roèník XIX. bøezen 2012 Proti dobrovolnému daru

Èíslo 219/roèník XIX.

bøezen 2012

Proti dobrovolnému daru

Hospodinùv andìl zavolal na Abraháma podruhé z nebe a øekl: "Pøi sobì samém pøísahám - praví Hospodin že jsi to udìlal a neodepøel jsi mi svého syna, svého jediného syna, zahrnu tì požehnáním a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvìzdy, jako písek na moøském bøehu, a tvé potomstvo se zmocní brány svých nepøátel. V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy zemì za to, že jsi mì poslechl." Gn 22,15-18 (1. ètení, 2. nedìle postní)

v

2

M O S T 2 1 9 / X I X

Jedno malé zamyšlení Když jsme mìli možnost nedávno pobývat v Dubaji ve Spojených arabských emirátech, nemyslel jsem si, že právì tam, ve støedu muslimského svìta najdu námìt na tuto úvahu o naší katolické, køesanské víøe. Hned první den v Dubaji jsme absolvovali poznávací jízdu touto výstavní svìtovou metropolí, spolu s naší prùvodkyní, paní Martinou, která je pùvodem z Èeska a již 11 let žije v Dubaji. Mezi jinými pøišla øeè na téma náboženství, aneb jak kdo v Dubaji a zda-li „vìøí“. Dubaj je kosmopolitní velkomìsto, kde 85% lidí jsou èasto tìžce pracující a vydìlávající cizinci, zejména ze všech možných asijských a afrických zemí. Je tam mnoho Filipíncù, díky kterým se poèet katolíkù v Dubaji odhaduje na cca 70 tisíc (což je asi 6% tamìjší populace) a svou katolickou víru musí vyznávat a praktikovat pouze v soukromí, žádný katolický kostel tam není a není dovoleno je tam stavìt. Paní Martina nám øekla kromì jiného tuto vìtu: „Arabové tady vìøí všichni, tady se nediskutuje, zda-li Bùh (Allah) je nebo není. Tady muslimové neuvažují, zda-li víra v Boha je nebo není moderní, je nebo není správná a rozumná. Tady se nediskutuje o tom, zda text v koránu je nebo není pravdivý. Tady v Emirátech je víra v Boha samozøejmá. Samozøejmé je dùsledné dodržování všech principù a zásad muslimského náboženství ve veøejném životì.“ Tak nìjak to paní prùvodkynì øekla. Nejprve mi její slova tak nìjak zapadla v mumraji Zlatého trhu v Deiøe, kde jsme zrovna byli. Byly právì ètyøi odpoledne a celým mìstem se rozléhalo volání muezzina z mohutných reproduktorù, umístìných snad všude, kterým vyzýval vìrné muslimy k modlitbì. V dalších dnech jsem se èasto v myšlenkách vracel k tomu, co øíkala. Dával jsem si to do souvislosti s tím, co jsme vidìli na vlastní oèi a zaèal jsem si klást otázky. Otázky, které souvisely s porovnáním toho, co jsme vidìli tam a co vidíme dennì doma, v Èesku a v Evropì. Proè v arabském svìtì – a toto jsme vidìli mnohokrát i v Turecku lze výzvu k modlitbì a modlitbu k Allahovi volnì hlásat a to hodnì nahlas z vìží mešit v urèitou denní a nìkdy i hodnì ranní hodinu? U nás je èasto zvonìní kostelních zvonù dùvodem k sepisování peticí a protestù, že vyzvánìní na kostelní vìži ruší, že nedovoluje spát. Jak mnoha lidem u nás vadí symbol køíže, symboly køesanských svátkù a dokonce i svátky samotné… Tam v Dubaji se neptají, zdali vìøíš v Boha. Tam se ptají, jaké je tvoje náboženství, tam ateisty neznají, pojem „nevíra“ je jim cizí.

V naší zemi se na vìøící lidi èasto hledí jako na podivíny a zaostalce… Proè muslimské ženy jsou zahaleny pøed zraky cizích mužù na veøejnosti a proè naše ženy nìkdy i rády skoro obscénnì odhalují své pùvaby? Nìkdy dokonce i v kostele! Vážení ètenáøi, nejsem žádný pøísný moralista a chápu, že mezi Dubají a Evropou existují zásadní spoleèenské a historické rozdíly a nechci zahalené Evropanky! Ale! Nezacházíme nìkdy až pøíliš daleko? I my máme pøece v Desateru, v Písmu svatém a v katolické tradici urèité zásady, jež bychom v tomto ohledu mìli ctít a dodržovat. Proè je v naší spoleènosti, v køesanském prostøedí a nìkdy i v katolické církvi tak velkou módou relativizace a zpochybòování základních pravd a zásad naší víry, uèitelského úøadu Církve a uèení Svatého stolce? S nìèím souhlasíme, s nìèím nikoliv, nìco je moc pøísné, na mnoho vìcí máme svùj názor, odlišný od uèení církve. Lhostejnost k principùm køesanské víry a zamìnitelnost všeho se vším, jak se nám to hodí, mùže znamenat i rovnost pravdy a lži, rovnost dobra a zla. Ve jménu požitku a za úèelem dosažení doèasných hodnot házíme pøes palubu to nejcennìjší – víru v Boha a neopakovatelnost možnosti spásy naší duše. Pro toto mnoho generací køesanù pokládalo i své životy. Kdysi na zaèátku byli køesané krutì muèeni, nedávno zase umírali a umírají ve vìzeních, bohužel i v muslimských zemích.... Èasto se to vysvìtluje moderností naší evropské, (post) køesanské kultury, vzdìláním, vysokou životní úrovní… Ale i mnozí z muslimù jsou velmi vzdìlaní, øada z nich studovala a studuje na prestižních západních univerzitách. Disponují nemalými majetky a možnostmi žít opravdu luxusnì. Pøesto tato vysoká životní úroveò není pro jejich spoleènost dùvodem pro reformu jejich víry, pro zøeknutí se a vypuzení Boha z jejich soukromého života, z jejich veøejného života, z kultury a rodin. Berou víru jako nedílnou souèást svého moderního bytí, nesnaží se reformovat korán, šest èlánkù víry a pìt pilíøù islámu. Obecnì Arabové více než my ctí základy „své víry“, v jejich pøípadì islámu, víra v Boha má mnohem vìtší význam v životì moderní arabské spoleènosti než v každodenním životì naší spoleènosti. Tento èlánek v žádném pøípadì není chválou nebo „reklamou“ muslimské víry! Je jen upozornìním na fakt, že v naší èeské, evropské, unijní spoleènosti byla køesanská víra už témìø úplnì vytlaèena na okraj spoleèenského života a dle názoru

