Èíslo 215/roèník XVIII.
listopad 2011
Proti dobrovolnému daru
Potopa
Potopa na zemi trvala ètyøicet dní, vod pøibývalo, až nadnesly archu, takže se zdvihla od zemì. Vody zmohutnìly a stále jich na zemi pøibývalo. Archa plula po hladinì vod. Vody na zemi pøevelice zmohutnìly, až pøikryly všechny vysoké hory, které jsou pod nebesy. Gem. 7, 17-19
2
M O S T 2 1 5 / X V I I I
J u b i l e u s z p o w s t a n i a D i e c e z j i O s t r a w s k o – O p a w s k i e j „O dobra matuchno ubogich, pociecho pomocy dla chorych, Ucieczko k³opotem drêczonych. Wzorowa Ty matko w rodzinie, patronko œwiêtego ma³¿eñstwa, Us³u¿na Twej ziemi w³adczyni. Œwiêta Jadwigo spójrz na lud. PrzyjdŸ i b³ogos³aw nasz ¿ycia trud. O, blasku œwiêtoœci i wiary. Racz pomóc, Jadwigo, nam!” Wezwania do œwiêtej Jadwigi G³ówne uroczystoœci zwi¹zane z Jubileuszem powstania Diecezji Ostrawsko – Opawskiej odby³y siê 15 i 16 paŸdziernika w Ostrawie. Diecezja na mocy bulli papieskiej Ad Christifidelium spirituali by³a ustanowiona dnia 30 maja 1996 roku. Pierwszym biskupem zosta³ mianowany Mons. Franciszek Lobkowicz, który uroczyœcie przej¹³ urz¹d 31 sierpnia 1996 roku w Katedrze Boskiego Zbawiciela w Ostrawie. To zapocz¹tkowa³o now¹ historiê Koœcio³a na naszym terenie. Poniewa¿ próby utworzenia samodzielnego biskupstwa na terytorium Œl¹ska ponawia³y siê ju¿ od 1742 roku, niestety nie zosta³y zakoñczone sukcesem. Dopiero papie¿ Jan Pawe³ II spe³ni³ proœbê biskupów morawskiej prowincji koœcielnej. W 1998 roku rozpoczêto budowê gmachu Biskupstwa Ostrawsko – Opawskiego w pobli¿u koœcio³a œw. Wac³awa w centrum Ostrawy. Uroczyste oddanie nowego gmachu biskupstwa przy Placu Koœcielnym odby³o siê 11 lutego w 2000 roku. Podstawowym przes³aniem Biskupstwa jest szerzenie wiary w Boga i chrzeœcijañskich wartoœci ¿ycia. Diecezja Ostrawsko – Opawska sk³ada siê z 11 dekanatów, w których biskup powo³uje duchownego na funkcjê dziekana, który wspó³pracuje z biskupem i ksiê¿mi, w ramach swojego dekanatu. Nasza parafia trzyniecka nale¿y do dekanatu frydeckiego, w którym funkcje dziekana sprawuje Mons. Rudolf Sikora a zastêpc¹ jest nasz Ks. Proboszcz Mons. Franciszek Vrubel. Do frydeckiego dekanatu nale¿¹ oprócz znanych nam parafii w Jab³onkowie, Wêdryni, Mostach ko³o Jab³onkowa, Górnej £omnej, Ropicy, Trzycie¿u, Gnojniku, Frydku jeszcze parafie w Skalicach, Janowicach, Morávce, Dobraticach, Domaslavicach, Bruzowicach, Sedlišti, Vratimovì a Šenovì. Z okazji jubileuszu 5-lecia istnienia
diecezji wziêliœmy udzia³ w ca³odiecezjalnej pielgrzymce do Trzebnicy w roku 2001, by pok³oniæ siê œwiêtej Jadwidze, która jest g³ówn¹ patronk¹ diecezji ostrawsko – opawskiej. Nastêpnie 9 paŸdziernika 2006 roku – z okazji jubileuszu 10-lecia istnienia diecezji wyjechaliœmy do Ostrawy, by poznaæ siedzibê Ojca Biskupa i w zarysach poznaæ pracê biskupstwa. Wtedy tak¿e zwiedziliœmy koœció³ œw. Wac³awa oraz katedrê Boskiego Zbawiciela. Ju¿ wtedy byliœmy pe³ni podziwu dla ojca Biskupa, który otrzyma³ bardzo wielkie zadanie, jakim jest wprowadzenie w ¿ycie nowej diecezji. Mo¿na zauwa¿yæ tak¿e wielki wk³ad pracy wszystkich pracowników kurii biskupiej. W niedzielê 16 paŸdziernika 2011 z okazji jubileuszu 15-lecia diecezji w katedrze Boskiego Zbawiciela celebrowa³ uroczyst¹ Mszê Œwiêt¹ Arcybiskup Praski Mons. Dominik Duka wraz z Biskupem Mons. Franciszkiem Lobkowiczem. Zacny goœæ wyg³osi³ bardzo pouczaj¹c¹ na dzisiejsze czasy homiliê. Oto przynajmniej fragmenty: „…Mnozí se domnívají, že diecéze by mìla mít za patrona nìjakého významného biskupa, opata nebo jinou významnou postavu církevní hierarchie. Sv. Hedvika – žena, matka, øeholnice, která žila na pøelomu 12. a 13. století. My žijeme na pøelomu 20. a 21. století. … Køesanství zaèíná svoji éru zcela jinak než všechna ostatní náboženství. Protože v dobì prvotní církve se køesanem mohl stát ten, kdo se osobnì rozhodl pro Krista, se vším všudy i s velkým rozhodnutím, že Mu dává i svùj život. To nebyla jenom slova, to byla skuteènost. První tøí století jsou staletími pronásledování. Jsou staletí muèedníkù… Doba sv. Hedviky, sv. Anežky, sv. Zdislavy, a sv. Alžbìty, to už je doba, kdy køesanství je od dìtství samozøejmé, tradicionálnì pøijímáno. Je to doba, kdy sv. František a sv. Dominik najednou objevují, že vlastnì vìtšina i když pokøtìná, køesanství nepraktikuje a žije jako pohané… Do této doby patøí sv. Hedvika – narozena na hradì Andechse v Bavorsku, potom žije ve Slezsku, a když ovdoví, vstupuje do kláštera v Trzebnici, jež sama založila a její dcera tam je abatyší. Tyto ženy mají jeden spoleèný rys: chápou své poslání ženy, která nemùže zapomenout, že èlovìk potøebuje celý život otevøené srdce, klidné slovo, potøebuje posloužit ve chvíli nemoci a stáøí. A právì tyto šlechetné ženy, tyto královské dcery ukazují, v èem je podstata vìci, v èem je podstata ženy. V souèasné
