008
4
en 2
dobrovolný příspěvek 10,-
dub
olomoucký měsíčník
Aktuální číslo: Téma: Kosmetika a hygienické potřeby Podpora obnovitelných zdrojů energie Šetrný tisk Nechtěná reklama ve schránce Olomouc ký Biozpravodaj
Ekologické listy 4/2008 vychází: 8. 4. 2008 Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Libor Praus, Jitka Komendová Jazykové korektury: Lukáš Foldyna, Martin Janečka Foto na titulní straně: Libor Praus Grafická úprava: Radim Šašinka;
[email protected] Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 1800 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail:
[email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc www.ekologickelisty.cz Uzávěrka příštího čísla: 20. 4. 2008
Téma Biokosmetika vs. kosmetika mainstreamu Při výběru přípravků pro péči o naše tělo a dekorativní kosmetiky bychom se neměli upínat pouze na slibované zkrášlující efekty, ale sledovat také jejich původ a složení. Leckdy nám totiž použité složky mohou spíše ublížit než pomoci. Konzervanty často působí jako alergeny, mycí tenzidy při dlouhodobějším používání vysušují pleť. Jiné látky také způsobují předčasné stárnutí kůže a z dlouhodobého hlediska ji poškozují. Ropné deriváty tvoří na povrchu pokožky nepropustný film, narušují vlhkostní režim kůže. Emulgátory činí kůži pronikavější, takže se do ní snáz dostanou různé nečistoty a škodliviny z okolí. U některých látek výzkumy hovoří také o karcinogenních účincích, což je už více než varující. Jedná se například o parabeny, které můžeme najít v tělových balzámech, pleťových krémech, deodorantech atd, dále lze uvést složky v chemických přípravcích na odbarvování a barvení vlasů (příklad složky - toluene2,5-diamine). Proč používat výrobky, které jsou pro lidský organismus spíše škodlivé než ku prospěchu, jeli i na českém trhu v současné době poměrně bohatá nabídka tzv. přírodní kosmetiky?
Složení kosmetiky Nejpřesnější informaci o obsahu zakoupené kosmetiky spotřebitel získá z přehledu složení (tzv. INCI – International Nomenclature of Cosmetic Ingredients). Jeho uvádění na obalu výrobku je povinné a řídí se několika pravidly. Všechny složky s obsahem nad 1 % z celkového obsahu výrobku se vždy řadí sestupně podle obsahu jednotlivých složek v konečném výrobku. Na konci přehledu se uvádí ingredience s obsahem menším než 1 %, již v libovolném pořadí. Rostlinné komponenty jsou označovány latinským názvem. Pokud produkt obsahuje parfém s rizikovými, byť i v přírodě se vyskytujícími, alergenními složkami, je povinností uvádět jejich výpis v koncentracích nejméně nad 0,01 %. Ačkoliv INCI názvosloví může nejprve působit hrozivě, spotřebiteli se základní orientace ve složení bez pochyby vyplatí. Informace o skutečném složení kosmetického prostředku, které touto cestou získá, jsou nezpochybnitelné. Na otázku, nakolik je výrobek skutečně „přírodní“, si pak mnohdy můžete odpovědět sami. Na internetovém serveru Magazín uvádí seznam běžně používaných syntetických složek, které do biokosmetiky rozhodně nepatří: a) Přítomnost syntetického konzervantu ve výrobku vám prozradí názvy Imidazolydinyl Urea, 2-Bromo2-Nitropropane-1,3-Diol, 5-Bromo-5-Nitro-1,3-Dioxane, Diazolydinyl Urea, DMDM hydantoin, Chlormethylisothiazolinon, Methylisothiazolinon nebo -paraben.
2
b) Silikonové deriváty poznáte podle zakončení –icone (př. Dimethicone). Označení PEG, názvy končící na -eth, polyglycol, polysorbate či copolyol (např. PEG100 Stearate, Steareth-21) se užívají pro polyethylenglycolové deriváty – syntetické emulgátory způsobující zvláčnění pokožky a zvyšující její propustnost. c) Látky obsahující slovo chloro a bromo (př. Aluminium Chlorohydrate, Chloroacetamide, Bromochlorophene) představují syntetické konzervanty v barvách na vlasy a v antiperspirantech. d) Paraffin, Paraffinum Liquidum, Cera Microcristallina jsou ropné deriváty hojně používané jako přitučňující a viskozitní složky kosmetiky. e) Carbomer a látky obsahující slovo acrylate jsou syntetická zahušťovadla, často obsažená v gelech i krémech. f) Mezi další syntetické látky v kosmetických prostředcích náleží náhražky přírodních olejů nebo parafínů – například Isopropyl Myristate nebo Isopropyl Palmitate. g) Sodium Laureth Sulfate nebo Sodium Lauryl Sulfate jsou základními mycími a pěnícími složkami řady šampónů a jiných koupelových přípravků. h) Propylene Glycol je často používané zvlhčovadlo a rozpouštědlo. i) Syntetické UV filtry Ethylhexyl Methoxycinnamate, Butyl Methoxydibenzoylmethane jsou v přírodní kosmetice nahrazované tzv. minerálními filtry (oxidy zinku a titanu - Zinc Dioxide, Titanium Dioxide). j) Parfum značí zpravidla syntetickou parfemaci (pokud není vysvětleno jako směs esenciálních olejů).
