ÚVOD
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítejte na stránkách podzimního čísla Alarmu s aktualitami z lidskoprávních a ekologických aktivit NESEHNUTÍ, které letošní podzim prožívá významné životní jubileum – 10 let od svého vzniku. Na výroční číslo Alarmu se můžete těšit příště. Tentokrát je Alarm zaměřen na téma feminismu, ženských práv, gender, rovných příležitostí žen a mužů. Pro někoho zajímavá, pozornosti hodná oblast, pro jiného (i jinou) strmé skály a černé propasti – každopádně teritorium, na kterém působí i NESEHNUTÍ. Roku 1993 se evangelický televizní kazatel a politik Pat Robertson z USA vyjádřil o feminismu známým citátem: „Feminismus podněcuje ženy k tomu, aby opouštěly své manžely, zabíjely své děti, praktikovaly čarodějnictví, snažily se zničit kapitalismus a staly se lesbami.“ Předtím i potom toho bylo a stále je o feminismu říkáno mnoho, a více než často jsou to slova hloupá až zlá, feministkám a feministům značně nelichotivá. Nesouhlasíme s nimi, a tak už sedm let vedeme kampaň Ženská práva jsou lidská práva, kterou plníme aktivitami informujícími o cílech feminismu a zejména o problémech, kterými se zabývá. Nenavádíme ženy, aby opouštěly své manžely, ale říkáme, aby s nimi nezůstávaly, když jsou bity a týrány. Neříkáme, že ženy mají zabíjet své děti, jen to, že mají právo rozhodnout se o svém těhotenství. Nepodněcujeme k čarodějným rituálům, jen se snažíme podpořit plamínek vnitřní síly žen . Nejde nám o zničení kapitalismu, jen o to, aby nebyl nikdo vykořisťován a ženy a muži měly/i rovné podmínky v osobním i profesním růstu, uplatnění, ohodnocování. Netvrdíme, že podporujeme lesbismus, ale též mu nebráníme. A co bych vám z tohoto čísla Alarmu doporučila? Ženskoprávní aktivity NESEHNUTÍ jsou často označovány jako ekofeministické. Není to tak úplně pravda, a proto vám tento směr z mnoha feministických směrů podrobněji představujeme. Za poslední půlrok jsme se velmi věnovali rozšíření naší feministické knihovny, a tak si i stránky Alarmu zasloužily stručné pojednání o ženách a literatuře. Řídíme se heslem „Ženám více světa, mužům více rodiny“, a proto máme aktivity na podporu aktivního otcovství - i v ZOO! Ale NESEHNUTÍ nemá jen ženskoprávní
2 l Alarm č. 37
kampaň, a proto náš dopisovatel pojednává o válečném konfliktu v budování nového brněnského hypermarketu. Jak vzniká sen o hypermarketu, pověděli v rozhovoru tvůrci Českého snu. Ekologická poradna plní plány na 125 %, a nejen proto se nad jejími případy můžeme leckdy podivit. Jak lidé procházející největším brněnským parkem odpověděli na anketní otázku o feminismu a feministkách? No, nijak překvapivě. Za redakci Alarmu zdraví, krásný čas padajícího listí a mlhy přeje a na některé z četných podzimních akcí NESEHNUTÍ se třeba v Brně na viděnou těší Kateřina Plesková koordinátorka kampaně Ženská práva jsou lidská práva
[email protected]
Kontakt:
NESEHNUTÍ BRNO třída Kpt. Jaroše 31, 602 00 Brno tel./fax: 543 24 53 42 e-mail:
[email protected] Redakce: Jiří Koželouh, Kristýna Pešáková, Kateřina Plesková, Lenka Šafránková Pavlíčková, Jaroslava Šimáková, Milan Štefanec, Zuzana Voršilková Sazba: Zuzana Voršilková Ilustrace na titulní straně: Jan Karpíšek Registrace: MK ČR 14790 Vytištěno na recykovaném papíře. Poznámka redakce: Ne všechny články musí vyjadřovat stanovisko Nesehnutí. Chcete-li dostávat zpravodaj Alarm, máte dvě možnosti. Pošlete na brněnskou adresu NESEHNUTÍ sedmnáctikorunovou známku (počet známek - počet čísel Alarmu) nebo nám napište na adresu
[email protected], kde si můžete objednat jeho pravidelné zasílání v elektronické verzi. Alarm si můžete také prohlédnout na našich internetových stránkách: www.nesehnuti.cz Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Dekujeme moc Janu Karpiskovi za jeho ilustrace do podzimniho cisla
Obsah
Ženy a literatura...................................................................................................... 3 Pozvánka na literární večery................................................................................... 3 Ekofeminismus........................................................................................................ 4 Rozhovor................................................................................................................. 5 Aktuality z kampaně Ženská práva jsou lidská práva.............................................. 6 Svátek otců v pražské zoologické zahradě.............................................................. 7 Anketa..................................................................................................................... 8 Jih proti severu - kdo bude mít více hypermarketů.................................................. 9 „Takovou odezvu jsme nečekali…“ říkají o reakcích na filmový dokument ČESKÝ SEN jeho autoři.......................................................................................... 9 Kampaň Za práva zvířat a projekt Vzdělání a osvěta – cesta k ochraně zvířat............................................................. 11 Ekologická poradna posiluje.................................................................................... 11 NESEHNUTÍ na festivalech..................................................................................... 12 Přidejte se............................................................................................................... 13 Knihovna .............................................................................................................. 14 Distribuce NESEHNUTÍ........................................................................................... 15
KAMPANĚ
Ženy a literatura Text: Pavla Buchtová (autorka je amerikanistka působící na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně) Po staletí se umění evropské a americké kultury dělilo na díla vytvořená muži a díla inspirovaná ženami. Literární díla nebyla v tomto směru výjimkou. Ženy se sice v literatuře vyskytovaly, ovšem pouze mizivé procento z nich jako autorky. Většina žen v literatuře byla románovými postavami v dílech spisovatelů, kteří zobrazovali ženy podle stereotypních představ společnosti, v níž žili a tvořili. Příčinou absence literárních děl vytvořených ženami byl jednak ztížený přístup ke vzdělání, jednak lpění na tradičním rozdělení mužských a ženských rolí, které ženám tvůrčí činnost znesnadňovaly. Britská spisovatelka Virginia Woolfová vysvětluje, že ženy k psaní potřebují „peníze a vlastní pokoj.“ Co by se stalo, kdyby měl Shakespeare stejně talentovanou sestru? Woolfová si představuje, že by se místo studia musela starat o domácnost, její talent by jí sice donutil napsat pár stránek, ty by však před svým okolím musela skrývat, před dohodnutým manželstvím by utekla do Londýna, kde by se marně snažila proniknout do divadelního světa, až by nakonec spáchala sebevraždu. Na přelomu 19. a 20. století, kdy ženy začaly bojovat za volební právo, sdružovat se v ženských spolcích a pomalu se jim otevíral svět vzdělání, se začala měnit i situace v literatuře. Spisovatelek přibývalo a mužské zobrazení světa bylo konfrontováno s ženským pohledem. Přestože od té doby počet spisovatelek stále roste, jejich zastoupení v literárních antologiích, učebnicích či mezi držiteli literárních ocenění tomuto růstu neodpovídá. Někteří literární kritici vysvětlují toto nepoměrné zastoupení tím, že tvorba žen nedosahuje takové úrovně jako díla mužů. Ovšem to, co považujeme za kvalitní literaturu, určuje tzv. literární kánon, což je pomyslný soubor mistrovských děl, jenž vytvořili literární kritici podle dobových představ o tom, jak má kvalitní literatura vypadat. Literární kánon je ve většině zemí mužskou verzí literární historie, protože je koncipován na základě úsudků mužských kritiků a bere v potaz vývoj literatury, ve kterém sehráli muži hlavní roli.
DISTRIBUCE Od 60. let 20.století se literární kánon začal v severní Americe a zemích západní Evropy pod vlivem druhé vlny feminismu proměňovat. Feministické literární teoretičky zpochybnily estetická měřítka používaná při určování kvality mistrovských děl, takže literární kánon, a s ním i učebnice a literární kurzy, zahrnují nejen více žen, ale i spisovatelů a spisovatelek různých etnik, kteří bývali také v minulosti kritikou opomíjeni. Pokud prolistujeme české učebnice literatury, literární antologie či seznam doporučené četby ke státním maturitám, zjistíme, že v České republice proces zpochybňování kánonu ještě nezačal. Spisovatelky jsou zde uváděny pouze okrajově, někdy bývají zahrnuty v samostatné kapitole se zlehčujícím názvem oddechová literatura nebo ženská četba. Literatura psaná muži je považována za normu, zatímco díla žen se posuzují jako zvláštní případy. Na přijetí děl spisovatelek do literárního kánonu si tedy budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Přesto se však dnes, na rozdíl od situace před sto lety, již nikdo neptá, zda by měly ženy vůbec psát. Vždyť svou tvorbou vytvářejí svůj vlastní obraz a vlastní dějiny. A proč bychom měli tato díla číst? Čtenářky svou odpověď znají. A čtenáři? Mnoho mužů tvrdí, že žena je pro ně tajemstvím. Pokud se chtějí o ženských pocitech a zkušenostech dovědět více, neměl by jim stačit pouze zkreslený obraz žen v dílech mužských spisovatelů, když mají možnost získat odpovědi od žen samotných.
