Obsah
OBSAH - ORIENTAýNÍ OBSAH - ORIENTAýNÍ .................................................................................................................................................... 1 OBSAH - PODROBNÝ ...................................................................................................................................................... 2 I. CHARAKTERISTIKA VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU .................................................................................... 15 II. UýEBNÍ PLÁN.......................................................................................................................................................... 20 UýEBNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY, 1. - 9. ROýNÍK ........................................................................................ 22 III. UýEBNÍ OSNOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK ............................................................................................................. 26
VZDċLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLA
ýESKÝ JAZYK ......................................................................................................................................................... 27 CIZÍ JAZYK .............................................................................................................................................................. 56 MATEMATIKA......................................................................................................................................................... 69 PRVOUKA ............................................................................................................................................................... 102 PěÍRODOVċDA ..................................................................................................................................................... 118 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ ....................................................................................................................................... 124 VLASTIVċDA ......................................................................................................................................................... 130 CHEMIE................................................................................................................................................................... 135 FYZIKA.................................................................................................................................................................... 144 PěÍRODOPIS .......................................................................................................................................................... 156 ZEMċPIS ................................................................................................................................................................. 170 DċJEPIS ................................................................................................................................................................... 180 OBýANSKÁ VÝCHOVA ....................................................................................................................................... 190 RODINNÁ VÝCHOVA........................................................................................................................................... 206 HUDEBNÍ VÝCHOVA ........................................................................................................................................... 215 VÝTVARNÁ VÝCHOVA ....................................................................................................................................... 223 PRAKTICKÉ ýINNOSTI....................................................................................................................................... 230 TċLESNÁ VÝCHOVA ........................................................................................................................................... 241 IV. DODATKY ............................................................................................................................................................. 272
Kompletní materiál se všemi doplĖky a úpravami. Schválilo MŠMT dne 30.4. 1996 pod þj. 16 847/96 - 2 s platností od 1. 9. 1996. ZnČní aktuální k 1. záĜí 2004
METODICKÝ POKYN K REALIZACI ROZVOJOVÉHO PROGRAMU ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 2 VYUýOVACÍ HODINY...... 272 POKYN K ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 1 VYUýOVACÍ HODINU OD ŠKOLNÍHO ROKU 2004/05 ................................................................................................................ 275 EKOLOGICKÝ PěÍRODOPIS ............................................................................................................................. 278 VOLITELNÉ PěEDMċTY VE VZDċLÁVACÍM PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA ................................ 289 ÚPRAVY A DOPLĕKY ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA................................................................................................................ 308 UýEBNÍ PLÁNY PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM NċKTERÉHO PěEDMċTU............... 326 MODELOVÉ RÁMCOVÉ UýEBNÍ OSNOVY PěEDMċTU INFORMATIKA A VÝPOýETNÍ TECHNIKA PRO ŠKOLY S ROZŠÍěENOU VÝUKOU TOHOTO PěEDMċTU.......................................................... 340 ÚPRAVA ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE „MODIFIKACE VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRO SPECIFICKÉ POTěEBY ROMSKÝCH DċTÍ“ ................... 345 VZDċLÁVACÍ OBLAST VÝCHOVA K VOLBċ POVOLÁNÍ......................................................................... 346 ZAýLENċNÍ TEMATIKY OCHRANY ýLOVċKA ZA MIMOěÁDNÝCH UDÁLOSTÍ DO VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ .................................................................................................................... 350 UýEBNÍ OSNOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PěEDMċTU CIZÍ JAZYK PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM JAZYKģ ............................................................................................................................... 352 PRVNÍ CIZÍ JAZYK (JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ, ŠPANċLSKÝ)...................................... 352 DRUHÝ CIZÍ JAZYK (JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ, ŠPANċLSKÝ).................................... 390 UýEBNÍ OSNOVY PRO ROZŠÍěENÉ VYUýOVÁNÍ HUDEBNÍ VÝCHOVY NA ZŠ................................. 418 UýEBNÍ OSNOVY MATEMATIKY PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM MATEMATIKY A PěÍRODOVċDNÝCH PěEDMċTģ V RÁMCI VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, 6. - 9. ROýNÍK .................................................................................................................................................. 428 UýEBNÍ OSNOVY VÝTVARNÉ VÝCHOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA A ..................................................................................................... 435 UýEBNÍ OSNOVY VÝTVARNÉ VÝCHOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA B...................................................................................................... 446
1
Obsah
Obsah
UýEBNÍ OSNOVY VÝTVARNÉ VÝCHOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA C ..................................................................................................... 457
NČmecký jazyk ......................................................................................................................................................... 63 1. etapa (4. a 5. roþ.) ..............................................................................................................................................................63 2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.) ........................................................................................................................................................64
Ruský jazyk.............................................................................................................................................................. 65 1. etapa (4. a 5. roþ.) ..............................................................................................................................................................65 2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.) ........................................................................................................................................................66
OBSAH - PODROBNÝ OBSAH - ORIENTAýNÍ .................................................................................................................................................... 1 OBSAH - PODROBNÝ ...................................................................................................................................................... 2 Autorský kolektiv ..................................................................................................................................................... 14 I. CHARAKTERISTIKA VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU .................................................................................... 15 1. Východiska vzdČlávacího programu.................................................................................................................... 15 2. VzdČlávací cíle programu.................................................................................................................................... 16 3. UplatnČní vzdČlávacího programu ve vyuþování ................................................................................................ 17 4. Hodnocení žákĤ................................................................................................................................................... 18 II. UýEBNÍ PLÁN.......................................................................................................................................................... 20 Charakteristika funkce a obsahu povinných pĜedmČtĤ zahrnutých do uþebního plánu ZŠ ..................................... 20 UýEBNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY, 1. - 9. ROýNÍK ........................................................................................ 22 Poznámky ................................................................................................................................................................ 23 III. UýEBNÍ OSNOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK ............................................................................................................. 26 ýESKÝ JAZYK ......................................................................................................................................................... 27 Specifické cíle.......................................................................................................................................................... 27 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................... 27 ýeský jazyk.............................................................................................................................................................. 28 1. roþník.................................................................................................................................................................................28 2. roþník.................................................................................................................................................................................29 3. roþník.................................................................................................................................................................................30 4. roþník.................................................................................................................................................................................32 5. roþník.................................................................................................................................................................................34 6. roþník.................................................................................................................................................................................36 7. roþník.................................................................................................................................................................................38 8. roþník.................................................................................................................................................................................41 9. roþník.................................................................................................................................................................................42
Psaní ....................................................................................................................................................................... 46 1. roþník.................................................................................................................................................................................46 2. roþník.................................................................................................................................................................................47 3. roþník.................................................................................................................................................................................48 4. - 5. roþník...........................................................................................................................................................................48 Tabule psacího písma ............................................................................................................................................................49
ýtení a literární výchova......................................................................................................................................... 49 1. roþník.................................................................................................................................................................................49 2. roþník.................................................................................................................................................................................50 3. roþník.................................................................................................................................................................................50 4. roþník.................................................................................................................................................................................51 5. roþník.................................................................................................................................................................................52
Literatura ................................................................................................................................................................ 53 6. - 7. roþník...........................................................................................................................................................................53 8. - 9. roþník...........................................................................................................................................................................54
CIZÍ JAZYK .............................................................................................................................................................. 56 Specifické cíle.......................................................................................................................................................... 56 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................... 56 4. a 5. roþník ........................................................................................................................................................... 57 6. - 9. roþník ............................................................................................................................................................ 58 Rozpis mluvnického uþiva pro jednotlivé jazyky ..................................................................................................... 59 Anglický jazyk ......................................................................................................................................................... 59 1. etapa (4. a 5. roþ.) ..............................................................................................................................................................59 2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.) ........................................................................................................................................................60
Francouzský jazyk ................................................................................................................................................... 61 1. etapa (4. a 5. roþ.) ..............................................................................................................................................................61 2. a 3. etapa ( 6. - 9. roþ.) .......................................................................................................................................................62
2
ŠpanČlský jazyk ....................................................................................................................................................... 67 1. etapa (4. a 5. roþ.) ..............................................................................................................................................................67 2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.) ........................................................................................................................................................68
MATEMATIKA......................................................................................................................................................... 69 Specifické cíle.......................................................................................................................................................... 69 1. roþník .................................................................................................................................................................. 69 ýísla 0 až 20 ..........................................................................................................................................................................69 Orientace v prostoru ..............................................................................................................................................................70
2. roþník .................................................................................................................................................................. 70 ýíselný obor 0 až 100 ............................................................................................................................................................70 Násobení a dČlení pĜirozených þísel v oboru násobilek do 100 .............................................................................................71 Rýsování úseþek a mČĜení jejích délek ..................................................................................................................................72 Orientace v þase.....................................................................................................................................................................72
3. roþník .................................................................................................................................................................. 73 ýíselný obor 0 - 1 000 ...........................................................................................................................................................73 Násobení a dČlení v oboru násobilek a mimo obor násobilek v þíselném oboru do 100 ........................................................74 Rovinné obrazce. Obvod........................................................................................................................................................75
4. roþník .................................................................................................................................................................. 75 ýíselný obor do 1 000 000.....................................................................................................................................................75 Zlomky ..................................................................................................................................................................................77 RovnobČžky, rĤznobČžky, kolmice, kružnice. .......................................................................................................................77 SoumČrnost ............................................................................................................................................................................78 Obsah þtverce a obdélníku, síĢ kvádru a krychle ...................................................................................................................78
5. roþník .................................................................................................................................................................. 79 PĜirozená þísla........................................................................................................................................................................79 Desetinná þísla.......................................................................................................................................................................80 Rovinné obrazce, tČlesa .........................................................................................................................................................80 Tabulky, grafy, diagramy.......................................................................................................................................................81
6. roþník .................................................................................................................................................................. 82 Shrnutí a opakování uþiva z 1. - 5. roþníku............................................................................................................................82 Desetinná þísla.......................................................................................................................................................................82 DČlitelnost pĜirozených þísel .................................................................................................................................................83 Úhel a jeho velikost ...............................................................................................................................................................84 Osová soumČrnost..................................................................................................................................................................85 Trojúhelník ............................................................................................................................................................................85 Objem a povrch kvádru, krychle............................................................................................................................................86
7. roþník .................................................................................................................................................................. 87 Zlomky ..................................................................................................................................................................................87 Celá þísla, racionální þísla .....................................................................................................................................................87 PomČr. PĜímá a nepĜímá úmČrnost.........................................................................................................................................88 Procenta. Úroky. ....................................................................................................................................................................89 Shodnost, stĜedová soumČrnost..............................................................................................................................................90 ýtyĜúhelníky, hranoly ............................................................................................................................................................91
8. roþník .................................................................................................................................................................. 92 Druhá mocnina a odmocnina. Pythagorova vČta....................................................................................................................92 Mocniny s pĜirozeným mocnitelem .......................................................................................................................................92 Výrazy ...................................................................................................................................................................................93 Lineární rovnice.....................................................................................................................................................................93 Základy statistiky...................................................................................................................................................................94 Kruh, kružnice, válec.............................................................................................................................................................95 Konstrukþní úlohy .................................................................................................................................................................96
9. roþník .................................................................................................................................................................. 96 Lomený výraz. ěešení lineárních rovnic s neznámou ve jmenovateli ...................................................................................96 Soustavy lineárních rovnic se dvČma neznámými .................................................................................................................97 Funkce ...................................................................................................................................................................................97 Podobnost. Goniometrické funkce sinus a tangens v pravoúhlém trojúhelníku.....................................................................98 Jehlan, kužel, koule................................................................................................................................................................99 Základy finanþní matematiky ..............................................................................................................................................100 Základy rýsování (alternativní tématický celek)* ................................................................................................................100
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 101 PRVOUKA ............................................................................................................................................................... 102 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 102
3
Obsah
Obsah
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 102 1. - 3. roþník .......................................................................................................................................................... 103
8. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 149
1. Jsem školák......................................................................................................................................................................103 2. Moje rodina......................................................................................................................................................................104 3. Domov .............................................................................................................................................................................105 4. Naše obec.........................................................................................................................................................................106 5. Krajina kolem nás ............................................................................................................................................................107 6. VČci a þinnosti kolem nás ................................................................................................................................................107 7. PĜíroda .............................................................................................................................................................................108 8. Život v pĜírodČ .................................................................................................................................................................109 9. ýlovČk..............................................................................................................................................................................110 10. Lidé a þas .......................................................................................................................................................................111 11. Práce a volný þas ...........................................................................................................................................................112 12. Lidé a technika...............................................................................................................................................................113 13. ýlovČk mezi lidmi..........................................................................................................................................................113 14. ýlovČk a zdraví..............................................................................................................................................................114
PěÍRODOVċDA ..................................................................................................................................................... 118 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 118 4. roþník ................................................................................................................................................................ 118 Rozmanitost pĜírody ............................................................................................................................................................118 Neživá pĜíroda, rostliny i živoþichové v zimČ......................................................................................................................119 PĜírodní spoleþenstva na jaĜe ...............................................................................................................................................120
5. roþník ................................................................................................................................................................ 120 TĜídČní organismĤ................................................................................................................................................................120 ZemČ ve vesmíru .................................................................................................................................................................121 Rozmanitost podmínek života na Zemi ...............................................................................................................................121 ýlovČk, jeho životní podmínky a vztahy k prostĜedí............................................................................................................122
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 122 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ ....................................................................................................................................... 124 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 124 PĜístupy k obsahu a organizaci ............................................................................................................................. 124 4. - 5. roþník .......................................................................................................................................................... 125 Zdraví, osobní hygiena, režim dne, první pomoc.................................................................................................................125 Výživa a zdraví....................................................................................................................................................................126 Základy rodinné a sexuální výchovy ...................................................................................................................................126 Prevence zneužívání návykových látek ...............................................................................................................................128 Osobní bezpeþí ....................................................................................................................................................................128
VLASTIVċDA ......................................................................................................................................................... 130 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 130 4. - 5. roþník .......................................................................................................................................................... 130 1. Místo, v nČmž žijeme.......................................................................................................................................................130 2. Naše vlast.........................................................................................................................................................................131 3. ýeská republika, Evropa, svČt..........................................................................................................................................132 4. Obrazy z þeských dČjin ....................................................................................................................................................133
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 134 CHEMIE................................................................................................................................................................... 135 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 135 8. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 135 1. Úvod ................................................................................................................................................................................135 2. SmČsi ...............................................................................................................................................................................136 3. Složení látek a chemická vazba .......................................................................................................................................136 4. Chemické prvky...............................................................................................................................................................137 5. Chemické reakce..............................................................................................................................................................138 6. Oxidy a halogenidy..........................................................................................................................................................138 7. Kyseliny a hydroxidy.......................................................................................................................................................139 8. Soli...................................................................................................................................................................................140 9. Redoxní reakce ................................................................................................................................................................140 10. Uhlovodíky ....................................................................................................................................................................141 11. Deriváty uhlovodíkĤ ......................................................................................................................................................141 12. Chemie ve spoleþnosti ...................................................................................................................................................142
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 143 FYZIKA.................................................................................................................................................................... 144 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 144 6. - 7. roþník .......................................................................................................................................................... 144 1. Vlastnosti látek a tČles .....................................................................................................................................................144 2. Pohyby a vzájemné pĤsobení tČles...................................................................................................................................145 3. Mechanické vlastnosti kapalin a plynĤ ............................................................................................................................147
4
4. SvČtelné jevy....................................................................................................................................................................148 5. Elektromagnetické jevy ...................................................................................................................................................149 6. Energie, její pĜemČny a pĜenos.........................................................................................................................................151 7. Zvukové jevy ...................................................................................................................................................................153 8. Vesmír .............................................................................................................................................................................154
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 154 PěÍRODOPIS .......................................................................................................................................................... 156 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 156 6. roþník ................................................................................................................................................................ 156 ZemČ a život ........................................................................................................................................................................156 JednobunČþné organismy.....................................................................................................................................................157 MnohobunČþné organismy...................................................................................................................................................158
7. roþník ................................................................................................................................................................ 159 Vyšší rostliny.......................................................................................................................................................................159 První skupiny strunatcĤ .......................................................................................................................................................160 Nahosemenné rostliny .........................................................................................................................................................161 Ptáci .....................................................................................................................................................................................162 Krytosemenné rostliny.........................................................................................................................................................162
8. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 163 Savci ....................................................................................................................................................................................163 ýlovČk .................................................................................................................................................................................164 Stavba tČla a funkce jednotlivých orgánĤ þlovČka ...............................................................................................................165 Poškození lidského organismu.............................................................................................................................................166 Lidská populace...................................................................................................................................................................166 Rozmnožování organismĤ ...................................................................................................................................................167 ZemČ - naše planeta .............................................................................................................................................................167 ZmČny životních spoleþenstev, rušivý vliv þlovČka.............................................................................................................168
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 169 ZEMċPIS ................................................................................................................................................................. 170 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 170 6. - 7. roþník .......................................................................................................................................................... 170 1. Planeta ZemČ ...................................................................................................................................................................170 2. Glóbus a mapa .................................................................................................................................................................171 3. PĜírodní složky a oblasti ZemČ ........................................................................................................................................172 4. ZemČpis svČtadílĤ, oceánĤ a Ruska .................................................................................................................................173
8. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 174 5. Spoleþenské a hospodáĜské složky krajiny ......................................................................................................................174 6. Politická mapa dnešního svČta .........................................................................................................................................176 7. ZemČpis ýeské republiky.................................................................................................................................................177 RozšiĜující a doplĖující uþivo pro všechny roþníky zemČpisu:............................................................................................178 Praktický zemČpis................................................................................................................................................................178
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 179 DċJEPIS ................................................................................................................................................................... 180 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 180 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 180 6. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 181 Úvod do vyuþování dČjepisu................................................................................................................................................181 PravČk..................................................................................................................................................................................181 StarovČk...............................................................................................................................................................................182 StarovČké ěecko ..................................................................................................................................................................182 StarovČký ěím .....................................................................................................................................................................183 Systemizace poznatkĤ o pravČku a starovČku ......................................................................................................................184 StĜedovČk.............................................................................................................................................................................184 Systematizace poznatkĤ o stĜedovČku..................................................................................................................................185 NovovČk ..............................................................................................................................................................................185 Systemizace poznatkĤ od poþátku novovČku do 70. let l9. století .......................................................................................187 DČjiny od konce 19. století do souþasnosti ..........................................................................................................................187 Systemizace poznatkĤ o nejnovČjších dČjinách ...................................................................................................................189 ZávČreþná systemizace poznatkĤ.........................................................................................................................................189
OBýANSKÁ VÝCHOVA ....................................................................................................................................... 190 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 190 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 190 6. - 7. roþník .......................................................................................................................................................... 191 Naše škola, naše obec ..........................................................................................................................................................191 Náš region, naše vlast ..........................................................................................................................................................191 Kulturní dČdictví..................................................................................................................................................................192 Majetek, vlastnictví a hospodaĜení ......................................................................................................................................193
5
Obsah
Obsah
Život ve spoleþnosti.............................................................................................................................................................193 ýlovČk a morálka.................................................................................................................................................................194 ýlovČk a lidská práva...........................................................................................................................................................194 Globální problémy lidstva ...................................................................................................................................................195 ýlovČk a dospívání ..............................................................................................................................................................196
11. Práce s technickými materiály .......................................................................................................................................237 12. Elektrotechnika kolem nás.............................................................................................................................................237 13. Provoz a údržba domácnosti ..........................................................................................................................................238 14. PĜíprava pokrmĤ ............................................................................................................................................................239 15. SvČt práce ......................................................................................................................................................................240
8. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 197 ýlovČk a citový život ...........................................................................................................................................................197 ýlovČk a rodinný život.........................................................................................................................................................198 ýlovČk a pracovní život .......................................................................................................................................................199 ýlovČk a obþanský život ......................................................................................................................................................200 ýlovČk a právo.....................................................................................................................................................................200 Stát a právo ..........................................................................................................................................................................201 Stát a hospodáĜství...............................................................................................................................................................202 Nadnárodní spoleþenství......................................................................................................................................................203 Životní perspektivy..............................................................................................................................................................203
RODINNÁ VÝCHOVA........................................................................................................................................... 206 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 206 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 206 6. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 207 Rodina a širší sociální prostĜedí...........................................................................................................................................207 Rozvoj osobnosti .................................................................................................................................................................208 Péþe o zdraví, osobní hygiena, režim dne ............................................................................................................................208 Zdravá výživa ......................................................................................................................................................................209 Pohybová aktivita a zdraví...................................................................................................................................................210 Sexuální výchova.................................................................................................................................................................211 Prevence zneužívání návykových látek ...............................................................................................................................212 Osobní bezpeþí ....................................................................................................................................................................213
HUDEBNÍ VÝCHOVA ........................................................................................................................................... 215 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 215 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 215 1. roþník ................................................................................................................................................................ 216 2. roþník ................................................................................................................................................................ 216 3. roþník ................................................................................................................................................................ 217 4. roþník ................................................................................................................................................................ 218 5. roþník ................................................................................................................................................................ 219 6. roþník ................................................................................................................................................................ 219 7. roþník - 9. roþník ............................................................................................................................................... 220 VÝTVARNÁ VÝCHOVA ....................................................................................................................................... 223 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 223 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 223 1. - 3. roþník .......................................................................................................................................................... 224 Výtvarné vyjádĜení skuteþnosti............................................................................................................................................224 Užité práce dekorativní a prostorové ...................................................................................................................................224 Výtvarné umČní a životní prostĜedí......................................................................................................................................225
4. - 6. roþník .......................................................................................................................................................... 225 Výtvarné vyjádĜení skuteþnosti............................................................................................................................................225 Užité práce dekorativní a prostorové ...................................................................................................................................226 Výtvarné umČní a životní prostĜedí......................................................................................................................................226
7. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 228 Výtvarné vyjádĜení skuteþnosti............................................................................................................................................228 Užité práce dekorativní a prostorové ...................................................................................................................................228 Výtvarné umČní a životní prostĜedí......................................................................................................................................228
PRAKTICKÉ ýINNOSTI....................................................................................................................................... 230 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 230 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 230 1. - 5. roþník .......................................................................................................................................................... 231 1. Práce s drobným materiálem............................................................................................................................................231 2. Práce s modelovací hmotou .............................................................................................................................................231 3. Práce s papírem a kartonem .............................................................................................................................................232 4. Práce s textilem................................................................................................................................................................232 5. Práce montážní a demontážní ..........................................................................................................................................233 6. Lidové zvyky, tradice a Ĝemesla ......................................................................................................................................233 7. PČstitelské práce ..............................................................................................................................................................233 8. U nás doma ......................................................................................................................................................................234
6. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 235 9. Práce s poþítaþem ............................................................................................................................................................235 10. PČstitelství......................................................................................................................................................................235
6
TċLESNÁ VÝCHOVA ........................................................................................................................................... 241 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 241 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 241 Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena a bezpeþnost v TV a sportu....................................... 242 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................243 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................243 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................244
PrĤpravná, kondiþní, koordinaþní, kompenzaþní, relaxaþní, vyrovnávací, tvoĜivá a jiná cviþení........................ 245 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................245 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................246 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................247
Gymnastika............................................................................................................................................................ 248 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................248 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................249 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................249
Rytmické a kondiþní gymnastické þinnosti s hudbou, tanec .................................................................................. 251 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................251 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................251 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................252
Úpoly..................................................................................................................................................................... 253 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................253 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................253 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................253
Atletika .................................................................................................................................................................. 254 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................254 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................255 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................256
Pohybové hry a netradiþní pohybové þinnosti....................................................................................................... 256 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................256 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................257 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................258
Sportovní hry......................................................................................................................................................... 259 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................259 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................259 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................260
Plavání .................................................................................................................................................................. 262 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................262 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................262 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................263
Bruslení ................................................................................................................................................................. 264 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................264 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................264 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................265
Lyžování ................................................................................................................................................................ 265 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................266 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................266 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................267
Turistika a pobyt v pĜírodČ.................................................................................................................................... 268 1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................268 3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................269 6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................269
IV. DODATKY ............................................................................................................................................................. 272 METODICKÝ POKYN K REALIZACI ROZVOJOVÉHO PROGRAMU ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 2 VYUýOVACÍ HODINY...... 272 Právní podklad metodického pokynu .................................................................................................................... 272 RozšíĜení uþebních plánĤ ...................................................................................................................................... 272 ZpĤsob využití navýšených vyuþovacích hodin...................................................................................................... 273 Financování .......................................................................................................................................................... 273 POKYN K ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 1 VYUýOVACÍ HODINU OD ŠKOLNÍHO ROKU 2004/05 ................................................................................................................ 275 RozšíĜení uþebních plánĤ ...................................................................................................................................... 275
7
Obsah
Obsah
ZpĤsob využití navýšených vyuþovacích hodin...................................................................................................... 276 Financování .......................................................................................................................................................... 276 Doprovodné aktivity a opatĜení............................................................................................................................. 276 EKOLOGICKÝ PěÍRODOPIS ............................................................................................................................. 278 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 278 6. roþník ................................................................................................................................................................ 278
Technické þinnosti................................................................................................................................................. 304
Úvod - metody zkoumání pĜírody........................................................................................................................................278 Les .......................................................................................................................................................................................279 Voda a její okolí ..................................................................................................................................................................279 Louky, pastviny a pole.........................................................................................................................................................280 Regionální zvláštnosti pĜírody .............................................................................................................................................281
7. roþník ................................................................................................................................................................ 281 Lidská sídla a jejich okolí ....................................................................................................................................................281 Cizokrajné rostliny a živoþichové........................................................................................................................................282 Stavba a funkce organismĤ. BuĖka......................................................................................................................................282 Stavba a funkce hub, nižších a vyšších rostlin .....................................................................................................................283 Stavba a funkce tČl nižších živoþichĤ ..................................................................................................................................283
8. roþník ................................................................................................................................................................ 284 Stavba a funkce tČl obratlovcĤ.............................................................................................................................................284 Biologie þlovČka ..................................................................................................................................................................284
9. roþník ................................................................................................................................................................ 285 Zkoumání pĜírody ................................................................................................................................................................285 Podmínky života na Zemi ....................................................................................................................................................285 VČdecký názor na vznik a vývoj života ...............................................................................................................................286 Základ a trvání života ..........................................................................................................................................................286 Souþasná biosféra ................................................................................................................................................................287 Naše pĜíroda a ochrana životního prostĜedí .........................................................................................................................287
PĜístupy k obsahu a k organizaci výuky ................................................................................................................ 288 VOLITELNÉ PěEDMċTY VE VZDċLÁVACÍM PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA ................................ 289 Úvod ...................................................................................................................................................................... 289 Cizí jazyk ............................................................................................................................................................... 290 Charakteristika pĜedmČtu.....................................................................................................................................................290 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................................290 Doporuþení tématické celky ................................................................................................................................................290 K jazykovým prostĜedkĤm...................................................................................................................................................290
Konverzace v cizím jazyce..................................................................................................................................... 291 Charakteristika pĜedmČtu.....................................................................................................................................................291 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................................291 Doporuþené tematické celky................................................................................................................................................291 K jazykovým prostĜedkĤm...................................................................................................................................................291
SemináĜ a praktika z pĜírodovČdných pĜedmČtĤ ................................................................................................... 292 Charakteristika pĜedmČtu.....................................................................................................................................................292 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................................292 Doporuþené tématické celky................................................................................................................................................292
SemináĜ ze spoleþenskovČdních pĜedmČtĤ ............................................................................................................ 295 Charakteristika pĜedmČtĤ.....................................................................................................................................................295 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................................296 Doporuþené tematické celky................................................................................................................................................296
SemináĜ a praktikum ze zemČpisu ......................................................................................................................... 297 Charakteristika pĜedmČtu.....................................................................................................................................................297 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................................298 Doporuþené tematické celky................................................................................................................................................298
Informatika............................................................................................................................................................ 300 Charakteristika pĜedmČtu.....................................................................................................................................................300 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................................301 Doporuþené tematické celky................................................................................................................................................301
Základy ekonomiky a úþetnictví ............................................................................................................................ 301 Charakteristika pĜedmČtu.....................................................................................................................................................301 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................................301 Doporuþené tematické celky................................................................................................................................................302
Základy administrativy.......................................................................................................................................... 302 Charakteristika pĜedmČtu.....................................................................................................................................................302 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................................303 Doporuþené tematické celky................................................................................................................................................303
Technické kreslení................................................................................................................................................. 303 Charakteristika pĜedmČtu.....................................................................................................................................................303 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................................304 Doporuþené tematické celky................................................................................................................................................304
8
Charakteristika pĜedmČtu.....................................................................................................................................................304 Doporuþené tematické celky................................................................................................................................................305
Domácnost ............................................................................................................................................................ 305 Charakteristika pĜedmČtu.....................................................................................................................................................305 PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................................306 Doporuþené tematické celky................................................................................................................................................306
ÚPRAVY A DOPLĕKY ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA................................................................................................................ 308 Uþební plán ........................................................................................................................................................... 308 Poznámky k uþebnímu plánu ...............................................................................................................................................308
ýeský jazyk............................................................................................................................................................ 308
Jazykové vyuþování.............................................................................................................................................................309 Psaní ....................................................................................................................................................................................311 Literatura .............................................................................................................................................................................311
Cizí jazyk ............................................................................................................................................................... 311 Anglický jazyk.....................................................................................................................................................................312 NČmecký jazyk ....................................................................................................................................................................312
Matematika............................................................................................................................................................ 312 2. roþník...............................................................................................................................................................................312 3. roþník...............................................................................................................................................................................312 5. roþník...............................................................................................................................................................................312
Prvouka ................................................................................................................................................................. 313 Výchova ke zdraví ................................................................................................................................................. 313 PĜírodovČda .......................................................................................................................................................... 313 VlastivČda.............................................................................................................................................................. 314 Chemie .................................................................................................................................................................. 315 Fyzika.................................................................................................................................................................... 315 PĜírodopis ............................................................................................................................................................. 315 ZemČpis ................................................................................................................................................................. 316 DČjepis .................................................................................................................................................................. 317 Obþanská výchova................................................................................................................................................. 317 Rodinná výchova ................................................................................................................................................... 319 Hudební výchova................................................................................................................................................... 321 Výtvarná výchova .................................................................................................................................................. 322 Praktické þinnosti.................................................................................................................................................. 323 TČlesná výchova .................................................................................................................................................... 323 Uþební plán vzdČlávacího programu Základní škola ............................................................................................ 325 UýEBNÍ PLÁNY PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM NċKTERÉHO PěEDMċTU............... 326 Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ, þj. 16333/96-22-21 ..................................................................................................................................................... 326 Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ ..................................................................................................................................................................................328
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním matematiky a pĜírodovČdných pĜedmČtĤ, þj. 21968/96-22 .......................................................................................................... 329 Poznámky ............................................................................................................................................................................330
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním výtvarné výchovy, þj. 21970/96-22....................................................................................................................................... 331 Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním výtvarné výchovy ................................................................................................................................................................332
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním hudební výchovy, þj. 21969/96-22....................................................................................................................................... 333 Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním hudební výchovy..................................................................................................................................................................334
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním tČlesné výchovy, þj. 29738/96-22-50 ................................................................................................................................. 335 Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním tČlesné výchovy ...................................................................................................................................................................336
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním informatiky a výpoþetní techniky, þj. 16845/2001-22 .................................................................................................................. 337 Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním informatiky a výpoþetní techniky v 6. – 9. roþníku: ............................................................................................................339
MODELOVÉ RÁMCOVÉ UýEBNÍ OSNOVY PěEDMċTU INFORMATIKA A VÝPOýETNÍ TECHNIKA PRO ŠKOLY S ROZŠÍěENOU VÝUKOU TOHOTO PěEDMċTU.......................................................... 340 Specifické cíle........................................................................................................................................................ 340
9
Obsah 6. - 7. roþník .......................................................................................................................................................... 340 I. Základní pojmy z Informatiky..........................................................................................................................................340 II. Základy práce s poþítaþem ..............................................................................................................................................340 III. VytváĜení a zpracování informací pomocí poþítaþových aplikací .................................................................................341 IV. Poþítaþové sítČ a Internet...............................................................................................................................................341 V. Algoritmizace a programování........................................................................................................................................342
8. – 9. roþník ......................................................................................................................................................... 342 I. Základní pojmy z Informatiky..........................................................................................................................................342 II. Prohloubení práce s poþítaþem........................................................................................................................................342 III. VytváĜení a zpracování informací pomocí poþítaþových aplikací .................................................................................343 IV. Poþítaþové sítČ a internet ...............................................................................................................................................343 V. Algoritmizace a programování........................................................................................................................................344
ÚPRAVA ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE „MODIFIKACE VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRO SPECIFICKÉ POTěEBY ROMSKÝCH DċTÍ“ ................... 345 VZDċLÁVACÍ OBLAST VÝCHOVA K VOLBċ POVOLÁNÍ......................................................................... 346 Pojetí a charakteristika vzdČlávací oblasti............................................................................................................ 346 VzdČlávací cíle ...................................................................................................................................................... 346 Obsahové zamČĜení tematických okruhĤ ............................................................................................................... 347 1. Sebepoznání.....................................................................................................................................................................347 2. Rozhodování....................................................................................................................................................................347 3. Akþní plánování...............................................................................................................................................................347 4. Adaptace na životní zmČny..............................................................................................................................................347 5. Možnosti absolventa základní školy ................................................................................................................................347 6. Informaþní základna pro volbu povolání .........................................................................................................................347 7. Orientace v dĤležitých profesních informacích ...............................................................................................................347 8. Rovnost pĜíležitostí na trhu práce ....................................................................................................................................347 9. SvČt práce a dospČlosti.....................................................................................................................................................347
Doporuþené didaktické prostĜedky pro realizaci výuky ........................................................................................ 348 Metodické a pracovní materiály...........................................................................................................................................348 DoplĖující výukové prostĜedky............................................................................................................................................348
Obsah 1.1 1.2 1.3 1.4
1. etapa – 3. roþník.......................................................................................................................................................362 2. etapa – 4. a 5. roþník ................................................................................................................................................362 3. etapa – 6. a 7. roþník ................................................................................................................................................363 4. etapa – 8. a 9. roþník ................................................................................................................................................364
2. Jazykové prostĜedky .......................................................................................................................................... 364 2.1 Anglický jazyk...............................................................................................................................................................364 2.2 Francouzský jazyk .........................................................................................................................................................369 2.3 NČmecký jazyk ..............................................................................................................................................................375 2.4 Ruský jazyk ...................................................................................................................................................................381 2.5 ŠpanČlský jazyk .............................................................................................................................................................386
DRUHÝ CIZÍ JAZYK (JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ, ŠPANċLSKÝ).................................... 390 ýást první.............................................................................................................................................................. 390 1. Cíl výuky............................................................................................................................................................ 390 2. Rozsah výuky ..................................................................................................................................................... 390 3. Charakteristika obsahu výuky ........................................................................................................................... 390 4. Etapy výuky ....................................................................................................................................................... 390 5. Výstupní požadavky ........................................................................................................................................... 391 5.1. ěeþové dovednosti........................................................................................................................................................392 5.2. Jazykové prostĜedky .....................................................................................................................................................393 5.3. Tematické zamČĜení......................................................................................................................................................393
6. Poznámky k pojetí a Ĝízení výuky ...................................................................................................................... 396 ýást druhá Rozvržení uþiva do jednotlivých etap ................................................................................................. 398 1. ěeþové dovednosti............................................................................................................................................. 398 1.1 1. etapa – 6. a 7. roþník ................................................................................................................................................398 1.2 2. etapa – 8. a 9. roþník ................................................................................................................................................399
2. Jazykové prostĜedky .......................................................................................................................................... 399 2.1 Anglický jazyk...............................................................................................................................................................399 2.2 Francouzský jazyk .........................................................................................................................................................402 2.3 NČmecký jazyk ..............................................................................................................................................................406 2.4 Ruský jazyk ...................................................................................................................................................................410 2.5 ŠpanČlský jazyk .............................................................................................................................................................414
Metodický pokyn k zaĜazení vzdČlávací oblasti Výchova k volbČ povolání do vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání.............................................................................................................................................................. 348 ZAýLENċNÍ TEMATIKY OCHRANY ýLOVċKA ZA MIMOěÁDNÝCH UDÁLOSTÍ DO VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ .................................................................................................................... 350 Pokyn MŠMT k zaþlenČní tematiky ochrany þlovČka za mimoĜádných událostí do vzdČlávacích programĤ ........ 350
UýEBNÍ OSNOVY PRO ROZŠÍěENÉ VYUýOVÁNÍ HUDEBNÍ VÝCHOVY NA ZŠ................................. 418 Organizace a obsah výuky: ................................................................................................................................... 418 1. roþník ................................................................................................................................................................ 419
Ochrana þlovČka za mimoĜádných událostí - dodatek k uþebním dokumentĤm pro základní školy, stĜední školy, speciální školy a vyšší odborné školy .................................................................................................................... 351
2. roþník ................................................................................................................................................................ 420
ýl. 1 .....................................................................................................................................................................................350 ýl. 2 .....................................................................................................................................................................................350 ýl. 3 .....................................................................................................................................................................................350 ýl. 4 .....................................................................................................................................................................................350 ýl. 5 .....................................................................................................................................................................................350
ýl. 1 .....................................................................................................................................................................................351 ýl. 2 .....................................................................................................................................................................................351 ýl. 3 .....................................................................................................................................................................................351 ýl. 4 .....................................................................................................................................................................................351 ýl. 5 .....................................................................................................................................................................................351 ýl. 6 .....................................................................................................................................................................................351
UýEBNÍ OSNOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PěEDMċTU CIZÍ JAZYK PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM JAZYKģ ............................................................................................................................... 352 PRVNÍ CIZÍ JAZYK (JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ, ŠPANċLSKÝ)...................................... 352 ýást první.............................................................................................................................................................. 352 1. Cíl výuky............................................................................................................................................................ 352 2. Rozsah výuky ..................................................................................................................................................... 352 3. Charakteristika obsahu výuky ........................................................................................................................... 352 4. Etapy výuky ....................................................................................................................................................... 353 4.1 4.2 4.3 4.4
1. etapa – 3. roþník.......................................................................................................................................................353 2. etapa – 4. a 5. roþník ................................................................................................................................................353 3. etapa – 6 a 7. roþník .................................................................................................................................................353 4. etapa – 8. a 9. roþník ................................................................................................................................................354
5. Výstupní požadavky ........................................................................................................................................... 354 5.1. ěeþové dovednosti........................................................................................................................................................354 5.2. Jazykové prostĜedky .....................................................................................................................................................355 5.3. Tematické zamČĜení......................................................................................................................................................356
6. Poznámky k pojetí a Ĝízení výuky ...................................................................................................................... 359 ýást druhá Rozvržení uþiva do jednotlivých etap ................................................................................................. 362 1. ěeþové dovednosti............................................................................................................................................. 362
10
ZpČv a hlasová výchova.......................................................................................................................................................419 Intonace a sluchová výchova ...............................................................................................................................................419 HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova ................................................................................................................419 Hudební teorie a dČjiny hudby.............................................................................................................................................419 Instrumentální þinnosti ........................................................................................................................................................419 Poslech a poslechové þinnosti..............................................................................................................................................419
ZpČv a hlasová výchova.......................................................................................................................................................420 Intonace a sluchová výchova ...............................................................................................................................................420 HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova ................................................................................................................420 Hudební teorie a dČjiny hudby.............................................................................................................................................420 Instrumentální þinnosti ........................................................................................................................................................420 Poslech a poslechové þinnosti..............................................................................................................................................421
3. roþník ................................................................................................................................................................ 421 ZpČv a hlasová výchova.......................................................................................................................................................421 Intonace a sluchová výchova ...............................................................................................................................................421 HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova ................................................................................................................421 Hudební teorie a dČjiny hudby.............................................................................................................................................421 Instrumentální þinnosti ........................................................................................................................................................422 Poslech a poslechové þinnosti..............................................................................................................................................422
4. roþník ................................................................................................................................................................ 422 ZpČv a hlasová výchova.......................................................................................................................................................422 Intonace a sluchová výchova ...............................................................................................................................................422 HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova ................................................................................................................422 Hudební teorie a dČjiny hudby.............................................................................................................................................422 Instrumentální þinnosti ........................................................................................................................................................423 Poslech a poslechové þinnosti..............................................................................................................................................423
5. roþník ................................................................................................................................................................ 423 ZpČv a hlasová výchova.......................................................................................................................................................423 Intonace a sluchová výchova ...............................................................................................................................................423 HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova ................................................................................................................424 Hudební teorie a dČjiny hudby.............................................................................................................................................424 Instrumentální þinnosti ........................................................................................................................................................424 Poslech a poslechové þinnosti..............................................................................................................................................424
11
Obsah 6. roþník ................................................................................................................................................................ 424 ZpČv a hlasová výchova.......................................................................................................................................................424 Intonace a sluchová výchova ...............................................................................................................................................425 HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova ................................................................................................................425 Hudební teorie a dČjiny hudby.............................................................................................................................................425 Instrumentální þinnosti ........................................................................................................................................................425 Poslech a poslechové þinnosti..............................................................................................................................................426
7. – 9. roþník ......................................................................................................................................................... 426 ZpČv a hlasová výchova.......................................................................................................................................................426 HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova ................................................................................................................426 Hudební teorie a dČjiny hudby.............................................................................................................................................426 Instrumentální þinnosti ........................................................................................................................................................427 Poslech a poslechové þinnosti..............................................................................................................................................427
Obsah c) Hledisko tématických celkĤ.............................................................................................................................................448
3. Obsah uþiva....................................................................................................................................................... 448 a) Hledisko procesu rozvíjení osobnosti žáka v jejích strukturálních vazbách ....................................................................448 b) Hledisko obrazových znakových prostĜedkĤ ...................................................................................................................451 c) Hledisko tématických celkĤ.............................................................................................................................................455
UýEBNÍ OSNOVY VÝTVARNÉ VÝCHOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA C ..................................................................................................... 457 1. Východiska, charakteristika, smČĜování............................................................................................................ 457 2. PĜístupy k obsahu a organizaci výuky............................................................................................................... 458 2. 1 ZaþlenČní práce podle osnov pro individuální práci s žákem do výtvarnČ výchovného programu ...............................458 2. 2 ZpĤsob vĜazení žákĤ do práce podle osnov pro individuální práci s žákem .................................................................459 2. 3 PĜedpoklady realizace osnov pro individuální práci s žákem........................................................................................459 2. 4 ZajištČní práce s osnovami............................................................................................................................................459
UýEBNÍ OSNOVY MATEMATIKY PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM MATEMATIKY A PěÍRODOVċDNÝCH PěEDMċTģ V RÁMCI VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, 6. - 9. ROýNÍK .................................................................................................................................................. 428 6. roþník ................................................................................................................................................................ 428
3. Obsah ................................................................................................................................................................ 460
1. Shrnutí a opakování uþiva z 1. - 5. roþníku......................................................................................................................428 2. Desetinná þísla.................................................................................................................................................................428 3. DČlitelnost pĜirozených þísel............................................................................................................................................428 4. Celá þísla .........................................................................................................................................................................428 5. Úhel a jeho velikost .........................................................................................................................................................429 6. Osová a stĜedová soumČrnost...........................................................................................................................................429 7. Trojúhelník ......................................................................................................................................................................429 8. Objem a povrch kvádru a krychle ....................................................................................................................................429 9. Základy kombinatoriky....................................................................................................................................................430
4. Podklady pro hodnocení výtvarnČ výchovného procesu.................................................................................... 465 Poznámka k použití alternativních uþebních osnov výtvarné výchovy .................................................................. 465
3. 1 ýinnosti senzibilizující .................................................................................................................................................460 3. 2 ýinnosti tematizované...................................................................................................................................................462 3. 3 Prezentace.....................................................................................................................................................................464
7. roþník ................................................................................................................................................................ 430 1. Racionální þísla................................................................................................................................................................430 2. Druhá mocnina a odmocnina. Pythagorova vČta. TĜetí mocnina a odmocnina. ...............................................................430 3. PomČr. PĜímá a nepĜímá úmČrnost...................................................................................................................................430 4. Procenta. Úrok .................................................................................................................................................................431 5. Shodnost. Shodná zobrazení ............................................................................................................................................431 6. ýtyĜúhelníky, mnohoúhelníky, hranoly ...........................................................................................................................431 7. Kruh, kružnice, válec.......................................................................................................................................................431 8. Základy statiky ................................................................................................................................................................432
8. roþník ................................................................................................................................................................ 432 1. Mocniny s celým mocnitelem..........................................................................................................................................432 2. Celistvé výrazy a jejich úpravy........................................................................................................................................432 3. Lineární rovnice...............................................................................................................................................................432 4. Funkce. Lineární funkce ..................................................................................................................................................432 5. Podobnost. Goniometrické funkce sinus a tangens v pravoúhlém trojúhelníku ...............................................................433 6. Konstrukþní úlohy ...........................................................................................................................................................433 7. Základy teorie pravdČpodobnosti.....................................................................................................................................433
9. roþník ................................................................................................................................................................ 433 1. Lomené algebraické výrazy. Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli.....................................................................433 2. Soustavy lineárních rovnic se dvČma neznámými ...........................................................................................................433 3. Lineární nerovnice a jejich soustavy................................................................................................................................433 4. Funkce .............................................................................................................................................................................434 5. Jehlan, kužel, koule..........................................................................................................................................................434 6. Finanþní matematika........................................................................................................................................................434 7. Kombinatorika .................................................................................................................................................................434
UýEBNÍ OSNOVY VÝTVARNÉ VÝCHOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA A ..................................................................................................... 435 Úvod ...................................................................................................................................................................... 435 1. Charakteristika a cíle .......................................................................................................................................................435 2. PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..............................................................................................................................436
Výtvarná výchova 1. - 3. roþník základní školy ..................................................................................................... 438 První klíþ .............................................................................................................................................................................438
Výtvarná výchova 4. - 6. roþník základní školy ..................................................................................................... 440 Druhý klíþ............................................................................................................................................................................440
Výtvarná výchova 7. - 9. roþník základní školy ..................................................................................................... 442 TĜetí klíþ ..............................................................................................................................................................................442
UýEBNÍ OSNOVY VÝTVARNÉ VÝCHOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA B...................................................................................................... 446 1. Charakteristika a cíle pĜedmČtu ........................................................................................................................ 446 2. PĜístupy k obsahu a organizaci výuky............................................................................................................... 447 a) Hledisko procesu rozvíjení osobnosti žáka v jejích strukturálních vazbách ....................................................................447 b) Hledisko obrazových znakových prostĜedkĤ ...................................................................................................................447
12
13
Obsah
Autorský kolektiv
Charakteristika vzdČlávacího programu
I. Charakteristika vzdČlávacího programu
gesce za jednotlivé þásti programu Koncepce programu
ýeský jazyk Cizí jazyk Matematika Prvouka PĜírodovČda VlastivČda Chemie Fyzika PĜírodopis ZemČpis DČjepis Obþanská výchova Výchova ke zdraví Rodinná výchova Hudební výchova Výtvarná výchova Praktické þinnosti TČlesná výchova Ekologický pĜírodopis
PhDr. Jaroslav JeĜábek, CSc. PhDr. Milan Rosenzweig, CSc. PhDr. Adriena Smejkalová, CSc. PaedDr. Eva Janoušková Mgr. Jindra Šindlarová PaedDr. Dagmar KovaĜovicová, CSc. PhDr. Jana Müllerová, CSc. PaedDr. Jan Tupý PaedDr. JiĜí FronČk RNDr. Josef Herink PhDr. Václav Pumpr, CSc. RNDr. Jan Maršák, CSc. PaedDr. JiĜí FronČk RNDr. Josef Herink PaedDr. Václav Berkovec PhDr. Viola Horská PaedDr. Hana Pernicová PaedDr. Hana Pernicová PaedDr. František Mouryc ak. mal. Marta PeĜinová PaedDr. Eva Janoušková PaedDr. Jan Tupý RNDr. Libuše Kvasniþková
Autorský kolektiv dČkuje všem spolupracovníkĤm a oponentĤm za pomoc pĜi tvorbČ vzdČlávacího programu.
14
1. Východiska vzdČlávacího programu 1. VzdČlávací program Základní škola usiluje o to, aby žáci v prĤbČhu devítileté školní docházky získali kvalitní základy moderního všeobecného vzdČlání. Odpovídá na otázku, co by mČli žáci poznat z hlavních oblastí lidské kultury a jakými dovednostmi by mČli být vybaveni, aby mohli dále pokraþovat ve svém vzdČlávání, dorozumívat se s lidmi a uplatnit se v životČ. Ve vzdČlávací perspektivČ programu je osobnost postupnČ vyzrávajícího mladého þlovČka, který je schopen samostatnČ myslet, svobodnČ a autonomnČ se rozhodovat, projevovat se jako demokratický obþan a jednat v souladu s obecnČ uznávanými životními a mravními hodnotami. 2. VzdČlávací program chápe obsah základního vzdČlání jako prostĜedek rozvoje osobnosti žáka, jako nástroj jeho orientace v kulturních a civilizaþních výtvorech i jako klíþ k pochopení spoleþenských a technických pĜemČn souþasnosti. Zahrnuje v pĜimČĜené rovnováze poznatky a þinnosti vztahující se ke všem vzdČlávacím oblastem a oborĤm Standardu základního vzdČlávání. Kritériem pro výbČr a zpracování obsahu je jeho významnost, využitelnost a pĜimČĜenost. VzdČlávací program inovuje obsah vzdČlávání zejména v oblasti mravní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu a k ochranČ životního prostĜedí. 3. Program zdĤrazĖuje pevné osvojení podstatných poznatkĤ v jejich tČsném spojení s funkþními dovednostmi a se schopností aplikovat je pĜi Ĝešení úkolĤ, uþebních i bČžných životních situací. Jde o zpĤsobilosti (kompetence), které si žák trvale osvojí a je pĜipraven je uplatĖovat v dalším vzdČlávání i v životČ mimo školu. Program sleduje jak vytváĜení elementárních a specifických dovedností a kompetencí, spjatých bezprostĜednČ s obsahem jednotlivých oblastí a oborĤ (správné, jasné a srozumitelné vyjadĜování ústní a písemné, užití matematických pojmĤ, znakĤ a pouþek, aplikace spoleþenskovČdních, pĜírodovČdních a jiných poznatkĤ apod.), tak i rozvíjení prĤĜezových kompetencí, propojujících navzájem více vzdČlávacích oblastí a oborĤ a tvoĜících základ celkové vzdČlanosti žákĤ (vyhledávání informací v rĤzných zdrojích, tĜídČní, rozlišování podstatného od nepodstatného, zdĤvodĖování, zobecĖování, vyvozování závČrĤ, vysvČtlování pracovních postupĤ apod.). Za dĤležité považuje program rozvíjení kompetencí sociálních a komunikativních (naslouchání, porozumČní, spolupráce, vzájemná pomoc atd.). DĤraz na kompetence se promítá do zpracování osnov jednotlivých pĜedmČtĤ a do pĜístupu k hodnocení žákĤ. 4. VzdČlávací program chápe základní vzdČlávání v jednotČ jeho poznávací a hodnotové stránky a uvádí žáky do mravních, obþanských a dalších životních hodnot dĤležitých pro utváĜení jejich vztahu ke spoleþnosti, k lidem i k sobČ samým. SmČĜuje k tomu, aby si žáci osvojili hlavní zásady a normy lidského jednání, aby se u nich postupnČ utváĜelo vČdomí obþanské odpovČdnosti a aby získali nejdĤležitČjší dovednosti a návyky zdravého zpĤsobu života. Program považuje za dĤležité nauþit žáky správnČ posuzovat jevy a situace, s nimiž se setkávají, a odpovČdnČ se rozhodovat a jednat. 5. Program klade dĤraz na þinnostní pojetí vyuþování, v nČmž mají žáci dostatek pĜíležitostí aktivnČ se podílet na vlastním vzdČlávání, samostatnČ se projevovat, získávat nové vČdomosti vlastní þinností, Ĝešit úkoly, navozené situace i pĜirozené situace ze života mimo školu. Se zĜetelem k tČmto zámČrĤm podporuje program uplatĖování postupĤ a forem práce, které umožĖují žákĤm využívat maximálnČ vlastních zkušeností, provádČt jednoduché demonstrace a pokusy, diskutovat, argumentovat, vyvozovat závČry. 6. Orientace na osobnost žákĤ, kterou program sleduje, vyžaduje také zĜetel k jejich individuálním pĜedpokladĤm a možnostem, vyhraĖujícím se zájmĤm a rodícímu se životnímu zamČĜení. V souladu s tím vytváĜí vzdČlávací program prostor jak pro využívání rĤzných 15
Charakteristika vzdČlávacího programu
Charakteristika vzdČlávacího programu
vzdČlávacích postupĤ a zpĤsobĤ, tak i pro uplatĖování diferencované výuky zejména na 2. stupni základní školy (pružnost uþebního plánu, otevĜenost uþebních osnov, volitelné pĜedmČty). 7. VzdČlávací program svým pojetím a zpĤsobem zpracování poþítá s tím, že si školy budou dotváĜet jeho podobu podle svých vlastních zámČrĤ a podmínek a vycházet pĜitom jak z názorĤ a pĜání rodiþĤ, tak z možností, potĜeb a zájmĤ žákĤ.
života individuálního. Promítají se do postojové a motivaþní sféry žákĤ, postupnČ ovlivĖují jejich rozhodování a jednání a vytváĜení hierarchie životních hodnot. Žáci mají: získat orientaci v základních mravních hodnotách (úcta k životu a þlovČku, k pravdČ, spravedlnosti), rozpoznávat je v každodenním životČ, ztotožĖovat se s nimi; odmítat takové negativní jevy, jako je nespravedlnost, brutalita, násilí, lež a pĜetváĜka, pochopit základní principy demokratické spoleþnosti (obþanská svoboda, odpovČdnost, spolupráce, tolerance); poznat zpĤsoby, jak se projevovat jako aktivní a odpovČdný obþan, projevovat úctu k právu a zákonĤm, pochopit nebezpeþí a dĤsledky protiprávního jednání, vážit si svého domova a své vlasti; uvČdomovat si nebezpeþí a nehumánnost rĤzných národnostních a rasových pĜedsudkĤ i rĤzných forem diskriminace, pochopit význam a potĜebu mezinárodního dorozumČní, dodržování základních lidských práv a ochrany lidské dĤstojnosti, pochopit význam života a zdraví, osvojit si zásady zdravého životního stylu, nauþit se správnČ rozhodovat a jednat ve prospČch svého zdraví i zdraví jiných, vytvoĜit si pocit odpovČdnosti za životní prostĜedí a projevovat úctu k výsledkĤm lidské práce minulosti i pĜítomnosti, nauþit se dbát na sebe, projevovat se pozitivním zpĤsobem, získat pocit sebeúcty, nauþit se respektovat ostatní, rozpoznávat rozdíly mezi lidmi, mezi jejich vlastnostmi a charaktery, být otevĜený a zdvoĜilý vĤþi druhým lidem, ovládat své citové reakce, získat schopnost pracovat ve skupinČ, spolupracovat, projevovat solidaritu a ochotu pomáhat druhým. VzdČlávací cíle programu se promítají do všech pĜedmČtĤ uþebního plánu základní školy, které poskytují svým obsahem široké spektrum pĜíležitostí k jejich naplĖování. Realizují se zde v rĤzných proporcích a v rĤzném poĜadí významnosti a nabývají zároveĖ konkrétnČjší podobu. Tato konkretizace je v osnovách vyjádĜena ve specifických vzdČlávacích cílech jednotlivých pĜedmČtĤ. MČla by být dále dotváĜena v reálném pedagogickém procesu podle daných podmínek práce uþitele a ve vztahu k rĤzným skupinám žákĤ i k jednotlivcĤm. Poþáteþní etapou naplĖování vzdČlávacích cílĤ programu je první stupeĖ základní školy, který svým obsahem i zpĤsobem výuky buduje ucelený kulturní rámec pro další poznávací i osobnostní rozvoj žákĤ. V prĤbČhu 1. - 5. roþníku mají žáci: získat základní nástroje kulturní komunikace (zvláštČ v oblasti jazykové výchovy a matematiky) a s tím spojené dovednosti a kompetence, vytvoĜit si na základČ elementárních poznatkĤ pĜirozenČ názorný, ale pĜitom ucelený obraz pĜírodního a spoleþenské ho prostĜedí, poznat a pĜimČĜenČ si osvojit základní pravidla a zpĤsoby mezilidského soužití (mezilidská komunikace, sebekázeĖ, odpovČdnost, pĜátelství, uznání autority ap.), získat elementární pĜedstavu o mravních a obþanských hodnotách, na nichž spoþívá zdravé lidské spoleþenství a jež by se mČly stát i pevnou oporou jejich dalšího života.
2. VzdČlávací cíle programu VzdČlávací cíle programu vyjadĜují jeho hlavní zámČry a urþují smČr pedagogického pĤsobení ve vyuþovacích pĜedmČtech i v dalších vzdČlávacích þinnostech na 1. a 2. stupni základní školy. PĜedstavují urþitý ideální stav, o jehož dosažení uþitelé spoleþnČ se žáky usilují. Žáci se jim pĜibližují v souladu se svými individuálními pĜedpoklady a možnostmi. VzdČlávací cíle programu jsou rozþlenČny: a) na cíle poznávací a s nimi spjaté dovednosti a kompetence žákĤ, b) na cíle hodnotové, orientované k formování osobnostních rysĤ a mravních vlastností žákĤ. a) Poznávací cíle, dovednosti a kompetence Tato skupina cílĤ tvoĜí jádro vzdČlávacích zámČrĤ programu. Jejich vyváženost a vzájemná propojenost je základem funkþnosti a úþinnosti vzdČlávacího pĤsobení. Žáci (se, si) mají: vytvoĜit pevnou soustavu klíþových poznatkĤ významných pro poznávací a praktické þinnosti, užiteþných pro budoucí život, potĜebných pro dorozumívání s lidmi a pro orientaci v kulturních a civilizaþních výtvorech a hodnotách, chápat význam získaných vČdomostí ve vzájemných souvislostech a postupnČ si vytváĜet ucelený obraz pĜírodní a spoleþenské skuteþnosti, umČt aplikovat získané vČdomosti pĜi Ĝešení poznávacích a praktických úloh, umČt jasnČ a srozumitelnČ vyjadĜovat, naslouchat, þíst s porozumČním, memorovat, reprodukovat, osvojit dovednost samostatnČ pracovat s uþebnicí a uþebními texty, vyhledávat informace, tĜídit je a zpracovávat, dČlat si samostatnČ poznámky, osvojit dovednost pracovat s pomĤckami (slovníky, pĜíruþní knihy, indexy, databanky, audiovizuální pomĤcky, poþítaþe), umČt Ĝešit pĜimČĜené poznávací problémy, klást otázky a formulovat jednoduché hypotézy, vyvozovat závČry, umČt vyjadĜovat své názory, diskutovat o nich, argumentovat, své závČry, stanoviska, názory korigovat, umČt uplatĖovat v rĤzných uþebních i praktických situacích základní myšlenkové operace (analýza, syntéza, indukce, dedukce, zobecĖování), osvojit další poznávací dovednosti (soustavné pozorování, srovnávání, rozbor a vyhodnocování, rozlišování podstatného a vedlejšího, celku a þásti, užití údajĤ a poznatkĤ v nových souvislostech), osvojit poznatky a dovednosti spojené s estetickým vnímáním svČta, jeho ztvárĖováním a prožíváním, umČt vnímat krásu a estetiku prostĜedí, þlovČka, jeho výtvorĤ, jednání, þinnosti, pohybu ap., osvojit základní pohybové dovednosti a zpĤsoby manipulace se zatížením, osvojit základní dovednosti a návyky k ovlivĖování aktivního zdraví.
3. UplatnČní vzdČlávacího programu ve vyuþování
Hodnotové cíle, na jejichž dosažení se vzdČlávací program zamČĜuje, se vztahují k mravním hodnotám, k základním hodnotám spoleþenského a obþanského života i k hodnotám
ýinnostní pojetí vyuþování, na nČž vzdČlávací program klade dĤraz, pĜedpokládá soustavné navozování uþebních situací, které otevírají široké spektrum pĜíležitostí pro naplĖování jak poznávacích, tak hodnotových cílĤ vyuþování. Pro poznávací stránku vyuþovacího procesu je dĤležité, aby žáci mČli pĜíležitost: poznávat a v praktických aplikacích si ovČĜovat užiteþnost a významnost získávaných poznatkĤ pro život, pro dorozumívání s lidmi i pro své další vzdČlávání, pracovat samostatnČ, uspokojovat svou zvídavost a touhu po poznání, uplatĖovat svou tvoĜivost, originalitu a fantazii v pĜirozených uþebních situacích,
16
17
b) Hodnotové cíle, postoje a motivy jednání žákĤ
Charakteristika vzdČlávacího programu
Charakteristika vzdČlávacího programu
využívat a uplatĖovat poznatky a zkušenosti získané ze života mimo školu (z domova a blízkého prostĜedí, z þetby, ze sdČlovacích prostĜedkĤ, z rĤzných individuálních zájmových þinností), dospívat k novým poznatkĤm cestou samostatného uvažování a vyvozování, hledáním rĤzných možností a zpĤsobĤ Ĝešení problémĤ, pozorováním objektĤ z živé a neživé pĜírody, provádČním pokusĤ, prací s literárními a jinými texty ap., demonstrovat vČdomosti a dovednosti v poznávacích a praktických úlohách a situacích (z oblasti jazykové, matematicko - pĜírodovČdné, spoleþenskovČdní, estetickovýchovné, pracovnČ technické, zdravotnČ preventivní) a pĜi práci s uþebními a jinými pomĤckami, vytváĜet si dovednosti a kompetence dĤležité pro práci ve škole, pro další vzdČlávání i pro orientaci v informaþních zdrojích, napĜ. samostatné záznamy z výkladu uþitele, vypracování osnovy jednoduchého sdČlení, zjištČní údajĤ v mimoškolním prostĜedí (v knihovnČ, muzeu), zpracování tabulky, schématu, grafu, zhotovení modelĤ, pĜíprava projektu dlouhodobého úkolu, individuálního pracovního plánu, práce na krátkodobých úkolech s individuálním cílem, ukázat, v þem vynikají nebo jsou schopni dosahovat uspokojivých výsledkĤ, prožívat radost z uþení a tím získávat pozitivní vztah ke škole, uplatĖovat své specifické pĜedpoklady ve spoleþné práci a vytváĜet si návyk spolupráce a vzájemné pomoci. Vyuþovací proces klade také základy hodnotové orientace žákĤ. Z toho dĤvodu by v jeho prĤbČhu mČlo vznikat co nejvíce pĜíležitostí k tomu, aby žáci: poznávali, že ve svém vzdČlávání se setkávají nejen s poznatky z rĤzných oblastí a oborĤ, ale i s hodnotami, které lidé považují za dĤležité pro svĤj vlastní život i pro život celé spoleþnosti, získávali pĜedstavu o nejdĤležitČjších oblastech tČchto hodnot (napĜ. hodnoty poznávací, estetické, mravní, obþanské, hodnoty osobního a rodinného života, hodnoty vztahující se k svČtu práce, k pĜírodČ a zdraví) a na konkrétních pĜíkladech si uvČdomovali jejich význam, mohli komunikovat s uþitelem, ptát se ho, diskutovat o svých názorech, vyjadĜovat se k tomu, co sami považují za hodnotné a cenné, þeho by chtČli dosáhnout, co by chtČli poznat, umČt, jací by chtČli být a tím si postupnČ vytváĜet vlastní hodnotová kritéria, rozlišovali skuteþné a zdánlivé hodnoty, pozitivní a negativní zpĤsoby jednání a aby získávali schopnost orientovat se v rĤzných situacích, posuzovat je podle osvojených kritérií (napĜ. v oblasti mravní kritérium dobra a zla), rozhodovat se a volit mezi alternativami. Orientace na osobnost žáka, na jeho pĜedpoklady a možnosti je spojena s individualizací a diferenciací vzdČlávacích postupĤ tak, aby vyuþování podnČcovalo všechny žáky, aby bylo pĜimČĜené jejich možnostem a aby smČĜovalo k reálnČ dosažitelným výsledkĤm, znamenajícím zĜetelný pĜínos pro jejich rozvoj. PĜedpokladem individualizovaného pĜístupu k žákĤm je soustavný zĜetel k psychologickým aspektĤm vzdČlávacího procesu. Významné je zvláštČ postižení pĜedČlu v psychickém vývoji žáka na rozmezí 11 - 12 let, kdy se výraznČ mČní jeho poznávací, zájmová, motivaþní, aspiraþní i prožitková sféra na prahu dospívání.V dlouhém období psychického vývoje a zrání žáka od 6 do 15 let by mČl vzdČlávací proces pozornČ reagovat na promČny ve vztahu konkrétního a abstraktního poznávání, poznávání opĜeného pĜedevším o individuální zkušenost, živý názor, vzor, pĜíklad, zážitek a poznání orientujícího se již na rodící se prvky komunikace s uþivem prostĜednictvím pojmĤ, symbolĤ a znakĤ. StejnČ tak je tomu u vývojových zákonitostí a individuálních zvláštností v oblasti vnímání, pozornosti, pamČti, vyjadĜovacích schopností apod. K významným psychologickým aspektĤm vyuþovacího procesu patĜí i zĜetel k všeobecnému a individuálnímu tempu uþení žákĤ, k pĜirozeným rozdílĤm v psychickém, biologickém a sociálním zrání chlapcĤ a dČvþat.
výsledkĤ dosahují. V tČchto pĜístupech a kritériích by se konkrétnČ mČlo obrazit, k þemu chce škola žáky vést, jaké vČdomosti, dovednosti a kompetence mají ve vyuþování získávat a jaké vlastnosti se mají u nich vytváĜet a upevĖovat. Významným rysem tohoto pĜístupu k hodnocení je posilování kladného vztahu žákĤ k vlastnímu vzdČlávání, oceĖování jejich pozitivních projevĤ, respektování pĜirozených rozdílĤ ve zpĤsobu uþení i podnČcování a podporování jejich individuálních rozvojových možností. Hodnocení žákĤ by mČlo být adresné a vyhýbat se jednostrannostem. V souladu s cíli programu by se mČlo zamČĜovat na široké spektrum projevĤ žáka v oblasti poznávací, þinnostní a hodnotové. PĜi hodnocení by mČl uþitel sledovat: 1. v jaké míĜe a kvalitČ si žák osvojuje poznatky, dovednosti a zruþnosti dané povahou jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtĤ, (jak pevnČ a trvale si osvojuje poznatky podstatné, dĤležité pro sledování a pochopení dalšího uþiva, jak rozumí uþivu, jak chápe smysl a význam uþiva v širších celcích) a zda projevuje zájem o obohacování svých vČdomostí a dovedností v nČkterých pĜedmČtech a oborech; 2. jak dovede žák používat získané vČdomosti a dovednosti pĜi Ĝešení úkolĤ (slovních i písemných), pĜi Ĝešení poznávacích a praktických situací a problémĤ, jak dovede osvojené a získané vČdomosti, dovednosti a postupy demonstrovat na pĜíkladech a aplikovat v podmínkách bČžného života; 3. jak žák ovládá základní komunikaþní prostĜedky, které mu umožĖují užívat a uplatĖovat získané vČdomosti a dorozumívat se ve škole i mimo školu (jak umí naslouchat, jak umí srozumitelnČ, souvisle a vČcnČ se vyjadĜovat, klást otázky, formulovat své myšlenky, zapojovat se do rozhovoru), na jaké úrovni je jeho písemný projev, jakou má slovní zásobu a jak s ní dovede pracovat v jednotlivých pĜedmČtech, jak dovede vyprávČt, sdČlovat své zkušenosti, zážitky, vysvČtlovat své názory a pracovní postupy; 4. jak se u žáka projevují rysy samostatného myšlení (jak chápe souvislosti vČcí, faktĤ, jevĤ a procesĤ, jak dovede tĜídit, rozlišovat podstatné od nepodstatného, hledat pĜíþiny a následky, jak dovede zdĤvodĖovat, vyvozovat jednoduché závČry a zobecnČní), zda si tvoĜí o vČcech a jevech samostatný úsudek a zda dovede tento úsudek opĜít o argumenty; 5. jak ovládá dĤležité uþební postupy a zpĤsoby samostatné práce (jak dovede pracovat s uþebnicí, pracovními sešity a listy, s atlasy, tabulkami, slovníky, jak dovede vyhledávat informace v rĤzných zdrojích a jednoduchým zpĤsobem je zpracovávat, zda a jak dovede zhotovovat rĤzné nákresy, schémata, grafy, pĜehledy); 6. jak žák chápe a s jakým porozumČním pĜijímá mravní a obþanské hodnoty, s kterými se setkává v prĤbČhu svého vzdČlávání a jsou významné pro jeho rozhodování a jednání v dalším životČ (jak si žák utváĜí kritéria k rozeznávání dobrých a špatných názorĤ, postojĤ a þinĤ lidí; v jaké míĜe je otevĜený a vnímavý k hodnotám národního spoleþenství, k národním tradicím a k národní kultuĜe, jaký má vztah k svému domovu, k pĜírodČ, k životnímu prostĜedí, jak dovede peþovat o své zdraví); 7. jak se žák projevuje, jaké má vlastnosti (jak spolehlivČ a odpovČdnČ plní své povinnosti, jak je snaživý, zda dovede spolupracovat ve vyuþování, být vstĜícný a tolerantní ke svým spolužákĤm, zachovávat elementární pravidla kulturního chování a lidského soužití). PĜístupy k hodnocení žákĤ a jeho kritéria budou v praxi bezesporu ovlivnČny stylem pedagogické práce uþitele; stejnČ významnČ by mČly být ovlivnČny i povahou a zpĤsobem vzdČlávání na 1. a 2. stupni základní školy. VzdČlávací program poþítá s využitím rĤznorodých forem hodnocení žákĤ; jejich spoleþným jmenovatelem by mČlo být upevĖování pozitivního vztahu žákĤ ke škole a jejich motivace k dosahování dobrých výsledkĤ.
4. Hodnocení žákĤ VzdČlávací program pĜedpokládá, že jeho východiska a zámČry se projeví také v pĜístupu k hodnocení žákĤ a ve výbČru hlavních kritérií, podle nichž se posuzuje, jak ve škole pracují a jakých 18
19
Uþební plán
II. Uþební plán Uþební plán 1. - 9. roþníku základní školy vytváĜí obsahové a organizaþní podmínky pro realizaci zámČrĤ vzdČlávacího programu pĜi formování základĤ vzdČlanosti žákĤ. PĜihlíží k potĜebČ kontinuálního a návazného vzdČlávacího pĤsobení na žáky po dobu jejich školní docházky i k pedagogickým a psychologickým zvláštnostem 1. a 2. stupnČ základní školy. Uþební plán: výbČrem a skladbou vyuþovacích pĜedmČtĤ pokrývá všechny oblasti a obory Standardu základního vzdČlávání a jím stanovené kmenové uþivo chápané jako jádro základní vzdČlanosti žáka, zaĜazením volitelných pĜedmČtĤ reaguje na potĜebu otevĜenosti vzdČlávací nabídky tím, že jejich prostĜednictvím obohacuje a rozšiĜuje Standardem stanovený obsah základního vzdČlání vzhledem k rĤznorodým zájmĤm a pĜedpokladĤm žákĤ, pĜimČĜeným stupnČm pružnosti a variability umožĖuje jednak jeho další dotváĜení podle pedagogických zámČrĤ a podmínek školy, jednak uplatĖování rĤzných zpĤsobĤ diferencované výuky, stanovuje týdenní hodinovou dotaci povinných vyuþovacích pĜedmČtĤ jak se zĜetelem ke splnČní vzdČlávacích požadavkĤ na 1. a 2. stupni základní školy, tak se zĜetelem k potĜebČ zdravého tČlesného a duševního rozvoje žákĤ.
Charakteristika funkce a obsahu povinných pĜedmČtĤ zahrnutých do uþebního plánu ZŠ
Uþební plán
Širokou oblast života þlovČka v rĤzných spoleþenstvích i oblast mezilidských a sociálních vztahĤ a hodnot zastupují v uþebním plánu komplexní pĜedmČty prvouka a vlastivČda na 1. stupni, na 2. stupni pak pĜedmČty dČjepis a obþanská výchova. Zatím co na 1. stupni se obsah tČchto pĜedmČtĤ orientuje pĜedevším na zkušenosti žákĤ v rodinČ, v blízkém prostĜedí, na obrazy života lidí v minulosti a pĜítomnosti, na 2. stupni získávají žáci již ucelený pohled do národní minulosti a do svČtových dČjin, do fungování sociálních, obþanských a státních institucí i do soustavy životních hodnot a mravních norem. PĜedmČt rodinná výchova na 2. stupni ZŠ smČĜuje k tomu, aby se žáci v návaznosti na uþivo 1. stupnČ (v pĜedmČtu prvouka a v bloku pĜedmČtĤ pĜírodovČda a vlastivČda) orientovali v základních otázkách zdraví, zdravého životního stylu, rodinného života i v širších problémech mezilidských vztahĤ. Oblast estetické výchovy je v uþebním plánu zastoupena pĜedmČty hudební výchova a výtvarná výchova. Tyto pĜedmČty otevírají prostor pro pĜirozený muzikální a výtvarný projev žákĤ, který dále kultivují, spojují s osvojováním pĜíslušných dovedností a technik i elementárních poznatkĤ z teorie a dČjin hudby a výtvarného umČní. ZamČĜení Standardu k pracovním þinnostem, þinnostnímu poznávání svČta a k životní praxi žákĤ podporuje v uþebním plánu pĜedmČt praktické þinnosti. UmožĖuje žákĤm osvojení rĤzných praktických dovedností, pracovních postupĤ a technik, pochopení rĤzných technologií, rozvíjí jejich specifické tvoĜivé schopnosti, probouzí v nich zájem o rĤzné profese a uvádí je do svČta práce. PĜedmČt tČlesná výchova poskytuje žákĤm prostor k osvojování nových pohybových dovedností, k ovládání a využívání rĤzných sportovních þinností a návody k rozvoji tČlesné zdatnosti a ke zdravému zpĤsobu života.