mnohých lidí u nás je víra soukromou aktivitou svobodných obèanù. Ano, díky za svobodu. Není ale takové chápání v hrubém protikladu se základním posláním køesanù a slovy Pána Ježíše: „Jdìte do celého svìta a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! Kdo uvìøí a dá se pokøtít, bude spasen; kdo však neuvìøí, bude zavržen“ (Mk 16, 15-16). Nechci tady vyèítat, pouèovat, vypoèítávat høíchy. Všichni høešíme... Tuto úvahu konèím takto: drazí ètenáøi MOSTu, zeptejme se všichni sami sebe: není nìco v naší spoleènosti, v naší kultuøe, v našich rodinách, v nás samých nìco špatnì? Nechtìl jsem „vynášet do nebe“ muslimy nebo Araby - obèany Spojených arabských emirátù… I oni mají své problémy a chyby. Ale ptám se: nemìla by být naše èeská, evropská spoleènost, my všichni, naše víra a náš život jiný? Nemìl by být více „ne-svìtský“, více køesanský, více katolický? Není tady u nás Boha trochu málo a nìkdy „není vùbec“? Nemìl by každý z nás ve svém životì nìco zmìnit v tom smìru, aby víra v našeho Trojjediného Boha byla více souèástí nás všech a úèast na životì naší katolické církve byla tøeba aspoò o trochu vìtší? Marian Kozok

MISIJNÍ KOLÁÈE 2012 Letos se uskuteèní již XII. roèník naší tradièní akce Misijní koláè. Stejnì jako v letech minulých se budou rozdávat po všech mších svatých koláèe a jiné dobroty za dobrovolný finanèní pøíspìvek. Za takto získané peníze budeme moci opìt zaplatit školné a jiné dùležité potøeby našim adoptovaným dìtem v rámci projektu Adopce na dálku. Akce se uskuteèní na 4. nedìli postní, tj. 18. bøezna 2012. Pøedem dìkujeme všem, kteøí nám pomohou a už s peèením, rozdáváním nebo tìm, kdo sami nìco upeèou a donesou na faru v sobotu dne 17. bøezna v dobì od 17.30 do 18.30 hod. nebo v nedìli 18. bøezna v dopoledních hodinách. Akci poøádá tøinecké Spoleèenství matek. Máte-li jakékoliv dotazy k pøipravované akci, mùžete se obrátit na Pavlu Golasowskou, tel: 604 223 971.

3

M O S T 2 1 9 / X I X

m e m

Matka a dítì V první chvíli by se podle nadpisu zdálo, že pùjde o nìjakou opoždìnou vánoèní úvahu. Nepùjde o nic opoždìného, ani poetického, ale o jeden postní pohled, protože se v dobì svatopostní nacházíme. Možná si vzpomenete, že na nástìnce nìjakou dobu visela pìkná vìc k zamyšlení. Ono je dobré èíst co je na nástìnkách. Mùžeme se k tomu ještì vracet, protože nástìnky se nemìní ze dne na den, zatímco to, co jsem slyšel, tøeba už hned tak neuslyším. Ale pojïme k té pìkné vìci: Je to - nebo byl - to obrázek trojèátek pod srdcem matky. Jedno bylo vìøící, druhé pochybovaè, tøetí skeptik. A tito malí špunti zaèínají debatovat: Život po porodu, co je to za hloupost, jakýpak porod, nic takového tady v našem svìtì nikdo nedokázal. Ale ne, cosi musí být, pøece tu nemùžeme být vìènì, a jak jsme se tu vlastnì dostali? A co by tak mìlo být mimo tento náš svìt? Bìhat? Jíst ústy, vidìt… koho? Matku? Kdo to je? A vùbec: už se sem nìkdo po porodu vrátil, aby øekl, že to tam kdesi je a co tam je? Porod je konec a pak už nic není… To je v kostce to, co tam ti tøi mudrci probírali. A není to hloupé, vždy život èlovìka od poèetí do porodu se velmi nápadnì podobá pozemskému životu pøed jeho vstupem do Božího svìta. Narození se vlastnì podobá pozemskému umírání: dítì opouští malý svìt tìla své matky, aby vstoupilo do velikého, èasoprostorového svìta, jak jej známe my. Velice krásnì a výstižnì znìjí slova: „v Nìm žijeme, pohybujeme se a jsme…“ Myslím, že dnes je kolem pøedávání lidského života tolik informací, že mohu mluvit otevøenì, aniž by se kdo pohoršil. Mluví se o zpùsobu poèetí mimo tìlo matky. Stanovisko církve k tomu je všeobecnì známé a nikdo z lékaøù netvrdí, že je to tak úžasné a pokrokové, že by manželé mìli rezignovat z normálního zpùsobu pøedání života a vrhnout se na zpùsoby laboratorní. Rád bych ale obrátil pozornost na chvíli, kdy byl ve zkumavce poèat nový èlovìk spojením dvou lidských bunìk. Je možné, aby od této chvíle byl taky ve zkumavce "vypìstován" až ke svému "narození"? To, co povstalo tímto umìlým spojením musí být vloženo do tìla matky, kde získává optimální prostøedí pro svùj rùst a vývoj. Zde je taky postaráno o jeho bezpeèí. Není žádnou novinkou, že maminka, èekající dítì, je pod kontrolou lékaøù, aby cesta dítìte do

svìta byla bezpeèná, zdravá a šastná. Není snad ještì ani dnes pøi velikém poklesu ohleduplnosti a úcty nièím zvláštním, že tøeba v autobuse i starší osoba nabídne sedadlo budoucí mamince, že jí dáme pøednost ve frontì u pokladny, že se k ní chováme s úctou a ohleduplností. Slovo matka vzbuzuje úctu - ovšem zase u inteligentních lidí. Její mateøství je zárukou pokraèování rodiny i národa. A nyní se podíváme na nìco naprosto podobného, neli totožného. Když si Nikodém vyhledal jednoho krásného veèera Ježíše, aby si s ním popovídal, øekl mu Pán hned z kraje: Kdo se nenarodí znovu, z vody a Ducha Svatého, nemùže vidìt Boží Království. Nikodém se totiž ptá, jak je to možné, to se má vrátit pod srdce matky? To ne, ale zrodí se z vody a Ducha Svatého. My už víme, že k tomuto zrození dochází ve svátosti køtu. A tady je naprostá totožnost s tím, co jsme si pøipomínali. Zplození èlovìka se dìje v tìle matky, výjimeènì mimo tìlo matky, ale pak musí být zplozený do tìla matky vložen. Znovuzrození, nebo taky to nejpodstatnìjší zrození z vody a Ducha Svatého se dìje kde? No v kostele, øekne nìkdo. To zajisté ano, ale nedìje se mimo Tìlo Kristovo, kterému øíkáme Církev!!! Èlovìk je køestním úkonem vložen do tohoto tajemného TÌLA, které mu zajišuje vše potøebné od Boha k jeho nadpøirozenému vývoji. To je výsada èlovìka, protože pøirozený vývoj co do rùstu a váhy zaznamenáváme i u zvíøat. Maminka jí, pije a její tìlo zpracovává tyto hodnoty, aby se už jako èisté dostaly pupeèní šòùrou do tìla dítìte, díky èemuž roste, vyvíjí se a tím se pøipravuje na své narození. Bùh vkládá do rukou Církve všechny milosti a dary, které èlovìk potøebuje ke svému nadpøirozenému vývoji a rùstu a ona mu tyto Boží dary zprostøedkuje a dává. Kdybychom o tom uvažovali, slyšeli bychom hloupost století typu: Já v Boha vìøím, ale Církev nepotøebuji nebo dokonce se od církve distancuji? Teoreticky si zkusme pøedstavit situaci, kdy lékaø v tìle matky pøeruší pupeèní šòùru… Matka to pøežije, ale dítì nikoliv. Vidíme, jak se nìkdy mluví, aniž se uvažuje? Vzpomínám si, jak jsem se jednou na konci promluvy ptal, kdo máte doma zlatý vodovod, nebo zlaté radiátory? Asi nikdo a vùbec nám nevadí, že i skrze nezlatý vodovod teèe dobrá a pitná voda, i skrze nezlaté radiátory nám pøichází do bytu

