Stanovení reálných nákladů na dojíždění do zaměstnání a jejich porovnání s cenou práce

Horák J., Šeděnková M.: Stanovení reálných nákladů na dojíždění do zaměstnání a jejich porovnání s cenou práce. In Sbor. ref. konference GIS ve veřejné správě Brno 2005, 8-9.6.2005, Brno, 2005, 11 s.

Stanovení reálných nákladů na dojíždění do zaměstnání a jejich porovnání s cenou práce Doc.Dr.Ing. Jiří Horák - Ing. Monika Šeděnková Institut geoinformatiky VŠB – Technická univerzita Ostrava tř. 17. listopadu 708 33 Ostrava – Poruba E – mail: [email protected], [email protected]

Abstract Real possibilities for commuting to work are evaluated with respect to the job price (remuneration) and travel cost of commuting. The travel connection found from automatic processing of time tables where recalculated with utilisation of information about reduction of price to reach real cost of commuting per month. The most often profession of job applicants were identified in the pilot area. For any profession the probable remuneration was calculated (using results of regional statistics). The gross incomes were recalculated into net income (per month) in 2 variants – for alone person and for a member of „average“ family (1 child 6 years old and partner has a average remuneration). These professions were then classified according work commuting into selected places (6 places with a higher concentration of workplaces). The results show as a much more important impact of remuneration level (and conditions of commuting like existence of appropriate public transport connection) than the tested travel cost of commuting.

Abstrakt V tomto příspěvku jsou zhodnoceny reálné možnosti dojížďky do zaměstnání ve vztahu k ceně práce se zahrnutím nákladů spojených s dojížděním. Spojení vyhledaná z analýzy jízdních řádů byla přepočtena s využitím informace o slevách na reálné ceny dojíždění za měsíc. Profesím uchazečů o zaměstnání ve vybraném území byly přiřazeny pravděpodobné výše měsíční odměny, hrubý výdělek byl za pomoci 2 variant (samoživitel a člen tříčlenné rodiny s průměrně placeným partnerem a dítětem do 6 let) přepočten na odpovídající čistý měsíční příjem. Tyto profese byly dále klasifikovány z hlediska dojíždět do zaměstnání do vybraných míst. Ukázalo se, že limitujícím je především výše odměny za práci a podmínky dojíždění (především existence vhodného spojení) než náklady na dojíždění.

Stanovení reálných nákladů na dojíždění a jejich porovnání s cenou práce Cílem tohoto porovnání bylo ohodnotit reálné možnosti dojížďky do zaměstnání a pokusit se posoudit, kterým profesím se vyplatí dojíždět, za jakých podmínek, a kde už není výše odměny za práci motivující k dojíždění. Analýza byla prováděna pro území okresu Bruntál s využitím vyhledávání dopravních spojení v jízdních řádech.

Vyhledávání dopravních spojení Při studiu situace v okrese Bruntál jsme se zaměřovali na hodnocení dostupnosti jak pro individuální dopravu tak pro veřejnou dopravu. K prvnímu hodnocení bylo použito silniční sítě odvozené z DMÚ 25, která byla po patřičném ohodnocení jednotlivých úseků zpracována síťovou analýzou nejkratší cesty v ESRI produktech. Vzhledem k rozsahu zpracování bylo využito automatizace úlohy a výsledky byly postupně ukládány do databáze. Z té byly pak dále sumarizovány a vizualizovány, rovněž porovnávány s úrovní a strukturou nezaměstnanosti. Podrobnější popis a výsledky je možno nalézt například v [1].

1


Hlavní analýzy se zaměřily na sledování dojížďky na základě automatizovaného zpracování jízdních řádů. Přitom byla sledována přiměřená dojížďka, jejíž parametry představují obecně akceptovatelné podmínky pro dojíždění (konkrétně doba cestování max. 45 minut, příjezd a odjezd ve vhodném časovém intervalu s ohledem na začátek a konec pracovní doby) a dojížďka teoretická, která je omezena jen fyzickou existencí spojení v testovaný den pro zvolenou pracovní dobu. Sledovány byly v obou případech čas, vzdálenost, cena dojížďky, rovněž počet dostupných částí obcí, resp. u inverzní úlohy počet zaměstnavatelů nebo počet pracovních míst. Výsledky byly publikovány např. [3], [4],[5]. Při vyhledávání spojení z jízdních řádů se uplatňuje program DOK, který byl vytvořen v programovacím jazyku Visual Basic 5.0. a je určen k automatizovanému zpracování jízdních řádů aplikace IDOS Jízdní řády. Podrobnější popis viz [3].

