Doby se mění, zážitky mizí, hodnoty pomíjí. Špatné vzpomínky jsou přebity lepšími a nám se zdá, jako by vše neustále šlo do háje. Mementa z bezchybných prázdnin nás uvrhají do ponuré nálady podpořené vyhlídkou na rok plný práce. Ani detaily ze školy, na které jsme se těšili, nás nevítají. Růženka se beze stopy ztratila, oprýskané zdi tělocvičny se zdají nyní nezdravě honosné a mnozí z nás se děsí, nechystá-li se snad zvýšená pozornost na pohyb a cvičení a... , však vy to znáte. V celé budově panuje nezvyklá atmosféra. Učitelé nabízí nepovinné předměty - hrr do každé aktivity, kterou lze získat pro gymnázium tu nejlepší pověst. Hned první týden vše v plném vypuklo. Září ještě nepoznalo dvouciferné datum a bakaláři již rudě žalují ne vždy chvályhodné známky. Čas plyne a na nás nečeká. Neproste ho, nestěžujte si mu, neproklínejte ho. Jen se postarejte, ať vám zůstávají v mysli památky na každý okamžik. A selže-li snad vaše paměť, otevřte si jednou v budoucnu znovu Lístek a prožijte krásné deja-vu.
Za redakci Zuzana Šimečková
V pondělí třetího září se mi nevstávalo tak blbě, jak jsem čekal. Přece jenom pocit, že můj osmej první školní den na Českej bude ten poslední, docela hřeje u srdíčka. A navíc tenhleten maturitou ozdobenej rok uteče ani nemrknete, jak nám na semináři říká pan Sekyrka. A k tomu ten rozvrh, to je parádička! Takhle pěknej rozvrh jsem měl snad naposledy v primě. Tímto bych chtěl letošní sextány, potažmo druháky, upozornit: jaký si to uděláš, takový to máš, takže dobrou ruku při výběru seminářů, o to lépe se vám bude v oktávě dýchat, neboli libovolnými konverzacemi či společenskovědním a literárním seminářem nic nezkazíš. Hlavně si to ale nevemte k srdci všichni, protože potřebujeme doktory (Bis-Chs), techniky (Fys) a architekty (deskriptivní geometrie), co se o nás, přírodními vědami nepoznamenané jedince budou starat, zatímco si budeme dlouhou chvíli na pracáku krátit diskusí o historii či filozofii, neboli slovy pana zástupce na první hodině dějepisného semináře v septimě: „S dějákem se toho moc dělat nedá, leda tak středoškolskýho učitele dějepisu, a tohle místo už je obsazeno.“ Pak nám taky skončila hromada předmětů jako bižule, chemie, děják, zemák a fyzika. U většiny tento rok fakt kvituju, je mi to líto jenom u dějáku, kterej mě s Kopym vždycky bavil a taky u chemie, ze které jsem měl v septimě v pololetí čtyřku a na konci roku jedničku jako jeden z pěti lidí, vedle takových kapacit, jako je Peťa Staňků nebo Fanda Kroupa, takže kdyby se udělovala cena Skokan roku v libovolném předmětu, myslim, že bych měl jistou sošku. Takže díky za všechno, paní profesorko Kodríková! Karboxylové kyseliny a všechny jejich deriváty byly fakt super! A pro vás, chemií nezasažené trojkaře a čtyřkaře - neučte se to nazpaměť den před písemkou! Je v tom systém! Ale musíte průběžně, a ne nalejvat na poslední chvíli!! (Také je třeba zmínit, že na mém chemickém úspěchu má velkou zásluhu můj spolužák Patrik Kroft, který mě do tajů této krásné vědy zasvětil - pozn. autora poté, co mu Patrik vynadal, že ho v původní verzi článku nezmínil.) Tenhle výlev píšu desátý zářijový večer a se slzou v oku vzpomínám na minulý rok, kdy jsme byli touto dobou v Chorvatsku. O tom se tady
nedá referovat, protože o určitých věcech se prostě nemluví, každopádně bych každému studentovi tenhleten kulturně-sportovně-gastronomickyemocionálně-poznávací zájezd doporučil. Třeba o tom jednou, až bude vše promlčeno, někdo napíše knihu. Jinak je všechno v zajetých kolejích - hned třetího dopoledne se třetina naší třídy šla podívat na nové prvačky, třetina na novou primu a třetina šla na nábřeží na cigáro (v žádné kategorii netřeba jmenovat, známe své pappenheimské), pan Sekyrka na SVS opět sype vtípky jako z rukávu a hoši osmé É společně s panem Kabelem znovu prosazují svůj Tělocvik s lidskou tváří, plný naší neotřelé kopané (které není většina lidí s to porozumět a správně ji pojmout a říká že hrajeme fotbal prostě na hovno), a zejména vybiky s velkým červeným gymnastickým míčem, což je sport, ve kterém jsme zabijáci - nemazliči. Takže hezký školní rok
!
