XIII červen 2006 Proti dobrovolnému daru

150 Číslo 6/XIII

červen 2006

Proti dobrovolnému daru

Sùl a svìtlo Po roce opìt slavíme Svatodušní svátky, které jsou korunováním celého velikonoèního díla našeho Pána. Podle svého slibu seslal apoštolùm Ducha Utìšitele a Posvìtitele, aby pøipomínal celou Kristovu dosavadní èinnost a uvádìl do celé pravdy. Letošní Svatodušní svátky jsou ve znamení velikého vydechnutí. Po èem? Po tom dlouhém a èasto agresivním a nechutném pøedvolebním válcování spoleènosti nejrùznìjšími stranami, které chtìly vsugerovat lidem, že jsou to právì ony, které jediné mohou spoleènost pøivést k dobru a prospìchu, ne-li pøímo do nebe. Co jsme to všechno slyšeli a vidìli: od slibù, pøes slovní urážky a kydání špíny na druhé až po facky pøed televizní kamerou… Z jedné strany je to varovné a pouèné zároveò. Všichni slibují materiální blahobyt, ale málokdo, vlastnì témìø nikdo neslibuje práci na tom, aby se èlovìk stal slušným a kulturním. A bez slušnosti a kultury už nejedna hodnota vzala za své døív, než se z nápadu mohl stát skutek. Máme pøíležitost pøipomenout si úkol, který nám Pán dal: Vy jste sùl zemì, pozbude-li však sùl svou chu, k èemu se hodí? Aby byla vyhozena a lidmi pošlapána. Pøi tìch slovech si vždy vzpomenu na filmovou podobu pohádky Sùl nad zlato, konkrétnì scénu, kdy pan král v osobì Jana Wericha køièí: „Sùl, sùl,… poøád ta nanicovatá sùl, budeme vaøit bez soli!“ Jak to dopadlo víme z pohádky, ale závìr onoho vaøení bez soli je v podstatì stejný jako skuteènost, kdy jsou køesané tlaèeni na okraj spoleènosti, nebo se na okraj pøesouvají i docela dobrovolnì sami. To aby nebyli posmíváni, že ještì v jedenadvacátém století vìøí. Ježíš Kristus vstoupil do nebe a

podle svého pøíslibu seslal Ducha Svatého. A tento Duch Svatý je dárcem sedmi darù, bez kterých by se Církev velmi brzy stala jen exponátem v nìjakém muzeu dìjin lidstva. Protože ve své celistvosti Církev tìmito dary nepohrdla, žije a nic nenasvìdèuje tomu, že by žít nemìla. Je ale tøeba vzít v úvahu, že tyto dary nejsou ve vzduchoprázdnu, ale jsou jimi vybaveni lidé ne proto, aby se jimi jen chlubili, aby pøi pøíležitosti vzpomnìli, že i oni „mají biømování“, ale aby v síle a svìtle tìchto darù vždy správnì smýšleli. Jinými slovy: èeho se nám jaksi nedostává, jsou právì ony v konkrétní funkèní podobì. Èlovìk neobdržel dary Ducha Svatého, aby je uložil nìkde do skøínì, ale aby v dialogu s Bohem prosil, jak je využívat v praxi každého dne a aby je taky uvádìl do spoleènosti, ve které žije. Nejsme spoleènosti dlužni právì tuto službu? Kdosi již pøed èasem øekl, že doba, ve které žijeme je bezduchá. Spoleènost mùže v parlamentních volbách volit tu èi onu stranu, nemùže si ale vybírat, zda chce, èi nechce, aby v ní fungovala Církev. To nakonec pøipomnìl ve svém pastýøském svatodušním listì Otec biskup: Pán neposlal apoštoly jen k hrstce sympatikù v Palestinì, ale naøídil, aby šli do celého svìta. Církev tedy ve spoleènosti není vázána na hlasy, které by ji tøeba pøijaly a podle toho tam byla, nebo nebyla. Ona tam je, protože to Bùh pro naše dobro chce. Po ètyøech letech budeme zase hodnotit, co která strana pro spoleènost udìlala, èi neudìlala. Je tøeba hodnotit stále, co dìláme jako Církev pro spoleènost my. Nejde o to, co by nám spoleènost odhlasovala, èi byla schopna jakž takž pøijmout, když už tu tedy jsme. Naše poslání urèil sám Pán a

k jeho naplnìní nás vybavil mocí svého Svatého Ducha. Ve vnášení duchovních hodnot do spoleènosti jsme jako køesané nezastupitelní. První vìcí ovšem je správnì to pochopit. Nemám se tedy právo chlubit, èi vyvyšovat. Duchovní hodnoty nespoèívají v poètu divadel èi lunaparkù ve spoleènosti, v organizování koncertù èi jiných záležitostí. Ty ke kultuøe jistì patøí. Ale duchovní hodnoty spoèívají taky a to hlavnì v tom, že nezuøím se zuøícími, nekradu s kradoucími, netuneluji s tunelujícími a nechovám se tak, jako by Bùh nebyl, by si to mnozí pøáli a lichotili nám, že toto je správné køesanství a tím jistì mnohé získáme. Pán øíká jasnì: Vejdìte úzkou branou. Jsme-li z vùle Boží solí zemì, pak jistì neèekejme potlesk, ale správnou chu, kterou sùl pokrmu dává. Nemùžeme oddìlit dary od Dárce, kterým je a zùstává Bùh. Nebo snad necháme jít vìci až k totálnímu pádu na dno, po kterém snad nìkomu napadne, že bez oné soli je spoleènost bez chuti a taky bez ochrany? Vždy právì sùl je odedávna považována za konzervaèní prostøedek, tedy chránící potraviny pøed zkažením. A tak si vyprošujme od Pána svìtlo rozumu, aby se z nás nestali jen nadávající kritikové všeho a všech, ale tìmi, pro které je život podle køesanských zásad právì v této spoleènosti tak samozøejmý, jako dýchání, hygiena èi zdravá výživa. A tímto zpùsobem bez velikých slov èi gest osvìcovali i cesty jiným. Kdyby víra byla pouze soukromou záležitostí, pak by Pán jistì neøekl: Budete mými svìdky až na sám konec zemì. Plòme své poslání, aby Pán na nás mohl splnit svá pøislíbení - i zde bez práce nejsou koláèe. P. František

2

Editorial Po stopadesáté Tak jsme se dostali s tím naším MOSTem k èíslu 150. Ano, nechce se tomu vìøit, ale je to tak. Dnes s úsmìvem vzpomínáme na ty pionýrské zaèátky, kdy jsme „na kolenì“, plní nadšení, plánù a nápadù usedli k jednomu stolu a v únoru L.P. 1994 zaèali tvoøit tøinecký farní èasopis.

Tehdy jsme si ještì nevolali mobilními telefony, nebyli jsme propojeni internetovou sítí, nemìli k dispozici digitální fotoaparáty, což nám dnes umožòuje mít fotografie okamžitì k dispozici, pøíspìvky jsme pracnì pøepisovali z rukopisù nebo strojopisù... Dnes tyto technické vymoženosti máme a jsou obrovským usnadnìním naší práce. Prvotní nadšení, pravda, pominulo, ale zùstal smysl pro povinnost pøinášet Vám informace, zajímavosti, pouèení z køesanského svìta – toho celosvìtového, diecézního, ale pøedevším z „našeho farního dvorku“. Stejné zùstává složení redakce MOSTu – zatím nikdo neprojevil zájem se zapojit tvùrèím zpùsobem do jeho tvorby, pøesto jsme vdìèní externím dopisovatelùm a pøispívatelùm – díky nim jsme informování o akcích, èasto velmi zajímavých, které by jinak tøeba upadly v zapomnìní a byly záležitostí pouze úzké skupinky farníkù. A tak dìkujeme Vám všem za podporu – a už finanèní našemu vydavateli, kterým je tøinecký farní úøad v osobì O. Františka (potažmo Vy všichni svými pøíspìvky), a už modlitební èi morální prostì tím, že MOST máte rádi a podle nìkterých ohlasù se tìšíte na každé jeho nové èíslo. Symbolicky pozvednìme èíše a zvoláním „DVÌSTÌ ÈÍSEL“ parafrázujme staropolské „STO LAT“! Redakce