dobì všichni cítíme, jak je naše spoleènost nemocná… Problém nezamìstnanosti doléhá na celé spoleèenství. Proto si uvìdomme jedno, že èlovìk je èinorodý a zahálka èlovìka nièí. Zahálka patøí mezi hlavní høíchy a spoleènost si musí uvìdomit, že nové technologie jasnì vyžadují jiný pøístup k lidské práci. Že musí být novì ocenìná plná úloha, kterou hraje žena v rodinì, kterou hraje matka v rodinì. A vy, ženy, víte samé, kolik vás stojí opravdová péèe o rodinu. Jestliže si škola neví rady se svými školáky, protože jim chybí urèitý základ výchovy z domova, tak to jsou všechno dùsledky toho, jak jsme se nauèili chápat práci vykonávanou v zamìstnání. Nyní nám chybí výsledek té velké namáhavé práce, kterou je starost o rodinu a výchovu. Ano, právì tyto ženy, jako sv. Hedvika, patøily k elitì spoleènosti a byly si vìdomé, co spoleènost nejvíce potøebuje. Volba patronky sv. Hedviky nebyla náhodou, protože Bùh nespoléhá na náhody. Pro Nìho náhoda neexistuje. Sv. Hedvika je patronkou vaší diecéze právì v onìch letech, kdy je zapotøebí novì zorganizovat celkový život spoleènosti. Také církev nás vyzývá k novému evangeliu. V èem spoèívá nové evangelium? Urèitì to není pobízení, urèitì to není reklama. Ale znamená to, že tak jako v dobì sv. Hedviky je zapotøebí, aby náboženská výchova v našem kraji navedla už i malé školáky a mladé lidí k osobnímu rozhodnutí pro Krista. Že spoleèenství tìch, kteøí se rozhodnou pro Krista není stranou, spolkem ani organizací, ale je duchovní rodinou, v které jsou si navzájem všichni bratøi a sestry….V rodinách nemùžeme existovat bez skuteèné lásky a nìžnosti. Dokonce nás Pán Ježíš uèí, že nìžnost nemá být jenom základním projevem matky, ale že i ze strany otce se vyžaduje nìžnost aby mohl být i on oslaven. Jestliže v souèasné dobì pohoršujeme, když voláme o ochranì a upevnìní pozice rodiny, musíme si uvìdomit, že rozhodnout se pro Krista, znamená rozhodnout se pro rodinný život, v kterém muž a žena hrají nezastupitelnou roli ve výchovì obecné ale i v náboženské. Dìtští pedagogové, psychologové, sociologové øíkají, že dítì nutnì potøebuje pro svùj život ženský a mužský vzor, aby se mohlo rozhodnout a mohlo plnohodnotnì plnit svojí životní úlohu. Pøipomínáme, že køesanství je náboženství toho, který je vìènou moudrostí. Je to rozhodnutí pro lidskou i boží moudrost, když øíkáme: rodina je spoleèenstvím muže a
M O S T 2 1 5 / X V I I I
3
m e m
ženy a místem, kde se narodí z lásky a nìžnosti nový život… Kdybyste se zeptali sv. Hedviky i ona by nám øekla jakou roli musí hrát rodina. Rodina, která není jenom spoleèenstvím muže, ženy a dìtí. Rakousko-uherský zákon nám zanechal její definici: Rodina jsou: prarodièe, rodièe, dìti a vnouèata. Je to spoleèenství, bez kterého èlovìk nedokáže žít. Jestliže takto budeme chápat ono poselství sv. Hedviky, tak jsme skuteènì na poèátku øešení tìch bolestí a starostí, které nás všechny trápí…“ Arcybiskup Dominik Duka zwraca³ uwagê na to, ¿e kraj, który mo¿e byæ najbardziej bogaty, posiadaæ najwiêcej fabryk itp. mo¿e borykaæ siê z k³opotami, których nie potrafi rozwi¹zaæ, je¿eli nie docenia w pe³ni znaczenia tego, jak wielk¹ rolê odgrywa dobra rodzina. Przypomina³ s³owa b³. Jana Paw³a II, który w swoich encyklikach podkreœla³ znaczenie rodzin.: „Naród prawdziwie suwerenny i duchovo mocny jest zawsze z³o¿ony z mocnych rodzin œwiadomych swego powo³ania i pos³annictwa w dziejach.“ / List do rodzin, 17 /. Wanda Pó³tawska tak rozwa¿a³a s³owa Jana Paw³a II: „Rodzina mocna – to rodzina mocna wiar¹, zakorzeniona w Bogu, taka, która nie tylko jest silnie zwi¹zana wiêzami prawdziwie ofiarnej mi³oœci, ale taka, która dostrzega innych dooko³a i ma poczucie odpowiedzialnoœci za ca³¹ wspólnotê.“ Szkoda, ¿e treœæ jubileuszowej homilii Arcybiskupa Dominika Duki, która jasno i wyraŸnie wskazywa³a na wszystkie b³êdy w spo³eczeñstwie, nie zosta³a opublikowana i nag³oœniona, by wiêkszoœæ ludzi mog³a siê z tak potrzebn¹ treœci¹ zaznajomiæ. Wtedy niejeden zastanowi³by siê nad swoim postêpowaniem. Dzisiejsze trendy w spo³eczeñstwie ( wolne zwi¹zki, aborcja…), które prowadz¹ do zaniku tradycyjnych wartoœci w rodzinie, by³yby w³aœciwie pomianowane, a nie jak to ma miejsce w dzisiejszych mediach, ¿e to coœ nowoczesnego, do czego ka¿dy ma prawo. Jest to droga prowadz¹ca do zguby i klêski cz³owieka. Arcybiskup zakoñczy³ swoj¹ homiliê s³owami: „…aby se vaše diecéze, která vstoupila už do puberty se dobøe rozhodla a uvìdomila si ony dùležité priority, které stojí pøed námi na pøelomu jednadvacátého století“. Ka¿dy chrzeœcijanin powinien siê dobrze zastanowiæ i nie baæ siê daæ œwiadectwa prawdzie! Irena Szymonikowa
Že by móda? První listopadové dny nás vedou více k návštìvì našich høbitovù. Vzpomínáme na naše zesnulé, pokládáme na jejich hroby kvìtiny, zapalujeme svíèky a modlíme se za ty, kteøí nás pøedešli do vìènosti. Jistì ani smrt není nìèím, co by nás definitivnì rozlouèilo, protože láska je nesmrtelná. Høbitovy bychom ale mìli navštìvovat nejen o „dušièkách“. Jsou výroèí narození èi smrti, které si pøipomínáme. Návštìva høbitova je i jemnou pøipomínkou pro nás živé, že i naše pozemské putování jednou dojde svého konce a i nad naším tìlem se zavøe zemì. Duše èlovìka se objeví pøed Bohem, aby vydala jakési úèty z èasu, který jí byl na tomto svìtì dán. Chodím na høbitov pomìrnì pravidelnì a dá se øíci, že i èasto. Jednak tam bìhem roku ukládáme tìla tìch, kteøí už doputovali a pak taky proto, že je tam již dost veliká øada tìch, které jsem osobnì znal a na které i já rád vzpomínám. Nakonec ani pro knìze není nepotøebné, aby si tady pøipomenul i svùj pozemský konec. Letos jsem ale pøi návštìvách høbitova žasnul. Ani ne tak nad tím, že hroby jsou upravené, ozdobené, že tu a tam stojí lidé v uctivém tichu, modlí se a vzpomínají. To sem patøí a není proè se divit. Žasnul a strnul jsem ale nad nìkolika hroby. I ony jsou hezky upravené, ozdobené, i na nich se svítí. Jsou to hroby v podstatì nové, nebo alespoò „mladé“. Udivila mì ale jedna vìc. Vìtšinou i hroby jsou jakýmsi viditelným znamením naší víry, nebo jejího nedostatku, nebo její absence vùbec. Nevìdìl jsem, kam bych ale zaøadil to, co pøedstavuje pomník. Nic neobvyklého: deska s nápisem, jméno a pøíjmení, datum narození a úmrtí… Ale ozdobou pomníku vyøezaná díra ve tvaru køíže… Co tím chtìl básník øíci? Že by se zesnulý za svého života vzdal svého vztahu k Bohu a my to chceme tímto zpùsobem vyjádøit?