Váš Honzík
Drahá školo, rád tě vidím
když ze Sokoláku rozhlídnu se v dál za své tužby se nestydím celé léto jsem si být v Tobě přál
Jen skok, rozlet… a už stojím u dveří. Brána vědění se otevírá, jakoby zapomenuvši příkoří, která mou vinou musela vždy snášet. Boty nechávám v zájmu svého zdraví v šatně (nechci být proháněn po škole Rudou) beru si světle modré pantofle… Vše začíná znovu. Procházím se po chodbách, zdravím staré známé, okukuji prvačky. Každý z nás starších ročníků to zná. Primáni jsou rok od roku menší, gravitace se víc a víc podepisuje na postavách našich spolužaček a my máme zas problém zvyknout si na nové názvy tříd. So ein klasisches Ding. Již první dny zažívám šok. Historicko-dramatický kroužek dostal nejhorší ránu za celou dobu své existence. Stejně tak, jako byl umučen Spasitel, stejně když nám Švédové rozkradli naše bohaté galerie, tak nám paní profesorka Radová uzmula naši nástěnku. Nejvíce mě zarazilo, že s tímto svévolným chováním slavné angličtinářky nikdo z ostatních učitelů nic neudělal. Těžko však vzdorovat demagogům. Pátrání po zbytcích skončilo ve slepé uličce a žádný z vyvěšených materiálů nebyl nalezen. Z této ztráty se bude Historicko-dramatický kroužek dlouho sbírat. Inscenace plánovaná na 7.9. byla kvůli této ztrátě zrušena. Kulturní úpadek školy se zdá neodvratný. Užijte si tedy fotky visící u rozvrhu. Nechte se jimi vzdělat a pobavit. Po zbytek maturitního ročníku se po napsání tohoto článku budu bát vlézt do vany.
Přítel lidu (Marat)
Bagr - padouch nebo hrdina? Úvodem je třeba říct, že jsem si dal za cíl napsat tento článek bez klišoidních, rádoby intelektuálních souvětí. Snad se mi tedy povede vyjádřit správně své emoce. Začněme. Dnes, 1 7. září, vznikla na Facebooku iniciativa s názvem Petiční výbor osvoboďte Bagra, kterou založili přechodník-slova-odejít studenti, kteří jsou pobouřeni poměry na škole. Že nevíš, kdo je Bagr? Je to ten velkej ze sexty. Že nevíš, co provedl? Tak poslouchej! Bagr byl začátkem roku přistižen, jak jde s několika spolužáky na cigáro o velké přestávce - tak, jak jsme to dělali celý loňský rok. Bylo mu pochopitelně vyhrožováno kázeňským postihem. Jak by ne?! Všichni jsme byli varováni. Bagr se cítil dotčen a uražen a svůj nesouhlas s režimem ventiloval nápisem na židli v učebně C3. Spustil tím bohužel lavinu vyšetřování, kdo na oné židli seděl, prý se i porovnával inkoust z jeho propisky a ve škole byl snad i Hercule Poirot. Když byl Bagr dopaden, přišly opravdové sankce. A zde je můj skromný, pro některé učitele pobuřující a anarchistický, pro jiné rozumný, názor. (Tohoto učitele nejmenuji, znáte to.) Položil jsem si otázku: Je adekvátní snížený stupeň z chování, podmínečné vyloučení a nesmíme opomenout ani nechtěnou popularitu, která se za ním teď potáhne vytrvaleji než cigaretový mrak? Z vlastní zkušenosti vím, že pověst je mocná čarodějka a leckdy ze dvojky vykouzlí čtyřku. Přejeme tohle Bagrovi? V této chvíli otevírám školnířád.pdf na stránkách školy. (Sankční řád se mi najít nepodařilo). Čeho se tedy Bagr vlastně dopustil? 1 ) Opuštění školy - tomuto se věnuje bod 8. i 1 8., nechápu proč... 2) Bod 1 7., cituji: „...žák je povinen chránit své zdraví...“ Zde se už
dostáváme na pole ilegální filozofie. Myslím si totiž, že nikdo by neměl být povinován ochraňovat své vlastní zdraví. Když už, tak proč se tedy studentům nezakazují extrémní sporty jako bungee jumping nebo paragliding? 3) Do kategorie omamných a psychotropních látek tabák nepatří, takže v tomto ohledu zůstává Bagr čistý. 4) Článek o ničení školního majetku jsem nenašel, ale někde tam je. Nicméně tento delikt byl vždy řešen alternativně. I paní profesorka Kodríková, kterou považuji za velice přísného pedagoga, mé čmárání po lavicích vždy řešila velkoryse a lidsky - zakoupení či zapůjčení plechovky barvy a přetření lavice, v tomto případě by postačilo ředidlo. Není na mně, abych soudil pravdivost onoho nápisu, ale proč nemůže být i Bagr trestán přiměřeně? Obávám se, že jde o jakýsi obludný exemplární trest, se kterým se bohužel nemohu ztotožnit, a proto se i já stávám členem této, z části možná recesistické, iniciativy. Osvoboďte Bagra! Děkuji
.
