 15 hodin pohádkový muzikál „O Sněhurce“ KD Ralsko.
ČESKÁ LÍPA CENTRUM TEXTILNÍHO TISKU-VODNÍ HRAD LIPÝ 7.3. od 10 do 16 hodin akce k příležitosti MDŽ. 12.3. od 17 hodin cestovatelská přednáška Lenky Garnerové „Cesta do Tuvy a altajská svatba“. 26.3. od 10 do 16 hodin akce ke Dni učitelů. Žáci sleva 25%, učitelé vstup zdarma. 28.3. od 10 do 15 hodin VELKÝ JARNÍ WORKSHOP. V dílničkách se naučíte zhotovovat jarní věnce, zdobit vajíčka a vyrábět píšťalky. Hostem je flétnový soubor Růžičky ze ZŠ Špičák p. učitelky Mazačové. Občerstvení, vstup 30,-Kč. Jazzový večer v Centru textilního tisku KULTURNÍ DŮM CRYSTAL ČESKÁ LÍPA 9.3. od 19 hodin koncert Anety Langerové JARNÍ TURNÉ NA RADOSTI 2015. Vstupné 350,-Kč. 20.3. od 19 hodin koncert skupiny KATAPULT. Vstupné 250,-Kč.
NOVÝ BOR 2.3. od 19 hodin V Městském divadle Nový Bor divadelní představení MARATŮV SAD(E). Vstupné 100,-Kč.
BRNIŠTĚ 7.3. od 14 hodin dětský karneval v KD Brniště, 7.3. je večer v KD Velký Grunov SKAUTSKÝ JARNÍ PLES. 11.3. od 16 hodin mají v Ekocentru Brniště relaxační a tvořivý večer „Moje zahrádka“ 25.3. od 16 hodin je v Ekocentru Brniště relaxační a tvořivý večer „Patchwork“
Přednáška v Ekocentru Brniště 5/8
KNIHA MĚSÍCE Koncem minulého roku se na knižních pultech objevila zajímavá kniha Dokonalý život Pavla Vosoby, bývalého manažera a dnes jednoho ze tří společníků největší české poradenské firmy M.C.Triton. Pro svou nezávislost je znám svými neotřelými názory, které shrnul právě v dnes představené knize. Je to příběh fiktivní osoby Richarda Drakina, mladého muže, který touží být ve světě byznysu co nejúspěšnější. Do tohoto světa jej uvádí bývalý vrcholový manažer John Rock. Kniha je návodem, jak si najít důležitou cestu k osobní svobodě a nezávislosti. Své názory uvedl autor ve svém posledním rozhovoru pro časopis Reflex a některé z nich citujeme: „Dětský svět má velkou tvořivost, protože ještě není zformátovaný a kreativní činnost je prazáklad lidského štěstí. Bohužel v českých školách je specialitou udržování průměrnosti. Když v něčem slušně vynikáte, moc se o vás nestarají, ale když vám něco nejde, hned říkají, že máte problém. Dítě se v českých školách musí věnovat především věcem, v nichž je slabé, nakonec mají všichni průměrné výsledky a nikdo moc nevyčnívá. Společnost je prostě řízena a organizována tak, aby z nás vyrůstali průměrní a nesamostatní lidé. Například rodiče tlačí dítě jít na vysokou školu, i když sotva zvládlo střední. Vzdělání má probíhat individualizovaně. Na střední škole jsem zažil situaci, když kamarád byl fenomenální v matematice, ale propadal ze všech jazyků. Škola si s tím nevěděla vůbec rady a teprve psycholog jim řekl- tak ho proboha nechte prolézt. Když je člověk v něčem vynikající, nemůže mít stejné výsledky ve všem. Problém je, že učitele většinou zajímá to, co vám nejde,než aby rozvíjeli věci, v nichž jste dobrý. Už od třetí, čtvrté třídy základky je jasné, jak jsou děti rozvrstvené, někdo má víc logického myšlení, někdo si víc hraje, ale učit děti tak, že do nich musíte natlačit základy všech věd, je něco, co budoucnost nepřijme. Škola je spíš přípravou na všední a bezcenný život. Ničí v dětech touhu po poznání, sebere jim sebevědomí a připraví na stádnost a konformitu. Mladí by se také měli víc věnovat duchovnímu rozvoji. Má to i své pragmatické důvody. Minimálně proto, že to pomáhá kreativitě a dá vám jiný pohled na svět. V práci a životě se lehčeji dostanete ze zajetých kolejí. Taky jste imunní vůči televizním moudrům, jež vás vedou k tomu, že začnete