PANENSKÉ ROZHLEDY. Říjen 2008 I. ročník číslo 5

PA N E N S K É ROZHLEDY

Říjen 2008 I. ročník číslo 5

1

Slovo redakce Naše říjnové číslo vychází s malým předstihem. Je to proto, že jsme chtěli časopis vydat ještě před volbami, které proběhnou ve dnech 17. a  18. října. Volby jsou jistě důležitou součástí našeho veřejného života, přestože je většina voličů unavena neustálými žabomyšími válkami mezi jednotlivými stranami a politiky. Ovšem náš časopis má jako správné noviny informovat, a proto ještě jednou připomínáme všem voličům, že mají možnost vyjádřit svůj názor a podpořit své vybrané kandidáty. Léto v  naší obci vyvrcholilo oslavami. Byl to opravdu krásný závěr prázdnin a  naše zastupitelstvo nasadilo vysoko laťku pro oslavy příštích výročí. Jen nás mrzí, že příznivý ohlas byl pouze ústní a  my se marně těšili, že naše podzimní číslo bude obsáhlejší o vaše příspěvky. Pouze několik účastníků si našlo čas a napsalo pár řádků, za které moc děkujeme. Neváhejte a pište své názory, rádi je otiskneme! Takže na závěr vám všem přejeme, aby vás podzimní sychravé počasí moc neotrávilo a dětem přejeme hodně úspěchů v novém školním roce. Vám hezké počtení a nám více příspěvků do časopisu od čtenářů přeje za redakci Zuzana Zajícová

Slovo starosty Vážení Břežaňáci, dovoluji si Vám připomenout, že na posledním zasedání zastupitelstva obce byla schválena vyhláška, která zakazuje v neděli veškeré používání hlučného nářadí, jako jsou křovinořezy, strunové sekačky, rotační sekačky, rozbrušovačky, cirkulárky, atd. Dovoluji si připomenout, že tento zákaz platí po celých 24 hodin – celou neděli. Pro Vaši informovanost stručné vysvětlení, jak vzniká obecně závazná vyhláška: tato vyhláška je doplněním neexistujících zákonů celostátních na obecní úrovni, každá vyhláška před schválením na obecním zastupitelstvu musí projít schvalovacím procesem dozoru ministerstva vnitra – bez schválení tímto orgánem by byla vyhláška neplatná a  zveřejněna protiprávně. Tím chci říci, že tato vyhláška byla schválená ministerstvem a vyvěšena na 15 dní a nabyla účinnosti. Na zveřejnění této vyhlášky velmi rychle reagoval občan dopisem, pod který se podepsal, ale bohužel podpis je nečitelný. Byli jsme velmi překvapení tím, že pod dopis se podepsal sám osobně, ale jedná za občany obce Panenských Břežan. Odpovím pouze na jednu část jeho dopisu a celý dopis zveřejňuji okamžitě za tímto článkem. Vážený pane, odvoláváte se na Ústavu ČR a omezování osobní svobody občanů a dále na Váš několikaletý pobyt ve Švédsku, kde jste se s tímto zákazem nesetkal. Mohu Vás pouze informovat, že severské země mají zákaz používání těchto nářadí dokonce na celý víkend a běžně většina vyspělých států na celou neděli. 2

3

Vzhledem k neustálému nepořádku na našem sportovišti v ulici Zahradní (v posledních dnech se situace výrazně zlepšila) jsme se rozhodli a tím Vám oznamujeme – což je naše povinnost ze zákona, zabudování kamery s  nočním viděním a  nepřetržité monitorování tohoto sportoviště se záznamem na třicet dní. Potom důkazy rodičům, kteří nám tvrdí, že jejich děti nepořádek a ničení nedělají, budeme zasílat záznam na CD nosiči a zároveň je zvát na přestupkovou komisi na obecní úřad a postihovat je citelnými pokutami. Tuto část věnuji rodičům dětí, které navštěvují Mateřskou školu v  Panenských Břežanech a popřípadě i školní družinu: nastane-li situace, že nejste spokojeni s čímkoliv týkajícího se ZŠ a MŠ v Panenských Břežanech – prosím dle služebního postupu kontaktujte ředitelku školy nebo její zástupkyni. Nejste-li společně schopni vyřešit specifický problém, potom se v tom případě obraťte na zřizovatele (starostu obce), příp. školskou radu anebo své námitky předneste na rodičovském sdružení. Rozhodně se nesnažte řešit situaci se zaměstnankyní úřadu s paní Vladanou Prokopovou, která tuto záležitost nemá z pracovního hlediska vůbec v kompetenci. Rodiče, nalezněte konečně odvahu a předneste své problémy a požádejte o nápravu na místě, které je k tomu určené. Váš nedostatek odvahy způsobuje, že do problému zatahujete osoby, které nemají s tímto problémem nic společného a nikdy mít nebudou. Jinými slovy: „Stěžujete si na nádraží a ne ve škole!“ Mojí povinností je zároveň se zmínit o  blížících se volbách do zastupitelstva Středočeského kraje, které se budou konat 17. a 18. října 2008. Já sám o sobě jako volič sdílím s Vámi skutečnosti, kdy všechny strany na naší politické scéně a  jejich politická kultura jsou pro mě velmi nepříjemné a dělají českému národu ostudu. Když ale se postavím před rozhodnutí, které zastupitele a za kterou stranu při volbách do zastupitelstva kraje zvolit – bez jakéhokoliv zvažování budu volit ze zla to nejmenší. Tzn., budu volit pravicovou stranu a to ODS, budu ji volit z principu a zkušeností z vyspělých kapitalistických států, kdy pravicové strany ve vyspělých zemích dokázaly zajistit pro jejich národy vysokou životní úroveň, dokonalou legislativu a  zákony a  jejich politická scéna používá jiné nástroje a  jednání než česká. Jelikož jsme uprostřed volební kampaně – berte toto jako doporučení, dokonce i jako výzvu, ale v rámci demokracie se samozřejmě rozhodněte sami. Jakákoliv změna zastupitelů hejtmana ve Středočeském kraji při všech rozpracovaných projektech, jednáních a  vzájemné pracovní atmosféry celý proces na začátku dotačního období od Evropské unie opět všechny žádosti o dotace zastaví, změní a prodělá na tom spousta obcí v celé ČR a samozřejmě také Panenské Břežany, jinými slovy, když se jiná strana dostane k moci – vymění všechny úředníky, nenaváže na rozdělanou práci a začíná se s čistým stolem od začátku a jsme ve velkém prodlení. Dotace od EU můžeme získat jen v průběhu příštích sedmi let, a proto si dovoluji mluvit za všechny obce, protože všem by to ublížilo. Nenechávejte se nachytat na sliby, že Vám odpustí 30,- Kč poplatek u lékaře a na věci nebo na sliby, které strany snažící se dostat k moci stejně nemohou uskutečnit, pouze se Vás snaží volebními sliby podvést jak už mnohokrát to bylo. Proto Vás ještě jednou prosím – využijte zdravý rozum a nevolte někoho jen kvůli slibům, ale podívejte se zpátky na uplynulých 50 let, co KSČ dokázala – věřte tomu, že ČSSD se klidně spojí s KSČ a mohlo by dojít k tomu, že opět Vám budou zabavovat Váš soukromý majetek. Samozřejmě ne v této politické světové situaci, ale nebezpečí z Ruska trvá nadále a nikdy nepřestane. Jako odstrašující příklad, ale v zásadě přání malé části občanů, kteří by velmi rádi uvítali, aby vše fungovalo jako v následujícím článku, který jsem nenapsal já, ale pouze převzal v doslovném znění z deníku MF Dnes – ze dne 23. září 2008 – zde je původní znění: 4

