1
Milí čtenáři, blíží se nám léto a studentstvo finišuje. S koncem školního roku se objevují mraky povinností a hromady práce a zrovna v těchto nadupaných dnech očekáváme, že při prokrastinačních chvilkách nás poctí svou přítomností všemi oblíbený školní plátek. Ovšem... Jak si pozorné existence jistě všimly, Lístek se ztratil. Nikdo nevěděl, kde je či co se stalo, až do minulého týdne, kdy probíhalo čištění ubytovny gigantického afrického šneka v učebně biologie. Dotyční s překvapením zjistili, že Lístek kupodivu nebyl prodán za účelem vydělání peněz do školní kasy, zpopelněn nevraživými učiteli, když byl čten při jejich hodinách, odfouknut a zaslán na dalekou skládku hurikánem Eva, ani nebyl součástí jiného katastrofického scénáře. Lístek totiž uschl, jak už to s lístky bývá. Nedávno, při „jedpovinnom ze sedmi tropických dnů v roce“, jak říká pan profesor V. Sekyrka, byl sluníčkem připraven o veškerou vláhu a z důvodu nedostatku redaktorů s konví nám uvadl. Naštěstí, při zmiňovaném úklidu byl zachráněn před kusadly obřího šneka, zalit, navlhčen a nyní už držíte v ruce první vydání znovurašícího Lístku z pera zcela nových a neznámých redaktorů. Uvelebte se, jak jen to školní lavice dovolí a již se nenechte ničím rušit. Jen dejte pozor, ať Lístek opravdu neskončí zpopelněn některým profesorem, při čtení se, prosíme, tvařte přítomně!
Za redakci Markéta Stibalová
2
O uschnutí s Mácou Všichni to víme, již několik dní nám na hlavu padá vláha a i když tmavé mraky nepřidají ponurým vidinám známek na vysvědčení, rozhodně pomáhají oživit Lístek. Ten snad odteď bude už jen zelenat a zelenat. Každého zajímá, jaká pohroma způsobila dlouhodobé umlčení studentského časopisu. Abyste rozuměli, bylo nebylo, o Lístek se z celé školy starala jen jedna jediná třída. Tři roky jej hýčkali, odháněli otravný hmyz a ostatní parazity. Bohužel i naše pohádka končí slovy „a žili šťastně a pokud neumřeli, žijí tam dodnes.“ Problémem zůstává, věta mluví o naší drahocenné oktávě a nikoli o Lístku. Rozhodla jsem se tedy alespoň zjistit, co si o tom oktaváni myslí. Vydala jsem se za bývalou šéfredaktorkou Marcelou Macháčkovou se spoustou otázek, na které jsem chtěla odpovědi. Tímto jí děkuji, že neutekla, hned jak mě zahlédla s dlouhým seznamem bodů, které mě zajímají. Lístek: Když vaše třída definitivně obrátila veškeré své úsilí k předmaturitnímu učení, přemýšleli jste, co s Lístkem bude? Marcela Macháčková: Nevím jak ostatní, ale já určitě. Přece jen jsme Lístek dělali skoro tři roky, člověk nad tím strávil dost času a už k tomu měl nějaký vztah. Jen je pak dost těžké najít někoho, kdo pro to zase bude mít to nadšení a převezme to. Odměnou je totiž pouze dobrý pocit, ale to je tak asi vždycky, člověk to musí dělat proto, že to chce dělat, ne proto, že za to něco dostane. Lístek: Obdivuji vaši výdrž. Čím je podle Tebe zaviněno, že Lístek uschnul, když jste odešli? Proč s vámi s předstihem nezačal spolupracovat někdo další, zkoušeli jste někoho takhle sehnat? Marcela Macháčková: Před maturitou jsem lístek předala Kristýně Žlábků, která s kamarádkou projevila zájem s Lístkem pokračovat, ale nezvládly to ani po dobu, co jsme na škole ještě byli... Ty pokusy dostat tam někoho