■
Pozvánka na literární večery 13. listopad 2007 – téma: gay a lesbická problematika v literatuře – téma představí a z knih vybírají: Jolana Navrátilová a Barbora Kárníková 13. prosinec 2007 – téma: předvánoční posezení s pohádkami z per feministických autorek – téma představí a z knih vybírá: Pavla Buchtová
Na leden 2008 připravujeme téma: gender a modernismus Místo konání: vždy knihovna NESEHNUTÍ, tř. Kpt. Jaroše 31, Brno
Začátek: vždy 18 h ■
* „ABC feminismu“ (NESEHNUTÍ, 2004): soubor textů reflektujích nejvýznamnější feministická témata (rovné příležitosti mužů a žen v zaměstnání, rodině, ženské tělo a sexualita, domácí násilí, obchod se ženami, genderová nerovnost ve společnosti, v jazyce, souhrnný přehled historie ženského hnutí atd.). Autorkami textů jsou významné představitelky ženského hnutí v ČR. Cena 120 Kč * „Průvodce na cestě k rovnosti žen a mužů“ (NESEHNUTÍ, 2005): pro všechny, kdo chtějí získat základní přehled o tématech jako jsou genderové stereotypy, rovné příležitosti žen a mužů, násilí na ženách - základní data a souvislosti doplněné o cvičné otázky, příklady, citáty k zamyšlení, kontakty. Cena 10 Kč * Lucie Jarkovská - „Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání“ (NESEHNUTÍ, 2005): brožura seznamuje s genderově citlivou výchovou a vzděláváním; ukazuje, kde lze hledat kořeny nerovnosti mezi pohlavími a předkládá podněty, jakým způsobem je možné vést výuku, aby přispívala k upevnění společenské rovnosti. Cena 10 Kč * benefiční placky „Stop násilí na ženách“: tři druhy benefičních placek na podporu azylového domu pro ženy – oběti domácího násilí. Cena 20 Kč * trička „Ženská práva jsou lidská práva“: série triček s potiskem růžovo-šedého loga ženskoprávní kampaně NESEHNUTÍ na hrudi (viz obrázek) a loga NESEHNUTÍ a nadace Slovak-Czech Women´s Fund na zádech. Trička „pánského“ střihu: barvy - bordó, černá; velikosti S - XXL. Trička „dámského“ střihu: barvy – fialová, černá, bílá; velikosti S - XL. Cena 250 Kč * „Gender, rovné příležitosti, výzkum“: časopis vydávaný SÚ AV ČR, oddělením Gender & sociologie obsahuje srozumitelně zpracované práce zejména akademických odbornic a odborníků – výzkumy, recenze, komentáře ad. Hlavní témata: č. 2/2005 – ženy ve veřejném životě; č. 2/2006 – feminismus v praxi, č. 1/2007 – genderové aspekty multikulturní reality. Zdarma
3 l Alarm č. 37
KAMPANĚ * „Rovné příležitosti do firem“ – speciální vydání (Gender Studies, 2005 a 2006): tištěný výběr toho nejlepšího z internetového zpravodaje o rovnosti žen a mužů (nejen) v zaměstnání. Zdarma * „BLOODY MARY“: časopis českých Riot Grrrls (články, reporty, povídky, recenze ad.). Hlavní témata: č. 9 – Subkultury a patriarchát; č. 10 – Sexualita; č. 11 – Móda, č. 12 – Hazardérky a ztracenkyně. Cena 25 Kč * Časopis „FEMIDOM“: první číslo unikátního „hand-made“ feministického časopisu o sexualitě, menstruaci, antikoncepci, DIY gynekologii, řešení nemocí apod. Vydávají české Riot Grrrls. Cena 25 Kč * Christa Wichterich „Globalizovaná žena – zprávy o budoucí nerovnosti“ (proFem, 2000): studie o globalizaci a jejím dopadu na ženy. Cena 90 Kč * Ute Scheub - „Mírotvorkyně“ (proFem, 2005): 11 portrétů žen z celosvětového mírového hnutí. Cena 160 Kč * I. Šindlerová - „Práce žen z domova v České republice“ (EKS, 2006): výstup z unikátního výzkumu s výmluvným podtitulem Nejistá a nevýhodná práce ukrytá za dveřmi domácností, nebo flexibilita pro skloubení rodinného a pracovního života? Zdarma * E. Fialová, I. Spoustová, B. Havelková „Diskriminace a právo“ (Gender Studies, 2007): přehledný a praktický souhrn tématu rovnosti žen a mužů na trhu práce vč. aktuálních právních úprav a praktických návodů a doporučení, jak zamezit diskriminaci. Zdarma * „Ženy v řídících pozicích“ (Gender Studies, 2006): žen je v dozorčích a správních radách, mezi generálními řediteli a na nejvyšších manažerských pozicích pomálu. Proč „zaostávají“ za muži? Co jim brání v tom, aby uspěly? Zdarma * Benefiční CD „Pro Helenu“ - výtěžek CD je věnován azylovému domu pro ženy – oběti domácího násilí. Na CD přispěly: Lenka Dusilová, Radůza, Markéta Irglová, Šina, Maria Doyle Kennedy, Silvia Olivares & Mardi Gras, Nina Hynes. Cena 250 Kč * Náramky „www.rovneprilezitosti.cz“: módní silikonové náramky v prodeji v balení po dvou kusech - vždy růžový a šedivý (s uvedením zmíněné webové stránky). Cena 44 Kč
4 l Alarm č. 37
Ekofeminismus Text: Zora Javorská, spolupracovnice ekoporadny a ženskoprávní kampaně NESEHNUTÍ Jak už sám pojem napovídá, jedná se o spojení částí ekologického a feministického hnutí tak, aby celek dával smysl. Všechno začalo přibližně v 60. letech 20. st. s rozmachem feministického a ekologického hnutí. Inspirace se objevila hned na několika místech světa současně, podle nichž lze ekofeminismus rozdělit do tří různých směrů, a sice na angloamerický, africký a indický. Našim reáliím je zřejmě nejbližší tzv. angloamerický model, který je zároveň nejvíce teoretický. Teoretický rámec ekofeminismu je téměř shodný s feminismem obecně, má ale pouze tři důležité směry, a to: liberální (někdy také kulturní) ekofeminismus, radikální a socialistický. Liberální ekofeminismus tvrdí, že ženy jsou utlačované stejně jako příroda, takže pokud se narovná nerovný vztah muže a ženy, může se žena spolu s mužem podílet na záchraně přírody. Žena zde může nabídnout a uplatnit své zkušenosti z podřízenosti a využívání, což může dát environmentálním snahám novou dimenzi. Radikální ekofeminismus jde trochu dál a tvrdí, že žena je biologicky spřízněna s přírodou, a proto má větší právo hovořit za přírodu. Tento směr je teoreticky nejsnáze napadnutelný, a to hlavně esencialistickou feministickou kritikou. Současně je radikální ekofeminismus nejvíce mystický a nabádá ženy k návratu ke kultu ženských bohyň a uctívání Matky Země. Posledním významným ekofeministickým směrem je socialistický ekofeminismus, který je asi nejpřijatelnější pro současný feminismus. Socialistický ekofeminismus tvrdí, že spřízněnost ženy a přírody je sice sociální a historický konstrukt, ale díky tomuto vývoji je to právě teď žena, která může něco zásadního změnit v přístupu k přírodě (Merchant 1990: 100-105). Jak je patrné z předešlého odstavce, ekofeminismus není jednotný směr, ráda bych ale také poukázala na to, co mají všechny ekofeminismy společné, a to je důraz na nehierarchičnost, holistický pohled na svět, úcta k jinakosti a etika „starostlivosti“. Z toho také vyplývá ekofeministická snaha o ochranu a podporu skupin, které mohou být utiskované z důvodu genderu, etnického či rasového původu nebo sociálního postavení. Abychom se ale vrátili ke geografickému členění ekofeminismu, podívejme se zpět na více prakticky zaměřené směry: africký a indický. V Africe ekofeminismus reprezentuje
zejména hnutí „Green Belt Movement“ (hnutí „Zelený pas“), založené dnes již nositelkou Nobelovy ceny míru Wangari Maathai. Jedná se o hnutí vycházející zdola od aktivních žen a snažící se zachránit poslední zbytky afrických lesů, a to zjevně jednoduchým a účinným nápadem začít opět vysazovat rapidně ubývající stromy. Jsou to právě ženy, které odlesňování nejvíce pociťují, když např. vlivem úbytku lesů ubývá i kvalitních vodních zdrojů a ženy musí pro vodu a dřevo chodit někdy i několik kilometrů. V Indii je jedna z hlavních příčin ekologické krize podobná, tedy úbytek stromů, což samozřejmě pociťují opět nejdříve ženy, které jsou „zodpovědné“ za chod domácnosti, tedy za zajištění tepla a jídla. Indické ženy také začaly řešit příčiny problému a snažily se doslova vlastním tělem zabránit kácení tolik potřebných stromů. Tímto vzniklo hnutí „Chipko“ („objetí“), jehož nejvýraznější osobou je dnes již významná ekofeministka Vandana Shiva. Tato žena tvoří pomyslnou propojující linii mezi „Východem a Západem“ či spíše mezi „prvním a třetím světem“. Stala se nejen aktivistkou, ale také teoretičkou a ve svých odborných pracích podrobně rozebírá příčiny a souvislosti ekologické krize a útlaku či podřadného postavení žen, což je hlavní myšlenkou celého ekofeministického hnutí. Jaká je situace u nás? Nejvýstižnější slovo, které by ji mohlo popsat, je asi rozvíjející se. Postupně se také u nás začínají objevovat náznaky, zatím ale spíše jen ojedinělé. Jde především o aktivitu jihočeské ekologické organizace Rosa, která má zajímavou kampaň „ekodítě“, a sousedské organizace Jihočeské matky, jejíž kampaně se obracejí k ženě jakožto potenciální hybatelce ekologické změny. Další součástí české sítě je projekt Agentury Gaia „Quo vadis femina, vize žen o trvale udržitelném životě“. Jedná se o velice zajímavý teoretický projekt, který se snaží zjistit, co si myslí ženy o současné situaci
Wangari Maathai (zdroj: internet)
KAMPANĚ
a potenciálních řešeních. Zatím posledním výrazným bodem na českém poli, který zde chci uvést, je číslo alternativního časopisu „FEMIDOM“, který je spojen s časopisem českých Riot Grrrls „Bloody Mary“. Femidom je věnován ekologickým řešením „ženských“ záležitostí - tedy menstruace, porodů, antikoncepce apod. Určitě bych mohla ve výčtu pokračovat dále, ale pokud vás téma zajímá, zcela jistě si další informace vyhledáte sami/y nebo se můžete obracet přímo na mě, a to na adrese NESEHNUTÍ.
ROZHOVOR S KATEŘINOU PLESKOVOU, koordinátorkou ženské kampaně NESEHNUTí rozhovor připravila Jaroslava Šimáková
Jak dlouho se věnuješ ženskoprávním aktivitám? Jaká byla tvá cesta k nim a jaká je tvoje motivace?