Stanovení reálných nákladů na dojíždění Nejprve bylo zapotřebí přiřadit každému vyhledanému spojení reálné náklady na dopravu. Zde je potřebné nepočítat s cenou 1 jízdy, ale uvažovat o podmínkách pravidelného dojíždění a tedy využití slev, které jednotliví dopravci nabízejí. Protože reálné náklady dojíždění budou srovnávány s průměrnými čistými měsíčními výdělky (dále jen PČMV) resp. s čistým příjmem, byly stanoveny jako měsíční náklady na dopravu při využití měsíčních slev, které jednotliví dopravci (Connex Morava a. s , Osoblažská dopravní společnost s r. o. České dráhy a. s a OKD, Doprava a. s )nabízejí. Jelikož spojení vyhledaná programem DOK neobsahují informace o délce, ceně, době cestování jednotlivých spojů při použití kombinované dopravy, bylo nutno tyto parametry vypočítat. Toto bylo realizováno pomocí dotazů v programu MS Access. Vycházelo se přitom z rozdílů mezi cenou zaplacenou s kartou Z a bez ní, rovněž porovnáním s ceníkem Českých drah a.s. Tak bylo možno identifikovat jednotlivé typy dopravy, úseky a hlavní provozovatele. Podle toho se poté určí reálné náklady na dojíždění.

Stanovení ceny práce Pro stanovení ceny práce v okrese Bruntál byla použita Regionální analýza výdělků u pracovních pozic pro Bruntálsko za rok 2002 a 2003, jejíž autorem je Ing. František Kala ze společnosti s r. o. Trexima Zlín. [2] Byly studovány dvě varianty pro stanovení měsíčních výdělků a následné porovnání s reálnými náklady na dopravu. Původně byl jako model uvažován zaměstnanec žijící sám v domácnosti (varianta A). Tento samoživitel by měl mít nejvyšší odvody a měl by tedy být nejcitlivějším indikátorem vazby k nákladům na cestování. Po konzultaci s analytiky trhu práce z ÚP Moravskoslezského kraje byl vybrán ještě druhý model, dva dospělí s jedním dítětem ve věku do 6 let, kdy jeden z nich pracuje a je odměňován ve výši průměrné mzdy v okrese a druhý se rozhoduje, zda nastoupit či nenastoupit do zaměstnání (varianta B).

Varianta A – model samoživitele Pro stanovení průměrného hrubého měsíčního výdělku (dále jen PHMV) bylo nutno vynásobit průměrné hodinové výdělky měsíčním fondem pracovní doby, který byl stanoven expertně po konzultaci ve firmě Trexima Zlín na 165 hodin měsíčně. Výsledný průměrný čistý měsíční výdělek (PČMV) je vypočten dle vzorce: PČMV = PHMV - SP - ZP – DP (SP-sociální pojištění, ZP- zdravotní pojištění, DP – daň z příjmu). Protože byly přepočítávány PHMV nízkopříjmových profesí, byla daň z příjmů vypočítána dle nejnižší sazby daně 15%. Samoživitel má rovněž v jistých případech nárok na příspěvek na bydlení. Na základě výše PČMV byl příspěvek dle platné legislativy vypočítán a k tomuto PČMV připočten. Osoblažsko bylo vybráno z hlediska nezaměstnanosti a dopravní obslužnosti jako nejhorší část okresu Bruntál. Pro stanovení pracovního postupu byla zpracovávána dojížďka do zaměstnání na 6:00 a zpět z částí obcí (COB) na Osoblažsku do všech dostupných COB významných zaměstnavatelů. Na základě dat z evidence uchazečů o zaměstnání, vedené ÚP v Bruntále, byly pro porovnávání vybrány profese, které mají vyšší zastoupení mezi uchazeči o zaměstnání v COB na Osoblažsku. Těmto profesím byl přiřazen kód klasifikace zaměstnání KZAM Vybrané profese mají příjem do 13 520 Kč PHMV. PHMV byly stanoveny s pomocí analýzy výdělků pro Bruntálsko, která vychází s údajů za 4. čtvrtletí roku 2002. Vzhledem k výši PČMV vybraných profesí nemají tyto nárok na příspěvek na bydlení.

