Vzdělávací cíl. Objasnit proces akvizice a jeho význam a úlohu v činnosti subjektu veřejné správy

Fakulta vojenského leadershipu Katedra ekonomie

Investice a akvizice Téma 2: Proces akvizice - jeho úloha a postavení v životním cyklu systému Brno 2014 © Pavel Vyleťal

Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D.

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326

Literatura 1. BAZALA, Jaroslav. A KOLEKTIV. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashőfer, 2006. s. 2576. ISBN 80-86229-71-8. 2. VYLEŤAL, Pavel A KOLEKTIV. Ekonomické nástroje a metody řízení jakosti v akvizičním procesu. 1.vyd. Praha: AVIS, 2008, 121 s. ISBN 97880-7278-438-7. 3. VYLEŤAL, P., Marketing, UO, Brno 2005. 150 s. ISBN: 80-85960-95-8. 4. TOMEK, J., HOFMAN, J. Moderní řízení nákupu podniku, Praha: Management Press, 1999, s. 276, ISBN 80-85943-73-5.

Vzdělávací cíl Objasnit proces akvizice a jeho význam a úlohu v činnosti subjektu veřejné správy.

OBSAH PREZENTACE Úvod 1. 1.1 1.2 1.3 2. 2.1 2.2 2.3 3.

Východiska pro formulování potřeby nakupovaných produktů Potřeby, přání lidí a jiných subjektů Potřeba subjektu veřejné správy Hodnota potřeby, nakupovaného produktu Akvizice - součást životního cyklu Marketingové pojetí akvizice Akvizice v pojetí životního cyklu Marketingový nákupní mix Lidé v procesu formulování potřeb a akvizice

Úvod Vlivy a působení uvedených rovin lze transformovat do prostředí MO ČR - AČR (SVS) stanovením strategických obecně formulovaných cílů AČR, při respektování základních požadavků. Rovina celospolečenského zájmu

Rovina tržního prostředí

SVS

Rovina nadnárodních zájmů

Rovina rizik

Úvod 1. Celková diferenciace směrem k vnějšímu prostředí (obklopujícího subjekt veřejné správy - SVS), u AČR např. v oblasti pořizování produktů (akvizice a rekrutace), při poskytování konečných produktů vně AČR, apod.; 2. Účinná diferenciace směrem dovnitř (do vlastního interního prostředí AČR), zejména v úpravě systému řízení a struktury organizace tak, aby mohlo dojít k optimálnímu využívání přidělovaných finančních, fyzických, personálních a jiných zdrojů, zejména při zabezpečování dílčích - transformačních a konečných procesů, při tvorbě dílčích - transformovaných a konečných produktů, včetně stálého zlepšování a zkvalitňování systému řízení procesů s ohledem na požadavky managementu jakosti.

Úvod Strategickými marketingovými cíli, v rámci kterých se promítají předpoklady v diferenciaci vně i dovnitř subjektu AČR, mohou být cíle: kvalitativní, kvantitativní. Kvalitativní cíle směřují k: zabezpečení činnosti podle stanovených cílů, úkolů určených organizaci jejím posláním a zajištění jejího efektivního a hospodárného rozvoje jako celku, řešení organizační struktury organizace, která se bude vyznačovat schopností pružné reakce – flexibilním chováním na změny v chování okolního prostředí při respektování daných úkolů a cílů,

Úvod řešení pro realizaci systému managementu jakosti, jako sjednocujícího článku v rámci struktury organizace při reakci na přijetí nové (digitální) ekonomiky do praxe v AČR, vytvoření informačně-komunikačního prostředí v rámci organizace a tím vytvoření předpokladů pro spolupráci v rámci struktury AČR s jinými organizacemi. V oblastech potřeby a spotřeby produktů (v rámci jejich životního cyklu), nalezení takové informační báze, která umožní komunikaci (interakci) ve všech směrech činnosti struktury, to znamená jak směrem dovnitř struktury, tak i vně struktury AČR.