chrochtat, když vám někdo z obrazovky slavnostně oznámí, že jste prase..... Dnes je také snem mnoha mladých lidí pracovat pro sociální jistoty v nadnárodních firmách, ale už je jiná situace než v devadesátých letech. Struktury jsou už obsazené čtyřicátníky, kteří mladou generaci nechtějí pustit výš. Před dvaceti lety řídili pětadvacetiletí či třicetiletí kluci obrovské firmy, měli obrovskou odpovědnost a zvládli to. Dnes je to spíš výjimka. Včera ještě atraktivní obory, jako jsou bankovnictví, pojišťovnictví nebo IT sektor už nejsou tak žádané, protože se propadla jejich rentabilita. Navíc v českých pobočkách nadnárodních firem je všechno hodně zbyrokratizované a český manažer je téměř bez šance o něčem podstatném rozhodnout, protože všechno se řeší v centrálách v Belgii, Nizozemsku nebo Německu. U nás se pak neustále něco kontroluje, snižují se rizika a osekávají náklady – to je jediné, co velké mezinárodní firmy u zde umějí. Přijít s invenčním řešením, jak vytvořit novou firmu, designovat ji, se už nikdo neodváží. Je to čistý firemní socialismus podobný někdejšímu státnímu..... Ve státě je dnes ostatně největším problémem propojování státní moci s velkokapitálem, protože se uzavírá prostor pro svobodu. Představitelé velkokapitálu s posvěcením socialistů můžou zavést takové zákony, které fakticky sníží počty živnostníků. Jedni i druzí si o nich myslí, že je nepotřebují. Zároveň slyšíme socialistické sliby ve stylu „my vás zabezpečíme na penzi, dáme vám další podpory a postavíme vám domy na důchod“. Lidé pak žijí ve falešných domněnkách, že se o ně někdo postará, tak mají nastavené Češi hodnoty. Nadávají, ale současně tvrdí, jak je dobře, že to vzal někdo pevně do rukou, že udělá pořádek. Přesně to tvrdili komunisté – hlavně mít pořádek a klid na práci..... Svět velkého kapitálu a socialisté se ve skutečnosti potřebují. Předně mají společnou kulturu, jíž je firemní socialismus. Spojuje je zájem na silném státě a přerozdělování. Velkokapitál i socialisté se rozhodli stát definitivně ovládnout pro své účely a vzájemně si v tom vycházejí vstříc. Každý má odlišnou voličskou klientelu, které jejich spolupráce nevadí. Poslední fází tohoto spojení může být diktatura. V Česku je dost obranných mechanismů, aby k tomu nedošlo. Budou sice snahy vytvářet další a další marketingové strany, billboardy se rozjedou naplno, ale dříve nebo později si lidé uvědomí, jaké zájmy za tím vším stojí a jak jim ubývá svoboda. Češi se nakonec vzepřou. Horší je to se Slovenskem, kde je sepětí státní moci a hlavních investičních skupin příliš velké. Když nejste na Slovensku bezprostředně napojen na stát nebo velkou investiční skupinu, prakticky nemáte šanci. Prostě nemáte možnost svůj byznys rozjet. Řada firem střední velikosti je na Slovensku před krachem nebo pracují v podřízené roli subdodavatelů a třesou se, aby je velké firmy nepoložily. Ale stejně bude vždy hlavním poraženým v éře oligarchické demokracie střední vrstva a živnostníci, úroveň střední vrstvy půjde obecně hodně dolů. „Paraziti“, jak prohlásil jeden ministr, to je bohužel důsledkem myšlení koalice velkokapitálu se socialisty. Oba proudy totiž nemají rády živnostníky, protože uvažují samostatně, jsou nezávislí na státě, nikomu se neklaní a z některých se staly skutečně osobnosti. To nejvíc provokuje a ohrožuje oligarchy a socialisty. Oni by je rádi viděli jako zaměstnance velkých firem nebo lidi na dávkách. Bohužel živnostníci hlasovali převážně pro Babiše – domnívali se, že je zachrání před socialisty – a on se místo toho se socialisty dohodl na rozdělení státu a preferuje zájmy velkých firem, což se časem teprve ukáže. Lidé bohužel ztrácejí schopnost kritického myšlení. Chce to jen vzepřít se pohodlnosti a průměru. Musíme žít svůj život podle sebe, ne jak nám to doporučují média, reklama, škola nebo politika.... -zr-