Pozvání na horskou chatu Dùm sv. Josefa na Gruni Dùm sv. Josefa je horská chata (810 m n.m.), která se nachází na území Moravskoslezských Beskyd. Leží na høebeni uprostøed lesù krásné nepo r ušené beskydské pøírody. Pøímo z chaty vyjdeme na turisticky znaèené cesty, které jsou vhodné jak pro pìší turistiku tak pro cykloturistiku. Od naší chaty jsou krásné výhledy na nejvyšší vrcholy beskydských i slovenských hor. Vedle tohoto pøírodního bohatství nabízíme také kulturní a duchovní hodnoty. Dùm má svou vlastní domácí kapli a v bezprostøední blízkosti chaty stojí døevìný kostelík vyhlášený za národní kulturní památku. Ubytovací kapacita je 58 lùžek ve dvo u budo vách na vzájem propojených. Pokoje v pùvodní budovì jsou dvou až pìtilùžkové s moderním sociálním zaøízením na poschodí. V nové budovì jsou pokoje s l8-ti lùžky, z nichž dva jsou upraveny pro ubytování vozíèkáøù. Dùm sv. Josefa je domem setkávání. Slouží týdenním i víkendovým pobytùm. Jezdí k nám rodiny s dìtmi, probíhají zde duchovní cvièení, vzdìlávací i výchovné akce spojené s rekreací, setkání spoleèenství rodin za úèasti knìze. V zimì pøijíždìjí lyžaøské kurzy církevních i ostatních škol a rodiny s dìtmi. Více info r mací najdete na www.volny.cz/dsj. Nìco málo z historie Zøizovatelem Domu sv. Josefa je duchovnì kulturní sdružení Most a cesta. Chata døíve sloužila k pùsobení mezi mládeží, kam zaèal jezdit i známý dominikánský teolog a filosof Dr. Habáò. U nìho, jak v olomouckém, tak pražském konventu, se scházela již ve váleèných letech mládež od patnácti let až po v y s o ko š ko l á ky, která mìla v té dobì všechny èeské vysoké školy zavøené. Na Gruni uèil Dr. Habáò mladé lidi vnímat a oceòovat nejen krásu lidského ducha, ale i krásu pøírody, a to jednak pøi organizovaném poøádání prázdninových A k a d e m i c ký c h týdnù, ale také

o víkendech bìhem celého roku. Mladí si takto pod jeho vlivem osvojovali svobodné myšlení, odpovìdné jednání a nìkteøí úèastníci zde našli i své budoucí povolání a poslání. V obdobném duchu se snaží Dùm sv. Josefa pokraèovat i nyní. Po únoru l948 zde veškerý ruch rázem ustal. Dùm byl zabaven státem. Ostravský dùl Hlubina ho upravil na rekreaèní objekt ROH pro horníky. V roce l992 byl dùm v restituci navrácen a pøedán do vlastnictví a užívání obèanskému sdružení, které bylo pro tento úèel založené. Po navrácení se dùm pøestavìl do nynìjší podoby. Horská chata Dùm sv. Josefa na Gruni (Staré Hamry) hledá zamìstnance do funkce technického správce Požadujeme: - manuální zruènost a praxe v øemeslnických oborech vèetnì zabezpeèení technického zázemí chaty - øidièský prùkaz skupiny B - praxe s poèítaèem vítána Pøedpokládáme: - samostatné a odpovìdné jednání - pružné pøizpùsobení potøebám hostù - komunikativní pøístup k hostùm Nabízíme: - celoroènì bezplatné bydlení na chatì - v sezónu bezplatné stravování - práci v pìkném prostøedí - dobrý tým spolupracovníkù Informace na tel.: 558 437 65

3

Otwórzmy serca na naszych bliźnich w potrzebie! „Bóg jest w istocie swojej Mi³oœci¹ Wieczn¹ i Nieskoñczenie Mi³osiern¹... Bóg jest Mi³oœci¹, która przejawia siê w dzie³ach mi³osierdzia – dlatego ziemia jest pe³na Mi³osierdzia Pañskiego.” (œw. Wincenty Pallotti) „Prawdziwa Religia nie polega tylko na s³owach, trzeba przejœæ do czynów. Pan kocha, kiedy to, co dla Niego czynimy, czynimy z radoœci¹.” (œw. D. Bosko) „O chorych, dzieci i ubogich troszczcie siê szczególnie, a zyskacie b³ogos³awieñstwo Boga i ¿yczliwoœæ ludzi.” (œw. D. Bosko)

W dniach od 19 do 21 maja odby³ siê w Czeskim Cieszynie III Ca³opañstwowy Zjazd MAITRI – cz³onków ruchu solidarnoœci z ubogimi trzeciego œwiata. Ruch Maitri zosta³ za³o¿ony w 1975 roku w Warszawie w wyniku zetkniêcia siê z Matk¹ Teres¹ i Zgromadzeniem Misjonarek i Misjonarzy Mi³oœci. Jak nas poinformowa³ przewodnicz¹cy a zarazem organizator tego spotkania mgr Piotr Roszak, nazwa ruchu wyra¿a jego charyzmat. S³owo „MAITRI” w sankrycie, jêzyku staro¿ytnych Indii, znaczy przyjaŸñ. Wskazuje na d¹¿enie cz³onków ruchu, aby stanowili wspólnotê przyjació³, którzy sw¹ przyjaŸni¹ chc¹ obdarowaæ wszystkich, zw³aszcza najbiedniejszych. Znakiem jest oskrzydlona otwarta d³oñ, symbolizuj¹ca przyjacielsk¹ d³oñ, która wyci¹gniêta jest w stronê najbardziej potrzebuj¹cych, gotowa do pomocy. Solidarnoœæ jest œciœle zwi¹zana z mi³oœci¹, obejmuje wszystkich oraz sk³ania do przemiany sposobu ¿ycia i dzielenia siê tym, co posiadamy. Dla wszystkich, którzy przyjechali z ró¿nych miejscowoœci Czech, Morawy i Polski program by³ bardzo ciekawy. By³y to piêkne duchowe rekolekcje, pamiêtaj¹ce na wspólne modlitwy, Eucharystiê, uwra¿liwiaj¹ce nas, obecnych na pomoc bliŸniemu. B³ogos³awiona Matka Teresa z Kalkuty podkreœla³a, i¿ biedni potrzebuj¹ nasze rêce, ¿eby im s³u¿y³y a nasze serca, ¿eby ich kocha³y. G³ównym has³em rekolekcji by³y s³owa Jana Paw³a II: „Ratujcie dzieci, aby uratowaæ nadziejê ludzkoœci.” Ksi¹dz Roman Rusinek SAC – misjonarz z Afryki, rozpocz¹³ rekolekcyjne rozwa¿ania tymi s³owy: „Ka¿dego dnia na œwiecie umiera oko³o 18 tysiêcy dzieci poni¿ej 5 roku ¿ycia z g³odu. Dla 800 milionów g³oduj¹cych ludzi marzeniem jest kromka chleba. Niewiele siê mówi o biedzie. Ludzie wol¹ patrzeæ na piêkne

