Z N A L E C K Ý P O S U D E K

VYHOTOVENÍ

. 1 2 3 4

ZNALECKÝ POSUDEK .145-4/2006 O STANOVENÍ CENY AKCIÍ SPOLE

NOSTI

V o d n í z d r o j e H o l e š o v a. s.

Objednatel :

Vodní zdroje Holešov a.s. I : 469 00 021 Tovární 1423 769 01 Holešov

Ú el posudku:

Odhad ceny p edm tu dražby ve smyslu ust. §13 odst.1 zák. . 26/2000 Sb., o ve ejných dražbách v platném zn ní

Posudek vypracoval:

Ing. Libor Bu ek Pr myslová 899 686 01 Uherské Hradišt

Ocen ní provedeno ke dni:

31. íjna 2005

Datum vyhotovení:

23. února 2006

Tento posudek obsahuje 52 stran textu a 37 stran p íloh a p edává se ve ty ech písemných vyhotoveních.

Znalecký posudek . 145 - 4/2006

Vodní zdroje Holešov a.s.

1. Úvod ....................................................................................................................................... 4 1.1. ZÁKLADNÍ POJMY............................................................................................................................................... 4 1.2. ZNALECKÝ ÚKOL................................................................................................................................................ 5 1.3. P EDM T OCEN NÍ ............................................................................................................................................ 5 1.4. DRAŽBA CENNÝCH PAPÍR .................................................................................................................................. 5 1.5. PRÁVNÍ RÁMEC OCE OVÁNÍ ................................................................................................................................. 5 1.6. METODY OCE OVÁNÍ AKCIÍ .................................................................................................................................. 6 1.7. VSTUPNÍ DATA .................................................................................................................................................. 9 1.8. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT ..................................................................................................................... 9

2. Údaje o spole nosti ............................................................................................................ 10 2.1. ZALOŽENÍ SPOLE NOSTI ................................................................................................................................... 10 2.2. P EDM T INNOSTI ......................................................................................................................................... 11 2.3. HISTORIE SPOLE NOSTI ................................................................................................................................... 11 2.4. OBLAST POSKYTOVANÝCH SLUŽEB...................................................................................................................... 12 2.5. AKCIE ........................................................................................................................................................... 17 2.6. ÚDAJE O HLAVNÍM AKCIONÁ I ............................................................................................................................ 18 2.7. OBCHODY S AKCIEMI NA TRHU ........................................................................................................................... 18 2.8. STAV Ú ETNICTVÍ ............................................................................................................................................ 18 2.9. SPECIFIKACE TRŽNÍCH SEGMENT ...................................................................................................................... 18 2.10. PODÍL SPOLE NOSTI NA TRHU .......................................................................................................................... 19 2.11. ANALÝZA KONKURENCE .................................................................................................................................. 21 2.12. ANALÝZA ZÁKAZNÍK ...................................................................................................................................... 22 2.13. ANALÝZA FAKTOR VN JŠÍHO PROST EDÍ........................................................................................................... 23 2.14. SWOT ........................................................................................................................................................ 24

3. Finan ní analýza a plán podniku ....................................................................................... 25 3.1. MAKROEKONOMICKÉ PROST EDÍ ...................................................................................................................... 25 3.2. OBOR PODNIKÁNÍ ............................................................................................................................................ 26 3.3. Ú ETNÍ POLITIKA ............................................................................................................................................. 27 3.4. ANALÝZA Ú ETNÍCH VÝKAZ .............................................................................................................................. 28 3.5. FINAN NÍ PLÁN PODNIKU................................................................................................................................... 29 3.6. FINAN NÍ ANALÝZA PODNIKU.............................................................................................................................. 31 3.7. POUŽITÝ ZP SOB OCEN NÍ ................................................................................................................................ 37

4. Metoda substan ní hodnoty............................................................................................... 38 4.1. OCEN 4.2. OCEN 4.3. OCEN 4.4. OCEN 4.5. OCEN 4.6. OCEN 4.7. OCEN 4.8. OCEN

NÍ DLOUHODOBÉHO NEHMOTNÉHO MAJETKU................................................................................................ 39 NÍ DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU ................................................................................................... 39 NÍ DLOUHODOBÉHO FINAN NÍHO MAJETKU .................................................................................................. 40 NÍ ZÁSOB.............................................................................................................................................. 40 NÍ POHLEDÁVEK ..................................................................................................................................... 41 NÍ FINAN NÍHO MAJETKU ......................................................................................................................... 41 NÍ OSTATNÍCH AKTIV .............................................................................................................................. 42 NÍ ZÁVAZK .......................................................................................................................................... 42

5. Substan ní hodnota na akcii.............................................................................................. 43 5.1. OCEN NÍ MAJETKU LIKVIDA NÍ METODOU ............................................................................................................. 45 5.2. DISKONTNÍ MÍRA.............................................................................................................................................. 46 5.3. NÁKLADY NA LIKVIDACI ..................................................................................................................................... 47 5.4. VÝPO ET LIKVIDA NÍ HODNOTY.......................................................................................................................... 48

6. Shrnutí metod ocen ní ....................................................................................................... 49 7. Korekce p edb žného ocen ní .......................................................................................... 49 8. Záv r .................................................................................................................................... 51

Strana 2



PROHLÁŠENÍ

Já, níže podepsaný, Ing. Libor Bu ek prohlašuji, že

•

nemám v sou asné dob a ani v budoucnosti nebudu mít osobní zájem na majetku, který je p edm tem tohoto posudku

•

je vylou eno jakékoli personální propojení i jiné d vody, které by mohly zpochybnit moji nezávislost

•

p edpokládám plný soulad se všemi zákony a p edpisy v eské republice a odpov dné vlastnictví a správu vlastnických práv

•

podklady poskytnuté objednatelem pro ú el tohoto ocen ní nebyly prov ovány a byly považovány za správné, pravdivé a reálné

•

veškeré zm ny informací nebo základních p edpoklad , z nichž jsem p i ocen ní vycházel, by mohly mít významný vliv na výslednou hodnotu ocen ní

•

v posudku byly respektovány všechny podstatné skute nosti, které mi byly v dob zpracování ocen ní známé

•

odhadnutá hodnota respektuje obecné podmínky trhu k datu ocen ní

•

toto ocen ní bylo provedeno pouze pro ú el stanovený v tomto posudku a nejsem odpov dný za jakékoli jiné použití tohoto posudku než pro tento ú el

Strana 3



1. ÚVOD 1.1. ZÁKLADNÍ POJMY Cena je pojem používaný pro ástku, která je požadována, nabízena nebo zaplacena za zboží nebo službu. Vzhledem k finan ním možnostem, motivacím nebo zájm m kupujícího nebo prodávajícího m že nebo nemusí mít cena zaplacená za zboží i služby vztah k hodnot , kterou tomuto zboží nebo služb mohou p ipisovat jiní. Cena je indikací relativní hodnoty p ipisované zboží konkrétním kupujícím v konkrétních podmínkách. S touto definicí je v souladu i aktuální definice ceny, uvedená v zákon .151/97 Sb., o oce ování majetku: …obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena p i prodejích stejného, p ípadn obdobného majetku, nebo p i poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku, ke dni ocen ní. P itom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimo ádných okolností trhu, osobních pom r prodávajícího, nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby. Mimo ádnými okolnostmi se rozum jí nap íklad stav tísn prodávajícího nebo kupujícího, d sledky p írodních i jiných kalamit. Osobními pom ry se rozum jí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota p ikládaná majetku nebo služb , vyplývající z osobního vztahu k nim. Hodnota je ekonomický pojem, je výrazem schopnosti zboží být p edm tem sm ny. Hodnota není skute ností, ale odhadem ohodnocení zboží a služeb v daném ase, podle konkrétní definice hodnoty. Hodnota by m la být výsledkem st etu nabídek kupujícího a prodávajícího. Protože není tato podmínka spln na, je provád no ocen ní. Výsledkem je potom stanovení tržní hodnoty, ale ta není hodnotou sm nnou, již realizovanou, ale potencionálním východiskem pro cenové jednání o individuální koupi. Základem hodnoty v odhadu je objektivní (tržní) hodnota („fair value“) vyjád ená v pen žních jednotkách (v eské právní terminologii cena obvyklá). Tato objektivní hodnota je definována v souladu s doporu eními Evropského sdružení odhadc majetku TEGOVOFA (The European Group of Fixed Assets) jako finan ní ástka, která m že být sm n na mezi dobrovoln jednajícím potenciálním kupujícím a prodávajícím, aniž by byl in n nátlak na koupi nebo prodej. P itom ob zú astn né strany si pln uv domují a znají všechna relevantní fakta o dané v ci. Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží v ci, práva a jiné majetkové hodnoty, které pat í podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto ú elu sloužit. istým obchodním majetkem je obchodní jm ní po ode tení veškerých závazk vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li právnickou osobou. Obchodním majetkem právnické osoby rozumíme veškerý její majetek. Vlastní kapitál tvo í vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na stran pasiv.

Strana 4



1.2. ZNALECKÝ ÚKOL Znaleckým úkolem je odhadnout cenu p edm tu dražby v míst a ase obvyklou ve smyslu ustanovení §13 odst. 1 zák. . 26/2000 Sb., o ve ejných dražbách v platném zn ní. 1.3. P EDM T OCEN NÍ P edm tem posudku je ocen ní 10 417 ks akcií v jednotkové jmenovité hodnot 1000,-K , na majitele vydaných spole ností Vodní zdroje Holešov a.s., se sídlem Tovární 1423, 769 01 Holešov, I : 469 00 021, která byla zapsána do obchodního rejst íku, vedeného Krajským soudem v Brn , dne 1. kv tna 1992, oddíl B, vložka 814 (dále též jen jako „Vodní zdroje Holešov“). Ocen ní p edm tných akcií je provedeno ke dni 31. íjna 2005. 1.4. DRAŽBA CENNÝCH PAPÍR Ustanovení § 214 odst. 4 zák. . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném zn ní, upravuje postup nakládání s listinnými cennými papíry, které nejsou kótované a které nebyly p i p em n podoby akcioná i p evzaty ani v dodate né p im ené lh t . Tyto akcie prodá p edstavenstvo prost ednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbyte ného odkladu na ú et dot ené osoby ve ve ejné dražb . 1.5. PRÁVNÍ RÁMEC OCE OVÁNÍ V eské republice upravuje oce ování v cí, práv a jiných majetkových hodnot pro ú ely stanovené zvláštními p edpisy zákon . 151/1997 Sb., o oce ování majetku. Majetek a služba se oce ují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný zp sob oce ování. Jiným zp sobem oce ování se rozumí a) nákladový zp sob, který vychází z náklad , které by bylo nutno vynaložit na po ízení p edm tu ocen ní v míst ocen ní a podle stavu ocen ní b) výnosový zp sob, který vychází z výnosu z p edm tu ocen ní skute n dosahovaného nebo z výnosu, který lze z p edm tu ocen ní za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu c) porovnávací zp sob, který vychází z porovnání p edm tu ocen ní se stejným nebo obdobným p edm tem a cenou sjednanou p i jeho prodeji; je jím též ocen ní v ci odvozením z ceny jiné funk n související v ci d) oce ování podle jmenovité hodnoty, které vychází z ástky, na kterou p edm t ocen ní zní nebo která je jinak z ejmá e) oce ování podle ú etní hodnoty, které vychází ze zp sob oce ování stanovených na základ p edpis o ú etnictví f) oce ování podle kurzové hodnoty, které z ceny p edm tu ocen ní zaznamenané ve stanoveném období na trhu g) oce ování sjednanou cenou, kterou je cena p edm tu ocen ní sjednaná p i jeho prodeji, pop ípad cena odvozená ze sjednaných cen Oce ování kótovaných cenných papír obchodovaných na regulovaném trhu upravuje §19 odst.1 písm.a) „Kótované cenné papíry tuzemské nebo zahrani ní, obchodované na tuzemském regulovaném trhu nebo sou asn na tuzemském i zahrani ním regulovaném trhu, se oce ují kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v den ocen ní. Pokud nebylo v den ocen ní cenným papírem na tuzemské burze obchodováno, ocení se posledním kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v období p echázející 30 dn p ede dnem ocen ní, pokud byl v tomto dni cenný papír obchodován. Nebyl-li cenný papír obchodován na tuzemské burze v t chto posledních dnech, ocení se nejnižším dosaženým kurzem Strana 5



vyhlášeným ve stejném období u ostatních organizátor tuzemského mimoburzovního trhu cenných papír .“ Oce ování kótovaných cenných papír neobchodovaných na regulovaném trhu a nekótovaných cenných papír stanovuje §20 odst.1 písm.a) „Kótované cenné papíry neobchodované na regulovaném trhu a nekótované cenné papíry se oce ují takto: a) akcie a podílové listy uzav ených podílových fond podílem, v jehož itateli je vlastní kapitál a akciové spole nosti nebo uzav eného podílového fondu podle ú etní záv rky za p edchozí ú etní období, pokud není prokázána jiná hodnota vlastního kapitálu, a ve jmenovateli po et vydaných akcií nebo podílových list p evedený na shodnou emisní hodnotu Oce ování podniku je upraveno v § 24 „Podnik nebo jeho ást se oce uje sou tem cen jednotlivých druh majetk zjišt ných podle tohoto zákona sníženým o ceny závazk .“ Je umožn no provést ocen ní výnosovým zp sobem i v kombinaci s majetkovým ocen ním.

1.6. METODY OCE OVÁNÍ AKCIÍ Finan ní ocen ní akcií si klade za cíl vyjád it jejich hodnotu pen žitým ekvivalentem. P i stanovování výsledné pen žité hodnoty se používají v zásad t i skupiny oce ovacích metod: majetkové metody, metody výnosové, metody porovnávací a metody kombinované 1.6.1. OCEN NÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY MAJETKU (MAJETKOVÉ METODY) 1.6.1.1. METODA Ú ETNÍ HODNOTY

Metoda ú etní hodnoty vychází z informací zjišt ných v ú etnictví. Schopnost zobrazit reálnou hodnotu majetku ke dni ocen ní je omezena platnými postupy ú tování, které nezobrazují reálnou hodnotu majetku pon vadž • ú etní hodnota aktiv je vyjád ena v historických po izovacích cenách • ú etní hodnota zásob, materiálu a výrobk nevyjad uje aktuální nákupní i prodejní cenu • o pohledávkách je ú továno v nominálních hodnotách Ú etní hodnota vlastního kapitálu p edstavuje rozdíl mezi ú etní hodnotou celkových aktiv a ú etní hodnotou všech závazk . Na ú etní hodnotu vlastního kapitálu je t eba pohlížet jako na výchozí hodnotu pro jednoduché zjišt ní hodnoty podniku. 1.6.1.2. METODA SUBSTAN NÍ HODNOTY

Substan ní hodnotou podniku rozumíme souhrn relativn samostatných ocen ní jednotlivých majetkových složek z pohledu jejich zapojení do fungujícího podniku (princip going concern). Tato metoda je nejbližší pojetí § 24 odst.1 zákona .151/1997 Sb., o oce ování majetku. U jednotlivých složek aktiv je zjiš ována jejich reproduk ní hodnota snížená o pat i né opot ebení. Takto zjišt ná

Strana 6



hodnota p edstavuje substan ní hodnotu brutto. Náklady na znovupo ízení pro ocen ní substan ní hodnoty je možné zjiš ovat n kolika zp soby: • • • • • •

metoda tržního porovnání (vychází z již realizovaných prodej ekvivalentního majetku) metoda výnosová (výnos p edstavuje diskontovaný budoucí finan ní tok spojený s danou majetkovou ástí) metoda indexová (vychází z historických cen, které jsou upraveny cenovým indexem) p ímé zjiš ování cen (odvozením z kalkulací a ceník ) oce ování podle zvolené jednotky (p epo tem na zvolenou jednotku) metoda funk ního zjiš ování cen (kombinace p edchozích metod)

1.6.1.3. METODA LIKVIDA NÍ HODNOTY

V p ípad podnik v likvidaci i ztrátových podnik je kalkulována likvida ní hodnota podniku. Likvida ní hodnotou se rozumí sou et prodejních cen jednotlivých majetkových složek podniku po úhrad náklad spojených s likvidací. V ocen ní podniku likvida ní hodnota tvo í dolní hranici ocen ní hodnoty podniku a je kritériem úvah o sanaci podniku. Pokud je likvida ní hodnota vyšší než jeho výnosová hodnota po sanaci, je neekonomické provád t revitalizaci podniku a lépe p istoupit k likvidaci podniku. 1.6.2. OCEN NÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY VÝNOS (VÝNOSOVÉ METODY) 1.6.2.1. METODA VOLNÉHO PEN ŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A V

ITELE

Metoda volného pen žního toku pro vlastníky a v itele (Free Cash Flow to the Firm) vychází z pen žního toku podniku financovaného pouze vlastním kapitálem a reálná struktura financování se respektuje pomocí diskontní sazby. Výsledkem této metody je stanovení hodnoty podniku. Hodnota vlastního kapitálu se stanoví následn jako rozdíl hodnoty podniku a cizího kapitálu vyvolávajícího náklady na po átku plánovacího období. Jednotlivé modifikace této metody se odlišují zp sobem stanovení pokra ující hodnoty, kterou lze stanovit pomocí • perpetuity, tvo ené sou tem diskontovaného volného pen žního toku 2. fáze • na základ odhadu pom ru tržní ceny akcie a zisku dosaženého na akcii (P/E) • tzv. likvida ní hodnoty, p edstavující odhad ocen ní podniku na po átku 2. fáze • pomocí ú etní hodnoty podniku na konci plánovacího období • modelu tvorby hodnoty (tempo r stu istého provozního zisku a rentability istých investic) 1.6.2.2. METODA VOLNÉHO PEN ŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY

Metoda volného pen žního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity) vychází z istého pen žního toku pro vlastníky (v podob zisku zadrženého ve firm , resp. dividend a podíl na zisku), zbývajícího po úhrad úrok a splátek cizího kapitálu, poskytnutého v iteli. Hodnota 2. fáze se stanoví op t pomocí perpetuity. Tato metoda vede primárn ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže hodnota podniku se stanoví následn jako sou et zjišt né hodnoty vlastního kapitálu a cizího úro eného kapitálu na po átku plánovacího období.