Úvod Kvantitativní cíle směřují k: využití (maximálním způsobem) přidělené disponibilní hodnoty majetku, lidí, finančních a jiných zdrojů (hospodárně, efektivně a účelně), zvyšování kvality řízení měřením a analyzováním přidělených hodnot zejména finančních a jiných zdrojů s využitím tvrdých a měkkých metrik, vytváření předpokladů pro kvantitativní hodnocení výkonu jednotlivých článků struktury organizace, a to zejména při tvorbě dílčích - transformovaných a konečných produktů, vytváření předpokladů pro trvalou standardizaci činnosti jednotlivých článků struktury organizace prostřednictvím nákladových, finančních a věcných norem a standardů.

Úvod Souvislosti se strategickými cíli lze pak v AČR identifikovat minimálně u níže uvedených procesů. Jedná se například o procesy: identifikace potřeb, plánování potřeb, akvizice (nákupu produktů) a rekrutace (nákupu lidských sil), průběhů životních cyklů produktů, logistické, a další.

1. Východiska pro formulování potřeby nakupovaných produktů V existenci každého subjektu pohybujícího se v rámci určité společenské formace existují vztahy: mezi produktem(y), mezi formou předání či převzetí produktu(ů), a marketingem. U veřejného sektoru můžeme rozvinout uvedené vztahy do následujících zásad: Jedním z účastníků vztahu je subjekt veřejné správy, který vystupuje buď v roli subjektu – jako poskytovatele produktu, nebo v roli zákazníka – jako příjemce produktu. Existuje zákaznický přístup, tzn. prostřednictvím produktů je vytvářen interaktivní vztah mezi subjektem – poskytovatelem produktu a zákazníkem – příjemcem produktu. Zákazník se může za určitých podmínek stát také poskytovatelem jiného produktu, který je pro poskytnutí původního produktu nezbytný.

1. Východiska pro formulování potřeby nakupovaných produktů Může docházet k různým druhům interakcí produktů a účastníků vztahu, např. zákazníci příjemci produktů mohou být při splnění určitých podmínek zastupováni jinými zákazníky, kteří produkt nepřijímají a subjekty poskytující produkty mohou být při splnění určitých podmínek zastupováni jinými subjekty, které produkt neposkytují. Poskytované a přijímané produkty jsou specifické povahy a jejich specifikace (a také hodnota) je většinou dána společenskou potřebou a objednávkou (např. zásadami kolektivního vyjednávání občanů prostřednictvím politického procesu). Potřeba jednotlivých stran vztahu po produktech je specifické povahy, která může být zákonnou, nárokovou, požadovanou, vnucenou či vynucenou a další. Skutečnosti o specifické povaze se týká i produktů. Produkty vyskytující se ve vzájemném vztahu z hlediska zákazníka nabývají minimálně dvojího charakteru – jsou chtěné a nechtěné. Zákazníci z hlediska subjektu poskytujícího produkty jsou vnitřní a vnější dále chtění a nechtění. K předání či převzetí produktů dochází většinou na základě společensky formulovaných (legislativních a jiných) pravidel. Jednou s forem předání a převzetí produktů může být i směna.

1. Východiska pro formulování potřeby nakupovaných produktů U veřejného sektoru můžeme rozvinout uvedené vztahy do následujících zásad: Na akvizici produktu u subjektu veřejné správy je nutné nahlížet z náhledů ekonomických i organizačních; produkt – nakupovaný, výsledek akvizice (předmět, služba, stavební činnost, apod.) je pro subjekt veřejné správy spojen s otázkami: Proč, co, kolik a za co se kupuje? produkt – služba nakupování, prostředek akvizice (např. zadání veřejné zakázky), jedná se zpravidla o vnitřní produkt subjektu veřejné správy; na jeho podkladě se odehrávají další vnitroorganizační související procesy se svými specifickými produkty; produkt – služba, je spojen s otázkami: Proč a jak ji poskytuje, jak ji přijímá?