reklamy a uciekaj¹ od tej prawdy, ¿e jest wielu na Ziemi, którzy naprawdê cierpi¹. A przecie¿ my wszyscy jesteœmy jedn¹ wielk¹ rodzin¹, która ma na imiê Koœció³. Ka¿dy z nas jest tym maleñkim, ¿ywym kamykiem budowli, którym jest mistyczne cia³o Chrystusa. I im wiêcej bêdzie w nas wiary i mi³oœci, tym ta œwi¹tynia bêdzie piêkniejsza i bêdzie w niej mieszkaæ Bóg. Pragniemy zaprosiæ Matkê Bo¿¹ tutaj do nas i do naszego ¿ycia. Pragniemy od Niej uczyæ siê wiary i zaufania. Pragniemy tak jak Ona uczyæ siê tej niepojêtej mi³oœci drugiego cz³owieka i ci¹gle przypominaæ sobie, ¿e Boga kocha siê poprzez serce bliŸniego.” „G³ównym celem mej po no wnej podró¿y do Rwandy i innych znanych mi miejsc afrykañskich, kontynuowa³ ks. Rusinek, która trwa³a ok. 3 miesiêcy, by³o odwiedzenie wszystkich naszych pallotyñskich parafii, w których s¹ adoptowane dzieci przez ruch MAITRI. Mog³em porównaæ i zauwa¿yæ, o ile lepiej powodzi siê dzieciom adoptowanym oraz ich rodzinom. Trzeba podziêkowaæ wszystkim, którzy adoptowali sieroty, poniewa¿ obecnie parafie pallotyñskie opiekuj¹ siê 4289 dzieæmi. W Rwandzie oraz innych parafiach organizowano Dzieñ Sierot – wspania³e spotkanie dla wszystkich foto Pavel Zuchnický adoptowanych, pe³ne konkursów, œpiewów, tañców oraz wspólny udzia³ w Eucharystii. Koœció³ w czasie tych jedenastu lat od wielkiej rzezi plemiennej miêdzy Tutsi i Hutu zrobi³ bardzo wiele na rzecz pokoju. Maj¹c œwiadomoœæ potêgi wspólnej modlitwy, organizowa³ parodniowe rekolekcje z g³ównym tematem wzajemnego pojednania. W teren wyrusza³y grupy, w których sk³ad wchodzi³ kap³an, siostra zakonna oraz osoba œwiecka. Pobywali w danej parafii parê dni, w czasie których by³o wiele modlitw a ostatniego dnia nastêpowa³o pojednanie. Karteczki z napisanymi grzechami nienawiœci przybijali na krzy¿, który póŸniej palili, co symbolizowa³o zakoñczenie wzajemnych z³oœci. By³o to bardzo wzruszaj¹ce, kiedy to po tylu latach wrogoœci nastêpowa³o pojednanie.” „Drugim celem mej podró¿y by³o odwiedzenie miejsca objawieñ Kibeho. Jest to miejsce szczególne. Miejsce, gdzie po³¹czy³o siê dobro ze z³em. Z jednej strony cz³owiek doœwiadczy³ ogromnego cierpienia, spotka³ nawet w³asn¹ œmieræ. W roku 1994 – 25 tysiêcy martwych, w rok póŸniej dalszych 15 tysiêcy. Jest to wielkie cmentarzysko, na którym pojawia³a siê od roku 1981 do 1989 Matka Bo¿a – Matka S³owa. By³y to pierwsze objawienia maryjne w Afryce. Dziœ po 20 latach potwierdzone Koœcio³em. Matka Bo¿a prosi³a o pojednanie, o pokój w sercu, którego Ÿród³em jest sam Bóg. Prosi³a o modlitwê ró¿añcow¹ „Jej Siedmiu Boleœci” i pokutê. Ostrzega³a przed cierpieniem. Niestety orêdzie to, chocia¿ cieszy³o siê

wielkim zainteresowaniem, pozosta³o wtedy tylko w sferze teorii. W kulturze afrykañskiej na pierwszym miejscu jest przynale¿noœæ plemienna, wiêc kiedy nastanie moment jej zagro¿enia oni czuj¹ swój „œwiêty” obowi¹zek broniæ swego plemienia. Tam w Kibeho cierpienia z roku 1994 i 1995 maj¹ niestety dalsze konsekwencje. Bardzo du¿o osieroconych dzieci, brak mê¿czyzn. Mówi siê tak¿e o dwustu opêtanych – psychicznie chorych, którzy po dzieñ dzisiejszy nie powrócili w pe³ni do zdrowia. Pallotyni prowadz¹ sanktuarium Matki S³owa w Kibeho od 3 lat. Dziœ przyje¿d¿a w to miejsce bardzo du¿o pielgrzymów, którzy tutaj doœwiadczaj¹ cudu nawrócenia i pojednania siê z Bogiem i z przeciwn¹ grup¹ etniczn¹. Budujemy na tym miejscu szko³ê œredni¹ na styl europejski, poniewa¿ wiemy, ¿e najwiêkszym bogactwem dla tych dzieci jest szko³a, w której naucz¹ siê czytaæ i pisaæ, czego im nikt nie zabierze i nie bêdzie móg³ z nimi tak ³atwo manipulowaæ. Dalsz¹ budowl¹ bêdzie klasztor i szpital œw. £azarza.” Ojciec Rusinek wszystko to, o czym opowiada³, pokazywa³ na video, które sam nakrêca³ w czasie swej podró¿y. Widzieliœmy radosne twarze dzieci, które bra³y udzia³ w wspólnym œwi¹tecznym pr ogr a mie, piêknie r ozkwitaj¹c¹ przyrodê, ale tak¿e trudne warunki mieszkalne oraz wstrz¹saj¹ce filmy z Kibeho. W czasie zjazdu MAITRI mieliœmy równie¿ mo¿liwoœæ dowiedzieæ siê o historii jezuitów oraz poznaæ superiora o. Františka Brázdila SJ – autora ksi¹¿ki Jezuité na Velehradì. Mo¿emy powtórzyæ s³owa, które ks. R. Rusinek wypowiada³ podczas ostatniej homilii w koœciele œw. Krzy¿a w Cieszynie. Mówi³y o tym, ¿e Pan Jezus nie pragnie zdobne tabernakulum, ale chce znajdowaæ siê w sercu cz³owieka i nie mamy patrzeæ w niebo szukaj¹c tam Pana Boga, ale znajdowaæ Go w sercu swego bliŸniego. W wielu krajach istniej¹ ró¿ne zwi¹zki misyjne, które zajmuj¹ siê zbieraniem sk³adek, by przyjœæ z pomoc¹ katolickim misjonarzom. My mo¿emy tak¿e pomóc nie tylko materialnie, ale i duchowo. Œwiêta Teresa od Dzieci¹tka Jezus zosta³a og³oszona Patronk¹ Misji Katolickich, chocia¿ nigdy nie by³a misjonark¹, ale ca³e swoje ¿ycie ofiarowa³a w intencji pracy misjonarzy. Naœladujmy wiêc œw. Teresê - pomóc modlitw¹ mo¿e ka¿dy. Ks. Piotr Skarga – aposto³ mi³osierdzia z XVI wieku tak powiedzia³: „Nie mo¿esz daæ wiele... daj ma³o... Nie mo¿esz daæ pieniêdzy, daj radê, s³owo dobre, pocieszenie. Ty, któryœ zdrowy, ratuj chorego, któryœ nie upad³, podaj rêkê le¿¹cemu, któryœ bogaty, nie opuszczaj ubogiego... Wszyscy mi³osierni b¹dŸmy, bo bez tej cnoty inni s¹ jak ptak bez jednego skrzyd³a, wiara bez uczynków.” Irena Szymonik