3
mladšího byly průběžně delší dobu, ale nikdy se to nějak nerozrostlo ve větší spolupráci. Určitě jsme se mohli pokusit to mladším lidem otevřít víc, ale nějak nám to nešlo. Zároveň musím ale říct, že těch kladných reakcí taky nebylo moc. Myslím, že tomu trochu i chybí ten jeden učitel, co tomu bude oddaný celou svou duší, jako byl třeba pan Krejčí. Lístek: Myslíš, že v současné době je na škole vyučující, který by byl schopen pustit si Lístek k srdci? Marcela Macháčková: Určitě! Můj osobní tip je paní profesorka Jarošová:). Ale učitelů, co nám s Lístkem nějakým způsobem pomohli, nebo nám vyšli vstříc je spousta! Pomáhala nám naše třídní, paní profesorky Prokešová a Seimlová nám prý ve svých hodinách dělaly reklamu a všichni učitelé nám tolerovali tisknutí Lístku místo hodin. Lístek: Děkuji za skvělé tipy! Pokusíme se s nimi spojit. Jsi ráda, že už máš školu za sebou a jen s úsměvem můžeš pozorovat, jak ostatní blázní z učení? Marcela Macháčková: Docela jo, je fajn mít to za sebou, jen mě ještě čeká jedno kolo příjímaček. A pak ty nejdelší prázdniny... Je mi ale jasné, že v prváku zas budu za největšího troubu, co nic neví a nikde se nevyzná, takže on ten smích přejde. Lístek: Děkuji za rozhovor. Chtěla bys něco vzkázat čtenářům? Marcela Macháčková: Asi ať se víc zajímají o kulturu tady ve městě, protože tu občas vznikají super věci, které si zaslouží pozornost. A Lístku hodně štěstí, stejně jako celé škole. Takže dočetli jste se, zanedbání Lístku nebylo záměrné, nemusíme tedy brát propisky a učebnice do rukou a vydat se na oktávu! Zuzana Šimečková
4
Jak se Vám líbí...? Máme nové webové stránky! A bohužel to vypadá, že ta letní horkost byla příliš i na jejich autora... Dokonce si to nemyslí pouze redakce, nýbrž i valná většina zbylého studentstva a veřejnosti. Jak jinak bychom si mohli vysvětlit výsledky hlasování, které na stránkách probíhá?
Chytří žáci si spočítají, že lidí s negativním názorem na stránky je téměř 4x tolik, jako opačného mínění! Vzhledem k tomu, že pro změnu je celých 270 hlasujících, možná by to stálo za zvážení. My jsme však nepřišli dělat statistiku ankety, v rámci naší světoborné výuky to určitě zvládne každý sám, ale najít důvody, které zapříčinily tuto neutěšenou situaci. 1. Nesouhlas se spojením České a GONu Mnoho z nás protestovalo, když nám bylo rozhodnutí kraje oznámeno a mnoho z nás se stále nesmířilo s faktem, že už to tak jednoduše bude. Ti s opravdovou
5
averzí k tomuto spoji jistě hlasovali pro Nelíbí se mi čistě z toho důvodu, že to jsou stránky naší spojené školy. A ačkoliv je doba trvání jejich revolty obdivuhodná, autorům stránek pravděpodobně moc nepomohou. 2. Neoblíbenost autora Školní drby nám prozradily, že na výrobě nových stránek se velkou Mírou podílel pan profesor Kotlas. A právě to by se mohlo stát osudným pro hodnocení webovek. Lidé s hluboko zakořeněnou nenávistí k tomuto milému profesorovi nedokážou odhlédnout od svých osobních pohnutek a volí Nelíbí se mi, aby tak prokázali svou nespokojenost s panem profesorem a přivodili mu bezesné noci a vrásky na čele, když se bude snažit web vylepšit. Vyslali jsme proto k panu profesorovi otázku, proč si on myslí, že jsou stránky tak neoblíbené...