teplo… Nastaly nám postní èasy, je to doba modlitby, ale i moudrého postu, který mùže zbystøit právì tu oblast uvažování. Církev to není hromada dlažebních kostek, èi nìjaká stavebnice pro dìti. Církev není salon krásy, i v nìm se musí pravidelnì uklízet. Církev není jen Svatý Otec obklopený kardinály, biskupy a knìžími… Církev je Tajemným Tìlem Kristovým a proto se skrze toto tìlo dostává tìm, kdo jsou do nìj køtem nezrušitelnì vloženi všech prostøedkù, milostí a darù k nadpøirozenému rùstu a rozvoji až k dosažení svatosti. Øíkáme taky, že Církev je MATKA, to je snad nejvystižnìjší. Nemùžeme se rozvinout v nìjaké osobní zkumavce, do ní Bùh nic nevložil. Církev to jsme my všichni pokøtìní. Dávejme ale dobrý pozor, co skrze nás chce Bùh dát tìm kolem nás. Každý z nás je tak trochu pupeèní šòùrou, skrze kterou má cosi Božího a životodárného pronikat do svìta. Postní doba nám pøipomíná, co bylo Kristem, jeho utrpením a smrtí získáno. To se nerozplynulo nìkde ve vesmíru. Toto je vnitøním vybavením Kristova Tajemného Tìla, tedy Církve, které je tu pro nás a které skrze Církev jako Matku proudí do nás. Tak zkoušejme a uème se chápat církev mnohem spíše jako Matku, která nám byla Bohem dána, než jako pouhou instituci, na níž mnohdy zakomplexovaní jedinci hledají vrásky a šrámy, aby ukryli vrásky a šrámy svoje vlastní. Vzpomeòme si, když se ve spoleènosti nìèeho nedostávalo, ihned se umìle odklonil pohled na rùzné církevní záležitosti, èi projevy lidské slabosti køesanù. Je to tak dávno, co se stály fronty na zubní pastu a toaletní papír? A tehdy jsme slyšeli o tom, jak Vatikán s americkým imperialismem kují pikle proti socialistickému nebi ve východní Evropì. Tato praxe je užívána v nejrùznìjších podobách dodnes. P. František

Postní rekolekce Od nedìle 25. bøezna do ètvrtku 29. bøezna budou v našem farním kostele postní rekolekce pod vedením Mons. Adama Ruckého, biskupského vikáøe pro duchovní povolání. Poøad bohoslužeb bude jako v minulých letech: mše sv. v 6.35, 9.00 a 17.00 hodin. Další setkání budou oznámena.

4

M O S T 2 1 9 / X I X

P i e l g r z y m k a d o Z i e m i Ś w i ę t e j „...Wszyscy musimy podj¹æ ow¹ podró¿ wewnêtrzn¹, której celem jest oderwanie nas od tego wszystkiego – w nas i wokó³ nas – co jest sprzeczne z prawem Bo¿ym, abyœmy byli w stanie spotkaæ siê w pe³ni z Chrystusem, wyznaj¹c nasz¹ wiarê w Niego i otrzymuj¹c obfitoœæ Jego mi³osierdzia. Ewangelia ukazuje nam Jezusa zawsze w drodze. Wydaje siê, ¿e Jezus pragnie jak najszybciej przenosiæ siê z miejsca do miejsca, aby obwieszczaæ bliskie nadejœcie Królestwa Bo¿ego. G³osi i powo³uje. Jego „PójdŸ za Mn¹!” zosta³o przyjête bez wahania przez aposto³ów. Niech do ka¿dego z nas dotrze Jego g³os, Jego zaproszenie, Jego wezwanie do nowego ¿ycia!“ Jan Pawe³ II, 1999 r. Ziemia Œwiêta umo¿liwia szczególne pielgrzymowanie, bo jej dzieje i atmosfera duchowa stanowi¹ korzenie naszej chrzeœcijañskiej to¿samoœci. Zosta³a wybrana i uœwiêcona przez samego Boga. Jest to Ziemia patriarchów, sêdziów, proroków, królów, mêdrców i innych wielkich bohaterów wiary, ziemia Izraela – narodu Pierwszego Przymierza. Zamys³ Bo¿y, by wyrwaæ ludzkoœæ z wiêzów grzechu, spe³ni³ siê w pos³annictwie i losie Jezusa z Nazaretu, w którym Jedyny i prawdziwy Bóg dla nas i dla naszego zbawienia sta³ siê prawdziwym cz³owiekiem. ¯yj¹c w okreœlonych warunkach, przestrzeni i czasie, w pe³ni dzieli³ z nami ludzk¹ dolê. Aby nale¿ycie uznaæ i przyj¹æ w wierze tajemnicê Wcielenia Syna Bo¿ego, trzeba poznawaæ Ziemiê, która sta³a siê Jego ojczyzn¹. Skoro Bóg sta³ siê w Jezusie cz³owiekiem, zatem wszystkie miejsca znajome z Jego ¿ycia zosta³y uœwiêcone Jego obecnoœci¹. Mo¿na sobie wyobraziæ, jak bardzo g³êboko ta œwiadomoœæ oddzia³ywa³a na pierwszych chrzeœcijan, którzy nie tylko czcili te miejsca, ale zabezpieczali pamiêæ o nich. Chronili te miejsca i gromadzili siê tam na wspólnej modlitwie. W roku 135 przychodzi do Ziemi Œwiêtej cesarz Adrian, który niestety stara siê zniszczyæ wszystkie miejsca chrzeœcijañskie i ¿ydowskie i z ziemi Izraela zrobiæ rzymskie pañstwo. W roku 313 zosta³ przez cesarza Konstantyna Wielkiego podpisany bardzo wa¿ny dokument – „Edykt Mediolañski”, dziêki któremu mogli chrzeœcijanie wyznawaæ swoj¹ wiarê. Dopiero od IV wieku rozpoczê³o siê budowanie œwi¹tyñ i kaplic. Z tego okresu ju¿ s¹ utrwalone na piœmie zapisy o odwiedzanych sanktuariach. Gdy w VII wieku Ziemia Œwiêta przesz³a we w³adanie Arabów, chrzeœcijanie nie zaprzestali troski o te œwiête miejsca. Pomimo tego w tym okresie du¿o koœcio³ów zosta³o zniszczonych. PóŸniej w okresie wypraw krzy¿owych zosta³o wybudowanych wiele klasztorów. Franciszkanie przyszli tutaj

