Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o.
Vzdělávání dětí s autismem a možnosti jejich začlenění do společnosti na Plzeňsku Sociální práce
Vedoucí práce: PaedDr. Jana Černá
Vypracovala: Hana Brejchová
Čelákovice 2010
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. Blovice, 2010 - 04 – 18
2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PaedDr. Janě Černé za její pomoc a metodické vedení, které mi poskytla při zpracování absolventské práce. Zároveň také děkuji Mgr. Ivaně Kováčové a pedagogickým pracovníkům ZŠ speciální v Merklíně. Dále Mgr. Aleně Bartoškové a Bc. Štěpánce Nozarové, které k práci přispěly poskytnutými informacemi, znalostmi a zapůjčením odborné literatury.
3
Obsah Úvod ________________________________________________________________ 5 1
Cíle práce ________________________________________________________ 6
2
Teoretická část ____________________________________________________ 7 2.1 Autismus _____________________________________________________ 7 2.1.1 Autismus z hlediska historie ____________________________________ 7 2.1.2 Současná diagnostika autismu ___________________________________ 8 2.1.3 Triáda problémových oblastí společná pro poruchy autistického spektra (PAS) _____________________________________________________ 10 2.1.4 Typy poruch autistického spektra _______________________________ 12 2.1.5 Typy autismu _______________________________________________ 15 2.1.6 Projevy typické pro dítě s autismem _____________________________ 16 2.1.7 Výchova a vzdělávání dětí s autismem ___________________________ 17 2.1.8 Specializovaná péče __________________________________________ 17 2.1.9 Strukturované učení __________________________________________ 19 2.1.10 Základní principy strukturovaného vyučování ___________________ 21 2.1.11 Komunikace u osob s autismem ______________________________ 25 2.1.12 Způsoby komunikace dětí s autismem__________________________ 25
3
Praktická část____________________________________________________ 27 3.1 Administrace dotazníku a zpracování řízených rozhovorů ___________ 27 3.1.1 Tvorba dotazníku a adresáře ___________________________________ 29 3.1.2 Rozesílání dotazníku _________________________________________ 30 3.1.3 Zpracování dotazníků ________________________________________ 31 3.1.4 Závěry z dotazníkového šetření _________________________________ 31 3.1.5 Krajský koordinátor pro klienty s autismem _______________________ 39 3.1.6 Speciálně pedagogické centrum_________________________________ 39 3.1.7 Základní škola speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické (DČCE) Radost Merklín u Přeštic, Plzeň-jih_______________________ 42 3.1.8 Středisko Diakonie Českobratrské církve evangelické (ČCE) Radost v Merklíně _________________________________________________ 47
4
Diskuze _________________________________________________________ 51
Závěr _______________________________________________________________ 55 Резюме _____________________________________________________________ 57 Bibliografie __________________________________________________________ 59 Přílohy
4
Úvod Nad výběrem tématu jsem se dlouze zamýšlela, neboť nepracuji v oboru, ze kterého bych mohla čerpat poznatky a využila je pro zpracování absolventské práce. V současné době se mne téma autismu velice úzce dotýká, neboť moje kolegyně v zaměstnání řeší problémy dítěte s autismem ve své rodině. Velmi často se dozvídám, jaké nové situace a záležitosti musí řešit, například s předškolní výchovou. Matka dováží chlapce každý den do speciální mateřské školy do 20 km vzdáleného krajského města. Uvědomila jsem si, že o tomto onemocnění není dostupný dostatek informací. Nakonec mne toto téma a potíže ve zmíněné rodině zaujaly natolik, že jsem se rozhodla zpracovat absolventskou práci na téma „Vzdělávání dětí s autismem a možnosti jejich začlenění do společnosti na Plzeňsku“. Začleněním do společnosti mám na mysli zejména možnost zařazení dítěte do školy. Podle mého názoru je škola pro dítě přirozeným prostředím, kde navazuje společenské kontakty. Dále se pak může jednat o zařízení, kde mohou být schopnosti a osobnost dítěte také rozvíjeny. Do zařízení může být umístěno proto, aby mohlo školu navštěvovat nebo z toho důvodu, aby se rodiče dítěte mohli začlenit do pracovního procesu, a tak mohli zabezpečovat rodinu po ekonomické stránce. Domnívám se, že tato práce bude přínosem nejen pro mne samotnou, ale i pro budoucí studenty VOŠ MILLS, neboť přináší aktuální informace o regionu, který je vzdálený od Středočeského kraje a právě proto mohou být zjištění o podmínkách a možnostech dětí s autismem v tomto regionu zajímavé a přínosné. V neposlední řadě se domnívám, že moje práce může být i vhodnou souhrnnou informací pro ty instituce, které jsem oslovila a u kterých jsem čerpala dílčí informace pro moji práci. Navázala jsem kontakt se Základní školou speciální DČCE v Merklíně, kde mají bohaté zkušenosti se vzděláváním dětí s autismem, se střediskem Diakonie ČCE Radost Merklín a s krajskou koordinátorkou pro klienty s autismem Mgr. Alenou Bartoškovou. Teoretické informace pro zpracování práce jsem čerpala z dostupné literatury a v těchto zařízeních jsem získala aktuální informace z praxe, využila jsem metodu řízeného rozhovoru a dotazníkové šetření. Dotazníkovým šetřením jsem zmapovala možnosti začlenění dětí s autismem do společnosti na Plzeňsku, konkrétně v okrese Plzeň-jih.
5
1 Cíle práce Hlavní cíl: charakterizovat autismus, zaměřit se na specifika vzdělávání a způsoby komunikace dětí s autismem Dílčí cíl: zmapovat možnosti začlenění dětí s autismem do společnosti na Plzeňsku, konkrétně v okrese Plzeň-jih
6
2 Teoretická část 2.1 Autismus Autismus je v současných odborných studiích charakterizován jako onemocnění, které je důsledkem změn ve vývoji mozku a tyto změny jsou geneticky podmíněné. Autismus je vážné zdravotní postižení zasahující jedince ve všech složkách jeho osobnosti. Jedná se o poruchu vývoje a způsobu poznávání okolního světa. To je příčinou patogenního vývoje sociálních vztahů, komunikace. Postižený jedinec ztrácí základní schopnost, a tou je pochopení fungování běžného života. S poruchou autistického spektra se dítě již narodí. Dříve se projevy autismu považovaly za důsledek chybné výchovy, v současné době je známo, že tomu tak není. Autismus se řadí mezi neuro-vývojové poruchy, které vznikají na neurobiologickém základě.
2.1.1 Autismus z hlediska historie Pojem autismus byl použit poprvé až ve 20. století. Ve Švýcarsku v roce 1911 použil tento termín psychiatr Eric Bleuler k označení jednoho ze symptomů, které pozoroval u schizofrenních pacientů. Původ slova autismus je odvozen z řeckého „autos“, což znamená „sám“. Autistické odtržení od reality specifikoval jako zvláštní druh myšlení, uzavření se do svého vlastního světa. Teprve v roce 1943 americký psychiatr Leo Kanner přesněji definoval autismus. Byl prvním člověkem na světě, který si všiml podobně nepřiměřeného chování u skupiny několika dětí. Tehdy zveřejnil článek, obsahující výsledky pětiletého pozorování 11 dětí, které v chování vykazovaly celou řadu shodných znaků, ale nebylo možné je zařadit do některé z kategorií psychických onemocnění. Kanner napsal, že tyto děti nejsou schopny navázat citový kontakt. Neobvyklé projevy hodnotil jako symptomy specifické samostatné poruchy, kterou nazval časný dětský autismus. Tím, že Kanner tyto děti takto pojmenoval, chtěl vyjádřit to, co si o těchto dětech myslel – že jsou v podstatě osamělé, mají svůj vlastní svět, neprojevují zájem o okolí, nezajímají se ani o blízké osoby v rodině. Pozornost si okolí u nich musí samo vynucovat. Nevyhledávají samy komunikaci a nejsou schopné lásky ani přátelství. V roce 1944 rakouský pediatr Hans Asperger nezávisle na Kannerovi popisoval syndrom s obdobnými projevy. U dětí
7
popisoval deficity v sociálním chování, abnormality v komunikaci, ačkoli řeč byla dobře rozvinuta, vysokou inteligenci, motorickou neobratnost a ulpívavé, zúžené zájmy. V našem státě se jako první systematicky zabývala autismem MUDr. Růžena Nesnídalová. Většinu času ve svém profesním působení věnovala právě problematice autismu. V šedesátých letech 20. století začala studovat jednotlivé případy dětí s autismem. V roce 1973 vydala knihu s názvem Extrémní osamělost. Další kniha s touto tématikou byla u nás vydána až po více než třiceti letech. Dnes si uvědomujeme, že lidé s autismem samozřejmě žili na světě daleko dříve, než byl tento problém odborníky pojmenován. V mnohých knihách je popisováno jejich zvláštní chování. V současné době se můžeme domnívat, že děti, které byly v různých historických obdobích označovány jako svaté děti, děti posedlé ďáblem, děti uhranuté by byly dnes diagnostikovány jako děti trpící autismem. V průběhu let názory na léčení, příčiny vzniku autismu a výchovu dětí s autismem prošly velice zásadním vývojem a velkou řadou změn. Střídaly se různé teorie. Tak jak se průběžně mění informace, tak i autoři během svého odborného působení své názory mění a přizpůsobují se novým zjištěním v tomto oboru. [THOROVÁ, 2006]
2.1.2 Současná diagnostika autismu V současné době stále přetrvávají v České republice problémy s diagnostikou autismu. Odborníci diagnózu autismu používají zřídka a stává se, že je dětem s autismem stanovena chybná diagnóza. Problematika autismu dosud nepronikla dostatečně mezi potřebný počet odborníků. Takto si fundovaní odborníci vysvětlují to, že v ČR je oproti zahraničí diagnostikován poměrně malý počet (několik set) osob s autismem. Moderní epidemiologické studie uvádějí počet 15-20 případů autismu na 10 000 narozených dětí. To znamená, že by podle těchto studií mělo žít v České republice 15-20 000 osob trpících autismem. [www. autismus.cz, 8] Samotné stanovení diagnózy ze spektra autistických poruch je složitý proces, jehož podstatnou částí je psychologické vyšetření. Odborníci musí přistupovat k vyšetření
8
s tím, že hloubka obtíží může postihnout jednotlivé oblasti vývoje a jednotlivé schopnosti v různé míře. Je ověřeno, že vyšetření většiny dětí s poruchami autistického spektra je náročnější než stanovení diagnózy u dětí stejného věku, ale jiného postižení. Přístup lékaře, který provádí vyšetření je odlišný, neboť musí zohlednit všechny problémy v chování a vnímání, které plynou ze specifických obtíží v oblasti sociální interakce, komunikace i představivosti. Skladba dětí, které k vyšetření přicházejí s podezřením na autismus, je velice odlišná. Děti jsou různého věku a liší se i mírou postižení. Diagnóza se stanovuje dvouletým dětem, dětem školního věku i dospívajícím. Lékař vybírá k vyšetření metody podle konkrétního dítěte v návaznosti na jeho schopnosti a na věk. Může se jednat například o testy rozumových schopností, vývojové škály,
pozorování,
kresebné
techniky.
