PANENSKÉ ROZHLEDY. duben 2008 I. ročník číslo 2

PA N E N S K É ROZHLEDY

duben 2008 I. ročník číslo 2

1

2

SLOVO REDAKCE Vážení a milí čtenáři, dostáváte do schránek druhé dubnové číslo našich Rozhledů. Časopis je na rozdíl od únorového vydání mnohem obsáhlejší vzhledem k  uplynulým událostem, k  nimž se chtěl vyjádřit jak starosta Libor Holík, tak místostarosta Evžen Kotrba a Alena Navrátilová. Pozorně si přečtěte všechny příspěvky, abyste si udělali přehled o situaci v naší vesnici. Doufáme, že další čísla budou mít už stabilní počet stránek. Mnozí z Vás se ptali, jak vznikl název časopisu. Jeho autorem je pan Evžen Kotrba, místostarosta obce. Jak sám podotkl, Břežan je určitě víc, ale Panenské jsou jen ty naše. Nám se název zalíbil a tímto musíme panu Kotrbovi poděkovat za originální název. Někteří čtenáři si taky oprávněně stěžovali na velikost písma. To se určitě v následujících číslech zlepší, protože Panenské rozhledy jsou od dubna svěřeny do tisku tiskárně Tigras, která si určitě poradí s grafickou úpravou daleko lépe než my. Také se opět obracíme na ty z Vás, kteří mají chuť podílet se na tvorbě Panenských rozhledů, aby přispěli nápady, články, připomínkami a radami, popřípadě se aktivně připojili k  malému kolektivu redakce a  stali se členy. Víc hlav víc ví a  bylo by to ku prospěchu časopisu, určeného všem obyvatelům naší vesnice. Krásné jaro a pohodu všem čtenářům Panenských rozhledů přeje Vaše redakce

DŮLEŽITÉ INFORMACE Oficiální název: Obec Panenské Břežany Adresa: Hlavní čp. 17, 250 70 Panenské Břežany Telefon: +420 283 970 553, +420 283 970 568 Fax: +420 283 970 553 E-mail: [email protected] Web: www.panenskebrezany.cz Úřední hodiny: Po:  8:00 - 12:00 hodin 18:00 - 19:30 hodin St:  8:00 - 12:00 hodin 3

ROZHLEDY OÚ Životní jubilea V měsíci dubnu 2008 oslavili/oslaví své narozeniny tito naši spoluobčané: Kuchařová Ludmila - 83 Jalovecký Václav - 50 Mikešová Blanka - 75 Zedníková Jana - 50 Fiala Ladislav - 55 v měsíci květnu 2008: Čížková Vlasta - 98 Kabylová Anežka - 81 Čemusová Helena - 81 Vlčková Marie - 80 Véghová Priska - 65

Loukotová Ljuba - 65 Sýkora František - 65 Kubištová Zdenka - 60 Nergl Miloslav - 60

Všem, a  to i  těm, kteří se narodili v  měsících leden až březen 2008, a  kterým jsme prostřednictvím časopisu nepopřáli, přejeme jen to nejlepší, hlavně pevné zdraví, lásku a štěstí. Gratulujeme!

Vážení spoluobčané, dovolte nám, abychom Vás informovali o tom, co se poslední dobou stalo na Obecním úřadě: Vidimace a legalizace Ode dne 2. dubna 2008 byla na obecním úřadě zprovozněna služba vidimace a legalizace (ověřování listin a pravosti podpisu). Cena za vidimaci jedné strany listiny je 30,-Kč, a to i za každou započatou stránku. Cena za legalizaci je taktéž 30,-Kč. Obě ceny jsou stejné v celé ČR a jsou stanoveny zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Turistická známka Je to kulatá, dřevěná, vypalovaná plaketa, která je suvenýrem a zároveň „potvrzením“ o dosažení turisticky atraktivního místa. Jinde ji nelze koupit. Navazující číslovaná řada známek sleduje hřebeny hor, toky splavných řek, mapuje hrady, zámky, přírodní i technické památky, historická města, zpřístupněné jeskyně, zoologické zahrady a mnoho dalších zajímavých míst. Turistické známky spolu s  každoročně aktualizovanými mapami mohou hrát roli průvodce po krásách naší vlasti. Celý systém je neustále rozšiřován. Obec Panenské Břežany bude mít také svoji turistickou známku, a to s tématem Santiniho kaple sv. Anny. Obec zahájila její prodej od 16. dubna roku 2008. 4

Dotace V  lednu 2008 obec podala žádost o  dotaci z  Nadace partnerství s  podtitulem Místo pod stromy – žádost byla určena na vybudování parku na v loňském roce upraveném pozemku u sportoviště u ulice Zahradní. Bohužel naše žádost nebyla uspokojena. Taktéž obec podala žádost o dotaci z Nadace ČEZ na vybudování dětského hřiště, které  by bylo ve středu plánovaného parku. Bohužel ani tato naše žádost nebyla uspokojena. Dále obec v měsíci březnu podala žádost o  dotaci z  Fondu dopravně bezpečnostních opatření na silnicích Středočeského kraje (dotace z Krajského úřadu Středočeského kraje), a to na vybudování 3 zpomalovacích pásů a dále také na doplnění a obnovu dopravního značení v obci. Na počátku měsíce dubna obec požádala o  dotaci z  Fondu životního prostředí Středočeského kraje (dotace z  Krajského úřadu Středočeského kraje), a  to na likvidaci škůdce – klíněnky jírovcové, která napadla vzrostlé kaštany v zámeckém parku. V loňském roce obec podala žádost o dotace na vybudování knihovny v obci a dále také na finanční příspěvek na oslavy 780 let obce – obě z Krajského úřadu Středočeského kraje. V současné době obec stále čeká na vyjádření KÚ Střed. kraje, zda a v jaké výši budou naše žádosti odsouhlaseny. Dětský den Obecní úřad si touto cestou dovoluje pozvat všechny děti a  jejich rodiče na Dětský den, který se bude konat v  sobotu dne 7. června v  prostorách Na vinici. Začínáme již ve 13.00 hodin (do 18.00 hodin) a  čeká na Vás bohatý program – plný zábavy a  her. Od 18.00 hodin se bude konat zábava pro nás větší. Přijďte si zasoutěžit a hlavně se potěšit! V  případě Vašeho zájmu podílet se na spolufinancování dne pro děti, můžete své příspěvky předat v pokladně obecního úřadu, příp. zasílat na č. účtu 6624-201/0100 s  variabilním symbolem 0706 (datum Dětského dne). Za jakoukoliv finanční pomoc budeme velmi rádi a předem za ní děkujeme. Soutěž Zlatý erb Sdružení Zlatý erb v letošním roce vyhlásilo již 10. ročník soutěže s názvem Zlatý erb 2008. Soutěžilo se ve všech krajích naší země. Ve Středočeském kraji se do této soutěže, která má tři kategorie, přihlásilo celkem 73 soutěžících – 16 v kategorii „Nejlepší webová stránka města“, 44 v  kategorii „Nejlepší webová stránka obce“ a 13 v kategorii „Nejlepší elektronická služba“. Naše obec se se svými stránkami – http://www.panenskebrezany.cz - přihlásila dne 21. ledna 2008 (pouhých 14 dní po zpřístupnění webových stránek veřejnosti). Ve čtvrtek 27. března t.r. se Panenské Břežany zúčastnily slavnostního ceremoniálu, na kterém převzaly ocenění za 3. místo ve své kategorii. 5