Charakteristika je zpracována ve vazbČ na oblasti a obory Standardu základního vzdČlávání a vyjadĜuje základní vzdČlávací linii, kterou svým pojetím a svou strukturou sleduje uþební plán. ýelné místo v uþebním plánu zaujímá pĜedmČt ýeský jazyk. Ve své jazykové i literárnČvýchovné þásti poskytuje žákĤm nezbytné pĜedpoklady a nástroje komunikace se skuteþností, s lidmi a s kulturními výtvory. Podstatným zpĤsobem rozvíjí jejich myšlení a prožívání, podmiĖuje jejich úspČšnost v dalších pĜedmČtech i v dalším vzdČlávání. Výuka cizímu jazyku, kromČ svého praktického komunikativního poslání, nabývá na významu i pro orientaci žákĤ ve stále výraznČji propojeném svČtČ. Vedle þeského jazyka je druhým nosným pilíĜem základního vzdČlání matematika, která prostĜednictvím matematických znakĤ, útvarĤ a pojmĤ uvádí žáky do þíselných a prostorových vztahĤ ve skuteþnosti, uþí je logickému kritickému a pĜesnému myšlení a usuzování. Poznatky a dovednosti získané v matematice jsou nezbytné pro životní praxi žáka i pro jeho další vzdČlávací orientaci. PĜírodovČdné vzdČlání zajišĢují v uþebním plánu na 1. stupni pĜedmČty prvouka a pĜírodovČda, uvádČjící žáky prĤpravným a názorným zpĤsobem do celku živé a neživé pĜírody, a specializované pĜedmČty pĜírodopis, fyzika a chemie na 2. stupni. V nich jsou žáci vedeni již k systematickému poznávání biologických, geologických, fyzikálních a chemických jevĤ a procesĤ vyskytujících se v pĜírodČ, v denním životČ a technické praxi, k hledání pĜíþin, souvislostí a vztahĤ v pĜírodních faktech a jevech, k pochopení významu pĜírodovČdních oborĤ pro život þlovČka. Geografické uþivo je zahrnuto v uþebním plánu do komplexního pĜedmČtu vlastivČda na 1. stupni a do pĜedmČtu zemČpis na 2. stupni základní školy. Žáci se v nich postupnČ seznamují s pĜírodními, hospodáĜskými a sociálními podmínkami života lidí v blízkém prostĜedí, v regionech, na území ýeské republiky, v EvropČ a dalších svČtadílech a s hlavními údaji z politické geografie svČta. 20
21
Uþební plán
UýEBNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY, 1. - 9. ROýNÍK PĜedmČt ýeský jazyk
Roþník 5. 6.
1.
2.
3.
4.
9
10
10
7
7
3
3
5
5
3
4
Cizí jazyk Matematika
4
5
5
Prvouka
2
2
3
PĜírodovČda
7.
8.
9.
Minimum 6. - 9. 16
x)
x)
x)
x)
12 16
VlastivČda Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
6
Obþanská výchova
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova Hudební výchova
1
1
1
Výtvarná výchova
1
1
1
Praktické þinnosti
1
1
1
TČlesná výchova
2
2
2
4 4
4
6 4
2
2
8
Volitelné pĜedmČty
6
Disponibilní dotace *) Týdenní dotace povinných pĜedmČtĤ
4 4
20
22
23
24
25
27
1
1
1
29
31
31
3
Nepovinné pĜedmČty x) V 6. - 9. roþníku o þasové dotaci jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtĤ rozhodne Ĝeditel školy tak, aby se vyuþovalo všem pĜedmČtĤm uþebního plánu daného roþníku, byl naplnČn daný minimální poþet hodin pro pĜedmČt a dodržena týdenní þasová dotace. U volitelných pĜedmČtĤ v 7. - 9. roþníku Ĝeditel školy rozhoduje i o jejich zaĜazení do roþníku. Minimální poþet hodin pro jednotlivé pĜedmČty v 6. - 9. roþníku: þeský jazyk - 16, cizí jazyk 12, matematika - 16, chemie - 4, fyzika - 6, pĜírodopis - 6, zemČpis - 6, dČjepis - 6, obþanská výchova - 4, rodinná výchova - 4, hudební výchova - 4, výtvarná výchova - 6, praktické þinnosti - 4, tČlesná výchova - 8, volitelné pĜedmČty - 6. *) Disponibilní dotaci lze využít: a) v 7. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka , 22
Uþební plán
b) v 8. a 9. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého povinného pĜedmČtu, na zvýšení hodinové dotace nČkterého pĜedmČtu s jeho souþasnou integrací s jiným pĜedmČtem, na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka .
Poznámky 1. V l. - 3. roþníku ZŠ lze vyuþovat pĜedmČtĤm v blocích, v menších þasových celcích než je 1 vyuþovací hodina a jednotlivé Ĝízené þinnosti kombinovat a propojovat pĜi zachování celkové týdenní þasové dotace pro jednotlivé vyuþovací pĜedmČty. 2. ýeský jazyk V 1. roþníku ZŠ má pĜedmČt komplexní charakter. Ve 2. - 5. roþníku ZŠ má složky specifického charakteru þtení a literární výchova jazykové vyuþování slohový výcvik psaní O þasové dotaci jednotlivých složek rozhodne vyuþující. Ve 2. - 5. roþníku ZŠ se psaní vyuþuje v týdnu zpravidla v menších þasových celcích, než je celá vyuþovací hodina. V 6. - 9. roþníku ZŠ má složky specifického charakteru: jazykové vyuþování literatura slohový výcvik O þasové dotaci jednotlivých složek rozhoduje vyuþující. 3. Cizí jazyk Ve 4. - 9. roþníku ZŠ škola organizuje výuku zpravidla jazyka anglického nebo nČmeckého podle zájmu žáka a podmínek školy (dále viz poznámka 9). 4. PĜírodovČda, VlastivČda Ve 4. a 5. roþníku ZŠ o þasové dotaci jednotlivých pĜedmČtĤ a o organizaci výuky rozhodne Ĝeditel školy po dohodČ s vyuþujícím tak, aby se vyuþovalo obČma pĜedmČtĤm uþebního plánu v daném roþníku. V rámci dané þasové dotace se vyuþuje i uþivu z oblasti výchovy ke zdraví v rozsahu 40 hodin celkem za 4. a 5. roþník. 5. Hudební výchova, Výtvarná výchova, Praktické þinnosti Ve 4. a 5. roþníku ZŠ o þasové dotaci jednotlivých pĜedmČtĤ a o organizaci výuky rozhodne Ĝeditel školy po dohodČ s vyuþujícím tak, aby se vyuþovalo všem pĜedmČtĤm uþebního plánu v daném roþníku. 6. Praktické þinnosti V 1. – 9. roþníku ZŠ o výbČru jednotlivých témat uþiva a organizaci výuky v rámci podmínek školy rozhodne Ĝeditel školy. V nČkterých vyuþovacích hodinách, podle charakteru provádČné þinnosti, mĤže být tĜída dČlena na skupiny tak, aby byla zajištČna bezpeþnost žáka a ochrana jeho zdraví.
23
Uþební plán
7. Obþanská výchova, Rodinná výchova Podle podmínek školy lze vyuþovat obČma pĜedmČtĤm integrovanČ, a to jako jednomu komplexnímu pĜedmČtu s názvem Obþanská a rodinná výchova pĜi zachování celkové þasové dotace. 8. TČlesná výchova Podle pokynu MŠMT ýR þj. 14697/98 - 50 využívat možností uþebního plánu ke zvýšení poþtu hodin tČlesné výchovy všude tam, kde jsou pro to vytvoĜeny odpovídající podmínky.
Uþební plán
11. DČlení tĜíd na skupiny žákĤ se Ĝídí platným pokynem MŠMT ýR. 12. Ve tĜídách, které pracují podle Modifikace vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro specifické potĜeby dČtí se sociálním nebo kulturním znevýhodnČním, þj. 13365/2001 - 22, se doporuþuje vČnovat v 6. – 9. roþníku vyšší poþet vyuþovacích hodin zejména pĜedmČtĤm Rodinná výchova a Praktické þinnosti.
9. Volitelné pĜedmČty Volitelné pĜedmČty je možno zavádČt od 7. roþníku, v 8. a 9. roþníku je jejich zavedení závazné. O výbČru a þasové dotaci volitelných pĜedmČtĤ rozhodne Ĝeditel školy; volitelným pĜedmČtĤm se podle jejich charakteru vyuþuje po dobu nejménČ jednoho pololetí. V pĜípadČ zavedení volitelného pĜedmČtu Cizí jazyk musí být jeho výuka zahájena již v 7. roþníku. Pokud se od 4. roþníku ZŠ vyuþovalo anglickému nebo nČmeckému jazyku, pĜednostnČ se nabízí jazyk francouzský, ruský a španČlský. Pokud se od 4. roþníku vyuþovalo francouzskému, ruskému, španČlskému, pĜípadnČ jinému jazyku, jako druhý cizí jazyk se vždy zaĜazuje jazyk anglický nebo nČmecký. Soustavu níže uvedených doporuþených volitelných pĜedmČtĤ mĤže Ĝeditel školy podle pedagogických zámČrĤ školy a potĜeb žákĤ doplnit o další pĜedmČty s podmínkou, že jejich vzdČlávací obsah bude navazovat na Standard základního vzdČlávání a funkþnČ jej rozvíjet. Cizí jazyk Konverzace v cizím jazyce SemináĜ a praktika z pĜírodovČdných pĜedmČtĤ SemináĜ ze spoleþenskovČdních pĜedmČtĤ Informatika Základy ekonomiky a úþetnictví Základy administrativy Technické kreslení Technické þinnosti Domácnost 10. Nepovinné pĜedmČty Od 1. roþníku ZŠ mohou být zavedeny nepovinné pĜedmČty, které se zaĜazují nad rámec týdenní þasové dotace povinných pĜedmČtĤ. ěeditel školy mĤže koncipovat nepovinné pĜedmČty po dohodČ s vyuþujícím podle podmínek školy a podle zájmu žákĤ. VýbČr a poþet nepovinných pĜedmČtĤ není pro žáka omezen. Cizí jazyk jako nepovinný pĜedmČt lze zavést až od 6. roþníku ZŠ. Doporuþené nepovinné pĜedmČty: 1. roþník ZŠ - pĜípravný zpČv 1. – 4. roþník ZŠ - individuální logopedická péþe 2. – 9. roþník ZŠ - sborový zpČv 6. – 9. roþník ZŠ - instrumentální soubor - literárnČ dramatická výchova - užité výtvarné þinnosti - další cizí jazyk - odborné kursy (první pomoc, fotografování apod.) 1. – 9. roþník ZŠ - náboženství - pohybové a sportovní aktivity - zdravotní tČlesná výchova
24
25
Uþební osnovy
III. Uþební osnovy pro 1. - 9. roþník Soubor uþebních osnov je uspoĜádán podle poĜadí vyuþovacích pĜedmČtĤ v uþebním plánu pro 1. - 9. .roþník. Uþební osnovy jednotlivých pĜedmČtĤ obsahují nČkolik þástí. V úvodní þásti se charakterizuje povaha pĜíslušného pĜedmČtu, jeho místo v celku základní vzdČlanosti i v pĜíslušné vzdČlávací oblasti Standardu základního vzdČlávání. V návaznosti na obecné cíle základního vzdČlávání jsou formulovány specifické vzdČlávací cíle pĜedmČtu, k nimž vyuþovací proces smČĜuje a o jejichž dosažení usiluje u všech žákĤ v souladu s jejich pĜedpoklady a možnostmi. Specifické vzdČlávací cíle vytváĜejí rámec pro pedagogickou þinnost uþitele, orientují jeho práci na podstatné uþivo, které by si mČli žáci osvojit, na to, jaké dovednosti a kompetence by mČli získat a jaké hodnotové orientace by si mČli vytvoĜit. Do uþebních osnov jednotlivých pĜedmČtĤ je zaĜazena þást PĜístupy k obsahu a organizaci výuky, ve které se vČnuje pozornost zpĤsobĤm organizace výuky, charakteristice etap výuky vzhledem k rozvoji dČtí, k jejich zkušenostem a možnostem, pĜístupĤm k výbČru témat, vazbám mezi složkami pĜedmČtu, tvoĜivé práci uþitele i pracovnímu prostĜedí a materiálnímu vybavení. Souþástí této þásti osnov je volné doporuþení pro 6. - 9. .roþník k optimálnímu zaĜazení tematických celkĤ do jednotlivých roþníkĤ. Další þást osnov je vČnována vlastnímu uþivu uspoĜádanému do didaktického systému a obsahových okruhĤ (témat) urþujících náplĖ vyuþování. V souladu s povahou pĜíslušného pĜedmČtu zahrnuje toto uþivo soubor poznatkĤ, þinností a dovedností, v nichž se realizují vzdČlávací cíle pĜedmČtu. Aby byla zvýraznČna sledovaná funkþnost a praktická využitelnost vzdČlávání, navazuje na celky uþiva rámcový nárys poznávacích a þinnostních kompetencí, které by mČli žáci v prĤbČhu vzdČlávání získávat, nazvaný Co by mČl žák umČt. Formulace uvedených výstupĤ není normou výkonu žáka; jde o preference, na nČž by se mČl uþitel orientovat pĜi zpracování uþiva. Uvedené výstupy plní i funkci zpČtné vazby, jsou nástrojem vnitĜní evaluace vzdČlávacího procesu a tím i jeho zdokonalování. Nejsou zamČĜeny na detaily, ale mají postihnout to, co by mČl žák trvale získat, s þím by mČl umČt pracovat a co by mČl umČt používat v praxi. Proto se jeví jako dĤležité, aby vyuþující pohlížel na þásti uþebních osnov Uþivo a Co by mČl žák umČt jako na vnitĜnČ propojený celek. Podle povahy jednotlivých pĜedmČtĤ a zpĤsobu zpracování osnov jsou ještČ za výþtem uþiva, urþeného všem žákĤm, zaĜazeny PĜíklady rozšiĜujícího uþiva. Využití tČchto obsahových prvkĤ závisí na stylu práce uþitele i na zájmech a zamČĜení žákĤ. Tato þást má doporuþující charakter, mĤže sloužit i k diferenciaci výuky a není pro uþitele ani žáky závazná. Z hlediska strukturálního a organizaþního je uþivo v osnovách zpracováno dvojím zpĤsobem. Buć je uþivo pĜedmČtu utĜídČno po jednotlivých roþnících, nebo je zpracováno v bloku pro dva þi více roþníkĤ. Uþitel pĜi organizaci výuky a zaĜazování tematických celkĤ do jednotlivých roþníkĤ mĤže vycházet z uvedeného doporuþení nebo je sám rozvrhnout do návazných postupných krokĤ v jednotlivých roþnících. Tento zpĤsob zpracování uþiva vyjadĜuje i tendenci ke zvýšení pedagogických kompetencí škol a uþitelĤ, zvláštČ tam, kde lze využívat uvolnČné þasové dotace pĜedmČtĤ a tím i uplatnČní diferenciaþních a specializaþních zĜetelĤ.
ýeský jazyk
ýESKÝ JAZYK Specifické cíle Kvalita osvojení a užívání mateĜského jazyka v jeho mluvené i písemné podobČ je základním znakem úrovnČ všeobecné vzdČlanosti žákĤ základní školy, nástrojem funkþního dorozumívání i nástrojem jejich integrace do lidských spoleþenství. Otevírá žákĤm svČt vyjádĜený verbálními prostĜedky a umožĖuje jim komunikaci s kulturními výtvory a hodnotami. Jazykový rozvoj žákĤ probíhá paralelnČ a ve vzájemné podmínČnosti s jejich rozumovým a emocionálním zráním. ProstĜednictvím jazykové a literární výchovy získává žák schopnost vyjadĜovat své myšlenky a city, vžívat se do myšlení a cítČní druhých lidí. Získává prostĜedky k tomu, aby chápal význam nejdĤležitČjších literárních výtvorĤ v historii národní a evropské kultury a mohl se orientovat v rĤzných formách slovesné produkce souþasnosti. Ovládnutí jazykových prostĜedkĤ þeštiny je i základním pĜedpokladem úspČšného vzdČlávání v dalších oblastech, zejména pĜi osvojování cizích jazykĤ. Ve své jazykové þásti se výuka zamČĜuje pĜedevším na to, aby si žáci v žádoucí míĜe kvality, trvalosti a správnosti osvojili techniku þtení a psaní a prokazovali ji ve škole i mimo školu, se nauþili souvisle vyjadĜovat a dovedli správnČ a kultivovanČ používat mateĜský jazyk v bČžných situacích, získali pro život významné dovednosti, spojené s mnohostrannou komunikací þlovČka v moderní spoleþnosti (ústní a písemné zpĤsoby vyjadĜování ve vztahu k odlišným adresátĤm, schopnost vyjadĜovat vlastní názory, vystupovat pĜed lidmi ap.), poznávali bohatost þeského jazyka, jeho slovní zásoby a v praxi dovedli používat elementární pravidla stylistiky, si osvojili podstatné poznatky ze systému þeského jazyka a prakticky ovládli základy þeského pravopisu. V literárnČvýchovné þásti smČĜuje výuka k tomu, aby se žáci, pĜimČĜenČ svému vČku, nauþili s porozumČním þíst a interpretovat pĜístupné texty z literatury minulosti i souþasnosti a postupnČ si vytváĜeli základní þtenáĜské dovednosti a návyky, získali elementární a použitelné literárnČvČdné poznatky, dĤležité pro pochopení þteného textu, pro jeho rozbor a hodnocení, se seznámili s nejdĤležitČjšími literárními žánry a formami a dovedli rozlišovat hodnotnou literaturu od literatury konzumní a manipulaþní, se na základČ þetby a dalších þinností utváĜel jejich þtenáĜský vkus a trvalý zájem o þetbu, chápali funkci divadla, filmu, televize a ostatních médií, nauþili se orientovat v jejich mnohostranné nabídce z hlediska kvality a významu pro vlastní život. Významnou funkcí literární výchovy je prostĜednictvím þetby podporovat emocionální zrání žákĤ a na pĜíkladech jim ozĜejmovat životní a mravní hodnoty, které ovlivĖují zpĤsoby jednání a rozhodování lidí. Tím se jim otevírá i cesta k sebepoznání a k pozitivním životním motivacím. PČstuje u žákĤ smysl pro krásu jazykového výrazu a umČleckého obrazu skuteþnosti, probouzí v nich city lidské solidarity a spoluúþasti.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Uþitel využívá dostupných nebo vlastních materiálĤ a metod. Žáci se podílejí na výstavbČ hodiny, uþí se pracovat s vlastními chybami. Znaþný význam má individuální pĜístup uþitele k žákĤm.
26
27
ýeský jazyk
Orientovat se v jazyce se žáci uþí tak, že v hodinách þeského jazyka a literatury nebudou ostré hranice mezi uþivem mluvnice, slohového výcviku a literární výchovy, ale že si žáci v každé hodinČ þeského jazyka a literatury uvČdomí propojenost jazyka, stylistických prvkĤ i literárních prvkĤ. I když je ve stĜedu pozornosti uþivo právČ probíraného tématu, je tĜeba opakovat a zdokonalovat vyjadĜovací schopnosti a dovednosti žákĤ. Proto se po celý rok zaĜazují jazykové rozbory, cviþení pravopisná, lexikálnČ sémantická a stylizaþní a prĤbČžnČ se peþuje o zvukovou stránku mluvnických projevĤ. Význam pravopisu nelze pĜeceĖovat, ale ani podceĖovat. Pozornost se zamČĜuje na jevy základní, žáci se uþí užívat jazykových pĜíruþek: Pravidel þeského pravopisu, Slovníku spisovné þeštiny a Struþné mluvnice þeské. PĜi zadávání témat slohových prací uþitel pĜihlíží k znalostem a zájmĤm žákĤ. Podstatou práce v literární výchovČ je, aby se žáci uþili pozornČ vnímat literární text, rozumČt jeho významĤm a smyslu; porozumČní literárnímu textu spojené s kultivací citĤ a prožitkĤ a s pochopením významu literatury pro život mladého þlovČka tvoĜí základ pro utváĜení trvalého zájmu žákĤ o hodnotnou þetbu, divadlo i o hodnotnou filmovou a televizní produkci. Ve vyšších roþnících základní školy by žáci pĜi práci s literárními texty a v dalších þinnostech mČli postupnČ poznávat - v jednoduchém systému - prvky poetiky základních literárních žánrĤ, pochopit jejich funkce v literárním textu a osvojených pojmĤ a poznatkĤ umČt používat pĜi rozboru, výkladu a hodnocení literárního textu (díla). Konkrétní postup ve vyuþování (poĜadí témat, výbČr textĤ, dČl, autorĤ) si vytváĜí uþitel; ten stanovuje, s pĜihlédnutím k zájmĤm žákĤ, i tituly souvislé þetby (2 - 3 knihy na roþník) a rozhoduje o výbČru a zaĜazení doplĖujícího uþiva.
ýeský jazyk 1. roþník Jazykové vyuþování Uþivo
VČta, slovo, slabika, hláska. Písmeno malé, velké, tištČné, psané. Teþka, þárka, stĜedník, dvojteþka, otazník, vykĜiþník, pomlþka, uvozovky. Hlasité a tiché þtení. ýlánek, nadpis, Ĝádek, odstavec. Prosba, podČkování, omluva, blahopĜání. ***** Rozlišení vČty, slova, slabiky a hlásky z hlediska potĜeb þtení a psaní. Poznávání písmen abecedy ve vztahu jim odpovídajícím hláskám. Rozvíjení znČlého hlasu, artikulování, srozumitelné mluvení. UvČdomČlé þtení, plynulé spojování slabik a slova, výslovnost délky hlásek. SdČlování krátkých zpráv. Krátké mluvené projevy.
Co by mČl žák umČt SpisovnČ se vyjadĜovat z hlediska slovní zásoby, gramatické správnosti a kultury mluveného projevu odpovídajících možnostem žáka 1. roþníku. Rozlišit vČty, slova, slabiky, hlásky (písmena). SrozumitelnČ mluvit, uvČdomČle þíst, vyjádĜit svoji zkušenost.
ýeský jazyk
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva VyprávČní pohádek a povídek, pĜednes básní, Ĝešení hádanek, úþast na dramatizaci pohádky nebo povídky.
2. roþník Uþivo
28
VČta a souvČtí. ýeština - abeceda a písmo. VČta - jednotka jazykového (Ĝeþového) projevu. Grafická podoba vČty a souvČtí. Spojení dvou nebo více vČt. Spojky a jejich funkce. PoĜádek vČt. Druhy vČt podle postoje mluvþího. VČta, slovo. Slovní význam - slovo nadĜazené, podĜazené, souĜadné. PoĜádek slov ve vČtČ. Slovo, slabika, hláska, písmeno. RozdČlení hlásek. Samohlásky, souhlásky, dvojhlásky. Souhlásky znČlé a neznČlé. Slabikotvorné r, l. Písmeno Č. Význam slabiky pro dČlení slov. Slovní druhy: podstatná jména a slovesa, pĜedložky. Vlastní jména. Základní formy spoleþenského styku. DČj - základ vypravování. Jednoduchý popis. ***** VyjadĜování ústní a písemné. Krátké souvislé projevy. Rozlišování þeské vČty od jiných jazykĤ. Procviþování v mluveném a þteném projevu; psaní jednoduchých vČt. Spojování a oddČlování vČt. Procviþování v užití nejfrekventovanČjších spojek. Sled vČt v Ĝeþi mluvené a psané. Odlišování a zdĤvodĖování druhĤ vČt, psaní vČt s náležitými znaménky. TvoĜení vČt ze slov. Rozlišování vČt podle postoje mluvþího. Sestavování slov ve vČty. TĜídČní slov. Rozlišování nadĜazenosti a podĜazenosti slov. Urþování poĜádku slov ve vČtČ. Rozlišování hlásek; výslovnost dlouhých a krátkých samohlásek; psaní i/y po mČkkých a tvrdých souhláskách. Vyslovování a psaní souhlásek na konci a uvnitĜ slova. Výslovnost a psaní slov se skupinČ dČ, tČ, nČ, bČ, pČ, vČ, mČ. 29
ýeský jazyk
DČlení slov na konci Ĝádku. Seznámení s názvy slovních druhĤ. Poznávání podstatných jmen, sloves a pĜedložek v textu. Rozlišování obecných a vlastních jmen. Procviþování pravopisu jmen místních. Oslovení, pozdrav, podČkování. Dodržování posloupnosti dČjĤ na základČ pozorování. Pojmenovávání pĜedmČtĤ a jejich vlastností
Co by mČl žák umČt
Pracovat s vČtou jako jednotkou projevu. Používat spojky v souvČtí i vČtČ jednoduché. Dodržovat poĜádek slov ve vČtČ. Rozeznávat vČty dle postoje mluvþího. Orientovat se v rozdČlení hlásek, tvoĜení slabik (dČlení slov jednoduchých). Dodržovat správnou výslovnost a psaní skupin dČ, tČ, nČ, bČ, pČ, vČ, mČ. Poznávat podstatná jména a slovesa. Rozlišovat obecná a vlastní jména. PrĤbČžnČ se seznamovat s pravopisem jmen, uþit se respektovat základní formy spoleþenského styku, cviþit se ve schopnosti vypravovat a popisovat.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Porovnávat jednoduché vČty v þeském jazyce s jiným jazykem (konkrétnČ tĜeba pozdrav, podČkování, výzvy na silnici, ve vlaku apod.). DČlení slov v textu dČtských þasopisĤ a knížek, objevování chyb zpĤsobených technikou poþítaþového dČlení slov. Hry se slovy konþícími na podobné hlásky (dub, dup). DoplĖování znamének, slabik - individuální kartiþky pro žáky respektující zájmy dČtí v urþité tĜídČ. Popis domácího mazlíþka, þtyĜnohého kamaráda i s využitím obrázku. Vypravování rĤzných pĜíhod. Líþení humorných i smutných situací.
3. roþník Uþivo
VČta souvČtí. VČta jednoduchá – její stavba. Skladební dvojice. Nauka o slovČ. Slovo a skuteþnost. Slova významem podobná, pĜíbuzná a protikladná. Hláskosloví. Stavba slov. Slovní pĜízvuk. Vyjmenovaná slova. Druhy slov. Ohebné a neohebné slovní druhy. Vlastní jména. Slovesa - pojmenování dČje. 30
ýeský jazyk
Tvary sloves - þasování. Stylizace a kompozice. Jazykové prostĜedky. ýlenČní jazykového projevu. Souvislé jazykové projevy. Otázky a odpovČdi. Reprodukce textu. Vypravování. Popis. Osnova textu. Spoleþenský jazyk a jeho formy. ***** Urþování vČt a souvČtí. Spojování vČt, doplĖování souvČtí. TĜídČní slov podle významu. Vyhledávání slov podobných a protikladných. Rozlišování slabik, hlásek. Urþování poþtu slabik. Správné kladení slovního pĜízvuku. PamČtní zvládnutí vyjmenovaných slov, jejich použití v textu. Pravopis i/y po obojetných souhláskách. Poznávání a rozlišování slovních druhĤ. SkloĖování podstatných jmen. Rozlišování þísla jednotného a množného rodu mužského, ženského a stĜedního. UvČdomČlé zvládnutí jmen osob, vyhledávání jmen zvíĜat, mČst, vesnic, hor, Ĝek (výcvik pravopisu). Urþování osoby, þísla a þasu. ýasování sloves v þase pĜítomném, budoucím i minulém. Procviþování slovosledu. VýbČr vhodných prostĜedkĤ. Sestavování nadpisu a procviþování þlenČní projevu. Pojmenovávání pĜedmČtĤ, dČjĤ. VytváĜení dovednosti klást otázky. Vypravování podle obrázkĤ. Ústní i písemný popis jednoduchých pĜedmČtĤ a þinností. Využívání jednoduché osnovy. Požádání o informaci, podání struþné informace (i telefonicky). Uvítání návštČvy, rozlouþení se. SdČlování pĜání, pozdravĤ (ústní i písemné); pohlednice, dopis. VýbČr vhodných výrazĤ.
Co by mČl žák umČt
Rozlišovat slabiky a hlásky. Zvládnout pĜehled i užívání vyjmenovaných slov a s tím i pravopis po obojetných souhláskách. Rozlišovat slovní druhy. SkloĖovat podstatná jména. Pracovat s mluvnickými kategoriemi podstatných jmen. SprávnČ psát obvyklá vlastní jména. Urþovat osobu, þíslo a þas u sloves, rozlišovat slova ohebná od slov neohebných. 31
ýeský jazyk
Odlišit vČtu od souvČtí, poznat skladební dvojice, všímat si významĤ slov. Souvisle se vyjadĜovat a klást otázky. Vypravovat dle názorných pomĤcek. Popisovat jednoduché pĜedmČty i þinnosti.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Vyhledávání zajímavých vlastních jmen z okolí bydlištČ, z plánkĤ mČsta, z vlastní þetby. Obecná jména lišící se použitím i/y, í/ý a jak je používat. Jednoduché kĜížovky a hádanky. Úryvky z beletrie - ilustrace vypravování, popisĤ. SoutČže ze znalosti vyjmenovaných slov. Pohotovost pĜi vyhledávání slov podobných þi protikladných. Vtipné pĜání, rĤzné druhy pĜijatelných pozdravĤ, co se nemá Ĝíkat návštČvám, jak potČšit kamaráda v nemoci apod. Popis domácích prací; vypravování s vtipnou zápletkou.
4. roþník Uþivo
Nauka o slovČ. Hlásková podoba slova. Význam slova. Slova jednoznaþná a mnohoznaþná. Slova spisovná a nespisovná. Slova citovČ zabarvená. Stavba slov. KoĜen, pĜípona a pĜedpona. PĜedložky. Vyjmenovaná slova. Slovní druhy. Vzory podstatných jmen. Infinitiv sloves. Urþité slovesné tvary. Slovesné zpĤsoby. Stavba vČty. PodmČt a pĜísudek. Shoda pĜísudku s podmČtem. PĜímá Ĝeþ - Ĝeþ mluvþího. Stylizace a kompozice. Osnova, nadpis, þlenČní projevu. Vypravování – dČjové složky. Popis rostlin, zvíĜat, vČcí. Formy spoleþenského styku. ***** Zkoumání rĤzných podob slova. Rozlišování slov dle významĤ. Rozlišování slov spisovných a nespisovných. Poznávání rĤznČ citovČ zabarvených slov, porovnávání se slovy spisovnými. Poznávání koĜenu a rozlišování þásti pĜíponové a pĜedponové. 32
ýeský jazyk
Rozlišování pĜedpon a pĜedložek. UvČdomČlé používání i/y po obojetných souhláskách u vyjmenovaných i pĜíbuzných slov. Urþování slovních druhĤ. SkloĖování podstatných jmen. Urþování infinitivu. Urþování osoby, þísla a þasu sloves. ýasování sloves oznamovacího zpĤsobu. Urþování slovesného zpĤsobu v textu. Rozlišování vČty jednoduché a souvČtí. Spojování vČt v souvČtí spojovacími výrazy. Urþování podmČtu a pĜísudku. Psaní i/y v pĜíþestí minulém (bez ovČĜování). Rozlišování Ĝeþi pĜímé a vČty uvozovací; dramatizace textu. Využívání vhodných jazykových prostĜedkĤ. Sestavování osnovy, tvoĜení nadpisu, þlenČní textu na odstavce. Dodržování následnosti dČjových složek. Procviþování rĤzných popisĤ. Sestavování telegramu, telefonování. Psaní dopisu vþetnČ adresy.
Co by mČl žák umČt Porovnávat význam slov, všímat si spisovné podoby slov a porovnávat ji s užívanými nespisovnými slovy, znát stavbu slov. UvČdomČle používat i/y po obojetných souhláskách. Urþovat slovní druhy. SkloĖovat podstatná jména, þasovat slovesa, respektovat shodu pĜísudku s podmČtem. Rozlišovat vČtu jednoduchou a souvČtí, pracovat s holou vČtou, odlišovat Ĝeþ pĜímou a vČtu uvozovací. Sestavovat osnovu projevu, þlenit text na odstavce. Znát rĤzné druhy popisĤ. Sestavit text telegramu. UmČt výstižnČ a struþnČ telefonovat. Napsat dopis s vhodným oslovením a správnou adresou. Vypravovat s použitím plnovýznamových sloves a využitím vhodných spojek. VyjadĜovat se též pomocí souvČtí. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva VČty s podmČtem, který není vyjádĜen podstatným jménem, holé vČty s neslovesným pĜísudkem (napĜ. Mlþeti zlato). Vyhledávání nevhodných jazykových prostĜedkĤ v bČžném mluveném projevu a nahrazování vhodnými spisovnými výrazy. Nezvyklá slova objevovaná pĜi þetbČ dĜíve vydávaných knížek pro dČti, význam a objasĖování archaismĤ. SoutČživé hry na rychlost správného urþení slovního druhu. Popis kvČtiny, kterou doma pČstujeme. Proþ se nČkteĜí lidé bojí zvíĜat ? Dopis psaný do nemocnice. Domácí oslava - pĜání pro maminku - báseĖ. Obsah pohlednic. 33
ýeský jazyk
5. roþník Uþivo
Národní jazyk (mateĜský jazyk) nejdĤležitČjší prostĜedek dorozumívání. Stavba slova. Odvozování pĜíponami a pĜedponami. ýásti slova. KoĜen - spoleþný pro všechna pĜíbuzná slova. Souhláskové skupiny na styku pĜedpony nebo pĜípony a koĜene. PĜídavná jména odvozená od jmen zakonþených na - s/ - ský, - ští. Zdvojené souhlásky. PĜedpony s - , z - , vz - . PĜedložky s, z. Skupiny bČ/bje, vČ/vje, pČ, mČ/mnČ (bje, vje, tam, kde se setká pĜedpona ob - a v - s koĜenem na je - ). DČlení slov na konci Ĝádku. Pravopis i/y po obojetných souhláskách (mimo koncovku). Tvarosloví - slovní druhy. Mluvnické kategorie podstatných jmen. Druhy pĜídavných jmen. Slovesa - mluvnické kategorie. PodmiĖovací zpĤsob. Zájmena - seznámení s jejich druhy. Zájmena osobní. ýíslovky. Druhy þíslovek. Skladba - základní vČtné þleny. PodmČt vyjádĜený i nevyjádĜený. PodmČt nČkolikanásobný. PĜísudek slovesný. Shoda pĜísudku s podmČtem. VČta jednoduchá. SouvČtí. Interpunkce u Ĝeþi pĜímé.
Sloh Reprodukce jednoduchých textĤ. Vypravování. Popis pĜedmČtu, dČje, pracovního postupu. Dopis. Telegram. Tiskopisy - poštovní poukázka, prĤvodka, podací lístek. ***** PrĤbČžné osvojování jazyka jako nástroje dorozumívání. VytváĜení vztahu k jazyku. Urþování koĜene, pĜedpon, pĜípon. Vyznaþování slovotvorných základĤ, jak byla slova odvozena. Výcvik v pravopise – užití správných koncovek. DoplĖování pĜedpon podle smyslu. 34
ýeský jazyk
OdĤvodĖování pravopisu s pĜihlédnutím ke zpĤsobu tvoĜení slov Osvojování spisovné výslovnosti a pravopisu souhláskových skupin. Osvojování si základního významu pĜedpon. Používání pĜedložek s, z. Procviþování uþiva (neukonþené) skupin bČ/bje, vČ/vje, pČ, mČ/mnČ. Procviþování dČlení slov po slabikách. Užívání vyjmenovaných slov (i u frekventovaných slov pĜíbuzných). Osvojování slovních druhĤ, jejich užívání. Urþování pádĤ, þísla, rodu, vzoru, skloĖování jmen podle vzorĤ. Rozlišování druhĤ pĜídavných jmen pravopis. Urþování mluvnických kategorií sloves. Prvotní procviþování tvarĤ podmiĖovacího zpĤsobu. Nahrazování podstatných a pĜídavných jmen zájmeny. Urþování zájmen osobních. Rozlišování þíslovek v textu. SkloĖování þíslovek základních. Urþování základních vČtných þlenĤ. Vyhledávání rĤzných podmČtĤ. Užívání podmČtu nČkolikanásobného ve vČtách. Osvojování shody pĜísudku s podmČtem. Urþování vČty jednoduché. Spojování vČt v souvČtí. Využívání interpunkce ve slohovém výcviku (s pomocí Pravidel þeského jazyka a Struþné mluvnice þeské).
Sloh Sestavování osnovy textĤ. Odlišování tvrzení od mínČní. Procviþování vypravování. Vlastní popis. Psaní dopisu - jeho þástí. Podávání telegramu. VyplĖování tiskopisĤ. Co by mČl žák umČt Využívat jazyka jako nástroje k ústnímu i písemnému dorozumívání jak ve škole, tak v bČžném životČ. Užívat prĤbČžnČ spisovnou výslovnost a pravopis. Využívat pĜídavná jména pĜi stylistickém projevu ústním i písemném. NezamČĖovat kategorie podstatných jmen a sloves. Pracovat s rĤznými typy souvČtí. Znát základní pravidla interpunkce a umČt jich využívat v praxi. Pracovat s Pravidly þeského pravopisu. Orientovat se v encyklopediích urþených dČtem a mládeži. Poradit si v bČžném spoleþenském styku, zvládnout vyplĖování bČžných tiskopisĤ. Vypravovat, popisovat, rozšiĜovat si slovní zásobu. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Vyhledávání vČt jednoduchých a souvČtí ve 100+1 zahraniþní zajímavost, využívání pĜi vČtném rozboru. 35
ýeský jazyk
PĜímá Ĝeþ v knížkách pro dČti. Popisy pĜedmČtĤ z televizního vysílání. BlahopĜejné telegramy a tvoĜivé texty. Pozorování pĜírody v souvislosti s vyhledáváním nČkolikanásobného podmČtu. Dopis, který nČco Ĝíká. Psaníþka ve škole. Moje poklady a druhy þíslovek. ýíslovka v roli podmČtu. Nadbyteþné užívání zájmen v bČžné mluvČ. Interpunkce v dopise. Zvláštnosti telegramĤ. ProblematiþtČjší tiskopisy.
6. roþník Uþivo Úvod o þeském jazyce Rozvrstvení národního jazyka. NáĜeþí. Obecná þeština. Jazykové pĜíruþky.
ýeský jazyk
Úvod o þeském jazyce Práce s ukázkami spisovného a nespisovného jazyka. Rozlišování útvarĤ národního jazyka. Používání jazykových pĜíruþek. Zvuková stránka jazyka Opakování o hláskách. ýtení zdvojených souhlásek. Používání pauzy, dĤrazĤ, tempa pĜízvuku. Skladba UpevĖování vČdomostí. Urþování rozvíjejících vČtných þlenĤ. TvoĜení vČt s podmČtem vyjádĜeným podstatným jménem. Urþování vČty hlavní a vedlejší. Spojování vČt spojovacími výrazy. Procviþování interpunkce v jednoduchých souvČtích. Tvarosloví Urþování slovních druhĤ. Seznamování s uþivem informativnČ. Rozlišování jmen obecných a vlastních. SkloĖování jmen v regionu. Urþování pĜídavných jmen, vþetnČ procviþování pravopisu. Procviþování pravopisu jmenných tvarĤ pĜídavných jmen (pĜ. z literární výchovy). SkloĖování a stupĖování pĜídavných jmen. Využívání rĤzných pĜípon stupĖovaných pĜídavných jmen. Vyhledávání a urþování zájmen. SkloĖování zájmen ukazovacích a pĜivlastĖovacích – orientaþnČ. Užívání spisovných tvarĤ podmiĖovacího zpĤsobu.
Zvuková stránka jazyka Spisovná a nespisovná výslovnost. Skladba Základní vČtné þleny. Rozvíjející vČtné þleny. VČta jednoduchá. SouvČtí. Interpunkce v souvČtí. Tvarosloví Slovní druhy. Druhy podstatných jmen: konkrétní, abstraktní, pomnožná, hromadná a látková, obecná a vlastní. Jména osobní a místní. Druhy pĜídavných jmen: tvrdá, mČkká, pĜivlastĖovací. Jmenné tvary pĜídavných jmen. StupĖování pĜídavných jmen, 2. a 3. stupeĖ pĜídavných jmen. Zájmena - ten, náš, on, ona, ono, mĤj, tvĤj, svĤj, její. Slovesa - tvary podmiĖovacího zpĤsobu pĜítomného a minulého.
Sloh Procviþování vypravování. Sestavování osnovy: a) heslovitČ, b) pomocí vČt. Zpracování popisu. Zpracovávání jednoduchého pracovního postupu. Sestavování zpráv a oznámení. Výpisky ze snadného odborného textu, výtah z odborného þlánku. Psaní dopisĤ rĤzným adresátĤm………….
Sloh Vypravování - þasová posloupnost. Osnova vypravování. Popis a jeho funkce. Význam pracovního postupu. Zpráva a oznámení. Výpisky a výtah. Hlavní myšlenky textu. Dopis - osobní a úĜední. *****
Pracovat s abstraktními typy podstatných jmen, s jednotlivými slovními druhy, s dalšími typy vlastních jmen. Užívat jmenných tvarĤ pĜídavných jmen bez pravopisných obtíží. SkloĖovat zájmena a nezamČĖovat jejich tvary. VhodnČ používat slovesné tvary. Neustále prohlubovat poznatky o vhodných jazykových prostĜedcích používaných pĜi písemných stylistických pracích, sestavit zprávy þi oznámení. Pracovat s odborným textem, najít hlavní myšlenku textu, poĜizovat si potĜebné výpisky, výtahy. Nastylizovat dopis soukromého i dopis úĜedního charakteru. Užívat základní principy skladby. 36
Co by mČl žák umČt
37
ýeský jazyk
ýeský jazyk
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Zkracování slov - zkratky, zkratková slova.
Sestavování kĜížovek, zámČny vČt hlavních s vedlejšími, sledování frekvence rĤzných slovních druhĤ v literárních žánrech, hra se slovy - u hry "zemČ, mČsto, zvíĜe, rostlina, vČc" doplĖovat vzory použitých podstatných jmen ap. Odvozovat neurþitá zájmena od zájmen tázacích (z 5 - na 25). Všeobecné vČtné rozbory; podmiĖovací zpĤsob v lidových písních; rĤzná þeská a moravská náĜeþí a jejich užití v literárním díle; jmenné tvary pĜídavných jmen v názvech (ulic, mČst, vesnic); vznik vlastních jmen a zemČpisných názvĤ; práce s etymologickým slovníkem; návody u rĤzných pracovních nástrojĤ a pomĤcek; tČžší pracovní postupy v domácnosti; hlavní myšlenky zajímavých textĤ z rĤzných oblastí.
Sloh Popis. Charakteristika. Charakteristika literárních postav. Líþení. Výtah. Žádost. Životopis. Vypravování. *****
7. roþník Uþivo Skladba Druhy vČt podle postoje mluvþího (oznamovací, tázací, rozkazovací, pĜací), vČty zvolací. Otázky doplĖovací a zjišĢovací. VČty dvojþlenné a jednoþlenné (i s nevyjádĜeným podmČtem). Základní vČtné þleny holé, rozvité, nČkolikanásobné. VyjádĜení podmČtu rĤznými slovními druhy. VyjádĜení pĜísudku (slovesný, jmenný). Rozvíjející vČtné þleny: pĜívlastek, pĜedmČt, pĜísloveþné urþení, pĜístavek, doplnČk. Seznámení s druhy vedlejších vČt: podmČtná, pĜedmČtná, pĜísloveþná (místní, þasová, zpĤsobová, mČrová, pĜíþinná - dĤvodová, úþelová, podmínková a pĜípustková), pĜívlastková, doplĖková a pĜísudková. Tvarosloví Psaní velkých písmen. SkloĖování zájmen (jenž). Slovesný rod (þinný a trpný). Další slova neohebná - pĜísloveþné spĜežky. StupĖování pĜíslovcí. PĜedložky, spojky, þástice, citoslovce. Nauka o významu slov Slovo a sousloví. Rþení. Jednoznaþná slova. Mnohoznaþná slova. Odborné názvy, názvosloví. Synonyma. Homonyma. Slova citovČ zabarvená. Odborné názvy. Nauka o tvoĜení slov Slovní zásoba - zpĤsoby jejího obohacování. TvoĜení slov - odvozováním, skládáním a zkracováním. Odvozování podstatných a pĜídavných jmen pĜedponou a pĜíponou. Slovesa - jejich odvozování. TvoĜení slov skládáním. 38
Skladba Urþování druhĤ vČt. Urþování prostĜedkĤ charakteristických pro jednotlivé vČty. Urþování vČt na základČ zvládnutí základních vČtných þlenĤ. Vyhledávání a urþování základních vČtných þlenĤ. Urþování podmČtu a slovního druhu, kterým je vyjádĜen. Urþování pĜísudku a slovního druhu, kterým je vyjádĜen. RĤzné typy pĜívlastkĤ, pĜísloveþná urþení a jejich urþování. Rozlišování hlavní a vedlejší vČty. Nahrazování vČtných þlenĤ vedlejšími vČtami. Vyhledávání spojovacích výrazĤ. Tvarosloví Procviþování a ovČĜování správného psaní velkých písmen. Procviþování tvarĤ jenž, jež. PĜevádČní sloves do trpného rodu. PĜevádČní sloves do þinného rodu. Rozlišování neohebných slov. Využívání pĜísloveþných spĜežek. Nahrazování pĜíslovcí s opaþným významem. Rozlišování neohebných slov. Vyhledávání v textu. Nauka o významu slov Urþování vČcných významĤ slov. Práce se Slovníkem spisovné þeštiny; práce v knihovnČ. Vyhledávání rþení, vysvČtlování (využití v mluvených projevech). Vyhledávání slov jednoznaþných a mnohoznaþných. Využívání termínĤ z ostatních vyuþovacích pĜedmČtĤ. Užívání ve vČtách (výcvik). Volba vhodných slov. Využívání ve slohových a literárních útvarech. Využívání termínĤ z jiných vyuþovacích pĜedmČtĤ. Nauka o tvoĜení slov UvádČní názvĤ osob, zvíĜat, prostĜedkĤ, dČjĤ, vlastností a pod. RĤzné zpĤsoby tvoĜení slov (uvádČní názvĤ nositelĤ vlastností a pod.). PĜechylování podstatných jmen, uvádČní názvĤ osob, míst, respektování regionálních názvĤ. Odvozování od podstatných jmen a pĜídavných jmen a od sloves. 39
ýeský jazyk
Vyhledávání slov odvozených. Spojování slov s rĤznými pĜedponami a užívání ve vČtách. Užívání složenin. Rozlišování zkratek a zkratkových slov.
Sloh Popis výrobkĤ, umČleckých dČl, pracovních postupĤ. Vystižení povahy þlovČka, jeho schopností, zájmĤ, zvláštností. VyjadĜování pomocí rþení. Využívání pĜirovnání, pĜísloví a poĜekadel. Rozlišování charakteristiky (vnČjší a vnitĜní). Procviþování subjektivnČ zabarveného popisu. Zpracování výtahu z odborného textu výbČr vhodných jazykových prostĜedkĤ. Formulování ústní a písemné žádosti. Sestavování životopisu. Vypravování - scény ze hry, z filmu, ukázky z knihy. Co by mČl žák umČt Využívat znalosti o podstatných jménech konkrétních, abstraktních v projevu ústním i písemném. Vyhledávat obtížnČjší tvary slov v jazykových pĜíruþkách. Nepoužívat nadbyteþnČ zájmena ukazovací ve svém projevu a rozlišovat vhodné užívání zájmen vztažných. Volit nejvhodnČjší pĜedložky a spojky v souvČtích. Orientovat se v rĤzných typech vedlejších vČt, rozlišovat vedlejší vČtné þleny a správnČ je urþovat. Respektovat pĜi písemném dČlení slov koĜeny slov. Ovládat pravopis lexikální, tvaroslovný a skladební. Ovládat interpunkci ve vČtČ jednoduché i v souvČtí. Prohlubovat poznatky o vhodných jazykových prostĜedcích pĜi komunikaci s vrstevníky i s dospČlými. Sestavit vlastní životopis. Sepsat žádost. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Vhodné a nevhodné jazykové prostĜedky v bČžné komunikaci, nahrazování nevhodných prostĜedkĤ vhodnČjšími. Rozlišování podstatných jmen konkrétních a abstraktních – práce s etymologickým slovníkem. Zvláštnost pĜedložky za - pojí se se tĜemi pády (2. , 4. a 7. p.), kde se setkáváme s pĜedložkou za ve spojení s 2. p. nejþastČji ? Slovní druhy používané rĤznými našimi spisovateli - ukázka z díla K. ýapka, F. Nepila, R. KĜesĢana, O. Neffa aj. Jazyk literatury sci - fi. DoplnČk ve sportovních zprávách. SouvČtí v rĤzných slohových útvarech.
ýeský jazyk
8. roþník Uþivo Skladba VČta jednoduchá a souvČtí. Druhy vedlejších vČt. Významový pomČr mezi souĜadnČ spojenými vČtami hlavními. SouvČtí souĜadné: hlavní vČty v pomČru sluþovacím, odporovacím, stupĖovacím, vyluþovacím, pĜíþinném (dĤvodovém), dĤsledkové. Významový pomČr mezi jednotlivými þleny v nČkolikanásobném vČtném þlenu. SouvČtí souĜadné a podĜadné. Interpunkce v souvČtí. Nauka o tvoĜení slov Obohacování slovní zásoby. Slova pĜejatá, jejich výslovnost a pravopis PĜejímání slov z cizích jazykĤ. Tvarosloví SkloĖování jmen pĜejatých a cizích jmen vlastních. Slovesný vid. Obecné výklady o þeském jazyce Slovanské jazyky (západní, jižní a východní). Útvary þeského jazyka a jazyková kultura. Sloh Charakteristika literárních postav. Líþení. Jednoduchý výklad. Výtah. Jednoduchá úvaha. Souhrnné pouþení o slohu. ***** Skladba Opakování a procviþování uþiva. Procviþování vedlejších vČt. Urþování významového pomČru mezi vČtami, doplĖování spojovacích výrazĤ. Interpunkce v souvČtí. Použití souĜadných spojek, vztažných zájmen a pĜíslovcí. Vyhledávání rĤzných pĜíkladĤ spojovacích výrazĤ. Urþování významového pomČru mezi þleny nČkolikanásobného vČtného þlenu. Rozlišování souvČtí souĜadného a podĜadného. OddČlování vedlejších vČt vložených do vČt hlavních. Nauka o tvoĜení slov Procviþování rĤzných zpĤsobĤ tvoĜení slov. Slova pĜejatá, jejich výslovnost a pravopis Vyhledávání slov cizího pĤvodu. Nahrazování pĜejatých slov slovy domácími. Psaní a výslovnost frekventovaných obecných jmen a cizích jmen vlastních.
40
41
ýeský jazyk
Tvarosloví Využívání Pravidel þeského pravopisu, Slovníku spisovné þeštiny a jiných slovníkĤ a jazykových pĜíruþek. Urþování slovesného vidu; vidové dvojice. Obecné výklady o þeském jazyce Seznamování s ukázkami slovanských jazykĤ s výchovným využitím. Rozlišování spisovného jazyka, náĜeþí, obecné þeštiny. PĜevádČní textu z nespisovné podoby do spisovné a naopak. Sloh Rozlišování charakteristiky vnČjší a vnitĜní. Zpracování osnovy a procviþení subjektivnČ zabarveného popisu. VýbČr vhodných jazykových prostĜedkĤ. Výtah z uþební látky jiného pĜedmČtu. Zpracování úvahy na vhodné téma, uplatnČní vlastních zkušeností, názorĤ a postojĤ. RĤzné slohové útvary (v literárních ukázkách). Co by mČl žák umČt Využívat znalostí o významovém pomČru mezi souĜadnČ spojenými hlavními vČtami pĜi komunikaci. Rozlišovat rĤzné druhy souvČtí, vČtu hlavní a vedlejší. PorozumČt slovĤm cizího pĤvodu a nahrazovat je slovy domácími. Pracovat s rĤznými typy slovníkĤ a jazykových pĜíruþek. Mít pĜehled o slovanských jazycích. PĜevádČt text z nespisovné podoby jazyka do spisovné. Odlišovat prvky vypravování, líþení, popisu a pod. Používat vhodné jazykové prostĜedky pro výklad, úvahu a ostatní stylistické útvary. VyjádĜit postoj a názor odpovídajícími stylistickými a jazykovými prostĜedky. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Podstatná jména s významem životným skloĖující se jako neživotná (napĜ. národ, život) a podstatná jména s životnými koncovkami (napĜ. snČhuláci, draci). Vzory podstatných jmen obecných, i jmen vlastních (napĜ. JiĜí - jarní, Jirka - pĜedseda, vrátný mladý). Nahrazování podstatných jmen v množném þísle podstatnými jmény hromadnými (napĜ. kameny - kamení). Nezvyklá pĜíjmení a jejich skloĖování. Výslovnost pĜejatých slov - práce s rĤznými þlánky odborných þasopisĤ. Slovesné tvary v publicistickém stylu a v bČžné komunikaci. SouvČtí v odborném textu a v umČlecké literatuĜe. RĤzné typy životopisĤ a jejich umČlecké zpracování.
9. roþník Uþivo Obecné výklady o jazyce ěeþ, jazyk, projev mluvený psaný. Slovanské jazyky. Vývoj jazyka (neologismy). 42
ýeský jazyk
Útvary þeského jazyka. JazykovČda. Jazyková kultura. Pravopis Lexikální, tvaroslovný, skladební. Zvuková stránka jazyka Hlásky, souhlásky, spodoba znČlosti, slova neslabiþná. PĜízvuk. VČtná melodie. Slovní zásoba a význam slova Slovo a sousloví. Rozvoj slovní zásoby. Jádro slovní zásoby. Odborné názvy. Význam slova - synonyma, homonyma, antonyma. Význam základu, druhotný, obrazný. Slova domácí, mezinárodní. TvoĜení slov Stavba slova, odvozování, skládání a zkracování slov koĜen - pĜípona – pĜedpona a koncovka slova. Tvarosloví Slovní druhy, slova ohebná, neohebná, podstatná jména konkrétní, abstraktní, pomnožná, hromadná, látková. Podstatná jména obecná, vlastní. PĜídavná jména a jejich druhy. StupĖování pĜídavných jmen. Druhy zájmen a þíslovek. Pomocné sloveso být. Druhy pĜíslovcí, stupĖování, pĜísloveþné spĜežky. Druhy pĜedložek a spojek. Krácení kmenové samohlásky. Mluvnické významy jmen a sloves. Skladba VČty podle postoje mluvþího. Mluvnický zápor. VČta jednoduchá a souvČtí. Skladební dvojice. Shoda, Ĝízenost, pĜimykání. VČty dvojþlenné a jednoþlenné. Sponová slovesa. Shoda pĜísudku s podmČtem. PĜívlastek tČsný, volný. DoplnČk a jeho zvláštnosti. VČta hlavní a vedlejší. VČta Ĝídící a závislá. SouvČtí souĜadné a podĜadné. Druhy vedlejších vČt (doplĖková a pĜísudková). 43
ýeský jazyk
Druhy významového pomČru mezi souĜadnými spojenými vČtami nebo vČtnými þleny. Složité souvČtí. ěeþ pĜímá a nepĜímá. Samostatný vČtný þlen (oslovení, vsuvka, vČta neúplná). PoĜádek slov.
Sloh Popis. Charakteristika. Charakteristika literárních postav. Líþení. Jednoduchý výklad. Jednoduchá úvaha. Vypravování. Fejeton. Proslov. Diskuse. Funkþní styly: hovorový, odborný, umČlecký, administrativní, Ĝeþnický. Slohové útvary. ***** Obecné výklady o jazyce Seznamování s ukázkami slovanských jazykĤ. Práce s rĤznými ukázkami textu literatury starší a souþasné. Disciplíny jazykovČdy. ProhĜešky proti spisovnému jazyku. Pravopis Procviþování ú/Ĥ, z/s, i/y, bČ/bje, vČ/vje, pČ, mnČ/mČ a dČlení slov. Zvuková stránka jazyka Správná výslovnost hlásek, hláskových skupin. Správné kladení pĜízvuku. Melodie vČty, význam tempa a tvoĜení pauz v bČžné komunikaci. Slovní zásoba a význam slova Urþování vČcných významĤ slov. Práce se slovníky. Encyklopedický slovník. Etymologický slovník. Termíny vyuþovacích pĜedmČtĤ. Hry se slovy, volba podobných slov. Práce s PĜíruþním slovníkem jazyka þeského. Ukázky z rĤzných slovníkĤ. Slovník cizích slov. TvoĜení slov Procviþování rĤzných zpĤsobĤ tvoĜení slov. Hledání koĜene slov – použití pĜi písemném dČlení slov. Tvarosloví Urþování slovních druhĤ. SkloĖování rĤzných jmen. Slohové využití jmen.
ýeský jazyk
ZaĜazování jmen hromadných ke vzorĤm, pravopis jmen vlastních. Úskalí pĜídavných jmen pĜivlastĖovacích. Pravopis stupĖování pĜídavných jmen. SkloĖování zájmen a þíslovek. Tvary slovesa být ve slohových pracích a jejich nahrazování plnovýznamovými slovesy. Vyhledávání pĜíslovcí, užívání pĜísloveþných spĜežek. Správné užívání neohebných slov. UvádČní pĜíslovcí se zkrácenou kmenovou samohláskou. Procviþování tvaroslovného pravopisu.
Skladba Urþování druhu vČt, pravopis rĤzných typĤ vČt. Vyhledávání záporu v textu. Rozdíly ve stavbČ vČty a souvČtí. Urþování vČtných þlenĤ. PĜíklady shody, Ĝízenosti, pĜimykání. Vyhledávání rozdílu mezi vČtou dvojþlennou a jednoþlennou. VČty se sponovým slovesem. Pravopis ve shodČ pĜísudku s podmČtem. Interpunkce u rĤzných pĜívlastkĤ. Odlišování doplĖku od pĜísloveþného urþení. Urþování vČty hlavní a vedlejší. Vyhledávání vČt Ĝídících a závislých v souvČtí. Vymezení souvČtí podĜadného. Poþet vČt hlavních v souvČtí. Urþování vedlejších vČt. Výskyt vČty doplĖkové a pĜísudkové. Specifikace významového pomČru hlavních vČt a vČtných þlenĤ. Vyhledávání pomČrĤ mezi vČtami. Výskyt složitého souvČtí v odborném textu. Pravopis Ĝeþi pĜímé v textu. Urþování samostatného vČtného þlenu. PoĜádek slov v þeské vČtČ. Sloh Popis složitČjších pracovních postupĤ, umČleckých dČl. Vystižení povahy þlovČka, jeho schopností, zájmĤ, zvláštností. Rozlišování charakteristiky (vnČjší a vnitĜní). Procviþování subjektivnČ zabarveného popisu. Zpracování osnovy výkladu na základČ výbČru vhodných jazykových prostĜedkĤ. Zpracování úvahy – uplatnČní zkušeností, názorĤ a postojĤ. Vypravování scény ze hry, z filmu, ukázky z knihy. Zvláštnosti fejetonu v þeské literatuĜe. PĜíprava krátkého proslovu (k blízké osobČ). UspoĜádání diskuse na aktuální téma dle zájmu žákĤ. Vyhledávání rĤzných stylĤ z uþebnic, beletrie, novin, þasopisĤ a jejich procviþování. VýbČr dle zájmu žákĤ. Co by mČl žák umČt SkloĖovat podstatná jména obecná i vlastní.
44
45
ýeský jazyk
Užívat frekventovaná pĜejatá slova (vþetnČ skloĖování). SkloĖovat a stupĖovat pĜídavná jména. Používat správnČ tvary zájmen a þíslovek (vþetnČ pravopisu). Rozeznávat a vhodnČ používat neohebná slova. Ovládat mluvnické kategorie sloves. Využívat rĤzné slovní druhy vhodné jako spojovací výrazy ve vČtČ jednoduché a v souvČtí. Dbát na kladení správného pĜízvuku u slov a vČt. Nezapomínat na grafické odlišení vČt, pĜímé Ĝeþi. ýlenit text do odstavcĤ dle osnovy. Pracovat s odborným textem. Orientovat se v encyklopedických a jazykových pĜíruþkách. Pronikat do logiky skladby þeského jazyka. Respektovat interpunkci i ve vČtších stylistických projevech. Mít pĜehled o þlenČní složitého souvČtí. Využívat znalostí o oslovení, vsuvce, vČtČ neúplné. Dbát na ustálený poĜádek slov. Orientovat se v rĤzných slohových útvarech a využívat vhodné slovní zásoby. Dodržovat pravidla týkající se zvukové stránky þeského jazyka. Rozlišovat spisovný jazyk, náĜeþí a obecnou þeštinu.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva TvoĜení souvČtí dle grafĤ (napĜ. Ss: AH1, V1 pĜívlastková, BH1, ale H2, a proto H3; Sp: V1 pĜísloveþná þasová, H1, V2 podmČtná) apod. Synonyma v tvorbČ K. ýapka. Vlastní jména v díle V. ýtvrtka. Jednoslabiþná slova v pohádce J. Wericha. Jazyk V. Vanþury. Slovní zásoba v díle B. Hrabala. RĤzné typy milostných dopisĤ (poklady þeské literatury). Úvahy na rĤzná témata - volba jazykových prostĜedkĤ. Interpunkce v denním tisku.
ýeský jazyk
Psaní velkých poþáteþních písmen vlastních jmen a prvního slova vČty. VytváĜení základĤ rukopisu: þitelnost, úhlednost a celková úprava písemného projevu. Co by mČl žák umČt
Psát správné tvary písmen a þíslic ve vČtší velikosti a liniatuĜe. Psát a spojovat písmena, slabiky a slova, interpunkci, znaménka. Dodržovat správné poĜadí písmen a úplnost slova. PĜevádČt slova a vČty z podoby mluvené do polohy psané. Dodržovat þitelnost a úhlednost psaného projevu pĜi zachovávání základních hygienických a pracovních návykĤ.
2. roþník Uþivo Nácvik psaní velkých tiskacích písmen pro výuku geometrie. Psaní psacích písmen podle tvarových skupin s dĤrazem na štíhlost písmen, zvláštČ oválných s oblouky a kliþkami, na dodržování stejnomČrné výšky písmen tvarovČ si podobných (e, l, v, V, c, C, þ, ý, ch, Ch, o, O, z, Z, ž, Ž) a na rozestupy písmen ve slovech. Procviþování spojování písmen o, v, b s ostatními písmeny, zvláštČ s písmeny e, r, z, prohloubením a protažením háþku. Spojování písmen vratným tahem. UmísĢování diakritických znamének. Dodržování jednotlivých tvarĤ písmen. Aplikaþní cviþení: psaní adres, dopisu. Úprava písemnosti - nadpis, odstavec.
þtení.
Tvarové skupiny písmen a þíslic: 1. skupina: l, e, é, Č, b, f, h, k, d, ć, t, Ģ, þíslice 1, 4, 7; 2. skupina: U, u, ú, Ĥ, i, í, r, Ĝ, N, n, M, m, V, v, y, ý, (W, w, Y); 3. skupina: C, c, ý, þ, Ch, ch, E, þíslice 6; 4. skupina: O, Ó, o, ó, A, a, á, d, ć, G, g, þíslice 0, 9 (Q, q); 5. skupina: j, p, G, g, y, ý, (Q, Q); 6. skupina: I, J, H, K, (X, x), þíslice 8, 4; 7. skupina: P, B, R, ě, T, ġ, F, þíslice 3, 5, 8; 8. skupina: S, s, Š, š, L, D, Z, z, Ž, ž, þíslice 2; 9. skupina: I, V, X, L, C, D, M; 10.skupina: . : , ; , , ! ? - = x ( )
Uþivo
Co by mČl žák umČt
Psaní 1. roþník V 1. roþníku je psaní organickou souþástí pĜedmČtu þeský jazyk a je tČsnČ spjato s výukou
ýinnosti a pĜípravné cviky pro uvolĖování ruky k psaní a kresebné cviky velkých tvarĤ. Základní hygienické návyky: sezení, držení tužky, umístČní sešitu a jeho sklon, hygiena zraku. Zacházení s grafickým materiálem. Psaní jednotlivých prvkĤ písmen a þíslic (þáry, oblouky, zátrhy, ovály, kliþky, vlnovky). Orientace v liniatuĜe. Individuální použití pomocné liniatury. Kvalitativní znaky písma. Poznávání psaní a osvojování písmen, slabik, slov. Psaní krátkých slov a jednoduchých vČt. Opisování podle pĜedlohy, pĜepisování, diktát, autodiktát. 46
Psát písmena a þíslice podle normy psaní v pĜirozené velikosti a liniatuĜe a dodržovat sklon písma. SprávnČ spojovat písmena, slabiky, zachovávat rozestup písmen, psát jednoduchý text. SprávnČ užívat velká písmena ve slovech i vČtČ a diakritická znaménka. Dodržovat požadavky na þitelnost, úhlednost, celkovou úpravu projevu a hygienické a pracovní návyky. Napsat adresu, pĜání.
47
ýeský jazyk
3. roþník
ýeský jazyk
Tabule psacího písma
Uþivo
UpevĖování správných tvarĤ písmen a þíslic v souladu s normou psaní. OdstraĖování individuálních nedostatkĤ v kvalitativních i kvantitativních znacích písma. Automatizace psacího pohybu, dodržování hygienických návykĤ správného psaní. Osobitý rukopis - plynulý, rychlý, úhledný projev. Kontrola vlastního projevu. ěímské þíslice - þtení a psaní. Užití v praxi - letopoþty. Celková úprava písemného projevu v sešitČ, zápisky, pracovní poznámky. VyplĖování poštovních formuláĜĤ: podací lístek, poštovní poukázka, telegram.
Co by mČl žák umČt Psát podle normy psaní v pĜirozené velikosti a liniatuĜe, s dodržením sklonu písma (75°) a rozestupĤ písmen. Psát þitelnČ, úhlednČ a pĜimČĜenČ hbitČ. ProvádČt kontrolu vlastního projevu. VyjádĜit se v jednoduchých formách psaného projevu. Napsat krátký dopis.
ýtení a literární výchova
4. - 5. roþník Uþivo
1. roþník
Písemné formy spoleþenského styku: psaní adres, pohlednic, blahopĜání, korespondenþní lístek správné a úþelné rozvržení daného prostoru. Psaní dopisĤ s jednoduchým obsahem (pozvání, oznámení). Formální úprava dopisu, úhlednost, þitelnost. Písemné formy úĜedního styku: vyplĖování tiskopisĤ. Jednoduchá objednávka, pĜihláška. Písemné vyjádĜení vzkazu, informace. Kultura písemného vyjadĜování: struþné zápisy z uþebního textu - úþelnost, struþnost, þitelnost. Zápisy do sešitĤ, poznámky. Výpisy údajĤ ze slovníku. Popis postupu dČje, popis þinnosti, místnosti apod. Co by mČl žák umČt Zacházet s grafickými a psacími materiály a pomĤckami a dodržovat základní hygienické a pracovní návyky. Psát podle normy psaní v pĜirozené velikosti a liniatuĜe se správným sklonem písma (75°) a rozestupem. UplatĖovat svĤj osobitý rukopis pĜi dodržení úhlednosti, þitelnosti a plynulosti písemného projevu a respektování základĤ kultury. Opisovat a pĜepisovat text, psát diktát a autodiktát, provádČt kontrolu napsaného textu. VyjadĜovat se v jednoduchých formách spoleþenského a úĜedního styku.
Uþivo Uþíme se þíst Výcvik þtení - pĜípravná cviþení sluchová a zraková, správné þtení slabik a uvČdomČlé þtení snadných slov a krátkých vČt se zĜetelnou spisovnou výslovností. Hlasité þtení ukázek ze SlabikáĜe, þítanek a þasopisĤ. Pracujeme s literárním textem Poslech literárních textĤ pro dČti a mládež. Rozpoþítávadla, hádanky, Ĝíkadla, pĜísloví. BásnČ pro dČti a o dČtech. PĜednes Ĝíkadel, krátkých básní. VyprávČní, pohádka. Povídáme si nad literárním textem, nad knihou Co rádi posloucháme. Co rádi þteme. Poznáváme postavy pohádky a seznamujeme se s postavami povídky ze života dČtí. Hodnotíme vlastnosti postav. VyjadĜujeme své pocity z þetby. Seznamujeme se se základy literatury Uþíme se porozumČt pojmĤm a výrazĤm pĜi praktické þinnosti: Ĝíkadla, rozpoþítadla, hádanka, pohádka, báseĖ, loutkové divadlo, maĖáskové divadlo, spisovatel, kniha, þasopis, ilustrace. Co by mČl žák umČt Plynule þíst jednoduchý text s porozumČním.
48
49
ýeský jazyk
Recitovat kratší básnický text. Znát nČkterá rozpoþítávadla, Ĝíkanky. Orientovat se v textu SlabikáĜe, þítanky a j. textu pro dČti. Všímat si ilustrací literárních dČl pro dČti. Znát nČkterý dČtský þasopis.
Pracujeme s literárním textem VyprávČní pohádky nebo povídky. PĜednes básnČ nebo úryvku prózy. Dramatizace pohádky, povídky nebo básnČ s dČjem. PovČsti místní, regionální. Povídáme si nad literárním textem, nad knihou Knížka, kterou máme rádi. Hledáme podstatu pĜíbČhu a jeho smysl. Charakterizujeme literární postavy. Líþíme atmosféru pĜíbČhu. VyjadĜujeme své postoje ke knize. Myšlenky, které se nám líbí. Knihy do knihovniþky.
2. roþník Uþivo Uþíme se þíst Plynulé þtení jednoduchých vČt. Užívání správného slovního pĜízvuku. UplatnČní pĜirozené intonace. Hlasité a tiché þtení s porozumČním.
Seznamujeme se se základy literatury Poezie: báseĖ s dČjem; pĜirovnání, zosobnČní. Próza: povČst, povídka, postava, dČj, prostĜedí. Divadlo: dČjství (jednání), herec. Literatura umČlecká a vČcná. Skuteþnost a její umČlecké vyjádĜení, autor a jeho fantazie. Výtvarný doprovod: ilustrace, ilustrátor.
Pracujeme s literárním textem Poslech þetby poezie a prózy. Spojování obsahu textu s ilustrací. VyprávČní pohádek a povídek o dČtech. PĜednes básní. ěešení hádanek a slovních hĜíþek. Dramatizace pohádky nebo povídky. Povídáme si nad literárním textem, nad knihou Co rádi þteme. Orientujeme se v pohádkách. Seznamujeme se s knihami o pĜírodČ a vČcech. Doporuþujeme knihu spolužákovi. Seznamujeme se se základy literatury Poezie: báseĖ, verš, rým, rytmus, pĜízvuk, pĜednes (recitace). Próza: vyprávČní , vypravČþ, pĜíbČh, dČj. Divadlo: jevištČ, herec, divák, maĖásky, loutky. Výtvarný doprovod - ilustrace, ilustrátor. Co by mČl žák umČt
ýeský jazyk
Co by mČl žák umČt
Využívat získaných þtenáĜských dovedností a návykĤ pĜi þetbČ jednoduchých textĤ. Recitovat básnický text. Orientovat se v textu knih urþených dČtem. Rozeznávat rĤzné typy vyjadĜování autorĤ píšících pro dČti. Domýšlet pĜíbČhy. VyjádĜit svĤj postoj k pĜeþtenému textu. Chápat þetbu jako zdroj informací o svČtČ i o sobČ.
4. roþník Uþivo
Plynule þíst s porozumČním. Recitovat báseĖ. Domýšlet jednoduché pĜíbČhy. PĜevyprávČt pĜíbČh. Orientovat se v textu þítanky a jiném textu pro dČti. Všímat si spojitosti textu s ilustrací.
3. roþník Uþivo Uþíme se þíst Plynulé þtení souvČtí a vČt, þlenČní textu a vČtného pĜízvuku. Rychlé þtení tiché. Hlasité þtení, pĜedþítání. ýetba umČleckých, populárních a naukových textĤ s dĤrazem na upevĖování þtenáĜských dovedností a návykĤ. 50
Zdokonalujeme se ve þtení, pracujeme s textem Výcvik ve þtení: správné a plynulé þtení umČleckých a populárnČ - nauþných textĤ (uþebnice pro rĤzné pĜedmČty) se správným pĜízvukem slovním i vČtným, s pĜirozenou intonací a správným frázováním. UvČdomČlé a dostateþnČ rychlé þtení tiché. Recitace. Reprodukce obsahu textu. Odlišení verše od prózy. Hodnocení postav literárního díla a urþení jejich vzájemného vztahu. Povídáme si o knihách, divadle, rozhlasových a televizních poĜadech Proþ þteme a o þem. Hledáme motivy þinĤ literárních postav. Jaké ilustrace nás zaujaly a proþ. Všímáme si rĤzných vydání stejných knih (i ilustrace). ýím nás zaujal rozhlasový poĜad. 51
ýeský jazyk
Které hrdiny dČtských seriálĤ obdivujeme a proþ. Kterou knihu þi divadelní pĜedstavení mĤžeme doporuþit jiným. Chodíme do divadla, vyprávíme si o pĜedstaveních, hercích, životČ divadla. Poznáváme základy literatury Poezie: lyrika (píseĖ), epika, jednoduché pojmenování, rytmus básní. Próza: povČst, povídka, hlavní a vedlejší postavy. Divadlo: jednání, konflikt a jeho Ĝešení. Film: rĤzné druhy filmĤ - televizní inscenace Kulturní život regionu - významní autoĜi Co by mČl žák umČt
ýíst plynule a správnČ. Prokázat, že textu porozumČl. Využívat poznatkĤ z þetby v dalších školních þinnostech. VyjádĜit své pocity z þetby, z poslechu poĜadu, z divadelního þi televizního pĜedstavení. Vyhledávat informace v uþebnicích, dČtských encyklopediích. Všímat si rozdílĤ zpracování textu krásné literatury a literatury umČleckonauþné. RozumČt literárním pojmĤm (pĜirovnání, zosobnČní, bajka, dramatizace, próza, poezie, encyklopedie) pĜi praktické þinnosti.
5. roþník Uþivo Zdokonalujeme se ve þtení, pracujeme s textem Výrazné þtení umČleckých textĤ (vþetnČ knih), studijní þtení naukových textĤ. PĜedþítání, recitace. Reprodukce textu - rozlišování podstatného od ménČ podstatného, klíþová slova a pojmy. Hlavní myšlenka literárního díla nebo ukázky. Veršovaná poezie, poetická próza. PĜedþítáme z þasopisĤ urþených dČtem. Povídáme si o knihách, divadle, rozhlasových a televizních poĜadech Co nás v knihách zajímá. Všímáme si postojĤ literárních postav. Porovnáváme ilustrace rĤzných výtvarníkĤ. Hodnotíme rĤzná vydání knih. Co nám pĜináší rozhlasový poĜad a televizní vysílání. ýím nás zaujala televizní inscenace pĜíbČhu ze života dČtí. Porovnáváme rĤzné typy divadelních pĜedstavení (loutky, maĖásky, živí herci), všímáme si práce hercĤ, hovoĜíme o životČ divadla. Poznáváme základy literatury Poezie: lyrika, epika (bajka), pĜenášení významu: pĜirovnání, básnický pĜívlastek, zosobnČní. Próza: þas a prostĜedí dČje povídky, hlavní a vedlejší postavy, Ĝeþ autora, Ĝeþ postav. Divadlo: konflikt a jeho Ĝešení - komické, tragické. Film: loutkový, kreslený, hraný. Televizní inscenace - scénáĜ. Kulturní život regionu, vČtších mČst, kulturní instituce.
52
ýeský jazyk
Co by mČl žák umČt
HovoĜit souvisle o pĜeþteném textu, vyjádĜit své názory a pocity. Odlišit vyprávČní literárního od faktického. Vyhledávat informace ve slovnících a dalších rĤzných textech. Orientovat se v nabídce dČtské literatury. Využívat pro vlastní þetbu školní a místní knihovnu. Zaznamenávat si zajímavé myšlenky.
