PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM
Zápis ze setkání Termín konání: Časové rozvržení: Místo konání:
úterý 14. 4. 2015 13:00 – 15:00 (občerstvení zajištěno) budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře
PROGRAM: 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) 2. Přehled statistických údajů ÚZIS 2010/2012 Brno, Mgr. Jiří Šupa, Ph.D., Sdružení Práh 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují 4. Závěr
ad 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) Cílem setkání je diskuze o potřebách týkajících se této cílové skupiny. Které potřeby jsou pokryty, které nedostatečně a které pokryty nejsou. Cílem setkání je zformulovat hlavní okruhy potřeb a navrhnout priority do 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně (dále jen KP). Na posledním červnovém setkání budou definovány a jasně formulovány priority, konkrétní opatření a jejich realizátoři. Koordinátor R. Janík požádal přítomné o trpělivost, co se týká zaslání zápisu. Pracovních skupin je osm, diskuze jsou obsáhlé a zpracování zápisu tedy bude nějaký čas trvat. Kromě samotného zápisu bude také rozesláno shrnutí identifikovaných potřeb, tedy výstup z dnešního jednání. Do příští pracovní skupiny budou členové pracovní skupiny požádáni o doplnění informací a případné komentáře k identifikovaným potřebám. Tyto podklady pak budou sloužit k jednání na červnovém setkání (kde se již budou konkrétně formulovat a schvalovat priority a opatření). Struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně KP bude vytvořen na dva roky 2016 – 2017. Struktura bude velmi podobná minulým KP. Každá kapitola pro jednotlivé cílové skupiny bude obsahovat priority, což je obecně okruh identifikovaných potřeb a opatření, která představují způsob, jak bude potřeba naplněna (jak se bude daná potřeba řešit). Opatření je pak rozpracováno na konkrétní dílčí kroky (aktivity vedoucí k jeho realizaci). Dotčení realizátoři (organizace), kteří se k realizaci daného opatření přihlásí, vyplní příslušné formuláře, ve kterých opatření rozpracují (popis, cíl, harmonogram atd..). Dále bude KP opět obsahovat systémové priority, přičemž jedna z nich se bude opět týkat zachování stávající komplexní sítě sociálních služeb (v dané kapacitě) pro jednotlivé cílové skupiny. Další systémové priority se budou týkat například spolupráce s JMK, a také průřezových témat, což jsou společná témata, která se objevují napříč cílovými skupinami. KP bude rovněž obsahovat dlouhodobě problémová a neřešená témata a specifické oblasti přesahující sociální služby a to podobně jako v předchozím KP v rámci podkapitoly
„Neřešené oblasti a trendy do budoucna“. Nově budou do KP zpracovány rozvojové záměry vhodné k financování z EU. Při tvorbě KP bude muset být respektován Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2015 – 2017 (SPRSS), jen tak bude zajištěna reálnost nastavených opatření. Záměry, které nebudou v souladu se SPRSS nebo které nebude možné realizovat během dvou let, budou zaneseny v přesahových oblastech. Rovněž nebude možné zařadit do opatření takové záměry, ke kterým se nepřihlásí žádný realizátor. KP bude přes letní měsíce 2015 Referátem KPSS zpracován, v září proběhne připomínkovací řízení a poté bude KP předložen k projednání orgánům města Brna. Na nedávné konferenci JMK byla sdělena informace, aby poskytovatelé případné dotazy ohledně financování zasílali Mgr. Martině Blešové. Koordinátor upřesnil, že Mgr. Martina Blešová pracuje na Oddělení sociálních služeb Odboru