Bylo, ale už není…? Opravdu nevím. Kdyby žil trvale bez víry, pak by tam byla ratolest, kvìtina, nebo jsem už taky vidìl obrázek krajiny se zapadajícím sluncem. Prostì nìco, ale díra? Díra vždycky zùstane dírou, tedy nedostatkem nìèeho, co zpùsobil èlovìk. A mùže mít tvar kvìtiny, køíže, ruky… vždycky to bude díra a nic jiného. Pøedstavme si, kdyby se stavìla budova nìjakého státního úøadu, na které je vždy státní znak. A to je škola, mìstský èi obecní úøad, policie èi jakákoliv jiná státní budova a vedle cedule by byla díra ve tvaru státního znaku. Tohle by asi neprošlo. Nebo nechejme si vyøezat ve stole díru ve tvaru talíøe… Tady je jeden projev toho, èeho se tu a tam dotýkáme, když upozoròuji na pomìrnì èastou absenci rozumu, který je nahrazován emocí. Ono je to móda, jenomže sluší mi tato móda? Co tato móda øíká o mém vkusu? Ba ani v odívání není díra módou, i když se nìkdy zdá, že tu a onde vládne kult alespoò èásteèné nahoty. Pøitom nahota nikdy není, nebyla a nebude módou pro èlovìka, který se alespoò trochu øídí rozumem. V hrobì tiše tlí lidské tìlo, my ale vìøíme a vyznáváme vzkøíšení mrtvých a život budoucího vìku. Jak mùže být takovýto hrob ozdoben dírou ve tvaru køíže? „Proti gustu žádný deputát“, ale vztah èlovìka k Bohu mùže být tìžko signalizován nic neøíkajícím znamením. Nakonec to ani není znamení - to je prostì díra. Jistìže nejsem cenzorem høbitovního umìní, taková funkce ani neexistuje. Vzhledem k tomu, že høbitov je posvátný a jsme-li vìøící, pak bychom nemìli podléhat módì v oblasti kamenictví. Proto znovu pøipomínám: kéž nenahrazujeme rozum levnou emocí, pak staèí trocha reklamy a prodají se úspìšnì a rychle i nejvìtší nesmysly. P. František
4
M O S T 2 1 5 / X V I I I
Náboženství? Na co? Také jste èetli Horizont ze dne 20. záøí 2011? Také vás pøekvapilo, že jen asi pìtina z dotázaných rodièù v našem mìstì se zajímá, jestli je na škole výuka náboženství. No, øeknete si, když je v Tøinci tolik nevìøících… To možná ano, ale v poslední dobì zjišuji, že to neplatí jen u nevìøících rodièù, ale bohužel i u tìch vìøících. Vždy je tak málo dìtí pøihlášených do náboženství! Øíkala jsem si, že to možná je v tom, že mnoho rodièù své dìti prostì nepøihlásilo. Hodnì dìtí pak totiž pøichází do vyuèování náboženství s tím, že by mìli chodit, ale rodièe nepodali pøihlášku. I letos mi tak pøišlo už dalších 8 dìtí. Bohužel rodièe si prostì neuvìdomují, že to se sebou nese urèité problémy. Když totiž si jde katecheta domlouvat výuku náboženství na té které škole, tak má v ruce pøihlášky. Podle nich i paní zástupkynì ví, kolik asi dìtí daný nepovinný pøedmìt bude navštìvovat a zároveò ví, ze kterých tøíd dané dìti jsou. Podle rozvrhu se pak plánuje, kdy a ve které tøídì bude náboženství probíhat. No, a když nìkteré dìti pøihlášené nejsou, tak se prostì jejich rozvrh v potaz brát nebude. Osobnì nemám ráda dny, kdy je na škole Bijásek, protože ten den – v úterý nebo ve støedu jedenkrát mìsíènì prostì výuka jakoby ani nebyla. Dìti pak musíte uvolnit døív a ze 45 tak máte tøeba jen 10 minut. Pro dìti možná fajn, pro mì zabitý èas. Tak si pøedstavte, že se na 1 vyuèovací hodinu pøipravujete cca 1 hodinu doma, pak vám cesta do školy a ze školy zabere dalších 20-40 minut (záleží na vzdálenosti školy od místa bydlištì) a stejnì se k pøedpokládanému tématu ani nedostanete, protože vám pøijde zbyteèné polovinu žákù (dìti, které do Bijásku nechodí) uèit nìco, co budete pøíští týden stejnì opakovat té druhé pùlce žactva. Samozøejmì, že ale ve škole s dìtmi zùstat musíte, protože rodièe poèítají s tím, že dítì má náboženství do té a té hodiny, takže je pustit døív domù nemùžete, jste za nì v tu dobu zodpovìdni, a musí se pak pøipravovat náhradní plán. Naštìstí už s tím poèítám a snažím se domluvit termíny tak, aby se výuka náboženství nekryla s promítáním filmù pro dìti. Dalším nešvarem rodièù je, že sice dítì na náboženství pøihlásí, ale jakmile má za sebou 1. svaté pøijímání, tak si øeknou: „No proè by ještì cho-
dil/a, vždy už nemusí. Omyl! Velký omyl! I O. František kolikrát zdùrazòoval, že tím vše nekonèí, ale zaèíná. Dìti se opravdu nauèí každým rokem nìco nového. Ani v matematice se nekonèí malou násobilkou, ale pokraèujeme v dalších tøídách velkou násobilkou, zlomky, rovnicemi, funkcemi apod. Lékaø se také musí stále vzdìlávat, protože se objevují stále nové a nové metody léèby èi nové léky, které by pacientovi více vyhovovaly a pomohly mu. Dokonce i my katechetky máme povinnost stále chodit na pøednášky na biskupství, abychom se vzdìlávaly. Øeknete si možná proè? Já nemùžu mluvit za všechny, ale sama vím, že pokaždé se dozvím nìco nového a vždy se to snažím pøedat i dìtem, které uèím. Vždy je tolik témat, které stojí za to. A mrzí mì, že má snaha vyjde naprázdno prostì jen proto, že dìti nepøijdou. Já osobnì jsem náboženství navštìvovala od 2. až do 8. tøídy, a i když jsme mìli po 3 letech vždy stejnou látku, tak nám ji