Číslo 9/XIV
září 2007
Proti dobrovolnému daru
Malé, ale milé… Po letošních horkých prázdninách a dobì dovolených pøichází opìt záøí a s ním i návrat našich žákù a studentù do škol. Každý, kdo chtìl, si mohl letos užít krásných letních dnù do sytosti. Mìsíc záøí je tedy nejen návratem školákù do škol, ale i mìsícem naší pouti a s ní spojené zahradní slavnosti. Svátek Povýšení svatého køíže (14.9.) je úmrtním dnem našeho hlavního patrona - sv. Alberta, patriarchy Jeruzalémského a hned po nìm následuje den Panny Marie Bolestné, která je naší spolupatronkou. Možná si mnoho z nás neuvìdomí, že v tomto roce konkrétnì slavíme malé, ale milé jubileum. Pøesnì pøed dvaceti lety jsme prožívali Mariánský rok, jak jej vyhlásil papež Jan Pavel II. A právì v tomto roce byla podána žádost tehdejšímu apoštolskému administrátoru olomoucké arcidiecéze biskupovi Mons. Josefu Vranovi o ustanovení Panny Marie Bolestné naší spolupatronkou. Nebylo tøeba dlouho èekat a ustanovující dekret, jehož text si mùžeme i dnes pøeèíst na mramorové desce v boèní lodi našeho kostela s datem 2. øíjna 1987, pøišel k nám. A je zvláštní, že právì ono ustanovení bylo asi posledním v životì biskupa Josefa Vrany, protože 30. listopadu 1987 v Olomouci zemøel. Slavnostního vyhlášení v našem kostele, kde mìl být osobnì pøítomen, se tedy již nedožil. Nicménì Panna Maria Bolestná se stala naší patronkou a my po dvaceti letech jí mùžeme a máme dìkovat za její pøímluvy a ochranu nejen za tìchto konkrétních
dvacet let jejího spolupatronování, ale za celých dva tisíce let mateøské péèe o Církev svého Syna. Bìhem církevního roku slavíme øadu mariánských svátkù, jsou tu mariánské slavnosti, mariánské soboty… Slýcháme, že to s mariánskou úctou církev pøehání, ale není tomu tak. Stále platí slova jejího chvalozpìvu: Veliké vìci na mì vykonal ten, který je mocný a jehož jméno je svaté. Jde o tyto veliké vìci a jejich autora, kterým je Bùh. Panna Maria se stala jakýmsi èistým plátnem, díky kterému se mohl Bùh v Ježíši Kristu konkrétnì zjevit. Asi jako v kinì: k èemu nejlepší film, kdyby nebylo na co jej promítnout? Ale pojïme zpìt k vìci: mnoho svátkù, památek, sobot… tam všude jako bychom vidìli Ženu odìnou sluncem s mìsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvìzd kolem hlavy. To je její biblický zjev a jistì pùsobí krásnì. Jenomže Písmo svaté ji pøedstavuje taky vedle Kristova køíže, trpící, zarmoucenou - ale ne hysterickou, zhroucenou a rezignovanou. Tento obraz Matky Boží a naší mùže vyvolat øadu otázek, ale dát i øadu pouèení. Èasto se setkáváme s otázkou, proè je na svìtì zlo, nemoci,
nespravedlnost, køivdy a tak dále. Lidé hledají pøíèiny, nebo dìlají, že je hledají, ale hned mají jasno: Kdyby byl Bùh, to by se urèitì nestalo. Do této odpovìdi bych vložil dvì slova, pak bude správná. Ta vìta by mìla znít: „Kdyby byl V NAŠEM ŽIVOTÌ BÙH, to by se urèitì nestalo.“ Mnoha lidem se lidovì otevírá nùž v kapse, když slyší slovo Bùh, kostel, církev, knìz. Pøi náhodné debatì kupodivu zjistíte, že v podstatì neví vùbec o co jde. To, co vìdí jsou rùzné „moudrosti“ z medií. Mùže být v tomto životì pøítomen Bùh, který ctí svobodu èlovìka a zde je nenávidìn? A tak pak se dìje, co se dìje. Druhou kapitolou jsou nemoci s otázkou podobnou: Jak mohu být nemocen, když vìøím v Boha a když tedy onemocním a modlím se, proè mì Bùh neuzdraví? Tady jako bychom cítili jakési porouèení Pánu Bohu. Já v tebe vìøím, já se modlím, tak musím jít životem jako po rùžovém koberci. Jenomže takovou cestu k sobì Bùh nikomu neslíbil. Jsou nemoci dvou druhù. Ty jedny dopouští Bùh, aby se staly znamením jeho pøítomnosti a všemohoucnosti skrze uzdravení. Je øada pøípadù, kdy kolegium (pokraèování na str. 2)
neděle 16. září 2007 Slavnost Panny Marie Bolestné, spolupatronky našeho kostela mše svaté v 6:30, 7:50, 10:00 a 17:00 hod. adorace a svátostné požehnání v 16:30 hod. farní festyn od 14:00 hod. niedziela 30. września 2007 122 rocznica poświęcenia naszego kościoła parafialnego msze święte o godz. 6:30, 7:50, 10:00 i 17:00 adoracja i błogosławieństwo sakramentalne o godz. 16:30
2
Ekonomické okénko Generální oprava varhan Jak jste si jistì všichni všimli, asi od poloviny èervence v našem kostele probíhá generální oprava varhan, hlavního chrámového hudebního nástroje. Opravu provádí varhanáø, 42-letý DALIBOR LIPKA. Pan Lipka je katolík, pochází z Havíøova, ale od založení rodiny bydlí v Krnovì. Pracuje jako soukromý podnikatel a pøedmìtem jeho èinnosti je výroba, oprava a rekonstrukce píšalových varhan. Pozor, tato profese nemá nic spoleèného s elektronickými varhanami, tzv. keyboardy. Pan Lipka vìtšinou pracuje sám, ale na nìkteré práce si pøibírá spolupracovníky nebo studenty na praxi. U velkých zakázek se varhanáøi sdružují a každý dìlá urèitý úsek práce. Vyuèil se jako truhláø a v roce 1984 nastou-pil do tehdejšího státního podniku Varhany Krnov. V této firmì - která mezitím prošla nìkolika zmìnami názvù èi právní formy - vydržel až do roku 2000. Za tìch asi 16 let dìlal ve firmì vyrábìjící varhany a jiné hudební nástroje témìø všechno. Nyní tuto firmu známe pod názvem Rieger-Kloss s.r.o. Po odchodu z firmy se pan Lipka již sedm let vìnuje stavbì a opravám varhan nejen po celé
Èeské republice, ale i v jiných evropských zemích. Jen namátkou: opravoval varhany v polském Zabrzu, Opolu, v mnoha kostelech olomoucké arcidiecéze, na Slovensku, ve španìlském Madridu, Pamplonì a Bilbau. Pøed nìkolika lety stìhoval varhany od soukromé osoby v Bašce na rektorát katolické univerzity v Ružomberoku. Roènì pan Dalibor Lipka stihne tak 4 až 5 akcí. V Tøinci je podruhé na opravì varhan, pøed nìkolika roky opravoval varhany ve zdejším evangelickém kostele. Nyní má dle jeho slov „nabráno“ tak na rok dopøedu. Co obsahuje taková generální oprava varhan, jakou máme zde v Tøinci letos? Takže pøedevším vyèištìní od prachu, jelikož poslední srovnatelná akce byla u nás dìlána pøed 8 roky a od té doby se tam nasbíralo hodnì prachu, dle slov pana Lipky je zde nadprùmìrná prašnost. Dále se dìlají drobné stavební úpravy varhan a pøekožení zásobníku vzduchu („mìchù“), vyèištìní a petrifikace varhan (likvidace hmyzu a hub), oprava hracího stolu, lifting, pøeložení èerpadla vzduchu. Náklady na opravu tøineckých varhan budou kolem