K aktivitám jsem se dostala skrze NESEHNUTÍ. Před šesti-sedmi lety jsem byla u počátků místní skupiny NESEHNUTÍ v Boskovicích. Přes akce jako byla obnova mokřadů či demonstrace na podporu svobodného Tibetu a celkově seznamování s neziskovým sektorem na Školách občanské iniciativy Hnutí Duha, jsem se dostala v roce 2000 k účasti na tehdy prvním ročníku vzdělávacích seminářů ženskoprávní sekce NESEHNUTÍ. A bylo to. Občas se člověk v nějakém tématu najde, někde hluboko ho osloví. Časem jsem přešla do brněnské skupiny NESEHNUTÍ a od roku 2004 tu ženskoprávní kampaň vedu. S různým úspěchem i nábojem. Knihy: Diamond, I & Orenstein, G ed.: Reweaving Motivací je, když se něco podaří. Nemyslím tím, že The World. The Emergence Of Ecofeminism. něco konkrétního vyřešíme, na to se tématem zabýváme příliš široce, ale stačí když se povede akce, San Francisco, Sierra Club Books 1990. Kiczková, Z: Príroda: vzor žena!? Hladanie alter- schůzka, beseda, projekt. Mám osobně docela blízko k ekofeminismu a baví mne objevovat a setkávat nativ v ekofeminizme. Bratislava, ASPEKT 1998. Lacinová, L ed.: Žiť, ako keby na Životě zále- se s ženskou energií, a tak mám radost z příjemných želo…. Bratislava, SZOPK a SOFRON – Centrum feministických setkání – ať už osobních či třeba v poenvironmentálnej výchovy pri Prírodovedeckej fakul- době hudby, obrazů, knih. Ale je jasné, že s motivací je to složitější – občas musí člověk taky hodně hledat te UK v Bratislavě 1994. Merchant, C: Earthcare: Women and the Envi- a chtít. Hodně pomáhá, když se sdruží s podobně smýšlejícími lidmi a stane se součástí nějakého hnuronment. New York, Routledge 1995. tí či sdružení, kterému nejde o moc, o peníze, ale Shiva, V: Staying Alive: Women, Ecology and jak se říká, o něco víc a pozitivněji. Člověk musí být Development. London, Zed Books 1989. ■ trošku idealista a to já skoro určitě jsem – feministka idealistka. Užitečné webové odkazy k tématu: www.ecofem.org www.wen.org.uk www.wecf.org www.wedo.org www.eve.enviroweb.org www.jihoceskematky.cz www.quovadisfemina.cz www.zelenabrana.cz/rosa/index.php www.aspekt.sk www.nesehnuti.cz
Při práci na kampani se necháváte inspirovat jinými zeměmi a vlivy, nebo pracujete intuitivně „dle českých potřeb“?
Vandana Shiva (zdroj: internet)
Samozřejmě že jako každá nezisková organizace závislá na finančních prostředcích od různých nadací musíme sledovat trendy a trošku se jim přizpůsobovat. Ukázkou jsou třeba Evropskou unií v současnosti mocně podporované projekty na podporu rovnosti žen a mužů na trhu práce. Tím rozhodně nechci říci, že jsme „kam vítr, tak plášť“. Veškeré naše aktivity sledují jednu linii – ať už jde o aktivity proti násilí na ženách, diskriminaci na pracovním trhu nebo na podporu aktivního otcovství. Jsme tu proto, abychom měnili postoje a většinou velmi stereotypní a neinformované názory veřejnosti na různé otázky. Ty jsou všechny součástí jednoho okruhu, kterým je reálná - tedy nejen politicky deklarovaná - rovnost žen a mužů a podpora ženských práv – tedy posílení pozice žen ve světě. Zní to asi moc teoreticky či oficiálně, ale moc mne baví, když na některé z našich
besed mluvíme obecně o nějakém tématu, problému a k tomu uvádíme data z odborných statistik a výzkumů, a lidé toto zdánlivě nepraktické povídání doplňují řadou příběhů, které na vlastní kůži zažili. Ne hned, ale jakmile se trošku rozkoukají a přestanou se tématu skoro doslova štítit. Když se třeba zeptáte, kdo zažil diskriminaci a sexismus, většinou se skoro nikdo nepřihlásí, ale následně v průběhu besedy uvádí jeden příklad za druhým. To je pro mne východisko i potvrzení našich aktivit.
Dá se zhodnotit vývoj „ženské otázky“ v naší zemi? Česká republika byla jednou z prvních zemí, kde bylo dosaženo volebního práva žen. Pak se slibně rozvíjející hnutí vlastně úplně zastavilo obdobím komunistické totality a po roce 1989 se na tradici nepodařilo úplně navázat. Nicméně postupně vzniklo poměrně dost aktivních ženských organizací. Řeší se zejména několik základních okruhů. V současnosti je hlavním tématem politika rovných příležitostí. Z mnoha rozličných feminismů je tak u nás naprosto převládající liberální směr. Podařilo se udělat téma z rovnosti na trhu práce. Snad na dobré cestě je to s rovnou participací na chodu domácnosti a hlavně v péči o děti. Do třetice je pak poměrně slušně slyšet o otázce rovnosti žen a mužů na vůdčích pozicích a politické moci. I když političtí vůdci tématu obecně moc pozornosti nevěnují. Ostatně i proto nutně potřebujeme doplnění o dostatečný počet silných vůdkyň. Téma násilí na ženách je také velmi silnou oblastí a dalším okruhem jsou reprodukční práva žen. Víme, že právo na svobodnou volbu umělého přerušení těhotenství není neotřesitelné, a tak si ho střežíme, ale v aktuálním řešení jsou zejména zdravotnické služby před, při a po porodu. Je zarážející, v kolika bodech se často české zdravotnictví rozchází s přáním žen i se samotnou Světovou zdra→ votnickou organizací.
5 l Alarm č. 37
KAMPANĚ Jaká jsou specifika českého feminismu? Asi nelze hovořit o specificích v ČR, jako spíše obecně v postkomunistických zemích. Prakticky neproběhla a myslím, že stále velmi citelně u nás chybí tzv. druhá vlna feminismu. Tedy nejen jasně deklarovaná ženská lidská práva jako třeba právo volit, studovat, ale niternější uvědomění si souvislostí celého problému postavení žen a mužů ve společnosti. To, s čím souvisí pojem gender. Tedy zjednodušeně, co to znamená být ženou či mužem, co tvoří ženskost a mužskost. Prakticky: proč si leckdo myslí a staví na tom, že každá žena je skoro automaticky matka a pečující muž je minimálně trošku divný; že stále žijeme v představě silných mužů a slabých žen; jak to, že realitní kanceláře se dají propagovat i tak, že na billboard dáte obrázek trojice žen a vlastně jen jejich bujné hrudníky; proč si moc neuvědomujeme, že sexual harassment není tu srandovnější tu trapnější harašení, ale dost zásadní a trestný zásah do prostoru jiného člověka. Neproběhl u nás stupeň
uvědomění si, proč je důležité těmto tématům věnovat dostatek pozornosti. Je tu zakořeněno jakési neporozumění celé věci a hlavně strašná neochota a odpor odstoupit od svých předsudků a dezinformací. Takové to „fuj, feminismus“.
Které webové odkazy doporučuješ? A knihy? Ke klíčovým určitě patří zpravodajské servery www. feminismus.cz a www.ta-gita.cz. Prvně jmenovanou webovou stránku spravuje jedna z nejznámějších českých organizací Gender Studies, o. p. s. (www. genderstudies.cz). Kromě řady zajímavých článků, aktualit a rozhovorů je tu pravidelně aktualizovaná databáze ženských organizací působících u nás i na Slovensku a jedna z bran do největší středoevropské genderové knihovny, kterou Gender Studies v Praze provozuje. Relativně stále ještě novinkou je Genderová informační a tisková agentura „gitA“, která je jedním z hlavních projektů další významné ženské
organizace proFem, o. p. s. (www.profem.cz). Zde najdete kromě klasického, byť speciálně zaměřeného, zpravodajství, též sekce Komentáře, Názory, Kauzy, Rozhovory apod. Zajímavé články obsahuje i web občanského sdružení Fórum 50% (www.padesatprocent.cz), které odvádí obrovský kus práce v aktivitách na podporu žen v politickém zastoupení a rozhodování. A tak bych mohla pokračovat, ale od toho máme na webových stránkách naší kampaně sekci odkazy. Určitě bych tu ale ještě dala tip na aktivity a web organizace Žába na prameni (www. zabanaprameni.cz). Najdete u ní třeba „genderovou“ soutěž o Kyselou a Zlatou žábu, a též jejich nové stránky www.novimuzi.eu a www.novezeny.eu. Co se týče knih, tak přehledně zpracované doporučené základní tituly má na svých webových stránkách třeba jmenovaná gitA a určitě zvu do naší feministické knihovny, která teď prošla opravdu výrazným rozšířením. ■
Aktuality z kampaně Ženská práva jsou lidská práva Text: Kateřina Plesková, koordinátorka kampaně (kontakt:
[email protected]) • „Slavíme“… 19. červen – Den rovnosti žen a mužů V roce 2007 proběhl druhý ročník oslav tohoto nově vyhlášeného významného dne, který připomíná, že téma rovnosti žen a mužů otevírá svět všem bez rozdílu. Za rovné příležitosti žen a mužů je odpovědný každý z nás. Den rovnosti žen a mužů je příležitostí k diskuzi o tom, co se za pojmem rovnost žen a mužů skrývá. Může jít například o různé formy slaďování osobního a pracovního života, zapojení otců do péče o děti či kariéru žen. Ti/ty, kdo respektují rovnost mezi mužem a ženou, slaví 19. červen jako Den rovnosti žen a mužů. Mnozí/mnohé z nich se svou ideou vycházejí do ulic řady evropských měst. Letos tak proběhly oslavy v několika městech ČR a také v Dánsku, Lotyšsku, Polsku, Rakousku a Španělsku. V Brně se v režii NESEHNUTÍ konal v celodenní informační pouliční stánek a také interaktivní workshop, kde měli zúčastněné/í možnost konzultovat příklady diskriminace s právničkou a personalistkou. Den rovnosti žen a mužů byl vyhlášen z iniciativy projektu Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů (www.pulnapul.cz), jehož se NESEHNUTÍ účastní prostřednictvím svého informačního a poradenského centra pro tuto tématickou oblast. 25. listopad – Mezinárodní den proti násilí na ženách Už několikátým rokem NESEHNUTÍ spoluorganizuje brněnské aktivity k připomenutí násilí na ženách jako celosvětového a stále až příliš častého jevu. I letos budeme upozorňovat na nepřijatelnost a nutnost aktivního řešení tohoto problému – můžete se přidat. Připravujeme besedy pro veřejnost, filmové projekce, pouliční informační stánek a happening, informační panely na brněnských úřadech ad.