ROZHOVORY, FOTOGRAFIE A DOPISY ČTENÁŘŮ ČINNOST ČLENŮ ZO ČSCH ZÁKUPY V ROCE 2014 Počet členů byl k 1. lednu 2014 v základní organizaci ČSCH Zákupy 17 dospělých (z toho byly 4 ženy) a jeden mladý chovatel, kteří se věnovali čistokrevným chovům králíků, drůbeže a v menší míře i chovu holubů a akvarijních rybek. V květnu 2014 vstoupili do ZO další dva dospělí chovatelé, kteří se aktivně zapojili do spolkového života chovatelské organizace. Hlavní náplní naší činnosti je plemenářská práce s jednotlivými druhy a plemeny námi chovaných zvířat a následná registrace a kroužkování 6/8
jejich odchovů. V roce 2014 registrovali zákupští králíkáři od 131 chovných králíků 278 jejich mláďat a drůbežáři od 80 kusů chovné drůbeže okroužkovali 145 kusů mladé drůbeže. Potěšitelný byl nárůst zaregistrovaných mláďat králíků v roce 2014, který oproti roku 2013 vykázal navýšení o 35 kusů. Nejdůležitější akcí našich členů je uspořádání srpnové výstavy králíků a drůbeže, která se tradičně koná poslední srpnovou sobotu ve dvoře bývalého místního hospodářství u náměstí. I letos 30. 8. se uskutečnila při výstavě okresní soutěž králíkářů o Memoriál př. Slavomila Müllera a drůbežáři soutěžili o Memoriál př. Drahoslava Kňoborta. Dále pod záštitou Regionální agrární rady Libereckého kraje proběhla krajská expozice národních plemen králíků a drůbeže o titul Mistr národního plemene a Šampión národního plemene. O tyto tituly soutěžilo 12 králíkářů a 9 drůbežářů. V neposlední řadě byli vyhodnoceni v samostatné soutěži i mladí chovatelé králíků a drůbeže, kterých bylo šest. Dospělých vystavovatelů bylo 48 a z toho 9 jich bylo ze čtyř saských spolků, a to Hörnitz, Eibau-Walddorf, Crostau a Leutersdorf. V Zákupech vystavili 47 králíků z celkového počtu 265 předvedených kusů (46 plemen a jejich barevných rázů). Drůbež byla vystavena v 54 voliérách (35 plemen a jejich barevných rázů), z nichž 13 voliér bylo obsazeno národními plemeny drůbeže. Výstavu navštívilo 380 dospělých návštěvníků, pro které bylo zajištěno chutné občerstvení a tombola s cca 500 cenami. Dalším bodem činnosti je vystavování zvířat chovatelů na výstavách pořádaných organizacemi v rámci ČSCH. Členové zákupské organizace obeslali 9 výstav, z toho dvě místní, čtyři okresní, dvě klubové a jednu celostátní v Lysé nad Labem. Základě výstavní aktivity se umístili v rámci okresních soutěží za rok 2014 chovatelé ze Zákup takto: př. Radek Kopecký obsadil 3. místo mezi králíkáři, mezi drůbežáři př. Oldřich Pohorský obsadil 3. místo a př. Milan Kalousek 5. místo. Kromě vystavování vlastních zvířat místní chovatelé navštěvují i výstavy v okolních okresech ČR a Saska, kdy bylo uskutečněno 21 výletů, při kterých jsme navštívili 34 výstav. Výlety jsme kromě měsíce března a října organizovali o sobotách každý měsíc. Celkové zhodnocení činnosti se provádí na tradičním vánočním večírku, na kterém nám k dobré náladě hraje pozvaný harmonikář a každý člen zákupské organizace dostane stolní kalendář ČSCH. Zde se ale již diskutuje o akcích roku nastávajícího, ať o návštěvách výstav, skladbě plemen králíků a drůbeže chovaných našimi členy, zajištěním kuřat a hlavně o srpnové zákupské výstavě. Od května 2014 se scházíme v klubovně v Mimoňské ulici, kterou jsme si pronajali od Městského úřadu Zákupy a máme nyní vlastní zázemí pro schůzovní činnost. Činnost organizace řídí od února 2013 nově zvolený výbor: předseda Ing. Stanislav Kňobort, místopředseda Ing. Tomáš Karczub, jednatelka Hana Franzlová, pokladní Nela Sedláková a hospodář Oldřich Pohorský. Ing. Stanislav Kňobort, předseda ZO ČSCH Zákupy