140 tisíc Kè. Dle slov pana Lipky náš zásobník vzduchu („mìch“) nebyl nikdy pøedtím pøekožen (výmìna kùže), jelikož je abnormálnì velký a pro pøekožení se musí celý vytáhnout z nástroje ven. Aby se mohl vytáhnout ven, musel se dokonce ve varhanách z boku vyøezat otvor. Naše varhany jsou znaèky Rieger z Krnova (pùvodní název byl Jägendorf), jejich originální opusové èíslo je 20470 a pocházejí z 20. let minulého století. Mají 20 rejstøíkù a jejich hodnotu nelze pøesnì vyèíslit, ale kdyby si naše farnost chtìla nyní nechat vyrobit srovnatelné varhany, jejich poøizovací cena by se pohybovala mezi 4 až 5 miliony Kè. Takže drazí farníci, tímto konèím tento díl našeho ekonomického okénka o jedné z nejvìtších letošních hospodáøských akcí v naší farnosti. Jen pro doplnìní dodávám, že bìhem srpna byly rovnìž ukonèeny práce související s ozvuèením interiéru našeho kostela a myslím si, že nyní v kostele už slyší všichni - pokud chtìjí „slyšet“…ale to je už jiná kapitola. Marian Kozok
Malé, ale milé… (pokraèování ze str. 1)
lékaøù mùže jen žasnout a øíci: pøirozenì nevysvìtlitelné,- ale nicménì existující. Jsou ale další nemoci, které Bùh dopouští jako spoluúèast na utrpení a smrti svého Syna pro záchranu duší. A v tomto pøípadì by uzdravení bylo asi nìèím podobným tomu, kdyby Bùh Otec øekl na Kalvárii a dost… a sòal svého Syna z køíže. Syna by zachránil, ale nás ne! A tak se tato forma nemoci stává urèitým druhem bohoslužby na svém tìle, ve vlastní bolesti a nemohoucnosti, kterou z lásky a s láskou obìtuji Bohu za spásu tìch, kteøí o nìm nechtìjí tøeba ani slyšet, pøestože vyšli z jeho ruky. Záøným pøíkladem tohoto hrdinství je papež Jan Pavel II. Nemoc je jistì tìžkou vìcí, ale jak èasto právì vìøící zapomínají zprostøedkovat nemocnému duchovní posilu v podobì svátosti Pomazání nemocných… Od kolika vìøících (!!!) slyšíme - ale dejte pokoj, vždy ještì neumírá, proè
jej strašit… Pán ustanovil svátosti pro strašení? Jaké je asi naše náboženské vzdìlání a vìdìní? A tak je tu právì Panna Maria Bolestná, aby skrze ni a na ní Bùh ukázal, že bolest, nemoc, zármutek, ztráta se neléèí vyèítáním Pánu Bohu, nadáváním, porovnáváním (ten umøel v devadesáti, ten ve dvaceti: jaká je to spravedlnost), útìkem od Boha. Tyto bolesti se mohou léèit v Boží pøítomnosti skrze zakotvení v Bohu a jeho milosti. O rùzné strasti jistì v dobì našeho putování nebude nouze. Bohužel, takový je svìt po prvním høíchu i ve svém vytrvalém vzdoru vùèi Bohu. Hnìvem ale nic nevyléèí. A tak Panna Maria stojí pod køížem v zármutku, ale ne v zoufalství. Byl ponížen a uražen Bùh. V životì pøichází leccos a právì tam Panna Maria Bolestná ukazuje cestu, ne hysterie, zoufalství, hnìvu, klení ztráty víry, ale blízkosti Bohu a bezmezné dùvìry v nìj. Podívej se, jakou cestou se životem ubíráš,
protože jít ji mùžeš jenom jednou. Jak velikou Matkou je Panna Maria v tìchto èasech, kde o rùzné bolesti není nouze, - ovšem rozumím Jí, i tomu, k èemu a ke Komu mì svým pøíkladem a pøímluvou vede? P. František
* * *
Rodina Neposkvrnìné Prosím èleny Rodiny Neposkvrnìné o nahlášení obìtovaných dnù za celý rok 2007 do Duchovní kytice pro Sv. Otce. Nic nového, znáte to všichni z pøedešlých let. Jen vás prosím: napište na lísteèek své jméno a poèet darovaných dnù. Sejdeme-li se v kostele, dáte lísteèek mnì, jinak ho odevzdejte v zakristii. Neodkládejte to, protože vše musím odeslat do 15. záøí, jinak by naše duchovní dárky do Øíma nedošly vèas a to by byla škoda. Za vaše obìti srdeèné „Pán Bùh zapla“. Anna Kröhnová
3
Neboj se malé stádce, Otci se zalíbilo dát vám království Milí bratøi a sestry v Kristu! Ubìhl zase nìjaký èas a já se ozývám obohacen novými zážitky a zkušenostmi, o které bych se s vámi rád podìlil. Na zaèátek je asi potøeba napsat, že jsem letos v èervnu zakonèil dva roky své misijní praxe v bývalé Jugoslávii, kdy jsem doprovázel jednoho zkušeného staršího knìze a jednu paní, která má skoro 70 let a obìtovala prakticky celý svùj život evangelizaci. Jak jsem se již zmínil ve svém posledním èlánku nìkdy v lednu tohoto roku, tento èas misií byl pro mne jednou velikou školou života a sbíráním zkušeností. Mìl jsem možnost spolu s nimi naslouchat rùzným lidem snad všech kategorií s velmi širokou škálou nejrùznìjších problémù; mohl jsem být pøi tom, kdy se hledalo nìjaké øešení ve skuteènì svízelných životních situacích podle té „Boží perspektivy“; mìl jsem možnost vidìt na vlastní oèi, jak Bùh doprovází i v dnešní dobì svým požehnáním a svojí mocí lidi, kteøí nìkde pracují v misiích, a tudíž vidìt Boží pøítomnost i v tìch našich aktivitách. Toto všechno mi dalo jeden obrovský vklad pro moji budoucí práci v knìžské službì (dá-li Pán, a projdu závìreènými pohovory, které mne èekají v kvìtnu pøíští rok). Moje pøíprava ke knìžství tedy zaèíná pomalu nabírat konkrétnìjší podobu. Pokud mne formátoøi semináøe, kde se pøipravuji ke knìžství, a kardinál Ruini, který je vikáøem øímské diecéze, pøi tìchto závìreèných pohovorech pøipustí ke svìcení, tak bych na podzim 2008 mìl mít jáhenské a na jaøe 2009 pak knìžské svìcení. To, o co se chci v tomto svém èlánku s vámi podìlit, je jedna zkušenost, kterou jsem udìlal o tìchto prázdninách. Byl jsem totiž pomáhat 2 týdny panu faráøi v Jemnici na jižní Moravì a týden pøedtím jednomu knìzi, který je na misiích v hlavním mìstì Švédska, ve Stockholmu. Každá z tìchto zkušeností byla v nìèem odlišná, ale i v nìèem podobná: panu faráøi z Jemnice jsem pomáhal s tím, co bylo potøeba, jak v jeho farním kostele, tak i v dalších pìti satelitních farnostech, které rovnìž spadají pod jeho duchovní správu. Poznával jsem tak více z blízka realitu pohranièí, on mne seznamoval s rùznými problémy a v oblasti pastorace èi napøíklad v oblasti financí na rùzné opravy, které tam v souèasné dobì probíhají. Zkušenost ze Švédska byla jiná v tom, že knìz - misionáø, kterého jsem ten týden doprovázel, nemá svoji faru, žije v bytì, a náplní jeho pastorace je pøedevším evangelizace. Má sice také mše svaté, svatby a pohøby v katedrále pro španìlsky mluvící vìøící (tento knìz pochází z Chile), ale podstatou jeho aktivit je pøedevším osobní kontakt s lidmi: návštìva rodin èi samotných starých lidí katolického vyznání, ale také evangelizace mezi nevìøícími.