Literatura 6. - 7. roþník Uþivo Literatura a skuteþnost. Poezie, próza, drama - lyrika, epika, drama. Lyrika - lyrický subjekt (hrdina) a jeho vlastnosti, lyrika pĜírodní, milostná, vlastenecká, politická, náboženská, reflexívní jazyk básnČ - obrazné vyjadĜování, pĜenesený význam, pĜirovnání, zosobnČní, básnický pĜívlastek, alegorie, ironie žánry a formy - píseĖ, báseĖ, epigram, lidová tvorba ukázky z lyrické tvorby významných þeských a svČtových básníkĤ - spisovatelĤ Epika - veršovaná, psaná prózou, dČj a jeho þas, prostĜedí, vypravČþ, vypravování v 1. a 3. osobČ epické žánry pohádky klasické a moderní pohádky þeské a jiných národĤ bajky veršované a prozaické mýty antické a biblické lidové báje o svČtČ povČsti þeské a jiných národĤ, povČsti regionální legendy - hrdinové þeských stĜedovČkých legend v þeské literatuĜe 19. a 20. století povídky - historické, dobrodružné, ze souþasnosti, humoristické, detektivní (v þeské i svČtové tvorbČ), významní povídkáĜi anekdoty, citáty rĤzných autorĤ Lyricko - epické žánry - lidové a umČlé balady u nás v 19. a 20. století Žánry vČcné literatury - cestopis, fejeton, ukázky z kronik Drama - monolog, dialog, dramatické postavy kompozice dramatu, komedie, tragédie jednání dČtských hrdinĤ, jejich vztah k vrstevníkĤm, k ostatním lidem, ke zvíĜatĤm, k rostlinám a vČcem významní autoĜi þeského a svČtového dramatu Filmová tvorba pro dČti a mládež, oblíbení hrdinové. Televizní tvorba - seriály pro dČti a mládež. Knižní ilustrace - práce rĤzných ilustrátorĤ. Knihy a jejich vydavatelství. Školní, místní, mČstská knihovna (pro dČti a mládež). Literární poĜady a výstavy poĜádané knihovnou – muzeem. Literární þasopisy pro dČti a mládež. 53
ýeský jazyk
ýinnosti
Interpretace ukázek z knih, þasopisĤ, divadelních pĜedstavení. Individuální þetba a její okruhy. Besedy o þetbČ, o pĜedstavení, o inscenaci. Besedy se spisovateli, malíĜi - ilustrátory, pĜekladateli. Orientace v knihovnČ - katalog autorĤ, názvĤ knih. Práce s encyklopediemi a literárními þasopisy. NávštČvy kulturních akcí.
Pracovat s literárním textem. PorozumČt literárním pojmĤm. PĜiĜadit literární text k pĜíslušnému žánru. Uvést pĜíklad spisovatelĤ jednotlivých žánrĤ. Formulovat vlastní názory k þetbČ, k divadelnímu þi televiznímu pĜedstavení. UvČdomovat si význam literatury v minulosti i v souþasnosti. Chápat smysl kulturních akcí. Orientovat se v knihovnČ. Obohatit vlastní jazykovou kulturu.
8. - 9. roþník Uþivo
Filmová, rozhlasová, televizní tvorba. Adaptace literárních dČl. Literatura hodnotná a konzumní. Hlavní vývojová období evropské a þeské literatury, významné osobnosti. Regionální literatura. Literatura národní. Nakladatelství knih. Literární þasopisy.
ýinnosti
Co by mČl žák umČt
ýeský jazyk
Literatura (fikce) - skuteþnost (realita). Autor - literární text - þtenáĜ - þtenáĜský zážitek, výklad (interpretace) textu. Významová a tvarová výstavba textu. Lyrika - lyrický subjekt - rĤzné druhy lyriky. Verš, strofa, rým, rytmus, metrum. Jazyk básnČ, básnické figury (stylistické, zvukové). Prvky kompozice: kontrast, opakování, gradace. Žánry a formy: píseĖ, elegie, sonet, pásmo, epigram. Ukázky z tvorby významných básníkĤ. Staroþeská lyrika - ukázky. Epika - Ĝeþ autora, Ĝeþ postav. Epické žánry. Pohádky pro dospČlé. Bajky. Mytologie národĤ. Legendy v þeské a svČtové literatuĜe. Epos hrdinský a rytíĜský. RĤzné typy povídek. Novela. Romaneto. Významní autoĜi povídek, novel, romanet. Román - typy románĤ podle literárních smČrĤ, prostĜedí, tematického zamČĜení. Významní romanopisci. Lyricko - epická poema v þeské a svČtové literatuĜe. Žánry vČcné literatury - literatura faktu, memoáry, biografie, autobiografie, esej. Drama - absurdní drama. Autorské divadlo. HudebnČdivadelní žánry. Významní autoĜi þeského a svČtového dramatu. 54
RĤzné formy práce s literárním textem. Diskuse o þetbČ, rĤzných pĜedstaveních. Zaujímání postojĤ ke konfliktním situacím vyplývajícím z jednání literárních postav. Práce v knihovnČ - bibliografie, anotace. Práce s rĤznými informatikami. TvĤrþí a interpretaþní aktivity. Sledování kulturního dČní souþasnosti.
Co by mČl žák umČt
Orientovat se ve struktuĜe literárního textu. RozumČt významu a smyslu literárního textu. Vybírat si hodnotnou þetbu. PĜiĜadit literární text k literárnímu žánru. Charakterizovat jednotlivé literární žánry. Mít pĜehled o významných pĜedstavitelích þeské a svČtové literatury. Formulovat názory na diskutované problémy. Chápat literaturu jako významného pomocníka pĜi získávání životních hodnot.
55
Cizí jazyk
CIZÍ JAZYK Specifické cíle Výuka cizím jazykĤm na základní škole vytváĜí pĜedpoklady pro budoucí zapojení žákĤ do vzájemné komunikace mezi národy v rámci Evropy i svČta, pĜipravuje je jak k praktickému užívání jazyka, tak k objevování a chápání skuteþností, které se nacházejí i mimo oblast zkušeností zprostĜedkovaných mateĜským jazykem. Vyuþovací þinnost uþitele by mČla vytváĜet podmínky k tomu, aby se u žákĤ postupnČ rozvíjela schopnost chápat a správnČ interpretovat slyšené i þtené cizojazyþné texty a pĜimČĜenČ na nČ reagovat, schopnost vést rozhovor i souvisle hovoĜit v rámci nejbČžnČjších situací každodenního života, a to jazykovČ správnČ a z hlediska výslovnosti co nejblíže normČ, schopnost písemnČ zformulovat nejbČžnČjší typy sdČlení s respektováním základních pravopisných pravidel, se žáci seznamovali se základními poznatky z reálií zemí pĜíslušné jazykové oblasti, s nejbČžnČjšími zvyky a sociální mi konvencemi, si žáci osvojovali uþební postupy potĜebné k efektivnímu studiu cizích jazykĤ, žáci mČli pĜíležitost zvyšovat celkovou úroveĖ svého vyjadĜování i vzájemného chování a souþasnČ rozvíjet intelektuální, etickou, emocionální a estetickou složku osobnosti, si rozšiĜovali všeobecný kulturní obzor, který je pĜedpokladem k formování postojĤ vedoucích k vytváĜení porozumČní mezi národy, k pČstování vzájemné tolerance a respektu, k úctČ ke kulturním hodnotám jiných národĤ.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Výuku cizího jazyka na základní škole lze rozþlenit do tĜí dvouletých vzájemnČ propojených etap. 1. etapa (4. a 5. roþník) tvoĜí úvod do cizojazyþného vzdČlávání. Jde pĜedevším o probuzení zájmu o studium cizího jazyka a vytváĜení pozitivního vztahu k tomuto pĜedmČtu. Pozornost se soustĜećuje na osvojení zvukové podoby pĜíslušného jazyka, zvládnutí vztahĤ mezi jeho zvukovou a grafickou stránkou na podkladČ rozvíjení základĤ Ĝeþových dovedností, dále na první seznámení s nČkterými typickými jevy života a kultury zemí pĜíslušné jazykové oblasti. Žáci se uþí jednoduše a pĜirozenČ reagovat v nejbČžnČjších situacích každodenního života pĜimČĜených jejich vČku. Dovednosti porozumČt vyslechnutému sdČlení a ústnČ se vyjadĜovat jsou nadĜazeny dovednostem þíst a písemnČ se vyjadĜovat; k tČmto dvČma grafickým dovednostem se pĜistupuje teprve až po dĤkladném audioorálním procviþení jazykových jevĤ. Výklad prvkĤ gramatického systému je omezen na nezbytné minimum, slovní zásoba je volena pĜedevším na základČ frekvence a zájmu dČtí tohoto vČku. Metody a formy práce jsou založeny na pozorování, poslechu, imitaci, tvoĜivých þinnostech a hĜe. Výuka je výraznČ propojena nejen s mateĜským jazykem, ale též s hudební, pohybovou, výtvarnou a dramatickou výchovou, z nichž pĜebírá nČkteré techniky a obohacuje je novými prvky (viz napĜ. hraní rolí, dramatické improvizace ap.), využívá se nahrávek, Ĝíkanek, básniþek, písniþek aj. textĤ v interpretaci rodilých mluvþích. Vyuþující rozvíjí pĜedstavivost dČtí, podnČcuje a oceĖuje jejich aktivitu a invenci, jejich tvĤrþí pĜístup k þinnostem. Ve 2. etapČ (6. a 7. roþník) jde již více o osvojování cizího jazyka jako prostĜedku dorozumívání a prostĜedku získávání dalších poznatkĤ. Pozornost se vČnuje rozvoji všech Ĝeþových dovedností, þtení a písemné vyjadĜování nabývá postupnČ na významu. Žáci si zaþínají uvČdomovat odlišnosti struktur studovaného cizího jazyka a mateĜského jazyka.
Cizí jazyk
Spolu s uplatĖováním metod a forem práce z pĜedchozí etapy, se zavádČjí i takové, které vyžadují uvČdomČlý pĜístup k osvojování gramatického a lexikálního uþiva a samostatnou práci žákĤ. Ve 3. etapČ (8. a 9. roþník) se výuka soustĜećuje na komplexní rozvoj Ĝeþových dovedností, pĜiþemž se na rozvoj þtení s porozumČním a písemné vyjadĜování klade ještČ vČtší dĤraz než v pĜedchozí etapČ. Stále více se pracuje i s autentickými materiály rĤzného druhu (zvukovými i tištČnými), uplatĖuje se snaha využívat informací z cizojazyþných zdrojĤ pro obohacení výuky nČkterých pĜedmČtĤ, dochází tak k výraznČjšímu propojení jak s mateĜským jazykem, tak s dalšími humanitními i pĜírodovČdnými pĜedmČty. Ve stále vČtším rozsahu se žáci seznamují s reáliemi dané jazykové oblasti vþetnČ pĜíslušných sociokulturních aspektĤ. S rozšiĜováním rozsahu osvojovaného uþiva a se zvyšováním celkové intelektuální úrovnČ žákĤ se dále obohacují zavedené metody a formy práce, více se uplatĖuje logiþnost a tvoĜivá samostatná práce žákĤ. Soustavná pozornost se vČnuje osvojování úþinných studijních dovedností a návykĤ, vþetnČ uplatĖování autokorekce a zpĤsobĤ skupinové práce (napĜ. zpracování rĤzných jednoduchých projektĤ). V posledním roce výuky dochází i k logickému utĜídČní uþiva všech šesti let.
4. a 5. roþník (1. etapa) Uþivo základní pravidla výslovnosti, pĜízvuk, vázání, rytmus, vČtná melodie slovní zásoba (pĜibližnČ 500 - 700 lexikálních jednotek produktivnČ)z tematických okruhĤ:já a moje rodina, domov, škola, mČsto, denní a týdenní program, pĜíroda, styky s pĜáteli, zemČ pĜíslušné jazykové oblasti a ýR - a situací: pozdravy, pĜedstavení, seznámení, podČkování, prosba, omluva, blahopĜání, vyjádĜení souhlasu, nesouhlasu, radosti, lítosti, poskytování základních místních, þasových aj. informacím, domluva setkání, nákupy rĤzného zboží ap. základní podoba vČt oznamovacích, tázacích, rozkazovacích, konstrukce sloužící k vyjádĜení záporu, základních þasových a prostorových vztahĤ pravopis produktivnČ osvojených slov a tvarĤ, základní poznatky o psaní velkých písmen, o dČlení slov a o interpunkci základní geografické údaje týkající se nejvýznamnČjších zemí pĜíslušné jazykové oblasti, známá mČsta, nČkteré kulturní památky, rĤzné zajímavosti ze života dČtí, odlišné zvyky ap. ***** poslouchat s porozumČním bČžné pokyny a jednoduchý souvislý projev vyuþujícího, poslouchat reprodukovaný projev (v pĜirozeném tempu i s nČkolika neznámými výrazy snadno pochopitelnými z kontextu nebo situace) þíst nahlas plynule a foneticky správnČ jednoduché audioorálnČ pĜipravené texty, þíst potichu jednoduché texty obsahující pĜevážnČ známé jazykové prostĜedky, vybrat z jednoduchého textu základní informace, pĜi þetbČ používat abecední slovník uþebnice reprodukovat a obmČĖovat pamČtnČ osvojené mikrodialogy, formulovat otázky a odpovídat na nČ, vyžádat si a podat jednoduchou informaci, reagovat ve vymezených situacích a vést jednoduchý dialog v rámci vymezených tematických okruhĤ, recitovat zpamČti nČkolik Ĝíkanek, básniþek a reprodukovat je se správnou výslovností, popĜ. zazpívat nČkolik písní písemnČ obmČĖovat krátké probrané texty, formulovat jednoduché otázky a odpovídat na nČ, po audioorální pĜípravČ sestavit jednoduché sdČlení (pozdrav, vzkaz, blahopĜání, krátký dopis). Co by mČl žák umČt V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ
56
57
Cizí jazyk
Cizí jazyk
dopis, pozdrav, pozvánka, telegram, informaþní letáþek apod.), vyplnit jednoduchý formuláĜ, používat slovník, mluvnické a jiné pĜíruþky
porozumČt krátkému vyslechnutému sdČlení, jednoduše se ústnČ vyjadĜovat, zvládnout základy techniky þtení a psaní.
Co by mČl žák umČt
6. - 9. roþník (2. a 3. etapa) Uþivo pravidla výslovnosti, upevĖování správných výslovnostních návykĤ, prĤbČžná korekce zjištČných nedostatkĤ slovní zásoba (pĜibližnČ dalších 1000 lexikálních jednotek produktivnČ) z prohlubujících se tematických okruhĤ z 1. etapy, z nových tematických okruhĤ: cestování a turistika, sport, technika, oblékání, péþe o zdraví, o životní prostĜedí, péþe o potĜebné (dČti, postižené, staré lidi) vzdČlávání a kulturní život u nás a v zemi studovaného jazyka; s vazbou na nČkterá témata zemČpisu, dČjepisu, obþanské výchovy se dotknout stykĤ naší zemČ s evropskými státy a se zemČmi jiných svČt dílĤ (úþast na výstavách, festivalech, sportovních soutČžích apod.), závažných celosvČtových problémĤ (nebezpeþí drog, rasová, národnostní a názorová nesnášenlivost apod.); a situací: napĜ. pĜekvapení, pochybnost, nadČje, návrh, doporuþení, návštČva v rodinČ, návštČva u lékaĜe, telefonování, fax, nákup dalších druhĤ zboží, jízdenek, letenek, vstupenek, podání dopisu, telegramu, balík aj., receptivnČ další slovní zásoba v souvislosti s poslechem a þtením, mnohoznaþnost a spojovatelnost slov, synonyma, antonyma, homonyma, slova mezinárodnČ užívaná mluvnické uþivo ze skladby a tvarosloví podle rozpisu uþiva pro jednotlivé cizí jazyky (viz pĜíloha) pravopis dalších produktivnČ osvojených slov, pravopisné zmČny, k nimž dochází pĜi tvoĜení mluvnických tvarĤ (skloĖování, þasování, stupĖování) základní pravidla interpunkce, psaní velkých písmen a dČlení slov další geografické údaje ze zemí studovaného jazyka, navštČvovaná místa, mČsta, oblasti, zvyklosti, každodenní život, základní srovnání v oblasti školství, trávení volného þasu, bydlení, významné aktuální informace z kulturní a spoleþenské oblasti, seznámení s nČkolika významnými pĜedstaviteli umČní, vČdy, politiky ap. ***** poslouchat s porozumČním souvislé projevy uþitele, monologické i dialogické projevy rodilých mluvþích pĜímé i reprodukované ze zvukového záznamu nebo videozáznamu (s nČkolika neznámými výrazy snadno pochopitelnými z kontextu, pĜíp. na základČ elementárních znalostí o tvoĜení slov) þíst tiše i nahlas rĤznorodé uþebnicové texty adaptované, neadaptované texty (napĜ. návody, prospekty, inzeráty), vþetnČ textĤ umČleckých a nauþných, vyhledávat v textu odpovČdi na otázky, uplatĖovat logický odhad neznámých výrazĤ, pĜi þetbČ používat pĜekladový a výkladový slovník a další informativní literaturu (mluvnické pĜíruþky, encyklopedie ap.) pohotovČ, pĜirozenČ a jazykovČ správnČ reagovat v dialogických situacích každodenního života, samostatnČ vést jednoduchý dialog, vyjadĜovat vlastní názor, sdČlit základní informace þi hlavní myšlenky z krátkého vyslechnutého nebo pĜeþteného textu, reprodukovat vyslechnutý nebo pĜeþtený text, souvisle pohovoĜit na známá témata, vþetnČ témat z oblasti reálií cizích i našich, dokonþit zapoþaté souvislé vyprávČní, recitovat zpamČti nČkolik básní, pĜíp. úryvkĤ z prózy, popĜ. znát nČkolik písní, písemnČ zachytit hlavní myšlenky ze snadného vyslechnutého projevu nebo pĜeþteného textu, písemnČ vyjádĜit vlastní myšlenky ve formČ krátkého dopisu þi jiného sdČlení (odpovČć na 58
rozumČt pĜimČĜeným projevĤm našich i rodilých mluvþích, a to pĜímým i reprodukovaným, pohotovČ se vyjadĜovat v bČžných každodenních situacích, struþnČ vyjádĜit svĤj vlastní názor ústnČ i písemnČ, využívat þetby k získání nových poznatkĤ pracovat se slovníky a dalšími pĜíruþkami, znát nejdĤležitČjší informace o zemích studovaného jazyka.
Rozpis mluvnického uþiva pro jednotlivé jazyky Anglický jazyk 1. etapa (4. a 5. roþ.) Mluvnice Skladba pevný slovosled anglické vČty skladba vČty jednoduché - nutnost vyjádĜit v anglické vČtČ podmČt; základní slovosled anglické vČty dvojþlenné vazba there is/are vČty oznamovací, rozkazovací a tázací vyjadĜování záporu ve vČtČ spojování jednoduchých vČt v souvČtí (and, but, or) Tvarosloví Podstatná jména základní pravidla užívání þlenĤ konkurence þlenĤ a pĜivlastĖovacích a ukazovacích zájmen pravidelné množné þíslo nepravidelné množné þíslo frekventovaných podstatných jmen vyjadĜování þeských pádĤ (slovosledem i pĜedložkami) pĜivlastĖovací pád PĜídavná jména stupĖování jednoslabiþných a dvojslabiþných pĜídavných jmen pomocí pĜípon Zájmena zájmena osobní a pĜivlastĖovací nesamostatná zájmena ukazovací a tázací, neurþitá ýíslovky základní þíslovky 1 - 100 Slovesa sloveso be, have (got); otázka a zápor slovesa modální: can, must, need not dČj obvyklý: pĜítomný þas prostý; otázka a zápor pomocí do dČj aktuální: pĜítomný þas prĤbČhový vyjadĜování budoucnosti: budoucí þas prostý 59
Cizí jazyk
vyjadĜování minulosti: minulý þas prostý sloves be, have, do minulé tvary pravidelných sloves nepravidelná slovesa dle výskytu v uþebnici a komunikativních potĜeb plné a stažené slovesné tvary Další slovní druhy dle zaĜazení v uþebnici a komunikativních potĜeb
Cizí jazyk
tvoĜení pĜíslovcí pĜíponou - ly, pravidelné stupĖování Další slovní druhy dle zaĜazení v uþebnici a komunikativních potĜeb.
Francouzský jazyk 1. etapa (4. a 5. roþ.)
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.)
Mluvnice
Mluvnice Skladba souvČtí podĜadné vedlejší vČty vztažné (se zájmeny vztažnými i bez zájmen) pĜísloveþné, þasové, místní, pĜíþinné a úþelové (zkrácené infinitivem); souvČtí podmínkové - splnitelná podmínka Ĝeþ pĜímá a nepĜímá (mimo souslednost þasĤ) slovosled nepĜímé otázky nepĜímý rozkaz pĜedložka na konci doplĖovací otázky dovČtky Tvarosloví Podstatná jména základní principy užívání þlenĤ v kontextu další pĜípady užívání pĜivlastĖovacího pádu (go to the chemist´s) konkurenþní zpĤsoby vyjadĜování þeského 2. pádu: konstrukce s of x pĜivlastĖovací pád kvantifikace nepoþitatelných podstatných jmen (a piece of, cup of) vyjadĜování kvantity u poþitatelných a nepoþitatelných podstatných jmen PĜídavná jména stupĖování víceslabiþných pĜídavných jmen stupĖování nepravidelné Zájmena užívání osobních a pĜivlastĖovacích zájmen u podstatných jmen oznaþujících osoby obou rodĤ (a doctorhe, she; his, her) zástupné one zájmena pĜivlastĖovací samostatná zájmena zvratná zájmena neurþitá: konkurence other x another, others x the others Slovesa slovesa modální: jistotní modalita (It can°t be John) tvoĜení minulého þasu modálních sloves a opisné modální konstrukce should - doporuþení a rada (s pĜítomným infinitivem) nepravidelné tvary frekventovaných významových sloves budoucí þas: blízká budoucnost going to další slovesné þasy: prĤbČhové tvary minulého a budoucího þasu, pĜedpĜítomný þas prostý trpný rod sloves s pĜedmČtem pĜímým v pĜítomném a minulém þase prostém gerundium s fázovými slovesy a slovesy "libosti a nelibosti" verbonominální konstrukce (have a chat) nejfrekventovanČjší frázová slovesa vyjádĜení zmČny stavu: get, turn, become PĜíslovce 60
Skladba základní vČtné vztahy a vČtné þleny (podmČt, pĜísudek, pĜedmČt, pĜívlastek, pĜísloveþné urþení) poĜádek slov ve francouzské vČtČ; jednoduchá inverze jednoduchá vČta oznamovací, tázací, rozkazovací a zvolací vČty kladné a záporné; vČtný zápor (ne...pas) existenciální vazba il y a souvČtí souĜadné: sluþovací (et), odporovací (mais) souvČtí podĜadné (que ve významu že, parce que) Tvarosloví Podstatná jména a þlen rod a þíslo podstatných jmen; pravidla pro tvoĜení množného þísla þlen urþitý a neurþitý, jejich tvary, základní pravidla o jejich užívání a absenci; stahování þlenu le, les s pĜedložkami de, a PĜídavná jména rod a þíslo pĜídavných jmen, pravidelné a nejfrekventovanČjší nepravidelné tvary pĜi tvoĜení ženského rodu a množného þísla shoda pĜídavných jmen s podstatnými jmény a zájmeny (jako pĜívlastek, jako jmenný pĜísudek) Zájmena osobní zájmena nesamostatná (v podmČtu) i samostatná zvratné zájmeno se ukazovací a pĜivlastĖovací zájmena nesamostatná (= urþovatelé) tázací zájmena qui, que (qu°est - ce que), quoi, quel, le (= urþovatel) - neurþitá zájmena on, quelque chose, quelqu°un, tout ýíslovky základní þíslovky 1 – 1 000 000, Ĝadové þíslovky první - desátý Slovesa kategorie osoby a þísla pravidelná slovesa na - er, slovesa se zmČnami kmenových samohlásek a s pravopisnými zmČnami typu acheter, s°appeler, commencer, corriger pomocná a nepravidelná slovesa etre, avoir, aller, faire, dire écrire, lire prendre (apprendre, comprendre) zvratná slovesa neosobní výrazy il est, il fait, il faut þasy a zpĤsoby: indikativ pĜítomného þasu (présent de l°indicatif), opis pro vyjádĜení blízké budoucnosti (futur proche - aller + infinitiv), rozkazovací zpĤsob, podmiĖovací zpĤsob pĜítomný, kondicionál (conditionnel présent) pouze vybrané tvary je voudrais, je pourrais, j°aimerais jako lexikalizované jednotky PĜíslovce, pĜedložky
61
Cizí jazyk
Cizí jazyk
nejfrekventovanČjší pĜíslovce a pĜedložky v souladu s rozsahem slovní zásoby a s probíranými místními, þasovými, event. dalšími vztahy Spojky (viz skladba - probírané typy souvČtí) UvádČcí výrazy voici, voil¸, c°est, ce sont
Slovesa pravidelná slovesa na - ir další slovesa se zmČnami kmenových hlásek a s pravopisnými zmČnami (essayer, payer, nettoyer, s°inquiéter) nepravidelná slovesa conduire, connaitre, courir, croire, dormir, envoyer, mettre, ouvrir, partir, pouvoir, rire, savoir, venir, vivre, voir, vouloir skupina nepravidelných sloves na - re þasy a zpĤsoby: jednoduchý budoucí þas (futur simple), minulý þas složený (passé composé), souminulý þas, imperfektum (imparfait), jednoduchý þas minulý (passé simple) - pouze receptivnČ, podmiĖovací zpĤsob pĜítomný (conditionnel présent) nefinitní tvary slovesné: infinitif; pĜíþestí minulé (participe passé) a jeho shoda s podmČtem i pĜedmČtem kategorie rodu: trpný rod PĜíslovce, pĜísloveþná sousloví odvozování pĜíslovcí zpĤsobu od pĜídavných jmen pravidelné stupĖování pĜíslovcí nepravidelné stupĖování pĜíslovcí bien, beaucoup, peu další pĜíslovce þasu, místa, zpĤsobu, míry, souhlasu a nesouhlasu s rozšiĜováním slovní zásoby PĜedložky, pĜedložková sousloví další frekventované pĜedložky (v souladu s vyjadĜováním místních, þasových aj. vztahĤ a s rozsahem slovní zásoby) Spojky a spojková sousloví viz probrané typy souvČtí Citoslovce receptivní osvojení nejbČžnČjších citoslovcí
2. a 3. etapa ( 6. - 9. roþ.) Mluvnice Opakování a prohlubování uþiva osvojeného v prĤbČhu 1. etapy a jeho rozšíĜení o další jevy Skladba souvČtí souĜadná (další typy, napĜ. odporovací, dĤsledkové) souvČtí podĜadná s dĤrazem na vČty vztažné a spojkové vČty pĜedmČtné (que ve významu aby), þasové (avant que, quand, lorsque, pendant que, aprüs que aj.), pĜíþinné (parce que, puisque, comme), úþelové (pour que), podmínkové (si + présent, si + imparfait) polovČtné konstrukce podmČtové (napĜ. il est inutile de + infinitif, il est temps de + infinitiv), þasové (avant de + infinitif), pĜedmČtové (napĜ. Je suis content de + infinitif, Je te prie de + infinitif, Il m a dit de + infinitif), úþelové (pour + infinitif), zpĤsobové (au lieu de + infinitif, sans + infinitif) slovesné opisy: commencer Ě + infinitif, continuer Ě + infinitif, etre en train de + infinitif, se mettre á + infinitif, avoir á + infinitiv, ne pas arriver á + infinitif, faire + infinitif souslednost þasĤ v oznamovacím zpĤsobu (vyjádĜení souþasnosti a následnosti) Ĝeþ/otázka pĜímá a nepĜímá (s vazbou na souslednost þasĤ) poĜádek slov ve francouzské vČtČ (postavení vČtných þlenĤ ve složitČjších strukturách) zdĤrazĖovací rámcová konstrukce (c°est... qui, c°est...que) Tvarosloví Podstatná jména dČlivý þlen další frekventované pĜípady absence þlenu nejužívanČjší pĜípady nepravidelného tvoĜení množného þísla nejužívanČjší zkratky, zkratková slova a substantivní kompozita PĜídavná jména další nepravidelnosti pĜi tvoĜení ženského rodu a množného þísla pĜídavných jmen pĜídavná jména beau, nouveau, vieux stupĖování pĜídavných jmen, srovnávání Zájmena osobní zájmena nesamostatná v pĜedmČtu (vþetnČ kombinace dvou zájmenných pĜedmČtĤ) ukazovací zájmena samostatná (i s pĜíklonkami) vztažná zájmena qui, que, dont, quoi souvztažná zájmena ce qui, ce que, de quoi neurþitá zájmena tout (shrnutí), chaque, chacun, meme, autre, plusieurs záporná neurþitá zájmena aucun, rien, personne, n°importe, qui/quoi zájmenná pĜíslovce en, y (ve funkci pĜíslovce místa i zájmena) ýíslovky základní poþetní úkony þtení zlomkĤ a desetinných þísel þíslovky hromadné 62
NČmecký jazyk 1. etapa (4. a 5. roþ.) Mluvnice Skladba jednoduchá vČta oznamovací, tázací, rozkazovací, rámcová konstrukce slovosled v tČchto vČtách vyjadĜování záporu vþetnČ kein Tvarosloví Podstatná jména používání þlenu urþitého a neurþitého 1. , 3. a 4. pád þ. jedn. a množ. - zpoþátku pĜevážnČ lexikálnČ PĜídavná jména v pĜísudku skloĖování a stupĖování pouze lexikálnČ podle komunikativních potĜeb Zájmena osobní, pĜivlastĖovací, záporná dtto - skloĖování kromČ 2. pádu tázací W - napĜ. zájmena wer, was ýíslovky 63
Cizí jazyk
Cizí jazyk
základní do tisíce Ĝadové (lexikálnČ podle komunikativních potĜeb) datum Slovesa þasování: pravidelná slovesa, pomocná, zpĤsobová a nejužívanČjší, nejfrekventovanČjší nepravidelná slovesa a slovesa s pĜedponami odluþitelnými zvratná slovesa pouze lexikálnČ oznamovací zpĤsob: pĜítomný þas rozkazovací zpĤsob vazba ich möchte vyjádĜení budoucnosti tvarem pĜítomného þasu PĜíslovce obdobnČ jako u pĜídavných jmen tázací W - pĜíslovce wo, wann, wie, warum, wieviel PĜedložky nejfrekventovanČjší se 4. a 3. pádem, splývání se þlenem Spojky frekventované souĜadící spojky Citoslovce lexikálnČ (wau, miau, muh, pfui, nanu ...)
Slovesa další nepravidelná slovesa préteritum pravidelných, nepravidelných sloves a sloves zpĤsobových použití slovesa werden k vyjádĜení budoucnosti, zmČny stavu a použití jako významového slovesa vyjádĜení trpného rodu (vČty s man a opisné pasívum) slovesné vazby konjunktiv préterita sloves sein, haben a zpĤsobových würde + infinitiv zvratná slovesa další slovesa s odluþitelnými pĜedponami PĜíslovce stupĖování zájmenná pĜíslovce PĜedložky další pĜedložky se 3. , se 4. , se 3. a 4. pádem splývání se þlenem pĜedložky s 2. pádem receptivnČ Spojky frekventované souĜadící a podĜadící
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.)
Ruský jazyk
Mluvnice
1. etapa (4. a 5. roþ.)
Skladba slovosled vČty vedlejší vazba es gibt vyjadĜování záporu nicht mehr, kein mehr infinitiv prostý a závislý vČty s neurþitým zájmenem man
Skladba jednoduché vČty oznamovací, tázací, rozkazovací s hlavním zĜetelem k strukturám odlišným od þeštiny vyjádĜení vykání
Tvarosloví Podstatná jména v návaznosti na 1. etapu též 2. pád þ. jedn., mn. množné þíslo - prohloubení a systematizace skloĖování vlastních jmen vyjadĜování þeských pádĤ skloĖováním, pĜedložkami a skládáním, pĜivlastĖovací pád zpodstatnČlá pĜídavná jména PĜídavná jména skloĖování po þlenu urþitém a neurþitém stupĖování pravidelné a nepravidelné pĜídavná jména zemČpisná Zájmena frekventovaná tázací, ukazovací, neurþitá a vztažná skloĖování nejpoužívanČjších zájmen ýíslovky skloĖování Ĝadových þíslovek zlomky, desetinná þísla
Tvarosloví Podstatná jména rod podstatných jmen se zĜetelem k rozdílĤm proti þeštinČ (lexikálnČ) praktické užívání tvarĤ podstatných jmen typĤ - zavod, škola, pravilo v rámci frekventovaných syntaktických struktur a souhrnný pĜehled tČchto vzorĤ frekventovaná nesklonná podstatná jména, napĜ. - metro, kino PĜídavná jména 1. a 4. pád jednotného a množného þísla typu - novyj, molodoj Zájmena praktické užívání tvarĤ osobních zájmen ve frekventovaných syntaktických strukturách zájmena pĜivlastĖovací a ukazovací v 1. a 4. pádČ jednotného a množného þísla skloĖování zájmen - kto, þto ýíslovky základní þíslovky 1 - 100 lexikálnČ vyjadĜování celých hodin (2 - 4 þasa, 5 þasov) a rokĤ (2 - 4 goda, 5 let) lexikálnČ Slovesa þasování sloves typu - þitaĢ, govoriĢ v pĜítomném, budoucím a minulém þase
Mluvnice
64
65
Cizí jazyk
praktické používání tvarĤ nejfrekventovanČjších sloves se zmČnou souhlásek - pisaĢ, skazaĢ v pĜítomném, budoucím a minulém þase þasování nepravidelných sloves - moþ, chotČĢ, žiĢ, jechaĢ frekventované tvary zvratných sloves (lexikálnČ podle komunikativní potĜeby) frekventované tvary rozkazovacího zpĤsobu (lexikálnČ podle komunikativní potĜeby)
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.) Mluvnice Skladba vyjádĜení poþítaného pĜedmČtu po þíslovkách s dĤrazem na vazby s þíslovkami 2, 3, 4 s podstatnými jmény frekventované slovesné vazby odlišné od þeštiny, napĜ. – uþastvovaĢ v þem, intČresovaĢ v þem (lexikálnČ) nejfrekventovanČjší struktury vyjadĜující nutnost , možnost (nemožnost) a potĜebnost ve všech þasech, zejména - dolžen, nado, nužno struktury s infinitivem typu - kak projti k vokzalu praktické používání základních typĤ souvČtí (v souladu s komunikativními potĜebami) frekventované pĜedložkové vazby s dĤrazem na rozdíly proti þeštinČ, napĜ. - dlja, protiv, po, okolo Tvarosloví Podstatná jména v návaznosti na vzory - zavod, škola, pravilo skloĖování podst. jmen typĤ - dČĖ, nČdČlja, zadanije, tČtrać frekventované tvary typĤ - tramvaj, armija (lexikálnČ podle komunikativních potĜeb) nejfrekventovanČjší odchylné tvary podst. jmen, napĜ. - druzja, goroda, rebjata PĜídavná jména skloĖování pĜídavných jmen typĤ - novyj, (molodoj), letnij tvary 2. a 3. stupnČ frekventovaných pĜídavných jmen se slovy - boleje, samyj - pĜevážnČ lexikálnČ podle komunikativních potĜeb Zájmena skloĖování zájmen osobních, pĜivlastĖovacích, ukazovacích, tázacích ýíslovky základní þíslovky od 100 výše v 1. a 4. pádČ tvoĜení a skloĖování þíslovek Ĝadových Slovesa þasování frekventovaných sloves se zmČnami souhlásek typĤ - pisaĢ, chodiĢ (ve všech þasech) þasování zvratných sloves þasování frekventovaných nepravidelných sloves, napĜ. - jesĢ, piĢ, peĢ, daĢ, davaĢ, moþ, vzjaĢ, otkryĢ rozkazovací zpĤsob podmiĖovací zpĤsob rozlišování frekventovaných sloves dokonavého a nedokonavého vidu (lexikálnČ) PĜíslovce frekventované tvary 2. a 3. stupnČ pĜevážnČ lexikálnČ podle komunikativních potĜeb
66
Cizí jazyk
ŠpanČlský jazyk 1. etapa (4. a 5. roþ.) Mluvnice Skladba základní vČtné vztahy a vČtné þleny (podmČt, pĜísudek, pĜedmČt, pĜísloveþné urþení, pĜívlastek) poĜádek slov ve vČtČ jednoduchá vČta oznamovací, tázací, rozkazovací vČty kladné a záporné vČty vztažné hay souvČtí souĜadné sluþovací (y), odporovací (pero), souvČtí podĜadné (que - ve významu že, porgue, si - ve významu zda) využívání syntaktické podobnosti se strukturou þeské vČty Tvarosloví Podstatná jména a þlen rod a þíslo podstatných jmen, pravidla tvoĜení množného þísla þlen urþitý, neurþitý a nulový, základní pravidla o jejich užívání stažené tvary urþitého þlenu - el - s pĜedložkou - de - (del), - a - (al) þlen nulový pĜi oslovení, u jednoslovných názvĤ mČst a zemí PĜídavná jména rod a þíslo pĜídavných jmen pĜechylování pĜídavných jmen shoda pĜídavných jmen s podstatnými jmény a zájmeny (jako pĜívlastek, jako jmenný pĜísudek) pĜídavná jména oznaþující národnost apokopa bueno, malo, grande, alguno, primero, tercero Zájmena osobní ve funkci podmČtu i pĜedmČtu (pĜímého i nepĜímého) pĜivlastĖovací nesamostatná ukazovací (i v samostatném postavení) tázací (que, quién, cuánto) vztažné que neurþitá zájmena algo, alguién, alguno, todo, otro ýíslovky základní (1 - 1 000 000), Ĝadové (1. – 10.) Slovesa kategorie osoby a þísla pravidelná slovesa na - ar, - er, - ir nepravidelná slovesa ser, tener, estar, querer, poder, ir, hacer, dar, decir, saber slovesa se zmČnami kmenových samohlásek e - ie, o - ue zvratná slovesa þasy a zpĤsoby: indikativ pĜítomného þasu (presente), vyjádĜení blízké budoucnosti opisem ir + infinitiv rozkazovací zpĤsob (tykání) v kladném tvaru PĜedložky vyjadĜování tzv. pádových vztahĤ a místních a þasových funkcí a, de, con, en, para 67
Cizí jazyk
PĜíslovce nejfrekventovanČjší pĜíslovce v rámci probírané slovní zásoby Spojky y, que, porque, pero, si (viz skladba)
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.) Mluvnice Skladba další typy souvČtí s dĤrazem na vČty pĜísloveþné þasové /cuando, antes (de), que, depués (de) que, úþelové (para que), podmínkové (si + pĜítomný þas)/ dvojí zápor ve vČtČ Ĝeþ pĜímá a nepĜímá infinitivní vazby: para + infinitiv, al + infinitiv, antes de + infinitiv, después + infinitiv opisné vazby slovesné: comentar a + infinitiv, acabar de + infinitiv, terminar de + infinitiv, estar + gerundio využívání syntaktické identity se strukturou þeské vČty Tvarosloví Podstatná jména a þlen þlen urþitý ve funkci ukazovací a odkazovací þlen urþitý pĜi stupĖování pĜídavných jmen a pĜíslovcí þlen neurþitý pĜi vyjádĜení pĜibližnosti u þíselných údajĤ PĜídavná jména zmČna významu pĜídavných jmen v závislosti na jejich postavení pĜídavná jména se slovesy ser o estar stupĖování pravidelné a nepravidelné mayor, menor, mejor, peor superlativ absolutní s muy Zájmena skupiny osobních zájmen nesamostatných, osobní zájmena po pĜedložkách pĜivlastĖovací zájmena samostatná zájmena neurþitá a záporná (cada, uno, nada, nadie, ninguno) zájmena zvratná s pĜedložkou con zájmena vztažná ýíslovky základní poþetní úkony nejfrekventovanČjší neurþité þíslovky Slovesa nepravidelná s dalšími hláskovými zmČnami (v závislosti na volbČ slovní zásoby) další nepravidelná slovesa: conocer, oír, venir, ver slovesné þasy a zpĤsoby: budoucí þas (futuro), jednoduché perfektum (pretérito perfecto simple), složené perfektum (préterito perfekto compuesto), imperfektum (imperfecto), kondicionál jednoduchý (condicional), subjunktiv pĜítomný (presente de subjuntivo po výrazech a slovesech vyjadĜujících nutnost, pĜání, pocity, v rozkaze), rozkazovací zpĤsob kladný a záporný, gerundio (ve spojení s estar) PĜedložky a spojky v rámci slovní zásoby PĜíslovce odvozování pĜíponou – mente 68
Matematika
MATEMATIKA Specifické cíle Matematika spolu s výukou þeského jazyka tvoĜí osu vzdČlávacího pĤsobení základní školy. Matematika poskytuje žákĤm vČdomosti a dovednosti potĜebné pro orientaci v praktickém životČ a vytváĜí pĜedpoklady pro úspČšné uplatnČní ve vČtšinČ oborĤ profesionální pĜípravy i rĤzných smČrĤ studia na stĜedních školách. Rozvíjí intelektuální schopnosti žákĤ, jejich pamČĢ, pĜedstavivost, tvoĜivost, abstraktní myšlení, schopnost logického úsudku. SouþasnČ pĜispívá k vytváĜení urþitých rysĤ osobnosti jako je vytrvalost, pracovitost, kritiþnost. Poznatky a dovednosti získané v matematice jsou pĜedpokladem k poznávání pĜírodovČdných oborĤ, ekonomiky, techniky a využití poþítaþĤ. Vyuþování matematice smČĜuje k tomu, aby se žáci nauþili: provádČt poþetní výkony s pĜirozenými desetinnými þísly a zlomky, a to pamČtnČ i písemnČ; pĜi Ĝešení složitČjších úloh užívat racionálnČ kapesní kalkulátor, Ĝešit úlohy z praxe s užitím poþetních výkonĤ, vþetnČ užití procentového poþtu a jednoduchého úrokování, provádČt odhady výsledkĤ Ĝešení a posuzovat jejich reálnost, provádČt potĜebné zaokrouhlení, þíst a užívat jednoduché statistické tabulky a diagramy, užívat promČnnou, chápat její význam, Ĝešit rovnice a nerovnice a užívat je pĜi Ĝešení úloh, zapisovat a graficky znázornit závislosti kvantitativních jevĤ v pĜírodČ a ve spoleþnosti a pracovat s nČkterými konkrétními funkcemi pĜi Ĝešení úloh z praxe, Ĝešit metrické geometrické úlohy, vypoþítat obvody a obsahy rovinných obrazcĤ, povrchy a objemy tČles, užívat základní vztahy mezi rovinnými obrazci (shodnost, podobnost) orientovat se v rovinČ a v prostoru, užívat soustavu souĜadnic, chápat vztah mezi þísly a body jako základ poþítaþových znázornČní a projektĤ, dokazovat jednoduchá tvrzení a vyvozovat logické závČry z daných pĜedpokladĤ.
1. roþník ýísla 0 až 20 Uþivo
ýíselná Ĝada. Vztahy menší, vČtší, rovno. ýíslice. Znaménka >, <, =, +, - . Souþet þísel (bez pĜechodu pĜes desítku). Rozdíl þísel (bez pĜechodu pĜes desítku). ***** Poþítání pĜedmČtĤ v daném souboru. Vybírání rĤzných konkrétních souborĤ o daném poþtu prvkĤ. ýtení a psaní þísel. Porovnávání þísel. ěešení a vytváĜení slovních úloh na porovnávání þísel. Sþítání a odþítání v oboru do dvaceti bez pĜechodu pĜes desítku. ěešení a vytváĜení slovních úloh na sþítání a odþítání. ěešení slovních úloh s využitím vztahĤ o n - více a o n - ménČ. 69
Matematika
Matematika
Co by mČl žák umČt
Spoþítat prvky daného konkrétního souboru do 20 - ti (vþetnČ). VytvoĜit konkrétní soubor (korálky, kuliþky apod.) s daným poþtem prvkĤ do 20ti (vþetnČ). Porovnávat þísla a soubory prvkĤ s poþtem prvkĤ do 20 - ti. PĜeþíst a zapsat þísla 0 až 20. Sþítat a odþítat þísla v oboru 0 - 10, v oboru 10 - 20 bez pĜechodu pĜes desítku. Používat sþítání a odþítání pĜi Ĝešení praktických situací. ěešit slovní úlohy vedoucí k porovnávání þísel v oboru 0 - 20. ěešit slovní úlohy vedoucí ke sþítání a odþítání þísel v oboru 0 - 20 bez pĜechodu desítky. ěešit slovní úlohy vedoucí ke vztahĤm o n - více (ménČ) v probíraném oboru.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Sþítání a odþítání þísel v oboru 0 - 20 s pĜechodem desítky. Vztahy mezi sþítáním a odþítáním. ěešení složitČjších slovních úloh v oboru do dvaceti. MČĜení délek na dílky (na centimetry).
Orientace v prostoru Uþivo Geometrické pojmy: vpravo, vlevo; pod; nad; pĜed; za; hned pĜed; hned za. Rovinné obrazce: trojúhelník, þtverec, obdélník, kruh. TČlesa: krychle, kvádr, válec, koule ***** Konkrétní orientace v prostoru. Užití dČtských skládanek a stavebnic. Co by mČl žák umČt Orientovat se v prostoru (vpravo, vlevo, vpĜed, za). Rozeznávat geometrické útvary: trojúhelník, þtverec, obdélník, kruh, krychle, kvádr, válec.
***** Sþítání a odþítání s pĜechodem pĜes desítku. Poþítání po desítkách, po jedné (v oboru do 100). ýtení a zápis þísel. ěešení a vytváĜení slovních úloh na porovnávání þísel. Sþítání a odþítání násobkĤ deseti. Sþítání a odþítání v oboru do 100. ěešení a vytváĜení slovních úloh na sþítání a odþítání.
Co by mČl žák umČt Sþítat a odþítat v oboru do 20ti s pĜechodem pĜes desítku. Spoþítat prvky daného konkrétního souboru do 100 (vþetnČ). VytvoĜit konkrétní soubory (na poþítadle, penČzi, ve þtvercové síti, apod.) s daným poþtem prvkĤ do 100. Porovnávat þísla do 100 a vztahy mezi nimi zapsat pomocí symbolĤ. Zaokrouhlit dané þíslo na desítky. Orientovat se na þíselné ose. Sþítat a odþítat þísla v oboru do 100 s pĜechodem pĜes desítku. Používat sþítání a odþítání pĜi Ĝešení praktických úloh. ěešit slovní úlohy vedoucí k porovnávání þísel v oboru do 100. ěešit slovní úlohy vedoucí ke sþítání a odþítání þísel v oboru do 100. ěešit slovní úlohy s užitím vztahĤ o n - více (ménČ) v oboru do 100. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Sþítání více než dvou þísel. Odþítání více než jednoho þísla. ěešení a vytváĜení slovních úloh na sþítání více než dvou þísel a odþítání více než jednoho þísla. ěešení slovních úloh s nadbyteþnými nebo nepostaþujícími údaji.
Násobení a dČlení pĜirozených þísel v oboru násobilek do 100 Uþivo
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
VystĜíhávání obrazcĤ. Jehlan, kužel.
2. roþník ýíselný obor 0 až 100 Uþivo
ýíselná Ĝada. Porovnávání þísel. ýíselná osa. Zaokrouhlování þísel na desítky. Souþet a rozdíl þísel. Souþet. Rozdíl. Závorky.
Násobek. Násobení jako opakované sþítání. ýinitel. ZámČna þinitelĤ. Násobilky 2, 3, 4, 5. DČlení v oboru tČchto násobilek. Vztahy mezi násobením a dČlením v oboru tČchto násobilek. ***** Názorné zavedení násobení a dČlení na souborech rĤzných pĜedmČtĤ. ěady násobkĤ daného þísla. Automatizace násobilek 2, 3, 4, 5. Automatizace dČlení v oboru probraných násobilek. ěešení a vytváĜení slovních úloh na násobení a dČlení v oboru násobilek. ěešení a vytváĜení slovních úloh s využitím vztahĤ n - krát více, n - krát ménČ.
Co by mČl žák umČt Spoje násobilek 2, 3, 4, 5. 70
71
Matematika
DČlit v oboru násobilek 2, 3, 4, 5. Užívat násobení a dČlení v praktických situacích. ěešit slovní úlohy na násobení. ěešit slovní úlohy na dČlení. ěešit slovní úlohy vedoucí ke dvČma poþetním výkonĤm (napĜ. sþítání, násobení). Užívat závorky. ěešit slovní úlohy na vztahy n - krát více, n - krát ménČ.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Vlastnosti násobení a dČlení. Další spoje násobilek. SložitČjší slovní úlohy napĜ. s nadbyteþnými údaji, s více Ĝešeními apod. Úlohy kombinatorické povahy. Jednoduché dichotomické tĜídČní.
Rýsování úseþek a mČĜení jejích délek
Úseþka. Lomená þára. Délka úseþky. Jednotky centimetr, metr. Oznaþení bodĤ a úseþek. ***** Kreslení kĜivých a rovných þar. Rýsování úseþek. MČĜení délky úseþky. Užití rĤzných stavebnic ke stavbám podle obrázkĤ. Modelování tČles.
Co by mČl žák umČt
***** ýtení údajĤ na hodinách vþetnČ digitálních. Sledování jednoduchých závislostí na þase napĜ. zmČna teploty bČhem dne; pĜíchod a odchod do školy; délka vyuþovací hodiny; délka pĜestávky; doba snídanČ, obČda, veþeĜe; délka spánku. Co by mČl žák umČt ýasové jednotky hodina, minuta, sekunda. ýíst þasové údaje na rĤzných typech hodin. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Závislost rĤzných þinností na prĤbČhu þasu bČhem dne, grafické znázornČní. Závislost rĤzných þinností bČhem týdne, mČsíce.
3. roþník ýíselný obor 0 - 1 000
Uþivo
Matematika
Kreslit kĜivé a rovné þáry. Odhadnout délky úseþky na decimetry, centimetry. MČĜit délku úseþky na centimetry. Poznávat geometrická tČlesa v praxi. Vymodelovat tČlesa (napĜ. krychli, kvádr).
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Strana rovinného obrazce, mČĜení délky stran, obvod obrazce. Hrana tČlesa, mČĜení délky hrany tČlesa. SložitČjší geometrické útvary (rovinné, prostorové).
Uþivo
ýíselná Ĝada. Zápis þísel. Porovnávání þísel. ýíselná osa. Zaokrouhlování þísel na stovky, desítky. Rozklad þísla v desítkové soustavČ. Souþet a rozdíl þísel. Písemné algoritmy sþítání a odþítání. Odhad a kontrola výsledku. ***** Poþítání po stovkách, desítkách a jednotkách. ýtení a zápisy trojciferných þísel. ZnázornČní trojciferných þísel na þíselné ose. Porovnávání þísel pomocí þíselné osy. ěešení úloh na porovnávání trojciferných þísel. Sþítání a odþítání násobkĤ sta. Sþítání a odþítání þísel bez pĜechodu násobkĤ sta. Sþítání a odþítání þísel s pĜechodem násobkĤ sta. Písemné sþítání dvou sþítancĤ, kontrola výsledku zámČnou sþítancĤ. Písemné odþítání, kontrola výsledku sþítáním. ěešení a vytváĜení slovních úloh na sþítání a odþítání.
Co by mČl žák umČt ýíst a psát trojciferná þísla. VytvoĜit konkrétní soubor (penČzi, milimetrovým papírem apod.) s daným poþtem prvkĤ do 1 000. Zakreslit obraz daného þísla na þíselné ose. Porovnávat þísla do 1 000. Používat sþítání a odþítání v daném oboru pĜi Ĝešení praktických úloh. PísemnČ sþítat a odþítat dvČ trojciferná þísla.
Orientace v þase Uþivo Den - 24 hodin. Hodina - 60 minut. Minuta - 60 sekund. 72
73
Matematika
ProvádČt kontrolu svého výpoþtu. ěešit slovní úlohy na porovnávání dvou trojciferných þísel, sþítání a odþítání dvou trojciferných þísel, na vztahy o n - více (ménČ). ProvádČt pĜedbČžný odhad výsledku Ĝešení. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva PamČtné sþítání a odþítání trojciferných þísel, ve kterých jsou alespoĖ dvČ þíslice rĤzné od nuly, napĜ. 205 + 350; 720 - 105 apod. Písemné sþítání tĜí a více trojciferných þísel. ěešení složitČjších slovních úloh.
Násobení a dČlení v oboru násobilek a mimo obor násobilek v þíselném oboru do 100 Uþivo
Násobilky 6, 7, 8, 9. DČlení v oboru tČchto násobilek. Násobení deseti. Násobení a dČlení dvouciferných þísel jednociferným. DČlení se zbytkem. Souþin, podíl, zbytek. ***** Automatizace všech spojĤ násobilek. Automatizace dČlení v oboru násobilek. PamČtné násobení dvouciferného þísla jednociferným mimo obor násobilek. Násobení a dČlení souþtu nebo rozdílu dvou þísel. Užití závorek. ěešení a vytváĜení slovních úloh se dvČma rĤznými poþetními výkony.
Co by mČl žák umČt Automaticky užívat spoje všech násobilek. Násobit pamČtnČ dvojciferné þíslo jednociferným v jednoduchých pĜípadech. DČlit dvojciferné þíslo jednociferným mimo obor násobilek. Urþovat neúplný podíl a zbytek v jednoduchých pĜípadech. ýíst a sestavovat tabulky násobkĤ. Užívat tabulkové zápisy v praxi (napĜ. ceny zboží, vzdálenosti apod.). Užívat násobení a dČlení pĜi Ĝešení praktických úloh. ěešit a vytváĜet slovní úlohy vedoucí k násobení dvojciferného þísla jednociferným a dČlení dvojciferného þísla jednociferným. ProvádČt odhad výsledku. ěešit slovní úlohy vedoucí k užití vztahĤ n - krát více, n - krát ménČ.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Násobení a dČlení trojciferného þísla jednociferným, pĜíklady typu 930 : 3, 150 : 5 apod. ěešení a vytváĜení složitČjších slovních úloh vedoucích ke tĜem až þtyĜem poþetním výkonĤm. ěešení slovních úloh s nadbyteþnými údaji. ěešení slovních úloh vedoucích k více Ĝešením. Rozlišování sudých a lichých þísel. 74
Matematika
Rovinné obrazce. Obvod. Uþivo
PĜímka. PolopĜímka. Vzájemná poloha dvou pĜímek. RovnobČžky, rĤznobČžky. PrĤseþík dvou rĤznobČžek. ýtvercová síĢ. Rovinné obrazce - trojúhelník, þtverec, obdélník, þtyĜúhelník. Strana rovinného obrazce. Obvod. Jednotky délky milimetr, kilometr. ***** Rýsování pĜímek. Oznaþování prĤseþíku rĤznobČžek. Vyznaþování polopĜímek. Kreslení a rýsování rovinných obrazcĤ ve þtvercové síti. MČĜení úseþek s pĜesností na milimetry. Odhad délky úseþky. Rýsování úseþky dané délky (napĜ. v centimetrech a milimetrech). MČĜení délek stran rovinných obrazcĤ. Výpoþet obvodu rovinných obrazcĤ seþtením délek jejich stran. ProvádČní odhadĤ délek rĤzných úseþek a vzdáleností. MČĜení délek hran tČlesa. Modelování staveb tvaru kvádru, krychle, apod. podle daného plánu (užívání stavebnic, krabiþek od sýrĤ apod.).
Co by mČl žák umČt
Oznaþit bod, krajní body úseþky, prĤseþík dvou pĜímek. MČĜit délku úseþky s pĜesností na milimetry. Sestrojit úseþku dané délky s užitím jednotky milimetr. PĜevádČt jednotky délky s užitím mČnitele 1 000, 100, 10. ProvádČt odhad délky, vzdálenosti. Urþit obvod jednoduchého obrazce (trojúhelník, þtverec, obdélník) seþtením délek jejho stran.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Konstrukþní sþítání a odþítání úseþek. Urþování obvodu složitČjších obrazcĤ.
4. roþník ýíselný obor do 1 000 000 Uþivo Posloupnost pĜirozených þísel do 1 000 000. Zápis þísel v desítkové soustavČ. Porovnávání þísel do 1 000 000. 75
Matematika
ýíselná osa. Zaokrouhlování þísel na statisíce, desetitisíce, tisíce, sta, desítky. Sþítání a odþítání þísel v daném oboru. Vlastnosti sþítání a odþítání. Vztahy mezi sþítáním a odþítáním. Násobení a dČlení þísel v daném oboru. Vztahy mezi násobením a dČlením. Písemný algoritmus násobení a dČlení. Odhad výsledku. Kontrola výpoþtu. Vlastnosti násobení. PoĜadí poþetních výkonĤ. ***** Poþítání po statisících, desetitisících, tisících. ýtení a zápis þísel. Modelování daného þísla v zjednodušené formČ. Porovnávání þísel. ěešení jednoduchých nerovnic s užitím þíselné osy. Rozklad þísla v desítkové soustavČ. Zaokrouhlování s danou pĜesností. Vyznaþování intervalĤ na þíselné ose patĜících k danému zaokrouhlenému þíslu. Poþetní operace a jejich procviþování v oboru do miliónu. PamČtní sþítání a odþítání pĜirozených þísel (sþítání nebo odþítání þísel majících nejvýše tĜi þíslice rĤzné od nuly napĜ. 500 200 - 300 198 apod.). PamČtné násobení a dČlení jednociferným þíslem. Písemné násobení jedno- a dvouciferným þinitelem. Písemné dČlení jednociferným dČlitelem. ěešení slovních úloh na porovnávání þísel, na poþetní výkony, na vztahy o n - více (ménČ), n krát více (ménČ). Vymezení základních vlastností poþetních výkonĤ. Užívání závorek.
Co by mČl žák umČt
Poþítat do 1 000 000 po statisících, desetitisících, tisících. ýíst, psát a zobrazit þísla na þíselné ose. Porovnávat þísla do 1 000 000 a Ĝešit pĜíslušné nerovnice. Zaokrouhlovat þísla na statisíce, desetitisíce, tisíce, sta, desítky. Rozkládat þísla v desítkové soustavČ. PamČtnČ sþítat a odþítat þísla, která mají nejvýše dvČ þíslice rĤzné od nuly. PísemnČ sþítat a odþítat (sþítat alespoĖ tĜi þísla, odþítat od jednoho þísla dvČ þísla, od souþtu dvou þísel jedno þíslo). PamČtnČ násobit a dČlit þísla do 1 000 000 nejvýše se dvČma rĤznými þíslicemi) jednociferným þíslem. PísemnČ násobit jedno a dvojciferným þinitelem. PísemnČ dČlit jednociferným dČlitelem. ProvádČt odhad a kontrolu svého výpoþtu. ěešit slovní úlohy vedoucí k porovnávání þísel, provádČní poþetních výkonĤ s þísly v daném oboru a na vztahy o n - více (ménČ), n - krát více (ménČ). ěešit slovní úlohy na dva až tĜi poþetní výkony. 76
Matematika
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Dvojková þíselná soustava. ěešení slovních úloh na více poþetních výkonĤ. ěešení slovních úloh s nadbyteþnými nebo nedostaþujícími údaji. ěešení slovních úloh kombinatorické povahy.
Zlomky Uþivo Celek, þást, zlomek. ýitatel, jmenovatel, zlomková þára. Polovina, þtvrtina, tĜetina, pČtina, desetina. ***** Využití názorných obrázkĤ k urþování 1/2, 1/4, 1/3, 1/5, 1/10 celku. ěešení a vytváĜení slovních úloh k urþování 1/2, 1/4, 1/3, 1/5, 1/10 daného celku. VyjádĜení celku z jeho dané poloviny, þtvrtiny, tĜetiny, pČtiny, desetiny. Sþítání zlomkĤ se stejným jmenovatelem v jednoduchých pĜípadech napĜ. 1/2 +1/2; 2/5 +3/5. Co by mČl žák umČt NázornČ vyznaþit polovinu, þtvrtinu celku. ěešit jednoduché slovní úlohy na urþení poloviny, tĜetiny, þtvrtiny, pČtiny, desetiny daného poþtu. Sþítat zlomky se stejným jmenovatelem napĜ. 1/2 + 1/2; 2/3 + 1/3. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
NázornČ vyznaþit celek z dané poloviny, þtvrtiny, tĜetiny, pČtiny, desetiny. Zlomky s þitatelem rĤzným od jedné (napĜ. 3/4; 2/5), jejich konkrétní modely. Smíšená þísla na konkrétních pĜíkladech (1 1/2 l, 2 1/2 h, 3 1/2 kg). SložitČjší slovní úlohy vedoucí k rozdČlování celku na þásti a výpoþtu celku z daných þástí.
RovnobČžky, rĤznobČžky, kolmice, kružnice. Uþivo
Vzájemná poloha dvou pĜímek v rovinČ, rovnobČžky, rĤznobČžky – prĤseþík. Kolmice, kolmost. Kružnice, kruh. StĜed a polomČr kružnice. ***** Kreslení a rýsování rovnobČžek a rĤznobČžek. Vyznaþování prĤseþíku. Rýsování libovolného rovnobČžníku. Rýsování kolmice pomocí trojúhelníku s ryskou. Rýsování libovolného obdélníku. Rýsování kružnice s daným stĜedem a daným polomČrem.
Co by mČl žák umČt Urþit vzájemnou polohu dvou pĜímek. Sestrojit rovnobČžku s danou pĜímkou. 77
Matematika
Sestrojit kolmici (pomocí trojúhelníku s ryskou) k dané pĜímce. Narýsovat kružnici s daným stĜedem a daným polomČrem. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva RovnobČžné a rĤznobČžné roviny (modelování na tČlesech). Kolmost rovin (modelování na tČlesech).
Matematika
ěešit jednoduché slovní úlohy na výpoþty obsahu obdélníku a þtverce. Vymodelovat síĢ kvádru, krychle. Vymodelovat kvádr, krychli z dané sítČ. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
SoumČrnost
PĜevody jednotek obsahu. SložitČjší slovní úlohy na výpoþet obsahu obdélníku a þtverce napĜ. v kombinaci s výpoþtem obvodu.
Uþivo
5. roþník
Osa soumČrnosti. SoumČrné útvary. Rovnoramenný trojúhelník. Rovnostranný trojúhelník. ***** Urþování os soumČrnosti pĜekládáním papíru na názorných obrázcích - hvČzda, motýl, apod. Urþování roviny soumČrnosti na modelech krabiþky apod. SoumČrné útvary ve þtvercové síti. Konstrukce soumČrného útvaru ve þtvercové síti. Modelování soumČrných útvarĤ.
Co by mČl žák umČt Poznat soumČrný útvar. Urþit osu soumČrnosti modelováním, pĜekládáním apod. Nakreslit soumČrný útvar. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Urþení os soumČrnosti þtverce, obdélníku, kruhu. Rovina soumČrnosti. Rovinová soumČrnost. Urþování rovin soumČrnosti na modelech jednoduchých tČles.
Obsah þtverce a obdélníku, síĢ kvádru a krychle Uþivo Obsah þtverce a obdélníku ve þtvercové síti. Jednotky obsahu cm2, m2, mm2. . SíĢ kvádru, krychle. ***** Urþování obsahĤ rovinných obrazcĤ pomocí þtvercové sítČ. Užití základních jednotek obsahu cm2, mm2, m2. .. ěešení jednoduchých slovních úloh na výpoþty obsahĤ obdélníkĤ a þtvercĤ. RĤzné pohledy na tČlesa (shora, zpĜedu, z boku). SíĢ kvádru a krychle rozložením krabiþky. Modelování kvádru, krychle ze sítČ. Urþení povrchu kvádru (krychle) souþtem obsahĤ stČn. Co by mČl žák umČt Urþovat obsah rovinných obrazcĤ pomocí þtvercové sítČ. 78
PĜirozená þísla Uþivo
PĜirozená þísla do 1 000 000 a pĜes milión. Posloupnost pĜirozených þísel. ýíselná osa. Zápis pĜirozeného þísla v desítkové soustavČ. Poþetní výkony s pĜirozenými þísly a jejich vlastnosti. Písemné algoritmy poþetních výkonĤ. Odhady výsledkĤ. Kontrola výpoþtu. ***** ýtení a zápis þísel vČtších než milión. Porovnávání pĜirozených þísel. Zobrazování pĜirozených þísel na þíselné ose. ěešení jednoduchých nerovnic. Zaokrouhlování pĜirozených þísel na milióny, statisíce, tisíce, sta, desítky. Užití þíselné osy. PamČtné sþítání a odþítání pĜirozených þísel. Užití písemných algoritmĤ. PamČtné násobení a dČlení pĜirozených þísel. Užití písemných algoritmĤ násobení (až þtyĜciferní þinitelé), dČlení jedno a dvojciferným dČlitelem. ěešení slovních úloh na jeden až dva poþetní výkony. Užití vlastností poþetních výkonĤ (komutativnost, asociativnost, distributivnost). ProvádČní odhadĤ a kontroly výpoþtĤ.
Co by mČl žák umČt
Porovnávat pĜirozená þísla a zobrazovat je na þíselné ose. Zaokrouhlovat pĜirozená þísla s požadovanou pĜesností. Zapsat dané pĜirozené þíslo v požadovaném tvaru v desítkové soustavČ. Sþítat a odþítat pĜirozená þísla zpamČti (sþítaná nebo odþítaná þísla mají nejvýše dvČ þíslice rĤzné od nuly). PísemnČ sþítat tĜi až þtyĜi pĜirozená þísla. PísemnČ odþítat dvČ pĜirozená þísla. PamČtnČ násobit a dČlit pĜirozená þísla v jednoduchých pĜípadech. PísemnČ násobit až þtyĜciferným þinitelem. 79
Matematika
PísemnČ dČlit jedno a dvouciferným dČlitelem. ěešit jednoduché a složené slovní úlohy vedoucí k jednomu nebo dvČma výpoþtĤm s pĜirozenými þísly.
Matematika
Rýsování rovnobČžek a kolmic daným bodem. Rýsování pravoúhlého trojúhelníku. Rýsování obdélníku a þtverce. Rýsování rovnostranného a rovnoramenného trojúhelníku. Výpoþty obvodu a obsahu obdélníka a þtverce. Odhady obvodu obsahu. Užití a pĜevody jednotek obsahu. ěešení úloh z praxe. Výpoþty povrchĤ kvádru a krychle seþtením obsahu jejich podstav a stČn. ěešení úloh z praxe. Modelování tČles - urþování spotĜeby jednotkových krychlí. Propedeutika pojmu objem.
Desetinná þísla
Uþivo
Co by mČl žák umČt
Zlomky se jmenovatelem 10, 100 a jejich zápis desetinným þíslem. Desetinná þárka. Desetina, setina. ***** Praktické modely desetinných þísel - peníze, hmotnosti, délky. Psaní a þtení desetinných þísel (desetina, setina). Zobrazování desetinných þísel Ĝádu desetin a setin na þíselné ose. Porovnávání tČchto desetinných þísel. Písemné sþítání a odþítání desetinných þísel Ĝádu desetin a setin. Násobení a dČlení desetinných þísel Ĝádu desetin a setin deseti a stem. Násobení a dČlení desetinných þísel Ĝádu desetin a setin pĜirozeným þíslem menším než deset. ěešení a vytváĜení slovních úloh vedoucích k užití desetinných þísel v jednoduchých pĜípadech.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Zápis libovolnČ velkých þísel v desítkové soustavČ. Dvojková þíselná soustava. Další þíselné soustavy napĜ. osmiþková. Užití kapesního kalkulátoru pĜi provádČní poþetních výkonĤ s pĜirozenými þísly. Vlastnosti poþetních výkonĤ a jejich užití.
Co by mČl žák umČt
Zapsat a pĜeþíst dané desetinné þíslo Ĝádu desetin a setin. Zobrazit dané desetinné þíslo Ĝádu desetin na þíselné ose. Zaokrouhlit dané desetinné þíslo Ĝádu desetin na celky. Sþítat a odþítat desetinná þísla Ĝádu desetin a setin. Násobit a dČlit desetinné þíslo deseti. Užít desetinné þíslo v praktických situacích. ěešit jednoduché slovní úlohy na užití desetinných þísel.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Desetinná þísla Ĝádu tisícin. SložitČjší slovní úlohy s užitím desetinných þísel.
Rovinné obrazce, tČlesa
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
SítČ kvádru, krychle, hranolu, válce. Modelování tČles z daných sítí. RĤzné stavby z krychlí. Urþování jejich objemu pomocí jednotkové krychle. ěešení složitČjších slovních úloh na výpoþty obvodĤ, obsahĤ a povrchĤ.
Tabulky, grafy, diagramy Uþivo PromČnná, nezávisle promČnná, závisle promČnná. Grafy. Soustava souĜadnic. ***** Dosazování za promČnou. ýtení a sestavování tabulek rĤzných závislostí. ýtení a sestavování sloupcových diagramĤ. Zakreslování jednoduchých grafĤ závislostí napĜ. prĤbČh jízdy autem, zmČna teploty bČhem dne apod. Co by mČl žák umČt
Uþivo
Narýsovat obdélník, þtverec, pravoúhlý trojúhelník. Vypoþítat obvod a obsah obdélníku a þtverce. Znát a umČt pĜevádČt jednotky obsahu cm2, mm2, m2, ha. ěešit slovní úlohy na výpoþty obsahĤ obdélníku a þtverce. Vypoþítat povrch kvádru a krychle seþtením obsahĤ jejich podstav a stČn. ěešit úlohy z praxe na výpoþty obsahĤ obdélníku a þtverce, povrchu kvádru a krychle.
Konstrukce obdélníku, þtverce. Další jednotky obsahu (a, ha, km2, mm2). Povrch kvádru a krychle. Propedeutika pojmu objem tČlesa pomocí rĤzných stavebnic (jednotková krychle). ***** 80
DoplĖovat Ĝady þísel, doplĖovat tabulky. ýíst a sestrojovat sloupcový diagram. Sestrojit a þíst jednoduché grafy v soustavČ souĜadnic. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Jízdní Ĝády. 81
Matematika
Grafikony. RĤzné figurální diagramy.
6. roþník Shrnutí a opakování uþiva z 1. - 5. roþníku Uþivo Aritmetika PĜirozená þísla a jejich zápis v desítkové soustavČ. Zobrazení pĜirozených þísel na þíselné ose. ýíslo nula. Porovnávání pĜirozených þísel. Zaokrouhlování pĜirozených þísel. Poþetní výkony s pĜirozenými þísly vþetnČ dČlení jedno a dvouciferným dČlitelem. ěešení slovních úloh vedoucích na jeden až dva poþetní výkony s pĜirozenými þísly. Desetinná þísla Ĝádu desetin a setin, jejich sþítání a odþítání. Užití desetinných þísel na konkrétních modelech (peníze, hmotnosti, délky). Zlomek jako þást celku, znázornČní zlomku. Sþítání zlomkĤ se stejným jmenovatelem v jednoduchých pĜípadech. Geometrie Rozeznávání rovinných obrazcĤ (trojúhelník, obdélník, þtverec, þtyĜúhelník, kruh). MČĜení délek úseþek - jednotky délky mm, cm, dm, m, km a jejich pĜevody. Sestrojování úseþek dané délky. Obvod obrazce. Sestrojování rovnobČžky s danou pĜímkou, kolmice k dané pĜímce (pomocí trojúhelníku s ryskou). Sestrojování kružnice s daným stĜedem a polomČrem. Konstrukce obdélníku, þtverce a pravoúhlého trojúhelníku. Urþování obsahu obrazce pomocí þtvercové sítČ. Výpoþet obsahu obdélníku a þtverce. Jednotky obsahu mm2, cm2, dm2, m2, ha. Rozeznávání prostorových útvarĤ (krychle, kvádr, hranol, válec, jehlan, kužel, koule). SíĢ kvádru a krychle. Výpoþet povrchu kvádru a krychle seþtením obsahĤ jejich podstav a stČn. ěešení slovních úloh vedoucích k jednoduchým výpoþtĤm obvodĤ a obsahĤ obdélníku a þtverce.
Desetinná þísla Uþivo
Desetinná þísla. Porovnávání desetinných þísel. Sþítání a odþítání desetinných þísel. Násobení a dČlení desetinných þísel pĜirozeným þíslem. Násobení a dČlení desetinných þísel. Písemné algoritmy. Vlastnosti poþetních výkonĤ s desetinnými þísly. 82
Matematika
***** RozšíĜení pojmu desetinné þíslo. ZnázorĖování desetinných þísel na þíselné ose. Porovnávání desetinných þísel. Zaokrouhlování desetinných þísel na desetiny, setiny. Sþítání a odþítání desetinných þísel. Násobení a dČlení desetinného þísla 10, 100, 1 000. PĜevádČní jednotek délky, obsahu, hmotnosti. Násobení a dČlení desetinného þísla desetinným þíslem zpamČti v jednoduchých pĜípadech napĜ. 1,2 . 0,2; 0,4 : 0,1 apod. Písemné násobení desetinných þísel. Písemné dČlení pĜirozených þísel, kde dČlenec je menší než dČlitel. Písemné dČlení desetinných þísel. Užití kalkulátoru pĜi výpoþtech s desetinnými þísly. Užití vlastností poþetních výkonĤ s desetinnými þísly. ěešení úloh z praxe vedoucích k poþetním výkonĤm s desetinnými þísly.
Co by mČl žák umČt Zaokrouhlovat desetinná þísla na daný Ĝád. Násobit a dČlit desetinná þísla 10, 100, 1 000. PĜevádČt jednotky délky a hmotnosti. PísemnČ sþítat, odþítat, násobit a dČlit desetinná þísla. Užívat kapesní kalkulátor. ěešit slovní úlohy z praxe vedoucí k výpoþtĤm s desetinnými þísly, a to vþetnČ úloh na výpoþet obvodĤ a obsahĤ þtverce a obdélníka a povrchĤ kvádru a krychle. ProvádČt odhad a kontrolu výsledkĤ Ĝešení úloh.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Užití pamČti kalkulátoru. Sþítání více sþítancĤ. Odþítání více menšitelĤ. Násobení desetinných þísel, v nichž jsou až þtyĜi þíslice rĤzné od nuly. DČlení troj a þtyĜciferným dČlitelem. SložitČjší slovní úlohy.
DČlitelnost pĜirozených þísel Uþivo Násobek, dČlitel. Znaky dČlitelnosti 2, 3, 5, 10. Prvoþísla. Rozklad þísla na prvoþinitele. Spoleþný dČlitel, nejvČtší spoleþný dČlitel (D). Spoleþný násobek, nejmenší spoleþný násobek (n). ýísla soudČlná a nesoudČlná. ***** Urþování násobkĤ a dČlitelĤ daného þísla. Užití znakĤ dČlitelnosti 2, 3, 5, 10 pĜi úpravách zlomkĤ. Urþování spoleþného násobku 2 - 3 pĜirozených þísel.
