PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A AUTISMEM

PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A AUTISMEM

Zápis setkání Termín konání: Časové rozvržení: Místo konání:

pondělí 10. 2. 2014 9:30 – 11:30 (občerstvení zajištěno) budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 153

PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Informace k výsledkům dotačního řízení na sociální služby pro rok 2014 a k vyúčtování dotací z roku 2013 3. Technické informace pro poskytovatele sociálních služeb 4. Plán činností v rámci procesu komunitního plánování v roce 2014 5. Diskuze 6. Závěr

ad 1. Přivítání, program, prezence Vedoucí pracovní skupiny Z. Bradová přivítala přítomné a předala slovo koordinátorovi komunitního plánování R. Janíkovi. Ten přítomné seznámil s programem, který se od avizovaného programu v pozvánce trochu liší. Poté R. Janík přešel k prvnímu bodu programu, a to informacím o výsledcích dotačního řízení 2014 a k vyúčtování dotací 2013. ad 2. Informace k výsledkům dotačního řízení na sociální služby na rok 2014 a k vyúčtování dotací z roku 2013 Ve stanoveném termínu (do 31. 10. 2013) bylo přijato a zaevidováno 124 projektů od 64 organizací. Hodnoceno bylo 123 projektů, neboť jedna organizace nesplnila podmínku registrace dané sociální služby před podáním žádosti. Celkový požadovaný objem finančních prostředků činil 57 661 421 Kč. Požadavky poskytovatelů se tedy oproti minulým rokům opět více přiblížily reálným možnostem financování. V rámci dotačního titulu na registrované sociální služby poskytované NNO v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb ve městě Brně byla alokována celková částka 47 200 000 Kč. Došlo tedy oproti minulému roku k navýšení o 3 000 000 Kč, jak bylo avizováno na podzim. Z této částky je 47 050 000 Kč určeno pro NNO poskytující registrované sociální služby (program I), 150 000 Kč je určeno na doplňující služby v sociální oblasti (program II). Pozn.: Částka pro program II byla nakonec navýšena o 100 000 Kč, neboť jedna z organizací žádajících o dotaci v rámci programu I zrušila registraci poskytované sociální služby, pro kterou byla tato částka schválena. Následně byly tyto finanční prostředky převedeny do programu II. Z důvodu zmíněného přesunu 100 000 Kč do dotačního titulu II bude návrh na rozdělení dotací v programu II předložen ZMB v dubnu. Při hodnocení žádostí byla zohledněna kritéria stanovená Metodikou hodnocení registrovaných sociálních služeb v JMK (šlo o porovnání služeb stejného typu, a to včetně služeb, které poskytují

Projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

příspěvkové organizace). Na tvorbě Metodiky město Brno s JMK úzce spolupracovalo. Hodnocení žádostí, a tedy navržené částky dotací, ovlivnila jak zmíněná Metodika, tak i samotné navýšení celkové částky na poskytnutí dotací a v neposlední řadě také priority Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok 2014. Bylo vypracováno pořadí dle jednotlivých typů služeb, které vycházelo z toho, jak se která služba odchýlila od mediánu pro daný typ služby (viz Metodika - k dispozici na www.socialnisluzby-jmk.cz nebo na www.socialnipece.brno.cz/texty/8/podmenu/108/dotacni-programmesta-brna-na-socialni-sluzby-program-i-). Při hodnocení se přihlíželo k mnoha aspektům a bylo poměrně složité. U každého typu služby byl proveden přepočet, který určil pořadí dané služby (jak se služba v rámci hodnocení umístila), zároveň bylo důležité, zda se služba pohybovala v optimálním intervalu určeném pro daný typ služby, přičemž do konečného návrhu zasáhly také priority obsažené v AP Brno pro rok 2014. Více informací k přepočtům a optimálním intervalům je k dispozici v Metodice. V případě, že v Brně existuje pouze jedna služba daného typu, např. průvodcovské a předčitatelské služby, je tato služba porovnávána s obsahově a typově podobnou službou, v tomto případě s osobní asistencí. Protože se jednalo o první, pilotní hodnocení služeb dle nové Metodiky, byla zvolena mírnější varianta návrhu konkrétních dotací, tzn., že šlo především o eliminaci „extrémů“ (služby, které se vychylovaly od optimálního intervalu, v rámci daného typu služeb). Rozptyl od – do (optimální interval dle metodiky pro každý typ služby), při kterém byla zachována výše dotace z roku 2013, byl dán pro rok 2014 velmi široce. Pro rok 2015 bude tento rozptyl zúžen a výsledné pořadí služeb se do návrhu dotací promítne výrazněji. Důvodem pro mírnější hodnocení byl také fakt, že některé údaje organizace doposud neevidovaly nebo je evidovaly různým způsobem. Vstupní data v rámci projektových fichí pro potřeby hodnocení dle nové metodiky tedy nebyla v některých případech úplně přesná (někdy šlo o kvalifikované odhady, pokud organizace dosud požadovaný údaj neevidovala, často projektové fiche obsahovaly chybná data nebo některé údaje zcela chyběly - bylo tedy nutné tyto data ještě následně upřesňovat). Nyní však všichni poskytovatelé vědí, co přesně mají v rámci dané služby evidovat a jakým způsobem. S novou podobou projektové fiche a s konkrétními požadovanými údaji se organizace již seznámily v rámci dotačního řízení a následně také v rámci vyúčtování. Pro příští rok již nebude brán zřetel na „kvalifikované odhady“ nebo na odůvodnění s tím, že organizace dané údaje neeviduje. Jak při podávání žádostí, tak pak především v rámci vyúčtování byly kontaktovány všechny organizace, které poskytly chybné údaje. Zástupci těchto organizací byli na chyby upozorněni, poskytnutá data byla ověřována a individuálně bylo s organizacemi řešeno, co konkrétně bylo uvedeno chybně a jak má být daný údaj uveden správně. V rámci každoročního setkání bude znovu upřesněno, co a jak vykazovat a evidovat a bude upozorněno na nejčastější chyby, včetně nejčastějších dotazů ze strany poskytovatelů. Na základě analýzy dat z vyúčtování bude Metodika aktualizována – budou zúženy optimální intervaly v rámci jednotlivých typů služeb, bude aktualizováno a ještě více upřesněno pojmosloví. Metodika bude aktualizována do konce června 2014. Vycházet se bude z podkladů dodaných v rámci vyúčtování, které odráží realitu (žádosti obsahují předpoklady poskytovatelů) a také ze zpětné vazby organizací u některých problémových specifických situací. Aktualizovanou metodiku bude možné před jejím schválením připomínkovat (KrÚ JMK ji organizacím k připomínkování rozešle). Výsledky dotačního řízení budou organizacím rozeslány jako obvykle e-mailem spolu s informací, v jakém termínu bude možné přijít podepsat smlouvu o dotaci. Paní PhDr. Iva Řežábková, dv. č. 123, bude k tomuto účelu k dispozici i mimo úřední dny a hodiny. Je důležité, aby všechny organizace podepsaly smlouvu v daném termínu. Pokud některé organizace nepodepíší smlouvu do určeného termínu, zdržují tím výplatu dotací všem organizacím, kterým byla dotace přiznána. Organizacím bude také rozesláno pořadí služeb (jak se služba v rámci hodnocení dle nové metodiky umístila). Toto první pořadí služeb dle nového hodnocení je třeba brát s určitou rezervou. Vstupní data od organizací (v