Pravidla pro kontrolovanou přírodní kosmetiku Zástupci „přírodní kosmetiky“ u nás běžně dostupné jsou alespoň z větší části např. značky Alverde, Cannaderm, Dr Hauschka, Karl Hádek, Lavera, Laveré, Logona, Lush, Nobilis Tilia, Saloos, Weleda, Urtekram aj. Ne všechny firmy považující se za „přírodní kosmetiku“ jsou však opravdu přírodní a nezávadné. Zatímco označení „přírodní kosmetika“ může použít pro své produkty v zásadě jakýkoliv výrobce bez jakékoli kontroly, známka „kontrolovaná přírodní kosmetika“ je od roku 2001 registrována mezinárodním institutem Ecocontrol / BDIH. Pokud nese výrobek označení „kontrolovaná přírodní kosmetika“ a je označena jejím logem, můžete si být jisti, že splňuje velmi náročná kritéria: • Použité přírodní suroviny mohou pocházet pouze z kontrolovaného ekologického zemědělství nebo certifikovaného sběru ve volné přírodě. • Sběr surovin musí probíhat šetrným způsobem, aby nedošlo k poškození ani zatížení životního prostředí.
• Výrobky nesmí obsahovat látky cizí lidskému organismu, např. parafín, vazelínu nebo jiné ropné produkty (Paraffinum Liquidum, Petrolatum…) • Při výrobě této kosmetiky se používají pouze čisté rostlinné oleje. • Kosmetika nesmí obsahovat žádné syntetické konzervační (Methylparaben, Ethylparaben, Propylparaben, Butylparaben…), vonné ani barvicí látky a dále produkty tenzidové chemie (Disodium Laureth Sulfosuccinate, Cocoamidopropyl Betaine, Sodium Laureth Sulfate, Amonium Lauryl Sulfate…) • Kosmetika ani použité suroviny nesmí být testovány na zvířatech. • Při výrobě nejsou používány suroviny z mrtvých zvířat. • Nesmí být požívány suroviny z geneticky upravených rostlin a není povoleno používat radioaktivní záření pro konzervaci výrobků. Značka CKP „certifikovaná přírodní kosmetika“ je českou obdobou mezinárodní známky Kontrolovaná přírodní kosmetika. Tuto značku zavedla v roce 2007
česká organizace dohlížející na kontrolu ekologického zemědělstí, společnost KEZ o.p.s. Český certifikát pro kosmetiku má dvě úrovně. Certifikát „CPK“ jasně definuje suroviny, které kosmetika může obsahovat, a omezuje je pouze na přírodní a z přírody pocházející zdroje. Určitou nadstavbou je pak značka „CPK bio“. Jedná se o výrobky s obsahem surovin z ekologického zemědělství, které musí dostát nejen standardům CPK, ale musí být vyrobeny pouze z tzv. bio surovin. Obecně je možné říci, že výroba a spotřeba biokosmetiky by neměla zatěžovat životní prostředí na úkor budoucích generací a měla by být i ze sociálního a etického hlediska ohleduplná vůči svému okolí. Eliška Swiacká Zdroje: www.prirodni-kosmetika.org www.salus-mh.cz/salus_04.php www.kontrollierte-naturkosmetik.de/e/bdih.htm www.qmagazin.cz/drogerie-kosmetika/nejpresnejsim-voditkem-pro-spotrebitele-je-inci.html
Menstruace bez odpadů Obal z igelitu, každý kus balený do dalšího sáčku, výrobek z plastu a chlórem bělené buničiny, chemické látky, jež po styku s tekutinou tvoří (podle reklamy) gel, parfémy (vše testované na zvířatech). Nebo malý váleček z chlorem bělené a parfémované buničiny v plastikové trubičce, jež při použití uvolňuje vlákna a může způsobit velké zdravotní potíže. Za svůj život jich žena žijící v Evropě nebo severní Americe spotřebuje cca 10 000 ks. To už je pořádná hromada odpadu i utracených peněz, že? Peníze putují k nadnárodním koncernům (a odtud mj. do reklamy, která nás má přesvědčit, že to tak má být) a odpady na skládku. Pokud se vám tato bilance nelíbí, zkuste se poohlédnout po šetrnějších variantách. Předpokládám, že se nikdo nechce vracet k vložkám ze síťky a buničiny, existuje však řada moderních a pohodlných variant, kterak řešit své každoměsíční „potíže“.
