PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A AUTISMEM
Zápis ze setkání Termín konání: Časové rozvržení: Místo konání:
pondělí 11. 5. 2015 9:30 – 11:30 (občerstvení zajištěno) budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře
PROGRAM: 1. Přivítání, prezence 2. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují - pokračování 3. Závěr
ad 1. Přivítání, prezence R. Janík, OSP MMB přivítal přítomné a shrnul minulé setkání, kde byla prodiskutována problematika služeb: DS, TS, CHB, DOZP, odlehčovací pobytové služby. Na tomto setkání budou diskutovány služby raná péče, sociální rehabilitace, osobní asistence a terénní odlehčovací služby. M. Němcová, informovala o záměru vzniku „Unie pečujících“ a o konferenci „Zaostřeno na pečující“, která proběhne dne 3. 6. 2015 v sále zastupitelstva Jihomoravského kraje v Brně. ad 2. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují – pokračování Vedoucí pracovní skupiny Z. Dlouhá doplnila informace o kapacitách z minulého setkání. Raná péče Slezská diakonie - Dorea
Dotyk II.
OS Logo
APLA
volné místa
0
0
0
0
zájemci o službu
7
ano
1
k 28.3. - 18, k 31.8 - 40
Osobní asistence Církevní střední zdravotnická škola
Hewer
Diecézní charita Brno - Asistenční služba sv. Rafaela
APLA
volné místa
12
5
3
2
zájemci o službu
nevyplněno
ne
1 - v jednání
2
Sociální rehabilitace
Liga vozíčkářů
OS Logo
Apla
volná místa
30
15-20
10
zájemci o službu
ne
ne
zájem koncem školního roku – pak i potřeba navýšení služby
Kavárna Anděl Anděl volná místa
1, ale další zájemce v jednání
K. Weishäupel, DCHB EFFETA – denní stacionář, se vrátil k minulému setkání a obavě rodičů, že po přestěhování služby do nových prostor budou pracovníci klienty „jen hlídat“. Mezi klienty proběhlo zjišťování, co by chtěli v „nové“ EFFETĚ. Pracovní terapie bude zachována, některé činnosti dokonce přibudou. J. Vokálová, Domov pro mne, o.s., služba je mnohem kvalitnější, je-li zajišťována zaměstnanci na hlavní pracovní poměr. Volné kapacity v osobní asistenci záleží na rozsahu časových požadavků zájemce. Pokud by byl přijat DPP, je organizace požadavek schopná pokrýt. Organizace je limitovaná tím, že nemá finanční prostředky na přijetí zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Věková kategorie klientů je nastavena od tří do čtyřiašedesáti let. Od tří let proto, že do tří let věku dítěte je matka/otec na rodičovské dovolené. Cena osobní asistence je 95Kč/h, po 100 odebraných hodinách v měsíci se cena snižuje na 27 Kč/h. P. Čevelík, DCHB Asistenční služba sv. Rafaela, osobní asistence je určena pro osoby s mentálním postižením od šestnácti do osmdesáti let. Organizace by uvítala, kdyby mohla mít míň pracovníků na DPP a více na hlavní pracovní poměr. M. Heroutová, Slezská diakonie, ve službě osobní asistence má organizace momentálně v pořádníku tři zájemce, které nemůže uspokojit. Kvůli finanční situaci musel být zrušen jeden půl úvazek. V plánu je uspořádat výběrové řízení na DPP. Otázkou ovšem je, jestli je dobré stavět službu na DPP, obzvláště co se týká poskytování služby u malých dětí. Pracovníci na DPP se často střídají. Pracovník se u dítěte zaučí, dítě si na něj zvykne a pracovník odejde. A. Růžičková, OS LOGO, potvrdila, že problém s pracovníky zaměstnanými na DPP je v jejich časté fluktuaci. Z. Dlouhá, CSS, p.o., položila dotaz M. Heroutové, proč zmíněné tři zájemce organizace neodkáže na CSZŠ, která má volné kapacity (viz tabulka výše)? Vznesla dotaz také na J. Marounkovou, od kdy je služba poskytována, kdo byl iniciátorem myšlenky poskytovat při CSZŠ sociální služby a zda předtím někdo v sociálních službách působil. M. Heroutová, Slezská diakonie, důvodem je specializace organizace na raný věk. Služba je poskytována od jednoho roku do šestadvaceti let. Původně do osmnácti let, věková hranice pro poskytování služby byla prodloužena. Cílovou skupinou klientů jsou mentálně, tělesně a kombinovaně postižení a PAS.