1.6.2.3. METODA EKONOMICKÉ P IDANÉ HODNOTY

Metoda ekonomické p idané hodnoty vychází z výpo tu veli iny, o kterou istý provozní zisk p evyšuje náklady investovaného kapitálu (tzv. Economic Value Added – EVA®). Hodnotu podniku tvo í sou et hodnoty 1. fáze (souhrn diskontované ekonomické p idané hodnoty za plánovací období), hodnoty 2.

Strana 7



fáze (diskontovaná perpetuita) a celkového investovaného kapitálu na po átku plánovacího období. Podobn jako v p edchozí metod vede tato metoda primárn ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže hodnota podniku se stanoví následn jako sou et zjišt né hodnoty vlastního kapitálu a cizího úro eného kapitálu na po átku plánovacího období. 1.6.2.4. METODA MINULÝCH KAPITALIZOVANÝCH ISTÝCH VÝNOS

Metoda minulých kapitalizovaných istých výnos vychází z tzv. odnímatelného istého výnosu, tj. velikosti prost edk , které je možné rozd lit vlastník m. Hodnotu podniku lze pak stanovit z odnímatelných istých výnos dosahovaných v minulosti zpravidla po období 3 až 5 let. Výsledkem je pak primárn hodnota vlastního kapitálu. 1.6.2.5. DIVIDENDOVÉ DISKONTNÍ MODELY

Výnos pro akcioná e plynoucí ve form dividendy a kapitálového zhodnocení je základem pro výpo et hodnoty akcií pomocí dividendových diskontních model . Pro aplikaci t chto model jsou nutné následující p edpoklady: • • •

ustálená struktura financování stabilní dlouhodobá dividendová politika (ustálený výplatní pom r) vysoká závislost mezi dividendou a volným pen žním tokem pro akcioná e

Základním dividendovým diskontním modelem je Gordon v model pro stabilní r st A = DIV/ (r-g) kde

A……….hodnota akcie DIV…….dividenda r………..požadovaná výnosová míra pro akcioná e g……….p edpokládaná míra r stu dividend

1.6.3. OCEN NÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY TRHU (TRŽNÍ METODY) 1.6.3.1. POROVNÁVACÍ METODA

P i tomto p ístupu k ocen ní znalec odhaduje hodnotu oce ovaného podniku na základ porovnání hodnot podnik srovnatelných s oce ovaným podnikem na rozvinutém trhu mezi nezávislými ú astníky. Základem této metody je d kladná analýza stavu a vývoje hospodá ství jako celku, analýza stavu a vývoje p íslušného odv tví a taktéž podrobná finan ní analýza podniku. Nutným vstupním parametrem k stanovení hodnoty podniku je i dostate ná databáze hodnot srovnatelných podnik . Výb rem vhodných multiplikátor , které zohled ují rozdíly mezi vybranými ukazateli oce ovaných a srovnávaných podnik , se zjistí výsledná hodnota. 1.6.4. OCEN NÍ KOMBINACÍ JEDNOTLIVÝCH METOD 1.6.4.1. METODA KAPITALIZOVANÝCH MIMO ÁDNÝCH ISTÝCH VÝNOS

Celková hodnota podniku se zde skládá z hodnoty substance a hodnoty „firmy“. Hodnota „firmy“ je v tomto p ípad chápana jako rozdíl mezi výnosovou hodnotou a substan ní hodnotou a p edstavuje v p ípad silných podnik goodwill a v p ípad slabých podnik badwill. Základem hodnoty „firmy“ je kapitalizovaný mimo ádný istý výnos, který p edstavuje rozdíl mezi celkovým istým výnosem podniku a istým výnosem, který bychom m li dostat p i normálním zúro ení vloženého kapitálu.

Strana 8



1.7. VSTUPNÍ DATA P i vypracování posudku znalec vycházel z t chto podklad dodaných objednatelem a z ve ejn p ístupných zdroj 1. výpis z obchodního rejst íku spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. 2. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spole nosti ke dni 31.10.2005 3. p ehled o pohledávkách a závazcích spole nosti ke dni 31.10.2005 4. soupis dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ke dni 31.10.2005 5. soupis dlouhodobého finan ního majetku ke dni 31.10.2005 6. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spole nosti ke dni 31.12.2004 7. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spole nosti ke dni 31.12.2003 8. rozvaha, výkaz zisk a ztrát spole nosti ke dni 31.12.2002 9. výro ní zpráva spole nosti za rok 2004, 2003 a 2002 10. p íloha k ú etní záv rce za rok 2004, 2003 a 2002 11. zpráva auditora o ov ení ro ní ú etní záv rky za období roku 2004, 2003 a 2002 12. finan ní plán spole nosti Vodní zdroje Holešov na roky 2006 až 2010 13. rozvaha ovládané spole nosti ENVIEKO, s.r.o. ke dni 31.12.2004 14. povinná nabídka p evzetí p i ovládnutí spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. ze dne 26.3.2001 15. znalecký posudek .010307 znaleckého ústavu BOHEMIA EXPERTS, s.r.o. o doložení p im enosti ceny p i povinné nabídce p evzetí ze dne 7. 3. 2001 16. dobrovolná nabídka p evzetí – ve ejný návrh smlouvy o koupi cenných papír vydaných spole ností Vodní zdroje Holešov a.s. ze dne 14.1.2004

1.8. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT 1. MA ÍK, M.: Oce ování podniku. Ekopress, Praha 1998 2. KISLINGEROVÁ, E.: Oce ování podniku. C.H. Beck, Praha 1999 3. MA ÍK a kol.: Metody oce ování podniku, Ekopress, Praha 2003 4. Databáze Ministerstva spravedlnosti R, obchodní rejst ík www.justice.cz 5. Informa ní agentura EKIA – ARIADNA verze 3.0 6. Elektronická verze obchodního v stníku 7. Makroekonomická predikce eské republiky, Ministerstvo financí R, Praha, ervenec 2005

Strana 9



2. ÚDAJE O SPOLE NOSTI Obchodní firma: I : Sídlo: Právní forma: Základní kapitál: Datum vzniku:

Vodní zdroje Holešov a.s. 469 00 021 Tovární 1423, 769 01 Holešov akciová spole nost 66,809.000,- K 1. kv tna 1992

Statutární orgán – p edstavenstvo: P edstavenstvo je kolektivním statutárním orgánem spole nosti, jež ídí innost spole nosti a jedná jejím jménem p edseda p edstavenstva:

Viktor Korejs, r. . 480626/054 Praha 2, Americká 2 den vzniku funkce: 28. ervna 2001

místop edseda p edstavenstva:

RNDr. Pavel Wurst, r. . 650311/1406 Kutná Hora, Ortenova 76 den vzniku funkce: 28. ervna 2001

len p edstavenstva:

RNDr. Tomáš Charvát, r. . 510418/231 Praha 2, Krkonošská 2, PS 120 00 den vzniku funkce: 23. ervna 2004

Dozor í rada: Kontrolním orgánem spole nosti je dozor í rada, která dohlíží na výkon p sobnosti p edstavenstva a uskute ování podnikatelské innosti spole nosti. len dozor í rady:

Lee Ernest Fox ,dat. nar. 25.12.1970 38 RathOwen, Duntaheen Road, Fermoy, County Cork Irsko den vzniku funkce: 23. ervna 2004

len dozor í rady:

Rudolf Benko, r. . 640816/1837 Holešov, N m ice 29 den vzniku funkce: 9.b ezna 2005

len dozor í rady:

Ing. Marie Chudárková, r. . 615806/0194 Holešov, Novosady 1327, PS 769 01 den vzniku funkce: 23. ervna 2005 den vzniku lenství v dozor í rad : 23. ervna 2005

2.1. ZALOŽENÍ SPOLE NOSTI Akciová spole nost Vodní zdroje Holešov a.s. byla založena podle § 172 Obchodního zákoníku. Jediným zakladatelem spole nosti je Fond národního majetku eské republiky se sídlem v Praze l, Gorkého nám stí 32, na který p ešel majetek státního podniku ve smyslu par.11 odst.3 zák. . 92/1991 Sb., o podmínkách p evodu majetku státu na jiné osoby.

Strana 10



2.2. P EDM T INNOSTI P edm t podnikání zapsaný v obchodním rejst íku zahrnuje tyto innosti: - innost provád ná hornickým zp sobem - Záme nictví - Obchodní innost v rozsahu volné živnosti - Poradenská a posudková innost v oboru hydrogeologie - innost organiza ních a ekonomických poradc - Zprost edkovatelská innost v oblasti nákupu a prodeje, vým ny informací, výkon a služeb - Reprografické služby - Regenerace vodohospodá ských za ízení - Posuzování vliv na životní prost edí - Projektování innosti provád né hornickým zp sobem - Podnikání v oblasti nakládání s nebezpe nými odpady - Podnikání v oblasti nakládání s jinými než nebezpe nými odpady - Fyzikáln chemické rozbory vod, zemin, p dních vzduch , kal a vodních výluh odpadních materiál - Fyzikáln chemické a chemické organické a anorganické analýzy olej , potravin, biologických a rostlinných materiál /v rozsahu volné živnosti a s výjimkou vylou ených inností podle § 3 ŽZ/ - Projektová innost ve výstavb - Provozování rekrea ního za ízení - Silni ní motorová doprava nákladní - geologické práce - innost ú etních poradc , vedení ú etnictví - úprava vod a p dních vzduch pomocí sana ních za ízení - provád ní staveb, jejich zm n a odstra ování - poskytování služeb pro zem d lství a zahradnictví - p ípravné práce pro stavby - specializované stavební innosti - inženýrská innost v investi ní výstavb - poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software - testování, m ení a analýzy - chemické a mikrobiologické - radiochemické - fyzikální a chemické - radonu - olej , potravin a rostlinných materiál - látek, ohrožujících životní prost edí - innost technických poradc v oblasti chemie - hornická innost 2.3. HISTORIE SPOLE NOSTI Firma Vodní zdroje Holešov a.s. navázala p i svém vzniku v roce 1992 na více než ty icetiletou tradici bývalého státního podniku v ochran životního prost edí, ve vyhledávání, pr zkumu a zajišt ní vodních zdroj . V polovin 90. let se firma Vodní zdroje Holešov a.s. transformovala v moderní inženýrskou spole nost schopnou kvalifikovan a komplexn ešit problémy p i odstra ování ekologických zát ží, v oblasti geologie, hydrogeologie, vodního a odpadového hospodá ství. V roce 1996 byla spole nost za azena do databáze konzultant Sv tové banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Strana 11



2.4. OBLAST POSKYTOVANÝCH SLUŽEB Hlavní oblasti innosti: 1/ ešení ekologických zát ží Odstra ování ekologických zát ží náleží od poloviny 90. let k nosným aktivitám firmy Vodní zdroje Holešov a.s. Díky dlouhodobým zkušenostem v této oblasti a ú asti na rozsáhlých sana ních projektech v pr myslových podnicích (ŠKODA Plze , KD Lokomotivka Vyso any) a ve vojenských prostorech (Milovice, Olomouc, áslav) je firma Vodní zdroje Holešov a.s. schopna nejen kvalifikovan navrhovat, ale p edevším vlastními kapacitami pln zajiš ovat sanace podzemní vody, p dního vzduchu, horninového prost edí, stavebních konstrukcí a skládek odpad . ešení problematiky ekologických zát ží zahrnuje následující okruhy inností: • pr zkum zne išt ní • expertní innost (ekologické audity, analýzy rizika, znalecké posudky, matematické modelování proud ní podzemní vody a transportu kontaminace, sledování a vyhodnocení procesu p irozené atenuace) • zpracování technicko-ekonomických studií variant sana ního zásahu (studie proveditelnosti) • projek ní, supervizní a inženýrská innost • vývoj, laboratorní a pilotní zkoušky dekontamina ních technologií • technická realizace sana ních opat ení • úprava a zneškodn ní odpad • monitoring zne išt ní Významné projekty: ŠKODA Plze , ŠKODA AUTO Mladá Boleslav, Narex Byst ice s.r.o., KD Lokomotivka Vyso any, SIGMA Lutín a.s., Barum Continental spol. s r.o., Granitol a.s., Magneton a.s., Groz - Beckert Czech s.r.o., Milovice - Boží Dar, Všejany, TESLA Pieš any a.s., DEZA a.s., Motor Jirkov a.s., Transpetrol Šahy a.s., OPS Krom íž s.p.

2/ Expertní innosti Nové poznatky v oblasti p írodních v d, rychlý vývoj technologií a komplikovaná legislativa kladou vysoké nároky na kvalifikaci specialist v oblasti ekologie, vodního a odpadového hospodá ství. Odborní pracovníci firmy Vodní zdroje Holešov a.s. p sobí jako soudní znalci a jsou nositeli osv d ení odborné zp sobilosti pro projektování, provád ní a vyhodnocování geologických prací, ke zpracování dokumentací EIA, k innosti provád né hornickým zp sobem a k odb ru vzork odpad . Expertní služby firma nabízí p edevším v následujících oblastech: • poradenská a znalecká innost • projektová a inženýrská innost • hydrogeologické posudky • návrhy ochranných pásem vodních zdroj • poradenství v oblasti legislativy • ekologické audity - vyhodnocení p evád ného nemovitého majetku z hlediska ekologických zát ží, vy íslení finan ních náklad na odstran ní ekologických škod a specifikace nápravných opat ení • analýzy rizika - zhodnocení nep íznivého vlivu ekologických zát ží na zdraví lov ka a ekosystémy, návrh cílových parametr sanace a posouzení alternativ nápravných opat ení v etn vy íslení náklad na jejich realizaci • hodnocení vliv staveb, inností a technologií na životní prost edí (EIA) • technicko-ekonomické studie (studie proveditelnosti) v oblasti zajišt ní vodních zdroj a odstra ování ekologických zát ží Strana 12


• • • • •


plány odpadového hospodá ství obcí a p vodc odpad matematické modelování proud ní podzemní vody a transportu kontaminace aplikace geografických informa ních systém supervizní innost a investorský dozor sou innost p i výb ru dodavatel sana ních prací a vhodných sana ních technologií

Významné projekty: Marius Pedersen a.s., Toma a.s., Benzina eská Ves, Trado s.r.o. T ebí , SAD Uh. Hradišt a.s., Triodyn MEZ Brumov a.s., Dekont Umwelttechnik Zlín spol. s r.o., RCP Brno, spol. s r.o., M sto Vsetín, eské dráhy a.s., REAL Leasing Kladno s.r.o.