Vložky a tampony z biobavlny. Jsou vyráběny z něbělené bavlny, která byla vypěstována podle zásad ekologického zemědělství a není bělena chlórem. Tampony jsou bez aplikátoru a neuvolňují umělá vlákna (jež mohou zůstávat v těle a dráždit sliznici). Vložky jsou z velké části rozložitelné biologicky a zabalené do papírové krabičky. Představují ohleduplnější variantu pro ty, jež se na alternativnější řešení „necítí“.
Pratelné látkové vložky Jsou pohodlné a prodyšné; vyrábí se z bavlny (froté nebo flanelu) obvykle v biokvalitě. Mohou být zcela přírodní nebo s nepropustnou vrstvou (z polyuretanu nebo polyesteru) – ty jsou tenčí. Mají tvar podobný vložkám „klasickým“ a místo lepicích pásků patentek. Po použití je vyperte ve studené vodě (na skvrny stačí
mýdlo) a na konci cyklu je přeperte v pračce. Látkové vložky si můžete ušít i samy (návod viz veronica.cz) Cena: 50–130 Kč/ks (podle typu); vydrží i několik let, potřebujete jich cca 10.
Menstruační kalíšek je vyroben z přírodní gumy (latexu nebo silikonu) a používá se podobně jako tampony, ale krev pouze sbírá (nesaje). Po vyjmutí krev vylijte, pohárek omyjte a znovu zaveďte. Před dalším cyklem je nutné jej vyvařit. Vyrábí se ve dvou velikostech – pro ženy po dětech a pro dosud nerodící. Cena: 600–900 Kč (podle typu); při správném používání vydrží i 10 let.
Tampony z mořské houby jsou zcela přírodním produktem; ač se to podle názvu nezdá, jsou vyrobeny z mořského živočicha z oblasti Karibiku. Má porézní strukturu a velmi dobře saje tekutinu. Po použití je stačí vyprat a znovu zavést, po skončení cyklu vyvařit. Cena: Kolem 200 Kč/ks; vydrží několik měsíců používání, potřebujete alespoň dva. Výše uvedené potřeby je možno koupit v některých prodejnách zdravé výživy nebo lékárnách. Pestrý výběr najdete v environmentálně laděných elektronických obchodech (biosfera.cz, slunecnizena.cz aj.) nebo přes distributory konkrétních výrobků: Kalíšek: kalisek.cz; menstruacnipoharek.cz Látkové vložky: plinky.cz; latkovky.cz; imsevimse.cz; haipa-daipa.com Tampony z mořské houby: znovuzrozeni.cz; tutina.cz Renata Placková
3
Zelená domácnost Státní podpora obnovitelných zdrojů energie pro domácnosti Podpora státu pro rodinné domy a byty se dnes, stejně jako v minulých letech, soustřeďuje na kotle na biomasu a solární systémy. O podporu mohou žádat pouze dokončené projekty, které plní podmínky určené státním fondem. V případě kotlů na biomasu především odborný posudek projektu, dostatečnou účinnost systému a dostatečnou tepelnou izolaci objektu. Jednoduše řešeno, projekt by měl dělat zkušený odborník a předem by mělo být zaručeno, že dům nebude zbytečně energií plýtvat. V případě solárních systémů musí žadatel předložit kromě odborného posudku také certifikaci komponentů systému, použít technologii vhodnou pro celoroční provoz a zavázat se provozovat toto zařízení po dobu nejméně pěti let. Výzva pro podávání projektů do Národního programu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) pro podporu využívání obnovitelných zdrojů energie pro letošní rok byla vyhlášena 25. 3. 2008.