Vyhlášky obce Nově vydané vyhlášky obce: Obecně závazná vyhláška č. 1/2008 - o  omezování provozování výherních hracích přístrojů. Obecně závazná vyhláška č. 2/2008 - o  místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Obecně závazná vyhláška č. 3/2008 - o  stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a  odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Panenské Břežany. (Možnost odkládání tříděného odpadu u  autobusové zastávky „Panenské Břežany – Zámek“ – rozhraní ulic Akátová/Za zámkem – nádoby na plast, sklo a papír; ulice K dálnici – nádoby na plast, sklo a papír; za „hasičárnou“ ulice Strmá – nádoby na tetrapak, plast, sklo a papír; na křižovatce ulic K dálnici a Na pískách – nádoby na tetrapak, plast, sklo a papír) Tetrapak = obalové kartony (krabice) od mléka, džusů, … Obecně závazná vyhláška č. 4/2008 – o použití symbolů obce Obecní policie Obec Panenské Břežany uzavře veřejnoprávní smlouvu s Obcí Koleč (Praha – západ), k  zajišťování výkonu činnosti podle zákona o  obecní policii. Měsíční náklady naší obce budou činit 100,- Kč. Tato obecní policie bude na území Panenských Břežan provádět kontrolní měření rychlosti a dále řešit přestupky, které sama zjistí. Výnos pokut z přestupků je příjmem Obce Koleč. Sběrná nádoba na použité baterie Obec plánuje objednat od firmy ECOBAT sběrné nádoby o objemu 9 litrů, kam je možno vhazovat již nepoužitelné baterie. Umístěny budou v  místní škole a  na obecním úřadě. Podmínkou získání těchto nádob je jejich umístění do vnitřních prostor. Humanitární sbírka Občanské sdružení Diakonie Broumov ve spolupráci s  obecním úřadem Panenské Břežany vyhlašuje „Humanitární sbírku“ ošacení (bundy, kabáty, trika, kalhoty,…), lůžkovin, ručníků, látek, přikrývek, polštářů, funkční obuvi a  taktéž funkčního nádobí, tašek, kabelek, batohů, hraček, knih, školních potřeb, apod. Sbírka se uskuteční na Obecním úřadě Panenské Břežany ve dnech: 2. 6. 2008 8.00 – 15.30 18.00 – 19.30 3. 6. 2008 8.00 – 15.30 4. 6. 2008 8.00 – 15.30 5. 6. 2008 8.00 – 15.30 6. 6. 2008 8.00 – 15.30 Pokud v této době nemůžete věci do sbírky přinést na obecní úřad osobně – kontaktujte pí Juránkovou na tel.: 283  970  553; 774  484  702 (stačí i  jen sms), e-mail: jurankova@ panenskebrezany.cz a po domluvě věci od Vás převezmeme. Věci prosím zabalte do igelitových pytlů, tašek či krabic, aby se transportem nepoškodily.

6

Kdo je Diakonie Broumov? Je to nezisková organizace poskytující materiální pomoc všem potřebným nejen u nás, ale i v zahraničí. Zorganizováním sbírky umožníme dát práci lidem, kteří mají jinak problém uplatnit se na trhu práce; pomůže sociálně potřebným; odlehčí komunálnímu odpadu. Více informací můžete dále získat na www.diakoniebroumov.org. Za Vaši pomoc Vám děkujeme. Bližší informace Vám podají zamě2stnanci obecního úřadu na tel.: 283 970 553 a dispečink Diakonie Broumov na tel.: 224 316 800; 603 287 387 J.J.