1. Východiska pro formulování potřeby nakupovaných produktů Přitom platí, že: Poskytování produktů od subjektu veřejné správy k zákazníkovi, příjemci produktu je formulováno v rámci legislativních úprav a řídí se dle zásady „vše co není povoleno, je zakázáno“; přijímání produktů pro subjekt veřejné správy (např. v rámci akvizice – nakupování) od poskytovatele, dodavatele produktu je formulováno v rámci legislativních úprav a řídí se dle zásady „je povoleno vše, co není zakázáno“.

1. 1 Potřeby, přání lidí a jiných subjektů Potřeby, přání lidí a jiných subjektů - S (např. podnikatelské, nepodnikatelské, společenské a jiné organizace): Potřeba je stav pociťovaného nedostatku některého základního uspokojení např. u lidí - potrava, vzduch, voda, oblečení a příbytek, ale také u všech obrany a bezpečnosti, ochrany majetku, právní ochrany, vzdělání, ochrany zdraví, sociální zabezpečení, apod. Přání jsou touhy po specifickém uspokojení potřeb subjektu S. Přání jsou formována společenskými silami a institucemi přitom stejné přání však může být uspokojeno rozdílným způsobem. Potřeby a přání subjektů - S jsou proměnlivé, a proto v rámci příslušného státoprávního uspořádání jsou konkrétní potřeby nedostatku a přání subjektů - S, které zabezpečují SVS specificky formulovány většinou ve formě zákonných a jiných právních, organizačních a ostatních ustanovení.

1. 1 Potřeby, přání lidí a jiných subjektů

Vztah lidí a subjektů a dodavateli produktu SVS

1.2. Potřeba subjektu veřejné správy (SVS) Potřeba SVS je stav subjektu SVS v pociťovaném nedostatku některého uspokojení: Potřeby SVS jsou dány podstatou lidské existence v rámci určitého státoprávního uspořádání a jeho okolí a účelem zřízení subjektu SVS. Uspokojení a potřeby SVS plynou z určení, jaké produkty bude SVS poskytovat jiným subjektům. Přání SVS jsou touhy po specifickém uspokojení potřeb. Přání SVS jsou formována společenskými silami a institucemi – společností, politikou atd., pak stejné přání SVS může být uspokojeno rozdílným způsobem od jejich vlastních představ. Uspokojení, potřeby a přání SVS jsou proměnlivé, a proto v rámci příslušného státoprávního uspořádání jsou konkrétní potřeby nedostatku a konkrétní přání SVS specificky formulována většinou ve formě zákonně a jiných vymezených právních a organizačních ustanovení. Tzn., že např. stát vymezuje a konkretizuje v jakém rozsahu a jaké uspokojení, potřeby a přání SVS potřebuje.

1.2. Potřeba subjektu veřejné správy (SVS)

Vztah SVS a dodavatelů produktu

1.2. Potřeba subjektu veřejné správy (SVS) Potřeby lze formulovat na podkladě využití koncepce marketingu, kdy: „Marketing ve veřejné správě je společenský řídící proces u subjektu veřejné správy (SVS), který ostatním subjektům (S) v rámci příslušného státoprávního uspořádání a jeho okolí poskytuje to, co bylo příslušnými zákonnými a jinými normami prostřednictvím nabídky a poptávky specifických produktů celospolečenské potřeby určeno k uspokojení jejich specifických potřeb a přání.“ Společenský řídí proces, který je založen na předpokladu, že marketingovými principy a nástroji (viz marketing) je: zjišťována a zajišťována potřeba zákazníka a SVS po specifických produktech celospolečenské potřeby, zjišťována a zajišťována potřeba SVS po zdrojích pro vytváření specifických produktů celospolečenské potřeby včetně zabezpečování a organizování vlastní činnosti.