3/ Zajišt ní a ochrana vodních zdroj V oblasti pr zkumu, zajišt ní a ochrany vodních zdroj má firma Vodní zdroje Holešov a.s. více než ty icetiletou tradici. Spojení dlouholetých zkušeností, rozsáhlých archivních dat, moderních informa ních technologií, odborných znalostí a technického zázemí v podob akreditované laborato e, m icí techniky a vrtných souprav p edstavuje potenciál, kterým Vodní zdroje Holešov a.s. výrazn p evyšují v tšinu firem obdobného zam ení. V oblasti vodního hospodá ství zajiš uje pro své zákazníky celý komplex služeb, jejichž cílem je získání zdroje podzemní vody. K základním službám, které nabízí, pat í tyto innosti: a) Hydrogeologické pr zkumné práce Hydrogeologickému pr zkumu obvykle p edchází hydrogeologické posouzení, zda je zájmové území vhodné pro vybudování jímacího objektu dle požadavku zákazníka. Posouzení bývá vyžadováno vodohospodá ským orgánem ješt p ed zpracováním projektu hydrogeologického pr zkumu. Ú elem hydrogeologického pr zkumu je up esn ní lokalizace vrtných prací na základ výsledk geofyzikálních m ení, s p ihlédnutím k požadavk m zákazníka na vydatnost nových jímacích objekt , kvalitu vody a technologické nároky na její úpravu. b) Projek ní a inženýrská innost Hydrogeologické pr zkumné práce jsou realizovány podle projektu, který specifikuje technologii vrtných prací a technické parametry navrhovaného jímacího objektu. Spolu s hydrogeologickým posouzením slouží projektová dokumentace jako podklad pro vydání stavebního povolení a povolení k nakládání s vodami. Jako podklad pro rozhodování investora o vynaložení finan ních prost edk do zajišt ní a provozu nových jímacích objekt zpracovává technicko-ekonomická studie, které posuzují technologické nároky, návratnost náklad a investi ní rizika možných variant ešení. Firma Vodní zdroje Holešov a.s. zajiš uje pro zákazníky rovn ž kompletní inženýrskou innost zahrnující zpracování podklad pro stavební povolení ke z ízení jímacího objektu, povolení k nakládání s vodami a nabízí sou innost p i projednání výsledk realizovaných prací s orgány státní správy. c) Realizace jímacích objekt Firma Vodní zdroje Holešov a.s. disponuje vlastními vrtnými soupravami pro všechny typy horninového prost edí. Technické parametry vrtu jsou vždy p izp sobeny charakteru horninového prost edí, typu zvodn ní a ú elu vrtu. Na p ání zákazníka do provedených jímacích vrt instalujeme erpadla a rozvody, dodává vodárny a technologie pro úpravu a desinfekci vody. d) Vyhodnocení kvality a vydatnosti jímacích objekt Jako podklad pro vyhodnocení kvality a vydatnosti jímacích objekt slouží výsledky erpacích zkoušek a laboratorních analýz odebraných vzork vody. K vyhodnocení dat z terénních m ení používá specializované výpo etní programy a hydraulické modely (AQUIFER TEST, VISUAL MODFLOW). Ze Strana 13



zjišt ných hydraulických parametr horninového prost edí navrhují hydrogeologové optimální parametry jímání podzemní vody (snížení hladiny, erpaná vydatnost, intervaly erpání), shrnuté v provozním ádu jímacího vrtu. e) Ochrana vodních zdroj Základním p edpokladem pro ú innou ochranu kvality a vydatnosti vodních zdroj p edstavuje stanovení ochranných pásem. Plošný rozsah ochranných pásem a režim ochrany navrhují hydrogeologové na základ poznatk o hydraulických parametrech horninového prost edí, morfologii terénu a možných zdrojích kontaminace. Nezastupitelnou roli má p i návrhu ochranných pásem vodních zdroj použití grafických informa ních systém a matematického modelování proud ní podzemní vody a transportu kontaminace. Majitel m a provozovatel m jímacích objekt a rozvod pitné a užitkové vody nabízí následující služby: • prohlídky vrt a potrubí televizní kamerou • regeneraci hydrogeologických vrt a vrtaných studní • išt ní vodovodního potrubí Významné projekty: OKD, a.s, TESLA Pieš any a.s., TOMA a.s., greiner packaging slušovice s.r.o. , M sto Hrušovany nad Jevišovkou, Obec Chval ov, Obec Radim

4/ Regenerace vrt a potrubí Provozovatel m vrt , jímacích objekt a rozvod pitné a užitkové vody nabízíme následující služby: • prohlídky vrt a potrubí televizní kamerou • regeneraci vrt a vrtaných studní • išt ní vodovodního potrubí Prohlídky televizní kamerou slouží p edevším k dokumentaci a kontrole stavu výstroje vrt , posouzení intenzity inkrustace a zanesení vrt kaly a sedimenty. Prohlídky vrt a potrubí jsou provád ny televizní kamerou a jsou dokumentovány technickou zprávou a videozáznamem. Dostupnost televizní kamery je technicky omezena: • u vrt minimálním pr m rem 100 mm a hloubkou do 200 m • u vodovodního a kanaliza ního potrubí pr m rem 100 mm - 1000 mm Regeneraci vrtaných studní od pr m ru výstroje od 100 mm a do hloubky 300 m provádíme za ízením RS 300. P i regeneraci se používá kombinace mechanického, tlakového a chemického išt ní. V d sledku hydraulických ráz , za pomoci speciálních nástroj a p sobením chemických inidel dochází p i regeneraci k obnovení propustnosti perforovaných zárubnic, promytí filtru, obsypu a vtokových cest, odstran ní usazenin z kalníku vrtu a o išt ní st n od inkrust . Výsledkem bývá obnovení vydatnosti jímacích objekt asto až na p vodní úrove , a to za cenu nesrovnateln nižších náklad , než p i realizaci nového vrtu. Cílem išt ní vodovodního potrubí je odstran ní cizích p edm t a p edevším nános a inkrustací. Tyto faktory zvyšují drsnost st n a snižují pr to ný profil. To se v provozu projevuje zvýšením tlakových ztrát a zmenšením pr to nosti potrubí. P i išt ní potrubí používá následující postupy: • u potrubí o pr m ru 50 - 250 mm mechanické išt ní nástroji, upevn nými na rota ní h ídeli • u potrubí o pr m ru 150 - 1000 mm hydraulicko-mechanické išt ní neupoutanými nástroji ovládanými vysíla em

Strana 14



Významné projekty: Znovín Znojmo, Vodovody a kanalizace B eclav, a.s., Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s., Vodovody a kanalizace Krom íž, IMOS Zlín, Cukrovar Prosenice, AGROPODNIK Milovice

5/ Služby pro oblast stavebnictví Firma Vodní zdroje Holešov a.s. v rámci sanací pr myslových areál projektuje a zajiš uje zemní práce a demolice kontaminovaných staveb. Dodavatel m staveb, vodohospodá ských objekt a investi ních celk nabízí ucelený komplex služeb souvisejících s problematikou stavebního snižování hladiny podzemní vody: • hydrogeologický pr zkum a zpracování projektové dokumentace stavebního erpání • realizaci širokoprofilových erpacích vrt a drén • instalaci erpadel, rozvod , regula ních a m icích prvk • matematické modelování hydraulického erpání • posouzení kvality podzemní vody z hlediska jejího vlivu na stavební konstrukce • p ípadnou dekontaminaci a úpravu vy erpané podzemní vody • regeneraci erpacích vrt Optimalizací parametr stavebního erpání a odvodn ní staveb dosahujeme snížení náklad investora p i zajišt ní maximální funk nosti hydraulického erpacího systému. Obcím a firmám dále nabízíme ešení problematiky odpadového hospodá ství: • vzorkování odpad oprávn nou osobou • laboratorní analýzy odpad akreditovanou laborato í • p epravu, úpravu a zneškodn ní odpad • zpracování plán odpadového hospodá ství Významné projekty: IG a HG pr zkum: CzechInvest - pr myslová zóna Holešov, demoli ní a stavební práce: ŠKODA Plze , KD Lokomotivka Vyso any, Magneton a.s., Barum Continental spol. s r.o., sanace sesuv : Karolínka - sklárny, Valašská Senice, Valašské Mezi í í - Pot ky pod Helštýnem, Zub í, stavební snižování hladiny: SAZKA ARENA, Moravský Písek

6/ Vrtné práce Firma Vodní zdroje Holešov a.s. nabízí vrtné práce ve zpevn ných i nezpevn ných horninách, provád né vlastními vrtnými soupravami a za odborného dozoru geologa. Vrtné práce realizuje p edevším za ú elem zajišt ní zdroj podzemní vody, p i inženýrsko-geologickém a hydrogeologickém pr zkumu, v rámci pr zkumu, monitoringu a odstra ování ekologických zát ží a pro pot eby instalace tepelných erpadel. P i zajišt ní zdroj podzemní vody a realizaci hydrogeologických vrt vždy provádí vy išt ní a odkalení nového vrtu. Vrtané studny dodává podle p ání a pot eb zákazníka i "na klí ", tzn. v etn : • vyhledání zdroje vody • zajišt ní pot ebných povolení • zpracování projektové dokumentace • posouzení hydrogeologa • realizace a vyhodnocení erpacích zkoušek • dodávky erpadel a instalace rozvod • návrhu ochranných pásem vodního zdroje • laboratorních analýz • geodetického zam ení

Strana 15



Firma Vodní zdroje Holešov a.s. v sou asné dob disponuje následujícími vrtnými soupravami: • UGB-50 - jádrové rota ní vrtání v nezpevn ných horninách (hlíny, št rky, písky, jíly), pr m ry vrtání 225/267/305/450 mm, hloubka vrtání do 30 m • PVSD - náb rové vrtání drapákem v nezpevn ných horninách (hlíny, št rky, písky, jíly), pr m ry vrtání 530/630/820/1020 mm, hloubka vrtání do 24 m • MD-80 a GD-800 - rota n p íklepové vrtání se vzduchovým výplachem, vrtání v kompaktních horninách (pískovec, vápenec, krystalické b idlice, rula, granodiorit), pr m ry vrtání 152/206/254/324/381/426 mm, hloubka vrtání do 200 m 7/ Akreditovaná laborato Nedílnou sou ástí firmy Vodní zdroje Holešov a.s. je akreditovaná analytická laborato . Laborato má zaveden a certifikován systém ízení jakosti podle SN EN ISO/IEC 17025. Spolehlivost laboratorních výsledk je dokladována pravidelnou ú astí v národních i zahrani ních porovnávacích zkouškách. Laborato má akreditaci pro odb r vzork pitné vody, pracovníci vzorkovacích skupin jsou držiteli osv d ení pro odb r vzork odpad a odpadních vod, která byla vydána eskou spole ností pro jakost. Ve firm Vodní zdroje Holešov a.s. kladou d raz na t i základní aspekty innosti analytické laborato e: kvalifikovaný personál, špi kové vzorkovací a analytické vybavení a systém práce, který zaru uje vysokou kvalitu výstupních dat. Analytická laborato zajiš uje pro zákazníky na vysoké úrovni nejen širokou škálu analytických rozbor , ale rovn ž kvalifikovaný odb r vzork ze všech matric, vyhodnocení dat, expertní služby a konzulta ní servis. Kvalitní technické zázemí umož uje efektivn ešit rozsáhlé projekty a zárove vycházet vst íc specifickým požadavk m jednotlivých klient . Zkušební protokoly vydané laborato í firmy Vodní zdroje Holešov a.s. jsou na základ mezinárodních dohod mezi akredita ními orgány uznávány v zahrani í. Samoz ejmostí jsou zkušební protokoly vydané v angli tin a n m in , nebo p edávání výsledk laboratorních stanovení v elektronické podob ve formátu, požadovaném orgány státní správy. Rozsah laboratorních prací Akreditovaná analytická laborato nabízí rozbory pitných, povrchových, podzemních a odpadních vod, p dního vzduchu, zemin, kal , stavebních konstrukcí, pr myslových materiál a odpad . Odb ry vzork ze všech matric zajiš uje kvalifikovaný vzorkovací tým v souladu s SN ISO 5667. Mezi nej ast ji stanovované parametry náleží: • nepolární extrahovatelné látky a extrahovatelné látky • t kavé organické látky (zejména alifatické chlorované uhlovodíky a aromatické uhlovodíky) • polycyklické aromatické uhlovodíky • polychlorované bifenyly • fenoly, chlorfenoly • pesticidní látky • prvky (nap íklad toxické kovy) • tenzidy • anorganické a fyzikální parametry vod • biologické a bakteriální ukazatele • alfa aktivita, beta aktivita a radon • organický uhlík • toxikologické zkoušky

Strana 16



V souladu s p íslušnými normami a legislativními p edpisy firma zajiš uje v celém rozsahu odb ry a laboratorní rozbory: • • • • • • • • • • • • • • • •

pitné vody podle vyhlášky . 252/2004 Sb. odebírané podzemní a povrchové vody podle vyhlášky . 20/2002 Sb. vody z bazén a koupališ podle vyhlášky . 135/2004 Sb. balených vod podle vyhlášky . 275/2004 Sb. pitných, surových a odpadních vod podle vyhlášky . 146/2004 Sb. závlahových vod podle SN 75 7143 povrchových vod podle na ízení vlády . 71/2003 Sb. povrchových a odpadních vod podle na ízení vlády . 61/2003 Sb. odpadních vod podle vyhlášky . 293/2002 Sb. odpad a jejich výluh podle vyhlášky . 294/2005 Sb. v platném zn ní transformátorových olej a provozních kapalin podle vyhlášky . 384/2001 Sb. kal používaných na zem d lské p d podle vyhlášky . 382/2001 Sb. zem d lsky využívané p dy podle vyhlášky . 13/1994 Sb. vod a zemin podle Metodických pokyn MŽP . 8/1996 (náprava starých ekologických zát ží) písku z venkovních hracích ploch podle vyhlášky . 135/2004 Sb. vody na stanovení obsahu radionuklid podle zákona . 18/1997 Sb.

Významné zakázky: Zlínská vodárenská, a.s. , Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s., Slovácké vodovody a kanalizace, a.s., Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., Severomoravská energetika, Státní zdravotní ústav Zlín, SPORT CENTRUM, EKOAT, s.r.o., Okresní hygienická stanice Uherské Hradišt m, TOMA a.s., EASTERN SUGAR eská republika, a.s., ZEVETA Bojkovice, ENERGOAQUA a.s., Barum Continental spol. s r.o. , Groz - Beckert Czech s.r.o., Cukrovar Kojetín, a.s., CENTROPROJEKT Zlín a.s.

2.5. AKCIE Druh CP: Forma CP: Podoba: Registrace CP1: Po et akcií: Nominální hodnota: Celkový objem emise: P evoditelnost akcií:

akcie kmenové akcie na majitele listinná nekótovaný CP 66 809 ks 1000,- K /akcie 66, 809.000,-K není omezena

Strana 17



2.6. ÚDAJE O HLAVNÍM AKCIONÁ I V roce 2001 ovládnutím spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s., nabytím 51,06% podílu na hlasovacích právech a na spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. za prémiovou cenu 85,-K /akcie, vznikla ovládající osob Kayimo Trading Investment Ltd., Švýcarsko povinnost u init povinnou nabídku p evzetí. Po uplynutí doby závaznosti povinné nabídky p evzetí se podíl na hlasovacích právech cílové spole nosti zvýšil nabytím 1358 ks akcií za cenu 95,-K /akcie na 53,10 %. V lednu 2004 hlavní akcioná Kayimo Trading Investment Ltd., Švýcarsko u inil dobrovolnou nabídku p evzetí ur enou ostatním akcioná m spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. za cenu 250,-K /akcie. V dob závaznosti dobrovolné nabídky p evzetí zve ejn né 14.1.2004 v Lidových novinách a Obchodním V stníku navrhovatel - spole nost Kayimo Trading Investment Ltd., se sídlem Pestalozzistrasse 2, 8200 Schaffhausen, Švýcarsko, nabyl 11862 ks akcií cílové spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s., což p edstavuje 17,76% podíl na hlasovacích právech cílové spole nosti. Podíl Kayimo Trading Investment Ltd. na hlasovacích právech spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. se tak zvýšil na 70,85%. Ovládající osoba Kayimo Trading Investment Ltd., Švýcarsko, vlastní 47 336 ks akcií ovládané osoby Vodní zdroje Holešov a.s., jejichž souhrnná jmenovitá hodnota iní 47,336.600,-K a p edstavuje 70,85% podíl na základním kapitálu ovládané spole nosti.1

2.7. OBCHODY S AKCIEMI NA TRHU Emise akcií Vodní zdroje Holešov a.s., ISIN: CZ0008461753 se obchodovala na mimoburzovním trhu RM-Systém. V roce 2000 se zobchodovalo 2 671 ks akcií za pr m rnou cenu 69,22K , v roce 2001 to bylo 7 736 ks za pr m rnou cenu 112,57K . Od po átku roku 2002 do jejího vy azení z obchodování ke dni 15.3.2002 se zobchodovalo celkem 811 ks za pr m rnou cenu 276,73K . Poslední den obchodování na trhu RM-Systém 14.3.2202 se zobchodovalo 81 ks akcií za pr m rnou cenu 492,67K . Kompletní p ehled obchod s emisi CZ0008461753, Vodní zdroje Holešov a.s. je p ílohou .8 tohoto posudku.

2.8. STAV Ú ETNICTVÍ Audit ádné ú etní záv rky ke dni 31. prosince 2004 provedl auditor Ing. Jaroslav Da ha, osv d ení KA R . 131. Podle názoru auditora ú etní záv rka podává ve všech významných ohledech poctivý obraz aktiv, závazk , vlastního kapitálu a finan ní situaci spole nosti k 31. prosinci 2004 a výsledku jejího hospoda ení za rok 2004 je v souladu se zákonem o ú etnictví a p íslušnými právními p edpisy eské republiky. Výrok auditora je bez výhrad.