6 l Alarm č. 37
• Informujeme a vzděláváme… Cyklus seminářů o rovnosti žen a mužů Roku 2001 proběhly první přednášky z tehdy premiérově uváděného unikátního cyklu seminářů pro širokou veřejnost zaměřeného na seznámení se základními okruhy témat ženskoprávní oblasti. Poslední, čtvrtý ročník, proběhl v roce 2005 a máme to potěšení vás pozvat k účasti na ročníku 20072008, který je realizován v rámci projektu Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů (www.pulnapul.cz). Semináře tvoří jednotlivé přednášky a workshopy vedené odbornicemi a odborníky, jež se danými tématy dlouhodobě a většinou prakticky zabývají. V době uzávěrky Alarmu dolaďujeme program, avšak termíny konání i základní programová náplň je jasná: 8. prosinec 2007 – úvod: gender a rovné příležitosti; 12. leden 2008 – historie a současnost ženského hnutí; 9. únor 2008 - Rovnost příležitostí na trhu práce; 8. březen 2008 - rodina, výchova, vzdělání (spojeno s návaznou oslavnou Mezinárodního dne žen); 12. duben 2008 – násilí na ženách a gender mainstreaming Cyklus celodenních (10 – 17 h) seminářů je nabízen bezplatně a je určen zejména pro osoby z tzv. pomáhajících profesí a veřejnost, která využije znalosti a zkušenosti získané na semináři v další praxi (např. pedagogičtí/pedagogické a sociální pracovnice/íci, psycholožky/gové, právničky/íci, lidé z neziskových organizací - pracující i studující). Semináře tvoří uzavřený cyklus, který je třeba absolvovat celý. Místem konání je Brno. Účast na cyklu je podmíněna výběrem ze všech přihlášených osob – uzávěrka přihlášek je stanovena na 18. listopad 2007. Proplácíme cestovné. Ženské čtvrtky a literární večery Vždy jeden čtvrtek v měsíci od října do června 2007 budou v brněnské Knihovně Jiřího Mahena probíhat
besedy se ženami nejen o ženách. V programu tzv. ženských čtvrtků naleznete aktuálně na podzim minisérii přednášek o tom, jak se žije ženám v Kazachstánu (4/10), v Afghánistánu (1/11) a v buddhistických klášterech v Nepálu (6/12). Knihovna NESEHNUTÍ pak bude prostorem pro několik společných posezení nad literaturou – program viz celkový program Večerů s NESEHNUTÍm na obálce Alarmu. Putovní výstava a přednášky (nejen) pro školy Na letáčku vloženém v Alarmu naleznete informaci o přednáškách a výstavách NESEHNUTÍ a mezi nimi i putovní foto-informační výstavu „Ženská práva jsou lidská práva aneb kampak, panenko?“ a sérii přednášek o genderových stereotypech, rovnosti příležitostí žen a mužů a násilí na ženách. Neváhejte a využijte možnost informovat své okolí! Stačí nás kontaktovat. • Propagujeme…
Trička „Takto vypadá feministka“ V rámci našich aktivit se neustále setkáváme s tím, že lidé nevědí, co je feminismus a nedokáží si představit, kdo za ním stojí. Podléhají pak lehce různým mylným představám a dojmům, předsudkům a nedůvěře. Na základě četných debat a tu negativních, tu pozitivních reakcí jsme se rozhodli/y pokusit slovo feminismus (a tak i názor na ženy feministky) „rehabilitovat“, veřejně se za něj postavit a představit české i mezinárodní veřejnosti, kdo feministky jsou - jak vypadají, jak žijí, co dělají, co si myslí, co ne... A to osobně, respektive na osobním příkladu. Na jaře 2007 jsme nabídli možnost potisku vlastních →
KAMPANĚ triček jasným a prostým nápisem Takto vypadá feministka. A protože jsme multikulturní, chtěli jsme toto sdělení zpřístupnit i jiným národům. Zadní část trička byla proto určena náhodným setkáním s lidmi hovořícími jiným než českým jazykem, žijícími v bližším či vzdálenějším okolí - a to hned v osmnácti jazycích (kromě obvyklé angličtiny, němčiny či španělštiny to byly i verze v jazyce finském, arabském, vietnamském, romském ad.). Do akce se zapojilo asi 70 žen, ochotných se za feminismus osobně hrdě postavit. Šlo o časově omezenou aktivitu, která již byla uzavřena, avšak nechali jsme potisknout několik triček navíc, která najdete v nabídce naší distribuce (www.distribuce.nesehnuti. cz). Také plánujeme druhé kolo akce. Pokud byste měli o trička zájem, kontaktujte nás skrz předběžnou domluvu. Více informací naleznete na našich webových stránkách. Trička „Ženská práva jsou lidská práva“ V létě vznikla i nová série triček vydaných jako doplněk k naší kampani a zejména k putovní foto-informační výstavě o ženských právech. Trička zdobí zejména nové logo ženskoprávní kampaně a najdete na něm i loga NESE-
HNUTÍ a Nadačního fondu Slovak-Czech Women´s Fund (www.womensfund.cz), za jehož finanční podpory byla trička vydána (stejně jako byla zrealizována celá výstava). Nabídku triček střižených „dámsky“ i „pánsky“ naleznete opět v naší distribuci. • Vítáme spolupráci… K úspěšným či vůbec realizovatelným aktivitám potřebujeme pomoc a spolupráci dobrovolnic a dobrovolníků, kterým je naše činnost sympatická a řešená témata blízká a jsou ochotny/i věnovat jim alespoň trošku svého času a tvůrčí energie. Jste takovou osobou? Přemýšlíte, že možná jste, ale nevíte to jistě? Máte nápady, jak kampaň doplnit, rozšířit, obohatit? Nebo prostě chcete přiložit ruku k dílu? Neváhejte a ozvěte se. Rádi si s Vámi smluvíme setkání, kde řádně probereme možnosti, jak se lze zapojit, s čím pomoci, čím přispět. Více informací o nás, našich aktivitách a plánech najdete webových stránkách kampaně ■ http://zenskaprava.ecn.cz. Důležitou součástí „Dne rovnosti“ bylo rozdávání balonků a také kvíz o ceny.
Svátek otců v pražské zoologické zahradě Text: Lukáš Sedláček, koordinátor aktivit na podporu aktivního otcovství v ČR Přestože mezinárodní den otců připadá celosvětově vždy na třetí červnovou neděli, NESEHNUTÍ oslavili letos tento svátek poněkud netradičně až v polovině letních prázdnin. Druhého srpna totiž slaví narozeniny emu královský, zvaný Taťulda, a pražská ZOO proto slaví jeho narozeniny jako svátek všech otců, jak zvířecích, tak člověčích. A protože v letošním roce NESEHNUTÍ propaguje a podporuje otcovství ze všech sil, byli jsme přizváni k oslavě a mohli se tak připojit k zástupu gratulantům. Při této příležitosti byla v zoologické zahradě instalována naše výstava „Aktivní otcovství, aneb Když pečují otcové“, která byla návštěvníkům ZOO přístupna po celý srpen. Slavnostnímu otevření výstavy předcházela krátká diskuze na téma „Kdo má pečovat o děti?“, ve které zaznělo mimo jiné i to, že – navzdory našim představám – v ostatních kulturách to nejsou vždy ženy, které pečují o děti, ale že naopak existuje mnoho kultur, kde tyto radosti a starosti přebírají muži (např. Pygmejové Aka). Velmi tradičním argumentem, se kterým se v našem úsilí propagovat aktivní otcovství ze strany odpůrců setkáváme, je tvrzení: „Vždyť je to přirozené, že o děti pečuje matka. Podívejte se do přírody, tam taky o mláďata pečují vždy samice“. Toto tvrzení zcela vyvrátil svým povídáním zoolog Pavel Brandl. Ve své přednášce „Péče o zvířecí mláďata není vý-
hradně věcí samic“ poukázal na mnoho příkladů ze zvířecí říše, kdy vzornými pečovateli o mláďata jsou naopak samci, zatímco samice loví potravu. Stejně tak dělená péče, kdy o mláďata střídavě pečují samec i samička, a o kterou se v lidské říši snaží dnes již nemálo zemí, není v říši zvířat žádnou neznámou. Vždyť devadesát procent druhů ptáků se dělí o péči rovným dílem. Podobné příklady, byť méně, lze najít také u savců. Ukazuje se tedy, že v přírodě vládne v ohledu péče o mláďata spíše než stejnost velmi bohatá různorodost. Závěr přednášky pak vyústil v adopční ceremoniál, ve kterém pražská organizace Gender studies o.p.s adoptovala párek tučňáků, kteří patří v přírodě ke vzorům otcovské péče. Následovala velmi akční část programu Dne otců v ZOO, a totiž soutěž „Tatínkem na 30 minut“. V nachystaném výběhu lidských mláďat bylo připraveno sedm malých lidských tvorů. Každý soutěžící muž si vylosoval své mládě a byl vpuštěn do „klece“. Pravidla zněla jasně: co nejlépe, nejkreativněji a nejvtipněji zabavit cizí lidské mládě, které mu je přiděleno. K tomu si mohl vypomáhat nejrůznějšími pomůckami jako jsou kostky, pastelky, bubínek a hračky nejrůznějšího druhu. Na vše dohlížela přísná porota složená výhradně z žen. A tak zatímco „tátové“ se potili ve výběhu vymýšlením zábavy pro prťata, kolem výběhu postávající a přihlížející ženy se náramně bavily. Aby bylo alespoň trochu učiněno zadost tradiční-
mu mužství, vítězný tatínek obdržel jako cenu tradiční chlapský symbol – pivo (a ne jedno). Následovaly gratulace oslavenci Taťuldovi a my jsme se pomalu vydali na naši soukromou obhlídku pražské zoologické. Při té se mezi námi rozběhla další, neméně zajímavá a plodná diskuze, tentokrát na téma „Jakýže to vlastně má postoj NESEHNUTÍ k trpícím zvířatům v ZOO? A trpí zvířata v ZOO nebo ne?“ PS: PS: V tuto chvíli je výstavu „Aktivní otcovství aneb Když pečují otcové“ možno shlédnout v Parlamentu České republiky. ■
„Tatínci na třicet minut“ se děti snažili zabavit různě, např. „patláním“ hlíny.
7 l Alarm č. 37
ANKETA
Anketa - Kdo jsou feministky a co je jejich cílem? Lucie, 20 let Cílem feministek je asi nějak zrovnoprávnit ženy. Asi aby měly stejný práva jako muži. Já nevím, o co jim jde, konkrétně jsem ještě žádnou vyloženě pravou feministku nepotkala. Jaroslava, 62 let Jejich cílem je mít stejný práva jako chlapi a nic nedělat. (smích)
Ivan, 70 let Feministky=amazonky, jsou pokračováním amazonek anebo Vlasty a její družiny. A co je jejich cílem? Prostě nás muže vyhubit (smích) paní Černá, 47 let Co je cílem feministek? Tak asi pravděpodobně mít stejná práva jako muži, ne? Se vším všudy. Ještě bych dodala, že je to takový docela utajený téma, protože se tím nikdo moc veřejně nezabývá. inzerce
8 l Alarm č. 37
Monika, 16 let Tak já si myslím, že feministky jsou ženy, co bojují za rovnoprávnost s muži.