Adam Tomáš
Změna je život, kámo! Je podzim. V ulicích se pomalu objevují bundy, dlouhé nohavice a tenisky. Sluneční brýle se vyskytují zřídka, na žabky a na šortky už nikdo ani nepomyslí. Všichni jsme stejní. Nastane zima. Kabáty budou ještě delší, kalhoty teplejší, vlasy schované pod zářivě modrým kulichem a boty až ke kolenům. Všichni jsme stejní. Přijde jaro. Zimníky už pověsíme do skříně a vystřídáme je za lehké jarní bundy. V parku chodí pejskaři (i jiná individua) s kalhotami jen po kolena. A vyhlídka na léto, zmrzlinu, kraťasy a sukně se už pomalu ale jistě blíží. Všichni jsme stejní. A až se konečně výlohy obchodů zaplní žabkami, šaty, šortkami a tričky s výstřihy. Všichni poletí do New Yorkeru pro naprosto stejné doplňky. Všichni jsme stejní! A pokud se někdo liší, koukají na něj všichni jako na duševně vyšinutého jedince. Jenže s tím je konec! Žijeme v 21 .století, ne v pravěku, a pokud něčím nezaujmeme, můžeme jít rovnou sbírat odpadky na náměstí. Změna je totiž život, kámo, tak si zvykej. Vybrat si nějaký styl v naší době není vůbec těžké, ale málokdo doopravdy ví, čím se který vyznačuje a jak se liší od ostatních.
Hip Hop styl: Dobře, některé styly jsou opravdu jednoduché a rozeznáte je na první pohled. Kalhoty s rozkrokem u kolen, trika o dvě čísla větší, řetězy, šátky a čepice s rovným kšiltem by k hip hopu zařadil asi každý. Metal styl: Nejdřív je asi nutné dodat, že se říká "Metal vládne světem, hip hop nechte dětem", což je asi z určité části pravda, protože si nedokážu představit třiceti letého člověka s kalhotami u kolen, stejně tak jako třinácti letou slečnu s křížem, v černém od vlasů až po paty a ,,psím obojkem“ s bodáky kolem krku a ruky. (Nemám ponětí, jak se tomu mezi metalisty říká, ovšem mně to tak připadá.) Rock styl: Plno lidí rock poslouchá a podle toho se i obléká. Černé oči a nehty, tmavé ležérní oblečení a vysoké černé boty na podpatku. To všechno sem patří.