1.2. Potřeba subjektu veřejné správy (SVS) Základem pro definování potřeby „Zákazníka – subjektu“ (S) po produktech specifické povahy je politika státu – (obcí či měst), jejichž potřeba je dána různými příčinami – ekonomickými, politickými, sociálními, kulturními, ekologickými, apod., Základem pro definování potřeby Subjektu státní správy (SVS) poptávky po zdrojích na činnost subjektu (materiálních, finančních, personálních, apod.): jsou společenské požadavky na vytvářené a přijímané specifické produkty subjektem státní správy a jejich životní cyklus, je průběh všech souvisejících procesů vztahujících se k subjektu a okolí (vnitřních a vnějších), je identifikace a klasifikace potřeby (kvalitativní i kvantitativní) po nakupovaných produktech na činnost subjektu státní správy a jejich životní cyklus, jsou roviny vnějších vztahů (jejich vstupy a výstupy) v rámci, kterých subjekt státní správy existuje, které ovlivňují činnost subjektu, přitom finanční zdroje jsou buď plně, nebo částečně dotovány z veřejných prostředků (vládních nebo municipálních).

1.2. Potřeba subjektu veřejné správy (SVS) Poptávka po produktech SVS: existuje, je–li podložena nárokem či povinností (při splnění podmínek zákonných a jiných ustanovení) na poskytnutí produktů od SVS pro uspokojení subjektů. Nabídka produktů od SVS: Nabídka produktů SVS je funkce popisující vztah mezi rozsahem výstupu produktu SVS pro uspokojování specifických potřeb a přání subjektů v závislosti na ceně (např. ve formě výdajů) a příjmů), kterou stát je ochoten za specifické produkty uspokojující uvedené potřeby a přání vynaložit.

1.3 Hodnota potřeby, nakupovaného produktu Hodnotu si můžeme například představit, jako: „to, co je považováno za důležité, čemu jednotlivec či skupina přikládá význam, co je pro jednotlivce či skupinu explicitně či implicitně žádoucí a co ovlivňuje výběr z možných způsobů, nástrojů a cílů činnosti“.

Poznámka: Explicitně - podrobně, zřetelně, srozumitelně postupně vyjádřený popis. Implicitně - zahrnutý, obsažený (v něčem), ale přímo nevyjádřený, rozumějící se samo sebou.

1.3 Hodnota potřeby, nakupovaného produktu Každá hodnota, se kterou chceme pracovat v ekonomickém prostředí, si nese s sebou následující atributy: Pojmenování hodnoty (co je považováno za důležité). Užitek = produkt (výrobek, zboží, služba, myšlenka, atd.). Ekonomické vyjádření hodnoty (co ovlivňuje výběr). Jedná se o stav hodnoty, ekonomické pojmenování (druh účtu) - výdaj, příjem, náklad, výnos, doklad, apod. Identifikace hodnoty (co ovlivňuje výběr). Jedná se o stav hodnoty identifikovaný technickými, jakostními, estetickými, právními a jinými vlastnostmi podle příslušných parametrů pro danou vlastnost. Měření (co ovlivňuje výběr). Jedná se o stav hodnoty (ekonomické, identifikační) číselně stanovený ve vyjádřitelných jednotkách, např. v měrných jednotkách, např. v Kč, kusech, tunách, nebo v jiném parametricky zvoleném vyjádření, apod.

2.

Akvizice - součást životního cyklu

Nákup (purchase) - akvizice patří mezi nejdůležitější aktivity a představuje funkční činnost, kterou začíná transformační proces (např. spotřeba produktu při dalších procesech) probíhající v subjektu SVS. Akvizicí – nakupováním zabezpečujeme: Produkty (materiál, výrobky, služby, zboží, apod.) pro zhotovování následných produktů nebo pro prodej Produkty, investice (různorodé povahy) pro zabezpečení výkonu souvisejícího s činností a provozem subjektu.

2.


Základní funkcí nákupu (činností nákupu) je zabezpečení vstupů – produktů do reprodukčního procesu subjektu v požadovaném množství, kvalitě, sortimentu, čase a v místě s respektováním kritérií optimálnosti. Kritéria optimálnosti (např. z hlediska efektivnosti, hospodárnosti, účelnosti) vyplývající z procesu akvizice a vztahují se k: výkonu procesu akvizice (např. náklady na obstarání, pořizování, získání) tzn. proč a jak kupujeme, jakým způsobem. produktu, který byl procesem akvizice nakoupen tzn. proč, co, za co kupujeme, souvisejícím procesům jako je např. přeprava, pojištění, skladování, apod. tzn. náklady na spojené s výkonem procesu akvizice i produktem, který je předmětem akvizice.