tab.1 Vybrané profese a jim odpovídající PHMV a PČMV 2

Horák J., Šeděnková M.: Stanovení reálných nákladů na dojíždění do zaměstnání a jejich porovnání s cenou práce. In Sbor. ref. konference GIS ve veřejné správě Brno 2005, 8-9.6.2005, Brno, 2005, 11 s. KZAM

Název profese

PHMV (Kč)

PČMV (Kč)

9132

pomocníci a uklízeči

7509

6060

5211

prodavači v obchodech

8123

6507

7212

svářeči, řezači plamenem a páječi

8193

6568

9

pomocní a nekvalifikovaní dělníci

8448

6746

5122

kuchaři

9654

7651

7122

zedníci, kameníci, omítkáři

11323

8887

8324

řidiči nákladních automobilů a tahačů

11381

8937

7231

mechanici a opraváři motorových vozidel

11476

9005

7124

tesaři a truhláři

12853

10030

7136

instalatéři, stavební zámečníci, klempíři

13520

10524

Porovnávány byly PČMV vybraných profesí s měsíčními reálnými náklady na dojíždění. Na základě výsledků tohoto porovnání bylo po konzultaci s pracovníkem ÚP expertně stanoveno, že zaměstnanec je motivován dojíždět do zaměstnání pokud mu po odečtení reálných měsíčních nákladů na dojíždění od PČMV zůstane alespoň o 4000 Kč více, než by byla výše jemu náležející sociální podpory. Jinak řečeno, kvůli 4000 Kč bude zaměstnanec ještě motivován dojíždět do zaměstnání. Na základě hodnocení lze profese rozdělit na profese, které nemají žádnou, mají průměrnou a vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání vzhledem k výši PČMV takto:

tab.2 Rozdělení vybraných profesí dle míry motivace dojíždět do zaměstnání Profese, které mají motivaci dojíždět do zaměstnání žádnou

průměrnou

vysokou

pomocníci a uklízeči

zedníci, kameníci, omítkáři

tesaři a truhláři

prodavači v obchodech

řidiči nákl. automobilů

instalatéři, klempíři

svářeči, řezači

mechanici motor. vozidel

pomocní a nekval. dělníci kuchaři

Profese uvedené v tab.2 ve sloupci „žádnou“, nejen že nemají žádnou motivaci dojíždět do zaměstnání, nemají ani motivaci pracovat v místě bydliště. Za měsíční náklady na dojíždění 600 Kč lze realizovat téměř polovinu vhodných spojení a za 1000 Kč lze realizovat téměř všechna vhodná spojení. Z toho vyplývá, že aby byl potenciální zaměstnanec alespoň trochu motivován dojíždět do zaměstnání, měl by jeho PČMV činit alespoň 8700 Kč (4100[životní minimum] + 4000[motivační částka] + 600[měsíční nákl. na dojíždění]). Pokud bude PČMV zaměstnance alespoň 9100 Kč (4100 Kč + 4000 Kč + 1000 Kč), bude motivován dojíždět do zaměstnání téměř všude tam, kam mu to dopravní dostupnost zaměstnavatele dovolí. Spojení, jejichž měsíční náklady na jejich realizaci přesahují 1000 Kč, ve většině případů značně překračují maximální dobu cestování vhodné dojížďky 45 minut. Z toho vyplývá, že reálně omezuje dojížďku do zaměstnání především výše odměny (plat versus sociální podpora), dále pak časové ztráty a nepohodlí způsobené dojížděním (délka cestování, čekání na spoje), a to mnohem více než cena dojíždění. Profese zedníci, kameníci, řidiči nákladních automobilů a mechanici motorových vozidel mohou dojíždět do COB významných zaměstnavatelů vzdálených až 30 km. Profese tesaři a truhláři, instalatéři a klempíři nejsou omezeny náklady na dopravu, a tudíž mohou cestovat až do vzdálenosti, kterou jim umožní dopravní dostupnost zaměstnavatele, tedy do cca 50 km. Po stanovení pracovního postupu na území Osoblažska byla provedena stejná analýza pro celý okres Bruntál s tím rozdílem, že byla sledována dojížďka ze všech COB okresu Bruntál do šesti nejvýznamnějších dojížďkových center, kterými jsou Krnov, Bruntál, Rýmařov, Město Albrechtice, Břidličná a Vrbno pod Pradědem. Protože z ÚP v Bruntále byla poskytnuta data o profesích uchazečů o zaměstnání 3