w 14 stuleciu i s¹ do dnia dzisiejszego. Dziœ, po trwaniu dwudziestu wieków chrzeœcijañstwa, pielgrzym podró¿uj¹cy po Ziemi Œwiêtej wszêdzie napotyka têtni¹ce ¿yciem duchowym i religijnym miejsca upamiêtniaj¹ce narodziny, dzia³alnoœæ oraz mêkê, œmieræ i zmartwychwstanie Jezusa. W dniach od 23. 11. do 2. 12. 2011 Biskupstwo Ostrawsko-Opawskie by³o g³ównym organizatorem pielgrzymki do Ziemi Œwiêtej, któr¹ zabezpiecza³o Biuro podró¿y „Palomino” z Pragi na czele z jej dyrektork¹ Iren¹ Hendrychow¹. Ojcem duchowym by³ Ks. Adam Rucki – biskupski wikariusz. Przewodnikiem i biblist¹ Ks. M. Kozák, który w Jerozolimie studiowa³ Pismo Œwiête. Jednym z uczestników Ks. Štìpán Klocek, proboszcz z Mostów ko³o Jab³onkowa. Niezapomniane wra¿enia z pielgrzymki do Ziemi Œwiêtej spotêgowane by³y w codziennym uczestnictwie w Mszach Œwiêtych na niezwyk³ych miejscach. Oto fragment kazania Ks. M. Kozáka wyg³oszonego w Kaplicy – jaskini na Polu Pasterzy niedalekiego Betlejem, gdzie Anio³ oznajmi³ pasterzom narodziny Jezusa: ... „Bùh tak miloval svìt, že dal svého Syna aby nás spasil. Ježíš se stal èlovìkem. Je to obrovský dùkaz Boží lásky. Bùh posílá svého Syna, aby nás spasil a zemøel za nás na køíži. Už jak se díváme v jakých nejchudších podmínkách se narodil. Pastýøi byli lidé na okraji spoleènosti. První se pøicházejí poklonit Pánu Ježíši. Pokora je veliká ctnost, která je vidìt ze života Pána Ježíše. Pokoru už mùžeme vidìt pøi narození Pána Ježíše. Pøináší pokoru a chudobu. Ukazuje, že toto je cesta, jak pøicházet k Nebeskému Otci, jak vycházet z høíšného svìta. Panna Maria je ta, která vytvoøila ve svém srdci pokoru… Byla pokorná, dokázala žít v chudobì a v milosti. Pokorný pøed Bohem – to znamená být krásný pøed Bohem. Byla milostiplná a mìla èisté srdce. Buïme krásní pøed Bohem a potom skrze nás Pán Bùh bude èinit veliké vìci v tomto svìtì. Dalszym niezwyk³ym miejscem by³o Ein Karem i Msza Œwiêta w Koœciele Nawiedzenia Œw. El¿biety, w Nazaret by³ to Koœció³ Œw. Rodziny, na Górze b³ogos³awieñstw oraz na Górze Tabor, gdzie Pan Jezus przemieni³ siê w obecnoœci swoich uczniów Piotra, Jakuba i Jana. Niezapomnianym prze¿yciem by³o odnowienie Sakramentu Chrztu Œwiêtego na rzece Jordan w miejscu, gdzie Jezus przyj¹³ chrzest z r¹k œw. Jana Chrzciciela. Dla uczestnicz¹cych par ma³¿eñskich czymœ niezapomnianym by³o odnowienie przysiêgi ma³¿eñskiej w Kanie Galilejskiej. Oto fragmenty kazania Ks. A. Ruckiego z tych miejsc: … „Byli jsme pokøtìní jako dìti. Na Bílou Sobotu je obnovena svátost našeho køtu; mùže

sestoupit Duch Svatý a zaène v nás nový život. Je nutno ponechat všechno Ježíši. Když je nemoc, když nastává trápení … Kolik lidí se obrátilo v nemoci! Je tøeba uvìøit. Aby Ducha Svatého dostal každý z nás, musíme se modlit, a pak ten život je jiný. Víc lásky a milosrdenství. Obnovení køestního slibu znamená, že mohu dát svùj život do rukou Ježíše. Ježíši, Ty jsi mùj Pán. Ani rodina, sláva, majetek, jen Ty jsi mùj Pán. Pán mého života. První køesané šli za to na muèednickou smrt. Ježíš je Pán, Mesiáš a Spasitel, na jehož poznávání mám úèast. Pýcha – to já jsem toho docílil, to já! Zùstanu pokorný - to všechno mám od Tebe, to všechno Ty mi dáváš a Pán Bùh nám pøidává. Boží láska je dána do našich srdcí skrze Ducha Svatého. Chybí naše zamilovanost. … Oni Ježíše nezradili, oni ho nepoznali. Nestaèí informace. Tu je tøeba pøijmout Ježíše jako svého Pána. Proste o zamilovanost. Pøijï Duchu Svatý, Oživiteli!... … Dívat se na svìt oèima Boha – znamená být vìrní, být živí v temnotách tomu, co jsme vidìli na svìtle. V duchovním i manželském životì být pravdivý a naslouchat srdcem. Transfuze nadìje. V srdci naslouchá Ježíš a pak se mìní naše srdce… Na vìènosti se probouzíme s tváøí našeho srdce. Staèí milovat a na vìènosti naše srdce a tváø budou krásné. Budeme živí a krásní pøed Bohem…“ Najwiêkszym prze¿yciem dla ka¿dego by³a Droga Krzy¿owa i wszystkie miejsca w Jerozolimie przypominaj¹ce ostatnie dni Pana Jezusa przed ukrzy¿owaniem. Otrzymaliœmy niezwyk³y dar uczestnicz¹c w Mszy Œw. w Kaplicy Biczowania Pana Jezusa. Modliliœmy siê w ogrodzie i krypcie Getsemani, w Bazylice Konania,w której znajduje siê Ska³a Konania, na której modli³ siê i poci³ krwi¹ Jezus w noc poprzedzaj¹c¹ Jego pojmanie. Dla chrzeœcijanina najœwiêtszym miejscem jest Bazylika Grobu Pañskiego, która obejmuje Kalwariê, Pusty Grób, gdzie dokona³o siê Zmartwychwstanie oraz Kamieñ Namaszczenia, na którym zosta³o z³o¿one cia³o Zbawiciela. Jeszcze zwiedziliœmy wiele miejsc, które pozostawi¹ w nas na zawsze swój œlad: Tabgha, Kafarnaum, Betania, Góra Pokuszenia, Jezioro Galilejskie, Jaffta, Kumran, Masada, Jerycho i inne. Na wszystkich miejscach najpierw Ks. M. Kozák przeczyta³ fragment z Pisma Œwiêtego dotycz¹cego zdarzenia, które tutaj siê odby³o. Mo¿na zwiedzaæ miejsca œwiête z Ewangeli¹, Ró¿añcem, modlitw¹, to jedno nie ulega w¹tpliwoœci – ka¿de z tych miejsc jest nam drogie i bliskie. Trzeba podziwiaæ pracê wszystkich, którzy w czasie tych lat b¹dŸ odkrywaj¹ wykopaliska, które potwierdzaj¹ istnienie dawnych synagog lub ruiny koœcio³ów oraz tych, którzy mieli