7

SLOVO STAROSTY

Vážení Břežaňáci, dobré ráno, dobrý den nebo dobrý večer, dle toho, kdy se Vám naše druhé vydání Panenských rozhledů dostalo do ruky. V tomto roce naše vesnička bude slavit 780 let od založení. Oslava našeho výročí začne 30. 8. 2008 v 11.00 hod. v kapli sv. Anny vysvěcením restaurovaného zvonu. Tento akt se uskuteční během mše svaté propojené s následným koncertem. Pozvánky na tento významný den budou poslány prezidentovi republiky Václavu Klausovi, hejtmanovi Bendlovi, jeho náměstkům a  dalším významným osobnostem. Po ukončení mše plánujeme slavnostní průvod, kterého se samozřejmě zúčastníte. Ten Vás zavede Na Vinici, kde ve středověkém stylu bude vystavěno městečko s programem, který se Vám určitě bude líbit a předpokládám, že bude naprosto bezkonkurenční v historii našich Břežan. Tento program potrvá do večerních hodin a na něj plynule naváže taneční zábava, která bude možná do ranních nedělních hodin. Přibližně okolo 22.00 hod. je pro Vás připraven ohňostroj s efekty hodnými těchto oslav. 7. června 2008 od 13.00 hodin se uskuteční opět Dětský den a  věřím, že ještě více zajímavý pro naše děti a jejich rodiče, než ten předcházející v loňském roce. Předpokládám, že obě slavnosti navštíví daleko větší počet návštěvníků i z jiných obcí a i z Prahy. No a teď jsme u toho; myslíte si, že je možné organizovat akce takového rozsahu v obci plné odpadků, kde si každý vypouští žumpu kam chce – do dešťové kanalizace, na ulici, na Vinici, atd.? Nejde, že? To je právě ten moment pro zamyšlení té menšiny z Vás, kteří neustále protestují, nadávají starostovi do debilů, hovad, vyhrožují zmlácením „bejčákem“ a že jej dají zavřít, zároveň se jim nelíbí smlouva uzavřená s Obecní policií obce Koleč na pravidelné měření rychlosti vozidel, nehorázným způsobem šíří fámy, že starosta a místostarosta přijímají úplatky za výměny pozemků. A ten finální, Vinice, bude sloužit právě Vám a Vašim dětem a budoucím generacím. Je úžasné, že jste všichni slyšeli na vlastní uši při rozhlasovém vysílání obce nadávky dvou občanů za to, že se konečně snažíme udělat obci mantinely a zákony, které ochrání slušné lidi. Mimo jiné vtrhli na radnici jako „hotentoti“ a svým počínáním porušili mnoho zákonů. Ne, já si nestěžuji, jsem silný a  představte si, že za takové napadení starosty za komunismu by skončili oba v Jáchymově a možná i na šibenici. My ale chceme být jiní a lepší, chápu, že lidé, kteří v životě nic nedokázali a demokracie pro ně znamená, že si mohou dělat co chtějí, je pouze známkou stupně jejich inteligence. Ještě jednou děkuji za podporu a  mnoho telefonátů, které jsem obdržel po tomto rozhlasovém incidentu. Nemějte obavy, já to pro Vás, slušné občany, nikdy nevzdám a svoje povinnosti dotáhnu do konce. Kulturní vložku v rozhlase Vám vytvořili pan Dušek s panem Bláhou, kteří přeřvávali jeden druhého. Pan Dušek do dnešního dne vypouští splašky na ulici v Oboře a zároveň mě tentýž den po uvedeném vysílání napadl před OÚ a  oznámil mi, abych si na naše obecní auto nalepil fotku své prdele. Druhý účastník vystoupení pan Bláha, nemám na to jiné vysvětlení, může obvinit starostu a místostarostu z braní milionového úplatku pouze na základě duševní choroby. Není to urážení, pouze snaha o pochopení jeho jednání. Mimo jiné svévolné vniknutí na radnici a narušení zpráv pro Vás je samo o sobě trestným činem. Jelikož vždy jsem měl úctu k ženám, dětem a lidem postiženým, nikdy jsem na ně nevztáhl ruku, takto činím dodnes a Pánbůh jim dej lehké nebe. 8

Já mám totiž velikou výhodu. V Břežanech jsem se nenarodil, ale od svých pěti let díky svým rodičům, kteří koupili v roce 1949 parcelu od „Riegerů“, jsem strávil ve školním věku všechny prázdniny v Břežanech. V  roce 1986 jsem zhnusen komunistickým režimem emigroval do Kanady a  nechal nově postavený dům v Panenských Břežanech na pospas komunistům. Utekli jsme s dvěma dětmi ve stáří 12 a 15 let přes Jugoslávii do Rakouska, kde jsme požádali o azyl. Podotýkám, že celé bohatství, se kterým jsme emigrovali, bylo 100 marek a letní oblečení. Nebýt různých organizací na způsob nadací, tak jsme pod Alpami v Rakousku v zimě zmrzli. Když se dívám zpět, byla to veliká odvaha a  riziko, ale volili jsme raději svobodu s  finanční nejistotou než náš zmíněný režim. V Kanadě jsem začal pracovat ve svých 42 letech jako myč nádobí, rozvážel pizzu, dělal dělníka na stavbě, později když jsem se naučil anglicky, a to za tři roky - ředitele hotelu. Nikdy jsem nezanevřel na Československou republiku a vždy jsem si vážil českých lidí a řemeslníků, kteří svojí zručností byli kanadskými firmami okamžitě zaměstnaní. V roce 1993, 2. července jsem se vrátil do ČR za svým těžce nemocným otcem, rok jsem se o něj staral, vozil na invalidním vozíku a v dubnu 1994 otec zemřel. Většina Břežaňáků ho velice dobře znala. Celou dobu, co jsem o  něj pečoval, jsem nepracoval a po jeho smrti na základě výběrového řízení jsem nastoupil v Praze do hotelu President jako generální ředitel. Ředitelem hotelu jsem byl neustále na různých místech v ČR až do svého důchodu. Je to takový malý životopis pro Vás, kteří tyto skutečnosti nevědí a já o tom ani moc nemluvím. A pro Vás pro tu nepřizpůsobitelnou menšinu, ano Vás oslovuji a Vy víte koho – myslíte si, že nemám právo a zkušenosti Vás kritizovat? Mám a veliké. A pro Vás slušné a normálně uvažující občany, mohu být jenom přínosem a nositelem Vašich přání a co je možné stačit do konce volebního období – věřte, že udělám. V  této obci neměl nikdy nikdo (za bolševiků to ani nešlo bez následných kriminálů) odvahu říci lidem pravdu do očí a  do dnešního dne trvá přetvářka, faleš a  pomlouvání. Jako starosta jsem tuto roli za Vás převzal a  dotáhnu ji do konce. Díky tomu, že jsem se zde nenarodil, mám na každého stejný metr a  snažím se být maximálně spravedlivý. V žádném případě nechci, aby to vyznělo, že jsem Vaším učitelem, sám se potřebuji stále učit a  zdokonalovat, díky životním zkušenostem ale mám jistě trošičku právo dát Vám všem možnost zhodnotit, ať kladně či záporně, těchto pár myšlenek a porovnat, kdo jsem. Každopádně do funkce starosty jsem se nechal po dlouhém přemlouvání přesvědčit i s tím vědomím, že každá politika je svinstvo. Já ale politiku dělat nechci a nebudu a snažím se komunistickou vesnici postupně přeměnit na demokratickou, svobodnou, kde bude úcta jednoho k druhému. Současní zastupitelé a starosta nejsou jako za bolševika ve funkci jen z důvodu, aby se jejich děti dostaly na školu, rodiče dostali výjezdní doložku do Jugoslávie, anebo nedej bože na západ. Jsou to pouze Vaši dobrovolníci, kteří se snaží pracovat pro Vás a  Vaše okolí ve vsi. Každý má své zaměstnání, někteří v  managerských pracovních zařazeních, a to je jejich priorita - hlavní příjem obživy. Přesto se snaží vymyslet něco prospěšného pro Vás a všechny ostatní. Je to v zásadě obětování pro dobrou věc a práce navíc po jejich vyčerpávajícím hlavním zaměstnání. Prosím Vás mladé, kteří strávíte v budoucnosti většinu svého života v  obci, která se může tvořit podle Vás, navštěvujte zasedání zastupitelstva obce. Udělejte si dvě hodiny času jednou za dva měsíce, budeme se těšit na Vás na všechny, využijte toho a přineste čerstvý vítr do stále se ještě probouzející vesničky. Těch přibližně 9