Komunistické zadarmo jde do voleb Diář Karla Steigerwalda – Zdroj MF Dnes ze dne 23. září 2008 Jedna paní, která by se ráda stala senátorkou za komunistickou stranu, vřadila do svého seznamu lákadel i slib, že prosadí, aby potřební lidé nemuseli platit inkaso. Je to první krok do komunismu, kdy bude všechno zadarmo. Takových pomatených kandidátů je vždy dost a  všelijakých krkolomných lží také. V případě komunistické paní jde o trestný čin, to je nepochybné. Slibuje, že umožní lidem krást. Odeberou plyn, elektřinu, vodu, budou si užívat bytu, to vše zadarmo. Ti, kteří vynakládají úsilí na to, aby voda byla, elektřina proudila, činžák stál, budou s posvěcením paní kandidátky okradení. Myslím, že by tu paní, která slibuje organizovat a  prosazovat zlodějny, měli včas chytit, odsoudit a zavřít, než ji další, kdo chtějí také krást propasírují do Senátu a ona získá na své krádeže imunitu. Je to sice bizarní nápad – proč právě inkaso, že? – ale může sloužit jako ilustrace, proč komunistickou stranu zakázat a poslat ji do ilegality, kam patří. Jdou do voleb se sliby, že zase budou krást. Realizovat to chtějí na inkasu, ale mohou chtít zadarmo šaty nebo neplatit v hospodě, což by jim vyneslo mnohem větší popularitu – sice krátkodobou, než by hospody zanikly, ale to už by bylo po vyhraných volbách. Komunisti peníze nenávidí, i když sami se o ně vždy uměli postarat. Komunisti podobně jako husiti milují, když jsou věci a služby zadarmo nebo za symbolický halíř. Mají rádi školy zadarmo, bydlení a doktora zadarmo, obědy v závodní jídelně za dvě koruny, chléb skoro zadarmo. Toto odumírání peněz čtyřicet let praktikovali. Peníze proměňovali v odběrní poukázky, které platily jen ve výdejně. Nedočkali se, jak si asi dodnes myslí ta paní, komunistického ráje a  říše hojnosti pro pracující, nýbrž pravého opaku: zem zplundrovali, lidi zbídačili a na mnohá desetiletí, ne-li staletí, oddělili bohatou českou zem od těch nejvyspělejších. A chtějí to udělat ještě jednou. Ale hrnou se moc dopředu, zem ještě není tak bohatá, aby mohli lidem zase všechno sebrat a  použít to k  svému panování. Komunistka, která chce být senátorkou, se cvičí na inkasu. Nedělá dobře, prozrazuje příští záměry předčasně, ona má teď mazat jako Gottwald lži kolem huby živnostníkům a jiné podnikatelské drobotiny. Často mi vrtalo hlavou, v čem jsou dnešní komunisti noví. Říkají, že jsou jiná strana než ta parta mordců z KSČ. Co přinášejí nevídaného? Nové pohledy na problémy, nové návrhy na řešení? Překonali nějak Marxe? Či Lenina? Mají nového proroka s novou teorií? Nic takového. Hrají si s námi na schovávanou. Před námi se zaklínají demokracií, spravedlností, právy lidí, odříkají se teroru i  hrůzovlády a  třídního boje. Vypadá to, že z  marxismu už neuznávají nic. Co tedy uznávají? Za našimi zády – zase marxismus, Lenina, Gottwalda. Když se mezi ně vetřete, je to zase stará komunistická parta hrdlořezů a zlodějů, jako bývala. I  s  těmi starými lákadly: Dáme zadarmo! Občas se uřeknou na veřejnosti: Ať potřební nemusí platit inkaso! Komunistické zadarmo, ten tahoun pokroku, je pěkně drahá záležitost. Sečtěte si povraždění lidí, uvězněné, zničené životy, devastaci kulturní, materiální, duchovní, zplundrovanou zem s  ubožáky, kteří závistivě pošilhávají přes hory do kapitalistických výloh, kde nic není zadarmo. Zadarmo je lákavé. Kdo by nechtěl zadarmo všechno? Komunisti na to sází, rádi se dávají strhnout i socialisti a ani pravice občas tímto šidítkem nepohrdne. Volte tedy paní komunistku, která vás toho nechutného zlozvyku platit inkaso zbaví. Akorát vám potom spadne dům na hlavu. 5

pokračování „Slovo starosty“ Jednoduše a logicky řečeno: 1. Jaká je vláda, takový je stát a zákony 2. Většinou - jaká je rodina, takové jsou děti 3. Jaký je starosta a zastupitelstvo obce, taková je vesnice Starosta a  zastupitelstvo samotné bez podpory alespoň části občanů není ve vesnici schopno dosáhnout mnoho. Vzhledem k tomu, že zastupitelstvo a starosta nemají hlavní zájem za dva roky kandidovat a pokračovat v dalším volebním období a nechovají se jako strany, které slibují a ví, že nemohou své sliby dodržet. My naopak se vším čistým svědomím a  dobrým úmyslem děláme nepopulární opatření a  v  zásadě vše proto s  vědomím, že se staneme neoblíbenými a  Vy budete mít důvod nás do dalšího volebního období nevolit a mimo jiné jsme v současné době rozhodnuti ani do dalšího volebního období nekandidovat. Jestli může něco změnit stav, proto aby byla budoucnost lepší, je nejdřív uskutečnit nepopulární opatření, které umožní v následném období umožnit opatření, které budou všem k prospěchu. Pokud někteří z Vás toto nechápou a očekávají jen momentální zisk dnes a ne nikdy jindy, není možné, aby se náš stát pohnul z místa a změnila se situace i na vesnicích. Bylo by velmi lehké a snadné pro nás všechny na radnici dělat jenom populární opatření, podbízet se Vám, zvát Vás na guláš a pivo jako ČSSD a za pár let by nám naše vesnice – obrazně řečeno – spadla na hlavu jako ve výše převzatém článku. Rád bych Vás informoval o posledním stavu týkajícím se vybudování mezinárodního dopravního letiště AERO Vodochody. Tato zpráva je od ředitele regionálního rozvoje pro Středočeský kraj, se kterým jsem mluvil dne 25. 9. 2008 na jedné z konferencí, kterých se pravidelně zúčastním. Krajský úřad Středočeského kraje dokončuje nový územní plán pro celý Středočeský kraj. Jelikož do současné doby letiště AERO Vodochody nepodalo jedinou žádost ohledně změny územního plánu a jejich budoucího letiště – podle současného územního plánu není možné vybudovat cokoliv navíc proti současnému stavu. Do té doby než letiště AERO Vodochody zažádá o  úpravy územního plánu – není nutno mít obavy, že toto letiště vznikne. Kraj sám o sobě má záporný postoj ke vzniku letiště jako všechny obce, které s  letištěm sousedí, proto do této doby není nutno vyvolávat jakékoliv akce, protože zatím není bojovat proti čemu. V okamžiku vtažení obcí do tohoto schvalovacího procesu Vám můžeme slíbit, že budeme kategoricky proti vzniku letiště a využívat všechny zákonné prostředky proti tomu, aby se tak stalo. Ještě jednou bych rád poděkoval Vám, kteří jste se zúčastnili akce na záchranu kaštanů v zámeckém parku. Jistě jste si všimli, že nastává podzim a kaštany mají stále listí. Jelikož postřik kaštanů a vyhrabání listí je nutné pro ozdravění aleje opakovat minimálně dvakrát až třikrát věřím, že když Vás požádám o pomoc příští rok a i ten následující a když vidíte kladný výsledek Vaší práce, že opět budete spolupracovat. Protože nechci zabrat pomalu celé vydání Panenských rozhledů, i  když by bylo jistě co psát, děkuji Vám za to, že náš časopis čtete a občas se i vyjádříte co se Vám líbí nebo nelíbí. Přeji Vám hezký podzim starosta obce Libor Holík

6

7

8

!! POSLEDNÍ VÝZVA!! NEPLATIČŮM KOMUNÁLNÍHO ODPADU (POPELNIC)