Používá
také
informace
z dosavadní
dokumentace. Psycholog hodnotí dítě komplexně, stěžejní je hodnocení celkové komunikace, sociálního chování, představivosti včetně poruch chování a vnímání. V konečném diagnostickém závěru se zohledňují vrozené charakterové vlastnosti, závažnost autistické poruchy, ale i výchovný styl rodičů a úroveň dosavadní speciální péče. Právě sdělování závěrů celého psychodiagnostického procesu je velmi důležité. Lékařské sdělení by mělo být nanejvýš citlivé a přitom by mělo vždy obsahovat následující základní informace. Lékař je povinen sdělit diagnózu, vysvětlit podstatu problému. Podat přesnou informaci o důsledcích daného onemocnění a také upozornit rodiče na to, co je možné v budoucnu dále očekávat. Je nutné doporučit nejvhodnější odbornou péči z oblasti psychiatrie, logopedie, speciální pedagogiky a psychologie. Rodičům pomůže, pokud získají v tuto chvíli kontakty na konkrétní odborníky. Nezbytná je pro ně informace o možnostech další péče o jejich dítě. Současně je nutné, aby u rodičů nebyla vyvolána falešná představa snadného řešení problému, je potřeba je pravdivě informovat o potížích a těžkostech, které budou přetrvávat. Bez povšimnutí nemůže zůstat oblast vzdělání dítěte s autismem. Rodiče potřebují získat co nejvíce informací, aby se mohli správně rozhodnout. Lékař informuje o omezení vzdělávání postiženého dítěte. Podá informaci o přednostech i záporech integrace dětí s autismem do běžných škol. Proto rodič musí získat povědomí o tom, že existují i speciální školy a zařízení, která jsou určena přímo pro děti s autismem. V neposlední řadě je velice důležitá informace o možnostech pomoci v sociální oblasti. [HRDLIČKA, 2004]
9
2.1.3 Triáda problémových oblastí společná pro poruchy autistického spektra (PAS) Základní problémové oblasti, které jsou klíčové pro diagnózu, se nazývají triádou poškození – patří sem potíže v sociálním chování, komunikaci a představivosti. Triáda postižených oblastí vývoje u PAS: •
sociální interakce - sociálně-emoční dovednosti využívané ve vztazích s rodiči, ostatními lidmi a vrstevníky
•
komunikace - řeč, gesta a mimika
•
představivost - hra, používání předmětů
Sociální interakce a sociální chování Brzy po narození dítěte můžeme pozorovat sociální chování. Toto chování - sociální broukání, sociální úsměv i oční kontakt se v průběhu času upevňují. Porucha sociální interakce se hloubkou postižení u dětí s PAS odlišuje. Způsob sociální interakce se může měnit s věkem. U dětí s poruchami autistického spektra je popsána celá škála sociálního chování, která má dva extrémní póly. Pól osamělý - dítě se odvrací při každém náznaku sociálního kontaktu, dává najevo svůj nesouhlas, např. zaleze pod stůl, zakrývá si oči nebo uši, třepe rukama před obličejem nebo manipuluje s nějakým předmětem. Opakem je pól nepřiměřené sociální aktivity, dítě se pokouší navázat kontakt za všech okolností s jakýmkoli člověkem, dotýká se lidí, dlouze se jim dívá do obličeje nebo nepřiměřeně dlouhou dobu vypráví o věcech, o které nemají zájem. S typickými změnami v chování se můžeme setkat jen u části lidí s PAS. Sociální chování je velmi různorodé a je závislé na mnoha vlivech. Převažující typ sociální interakce se zpravidla vyjasní až v dospělosti. Odlišná je také míra poruchy u jednotlivých lidí s PAS. Mírnější forma sociálních potíží zásadním způsobem nekomplikuje běžný život. Děti většinou dokončí školní docházku bez problémů, jen jejich chování může být považováno za nezvyklé. Těžší forma poruchy velmi zasáhne do rodinného života, způsobí problémy ve škole a tento člověk často nemůže následně nastoupit do žádného zaměstnání. U těžkých forem poruchy je komplikované zařazení do denního, týdenního nebo celoročního zařízení. Většina dětí s PAS má zájem o sociální kontakt. Dítě se může zdát odtažité, ale ve skutečnosti je nejisté a je zároveň
10
neschopné navázat jakýkoli kontakt. Dítě s PAS nemá schopnost předvídat, to v něm vyvolává úzkost, tím více se prohlubuje problém v oblasti sociálního chování. Mnozí lidé s poruchou autistického spektra mají problém pochopit chování ostatních lidí. Komunikace Poruchy autistického spektra jsou zejména poruchami komunikace. První, co většinou rodiče dítěte s autismem upozorní na problém, je opožděný vývoj řeči. Asi polovina dětí s poruchou autistického spektra si nikdy neosvojí řeč tak, aby mohla komunikovat. U těch dětí, které si řeč osvojí, je zaznamenán výrazně odchylný vývoj řeči s mnoha zvláštnostmi. Porucha komunikace se u dětí s PAS projevuje na úrovni porozumění i na úrovni vyjadřování, v oblasti verbální i neverbální. Komunikační nedostatky jednotlivých dětí se velmi odlišují. Nemůžeme však jednoznačně tvrdit, že řeč u dětí s PAS musí být poškozena. Celkový vývoj řeči se ale vždy od zdravých vrstevníků liší. V neverbální komunikaci jsou rodiči uváděny nejčastěji tyto potíže: dítě udržuje špatně oční kontakt nebo se mu vyhýbá, dítě se dívá skrz člověka, nekomunikuje pohledem, dítě neukazuje na předměty, které chce podat, neumí ukazovat na vzdálené zajímavé předměty, velmi málo používá gesta, pokud něco chce, používá ruku dospělého jako ukazovátko. Představivost Aby se u dítěte rozvíjela představivost, je základní podmínkou i rozvoj nápodoby. Čím je dítě starší, tím více se tato schopnost zlepšuje a rozvíjí. Dítě si dokáže představit v širších souvislostech více věcí a zároveň je schopno si uvědomit, že jiný člověk může něco zamýšlet. Výsledkem této schopnosti je to, že dítě je samo schopno plánovat. V případě, že je představivost narušená, na mentální vývoj dítěte to má negativní vliv. U dítěte se nerozvíjí hra, takže dítě preferuje činnosti, které obvykle upřednostňují podstatně mladší děti, vyhledává předvídatelnost v aktivitách a upíná se na jednoduché opakující se činnosti. Takové dítě ztrácí kontakt se svými vrstevníky, jeho hra se nápadně od hry stejně starých dětí odlišuje. Osoby s PAS mají problémy s tím, aby vyplnily volný čas funkční činností. Většinou nemají zájem o nové věci, o nové hračky a neznámé činnosti. Je známo, že stejně jako sociální interakce a komunikace může být
11
představivost a kvalita hry u každého člověka s poruchou autistického spektra porušena různým způsobem. [THOROVÁ, 2006]
2.1.4 Typy poruch autistického spektra Dětský autismus Autismus je jednou z velice závažných poruch dětského mentálního vývoje. O autismu se hovoří jako o poruše některých mozkových funkcí, která je vrozená. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě a přímým následkem této poruchy je, že dítě přesně nechápe to, co prožívá. Nerozumí tomu, co slyší ani co vidí. Proto není duševní vývoj dítěte s autismem zcela v normě a je narušen v oblasti sociální interakce, komunikace a představivosti. Důsledkem toho je skutečnost, že lidé s autismem často mívají značné potíže ve vývoji řeči, těžko zvládají naprosto běžné sociální dovednosti a mají i problémy ve vztazích mezi lidmi. Pro osoby s autismem jsou zároveň typické určité vzorce chování. Porucha může mít různou závažnost, od mírné formy až po těžkou. Přesnou příčinu autismu se nepodařilo do současné doby jednoznačně určit. Existují předpoklady, že významné mohou být genetické faktory, onemocnění infekčního rázu. Bez významu nejsou ani chemické procesy v mozku. Současné teorie uvádějí, že k vzniku autistického onemocnění může dojít až při kombinaci několika uvedených faktorů. Autismus se projevuje od dětství nebo v raném věku (do 36 měsíců) a diagnostikuje se na základě projevů chování. Často dochází k tomu, že se k autismu přidruží i další poruchy nebo postižení. Může se jednat jak o fyzické postižení tak i psychické (epilepsie, mentální retardace, smyslové poruchy). Existují jedinci s autismem, kteří mají pouze minimální potíže, nejčastěji se uvádí, že nemají rádi změny. Naopak další skupinou jsou lidé, kteří jsou agresivní a může se u nich projevit i sebezraňující chování. Často lidé s autismem trpí hyperaktivitou, neschopností soustředění nebo nápadnou pasivitou. [www.autismus.cz, 7] Atypický autismus Z názvu tohoto onemocnění vyplývá, že se jedná o druh autismu, který se v určitých oblastech odlišuje od klasické formy.
12
Například se může jednat o to, že dítě s atypickým autismem má některou oblast vývoje méně narušenou, může mít vyvinutější sociální nebo komunikační dovednosti. Jednotlivé dovednosti se mohou vyvíjet velmi nerovnoměrně. Atypický autismus se diagnostikuje v případě, kdy první příznaky byly zjištěny až po třetím roce věku dítěte nebo jedna oblast triády není znatelně narušena. Péče o děti s atypickým autismem je stejně náročná jako o ostatní děti s dětským autismem. [www.autismus.cz, 4] Aspergerův syndrom Děti s Aspergerovým syndromem jsou intelektuálně na dobré úrovni, navíc jsou mezi těmito dětmi časté případy, kdy v určitém oboru výrazně vynikají. Typická je pro tyto děti citace z encyklopedií či hraní šachových her. Děti s tímto onemocněním se naučí samy číst, rozeznávat brzy číslice. Mají dobře vyvinutou mechanickou paměť. Nápadné je u nich velice formální vyjadřování, které není u dětí přirozené. Pokud dítě začne komunikovat, tak většinou jednostranně. Nezajímá ho reakce druhé osoby. V rozhovoru bývá často bezradné, protože nechápe nadsázku ani humor, stejně tak neumí vyhodnotit metaforu. Děti s Aspergerovým syndromem bývají samotářské, protože se jejich chování velice odlišuje od chování jejich vrstevníků a děti je do kolektivu nepřijmou. Výchova je velice náročná, neboť se mohou vyskytnout vývojové poruchy chování, poruchy pozornosti či hyperaktivita. [www.autismus.cz, 3] Dezintegrační porucha Dítě s dezintegrační poruchou se po narození zhruba do dvou let vyvíjí normálně, má všechny dovednosti a schopnosti úměrné věku. Následně nastává regres v nabytých schopnostech, ale dosud nebyla prokázána žádná příčina. Odborníci uvádějí, že k regresu dochází nejčastěji mezi třetím a čtvrtým rokem věku. Nastupuje autistické chování a mentální retardace, zhorší se komunikační schopnost i mentální dovednosti. Bylo zaznamenáno, že ke zhoršení stavu může docházet pozvolna v řádu měsíců nebo zhoršení může mít prudký nástup. Toto období střídá stagnace, ale může dojít i k relativnímu zlepšení celkového stavu. Současně je ale prokázáno, že dítě se do normálního stavu nikdy nevrátí. [www.autismus.cz, 6]
13
Rettův syndrom U tohoto syndromu je známa příčina, což je mutace genu, která je situována na raménku chromozomu X a má mnoho podob. Tento syndrom doprovází těžké neurologické postižení, které má pervazivní dopad na motorické, psychické a somatické funkce. Rettův syndrom je porucha, která postihuje pouze děvčata. Diagnostikován může být tzv. klasický Rettův syndrom, kdy jsou klinické projevy jednoznačné. Dívky mají malý rozsah pozornosti, charakteristická je ztráta manuálních dovedností, ztráta funkčnosti rukou, zpomalený růst hlavy. Vedle tohoto existuje atypický Rettův syndrom, což je mírnější forma. Dívky, které trpí tímto méně závažným syndromem, chodí, sedí i mluví. [www.autismus.cz, 10] Autistické rysy V současné době neexistuje jednotná a uznaná definice, v důsledku toho není zcela zřejmé, zda jsou autistické rysy názvem pro příznaky poruch autistického spektra či označením pro projevy dětí, u kterých jejich chování neodpovídá diagnostickým kritériím ani jedné z poruch autistického spektra. Autistické rysy nejsou ani diagnózou, tento diagnostický závěr je však v České republice velmi často používán, ačkoli je z mnoha důvodů zcela nevhodný. Tato diagnóza bývá vyslovena u dětí, které trpí autismem nebo atypickým autismem. Naopak také může nastat situace, kdy je tato diagnóza vyslovena u dítěte, u kterého se o autismus vůbec nemusí jednat, neboť ve skutečnosti trpí jinou poruchou. Nastává potom problém, neboť rodina i učitelé mají o onemocnění zkreslené informace. Zároveň je evidentní, že léčba a programy, které jsou pro toto dítě zvolené, jsou neúčinné. Velmi závažným důsledkem používání této diagnózy je to, že toto slovní spojení vyvolává zkreslenou představu, že onemocnění dítěte není tak závažné. Rodiče nemají oporu v právních předpisech a v důsledku toho se stává, že nemohou využívat sociální služby nebo nemohou využít poradenských služeb. [THOROVÁ, 2006]
14
2.1.5 Typy autismu Rozdělení autismu do tří kategorií dle úrovně adaptability (funkčnosti). Prakticky platí, že čím nižší funkčnost, tím vyšší nároky klade dítě na péči okolí. Typ autismu Vysoce funkční
Středně funkční
Nízko funkční
Sociální chování
Zvláštní projevy
Větší uzavřenost
Uzavřenost
Nepřiměřenost
Snížená schopnost
Malá či žádná
Má zájem o sociální kontakt
navázat kontakt Snížená spontaneita
schopnost navázat kontakt
Snížená schopnost
Afázie
funkce zachovány Zvláštní projevy v řeči Nepřiměřenost konverzace Ulpívavost na tématech Verbální rituály Dítě reaguje na řeč
komunikace Běžným pokynům rozumí Občas reaguje nepřiměřeně Zvláštnost v řeči Echolálie
Zvuky Ojedinělá slova Nefunkční echolálie
Hra
Zvláštní a omezené zájmy Ulpívavost Nezájem o kolektivní hry Konstrukční a jednoduchá napodobivá hra Obtížné rozlišování reality a fantazie
Pohybové stereotypie Ulpívavost Prvky konstrukční hry Stereotypní manipulace s předměty
Manipulační či žádná hra Autostimulační aktivity Dlouhotrvající pohybové stereotypie
Intelekt
Nadprůměr Průměr Subnorma
Lehká, středně těžká MR Nerovnoměrné
Těžká, hluboká MR
Nízké sociální IQ
schopnosti
Schopnost spolupracovat Mírné odchylky v chování
Spolupracuje při zvýšeném důrazu na motivaci Problémové chování ve většině situací zvladatelné
Komunikace Komunikativní
Chování
Vyžaduje stálý dohled Značný negativismus Nespolupracuje Výrazně problémové chování
[THOROVÁ, 2006]
15
2.1.6 Projevy typické pro dítě s autismem První nejběžnější postřehy v oblasti sociálního chování, v oblasti celkové komunikace a řečového vývoje:
Postřehy v komunikaci •
nereaguje na své jméno
•
neříká, co chce
•
opožděný vývoj jazyka
•
nereaguje na pokyny
•
někdy působí dojmem, že je neslyšící
•
zdá se, že slyší, ale nikoli ostatní osoby
•
neukazuje a nemává na rozloučenou
•
říkal/a několik slov, ale přestal/a
Postřehy v sociálním chování •
chybí sociální úsměv
•
raději si hraje o samotě
•
dává přednost sebeobsluze
•
je velmi samostatný
•
některé věci dělá velmi brzy
•
špatný oční kontakt
•
působí, že žije ve vlastním světě
•
nezajímá se o ostatní děti
•
ostatní lidi dokáže ignorovat
Postřehy v chování •
záchvaty vzteku
•
hyperaktivita/neschopnost spolupracovat/negativismus
•
neví jak si hrát s hračkami
•
zabývá se určitými věcmi stále dokolečka
•
chodí po špičkách
•
neobvyklá fixace na určité hračky (neustále s sebou nosí nějaký předmět)
16
•
řadí věci do řad
•
reaguje přehnaně na určité materiály či zvuky
•
zvláštní pohyby
Absolutní indikace pro další vyšetření •
do 12 měsíců nežvatlá
•
do 12 měsíců negestikuluje (neukazuje, nemává na rozloučenou)
•
do 16 měsíců neužívá slova
•
do 24 měsíců spontánně neužívá věty
•
ztráta jakýchkoli jazykových nebo sociálních schopností v jakémkoli věku [www.autismus.cz, 7]
2.1.7 Výchova a vzdělávání dětí s autismem Za poslední desítky let došlo k výraznému posunu v názorech na poruchy autistického spektra. Celkově došlo obecně k hlubšímu pochopení příčin konkrétních problémů a byla prokázána účinnost vhodně zvolených terapií. V návaznosti na to nastal i pozitivní vývoj v oblasti vzdělávání. Dnes je již prokázáno, že tento zdravotní handicap může být značně ovlivněn vhodnou a hlavně včasnou intervencí a specifickými postupy. Dítě tak má šanci na lepší vyhlídky do budoucna. Primárním cílem práce s dítětem, které trpí autismem, je jeho co největší osamostatnění, osvojení základních dovedností a maximální využití stávajících schopností. V rámci daného onemocnění by se nejvhodnější podmínky pro dítě měly vytvořit co nejdříve, tzn. od malička by mělo mít zajištěno strukturované a předvídatelné prostředí. Stejně důležitý je včasný nácvik funkční komunikace a sociálního chování. Pokud by se toto podařilo, následně by bylo pro všechny snadnější zvládat různé životní situace a problémy.
2.1.8 Specializovaná péče Porucha autistického spektra je onemocnění, které ovlivňuje život dítěte a později i dospělého člověka v mnohých oblastech. Osoba s autismem má narušené sociální dovednosti i komunikační schopnosti. Míra narušení bývá různá.
17
Proto je i chování odlišné a na takového jedince čeká v životě spousta komplikací. Problémy nastávají vlastně ve všech sférách - ve vzdělávání, v kontaktu s rodinou, s vrstevníky. [THOROVÁ, 2006] Lidé s autismem potřebují takové vzdělávání a péči, které zohledňuje všechny zvláštnosti jejich postižení. V podstatě by se dal použít názorný příměr, že se jedná o obdobnou situaci jako u lidí, kteří se narodí se zrakovým či sluchovým postižením, ti také potřebují vzdělávání a specifickou péči, která odpovídá jejich postižení. Vzdělávání lidí s autismem a péče o tyto lidi jsou vysoce speciální, právě proto, že jejich handicap je velice specifický. Jedině využitím odpovídajících přístupů k lidem s autismem je možné dosáhnout toho, že budou mít možnost žít uspokojivý život. [GILLBERG, 1998] Speciální výchova může zmírnit problematické chování. Současně je prokázáno, že může dojít ke zvýšení samostatnosti, jedinec se lépe adaptuje na prostředí. Je již známo, že k úplnému potlačení příznaků autismu většinou nedochází. V případě, že člověk trpící autismem nemá speciální přístup (tzn. okolí dokonale nezná tuto problematiku), může se stát, že bude umístěn na psychiatrickém oddělení a budou mu zbytečně indikována psychofarmaka. Stejně tak může dojít k situaci, že dítě s autismem již bylo přijato do základní školy, následně je z této školy vyloučeno, ačkoli by učivo za pomoci speciálního přístupu svým intelektem zvládlo. [www.autismus.cz, 7] Nezpochybnitelný význam pro dítě s autismem má správná a včasná diagnóza a na tu by měla rychle navazovat odborná péče. Odbornou péči mohou zajišťovat specializovaná zařízení, která současně vyškolí rodiče a vypracují další plán pro práci s dítětem v domácím prostředí. Velmi významná je vzájemná komunikace mezi rodiči a odborníky. Vhodné je, aby dítě, které dosáhne školního věku, mohlo být zařazeno do vzdělávacího zařízení. Rodiče se musí pokusit za podpory specialistů najít nejvhodnější řešení. Rozhodují se s ohledem na charakter a hloubku postižení dítěte. Dítě může být zařazeno do základní školy, základní školy speciální, do běžných tříd či autitřídy. Je možné, aby vysoce funkční autisté nebo děti s Aspergerovým syndromem byly zařazení do běžných tříd. V podstatě sem patří, neboť intelektem jsou srovnatelní s ostatními dětmi.