20 Břežaňáků v dospělém věku, kteří pravidelně projevují zájem o Břežany a navštěvují zasedání zastupitelstva obce Vás rádo uvítá. Děkuji za vyslyšení. Poslední věta na konec – jestli se Vám nelíbí cíl, který bude pro Vás všechny prospěšný, tak mě zkrátka příště nevolte. Já sám, kdybych došel k závěru, že nějaká část z Vás se chová neustále stejně, ani bych nemohl. Ještě bych velmi rád jménem svým a zastupitelů poděkoval paní Zuzaně Zajícové, naší nové kronikářce a  redaktorce Panenských rozhledů, za její neskutečný elán, se  kterým se vrhla do dění a  v  zásadě iniciovala vznik těchto skromných novin a  neustále se těší z každého příspěvku do jejich vydání a burcuje mě „pane starosto, bude uzávěrka vydání, prosím napište něco“. Prosím, snažte se podle svých možností přispět čímkoliv i vy, alespoň článkem a názorem do tohoto zpravodaje. Je to sice zvláštní, ale my jsme vděční každému i  za maličkost. Je demokracie, kritizujte, chvalte, pište cokoliv i  ze svého života, jenom nemlčte. Mlčení je rezignace, vzdávání se a  my jsme na počátku všeho dění, na startu lepších budoucích Břežan. Jsou to pouze Vaše Břežany, nikoho jiného! Úplně na závěr bych ještě jednou velmi rád za nás za všechny a za celou obec poděkoval paní Jaroslavě Bartoníčkové, která po dlouhých letech vedení kroniky předala svoji započatou práci nové kronikářce. Přejeme Vám hodně zdraví a štěstí a ještě jednou děkujeme. Hodně zdraví, úspěchů, pevných nervů Váš starosta Libor Holík

VYSVĚTLENÍ O SMĚNĚ POZEMKŮ Vážení spoluobčané, jak jistě víte, vznikl v  naší obci spor mezi obecním zastupitelstvem a  částí občanů ohledně výměny pozemků mezi obcí a soukromým vlastníkem.Pokusím se tedy vysvětlit, o které pozemky jde a co vedlo obecní zastupitelstvo k návrhu záměru o jejich směně. Jedná se o tyto pozemky: Obecní pozemky nazývané „U  Kůlen“ t.j. směrem na Bašť po levé straně parc.č. 405/2 o výměře 3843 m2 a st. 80 ležící uvnitř předchozího o výměře 1156 m2 tedy celkem 4999 m2. Soukromý pozemek nazývaný „Na Vinici“ t.j. místo, kde se konají Dětské dny, pálení čarodějnic aj. o celkové výměře 5915 m2. Je tedy zřejmé, že rozdíl v plochách pozemků je cca 1000 m2 ve prospěch obce. V územním plánu je určení pozemků v současné době následující. Pozemek „U Kůlen“ je určen jako území pro výrobu zemědělskou a průmyslovou, služby a sklady a je ve změně územního plánu navržen pro bydlení, ale tato změna dosud není platná. Pozemek „Na Vinici“ je určen jako sportoviště a obecní zastupitelstvo je v současné době pro zachování tohoto stavu. Samozřejmě, že je zde možnost počkat na změnu územního plánu, pozemky prodat a utržené peníze investovat do některé části obce, což by přineslo prospěch části občanů. My jsme se ale pokoušeli hledat cestu, jak zajistit prospěch a užitek většině a postupně jsme došli k přesvědčení, že obec potřebuje místo, jakým je Vinice nejen pro současnost, ale hlavně, pro budoucnost, protože obec potřebuje místo, kde je možnost se sejít, sportovat atd., a  tuto možnost Vinice skýtá. Navíc jsme požádali o  bezúplatný převod pozemku vlastníka „Dušáku“ parc.č.180/8, kterým je Česká republika zastoupená Úřadem zastupujícím stát ve věcech majetkových, což je záležitost zdlouhavá, požadující schválení 10