rámci projektových fichí) nebyla úplně přesná (viz výše) a v rámci aktualizace Metodiky a zpřesnění údajů od poskytovatelů se může pro příští rok změnit. Rovněž JMK bude pořadí služeb zveřejňovat. Pořadí JMK a Brna se bude samozřejmě lišit, a to proto, že JMK srovnával cca dvojnásobný počet služeb oproti Brnu a hodnotil i další kritéria, např. dostupnost služeb v rámci daných lokalit, jedinečnost služby v rámci JMK (oproti tomu jedinečnost služby v rámci města Brna) atd. Dalším faktorem je pak také skutečnost, že některé organizace poskytly rozdílné informace městu Brnu a jiné JMK (tento problém by měla do budoucna eliminovat plánovaná softwarová aplikace, do které budou organizace zadávat jednotná data jak pro město Brno, tak pro JMK). ad 3. Technické informace pro poskytovatele sociálních služeb Databáze kontaktů (mailing list). Referát komunitního plánování pracuje s dvěma databázemi emailových kontaktů. Jedna je široká a obsahuje všechny emailové kontakty uvedené v prezenčních listinách pracovních skupin v rámci procesu komunitního plánování, případně kontakty na ty, kteří o zařazení do této databáze požádali. Na tyto kontakty jsou zasílány pozvánky na pracovní skupiny, pozvánky na různé akce, důležitá sdělení, výzva k podávání žádostí o dotace apod. Druhá, užší databáze obsahuje pouze kontakty na organizace, které žádaly o dotace. Na tyto kontakty jsou zasílány výsledky dotačního řízení, výzva k podpisu smluv o poskytnutí dotací, výzva k pololetnímu a k závěrečnému vyúčtování. Tato databáze obsahuje kontakty uvedené v projektových fichích. Zpravidla se jedná o „obecný“ e-mail na organizaci, na statutárního zástupce a na vedoucího služby. Do užší databáze jsou zahrnuty všechny e-maily uvedené v žádosti (je možné uvádět více emailových kontaktů, některé organizace např. uvádí kromě e-mailu na vedoucího služby také kontakt na ekonoma, projektového manažera apod.). Je nutné, aby organizace změny těchto kontaktů oznamovaly. Pokud se např. v čase mezi podáním žádosti a závěrečným vyúčtováním změní vedoucí služby a nový e-mail není nahlášen (nestačí, že se nový zaměstnanec zúčastnil pracovní skupiny – tím pádem je jeho e-mail uveden v první, široké databázi, ale musí být sdělena informace, že je to nový vedoucí služby a že má být jeho e-mail změněn v databázi vytvářené na podkladě žádostí o dotace), je informace o vyúčtování zaslána na e-mail člověka, který již v organizaci nepracuje. V tomto případě se předpokládá, že si lidé v organizaci informace předají mezi sebou. Další záležitost týkající se databáze kontaktů je skutečnost, že některé organizace využívají emailové kontakty (které jsou viditelné v rozesílaných emailech, neboť nemohou být dány do skryté kopie, vysvětlení níže) pro rozesílání pozvánek na akce, semináře apod. Referát komunitního plánování apeluje na organizace, aby tak nečinily. Emailové kontakty Referátu KPSS poskytují členové pracovních skupin pro účely související s plánováním a nikoliv pro libovolné použití. Pokud budou chtít organizace nějakou informaci sdělit ostatním, nechť prosím email s bližšími informacemi, přílohou apod. zašlou na Referát komunitního plánování sociálních služeb, který dané informace organizacím rozešle. Hromadné emaily - adresy ve skryté kopii. Odborem městské informatiky MMB bylo Referátu KPSS sděleno, že údajně není možné posílat hromadné emaily ve skryté kopii (je to možné jen do určitého počtu adres), neboť je tím přetěžován magistrátní server. Z tohoto důvodu tedy bohužel není možné vyjít vstříc opakovaným žádostem organizací, aby byly emaily zasílány ve skryté kopii. Spolupráce v rámci procesu KPSS. V rámci nové Metodiky bude nově sledována spolupráce organizace v rámci procesu KPSS. Je tedy žádoucí se komunitního plánování účastnit, popřípadě se ze setkání předem omluvit. Je důležité zapisovat se do prezenčních listin. Neznamená to, že každá neúčast na pracovní skupině bude nějak sankcionována – nespoluprací se rozumí dlouhodobější neúčast na procesu plánování. Jedná se také o včasné zasílání podkladů pro AP, KP, aktualizace údajů na Portále soc. péče apod. Jsou organizace, které dané termíny nedodržují a je složité od nich potřebné informace získat (ty organizace, které podklady dodávají v termínech a v požadované kvalitě