2.9. SPECIFIKACE TRŽNÍCH SEGMENT V sou asné dob má spole nost Vodní zdroje Holešov a.s. zakázky pouze na území eské republiky. Specifikace tržních segment , v rámci kterých vyvíjí spole nost svou podnikatelskou aktivitu, je uvedena v tabulce . 1. Podíl tržních segment na celkových výkonech spole nosti je uveden v tabulce . 2. 1

Zdroj: P íloha k ú etní záv rce spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. za rok 2004 Strana 18



Tabulka . 1. - Specifikace tržních segment Specifikace tržního segmentu Pr zkum a odstra ování starých ekologických zát ží Laboratorní práce Služby pro oblast stavebnictví (IG pr zkum, stavební erpání) Zajišt ní a ochrana vodních zdroj Expertní innosti (EIA, analýzy rizika, posudky, ochranná pásma)

P evažující oblastí innosti firmy Vodní zdroje Holešov a.s. je pr zkum a odstra ování starých ekologických zát ží. Od roku 1995 byly realizovány rozsáhlé projekty, hrazené p edevším z ve ejných financí prost ednictvím FNM R a MŽP (ŠKODA Plze , Milovice, Hala SAZKA, Magneton Valašské Klobouky, Natec Byst ice, SIGMA Lutín). Služby hrazené soukromým sektorem p edstavují v sou asné dob pouze 19% výkon spole nosti, v p ípad odstra ování starých ekologických zát ží pouze 4% celkových výkon . Tabulka . 2. - Podíl jednotlivých tržních segment na výkonech spole nosti Období Celkové výkony VZH (tis. K ) Ekologické zát že (%) Laboratorní práce (%) Ostatní (%) *) do 31.10.2005

2002 321 779 91 6 3

2003 364 048 92 5 3

2004 504 732 95 3 2

2005*) 55 300 69 19 11

S ohledem na faktory vn jšího prost edí (legislativa, cena vody, dotace obcím) se o ekává v budoucnosti r st podílu tržních segment laboratorní práce a zajišt ní a ochrana vodních zdroj ve výkonech firmy. Potenciáln zajímavé tržní segmenty jsou uvedeny v tabulce . 3. Tabulka . 3. - Specifikace potenciálních tržních segment Specifikace potenciálního tržního segmentu Vrty pro tepelná erpadla Pr zkum a odstra ování ekologických zát ží v zahrani í Zajišt ní a ochrana vodních zdroj v zahrani í Technologie úpravy pitné a odpadní vody Technologie úpravy odpad

D vod R st ceny energií Spolufinancování formou zahrani ní rozvojové pomoci Dota ní tituly, návaznost na stávající p edm ty innosti

2.10. PODÍL SPOLE NOSTI NA TRHU 2.10.1. PR ZKUM A ODSTRA OVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁT ŽÍ

Hlavními zákazníky spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. jsou FNM R (pop . nabyvatelé s uzav enou ekologickou smlouvou s FNM R) a MŽP. V roce 2004 bylo uvoln no z rozpo tu FNM R na ekologické zát že celkem 4 944 mil. K . V roce 2004 zadal FNM R celkem 250 ekologických zakázek, z toho ovšem pouze 1 zakázku nad 2 mil. K podle zákona . 40/2004 Sb. Tohoto výb rového ízení (CARBORUNDUM ELECRITE a.s.) se spole nost Vodní zdroje Holešov a.s. bez úsp chu ú astnila. Z nadlimitních ve ejných zakázek, vypsaných FNM R v roce 2005 v oblasti sanace ekologických zát ží, nebyla doposud žádná uzav ena. Podíl spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. na zakázkách hrazených ze strany FNM R a MŽP v období 2002 - 2004 je vyhodnocen v tabulkách . 4-5. Významný pokles podílu firmy na celkovém

Strana 19



objemu zakázek hrazených FNM R je zp soben ukon ením II. etapy sanace ŠKODA Plze a dramatickým poklesem po tu nov vypisovaných výb rových ízení. Tabulka . 4. - Podíl spole nosti na zakázkách FNM R Období Celková výš úhrad (mil. K ) Výkony VZH (mil. K ) Podíl VZH (%)

2002 3 228 276,5 9

2003 2 587 307,3 12

2004 4 944 454,6 9

2005*) 35,7 -

2002 3,1

2003 3,6

2004 5,6

2005*) 3,0

*) do 31.10.2005, není známa výše úhrad FNM R v roce 2005

Tabulka . 5. - Podíl spole nosti na zakázkách MŽP Období Výkony VZH (mil. K ) *) do 31.10.2005

V roce 2005 narostl podíl zakázek, financovaných soukromým sektorem. P íkladem je dopr zkum a sanace v areálu Groz Beckert Czech ve Valašských Kloboukách (do íjna 2005 1,6 mil. K ), sanace SKANSKA PREFA Tova ov, pokra ování sanace Barum Continental. 2.10.2. LABORATORNÍ PRÁCE

Díky akreditacím, rozsahu p ístrojového vybavení a stanovovaných parametr zastává laborato firmy Vodní zdroje Holešov a.s. vedoucí postavení v regionu. V období leden 2005 – listopad 2005 realizovala laborato analýzy v objemu 12,9 mil. K . Strategickými zákazníky jsou vodárenské spole nosti a zdravotní ústavy vybavené vlastními laborato emi, pro které dodávají Vodní zdroje Holešov a.s. speciální laboratorní analýzy nad rámec základní chemie (nap íklad organické látky, AOX). Slabou stránkou laborato e je kon ící životnost ásti laboratorních p ístroj a p íjem vzork pouze v sídle firmy. Podíl laborato e na trhu lze zvýšit postupným z izováním sb rných míst a obchodních zástupc v dalších regionech. 2.10.3. SLUŽBY PRO OBLAST STAVEBNICTVÍ

Jedná se o potenciáln zajímavý tržní segment, který spole nost v minulosti opustila z d vodu specializace na oblast ekologických zát ží. V roce 2002 probíhal stavební pr zkum pro halu SAZKA a v pr b hu následné výstavby zajiš ovala spole nost Vodní zdroje Holešov a.s. odstran ní zne išt ní a stavební snižování hladiny podzemní vody v objemu 43 mil. K ). Od listopadu 2005 provádí Vodní zdroje Holešov a.s. pro CzechInvest jako hlavní dodavatel HG a IG pr zkum prostoru pr myslové zóny Holešov (rozsah zakázky 1,9 mil. K ). Možné zvýšení podílu na trhu umož ují kvalitní reference, technické vybavení (specializovaná vrtná a penetra ní souprava, vybavení pro stavební erpání podzemní vody), tým kvalifikovaných geolog a spolupráce se specializovanými firmami (Centroprojekt Zlín, UNIGEO Ostrava). 2.10.4. ZAJIŠT NÍ A OCHRANA VODNÍCH ZDROJ

Úzké zam ení na oblast ekologických zát ží p ineslo ústup z tržního segmentu zajišt ní a ochrana vodních zdroj , který p edstavoval do roku 1995 p evažující nápl podnikatelské innosti firmy. S ohledem na lepší technické vybavení konkurence (TOPGEO Brno, spol. s r.o., EKODRILL s.r.o.) je zvýšení podílu na trhu podmín no investicí do nového vrtného za ízení. V p ípad obcí je nezbytná návaznost na dota ní programy.

Strana 20



2.10.5. EXPERTNÍ INNOSTI

Expertní innosti souvisí p evážn s problematikou starých ekologických zát ží (analýzy rizika, posudky). Ostatní innosti (EIA, hydrogeologické posudky, ochranná pásma vodních zdroj ) nep edstavují významn jší podíl na hospoda ení spole nosti. Tento tržní segment proto není v dalším textu samostatn hodnocen. 2.11. ANALÝZA KONKURENCE 2.11.1. PR ZKUM A ODSTRA OVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁT ŽÍ

Hlavními konkurenty jsou následující firmy: GEOSAN GROUP a.s., AQUATEST a.s., Vodní zdroje a.s., GEOtest Brno a.s., UNIGEO, EarthTech CZ (d íve KAP, spol. s r.o.), DEKONTA, SITA CZ. S výjimkou kapitálov silných spole ností GEOSAN GROUP a.s. a SITA CZ a.s. se jedná o výkonnostn srovnatelné firmy. Výhodou spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. je komplexní nabídka služeb, nevýhodou je absence vlastních za ízení na úpravu a zneškod ování odpad a vývojové základny. Tabulka . 6. - Vybrané ekonomické ukazatele konkuren ních firem Spole nost

Období

Po et zam.

Vodní zdroje Holešov a.s. GEOSAN GROUP a.s. EarthTech CZ s.r.o. Unigeo a.s. AQUATEST a.s.

2004 2004 2003 2003 2003

117 238 70 255 194

Výkony (tis. K )

Výsledek hospoda ení (tis. K )

504 732 4 166 282 362 809 207 286 258 314

Vlastní kapitál (tis. K )

7 468 164 095 41 897 4 299 17 673

111 343 100 800 171 785 145 746 139 421

Tabulka . 7. - Vybrané parametry konkuren ních firem Spole nost

Laborato

Vrtné soupravy

Vlastní sana ní technologie

Za ízení na zneškodn ní odpad

Vodní zdroje Holešov a.s. GEOSAN GROUP a.s. EarthTech CZ s.r.o. (KAP) Unigeo a.s. AQUATEST a.s. Vodní zdroje a.s. Dekonta, a.s. GEOtest Brno, a.s. SITA CZ a.s.

ano ne ano ano ano ano ano ano ne

ano ne ne ano ne ano ano ano ne

ano ne ano ano ano ano ne ano ano

ne ne ne ne ano ne ano ne ano

2.11.2. LABORATORNÍ PRÁCE

V segmentu komer ních laborato í má spole nost Vodní zdroje Holešov a.s. výhradní postavení v regionu. Hlavními konkurenty jsou v oblasti základní chemie státní laborato e (zdravotní ústavy, podniky povodí) a laborato e vodárenských spole ností. Výhodou konkurence je vysoký objem prací zabezpe ený platnou legislativou, kvalitní vybavení a nízké ceny laboratorních analýz (laborato e pokrývají pouze provozní náklady a nemusí generovat zisk, v p ípad zdravotních ústav jsou dotovány

Strana 21



z 50% náklady na mzdy). Nevýhodou konkurence je omezený rozsah laboratorních stanovení (laborato e vodárenských spole ností jsou hlavními zákazníky v oblasti speciální chemie). Potenciálním konkurentem Vodních zdroj Holešov a.s. m že být Institut pro testování a certifikaci, a.s., který je vybaven nejmodern jší p ístrojovou technikou, má zabezpe ený vysoký objem prací legislativou a je schopný realizovat široký rozsah laboratorních stanovení. Nevýhodou je vysoká cena laboratorních analýz a úzká orientace na oblast zkušebnictví. 2.11.3. SLUŽBY PRO OBLAST STAVEBNICTVÍ

Hlavními konkurenty v oblasti inženýrské geologie jsou specializované projek ní, geotechnické a inženýrsko – geologické firmy (nap íklad GEOSTAR, spol. s.r.o., CENTROPROJEKT a.s., UNIGEO a.s., GEOtest Brno, a.s., SVIPP s.r.o., ZLÍNGEO). Výhodou konkurence jsou p edevším zkušení specialisté a geotechnické laborato e. Firma Vodní zdroje Holešov a.s. využívá kooperace s výše uvedenými subjekty a dodává díl í práce – IG vrty, penetrace, erpací zkoušky, hydrogeologické práce. Konkurenty v oblasti stavebního snižování hladiny jsou vrtné a specializované firmy (TOPGEO Brno, spol. s r.o., Lida ík s.r.o.). Silnou stránkou firmy Vodní zdroje Holešov a.s. je komplexní technické vybavení (širokoprofilová vrtná souprava, regenera ní stanice, elektroagregáty, erpací technika) a tým specialist (hydrogeologie, matematické modelování). Nevýhodou je ztráta zákazník v d sledku orientace na sana ní geologii. 2.11.4. ZAJIŠT NÍ A OCHRANA VODNÍCH ZDROJ

Konkurenty jsou vrtné a hydrogeologické firmy (TOPGEO Brno, spol. s r.o., EKODRILL s.r.o., Vodní zdroje a.s. ). Výhodou konkurence jsou pr b žné investice do vrtných souprav.

2.12. ANALÝZA ZÁKAZNÍK 2.12.1. PR ZKUM A ODSTRA OVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁT ŽÍ

Klí ovými zákazníky spole nosti jsou FNM R a MŽP. Tyto subjekty p ímo nebo prost ednictvím nabyvatel investorem 80% zakázek spole nosti. Dne 31.12.2005 došlo jeho zániku a p esunu práv a povinností FNM R na Ministerstvo financí. S tím souvisí obm na ásti pracovník FNM R. Rozsah zakázek hrazených ze strany MŽP vykazuje stabilizovaný trend. 2.12.2. LABORATORNÍ PRÁCE

Hlavními a stabilními zákazníky laborato e jsou vodárenské spole nosti (Zlínská vodárenská, Vodovody a kanalizace Vsetín, Slovácké vodárny a kanalizace, Vodovody a kanalizace Hodonín, Vodovody a kanalizace Krom íž) a zdravotní ústavy. Nebezpe í p edstavuje skupování podíl ve vodárenských spole nostech silnými zahrani ními subjekty (akvizice Vodovod a kanalizací Zlín, Olomouc a Prost jov spole ností VEOLIA VODA R a.s.) a budování centrálních laborato í. 2.12.3. SLUŽBY PRO OBLAST STAVEBNICTVÍ

Tržní segment se týká širokého spektra zákazník : rozvojových agentur (CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic), samospráv (Magistrát m sta Olomouc) a stavebních firem. Nebezpe ím je špatná vymahatelnost pohledávek u segmentu stavebních firem.

Strana 22



2.12.4. ZAJIŠT NÍ A OCHRANA VODNÍCH ZDROJ

Tržní segment se týká širokého spektra zákazník : vodárenských spole ností, samospráv, soukromých firem (ONDRÁŠOVKA s.r.o.) a fyzických osob.

2.13. ANALÝZA FAKTOR VN JŠÍHO PROST EDÍ 2.13.1. PR ZKUM A ODSTRA OVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁT ŽÍ

Zásadním negativním faktorem je omezování výdaj ve ejných financí a zánik FNM R. P íležitostí jsou naopak programy zahrani ní rozvojové pomoci, které spolufinancují environmentální projekty v zahrani í. 2.13.2. OSTATNÍ TRŽNÍ SEGMENTY

P íležitostí jsou novelizace legislativy v oblasti odpadového hospodá ství, vodního hospodá ství, ochrany ovzduší a ve ejného zdraví. Na jejich základ roste poptávka zákazník po odb rech vzork , laboratorních analýzách a expertních innostech. Zvýšení tržního podílu spole nosti v oblasti ochrany a zajišt ní vodních zdroj je podmín no napojením na p íslušné dota ní programy.