Petr, 24 let (dav.
[email protected]) (smích) To já nevím, no…Já si hlavně musím přizpůsobit, co to znamená to slovo feministka…no něco asi špatnýho...něco čeho je příliš. Josef, 33 let Takhle…já mám teďka asi týden po rozchodu s přítelkyní feministkou, takže si netroufám být objektivní… Kdyby bylo stejné hnutí, myslím jako mužské hnutí, tak by z toho byla další dívčí válka. To si myslím já. To mají feministky velký štěstí, že tohle hnutí tady není, protože fakt, kdyby to bylo to stejný hnutí u chlapů, tak by pak ty ženy-feministky vytáhly do boje a byla by to bitka strašná (smích). Feministka je bojovnice za práva od roku 1890 cca, já nevím – plus mínus deset let, teďka fakt nevím. Ale každopádně si myslím, že se to za ty roky už trošku změnilo a spousta feministek jsou takové ty opuštěné ženy,
které prostě nemůžou nikoho sehnat, a proto jsou naštvaný na ty chlapy. Miroslav, 80 let Feministky chcou prostě rovnoprávnost. Mají pocit, že nejsou rovnoprávný s mužskejma.
Elena, 15 let Já si myslím, že feministky jsou takový ženy, který prostě jsou v takovým hnutí…nebo prostě který mají takovej názor, že ženy nemají svý práva, že jsou diskriminovaný a snaží se proti tomu bojovat. Olga, 31 let No osobně asi žádnou feministku neznám. Předpokládám, že jim jde o nějaké zrovnoprávnění s muži, o dosažení toho, aby se ženy dostaly do nějakých zásadních pozic třeba v politice…doufám, že tohle je jejich cílem…že to není třeba nějaký odsun role mateřství na bok. Připravily: Gábina Foltanová a Kateřina Zapletalová
KAMPANĚ
Jih proti severu – kdo bude mít více hypermarketů? Text: Jiří Koželouh a Milan Štefanec První hypermarket v ČR vyrostl na severu Brna v roce 1996. V jeho těsném sousedství má podle plánů developerů vyrůst nový hobbymarket. Druhým největším nákupním centrem v ČR se má stát centrum Olympia, rozkládající se na jižním okraji Brna. Která část města vyjde ze soutěže o větší množství aut, více hluku, emisí a zabraného prostoru vítězně? NESEHNUTÍ záměr expanze nákupního centra Olympia nadále připomínkuje. Přes naši velkou snahu a vysvětlování, proč není dobrý nápad uvažovat o dalším růstu rozlohy nákupních ploch v místě, kde je doporučovaný limit na obyvatele překročen již 12x, to nevypadá, že by brněnská samospráva a státní správa hodlala využít nástrojů územního plánu a se stavbou nesouhlasit. Na vzniklou situaci NESEHNUTÍ reaguje i tím, že se snaží zmírnit dopady případné expanze na životní prostředí prosazováním konkrétních omezujících podmínek, o nichž jsme jednali i se
zástupci nákupního centra. Posun nastal i v případě hobby marketu v Brně-Ivanovicích (na severu), kterému se věnujeme již od roku 2005. Po dvou letech developeři záměru klopýtli, když jim po půl roce čekání stavební úřad zastavil stavební řízení, neboť nedodali potřebné podklady. Je pravděpodobné, že důvodem je i velká protestní aktivita občanů a občanských sdružení, bývalé starostky a nyní zastupitelky Evy Slavíkové. NESEHNUTÍ a další odpůrci a odpůrkyně uspořádali happening, vydali informační materiály, provozují internetové stránky, uspořádali několik veřejných projednání a podnikli celou řadu právních kroků (včetně běžící správní žaloby na nezákonné územní rozhodnutí). Se záměrem vyjádřilo nesouhlas 73% dotázaných občanů a občanek v sociologickém průzkumu. V řadě případů poskytujeme podporu místním iniciativám proti nákupním centrům – například v Opavě, kde odmítají výstavbu obrovského nákupního a zábavního centra Plaza v městské památkové
zóně. Přejme jim, aby dosáhli stejného úspěchu jako NESEHNUTÍ v roce 2001, kdy jsme se podíleli na tom, že výstavba centra Plaza v Brně nebyla realizována. Na podzim plánujeme sérii přednášek po celé ČR na hypermarketové téma, objednat si můžete i naši hypermarketovou výstavu http://www.hyper.cz/cz/ vystava.html. Aktivit chystáme ještě mnohem víc (propagační kampaň, realizaci semináře, vydávaní publikací apod.). Ale je jasné, že bez pomoci vás, které toto téma zajímá a jste ochotni pomoci nápadem i konkrétní prací, toho příliš nezmůžeme. Chcete-li se tedy zapojit do hypermarketové kampaně, zveme vás na setkání, které proběhne v brněnské kanceláři NESEHNUTÍ ve středu 7. listopadu od 17:30. Těšíme se na setkání s vámi. Další data schůzek se můžete dozvědět na e-mailu
[email protected] ■
„Takovou odezvu jsme nečekali…“ říkají o reakcích na filmový dokument ČESKÝ SEN jeho autoři. Celovečerní dokument ČESKÝ SEN mapuje přípravu i realizaci velké mystifikace, kterou byla propagace a „otevření“ neexistujícího hypermarketu ČESKÝ SEN. Poodhaluje práci reklamních agentur s humorným nadhledem, přesto však ne povrchně, nahlíží do pozadí reklamních kampaní i do myšlení lidí, kteří je tvoří. Dokumentaristi divákovi ukazují, jak uvažují ti, „kdo hejbou tímto světem“, řečeno slovy kreativního ředitele reklamky. Film ukazuje sílu reklamní manipulace, na plátně defilují jednotlivá kolečka reklamního soukolí, jehož cílem je (řečeno opět slovy kreativního ředitele) „…někoho ukecat, přesvědčit, donutit jako, dokopat k něčemu…“ Film ukazuje i výsledek celého reklamního snažení – tisíce lidí s nákupními taškami běžících přes travnatou louku k obrovské plachtě s nápisem ČESKÝ SEN. Na dokument reagovala řada filmových kritiků a kritiček, novinových komentátorů a komentátorek i televizních stanic. Podle jedněch „tvůrci zneužili sociální situace v zemi…“, podle druhých „…je dokument z rodu hravých děl, které si uvědomují sociální konstrukci reality a také ji spoluvytváří“. Dokument vyvolal reakci i u řady politiků/iček. Jak napsala Miroslava Němcová (místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR za ODS) „ČESKÝ SEN je výsměchem obyčejným lidem a jejich obyčejným starostem. ČESKÝ SEN uměle vyrábí povýšené intelektuálské zrcadlo pinožícím se členům lidské společnosti“. Při uvedení dokumentu v České televizi z něj byl (na základě intervence reklamní agentury MARK/BBDO) vypuštěn zvuk při dialogu autorů filmu s představitelem této agentury vytvářející reklamní kampaň na neexistujicí hypermarket. ČESKÝ SEN se stal před-
mětem také několika právních sporů, autoři např. vyhráli právní spor s politickou stranou ODS, která jim musela zaplatit finanční satisfakci za zneužití autorských práv pro svoji politickou reklamu. (Autoři Českého snu věnovali vyhranou částku NESEHNUTÍ, stejně jako na naši hypermarketovou kampaň plyne 10 Kč z každého prodaného DVD Český sen, které si můžete objednat na www.ceskysen.cz či na
[email protected].). ČESKÝ SEN získal celou sérii ocenění jak na domácí, tak i na zahraniční půdě. Např. na mezinárodním filmovém festivalu EKOFILM 2005 získal cenu za nejlepší scénář, na Traverse City Film Festival 2005 v USA cenu za nejlepší dokumentární film, na Febiofestu v roce 2005 cenu Kristián pro nejlepší dokumentární film, na dánském Aarhuus Film Festival v roce 2004 hlavní cenu pro nejlepší dokumentární film apod. Autoři ČESKÉHO SNU Vít Klusák a Filip Remunda poskytli ALARMu tento společný rozhovor. Váš široké veřejnosti zatím nejznámější dokument ČESKÝ SEN neotřelým způsobem zpracoval téma manipulace reklamou i fenomén hypermarketového nakupování. Přestože nejde o prvoplánově aktivistický film, ve svých osvětových aktivitách jej využívají různé ekologické a občanské iniciativy. Vadí vám to? Ne, naopak. Aspoň to stvrzuje, že to nebylo plácnutí do vody, když to v čemkoliv za podnětné považují i lidé, kteří se těmi fenomény zabývají mnohem soustavněji. Ale nebudeme si nic nalhávat, občas se k nám donese, že si jej s oblibou pouštějí i reklamáři z agentur. Vysvětlujeme si to tak, že se částečně baví
tím, jak se nám před kamerou ztrapňuje konkurenční parta s BBDO, když se pánové kreativci dušují, že je naplňuje „hýbat tímhle světem“ a částečně se sebeuspokojují, že jsou sami součástí toho hýbání, ve kterém na produktu nesejde, protože to zabírá, i když není. Sanfranciský filmový festival uváděl ČESKÝ SEN v kalifornských školách jako součást mediální výchovy a ukázku jedné kapitoly evropské (nakupovací) hysterie, pardon: historie. A film zakoupila do stálé expozice MoMa: newyorské Muzeum moderního umění. Jsme rádi, že náš film komunikuje se světem na více úrovních. Jak vás napadlo filmařsky zpracovat téma reklamy právě ve vztahu k hypermarketu? Za prvé hypermarket použil už autor námětu Petr Lorenc, když v roce 1997 v rámci skromnějšího happeningu rozhlásil, že otevírá hypermarket GIGADIGA na Evropské třídě, za druhé nám to přišlo šikovné v tom, že hypermarket = všechno. Od špendlíku přes nevěstinec až po tank. Jak jste přijali spršku nadávek a kritiky na ČESKÝ SEN ze strany některých médií, filmové kritiky a politiků/političek? Počítali jste s takovou reakcí, když jste film začínali připravovat? Takovou odezvu jsme vážně nečekali. A naivně jsme se mnohým novinářům pokoušeli vysvětlit všechny důvody a okolnosti vzniku toho projektu (chtěli mluvit o filmu, ale ten byl hotový až za rok),
9 l Alarm č. 37
→
KAMPANĚ víc úsilí, aby lidi pochopili, že si neděláme legraci, že tentokrát „je to doopravdy“. Jak vás změnil ČESKÝ SEN? Trochu jsme zpychli a trochu zeskromněli. Zpychli, že se to povedlo, a zeskromněli, když si vzpomeneme, kolik náhod nám bylo nápomocno.