4

TV Noe – Televize dobrých zpráv V kvìtnu zaèalo vysílání první katolické televize v naší zemi. V dalších øádcích si Vám dovolíme pøiblížit profil a všechny podstatné aspekty vysílání této „naší“ televize. TV Noe chce: · být posly dobrých zpráv. · pøinášet pøátelství osamìlým. · dávat pøíležitost zaèínajícím · být hlasem opomíjených · nabízet alternativu (ne)spokojeným · vytváøet prostor hledajícím TV NOE je název nekomerèní neziskové televize. Držitelem licence pro její vysílání je spoleènost TELEPACE s.r.o., jejímiž zakladateli a jednateli jsou P. Leoš Ryška a P. Ing. Martin Holík. Této spoleènosti pøedchází tøináctiletá èinnost nìkolika spoleèností, èinnost širokého zábìru, spojená s dìtmi, s mladými lidmi, se seniory, ale zejména „vždy s kamerou“; tyto èinnosti zaštiuje a pracovníky a spolupracovníky shromažïuje po celou dobu P. Leoš Ryška, SDB. Spoleènost Telepace s.r.o. nebyla založena za úèelem tvorby zisku, ale za úèelem èinnosti - a to vysílání dle platné licence udìlené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. O licenci v systému DVB-S bylo požádáno v polovinì prosince 2005 a Rada rozhodla o udìlení licence k vysílání prostøednictvím družice v lednu 2006. Právní moci nabyla licence 10. 02. 2006. Vysílání tedy zaèalo pìt mìsícù od podání žádosti o licenci a tøi mìsíce od nabytí licence. Hlavní možnosti a zpùsoby pøíjmu: 1. Družicový pøíjem DVB-S. V zemi je zhruba 170.000 souèasných majitelù pøíjmu ze satelitu - DVB-S pøijímaèù. Souprava pro pøíjem nekódovaných (oznaèuje se FTA) TV a rozhlasových programù vyjde dnes zhruba na tøi tisíce korun vèetnì práce. Výhodou je jednorázová investice následovaná pøíjmem zdarma. Nevýhodou je pro vìtšinu lidí potøeba odborné montáže parabolické antény. Další nevýhodou je, že družic je mnoho a na mnoha pozicích, a ty vysílají programy nezakódované i zakódované, takže pøíjem nìkolika dobrých programù se mùže velmi prodražit o dekódovací kartu, rotátor a další pøíslušenství. Satelitní pøíjem je v souèasnosti vùbec nejkvalitnìjší. 2. Kabelové sítì Domácností napojených k nìkteré kabelové síti je hrubým odhadem 1,5 milionu. Výhodou u televize z kabelu je skuteènost, že není tøeba kupovat soupravu pro satelitní pøíjem, u které je hlavním oøíškem nastavení paraboly

na správné místo na nebi, a samozøejmì také není tøeba souhlas vlastníka domu plus nezastínìné místo výhledem na jižní nebe. Spoleènost provozující kabelovou sí si v pøípadì zájmu bude muset rozšíøit licenci o program TV NOE. 3. Zemský (pozemský) digitální pøíjem DVB-T Zemské digitální vysílání je hitem poslední doby. Takové šíøení zamýšlí i TV NOE. Je ovšem pro vysílatele šíøení nejdražší. Pro diváka je pøíjem nejlevnìjší a velmi snadný; staèí zakoupit set-top-box systému DVB-T s anténou; vše ostatní je hraèka, navíc si ho budeme muset koupit všichni, protože stávající vysílání za pár let nebude existovat. Rozšiøování je ale pomalé a souèasné technické prostøedky budou po létu 2006 pøerozdìleny, aby mohly vzniknout další multiplexy. Toto vysílání má nicménì velkou budoucnost. Dnes se jeví výhodné koupit jednoduchý kombinovaný pøijímaè DVBT/DVB-S. Klub pøátel Telepace a TV NOE (a TV Lux) Klub pøátel Telepace a televize NOE je volným sdružením tìch, kteøí chtìjí pomoci uskuteèòovat cíle Telepace pøipravovat - a TV NOE vysílat filmy a televizní poøady. Jednoduchou pøihlášku lze vyzvednout pøímo v budovì Telepace, Kostelní nám. 2, 70200 Ostrava 2 nebo bude poslána na požádání na tel. èísle 596116408, nebo zasláním mailu na: [email protected] nebo [email protected] Èlenem klubu mùže být rodina, jejíž èlenství je kolektivní, jednotlivec nebo právnická osoba. Aby TV NOE nám mohla sloužit, staèí, když každý pøíznivec vìnuje dennì alespoò 2 až 3 Kè. Roènì tedy 1.000 Kè + bonus podle uvážení. Výše pøíspìvku je však v každém okamžiku zcela dobrovolná. Každý èlen klubu dostane prùkaz, bude pravidelnì dostávat Bulletin obsahující zajímavosti ze života Telepace a katalog produkce studia. Na akce i produkci Telepace má èlen klubu slevu 10%. Slibujeme pozdìji i zajímavé slevy na zboží a služby u partnerských firem a spoleèností (knihkupectví, cestovní agentury, jazyková škola a pod.). TV NOE lze podpoøit · šíøením povìdomí o NOE (mluvte, telefonujte, pište si spolu o NOE) · pomocí lidem ve svém okolí s poøízením a nastavením satelitního pøíjmu · požádáním místní kabelové sítì o zaøazení NOE do základní nabídky (nejúèinnìjší je vyjádøený zájem

klientù) · pøihlášením se do Klub pøátel Telepace a TV NOE (zavolejte, n a p i š t e mailem kam zaslat pøihlášku) · modlitbou · napsáním postøehù, pøipomínek tvùrcùm (dopisem, mailem), · pøímým podílením se na tvorbì programu · vyžádáním a rozdáním propagaèních materiálù · finanèní podporou na úèet Nadaèního fondu TELEPACE: 35-3936570207/0100 poštovní poukázkou nebo bankovním pøevodem; variabilní symbol (VS) je èlenské èíslo Klubu pøátel Telepace nebo Proglasu nebo rodné èíslo nebo èíslo, které nám sdìlíte napø. korespondenèním lístkem spolu s adresou dárce pro identifikaci vaší platby. a KS je vìtšinou 558. Bez vaší podpory budeme vysílat jen krátkou dobu Shrnutí Redakce MOSTu se zeptala pana Ing. Jindøich Liszky, jednatele a øeditele Kabelové televize Tøinec s.r.o.: „Jaká je šance, že zákazníci KTT si budou moci naladit v rámci její nabídky rovnìž vysílání TV NOE? Uvažujete v nejbližší dobì, resp. v další budoucnosti o zaøazení této stanice do nabídky KTT?“ Ing. Jindøich Liszka, øeditel a jednatel KTT: „V prùbìhu nìkolika posledních týdnù zaznamenáváme pomìrnì èasté dotazy na zavedení televizního programu TV NOE do sítì Kabelové televize Tøinec, spol. s r. o. Vzhledem ke skuteènosti, že program køesanského charakteru nám v nabídkách chybí, rozhodli jsme se jej zaèlenit do rozšíøené nabídky. Zaøazení do vyšší nabídky bylo nezbytné z dùvodu již plnì obsazeného pásma základní nabídky. Ale i v rozšíøené nabídce bude nezbytné provést zámìnu za nìkterý z nìmeckých programù, s nejvìtší pravdìpodobností se bude jednat o stanici VOX. Zahájení vysílání TV NOE síti kabelové televize Tøinci se plánuje v prùbìhu èervna. Vìøíme že zaøazení tohoto nového programu si najde svou obec divákù.“ Redakce èasopisu MOST touto cestou dìkuje vedení KTT za tuto dobrou zprávu a myslíme si, že tento krok si zasluhuje uznání všech tøineckých køesanù. Dále redakce MOSTu položila v této souvislosti panu Ing. Lubomíru Proboszczovi, spolumajiteli firmy SAPRO s.r.o., která v tomto oboru podniká dlouhé roky a v našem mìstì je urèitì špièkou ve svém oboru: „Co byste doporuèil tìm, kteøí by mìli zájem

5 o pøíjem TV Noe? Jak postupovat a co chtít ve Vaší prodejnì, resp. na koho z Vaší firmy se mùže zájemce obrátit?“ „Program je vysílán volnì, tzn. že pøíjem je možný na satelitní pøijímaèích tzv. FTA v cenové kategorii zhruba od 1.500.- Kè, popø. satelitních kompletech s parabolou od 60 cm a standardním konvertorem od 1.900,Kè. Pro pøíjem je zapotøebí mít volný výhled na jih v úhlu zhruba 45 stupòù k nebi tj. ve smìru kde v poledne svítí slunce. Na družice je možné dále volnì pøijímat èeské programy ÈT24 , Óèko, TOP TV a slovenské TV JOJ A TA3 s pøijímaèem s èteèkou Cryptoworks a pøístupovou kartou Czechlink dále programy Prima, ÈT1, ÈT 2, ÈT 4 Sport. Montáž satelitního kompletu lze s urèitýma technickýma znalostmi provést svépomoci, popø. lze zajistit montáž v cenì cca od 500,- Kè. Z ovìøených pøijímaèù doporuèujeme napø. Fe r g u s o n , k t e r é m a j í s n a d n o u obsluhu, èeské, polské i slovenské MENU. S ohledem na postupný pøechod na pozemní digitální vysílání lze doporuèit tzv. kombinovaný pøijímaè pro satelitní i pozemní digitální pøíjem – COMBO DVB-t DVB-S ze znaèek napø. OPTICUM, OPTIMUM v cenové kategorii od 3.000,- Kè.“

