WEEKLY REPORT
Ing. Karel Potm šil Analytik
[email protected]
10.4. – 13.4.2007
Bc. Igor Pe ta Analytik
[email protected]
Index PX
Týdenní komentá
1850
1750
Také na po átku tohoto týdne se potvrzovala dlouhodobá burzovní statistika která íká, že duben je pro americké indexy v bec nejúsp šn jší, když dokázaly po velikono ní p estávce mírn r st. Ve st edu sice p išlo vyst ízliv ní v podob jednoprocentního poklesu, to bylo ale b hem tvrte ního dne op t vymazáno kladným nár stem. B hem páte ního amerického dopoledne p išlo n kolik negativních makrodat (ceny výrobc i spot ebitelská d v ra Michigan dopadly h e než se o ekávalo). V tomto týdnu také odstartovala zámo ská výsledková sezóna. T žební spole nost Alcoa i jedna z nejv tších spole ností na sv t General Electric potvrdily o ekávání meziro ních r st na úrovních tržeb i istého zisku. Také v Evrop se obchodování v tomto týdnu neslo v pozitivním duchu, když si indexy Rakouska, eska a Polska p ipsaly nová historická maxima. Z jednotlivých eských titul na nová ro ní maxima dosáhla nap íklad Komer ní banka, Telefónica O2 CR nebo developer ECM. Obchodování s komoditami vévodily p edevším nár sty ropy a m di. Ropu podporovaly zprávy o blížící se motoristické sezón a také opožd né dodávky n kterých tanker . Ve st edu byly navíc již pon kolikáté v ad oznámeny nižší zásoby benzínu. M reagovala r stem p edevším na zprávy o zvyšující se poptávce v ín . V následujícím týdnu se sejdou d ležit jší americká makrodata op t spíše ve druhé polovin . Vedle nich bude další vývoj na akciových trzích samoz ejm také zna n ovliv ovat probíhající výsledková sezóna.
Superspad CETV EZ Telefónica O2 Erste Bank Unipetrol Komer ní banka Philip Morris Zentiva Orco ECM Pegas non. Magyar Telekom TPSA MOL PKN Orlen PKO BP PEO OTP Egis Gedeon Richter KGHM
Záv r
[lok.m na]
1870 972,7 611,8 1663 240,5 3994,6 9425,3 1434,5 3542,5 2050 764,5 985 23,2 22545 49,5 47,2 260 8819 22100 37495 111,8
Mcap [EUR] 2,1 18 6,2 17,5 1,5 4,5 1,1 1,6 0,8 0,2 0,2 4 8,4 9 4,8 11,8 10,1 9,3 0,8 2,8 4,5
1650
1550
1450
1350
1250
1150 13.4.2006
Dat.
13.6.2006
13.8.2006
13.10.2006
13.12.2006
13.2.2007
13.4.2007
O ekávané události as
Událost
O ekávání
GE
16.4.
8:00
CPI (b ezen)
1,9 %
CZ
16.4.
9:00
PPI (b ezen)
3,5 %
EU
16.4.
11:00
Eurozóna CPI (b ezen)
1,9 %
US
16.4.
14:30
Maloobchodní tržby
0,8 %
US
16.4.
16:00
Obchodní zásoby (únor)
0,3 %
CZ
17.4.
9:00
Maloobchodní tržby
6,5 %
EU
17.4.
11:00
Eurozóna obch. bilance
-
PL
17.4.
14:00
Pr m. hrubá mzda
3,3 %
US
17.4.
14:30
CPI (b ezen)
2,8 %
US
17.4.
14:30
Po et zahájených dom
1 500 tisíc
US
17.4.
14:30
Stavební povolení
1 505 tisíc
US
17.4.
15:15
Pr mysl. výroba (b ezen)
0,1 %
GE
19.4.