většinou s námi v přátelském rozhovoru nahráli kupu kazet a pak z toho vytrhali jen pár skandálních vět: jednoduše jsme se v průběhu té mediální smrště teprve učili s médii komunikovat. A pak později, když vyšly filmové kritiky, jsme se spíš už jen bavili: někdo napsal, že je to nejlepší porevoluční film, zrcadlo společnosti, a někdo jiný, že je to cynický blábol. Nejspíš něco mezi. Když nás při uvedení ČESKÉHO SNU do kin distributor tlačil, že film jakožto každý produkt potřebuje reklamu, napadlo nás poťouchle nepřistoupit na tu reklamní hru a opět mystifikovat: natočili jsme falešný trailer, fiktivní příběh, ve kterém nás dav rozlícených zákazníků zmlátí. Server IDNES pak uveřejnil fotografii z natáčení traileru s titulkem: Dav lynčuje
Vít Klusák (1980) režisér, kameraman a producent. Vystudoval fotografii na střední průmylové škole grafické, v roce 2002 spoluorganizoval demonstraci s celodenním kulturním programem proti výstavbě mimoúrovňové křižovatky na Letenské pláni v Praze. Absolvent katedry dokumentární tvorby na FAMU, od října 2006 První zákazníci a zákaznice Českého snu Foto: www.ceskysen.cz pedagog prvního ročníku tamtéž. Ve svých filmech se systematicky vrací k třecím plochám mezi tvorbou a společností. Remundu a Klusáka. Od médií je nejlepší zachovávat Spolu s Filipem Remundou spravuje filmovou sposi odstup, nikdy nevíte, kdo si z vás dělá legraci… lečnost Hypermarket Film s.r.o. a je domovníkem jednoho žižkovského domu. Je moc dobře ženatý Vaše jména jsou neodmyslitelně spojená s dokua žije v Praze. mentem ČESKÝ SEN, který do určité míry zastínil vaši ostatní filmovou tvorbu. Co s tím děláte? Filip Remunda (1973) režisér, kameraman a producent. Nezastínil, rozsvítil. Když něčím připoutáte pozorV roce 1990 absolvoval střední průmyslovou školu nost, tak se rozprostře nad vším, co děláte. Proelektrotechnickou, obor sdělovací technika. Po matublém je spíš v tom obligátním škatulkování (klišé ritě příležitostně pracoval v zahraničí a cestoval. Své k uzoufání: jak to vždycky zmiňujou herci, co chvíli první filmy natáčel osmimilimetrovou kamerou na hráli prince): předpokládá se, že už zase chystáme cestě do Indie a Íránu. Fascinován blikajícími obrazy nějaký podvrh, mystifikaci a občas musíme vynaložit amatérského filmu začal v roce 1997 studovat Katedru dokumentární tvorby FAMU. Během studia natočil několik tématicky rozmanitých filmů - od reportáže ze zájezdu cestovní kanceláře za českými krajany do zapadlých vesnic rumunských hor přes portrét anarchistky Hillary a marxisty Chrise, kalifornských muzikantů, kteří utekli před Amerikou do jihočeského Tábora, až po film vyprávěný Jaroslavem Třískou, amatérským filmařem z Blšan, který se rozhodl natočit film „O nejmenší obci na světě, kde se hraje prvoligový fotbal...“. Je spoluzakladatelem Institutu dokumentárního filmu, který pomáhá prosazení českého filmu v zahraničí. Rozhovor připravil Milan Štefanec koordinátor kampaně Zaostřeno na hypermarkety
Autoři dokumentu Český sen Filip Remunda a Vít Klusák Foto: www.ceskysen.cz
10 l Alarm č. 37
■
KAMPANĚ
Kampaň Za práva zvířat a projekt Vzdělání a osvěta – cesta k ochraně zvířat Text: Kristýna Pešáková, dobrovolnická koordinátorka a dobrovolnice kampaně Za práva zvířat Již minulý rok začala opět plně fungovat kampaň NESEHNUTÍ věnující se problematice práv zvířat. Začínali jsme vegetariánskými ochutnávkami v centru města a přednáškami na stejné téma. Díky finanční podpoře Nadace na ochranu zvířat dostala naše kampaň možnost se pořádně rozvíjet a vytisknout řadu nových informačních materiálů pro veřejnost a uspořádat několik akcí. To vše také díky dobrovol-
níkům a dobrovolnicím, kteří/které projevili/y o tuto kampaň zájem a díky nové koordinátorce Magdě Navrátilové, která si ji vzala na starost. V rámci projektu Vzdělání a osvěta – cesta k ochraně zvířat jsme v prosinci minulého roku uspořádali informační stánek upozorňující na negativa českého zvyku jíst na Vánoce kapra (tomuto tématu byla věnována velká část Alarmu č. 33/34), u příležitosti Mezinárodního dne laboratorních zvířat jsme zorganizovali informační stánek s nástěnkou a výstavkou k této problematice, stejně jako Večer s NESEHNUTÍm, o kterém jsme vás informovali v minulém čísle Alarmu. Před prázdninami jsme zase v rámci Večeru s NESEHNUTÍm otevřeli tematiku vegetariánství u dětí, která se setkala s velkým ohlasem. Také se nám podařilo vydat leták Za práva zvířat, který seznamuje s různými oblastmi, v rámci kterých dochází k porušování práv zvířat. Také knihovna NESEHNUTÍ byla obohacena o nové tituly (Vegetariánství a děti, Jejich jest království apod.).
Podařilo se nám navázat řadu zajímavých kontaktů, například s nově se rodící kampaní Stop týrání zvířat v Náchodě (více o kampani v Alarmu číslo 36). Kampaň také získala svůj název – Za práva zvířat a nové logo. Díky naší dobrovolnici máme také navrženy webové stránky kampaně, které naleznete na www.nesehnuti.cz/pravazvirat. V distribuci máme také dva nové letáky věnující se tematice vegetariánství a cirkusů. Stejně Informační stánek u příležitosti Mezinárodního dne laboratorních zvířat tak zbrusu novou informačně -
DISTRIBUCE
* „Zpravodaj OHZ“ – informační časopis Ochránců Hospodářských Zvířat – šokující zprávy o porušování zvířecích práv, články o vegetariánství a veganství, ochraně spotřebitele apod. Informujte se, jaká čísla jsou aktuálně k dispozici. Zdarma
* videokazety „Chov zvířat na kožešiny“, „Zmařené životy“ (pokusy na zvířatech) – cena 120 Kč, „Obchod se psy a kočkami v Jižní Koreji“ - cena 85 Kč, „Dalajláma v Praze - Etika pro příští tisíciletí“ (přednáška z r. 2000) – cena 105 Kč
fotografickou výstavu. Na konci října tento roční projekt končí, a tak doufáme, že budeme moci, společně s vámi, dobrovolníky a dobrovolnicemi, uskutečnit řadu dalších aktivit, které nás během realizace tohoto projektu napadly. Jedná se například o pořádání právozvířecího festivalu v Brně či o zorganizování informačních stánků ke dni vegetariánství.
