/ 20.RoCNfK/ srMNY 1-c8 i o.LEDNA 1 17,1,|000Praha REDAKCE:Remid
1/20^12 t
,
PRAVNI ROZHLEDY CI-ANKY Pr6vona spravedlivi rozhoddfproces? JUDr.Jiii Vlastnik,Ph.D.,PrahaPrauldta rykonu preu,omocl wzbodcfi nejsou Ltynxezend pouze zdkonem a rozbod.t{ smlout,ou, ale tdE hranicemi prdaa na spraueclliuy proces. Rozsabu, y iakdm se tato zdkladnt ltdsk{ prduo u rozbodtfm fizeni uplatni, sctuulsej{c{pouircnosti rozhodcth Postupouat o sctuladu s ltmotryitn pniuem I odpouCdnosti stdtu za uydtiudnf rozhod|{cb ndlezfi Je udnovdn tento tldnek.
Piipr.rvovand novela ztrkonao rozhodiim ifzeni se vinuje pieviZnd zinrkim zdkonnosti rozhodiilto iizeni ve spotiebitelskych sporech (kdy mi v tdchto vdcech mj. umoinit pii splnini stanovcnych podminek diive nepiedstavitelnf piezkum rozhodiich nllezri pro rozP()r s hmotnym pnivem). I ona zjevnd vychAzi z pieclpc> kladu, ie pravidla rozltoddfho iizeni nevydanf stilymi nrzhodifmi soudy piedstavuji pro priva tidastnikfi vdtii nebezpeii nei i6dy stdlich rozhoddich soudri (coZ tak I. Uvod byt nemusf, kdyi napi. piedvfdd povinnost, aby takovi pravidla byla k dan6 rozhodti srnlouvd pfipojena v piiRozlrodi'i iizeniie v posledni dob6 oblibenjm t6matem loze (coZ pro praxi znamenii znainou zitEi). Napi. ii (neien) odbornfch ihnk0 a poJecln{ni. Nrirfist zrijmu zeni pied srilymi rozhoddimi soudy v nespotiebitel<xlborrri i laicke veiejnosti ie odrazem skuteinosti, ie sk.fclr vdcech sc novela nedoryki, b1"t t€t v tdchto se z nij i v Ceske republice stal biZny Tprisob ieSeni iizenfch dochlzi v praxi dasto k rydilni zjevni nespraslxrni, ktery viak stfle vyvoliivi Faclu atazek, pochyb- vedlivych rozhodiich nflezir. nosti a pnivni neiistoty, a to zejm6na z dtivodu nedostaJsem piesvdclien, ie klit kc zwi!;eni ochrany pr6v tecn6 pnivni uprat'y, kulhaifci iudikatury a jedn{nf iady stran rozhodiitro iizeni, dfivdryhodnosti a kvality rozsubjektfr (vdetnd rozhodcfr), vnfmaiicfch rozhoddi ffzeni hodiich iizeru v CR se nenachdzf v pauidlnfch ieSenich nikoli jako ahernativni cestu k nalezeni spravedlnosti ani pniv€ projednivanych legislativnich zmdndch (byt' (v1'znaiujicise oproti souclnimuifzeni iadou vyhod),ale mohou piin€st urtity pozirivnf posun). Domniv6m se,Ze iako prosticclek rychlejSfho prosazeni svych obchod- zlep5enf lze dosdhnout piedevSfm zm€nou pohledu na nich zrijmir a finandniho zisku. S negativnimi jerry,kter6 rozhodii iizeni, piekoninim ndkterych my5lenkovych existenci rozhoddrho iizeni v CR provdzeii, souvisi za- stereot.vpir,dfislednlrm uplatiovininr pr.iva na spravecf sadni pron.rdnajudikatury Nejryi$iho souclu,vztahuiici livy proces v kaid6m konkr€tnim ptipadd a poskytnuse k (ne)platnosti rozhoddfch doloiek,' niznak zmdny tim ochrany ze strany soudfr v piipadech ponr5eni torrdlrledu LJstavnihosoudu na povahu rozhodiiho iizeni2 hoto priva, jakoZ i v piipadd, kdy rozhodci piekroti i legislativnf snaha v podobi aktudlnd projednivan€ho hranice vymezen6 rozhodif smloul'ou. V tomto ildnktt bude po za$eti stanoviska k povaze rozhodctiho iizeni navrlrn novely zikona o r
rozhoddi smlouvu sjednat. Neie5i piidinu nespravedt 2) Viz nilc?-LISz 8.3. 201l, sp. z.n.l.llS 3227107,o kter6m ie bliZe tedndno nize. pauS{lnosti vn65i do 3) Zikon {.216/ly)4 Sb.,o mdroddin iizenf a vykonu mzhocldich ni. nostf v rozhoddich i(zenich a svou lezir. ve zndni pozdijSich piedpisrl ("Rozn"). Nivrh nolrl.v zikona existujicich privnfch vztaht znainou mim pr:ivni nejis o rozhoddim iizeni (sndm. tisk a.171/(1, byl unesenim Sen:inri.426 tory piidemi vzniki vcelku legitimni ot zk^,je-li vribec ze 7 . l2.200l vricen Poslaneck€sntmovnd s pozmdioracimi n{vrhv v souladu s poiadavky kladenymi na kontinuitu judikaTa ic nep;i,'alaa dne 20. 12.schvrilila nivrh v ptlvodnim znini. ,1) Srov.napi. sp. zn. II. tlS 3l6tl/09. tury Ustavnfmsoudem.{
PR1m12
CISNKY
J.Vlashk / Sprarcdlh{roltodci proe
ffi@gr*Mt,S',M&ASA
privo na spravedlivy proces (zvllStni pozornost bude vdnovina pnivu na rovnost zbrani a na odivodndnf soudnfho rozhodnuti), a konednd alespoi struand o moinosti piezkumu rozhoddich n6lezt z hlediska ieiich souhlasus hnrotnym privem. II. K povaze rozhodCiho ftzenia pfititatelnosti rozhoddich nilezt stitu Diskuse na tema povahy rozhclddi smlouvy a rozzhodiiho iizenf se iasto noii do hlubokych a kalnych vod privnf teorie a nepiini5eji jasn( ztvtry pouZitelni v praxi. Vdt5inou tti. pomijeji souvislost t€to ottzlq, s mezinirodndpr6vnimi z|vazky CR, vyplyvaiicimi zejmtna z.jeiiho dlenstvf v Rad€ Evropy a Evropskd unii. Privi judikatura Ewopsk6ho soudu pro lidskf priva (,,ESLP")ii Soudnfto dvora Evropsk6 unie ('SDEU") mriie b1't piitom pro sprivn6 uchopenf rozhoddf snrlonr,'t',rozhodiiho iizeni a rozhodiich nflezt ndpo nlrcni a ilustrativnf. 1. Poblecl AeskAhoprdL,a Pieclrnitcrn roz.hocli'ismlotrvryjc dohoda strnn o torn, Ze o urditych sporech mezi nimi bude namisto soudu rozhodovat jeden nebo vice rozhodcfr ii stdly rozhoddi soud. Podstatou rozhodiitro iizeni je tedy vykon rozho dovaci pravomoci, pienesend dohodou stran Y podobd rozhoddi smlouw (smlowy o rozhodci ti rozhoddi do loZky)t z obecn€ho soudu na rozhodce,/st4$ rozltoddi soud,6 ktery strit v bliie vymezen€m okruhu piipadt unroZduje,T stan colnil s rrgumentaci picdsedy rozhodtiho senitu Rozhodtiho soudu pii Hospocl:iiskd kornoie CR a Agrirni komoie CR (z pohlcdu rozhodcfi jisti zcela pochopitehrou, nebot smeiuie k omezeni piezkumu iejich iittnosti). Podle ndi je charakter rozhoddi iinnosti zaloieo srnlouvou delegujicf vfili stran a ieji rysledek je kralifikovanou formou zivazku, kdy rozhodce pnivo nenal€26, ale woii, evenfuelnd napevno stavi, v.vjasiuje, tedy narovnav6 (ve smyslu g 585 ObdZ), a ieho moc tedl' neni deleg,ovanisvrchovanoufilocf strtu, ale pochizi od sotF kromc vlastnf moci stran urdovat si svtii osud.'r l.lstavni soud tak v_vchfzelz presumpce, ie u rozhoddiho iizeni, jemui se strany (dobrovolnd) podiizuji na z*Vllnddrozhoddi smloury, pievaiuii znaky smluvni doktriny nad jurisdikdni.trTento nizor se nislednd stal uriujicim i pro Nejry5Si soud, jenZ jej v pln6m rozsahu akceptoval.'J Oproti tomu v ndlezu z 8. 3 . 2Ol l , sp. zn. l. US 3227/07 ,