18
Ale je potřeba zvážit důkladně konkrétní podmínky školy, individualitu dítěte a další podmínky, aby zařazení nakonec nevedlo k selhání postiženého dítěte v kolektivu zdravých dětí. Autistické postižení je totiž často terčem posměchu vrstevníků. Aby začlenění dítěte s autismem bylo úspěšné, je nezbytně nutné, aby předem bylo prostředí třídy připraveno na přijetí žáka s autismem. Pro dítě s autismem je důležité, aby byla zajištěna přehlednost a předvídatelnost všech denních činností. Pedagog i spolužáci musí být včas seznámeni se všemi odlišnostmi a zvláštnostmi, které mohou a které budou u svého nového spolužáka registrovat. Bez toho, aby dítě s autismem nebylo kognitivními výkony srovnatelné s výkony svých spolužáků, by nebyla integrace možná. Stejně tak jsou nezbytné základní dovednosti v sociální oblasti a v komunikaci. Integrace probíhá za pomoci osobního asistenta. Všeobecně platí, že možnosti následného vzdělávání dětí s autismem a zařazení do pracovního procesu nejsou velké. Může se jednat o integrovaná zaměstnání nebo chráněné dílny. Dosavadní praktické zkušenosti potvrdily, že nepodaří-li se zařadit po ukončení školního vzdělávání postiženého do zaměstnání, dospívající se vrací na celý den zpět do rodiny. Bohužel, většinou následně ztrácí dovednosti získané ve škole a situace v rodině s další výchovou není jednoduchá. [HRDLIČKA, 2004]
2.1.9 Strukturované učení Základní myšlenka, kterou musí mít stále na paměti každý kdo pracuje s dítětem s autismem, je ta, že každý zdravý člověk potřebuje v životě určitá pravidla a potřebuje předvídat, jaké budou následující události v jeho životě. Lidé s autismem většinou nemají schopnost plánovat. Schopnost předvídat mají velice malou nebo žádnou. Proto vidí okolní svět chaoticky a nemohou se v něm sami orientovat. To platí jak z hlediska událostí, času, tak i prostoru. Následně je dítě deprivované a opožďuje se ve vývoji. Proto je pomoc okolí a pochopení problémů člověka s autismem tak důležitá. Bez toho, aby dětem bylo vhodně upraveno prostředí není možné, aby přijímaly informace a vědomosti a byly schopné se učit. Dítě s autismem musí mít jistotu a musí mít možnost předvídat. Ve světě se pracuje s mnoha metodami a programy, které jsou zaměřeny na pomoc lidem s autismem. V České republice je hodně využívána metodika TEACCH programu, jedná se o tzv. strukturované učení.
19
TEACCH program (Treatment and Education of Autistic and Communication Handicapped Children - péče a vzdělávání dětí s autismem a dětí s problémy v komunikaci) je modelovým programem péče o lidi s autismem. Vznikl v Severní Karolíně a funguje již třicet let. Jeho vznik byl přímým důsledkem spolupráce rodičů a odborníků, kteří chtěli vyvrátit v té době uplatňované tvrzení, že děti s autismem jsou nevzdělavatelné. Program je možné přizpůsobit a použít v kterémkoli věku postiženého. [www.autismus.cz, 11] Filozofie a základy TEACCH programu: •
individuální přístup k dětem
•
aktivní generalizace dovedností (propojenost školního a domácího prostředí)
•
úzká spolupráce s rodinou
•
integrace lidí s autismem do společnosti
•
přímý vztah mezi ohodnocením a intervencí
•
pozitivní přístup i k dětem s problematickým chováním a těžkým mentálním handicapem, optimistický pohled na efektivitu a možnosti vzdělávání těchto dětí
•
aktivní snaha o pedagogickou intervenci, řešení problematického chování
Nároky kladené na učitele a vychovatele: •
profesionalita
•
teoretické porozumění autismu
•
schopnost vycházet z aktuálních výsledků hodnocení, schopnost flexibilně přizpůsobovat program
•
schopnost přizpůsobit prostředí dítěti s přihlédnutím na specifika poruchy
•
reálný odhad schopností dítěte, využití jeho silných stránek
•
důraz na nácvik komunikace a sociálního chování, komunikační styl musí vycházet z aktuální úrovně schopností dítěte
20
Výhody strukturovaného učení: •
metodika strukturovaného učení akceptuje zvláštnosti autistického myšlení a přizpůsobuje se specifikám dítěte
•
svět, který dítě díky svému handicapu vnímá jako chaos se stává předvídatelný v prostoru i čase, snižuje se stresová zátěž, dítě je schopno vstřebávat nové informace
•
díky pocitu soběstačnosti se může rozvíjet sebevědomí dítěte
•
nácvik samostatnosti, která je v dospělém životě velmi potřebná
•
redukce problematického chování (agresivity, záchvatů vzteku, negativismu)
•
zmírňuje či eliminuje se kognitivní deprivace, která je daná přítomností poruchy, rozvíjejí se schopnosti a dovednosti dítěte
•
medikaci psychofarmaky je možné po dohodě s lékařem zcela vysadit [www.autismus.cz, 11]
2.1.10 Základní principy strukturovaného vyučování Základními principy strukturovaného vyučování je individuální přístup, strukturalizace a vizualizace.
Individuální přístup Všechny děti s autismem se od sebe nějakým způsobem liší. Rozdíly jsou v mentální úrovni, v různé míře a četnosti výskytu autistických symptomů, v rozdílných percepčních schopnostech, v úrovni a způsobu komunikace, v temperamentu, v odlišné schopnosti koncentrace a podobně. Z čeho vycházíme: •
každý člověk s autismem je jiný, každý má své vlastní priority, schopnosti i jejich hranice, z hlediska individuálního přístupu je zapotřebí
•
zjistit
úroveň
v jednotlivých
vývojových
oblastech
dítěte
(na
základě
psychologického vyšetření či pedagogického pozorování), zvolit vhodný typ systému komunikace podle stupně schopnosti abstraktního myšlení (od komunikace skrz konkrétní předměty přes komunikaci pomocí fotografií či piktogramů až k psané formě)
21
• vytvořit vhodné pracovní místo a strukturovat prostředí •
sestavit individuální výchovně vzdělávací plán
•
v případě potřeby zvolit na základě analýzy behaviorálních problémů (problémové chování) vhodné strategie jejich řešení [www.autismus.cz, 11]
Strukturalizace Strukturalizace zahrnuje vytvoření struktury prostředí, času a pracovního programu. Struktura prostředí, kde se dítě s autismem pohybuje, mu pomáhá v orientaci v prostoru. Struktura nabízí určitou jistotu tím, že vytváří předvídatelná propojení mezi místy, činnostmi a chováním. Struktura času - sestavení vizualizovaného programu dne, umožňuje dítěti s autismem předvídat události. Čas se tak pro dítě stává konkrétní. Struktura pracovního programu - jedná se o rozstrukturované činnosti s vizualizací jednotlivých kroků, využití krabic s vnitřní strukturou, rozstrukturování pracovních sešitů s úkoly pro děti s vysoce funkčním autismem a podobně. Při sestavování schématu konkrétního procesu nebo činnosti je zapotřebí podrobně rozpracovat úkol na základní kroky a vytvořit schéma po sobě následujících činností, které vedou k žádanému cíli. Pokud člověk s autismem nemá schéma k určité činnosti, chová se jako člověk, který ztratil paměť. [www.autismus.cz, 11]
Jak správně vytvořit strukturované prostředí (v domácím prostředí, ve škole) •
vytyčit si místa pro jednotlivé činnosti během dne (stůl pro individuální práci s dítětem, jídelní stůl, prostor pro volnou hru, prostor pro odpočinek apod.)
•
vyčleněná místa pro konkrétní činnost pokud možno nepřemisťovat
•
pokud možno neprovádět určitou činnost na místě, které pro ni není vyčleněno (např. nechtít po dítěti splnit úkol u jídelního stolu apod.)
22
• pokusit se jasně vymezit hranice mezi jednotlivými místy (paravany, barevné koberce, barevné pásky na zemi apod.) Nápadně a jasně vymezené hranice pomáhají dětem s autismem rozpoznat, kde místo určené k jednomu konkrétnímu úkolu začíná a kde končí.
Jak správně vytvořit strukturované pracovní místo (pro individuální či samostatnou činnost): •
prostor pro výuku by měl být pohodlný, bez rozptylujícího hluku a pohybu (v domácím prostředí to může být pracovní stůl v dětském pokoji, ve škole pracovní kóje někde u stěny oddělená od okolního prostoru například paravanem, či policemi)
•
pokud je dítě neklidné a často z místa odbíhá, umístíme pracovní stůl na šikmo v rohu místnosti a dítě posadíme v prostoru mezi stolem a zdí
•
k individuální či samostatné práci postačí jednoduchý pracovní stůl se spíše delší pracovní deskou
•
systém zleva doprava - na levé straně stolu jsou za sebou krabice s úkoly, které mají být vykonány. Na pravou stranu stolu se odkládají již splněné úkoly [www.autismus.cz, 11]
Obr. č. 1 : Schéma pracovního místa. [www.autismus.cz, 11]
23
Vizualizace Naprostá většina zdravé populace v naší společnosti používá kalendář, popřípadě záznamník a hodinky, aby se jim abstraktní pojem času určitým způsobem zviditelnil. Tento způsob je běžný a pro všechny dostupný. U lidí s autismem je to stejné, také se potřebují orientovat v čase, potřebují "vidět" čas. V případě, že jim takovou vizualizaci neposkytne okolí, které zná podstatu jejich onemocnění, je zřejmé, že si vypomohou sami, vytvoří si určitá pravidla. Nastaví si svoji vlastní předvídatelnost, což učiní díky nefunkčním rituálům a stereotypům. Dojde-li k tomu, že se sled činností některý den změní, nastávají zpravidla značné problémy s chováním. Je však velmi pravděpodobné, že bude-li tato změna zaznamenána ve vizualizovaném denním programu a tudíž na ni bude dítě připraveno, k žádným problémům nedojde. [www.autismus.cz, 11]
K čemu slouží vizualizovaný denní program ? •
dává odpověď na otázku „kdy“
•
pomáhá časové orientaci
•
pomáhá odlišovat jednotlivé aktivity od sebe
•
vede k větší samostatnosti
Jak uplatnit vizualizovaný denní program v praxi ? •
zjistit úroveň schopnosti abstraktního myšlení u dítěte s autismem
•
na základě tohoto zjištění stanovit vhodný typ vizuální podpory
Typy vizuální podpory od nejjednodušší k nejsložitější: o konkrétní předmět o fotografie o piktogramy o piktogramy s nápisem o nápis o psaný rozvrh o diář [www.autismus.cz, 11]
24
2.1.11 Komunikace u osob s autismem Osoby trpící autismem často neznají prostředky, kterými mohou ovlivnit své okolní prostředí. Nechápou dostatečně význam vzájemné komunikace, nerozumí jejímu účelu. Slova jsou pro ně jen slova, obrázky pouze obrázky, předměty zůstanou jen předměty. Na rozdíl od zdravého dítěte se dítě s autismem musí speciálně naučit, že všechny tyto symboly slouží ke komunikaci. [www.autismus.cz, 1] Definice autistického postižení v oblasti komunikace Kvalitativní postižení v oblasti komunikace, projevující se nejméně jedním z následujících kritérií: •
opoždění nebo úplná absence vývoje řeči (není doprovázeno snahou kompenzovat toto postižení gesty či jinými typy komunikace)
•
výrazné postižení ve schopnosti iniciovat nebo pokračovat v konverzaci s ostatními navzdory existenci adekvátní řeči
•
stereotypní a repetitivní použití jazyka nebo použití idiosynkratického jazyka
•
dítě není schopno si spontánně hrát ani imitovat ve hře sociální situaci tak, aby to odpovídalo jeho věku [www.autismus.cz, 1]
2.1.12 Způsoby komunikace dětí s autismem Způsob komunikace s osobami s autismem může být i jiný než slovní. Zhruba polovina lidí s autismem nemluví. Nebo může užívat slova, ale nezná v podstatě jejich konkrétní význam. Proto je třeba volit formu komunikace, která je konkrétnější. Musí být ale vždy přizpůsobená úrovni abstraktního myšlení toho či onoho jedince s autismem. Vedle verbální formy existuje několik používaných forem např. předmětová, motorická, gestem dále prostřednictvím obrázků (fotografie, kresby), znaků, psaná, tištěná. Při výběru správné formy komunikace je důležité zvolit takovou formu, kterou osoba s autismem zvládne tak, aby byla ve výsledku co nejméně závislá. Dosti často se setkáváme u lidí s autismem s echolálií, tady je potřeba používat komunikaci s vizuální podporou.
25
Pedagogové ve speciálních autistických třídách by měli používat vhodné formy komunikace, které využívají vizuálně prostorových dovedností těchto dětí. Jedná se především o výuku komunikace pomocí: •
trojrozměrných předmětů
•
dvojrozměrných ilustrací (obrázky, fotografie, kresby)
•
psaným či tištěných slovem
Děti s autismem komunikují nejlépe v prostředí, které je zná a snaží se pochopit jejich potřeby. Komunikace je nejlepší v prostředí, kde se dítě cítí spokojené a klidné. To vyžaduje spolupráci všech, kteří jsou zapojeni do výchovy a vzdělávání dítěte s autismem. Při výuce komunikace dětí s autismem je třeba zohlednit mnoho hledisek, to znamená především kde, s jakými osobami a za jakých konkrétních podmínek dítě s autismem komunikuje. V úvahu se musí vždy vzít ta skutečnost, že osoby s autismem mají problémy se zobecňováním, je pro ně velmi složité naučit se používat komunikaci v odlišných životních situacích a s jinými lidmi. [www.autismus.cz, 1]
26
3 Praktická část 3.1 Administrace dotazníku a zpracování řízených rozhovorů Dílčím cílem mé absolventské práce bylo zmapovat možnosti začlenění dětí s autismem do společnosti na Plzeňsku, konkrétně v okrese Plzeň-jih. K naplnění tohoto cíle práce jsem rozhodla využít dotazníkovou metodu. Zvolila jsem tuto výzkumnou metodu, neboť se mi jevila jako nejvhodnější k rychlému získání velkého množství informací v poměrně rozsáhlém regionu. Respondenty tohoto dotazníkového šetření byli zvoleni všichni ředitelé škol a zařízení okresu Plzeň-jih. Pro vypracování praktické části práce jsem se rozhodla použít také řízené rozhovory, kterými jsem chtěla získat doplňující informace o fungování institucí, které se na Plzeňsku zabývají problematikou dětí s autismem. Pro rozhovory jsem zvolila otevřené otázky, všechny odpovědi jsem si zaznamenávala písemně. Řízený rozhovor jsem vedla s krajskou koordinátorkou pro klienty s autismem Mgr. Alenou Bartoškovou, ředitelkou Základní školy speciální školy DČCE Merklín Mgr. Ivanou Kováčovou a ředitelkou střediska DČCE Radost v Merklíně Bc. Štěpánkou Nozarovou. Domnívám se, že se mi podařilo navázat dobrý kontakt se všemi odpovídajícími, a proto jsem získala i informace, na které jsem se zprvu nedotazovala. Všechny poznatky z rozhovorů ohledně činnosti zařízení, školy a poznatky z práce s dětmi s autismem jsem zpracovala v posledních kapitolách praktické části práce. Soubory otázek jsou uvedeny v příloze č. 24, č. 25 a č. 26. Při návštěvách těchto institucí jsem pořídila fotografie, které jsou umístěny v praktické části práce a také v příloze č. 5 až příloze č. 12.