Já jsem se nabídnul - pro tuto aè jen týdenní službu tomuto knìzi - také proto, abych se podíval, jak se provádí tento typ pastorace zamìøenou na evangelizaci, protože právì toto by mohlo být jednou náplní mé práce. Mohl jsem tedy vidìt z blízka dvì rùzné služby ve dvou odlišných prostøedích, které však mají jeden spoleèný jev: i když lidé ještì pøijdou do kostela, jejich poèet se snižuje. Sekularizace postupuje pomìrnì rychle v celé Evropì. Mnozí lidé, kteøí døíve do kostela chodili, dnes už pøijdou tøeba jen na pùlnoèní, a nìkteøí nepøijdou vùbec. Stále více lidí se nechává pøesvìdèit, že èlovìk mùže najít své štìstí v penìzích, ve skvìlé fyzické kondici èi v dùležitém spoleèenském postavení. Toto je však jeden veliký podvod médií (obzvláštì televize!), které se nám snaží vnutit toto pøesvìdèení. Je pravdou, že zdraví je velmi dùležité, že peníze jsou potøebné, ale na nich není závislé štìstí èlovìka. Já jsem se za tìch 7 let, co jsem mimo území ÈR, setkal s lidmi, kteøí mìli velmi málo penìz, a pøesto byli šastní. Poznal jsem lidi, kteøí nesli svùj tìžký køíž nemoci (mezi nimi bylo i mnoho mladých lidí), a pøesto jsem vnímal, že tito lidé byli vnitønì spokojení, vyrovnaní, …v hloubi srdce šastní. Setkal jsem se s tìmi, kteøí byli tìmi posledními ve spoleènosti, mnohými lidmi opovrhovaní, a tito lidé pøesto byli skuteènì šastní. Jak je to možné? Na èem tedy záleží existenciální štìstí èlovìka? Myslím, že to jedineènì vystihuje sv. Augustin, když píše: „Stvoøil jsi nás pro sebe, Bože, a neklidné je srdce èlovìka dokud nespoèine v Tobì.“ Sv. Augustin, když psal tuto vìtu, urèitì nemyslel jen na to, co bude až po smrti, ale na to, co už žijeme teï tady na zemi. Papež Benedikt XVI ve své nové knize Ježíš z Nazareta znovu opakuje uèení Církve, když øíká, že Boží království není nìjaké místo na obloze èi nad mraky, ale je to stav naší duše. Když èlovìk zemøe, jeho duše pøejde jen do jiné formy života, ale v tom stavu, v jakém žila. Vrátím se zpìt k tématu sekularizace. To, že dnes už mnozí lidé nepøijdou do kostela, je jenom potvrzením toho, že tito lidé asi nikdy nemìli nìjakou hlubší zkušenost s Bohem, a jelikož už dnes žijí zcela pohanským zpùsobem života, je možná lépe, že už do kostela nechodí, protože už více nejsou tìmi, kdo by ukazovali druhým perspektivu vìèného života. Pro Církev dneška je to urèitì dobøe, protože tím více bude moci opìt plnit úlohu, ke které ji povolal Ježíš Kristus na poèátku: být svìtlem, kvasem a solí. Není potøeba, aby v polévce bylo mnoho soli; není potøeba, aby v mouce bylo mnoho kvasu, ale je potøeba, aby kvas a sùl skuteènì plnili svoji funkci tak, jak mají. Køesanù nemusí být ve svìtì mnoho, ale je potøeba, aby byli skuteènými køesany i v dnešní dobì, tzn. aby se nepøizpùsobovali dnešnímu pohan-
skému myšlení, svìtu, kde pro Boha není místo, ale aby vydali svìdectví o Boží lásce a o tom, že Ježíš Kristus skuteènì vstal z mrtvých. Možná si nìkdo z vás øekne: „Stojí mi to ale za to v dnešní dobì, toužit po tom být skuteèným køesanem, a tím jít ‚proti proudu' dnešního svìta?“ Já jsem pøesvìdèen, že TO STOJÍ ZA TO! Lukášovo evangelium zachycuje Ježíšova slova, která zní takto: „Neboj se malé stádce, Otci se zalíbilo dát vám království.“ Co znamená ono „království“? To je Boží láska, Boží odpuštìní, Boží nepohoršení se nad našimi høíchy, Boží pøítomnost a požehnání v našem životì, i když plném rùzných problémù a tìžkostí, ve kterých ale èlovìk dostává Boží pokoj, který svìt nemùže nikdy dát! Toto je úplnì nìco jiného než to, co zakoušejí lidé, kteøí žijí v otroctví høíchu, který rodí jen prázdnotu, frustraci, strach, nenávist, pohrdání a odlouèenost od Boha. A tak si myslím, že toužit po tom být skuteèným køesanem, opravdu stojí za to, protože teprve pøítomností Boha v našem životì, dostávají všechny vìci a události své naplnìní, øád a svùj smysl, a èlovìk má možnost objevit v Bohu svého nebeského Otce, který miluje svoje „dìti“! Teprve tehdy èlovìk odkryje a zakusí to skuteèné pravé existenciální štìstí. Zdenìk Gibiec
8. Farní zahradní slavnost 2007 Zveme všechny farníky na již 8. Farní zahradní slavnost 2007, neboli na Farní festyn. Letos se bude konat v den farní pouti - odpustu, v nedìli 16. záøí 2007 od 14.00 na farní zahradì. Vìøíme, že si mnoho z vás najde èas a cestu na farní zahradu a poèasí nám bude pøát. Urèitì nám dáte za pravdu, že k pøíjemnému posezení s pøáteli a blízkými u kávy nebo èaje patøí i nìco dobrého k zakousnutí koláèek, zákusek apod. Proto se jako každým rokem obracíme na všechny, kteøí umí a chtìjí tyto dobroty vyrobit, aby nám, organizátorùm farní slavnosti pomohli tím, že napeèou a donesou své výrobky do salky na faru v sobotu 15. záøí odpoledne mezi 16. a 17. hodinou nebo pøímo v nedìli 16. záøí od 13. do 14. hodiny. V této souvislosti se na vás obracíme s prosbou: pokud by nìkdo byl ochotný pøiložit ruku k dílu, a se prosím pøihlásí v nedìli Domeèku u kostela. Jedná se o pomoc pøi pøípravì akce (svoz, rozestavìní a odvoz lavic, postavení stánkù). Uvítali bychom rovnìž i pøípadnou pomoc v bufetu. Organizátoøi
4
Poutní místo Medžugorje – místo Boží přítomnosti Naše pou do Medžugorje zaèala v pondìlí dne 6. srpna 2007. Po úspìšném naložení poutníkù a batožin do autobusù (v tomto roce jely celkem ètyøi autobusy) jsme vyrazili smìr Medžugorje. Cesta probìhla bez komplikací a tak jsme si mohli užívat krásného brzkého rána u letoviska Brela. Pláž jsme okupovali celkem brzy jak na zdejší pomìry. Moøe bylo klidné, slané a nikdo se neutopil. A tak veèerní dojezd do Medžugorje byl pro všechny velkou radostí a úlevou. Poutníci byli ubytování v poutním domì VERITÉ a okolních penzióncích, mladí celkem slušnì zaplnili stanové pole v blízkosti poutního domu. Opisovat den po dni naší poutì - tak to by bylo na docela slušný èlánek, takže se pokusím krátce shrnout nejdùležitìjší momenty naší pouti. Setkání s paní Olgou Merkovièovou bylo pro nás pøipomenutím si celé historie zjevení v Medžugorji. Návštìva oázy pokoje (místa, kde se uzdravují drogovì závislí) a svìdectví mladých, uzdravených lidí tìlesnì i duševnì, ve kterých si každý z nás mohl najít nìco i pro svùj život. Výšlap na horu Podbrdo pøi modlitbì svatého rùžence - místo bližšího setkání se s Marií. Køížová cesta s Pánem Ježíšem na horu Križevac a oslava jeho zmrtvýchvstání na jejím vrcholku. Návštìva Otce Zofka, františkána a velkého ctitele Panny Marie. Jeho slovo, modlitba a spoleèné zasvìcení se Pannì Marii bylo pro mnohé z nás jako pramen živé vody. Byli jsme ohromeni svìdectvím Patrika a Nancy. Ameriètí milionáøi, rodina, která si žila v materiálním dostatku, ale jejich životy byly prázdné, bez Boha. Až poselství Panny