O. Kalisch podal vždy jinak, vždy zajímavì a ve vyšším roèníku i dùkladnìji. Dodnes na jeho hodiny vzpomínám a obèas i nìco od nìho zaøadím do svých hodin. Pro mì to byl opravdu duchovní otec. I kvùli nìmu jsem ráda, když mùžu uèit náboženství, že mùžu knìžím pomoci v jejich tìžké službì. Možná, že to je v nás, tedy když budu konkrétní, tak ve mnì. Možná, že by to mìl dìlat nìkdo jiný, možná se na to nehodím, možná mì dìti nemají rády, možná je neumím zaujmout tak, aby mì poslouchaly, aby se více zajímaly o to, co tam vùbec probíráme, možná proto se prostì do náboženství nehrnou. Možná… Jsou ale i takoví, kteøí kladou všechny ostatní kroužky pøed náboženství. A rodièe je v tom ještì podporují: „Vždy máš talent, nesmíš ho zahodit“, ale i ten talent na fotbal, flétnu, atletiku… dostaly dìti od Pána Boha. „Naè náboženství? Vždy máme trénink, hodinu, zápas…“ A kde je náboženství? Nebo radši chcete, aby mìly dìti místo nìho sexuální výchovu, která se v dnešní dobì tolik propaguje, a kterou naštìstí zatím pan ministr Dobeš zamítl? Opravdu chcete, aby se už ve 4. èi 5. tøídì uèily vaše dìti praktiky milování a jak se má navlékat kondom a co to je homosexualita a tak podobnì? Nebo chcete, aby se vaše dítì nauèilo vhodnému chování nejen k
ostatním lidem, ale i k sobì a k Bohu, který jediný je nikdy neopustí, který jediný má na nì vždy èas, který jediný ví, co kdo potøebuje. A i když nám zrovna nedává to, co my zrovna chceme, tak nám ale vždy dá to, co je pro nás jediné dobré, i když to v tu chvíli zrovna tak necítíme! Vždy nauèit dìti vážit si všeho živého i neživého, vážit si práce druhých lidí, vážit si rodièù a Boha a mít je rád a nauèit je i vìøit v Boha, který opravdu není nìjakým dìdeèkem na obláèku, ani není tím, který nás za všechno trestá, ale vždy nám odpouští, litujeme-li provinìní, který ani není hlídaèem, jenž jen èeká, až nìco provedeme, ale je laskavým a milosrdným Otcem, vždy i tohle dá fušku. Já se opravdu snažím dát ze sebe a ze své víry dìtem to nejlepší, a moc mì tìší, když vidím dìti, které jsem uèila napø. pøed 7-9 lety, v kostele. Akorát nevím, jestli mám vìtší radost z toho, že je vidím na mši svaté nebo z toho, že jsem je svou katechezí neodradila. Najdou se ovšem i takové dìti, které do náboženství prostì chodit musí, protože to chce babièka. Ani ne maminka nebo tatínek, ale babièka, protože: „Holka musí jít k 1. svatému pøijímání a O. František mi øíkal, že ještì nemùže, protože je teprve ve 2. tøídì. Ale ona už celý rok na náboženství chodila!“ Taky se divíte? Nebo se tomu dokonce smìjete? Mì to pøijde spíš k pláèi, když si nìkteøí lidé berou O. Františka nebo jiného knìze do pusy a myslí si, co též on si myslí a že je takový divný a pøísný, a že jinde by to urèitì šlo apod. Mezi námi… Za to O. František ani jiný knìz nemùže. V Tøinci totiž je nepsané pravidlo, že dìti, které chtìjí jít k 1. svatému pøijímání, musí chodit do náboženství alespoò 2 roky. Ten 2. rok (pokud dítì chodí na náboženství od 1. tøídy, tak samozøejmì 3. rok - ve 3. tøídì), pak musí absolvovat i pøípravu v kostele, která probíhá už od adventu (pro rodièe, kteøí to nevìdìli). Jsou-li tyto podmínky splnìny, tak pak nastává ta zásadní podmínka, kterou knìz opravdu neovlivní - dítì musí být ve 3. tøídì, tedy musí mít alespoò 9 let ten rok, kdy ke svátosti pøistoupí. Takže milí zlatí, i obdržení svátostí má svá pravidla. Vždy obèanku taky dostanete v 15 letech a ne døíve, k volbám taky mùžete až od 18 let a jak by to vypadalo na našich cestách, kdyby neplatila
M O S T 2 1 5 / X V I I I
žádná pravidla. To by pak bylo bouraèek a karambolù. Stejnì jako na silnicích, stejnì jako v životì, tak i v církvi platí urèitá pravidla, která opravdu O. František ani O. Kalisch (bývalý faráø z Jablunkova) nevymyslel. Omlouvám se tímto O. Františkovi, že jsem jeho osobu nìkolikrát zmínila, ale nemìla jsem zlý úmysl, jen jsem interpretovala to, co se mi dostalo k uším. A O. Kalisch na vìènosti mi také jistì odpustí, vždy naše sympatie byly vzájemné a mé smýšlení v oblasti duchovní je ovlivnìno z velké míry právì jím. Na závìr snad toto: Milí rodièe, i já jsem rodiè a vím, že dìti obèas mají svou hlavu, ale pokud vy je k Bohu nepøivedete, nebo pokud ho k nìmu alespoò nepostrèíte, možná jen tím, že dítì pøihlásíte na hodiny náboženství, pak to za vás nikdo neudìlá. A pokud pùjde snaha od prarodièù? Budiž, ale Bùh se nebude ptát babièky nebo dìdeèka, jestli vedl/a vnuèku èi vnuka k Bohu, ale zeptá se vás, rodièù, jestli jste splnili slib, který jste dali nejen v den vaší církevní svatby, ale pak i pøi køtu jménem dítìte. Slib vést dítì k Bohu daný ne knìzi, ne církvi, ale Bohu. A pamatujte, že pøihlášky na další školní rok mají být odevzdané do konce èervence pøíštího roku, ne až v záøí èi øíjnu. Mnohokrát dìkuji za pochopení a tìším se nejen já na všechny vaše dìti. Nechte nás, a vám trochu s tou výchovou dìtí a s jejich vírou v Boha trochu pomùžeme. Snad!