Ustavnf soud dovodil (mi. t€Z v soulaclus jttdikltttrott ESLflbyt' na ni neodkazuje),Ze rozhodii ifzeni fc drr,r' hem civilnfho procesu,kdy zikladnf rozdil oproti fizcnr soudnimu je v osobErozhocluiicihoorginu. Podlc L'stalnfho soudu se siedninirn rozhoddi smlouvy iejf strun1 nevz.divrii pr':ivrrfochrany, ale spGe ji piesouvaff rra iirtv orgin, ktery - namfsto soudu - pravo na16za.Lrstil\-r1l soud na iedn6 strand respekruje, ie rozlroddi smlouva je uzavirina jako projev autonomni vrile stran, ktere nraii ,,llrokctu moinost doltodrzctut se na procesnicb prut'i' d.lecb([ 19 odst. I RozR), podle nichZ bude iizeni pnr bihat", na druhou stranu jasnd uvridi, Ze tato moinost neni neomezen| a 2e stat se ,nemftie zcela zbauit ingerence u tdto oblqst| ale musi si prostiednictuim soudt'i podrret urtitou kontroln{ funkci",kclyi ,,rozsah t(kt kontroly p{"ttom ntus{ lryt pcilittd t,'tttriZen tak, al4' na .iednd strand nebylo PopFeno prcwid.lo, 2e i u fizerri pied rozhctdci md lryt Pos4ltoudna prdutti ocbrerrtct. a na stra.nd drubd alry tim neb"1{ysetietty uybodl' rozbctdtilto f{zeni, a tak i jeha praktickti r7tuiitelnost" Tato judikatura se zcldotevirat dokoiin dvefe uplatn€ni priva na spravedlivy proces i v rozhodi'im ifzeni. Nedrivny ndlez Ustavnfho soudu z l. ll. 2oll. sp. zn.ll.lis 216.i/l(),se s podivem opdt vraci k cliivci' Simu nizoru tlstavniho soudu (aniZ by nilez I stlrrntho soudu z 8. 3. 2Ol l jakkoli reflektoval), podle ktereho rozhcrddfiizenf nenf nal€z1nim pr6va,ale dotl'iienint z-rivazkov6ho vztahu smluvnich stran, a ide v n€nr tcdr o ryjasn€ni a narovnini vzijennych pnv.icL sc d€ie i'innosti lozh<;dcev zastolllreni stran, ktcr6 na rozhodce smlouvou delegovalysvoji vrili. Nelze nicmeni piehlcdnout, ie Ustavni soud takto argumentuic vc llrospeclt ochranl' spotfebitcle s cflem r.rkizat,Ze rozhocli'i iizeni neni iizenim soudniho tyPrr ve smt'slu snr€rnicc 93/13lESo nepiimdienych podminkich ve spotiebittl' skyclr smlouvich, a nesplfiuje tak poZadavlq'.ktere tattt smdrnice na ochranu spotiebitele klade r pon'rzuie. ie ,,plestoZe Jde u rozhod|{m iizen{ o clott'ciienf prdt' nilto uztahu mezi rttaslrt{hy smlouttS' srtukntrnrtPrdt" n{mi subJekty, nen{ motno rezlgnouat na iuktikttllt' prauidla",piitemi wvozuie analogickouaplikaci il. -1tl odst. 1 Listiny.'a Navazr-tjetak na svott difveiii itttlikrturu, podle niZ rozhodii iizeni nestoii mimo pr,tr"ni
2
5)Vizg2odst.3RozR. 6) Srov t€i dtrvoclovouzprivu k zikonu o rrlzhcldi'imrizenr. \enrli vyslovn€ uvedeno iinLk, ie pro zjeclnocluieniddlc v il;rtrku pou2r" vdno oz.naclenfrozhodci iako souhrnn6 tlznaCcni pnr r,rzhrxlcc a st:ilj rozhodii soud. 7)Viz$2odst.lRozA. b) Viz $ 2tt odsr.2 RozR. 9)Yiz S 271odst. I prsm.i) OSR;$ "10odst. I pisnt.c; LRrviz tc; ! ,1(l odst. I veiD. l 0 ) V i z $ i 5 o d s t . 2 R o z R . J a kv $ x [ r 1 ' p l r ? v zi i i u d i k r t u n \ c i r t i i r h r r soudu,rnusi se prn to, altl' mu byk) mu2ntrpiiznal ui"xrkl ruzhodti smlouty, ri. dovodit z nii sotthlas s kon;inint nrzh<xli'tlro iizcni. icd' nat o oponrenutf ultdonrdlf. K legitim:rcirrrzhtxli-iht:nilczu r'-vdan€ho hez uzavieni rozlrrdii snrltrttvt'tak ncmuZc \'alir neiinnost ftastnika v nrzhottclint iizcn| tlc takon' tralcz lzc prlvaZovatza paakt ' nicotnd rozhodnuti (urc'it()u ttbtlttbu nictxntiho spt':ivnfho akru).Jini situlce v5ak nnsriv'.i.b1'l"libv tento (tl*tnft r' rozhodiim iizeni aktivni.av$akncdostittckpravunttri ruzhodcc v souladu se zikoncrn o rozhotlt'im iizcni ncnamitl.\'iz ri;zhodnutfNS z 30.6. 2 0 1 1 ,s p . z ^ . 2 0 C ( l o 1 8 2 8 / 2 0 1 1n, a v a z u j i cni a s p . 2 n . 2 0 o d o 3284/2A08. I l ) V i z u s n c s e n ti l S z I i . 7 2 0 0 2 .s p .r n . l \ i t ' S l ? { / 0 2 . l2) viz usneseniuS z zo. r. lt)116,sp. zn. lll. l:S J2l(X). l3)Viz n^pi. rozsudek NS z .10.10. 2009. sp. zn. 33 Ctki 26ril2(x)-' nebo citovani roasudekNS z I l . 5. 2{}I 1,sp.zn. Jl Cdo I 9i5/21)I (}. 1 4 ) V i z n i l c zt j s z l . 1 1 . 2 0 1 l . s p . z nl l .. L ' S2 1 6 + / 1 0
J.Vlast'r[
CI.ANKY
zmin€nd vdci Komise dovodila, Ze podle il. 1 LJmIuvy isou dlensk€ st{ry odpovddn€ za ve5ker6 jednlni a opo' minuti svych vnitrostitnfch orginri poruSuiici Ltmluru, bez olrledu nato,zda isou takovi iednrini di opominuti cltsledkem vnitrost6tniho prir"a nebo nutnosti plnit me' zindrodni z6vazky. Komise uzavfela, ie pienos pravomoci na meziniirodnf organizaci nerryluiufe odpovddnost stdtu dle timluvy, nebot jinak by zirul
systim a'musi zde b1t privni i{d, ktery urtuie potl' nrinky ieho koninf, zfil<Jadni zisady procesu, jakoZ i dainky v nem vydan6ho rozhodifho n{lezu.r5 Pocllem6ho nizont neni rozumn6ho dfivodu, aby na rozhodii nilez jako na vyslcdck vykonu pravomoci, naleiejici pfrvodnd soudfim a pienesen€ dohodou strun na rozlroclce(ry-t' zprisob vykonu t6to pravomoci ie ziko' nem modifikovdn a mfrie b1t dile upraven dohodou stran), bylo nahliicno jinak nei jako na produkt nal6ziru priva, resp. pr{v a povinnostf stran rozhodiiho ffzeni.16 Piesto ani druhd koncepce , vnimaiicf iinnost rozhodcri iako narovnavani vztahu mezi stranami rozhoddf smlouq', neimplikuie jiny z6v1r neZ ten, Ze privo na spruvecllivy proces se uplatni, bt' v modifi"kovand podobd, i v rozhoddim iizcni a ie mu tieba piiznat ochranu.To powrzule i juclikaturaESLP 2, Pohled jutlihatuty
PR1m12
ESLP
Judikatura ESLPrychrizi ze zdkladniho zAvxzkusmluvnich stran Umtury o ochrand lidskych prdv a zikladnich svobt'rcl(,,limluva") piiznat kaZcldmu,kclopodlihd iejich itrrisdikci (tj. vykonu st6tnich pravomoci;, priva a svobodl', uveclen€v hlavd I (lmluw. Mezi tato priva patii i privc,rna spravedliry proces.r: kter6 se uplatiuje (t€i) pii rozhodovfni soudu o obdanskych privech nebo 26vazcichve smvsluil.6 odst. l Umlurl',18 ESI-Prespektuic,ie z,avatkl'vl,plyvajici z Umluvy jsou urieny stdtfim iako jejirn smluvnim sranim a (nikoli ob' ligatornf rozhoddi iizem ie projevem rozhodii smlouqr .iakosvobodndho uiedndni.jimi strany pienesly rozhodovaci pravomoc v uri'iwch sporech ze stetu na rozhodce jako osoby sottkrom6hopriva.re Plati,Lez pouhi skutetnosti. Ze jednotlivec (osoba soukrom€ho priva) poru5il nikterd z ustanovenf Omluvy, nelzr dovodit odpovddnost stetu dle ilmlury, nem6-li ovSem iii samotn€ toto rusiv€ iednini ptvocl v ponr5eni Umluvy ze strany st6tu, spoiirajicim v tolcranci takov6ho jedn6ni.20Lze se proto domnivat, Ze pro rozho
3