sociálních věcí KrÚ JMK, přičemž financování spadá do kompetence Oddělení ekonomiky a kontroly Odboru sociálních věcí KrÚ JMK. Doporučil tedy, aby se poskytovatelé s případnými dotazy ohledně financování obraceli právě na zmíněné Oddělení ekonomiky a kontroly. Na Mgr. Martinu Blešovou (jakožto koordinátorku KPSS v JMK) je možné směřovat dotazy týkající se komunitního plánování na krajské úrovni. Na dnešní setkání byli pozváni také uživatelé sociálních služeb, kteří byli vyzváni, aby se vyjádřili ke svým potřebám tak, jak svou situaci vnímají oni sami, především tedy ve vztahu k sociálním službám a celkově v rámci sociální oblasti (s vědomím toho, že jejich životní situace se pochopitelně dotýkají i další oblastí - např. oblasti školství, zdravotnictví, bydlení apod.). ad 2. Přehled statistických údajů ÚZIS 2010/2012 Brno, Mgr. Jiří Šupa, Ph.D., Sdružení Práh Počet léčených onemocnění podle vybraných diagnóz v roce 2012 (ÚZIS, 2013) Diagnóza: Schizofrenie (F20-29) Brno město 3534; Brno venkov 302 Afektivní poruchy (F30-39) Brno město 6321; Brno venkov 1540 Počet hospitalizací podle skupin psychiatrických diagnóz (2010) z jednotlivých okresů za 1 rok Diagnóza: Schizofrenie (F20-29) Brno město 481; Brno venkov 184 Afektivní poruchy (F30-39) Brno město 222; Brno venkov 115 Počet lidí s možností užitku ze služeb se závažným duševním onemocněním Diagnóza: Schizofrenie (F20-29) Brno město 2120; Brno venkov 181 Afektivní poruchy (F30-39) Brno město 1580; Brno venkov 385 ad 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují Zástupce uživatelů (rodinný příslušník), dcera s duševním onemocněním, není schopná bydlet samostatně. Všichni duševně nemocní nejsou schopni bydlet samostatně jen za podpory. Potřebují
stálý dohled a pomoc. V psychiatrické nemocnici během hospitalizace by mohli pacienti pracovat např. na zahradě. V Černovicích je velká zahrada. Nebo by mohli uklízet. Práce by pacientům prospěla. Ale přesto v psychiatrické nemocnici během léčby nepracují. M. Tuček, Psychiatrická nemocnice Černovice, sociální pracovnice v psychiatrické nemocnici jsou přepracované, je jich málo. Nároky na ně kladené jsou enormní. Dlouhodobě hospitalizovaní pacienti jsou „sociálně nevědomí“, ztratili sociální návyky. Pacienti jsou propouštěni do „kapitalistického světa“, který nejsou schopni pochopit. Sociální pracovnice v nemocnici by bylo dobré doplnit sociálně rehabilitačními pracovníky zvenčí, kteří by předávali pacientům jednoduché informace, chodili by s pacienty na úřady apod. Někteří dlouhodobí pacienti nebo pacienti s lehčí diagnózou by mohli být zařazeni zpět do společnosti, kdyby měli možnost jít např. do chráněného bydlení. Problémem je, že o mnohé pacienty ztratila zájem rodina a oni se nemají kam vrátit. Na druhou stranu existují případy, kdy se manželka doma stará o manžela a dvě dcery se schizofrenií a sama péči již nezvládá a podle toho také jejich domácnost vypadá. Co se týká sociálních dávek, duševně nemocní lidé bývají považováni za méně nemocné než např. lidé s tělesným postižením. Duševně nemocní lidé sice mají čtyři zdravé končetiny, ale nemají „zdravou hlavu“. V indikovaných případech je dle jeho názoru dobré omezit svéprávnost. Co se týká práce v rámci psychiatrické nemocnice např. na zahradě, zákon pacientům v rámci nemocnice pracovat bohužel neumožňuje. Zástupce uživatelů (rodinný příslušník), syn trpí maniodepresivní psychózou, studoval VŠ, pak ale studium přestal zvládat. Chybí pracovní místa pro lidi s duševním onemocněním. Přitom by mohli