Strana 23


2.14. SWOT


Silné stránky

Slabé stránky

Nabízené služby, marketing

Nabízené služby, marketing

tradice, pov domí o firm

úzké zam ení na problematiku ekologických zát ží

komplexní dodávky služeb

závislost na zakázkách FNM R

reference

nedostatek p íležitostí v regionu

pln ní kvalifika ních p edpoklad pro ve ejné zakázky

nedostate ná vazba na SFŽP, KÚ, atd. marketingové aktivity v ostatních regionech prezentace odborné innosti

Certifikace, akreditace

Certifikace, akreditace

zaveden a akreditován systém QM podle ISO 9001

akreditace podle OHSAS 18001

zaveden a akreditován systém EMS podle ISO 14001

akreditace další vzorkovací skupiny

laborato akreditovaná podle ISO 17025 oprávn ní a certifikáty zam stnanc (EIA, HG, vzorkování) akreditace používaných sana ních technologií Lidské zdroje, struktura firmy

Lidské zdroje, struktura firmy

kvalifikace odborných pracovník (geologie, vzorkování)

chybí specialisté (IG, odpady, technologie)

vyškolení pracovníci pro GIS a matematické modelování

nedostatek kvalifikovaných technik na trhu práce

nižší platy zam stnanc v porovnání s konkurencí

vysoké režijní náklady p i v sout žích o zakázky manažerské vzd lávání jazykové znalosti

Technické zázemí

Technické zázemí

vlastní areál v etn sklad a technického zázemí rozsáhlý archív a databáze

nedostate né investice do obnovy techniky a p ístroj nejsou dostate n zavád ny nové technologie a postupy

kvalitní IT a SW vybavení

sb rné místo laborato e pouze v sídle firmy

pražská a plze ská pobo ka

P íležitosti

Hrozby

Externí vlivy

Celá firma

zm ny legislativy (odpady, ve ejné zdraví, emise)

omezování výdaj z ve ejných financí v oblasti sanací

realizace pr myslové zóny Holešov

zrušení FNM R zm ny v zadávání ve ejných zakázek

Rozší ení innosti

odchod klí ových zam stnanc specializace konkuren ních firem (vrty pro tep. erpadla, atd)

spolupráce s výzkumnými pracovišti a vysokými školami rozší ení rozsahu prací (zavlažování, úprava vody, atd.) odply ovací vrty na skládkách odpad vybudování sb rných míst laborato e kooperace s IG a projek ními firmami akreditace vzorkovací skupiny

Laborato skupování vodárenských spole ností zahrani ními investory budování cetrálních laborato í s moderní p ístrojovou technikou laborato e státních institucí mají nep ímou podporu z rozpo tu Strana 24



3. FINAN NÍ ANALÝZA A PLÁN PODNIKU 3.1. MAKROEKONOMICKÉ PROST EDÍ Vývoj hlavních makroekonomických indikátor eské ekonomiky a jejich predikce vycházejí z Makroekonomické predikce eské republiky, vydávané MF R a jsou shrnuty v následující tabulce: 2001 r st v % , s.c. Hr ubý domác í pr oduk t r st v % , s.c. S pot eba domác nos tí r st v % , s.c. S pot eba vlády r st v % , s.c. Hr ubá tvorba fixního k apitálu P ís p vek z ahr .obchodu k r s tu HDP p ro c.b o d y, s.c. r st v % De flátor HDP % Pr m rná mír a inflac e r st v % Zam s tnanos t ( V Š P S ) pr m r v % Míra nez am s tnanos ti ( VŠ PS ) r st v % , b .c. O bje m me z d a plat % Podíl B Ú na HD P

2 ,6 2 ,6 3 ,8 5 ,4 -1 ,4 4 ,9 4 ,7 0 ,4 . 6 ,9 -5 ,4

2002 1 ,5 2 ,8 4 ,5 3 ,4 -2 ,0 2 ,8 1 ,8 (0 ,8 ) 7 ,3 8 ,5 -5 ,6

2003 3 ,2 4 ,6 3 ,8 4 ,7 -0 ,4 2 ,6 0 ,1 -0 ,7 7 ,8 5 ,2 -6 ,3

2004

2005

2006

P red ik ce

P red ik ce

4 ,0 2 ,5 0 ,4 5 ,3 1 ,2 2 ,2 1 ,8 0 ,4 7 ,9 5 ,0 -3 ,6

4 ,0 3 ,3 -0 ,2 5 ,6 0 ,5 2 ,8 2 ,2 0 ,4 7 ,5 5 ,3 -3 ,5

4 ,4 2 ,1 -2 ,0 7 ,6 1 ,7 3 ,0 2 ,8 -0 ,6 8 ,3 4 ,9 -5 ,2

2005

2006

M in u lá p red ik ce

4 ,0 3 ,5 1 ,0 7 ,1 0 ,3 2 ,7 1 ,8 0 ,2 8 ,2 6 ,3 -5 ,0

4 ,1 3 ,5 -1 ,4 7 ,1 0 ,6 3 ,1 2 ,2 0 ,2 8 ,1 6 ,3 -3 ,9

zdroj: Makroekonomická predikce eské republiky, MF R, ervenec 2005 3.1.1. EKONOMICKÝ VÝVOJ

Meziro ní p ír stek reálného HDP v 1. tvrtletí 2005 dosáhl 4,4 %. Za celý rok 2005 se o ekává p ír stek reálného HDP o 4,0. V následujícím roce se o ekává zachování r stové dynamiky na stejné úrovni. 3.1.2. CENY ZBOŽÍ A SLUŽEB

R st hladiny spot ebitelských cen se na po átku roku 2005 v porovnání s rokem 2004 výrazn zpomalil. Zm nu trendu zp sobuje p edevším postupné odeznívání dopadu zvýšení nep ímých daní v rámci reformy ve ejných financí a harmoniza ních da ových úprav, které souvisejí se vstupem eské republiky do EU, jakož i zpomalení cenového pohybu na sv tovém i domácím komoditním trhu surovin a výrobk . Pokles cen domácích zem d lských výrobc , který je patrný od 2. pololetí 2004, ovliv uje se zpožd ním sou asný pokles cen n kterých potravin. Nákladový tlak na r st cen pr myslových výrobc , který byl vytvá en prakticky po celý rok 2004 v souvislosti s r stem cen na sv tových komoditních trzích s ropou a kovy, v tomto roce oslabil. Krom toho je áste n kompenzován zhodnocováním sm nného kurzu koruny v i ob ma sv tovým m nám (za 1. pololetí 2005 v pr m ru meziro ní posílení o 7,9 % v i EUR a 13,0 % v i USD). To áste n omezuje p edevším r st cen pohonných hmot a dopravy. 3.1.3. INFLACE

Pr m rná meziro ní míra inflace v roce 2004 dosáhla 2,8%, což je o 2,7 p.b. vyšší hodnota než v roce 2003, kdy byla inflace tém nulová. Pro rok 2005 se odhaduje pr m rná míra inflace v intervalu se st edem 1,8% p i p ísp vku administrativních cenových opat ení ve výši 1,4 p.b. Pro rok 2006 se p edpokládá zvýšení pr m rné míry inflace na 2,2%. K jejímu nár stu by m lo p ispívat i p ipravované narovnání cen nájemného. V dalších letech by se vliv administrativních opat ení m l p ibližn pohybovat na stejné úrovni. Bude záviset na dob platnosti vyjednaných výjimek v rámci p ístupových jednání s EU a postupném dokon ení liberalizace cen na trhu s energiemi. Ve finan ním plánu spole nosti je uvažováno s výše uvedenou mírou inflace, která se projeví v nákladech na vlastní kapitál resp. p i aplikaci metody diskontovaných pen žních tok pro vlastníky a v itele ve vážených nákladech na kapitál.

Strana 25



3.1.4. NEZAM STNANOST

V roce 2004 se zam stnanost snížila o 0,6% a dosáhla míry registrované nezam stnanosti v pr m ru 10,2% s koncovou hodnotou 10,3%. V letech 2005 i 2006 se o ekává vzhledem k r stové fázi ekonomiky i trvajícím r zným formám aktivní podpory tvorby pracovních míst mírný r st zam stnanosti o 0,4%. V roce 2005 se tedy p edpokládá mírný pokles míry nezam stnanosti na koncových 9,8% s pr m rem 9,8% , v roce 2006 by pak oba indikátory m ly dosáhnout hodnoty 9,5%. 3.1.5. VZTAHY K ZAHRANI Í

V roce 2005 se o ekává, že podíl schodku b žného ú tu na HDP dosáhne 3,6%, predikce na rok 2006 iní 3,5% HDP. Tato úrove by nem la p edstavovat makroekonomické riziko vzhledem k tomu, že deficit je z podstatné ásti tvo en reinvestovaným ziskem. V negativním smyslu ovliv ují bilanci p edevším ceny ropy, které se stále udržují na vysoké úrovni a p esahují všechny dosavadní p edpov di. Proti p vodním o ekáváním se vyvíjí i exportní trhy v souvislosti s nízkým r stem ekonomik západoevropských stát . R st exportních trh se odhaduje v roce 2005 na 4,3%. Rovn ž odhadovaný r st exportní výkonnosti, která vystihuje konkurenceschopnost tuzemských výrobc na zahrani ních trzích, se proti roku 2004 pom rn výrazn sníží (z 14,8% na 8,6%) vlivem odezn ní n kterých jednorázových pozitivních efekt spojených se vstupem do EU. 3.1.6. SM NNÝ KURZ

Vývoj sm nného kurzu na úrove cca 30 CZK/EUR nep edstavuje p i stávající struktu e obchodní vým ny pro obchodní bilanci žádné riziko a meziro ní zhodnocení proti USD (o 15,3 %) p ispívá ke zlepšení bilance. Kurzový vývoj v roce 2005, kdy se o ekává v pr m ru výrazn jší posílení koruny proti euru i dolaru, by nem l ohrozit konkurenceschopnost eského zboží, protože reálný sm nný kurz v i N mecku se stále nachází pod dlouhodobým trendem. 3.1.7. ÚROKOVÉ SAZBY

V dubnu 2005 nastavila NB základní sazby takto: dvoutýdenní repo sazbu na 1,75%, diskontní sazbu na 0,75% a lombardní sazbu na 2,75%. Pr m rná hodnota t ím sí ní sazby PRIBOR v 1. tvrtletí 2005 dosáhla 2,3 %. V letech 2005 i 2006 se odhaduje na úrovni 1,9 %. Úrokové sazby z celkového stavu úv r nefinan ním podnik m v 1. tvrtletí dosáhly hladiny 4,6 %, v roce 2005 se p edpokládá 4,5 %. V 1. tvrtletí roku 2005 se výnos do doby splatnosti 10letých státních dluhopis pohyboval okolo pr m rné hodnoty 3,6 %. Ro ní pr m r za rok 2005 se odhaduje na 3,3 %, za rok 2006 na 3,4 %.

3.2. OBOR PODNIKÁNÍ V rámci Odv tvové klasifikace ekonomických inností1 (OKE ) jsou výrobky spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. za azeny v oddílu 742020 - Geologický pr zkum.

1

Zdroj: Panorama eského pr myslu, MPO, Praha 2004 Strana 26



3.3. Ú ETNÍ POLITIKA 3.3.1. DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK

Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí samostatné v ci movité s výjimkou zásob, pop ípad soubory movitých v cí se samostatným technicko-ekonomických ur ením, jejichž vstupní cena v souladu s § 29 odst.1 zákona . 586/1992 Sb., o daní z p íjmu, je vyšší než 40.000,-K a mají provozn technické funkce delší než jeden rok. Tento majetek je odepisován ú etními odpisy lineárn dle doby použitelnosti. 3.3.2. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK

Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí p edm ty práv pr myslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodá sky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 60.000,-K a mají provozn technické funkce delší než jeden rok a jsou po ízeny úplatn nebo vytvo eny vlastní inností za ú elem obchodování s nimi anebo vkladem spole níka, a dále z izovací výdaje vyšší než 40.000,-K . Tento majetek je odepisován ú etními odpisy lineárn dle doby použitelnosti. 3.3.3. DLOUHODOBÝ FINAN NÍ MAJETEK

Dlouhodobým finan ním majetkem se rozumí zejména majetkové ú asti a realizované cenné papíry a podíly. Majetkové ú asti se p i nákupu oce ují po izovací cenou. Sou ástí po izovací ceny cenného papíru a podílu jsou p ímé náklady související s po ízením. K datu ú etní záv rky jsou majetkové ú asti v ovládaných a ízených osobách a podnicích s podstatným vlivem ocen ny po izovací cenou a realizované cenné papíry a podíly v reálné hodnot , pokud je tuto možné stanovit.

3.3.4. ZÁSOBY

Nakupované zásoby jsou oce ovány po izovacími cenami. Zásoby vytvo ení vlastní inností se oce ují vlastními náklady.

3.3.5. REZERVY

Rezervy jsou vytvá eny k pokrytí budoucích závazk nebo výdaj u nichž je znám ú el, je pravd podobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá ástka ani datum, k n muž vzniknou.

Strana 27



3.4. ANALÝZA Ú ETNÍCH VÝKAZ Struktura majetku spole nosti odpovídá oboru podnikání spole nosti. Majetek spole nosti sestává p edevším z ob žných aktiv – pohledávek a finan ního majetku a dlouhodobého majetku – budov a stroj . Celková bilan ní suma dosáhla k 31.10.2005 výše 172,2 mil. K a vykazuje následující strukturu: Struktura aktiv Dlouhodobý majetek 21,09% Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek 19,85% Dlouhodobý finan ní majetek 1,24% Ob žná aktiva 78,58% Zásoby 2,87% Pohledávky 60,60% Finan ní majetek 15,11% Ostatní aktiva 0,33% Zdroj dat: Finan ní výkazy spole nosti Vodní zdroje Holešov, a.s., vlastní dopo ty znalce

36 319 34 185 2 134 135 302 4 936 104 341 26 025 560

Struktura pasiv Vlastní kapitál 62,02% Základní kapitál 38,80% Výsledek hospoda ení -2,52% Nerozd lený zisk 19,36% Cizí zdroje 38,01% Rezervy 9,91% Dlouhodobé závazky 14,16% Krátkodobé závazky 13,68% Úv ry celkem 0,25% Krátkodobé úv ry 0,25% Dlouhodobé úv ry 0,00% Ostatní aktiva -0,02% Zdroj dat: Finan ní výkazy spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s., vlastní dopo ty znalce

106 780 66 809 -4 332 33 339 65 438 17 069 24 387 23 553 428 428 0 -37

Struktura výkazu zisku a ztráty Tržby za zboží 0,00% Náklady na zboží 0,00% Obchodní marže 0,00% Výkony 98,53% Tržby za vlastní výrobky a služby 96,24% Výkonová spot eba 54,91% Ú etní p idaná hodnota 43,62% Mzdy 25,50% Odpisy 9,06% Provozní zisk -3,99% Zisk z finan ních operací -3,60% Nákladové úroky 0,07% Zisk p ed daní -7,54% Da 0,00% Zisk po dani -7,54% EBIT -3,99% P idaná hodnota na 1 zam stnance 213 640 K Zdroj dat: Finan ní výkazy spole nosti Vodní zdroje Holešov, a.s., vlastní dopo ty znalce

0 0 0 56 606 55 288 31 546 25 060 14 647 5 205 -2 292 -2 071 39 -4 332 0 -4 332 -2 292 117

Strana 28



3.5. FINAN NÍ PLÁN PODNIKU Finan ní plán spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. byl zpracován s výhledem do roku 2010. Finan ní plán podniku nenahrazuje standardní finan ní a obchodní plán, který spole nost vyhotovuje pro vlastní obchodní a finan ní pot ebu. Finan ní plán je p ílohou . 6 tohoto znaleckého posudku.

3.5.1. TRŽBY ZA PRODEJ SLUŽEB

Plán tržeb za prodej služeb vychází p edevším z p edpokládaných objem prací na pr zkumu a odstra ování starých ekologických zát ží a laboratorních prací. Tab. Vývoj tržeb za prodej služeb a jejich tempo r stu v letech 2001 až 2004 Rok Tempo r stu tržeb za prodej služeb Tržby za prodej služeb v tis. K

2001 -

2002 9,77%

2003 23,11%

2004 33,43%

279 488

306 804

377 709

503 973

Tab. Predikce tržeb za prodej služeb a jejich tempa r stu v letech 2005 až 2010 Rok Tempo r stu tržeb za prodej služeb

2005 -87,03%

2006 -2,09%

2007 -10,94%

2008 -9,65%

2009 -2,91%

2010 -1,89%

Tržby za prodej služeb v tis.K

65 368

64 000

57 000

51 500

53 000

52 000

3.5.2. VÝKONOVÁ SPOT EBA Tab. Vývoj výkonové spot eby a jejich relace k tržbám v letech 2001 až 2004 Rok Výkonová spot eba / Tržby za služby

2001 82,22%

2002 90,82%

2003 79,82%

2004 91,32%

Výkonová spot eba v tis. K

229 795

278 630

301 484

460 240

Tab. Predikce výkonové spot eby a jejich relace k tržbám v letech 2005 až 2010 Rok Výkonová spot eba / Tržby za služby

2005 57,98%

2006 45,31%

2007 45,61%

2008 56,31%

2009 43,40%

2010 42,31%

Výkonová spot eba v tis. K

37 902

29 000

26 000

29 000

23 000

22 000

3.5.3. PRACOVNÍ KAPITÁL

Pracovní kapitál zahrnuje krátkodobý finan ní majetek, zásoby, pohledávky a krátkodobé závazky vyjma krátkodobých bankovních úv r . V projekci je provedeno zapo tení pouze v provozn nutném rozsahu, tzn. krátkodobý finan ní majetek dle okamžité likvidity a ostatní položky pracovního kapitálu dle po tu obrátek

Strana 29



Tab. Vývoj po tu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2001 až 2004 Rok 2001 Po et obrátek krátkodobých pohledávek z obch. styku 2,96 Po et obrátek zásob 42,77 Po et obrátek krátkodobých závazk z obch. styku 4,54

2002 1,44 15,31 1,65

2003 4,08 81,56 2,09

2004 12,40 110,25 16,30

Tab. Predikce po tu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2005 až 2010 Rok Po et obrátek krátkodobých pohledávek z obch. styku Po et obrátek zásob Po et obrátek krátkodobých závazk z obch. styku