tt) Viz usneseniUS z 20.7.2006, sp. 7n. Ill. lis 32/06. 16) K obdobn€mu zdvEnr dospiw napi Lisse,L. Poidme proti myttm aneb k otizce povahy rozhodiiho lizenf. www.epravo cz; ai Lisse,L. Rozhodce iako "iiny orgin' ve sm1'slu dl. J6 Ustinv www.elawcz. f7) Viz il. I,6 Unrluvy l8) Pr.ive obdanskri prfva r zJvazky mohou trlt piedmdtcnr rozht-ttlCiho iizeni dle zikona o rozhotliim iizcni, ncbot temito prtrry isou podle ESLPvid.v priva osob soukrom€ho priva (fyzickych i pniv' nickych) v jefich vz:iiemnfch vzuzich - bliie viz napi Mole, N., Harb1,, C. A guide to the implementation of Articlc 6 of the Huropean Convention on Human Rillhts. Human rigittts handbooks. No. 3, w*rrrccfu.coe.int. 19) Obligatorni rozhotlti iizeni (tj. iizeni, kd,v ie pravomoc rozhodcfr zdtsient z'ikonem a stranv isou povinny se ji podifdit) ie povaZu vino za iizeni soudni, a tl.6 Umlury se Pruto uplatni v pln€m rozsalrrr - viz napi" zpniilrr Komise z lZ, 12 1983 ve vdci Bramelld 4 Maht str'n t'. Sr'€dskct,stiinosti a.8588n9 a 8)89/79' odst. 30 2O)Viz Akand|i-Korrlre, /. Positive obligations rrnder the Europc-.rn Convention on tluman Rights. A guide to the imPlenrcntation of the luropean Convention on Human Rights. Human rig.hts hand' books, No. 7, s. I 4, wrr'w.echr.coe.int. 2l)To potvrzuie napi. argumcntacc v rozhodnutich Komisc ze 4. J 1987' R.ycbetsk! t' Slricarsko, stfinost d l088l/84' nebo z I l 7' 1989. R|'cbetsklt u.Srycarsko,stii-nost t. I 2759/87 'z nii vyplfr-it,'Le Kcrmisese odmitl zab;wat ponricnim pr.iva na spravedlil"f proces zc strAny rozhoclci; k obdobndmu i:riviru doiel nzpi. Latrclxsue, I Cl frrrope:rnConvcntion on human Rights'lmpact on conscnsual Albitrntion An [tat des Lieux of Strasbourg Ca-se-lawand of a Pro' blematic Swiss lrw Fcanrrc.www.lirndrovc.ch; nebo Rlilgquist, I:. Do Procedural Human Rigbts Requircments Apply to Atbitratiorl n Study ofArticle 6 (l) of thc Europcan Cofivcntion on llunran Rights and its Bcaring upon Arbitration. Master thesis' Univcrsit! of Lund, http://lup.lub.lu,se 22) Napi ve Sqfcarsku do$to kc zmtni iudikatury Fcclcdlnihn soudu a li powrzeni, ie ruzhod{i soud.v musi poskytovat ste,nd zirulq' iako soudy, ncbot icjich nflczy jsou postaveny na nrvei soudnim ruzhodnutim ve smyslu zivaznosti a wkoniltelnosli (yiz Ringqulsl' F., op, ci(. sub 2 I , s. 43), Kc koncepci uplatiuiici sc v CR viz nfie. 23) Podle dl. 34 is'ou k poclini sdznosti nt poruienf priv pfiznemfch timluvou (vc zndni ieiich pozddiSich protokolti) opdwndny fyzicki osoby, nevlidni organizace nebo skupiny lednotlivcil (ti. i pniv' nicki osobv soukrrtmtih
Pn1m12
CI.ANKY
Nelze piehl€dnout, ie pieneseru st{tnf pravomoci stltem lra mezin{rodni organtzaci (kteri je pnrjevem l'file stiitu iako adresdta zfvaLzkttvyplyvaiicich z tJmluvy) se oclliStrjeod pieneseni stitnf pravomoci iednotlivcem na clsobu soukrom€ho priva Q ruSenipriva na spravedlivy proces,pffpadn€ jeho zruienf v nimci kontroly, jiZ isou stity ve sml.slu judikatury ESLP povinny vykonivat. Soudasndnutno doplnit, ie jsotrli ve vnitrostitnim privu zakoweny mechanismy kontroly rozh<xltich nilezt ze striny oryinri st{tu, odpovidii stit pfi iejich vyrdfvfni za dodriovini viech zdruk,kterd se na nd dle dl.6 t.tm1t.rntrztahuji (coi mfiie byt piedmitem kritiky, nebot odpovddnost stiru zaiiStuifcfho vc prospdch jednotlivctr r.y55fmiru kontroly mtie byt poclle Umluvy paradoxnd ry55i nei odpovddnost stdft, L"tery takto 5irolry rozsah kontroly neumoZiuje).r5 -J.Pohled SDEU Rozhoctii iizeni neni pilmo upraveno komunitirnim pravem.r6Tov5ak rozhodnd neznameni, ie by konrunitirni privo na rozhoddi ifzeni nepfrsobilo a rozhoddi ii zenf st6lo mimo pozornost SDEU.T'Stdieinim prvkem judikatury SDEU je piitom ochrana jednotn6ho ptsobeni komunitdrniho priva,a to bez ohledu na to, zda uriity piipad rozhoduji stdtnf soudy na zikladd svi obligatorni pravomoci, anebo rozhodci na z{klad€ rozhodii smloury jako projevu smluvni autonomie jejich stran.
4
rozhoddfpoces J.Vlastn*< / Spnavedlilni
SDEU sice nepoklid{ rozhodce/rozhodii soudr' (ieiich| pnvomoc ie zaloLena uiedninim stran rozhodc'i smlouvy) za soud podle dl. 267 Smlouvy o fungor{ni EUrs pnivd pro nedostatek obligatomi iurisdikcc, ktcri ie podle ndj jednou z charakteristiksoudu ve smvslu rohoto dldnku,3ea proto rozhoddi soucly nejsou opnir. ndni k piedkldddnf piedbdZnych otazek ve smyshr trveden€ho ustanoveni.a(r Na druhou stranu skuteinost, ie jejich rozhodovacf pravonloc byla zaloiena rozhodif slttlouvou,nezbavuje rozhodii s<.rucly povinnosti apli kr> vat komuniterni pnivo. Komunitirni pr.ivo je totiZ podle SDEU tieba dodrZovat v jeho fplnosri, piiiem2 stranv rozhoddi smloury neisou opnivndny k vytviiicrri wiijsou mek.Vz,hledemk t<:mumohou byt v piipadech, kcl_v v rozhodilm ifzeni rozhodovinl, otdzla komunitdrnih iddku dle Newyorsk€ fmluvy z 10.6. 1958 o uzns\'rnr a vykonu cizich rozhodcfch nrilezt), piezkourn:ivrjr-li rozhodif nillery z tohoto hlediska.{r Tato zdkladnr usra" noveni pak woii referentnf rimcc piezkurnu ruzhoddfch nilezri bez ohledu na to, iak je vyrrrezcnpojcm vcicjn€ho poiidku ve vnitrost6tnim privu. Pokud jde o dodriovlni prava na spravedlivi prrrcrs v rozhodtim iizenf, komunit{.rni pravo sc iei dowki spfie okrajovd."' Povinnost respektovat pr:ivo na sprd3l ) Nikrtli tipln€ vzclini sc aplikrce dl.6 I lmhrw. J2) Viz rozlrodnuti Komise z 27.ll.1996.Nordstriim-latrztttr tr ,\rtulstaat-LeLtlhrcn u. Nizr.zemt, stiZnost C. 2fll0l/9i; diilc p
J.Vlastnk/ Sprawdlilnirofioddi prcces
CIANI(Y
veclliry proces, woiici souilst komunitirniho katalogu lidsk,fch priv, se totii vztahuie piedev5im na orgdny,instituce a jin€ subjekty EU a na ilenski stdt',,Whradnd uplatriujili privo EU.a5SDEUse k nczbytnosti aplikovat prfvo na spravedlivy proces 1, (dobrovolndm) rozhoddim iizeni, v ndmZ dochizi k aplikaci komunit,{rniho pr.iva.dosud ziejmi neqj6diil. I.ze nicm€nd pieclvidat, ie by navizal na svou pieclchozi juclikaturu a (s piihlidnutfm k tomu, Le rczhodci/rozhoddi soudy se mezi zrninind subiekt"vnefudf dovodil, Ze povinnost zajistit rcspekt pniva na spravedlivy proces a napravit pifpadni poruieni tclhoto pniva v rozhoddfm iizeni maii vnitrostitnf sortdy jako orginy tlenskych stdtri. Nepochybn€ by teZ mohl dovodit povinnost dlenskychst{tri EII zffdit odpovidajicf mechanismy kontroly, umoZriuiicf fidinnd prosazovini pr6va na spravedlivy proces v piipadech aplikace komunitirniho pniva v rozhodiim iizeni, dospdl-li by k zfv€m, Ze iednotnd aplikace komuniterrulho pniva bv jinak b11aohroiena.