tak budou oproti těm, které termíny nedodržují bodově zvýhodněny). Rovněž se také jedná o komunikaci v situaci, kdy organizace plánuje vznik nové služby či rozvoj služby stávající. Referát KPSS tímto tedy organizace upozorňuje, že v rámci nové Metodiky je spolupráce bodově hodnocena (přesněji řečeno za nespolupráci – viz výše, budou v rámci hodnocení odečítány body). Aktualizace Portálu sociální péče ve městě Brně. Povinnost aktualizovat informace na Portále vyvstává organizacím ze smlouvy o dotaci. Je to také jedna z forem spolupráce. Je žádoucí, aby informace aktualizovaly i organizace, které dotaci neobdržely. Portál je hojně využíván veřejností, Socio info centrum i další pracovníci OSP MMB na něj odkazují v případě dotazů na soc. služby. Je to také jedna z forem prezentace organizace navenek. Momentálně jsou na Portále u některých organizací zastaralé informace. Jedná se např. o kontakty na vedoucího zařízení, adresy, kapacity, výše úhrady apod. Nahlášení změny právní formy v souvislosti s novým Občanským zákoníkem. Pokud organizace uvažuje o změně právní formy, bylo by vhodné kontaktovat Referát KPSS a společně se dohodnout na nejvhodnějším načasování vzhledem k výplatě jednotlivých splátek dotací. V případě změny právní formy bude totiž nutné přepracovat rozpočtové opatření, které musí být následně nově schváleno Zastupitelstvem města Brna. Údaje, které organizace dosud neevidovaly. Jedná se např. o hodiny strávené na cestě a další. Do žádosti na rok 2014 a do vyúčtování roku 2013 byly uváděny kvalifikované odhady. Nyní již je nutné veškeré požadované údaje evidovat (viz projektová fiche - třetí sešit excelové tabulky „služby a ukazatele“). Při pololetním a závěrečném vyúčtování roku 2014 a při žádosti na rok 2015 již bude nutné uvádět reálné údaje, nikoliv kvalifikované odhady – nyní každá organizace ví, co přesně a jak evidovat. Formální a obsahová správnost žádosti o dotace. Pokud bude žádost o dotaci na rok 2015 obsahovat formální nebo obsahové chyby či nedostatky, bude jejich seznam s termínem pro opravu či doplnění zveřejněn na webu (odkaz samozřejmě žadatelé obdrží). V případě, že žadatel v termínu neučiní nápravu, bude žádost z dotačního řízení vyřazena. V září proběhne k dotačnímu řízení tak jako každý rok seminář a následně bude možné (stejně jako každý rok) využít osobních, telefonických či emailových konzultací. I přes pořádaný seminář a možnost následných konzultací obsahovaly žádosti na rok 2014 velké množství chyb. Bylo tomu do jisté míry proto, že fiche byla v některých částech změněna, ale také částečně proto, že většina žadatelů žádných konzultací nevyužila. Největší problémy se ukazovaly v rámci požadovaných personálních údajů (především přepočet úvazků, náklady na jeden úvazek v NP, PSP a PP). Z důvodu nedostatku času nebylo možné všechny organizace jednotlivě kontaktovat, proto tam, kde kontakt nebyl vyloženě nutný, byly tyto údaje přepočítávány. Z výše uvedených důvodů nebyly chybně vyplněné fiche vyřazovány nebo sankcionovány. To však již pro rok 2015 platit nebude – bude použit výše zmíněný systém (je časově i organizačně neúnosné, aby Referát KPSS kontaktoval jednotlivé žadatele, kterých jsou desítky, a individuálně řešil chyby v žádostech – k tomu jsou určeny konzultace v rámci dotačního řízení). Nicméně tento problém by do budoucna měla do jisté míry řešit zmíněná softwarová aplikace. Termíny pro odevzdávání – program I i program II. Termín pro odevzdání projektové fiche je vždy do 31.10., pololetní vyúčtování je nutné odevzdat do 31.7. a závěrečné vyúčtování do 31.1. Termíny jsou vždy uvedeny v průvodním dopise a v pokynech. Na Portálu sociální péče je u vkládání dokumentů uvedeno datum následující po termínu. To je však pouze z technických důvodů, aby bylo možné ještě poslední den do půlnoci materiály nahrávat. Den poté se systém pro organizace uzavře a nahrávání dokumentů již není možné. Referát KPSS tedy upozorňuje, že platí datum, které je uvedeno v pokynech a v průvodním dopise, nikoliv datum uvedené na webu u tabulky pro nahrání Projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