Na základě analýzy, kterou provedl obecní úřad k 30. září 2008, bylo zjištěno, že z 554 trvale přihlášených občanů (občané trvale přihlášeni k  31. prosinci 2007) – zaplatilo poplatek za komunální odpad pouze 508 osob. Z toho vyplývá, že je stále 46 dlužníků! Vyzýváme Vás k zaplacení poplatku do 31. října 2008. V případě neuhrazení předáme celou věc exekutorovi. Povinnost platit 500,- Kč za osobu je i za děti i za novorozeňata. Libor Holík, starosta obce

Zprávy z obce Omezení provozu v obci – výstavba zpomalovacích prahů V obci budou vystaveny celkem tři zpomalovací prahy, a to u autobusových zastávek „U Zámku“, u školy a u hřiště. Všechny prahy budou realizovány ve dvou etapách (kvůli zminimalizování provozu bude stavba prahů prováděna po půlkách a bude tedy vždy uzavřena jen polovina vozovky): Etapa A – u autobusových zastávek „U Zámku“ bude realizována v termínu od 15.10. - 6.11.2008 Etapa B - u školy bude realizována v termínu od 7.11. - 20.11.2008 Etapa C – u hřiště bude realizována taktéž v termínu od 7. 11. - 20. 11. 2008 Za vzniklé komplikace se Vám omlouváme, ale věříme, že výsledek bude ku prospěchu všem. J.J. Výsledky soutěže z minulého čísla Malé koťátko našlo cestu ven z bludiště pod písmenkem C. Malý kvíz: Pipi Dlouhé punčoše dělá společnost opička. Pinocchiovi rostl nos pokaždé když zalhal. Rumcajs, Manka a Cipísek žijí v lese Řáholec. Kamarád Štaflíka je Špagetka. Honzíkovu cestu napsal Bohumil Říha. Mašinka Tomáš má modrou barvu a spoustu přátel. Vzhledem k tomu, že se soutěže nikdo nezúčastnil – z dalšího čísla ji vyřazujeme. 9

ěešení z þ.4/2008 5 8 7 6 4 1 3 2 9

9 2 4 8 5 3 1 7 6

6 1 3 2 7 9 5 8 4

7 9 2 5 3 6 8 4 1

4 6 1 9 8 2 7 5 3

3 5 8 4 1 7 9 6 2

8 4 9 1 6 5 2 3 7

2 7 6 3 9 8 4 1 5

2 9 7 3 6 1 8 5 4

1 3 5 7 2 4 6 9 8

1 8 4 9 5 7 3 6 2

6 5 3 8 4 2 9 1 7

4 1 8 7 3 9 6 2 5

3 2 6 5 1 4 7 9 8

9 7 5 2 8 6 4 3 1

7 6 3

4

8 4 2 6 9 5 1 7 3

5 6 1 4 7 3 2 8 9

7 3 9 1 2 8 5 4 6

4

3 5

Sudoku þ.5/2008 1 5 3 8 4 4 2 1 2 8 4 7 5 4 1 3 6

4 7

9 5

1 3

9 2 6

6 8

1 7 9 4

2

8

9 4

3 2

8 7

9 1

1

3 2

Knihovna Od 7. října 2008 je znovu zprovozněna Obecní knihovna Panenské Břežany. Otevřeno je každé úterý (mimo svátků) od 16,00 do 18,45 – v tuto dobu se na Vás těší knihovnice paní Marta Kelnarová. Knihovna se nachází v zasedací místnosti obecního úřadu. Obecní knihovna také zprovoznila svoje webové stránky, na kterých jak doufáme v dohledné době budou doplněny další fotografie a hlavně seznam knih. Webové stránky naleznete na http://www.knihovnapanenskebrezany.wz.cz; pokud budete potřebovat nějaké informace ohledně knihovny přímo od paní knihovnice – můžete ji kontaktovat na e-mailové adrese [email protected] .

10

Zprávy ze školy Od 1. října 2008 je provozní doba MŠ a  školní družina prodloužena, a  to od 6.45 do 16.30 hodin. Pedagogický sbor a hlavně děti z naší školy prosí všechny, kteří mají zájem podpořit je ve sběru starého papíru, aby sběr přinesli do školy poslední týden v listopadu. V loňském školním roce z peněz za odevzdaný papír jeli děti na školní výlet. Děkujeme všem, kteří se zúčastní.

Prázdniny ve školním roce 2008/2009 27. 10. 2008 a 29. 10. 2008 (28. 10. 2008 - státní svátek) - podzimní prázdniny 22. 12. 2008 - 2. 1. 2009 (vyučování začne v pondělí 5. 1. 2009) - vánoční prázdniny 30. 1. 2009 - pololetní prázdniny 9. 3. 2009 - 15. 3. 2009 (prázdniny pro Prahu - východ) - jarní prázdniny 9. 4. 2009 - 10. 4. 2009 -  velikonoční prázdniny 1. 7. 2009 - hlavní prázdniny J.J.

Pozvánka Přijďte si sami vyrobit originální šperk, adventní věnec anebo si zadrátovat s  JJ Šperk Rádi bychom Vás pozvali na tři kurzy, které se uskuteční do konce roku 2008. Kurzy povedou dámy z JJ Šperk. Délka kurzů cca 3 hodiny. Výroba šperků - termín středa 22. října 2008 od 17.00. Vyrobíte si 2 sady. Cena kurzu 280,- Kč. Vyrobte si sami vlastní originální šperk! Drátování – termín středa 12. listopadu 2008 do 17.00. Drátování kamínku nebo výroba zápichu. Cena kurzu 150,- Kč. Vyrobte si sami něco originálního do bytečku! Adventní věnce – termín čtvrtek 27. listopadu 2008 od 17.00. Výroba adventního věnce. Malý věnec 200,- Kč; velký věnec od 250,- Kč. Vyrobte si sami adventní věnec k nadcházejícímu adventu!

11

Kurz se bude konat jen v  případě, že se sejdou minimálně pro 4 lidé. Máte-li zájem zúčastnit se některého z nabízených kurzů – přihlaste se na obecním úřadě - do středy 15. října 2008 (výroba šperků); 5. listopadu 2008 (drátování); 19. listopadu 2008 (adventní věnce). Zálohu 100,- Kč je potřeba složit na obecním úřadě (paní Juránkové nebo Prokopové). Kurzy se konají v zasedací místnosti obecního úřadu VŽDY od 17.00 hodin. Dále zveme všechny příznivce tvoření s korálky na otevřenou KORÁLKOVOU DÍLNU pro dospělé i děti, která se bude konat 3. prosince od 17. hodin v Panenských Břežanech na obecním úřadě. Cena je 50 Kč za osobu. Přijďte si posedět, popovídat a přitom si něco pěkného ukorálkovat. Veškerý materiál bude k dispozici, s sebou si vezměte pouze dobrou náladu.

Původ a nejstarší historie obce Panenské Břežany Výpis z kronik

Někteří slovanští předkové se nacházeli severně od Prahy za Kobylí vsí (Kobylisy), v krajině mírně zvlněné, lesy oplývající, náhlý břeh (staroslovansky břež od slova pobřeží). Zde budují tvrz. Pod ní začíná život dědinský a dědina s tvrzí dostává název od slova Břež – Břežany. Vznikla tedy obec Břežany, chráněná tvrzí Na vrchách. Byla to ves poddanská, pán vládl na tvrzi. Vrchní pán sídlil na Hradě pražském. Tam bylo nutno platit, odevzdávat větší část zisku. Náhle tvrz vyhořela a na novou kamennou tvrz nebylo. Vzniklo nové rozhodnutí: na vyhořelé tvrzi bude postaven klášter. Kolem roku 1200 bylo klášterů hodně. Kláštery, první budovy stavěné též z  kamenů, byly přirozenou ochranou před přírodními živly i před nepřáteli. Podle některých pramenů daroval panství Břežany klášteru panen Benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě Přemysl Otakar I. v  roce 1226. Jiné prameny uvádějí, že prvním dokladem o  existenci jména je listina abatyše Anežky z  roku 1228. Podle ní patřily Břežany panenskému klášteru Benediktinek. Tento první písemný doklad v historii obce lze považovat za směrodatný a rok v něm uvedený za rok vzniku obce. První autentická zpráva: „My, Přemysl Otakar I., král český, a Anežka, abatyše kláštera Svatého Jiří na Hradě pražském: potvrzuji všechny majetky a výsady jmenovaného kláštera, mezi jinými i vesnice Břežany (psáno Bresani) a Čenkov. Od těchto dob začíná růst obec nová, která si dává přízvisko Panenské a vzniká tedy pod panenskou řeholí, pod břehem kláštera panen obec Panenské Břežany.