pouze pro Osoblažsko, byly při porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce v rámci celého okresu Bruntál použity stejné profese jako na Osoblažsku. Rozdělení na profese, které nemají žádnou, mají vyšší a nejvyšší motivaci dojíždět do zaměstnání je stejné jako v případě, kdy se zpracovávalo pouze Osoblažsko.

Obr.1 Dostupnost města Krnov (pro vybrané profese) dle míry motivace dojíždět do zaměstnání Pro vybrané profese byly vymezeny spádové oblasti výše uvedených dojížďkových center. Z těchto spádových oblastí jsou zaměstnanci v daných profesích motivováni dojíždět do zaměstnání. Z obr.1 lze např. zjistit polohu těch 31 COB, ze kterých jsou potenciální zaměstnanci s profesí 7231 (mechanici a opraváři motorových vozidel) motivováni dojíždět do zaměstnání v Krnově. Z obr.2. lze zjistit polohu těch 8 COB, ze kterých jsou potenciální zaměstnanci s profesí 7122 (zedníci, kameníci, omítkáři) motivováni dojíždět do zaměstnání v Osoblaze. Oproti spádové oblasti pro město Krnov je spádová oblast pro obec Osoblaha mnohonásobně menší, což je zapříčiněno nízkou cenou práce a vysokými náklady na dojíždění do vzdálenějších obcí. Na obr.3 jsou vidět ty COB, ze kterých jsou potenciální zaměstnanci s profesí zedník a kameník motivováni dojíždět do zaměstnání v kterémkoliv z uvedených dojížďkových center. 4


Obr.2 Dostupnost obce Osoblaha (pro vybrané profese) dle míry motivace dojíždět do zaměstnání Dále bylo provedeno srovnání ceny práce za rok 2002 s cenou práce za rok 2003. Opakování analýzy pro nové ceny ukázalo, že dochází k postupnému zvyšování ceny práce (PHMV) a tím i k zlepšení míry motivace dojíždět do zaměstnání pro profese dříve označené jako profese s průměrnou mírou motivace dojíždět do zaměstnání. Kromě deseti vybraných profesí viz výše bylo provedeno stejné porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce pro další profese, které mají PHMV do 13 520 Kč viz tab.3. Celkem se jedná o 23 profesí.

5


tab.3 Další profese a jim odpovídající PHV1, PHMV a PČMV KZAM

Název profese

PHV (Kč/hod)

PHMV (Kč)

PČMV (Kč)

4115

Sekretářky, sekretáři

81,1

13374

10422

8232

Obsluha strojů na výrobu plastových výrobků

79,1

13050

10181

8334

Obsluha vysokozdvižných a ostatních motorových vozíků

76,2

12566

9822

8321

Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři

75,6

12468

9748

8331

Obsluha zemědělských a lesních strojů

75,2

12416

9710

7422

Uměleč. truhláři, řezbáři, výrobci a oprav. výrobků ze dřeva

75,2

12401

9699

8149

Obsluha ostatních zaříz.na zpracování dřeva a v papírnách

74,2

12249

9586

8333

Obsluha jeřábů, zdvihacích a podob. manipulačních zařízení

73,9

12187

9539

9339

Pomocní a nekva. prac. v dopravě, ve skladech, v telekom.