d a

5

M O S T 2 1 9 / X I X

udzia³ w wybudowaniu na œwiêtych miejscach nowych koœcio³ów z przepiêknymi freskami przedstawiaj¹cymi historiê zwi¹zan¹ z Jezusem z Nazaretu, naszym Zbawicielem. Nie zbli¿ymy siê do Niego naprawdê bez prawdziwego otwarcia siê na s³owa Ewangelii, które s¹ niezmienne – te same przez wieki. Je¿eli dojdzie do Spotkania, to zobaczymy Go w naszych sercach i dziel¹c siê tym z innymi nie doznamy uszczuplenia, tylko pomno¿enia naszego zachwytu i radoœci. Bêdziemy mogli powtórzyæ s³owa Jana Paw³a II: … „ Ach miejsce ziemi, miejsce ziemi œwiêtej – jakim¿e miejscem jesteœ we mnie! Dlatego w³aœnie nie mogê po tobie st¹paæ, muszê klêkn¹æ!... Przez to dzisiaj potwierdzam, ¿e by³eœ miejscem Spotkania!...“

é m

Irena Szymonik

* * *

Kam kráèíš? Jsme jak marnotratní stolovníci hodujíc u plných èíší rozkoše, jen použít a hodit do koše. Hledajíc svoji slast zaprodáváme i vlast ve jménu mamonu, jenž nalévá co hrdlo ráèí, Evropo, kam tvé srdce kráèí? Ty pýcho marnivá, jež si se shlédla v zrcadle pokroku, nevidíš, že ïábel hraje ti do kroku pohøební marš? A pod nohy sype místo plátkù rùží marnost, až dech se úží z jeho chøtánu, vysmívajíc se i chrámu Spasitele v rouhaní, jež se dìje skrze nastolené právo. Zástup vìrných trpce hledí na to pustošení a v lidských srdcích lásky není, nebo míra vzpurných dosahuje okraje èíše… Kdo z nás pozvedne hlas pro Ježíše? AVE Vìnováno stateèným, kteøí kráèejí proti proudu. Rudinec Stanislav

Wspomnienia na Bal Parafialny Drodzy parafianie, kiedy wspomnicie na ubieg³e numery naszego parafialnego czasopisma MOST, to na pewno wspomnicie sobie, ¿e by³o tam zaproszenie na drugi z kolei BAL PARAFIALNY. No i kto przyj¹³ to zaproszenie, na pewno nie ¿a³uje. My byliœmy w ubieg³ym roku, i dlatego, ¿e by³o super, poszliœmy i teraz. Na samym pocz¹tku, to jak tradycyjnie, przebieg³o zagajenie, które poprowadzi³y nasze kole¿anki (organizatorki) Hanka i Hanka. No jeszcze, ¿eby nie zapomnieæ, to zupe³nie na pocz¹tku ich mê¿owie (g³ówni organizatorzy) przywitali nas kieliszkiem naprawdê dobrej domowej „mioduli” (na marginesie przy -20 stopniowych mrozach, które w ten wieczór by³y, to naprawdê „sied³o”). Potem obejrzeliœmy wystêp zespo³u „ŒMI£OWICE”, który zaprosi³ nas do wspólnego poloneza. Jak na ka¿dym balu bywa zwyczajem, jest tombola i kotyliony. Panie mog³y ozdobiæ panów ró¿norodnymi kotylionami, a panowie zaœ wdziêcznym goŸdzikiem obdarowaæ panie. Tombola zaœ by³a tak bogata, ¿e organizatorzy musieli j¹ rozdzieliæ na dwie czêœci. Tutaj chcielibyœmy podziêkowaæ w swoim imieniu wszystkim, którzy przekazali te prezenty do tomboli, bo przyznajmy sobie, ¿e ka¿dy z nas tak trochê oczekiwa³, ¿e któryœ z jego zakupionych numerów bêdzie wylosowany. No i tak niektórzy chodzili po prezenty kilka razy, niektórzy tylko raz, a Ci co nie wygrali nic, to pocieszali siê, ¿e maj¹ szczêœcie w mi³oœci i wygraæ niczego nie potrzebuj¹. No po prostu by³a jak siê mówi „sranda” i weso³o. Równie¿ czeka³a nas kolacja i domowe ciasteczka napieczone przez nasze ochotne parafianki. A co najwa¿niejsze na balu, to chyba muzyka do tañca, a ta by³a wspania³a: w jednej sali gra³ na ¿ywo zespó³ LOTOS a kto chcia³ coœ w rytmie DISCO, to obok w sali, nam na ¿yczenie, puszczali piosenki nasi ministranci. Tak¹ nowoœci¹ na balu by³ „QUIZ”, który przygotowa³ nasz organista – kolega Stasio. Dostaliœmy „lejstro” z pytaniami o naszej parafii i mieœcie Trzyñcu, i form¹ testu mieliœmy zaznaczyæ prawid³owe odpowiedzi. Wygran¹, za najwiêcej prawid³owych odpowiedzi, by³a „3-litrowa butelka œliwowicy”. Wszyscy zaczêli rozmyœlaæ na pe³ne obroty i kombinowali, która odpowiedŸ jest ta w³aœciwa. Chocia¿ wygrywaj¹cy by³ tylko jeden, to kieliszek œliwowicy móg³ skosztowaæ ka¿dy. Zabawa trwa³a w pe³nym rozkwicie a¿ do wczesnego ranka.