12

Zpráva o oslavách výročí obce 30. srpna jsme tedy oslavili 780 let naší obce. Oslavy začaly v deset hodin na Vrchách. Už od rána bylo příjemné počasí a obyvatelé i hosté byli velmi příjemně překvapeni, jak park a okolí kolem kaple prokouklo. Opravdu se hlavně díky Aleně a Honzovi Navrátilovým, za vydatné pomoci Gusty, naše nejkrásnější místo ve vsi vylouplo do důstojné podoby. Mezi hosty upoutaly pozornost především sestry benediktinky ve svém slavnostním rouchu. Před kaplí hlídali rytíři ve zbroji a přicházejícím hrála středověká hudba. Přímo před kaplí stál zahalený zvon, jenž čekal na své vysvěcení. Také na občerstvení naše zastupitelstvo pamatovalo. Mezi čestnými hosty musím především jmenovat paní Helenu Vovsovou, akademického malíře Otakara Čemuse, restaurátora našeho zvonu pana Petra Manouška, otce Patu a sestry benediktinky. Také několik starostů z okolních vesnic se přijelo podívat. Po projevu pana starosty bylo předáno čestné občanství paní Vovsové za její statečnost během druhé světové války. Otakar Čemus zase naopak předal k výročí obce obraz, namalovaný speciálně pro tuto příležitost. Pak proběhla bohoslužba a  po ní otec Pata vysvětil zvon. Cítila jsem, jak se ve slavnostní atmosféře srdce všech přítomných otevírají a náš zvon všechny spojuje, jak jsou lidé najednou pokorní a plní klidu. Já sama za sebe jsem tohle prožívala a věřím, že tahle chvíle všem zúčastněným zůstane navždycky v srdci. Vždyť návrat zvonu a jeho vysvěcení se už nikdy nebude opakovat! Zvon už nikdy neopustí své místo, jak pevně věřím. Krásný koncert v  opravdu nádherně vyzdobené kapli tohle všechno jen podtrhl. Zvon si pak mohl každý zkusit rozeznít a každý, kdo téhle příležitosti využil, má další vzpomínku na celý život. Zvon bude během podzimu zavěšen a  už nikdy nebude příležitost si na něj takhle zblízka sáhnout, rozeznít ho vlastníma rukama, rozhoupat jeho srdce. Odpoledne se většina přítomných přesunula na Vinici. Bohatý program, stánky s  kvalitními produkty řemeslníků a  večerní ohňostroj, za který by se nemuselo stydět mnohem větší město, určitě uspokojilo všechny, kteří se přišli na Vinici pobavit.

13

Slyšela jsem jenom chválu. Škoda, že si víc občanů nenašlo chvíli, aby napsali a přispěli do našeho časopisu. Proto já tímto za všechny spokojené účastníky chválím a děkuji všem, kteří se o důstojný a zábavný průběh oslav zasloužili. Z.Z.

Poděkování Každou neděli se schází v  naší cukrárně několik sympatických dam. Při kávě a  poháru si povídají, vzpomínají a diskutují o všem možném. Nedávných oslav 780 let naší obce se zúčastnily všechny a  všem milým dámám se oslavy moc líbily. Nejvíc jim utkvěla v  paměti mše, svěcení zvonu a  krásný koncert. Všechny si také rozhoupaly srdce vysvěceného zvonu. Odpoledních oslav na Vinici se zúčastnily jen některé z nich; nejvíc je zaujal krásný ohňostroj. Všechny dámy si velmi cení práce starosty, celého zastupitelstva i ostatních pomocníků, kteří měli s přípravou oslav spoustu práce a moc jim za krásný zážitek děkují. Z.Z. 14

ZAHÁJENÍ ŠKOLNÍHO ROKU V ZŠ A MŠ V PANENSKÝCH BŘEŽANECH Letošní školní rok začal v pondělí 1.září 2008. Byl krásný den a obzvláště prvňáčkům na první cestě do školy svítilo zlatisté sluníčko a jakoby říkalo, že tento den bude pro ně navždy také zlatistý. Stejně jako pro naše milá sluníčka ze 2., 3., a  4.  třídy. Ti starší se moc těšili na své kamarády a na dobrodružství, která je budou v tomto školním roce čekat. Někteří asi v hloubi duše měli obavy, zda vše zvládnou, protože třeba pro 3. třídu je přechod dost náročný, hlavně co se týká objemu učiva. Ale už po měsíci je nutno říci, že děti jsou velmi šikovné a pracují moc dobře. Do 1. třídy nastoupili Kuba Lenczes, Daniel Didi, Terezka Šuranská, Pepík Czudai, Elinka Soprová, Dášenka Červenková, Milánek Baránek, Michalka Srbová a před pár dny k nám přibyl Honza Chrbolka. Bylo moc pěkné pozorovat, jak dojatí rodiče i prarodiče doprovázeli své ratolesti při prvním závažném kroku v životě, čímž nástup do školy určitě je. Asi si uvědomovali, že končí čas her a nastává čas her a povinností. Většina  nováčků se  chovala srdnatě, u  některých se lítostivost projevila v  pozdějších dnech, ale byly to ojedinělé případy, a  bohužel za to nemohly děti, ale maminky, které nezvládly svou roli a  myslely, že to bude jako ve školce: zaspíme, nejdeme do školy, klučík řekne, já do školy nejdu, tak budeš doma… Jenže povinná školní docházka je povinná a matince je to těžké vysvětlit. Doufáme, že už to pochopila, že tím jenom svému synkovi ubližuje. V  první školní den se vždy uskutečňuje schůzka rodičů 1. třídy s  třídní učitelkou, kdy se paní učitelka ptá, zda

15

16

17

mají rodiče nějaké zvláštní požadavky ohledně dětí, provozu školy, ohledně jídla, ohledně všeho… Na tyto dotazy nikdo žádný speciální požadavek veřejně nevznesl. Zdálo se být všechno v pořádku. A najednou se v cukrárně objevila petice, za prodloužení pracovní doby MŠ a  školní družiny. Samozřejmě, že rodiče na takový požadavek mají právo. Ale je smutné, že  nepřišli za ředitelkou školy, která od roku 1992, kdy tady pracuje, vždy se snažila vyjít vstříc a  vše s  rodiči řešila. A  řešení se vždy našlo! A  když jsme si spočetli, že bylo podepsáno 6 rodičů, kteří  mají děti v  naší škole a  školce, je to smutné. Zbytek podepsali místní opilci a lidi, kteří zde dokonce nemají ani trvalé bydliště, nebo jejichž děti naše zařízení nenavštěvují. Pan starosta o prodloužení provozu uvažoval již dříve, ale takovéto jednání je na hranici neomalenosti. Zvláště, když iniciátorku této akce, vidíme přijíždět domů před 15. hodinou, její děti vozí manžel do MŠ v 7.45, ale v jejím emailu jsou časové hodnoty zcela jiné. Milá maminko, buďte tak laskava a srovnejte si v hlavě své časové možnosti, nevěšte nám na nos bulíky. Když po jednání s  panem starostou vyplynulo, že rodiče tuto záležitost řeší přes pracovnici OÚ, která zde ve škole děti nemá a o situaci nemá ani zdání a jejím závěrem bylo, že se nás rodiče bojí, vzbudilo to u všech pracovníků školy útrpný úsměv. VÁŽENÍ RODIČE VŽDY BYLO, JE A BUDE, ŽE KDYKOLIV MŮŽETE VZNÉST SVÉ POŽADAVKY VEDENÍ ŠKOLY, BUDOU ŘEŠENY A VE VĚTŠINĚ PŘÍPADECH BYLY VYŘEŠENY KE SPOKOJENOSTI VŠECH. Vážené maminky dětí z MŠ, poslouchám a slyším vaše nářky, jak málo kroužků naše zařízení provozuje. Chtěla bych vás poprosit, mluvte se svými dětmi, věnujte jim každou 18