úřadu a  ministerstva financí a  doložení veřejného zájmu, k  čemuž potřebujeme vlastnit Vinici. O tomto záměru jsme informovali veřejnost na zasedání zastupitelstva 18. března 2008. To všechno jsou důvody, které nás vedly k  tomu, že jsme vyjednávali s  vlastníkem Vinice a po téměř roce vyjednávání jsme dospěli k oboustranné dohodě o směně pozemků. Nebylo to snadné, neboť současný vlastník, který pozemky získal v restituci, je chtěl prodat a zájmy obce jej ani v nejmenším nezajímaly. Prodej tedy není schválen, pouze záměr, protože postup v prodeji nebo koupi majetku ve vlastnictví obce je takový, že nejdříve je nutno schválit záměr, aby pak mělo smysl investovat do znaleckých posudků o  ceně nemovitosti, smlouvy a  vkladu do katastru nemovitostí, protože to jsou náklady hrazené z  obecní kasy a  musí být vynakládány účelně. Teď tedy je ta chvíle, kdy záměr je vyvěšen na desce obecního úřadu, na úřední desce na internetu a na internetových stránkách obce a kdokoli z Vás se k němu může vyjádřit a jeho názor bude odpovědně zvážen a prodiskutován na zasedání zastupitelstva, které pak na základě Vašich názorů rozhodne, zda směnit pozemky nebo zachovat současný stav. Prosím proto, dejte nám své názory najevo, abychom rozhodli správně v  souladu s většinovým názorem obyvatel obce, protože se nechceme vzdávat odpovědnosti a pořádat referendum, kdykoli se dostaneme do situace, že je třeba rozhodnout o majetku obce. Evžen Kotrba, místostarosta obce Vážení spoluobčané, musím reagovat na nedělní incident, který se odehrál na obecním úřadu před širokou veřejností celé obce. Nemusím se starostou ve všem souhlasit, ale určitě nelze řešit problémy tímto urážlivým, nedůstojným a  sprostým způsobem. Každý problém jde řešit, i  přes emoce zatemňující mozek. Naštěstí je to jen pár jedinců takto jednajících. Proč podobným způsobem nereagovali občané na „činnost“ předchozího Obecního úřadu, který jednal a  rozhodoval o  nás bez nás? Nevěděli jsme, kam jdou peníze, kolik jich máme. Proč jsme nekřičeli do rozhlasu, když starostka nepožádala o státní pozemky, přestože byla Pozemkovým fondem ČR vyzvána k jednání o jejich následném bezúplatném převodu obci? Vinice by se nyní nemusela tak složitě směňovat. Proč jsme nekřičeli, když se z obecního rozpočtu dalo 100.000 Kč na kulturu a nikdy tu žádná akce nebyla, natož pak kulturní? Za nemalé obecní (i naše) peníze se rekonstruovala hospoda a kulturní dům a byly to vlastně vyhozené peníze, o předražení nemluvě. Byl tu chaos a nepořádek a to nikomu nevadilo? Obdivuji nynějšího starostu, že na tyto hrubosti a sprosté urážky reaguje velmi klidně a doufám, že mu tito lidé nevezmou elán a chuť do práce a on vše dotáhne do zdárného konce. Já osobně mu fandím, přeji mu hodně úspěchů. Jeho pracovní úspěchy jsou prospěšné pro celé Panenské Břežany – pro nás pro všechny. Co se týká „Vinice“, tento problém nemusel vůbec nastat, kdyby dřívější starostka měla zájem o věci veřejné, a jak už jsem se zmínila, mohl Pozemkový fond obci pozemek převést bezúplatně, stačilo se jen starat. Je to jediný prostor pro aktivitu a sport dětí i dospělých. 11

„Vinice“ i „Dušák“ jsou srdeční záležitostí všech břežanských, není snad nikoho, kdo by tam jako dítě nechodil sáňkovat nebo slavit čarodějnice. Chceme se tohoto místa zbavit? Doufám, že ne. Vždyť nám toto krásné prostředí závidí celé okolí! Myslíte si, že starosta křivdí některým občanům, kteří vypouštějí splašky jako ve středověku na ulici nebo do potoka? Ještě se zmíním o kamerách. Byl tu názor, že jsou zbytečné. Naopak, bylo by jich potřeba mnohem víc, jen tak lze ochránit náš obecní majetek a pořádek před vandaly. A.N.

VÝZNAMNÉ VÝROČÍ

Letos 25. února oslavil akademický malíř Otakar Čemus osmdesáté narozeniny. Slavný rodák z  Panenských Břežan dnes žije v nedalekém Kozomíně. 8. března jsme navštívily Otakara Čemuse s jeho  neteří Blankou Walovou a s novinářkou časopisu Náš region Lucií Smolkovou v  jeho ateliéru. Celé odpoledne jsme si povídali, popíjeli výborné víno ze Znovína, prohlíželi si krásné obrazy a Mistr vzpomínal na dětství, doby učení, studií i na všední život malíře a  grafika, zaměstnaného v  novinách a  časopisech. Vedoucím grafikem v  časopisu Květy byl Otakar Čemus celých dvacet let. Vzpomínky na Panenské Břežany byly plné romantiky a kouzla starých časů. V Břežanech se odehrávala spousta společenských událostí, u  kterých nemohl Otakar Čemus chybět. Vzpomínal na zábavy, maškarní plesy, oslavy

narozenin zámeckého pána, na poutě na Vrchách, na výpravy do okolních vesnic pěšky nebo na kole. Původně se Otakar Čemus měl stát řezníkem, stejně jako jeho otec. Naštěstí osud byl nakloněn talentu malého Otakara, a tak bylo na světě o jednoho řezníka míň a  o  jednoho malíře víc. Cesta to ovšem nebyla jednoduchá. Nejprve se musel Otakar Čemus vyučit malířem pokojů, 12

pak absolvovat roční školu pro pracující v  Liberci, aby mohl posléze studovat na Akademii v ateliéru Vlastimila Rady. I po dobu studií se Otakar Čemus vracel do Břežan. S  kamarády založil kapelu, hrával na zábavách a  při svých výpravách do okolních vesnic se seznámil se svou budoucí ženou. Spolu s  ní se odstěhoval do nedalekého Kozomína, kde žije a tvoří dodnes. Jak sám říká, má venkov prostě v krvi, a to se taky vždycky odráželo v  celé tvorbě. Kdo by neznal jeho krásné vánoční a  velikonoční pohlednice! Mistrova leporela i ilustrace knih, zvlášť pohádek, zná několik generací. V lednu vyšla zatím poslední knížka pohádek K. J. Erbena a Boženy Němcové s jeho ilustracemi. Obrázky jsou sestavené z Mistrových starších leporel a omalovánek. Jejich barevnost a poezie, typická pro tohoto zkušeného ilustrátora, krásně doplňuje klasické české pohádky. Otakar Čemus není jen ilustrátorem a grafikem. Je také malířem velkých pláten. V  ateliéru při naší návštěvě jsme si prohlížely obrazy, od nejstarších až po ty ze současnosti. Na všech je vidět poctivé řemeslo, lehkost a  fantazie, obrazy jsou doslova pohlazením na duši. Otakar Čemus má v  oblibě modrou barvu, měl však také období tlumených hnědých tónů. Jeho díla jsou velmi rozmanitá od figurálních námětů, přes zátiší až po krajiny. Každý si vybere. Už se těším, jak se s  Otakarem Čemusem sejdeme při oslavách výročí Panenských Břežan, jak si spolu sedneme na Vrchách jako za jeho dětství a budeme se jen tak dívat do kraje. Do našeho časopisu se celé Mistrovo vyprávění nevejde, proto si ho můžete přečíst na webových stránkách naší obce a bude taky přílohou ke kronice za rok 2008. Z.Z.