83
Matematika
Urþování nejmenšího spoleþného násobku 2 - 3 pĜirozených þísel. Urþování spoleþného dČlitele 2 - 3 pĜirozených þísel. Urþování nejvČtšího spoleþného dČlitele 2 - 3 pĜirozených þísel. ěešení slovních úloh s využitím nejvČtšího spoleþného dČlitele a nejmenšího spoleþného násobku 2 - 3 pĜirozených þísel.
Co by mČl žák umČt
Rozeznat prvoþíslo a þíslo složené. Provést rozklad pĜirozeného þísla na prvoþinitele. Urþit þísla soudČlná a nesoudČlná. Urþit nejvČtší spoleþný dČlitel dvou až tĜí pĜirozených þísel. Urþit nejmenší spoleþný násobek dvou až tĜí pĜirozených þísel. ěešit jednoduché slovní úlohy vedoucí k urþení nejmenšího spoleþného násobku 2 - 3 pĜirozených þísel, nebo nejvČtšího spoleþného dČlitele 2 - 3 pĜirozených þísel.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Znaky dČlitelnosti þtyĜmi, šesti, osmi, devíti. ěešení nároþnČjších slovních úloh vedoucích k využití vlastností dČlitelnosti pĜirozených þísel.
Úhel a jeho velikost Uþivo
Úhel, osa úhlu. Velikost úhlu. StupeĖ, minuta. ÚhlomČr. PĜímý, ostrý, pravý, tupý úhel. Vedlejší a vrcholové úhly. Sþítání a odþítání úhlĤ a jejich velikostí. Násobení a dČlení úhlĤ a jejich velikostí dvČma. ***** PĜenášení úhlu. Konstrukce osy úhlu. MČĜení velikosti úhlu. Užití úhlomČru. Rýsování úhlu dané velikosti. Rozeznávání a rýsování pĜímého úhlu, pravého úhlu, ostrého úhlu, tupého úhlu. PĜevody a užití jednotek velikosti úhlu. Odhady velikosti úhlu. Grafické sþítání a odþítání úhlĤ. Sþítání a odþítání velikosti úhlĤ. Grafické násobení a dČlení úhlĤ dvČma. Urþování velikosti vedlejších a vrcholových úhlĤ.
Co by mČl žák umČt
Narýsovat úhel dané velikosti urþené ve stupních. ZmČĜit velikost úhlu pomocí úhlomČru. Užívat jednotky stupeĖ, minuta. Odhadnout velikost úhlu. 84
Matematika
Graficky sþítat a odþítat úhly. Sþítat a odþítat velikosti úhlĤ udané ve stupních a minutách. Násobit dČlit úhel a jeho velikost dvČma. Vyznaþit vrcholové, vedlejší úhly. Urþit jejich velikosti.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Souhlasné a stĜídavé úhly. Jednotka úhlu vteĜina a její užití. Násobení úhlu pĜirozeným þíslem graficky. DČlení úhlu dvČma, þtyĜmi, osmi graficky. Konstrukce pomocí kružítka (bez úhlomČru) úhlĤ velikostí 60° , 45° , 30° , 15°.
Osová soumČrnost Uþivo
Shodnost geometrických útvarĤ. Osová soumČrnost. Osa soumČrnosti. OsovČ soumČrné obrazce. ***** Shodnost rovinných obrazcĤ - ovČĜování pomocí prĤsvitky. Konstrukce obrazu v osové soumČrnosti. Urþování osy osovČ soumČrných obrazcĤ. Osa úseþky.
Co by mČl žák umČt Urþit, zda jsou dva rovinné obrazce shodné. Sestrojit obraz rovinného obrazce v osové soumČrnosti. Urþit osu soumČrnosti osovČ soumČrného obrazce. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Poþet os soumČrnosti daného rovinného obrazce. Rovinná soumČrnost. Rovina soumČrnosti.
Trojúhelník Uþivo VnČjší a vnitĜní úhly trojúhelníku. Rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník. Výšky trojúhelníku. TČžnice trojúhelníku. TČžištČ. Kružnice vepsaná a opsaná trojúhelníku. Trojúhelníková nerovnost. ***** Popis rĤzných trojúhelníkĤ a jejich vlastnosti. Urþování velikostí vnitĜních úhlĤ trojúhelníkĤ. Sestrojování os vnitĜních úhlĤ trojúhelníkĤ, sestrojování os stran.
85
Matematika
Matematika
Sestrojování kružnice opsané a vepsané trojúhelníku. Konstrukce trojúhelníku ze tĜí stran.
7. roþník
Co by mČl žák umČt
Zlomky
TĜídit a popsat trojúhelníky. Sestrojit výšky a tČžnice trojúhelníku. Sestrojit kružnici opsanou a vepsanou trojúhelníku. Urþit velikost vnitĜního úhlu trojúhelníku, jsou - li dány velikosti dalších dvou vnitĜních úhlĤ trojúhelníku.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva TČžištČ trojúhelníku a jeho vlastnosti. StĜední pĜíþka trojúhelníku. Mnohoúhelníky.
Objem a povrch kvádru, krychle Uþivo
Objem tČlesa v krychlové síti. Jednotky objemu: cm3, m3, dm3, mm3, hl, dl, cl, ml. Objem krychle a kvádru. SíĢ krychle a kvádru. Povrch krychle a kvádru. StČnová a tČlesová úhlopĜíþka. Volné rovnobČžné promítání. ***** Objem krychle a kvádru v krychlové síti. Jednotky objemu. PĜevádČní jednotek objemu. Výpoþty objemu kvádru a krychle ve slovních úlohách. Výpoþet povrchu kvádru a krychle ve slovních úlohách. Zobrazování krychle a kvádru ve volném rovnobČžném promítání.
Co by mČl žák umČt
Sestrojit obraz kvádru, krychle ve volném rovnobČžném promítání. Vypoþítat objem a povrch kvádru a krychle. Znát a umČt pĜevádČt jednotky objemu. Sestrojit síĢ kvádru, krychle. ěešit úlohy z praxe na výpoþty objemĤ a povrchĤ kvádru, krychle.
Uþivo
Zlomek, základní tvar zlomku. RozšiĜování a krácení zlomkĤ; rovnost zlomkĤ. Poþetní operace se zlomky. Spoleþný jmenovatel. PĜevrácené þíslo. Smíšená þísla. ***** Porovnávání zlomkĤ. Zobrazování zlomkĤ na þíselné ose. Sþítání a odþítání zlomkĤ (pĜevádČní na spoleþného jmenovatele). Násobení a dČlení zlomkĤ. PĜevádČní smíšených þísel na zlomky. PĜevádČní zlomku na desetinné þíslo a naopak. ěešení slovních úloh na využití poþetních výkonĤ se zlomky.
Co by mČl žák umČt
Uvést daný zlomek na základní tvar. Porovnat dva zlomky. Zobrazit daný zlomek na þíselné ose. Urþit spoleþného jmenovatele dvou až tĜí zlomkĤ. Sþítat a odþítat dva až tĜi zlomky. Násobit a dČlit dva zlomky. Upravit smíšené þíslo na zlomek. Urþit pĜevrácené þíslo k danému zlomku. PĜevést zlomek na desetinné þíslo a naopak. Užívat zlomky pĜi Ĝešení praktických situacích. ěešit slovní úlohy vedoucí k základním operacím se zlomky.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Sþítání a odþítání smíšených þísel. Sþítání a odþítání více než tĜí zlomkĤ. Úpravy složených zlomkĤ. ěešení slovních úloh vedoucích k provádČní dvou až tĜí operací se zlomky.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Celá þísla, racionální þísla
SložitČjší slovní úlohy na výpoþty objemu kvádru a krychle. Pravoúhlé promítání kvádru, krychle na dvČ k sobČ kolmé prĤmČtny.
Uþivo
86
ýísla kladná, záporná. ýísla navzájem opaþná. Absolutní hodnota þísla. UspoĜádání celých þísel. Sþítání a odþítání celých þísel. Násobení a dČlení celých þísel. 87
Matematika
Záporná desetinná þísla. Racionální þísla. UspoĜádání racionálních þísel. Poþetní operace s racionálními þísly. ***** Užití záporných þísel v praxi. Zápis záporného þísla. Kladná þísla a jejich vztah k pĜirozeným þíslĤm. Urþování opaþného þísla k danému þíslu. Dvojí význam znaménka mínus. Urþování absolutní hodnoty daného þísla (geometrický model). Porovnávání celých þísel. Sþítání a odþítání celých þísel. Násobení a dČlení þíslem -1. Násobení a dČlení celých þísel. ěešení slovních úloh vedoucích na poþetní výkony s celými þísly. Zobrazování záporných desetinných þísel na þíselné ose. VyjadĜování racionálních þísel zlomkem nebo desetinným þíslem. Zobrazení racionálních þísel na þíselné ose. Porovnávání racionálních þísel. Poþetní operace s racionálními þísly. ěešení slovních úloh v oboru racionálních þísel.
Co by mČl žák umČt
Zapsat záporné a kladné þíslo a zobrazit je na þíselné ose. Urþit opaþné þíslo k danému þíslu. Zobrazit dané racionální þíslo na þíselné ose. Porovnat dvČ racionální þísla. Urþit absolutní hodnotu racionálního þísla pomocí þíselné osy. Sþítat a odþítat celá þísla. Sþítat a odþítat dvČ racionální þísla. Násobit a dČlit celá þísla. Násobit a dČlit dvČ racionální þísla. Užívat poþetní výkony s celými a racionálními þísly v praxi. ěešit slovní úlohy na užití celých a racionálních þísel.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
ěešení složitČjších poþetních výkonĤ s více než dvČma racionálními þísly. Vlastnosti poþetních výkonĤ s racionálními þísly. Periodická þísla. Algebraické pojetí absolutní hodnoty þísla. Užití absolutní hodnoty. ěešení složitČjších slovních úloh vedoucích k výpoþtĤm s celými a racionálními þísly.
PomČr. PĜímá a nepĜímá úmČrnost
Matematika
MČĜítko plánĤ a map. PĜímá úmČrnost. Soustava souĜadnic; osy souĜadnic. Graf pĜímé úmČrnosti. NepĜímá úmČrnost. Graf nepĜímé úmČrnosti. Trojþlenka. ***** VyjádĜení pomČru dČlením, zlomkem. Krácení a rozšiĜování pomČru. Urþování pĜevráceného pomČru k danému. DČlení celku na þásti v daném pomČru. ZvČtšování a zmenšování v daném pomČru. ěešení slovních úloh vedoucích k užití pomČru. Urþování mČĜítka plánĤ a map. Rýsování jednoduchých plánkĤ. Zápis vztahĤ pĜímé a nepĜímé úmČrnosti pomocí tabulek. Urþování zda daný vztah je nebo není úmČrnost. Užití soustavy souĜadnic. ýtení souĜadnic bodu. Zakreslování bodu s danými souĜadnicemi. Sestrojování a þtení grafĤ pĜímé a nepĜímé úmČrnosti. ěešení slovních úloh z praxe na využití pĜímé a nepĜímé úmČrnosti. Užití postupu Ĝešení slovních úloh trojþlenkou.
Co by mČl žák umČt
Porovnat dvČ veliþiny pomČrem. ZvČtšit (zmenšit) danou hodnotu v daném pomČru. RozdČlit celek na dvČ (tĜi) þásti v daném pomČru. Daný pomČr zjednodušit krácením. ěešit slovní úlohy z praxe s využitím pomČru. Využívat dané mČĜítko pĜi zhotovování jednoduchých plánĤ a þtení map. Zapsat tabulku pĜímé, nepĜímé úmČrnosti. Urþit zda daná závislost je nebo není pĜímá (nepĜímá) úmČrnost a své tvrzení zdĤvodnit. Zakreslit bod s danými souĜadnicemi v pravoúhlé soustavČ souĜadnic. PĜeþíst souĜadnice bodu vyznaþeného v pravoúhlé soustavČ souĜadnic. Narýsovat graf pĜímé (nepĜímé úmČrnosti). ěešit slovní úlohy s využitím vztahĤ pĜímé a nepĜímé úmČrnosti. ěešit slovní úlohy pomocí trojþlenky.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Využití pomČru více než tĜí veliþin. ěešení složitČjších slovních úloh s využitím trojþlenky.
Procenta. Úroky.
Uþivo
Uþivo
PomČr. PĜevrácený pomČr. Postupný pomČr.
Procento, základ, procentová þást, poþet procent. Úrok. 88
89
Matematika
***** Výpoþet 1 %, výpoþet základu, výpoþet procentová þásti, výpoþet poþtu procent (provádČní výpoþtĤ pomocí pĜechodu pĜes 1 %, pomocí úmČry, pomocí desetinných þísel). ěešení slovních úloh. Jednoduché úrokování. Co by mČl žák umČt
Urþit kolik procent je daná þást z celku. Urþit jak velkou þást celku tvoĜí daný poþet procent. Urþit celek z dané þásti a pĜíslušného poþtu procent. ěešit slovní úlohy na výpoþet poþtu procent, procentové þásti, celku. ěešit jednoduché pĜíklady na výpoþet úrokĤ.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Promile. Užití pojmu promile ve slovních úlohách. Sestavování a þtení rĤzných diagramĤ a grafĤ, v nichž jsou jednotlivé položky vyjádĜené v procentech.
Shodnost, stĜedová soumČrnost Uþivo
Shodnost geometrických útvarĤ. Shodnost trojúhelníkĤ. VČty o shodnosti trojúhelníkĤ. Shodná zobrazení, stĜedová soumČrnost. Samodružný bod. Útvar stĜedovČ soumČrný. ***** Urþování shodných útvarĤ pomocí prĤsvitky. Užití vČt o shodnosti trojúhelníkĤ. Konstrukce trojúhelníkĤ podle vČt sss, sus, usu. Opakování osové soumČrnosti. Konstrukce obrazu útvaru ve stĜedové soumČrnosti. Užití vlastností stĜedovČ soumČrných obrazcĤ. ěešení úloh z praxe.
Co by mČl žák umČt
Urþit shodné útvary. Užívat vČty o shodnosti útvarĤ sss, sus, usu. Sestrojit trojúhelník zadaný sss, sus, usu. Sestrojit obraz útvaru v osové a ve stĜedové soumČrnosti. Urþit osu osovČ soumČrného rovinného obrazce. Urþit stĜed soumČrnosti stĜedovČ soumČrného rovinného obrazce. Užít shodná zobrazení (osovou a stĜedovou soumČrnost) v praxi.
Matematika
Otoþení. Konstrukce obrazu v posunutí. Konstrukce obrazu v otoþení v kladném i záporném smyslu. Konstrukce obrazu útvaru ve shodném zobrazení s užitím soustavy souĜadnic.
ýtyĜúhelníky, hranoly Uþivo
RovnobČžník a jeho vlastnosti. Výšky a úhlopĜíþky rovnobČžníku. Obdélník, kosodélník, þtverec, kosoþtverec. Obvod a obsah rovnobČžníku. Obsah trojúhelníku. LichobČžník. Vlastnosti lichobČžníku. Obvod a obsah lichobČžníku. Hranol. Objem a povrch hranolu. ***** Konstrukce výšky a úhlopĜíþky rovnobČžníku. Rozlišování rĤzných druhĤ rovnobČžníkĤ podle jejich vlastností. Výpoþty obvodĤ a obsahĤ rovnobČžníkĤ. ěešení slovních úloh vedoucích k výpoþtĤm obvodĤ a obsahĤ rovnobČžníkĤ. Výpoþty obvodu a obsahu trojúhelníkĤ. Konstrukce rovnobČžníkĤ z daných prvkĤ. Rozlišování rĤzných druhĤ lichobČžníkĤ a jejich vlastnosti. Výpoþty obvodĤ a obsahĤ lichobČžníkĤ. Konstrukce lichobČžníkĤ z daných prvkĤ. ěešení slovních úloh na výpoþty obvodĤ a obsahĤ trojúhelníkĤ, rovnobČžníkĤ a lichobČžníkĤ. Hranoly s rovnobČžníkovou, trojúhelníkovou a lichobČžníkovou základnou. Výpoþty objemĤ a povrchĤ tČchto hranolĤ. Úlohy z praxe na výpoþty objemĤ a povrchĤ tČchto hranolĤ. SítČ tČchto hranolĤ.
Co by mČl žák umČt Rozlišovat jednotlivé druhy rovnobČžníkĤ a znát jejich vlastnosti. Rozlišovat jednotlivé druhy lichobČžníkĤ a znát jejich vlastnosti. Sestrojit rovnobČžník v jednoduchých pĜípadech. Vypoþítat obvod a obsah rovnobČžníku. Sestrojit lichobČžník v jednoduchých pĜípadech. Vypoþítat obvod a obsah lichobČžníku. ěešit slovní úlohy z praxe vedoucí k výpoþtu obvodu a obsahu rovnobČžníku, lichobČžníku a trojúhelníku. Sestrojit síĢ hranolu s rovnobČžníkovou, trojúhelníkovou nebo lichobČžníkovou základnou. Vypoþítat povrch a objem hranolu s rovnobČžníkovou, trojúhelníkovou nebo lichobČžníkovou základnou.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Posunutí.
Vzorec pro výpoþet obsahu kosoþtverce pomocí délek úhlopĜíþek. 90
91
Matematika
Matematika
SložitČjší slovní úlohy z praxe na výpoþet obvodĤ a obsahĤ rovnobČžníkĤ a lichobČžníkĤ, objemĤ a povrchĤ hranolĤ. Deltoid. Hranol s deltoidovou základnou.
Zapsat dané þíslo v desítkové soustavČ pomocí mocnin deseti a ve zkráceném tvaru a.10n, kde 1<=a<10.
8. roþník Druhá mocnina a odmocnina. Pythagorova vČta. Uþivo Druhá mocnina. Druhá odmocnina. Pythagorova vČta. ***** Urþování druhé mocniny pomocí tabulek a kalkulátoru. Urþování druhé odmocniny pomocí tabulek a kalkulátoru. ěešení slovních úloh z praxe na užití urþování druhé mocniny a druhé odmocniny. ěešení úloh s geometrickou tematikou. Pythagorova vČta, její algebraický a geometrický význam. ěešení úloh z praxe na užití Pythagorovy vČty. Co by mČl žák umČt
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Mocniny se záporným celým mocnitelem. Urþování tĜetí a vyšších mocnin pomocí kapesního kalkulátoru. Geometrické sestrojování odmocnin.
Urþovat druhou mocninu a druhou odmocninu pomocí tabulek a kapesního kalkulátoru. Znát Pythagorovu vČtu. Užívat Pythagorovu vČtu v praxi. ěešit slovní úlohy vedoucí k užití Pythagorovy vČty.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Iracionální þísla. Reálná þísla, osa reálných þísel (intuitivní pojmy).
Mocniny s pĜirozeným mocnitelem Uþivo Mocniny s pĜirozeným mocnitelem. Operace s mocninami s pĜirozeným mocnitelem a jejich vlastnosti. Zápis þísel v desítkové soustavČ pomocí mocnin deseti. ***** Sþítání a odþítání mocnin s pĜirozeným mocnitelem. Násobení a dČlení mocnin s pĜirozeným mocnitelem. Mocnina souþinu. Mocnina zlomku. Mocnina mocniny. ýtení a psaní rozšíĜeného zápisu þísel v desítkové soustavČ pomocí mocnin þísla deset.
Výrazy Uþivo
ýíselný výraz. Hodnota þíselného výrazu. PromČnná. Výraz s promČnnou. Celistvý výraz. Mnohoþlen. ***** Urþování hodnot þíselných výrazĤ. Výrazy s promČnnou. Dosazování do výrazu. Zápis slovního textu pomocí výrazĤ. Mnohoþlen. Sþítání a odþítání mnohoþlenĤ. Násobení mnohoþlenu jednoþlenem. Vytýkání pĜed závorku. Násobení mnohoþlenu mnohoþlenem. Užití vzorcĤ (a ± b)2, a2 - b2.
Co by mČl žák umČt
Urþit hodnotu daného þíselného výrazu. Zapsat slovní text pomocí výrazĤ s promČnnými v jednoduchých pĜípadech. Sþítat a odþítat celistvé výrazy. Násobit výraz jednoþlenem. Upravit výraz vytýkáním pĜed závorku. Násobit dvojþlen dvojþlenem, trojþlen trojþlenem. Užívat vzorce (a ± b)2, a2 - b2 ke zjednodušení výrazĤ.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
DČlení mnohoþlenu jedno a dvojþlenem. Užití vzorcĤ (a ± b)3, a3 – b3, a3 + b3. Rozklad výrazu na souþin koĜenových þinitelĤ. Geometrická znázornČní úprav výrazĤ.
Lineární rovnice.
Co by mČl žák umČt
Uþivo
Urþovat mocniny s pĜirozeným mocnitelem. UmČt provádČt základní poþetní operace s mocninami.
Rovnost, vlastnosti rovnosti.
92
93
Matematika
Lineární rovnice s jednou neznámou, koĜen (Ĝešení) lineární rovnice. Ekvivalentní úpravy lineárních rovnic. Zkouška. ***** ěešení jednoduchých lineárních rovnic pomocí ekvivalentních úprav. ProvádČní zkoušky správnosti Ĝešení. ěešení slovních úloh vedoucích k Ĝešení lineárních rovnic. Výpoþet neznámé ze vzorce.
Matematika
Urþit z dané tabulky modus a medián. ýíst a sestrojovat rĤzné diagramy a grafy s údaji uvedenými v procentech. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Co by mČl žák umČt
ěešit lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav. ProvádČt zkoušku správnosti svého Ĝešení. Vypoþítat hodnotu neznámé ze vzorce po dosazení þíselných hodnot všech daných veliþin. ěešit slovní úlohy vedoucí k Ĝešení lineární rovnice. Užít Ĝešení lineární rovnice v praxi.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Diskuse Ĝešení lineární rovnice. ěešení nároþnČjších slovních úloh. Lineární nerovnice s jednou neznámou. Soustava lineárních nerovnic s jednou neznámou.
Kruh, kružnice, válec Uþivo
Základy statistiky Uþivo
Statistický soubor. Statistické šetĜení. Jednotka, znak, þetnost. Aritmetický prĤmČr. Medián, modus. Diagramy - sloupkový, kruhový. ***** Konkrétní provádČní statistických šetĜení. TĜídČní podle kvantitativních nebo kvalitativních znakĤ. Zápis zjištČných údajĤ do tabulky. Urþování þetnosti hodnot daného znaku. Užití þárkovací metody. Výpoþet aritmetického prĤmČru. Urþování mediánu a modusu a jejich užití v praxi. ýtení a sestrojování sloupkového diagramu a kruhového diagramu. ýtení a sestrojování rĤzných diagramĤ s údaji zadanými v procentech.
Co by mČl žák umČt ProvádČt jednoduchá statistická šetĜení a zapisovat jeho výsledky formou tabulky nebo je vyjadĜovat sloupkovým (pĜípadnČ kruhovým) diagramem. ýíst tabulky a grafy a umČt je interpretovat v praxi. Urþit þetnost jednotlivých hodnot a zapsat ji do tabulky. Vypoþítat aritmetický prĤmČr. 94
Histogram. VyšetĜování více poþetných statistických souborĤ. Standardní odchylka, rozptyl. Základní pojmy z pravdČpodobnosti: náhodný jev, pravdČpodobnost náhodného jevu p (vzorec p(A) = n(A)/n, kde n(A) je poþet pĜípadĤ pĜíznivých jevĤ A, n je poþet všech možných pĜípadĤ), jev možný, nemožný, opaþný.
Kruh, kružnice, vzájemná poloha kružnice a pĜímky - teþna, seþna, vnČjší pĜímka. TČtiva. Vzájemná poloha dvou kružnic. VnČjší a vnitĜní dotyk dvou kružnic, stĜedná. Obsah kruhu, délka kružnice. ýíslo pí. Válec. SíĢ válce, podstavy a plášĢ válce. Objem a povrch válce. ***** Sestrojování kružnice daného polomČru. Konstrukce teþny kružnice v daném bodČ kružnice. Konstrukce prĤseþíkĤ pĜímky a kružnice (i v soustavČ souĜadnic). Urþování vztahĤ polomČrĤ dvou kružnic a stĜedné. Thaletova vČta. Konstrukce teþny ke kružnici z daného bodu ležícího vnČ kružnice. Výpoþty obsahu kruhu, obvodu kruhu a délky kružnice. Slovní úlohy na výpoþet obsahu kruhu, obvodu kruhu. Modelování válce. Konstrukce sítČ válce. Výpoþty povrchu a objemu válce. ěešení slovních úloh na výpoþty objemu a povrchu válce.
Co by mČl žák umČt
Sestrojit teþnu ke kružnici v daném bodu kružnice. Sestrojit teþnu ke kružnici z daného bodu ležícího vnČ kružnice. Užít Thaletovu vČtu v praxi. Urþit vzájemnou polohu pĜímky a kružnice. Urþit vzájemnou polohu dvou kružnic. Vypoþítat obsah a obvod kruhu, délku kružnice. Sestrojit síĢ válce. Vypoþítat objem a povrch válce. Užít pojmy kruh, kružnice, válec v praktických situacích. ěešit slovní úlohy vedoucí k výpoþtĤm obsahu a obvodu kruhu, délky kružnice, objemu a povrchu válce. 95
Matematika
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Oblouk kružnice a jeho délka. Kruhová výseþ a její velikost. Kruhová úseþ. SložitČjší slovní úlohy.
Konstrukþní úlohy Množiny bodĤ dané vlastnosti. Základní konstrukþní úlohy Konstrukce trojúhelníkĤ a þtyĜúhelníkĤ. ***** Základní pravidla pĜesného rýsování a jejich užití v praxi. Sestrojování množin bodĤ dané vlastnosti. ěešení konstrukþních úloh na sestrojování trojúhelníkĤ, rovnobČžníkĤ, lichobČžníkĤ. Rozbor konstrukþní úlohy. Zápis postupu konstrukce. Provedení konstrukce. Co by mČl žák umČt Používat základní pravidla pĜesného rýsování. Sestrojit osu úseþky, osu úhlu. Sestrojit rovnobČžky s danou pĜímkou v dané vzdálenosti. Sestrojit soustĜedné kružnice. Sestrojit teþnu ke kružnici v daném bodČ, teþnu ke kružnici z daného bodu ležícího vnČ kružnice. Sestrojit trojúhelník podle vČt sss, sus, usu. Sestrojit trojúhelníky a þtyĜúhelníky zadané rĤznými prvky v jednodušších pĜípadech.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Zápis postupu Ĝešení konstrukþní úlohy pomocí symboliky. DĤkaz správnosti Ĝešení. Diskuse poþtu Ĝešení. SložitČjší konstrukþní úlohy (užití polomČrĤ opsaných a vepsaných kružnic, tČžnic, úhlopĜíþek apod.)
9. roþník
Urþovat podmínky, za kterých má daný lomený výraz smysl. Krátit a rozšiĜovat lomené výrazy. Sþítat a odþítat dva až tĜi lomené výrazy. Násobit a dČlit dva lomené výrazy. PĜevést složený lomený výraz na násobení dvou lomených výrazĤ. ěešit jednoduché lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli. ěešit slovní úlohy vedoucí k jednoduchým lineárním rovnicím s neznámou ve jmenovateli.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Podrobný rozklad podmínek, za kterých má daný lomený výraz smysl. Poþetní operace s více lomenými výrazy. Užití dalších vzorcĤ pro úpravy celistvých a lomených výrazĤ. Slovní úlohy vedoucí k Ĝešení obtížnČjších lineárních rovnice s neznámou ve jmenovateli.
Soustavy lineárních rovnic se dvČma neznámými Uþivo Soustava dvou lineárních rovnic se dvČma neznámými. ***** ěešení soustavy dvou lineárních rovnic se dvČma neznámými metodou dosazovací. ěešení slovních úloh vedoucích k Ĝešení soustavy lineárních rovnic. ěešení slovních úloh nazývaných slovní úlohy "na pohyb", "na spoleþnou práci", "na smČsi". Co by mČl žák umČt ěešit soustavu dvou lineárních rovnic se dvČma neznámými dosazovací metodou. ProvádČt zkoušku Ĝešení. ěešit soustavu dvou lineárních rovnic se dvČma neznámými sþítací metodou v jednoduchých pĜípadech. ěešit slovní úlohy pomocí soustav dvou lineárních rovnic se dvČma neznámými. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Lomený výraz. ěešení lineárních rovnic s neznámou ve jmenovateli Uþivo
Krácení a rozšiĜování lomených výrazĤ. Sþítání a odþítání lomených výrazĤ. Násobení a dČlení lomených výrazĤ. Úprava složených lomených výrazĤ. ěešení lineárních rovnic s neznámou ve jmenovateli. ěešení slovních úloh.
Co by mČl žák umČt
Uþivo
Matematika
Diskuse Ĝešení soustavy dvou lineárních rovnic. ěešení nároþnČjších slovních úloh.
Funkce
Lomený výraz. Definiþní obor výrazu. Poþetní operace s lomenými výrazy. Složený lomený výraz. Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli. *****
Uþivo Funkce. Definiþní obor funkce. Množina hodnot funkce. 96
97
Matematika
Závislá a nezávislá promČnná. Graf funkce. Rostoucí a klesající funkce. Konstantní funkce. Lineární funkce a její vlastnosti. Graf lineární funkce. PĜímá úmČrnost jako zvláštní pĜípad lineární funkce. Grafické Ĝešení soustavy dvou lineárních rovnic. Kvadratická funkce y = ax2 a její graf. NepĜímá úmČrnost y = k/x a její graf. ***** Urþování z tabulek a grafĤ rĤzných závislostí, které jsou zadáním funkce. Sestrojování grafĤ funkce podle daných tabulek. Rozlišování lineární funkce od ostatních funkcí a sestrojování jejího grafu. Urþování, kdy je funkce rostoucí, kdy klesající a proþ. Grafické Ĝešení soustavy dvou lineárních rovnic. Užití grafu lineární funkce k Ĝešení úloh z praxe. Sestrojování grafu kvadratické funkce y = ax2. Užití grafu kvadratické funkce k Ĝešení úloh z praxe. Graf funkce y = k/x. Užití této funkce k Ĝešení úloh z praxe.
Co by mČl žák umČt
Rozeznat funkþní vztah od jiných vztahĤ. Urþit definiþní obor funkce a množinu hodnot funkce. Sestrojit graf lineární funkce, kvadratické funkce y = ax2, nepĜímé úmČrnosti y = k/x. ěešit graficky soustavu dvou lineárních rovnic. Užívat probrané funkce pĜi Ĝešení úloh z praxe.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Kvadratická funkce y = ax2+ bx + c a její graf. Vlastnosti kvadratické funkce. Lineární lomená funkce y = k/(x + a) a její graf. Funkce y = |x| a její graf.
Podobnost. Goniometrické funkce sinus a tangens v pravoúhlém trojúhelníku Uþivo
Podobnost. PomČr podobnosti. Podobnost trojúhelníkĤ. VČty o podobnosti trojúhelníkĤ. DČlení úseþky v daném pomČru. Technické výkresy, plány a mapy. PomČr stran v podobných trojúhelnících. Goniometrické funkce jako pomČry stran v pravoúhlého trojúhelníku. Funkce sinus, kosinus, tangens. Užití funkce sinus a tangens. 98
Matematika
***** Urþování podobných útvarĤ v rovinČ. Urþování pomČru podobnosti. Užití vČt o podobnosti trojúhelníkĤ ke zjišĢování jejich podobnosti. Praktické zmenšování a zvČtšování rovinných obrazcĤ v daném pomČru. Užití podobnosti pĜi konstrukci plánĤ, výpoþtĤ délky cest podle map, zhotovování modelĤ. Odvození goniometrických funkcí ostrých úhlĤ jako pomČrĤ stran podobných pravoúhlých trojúhelníkĤ. Užívání tabulek pro urþování hodnot tČchto funkcí pro ostré úhly a urþování úhlu pro známou hodnotu funkce. Užití funkce sinus a tangens k Ĝešení úloh z praxe.
Co by mČl žák umČt
Urþit podobné útvary v rovinČ. Urþit a použít pomČr podobnosti. Sestrojit rovinný obraz podobný danému. RozdČlit úseþku dané délky v daném pomČru. Užívat pomČr podobnosti pĜi práci s plány a mapami. Sestrojovat grafy funkcí sinus a tangens pro hodnoty úhlĤ v intervalu <0°, 90°>. Užívat goniometrické funkce sinus a tangens ostrého úhlu pĜi Ĝešení úloh z praxe. Užívat goniometrické funkce sinus a tangens pĜi výpoþtech objemĤ a povrchĤ tČles. Urþit hodnoty tČchto funkcí pomocí tabulek nebo kalkulátoru.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Funkce kosinus a kotangens ostrého úhlu a jejich užití. Vztahy mezi goniometrickými funkcemi. Stejnolehlost. Konstrukce obrazu rovinného útvaru ve stejnolehlosti. Goniometrické funkce v intervalu <0°, 360°>.
Jehlan, kužel, koule Uþivo
Jehlan, kužel. SíĢ jehlanu. Objem a povrch jehlanu a kužele. Koule, polomČr koule. Objem a povrch koule. ***** Modelování jehlanu a kužele. Konstrukce sítí jehlanu a kužele. Výpoþty objemu a povrchu jehlanu a kužele. ěešení úloh z praxe na výpoþty objemu a povrchu jehlanu a kužele i s užitím goniometrických funkcí sinus a tangens. Užití vzorcĤ pro objem a povrch koule v praktických úlohách.
Co by mČl žák umČt Sestrojit síĢ jehlanu. Vypoþítat objem a povrch jehlanu v jednoduchých pĜípadech. 99
Matematika
Matematika
Vypoþítat objem a povrch kužele. Užít goniometrické funkce sinus a tangens pĜi výpoþtu povrchu a objemu jehlanu a kužele v jednoduchých pĜípadech. Vypoþítat objem a povrch koule.
Procviþování rýsování rĤzných druhĤ þar. Užití technického písma. Zobrazování a kótování plochých tČles hranatých a zaoblených s kulatými a þtvercovými dírami. Užití kót ve stavebnictví. Pravoúhlé promítání na dvČ vzájemnČ kolmé prĤmČtny. Sestrojování pĤdorysu a nárysu kvádru, krychle, šestibokého hranolu a válce v jednoduchých pĜípadech.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Sestrojit síĢ kužele. ěešit nároþnČjší úlohy z praxe na výpoþty povrchĤ a objemĤ kužele, jehlanu a koule. Komolý jehlan, komolý kužel. Jejich sítČ, povrch a objem. Užití v praxi.
Základy finanþní matematiky
Rýsovat rĤzné druhy þar a znát jejich užití. Užívat kóty v jednoduchých pĜípadech ve strojírenství. Sestrojit sdružené prĤmČty kvádru, krychle, válce v jednoduchých pĜípadech.
Uþivo
Úrok. Jistina. Úroková doba. Úrokovací období. Úroková míra. Jednoduché úrokování. Složené úrokování. ***** Výpoþet úroku, urþování poþtu dní úrokové doby. Jednoduché úrokování. Složené úrokování. ěešení slovních úloh z praxe.
Co by mČl žák umČt
Vypoþítat úrok z dané jistiny za urþité období pĜi dané úrokové míĜe. Urþit hledanou jistinu. ProvádČt složené úrokování. Vypoþítat úrok z úroku.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva ěešení konkrétních problémĤ z praxe rodiþĤ. Valuty, devizy, pĜevody mČn. ěešení úloh kombinovaného úrokování.
Základy rýsování (alternativní tématický celek)* Uþivo
Co by mČl žák umČt
Druhy þar. Technické písmo. Kótování. Kóty ve strojírenství. Kóty ve stavebnictví. Pravoúhlé promítání. Sdružené prĤmČty hranolu a válce. ***** 100
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Sdružené prĤmČty jehlanu a kužele. Technické námČty ze strojírenství podle skuteþnosti. * Tento celek mĤže vyuþující zaĜadit podle svého uvážení a skladby žákĤ ve tĜídČ místo nČkterého z algebraických celkĤ 9. roþníku nebo jeho þásti (napĜ. místo celku Lomený výraz).
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Matematické pojmy a vztahy je tĜeba vytváĜet systematicky od 1. roþníku, a to v oblasti aritmetiky, algebry, geometrie i statistiky a užití výpoþetní techniky. Matematika tvoĜí systém (konstrukci), kterou nelze v žádném roþníku pĜerušit, proto jsou nedílnou souþástí výuky každého roþníku "Souhrnná cviþení" v prĤbČhu roþníku a "ZávČreþné opakování" na konci každého roþníku. Z dĤvodu zajištČní návaznosti mezi 1. a 2. stupnČm základní školy je na zaþátek 6. roþníku zaĜazen tématický celek Shrnutí a opakování uþiva 1. - 5. roþníku, a to jak z aritmetiky, tak geometrie. Toto opakování zajistí též stmelení nového kolektivu žákĤ a vyrovnání jejich vČdomostí a dovedností. Ve výuce matematice se každý pojem postupnČ vyvíjí a dotváĜí, proto jednotlivé tématické celky musí na sebe navazovat, a to vþetnČ symboliky i dikce. Typickým rysem vyuþování matematice je samostatné Ĝešení úloh a problémĤ vyžadujících matematické postupy. Výuka matematice musí probíhat systémem "zpČtné vazby", založené na tvoĜivosti každého žáka a reakci uþitele, který zobecĖuje "objevy" žákĤ. Žáky je tĜeba postupnČ uþit tlumoþení kvantitativních a logických vztahĤ každodenního života do jazyka matematiky, tak aby byli schopni po ukonþení základní školy své vČdomosti a dovednosti osvojené bČhem výuky užívat pĜi Ĝešení problémĤ a úloh na nČ kladených. Do 9. roþníku je zaĜazen tématický celek Rýsování, který není povinným celkem pro všechny žáky, ale je možno jej alternativnČ zaĜadit místo nČkterého obtížného algebraického celku nebo jeho þásti. ZaĜazení tohoto celku závisí na rozhodnutí vyuþujícího podle skladby žákĤ ve tĜídČ.
101
Prvouka
PRVOUKA Specifické cíle Prvouka uvádí žáky do prostĜedí školy a Ĝádu školního života a pomáhá jim pĜeklenout nároþné období, kterým je pro nČ zahájení pravidelné školní docházky. VytváĜí pĜedpoklady pro formování základních pracovních i režimových návykĤ a dává podnČty k rozvoji schopností úþelnČ organizovat þas práce, zábavy a odpoþinku podle vlastních potĜeb i oprávnČných nárokĤ jiných. PĜedmČt však pĜedevším žákĤm pĜedkládá nové poznatky a dovednosti z rĤzných oblastí života. VytváĜí základní pĜedstavy o nejbČžnČjších skuteþnostech a zákonitostech v pĜírodČ i spoleþnosti, o lidských þinnostech, výtvorech a vztazích i o nejdĤležitČjších podmínkách života. NámČty spojuje do jednoduchého systému základních poznatkĤ, vztahĤ a zpĤsobilostí, otevírá prostor pro jejich praktické ovČĜení ve škole a pro porovnání se zkušenostmi ze života v rodinČ, z þinností mimo školu, z pĜedškolní výchovy. VytváĜí a posiluje u žákĤ vnímavý vztah k jejich okolí. Pomáhá jim formovat základní vztah k životu, vlastní osobČ, jiným lidem a živoþichĤm, k lidským þinnostem, k pĜedmČtĤm, které lidé vytvoĜili, k životnímu prostĜedí domova a pĜírody nejbližšího okolí. Uþí je jednat a rozhodovat se v bČžných i ménČ obvyklých životních situacích, spoléhat na sebe, ale i na možnou pomoc jiných. Formuje základní vČdomí odpovČdnosti žákĤ za vlastní zdraví a bezpeþnost, za své chování, jednání a rozhodování, za plnČní zadaných úkolĤ, za svČĜené a spoleþné pĜedmČty, rostliny nebo zvíĜata. PČstuje tak u nich jak základy uvČdomování si vlastní individuality (individuální výluþnosti), tak i potĜebné vČdomí sounáležitosti s lidmi, pĜírodou, vČcmi a dČji kolem nich. Svým obsahem i výchovným zamČĜením otevírá prvouka cestu k utváĜení základních potĜebných životních postojĤ a hodnotových orientací žáka. Vyuþování žákĤ se zamČĜuje pĜedevším na to, aby: si osvojili schopnost vnímavČ sledovat život kolem sebe, orientovali se v nČm, chápali ho jako urþité uspoĜádání skuteþností, které na sebe navazují nebo se ovlivĖují a které pro nČ mohou být pĜíznivé a rozvíjející, ale i omezující, se nauþili vyjadĜovat vlastní názory v pĜimČĜené mezilidské komunikaci a respektovat názory druhých, si osvojili potĜebné základní vČdomosti o sobČ, jiných lidech, živoþiších a rostlinách, o škole, rodinČ a životČ v nejbližším okolí, o þinnostech a výtvorech lidí, o vztazích mezi lidmi, vztazích þlovČka k pĜírodČ a ke zdraví, orientovali se v potĜebných souvislostech a samostatnČ nebo za pomoci dospČlých je využívali v každodenním životČ, si osvojili základní dovednosti a návyky potĜebné pro plnČní vzdČlávacích i jiných povinností a úkolĤ, pro snadnou a bezkonfliktní komunikaci s okolím, pro ochranu svého zdraví a bezpeþnosti i pro pĜíjemný odpoþinek a naplnČní volného þasu, chápali význam spolupráce, pomoci i odpovČdnosti a dávali pĜednost þinnostem postavených na tČchto vztazích, hledání a objevování nového pro nČ bylo pĜirozené a ve všech þinnostech spojených s poznáváním i ovČĜováním poznaného nalézali radost a uspokojení.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Prvouka je koncipována jako soubor vzdČlávacích námČtĤ, které jsou podle obsahové pĜíbuznosti þlenČny do jednotlivých témat, ale ve své podstatČ tvoĜí jeden celek vnitĜnČ propojený zĜejmými souvislostmi a vztahy.
102
Prvouka
Znamená to, že uþivo prvouky není striktnČ rozdČleno do jednotlivých roþníkĤ a uþitel sám vybírá a sestavuje ve shodČ se svými pedagogickými zámČry, svými zkušenostmi, pĜípadnČ používanými uþebnicemi z konkrétních témat souvislý program vzdČlávání. Základním principem þlenČní uþiva prvouky je roþní cyklus, který v každoroþním opakování pĜináší žákĤm nové námČty, a žák - þlovČk, který pĜírodou v jejích promČnách "prochází", uþí se jí rozumČt, chránit ji, žít v ní. Výuka logicky zaþíná s poznatky a þinnostmi, které jsou žákĤm nejznámČjší a nejbližší (Moje rodina, Domov, Naše obec) nebo ho od vstupu do školy významnČ ovlivĖují (Jsem školák, Práce a volný þas, Zdraví, nemoc, denní režim, osobní hygiena, první pomoc, Osobní bezpeþí ap.). PostupnČ s opakováním a rozšiĜováním "základních" témat se dochází k tématĤm obecnČjším a k námČtĤm ménČ známým. VýbČr uþiva se Ĝídí i dalšími skuteþnostmi, jako je umístČní školy, realita nejbližšího okolí, její promČny ap. Do výbČru uþiva se promítá i úroveĖ a zájem žákĤ, jejich zkušenosti a postupné vývojové a rozvojové zmČny, které navozují i zdĤvodĖují opakovaný návrat k nČkterým tématĤm, k jejich rozvíjení a uplatĖování v nových vztazích, stejnČ jako možné využití rozšiĜujícího uþiva. RámcovČ je možné Ĝíci, že v 1. roþníku je vhodné þerpat pĜedevším z témat 1 - 4, 7, 10, 11, 13, 14, ve 2. roþníku 2 - 5, 7, 9 - 11, 13, 14, ve 3. roþníku pak z výše uvedených i ostatních témat. PĜedložené uþební osnovy tvoĜí obsahový rámec, v nČmž uþitel v každodenním styku se žáky rozhoduje o koneþném výbČru uþiva, o prostoru, který jednotlivým námČtĤm vČnuje, o možném obohacení uþiva o rozšiĜující námČty, pĜípadnČ o zdĤvodnČné redukci tématu. Osvojování uþiva prvouky je založeno pĜedevším na rĤzných þinnostech a hrách podporujících tvoĜivé poznávání, osvojování potĜebných dovedností a utváĜení vztahu k okolnímu svČtu. Základem je pozorování, pojmenovávání a porovnávání skuteþnosti, její zachycení a hodnocení ve vlastních výtvorech a názorech, sledování životních situací, jejich "napodobování" a rozvíjení v modelových hrách (scénkách), výmČna zkušeností a zážitkĤ žákĤ apod. Uþitel má možnost doporuþené þinnosti dále doplĖovat, dotváĜet a rozvíjet. Významnou roli ve výuce prvouky hraje také schopnost uþitele (školy) vytváĜet vhodný pracovní režim a klima, které by žákĤm umožnily ovČĜit si vlastní poznatky a dovednosti v praxi a sladit základní životní potĜeby a fyziologické funkce s realitou výuky i života školy. Takové podmínky a vztahy vedou k atmosféĜe dĤvČry, dávají možnost ptát se, porovnávat zkušenosti, nalézat pochopení pro vlastní pohled na objevování svČta, pro osobní problémy apod. V tomto smČru je velmi dĤležitá i spolupráce uþitele s rodiþi žákĤ a dalšími výchovnými pracovníky (na škole i mimo školu).
1. - 3. roþník 1. Jsem školák Uþivo vstup do školy - zmČna v dosavadním zpĤsobu života nové vztahy - ke spolužákĤm, uþitelĤm, pracovníkĤm školy uþení - základní þinnost ve škole (poznávání, nové návyky, dovednosti, spolupráce, úkoly ap.); pomĤcky, vhodné obleþení prostory školy a jejich funkce - uþebny, šatny, Ĝeditelna, sborovna, kabinety, odpoþinkové prostory, sportovištČ, okolí školy školní režim a Ĝád, jak je škola organizována - rozvrh hodin, pĜestávky, volné dny, prázdniny; stravování, pohyb v prostorách školy aj. vhodné prostĜedí pro práci a odpoþinek ve škole, zdravé pracovní a odpoþinkové návyky sezení, stání, nošení školní tašky, pohybová aktivita aj. 103
Prvouka
Prvouka
bezpeþná cesta do školy a ze školy; þinnost chodce v silniþním provozu ***** poznávání prostorĤ školy, orientace ve škole a nejbližším okolí bezpeþný pĜíchod do školy a odchod ze školy podle dopravních znaþek a svČtelné signalizace osvojování vhodného chování ke spolužákĤm (k chlapcĤm, dívkám), uþitelĤm, jiným osobám; zpĤsoby vstupu do rĤzných místností ve škole, chování v jídelnČ ap. osvojování zpĤsobĤ a možností vyjádĜit svá pĜání, názory, problémy ukázky nejvhodnČjších pracovních a odpoþinkových poloh, správného nošení aktovky, vhodné relaxace ap. upevĖování základních režimových návykĤ - stravování, pitný režim, osobní hygiena ap.
orientovat se rámcovČ v profesi svých rodiþĤ pĜimČĜenČ se chovat ke starším a mladším þlenĤm rodiny, domácím zvíĜatĤm, rostlinám, vlastnímu i spoleþnému majetku uplatĖovat vhodné chování ve škole a pĜi þinnostech mimo budovu školy jako výraz "reprezentace" rodiny projevovat radost se zdaĜilých rodinných akcí a událostí, umČt o nich vyprávČt, znázorĖovat je kresbou, dramatickou scénkou ap. svČĜit se s osobním problémem vzniklým mimo školu
Co by mČl žák umČt dojít (dopravit se) bezpeþnČ a nejkratší cestou do školy a zpČt orientovat se ve škole a v blízkém okolí školy vČdČt, že i ve škole a jejím okolí jsou místa (vznikají situace), kde mĤže docházet k úrazĤm (konfliktĤm); vČdČt, jak se chovat, aby se podílel na pĜíznivé atmosféĜe ve tĜídČ a nedocházelo k ohrožení jeho zdraví vytváĜet si svĤj nejvhodnČjší zpĤsob práce a odpoþinku; dodržovat základní režimové návyky v prĤbČhu dne a týdne (s pomocí uþitele a rodiþĤ) vhodnČ se chovat ke spolužákĤm a uþitelĤm, umČt se obracet na uþitele o radu a pomoc, svČĜit se s problémem, udržovat poĜádek, neniþit vybavení školy použít nejdĤležitČjší spojení na rodiþe - adresy, telefony PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva: oblíbené þinnosti jednotlivých þlenĤ rodiny, þím jim udČlám radost rodina o víkendu historie rodiny, rodinné tradice opuštČné, osiĜelé, adoptované dČti; dČti v dČtských domovech, vesniþkách SOS, nových rodinách; osamČlí lidé, domovy dĤchodcĤ - rĤzné formy pomoci další témata týkající se života rodiny a postavení žáka (dítČte) v rodinČ - starší a mladší sourozenci ap.
3. Domov V tématu je tĜeba pamatovat na rozdíly mezi vesnickým a mČstským prostĜedím. Uþivo
informace o þinnostech školy - nástČnky, školní þasopis, školní rozhlas atd. þinnosti mimo vyuþování - školní družina, zájmové kroužky; soutČže, výlety ap. volná témata související s chodem školy a s rolí žáka ve škole - co se mi ve škole líbí, nelíbí a proþ, jak bych to zmČnil, co bych rád ve škole dČlal atd.
2. Moje rodina
Uþivo
pĜíbuzenské vztahy v rodinČ - otec, matka, syn, dcera, bratr, sestra, prarodiþe, širší pĜíbuzenské vztahy; podobnosti ve vzhledu, zvycích ap. vztahy mezi þleny rodiny - úcta, pomoc, vzájemné pochopení, ochrana, chování k mladším a starším þlenĤm rodiny, komunikace s blízkým þlenem rodiny a s ménČ známou osobou život rodiny - Ĝád (pravidla) rodinného života, rozdČlení rolí v rodinČ, práva a povinnosti þlenĤ rodiny, jejich podíl na chodu domácnosti, spoleþné þinnosti rodiny, péþe o nemocné a handicapované þleny rodiny, péþe o domácí zvíĜata a rostliny, péþe o vybavení bytu, majetek ap. významné události v rodinČ - narození nového þlena, setkávání, oslavy problémy v rodinČ - rozchod rodiþĤ, smrt þlena rodiny aj. ***** vyjadĜování pĜíbuzenských vztahĤ v rodinČ a þinností jednotlivých þlenĤ rodiny (slovem, kresbou, dramatizací) významné události v rodinČ, život v rodinČ (vyjádĜení vlastních zážitkĤ slovem, kresbou ap.) Co by mČl žák umČt rozlišovat základní i širší pĜíbuzenské vztahy charakterizovat rozdČlení rolí v rodinČ, pojmenovat základní povinnosti a úkoly þlenĤ rodiny 104
domov - místo, kde bydlím, kde nalézám ochranu, pochopení, soukromí, radost bydlištČ - adresa, telefon dĤm - jeho oznaþení, þlenČní; byt - jednotlivé místnosti, jejich funkce a vybavení okolí bydlištČ - nejbližší ulice, parky, námČstí, významné budovy, místo pro hry; nejbližší stanice hromadné dopravy, pošta (telefon), zdravotní zaĜízení, obchody ap. prostĜedí v okolí bydlištČ, þinnosti zlepšující a zhoršující prostĜedí - ochrana zelenČ, úklid; odpady, niþení budov, soch ap. (malování, rozbíjení) vztahy v místČ bydlištČ - kamarádské, sousedské, neosobní; host, hostitelské povinnosti, chování k hostĤm; dĤvČra a opatrnost v osobních vztazích spoleþné þinnosti rodiny vytváĜející pocit domova - stolování, domácí práce, hra, vyprávČní, návštČva kina, divadla, ZOO, výlety, víkendové pobyty atd. ***** popis domova a jeho okolí (slovem, kresbou) porovnávání (výmČna) zkušeností z rodinných þinností, návštČv (slovem, kresbou, scénkou) co v okolí mého bydlištČ zlepšuje, zhoršuje životní prostĜedí, jak já mohu pĜispČt (výmČna nápadĤ, vlastních zkušeností, ukázky vhodných a nevhodných pĜíkladĤ pĜi vycházkách) zážitky z návštČv kina, divadla, výstavy, výletu ap. (slovem, kresbou, scénkou ap.)
Co by mČl žák umČt uvést plnou adresu a telefon, vČdČt, že není vhodné sdČlovat tyto informace cizím lidem orientovat se v þlenČní domu a bytu, znát funkce jednotlivých prostorĤ domu a bytu bezpeþnČ se orientovat v nejbližším okolí bydlištČ, v pĜípadČ pochyb se zeptat na cestu, znát nejkratší a nejbezpeþnČjší trasu domov - škola pĜimČĜenČ svému vČku se chovat na ulici, hĜišti, v parku, dopravních prostĜedcích umČt použít domácí, pĜípadnČ veĜejný telefon projevit snahu pĜispČt ke zlepšení prostĜedí domova (za pomoci uþitele a rodiþĤ)
105
Prvouka
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva zaĜízení bytu, výzdoba; mĤj samostatný (spoleþný) pokoj další volná témata související s domovem a bydlením; þinnosti vhodné a ménČ vhodné, zdravé a nezdravé bydlení dĜíve a nyní pamČtihodnosti v místČ bydlištČ širší pojetí domova - spoleþná zem, jazyk, tradice
4. Naše obec V tématu je tĜeba pamatovat na rozdíly mezi vesnickým a mČstským prostĜedím. Uþivo název obce a jejích þástí, poloha v krajinČ, smČry do sousedních obcí (þástí obce) oznaþení obce, centrum, význaþné orientaþní body v obci hlavní komunikaþní síĢ - oznaþení ulic, orientaþní a informaþní tabule, hromadná a osobní doprava, nejþastČjší dopravní znaþky v obci, svČtelná signalizace významná místa v obci a jejich význam - obecní (mČstský) úĜad, policie, hasiþi, nemocnice, pošta, nádraží, obchody, výrobní podniky - oznaþování významných budov, dĤležitá telefonní þísla 150, 155, 158 kulturní a spoleþenský život v obci - škola, knihovna, muzeum, kostel, kino, divadlo, sportovištČ aj. historická a památná místa v obci - zámek, radnice ap. životní prostĜedí v obci – ochrana zelenČ, péþe o památky, zneþišĢující vlivy ***** základní orientace v obci nebo její nejbližší þásti, poznávání významných míst (pĜi vycházkách, na fotografiích ap.) konkrétní pomoc pĜi udržování životního prostĜedí obce, napĜ. starost o þást zelenČ v blízkosti školy ap. zážitky z návštČvy kulturních a historických míst, ze spoleþenských, kulturních a sportovních akcí v obci (slovem, kresbou, dramatizací) vytváĜení kartiþek (osobních seznamĤ, které mohu mít stále u sebe) s dĤležitými telefonní mi þísly vytváĜení jednoduchých orientaþních náþrtkĤ obce Co by mČl žák umČt pojmenovat nejdĤležitČjší þásti a místa obce orientovat se v obci, urþit základní smČry do jiných þástí obce (do jiných obcí) a umístČní význaþných budov a objektĤ - úmČrnČ k velikosti obce znát dopravní prostĜedky v obci a bezpeþnČ cestovat bez pĜestupu do nepĜíliš vzdáleného místa znát nejdĤležitČjší telefonní þísla na záchrannou službu, policii, hasiþe a umČt telefonicky pĜivolat jejich pomoc projevit zájem o významná místa v obci, poznávat je a chovat se k nim ohleduplnČ, s úctou (pod vedením uþitelĤ, rodiþĤ); být schopen o nich vyprávČt, vyjadĜovat své dojmy PĜíklady rozšiĜujícího uþiva další významná místa v obci a jejím okolí - galerie, výstavní síĖ, synagoga ap. symboly obce, významná výroþí obce, významné tradice, povČsti - významné osoby a funkce v obci - starosta, Ĝeditel školy, Ĝeditel továrny, lékaĜ, pĜedstavitelé církví, význaþní umČlci, sportovci, politici ap. 106
Prvouka
rekreaþní místa v obci a blízkém okolí práce se slepým a poloslepým plánkem obce volná témata související s problematikou obce
5. Krajina kolem nás V tématu je tĜeba pamatovat na rozdíly mezi vesnickým a mČstským prostĜedím. Uþivo krajina v okolí obce, typ krajiny - rovina, pahorkatina, hory povrch krajiny - tváĜnost krajiny, vodní toky a plochy, rostlinný kryt, živoþichové v místní krajinČ osídlení, doprava, prĤmyslové stavby, využití pĤdy, rekreaþní oblasti lidské zásahy v krajinČ, jejich vliv na životní prostĜedí, ochrana krajiny, chránČné oblasti orientace ve volné krajinČ podle pĜírodních úkazĤ, kompasu, buzoly, urþování svČtových stran ***** pozorování a popis místní krajiny urþování svČtových stran podle pĜírodních úkazĤ, kompasu nebo buzoly vyhledávání orientaþních bodĤ v krajinČ, zhotovování jednoduchých náþrtkĤ, chĤze k blízkému objektu podle kompasu, turistického znaþení práce s mapou, plánem - porovnávání se skuteþností, þtení základních údajĤ z plánu obce, turistické mapy práce s pískovým modelem krajiny Co by mČl žák umČt ukázat hlavní zemČpisné dominanty v místní krajinČ, vodní toky a plochy, silnice, železniþní traĢ, lesní a rekreaþní oblasti a uvést jejich názvy popsat základní þinnosti þlovČka v krajinČ a jejich vlivy na životní prostĜedí krajiny urþit hlavní svČtové strany podle kompasu nebo buzoly urþit svČtové strany na mapČ, znát význam barev na mapČ chápat nebezpeþí osamoceného pohybu v krajinČ - srázy, vodní toky a plochy, rozsáhlost lesĤ, promČnlivost poþasí, sníh atd. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva okolní krajina dĜíve a nyní, jak se krajina mČní - obrazy, fotografie, þetba textĤ z historie regionu krajina v jiných þástech naší zemČ, v jiných zemích moje cesta do zahraniþí, srovnávání s místní krajinou další volná témata související s krajinou a jejími vlastnostmi
6. VČci a þinnosti kolem nás Uþivo rĤzné materiály kolem nás - dĜevo, papír, látka, kov, umČlá hmota atd.; jak se získávají, vyrábČjí, k þemu se používají pĜedmČty denní potĜeby - obleþení, hygienické potĜeby, potĜeby na vaĜení a stolování, psací potĜeby, nábytek atd. pĜedmČty pro zábavu a zkrášlení života - hraþky, knihy, hudební nástroje, obrazy, fotografie filmy, sportovní náþiní aj.
107
Prvouka
Prvouka
jak se lidé baví a tráví volný þas - divadla, kina, muzea, galerie, sportovištČ, taneþní zábavy, cesty do pĜírody ap. informace v životČ lidí - noviny, þasopisy, televize, rozhlas, dopisy, poþítaþe atd. jak lidé cestují - kola, auta, vlaky, autobusy, tramvaje, metro, letadla, lodČ ap. jak lidé nakupují - rĤzné obchody; prodavaþ a zákazník; rĤzné zpĤsoby nákupu (pĜímo, podle katalogu ap.) a úhrady zboží (penČzi, platební kartou ap.) služby - lékaĜ, veterináĜ, knihovna, opravny, úklid, odvoz odpadkĤ, pĤjþovny atd. vkusné a nevkusné, vhodné a nevhodné vČci kolem nás ***** poznávání rĤzných materiálĤ a jejich využití práce a manipulace s pĜedmČty denní potĜeby poznávání bČžného života na vycházkách v obci a okolí, na výletech, ve filmech atd.; Ĝešení nČkterých praktických þinností (odeslání dopisu, nákup aj.) v modelových, pĜípadnČ skuteþných situacích vyjadĜování zkušeností ze svČta, který žáky obklopuje, a událostí, které zažili (vyprávČní, kresba, dramatizace) ukázky výsledkĤ zájmové þinnosti - hra na hudební nástroj, modely, ruþní práce, sbírky ap.
vztah þlovČka a pĜírody, citlivé a úþelné využívání pĜírody, necitlivé zásahy do pĜírody, ochrana pĜírody, péþe o pĜírodu základní vlastnosti pĜedmČtĤ: skupenství, tvar, rozmČr, hmotnost, teplota, struktura (povrch), barva, lesk, vĤnČ aj. ***** pozorování promČn pĜírody v jednotlivých roþních obdobích, pravidelné pozorování poþasí prĤbČžné zaznamenávání kalendáĜ pĜírody pozorování a porovnávání vlastností vody, vzduch, pĜírodnin jednoduché fyzikální a chemické pokusy s použitím základních mČĜících pomĤcek: vah, teplomČrĤ, mČĜítka (pásma), zkumavek, kalibrovaných nádobek ap. - vyjádĜení, zaznamenání zjištČných skuteþností (slovem, písemnČ, kresbou) pozorování a porovnávání pĜedmČtĤ a jejich vlastností
Co by mČl žák umČt vnímavČ pozorovat svČt kolem sebe, vyprávČt o nČm, ptát se na vČci, které nechápe rozpoznat rĤzné materiály a orientovat se v jejich výrobČ a použití; tvoĜivČ je využívat ve své þinnosti rozlišovat pĜedmČty denní potĜeby, pĜedmČty pro práci a zábavu, orientovat se v jejich využití znát a chápat nejrozšíĜenČjší þinnosti lidí - práce, zábava, umČní, cestování, nakupování, získávání informací atd. zaĜídit jednoduché záležitosti - napĜ. podat dopis; nakoupit nČkteré bČžné pĜedmČty - potraviny, noviny aj. chápat, že existují pČkné a nepČkné (nevkusné) vČci, vhodné a nevhodné chování, estetický a neestetický pohyb atd. (s pomocí uþitele se snažit je odlišovat) PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Co by mČl žák umČt popsat promČny pĜírody v jednotlivých roþních obdobích, chápat pĜíþiny nČkterých pĜírodních dČjĤ a zákonitostí popsat vlastnosti nČkterých látek a jejich zmČn na základČ pozorování a pokusĤ vysvČtlit základní význam vody, vzduchu, ohnČ, nerostĤ, hornin, pĤdy pro život þlovČka provádČt elementární pokusy s rĤznými látkami pĜi použití jednoduchých mČĜících pomĤcek a dodržování zásad bezpeþnosti PĜíklady rozšiĜujícího uþiva rozmanitost pĜírody, pĜírodní jevy, dČje, zákonitosti pitná, užitková a odpadová voda - šetĜení vodou sledování þistoty vzduchu a omezení þinností pĜi smogovém zamoĜení podnebí a poþasí v jiných þástech svČta, pĜírodní živelné pohromy podnebí, rozdíly v nČkterých þástech svČta, vliv podnebí na pĜírodu a život organismĤ (vlastní zkušenosti z pĜípadných cest do zahraniþí ap.) další volná témata související s pĜírodou
8. Život v pĜírodČ
co lidé používali dĜíve, co dnes jak se mČní život v obci a okolí život v jiných þástech svČta, rĤzné odlišné zvyky další vhodná témata podporující poznávání okolního svČta
Uþivo
živá pĜíroda, jedineþnost života na Zemi, podmínky života organismĤ promČny pĜírody v jednotlivých roþních obdobích, reakce organismĤ na roþní období neživá pĜíroda, pĜírodniny voda, její výskyt, vlastnosti, formy, þistota a úprava vody, ochrana vodních zdrojĤ vzduch, jeho vlastnosti, proudČní vzduchu, þistota a ochrana ovzduší - poþasí, zmČny poþasí oheĖ, jeho vlastnosti; ochrana pĜed požáry, popálením, ochrana pĜed bleskem nejznámČjší nerosty a horniny, které se vyskytují v blízkém okolí, jejich vlastnosti a výskyt, hospodáĜsky dĤležité horniny a nerosty pĤda, její vznik a vlastnosti, využívání a ochrana pĤdy
život, jeho rĤzné podoby a formy rostliny - znaky života rostlin, jejich životní potĜeby a projevy, prĤbČh života rostlin známé a snadno dostupné druhy rostlin, stavba tČla a jeho þástí u nČkterých druhĤ rostlin, funkce jednotlivých þástí rostlin význam rostlin pro þlovČka - okrasné, užitkové; péþe o rostliny v pĜírodČ, v domácnosti; chránČné, ohrožené rostliny živoþišná Ĝíše - znaky života živoþichĤ, jejich životní potĜeby a projevy, prĤbČh a zpĤsob života živoþichĤ základní skupiny živoþichĤ, stavba tČla vybraných živoþichĤ, funkce jednotlivých þástí tČla živoþichové ve volné pĜírodČ živoþichové chovaní lidmi - užitková, hospodáĜská, domácí zvíĜata chránČné a ohrožené druhy živoþichĤ, péþe o živoþichy v pĜírodČ a v zajetí ***** sledování života rostlin, jejich reakce na svČtlo, teplo, vodu; samostatné pČstování nČkteré rostliny
108
109
7. PĜíroda Uþivo
Prvouka
pozorování práce na poli, v sadu, parku, zahradČ ap. (podle podmínek školy); popis pozorovaných skuteþností (slovem, kresbou) popis a urþování nČkterých rostlin a jejich þástí podle charakteristických znakĤ, práce s obrazy, modely kvČtĤ a plodĤ pozorování a porovnávání životních projevĤ rĤzných živoþichĤ v pĜírodČ v rĤzných roþních obdobích (podle podmínek školy); vyjádĜení pozorovaných skuteþností (slovem, kresbou) popis a urþování známých zvíĜat podle typických znakĤ, práce s obrazy, modely zvíĜat péþe o drobná nenároþná zvíĜata ve škole, doma – zaznamenávání rĤstu a projevĤ živoþichĤ (slovem, kresbou) Co by mČl žák umČt uvést nejznámČjší rostliny a živoþichy vyskytující se v obci a jejím okolí, urþit je podle nČkterých þástí (list, kvČt, plod - tvar hlavy tČla ap.) poznat zástupce jednotlivých rostlin a živoþichĤ i z jiných oblastí podle jejich typických znakĤ vysvČtlit rozdíly mezi dĜevinami, bylinami, houbami - savci, ptáky, plazy, rybami, obojživelníky, hmyzem ap. oznaþit nČkteré okrasné, užitkové a chránČné rostliny - volnČ žijící hospodáĜská i domácí zvíĜata a uvČdomovat si rozdíly jejich existence vysvČtlit význam chránČných území, zoologických zahrad, botanických zahrad vypČstovat nenároþnou rostlinu vhodnČ zacházet s drobnými domácími zvíĜaty, znát pravidla bezpeþnosti pĜi kontaktu s neznámými (jedovatými) rostlinami a zvíĜaty PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
závislost rostlin a živoþichĤ na sobČ, pĜirození nepĜátelé, pĜírodní rovnováha, potravní ĜetČzec význam zelenČ pro život na zemi práce na zahradČ zajímavosti (rekordy) ze života rostlin a zvíĜat další témata ze života rostlin a zvíĜat
9. ýlovČk Uþivo þlovČk nejinteligentnČjší živoþich; spoleþné a odlišné znaky, potĜeby a projevy þlovČka a jiných živoþichĤ - Ĝeþ, myšlení vrozené biologické rozdíly mezi lidmi - vČk, pohlaví, výška, barva pleti, barva vlasĤ a oþí ap. lidská postava, stavba tČla a jeho þástí, nejdĤležitČjší vnČjší a vnitĜní ústrojí a orgány, jejich funkce lidské smysly - zrak, sluch, hmat, þich, chuĢ prĤbČh (etapy) lidského života základní životní potĜeby a projevy þlovČka ***** urþování jednotlivých þástí tČla, které je vidČt, jejich popis podle skuteþnosti nebo modelu (slovem, kresbou) pozorování lidí, nalézání rozdílĤ a podobností mezi nimi; rozdíly mezi lidmi a jinými živoþichy sledování vlastních projevĤ, dovedností, vlastností; rozpoznávání a porovnávání rozdílĤ þinnosti pĜibližující význam smyslĤ, þinnosti s omezením smyslĤ (poznávání vČcí se zavázanýma oþima, v rukavicích ap.)
110
Prvouka
Co by mČl žák umČt popsat základní rozdíly mezi lidmi, mezi lidmi a jinými živoþichy urþit základní þásti lidského tČla, vþetnČ nejdĤležitČjších vnitĜních ústrojí, orgánĤ a orgánových soustav a orientovat se v jejich funkci orientovat se v etapách prĤbČhu lidského života (dČtství, dospívání, dospČlost, stáĜí), v lidských potĜebách a životních projevech PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
pĜíznivé a škodlivé vlivy pĜírody a prostĜedí na þlovČka s þím se þlovČk narodí, co mĤže a nemĤže bČhem života ovlivnit rozdíly mezi lidmi rĤzných þástí svČta co þlovČk zvládne - rĤzné významné výkony, schopnosti jak si þlovČk vylepšuje smysly a schopnosti - brýle, dalekohled, mikroskop, letadla, ponorky ap. další volná témata spojená s poznáváním þlovČka
10. Lidé a þas Uþivo den, þásti dne - þinnosti v prĤbČhu dne, noc, dny v týdnu, pracovní dny, dny volna, svátky Vánoce, Velikonoce aj. nejznámČjší regionální slavnosti hodiny, minuty, sekundy - mČĜení þasu mČsíce, roþní období, rok - kalendáĜní, školní prázdniny kalendáĜ, datum, letopoþet základní orientace v þase: teć, pĜed chvílí, za chvíli, dĜíve, pozdČji, vþera, zítra, pĜed týdnem, za týden, loni, letos, pĜíští rok, v budoucnu, dávno atd. rytmus života - fáze života od narození do stáĜí, pravidelnČ opakované þinnosti lidí - práce, odpoþinek, spánek, strava aj.; opakované dČje v pĜírodČ þasové vztahy v životČ - vrstevníci, mladý, dospČlý, starý respektování þasových potĜeb vlastních, ale i jiných lidí, zvíĜat a rostlin v rodinČ, ve škole ***** orientace v þase podle hodin a kalendáĜe, podle pravidelných denních þinností sestavení vlastního režimu dne (s pomocí uþitele a rodiþĤ), poznávání výhod pravidelností v denním režimu a možností Ĝídit se þasem - skuteþným, fyziologickým návyk na pravidelnČ opakované þinnosti ve škole sledování významných dat (rodiny, školy, státu) v kalendáĜi Co by mČl žák umČt orientovat se v þase, chápat rozdíl mezi dČjem v minulosti, v pĜítomnosti a v budoucnosti urþovat þas podle hodin a kalendáĜe pojmenovat názvy dnĤ, mČsícĤ, roþních období a jejich sled (v týdnu, roce), umČt charakterizovat mČsíce a roþní období dodržovat základní pravidelné þinnosti denního režimu i jejich vhodnou délku - þas k zahájení a ukonþení uþení, práce, hry, odpoþinku, þas k návratu domĤ apod.; þas vhodnČ využívat (za pomoci uþitelĤ a rodiþĤ) používat kalendáĜ; sledovat data narození þlenĤ rodiny i data jiných významných dnĤ a vČdČt, co se s nimi pojí - pĜání, dárek atd.