73,7

12153

9514

8162

Obsluha parních turbín, ohřívačů a motorů

73,4

12109

9482

8326

Řidiči speciálních vozidel

73,0

12045

9434

7239

Ostatní mechan. a opraváři strojů a zařízení bez elektro

72,4

11941

9357

5161

Hasiči, požárníci

72,1

11892

9320

5132

Pečovat.a pomoc.ošetřovatelé v zaříz.soc.péče, v nemocnic.

68,0

11217

8818

7224

Brusiči, leštiči a ostřiči nástrojů

67,2

11093

8726

9321

Pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci

63,5

10481

8271

5169

Ostatní pracovníci ochrany a ostrahy jinde neuv.

61,0

10057

7956

5123

Číšnici, servírky

59,5

9821

7780

9141

Domovníci, správci domu

57,6

9499

7541

6141

Dělníci pro pěstění a ošetřování lesa

56,3

9285

7381

8261

Obsluha strojů na úpravu vláken, dopřádání a navíjení příze

53,5

8829

7042

9152

Vrátní, hlídači, uváděči a šatnářky

49,2

8126

6519

9131

Pomocníci a uklízeči v domácnostech

48,4

7989

6418

Poznámka: Při tomto porovnání byly všechny vybrané profese, které začínají číslem 9 tvoří hlavní třídu zaměstnání KZAM 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci atd., porovnávány zvlášť oproti deseti vybraným profesím viz tab.1, kde za KZAM 9 byl brán průměr ze všech profesí, jejichž KZAM začínalo na číslici 9, a tedy PČMV činil 7421 Kč.

1

PHV je průměrný hodinový výdělek

6


Obr.3 Dostupnost šesti nejvýznamnějších dojížďkových center (pro zedníky a kameníky) dle míry motivace dojíždět do zaměstnání

7


Obr.4 Dostupnost šesti nejvýznamnějších dojížďkových center (pro zedníky a kameníky) dle míry motivace dojíždět do zaměstnání pro výši platu v letech 2002 a 2003

8


tab.4 Rozdělení vybraných profesí(viz tab.3), které mají PHMV do 13 520 Kč, dle míry motivace dojíždět do Profese, které mají motivaci dojíždět do zaměstnání žádnou

průměrnou

Pomocní a nekva. montážní a manipulační dělníci

vysokou

Pomocní a nekvalif. prac. v dopravě, atd. Sekretářky, sekretáři

Ostatní pracovníci ochrany a ostrahy jinde Obsluha parních turbín, ohřívačů a motorů Obsluha strojů na výrobu plastových výrobků neuv. Číšnici, servírky

Řidiči speciálních vozidel

Obsluha vysokozdvižných a ostatních mot. vozíků

Domovníci, správci domu

Ostatní mech. a opraváři str.a zařízení bez Řidiči osobních a malých dodávkových elektro automobilů, taxikáři

Dělníci pro pěst.a ošetřování lesa

Hasiči, požárníci

Obsluha strojů na úpr.vláken

Peč.a pomoc.ošetřovatelé v zaříz.soc.péče, Uměleč. truhláři, řezbáři

Vrátní, hlídači, uváděči a šatnářky

Brusiči, leštiči a ostřiči nástrojů

Obsluha zeměd. a lesních strojů

Obsluha ostatních zaříz.na zpracování dřeva a v papírnách

Pomocníci a uklízeči v domácn.