2.


2.1 Marketingové pojetí akvizice Marketingové cíle AKVIZICE - nákupu v organizaci: Uspokojování potřeb, kdy potřeba je stav pociťovaného nedostatku subjektu, Snižování nákupních nákladů na nakupovaný produkt (obal, rabat, poplatky, apod.) nebo na průběh procesů spojených s nákupem - pojistné, přepravné, průzkum trhu, skladování, likvidace odpadu, zpracování nabídky, vyřízení objednávky, kontrola dodávky, apod. Zvyšování jakosti nákupu tj. jakosti nakupovaných produktů – technických a jiných parametrů, nebo např. zvýšení (snížení) výkonu, může vést k substitučním produktům, výměně dodavatele nebo jakosti nákupních podmínek – např. ve množství, čase dodání, servisu, při komunikaci, při dodržení cenové hladiny a ostatních obchodních podmínek, apod.),

2.1 Marketingové pojetí akvizice Snižování nákupního rizika tj. snižování pravděpodobnosti vzniku události, která ve vztahu k stanoveným cílům naruší očekávaný průběh. Týká se produktu (parametrů, množství, ceny, apod.) i podmínek a průběhu akvizičního – nákupního procesu (poruchy nebezpečí politické, přírodní, prodejního trhu, nákupního trhu, vlastní firmy, nákupního chování, apod.). Podporování nákupních cílů orientovaných na veřejné zájmy. Jedná se podporu národohospodářských (strukturální, konjunkturální) a sociálně etických (politické, charitativní) nákupních cílů. Zvyšování flexibility nákupu znamená respektovat úzké spojení mezi rizikem a flexibilitou (čím větší možnost rizika tím flexibilněji musí být realizován nákupní proces). Jedná se o: aspekty v rámci SVS – finanční potenciál, věcný potenciál – skladovaní prostory, přepravní zařízení, výrobní zařízení, dále informační a vývojová základna, image firmy, potřeby firmy. aspekty trhu – struktura nabídky a poptávky, charakteristika produktů.

2.1 Marketingové pojetí akvizice Základem je však stanovení strategie spočívající zejména v aktivním vztahu odběratele k dodavateli. Strategie akvizice musí být charakterizována ofenzivním pojetím řízení procesů spojených s uspokojováním potřeb nakupujícího subjektu. Ofenzivní obchodní strategii v oblasti akvizice lze u MO ČR realizovat za užití určitých přístupů: Síla - je založena na uplatnění schopností a síly MO ČR, tzn. na přesném definování svých potřeb zadáním kritérií a parametrů požadované dodávky – nakupovaného produktu, výběrového řízení, platebních podmínek, poskytnutí zajištění dlouhodobosti dodávek, jiných výhod pro dodavatele, apod.; Pružnost - je založena na pečlivém monitorování situace na trhu, analýze cen a podmínek dodávek produktů od různých dodavatelů a přizpůsobování se zjištěným skutečnostem;

2.1 Marketingové pojetí akvizice

Lest - je založena na důvěrném poznání různých dodavatelů, jejich porovnáváním si vytvořit aktuální a rozhodující předpoklady pro účinné vyjednávání o nabídkách, kontraktech, podmínkách dodatečných, anebo souvisejících produktech s dodávkou, apod. Čisté ruce - přístup je založen na principu využití (skrytého) boje různých dodavatelů usilujících získat danou dodávku organizace (MO ČR) pro svoji firmu, způsob realizace výběrových řízení – nejvýhodnější ekonomická nabídka, nejnižší cena, apod.