PR1t2012
V t6to souvislosti vznik6 tti. otizka rozsahu aptikacc pravidel stanovenych v obiansk€m soudnim i{dusr (jeiichi cilem je mi. promitnutf pravidel spravcdlivdho procesu do jednoducheho pnava),nebot' zikonne qvmezeni tohoto rozsahu pojmem ,,piimdiend" ($ 30 RozR; je privnd znaind neurditd a je pouze zjevnt, Ze trstanoveni obdansk€ho soudniho iidu se v rozhodiim iizeni neuiiii v pln6m rozsahu.To ostatnd powrdil i Nejvy55i soud, podle nEhoL ,,ono piimdfend znamend piedeuifm zohlednCni obecnych zdsad, na nlcbt stoJ{ tesk6 rozbodA{ i{zenf, tzn, pouiit{ norem ob(anshdbct soudn{hct ltidu pod obecnjrn ruimcem zdsacl Ceskdbo rozhod.tfuo fdzen{ (tak napF zdkr:n o rozboddfm idzeni nestanouf ndleittosti rozbodCfuo ndlezu, .ie proto nutno piimdiend poutit n /57 OSR,nent uylouCen ani mezitimnf ani tdstehi rozhodt{ ndlez)" oa 2. Nastin{ni pouatry prdua na sprauedlluy proces
Nelze piehl6dnout, ie dochdzi ke sbliiovini a prc> stupovfnf jednotlivych evropskych syst6mfr ochrany lidskych prrv, zeim6na syst€mu Rady Evropy (zaloien6ho Umluvou a iudikaturou ESLP),syst6mu EtJ (zaloZerrdho judikaturou SDEU a Listinou aikladnich priv EU) L K Prauidlfint rozbedifuo f{zeni dle zdkona rt rozhctcltim iizeni a syst€mti ndrodnich (zakowenych zpraviclla v irstaviirch jednotlivych stitt). Tim dochdzi zfxrvefi ke sblilovinf Privni irprava rozhodtiho ffzeni umoifiuje strarrim roz- tirovni ochrany lidskych pniv a to zejrn€na diky sjednohodti smloulry dohodnout se na postupu, krerym maji roz- cujicimu pusobeni judikatury ESLP,kter,i je pii vykladu hodci iizeni vest, a zx'irazriuie tak alternativnost rcrzhod- zdkladnich priw a svobod privilegovanym zdrojem indiho ffzenf vriii iizenf sor"rdnimu.Tilkovou dohodou je tdi spirace Ustavniho soudutr i SDEU,56a hraje tak velmi Wufednini stran o por.r-Zitiiidu sail6ho rozhodiiho soudu znarnnou rilohu. (pii nedostarkr"rlindho ujeclnfni nutno mit za to,Le lii sauiedndni, se tento ilinek dflc ncvdnuje. Lze odkizat nrpi na /?limotnym sleclnrinimpravcrrnocistil6ho rozhodiiho soudu kdnouci, ^li Ccskd 1:nivo, f,vropa a rozhodii doloikl'. Bullctin adv<> ujednaly strany pouiitf jim rydan€ho statutu ai ifdu)"6 ii k a c i e . 2 0 l . i . I 0 . s .l 7 - 2 6 . jal'achkoti iinf'ch praridel, hter6 strany do rozhocldf smlou- .{5) Viz dl.47 a niisl.a dl.5l l,istiny zriklaclnichplfv EI^l(,LZPEtl"). vy zahrnou.it Neni-li takovd dohoda uzaviena,posrupuji 4(r) Viz g 1.1cxlst.2,J Rozi. judikarozhodci r' ffzeni zpfisobem, ktery povaZuii za vhodnf', 47) Otdzku (ne)plarnosritakov6ho ujcdnfni ve smysluposledni tury lJstavniho soudu a Ncjqi$iho souclu ponechivilnr stranou), a vedou rozhoclii ifzeni tak, abv bez zbytednych formalit lze qlkizat na iiZ citorani rozhodnrrti NS z I L 5. J0l t, !ip. 2n, 3 I C led!'mi. vylouc'eni zc srnluvnf dispozicc stran. nomie lrile stnu.rrozhoddf smlouvy sjednatzprisob vedeni 52) Zvl8tni siru.:lcepfirom r.znikii vc sporcch, kde pravomoc rozhodcrl ncni zaloicna rozhodii smlouvou, ale procesni ncdinnosti stran, ffzeni nekl autonomie vfrle rozhodcfl rozhodnout o zpria neni iasni', zda lz-ez t6ro neclinnosti dovozovat i souhlas dandh0 sobn vedeni irzcnt (v rozsahu,v jakim neni urden rozhodildastnika s pravidl-v,jimii se md dani rozhodtf ffzeni iidit. Znirri piitom smlouvou) byly neomezen6. ii Limitem nejsou $ 15 odst. 2 RozR kladni odpovidi nx tuto otizku nen&svedtuie, a lze se prolo domnivat, ie v takovychto pifpadech jsou mzhwlci pouze z{konni omezeni,stanoven{ vyskrvnd v samotndm povinni po$tupowt v souladu s pnivni ripnvou v zikond o nrzzikon€ o rozhodiim iizeni, piipadn€ obianskdm soudnim hoddim fizeni, piidemi danlii tidastnik rozhoddiho ifzeni bude piiiicltr. Ani v oblasti rozhodiiho iizeni nelze totii pii aplipadni omezcn vc svt'ch procesniclr privrch optt jrn v piipadt', kdy s timto budr sorftla.sit,a to i implicitnd svou dalSi nedinnostf kaci jednoduch6ho pr.iva odhlddnotrt od toho, Ze do nij a neoamitnutim tohoto poruieni (k pravidlu estapPal viz ilLe). prozaiufi zikladru liclski priva, ptisobicf jako regulativnf 53) viz napl S\ho! T.Y'izanost rozhodce privem CR ve vnitroi-titnim ideje, iejichi souc:astfie i privo na spravedlivy proces.'i') sponr. ASPI,i. 1-l"l' 3O234C2. V prv6 iadi ie nezbytn€ odpovdddt na otizku, nakolik 54) Viz mzhodnuti NS sp. zn.32 O4o 1528/2M15. 55) Srov.napi nilezy US zc I r. 9. 199{, sp. zn. lV US 55l94i z 30, I l. isou strany rozhodti smlourry l'r1becoprivndny dispono 2005, sp. zn. Iv {lS 192/oJi z .11.l. 200s. sp. zn tl. lls 557104;ii vat sc sWm privem na spravedlivy proces, zarudenym z"2.2.2OlO,sp. zn. U. L-JS 3290fi9. mi. Ustavou CR di mezinirodnimi smlourramis piednosti i6) Platf,Ze systinr ochrany zikladnich lidshlch priv v EU ie rizce pr<> pojen se syst€mem zaloienfm [Jmluvou, r' nimci El] je zikladnim pied zikonem,s" a nakolik je tak piipadnd dohoda o zpriprivum zaiiSdovinapiineimen5im stejni ochrana jako dlc tlmlury sobu vederri rozhodiiho ffzeni, kteni by jejich privo na a Umluva se stala v oblasti vltkladu z:{kladnich pniv a svobod priv! I spravedlivy proces popirala, vribec platn6,5 resp. nakotk legovanym zdroicm inspirace SDEI-I - viz nap;. roziudck SDEL] 36/7 5, Rut i I t u.Mt nlstrv. de l' I n t 6ri eur; ti 98 /7 9, Pecasta I ng u. B elie do tohoto jejich prdva (v pffpadd mlienf rozhodif gle. Bliie v'iz napi Ilastnlk, rI. Institucionilrri rfrncc spoluprrlcc smlouvr) oprivndn zasahovat pffpadnd s6m rozhodce v trestnich vdccch v EtJ. Pralra : [.lniverzita Karlova, Privnicki tavolbou urditdho pnrcesnfho postupu.52 kulta, 2008,s, 50 a nisl. lII. Uplatn€ni pfiwa na spravedliqi proces v rozhodtim lizeni
5
Pn1m12
ct-ANt(Y
/ SpaedliWozhodciproces J.Vlasilnt(
rozliSovdnoi mezi iednotlivymi priwi zajiStinymi dl.6 LImluvyft
Tti ptilo na spravedlivy proces je (v civilnf i restnf oblasti) ESLRSDEU i Ustavnim soudem chipino v zd' sadi obclobnd,a to lako souhrn vzfjemnd provizanych diliiclr subiektivnich prfv, z nichL ndkteni jsou vyslovnd uvedenav piislu5n€m katalogu priv5' a lini byla dc> vozena iuclikaturou (a jeiich vyiet tak neru lyderplva' iic|. Rozpadd se na dvd relativnd samostatn6 skupiny prav,t' jeiichi. smyslem je zaiistit v.vkon spravedlnosti jednak v instittrcionilni rovind (pnivo na pifstup k soudu vyrvoiendmu zikonem a spliuiicimu podminku nezivislosti a nestrannosti),iednak v rovind konkr€tniho procesu, spl-iujiciho uriitou kvalitu a poskltujiciho ocl povidajici zriruky spravedlnosti (zejnt. privo na veieinost iizeni, privo na projednini vici v piimdiend dobe a privn na spravedlivd proicdnini vici). Podrobnl'rozbor viech dildfch priv, rvoifcfch pnivo na spravedlivy proces, by v,frazne piesihl piedmdt tohoto dljinku' V dalii d6sti bude proto poiednino pouze o urdirych aspektechr:dkterych z t€chto pniv, kteri se v kontextu rozhodifto iizeni ievi iako zvl65td v,vznamnA.Neiprve v5ak bude pozornost vdnov-inasamotndmu aktu vzdSnf se priva na spravedlivy proces.