CO SE DĚJE V ZŠ PANENSKÉ BŘEŽANY OD JEJÍHO ZNOVUZALOŽENÍ

Základní škola v  Panenských Břežanech začala po mnoha letech opět fungovat v  roce 1992 v  budově, kde sídlila i  mateřská škola a  navázala tak na přerušenou tradici malotřídní školy v této obci. Paní ředitelka Jana Zábojníková zde učila 1. a 2. třídu společně a ve školním roce 1993/94 dokonce první, druhou a třetí dohromady. V dalším školním roce již byly povoleny 2 třídy a nastoupila další učitelka Marta Kelnarová. Po většinu dalších let se ve třídě I./1+2 učily děti z 1. a 2. třídy a ve třídě II./3+4 děti z 3. a 4. třídy. Učitelský sbor až do dnešního dne stále tvoří stejné učitelky, jen na místě paní vychovatelky se osazenstvo měnilo. Pracovala zde pí.  Dulovcová, pí.  Květa Vidímová, pí.  Iveta Hájková, Zuzka Tondrová, pí. Alena Kobesová a některé další. V současné době družinu řídí pí. Martina 13

Rašková. Naši školu od počátku navštěvovaly děti z Panenských Břežan a  Klíčan, přibývaly děti z  Veliké Vsi, Sedlece, Odoleny Vody a Báště. Naši žáci se během let zúčastnili celé řady aktivit a mnohé z nich se staly tradicí. Patří sem například každoroční Mikulášské spaní ve škole, stejně jako rozlučkové červnové spaní ve škole s opékáním buřtů, diskotékou a Honem na lišku. Dříve jsme asi po 7 let jezdili v zimě s celou školou na hory, nakonec jsme ale od hor upustili, protože podražila doprava i  pobyty a  již jsme nezaplnili autobus a  náklady byly pro rodiče příliš velké. Asi 7 let naše škola a hlavně paní ředitelka Zábojníková s paní Purnochovou pořádaly letní dětský tábor, který byl vyhlášený i v okolních obcích a byl zaplněn do posledního místečka. Už asi 6 let pokaždé v  dubnu pořádáme výpravu za hlaváčkem jarním, vzácnou to chráněnou rostlinou, která kvete na chráněném území bývalé sopky na Kopeči. Už 3krát jsme byli účastníky báječné akce Bambiriáda v Praze. Nelze zapomenout na rok 2003, kdy naše školní fotbalové družstvo zvítězilo v  obrovské konkurenci v krajském kole McDonalds´ cupu. Od roku 2003 jsme zapojeni do sítě škol zabývajících se ekologickou výchovou M.R.K.E.V. (metodika a realizace komplexní ekologické výchovy). Již několik let se účastníme soutěže Svět kolem nás, kterou pro žáky pořádá Centrum ekologické výchovy Zvoneček ve Vraném nad Vltavou. Každoročně pořádáme sběr papíru, peníze používáme na školní výlety, byli jsme např. na Řípu, na Kokoříně, v  Mělníku, v  pražské ZOO, na Čertových hlavách u  Liběchova. Navštěvujeme pravidelně divadelní představení v  divadle U  hasičů v  Praze, V  Dlouhé, také v Kralupech, a několikrát do roka k nám do školy přijíždí herci z divadla v Hradci Králové. To je v krátkosti vše o minulém i současném dění v naší základní škole, o dění budoucím vás budeme brzy opět informovat. M. Kelnarová

14

Výprava žáků základní školy za hlaváčkem jarním

V  pátek 11. dubna 2008 dozrál čas k  naší každoroční výpravě za hlaváčkem jarním na Kopeč. Kopeč je přírodní rezervace a  patří k  nejstarším chráněným územím ve Středočeském kraji. Tvoří ji dva pahorky sopečného původu (třetihorní vyvřeliny). Roste zde hlaváček jarní (Adonis vernalis), nádherná květina se sluníčkově žlutými květy, je prudce jedovatá a zároveň léčivá. Kromě hlaváčku se zde vyskytuje lipnice bádenská, pryskyřník ilyrský, dvojštítek hladkoplodý, kavyl vláskovitý a další rostlinné druhy, které se vyskytují na slunných stepních stráních. Dále se zde objevují zajímaví motýli - okáč zední či travařík kostřavový. Neméně zajímavý je i výskyt bezobratlých živočichů. Již několik let vždy v  dubnu se těšíme na tuto žlutou krásu. Na vyhaslé sopce jsme se kochali nádhernými květy, kterých jak se nám zdálo, proti loňsku přibylo. Z  vrcholu rezervace jsme se těšili pohledem na horu Říp, na nedaleké Neratovice, Kralupy a na Odolenu Vodu, kde se nádherně vyjímal kostel sv. Klimenta. Z rezervace jsme se vydali směrem na Netřebu, kde jsme na našem oblíbeném místě opekli buřty a pak se pomalu vraceli zpět. Cestou jsme s potěšením konstatovali, že podél silnice už neexistuje ošklivá černá skládka, která tam několik let hyzdila krajinu, a kterou obyvatelé Kopeče za velkého úsilí zlikvidovali. Celou cestu nás provázela výborná nálada. Někteří sice fňukali, že je bolí nohy, ale vše bylo zapomenuto v  odolenovodské cukrárně, kde si každý dal něco dobrého. Takže pokud jste ještě Kopeč nenavštívili, máte tip na báječný výlet, třeba na kole. Letos už to asi nestihnete, ale příští rok v dubnu určitě. M. Kelnarová