J. Marounková, Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., osobní asistence a terénní odlehčovací služby byly zaregistrovány od 1. 1. 2015, prakticky jsou služby poskytovány od dubna. Iniciátorem byl ředitel školy, zda měl někdo předchozí zkušenost neví. Věková kategorie klientů je bez omezení věku. Cílovou skupinou jsou téměř všichni. Služby jsou připravené, personální zajištění – specialisté na DPP. Potencionální zájemci si zatím zjišťují, co by jim mohla organizace nabídnout. B. Uhlířová, SPMP Brno, jak je možné, že vznikla nová služba mimo proces komunitního plánování, aniž by proběhla debata o tom, že je služba potřeba. Taková služba by neměla obdržet finanční prostředky. Dále uvedla příklad rodiny, která hledala osobní asistenci pro dítě s kombinovaným postižením a která se nemohla se službami domluvit. Problém byl v komunikaci. Služba se neozvala. Rodina byla nakonec spokojená s Ligou vozíčkářů. R. Janík, OSP MMB, zareagoval, že registrovat sociální službu si může kterákoliv organizace, která splňuje dané podmínky. Registrace však nijak negarantuje finanční podporu z města, kraje či ministerstva. Zmíněné služby (CSZŠ) zatím žádné finance z města, JMK ani bývalých ministerských dotací neobdržely. Financování a rozvoj služeb se samozřejmě realizuje přes rozvojové dokumenty (KP města Brna, SPRSS JMK a každoroční Akční plány JMK). Pokud není daná služba v rozvojových plánech (tedy zařazena do podporované krajské sítě služeb) a není zařazena do akčního plánu na daný rok, neobdrží finance z žádného ze zdrojů (město, kraj, ministerstvo – tedy bývalé ministerské dotace). Plánované vyrovnávací platby to ani neumožňují. K poznámce paní Uhlířové - pokud taková situace nastane, např. služba nekomunikuje, bude Referát komunitního plánování sociálních služeb rád, pokud se takovou informaci doví. Ať se tedy zástupci neváhají v případě nespokojenosti se službami na OSP MMB obrátit. I. Šiková, SPMP Brno, finanční situace rodičů dětí s postižením začíná být neúnosná, rodiče na úhradu služeb, které by potřebovali využít, nemají finanční prostředky. Hradit osobní asistenci a stacionář je nad jejich možnosti. Po ukončení školní docházky nároky na finanční stránku výrazně stoupají. Aby děti mohly jet na tábor, který některé NNO pořádají, musí rodiče „zkracovat“ služby tak, aby na tábor ušetřili. Zdravotní stav lidí s mentálním postižením se po pětatřicátém roce velmi zhoršuje, tito lidé rychle stárnou, berou mnoho léků. I. Chudíková, Domov pro mne, o.s., aby rodiče nemuseli „zkracovat“ služby, pomáhá jim organizace psát žádosti o finanční příspěvky na osobní asistenci na různé nadace. Ve většině případů jsou žádosti vyřízeny kladně. Organizace poskytuje osobní asistenci (nejen doprovod) dětem navštěvující Střední školu, ZŠ a MŠ pro zrakově postižené Brno, v Pisárkách. O službu je v této škole velký zájem (rodiče se mezi sebou vzájemně informují, takže zájem je značný). M. Němcová, neexistují adekvátní služby pro dospělé a dospívající s mentálním postižením po ukončení školní docházky. V dospělém věku je také snižován PnP. Postižení se proto více uzavírají doma. Má dojít k valorizaci PnP, ale mezi rodiči panuje obava, že služby na toto zareagují zdražením. B. Uhlířová, SPMP Brno, existuje velká finanční závislost mezi opečovávanými a pečujícími osobami. Např. matka samoživitelka si nemůže finančně dovolit hradit stacionář (který by nahradil čas strávený ve škole). Tato