4. Priuct na nezduislost a rrestrannost rozhctdCilto soudu
J. K rrtoinostl uzddt se prdua na sltrauedlluii ptrtces Jakkoli by napi. z kategorick6ho zndnf dl. I Ustiny bylo moin6 rlovozovat absolutni nemoinost clispozice se zikladnimi lidslry'mi pr{vy a svobodami na zikladd autonomie vfile, nelze tomuto ustanoveni piiznivat tirkto rigidni vyzn'am.Privd v zijmu ochrany autonomie vrile a v souladu se z6sadou,ie co neni zakazano'ie dovoleno, ie nutni dovodit noZnost disponovat do uriit€ miry i se zjikladnimi lidskl'mi prirry, kter.{ isou fyzick€ ii pn{vnick6 osobd piiznina, a pr6vo rozhockrvat o tom, zda, piipadnd v iak€m rozsahu tato osoba $v€ho zarude' n€ho priva vyuiije di nikoli, Na druhou stranu ani auto nomie vrile neni absolutni povahy. VZdy ie proto nczb1tn6 nalizat odpovidaiici rovnovihu mczi rozsahem, v ndmi se lze zikladnitro (a zaruien6ho) priva vzdiit vlastnim iedninfm, a minim6tnim rozsahem zikladniho pniva, ktery ie nutn6 zarudir bez ohledu na vrili chnindn€ho subjektu.te s judikaturor.rESLPpiitom v.prv€ lacli ph' V soulacir"t ti. 2e samotltt vzdlni se priva zamiendho lTmlttvott musi lykazovat urditourkvalitu, zejm€namusi b1''tproste donuceni(d)a jednoznadni.6rPodminkou platnosti vzdini sc procesnich pr6v pro ridely Umluvy je potom t62 existence nrinimilnfch ziruk soum6iitelnych s iclto vytak dovozovino, Ze i doide-li ke vzdini sc znamem.62.Je priva zaruien€ho Umluvou, musi existovat urdit€ z6' iuky jeho zajiStdnibcz ohledu na vfrli stran.(' Ve vztahu k rqzlodiimu iizenf ESLPdovodil, Ze uzavienim rozhodii smlouq' se strany v zi,sadE szlliwaii priva na piistup k (stitnimu) soudtt.6aYzdtrni se priva na projednini vdci soudem m6 podle ESLPnepopirateln€ ryhody jak pro dot{en6ho iednotlivce, tak pro vykon spravedlnosti,pttiicmi v ziisadd[Jmluvtt rleportt5r.rie.('sDobrovolnd vzclini se soudnilro iizeni ve prospdch ifzenf rozh
Lze-li dovoclit,ie siedninim rozhoclc'ismlotrvv se ieji strany vzdalv pniva na piistup k (stdtnfmtr) sottdtt,neznameni to, ie l'r1'se soudasndvzdaly instittrcirozh
:r nisl l-istinl''il.'17 a niisl lZPFl.l' 57) $rov.napi cll.6 t.lmlur"rla:|..3(r B. Evropsk;ititulur';ro lidskrichprivcch a trcslni privo itt) Srov.r?epfp. t.rldarli. Pmha ()rrt. l(lo.l.: I l', ;l nxsl .tulononie t'flle ucmtiie h.ft 59) fbdle tlstavniho sotttlu ral ,,ocl.trtrtrtr absolutni tqn, kde e.t'istrtjeiind zrikkrtln{ ptfun iedtrctlittce ileb(' t{stautti pri,tctp c'i.iin-ttristttt'ttl a\robotun.f rciejt-i zdjen, klcrc jsott zprisobll( ttttlrttttttrtiit'ile lttnpu'ckrildlrt{ ornezil" \'iz n:ilcz i l s z t . l l . 2 0 l l . s p . z n .I l . t l S 2 1 6 1 / ! 0 . ()0) Viz rozsudck ESI,Pz 2'. Z. l<)tl0,Deu'eer t" Belgle'o.1st.4'). (rl ) Viz rozsr.rclkyESI.Pz 1.1.I 1991. ()benchll ck tt.Rakt rtsko' odst 5 I . a z 25.2. 1992.IkiJ'er a Plnnkl u Rakou-sko,tldst. 'J?:sror"tcl roz' sudek trsLPz 25.11.l99T.Poitrimol t'.Fntnce. (r2) Viz cit, nrzhodmtti ESI,POs'm0 Suotanietnl ESLPzde otlkazuic a navazuje n:t cit. roz.sudk-vve v(c] Obersclsllck u. Rttkrtrrsktto Pfei' ftr a Plankl r'.Rakorttko. 6ilSrov.Mole. N., I|drb)', C-.op-cit.suh |8.s .)l 6{) Viz napi cit. zpnivu Komisc Brurnrc'li.t(t Vuln,str6tn r' St'idskrt' odst.3u. 65) Viz n:zsudck ESLPl)ut'eer rl llclgre,odst.'i9 - clan. piipad sc t'ztr' hoval k trcstni Gci, nicm€nd [SI'P svili zivdr v odfiruclnfni zol;ccnil. (16)Viz cit. rozlro
6
proces rozhoddi J,Vlastnk/ Spmvedli4i
CLANKY
Pro splndni podminky nestrannosti rozliSuje ESLP mezi subiektivnim a obiektir"nim hlediskem.Z pohledu subjektivnfto ie rozhodujici pffpadn{ zijem soudce v ctan€m piipadu, z pohledu obiektivnfto, zda osoba soudce nevzbuzuie legitimni pochybnosti v tomto ohledu,'') ti. zda nebyly zjiitirrl, skutec:nosti,kterd mo hou vzbuzovatpochyby o ieho nestrannosti.Tl Z judikatury ESI.Plze clovoclit moZnost vzd6t se priva na nezdvislosta nestrannost rozhodce,/rozhodiiho scnatu pot€, kdy jsou strani iizeni znlmy okolnosti lyvoll.variici pochvbnosti o jeho nez:ivislosti,/nestrannosti. ESLPv takovim piipadi akceptuje t(.i vzdlni se priva opominutim namitnout nedostatek nez6vislosti/nestrannosti rozhoclce, a wchizi tak z doktriny estoppel, kdy v dfisleclkusv6ho opominuti vzn6st nimitku pocljatosti (a rrerespektovrini zdsaclyuigilantibus iu.ra) pozblvit nirslednd tiiastnik ffzeni pr:iva vzndst stejnou namitku v pozddiiim prubdhu iizeni.') Naopak lze argunrentovat a contrarlo,2e prava na nezavislosta nestrannostrozhoclcii se nelze vzddt piedem. J. Prcit,o na tryfejnost f{zeni Z dosavadni judikatury trSLPvypllvd, ie uzavieni rozhodii smlowy pieclstavuje kromi vzddni se pr6va na (stitn| soud i vzdinf se priva na veiejnost |izeni (kdyl wlouieni veiejnosti bwd jednim z ridehi rozhoddiho ffzen|.'l Tento zivdr plyne t6Z z $ 19 odst. 3 RozR,podle ndhoi ie rozhodii iizeni vLtly neveiejnd. .Jepiitom tieba piipomenout, Ze ESLPzahrnuje pod privo na veieinost iizertt t62 privo na ustnf jedn:ini.r{ Moinost vzdzit se tohoto priva piedem (vyslovnd ii mtiky) ESLPji2 diive piipustil."5 Na clnrhou stranu pro to, aby bylo moZnd z razhodii smlortq' dovodit t6Z vz.dtrnise priw na fistni Jedninf,by bylo nezbyn6, ab,v obsahovalajednoznadn€ujedndnf v tomto sm€ru.
?F'12012
7.Prdtn na sprauedlitd projedndni uAci Pnivo na spravedliv6 projedninf vdci lze ch6pat iak
(>.Prdut na projedndn{ uCci u pfimdlend hrtfi ,ieii!]@i::@&n:*!&q1i#!i4rs.|':il*&ir*',q!,
ESLP nepiezkoumlvi d€lku samotn€ho rozhoddiho iizeni, alc pouze piimdienost ddlky ifzeni pied orginy stiitu, na ktere se t'rdastnikv dfrsledku prutahi rozhoddilro iizenf
70) Viz rozsrrdek ESLPz- l.'l(r.1982. Plersack u. Belgie. a<Jst.1O. 7l) Viz mzsudek ESLPz 24. 2. 1997,FE t,.Rakottsko' odst.,1o' ?2) Viz rozsu
PA1|/n1z
rozhoc$iproces J.Washk/ Spmedlnni
7.2 Prduo na kontradiktornost fizenf 7.3 Prduo na odfiutdndn{ rozbodnuti Na z6kladi prAva na kontradiktornost ifzeni musi b1t Smyslem prav-a na odtvodn€ni rozhodnuti je (zestrand ifzenf zejmdna umoZnEno vyjidiit se ke vSem tvr- jmina) umoinit piezkoumatelnost vykonu rozhodovaci zenim a dfrkazfim v iizcni pieclloZenym8os cilem zaiintit pravomoci a vykrudit sv6voli (rozhoddiho) souclu stalropiedvidarelnost postupu v iizeni. S tim souvisi i poudo venim povinnosti \ypoiidat se s dtrvodv prrornitro:tatnt sporl Rt.tzltrtdi'rho rvrzenf ii povinnosti dfikazni,sea pffslu5ny rozhodii ni- 9l) pii Hospod:ilskf komoic CR a Agrirni komoie CR platr.i.c ,.utti:k.t lez by nr€l b1't zntien.e" f{zen(, kterc nejsota ttpftnrcn.l' t lontt() Rdiu, se ,'idi ust.tnoa'* nfuti RozR", pfitcmi- tcnto iid zlliiitni pouc'rrr:lcrp()\rnnr)slncI u pr6va na kontradiktorno.stiizeni (vd. priva na poupravuie,a z n€j sanrcho lzc tak (pics odlianr nizorr ntlklen'ch uc:eni ze strany soudu) vznik6 samoziejm€ ot:izk'd,zda nlzhoclctr)dovotiit ncztrlrnost ;rplikacc! I I 8n ()5R se iej fdastnfk rozhoddiho ifzenf mtZe vzdit piedem. 97)Yiz napi. roz,sudekLsl.l'7. lg..l. 199-1.litrr dt' llurk r. .\'ivt:entt. odst.6l. Domnivim se,ie vzhledem k tonru, Ze se jedn6 o ieden z proievi rovnosti riiastniki iizeni, nenf vzdfni se to- 9 J ) V i z r o z s r r d l - y l f , S l . P z tl 2 " l \ ) . ) . , l . L I (i rsttrifirnt o: tsl dt tn' .i3t .-S] ul t/dt ]nl )i l.-osdksor..ol {c}l5s t . 2 - . i i z 1 8 . 1 2 . 2 1 1 0 7 . ' l [ i l r i ,rt.i. l l b r i r t l t ' hoto pr"iva piedem moin6. Ostatnd ie tieba podo- 94) Vlz rcrzsuclkyESLP/y'1,y)Brtldili t'..Spnnttl.;ko. rxl.st.?ll, ai z 9. l.l. 1994,Rulz'l|trlJa r..lltrrll, odsr. itl. tknout, ie pravidla postuplr v rozhoddim iizeni stanoViz rozsudck llSl.Pz L - 2(X).4. \uonritrttr r f'trtslro,otlsl .l-. veni rozhodci ani stil6 i6dy rozhodiich soudfr s ome- 95) . ) b ) \ , 1 i 7n .^ l e z t J Sz 2 8 . ( i . 2 0 1 l . s l ) r n . l l t 5 | l 4 s l l l : s r r N t e 2 n ; i l e z r zenim pouiovaci povinnosti riiastnfkri iizenf vdtiinou U S z 9 . 1 0 . 2 0 0 1 ts. p . z n . t l . l r S r i ( ) 1 1 0 8z: 2 i t .t t . 2 O 0 1 s. p . z n . I I I . l i s nepoiitaji a nevyluduji je.e' Oproti tomu lze iistt piil ( ' l l 9 9 i n c b u r 3 . 2 . 2 t x t t l . : p z. r ) .l . t \ 6 0 / ( ) l . pr,rstitvzdini se tohoto pniva pot€, kcly je irdastnik se- 97) viz niLlezLtSz t. tl. 20l 1. sp. zn. I\: t;5 l(r95/1 0: lzc ti'i otlkazirrnr nile4- z 2. 6. 2009, sp, zn. ll. t]s {3il09: z J0. 6. I 995. sp. zn lll. t 5 -ll02: znimen sc skuteinostmi, ktere by jinak zaklidaly ieho i i z J { ) .6 2 ( x ) i . s p . z r r . 8 4 / 9 4 'z, l ( 1 .l o . 2 0 0 2 .s p . z n . I I L t l s I poru5eni. xr.us 32rl03.