Scene styl: Scene styl si většina lidí zaměňuje za emo. Rozdíl je sice malý, ale poměrně důležitý. Scene lidi bývají veselejší a sebevědomější a neřežou si ruce. Ve stylu scene platí pravidlo, že každý je jiný, liší se i druhem poslouché hudby. Tento styl je hlavně o originalitě. Jinak scénaře poznáte nejlépe podle natupírovaných, hodně barevných vlasů a zvýrazněných očí. Emo styl: Emaře bych asi radši moc nerozpitvávala, protože mají ten dojem, že svět je zlý a řežou se, z čehož je mi nevolno. Budete se asi divit, ale existují dva druhy. První nosí obnošenější oblečení a trika ve stylu 80. let. Druzí upnuté kalhoty, rovné vlasy tmavé barvy (nejčastěji černá), piercing rtů, výrazný make-up u žen (černá tužka na oči někdy i červená barva). Pokud se chcete pobavit na téma emo, jděte na YouTube a zadejte: Co je to EMO? Otevřte první odkaz a opravdu se dost zasmějete. Sárí: Jestli si troufnete do tohohle, tak zaručuji, že se za vámi otočí naprosto každý. V Indii se nosí všude a je to vlastně dlouhý pruh látky, který si lze okolo těla zamotat jakkoli. Retro styl: To mi osobně sedí nejvíc. Vystihuje hlavně 60. a 70. léta, takže vám může připadat trochu zastaralý, nicméně má zvláštní kouzlo a začíná být velmi oblíbený, protože retro lidí přibývá. Punk styl: Úzké potrhané džíny, silně provokující tričko, vysoké boty, kožená bunda, cinkající řetězy a visací zámky. Tohle všechno přitahuje policii jako magnet. Obarvěte si vlasy na zeleno, oholte si půlku hlavy a ,,civilové“ se vám vyhnou velkým obloukem. Gothic styl: Bílá kůže, rudě zářící rty, hrudník stažený korzetem. Vysoké boty, dlouhé šaty a vlasy ve vypracovaném účesu, to vše jen a pouze v černé. Přijde vám to jako středověký popis upírky? Ne, takhle se opravdu gothic dívky oblékají. Skate styl: Udržíte-li se na skatu, pořiďte si široké boty, do kterých se pokud možno vejde peněženka a klíče, s tkaničkami, které se nezavazují,
a podobně jako u hip hopu mikinu o hodně větší než potřebujete.
Shampoo styl: Vypatlejte si všechen gel, co najdete, na vlasy, celý večer řešte, jestli opravdu ty úzké kalhoty ladí. Pokud na to máte trpělivost, vyhráli jste, jste dokonalí šampóni, holky vás budou žrát pohledem, ovšem z klučičích řad patrně uslyšíte jen něco o teplotě. A chcete být naprosto nejoriginálnější a nejodlišnější? Kupte si malé prasátko a voďte ho na vodítku na procházky.
Eva Mlčochová
BOZP aneb hlavně neublížit tělocvičně Fakt, že změny jsou všude kolem nás, byl patrný i na něčem tak tradičním, jako je první hodina tělocviku. Tentokrát jsme poprvé za těch šest let nebyli předmětem obav my a naše zdraví, ale především nově opravená tělocvična. Rozhodli jsme se zjistit o této proměně více informací a přiblížít vám, jak se takové úpravy provádějí.
Jak se tedy buduje sen?
Dnes vám představíme proměnu krásné, historické budovy gymnázia. Jedná se o 1 09 let starou secesní stavbu, která disponuje mnoha neobvyklými prvky. Cílem přeměny je především celková rekonstrukce přilehlé tělocvičny a menší úpravy venkovního sportovního hřiště. Již první pohled není moc veselý. Po vzpourách a protestech, že to tam vypadá jako na „hororové pitevně“, se nakonec pustili všichni do práce a všechny studentky a studenty tak po prázdninách přivítá nové vybavení a nová podlaha, na kterou se už zcela vážně (!) nesmí v botách s černou podrážkou.
Už se blížíme ke konci dnešního dílu, a tak je tu konečně vybírání barev. Žloutou? Oranžovou? Opět růžovou?? Radost byla zkažena památkovým ústavem a naše nálada klesla k nic neříkající okrové. Ani to nestačilo a fasáda se musela natírat hned třiktát, protože prostě to pořád nebyl ten správně nudný odstín. Omítka tělocvičny by teď měla po únavných předělávkách konečně zapadat do historického jádra města. Zbývá už jen třešnička na dortu, kterou jsou nové basketbalové koše na tartanovém hřišti. Nyní se všechny studentky a studenti mohou vydat vstříc zářným sportovním zítřkům.
