Sociologické rozhledy, rozvahy, rozpravy
Abstrakty příspěvků
19. 10. 2016 (středa) 13:00 – 15:00 (aula) „Být já cikánem, tak se hanbou propadnu!“ Diskurz anticiganismu jako zdroj pozitivní sociální identity Michal Šindelář, Katedra sociologie, FSS MU Brno Co je to anticiganismus, a jak se dá analyticky uchopit a empiricky testovat? Tento článek definuje anticiganismus jako diskurz, který je skrze obraz romství vytváří dvě antagonistické společenské skupiny, slušnou hodnotnou většinu a méněcennou romskou menšinu. Implikace definování anticiganismu jako diskurzu následně testuji za pomoci teorie sociální identity, kdy předpokládám, že diskurz anticiganismu bude zdrojem pro pozitivní sebehodnocení těch příslušníků většiny, kteří se ocitnou v situaci subjektivní frustrace nebo objektivní deprivace. Statistická analýza dat přináší podporu vztahu mezi subjektivní frustrací a anticiganismem, ne však pro vztah mezi objektivní deprivací a anticiganismem. Prečo sa v slovenskej drogovej politike presadil reštriktívny model? Robert Klobucký, Sociologický ústav SAV Bratislava Príspevok, ktorý je založený na kombinácii kvantitatívneho a kvalitatívneho empirického výskumu, sa pokúša analyzovať vývoj slovenskej drogovej politiky od pádu komunistického režimu do súčasnosti. Základnou výskumnou otázkou bolo, prečo je slovenská drogová politika v porovnaní s napr. českou natoľko reštriktívna a zameraná najmä na presadzovanie práva vo vzťahu k užívateľom a naopak málo sa presadzuje „harm reduction“ prístup. Odpovede na túto otázku možno hľadať vo viacerých rovinách: 1. konzervatívna verejná mienka, 2. odlišná štartovacia pozícia pri nástupe drogového problému, 3. rozdelenie kompetencií a fragmentácia inštitúcií zodpovedných za drogovú politiku, 4. nedostatočný spoločenskovedný výskum v danej oblasti.
1
Migrační vlna a některé její dopady na Českou republiku Miroslav Scheinost, Institut pro kriminologii a sociální prevenci Nebývalá migrační vlna znamená významný dopad na většinu evropských států a na Evropskou Unii jako celek. Česká republika zůstává stále “na okraji” této vlny, to znamená, že území ČR není hlavním cílem migrantů a počet migrantů přicházejících do ČR je zatím téměř zanedbatelný. Nicméně dopady na českou politiku, veřejnost a veřejný život jsou vice než významné. Autor porovnává tuto situaci s poznatky z výzkumu nelegální migrace provedeného v minulosti, zejména v době balkánských válek včetně poznatků k zapojení a formám aktivit skupin organizovaného zločinu. Autor se rovněž bude snažit vzít v úvahu i dosud poměrně kusé informace o dopadech současné migrační vlny na kriminální scénu v ČR. Použity jsou jak otevřené zdroje, tak informace od relevantních expertů z řad Policie ČR. Role měst a obcí při integraci imigrantů: zkušenosti z Francie a z Kanady Markéta Seidlová, KSA FF UP Olomouc Mezi obyvateli současných měst mají čím dál větší podíl imigranti, kteří při nacházení a vytváření pout a sociálních vztahů v místě nového bydliště nezbytně reflektují také kulturu země svého původu. V jejich začleňování do většinové společnosti jim přitom významným způsobem mohou pomoci politiky prováděné místními samosprávami. Cílem tohoto příspěvku je tedy analyzovat postoj místních samospráv v přístupu k imigrantům ve Francii a v Kanadě, resp. v provincii Quebec. Vzhledem k tomu, že města jsou často viděna jako „integrační stroje“ a samotná sociální integrace imigrantů do většinové společnosti má vždy silnou lokální (a obzvláště městskou) dimenzi, tak je největší pozornost věnována každodenní praxi provádění imigračních a integračních politik v Paříži a v Montrealu.