27
Obr.č. 2: Mapa Plzeňského kraje. [http://spravnimapa.topograf.cz/plzensky-kraj]
28
Obr.č. 3: Mapa Plzeňského kraje s vyznačením okresu Plzeň-jih. [http://www.risy.cz/okresy_plzensky_kraj#nahoru]
3.1.1 Tvorba dotazníku a adresáře Nejprve jsem zpracovala dva typy dotazníků, neboť cílovou skupinou byl jednak soubor všech škol na okrese Plzeň-jih, dále potom soubor zařízení poskytujících služby osobám se zdravotním postižením a zařízení pro zájmové vzdělávání dětí na okrese Plzeň-jih. Jako prvky dotazníku jsem zvolila uzavřené otázky, které jsem považovala pro získání požadovaných údajů za optimální. Počet prvků dotazníků jsem zvolila tak, abych zjistila potřebné informace (fakta), které povedou ke zmapování možnosti začlenění dětí s autismem do společnosti na Plzeňsku, konkrétně v okrese Plzeň-jih. Při sestavování dotazníků jsem se zaměřila na jejich jednoduchost a na to, abych předem neodradila respondenty od vyplnění dotazníků velkým množstvím otázek. Poslední položkou obou dotazníků je otázka, kterou jsem zjišťovala názor respondentů na danou problematiku obecně. Nezjišťovala jsem konkrétní měřitelná data.
29
Dalším krokem, kterým jsem pokračovala v přípravě dotazníkového šetření, bylo vytvoření adresáře všech typů škol, zařízení poskytujících služby a zařízení pro zájmové vzdělávání dětí na okrese Plzeň-jih. Potřebné informace jsem nalezla na internetu, jednalo se o stránky s názvem „PilsEdu“, což je centrální server plzeňských mateřských, základních a středních škol (http://www.pilsedu.cz/adresare/416). Z těchto stránek jsem tedy získala kompletní adresář všech škol a zařízení pro zájmové vzdělávání dětí v okrese Plzeň-jih. Prostřednictvím tohoto adresáře jsem potom u jednotlivých škol a zařízení pro zájmové vzdělávání dětí zjišťovala emailovou adresu a telefonní kontakt na ředitele výše uvedených institucí. Již v období, kdy jsem si zvolila téma práce, jsem získala kontakty na Základní školu speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické (DČCE) Radost Merklín u Přeštic, Plzeň-jih. Zhruba v době, kdy jsem zpracovávala projekt absolventské práce, jsem získala kontakt na středisko Diakonie ČCE Radost Merklín, což je nestátní nezisková organizace, kde poskytují služby dětem s diagnózou autismu.
3.1.2 Rozesílání dotazníku V první fázi jsem dotazníky rozeslala začátkem měsíce prosince na zmíněné emailové adresy s průvodním dopisem. „Dotazník I.“ jsem rozeslala do všech mateřských škol, základních škol, speciálních škol, středních škol, základních uměleckých škol. „Dotazník II.“ jsem zaslala do zařízení poskytujícího služby osobám se zdravotním postižením a zařízení pro zájmové vzdělávání dětí na okrese Plzeň-jih. Mezi prvky dotazníků byly drobné odlišnosti, které plynou z rozdílnosti charakteru obou skupin respondentů (viz příloha č. 1 a příloha č. 2 ). Za období 14 dnů se vrátilo zpět zhruba 30 % vyplněných dotazníků. V následujícím týdnu již neodpověděl žádný z respondentů. Vzhledem k charakteru mé práce jsem se nemohla spokojit s takto nízkou návratností. Toto dotazníkové šetření by podle mého názoru dostatečně nezmapovalo situaci. V okamžiku, kdy jsem rozeslala dotazníky jsem předpokládala téměř 100% návratnost s ohledem na cílovou skupinu respondentů, kterou jsem považovala za seriózní. Moje předpoklady se však se skutečností velmi rozcházely.
30
Proto jsem se rozhodla, že zahájím druhou fázi dotazníkového šetření a využiji telefonického rozhovoru k tomu, aby mi ředitelé škol a zařízení (kteří mi vyplněný dotazník nevrátili emailem), sdělili požadované informace prostřednictvím telefonu. S některými jsem dotazník vyplnila po telefonu okamžitě, s několika jsem si dojednala termín hovoru podle jejich časových možností. Výsledkem mého pokusu o vyšší návratnost dotazníků je skutečnost, že se podařilo získat potřebná data od všech respondentů. Potvrdila se obecně známá věc, a to, že lidé nemají důvěru k dotazníkovému šetření a nechtějí se jím zabývat. Ale zjistila jsem, že pokud byli požádáni osobně, odpověděli ve všech případech ochotně na všechny otázky uvedené v dotazníku. Koncem měsíce prosince jsem ukončila dotazníkové šetření. Měla jsem k dispozici 100 % vyplněných dotazníků.
3.1.3 Zpracování dotazníků K vyhodnocení jednotlivých prvků dotazníků jsem přistoupila třemi způsoby. Některá data jsem vyhodnotila pouze slovně, neboť tato data byla ke zpracování
tabulek
nevhodná. Tato jsou uvedená v textu praktické části práce. Data, která byla vhodná ke zpracování do tabulek a grafů, jsem takto zpracovala. Některé grafy a tabulky jsou umístěny v praktické části práce, ostatní v příloze.
3.1.4 Závěry z dotazníkového šetření Dotazníkové šetření bylo prováděno celkem v 66 školách, v jednom zařízení, které poskytuje služby osobám se zdravotním postižením a třech zařízeních pro zájmové vzdělávání dětí. Celkem se jednalo o počet 70 dotazovaných subjektů v okrese Plzeňjih. Požadovaná data v dotaznících byla uváděna u škol za období školního roku 2009/2010. U zařízení potom vykazovali ředitelé počty klientů za rok 2009. Vyhodnocení dotazníkového šetření prováděného ve školách Otázka č. 1: Navštěvují školu v současné době žáci s autismem? Otázka č. 2: Pokud ano, uveďte počet těchto žáků.
31
Na okrese Plzeň-jih je celkem 33 mateřských škol (viz. příloha č. 13), 22 základních škol (viz. příloha č. 14), čtyři střední školy (viz. příloha č. 15), pět základních uměleckých škol (viz. příloha č. 16), dvě základní školy speciální (viz. příloha č. 17). Celkem je ve všech školách na okrese Plzeň-jih integrováno 16 dětí s autismem, což činí 0,17 % všech dětí. Nejvíce dětí s autismem, jedná se o devět dětí, je integrováno ve speciálních školách. Tvoří 6,92 % všech dětí těchto speciálních škol. Následně potom je integrováno v základních školách na okrese Plzeň-jih šest dětí s autismem, což tvoří 0,12 % z celkového počtu dětí. Pouze jedno dítě je integrováno v mateřské škole, což tvoří 0,05 % všech dětí mateřských škol okresu Plzeň-jih. Střední a základní umělecké školy nemají integrované žádné dítě s autismem. Při posuzování procentuálního poměru dětí v těchto školách je potřeba vzít v úvahu, že speciální školy a ostatní typy škol se svojí celkovou kapacitou diametrálně odlišují, a z toho důvodu se procentní zastoupení dětí s autismem výrazně liší. Tabulka č. 1 vypovídá o celkovém počtu dětí ve školách a zároveň o počtu dětí s autismem, které jsou zařazené do těchto škol. Graf č.1 názorně ukazuje rozvrstvení dětí s autismem v jednotlivých typech škol.
Typ školy 1 2 3 4
Mateřské školy Základní školy Speciální školy Střední školy Základní umělecké 5 školy Celkem
Počet dětí celkem
Počet dětí s autismem
Počet dětí s autismem v %
1 892 4 876 130 1 174
1 6 9 0
0,05% 0,12% 6,92% 0,00%
1 473 9 545
0 16
0,00% 0,17%
Tabulka č.1: Přehled počtu dětí s autismem ve všech školách okresu Plzeň-jih. [vlastní]
32
Přehled počtu dětí s autismem ve všech školách okresu Plzeň-jih Základní umělecké školy 0
Střední školy 0
Mateřské školy 1
Základní školy 6
Speciální školy 9
Graf č. 1: Přehled počtu dětí s autismem ve všech školách okresu Plzeň-jih. [vlastní] Otázka č. 3: Máte zřízenu ve škole autitřídu? Otázka č. 4: Pokud ano, uveďte počet žáků v autitřídě. Z dotazníkového šetření jednoznačně vyplynulo, že pouze v Základní škole speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické (DČCE) Radost Merklín u Přeštic je zřízena autitřída, kde je zařazeno celkem šest žáků. Otázka č. 5: Je v současné době možné, aby byli žáci s autismem začleněni do běžných tříd? Ředitelé všech typů škol odpovídali na tuto otázku s ohledem na konkrétní podmínky školy. Bylo zjištěno, že v cca 59 % všech škol v okrese Plzeň-jih je možná integrace dětí s autismem do běžných tříd. V obou speciálních školách okresu Plzeň-jih je možná integrace. V základních školách je situace méně optimistická, ze všech základních škol v okrese Plzeň-jih může začlenění uskutečnit pouze 68,18 % těchto škol. V 60 % základních uměleckých škol je možné začlenění dětí s autismem. Pouze polovina mateřských škol okresu Plzeň-jih, přesně 54,55 % může nabídnout integraci dítěte s autismem do běžných tříd. Nejnižší možnost začlenění uvádí střední školy, jen 25 % středních škol okresu Plzeň-jih má možnost integrovat studenta s autismem. Toto dokládá tabulka č. 2, ve které jsou uvedeny podle typů škol jednak počty škol, kde je možné začlenit děti do běžných tříd, dále počty škol, kde není možné začlenění. U obou hodnot jsou počty pro přehlednost uvedeny také v procentech. Tato situace je také znázorněna graficky - graf č. 2.
33
Počet škol
Typ školy
počet 1 2 3 4 5
Mateřské školy Základní školy Speciální školy Střední školy Umělecké školy Celkem
Není možnost začlenění
Je možnost začlenění v%
počet
v%
33 22
18 15
54.55% 68.18%
15 7
45,45% 31,82%
2 4
2 1
100.00% 25.00%
0 3
0,00% 75,00%
5 66
3 39
60.00% 59.09%
2 27
40,00% 40,91%
Tabulka č. 2: Možnosti začlenění dětí s autismem v jednotlivých typech škol v okrese Plzeň-jih. [vlastní] Možnosti začlenění dětí s autismem v jednotlivých typech škol v okrese Plzeň-jih 100.00% 68.18%
60.00%
54.55% 25.00%
Mateřské školy
Základní školy
Speciální školy
Střední školy
Umělecké školy
Graf č. 2: Možnosti začlenění dětí s autismem v jednotlivých typech škol v okrese Plzeň-jih. [vlastní]
Otázka č. 6: Z jaké vzdálenosti nejčastěji žáci s autismem dojíždějí do školy? Z dotazníkového šetření vyplynulo, že do mateřské školy a základních škol na okrese Plzeň-jih dojíždějí děti s autismem nejčastěji ze vzdálenosti do 10 km. Ve speciálních školách je situace odlišná, do jedné speciální školy dojíždí žák s autismem ze vzdálenosti do 10 km a do druhé speciální školy na okrese Plzeň-jih dojíždějí žáci s autismem nejčastěji ze vzdálenosti větší než 30 km.
34
Otázka č. 7: Domníváte se, že jsou na Plzeňsku dobré možnosti začlenění žáků s autismem do škol? Tato otázka neměla za cíl zjistit aktuální situaci jako všechny předešlé otázky, ale na závěr celého šetření jsem chtěla zjistit osobní názor ředitelů škol na situaci na Plzeňsku. Největší počet ředitelů škol – přibližně polovina uvádí, že neví zda jsou na Plzeňsku dobré možnosti integrace žáků s autismem do škol, nejsou v této problematice dostatečně orientováni. Zhruba 30 % ředitelů všech škol se domnívá, že jsou na Plzeňsku dobré možnosti s integrací dětí s autismem do škol a že nejsou dobré možnosti uvádí cca 15 % ředitelů škol. Přesný přehled odpovědí ředitelů v jednotlivých typech škol dokládá tabulka (viz. příloha č.18). Názorně poměr mezi jednotlivými odpověďmi vystihuje graf (viz. příloha č. 3). Vyhodnocení dotazníkového šetření prováděného v zařízeních Na okrese Plzeň-jih je pouze jedno zařízení, kde poskytují služby pro děti s autismem, a to středisko Diakonie Radost Merklín (viz. příloha č. 19). Dále tři zařízení pro zájmové vzdělávání dětí - Domy dětí a mládeže (DDM), (viz. příloha č. 20). Otázka č. 1: Navštěvují Vaše zařízení v současné době děti s autismem? Otázka č. 2: Pokud ano, uveďte počet. Tabulka č. 3 vypovídá o celkovém počtu osob v těchto zařízeních a zároveň o počtu dětí s autismem, které jsou zde integrované. Graf č. 3 názorně ukazuje rozvrstvení dětí s autismem v těchto dvou rozdílných skupinách zařízení. Celkem je v zařízeních okresu Plzeň-jih integrováno pět dětí. Více dětí s autismem, jedná se o tři děti, je integrováno v jednom zařízení, poskytujícím služby osobám se zdravotním postižením. Tvoří 3,49 % všech osob tohoto zařízení, které je svým charakterem zaměřené na péči o zdravotně postižené a které je jediné v rámci okresu Plzeň-jih. Méně dětí s autismem, jedná se o dvě děti, je integrováno v jednom DDM. Tyto děti tvoří 0,15 % všech dětí docházejících do těchto denních zařízení v okresu Plzeň-jih, které se specializují na zájmové vzdělávání dětí. Ostatní DDM (viz. příloha č. 20) nemají integrované žádné dítě s autismem. Při posuzování procentuálního poměru dětí v těchto zařízeních je potřeba vzít v úvahu, že oba typy zařízení se svojí celkovou kapacitou diametrálně odlišují, a z toho důvodu se procentní zastoupení dětí s autismem výrazně liší.