skutečnost není pro lidi s postižením příznivá. Otázkou je, komu mají sociální služby pomáhat. M. Polenský, Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s., zkušenost organizace je taková, že rodiče organizaci kontaktují se zájmem o službu, ale poté se již neozvou a situaci řeší v rámci rodiny. Škola pokrývá čtyři až šest hodin času ze dne, je zdarma. Když dítě dokončí povinnou školní docházku, tento čas musí rodiče hradit – např. stacionář. Rozdíl mezi školou a stacionářem je velký. V denním stacionáři jsou skupinové aktivity, které jsou pro osoby s PAS mnohem náročnější k zvládání než individuální služba osobní asistence. Měly by být podporovány hlavní pracovní poměry. Při
hlavních pracovních poměrech bude mít služba méně klientů, ale bude kvalitnější. Při DPP bude moci vyhovět více klientům, ale hlavním kritériem pak bude kvantita. Plán rozvoje osobní asistence byl spjatý s rozvojem sociální rehabilitace. Sociální rehabilitace a osobní asistence se budou prolínat. Jedná se o dospělé osoby s PAS. Ze strany rodičů je zájem o podporované bydlení. V rámci sociální rehabilitace končí již čtvrtý projekt z EU zaměřený na zaměstnanost. Organizace bude potřebovat finance na udržení služby. Osobní asistence byla dotovaná z EU v rámci sociální rehabilitace. Věková struktura služby pro klienty osobní asistence je od jednoho roku do čtyřiašedesáti let. J. Svoboda, Dotyk II, o.p.s., zájemci si mohou službu vybrat. Měl by být brán zřetel na to, že některá služba má v pořadníku čekatele, tudíž funguje a je o ni zájem. Taková služba by měla být podpořena. Služby, které nefungují, by neměly být podporovány. Pro určitou skupinu zdravotně postižených je nepřijatelné, aby byli ve skupině. Pak se nelze bavit o tom, že je volná kapacita ve stacionářích, když ji zdravotně postižení nemohou využít. M. Němcová, co se týká denních stacionářů, velmi záleží na složení klientů. R. Janík, OSP MMB, pokud je nespokojenost s kvalitou některých služeb ze strany klientů či jejich pečujících, je zapotřebí, aby se tyto informace Referát komunitního plánování sociálních služeb dozvěděl. Kvalita služby je při hodnocení zohledňována – samozřejmě v rámci možností (kontrola dodržování určitých standardů kvality..). Ovšem kvalitu by měly především kontrolovat inspekce kvality, které se však do služeb zpravidla dostanou jednou za několik let.. V rámci plánovaného výzkumu potřeb (pokud se podaří získat grant z EU) dostanou prostor sami uživatelé a jejich pečující. Nicméně pokud je na jedné straně neuspokojená poptávka a na druhé existují volné kapacity, měli by být klienti na volné kapacity odkazováni. Kvalitu a zájem o CSZŠ ukáže čas. I. Šiková, SPMP Brno, apeluje na vznik chráněného bydlení pro osoby s mentálním postižením. Rodičům je šedesát, sedmdesát let, jejich dětem čtyřicet let. K. Weishäupel, DCHB EFFETA – denní stacionář, polovina klientů v denním stacionáři jsou zároveň klienty chráněného bydlení. Protože klienti chráněného bydlení mají nějakou platební schopnost, mají v denním stacionáři slevu na platbu služby. Stává se, že rodiče ostatních klientů těmto „závidí“ slevu. Čas klientů strávených ve stacionáři se snižuje. L. Pavlišová, DCHB – chráněné bydlení sv. Michaela, pokud klient nemůže zaplatit plnou cenu za službu, má slevu. Organizaci umožnění slevy ale vytváří finanční problém. V denním stacionáři jsou klienti sedm hodin pět dní v týdnu. Na zaplacení obou služeb jim příspěvek na péči