é m
Kateøina Cubrová
5
Dárky pro Ukrajinu Vážení ètenáøi MOSTU, drazí farníci, naskytla se nám pøíležitost udìlat o letošních svátcích nìkomu radost, nìkoho potìšit, vykouzlit úsmìv na tváøích dìtí. Z tohoto dùvodu bychom Vás rádi seznámili s charitativním projektem, který nás oslovil a který jsme se jako tøinecká charita rozhodli podpoøit. Sdružení Pomoc Tìšínského Slezska o.s., (PTS) již pár let zajišuje sbìr a distribuci dárkù potøebným dìtem a seniorùm na Ukajinì. Obdarovávání se týká dìtí z dìtských domovù, dìtí z chudých rodin a také seniorù, kteøí žijí ve velmi skromných podmínkách zakarpatské Ukrajiny, konkrétnì ve Svaljavském, Mukaèevském a Rachovském regionu. Dárky jsou v pøedvánoèním èase shromažïovány ve sborech a farnostech našeho regionu a tìsnì pøed štìdrým dnem jsou distribuovány nákladním automobilem pøímo na Ukrajinu. Vždy se pøedávání osobnì úèastní minimálnì tøi lidé, kteøí zastupují sdružení PTS. Tito lidé pak dohlíží na správnou distribuci, zajišují pøedávku tak, aby se dárky dostaly tìm nejpotøebnìjším a také získávají zpìtnou vazbu od obdarovaných. Pro pøedstavu, v roce 2010 se distribuovalo a pøedalo pøes 1800 dárkù. Bližší informace a také fotodokumentaci z pøedchozích let je a možné shlédnout na www.pomoctesinskehoslezska.cz. Jakým zpùsobem mùžeme pomoci? Sbìr dárkù bude probíhat od pondìlí 7. listopadu do ètvrtku 15. prosince 2011. Sbìrná místa dárkù pro tøineckou farnost budou: boèní
kaple tøineckého farního kostela nebo v sídle tøinecké charity na Lidické ulici è.p. 1272 v Tøinci (v úøedních hodinách: paní Bezecná). Pøíprava dárku: 1. V pøípadì, že se rozhodnete vytvoøit dárek pro dívku nebo chlapce zvažte, kolik by mìlo mít vámi obdarované dítì let. V pøípadì, že se rozhodnete obdarovat seniora pak je rovnìž vhodné se rozhodnout, zda to bude muž nebo žena. 2. Dárek pro dìti mùžete naplnit pouze novými pøedmìty v hodnotì do 300 Kè. Doporuèují se napø: vánoèní pøání, svíèka, pastelky, omalovánky, psací potøeby, blok, hry, èepice, rukavice, šála, kosmetika, mýdlo, zubní pasta, kartáèek, høeben, …(ze zkušeností je vhodné vložit nìjakou zdánlivì nepotøebnou drobnost - hraèku, která dìtem však udìlá nejvìtší radost). Pro seniory se doporuèují rovnìž pouze nové pøedmìty napø. deka, ponožky, baterka, svíèka, psací potøeby, blok, èepice, rukavice, šál, kapesníky, papuèe, kosmetika, mýdlo, zubní pasta, kartáèek, høeben, deštník, holící potøeby apod. Fantazii se meze nekladou. Z dùvodu celní kontroly dárek nesmí obsahovat žádné potraviny! (èokoláda, sušenky, bonbóny, atd.) 3. Zakoupené pøedmìty vložte do èisté krabice (napø. od bot) o rozmìrech cca 30x20x15 cm. Tuto krabici mùžete zkrášlit balícím papírem a pøevázat šòùrkou (z dùvodu celní kontroly NEZALEPOVAT). Dárek mùžete rovnìž pøinést v igelitovém sáèku na sbìrné místo, kde bude pøebalen do krabic (tato varianta je preferována). 4. Z letákù, které budou umístìny na boèním oltáøi našeho kostela, vystøihnìte pøíslušnou etiketu (pro chlapce, dívku, seniora), oznaète vìkovou skupinu a dùkladnì ji pøilepte na bok. Veškeré informace jsou pak prezentovány na doprovodných informaèních letácích, které budou umístìny na boèním oltáøi tøineckého farního kostela. Pojïme spoleènì udìlat radost tìm, kteøí žijí v mnohem tìžších životních podmínkách než my. Všem, kteøí se zapojí, dìkuje Michal Kožuch, zástupce pro humanitární pomoc Charity Tøinec.