2005 1,38 14,12 2,60

2006 1,17 14,88 2,56

2007 1,17 13,99 2,33

2008 1,32 13,49 2,29

2009 1,47 11,79 2,65

2010 1,51 11,52 2,60

Tab. Vývoj složek pracovního kapitálu v letech 2001 až 2004 Rok Krátkodobé pohledávky z obchodního styku Zásoby Krátkodobé závazky z obchodního styku

2001 94 496 6 535 61 526

2002 212 932 20 044 186 465

2003 92 606 4 631 180 905

2004 40 654 4 571 30 923

Tab. Predikce složek pracovního kapitálu v letech 2005 až 2010 Rok Krátkodobé pohledávky z obchodního styku Zásoby Krátkodobé závazky z obchodního styku

2005 47 400 4 631 25 122

2006 54 500 4 300 25 000

2007 48 750 4 075 24 500

2008 39 150 3 819 22 500

2009 36 050 4 494 20 000

2010 34 450 4 513 20 000

3.5.4. ODPISY Tab. Vývoj odpis v letech 2001 až 2004 Rok

2001

2002

2003

2004

Odpisy v tis. K

7 351

8 054

7 600

7 000

Tab. Predikce odpis pro roky 2005 až 2010 Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Odpisy v tis. K

6 244

5 500

6 000

6 000

5 500

5 000

Strana 30



3.6. FINAN NÍ ANALÝZA PODNIKU Finan ní analýza podniku byla provedena po dobu historického období let 1999 až 2004 a taktéž i po období let finan ního plánu pro období let 2005 až 2010. Ve finan ní analýze byly provedeny výpo ty pom rových ukazatel rentability, likvidity, aktivity a struktury kapitálu (p íloha .7). 3.6.1. UKAZATELE RENTABILITY

Rentabilita tržeb reprezentuje základní finan ní ukazatel odrážející ziskovost firmy. Závisí na obchodním rozp tí a vyjad uje istý zisk na korunu obratu. V tšinou bývá srovnávána s oborovým pr m rem. P í inou nízké rentability mohou být jednak nízké ceny (nap . zavád cí ceny) nebo vysoké náklady. Zvláštní pozornost je t eba v novat vypovídací schopnosti ukazatele p i aplikaci v odv tví s regulovanými cenami. Ukazatel rentabilita aktiv ROA je považován klí ový ukazatel rentability, nebo pom uje zisk s celkovými aktivy vloženými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdroj jsou financovány. Hodnotí se tak výnos na aktiva po ode tení úrok a dan . Nízká hodnota ukazatele bývá d sledkem nadpr m rného zatížení cizím kapitálem nebo malé produk ní síly podniku. Ukazatel rentabilita vlastního kapitálu ROE hodnotí výnosnost kapitálu, který do podniku vložili jeho akcioná i i vlastníci. Ziskovost podnikání charakterizovaná tímto ukazatelem by m la být v dlouhodobém asovém horizontu srovnatelná s ostatními formami zhodnocení majetku s podobnou mírou rizika, které jsou dostupné na kapitálovém trhu (inv. fondy, termínované vklady a pod.) Ukazatel rentability aktiv ROA vykazoval hodnoty 3,93%(1999), 4,10%(2000), 4,20%(2001), 2,48%(2002), 2,00%(2003) a 2,16%(2004). K ultimu roku 2005 se p edpokládá hodnota 2,64%. Toho bude dosaženo pouze rozpušt ním rezerv do výnos , které spole nost v minulosti vytvo ila. Ke dni ocen ní spole nost vykazuje provozní ztrátu a ROA = - 1,33%. Po následující období finan ního plánu se p edpokládá nízká rentabilita aktiv 0,30 - 0,50%. Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE vykazoval hodnoty 8,53%(1999), 8,58%(2000), 7,70%(2001), 7,35%(2002), 6,27%(2003) a 3,72%(2004). K ultimu roku 2005 se p edpokládá hodnota 3,41%. Ke dni ocen ní spole nost vykazuje ROE = - 4,06%. Po následující období finan ního plánu se p edpokládá nízká rentabilita vlastního kapitálu 0,40 - 0,62%.

3.6.2. UKAZATELE LIKVIDITY

Ukazatel b žné likvidity hodnotí schopnost podniku uhradit své krátkodobé závazky p i použití ob žných aktiv a p edstavuje základní m ítko krátkodobé solventnosti podniku. Jinými slovy tento ukazatel sleduje kolikrát je spole nost schopna uspokojit v itele, kdyby prom nila veškerá svá ob žná aktiva v hotovost. Nízká úrove b žné likvidity nazna uje, že krátkodobá pasiva (p j ky, nesplacené závazky apod.) rostou rychleji než ob žná aktiva, což ukazuje na sníženou schopnost spole nosti dostát v as svým závazk m. Ukazatel pohotové likvidity hodnotí schopnost podniku uhradit své krátkodobé závazky za použití ob žných aktiv p i vylou ení zásob. Zásoby jsou z hlediska obratu nejpomalejší položkou v rámci ob žných aktiv. To znamená, že jejich p em na na hotovost by v p ípad nutnosti rychle splatit závazky byla zdlouhavá a ztrátová (nap . neprodejné výrobky atd.). Z t chto d vod jsou p i posouzení krátkodobé solventnosti firmy zásoby eliminovány. Výrazn nižší pohotová likvidita ve srovnání s b žnou likviditou ukazuje na vysoký podíl zásob v ob žných aktivech. Tento jev je však nutné posuzovat s ohledem na charakter podnikání spole nosti (sezónnost, obch. spol. apod.).

Strana 31



Ukazatel okamžité likvidity hodnotí schopnost spole nosti dostát svým závazk m za použití ob žných aktiv s vylou ením zásob a pohledávek. Pohledávky reprezentují po zásobách další pomalu se obracející položku ob žných prost edk . Po jejich vylou ení dostáváme v itateli pouze vysoce likvidní ást aktiv, která je reprezentována hotovostí a jejími ekvivalenty. Srovnáním s ukazatelem pohotové likvidity tedy sledovat podíl pohledávek na ob žných aktivech firmy. Struktura ob žných aktiv spole nosti je ur ující pro ukazatele likvidity. Vzhledem k zna né výši krátkodobých pohledávek a finan ního majetku vykazuje ukazatel b žné likvidity úrove 1,43(1999), 1,74(2000), 1,34(2001), 1,18%(2002), 1,18(2003) a 2,68(2004), ukazatel pohotové likvidity 1,36(1999), 1,64(2000), 1,27(2001), 1,09(2002), 1,16(2003) a 2,53(2004) a ukazatel okamžité likvidity 0,00(1999), 0,13(2000), 0,27(2001), 0,09 (2002), 0,11(2003) a 1,14(2004). V dlouhodobém horizontu se p edpokládá snížení krátkodobých pohledávek závazk , což povede k zvyšování ukazatel likvidity. P edpokládá se hodnota b žné likvidity na úrovni 3,31-4,14 (2005-2010). P edpokládaná hodnota okamžité likvidity se bude pohybovat v dlouhodobé horizontu v rozmezí 1,57-2,11 (2005-2010). 3.6.3. UKAZATELE AKTIVITY

Obrátka zásob posuzuje likviditu zásob spole nosti. Hodnota ukazatele íká, kolikrát je v pr b hu roku každá položka zásob v pr m ru prodána a znovu uskladn na. Nízká obrátka zásob m že spole n s vysokým ukazatelem b žné likvidity znamenat, že spole nost disponuje zastaralými zásobami, jejichž skute ná hodnota neodpovídá ú etní. Dalším aspektem nadbyte ného množství zásob je zmrazení finan ních prost edk na krytí t chto zásob, které by mohly být použity efektivn ji. Ukazatel obratu zásob dosáhl hodnoty 7,87(1999), 5,42(2000), 6,05(2001), 5,51 (2002), 4,48 (2003) a 3,31 (2004). Tento ukazatel vykazuje vzestupnou tendenci zp sobenou nar stajícími tržbami p i stálé úrovni stavu zásob. Finan ní plán p edpokládá udržování zásob na obdobné úrovni p i poklesu tržeb, což povede k obratu zásob 25,53(2005), 26,08(2006), 29,28(2007), 32,42(2008), 31,51(2009) a 32,13(2010). Obrat celkových aktiv/pasiv sleduje intenzitu použití celkových aktiv. Ukazatel se srovnává s oborovým pr m rem, p i emž nízká hodnota nazna uje nutnost zvýšení tržeb (pokud to charakter podnikání a trhu umož uje) nebo odprodání ásti aktiv. Také v p ípad tohoto ukazatele se podobn jako u obratu fixních aktiv projevuje zkreslení zp sobené vlivem inflace na historickou cenu majetku. Pr m rná doba splatnosti pohledávek hodnotí rozvahový ú et pohledávek. Vypo ítá se jako podíl celkových pohledávek a pr m rných tržeb p ipadajících na jeden den. Výsledek reprezentuje asové období, b hem kterého je inkaso za každodenní tržby zmrazeno v pohledávkách firmy. Srovnáním tohoto ukazatele s obecnou lh tou splatnosti p i fakturaci lze hodnotit ú innost systému vymáhání pohledávek. Ukazatel doby splatnosti pohledávek vykazoval v letech 1999 až 2004 hodnoty 6050 - 3909. Ve finan ním plánu je kalkulováno s hodnotami 4410 (2005) - 18683 (2010). Pr m rná doba splatnosti závazk hodnotí rozvahový ú et závazk . Vypo ítá se jako podíl celkových závazk a pr m rných nákup p ipadajících na jeden den. Nákupy zahrnují výrobní spot ebu a dan a poplatky. Výsledek reprezentuje asové období, b hem kterého jsou platby za každodenní nákupy drženy ve form závazk firmy. Optimální hodnota ukazatele závisí na smluvních podmínkách s dodavateli, p i emž obecn je snahou platbu co nejvíce oddálit. Po dobu finan ního plánu se p edpokládá pr m rná doba splatnosti závazk 140 - 161 dn .

Strana 32



3.6.4. ANALÝZA Ú ETNICH VÝKAZ Tab. Historické rozvahy za období let 2001 až 2004

v tis. K

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsané vlastní jm ní Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finan ní majetek Ob žná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finan ní majetek asové rozlišení aktiv PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Hospodá ský výsledek minulých let Hospodá ský výsledek b žného ú etního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úv ry a výpomoci Bankovní úv ry dlouhodobé Ostatní pasiva

Strana 33

2001

2002

2003

2004

179 118

300 736

337 011

192 027

0

0

0

0

50 304

45 504

44 953

41 620

7 343

5 883

5 048

3 949

39 101

36 061

36 276

34 042

3 860

3 560

3 629

3 629

126 346

253 012

290 390

149 187

6 535

20 044

4 631

4 571

0

0

74 428

63 859

94 496

214 549

191 312

44 381

25 315

18 419

20 019

36 376

2 468

2 220

1 668

1 220

179 118

300 736

337 011

192 027

97 611

101 557

107 571

111 343

66 809

66 809

66 809

66 809

0

0

0

0

8 834

9 544

9 934

10 574

14 452

17 736

24 084

29 816

7 516

7 468

6 744

4 144

81 506

199 179

226 830

80 721

19 980

9 735

19 470

17 069

0

2 979

24 861

31 771

61 526

186 465

180 905

30 923

0

0

1 594

958

0

0

0

0

1

0

2 610

-37



Tab. Vertikální analýza historických rozvah

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finan ní majetek Ob žná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finan ní majetek Ostatní aktiva PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Hospodá ský výsledek minulých let Hospodá ský výsledek b žného ú etního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úv ry a výpomoci Bankovní úv ry dlouhodobé Ostatní pasiva

2001

2002

2003

2004

100%

100%

100%

100%

0%

0%

0%

0%

28%

15%

13%

22%

4%

2%

1%

2%

22%

12%

11%

18%

2%

1%

1%

2%

71%

84%

86%

78%

4%

7%

1%

2%

0%

0%

22%

33%

53%

71%

57%

23%

14%

6%

6%

19%

1%

1%

0%

1%

100%

100%

100%

100%

54%

34%

32%

58%

37%

22%

20%

35%

0%

0%

0%

0%

5%

3%

3%

6%

8%

6%

7%

16%

4%

2%

2%

2%

46%

66%

67%

42%

11%

3%

6%

9%

0%

1%

7%

17%

34%

62%

54%

16%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

1%

0%

Komentá Aktiva podniku tvo í ze 28% (2001), 15% (2002), 13% (2003), 22% (2004) dlouhodobý majetek a z 71% (2001), 84% (2002), 86% (2003), 78% (2004) ob žná aktiva. Výše ostatních aktiv je zanedbatelná. Po dobu sledovaných historických rozvah lze pozorovat vcelku stálý pom r fixních aktiv k ob žným aktiv m. Celková výše aktiv je odvislá od výše pohledávek. Ukazatel finan ní nezávislosti VK/K dosahoval hodnoty 54%(2001), 34% (2002), 32% (2003) a 58%(2004). Ukazatel zadlužení CK/K dosahoval hodnoty 46%(2001), 66% (2002), 67% (2003) a 42%(2004). Ve finan ní projekci se p edpokládá využití cizích úro ených zdroj . O ekávaný vývoj v dalších letech p edpokládá postupné snižování cizího kapitálu resp. zvyšování pom ru vlastního kapitálu na celkovém kapitálu s cílovou strukturou VK/K 81% resp. CK/K 19% v roce 2010 (vyjád eno v ú etních cenách).

Strana 34



Tab. Historické výkazy zisk a ztrát v tis. K 2001 Výkony

2002

2003

2004

279 783 321 779 364 048 504 732

Tržby za prodej vl. výr. a služeb

279 488 306 804 377 709 503 973

Zm na stavu vnitropodn. zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spot eba a náklady na prodej zboží

-535

14 227

-14 502

107

830

748

841

652

229 795 278 630 301 484 460 240

P idaná hodnota Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zú tování rezerv, opravných položek a asového rozlišení do provozních výnos Tvorba rezerv, opravných položek a asového rozlišení do provozních náklad Jiné provozní výnosy Jiné provozní náklady Provozní hospodá ský výsledek Zú tování rezerv a opravných položek do finan ních výnos Tvorba rezerv a opravných položek na finan ní náklady Jiné finan ní výnosy Jiné finan ní náklady Hospodá ský výsledek z finan ních operací Hospodá ský výsledek za b žnou innost Mimo ádné výnosy Mimo ádné náklady Mimo ádný hospodá ský výsledek Hospodá ský výsledek za ú etní období

49 988

43 149

62 564

44 492

35 102

34 653

34 510

33 294

7 351

8 054

7 600

7 000

1 223

10 245

0

2 400

0

0

9 743

0

2 076

2 241

636

1 285

1 880

2 829

2 045

2 535

8 954

10 099

9 302

5 348

0

0

0

0

0

0

0

0

5 369

923

934

645

3 491

480

486

441

1 878

443

448

204

3 489

3 367

3 297

1 615

7 343

7 175

6 453

3 937

251

425

421

288

0

0

0

0

78

132

130

81

2001

2002

2003

2004

99%

92%

104%

99%

0%

4%

-4%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

3%

0%

0%

1%

1%

0%

0%

100%

100%

100%

100%

Tab. Vertikální analýza provozních výnos Tržby za prodej vl. výr. a služeb Zm na stavu vnitropodn. zásob vlastní výroby Aktivace Zú tování rezerv, opravných položek a asového rozlišení do provozních výnos Jiné provozní výnosy Provozní výnosy celkem

Strana 35



Tab. Vertikální analýza provozních náklad Výkonová spot eba a náklady na prodej zboží Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tvorba rezerv, opravných položek a asového rozlišení do provozních náklad Jiné provozní náklady Provozní náklady celkem

2001

2002

2003

2004

84%

86%

85%

91%

13%

11%

10%

7%

3%

2%

2%

1%

0%

0%

3%

0%

1%

1%

1%

1%

100%

100%

100%

100%

2001

2002

2003

2004

81%

93%

93%

93%

17%

4%

4%

4%

2%

3%

3%

4%

100%

100%

100%

100%

Tab. Vertikální analýza struktury hospodá ského výsledku Provozní hospodá ský výsledek Hospodá ský výsledek z finan ních operací Mimo ádný hospodá ský výsledek Hospodá ský výsledek p ed zdan ním

Výkony vykazují do roku nar st z 279 783 000K (2001), 321 779 000 K (2002), 364 048 000 K (2003), na 504 732 000 K (2004). P idaná hodnota dosáhla výše 49 988 000 K (2001), 43 149 000 (2002), 62 564 000 (2003) a 44 492 000 K (2004). K výraznému poklesu výše tržeb došlo v roce 2005. Zde je patrný vývojový trend, který souvisí se situací v oblasti investic do životního prost edí v R. Pro budoucí roky se po ítá s dalším poklesem tržeb za služby o – 2% (2006), – 11% (2007), -10% (2008), +2% (2009) a -2% (2010). Z hlediska hospoda ení podnik vykazuje ke dni ocen ní záporný provozní výsledek hospoda ení. Pro následující roky finan ního hospoda ení se p edpokládá kladný výsledek hospoda ení, by minimální.