15:30 – 17:30 (aula) Aplikovaný sociologický výzkum: případ rozhodování o hlubinném uložišti jaderného odpadu Martin Ďurďovič, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Příspěvek prezentuje sociologickou analýzu procesu rozhodování o výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště v ČR. Analýza se opírá o empirický sociologický výzkum, který proběhl v rámci grantu TAČR v letech 2014 až 2015, ale zohledňuje také praktické zkušenosti autora s poskytováním expertízy v procesu rozhodování a aktuální mezinárodní výzkumný kontext v dané oblasti. V příspěvku bude představen hlavní výsledek projektu: metodika pro komunikaci a účast na rozhodování o hlubinném úložišti. Příspěvek nabídne příležitost zamyslet se na smyslem aplikovaného sociologického výzkumu. Intuitivní rozhodování manažerů a metafory Veronika Gigalová, KSA FF UP Olomouc Cílem příspěvku je informovat o prvních výsledcích výzkumu intuitivního rozhodování manažerů, které zkoumám prostřednictvím metafor. Ty zohledňují faktory ovlivňující intuitivní rozhodování manažera, jsou tak zároveň zjišťovány okolnosti z oblasti vědění i porozumění. Zúžení problému na vliv zkušeností, znalostí a emocí na jejich intuitivní rozhodování je záměrnou redukcí pro uchopení a deskripci výzkumného problému. Kontextově citlivý výzkum zohledňující skutečnost, že zdánlivě stejné či podobné instituce (management) nabývají množství různých významů, přináší první výsledky: v rozhovorech s manažery se objevovaly významné podobnosti v pojmových metaforách, kterými manažeři vysvětlovali svoje postupy „jak se to dělá“ a významné odlišnosti v pojmových metaforách „jak to dělám já“.
2
Nerozhodnutelné premisy rozhodování v narativech zaměstnanců JZD Slušovice Eva Šerá, KSA FF UP Olomouc JZD Slušovice je na základě své specifické existence v socialistickém zřízení ČSSR výzvou, jak tento podnik studovat jako autopoietickou organizace v intencích teorie sociálních systémů N. Luhmanna. Příspěvek se zaměřuje na zjištění tzv. nerozhodnutelných rozhodovacích premis v narativech bývalých pracovníků jako předpokladů pro očekávanou komunikaci rozhodnutí. Metodologicky se jedná o interpretaci výsledků tzv. evaluačního modelu strukturální analýzy W. Labova v dikci systémové teorie. Vysoké školství a současný trh práce Jana Marie Šafránková, PdF UK Praha, Centrum školského managementu V posledních deseti letech dochází postupně ke změnám v oblasti vysokého školství vzhledem k začátku tzv. čtvrté průmyslové revoluce. Nová technologicko-ekonomická situace přináší významné změny v systému vzdělávání, týká se všech stupňů vzdělávací soustavy. Cílem příspěvku je reflektovat a diskutovat některé z těchto změn v oblasti vysokého školství, a to jak zvyšování počtu univerzitních studentů a absolventů, jejich potenciální zaměstnatelnost ve vztahu k požadovaným kompetencím, tak některé možné a předpokládané změny v obsahu vzdělávání ve vztahu na současný i budoucí trh práce. V příspěvku jsou jako příklady využity komparace výsledků longitudinálního šetření studentů a absolventů manažersko-ekonomických a technických studijních programů. Genderová mezera v příjmech v době vzdělanostní expanze Tomáš Doseděl a Tomáš Katrňák, Katedra sociologie, FSS MU Brno Mezi lety 2000 a 2010 došlo v Česku k výrazné vzdělanostní expanzi, která mimo jiné vyrovnala podíl vysokoškolsky vzdělaných žen s vysokoškolsky vzdělanými muži. Náš příspěvek se zabývá otázkou, zda vymizení genderové mezery v terciárním vzdělání vedlo k vymizení genderové mezery v příjmech. V naší dvoufázové analýze dat z VŠPS, ISPV nebo EU-LFS se nejprve zaměřujeme na to, zda přetrvala genderová mezera v příjmech. Jelikož ani expanze vzdělání tuto mezeru neodstranila, analyzujeme v druhé fázi, proč tomu tak je. Ukazuje se, že i když ženy získávají stejný stupeň vzdělání jako muži, jsou strukturálně selektovány do jiných vzdělávacích trajektorií charakteristických nižší ekonomickou návratností na trhu práce. Vertikální genderová mezera ve vzdělání se tak mění na mezeru horizontální.