VZDUCHOLOĎ NAD NOVÝM BOREM? Obdrželi jsme do muzea fotografii vzducholodi plující majestátně nad Novým Borem (dříve Haidou) s dotazem, zda se jedná o skutečnou fotografii a nebo fotomontáž, tak oblíbenou v tehdejším století techniky. Na otázku můžeme odpovědět ano i ne. Fotografie (vlevo) je fotomontáží, ale s reálným základem. V neděli 9. listopadu 1913 přistála v tehdejší Haidě vzducholoď LZ 17 pojmenovaná „Sachsen“ (Sasko) německé společnosti DELAG. Byli tak dopraveni cestující a pošta z Lehnice (dnes polská Legnica). Proč byl vybrán právě Nový Bor (Haida)? Bylo to proto, že město přispělo velkým darem do tehdejší celoněmecké sbírky na stavbu vzducholodí po havárii vzducholodi LZ 4. Přílet do Haidy se měl uskutečnit již v neděli 19. října, kdy se na louce za městem shromáždily davy lidí. Vzducholoď se však nad Bad Schandau setkala v 500 metrech se silnou mlhou a protivětrem, proto se vrátila do Lipska. Tady se stanovil nový termín na 2. listopad. Tento den bylo ale opět neletové počasí a start se zrušil. 9. listopadu se LZ 17 zúčastnila v Lehnici slavnostního otevření haly pro vzducholodi a padlo rozhodnutí, prodloužit zpáteční let až do Haidy. Zde bylo ale dopoledne mlhavo a deštivo, přesto i za tohoto počasí „Sachsen“ přistála poblíž dnešního nádraží. Dav skandoval, hudba zahrála „Deutschland, Deutschland über Alles“ a starosta měl slavnostní proslov. Po čtvrt hodině, Nekvalitní, ale vzácná fotografie přistání v Haidě kdy vystoupili cestující, nastoupili noví do Drážďan a proběhla vykládka a nakládka pošty, se LZ 17 odpoutala a vzlétla. 7/8
Vzducholoď „Sachsen“ čekal dlouhý život. Byla postavena jako Typ „H“ v továrně hraběte Ferdinanda Zeppelina ve Friedrichshafenu na břehu Bodamského jezera a prvně vzlétla 3.května 1913. Hrabě Zeppelin ji použil 9. a 10. června k letu do Vídně, kde byla představena císaři Františku Josefu I. Byla 148m dlouhá s objemem 20870 m3 plynu a poháněly ji tři motory Maybach o 165 koňských silách, které jí udělovaly za bezvětří rychlost 75km/h. Dostup byl do výše 3200 metrů. Před příletem do Nového Boru již vykonala 206 letů bez jediné nehody. Po vypuknutí světové války v roce 1914 byla mobilizováVnitřek kabiny pro 20 cestujících na a její základnou se stal Kolín nad Rýnem. 30. srpna 1914 bombardovala již Antverpy, kde její pumy zničily 60 domů a další stovky domů poškodily. Pro hustou protiletadlovou obranu a nízké výkony byla „Sachsen“ převelena na východní frontu proti carskému Rusku. Bombardovala Varšavu, Grodno, Kovno a další pevnosti. Nikdy nebyla poškozena palbou nebo stíhači, pouze byla poničena při přistání. Po opravě v roce 1915 ji převzalo námořnictvo pro hlídkové lety nad Baltem. Sešrotována byla o rok později pro zastaralost a nízké výkony, v té době již nevhodné pro vojsko. -zr-