* * *

Malý ohlas Chci moc podìkovat autorovi(ce) za malou úvahu o spoleèenském chování v minulém èísle MOSTu. Opravdu tohle by nemìlo být køesanovi cizí. Já bych jen doplnil nìkolik postøehù: Život nás pøivádí do kostela i tehdy, kdy se s nìkým naposledy louèíme. Kvìtiny jsou vyjádøením naší úcty, ale papírový obal od nich nepatøí pod lavici èi zastrèený nìkde mezi nástìnkou a zdí. Pøed kostelem jsou nádoby k tomuto úèelu. Jistì nezdvoøák si mùže namlouvat: nikdo mì nevidìl. Není to pravda: Bùh mì vidìl a já v každém pøípadì dávám najevo svou inteligenci, èi její naprostý nedostatek. Pøedstavte si, že vám návštìva po obìdì hodí ubrousky a pøípadnì slupky od ovoce pod stùl… Pøi cestì pohøebního prùvodu na høbitov není pøíležitost si nahlas vykládat, èi dokonce se smát. Ticho je projevem úcty k zesnulému, ale i k bolesti rodiny, která se s ním louèí. Už se stalo, že jsem dokonce na høbitovì pøi pøinášení rakve na hrob musel upozornit, že nejsme na jarmarku. A do tøetice: høbitov je posvátné místo, kde jsou ukládány lidské tìlesné pozùstatky. Mìlo by být samozøejmostí, že po høbitovì nebìháme, nekouøíme a hlavnì: nevodíme tam pejsky. Ti tam opravdu nepatøí. Že na vratech není cedule, která by to zakazovala? To je pravda, ale potøebuje inteligentní èlovìk na všechno ceduli? Kde je pak kultura a inteligence taková ta prostá, lidská? P. František

Pedagogický výklad tajemství Trojice (Slavnost Nejsvìtìjší Trojice – nedìle 11.6.2006) „Tajemství Nejsvìtìjší Trojice se èasto vykládá tak, že se nejprve øekne, že je Bùh v Trojici jediný (nebo jeden Bùh ve tøech osobách) a potom se toto tìžko pochopitelné, „nastolené“ tajemství s vìtším nebo menším úspìchem vykládá. Posluchaè je tøeba nakonec nìjak zdolán, takže je ochoten øíci, že už vìc chápe, ale ve skuteènosti èasto nechápe témìø nic. Dìjiny spásy ovšem postupovaly jiným zpùsobem. Bùh zaèal mluvit k èlovìku, dával se mu poznat, ale nezaèal hned tím, že by mu øekl vrchol svého tajemství. Lidé poznali nejdøív jediného vìrného a mocného Boha - Jahve, Boha neuvìøitelnì blízkého a pøitom nemanipulovatelného (1. ètení). Teprve po dlouhé dobì poznali vzkøíšení Ježíše jako èlovìka a postupnì bìhem jeho života, smrti a vzkøíšení se jim otvíralo tajemství Ježíšova života: Jeho úžasná jednota s Otcem a tajemství jeho pùvodu - Ježíšùv pùvod v Bohu. Když poznali vzkøíšení Ježíše a tedy nadlidskou kvalitu Ježíšova vztahu s Otcem, zakusili sami na sobì moc a sílu toho, kdo od Otce i Syna vychází, moc a sílu Ducha, a teprve po prožití tìchto zážitkù (prakticky po sepsání Nového zákona) se

ve sporech s bludnými uèeními vyjasòuje víra v Nejsvìtìjší Trojici tak, jak my jsme ji zvyklí znát. Tento „pedagogický proces“ je velmi dùležitý, v dìjinách se osvìdèil, a tak by mìl být i pøi zrodu víry jednotlivci nìjak respektován. Nejde tedy o to, v kázání tajemství Trojice „vysvìtlit“ (to stejnì nejde), jde o to, èlovìka do tajemství života Božího, do tajemství Zjevení a tedy do tajemství Trojice uvádìt. Což nejde udìlat ani jedním kázáním, ani pøednáškou. Dnešní svátek je nìco jako oslava vrcholu poznání - oslava toho, k jakému pochopení tajemství nás Bùh dovedl, v neposlední øadì by mohl být i oslavou toho, že jsme k životu s Bohem a tedy i k poznání jeho tajemství pozváni a že nám v dìjinách køesanství Bùh vyjasòováním omylù ponenáhlu „vytyèoval“ cestu ke správnému setkání s tímto tajemstvím. Protože všechna vìrouèná tvrzení o Trojici toto tajemství nemají schopnost vystihnout a popsat (jde o nekoneèného Boha!), ale mají schopnost nás odvádìt od bludných cest na takovou cestu, která vede k cíli. (P. Aleš Opatrný, Stùl Slova B, str. 127n)

Jezu, Jezu do mnie przyjdŸ

V letošním roce pøistoupilo k 1. svatému pøijímání 46 dìtí (36+10).

6

Kozubová 2006 Letošní státní svátek (a zároveò svátek Panny Marie Prostøednice všech milostí – 8. kvìten) jsme spolu s našimi dìtmi trávili na Kozubové, kde se konalo setkání mládeže s Otcem biskupem. Po fyzické námaze (výšlap na Kozubovou) nás èekalo obèerstvení duchovní – mše svatá. Eucharistie slavená pod širým nebem byla pro nás pøítomné jistì nevšedním zážitkem. Veliký dojem na nás udìlal pøedevším Otec biskup svou promluvou, dále schola ze Skalice, jejíž hudba otevírala srdce, a v neposlední øadì øíše pøíchozích toužících se setkat. Po mši svaté jsme snìdli své zásoby z domova a následoval pestrý program pro všechny vìkové kategorie, napø. židovské tance, hry pro dìti, promluva v kapli… Na závìr jsme se opìt setkali venku u kaple na adoraci. Pøestože na setkání se spíše míhaly postavy mládeže a dìtí, spokojení jsme odcházeli i my dospìlí. Už teï se tìšíme na pøíštì. K.V. a A. K. Jak je to už zvykem i letos jsme se vydali na horu Kozubovou. Bylo to v pondìlí 8. kvìtna 2006. Hned ráno nás linkový autobus zavezl do Košaøisk, pak už nás èekala dlouhá cesta nahoru. Pøibližnì po dvou hodinách byl pøed námi kýžený cíl: Kozubová. Po zdolání hory a odpoèinku následovala v 10:30 mše svatá, kterou slavil Otec biskup František Václav Lobkowicz. Øekl nám pøi ní pár milých slov. Odpolední program nabízel aktivity v rùzných skupinkách. Sama jsem s obdivem sledovala skupinku mladých lidí, jak si hrají s dìtmi. Byl to krásný pohled na usmìvavé tváøièky veselých dìtí. No, a nakonec byla adorace. Po adoraci jsme se vydali na autobus zpátky do Košaøisk a jeli domù. Stálo to zato, a proto doporuèuji tìm, kteøí nejeli, aby se pøíštím rokem jet rozhodli. Bylo to lepší než sedìt doma a nic nedìlat. Klára Janczyková Sluneèné poèasí èlovìka hned dobøe naladí. Toho dne, tj. 8. kvìtna, kdy naše pou smìøovala na dìkanátní setkání mládeže na Kozubovou, se slunce na nás smálo již od rána. Naše dobrodružství zaèalo již vstupem do mikrobusu. Stísnìný prostor v autobuse mì trochu vydìsil, zároveò ale pobavil. Výprava se naštìstí vmìstnala. Po pøíjezdu do Košaøisk nás èekal výšlap, který byl završen zdoláním vrcholu Kozubové. Èasový pøedstih nám umožnil pokochat se pøírodou, odpoèinout si a v neposlední øadì pøipravit se na mši sv., které pøedsedal Otec biskup. Náš pastýø pøi promluvì oslovil snad každého èlovíèka. Prolínaly se v ní slova mínìná zcela vážnì, obèas se ozvaly salvy smíchu. Po mši sv., pøestávce na svaèinu èi obìd následoval program ve skupinkách. Úèastníci si mohli vybrat mezi slovem zpívaným (videoklipy ve støedisku), slovem v umìní (židovské tance na louce) a slovem mluveným (katecheze o Písmì sv. a židovských velikonocích). Odpoledne byla možnost pøistoupit ke svátosti smíøení. Závìreèným bodem programu byla adorace a svátostné požehnání. Pøi adoraci a mši sv., hrála a zpívala dle mého soudu velmi