„Proč převládá tak negativní názor nevím. Možná je to tím, že stránky jsou nové a od těch starých se dost liší. Lidé často nemají rádi nové věci. Na druhou stranu obsahují spoustu nových věcí, které by měly přinést víc aktualit a informací. Mně osobně se nelíbí, že ačkoliv převládá v hlasování názor nelíbí se mi, téměř nikdo se nevyjádřil v naší knize (Váš názor na stránky), co přesně se jim nelíbí a co by se mělo změnit. Pak jen těžko dokážeme web přizpůsobit požadavkům návštěvníků. Na stránkách ovšem neustále pracujeme a snažíme se zlepšovat jejich kvalitu a odstraňovat chyby. Snad časem návštěvníci svůj názor změní a vyhraje názor líbí se mi.“ p.p.Kotlas
3. Vzhled stránek A dostáváme se k jádru a k důvodu, proč i veřejnost volila Nelíbí se mi. Teď se zachováme jako nějaký bulvární plátek, ale naneštěstí, design našeho nového webu
6
je opravdu velmi (doplňte si, co je vám libo) a nárůst hlasů v kolonce Nelíbí se mi je pravděpodobně způsoben právě tím. Abychom však nepoškodili pověst Lístku, přinášíme i pár návrhů, které by podle nás pomohly se změnou k lepšímu. Obrovský obrázek zabírající celou horní polovinu stránek je mírně řečeno kýčovitý, komentář k fotce je nehezky zarovnaný doleva nebudí zrovna slavný dojem. Navíc se fotky až příliš opakují, nebylo by od věci umístit jich tam více. Bílo-modrá kombinace barev je ohraná, nezajímavá a chladná, chtělo by to nějaké oživení v podobě veselejších barev. Vybírání jazyků nahoře působí jako na stránkách nějaké firmy a ne gymnázia. Nejedná se ani o opravdový překlad, nýbrž o patlaninu vyhozenou Google-překladačem. Dle našeho názoru zbytečné a pro cizince odrazující, google neumí správně překládat. Možná by některý z jazykářů byl ochoten alespoň základní informace přeložit. Horní lišta je nijaká, bílá na bílém pozadí nevýrazná a nezaujme, nějaká graficky vychytanější by jistě neškodila. Lupa u vyhledávače dojem rozhodně nepodpoří, asi takovou by si na své stránky umístilo děcko hrající si s webem, pro reprezentaci školy jednoznačně nevhodná. Snad autorům článek pomůže a třeba se dočkáme zlepšení! A pokud vy, čtenáři, víte ještě o nějakém zásadním nedostatku, kvůli kterému jste volili Nelíbí se mi, dejte nám vědět na mail
[email protected], váš návrh otiskneme a třeba zrovna vy budete tím, kdo se podepíše na vzhledu našich stránek! (Tedy pokud si někdo z autorů přečte toto vydání...) Markéta Stibalová
7
Dovolenkové destinace Těšíme se. Zbožňujeme je. Přináší nám radost. Uklidňují. Obnovují naše zničené nervy. Ano, mluvíme o prázdninových dovolených! Právě držíte v ruce unikátní článek, který vám objasní, kam v hloubi duše toužíte o prázdninách vyrazit. Zajímá-li vás, jaká místa byste měli navštívit v závislosti na věku, finančních možnostech nebo počasí, vygooglete si to, prosím. Lístek vám totiž radí, kam vás vaše nohy nesou, neboli co byste si neměli nechat ujít vzhledem k rozměrům vašich nohou. Aby vás nermoutilo, že každého vysíláme jiným směrem, všechny doporučené destinace budou co by kamenem dohodil a tak ani pro malonohé nebude problém se tam dopravit. <37 Drobounká chodidla by si to měla namířit ke břehům Lipna, konkrétně na bruslařskou dráhu. Důvod je prostý, určitě jste už někdy propadli do deprese: Jak mohu s prťavými chodidly zdolávat svět? Vždyť všem ostatním s velkýma nohama to jde mnohem rychleji! Teď je s tím ale konec. Díky bruslím rozdíly zaniknou a navíc, v in-linech vypadají všechny končetiny obrovitě. A jako bonus se můžete (tiše) vysmívat gigachodidlákům, že ve svých bruslích vypadají věru směšně. 37-40 Dělejte, cokoliv se vám zlíbí! Vaše nohy vám dovolují zamířit kamkoliv, ať už tam budete svá chodidla odhalovat či ne. Abyste však neřekli, poskytneme vám také pár rad. Zkuste zavítat do aquaparku. Tam můžete všem dát na odiv vaše dokonale velké nohy a nechat ostatní se zrůdnými botami před jeho branami, protože do aquaparku, ukázat svá nožiska, se stydí.