Strana 36



3.7. POUŽITÝ ZP SOB OCEN NÍ Hodnota podniku je podle obchodního zákoníku platného v eské republice obecn pojímána jako hodnota aktiv snížená o hodnotu dluh . P i ur ování této hodnoty je t eba rozlišovat hodnotu tržní a hodnotu subjektivní. Subjektivní hodnotou je hodnota z pohledu konkrétního investora. M la by odrážet jeho konkrétní možnosti, cíle i náklady p íležitosti. Tržní hodnota by m la vyjad ovat názor trhu, resp. širšího okruhu investor na perspektivu podniku a zárove na alternativní výnosnost investic do b žn obchodovaných cenných papír na kapitálovém trhu. Cílem tohoto znaleckého posudku stanovit tržní hodnotu akcií vydaných spole ností Vodní zdroje Holešov a.s. za ú elem stanovení ceny p edm tu dražby. Po prostudování dat z ve ejn p ístupných zdroj , p edložených podklad a provedení analýzy bylo použito ocen ní, které vychází z majetkové podstaty metodou zjiš ování substan ní hodnoty a proveden výpo et nevynucené likvida ní hodnoty podniku. Výnosového zp sobu ocen ní metodou diskontovaných pen žních tok , který vychází z výnosu z p edm tu ocen ní skute n dosahovaného nebo z výnosu, který lze z p edm tu ocen ní za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu, nebylo použito, pon vadž nebyly spln ny základní p edpoklady pro použití této metody. Rentabilita investovaného kapitálu po dobu finan ního plánu nepokrývá náklady na kapitál a podnik by tak „ni il“ svou hodnotu. Tím by byl porušen základní p edpoklad metody, tj. trvání spole nosti do nekone na. Výnosová hodnota podniku paušální metodou minulých kapitalizovaných istých zisk nebyla taktéž zjiš ována, pon vadž u podniku se p edpokládá v budoucnu nižší trvalý istý výnos k rozd lení než v minulém období, na kterém je ocen ní založeno. Použití nákladových metod v souhrnném ocen ní, vyjád ených souhrnem ocen ní relativn samostatných ocen ní jednotlivých majetkových složek snížený o ocen ní všech závazk , je omezené, nebo reflektují sou asnou prodejní cenu na trhu s velkým asovým odstupem. Substan ní metoda na principu reproduk ních cen je ú elným dopl kovým údajem pro výnosové ocen ní. Uplat uje se p edevším pro stanovení rozsahu zastavitelného majetku podniku, ocen ní díl ích podíl na kapitálových spole nostech, uleh uje odhad pot ebných investic a odpis pro finan ní plán. Ve výjime ných p ípadech, kdy dochází k zásadnímu zlomu ve vývoji podniku, lze použít substan ní hodnotu p ímo jako základ pro ocen ní podniku. Porovnávací zp sob, který vychází z porovnání p edm tu ocen ní se stejným nebo obdobným p edm tem, nebylo možno aplikovat, nebo hodnoty srovnatelných podnik mezi nezávislými ú astníky nejsou známé. Zjiš ování likvida ní hodnoty je provád no u podnik ztrátových, pon vadž majetek vložený do podniku dlouhodob nep ináší svým vlastník m požadovaný výnos a p íjem získaný rozprodejem majetku po úhrad závazk a náklad na likvidaci p edstavuje pro vlastníky nejlepší možný výnos z této investice.

Strana 37



4. METODA SUBSTAN NÍ HODNOTY

Základem výpo tu je obchodní majetek spole nosti. Pro ú ely ocen ní jsem vycházel z ú etní rozvahy sestavené ke dni 31. íjna 2005. Výchozí ú etní netto hodnoty ke dni 31. íjna 2005

Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek - nehmotné výsledky výzkumu a vývoje - software - ocenitelná práva - jiný dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek - pozemky - stavby - movitý majetek - jiný dlouhodobý majetek - nedokon ený dlouhodobý hmotný majetek - poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finan ní majetek - podíly v ovládaných a ízených osobách - podíly v ú etních jednotkách pod podstatným vlivem - ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly - jiný dlouhodobý finan ní majetek Ob žná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finan ní majetek asové rozlišení aktiv Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje - rezervy podle zvláštních p edpis - dlouhodobé závazky z obchodních vztah - odložený da ový závazek - krátkodobé závazky - bankovní úv ry a výpomoci asové rozlišení pasiv

172 181 36 319 2 901

31 284

2 134

135 302

560 172 181

Strana 38

( v tis. K )

2 502 398 0 0 1 522 11 105 15 450 0 3 150 57 833 1 301 0 0 4 936 59 885 44 456 26 025

106 780 65 438 17 069 21 593 2 794 23 553 428 -37



4.1. OCEN NÍ DLOUHODOBÉHO NEHMOTNÉHO MAJETKU Nehmotný dlouhodobý majetek p edstavuje nehmotné výsledy výzkumu a vývoje a software. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje zahrnují výsledky úsp šn provedených prací v roce 1999 na projektech environmentální geologie, ekologických projektech a aktivitách joint venture, které nejsou p edm tem pr myslových a jiných ocenitelných práv. Vzhledem k mí e zastarání a použitelnosti nehmotného majetku oce uji nehmotné výsledky výzkumu a vývoje nulovou cenou a software cenou rovnající se z statkové hodnot neodepsaného software navýšenou o 10% po izovací ceny odepsaného použitelného majetku. Dlouhodobý nehmotný majetek (v tis. K ) Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software DNM celkem

Ú etní hodnota Brutto Netto 9 630 1 837 10 467

Ocen ná hodnota 2 502 399 2 901

0 543 543

Dlouhodobý nehmotný majetek oce uji ástkou 543.000,-K . 4.2. OCEN NÍ DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU Dlouhodobý hmotný majetek zahrnuje pozemky v ú etní hodnot 1,522.000,-K , stavby v ú etní hodnot 11,105.000,-K , samostatné movité v ci a soubory v cí movitých v ú etní hodnot 15,450.000,-K , jiný dlouhodobý hmotný majetek v ú etní hodnot 3,150.000,-K a nedokon ený dlouhodobý hmotný majetek v hodnot 57.000,-K Nemovitý majetek p edstavují pozemky a provozní stavby evidované na výpisu LV 868, okres Krom íž, obec Holešov, kat.území Holešov a dále rekrea ní st edisko v obci Ludvíkov evidované na výpisu LV 58, okres Bruntál, kat.území Ludvíkov pod Prad dem. U nemovitého majetku je odhadována jeho tržní hodnota dle aktuální poptávky na trhu nemovitostí, která v tomto ocen ní p edstavuje u staveb 80% jeho ú etní hodnoty a u pozemk jeho ú etní hodnotu. Movitý majetek p edstavující stroje, p ístroje a za ízení, dopravní prost edky a inventá se do ocen ní zahrnují v cen z statkové hodnoty snížené o 20% jeho ú etní hodnoty, protože využitelnost a míra opot ebení tohoto majetku odpovídá tomuto stavu. Celková hodnota movitého majetku p edstavuje ástku 12,360.000,-K . Jiný dlouhodobý hmotný majetek p edstavují soubor um leckých d l, které se do ocen ní p ebírají v jeho ú etní cen . Nedokon ený dlouhodobý hmotný jsem ocenil ú etní hodnotou. Rekapitulace ocen ní dlouhodobého hmotného majetku Dlouhodobý hmotný majetek Ú etní hodnota Ocen ná hodnota (v tis. K ) Brutto Netto Pozemky 1 522 1 522 1 522 Stavby 19 173 11 105 8 884 Movitý majetek 76 918 15 450 12 360 Jiný dlouhodobý hmotný majetek 3 150 3 150 3 150 Nedokon ený dlouhodobý hmotný majetek 57 57 57 DHM celkem 100 820 31 284 25 973 Dlouhodobý hmotný majetek oce uji ástkou 25,973.000,-K . Strana 39



4.3. OCEN NÍ DLOUHODOBÉHO FINAN NÍHO MAJETKU Oce ovaná spole nost eviduje ve svém ú etnictví ke dni ocen ní 100% ú ast na právnické osob ENVIEKO, s.r.o., se sídlem v Holešov , Tovární 1423, I 60722142. Dle vyjád ení managementu oce ované spole nosti podnik dlouhodob neprovozuje podnikatelskou innost. Znaleckou hodnotu v ovládané osob oce uji ve výši její ú asti na vlastním kapitálu. zhledem k této skute nosti oce uji podíl v ovládané spole nosti ve výši její po izovací ceny. Podíl ve spole nosti VODNÍ ESPA OLA, S.A., se sídlem ve Špan lsku p edstavuje majetkovou ú ast ve výši 1 301 tis. K , která byla získána v roce 1992 delimitací státního podniku Vodní zdroje Praha. Tato firma v podstat neexistuje, firma Vodní zdroje Holešov a.s. nedisponuje žádnými jejími ú etními doklady a s jejími špan lskými zástupci nelze navázat žádný kontakt. Vzhledem k této skute nosti oce uji tuto majetkovou ú ast v nulové cen . Dlouhodobý finan ní majetek (v tis.K ) Podíly v ovládaných a ízených osobách Podíly v jednotkách pod podstatným vlivem Jiný dlouhodobý finan ní majetek DFM celkem

Ú etní hodnota Ocen ná hodnota Brutto Netto 833 833 44 1 301 1 301 0 0 0 0 2 134 2 134 44

Dlouhodobý hmotný majetek oce uji ástkou 44.000,-K .

4.4. OCEN NÍ ZÁSOB Zásoby p edstavující materiál, nedokon enou výrobu a polotovary se do ocen ní p ebírají v plné její netto ú etní hodnot . Zásoby zboží do ocen ní zahrnuji ve výši sou inu jejich ú etní hodnoty a koeficientu ve výši 0,96, zohled ující pr m rnou obchodní marži realizovanou p i prodeji zboží a výrobk , stanového jako podíl provozního hospodá ského výsledku a výkon ke dni ocen ní. Zásoby (v tis. K ) Materiál Nedokon ená výroba a polotovary Výrobky Zboží Zásoby celkem

Ú etní hodnota Brutto Netto 4 221 660 0 55 4 936

Ocen ná hodnota 4 221 660 0 55 4 936

Hodnota zásob v pen žním vyjád ení p edstavuje ástku 4,934.000,-K .

Strana 40

4 221 660 0 53 4 934



4.5. OCEN NÍ POHLEDÁVEK K 31.10.2005 eviduje firma 24 pohledávek z let 1994 až 2002 po lh t splatnosti ve výši 3 045 927 K , jejichž úhrada je ze strany dlužníka velmi problematická a p edpokládá se, že tyto úhrady nebudou provedeny, p estože byly soudn vymáhány. V tšinou se jedná o úhrady za sana ní a jiné technické práce. Tyto pohledávky jsou ú etn , p íp. da ov odepsány. Problematickou pohledávkou je nesplacení ásti prací z roku 2003 za nápravu ekologických škod na akci Hala Sazka firmou Quonex Real a.s. ve výši 17 080 540 K splatnou v lednu 2004. P es n kolikerá upozorn ní a jednání s majiteli firmy není doposud tato pohledávka uhrazena. Nominální hodnota pohledávek z obchodního styku a jiných pohledávek byla snižována v závislosti na intervalu p esahujícím dobu splatnosti, a to podle kritérií všeobecn používanými bankovními ústavy k tvorb rezerv na své pohledávky. Pohledávky po splatnosti více než 365 dn p edstavují taktéž garance z provedených prací, jejich tržní hodnota je odhadována ve výši 70% jejich ú etní hodnoty. Ostatní poskytnutí zálohy jsou do ocen ní zahrnuty ve výši 90% ú etní hodnoty, jiné pohledávky a dohadní ú ty aktivní ve výši 50% ú etní hodnoty, pon vadž tato korekce zahrnuje rizika spojená s úhradou. Pohledávky standardní sledované nestandardní pochybné ztrátové Stát – da ové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné ú ty aktivní Jiné pohledávky Pohledávky celkem

po splatnosti [ dny] ve splatnosti + do 30 dn po splatnosti více než 30 dn a mén než 91 dn více než 90 dn a mén než 181 dn více než 180 dn a mén než 361 dn více než 361 dn

Nominální Koef. Ocen ná hodnota hodnota [ tis. K ] [ tis. K ] 17 827 1,00 17 827 496 0,95 471 1 561 0,80 1 249 3 093 6 185 0,50 69 910 36 314 3 173 1,00 3 173 5 983 0,9 5385 22 0,5 11 186 0,5 93 105 343 67 615

Korigovaná výše pohledávek p edstavuje ástku 67,615.000,-K .

4.6. OCEN NÍ FINAN NÍHO MAJETKU Finan ní majetek sestává z pen žních prost edk uložených v pokladn , bankovních ú tech a krátkodobých cenných papír . Peníze uložené v pokladn a na bankovních ú tech neupravuji a uvažuji v plné ú etní výši. Finan ní majetek (v tis. K ) Peníze Ú ty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Finan ní majetek celkem

Ú etní hodnota Brutto Netto 147 25 878 0 26 025

Ocen ná hodnota 147 25 878 0 26 025

Korigovaná výše finan ního majetku p edstavuje ástku 26,025.000,-K .

Strana 41

147 25 878 0 26 025



4.7. OCEN NÍ OSTATNÍCH AKTIV Oce ovaná spole nost ve svém ú etnictví eviduje náklady p íštích období a p íjmy p íštích období. Položky asového rozlišení byly p epo teny na jejich sou asnou hodnotu pomocí diskontní míry na úrovni náklad na vlastní kapitál po období, ke kterému se vztahují. Ostatní aktiva (v tis. K ) Náklady p íštích období Komplexní náklady p íštích období P íjmy p íštích období asové rozlišení

Ú etní hodnota Brutto Netto 560 0 0 560

Ocen ná hodnota 560 0 0 560

496 0 0 496

Ostatní aktiva zahrnuji do ocen ní v celkové hodnot 496.000,-K .

4.8. OCEN NÍ ZÁVAZK Krátkodobé a dlouhodobé závazky, krátkodobé bankovní úv ry a výdaje p íštích období jsou do ocen ní p evzaty ve výši její ú etní hodnoty. Rezervy na opravu dlouhodobého hmotného majetku (§7 zákona o tvorb rezerv na opravu DHM) mají charakter vnit ních závazk a je t eba je rozpustit do vlastního kapitálu. Avšak aby byla da ov uznatelná, je t eba po ítat s reálným da ovým závazkem. Závazky (v tis. K ) Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úv ry asové rozlišení Celkem

Ú etní hodnota

Ocen ná hodnota 17 089 21 593 23 553 428 -37 62 606

Závazky zahrnuji do ocen ní v celkové hodnot 49,975.000,-K .

Strana 42

4 438 21 593 23 553 428 -37 49 975



5. SUBSTAN NÍ HODNOTA NA AKCII

Substan ní hodnota na akcii p edstavuje pom rnou ást ocen ného majetku poníženého o závazky p ipadající na 1 akcii. MAJETEK Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek - pozemky - stavby - movitý majetek - jiný dlouhodobý hmotný majetek - nedokon ený dlouhodobý hmotný majetek - poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek - oce ovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finan ní majetek - podíly v ovládaných a ízených osobách - podíly v osobách pod podstatným vlivem - ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly - jiný dlouhodobý finan ní majetek Ob žná aktiva Zásoby Pohledávky Finan ní majetek Ostatní aktiva ZÁVAZKY Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úv ry a výpomoci Ostatní závazky ISTÝ OBCHODNÍ MAJETEK Základní kapitál Nominální hodnota akcie Substan ní hodnota na akcii

125 629 26 560 543 25 973

44

98 574

496

( v tis. K )

1 522 8 884 12 360 3 150 57 0 0 44 0 0 0 4 934 67 615 26 025

49 975

75 654 1 132 K

4 438 21 593 23 553 428 -37 66 809 1 000

Hodnota 1 akcie spole nosti Vodní zdroje Holešov stanovená substan ní metodou iní 1 132,-K .