6
M O S T 2 1 5 / X V I I I
E k o n o m i c k é o k é n k o : f i n a n c o v á n í m a l o v á n í k o s t e l a 2 0 1 1 Milí farníci, z povìøení pana faráøe Otce Františka vás touto cestou seznámím s detaily finanèního zabezpeèení nejvìtší investièní akce mnoha posledních let, což bylo malování našeho farního kostela sv. Alberta Jeruzalémského. Malování probìhlo, jak dobøe víte, v období od zaèátku èervna do poloviny èervence 2011. O práci samotné jsme psali pomìrnì obsáhlým zpùsobem v srpnovém èísle MOSTu na stránkách èíslo 5 a 6. Nyní nìco o ekonomickém aspektu celé akce. Práci vykonala polská specializovaná firma MARKUS KOWALIK – Us³ugi Malarsko-Renowacyjne z polské obce Kosorowice, což je asi 14 km východnì od Opola. Pan faráø sice pøedtím na základì zkušeností jiných farností kontaktoval i èeské specializované firmy, žádná z nich si však netroufla na náš velký a zejména vysoký farní kostel. Naopak velmi dobré zkušenosti i recenze knìží z druhé strany hranice k nám pøivedly na kostely specializovanou, známou a zkušenou firmu rodiny Kowalikù. Situace byla o to složitìjší, že malbu bylo nutno z naøízení NPÚ provést vápnem, akrylátové nebo silikátové pøípravky (dnes témìø výluènì aplikované malíøskými firmami) nebyly památkáøi dovoleny, což zvýšilo nároky na profesionalitu a zkušenosti dodavatele. A bohužel i na finance... Na základì cenové nabídky a po jejím posouzení nìkolika odborníky, byla dne 03.06.2011 uzavøena pøíslušná smlouva o dílo s tím, že cena za dílo byla sjednána ve výši 209.000,- z³ + 20% DPH. Pøed ukonèením prací bylo zaplaceno zálohovì 100.000,- z³, po dokonèení prací (dílo pøevzato dne 25.07.2011) byla firmou Kowalik vystavena dne 17.08.2011 koneèná faktura na doplatek 109.000,- z³ + 20% DPH z celé èástky plnìní. Celá èástka plnìní èinila 209.000,- z³. Znamenalo to, že DPH 20% z 209.000,- z³, pøi zákonem pøedepsaném kursu ÈNB k 25.07.2011, èinila 254.980,- Kè. Dle právní úpravy v EU náleží DPH tomu státu, kde se nachází nemovitost, která je pøedmìtem dodané stavební práce, v tomto pøípadì malování. Zahranièní firma KOWALIK byla povinna se registrovat a zaplatit DPH do 25.10.2011 u Finanèního úøadu Praha 1 (což se poté stalo dne 30.09.2011). Pochopitelnì ji jako souèást ceny za dílo musela uhradit naše farnost. Naše farnost uhradila v druhém kroku koncem srpna dalších 60.000,- z³ firmì Kowalik, neboli použila všechny v této dobì disponibilní penìžní prostøedky. K vyrovnání dluhu tudíž chybìlo po zaplacení druhé platby koncem srpna (60.000,- z³) ještì v záøí zaplatit 49.000,- z³ pro polskou firmu a DPH ve výši 254.980,- Kè pro èeskou daòovou správu, celkem cca 535 tisíc Kè. Potøebovali jsme tedy ještì získat do mìsíce cca 500 tisíc Kè formou úvìru. V tomto momentì jsme se obrátili na naši farnici, paní Ing. Silvii Brozdovou, akvizièního bankéøe UniCredit Bank Czech Republic a.s., která bìhem záøí díky svému velkému osobnímu nasazení docílila toho, že tato banka (jež má i poboèku i v Tøinci v pøízemí Hotelu Steel) poskytla dne 30.09.2011 naší farnosti úvìr ve
výši 500.000,- Kè. Ještì dne 30.09.2011 byl zcela a beze zbytku vyrovnán zbývající závazek vùèi firmì KOWALIK. Bylo jí doplaceno zbývajících 49.000,- z³ a státu odvedena DPH ve výši 254.980,- Kè. Tímto je naše farnost od zaèátku øíjna 2011 bez dluhu vùèi firmì a dluží jen UniCredit Bank z titulu pøijatého úvìru. Vìci velmi pomohl fakt, že tato banka je významným bankovním partnerem katolické církve v ÈR, pomáhá financovat mnohé církevní projekty v ÈR a má i úvìrovou linku s naším biskupstvím. Úvìr je velmi výhodný, naše farnost nemusela dávat do zástavy žádný svùj majetek. Ruèí pouze podepsanou smìnkou, která je avalována církevní právnickou osobou- Biskupstvím ostravsko-opavským. Celá transakce probìhla s akceptací ekonomù našeho biskupství. Úroková sazba èiní 3,0% p.a. Kromì toho mìsíènì platíme za správu úvìru 300,- Kè, za vyhotovení úvìru jsme jednorázovì zaplatili 2.500,- Kè. Znalí ekonomiky mi dají zapravdu, že se jedná o nadmíru výhodný úvìr, který nelze v bìžných obchodních vztazích získat a paní Ing. Silvie Brozdová odvedla velmi dobrou práci, za kterou jí tímto jménem celé farnosti dìkujeme. Úvìr budeme splácet 12 mìsícù, první splátka již probìhla dne 31.10.2011, poslední bude ke dni 30.09.2012. Výše splátky je 42.370,- Kè mìsíènì vèetnì úrokù. Celkem tedy za pùjèení 500.000,-
Kè zaplatíme navíc pouze 14.540,- Kè vèetnì úrokù a dvou poplatkù, což je velmi výhodné. Zde nutno rovnìž velmi pozitivnì ocenit pøístup a celkovou filozofii banky UniCredit a jejich úvìrových odborníkù. Na závìr z povìøení pana faráøe Otce Františka si vám dovoluji tlumoèit drazí sestry a bratøi, jeho prosbu ohlednì vašich finanèních darù a pøíspìvkù: bez vaší pomoci bude nemožné úvìr splatit. Vše, co se udìlalo, se udìlalo pro krásu a údržbu našeho kostela, nyní zase po desítky let nebude potøeba otázku malby øešit. Stálo to peníze, všichni víme, že práce stavebních, odborných firem stojí, kolik stojí a navíc, rok od roku tyto ceny stále rostou. Proto pokud mùžete, prosím pøispìjte každý dle svých finanèních možností na naše sbírky. Vrátíme se k tradici mimoøádných sbírek o první nedìli v mìsíci, které budou ještì rok urèeny na zpìtné financování malování našeho kostela. Pokud se nìkdo rozhodne poslat penìžní dar pøevodem na bankovní úèet farnosti, a pošle peníze na úèet èíslo 2106880789/2700, což je nové èíslo bìžného úètu naší farnosti u UniCredit Bank Czech Republic a.s., jenž byl založen koncem záøí 2011. Dosavadní úèet èíslo 1682581379/0800 u Èeské spoøitelny a.s. byl zrušen. Za vaše dary, štìdrost a podporu vám drazí farníci Pán Bùh zapla! Ing. Marian Kozok
Modleme se za své dìti V záøí to bylo už deset let, co se schází Spoleèenství matek, modlící se za své dìti na tøinecké faøe. A jakých že tìch deset let bylo? Myslím, že to byly chvíle krásné, ale také tìžké. Krásné tehdy, když jsme intenzivnì cítily Boží pøítomnost, když nám bylo celkem dobøe, svítilo sluníèko a den byl dlouhý a nám nebylo zatìžko pøijít veèer na modlitbu. Ale se spoleèenstvím je to podobné jako s kterýmkoliv jiným vztahem, který když se tzv. „nezalévá“, tak hyne. Také naše „spolèo“ bìhem deseti let èasto „onemocnìlo“ a to zejména tehdy, když jsme ztráceli Boha jako jediný a hlavní cíl našeho setkávání a do našich vztahù se zaèalo promítat více naše JÁ. Èasto se nám nechtìlo hlavnì v zimním období vyjít z našeho teplého domova, nìkdy to byl také pocit nepochopení od ostatních, možná pocity zranìní a køivdy, které vedly až k pokušení, abychom na úèast ve spolèu rezignovaly. Je pravdou, že èím více se èlovìk modlí a èím intenzivnìji buduje vztah s Bohem, tím více musí poèítat s útoky Zlého. Spoleèenství matek má tuto zkušenost a právì proto si každá jeho èlenka cení možnosti spoleèného setkání a spoleèné modlitby, nebo stále platí, že „Kde jsou dva nebo tøi shromáždìni ve jménu mém, tam jsem Já (Bùh) uprostøed nich.“ A jak jsme letos oslavili naše kulaté výroèí?