Aktuální nabídka podpory SFŽP pro domácnosti Od 25. března do 31. prosince 2008 mohou fyzické osoby žádat o podporu v následujících národních programech podle Přílohy II: 1.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu teplé vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby: a) kotle na biomasu, b) solární systémy na celoroční ohřev teplé vody c) solární systémy na přitápění a na celoroční ohřev teplé vody 2.A. Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby
Stručný popis funkce dotovaných úsporných zařízení Kotel na biomasu Pod biomasou se většinou rozumí zpracovávaný rostlinný odpad. Dřevo, dřevní štěpka s kůrou, piliny, zbytky po zemědělském zpracování řepky či slunečnice. Stále častěji se ale pro potřeby kotlů plodiny přímo pěstují. Mohou to být byliny (konopí seté, slunečnice topinambur, šťovík krmný), dřeviny (topoly, vrby, olše), nebo dokonce části rostlin původně určené pro výrobu potravin. Pro spalování v kotlích se dnes pěstuje třeba obilí nebo kukuřice. Když odhlédneme od trochu bizarního topením zrním, je tu další nástraha na uvědomělého spotřebitele. Jde o výrobu peletek. Vybrané rostlinné materiály je třeba lisovat pro získání pravidelných drobných „noků“, které pak ze zásobníku plní kotel. K tomu účelu se míchají různé plodiny, aby se směs po působení tlaku spojila bez použití přídavného tmelu či lepidla. To bývá údajně na výrobě peletek to největší know-how. Problémem však je právě energetická náročnost mezizpracování paliva. Na rozdíl od
4
palivového dřeva je při výrobě peletek spotřebováno více energie a peletky také mohou více cestovat. Jen pro představu, při výrobě pelet je nutné surovinu usušit, rozdrtit, slisovat a zchladit. Pro složitost svojí výroby je velmi obtížné produkovat si pelety samozásobitelsky. Topení s nimi je však méně náročné na obsluhu.
Solární systémy na přitápění teplou vodu Jedná se o kolektory slunečního záření, které využívají sluneční energii pro ohřev užitkové vody, bazénů a pro přitápění. V kombinaci s akumulačními nádržemi dokáží snížit výdaje za ohřev vody o více než 70 %. Je však nutné počítat se sníženou účinností během podzimních a zimních měsíců (zejména listopad - únor) a mít současně k dispozici náhradní systém ohřevu vody (nebo větší příchylnost ke sprchování chladnou vodou v chladných časech).
Systémy pro výrobu elektřiny Zde bych rád zmínil především fotovoltaiku, jejíž využívání se brzy vyplatí i bez státních dotací. V současné době se finanční návratnost systému pohybuje mírně za jeho životností. Dle polohy a použité technologie se udává okolo 20 let, aniž by však bylo započítáno možné poškození extrémními kroupami či větrem. Ani energetická návratnost není příliš výhodná. Energetická účinnost současných běžných článků se totiž pohybuje mezi 7 a 16 %, i když v laboratořích se dosahuje účinnosti přes 32 %. Proto je současný běžný fotovoltaický systém bez státní podpory finančně spíše nevýhodný. Nově jsou však vyvíjeny články s vyšší účinností. Ve Vesmíru (2007/11) píše Milan Vaněček (z FU AV): „Energeticky nejnáročnější monokrystaliské sluneční články mají tedy v oblastech nízkého oslunění (jako je Německo) celkovou energetickou návratnost 3,5 roku. ...Tato doba se ještě dále zkracuje přechodem na multikrystalický křemík a na stále tenčí články...“ To znamená, že po 3,5 letech se vrátí energie vložená do výroby fotočlánku, přičemž životnost takových článků se pohybuje mezi 20 a 40 lety. V případě hromadné produkce těchto článků a poklesu jejich ceny budeme možná tyto pasti na slunce vidět na střechách častěji. V souvislosti s výrobou energie ze slunečního záření se často zmiňuje také problém akumulace elektřiny. V časopise Nature Nanotechnology 3, 31–35 (2008), byl publikován článek o nové generaci lithiových baterií s anodami z křemíkových nanovláken, které mají větší energetickou kapacitu a životnost. (http://www.nature.com) I zde se tedy blýská na lepší časy.