8:00
Ceny výrobc (b ezen)
2,7 %
w/w
P/E
P/BV
DY
0,9% 0,9% 2,6% 0,3% -0,2% 10,3% -4,2% -2,2% 0,4% 1,9% 4,2% 3,2% -0,2% 4,6% 7,6% -1,5% 0,0% 2,7% -0,5% 2,1% 7,0%
113,8 21 24,7 19,2 27,4 16,7 13,6 24,9 10 9,9 9 13,4 15,5 6,5 9 22 24,3 12,2 10,2 13,4 6,4
3,6 3 2,2 2,4 1,1 3 3,1 5 3,5 4,2 4,2 1,9 1,8 2,1 1,1 4,7 4,9 3,1 1,7 2,4 8,9
0 1,5 7,4 0,9 0 6,3 11,8 0,7 0,6 0 0 7,4 4,3 1,4 9,1 1,7 2,8 2,4 0,5 1,6 2,7
Energetika
B hem prodlouženého víkendu byl znovu nastartován reaktor prvního bloku jaderné elektrárny Temelín ( EZ). Skon ila tak odstávka, která za ala na konci ledna a jejímž ú elem byla vým na tvrtiny paliva a testy. V úterý jsme se také dozv d li, že elektrárenské a teplárenské spole nosti v eské republice m ly v lo ském roce nadbytek emisních povolenek. EZ vypustil do ovzduší 34,47 milion tun oxidu uhli itého, což odpovídá 93,5 % jemu p id lené kvóty. Ješt mén využily kvóty teplárny spole nosti United Energy (jen 51,65 %), dalším teplárnám zbylo kolem jedné t etiny povolenek. S vypoušt ním emisí i jejich snižováním souvisí i st ede ní zpráva o prodeji ty icetiprocentního podílu ve spole nosti Knauf Po erady. Podíl prodává EZ spole nosti Knauf International, která ve firm vlastní zbývajících 60 %. Firma Knauf Po erady je v provozu od února 1995 a z odpadního produktu odsi ování, tzv. energosádrovce, vyrábí sádrokartonové desky. Loni m la tato spole nost zisk 42 milion korun p i tržbách 492 milion . EZ také oznámil, že v tšinu produkce elekt iny na p íští rok bude nabízet prost ednictvím Energetické burzy Praha. Tato burza je založena p i BCPP po dohod s Ministerstvem pr myslu. To si slibuje, že ceny elekt iny nebudou um le tla eny sm rem vzh ru. Na vývoj cen ovšem bude mít vliv spíše konvergence s cenovou hladinou v N mecku. B hem neobvykle mírné zimy se da ilo malým vodním elektrárnám EZu. Ty zvýšily v prvním tvrtletí roku výrobu elekt iny na 64 milion KWh, což p edstavuje ty násobný nár st. Výkonnost EZu pozitivn ohodnotila americká skupina Merrill Lynch, která jej za adila na sv j seznam preferovaných akcií. EZ se stal jednou ze ty energetických spole ností, kterým banka nejvíce v í. Pomáhat mu podle Ameri an bude r st cen elekt iny, které se budou v R dostávat na úrove cen v N mecku. Velkoobchodní cena elekt iny na rok 25 % by proti letošnímu roku mohla být prý až o 25 % vyšší
Bankovnictví
Další ze spole ností, které postupn oznamují návrh, je ma arská banka OTP. Její management navrhne na valné hromad , která se koná 27. dubna, vyplatit 144 forint na akcii. Ve srovnání s p edchozím rokem tak dividenda klesne o 31,7 %. Bude-li dividenda schválena, vyplatí banka asi 22 % svého lo ského zisku. Zbytek pen z z ejm použije pro rozvoj svých dcer, které koupila v dalších zemích regionu. Spole nost Moody´s Investors Service snížila rating 44 v etn OTP. Snížení ovšem není chápáno jako vyjád ení problém t chto bank. Moody´s p ed šesti týdny zm nili systém hodnocení, což vedlo ke zvýšení ratingu zhruba 150 bank o n kolik stup . Na toto zvýšení rating odborná ve ejnost reagovala pom rn kriticky, což Moody´s donutilo provést op tovnou revizi. eské banky zaznamenávají rostoucí zájem o nové služby. Komer ní banka hodlá reagovat na rostoucí zájem svých klient o služby p ímého bankovnictví otev ením druhé call centra, které by se m lo nacházet ve Zlín a m lo by zde zam stnat asi 230 lidí. První podobná pobo ka je nyní v Liberci. Zájem je i o tzv. cash back, tedy o službu umož ující získat hotovost p i placení kartou v hypermarketech. Tuto službu jako druhá eská banka nabídne od ervna eská spo itelna.