8
41-43 Šup šup do vody! Jen pozor, jaký typ kapaliny zvolíte, musí se jednat o vodu nečistou, nejlépe neprůhlednou. Na nic tedy nečekejte a při první příležitosti skočte do Lipna. Výhod to nabízí hned několik: běh k břehu vám bude trvat pouhou chvilku, takže si rozměrů rozmazaných nohou žádný člověk nevšimne. Sehnat obuv této velikosti už také není nic snadného, bezplatný přístup k vodě bude proto mnohem jednodušší. A s tím, jak je Lipno v posledních letech zakalené, chodidla skrytá pod zelenou hladinou vody nikdo neuvidí. <44 Pro vás tu máme to nejlepší. Chápeme, jak to máte v životě s takovými tělesnými propozicemi těžké a zveme vás na procházku v korunách stromů. Již na začátku prázdnin by měla být stavba na Lipně hotová a podle našich informací je na co se těšit. Mimochodem, v takové výšce se raději všichni dívají směrem vzhůru, aby nedostali závrať, a vaše nožky tak budou ušetřeny nepříjemných pohledů a uchechtnutí. Doufám, že našich moudrých nápověd využijete co nejlépe a užijete si o prázdninách hodně zábavy! Redakce
9
Červnové bláznovství Blížící se konec školního roku s sebou většinou přináší krásné, rozptylující počasí, spoustu výborné zmrzliny a bohužel i nějaké ty testy a vylepšování známek. Letos poprvé je pro mě červen spojen nejen s počasím vyloženě nehezkým, ale navíc i se závěrečným projektem na informatiku. Nás, tj. studenty Kvinty stejně jako studenty 2. ročníku, čekaly tento rok webové stránky v html a css. Další rok to prý bude už opravdové peklo a to v podání webových stránek v php. Přestože jedna studentka sexty tvrdí: „Html to je fakt hračka. Radši bych udělala 100 000 takových, než jednu stránku v php...“, nám to jako „hračka“ nepřijde. Krátký průzkum poukázal na šokující fakt: Statusů a dalších příspěvků je na Fb od kvintánů téměř dvakrát více, než žáků v celé třídě. Fakt, že se tolika lidem honí hlavou jen pouhý úkol z jednoho předmětu, mi připadá poněkud tragický. Buďte kreativnější! Když vás sociální sítě vyzývají: „napište něco...“, napište opravdu Něco. Nehledě jen na počet příspěvků, ale hlavně na míru zoufalosti, která z nich s blížícím se termínem více a více vyzařuje, je patrné, že závěrečnému projektu věnujeme opravdu hodně úsilí, času a asi i zbytečných nervů. Redakce se tedy pokusila zjistit další informace a tipy od někoho, kdo už něco takového několikrát absolvoval. Student letošní oktávy radí: „Důležité je mít dobrý program na úpravu html/php a nezdržovat se moc s obsahem stránek. Dobrý bylo na webovkách, že si mohla při obhajobě před Landou říkat "facéééé" (face) a "šizéééé" (size), ale možná už to umí normálně.“ Náročnost jednotlivých prací či zkoušek se s každým ročníkem stupňuje: „Seminárka bude o hodně větší práce a vyšilování před termínem je naprosto normální. Počkejte na maturitu až vám budou měnit kritéria každej den. To je pak
10
teprv nervů.“ Ona seminární práce je povinná pro všechny v septimě popř. 3. ročníku. Od webovek se prý liší v tom, že šílenství s nimi spojené trvá celý rok. „Někdo vyšiluje fakt už od září. Někteří to ale dost přehání – několikanásobně delší práce než je zadání nejsou výjimkou. Rekord v naší třídě je asi 104 stran.“ říka studentka septimy F. Nevýhodou seminárky oproti ostatním pracím je prý obhajoba, na kterou se chodí dívat studenti nižších ročníků. „Nejdřív jsem z ní byla docela nervózní, hlavně kvůli ostatním studentům. Po chvíli jsem si ale uvědomila, že větším problémem jsou pro mě hodnotící profesoři. Avšak i někteří z nich se tvářili celkem zaujatě a přívětivě.“ Další rok přichází obávaná, skandály provázená státní maturita. I přes mnohé problémy spojené převážně s vyšší úrovní zkoušky z matematiky, uspěli letos téměř všichni studenti z České. Tento fakt budiž pro nás příjemným povzbuzením v tomto hektickém období. Už jen pár měsíců/let, složení této zkoušky a čekají nás nejdelší prázdniny v životě! Asi už opravdu nadešel čas začít něco dělat. Tak já jdu napsat nějaký status o škole a začít s těmi webovkami. Zuzana Drázdová