Marie z Medžugorje zmìnilo jejich srdce. Všechno prodali a jako dík Pannì Marii postavili repliku hradu svaté Terézie z Avily v blízkosti oázy pokoje. Zajímavosti je, že v hradní kaplièce je vystavena socha Pražského Jezulátka dovezena z Ameriky. Navštívili jsme sestru Halinku (pochází z Jablunkova) z øádu sester Královny pokoje. Pøiblížila nám komunitu øádu, provedla nás èástí kláštera a dala svìdectví víry a lásky v Pána Ježíše a Marii. Samozøejmì byl èas k meditaci u veèerních adorací a každý den byla slavena mše svatá. Mimoøádné zjevení Panny Marie na hoøe Podbrdo mìlo dvì zcela odlišné tváøe. Z jedné strany skvìlá atmosféra spoleèné modlitby a pro ty, kdo byli blízko místa zjevení to byl skuteènì silný duchovní zážitek. Poutníci, kteøí nemìli to štìstí „být blízko u toho“ a postávali v ulièkách pod
horou, mìli však úplnì jiné zážitky. Neukáznìnost nìkterých poutníkù zvláštì italských, projíždìjící a netrpìliví taxikáøi, kteøí doprovázeli celé zjevení klaksony a pokøiky. Jelikož jsem osobnì nemìl to štìstí být u toho, vracel jsem se z Podbrda s pocitem radosti a zároveò se strachem, jak daleko bude ta nenasycenost a bezohlednost nìkterých lidí pokraèovat. Volné chvíle jsme vìnovali koupání v Kravických vodopádech nebo v moøi u letoviska Gradac èi Drveník. Výlet lodí na ostrov Hvar byl pìknou teèkou za celou poutí, kterou tak obìtavì a se srdcem pøipravil pan Stanislav Franek. Jemu patøí obrovský dík a stejnì tak všem poutníkùm za ukáznìnost, dochvilnost a trpìlivost. A za rok možná nashledanou !!! Ing. Wies³aw Wania
Pielgrzymka do Medżugorii 2007 „Gospa Majka moja, kralica mira“ tym oto œpiewem przywita³a nas Med¿ugorja, miejsce w którym Matka Boska przychodzi do nas, by przez swoje orêdzia pokazywaæ nam drogê do zbawienia, do ¿ycia wiecznego, do syna swego Jezusa Chrystusa. „Dzieci moje, jestem radosna, ¿e jesteœcie tutaj. Kocham Was i b³ogos³awiê Wam.“ a nastêpnie w ciszy modli³a siê za ksiê¿y. Za ich œwiêtoœæ. „Módlcie siê za waszych ksiê¿y“ Tak przemówi³a do nas pielgrzymów i do ca³ego œwiata poprzez wizjonarza Iwana w czasie naszej obecnoœci. Maryja prosi nas o szacunek wobec ksiê¿y i o modlitwê za nich, bo bez nich nie by³oby eucharystii, sakramentów i koœcio³a. „B¹dŸ pozdrowiona Matko Chrystusowa, witamy Ciê. B¹dŸ pozdrowiony Jezusie w najœwiêtszym sakramencie.” - adoracje wieczorne by³y dla nas oaz¹ pokoju. Wierzymy, ¿e spokój w naszych sercach
pozostanie jak najd³u¿ej. Chcemy o Panie, ¿ebyœ nie by³ w naszych sercach gdzieœ na dnie, ale ¿eby Twoja ³aska, Twoja obecnoœæ nape³nia³a nasze ¿ycia, nasze umys³y i odnowi³a nasze rodziny. Noc¹, kiedy miasto uk³ada siê do snu pod gwiaŸdzistym niebem, patrzê na górê Podbrdo (góra objawieñ). Miejsce, które zmieni³o i ci¹gle zmienia oblicze miasta, ziemi i œwiata. Matka najœwiêtsza, która przychodzi do nas daje nam piêæ kamieni. S¹ one kamieniami wêgielnymi naszej wiary prowadz¹cymi do zbawienia poprzez Chrystusa oraz kamieniami do zwalczania z³ego ducha. Pierwszym z nich jest Modlitwa ró¿añca œwiêtego - modlitwa sercem. Rozwa¿aj¹c tajemnice ró¿añca œwiêtego prze¿ywamy znów razem drogê Chrystusa i Maryji na ziemi. Jesteœmy zapraszani od nowa, ka¿dy dzieñ, ka¿d¹ minutê do ich naœladowania. Drugim kamieniem to Eucharystia -
spotkanie z ¿ywym Bogiem, który by³, jest i bêdzie. Tam w tabernakulum (w najœwiêtszym sakramencie) poznajemy jego si³ê i moc uzdrowienia naszych serc. On zaprasza nas do sto³u Pañskiego i do adoracji. Pismo Œwiête - oto trzeci kamieñ nam dany. S³owo Bo¿e w ka¿dym domu. Czytajmy Pismo Œwiête i uczmy siê naœladowaæ Boga Chrystusa. Niech ono stanie siê dla nas fundamentem ka¿dego dnia. Czwartym kamieniem to post. Maryja zachêca nas do poszczenia dwa razy w tygodniu (œroda i pi¹tek). Przez post w sercach ludzi posila siê ziarenka pokoju i radoœci. Uczmy siê przyjmowaæ i stosowaæ post w naszym ¿yciu. Ostatnim pi¹tym kamieniem jest sakrament pokuty raz w miesi¹cu. SpowiedŸ œwiêta - fantastyczne spotkanie z ¿ywym Bogiem. Miejsce nowych pocz¹tków, przebaczenia i pokory. O Med¿ugorji mówi siê, ¿e
(pokraèování na str. 5)
5
Tøineètí v Táboøe Milí farníci, od 13.8. do 19.8. se konalo setkání mladých v Táboøe Klokotech, jehož jsem se ještì s nìkolika mladými z naší farnosti zúèastnil. Pro vìtšinu z nich to byl jedineèný a nezapomenutelný zážitek, o který se s vámi alespoò v nìkolika vìtách chtìjí podìlit. Já sám jsem se z pestré nabídky pr ogr a mu úèastnil pøedevším hlavních akcí, ostatní aktivity jsem vìtšinou nestíhal, nebo v tomto èase jsem zpovídal, èi udìloval novoknìžské požehnání se svými spolubratry novoknìžími. Ze setkání si odnáším velké povzbuzení, pøedevším z touhy tìchto mladých lidí po upøímném a hlubokém životì s Bohem. Na nás teï je, abychom tento oheò, který Bùh v nich zapálil, neuhasili, nýbrž dovedli stále více roznìcovat. Náš život prostoupený Božím ohnìm promlouvá k tìmto mladým lidem více než tisíc slov. Dnešní doba potøebuje živé svìdky živé víry. Proto se nebojme toužit po svatosti! O zbytek se postará náš Bùh. Kaplan Roman
Katka: Byla jsem na celostátním setkání mládeže v Táboøe a takový zážitek bych pøála úplnì každému z vás. Nic tak silného jsem ještì nezažila. Do Tábora se sjelo na šest tisíc mladých lidí ze všech koutù naší republiky. Hned první den jsme se sešli v Klokotech na veèerní mši svaté. Byla jsem úplnì zmatená z té skvìlé atmosféry. Na tom místì bylo nìco zvláštního. Obrovská energie, cítila jsem tam pøítomnost Pána Boha mnohem víc než kdekoli jinde. Podobný pocit jsem zažívala