20. 10. 2016 (čtvrtek) 9:00 – 10:30 (aula) From the society of real socialism to market society. Changes in the value system of Polish society Urszula Swadźba, Instytut Socjologii, Uniwersytet Śląski, Katowice Polska Article addresses the problem of changing the system of three basic values in Polish society: work, family and religion. First, it defines the concept of value and after a short presentation of different theories of value, adopts an adequate definition for the scope of analysis. Then, on the basis of Polish sociologists and their research it shows the changes in these three values from the end of years 50 to modern times. These changes are divided into four periods: 1) the end of years 50 and years 60. 2) years 70. 3) years 80. 4) the period of transformation (from the beginning of years 90). The division is dependent on major political events in Poland, and economic changes that have affected the system of values. In the analysis the empirical studies are included. They were taken by Polish sociologists involved in the system of values, especially labor, religion and family. In the conclusion the author builds a model of changing the value system of Poles. 3
Vývoj stěžejních hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky 2002–2014 Libor Prudký, FHS UK Praha Empirická šetření realizuje autor příspěvku po celou tuto dobu. Jde vždy o reprezentativní vzorky studentů prvních ročníků této fakulty. Longitudinální šetření umožňuje poznat strukturu i základní dynamiku zkoumaných indikací. Proto si dovoluji prezentovat základní dynamiku hodnotových orientací studentů jedné fakulty i jako dílčí pohled na vývoj hodnotových orientací mladých lidí v ČR. Zároveň během těchto šetření dochází k ověřování a testování původního postupu empirického kvantitativně založeného výzkumu hodnotových struktur. Výsledky výzkumů za kratší období využívají sami studenti při zpracovávání seminárních, bakalářských a diplomových prací. Práce s daty „o své populaci“ je pro ně přitažlivější: jde o součást sebepoznávání a sebereflexí. Societální hodnoty a spokojenost se životem František Murgaš, Technická univerzita v Liberci, Katedra geografie FP TUL V rámci geografické konceptualizace kvality života byl vytvořen zlatý standard kvality života, jeho indikátory jsou druhotná data. Následně byl kvantifikován Index kvality života na hierarchických úrovních sídel, okresů a krajů ČR. Při vytváření zlatého standardu se vycházelo z premis: (i) problémem kvality životy je problém hodnot a (ii) „hodnoty jsou to, co má být“. V příspěvku se soustřeďujeme na korelaci indexu na úrovni okresů s primárními daty o subjektivní spokojenosti se životem. Zajímá nás, jestli v okresech s vysokými hodnotami zlatého standardu jsou deklarovány vysoké hodnoty spokojenosti se životem, získané pomocí face-to-face interview a naopak, jinými slovy jestli individuální spokojenost se životem vyjadřuje societální hodnoty. Evropské hodnoty Klára Dundrová, Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Problematika hodnot je ve společenské, politické, ekonomické, mediální i ve veřejné sféře dost opomíjená. I když jsou Evropské hodnoty v současnosti již často diskutovaným pojmem, tak téměř nikomu není jasné, co to ve skutečnosti jsou. A vtom tkví to opomíjení. Proto bych touto prací ráda přiblížila, o čem mluvíme, pokud používáme spojení „evropské hodnoty“. Uvedu, jaké hodnoty zastává česká i evropská společnost, a proč - z jakého důvodu zastává právě tyto hodnoty. Zaměřím se také na určité rozpory, například hodnota „svobody“ se dá pojmout z několika úhlů. Dále představím zanalyzované evropské hodnoty tak, jak jsou zjišťovány v celoevropských průzkumech.
11:00 – 12:30 (aula) Kdo v malých obcích žije z politiky? Dan Ryšavý, KSA FF UP Olomouc Starostové představují velkou většinu politiků, kteří s Weberem řečeno „žijí z politiky“. Přesto přibližně 2500 starostů obvykle menších obcí jejich zastupitelstva zvolila jako tzv. neuvolněné pro funkci, což mj. znamená podstatně nižší odměnu za výkon práce, jež z hlediska práva není nižší než v případě uvolněných starostů. Různé studie poukazují na trvající rozdíl v příjmech žen a mužů v ČR, návratnost investic do vzdělání a také rozdíly v příjmech mezi centry a periferními regiony. V příspěvku se ptáme po tom, co ovlivňuje šanci stát se uvolněným či neuvolněným starostou malé obce a které z proměnných, jež ovlivňují příjem, se na tom významným způsobem podílí. Datový soubor je výsledkem kombinace různých zdrojů a zahrnuje obce s výskytem jak uvolněných tak i neuvolněných starostů/ek.