2.1 Marketingové pojetí akvizice Základním opatřením pro realizaci marketingu nákupu je stanovením strategických marketingových cílů a využití filosofií přístupů: Diferenciace směrem k vnějšímu prostředí, zejména v oblasti pořizování produktů (budoucím a současným dodavatelům, atp.). Diferenciací směrem dovnitř – v rámci subjektu, zejména v úpravě systému řízení a organizace subjektu tak, aby mohlo dojít k optimálnímu využívání finančních zdrojů určených na nákup a následně ve využívání dalších finančních zdrojů (v provozu nakupovaných produktů, v rámci skladování, při optimalizaci zásob, apod.).

2.1 Marketingové pojetí akvizice Zásady marketingu akvizice - nákupu: Rozhodování i hodnocení ekonomických parametrů nákupu má vliv na plnění dlouhodobých strategických cílů SVS. Svou činností musí reagovat na zásadní transformační změny, flexibilita je trvalým požadavkem (změna je jedinou konstantní součástí procesu). Marketingový přístup vyžaduje stálé zdokonalování informační základny. Na osobnost nákupce jsou kladeny přiměřeně vysoké požadavky (ekonomické, právní, obchodní, technické a osobnostní znalosti a dovednosti) včetně uplatnění schopnosti „komplexního vidění“ v rámci realizace nákupu. Ústředním vnějším subjektem nákupního managementu je dodávající subjekt - dodavatel. Plán nákupu je základním nástrojem nákupu, měl by být zpracován v souladu s uplatněním vlastní orientované strategie nákupu.

2.1 Marketingové pojetí akvizice Nákupní marketing chápeme jako interaktivní proces, kdy partnerem interakce (mezi nákupem a okolím) jsou: Organizace vlastní a dodavatelská, interakce se týkají řešení otázek spojených s různými problémy ve vlastní organizaci i u dodavatele. Jedná se např. o materiálové inovace, přístup k dodavateli, optimalizace dodávek, minimalizace nákladů, apod. V rámci funkčních oddělení vlastní organizace. Jedná se o typ interakce v rámci různých útvarů např. uživatele produktů, Státní ověřování jakosti, finančního zajištění nákupu, apod. Jednotlivé útvary mohou čerpat informace, které jim poskytuje nákup pro vlastní činnost. Vrcholové vedení organizace, zde se jedná o respektování požadavků vrcholového vedení a zobrazuje se v typech interakce – např. při stanovení cílů a poslání organizace, výběru nákupních strategií, rozhodnutí o inovacích produktů (procesů), rozhodnutí o získávání zdrojů, apod.

2.2

Akvizice v pojetí životního cyklu

Nákup (akvizici) jako proces můžeme chápat ve dvojím významu: užší význam, širší význam. Užší význam marketingového pojetí nákupu spočívá v zaměření se na plnění jednotlivých funkcí nákupu např.: sběru tržních informací, (produkty, ceny, podmínky, atd.), definování nákupní strategie (a filosofie přístupu), plánování nákupu (sortiment, množství, kvalita), průzkum dodavatelů, zadání dodavatelům, vyhodnocení nabídek, výběr dodavatele, jednání s dodavateli, způsoby komunikace, realizace nákupu (logistické operace), kontrola průběhu nákupních operací.

2.2


Širší význam marketingového pojetí nákupu spočívá v zařazení procesů smluvních (akvizice a dodání) do jednotlivých etap životního cyklu nakupovaného produktu. V rámci etap jsou realizovány procesy životního cyklu: smluvní, podnikové, projektové, technické. Jednotlivé uvedené procesy se podílejí na vytvoření předpokladů, podmínek a samotné realizace jednotlivých etap životního cyklu nakupovaného produktu.

2.2


Smluvní procesy se využívají pro zavedení vazeb a požadavků mezi nabyvatelem a dodavatelem. Jsou to: proces akvizice, proces dodání. Jednotlivé typy procesů poskytují a vytvářejí prostředí: umožňující na základě uzavřených dohod zabezpečovat, pořizovat a dodávat odpovídající nakupované produkty a dále je v dalších etapách a procesech užívat, spotřebovávat nebo vyřadit ze systému organizace.