Ropný pr mysl
Spole nost PKN Orlen oznámila, že odloží i dokonce úpln zruší plánované investice, aby dále nezvyšovala svou stávající zadluženost. To by totiž mohlo vyústit ve snížení ratingu firmy. Orlen zatím nerozhodl, které investice budou vynechány, to bude konkretizováno ve strategickém plánu do roku 2012, který bude p ipraven ješt letos. PKN Orlen v sou asnosti jedná s n kolika t žebními spole nostmi v Ázerbájdžánu, na Blízkém východ a v Africe. PKN Orlen ve tvrtek alespo na chvíli pot šila zpráva, podle které ruský regula ní ú ad na ídil Trnasneftu opravit do dvou týdn ropovod do Litvy (do rafinerie v Mazeikiu, která pat í Orlen). Ruská strana ovšem pozd ji tuto zprávu pop ela, PKN tak musí i nadále do rafinerie dodávat ropu dražším zp sobem, tedy tankery p es mo e.
2/5
PKN Orlen se také dohodl s další polskou firmou, plyna ským monopolem PGN, na dodávkách ropy do své rafinerie. PGN bude Orlenu dodávat 15 tisíc tun ropy do prosince 2008. Hodnota kontraktu je 355,7 milion zlotých. Ma arská petrochemická spole nost MOL chce na valné hromad , která se bude konat 26. 4., zavést nový model, který by m l znesnadnit možné p evzetí firmy. Podle tohoto nového modelu má jít vym nit i odvolat najednou maximální 3 z 11 len dozor í rady, další podobná zm na by pak byla možná až po 6 m sících. Tyto zm ny si vyžádal tlak EU na Ma arsko, aby zrušilo systém zlatých akcií, které ve v tších spole nostech drží vláda.
Telekomunikace
Polský telekomunika ní operátor TPSA, který ve svém hlavním oboru elí neustálému tlaku regula ního ú adu, by mohl v rámci diverzifikace tržeb investovat do softwarové firmy i do spole nosti, která se zabývá výrobou film . Detailní strategický plán spole nosti bude p edstaven v zá í tohoto roku. K investicím by m lo docházet p edevším na území Polska.
Farmacie
eskou Zentivu by mohla postihnout podobná opat ení, která nedávno zavedli v Ma arsku, tedy zpoplatn ní zdravotní pé e. Podle návrhu ministra zdravotnictví Julínka by m li pacienti v R platit regula ní poplatky za recept (30 K ), za návšt vu léka e (60 K ), za pobyt v nemocnici (60 K ) a za návšt vu pohotovosti (90 K ). Byl by stanoven maximální ro ní limit plateb pro vážn ji nemocné pacienty ve výši 5 000 K . Poplatky by se také netýkaly preventivních prohlídek apod. Pro farmaceutické spole nosti ovšem podobná úsporná opat ení ve zdravotnictví nejsou dobrou zprávou, protože zpravidla vedou k omezení spot eby lék a tedy i jejich tržeb. Na Slovensku byla podobná opat ení zavedena v roce 2003, do roku 2005 se tržby spole nosti Zentiva na tomto trhu propadly o 16 %. V Ma arsku poplatky zavedly v tomto roce. B hem prvních dvou m síc fungování systému poklesl po et návšt v pacient u léka e o 60 %. Lze o ekávat, že v p ípad schválení podobných zm n v R dojde k poklesu tržeb Zentivy na domácím trhu. Ten se na tržbách spole nosti podílel v roce 2006 asi 36 %. Pokud do lo ských tržeb zapo teme i nedávnou tureckou akvizici, byl podíl R asi o 10 p.b. nižší.