4
Efekt domácnosti na volební účast Lukáš Linek, Sociologický ústav AV ČR Efekty domácnosti na volební účast jsou nedostatečně studované. Víme, že existují (Buton, Lemercier, Mariot 2012; Bhatti, Hansen 2012; Partheymüller, Schmitt-Beck 2012), ale víme velmi málo o tom, jaké mechanismy stojí v jejich pozadí. Vedle hodnotové a statusové homogenity domácností je kladen důraz i na mobilizaci v rámci domácnosti (efekt společné cesty, politizace domácnosti). Ve studii využívám první vlnu České panelové studie domácností. Pomocí těchto dat nejprve určím úroveň efektu domácností na volební účast, a to jak na manžele/partnery, tak na děti. Poté vysvětlím část těchto efektů sociální a postojovou homogenitou uvnitř domácností. Politizace uvnitř rodiny navíc funguje jako mediátor efektu domácností na volební účast. Tento výzkum ukazuje, že jedinci v domácnosti mají podobnou úroveň účasti nejen proto, že jsou si statusově a postojově podobní, ale i proto, že uvnitř domácnosti dochází k socializačním a mobilizačním procesům. Osobnostní rysy a politická účinnost. Vliv potřeby poznání a Big 5 na politickou účinnost mladých lidí Aleš Kudrnáč, Sociologický ústav AV ČR Jedním z klíčových prediktorů politické participace je politická účinnost (political efficacy), která je často využívána jako nezávislá proměnná, ale snaze o její vysvětlení bylo zatím věnováno poměrně málo pozornosti. Dosavadní studie vysvětlovaly politickou účinnost především dosaženým vzděláním a socio-ekonomickým statusem. Ve svém příspěvku argumentuji, že takový model není úplný a pro vysvětlení politické účinnosti je třeba vzít v úvahu i osobnostní rysy. Konkrétně je zde zkoumán vztah mezi Big 5, potřebou poznání (need for cognition) a politickou účinností. Analýza je založena na víceúrovňové OLS regresi, jež využívá reprezentativního průzkumu žáků 1. až 3. ročníků z 85 středních škol, který proběhl v dubnu 2016 (N=1954). Homogenita názorů v primárních a sekundárních skupinách a vznik (falešné) shody názorů Paulína Tabery, Martin Buchtík a Jiří Vinopal, Sociologický ústav AV ČR Modely formování mínění v primárních a sekundárních skupinách naznačují, že konečným stavem je homogenita názorů. Empirické výzkumy ovšem ukazují, že nesouhlasné názory mohou přetrvávat, a lidé nejsou vždy schopni odhadnout názorové klima ve skupině. Příspěvek se zabývá třemi otázkami: (1) do jaké míry spolu lidé ve skupinách souhlasí nebo nesouhlasí, (2) schopnost lidí odhadnout názory ostatních a názorové klima ve skupině, a (3) jestli skutečné rozložení názorů a jejich vnímání v čase konvergují. Tyto otázky zkoumáme na tématech nezaměstnanosti, krize na Ukrajině a voleb do Evropského parlamentu a zjišťujeme, nakolik je konsensus podmíněn různými proměnnými. Analyzujeme data z panelového šetření provedeného v letech 2013 a 2014 a výběrový soubor zahrnuje 609 respondentů ve 176 skupinách. 14:00 – 16:00 (aula) Marshall McLuhan’s concept of "hot" and "cool" media and attitudes of Polish students towards the twentieth century Polish history Krzysztof Piróg, Institute of Sociology, University of Rzeszów In my presentation I would like to analyse relation between attitudes of Polish students towards Polish history of the twentieth century and sources of information about history. I would like to verify conception of „hot“ and „cool“ media presented by Marshall McLuhan. Presentation will be based on results of research project, in which I was participating. In that project we have collected data from 3744 Polish students of secondary schools. In that project we tried (among others) to verify relation between attitudes toward Polish history and sources of information about history, which were
5
declared by students. Marhall McLuhan conception of „hot“ and „cool“ media became very usefull at the stage of interpreting the results. Social and cultural capital as factors of social differentiation inhabitants of the Podkarpackie region Hubert Kotarski, Institute of Sociology, University of Rzeszów The purpose of this article is a systematic confrontation of social and cultural capital theory of Pierre Bourdieu's social reality in the Podkarpackie region. This confrontation will include both a theoretical reflection, focusing on the problem of application of Bourdieu's theory to describe societies of Central and Eastern Europe and also the results of empirical research. In the theoretical concept will be used Ivan Szelenyi which to describe societies of Central and Eastern Europe applied the theory of social and cultural capital. Szelényi accepted the thesis of the leading role of social and cultural capital in the transformation of post-communist countries. The article cited research will also be linked to a broad interpretation of the role of social and cultural capital in modern societies in Central and Eastern Europe. Continuity and Change of Czech Youth Organisations: A Test of Institutional Theory Inna Bell, Polská akademie věd (Graduate School for Social Research) The studies of organisational survival have recently incorporated non-governmental organisations (NGOs). However, most scholars study organisational survival in stable democratic environments. As radical social and