pracovat jako výše zmínění sociálně rehabilitační pracovníci, mají s nemocí vlastní zkušenost. Syn pobírá invalidní důchod, ale bylo by lepší, kdyby pracoval. Stávají se situace, že než dojde k hospitalizaci, je syn „v laufu“. V tomto stavu dostane např. pokutu, kterou nezaplatí ani o ní nikomu neřekne. K vyřešení situace by pomohlo potvrzení od lékaře, psychiatra, které by ale muselo být k tomu datu, kdy k uložení pokuty došlo. Jenže když je syn „v laufu“, tak k lékaři nedochází. Policie by měla spolupracovat s psychiatry. Policie by měla mít k dispozici „seznam“ osob s duševním onemocněním, měla mi mít k dispozici kontakty na jejich psychiatry. L. Vachková, Sdružení Práh, k psychiatrovi musí mít pacient důvěru, kdyby psychiatr spolupracoval s policií, důvěra pacienta k lékaři by se ztratila. Zdůraznila důležitost multidisciplinárních týmů a vzdělávání. Zástupce uživatelů (rodinný příslušník), u syna v pětadvaceti letech propuklo duševní onemocnění. Na vině je zřejmě kombinace více faktorů, jako je stres, přecházení nemocí apod. Před nemocí pracoval jako stavbyvedoucí. Uvítal by, kdyby město Brno nabízelo lidem s duševním onemocněním pracovní příležitosti. Syn je klientem Sdružení Práh, kde se mu věnuje Mgr. Jiří Šupa. Zástupce uživatelů (rodinný příslušník), syn studuje na VŠ, po propuknutí duševního onemocnění studium přerušil a nyní se ke studiu vrátil. Po hospitalizaci rodině chyběly informace - co bude dál se studiem, s prací, o službách, jaké jsou možnosti apod. Možnosti by měly být koordinovány. Nemocný by měl mít na výběr podle toho, jakou zátěž snese. Nemocní potřebují mít menší stresovou zátěž, školy by k tomu měly přihlížet. Na fakultě VŠ jsou asi tři studenti s duševním onemocněním, potřebovali by individuální přístup např. ve zkouškovém období. Sociální služby by měly mít vazbu na školství, nemocným by mělo být umožněno pokračovat ve studiu, poté by měly být příležitosti pro zapojení do pracovního procesu. Měla by být vytvořena pracovní místa, na která by Úřad práce nemocné nasměroval. Zaměstnavatelé by měli být motivováni přijímat osoby s duševním onemocněním. Lidí s duševním onemocněním přibývá, tlak a stres je vyšší. Zástupce uživatelů (rodinný příslušník), syn s duševním onemocněním, který se léčil už alespoň dvacetkrát. V současné době je opět dlouhodobě hospitalizovaný, a to na nejtěžším oddělení. Zdravotní stav syna se zhoršil natolik, že se pod vlivem duševní nemoci dopustil trestné činnosti a čeká
ho soud. Syn je inteligentní, mnoho záležitostí si dokáže sám zařídit, ale potřebuje dohled. Např. nad hospodařením s finančními prostředky. Není s nimi schopen sám hospodařit, není schopen samostatně bydlet. I z léčebny utrácí peníze, neboť si objednává zboží přes internet. Je podán návrh na omezení svéprávnosti. Domy s pečovatelskou službou "rostou jako houby po dešti", proč není možné vybudovat pobytové zařízení pro osoby s duševním onemocněním? Uživatelka soc. služeb, nemá ke službám Sdružení Práh žádné výhrady, je spokojená. Organizace by mohla dostávat více dotací, které by mohly být použity např. na zaplacení nájmu obchůdku na vhodnějším místě. Obchůdek se nachází v průchodu ve Vaňkovce, místo je nevyhovující. Uživatelka by v obchůdku ráda prodávala, ale místo je pro ni stresující. Přála by si být zaměstnaná, vydělávat a být užitečná. Uvítala by více pracovních příležitostí. Uživatelka soc. služeb, ve Sdružení Práh chybí nějaké činnosti pro lidi s vystudovanou VŠ. Tyto klienty nenaplňuje být v dílně a šít. Sdružení Práh by mělo