Pielgrzymka do Medżugorii 2007 (pokraèování ze str. 4)
jest ono miejscem, gdzie liczba ludzi przystêpuj¹cych do tego sakramentu jest najwy¿sza na œwiecie. Przez spowiedŸ œwiêt¹ staje siê cz³owiek bardziej œwiadomy tego, co dzieje siê wokó³ niego. Kto kocha Boga pragnie mieæ czyst¹ duszê i serce. Prze¿ywanie obecnoœci Chrystusa i Maryji w Med¿ugorji da³o nam du¿e zadanie i odpowiedzialnoœæ. Odnowa rodziny - to uzdrowienie œwiata. Modliæ siê, poœciæ i przyjmowaæ Chrystusa to czyniæ œwiat lepszym. Panie, dopomó¿ nam wszystkim pielgrzymom do œwiadectwa wiary w naszych domach, w pracy, w szkole i w naszej wspólnocie parafialnej. Ing. Wies³aw Wania
celý týden, ještì více se posílil poslední veèer. Mìli jsme spoleènou Vigilii. Když vidí èlovìk hoøet šest tisíc zapálených svíèek, nenechá ho to chladným. Byl to nádherný pohled. Všem okolo záøily oèi. Je to nepopsatelný pocit, tohle si musí každý zažít sám. Touto cestou bych také chtìla podìkovat paní, která nám pøispìla na cestu. Pán Bùh zapla. Ludmila: Do Tábora na celostátní setkání mládeže jsem se velmi tìšila. Nejen na své pøátele, ale i na nové, které tam poznám. Cesta vlakem ubìhla docela rychle. Ubytovali jsme se a veèer se zúèastnili, jako všichni ostatní, veèerního zahájení. Docela nás pøekvapilo, kolik se mladých lidí do Tábora sjelo. V následujících dnech jsme se úèastnili ranních modliteb tancem, zpìvem, rozjímáním... Odpoledne nás èekaly zajímavé workshopy a opìt veèerní program v Klokotech èi mše svatá. Z celé akce mám velice dobrý pocit. Pøiblížila jsem se Bohu a prohloubila svou víru k nìmu. Poznala jsem nové pøátele a cítila, že to nebylo zbyteèné, a že nás Bùh všechny volá k sobì a dává nám svou lásku. Klára: Cesta vlakem byla dlouhá, ale úsmìv na tváøi nechybìl žádnému úèastníkovi téhle mega akce! Ve vzduchu bylo cítit vzrušení, všichni byli plní oèekávání. Já osobnì jsem se velmi tìšila na setkání s dalšími vìøícími køesany. Každý den setkání zaèínal po snídaní ranní modlitbou a po ní jsme se dozvìdìli pøíslušné téma pro daný den. Napø. støeda se nesla v duchu „Na cestì modlitby s Pannou Marií“. Støeda byla vùbec významným dnem, protože se veèer
uskuteènil koncert pro Haiti. Musím pøiznat, že jsem mìla dobrý pocit, když jsem bìžela k pokladnièce s pár drobnými penízky. Uvìdomila jsem si jedno - i já jsem pøispìla na tuto chudou zemi a i jí patøí kousek mého srdíèka… Na koncertì také vystoupila velmi milá, skromná a silnì vìøící zpìvaèka Rebecca St. James. Její písnì byly opravdu nádherné a cítila jsem v nich plno nadìje, lásky a také víry! Co ještì mì zaujalo na CSM? No samozøejmì tam nesmìly chybìt mé oblíbené workshopy. Pøestože jsem byla jen na dvou, tak jsem mìla skvìlý pocit a hlavnì mì zaujal varhanní koncert Jakuba Janšty! Varhanní hudba je úžasná! Na závìr bych chtìla vzkázat nìco všem mladým køesanùm - nebojte se úèastnit takových akcí, má to smysl! Pocit, že nìkam a Nìkomu patøím je nádherný a Bùh je to nejlepší co máme…!
* * *
Pozvánka na Vinobraní Místní organizace KDU - ÈSL v Tøinci srdeènì zve všechny na “Vinobraní” aneb “Setkání pøátel dobrého vína”. Akce se uskuteèní v sobotu 6. øíjna 2007 od 19:00 hodin v sálu Rybárny v Tøinci (pod kostelem). Vstupenky je možné zakoupit každou nedìli v Domeèku u kostela do 30.9.2006 nebo objednat na tel. 558 997 794. V cenì vstupenky, která stojí 180 Kè, je zahrnuta veèeøe.
6
Malá schola na Salajce Jako každoroènì se i letos konal letní tábor Malé scholy. Tentokrát jsme se rozhodli strávit spoleènì týden prázdnin na nám všem dùvìrnì známém místì - tedy v Horní Lomné, Salajce. V pondìlí 23. èervence jsme ráno nasedli na autobusovém stanovišti v Tøinci do autobusu, zamávali rodièùm a plni radostného oèekávání vyrazili smìr Horní Lomná. Ještì pøed polednem jsme se stihli ubytovat a pak už hurá vstøíc našemu „prázdninovému dobrodružství“. Jen tìžko se dá popsat, co vše jsme podnikli a prožili (a díky Pánu Bohu ve zdraví pøežili), každopádnì jako na každém správném táboøe nechybìly rùzné hry, veèer u táboráku, koupání (a to jak v potoce tak v bazénu), stezka odvahy atd. Poèasí nám pøálo a tak samozøejmì nechybìl ani celodenní výlet. Všech 23 našich „táborníkù“ se vydalo pìšky z Dolní Lomné do Mostù u Jablunkova. Cílem našeho výletu byla známá turistická atrakce nejen pro dìti - bobová dráha. Motivace tedy byla velká a tak i ti nejmenší zapomnìli na svou oblíbenou vìtu - „Mì bolí nožièky.“ - a s radostným oèekáváním vyrazili „plnou parou vpøed“. Dopoledne v Mostech jsme si opravdu užili a na zpáteèní cestì (tu jsme ale absolvovali už vlakem) jsme se v Dolní Lomné stihli ještì vykoupat v potoce. Prožili jsme spolu zkrátka další krásný den a podìkovat Pánu Bohu za nìj jsme mìli možnost hned
veèer pøi mši svaté. A právì na tomto místì máme možnost se s vámi, ètenáøi MOSTu, podìlit o další krásné „táborové zážitky“ (pokud se to vùbec dá takto nazvat). Asi už všichni víte, že tábory, které organizujeme pro „naše dìti“ se ponìkud liší od tìch ostatních, kde máte možnost své dìti posílat, a to hlavnì tím, že všichni spoleènì tvoøíme jedno spoleèenství a snažíme se prožívat naše akce (tedy nejen letní tábory) co nejintenzivnìji s Kristem, uèíme se spoleènì kráèet za Ním a tak kromì ranní a veèerní spoleèné modlitby se nìkdy setkáváme na adoraci a vrcholem každého dne je pak mše svatá. Pravdìpodobnì je teï zbyteèné se tady rozepisovat, co pro nás mše svatá znamená, ale vìøte, že všechny dìti (a samo-