111
Prvouka
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Prvouka
volná témata spojená s prací a odpoþinkem
þasové posloupnosti známých událostí, vlastních zážitkĤ, pĜíbČhĤ jiných lidí, pohádek, povČstí ap. jak vypadal život, když byli rodiþe (prarodiþe) malí - rodinná alba, deníky, fotografie ap. život v dávné minulosti, památky na minulá období - stavby, obrazy, muzea, památné chránČné stromy atd. další volná témata spojená s þasovými vztahy
11. Práce a volný þas Uþivo pracovní þinnosti lidí, rĤzná povolání, tČlesná a duševní práce, stálá a sezónní práce, dČlba práce, nezamČstnanost výsledky práce a jejich ochrana - pĜedmČty, nápady, jiné hodnoty práce pro sebe, pro jiné, organizace práce, pracovní vztahy, vedoucí a podĜízení, odpovČdnost za výsledky práce úcta k práci, odmČna za práci - mzda, plat, ocenČní, radost z práce pracovní režim, doba práce a odpoþinku, pracovní volno, dovolená, prázdniny pracovní prostĜedí a jeho vliv na kvalitu práce, vhodné a nevhodné (škodlivé) prostĜedí volný þas a jeho využití - hry, kulturní zájmy, koníþky, cestování a poznávání jiných zemí, sporty ap. vhodnČ a nevhodnČ trávený volný þas, aktivní a pasivní odpoþinek, zpĤsoby rekreace, dostatek pohybových aktivit ***** poznávání jednotlivých povolání pĜi vycházkách v obci znázorĖování pĜedstav o jednotlivých profesích (slovem, kresbou, pohybem, dramatizací) pĜedávání vzájemných informací (zkušeností) z provozování rĤzných pracovních a zájmových þinností v jakém prostĜedí pracuji, hraji si (slovem, kresbou) co dČlám ve volném þase (výmČna zkušeností - slovem, scénkou, kresbou, ukázkami vlastních výtvorĤ ap.) Co by mČl žák umČt rozlišovat rĤzné pracovní þinnosti (povolání), uvČdomovat si je jich význam, zvlášĢ u lidí ve svém okolí poznat dobrou a špatnou práci, odsoudit niþení výsledkĤ práce (za pomoci uþitele) zhodnotit svĤj režim dne a náplĖ volného þasu, snažit se o pĜípadné zlepšení - zaĜazení rozmanitých aktivních þinností (s pomocí uþitele a rodiþĤ) chápat význam pohybových þinností pro zdraví a odpoþinek, naplnit svĤj volný þas 2 - 3 hodinami aktivního pohybu dennČ potĜebných pro rozvoj zdatnosti a zdraví (s pomocí uþitele a rodiþĤ) PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
12. Lidé a technika Uþivo
technika jako výsledek lidského vývoje, snahy vyĜešit problém - objevy a vynálezy, tvĤrþí práce rĤzné druhy techniky - dopravní, stavební, zemČdČlská, výrobní atd. nástroje a stroje, pracovní postupy zásady bezpeþnosti pĜi práci se známými nástroji a pĜístroji, první pomoc pĜi poranČní ***** seznámení s použitím a s obsluhou jednoduchých pĜístrojĤ - telefon, radiopĜijímaþ, televizor aj.) tvĤrþí þinnost rĤzného charakteru jako základ poznání tvoĜivého hledání a vymýšlení (v návaznosti na Praktické þinnosti) sledování þinnosti rĤzných strojĤ pĜi vycházkách do okolí školy, odhadování rychlosti dopravních prostĜedkĤ ap. ošetĜení drobných pracovních poranČní
Co by mČl žák umČt orientovat se ve svČtČ techniky, který ho bezprostĜednČ obklopuje, znát význam a potĜebu nČkterých nástrojĤ, pĜístrojĤ a strojĤ vČdČt, jak bezpeþnČ zacházet z nejbČžnČjšími nástroji a pĜístroji v domácnosti; umČt obsluhovat jednoduché pĜístroje denního použití fungující na baterie nebo ovládané v bezpeþné vzdálenosti od elektrického zdroje - hraþky na baterie, telefon, radiopĜijímaþ, televizor, MG a CD pĜehrávaþ, vysavaþ aj. chápat nebezpeþí nevhodné manipulace s elektrickými spotĜebiþi, neznámými pĜedmČty; uvČdomovat si škodlivé vlivy dlouhodobého používání televize, poþítaþe atd., regulovat délku pobytu u tČchto pĜístrojĤ (s pomocí uþitele, rodiþĤ) chápat nebezpeþí nevhodného chování v dopravČ (ve funkci chodce, cyklisty, spolujezdce, pasažéra) ošetĜit drobná poranČní (odĜeniny, drobné Ĝezné rány) PĜíklady rozšiĜujícího uþiva technika a energie, zdroje energie a surovin, využívání a ochrana pĜírody další technika þasto vidČná na televizních obrazovkách, þasopisech kosmická, spojová, výpoþetní ap. klady a zápory technického pokroku technika dĜíve a dnes významné osobnosti ve svČtČ techniky - vynálezci (pĜedevším naši) zajímavosti ze svČta techniky, technické rekordy další témata spojená s technikou
13. ýlovČk mezi lidmi Uþivo
vliv vČku nemocí, alergií, trvalého postižení ap. na schopnost vykonávat urþité práce, vČnovat se nČkterým zájmĤm pracovní vlastnosti - píle, odpovČdnost, vytrvalost, lenost, nezájem atd. která práce se mi líbí, þím bych chtČl být mé pracovní prostĜedí doma mé zájmy a koníþky
þlovČk tvor spoleþenský, potĜeba vzájemné pomoci, dorozumČní, poznávání jiných vzájemné seznamování lidí - blízkých, známých, cizích; podobnost a odlišnost lidí - pĤvod, barva pleti, jazyk, povolání a spoleþenské zaĜazení, schopnosti, povahové vlastnosti (kladné a záporné)
112
113
Prvouka
Prvouka
vztahy mezi lidmi - pĜátelské, neutrální, nepĜátelské; konflikty mezi lidmi, smírné a násilné Ĝešení základní spoleþenská pravidla chování mezi lidmi - ve škole, doma, na veĜejnosti; negativní projevy chování, jejich pĜíþiny, pĜedcházení, usmČrĖování ***** praktické zpĤsoby seznamování a komunikace mezi lidmi procviþování základĤ spoleþenského chování - v modelových i konkrétních situacích, ve škole i mimo školu pĜíklady Ĝešení konfliktních situací mezi lidmi (ve tĜídČ) dohodou, nenásilným zpĤsobem pĜíklady bezpeþnosti pĜi práci v rĤzných profesích (na vycházce, na obrázcích, vlastní zkušenosti ap.)
pravidelné provádČní základních hygienických návykĤ a péþe o zevnČjšek v prĤbČhu denního režimu nácvik dechových a pohybových kompenzaþních cviþení využitelných ve vyuþovacích hodinách i pĜi sedavých þinnostech doma
Co by mČl žák umČt pozdravit, pĜivítat se se známou osobou, pĜedstavit se osobČ, se kterou se setkává poprvé, rozlouþit se, umČt odpovídat na pĜimČĜené otázky, umČt se zeptat na vše, co ho zajímá vhodnČ se chovat v rĤzných situacích a uplatnit základní pravidla slušného chování (za pomoci uþitele a rodiþĤ) snažit se Ĝešit spory nenásilným zpĤsobem, nevynucovat si požadavky násilím, respektovat odlišné názory a zájmy jiných, jejich soukromí ap. (za pomoci uþitele a rodiþĤ) chápat nevhodnost neslušných, hrubých a urážlivých výrazĤ a nepoužívat je v rozhovoru s jiným þlovČkem poukázat na nevhodné chování, diskutovat o nČm
Co by mČl žák umČt uplatĖovat základní návyky osobní a intimní hygieny a pravidelnČ je Ĝadit do denního režimu chápat, že dostateþný spánek, odpoþinek a aktivní pohyb má velký význam pro zdraví þlovČka rozpoznat obvyklé pĜíznaky bČžných nemocí - bolest, nechuĢ k jídlu, malátnost, zimnice, prĤjem aj., vþas o nich informovat dospČlé; zmČĜit si teplotu dodržovat zásady podávání lékĤ - neužívat žádné léky bez vČdomí rodiþĤ, lékaĜe, uþitele; dodržovat pĜi nemoci pokyny lékaĜe, rodiþĤ dojít v pĜípadČ potĜeby do nejbližšího zdravotnického zaĜízení, pĜivolat telefonem první pomoc poskytnout první pomoc pĜi drobném poranČní a krvácení; znát zpĤsob sebeochrany pĜed nakažením krví (pĜenosem viru HIV/AIDS) - dĤsledné používání gumových rukavic nebo jiných náhradních pomĤcek pĜi styku s krvácejícím poranČním; znát umístČní obvazového materiálu, gumových rukavic - doma i ve škole PĜíklady rozšiĜujícího uþiva rĤzné druhy nemocí, pĜenos nemocí, možnost nakažení od zvíĜat léþení dĜíve a dnes další volná témata související s nemocemi, hygienou a denním režimem
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Výživa a zdraví
pomoc starým, nemocným a zdravotnČ postiženým lidem (co mĤžeme zvládnout ve svém vČku) základní lidská práva, práva dítČte (Úmluva o právech dítČte) mír, pĜátelské vztahy mezi lidmi rĤzných zemí základy olympijské myšlenky, chování fair play ve sportu (konkrétní ukázky a aplikace v pohybových þinnostech dČtí) sdružování lidí do spolkĤ a zájmových skupin, spoleþná zájmová þinnost zajímavosti o lidech v jiných zemích další témata týkající se vzájemných vztahĤ mezi lidmi
Uþivo
14. ýlovČk a zdraví Zdraví, nemoc, denní režim, osobní hygiena, první pomoc Uþivo zdraví a nemoc, bČžné nemoci a jejich obvyklé pĜíznaky, ochrana proti nemocem, oþkování chování nemocného doma, u lékaĜe a v nemocnici základní pravidla pĜi užívání lékĤ, nebezpeþí nevhodného užívání lékĤ zdravotnická zaĜízení v nejbližším okolí a jejich þinnost zdravý denní režim - práce, odpoþinek, pohyb, stravování, spánek aj. základní hygienické návyky, intimní hygiena, péþe o zevnČjšek drobná poranČní, první pomoc, uložení materiálu pro první pomoc v domácnosti (ve škole), pĜivolání pomoci dospČlého - lékaĜe ***** nácvik pĜivolání první pomoci a komunikace s lékaĜem – pĜesné popsání poranČní mČĜení teploty, ošetĜení drobných poranČní, stavČní krvácení
114
rozmanitost stravy - potraviny rostlinné a živoþišné, tekutiny, pochutiny vliv stravy na zdraví, preference urþitých druhĤ potravin - celozrnné peþivo, ryby, ovoce, zelenina denní stravovací a pitný režim, jeho význam pro zdraví rodinný stĤl a stolování nákup, pĜenášení a skladování potravin ***** zaĜazování jednotlivých potravin do skupin - masové, mléþné výrobky, obiloviny, luštČniny, zelenina, ovoce aj. sestavení seznamu potravin a nápojĤ prospívajících a neprospívajících zdraví sestavování jednoduchého jídelníþku z potravin podporujících zdraví, jeho porovnávání s vlastním jídelníþkem (s pomocí uþitele) Co by mČl žák umČt orientovat se ve stravČ rostlinného a živoþišného pĤvodu, v pochutinách a nápojích; dávat pĜednost potravinám nezbytným pro zdraví (s pomocí uþitele a rodiþĤ) chápat škodlivé vlivy sladkých, tuþných aj. pokrmĤ a jejich nadmČrné konzumace; snažit se je odmítat (s pomocí uþitelĤ a rodiþĤ) uplatĖovat zásady zdravého stravovacího a pitného režimu (s pomocí uþitelĤ a rodiþĤ) pĜimČĜenČ se chovat u rodinného stolu, ve školní jídelnČ, v restauraci i pĜi stravování v pĜírodČ nakoupit základní potraviny, rozlišovat mezi þerstvými, starými - zkaženými potravinami (s pomocí rodiþĤ)
115
Prvouka
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
jídlo þerstvé a upravované množství jídla a pití, které potĜebujeme bČhem dne a pĜi rĤzných þinnostech rozdíly ve stravování kojencĤ, malých dČtí a dospČlých úprava stravy pĜi nemocích - dieta rozdíly ve stravČ lidí a zvíĜat - co je vhodné pro lidi nemusí být vhodné pro zvíĜata a naopak další témata související se stravováním a stolováním
Návykové látky a zdraví Uþivo pĜírodní látky, jejich prospČšnost, škodlivost - léþivé minerální vody, léþivé rostliny, jedovaté rostliny a houby ap. bČžné léky, vitaminy, zásady jejich užívání, riziko užívání lékĤ bez doporuþení lékaĜe a vČdomí rodiþĤ chemické prostĜedky užívané v domácnosti a správná manipulace s nimi - lepidla, mycí a þisticí prostĜedky, barvy, laky, rozpouštČdla aj.; oznaþování zdraví škodlivých výrobkĤ a výrobkĤ ekologicky a zdravotnČ nezávadných tabák, alkohol, káva, drogy a jejich škodlivé úþinky na zdraví dar od cizího þlovČka jako možný zdroj škodlivých látek instituce pomáhající pĜi problémech s návykovými látkami dČtská krizová centra, linky dĤvČry ***** poznávání jedovatých rostlin - na vycházkách, obrazech, modelech nácvik dovednosti odmítat cigarety, alkohol a drogy (Ĝešení modelových situací) poznávání základních údajĤ o domácích pĜípravcích podle údajĤ na obalech komunikace s linkou dĤvČry, dČtským krizovým centrem (modelové situace) Co by mČl žák umČt znát nejznámČjších léþivé a jedovaté rostliny (houby), pĜedevším ty, které se nejþastČji vyskytují v okolí; chápat nutnost sbČru plodĤ a hub jen v pĜítomnosti dospČlých osob chápat nebezpeþí lékĤ užívaných bez vČdomí lékaĜe, rodiþĤ, uþitele a odmítat jakékoli pilulky (bonbóny ap.) od spolužákĤ nebo cizích osob; vþas upozornit na takového þlovČka bezpeþnČ zacházet s bČžnými mycími a þistícími prostĜedky používanými v domácnosti; znát rizika lepidel, barev, Ĝedidel aj. chemických látek a jejich používání bez dozoru dospČlých chápat zdravotní rizika tabáku a alkoholu, nápojĤ a pochutin obsahujících kofein i jiné návykové látky, rozhodnČ odmítat jejich užívání a experimentování s nimi (za pomoci uþitele a rodiþĤ)
Prvouka
tČlesný vzhled - mužský a ženský pól v pĜírodČ, základní anatomické odlišnosti mužského a ženského tČla, správné pojmy pro oznaþení jednotlivých þástí tČla, vþetnČ pohlavních orgánĤ vznik a vývoj jedince - poþetí, narození chování k novorozenci (elementární informace) (sexuální) chování mezi lidmi - mazlení, objímání, líbání sexuální zneužívání, zásady bezpeþného chování na veĜejnČ pĜístupných místech; ***** sledování péþe rodiþĤ v živoþišné Ĝíši o potravu pro mláćata, jejich zdraví a bezpeþí (v pĜírodČ, ve filmu) jednotliví þlenové rodiny v základních rolích a vztazích (situaþní hry) osvojování zpĤsobĤ pĜátelského (uctivého) chování ve tĜídČ a mimo školu - ke kamarádĤm, k dívkám, tČhotným ženám, novorozencĤm, starým lidem ap. osvojování asertivního chování, vyjednávání v kontaktu se spolužáky (interakþní hry) osvojování dovednosti Ĝíci "NE" nabídkám neznámých lidí, chování a dotýkání, které nechci (v modelových situacích) Osobní bezpeþí Uþivo bezpeþné chování v rĤzných prostĜedích - sám doma, sám na ulici, sám v dopravních prostĜedcích, výtahu atd. bezpeþné chování pĜi rĤzných þinnostech - pĜi práci, sportu, zábavČ atd. nebezpeþí zneužití mladšího a slabšího - šikanování, týrání, zastrašování atd. nebezpeþí pramenící z neznalosti vČcí, prostĜedí, situace, osob brutalita ve filmech a kreslených seriálech ***** osvojování zpĤsobĤ bezpeþného chování pĜi rĤzných þinnostech (pĜi vycházkách mimo školu v modelových situacích) nácvik vhodného chování pĜi snaze neznámého þlovČka o navazování kontaktĤ (v modelových situacích) osvojování rozhodných zpĤsobĤ odmítání rĤzných návrhĤ a lákání cizími osobami (v modelových situacích) procviþování dovednosti pĜivolat pomoc dospČlého a policie Co by mČl žák umČt
Základy rodinné a sexuální výchovy
vČdČt, že existují lidé, kteĜí jsou schopni zámČrnČ ublížit vČdČt, že nesmí bez svolení nikam odejít, pĜedevším s neznámou osobou, zĤstávat sám s cizí osobou, otevírat byt cizí osobČ, brát cokoli od neznámého atd.; použít nejzákladnČjší zpĤsoby chování zajišĢující bezpeþnost v rĤzných þinnostech a situacích (s pomocí dospČlého i samostatnČ) svČĜit se rodiþĤm, uþiteli, pĜíbuzným, lince dĤvČry nebo dČtskému krizovému centru s pĜípady ohrožování, šikanování i s jakýmikoli pocity vlastního ohrožení pĜivolat pomoc policie, zdravotníkĤ, záchranáĜĤ ap. vnímat nevhodnost brutálních filmĤ s projevy násilí, zabíjení ap. a odmítat je (za pomoci uþitele, rodiþĤ)
Uþivo
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
rodina ve svČtČ zvíĜat – biologické a sociální funkce lidská rodina - kdo do ní patĜí, funkce rodiny, typy rodin, rodinná atmosféra vztahy mezi lidmi - kamarádství, láska
policie a její význam pĜi ochranČ lidí a majetku další volná témata týkající se osobní bezpeþnosti
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva setkání se škodlivinami - nehoda, zvČdavost, zámČr volná témata doplĖující problematiku návykových látek
116
117
PĜírodovČda
PěÍRODOVċDA Specifické cíle PĜírodovČda jako syntetický pĜedmČt opírající se o vybrané poznatky z rĤzných pĜírodovČdných oborĤ je svým pojetím zamČĜena na to, aby v procesu výuky žáci získávali takové vČdomosti a dovednosti a rozvíjeli se ty jejich schopnosti, které jim umožní aktivnČ poznávat pĜírodu, þlovČka a jím vytvoĜený svČt i prostĜedí, ve kterém þlovČk pracuje a žije. Spojování vlastních zkušeností žákĤ s osvojovanými poznatky a dovednostmi umožĖuje vytváĜet ve vyuþování dostatek pĜíležitostí k tomu, aby žáci zejména získávali základní vČdomosti o Zemi, þlovČku a technice, poznávali základní jevy a vztahy v pĜírodČ, poznávali souvislosti mezi organismy navzájem, mezi organismy a prostĜedím i mezi þlovČkem a ostatní biosférou, rozvíjely se jejich schopnosti s pomocí uþitele i samostatnČ poznávat, pozorovat a zkoumat pĜírodu a Ĝešit pĜimČĜenČ nároþné úkoly a problémy, utváĜeli si kladný vztah k pĜírodČ, ke svému zdraví a zdravému zpĤsobu života i k ochranČ životního prostĜedí jako celku.
PĜírodovČda
Rozlišit základní orgány rostlin (koĜen, stonek, list), jejich funkce a uvést pĜíklady pĜizpĤsobení orgánĤ prostĜedí. HovoĜit samostatnČ o pĜípravČ živoþichĤ a rostlin na zimu (hmyz, obratlovci, zimní spánek, opad listĤ, oddenky, hlízy). PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Další druhy rostlin a hub rostoucí v regionu. OdrĤdy ovoce (výstavka), zelenina na zahrádce.
Neživá pĜíroda, rostliny i živoþichové v zimČ Uþivo
4. roþník Rozmanitost pĜírody Uþivo Rozmanitost rostlin a hub na podzim: poznávání stavby tČla (orgány) a zpĤsobu života, životní podmínky, pĜizpĤsobování zmČnám prostĜedí, závislost výskytu na podmínkách prostĜedí. Výživa rostlin; rostlina kulturní a planá, bylina jednoletá, dvouletá, vytrvalá; dĜeviny (keĜe, stromy jehliþnaté a listnaté); rostliny jedovaté, užitkové, léþivé. Plevele a jejich poznávání. Druh a odrĤda. Houby (základní stavba, výživa); jedlé, nejedlé a jedovaté houby. Poznávání rostlin a hub v naší pĜírodČ. PĜíprava živoþichĤ na zimu. ***** Poznávání rostlin kulturních, jednoletých, dvouletých, vytrvalých, jedovatých, užitkových, léþivých. Rozlišování plevelĤ, keĜĤ, jehliþnatých a listnatých stromĤ. Odlišování nČkolika odrĤd (napĜ. ovoce). Co by mČl žák umČt Rozlišit vybrané jedovaté a jedlé druhy hub, kulturní a plané rostliny (z nich nČkteré jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, nČkteré keĜe, listnaté a jehliþnaté stromy, jedovaté rostliny (znát jejich nebezpeþnost), léþivky a bČžné plevele (podle místních podmínek). Rozlišit nČkteré rostliny podle diakritických znakĤ, (napĜ. jabloĖ - hrušeĖ, smrk - modĜín), uvést pĜíklady odrĤd kulturních rostlin (napĜ. brukve zelné). CílenČ pozorovat pĜírodniny. Uvést rozdíly mezi výživou zelených rostlin a hub. 118
MČĜení vlastností látek - praktické uplatĖování a využívání poznatkĤ a dovedností. Magnet, magnetická síla, kompas. Vlastnosti vzduchu, vody, hornin a nerostĤ, pĤdy (opakování a rozšiĜování vČdomostí). ZmČny neživé pĜírody (roþní období, délka dne). Domácí zvíĜata - koþka, pes (etologie, chov). Živoþichové v pĜírodČ v zimČ (stavba tČla, zpĤsob života, význam v pĜírodČ a pro þlovČka na vybraných pĜíkladech s využitím regionálních možností). Rostliny v pĜírodČ v zimČ, napĜ. jehliþnany, trvalky (pĜeþkávání nepĜíznivých podmínek na pĜíkladech). ***** Práce s magnety a kompasem. Praktické mČĜení hmotnosti, objemu, þasu, teploty, rozpouštČní látek, zjištČní vzlínavosti pĤdy. Pozorování srsti savcĤ. Vyvozování závČrĤ s pozorování.
Co by mČl žák umČt ZmČĜit hmotnost tČlesa na vahách (v g, kg), mČĜit objem odmČrným válcem (v ml, l), teplotu teplomČrem (ve °C), þas hodinkami a stopkami. Zacházet s kompasem a magnety a využívat je v praxi (napĜ. pĜi pochodu terénem, pĜi dČlení smČsí). Poznat vybrané nerosty (napĜ. sĤl kamennou, kĜemen) a horniny (napĜ. žulu, pískovec) a vysvČtlit pĜíþiny jejich zvČtrávání; vznik pĤdy. Popsat nČkteré zmČny v pĜírodČ, k nimž dochází v prĤbČhu dne i roku. Pozorovat život rostlin a živoþichĤ v zimČ a vyvozovat z pozorování závČry (pĜizpĤsobení nepĜíznivým podmínkám, výživa, úkryty, vztahy mezi organismy). Vést si o pozorováních struþný záznam. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Poznávání dalších nerostĤ a hornin. ZpĤsoby chovu domácích zvíĜat. KalendáĜ pĜírody (napĜ. rozlišení stop, "þtení" stop, chování živoþichĤ v pĜírodČ, pĜílet a odlet ptákĤ, probouzení ovocných stromĤ, vývin obilnin).
119
PĜírodovČda
PĜírodní spoleþenstva na jaĜe
Urþit nČkteré zástupce bezobratlých a obratlovcĤ (napĜ. saranþe þárkované, cvrþek polní, kobylka zelená, þmelák zemní, žížala obecná, mandelinka bramborová, vþela medonosná; zajíc polní, krtek obecný, kos obecný, vlašĢovka obecná, jiĜiþka obecná, koþka domácí).
Uþivo Rozmanitost života ve vybraných pĜírodních celcích (napĜ. les, potok, rybník, louka, zahrada, pole) PĜíklady nejþastČjších jarních rostlin, živoþichĤ a hub ve sledovaných pĜírodních celcích a spoleþenstvech, jejich poznávání. Vzájemná závislost organismĤ a neživé pĜírody v pĜírodních spoleþenstvech. Vlivy þlovČka na pĜírodní spoleþenstva. Význam pĜírodních celkĤ pro þlovČka (zemČdČlství, lesnictví a vodní hospodáĜství). ***** Pozorování života jednotlivých organismĤ, jejich rozlišování. Vycházka a pozorování polních prací, života lesa, rybníka apod. Co by mČl žák umČt Rozlišovat základní ekosystémy (les, potok, rybník, louka, zahrada, pole) a uvést jejich charakteristiku (žijící organismy, vztahy mezi nimi). Rozeznávat nČkteré z vybraných jarních rostlin a hub (napĜ. muchomĤrku zelenou, žampion ovþí). VysvČtlit vztahy organismĤ a neživé pĜírody (napĜ. získávání potravy, úkryty, ochrana pĜed nepĜáteli). Popsat nČkteré základní práce v zemČdČlství, vodním hospodáĜství a lesnictví (napĜ. sázení stromkĤ) podle regionální praxe a sezonního principu. Zasadit stromek nebo keĜ, vypČstovat nČkterou z bČžných zelenin.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva PĜíklady pĜíbuzných druhĤ organismĤ v rĤzných podmínkách, jejich pĜizpĤsobení.
ZemČ ve vesmíru Uþivo Slunce a jeho planety, postavení ZemČ. Pohyb ZemČ kolem Slunce a otáþení ZemČ kolem osy. StĜídání roþních období a stĜídání dne a noci. Model ZemČ - globus. Slunce jako zdroj svČtla a tepla - základních podmínek života. ***** Práce s globusem, znázornČní pohybu planet (hra). NávštČva planetária (podle možnosti).
Co by mČl žák umČt VysvČtlit význam Slunce pro život na Zemi a popsat postavení ZemČ ve vesmíru. Uvést dĤsledky pohybu ZemČ kolem své osy a kolem Slunce na život a jeho rytmus. Ukázat pohyb ZemČ a jeho dĤsledky na globusu. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
PĜírodovČda
Práce s atlasy rostlin, živoþichĤ a hub. PoĜizování sbírek þástí rostlin. Lisování celých rostlin (zakládání herbáĜĤ), poĜízení sbírky šišek jehliþnanĤ. NávštČva pĜírodovČdné stanice, muzea, arboreta, botanické zahrady.
Gravitaþní síla a její projevy.
Rozmanitost podmínek života na Zemi Uþivo Základní oblasti ZemČ (studené, mírné, teplé) a rozdíly v rozvoji života v tČchto oblastech. Podnebí, poþasí. Rozmanitost pĜírody v EvropČ a ve svČtČ. Botanické a zoologické zahrady. ***** Samostatné vyhledávání organismĤ žijících v rĤzných þástech svČta (atlasy, mapy, literatura). SoutČže, kvízy (napĜ. zaĜazování organismĤ do jednotlivých podnebných pásĤ).
5. roþník TĜídČní organismĤ Uþivo Principy tĜídČní pĜírodnin a jeho význam pro poznávání pĜírody. Výtrusné a semenné rostliny (stavba tČla, rozmnožování; byliny, dĜeviny). TĜídČní živoþichĤ podle jejich pĜíbuznosti a podobnosti (bezobratlí a obratlovci). ***** Rozlišovat organismy podle diakritických znakĤ uvedené skupiny. Uþit se poznávat další rostliny a živoþichy. Co by mČl žák umČt
Co by mČl žák umČt Uvést pĜíklady organismĤ žijících v rĤzných oblastech Evropy a svČta. Uvést nČkteré z pĜíþin pĜizpĤsobování organismĤ vnČjším podmínkám. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Užívat tĜídČní organismĤ na skupiny podle diakritických znakĤ. Rozlišovat rostliny na výtrusné a semenné (byliny a dĜeviny), živoþichy na bezobratlé a obratlovce a svá urþení zdĤvodnit.
Tropické ovoce. Zásahy þlovČka do ekosystémĤ v jiných zemích, ohrožené druhy. Negativní dĤsledky pĜenášení organismĤ þlovČkem do jiných oblastí (napĜ. mandelinka bramborová, krysy, králíci).
120
121
PĜírodovČda
ýlovČk, jeho životní podmínky a vztahy k prostĜedí
PĜírodovČda
což umožĖuje i co nejvíce þinností s pĜírodninami i práci pĜímo v terénu (školní zahrada, blízké okolí školy).
Uþivo Charakteristické znaky þlovČka, Lidský organismus a jeho vztahy k prostĜedí; povrch tČla, opora tČla, pohyb, Ĝízení tČla; pĜíjem látek - soustava trávicí, význam zdravé potravy a þisté vody; soustava dýchací, význam þistého vzduchu, soustava vyluþovací a význam þistoty a hygieny prostĜedí. ýlovČk a technika - síla; pĜíklady jednoduchých strojĤ - páka, naklonČná rovina, kladka, kolo a jeho význam, parní stroj a elektĜina, (látky vodivé a nevodivé, ochrana pĜed úrazy); pĜíjem informací a jejich význam pro život lidí. ýlovČk a pĜírodní zdroje (neživé a živé zdroje a jejich využívání). PotĜeba energie pro život, nutnost šetĜení energií. PĜíklady rĤzných výrob a jejich význam, nezbytnost spolupráce lidí. Vlivy þlovČka na prostĜedí, ochrana pĜírody a prostĜedí. ***** Práce se silomČrem, pákou, kladkou, naklonČnou rovinou, kolem. Pozorování povrchu tČla lupou. Sledování dýchání ve vztahu k námaze. Praktické rozlišování kostí (ploché, dlouhé, krátké). ZjišĢování reakcí tČla a jeho þidel podráždČní. Co by mČl žák umČt Popsat základní stavbu a funkce povrchu tČla þlovČka, jeho trávicí soustavy a Ĝídících soustav. Pracovat se silomČrem, vysvČtlit co je síla a jak se využívá jednoduchých strojĤ (páka, kladka, naklonČná rovina, kolo). Popsat a prakticky pĜedvést využití bezpeþných elektrospotĜebiþĤ (napĜ. televize, magnetofonu, pĜípadnČ poþítaþe), znát zásady bezpeþné práce s elektrickými zaĜízeními. Popsat na pĜíkladech význam energie pro život, (pĜírodní zdroje surovin, potrava) a nutnost šetĜení energií (ekologický princip). Uvést pĜíklady zásad ochrany pĜírody a životního prostĜedí jako celku a uplatĖovat je v praktickém životČ. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Návody na konkrétní šetĜení energií ve svém okolí (doma, ve škole). Zásady racionální výživy.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky PĜírodovČda navazuje organicky svým obsahem na uþivo prvouky v 1. až 3. roþníku. Jednotlivá témata je možno pĜeskupovat, avšak vzhledem k sezónnímu principu je ve 4. roþníku nejvýhodnČjší naznaþený postup od tématických celkĤ Rozmanitosti pĜírody (podzim), pĜes Zkoumání a pozorování neživé pĜírody, rostlin a živoþichĤ v zimČ, k PĜírodní spoleþenstva na jaĜe. Ze stejného dĤvodu je vhodné vzít v úvahu i pĜedložené uspoĜádání uþiva 5. roþníku. UvádČné námČty k þinnostem nejsou povinné, realizují se vždy ty, pro které jsou na škole podmínky a pomĤcky. Osvojování uþiva je založeno pĜevážnČ na pozorování, srovnávání a dalších aktivních þinnostech. UplatĖují se též ekologické hry, modelové situace (scénky) i vlastní zkušenosti žákĤ (napĜ. z domova, chaty, poslechem rozhlasu, televize). DĤslednČ se využívá regionálního principu,
122
123
Výchova ke zdraví
VÝCHOVA KE ZDRAVÍ
Výchova ke zdraví
4. - 5. roþník Zdraví, osobní hygiena, režim dne, první pomoc
Specifické cíle Výchova ke zdraví, realizovaná ve 4. a 5. roþníku v rámci þasové dotace vymezené pro pĜedmČty pĜírodovČda a vlastivČda, tvoĜí dĤležitou souþást vzdČlávání žákĤ na 1. stupni základní školy. Svým pojetím a obsahem otevírá prostor pro lepší porozumČní základním potĜebám zdravého vývoje þlovČka (s dĤrazem na období poþátku dospívání), pro osvojení vybraných poznatkĤ a nČkterých praktických zdravotnČ preventivních dovedností. VytváĜí tak u žákĤ pĜedpoklady pro odpovídající postavení "zdraví" v jejich aktuálním i perspektivním žebĜíþkĤ hodnot. V souladu s vývojovými pĜedpoklady, poznávacími možnostmi a postupnČ získávanými zkušenostmi žákĤ z každodenního života smČĜuje výuka výchovy ke zdraví k tomu, aby: se žáci postupnČ orientovali v otázkách aktivního zdraví a osvojené dovednosti umČli uplatĖovat ve vztahu k vlastní osobČ i k jiným lidem, chápali fyziologické, psychické a sociální zmČny spojené s dospíváním, umČli na nČ adekvátnČ reagovat a v této souvislosti i kultivovali svoje chování, se dovedli orientovat v krizových situacích (zneužívání návykových látek, osobní bezpeþí), umČli je rozpoznávat, pĜedcházet jim, zaujímat žádoucí postoje a volit správná rozhodnutí ve prospČch svého zdraví, za pomoci dospČlých umČli organizovat svĤj denní pracovní i odpoþinkový režim ve smyslu zdravého životního stylu.
PĜístupy k obsahu a organizaci Výchova ke zdraví je v souladu s vývojem žákĤ, jejich poznávacími možnostmi a rozšiĜujícími se životními prožitky a zkušenostmi koncipována jako cílené upevĖování a rozšiĜování základních poznatkĤ a dovedností v oblasti péþe o zdraví, osobní hygieny, vztahĤ mezi lidmi, osobního bezpeþí atd., které žáci získali v prvouce a ve vlastní rodinČ. Z hlediska nastupující prepuberty a zaþínajícího zájmu o druhé pohlaví se v tomto období klade zvýšený dĤraz na základy rodinné a sexuální výchovy a etiky dospívání. Vzhledem k cílovému zamČĜení výchovy ke zdraví, která má vedle základní orientace v otázkách zdraví navozovat správné reakce žákĤ a jejich adekvátní jednání a chování v konkrétních životních situacích, je velmi dĤležité pĜedevším soustavné pĤsobení na žáky tak, aby docházelo k neustálému upevĖování potĜebných návykĤ, vČdomostí a postojĤ. DČje se tak pĜedevším pĜi osvojování komunikaþních technik a zpĤsobĤ jednání v situaþních hrách a pĜi Ĝešení modelových situací. Obsahové námČty jednotlivých témat nejsou þlenČny do roþníkĤ a uþitel sám sestavuje konkrétní vzdČlávací plán pro jednotlivé roþníky tak, aby se uþivo v obou roþnících cyklicky opakovalo, doplĖovalo, pĜípadnČ rozšiĜovalo podle vyspČlosti žákĤ a jejich zájmu. Navržené þinnosti jsou dĤležitou souþástí výuky a nácviku potĜebných dovedností a postojĤ žákĤ, tvoĜí však pouze urþitý modelový rámec, který mĤže uþitel využívat, pĜetváĜet a doplĖovat podle vlastních zkušeností a podmínek školy. V souvislosti s potĜebou soustavného pĤsobení na žáky v prĤbČhu celého školního roku se doporuþuje rozložit celkovou þasovou dotaci (40 hodin) rovnomČrnČ do obou roþníkĤ. PĜestože výchova ke zdraví není koncipována jako samostatný vyuþovací pĜedmČt, je tĜeba získané poznatky, dovednosti a pĜedevším postoje žákĤ ke zdravému životnímu stylu, vþetnČ uplatĖování zpĤsobĤ chování podporujících zdraví, citlivým zpĤsobem posuzovat a hodnotit, a tím žáky motivovat k utváĜení pevných hodnotových postojĤ ve prospČch vlastního zdraví.
124
Uþivo
zdraví a jeho ochrana; vlastní péþe o zdraví, lékaĜská péþe (preventivní, léþebná) nemoci, jejich pĜíznaky, cesty pĜenosu; imunitní systém (þím se tČlo brání proti nemocem) infekþní nemoci oþkování, karanténa, izolace osobní, intimní hygiena dívek a chlapcĤ v období dospívání; péþe o pleĢ, vlasy, ruce, nohy atd. prostĜedky osobní hygieny a kosmetické pĜípravky hygiena odívání pracovní den žáka a jednotlivých þlenĤ rodiny; stĜídání práce (zátČže) a odpoþinku; hygiena práce, pracovní prostĜedí duševní hygiena pohybový režim žáka masmédia, videotechnika a PC v denním režimu žáka (možná zdravotní rizika) tČlesnČ a smyslovČ postižení jedinci ve spoleþnosti úrazy dČtí, zásady pĜi poskytování první pomoci, základy obvazové techniky ***** mČĜení teploty, pĜíprava bylinného þaje, pĜiložení obkladu aj. osvojení zpĤsobĤ podávání nápojĤ a základních lékĤ pĜi bČžném onemocnČní hodnocení reklamy na prostĜedky osobní hygieny a kosmetické pĜípravky vytváĜení samostatných návrhĤ propagujících zdravý životní styl praktická cviþení zamČĜená na ošetĜení pleti, vlasĤ, rukou aj. sestavení návrhu denního režimu žáka vzájemné posuzování záznamĤ žákĤ o využívání volného þasu (s pomocí uþitele) nácvik nČkterých relaxaþních a regeneraþních postupĤ nácvik pĜivolání lékaĜské pomoci ošetĜování bČžných poranČní, úrazĤ
Co by mČl žák umČt chránit své zdraví dodržováním základních hygienických zásad, nČkterých zdravotnČ preventivních opatĜení a uplatĖováním zdravého zpĤsobu života (za pomoci rodiþĤ a uþitele) poskytnout základní péþi nemocnému þlenu rodiny (jen úkony odpovídající vČku žákĤ) dbát o pravidelnou tČlesnou a intimní hygienu a uvČdomovat si zdravotní dĤsledky jejich zanedbávání nebo nesprávného provádČní vhodnČ naplĖovat svĤj denní režim - uplatĖovat zásady zdravé výživy, dostatek odpoþinku, optimální délky spánku, pĜimČĜeného množství tČlesného pohybu aj. (s pomocí uþitele a rodiþĤ) poskytnout první pomoc u lehþích poranČní a ovládat základní obvazovou techniku PĜíklady rozšiĜujícího uþiva otužování jako prostĜedek ke zvyšování celkové odolnosti organismu vhodné a nevhodné prostĜedí, obleþení a vybavení (pro pohybové þinnosti, odpoþinek, práci)
125
Výchova ke zdraví
Výživa a zdraví Uþivo základní živiny a jejich význam v organismu - bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, nerostné látky denní množství potravin a tekutin (energetická potĜeba organismu, vhodný pitný režim) zásady zdravé výživy, vliv stravování na zdraví þlovČka, souþasné smČry ve výživČ nabídka rychlého obþerstvení, preferování potravin zdravé výživy reklama vers. výživová doporuþení odborníkĤ nákup a skladování poživatin (jakost, datum spotĜeby, stav obalĤ aj.) rodinný stĤl, zpĤsob podávání stravy, kultura stolování ***** sestavování pĜehledĤ nejdĤležitČjších zdrojĤ bílkovin, tukĤ, sacharidĤ, vitamínĤ a nerostných látek za pomoci uþitele) sestavení jednoduchého jídelníþku a seznamu nápojĤ podle zásad zdravé výživy (pro dČti a dospívající) sestavení seznamu poživatin s negativním vlivem na zdraví (vysoký obsah tuku, soli, cukru) s ohledem na odstraĖování vlastních chybných stravovacích návykĤ situaþní hry zamČĜené na praktické uplatĖování zásad zdravé výživy (odmítání sladkostí aj.) praktické posuzování informací na potravináĜských výrobcích (posuzování jakosti, nezávadnosti ap.) posuzování konkrétních reklam v souvislosti s platnými zásadami zdravé výživy osvojování spoleþenského chování u stolu Co by mČl žák umČt uvést základní složky potravin a orientovat se v jejich významu pro organismus uvést základní zdroje bílkovin, tukĤ, sacharidĤ a vitamínĤ uvČdomovat si souvislosti mezi vysokou spotĜebou tuþných, sladkých, slaných pokrmĤ a civilizaþními chorobami (obezita, srdeþní choroby aj.) uvČdomovat si rozdíly mezi stravovacími zvyklostmi v rodinČ a doporuþovanými zásadami zdravé výživy umČt zhodnotit reklamu z hlediska výživy podporující zdraví (s pomocí uþitele) zkontrolovat pĜi nákupu a skladování poživatin v domácnosti datum výroby, záruþní lhĤtu, neporušenost obalĤ aj. uplatĖovat základní pravidla spoleþenského chování pĜi stolování PĜíklady rozšiĜujícího uþiva pĜíprava jednoduchého pohoštČní a úprava stolu - prostírání a kladení inventáĜe nákup a skladování poživatin, hygienické požadavky na skladování
Základy rodinné a sexuální výchovy Uþivo
rodina - funkce a vývoj rodiny, výchovné vlivy, rodinné role; náhradní rodinná péþe vztahy mezi lidmi - kamarádství, láska, manželství, rodiþovství, pĜíbuzenství komunikace v rodinČ, mezi lidmi konflikty v mezilidských vztazích (hádky, rozvod aj.) - mezi pĜáteli, v rodinČ etika dospívání - anatomicko - fyziologické a psychosociální zmČny v pubertČ, tČlesný vzhled, menstruace, poluce 126
Výchova ke zdraví
vznik života a narození dítČte; péþe o novorozence a kojence v rodinČ sexuální chování - pocity, pĜedstavy, touhy, láska a její pĜirozené projevy pohlavnČ pĜenosné choroby - HIV/AIDS; pĤvodce nákazy, cesty pĜenosu, ochrana sexuální zneužívání - ochrana pĜed sexuálním a jiným zneužíváním, linky dĤvČry, krizová centra sexualita a násilí ve sdČlovacích prostĜedcích ***** modelové situace zamČĜené na osvojování projevĤ respektu, úcty, vzájemné pomoci, vcítČní se do problémĤ druhých aj. diskuse o pĜíkladech dobrých vztahĤ mezi dČtmi a dospČlými modelové situace zamČĜené na nácvik dovedností kultivované komunikace v sexuálních vztazích chlapcĤ a dívek modelové situace rozvíjející dovednosti otevĜenČ hovoĜit o intimních záležitostech s rodiþi, uþiteli a vrstevníky modelové situace zamČĜené na nácvik dovedností odbýt ráznČ cizího þlovČk v souvislosti s ochranou vlastní osoby
Co by mČl žák umČt chápat význam dobrého soužití pro vytváĜení spoleþných mravních zásad a pravidel chování v rodinČ - vzájemná pomoc, dĤvČra a úcta, zabezpeþení zdravého vývoje dČtí, jejich ochrana a péþe o nČ porozumČt skuteþnosti, že složení rodiny se v prĤbČhu života mČní, všichni þlenové rodiny nemusí žít stále pohromadČ; že vČtši na lidí se rozhoduje s nČkým trvale žít a uzavĜít manželství, které nČkdy selže a v krajním pĜípadČ se Ĝeší rozvodem uvČdomovat si základní práva a povinnosti jednotlivých þlenĤ rodiny a vČdČt, že jejich naplĖování pĜispívá k dobrým rodinným vztahĤm orientovat se ve vztazích mezi lidmi a chápat, že pĜátelství je založeno na dĤvČĜe, pomoci, spoleþných zájmech a umČní odpouštČt chovat se asertivnČ, tj. umČt otevĜenČ a klidnČ Ĝíci, jak se cítím, co potĜebuji, co chci a nechci, umČt ustoupit nebo Ĝešit situaci kompromisem znát základní rozdíly ve stavbČ tČla muže a ženy, vþetnČ pohlavních orgánĤ uvČdomovat si zmČny probíhající v tČle dívek a chlapcĤ v období puberty (druhotné pohlavní znaky, menstruace, poluce) a chápat zmČny v jejich chování orientovat se v otázkách vývoje dítČte pĜed narozením a pĜi jeho pĜíchodu na svČt uvČdomovat si, že dospČlí lidé, kteĜí se mají rádi a patĜí k sobČ, se þasto líbají, objímají a laskají a dávají si tak najevo svou lásku vČdČt, že o intimních záležitostech se na veĜejnosti bČžnČ nehovoĜí, a uvČdomovat si nevhodnost vulgárních slov, pĜedevším v souvislosti s pojmenováním pohlavních orgánĤ znát základní pĜíþiny onemocnČní AIDS - virus HIV a cesty pĜenosu uvČdomovat si, že jen nČkteĜí dospČlí jsou oprávnČni dotýkat se tČla dítČte - rodiþe pĜi koupání, oblékání nebo lékaĜ pĜi vyšetĜování; že k pohlavnímu zneužití dochází, jestliže starší nebo silnČjší osoba si prohlíží nebo se dotýká pohlavních orgánĤ dítČte, aniž by k tomu byla oprávnČna; že všechny pohlavní aktivity s dítČtem, které nedovršilo l5 let, jsou trestné vČdČt, že nČkteré informace o lásce, pĜátelství a rodiþovství ztvárnČné v televizi (þasopisech ap.) neodpovídají bČžné skuteþnosti PĜíklady rozšiĜujícího uþiva antikoncepce - základní informace o možnostech zabránČní poþetí jedinec a spoleþnost - vliv spoleþnosti na jedince, jeho postupné zaþleĖování do spoleþnosti, význam rodiny v procesu socializace 127
Výchova ke zdraví
Prevence zneužívání návykových látek
simulaþní hry typu "Co, kdy by..?" zamČĜené na osvojování potĜebné sebejistoty a schopnosti zvládat rĤzné nebezpeþné situace modelové situace zamČĜené na nácvik zpĤsobĤ chování v rĤzných krizových situacích
Uþivo
Výchova ke zdraví
preference pozitivní životních cílĤ legální a nelegální návykové látky a rizika jejich zneužívání ochrana dítČte pĜed návykovými látkami odmítání návykových látek návykové látky a bezpeþnost v dopravČ centra odborné pomoci (linky dĤvČry, pedagogicko - psychologické poradny aj.) ***** modelové situace zamČĜené na nácvik asertivního zpĤsobu chování (rozhodování, zpĤsobĤ komunikace, zpĤsobĤ vyjednávání v situacích spojených s návykovými látkami) hledání vhodnČjších þinností, než jsou kouĜení, pití alkoholu a zneužívání jiných návykových látek modelové situace zamČĜené na nácvik dovedností, jak odmítat cigarety, alkohol a jiné návykové látky vytváĜení vlastních návrhĤ reklamy propagující zdravý zpĤsob života a odmítající návykové látky orientace v seznamu dĤležitých adres a telefonĤ služeb odborné pomoci modelové situace zamČĜené na nácvik komunikace na lince dĤvČry pĜi problémech s návykovými látkami
Co by mČl žák umČt rozpoznávat možná nebezpeþí ohrožující zdraví a vČdČt, že dítČ má právo na své bezpeþí a nikdo mu nesmí ubližovat, ani ho týrat; svČĜit se dĤvČryhodné dospČlé osobČ úþelnČ se chovat v pĜípadČ osobního ohrožení, tj. kĜiþet, rychle odejít, utéci, použít neþekaný protiútok aj. uvČdomovat si, že nČkteĜí lidé využívají rĤzné "triky", aby pĜimČli dČti k urþitému chování chápat, že setkání s lidmi agresivními, pod vlivem alkoholu a drog znamená pro dČti možné nebezpeþí vČdČt o nebezpeþných místech v blízkém okolí a svým chováním umČt pĜedcházet možným nebezpeþím používat adresy a telefonní þísla odborných institucí poskytují cích pomoc v nesnázích a kontaktovat se s nimi v pĜípadČ potĜeby
Co by mČl žák umČt respektovat skuteþnost, že léky proti bolestem, na spaní, na uklidnČní a léky pĜedepsané jiné osobČ nesmí užívat bez doporuþení lékaĜe a vČdomí (souhlasu) rodiþĤ vČdČt o škodlivých úþincích legálních a nelegálních návykových látek na zdraví uvČdomovat si, že zneužívání návykových látek ohrožuje bezpeþnost v dopravČ þelit tlaku vrstevníkĤ pĜi nabízení návykových látek a ovládat nČkteré zpĤsoby odmítání (cigaret, alkoholu aj.) vyhledat adresy a telefonní þísla odborných služeb a kontaktovat se s nimi
Osobní bezpeþí Uþivo výbČr kamarádĤ z hlediska osobního bezpeþí a bezpeþné chování v sociálním kontaktu s vrstevníky ochrana dítČte a jeho bezpeþné zpĤsoby chování v rĤzných prostĜedích - výtah, schodištČ, sklep, veĜejné toalety, dopravní prostĜedky aj. krizové situace - šikanování, kontakt s deviantní osobou, dealerem aj. pĜivolání pomoci v situacích ohrožení osobního bezpeþí dČtská krizová centra, linky dĤvČry ***** upevĖování bezpeþného chování v sociálním kontaktu s vrstevníky - pĜi hrách, pohybových aktivitách, výletech aj. uplatĖování odpovČdného chování chodce pĜi pĜesunech a þinnostech žákĤ mimo budovu školy procviþování zpĤsobĤ tísĖového volání vytypovávání nebezpeþných místa situací vytypování dĤvČryhodných osob (doma, ve škole, v nejbližším okolí)
128
129
VlastivČda
VLASTIVċDA Specifické cíle VlastivČda v návaznosti na prvouku pĜináší žákĤm základní poznatky o významných pĜírodních, hospodáĜských, spoleþenských, kulturních a historických okolnostech života lidí a o výsledcích jejich þinnosti, s dĤležitými událostmi a významnými osobnostmi regionálních a národních dČjin. Integruje poznatky, dovednosti a zkušenosti z vyuþování a osobního života žákĤ s dalšími informacemi z tisku, rozhlasu a televize a ze zájmových oblastí, tyto podnČty pĜístupnČ vysvČtluje, uvádí do souvislostí a v potĜebné míĜe zobecĖuje. Formuje u žákĤ vČdomí pĜíslušnosti k vlastnímu národu, pČstuje žádoucí hodnotové orientace, rozvíjí zájem žákĤ o poznávání života, tradic, zvyklostí a zvláštností spoleþenství v rĤzných historických obdobích a v rĤzných kulturních oblastech svČta. Na pĜíkladech ze života lidí, na základČ zkušeností žákĤ a prostĜednictvím rozmanitých þinností získávají pojmy domov a vlast konkrétní vČcný, ale i mravnČ a citovČ zabarvený obsah. Vyuþování smČĜuje zejména k tomu, aby žáci poznali rĤzné druhy lidské práce a uþili se chápat jejich souvislost s pĜírodními podmínkami, rozpoznávat, jak se þinnosti lidí obrážejí v tváĜnosti krajiny, v charakteru staveb a v rozmanitých památkách, aby žáci podrobnČji poznávali místní krajinu a místní oblast a vytváĜeli si tak poþáteþní ucelenou pĜedstavu o ýeské republice i o jejích jednotlivých oblastech, aby si žáci utvoĜili poþáteþní ucelenou pĜedstavu o pĜírodČ, kultuĜe, historii a o životČ lidí i o výsledcích jejich þinnosti na rĤznČ velkých územích naší vlasti, aby si žáci utvoĜili základní pĜedstavu o zpĤsobu života svých pĜedkĤ v rĤzných historických obdobích i o zpĤsobu života lidí v sousedství vlasti, aby se žáci nauþili orientovat v terénu, pracovat s rozmanitými druhy map, používat získané vČdomosti v praktických situacích, aby se u žákĤ rozvíjela schopnost pozorovat, analyzovat, srovnávat, výstižnČ pojmenovávat vČci, jevy a dČje, souvisle o nich vyprávČt, aby žáci získali odpovČdný vztah ke kulturnímu bohatství vlasti, k jejímu pĜírodnímu prostĜedí, kulturnímu dČdictví a historickým památkám.
4. - 5. roþník
VlastivČda
regionální zvláštnosti, regionální tradice, lidová tvorba. Co by mČl žák umČt konkretizovat pojmy území, poloha, místní krajina, místní oblast, územní celek, vyjádĜit svými slovy územní pojmy obec, okres, region, vyjádĜit polohu místní krajiny a místní oblasti vzhledem k vyšším územním celkĤm ýeské republiky, s pomocí vhodných map charakterizovat zemČpisné a pĜírodní prvky místní krajiny a místní oblasti, charakterizovat zvláštnosti osídlení místní krajiny, uvést a charakterizovat významná mČsta, místa a stavby regionu, uvést a charakterizovat významné atraktivity cestovního ruchu regionu a stĜediska rekreace a cestovního ruchu v regionu, uvést a charakterizovat významné zemČdČlské, prĤmyslové, rekreaþní a chránČné oblasti místní oblasti, regionu, uvést a charakterizovat významné hospodáĜské aktivity v místní krajinČ a místní oblasti, uvést nČkteré významné výrobní podniky a služby v regionu, charakterizovat stav životního prostĜedí regionu, uvést pĜíklady poškozování, ochrana a tvorby životního prostĜedí, jmenovat pĜíklady chránČných území pĜírody v regionu, uvést významné rodáky a pĜedky, kulturní a historické památky regionu, významné události a jejich místa, vysvČtlit s porozumČním význam regionálních tradic a symbolĤ, pracovat s turistickou mapou místní krajiny, porozumČt její barevné grafice a smluvním znaþkám. PĜíklady doplĖujícího uþiva rozlišení územního a správního celku, správní (samosprávné) celky rozmanitých územních velikostí (obce, okresy, regiony), správní orgány (obecní, mČstské, okresní, státní), významné osobnosti regionu v souþasnosti.
2. Naše vlast Uþivo
obec ve vyšším územním celku; místní krajina, místní oblast, okres, region, zemČpisná poloha a pĜírodní tváĜnost místní krajiny a regionu (povrch, podnebí, vodstvo, rostlinstvo, živoþišstvo, využití pĤdy); seznámení s mapou místní oblasti, významné obce a mČsta, spoleþenské, hospodáĜské, historické a technické objekty v místní krajinČ; dopravní síĢ, cestovní ruch v regionu, atraktivity cestovního ruchu regionu, významné zemČdČlské, prĤmyslové, rekreaþní a chránČné oblasti regionu, významná kulturní stĜediska regionu, místní stavební, umČlecké aj. památky, hospodáĜské aktivity v místní krajinČ, významné výrobní podniky a služby v regionu; práce, bydlení, odpoþinek a zájmové vyžití v regionu; význam regionu, životní prostĜedí místní krajiny a regionu, dĤležité údaje o jeho narušení, ochranČ a tvorbČ, náš region v minulosti, místní povČsti, významné události a jejich místa, významní pĜedkové regionu,
domov, vlast, národ, národní hrdost, vlastenectví, cizina, soužití národĤ a národností v jedné zemi, rovnocennost národĤ a národností, nejdĤležitČjší národnostní menšiny ýeské republiky, národní bohatství (pĜírodní zdroje, kulturní památky, národní tvoĜivost), národní zvyklosti, tradice a symboly, þeská státnost, státní symboly (znak, hymna, vlajka), státní svátky, státní instituce, základní státoprávní pojmy (prezident, parlament, poslanec, vláda, ministr, premiér, volby), významné osobnosti politického života ýeské republiky, naše vlast - ýeská republika; její poloha v EvropČ, pĜírodní podmínky území, podnebí, vodstvo, rostlinstvo a živoþišstvo, oblasti ýeské republiky, jejich zemČpisná tváĜnost, pĜírodní podmínky, významná místa, významné památky, významná mČsta, významná zemČdČlská, prĤmyslová, rekreaþní a kulturní stĜediska, chránČné oblasti pĜírody naší vlasti, pĜírodní a spoleþenské atraktivity cestovního ruchu a rekreace v jednotlivých oblastech ýeské republiky,
130
131
1. Místo, v nČmž žijeme Uþivo
VlastivČda
VlastivČda
souþasný stav životního prostĜedí v ýeské republice.
4. Obrazy z þeských dČjin
Co by mČl žák umČt
Uþivo
vysvČtlit svými slovy pojmy vlast, cizina, vyjmenovat a popsat státní symboly ýeské republiky, používat s porozumČním základní státoprávní pojmy: stát, prezident, parlament, vláda, volby, demokracie, uvést jména prezidenta a premiéra ýeské republiky, struþnČ charakterizovat pĜírodní tváĜnost území ýeské republiky, orientovat se na vlastivČdné mapČ ýeské republiky, vyhledat zde jednotlivé oblasti ýeské republiky, vyjádĜit jejich polohu a charakterizovat významné a typické pĜírodní prvky, popsat pĜevažující charakter sídel v jednotlivých oblastech ýeské republiky, vyhledat na vlastivČdné mapČ hlavní sídelní stĜediska, uvést a popsat hlavní pĜírodní a spoleþenské atraktivity cestovního ruchu a rekreace v oblastech ýeské republiky, popsat souþasný stav a aktuální problémy životního prostĜedí v ýeské republice, uvést nejvýznamnČjší velkoplošná chránČná území pĜírody v ýeské republice.
nejstarší osídlení naší vlasti, zpĤsob života SlovanĤ; staré þeské povČsti a historická skuteþnost, první státní útvary na našem území; Velká Morava, þeský pĜemyslovský stát, poþátky kĜesĢanství, Cyril a MetodČj, svatý Václav; poþátky þeského království, ýeský stát za Karla IV.; hospodáĜský rozkvČt, rozvoj vzdČlanosti a kultury; zpĤsob života lidí, þeské zemČ a zpĤsob života v dobČ husitství a v dobČ JiĜího z PodČbrad, þeské zemČ a zpĤsob života v období habsburské monarchie, nejvýznamnČjší události a osobnosti, poþátky utváĜení novodobého þeského národa; národní obrození a jeho významní pĜedstavitelé, þeské zemČ ve druhé polovinČ 19. století; nástin hospodáĜského, politického, spoleþenského a kulturního rozvoje, první svČtová válka, vznik ýeskoslovenské republiky; nástin hospodáĜského, spoleþenského, politického a kulturního života; významné osobnosti, druhá svČtová válka, zánik ýeskoslovenské republiky, þeské zemČ v období nacistické okupace, obnovení republiky, ýeskoslovenská republika po druhé svČtové válce: pováleþná léta, období totality, obnova demokratického vývoje, vznik a rozpad ýeské a Slovenské Federativní Republiky, vznik ýeské republiky, charakteristika souþasné vývojové etapy ýeské republiky.
PĜíklady doplĖujícího uþiva znaky þeských mČst, znaky naší zemČ, pĜehled regionĤ podle mapy a obrazových materiálĤ, jazyková, kulturní a historická odlišnost a svébytnost národĤ a národností na území ýeské republiky, nejdĤležitČjší politické strany ýeské republiky,
3. ýeská republika, Evropa, svČt Uþivo
Co by mČl žák umČt
sousední státy ýeské republiky, jejich poloha, pĜírodní podmínky, hospodáĜská a spoleþenská vyspČlost, oblasti cestovního ruchu na území sousedních státĤ ýeské republiky, vzájemné vztahy mezi ýeskou republikou a jejími sousedy, ýeská republika na mapČ Evropy; významné evropské státy, významná evropská mČsta a stĜediska cestovního ruchu, ýeská republika na mapČ svČta; orientaþní seznámení s polohou svČtadílĤ a oceánĤ na Zemi.
Co by mČl žák umČt
popsat polohu ýeské republiky v EvropČ, orientovat se na mapách stĜední Evropy a Evropy, urþit a lokalizovat na mapách sousední státy ýeské republiky, popsat polohu sousedních státĤ ýeské republiky, struþnČ posoudit jejich pĜírodní tváĜnost, hospodáĜskou a spoleþenskou vyspČlost, vyhledat na mapách známé oblasti cestovního ruchu na území sousedních státĤ ýeské republiky, vyjmenovat a vyhledat na mapách významné evropské státy, významná evropská mČsta a stĜediska cestovního ruchu, vyjmenovat a vyhledat na mapČ svČta jednotlivé svČtadíly a oceány na Zemi
132
charakterizovat svými slovy zpĤsob života starých SlovanĤ, vyjádĜit rozdíl mezi povČstí a historickou skuteþností, jmenovat první státní útvary na našem území, charakterizovat hospodáĜský a kulturní rozvoj ýeského státu za Karla IV., popsat zpĤsob života jednotlivých vrstev obyvatelstva (život ve stĜedovČké vsi, ve mČstČ, na hradČ, v klášteĜe), pospat období husitských válek, jmenovat významné osobnosti této doby (Hus, Žižka) a nastínit zpĤsob života lidí v této dobČ a za vlády JiĜího z PodČbrad, popsat zpĤsob života lidí, nejvýznamnČjší události, nejvýznamnČjší osobnosti období habsburské monarchie (Rudolf II., Valdštejn, Komenský, Marie Terezie, Josef II.), posoudit zmČny ve zpĤsobu života v novovČku, vyložit význam vČdy a techniky pro rozvoj výroby, charakterizovat svými slovy spoleþenský, politický a kulturní život þeských zemí koncem 19. a poþátkem 20.století, objasnit vznik ýeskoslovenské republiky a posoudit s porozumČním demokratické principy budování státu, uvést nejvýznamnČjší osobnosti (Masaryk, Beneš), posoudit život v þeských zemích v dobČ nacistické okupace a význam obnovení ýeskoslovenské republiky, charakterizovat zpĤsob života v pováleþném období, v období totality a po obnovení demokracie.
ýinnosti
pozorování, orientace a cviþení v terénu místní krajiny, kresba jednoduchých plánkĤ, schémat, tabulek, náþrtkĤ apod., þinnosti s rozmanitými druhy map, plánĤ a plánkĤ, þtení map, orientace na plánech obcí, mČst, na mapách regionĤ, na mapách ýeské republiky, Evropy a na mapČ svČta, 133
VlastivČda
þinnosti s rozmanitými obrazovými materiály, audiovizuálními poĜady, písemnými památkami, diapozitivy, modely apod., besedy k rozhlasovým a televizním poĜadĤm, þetba vhodné umČlecké i vČcné literatury. Podle podmínek školy, obce a regionu exkurze do významných výrobních podnikĤ regionu, návštČva významných rekreaþních oblastí a chránČných území pĜírody regionu, návštČva tradiþních regionálních slavností, regionálních muzeí, galerií, výstav apod., besedy s pĜedstaviteli spoleþenského a kulturního života obce, regionu, s pĜedstaviteli rĤzných profesí, s pamČtníky.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky PĜedmČt vlastivČda je koncipován jako upevnČní a rozšíĜení elementárních vČdomostí a dovedností ze spoleþenskovČdní oblasti, které žáci získali v prvouce a nabyli osobní zkušeností. Obsah pĜedmČtu je þlenČn do koncentrovaných tematických celkĤ, v jejichž rámci není uþivo dále dČleno do roþníkĤ, ale pouze do orientaþních blokĤ základního uþiva. Uþivo tematického celku Obrazy z þeských dČjin nelze chápat jako systematickou výuku historie, ale jedná se o pĜiblížení nČkterých významných událostí þeských dČjin a hlavních etap vývoje þeské spoleþnosti. Uþivo ve vlastivČdČ tak vytváĜí pĜirozené základy pro výuku dČjepisu, zemČpisu a obþanské výchovy ve vyšších roþnících základní školy. PĜedpokládá se, že si uþitel vypracuje vlastní þasovČ tematický plán. Rozsah a hloubku výkladu i rychlost postupu vyuþující zváží s ohledem na aktuální úroveĖ poznávacích schopností žákĤ a jejich dosavadní životní zkušenost, uþivo vybírá s pĜihlédnutím ke konkrétním místním podmínkám i k potĜebám a zájmĤm žákĤ. V souvislosti s tím se doporuþuje nČkterá témata se spoleþnými prvky vhodnČ a funkþnČ propojovat. Vyuþující vhodnČ integruje poznatky žákĤ z jiných zdrojĤ a osobního života do komplexnČjší pĜedstavy o rozmanitých oblastech spoleþenské skuteþnosti, usiluje o vytvoĜení jejího plastického obrazu. K tomu využívá názorného materiálu, vhodnČ vybraných úryvkĤ z literatury, praktických þinností s rozliþnými mapami, mapkami a plánky, v terénu apod.
Chemie
CHEMIE Specifické cíle Vyuþování chemie vede žáky k poznávání vybraných chemických látek a reakcí, které jsou souþástí pĜírody a jejich každodenního života. Žáci získávají informace o bezpeþném, úþelném a ekonomickém zacházení s chemickými látkami a jsou vedeni k ochranČ pĜírody a vlastního zdraví. Výuka je cílevČdomČ Ĝízena tak, aby žáci postupnČ: získávali základní poznatky z rĤzných oborĤ chemie; osvojovali si dovednosti spojené s pozorováním vlastností látek a chemických reakcí, s provádČním jednoduchých chemických pokusĤ a uþili se nacházet vysvČtlení chemických jevĤ, zdĤvodĖovat vyvozené závČry a uvádČt je do širších souvislostí s praktickým využitím; poznávali zásady bezpeþné práce s chemikáliemi (zejména s bČžnČ prodávanými hoĜlavinami, žíravinami, zdraví škodlivými a jedovatými látkami) a umČli poskytnout první pomoc pĜi úrazech zpĤsobených tČmito látkami; byli seznamováni s mnohostranným využitím chemie v nejrĤznČjších oblastech lidské þinnosti (v prĤmyslu, zemČdČlství, energetice, zdravotnictví, potravináĜství a ve výživČ þlovČka). Uþební pĜedmČt chemie má poskytnout žákĤm co nejvíce pĜíležitostí k tomu, aby pochopili, že bez základních znalostí o chemických látkách a jejich reakcí se þlovČk neobejde v žádné z oblastí své þinnosti, aby si uvČdomovali, významné uplatnČní chemie v budoucnosti, aby poznávali nezbytnost ochrany životního prostĜedí a vlastního zdraví. Výuka chemie, tak jako ostatní pĜírodovČdné pĜedmČty významnČ pĜispívá k rozvoji poznávacích schopností žákĤ. Uþí je hledat pĜíþinné souvislosti a Ĝešit problémy související s poznáváním pĜírody a s praktickým životem.
8. - 9. roþník 1. Úvod Uþivo Látky a tČlesa. Chemie jako jedna z pĜírodních vČd, její charakteristika a význam pro spoleþnost. PĜíklady výrobkĤ chemického prĤmyslu. Pokus jako dĤležitý postup v chemii. Pravidla bezpeþné práce pĜi školních pokusech. ***** Nácvik cíleného pozorování a popisu vlastností látek a jejich pĜemČn. Rozlišování látek podle jejich vlastností (rozpustnost, zmČny látek pĜi jejich zahĜívání).
Co by žák mČl umČt Rozlišovat látky a tČlesa. Popsat vlastnosti látek (napĜ. barva, skupenství, rozpustnost ve vodČ, popĜ. v jiných rozpouštČdlech). Základní pravidla bezpeþnosti práce s chemickými látkami. Rozpoznávat u bČžnČ známých dČjĤ, kde dochází k pĜemČnám látek.
134
135
Chemie
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Jádro atomu, elektronový obal, valenþní elektrony. Chemická vazba. Molekuly. Kationty a anionty. Chemické prvky (názvy a znaþky). Protonové þíslo. Chemické slouþeniny. Chemické látky. ***** Vyhledávání protonového þísla uvedeného prvku v tabulkách a naopak, na základČ známého protonového þísla prvku urþování jeho názvu. Psaní názvĤ a znaþek prvkĤ (Ag, Al, Au, Br, C, Ca, Cl, Cr, Cu, F, Fe, H, He, I, K, Li, Mg, Mn, N, Na, Ne, O, P, Pb, Pt, S, Si, Sn)
Historie chemie (alchymie). MČĜení teploty varu a teploty tání.
2. SmČsi Uþivo SmČsi a jejich složky. SmČsi v pĜírodČ a každodenním životČ. RĤznorodé smČsi. Stejnorodé smČsi - roztoky a jejich složení (vyjádĜení pomocí hmotnostního zlomku). KoncentrovanČjší a zĜedČnČjší roztok, nasycený roztok. OddČlování složek smČsí (usazování, odstĜećování, filtrace, destilace, krystalizace). Voda v pĜírodČ. Pitná a užitková voda (jejich charakteristika). Odpadní vody. Vzduch a jeho složení. ýistota ovzduší a zdroje jeho zneþišĢování. Teplotní inverze, smog. ***** Správná volba metod k oddČlování složek konkrétních smČsí. Usazování, filtrace, destilace a krystalizace ve školních podmínkách, popĜ. v domácnosti. ěešení výpoþtových úloh na výpoþet hmotnostního zlomku. ZjišĢování konkrétních pĜíkladĤ o zneþišĢování ovzduší a vody v okolí bydlištČ a školy. Co by žák mČl umČt Rozlišovat smČsi (o známém složení) a þisté (chemické) látky. V souvislostech správnČ používat termíny koncentrovanČjší, zĜedČnČjší, nasycený a nenasycený roztok. VysvČtlit princip usazování, filtrace, destilace a krystalizace a správnČ z nich vybírat pĜi oddČlování složek známých smČsí. Vypoþítávat hmotnostní zlomek složek v roztocích. SamostatnČ provést filtraci a destilaci ve školních podmínkách. Popsat princip výroby pitné vody ve vodárnách. Rozlišovat správné používání destilované, pitné a užitkové vody. Aplikovat v úlohách závislost rozpustnosti vČtšiny plynných a pevných látek ve vodČ v závislosti na její teplotČ. Uvést složení vzduchu a popsat vznik teplotní inverze a smogu. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Chemie
Suspenze, emulze, pČna, aerosoly. Rektifikace, sublimace, extrakce, chromatografie. Destilace za sníženého tlaku, destilace s vodní párou. MČkká a tvrdá voda. Chemické a biologické þištČní vody. Získávání dusíku a kyslíku destilací vzduchu.
Co by žák mČl umČt Popsat složení atomu (atomového jádra a elektronového obalu). VysvČtlit pojem protonové þíslo a užívat ho k urþení prvkĤ a poþtu protonĤ a elektronĤ v atomech prvkĤ. Uvést obsah pojmu chemický prvek a zaþít používat chemické znaþky vybraných prvkĤ. Rozlišovat význam pojmĤ kation a anion, používat je ve správných souvislostech a zapisovat chemickou rovnicí vznik jednoatomových kationtĤ a aniontĤ z atomĤ prvkĤ. Charakterizovat obsah pojmu chemická vazba. VysvČtlit pojem molekula, ze vzorce urþit poþet atomĤ prvkĤ v molekule a správnČ používat pojem molekula v souvislostech. Rozlišovat význam pojmĤ smČs a chemická látka (chemické prvky a chemické slouþeniny). PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Elektronové vrstvy, model atomu. Nukleonové þíslo. Nuklidy. Izotopy. Psaní názvĤ a znaþek nČkterých dalších prvkĤ.
4. Chemické prvky Uþivo Železo (litina, ocel), hliník, mČć, zinek, stĜíbro, zlato, alkalické kovy (Li, Na, K). Slitiny kovĤ (mosaz, bronz, dural). Vodík, kyslík, halogeny, síra, uhlík. Periodická soustava chemických prvkĤ, periody, skupiny. Periodický zákon. ***** ZjišĢování nČkterých vlastností kovĤ a nekovĤ a jejich používání ve svém okolí. Orientace v periodické soustavČ chemických prvkĤ. Zpracování referátĤ na zajímavé využití nČkterých prvkĤ v prĤmyslu i praktickém životČ.
Co by žák mČl umČt
3. Složení látek a chemická vazba
Psát znaþky vybraných chemických prvkĤ a naopak ze znaþek prvkĤ uvádČt jejich názvy. Rozlišovat kovy a nekovy a popsat vlastnosti a použití výše uvedených chemických prvkĤ. Používat v souvislostech pojmy hustota, teplota varu, teplota tání, skupenství, vodivost tepla a elektrického proudu pĜi popisu vlastností prvkĤ. Orientovat se v periodické soustavČ chemických prvkĤ.
Uþivo DČlitelnost látek, atomy jako þástice látek. Protony, neutrony, elektrony. 136
137
Chemie
Chemie
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Diskuse nad použitím chloridu sodného v posypech silnic a v potravČ.
Olovo, cín, fosfor. Polokovy (kĜemík, germanium).
Co by žák mČl umČt
5. Chemické reakce Uþivo Chemické reakce. Výchozí látky (reaktanty) a vzniklé chemické látky (produkty). Chemické rovnice. Zákon zachování hmotnosti. Látkové množství, mol. Molární hmotnost. ***** ProvádČní jednoduchých chemických reakcí ve školních podmínkách a jejich zápis chemickými rovnicemi. Výpoþty molárních hmotností chemických slouþenin a výpoþty z chemických rovnic.
Co by žák mČl umČt Provést jednoduchou chemickou reakci v baĖce nebo ve zkumavce. Rozlišovat výchozí látky a produkty chemické reakce. Zapsat jednoduché chemické rovnice pĜi zadání názvĤ a vzorcĤ výchozích látek a produktĤ. Aplikovat zákon zachování hmotnosti. Používat veliþinu látkové množství a jednotku mol pĜi þtení chemických rovnic. Vypoþítat molární hmotnost slouþeniny (o známém vzorci) z molárních hmotností chemických prvkĤ. ěešit nejjednodušší výpoþtové úlohy z chemických rovnic (vypoþítávat hmotnost reaktantu nebo produktu ze známé hmotnosti jiného reaktantu nebo produktu).
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
SložitČjší výpoþty s využitím chemických rovnic. Faktory ovlivĖující prĤbČh chemických reakcí. Katalyzátory. Látková koncentrace. Rychlost chemické reakce. Aktivaþní energie. ProvádČní a zápis složitČjších chemických reakcí.
6. Oxidy a halogenidy Uþivo Oxidy (oxid siĜiþitý, oxid dusnatý a oxid dusiþitý, oxid vápenatý - pálené vápno, oxid uhelnatý, oxid uhliþitý – skleníkový efekt, oxid kĜemiþitý - sklo). Názvosloví oxidĤ. Halogenidy (chlorid sodný, chlorid draselný). Názvosloví halogenidĤ. ***** Experimentální zjišĢování vlastností oxidĤ. Zapisování názvĤ i vzorcĤ oxidĤ a halogenidĤ. 138
Zapisovat z názvĤ vzorce oxidĤ a halogenidĤ a naopak ze vzorcĤ jejich názvy. Urþovat oxidaþní þíslo atomĤ prvkĤ v oxidech a v halogenidech. Popsat nejvýznaþnČjší vlastnosti a použití výše uvedených oxidĤ a halogenidĤ. Popsat zpĤsob pomoci þlovČku pĜiotráveného oxidem uhelnatým. Uvést, co mĤže zpĤsobovat "skleníkový efekt".
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Oxid hlinitý (rubíny, safíry). Bromid stĜíbrný, þernobílá fotografie. Srážecí reakce, iontový zápis chemické rovnice. Sulfidy (galenit, sfalerit). Názvosloví sulfidĤ.
7. Kyseliny a hydroxidy Uþivo
Kyselina chlorovodíková (vzorec, vlastnosti, použití). Kyselina sírová (vzorec, vlastnosti, princip výroby, použití). Kyselina dusiþná (vzorec, vlastnosti, použití). Kyselé deštČ. Hydroxid sodný, draselný (vzorce, vlastnosti, princip výroby, použití - hašené vápno). pH. Indikátory pH. ŠtČpení kyselin a hydroxidĤ ve vodných roztocích. ***** ěedČní kyselin, rozpouštČní hydroxidu sodného ve vodČ. MČĜení pH. Diskuse o pĜíþinách kyselých dešĢĤ. Nácvik první pomoci pĜi zasažení pokožky roztoky kyselin a hydroxidĤ.
Co by žák mČl umČt Rozlišovat kyselé a zásadité roztoky pomocí indikátorĤ a uvést pĜíklady takovýchto roztokĤ. ZmČĜit pH roztokĤ s užitím univerzálního indikátorového papírku a urþit zda se jedná o kyselý nebo zásaditý roztok. SprávnČ Ĝedit roztoky kyselin a hydroxidĤ. Poskytnout první pomoc pĜi zasažení pokožky roztokem silné kyseliny nebo hydroxidu. Zapsat vzorce a popsat vlastnosti a použití kyselin sírové, chlorovodíkové, dusiþné a hydroxidĤ sodného, draselného a vápenatého. SlovnČ vyjádĜit a chemickými rovnicemi zapsat princip výroby kyseliny sírové a hydroxidu vápenatého. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Názvosloví kyselin a hydroxidĤ. Kyselina fosforeþná (vzorec, vlastnosti, použití). Amoniak. Silné, stĜednČ silné a slabé kyseliny. Kyselinotvorné a zásadotvorné oxidy. 139
Chemie
8. Soli
Chemie
Suchý þlánek. OlovČný akumulátor.
Uþivo Neutralizace. Využití neutralizace v bČžném životČ. Soli. PĜíprava solí (neutralizací, reakcí kovu s nekovem a reakcí kovu s kyselinou). Vlastnosti a použití vybraných solí. PrĤmyslová hnojiva, stavební pojiva (sádra, cement), keramika. ***** Sledování prĤbČhu neutralizace hydroxidu kyselinou (s použitím univerzálního indikátoru). Zapisování neutralizace chemickými rovnicemi.
Co by žák mČl umČt Rozeznávat neutralizaci mezi ostatními chemickými reakcemi. ExperimentálnČ provést a zapsat neutralizace známých kyselin a hydroxidĤ chemickými rovnicemi. Popsat podstatu první pomoci pĜi poleptání pokožky roztokem kyseliny nebo hydroxidu. Zapsat chemickými rovnicemi pĜíklady výše uvedených zpĤsobĤ pĜípravy solí, které jsou odvozeny od kyselin sírové, chlorovodíkové a dusiþné. Uvést pĜíklady solí, které se používají jako dusíkatá a draselná prĤmyslová hnojiva. Popsat vlastnosti a použití sádry, cementu a keramiky. Zapsat chemické reakce pĜi výrobČ hydroxidu vápenatého a tvrdnutí vápenné malty.