Zájemci a zájemkyně o zapojení do této kampaně, kontaktujte prosím koordinátorku kampaně Magdu Navrátilovou (
[email protected]), či dobrovolnickou koodinátorku Kristýnu Pešákovou (
[email protected]). Těšíme se na spolupráci s vámi! ■
Foto: Milan Štefanec
Ekologická poradna posiluje Text: Jiří Koželouh, koordinátor Ekologické poradny Od minulého vydání ALARMu došlo k dalšímu potěšujícímu rozvoji Ekologické poradny NESEHNUTÍ. V první řadě jsme poskytli kolem stovky odpovědí, rad a intervencí v oblasti ochrany životního prostředí. Stejně jako v minulých obdobích jsme i nyní pomáhali aktivním občanům a občankám Velkého Karlova v jejich neúnavném a těžkém boji s bezohlednými zemědělskými podnikateli a podnikatelkami, kteří
i díky liknavosti a neschopnosti úřadů zamořují Znojemsko stavbou dalších a dalších koncentráků pro „hospodářská“ zvířata. Poradili jsem také nejen občanům a občankám, ale v několika případech i úředníkům a úřednicím a vždy čerstvé informace od nás získala i média. Územní plán se plánuje Postoupila i naše práce na územním plánování a vydali jsme odbornou publikaci „Udržitelné plánování území“, jejímž cílem je přiblížit poznatky z německé
i české praxe v ochraně životního prostředí při územním a krajinném plánování a stanovit výzvy pro nové územní plány, které se by se měly do budoucna stát konečně garantem ochrany přírody a krajiny a udržitelného rozvoje, a nikoliv jen nástrojem často bezhlavého umísťování staveb do krajiny. Tento úspěch v publikační oblasti však nekompenzuje neúspěch v oblasti praktické, kdy se nám přes veškerou snahu nepovedlo prosadit regulaci nákupních center a automobilové dopravy do zadání nového územního plánu Brna. Doufejme, že se nám podaří dosáhnout →
11 l Alarm č. 37
KAMPANĚ DISTRIBUCE M. Višinková, V. Povolná - „Azbest a paragrafy; Skládkování a paragrafy: Právní rádce obtěžovaného občana“ (EPS, 2006): právní úpravy k azbestu a odpadovému hospodářství v ČR, ochrana veřejného zdraví a ovzduší, skládky a podmínky povolování, provozu ad. Cena 150 Kč * M. Bernar - „Ochrana životního prostředí v hornictví“ (EPS, 2005): praktický právní manuál popisuje negativní vlivy těžby na životní prostředí, možnosti ochrany využívání ložisek v jednotlivých fázích, ekonomické nástroje ochrany životního prostředí a obsahuje i souhrn vývoje horního práva v ČR a také současnou právní úpravu. Cena 150 Kč (i jako CD - rozšířená verze knihy, cena 50 Kč) * V. Povolná - „Právo v ochraně ovzduší: Právní rádce obtěžovaného občana“ (EPS, 2006): praktické případy a základní právní úpravy v oblasti ochrany ovzduší - přehledný návod pro každého, kdo se cítí být obtěžován zápachem či jinými emisemi. Cena 150 Kč (i jako CD - rozšířená verze knihy, cena 50 Kč)
lepších výsledků při projednávání konceptu (tedy již konkrétnější podoby) územního plánu. Stejných zásad – tedy principů udržitelného rozvoje – jsme se drželi i při připomínkování návrhu zadání změny současného (platného) územního plánu Brna. Tento soubor změn (již 22. v pořadí od roku 1994) zahrnuje i návrh na využití vnitrobloků obytných domů pro parkování automobilů (v současné době je možné je využít pouze pro zeleň či hřiště a parkování může být řešeno pouze podzemními garážemi). S takovou změnou rozhodně nelze souhlasit, neboť by vedla k masivnímu kácení stromů, úbytku přístupných a bezpečných rekreačních ploch, nárůstu hluku a znečištění ovzduší v obytných částech města apod. Láska zahřeje, ale uhlí je uhlí Naší Ekoporadně se nevyhýbají ani lokální projevy globálních problémů jako je hledání zdrojů energie. Občanky a občané Brna-Maloměřic se na nás obrátili s žádostí o pomoc ohledně záměru výstavby nového uhelného kotle v místní teplárně. Městem ovládaná firma Teplárny Brno a.s. rozšiřuje v současnosti spalování těžkých topných olejů a do budoucna hodlá
využít i staré, osvědčené, ale silně neekologické hnědé uhlí. My v NESEHNUTÍ se tématu energetiky odborně nevěnujeme, a proto se snažíme do řešení této otázky zapojit odborníky a odbornice a celkově rozpoutat o záměru veřejnou diskusi za účasti všech, kteří/které k tomu mají co říci a jichž se záměr může dotknout. Již teď je jisté, že miliardové investice do poněkud muzejního způsobu výroby tepla se do 21. století jaksi nehodí a na pořadu dne jsou spíše investice do úspor tepla a do malých, rozptýlených zdrojů typu solárních panelů, větrných elektráren, tepelných čerpadel a komunitních biomasových výtopen. Na závěr již tedy zbývá jen nabídnout bezplatné služby naší ekoporadny i vám. Otevřte si stránky http://ekobrana.cz a zde v sekci Ekoporadna najdete otázky a odpovědi, které možná vyřeší i vaši otázku či problém a pokud ne, není nic jednoduššího než odeslat dotaz pomocí přehledného formuláře. Ke kontaktu s námi můžete využít i e-mail (
[email protected]), telefon (543 214 144) či nás navštívit v návštěvních hodinách ve středu 10-12 a 16-18 h (nejjistější je předem se domluvit – zejména u složitějších problémů). ■
Komiks: Jan Karpíšek
NESEHNUTÍ NA FESTIVALECH Trutnov, 16. – 19. srpna Text: Adéla Smažilová Dvacátý ročník legendárního festivalu v Trutnově začínal sice už ve čtvrtek 16. srpna, ale až večer, takže jsme usoudili, že bude lepší stánek otevřít až v pátek ráno. Co se týče úspěšnosti naší prezentace, byl pátek asi nejvydařenější, poněvadž jsme prodali nejvíc věcí a lidé byli ještě schopní vnímat a s neskrývaným nadšením s námi diskutovat, hlavně o ženských právech. Jelikož jsme měli partystan půjčený od Svobody zvířat, měli zde i oni svůj materiál a pravda, zvířátka budila opticky větší, avšak ne tak hluboký zájem jako ženská výstava. Obohacující pro nás bylo i setkání s místním aktivistou Vladimírem Součkem, který se snaží celou svou bytostí upozorňovat na problémy, které si člověk v dnešním světě způsobuje. Často se objevovaly připomínky, že feministické tričko by mělo být právě
v pánských velikostech, ale i přesto se našlo jedno „akorátní“ i pro kamaráda z Brna. Nesehnutí do Trutnova určitě patří, takže se snad najdou další dobrovolnící pro příští rok :o)))
Folkové prázdniny v Telči, 12. srpna Text: Lenka Pavlíčková Telčských Folkových prázdnin jsme se tentokrát zúčastnili v tématických dnech na telčském náměstí, které proběhly v rámci brontosauří akce Ekostan. Počasí sice nebylo v poslední den festivalu - v neděli 12. srpna, úplně ideální (mračilo se a byla zima), ale den nám uběhl celkem rychle. Dostali jsme k dispozici krásný stylový stánek na náměstí v Telči, který sousedil se stánkem Brontosaurů, vyzdobili ho letáky, balónky a hypermarketovou výstavou. Ženskoprávní kampaň byla na našem stánku ten-
tokrát asi nejvýraznější – nejen díky tričkům „Tak vypadá feministka“ a „Ženská práva jsou lidská práva,“ která budila neskrývanou pozornost u kolemjdoucích všeho věku, ale hlavně díky stážistkám Gábině a Katce, studentkám oboru Gender studies na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. O trička byl zájem, stejně jako o naše infomateriály. A večer nás čekala třešnička na dortu – závěrečný koncert celých Folkových prázdnin – tři blonďaté čarodějky v doprovodu ďábelských hudebníků, nejúspěšnější současná finská world music kapela vůbec, Värttinä.
Dolnolhotský Buben, 18. srpna Text: Lenka Pavlíčková Dolnolhotský Buben je malý festiválek kousek od Ostravy. Má hned několik specifik – kromě toho, že →
12 l Alarm č. 37
O NESEHNUTÍ jeho tradice sahá už do poloviny 80. let minulého století a jezdí sem lesem tramvaj až z Ostravy, tenhle festival zahájil vlnu obliby etnické hudby a world music v České republice a stál u zrodu dnes už takřka legendárního festivalu Colours of Ostrava. I přes velmi kvalitní program zůstává Buben malým festiválkem zaměřeným na českou scénu world music s o to příjemnější domáckou atmosférou. I přesto, že
předpovědi nám hrozily deštěm, jsme měli nakonec nádherné počasí. O náš stánek byl nebývalý zájem, rozdali jsme spoustu infomateriálů, prodali dost knih, časopisů, placek, nálepek a spoustu ženskoprávních a feministických triček. Atmosféra byla pohodová a zájem byl i o hypermarketovou výstavu – jen si u ní několik Ostraváků smutně postěžovalo, že pro Ostravu, zastavěnou hypermarkety, je už pozdě…
Navečer jsme infostánek zabalili a pak už si jen užívali skvělé hudby – festival vyvrcholil nabitými koncerty kapel Hypnotix, - 123 minut a Al-Yaman. ■
Přidejte se! Akce a aktivity, na kterých se můžete podílet v příštích dnech a měsících či na které vás srdečně zveme: - 27.11. v 17:30 proběhne v kanceláři NESEHNUTÍ schůzka pro zájemkyně/ce o dobrovolnictví v ženskoprávních aktivitách - 15. listopadu 10. narozeniny
bude
NESEHNUTÍ
slavit
!!!!!!!!!!! Potřebovali bychom pomoci s organizací narozenin a přímo v den narozenin na infostánku - akutně sháníme narozeninový dobrovolnický tým !!!!!!! Samozřejmě jste také zváni/y na samotnou oslavu od 18:00 hod v HaDivadle. Čekají vás koncerty (Lesní zvěř, Kumbalu, Jan Burian), dobré veganské jídlo a pití, taneční vystoupení břišních tanečnic s ohněm, tombola a mnoho dalších zajímavostí. 18.11. 2007 uzávěrka přihlášek na sérii seminářů k tématu gender a rovné příležitosti
rovolníky a dobrovolnice na pomoc s přepisem dotazů a odpovědí, které do poradny chodí, abychom mohli vzorové dotazy a odpovědi vyvěsit na webové stránky. - Knihovna NESEHNUTÍ, která se neustále rozrůstá o nové tituly z oblasti lidských práv, práv zvířat, ekologie, práv žen apod., hledá pomocníky a pomocnice na systematizaci knihovny a další pomoc v rámci knihovny. Také sháníme nápady na nové knihy z oblasti lidských práv, práv zvířat, práv žen, ekologie a sociální práce do naší knihovny. - Návštěva uprchlických táborů – pravidelně každý pátek V rámci kampaně Bezpečí pro uprchlíky pravidelně (každý pátek) jezdíme do uprchlického zařízení Zastávka u Brna a organizujeme tam hry, soutěže,
výtvarné a sportovní činnosti pro děti i dospělé. Pojeďte s námi!!! Zájemci a zájemkyně, pište dobrovolnické koordinátorce Kristýně Pešákové na
[email protected], která vám zprostředkuje potřebné informace, např. o termínech cest do táborů. - Dále hledáme/oceníme: - dobrovolníky a dobrovolnice do všech našich kampaní - dobrovolníky a dobrovolnice na různé festivaly a akce, kterých se účastníme s naším informačním stánkem (cestovné proplácíme) - nové nápady na besedy či filmy v rámci našich Večerů s NESEHNUTÍm - nápady na místa, kam by mohly putovat naše výstavy (např. výstava Ženská práva jsou lidská práva aneb Kampak, panenko?) či kde bychom mohli uspořádat besedu – jedinečná příležitost pro