Obsluha jeřábů, zdvihacích a manip. zařízení

zaměstnání Varianta B – člen rodiny Pro tento model taktéž následoval přepočet PHMV na PČMV. Rozdíl nastává u příspěvků, které může rodina pobírat. Výše příspěvků se odvíjí od celkové částky životního minima, jenž činí pro rodinu o dvou dospělých a jednom dítěti do 6 let 9210 Kč. Rodina může pobírat dále tyto příjmově testované dávky podle násobku životního minima rodiny - příspěvek na bydlení, sociální příplatek a přídavek na dítě. Modelová situace předpokládá, že jeden dospělý pracuje a druhý je v evidenci na ÚP. Po provedené analýze se ukázalo, že lze opět profese rozdělit na profese, které nemají žádnou, mají průměrnou a vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání vzhledem k výši čistého příjmu stejně jako u varianty A viz tab.2. Z provedených analýz vyplývá, že reálně omezuje dojížďku do zaměstnání především výše odměny (plat versus sociální podpora), dále pak časové ztráty a nepohodlí způsobené dojížděním (délka cestování, čekání na spoje), a to mnohem více než cena dojíždění. Proto nemá smysl sledovat cenu dojíždění, ale spíše existenci spojení a podmínky dojíždění (čas, počet přestupů, četnost spojení), popř. dojíždění na 2. a 3. směnu. Jak již bylo uvedeno profese uklízeči, prodavači v obchodech, svářeči, pomocní a nekvalifikovaní dělníci a kuchaři nemají dle výše uvedených podmínek žádnou motivaci dojíždět do zaměstnání. Profese zedníci, kameníci, řidiči nákladních automobilů a mechanici motorových vozidel mohou dojíždět do COB významných zaměstnavatelů vzdálených až 30 km. Profese tesaři a truhláři, instalatéři a klempíři nejsou omezeny náklady na dopravu, a tudíž mohou cestovat až do vzdálenosti, kterou jim umožní dopravní dostupnost zaměstnavatele, tedy do cca 50 km.

tab.6 Vybrané profese a jim připadající částka po odečtení nákladů na dojíždění od čisté mzdy Měsíční reálné náklady na dopravu [Kč]

Částka, která zůstane po odečtení reálných nákladů na dopravu od čisté mzdy [Kč] 171

340

547,2

680

756

950,4

1090

1497,6

1641,6

9132

1987

1818

1610,8

1478

1402

1207,6

1068

660,4

516,4

5211

2197

2028

1820,8

1688

1612

1417,6

1278

870,4

726,4

7212

2258

2089

1881,8

1749

1673

1478,6

1339

931,4

787,4

9

2436

2267

2059,8

1927

1851

1656,6

1517

1109,4

965,4

5122

3341

3172

2964,8

2832

2756

2561,6

2422

2014,4

1870,4

7122

4577

4408

4200,8

4068

3992

3797,6

3658

3250,4

3106,4

8324

4627

4458

4250,8

4118

4042

3847,6

3708

3300,4

3156,4

9

Horák J., Šeděnková M.: Stanovení reálných nákladů na dojíždění do zaměstnání a jejich porovnání s cenou práce. In Sbor. ref. konference GIS ve veřejné správě Brno 2005, 8-9.6.2005, Brno, 2005, 11 s. 7231

4695

4526

4318,8

4186

4110

3915,6

3776

3368,4

3224,4

7124

5720

5551

5343,8

5211

5135

4940,6

4801

4393,4

4249,4

7136

6214

6045

5837,8

5705

5629

5434,6

5295

4887,4

4743,4

Z tab.6 je patrné, že např. pro profesi 5211 (prodavači v obchodech) pro částku 1090 Kč, která představuje náklady na dojíždění do COB významného zaměstnavatele, přinese rodině o1278 Kč více než kdyby byl evidován na ÚP a rodina by měla příjem 12531 Kč. Následovala opět analýza pro celý okres Bruntál. Byla sledována dojížďka ze všech COB okresu Bruntál do šesti nejvýznamnějších dojížďkových center, kterými jsou Krnov, Bruntál, Rýmařov, Město Albrechtice, Břidličná a Vrbno pod Pradědem. Rozdělení profesí dle míry motivace dojíždět do zaměstnání je stejné jako v předcházejícím případě, kdy se zpracovávalo pouze Osoblažsko viz tab.5. Porovnání s rokem 2003 ukázalo stejný posun jako v případě varianty A. Srovnání spádových oblasti pro profese zedník a kameník dle výše platu v letech 2002 a 2003 je patrné na obr.4. Z obrázku je patrné, že pro cenu práce za rok 2003 přibyly dvě COB na severu okresu (Jindřichov a Třemešná). Z COB u hranic okresu není vesměs tato profese motivována dojíždět, což může být spojeno s tím, že nebyli sledováni zaměstnavatelé za hranicemi okresu. V Osoblažském výběžku jsou 3 COB (Hlinka, Osoblaha, Bohušov) a na jihu okresu 5 COB (Břidličná, Dětřichov nad Bystřicí, Moravský Beroun, Ondrášov, Tylov), v nichž sídlí významní zaměstnavatelé, a přesto není tato profese motivována z těchto COB dojíždět. Celkově lze říci, že došlo k zvýšení PHMV a tím i k zlepšení míry motivace dojíždět do zaměstnání pro profese dříve označené jako profese s průměrnou mírou motivací dojíždět do zaměstnání. Kromě deseti vybraných profesí viz výše bylo provedeno stejné porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce pro další profese, které mají PHMV do 13520 Kč (viz tab.3) a to, jak na území Osoblažska, tak pro celý okres Bruntál resp. pro šest nejvýznamnějších dojížďkových center. Profese byly taktéž rozděleny na profese, které nemají žádnou, mají průměrnou a vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání.