10. Uhlovodíky Uþivo Alkany - methan, ethan, propan, butan. Alkeny - ethylen, propylen. Alkiny - acetylen. Areny - benzen, naftalen. Uhlí, ropa a její frakce, zemní plyn. Fosilní paliva, vyrábČná paliva. Exotermické a endotermické reakce. ***** Nácvik bezpeþné práce s tČkavými a hoĜlavými látkami. Hodnocení ropy, jejích frakcí a zemního plynu z hlediska užiteþnosti, bezpeþnosti a škodlivosti vzhledem k životnímu prostĜedí. Hodnocení spalování pĜírodních i prĤmyslovČ vyrobených paliv z hlediska péþe o životní prostĜedí.
Co by žák mČl umČt
9. Redoxní reakce
Zapsat vzorce, popsat výskyt, vlastnosti a použití výše uvedených alkanĤ, alkenĤ, alkinĤ, arenĤ. Zapsat chemickou rovnicí spalování methanu, ethanu a propanu. Uvést základní frakce ropy a jejich použití. Vyjmenovat alespoĖ po 3 pĜíkladech fosilních a vyrábČných paliv. Zhodnotit z ekologického hlediska využívání rĤzných paliv (vþetnČ pohonných látek pro automobily). VysvČtlit význam používání automobilových katalyzátorĤ. Popsat nebezpeþí a zásady bezpeþného užívání topných plynĤ v domácnosti.
Uþivo
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Redoxní reakce (oxidace, redukce) a jejich praktický význam. Koroze. ***** ProvádČní redoxních reakcí. ZjišĢování oxidace a redukce pĜi redoxních reakcích. Diskuse na téma vlivu rĤzných þinitelĤ na rychlost koroze a zpĤsoby ochrany ocelových pĜedmČtĤ.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Názvosloví a vzorce solí. Hydrogensoli. Hydráty solí.
Co by žák mČl umČt Rozeznávat redoxní reakce mezi ostatními chemickými reakcemi a urþovat v zápisu nejjednodušších chemických rovnic oxidaci a redukci. Popsat alespoĖ dva þinitele ovlivĖující rychlost koroze a zpĤsoby ochrany ocelových pĜedmČtĤ pĜed korozí. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Elektrolýza a její prĤmyslové využití (výroba hliníku, chloru, vodíku a hydroxidu sodného). Galvanické pokovování. 140
Oktanové þíslo benzínĤ. Názvosloví alkanĤ, alkenĤ, alkinĤ. Styren. Dieny (butadien). Karbonizace uhlí. Krakování. VýhĜevnost paliv. Syntezní plyn. Termochemické rovnice. Molární teplo reakce.
11. Deriváty uhlovodíkĤ Uþivo
Uhlovodíkový zbytek. Charakteristická skupina, derivát uhlovodíku. Alkoholy (methanol, ethanol, glycerol). Kyseliny (mravenþí, octová). Esterifikace. (Ethylester kyseliny octové.) 141
Chemie
Chemie
Sacharidy (glukosa, sacharosa, glykogen, škrob, celulosa). Tuky. Mýdla. Saponáty. Bílkoviny (výskyt, vlastnosti). ***** Diskuse na téma nebezpeþí požívání alkoholických nápojĤ. Formulování shodných a odlišných vlastností žákĤm známých organických a anorganických kyselin na základČ pozorování, pokusĤ i zkušeností z bČžného života. Nácvik rozlišování esterifikace a neutralizace. Diskuse o zdraví prospČšných složkách lidské potravy.
Hodnocení používání syntetických vláken z hlediska maþkavosti, barvitelnosti, ale i z hledisek zdravotních. Diskuse na téma drogy s využitím informací ze školy i shromáždČných zpráv ze sdČlovacích prostĜedkĤ, popĜ. populárnČ nauþné literatury. Diskuse na téma správné složení potravy a vhodné zpĤsoby konzervace potravin. Shromažćování zpráv (jejich hodnocení) o zneþišĢování životního prostĜedí v okolí školy. Co by žák mČl umČt
Napsat vzorce, uvést vlastnosti a použití výše uvedených alkoholĤ a kyselin. Rozeznávat esterifikaci mezi ostatními typy chemických reakcí. Popsat zdroje a vlastnosti tukĤ a jejich vhodný obsah ve stravČ þlovČka. SlovnČ vyjádĜit složení mýdel a uvést výhody a nevýhody používání mýdel a saponátĤ v domácnosti. Uvést výchozí látky, produkty a podmínky prĤbČhu fotosyntézy. Popsat zdroje, vlastnosti a použití výše uvedených sacharidĤ. Vyjmenovat pĜíklady zdrojĤ bílkovin a uvést dĤvody a obecné zásady pro jejich zaþlenČní do stravy.
Uvést pĜíklady surovin a meziproduktĤ pĜi výrobČ alespoĖ tĜí chemikálií, vysvČtlit pojem sekundární surovina, uvést pĜíklady takovýchto surovin a jejich význam z hlediska péþe o životní prostĜedí. Vyjmenovat pĜíklady plastĤ a syntetických vláken, uvést jejich vlastnosti a znát jejich výhody i nevýhody pĜi jejich používání. Popsat pĜíklady volnČ i nezákonnČ prodávaných drog a uvést pĜíklady nebezpeþí, kterým se vystavuje jejich konzument. Uvést pĜíklady volnČ prodávaných hoĜlavin a zásady bezpeþné práce s tČmito látkami. VysvČtlit princip hašení požárĤ, znát telefonní þíslo hasiþĤ, zpĤsob ohlašování požárĤ a popsat zásady pro uložení hasicích pĜístrojĤ. Hodnotit složení jídla z hlediska obecnČ uznávaných zásad zdravé výživy. Uvést alespoĖ pČt zpĤsobĤ konzervace potravin.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Co by žák mČl umČt
Halogenderiváty uhlovodíkĤ (chlorethan, tetrachlormethan). Ethylenglykol. Karbonylové slouþeniny - aldehydy, ketony (formaldehyd, acetaldehyd, aceton). Kyselina palmitová, stearová, olejová. Aminokyseliny (kyselina aminooctová). Enzymy, vitaminy, hormony. Nukleové kyseliny. Výroba sacharozy, škrobu, buniþiny a papíru. Biotechnologie a jejich souþasný význam (výroba piva).
12. Chemie ve spoleþnosti Uþivo Chemie a spoleþenský pokrok. Chemický prĤmysl v ýR. Cirkulace a recyklace surovin. Plasty (polyethylen, polyvinylchlorid, polystyren) – princip výroby, vlastnosti, použití. Syntetická vlákna (silon, polyester) - vlastnosti, použití. Otravné a jedovaté látky. HoĜlaviny. ZpĤsoby hašení požárĤ. Freony. Drogy. Potraviny, konzervace potravin. Rovnováha látek v pĜírodČ. ***** Spojování "školních" poznatkĤ s praktickými zkušenostmi žákĤ. Hodnocení používání plastĤ z hlediska péþe o životní prostĜedí.
142
Fáze výrob. Automatizace výroby. "Bezodpadové" technologie. Léþiva. Pesticidy.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Uþební osnovy jsou koncipovány tak, aby umožĖovaly diferenciaci obsahu i rozsahu výuky vzhledem k rĤzným vzdČlávacím potĜebám žákĤ. Ve své kmenové þásti obsahují minimum teoretického uþiva, vþetnČ minima chemických výpoþtĤ. Obsahem této þásti není napĜ. také systém názvosloví anorganických kyselin, hydroxidĤ a solí. PĜi výuce všech žákĤ se naopak klade dĤraz na experimentální þinnosti a na Ĝešení problémových úloh, které mají vztah k praxi, nebo k dČjĤm, které nás obklopují. Typickým rysem vyuþování chemii podle tČchto uþebních osnov by mČlo být: ménČ uþiva vykládaného uþitelem více nácvik tvoĜivosti a správné orientace žákĤ v bČžném životČ. V uþebních osnovách není specifikován obsah laboratorních prací. Konkrétní úkoly pro laboratorní práce (cca 5 za rok) si zvolí vyuþující v souladu s užívanou uþebnicí, vybavením školy a s ohledem na zruþnosti žákĤ. Posloupnost probíraného uþiva není v uþebních osnovách závazná. Pouze se doporuþuje probrat v 8. roþníku uþivo do kapitoly Soli (vþetnČ), v 9. roþníku pak ostatní uþivo. V závČru 9. roþníku je nezbytné vČnovat dostatek þasu opakování a upevĖování celého uþiva chemie Ĝešením úloh, vþetnČ úloh s mezipĜedmČtovou tematikou.
143
Fyzika
FYZIKA Specifické cíle V pĜedmČtu fyzika si žáci osvojují, pĜedevším na základČ pozorování, mČĜení a experimentování, nejdĤležitČjší fyzikální pojmy, veliþiny a zákonitosti potĜebné k porozumČní fyzikálním jevĤm a procesĤm, vyskytujícím se v pĜírodČ, v bČžném životČ i v technické þi technologické praxi. VýznamnČ pĜispívá k rozvoji rozumových schopností žákĤ, k pĜechodu od pĜevážnČ názorného poznání k poznání reflektujícímu prvky vČdeckého poznání, uþí žáky pĜesnému vyjadĜování, rozvíjí jejich specifické zájmy a uvádí je do možností a perspektiv moderních technologií. Výuka se orientuje zejména na to, aby si žáci osvojili dĤležité poznatky z vybraných okruhĤ uþiva (vlastnosti látek a tČles, pohyby a vzájemné pĤsobení tČles, mechanické vlastnosti kapalin a plynĤ, pĜemČny a pĜenos energie, zvukové, elektromagnetické a svČtelné jevy, vesmír) a na základČ jejich osvojování mČli možnost poznávat význam a pĜínos fyziky pro vytváĜení vČdeckého obrazu svČta a pro rozvoj moderních technologií; aby si osvojili prvky základních metod práce, kterých fyzika používá pĜi poznávání fyzikálních objektĤ a procesĤ (pozorování, mČĜení, vytváĜení experimentĤ, zpracování získaných údajĤ, jejich hodnocení, vyvozování závČrĤ z tČchto údajĤ); aby získávali dovednost využívat osvojených poznatkĤ a dovedností pĜi Ĝešení fyzikálních problémĤ a úloh, pĜi objasĖování podstaty fyzikálních jevĤ vyskytujících se v pĜírodČ, denním životČ i technické þi technologické praxi, pĜi samostatném provádČní jednoduchých pokusĤ; aby žáci mČli co nejvíce pĜíležitostí, k rozvíjení svého logického uvažování a myšlení, aby se uþili pracovat s jasnČ vymezenými pojmy a aby se uþili získané þi pĜedložené informace kriticky hodnotit a ovČĜovat je z rĤzných hledisek (pĜedevším z hlediska jejich správnosti, pĜesnosti a spolehlivosti); aby si osvojovali základní pravidla bezpeþné práce pĜi provádČní fyzikálních pozorování, mČĜení a experimentĤ. Spolu s ostatními pĜírodovČdnými pĜedmČty smČĜuje výuka fyziky i k tomu, aby si žáci uvČdomovali bohatost a mnohotvárnost skuteþnosti i existenci souvislostí a zákonitostí v ní, aby si uvČdomovali hodnotu vČdeckého poznání i potĜebu jeho využívání ku prospČchu jedince i lidské spoleþnosti.
Fyzika
pozorování difúze jako indikátoru neustálého neuspoĜádaného pohybu þástic pozorování charakteristických vlastností látek plynných, kapalných a pevných (stlaþitelnost, roztažnost, tvar ap.) a jejich porovnání mČĜení délky, objemu a hmotnosti tČles mČĜení hustoty látek pozorování zmČn rozmČrĤ (objemu) tČles pĜi jejich zahĜívání þi ochlazování mČĜení teploty tČles. Co by žák mČl umČt
6. - 7. roþník
1. Vlastnosti látek a tČles
Uþivo tČlesa a látky, látky (tČlesa) pevné, kapalné a plynné, þásticová stavba látek atom, molekula, neustálý, neuspoĜádaný pohyb þástic látek, složení atomu, proton, elektron, neutron a druhy jejich elektrického náboje, iont, charakter þásticového složení pevných (krystalických), kapalných a plynných látek fyzikální veliþina, þíselná hodnota a jednotka veliþiny, délka, objem, hmotnost a jejich jednotky, hustota látky a její jednotka, aritmetický prĤmČr, zmČna objemu tČlesa pĜi jeho zahĜívání þi ochlazování, teplota tČlesa. ***** pozorování okolních tČles a látek 144
rozlišit na pĜíkladech mezi pojmy tČleso a látka zjistit, zda daná látka (tČleso) patĜí mezi látky (tČlesa) plynné, kapalné þi pevné urþit vodorovnost plochy libelou uvést složení atomu (þástice tvoĜená jádrem a elektrony, které ho obklopují) i jádra atomu (protony a neutrony) uvést druh elektrického náboje protonu (kladný), elektronu (záporný) a neutronu (bez náboje) urþit (na základČ znalosti druhu náboje), zda dvČ tČlesa se budou elektricky pĜitahovat, odpuzovat þi zda na sebe nebudou elektricky pĤsobit urþit, ze znalosti poþtu protonĤ v jádĜe a poþtu elektronĤ v atomovém obalu, zda jde o kladný þi záporný iont nebo o neutrální atom charakterizovat molekulu jako þástici tvoĜenou z dvou þi více atomĤ charakterizovat pojem neustálého a neuspoĜádaného pohybu þástic a uvést jevy (napĜ. difúzi), které jej potvrzují charakterizovat hlavní rozdíly mezi þásticovým složením látek pevných, kapalných a plynných vyjadĜovat výsledek mČĜení veliþiny þíselnou hodnotou a jednotkou urþit aritmetický prĤmČr z namČĜených hodnot dané veliþiny uvést hlavní jednotku délky (m) , nČkteré její díly a násobky (mm, cm, dm, km), vyjádĜit délku pĜi dané jednotce jinou délkovou jednotkou, zmČĜit danou délku délkovým mČĜidlem a zapsat výsledek (s urþením odchylky þtení) uvést hlavní jednotku objemu (m3), nČkteré její díly a násobky a vyjádĜit objem pĜi dané jednotce jinou objemovou jednotkou, zmČĜit objem tČlesa odmČrným válcem a zapsat výsledek (s urþením odchylky þtení) uvést hlavní jednotku hmotnosti (kg), nČkteré její díly a násobky a vyjádĜit hmotnost pĜi dané jednotce jinou jednotkou hmotnosti; zmČĜit hmotnost tČlesa na váhách a zapsat výsledek uvést jednotky hustoty kg/m3 a g/cm3 a vyjádĜit hustotu pĜi dané jednotce jinou jednotkou hustoty, experimentálnČ urþit hustotu látky ze zmČĜené hmotnosti a objemu, používat vztahu ró = m:V (þi ró = m/V) pro hustotu pĜi Ĝešení problémĤ a úloh, vyhledávat hustoty látek v tabulkách usoudit, zda se objem tČlesa pĜi dané zmČnČ teploty zvČtší þi zmenší a využívat této znalosti pĜi Ĝešení problémĤ a úloh uvést jednotku teploty °C, zmČĜit teplotu i rozdíl teplot teplomČrem a zapsat výsledek
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva mezinárodní soustava jednotek (SI)
2. Pohyby a vzájemné pĤsobení tČles Uþivo pohyb a klid tČlesa jako zmČna resp. stálost jeho polohy vzhledem k jiným tČlesĤm, dráha jako délka trajektorie uražená tČlesem, þas a jeho jednotka, rychlost rovnomČrného a prĤmČrná rychlost nerovnomČrného pohybu, jednotka rychlosti 145
Fyzika
Fyzika
vzájemné pĤsobení tČles a jeho projevy, síla, její jednotka a znázornČní síly, gravitaþní síla, vztah mezi gravitaþní silou pĤsobící na tČleso a hmotností tČlesa, gravitaþní pole, svislý smČr, tlaková síla, tlak a jeho jednotka, síla (smykového) tĜení, a její souvislost s tlakovou silou, obsahem drsností a materiálem tĜecích ploch skládání dvou sil stejných a opaþných smČrĤ pĤsobících na tČleso, rovnováha sil pĤsobících na tČleso, tČžištČ tČlesa a jeho vlastnosti pohybové zákony - první, druhý, tĜetí rameno síly, moment síly a jeho jednotka, páka a její vlastnosti, pevná kladka a její vlastnosti ***** pozorování klidu a pohybu konkrétních tČles mČĜení dráhy a þasu pozorování konkrétních rovnomČrných a nerovnomČrných pohybĤ pozorování rĤzných pĜípadĤ vzájemného pĤsobení konkrétních tČles mČĜení síly pozorování úþinkĤ gravitaþní, tlakové, tĜecí síly pokusné urþení svislého smČru experimentální ovČĜení souvislosti mezi velikostí tĜecí a tlakové síly, mezi velikostí tĜecí síly a drsností tĜecích ploch, jejich obsahem a materiálem, jež je tvoĜí mČĜení tlaku experimentální skládání dvou sil pozorování rovnováhy sil experimentální urþování tČžištČ tČlesa pozorování konkrétních experimentĤ potvrzujících platnost pohybových zákonĤ mČĜení momentu síly experimentální ovČĜení rovnováhy na páce a pevné kladce
pracovat s veliþinou g jako charakteristikou gravitaþního pole (v jeho daném místČ) a její jednotkou N/kg urþit pomocí olovnice svislý smČr charakterizovat tlakovou sílu (síla pĤsobící kolmo k ploše) uvést hlavní jednotku tlaku (Pa), nČkteré její násobky a díly a vyjádĜit tlak pĜi dané jednotce jinou jednotkou tlaku a používat vztah pro tlak (p = F/S) pĜi Ĝešení problémĤ a úloh využívat poznatek o tom, že tĜecí síla je pĜímo úmČrná tlakové síle, souvisí s materiálem a drsností styþných ploch, ale ne s jejich obsahem urþit graficky i výpoþtem výslednici dvou sil pĤsobících na tČleso ve stejných þi opaþných smČrech objasnit podstatu prvního pohybového zákona (na této úrovni kvantifikace: pokud na tČleso nepĤsobí výsledná síla, zĤstává v klidu nebo pohybu rovnomČrném pĜímoþarém) objasnit podstatu druhého pohybového zákona (na této úrovni kvantifikace: a) þím vČtší pĤsobí na tČleso výsledná síla, tím více v dané dobČ zmČní rychlost; b) þím je hmotnost tČlesa vČtší, tím je zmČna jeho rychlosti, pĜi pĤsobení dané výsledné síly a daném þase, menší) objasnit podstatu tĜetího pohybového zákona (na této úrovni kvantifikace: síly, jimiž na sebe pĤsobí dvČ tČlesa, jsou stejnČ velké, ale opaþné) použít pohybové zákony pro objasĖování bČžných situací i pĜi Ĝešení problémĤ a úloh urþit rameno síly, je - li dáno pĤsobištČ síly a osa otáþení tČlesa použít vztah pro moment síly (M = F.r) pĜi Ĝešení problémĤ a úloh a uvést hlavní jednotku momentu síly (N.m) experimentálnČ urþit moment síly ze zmČĜené síly a ramene síly poznat zda síly pĤsobící na tČleso jsou v rovnováze vyjádĜit rovnováhu na páce a pevné kladce pomocí sil a momentĤ sil a využít toho k objasĖování funkce páky a pevné kladky v praxi charakterizovat tČžištČ tČlesa jako pĤsobištČ gravitaþní síly pĤsobící na tČleso a urþit experimentálnČ tČžištČ tČlesa využít poznatek, že poloha tČžištČ v tČlese závisí na rozložení látky v nČm, pro objasĖování praktických situací
Co by žák mČl umČt objasnit klid a pohyb tČlesa jako stálost resp. promČnnost jeho polohy vzhledem k jinému tČlesu þi tČlesĤm a z konkrétního pĜíkladu poznat, zda tČleso je v klidu þi pohybu vzhledem k jinému tČlesu zmČĜit dráhu uraženou tČlesem a zapsat výsledek uvést jednotky þasu (sekunda, minuta, hodina, den, rok) a vyjádĜit þas pĜi dané jednotce jinou þasovou jednotkou a zmČĜit þas (dobu i þasový okamžik) a zapsat výsledek rozeznat na základČ pĜedložených þi zmČĜených hodnot dráhy a odpovídajících hodnot þasu, zda jde o pohyb rovnomČrný þi nerovnomČrný experimentálnČ urþit rychlost rovnomČrného þi prĤmČrnou rychlost nerovnomČrného pohybu ze zmČĜené dráhy a doby, používat vztah v = s:t resp. v = s/t pro rychlost pĜi Ĝešení problémĤ a úloh a vyjadĜovat rychlost pĜi dané jednotce pomocí jiné jednotky rychlosti vyjádĜit grafem závislost dráhy na þase pĜi rovnomČrném pohybu a odeþítat z nČho hodnoty dráhy, þasu nebo rychlosti posoudit v konkrétní situaci, které dva objekty na sebe pĤsobí uvést pĜibližnou charakteristiku hlavní jednotky síly Newton (síla, kterou ZemČ pĜitahuje tČleso pĜibližnČ o hmotnosti 0,1 kg) a nČkteré násobky þi díly této jednotky; vyjadĜovat velikost síly pĜi dané jednotce jinou jednotkou síly znázornit orientovanou úseþkou sílu o známé velikosti, smČru a pĤsobišti a urþit z orientované úseþky velikost pĤsobící síly a zapsat výsledek zmČĜit danou sílu silomČrem a zapsat výsledek charakterizovat gravitaþní sílu jako pĤsobení gravitaþního pole, které je kolem každého tČlesa používat vztah mezi gravitaþní silou a hmotností (Fg = m.g) pĜi Ĝešení problémĤ a úloh 146
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
okamžitá rychlost tČlesa skládání dvou (popĜ. více) rĤznobČžných sil a urþení jejich výslednice rozklad síly na složky souþinitel (smykového) tĜení valivý odpor kladka volná a kladkostroj naklonČná rovina
3. Mechanické vlastnosti kapalin a plynĤ Uþivo pĤsobení tlakové síly na kapalinu v klidu, PascalĤv zákon, pĤsobení gravitaþní síly na kapalinu v klidu, hydrostatický tlak, pĤsobení gravitaþní síly na atmosféru, atmosférický tlak; vztlaková síla v kapalinách a plynech, ArchimédĤv zákon, podmínky plování, vznášení se a potápČní tČles jako dĤsledek konkrétního vztahu mezi gravitaþní silou pĤsobící na tČleso v tekutinČ a vztlakovou silou tlak plynu v uzavĜené nádobČ, pĜetlak a podtlak. ***** pozorování jevĤ potvrzujících PascalĤv zákon 147
Fyzika
pozorování projevĤ hydrostatického a atmosférického tlaku, mČĜení tČchto veliþin pozorování vzniku vztlakové síly v kapalinách a plynech experimentální ovČĜení Archimédova zákona pozorování podmínek za nichž se tČlesa vznášejí, potápČjí þi plovou pozorování pĜetlaku a podtlaku v uzavĜené nádobČ a mČĜení tČchto veliþin
Co by žák mČl umČt objasnit podstatu Pascalova zákona (na této úrovni kvantifikace: pĤsobí - li na hladinu klidné kapaliny v nádobČ vnČjší tlaková síla, vyvolá v kapalinČ všude stejný tlak) a používat ho pĜi Ĝešení problémĤ a úloh (pĜedevším tČch, které souvisejí s principem hydraulického lisu) charakterizovat hydrostatický tlak jako tlak zpĤsobený gravitaþní silou pĤsobící na klidnou kapalinu v nádobČ a používat vztah p = h .ró.g pro hydrostatický tlak pĜi Ĝešení problémĤ a úloh objasnit vznik vztlakové síly pĜi ponoĜení tČlesa do kapaliny þi plynu, urþit její velikost a smČr v konkrétních situacích objasnit podstatu Archimédova zákona (na této úrovni kvantifikace: gravitaþní síla pĤsobící na kapalinu vytlaþenou tČlesem a vztlaková síla pĤsobící na tČleso jsou si co do velikosti rovny) a používat ho pĜi Ĝešení problémĤ a úloh charakterizovat atmosférický tlak jako tlak v atmosféĜe vyvolaný v ní gravitaþní silou a objasnit podstatu jeho urþení pomocí Torricelliho pokusu zmČĜit atmosférický tlak aneroidem z porovnání velikostí gravitaþní síly a vztlakové síly pĤsobících na tČleso v kapalinČ (þi plynu) urþit, zda se tČleso bude potápČt, vznášet nebo plovat urþit ze znalosti tlaku v uzavĜené nádobČ a tlaku atmosférického, zda v nádobČ je pĜetlak þi podtlak zmČĜit tlak v uzavĜeném prostoru manometrem PĜíklady rozšiĜujícího uþiva hustomČry a jejich využití proudČní tekutin (souvislost rychlosti proudící tekutiny a tlaku v ní, laminární a turbulentní proudČní, obtékání tČles tekutinou, základy fyziky letu letadla) princip þerpadla, kompresoru a vývČvy základy meteorologie
4. SvČtelné jevy Uþivo zdroje svČtla, bodový a plošný zdroj svČtla, šíĜení svČtla v rĤzných optických prostĜedích, rozbíhaný a rovnobČžných svazek svČtla, clona, stín a jeho vznik, zatmČní Slunce a MČsíce, rychlost svČtla a její souvislost s prostĜedím, v nČmž se svČtlo šíĜí, prostĜedí opticky hustší a opticky Ĝidší odraz svČtla na rozhraní dvou optických prostĜedí, zobrazení zrcadly (rovinným, kulovým), lom svČtla na rozhraní dvou prostĜedí, ohnisko a ohnisková vzdálenost kulového zrcadla lom svČtla na rozhraní dvou prostĜedí, lom ke kolmici a od kolmice; þoþky, spojka a rozptylka, ohnisko a ohnisková vzdálenost þoþky, lupa, optické vlastnosti oka rozklad bílého svČtla optickým hranolem, spektrum ***** pozorování zdrojĤ svČtla pozorování šíĜení svČtla v prostĜedí pozorování rozbíhavého a rovnobČžného svazku svČtla, pozorování funkce clony pozorování vzniku stínu 148
Fyzika
pozorování optického zobrazení pĜedmČtu rovinným i kulovým (dutým a vypuklým) zrcadlem a (tenkou) þoþkou (spojkou a rozptylkou) mČĜení ohniskové vzdálenosti tenké þoþky pozorování rozkladu svČtla optickým hranolem Co by žák mČl umČt charakterizovat zdroj svČtla jako tČleso, jež samo vysílá svČtlo, rozlišit mezi zdrojem svČtla a tČlesem pouze svČtlo odrážejícím a charakterizovat bodový a plošný zdroj svČtla charakterizovat optické prostĜedí þiré, prĤhledné, prĤsvitné, neprĤhledné, stejnorodé a nestejnorodé objasnit a naþrtnout vznik rozbíhavého a rovnobČžného svazku paprskĤ pomocí clony, objasnit vznik stínu za tČlesem a objasnit a naþrtnout vznik zatmČní Slunce a MČsíce uvést, že rychlost svČtla (jakékoli barvy) je koneþná a nejvČtší ve vakuu uvést, že opticky hustší (Ĝidší) je to prostĜedí, v nČmž je rychlost svČtla menší (vČtší) charakterizovat zákon odrazu svČtla (odražený a dopadající paprsek leží v jedné rovinČ a úhel odrazu je roven úhlu dopadu) a použít ho pĜedevším pĜi objasĖování principu zobrazení pĜedmČtu rovinným a kulovým zrcadlem charakterizovat pojem ohniska a ohniskové vzdálenosti kulového zrcadla charakterizovat (srovnáním úhlu dopadu a úhlu lomu paprsku na rozhraní dvou prostĜedí þi srovnáním rychlostí svČtla v tČchto prostĜedích) lom svČtla ke kolmici a od kolmice urþit ze znalosti úhlu dopadu a úhlu lomu paprsku na rozhraní dvou prostĜedí þi znalosti rychlostí svČtla v tČchto prostĜedích, zda nastává lom od kolmice þi ke kolmici použít uvedené znalosti o lomu svČtla hlavnČ pĜi objasĖování principu zobrazení pĜedmČtu tenkou þoþkou (spojkou a rozptylkou) charakterizovat pojem ohniska a ohniskové vzdálenosti tenké þoþky a ohniskovou vzdálenost zmČĜit objasnit princip zobrazení lupou a oþní þoþkou objasnit krátkozrakost a dalekozrakost oka a podstatu jejich odstranČní brýlemi objasnit lom svČtla na optickém hranolu a objasnit rozklad bílého svČtla hranolem (bílé svČtlo tvoĜí barevné složky a ty se na hranolu lámou rĤznČ) PĜíklady rozšiĜujícího uþiva zorný úhel a úhlové zvČtšení pĜi optickém zobrazování princip mikroskopu, dalekohledu, fotografického pĜístroje a filmové kamery principy promítacích pĜístrojĤ (zpČtného projektoru, diaprojektoru, epiprojektoru, filmového projektoru) laserové svČtlo princip skládání barev
8. - 9. roþník 5. Elektromagnetické jevy Uþivo elektrický náboj a jeho jednotka, elektrická síla a elektrické pole, elektrické napČtí a jeho jednotka vodiþe a izolanty, elektrický þlánek, elektrický obvod a jeho hlavní souþásti elektrický proud – stejnosmČrný a jejich základní charakteristiky, tepelné úþinky elektrického proudu 149
Fyzika
Fyzika
OhmĤv zákon pro kovy, odpor vodiþe a jeho jednotka, souvislost odporu vodiþe s délkou, prĤĜezem, materiálem a teplotou vodiþe, podstata vedení elektrického proudu v kovech (usmČrnČný pohyb volných elektronĤ) výsledné napČtí, proud a odpor vodiþĤ spojených za sebou a vedle sebe, reostat magnety pĜírodní a umČlé, magnetické pole magnetu a cívky s proudem v magnetickém poli stejnosmČrný elektromotor, elektromagnetická indukce, transformátor, primární a sekundární cívka transformátoru, jednofázový alternátor podstata vedení elektrického proudu v kapalinách (usmČrnČný proud volných kladných a záporných iontĤ), plynech (usmČrnČný proud volných iontĤ a elektronĤ a polovodiþích usmČrnČný proud volných elektronĤ a dČr), polovodiþová dioda ***** pozorování úþinkĤ elektrického pole mČĜení elektrického napČtí a proudu v elektrickém obvodu pozorování tepelných úþinkĤ elektrického proudu experimentální ovČĜení Ohmova zákona mČĜení elektrického odporu pozorování souvislosti mezi odporem vodiþe a jeho délkou, prĤĜezem, materiálem a teplotou vodiþe spojování vodiþĤ za sebou a vedle sebe pozorování existence magnetického pole magnetu a cívky s proudem pozorování chování cívky s proudem v magnetickém poli pozorování jevu elektromagnetická indukce pozorování funkce transformátoru a alternátoru pozorování vedení elektrického proudu v kapalinách, plynech, polovodiþích, pozorování usmČrĖovacího úþinku polovodiþové diody
objasnit podstatu reostatu a použít ho k regulaci proudu urþit výsledné napČtí, proud a odpor vodiþĤ spojených za sebou a vedle sebe z odpovídajících veliþin na jednotlivých vodiþích ovČĜit existenci magnetického pole v daném místČ a charakterizovat magnetickou sílu jako pĤsobení magnetického pole na tČleso uvést druhy magnetických pólĤ (severní a jižní) u magnetu a cívky s proudem charakterizovat magnetické pole ZemČ urþit druh daného magnetického pólu u konkrétního magnetu þi cívky s proudem popsat þi naþrtnout prĤbČh indukþních þar u daného magnetu a cívky s proudem a popsat stejnorodé a nestejnorodé magnetické pole objasnit podstatu složení a funkce stejnosmČrného elektromotoru objasnit podstatu elektromagnetické indukce (pĜi vzájemném pohybu cívky a magnetického pole vzniká v jejím okolí indukované pole elektrické charakterizovat stĜídavý proud (jako proud u nČhož se, na rozdíl od proudu stejnosmČrného, mČní jeho velikost a smČr) a princip jeho vzniku (pĜi otáþení závitu ve stejnorodém magnetickém poli) charakterizovat periodu stĜídavého elektrického proudu þi napČtí (jako dobu, za níž se prĤbČh proudu þi napČtí opakuje) charakterizovat kmitoþet stĜídavého proudu þi napČtí (jako pĜevrácenou hodnotu periody) a uvést jeho jednotku (Hz) urþit kmitoþet ze znalosti periody a naopak v uvedeném þasovém prĤbČhu (harmonického) stĜídavého proudu (napČtí) vyznaþit jeho periodu a libovolnou okamžitou hodnotu charakterizovat efektivní proud (napČtí) jako proud (napČtí) zjištČný ampérmetrem (voltmetrem) urþeným pro mČĜení stĜídavého proudu (napČtí) zmČĜit efektivní proud (napČtí) objasnit podstatu stavby a funkce transformátoru a užít vztahu mezi poþtem závitĤ na jeho cívkách a napČtím na nich pĜi Ĝešení problémĤ a úloh objasnit podstatu stavby a funkce (jednofázového) alternátoru objasnit podstatu PN pĜechodu, podstatu stavby a funkce polovodiþové diody a zapojit ji v závČrném a propustném smČru do obvodu pracovat s voltampérovou charakteristikou polovodiþové diody (odeþítat z ní hodnoty napČtí þi proudu) objasnit a dodržovat pravidla bezpeþné práce s elektrickými zaĜízeními
Co by žák mČl umČt ovČĜit existenci elektrického pole a charakterizovat elektrickou sílu jako pĤsobení elektrického pole na tČleso uvést hlavní jednotku elektrického náboje (C), nČkteré její díly a vyjadĜovat náboj pĜi dané jednotce jinou jednotkou náboje uvést hlavní jednotku napČtí (V), nČkteré její díly a násobky, vyjadĜovat napČtí pĜi dané jednotce jinou jednotkou napČtí a mČĜit stejnosmČrné napČtí v elektrickém obvodu voltmetrem rozlišit pokusnČ vodiþ od izolantu sestavit jednoduchý i rozvČtvený obvod podle schématu a nakreslit schéma daného reálného elektrického obvodu uvést hlavní jednotku elektrického proudu (A), nČkteré její díly a násobky, vyjadĜovat proud pĜi dané jednotce jinou jednotkou proudu a mČĜit stejnosmČrný proud v elektrickém obvodu ampérmetrem obecnČ charakterizovat elektrický proud jako usmČrnČný pohyb volných nabitých þástic a objasnit jeho podstatu u kovĤ (usmČrnČný pohyb volných elektronĤ), kapalin (pohyb iontĤ), plynĤ (pohyb volných elektronĤ a iontĤ), polovodiþĤ (pohyb volných elektronĤ a dČr) objasnit podstatu Ohmova zákona pro kovy (na této úrovni kvantifikace: proud procházející vodiþem je pĜímo úmČrný napČtí na koncích vodiþe) a používat jej pĜi Ĝešení problémĤ a úloh uvést hlavní jednotku elektrického odporu (:), nČkteré její násobky, vyjadĜovat odpor pĜi dané jednotce jinou jednotkou odporu, používat vztah R = U/I pro odpor vodiþe pĜi Ĝešení problémĤ a úloh a urþovat odpor ze zmČĜeného napČtí a proudu uvést, že odpor vodiþe se zvČtšuje se zvČtšující se délkou a teplotou vodiþe, zmenšuje se se zvČtšujícím obsahem jeho prĤĜezu, závisí na mate vodiþe a využít tČchto poznatkĤ pĜi Ĝešení problémĤ a úloh 150
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
trojfázový proud a trojfázový generátor trojfázový elektromotor termistor, fotodioda, fotorezistor tranzistor
6. Energie, její pĜemČny a pĜenos Uþivo práce, výkon, pohybová a polohová energie a jejich jednotky vzájemné pĜemČny a pĜenos pohybové a polohové energie vnitĜní energie tČlesa a její souvislost s teplotou tČlesa, zmČna vnitĜní energie konáním práce a tepelnou výmČnou, teplo a jeho jednotka, teplo pĜedané tČlesu (bez zmČny skupenství) a jeho souvislost se zmČnou teploty tČlesa, jeho hmotností a mČrnou tepelnou kapacitou látky, z níž je tČleso 151
Fyzika
Fyzika
pĜemČny skupenství látek: tání a tuhnutí krystalické látky, teplota tání, skupenské teplo tání, vypaĜování a var, teplota varu, kapalnČní, souvislost zmČn vnitĜní energie tČles a zmČn jejich þásticové stavby se zmČnami jejich skupenství elektrická práce, elektrický výkon, elektrický spotĜebiþ, výroba elektrické energie, elektrárna, pĜenosová soustava elektrické energie jaderná energie, jaderné záĜení, radionuklidy, štČpení jader uranu, ĜetČzová reakce, jaderný reaktor, jaderná elektrárna výroba elektrické energie a její vlivy na životní prostĜedí ***** pozorování dráhového úþinku síly pozorování pĜemČn polohové a pohybové energie a jejich pĜenosu pozorování zmČny vnitĜní energie tČlesa pozorování skupenských pĜemČn látek mČĜení bodu tání krystalické látky mČĜení elektrické práce (energie) a výkonu
charakterizovat elektrický spotĜebiþ (jako zaĜízení, v nČmž se elektrická energie mČní na jiné formy) a tepelný (elektrický) spotĜebiþ (elektrická energie se v nČm mČní hlavnČ na vnitĜní energii) uvést hlavní složky soustavy výroby a pĜenosu elektrické energie (elektrárna, pĜenosové vedení, transformátory) a jejich funkce charakterizovat jadernou energii (jako energii nukleonĤ jádra atomu) charakterizovat radionuklidy a uvést jejich rozdČlení na pĜirozené a umČlé charakterizovat jaderné záĜení a zpĤsoby ochrany pĜed ním charakterizovat štČpení jádra atomu jako jeho rozpad na více þástí charakterizovat ĜetČzovou reakci a uvést hlavní þásti jaderné elektrárny (jaderný reaktor, primární a sekundární okruh) charakterizovat nepĜíznivé vlivy výroby elektrické energie v tepelných elektrárnách na životní prostĜedí (zneþišĢování ovzduší, vody ap.)
Co by žák mČl umČt uvést hlavní jednotku práce (J) resp. výkonu (W), uvést nČkteré jejich díly a násobky, vyjádĜit práci resp. výkon pĜi dané jednotce jinou jednotkou a použít vztah W = F.s pro práci þi vztah P = W/t pro výkon (resp. vztahy W = U.I.t, P = U.I pro elektrickou práci a elektrický výkon) pĜi Ĝešení problémĤ a úloh zmČĜit elektrickou práci þi výkon objasnit souvislost mezi konáním práce a pohybovou resp. polohovou energií tČlesa co do velikosti porovnat pohybové energie tČlesa (tČles) na základČ znalosti jeho (jejich) rychlostí þi hmotností a využít tČchto znalostí pĜi Ĝešení problémĤ a úloh užívat vztah Ep = m.g.h pro polohovou gravitaþní energii tČlesa pĜi Ĝešení problémĤ a úloh urþit ze zadané hodnoty vzrĤstu (poklesu) polohové energie tČlesa pokles (vzrĤst) jeho energie pohybové charakterizovat vnitĜní energii tČlesa jako celkovou polohovou a pohybovou energii jeho þástic porovnat vnitĜní energie tČlesa (tČles) ze znalosti teplot tČlesa (tČles) charakterizovat možnosti zmČny vnitĜní energie a uvést pĜíklady z praxe charakterizovat teplo jako zmČnu vnitĜní energie pĜi tepelné výmČnČ urþit pĜijaté (odevzdané) teplo tČlesem (pĜi jeho stálém skupenství) ze znalosti hmotnosti tČlesa, zmČny jeho teploty a mČrné tepelné kapacity látky, z níž je tČleso charakterizovat nČkteré z forem tepelné výmČny (vedením, tepelným záĜením) a uvést pĜíklady z praxe uvést základní skupenské pĜemČny (tání, tuhnutí, kapalnČní, vypaĜování) látek, charakterizovat souvislost tČchto pĜemČn se zmČnami vnitĜní energie a þásticové struktury látek a využít uvedených znalostí pĜi objasĖování jevĤ v pĜírodČ i v každodenní praxi vyhledat teploty skupenských pĜemČn v tabulkách charakterizovat skupenské teplo tání a pĜi Ĝešení problémĤ a úloh využívat poznatku, že skupenské teplo tání je pĜímo úmČrné hmotnosti tČlesa charakterizovat hlavní faktory, na nichž závisí rychlost vypaĜování kapaliny (druh kapaliny, obsah jejího povrchu a teplota), a využít tČchto poznatkĤ pĜi Ĝešení problémĤ a úloh charakterizovat hlavní faktory, na nichž závisí teplota varu kapaliny (druh kapaliny, tlak nad povrchem kapaliny), a využívat tyto poznatky pĜi Ĝešení problémĤ a úloh charakterizovat nasycenost vzduchu vodní parou a objasnit na tomto základČ jevy spojené s kapalnČním vodní páry ve vzduchu charakterizovat elektrickou energii (jako energii elektrického pole) 152
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
principy tepelných motorĤ anomálie vody mČrné skupenské teplo využití radionuklidĤ v praxi (v lékaĜství, ve výrobČ ap.) termonukleární reakce
7. Zvukové jevy Uþivo podstata vzniku zvuku, zdroj zvuku, šíĜení zvuku v rĤzných prostĜedích, rychlost zvuku a její souvislost s druhem prostĜedí, v nČmž se zvuk šíĜí, a teplotou prostĜedí tón, výška tónu, hlasitost zvuku, hluk a jeho negativní vliv na zdraví þlovČka odraz zvuku na pĜekážce, zvuková ozvČna ***** vytváĜení a pozorování zdrojĤ zvuku pozorování šíĜení zvuku v prostĜedí pozorování tónu, jeho výšky a hlasitosti zvuku pozorování odrazu zvuku Co by žák mČl umČt charakterizovat zdroj zvuku jako chvČjící se tČleso vyvolávající v prostĜedí sluchem vnímatelný rozruch (zvuk) charakterizovat šíĜení zvuku v prostĜedí jako proces zhušĢování a zĜećování prostĜedí, spojený s pĜenosem energie uvést, že rychlost zvuku závisí na druhu prostĜedí, v nČmž se zvuk šíĜí, a na teplotČ prostĜedí a využívat tČchto poznatkĤ pĜi Ĝešení problémĤ a úloh charakterizovat tón jako zvuk vznikající pravidelným chvČním tČles a výšku tónu jako jeho kmitoþet (poþet kmitĤ pravidelnČ se chvČjícího tČlesa za sekundu) charakterizovat hlasitost zvuku jako energii zvukového rozruchu s ohledem na citlivost našeho sluchového ústrojí a uvést, že hlasitost zvuku závisí na vzdálenosti našeho ucha od zdroje zvuku a na prostĜedí, v nČmž se zvuk šíĜí charakterizovat hluk jako zvuk vznikající nepravidelným chvČním tČles a možnosti potlaþování nadmČrného hluku v našem životním prostĜedí
153
Fyzika
Fyzika
charakterizovat odraz zvuku jako odraz zvukového rozruchu od pĜekážky a objasnit vznik ozvČny
úloh). Racionální (teoretická) složka žákova poznávání se formuje v prĤbČhu uþitelova výkladu rĤzných fyzikálních jevĤ, procesĤ a zákonitostí, bČhem Ĝešení fyzikálních problémĤ a úloh a v diskusích k nejrĤznČjším fyzikálním otázkám. Je však zĜejmé, že v reálném procesu výuky fyziky se racionální i empirická složka poznávání budou u žáka prĤbČžnČ prolínat a vzájemnČ ovlivĖovat. V tomto projektu fyziky není konkrétnČ vymezován obsah laboratorních úloh. Ten je zapotĜebí na každé škole pĜizpĤsobit vybavení školy uþebními pomĤckami, požívaným uþebnicím fyziky a nakonec i psychomotorickému stupni rozvoje žákĤ v té þi oné tĜídČ. Pokud jde o poþty laboratorních úloh, doporuþujeme v 6. a 9. roþníku vČnovat laboratorním úlohám v každém z nich alespoĖ dvČ vyuþovací hodiny a v 7. a 8. roþníku po þtyĜech vyuþovacích hodinách v každém z nich. Fyzika jako vČda je základem všech ostatních pĜírodovČdných i technologických disciplín. Jakýkoli hmotný objekt má totiž vždy urþité fyzikální vlastnosti (hmotnost, energii ap.) a Ĝídí se urþitými fyzikálními zákonitostmi. Z tohoto dĤvodu je fyzika potĜebná pro úplný popis hmotných objektĤ jakéhokoli druhu (nejen tedy fyzikálních, ale i chemických, biologických, technologických a jiných). Tento fakt má pĜirozenČ svĤj odraz i v didaktickém systému vyuþovacích pĜedmČtĤ, kde fyzika je základem všech ostatních pĜírodovČdných pĜedmČtĤ v obdobném smyslu jako fyzika vČda v systému pĜírodních vČd. Uvedené skuteþnosti pak naznaþují i potĜebu úzké koordinace výuky fyziky s výukou ostatních pĜírodovČdných pĜedmČtĤ (a samozĜejmČ i s výukou dalších pĜedmČtĤ, v nichž se fyzikální poznatky využívají). Tato koordinace však nemusí být nutnČ þasová, ale mČla by být vždy obsahová, metodologická a terminologická (stejná interpretace pĜíslušných pojmĤ þi zákonĤ ve všech pĜedmČtech, v nichž se tyto pojmy a zákony vyskytují, koordinace používaných metod práce, napĜ. pĜi provádČní laboratorních úloh, užívání stejné terminologie ap). Posloupnost uþiva tak, jak je navržena v tomto projektu, není pro vyuþujícího závazná. Doporuþujeme však, vzhledem k možnému pĜechodu žákĤ ze základní školy na šestileté gymnázium, aby byly v 6. a 7. roþníku probrány ty okruhy uþiva, které navrhujeme výše. Jedním z hlavních cílĤ tohoto projektu výuky fyziky je, aby žáci osvojené poznatky a dovednosti umČli aktivnČ využívat pĜi Ĝešení problémĤ a úloh. Je proto dĤležité jednak vytváĜet ve výuce fyziky takové podmínky, které umožĖují vČnovat Ĝešení problémĤ a úloh dostatek þasu, a jednak používat ty metody a formy práce se žáky, které v nich budou podporovat jejich aktivní zapojení do procesu uþení.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
pohlcování (absorpce) zvuku nucené chvČní a rezonance vznik tónĤ v hudebních nástrojích infrazvuk a ultrazvuk, jejich využití v praxi
8. Vesmír Uþivo sluneþní soustava a její složení, charakteristika pohybĤ planet ve sluneþní soustavČ, obČžná doba planety orientace na obloze podle význaþných nebeských objektĤ (planet, hvČzd, souhvČzdí) hvČzdný a sluneþní den hvČzdy, podstata jejich složení a vyzaĜování svČtelný rok ***** orientace na mapČ hvČzdné oblohy Co by žák mČl umČt: uvést, že sluneþní soustava je tvoĜena Sluncem, devíti planetami, které kolem nČj obíhají pod vlivem jeho gravitaþního pole po uzavĜených kĜivkách, dále mČsíci planet, dalšími malými planetkami, meteroidy a kometami vyhledat základní charakteristiky o Slunci a jeho planetách v tabulkách orientovat se v mapČ hvČzdné oblohy a využívat ji k orientaci na obloze (vyhledat podle ní na obloze význaþné nebeské objekty) charakterizovat pojem obČžné doby planety a pojmy hvČzdného a sluneþního dne charakterizovat hvČzdy jako vesmírná plynná tČlesa, v nichž je vysoký tlak a teplota a která vysílají záĜení vznikající pĜi sluþování jader atomĤ jež ve hvČzdách probíhá charakterizovat Slunce jako hvČzdu charakterizovat pojem svČtelného roku jako dráhu, uraženou svČtlem za rok a používat tento pojem pĜi Ĝešení problémĤ a úloh PĜíklady rozšiĜujícího uþiva: základní pĜedstavy o struktuĜe vesmíru a jeho vývoji vysílání umČlých tČles do vesmíru
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Fyzikální poznávání má vždy složku racionální (teoretickou) a empirickou, které nejsou vzájemnČ zamČnitelné a nelze proto jednu z nich nahradit druhou. Pouze neustálá konfrontace teoretických a empirických poznatkĤ a jejich vzájemná kontrola zabezpeþují (relativnČ) spolehlivé a vyvíjející se fyzikální poznávání. Uvedená povaha fyzikálního poznávání proto vyžaduje, aby i výuka fyziky tuto skuteþnost respektovala, tzn. aby v ní byla zabezpeþena urþitá rovnováha mezi poznáním racionálním a empirickým. Empirická složka žákova poznávání se ve výuce fyziky bude vytváĜet jednak pĜi sledování demonstraþních experimentĤ, jednak vlastnoruþním provádČním, pokusĤ (vþetnČ laboratorních 154
155
PĜírodopis
PěÍRODOPIS
PĜírodopis
VysvČtlit význam Slunce, vody, kyslíku a oxidu uhliþitého pro život na Zemi. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Specifické cíle
Další látky na Zemi.
PĜírodopis jako vyuþovací pĜedmČt je založen na funkþní integraci poznatkĤ z biologických a z dalších pĜírodovČdných oborĤ. Obsah uþiva je vybrán a strukturován tak, aby si v prĤbČhu vzdČlávání žáci vytvoĜili ucelenou pĜedstavu o vztazích mezi živou a neživou pĜírodou, seznámili se s mnohotvárnými formami života na Zemi a nauþili se správnČ chápat spjatost þlovČka a jeho života s pĜírodou a jejími zákonitostmi. Spojením uþení se zkušenostmi a dovednostmi získávanými pĜi pozorování a srovnávání souþástí pĜírody i pĜi provádČní vlastních pokusĤ jsou vytváĜeny potĜebné pĜedpoklady a podmínky pro to, aby v prĤbČhu vzdČlávání žáci získali pĜehled o vzniku a vývoji ZemČ a života, o podmínČném pĜizpĤsobování organismĤ vnČjším podmínkám a o jejich vzájemných vztazích, získali základní poznatky o stavbČ tČl a životČ vybraných organismĤ vþetnČ þlovČka, o nerostech, horninách, vesmíru a Zemi, uvČdomili si dĤležitost citlivého vztahu k okolnímu prostĜedí, odpovČdnost þlovČka za zachování života na Zemi i svého zdraví a v souvislosti s tím i význam biologických vČd, osvojili si takové poznatky, dovednosti a metody pozorování živé a neživé pĜírody, jichž by mohli využívat jak ve svém dalším vzdČlávání, tak ve svém praktickém denním životČ. K dosažení tČchto cílĤ je tĜeba aby (si) žáci vytvoĜili dovednosti pozorovat lupou i mikroskopem, využívat dostupné literatury a ze získaných poznatkĤ vyvozovat závČry, pracovali aktivnČ s pĜírodninami, všímali si podmínek jejich existence a respektovali je, hodnotili kriticky jednání své i jiných lidí ve vztahu k životnímu prostĜedí jako celku i k druhým lidem a nauþili se odstraĖovat negativní vlivy ohrožující zdravý tČlesný i duševní vývoj lidí.
JednobunČþné organismy Uþivo
ZemČ a život
Bakterie, jejich vývoj a význam. Tlení, hnití jako následky þinností bakterií a hub. PĤdní, hnilobné bakterie jako pĜíklady reducentĤ, soužití bakterií ve stĜevech savcĤ a koĜenech rostlin (bobovité), choroboplodné bakterie - pĜíklad cizopasníkĤ. Význam hygieny. Rostlinné þásti planktonu jako zdroje potravy jiných organismĤ. Krásnooþko (fotosyntéza, dýchání, dČlení); princip výživy (s fotosyntézou i bez ní). Pojem producent. Kolonie - možný pĜechod k mnohobunČþným živoþichĤm (napĜ. váleþ). Poznávání pĜírody (lupa, mikroskop). ZrnČnka jako pĜíklad rostlinné buĖky (stavba), základní projevy života a jejich realizace v buĖce (pĜijímání potravy a její pĜemČna, dýchání, rozmnožování). Nálevníci, jejich srovnávání s rostlinnou buĖkou. Trepka (pohyb, rozmnožování). Pojem konzument. MČĖavka, živoþišná þást planktonu. Potravní pyramidy. Kvasinky a jejich význam (peþivo, víno). ***** Pozorování Ĝas a rostlinných bunČk (lupou, mikroskopem). Pozorování nálevníkĤ, srovnání s buĖkou rostlin. Pokusy s fotosyntézou. Pozorování kynutí tČsta, množení kvasinek (pod mikroskopem.)
Uþivo
Co by mČl žák umČt
RĤzné názory lidí na vznik života. Vznik atmosféry, hydrosféry. Slunce - zdroj energie pro život (svČtlo, teplo). Vznik prvních bunČk a podmínky jejich života. Fotosyntéza (elementární princip). Ozonosféra a její význam pro život. ***** Vyhledávání literatury s popisem vzniku ZemČ a života, diskuse. Jednoduché pokusy s organickými a anorganickými látkami (napĜ. hoĜení, rozpustnost).
Zacházet s lupou a mikroskopem (pĜipravit mikroskopický preparát), nakreslit jednoduché schéma živoþišné a rostlinné buĖky, popsat je a vysvČtlit jejich rĤzný zpĤsob výživy. VysvČtlit základní projevy života (v jednobunČþných organismech) a doložit je pĜíklady. Popsat stavbu tČla a život zrnČnky, (vþetnČ principu fotosyntézy), trepky, krásnooþka zeleného, bakterií (pĤdní, hnilobné, cizopasné), kvasinky (v peþivu, vínČ). Objasnit pojmy prvok, cizopasník, jednobunČþný organismus, reducent (napĜ. bakterie, houba), spoleþenstvo, producent, konzument, biologie.
6. roþník
Co by žák mČl umČt Orientovat se v názorech na vznik ZemČ i života (stvoĜení, vývoj). Rozlišovat vybrané organické a anorganické látky (bílkoviny, cukry, tuky, voda, vzduch, kyslík, dusík, uhlík). Odlišit atmosféru, hydrosféru, vysvČtlit funkci ozonosféry pro trvání života organismĤ na Zemi. 156
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Rozsivky, sinice, viry. Biosféra. Možnosti pĜemČny soužití v cizopasnictví pĜi zhoršených životních podmínkách (u bakterií).
157
PĜírodopis
MnohobunČþné organismy Uþivo
MnohobunČþné Ĝasy (šroubatka). Postupný vznik pĜirozených ekosystémĤ (moĜe, Ĝeky). PlíseĖ hlaviþková. Vybraný zástupce hub (výživa, stavba tČla, rozmnožování); naše bČžné houby, jejich význam a prostĜedí (les, travní spoleþenstva, lidská sídlištČ). Soužití houby s Ĝasou - lišejníky. Stavba stélky. Predátor nezmar hnČdý (stavba tČla - láþka jako pĜíklad orgánu), puþení, nervová soustava. MoĜští žahavci (sasanky, medusy). VnitĜní cizopasník (tasemnice), možnosti nákazy, hostitel. VnČjší cizopasník (pijavka). Reducenti (nítČnka, žížala - stavba tČla, tkáĖ, orgán, orgánová soustava). Kroužkovci. Zástupci našich mČkkýšĤ - stavba tČla a orgánové soustavy; pohyby, dýchání, pĜijímání potravy, ulity, lastury; MoĜští mČkkýši (plži, mlži, hlavonožci). Trilobiti; zkamenČliny a jejich význam. ýlenovci (vnČjší kostra, þlánkovité konþetiny). Druh, rod, tĜída, kmen. Potravní ĜetČzce a potravní pyramidy ve vodním ekosystému. Naši raci. PĜechod korýšĤ na souš (stinky, svinky). Pavouci (stavba tČla, mimotČlní trávení, projevy života). Sekáþi, roztoþi. RĤznost zpĤsobĤ výživy þlenovcĤ, (pĜizpĤsobení pohybu, pĜijímání potravy); dýchací soustava, rozmnožování, orientace v prostĜedí, obranné mechanismy. ŠkĤdci a otázka "škodlivosti a užiteþnosti"; biologická rovnováha, biologické postupy proti škĤdcĤm. Životní prostĜedí hmyzu (pĜizpĤsobivost a obrovská rozmnožovací schopnost). Užitkové a chránČné druhy hmyzu. Necitlivé zásahy þlovČka do pĜírody a jejich vliv na hmyz. ***** Pozorování Ĝas, hub, kroužkovcĤ (výbČr). Urþování jednotlivých druhĤ korýšĤ, pavoukĤ, sledování trvalých mikroskopických preparátĤ (výbČr). Pozorování stavby tČla a reakcí rĤzných druhĤ hmyzu, mikroskopování þástí jejich tČl (výbČr). Zhotovování mikroskopických preparátĤ þástí tČl þlenovcĤ, pozorování trvalých preparátĤ. Ekologické hry. VypČstování plísnČ hlaviþkové nebo jiné plísnČ, její pozorování. Urþování hub, výstavka.
Co by mČl žák umČt Zacházet s lupou a mikroskopem, pĜipravovat jednoduché mikroskopické preparáty, pozorovat a kreslit pĜipravené nebo trvalé mikropreparáty. Rozlišovat jednobunČþné a mnohobunČþné organismy, popsat stavbu a život nižších rostlin - Ĝas, z nich nČkteré druhy poznat (napĜ. šroubatka, zrnČnka, zelenivka).
158
PĜírodopis
Popsat (nakreslit) stavbu tČla a rozmnožování hub, z nich poznat nČkolik vybraných druhĤ (napĜ. muchomĤrka þervená, závojenka olovová, hĜib dubový, bedla vysoká, holubinka nazelenalá, klouzek obecný, liška obecná, kĜemenáþ osikový, kozák bĜezový, hĜib hoĜký, hĜib satan). Zacházet s houbami a s pokrmy z nich, rozlišit známČjší jedovaté houby od jedlých. Charakterizovat postupy vzniku ekosystémĤ (vody, souš). VysvČtlit pojem soužití na pĜíkladu lišejníkĤ, urþit nČkteré druhy lišejníkĤ (napĜ. terþovka bublinatá, dutohlávka sobí, mapovník zemČpisný). VysvČtlit pojmy predátor, vnČjší a vnitĜní cizopasník na konkrétních pĜíkladech (napĜ. nezmar, pijavka, tasemnice). Charakterizovat struþnČ znaky, stavbu a život vybraných žahavcĤ (napĜ. nezmar hnČdý, sasanka moĜská, medúza), ploštČncĤ (napĜ. tasemnice), kroužkovcĤ (napĜ. pijavka lékaĜská, pijavka koĖská, nítČnka obecná), mČkkýšĤ (napĜ. hlemýžć zahradní, plovatka bahenní, slimáþek polní, perlotvorka moĜská, sépie moĜská). VysvČtlit pojmy tkáĖ, orgán, orgánová soustava, zkamenČlina, trilobit, vnČjší kostra, þlánkované tČlo, potravní ĜetČzec, potravní pyramida, biologická ochrany (napĜ. mandelinka - mšice). Popsat vnČjší a vnitĜní stavbu tČla þlenovcĤ (rozdČlení na korýše, pavoukovce, hmyz), nČkteré druhy z nich urþit, (pĜi respektování regionálního principu). Pozorovat projevy života þlenovcĤ. Provést záznam pozorování a schematické znázornČní pozorovaného objektu. VysvČtlit otázku "škodlivosti a užiteþnosti" organismĤ. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
HnČdé a þervené Ĝasy. MČkkýši v dávných dobách. PloštČnci, hlísti, buchanky, perlooþky, moĜští korýši. Stavby tČla þlenovcĤ ve srovnání s korýši a kroužkovci; entomologie. ZaĜazování organismĤ do systému.
7. roþník Vyšší rostliny Uþivo PĜechod rostlin na souš. Stavba tČl mechĤ (lodyžka s lístky, pĜíchytná vlákna) a jejich funkce (získávání živin a vody, dýchání). Rozmnožování a význam mechĤ (výtrusy, zadržování vody, obrana pĜed erozí pĤdy, zvlhþování vzduchu). PravČké kapradiny (prvohorní lesy, ekosystém). Dnešní kapradiny (stavba tČla, výtrusnice, výtrusy) Pletiva, orgány, dĜevní a lýková þást cévních svazkĤ. PlavunČ (stavba tČla); chránČné rostliny. ***** Poznávání mechĤ, mikroskopování þástí jejich tČl. Pozorování výtrusnic a výtrusĤ kapradin (mikroskopování, práce s lupou). PĜíprava preparátu s pĜíþným Ĝezem Ĝapíkem listu kapradiny (pozorování cévních svazkĤ). Urþování nČkterých léþivých a chránČných rostlin rostoucích v regionu. Jednoduché schematické kresby þástí rostlin. 159
PĜírodopis
PĜírodopis
Co by mČl žák umČt
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Pozorovat lupou a mikroskopem mechy a jejich þásti (napĜ. náznaky cévních svazkĤ), kreslit je a popisovat. Rozlišit základní orgány vyšších rostlin - mechĤ (lodyžka s lístky), kapradin (koĜen, podzemní stonek, list), rozlišovat dĜevní a lýkovou þást jejich cévních svazkĤ, objasnit pojem vyšší rostliny (v porovnání s nižšími rostlinami). Urþit nČkolik druhĤ mechĤ (napĜ. ploník ztenþený, pokryvnatec SchreberĤv, bČlomech sívý), kapradin (napĜ. kaprać samec), plavuĖ vidlaþku a pĜesliþku rolní. VysvČtlit význam prvohorních ekosystémĤ pro vývoj dalšího života i pro dnešek (þerné uhlí, zkamenČliny).
PravČké ryby, lalokoploutvé ryby, dvojdyšné ryby (možnost obojího dýchání). První obojživelníci. Dávní plazi. Další druhy ryb, obojživelníkĤ, plazĤ (pĜi použití klíþe k urþování nebo atlasĤ). Naše rybníkáĜství. Cizokrajní plazi.
Nahosemenné rostliny Uþivo
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva PlavunČ, pĜesliþky a kapradiny v prvohorách. RĤzné druhy kapradin, léþivých rostlin a chránČných rostlin, jejich význam.
První skupiny strunatcĤ
Uþivo PĤvod názvu strunatci, obratlovci. Stavba tČla ryb (kostra, tkáĖ, orgán, orgánová soustava) a jejich pĜizpĤsobení prostĜedí; život, ryb, jejich vývin, rozmnožování. Naše nejbČžnČjší ryby. ýistota vod. PĜizpĤsobení obojživelníkĤ prostĜedí, stavba jejich tČla, ochrana. Stavba tČla a tĜídČní plazĤ, jejich pĜizpĤsobení prostĜedí. První pomoc pĜi uštknutí hadem. ***** Pozorování þástí tČl ryb (ploutve, šupiny, kosti, kĤže, plynový mČchýĜ). Mikroskopování tkání ryb, obojživelníkĤ, plazĤ. Pozorování života ryb, obojživelníkĤ, plazĤ. Urþování ryb, obojživelníkĤ, plazĤ podle diakritických znakĤ (druhy). Ekologické hry (napĜ. pĜedvádČní pohybu, vzájemné vztahy organismĤ, urþování, kvízy, soutČže). Co by mČl žák umČt VysvČtlit rozdíl mezi strunatci (struna hĜbetní), a obratlovci (obratle). Nakreslit jednoduchý náþrt tČla ryby, popsat stavbu a funkci vnitĜních orgánových soustav a srovnat je s bezobratlými; vysvČtlit pĜizpĤsobení ryb prostĜedí. Urþit nČkteré z našich i moĜských ryb (napĜ. pstruh obecný, lipan podhorní, lín obecný, ouklej obecná, sumec velký, okoun Ĝíþní, sleć obecný, sardinka obecná, makrela obecná, treska velká). Srovnávat diakritické znaky rĤzných druhĤ ryb, zjišĢovat jejich odlišnosti ve srovnání s obojživelníky, zhodnotit význam obojživelníkĤ v pĜírodČ, urþit nČkteré zástupce a vysvČtlit dĤvody jejich ochrany. Porovnat obojživelníky s plazy (vnČjší a vnitĜní stavba). Urþit vybrané druhy našich i jinde žijících plazĤ (napĜ. želva bahenní, krokodýl nilský, aligátor severoamerický, ještČrka obecná, slepýš kĜehký, užovka obojková, zmije obecná, kobra indická, hroznýš královský). Poskytnout první pomoc pĜi uštknutí hadem.
160
Souþasné nahosemenné rostliny (stavba tČla). KoĜen, jeho stavba a význam. Opylení (pyl), oplození, semeno. PĜehled našich bČžných jehliþnanĤ (napĜ. borovice lesní, smrk ztepilý, jedle bČlokorá, modĜín opadavý, borovice þerná, vejmutovka, jalovec obecný, zerav západní). Les, jeho význam a ochrana. Ekosystém - spoleþenstvo. ***** Poznávání a pozorování jehliþnanĤ. Pozorování bČžných druhĤ nebo jejich þástí (jehlice, šišky, semena, kĤra, dĜevo). Jednoduché nákresy zkoumaných þástí tČl nahosemenných rostlin. Mikroskopování pylu nahosemenných rostlin. PĜíprava sbírek vzorkĤ dĜev. Urþování bČžných druhĤ nahosemenných rostlin. Kreslení nebo fotografování þástí lesa nebo samostatnČ rostoucích jehliþnatých stromĤ.
Co by mČl žák umČt Pracovat samostatnČ podle popisu práce, pĜipravit si materiál pro mikroskopování; mikroskopovat. Objasnit pojmy nahosemenná rostlina, spoleþenstvo, ekosystém, botanika. Popsat stavbu a funkci koĜene rostlin. VysvČtlit (nakreslit) rozdíl mezi opylením a oplozením. Rozlišovat semena jehliþnanĤ a znát jejich stavbu (s uvedením pĜíkladĤ). Urþit nČkteré druhy jehliþnanĤ (napĜ. jalovec obecný, zerav západní, modĜín opadavý, jedle bČlokorá, borovice þerná). VysvČtlit význam lesa pro pĜírodu i pro lidi. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Cykasy. TĜetihorní nahosemenné rostliny, jejich vznik a význam. Užití rĤzných dĜev (napĜ. smrk, jedle, modĜín). Urþování dalších nahosemenných rostlin (napĜ. zeravec východní, tis þervený, borovice vejmutovka).
161
PĜírodopis
Ptáci Uþivo
První ptáci (Archeopteryx) - ilustrace. Stavba ptaþích tČl, život ptákĤ, (potrava, výchova mláćat, pĜizpĤsobení prostĜedí). Škodlivé látky. Chování ptákĤ jako pĜíklad etologie (orientace v prostĜedí, potravní chování, komunikace, sociální chování, ptaþí tahy). Biologická rovnováha. Život a význam nČkterých druhĤ ptákĤ (napĜ. labuĢ velká, racek chechtavý, þáp bílý, skĜivan polní havran polní, konipas luþní, výr velký, jestĜáb lesní, strakapoud velký, kavka obecná, vrabec domácí, holub). ěády ptákĤ (diakritické znaky). ***** Pozorování ptaþího peĜí, kostí, vajíþek (vnitĜní složení, zkouška na uhliþitan vápenatý). Pozorování života ptákĤ v pĜírodČ (napĜ. pĜílet stČhovavých ptákĤ, stavba hnízd, výchova mláćat). Mikroskopování tkání ptákĤ (trvalé preparáty). Ekologické hry.
Co by mČl žák umČt Urþit bČžné ptáky, zejména žijící v regionu. Pozorovat, kreslit a popisovat ptaþí pera, skoĜápky vajec ptákĤ, popsat stavbu tČl ptákĤ (vnČjší a vnitĜní), porovnat je s dalšími obratlovci, rozlišit zdroje potravy ptákĤ (potravní ĜetČzce, potravní pyramidy). VysvČtlit nebezpeþí škodlivých látek pro ptáky, objasnit principy biologické rovnováhy a cesty jejího narušování. Charakterizovat výrazné etologické rysy ptákĤ (komunikace, sociální chování; ptaþí tahy). VysvČtlit pojmy ekologie a etologie, biologická rovnováha. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Vývojové meziþlánky mezi plazy a ptáky. Denní aktivita ptákĤ. Ptaþí let, hnízdČní ptákĤ, ochrana pĜed dravci (pĜizpĤsobení).
PĜíklady nČkterých þeledí, v nich vybraných druhĤ rostlin. (napĜ. pryskyĜníkovité, hvČzdnicovité, rĤžovité, brukvovité, miĜíkovité, lilkovité, bobovité, vrbovité, bĜízovité, lipnicovité, amarylkovité). HospodáĜsky dĤležité rostliny (napĜ. obilniny, lilek brambor, Ĝepka olejka, ovocné dĜeviny). Ochrana pĜírody, botanické a zoologické zahrady. PĜírodní parky a další chránČná území v ýeské republice. ***** Rozbory kvČtĤ. Urþování rostlin (atlasy, pĜípadnČ i klíþe). PĜíprava herbáĜĤ. Pozorování þástí kvČtĤ lupou i pod mikroskopem. Pozorování pĜírody (napĜ. hustota výskytu druhĤ, zastoupení druhĤ, vztahy rostlin apod.) SoutČže v urþování rostlin, Kimovy hry, kvízy. Sledování pĜizpĤsobení rostlin v daném ekosystému napĜ. travní spoleþenstva. PČstování vybrané rostliny, srovnávací pokusy. Co by mČl žák umČt Popsat kvČt (okvČtí, kalich, koruna, tyþinky, pestík). Rozlišovat nČkterá kvČtenství (napĜ. klas, úbor, okolík). VysvČtlit pojmy nahosemenné, krytosemenné, jednodČložné, dvoudČložné, jednodomé a dvoudomé rostliny (uvést charakteristické pĜíklady). Urþit bČžné druhy bylin a dĜevin krytosemenných rostlin ze svého okolí. Pracovat s atlasy k urþování rostlin (pĜípadnČ s klíþi k urþování). Uvést základní údaje o významu a pČstování hospodáĜsky významných rostlin (zejména obilniny, lilek brambor, druhy zeleniny, ovocné dĜeviny). Rozlišovat druhy stonkĤ (stéblo, stvol, lodyha, kmen), popsat (pĜípadnČ nakreslit) jejich stavbu, pĜipravit mikroskopický preparát pĜíþného Ĝezu stonkem jednodČložných a dvoudČložných bylin. Nakreslit a popsat list. VysvČtlit, které látky rostlina pĜijímá a které vznikají pĜi fotosyntéze a dýchání. Rozlišovat nČkterá semena a plody nahosemenných rostlin a popsat jejich složení (pĜípadnČ je nakreslit). VysvČtlit funkci zoologických a botanických zahrad. ZdĤvodnit (pĜípadnČ i doložit) nutnost ochrany pĜírody. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Krytosemenné rostliny Uþivo
PĜírodopis
Základní orgány rostlin. KoĜen, jeho tvary a druhy. Stonek (rozlišení, oddenek, odlišná stavba stonkĤ, rĤst). List - stavba, tvary, funkce; fotosyntéza, dýchání. Rozmnožování rostlin, semena a plody. KvČty jako pĜemČnČné listy (stavba kvČtĤ s okvČtím, kališními a korunními lístky). Pojem krytosemenná rostlina. Opylení, oplození, semeno, plod. Rostliny jednodČložné, dvoudČložné, jednodomé, dvoudomé (rozdíly). Rostliny v dosud známých ekosystémech a jejich pĜizpĤsobení prostĜedí. TĜídČní rostlin, doplnČní pojmu þeleć. 162
PĜemČny stonku (úponky, trny). Rostliny cizích zemí (napĜ. bambus, cukrovník lékaĜský). Další hospodáĜsky dĤležité rostliny (regionální pĜístup).
8. - 9. roþník Savci Uþivo ýtvrtohorní savci v krajinČ. Vývoj savcĤ od druhohor (na pĜehledu). PĜizpĤsobení savcĤ prostĜedí, získávání potravy, vzájemné vztahy. 163
PĜírodopis
Stavba kostry a vnitĜních orgánĤ savcĤ na pĜíkladu nČkterého zástupce. Kriticky ohrožené druhy (napĜ. panda velká, šimpanz, gorila, plejtvákovec obrovský, bobr evropský, sysel obecný, vlk). Savci žijící u nás (vody, lesy, travní spoleþenstva) s dĤrazem na region. Savci jednotlivých svČtových biomĤ (tropický deštný les, savana a step, poušĢ a polopoušĢ, lesy mírného pásu, tajga a tundra), vþetnČ nČkterých tam rostoucích rostlin. ***** Pozorování þástí tČl savcĤ (pomocí lupy, mikroskopu). Srovnávání chlupĤ, chrupu, koster savcĤ. Vyhledávání znakĤ pĜizpĤsobení savcĤ prostĜedí. Kreslení pozorovaných objektĤ (þástí tČl savcĤ, napĜ. konþetin, tvaru uší, oþí). Poznávání jednotlivých druhĤ vybraných savcĤ (atlasy, klíþe k urþování). Vyhledávání vhodné literatury, výpisky. PĜíprava samostatných krátkých referátĤ nebo informací o uvádČných živoþiších, pĜípadnČ i o rostlinách (napĜ. v biomech).
PĜírodopis
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Historie vývoje þlovČka, jeho pokusy o ovládnutí pĜírody (þlovČk sbČratel, lovec, zemČdČlec; poþátky výroby, industrializace, zásahy do pĜírody, urbanizace - návaznost na dČjepis).
Stavba tČla a funkce jednotlivých orgánĤ þlovČka Uþivo
Znaky jednotlivých ĜádĤ savcĤ a jejich postavení ve vývoji. Savci a rostliny jednotlivých svČtadílĤ a ekosystémĤ v nich. Celkový pĜehled o vývoji obratlovcĤ.
OpČrná a pohybová soustava (stavba a funkce) – pĜedlékaĜská první pomoc pĜi zlomeninách a dalších poranČních, péþe o zdravou kostru a svaly. ObČhová soustava (stavba a funkce) - imunita, transfuze, civilizaþní vlivy, prevence a první pomoc pĜi zástavČ srdce. Dýchací soustava (stavba a význam). UmČlé dýchání pĜi zástavČ dechu. Emise, imise, kyselé deštČ. Trávicí soustava, pĜemČna látek a energií, racionální výživa, zdravý životní styl. Vyluþovací a rozmnožovací soustava (stavba a funkce); odpovČdné rodiþovství, nebezpeþí pohlavních chorob a AIDS. KĤže, nebezpeþí poškození. ěídící soustavy (stavba a funkce); hormony, nervová soustava. Žlázy s vnitĜním vymČšováním, mozek, smyslové orgány, vyšší nervová þinnost. ***** Rozlišování kostí a svalĤ. Mikroskopování tkání tČla. Nácvik pĜedlékaĜské první pomoci pĜi zástavČ srdce a krvácení. Praktické provádČní umČlého dýchání z plic do plic (resuscitaþní loutka). Poskytování pĜedlékaĜské první pomoci pĜi rĤzných poškozeních tČla (zlomeniny, vymknutí, poranČní páteĜe, hrudníku). Nacviþování odsunu ranČného (i improvizovaného). Pokusy s trávením potravy, se smyslovým vnímáním. Nácvik jednoduchých cvikĤ proti únavČ a bolestem páteĜe. Mikroskopování tkání tČla. Samostatné kratší práce jednotlivým bodĤm zdravotnické problematiky (napĜ. zdravý život, rodina a její funkce, hygiena jednotlivých soustav, alkohol, drogy apod.)