I tak na koniec, kto siê zastanawia³ czy pójœæ na bal czy nie, to niech w przysz³ym roku idzie bez zastanowienia. A ci co nie daj¹ siê ani przemówiæ, to przynajmniej mog¹ popatrzeæ na zdjêcia, które s¹ umieszczone na stronach internetowych naszej parafii: www.trinec.farnost.cz. A zupe³nie na koniec, dziêkujemy organizatorom za przygotowanie „fajnego” balu. Ma³¿onkowie Kupczakowie

Ohlédnutí za Farním plesem 2012 Pohledem organizátorù si dovolíme ještì nìkolika vìtami vrátit k našemu farnímu plesu, jehož 2. roèník se konal první únorovou sobotu. Krátký èlánek, kterým bylo podìkováno tìm, kteøí se zasloužili o jeho zdárný prùbìh, lze již delší dobu nalézt na internetových stránkách naší farnosti, stejnì jako fotogalerii. Pro nás dùvodem pro tento èlánek v MOSTu je naše potøeba ještì jednou podìkovat za úèast všem, kteøí pøišli na tuto farní akci, kteøí byli hosty „našeho – vašeho“ plesu. Je skvìlé, že se sál zcela vyprodal (bylo nás zhruba 120) a ještì nìkteøí museli sedìt ve výèepu. Zájem byl velký a to nás utvrdilo v pøesvìdèení, že farní ples má svùj smysl, své místo a snad už i … tradici. Je milé, že máme své štìdré a milé sponzory, bez kterých by ples nebyl jaký byl a sotva by vstupenka vèetnì veèeøe stála 200,-Kè. Je nám potìšením spolupracovat i s tøineckou Poradnou pro ženy a dívky na pøípravì sladkého bufetu. Uznání si zaslouží i skupina LOTOS manželù Dagmar a Stanislava Malyszových. Toto zkušené a svìtem ošlehané duo „udìlalo zábavu“. Ono totiž platí, že na plese je kapela velmi, velmi dùležitá. Jejich smìs tradièních valèíkù, polek a pop-disco šlágrù byla „velmi chutná a doslova táhla na parket“. Tìch, co si zaslouží podìkování, je ještì mnoho. Pro nás jako organizátory bylo velmi radostné vidìt dobrou zábavu a smích na tváøích snad všech hostù. Vìøíme, že se každý úèastník plesu dobøe pobavil a odcházel domù spokojen. Taktéž vìøíme, že zkraje roku 2013 si opìt najdete cestu na náš 3. roèník farního plesu a zachováte nám pøízeò. A do té doby a nám ten èas dobøe utíká! W&K

6

M O S T 2 1 9 / X I X

K a n á l a k a n á l y Nedávno jsem si postìžoval jednomu z bratøí farníkù, že pro mne není tak tìžké nìco napsat jako spíše vymyslet co a o èem psát. Vzhledem k tomu, že od vás dostáváme velmi málo pøíspìvkù, až na dva pravidelné a pár obèasných pøispívatelù, spíše žádné neposíláte, je nìkdy tìžké zaplnit osm stran MOSTu. To pak vždycky slyším od redakèních kolegù „nìco napiš“. Ale co??? To už mi neporadí nikdo!!! A tak ten pøítel mi øekl, že již brzy zaène na faøe práce s výkopem od septiku pøes farní zahradu do mìstské kanalizace. Nejdøíve jsem se tomu zasmál, pøece o tom se už všeobecnì ví, že v rámci tzv. revitalizace Olzy se i naše fara musí napojit na kanalizaci. Pak mì ale napadlo… proè ne? Pøece není kanál jako kanál. Ve slovníku jsem našel, že kanál mùže znamenat: • kanál (biologie) – transmembránový kanálový protein • iontový kanál – propouštìjící rùzné ionty, napøíklad draslíkový kanál èi sodíkový kanál • kanál (ekologie) • kanál (stoka) – stoka, souèást kanalizace • kanalizaèní vpus – møíž ve vozovce nebo obdobné ploše, umožòující vtok vody do dešové kanalizace • vodní kanál • kanál (pøivadìè) – umìle vybudovaný pøivadìè vody do míst, kde se dále využívá na zásobování vodou, zvýšení vodního stavu (napø. v pøehradì) apod. • kanál (døevo) – umìlý vodní tok sloužící k splavování døeva, také splavovací kanál • zavlažovací kanál – vodní tok, pøivadìè, umìle vytvoøený za úèelem zavlažování • odvodòovací kanál (drenážní kanál) vodní tok, odvadìè, umìle vytvoøený za úèelem odvodnìní • kanál (prùtok) – prùtok, krátká øeka • plavební kanál (prùplav) - umìle vytvoøená vodní cesta, která slouží k vodní dopravì • kanál (kanoistika) – trasa vyhrazená pro slalom na divoké vodì • veslaøský kanál – trasa vyhrazená pro veslování a rychlostní kanoistiku • kanál (doprava) • kanál (metro) – prostor mezi kolejemi v metru

• kanál (digitální obraz) – èernobílá reprezentace specifické barvy • kanál (telekomunikace) – pøenosový kanál (signálový kanál) • informaèní kanál – zdroj informací kanál (radiotechnika) – kmitoètové pásmo pro pøenos radiového signálu (elektromagnetického vlnìní) • kanál (televize) – televizní kanál • kanál (satelit) – satelitní kanál Já bych ten výèet ještì doplnil tøeba o kanály, kterými se kdysi pøevádìli bìženci na západ nebo procházeli tzv. agenti chodci, pašeráci pašovali zboží, v minulé dobì byla pašována zakázaná literatura apod. Nebojte se však, tato úvaha nebude nìjakou seminární prací o kanálech, ale zkusím se zamyslet nad kanálem v duchovním slova smyslu. Svatá sestra Faustyna ve svém Deníèku zaznamenala slova, kterými Ježíš pøirovnává knìžské a øeholní duše ke kanálùm, skrze které stéká na lidstvo jeho milosrdenství. Proto mimo jiné to jsou právì oni – knìží a øeholníci – koho ïábel nenávidí zde na zemi nejvíce, proto je tolik útokù vùèi nim. Proto o to více musíme my nažhavit naše modlitební kanály, kterými proniká k Bohu naše volání a modlit se za duchovní osoby. Zpovìdnice bývají pøirovnávány k takové koupelnì, kde se oèišujeme duchovnì, abychom se mohli opìt postavit pøed svým Bohem a Pánem. Ano, i toto jsou kanály, kanály kterými naopak odtéká špína našich høíchù. A že jsou v našem kostele hojnì využívány o tom svìdèí tøeba množství kajícníku v tzv. zpovìdní soboty i další dny pøed Vánocemi, Velikonocemi i dalšími velkými slavnostmi, ale také tøeba pøed prvními pátky v mìsíci. Na zaèátku jsem se zmínil o revitalizaci øeky Olzy. Ve zpovìdnici dochází doslova k revitalizaci èili znovuoživení našich duší i celého našeho duchovního života. Tak si nìkdy pøedstavuji, jak by to vypadalo kolem nás, kdyby byly viditelné všechny rádiové, televizní a podobné vlny. Zemì by pak urèitì vypadala jako koule zahalená hustou sítí, jejíž hustota se jistì mnohonásobnì zvýšila od doby, kdy jsme zaèali používat mobilní telefony. A touto sítí se prodírají jiné, pro nás snad nejdùležitìjší vlny. Totiž ty, kterými pùsobí Duch Svatý. On

totiž, jak bylo øeèeno, vane jak chce a kudy chce a všechno posvìcuje a oživuje. Ano, dobrý Bùh má také svoje kanály, kterými pùsobí v našem životì, kterými posílá vzkazy a promlouvá k nám v našem svìdomí, kterými vnuká dobré a zbožné myšlenky. Své kanály má ovšem i odpùrce – zlý duch, i on se snaží vetøít do naší pøíznì, do našich myšlenek, svést nás na scestí. To pak radìji velice rychle pøelaïme na jiný, ten Boží kanál. A toto nám všem pøeji nejen pro postní dobu, ale pro celý náš duchovní život. Stanis³aw Janczyk