ZAJÍMAVÍ LIDÉ

Jiří Genzer je náš nový soused. Zajímavý člověk, pozoruhodný umělec a  zkušený cestovatel se rozhodl zapustit kořeny v naší vesnici. Postavil zde pro sebe a svoji rodinu dům. Seděla jsem v  jeho prostorném ateliéru, jenž je součástí domu, obklopená spoustou krásných soch z různých druhů kamene i dřeva, dívala se na jeho Strážce dobré pohody, Radost ze života, Velmi trpělivého domácího přítele, ale i  Médeu a  Napůl anděla, napůl ďábla. Usazená v dřevěném originálním křesle jsem poslouchala zajímavé vyprávění našeho nového souseda, sochaře a restaurátora a najednou mi bylo jasné, že jeho historky si nemůžu nechat pro sebe, že to je přesně to, co bude zajímat spoustu jiných sousedů v naší vesnici, 15

a že se jeho povídání určitě hodí do našeho časopisu. Původně jsem s  Jiřím Genzerem chtěla udělat rozhovor, ale to by nebylo ono. Domluvili jsme se, že v našem časopisu bude vycházet jeho vyprávění na pokračování. Budeme tak mít možnost i  my dostat se alespoň na chvíli například do světa krásných soch z ledu na druhém konci světa, do světa fantazie a  tvůrčího úsilí, které je tolik potřeba v  našem přetechnizovaném životě. Proto Vás, milí čtenáři Panenských rozhledů, zvu k vyprávění pana Jiřího Genzera, našeho zajímavého souseda. Abyste se s ním seznámili blíž, dovoluji si ještě předložit několik životopisných dat: Jiří Genzer se narodil 27. června 1953 v Praze. Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze a Historii umění a architektury na fakultě architektury ČVUT. Věnuje se kamenosochařství a restaurátorství. Jako materiál používá převážně kámen, dřevo a cín, na svém kontě má řadu skupinových i samostatných výstav doma i v zahraničí. Z.Z.

Exkurze do výtvarného umění.

Prvního dotyku můz výtvarného umění se mi dostalo zřejmě už s prvními krůčky v sochařském atelieru mojí mámy Anděly. Zde se také setkávali výtvarníci, spolužáci z Akademie výtvarných umělců. Moc pochopení pro trápení se s problémy sochařství jsem však po celé mládí neměl. Otec, chirurg, mě naopak lákal na cokoliv jiného než sochařství. Takže ač jsem si kreslil, modeloval, řezboval, přesto jsem raději vystudoval gymnázium a pak architekturu. V průběhu studií se má sestra Šárka, filmová a divadelní výtvarnice, vdala za spolužáka, sochaře Milana Váchu. Ten byl pro svou šikovnost ve zpracování kamene zaplaven zakázkami realizací kamenných skulptur pro školy, hotely, nemocnice atd, však to z 80 let pamatujete. To byla ovšem příležitost pro mne; nejprve pomáhat, pak spolupracovat a pak se v tom 16

samém i osamostatnit. Kolem 50 takových skulptur, realizovaných po vlastech českých, bych vám asi ještě dnes mohl ukázat. Velké, kamenné a někdy i zajímavé. Souběžně mě však táhla i architektura, zvláště ta historická. Zaměřování plánů budov a restaurování. Pak i restaurování a kopie barokních soch. Se změnou po roce 1989 se mi pro tyto činnosti automaticky otevřely brány do okolní Evropy. Restauroval jsem v Německu, Švýcarsku, Itálii, ale souběžně i v Praze a jižních Čechách. Zároveň o sochy, studie, modely a kompozice z mých atelierů projevili zájem i galeristé. Nejprve ve Švýcarsku, pak Německu a pak i v Čechách. Bral jsem to jako hezké ocenění a výzvu k většímu soustředění na vlastní tvorbu. Kolem roku 1995 jsem dělal 12 výstav ročně. Rychlá doba a příjemný pocit, když si někdo koupí mou sochu z galerie a zároveň si objedná něco speciálního pro sebe - fontánu po které toužil, plastiku do svého zahradního zákoutí, dřevěnou skulpturu do své haly, nebo kamennou vázu na svou terasu či do atria. Cestoval jsem hodně v té době. 8 měsíců v roce mimo domov. Potkával přátele a kolegy po celém světě. Jeden z nich ze Švýcarska mi vyprávěl o festivalu v ledové tvorbě v kanadské Ottavě. Z internetu jsem si zjistil, jak taková tvorba v ledu vypadá a jaké se používají nástroje. Poznání Kanady mě lákalo už dřív, a tak jsem 1998 vyrazil na Winterlude do Ottavy. Udělal jsem svou první sochu z ledu, poznal nové kamarády a získal kontakty pro vstup do světa profesionálů v tomto oboru. Ale o tom až příště. V současné době jsme si se ženou splnili svůj sen mít bydlení i atelier v jednom domě. Panenské Břežany jsme si vybrali pro jejich historii, hezkou polohu a  blízkost k  Praze. Již od roku 2000 pořádám sochařské kurzy v Čechách, Německu a Rakousku. V Praze probíhaly kurzy ve škole v Karlíně a ve Stodůlkách. Letní sochařský kurs byl v našem atelieru v Chržíně. To vše doufejme nahradí atelier v Panenských Břežanech. Jste srdečně zváni. Jiří Genzer 17