I
/ Spmwdli{rozhoddiproces J.Vlastnk
CI.ANI(Y
ndprdunimu deficttu abdobndrnu kategoril rtefistau' nosti u podobd tzu. opomenutyclt chi.kazrt. Z utedendho ph,ne, ie je fikolem LTstaunihctsrtudu dle spect' fickycb okolnosti konkrdtnihct pfipadu pos gentnd ulolend pouinno.sti (u ntzhodnutQ t1ilottt, ia' kimi rtuabaml se suud ptt hodnocen{ dfikazfi' f{dil, kcl;1ti s, kterd skutuenosti uzal za prokdzdn\,. Zasada uolndbo boclnoceni dfikazfi tud.fi neznamend, te by sottd ue sudrn rr,tzhodoudnf (t, iluahiicb nad nim) mdl na ufl187, kterri z prouedenyclt dfikaztt ttyboclnoti a kter6 ntkoli, nebo o kter{ z prouederyich dflkazil su€ skutkotE ztludry (zjtttCnf) opFe,a kterd opornerxe.(L\ro Jutlikatuie ilstavniho soudu odpovfdd i rozhodovini Nejry5Siho soudu, ktery tdi rozliSujc mezi mirou vyznamLrnimitek riiastnil clujiciho orginu vyrazn€ zryiuje. Nelze piehl6clnout, Ze byt ie pnivo na odrivodn6nf rozhodnr.rti tdi projevem rovnosti stran rozhodiiho ii zeni, odli5uje se od pr6va na roYnost zbrani a kontradiktornost iizenf v tom, Ze zikon o rozhodiim iizeni po
PR1pA12
vzoru iacly zahraniinich privnfch 6prav vyslovnd pied' vid6 moinost se iej vzdit.r"{ Vzhledenl k vy5e uvedenimu je piitom nutno poznamenat,ie tti. v nimci piezkumu aktu vzclini se prava na odr'ivodndni rozhodnuti (kter€ musi spliovat podminku jednoznadnosti i absrnce clonucenfl ie nutnd postrzovat,zda ke vzdinf se doilo pied poruSenim tohoto priva, kdy by mdlo byt v)" vdieno urditymi zirukami v rozhoddim ffzeni, nebo ai pote, kdy se 6iastnik o nedostatku odfrvodndni dov€clil, kdy poskpovdni 26dnych dal5ich ziiruk neni tieba. Z pohledtr stran rozhodii smloulry ie nepochybnd tieba piistupovat ke vzdfini se priva na odtvoclndni rozhoddilro nilezu velmi obezietnd, nebot' nedostatek odfivodndnf rozhodntrti, vedouci k jeho nepiezkoumatelnosti, u neftsp6Sn6 strany zprayidla vyvoli pocit nespravedlnosti. Ve strivajici rozhodii praxi piitom nelze piehlectnout, Le b1,t.rozhodci dasto provldiji ve5ker6 dtikazy navrZend stranami (zieimd s cilem omezit riziko poruSeni roynosti zbranD, z rozhocliich nflezti neni mrrohokrit vfibec seznateln6,jalry'm zp&sobem se rozhodci s tdmito drikary (a souvisejicimi wrzenimi riiastnikri) vypoi{dali a jak ie v rozhodnuti zohlednili (coZ bohuZel dasto plati i pro rozhodnutf obecnych soudt). Tim dochdzi k poruSeni priva na spravedlivy proces a naplndnf drivodtt pro zruieni rozhoddiho ndlezu podle $ 3 t pfsm. e) RozR. IV. Pfezkum rozhodCich ndlezt z poNedu iejich souladu s hmotn'fm privem Zd6 se b1't obecni roziiienrtm nizorcm, ie piezkum (vnitrostitnfch) rozhodiich nilezfi z hlediskaieiich soulaclus hmotnym privem ie vylouien, nebot zikon o rozlroctiim iizeni iei vyslovni nepiedvid6 a vyluiuie iei i souclni judikatura. ro5Nedomniv6m se v5ak,Ze je tento rlizor sprivn-v. Poclle $ 25 odst. 3 RozR plati, ie ,,pft rozhod'oudni se rozhodcl ifdi bmotnym prduem pro spar rozhodnym; mohou alak spor rozbodrtottt podle zdsad spraue' dlnosti, aulak jen tehdy JestliEe ie k toffiu strany t$slound pouCflly".to6 Pro strany rozhodiiho tizeni ie idcln{ aplikace hmotndho pniva ze strany rozhoclcri zcela zisadni z vice dtvodir. Piednd privd s vidomim, 2e rozhodci se budou pii rozhodovinf jciich spont hmotnym privem ifdit, na nd pieniSeii rozhodovaci pra-
9
98) viz fiLle7-trs z 22. 9. 2009, sp, ?n. I1l. L;5 9(i I /o9. Srov tti nirlez tc 4 . g . 2 u ) 2 , s p . z n l.. f S l l 3 1 0 2 ;n t t l c z z 9 .1 0 . 2 0 0 8 ' s pz n . I l . t r s 801/Ott a v nim obsaienri ulkaz na nilezy US ze l'i.9 2005' sp. zn. t. LIS74106;z 21. l. 20oti, sp, zn, Ill. LIS I ttl/()J; z J. I 0. 2(X16, . t l S 2 5 ( 1 8 / 0 7u;s n e s e n2i 2 2 . 3 . 2 0 0 7 ,s p .z n . I I l . t l S 5 2 9 l O 6 s n .z - n L 99) Viz nilcz US z 24..1.2009,sp.7.n.Il. t'tS l(r9lo9 l0o) Viz napr.nitezy L:s sp. zn. lll. LS 95/9i: IIl. LIS569/oJ I Ol) viz usneseniNS z 20. I l. 2009,sp zn. 30 Cdo 4389/2009:nilez tls z e 1 7 . 8 .2 0 0 5 ,s p .z n , l . U S 4 0 3 / 0 1 . 102) RozsudekNS z 20. I l. 2009, sp. zn. 3O Ctlo 2478/2009 103)viz $ J odst, I obiZ, resp.$ 265 obchZ. t04) Viz $ 25 odst. 2 Roz[.,srov napi odd. i2, oclst.4 britsk6ho zikona o nrzhodtim fizcni (Arbitratiotl Act z roku t996) 105)Viz nlpi. rozho
?R1t2012
ct-ANlff
/ Spravedl't{ rozhoddiproces J.Vlashfl<
vomoc; bez tohoto vychozilro piedpokladu by k uzaJe viak nutn6 se ptat,zda je piezkum souladu (vnitrovieni rozhodCf smlouvy vfrbec nedo3lo. Pied zalrljenim stitnich) rozhoddfch nileztt,rrydanych dle z{kotra o roza v prrlbdhu rozhodiiho iizeni se pak na zdklacldstej- hodiinr iizcni, s hnrotnym pr:ivem lylouterr vi,cl1,.Zda n€ho piedpokladu rozhoduii,zda vtrbec rozhodii iizeni v'tbec mtrie CR lako demokraticlq;pnivni stfr na rento zahdji a jakyrn zp&sobem budou sv€ nfroky uplatiovat. piezkum rezignovat-Zdalze piipustit, aby privni norma Neiidili se nisledni rozhodci hmotnym privem, vybo- rryjidiend v g 25 odst. 3 RozR,ktcr';i jc zikladnfm ornetuii z. mezi sv6 pravomr:ci a zivaLnd.poruSuji priva a le- zeninr lykonu prar,omoci rozhoclcfr,m€la povahu /eges gitirnni oiekivini stran rozhoddiho fizenf. imperfectqe a neobsahovala iidnor.r sankci pro piipad Piipomeinre v t€to souvislosti zivlry Usta'r'niho sv€h<rporuienlZda se rozhodci pii sv€m rozhodov/uti soudu, ktery (pii v1.,kladuprlva na spraveclliw proces) mohou pohybovat ultra uires a ie1ich rozhodovinf sc clovodil, ie,jen udcnd spniund (zdkonu zcela oclpoui- mriZe podobat spiScv€3tini z ki15tilovd koulc nc2 nalcda|ic0 rozltoclnuti a ruileiitd, ti. zei.konem uyiadottazani priva ristici v rozhodntrti,ieZ jc zikoncrt uzn;llrr'nr nym zpfisrfuern odfiuodndnci rozbodnutt napliiuji - exekuinfm titulem, a to bez jak6hokoli prostiedku n,ijakct neodddlitelnri souCtist stanrnendho pestupu pralry, piiznandho jeho adresitum. Domnivim se. 2c rtstuuni kritdria plynouci z Listlny (fl. 38 odst, 1),"1o1 umoif,ujeJi stdt,aby fuzicki ii privnick6 osobv siednf" a <Jflet6i, ie k poru5eni pmva na spravedlivy proces do- nim ro zhodii clokrilq' piesun ul.v p r.rvomoc rozh od nolr t chfzf r.uimo jind v piipadd, kdy ztrvtry soudu ryboii icjiclr spor ze soudr.rna rozhodi'i clrgin. jenZ je ze ztz ustflene judikatury obecnych soudfr zisadnim, prcr kon:r povinen se hmotny'm privcm i'idit (neni-li sjcd. stdZ()vatelezcela nepiedviclatelri'm zpfrsoben:.r'B'lato nfno iinak), jc tei povinen poskytovat temfo <>sobiinr rozhodnuti reflektuji, ie souclnijudikatr-rra(zcjmenanej- ochranu v piipactech excesfr.Poru5i-lipiitorn rozhodci v1'55ichsoudnich instancf je