Jak jinak než úèastí na mši sv. v našem kostele, kde jsme na oltáø pøinesly dary – kvìtiny, svíci a to nejdùležitìjší – naše dìti a to formou jejich jmen na lísteècích, uložených v košíku. Za tìch deset let naše dìti vyrostly, mnohé z nich jsou už dospìlé, mají svoje rodiny, ale modlitbu potøebují poøád, mnohdy snad ještì více, než když byly malé. A toto vìdomí, že naše dìti v dnešním svìtì více než cokoliv jiného potøebují pøímluvnou modlitbu, udržuje pøes všechny pøekážky naše spoleèenství. „Vždy co prospìje èlovìku i kdyby celý svìt získal, ale svou duši ztratil?“ Na závìr bych chtìla podìkovat všem mým kolegyním, že vydržely, našim knìžím za vstøícnost, ochotu, spolupráci a podporu našeho spoleèenství a zároveò bych chtìla pozvat k modlitebním setkáním nové zájemkynì, které by se chtìly modlit nejen za své dìti, ale tøeba za dìti pøíbuzných, za dìti ve farnosti nebo za dìti adoptované, nebo každá žena mùže být matkou, když ne fyzicky, tak urèitì duchovnì. Pokud jste se rozhodly, že nìco ve svém životì zmìníte, že chcete do svých dìtí investovat to nejcennìjší a to je Váš èas a spoleèná modlitba, pak se mùžete ozvat na tel: 604 223 971, Pavla Golasowská. Jste srdeènì zvány.
M O S T 2 1 5 / X V I I I
7
Ř Á D M E N Š Í C H B R A T Ř Í – F R A N T I Š K Á N I 1. Vznik a rozvoj Øád menších bratøí (OFM) založil sv. František z Assisi (kolem 1181 – 1226) a roku 1209 dosáhl jeho schválení papežem Inocencem III. Definitivní øehole byla potvrzena roku 1223. Øád vznikl v dobì rozkvìtu mìst, s nímž se objevila nová spoleèenská vrstva mìšanù, bohatých obchodníkù a podnikatelù a který s sebou pøináší vládu penìz. Reakcí na vznikající konzumní spoleènost byl Františkùv dùraz na evangelijní chudobu. Stejnì tak svou vìrností církvi a papeži odpovídá na pùsobení bludaøù (valdenští), kteøí bohatství církve a rozmaøilost kléru umìli jen kritizovat a s doporuèováním chudoby spojovali vzpouru proti autoritì. František vzal doslova Kristovu výzvu, aby „opravil jeho rozpadlý dùm“. Od benediktinù dostal darem kostelík Panny Marie Andìlské, který nazval „Porciuncula“ (malý dílek) a zøídil vedle nìj dùm, který se stal kmenovým klášterem františkánského øádu. Brzy se žebraví mniši objevili i v jiných zemích. Øád menších bratøí uvedla do Èech sv. Anežka Pøemyslovna ještì za života sv. Kláry, pro kterou napsal František pravidla tzv. druhého øádu – klarisek. Podobnì sepsal také pravidla pro lidi žijící ve svìtì, nebo jeho ideály èistého života podle evangelia nalezly velmi široký okruh zájemcù; jsou to pravidla tøetího øádu – terciáøù, dnes nazývaného Sekulární františkánský øád. První klášter bratøí, a v sousedství i sester, byl v Praze Na Františku a velmi brzy (bìhem století) zde vznikla samostatná provincie. Další kláštery byly v Chebu, Kadani, Tachovì, Hoøovicích, Hájku u Prahy, Zásmukách, Hostiném, Bechyni, Jindøichovì Hradci, Daèicích, Moravské Tøebové, Kromìøíži, také v Olomouci, Ratiboøi i jinde. Nejvíce klášterù v Èechách založil sv. Jan Kapistrán. Ve svých dìjinách prodìlával øád èetné reformy smìrem k obnovì pùvodní pøísnosti. V 15. století pøedevším pùsobením sv. Bernardina Sienského a sv. Jana Kapistránského reforma „observantù“ vedla k vytvoøení organizaènì samostatného øádu roku 1517 (vedle „konventuálù“ – minoritù a kapucínù). 2. Organizaèní struktura Øád má centrální øízení v èele s generálním ministrem sídlícím v Øímì, který má poradní orgán „generální definitorium“ tvoøený generálními definitory zastupujícími jednotlivé jazykové èi regionální oblasti. Øád je rozdìlen do provincií s provinèním ministrem v èele a s provinèním definitorem jako poradním orgánem. Èeskomoravská provincie sv. Václava má sídlo v Praze. Ke koordinaci èinnosti slouží „konference provinèních ministrù“ podle jazykových a regionálních oblastí. Místní jednotkou v provincii je „dùm“ nebo také „konvent“ v èele s kvardiánem. 3. Charakteristika Sv. František napsal: „A když mi pak dal Pán na starost bratry, nikdo mi neukazoval, co mám dìlat, ale sám Nejvyšší mi zjevil, že mám žít podle svatého evangelia.“ Proto „øehole a život
menších bratøí je zachovávat svaté Evangelium našeho Pána Ježíše Krista životem v poslušnosti, bez vlastnictví a v èistotì“, jak stojí v øeholi sv. Františka. Øád tedy nemá specializované zamìøení na urèitou èinnost. Vznikl jako laický øád, ale brzy v nìm pøevážili knìží a knìžská èinnost. Knìží a bratøi laici jsou si však rovni. Èinnost øád pøijímá podle aktuálních místních potøeb. 4. Èinnost po roce 1990 Z 25 domù, které mìl øád v roce 1950, františkáni opìt obsadili domy v Praze, Uherském Hradišti, Moravské Tøebové (noviciát), Brnì (postulát), Plzni a Liberci. Studium filosofie a teologie probíhá na pražské teologické fakultì, další studium pak v cizinì, zejména na øádové univerzitì Antonianum v Øímì. Františkáni jsou èinní v pastoraci, farní i specializované, vedou duchovní cvièení, poskytují svátost smíøení a duchovní vedení pro rùzné stavy, navštìvují nemocnice a vìznice.