2.3 Marketingový nákupní mix Soubor tříděných informací a prioritně sloužící k přípravě formulace potřeby nakupovaných produktů, k přípravě veřejné zakázky a realizaci obchodních jednání. Nástroje marketingového nákupního mixu: Informační mix: O nakupovaných produktech (výrobky, zboží, služby apod.), které jsou potřebné pro činnost SVS – (materiálová a nákupní náročnost) – pro následně realizované produkty, O nakupovaných produktech (výrobky, zboží, služby apod.), v plném rozsahu atributů hodnot – pojmenování, ekonomické vyjádření, identifikační vyjádření, měření – včetně dalších požadovaných identifikátorů (vazba na katalogizaci a typizaci).

2.3 Marketingový nákupní mix Dodavatelích produktů (výroba, prodej, zprostředkování). Identifikace dodavatele, přístupy, vstřícnost ke změnám, ochota, spolupráce, dodávková disciplína, politika dodavatele, podmínky dodávek – balení, doprava, manipulace. U subjektů realizujících management kvality dochází k pravidelnému hodnocení dodavatelů z různých hledisek. Cenách produktů a jejich proměnných složkách (daně, slevy, cla, apod.), Konkrétních platebních, dodacích, logistických podmínkách dodavatele, Minulých skutečnostech (evidence a statistika o spotřebě, o nákupu, o zásobách, o plnění dodávek, o cenách, apod.).

2.3 Marketingový nákupní mix Komunikační mix: Výzkum dodavatelů (kdo jsou, ekonomické, výrobní, obchodní, dodavatelské a jiné schopnosti). Nákupní výzkum trhu produktů - jaké produkty s jakými vlastnostmi, za co. Volba dodavatele – příprava na výběr dodavatele, jaké podmínky pro výběr stanovit. Komunikace v průběhu projednávání nákupu – kdo, s kým, o čem, kdy, jak. Komunikace po uskutečnění nákupu – kdo, s kým, o čem, kdy, jak. Produktový mix obsahující popis produktu a jeho kvality, sortimentu, funkčnosti užití, vydatnosti, spolehlivosti, úspornosti, substituce, technických norem, standardizace, balení, vymezení manipulačních jednotek, záruky a garance. U služeb dále pohotovost, preventivnost, pružnost.

2.3 Marketingový nákupní mix Cenový a kontraktační mix obsahující ceny produktů, relace cen mezi jednotlivými druhy produktu, změny cen, stabilitu a kolísání cen, vztah ceny/užitné hodnoty, slevy, přirážky, cenovou pružnost, ceny substitutů, platební podmínky, informace o ochotě jednat o cenách, cenovou vstřícnost. Logistický a dodávkový mix obsahující řešení problémů spojených s dodacími a logistickými podmínkami, například s volbou dodávkové cesty, logistickým zabezpečení dodávek, dodávkový režim (velikost dodávek, periodicita, apod.), rozhodování o optimální manipulační jednotce (ochrana proti mechanickým vlivům, nárazům, vibracím, záření, rozměry, tvar, použitý balící materiál, apod.).

3.

Lidé v procesu formulování potřeb a akvizice

Rozhodovací kompetence jednotlivých osob zúčastněných na životním cyklu nakupovaného produktu by měly být přesně vymezeny příslušnými normami. Příslušný okruh zaměstnanců a osob při zajišťování potřeby plní minimálně následující funkce: uživatelskou (spotřebitelskou) v rámci organizace, poradenskou – ovlivňovatelskou, preskripční – projekční, návrhářskou, jakostní, kontrolní – filtrační, rozhodovatelskou – určující, rozhodovatelskou – schvalující, ekonomickou – financující, analytickou, nákupní, kontrolní - hodnotící.

3.