35
Při vyhodnocování dat dotazníkového šetření jsem vzala v úvahu tu skutečnost, že tyto děti byly již jednou vykázány v počtech dětí ve školách. Jde o děti, které plní povinnou školní docházku. Tyto děti jsou tedy současně integrované v některém typu školy a současně integrované v některém zařízení. Typ zařízení
Počet dětí Počet dětí s (klientů) autismem celkem 86 3
1 Pobytové zařízení Zařízení pro zájmové 2 vzdělávání Celkem
1 378 1 464
Počet dětí s autismem v % 3,49%
2 5
0,15% 0,34%
Tabulka č. 3: Přehled počtu dětí s autismem ve všech zařízeních okresu Plzeň-jih. [vlastní] Přehled počtu dětí s autismem ve všech zařízeních okresu Plzeň-jih Zařízení pro zájmové vzdělávání 2
Pobytové zařízení 3
Graf č. 3: Přehled počtu dětí s autismem ve všech zařízeních okresu Plzeň-jih. [vlastní] Otázka č. 3: Z jaké vzdálenosti do Vašeho zařízení nejčastěji děti s autismem dojíždějí? Z dotazníkového šetření jednoznačně vyplynulo, že do zařízení, které poskytuje služby osobám se zdravotním postižením nejčastěji dojíždějí děti s autismem ze vzdálenosti větší než 30 km. V denním zařízení pro zájmové vzdělávání dětí je situace odlišná, žáci s autismem do tohoto zařízení dojíždějí ze vzdálenosti do 10 km.
36
Otázka č. 4: Je v současné době možné, aby byly začleněny děti s autismem do Vašeho zařízení? Ředitelé obou typů zařízení odpovídali na tuto otázku s ohledem na konkrétní podmínky zařízení. Výsledek dotazníkového šetření vypovídá o tom, že v zařízení, které poskytuje služby osobám se zdravotním postižením na okrese Plzeň-jih je možná integrace dětí s autismem. Dotazováno bylo jedno zařízení, proto je hodnota takto jednoznačná ukazuje to tabulka č. 4. V zařízeních pro zájmové vzdělávání dětí je možná integrace v 66,67 %. Jedno zařízení z celkového počtu tří uvádí, že začlenění možné není. V této tabulce jsou uvedeny podle typů zařízení jednak počty zařízení, kde je možné začlenit děti, dále počty zařízení, kde není možné začlenění. U obou hodnot jsou počty pro přehlednost uvedeny také v procentech. Tato situace je také znázorněna v grafu č. 4. Typ zařízení
Počet zařízení
1 Pobytové zařízení
1
1
100,00%
0
0,00%
3
2
66,67%
1
33,33%
4
3
75,00%
1
25,00%
2
Zařízení pro zájmové vzdělávání Celkem
Je možnost začlenění počet v%
Není možnost začlenění počet v%
Tabulka č. 4: Možnosti začlenění dětí s autismem v jednotlivých typech zařízení v okrese Plzeň-jih. [vlastní]
Možnosti začlenění dětí s autismem v jednotlivých typech zařízení v okrese Plzeň-jih 100.00% 66.67%
Pobytové zařízení
Zařízení pro zájmové vzdělávání
Graf č. 4: Možnosti začlenění dětí s autismem v jednotlivých typech zařízení v okrese Plzeň-jih. [vlastní] 37
Otázka č. 5: Domníváte se, že je na Plzeňsku dostatek zařízení pro děti s autismem? Tato otázka opět neměla za cíl zjistit aktuální situaci jako všechny předešlé otázky, ale na závěr celého šetření jsem chtěla znát i osobní názor ředitele zařízení, které poskytuje služby osobám se zdravotním postižením a ředitelů zařízení pro zájmové vzdělávání dětí na situaci na Plzeňsku. Ředitelka jediného zařízení, které poskytuje služby osobám s autismem na okrese Plzeň - jih se domnívá, že na Plzeňsku není dostatek zařízení pro děti s autismem. Jedna třetina ředitelů všech zařízení pro zájmové vzdělávání dětí se domnívá, že na Plzeňsku je dostatek zařízení pro děti s autismem, další třetina se domnívá, že na Plzeňsku nejsou dobré možnosti a zbývající třetina ředitelů uvádí, že neví, zda je dostatek zařízení, nejsou v této problematice dostatečně orientováni. Přesné počty odpovědí ředitelů jednotlivých zařízení dokládá tabulka (viz. příloha č. 21). Názorně poměr mezi jednotlivými odpověďmi vystihuje graf (viz. příloha č. 4).
38
3.1.5 Krajský koordinátor pro klienty s autismem V rámci České republiky působí v každém kraji jeden koordinátor pro klienty s autismem, tzn. že je v ČR celkem 14 koordinátorů. Krajská koordinátorka pro klienty s autismem pro Plzeňský kraj, Mgr. Alena Bartošková, pracuje v týmu Speciálního pedagogického centra (SPC) v Plzni. Krajský koordinátor je odborným pracovníkem SPC a dále vykonává vlastní odborné činnosti (viz příloha č. 22).
3.1.6 Speciálně pedagogické centrum Speciálně pedagogické centrum pro děti s tělesným postižením, s více vadami a s poruchami autistického spektra v Plzni je školské poradenské zařízení a vzniklo v roce 1993 jako součást ZŠ a OŠ Zbůch. V současné době jsou klienty centra děti a studenti s těmito postiženími v rámci celého Plzeňského kraje. Poradenské, terapeutické a metodické činnosti zajišťují tři speciální pedagogové a sociální pracovnice. V týmu SPC dále pracuje koordinátorka pro problematiku autismu pro Plzeňský kraj. Cílem SPC je přispívat ke zkvalitnění života dítěte s postižením a jeho rodiny. SPC realizuje všechny svoje služby bezplatně. Jedná se o ambulantní služby v prostorách střediska nebo v terénu (popis všech činností viz. příloha č. 23). Centrum spolupracuje s pedagogicko psychologickými poradnami, dětskými psychology, dětskými lékaři, klinickými psychology, speciálními pedagogy na školách všech typů, logopedy.
Obr. č. 4: Speciálně pedagogické centrum v Plzni. [vlastní]
39
Dítě s autismem se může dostat do evidence SPC několika způsoby. Například matka sama vyhledá SPC, neboť má pochybnosti o správném vývoji svého dítěte. Speciální pedagog v centru pomocí posuzovací škály zjistí, zda dítě má symptomy autismu. Podle toho následně předá kontakt na odborného lékaře, který dítě vyšetří a stanoví diagnózu. Jsou ale i případy naprosto opačné, dítě je evidováno ve speciálně pedagogické poradně, ale zjistí se, že jeho problémy musí řešit jiný odborník. Dítě je odesláno k pedopsychiatrovi a ten je následně odešle do SPC. Stejně tak je možné, že dítě má problémy v mateřské či základní škole a pedagog nebo ředitel školy doporučí rodičům návštěvu SPC. Jednou z možností také je, že rodiče sami vyhledají nejdříve odborné lékařské vyšetření a potom je jim následně doporučena návštěva SPC. Prvotní problém u dětí s autismem je komunikace, to mnohdy komplikuje i stanovení diagnózy. Lékaři sice provedou vyšetření, ale symptomy nejsou zcela jednoznačné. Tato situace se řeší často tím způsobem, že lékař stanoví odklad vyšetření na dobu jednoho roku a stanovuje diagnózu až v okamžiku, kdy se symptomy již dají odlišit. V současné době je SPC registrováno na Plzeňsku 205 klientů s autismem. Měsíčně přibývá pět až šest nových klientů. Speciálně pedagogické centrum poskytuje dětem ambulantní pedagogickou péči, pomoc školám s klienty s autismem apod. Spolupráce funguje např. při určování asistenta pedagoga pro konkrétní dítě. Lékař doporučí dítěti asistenta pedagoga, ten se dle školského zákona po ustanovení stává členem pedagogického sboru. SPC se s tímto názorem zcela ztotožní, neboť dítě by základní školu bez asistenta nemohlo absolvovat. Jsou ale případy, kdy SPC zhodnotí konkrétní možnosti školy a individualitu dítěte a dojde k závěru, že asistent není bezpodmínečně nutný. Ve speciálně pedagogickém centru mají zkušenosti s dětmi malými, předškolního věku, prvního a druhého stupně základní školy, ale velmi malou zkušenost s věkovou kategorií středoškoláků. Vůbec se nesetkávají s klienty ve věku 20 - 26 let. Pravděpodobně se zde projevuje ten fakt, že dříve se toto onemocnění nediagnostikovalo a lidé s autismem tohoto věku mají stanovenu jinou diagnózu. Začlenění do škol je na Plzeňsku, konkrétně na okrese Plzeň-jih, možné. Situace v podstatě kopíruje celorepublikový stav. Školy se setkávají s tímto postižením zřídka a neví, co práce s dětmi s autismem obnáší. Často mají ředitelé škol obavy, zda se dokáží tohoto úkolu zhostit.
40
Záleží na řediteli školy a na pedagogickém sboru, zda se vůbec pokusí s tímto problémem vyrovnat. Na území Plzeňska není mateřská škola, která by měla třídu pro děti s autismem. V současné době se situace řeší tak, že se tyto děti zařazují do tříd, kde je logopedická péče. V současné době chybí návaznost na školská zařízení v sociální sféře. Na Plzeňsku, konkrétně v okrese Plzeň-jih je jedno zařízení, které nabízí týdenní pobyt pro dítě s autismem (středisko Diakonie Radost v Merklíně) a také dopravu do speciální školy, jinak na Plzeňsku není obdobná možnost. Při SPC v Plzni jsou zřízeny dvě autitřídy pro přípravný stupeň při ZŠ speciální Zbůch u Plzně a jedna autitřída pro první stupeň ZŠ speciální Zbůch u Plzně. Dále na území města Plzně funguje jedna autitřída v ZŠ při Fakultní nemocnici v Plzni. Celkem je na Plzeňsku včetně ZŠ speciální v Merklíně pět autitříd. Bylo by optimální, kdyby vždy při jedné základní škole v okrese byla zřízena jedna autitřída, aby byla zajištěna spádovost. Dle školského zákona může být v autitřídě maximálně šest dětí. Pro šest dětí je zde jeden speciální pedagog a jeden vychovatel nebo pedagogická asistence. Pokud je integrované dítě v běžné ZŠ, má jednoho asistenta a škola musí zároveň zajistit odpovídající vzdělání ostatních pedagogů.
41
3.1.7 Základní škola speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické (DČCE) Radost Merklín u Přeštic, Plzeň-jih Základní škola speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické (DČCE) Radost Merklín u Přeštic, Plzeň-jih vznikla v roce 1994. Škola jako samostatný právní subjekt vznikla 1.1. 2004 vyčleněním ze střediska „Diakonie ČCE“ - střediska Radost v Merklíně.
Obr. č. 5: Základní škola speciální DČCE Radost Merklín u Přeštic, Plzeň-jih. [vlastní] Posláním školy je zajistit vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra, dětí s mentální retardací a dětí s kombinovaným postižením. Škola sdružuje základní školu speciální a přípravný stupeň pomocné školy. Jméno školy je známé v oblasti speciální pedagogiky, absolvují zde praxi studenti, škola aktivně spolupracuje s Pedagogickou fakultou v Plzni, SPC pro děti se zrakovým postižením, SPC pro děti s mentálním postižením, Střediskem Diakonie ČCE Radost Merklín u Přeštic, občanským sdružením APLA Praha a dalšími odborníky. Využívá k práci s dětmi moderní speciálně pedagogické metody, speciální pomůcky, pracuje s alternativními vzdělávacími programy, používá náhradní komunikaci VOKS ( Výměnný obrázkový komunikační systém) u dětí, které nejsou schopné komunikovat verbálně. Velmi dobrých výsledků dosahuje při vzdělávání žáků s diagnózou autismus. Ve škole je v současné době 50 žáků, kteří jsou rozděleni do čtyř tříd. Škola vytváří svým žákům velmi zajímavý program, který se snaží přizpůsobit jejich individuálním potřebám. Každý žák má svůj individuálně výchovně vzdělávací program, podle kterého všichni pedagogičtí
42
pracovníci jednotně postupují. Snaží se co nejvíce rozvíjet schopnosti a dovednosti žáků a
zaměřit
se
na
jejich
socializaci.
Škola nabízí denní svoz a rozvoz žáků, rekreační pobyty dětí v přírodě, pravidelná rodičovská odpoledne, víkendové akce pro rodiče a jejich děti, práci pod vedením logopedického asistenta, práci pod vedením ergoterapeutky, moderní metody výuky, poradenskou službu pro rodiče. Škola zajišťuje svým žákům i mimoškolní činnost. Ve škole funguje několik zájmových kroužků. Kroužek plavání, keramika, náboženská výchova, hudební kroužek, kroužek výtvarné výchovy, vaření, hipoterapie a turistický kroužek. Žáci mají možnost vybrat si dle svého zájmu. Škola přijímá žáky, kteří dovršili věk pět let. Žádost podávají zákonní zástupci a zároveň předkládají doporučení speciálního pedagogického centra k zařazení dítěte do speciální školy. Do speciální školy jsou přijímány děti bez ohledu na to, kde mají trvalé bydliště, jsou zde děti, které mají bydliště v jiném kraji ČR. Základní školu speciální tvoří žáci se středně těžkou, těžkou, případně s hlubokou mentální retardací a mentálně postižení žáci s více vadami a žáci s diagnózou autismus. Pro všechny žáky je zpracován individuální vzdělávací program. Děti ve věku 5 - 8 let, které mají problémy se sociální adaptací, jsou zařazeny v přípravném stupni. Zde se dítě připraví na školní docházku a může být zařazeno buď do běžné základní školy nebo do prvního stupně základní školy speciální. Vzdělávání v základní škole speciální upravuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v platném znění (školský zákon) a vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků, studentů mimořádně nadaných. Podmínky vzdělávání ve speciální škole: snížené počty žáků ve třídách vhodně upravené prostředí speciální učební metody výběr učiva odpovídající úrovni rozumových schopností žáků učitelé se speciálně pedagogickou kvalifikací
43
Všechny děti s autismem mají zpracovaný rehabilitační vzdělávací program, neboť u nich nelze počítat s tím, že by zvládly trivium. Lze u nich rozvíjet komunikační dovednosti, které jim umožní navázat kontakt s jejich okolím, rozvíjet jejich pohyblivost tak, aby dosáhli co nejvyšší míru pohybové samostatnosti a naučit je základům sebeobsluhy, která jim umožní určitou míru soběstačnosti. Každá dovednost, kterou si žáci osvojí, se projeví ve zlepšení kvality celého jejich dalšího života. Prostředkem vzdělávání v Rehabilitačním vzdělávacím programu pomocné školy není psané slovo a v některých případech ani mluvená řeč. Učitelé pracují s různými formami alternativní a augmentativní komunikace a hledají cesty, jak pro každého ze žáků najít vhodnou formu dorozumění s jeho okolím. Velkým problémem, který komplikuje vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením, je nízká míra rozvinutosti jejich psychických funkcí, zejména pozornosti, paměti. Tyto děti nemají ani dost vůle potřebné k systematickému osvojování učiva. Tyto funkce je u nich zapotřebí postupně probouzet, i když míra úspěšnosti této činnosti je u jednotlivých žáků individuálně odlišná. Nelze předpokládat, že si všichni žáci vzdělávaní podle Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy osvojí veškeré učivo, uvedené ve vzdělávacím programu. Pro hodnocení žáků v základní škole speciální se používá slovní hodnocení, škola má na hodnocení žáků zpracovanou vnitřní směrnici. Slovní hodnocení prospěchu žáka převážně pochvalou a povzbuzením může být doplněno využitím všech dostupných prostředků, které budou žákům srozumitelné: obrázků, razítek, případně i drobného „hmotného“ ocenění - bonbón, ovoce apod. tak, aby byli pozitivně motivováni k další činnosti. Děti s autismem jsou přijímány do ZŠ speciální na základě žádosti rodičů. Dítě má stanovenou přesnou diagnózu a je zpracováno buď odborné doporučení APLA Praha nebo doporučení SPC, podle kterého se následně řídí výuka žáka. Žáci se vzdělávají ve speciální třídě, kde působí speciální pedagog a dva asistenti pedagoga. Každé dítě je individualitou, má jiné potřeby, jiný systém komunikace. Dobré zkušenosti má škola se systémem VOKS. Používá se ke zlepšení funkční komunikace u dětí s autismem. Každé dítě má zpracovaný individuální plán, pracuje se podle metod strukturovaného učení.