Závěr Při zpracovávání obou modelových situací, tedy model samoživitele a model člena rodiny, byla použita stejná metodika. Z výsledků je patrné, že počet dostupných COB pro dojížďku k významnému zaměstnavateli je srovnatelný a to, jak pro Osoblažsko tak pro celý okres Bruntál. Nepatrný rozdíl nastává u částky, která zůstane potencionálnímu zaměstnanci po odečtení reálných nákladů. Nejnižší možná částka je u samoživitele (při nákladech na dopravu 1641,6 Kč měsíčně) 318 Kč, kdežto u člena rodiny je při stejných nákladech na dopravu částka 516,4 Kč. A jelikož oproti samoživiteli je rodina složena ze tří členů, její nároky na živobytí budou vyšší. Při konzultaci s analytiky trhu práce z ÚP Moravskoslezského kraje nám bylo doporučeno snížit motivační částku z 4000 Kč na 2000 Kč. Avšak po konzultacích se zástupci městských/obecních úřadů obcí v okrese Bruntál, kteří ve 12 případech považovali částku 2000 Kč jako nízkou a pouze ve dvou případech považovali částku jako dostačující, nebylo provedeno srovnání pro tuto částku.

Poděkování Příspěvek vznikl na základě finanční podpory Grantové agentury České republiky v rámci projektu GA 402/02/0855 „Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií“. Děkujeme pracovníkům Úřadu práce Bruntál za spolupráci a poskytnutá data.

Literatura [1] Peňáz T.: Hodnocení individuální neveřejné dopravy ve vztahu k vybraným ukazatelům trhu práce. In Sbor. ref. mezinárodního symposia GIS Ostrava 2005, Ostrava, 2005, http://gis.vsb.cz/Publikace/Sborniky/GIS_Ova/GIS_Ova_2005/Sbornik/Referaty/default.htm

[2] Kala, F.: Regionální analýza výdělků u pracovních pozic, Bruntálsko za rok 2002. Trexima spol. s r.o, Zlín 2003, 13 s.. 10


[3] Růžička, L., Horák, J., Peňáz, T. (2003): Dostupnost zaměstnavatelů v okrese Bruntál. [CD-ROM] In Sbor. ref. konference GIS Seč 2003 11.-13.6.2003, Seč, 2003, 11 s.

[4] Horák, J., Peňáz, T., Růžička, L.: Hodnocení dopravní dostupnosti zaměstnavatelů [CD-ROM] In Sbor. ref. mezinárodního symposia GIS Ostrava 2004, Ostrava, 2004, 16 s. ISSN 1213-2454.

[5] Horák J., Šimek M., Šeděnková M., Růžička L., Horáková B., Peňáz T.: Dostupnost zaměstnavatelů v okrese Bruntál. VŠB-TU Ostrava, 2005. http://gis.vsb.cz/Vyzkum/GA_CR/GrantMTP/mtp.htm

11

Stanovení reálných nákladů na dojíždění do zaměstnání a jejich porovnání s cenou práce

Recommend Documents