Tepelná čerpadla Na ekologii provozu tepelných čerpadel lze pohlížet ze dvou základních hledisek, kterými jsou spotřeba energie a používání chladiva. Spotřeba primárních
Duben 2008
neobnovitelných zdrojů energie je dána nutností dodávky elektrické energie pro pohon kompresoru v tepelném čerpadle. Elektrická energie je v současné době u nás vyráběna převážně z primárních neobnovitelných zdrojů (uhlí, plyn, jaderná energie). Tepelné čerpadlo sice spotřebovává asi jednu třetinu elektrické energie v porovnání s přímotopným elektrickým nebo akumulačním vytápěním, ale z ekologického hlediska není spotřeba elektřiny ani zdaleka zanedbatelná. Zcela jiná situace by však nastala, pokud by elektrická energie byla vyráběna lokálně u spotřebitele např. z biomasy, fotovoltaických panelů či palivových článků. Potom lze tepelné čerpadlo považovat za maximálně úsporný a ekologický zdroj tepla. Stejně by tomu bylo i při centrální výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Nezbývá tedy než doufat, že se v dohledné době najdou šetrnější způsoby výroby elektřiny, než jsou elektrárny spalující uhlí nebo plyn. Druhým ekologickým problémem tepelných čerpadel je chladicí okruh a používaná chladiva. Riziko spočívá v úniku chladiva, které následně poškozuje ozónovou
vrstvu. V minulosti používané tvrdé freony (CFC, CKW) typu R11 a R12 byly nahrazeny nejprve tzv. měkkými freony (HCFC, FCKW) typu R22 a R134a, které poškozovaly ozónovou vrstvu přibližně 20krát méně. V současné době se jako chladivo používají velmi málo škodlivé typy R407c a R404c. Při manipulaci s chladicím okruhem je i přesto třeba chladivo odsát, aby nedocházelo k jeho úniku do atmosféry. Někteří výrobci nabízejí bezfreónová tepelná čerpadla, která používají jako chladivo propan. Krajské pracoviště SFŽP v Olomouci, kde mohou fyzické osoby podat žádost o podporu v národních programech SFŽP, najdete na adrese: Wellnerova 7, 779 00 Olomouc, pracoviště je pro veřejnost otevřeno v úterý a ve středu 8.30–12.00 a 13.00–17.00. V ostatní dny je návštěva možná jen po předchozí domluvě (tel. 585 244 616). Aktuální informace včetně formulářů žádostí lze nalézt na webové adrese: http://www.sfzp.cz/sekce/125/pokynypro-zadatele/ Tomáš Papež, redakčně upraveno
Ekoporadna Dá se ušetřit na tisku? Běžnou kancelář nebo domácnost si bez kancelářské techniky již nedovedeme představit. Při jejím provozu ale vzniká velké množství elektronického odpadu. Debata o celoevropské směrnici, která by tuto situaci změnila, stále není dotažena do konce. O to nutnější je řídit se při výběru kancelářského vybavení jeho celkovým dopadem na životní prostředí (výroba, montáž zařízení, provoz, spotřeba energie). Výběr vhodné tiskárny není jednoduchý. V případě tohoto zboží bohužel na českém trhu dosud chybí produkt, který by splnil kritéria pro udělení značky Ekologicky šetrný výrobek. Proto je třeba si spočítat, kolik a co budeme tisknout a v jaké kvalitě to potřebujeme. Dobré je upřednostnit při výběru tiskárny tu, která zvládá oboustranný tisk. V rámci šetření energie je lepší nepoužívat stand by režim a při ukončení práce tiskárnu vždy úplně vypnout. Většina výrobců barev uvádí, že tonery nejsou škodlivé pro lidské zdraví. Přesto se objevují lékařské články, které upozorňují na rizika rakovinných onemocnění či na nebezpečí chronických bronchitid v souvislosti s inhalací uhlíkového prášku, který je v toneru obsažen.
Recyklace kazet Vyprázdněnou tonerovou i inkoustovou cartridge (kazetu) lze znovu několikrát naplnit. S recyklací tiskneme asi za polovinu ceny. Je to ekologičtější řešení. Výrobci sice tento postup příliš nedoporučují, ale jsou nuceni tak činit kvůli svým obchodním zájmům. V sou-
časné době existuje v České republice mnoho firem, které nabízejí renovaci nepoškozených kazet. U inkoustových tiskáren by se měla recyklovaná cartridge použít do 3 měsíců od recyklace. To může být problém, pokud máme malou spotřebu barvy. Pokud nechceme čekat na recyklaci od firmy, můžeme si cartridge doplňovat sami použítím plnící sady. Po vypsání náplně je nutné nechat kazetu profesionálně zrenovovat a až poté kazetu opět doplnit. Můžeme se tak dostat asi na 1/3 ceny originálu. U laserových tonerových kazet je třeba si dát pozor na podezřele levné nabídky, kde mohou být v toneru zastoupeny nežádoucí příměsi, které negativně ovlivňují kvalitu výstupu, nebo mohou dokonce poškodit válec, stěrky a další díly. Při využívání možnosti recyklace je vhodné „točit“ dvě kazety, protože recyklace trvá obvykle několik dnů. Na trhu se také nabízí kompatibilní neznačkové (nerecyklované) tonerové i inkoustové kazety, které jsou levnější než originální. Vliv na životní prostředí je v případě originálu i alternativních produktů stejný.