T žební pr mysl
Spole nost KGHM t žila v týdnu z rostoucích cen m di na sv tových trzích. Mimo to se v polských novinách objevilo, že by firma po prvním pololetí m la zvýšit svou p edpov zisku pro tento rok. Na zisku by se krom zmín ných rostoucích cen m di m lo také projevit snižování náklad zhruba o 100 dolar na tunu vyt ženého kovu. Podle zástupce firmy k p ehodnocení p edpov di dojde, pokud se ceny m di budou pohybovat alespo na hodnotách z poloviny tohoto týdne.
Tabák
Philip Morris oficiáln zve ejnil své výsledky za rok 2006. Vedení k již známým dat m ovšem ne eklo v podstat nic nového. Nekonsolidované tržby tedy poklesly meziro n o 24,4 % na 8,77 miliard korun. Konsolidované tržby se snížily na 10 miliard korun (pokles o 14 %). istý zisk se propadl ješt výrazn ji, nekonsolidovaný o 45 % na 1,65 miliardy korun a konsolidovaný o 30 % na 1,91 miliardy korun. Pokra uje i tlak regula ních orgán na výrobce tabákových výrobk . Senát Parlamentu R schválil zákaz tabákové reklamy, který po R požadovala EU. Ta dokonce hrozila pokutou až 280 milion korun, pokud nebude norma schválena. Zákaz se tak dotkne nap . po adatel mistrovství sv ta silni ních motocykl v Brn . EU také vymýšlí nové formy navyšování spot ebních daní z tabákových výrobk . Mezi návrhy, které obdrželo Ministerstvo financí, je i možnost zvyšovat spot ební dan o inflaci. Da by tak rostla každoro n minimáln o 2 %. Bude-li návrh schválen, za ne platit nejd íve v roce 2010.
3/5
Makro -
R
Makro - zahrani í
Dobrá ekonomická ísla zastihla v povelikono ním týdnu eskou republiku. Inflace se sice v b eznu zvýšila na 1,9 %, tato hodnota ovšem byla o ekávána. Na r stu cen se podepsalo zvyšování cen benzínu a cigaret, což se bude, díky rostoucím cenám na sv tovém trhu s ropou a také dalšímu zvyšování spot ebních daní na tabákové výrobky, promítat do cenové hladiny i nadále. Dobrá ísla p išla z trhu práce. Míra nezam stnanosti se v b eznu snížila na 7,3 %, p i emž ješt v únoru byla o 0,4 p.b. vyšší. K dobrému výsledku sice napomohla mírná zima, ale i stále solidní výkon eské ekonomiky. Ve srovnání s b eznem 2006 se po et uchaze o zam stnání snížil o 84 285 osob. Mírná zima se také projevila na rychlém r stu stavebnictví, které p idalo v únoru 32,5 % a p edvedlo tak nejlepší výkon za poslední 3 roky. Krom po así, které umožnilo v podstat neomezen provád t pozemní práce, se na r stu projevují také stále nízké úroky a díky nim levné hypotéky a doposud pokra ující obavy ze zvýšení DPH na bytovou výstavbu. Asi nejlepším výsledkem pro eskou ekonomiku byl ale údaj o r stu pr myslu v únoru. Pr mysl v tomto m síci p idal 15,4 % a na po átku roku tak zatím odolává obavám o blížícím se zpomalení ekonomické výkonnosti R. eským podnik m ovšem výrazn pomáhají okolní zem , r st N mecka a Slovenska, tedy našich nejv tších obchodních partner , kte í poptávají více eského zboží. Z hlediska struktury se projevuje odeznívání d ív jšího nabíhání nových kapacit v automobilovém pr myslu, p edevším ve výrob osobních aut a dop edu se dere zvlášt elektrotechnika, která v únoru p idala 41,2 %.