volnou minutu, choďte s  nimi s  nimi lesa, buďte s  nimi v  kontaktu, učte je mluvit správně. Vy je vozíte na angličtinu a  ony neumí správně česky, jezdí na sportovní hry a  neumí chodit a  je toho víc. Zdá se mi, že se jich na chvíli chcete zbavit, abyste měly klid. A  TO MYSLÍTE, ŽE JE SPRÁVNÉ????? Je mi smutno z  tohoto psaní, ale je nutno si věci říkat na rovinu, snad se to i  rodiče naučí. Měli byste slyšet děti, které odešly ze 4. třídy do jiných škol, co si o  naší škole myslí.Pro nás je směrodatné jejich hodnocení, protože tito naši milouškové jsou stále čisté duše. Věřte, že jsme tady pro vaše děti a  nebojte se přijít za vedením školy s  jakýmkoliv problémem. Vždy se otevřeně budeme snažit vše vyřešit. Těšíme se na další, snad již optimističtější psaní. Toto psaní sepsala se souhlasem všech pracovnic naší školky a školy

Marta Kelnarová

Olivie Valentová, fotbalistka tělem i duší O  Olince vyšel článek už v  srpnovém čísle Panenských rozhledů. Pro pořádek připomínám, že Olinka hraje za AC Spartu Praha a letos pomohla vybojovat svému klubu titul mistra republiky. Rozhodla jsem se, že malou fotbalistku vyzpovídám osobně. Vrtalo mi totiž hlavou, jak se taková malá krásná holčička dostane k fotbalu, proč třeba nechodí na aerobik nebo jinou dívčí sportovní disciplínu. 19

Olinka letos přestoupila do sportovní školy. Chodí sice teprve do třetí třídy, ale doma už má několik cenných trofejí z fotbalových zápasů. Zastihla jsem ji v neděli odpoledne na zahradě. Na  nohou měla kopačky a  sparťanské tričko. Trávníku uprostřed zahrady vévodí fotbalová branka, aby mohla Olinka trénovat i  doma. Fotbal hraje Olinka za Spartu teprve rok. Že je výjimečným talentem poznali na hřišti kluci, se kterými chodila od  malička kopat. Olinku fotbal navíc moc bavil, a tak začala její fotbalová kariéra. Trénink na Spartě má dvakrát týdně a  ve sportovní škole se zatím zaměřují učitelé na všeobecný rozvoj. Takže Olinka je na hřišti a  v  tělocvičně jako doma a  její starší bráchové jsou na ni pyšní. Hraje totiž fotbal lépe než oni. Olinka mi toho moc neřekla, ovšem jako správná fotbalová hvězda má už svého mluvčího – staršího devatenáctiletého bratra. Ten mi ochotně na všechno odpověděl, přinesl dokonce Olince míč, aby mi názorně předvedla, jak to s ním umí. Jsem ráda, že máme v naší obci takové šikovné děti, které určitě svou vesnici jednou ve světě proslaví. Doufám, že náš časopis bude u všech jejich úspěchů a své čtenáře bude aktuálně informovat. Z.Z.

Jirka Kalous, mistr republiky v nohejbalu O nadaném nohejbalistovi Jirkovi Kalousovi jsem se dozvěděla náhodou, skoro ilegálně. O  nohejbalu prakticky nic nevím, proto jsem byla zvědavá, co se od malého šampióna o tomto sportu dozvím. A  dozvěděla. Kalous rovná se nohejbalista. U  Kalousů totiž kromě maminky hrají nohejbal všichni. Tatínek je trenér a oba Kalousovic kluci jsou aktivní hráči. Mladší Zdeněk zatím nedosahuje takových úspěchů jako starší brácha, ale jak jsem stačila zjistit, má velké ambice ho dohonit. 20

Všichni kluci Kalousovi jezdí trénovat do Čakovic. Tam je v  místní tělovýchovné jednotě registrovaných sedmdesát osm hráčů všech věkových kategorií. Jirka, který patří mezi nejlepší, hraje už tři roky. Už má dokonce tři tituly mistra republiky! Hostuje i ve sportovním klubu Kotlářka. Jirka má ve svém pokoji plnou stěnu diplomů a na velké polici se třpytí řada pohárů a medailí. Vůbec jsem netušila, že takový malý kluk může za svou teprve tříletou kariéru dostat tolik cen a uznání. Jak tatínek trenér poznamenal, nohejbal se hraje hlavou, a tak nestačí jen umět dobře kopat do míče, hráč musí při hře přemýšlet. Tatínek Kalous vede své syny ke sportu a  konkrétně k  nohejbalu prakticky od narození. Jeho úsilí se mu bohatě vyplácí. Jirka chodí teprve do páté třídy, ale je už nyní výrazným talentem, kterého sport moc baví. I mladší druhák je pro sport zapálený. Při mé návštěvě jsem měla velké štěstí, že jsem oba malé sportovce i  s  tatínkem trenérem zastihla doma. Za půl hodiny odjížděli na zápas. Taky jsem zjistila, že kluky vlastně neznám. Nemají totiž čas se jen tak potloukat po vsi, jsou pořád buď na tréninku nebo na zápase. Co je ovšem nejdůležitější, oba to moc baví. Vlastně všechny tři a maminka Kalousová je na své nohejbalisty oprávněně pyšná. Z.Z.

Zajímavosti z naší obce Chodím s naší Beruškou často na procházku kolem zahrady Libora Míky. Před časem jsem si všimla, že  se něco zvláštního klube za plotem jeho pozemku. Počkala jsem pár týdnu a ejhle! Kde se vzala, tu se vzala, vyrostla Borkovi hradní věž! I s cimbuřím! Chvíli jsem nevěřícně obhlížela pozoruhodnou stavbu a věřte nebo ne, ze dveří věže začaly vylézat slepice. Kurník! Kurník jako na Karlštejně. Borkovy slepice vypadaly důležitě a zároveň spokojeně. Já bych taky byla důležitá a spokojená, kdybych bydlela v hradní věži, jen  to snášení vajec by mi asi nešlo, i když nikdy nevíte. 21

No a než se rok s rokem sešel, k hradní věži přibyl ještě kostel i  s  věžními hodinami a  vitrážovými okny, které Borek našel vyhozené na ulici. Jako ve Švýcarsku v  Alpách. Kostel je domovem sekačky a jiného důležitého náčiní. Borkův smysl pro humor, dotažený do dokonalosti, mi imponuje. Na tenhle článek o  jeho krásných stavbách jsem se těšila od jara, čekala jsem, až bude kostel hotový. No a co se nestalo? Předběhla mě Lucie Smolková, redaktorka Našeho regionu, a napsala krásný článek o stavbách na Borkově zahradě. Pochopila jsem, co je to novinářská rivalita, jak si novináři vzájemně střeží svoje sólokapry a jaké je to zklamání, když nejste se svým článkem první. Já vím, píšu jen do obecního časopisu, ale stejně. Mrzí mě to a  Lucie má štěstí, že  ten článek napsala tak pěkně. Ovšem na rozdíl ode mě neměla u svého díla fotku věže a taky ještě nebyl u kostela ten krásný psí pomník. Tak přece jen jsem v něčem lepší! Ale příště, až objevím takový bezva námět na článek, šup s ním honem na papír a mezi čtenáře! Z.Z.