jeclnim z pramentr pozniini svou povinnost fidit se hmotntnr pr;ivenr.jcduozrrai'rrc priva a aclresdtiprivnich norcm ji v praxi piizpisobuji piekroiili syou prn!'omoc. ktcrou na ni str.lnl rozlrodi'i sv6 jcdninf, piidemi drivodnd odekdvaji,Ze obdobn€ smlotnry pienesly. piipady budou posuzoviny srejnd. Jak ostatnd vyplyvi Nezbytnd ie vzit v t€to souvislostiy potaz i judikiuunr z judikatury Ustavniho souclu, v ,,obecnd rouind ue ESLPa SDEII,kteni je uriujicf prcl v-vkladmcrzinfrodneuzlabu k zd.uaznosti souclni jadikaturTt Q; mdl blit jiZ pnivnich z.lavazkt'r CR lpromitajicich se clo jejich povirr. jeclnou ulindny ryklad, neclojde-li k ndslechtdrtu shle- nostf v rovind vnitrostritniho pr.iva),v nich2 lze vlpozt> d cin i d osta t eew)icb rele ua n t n ictt tl fi tn d rt p od I oheny ch r<;vaturiit6 shoclnd rysy.Z rozhodnutf t€chro instirucr raciondlnitnl a pfestEclttudj$mi argumenty, ue sudnt vyplytd, Ze v dflsledku pozitivnfcl'r 1><.rvinnostL. kterc rru scnrbn'tu uice konfonnndj.ihni s prdunim iddem jako sebe C'R uz.avienim t.lmluq,, rcs1r.smlur. zakl:.iclaiicich 1:j17n677v11u7i1n celkem ct suid[icdrni tak pro zminu Jtt- Etl pievzala,je CR povinna posxy*tovatv r.imci \t konlt dikatury, ujcLrodiskem pro rozhctckndni ndsleduJi- sve jurisdikce zlruky zaii5tlujici,Ze ziklaclni priva a slociclt pifpadfl steindbo druhu, a to z pobledu pilncipfii body, resp. komunitlrni prdvo budolr r jcii lurisdikei prdun{ j i st o ty, pfed uidctlelnos ti prdua, och rany, apruiu- dodrZovfny,nebol dokonce ani odcln'lni sml.rvni rrjedn€nd d.tLtCt).u preiuo (oprriundndbo legit(mnfuo ode- ninf osob soukromiho priva nemfiie prisobcni nd'ktekcittdtt{) a principu fonudlni silrauedlnosti (xxtwts- rych tdcht nelro zlkonn€ho ustanoveni nelze clovodit, ic by r<>z- vddnosti stetu podle Umluv1.,resyr.konrrurit:irniho prihodci poiivali pii aplikaci hmotncho pr:iva v€tSi minr va. Sjeclniinfrozhodii smlouvl' piitom rozlrodni nelze tlexibility nei obecn€ soudy.I rozhodci isor.rpovinni pii povaZmunitirnihopr.iva. vnitini' bczrozpornf, a hnrotn€ privo b_t'proto mdlo Linritem pro zpfrsob irplikace hnrotne'ho prava ze v kaiddm konkr€tnim pifpacli v6st k iedinimu uroZ- strany rozhodct jsou pocllc m€ho nizoru v prv€ iadf ncmu (privnfmu) icleni. Jsor,r povinni vicl"v vyuiivat pravidla spravedliviho procesu, zejmina povimost dt> vicch wkladorych prostiedkir, kteri by mdly k tomuro stateirrd sc rypoi.idat s tvrzenuui a privnfmi argumenw ieieni v6st. strin a povinnost rozhoclnuti clostateineodfivoclnit.Tinr Na clruhou stranu nelze odhlidnout od toho, Ze i vc vSak nejsou r:mezeni rr>zhoc{cfrv-vc=erpana. Neni totiizdfurlivd nejiednodu55fch piipadech vznikii iada inter- jistd piijatelnd, ahy' nrzlroclce napi. umoZnil stranim pretainich a kvalilikadnich probldmri a pochybnostf iizenf ryjridiit sc kc ,r,Semokolnostem v iizeni, splnil o volbi a zpfrsobu aplikace konkr6tni pnlvnf normt:, svou poutovaci povinnost a dospdl k rozhodnuti. ktcre piitemi ani judikatr.rranejry55ich soudi ty'to probl6my zjevnd nerespektuic hrnotni' pnivo, a to napi pr<:t<1, 2e mnohdy uspokoiivd ncie5i. Nelze piitorn piehl6dnout, vychozi (ni dilai) prenrisl jclro priivni argumcntacca niie r
10
1.:.*. t .t. $-:t-4 ) : $,...t:.
:t:,...:t..
PR1m12
rozhoddiprcces J.Vlastnft/ Spnavedlilni 1ri...',i,:t
!\rlrrdsiHsd
$.4;rll.,*iN!
Aby rrebyla popiena povaha rozhodiiho iizeni, ie podlc nr6ho nizoru tieba nal6zt urditou rovnovfhu nrezi specifiky rozhoddiho iizeni a povinnosti stitu zajiSdovatv rdmci q'konu sv€ iurisdikce aplikaci hmotn6ho priva o urdit6 kvalite.T;rb1 mohla spocivat v tom, ic za exces z hranic rymezenych rozl'toddi smlottvott nebuclenutni povaiovrinajak.lkoli nespr;vnost pii aplikaci hmotn€ho pr.iva,ale pouze nesprivnost zicvnf , dostateind zAvainl.t r2Pii posuzovini,zda pfijcle o takovott vadu, btrde tieba vzit v tivahu v5echna specifika piipaclu, napi. miru srozumitelnosti a uriitosti ponr5en6lro piedpisu, omluvitelrrost privnfho omylu rozhodce, vyznam piikliclany dane pnivnf ipravd vnitrostitnim prr\rem a souclnf iLrdikaturou apod. Poruienf hmotneho prAvaze strany rozhodct ie piitom podle m6ho nazom tieba povaZovatzazievn( a clostatecndzlstaLnevZdy,poruSuie-lirozhodii n{lez teskf reieiny poi6dek, do kter€ho lze zahrnout ziklaclni pravidla, na kterych desky py'avni iiudnfchnrzhodnuti. r rrtAr.riziisaclavz{ jcmniho u'tniav/anirozhodnuti EU nejde tak dalcko,aby moZnostneuznini a odmitnuti q;kcrntrsoucluilenskfho stitu DLIomezila.r'eT6iv piipa' dech s mezin{rodnim prvkem a stietu vicc privnich iidfi (piipadnd na zdklacldvolbv stran)r2onelze piipustit aplikaci noremi kter€ by byly v nrzporu s imperativnfmi ustanovcnimi desk€ho privniho iidu, na nichZ jc nutne frezv-vhradn€trvat, ktere woif soudfst veiejndho poi6dku a od nichi se nelze odchylit ani smluvnim uiedn;inim.':r Veiejnf poi6dek sc tak zdi byt uriitym obecnltm referendnim r5mcem,vudi ndmuZ musf bltt pomdiovina rozhodnuti, kteni nebl'la vydina org:iny CR,limi v5ak maji b1"t v rimci jurisdikce CR piizniny pnivni fiiink.v, piipadnd privni normy, kter6 by mdly b1t v konkritnirn piipadd aplikoviny, avSak nejsott souc'isti des kdho privnfho iidu (kdy cizi pravomoc vydivat tato rozhodnutf a pr6vnf normy je na clruhou stranu respektovina pnivd v miie, v niZ iesky veieinf poi{dek ncp<>
mSuie).Je proto s podivem, Ze pomdiovinf vnitrostitnich rozhodtich n{lezfr veieinym poifdkem zdkon o rozhodiim iizeni vyslovn€ nepiedvidi, byt' tyto roz' hoddi nilezy jsou lydzivdny na ziiklacldpravomoci,kter.l byla rozhodti smlottvou pienesena z deskych soud& na rozhodce, a rozhodifm ndlezftm isou piizndvdnv fiink,v exekuiniho titulu. PiestoZe zikon o rozhodc:im iizeni s piezkumem vnitrostitnfch rozhoddich nilezfi z pohledu jeiich souladtr s hmotnym pravem ii veieinym poi{dkem nepoeitii rAslovnd,fsem piesvddien, Ze na tento piezkum nelze rezignovat a zjevnli nesoulaclrozhoddiho n{lezu s hmot' nym privem di nesoulads veiejnym poiridkem napliuie dfivod pro zruSeni rozhocldiho nflezu poclle $ 3l pism. f) RozR z dfivodu odsouzeni strany k plndni podle ieskiho pl'iva nedovolen6mtt (tj. k plndni, kter6 desk6 pnlvo nepiipouitD.Vzhleclem k nutnosti pouift na cestd k tomuto zivdnr znadnd extenzivni vyklad dan€ho usta' noveni se v kaZd€m pffpadd domnfvim, Ze legislativni fiprava zSkona o rozhodtim lizeni ie v tomto smdru nezbytnd. Narnisto clild( t-rprary piedvidan€ schv6lenfm nivrhem novely ziikona o rozltoddim iizeni, umoiiujfci znr$eni rozhodiflro n6lezu, rozhocJoval-lirozhodce ii stiily rozhodif sor"tdspor ze spotfebitelsk€ smlour-y' v rozporu s privnfmi piedpisy stanovenynrina ochranu spoticbitele ncbo ve zievn€m rozporlt s dobrymi mrav-v nebo veiejnym poi6dkem, bv zakonu r: rozhocldlm iizeni podle m6ho nizoru vicc prospdla obecntjSf zmdna v naznaden6msmriru. V. Misto shrnuti Smyslem tohoto ilinku bylo zamyslet se nad tim, zda vubec a v iak€m rozsahu se v rozhocldfm iizeni uplatnf I l2) Podobnou logiku potrZivirnepi SfJn; pii posuzovinf.zda lze st{' tfrm pfidiurt iakikoli portrieni konrunitimilro priva soudy ncjv,vi$ihosrupni (proti iciichi rozhodnutim se nelze oclvolat),ktll' kritiricm piiditatclnosti ic rrri.,zd:r sc ieclnl o poruScni zjcvne {mandest) - viz rozhodnuti SDEIIC.