Biblický kviz 1. Ve kterém mìstì uzdravil Elíša pramen s hoøkou vodou? (2 Král 2,18-21) 2. Jak se jmenovala øeka, ve které byl pokøtìn Ježíš? (Mar 1,9) 3. U kterého potoka pobýval Elijáš, když byl v zemi hlad? (1 Král 17,5) 4. Ze kterého mìsta povolala Debora Baráka a vyzvala ho, aby se dal do boje? (Soud 4,6) 5. Kde byl pochován král Saul a jeho synové? (1 Par 10,12) 6. Ze kterého mìsta pocházel král Saul? (1 Sam 10,26) 7. Ve které zemi se narodil Abram (Abrahám)? ( 1 Moj 11,31) 8. U které brány sedával chromý od narození – pozdìji uzdravený Petrem? ( Sk 3,2) 9. Odkud pøišli do Korintu manželé Priska a Akvila? (Sk 18,2) 10. Na kterém ostrovì kousla apoštola Pavla do ruky zmije? (Sk 28,1) 11. Ve kterém mìstì se postila i zvíøata? (Jon 3,7) 12. Kde neslo dvanáct býkù moøe? (1 Král 7,23-25) 13. Odkud táhly krávy a s jakým nákladem vùz po cestì, kudy nikdy pøedtím nejely, nemìly koèího a pøece nezabloudily? (1 Sam 6,7-12) 14. Na které stavbì nebylo slyšet zvuk žádného železného nástroje? (1 Král 6,7) 15. Ve kterém mìstì svázali Pavla dvìma øetìzy? (Sk 21,30-33) 16. Pod jakým stromem sedìla Debóra, když soudila Izraelce? (Soud 4,5) 17. Ve kterém mìstì stála oslí hlava 80 šekelù (cca 90 dkg) støíbra a ètvrtka dížky holubího trusu 5 šekelù (cca 6 dkg) støíbra? (2 Král 6,25) 18. Odkud a kam bylo odneseno 70 useknutých hlav a komu patøily? (2 Král 10,1-11) 19. Kde byly spáleny knihy za 50 000 støíbrných? (Sk 19,1.19) 20. Ve kterém mìstì se zøítily hradby na 27 000 bojovníkù? (1 Král 20,30)
zøejmì nejen ony) se na mši svaté s neskrývaným nadšením a radostí pøipravují (což napø. zahrnuje výbìr a zkoušku písnièek, rozdìlení služeb bìhem liturgie, vhodný odìv a v neposlední øadì také pøípravu svého srdce na setkání s Kristem, takže v pøípadì potøeby i svátost smíøení), protože už i ony ve svém vìku ví, že setkání s Kristem v eucharistii je tím nejkrásnìjším a nejvzácnìjším setkáním èlovìka s Bohem. A právì v tomto jsou nám dospìlým mnohé dìti vzorem a obohacují ony nás. Na druhé stranì bychom ale chtìli zdùraznit, že nejde o to, abychom se od rána do veèera modlili a celý den trávili v kapli èi kostele, ale pro nás život s Bohem znamená svìøit Mu do rukou minulost (to, co se bìhem dne událo, a to nejen to dobré, ale i to, co jsme udìlali tøeba špatnì), pøítomnost (to, co právì s dìtmi prožíváme) a taky budoucnost (tedy to, co bychom tøeba zítra rádi podnikli nebo to, abychom se ve zdraví šastnì vrátili domù ke svým rodinám atd.). A k tomu nám postaèí tøeba jen pár minut spoleènì strávených na kolenou. A co se týèe našeho letošního tábora v Horní Lomné - mùžeme s radostí konstatovat, že pøestože vìkový rozdíl dìtí byl znaèný, bylo nám spolu moc dobøe a užili jsme si spoustu legrace. Zkrátka prožili jsme spoleènì pøekrásný týden a už se zase tìšíme na nìjaký ten další pobyt na Salajce. Na závìr bychom chtìli ještì podìkovat Otci Janu Mazurovi, který byl po celou tu dobu s námi, za jeho trpìlivost, za spoleènì prožité mše svaté a také v neposlední øadì za to, že i pøesto, že v té dobì už byl ustanoven faráøem v Ostravì - Tøebovicích, si dokázal najít èas, zajistil si za sebe náhradu a strávil s námi celý týden v Lomné. Náš dík také patøí i Otci Edwardovi, který nás jako vždy vlídnì a s otevøenou náruèí pøijal na Salajce a poskytl nám na své faøe útoèištì. Dìkujeme také našim knìžím: Otci Františkovi za to, že na nás pamatoval ve svých modlitbách a Otci Romanovi, který nás i pøesto, že se zrovna v Tøinci „zabydloval“ a seznamoval s novou farností, na táboøe navštívil a strávil s námi krásný veèer. Rádi bychom rovnìž vyslovili upøímné P. Bùh zapla všem, kteøí nám pomáhali s organizováním našeho tábora (napø. za odvoz batohù, za práci našich vedoucích,…) a za všechny modlitby, kterými jste nás provázeli. BaJ
Dìti, pøidejte se k Malé schole! První zkouška „Malé scholy“ se bude konat ve ètvrtek 6.9. v 15:30 hod. v sálce na faøe. Scházet se budeme opìt každý ètvrtek od 15:30 do 16:30 hod. Zveme všechny „staré“ i nové zpìváky. Tìšíme se na vás. BaJ
7
Drugi dzień XV Pielgrzymki Autokarowej do Częstochowy - Lipnica Murowana W drugim dniu XV Pielgrzymki Autokarowej Zaolzie - Jasna Góra wczeœnie rano wyruszyliœmy z Czêstochowy w podró¿ do Lipnicy Murowanej. Zaraz na peryferiach Czêstochowy, przy miejskim cmentarzu, mieliœmy nieoczekiwany postój. Patrol drogowy zatrzymuje nasze autokary, które poddaje dok³adnej kontroli. Dziêki Panu Bogu, po godzinnym postoju mo¿emy ruszaæ w dalsz¹ drogê. Ko³o po³udnia doje¿d¿amy do Lipnicy Murowanej. Po przywitaniu siê z miejscowym ksiêdzem proboszczem Zbigniewem Krasem udajemy siê do koœcio³a œw. Szymona, gdzie bierzemy udzia³ w mszy œwiêtej, któr¹ odprawi³ ks. Stanis³aw Jochymek wraz z O. Jiøím Šolcem z Hostýna (duchowym przewodnikiem pielgrzymki rowerowej do Czêstochowy). Na zakoñczenie mszy œw. ks. Stanis³aw zwróci³ siê do wszystkich obecnych s³owami: „Jesteœmy w koœciele œw. Szymona z Lipnicy, którego zw³aszcza w chorobach lub innych nieszczêœciach wzywamy a tutaj mo¿emy go bli¿ej poznaæ. A wiêc wzywajmy wszystkich œwiêtych, oni s¹ ju¿ u Pana Boga, oni bardzo wiele nam mog¹ wyprosiæ.” PóŸniej miejscowy proboszcz opowiada³ nam bardzo ciekawie o tutejszym patronie œw. Szymonie z Lipnicy: „Szymon z Lipnicy, chocia¿ ¿y³ w XV wieku, pozostaje bliski równie¿ dziœ przez przyk³ad swojego ¿ycia i swoje wstawiennictwo u Boga, ¿ywo doœwiadczane przez wiernych tak¿e na pocz¹tku XXI wieku. Przez ca³e swoje ¿ycie zakonne by³ mocno zwi¹zany z Krakowem oraz spo³ecznoœci¹ akademick¹, dlatego sta³ siê ich patronem. Na jego kazania przychodzi³ nie tylko prosty lud, ale tak¿e studenci. Do tego stopnia ceniono jego nauczanie, ¿e mianowano go kaznodziej¹ królewskim, który g³osi³ kazania nawet przed królem Kazimierzem Jagieloñczykiem i dostojnikami pañstwa. Jest szczególnym orêdownikiem matek w b³ogos³awionym stanie. By³ i jest równie¿ czczony jako ten, który uprasza zdrowie ciê¿ko i nieuleczalnie chorym. Szymon wstawia siê u Boga, ale tak¿e swoim œwi¹tobliwym ¿yciem ukazuje drogê realizacji powo³ania do œwiêtoœci. Swoim przyk³adem uczy nas, ¿e œwiêtoœæ ¿ycia zdobywa siê poprzez codzienn¹ wiernoœæ swojemu powo³aniu oraz cierpliwe i wytrwa³e wype³nianie obowi¹zków stanu ¿ycia. Tym samym uczy, ¿e nie ma œwiêtoœci bez wspó³pracy z ³ask¹ Bo¿¹, bez trudu i codziennego zmagania siê z ludzk¹ s³aboœci¹. Pozostaje wzorem pracowitoœci oraz powa¿nego i odpowiedzialnego podejœcia do obowi¹zków dnia codziennego. Uczy, nie tylko osoby zakonne, umiejêtnego ³¹czenia kontemplacji z aktywnoœci¹ ¿yciow¹. Pokazuje, jak wa¿ne s¹ w ¿yciu cz³owieka wierz¹cego cisza i skupienie, by odnaleŸæ samego siebie, pielêgnowaæ ducha modlitwy a tym samym umacniaæ wiarê i ¿yæ w bliskiej za¿y³oœci z Chrystusem i Jego Najœwiêtsz¹ Matk¹. Jest wzorem gorliwego ¿ycia idea³ami œw.