let (s rozpìtím tøi až šest, event. až devìt let). Definitivnì je bratr pøijat slavnými, doživotními sliby. 7. Kontaktní adresa Provincialát Øádu menších bratøí – františkánù Jungmannovo nám. 753/18 110 00 Praha 1 – Nové Mìsto
* * *
Nadìje v tichu
5. Øeholní odìv Øeholním odìvem je tmavohnìdý hábit s volnou kapucí (znamení køíže), pøepásaný bílým provazem (znamení chudoby) s tøemi uzly (znamení trojího slibu chudoby, èistoty a poslušnosti). Další odznaky (sandály, rùženec, pláš atd.) dnes již nejsou povinné. 6. Pøijímání nových èlenù a formace U kandidátù se klade dùraz na vìdomí Božího volání, schopnost života ve spoleèenství a ochotu k jednoduchému køesanskému životu podle evangelia. Je-li kandidát pøijat, absolvuje pøibližnì rok první zkoušky spoleèného života v postulátu. Poté následuje rok noviciátu, po kterém složí první, doèasné sliby. Období doèasných slibù je stanoveno zásadnì na šest
Nedìlní ráno u našeho kostela. Bohužel, podobné parkování u kostela je celkem bìžné. Na stáních pro ètyøi vozidla stojí pouze dvì nebo v místech, kde by mohly za sebou stát tøi vozidla, stojí na „èestném“ místì pouze jedno. Pøemýšlejme trochu pøi parkování. Pravdìpodobnì po nás ještì nìkdo pøijede a taky bude chtít zaparkovat. Poøízeno dne 16.10.2011 v 7:10 hod. (EW)
8
Nedìlní liturgie v listopadu 32. nedìle v mezidobí (6.11.) 1. ètení: Mdr 6,12-16; 2. ètení: 1 Sol 4,13-18; Evangelium: Mt 25,1-13 Žalm: odp. Má duše po tobì žízní, Hospodine, Bože mùj! Ref. Ciebie, mój Bo¿e, pragnie dusza moja. 33. nedìle v mezidobí (13.11.) 1. ètení: Pø 31,10-13.19-20.30-31; 2. ètení: 1 Sol 5,1-6; Evangelium: Mt 25,14-30 Žalm: odp. Blaze každému, kdo se bojí Hospodina. Ref. B³ogos³awiony, kto siê boi Pana. Slavnost Ježíše Krista Krále (20.11.) 1. ètení: Ex 34,11-12.15-17; 2. ètení: 1 Kor 15,20-26.28; Evangelium: Mt 25,31-46 Žalm: odp. Hospodin je mùj pastýø, nic nepostrádám. Ref. Pan mym pasterzem, nie brak mi niczego. 1. nedìle adventní (27.11.) 1. ètení: Iz 63,16b-17.19b;64,2b-7; 2. ètení: 1 Kor 1,3-9; Evangelium: Mk 13,33-37 Žalm: odp. Bože, obnov nás, rozjasni svou tváø a budeme spaseni. Ref. Odnów nas, Bo¿e, i daj nam zbawienie. 2. nedìle adventní (4.12.) 1. ètení: Iz 40,1-5.9-11; 2. ètení: 2 Petr 3,8-14; Evangelium: Mk 1,1-8 Žalm: odp. Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství a dej nám svou spásu! Ref. Oka¿ sw¹ ³askê i daj nam zbawienie. Pøíští èíslo MOSTu vyjde 4. prosince 2011. Pøíspìvky mùžete zasílat do 23.11.2011.
most
M O S T 2 1 5 / X V I I I
Poøad bohoslužeb v listopadu § Nedìle 6.11.2011 – 32. nedìle v mezi-
§ Každý pátek vyjma prvního pátku je
dobí; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § Støeda 9.11.2011 – svátek Posvìcení lateránské baziliky. § Nedìle 13.11.2011 – 33. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky. § Nedìle 20.11.2011 – Slavnost Ježíše Krista Krále; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § Nedìle 27.11.2011 – 1. nedìle adventní; 6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky. § Støeda 30.11.2011 – svátek sv. Ondøeje, apoštola. § Pátek 2.12.2011 – První pátek v mìsíci. § Nedìle 4.12.2011 – 2. nedìle adventní; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § V adventní dobì jsou v pondìlí (6.35), støedu (17.00) a sobotu (17.00) slouženy rorátní mše svaté. § Každou nedìli pùl hodiny pøed veèerní mší svatou je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní a svátostné požehnání. § Poslední nedìle v mìsíci - Mariánské veèeøadlo. § V prùbìhu týdne mše svaté zaèínají v 6.35 a 17.00 hodin. V pondìlí, støedu, pátek - ranní èesky, veèerní polsky. V úterý, ètvrtek, sobotu - ranní polsky, veèerní èesky. § Každý ètvrtek po veèerní mši svaté je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní do 19.00 hodin. § Každý první pátek je po ranní mši svaté výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní.
výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní s modlitbou Korunky k Božímu Milosrdenství. § První pátek v mìsíci - litanie a zasvìcení Božskému Srdci Ježíšovu. § Mše svatá v Domovì pro seniory na Sosnì je každý pátek v 15.30. Pùl hodiny pøed zaèátkem mše svaté je možno pøistoupit ke svátosti smíøení. § Mše svatá v Nemocnici Sosna je sloužena každou sobotu v 15.30. Pøede mší svatou pøíležitost ke svátosti smíøení.
Zápis mešních intencí na pøíští pùlrok (1.1. – 30. 6. 2012) bude provádìn od 14. listopadu 2011 na faøe. Pøipomínáme rodièùm, aby se zajímali, zda jejich dìti navštìvují výuku náboženství. Nestaèí dítì pouze pøihlásit a pak se už o nic nezajímat. Vzpomeòte, k èemu jste se pøed Bohem zavázali pøi køtu svých dìtí!
Redakce neruèí za jazykový sled jednotlivých mší svatých. Sledujte vývìsku v kostele.
Úmysly Apoštolátu modlitby – listopad 2011 Denní modlitba Apoštolátu: Nebeský Otèe, kladu pøed tebe celý dnešní den. Pøináším ti v nìm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpøítomòuje obì sebe samého za záchranu svìta. Duch Svatý, který jej vedl, kéž je i mým prùvodcem a vyzbrojí mì silou pro svìdectví o tvé lásce. To vše pøináším jako svou nepatrnou obì, spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou Církve, zvláštì na úmysly, které nám pøedkládá Svatý otec a naši biskupové pro tento mìsíc: 1. Úmysl všeobecný: Za východní církve, aby rostlo poznání a uznání jejich úctyhodné tradice jako duchovního pokladu pro celou církev. 2. Úmysl misijní: Aby africký kontinent nacházel v Kristu sílu kráèet cestou smíøení a spravedlnosti. 3. Úmysl národní: Za odpuštìní všech našich vin a dluhù, kdy jsme opomenuli nebo zanedbali naplòování tak závazného daru, jakým je pøijetí a rozvíjení Božího života ve svátosti køtu, a to jak sami u sebe, tak vùèi tìm, za které neseme spoluodpovìdnost. Internetové stránky naší farnosti najdete na adrese www.trinec.farnost.cz