ýlovČk
Co by mČl žák umČt
Uþivo
Popsat struþnČ stavbu a funkci tČla þlovČka (vþetnČ vnitĜních orgánĤ). Popsat zásady hygieny jednotlivých orgánových soustav a prevence chorob a realizovat je ve svém životČ. Objasnit pojmy imunita, transfuze, prevence, infarkt, alergie, racionální výživa, pĜemČna látek a energií, zdravý životní styl. VysvČtlit možné vlivy emisí, imisí, kyselých dešĢĤ, narušování ozonosféry a stresu na zdraví þlovČka. Jednoduché cviky proti únavČ a bolestem páteĜe. Shromažćovat samostatnČ údaje o problematice zdravého životního stylu a zpracovávat je (sám nebo se spolužáky).
Co by mČl žák umČt VyprávČt o životČ vybraných druhĤ savcĤ, jejich pĜizpĤsobování prostĜedí a o jejich výživČ s ohledem na potravní ĜetČzce. Popsat kostru, orgány a orgánové soustavy vybraných savcĤ. Porovnat kostry, orgány a orgánové soustavy ostatních tĜíd obratlovcĤ se savci, vytknout rozdíly. Urþit vybrané typické zástupce savcĤ z jednotlivých ekosystémĤ u nás (pĜedevším žijících v regionu) i ve svČtČ. Uvést nČkteré z kriticky ohrožených druhĤ savcĤ u nás i ve svČtČ. Objasnit pojmy predátor, reducent, zoologie, paleontologie. Pozorovat lupou i mikroskopem þásti tČl savcĤ (vþetnČ trvalých preparátĤ), pĜipravovat sbírky (napĜ. kostí, chlupĤ), vyhledávat samostatnČ literaturu, vypracovat z ní výpisky a krátké zprávy. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Názory na vznik þlovČka (stvoĜení - vývoj). Živoþišný pĜedchĤdce, australopiték, þlovČk zruþný, þlovČk vzpĜímený, þlovČk rozumný (praþlovČk), þlovČk rozumný (pĜedvČký, souþasný). ***** Vyhledávání publikací s názory na vznik þlovČka. PĜíprava samostatného referátu na dané téma. Co by mČl žák umČt Uvést pĜíklady názorĤ na vznik þlovČka a struþnČ charakterizovat hlavní etapy jeho vývoje.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva První pomoc pĜi rĤzných dalších poškozeních tČla. Alergie a ochrana pĜed ní.
164
165
PĜírodopis
PĜírodopis
Poškození lidského organismu
Rozmnožování organismĤ
Uþivo
Uþivo
Nemoc, pĜenos a vstupní brány nemoci, nakažlivé nemoci, epidemie, karanténa, prevence. Vlivy kouĜení, drog, pĜepínání, stresu na lidský organismus. Duševní hygiena. Úrazy a první pomoc. ***** Poskytování pĜedlékaĜské první pomoci a transport pĜi rĤzných poranČních. Seznámení s pĤvodci nemoci (foto, dia apod.). Beseda s hygienikem.
Co by mČl žák umČt Rozlišovat vstupní brány nemoci, zachovávat zásady prevence. Poskytnout pĜedlékaĜskou první pomoc v bČžných situacích, vþetnČ transportu postiženého. Objasnit pojmy infekce, epidemie, karanténa. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Co by mČl žák umČt
Pandemie (v souvislosti s AIDS). Improvizovaná pĜedlékaĜská první pomoc. Dárcovství krve. Zdravý životní styl.
VysvČtlit rozdíl mezi pohlavním a nepohlavním rozmnožováním (s uvedením pĜíkladĤ), objasnit princip pohlavního rozmnožování i pĜenosu dČdiþných vlastností a jeho dĤsledkĤ ve šlechtitelství a chovatelství (s uvedením pĜíkladĤ). Objasnit pojmy chromozóm, promČnlivost, pohlavní aktivita, gen, genetika.
Lidská populace
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Uþivo Zvyšování poþtu lidí a jeho dĤsledky, rovnost lidských ras. Závislost þlovČka na pĜírodČ a ostatních lidech (potravní a surovinové zdroje, vzduch, voda, dČlba práce). Nutnost ochrany životního prostĜedí. ***** Sbírání podkladĤ pro krátké referáty s touto tematikou, jejich zpracování, pĜednes. Co by mČl žák umČt Doložit fakty závislost þlovČka na pĜírodČ a nutnost její ochrany. Zaujímat stanoviska k ekologickým problémĤm souþasného svČta, pĜípadnČ pĜispívat podle svých možností k jejich Ĝešení (napĜ. péþe o životní prostĜedí, ochrana pĜírody). Hodnotit získané poznatky o pĜírodČ a životním prostĜedí z jiných než školních zdrojĤ, zpracovávat je a písemnČ nebo ústnČ pĜedkládat spolužákĤm.
Mendelovy zákony. Genofond, genové inženýrství. Biotechnologie a jejich význam.
ZemČ - naše planeta Uþivo
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Zachování rodu, pohlavní a nepohlavní rozmnožování (shrnutí). Fysiologie rozmnožování (chromozómy, dČlení bunČþného jádra). Geny, genetika. PromČnlivost a dČdiþnost. Šlechtitelství a chovatelství. Pohlavní aktivita a etologie živoþichĤ. ***** Porovnávání rĤzných šlechtČných odrĤd a kultivarĤ (rostliny i živoþichové). Rozlišování pohlavního a nepohlavního rozmnožování. Jednoduché grafické znázornČní pohlavního rozmnožování. Hledání pohlavního dimorfismu u živoþichĤ, srovnání s rostlinami. Rozbory kvČtĤ a jejich pozorování (pyl, semena, plody). Pokusy s kĜížením (izolace, kastrace, pĜenášení pylu na kvČt jiného druhu). Praktické provádČní vegetativního rozmnožování rostlin.
Aleš Hrdliþka. Listina práv a svobod. Stav životního prostĜedí u nás a ve svČtČ. Problémy lidstva (ve spolupráci s obþanskou výchovou).
166
Zrození planety ZemČ (stavba, vývoj). Vznik života, vývoj organismĤ (napĜ. srovnávací anatomie) - shrnutí. Geologické éry, geologické vČdy. Neživé faktory životního prostĜedí (teplota, svČtlo, voda, pohyb prvkĤ v pĜírodČ). Nerosty (fyzikální a chemické vlastnosti, tĜídČní). VnitĜní a vnČjší geologické dČje; sopeþná þinnost, vyvĜelé horniny; zvČtrávání, usazené horniny, pĜemČnČné horniny. Vzájemná propojenost; vlivy zemské tíže, vody a organismĤ na horniny a nerosty; chemické zvČtrávání (krasové jevy). Pedologie (vznik, typy a význam pĤd a pĤdních organismĤ). Pohyby kontinentĤ (vznik a zánik zemské kĤry, zemČtĜesení, zlomy, vrásnČní, poklesy). Geologická stavba ýeské republiky (ýeský masiv, Karpatská soustava), suroviny (výzkum a tČžba), ekologické dĤsledky tČžby. ***** Srovnávání kostí a koster obratlovcĤ, jejich vnitĜních orgánĤ, rozmnožování a vývinu. ZjišĢování fyzikálních vlastností nerostĤ a hornin a jejich urþování. Terénní prĤzkum v okolí školy. 167
PĜírodopis
Vyhledávání doplĖující literatury a její zpracování. Grafické znázorĖování pohybĤ prvkĤ v pĜírodČ. ProvádČní jednoduchých rozborĤ pĤd (podle místních možností). Co by mČl žák umČt Diskutovat o základních názorech na vznik ZemČ a složení vesmíru, shrnout poznatky o geologických obdobích, naznaþit pohyb alespoĖ jednoho prvku v pĜírodČ. Urþit a struþnČ popsat bČžné horniny a nerosty (zejména ze svého regionu) a vysvČtlit jejich pĤvod. Rozlišit nČkteré typy pĤd a objasnit jejich vznik. VysvČtlit pĤvod sopeþné þinnosti a zemČtĜesení a vyhledávat o nich potĜebné údaje. Orientovat se v geologickém složení ýeské republiky. Objasnit pojmy: hornina - nerost, vyvĜelé horniny, zvČtrávání, usazené horniny, pĜemČnČné horniny, zlomy, vrásnČní, poklesy, geologické éry, geologické vČdy. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Limitující faktory jednotlivých látek pro organismy. Krystalové struktury nerostĤ (jejich dČlení). Krystalové soustavy. Plutonity, vulkanity. Geologické složení regionu (místní krajiny).
ZmČny životních spoleþenstev, rušivý vliv þlovČka Uþivo PĜirozené zmČny v pĜírodČ a zmČny vyvolané þlovČkem. PĜíþiny zhoršování životního prostĜedí, prohĜešky þlovČka (odlesĖování a eroze, zneþišĢování ovzduší, vody, nežádoucí pĜetváĜení krajiny, unáhlená urbanizace). Ekologické katastrofy a jejich pĜedcházení. Možnosti zastavení negativního narušování a zlepšení souþasného stavu životního prostĜedí. ***** ProvádČní terénního prĤzkumu v okolí školy. PĜíprava obrazové a fotografické þi jiné dokumentace k problematice životního prostĜedí. ZjišĢování obsahu dusíku v zeleninČ þi jiných rostlinách. ZjišĢování vlivu SO2 na rostliny. Prašnost a prach na rostlinách (mikroskopování). Shromažćování konkrétních údajĤ o životním prostĜedí v místČ školy, bydlištČ - nebo regionu. Sledování stavu životního prostĜedí v okolí.
PĜírodopis
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky PĜírodopis je koncipován tak, aby podal pĜehled o složitostech vývoje ZemČ a života na ní, o vývojovČ podmínČném pĜizpĤsobování organismĤ vnČjším podmínkám, postupném tvoĜení spoleþenstev a ekosystémĤ v rĤzných geologických obdobích i neustálém systémovém spojení živé a neživé pĜírody zejména ve spojení se znalostmi z ostatních pĜírodovČdných oborĤ. V tomto kontextu se ukazuje také i postavení þlovČka a jeho vztah k pĜírodČ i okolnímu životnímu prostĜedí. S ohledem na vývojový princip by zĜejmČ nebylo vhodné zásadnČ mČnit sled jednotlivých navržených tématických celkĤ, a to zejména proto, že je tĜeba co nejvíce zachovávat regionální princip a sezónní dostupnost pĜírodních materiálĤ. Konkrétní þasová i obsahová realizace uþiva zĤstává na škole a uþiteli. UvádČné námČty k þinnostem nejsou povinné, uþitel si vybírá ty, které mu vyhovují a má pro jejich realizaci pomĤcky. Obsah laboratorních prací není uvádČn, uþitelé si je mohou volit podle místních podmínek a podle námČtĤ v používaných uþebnicích. Jejich celkový poþet za 4 roky by mČl být 16 - 20 podle poþtu zvolených vyuþovacích hodin (pĜi jedné vyuþovací hodinČ v týdnu celkem 3 za školní rok, pĜi dvou vyuþovacích hodinách 5). Tam, kde je to možné, vychází obsah uþiva jednoznaþnČ z vlastního pozorování a zkušeností žákĤ, pĜípadnČ z vyhledávání textĤ z literatury. UplatĖují se však také ekologické hry, dramatické scénky, samostatnČ založené pokusy, sledování vývinu rostlin a práce s nimi, exkurze, vycházky nebo výstavky. Osvojování uþiva je tedy založeno pĜedevším na rĤzných þinnostech podporujících tvoĜivé poznávání. Poznámka: V platnosti jsou rovnČž osnovy pĜírodopisu s výrazným ekologickým zamČĜením, které schválilo MŠMT ýR dne 27.5.1992 pod þj. 18357/92-21, s platností od 1.9.1993 jako alternativní osnovy pĜírodopisu na 2. stupni základní školy (tj. v 6. – 9. roþníku základní školy).
Co by mČl žák umČt Popsat zmČny v pĜírodČ vyvolané þlovČkem, objasnit jejich dĤsledky pro kvalitu životního prostĜedí. VysvČtlit, jakým zpĤsobem se mĤže každý þlovČk aktivnČ podílet na zhoršování þi zlepšování životního prostĜedí. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva Vliv radioaktivních látek na organismy. Stav životního prostĜedí v ýR, v okrese. ChránČná území v nejbližším okolí. 168
169
Obþanská výchova
ZEMċPIS Specifické cíle ZemČpis obohacuje v návaznosti na prvouku a na vlastivČdu celkový vzdČlanostní rozhled žákĤ uvedením do hlavních pĜírodních, hospodáĜských a sociálních podmínek a faktorĤ života lidí v blízkém území místní krajiny, místní oblasti (regionu), na území ýeské republiky, v EvropČ a dalších svČtadílech. UmožĖuje žákĤm orientovat se v souþasném svČtČ a v globálních problémech souþasného lidstva, uvČdomovat si civilizaþní rizika a perspektivy budoucnosti lidstva i vlastní spoluzodpovČdnost za kvalitu života na Zemi a vztahĤ lidí k jejich pĜírodnímu i spoleþenskému prostĜedí. Výuka zemČpisu se zamČĜuje pĜedevším na to, aby si žáci osvojili základní vČdomosti o Zemi jako vesmírném tČlese, o krajinné sféĜe a jejích hlavních složkách a aby si uvČdomovali význam pĜírodních podmínek pro existenci lidské spoleþnosti, aby si vytvoĜili pĜedstavy o jedineþnostech nČkterých geografických objektĤ, jevĤ a procesĤ v krajinné sféĜe, ale také pĜedstavy o jejich urþitých pravidelnostech, zákonitostech a vzájemných podmínČnostech a souvislostech, aby se nauþili orientovat v zemČpise svČtadílĤ, ve zvláštnostech jejich obyvatelstva, aby získali informace o významných státech, jejich politickém zĜízení, hospodáĜském a kulturním významu, aby získali ucelený obraz pĜírodních, hospodáĜských a sociálních pomČrĤ v naší vlasti a v jednotlivých jejích oblastech a v souvislosti s tím, aby si uvČdomovali postavení naší zemČ v EvropČ a ve svČtČ, možnosti její prosperity a uplatnČní v rozvojových procesech v pĜítomnosti a v blízké budoucnosti. NaplnČní vzdČlávacích cílĤ pĜedmČtu a využití jeho širších formativních možností se projevuje i tím, že si žáci osvojují dovednosti samostatnČ pracovat s rĤznými druhy map, grafy, statistickými materiály, vysvČtlovat údaje v nich obsažené, orientovat se v souþasném dČní u nás i ve svČtČ, spojovat poznatky z výuky s dalšími informacemi, získanými v tisku, rozhlasových a televizních relacích, v populárnČ nauþných þasopisech a zároveĖ i používat získané vČdomosti v praktických situacích, že se uþí posuzovat a srovnávat sociální a hospodáĜské jevy ve vlastní zemi s obdobnými þi odlišnými jevy v evropském a celosvČtovém mČĜítku, chápat kulturní i mentální zvláštnosti rĤzných lidských ras, národĤ a kultur, vážit si jejich pĜínosu pro všelidský myšlenkový, mravní i hospodáĜský rozvoj lidské spoleþnosti, že si uvČdomují význam tolerance, dorozumČní a uplatĖování pravidel mezilidského a mezinárodního soužití ve stále více propojených svČtových civilizaþních procesech, že se u nich vytváĜí smysl pro jedineþnost a krásu pĜírodních objektĤ a jevĤ i lidských výtvorĤ, že získávají trvalý zájem o poznávání rĤzných zemí a regionĤ, života, tradic, zvykĤ a zvláštností jejich obyvatel, že se probouzí jejich touha cestovat, poznávat z vlastní zkušenosti svou vlast i zemČ v zahraniþí jako souþást životního zpĤsobu moderního þlovČka.
Obþanská výchova
MČsíc. ZemČ jako vesmírné tČleso. Tvar a rozmČry ZemČ. Pohyby ZemČ. ***** Informativní seznámení se školním globusem a s kosmickým snímkem ZemČ a MČsíce. ýinnost s mapami ve školním atlase svČta. HvČzdná obloha. Planeta ZemČ. Sluneþní soustava Co by mČl žák umČt Charakterizovat na elementární úrovni vesmír a sluneþní soustavu (hvČzdná podstata Slunce, velikost Slunce, postavení Slunce ve vesmíru a ve sluneþní soustavČ, pohyby Slunce, mechanismus sluneþní soustavy, planety sluneþní soustavy a jejich postavení vzhledem ke Slunci), pracovat s porozumČním s pojmy: planetky, družice planet (mČsíce planet), meteorická tČlesa, komety, Galaxie, Mléþná dráha, cizí galaxie, charakterizovat polohu, povrch a pohyb MČsíce, jednotlivé fáze MČsíce, zdĤvodnit rozdílnost teplot na pĜivrácené a odvrácené stranČ MČsíce, posoudit postavení ZemČ ve vesmíru, tvar a rozmČry ZemČ, objasnit dĤsledky pohybĤ ZemČ kolem zemské osy a kolem Slunce pro život na Zemi, pro stĜídání dne a noci a stĜídání roþních období,
2. Glóbus a mapa Uþivo
Glóbus. MČĜítko globusu. Poledníky a rovnobČžky. ZemČpisná síĢ. Trvání dne a noci. Roþní období. Urþování zemČpisné polohy. ZemČpisné souĜadnice, zemČpisná délka a šíĜka. ýasová pásma na Zemi. Mapy, podstata a mČĜítko map. Plány a jejich mČĜítko. Obsah map. ZnázorĖování výškopisu a polohopisu na mapách. Druhy map. ZemČpisné atlasy. ***** Demonstrace poledníkĤ a rovnobČžek na školním globusu. Urþování zemČpisné polohy na globusu a na mapách. Urþování þasu a þasových pásem na Zemi s pomocí školního atlasu svČta. Praktické þinnosti s mapami a plány: orientace mapy, výpoþty skuteþných vzdáleností podle mČĜítka map a plánĤ, obsah map, znaþkový klíþ. Jednoduché náþrtky a plánky
Co by mČl žák umČt
6. - 7. roþník 1. Planeta ZemČ Uþivo Vesmír. Vznik vesmíru. Vývoj poznávání vesmíru. Slunce a sluneþní soustava. 170
v þinnostech prokázat porozumČní pojmĤm: glóbus, mČĜítko glóbusu, poledníky, místní poledník, hlavní poledník, rovnobČžky, zemČpisná síĢ, zemský rovník, nadhlavník, obratníky, polární kruhy, letní slunovrat, zimní slunovrat, jarní rovnodennost, podzimní rovnodennost, polární den, polární noc, zemČpisné souĜadnice, zemČpisná délka, zemČpisná šíĜka, þasová pásma, smluvený þas,datová mez, vysvČtlit délku dnĤ a nocí na Zemi v závislosti na zemČpisné šíĜce a pravidelné stĜídání roþních období v mírných podnebných pásech, 171
Obþanská výchova
Obþanská výchova
urþovat zemČpisnou polohu na mapách podle údajĤ zemČpisné šíĜky a zemČpisné délky, vysvČtlit pĜíþiny rozdílného þasu jednotlivých míst na Zemi, pochopit podstatu, smysl a úþel þasových pásem na Zemi, úlohu hlavního (nultého) poledníku a 180. poledníku (výchozího pro datovou mez) pro urþování þasu na Zemi, rozeznávat druhy map podle mČĜítka a obsahu map, vyjádĜit zpĤsob znázornČní výškopisu a polohopisu na mapách, charakterizovat vysvČtlivky - znaþkový klíþ map a v souvislosti s tím s porozumČním pracovat s pojmy: výškopis, vrstevnice, výšková kóta, nadmoĜská výška, hloubnice, polohopis, smluvené znaþky, aplikovat na konkrétních pĜíkladech praktické þinnosti s mapami: urþování svČtových stran na mapách, orientace mapy podle svČtových stran, þtení obsahu map, mČĜení na mapách, orientovat se v zemČpisných atlasech (rĤzné druhy atlasĤ, jejich funkce, použití rejstĜíku apod.).
orientovat se v objektech, jevech a procesech a v rozložení prvkĤ v pedosféry, používat s porozumČním pojmy: složení pĤdy, pĤdní profil, humus, mateþná hornina, typy a struktura pĤd, eroze a úbytek pĤd, význam a ochrana pĤd, lokalizovat na mapách pĜibližný rozsah nejvýznamnČjších pĤdních typĤ a charakterizovat jejich hospodáĜské využití, orientovat se v objektech, jevech a procesech a v rozložení prvkĤ biosféry v geografických šíĜkových pásmech na Zemi, urþit a lokalizovat a s porozumČním charakterizovat tato pásma na mapách (tropické lesy, savany, pouštČ a polopouštČ, stepi, lesostepi, lesy mírného pásu, tundra a lesotundra), objasnit uspoĜádání rostlinstva a živoþišstva v závislosti na zemČpisné šíĜce a nadmoĜské výšce v jednotlivých pĜírodních oblastech ZemČ a vlivy þlovČka na pĜírodní prostĜedí.
3. PĜírodní složky a oblasti ZemČ
4. ZemČpis svČtadílĤ, oceánĤ a Ruska
Uþivo
Uþivo
Geografická (krajinná) sféra. PĜírodní sféra a její složky. Litosféra. Atmosféra. Hydrosféra. Pedosféra. Biosféra. PĜírodní oblasti ZemČ. ***** Praktické demonstrace uþiva podle vybraného obrazového materiálu, audiovizuálních poĜadĤ a na mapách. Okamžité pozorování poþasí v místČ školy a bydlištČ, výpoþet denní prĤmČrné teploty.
SvČtadíly a oceány. PĜehled oceánĤ. Polární kraje. Afrika. Austrálie a Oceánie. Amerika. Asie. Rusko. Evropa. Politické a hospodáĜské rozdČlení Evropy. Jižní Evropa. Západní Evropa. Severní Evropa. StĜední Evropa. Východní Evropa. Jihovýchodní Evropa. ***** Orientace na atlasových a nástČnných mapách, þtení map. ýinnosti se zemČpisnými pracovními sešity. ýinnosti s vybranými obrazovými materiály, statistickými podklady, audiovizuálními poĜady a vybranou literaturou.
Co by mČl žák umČt vysvČtlit s porozumČním pojem geografická (krajinná) sféra jako soubor všech krajin na zemském povrchu tvoĜený pĜirodou a lidskou spoleþností a výsledky její þinnosti, urþit jednotlivé složky pĜírodní sféry, orientovat se v objektech, jevech a procesech v litosféĜe, v rozložení prvkĤ litosféry: objasnit s porozumČním stavbu zemského tČlesa, dna oceánĤ, proces zemČtĜesení a sopeþné þinnosti, vznik pohoĜí, proces zvČtrávání, þinnost vČtru a pĤsobení povrchové tekoucí vody, ledovcĤ a ledu na utváĜení zemského povrchu, orientovat se v objektech, jevech a procesech v atmosféĜe a v rozmístČní prvkĤ atmosféry, pracovat s porozumČním s pojmy: poþasí, meteorologické prvky, celkový obČh vzduchu v atmosféĜe, tlak vzduchu, proudČní vzduch, podnebí, podnebné pásy na Zemi, vítr, pasáty, monzuny, ochrana ovzduší, urþit a vyhledat na mapách podnebné pásy na Zemi: tropický pás, subtropické pásy, mírné pásy, polární pásy, objasnit elementárním zpĤsobem planetární obČh vzduchu v atmosféĜe, vytvoĜit si pĜedstavu o vlivu teploty a tlaku vzduchu na proudČní vzduchu z oblastí vyššího tlaku do oblastí nižšího tlaku vzduchu, orientovat se v objektech, jevech a procesech a rozložení prvkĤ v hydrosféĜe, pracovat s porozumČním s pojmy: oceány a moĜe, pohyby moĜské vody, voda na pevninČ, vodní toky, ledovce, podpovrchová voda, prameny, bezodtokové oblasti, jezera, bažiny, umČlé vodní nádrže, vyhledat na mapách svČtové oceány, nejvýznamnČjší svČtová moĜe, Ĝeky, jezera a nejvČtší pĜehradní nádrže, nejrozsáhlejší pevninské ledovce a bezodtokové oblasti, 172
Co by mČl žák umČt vyjmenovat a vyhledat na mapČ svČta jednotlivé svČtadíly na Zemi, urþit jejich zemČpisnou polohu a porovnat jejich rozlohu, charakterizovat význam a hospodáĜské využité oceánĤ, stav a problémy životního prostĜedí oceánĤ, urþit a vyhledat na mapách zemské polární oblasti, uvést jejich mimoĜádný význam pro tvorbu a ochranu životního prostĜedí na Zemi, posoudit význam mezinárodní politické a vČdecké spolupráce pĜi výzkumu a využívání polárních oblastí, charakterizovat polohu, rozlohu, þlenitost pobĜeží, povrch, podnebí, charakter a rozmístČní vodstva, rostlinstva, živoþišstva, pĜírodních zdrojĤ, obyvatelstva a hospodáĜských aktivit v Africe, Austrálii a Oceánii, Americe, Asii a v Rusku, 173
Obþanská výchova
vyhledat na mapách a charakterizovat jednotlivé zemČpisné oblasti Afriky, urþit nejvýznamnČjší státy tČchto oblastí, s pomocí mapy lokalizovat a pĜeþíst jednotlivé státy a teritoria Australského svazu, urþit hlavní oblasti a nejvýznamnČjší státy Oceánie, uvést a vyhledat na mapách nejvýznamnČjší hlavní a ostatní velká africká mČsta, hlavní mČsto a nejvČtší mČsta Australského svazu a hlavní mČsto Nového Zélandu, vyjmenovat, vyhledat na mapách a charakterizovat jednotlivé kulturní a zemČpisné oblasti Ameriky, urþit, vyhledat na mapách a charakterizovat státy Severní Ameriky, uvést a vyhledat na mapách významné oblasti koncentrace obyvatelstva, zemČdČlské a prĤmyslové oblasti Kanady a USA, hlavní mČsta a nejvýznamnČjší mČsta Kanady a USA, vyjmenovat, vyhledat na mapách a charakterizovat nejvýznamnČjší státy Latinské Ameriky, vyhledat na mapách a charakterizovat významné oblasti koncentrace obyvatelstva, hlavní prĤmyslové a zemČdČlské oblasti, urþit a vyhledat hlavní a nejvČtší mČsta uvedených státĤ, urþit, vyhledat na mapách a charakterizovat kulturní a zemČpisné oblasti Asie, jejich nejvýznamnČjší státy, hlavní koncentrace obyvatelstva, hospodáĜské oblasti, urþit a vyhledat hlavní a nejvýznamnČjší mČsta, zdĤvodnit mimoĜádné hospodáĜské postavení Japonska v asijském regionu, charakterizovat hospodáĜský rozvoj novČ industrializovaných zemí Jižní a Jihovýchodní Asie, posoudit aktuální demografickou, politickou a hospodáĜskou pozici ýíny v Asii a ve svČtČ, urþit, vyhledat na mapách a charakterizovat zemČpisné oblasti Ruska: evropskou oblast, asijskou oblast, objasnit aktuální politické a hospodáĜské postavení Ruska ve svČtČ, vyhledat na mapách a charakterizovat významné oblasti koncentrace obyvatelstva a hospodáĜských aktivit v Rusku, urþit a vyhledat hlavní mČsto a další významná ruská mČsta. popsat zemČpisnou polohu a rozlohu Evropy, þlenitost pobĜeží, povrch, podnebí, rozložení vodstva, rostlinstva a živoþišstva, pĜírodních zdrojĤ, obyvatelstva a hlavních hospodáĜských aktivit v EvropČ, objasnit aktuální politické a hospodáĜské rozdČlení Evropy, urþit a vyhledat na mapách jednotlivé zemČpisné a kulturní oblasti Evropy, hlavní soustĜedČní obyvatelstva a hospodáĜství, vyjmenovat, vyhledat na mapách a charakterizovat hospodáĜsky a politicky nejvýznamnČjší státy jednotlivých oblastí Evropy, hlavní a nejvČtší mČsta tČchto státĤ, rozlišovat více zemČpisných podrobností o státech stĜední Evropy, zejména o sousedních státech ýeské republiky, zhodnotit pĜehlednČ aktuální stav životního prostĜedí v jednotlivých zemČpisných oblastech Evropy a místní rizikové faktory ovlivĖující životní prostĜedí, vyhledat na mapách nejvýznamnČjší oblasti rekreace a cestovního ruchu v EvropČ, posoudit pĜírodní a spoleþenské þinitele cestovního ruchu v tČchto územích,
8. - 9. roþník 5. Spoleþenské a hospodáĜské složky krajiny Uþivo
Lidé na Zemi. SvČtové hospodáĜství. SvČtové zemČdČlství, rybolov, lesní a vodní hospodáĜství. SvČtový prĤmysl. RozmístČní dopravy a spojĤ. 174
Obþanská výchova
Služby obyvatelstvu. Cestovní ruch. SvČtový trh a mezinárodní obchod. Ekologie a zemČpis. Krajina, základní složky, základní pojmy. Krajina a þinnost lidské spoleþnosti. SvČtové (globální) ekologické problémy. ***** Orientace na atlasových a nástČnných mapách obyvatelstva a hospodáĜství svČta. ýinnosti se statistickými materiály a podklady, srovnávání absolutních a relativních údajĤ o obyvatelstvu a svČtovém hospodáĜství. ýinnosti s vybranými obrazovými a audiovizuálními poĜady. Konkretizace složek krajiny a pojmĤ z krajinné ekologie: ekologie, krajina, životní prostĜedí. ZjišĢování pĜevažující funkce a typu místní krajiny a oblasti. Pozorování a zjišĢování vlivu spoleþenských a hospodáĜských aktivit na krajinu a životní prostĜedí na pĜíkladČ místní krajiny. ýinnosti se statistickými materiály, grafickými a mapovými podklady zobrazujícími aktuální stav životního prostĜedí. Soustavná aktualizace globálních ekologických problémĤ. Referáty.
Co by mČl žák umČt orientovat se v poþtu a rozmístČní lidí na Zemi, v údajích o rĤstu poþtu obyvatel svČta, o stČhování a ukazatelích spoleþenského a hospodáĜského pohybu obyvatelstva, o existenci a rozmístČní lidských ras, národĤ, jazykĤ a náboženství na Zemi, o charakteru, funkci a rozmístČní lidských sídel, o rozmístČní nejvýznamnČjších mČstských aglomerací a velkomČst svČta, charakterizovat úlohu a hlavní odvČtví svČtového hospodáĜství podle sektorĤ, urþit a vyhledat na mapách hlavní oblasti svČtového hospodáĜství, zhodnotit hlavní charakter, funkci a rozmístČní svČtového zemČdČlství, rybolovu, lesního a vodního hospodáĜství, konkretizovat význam, charakter a rozmístČní svČtové prĤmyslové výroby podle odvČtví, lokalizovat nejvýznamnČjší prĤmyslové oblasti svČta, charakterizovat význam a postavení dopravy ve svČtČ, urþit hlavní svČtové dopravní cesty a dopravní uzly, druhy dopravy, þinitele ovlivĖující rozvoj dopravy a spojĤ, posoudit význam sektoru služeb v dnešním svČtČ, urþit þinitele ovlivĖující rozmístČní rekreace a cestovního ruchu ve svČtČ, vyhledat na mapách nejvýznamnČjší oblasti cestovního ruchu a rekreace v EvropČ a mimo Evropu, zhodnotit význam a hlavní smČry svČtového trhu a mezinárodního obchodu pro další rozvoj svČtového hospodáĜství, používat s porozumČním pojem ekologie, vyjmenovat pĜíklady hlavních ekologických oborĤ, vysvČtlit svými slovy vzájemný vztah ekologie a zemČpisu (geografie) pĜi spolupráci na výzkumu ekologie krajiny, používat s porozumČním pojmy: geografická (krajinná) sféra, pĜírodní (fyzickogeografická) sféra, spoleþenská, hospodáĜská, technická sféra, krajina, pĜírodní krajina, kulturní krajina, pĜírodní prostĜedí, životní prostĜedí, urþit a pojmenovat jednotlivé složky životního prostĜedí krajiny: neživé (abiotické) složky pĜírodního prostĜedí, živé (biotické) složky pĜírodního prostĜedí, pĜírodní, spoleþenské a hospodáĜské prvky v obytném, pracovním a rekreaþním prostĜedí, používat s porozumČním a uvést konkrétní pĜíklady pojmĤ: populace, spoleþenstvo (biocenóza), ekotop, ekosystém, 175
Obþanská výchova
Obþanská výchova
slovnČ vyjádĜit projevit, že ekosystém je základní stavební a funkþní jednotka pĜírody, pojmenovat krajinotvorné þinitele a hlavní krajinotvorné procesy, urþit a charakterizovat typy souþasných krajin na Zemi: pĜírodní krajiny, kulturní krajiny, urþit a uvést konkrétní pĜíklady typĤ kulturních krajin podle stupnČ pĜemČny lidskou þinností, pojmenovat a charakterizovat kulturní krajiny z hlediska pĜevažující funkce jejich využití, posoudit, jak spoleþenské a hospodáĜské vlivy lidské spoleþnosti pĤsobí dlouhodobČ v prostoru a v þase na krajinu a životní prostĜedí, uvést kladné a záporné konkrétní pĜíklady, zejména v místní krajinČ a v místní oblasti, objasnit dĤsledky tČžby nerostných surovin na krajinu a životní prostĜedí, uvést konkrétní pĜíklady z vlastní zkušenosti, urþit a charakterizovat pĤsobení prĤmyslových aktivit na krajinu a životní prostĜedí, uvést konkrétní pĜíklady, zhodnotit vlivy a dopady zemČdČlské výroby a lesnictví na krajinu a životní prostĜedí, uvést konkrétní pĜíklady, objasnit vlivy a dopady urbanizace, dopravy, cestovního ruchu a rekreaþních aktivit na krajinu a životní prostĜedí, uvést konkrétní pĜíklady na základČ vlastních zkušeností a zpráv ze sdČlovacích prostĜedkĤ, zdĤvodnit, že poškozování krajiny a životního prostĜedí vlivem dlouhodobého úþinku uvedených spoleþenských a hospodáĜských aktivit vzniká spolupĤsobením a násobením všech tČchto þinitelĤ, uvést takové konkrétní pĜíklady poškozování ovzduší, vod a pĤd, pojmenovat a objasnit hlavní souþasná civilizaþní rizika a svČtové ekologické problémy, naznaþit hlavní ekologické pĜístupy k Ĝešení problematiky životního prostĜedí, vysvČtlit pojem trvale udržitelný rozvoj lidské spoleþnosti, vyjádĜit svými slovy hlavní zásady ochrany pĜírody a životního prostĜedí, znát chránČná území ochrany pĜírody v místní krajinČ a v místní oblasti, nejvýznamnČjší velkoplošná chránČná území pĜírody v ýeské republice (národní parky a pĜíklady chránČných krajinných oblastí), nČkteré pĜíklady nejvýznamnČjších pĜírodních národních parkĤ ve svČtČ,
PoĜizování jednoduchých srovnávacích náþrtkĤ pro územní kritéria podobnosti a odlišnosti státĤ svČta.
6. Politická mapa dnešního svČta Uþivo
Státy na Zemi, spoleþné a odlišné znaky. Státy svČta podle svrchovanosti. Státy svČta podle polohy a územní rozlohy. Státy svČta podle poþtu a pĤvodu obyvatel. Státy svČta podle prĤbČhu a tvaru státních hranic. Státy svČta podle správního þlenČní. Státy svČta podle státního zĜízení a formy vlády. Státy svČta podle politického systému a podle politické moci. Politická a hospodáĜská seskupení státĤ svČta, mezinárodní organizace, OSN. Státy svČta podle stupnČ rozvoje. Souþasná ohniska politický národnostních a náboženský konfliktĤ. Nové státy na mapČ svČta. ***** Orientace na fyzickogeografických, politických a hospodáĜských mapách svČta. ýtení map: konkrétní pĜíklady státĤ svČta podle uvedených kritérií odlišnosti a podobnosti. ýinnosti se zemČpisnými pracovními sešity. ýinnosti s aktuálními vybranými materiály ze sdČlovacích prostĜedkĤ a poĜadĤ. Samostatné referáty žákĤ k tematice. 176
Co by mČl žák umČt: uvést orientaþnČ aktuální poþet státĤ souþasného svČta, uvést pĜíklady kritérií vzájemné odlišnosti a podobnosti souþasných státĤ svČta, rozeznávat státy svČta podle hlediska svrchovanosti: nezávislé (suverénní, svrchované) státy, závislá území, rozlišovat státy svČta podle zemČpisné polohy: pĜímoĜské státy, ostrovní a souostrovní státy, vnitrozemské státy, rozeznávat orientaþnČ nejvČtší a nejmenší státy svČta podle územní rozlohy, rozlišovat státy svČta podle poþtu a pĤvodu obyvatel, uvést orientaþnČ nejlidnatČjší a málo zalidnČné státy svČta, pĜíklady pĜesídleneckých státĤ, posuzovat státy svČta podle prĤbČhu a tvaru státních hranic: pĜírodní státní hranice, umČlé hranice, pĜímoþaré (geometrické) umČlé hranice, rozeznávat státy svČta podle správního þlenČní: jednotné (unitární) státy, federativní (složené, spolkové) státy, rozlišovat státy svČta podle státního zĜízení a formy vlády: republiky, monarchie, pracovat s porozumČním s pojmy: ústava, prezidentský typ vlády, parlamentní typ vlády, monarcha, monarchistický typ vlády, absolutistická monarchie, ústavní (konstituþní) monarchie a uvádČt konkrétní územní pĜíklady k tČmto pojmĤm, jmenovat konkrétní územní pĜíklady státĤ s demokratickým politickým systémem, státĤ s parlamentní demokracií, státĤ s totalitním politickým systémem, s diktaturou, s vládou jedné politické strany, uvést, vyhledat na mapách a charakterizovat pĜíklady státĤ podle stupnČ rozvoje: nejvyspČlejší státy svČta s tržním hospodáĜstvím, stĜednČ rozvinuté státy, málo rozvinuté - rozvojové státy, uvést pĜíklady nejvýznamnČjších politických, vojenských a hospodáĜských seskupení a sdružení státĤ svČta, charakterizovat v elementární podobČ cíle, zásady a þinnost Organizace spojených národĤ (OSN), Evropské unie a Severoatlantického paktu (NATO), objasnit pojem neutrální (nestranná) státní politika, uvést územní pĜíklady neutrálních státĤ, lokalizovat na politické mapČ svČta aktuální pĜíklady politických, národnostních a náboženských konfliktĤ ve svČtČ, urþit a vyhledat na politické mapČ svČta novČ vzniklé státy a oblasti, o kterých se aktuálnČ hovoĜí v souvislostmi s politickými, hospodáĜskými, kulturními a jinými významnými událostmi ve svČtČ.
7. ZemČpis ýeské republiky Uþivo ýeská republika na mapČ Evropy. PĜírodní podmínky ýeské republiky. Obyvatelstvo a sídla. HospodáĜství. Oblasti ýeské republiky. MĤj domov. ***** Orientace na atlasových a nástČnných mapách ýeské republiky. ýinnosti s vybranými obrazovými materiály, diapozitivy, filmy a videopoĜady, se statistickými podklady. ýinnosti s pracovními sešity.
177
Obþanská výchova
ZemČpisná cviþení a pozorování v místní krajinČ. Co by mČl žák umČt: charakterizovat zemČpisnou polohu a rozlohu území ýeské republiky v kontextu Evropy a StĜední Evropy, urþit sousední státy ýeské republiky, orientovat se v pĜírodních podmínkách ýeské republiky, popsat povrch a jeho þlenČní, vznik a vývoj reliéfu, urþit a vyhledat na mapách hlavní horopisné celky, charakterizovat podnebí, rozmístČní vodstva a pĤd, rostlinstva a živoþišstva, posoudit aktuální otázky životního prostĜedí na území celé ýeské republiky, uvést hlavní údaje o rozmístČní obyvatelstva a sídel v ýeské republice, zhodnotit údaje o rozmístČní hlavních hospodáĜských aktivit v ýeské republice: prĤmysl, zemČdČlství, doprava a spoje, služby obyvatelstvu, rekreace a cestovní ruch, zahraniþní obchod, pojmenovat a vyhledat na mapách jednotlivé geografické oblasti popĜ. vyšší územnČ samosprávné celky v ýeské republice a charakterizovat jejich pĜírodní, sídelní a hospodáĜské pĜedpoklady, osobitosti, zvláštnosti a kulturní zajímavosti, urþit a vyhledat na mapách nejvýznamnČjší sídelní stĜediska jednotlivých oblastí ýeské republiky, posoudit souþasnou funkci jednotlivých oblastí v ýeské republice, charakterizovat hlavní pĜírodní a kulturní pĜedpoklady jednotlivých oblastí ýeské republiky pro domácí i zahraniþní cestovní ruch a rekreaci, vymezit a konkretizovat území místní krajiny a regionu místní oblasti a charakterizovat pĜírodní, sídelní, hospodáĜské, kulturní a ekologické pomČry tČchto území.
RozšiĜující a doplĖující uþivo pro všechny roþníky zemČpisu: Praktický zemČpis. NámČty pro zemČpisná pozorování a cviþení v terénu a pro zemČpisné exkurze ve všech roþnících povinné výuky zemČpisu : Praktická topografie pĜi pohybu v terénu. Praxe s mapami a atlasy. Druhy map. Obsah map. Klíþ smluvených znaþek. Druhy atlasĤ. Orientace v geografických atlasech. Železniþní a autobusový jízdní Ĝád. Zásady pohybu a pobytu v pĜírodČ. Azimut - pochodový úhel. Situaþní náþrtky a plánky v krajinČ. Výstroj, výzbroj, dorozumívací technika pĜi pobytu v pĜírodČ. Stany, pĜírodní úkryty a pĜístĜešky. OhnČ a vaĜení ve volné pĜírodČ. Bezpeþnost pĜi pohybu a pobytu v pĜírodČ. ***** Urþování svČtových stran pomocí kompasu, busoly i jinými zpĤsoby. Orientace podle význaþných objektĤ v krajinČ. Urþování a odhad vzdáleností. ýtení pochodových a turistických znaþek. Orientace mapy. 178
Obþanská výchova
Urþování objektĤ v terénu podle mapy, urþování vlastního stanovištČ. ýinnosti s turistickými mapami. MČĜení na mapách. Práce s rejstĜíkem v atlasech. Urþování pásmového þasu. ýinnosti s jízdními Ĝády. Urþování azimutu v terénu, azimutové hry. Praktické þinnosti a ukázky chování pĜi pohybu a pobytu ve volné pĜírodČ, nácvik modelových situací a zásad bezpeþnosti.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Obsah zemČpisu je v tomto projektu koncipován jako cyklus celkem sedmi vzájemnČ propojených a na sebe navazujících tematických okruhĤ, pro jejichž výuku zajišĢuje uþební plán základní školy v 6. - 9. roþníku minimální týdenní þasovou dotaci.O nadstandardní þasové dotaci a vlastní organizaci výuky zemČpisu v každém roþníku rozhoduje Ĝeditel školy po dohodČ s uþiteli. Uvedený obsah uþiva respektuje kmenové uþivo stanovené ve Standardu základního vzdČlávání. Uþivo zemČpisu se doporuþuje realizovat na školách ve dvou kompaktních blocích, v 6. - 7. roþníku a v 8. - 9. roþníku. Vymezení a posloupnost Ĝazení okruhĤ uþiva, stejnČ jako Ĝazení pojmĤ, poznatkĤ a þinností není závazné, netvoĜí chronologicky uspoĜádaný systém uþiva, ale jen vČcnČ a logicky utĜídČný a koncentrovaný obsah. Doporuþuje se však, vzhledem k možnému pĜechodu žákĤ základní školy na šestileté gymnázium, aby se v 6. - 7. roþníku realizovala výuka v tČch tematických okruzích, které jsou v tomto projektu navrženy. PĜedpokládá se, že si uþitel vypracuje vlastní þasovČ tematický plán s ohledem na místní podmínky své školy. RozšiĜující a doplĖující uþivo zemČpisu pro 6. - 9. roþník, obsahující námČty a doporuþené þinnosti praktického zemČpisu vþetnČ zemČpisných cviþení a pozorování v terénu a zemČpisných exkurzí, je uvedeno v závČreþné þásti uþebních osnov. V systému výuky zemČpisu se doporuþuje uskuteþĖovat zemČpisná cviþení a pozorování v terénu ve všech roþnících a ve všech obdobích školního roku s pĜihlédnutím na tematiku výuky a provozní a technické možnosti na školách. Celodenní zemČpisné exkurze lze doporuþit na závČr každého školního roku. MĤže to být exkurze se speciálním nebo komplexním zemČpisným zamČĜením. Speciálními tématy mohou být rĤzná zamČĜení na fyzickogeografickou nebo socioekonomickou problematiku místní krajiny. Komplexní exkurzi lze realizovat i ve spojení s ostatními pĜírodovČdnými pĜedmČty, zejména s ohledem na problematiku životního prostĜedí místní krajiny, ale také s dČjepisem a obþanskou výchovou ve vztahu ke komplexnímu kulturnímu obrazu místního regionu.
179
Obþanská výchova
DċJEPIS Specifické cíle Výuka dČjepisu otevírá žákĤm pohled na hlavní období dČjinného vývoje lidstva a vlastního národa, seznamuje je s významnými historickými událostmi a osobnostmi, které ovlivnily život pĜedcházejících generací a mají význam i pro orientaci v souþasném spoleþenském životČ. Vyuþovací þinnost uþitele by mČla vytváĜet podmínky k tomu, aby žáci poznali, jak se postupnČ mČnil zpĤsob života lidí v nejdĤležitČjších epochách dČjinného vývoje, aby se dovedli orientovat v kontinuitČ národních dČjin a v jejich významných obdobích, aby chápali smysl událostí a þinĤ osobností, které ovlivĖovaly jejich bČh a spoleþenský vývoj, aby chápali souvislosti celospoleþenského dČní se životem lidí vlastního regionu i souvislosti národních a svČtových dČjin, aby se nauþili zaĜazovat události do chronologické následnosti a vysvČtlovat jejich vzájemné vztahy (pĜíþiny a dĤsledky), aby mČli pĜíležitost (i s využitím poznatkĤ ze své mimoškolní þinnosti) o tČchto událostech souvisle vyprávČt, aby umČli výstižnČ charakterizovat a vysvČtlovat nejdĤležitČjší historické události a zaujímat k nim vlastní stanovisko. K specifickým možnostem výuky dČjepisu na základní škole patĜí i formování takových postojĤ, jako je úcta ke kulturnímu dČdictví lidstva a vlastního národa, k duchovním a materiálním výtvorĤm minulosti, snaha o ochranu historických a kulturních památek, smysl pro etnické, náboženské a kulturní odlišnosti jiných národĤ, jejich respektování, pochopení pĜínosu tČchto národních specifik pro souþasný multikulturální svČt, pochopení potĜeby života v míru jako prvoĜadé potĜeby a jako jediné humánní možnosti Ĝešení souþasných globálních problémĤ lidstva.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky VýbČr uþiva a jeho strukturalizace vychází z chronologického pojetí, které je funkþnČ kombinováno s tematickým. VýbČr uþiva je proveden tak, aby žáci získali celistvý a objektivní obraz historie v její mnohostrannosti a rĤznorodosti. DĤraz je položen pĜedevším na hlubší poznání dČjin vlastního národa v kontextu s evropským a svČtovým vývojem, dČjin kultury (vČdy, techniky, zpĤsobu života, náboženství, umČní), a pĜínosu jednotlivých státĤ, oblastí a civilizací pro rozvoj vzdČlanosti. V každém období vyuþující vybere jedno nebo nČkolik témat (událostí, spoleþenských jevĤ, významných osobností ap.), která objasní hloubČji v širších vztazích a souvislostech s využitím výsledkĤ samostatné práce žákĤ a poznatkĤ získaných v jiných pĜedmČtech a z jiných zdrojĤ. Témata vybírá podle jejich dĤležitostí s pĜihlédnutím k zájmu žákĤ a k místním podmínkám.Tematické okruhy zaĜazuje i pĜi upevĖování a systemizaci uþiva na závČr každého tematického celku, roþníku a hlavnČ na závČr dČjepisného vyuþování. Vyuþující se zamČĜí na výklad uþiva urþeného k trvalému osvojení a nezatČžuje žáky podrobnostmi (tradiþním popisem þasto i nepodstatných historických událostí a spoleþenských jevĤ, neúmČrným množstvím þasových údajĤ, jmen, pojmĤ atd.). Tím pĜispívá ke komplexnČjšímu pohledu na historii, k hlubšímu poznání jednotlivých období, k pochopení vzájemných vztahĤ mezi dČjinami regionu, národa, okolních zemí a svČta, k intenzivnČjšímu citovému vztahu žákĤ k poznávanému a k rozvoji jejich samostatného a kritického myšlení.
180
Obþanská výchova
Orientací na podstatné uþivo jsou vytváĜeny podmínky pro seznamování žákĤ s historií zpĤsobem odpovídajícím jejich poznávacím schopnostem (dodržování správného pomČru mezi konkretizací historického vývoje a jeho zobecnČním, líþení historických událostí, života a významu významných osobností atd.), pro rozvíjení jejich schopností samostatnČ získávat poznatky z rĤzných zdrojĤ a pro dialog, v nČmž prokazují schopnost hodnotit historické události a obhajovat své názory a stanoviska. TČmto cílĤm odpovídají formy práce, vyuþovací metody a pracovní postupy. K nejefektivnČjším patĜí výklad, práce s uþebnicí, historickými mapami, pĜístupnČjšími historickými dokumenty, odbornou literaturou apod., dialogické metody a Ĝešení pĜimČĜených úkolĤ s využíváním poznatkĤ, které žáci získali v jiných pĜedmČtech, z þetby historické beletrie, z divadelních her, rozhlasových a televizních poĜadĤ, návštČv historických expozic, výstav, muzeí, kulturních památek atd. ZávČr dČjepisného vyuþování tvoĜí výklad tematických okruhĤ dĤležitých jednak k podrobnČjšímu objasnČní dané problematiky a jednak k upevnČní základních poznatkĤ a jejich zaþlenČní do širších souvislostí. Vzhledem k tomu, že témata pĜesahují rámec jednotlivých období a v nČkterých pĜípadech i regionĤ, bude vyuþující objasĖovat vývojovČ s vysvČtlením specifik v jednotlivých obdobích a oblastech. VýbČr témat úžeji nebo šíĜeji koncipovaných, pĜípadnČ zaĜazení i dalších, je plnČ v pravomoci vyuþujících. Do 6. a 7. roþníku doporuþujeme zaĜadit uþivo o pravČku, starovČku, stĜedovČku a poþátku novovČku a do 8. a 9. roþníku výklad historie od 18. století do souþasnosti.
6. - 9. roþník Úvod do vyuþování dČjepisu Uþivo Proþ a jak poznáváme minulost - úkol historické vČdy, práce historika. Hmotné a písemné prameny - archivy, muzea, galerie, knihovny. Vnímání historického þasu. Hlavní období historie. Co by mČl žák umČt vysvČtlit cíl a zpĤsob poznávání historie, poslání a hlavní úkoly archivĤ, muzeí, knihoven, galerií orientovat se v historickém þase (urþit století pĜ. n. l. a po n.l.) vyjmenovat hlavní období historie PĜíklady rozšiĜujícího uþiva zamČĜení regionálních archivĤ, muzeí, knihoven, galerií práce historika základní historická literatura
PravČk Uþivo Výklad vzniku svČta a þlovČka v mýtech a náboženstvích. VČdecký výklad vzniku svČta a þlovČka. Charakteristika paleolitu, neolitu a doby kovĤ (nástroje, zpĤsob obživy, spoleþenská organizace, zpĤsob života, umČní). Vývoj þlovČka. 181
Obþanská výchova
Hlavní rasy a jazyky. Významná archeologická nalezištČ v naších zemích a v EvropČ. Co by mČl žák umČt struþnČ charakterizovat souþasný vČdecký názor na vznik svČta a þlovČka charakterizovat paleolit, neolit a období kovĤ struþnČ popsat pravČké osídlení Evropy a našich zemí PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
pĜehled dĜívČjších a souþasných výkladĤ vzniku a vývoje svČta a þlovČka hlavní rasy a jazyky vývoj þlovČka - vzájemný vztah prostĜedí a þlovČka vývoj nástrojĤ, zpĤsob obživy, spoleþenské organizace pravČké umČní práce archeologa pravČké dČjiny regionu
StarovČk Uþivo PĜehled státĤ starovČkého východu: Egypt, státy v oblasti Mezopotámie a PĜedního východu, Indie, ýína (obecné rysy a specifické zvláštnosti jejich hospodáĜského, spoleþenského, politického a kulturního vývoje). Kultura státĤ starovČkého východu (písmo, základy vČd, zpĤsob života, náboženství, umČní). PĜínos starovČkých státĤ pro rozvoj svČtové kultury. Co by mČl žák umČt objasnit vliv pĜírodních pomČrĤ na vývoj starovČkých státĤ uvést obecné znaky a specifické zvláštnosti jejich hospodáĜského, spoleþenského, politického, kulturního a náboženského vývoje objasnit pĜínos starovČkých státĤ pro rozvoj svČtové civilizace PĜíklady rozšiĜujícího uþiva hospodáĜství starovČkých státĤ - zemČdČlství, Ĝemeslná výroba, obchod vČda a umČní starovČkých státĤ historie jednotlivých státĤ a jejich pĜínos pro rozvoj svČtové kultury
StarovČké ěecko Uþivo Nejstarší období Ĝeckých dČjin. Báje a povČsti - Ilias a Odyssea. Náboženství, zpĤsob života, hospodáĜství. NámoĜní obchod a kolonizace. Význam stykĤ s okolním svČtem. Státní zĜízení a zpĤsob života v mČstských státech - Sparta, Atény. Významné osobnosti. ěecko - perské války. Boj o nadvládu v ěecku. Peloponéská válka. ěecká kultura - písmo, vČda (filozofie, historie, pĜírodní vČdy), umČní (divadlo, literatura, architektura, sochaĜství, malíĜství), sport a hry. Významné osobnosti. 182
Obþanská výchova
Ovládnutí ěecka Makedonií. ěíše Alexandra Makedonského. Helenistická kultura. PĜínos Ĝecké a helenistické kultury pro rozvoj evropské civilizace. Co by mČl žák umČt
objasnit vliv pĜírodních pomČrĤ na rozvoj Ĝecké spoleþnosti objasnit úlohu bájí, povČstí a náboženství v životČ ěekĤ vysvČtlit význam stykĤ ěekĤ s okolním svČtem porovnat státní zĜízení a zpĤsob života ve SpartČ a v Aténách charakterizovat pĜínos Ĝecké a helenistické kultury pro rozvoj evropské civilizace charakterizovat dílo a odkaz významných osobností
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
krétská a mykénská kultura Ĝecká a helenistická kultura - hlubší seznámení s vybranými vČdními a umČleckými obory charakter mČstských státĤ významné osobnosti Ĝeckých dČjin vývoj ve vybraném mČstském státČ historické památky
StarovČký ěím Uþivo
PĜírodní pomČry a osídlení Apeninského poloostrova. Etruská kultura. Nejstarší období Ĝímských dČjin v bájích, povČstech a ve svČtle vČdeckých poznatkĤ. Boj o ovládnutí Apeninského poloostrova a StĜedomoĜí. ěím v období republiky - státní zĜízení, územní rozsah, složení spoleþnosti; krize republiky, obþanské války, povstání otrokĤ (Spartakus). ěím v období principátu a císaĜství - státní zĜízení, rozšiĜování Ĝíše, postavení provincií, boj proti barbarĤm, kolonát. Vznik a podstata kĜesĢanství. Krize Ĝímské Ĝíše - její rozdČlení, pád západoĜímské Ĝíše. ěímská kultura - (vČda, umČní, zpĤsob života, náboženství) a její pĜínos pro rozvoj evropské civilizace. Významné osobnosti.
Co by mČl žák umČt
popsat pĜírodní pomČry a objasnit jejich vliv na vývoj Ĝímské spoleþnosti charakterizovat dobu královskou, období republiky a císaĜství vysvČtlit podstatu a význam kĜesĢanství objasnit vliv Ĝímské kultury na evropskou civilizaci charakterizovat dílo a odkaz významných osobností
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Ĝímská kultura - hlubší seznámení s vybranými vČdními a umČleckými obory dílo a odkaz osobností Ĝímských dČjin z oblasti politického, vČdeckého a umČleckého života charakteristika vývoje jednotlivých období naše zemČ ve starovČku
183
Obþanská výchova
Systemizace poznatkĤ o pravČku a starovČku PĜíklady tematických okruhĤ
hospodáĜství starovČkých státĤ - úroveĖ zemČdČlství, Ĝemeslné výroby a obchodu spoleþnost a zpĤsob života jednotlivých vrstev vývoj spoleþenské organizace charakter státního zĜízení vzdČlanost, vČda a umČní starovČkých státĤ náboženství a jeho úloha v životČ starovČkých státĤ pĜínos starovČkých státĤ pro rozvoj civilizace významné umČlecké památky
StĜedovČk Uþivo StĜedovČk od 5. do l2. století Osídlení Evropy po rozpadu ZápadoĜímské Ĝíše. ZpĤsob života "barbarských" kmenĤ a jejich romanizace. PĜijímání kĜesĢanství. ěíše franská a byzantská. Pokusy o podmanČní evropské civilizace - Arabové, Normané, východní koþovníci. Slovanské kmeny. Poþátky politické organizovanosti SlovanĤ. Sámova Ĝíše. Velkomoravská Ĝíše - územní rozsah, politický vývoj, christianizace, CyrilometodČjská misie, kultura. Poþátky a rozvoj þeského státu za prvních PĜemyslovcĤ. ŠíĜení kĜesĢanství. Poþátky kĜesĢanské kultury. PĜehled významných evropských státĤ - Svatá Ĝíše Ĝímská. Poþátky anglického a francouzského království, polského a uherského státu. Kyjevská Rus. Arabská Ĝíše. Islám. KĜížové výpravy do Svaté zemČ. Románská kultura v našich zemích a v EvropČ. StĜedovČk od l3. do l5. století ZemČdČlství, Ĝemeslná výroba a obchod. Vznik mČst. Struktura stĜedovČké spoleþnosti a zpĤsob života jednotlivých vrstev (šlechta, rytíĜi, mČšĢanstvo, knČžstvo, mnišské Ĝády, poddaní). Kultura rytíĜská a církevní. ýeský stát za posledních PĜemyslovcĤ a LucemburkĤ. HospodáĜský a kulturní rozvoj za Karla IV.. Gotická kultura v naších zemích a v EvropČ. Husitství - prĤbČh, výsledky, významné osobnosti. Vývoj v EvropČ - konflikt mezi Anglií a Francií, turecké výboje, osvobození Ruska z tatarské nadvlády, vyhnání ArabĤ z Pyrenejského poloostrova, poþátky expanze ŠpanČlska a Portugalska do zámoĜí. ýeský stát v období podČbradském a jagellonském - hospodáĜské, politické, náboženské a kulturní pomČry. Pozdní gotika, poþátky humanismu a renesance v naších zemích a v EvropČ. Co by mČl žák umČt popsat osídlení Evropy po rozpadu ZápadoĜímské Ĝíše a zpĤsob života "barbarských" kmenĤ
184
Obþanská výchova
charakterizovat první státní útvary na našem území (Sámova Ĝíše, Velká Morava, poþátky þeského státu) charakterizovat významná období vývoje þeského státu (období vlády posledních PĜemyslovcĤ, dobu vlády Karla IV. a Václava IV., husitství, období vlády JiĜího z PodČbrad a období jagellonské) v kontextu s evropským vývojem popsat hospodáĜství, strukturu stĜedovČké spoleþnosti a zpĤsob života jednotlivých vrstev charakterizovat vývoj v jednotlivých þástech Evropy objasnit postavení a úlohu církve ve stĜedovČké spoleþnosti popsat hlavní události ve vývoji významných evropských státĤ charakterizovat románskou, gotickou, pozdnČ gotickou a renesanþní kulturu PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
spoleþnost a kultura Velké Moravy historie jednotlivých evropských státĤ kultura stĜedovČké spoleþnosti náboženské pomČry v EvropČ dČjiny regionu ve stĜedovČku významné osobnosti þeských a evropských dČjin
Systematizace poznatkĤ o stĜedovČku PĜíklady tematických okruhĤ vznik, vývoj a charakter stĜedovČkých státĤ - vzájemné srovnání složení stĜedovČké spoleþnosti - postavení a zpĤsob života jednotlivých vrstev úloha vČdy a umČní ve stĜedovČké spoleþnosti - charakteristika jednotlivých vČdních a umČleckých oborĤ vzdČlanost ve stĜedovČku - školy, univerzity úloha náboženství ve stĜedovČké spoleþnosti - charakteristika náboženských pomČrĤ v EvropČ významné kulturní památky v EvropČ, v našich zemích a v regionu
NovovČk Uþivo Poþátky novovČku Objevné cesty - prĤbČh a výsledky. Poznávání nových civilizací. DĤsledky pro Evropu. Zaostávání stĜední a východní Evropy za Evropou západní. Vzestup ŠpanČlska. Zápas Nizozemí o svou nezávislost. Renesanþní humanismus a náboženská reformace. Poþátky absolutních monarchií v Anglii a ve Francii. Svatá Ĝíše národa nČmeckého. ýeský stát v pĜedbČlohorské dobČ. Vznik habsburské monarchie. Postavení þeských zemí v habsburské monarchii. TĜicetiletá válka a její dĤsledky pro naše zemČ a stĜední Evropu. Obþanská válka v Anglii. DČjiny od 2. poloviny 17. do konce 18. století Habsburská monarchie a þeské zemČ po tĜicetileté válce - hospodáĜské, náboženské, národnostní a kulturní pomČry. UpevĖování nadvlády HabsburkĤ. Barokní kultura (životní styl, architektura, malíĜství, sochaĜství, umČlecké Ĝemeslo, literatura, hudba, školství). 185
Obþanská výchova
Osvícenství - rozvoj vzdČlanosti, vČdy, techniky a umČní. Habsburská monarchie a þeské zemČ v 18. stol. - vláda a reformy Marie Terezie a Josefa II.. HospodáĜský a kulturní rozvoj þeských zemí. Vývoj v Anglii, Francii, Rusku a Prusku. StĜet parlamentarismu s absolutismem. Vznik USA.
DČjiny od konce 18. století do 70. let 19. století Francouzská revoluce - pĜíþiny, prĤbČh a výsledky. Vliv francouzské revoluce a napoleonských válek na evropské zemČ. UspoĜádání Evropy po VídeĖském kongresu. Vznik rakouského císaĜství. MetternichĤv absolutismus. PrĤmyslová revoluce v naších zemích, Rakousku a v EvropČ. Vznik a formování obþanské spoleþnosti. Národní obrození - charakteristika jednotlivých etap a hlavních pĜedstavitelĤ. Liberalismus, nacionalismus a poþátky socialistických teorií. Politický život v þeských zemích. Formování politického programu. PrĤbČh a výsledky revoluce v roce 1848 v naších zemích a v EvropČ. ýeské zemČ v dobČ Bachova absolutismu a v 60. letech. Hlavní pĜedstavitelé þeského politického života. Vznik Rakousko - Uherska. Obþanská válka v USA. Sjednocení NČmecka a Itálie. Co by mČl žák umČt
popsat hlavní objevné cesty a vysvČtlit jejich význam objasnit hospodáĜské a kulturní zmČny v EvropČ charakterizovat postavení þeských zemí v habsburské monarchii charakterizovat barokní kulturu a životní styl jednotlivých spoleþenských vrstev porovnat vývoj v jednotlivých þástech Evropy objasnit vliv osvícenství na hospodáĜský, spoleþenský a kulturní rozvoj našich zemí a ostatních státĤ Evropy s využitím poznatkĤ získaných v jiných pĜedmČtech charakterizovat národní obrození a objasnit úlohu jednotlivých osobností. objasnit vliv francouzské revoluce na evropský vývoj popsat uspoĜádání Evropy po VídeĖském kongresu, prĤbČh a výsledky revoluce l848/49 v našich zemích, Rakousku a ostatních státech charakterizovat vývoj v našich zemích a v EvropČ v padesátých a šedesátých letech charakterizovat dílo a odkaz významných osobností našich a svČtových dČjin
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva historické události a osobnosti našich, evropských a svČtových dČjin historie vybraných státĤ historie regionu hospodáĜský rozvoj - úroveĖ zemČdČlství, Ĝemeslné, manufakturní a prĤmyslové výroby a obchodu kulturní vývoj - charakteristika renesance, humanismu, baroka, osvícenství
Obþanská výchova
Systemizace poznatkĤ od poþátku novovČku do 70. let l9. století PĜíklady tematických okruhĤ
významné historické události ovlivĖující vývoj v našich zemích, v EvropČ a ve svČtČ významné osobnosti politického, vČdeckého a umČleckého života vývoj v þeských zemích v kontextu se stĜedoevropským a evropským vývojem náboženské, národnostní a sociální pomČry v našich zemích v EvropČ a zpĤsob jejich Ĝešení charakteristika vČdy, techniky a umČní struktura novovČké spoleþnosti a zpĤsob života jednotlivých vrstev
DČjiny od konce 19. století do souþasnosti Uþivo DČjiny od konce 19. století do 1. svČtové války PrĤmyslová revoluce v EvropČ a v našich zemích - zmČny v oblasti hospodáĜské, spoleþenské, politické a kulturní. Formování moderní obþanské spoleþnosti. Postavení þeských zemí v Rakousko - Uhersku. ýeská politika koncem 19. a poþátkem 20. stol. - hlavní politické strany a jejich pĜedstavitelé. ýeská kultura - vČda, umČní, školství, ediþní a kulturní þinnost. Charakteristika vývoje v západní, východní a jihovýchodní EvropČ, v USA a Japonsku. Vývoj v koloniálních a závislých zemích. Mezinárodní vztahy. Vznik blokĤ - Trojspolek, Trojdohoda. Kultura obþanské spoleþnosti - rozvoj vČdy, techniky, vzdČlanosti, umČní. ýeskoslovensko a svČt v dobČ svČtových válek První svČtová válka - cíle jednotlivých válþících státĤ. PrĤbČh války. Ruské revoluce. Domácí a zahraniþní odboj. Výsledky války. Vznik ýeskoslovenska a jeho mezinárodní postavení. Politický systém - hlavní politické strany, jejich cíle a pĜedstavitelé. VnitĜní a zahraniþní politika. ýeskoslovensko, Evropa a svČt ve 20. a 30. letech. Vývoj ve Francii, Anglii, USA, NČmecku a Itálii. Vznik SSSR. Projevy a dĤsledky stalinismu. SvČtová hospodáĜská krize. Nástup fašismu. Boj demokratických sil v ýeskoslovensku a v EvropČ proti totalitním režimĤm. Krize versailleského systému - pĜedehra 2. svČtové války. Mnichovská konference a její dĤsledky. PrĤbČh 2. svČtové války - pĜepadení Polska, západní Evropy, SSSR, válka v TichomoĜí, v severní Africe, Itálii, obrat ve válce, otevĜení druhé fronty, postupné osvobozování okupovaných zemí, vítČzství protihitlerovské koalice. Protektorát ýechy a Morava. Vývoj na Slovensku. Domácí a zahraniþní odboj. ýinnost þeskoslovenské vlády v exilu. Vznik þeskoslovenských vojenských jednotek v zahraniþí a jejich úþast v osvobozovacích bojích. Výsledky 2. svČtové války. ýeskoslovensko a svČt ve 2. polovinČ 20. století Pováleþné uspoĜádání svČta - Postupimská konference.
186
187
Obþanská výchova
Obþanská výchova
Mezinárodní postavení ýeskoslovenska a jeho zahraniþní politika. Postupné zaþleĖování ýeskoslovenska do sféry vlivu SSSR. MarshallĤv plán a jeho odmítnutí. ěešení hospodáĜských, národnostních a kulturních problémĤ. Politický systém - cíle jednotlivých politických stran a jejich pĜedstavitelé. Zápas demokratických sil s komunisty. Nastolení komunistické totality - únor 1948. Pováleþný vývoj v SSSR a v zemích pod jeho vlivem. Pováleþný vývoj v západní EvropČ, NČmecku, Japonsku a USA. HospodáĜská a politická situace v zemích "tĜetího svČta". Rozpad protihitlerovské koalice. RozdČlení svČta do blokĤ - NATO, Varšavská smlouva. ZostĜení mezinárodního napČtí. Období studené války. Vývoj v SSSR a v zemích "tábora socialismu" - první krizové jevy(události v Maćarsku, Polsku, berlínská krize, karibská krize), ekonomické problémy a jejich Ĝešení. Rozpad SSSR a pád komunistických režimĤ. HospodáĜský, politický a kulturní vývoj v EvropČ, USA a v Japonsku. Integraþní procesy. ZemČ tĜetího svČta. Vývoj mezinárodních vztahĤ od konce 50. let. Úloha OSN . Vztahy mezi USA a SSSR. ýeskoslovensko v období totality. Nastolení totalitního politického systému (teror, procesy, tĜídní boj). ZmČny v prĤmyslu a zemČdČlství (likvidace soukromého sektoru a tržní ekonomiky, centrální plánování a Ĝízení). UvolnČní politického nátlaku koncem 50. a v 60. letech. Pokus o reformu v roce 1968. Vznik federace. Období normalizace - zesílení politického nátlaku a provádČní politických þistek. Zhroucení a pád komunistického režimu. Obnovení pluralitního politického systému a demokracie. Obnovení tržního hospodáĜství. Vznik ýR - Ĝešení hospodáĜských, politických, národnostních a kulturních problémĤ. Kultura 20. století. VČda a technika - rozvoj prĤmyslu, vznik nových prĤmyslových odvČtví. UmČní a jeho úloha v životČ þlovČka. Pluralismus kultur. Poznávání a vzájemné ovlivĖování jednotlivých civilizací. Globální problémy lidstva (tvorba a ochrana životního prostĜedí, zajištČní míru a bezpeþnosti, lidských práv, výživy, vzdČlání, zdraví) a jejich Ĝešení.
s využitím poznatkĤ z jiných pĜedmČtĤ charakterizovat základní globální problémy lidstva a jejich Ĝešení
Co by mČl žák umČt
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
postavení þeských zemí v rámci Rakousko - Uherska vývoj v ýeskoslovensku významné osobnosti 20. století významné události 20. století dČjiny regionu rozvoj vČdy a techniky hlavní umČlecké proudy náboženství
Systemizace poznatkĤ o nejnovČjších dČjinách PĜíklady tematických okruhĤ
rozvoj vČdy a techniky moderní umČlecké proudy mezinárodní vztahy - konfliktní situace a jejich Ĝešení, formy spolupráce, integraþní procesy totalitní režimy historie regionu náboženství a jeho úloha ve spoleþnosti globální problémy lidstva a jejich Ĝešení
ZávČreþná systemizace poznatkĤ PĜíklady tematických okruhĤ
þlovČk a pĜíroda vývoj spoleþenské organizace od pravČku do souþasnosti zpĤsob života v jednotlivých obdobích vývoj zemČdČlství, Ĝemeslné výroby a prĤmyslu, dopravy a obchodu vývoj kultury - vČdy, techniky, umČní historie vybraných státĤ (oblastí) historie regionu významné osobnosti regionálních, národních a svČtových dČjin úloha náboženství významné historické události a spoleþenské procesy
charakterizovat hlavní zmČny koncem 19. a poþátkem 20.století v oblasti hospodáĜské, spoleþenské, kulturní a v mezinárodních vztazích vysvČtlit pĜíþiny vzniku ohnisek napČtí v EvropČ a v koloniálních zemích objasnit postavení þeských zemí v Rakousko - Uhersku a hlavní cíle þeské politiky popsat pĜíþiny, prĤbČh a výsledky obou svČtových válek a postavení a úlohu þeského národa v nich charakterizovat vývoj v ýeskoslovensku, v EvropČ a ve svČtČ ve 20. a 30. letech charakterizovat výsledky boje demokratických sil proti totalitním režimĤm u nás a ve svČtČ charakterizovat vývoj v ýeskoslovensku v kontextu s evropským a svČtovým vývojem v letech 1945 - 1948, v období totalitní vlády a po pádu komunistického režimu s využitím poznatkĤ z jiných pĜedmČtĤ charakterizovat rozvoj vČdy, techniky, vzdČlanosti a umČní 188
189
Obþanská výchova
OBýANSKÁ VÝCHOVA
Obþanská výchova
6. - 7. roþník Naše škola, naše obec
Specifické cíle Obþanská výchova smČĜuje k postupnému formování a rozvíjení obþanského profilu žákĤ. V návaznosti na uþivo prvouky, vlastivČdy a dalších pĜedmČtĤ orientuje žáky ve významných okolnostech spoleþenského života a seznamuje je s postavením jednotlivcĤ ve struktuĜe spoleþenských vztahĤ. Integruje poznatky, dovednosti a zkušenosti z výuky a osobního života žákĤ s informacemi z dalších zdrojĤ, dílþí podnČty hloubČji objasĖuje, zdĤvodĖuje a dále rozšiĜuje. Pomáhá utváĜet vztahy žákĤ ke skuteþnosti, formuje jejich vnitĜní postoje k dĤležitým oblastem lidského života, pozitivní hodnotové orientace a žádoucí modely chování. UtváĜí a rozvíjí zpĤsobilost žákĤ k mravnČ odpovČdnému jednání, formuje u žákĤ vČdomí odpovČdnosti za vlastní život a další životní dráhu, za dĤsledky svého rozhodování, za kvalitu svČĜené práce, mezilidských vztahĤ a životního prostĜedí. Otevírá cestu k sebepoznávání a k pĜijímání pozitivních životních hodnot. Vyuþování se orientuje zejména na to, aby si žáci utvoĜili ucelenou pĜedstavu o mravních a právních pĜedpokladech mezilidského a spoleþenského soužití, o hospodáĜském životČ spoleþnosti a o demokratických postu pech pĜi rozhodování o veĜejných záležitostech a pĜi Ĝízení státu, aby se žáci nauþili posuzovat a srovnávat spoleþenské jevy ve vlastní zemi s obdobnými þi odlišnými jevy v evropském a celosvČtovém mČĜítku, aby si utvoĜili pĜedstavu o lokálních i globálních problémech souþasné spoleþnosti a o zpĤsobech jejich Ĝešení na národní i mezinárodní úrovni, aby se žáci nauþili orientovat v rozmanitých situacích osobního, citového, rodinného, pracovního a obþanského života a v základních životních hodnotách, které jim budou oporou pĜi Ĝešení životních situací a pĜi utváĜení vztahĤ k druhým lidem a ke spoleþenstvím, v nichž budou prožívat dospČlost, aby si žáci osvojili dovednost pĜimČĜené mezilidské komunikace a spoleþenského styku, schopnost vyjadĜovat a zdĤvodĖovat vlastní názory, respektovat práva a názory druhých, kriticky vnímat a hodnotit veĜejné záležitosti, jednání druhých lidí i své vlastní projevy, Ĝešit rozmanité životní situace v souladu s vlastním svČdomím, aby žáci získali použitelné poznatky z oblasti práva, nauþili se orientovat v dĤležitých právních otázkách a prakticky aplikovat zásady odpovČdného rozhodování, aby poznali cesty, jak se projevovat jako odpovČdný a aktivní obþan demokratické spoleþnosti a jak utváĜet vlastní mravní profil v souladu s obecnČ uznávanými mravními hodnotami.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky PĜedmČt obþanská výchova rozšiĜuje a prohlubuje dosavadní vČdomosti a dovednosti žákĤ ze spoleþenskovČdní oblasti. Obsah pĜedmČtu je þlenČn do tematických celkĤ, v jejichž rámci je uþivo dále dČleno do orientaþních blokĤ základního a doplĖujícího uþiva. Základní uþivo by mČlo být naplnČno v celém rozsahu, výbČr doplĖujícího uþiva závisí na vyuþujícím a na konkrétních podmínkách výuky. Rozsah a hloubku výkladu i rychlost postupu vyuþující zváží s ohledem na aktuální úroveĖ poznávacích schopností žákĤ a jejich dosavadní životní zkušenost, uþivo vybírá s pĜihlédnutím ke konkrétním místním podmínkám i ke vzdČlávacím potĜebám a zájmĤm žákĤ. V souvislosti s tím se doporuþuje, aby vyuþující nČkterá témata se spoleþnými prvky vhodnČ propojoval a využíval aktivizujících forem a metod výuky.