JEDEN Z HRDINŮ ATENTÁTU NA HEYDRICHA

Josef Valčík (2. listopad 1914 Smolina u Valašských Klobouk 18. červen 1942 Praha) byl český voják, příslušník československého protinacistického odboje za 2. světové války, člen výsadkové skupiny Operace Silver A. Spolupracoval také s  členy výsadku Anthropoid J. Gabčíkem a  J. Kubišem s  nimiž provedl atentát na říšského protektora R. Heydricha. Narodil se ve Smolině u Valašských Klobouk jako syn Jana Valčíka (nar. 1878) a  Veroniky Valčíkové, rozené Bětíkové (nar. 1888). Měl sedm sourozenců. V  srpnu 1939 uprchl z  okupovaného Československa přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a Egypt; roku 1940 se dostal do Francie. Ve městě Agde se 6. března přihlásil do československé zahraniční armády. Po napadení Francie bojoval proti německým vojskům jako příslušník 2. pluku. Ohrožené vojsko opustilo Francii 7. července 1940 z přístavu v Sète na egyptské lodi Mohamed Ali al Kebir. Přes Gibraltar, podél břehů Afriky a Atlantský oceán byli českoslovenští vojáci transportováni do Liverpoolu, kde přistáli 13. července V  roce 1941 se dobrovolně přihlásil k  plnění úkolů v  okupovaném Československu a  proto byl zařazen do speciálních přípravných kurzů. Během svého výcviku prokázal Valčík svou vynikající výdrž a zručnost. Komplexní výcvik byl ukončen 22. října 1941, během něhož byl Valčík vybrán do výsadku Operace Silver A. Jeho kolegy byli velitel skupiny nadporučík Alfréd Bartoš a telegrafista svobodník Jiří Potůček. V Praze se Valčík dále aktivně podílel v přípravách na atentát na Reinharda Heydricha. Téměř každý den jezdil s  Kubišem a  Gabčíkem na kolech k  zámečku v  Panenských Břežanech a hledal místo vhodné pro uskutečnění atentátu. V  den atentátu (27. května 1942) stál Josef Valčík na protější straně ulice (dnešní Zenklova) a  dával Jozefu Gabčíkovi a  Janu Kubišovi znamení o  příjezdu Heydrichova automobilu malým kapesním zrcátkem. Po atentátu prchl přes Kobylisy do polí, vrátil se oklikou do města, procházel se chvíli po Václavském náměstí a  nakonec odjel na Hanspaulku do Dejvic k  rodině Sulků, u  nichž bydlel již od počátku května. Zde přespal, další dvě noci strávil u  Špinkových v Biskupcově ulici č. 7, jednu u Vladimíra Tichoty. Poslední úkryt nalezl Valčík spolu s členy ostatních výsadkových skupin v pravoslavném kostele sv. Cyrila a  Metoděje v  Resslově ulici. 18. června 1942 v  4:15 byl kostel sv. Cyrila a Metoděje obklíčen více než 750 příslušníky SS. Němci se nejprve snažili dostat výsadkáře živé, avšak po asi dvou hodinách marného dobývání od této strategie upustili. Při obraně kostela z jeho ochozů nejprve zahynuli Opálka, Kubiš a Bublík. Zbylá čtveřice (Valčík, Gabčík, Švarc a  Hrubý) se bránila v  kryptě kostela a nakonec ukončila svůj život sebevraždou. Těla parašutistů byla převezena do patologického ústavu, kde proběhla jejich identifikace. 18

12 členů Valčíkovy rodiny bylo zatčeno gestapem na Valašsku 16. června 1942, další dva - bratr Emil s ženou v Brně. Všichni byli uvězněni v Praze na Pankráci a v Terezíně. 23. října byli transportováni do koncentračního tábora Mauthausen, kde bylo 13 z nich popraveno ihned po příjezdu 24. října 1942. Těhotná Valčíkova sestra Františka byla od rodiny oddělena a po porodu syna (20. října 1942) byla popravena v pankrácké věznici 26. ledna 1943. Její syn, stejně jako jeho tři sourozenci, byl adoptován a Češi jej znají jako pražského knihkupce Vratislava Ebra. Jeho biologickým rodičům, kteří žili v obci Střelná, byla v roce 2001 na místním hřbitově odhalena pamětní deska. V  rodné Smolině stojí zase pomník Josefu Valčíkovi a jeho nejbližším. V roce 2002 byl Josef Valčík povýšen na plukovníka in memoriam. Jestlipak víte, že v  naší obci žije přímý příbuzný Josefa Valčíka?, Ano, je to Radek Valčík a mnozí z nás ho známe jako šikovného a zručného řemeslníka, jenž ochotně pomáhá vylepšovat naše domy. Na jeho strýce a ostatní hrdiny atentátu na Heydricha bychom nikdy neměli zapomenout Z.Z.

POSTŘEHY, NÁZORY, PŘIPOMÍNKY

Vážená redakční rado, milé dámy! První číslo Panenských rozhledů mě mile překvapilo, přiznám se totiž, že jsem byla lehce skeptická, když jsem ten nápad poprvé slyšela. Výběr článků je zajímavý, při čtení Příběhu zvonu se mi dokonce „vybavily“ vzpomínky z dětství, kdy jsem jako malá holka pobývala u babičky a dědy a zvoník pan Tichý k nám občas chodíval na večeři … i jeho smutný konec v nádrži v zámeckém parku. K článku o dětském hřišti mohu jen dodat, že hřiště v Korycanech znám a je opravdu nádherné. Na důmyslných dřevěných prolézačkách se vyřádí jak ti nejmenší prcci, tak i větší školáčci a  dorostenci, prolézačky jsou univerzální a  působí téměř uměleckým dojmem. V létě jsme byli na tamním hřišti na loutkovém představení a děti byly unešené. Věřím, že se v  Břežanech najde parta mamin, které by převzaly nad novým hřištěm patronát, byla by škoda nemít v Břežanech hezké dětské hřiště. Za sebe osobně bych se ještě přimlouvala za zasklení nebo jiné „zabednění“ dolní autobusové zastávky, protože při čekání na bus tam člověk pořádně vyfouká a závistivě hledí na horní novou „zámeckou“ boudičku. I když ten hajzlík, co zase zničil nově opravenou lavičku, ať tam klidně chytí pořádnou rýmu … Teď si dovolím pár technických poznámek, ale neberte je prosím jako kritiku, spíš jako námět na zvážení. Prvním je zvolená velikost písma. Možná, že vhodnější by bylo trochu větší, některým starším lidem může činit problém luštění blešek. A Rozhledy OÚ by bylo vhodné rozčlenit do několika částí označených menšími nadpisy nebo alespoň odrážkami, orientace v třístránkovém souvislém textu je poněkud obtížná. Jinak ale děkuji a  gratuluji k  historicky prvnímu (nebo už někdy v  minulosti nějaký věstník v  Břežanech vycházel? Myslím, že ani ne) číslu obecního časopisu a  těším se na další. Co třeba nějaké informace o vzniku a historii obce? Nebo „Útržky obecní kroniky“? Něco je sice na webových stránkách, ale myslím, že dost lidí bude číst spíš ty papírové. Ještě jednou díky Andrea Špirudová 19

Vydává obec Panenské Břežany MK ČR E 18158 Duben 2008, I. ročník, číslo 2 Řídí redakční rada ve složení: Jiří Genzer - J.G., Jitka Juránková - J.J., Alena Navrátilová - A.N., Zuzana Zajícová - Z.Z. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, příspěvky a  dotazy je možné předat v  označené obálce na Obecní úřad nebo do cukrárny, popřípadě posílat na adresu [email protected] Distribuce zdarma, náklad 250 výtisků Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany 20