44
Děti se připravují u stolečku, v boxu pracují samostatně na individuální práci (viz. příloha č. 5 a č. 6). Ve školním roce 2009/2010 má speciální škola zřízenu jednu autitřídu se šesti žáky a dva žáci s autismem jsou integrováni v jiné třídě. Školní den by měl být rozdělen tak, aby se shodné činnosti opakovaly každý den ve stejnou dobu. Důležité je zachovávat stále stejný režim, zachovávat stereotyp. Děti musí vědět, co bude následovat. Používají se transferní karty, kde je uvedena denní struktura. Rehabilitační třídy zachovávají pevnou strukturu, denní režim. Pedagogové musí dávat dětem jasné, jednotné pokyny, aby děti rozuměly. Slovní pokyny se doprovází obrázky, fotkou apod. S dětmi s autismem je lepší hovořit méně, aby řeč na děti nepůsobila rušivě, cílem všech je maximálně omezit rušivé podněty. Před ukončením docházky v ZŠ speciální pracovnice, která má na starosti přechod žáků ze školy do běžného života vypracuje společně s žákem plán prací, které by chtěl po ukončení školy vykonávat. Škola má dobrou spolupráci se střediskem Diakonie Radost v Merklíně. Ale záleží také na rodičích, jaké mají představy o dalším životě dítěte. Děti mohou pokračovat ve středisku Radost, mohou využít služeb denního stacionáře, pobytového zařízení nebo pracovat ve chráněných dílnách. Ředitelka školy se domnívá, že v současné době jsou možnosti pro děti s autismem na okrese Plzeň-jih omezené, bylo by potřeba, aby na školní sféru navazovala následně i sféra sociální, kde by dítě po ukončení školní docházky mohlo být zařazeno. Je důležité, aby schopnosti a dovednosti, které získá ve škole byly upevňovány, aby nedocházelo k tomu, že dítě se ocitne bez potřebné péče či aktivit a nabyté schopnosti časem ztratí. Kapacita ZŠ speciální v posledních letech již nepostačuje, škola má nedostačující prostory. V současné době je zpracovaná architektonická studie na rekonstrukci školy, která by vedla k navýšení počtů žáků, včetně dětí s autismem. Zároveň by nové prostory dopomohly ke zkvalitnění péče o žáky.
45
Obr. č. 6: Zpracovaná architektonická studie na rekonstrukci - ZŠ speciální DČCE Radost Merklín u Přeštic, Plzeň-jih. [vlastní]
46
3.1.8 Středisko Diakonie Českobratrské církve evangelické (ČCE) Radost v Merklíně Středisko Radost bylo založeno 1. května 1992 a je jedním ze středisek Diakonie Českobratrské církve evangelické. Diakonie ČCE – středisko Radost v Merklíně je nestátní nezisková organizace (církevní právnická osoba), která poskytuje sociální služby v Plzeňském kraji. Ředitelkou je Bc. Štěpánka Nozarová. Středisko Radost může nabídnout služby lidem s mentálním postižením, s kombinovaným postižením a seniorům. Poskytuje doprovázení, podporu a pomoc lidem s postižením a seniorům tak, aby mohli vést plnohodnotný život.
Obr. č. 7: Středisko Diakonie ČCE Radost v Merklíně. [vlastní]
Služby poskytované přímo na okrese Plzeň-jih: Domov pro osoby se zdravotním postižením Radost (Domečky) Denní stacionář Soběkury Odlehčovací služba Radost Chráněné bydlení Merklín Centrum denních služeb Merklín Pečovatelská služba
47
Služby pro klienty s autismem Středisko Radost je jednou z mála organizací v ČR, které poskytují komplexní sociální služby pro lidi s autismem. Na osoby s autismem se specializují dvě služby, a to domov pro osoby se zdravotním postižením - Domečky a denní stacionář v Soběkurech. Věková hranice pro přijetí do střediska je od 7 do 64 let. Do zařízení může být přijat klient z jakéhokoli kraje ČR, trvalý pobyt v okrese Plzeň-jih není podmínkou. Domov pro osoby se zdravotním postižením Radost (Domečky) Pobytové služby jsou poskytovány v samostatných domácnostech, ubytování je na 1-2 lůžkových pokojích. V jednom Domečku žije osm osob. V domově jsou podle možností obyvatelů uplatňovány prvky chráněného bydlení, obyvatelé se sami nebo s pomocí pracovníka podílejí na úklidu, nákupu i vaření. Někteří uživatelé mají přiznanou sociální dávku, tzv. příspěvek při péči třetího a čtvrtého stupně, proto potřebují podporu a pomoc 24 hodin denně. Péči zajišťuje během dne pět pečovatelek, zároveň zde pracují dvě noční pečovatelky, zdravotní personál zde není. Uživatelům je nabídnuta možnost využívat denní služby střediska, tzn. centrum denních služeb v Merklíně nebo denní stacionář v Soběkurech. Děti, které bydlí v domově, mají zajištěnu dopravu do ZŠ speciální Diakonie v Merklíně. Všichni uživatelé služeb tak žijí běžným životem, jsou začleněni do společnosti tzn. jinde pracují, chodí do školy, v jiném místě bydlí, jinde tráví volný čas. Mimo zákonných služeb jsou zde nabízeny i služby volnočasové a fakultativní, např. arteterapie, plavání či ozdravné pobytové akce.
Obr. č. 8: Domov pro osoby se zdravotním postižením Radost – Domečky. [vlastní] 48
Denní stacionář Soběkury Uživatelé této ambulantní služby potřebují z důvodu svého postižení větší míru pomoci a podpory od zaměstnanců. Služba navazuje na pobytovou službu střediska Domov Radost pro osoby s autismem. Středisko zajišťuje denní svoz a rozvoz mikrobusy střediska. Čtyři zaměstnanci pro uživatele připravují po celý rok řadu aktivit pro naplnění cílů služby - výlety, vycházky, plavecký výcvik apod. Fungování střediska Radost z pohledu péče o klienta s autismem Středisko Radost Merklín má celkem 86 uživatelů všech služeb. Z toho je 20 uživatelů s autismem a 16 z nich využívá služby Domova pro občany se zdravotním postižením Radost - Domečky a čtyři lidé s autismem využívají také služby Domova pro občany se zdravotním postižením Radost, ale bydlí v hlavní budově střediska. Klienti využívají pobytových služeb celoročně, ke svým rodinám jezdí podle individuálních přání. Ředitelka střediska uvádí, že nejčastěji se k rodinám vrací jedenkrát za 14 dnů. V Domečcích jsou ubytovány celkem tři děti s autismem, všechny zároveň plní povinnou školní docházku v ZŠ speciální v Merklíně. Klienti s autismem potřebují specializovanou péči, kterou zajišťují odborně vyškolení zaměstnanci. Středisko využívá odborné pomoci pracovníků APLA Praha, kteří zde provádějí pravidelně supervizi, jsou pravidelně v osobním kontaktu. Při přijetí nového klienta se středisko musí seznámit s klientem po všech stránkách, aby bylo schopno co nejdříve a nejlépe vyhovět potřebám klienta. Rodiče sdělují všechny informace - např. jaké má klient schopnosti, jaké má rituály, co vyvolá agresi, co jí zmírní, jak se vyvarovat střetů apod. Společně je potom vypracován individuální plán pro každého klienta. Důležitý je rytmus dne, který se, v zájmu klienta, nemění. Ke komunikaci s klientem je v některých případech potřeba použít piktogramy. Středisko zakoupilo speciální počítačový program pro používání piktogramů. Využívají se popisky např. k názvu místnosti, aby klient věděl co se zde bude dělat, aby klient věděl, co ho zde čeká. Stále se musí respektovat, že klient s autismem potřebuje pravidelný režim dne.
49
Ráno klienti odjíždějí do školy nebo do denního stacionáře. Zde je dodržován také pravidelný časový rozvrh. Každodenně přijíždějí ve tři hodiny odpoledne buď ze školy nebo z denního stacionáře v Soběkurech, následuje odpolední odpočinek, svačina. V pět hodin začínají vařit večeři, všichni se podílejí na přípravných pracích za pomoci pečovatelek, každý podle svých schopností. Následně se zapojují do úklidu a večer se zúčastňují na přípravě ložnic - stlaní lůžkovin apod. Veškeré jednání s klienty s autismem musí být klidné, jednoduché, stručné. Děti po ukončení školní docházky mohou nadále využívat služeb střediska Radost. Podle slov ředitelky střediska jsou zde klienti velice spokojeni, vládne přátelská atmosféra i mezi personálem a rodinou. Klienti se zde cítí jako doma. Ředitelka uvádí, že ačkoli se jedná o závažné postižení, klienti s autismem jsou ve svém světě spokojení. To se děje také proto, že se odborný personál maximálně snaží vyjít vstříc všem potřebám těchto klientů, které plynou právě z jejich specifického postižení. V rámci okresu Plzeň-jih, ale i v rámci Plzeňského kraje, je toto středisko jediným, které nabízí komplexní služby dětem s autismem. Kapacitou jednoznačně nepostačuje, na poskytování služeb je v současné době mnoho žádostí z celé ČR, které nemohou být kladně vyřízeny. Podle názoru ředitelky střediska by bylo potřeba nejméně další dvě obdobná zařízení v rámci Plzeňského kraje, která by poskytovala obdobné služby. Na Plzeňsku a konkrétně na okrese Plzeň-jih chybí v současné době v sociální sféře návaznost na školská zařízení. Dítě po ukončení školní docházky většinou nemá možnost být umístěno v pobytovém zařízení nebo v chráněném bydlení. Péče o klienta s autismem v rodině je pro rodiče značně zatěžující a vyčerpávající. Zároveň se jedná také o zachování
kvality života klienta. Je známo, že klient také může postupně
v domácím prostředí ztratit nabyté schopnosti a dovednosti, které bez odborného vedení nemá často možnost nadále upevňovat.
50
4 Diskuze Absolventská práce měla za cíl charakterizovat autismus, zaměřit se na specifika vzdělávání a způsoby komunikace dětí s autismem. Tento cíl byl splněn v teoretické části práce. Teoretické informace jsem čerpala z uvedené literatury a práce stručně pojednala o tomto problému. V praktické části práce jsem se zaměřila na splnění dílčího cíle práce. Jako dílčí cíl jsem si stanovila zmapovat možnosti začlenění dětí s autismem do společnosti na Plzeňsku, konkrétně v okrese Plzeň-jih. Společností jsem měla na mysli zejména zařazení dítěte do školy, která je podle mého názoru pro dítě přirozeným prostředím, kde se setkává se svými vrstevníky. Dále to může být speciální zařízení, které poskytuje sociální služby klientům se zdravotním postižením a v neposlední řadě se může jednat o denní zařízení, které je zaměřeno na zájmové vzdělávání dětí. Pro splnění tohoto cíle jsem využila dotazníkovou metodu a řízený rozhovor. Vzhledem k tomu, že se mi podařilo zajistit 100% návratnost dotazníků ze všech škol i zařízení na okrese Plzeň-jih, jsou výsledky, které přináší moje práce objektivní a vypovídají o konkrétních skutečnostech, které jsem podrobně popsala v praktické části absolventské práce. Pomocí tabulek a grafů jsou potom výsledky zpracovány v samotné práci i v příloze. Já sama za velmi cenné považuji všechny aktuální informace o konkrétních možnostech začlenění dětí s autismem do společnosti, které jsem získala rozhovory s ředitelkou střediska Diakonie Radost v Merklíně, s ředitelkou ZŠ speciální v Merklíně a s krajskou koordinátorkou pro klienty s autismem pro Plzeňský kraj. Tyto jsou také součástí praktické části práce. Po vyhodnocení dotazníkového šetření jsem dospěla k závěru, že ve školním roce 2009/2010 je do všech škol okresu Plzeň-jih integrováno 16 dětí s autismem. Nejvíce dětí s autismem je integrováno na okrese Plzeň-jih ve speciálních školách - jedná se o devět dětí. V základních školách je integrováno šest dětí s autismem a nejméně těchto dětí je zařazeno v mateřských školách - jedno dítě. Ve SŠ a ZUŠ není začleněno žádné dítě s autismem. Z rozhovoru s krajskou koordinátorkou vyplynulo, že školy se setkávají s tímto postižením zřídka, resp. poprvé a neví, co práce s dětmi s autismem obnáší. Často mají ředitelé škol obavy, zda se dokáží tohoto úkolu zhostit. Záleží na řediteli školy a na pedagogickém sboru, zda se vůbec pokusí s tímto problémem vyrovnat.