M a l á s c h o l a a n e b C o j e n o v é h o ? Pokud chodíváte v nedìli „na desátou”, urèitì jste si všimli, že naši pìveckou omladinu doprovází ponìkud poèetnìjší skupina hudebníkù než tomu bylo døíve. Kromì dvou kytar mùžete slyšet ještì baskytaru, housle a cajon (taková bednièka, která nahrazuje bicí). Máme velikou radost, že kromì hudebníkù pøibývá i dìtí, které chodí zpívat. A budeme moc rádi, když se budou pøidávat další, a se náš tøinecký chrám naplno rozezní Boží chválou. Takže milé dìti malé i odrostlé (5-16 let), pøijïte mezi nás a vy, rodièové, je prosím všemi prostøedky podporujte. I pro vás, milé babièky a milí dìdeèkové máme dùležitý úkol - prosíme modlete se za vaše vnouèata a za naši scholu, aby dìti rády chodily zpívat a vedení scholy prosíme vyprošujte hojnost darù Ducha svatého. Ještì struèné informace - zkoušky malé scholy se konají každý ètvrtek (s výjimkou školních prázdnin) v 15:45 v salce na faøe. Zpíváme co tøi týdny v nedìli na mši svaté v 10 hodin (v bøeznu to bude 4. a 25.). Kontaktní osoba - Monika Madejová tel. 608500953. Tìšíme se na vás, a už se zapojíte zpìvem, modlitbou nebo úèastí na spoleènì prožité nedìlní liturgii. Za malou scholu EB

7

M O S T 2 1 9 / X I X

P O U T Ě V R O C E 2 0 1 2 Poutì organizované naší farností 5.5. 16.6. 5.7. 18.8.

Sv. Kopeèek u Olomouce Turzovka Velehrad Sv. Hostýn - 100. výroèí papežské korunovace sochy P. Marie 8.9. Turzovka Bližší informace K. Hotaøová a D. Paduchová, tel. 558 996 282, 603 991 754

Poutì organizované farností Nejsvìtìjšího Srdce Ježíšova v Èeském Tìšínì 21.7. – 26.7.2012 XXII. Pìší pou do Czêstochové Úvodní mše svatá v Èeském Tìšínì v 6.00 hod. Završení poutì ve ètvrtek 26.7. Setkání s poutníky cyklistické, autobusové a motocyklové poutì v 16.00 hod. Spoleèná mše svatá v kapli Èerné Madony v 16.45. Noèní adorace. Zpáteèní autobus – pátek 27.7. ve 14.00 hodin. Skupinky poutníkù z Jablunkova, Karviné a Stonavy zaèínají pou v pátek 20.7. 25.7. – 26.7.2012 X. Cyklistická pou do Czêstochové Zaèátek v 6.00 hodin po požehnání v Èeském Tìšínì. Mše svatá v KrzyŸo-

wicích. Nocleh ve farnosti Gliwice – erniki. Spoleèná mše svatá v Czêstochové. Pro zájemce noèní adorace, návrat autobusem v pátek 27.7. ve 14.00 hodin. 26.7. 2012 I. Motocyklová pou do Czêstochové Požehnání v 9.00 hodin v Èeském Tìšínì, setkání všech poutníkù a spoleèná mše svatá u Èerné Madony v 16.45. Noèní adorace. Návrat v pátek. Informace Marek Glac (tel. 774 335 902) 26.7. – 28.7.2012 XX. Autobusová pou do Czêstochové Odjezd z Èeského Tìšína v 6.00 hodin. V dalších dnech je v programu návštìva poutního místa Dêbowiec a Zakopane – Krzeptówki. Zájemci a se hlásí nejpozdìji do konce bøezna. 8.9.2012 X. Pìší pou do Frýdku Zaèátek požehnáním v Èeském Tìšínì v 6.00 hodin. Mše svatá v Basilice Minor Matky Boží Frýdecké v 16.00 hodin. Informace a pøihlášky: Jadwiga Franek, tel. 739 002 715, 739 002 723,

D Ě T S K Ý B A Z Á R E K 0 – 1 5 L E T J A R O L É T O

Bundy, boty, kalhoty, dupaèky, overálky, punèocháèe, šaty, kola, koèárky, postýlky, autosedaèky... kdy: kde:

23. 4. – 26. 4. 2012 Køesanské støedisko HUTNÍK ul. Revoluèní, Tøinec nad evangelickým kostelem, vchod z ulice od Lidového domu

pøíjem vìcí: 23.4. od 9.00 do 17.30 hodin prodej vìcí: 24. - 25.4. od 9.00 do 17.30 hodin výdej vìcí: 26.4. od 10.00 do 17.00 hodin Polední pøestávka dennì od 12.00 do 13.00. Pøijímáme pouze èisté a nepoškozené vìci. Za každou vìc k prodeji vybíráme 1,- Kè. e- mail: [email protected], mob. 602 359 240, 558 989 972 Poradna pro ženy a dívky, Námìstí Míru 551, 739 61 Tøinec

Pou pro rodiny s dìtmi Chtìla bych pozvat všechny rodiny, dìti a každého, kdo chce prožít nádhernou sobotu v Czêstochové. Je to pou pro dìti, kde se setkávají s dìtmi z „podwórkowych kó³ek ró¿añcowych“. Dìti mají spoleènou zábavu jak v autobuse, tak i v Czêstochové. Je tam mše svatá, která je sloužena venku a celá pøizpùsobená dìtem, kde se dìti opravdu zapojí a zjistí jaký je to velký dar, setkat se s tolika dìtmi. Je tam soutìž i o horská kola a loni se podaøilo jedno vyhrát, takže èím víc nás letos pojede, tím máme vìtší šanci. Pou by se mìla konat 23.6.2012. Odjezd v 7.00 hod. Cena: 280 dospìlý, 220 dítì Vše je zatím orientaèní. Cena se bude pohybovat podle toho, zda se podaøí sehnat nìjakého sponzora. Urèitì si zahrajeme stejné hry jako loni, budou odmìny a „lajdy“ na benzince. Nebojte se a vyražte s námi. Více informací a pøihlášení na tel. èísle 605 325 749, 558 330 921 a na e-mailu S.KREZELOKOVA @seznam.cz Na všechny se moc tìším a prosím o modlitby, aby se nasbíralo dost lidí a mohli jsme opìt vyrazit. Silva