dokumentů (kdyby zde bylo datum 31. – již ten den by systém vkládání dokumentů uzavřel). Výše uvedená data jsou pořád stejná, pokud by došlo ke změně, samozřejmě by o tom byli všichni informováni. ad 4. Plán činností v rámci procesu komunitního plánování v roce 2014 Do konce února je nutné odevzdat podklady pro zhodnocení AP JMK 2013. Poskytovatelé, kteří v něm figurují, budou osloveni a vyzváni k vyplnění jednoduché tabulky. Poskytovatelé uvedou, zda bylo opatření splněno, částečně splněno či nesplněno, a to i s odůvodněním. Do konce února bude také termín pro odevzdání podkladů pro zhodnocení AP Brno 2013. Rovněž bude rozeslána tabulka, kde bude opatření pojmenováno, stručně charakterizováno a zhodnoceno, zda bylo splněno, částečně splněno či nesplněno včetně zdůvodnění. AP Brno 2014 je v elektronické podobě k dispozici na Portálu sociální péče http://socialnipece.brno.cz/texty/2/podmenu/318/3-proces-kpss-2013-2015/ V dubnu bude JMK opět posílat poskytovatelům sociálních služeb dopis s informacemi ohledně financování služeb v roce 2015 - to znamená, rozvoj kterých služeb JMK pro příští rok bude či nebude podporovat. V současné době není vůbec jasné, zda budou finance na rozvoj sociálních služeb (a pokud nějaký rozvoj bude, tak zřejmě minimální). AP JMK 2015 bude tedy zřejmě obsahovat rozvoj pouze vybraných služeb a to v omezené míře (bude-li nějaký rozvoj vůbec možný) – především z důvodu končícího IP JMK na služby soc. prevence (viz níže). Podobná situace se dá očekávat také na úrovni města Brna, vše bude ještě upřesněno. AP JMK 2015 a také AP Brno 2015 ovlivní končící navazující IP JMK na vybrané služby sociální prevence. Vybrané služby sociální prevence, které byly po šest let financovány z tohoto projektu, se budou vracet do dotačních řízení města, JMK a MPSV. Před šesti lety činil celkový objem finančních prostředků na tyto služby v rámci dotačního řízení města Brna cca 10 000 000 Kč. Nyní to bude více, neboť během uvedené doby se služby rozšířily. Tuto síť služeb sociální prevence (a následně také sít služeb sociální péče a poradenství) bude nutné optimalizovat. Optimalizace sítě služeb sociální prevence bude řešena na úrovni příslušných orgánů města Brna a na úrovni OSP MMB a Koordinační skupiny KPSS. Co se týká služeb sociální prevence, bude mít KrÚ (a potažmo tedy i město Brno) k dispozici analýzu potřebnosti služeb sociální prevence v JMK, která bude vycházet ze statistických dat, jako jsou například míra nezaměstnanosti v dané lokalitě, objem příspěvků a doplatků na bydlení, narůst či pokles klientů těchto služeb, kriminalita v dané lokalitě atd. Rovněž budou shromážděna a analyzována data o službách sociální prevence, které byly v IP JMK, a to pro potřebu srovnání s ostatními službami dle nové Metodiky, např. vysoká nákladovost může hrát roli v rozhodování, zda službu zachovat či nikoli. KrÚ JMK bude iniciovat setkání s politickými zástupci dotčených obcí. O tom, které služby zachovat a které služby úplně či částečně omezit, bude samozřejmě rozhodovat Zastupitelstvo města Brna. OSP MMB pro toto rozhodnutí poskytne podklady. Do tohoto rozhodování mohou určitým způsobem také zasáhnout podzimní komunální volby. V tuto chvíli je tedy velice předčasné předjímat, jaká bude situace. Co se tedy týká AP Brno 2015, bude město stát před stejným problémem jako JMK, a to nastavit minimální potřebou síť služeb sociální prevence v Brně. Z tohoto důvodu budou možnosti rozvoje služeb v roce 2015 buď velmi omezené, nebo dokonce nebude možné podpořit žádný další rozvoj na úkor zachování služeb stávajících (včetně některých financovaných dosud z IP JMK). Navíc do procesu plánování a financování mohou také určitým způsobem zasáhnout již zmíněné podzimní komunální volby. Letošní rok končí platnost současného Střednědobého plánu sociálních služeb JMK („Komunitní plán JMK“) a bude se tedy připravovat nový na roky 2015 – 2017. Střednědobý plán JMK je důležitý