political instability are on the rise worldwide, we need different scholarship on organisational change. I test institutional theory of organisational change through a case study of two youth NGOs in post-communist Czech Republic. Based on analyses of archival and interview data, I find that during instability of post-communist transformation, NGOs survive both by changing and continuing. Organisations are more inclined to change in the negative context, and are more likely to continue in a case of positive or neutral perception of an organisation by different social actors. Cenzura, autocenzura a ezopský jazyk ve vědeckých textech z doby normalizace Libora Oates-Indruchová, Univerzita Graz, Rakousko This paper is concerned with the affects of censorship on knowledge production with regard to the language of academic texts and, by extension, on the practices of reader-author communication. Theories of censorship argue, either that censorship is conducive of or detrimental to creative work and critical thinking. Why do both these views occur simultaneously in the post-1989 narratives of Czech social science and humanities scholars who were active in academic publishing between 1969 and 1989? First, the presentation will outline the structural, political and generational ramifications of scholarly publishing during the period. Then it will discuss two obstacles to scholarly writing that followed from the political oversensitisation to the content of academic texts: the politicisation of research subjects and the interventions of Cold War binaries into scholarly language. The final part will draw conclusions on the (im)possibility of the existence of a code—or, Aesopian language— between the author and the reader, in order to bypass the obstacles. „To jsme všichni měli ten pocit – musíme se toho zbavit, musíme na to zapomenout“: Poválečné komemorativní aktivity v ČSR a jejich vztah k židovské identitě Jakub Mlynář, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR V příspěvku ukáži, jakými způsoby je v orálněhistorických rozhovorech s židovskými přeživšími holocaustu reflektováno připomínání válečných událostí. Poválečná komemorace je jedním z atributů vznikající sociální identity přeživší/ho holocaust, jejímž základem je pocit jinakosti. Pamětníci se ale po válce necítí jinými pro své „etnické“ rysy, jako spíše kvůli zásadně odlišné biografické zkušenosti. Válečné prožitky a okamžiky po osvobození tak zakládají nové sociální sounáležitosti. Z analýzy interview vyvstávají tři dimenze komemorace: (1) soukromá; (2) komunitní; (3) veřejná. V průsečících 6
těchto rámcových dimenzí jsou konkrétní připomínkové aktivity (psaní knih, tryzny aj.). K ilustraci poznatků využiji úryvky rozhovorů, naznačím i metodologická omezení práce s archivovanou oral history.
16:30 – 18:00 (aula) Sociální dezorganizace a obavy z kriminality Jakub Holas, Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha Příspěvek se bude věnovat výsledkům výzkumu veřejného mínění, který provedl IKSP v osmi modelových lokalitách, zastupujících různé typy území a míry urbánnosti v ČR. Analyzovány budou vztahy mezi kvalitou sousedských vztahů, mírou sociální dezorganizace, pocitem bezpečí a mírou viktimizace. Zohledněny jsou sociálně prostorové charakteristiky vybraných sídelních jednotek včetně míry kriminality. Musí být funkcionalismus statický? Modelování federativního funkcionalismu I. A. Bláhy Dušan Janák, Centrum empirických výzkumů, Slezská univerzita v Opavě František Kalvas, Katedra sociologie, Západočeská univerzita v Plzni Standardní námitka vůči sociologickému funkcionalismu je, že nepostihuje sociální změnu. S možným řešením, jak se s touto námitkou vypořádat, přišel I. A. Bláha v podobě teorie federativního funkcionalismu. Bláha kladl důraz na dynamický charakter sociálního dění a na roli individualistů (sociálních inovátorů). V našem příspěvku představíme několik možných řešení, jak modelovat Bláhův federativní funkcionalismus pomocí agent-based modelingu. Cílem tohoto modelování je zjistit, zda vůbec a za jakých podmínek Bláhou zdůrazňovaný individuální prvek skutečně dynamizuje sociální dění. Význam periodika AUC Philosophica et Historica – Studia Sociologica v dějinách české sociologie Kateřina Holubová, Adéla Javůrková a Renáta Topinková, Katedra sociologie FF UK Jakub Mlynář, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR V komplexním mapování poválečných dějin české a československé sociologie již bylo podniknuto mnohé, avšak bílá místa přetrvávají. V příspěvku bude prezentována studie, jež tuto oblast obohatí v rovině výzkumných poznatků zaměřením na časopis AUC Philosophica et Historica – Studia Sociologica vydávaný na Katedře sociologie FF UK již od roku 1967. Přiblížit základní rysy periodika, změny v průběhu času a zhodnotit jeho význam v rámci české sociologie jsou hlavní cíle příspěvku. Materiál je analyzován metodami bibliometrie a obsahové analýzy. Metodologicky inspirativní je aplikace analýzy citačních sítí, jejíž předběžné výsledky poukazují na rok 1989 jako na zásadní mezník změny citační orientace přispívajících autorů. Od Marxe, Engelse a Lenina ke klasikům jako je Giddens, Beck či Luhmann.