Ve tvrtek trhy ekaly na americká makrodata týkající se trhu práce a p edevším vývoje dovozních cen. Ani jedny údaje nebyly zcela v souladu s o ekáváními. Na trhu práce došlo k nár stu po tu nových žádostí o podporu na 342 tisíc, když se proti p edchozí hodnot 321 tisíc ekal spíše nepatrný pokles. V p ípad dovozních cen se o ekával r st z p edchozího 1,3 % o 1 p.b., nakonec ovšem došlo k ješt výrazn jšímu r stu cen na 2,8 %. Vyšší než ekaný r st cen se projevil také v indexu cen výrobc , který páte ní hodnotou 3,2 % meziro n p ekro il o ekávání trhu ve výši 3 %. Tyto hodnoty tak do zna né míry bortí nad je na pokles úrokových sazeb ve Spojených státech. Vývoj americké ekonomiky také v týdnu komentoval FED a MMF. Podle FEDu by m la letos ekonomika USA zpomalit, ovšem aniž by klesala inflace, banké i si tak ponechávají prostor i pro možné navýšení úrokových sazeb. MMF letos o ekává nejpomalejší r st hospodá ství USA za posledních p t let. V p íštím roce již ale dojde k postupnému oživení. Evropská centrální banka rozhodovala o nastavení úrokových sazeb v Eurozón . Základní sazba byla ponechána na hodnot 3,75 %, zajímav jší než její nastavení tak byl spíše komentá šéfa banky Tricheta. Ten nazna il, že ECB p ikro í ke zvyšování sazeb až v ervnu a ne v kv tnu, jak se doposud myslelo. Trachet také v p edve er sch zky finan ních initel skupiny G7 komentoval vývoj kurzu japonského jenu. Ten by podle n j m l kopírovat vývoj japonské ekonomiky, tedy spíše r st. V Eurozón byl ve tvrtek také zve ejn n HDP za tvrtý kvartál lo ského roku. Šlo o kone nou hodnotu, která žádné p ekvapení nep inesla. HDP zemí platících eurem tedy rostlo na konci lo ského roku solidním tempem 3,3 %, proti p edchozímu tvrtletí p idala 0,5 p.b. R st celé EU byl v tomto období ješt o dv desetiny vyšší. Posledním a negativním impulzem v tomto týdnu byla oznámená spot ebitelská d v ra Michigan na úrovni 85,3 bod proti o ekávání 87,5 bod .
CZK/EUR CZK/USD USD/EUR
27,9 20,6 1,35
HDP CPI Obchodní bilance
5,8 % 1,9 % 13,6 mld.
Pribor 3M T-bills yield 15Y Gov. b.