Franciszka z Asy¿u, które to idea³y i dzisiaj s¹ nadal aktualne i poszukiwane, gdy¿ dzisiejszy cz³owiek tak bardzo potrzebuje przyk³adów g³êbokiej wiary, braterstwa miêdzy ludŸmi i z otaczaj¹c¹ przyrod¹, pokoju, pokornego czynienia dobra i poœwiêcenia dla innych, zw³aszcza dla chorych i opuszczonych. Œwiêty Szymon pokazuje nam, ¿e w ka¿dej epoce i sytuacji mo¿na w pe³ni ¿yæ Chrystusow¹ Ewangeli¹ i byæ skutecznym œwiadkiem Zmartwychwsta³ego Pana oraz g³osicielem Dobrej Nowiny o zbawieniu. Jest œwiêtym ca³ego Koœcio³a. Modlitwa i nauka, pobo¿noœæ i uczciwoœæ, pokora i pracowitoœæ, nauczanie i poœwiêcenie dla innych sprawi³y, ¿e choæ ¿y³ krótko to piêknie. Umar³ w opinii œwiêtoœci. Wielu dozna³o i doznaje Bo¿ej pomocy za jego przyczyn¹. Dnia 24 lutego 1685 roku Szymon z Lipnicy zosta³ beatyfikowany przez papie¿a Innocentego XI, którego osobiœcie o to prosi³ król Jan III Sobieski, po zwyciêstwie pod Wiedniem. Natomiast ju¿ 40 lat wczeœniej, król W³adys³aw IV przekonany, ¿e zwyciêstwo nad armi¹ tureck¹ pod Chocimiem, odniesione zosta³o za przyczyn¹ Szymona, poleci³ wojewodzie krakowskiemu Stanis³awowi Lubomirskiemu postawiæ w Lipnicy Murowanej koœció³ ku czci Szymona. W 322 lata póŸniej, 3 czerwca 2007 roku w Rzymie aktu kanonizacji dokona³ papie¿ Benedykt XVI. Œwiêty Szymon, patron Lipnicy i Krakowa, wielki czciciel Maryi, sta³ siê teraz przyk³adem cz³owieka z gorliwoœci¹ g³osz¹cego S³owo Bo¿e i jemu pos³usznego. Sta³ siê przyk³adem ucznia, naœladuj¹cego Jezusa S³ugê z Wieczernika, dla ca³ego Koœcio³a powszechnego, dla wszystkich, a szczególnie dla m³odych ludzi.” Miejscowy proboszcz opowiada³ równie¿ bardzo ciekawie o ró¿nych cudach i uzdrowieniach, które mia³y miejsce w czasie jego pos³ugi kap³añskiej w Lipnicy Murowanej. Oprowadzi³ naszych pielgrzymów niedawno otwartym szlakiem polskiego œwiêtego w jego rodzinnej miejscowoœci. Pielgrzymi pod¹¿ali œcie¿kami, którymi chodzi³ œw. Szymon. Na trasie by³ koœció³ œw. Szymona, zbudowany na gruzach jego domku rodzinnego, koœció³ œw. Andrzeja z chrzcielnic¹, przy której œw. Szymon by³ chrzczony i z figur¹ Madonny, przed któr¹ zawsze siê modli³. Na szlaku by³ te¿ koœció³ œw. Leonarda, do którego przychodzi³ jako ma³y ch³opiec. Na lipnickim rynku stoi pomnik œw. Szymona z roku 1913, który zafundowali wdziêczni mieszkañcy. W tym miejscu œw. Szymon zamiast sprzedawaæ pieczywo z ojcowskiej piekarni, rozdawa³ je biednym. Poznaliœmy tak¿e izbê regionaln¹, która stoi w miejscu, gdzie znajdowa³a siê parafialna szko³a, w której uczy³ siê przysz³y œwiêty. Tutaj te¿ mogliœmy zakupiæ wiele ró¿nych pami¹tek zwi¹zanych z postaci¹ œw. Szymona. Ksi¹dz Zbigniew Kras napisa³ tak¿e parê ksi¹¿ek o patronie Lipnicy. Widzieliœmy wielki zapa³ i zaanga¿owanie miejscowego proboszcza przekazywaniem nam tylu
ciekawych informacji. Z wielkim ¿alem trzeba by³o po¿egnaæ mi³ego Gospodarza i udaæ siê w powrotn¹ drogê. Mieliœmy za co dziêkowaæ Panu Bogu. Nie tylko ¿e pogoda dopisa³a i ¿e szczêœliwie, chocia¿ z wielkim opóŸnieniem dotarliœmy do naszych domów, ale tak¿e ¿e mogliœmy spêdziæ te dwa dni w otoczeniu przyjaŸni i zrozumienia, ¿e mogliœmy pog³êbiæ nasz¹ duchowoœæ. Przede wszystkim jednak dziêkowaliœmy Bogu za prze¿ycia w czasie nocnej adoracji przed obrazem Czarnej Madonny w kaplicy jasnogórskiej w Czêstochowie oraz za przyjazd do Lipnicy Murowanej, gdzie mogliœmy poznaæ g³êbiej osobowoœæ œw. Szymona, do którego mo¿emy siê zwracaæ w naszych potrzebach. Ksi¹dz Jochymek odkreœla³, byœmy zwracali uwagê na wybór naszych przyjació³ nie zapominaj¹c o naszych przyjacio³ach spoœród œwiêtych, którzy nam mog¹ pomóc w drodze do Boga. Warto by wiêcej naszych parafian mog³o zobaczyæ Lipnicê Murowan¹ i byæ zachwyconym nie tylko krajobrazem, histori¹, piêknem koœcio³ów, ale tak¿e postaci¹ œw. Szymona z Lipnicy. Papie¿ Benedykt XVI w czasie kononizacji podkreœli³ znaczenie wyboru Szymona: „...Chocia¿ ¿y³ w odleg³ych czasach, ale w³aœnie dziœ jest dany koœcio³owi jako aktualny wzór chrzeœcijanina, który zainspirowany duchem Ewangelii gotów jest oddaæ ¿ycie za braci. Tak te¿ przepe³niony mi³osiern¹ mi³oœci¹, któr¹ czerpa³ z Eucharystii, nie oci¹ga³ siê z niesieniem pomocy chorym, dotkniêtym zaraz¹, która i jego doprowadzi³a do œmierci. Dziœ w sposób szczególny zawierzamy jego opiece tych, którzy cierpi¹ z powodu ubóstwa, choroby, osamotnienia i niesprawiedliwoœci spo³ecznej...” Modlitwa do œw. Szymona: „Jestem w drodze, szukam i pytam, walczê i b³¹dzê, czasami upadam. Wiêc proszê Ciebie, g³osicielu i œwiadku Jezusa, bym wzywa³ Tego, co ¿ycie za nas da³, Prawd¹ dla nas by³ i mi³oœci¹ obdarowa³ pierwszy. Proszê dla siebie o Twoj¹ pokorê, franciszkañsk¹ dobroæ serca i zapa³, by byæ jak Ty cz³owiekiem ludzkim i Bo¿ym zarazem. Amen.” Irena Szymonikowa
* * *
SPROSTOWANIE W sierpniowym numerze MOSTu dosz³o do pomy³ki w tytule artyku³u pani Szymonikowej. Prawid³owy tytu³ "Pielgrzymka Zaolzie - Jasna Góra" zosta³ zast¹piony tytu³em z lipcowego numeru "Spotkanie seniorów..." Autorkê artyku³u i szanownych Czytelników przepraszamy Redakcja
8
Nedìlní a sváteèní liturgie v záøí 22. nedìle v mezidobí (2.9.) 1. ètení: Sir 3,19-21.30-31; 2. ètení: Žid 12,18-19.22-24a; Evangelium: Lk 14,1.7-14 Žalm: odp. Bože, ve své dobrotì ses postaral o chudáka. Ref. Ty dobry Bo¿e biednego ochraniasz. 23. nedìle v mezidobí (9.9.) 1. ètení: Mdr 9,13-18; 2. ètení: Flm 9b-10.1217; Evangelium: Lk 14,25-33 Žalm: odp. Pane, tys nám býval útoèištìm od pokolení do pokolení. Ref. Panie, Ty zawsze by³eœ nam ucieczk¹. Slavnost Panny Marie Bolestné (16.9.) 1. ètení: Žid 5,7-9; Evangelium: J 19,25-27 nebo Lk 2,33-35 Žalm: odp. Zachraò mì svou slitovností, Hospodine! Ref. Wybaw mnie, Panie, w mi³osierdziu swoim. 25. nedìle v mezidobí (23.9.) 1. ètení: Am 8,4-7; 2. ètení: 1 Tim 2,1-8; Evangelium: Lk 16,1-13 Žalm: odp. Chvalte Hospodina, který povyšuje chudého. Ref. Pana pochwalcie, On dŸwiga biednego. Slavnost Výroèí posvìcení farního kostela (30.9.) 1. ètení: Iz 56,1.6-7; 2. ètení: Ef 2,19-22; Evangelium: Lk 19,1-10 Žalm: odp. Do domu Hospodinova s radostí pùjdeme. Ref. IdŸmy z radoœci¹ na spotkanie Pana.