21. 10. 2016 (pátek) 9:00 – 11:00 (aula) Mapování současné podoby české náboženské kolektivní paměti: Kombinace Q-metody a reprezentativního šetření František Kalvas, Katedra sociologie, Západočeská univerzita v Plzni Z denního tisku za roky 2009–2013 náš tým vybral 48 výroků, které jsme nechali hodnotit 46 respondentů – byli zastoupeni věřící i nevěřící, mladá, střední a starší generace. Odhalili jsme 7
existenci tří typů náboženské paměti: (1) náboženství jako inherentní součást historie, (2) oddělení historie a náboženství a (3) nezájem o vztah náboženství a historie. Také jsme zjistili, které výroky zásadně štěpí tyto tři typy. 12 nejlépe štěpících výroků vzešlých z Q-metody jsme využili v dotazníkovém šetření. Tam jsme je nechali reprezentativním souborem 1 004 respondentů hodnotit na 9 bodové škále. Identifikovali jsme dva hlavní faktory, které potvrdily tři typy zjištěné Q-metodou. První typ je v české populaci zastoupen nejméně, třetí typ nejvíce. Koncept pragmatické víry v kontextu českého vězeňství Lukáš Dirga, KSA FF UP Olomouc Jan Váně, Katedra sociologie, Západočeská univerzita v Plzni Konferenční příspěvek se zaměřuje na problematiku postavení a významu náboženství v kontextu současných českých věznic z perspektivy klíčových aktérů vězeňského světa: odsouzených, vězeňských dozorců a zástupců církví. Vycházíme z vlastního etnografického výzkumu z prostředí českých mužských ostrahových věznic. Pozornost obracíme zejména k velmi ambivalentnímu postoji dotázaných aktérů k náboženství v českých věznicích. V této souvislosti představíme koncept „účelové/pragmatické víry“, který představuje jedno z klíčových témat v debatě týkající se měnícího se významu a pozice náboženství v českém, respektive československém, vězeňství. Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu Arnošt Svoboda, FTK UP Olomouc Příspěvek představuje současný stav a potenciál výzkumu subkultur v oblasti sociologie sportu. Všímá si relevance konceptu subkultur v kontextu soudobého směru post-subkulturálních studií, kde zastává názor, že subkultura je i nadále praktickou kategorií, kterou lze více či méně přesně vymezit s využitím vhodných analytických nástrojů. Takovýmto nástrojem je zejména koncept subkulturního kapitálu, jako specifické formy symbolického kapitálu Pierra Bourdieu, s širokým výzkumným uplatněním v různých sportovních komunitách. Oproti běžnému využití subkulturního kapitálu ve sportech označovaných jako alternativní či lifestylové budou představeny možnosti výzkumné aplikace i ve sportech mainstreamových, tradičních. Argumentace bude podpořena empirickými daty z kvalitativní studie. Struktura volnočasových aktivit v ČR a SR Ivan Chorvát, FF Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici Jiří Šafr, Sociologický ústav AV ČR Příspěvek se zaměřuje na trávení volného času v České republice a na Slovensku. S využitím dat z mezinárodního výzkumu ISSP 2007/2008 – Volný čas a sport, porovnáváme frekvenci volnočasových aktivit a vnímaných funkcí volného času v kontextu evropského průměru. Dále srovnáváme strukturu trávení volného času v obou společnostech a identifikujeme základní dimenze životního stylu. Hlavním cílem je určit faktory diferencující životní styly se zaměřením na sociodemografické charakteristiky a sociálně-prostorové rozdíly v obou zemích. 11:30 – 13:30 (aula) Hormonální antikoncepce jako téma internetových diskusí Lucie Vondráčková, Katedra sociologie, FSS MU Brno Příspěvek se věnuje společenské diskuzi okolo rizik spojených s užíváním hormonální antikoncepce, zasazuje ji do širších souvislostí sociologické teorie rizika a ztráty důvěry v biomedicínu. Hlavním cílem kvalitativní obsahové analýzy šesti internetových diskusí z let 2006–2015 je zjistit, jak současné, minulé i budoucí uživatelky hormonální antikoncepce v internetových diskusích reflektují její rizika, 8