Co s odpadem? Toner i inkoust včetně obalu nejsou v katalogu odpadů hodnoceni jako nebezpečný odpad. Patří do oddílu „O“ – ostatní odpady. To znamená, že je možné je likvidovat jako domovní odpad. K recyklaci všech součástí vysloužilých kazet, kterou deklaruje většina firem, patrně nedochází. Možnou cestu k řešení tohoto problému nastínila firma Kyocera, která vyrábí
5
laserové tiskárny Ecosys, jež klasickou cartridge vůbec nemají. Nadějí mohou být i tuhé inkousty, které propaguje firma Xerox. Její produkt za sebou zanechává v porovnání s klasickou laserovou tiskárnou o 95 % méně odpadu. Pro ilustraci běžná barevná tiskárna produkuje okolo 70 kilogramů odpadu na každých sto tisíc stran, u tiskárny na bázi tuhého inkoustu jsou to pouze dva kilogramy. Mezi firmy zabývající se renovacemi tonerových kazet jsou např. Ecotoner a Český toner. Na své renovované kazety firmy poskytují 100% záruku.
Recyklovaný papír Velcí výrobci tiskáren (Canon, Kyocera, Minolta, Xerox, RICOH, Hewlett-Packard, Panasonic) schvalují používání recyklovaného papíru při kopírování a tisku na jejich zařízeních. Nicméně varují před použitím recyklovaného papíru pro barevné a velkoformátové kopírky a pro inkoustové tiskárny (z důvodu obvykle hrubší textury a větší savosti recyklovaného papíru). Obecně se dá říci, že pro posouzení vhodnosti určitého média rozhodují zejména jeho vlastnosti, nikoli označení papíru za „běžný“ či „recyklovaný“. Podrobnější anketu s výrobci možno nalézt na internetových stránkách sdružení Arnika: papir.arnika.org Hana Kovaříková, redakčně upraveno Zdroje: www.ecotoner.cz www.sweb.cz/pavel.vaclavek2005 www.ceskytoner.cz http://fifty.cz/navody/rdjeasy.html www.ekolist.cz
Týden opravdových plen 21.–27. dubna 2008 V rámci mezinárodní akce Týden opravdových plen pořádá Hnutí DUHA Olomouc v ekoporadně na Dolním náměstí 38 výstavku moderních látkových plen. Výstavu můžete navštívit v hodinách pro veřejnost (tj. po, út, čt 13–17 hod., st, pá 10–13 hod.). Na místě bude přítomna maminka, která ráda předá své zkušenosti s používáním látkových plen. V rámci Týdne opravdových plen proběhne i „burza použitých látkovek“, a to ve středu od 15 do 17 hodin v ekoporadně. Během výstavy se dozvíte, že: • existují tzv. moderní látkové pleny, jejichž používání je velmi podobné používání jednorázových plen • moderní látkové pleny se nevyvařují a nežehlí • dítě v jednorázových plenách vyprodukuje během svého plenkového období cca 1 tunu odpadu • látkové pleny jsou pro Vaše dítě zdravější, protože jednorázové pleny obsahují chemické absorbční gely a nepropustnou igelitovou vrstvu • moderní kalhotky na látkové pleny mají vlastnosti podobné vlastnostem outdoorových bund – jsou nepropustné pro vlhko, ale prodyšné pro páry • přebalování s moderními látkovými plenami se pro vás stane zábavou Přijďte se přesvědčit na vlastní oči, těšíme se na Vás. Maminkám rádi pomůžeme vynést kočárek. Dominika Kovaříková
Ekologickoprávní minimum Nechtěná reklama ve schránce Máte schránku opatřenou nálepkou „Nevhazujte reklamu“, a přesto se Vám občas stane, že z ní nějaké ty reklamní letáky vypadnou? Chcete se bránit, ale nevíte jak? Tak právě Vám je věnován tento článek. Ač se to na první pohled nemusí zdát, problém letáků ve schránkách s ochranou životního prostředí úzce souvisí. Vždyť to jsou tuny papíru (většinou ještě ke všemu nerecyklovaného), které firmy potisknou a nechávají distribuovat do domácností. V naprosté většině případů však tyto letáky končí v koši (v tom lepším případě se separovaným sběrem). Také z tohoto důvodu proto někteří lidé opatřují své schránky nejrůznějšími nápisy: „NE reklamě“, „Nevhazujte reklamní materiály“, „Reklamu NE, zpravodaj města ANO“ a podobně. Tímto jednáním dává vlastník schránky výslovně najevo, že si nepřeje být reklamou obtěžován. Na reklamu, která i přes toto jednoznačné vyjádření v takto označené schránce skončí, pamatuje zákon o regulaci reklamy (z.č. 40/1995 Sb.), který výslovně zakazuje „šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta
6
obtěžuje“. A právě takovou „obtěžující“ reklamou jsou letáky vhazované do schránek označených nálepkou „ne reklamě“. A co dělat, když i přes výslovné označení schránky v ní nacházíte nechtěné reklamní letáky? Zákon o regulaci reklamy dává takto obtěžovaným možnost obrátit se na příslušný krajský živnostenský úřad (v našem případě živnostenský odbor Krajského úřadu Olomouckého kraje), který celou záležitost prošetří. Doporučujeme také v případě takového podnětu požádat o seznámení s výsledkem tohoto šetření. Bohužel se však bude velmi těžko dokazovat, kdo reklamu do označené schránky vhodil... Dominika Kovaříková Článek byl sepsán v rámci projektu Rozvoj praktických forem výuky na PF UP, podpořeného ESF.