dokument, který nastavuje prioritní oblasti v rámci JMK na další tři roky. Plán je dokumentem rámcového charakteru, není možné v něm uvádět detailní záměry. Dokument by měl být schválen Zastupitelstvem JMK v září, předtím proběhne jeho připomínkování. V polovině roku 2014 bude JMK shromažďovat podklady především na základě platných komunitních plánu jednotlivých ORP JMK, případně budou osloveni koordinátoři KPSS. JMK respektuje priority daných lokalit obsažené v jejich aktuálních Komunitních plánech, ale je samozřejmě v jeho kompetenci rozhodnout, jak s těmito podklady bude pracovat (nelze do Střednědobého plánu automaticky překlopit vše, je důležité hledat společné priority, provázanost služeb a především „bílá“ nepokrytá místa v rámci sítě služeb v kraji). Do Střednědobého plánu budou zahrnuty jen ty záměry, které se budou v daném období realizovat (nebo existuje reálný předpoklad jejich realizace). Nelze do tohoto dokumentu uvádět záměry, u kterých není jasné, kdo je zrealizuje a kdo je bude financovat. Nicméně v rámci poskytnutí podkladů za město Brno budou KrÚ JMK rovněž předány informace týkající se tzv. „neřešených oblasti“, které byly v rámci procesu KPSS ve městě Brně identifikovány a jsou uvedeny v aktuálním 3. Komunitním plánu města Brna. Na konci února byl ukončen Grantový projekt „Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně“. Hlavním cílem projektu byla tvorba komunitního plánu a akčních plánů. Dalšími výstupy byly tři úkolové skupiny, které se sešly v rámci projektu čtyřikrát. Jednalo se o úkolové skupiny řešící problematiku bydlení s doprovodnou sociální službou, propojování sociálních a zdravotních služeb a zaměstnávání osob se zdravotním postižením. K těmto tématům vznikly závěrečné zprávy, které zpracovaly vedoucí úkolových skupin a také odborné studie, které zpracovala FSS MU. Zprávy i studie jsou k dispozici na http://socialnipece.brno.cz/texty/2/podmenu/318/3proces-kpss-2013-2015/. FSS MU zpracovala v rámci projektu ještě jednu studii s názvem „Problematika lidí pečujících o blízkou osobu v městě Brně“, je k dispozici tamtéž. Zprávy i studie budou dány na vědomí SZK RMB, ÚP ČR a JMK. Referát KPSS byl informován ÚP ČR – krajskou pobočkou v Brně, že organizace, které žádaly o přípěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání (příspěvek na mzdu) a tento neobdržely, si mají požádat znovu (je to lepší než podávat odvolání). Prostředky na tyto příspěvky k dispozici jsou. ÚP rovněž informoval o projektu „Příležitost pro mladé do 30 let“, více informací naleznete na www.prilezitostpromlade.cz. V rámci této komunikace Referát KPSS rovněž předal ÚP výše zmíněné informace ohledně identifikovaných „neřešených oblastí“ a výstupy ze setkání zmíněných úkolových skupin. Tyto podklady byly také poskytnuty Oddělení implementace evropských fondů MMB, které připravuje za jednotlivé oblasti návrhy projektů pro nové programové období EU. Tyto podklady byly rovněž využity již dříve v rámci nastavování jednotlivých operačních programů, kdy referát KPSS připomínkoval příslušný dokument zpracovaný Svazem měst a obcí. Veškeré zmíněné podklady byly (a kdykoliv mohou být) relevantně využity a jejich zpracování tedy nebylo zbytečné. V rámci schůzky se zástupci Oddělení implementace evropských fondů MMB Referát KPSS informoval o dlouhodobě potřebných a neřešených problémech v rámci sociální oblasti v městě Brně (především se jedná o finančně náročné investiční projekty). V rámci Integrovaného regionálního operačního programu budou vyčleněny finance na investiční záměry, jejichž financování není z běžných zdrojů možné (v rámci klasických dotačních titulů). Co se týče sociální oblasti, na schůzce byly diskutovány zejména tři nejohroženější cílové skupiny, které v rámci procesu komunitního plánování dlouhodobě identifikujeme. Jedná se o lidi s duševním onemocněním, kteří zpravidla nedosahují na příspěvek na péči a nemohou tak využívat soc. služeb, které potřebují. Jedná se také o ty, kteří jsou v rámci reformy psychiatrické péče po několikaleté hospitalizaci v Psychiatrické nemocnici propouštěni,


přičemž nemají rodinné zázemí, ocitají se bez domova a jsou často mimo jiné zneužíváni k různým podvodům apod. Tento problém do jisté míry řeší stávající služby, nicméně dlouhodobě chybí pro tuto cílovou skupinu chráněné bydlení (jeho současné kapacity jsou nedostačující) a domov se zvláštním režimem. Další neméně ohroženou cílovou skupinou jsou lidé ocitající se v extrémním sociálním vyloučení – jedná se o tzv. vícečetné, kumulované diagnózy, kdy jde např. o osobu bez přístřeší, s vážnými zdravotními problémy, vozíčkáře, se závislostí na alkoholu, bez příjmů, zadluženého atd. Tedy situace, kdy se problémy extrémně nakumulují a péče o takového člověka je natolik náročná, že jej nelze trvale umístit do některého ze stávajících zařízení. Je zde tedy potřeba specifického zařízení, které bude nízkoprahové, bude schopno poskytnout jak sociální, tak i zdravotní péči a bude moci flexibilně reagovat v krizových situacích (kdy je třeba takového klienta okamžitě umístit a poskytnout mu např. následnou zdravotní péči po hospitalizaci apod.). Třetí, rovněž velmi ohroženou cílovou skupinou jsou lidé s poruchou autistického spektra, především těžší formy tohoto postižení (např. agresivita vůči sobě i okolí). V Brně dlouhodobě chybí kapacity pro tuto cílovou skupinu, chybí speciální zařízení – domov pro osoby se zdravotním postižením nebo chráněné bydlení. Práce s těmito lidmi je velmi náročná a vyžaduje individuální péči. Zároveň není možné tyto lidi umísťovat do běžných zařízení pro lidi s mentální retardací, případně autismem lehčí formy. Péče o tyto lidi je plně na bedrech jejich rodičů či příbuzných, ovšem není v jejich silách takto náročnou péči vykonávat dlouhodobě. R. Janík vyzval organizace, aby se nad operačními programy zamýšlely již nyní, sledovaly výzvy a hlavně aby se na ně dopředu připravovaly. Zpracování investičního projektu není otázka týdne. Dle jeho názoru budou výzvy nastaveny lépe než v předchozím programovém období. Kromě výše zmíněného operačního programu bude také možné čerpat prostředky z Operačního programu Zaměstnanost, který obsahuje podporu zaměstnanosti a adaptibility pracovní síly, sociální integraci a boj s chudobou, sociální inovace, mezinárodní spolupráci a efektivní veřejnou správu. To vše dává velký prostor pro inovativní projekty, na které dlouhodobě nejsou prostředky. OSP MMB tedy v rámci IROP navrhl výše zmíněná potřebná zařízení, nicméně to neznamená, že by se o podobné potřebné projekty nemohly pokusit i poskytovatelé služeb z řad NNO (naopak by to bylo žádoucí). Spolupráce s JMK na navazujícím třetím individuálním projektu. Tisková zpráva k zahájení individuálního projektu "Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji III." je k dispozici na www.socialnisluzby-jmk.cz. Kromě dalších klíčových aktivit půjde především o tzv. síťování služeb (odborné sociální poradenství, služby sociální péče a sociální prevence). S tím souvisí výše zmiňované ukončení financování vybraných služeb sociální prevence. JMK bude síťování řešit na úrovni okresů, město Brno bude „své“ služby řešit samostatně (ovšem rovněž ve spolupráci s JMK). V rámci zmíněných okresů plánuje JMK navrhnout minimální síť služeb prevence do konce června 2014, dále pak síť služeb poradenství (předpoklad podzim 2014) a nakonec síť služeb sociální péče (předpoklad v první polovině roku 2015). Se síťováním souvisí plánovaná kontrolní šetření kvality sociálních služeb. Tato šetření v žádném případě nenahrazují inspekce kvality sociálních služeb a budou také mnohem menšího rozsahu. Cílem je získat v krátké době základní přehled o kvalitě služeb poskytovaných v Jihomoravském kraji, výsledná zjištění propojit s financováním služeb a současně dát poskytovatelům služeb zpětnou vazbu s metodickým doporučením. Hlavním cílem je získání měřitelných a vzájemně srovnatelných výstupů pro hodnocení kvality služeb v rámci dotačních řízení. Kritérium kvality služby se na systému hodnocení služeb, dle schválené Metodiky pro hodnocení registrovaných sociálních služeb, podílí 15 %. Pro realizaci výše uvedené aktivity sestavil JMK desetičlenný inspekční tým, jehož náplní bude realizace kontrolních šetření v sociálních službách se zařízením na území Jihomoravského kraje. Kontrolní šetření bude realizovat 5 dvoučlenných týmů inspektorů kvality sociálních služeb ve