11
Do Florencie! Dekameron je soubor novel, které vypráví deset Florentských občanů po deset večerů. V podání činoherního souboru Jihočeského divadla však představení opravdu není celá stovka příběhů ani pár jednotlivých povídek, jak jsem se obávala. Jedná se o komedii napsanou přímo pro Otáčivé hlediště autorskou dvojicí M. Glaser – O. Šubrtová, která si z Bocacciova díla vypůjčila jen některé postavy a zápletky. Už při prvním otočení krumlovské točny ohromila diváky nezvyklá scéna, která je dílem Jaromíra Vlčka. Ta způsobuje, že i přes případné deštivé počasí, se všichni tak trochu přenáší do slunné Itálie. Ve Florencii se odehrává několik různorodých příběhů – ať už vznešených milostných nebo třeba jen o prostých zlodějíčcích. Děje na sebe navazovaly a proplétaly se tak akorát, že jsem se ani v příběhu a všech vystupujících postavách neztratila, ale ani chvilku jsem se nenudila. Kontrolování času s myšlenkou: „Je to docela hezký, ale už je fakt kosa!“, které u mě bývá pro všechny představení na „Otáčku“ typické, se tentokrát nekonalo a při pohledu na hodinky mě spíše napadalo: „Co? To už oběhlo tolik času?? Ať to prosím ještě nekončí!!“. Skutečně se jednalo asi o nejlepší představení pro naše jedinečné přírodní jeviště, které jsem kdy viděla, proto mohu tento úžasný zážitek mohu všem jen doporučit, jediné, co bych mohla celému večeru vytknout bylo ono nepříznivé počasí. Takže pršipláště a hurá do Florencie! Zuzana Drázdová
12
IB Možná už jste o něm slyšeli, možná ne. Valná většina české veřejnosti nemá ani tušení, co tento pojem znamená, natož že vůbec něco takového existuje, dokonce i přesto, že v zahraničí se jedná o celkem běžnou a známou věc. Proto jsme se rozhodli udělat z vás informované lidi a něco vám o něm povědět. O co se tedy jedná? Ne, opravdu to není internetbanking, obor inteligentní budovy, cestovní kancelář, značka větráků nebo cokoliv jiného, co se vám bude snažit nakukat strejda Google. IB je zkratka pro International Baccalaureate, mezinárodní program pro studenty od 3 do 19 let, který má pomoci jejich intelektuálnímu, osobnímu, emocionálnímu a sociálnímu rozvoji, jak hlásají oficiální stránky www.ibo.org. Program se dělí na tři části: Primary Years Programme, Middle Years Programme a IB Diploma Programme. První je orientován především na mladší děti, 3-12 let. Oficiálním cílem je vychovat z dítěte jedince, který se nebojí zeptat. V druhém programu pro mládež mezi 11 a 16 roky pak prý kladou důraz na to, aby student dokázal stavět spojovací mosty mezi jednotlivými předměty a reálným světem. Vzhledem k tomu, že v České republice tyto programy nenabízí ani jedna škola a celkově jsou spíše v ústraní, poskytneme vám informace hlavně o dvouletém IB Diploma Programme pro 16-ti až 19-ti leté. Studenti v něm na konci skládají závěrečné zkoušky, což je jakási mezinárodní obdoba naší maturity s rozdílem větší prestižnosti, celosvětové uznávanosti a tím pádem mnohonásobné náročnosti. Každý student studuje 6 jím vybraných předmětů, z nichž ze třech poté „maturuje“ na vyšší úrovni a ze zbylých na nižší. Dalším komponentem IB je takzvaná Extended Essay (EE), rozsáhlá výzkumná práce z jednoho vybraného IB předmětu, která se nicméně hodnotí samostatně. Kromě 6 předmětů a EE plní všichni studenti takzvaný ToK - Theory of Knowledge (teorie vědění) kurz, jehož zakončením je také rozsáhlá esej. Posledním z požadavků IB je CAS - Creativity, Action, Service. V rámci CASu studenti sbírají 180 hodin strávených kreativní činností
13
(volnočasové aktivity typu divadlo, zpěv atd.), sportem a dobrovolnickými pracemi.