Zuzana Drázdová
Infostránka • Hledáme prince, který je ochotný vysvobodit Růženku ze zakletí. Případní zájemci se hlaste na
[email protected]. • Anglický dramatický kroužek p. prof. Regulové hledá nové členy! Potenciální herci nechť se hlásí ve školní knihovně. • Na naší škole se opravdu otevřela řada kroužků a nepovinných předmětů. Vaše všední odpoledne může zpestřit: -Matematický kroužek (pí prof. Hrádková) -Sbor se Z (pí prof. Pitrunová) -Dramatický kroužek (p prof. Krejčí) -Logické hry (p prof. Bartoš) -Chemie (pí prof. Polanská)
-Biologie (pí prof. Kodríková)
-Přírodovědný kroužek (pí prof. Habertová) -Němčina a německé divadlo (pí prof. Kyriánová) -Angličtina (pí prof. Radová) -Anglické divadlo (pí prof. Regulová) -Psaní všemi deseti a Elekronika a kybernetika (MFyIvt kabinet) -Florbal (p prof. Kabele) • Lístek shání šikovného grafika nebo kreslíře pro dlouhodobou spolupráci či jednorázovou pomoc. Ti odhodlaní se mohou přihlásit na mail
[email protected] nebo jsou očekávaní přímo v sextě.
P. prof. Krejčí přejímá veškerou zodpovědnost za gramatickou stránku Lístku. S případnými jazykovými nesrovnalostmi se obraťte na něj aneb vítáme našeho Gramatického gurua.
Alumni je nejlepší Z pohledu studenta před čtvrt stoletím bych napsal toto: V pátek 21 . září se žáci Gymnázia Česká a Olympijských nadějí zúčastnili besedy s absolventy dnes již bývalého Gymnázia Česká. Ti informovali a poučili budoucnost našeho národa o možnostech a úskalích studia na vysokých školách a podobných institucích. Naše mládež si zcela jistě vzala z úspěšných absolventů dobrý příklad a díky jejich radám povedou naši republiku k lepším zítřkům. Děkujeme vedení školy za vzornou organizaci, absolventům za hodnotné příspěvky a žákům za zájem o svou (naši) budoucnost. Míru zdar! Jan Kubeš ---
A nyní vážně: Setkání skutečně umožnilo získat neotřelé, nezávislé a i neoficiální poznatky, které nám pomohou vybrat si tu správnou školu. Jsem rád, že naše škola je podobným projektům otevřena.
Jan Kubeš
Muzikál Casanova Po úspěšných divadelních létech v minulých letech, uvedlo divadlo Hluboká na zámeckém nádvoří muzikál plný lásky, nadhledu i vtipu muzikál Casanova. Letos měl tenhle příběh na zámku Hluboká světovou premiéru. A nejen o tom jsme si povídali s jednou z hereček, která je zároveň studentkou kvarty na našem gymnáziu, Janou Štěpánkovou.
Kdy ses poprvé dozvěděla o muzikálech, které probíhají na zámku Hluboká?
Tak já jsem předtím viděla muzikál Jedna noc na Karlštejně i Romeo a Julie, které Divadlo Hluboká uvádělo v předchozích ročnících a moc se mi to líbilo a potom jsem se přes internet dozvěděla o konkurzu, a tak jsem to šla zkusit.
Takže ses na konkurz přihlásila sama, nebo to napadlo někoho jiného?
Ano, napadlo to mě, ale šla jsem tam spíš jen tak, že jsem to chtěla vyzkoušet, ale vůbec jsem nepočítala s tím, že by to mohlo vyjít.
Měla jsi už předtím nějaké muzikálové zkušenosti?
Se zpěvem ano, ale rozhodně ne s takhle velkou muzikálovou rolí.
Měla jsi před konkurzem trému, nebo sis říkala, že to bude brnkačka?
Samozřejmě, že jsem trému měla, ale tak už jsem trochu zvyklá z koncertů, kde jsem hrála na klavír a zpívala, takže to nebylo tak hrozné, ale samozřejmě trochu tréma byla.
Konkurz se skládá z více částí. Musí budoucí muzikálový herec zvládnout všechny na výbornou, nebo stačí vyniknout v jedné? Podle mě by to problém byl, kdyby herec neuměl např. tancovat, protože
ta choreografie byla docela náročná. Částí na konkurzu bylo víc, nejdříve pěvecká pak herecká a pak právě ta taneční.
A co bylo nejtěžší pro Tebe?
No, to těžko říct. Ale nejspíš ta herecká, ten monolog.
To byl monolog, který Ti dali, a nebo sis připravila nějaký doma?