poskytovat nějaké činnosti pro klienty, kteří chtějí „pracovat hlavou“, ne jen „rukama“. Např. mít možnost pracovat jako peer konzultant. Uživatel soc. služeb, v některých případech by lidé s duševním onemocněním měli uvažovat nad rozvázání spolupráce s rodinou. V některých případech by se měla léčit spíše rodina. Rodina vidí mysl života v něčem jiném než nemocný člověk. Např. otec uživatele vidí smysl života v tom být skromný a žít skromně. Otázkou je, jestli jeho životní styl, který nutí i svému synovi, není příliš extrémní. Problémem lidí s duševním onemocněním je také skutečnost, že jim není přiznáván PnP. Bez příspěvku finance nestačí na hrazení nájmu v trvalém bydlišti a ještě na úhradu chráněného bydlení. Pokud by uživatel nehradil svou část nájmu, přišel by o trvalé bydliště. Otec je ochotný hradit nájem, jen pokud je uživatel hospitalizován v nemocnici. Sociální služby jako chráněné bydlení považuje za zbytečné. Co se týká dalších finančních příspěvků, problém je, že jsou posuzovány dohromady všechny osoby v domácnosti a člověk s duševním onemocněním tak na žádnou finanční podporu nemá nárok. Uživatelka soc. služeb, v důsledku přepracování se dostala do psychiatrické léčebny (nyní nemocnice) v Kroměříži, kde byla hospitalizovaná několik let. Za pomoci dcery odešla do chráněného bydlení Ovečka Diakonie ČCE – středisko Brno, kde několik let bydlela. Byla zaměstnaná na poloviční úvazek u firmy, pro kterou šila hračky. Pak prodávala v obchůdku Sdružení Práh ve Vaňkovce a v současné době je OSVČ - šije, vyšívá, háčkuje apod. Od roku 2009 využívá služeb Sdružení Práh, kde jí velmi pomohl Václav Buchta, DiS. Po psychické stránce se cítí dobře, velmi jí pomáhá současná psychiatrička, pod jejímž vedením dokonce mohla snížit až o dvě třetiny dávky léků. Ostatním lidem s duševním onemocněním by doporučila nebát se, požádat instituce o pomoc a spolupráci. Ale také aby si hledali svou cestu a své možnosti sami. Informace jí nechyběly, ale nejen v tomto ohledu jí velmi pomohla dcera, která pracuje v sociálních službách. Uživatelka vyzdvihla bezchybnou spolupráci Sdružení Práh a Diakonie ČCE - středisko v Brně. J. Šupa, Sdružení Práh, tato žena s duševním onemocněním boří mýty o tom, že lidé s duševním onemocněním jsou nezaměstnatelní a že po letech strávených na psychiatrii nemohou vést samostatný a spokojený život za podpory okolí. V. Buchta, Sdružení Práh, příklad dobré praxe z Psychiatrické kliniky FN Brno, dva pacienty se podařilo z dlouhodobé hospitalizace přemostit do ambulantních služeb, a to z iniciativy kliniky. Sociální služby zajišťují v psychiatrických nemocnicích informovanost. Sociální pracovnice jsou členky Asociace komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví (AKS). Problémem je, že systémově nejsou podchyceni osoby s poruchou osobnosti. J. Závišek, OS AMICUS Brno, Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštem, Fakultní škola Přírodovědecké fakulty UP Olomouc, vytváří vlídné prostředí pro studenty s duševním