podìkovat bohoslovcùm za kus záslužné práce, resp. za celou, tøineckým ministrantùm za hojnou úèast a Otci Radkovi za obstarání autobusu. Vìøím, že napøesrok se naši ministranti do Olomouce zase rádi vypraví. P. Jan Mazur

pìknì schola ze Skalice. Úkolu se pìknì zhostila i schola z Jablunkova, jež obohatila liturgii o polské písnì. Dìkanátní setkání na Kozubové mìlo organizaèní nedostatky, zapøíèinìné i mou osobou. I skrze tyto neduhy jsem však vnímal Boží požehnání, které nás provázelo od samého zaèátku. Chci Bohu podìkovat za tento dar. Zároveò chci vyjádøit podìkování Otci biskupovi, knìžím, animátorùm a všem, kdo jakýmkoli zpùsobem pomáhali pøi organizaci a zajišování programu. Na závìr chci již teï pozvat všechny na pøíští „kozubovské“ mládežnické setkání. P. Jan Mazur Ministrantský den Kvìten je pro bohoslovce v Olomouci tradiènì spojován s ministrantským dnem. Kandidáti knìžství zvou každoroènì „armádu od oltáøe“ do prostor semináøe a pøilehlých míst. Zváni jsou na pøeskaèku ministranti tøí moravských diecézí. Letos se této pocty dostalo naší diecézi. Kluci z Tøince pøijali pozváni s nadšením. Proto jsme se mohli v pomìrnì hojném poètu této akce zúèastnit. V autobuse vyjíždìjícím 13. kvìtna v 6:00 nebylo ospalo. Naopak, prostorami vozidla se nesl zpìv a zvuk kytary. Ale to už jsme v Olomouci a namísto prohlížení výkladù vydáváme do semináøe. Zde je zápis, rozdìlení ministrantù do vìkových kategorií a následnì program ve skupinkách. Mladší vìkové kategorie mají mši sv. s Otcem biskupem v chrámì Panny Marie Snìžné. Kluci (i holky) staršího vìku mají vlastní program, do nìhož je samozøejmì vkomponována i mše sv. v kapli semináøe. Mladším hochùm zaèíná po Eucharistii tzv. „velká hra“. V prùbìhu jednotlivých soutìží mají podle urèitého klíèe zapojen také èas na obìd i èas na prohlídku semináøe. Po skonèení hry následuje vyhodnocení. Z našich øad se rovnìž ozývá jásot, aèkoli byli kluci rozdìleni mezi „juniory“ i z jiných farností. Po vyhlášení výsledkù se s radostí, lecjakým prožitkem èi dokonce viditelnì velkým nadšením srocujeme u autobusu, jež nás odváží do našich domovù. Ale to už jsme doma a já nemùžu jinak než

V sobotu dne 13. 5. 2006 jsme se vydali na ministrantský den do semináøe v Olomouci. Sraz byl v 6 hodin na autobusovém stanovišti. Cesta trvající zhruba 2 hodiny nebyla žádnou nudou. Naopak, v autobuse bylo veselo až milo. Otec Radek vzal kytaru a zpívalo se. V Tøinci to ještì vypadalo, že jako jediná nosím sukni i mimo kostel, v Dobré však naštìstí nastoupily další holky. Po pøíjezdu do Olomouce jdeme bez okolkù do semináøe. Tam nás zapisují do skupinek podle vìkových kategorií. Pøedstavte si, že mì, pøiøazují k tìm starším, pro nìž je speciální program v tzv. „pøístavku“. Prvním bodem programu byly køesanské písnì v podobì videoklipù, které umnì doprovázel svým komentáøem jeden bohoslovec. Nevím zda ostatní, ale mì to zaujalo. Potom odcházíme do kaple na mši svatou. Mladší ministranti ji mají s Otcem biskupem v kostele Panny Marie Snìžné. Po mši svaté nám pìt bohoslovcù pøedstavuje ukázky z MINIFORU. Zároveò nám rozdávají na tuto akci pozvání. Mladší vìkové kategorie mají mezitím velkou hru, žádající si soutìživého ducha. Kolem poledne k nám promlouvá Otec biskup František Václav Lobkowicz. Hovoøí ke klukùm, ale osloví také holky. Po promluvì následuje další program. Pøijíždí brnìnská policie, aby pøítomné obeznámila se svou prací. Kaplan nám sympatickým zpùsobem pøiblížil historky ze života policie. Kluci mají možnost vyzkoušet si neprùstøelné vesty, rùznou policejní výzbroj, nahlédnout i na zbranì. Mùžou dokonce zbranì cviènì použít. Prohlížení zbraní mne nebavilo, ale z toho mne jakoby zázrakem vysvobodily øeholní sestry. Jedna z nich, sestra Dolorosa Poláèková, se o mne skvìle postarala. Provedla mne celým semináøem. Mimo jiné jsem shlédla pokoje øeholních sester, jejich malou kaplièku a jídelnu, v níž mi naservírovali výborný guláš. Jedna starší sestra mi pak vyprávìla, jak se vlastnì do Olomouce dostala, pocházela totiž z Rumunska. Se sestrami jsem také hrála asi 3 kola skvìlé hry ”Rummikub”. Hry mne bavily, ale bohužel jsem se s nimi musela rozlouèit, blížil se konec. Pøi vyhlašování výsledkù zaèalo pršet, ale nikomu to náladu nezkazilo. Opak byl pravdou. Po rozdání cen a požehnání vedly naše kroky k autobusu, který nás odvážel domù. Cestou zpátky bylo plno legrace. A opìt si nìkteøí mohli zazpívat za doprovodu kytary Otce Radka. S dobrou náladou a úsmìvem na rtech jsme se nakonec louèili. Tento den byl opravdu krásný. Moc se mi líbil, i když jsem se moc dobøe mezi tìmi kluky necítila. Pøece ale stálo za to jet. Pro ty, kteøí tam nebyli, øeknu jen jedno. Bude-li opìt nìjaká taková akce, neváhejte a jeïte, vyplatí se to. Klára Janczyková

7

Ladislav Simajchl: Naše role při nedělní bohoslužbě (23)