Byla dvě kola konkurzů a v tom prvním jsme si mohli vybrat sami a v druhém kole už byl daný monolog z toho muzikálu. To bylo obtížnější, protože jsem si nedokázala představit tu scénu, když je to jen takhle vytržené z kontextu.
Ty jsi hrála v podstatě v davu - roli, která jen zpívá a nevede přímou řeč, jaký monolog Ti dali? Byla to řeč hlavní postavy.
Začala jsi po téhle muzikálové zkušenosti uvažovat, že by ses přihlásila do konkurzu na muzikál např. někam do Prahy? Hodně mě to láká a chtěla bych se tomu věnovat, třeba pak dál na konzervatoři.
Chtěla by ses tedy živit jako muzikálová herečka?
Ráda bych. Není to jednoduché, ale určitě by mě to bavilo.
Měla jsi pak i na zkouškách trému, když už byly všechny konkurzy za tebou? Pak už ne, parta byla skvělá, výborně se v kolektivu pracovalo, takže tam už to bylo dobrý.:)
Takže tam nebyl nikdo, ke komu se vzhlíželo jako k “velkému
herci“ a všichni z něho měli respekt…
Bylo tam několik velkých herců,kterých jsem si velmi vážila. Nejprve jsem z nich trochu respekt měla, ale během pár zkoušek jsme se velmi skamarádili. Nikdo z nich totiž rozhodně nebyl namyšlený.
Kolik času Ti zabraly přípravy muzikálu během školního roku? Zkoušelo se přes dva měsíce, tzn. od půlky dubna do června.
Ale konkurzy byly o dost dříve, ne?
Ano, konkurzy byly už v lednu, ale zkoušeli jsme až od toho dubna. Začalo to čtenými zkouškami, potom byly aranžovací, které probíhaly na výstavišti, kde už byla postavená ta scéna, a pak poslední týden před tou premiérou, která byla 6.7.201 2, to už se zkoušelo na zámku.
Takže se zkoušelo přes týden - odpoledne a večer? Ano, přesně tak. Většinou přes celé odpoledne.
A nevadilo to nějak škole?
Někdy jsem se musela omlouvat ze školy, ale tak většinou se zkoušelo v ty odpoledne. Někteří herci chodí do práce, jiní do školy, takže se to muselo nějak dát dohromady.
Ve tvojí věkové skupině, je v muzikálu jen Lucka Pragerová a pak jsou tam buď o hodně mladší nebo naopak o hodně starší. Vadilo to nějak při práci? Ne, to rozhodně ne, kolektiv byl skvělý.
Casanova se bude hrát i příští rok. Když bys mohla, hrála bys příští léto znova? Určitě bych moc chtěla.:)
Nezbývá než popřát, ať se Tobě i celému muzikálu daří a už se moc těším příští rok na divadelní léto na Hluboké.
Martina Součková
Kam se poděla Růženka Třetího září nás ve škole přivítalo mnoho změn. Některé jsme uvítali, s jinými jsme se museli smířit, ať jsme chtěli nebo ne. Hned při vstupu nás praštila do očí nová výmalba. Někteří by po jejím shlédnutí možná taky někoho praštili, nicméně musíme uznat, že pár částí již potřebovalo nutně přetřít. Naše oči byly ovšem šikaně vystaveny i nadále. Poté, co jsme překlopýtali přes vstup a pomodlili se za zemřelou klec v šatnách, započali jsme namáhavý výstup po schodech a litovali naše nohy, které přes prázdniny zdárně odvykly každodenním výšlapům. Ze zvyku jsme vyhlédli oknem a bum! Nová fasáda tělocvičny! O té se tady ale nebudeme moc rozepisovat, to si přečtěte na straně 1 1 . Pokračujeme tedy v cestě. Protrpíme první hodinu a s úlevou zamíříme do jediného klidného přístavu v tom divokém školním moři... Zatímco my zasedli do školních lavic a kantoři se postavili za katedry, někdo se na své místo po prázdninách nevrátil. Zarytí lajdáci, kteří si už první den školy neudělali svačinu, jistě sami přišli na to, o koho se jedná. A pro vás méně chápavější...Růženka nás opustila. Růženka, naše princezna vládnoucí království plného jídla. Naše kofeinová zásobárna, když vše ostatní selže a před námi je chemie či fyzika. Náš zdroj energie, dopující nás, i když naše peněženky zely prázdnotou. Duše, která vyslechla naše problémy se školou a s kantory nebo jinými zaměstnanci. Závisláci a závislačky začali ihned pátrat, vyšetřovat a vyslýchat. Ti nejzávislejší se možná pustili i na tenčí led a přivítali novou madam bufetářku rovnou vydíráním nebo výhrůžkami (jistě z toho důvodu došlo hned v prvních hodinách jejího působení k další výměně). Kam se tedy naše růžová dáma poděla? Nabízí se hned několik konspiračních teorií... 1 . Růženka nás nemá ráda a odešla dobrovolně - Nepravděpodobné, zamítá se!