51
Tři z těchto zmíněných dětí jsou v roce 2009 integrovány v jednom pobytovém zařízení, které je svým charakterem zaměřené na péči o zdravotně postižené a které je jediné v rámci okresu Plzeň-jih (Diakonie Radost Merklín). Do jednoho denního zařízení, které se specializuje na zájmové vzdělávání (DDM) docházejí dvě děti. Ostatní DDM na okrese Plzeň-jih nemají začleněné žádné dítě s autismem. Z dotazníkového šetření jednoznačně vyplynulo, že na okrese Plzeň-jih je jediná speciální škola, Základní škola speciální DČCE Radost Merklín u Přeštic, která má zřízenu autitřídu, kde je zařazeno ve školním roce 2009/2010 celkem šest žáků. Z rozhovoru s krajskou koordinátorkou bylo zjištěno, že na území města Plzně jsou zřízeny čtyři autitřídy, které fungují pro celou oblast Plzeňska. Celkem je tedy na Plzeňsku pět autitříd. Situace v počtu autitříd na Plzeňsku není dostačující. Podle názoru krajské koordinátorky by bylo optimální, kdyby vždy při jedné základní škole v okrese byla zřízena jedna autitřída, aby byla zajištěna spádovost. Dle školského zákona může být v autitřídě maximálně šest dětí. Pro šest dětí je zde jeden speciální pedagog a jeden vychovatel nebo pedagogická asistence. Pokud je dítě integrované v běžné ZŠ má samo pro sebe jednoho asistenta a škola musí zároveň zajistit odpovídající vzdělání všech pedagogů. Domnívám se, že toto řešení je v konečném výsledku i finančně náročnější. Další otázkou k zamyšlení je, že například na území Plzeňska není mateřská škola, která by měla třídu pro děti s autismem. V současné době se situace musí řešit tak, že se tyto děti zařazují do tříd, kde je logopedická péče. Významné je zjištění, že všichni dotazovaní odborníci shodně uvádějí, že v současné době chybí návaznost na školská zařízení v sociální sféře. Na Plzeňsku, konkrétně v okrese Plzeň-jih je jen jediné zařízení, které nabízí pobytové služby pro děti s autismem (středisko Diakonie Radost v Merklíně) a také dopravu do speciální školy, jinak na Plzeňsku není obdobná možnost. V předchozí diskuzi jsem se zabývala konkrétní situací, tzn. skutečnými počty dětí s autismem, které byly zjištěny dotazníkovým šetřením v konkrétním časovém období. Zároveň jsem se však ve svém výzkumu zabývala otázkou, jaká je hypotetická možnost začlenění dětí s autismem. Odpovídali všichni ředitelé škol i zařízení, tzn. i ti, kteří
52
nemají dosud začleněné děti s autismem a tuto situaci nemuseli zatím řešit. A zde vlastně sdělili názor pedagoga, svůj postoj k začlenění takového dítěte do budoucna. Svůj postoj uváděli v návaznosti na konkrétní podmínky jejich školy, na počet pedagogů apod. Bylo potvrzeno, že je možná integrace dětí s autismem do běžných tříd v obou ZŠ speciálních na okrese Plzeň-jih. V základních školách je situace méně optimistická, ze základních škol okresu Plzeň-jih se může začlenění uskutečnit zhruba v 68 % těchto škol. V 60 % základních uměleckých škol okresu je možná integrace dětí s autismem. Ale již jen polovina mateřských škol okresu Plzeň-jih, může nabídnout integraci dítěte s autismem do běžných tříd. Nejnižší možnost začlenění uvádí střední školy, jen jedna čtvrtina středních škol okresu Plzeň-jih má možnost začlenit studenta s autismem. Výsledek dotazníkového šetření vypovídá o tom, že v zařízení poskytujícím sociální služby, které je na okrese Plzeň-jih jediné, je možná integrace dětí s autismem. Dvě třetiny zařízení pro zájmové vzdělávání dětí uvádějí, že mohou začlenit dítě s autismem. Jedno zařízení z celkového počtu tří uvádí, že integrace není možná. Za velmi zajímavé považuji zjištění, které plyne z odpovědí na poslední položku dotazníku, kde jsem zjišťovala osobní názor ředitelů na situaci se začleněním dětí s autismem do škol a zařízení na Plzeňsku. Největší počet ředitelů škol - zhruba jedna polovina uvádí, že neví zda jsou na Plzeňsku dobré možnosti integrace žáků s autismem do škol, nejsou v této problematice dostatečně orientováni. Menší část, zhruba 30 % ředitelů všech škol se domnívá, že jsou na Plzeňsku dobré možnosti se začleněním dětí s autismem do škol. Nejméně početnou 15% skupinu tvoří ředitelé, kteří se domnívají, že nejsou dobré možnosti integrace těchto dětí do škol. Ředitelka jediného zařízení, které poskytuje služby pro klienty s autismem na okrese Plzeň - jih se domnívá, že na Plzeňsku není dostatek zařízení pro děti s autismem. Jedna třetina ředitelů DDM se domnívá, že na Plzeňsku je dostatek zařízení pro děti s autismem, další třetina se domnívá, že na Plzeňsku nejsou dobré možnosti a zbývající třetina uvádí, že neví, zda je dostatek zařízení, nejsou v této problematice dostatečně orientováni.
53
Všichni tři odborníci, kteří byli dotázáni v rozhovoru, shodně uvádějí podle vlastních zkušeností z praxe, že obecně na Plzeňsku není dostatek možností pro začlenění dětí s autismem do škol a zařízení. Podle mého názoru jsou tito odborníci na svém místě a mají dokonalý přehled o této problematice. Výsledek dotazníkového šetření vypovídá o tom, že informací o této problematice není dostatek ani mezi řediteli škol, neboť se jejich odpovědi velmi odlišují od odborníků znalých této oblasti. To opět potvrzuje obecně známou skutečnost, že problematika autismu není dosud v naší populaci zcela známá a je potřeba systematicky pracovat na jejím zviditelňování. Cestu ke zlepšení možností začlenění dětí s autismem do společnosti v budoucnu vidím v osvětové činnosti kompetentních odborníků, v práci krajské koordinátorky, která realizuje odborné přednášky, semináře pro odborné pracovníky, ale i pro zájemce o danou problematiku. Ti všichni se snaží v rámci svých kompetencí postupně prosazovat zájmy a potřeby dětí s autismem. Věřím, že se díky jejich úsilí v budoucnu podaří situaci na okrese Plzeň-jih, tzn. i na Plzeňsku zlepšit a rozšíří se počet autitříd a zároveň se podaří odstranit překážky v integraci těchto dětí do běžných škol. O zájmu odborníků a snaze dělat maximum, svědčí i odhodlání ředitelky ZŠ speciální v Merklíně prosadit architektonickou studii na rekonstrukci jejich školy, která by přispěla ke zvýšení počtu žáků a zlepšení kvality péče o děti.
54
Závěr Listina základních práv a svobod, která je součástí právního řádu České republiky, zaručuje všem lidem právo na vzdělání a právo na plnohodnotně prožitý život. Předpokladem k tomu, aby toto právo bylo zaručeno, je začlenění jedince s autismem do společnosti, to znamená zařazení do školního zařízení, případně do navazujícího speciálního zařízení v oblasti sociální sféry. [ÚSTAVNÍ ZÁKON č. 2/1993 Sb.] Absolventská práce měla za cíl charakterizovat autismus, zaměřit se na specifika vzdělávání a způsoby komunikace dětí s autismem. Hlavní cíl byl splněn v teoretické části práce. V praktické části práce jsem se zaměřila na splnění dílčího cíle práce, kterým bylo zmapovat možnosti začlenění dětí s autismem do společnosti na Plzeňsku, konkrétně v okrese Plzeň-jih.Vzhledem k tomu, že oba cíle byly splněny, lze učinit na základě všech zjištění následující obecné závěry: V dotazníkovém šetření jsem pracovala s množinou 9 545 dětí zhruba ve věku tři až 19 let. Zjistila jsem, že z tohoto počtu 16 dětí trpí autismem. Toto zjištění v podstatě podporuje informaci, kterou publikují odborníci v oblasti autismu a to, že moderní epidemiologické studie se přiklánějí k počtu 15-20 případů autismu na 10 000 narozených dětí. [www. autismus.cz, 8] Děti s autismem jsou sice v současné době na Plzeňsku, konkrétně v okrese Plzeň-jih začleňovány do společnosti, ale stále chybí dostatek možností. Možnosti nejsou dostatečné ani ve sféře školství ani ve sféře sociální. Je potřeba, aby kompetentní odborníci vyvíjeli stále větší úsilí, v osvětové činnosti v celé společnosti, aby se tento problém dostal do povědomí širší odborné, ale i laické veřejnosti. Domnívám se, že by bylo vhodné ke zprostředkování informací více využít i média. Cílem činnosti odborníků je zasadit se o vytváření takových podmínek v oblasti školství, aby tyto děti mohly být integrovány do běžných škol nebo aby byly podle potřeby zřízeny autitřídy. V oblasti sociální sféry by také mělo dojít ke zvýšení počtu speciálních zařízení, kde mohou být poskytovány komplexní služby klientům s autismem. V neposlední řadě je nutné, aby byl vyškolen dostatečný počet odborníků, neboť autismus je specifické onemocnění a vyžaduje specifické přístupy. Aby péče o jedince s autismem byla
55
úspěšná, vyžaduje vždy spolupráci rodiny, speciálních pedagogů, lékařů a dalších odborníků. Zpracování této absolventské práce znamenalo přínos pro mne osobně, neboť jsem si studiem dané problematiky prohloubila své dosavadní poznatky týkající se autismu. Dále přínos mé absolventské práce já sama spatřuji i v tom, že dosud nebyla daná problematika v regionu Plzeňska, konkrétně okresu Plzeň-jih, zpracovávána. Z toho důvodu jsem výsledky mé práce ochotna předat všem školám, středisku a zařízením v okrese Plzeň-jih, která se mnou spolupracovala na dotazníkovém šetření. Tuto nabídku jsem všem ředitelům učinila již při rozesílání dotazníků. Domnívám se, že tato práce může být obohacením i pro budoucí studenty VOŠ MILLS, neboť přináší aktuální informace o regionu, který je vzdálený od Středočeského kraje, a právě proto mohou být zjištění o podmínkách a možnostech dětí s autismem v tomto regionu zajímavé a přínosné.
56
Резюме Образование детей с автизмом и возможности их включения в общество в Плзенъской области
Для выпускной работы я выбрала тему "Образование детей с автизмом и возможности их включения в общество в Плзенъской области." Тему работы я выбрала потому, что меня сейчас оченъ касается. Моя коллега на работе решит проблему ребёнка с автизмом в её семъе. Мы часто об этой проблеме гоборим и так я уяснила, что у меня об этой области мало информаций и не знаю, какие возможности включения детей с автизмом в общестбо в округе Плзенъ-юг, в котором я живу.
Ключевие понятия Автизм Типы расстройств автистического спектра Воспитание и образование Специализированная забота Структурованное учение Коммуникация детей с автизмом
Моя выпускная работа состоит уз двух частей: теоретической и практической. Главной целъю моей работы было характеризоватъ специфики образования и способы коммуникации детей с автизмом. Главную целъ я исполнила в теоретической части работы. Для теоретической части выпускной работы я черпала информации из литературы на чешском языке. Я описала автизм, образование и коммуникацию детей с автизмом. Автизм это важное психическое заболевание и потому нужна специфическая забота. Забота о детях с автизмом может бытъ успешная, когда будет сотрудничатъ семъя, специалъный педагог, врач и далъшие специалисты.
57
Частная целъ моей работы это было рассмотретъ возможности включения детей с автизмом в общество в Плзенъской области, конкретно в округе Плзенъ-юг. Эту целъ я выполнила в практической части выпускной работы. Я выбрала анкетный метод и интервъю. Анкету я разослала во все школы округа Плзенъ-юг и учреждения, которые оказывают услуги ограниченным детям. Я говорила с директоркой учреждения Диаконие Радостъ Мерклин, с директоркой Основной школы специалъной в Мерклине и областной координаторкой для клиентов с автизмом для Плзенъской области. После оценения двух методов исследования, я сделала следующее заключение: Дети с автизмом конкретно в округе Плзенъ-юг включеваются в общество, но постоянно недостаток возможностей. Нужно улучшитъ ситуацию в школах и в социалъной сфере. Об этой проблеме мало информаций в целом обществе. Я думаю, что было бы хорошо, к лучшей информированности общества, болъше исполъзоватъ медия.
58
Bibliografie Monografie 1 ATTWOOD, T. Aspergerův syndrom. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 208 s. ISBN 807178-979-8. 2 CLERQ De, H. Mami, je to člověk, nebo zvíře? Myšlení dítěte s autismem. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. 104 s. ISBN 978-80-7367-235-5. 3 GILLBERG, CH., PEETERS, T. Autismus - zdravotní a výchovné aspekty. 1. vyd. Praha : Portál, 1998. 122 s. ISBN 80-7178-201-7. 4 HRDLIČKA, M., KOMÁREK, V. Dětský autismus. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 208 s. ISBN 80-7178-813-9. 5 JELÍNKOVÁ, M. Autismus, pedagogicko-psychologické hodnocení výchovně vzdělávací strategie u žáků s autismem. Praha : Institut pedagogicko– psychologického poradenství ČR, 2004. ISBN 80-86856-00-3. 6 LAWSON, W. Život za sklem. 1. vyd. Praha : Portál, 2008. 104 s. ISBN 978-807367-389-5. 7 RICHMAN, S. Výchova dětí s autismem. 1. vyd. Praha : Portál, 2006. 128 s. ISBN 978-80-7367-424-3. 8 SCHOPLER, E. Příběhy dětí s autismem a příbuznými poruchami vývoje. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 176 s. ISBN 80-7178-202-5. 9 THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra. 1. vyd. Praha : Portál, 2006. 456 s. ISBN 80-7367-091-7. 10 ÚSTAVNÍ ZÁKON č. 2/1993 Sb., v platném znění, Listina základních práv a svobod.
Internetové zdroje 1 ČADILOVÁ, V. Komunikace u osoby s autismem. [online]. Praha : APLA Praha, Střední Čechy o.s., 2007. [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW:
. 2 JŮN, H. Terapie problémového chování. [online]. Praha : APLA Praha, Střední Čechy o.s., 2009. [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: .
59
3 THOROVÁ, K. Aspergerův syndrom. [online]. Praha : APLA Praha, Střední Čechy o.s., 2007. [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: . 4 THOROVÁ, K. Atypický autismus. [online]. Praha : APLA Praha, Střední Čechy o.s., 2007. [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: . 5 THOROVÁ, K. Autistické rysy. [online]. Praha : APLA Praha, Střední Čechy o.s., 2007. [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: . 6 THOROVÁ, K. Dezintegrační porucha. [online]. Praha : APLA Praha, Střední Čechy o.s., 2007. [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: . 7 THOROVÁ, K. Dětský autismus. [online]. Praha : APLA Praha, Střední Čechy o.s., 2007. [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: . 8 THOROVÁ, K. Komplexní diagnostika autismu. [online]. Praha : APLA Praha, Střední Čechy o.s., 2007. [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: . 9 THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra.[online]. Praha : APLA Praha, Střední Čechy o.s., 2007. [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: . 10 THOROVÁ, K. Rettův syndrom.[online]. Praha : APLA Praha, Střední Čechy o.s., 2007. [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: . 11 THOROVÁ, K., SEMÍNOVÁ, M. Strukturované učení. [online]. Praha : APLA Praha, Střední Čechy o.s., 2007. [cit. 2009-10-04]. Dostupné z WWW: .
60
Přílohy Seznam zkratek: APLA - asociace pomáhající lidem s autismem DČCE - Diakonie Českobratrské církve evangelické DDM
- dům dětí a mládeže
MŠ
- mateřská škola
OŠ
- odborná škola
PAS
- porucha autistického spektra
PK
- Plzeňský kraj
SPC
- speciálně pedagogické centrum
SŠ
- střední škola
VOKS
- výměnný obrázkový komunikační systém
ZŠ
- základní škola
ZUŠ
- základní umělecká škola
Seznam příloh: 1 Dotazník I. 2 Dotazník II. 3 Graf č. 1 4 Graf č. 2 5 Obrázek č. 1 6 Obrázek č. 2 7 Obrázek č. 3 8 Obrázek č. 4 9 Obrázek č. 5 10 Obrázek č. 6 11 Obrázek č. 7 12 Obrázek č. 8 13 Tabulka č. 1 14 Tabulka č. 2 15 Tabulka č. 3 16 Tabulka č. 4 17 Tabulka č. 5 18 Tabulka č. 6 19 Tabulka č. 7 20 Tabulka č. 8 21 Tabulka č. 9 22 Přehled odborných činností krajského koordinátora 23 Přehled činností Speciálně pedagogického centra v Plzni 24 Soubor otázek pro řízený rozhovor s krajskou koordinátorkou pro klienty s autismem v Plzeňském kraji 25 Soubor otázek pro řízený rozhovor s ředitelkou ZŠ speciální DČCE v Merklíně 26 Soubor otázek pro řízený rozhovor s ředitelkou střediska Diakonie ČCE Radost v Merklíně
Příloha č. 1:
Dotazník I. Autor dotazníku: Hana Brejchová, studentka 4. ročníku VOŠ MILLS Čelákovice Dotazník je součástí absolventské práce na téma „ Vzdělávání dětí s autismem a možnosti jejich začlenění do společnosti na Plzeňsku“. Získané informace budou použity k vypracování této absolventské práce. Pokyny k vyplnění dotazníku: 1) Dotazník vyplňte na počítači a zašlete zpět na mou emailovou adresu. 2) V záhlaví dotazníku uveďte konkrétní název školy, jeden z níže uvedeného typu školy a název okresu. 3) V jednotlivých otázkách zvýrazněte vždy jednu odpovídající možnost tučným červeným písmem. V otázkách, kde má být uveden počet, napište číslovku nebo proškrtněte.