2,57% 1,99% 4,25%
4/5
Analýza
Jan Procházka Marek Hatlapatka Karel Potm šil Igor Pe ta
Trading & Sales
Portfolio management Corporate finance
Petrochemie, energetika, doprava Zahrani ní trhy + banky Nemovitosti, farmacie Telekomunikace, petrochemie
[email protected] [email protected]
[email protected] [email protected]
Michal Oplt Petr Bánovský Eduard Tesa Kamil Kricner Marek Šperlich Marie Kolovratová
Brno Brno Brno Praha Praha Praha
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
Ond ej Svoboda Aleš Honsa
Brno Praha
[email protected] [email protected]
Tomáš Kun ický
[email protected]
Výhrada (disclaimer): Informace a investi ní doporu ení jsou výstupem spole nosti CYRRUS, a.s., obchodníka s cennými papíry, se sídlem Brno, Veve í 111 („spole nost“). Spole nost je lenem Burzy cenných papír Praha, a.s. („BCCP“) a podléhá regulaci a dohledu eské národní banky. Spole nost erpá informace z d v ryhodných zdroj a vynaložila p im enou pé i, aby informace nebyly nepravdivé i zavád jící, nicmén nikterak nezaru uje jejich správnost. Pokud jsou v investi ním doporu ení uvedeny informace, které se vztahují k budoucím událostem, jsou založeny na p edpokladech a výpo tech spole nosti nebo d v ryhodných zdroj . Skute nosti, které v budoucnu nastanou, se mohou od uvedených informací významn lišit. Informace mohou být zjednodušeny, nebo mají sloužit výhradn k vytvo ení obecné a základní p edstavy o dané otázce i tématu. Investi ní doporu ení p edstavuje názor spole nosti nebo osoby v n m uvedené ke dni zve ejn ní a m že být zm n no bez p edchozího upozorn ní. Interval budoucích zm n investi ního doporu ení není možné p edem stanovit. Investo i jsou povinni se o výhodnosti obchod a investic do jakýchkoli finan ních nástroj rozhodovat samostatn , a to na základ náležitého zvážení ceny, p ípadného rizika a vlastní právní, da ové a finan ní situace. Pokud se v investi ním doporu ení hovo í o jakémkoliv výnosu, je vždy t eba vycházet ze zásady, že minulé výnosy nejsou zárukou výnos budoucích, že jakákoliv investice v sob zahrnuje riziko kolísání hodnoty a zm ny sm nných kurs a že návratnost p vodn investovaných prost edk ani výše zisku není zaru ena. Obsah dokumentu je chrán n dle autorského zákona, majitelem autorských práv je spole nost. Spole nost nenese odpov dnost za ší ení nebo uve ejn ní informací t etími osobami. Upozorn ní na možné zájmy a st et zájm (disclosure): Spole nost není tv rcem trhu na žádné emisi, nicmén nevylu uje, že se v budoucnu m že stát tv rcem trhu kotující vybrané emise za azené k obchodování na BCCP. Spole nost nemá podíl v tší než 5% na základním kapitálu žádného emitenta finan ních nástroj , jež jsou obchodovány na regulovaných trzích. Žádný emitent finan ních nástroj , jež jsou obchodovány na regulovaných trzích nemá podíl v tší než 5% na základním kapitálu spole nosti. Spole nost nemá s žádným emitentem finan ních nástroj uzav enu dohodu týkající se tvorby a ší ení investi ních doporu ení. Emitenti finan ních nástroj kotovaných na regulovaných trzích nejsou spole ností seznamováni s investi ními doporu eními p ed jejich vydáním. Spole nost má zájem o uzavírání smluvních vztah s emitenty finan ních nástroj , jež jsou obchodovány na regulovaných trzích. Odm na osob, které se podílejí na tvorb investi ních doporu ení, je závislá zejména na kvalit odvedené práce, dosažených výsledcích a celkového zisku spole nosti. Osoby, které se podílejí na tvorb investi ních doporu ení nejsou finan n ani jinak motivovány k vydání investi ních doporu ení konkrétního sm ru a stupn . Spole nost uplat uje v rámci organizace vnit ního provozu vnit ní p edpisy, která brání vzniku st etu zájm ve vztahu k investi ním doporu ením. Toho je dosahováno zejména d sledným dodržováním ínských zdí mezi jednotlivými organiza ními útvary spole nosti. Bližší informace o spole nosti, službách a analytické výstupy je možno nalézt na www.cyrrus.cz
Brno Veve í 111 (Platinium) 616 00 Brno tel.: +420 538 705 711 e-mail:
[email protected],
[email protected] www.cyrrus.cz
Praha Radlická 14, And l park 150 00 Praha 5 - Smíchov tel.: + 420 221 592 361
5/5