Kdopak si asi po tomhle bude stěžovat, že je maturita těžká... Jestli se vám to zdá nezvladatelné, nejste jediní. I studenti IB zůstávají tou horou práce ovlivněni, jak sami říkají: „You know you're in IB when you procrastinate by doing "less important" homework.“ Abychom si ověřili duševní zdraví jednoho z absolventů, zeptali jsme, co o IB říká jakožto člověk, který si tím prošel.
„IB je hlavně o dvou věcech - o obrovském úsilí a o hloubavosti. Úsilí je naprosto nezbytné, IB je o bezpočtu probdělých nocí - a tím myslím opravdu probdělých, kdy člověk prostě nejde spát vůbec, o takové hromadě práce, že v pátek o poslední hodině ve škole budete sedět a z minuty na minutu plánovat svůj víkendový program, o velkém odříkání, o tom přijít domů ze školy, pár minut se osvěžit, sednout a učit se nebo psát eseje až pozdě do noci... Není to nic, co by vyžadovalo nějaké obrovské schopnosti, ale IB Vám ty schopnosti dá a i když nemáte třeba tolik času nějak šíleně pařit s ostatními a proflákat celé dlouhé dny (to IB bylo tak náročné, že jsem fakt spala poslední rok studia dvě hodiny v kuse, pokud vůbec, a bylo to cca 15 hodin učení denně), nedá se vyslovit, jak strašně se to vyplatí později. Nu a druhá je přemýšlivost - i to je vlastnost, které se dá naučit a IB ji prohloubí do šílené míry, ať už tam člověk jde jako hloubavý nebo ne. IB je sice o hromadě informací a faktů, ale mnohem víc je o porozumění, o nahlížení na věci z milionů úhlů pohledu, o toleranci, o šťouravosti... I proto nenajdete v IB multiple-choice testy - jsou tam zásadně eseje.“
14
(Pozn.: osoba si přeje zůstat v anonymitě) Jak si můžete všimnout, studenti odcházejí programem opravdu poznamenáni, originální odpověď totiž byla tak dlouhá, že z důvodu převýšení délky článku musela být zkrácena. No kdo by nechtěl odcházet na vysokou s takovými schopnostmi? S tím odchodem na vysokou to ale mají IBáci narozdíl od maturity mnohem lehčí než my, po skončení programu je možné hlásit se jak na domácí, tak i na nejlepší vysoké školy po celém světě a jelikož jsou prostřednictvím IB vedeni ke kritickému myšlení, ke zdokonalování vlastního tvůrčího psaní a mezioborovým úvahám, ani v dalším životě se jen tak neztratí. Markéta Stibalová
15
KULTURNÍ PŘEHLED 14.6. 20:15 - Radniční léto – M. Doležalová, R. Vencl: Když se zhasne – vánoční večírek na Manhattanu nebo swingers party? Mrazivá komedie, která polechtá Vaše bránice, režie: J. Štěch - účinkuje DS J. K. Tyl Č. Budějovice o.s. nádvoří radnice 15.6. 19:30 – Arte della Tlampač vzpomínáte rádi na doby, kdy ještě lidská úcta k hoblíku nebyla jen prázdnou frází? Kdy člověk ještě mohl bezpečně projít pod korunami rozkvetlých monočlánků a těšit se z jejich radostného zpěvu? Není Vám cizí myšlenka štěstí sdíleného v Olihňovém zvonu? Pro vás i pro všechny kdo na tyto doby již nepamatují připravilo Arte della Tlampač směsici starých známých scének a toho nejnovějšího ze svého bizardního Košíčku radosti. - Horká vana 16.6. 20:00 – Konzert Monkey Business k 20. výročí firmy Bosh v Českých Budějovicích 19.6. 19:30 – Hudební klání – soutěž začínajících kapel - Mighty club VELBLOUD 23.6. 17:00 – Rock festiválek – festival rokových kapel pořádaný Klubem mladých – borovanská klášterní zahrada
16