třech tříměsíčních etapách (jaro 2014, podzim 2014 a jaro 2015), přehled termínů je k dispozici na www.socialnisluzby-jmk.cz. Předmětem kontrol kvality služeb bude především (v souladu se schválenou Metodikou) osobní dokumentace uživatelů – záznam o uzavření smlouvy, plán průběhu služby pro uživatele, záznam o poskytování služby a hodnocení naplňování osobních cílů. V případě zjištěných pochybení v rámci výše uvedených kontrolovaných oblastí dojde u dané služby při nejbližším dotačním řízení k odečtení bodů. Pokud kontrola kvality nebude moci být v daném termínu provedena (poskytovatel služby ji odmítne nebo bude nedostupný), kritérium kvality bude u dané služby hodnoceno 0 body. Jelikož tyto kontroly budou realizovány teprve v roce 2014, v rámci podzimního dotačního řízení pro rok 2014 dostaly všechny organizace v rámci hodnocení kvality plný počet bodů. Dále by měla vzniknout softwarová aplikace, která bude sloužit jak pro potřeby JMK, tak i jednotlivých ORP včetně města Brna. V praxi to bude znamenat, že žadatelé o dotaci budou nahrávat jedny informace a ty budou sloužit jako podklad pro dotační řízení JMK i Brna. Tímto dojde ke sjednocení, administrativnímu zjednodušení a zároveň k eliminaci nejednotných informací. Aplikace by měla vzniknout v době, kdy se předpokládá přechod financování z MPSV na jednotlivé kraje. Se síťováním služeb souvisí také fakt, že v momentě, kdy dojde k přesunu financování z ministerstev na kraje, bude JKM požadovat kofinancování služeb ze strany obcí (tedy včetně města Brna) ve větší míře než doposud (zároveň by však mělo postupně dojít ke srovnání poměru výše poskytnutých dotací z města a kraje – nyní je tento poměr u jednotlivých služeb často velice různý). Také proto je nutné, aby si každá obec a město definovalo svou minimální a optimální síť služeb s tím, že je nutné počítat s jejich kofinancováním – jde o tedy o to, co všechno bude v možnostech města spolufinancovat a na co již prostředky nebudou. Síť sociálních služeb nebude uzavřená, ale budou nastavena určitá pravidla, která vstup do sítě umožní (jedním z kritérií bude např. právě zmíněné kofinancování). Přepokládá se, že na jaře 2014 (květen/červen) proběhnou pracovní skupiny, na kterých by měly být řešeny podklady pro AP 2015, a to jak města Brna, tak JMK. Jak již bylo zmíněno, je velmi pravděpodobné, že finance na rozvoj služeb, jak z JMK, tak z Brna, budou minimální nebo dokonce žádné, a to z důvodu nutnosti řešit financování služeb prevence z končícího IP JMK. Jak bude k dispozici více informací, bude OSP MMB poskytovatele informovat o strategii pro příští rok. Na podzim 2014 před vyhlášením dotačního řízení proběhne pravidelné setkání se zástupci NNO k dotačnímu řízení na sociální služby pro rok 2015. Seminář bude veden především prakticky a bude určen pro projektové manažery organizací (případně ekonomy nebo ty pracovníky, kteří v rámci organizace zpracovávají projekty). Bude představena projektová fiche (zřejmě dojde k menším úpravám), budou se řešit případné nejasnosti a bude se upozorňovat na nejčastější chyby při vyplňování (budou použity praktické příklady, samozřejmě se bude možné na cokoliv zeptat). ad 5. Diskuze R. Janík na základě e-mailu od B. Uhlířové, SPMP Brno, která se ze setkání pracovní skupiny z důvodu nemoci syna omluvila, uvedl na pravou míru informaci ze zápisu ze dne 11. 11. 2013, kde bylo uvedeno:

„J. Jůzová, CSS, p.o., Domino, navrhla rozšíření financování pobytových služeb. Uvedla, že rozumí potřebnosti terénních služeb, ale zeptala se, co bude s dospělými „dětmi“ s mentálním postižením, až jejich rodiče zestárnou. „B. Uhlířová, SPMP Brno, reagovala na slova J. Jůzové. Sdělila, že o tomto problému se v organizaci s rodiči mentálně postižených dětí hodně mluví. Rodičům je přes šedesát let, ale nechtějí podat žádost


o umístění svého dospělého dítěte do žádného zařízení. I kdyby bylo v pobytových službách dostatek volných míst, rodiče by tam umístit svoje dospělé dítě nechtěli.“ R. Janík sdělil, že B. Uhlířová vyjádřila v e-mailu obavy, aby si čtenář zápisu, který nebyl přítomen na pracovní skupině a neslyšel tedy celý kontext, nevytvořil dojem, že se organizace SPMP Brno domnívá, že více míst v pobytových službách pro osoby s mentálním postižením a autismem ve městě Brně není potřeba. Naopak, dostatek míst v pobytových zařízeních je velmi zapotřebí, stejně tak jako podpora rodičů v období, kdy se rozhodnou podpořit své dítě s postižením v samostatném životě mimo rodinu. Tyto dvě záležitosti jsou spojené nádoby. Pokud nebudou rodiče „ve správný čas“ podpořeni umožnit dítěti samostatný život např. v chráněném bydlení (musí ovšem existovat volná místa), pak by se mohlo stát, že by kapacita zařízení poskytujících pobytové služby nebyla naplněná. Poté R. Janík vyzval zástupkyni nové organizace, aby organizaci představila. D. Švédová, Klára pomáhá o. s. Organizace poskytuje prvotní pomoc pro pečující o osoby se zdravotním postižením. Byla založena v prosinci roku 2012. Posláním je zlepšovat kvalitu života pečujících osob. Organizace pomáhá rodinám a lidem, kteří dlouhodobě pečují o své nejbližší. V organizaci pracují laičtí poradcové (pečující), kteří mají osobní zkušenost s dlouhodobou péčí. Cílem je individuálně pomoci s novou životní situací, podpořit rodinu vlastními zkušenostmi a společně hledat řešení s vizí plnohodnotného života. Pečující osoba je nasměrována na místa, kde se jí dostane finanční podpory a odborné pomoci. Laičtí poradcové pomáhají s poskytováním základního poradenství (služba není registrovaná) v oblasti vyřizování sociálních dávek, hledají spolu s pečujícími možnosti, jak vyjít s menším rodinným příjmem, nabízí pomoc při uplatňování práv a zájmů zdravotně znevýhodněného člena rodiny, podporují návrat do zaměstnání po dlouhodobém opatrování člena rodiny (zvýšení sebevědomí, pomoc s přijetím sebe sama, srovnání se s nastalou životní situací, osobní rozvoj), podporují pozůstalé (podpora rodičům, kterým zemřelo nebo umírá dítě). Kontakty: www.klarapomaha.cz, e-mail: [email protected], Andrea Křístková, tel.: 724 667 407, Renata Zedová, tel.: 731 150 949. M. Heroutová, Slezská diakonie – středisko Eliada, představila plánovaný nový projekt organizace – Centrum Paliativní péče. Projekt je postaven na spolupráci dvou subjektů, a to Slezské diakonie (www.slezskadiakonie.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz), z nichž každý má pro projekt nezastupitelnou roli. Centrum paliativní péče bude poskytovat odbornou zdravotně sociální péči dlouhodobě nemocným dětem, umírajícím dětem a jejich rodinám. Konkrétně půjde především o poskytování ubytování rodinám s dětmi v areálu nového dětského paliativního oddělení při FN Brno, zapojení dětí s rodiči do volnočasových aktivit mimo jejich lékařské léčebné procedury, práce s rodinou v období odchodu dítěte, překonání nejtěžších chvil a návrat zpět do běžného života. Projekt bude mimo jiné financován z Norských fondů. R. Janík reagoval, že o projektu již bylo se Slezskou diakonií v minulém roce jednáno. Je zde však problém, který je nutné vyřešit. Jde o to, v rámci jaké služby dle zákona č. 108 o sociálních službách by tyto činnosti byly poskytovány. Problém může také představovat fakt, že projekt stojí na pomezí sociálního a zdravotnického resortu, což u podobných projektů bývá komplikací. Vedoucí odboru je této myšlence nakloněn, ale vše musí být samozřejmě v souladu s legislativou. P. Michalová, AUT o. s. představila sdružení, které vzniklo z iniciativy rodičů dětí s poruchami autistického spektra (PAS) navštěvujících Základní školu Štolcova 16 v Brně. V organizaci je sdruženo cca 50 rodin. Organizace neposkytuje registrovanou sociální službu, jeho snahou je podpora pečujících. P. Michalová sdělila, že mnoho dětí je již v teenagerském věku, během cca pěti let budou opouštět školu. Denní péče je pro rodiny po patnácti letech neúnosná, rodiče by potřebovali