- V listopadu proběhne v rámci kampaně Ženská práva jsou lidská práva týden akcí u příležitosti Dne proti násilí na ženách (25. 11.) Pomozte nám s organizací akcí či přímo na jednotlivých akcích v rámci tohoto týdne. Podrobné informace u dobrovolnické koordinátorky. - Od prosince 2007 do dubna 2007 bude probíhat série seminářů seznamující s problematikou ženských práv a rovnosti žen a mužů. Ženská kampaň také hledá pomocníky a pomocnice na tzv. Ženské čtvrtky, které probíhají každý první čtvrtek v měsíci v Knihovně Jiřího Mahena v Brně (jedná se o zajímavé besedy a přednášky; více viz článek v tomto čísle). - Pomozte nám s organizací Večerů s NESEHNUTÍm či na ně rovnou přijďte! (program viz článek v tomto čísle Večery s NESEHNUTÍm) - Ekologická poradna hledá dob-
Informační stánek na Ekologických dnech Olomouc Foto: Kristýna Pešáková
13 l Alarm č. 37
→
KNIHOVNA dobrovolníky a dobrovolnice z různých měst ČR - Kampaň Za práva zvířat hledá nové dobrovolníky a dobrovolnice, kteří by se rádi podíleli na akcích jako filmový festival právozvířecích filmů, přednášení o právech zvířat na školách, pořádání Dne vegetariánství apod. - časopis NESEHNUTÍ Přes věnující se tematice uprchlictví hledá nové členy a členky redakční rady, kteří/které by se podíleli/y na tvorbě tohoto časopisu či kteří/které by přispívali/y svými články k tématu - a také hledáme ty, kteří/které rádi píší a měli/y by chuť nám napsat nějaký zajímavý článek do Alarmu! Na všechny zmíněné akce hledáme dobrovolníky a dobrovolnice, kteří/které nám pomohou s jejich organizací. Budeme ale moc rádi, pokud přijdete pouze jako návštěvníci/návštěvnice. Více informací ke všem akcím a také k možnostem zapojit se jako dobrovolník/dobrovolnice najdete ■ u Kristýny Pešákové (
[email protected])
Knihovna NESEHNUTÍ Knihovna NESEHNUTÍ, zejména její feministická sekce, přes prázdniny nezahálela a naopak pilně posilovala svůj fond. Více než dvě stovky nových knih jsou výsledkem naší snahy zatraktivnit nabídku našich titulů. Vybírali jsme pečlivě, a tak mezi novými přírůstky naleznete jak klasická díla (nejen) feministické literatury, tak knihy historické, beletrii a nechybí dokonce ani komiks o íránské revoluci. V následujícím přehledu nabízíme alespoň upoutávky na některé z nich: Návrat otcovství Adrienne Burgess je velmi čtivou, až populárně vědecky psanou knihou, která v mnohém nabourává tradiční představy o otcovství. Naši západní představu o univerzálnosti a přirozenosti pečujících matek a otců-živitelů vyvrací Burgess mnohými příklady kultur, kde roli pečujících osob na sebe přebírají naopak muži. Například Pygmejové Aka. Pygmejští otcové se starají o nemluvňata podstatně více než otcové jakékoli jiné známé společnosti. V průměru drží své dítě v náručí nebo ho mají na vzdálenost paže po čtyřicet sedm procent času. Často berou děti sebou, když jdou například popíjet palmové víno, a až dvě hodiny denně jej chovají v náručí. Když se dítě v noci probudí a nedá se utišit kojením, vstávají k němu a snaží se ho uklidnit. Otcové Aka děti umývají a utírají jim zadečky, a když má nemluvně hlad a matka není poblíž, nabídnou jim vlastní bradavky k byť dočasné útěše. Možná že právě toto je odpověď na znepokojivou otázku, proč mají bradavky i muži! Knih s otcovskou tematikou (zaměřenou zejména na pečující otce) je tentokrát více, mezi další otcovské tituly patří knihy Reshaping fatherhood Anny Dienhart, Do Men Mother? Fatherhood, Care and Domestic Responsibility od Andrei Doucet, Family Man: Fatherhood, Housework, and Gender Equity
14 l Alarm č. 37
Scotta Coltrana či Kniha pro tatínky od Eberharda Schafera. O mýtu krásy toho již bylo napsáno hodně, ale co mýtus křehkosti? Collette Bowling ve své knize Frailty myth analyzuje proč a zejména jak jsou ženy v naší kultuře ke slabosti vychovávány a „trénovány“. Není pochyb o tom, že v rámci naší kultury jsou oceňovány především ženy fyzicky slabé, zatímco silné ženy jsou vnímány jako něco nepřirozeného, ohrožujícího mužskou dominanci. Někdy je tato snaha udržet ženy slabé a bezmocné až groteskní: Bowling mimo jiné popisuje příběh Barbary Mayer Winter, která se zúčastnila mistrovství světa ve skocích do vody z útesu. Poté, co se dostala do finále, byla diskvalifikována „kvůli její vlastní ochraně“. Mnozí závodníci si stěžovali na to, že s ní musí závodit. Jeden z nich doslova řekl: „Toto je smrtelně nebezpečný sport. Jaký by to mělo smysl, kdyby všichni lidé viděli, že to zvládne i žena?“. Ne nepodobná témata se vyskytují také v knihách Out of Bounds: Women, Sport and Sexuality od Helen Lenskyj či Female masculinity Judith Halberstam. Inspirativní kritiku do feministických kruhů vnáší francouzská socioložka Elizabeth Badinter ve své knize Tudy cesta nevede: Slabé ženy, nebezpeční muži a jiné omyly radikálního feminismu. Mimo jiné se autorka dotýká témat, která bývají ve feministickém diskurzu velmi často opomíjena či rovnou zamlčována: násilí páchané ženami, role ženského elementu v násilnostech Francouzské revoluce, vztah žen k nacismu a aktivní role v nacistické totalitní mašinerii apod. Mezi klasická díla sociálně konstruktivistického myšlení můžeme řadit z nových přírůstků knihy Judith
Dobrovolnické školení na Luckém vrchu Foto: Milan Štefanec
Butler Gender trouble a Undoing gender, Michalea Kimmela The Sexual Self: The Construction of Sexual Scripts a konečně naše řady rozšířil i legendární francouzský filosof Michel Foucault, a to hned svým patrněji nejproslulejším dílem – trilogií Dějiny sexuality. Mezi poněkud netradiční nové kousky patří bezpochyby dílo Marjane Satrapi Persepolis (1. a 2.díl). Jedná se o první íránský komiks všech dob! …I když napsaný a nakreslený v Paříži. Marjane sepsala, či vlastně sekreslila svůj život: popisuje své dětství a dospívání v Íránu za dob islámské revoluce a za války s Irákem. A protože je to příběh paličaté, silné osobnosti, která si vždycky vede svou, ale která žije v tuhém ideologickém režimu nesnášejícím odlišný názor, je to samozřejmě i příběh o rebelantství a o svobodě. Mezi kontroverzní díla mužského mytopoetického hnutí patří bezpochyby knihy Roberta Blye. O tom, zda toto hnutí přispívá ke sblížení mužského a ženského světa či naopak bojuje za jejich radikální oddělení, se můžete přesvědčit v dnes již klasickém Železném Janovi, stejně jako v knize Král Panna, kterou napsal Bly společně s Marion Woodman. Tolik alespoň drobná ukázka z našich nových titulů. Tyto i další neméně zajímavé najdete v naší knihovně rozdělené do následujících sekcí: feminismus a gender studies, lidská práva, životní prostředí, ochrana zvířat, právní sekce a sociální práce. Knihovna je vám k dispozici v pondělí a ve středu vždy od 10 do 12 hodin a poté odpoledne od 14 do 16 hodin. Knihy půjčujeme zdarma (pouze se složením vratné zálohy 50 Kč) na dobu jednoho měsíce s možností prodloužení o dalších 14 dnů. ■
DISTRIBUCE
DISTRIBUCE NESEHNUTÍ - výběr Kompletní seznam naleznete na webových stránkách www.distribuce.nesehnuti.cz. Z PRODUKCE NESEHNUTÍ *„PŘES“ – uprchlický čtvrtletník NESEHNUTÍ: ● č. 12/podzim 2007 - situace uprchlíků z Iráku, azylová politika Slovenska, pracovní migrace v ČR, kastovní systém v Indii, recenze na íránský komiks Persepolis ad. ● č. 11/léto 2007 – hl. téma: Blízký východ (situace palestinských uprchlíků, historie i současnost Kurdů, rozhovor s odborníkem na Blízký východ, úskalí německé i české azylové politiky, nový zákon o azylu ad.) ● dvojčíslo 9 - 10/zima 2006 – jaro 2007 – hl. témata: 1) Balkán (Uprchlická otázka a život menšin v Kosovu, Etnické soužití v poválečné Bosně a Hercegovině, rozhovor k filmu Grbavica, texty o lidských právech v Číně, KLDR ad.); 2) Afrika (lidská práva a uprchlická krize, situace v Angole, Uprchlíkem v království Shellu, vývoz zbraní ad.); ● č. 8/podzim 2006 – hl. téma: xenofobie a rasová nesnášenlivost ● č. 7/léto 2006: hl. téma: jiní uprchlíci (migrace z ekonomických, sociálních, ekologických důvodů) ● č. 6/jaro 2006 - z obsahu: etnické konflikty na Kavkaze, prezidentova migrace od multikulturalismu, dobrovolníkem mezi uprchlíky ad. ● č. 5/zima 2005: hlavní téma: ženy a uprchlictví Cena č. 8, 11, 12 – 15 Kč, dvojč. 9-10 – 30 Kč, č. 5, 6, 7 – 10 Kč; roční předplatné (= 4 čísla) – 100 Kč (časopis vč. poštovného); více na http://pres.nesehnuti.cz
Z PRODUKCE JINÝCH ORGANIZACÍ: NESEHNUTÍ doporučuje… ČASOPISY A ZPRAVODAJE * „TIBETSKÉ LISTY“ (Lungta o. s.): časopis o historii i současnosti Tibetu. Informujte se, jaká čísla jsou aktuálně k dispozici. Cena 20 Kč KNIHY A DALŠÍ PUBLIKACE * V. Roubalová, T. Günterová, F. Kostlán „Příchozí“ (G plus G, 2005): kniha o lidech, kteří přišli do ČR a hledají domov - příběhy a prožitky uprchlíků; příběhy o netoleranci, rasismu a xenofobii v ČR. Cena 99 Kč
* J. Nezhyba „Právem proti korupci“ (EPS, 2005): publikace je zaměřená na oblast právního boje s korupcí a klientelismem ve veřejné správě a na účast veřejnosti v rozhodovacích procesech praktické a srozumitelné návody na řešení nejrůznějších (právních) otázek v situacích, do nichž se jako občan/ka nebo člen/ka občanského sdružení můžete velmi často dostat. Cena 150 Kč V případě zájmu o jakoukoliv položku nás navštivte na naší adrese nebo nás kontaktujte e-mailem či telefonicky. Těšíme se na vaše objednávky! Kateřina Plesková
připravila
* Filip Fuchs a kol. „Přelet nad hypermarketovým hnízdem (Deset let budování hypermarketů v ČR)“ (NESEHNUTÍ, 2005): Kniha v několika případových studiích upozorňuje na často vznikající konflikt mezi nákupními řetězci a přírodou, občany, odbornou veřejností a místními obchodníky. Cena 90 Kč * benefiční tašky NESEHNUTÍ: praktická plátěná ručně šitá taška (rozměry cca 40 x 40 cm), přírodní materiál – len (neběleno), dlouhé uši – model „přes rameno“, decentní zelený potisk – postavičky z loga NESEHNUTÍ v řadě (vč. loga) a nápis www.nesehnuti.cz. Cena 100 Kč * samolepka „Stop reklamním materiálům“: na vaši schránku. Cena 2Kč * samolepka „Svobodu Tibetu!“: barevná samolepka s tibetskou vlajkou a citovaným nápisem, na rubu doplněná o vysvětlení symboliky vlajky. Cena 10 Kč
15 l Alarm č. 37
■