Mozaika Cyklobusy opět v provozu Dopravní podnik města Olomouce znovu zavedl linku č.31-Cyklobus, kterou můžeme přepravit své kolo ze zastávky Tržnice na zastávku ZOO Svatý Kopeček a zpět (na jiných zastávkách autobus nestaví). Linka je v provozu každý víkend od 22. 3. 2008 do 28. 9. 2008 (první cyklobus vyjíždí z města v 9:00, poslední opouští Sv. Kopeček v 16:45). Cena jízdného dle platného tarifu IDSOK, jízdenku pro kolo za 14 kč lze zakoupit pouze u řidiče.
Třiďte odpad, má to smysl! Olomoučané v minulém roce vytřídili až o 11 % více odpadu než předloni. Největší nárůst zaznamenalo třídění papíru, dále skla a plastu. Množství vytříděných nápojových kartonů naopak kleslo. To, že lidé začali více dbát na třídění odpadu, je především důsledkem informační kampaně, kterou město odstartovalo před třemi lety. Velkou měrou k tomu však přispělo i navýšení stanovišť s nádobami na tříděný odpad. Nejdůležitější však je, že lidé začali brát třídění odpadu vážně a považují je za samozřejmé.
Sběr bioodpadu Olomoucká radnice zahájí v dubnu pilotní projekt sběru bioodpadu. Speciální nádoby, do nichž bude patřit například listí, větve, zbytky ovoce a zeleniny, ale také pytlíky od čaje, kávová sedlina či lepenkové krabice, budou rozmístěny mezi dobrovolné domácnosti v městské části Neředín. Třídění bioodpadu může pomoci snížit množství směsného odpadu nejméně o čtvrtinu. Města a obce jsou ke třídění bioodpadu nucena také evropskou i českou legislativou.
Přerovská stanice pro poraněná zvířata Nejpozději v květnu by měla být konečně otevřena záchranná stanice pro poraněná zvířata v Přerově. Přes původní drobné komplikace je teď už vše připraveno, aby stanice mohla začít fungovat na jaře tohoto roku, neboť právě v tuto dobu je poraněných zvířat nejvíce. Stanice vyroste v areálu ornitologické stanice ORNIS, její stavba je dotována radnicí, krajským úřadem a značnou částkou přispěl i bývalý politický vězeň František Komárek. Barbora Číhalová
Kalendárium sobota 19. dubna: Ekofarmy na jaře Exkurze do mlýna a balírny biopotravin společnosti PRO-BIO ve Starém Městě pod Sněžníkem a na ekofarmu s chovem ovcí a skotu paní Vlasty Skřivánkové v Branné. Doporučený odjezd z Olomouce vlakem v 8.54, společný sraz na nádraží ve Starém Městě pod Sněžníkem v 10.34. Bližší informace a závazné přihlášky: Libor Praus, e-mail:
[email protected], mob.: 605 522 692.
úterý 29. dubna, 17.00, Fontána-centrum (Edelmannův palác, Horní náměstí 5) Mohou alternativní zdroje energie šetřit naši kapsu? Veřejná beseda, přednáší Jaroslav Utíkal, majitel firmy Unego ze Samotíšek Beseda se zaměří na tepelné izolace, větrání, vlhkost, stavební konstrukce a vše, co se týká staveb. Dozvíte se nejen, kdy se vyplatí pořídit solární kolektory a kdy dřevoplynový kotel. Také jak funguje tepelné čerpadlo, kolik peněz lze ušetřit kvalitní izolací oken či výměnou skel, jak při větrání neztrácet teplo, co je to pasivní klimatizace či jak se vyznat v tepelných izolacích. Vstupné je 20 Kč. Více informací: Hana Kovaříková, tel.: 605 832 488. Pořádá Hnutí DUHA Olomouc. Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
hlasových nahrávek, odchytu a kroužkování ptáků. S sebou dalekohled, svačinu a hlavně dobrou náladu! Akce proběhne za každého počasí. Předpokládané ukončení v dopoledních hodinách. Vedou Jaroslav Koleček a Jindřich Sedláček. Kontakt: e-mail:
[email protected], tel.: 605 552 978.