nestačí. P. Červená, Ruka pro život o.p.s., v rámci denního stacionáře je organizace schopná poskytnout službu klientovi „jeden klient na jednoho pracovníka“. Chráněné bydlení není aplikovatelné na všechny cílové skupiny. Pokud by služba nastavila maximální úhrady dle vyhlášky, neměl by na její úhradu téměř nikdo. Rodiny chráněné bydlení doplácí. Pokud ale rodiče zemřou, nastává problém. V DOZP musí klientovi zůstat 15% z příjmu. Toto u chráněného bydlení neplatí. Klientovi je jedno, jaká je to služba – zda chráněné bydlení nebo DOPZ. Obecně by měly být podporovány malé bytové jednotky, bez ohledu na to, jaký typ služby v nich bude poskytován. Zeptala se, zda při systému vyrovnávacích plateb bude možné mít nastavený systém slev, když bude přesně určena platba klienta za službu. T. Dostál, Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s., organizace nebudou mít potřebu při systému vyrovnávacích plateb hledat jiné zdroje. B. Uhlířová, SPMP Brno, nejistota služeb ohledně financování na začátku roku je strašná. Na začátku roku služby rodičům říkají, že neví, zda budou „fungovat“ celý rok.
R. Janík, OSP MMB, na otázku ohledně slev zatím nezná odpověď. Ale je možné, že flexibilita bude v tomto ohledu nižší než v současné době. Bude nutné oddělovat základní a fakultativní činnosti. Na ony fakultativní a přesahové činnosti pak bude možné využívat finance z jiných zdrojů, takže organizace by měly být i nadále motivovány tyto další zdroje získávat. Navíc ministerstvo negarantuje, že v každém případě doplatí optimálně vypočtenou vyrovnávací platbu – reálná se může nakonec lišit (může být nižší) – v takovém případě by mělo být možné využít další zdroje. Ke zmíněné nejistotě organizací na počátku každého roku – nový systém by právě měl organizacím dát větší jistotu – organizace by měly dostat pověření k poskytování soc. služby až na tři roky (předpokládáme, že to tak také bude). Síť služeb se bude každý rok aktualizovat. JMK síť nyní „uzamkne“ v metodikou optimalizovaných kapacitách a každý rok bude navýšení kapacit (případně vznik nových služeb) řešit skrze akční plány. Stávající síť by měla být garantována. J. Purdjak, AGAPO, o.p.s., v rámci sociální rehabilitace organizace nabízí podporované zaměstnávání a tranzitní program. Jinak také program "Ze školy do práce", což je podpora žákům a studentům posledních ročníků speciálních škol, kteří si chtějí po ukončení školy najít pracovní uplatnění v běžném zaměstnání. Služba by potřebovala navýšit o jednoho pracovníka, aby mohla být služba nabídnuta více zájemcům. Kapacity momentálně volné nejsou. V pořadníku je více než pět lidí, kteří na službu čekají déle jak tři měsíce. A. Slavíčková, Liga vozíčkářů, volná kapacita je v současné době nižší, ale postupně se zaplňuje. Dotazník byl organizacím rozeslán v březnu, přičemž leden a únor jsou kritické měsíce (uvedené údaje tedy úplně neodpovídají realitě). M. Polenský, Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s., raná péče je zajišťována z velké části z donátorského projektu. Až projekt skončí, bude potřeba službu zachovat. Je to stejná situace jako u sociální rehabilitace. Všechny služby rané péče „jedou“ naplno, přesto jejich kapacita nestačí pokrýt poptávku. T. Dostál, Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s., organizace zřídila Centrum PASpoint (centrum včasné intervence). V týmu je rodinám k dispozici sociální pracovník, speciální pedagog a