AKCE PRO DÌTI 1. Pìší køížová cesta pro dìti Chtìla bych všechny dìti pozvat na køížovou cestu, kterou se vydáme z farního kostela v Tøinci smìrem ke kaplièce na Osùvky. Po cestì budeme mít 14 zastavení, pøi kterých budeme rozjímat o utrpení Krista. Celá akce bude pøizpùsobena dìtem i rozjímání, abychom dìtem co nejvíce pøiblížili køížovou cestu, aby pochopili o èem to je. Mezi zastaveními budou písnièky, aby se nám dobøe šlo. Akce se bude konat: 18.3 2012 (nedìle) Sraz: 15.45 hod. u kostela Zaèátek: 16.00 hod. ve farním kostele s Otcem Františkem, který nás vyprovodí na cestu Konec: 18.00 hod. mše svatá v kaplièce Všechny, zvl᚝ dìti, srdeènì zveme na tuhle akci. Nebojte se, terén je jednoduchý a urèitì v každém z vás zùstanou vzpomínky na dlouho. Prosím o pøihlášení na tel. èíslo 605325749 nebo 558330921 po 19 hod. nebo e-mailem [email protected]. Pøihlášení je jen orientaèní, abychom mìli pøehled, kolik nás pùjde. Moc se na vás všechny tìším. Silva Krêželoková

8

M O S T 2 1 9 / X I X

N e d ě l n í l i t u r g i e Poøad v b ř e z n u § Nedìle 4.3.2012 2. nedìle postní (4.3.) 1. ètení: Gn 22,1-2.9a.10-13.15-18; 2. ètení: Øím 8,31b-34; Evangelium: Mk 9,2-10 Žalm: odp. Budu kráèet pøed Hospodinem v zemi živých. Ref. W krainie ¿ycia bêdê widzia³ Boga.

bohoslužeb v bøeznu

– 2. nedìle postní; 6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky.

6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky.

výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní s modlitbou Korunky k Božímu Milosrdenství.

§ Nedìle 18.3.2012 – 4. nedìle postní;

§ První pátek v mìsíci - litanie a zasvìce-

§ Nedìle 11.3.2012 – 3. nedìle postní;

6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky. § Pondìlí 19.3.2012 – Slavnost sv.

Josefa, snoubence Panny Marie. 3. nedìle postní (11.3.) 1. ètení: Ex 20,1-17; 2. ètení: 1 Kor 1,22-25; Evangelium: Jan 2,13-25 Žalm: odp. Pane, ty más slova vìèného života. Ref. S³owa Twe, Panie, daj¹ ¿ycie wieczne. 4. nedìle postní (18.3.) 1. ètení: 2 Kron 36,14-16.19-23; 2. ètení: Ef 2,4-10; Evangelium: Jan 3,14-21 Žalm: odp. Vyslyš nás, Pane, a vysvoboï nás! Ref. Koœciele œwiêty, nie zapomnê ciebie. 5. nedìle postní (25.3.) 1. ètení: Jer 31,31-34; 2. ètení: Žid 5,7-9; Evangelium: Jan 12,20-33 Žalm: odp. Stvoø mi èisté srdce, Bože! Ref. Stwórz, o mój Bo¿e, we mnie serce czyste. Kvìtná nedìle (1.4.) 1. ètení: Iz 50,4-7; 2. ètení: Flp 2,6-11; Evangelium: Mk 14,1-15,47 Žalm: odp. Bože mùj, Bože mùj, proè jsi mì opustil? Ref. Bo¿e mój, Bo¿e, czemuœ mnie opuœci³?

§ Nedìle 25.3.2012 – 5. nedìle postní;

6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § Pondìlí 26.3.2012 – Slavnost Zvìsto-

vání Pánì. § Nedìle 1.4.2012 – Kvìtná nedìle; 6.30

a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky. § Po celou dobu postní se koná každý

pátek v 16.30 a každou nedìli v 16.20 hodin pobožnost Køížové cesty v tom jazyce, v jakém je sloužena nedìlní veèerní mše svatá. Ve stejném jazyce je i veèerní páteèní mše svatá, ranní páteèní mše svatá je pak v jazyce opaèném. § Každou postní nedìli po mši svaté

v 8.00 hodin zpíváme „Gorzkie ¿ale czyli rozpamiêtywanie Mêki Pañskiej“. § Každou nedìli (mimo dobu postní) pùl

hodiny pøed veèerní mší svatou je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní a svátostné požehnání. § Poslední nedìle v mìsíci (mimo dobu

postní) - Mariánské veèeøadlo. § V prùbìhu týdne mše svaté zaèínají

Podìkování Srdeèné podìkování panu Josefu Matuškovi z Tøince Kanady za denní poctivý úklid snìhu kolem kostela. Nemá to do kostela blízko a pøece už brzo ráno pracoval, abychom mohli pøijít do kostela po schùdném chodníku. Internetové stránky naší farnosti najdete na adrese www.trinec.farnost.cz

most

§ Každý pátek vyjma prvního pátku je

v 6.35 a 17.00 hodin. V pondìlí, støedu, pátek - ranní èesky, veèerní polsky. V úterý, ètvrtek, sobotu - ranní polsky, veèerní èesky. Pozor na páteèní veèerní mše svaté v dobì postní – veèerní mše svatá je ve stejném jazyce jako pobožnost Køížové cesty, ranní pak v opaèném jazyce. § Každý ètvrtek po veèerní mši svaté je

adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní do 19.00 hodin. § Každý první pátek je po ranní mši svaté

výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní.

ní Božskému Srdci Ježíšovu. § Mše svatá v Domovì pro seniory na

Sosnì je každý pátek v 15.30. Pùl hodiny pøed zaèátkem mše svaté je možno pøistoupit ke svátosti smíøení. § Mše svatá v Nemocnici Sosna je

sloužena každou sobotu v 15.30. Pøede mší svatou pøíležitost ke svátosti smíøení. Redakce neruèí za jazykový sled jednotlivých mší svatých. Sledujte vývìsku v kostele.

Úmysly Apoštolátu modlitby – bøezen 2012 Denní modlitba Apoštolátu: Nebeský Otèe, kladu pøed tebe celý dnešní den. Pøináším ti v nìm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpøítomòuje obì sebe samého za záchranu svìta. Duch Svatý, který jej vedl, kéž je i mým prùvodcem a vyzbrojí mì silou pro svìdectví o tvé lásce. To vše pøináším jako svou nepatrnou obì, spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou Církve, zvláštì na úmysly, které nám pøedkládá Svatý otec a naši biskupové pro tento mìsíc: 1. všeobecný: Aby celý svìt uznal pøínos žen k vývoji spoleènosti. 2. misijní: Aby Duch Svatý daroval vytrvalost tìm, kdo zvláštì v Asii trpí diskriminací, pronásledováním nebo smrtí pro Kristovo jméno. 3. národní: A peèe daru Ducha Svatého, kterou jsme pøijali, nás uschopòuje vydávat svìtu svìdectví víry a života. Pøíští èíslo MOSTu vyjde 1. dubna 2012. Pøíspìvky mùžete zasílat do 21.3.2012.