čtvrtek 8. května, sraz na nádraží v Čelechovicích Velký a malý Kosíř – Výlet pro rodiče s dětmi Vycházka plná her o přírodě. Zkameněliny v Růžičkově lomu, výhled po krajině Hané, pověst o králi Ječmínkovi, opekání na vrcholu velkého Kosíře (uzeninu s sebou), poslouchání mravenců, vzácné květiny. Přihlaste prosím svou účast telefonicky a sdělíme vám čas srazu dle aktuálních jízdních řádů. Pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
sobota 10. května, sraz 10.00 parkoviště Poděbrady Bobři a ptáci na Poděbradech Exkurze s odborným (a přesto zajímavým) výkladem. Ukázky odchytu pěvců na planých loučkách. Pozorování bohaté činnosti bobrů. Na akci se dohodneme na možném večerním přímém pozorování bobrů. Akce jsou financovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
čtvrtek 1. května, sraz v 8.00 na Žižkově náměstí před budovou PdF UP. Vítání ptačího zpěvu Procházka olomouckými parky spojená s ukázkou
7
inzerce
Nejčistší ekodrogerie na Zemi „Zobrazování struktury kapek“ byl výzkum, který prováděl v šedesátých letech ve Flow Dynamic Institutu v Herrieschriedu vědec Johannes Schnorr a který se stal podnětem k zahájení výroby nečistší ekodrogerie na Zemi, ekodrogerie Sonett. Německý vědec při svém bádání zjistil zbytky smáčedel v pitné vodě. Tato smáčedla pocházela většinou z čistících a pracích prostředků, které se v přírodě špatně rozložily anebo se nerozložily vůbec. Zbytky smáčedel objevil ve spodní vodě a dokonce i řekách a jezerech, kde vedly k vytváření enormního množství pěny na splavech u mostů. Překvapivé zjištění o špatném stavu vody vedlo pana Schnorra k vytvoření nového, pro přírodní prostředí přátelského pracího prostředku. Jeho hlavním rysem byla rychlá a úplná biologická odbouratelnost všech přísad a největší možná ekonomičnost při použití surových materiálů. To byl počátek Sonett modulárního systému. Značka Sonett se tak stala průkopníkem na poli ekologických pracích prášků a čistících produktů. Dnes se ekologická drogerie Sonett vyrábí v ekologické továrně v německém Deggenhausenu. Firma je vlastněna neziskovou společností Sonett nadace. Kdykoliv je to možné, používá při výrobě suroviny pocházející z ekologického či bio-dynamického zemědělství, nikdy nepoužívá substance škodící lidem nebo životnímu prostředí, absolutně žádné ropné deriváty, absolutně žádné enzymy. Výrobky nejsou testovány na zvířatech, ale značku o netestování na zvířatech Sonett záměrně neuplatňuje, protože říká, že jakákoliv složka mohla být testována na zvířatech někdy jindy a někým jiným. A Sonett chce informovat pravdivě. Sonett je také jediným producentem ekologické drogerie, který při výrobě používá rytmizované vitalizované vody a balzamických přísad, což přispívá k ochraně a obnově drahocenných přírodních vodních zdrojů. Ekodrogerie Sonett se v současnosti prodává ve 30 zemích světa a zájem o ni plynule roste. Ve světě i u nás ji najdete především v obchodech se zdravou výživou a s biovýrobky. Sonett je zkrátka odpovědí pro každého, komu není lhostejný osud Země a života na ní. Další informace o výrobcích Sonett a také o místech, kde se dá zakoupit, najdete na www.sonett.cz.
Hustota a síla krystalické formace, jemnost a detailnost prokreslení podávají informace o biologické hodnotě vzorku a jeho “živosti”.
obr. 1 - Konvenční prací prostředek není schopen tvořit strukturu
obr. 2 - Hvězdicově krystalizující Sonett
Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet číslo 1803974399/0800 anebo na adresu redakce. Před zasláním daru nás informujte, nepřijímáme anonymní dary. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.