POSTNÍ DOBA Velikonoce, pro naše pohanské předky svátky jara, nabraly zcela nový rozměr příchodem křesťanství. Staly se vlastně největšími křesťanskými svátky, na které od 11. století začal upozorňovat půst. Římsko katolická církev jej stanovila na 46 dní (od Popeleční středy do Božího hodu velikonočního), ale postit se lidé museli pouze 40 dní, protože toto období zahrnovalo i šest nedělí, které nebyly považovány za postní (pravoslavná církev začíná půst sedm týdnů před velikonocemi a končí devět dní před těmito svátky). Postní dny mají v náboženství velký význam a jsou neodmyslitelně spojeny s duchovní očistou, sebezpytováním a jsou zároveň jakousi moderní obětí, kdy místo podříznutí zvířete člověk „obětuje své maso a svůj tuk“. Křesťané nemají pouze redukovat svůj jídelníček, ale také abstinovat a konat dobré skutky. Zmíněných šest nepostních nedělí dostalo své názvy. První z nich se jmenuje Černá, podle toho, že si ženy místo pestrobarevného oblečení oblékaly tmavé šaty a zástěry a na hlavy si vázaly černé šátky. Pražná (Sazometná) neděle získala svůj název podle pražma, připravovaného pražením nedozrálých zrn, které ženy předkládaly mužům jednajících o zemědělských pracech. Také se tuto neděli uklízelo, bílilo a omývalo všechno nádobí. Třetí neděli, tkzv. Kýchavou, měla připomínat mše za odvrácení moru, jehož prvotním znakem bylo údajně kýchání – od toho vzniklo i pozdravení „Pozdrav Pánbůh“, což značilo, aby byl dotyčného ochránil Bůh. Čtvrtá postní neděle byla známá pod názvem Družebná. Toho dne měla mládež povoleno sejít se neboli družit na návsi, kam každý přinesl nějaké jídlo, které pak společně snědli. Také se pekly koláče, zvané družbance s náplní hruškovou, slívovou, jablkovou, makovou či tvarohovou, které děti nosily po vesnici dům od domu a zpívaly: „Jaký je to družbanec, bez koření, bez vajec, panímámo dejte pár vajec.“ V některých oblastech o této neděli vodily dívky po vesnici jimi zvolenou královnu v bílých šatech s pestrobarevnými stuhami, zpívaly a v každém domě vítaly jaro. Předposlední postní nedělí byla Smrtná. Děvčata si připravila figurínu ze slámy, jež měla symbolizovat zimu, oblékla ji, vyzdobila, nasadila na tyč a nesla celou vesnicí k nejbližšímu potoku. Zde ji odstrojila a za veselého zpěvu hodila do vody. Květná neděle měla připomínat Ježíšův příjezd do Jeruzaléma před židovským velikonočním svátkem paschou, kdy ho lidé vítali ratolestmi a květinami. V kostele si lidé při mši nechali posvětit kočičky z jívy a pak je zasadili uprostřed každého pole, aby prý obilí vědělo, jak vysoko má růst. Posvěceným větvičkám byla přisuzována i další schopnosti, jako ochrana před zimnicí, odháněly bouřku a krupobití – proto si je doma ve svatém koutku dávali za obrázky patronů nebo pod ně do váziček. I když většina lidí dnes tradiční půst nepraktikuje, stojí nám přesto za zamyšlení. Půstem si lidé provádějí přípravu na jaro, je vlastně „detoxikací“ organismu po zimě, kdy jíme masitá a tučnější jídla k získání energie v mrazivých a bezslunečných dnech. Jaro přináší slunce a energii samo od sebe, tak proč to nezkusit? -elkZdroj: Vladimír Renčín, nakladatelství Carmen Vážení občané, obdrželi jste třetí letošní číslo Zákupských rozhledů, občasníku, který vydáváme v zapsaném spolku Kultura Zákupy ve spolupráci s Eduard Held muzeem a místními i přespolními občany. Pište nám, o všem, co vás zajímá a o čem byste se chtěli dozvědět více. Těšíme tedy na vaše připomínky, náměty, o kterých by měly psát naše články, a další postřehy. Pište, volejte nebo přijďte osobně za námi. Vaše redakce Redakce: Ing. Zdeněk Rydygr (-zr-), tel.: 724265387, e-mail:
[email protected]; Ing. Eliška Kňobortová (-elk-), e-mail:
[email protected]; technická grafika Ing. Pavla Rydygrová; jazyková korektura Mgr. Michaela Fridrichová; tisk: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA MEDIÁLNÍ GRAFIKY A POLYGRAFIE RUMBURK v nákladu 200 výtisků