výhody, nevýhody i alternativy. Čtyři hlavní rekonstruované tematické okruhy diskusí byly nazvány „Fakta a informace“, „Osobní zkušenosti“, „Kontroverze a bezpečnost“ a „Antikoncepce a lékaři.“ Je poskytování péče cestou ke šťastnému a smysluplnému stárnutí? Martin Lakomý, FSS MU Brno Dominantní akademickou a politickou reakcí na populační stárnutí je podpora pro udržování, nebo i zvyšování některých aktivit ve vyšším věku. Jednou z aktivit, které jsou proklamované jako užitečné pro jedince i společnost, je poskytování péče směřované různým generacím. Tento článek se zabývá vlivem poskytování péče na některé důležité aspekty kvality života ve vyšším věku použitím panelového výzkumu SHARE obsahujícího data ze 14 evropských zemí včetně České republiky. Výsledky ukazují, že poskytování péče mírně zvyšuje kvalitu života, ale výjimkou jsou situace, kdy je péče velmi intenzivní nebo vynucená okolnostmi. Obecně lze říct, že aktivity ve vyšším věku můžou být skutečně prospěšné, pokud jsou ovšem založené na dobrovolnosti a sociální stát nabízí pomoc jedincům s velkou zátěží. Stereotypy každodennosti ako rizikové faktory zdravia mladých ľudí Eva Laiferová a Ľudmila Mistríková, Katedra sociológie FiF UK Bratislava Príspevok pojednáva o problematike každodenného života mladých ľudí na Slovensku, so špecifickým zameraním na zdravotné správanie, ktoré obsahuje potenciál rizikovosti vo vzťahu k zdraviu. Konceptuálne vychádza z teórie každodennosti a rizikovej spoločnosti, resp. rizikového správania, ktoré budú aplikačne konfrontované s empirickými poznatkami výskumov. Bude sledovať aktuálne trendy v zdravotnom správaní mladých ľudí na základe analýzy výsledkov výskumu ISSP Slovensko, 2012 a zisťovania EHIS 2014. Kľúčovým cieľom bude zisťovanie, či celkovo je ich zdravotné správanie potenciálne viac rizikové alebo protektívne. Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, Přemysl Hanák a Lubica Juríčková, Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví LF UP Olomouc Zdravotní gramotnost (ZG) jako schopnost udržet a rozvíjet své zdraví je v konceptuálním rámci medicíny chápána normativně a zkoumána především kvantitativně. Cílem příspěvku je doplnit konstrukt ZG matek s dítětem v symbiotickém období (tj. do půl roku života) o žité zkušenosti významných aktérů a ukázat odlišnosti v obou pojetích. Výzkumným přístupem byla fenomenologická interpretativní analýza. Data byla sbírána polostrukturovanými rozhovory s matkami, s otci či jinými příbuznými matek, s lékaři (gynekologové, pediatři, neonatologové) a s odborníky z oblasti společenskovědní. U všech participantů (25) se jednalo o záměrný nereprezentativní výběr. Výstupem analýzy dat je konceptuální mapa. Interpretativní rámec zdravotní gramotnosti matek je srovnán s pojetím normativním. Dedikace: Výzkum je součástí projektu Interní grantové agentury UP číslo IGA_LF_2016_032 „Zdravotní gramotnost matek v prvním půlroce mateřství“. Sexuální kontakty v českých mužských věznicích: násilí, nebo byznys? Lukáš Dirga, KSA FF UP Olomouc Alena Lochmannová, Katedra antropologie, Západočeská univerzita v Plzni Petr Juříček, Vězeňská služba České republiky Konferenční příspěvek se zabývá problematikou sexuálních kontaktů v českých mužských věznicích. V rámci prezentace představíme vlastní etnografický výzkum, který jsme realizovali ve vybraných českých mužských věznicích. Důraz budeme klást na analýzu sexuálních styků ve věznicích, které v českém kontextu prošly historickou změnou a zaměříme se také na srovnání se zahraničním kontextem. Z analýzy dat vyplývá, že se sexuální kontakty v českých mužských věznicích postupně 9
přesouvají z oblasti násilného zbavení mužství do oblasti ekonomické a stává se z nich poměrně lukrativní byznys.