Uživatelé – spotřebitelé, zaměstnanci (budoucí vnitřní zákazníci z hlediska nakupovaného produktu), jsou v řadě případů nositeli identifikace potřeby nákupu, ale v souvislosti s tím, jsou také občas nositeli špatného či nedokonalého rozhodnutí. Poradci – ovlivňovatelé jsou většinou osoby odborných útvarů subjektu AČR nebo osoby přizvané (z jiných subjektů) k řešení optimalizace nákupu produktu. Působí jako „korektoři“ požadavků uživatelů. Řeší schopnost produkt pořídit po stránce finanční, produkt využít a udržovat po stránce technické, atd. Preskriptoři – projektanti, návrháři jsou buď zaměstnanci subjektu AČR, nebo ve většině případů osoby přizvané organizační částí AČR, kteří většinou určují přesnou specifikaci produktu (technickou, technologickou, provozní atd.).

3.


Kontroloři – dohlížitelé (filtry), sledují vztahy při kupním rozhodování uvnitř organizace a zejména mimo ni s cílem zamezit nežádoucím krokům, které by mohly zavdat příčinu k přijetí pro organizaci nesprávných rozhodnutí, např. z hlediska ekonomického – ceny, platebních a dodacích podmínek, dále z hlediska kvality, dále z prosazování subjektivních zájmů (korupce, úplatky) při rozhodování o nákupu. Rozhodovatelé – určující jsou většinou zaměstnanci organizace, kteří respektují potřeby organizace (podle existence a určení organizace, nebo vnitřních norem) a následně určují, jakým způsobem, s využitím jakých produktů, bude zabezpečována činnost organizace. V některých případech je uplatňování této funkce natolik dominantní, že ovlivňuje všechny další funkce. V rámci organizace jsou to osoby, které mají určenu pravomoc za rozhodování o potřebě a pořízení produktu, ale nemají ve většině případů odpovědnost za své rozhodování.

3.


Rozhodovatelé – schvalovatelé jsou většinou zaměstnanci organizace a jsou těmi, kteří mají při rozhodování „poslední slovo“. Podstatným jevem pro výkon funkce je existující organizační nebo jiná norma vymezující kompetenci pro rozhodování. Ekonomové – financující a analyzující jsou zaměstnanci organizace odpovědní za bezporuchový průběh nákupních operací produktů z hlediska finančního zajištění na straně jedné, na straně druhé zajišťující identifikaci ekonomických souvislostí s průběhem přípravy nákupu, jeho spotřeby a eventuálně jeho likvidace. Kupující – nákupce, nabyvatel realizátor akvizice realizuje vlastní akt koupě tím, že většinou jedná s dodavatelem o všech parametrech dodávky a její realizaci, koordinuje akt koupě a dodávku produktů v souladu se schválenými postupy při rozhodování (finanční, právní, atd.).

3.


Kontroloři - Pracovníci s odpovědností za státní ověřování jakosti. Zajišťují: aby odstavce smlouvy (obchodního vztahu mezi dodavatelem a zadavatelem veřejné zakázky) souvisící s kvalitou byly formulovány proveditelným způsobem. účast na jakémkoliv předběžném hodnocení systému managementu kvality dodavatele. aby činnosti managementu kvality byly využity v procesech dodavatele a jakéhokoliv subdodavatele.

3.


Pro některá pořízení produktů se z výše uvedených osob (funkcí) sestavují týmy projektu, které vzájemně koordinující svoji činnost tak, aby byla potřeba uspokojena, viz Český obranný standard (ČOS) 051618 Zásady NATO pro integrovaný systémový přístup ke kvalitě v průběhu životního cyklu Členové týmu zpracovávají projekt životního cyklu produktu a podílejí s na přípravě procesu akvizice: připravují podmínky pro zpracování výběrových řízení, pro posuzování nabídek všech potencionálních dodavatelů, stanovují kritéria výběrových řízení a při větším rozsahu možností výběrem pomáhají zúžit množinu potencionálních dodavatelů s využitím zvolených rozhodovacích metod.

Děkuji za pozornost Dotazy?

Vzdělávací cíl. Objasnit proces akvizice a jeho význam a úlohu v činnosti subjektu veřejné správy

Recommend Documents