onemocněním. Lidé s duševním onemocněním s vystudovanou VŠ by měli založit VŠ zaměřenou na duševně nemocné. Pokud lze důvodně předpokládat, že osoba trpí duševní poruchou, měla by být vyšetřena psychiatrem v jejím přirozeném prostředí. Mělo by být předcházeno nedobrovolné hospitalizaci. Nebo bude docházet k podobným případům jako „Ťupa proti České republice“. Tento případ poukazuje na praxi nedobrovolné hospitalizace psychiatrických pacientů v České republice. Evropský soud pro lidská práva zjišťoval, zda došlo k naplnění podmínek pro detenci stěžovatele a také zkoumal otázku odpovědnosti zdravotnického zařízení v případě porušení povinnosti oznámit nedobrovolnou hospitalizaci ve stanovené lhůtě. Rozsudek upozornil na nedostatky v řízení, zejména příliš velkou míru formalismu a nevyvážené postavení jednotlivých účastníků. V psychiatrických nemocnicích nedochází k psychosociálním intervencím. Psychiatrie nezjišťuje, jaké služby pacient potřebuje a nepředává ho instituci, která tyto služby zajišťuje. Česká psychiatrie nepodléhá žádné kontrole. U této diskuze schází přítomnost odpovědných osob, tedy poslanců. V. Vaňo, OS AMICUS Brno, potřeba bezplatné právní pomoci, včetně zastupování, pro osoby s duševním onemocněním. Potřeba chráněného bydlení byla uvedena ve 3. KPSS, který tento rok končí, chráněné bydlení se nepodařilo vybudovat. Organizace podávala projekt na IPRM, který byl přijat, ale nebyl podpořen. Při tvorbě zákonů nejsou tyto konzultovány s lidmi, kterých se týkají. Osobě s duševním onemocněním je vydán občanský průkaz, v kterém není uvedeno, že trpí duševním onemocněním. Ve starých typech občanských průkazů bylo vedeno, že je osoba zbavena svéprávnosti a byl tam uveden stanovený opatrovník. Schází proškolování pečujících osob, aby věděli, jak se mají k rodinným příslušníkům s duševním onemocněním chovat. Každý ambulantní psychiatr má k dispozici sestru, která by měla přímo v rodinách monitorovat "jak to tam funguje". Psychiatrická sestra by měla být rodině nápomocna. Ambulantní psychiatr by měl mít větší zodpovědnost za to, co se v rodinách děje. K. Bedřichová, ÚMČ Brno – střed, také vidí jako problém skutečnost, že omezení svéprávnosti není uváděno v občanských průkazech. K názoru, aby měla policie k dispozici údaje o osobách s duševním onemocněním, podotkla, že tato skutečnost by nebyla v souladu s Úřadem pro ochranu osobních údajů. ÚMČ pociťuje potřebu zřízení pobytového zařízení pro osoby s duševním onemocněním. Problémem jsou také nízké příjmy osob s duševním onemocněním, z kterých si nejsou schopny zaplatit terénní sociální služby. Problém je také u lidí s duální diagnózou. Tito lidé mají možnost léčby např. v Terapeutické komunitě Sejřek, která je určena pro léčbu osob obou pohlaví, u kterých je diagnostikována závislost na nealkoholových drogách. Dílčí cílovou skupinou jsou klienti s duální diagnózou (kombinace závislosti a duševní nemoci). Druhá možná komunita je Terapeutická komunita Tao v Bílé Vodě u Javorníka. Program Terapeutické komunity je určen pro klienty s duševním onemocněním (schizofrenií, bipolární poruchou, různými typy poruchy osobnosti apod.). Dále se pracovníci zaměřují na klienty s duální diagnózou (kombinace závislosti se závažnější duševní poruchou nebo těžší poruchou osobnosti). ÚMČ řeší problém převozu klientů mezi psychiatrickou nemocnicí a terapeutickou komunitou. P. Nepustil, Narativ, po hospitalizaci by měla následovat sociální práce a dostupnost sociálních služeb. Také by měla existovat včasná pomoc, tým (asertivní, krizový) ve složení psychiatr, sociální pracovník, psycholog, psychiatrická sestra, peer konzultant a další. Tato intervence by měla být určena pro rodiny, které zjistí, že je s jejím členem „něco v nepořádku“. Včasná pomoc by předešla dlouhodobé hospitalizaci. J. Svoboda, Dotyk II, o.p.s., organizace poskytuje sociální rehabilitaci pro osoby s duševním onemocněním, v rámci služby je zaměstnáno patnáct osob se schizofrenií. Klienti by potřebovali, aby