Strana 43



6. METODA ZJIŠ OVÁNÍ LIKVIDA NÍ HODNOTY

Likvida ní hodnota spole nosti spo ívá ve zjišt ní hodnoty majetku k ur itému asovému okamžiku, kdy se p edpokládá, že spole nost ukon í svoji innost a z tohoto pohledu budou jednotlivá aktiva rozprodána a veškeré závazky spole nosti splaceny. Likvidace podniku m že probíhat r znou rychlostí a intenzitou. Rychlost je dána asovým obdobím, které bude likvidátor pro rozprodej podniku pot ebovat. Intenzitou se rozumí míra rozd lení podnikového majetku na ásti, které pak mohou být s nejv tší výhodou rozprodány. Podstatné také je, zda likvidace podniku probíhá pod vn jším tlakem, p edevším v itel nebo zda se jedná o likvidaci dobrovolnou. Lze p edpokládat, že likvida ní hodnota pod tlakem bude podstatn nižší než likvida ní hodnota za podmínek ízeného rozprodeje z hlediska výhodnosti. Vlastní likvida ní hodnota plyne dle rychlosti likvidace z p íjm prodeje majetku ponížených o náklady na likvidaci: + P íjmy z prodeje majetku Pokud se o ekává, že rozprodej potrvá ur itou dobu, nebo se p edpokládá postupný rozprodej majetku, je t eba po ítat sou asnou hodnotu z prodeje majetku -

Výdaje • na vyrovnání dluh • na úhradu náklad na likvidaci

±

Pokud podnik pokra uje n jakou dobu v innosti, je t eba kalkulovat ješt b žné podnikové p íjmy a výdaje, p ípadn i p echodn nezbytné investi ní výdaje

U p íjm z prodeje jednotlivých složek majetku je uplat ována srážka z jeho hodnoty podle druhu majetku v závislosti na rychlosti a mí e intenzity likvidace. ím více by bylo nutné do hodnoty zakalkulovat rychlý prodej nebo ur itý vn jší tlak, tím více by byly prodejní ceny a následn hodnota podniku nižší. P i kalkulaci náklad na likvidaci je t eba vzít v úvahu i položky, které vznikají až v d sledku likvidace. Pat í sem p edevším závazky plynoucí ze sociálních nárok zam stnanc podniku (odstupné p i propoušt ní apod.) a náklady spojené s vlastním odprodejem, p ípadn i fyzickou likvidací majetku. Rovn ž je t eba pamatovat na již zmín ný faktor asu a kalkulovat sou asnou hodnotu pen žních tok spojených s likvidací. Postup likvidace podniku vyplývá podle zákona a m že jej provád t pouze likvidátor. Tím je osoba, na niž p echází p sobnost statutárního orgánu v rozsahu omezeném na likvidaci spole nosti. Obsah práce likvidátora se dá specifikovat do následujících krok : •

oznámení a zve ejn ní vstupu spole nosti do likvidace, p echod pravomocí na likvidátora a registrace likvidace i likvidátora v obchodním rejst íku; spole nost ozna uje název firmy spolu s dov tkem "v likvidaci"; k datu likvidace je sestavována mimo ádná ú etní záv rka, která p edchází den vstupu do likvidace, ke kterému likvidátor sestavuje tzv. zahajovací likvida ní rozvahu; faktické p edání se realizuje na bázi mimo ádné inventarizace Strana 44


• • • • • • • • • • • • •

•


sestavení zahajovací likvida ní ú etní záv rky soupis aktiv a pasiv s akcentem na položky neobsažené v rozvaze sestavení rozpo tu a plánu likvidace ešení pracovn právních záležitostí jednání s ú ady a bankami jednání s obchodními partnery, úpravy, resp. dodatky ke smlouvám prodej majetku (ve ejná dražba, ve ejná sout ž, p ímý prodej, apod.) likvidace pohledávek (odkupem nebo cestou upomínek, osobního jednání apod.) vypo ádání odvod , daní a poplatk splácení úv r a vypo ádání ostatních v itel p edložení zprávy o pr b hu likvidace v okamžiku, kdy jsou uhrazeny veškeré závazky likvidované spole nosti a zbývá pouze likvida ní z statek návrh rozd lení likvida ního z statku mezi akcioná e a p edložení návrhu ke schválení valné hromad ; k témuž dni je sestavována likvidátorem mimo ádná ú etní záv rka zpracování zprávy o pr b hu likvidace a návrh rozd lení likvida ního z statku v etn p ípadného zdan ní; likvidátor sestavuje seznam akcioná a vyplácí likvida ní z statek (viz §75a obchodního zákoníku); pokud v období rozd lování likvida ního z statku nenastanou žádné výsledkové operace, není nutno sestavovat ú etní záv rku ke dni podání návrhu na výmaz z obchodního rejst íku spole nost kon í výmazem z obchodního rejst íku, likvidátor o n j musí požádat do 30 dn od skon ení likvidace; k tomuto dni sestavuje také kone nou ú etní záv rku, která tvo í sou ást p ílohy k žádosti o výmaz z obchodního rejst íku

6.1. OCEN NÍ MAJETKU LIKVIDA NÍ METODOU U jednotlivých složek majetku byla uplatn na srážka z její hodnoty podle druhu majetku, poté proveden výpo et náklad na likvidaci a výsledn zjiš ována likvida ní hodnota. 6.1.1. DLOUHODOBÝ MAJETEK 6.1.1.1. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK

Dlouhodobý nehmotný majetek je obtížn zpen žitelný, a tudíž do ocen ní byl zahrnut ve výši 10% jeho z statkové ceny. 6.1.1.2. DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK

U pozemk a staveb pro p ípad likvidace byla uplatn na srážka ve výši 20% z jejich ú etní hodnoty a u samostatných v cí movitých z d vodu jeho odepsanosti a prodejnosti 50%. Jiný dlouhodobý majetek byl likvida n ocen n 75% jeho ú etní hodnoty. Nedokon ený dlouhodobý majetek by mohl najít kupce velmi obtížn , tudíž byl ocen n 20 % jeho ú etní hodnoty. 6.1.1.3. DLOUHODOBÝ FINAN NÍ MAJETEK

Likvida ní hodnota dlouhodobého finan ního majetku je odhadována na úrovni 100% jeho tržní hodnoty.

Strana 45



6.1.2. OB ŽNÁ AKTIVA 6.1.2.1. ZÁSOBY

P edpokládá se, že zásoby materiálu i zboží jsou vcelku prodejné, proto u tohoto druhu majetku byla uplatn na srážka ve výši 30% z jeho tržní hodnoty. Výt žnost z prodeje nedokon ené výroby je odhadována na úrovni 40 % jeho ú etní hodnoty. 6.1.2.2. POHLEDÁVKY

U pohledávek z obchodního styku byla uplatn na riziková a likvida ní srážka je výši 30%; u poskytnutých záloh srážka ve výši 10% a u dohadných ú t aktivních a jiných pohledávek 20%. U pohledávek za státem nebyla uplatn na žádná srážka. 6.1.2.3. KRÁTKODOBÝ FINAN NÍ MAJETEK

Pen žní prost edky v pokladn a na bankovních ú tech, krátkodobý finan ní majetek byl ocen n tržní hodnotou bez srážek. 6.1.2.4. OSTATNÍ AKTIVA

Likvida ní hodnota ostatního majetku je odhadována na úrovni 70% jeho tržní hodnoty. 6.1.3. ZÁVAZKY

Závazky oce ované spole nosti byly ocen ny jejich tržní hodnotou. MAJETEK Pohledávky za upsaný a nesplacený kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finan ní majetek Ob žná aktiva Zásoby Pohledávky Finan ní majetek Ostatní aktiva

95 974 0 16 977

78 650

347

ZÁVAZKY Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úv ry a výpomoci Ostatní závazky ISTÝ OBCHODNÍ MAJETEK

54 16 879 44 3 256 49 370 26 025

49 975

45 999

4 438 21 593 23 553 428 -37

6.2. DISKONTNÍ MÍRA Diskontní míru ur ujeme za základ výnosnosti, kterou investor o ekává s p ihlédnutím k riziku. Investor v nárok na výnosnost, která by byla p im ena riziku, je vyjád ením náklad na kapitál z hlediska podniku, který tento podnik p ijímá. Vzhledem k tomu, že oce ovaný podnik neuplat uje financování cizími úro enými zdroji a využívá pouze vlastního kapitálu, použiji pro stanovení diskontní míry jako výši náklad na vlastní kapitálu ve tvaru Strana 46


nv kde

= rf

+


koeficient beta . RPT + RPZ + rsc + rl

rf RPT RPZ rsc rl k beta

výnosnost zcela nerizikových finan ních aktiv (státních dluhopis riziková prémie trhu riziková prémie zem p irážka za menší spole nost p irážka za likviditu vyjad uje citlivost výnosnosti akcií oce ovaného podniku na celého trhu, m ené burzovním indexem rf (aktuální výnosnost 10letých vládních dluhopis USA) Beta nezadlužené pro Water Treatment Systems Riziková prémie kap. trhu USA (pr m r 1926-2004) Rating eské republiky

4,6% 0,72 4,84% A1

Riziko selhání zem (prémie USA dluhopis Baa1 oproti AAA) Odhad pom ru rizikové prémie u akcií oproti dluhopis m Riziková prémie zem Inflace USA Inflace R Riziková prémie zem opravená o rozdíl v inflaci

1,0% 1,5 1,5% 2,4 % 1,8% 0,9%

Riziková p irážka za menší spole nost – odhad Riziková p irážka za menší likviditu vlastnických podíl Pom r cizího a vlastního kapitálu u oce ovaného podniku Da ová sazba Beta zadlužené Náklady vlastního kapitálu

)

zm ny

4% 0% 1% 26% 0,7253 13,01%

6.3. NÁKLADY NA LIKVIDACI P edpokládá se, že likvidace podniku potrvá 2 roky a vyžádá si náklady na odstupné, odm nu likvidátorovi, právní a da ové služby, vedení ú etnictví a provedení auditu, da ové náklady a ostatní náklady. ( v tis. K )

5 539 2 929 1 200 500 360 100 250 200

NÁKLADY NA LIKVIDACI Odstupné Odm na likvidátora Právní a da ové služby Vedení ú etnictví Audit Da z p evodu nemovitostí Ostatní

Strana 47



6.4. VÝPO ET LIKVIDA NÍ HODNOTY Likvida ní hodnota je stanovena jako rozdíl istého obchodního majetku (tj. zpen žená aktiva – uhrazené závazky) a náklad na likvidaci. Takto vypo tená likvida ní hodnota byla diskontována diskontní sazbou ve výši náklad na vlastní kapitál 13,01% po p edpokládanou dobu 2 let trvání likvidace. ( v tis. K )

istý obchodní majetek Náklady na likvidaci Likvida ní hodnota Délka trvání likvidace v letech Diskont Sou asná hodnota likvida ní hodnoty Po et akcií v základním kapitálu Po et vlastních akcií P epo tený po et akcií v základním kapitálu Sou asná hodnota likvida ní hodnoty v K na 1 akcii NH = 1000 K

45 999 5 539 40 460 2 13,01% 31 681 66 809 0 66 809 474

Hodnota akcie spole nosti Vodní zdroje Holešov a. s. stanovená likvida ní metodou iní 474,-K .

Strana 48



7. SHRNUTÍ METOD OCEN NÍ

Pro ú ely ocen ní akcií spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. byla použita metoda zjiš ování substan ní hodnoty a proveden výpo et likvida ní hodnoty. Výsledkem ocen ní jsou tyto díl í výsledky Substan ní hodnota

1 132

K /akcie

Likvida ní hodnota

474

K /akcie

Použitými díl ími metodami bylo dosaženo rozdílných výsledk ocen ní. Výsledek ocen ní zjišt ný substan ní metodou má velmi nízkou vypovídací schopnost, p edstavuje hodnotu náklad na znovupo ízení podniku v jeho sou asném stavu. Metoda vyjad uje statický pohled na hodnotu majetku a závazk , na který akcioná i nep ímo dosahují p es své akciové podíly. To ovšem neznamená, že vlastník m že v kterémkoliv okamžiku sv j akciový podíl „prom nit“ v likvidní finan ní prost edky, jejichž objem by odpovídal jeho substan ní hodnot akciového podílu. Vzhledem k tomu, že investice do tohoto druhu majetku neposkytuje požadovaný výnos je t eba spat ovat hodnotu spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. v jeho likvida ní hodnot . Odráží tak pohled investora, který chce vystoupit ze své investice, aby prom nil sv j akciový podíl v likvidní prost edky. Tuto metodu považuji v tomto ocen ní za jedinou p im enou a relevantní, pon vadž respektuje asovou hodnotu likvida ního z statku, který zpen žením majetku v p im eném asovém horizontu akcioná obdrží za obvyklých náklad na likvidaci.

8. KOREKCE P EDB ŽNÉHO OCEN NÍ

Významným faktorem p i ocen ní balíku akcií je jeho velikost odrážející podíl na hlasovacích právech, a tím i podíl na ízení podniku. Mezinárodní ú etní standardy rozlišují kontrolu nad podnikem a podstatný vliv v podniku. Kontrolou nad podnikem se rozumí „moc ídit finan ní a provozní politiku podniku tak, aby bylo dosaženo užitku z jeho innosti“. Kontrolu lze zajistit bu držením více než jedné poloviny hlasovacích práv nebo držením podstatného podílu hlasovacích práv dopln ného pravomocí ídit finan ní a opera ní politiku podniku. Kontrola zahrnuje tato hlavní práva: 1. 2. 3. 4.

ur ovat strategii podniku, rozhodovat o personálním obsazení vedení podniku a jeho obm nách, rozhodovat o stálých aktivech podniku a dlouhodobém financování, rozhodovat o p ípadných spojeních (slou eních, splynutích), zm nách právní formy a likvidaci podniku, 5. rozhodovat o dividendách

Podstatným vlivem se rozumí „ú ast na rozhodnutích o finan ní a provozní politice podniku“. Je možno jej dosáhnout vlastnictvím akcií (zpravidla 20 až 50 %), prost ednictvím stanov nebo pomocí dohod. Obchodní podíl, který umož uje kontrolu spole nosti nebo podstatný vliv na spole nost, má samoz ejm v tší hodnotu než podíl minoritní. V p ípad ocen ní minoritního podílu je t eba uplatnit srážku z hodnoty akcie ur ené výnosovou metodou.

Strana 49



Oce ovaná spole nost je v pozici ovládané osoby, oce ovaný balík 10 417 ks akcií (tj. 15,59% základního kapitálu) p edstavuje minoritní podíl. Vzhledem k tomu, že jako výsledná oce ovací metoda byla zvolena metoda zjiš ování likvida ní hodnoty, nebude odpo ítávána žádná srážka za v dražb nabízený balík akcií. D vodem toho je skute nost, že likvidací firmy obdrží každý vlastník akcií stejný likvida ní z statek na akcii bez ohledu na množství vlastn ných akcií. Hodnotu akcie spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. stanovenou metodou likvida ní hodnoty jsem odhadl ve výši 474,-K .

Strana 50



9. ZÁV R

Ú elem tohoto posudku je odhadnout cenu p edm tu dražby v míst a ase obvyklé ve smyslu ustanovení §13 odst.1 zák. . 26/2000 Sb., o ve ejných dražbách v platném zn ní. P edm tem posudku je ocen ní akcií vydaných spole ností Vodní zdroje Holešov a.s., se sídlem Tovární 1423, Holešov, PS : 769 01, I : 469 00 021. Ocen ní p edm tných akcií je provedeno ke dni 31. íjna 2005. P i zvážení všech p edpoklad a skute ností v posudku obsažených považuji za cenu obvyklou ástku

474,-K (slovy:--- ty istasedmdesát ty ikoruny eské---) za 1 akcii v nominální hodnot 1000,-K

4,937.658,-K (slovy:--- ty imilionydev tsett icetsedmtisícšestsetpadesátosmkorun eských---) za 10 417 akcií v celkové nominální hodnot 10,417.000,-K

V Uherském Hradišti dne 23. února 2006

Ing. Libor Bu ek Pr myslová 899 686 01 Uherské Hradišt

Znalecká doložka

Znalecký posudek jsem podal jako znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Brn ze dne 7.6.1999 .j.Spr. 3572/98 pro základní obor ekonomika, odv tví ceny a odhady se specializací cenné papíry. Znalecký úkon je zapsán pod po . . 145 – 4/2006 znaleckého deníku. Strana 51



SEZNAM P ÍLOH 1. VÝPIS Z OBCHODNÍHO REJST ÍKU SPOLE NOSTI Vodní zdroje Holešov a.s. 2. ROZVAHA A VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY k 31. íjnu 2005 3. Ú ETNÍ VÝKAZY SPOLE NOSTI ZA ROK 2004 4. Ú ETNÍ VÝKAZY SPOLE NOSTI ZA ROK 2003 5. Ú ETNÍ VÝKAZY SPOLE NOSTI ZA ROK 2002 6. FINAN NÍ PLÁN SPOLE NOSTI Vodní zdroje Holešov a.s. na období let 2005 - 2010 7. FINAN NÍ ANALÝZA SPOLE NOSTI Vodní zdroje Holešov a.s. 8. P EHLED OBCHOD S AKCIEMI SPOLE NOSTI Vodní zdroje Holešov a.s. v RM – SYSTÉMU

Strana 52

Z N A L E C K Ý P O S U D E K

Recommend Documents