22

Mexiko Ve čtvrtém čísle Panenských rozhledů jsem rozepsal možnosti pískové tvorby s náznakem, že by bylo fajn udělat takovou pískovou skulpturu i u nás v malých Panenských Břežanech. Pro celkový nezájem zůstalo jen naplánování, přípravy a v poslední den jsem akci pro Santiniho kapli přeci jen odložil někam do budoucna. Nicméně v  Green Valley park v Chotýšanech se nám rozjezd pískové tvorby daří, takže jste tam zváni. A jako inspiraci pro rozběh zimního semestru sochařského kurzu jsem objevil jeden ze starých článků. Snad nebude pro 1. podzimní číslo Panenských rozhledů moc dlouhý:

INSPIRACE MEXICKOU INDIÁNSKOU KULTUROU „Zvu tě na velkou cestu po Střední a Jižní Americe,“ lákal mě v prvních letech porevoluční doby malíř Vrzal. „Základnu si uděláme v  Havaně a  postupně procestujeme Amazonské pralesy, orchidejové háje na Kubě a mexický Yucatán,“ pokračoval ve svém plánu. Zůstalo jen u  plánů, protože kombinovat tehdejší Kubu s  Mexikem a  Brazílií nebylo z  hlediska dopravy to nejideálnější. Myšlenka na mexické pyramidy mi však již v hlavě zůstala. Další pokus představoval velmi lukrativní nabídku jedné brněnské cestovní kanceláře a také skončil fiaskem. Byla to jedna z prvních bankrotujících kanceláří - dodnes mám u ní peníze. Jedu po vlastní ose, znělo následně moje rozhodnutí. Spojil jsem se v zájmu o Mexiko s Mirkem, jenž jako bývalý průvodce po španělsky mluvících zemích měl jisté zkušenosti. Sraz jsme si dali 18. listopadu 1994 v New Yorku a společně pokračovali do Mexiko City. Ubytovali jsme se v laciném hotelu v centru města, jenž nás přivítal typickým hlukem z ulice a nefungující klimatizací. Mirek si šel zařizovat své zájmy a na mě zůstalo, abych si stanovil program a vyrazil za poznáváním. První má cesta vedla 50 km na severozápad vyprahlou a  rozprášenou krajinou přeplněným autobusem k  Pyramides. Po hodině jízdy jsme dorazili do Teotihuacánu - města, kde se rodí bohové - jak zní v  překladu název tohoto kdysi slavného, dnes do ruin rozpadlého areálu náboženského a politického centra. Podle aztécké mytologie se bohové shromáždili při smrti Čtvrtého slunce za účelem vytvoření éry Pátého Slunce. Po pádu Teotihuacánu a jeho opuštění obyvateli však byli bozi velmi zklamáni, že už nebude nikoho, kdo by je zde uctíval. Božstva Nanauatzin a  Teccitecatila sebeobětováním a odchodem z nebeské sféry do obětního ohně přispěla ke znovuobjevení Slunce a  Měsíce. Tato legenda vysvětluje, proč Moctezuma II. uskutečňoval každoročně poutní cestu do Teotihuacánu, kde měl chrám 23

umístěný naproti pyramidě Slunce a chtěl tak vzdát úctu bohům reprezentovaných Sluncem a  Měsícem. Aztéčtí vládci vyprávěli františkánskému mnichovi Bernardu de Sahagimu (1499 - 1570), že Teotihuacán se stal pohřebním místem pro Aztécké krále, jež pak byli po smrti oslavováni jako „teotl“ bůh. Když Španělé objevili toto místo, jež bylo zarostlé vegetací po 750 let, těžko si mohli představit jeho význam, jako jednoho z  největších středoamerických kulturních, intelektuálních a  náboženských center. Teprve v  roce 1889 zahájil v Mexiku narozený archeolog Leopold Batres první průzkumné práce a vykopávky. Do dnešního dne však mnoho ze zdejších záhad zůstalo neobjasněno. Jak velmi mě toto místo připomíná Egyptskou Gízu nebo Sakkaru, pomyslím si při čtení těchto řádků z  Nellsova průvodce. Suché konstatování archeologů zní, že Teotihuacán byl založen roku 150 před Kristem v  úrodném údolí se strategicky výhodnou polohou. Počátkem našeho letopočtu dosáhl počet obyvatel již 10  000, žijících na území 6 km2. Ačkoliv obyvatelstvo muselo být podle předpokladů v  počátcích čistě agrární, netrvalo dlouho, aby začalo být produktivní i  ve výrobě. Obsidián byl zpracováván na mnoho předmětů a nástrojů a Teotihuacán se stal obchodním a kulturním centrem, až se rozrostl na 20 km2 s 30 000 obyvateli. V  prvních 200 letech byla vztyčena Pyramida Slunce na základně 225 x 225 metrů a  s  365  stupni. Následovala Pyramida Měsíce vysoká 43 metrů a  čítající 112 stupňů na základně 120 x 150 metrů a  dále 23 chrámů a  paláců na východozápadní ose. Tento komunikační prostor čtyři kilometry dlouhý a  43 metrů široký nazvali Španělé Calzada de los muertos, protože se domnívali, že skrývá hroby „teotihuacános“. Procházel jsem se po této široké Třídě mrtvých a snažil jsem se představit si podle zlomku, který je dodnes vidět, jak asi vypadala chůze původním slavným městem. Třída začínala u Pyramidy Měsíce, spočívající na 27 metrů vysoké terase, což jí dává dominující charakter, a pokračovala kolem Quetzapapálothova paláce, Jaguářího dvora, Pumí zdi, postupně až k chrámu Quetzalcoatla. Pyramidy, chrámy, hadi, kočkovité šelmy a vyznávání Slunce - opět se mi evokuje podobnost s Egyptskou říší. Jako kdyby měly tyto stavby před svým zrodem společného inspirátora, stojícího u kolébky civilizací a souvisejícího se slunečními změnami? Je snad Teotihuacán mapou hvězdné oblohy? Aby se mi lépe přemýšlelo, natrhal jsem si červené dužinaté květy opuncií, rostoucí v ruinách chrámu kněží, jež mají být lahůdkou, ale efektem byl jen popíchaný jazyk od drobných jehliček v  jejich semínkách. Snad se mi rouška tajemství poodhalí zítra v muzeu. V roce 1825, tedy ve stejné době, kdy Evropané začali pátrat po svých kořenech, počali obyvatelé Mexika v rámci uvědomování si své národní svébytnosti a identity systematicky pátrat a sbírat předměty minulosti. Císař Maxmilian, inspirován tendencemi ostatních členů své Habsburské rodiny, nechal zde pro sbírky postavit důstojný stánek prvního národního muzea v roce 1865. O sto let později se sbírky rozrostly natolik, že si vynutily v roce 1964 otevření nového Národního antropologického muzea v parku Chapultepec. Již ve vstupu uvítá návštěvníka nedokončená, sedm metrů vysoká a 165 tun těžká skulptura boha deště