2. V brzké době bude bufet zrušen a na jeho místě bude zřízena další třída pro rozrůstající se gymnázium Česká - Jen to ne... Nesouhlasí redakce, zamítá se! 3. Růženka je na dovolené a určitě se brzy vrátí! - Ach, jak moc po tom naše srdce (♥) touží! My jsme však vypátrali, která teorie je správná a tahle to, bohužel, není... 4. Růžence, jakožto princezně nám všem dobře známé, se stalo to, čeho jsme se měli obávat už dávno. Pokračování příště
Nebo taky ne… Růženka se, vážení čtenáři, píchla do prstu jako princezna v pohádce. Už jsme před ní nedokázali stále skrývat růže a ostatní květiny s trny, ježky ani rybí kosti. Sice přesně nevíme, o jaký předmět se jednalo, každopádně zřejmé je, že Růženka spí. Nezbývá jí nic jiného než čekat na prince, který by jí vysvobodil z nekončícího spánku. Najde se někdo takový? Jelikož zatím nemůžeme nic dělat, zahajujeme alespoň protestní spánek na podporu Růženky! Dne 8. 1 0. přesně v 1 0:00, ať už budete mít jakoukoliv hodinu, položte hlavu na lavici, pohodlně se uvelebte a zalomte to! Vyjádříte tím svou oddanost té nejlepší bufetářce, jakou Česká poznala! Spánku zdar!
Magdaléna Koutová & Markéta Stibalová Chrrrrrrrr…..onec!
Co se děje a co se bude dít... Divadlo Jihočeské divadlo 2.1 0. a 3.1 0.201 2 (1 9:00) - Rok na vsi – balada pro celou dědinu Režie: Břetislav Rychlík Hrají: R. Nevěčný, J. Červenková, J. Šesták a další... 28.1 0.201 2 (1 9:00) – Hrdý Budžes - „Včera nesmírně byl důležitej den. Včera jsem ve školním rozhlase slyšela krásnou básničku o jednom pánovi. Jmenoval se Hrdý Budžes, byl velice statečnej a vytrval, i když měl všelijaký potíže...“ Hrají: B.Hrzánová
k.k. Horká vana 9.1 0.201 2 (1 9:30) - ARTE DELLA TLAMPAČ - [ZDE VEPIŠTE NÁZEV] Nové skeče a scénky v podání nějakých herců, kteří hrají nějaké postavy a říkají nějaké repliky. Přijďte v mangu.
Koncerty Cafe klub Slavie 1 7.1 0.201 2 (21 :00) – Sunflower Caravan 1 9.1 0.201 2 (21 :00) – PRAGO UNION + LIVĚ BAND
Mighty bar VELBLOUD 8.1 0.201 2 (21 :00) - VEES, STRONG COFFEE, BIG FISH GONE
Silent disco Mighty bar VELBLOUD 1 2.1 0.201 2 - Tradiční Silent Disco ve Velbloudu
Vyvanutí po česku Víčka zavřená dokořán svíčka zářící temnotu člověk jde za lidmi, hledaje samotu ke kratochvíli dostanem nudu nemaje studu tleskaje těm, kdo pohořeli Tvrdím: Že mít bezstarostný život budem živím svoje děti bludem Dojdem harmonie. Rezignace. Rohlíků a vlašáku. Recyklované hudby z rádia. Rasismu a revmatismu. Bagrova revolucionářství. Rubrik v novinách a Romské nadvlády Rybiček v akváriu. Rétorománštiny. Reketových aut. Rovnováhy. Bude fajn, po volbách dojdeme spasení. Na krásu našich koní a rychlost našich žen! Připojím též modlitbu: Scrotum, testes dilligamus avum anus habet vulva in excelsis falus scrotum hymen habet derivare, scrotum, scrotum in nomine veritas scrotum, scrotum, scrotum, scrotum ubi caritas.
Jan Kubeš