psycholog. A. Růžičková, OS LOGO, v rané péči organizace neustále eviduje tři až šest čekatelů. Organizace by potřebovala posílit počet pracovníků. M. Heroutová, Slezská diakonie, v rané péči organizace eviduje osm až patnáct čekatelů. Pokud by byly úvazky navýšeny, kapacita by byla okamžitě zaplněna. Raná péče obecně je poddimenzovaná. J. Svoboda, Dotyk II, o.p.s., část klientů rané péče je „pod projektem“. Až projekt skončí, tak bude kapacita zaplněna ze dne na den. Rodiny by potřebovaly službu minimálně jedenkrát za týden. V tomto je rezerva. Pokud se s dítětem intenzivně a správně nepracuje v raném věku, ve věku pozdějším se to negativně odrazí. M. Heroutová, Slezská diakonie, organizace poskytuje terénní formu odlehčovacích služeb, řeší stejné problémy jako v osobní asistenci. Věkově je služba od jednoho do osmnácti let. J. Marounková, Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., zájemce o terénní odlehčovací služby organizace eviduje. Např. večer by šla rodina ráda do divadla, obrátila se na ně. Personálně je služba zabezpečena lidmi na DPP, problémem je, že jsou to většinou vysokoškoláci, kteří kvůli škole nemají čas v dopoledních hodinách. B. Uhlířová, SPMP Brno, o terénní formu odlehčovacích služeb mají zájem spíše mladší rodiče. Rodiny vyžadují, aby byla odlehčovací služba dostupná okamžitě v ten moment, kdy ji potřebují. U
starších rodičů nezaznamenala kladnou odezvu. Rodiče mají zájem spíše o tábory a víkendové akce. Rodiče mají obavu z toho pustit někoho k sobě domů. A pokud ano, tak chtějí, aby to byl stále stejný člověk a ne aby se lidé střídali. Navrhuje prozkoumat možnost využití vlastního bydlení klientů. Rodiče mají byt, který by chtěli přepsat na své dospělé dítě s mentálním postižením. Jenže tento člověk se není schopen o majetek, byt, postarat. Je potřeba vyřešit dvě věci – právní záležitosti okolo vlastnictví a pak otázku správy majetku. Organizace by chtěla, aby majetek zůstal v rukou člověka s postižením. M. Polenský, Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s., otázkou vlastního bydlení klientů se organizace také zabývala. Klient by nabídl k dispozici svůj byt, kde by bydlelo více klientů včetně něj. Otázka právní ochrany klienta – majitele, např. při hrozbě exekuce. MMB by měl iniciovat schůzku, na které by se sešly organizace a rodiče a probraly by se různé návrhy řešení. Nový občanský zákoník zavedl nový institut, kterým je svěřenský fond. Tyto záležitosti jsou velmi právně složité, organizace se na nich „zasekla“. Klienty organizace jsou také dospělí lidé s Aspergerovým syndromem, kterým hrozí ztráta bydlení. M. Němcová, chystá se novela Nového občanského zákoníku. J. Svoboda, Dotyk II, o.p.s., tato idea, aby mohla být uvedena do praxe, musí mít legislativní podporu, musí to být ošetřeno zákonem. Město musí dát podnět na JMK, JMK má zákonodárnou iniciativu. R. Janík, OSP MMB, je možné tuto problematiku v chystaném komunitním plánu zmínit a do budoucna případně k ní svolat jednání rodičů a expertů na danou oblast (možná například jako jedna z aktivit plánovaného grantového projektu). Doplnění: V zápise ze dne 14. 4. 2015 bylo uvedeno:
„Z. Vydržel, Centrum Kociánka, denní stacionář volné kapacity nemá, týdenní stacionář má třináct volných míst. Věková hranice je čtyřicet let, organizace uvažuje nad jejím zvýšením až do sedmdesáti let. Někteří ze současných klientů mají diagnostikován PAS, proto organizace uvažuje nad rozšířením o tuto cílovou skupinu. Ovšem toto by se týkalo pouze jejich stávajících klientů.“ Doplnění těchto informací dle Z. Vydržela:
„Z. Vydržel, Centrum Kociánka, denní stacionář volné kapacity nemá, týdenní stacionář má třináct volných míst. Od 2. dubna v rámci dne pro PAS Centrum Kociánka zahájila realizaci projektu pro uživatele s PAS. Vytváří se nové pobytové prostory, ve kterých budou současným uživatelům poskytovány ambulantní služby Denní stacionář, u nichž byly diagnostikovány PAS, poskytovány činnosti v rozsahu úkonů péče dle zákona č.108/2006 Sb. Informační sdělení pro přítomné členy KP, které nemá žádnou spojitost s akčním plánem 4. KP a není součástí rozvojového plánu Centra Kociánka do roku 2018. Úvahy nad poskytováním služeb věkové hranici uživatelů Denního stacionáře nad 40 roků věku, které vzešly ze strany uživatelů a jejich zákonných zástupců na základě únorové návštěvy ministryně práce a sociálních věcí paní Mgr. Marksové. Otázky budoucího možného zvýšení věkové skupiny uživatelů do 70 let věku, kteří by tak po dovršení 40 let mohli nadále využívat ambulantních služeb, za předpokladu, že by poskytování služeb uživatelům seniorům bylo poskytováno mimo zařízení CK tak, aby nedocházelo k mísení cílových skupin s věkovým rozhraním od 3 let věku do 70 let. Vše bude vycházet z aktuálních potřeb uživatelů a zajištění tak následné péče pro cílovou skupinu seniorů se zdravotním postižením v JMK
jako skupinu ohroženou, pro kterou by byla zbudována ambulantní služba DS mimo zařízení Centra Kociánka.“
ad 3. Závěr Na závěr vedoucí pracovní skupiny Z. Dlouhá podotkla, že pro 4. KP je předběžně shoda na opatření: „Podpora stabilizace personálu v souvislosti s navyšováním úvazků na HPP při poskytování služeb rané péče, osobní asistence a terénní odlehčovací služby“ „Navýšení kapacity služby sociální rehabilitace“ „Podpora vzniku a rozvoje CHB nebo DOZP pro lidi s MP a PAS“ Neřešené oblasti a trendy do budoucna v rámci cílové skupiny osob s mentálním postižením (+ návrhy projektů, možných k financování z fondů EU): -
potřeba vzniku nových nízkokapacitních zařízení v souvislosti se snižováním kapacit velkokapacitních zařízení (transformace)
-
vznik (nebo transformace stávajících) pobytových služeb (CHB nebo nízkokapacitní DOZP – co je pro klienta finančně výhodnější?) pro lidi s MP a autismem, přidruženým psychiatrickým onemocněním s potřebou vysoké a nepřetržité míry podpory
-
specifické chráněné bydlení (děti + rodiče) – tzv. „nukleární bydlení“
-
pobytová služba nebo podporované bydlení pro lidi s MP sociálně nepřizpůsobivých, ocitnuvších se bez přístřeší a v exekuci
-
podporované bydlení pro lidi s MP a PAS ve vlastním bytě, ve kterém klient žil a chce žít i nadále – potřeba zjištění a zajištění právních záležitostí týkajících se této problematiky v první instanci, vytvoření manuálu základních variant postupů v konkrétních situacích.
-
nedostatek odlehčovacích pobytů pro mentálně postižené s širokou škálou specifických projevů cílové skupiny OMP (problém věkového omezení)
Na závěr se vedoucí pracovní skupiny Z. Dlouhá se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za účast a aktivní spolupráci. Poté koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny „Osoby s mentálním postižením a autismem“ se uskuteční dne 2. 6. 2015 v 9:00 v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19.
Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 11. 5. 2015