14:30 – 16:30 (aula) Vrůstání, nebo zapomínání? Kolektivní paměť a současná generace studentů Tomáš Karger, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Příspěvek je založen na datech z 11 ohniskových skupin vedených se studenty základních, středních a vysokých škol. Ohniskové skupiny se tematicky zaměřovaly na představy o významných událostech novodobé historie a na způsoby, jakými studenti informace o těchto událostech získávají. Data byla zpracována v souladu s přístupem konstruktivistické zakotvené teorie, konkrétně bylo využito procedur situační analýzy. Cílem příspěvku je zmapovat situaci předávání kolektivní paměti a nastínit mechanismy zapomínání a vrůstání do paměti, které se v situaci objevují. Česko-německé vztahy v 19. a 20. století a jejich rozdílné interpretace Rudolf Franěk, důchodce Příspěvek je zaměřen na problematiku česko-německých vztahů v 19. a 20. století. Soustřeďuje se na některé teoreticko-metodologické otázky poznávání česko-německých vztahů v 19. a 20. století a na jejich současné hodnocení. Prokazuje se, že některé události v česko-německých vztazích ve sledovaném období jsou v průběhu dvou století interpretovány zcela opačně. Příspěvek ukazuje vybrané příklady rozdílných interpretací česko-německých vztahů v minulém a předminulém století z hlediska současné interpretace těchto vztahů a současně z pohledu počátku 21. století. Jazykově-kognitivní dovednosti dětí na počátku školní docházky Magdaléna Gorčíková, Institut sociologických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze Jiří Šafr, Sociologický ústav AV ČR Cílem příspěvku je vysvětlit rozdíly ve výsledcích v testech rané gramotnosti během první třídy v závislosti na vzdělání rodiny, typu rezidenční lokality (venkov/město) a navštěvování mateřské školky. Analyzována jsou data longitudinálního panelového výzkumu vývoje gramotnosti školáků v Praze a Středočeském kraji (439 žáků ve 25 školách), kde strata reprezentují odlišné residenční území resp. typ školy. Předběžné výsledky ukazují, že jazykové dovednosti školáků jsou spíše slabě diferenciovány a s průběhem školní docházky rozdíly dále oslabují, přičemž děti, které nenavštěvovaly školku, vykazují nepatrně nižší úroveň dovedností bez ohledu na residenční lokalitu a vzdělání rodičů. Aktuálne problémy troch typov romských komunít v Košickom samosprávnom kraji Gizela Brutovská, PU v Prešove, Ústav pedagogiky, andragogiky a psychologie, Katedra andragogiky Hlavným cieľom príspevku je analyzovať aktuálne problémy troch typov rómskych komunít segregovaných, separovaných a integrovaných prostredníctvom výsledkov zmiešaného výskumu realizovaného vo vybraných obciach Košického samosprávneho kraja v auguste 2015. Cieľovou skupinou výskumu boli členovia majority ako aj samotní Rómovia. Najdôležitejšími osobami, ktorí boli účastní výskumu boli Rómovia – prevažne tí, ktorí majú v jednotlivých obciach rozhodujúce slovo – t.j. rómske autority. Pri realizácii výskumu bola využitá metóda focusových skupín, metóda sémantického diferenciálu a uskutočnené neformálne rozhovory. Zámerom výskumu bolo vytvoriť modelové schémy, ktoré popisujú vzájomné pôsobenie identifikovaných problémov.
10
Chudí lidé v chudých krajích: Sociální nerovnosti jako manifestace lokální struktury příležitostí Josef Bernard, Sociologický ústav AV ČR Rezidenční prostředí představuje jeden z kontextů lidského života, které vytvářejí předpoklady pro dosažení sociálního postavení. Teoreticky lze postulovat řadu mechanismů, které se odehrávají v místě bydliště a ovlivňují sociální postavení jeho obyvatel. Sociologie v tomto smyslu hovoří o prostorově kontextových efektech nebo o „efektech sousedství“. Ty spočívají zejména v tom, že lokality nabízejí různé struktury příležitostí využitelné jejich obyvateli. I v současné české společnosti se uplatňují prostorově kontextové efekty, které ovlivňují příjmy domácností a vzdělanostní dráhy dětí. Tyto efekty budou v příspěvku empiricky analyzovány. Ve srovnání s vlivem rodiny a individuálních znaků je sice jejich význam sekundární, přesto přispívají k utváření celkové struktury nerovností v Česku.
11