-22'l/(ll.Kdblet: I ll) viz cit. rozhoclnuti SDEt.lfco Stt.'iss(lhitttr I'i,ne l.td. t.' Bettett(,n I il te,',n t k)n,t I NI'. Ize piedpokl:idat rozif icni tohoto katalog,u,zeimena idi o zikladni litlsk:i prirv:tt:rk.jah |sotrzekorvcnav LZPEI.i. zalrrnuiicf mimo jin€ i pr:vo spoticbitelc na z\{istni ocht.:lnu. I l . { ) V i r .n i l c z I I S z c d n c 2 1 . ' 1 . 2 0 0 6s. p . z n . l . t l s 7 0 9 / 0 5 . t I5) Viz $ 38 RozR.Zristivl piitonr ot:tzkt[t.nakolik jc vitbec ttvedene mzli$ovini opodsratni'n€. ncbo{ misto r1d:ini rozhocldiho nailczu nemusi rriiaksouviscts nonrirmi procesnfhclii hmotn€ho piavl. podlc nichi rozhrxlci postupovali.Nic nebnini ani tomu, ab1'roz' hodc'i i(zcni bylo konino za pouZiti prusticdki komunikace na tldlku (napi online na intcrnettl); stanovov{ni mista r1'd:ini rozhodiho ndlezu napi dle umist€ni piislu$n€ho scrvcnt se piitom ievf lako zcclir nepaliiine. Pii rozliioviinf vnitrostitnich a cizich rozhodeich nileztl lzc tii odhli'dnotrt od vfslovn6ho zndni ziik<> na rr roz-lrod{'im iizcni a dovodit (podle mdho nrizont spravniji), 2c vnit()stiitnimi rozhodiinri ndlezy isou n ktcr{ bvly rydln't' na zlikladi' n:zhodii smkturv v rozhodiim iizeni o maletkovl'ch spt> rcch, k iciichi. projedn{ni bv iinak brla clina Pritvomoci'cskvch soudfr, pii nimi b,vlo postulxrv:ino dlc z:ikona o rnzhodiim iizcni (v piiprcfd nedostxtku poslcdni p<xlminkv bv br4r za vnitrustilhi ror"hodd'inlilcz,v 1'xl'a2ov:iny i rv, ktcre nemtrsi mit s icslq:m pra' vem spolcc'ndhodrbcc nic), a cizimi rozhodiimi n:ilcz,vviechnr' ostatni. I l 6 ) V i z $ 3 9 p i s n r .c ) R o z R . 117) Viz al.V odst.2 pfsm,b) Nc*1'orskclrimluw z 10.6. 1958 o uzn;ivinf a Wkonu cizich rozhrxlc'fch n:ilezdr. 'I I8) Srov napi g (:,1pism. ct) MPSaP l 1 9 ) V i z d l . 3 4 o d s r . I n a i i z e n . iR a c i y( E S ) i . 1 4 / z o o l o p i f s l u S n o s t i a uznininf a vi'konu soudnfch rozhodnutf I'obtanskrch a ot> chorjniclr vdceclr120)viz napi $ 37 RozR, l2l) Sruv $ .]6 MPSaP
11
PR 12012
{d@rW
L. Saded$i/ Kfi:rlt/an'iSek
CIANI(Y
pnivo na spravedliry proces, a poukizat t€i na proviz.anost tohoto priva s l'rmotn€privni nrvinou..feho cilem b,vlo vndst vfce svdtla do stinu rozlroddfch iizeni v deskfch luzich a h6jich, v nichi se bohuZel iada rozhodcft, na kter6 byla rozhodii smlouvou pienesena rozhodovac( pravomoc, povaiuje za takika neomezene vl6dce, jimi postavit se je bohr"riel iast
Kii2ovani 5ek JUDr.LukdSSadecki,Praha* Tim, Ze lekouti problematika je u soufasnd do{td u rtszhodt-tuacfpraxi saudti spfle uzcicttostf,oleufrd. se i tt cltdzce kilhoudni Seku pros|tr pro pfiltadnci uykladottd xtzdiTttd stan.ouiska. Lze usuzouttt, te takot'citct stanopiska nebudou pahnd JeStCJto delSi dobu spolebltud Ju dikrttctrnd tyfefena. I. Uvodem Sek jakoZto listinnrt cennf papir' mtZe rystavce nebo maiitel 5eku opatiit tzr: kiiiovinim, zvli5tnim Sekov-vm fkonem charaktcrizovan,fmv prvni fadd il. II S -l- SSZ, v iehoi drislcclkuse nisledni oteviri cesta pro aplikaci al,II $ 38 SSZ(tzn. pro ritinky kiiiovini). tr. Formilni
poiadavky na Sekovd kiiiovini
Po formilni strince musi bfi kfiZovfni, a to prosticdnictvim dvou rovnob€inyclt iar, udindno nu lici Sckn (el. II $ 37 oclst.2 veta prvnf SSZ).Nemdlo bv sc tak bez clalSihopiihliZet ke kiiZovini vyhotoven6mu na rtrbu Seku.ale ani na jcho piipadn6m piivdsku. nebod z;ikonodiirce z.miiuie vyslovnd jen n€kter€ 5ekov€ukonr'.iei lze udinit i na pffv€sku (viz il, il S 16 odst. I SSZ.Cl Il $ 26 odst. I SSZ),a piipad kiiiovlni sem nespadi. V,edle rry5e avizovan€ho umistdni na tici Sekr,ric v nimci vlastnil-to grafick6ho proicr.u kiii-ovini d:ilc nutn6 dodrZet poiadavek ,,dvou ror.'nobi2nvclt i':rr" (espekt rounobdinctsl|. NenaleznemeZfdn{ omczctri ohlednd zpfrsobu vedenf obou rovnobeZek.ti. zda maji b1t veclenydiagoniilni, svisle nebr: vodorovni atd. Ncni ani piedepsdna vzclilenost mezi obima rovn<;l-td'2kami; d{le neni piedeps6n za#ttek a konec ktidd rovnobiilq'. natoZ jejich piikilzan6 vedeni z iednol'rookraie Seku na druhy atd. Pokud by tedy dvd (zpravicllirrutne . tzv. ,,od oka") uiin€n€ (.6ry iiZ na prvnf pohlcd zjevnd nesplriovaly aspckt rovnob{inosti,r ncmtlo bt' sc jednat o tidinnd Sekovi kiiZovdni. Za iekorr zdpis v podobd kiiiovdnf roz-hodnEnemfiZemc oznaiit pifpncly kcly na Sekov€mfbrmuliii urdcn6m k doplnini sice nalezneme piecltiitdn6 dvd rovnobdini criry (nebo i ndkolik takovychto iar), aviak icjich irclelem je optickv oddilit (ohranidit) Sekovou listinu, resp. iejf jeclnotlive ddsti, nebo se jedn'i o pouhou kolonku k doplndni.
'
Autor 1cadvukitcm. I) Vyslovnou zminku o ieku jekoito centr6m papfru naleznenrel dc' monst$tivnim vfdtu $ I od,st.I CenP Sek mtiie by'1rtstarcn rr. ludnE v listinne podobd (viz cll.lI $ I bod I SSZ,i'1.ll $ 2 odsr. I SSZ1. 2) Nelze oviem zaruCendvybuait n/rzor,dlc nihoi sc ncsnri piilrliict i k takovdmu kiiiolrini, ktcrd ncspliiuie a,spekt ror"nobiinosti i v m6ni patrn6 podob€,tj. rrikoliv icn rta iiZ prvni pohltd zjt'r nc nc. nrvnobdinosti.I oblastiekor,dho pravl jc totii jinak dopnrvazcnaza^ saclou pifsn6 fornriilnosti - ncmily ttY sc v5ak piipouittt sirtr:rec. kdy se piipadn! nedostrtek :rspckturovntrbdinosti polvrdr 12 r tlu" sledku rluiitf miiicich pomticck, ncbr:i na pn'ni pchlctl ncbll zjevni a iisry Na tomto mistd je vhodni dodat. ic vlastnr (rr\ mrF hou brt ueindny vcdle otisku razftka,piedti3tiniil na ncvr plncrtrnr Sekov6mfrrrmulilii,qtiiti'nim na ryplndrrriiek ard.i rtrittrrtrprrrlutl. coZ v potlcdnim pifpadi o rrdco zv,viuiepravdtpodobtrort lq nrjenle nemusi byt dosaZenostoprocrtttrri rovnobdinosti. ulr ani icd' notliv€ Ciry nemusi bit cel6 zartri'cni rovni. Sankcionr'rvltr'tctir'innostf (neziyaznostDkiiZovini b\' sr tak mclrt ziis:tdni'jctr tt ..dorrir biiicich" piip.ldri ncrovnobtinorti.
12