Poøad bohoslužeb v záøí •Nedìle 2.9.2007 - 22. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 èesky. •Pátek 7.9.2007 - první pátek v mìsíci. •Sobota 8.9.2007 - svátek Narození Panny Marie. •Nedìle 9.9.2007 - 23. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 èesky, 7.50 a 17.00 polsky. •Pátek 14.9.2007 - svátek Povýšení svatého køíže. •Sobota 15.9.2007 - Slavnost Panny Marie Bolestné. •Nedìle 16.9.2007 - poutní slavnost Panny Marie Bolestné v naší farnosti; 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 èesky. •Pátek 21.9.2007 - svátek sv. Matouše, apoštola a evangelisty. •Nedìle 23.9.2007 - 25. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 èesky, 7.50 a 17.00 polsky. •Pátek 28.9.2007 - Slavnost sv. Václava, muèedníka, hlavního patrona èeského národa. •Sobota 29.9.2007 - svátek sv. Michaela, Gabriela a Rafaela, archandìlù. •Nedìle 30.9.2007 - Slavnost Výroèí posvìcení tøineckého farního kostela; 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 èesky. •Pátek 5.10.2007 - první pátek v mìsíci. •Nedìle 7.10.2007 - 27. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 èesky, 7.50 a 17.00 polsky. •Každou nedìli pùl hodiny pøed veèerní mší svatou je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní a svátostné požehnání. Poslední
Program spotkañ
27. nedìle v mezidobí (7.10.) 1. ètení: Hab 1,2-3; 2,2-4; 2. ètení: 2 Tim 1,68.13-14; Evangelium: Lk 17,5-10 Žalm: odp. Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu! Nezatvrzujte svá srdce! Ref. S³ysz¹c g³os Pa na, serc nie zatwardzajcie.
Sobota 8.9.2007 - V Piesza pielgrzymka z Czeskiego Cieszyna do Frýdku-Místku Bazylika Mniejsza Matki Boskiej Frydeckiej. O godz. 6:00 Msza œwiêta w koœciele NSPJ w Czeskim Cieszynie. Potem wyjœcie na trasê pielgrzymki. O godz. 16:00 Msza œwiêta w Bazylice Matki Boskiej Frydeckiej.
Pøíští èíslo MOSTu vyjde 7. øíjna 2007. Pøíspìvky mùžete zasílat do 26.9.2007.
Kto chce przywitaæ pielgrzymkê w Frydku, zg³osi siê w zakrystii do wtorku 4.9.2007. Odjazd z dworca autobusowego o godz. 14:20 (w zale¿noœci od iloœci zg³oszeñ specjalny autobus lub normalna linia autobusowa).
Výuka náboženství Výuka náboženství zaène na našich školách od pondìlka 17. záøí (po pouti). Pøipomínám všem rodièùm povinnost, ke které se zavázali pøed Bohem slibem pøi køtu svých dìtí. V nedìli o pouti 16. záøí 2007 budou v kostele na boèních oltáøích rozvrhy vyuèování náboženství. P. František
most
Sobota 22.9.2007 - Spotkanie Sympatyków Radio Maryja o godz. 14:30 w salce parafialnej. Poniedzia³ek 24.9.2007 - Spotkanie z Pismem Œwiêtym i Katechizmem o godz. 15:00 w salce parafialnej. Serdecznie zapraszamy wszystkich parafian na spotkania.
nedìle v mìsíci - Mariánské veèeøadlo. •V prùbìhu týdne mše svaté zaèínají v 6.35 a 17.00 hodin. V pondìlí, støedu, pátek ranní èesky, veèerní polsky. V úterý, ètvrtek, sobotu - ranní polsky, veèerní èesky. •Každý ètvrtek od 16.00 a první pátek po ranní mši svaté je výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní. •Každý pátek po ranní i veèerní mši svaté je výsta v Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní s modlitbou Korunky k Božímu Milosrdenství. První pátek v mìsíci - litanie a zasvìcení Božskému Srdci Ježíšovu. Každý poslední pátek v mìsíci v prùbìhu celého školního roku se modlíme za dìti, mládež, žáky, studenty, katechety, uèitele a vychovatele pøi veèerní adoraci Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní od 16.00 hodin (mimo dobu postní). •Mše svatá v Domovì dùchodcù na Sosnì je každý pátek v 15.30. Pùl hodiny pøed zaèátkem mše svaté je možno pøistoupit ke svátosti smíøení. Mše svatá v Nemocnici Sosna je sloužena každou sobotu v 15.30. Pøede mší sv. pøíležitost ke svátosti smíøení. • Redakce neruèí za jazykový sled jednotlivých mší sv. Sledujte vývìsku v kostele! •
Úmysly apoštolátu modlitby – záøí 2007 Denní modlitba Apoštolátu Nebeský Otèe, kladu pøed tebe celý dnešní den. Pøináším ti v nìm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpøítomòuje obì sebe samého za záchranu svìta. Duch Svatý, který jej vedl, kéž je i mým prùvodcem a vyzbrojí mì silou pro svìdectví o tvé lásce. To vše pøináším jako svou nepatrnou obì spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou Církve, zvláštì na úmysly, které nám pøedkládá Svatý Otec a naši biskupové pro tento mìsíc: 1. Všeobecný úmysl: Aby ekumenické setkání v Sibiu v Rumunsku úèinnì pøispìlo k jednotì køesanù. 2. Misijní úmysl: Aby misionáøi dokázali pøemáhat obtíže denního života radostí z pøítomnosti Ježíše Krista ve svých srdcích. 3. Národní úmysl: Aby uèitelé a vychovatelé pøedávali nejen vìdomosti, ale i mravní a duchovní hodnoty.