24

Tlaloka, jako památka na doby, kdy lidstvo na celé zeměkouli dokázalo hravě pohybovat mnohotunovými kameny, ať už to bylo v Egyptě, v Cuzco, na Velikonočních ostrovech či v Stonehenge. Díky moderní konstrukci budovy je orientace v  dvoupodlažním muzeu jednoduchá. Jednotlivé sály jsou nainstalovány podle kulturních komplexů, s  tím, že návštěvník má možnost v  případě únavy vždy uniknout do centrálního sálu. Dokonce velmi spěchající turisté mohou zvolit ten nejkratší okruh, zpestřený navíc přestávkami pod otevřenou oblohou. První sál informuje o  souvislosti antropologie s  ostatními vědními obory. Druhý sál představuje Střední Ameriku vcelku, aby se pozornost ve třetím sále mohla soustředit na Mexické původní obyvatelstvo. Kultury předklasického období jsou ve čtvrtém sále rozděleny do čtyř epoch, podle vývoje keramiky. V  pátém sále nalézáme kompletní repliku Quetzalcoatlova chrámu z Teotihuacánu s jeho chřestýšími hlavami. Tento motiv se objevuje i na 4, 5 m chrámových kolosech z Tuly v šestém sále. Sál číslo sedm, nazvaný Maxica, překvapí tlumeně osvětleným aztéckým kalendářem, zhotoveným v  kruhovém kameni o  průměru čtyř metrů a  váze 20 tun. Kalendář rozděloval rok pod dohledem Tonatiuka - slunečního boha do 18 period po 20 dnech, s přidáním pěti „bezejmenných“ dní. V  osmém sále je představena kultura Zapotec a  Mixtec z  Oaxaca a  v  devátém pak Olmékové a Totonakové z Mexického zálivu. Nejbohatší oddělení se zřetelem na umělecký odkaz je v  devátém sále vyobrazením Mayské říše, jejíž mexická část se rozkládala na poloostrově Yucatán. Ten jsem měl v úmyslu navštívit jako další bod cesty. Podle v muzeu uváděné historie jsem se dověděl, že během poslední doby ledové (asi před 35 000 lety) přešly putující kmeny z  Asie přes zmrzlou Beringovu úžinu do oblasti dnešní Aljašky. Tyto   malé nomádské skupiny postupovaly pak na jih krajem Jacka Londona a  dále přes celý Severoamerický kontinent až do Jižní Ameriky. Dost jsem se pozastavoval nad tím, jak podle tohoto scénáře asi tyto drobné skupiny lovců dokázaly přes všechny útrapy spojené s takto udávanou cestou přinést s sebou z Asie tradice tak společné pro Babylon, Egypt i Ameriku. Vývoj rozvinutých kultur započal během preklasického období asi 2 000 let př. n. l. Olmékové, jež jsou pokládáni za předky Středoamerických indiánů stavěli v té době pyramidy z bláta a jílu ve tvaru kuželů. Ihned jsem si vybavil pyramidy z bláta a jílu ve tvaru kuželů v Anglii. Tvořili oltáře z žuly, sochy z čediče, na což byli mistři už Egypťané, prvé chrámy konstruovali ze dřeva, tedy asi jako Egypťané dávno před Luxorem a Řekové v počátcích. Tyto předměty nám podávají přehled o jejich prvé náboženské víře a rituálech. Kult plodnosti spojený s  elementární podstatou božstev (země, voda, podzemní svět). Hlavní roli spojenou se vznikem lidstva hraje opět kočkovitá šelma - jaguár - stejně jako v Gíze lvice. Procházel jsem oddělením keramických sošek a náhle se mi vybavila další podobnost s keramickými soškami, jež jsem viděl v Iraklion na Krétě. Styl byl podobný, ale náměty odlišné, tajuplné a pro mě zatím nepochopitelné, až mě vybízely k myšlence vytvořit soubor plastik inspirovaný touto kulturou. Zde se krčí v tmavém koutě vitríny postavička muže s ptačí čepicí na fousaté hlavě, ruce i nožky má skrčené pod želvím krunýřem. To bude asi Velmi trpělivý domácí přítel, evokoval se mi budoucí název. Vedle pak roztomilý 25

kníráč spokojeně zívá, hladíc si nacpané bříško - to musí být Strážce dobré pohody a chuti k jídlu. A tam v té centrální vitrínce umístěná snad religiózní postava hadí ženy, akrobatky, ta mi symbolizuje Radost ze života a ten mnohokrát opakovaný námět chřestýše v klubku, to  je pro mě Moudrý zahradní strážce. Co asi chtěl dávný umělec vyjádřit figurkou ženy se dvěma tvářemi o rozdílném výrazu v další vitríně? Že by Dilema dobra a zla? Kreslil jsem si na drobné lístky zápisníku nadšen tajemností těch námětů, až dokud mě zvonek nepřerušil. Vyšel jsem do smogu přelidněného Mexiko City s úmyslem, že se k námětům drobných sošek ještě v budoucnu vrátím. V  dalších dnech jsme již cestovali po Yucatánu. Při studiu mayských a  aztéckých pyramid jsem si stále ověřoval tu podobnost vývoje lidstva ve vzdálených částech zeměkoule i  přesto, že vědci nepředpokládají, že by mohli spolu komunikovat. Pobyt v  Mexiku mi skončil. Čekala mě letenka do Los Angeles, zamluvený automobil a cesta po americkém západě, kudy podle teorie pronikaly přírodní asijské kmeny na jih. Počasí v Kalifornii bylo o poznání studenější než v Mexiku. Vždyť se kvapem blížily Vánoce. Výhodou však byl klid v  jindy přeplněných národních parcích. Projížděl jsem postupně z  parku do parku a  procházel jsem pěšky tou symfonií skalních tvarů a  přemýšlel jsem o  souboru nových soch, které jsem chtěl vytvořit pod inspirací mexickou indiánskou kulturou. Myšlenka nabývala konkrétnější formy v podobě sochařské výstavy s hudbou. Večer jsem pozoroval červený západ slunce nad krajinou, kterou jsem prošel a překresloval si návrhy nových plastik. Východ slunce po noci strávené v autě zabarvoval útesy oranžově a žlutě a zval mě dál. Bylo krásně jasno. Doma v Praze už tak jasno nebylo, ale v ateliéru mi to příliš nevadilo. Podle přivezených náčrtů jsem začal modelovat motivy v  hlíně, a  přitom jsem plánoval i  druh materiálu, který použiji pro definitivní sochu. Ve dřevě si budu moci dovolit subtilnější tvary - to bude Medea a tajemství dvou tváří, symbolizující svár dobra a zla v duši. Záhadný přítel skrytý pod krunýřem, si svou uzavřenou formou vyžaduje ztvárnění v pevném třpytivém kameni - dioritu. Jaguáří trůn udělám dřevěný a na kolech, aby jej bylo možno převézt např. od krbu až na terasu jako Starého kocoura Viléma a Radost ze života dřevěnou i kamennou pro  umístění venku i  v  interiéru. Strážce dobré pohody je svým posláním vhodný pro komorní formu v  bronzu. Souběžně s  tvorbou plastik se mi k  danému námětu vybavují i slova budoucích básniček a melodie k nim, jako další prvek mého plánu z Mexika - soubor plastik uzavřený melodickou formou do jednotného celku. Odjel jsem za tajemstvím pyramid. Poodhalil jsem jej zároveň i s mystikou vyjádřenou v drobné plastice stavitelů pyramid. Jak se tak podobný výtvarný, filosofický a náboženský názor rozšířil v dávných dobách, v tak vzdálených oblastech nevím, ledaže bych připustil, že podobným cestováním, jako jsem vykonal já. Ten článek mi po letech připadá jakoby optimističtější, jako možná byly ty první porevoluční roky. Teď se ve svém okolí někdy setkávám spíše s naštváním, nesnášenlivostí, nedostatkem používání zdravého rozumu, povrchním a spotřebním přístupem k životu. Nicméně pro více informací ohledně kurzu sochání a dalších aktualit na www.jirigenzer. com 26

Zahradní kalendář:  Zahrada v říjnu - barvy podzimu V tomto měsíci stále více opadává listí z ovocných stromů. Nejdříve bývají holé ořešáky. I jejich listí je možné dát do kompostu, jen je třeba je míchat s jinými rostlinnými hmotami: trávou, plevely, spadlé ovoce /nehnijící a chorobami nenapadané plody/, také s listím jiných ovocných a  okrasných dřevin. Pro účinnější kompostování můžeme využít biologických roztoků. Začínáme s  úklidem a  zabezpečením celé zahrady před zimou. Připravíme si materiál pro zimní zakrytí méně odolných částí zahrady. Prohlédneme ploty, chrániče stromů před okusem zvěří, vypustíme vodu z vodních nádrží, opravíme jejich stěny a zabezpečíme vodní rostliny. Je také čas ke koupi, zhotovení nebo opravě ptačích budek a krmítek, které by neměly na žádné zahradě chybět.