odpovídající sociální služby. Přitom v současné době má mnoho organizací provozujících např. denní stacionáře PAS jako kontraindikaci pro přijetí do služby, popřípadě mají plné kapacity. V nejbližších pěti letech ukončí vzdělání deset žáků, kteří budou potřebovat využít službu denního stacionáře. Problémem je také dostupnost odlehčovacích služeb. L. Janištinová, Ruka pro život o.p.s., sdělila, že organizace provozuje denní stacionář na Božetěchové v Brně – Králově Poli, cílovou skupinou jsou lidé s mentálním postižením. Do budoucna organizace uvažuje o vybudování chráněného bydlení, jako cílovou skupinu nevylučuje osoby s PAS. Momentálně řeší finanční prostředky na rekonstrukci prostor, které má organizace k dispozici. R. Janík reagoval, že finance je nutné získávat z více zdrojů. OSP MMB nemůže poskytnout finance na investice. Doporučil sledovat a využít možností nabízejících se z EU. M. Vrbová potvrdila slova P. Michalové. Dále dodala, že důležitým obdobím jsou prázdniny, kdy např. odlehčovací služby nemají volné kapacity. Dále dodala, že s organizací Ruka pro život má dobré zkušenosti. B. Kostková, CSS, p. o. – Domov Tereza, odpověděla, že momentálně jsou na odlehčovací službě volné víkendy, ale prázdniny jsou zamluvené na rok dopředu. M. Klementová, Úsměvy, o. s., uvedla, že dle jejích informací v rámci JMK poskytuje pobytové odlehčovací služby právě pouze Domov Tereza. L. Doležal, Domov pro mne, o. s., nabídl možnost týdenního dětského tábora a dvou víkendových pobytů (jaro a podzim), které organizace pořádá. Pobyty organizace pořádá od roku 2007 a jsou určeny dětem a mládeži od šesti do šestadvaceti let s tělesným, mentálním nebo kombinovaným postižením. Dále organizace pořádá od roku 2004 zážitkové pobyty pro dospělé s tělesným postižením. Kontakt na koordinátorku dětských táborů Mgr. Markétu Borutovou je [email protected]. Z. Bradová, CSS, p.o. – Domov Nojmánek, konstatovala, že primárně zde jde o problém dětí s PAS. Děti potřebují získat návyk, nabízet rekreační pobyty není v souladu s potřebami těchto dětí. L. Doležal uvedl, že klienty dětských pobytů jsou i děti s určitým typem PAS. Dále sdělil, že každé dítě má po dobu celého pobytu svého osobního asistenta. Je možné se domluvit, že se asistent seznámí s dítětem již před pobytem. Program vytváří a vedou dobrovolníci se speciálně pedagogickým vzděláním, kteří pracují ve školních zařízeních. Pokud dítě nezvládá kolektiv, má dítě s asistentem individuální program. M. Vrbová konstatovala, že každé dítě s PAS je jiné a má jiné potřeby. Posteskla si, že neví, co bude dál, až děti vyjdou ze ZŠ. ZŠ Štolcova není jedinou školou s touto cílovou skupinou. Rodin a dětí, kterých se týká řešení budoucnosti, je hodně. Dále sdělila, že má velmi dobrou zkušenost s pečovatelskou službou Brno – Bystrc, která třikrát týdně vozí její dceru do školy (dcera je z trojčat). P. Michalová shrnula, že rodiče stojí před neřešitelnými situacemi. Děti s PAS a s mentální retardací vyžadují odlišný přístup. Pobytové akce jsou dobré, ale rodičům jde o zvládání každodenního života. Ve sdružení jsou nyní tři rodiny, které aktuálně a akutně potřebují službu. Škola nabízí volnočasové aktivity, ty ale také neřeší každodenní život. Co se týče chráněného bydlení, tak dle názoru P. Michalové tabulkově volná místa existují, nicméně při bližší analýze se zjistí, že jsou určena pro klienty, kteří z pobytových zařízení přecházejí do chráněného bydlení, často zřízeného ve stejném objektu. Pro klienty z domácí péče tato místa dostupná nejsou.


M. Němcová, CKP Brno, informovala o tom, že v současné době je budováno chráněné bydlení Mirandie v Brumovicích - www.mirandie.cz. Provoz by měl být dle harmonogramu zahájen 1.1.2015. Kapacita bude 12 dospělých uživatelů s mentálním nebo kombinovaným postižením, včetně osob s PAS. Bližší informace podá pan Tomáš Vostřák, vedoucí Domova Arkénie a člen správní rady. Kontakty: [email protected] nebo 519 324 653. Další chráněné bydlení buduje Diakonie ČCE – středisko Brno v městysu Nosislav. Více informací zde: http://brno.diakonie.cz/chranene-bydleninosislav. F. Halm, SPMP Brno, konstatoval, že k jistému posunu v sociálních službách pro cílovou skupinu lidí s mentálním postižením došlo, neboť před 40 lety existoval pouze jediný ústav. Syn má osmačtyřicet let a všemi těmito starostmi si rodina prošla. Dle jeho názoru by bylo dobré zorganizovat „kulatý stůl“, kde by bylo shrnuto, jak to se sociálními službami pro lidi s mentálním postižením a PAS vypadá, mohly by být předestřeny možnosti jak hledat cesty k řešení situace pečujících rodin. Služeb přibylo, ale některých je stále nedostatek a nejsou pro rodiče dostupné. P. Krňávková, APLA – JM, sdělila, že touto problematikou (osoby s PAS) organizace žije. Organizace poskytuje terénní sociální služby, osobní asistenci a ranou péči. Pobytové odlehčovací služby není organizace schopná zajistit. Zmínila, že by se organizace k iniciativě ráda přidala. P. Michalová reagovala, že o terénních sociálních službách nemluvila, neboť co se týká osobní asistence, je poptávka dle jejího názoru pokrytá. K. Weishäupel, DCHB – Effeta, denní stacionář, informoval o tom, že v současné době (únor 2014) jsou v denním stacionáři na Strnadové dvě volná místa. Kapacita svozové služby je momentálně naplněná, z finančních důvodů musela být zredukovaná. Do budoucna je v plánu rekonstrukce a nadstavba budovy. Poté, co bude stav budovy vyřešen, bude se řešit cílová skupina klientů. Uživatelé stárnou a jejich potřeby se mění. ad 6. Závěr Na závěr R. Janík poděkoval zástupcům organizací za diskuzi a požádal je, aby hodnocení AP 2013 dodali písemně v elektronické formě do konce února. Co se týká zmiňovaného návrhu uspořádat „kulatý stůl“, OSP MMB může nabídnout prostory a rozeslání pozvánky (nicméně by se nemělo jednat o dublování klasické pracovní skupiny OMP v rámci procesu KPSS). Dále informoval o tom, že příští setkání pracovní skupiny se uskuteční pravděpodobně na přelomu května až června (dle aktuální situace), a jak již bylo zmíněno, obsahem by měla být diskuze ohledně AP Brno a AP JMK na rok 2015. Pozvánku s programem účastníci pracovní skupiny zavčas obdrží e-mailem. Poté se koordinátor komunitního plánování R. Janík a vedoucí pracovní skupiny Z. Bradová s přítomnými rozloučili.

Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 10. 2. 2014


PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A AUTISMEM

Recommend Documents