Název školy:................................................................................................ Typ školy:…................................................................................................ (mateřská škola státní, základní škola státní, základní škola speciální, střední škola zakončená maturitou, základní umělecká škola )
Název okresu:.............................................................................................. Celkový počet žáků školy ve školním roce 2009/2010…........................ 1. Navštěvují školu v současné době žáci s autismem? a) ano b) ne 2. Pokud ano, uveďte počet těchto žáků............. 3. Máte zřízenu ve škole autitřídu? a) ano b) ne 4. Pokud ano, uveďte počet žáků v autitřídě............ 5. Je ve škole v současné době možné, aby byli žáci s autismem začleněni do běžných tříd? a) ano b) ne
6. Z jaké vzdálenosti nejčastěji žáci s autismem dojíždějí do školy? a) do 10 km b) do 20 km c) do 30 km d) více než 30 km 7. Domníváte se, že jsou na Plzeňsku dobré možnosti začlenění žáků s autismem do škol? a) ano b) ne c) nevím, nejsem v této problematice dostatečně orientován/a Děkuji za čas, který jste věnoval/a vyplnění tohoto dotazníku.
Příloha č. 2:
Dotazník II. Autor dotazníku: Hana Brejchová, studentka 4. ročníku VOŠ MILLS Čelákovice Dotazník je součástí absolventské práce na téma „ Vzdělávání dětí s autismem a možnosti jejich začlenění do společnosti na Plzeňsku“. Získané informace budou použity k vypracování této absolventské práce. Pokyny k vyplnění dotazníku: 1) Dotazník vyplňte na počítači a zašlete zpět na mou emailovou adresu. 2) V záhlaví dotazníku uveďte konkrétní název zařízení, jeden z níže uvedeného typu zařízení a název okresu. 3) V jednotlivých otázkách zvýrazněte vždy jednu odpovídající možnost tučným červeným písmem. V otázkách, kde má být uveden počet, napište číslovku nebo proškrtněte.
Název zařízení:............................................................................................. Typ zařízení:…............................................................................................. (nestátní nezisková organizace – pobytové zařízení, zařízení pro zájmové vzdělávání )
Název okresu:............................................................................................... Celkový počet klientů v zařízení v roce 2009………………………………. 1. Navštěvují Vaše zařízení v současné době děti s autismem? a) ano b) ne 2. Pokud ano, uveďte počet.......... 3. Z jaké vzdálenosti do Vašeho zařízení nejčastěji děti s autismem dojíždějí? a) do 10 km b) do 20 km c) do 30 km d) více než 30 km 4. Je v současné době možné, aby byly začleněny děti s autismem ve Vašem zařízení? a) ano b) ne 5. Domníváte se, že je na Plzeňsku dostatek zařízení pro děti s autismem? a) ano b) ne c) nevím, nejsem v této problematice dostatečně orientován/a Děkuji za čas, který jste věnoval/a vyplnění tohoto dotazníku.
Příloha č. 3: Přehled názorů ředitelů škol v okrese Plzeň-jih na možnosti začlenění dětí s autismem do škol na Plzeňsku 34
22
10
Dobré možnosti
Nedostatek možností
Nevím
Graf č. 1: Přehled názorů ředitelů škol v okrese Plzeň-jih na možnosti začlenění dětí s autismem do škol na Plzeňsku. [vlastní]
Příloha č. 4: Přehled názorů ředitelů zařízení v okrese Plzeň-jih na dostatek zařízení pro děti s autismem na Plzeňsku 2
1
Dostatek zařízení
1
Nedostatek zařízení
Nevím
Graf č. 2: Přehled názorů ředitelů zařízení v okrese Plzeň-jih na dostatek zařízení pro děti s autismem na Plzeňsku. [vlastní]
Příloha č. 5:
Obrázek č. 1: Pracovní místo pro žáka s autismem a pro učitele - ZŠ speciální DČCE. [vlastní] Příloha č. 6:
Obrázek č. 2: Pracovní místo pro žáka s autismem – box - ZŠ speciální DČCE. [vlastní]
Příloha č. 7:
Obrázek č. 3: Herna pro děti s autismem - ZŠ speciální DČCE. [vlastní] Příloha č. 8:
Obrázek č. 4: Jídelna pro děti s autismem - ZŠ speciální DČCE. [vlastní]
Příloha č. 9:
Obrázek č. 5: Šatna pro děti s autismem - ZŠ speciální DČCE. [vlastní] Příloha č. 10:
Obrázek č. 6: Středisko Diakonie ČCE Radost Merklín u Přeštic. [vlastní]
Příloha č. 11:
Obrázek č. 7: Středisko Diakonie ČCE Radost Merklín u Přeštic – Domečky. [vlastní]
Příloha č. 12:
Obrázek č. 8: Středisko Diakonie ČCE Radost Merklín u Přeštic – Domečky. [vlastní]
Příloha č. 13: Název školy 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Celkem
Blovice Borovy Čížkov Dnešice Dobřany I. Dobřany II. Dolní Lukavice Horšice Hradec Chlum Chlumčany Chocenice Chotěšov Kasejovice Letiny Lužany Merklín Nekvasovy Nepomuk Neurazy Oplot Přeštice I. Přeštice II. Příchovice Seč Skočice Spálené Poříčí Starý Smolivec Stod Štěnovice Vrčeň Zdemyslice Žinkovy
Počet dětí 115 28 25 25 132 112 49 15 25 28 75 24 91 45 27 20 56 14 156 18 19 84 178 26 28 23 79 20 124 130 56 18 27 1 892
Počet dětí s autismem 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1
Tabulka č. 1: Přehled počtu dětí s autismem v MŠ okresu Plzeň-jih. [vlastní]
Příloha č. 14: Název školy 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Celkem
Počet dětí
Blovice Dobřany Dolní Lukavice Horšice Hradec Chlumčany Chocenice Chotěšov Kasejovice Letiny Lužany Merklín Mileč Nepomuk Přeštice Řenče Skočice Spálené Poříčí Stod Štěnovice Vrčeň Žinkovy
Počet dětí s autismem
496 520 46 40 18 224 13 207 185 96 27 161 23 453 1 200 30 27 240 400 318 57 95 4 876
1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 6
Tabulka č. 2: Přehled počtu dětí s autismem na ZŠ v okrese Plzeň-jih. [vlastní] Příloha č. 15: Název školy 1 Gymnázium 2 Střední škola 3 Integrovaná střední škola 4 Církevní střední odborná škola Celkem
Počet dětí Blovice Oselce Spálené Poříčí Stod
Počet dětí s autismem
300 316
0 0
184 374 1 174
0 0 0
Tabulka č. 3: Přehled počtu dětí s autismem na SŠ v okrese Plzeň-jih. [vlastní]
Příloha č. 16: Název školy 1 2 3 4 5
Základní umělecká škola Základní umělecká škola Základní umělecká škola Základní umělecká škola Základní umělecká škola Celkem
Počet dětí Blovice Dobřany Nepomuk Přeštice Stod
Počet dětí s autismem
178 310 314 438 233 1 473
0 0 0 0 0 0
Tabulka č. 4: Přehled počtu dětí s autismem v ZUŠ v okrese Plzeň-jih. [vlastní]
Příloha č. 17: Název školy
Počet dětí
1 Základní škola internátní Blovice 2 Základní škola speciální Merklín Celkem
Počet dětí s autismem
80 50 130
1 8 9
Tabulka č. 5: Přehled počtu dětí s autismem v ZŠ speciálních v okrese Plzeň-jih. [vlastní] Příloha č. 18: Typ školy 1 2 3 4
Mateřské školy Základní školy Speciální školy Střední školy Základní umělecké 5 školy Celkem
Počet škol
Dobré možnosti
Nedostatek možností
Nevím
33 22 2 4
10 8 1 1
5 4 1 0
18 10 0 3
5 66
2 22
0 10
3 34
Tabulka č. 6: Přehled názorů ředitelů škol v okrese Plzeň-jih na možnosti začlenění dětí s autismem do škol na Plzeňsku. [vlastní]
Příloha č. 19: Typ zařízení
Počet klientů celkem
1 Středisko Radost Diakonie Merklín Celkem
Počet dětí s autismem 3 3
86 86
Tabulka č. 7: Přehled počtu dětí s autismem v pobytových zařízeních v okrese Plzeň-jih. [vlastní]
Příloha č. 20: Název zařízení 1 Dům dětí a mládeže 2 Dům dětí a mládeže 3 Dům dětí a mládeže Celkem
Počet dětí Blovice Přeštice Stod
Počet dětí s autismem
628 300 450 1 378
2 0 0 2
Tabulka č. 8: Přehled počtu dětí s autismem v zařízeních pro zájmové vzdělávání v okrese Plzeň-jih. [vlastní]
Příloha č. 21: Typ zařízení 1 Pobytové zařízení Zařízení pro zájmové 2 vzdělávání Celkem
Počet zařízení
Dostatek zařízení
Nedostatek Nevím zařízení
1
0
1
0
3 4
1 1
1 2
1 1
Tabulka č. 9: Přehled názorů ředitelů zařízení v okrese Plzeň-jih na dostatek zařízení pro děti s autismem na Plzeňsku. [vlastní]
Příloha č. 22:
Přehled odborných činností krajského koordinátora: •
Monitoruje potřeby v kraji, spolupracuje s příslušnými odbory KÚ a podle možnosti se podílí na tvorbě koncepce poradenského systému v kraji a na jeho realizaci tak, aby se péče o klienty s poruchami autistického spektra stala jeho nedílnou součástí.
•
Koordinuje poradenské a další služby pro klienty v územní působnosti kraje tak, aby byla zajištěna dostupnost a kvalita.
•
Vede a průběžně aktualizuje adresář odborníků a institucí, které poskytují péči klientům.
•
Zprostředkovává potřebné kontakty, přenos nových poznatků, podílí se na osvětových a informačních činnostech pro veřejnost.
•
Průběžně zajišťuje a doplňuje odbornou literaturu, didaktické materiály, diagnostické nástroje.
•
Připravuje a realizuje odborné přednášky, semináře, pracovní a informační schůzky a setkání odborných pracovníků v kraji, zákonných zástupců klientů.
•
Poskytuje konzultace a individuální metodickou podporu odborným pracovníkům ve školách a zařízeních v kraji, kde jsou zařazeni klienti s poruchami autistického spektra.
•
Poskytuje poradenské služby a konzultace rodinám klientů.
•
Činnosti krajského koordinátora plní pracovník jako součást úvazku v pověřeném SPC v kraji. Současně je odborným pracovníkem SPC - speciálním pedagogem, psychologem, který plní běžné činnosti vyplývající z jeho pracovního zařazení. Podíl koordinačních a odborných činností je určen individuálně dle aktuálních potřeb v kraji a dohodě s ředitelem zařízení. [materiály SPC]
Příloha č. 23:
Přehled činností Speciálně pedagogického centra v Plzni: •
speciálně pedagogickou diagnostiku
•
systematickou individuální speciálně pedagogickou péči klientovi
•
sestavení individuálního programu rozvoje
•
metodickou podporu rodičům při zvládání obtíží daných postižením
•
zpracovávání odborných posudků a podkladů k rozhodnutí příslušných orgánů o zařazení klientů do škol
•
pomoc při vyhledání vhodného školského zařízení
•
pomoc při integraci do mateřských, základních a středních škol
•
spolupráci se školami a školskými zařízeními
•
metodickou a supervizní činnost pro pedagogické pracovníky
•
doporučení a pomoc při zpracování individuálních vzdělávacích plánů
•
sledování školní úspěšnosti klienta
•
nácvik specifických dovedností a nácvik používání kompenzačních pomůcek
•
nácvik funkční komunikace (alternativní komunikace)
•
nácvik sociálního chování
•
tvorbu pomůcek podle individuálních potřeb klientů
•
půjčování kompenzačních a didaktických pomůcek, hraček, metodických materiálů a odborné literatury
•
sociální poradenství
•
kontakty na ostatní účastníky péče o klienta (odborné lékaře, rehabilitační pracovníky, logopeda, pracovníky volnočasových aktivit) včetně spolupráce s nimi [materiály SPC]
Příloha č. 24:
Soubor otázek pro řízený rozhovor s krajskou koordinátorkou pro klienty s autismem v Plzeňském kraji: 1. Jaké činnosti vykonává krajská koordinátorka pro klienty s autismem? 2. Jaké úkoly zabezpečuje Speciálně pedagogické centrum (SPC) v Plzni? 3. Jakým způsobem se dostane dítě s autismem do evidence SPC? 4. Kolik dětí s autismem je v současné době registrovaných na Plzeňsku? 5. Je nějaká věková kategorie dětí s autismem častější? 6. Jaké máte zkušenosti se začleněním dětí s autismem do škol na Plzeňsku a konkrétně v okrese Plzeň - jih? 7. Je podle Vašeho názoru dostatek zařízení na Plzeňsku pro klienty s diagnózou autismus? 8. Kolik autitříd funguje ve školním roce 2009/2010 na Plzeňsku?
Příloha č. 25:
Soubor otázek pro řízený rozhovor s ředitelkou ZŠ speciální DČCE v Merklíně: 1. Kdy byla založena ZŠ speciální v Merklíně? 2. Jaké je poslání Vaší školy? 3. Jaký je program Vaší školy? 4. Jaké podmínky jsou pro přijetí žáka do Vaší školy? 5. Je nutný pro přijetí žáka s autismem do Vaší školy trvalý pobyt v okrese Plzeň-jih? 6. Můžete stručně charakterizovat žáky, kteří navštěvují Vaší ZŠ speciální? 7. Jaký je zákonný rámec vzdělávání v ZŠ speciální? 8. Jak jsou stanovené podmínky pro vzdělávání v ZŠ speciální? 9. Můžete popsat, co znamená termín Rehabilitační vzdělávací program pro pomocné školy? 10. Jakým způsobem se hodnotí žáci v Rehabilitačním vzdělávacím programu pro pomocné školy? 11. Ve škole máte dlouhodobé zkušenosti se vzděláváním dětí s autismem, můžete konkrétně popsat situaci ve Vaší škole? 12. Jaké je uplatnění dětí s autismem po ukončení školní docházky ve Vaší škole (tzn. jaká je možnost umístění v odpovídajících zařízeních, případně zaměstnání v chráněných dílnách) v okrese Plzeň - jih? 13. Postačuje podle Vašeho názoru kapacita Vaší školy pro děti s diagnózou autismus?
Příloha č. 26:
Soubor otázek pro řízený rozhovor s ředitelkou střediska Diakonie ČCE Radost v Merklíně 1. Kdy bylo založeno Vaše zařízení v Merklíně? 2. Jaké je jeho poslání? 3. Jaké poskytuje Vaše zařízení služby na okrese Plzeň-jih? 4. Jaké poskytuje Vaše zařízení služby pro klienty s autismem? 5. Můžete popsat, co jsou to „Domečky“? 6. Můžete stručně charakterizovat denní stacionář Soběkury? 7. Jaké podmínky jsou pro přijetí klienta do Vašeho zařízení? 8. Je k přijetí nutný trvalý pobyt klienta v okrese Plzeň - jih? 9. Jaký je počet klientů Vašeho zařízení? 10. Jak funguje středisko Radost z pohledu péče o klienta s autismem? 11. Postačuje podle Vašeho názoru kapacita Vašeho zařízení pro klienty s diagnózou autismu v okrese Plzeň - jih?