ZAHRADA V ŘÍJNU: - ovocná zahrada - zeleninová zahrada - okrasná zahrada

Ovocná zahrada

Je období hlavní sklizně jádrovin, především jablek. Z  důvodu trvanlivosti ovoce češeme a třídíme velice pozorně. Zajistíme dobré podmínky pro zimní uskladnění, ostatní plody druhotně zužitkujeme. Protože je v  půdě ještě dostatek tepla potřebného pro růst kořenů, je vhodná doba na novou výsadbu a přesazování nejenom ovocných stromků a keřů, ale i  okrasných dřevin a  jehličnanů. Ostatně ve školkách a  zahradnictvích začíná prodej výpěstků. Vybírejte jen kvalitní odrůdy a výpěstky. Každý musí mít štítek s těmito údaji: školka, odrůda, tvar podnož, jakostní třída. Před výsadbou kořeny namočíme zhruba na půl dne do čisté vody, upravíme délku kořenů a zasadíme do půdy. Kmínek ihned připevníme ke kůlu, přiměřeně seřízneme a dobře zalijeme. Pokud je to nutné, opatříme jej chráničem proti okusu zvěří. Ještě před zimou je třeba stromky a  keře nakypřit a  přihnojit, nejlépe kvalitním kompostem.

Zeleninová zahrada

Ze záhonů už sklízíme všechnu kořenovou a  pozdní košťálovou zeleninu. Opatrně ji vyrýváme, necháme oschnout a  teprve potom uskladňujeme nebo zpracujeme. Pokud se zelenina nedá uchovat čerstvá, konzervujeme ji buď samostatně podle jednotlivých druhů nebo jako směsi. Můžeme tak zužitkovat i  nedozrálá rajčata. Natě, například petržele, celeru, libečku, sušíme jako léčivky na koření. Obvykle v první dekádě října vysazujeme ozimé odrůdy česneku, a to pouze nakoupené jako uznanou sadbu z věrohodné pěstitelské stanice. Předejdeme tím velkému zklamání při sklizni. Do skleníků a fóliovníků přesazujeme zimní saláty z předchozích výsevů. Do zakrytých objektů umisťujeme také některé zeleniny s kořeny na přezimování, např. kadeřávek, růžičkovou kapustu nebo řapíkatý celer. 27

Okrasná zahrada

Neuhodí-li ještě mráz, kvetou jiřiny, chryzantémy, astry a  slunečnice. Záhony s odkvetlými letničkami již zrušíme a přidáme kompost, přeryjeme je a připravíme na příští sezónu. Končíme s výsadbou dvouletek. Vybíráme z půdy cibule a hlízy choulostivějších květin: mečíků, begónií, dosen, montbrécií, sperkelií a  jiných. Po oschnutí je očistíme a dobře označené uložíme. Dokončíme výsadbu okrasných dřevin, jehličnanů a rozsazování trvalek. Zdroj: internet

Poděkování Dobrý den. Konečně jsem našla chvilku, abych poděkovala všem, kteří připravovali oslavy 780 let. Mimořádně se Vám to vydařilo. Myslím, že ani největší remcalové na této akci nenajdou ani chybičku. Ještě jednou díky za pěkné zážitky. Marie Hauserová

Chtěla bych poděkovat panu starostovi a Obecnímu úřadu za uspořádání oslav 780 let Panenských Břežan. Myslím, že se celý den vydařil (i počasí přálo). Pěkný zážitek umocnilo i krásné prostředí kaple a  poté odpolední a  večerní program na Vinici. O úspěšné akci svědčí i hojná účast občanů Panenských Břežan, ale i z okolních obcí. Na oslavu budu dlouho vzpomínat. Díky. Hana Pokorná

Ještě několik (mých) postřehů z oslav 780 let naší obce Patřím k  těm, kteří jsou rádi (a  vděční) za jakoukoliv akci v  naší obci; dokud se ve vesnici „něco děje“ tak ta obec nadále žije. A oslava 780letého jubilea a trvání, kterým se mimochodem mnoho vesnic nejen v  okolí nemůže pochlubit, k  nim samozřejmě patří. Svěcení zvonu a vůbec celý slavnostní program v kapli Sv. Anny včetně účastníků, zejména naší nejstarší občanky paní Vlasty Čížkové a vyznamenané paní Heleny Vovsové, koncertu i nádherného slunečného počasí umocnily nezapomenutelný zážitek z této události. A jak pro mnohé další, tak i pro mne samotného bylo i neobyčejné setkání se zvonařem panem Petrem Rudolfem Manouškem, jehož děda a otec po 2. světové válce tento zvon, jak je na něm napsáno, „ulili“. To, že zvon Mistr Manoušek symbolicky po jeho vysvěcení 28

sám rozhýbal a  rozezněl, zůstane navždy v  mojí paměti a  také i  zasvěcené povídání a moje popovídání s  ním i jeho sestrou. Jen mě moc mrzí a  je pro nás i  naši zem velká škoda, že pan Manoušek k nám musel přijet na otočku až z Holandska, ač patří k jedné ze dvou našich světoznámých rodin zvonařů (spolu s Dittrichovými z Brodku u Přerova) a  díky nepochopení místního magistrátu nemůže odlévat zvony ve svém rodném domě na Zbraslavi. Jinak se Mistru Manouškovi u  nás asi líbilo, „pobyl“ i  na odpoledním pokračování oslav na Vinici přesto, že byl po dlouhé cestě z již zmíněného Nizozemska, kde nyní tvoří. Předpokládám, že v  každém, kdo si sám zahýbal srdcem zvonu a  rozezněl ho, zůstane (také v srdci) památka na tento den. Jen se trochu divím oficiálnímu zástupci Krajského úřadu (jeho jméno si nepamatuji), že na rozdíl od naprosté většiny přítomných přišel v trochu více ošoupaných texaskách… (bohužel taky jeden z postřehů). Ale těch hezkých je samozřejmě víc. Jan Navrátil (st.)

DŮLEŽITÉ INFORMACE Oficiální název: Obec Panenské Břežany Adresa: Hlavní čp. 17 250 70 Panenské Břežany Telefon: +420 283 970 553, +420 283 970 568 Fax: +420 283 970 553 E-mail: [email protected] Web: www.panenskebrezany.cz Úřední hodiny: Po:  8:00 - 12:00 hodin 18:00 - 19:30 hodin St:  8:00 - 12:00 hodin

29

KOBERCE BRENO, spol. s r.o. do obchodně logistického centra v Postřižíně (Odolena Voda)

Přijme IHNED větší počet SKLADNÍKŮ a ŘIDIČŮ

Požadujeme: dobrý zdr. stav, tr. bezúhonnost, spolehlivost, pečlivost, oprávnění pro VZV - výhodou.

Dále pak u řidičů ŘO sk. “C”, příp. “E”, profesní průkaz a dopravně psychologické vyšetření.

Nabízíme: odpovídají mzdové ohodnocení, zaměstnanecké výhody, stravenky, možnost mzdového a profesního růstu. Zájemci si mohou domluvit osobní pohovor na telefonním čísle:

313 121 922

POUZE VÁŽNÍ ZÁJEMCI

30

ProLogis park Úžice u Kralup nad Vltavou, dálnice D8

Významná mezinárodní logistická společnost přijme do nového distribučního centra v Úžicích u Kralup nad Vltavou

SKLADNÍKY Požadujeme:

Nabízíme:

Kontakt:

- ŘP na VZV - zručnost - odpovědnost, samostatnost, spolehlivost

- Zázemí silné mezinárodní společnosti - Odpovídající ohodnocení - Zaměstnanecké benefity - Příspěvek na dopravu

Jana Těšínská mob: 602 213 552 e-mail: [email protected] www.fiege.cz 31

Vydává obec Panenské Břežany MK ČR E 18158 Říjen 2008, I. ročník, číslo 5 Řídí redakční rada ve složení: Jiří Genzer - J.G., Jitka Juránková - J.J., Alena Navrátilová - A.N., Zuzana Zajícová - Z.Z. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, příspěvky a  dotazy je možné předat v  označené obálce na Obecní úřad nebo do cukrárny, popřípadě posílat na adresu [email protected] Distribuce zdarma, náklad 270 výtisků Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany 32