PŘIJÍMÁNÍ Jako chlapec jsem si èasto pokoušel pøedstavit - a vy možná také - jak mohl Pán Ježíš pøijít k apoštolùm zavøenými dveømi. Ted' vím, že ty úvahy nebyly tak dìtinské - vždy i apoštolé mìli své pochybnosti, zda je zmrtvýchvstalý Pán mezi nimi skuteènì. Pán je musel pøesvìdèovat tím, že s nimi jedl, že je vyzýval, aby si na nìho sáhli. Mysleme na to pokaždé, když jdeme ke svatému pøijímání. Øíkáme: já pøijímám Tìlo Pánì - a vlastnì to tak není pravda. Správnìji bychom mìli øíkat: Pán pøijímá mne k sobì. Je to dílo Pánì, že nás èiní údy svého Tìla. Dáváme se mu tím do rukou, aby on v nás pøevzal iniciativu, aby nás vedl. Ted' vás chci pozvat k zamyšlení nad svatým pøijímáním. Poslechnìte si, jak jsem si tu úvahu nadepsal: "Eucharistická hostina je radostná slavnost høíšníkù, kterým bylo odpuštìno." Zní to krásnì, viïte, ale nejen to - ono je to tak i doslova pravdivé, když se necháme mešní liturgií správnì vést. Bezprostøední pøíprava na svaté pøijímání zaèíná Otèenášem. Uème se jej øíkat zvolna, s pauzièkami mezi jednotlivými prosbami, abychom je staèili myslí sledovat. Vždy v Otèenáši je souhrn celého evangelia. Ještì lepší než zbožnì øíkat, je radostnì Otèenáš zpívat. Proè to? Není zbožnìjší dùstojné pøednášení? Vysvìtlím pøíkladem: onemocnìla uèitelka. Dìti se vyøítily ze školy domù a jásavì vyzpìvovaly: "My dnes máme prázdniny, my dnes máme prázdniny!" - Proè to zpívaly? Mìly tak velkou radost, že zpívaly. I my máme dùvod k radostnému zpìvu: máme v nebi Otce, odpouští nám høíchy; chrání nás od zlého! Po knìžské prosbì za život v pokoji a bez zmatkù øíkáme všichni dovìtek Otèenáše: "Nebo tvé je království ..." Radostnì si tu pøipomínáme, že veškerá moc na této zemi patøí Bohu. Otèenáš, to je spoleèná pøíprava na svaté pøijímání. Ta se uzavírá vzájemným pozdravením pokoje - podáváme si na usmíøenou ruku. A pøipomínáme si pøi tom, že by to byla lež, kdyby to tak neplatilo i venku, mimo kostel. Vždy dobøe víme, že to, co v nedìli v kostele øíkáme, máme po celý týden venku žít, jinak by to byla falešná bohoslužba v kostele a prolhaný život venku. Proto je nutno v kostele stále myslet na to, co dìláme. Není však nutno podávat ruce na všechny strany, natahovat se i dopøedu a dozadu. Staèí podat ruku s pøátelským pohledem sousedùm. V mysli to platí na všechny. Po spoleèné pøípravì na setkání s Ježíšem následuje pøíprava osobní. I modlitba knìzova pøechází od spoleèného MY k osobnímu JÁ. Ted' máme v sobì probudit všechnu víru, nadìji a lásku. Církev nám tu vkládá do úst modlitby kratièké, ale jak krásné! Beránku Boží! - Kolik nìhy, pokory, dùvìrné lásky je v tìch nìkolika prostých slovech. Jsou

stejnì výmluvná a srozumitelná pro dìti i dospìlé, pro prosté i uèence. A jak krásné a jímavé jsou nápìvy této modlitby! Ještì jednu pøekrásnou modlitbu nám mešní liturgie nabízí: Pane, nezasloužím si to! -Nejsem svatý, nejsem dokonalý, ale tvá hostina je slavnost høíšníkù, kterým bylo odpuštìno. Zveš mne jako Zachea: "Pojï, chci být dnes tvým hostem." Mohu tedy jít - a mám proè si radostnì jako dìti vyzpìvovat cestou k oltáøi. Kdo miluje, ten si zpívá. A svaté pøijímání, to je svátost lásky. A je to také svátost víry, svátost vìøících. Není to nic pro nevìøící, nic pro uènì katechumeny. Proto ta poslední zkouška víry: knìz ukazuje každému Tìlo Pánì a øíká: To je Tìlo Kristovo! A každý odpoví: Amen, já tomu vìøím! Pøišla za knìzem èiperná dìvucha a øíká: "Otèe, já vám poradím výborný zlepšovák. Stokrát øíkáte ,Tìlo Kristovo' každému, když podáváte sv. pøijímání. Ušetøíte si èas, když pøed pøijímáním, hned po, Pane, nezasloužím si ...' pøidáte: ,Tìlo Kristovo!' A my všichni najednou odpovíme Amen, a pak už mùžete bez zdržování jen podávat." Ale knìz se smál: "Tenhle zlepšováèek neberu. Ten malý rozhovor knìze s každým komunikantem osobnì, ten musí být - protože Pán Ježíš také ke každému pøichází osobnì. Bere každého tak vážnì, jako by byl jediný na svìtì. A každý má také osobnì vyznat svou víru: Amen, já vìøím, že Pán ke mnì pøichází. Ne ten Ježíš, který žil pøed dvìma tisíci lety. Pøichází Ježíš, který žije teï, teï se se mnou setkává, teï ke mnì mluví. V eucharistii Pán Ježíš žije, v evangeliu mluví." Mám mluvit i o tom, co následuje po pøijetí Tìla Pánì, po svatém pøijímání? Mám mluvit o vašem osobním díkùèinìní? Pøed èasem vysílala anglická televize korunovaci královny. Všechno se kameramani snažili pøesnì zachytit, i korunovaèní mši v katedrále. Ale když došlo k pøijímání, objevil se na obrazovce obraz Leonardovy Veèeøe Pánì a trval tam do skonèení svatého pøijímání. Jsou intimní sféry èlovìka, které nepa tøí na veøejnost. Ani u nás snad nenapadne fotografa, aby fotil snoubence nebo prvokomunikanty v okamžiku, kdy pøijímají Tìlo Pánì. Svaté pøijímání a chvíle po nìm je èas intimního setkání s Hostem naší duše. A to prožívá každý po svém. Pamatuj: U stolu Pánì nepøi,jímáme nìco, vìc, pokrm. My pøijímáme Nìkoho-živého Pána. A tento Pán chce v nás pøevzít iniciativu, chce nás vést hlasem svého Slova. Chceme to? Chceme ho následovat? Dáme se vést? Vìøím, Pane, pomoz mé nedùvìøe! Chci, Pane, dej mi k tomu sílu. Poznámka Je to až trapné, jak se v nìkterých kostelích

bezduše a chvatnì pøi mši brebentí Otèenáš. Kde se to lidé tak nauèili? Možná pøi rùženci. Je tøeba jemnì a vytrvale vysvìtlovat, že je rùzný zpùsob modlitby. Slova rùžence jsou rytmickým pozadím meditace. Ale Otèenáš je pøedkládání jednotlivých proseb Bohu - a zde záleží na každém slovu. Po knìzovì výzvì a je pauza k nadechnutí. Po jednotlivých prosbách pauza k domýšlení. Obèas, pøi vhodné pøíležitosti, je možno zdùraznit spoleèenství modlitby i postoje: vyzveme lidi, aby se vzali za ruce a vytvoøili bratrský øetìz kolem oltáøe. Jindy tak mùžeme obmìnit podání ruky pøi pozdravení pokoje, aby se nestalo zvykovým gestem. "Nebo- tvé -je království" - uème øíkat slavnostnì. Každé slovo a má svou váhu, odstup od druhé myšlenky - vždy je to dík a chvála Bohu! Lámání chleba, krásný a výmluvný symbol, který dal mešní liturgii první jméno, se vytrácí používáním malých hostií. Aspoò obèas bychom mìli najít pøíležitost k lámání velké hostie, napø. pro snoubence pøi svatební mši. Stejnì tak se knìz mùže nìkdy dìlit o svou hostii s lektorem. Beránku Boží a modlitba setníkova jsou hluboké a krásné modlitby k pøípravì na svaté pøijímání. Ale známe je už od dìtství a jsou kratièké. Oboje vyvolává nebezpeèí bezmyšlenkovitého odrecitování. Je tøeba èastìji mluvit o jejich hloubce a výmluvnosti. Cestou ke sv. pøijímání-mají lidé zpívat? Leckdo je toho mínìní, že zde je na místì tiché soustøedìní. Ale mešní liturgie tu poèítá se zpìvem. Ten vyjadøuje touhu i radost, je to vysoce expresivní modlitba. Bez zpìvu zní v kostele jen šoupání nohou, hrkání lavic a židlí. Ovšem vždy budou jednotlivci, kteøí by se pøi zpìvu nesoustøedili. ty nebudeme ke zpìvu nutit. Pøi podávání svatého pøijímání je dobøe, že byla každému ponechána volnost, chce-li stát nebo kleèet. Vìtšinou bylo stání pøijato všude s povdìkem, ale i zde budou výjimky. Proè ne. Liturgické postoje nemají naštìstí povahu vojenského drilu na cvièišti. Totéž platí o svobodì zvolit si pøijímání na ruku nebo do úst. Zvykli jsme si i podávat Tìlo Pánì ex hac altaiis participatione. Ale když je nutno dobírat ze svatostánku, kdy pøinést? Až dojdou partikule na patenì? To jen v neèekaném pøípadì. Jinak už pøi lámání chleba - to je chvíle pøípravy. Pomocník pøi podávání sv. pøíjímání má pøijímat spolu s knìzem u oltáøe, pod obojí, øíkají liturgové. Zviditelní se tak, že je spolupracovníkem knìze a služebníkem oltáøe. Má knìz pøijímat až naposledy? Ozývaly se takové hlasy a odvolávaly se na dnešní pravidla stolování. Ale ta platí jen u malé skupiny. Pøi farní bohoslužbì platí princip vùdce skupiny - davu - a ten dìlá první to, co ostatní mají dìlat po nìm. Pokraèování pøíštì