za nimi mohla služba docházet častěji. Měly by být podpořeny terénní formy služeb, aby mohla být zvýšena četnost návštěv v rodinách a kvalita (terapeuti, psychologové). Hlavní předpoklad pro práci s lidmi s duševním onemocněním je empatie. J. Kozák, Diecézní charita Brno, CELSUZ, je poskytována služba sociální rehabilitace pro osoby s duševním onemocněním. Služba se zabývá mimo jiné profesním poradenstvím. Organizace uvažuje nad registrací sociální služby podpora samostatného bydlení nebo malokapacitní chráněné bydlení pro osoby s duševním onemocněním. J. Sladká, Centrum Anabell, z.s., za organizaci zmínila: case management, koordinátor služeb, důležitost role sociálního pracovníka, potřeba multidisciplinárního týmu, prevence ve školách. M. Drgelová, OSP MMB, Referát péče o zdravotně postižené, poděkování Sdružení Práh za spolupráci v případu klientky s diagnózou deprese, které hrozí vystěhování z bytu. Klientka se dostala do náročné životní situace po náhlém úmrtí manžela. Chybí bydlení pro cílovou skupinu osob s duševním onemocněním. ad 4. Závěr Vedoucí pracovní skupiny B. Veškrnová shrnula diskuzi: Osoby s poruchami příjmu potravy:
Casemanagement Multidisciplinární týmy ( sociálně – zdravotnické) Téma pro evropské projekty Prevence
Osoby s chronickým duševním onemocněním -
v psychiatrických nemocnicích bez domova v přirozeném prostředí (často izolovaní)
Nedostatek informací po ukončení hospitalizace (málo sociálních pracovníků uvnitř psychiatrické nemocnice) Koordinace služeb pro jednotlivého člověka s duševním onemocněním - Casemanagement Včasná multidisciplinární pomoc (psychiatr, psycholog, psychiatrická sestra, sociální pracovník), asertivní krizový tým Společné vzdělávání sociálních i zdravotnických pracovníků (možných členů multidisciplinárních týmů) Návštěvy psychiatrických sester v domácnostech (podpora členů rodiny, informace) Rozvoj terénní služby - sociální rehabilitace - intenzivnější podpora, spolupráce s dalšími odborníky Pracovní příležitosti v Brně – ergodiagnostika, chráněná pracovní místa, otevřený trh práce, speciální místa – spolupráce s ÚP, zaměstnávání lidí s duševním onemocněním v sociálních službách - PSS
Nedostatek příležitostí pro lidi s duševním onemocněním vyšším vzděláním – uplatnění jako peer konzultanti – při přednáškách, v týmech Podpora při studiu – ze strany školy, ze strany pracovníků Sociální bydlení - bydlení s doprovodnou sociální službou Domov se zvláštním režimem – pobytová 24 hodinová služba, stálý dohled. Otázka věku. Odlehčovací služba pro příbuzné (osoby s duševním onemocněním) Prevence – osvěta, ZŠ, SŠ?, Policie - informování Krizová lůžka Bezplatná právní pomoc - pro příbuzné osob s duševním onemocněním i osoby s duševním onemocněním Legislativa – možnost připomínkování všech zákonů v těch cílových skupinách, kterých se to týká Příspěvek na péči Lidé s duální diagnózou Terapeutická komunita Terénní služba Lidé s poruchou osobnosti - v Brně pro tyto osoby nejsou žádné služby Lidé s kombinovanými diagnózami - průřezová priorita Doprava – převoz (některá z městských částí převoz umožňuje, jiná ne) – průřezová priorita Spolupráce poskytovatelů - CHB – Práh, Ovečka
Na závěr se vedoucí pracovní skupiny B. Veškrnová se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za účast a aktivní spolupráci. Poté koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny „Osoby s duševním onemocněním“ se uskuteční dne 3. 6. 2015 v 14:00 v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19.
Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 14. 4. 2015