8

Nedìlní a sváteèní liturgie v èervnu Slavnost Seslání Ducha Svatého (4.6.) 1. ètení: Sk 2,1-11; 2. ètení: Gal 5,16-25; Evangelium: Jan 15,26-27;16,12-15 Žalm: odp. Sešli svého Ducha, Hospodine, a obnovíš tváø zemì. ref. Niech zst¹pi Duch Twój i obnowi ziemiê. Slavnost Nejsvìtìjší Trojice (11.6.) 1. ètení: Dt 4,32-34.39-40; 2. ètení: Øím 8,1417; Evangelium: Mt 28,16-20 Žalm: odp. Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svùj majetek. ref. Szczêœliwy naród wybrany przez Pana. 11. nedìle v mezidobí (18.6.) 1. ètení: Ez 17,22-24; 2. ètení: 2 Kor 5,6-10; Evangelium: Mk 4,26-34 Žalm: odp. Dobré je chválit Hospodina. ref. Dobrze jest œpiewaæ Tobie, Panie Bo¿e. 12. nedìle v mezidobí (25.6.) 1. ètení: Job 38,1.8-11; 2. ètení: 2 Kor 5,1417; Evangelium: Mk 4,35-41 Žalm: odp. Oslavujte Hospodina, nebo na vìky trvá jeho milosrdenství. ref. Chwalmy na wieki mi³osierdzie Pana. 13. nedìle v mezidobí (2.7.) 1. ètení: Mdr 1,13-15;2,23-24; 2. ètení: 2 Kor 8,7.9.13-15; Evangelium: Mk 5,21-43 Žalm: odp. Chci tì oslavovat, Hospodine, nebo jsi mì vysvobodil. ref. S³awiê Ciê, Panie, bo mnie wybawi³eœ.

Pøíští èíslo MOSTu vyjde 2. èervence 2006. Pøíspìvky mùžete zasílat do 21.6.2006. „Jestliže kdo žízní, a pøijde ke mnì a pije!“ (J 7,3) Srdeènì zveme na DUCHOVNÍ OBNOVU pro dívky, která se bude konat od 10. 7. (16 hod) do 14. 7. 2006 (14 hod) pod vedením P. Adama Ruckého v prostorách kláštera sester Alžbìtinek v Jablunkovì. Bližší informace a pøedbìžné pøihlášky na tel. è. 558 357 402 nebo 731 625 660 (sestra Imelda, sestra Anežka) nebo na adrese: Konvent sester Alžbìtinek, Bezruèova 395, 739 91 Jablunkov, e-mail: [email protected] Ozvìte se pokud možno do 30.6.2006

most

Poøad bohoslužeb v èervnu 1. Nedìle 4.6.2006 – Slavnost Seslání Ducha Svatého; 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 èesky. konèí doba velikonoèní. 2. Nedìle 11.6.2006 – Slavnost Nejsvìtìjší Trojice; 6.30 a 10.00 èesky, 7.50 a 17.00 polsky. 3. Ètvrtek 15.6.2006 – Slavnost Tìla a Krve Pánì. 4. Nedìle 18.6.2006 – 11. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 èesky. 5. Pátek 23.6.2006 – Slavnost Nejsvìtìjšího Srdce Ježíšova. 6. Sobota 24.6.2006 – Slavnost Narození sv. Jana Køtitele. 7. Nedìle 25.6.2006 – 12. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 èesky, 7.50 a 17.00 polsky. 8. Ètvrtek 29.6.2006 – Slavnost sv. Petra a Pavla, apoštolù. 9. Nedìle 2.7.2006 – 13. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 èesky. 10. V mìsíci èervnu slavíme pobožnosti k Božskému Srdci Ježíšovu. 11. Každou nedìli pùl hodiny pøed veèerní mší svatou (mimo dobu postní) je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní a svátostné požehnání. Poslední nedìle v mìsíci – Mariánské veèeøadlo.

POZVÁNKA Srdečně zveme všechny farníky na

12. V prùbìhu týdne mše svaté zaèínají v 6.35 a 17.00 hodin. V pondìlí, støedu, pátek - ranní èesky, veèerní polsky. V úterý, ètvrtek, sobotu - ranní polsky, veèerní èesky. 13. Každý ètvrtek od 16.00 a první pátek po ranní mši svaté je výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní. 14. Každý pátek po ranní i veèerní mši svaté je výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní s modlitbou Korunky k Božímu Milosrdenství. První pátek v mìsíci - litanie a zasvìcení Božskému Srdci Ježíšovu. Každý poslední pátek v mìsíci v prùbìhu celého školního roku se modlíme za dìti, mládež, žáky, studenty, katechety, uèitele a vychovatele pøi veèerní adoraci Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní od 16.00 hodin. 15. Mše svatá v Domovì dùchodcù na Sosnì je každý pátek v 15.30. Pùl hodiny pøed zaèátkem mše sva té je možno pøistoupit ke svátosti smíøení. Mše svatá v Nemocnici Sosna je sloužena každou sobotu v 15.30. Pøede mší sv. pøíležitost ke svátosti smíøení. Redakce neruèí za jazykový sled jednotlivých mší sv. Sledujte vývìsku v kostele!

Úmysly apoštolátu modlitby – èerven 2006

Absolventský koncert

Daniely Workové, který se uskuteční dne 22.6.2006 v 18:00 hod. ve foyer kulturního domu Trisia, a. s. v Třinci. V programu se Daniela představí se svým klavírním repertoárem a jako hosté vystoupí Třinecký komorní orchestr, skupina „3jazz“ ve složení Michal Worek, Jan Cienciala, Albert Černý a také zazpívá Denisa Roszková za klavírního doprovodu Mgr. Jiřího Zabystrzana. Daniela se hudbě věnuje už od předškolního věku a v současné době vypomáhá našemu varhaníkovi při bohoslužbách, je členkou Třineckého komorního orchestru, korepetitorkou Štývarova dětského sboru a příležitostně doprovází i ostatní třinecké pěvecké sbory. Ještě jednou srdečně zveme.

Denní modlitba Apoštolátu Nebeský Otèe, kladu pøed tebe celý dnešní den. Pøináším ti v nìm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpøítomòuje obì sebe samého za záchranu svìta. Duch Svatý, který jej vedl, kéž je i mým prùvodcem a vyzbrojí mì silou pro svìdectví o tvé lásce. To vše pøináším jako svou nepatrnou obì spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou Církve, zvláštì na úmysly, které nám pøedkládá Svatý otec a naši biskupové pro tento mìsíc: 1. Úmysl všeobecný: Aby køesanské rodiny s láskou vítaly každé dítì a aby obklopily láskou pøestárlé a nemocné. 2. Úmysl misijní: Aby vìøící pochopili, že stálý dialog mezi náboženstvími a zakoøenìní evangelia do místních kultur pomáhají k evangelizaci národù. 3. Úmysl národní: Aby uskuteèòování myšlenek plenárního snìmu vlilo všem vìøícím do srdcí nové nadšení k životu z víry.