190
Uþivo život v naší škole, školní Ĝád, režim školy, tradice školy; význam a úkoly žákovské samosprávy vklad základní školy pro život, všeobecné vzdČlání jako pĜíprava na osobní, rodinný, pracovní a obþanský život režim dne, zásady zdravé životosprávy, zásady a metody racionální pĜípravy na vyuþování, využívání volného þasu pĜíležitosti k zájmové þinnosti v naší obci (v našem mČstČ), kulturní a veĜejný život obce, místní tradice naše obec (mČsto) v minulosti a v pĜítomnosti, památky obce, významné události, významní rodáci, místní povČsti správní orgány obce, funkce a úkoly dĤležitých správních orgánĤ a úĜadĤ obce, záležitosti obecního zájmu demokratické prvky pĜi Ĝízení života obce; úkoly obecní samosprávy a obecního zastupitelstva, komunální volby Co by mČl žák umČt vysvČtlit, proþ je tĜeba své chování a jednání ve škole podĜizovat školnímu Ĝádu a z nČj vyplývajícím pravidlĤm vysvČtlit, jaký význam má základní vzdČlání pro jeho vlastní vývoj a budoucí život v dospČlosti na pĜíkladech popsat zásady racionální pĜípravy na vyuþování uvést, jakých pĜíležitostí k realizaci svých zájmĤ mĤže využít ve své obci (ve svém mČstČ) uvést pĜíklady místních tradic a zdĤvodnit, proþ je dobré je udržovat na pĜíkladech popsat, þím se zabývá obecní (místní, mČstský) úĜad a s jakými problémy se na nČj mĤžeme obracet vysvČtlit, jaké dĤležité funkce a úkoly plní správní a samosprávní orgány a úĜady obce vlastními slovy vyjádĜit, jaký význam mají komunální (místní) volby pro život obce (mČsta)
Náš region, naše vlast Uþivo náš region v minulosti a v pĜítomnosti, významná místa a památky regionu, významní rodáci, významné události regionální zvláštnosti (náĜeþí, zvyky, jídla, odČv), regionální tradice a zvyklosti (písnČ, tance apod.) co nás navzájem spojuje (spoleþná Ĝeþ, území, zvyky, dČjiny aj.), vztah k vlasti, þím je nám vlast blízká mateĜský jazyk, cizí jazyky, lidé rĤzných národností, národnostní menšiny; vlast a cizina, cestování povČsti o poþátcích národa, slavní pĜedkové, významná místa a události; co nás proslavilo, národní hrdost národní bohatství (pĜírodní zdroje, kulturní památky, lidová tvoĜivost aj.), národní zvyklosti a tradice rok v jeho promČnách a slavnostech, národní zvyky a obyþeje v prĤbČhu roku, dĤležité národní (státní) svátky
191
Obþanská výchova
tradice þeské státnosti, dĤležité státní instituce a symboly; státní správa, prezident, parlament, vláda, volby Co by mČl žák umČt na pĜíkladech vysvČtlit, þím se od sebe mohou odlišovat jednotlivé regiony, uvést, co je typické pro region vlastní uvést pĜíklady nejvýznamnČjších míst, památek, událostí, osobností a zvyklostí regionu, þeských zemí, þeského národa popsat nejdĤležitČjší regionální (národní) zvyky a obyþeje v prĤbČhu roku a zdĤvodnit, proþ je slavíme vyjádĜit, co nás navzájem spojuje v národ a co rozumíme pod pojmy vlast a vlastenectví objasnit, proþ je tĜeba respektovat jiné národy a národnosti, vyložit význam vČty "cizí zemČ vlast jiného národa" vysvČtlit význam základních státoprávních pojmĤ (stát, prezident, parlament, vláda, volby)
Kulturní dČdictví
Obþanská výchova
významné náboženské instituce v obci, regionu
Majetek, vlastnictví a hospodaĜení Uþivo peníze a majetek v životČ þlovČka, jejich místo mezi dalšími životními hodnotami, peníze jako zdroj obživy a majetku zdroje získávání majetku, tvorba majetku a zpĤsoby jeho využívání; zacházení s majetkem, ochrana majetku osobní, rodinný a obecní rozpoþet; kapesné, pĜíjmy a výdaje, pĤjþky, úspory, vklady; základní typy úþtĤ, jejich úþel osobní, rodinný, obecní a státní majetek; majetek soukromý a veĜejný; vlastnictví, jeho druhy, ochrana vlastnictví majetková nerovnost, kupní možnosti jedince, skupiny; životní úroveĖ, rozdíly v životní úrovni racionální zpĤsoby hospodaĜení (s þasem, penČzi, vlastními silami, pĜírodními zdroji apod.) Co by mČl žák umČt
Uþivo projevy kultury v životČ jednotlivcĤ a spoleþnosti, kultura hmotná a duchovní; základní souþásti kultury, jejich význam kulturní instituce v rámci obce, regionu, státu, jejich význam, úkoly a náplĖ jejich þinnosti, jejich pĜínos zábavní kultura, kulturní prĤmysl; masová kultura, masmédia, jejich pĜínos a možná nebezpeþí kulturní bohatství národa, kulturní památky, jazyková kultura (lidová slovesnost, lidové písemnictví) kulturní sounáležitost (spoleþný jazyk, zvyky, dČjiny), kulturní tradice, obyþeje a zvyky svébytnost, rozmanitost a rovnocennost kultur, vzájemné obohacování kultur, problémy prolínání kultur tvorba a ochrana kulturních hodnot, pĜedávání kulturního dČdictví; význam vzdČlání pro život þlovČka Co by mČl žák umČt rozlišovat, které projevy chování jednotlivce mĤžeme považovat za spoleþensky (kulturnČ) vhodné a které nikoliv uvést a na pĜíkladech charakterizovat základní souþásti kultury, vyjádĜit, jaký mají význam v životČ þlovČka na pĜíkladech popsat kulturní život svého bydlištČ (regionu), uvést své vlastní kulturní aktivity uvést pĜíklady þinnosti dĤležitých kulturních institucí v místČ bydlištČ (v obci, blízkém mČstČ) a v regionálním mČĜítku objasnit možná nebezpeþí pĤsobení masmédií a masové kultury na þlovČka, uvést pĜíklady z vlastního života uvést pĜíklady nejvýznamnČjších kulturních tradic své rodiny (regionu) v prĤbČhu roku, vysvČtlit, jaký význam má pro jednotlivce i pro spoleþnost jejich udržování uvést a popsat zpĤsoby, jak se mĤže nezletilý jedinec (dospČlý þlovČk) osobnČ podílet na ochranČ kulturních památek a kulturních hodnot PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
objasnit, jaké místo má majetek mezi dalšími životními hodnotami správnČ rozeznat odlišnosti v zacházení s veĜejným a soukromým vlastnictvím a ve zpĤsobech jeho využívání na pĜíkladech správnČ vystihnout, z þeho vzniká rodinný rozpoþet a jakým zpĤsobem se pĜíjmy rodiny dále pĜerozdČlují (stálé výdaje, úspory) vysvČtlit, jak mohou kupní možnosti jedince (rodiny) ovlivnit rozhodování o nakládání s osobním (rodinným) rozpoþtem rozpoznat a z hlediska racionálního hospodaĜení s penČzi porovnat vhodné a nevhodné zpĤsoby využívání osobního (rodinného) rozpoþtu (kapesné, rodinné pĜíjmy aj.) zhodnotit pĜínos racionálního hospodaĜení (s þasem, vlastními silami, pĜírodními zdroji apod.) pro svĤj vlastní život a pro život spoleþnosti PĜíklady rozšiĜujícího uþiva rodinný rozpoþet vícegeneraþní rodiny, novomanželĤ apod. bohatství pĜírodní a kulturní, jejich ochrana
Život ve spoleþnosti Uþivo þlovČk a jeho zaþleĖování do spoleþnosti, postupy a pravidla sdružování lidí, typy sociálních útvarĤ a skupin; skupiny, v nichž žijeme spoleþenské vztahy, jejich typy; vztahy ve skupinách a mezi skupinami, spoleþenské role þlovČka a jejich projevy v bČžných životních situacích spoleþenské hodnoty a normy, spoleþenské vzorce chování; zásady spoleþenského styku, pravidla kulturního chování mezilidské vztahy, jejich projevy a druhy; dorozumívání mezi lidmi, zásady efektivní mezilidské komunikace, asertivita význam lidské spolupráce, její podmínky; vstĜícné zpĤsoby komunikace ve veĜejném, pracovním a soukromém životČ þlovČka
významné vČdecké, umČlecké, sportovní aj. instituce (v obci, regionu a na státní úrovni), jejich význam a pĜínos významné postavy vČdy, kultury, techniky a sportu (z hlediska obce, regionu, státu) 192
193
Obþanská výchova
Co by mČl žák umČt rozpoznat, v jakých spoleþenských vztazích je osobnČ zaþlenČn a jaké sociální role pro nČj z tČchto vztahĤ vyplývají vysvČtlit, jaký význam má pro život spoleþnosti i jednotlivce dodržování spoleþenských norem, uvést, ve kterých oblastech spoleþenského života se uplatĖují; své vývody doložit na pĜíkladech na pĜíkladech správnČ rozlišovat projevy nepĜimČĜeného chování a porušování spoleþenských norem, popsat a objasnit možné dĤsledky nedodržování spoleþenských norem objasnit význam dodržování zásad spoleþenského styku a kulturního chování pro svĤj vlastní život na pĜíkladech správnČ rozlišovat pĜípady asertivní a agresivní mezilidské komunikace
ýlovČk a morálka Uþivo þlovČk a mravnost, všelidské mravní hodnoty, zpĤsoby uplatĖování mravních hodnot v praktickém životČ mravní rozhodování, mravní odpovČdnost, svČdomí; mravní profil þlovČka, význam sebevýchovy pro jeho utváĜení význam osobní káznČ, sebekontroly a sebeovládání v soukromém a veĜejném životČ, zpĤsoby jejich posilování morálka v osobním a veĜejném životČ, její význam a podstata, vliv morálky na utváĜení charakteru þlovČka morálka a mravnost, morálka a právo, Ĝád spoleþnosti, svoboda þlovČka; mravní a právní normy, jejich vzájemné vztahy Co by mČl žák umČt zdĤvodnit, proþ je dĤležité, aby þlovČk Ĝídil své jednání a rozhodování na základČ mravních hodnot, vysvČtlit, jaký význam má v životČ jednotlivce a spoleþnosti mravní odpovČdnost za vlastní þiny (jednání) na pĜíkladech ze života objasnit úlohu svČdomí v situacích, které pĜedcházejí pĜed jednáním a které po nČm pĜímo následují vysvČtlit, jaký význam má osobní kázeĖ pro vlastní život, správnČ rozlišovat projevy a prožitky vnČjší a vnitĜní káznČ uvést a na pĜíkladech rozlišit pĜípady morálního a nemorálního jednání, zaujmout k nim vlastní postoj vysvČtlit a na pĜíkladech rozlišit, které jednání þlovČka je možné považovat za mravné a které nikoliv na pĜíkladech vysvČtlit, v þem spoþívá rozdíl mezi mravností, morálkou a právem a odlišnost mezi mravní a právní normou vysvČtlit, na þem je založena svoboda þlovČka
ýlovČk a lidská práva
Obþanská výchova
konkrétní úprava lidských práv v dokumentech (Všeobecná deklarace lidských práv, Ústavní listina práv a svobod) podmínky péþe o lidská práva, poškozování lidských práv, jejich ochrana; souþasné problémy v oblasti lidských práv respektování lidských práv a svobod jako základní pĜedpoklad možného zapojení státu do mezinárodních struktur Co by mČl žák umČt uvést pĜíklady potĜebných lidí ve spoleþnosti a zpĤsoby, jak jim mĤže pomoci ulehþit životní údČl nezletilá osoba na pĜíkladech zdĤvodnit pĜíþiny a vysvČtlit význam sociální nerovnosti lidí objasnit, jaký význam má úprava lidských práv v dokumentech, uvést nejdĤležitČjší dokumenty upravující lidská práva uvést pĜíklady nČkterých specifických lidských práv, zdĤvodnit, proþ je tĜeba lidská práva upravovat podle rĤzných hledisek popsat, která základní práva dítČte vymezuje Úmluva o právech dítČte, uvést pĜíklady porušování nebo ohrožování práv dČtí uvést, která základní lidská práva garantuje Ústavní listina práv a svobod, zdĤvodnit význam tČchto práv pro vlastní život vysvČtlit, jaký význam má pro život jednotlivce a spoleþnosti dodržování lidských práv, zdĤvodnit význam jejich ochrany pro vlastní život uvést pĜíklady situací, ve kterých se nejþastČji setkáváme s porušováním nebo ohrožováním základních lidských práv a svobod na pĜíkladech popsat a objasnit možné dĤsledky ohrožování nebo porušování základních lidských práv a svobod uvést pĜíklady možných zpĤsobĤ, jak se mĤže þlovČk domáhat svých lidských práv v pĜípadČ jejich ohrožování nebo porušování na pĜíkladech z nedávné minulosti a ze souþasnosti uvést a popsat nejzávažnČjší problémy v oblasti lidských práv popsat pĜíklady Ĝešení nČkterých problémĤ v oblasti lidských práv zákonnou cestou (napĜ. prostĜednictvím mezinárodních iniciativ) PĜíklady rozšiĜujícího uþiva otevĜené otázky (právo na život, na sebeurþení, práva ekonomická, práva menšin apod.) význam obþanských iniciativ pĜi ochranČ lidských práv a svobod (Charta 77, Helsinské hnutí) péþe o postižené obþany v obci, regionu, zpĤsoby pomoci po stiženému spolužákovi, spoluobþanovi
Globální problémy lidstva Uþivo
vztahy ve spoleþenství; autorita, svoboda, soukromí, respekt ke svobodČ a soukromí druhého þlovČka, dĤstojnost þlovČka rovnost a nerovnost lidí, potĜební lidé ve spoleþnosti; druhy sociální nerovnosti, jejich pĜíþiny a význam lidská práva univerzální a specifická (práva dČtí, nezletilých, mladistvých, postižených, nemocných, starých lidí aj.)
významné planetární problémy; zpĤsoby Ĝešení hlavních planetárních problémĤ na národní i mezinárodní úrovni vztah kultury a pĜírody, dČjinná odpovČdnost þlovČka za osud naší planety, ochrana planetárního bohatství dĤsledky lidských zásahĤ do pĜírody (vyþerpávání pĜírodních zdrojĤ, porušování pĜírodní rovnováhy aj.) problémy osidlování (devastace životního prostĜedí, zakládání skládek, odpady aj.), problémy pĜelidnČní úþinky industrializace mČst, prĤmyslová a technická kultura; problémy konzumní spoleþnosti
194
195
Uþivo
Obþanská výchova
problémy národnostní, náboženské aj. nesnášenlivosti Co by mČl žák umČt na pĜíkladu ýR uvést a charakterizovat nejzávažnČjší planetární problémy souþasnosti a zpĤsoby jejich Ĝešení na pĜíkladech þinnosti nČkterých významných mezinárodních spoleþenství objasnit význam spoleþného Ĝešení nastalých problémĤ a uvést nČkteré významné formy zapojení ýR do mezinárodních iniciativ uvést a popsat zpĤsoby, jak se mĤže nezletilý jedinec (dospČlý þlovČk) osobnČ podílet na ochranČ pĜírodního a kulturního prostĜedí svého bydlištČ (obce, regionu) rozlišovat, které projevy konzumního chování jednotlivce je možné považovat z hlediska zdravého životního stylu za nevhodné rozeznat projevy národnostní, náboženské aj. nesnášenlivosti, uvést alespoĖ dva zpĤsoby, jak lze tyto projevy zmírnit, ev. odstranit vyjádĜit svĤj osobní postoj k uvedeným problémĤm
Obþanská výchova
rozlišovat kladné a záporné vlivy vrstevnických (ev. jiných) skupin na osobnost dospívajícího þlovČka objasnit, jaký význam má rozumná životospráva a vyvážený režim dne pro dospívajícího þlovČka (pro vlastní tČlesné a duševní zdraví) rozlišovat vhodné a nevhodné zpĤsoby trávení volného þasu PĜíklady rozšiĜujícího uþiva identita, osobnostní integrita, sebepojetí; vlastnosti kladného sebepojetí; které faktory ovlivĖují sebepojetí osobní zásady a zpĤsoby rozhodování, pĜedpoklady efektivního rozhodování o dĤležitých životních otázkách delikvence a kriminalita mládeže ve volném þase
8. - 9. roþník
ýlovČk a dospívání
ýlovČk a citový život
Uþivo
Uþivo
fáze lidského života, vývoj þlovČka v hlavních etapách života; tČlesné, duševní a sociální zmČny v prĤbČhu života promČny þlovČka v období dospívání a jejich prožívání; znaky a rozdíly tČlesné, duševní, citové a sociální zralosti osobní vlastnosti, dovednosti a schopnosti þlovČka; osobní nedostatky þlovČka, zpĤsoby jejich pĜekonávání charakter þlovČka, jeho utváĜení; kladné a záporné charakterové vlastnosti, zpĤsoby posilování kladných vlastností sebehodnocení, sebepoznání a sebevýchova; seberegulace, volní vlastnosti, volní aspekty jednání, pČstování vĤle pĤsobení malých a velkých sociálních skupin na osobnost dospívajícího; význam vrstevnických skupin volný þas, jeho význam pro tČlesné a duševní zdraví þlovČka; vhodné a nevhodné zpĤsoby využívání volného þasu životospráva a zdravý životní styl v období dospívání, pČstování kulturního životního stylu
chování, jednání a prožívání jako základní projevy lidského života; odlišnost lidí v prožívání životních situací základní znaky a druhy citĤ, vnČjší projevy citĤ; individuální zvláštnosti lidských citĤ, citové vlastnosti þlovČka citové stavy a nálady, jejich vliv na chování a jednání þlovČka; pĜíþiny citových výkyvĤ dospívajících citové vztahy þlovČka, jejich druhy, podoby, projevy a podstata; vrstevnické vztahy, pĜátelství vhodné a nevhodné vliv vnitĜního založení þlovČka na jeho osobní volby, mravní a právní dĤsledky nesprávné osobní volby vyšší city, jejich podoby; postoje, hodnoty a ideály, svČtový názor; význam mravních a sociálních citĤ þlovČka potĜeby, motivy a zájmy v citovém životČ þlovČka, konflikty potĜeb a zájmĤ; zpĤsoby Ĝešení citových problémĤ nároþné životní situace; stres, stresová situace, základní zpĤsoby a techniky úspČšného vyrovnávání se se stresem
Co by mČl žák umČt
Co by mČl žák umČt
struþnČ charakterizovat hlavní etapy životního cyklu þlovČka z hlediska významných vývojových a sociálních událostí (nástup do školy, do zamČstnání, založení rodiny apod.) uvést alespoĖ tĜi þinitele, které ovlivĖují tČlesné, duševní, citové a sociální promČny þlovČka v hlavních etapách je ho života na pĜíkladech správnČ rozlišovat známky tČlesné, duševní, citové a sociální zralosti þlovČka na pĜíkladech popsat a rozlišit projevy kladných a záporných charakterových vlastností þlovČka uvést pĜíklady situací, ve kterých se nejþastČji setkáváme s projevy charakterových nedostatkĤ þlovČka na pĜíkladech popsat nČkteré zpĤsoby pĜekonávání osobních nedostatkĤ a posilování kladných stránek osobnosti (schopností, dovedností apod.) uvést pĜíklady situací, ve kterých se uplatĖuje vynakládání volního úsilí, vyložit, jak lze ovlivnit pČstování kladných volních vlastností na pĜíkladech vysvČtlit a zdĤvodnit, jaký význam má vĤle pĜi pĜekonávání pĜekážek, zhodnotit význam vĤle pro vlastní život v dospČlosti
na pĜíkladech objasnit, proþ (a þím) se mohou lidé odlišovat v prožívání dĤležitých životních situací (zklamání v pĜátelství, neúspČch v þinnosti apod.) charakterizovat kladné a pro zdravý vývoj osobnosti dospívajícího dĤležité citové vlastnosti uvést pĜíklady situací, ve kterých se projevuje citová odolnost þlovČka, rozpoznat a správnČ rozlišovat rozdíl mezi citovou odolností a bezcitností (cynismem) popsat, jakými zpĤsoby mĤže dospívající þlovČk pĜekonat pĜechodnou zmČnu citových stavĤ a nálad (zpĤsobenou napĜ. roztržkou s kamarádem, selháním ve škole apod.) uvést, v jakých citových vztazích se mĤže þlovČk v prĤbČhu svého života ocitat (jako dítČ, sourozenec, spolužák, kamarád, partner, rodiþ apod.) uvést pĜíklady kladných a záporných projevĤ chování a jednání v mezilidských vztazích, objasnit jejich možné pĜíþiny a dĤsledky na pĜíkladech správnČ rozlišovat pĜátelství vhodné a nevhodné, rozpoznat možné následky nesprávné osobní volby pro vlastní život
196
197
Obþanská výchova
na pĜíkladech popsat a objasnit, jak se ve vzájemných vztazích odráží ohled k postojĤm, potĜebám, zájmĤm a citĤm druhého þlovČka uvést pĜíklady nejbČžnČjších stresových situací, popsat základní zpĤsoby, jak se jim vyhnout, ev. jak jim þelit a jak je úþinnČ pĜekonat PĜíklady rozšiĜujícího uþiva hodnota pĜátelských vztahĤ, zpĤsoby jejich upevĖování pĜedpoklady nekonfliktní mezilidské komunikace, znaky a projevy zralých mezilidských vztahĤ problémy šikanování, osamČlosti, neúspČchu, ztráty aj., zpĤsoby obrany vĤþi rĤzným formám citového vydírání základní stresory v rozmanitých údobích lidského života
ýlovČk a rodinný život Uþivo mravní a právní pĜedpoklady pro uzavĜení manželství; zásady zodpovČdného výbČru životního partnera zodpovČdné rodiþovství, mravní, právní a ekonomické problémy nezralého rodiþovství, možnosti a zpĤsoby jejich Ĝešení vztah rodiþĤ k dítČti, mravní a právní odpovČdnost rodiþĤ za péþi o dČti a za jejich výchovu; práva dítČte v rodinČ konflikty v rodinných vztazích, produktivní a neproduktivní zpĤsoby Ĝešení neshod a konfliktĤ v rodinČ (vztahu) pĜíþiny rozvodovosti, mravní a právní dĤsledky rozvodu, vliv disharmonických vztahĤ mezi rodiþi na dítČ význam zákona o rodinČ, péþe státu o rodinu, mravní a právní ochrana manželství a rodiþovství funkce a náplĖ þinnosti pĜedmanželských a manželských poraden, jejich význam pĜi Ĝešení partnerských problémĤ náhradní rodiþovská péþe, její mravní a právní aspekty; orgány sociální péþe o matku a dítČ Co by mČl žák umČt vysvČtlit, za jakých podmínek mĤže þlovČk uzavĜít manželství objasnit, jaký význam má zodpovČdný výbČr životního partnera pro jeho budoucí život v dospČlosti zdĤvodnit význam hmotného zabezpeþení mladé rodiny, uvést pĜíklady možných problémĤ hmotnČ nezajištČné rodiny mladistvých partnerĤ uvést pĜíklady možných dĤsledkĤ pĜedþasnČ (neuváženČ) založené rodiny, charakterizovat hlavní problémy citovČ (sociálnČ) nezralé rodiny uvést, jaká základní práva mohou rodiþe uplatĖovat vĤþi sobČ navzájem a jaké základní povinnosti mají vĤþi svým dČtem popsat základní práva nezletilých dČtí v rodinČ, uvést pĜíklady základních povinností dospČlých dČtí vĤþi svým rodiþĤm popsat, jaký význam má mravní a právní ochrana dítČte v pĜípadČ rozvodu jeho rodiþĤ objasnit, v þem spoþívá podstata právní ochrany rodiþovství, uvést pĜíklady péþe státu o mladou rodinu uvést pĜíklady þinnosti pĜedmanželských a manželských poraden, vysvČtlit, jaké problémy mohou partnerĤm pomoci Ĝešit vysvČtlit, jaký význam má pro dČti vyrĤstající mimo vlastní rodinu náhradní rodiþovská péþe uvést pĜíklad vyhovující náhradní rodiny
Obþanská výchova
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva pĜedpoklady harmonického manželského soužití porušování práv dítČte rodiþi, pĜíbuznými, cizími lidmi aj. (zneužívání, zanedbávání, zastrašování, vykoĜisĢování apod.) zvláštnosti péþe rodiþĤ o dítČ v jednotlivých vČkových obdobích; poradenské služby pro rodiþe s dČtmi
ýlovČk a pracovní život Uþivo pĜíprava na obživu a osobní i spoleþenské uplatnČní; vzdČlání všeobecné a odborné, kvalifikaþní nároky profese profesní profil þlovČka, profesní zpĤsobilost, profesní zkušenost, profesionalita þlovČka; profesní etika pracovní pĜíležitosti v obci, regionu, možnosti osobního uplatnČní a výbČru zamČstnání; otázky rekvalifikace zásady zodpovČdné volby povolání, význam osobních pĜedpokladĤ, schopností, dovedností, vlastností a zájmĤ zpĤsoby získávání profesních informací, význam pracovních úĜadĤ a informaþních center pĜi hledání zamČstnání pracovní smlouva, vznik, zmČna a ukonþení pracovního pomČru; pracovní doba, pracovní kázeĖ, pracovní Ĝád pracovní prostĜedí, pracovní podmínky, nárok na mzdu a dovolenou; bezpeþnost a ochrana zdraví v zamČstnání základní práva a povinnosti zamČstnance, význam a funkce zákoníku práce v pracovním životČ; problémy nezamČstnanosti Co by mČl žák umČt na pĜíkladech vyložit, které okolnosti a podmínky jsou rozhodující pro volbu vhodné profese, zdĤvodnit, jaký význam má zodpovČdná volba povolání pro vlastní život uvést, které významné okolnosti ovlivĖují rozhodování mladého þlovČka o volbČ další vzdČlávací dráhy, vysvČtlit souvislost mezi dosaženým vzdČláním a vybraným povoláním uvést pĜíklady nČkterých zpĤsobĤ, jak mĤže mladý þlovČk získat pĜedstavu o svých zájmech, vlohách, vlastnostech, schopnostech a pĜedpokladech pro vybrané povolání vysvČtlit, co všechno by mČl vČdČt mladý þlovČk, který se chce ucházet o zamČstnání, popsat, jak by si mČl pĜi té pĜíležitosti poþínat a jak se chovat popsat základní zpĤsoby získávání profesních informací, zdĤvodnit, které profesní informace jsou vzhledem k možnému výbČru vhodného zamČstnání nejdĤležitČjší a proþ uvést dĤležité pracovní úĜady v místČ bydlištČ (blízké obci) a na pĜíkladech jejich þinnosti vysvČtlit, jaké problémy þlovČku pomáhají Ĝešit objasnit, jaká vliv má dodržování pracovní káznČ na kvalitu odvedené práce a na její ohodnocení, vyložit, v þem se projevuje profesionalita þlovČka uvést, jaké má zamČstnanec základní povinnosti a práva a jakými zpĤsoby mĤže svá práva uplatĖovat, kde mĤže hledat dĤležité informace o pracovnČprávních vztazích popsat, jaké pozitivní možnosti má pĜed sebou nezamČstnaný þlovČk, na pĜíkladech vyložit, jaké kroky mĤže pro zmČnu své situace podniknout vyjádĜit své pĜedstavy o vlastní profesní dráze PĜíklady rozšiĜujícího uþiva profesionální image jako složka profesního profilu þlovČka
198
199
Obþanská výchova
Obþanská výchova
hmotné zabezpeþení zamČstnance v pracovní neschopnosti, podmínky hmotného odškodnČní zamČstnance po pracovním úrazu hmotné zabezpeþení nezamČstnaných, péþe o nezamČstnané pracovní podmínky mladistvých
hlavní druhy práva, jejich uplatĖování v životČ spoleþnosti; charakteristika právního Ĝádu ýeské republiky þlovČk jako subjekt právních vztahĤ, zpĤsobilost þlovČka nabývat práva a povinnosti, zpĤsobilost k právním úkonĤm ochrana veĜejného poĜádku, orgány právní ochrany obþanĤ, je jich význam; úloha soudĤ, prokuratury, advokacie, notáĜství nejzávažnČjší protispoleþenské jevy, jejich hlavní pĜíþiny a projevy; postihy a prevence trestné þinnosti
ýlovČk a obþanský život Uþivo þlovČk jako obþan, práva obþana; neoddČlitelnost práv a povinností, svobody a odpovČdnosti, význam pravidel obþanského soužití, nezbytnost jejich dodržování zpĤsoby nabývání obþanských práv a povinností, podmínky udČlování obþanství; základní práva a povinnosti obþanĤ ýR význam znalosti obþanských práv a povinností jako pĜedpoklad možného zaþlenČní þlovČka do pracovního a veĜejného života význam obþanského zákoníku pro obþanský život þlovČka; funkce obþanskoprávních vztahĤ v životČ spoleþnosti podmínky péþe o obþanská práva, poškozování obþanských práv, ochrana obþanských práv a obþanskoprávních vztahĤ typy smluv, jejich význam a využití; druhy pojištČní, jejich úþel a funkce; podmínky uzavírání vybraných smluv druhy sociálních pĜíspČvkĤ, význam sociálního zabezpeþení Co by mČl žák umČt vysvČtlit, jaký význam má pro život jednotlivcĤ a spoleþnosti jako celku dodržování pravidel obþanského soužití, uvést, ve kterých oblastech spoleþenského života se uplatĖují na pĜíkladech rozlišovat pĜípady porušování pravidel obþanského soužití, popsat a objasnit jejich možné dĤsledky uvést, ve kterých právních dokumentech mĤže obþan vyhledat dĤležité informace o obþanskoprávních vztazích uvést, jaká má obþan základní práva a vysvČtlit, jakým zpĤsobem je mĤže uplatĖovat nebo se jich domáhat v pĜípadČ je jich porušování uvést, jaké má obþan základní povinnosti, a na pĜíkladech vysvČtlit, jakým sankcím podléhá v pĜípadČ jejich nedodržování nebo porušování správnČ rozlišovat, k jakému úþelu se používají vybrané typy smluv, na pĜíkladech vysvČtlit, jaká práva a povinnosti z nich pro obþana vyplývají vysvČtlit a zdĤvodnit, jaký význam mají pro þlovČka rĤzné druhy pojištČní a sociálního zabezpeþení, jaké výhody mu pĜinášejí
Co by mČl žák umČt vysvČtlit, jaký význam má pro život jednotlivcĤ a spoleþnosti právní úprava nČkterých oblastí spoleþenského života objasnit, jaké úkoly by mČl vĤþi obþanĤm naplĖovat stát, který je postaven na právních základech, vysvČtlit význam pojmu právní stát používat ve správných souvislostech a rozlišovat pojmy právní pĜedpis, právní norma a zákon, objasnit jejich význam vysvČtlit, jaký význam má pro život spoleþnosti i jednotlivce dodržování právních norem, uvést, ve kterých situacích se právní normy uplatĖují na pĜíkladech popsat a z hlediska vlastního života objasnit možné dĤsledky nedodržování nebo porušování právních norem správnČ rozlišovat, ve kterých oblastech spoleþenského života se uplatĖuje právo obþanské, pracovní, rodinné, trestní, správní a ústavní uvést, kdy a za jakých okolností vzniká zpĤsobilost þlovČka k právním úkonĤm, popsat, jaká základní práva a povinnosti tím pĜebírá uvést pĜíklady nejzávažnČjších protispoleþenských jevĤ, objasnit jejich možné pĜíþiny a dĤsledky, popsat jejich možné postihy na pĜíkladech správnČ rozpoznat rozdíly mezi pĜestupkem a trestným þinem, popsat, jaké možné sankce z nich pro þlovČka vyplývají na pĜíkladech z bČžného života vysvČtlit, jaký význam a úlohu mají orgány právní ochrany obþanĤ objasnit význam a úkoly soudĤ, prokuratury, advokacie a notáĜství PĜíklady rozšiĜujícího uþiva souþasné problémy mezinárodního práva, mezinárodní terorismus a organizovaná zloþinnost postihy trestné þinnosti mladistvých
Stát a právo
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Uþivo
cílevČdomá pĜíprava na budoucí povolání a perspektivní rodiþovství jako souþást pĜípravy k obþanskému životu
význam právní úpravy nČkterých oblastí spoleþenského života, úloha práva v životČ spoleþnosti; právní kultura, právní vČdomí, vztah práva a spravedlnosti, právní stát právní norma, zákon, jejich význam, dodržování a porušování, rovnost obþanĤ pĜed zákonem; ústava, její struktura a obsah, význam ústavy, ústavní zákony, jejich funkce
stát, státní pĜíslušnost; vznik státu, typy státĤ a jejich znaky, politické zĜízení; symboly suverenity státu vznik práva jako státem vymezené normy, právní režimy státĤ; režimy autokratické a demokratické, formy jejich vlády demokratické základy státu, principy souþasného pojetí demokracie; principy uplatĖování státní moci, dČlba státní moci zákonodárné, výkonné, správní a soudní orgány státu, jejich funkce; souþinnost státní správy a místní samosprávy zastupitelské orgány, jejich význam, úrovnČ; volby do zastupitelských sborĤ, charakteristika volební soustavy ýR
200
201
ýlovČk a právo Uþivo
Obþanská výchova
pluralita politického života spoleþnosti, politické spektrum ýeské republiky, politické strany a jejich programy národy a národnosti ve státČ, jejich rovnoprávnost a rovnocennost; charakteristika národnostních menšin v ýR význam vnČjší a vnitĜní ochrany státu (policie, armáda) Co by mČl žák umČt vysvČtlit a zdĤvodnit, jaký význam mají symboly suverenity státu, uvést a popsat symboly suverenity ýR rozlišovat typické vlastnosti a charakteristické rysy režimĤ demokratických a autokratických, uvést jejich pĜíklady na pĜíkladu vztahu státní správy a samosprávy popsat základní principy a zpĤsoby demokratického Ĝízení státu objasnit rozdíly v þinnosti zákonodárných, výkonných, správních a soudních orgánĤ státu, uvést pĜíklady jejich typických funkcí a úkolĤ uvést pĜíklady nejdĤležitČjších zpĤsobĤ, jakými se mĤže obþan podílet na veĜejných záležitostech objasnit, jaký význam mají volby v demokratické spoleþnosti, vysvČtlit, jak mohou volby ovlivnit tváĜnost politického zamČĜení státu vyložit, co všechno potĜebuje obþan vČdČt k tomu, aby se mohl aktivnČ zapojit do voleb jako voliþ uvést pĜíklady dĤležitých politických stran ýR, rozlišovat jejich programy, zasadit jejich politickou þinnost do správných souvislostí objasnit význam vnČjší a vnitĜní ochrany našeho státu v minulosti a v souþasnosti, uvést pĜíklady typických úkolĤ orgánĤ vnČjší a vnitĜní ochrany státu uvést nejdĤležitČjší národnostní menšiny ýR PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
úkoly poslance zastupitelského sboru volební procedury, volební zákony, volební právo demokratické prvky v Ĝízení spoleþenských struktur problémy soužití národĤ ve vícenárodnostních státech
Stát a hospodáĜství Uþivo lidské potĜeby (bydlení, odívání, strava aj.) a spotĜeba, druhy spotĜeby; smČna zboží, druhy statkĤ, význam a funkce penČz, pojem hodnoty dČlba práce, výroba a služby, velkovýroba, malovýroba, podnikání; cena zboží, výrobní náklady, investice, zisk; neziskové organizace tržní vztahy, nabídka a poptávka, tržní mechanismy; principy tržního hospodáĜství, typy trhu, jejich vzájemné vztahy; trh práce v obci, regionu struktura národního hospodáĜství z hlediska vlastnictví, zamČĜení a þlenČní na odvČtví; druhy a funkce hospodáĜských sektorĤ hospodáĜská politika státu, její cíle, nástroje; národní dĤchod, jeho složky, daĖový systém, význam daní; státní rozpoþet, jeho souþásti, zpĤsoby využívání sociální politika státu, její význam; sociální péþe, záchytná sociální síĢ pro rozmanité skupiny obyvatel postavení þeského hospodáĜství ve svČtové ekonomice 202
Obþanská výchova
Co by mČl žák umČt vysvČtlit, jakou funkci má práce v životČ jednotlivce a spoleþnosti, popsat základní funkce a principy dČlby práce v rodinČ a ve spoleþnosti správnČ rozlišovat a v souvislostech používat pojmy nabídka a poptávka, na pĜíkladech jejich vzájemného vztahu popsat a vysvČtlit, jak funguje trh zboží a trh práce uvést pĜíklady významných výrobních a nevýrobních odvČtví národního hospodáĜství, rozpoznat rozdíly v jejich úþelu a funkcích z hlediska významu pro spotĜebitele zdĤvodnit význam zdravotnictví, soudnictví, školství a kultury pro život jednotlivce a spoleþnosti, popsat jejich nejdĤležitČjší funkce vysvČtlit, jaký význam mají danČ z hlediska financování spoleþensky dĤležitých nevýrobních oblastí národního hospodáĜství objasnit a zdĤvodnit význam stálé finanþní podpory pro þinnost institucí, které se zabývají sociální péþí o postižené, nemocné a staré osoby na pĜíkladech þinnosti nČkterých institucí záchytné sociální sítČ (napĜ. pro nezamČstnané) vysvČtlit podstatu a význam sociální politiky státu PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
hmotné a duchovní bohatství prĤzkum trhu, úþel a význam reklamy bankovnické a spoĜitelní služby pro obþany politika zamČstnanosti, odmČĖování za práci mČnová a penČžní politika státu; mČna domácí a cizí
Nadnárodní spoleþenství Uþivo dĤvody zaþleĖování státĤ do mezinárodních struktur; integraþní snahy a procesy, problémy evropské integrace formy hospodáĜské a kulturní spolupráce mezi zemČmi Evropy; podmínky þlenství v EU (na pĜíkladech zemí stĜední Evropy) mezinárodní spolupráce na úrovni vládních a nevládních organizací; mezinárodní nadace, mezinárodní obchod interkulturní vztahy, interetnické konflikty a jejich podoby; pĜekonávání napČtí a konfliktĤ, kolektivní bezpeþnost nejvýznamnČjší mezinárodní spoleþenství a jejich orgány Co by mČl žák umČt na pĜíkladu ýR vyložit a zdĤvodnit podmínky þlenství v EU, uvést, jaké výhody, ale i nevýhody mĤže toto þlenství ýR pĜinést na pĜíkladech z nedávné minulosti a ze souþasnosti popsat funkce a objasnit význam OSN a NATO pĜi Ĝešení významných interetnických konfliktĤ a pĜi zajišĢování kolektivní bezpeþnosti uvést pĜíklady þinnosti nČkterých významných mezinárodních spoleþenství (ES, OSN, UNESCO, UNICEF, WHO)
Životní perspektivy Uþivo citový, rodinný, pracovní a obþanský život jako rĤzné stránky lidského života, význam jejich rovnováhy 203
Obþanská výchova
Obþanská výchova
životní aspirace, životní plány a cíle; plánování významných životních krokĤ, volba životního cíle význam informací pro možnost kompetentního rozhodování, zpĤsoby a metody efektivního rozhodování podmínky a možnosti reálného hodnocení vlastních dovedností, schopností, pĜedpokladĤ apod. hledání smyslu lidského života, faktory ovlivĖující vytváĜení pĜedstav o budoucím životČ význam životní zkušenosti; pestrost životních perspektiv jako pĜedpoklad zvládání životních krizí a neúspČchĤ problémy náhražkových forem životních aktivit, otázky konzumu, pokleslých forem osobního života apod. problémy a možná nebezpeþí pĤsobení náboženských sekt
práce se základními právními dokumenty (ústava, obþanský zákoník, zákoník práce, zákon o rodinČ) a s dĤležitými právní mi pĜedpisy (sociální zabezpeþení, nemocenské pojištČní aj.) Podle podmínek školy a zájmu žákĤ návštČva významných kulturních památek, rozmanitých kulturních institucí, kulturních, sportovních aj. akcí; návštČva místních výkonných, správních a soudních orgánĤ beseda se zamČstnancem kulturní instituce, prĤmyslu, pojišĢovny, spoĜitelny, se zamČstnancem pĜedmanželské poradny, pracovního úĜadu aj., s právníkem, ekonomem, ekologem apod. beseda s pĜedstavitelem vČdy, kultury a techniky, s pĜedstavitelem státní správy (místní samosprávy), s poslancem blízkého volebního obvodu, s pĜíslušníky rozmanitých politických stran apod.
Co by mČl žák umČt vlastními slovy vyjádĜit, jaký vliv má upĜednostnČní nČkteré stránky lidského života na duševní zdraví þlovČka zdĤvodnit, proþ je potĜeba plánovat si dĤležité životní kroky, popsat základní postupy pĜi zodpovČdném rozhodování vysvČtlit, jaký význam má pĜístup þlovČka k objektivním informacím pĜi rozhodování o dĤležitých záležitostech popsat základní podmínky reálného hodnocení vlastních dovedností, schopností, vlastností, pĜedpokladĤ apod. vyjádĜit svoji pĜedstavu o vlastní budoucnosti, struþnČ charakterizovat své nejbližší životní cíle a plány uvést pĜíklady základních faktorĤ, které ovlivĖují vytváĜení pĜedstav o budoucím životČ, popsat zpĤsoby, jak lze korigovat pĜedstavy nereálné a nepĜimČĜené zdĤvodnit, jaký význam má pro dospívajícího i dospČlého þlovČka stanovení rozmanitých životních perspektiv správnČ rozlišovat a na pĜíkladech z praxe popsat autentické a náhražkové formy životních þinností zdĤvodnit, jaký význam má pro vlastní život znalost možných nebezpeþí pĤsobení náboženských sekt na osobnost þlovČka uvést pĜíklady možných zpĤsobĤ úþinné ochrany pĜed vlivy náboženských sekt (jak jim þelit, jak je pĜekonat) PĜíklady rozšiĜujícího uþiva instituce poskytující pomoc a radu v situacích životních neúspČchĤ a krizí, pĜi plánování budoucnosti apod. základní zpĤsoby zjišĢování a rozvíjení rozumových, citových a volních vlastností, osobních schopností apod. význam filosofie a náboženství v životČ þlovČka, nejvýznamnČjší svČtová náboženství otázky celoživotního vzdČlávání ýinnosti vyplĖování jednoduchého osobního dotazníku apod. simulaþní hry (napĜ. na zacházení s osobním majetkem, hospodaĜení s osobním rozpoþtem apod.) modelové situace na upevĖování návykĤ kulturního chování na veĜejnosti a na utváĜení sociálnČ - komunikativních dovedností, schopnosti spolupracovat se spolužáky, schopnosti pĜimČĜenČ reagovat v rozmanitých spoleþenských situacích (na kritiku, pĜi obhajobČ vlastního názoru apod.) 204
205
Rodinná výchova
RODINNÁ VÝCHOVA Specifické cíle Rodinná výchova je vyuþovací pĜedmČt, jehož integrované pojetí vytváĜí prostor pro široké formativní pĤsobení na dospívající žáky, a tím významnČ pĜispívá k jejich osobnostnímu a sociálnímu rozvoji. NejdĤležitČjšími obsahovými prvky pĜedmČtu jsou zdraví a rodina jako základní pĜedpoklad utváĜení aktivního zdraví každého jedince a jeho sociálních vztahĤ. Komplexní charakter pĜedmČtu dává možnost zabývat se jednotlivými tématy z rĤzných pohledĤ a naplĖovat je uþivem podle vyspČlosti a zájmu žákĤ. Rodinná výchova sleduje pĜedevším aspekt zdravotnČ preventivní s návody pro každodenní život. Tím pĜipravuje podmínky pro praktickou aplikaci poznatkĤ a zkušeností v tČlesné výchovČ, praktických þinnostech nebo denním režimu školy. Rodinná výchova ve svém výraznČ þinnostním pojetí umožĖuje uþiteli navazovat potĜebný kontakt se žáky, vnést do školy více vzájemného lidského pochopení, pĜispČt k tolik potĜebnému pĜiblížení školy a rodiny a zároveĖ vypČstovat nezbytné dovednosti, návyky a potĜebné životní postoje. V souladu s vývojovými pĜedpoklady, poznávacími možnostmi a postupnČ získávanými zkušenostmi žákĤ z každodenního života smČĜuje výuka rodinné výchovy k tomu, aby: si žáci uvČdomovali základní problémy a potĜeby v oblasti zdraví, zdravého životního stylu, rodinného života, rodiþovství, osobního bezpeþí a umČli zaujímat vlastní postoje k uplatĖování zdravého zpĤsobu života, si osvojili a postupnČ kultivovali odpovČdné chování, rozhodování a komunikaci v situacích souvisejících s aktivním zdravím, partnerskými vztahy, rodinným životem a rodiþovstvím a aby jejich vstup do dospČlosti byl provázen odpovČdným pĜístupem ke zdraví a založení vlastní rodiny, se bezpeþnČ orientovali v konfliktních a krizových situacích souvisejících se zdravím, mezilidskými vztahy a osobním bezpeþím, dovedli je rozpoznávat, umČli na nČ adekvátnČ reagovat a pĜijímat odpovČdnost za bezpeþí své i druhých, znali dostupné informaþní prameny týkající se problematiky zdravého zpĤsobu života, ekologických a klimatických vlivĤ na zdraví a umČli využívat získaných poznatkĤ k ochranČ a upevĖování svého zdraví.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky
Rodinná výchova
PoĜadí témat si volí uþitel podle vlastního uvážení, nedoporuþuje se však vždy vyuþovat témata formou samostatnČ oddČlených blokĤ. Naopak, vzhledem k ĜadČ spoleþných prvkĤ je vhodnČjší nČkterá témata vzájemnČ spojovat a prolínat (napĜ. zdravá výživa, péþe o zdraví, režim dne apod.). Specifický obsah pĜedmČtu a netradiþní didaktické metody pĜedpokládají uþitele s pĜíslušnou aprobací a vyžadují úzkou a prĤbČžnou spolupráci s rodiþi žákĤ.
6. - 9. roþník Rodina a širší sociální prostĜedí Uþivo rodina - postavení a role ženy a muže v rodinČ vliv rodinného prostĜedí na rozvoj osobnosti dospívající, jeho komunikace v rodinČ, mezigeneraþní konflikty, problémy spojené se vstupem do samostatného života zmČny v rodinČ (narození dítČte, adopce, nemoc, rozvod, úmrtí aj.) pĜedþasná tČhotenství, manželství nezletilých a jejich dĤsledky ekonomické a právní otázky rodinného života potĜeby rodiny vzhledem k bydlení potĜeba a právo na vlastní soukromí, estetické prostĜedí aj. hygiena provozu domácnosti - úklid a údržba bytu faktory ovlivĖující stabilitu rodiny náhradní výchovná péþe sociální komunikace - v rodinČ, ve škole, s kamarády, ve spoleþnosti dospČlých ***** rozehrávání situaþních her, dialogĤ na téma: kamarádství, pĜátelství, láska, známosti, vþetnČ. rozvíjení kladných partnerských vztahĤ a hledání pozitivních hodnot pro trvalé soužití modelové situace zamČĜené na osvojení komunikaþních dovedností navozujících pĜíznivé klima v rodinČ sestavení návrhu hygienických požadavkĤ na bydlení a diskutování o nich sestavení návrhu vhodného uspoĜádání jednotlivých þástí bytĤ sestavení návrhu (seznamu) na technické vybavení, usnadĖující práci v domácnosti Co by mČl žák umČt
PĜedmČt rodinná výchova, v návaznosti na výchovu ke zdraví ve 4. a 5. roþníku, rozvíjí a prohlubuje daná témata o další specifické poznatky a dovednosti, které žákĤm umožĖují lépe porozumČt rĤzným životním situacím a správnČ se rozhodovat v otázkách zdraví, partnerských vztahĤ, rodinného života, rodiþovství a osobního bezpeþí. Uþivo je vedle teoretických poznatkĤ stále více zamČĜováno na osvojení komunikaþních technik, vhodné argumentace, chování a rozhodování ve prospČch zdraví, a to jak v modelových situacích, tak v každodenním životČ školy, v rodinných a mimoškolních þinnostech. Proto je tĜeba výukový program realizovat specifickými didaktickými formami s využitím netradiþních metod práce ve skupinách, didaktické situaþní hry, peer programy, Ĝízené a spontánní diskuse, využívání videoprogramĤ, besedy s odborníky, exkurze aj. Obsah témat je pro dívky a chlapce spoleþný. PĜi výuce nČkterých specifických oblastí (napĜ. intimní hygiena dívek a chlapcĤ, antikoncepþní metody apod.) je možné prezentovat uþivo oddČlenČ pro chlapce a dívky.
chápat, že v souvislosti s narozením dítČte, adopcí, dospíváním dČtí, rozvodem, úmrtím apod. se struktura rodiny i její vnitĜní život mČní uvČdomovat si, že manželství a celoživotní vČrnost vyžaduje od partnerĤ vzájemné pochopení, toleranci, podobné zájmy a cíle (respektování zájmĤ partnera), vzájemnou podporu a sexuální pĜitažlivost znát hlavní dĤvody þastČjšího rozpadu nezralých manželství (uzavíraných v dĤsledku pĜedþasných tČhotenství ap.) vysvČtlit význam náhradní péþe pro dČti vyrĤstající mimo rodinu vysvČtlit, proþ se potĜeby rodin vzhledem k bydlení v prĤbČhu þasu vyvíjejí a mČní uplatĖovat nČkteré hygienické a bezpeþnostní požadavky na zaĜízení jednotlivých þástí bytu uplatĖovat zásady hygieny a ochrany zdraví pĜi práci, vþetnČ dodržování zásad bezpeþného bydlení
206
207
Rodinná výchova
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva pĜejímání pozitivních hodnot od rodiny, vrstevníkĤ a spoleþnosti zanedbávání rodinné výchovy krizové situace v rodinČ
Rozvoj osobnosti Uþivo osobnost þlovČka, rozdílné typy osobností, formování osobnosti, dČdiþné a získané faktory osobnosti a možnosti jejich ovlivĖování; sebepoznávání a sebevýchova (sebeovlivĖování) duševní a tČlesné zdraví, základní podmínky pro zachování a regeneraci sil (psychická a fyzická zdatnost) situace ohrožující zdravý vývoj osobnosti (možnosti jejich pĜedcházení, Ĝešení) vyrovnávání se s problémem, "únik" do uzavĜenosti, agrese, toxikomanie atd. ***** modelové situaþní hry zamČĜené na získávání dovedností asertivního jednání psychologické hry zamČĜené na sebepoznávání a seberegulaci relaxaþní a regeneraþní postupy vhodné pro zaþlenČní do režimu školy i života mimo školu
Rodinná výchova
sestavování návrhu režimu dne pro dČti a dospívající výbČr vhodného obleþení dívek a chlapcĤ pro pobyt ve škole, doma, pĜi sportu, ve spoleþnosti aj. sestavování vlastních programĤ péþe o osobní zdraví na urþité þasové období praktické zpĤsoby péþe o pleĢ, ruce a nohy sestavování návrhĤ vlastních rozhodnutí podporujících zdravý zpĤsob života sestavení pĜehledu o pohybových aktivitách v prĤbČhu posledních týdnĤ (mČsícĤ) vedení záznamu o þase stráveném u televize, videa, poþítaþe a jeho srovnávání se záznamem o þase vČnovaném pohybovým þinnostem situaþní hry zamČĜené na rozvíjení dialogĤ na téma civilizaþní choroby, režim dne, integrace zdravotnČ postižených mezi zdravou populaci aj. Co by mČl žák umČt
chápat pojem osobnost a význam rozvoje rĤzných kvalit osobnosti orientovat se ve zvláštnostech vývoje osobnosti, pĜedevším ve vČku základní školy uvČdomovat si, co a do jaké míry lze pĜi utváĜení osobnosti mČnit, a snažit se o konkrétní ovlivnČní nČkteré své stránky osobnosti (se kterou je nespokojen, pĤsobí mu problémy atd.) znát základní zpĤsoby ovlivĖování negativních tČlesných a duševních stavĤ (pravidelný režim, pohybové þinnosti, odpoþinek, regeneraþní a relaxaþní postupy, nekonfliktní zpĤsoby jednání, odborná pomoc) a snažit se je využívat ve svém životČ - za pomoci uþitele a rodiþĤ uvČdomovat si, že nekritické odmítání názorĤ dospČlých (zkušených) nebo únik od problému situaci neĜeší, ale spíše ji zhoršuje
uplatĖovat ve vlastním denním režimu základní zásady pĜispívající k zachování a upevĖování zdraví - osobní a duševní hygiena, zdravý zpĤsob stravování aj. orientovat se v základních pĜíþinách nemocí a vhodným chováním omezit pĤsobení negativních faktorĤ pĜispívajících ke vzniku civilizaþních chorob; chránit se pĜed infekþními chorobami, vþetnČ nákazy virem HIV; pĜebírat odpovČdnost za zdraví vlastní i ostatních uplatĖovat hygienické zásady a návyky vztahující se k osobní a intimní hygienČ, k základĤm kosmetické péþe, k hygienČ odívání aj. orientovat se v prostĜedcích osobní a intimní hygieny a ve zpĤsobech jejich používání uplatĖovat zásady duševní hygieny v denním režimu a správnČ se rozhodovat v situacích duševní nepohody a pracovního pĜetížení; optimálnČ rozvrhnout svĤj režim dne zaĜazovat formy aktivního odpoþinku a zpĤsoby otužování do svého režimu dne; využívat kompenzaþní a relaxaþní cviþení k pĜekonávání psychické únavy a stresu orientovat se v biologických rytmech a optimálnČ využívat své výkonnosti v prĤbČhu dne i týdne chránit se podle možností pĜed škodlivými vlivy vnČjšího prostĜedí (ultrafialové záĜení, cigaretový kouĜ, smog aj.) chápat pocity a potĜeby lidí tČlesnČ a smyslovČ postižených
Péþe o zdraví, osobní hygiena, režim dne
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Uþivo
hygienické zásady péþe o pleĢ, líþení, kosmetické pĜípravky, pomĤcky práce s reklamou propagující zdravotní a kosmetické pĜípravky, návštČva kosmetické provozovny režim dne tČhotné ženy, starších osob, nemocných, handicapovaných osobní hygiena v prĤbČhu tČhotenství a šestinedČlí práce s populárnČ nauþnou literaturou a prĤbČžné sledování informací o zdravém zpĤsobu života
Co by mČl žák umČt
zdraví - psychické, fyzické, sociální; odpovČdnost za zdraví vlastní i ostatních životní rytmy a zdraví; prostĜedí a zdraví základní zdroje a pĜíþiny nemocí; další možné faktory vzniku onemocnČní, prevence nemoc v rodinČ, ošetĜování nemocného þlena rodiny etické vztahy k nemocnému a zdravotnČ postiženému rekonvalescence po nemoci nebo úrazu osobní hygiena, intimní hygiena dívek a chlapcĤ; prostĜedky osobní hygieny základy kosmetické péþe, ochrana pleti pĜed klimatickými vlivy hygiena odívání pĜi rĤzných pĜíležitostech a þinnostech duševní hygiena - únava, stres; relaxace, regenerace, kompenzace, aktivní pohyb promČny životního stylu v dĤsledku rozvoje civilizace; civilizaþní choroby a jejich prevence režim dne - dČti, dospívající biorytmy a negativní vlivy prostĜedí ***** nácvik ošetĜování nemocného þlena rodiny (modelové situace); rozvíjení etických vztahĤ k nemocným a zdravotnČ postiženým (návštČva zaĜízení sociální péþe)
vliv výživy a zpĤsobĤ stravování na zdravotní stav lidí; cizorodé látky v potravním ĜetČzci (mykotoxiny, PCB, kovy aj.); civilizaþní choroby jako dĤsledek nesprávné výživy výživová hodnota potravy, energetická potĜeba organismu alternativní výživové smČry (makrobiotika, vegetariánství); biopotraviny; ovlivĖování stravovacích zvyklostí obyvatelstva zpĤsoby rychlého obþerstvení - zdravotní rizika reklama vers. výživová doporuþení odborníkĤ zásady sestavování jídelníþku - biologické, sociální, ekonomické faktory
208
209
Zdravá výživa Uþivo
Rodinná výchova
Rodinná výchova
specifika stravování dČti a dospívajících výbČr, nákup a správné skladování poživatin v domácnosti, s ohledem na jejich hygienickou nezávadnost zpĤsoby technologie zpracování jednotlivých druhĤ potravin ve vztahu ke zdravé výživČ odborná a populárnČ nauþná literatura; názory odborníkĤ vers. úþelová propagace výrobcĤ ***** sestavení návrhu denního stravovacího režimu v souladu se zásadami zdravé výživy navržení reklamy propagující zásady zdravé výživy sestavení pĜehledu cizorodých látek v poživatinách a zamýšlení se nad možnými zpĤsoby jejich minimalizace - diskutování o souþasných stravovacích zvyklostech našeho obyvatelstva z hlediska podpory zdraví (využití odborných pramenĤ) zhodnocení jídelníþku v rodinČ, školní jídelnČ z hlediska zásad zdravé výživy a navržení potĜebných zmČn
posuzování odlišností pohybových þinností lidí rĤzného vČku, pohlaví a výkonnosti, zdĤvodĖování rozdílĤ (diskuse) mČĜení srdeþní a dechové frekvence v klidu a po zátČži (ve spojení s tČlesnou výchovou) návštČva pohybového centra, beseda s tČlovýchovným þi lékaĜským odborníkem
Co by mČl žák umČt posoudit souþasné pĜevažující stravovací zvyklosti u nás s ohledem k zásadám zdravé výživy chránit se vhodnou výživou proti civilizaþním chorobám - obezitČ, arteroskleróze, cukrovce sestavovat jídelníþek pro rodinné stravování, zohlednit doporuþovaný pomČr základních živin, omezit tuky, sĤl, cukr, obohatit stravu vitamíny a vlákninou - Ĝídit se pĜi sestavování jídelníþku doporuþovanými gastronomickými pravidly orientovat se rámcovČ v alternativních výživových smČrech (pĜednosti, nedostatky) a jejich vlivech na zdraví þlovČka (za pomoci uþitele) rozumČt cestám, kterými se cizorodé látky v potravním ĜetČzci dostávají do živoþišných a rostlinných produktĤ uvČdomovat si vhodnost (nevhodnost) jednoduchých technologických postupĤ pĜípravy pokrmĤ v souvislosti se zdravou výživou šetrnČ zacházet s potravinami a znát jejich zpĤsoby skladování
Co by mČl žák umČt uvČdomovat si základní rozdíly v pohybové úrovni a výkonnosti rĤzných skupin lidí, rozumČt jim a respektovat je zmČĜit srdeþní frekvenci a vypoþítat orientaþní hodnotu SF pĜi vytrvalostním zatížení pro konkrétní vČk využívat základní pravidla bezpeþnosti, ochrany zdraví a hygieny pĜi pohybových þinnostech v rĤzném prostĜedí, klimatických a ekologických podmínkách chápat význam pravidelné kontroly zdravotního stavu a profesionální pomoci pĜi úpravČ pohybové þinnosti v prĤbČhu života PĜíklady rozšiĜujícího uþiva zásady rozvoje zdatnosti používání sportesterĤ nevhodné polohy a nevhodné pohybové þinnosti (pro dČti, dospívající, pro dívky ap.)
Sexuální výchova Uþivo
rozdíly mezi pohybovými þinnostmi chlapcĤ a dívek; dČtí, dospČlých, starých lidí; zdravých a handicapovaných lidí základní fyziologické parametry pĜi zdravotnČ vhodných pohybových þinnostech lidí rĤzného vČku - srdeþní frekvence, krevní tlak aj., využití údajĤ pĜi regulaci pohybové zátČže zásady fair play jednání a bezpeþnosti pĜi pohybových þinnostech (ochrana hlavy, prsĤ dČvþat, kloubĤ, pohlaví ap.) hygiena pohybové þinnosti (vhodné obleþení, obutí, cviþení pĜi menstruaci ap.) instituce, kde je možné se vČnovat zdravotnČ zamČĜené a rekreaþní pohybové þinnosti - sport pro všechny, pohybová studia, fitness centra pravidelné zdravotní prohlídky jako pĜedpoklad zdravotnČ vhodné úpravy pohybových þinností *****
vztahy mezi lidmi - k druhému pohlaví, partnerské vztahy, první sexuální kontakty, zakládání rodiny plánování rodiþovství - biologická, psychická a sociální zralost probuzené pohlaví - zvýšený zájem o vlastní pohlavní orgány; masturbace (mýty, skuteþnost oþima lékaĜĤ) nekoitální aktivity - líbání, dotýkaní, mazlení rozhodování v oblasti sexuálního chování - odložení startu do pohlavního života na období sociální zralosti metody antikoncepce - pĜirozená, bariérová, hormonální (vhodnost a nevhodnost vzhledem k úþinnosti, použití, vČku ap.) umČlé pĜerušení tČhotenství - zdravotní a etický problém nemoci pĜenosné pohlavním stykem, vþetnČ viru HIV/AIDS; imunitní systém, zpĤsoby pĜenosu, léþení, prevence konflikty v mezilidských a partnerských vztazích; pĜedmanželské a manželské poradny postoje k sexualitČ a sexuálnímu chování - sexuální orientace, promiskuita, prostituce, pornografie; pĜedsudky a diskriminace; deviantní chování - sexuální zneužívání a zpĤsoby ochrany pĜed ním sexualita a zákon - sexuální obtČžování, znásilnČní, ohrožení mravního vývoje dČtí a mládeže aj.; vČková hranice trestní odpovČdnosti ***** modelové situace zamČĜené na osvojování pozitivních vztahĤ k druhému pohlaví modelové situace zamČĜené na Ĝešení konfliktĤ v kamarádských a partnerských vztazích vedení menstruaþního kalendáĜe (jen dČvþata) situaþní hry zamČĜené na získání argumentĤ pro odložení pohlavního styku na období biologické a psychosociální zralosti a ekonom. sobČstaþnosti shromažćování informací o metodách plánovaného rodiþovství a diskuse o nich
210
211
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva stravování tČhotné a kojící ženy, nemocných aj., sestavení jídelníþku porovnání výživové hodnoty stravy doporuþované jednotlivými alternativními smČry a diskutování o jejich pĜednostech a nČkterých nedostatcích historické a sociokulturní promČny stravy pĜíprava jednoduchého pohoštČní ze studené kuchynČ a úprava stolu
Pohybová aktivita a zdraví Uþivo
Rodinná výchova
Rodinná výchova
Ĝízený dialog k problematice pĤsobení médií v oblasti sexuality - pornografie, filmy, videofilmy aj. návštČva krizového centra, kojeneckého ústavu, pĜedmanželské poradny aj. (podle možností školy) beseda se sexuologem nebo dČtským a dorostovým gynekologem (podle podmínek školy)
centra odborné pomoci, linky dĤvČry aj. opatĜení a zákony související s podáváním alkoholických nápojĤ dČtem a mladistvým; legislativa ve vztahu k nákupu, držení a výrobČ drog možné zpĤsoby pomoci pĜi otravČ alkoholem nebo jinými návykovými látkami ***** vyhledávání pozitivních životních cílĤ a hodnot modelové situace zamČĜené na nácvik zpĤsobĤ odmítání cigaret, alkoholu a jiných návykových látek (osvojování sociálních dovedností) modelové situace zamČĜené na procviþování komunikace s linkou dĤvČry situace zamČĜené na nácvik dovedností, jak poradit vrstevníkovi pĜi problémech s návykovými látkami nácvik dovednosti pĜivolat nebo poskytnou první pomoc pĜi problémech s návykovými látkami práce s reklamou - tvorba plakátĤ propagujících zdravý životní styl
Co by mČl žák umČt chápat rozdíl mezi pouhou zamilovaností, krátkodobou erotickou známostí a plnČ rozvinutou zralou lásku projevující se hlubokým trvalým citem uplatĖovat ve svých citových projevech na veĜejnosti vhodnou míru zdrženlivosti (studu) chápat, že probuzení touhy po sexuálním sblížení neznamená pĜipravenost pro zahájení sexuálního života; uvČdomovat si, že organismus dospívající dívky není biologicky zralý pro tČhotenství, porod a plný intimní život chápat dĤležitost a pĜíþiny zmČn v psychice jedince v období puberty uvČdomovat si možná rizika pĜi volbČ partnera - dČdiþné choroby, negativní osobnostní vlastnosti, alkoholismus aj. chápat, že pĜedpokladem souladu v manželství je vzájemná láska, vČrnost, tolerance, nesobeckost, pomoc, sexuální pĜitažlivost aj. vážit si životního poslání matky a otce - výchova dČtí, vštČpování morálních zásad aj. chápat, že budoucí maminka by mČla pro zdravý vývoj svého dítČte zachovávat správnou životosprávu, zĜíci se kouĜení, pití alkoholu apod. pochopit význam a rizika antikoncepce - spolehlivost, vhodnost uvČdomovat si zdravotní rizika pohlavnČ pĜenosných chorob (kapavka, pĜíjice, HIV/AIDS) a chránit se pĜed nimi chápat, že smyslovČ a tČlesnČ postižení lidé mají stejné sexuální pocity, potĜebu lásky, citu a tČlesných intimností jako lidé zdraví svČĜit se v pĜípadČ sexuálního zneužití rodiþĤm nebo jiné dĤvČryhodné osobČ; obrátit se na dČtské krizové centrum, linku dĤvČry aj. uvČdomovat si, že sexuálnímu znásilnČní lze pĜedcházet správným zhodnocením situace a vhodným jednáním, napĜ. odmítnutím alkoholu, pozvání od neznámé osoby aj. umČt kriticky posoudit poĜady v médiích, která vždy neukazují pĜátelství, lásku a rodiþovství ve správné podobČ PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
poruchy plodnosti, asistovaná reprodukce pohlavní pĜíslušnost, pohlavní orientace. pohlavní role etická stránka sexuality, vliv postojĤ víry a morálky na sexuální chování sexuálnČ motivovaná kriminalita
Co by mČl žák umČt uvČdomovat si rizika zneužívání návykových látek - osobní realizace, partnerské vztahy, soužití v rodinČ, nákaza virem HIV aj. orientovat se v úþincích nejznámČjších návykových látek uvČdomovat si mechanismy vzniku závislosti na návykových látkách uvČdomovat si rizika rozvoje závislosti na výherních automatech a jiných hazardních hrách chápat souvislosti mezi injekþní aplikaci návykových látek a možností nákazy virem HIV orientovat se v nabídce specializované pomoci - krizová centra, ordinace AT, linky dĤvČry aj. rozpoznávat taktiky reklamních agentur propagujících tabákové výrobky a alkoholické nápoje a umČt k nim zaujmout správné stanovisko uplatĖovat pĜesvČdþivou argumentaci vĤþi vrstevníkĤm v souvislosti s odmítáním návykových látek pomoci vrstevníkovi nebo jiné osobČ pĜi problémech s návykovými látkami - odkázání na odbornou pomoc; pĜivolání pomoci pĜi otravČ návykovými látkami chápat možná nebezpeþí pĤsobení náboženských sekt a snažit se jejich pĤsobení se jejich pĤsobení bránit (za pomoci rodiþĤ, školy, krizových center) PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
hazardní hry a jejich psychosociální dĤsledky anabolické steroidy a jejich rizika drogová scéna - snižování poptávky a dostupnosti návykových látek možná nebezpeþí a následky pĤsobení náboženských sekt na dospívajícího autoregulaþní a relaxaþní techniky, jógová cviþení jako pozitivní alternativy zvládání problémĤ vzniklých zneužíváním návykových látek
Prevence zneužívání návykových látek
Osobní bezpeþí
Uþivo
Uþivo
pozitivní životní cíle a hodnoty - podpora zdraví, pozitivní zájmy aj. nejþastČji zneužívané návykové látky v ýR rizika zneužívání návykových látek - dopad na zdraví jedince, osobní realizaci, partnerské a rodinné soužití, tČhotenství, pĜenos infekce HIV/AIDS návykové látky a rizikové skupiny populace mechanismy vzniku rozvoje závislostí a možnosti léþení propagace tabákových výrobkĤ a alkoholických nápojĤ formou reklamy - taktiky reklamních agentur 212
bezpeþné chování v sociálním kontaktu s vrstevníky, odpovČdnost za bezpeþí své i ostatních zpĤsoby chování pĜi pobytu v rĤzných prostĜedích - parky, veĜejná doprava, výlety, diskotéky aj. zpĤsoby chování v krizových situacích - šikanování, deviantní osoby chování v silniþním provozu v roli cyklisty, pĜípadnČ Ĝidiþe malého motocyklu (u 15letých žákĤ) dČtská krizová centra, linky dĤvČry, policie (adresy, telefony) poskytnutí první pomoci pĜi úrazu a jiných pĜíhodách ohrožujících lidský život ***** 213
Rodinná výchova
situaþní hry zamČĜené na procviþování zpĤsobĤ chování v rĤzných krizových situacích zdokonalování nácviku komunikace s linkou dĤvČry a s jinými specializovanými službami nácvik poskytování první pomoci pĜi ohrožení zdraví a života nácvik jednání pĜi ohrožení, útoku (útČk, volání ap.)
Co by mČl žák umČt rozpoznávat situace ohrožující jeho bezpeþnost používat v situacích ohrožení osobního bezpeþí úþinné zpĤsoby chování uplatĖovat pravidla bezpeþnosti pĜi pohybových aktivitách, v podmínkách silniþního provozu, pĜi pobytu v pĜírodČ, na výletech, diskotékách aj. komunikovat s linkou dĤvČry, policií a dalšími specializovanými službami uvČdomovat si, že setkání s lidmi agresivními a pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek mĤže být nebezpeþné poskytovat první pomoc pĜi stavech ohrožujících zdraví - krvácení, popálení, poranČní konþetin a páteĜe aj. PĜíklady rozšiĜujícího uþiva prostĜedky a zpĤsoby sebeobrany právní dĤsledky nepĜimČĜené obrany
Hudební výchova
HUDEBNÍ VÝCHOVA Specifické cíle Hudební výchova dává žákĤm pĜíležitost, aby projevovali a uspokojovali svou pĜirozenou potĜebu setkávání s hudbou. Tuto potĜebu pĜedmČt podnČcuje, rozvíjí a kultivuje v organizaci hudebnČ výchovných þinností s širším zámČrem obohacovat jejich estetické vnímání a prožívání svČta. V souladu s pĜirozeným fyziologickým, emocionálním a rozumovým rozvojem žákĤ hudební výchova smČĜuje zvláštČ k tomu, aby žáci kultivovali svou hudebnost v oblasti hudebního sluchu, zpČvního hlasu, smyslu pro rytmus, melodického a harmonického cítČní, hudební pamČti, pĜedstavivosti a fantazie rozvíjeli své receptivní, reprodukþní a þásteþnČ i produkþní schopnosti a dovednosti aktivitami vokálními, instrumentálními, poslechovými a hudebnČ pohybovými porozumČli hudebnČ vyjadĜovacím prostĜedkĤm a spoleþenským funkcím hudby jednotlivých umČleckých epoch a postupnČ se orientovali v jejich základním slohovém a stylovém rozvrstvení získali vhled do hudební kultury þeské i jiných národĤ, seznámili se se schopností umČní minulosti i dneška emocionálnČ pĤsobit a vytváĜet mosty mezi lidmi
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Uþební osnovy hudební výchovy umožĖují konkretizovat uþivo i jeho nároþnost na základČ uþitelovy znalosti úrovnČ hudebního rozvoje jednotlivých žákĤ a podmínek ve tĜídČ (odborné uþebnČ). Také volba didaktických prostĜedkĤ je zcela závislá na jeho rozhodnutí. HudebnČ výchovná práce je þlenČna do tĜí fází: l. - 3. roþník - období hudebních her 4. - 6. roþník - období manipulace s hudebním materiálem, "hudební dílna" - manipulace s hudbou 7. - 9. roþník - období "vhledĤ" do hudby a jejích spoleþenských funkcí Hudební výchova se uskuteþĖuje prostĜednictvím pČveckých, instrumentálních, poslechových a hudebnČ pohybových þinností, které jsou vzájemnČ provázány a navzájem se doplĖují. Jejich obsahem je hlasová výchova, rozvoj rytmických a intonaþních dovedností, jednohlasý a vícehlasý zpČv s doprovodem i bez doprovodu, osvojování hry na orffovské nástroje (zobcovou flétnu atd.), nutné k instrumentálním doprovodĤm písní, hudebnČ pohybovému projevu a ve vyšších roþnících ke hĜe nejjednodušších skladbiþek. Je pracováno s tóny, motivy a tématy, hudebními formami a výrazovými prostĜedky hudby (s rytmickou, tempovou a dynamickou složkou, pozornost je vČnována i vertikální a horizontální organizaci hudby). Hudba je osvojována pĜi vyuþování, návštČvou výchovných koncertĤ, na besedách o hudbČ i samostatnČ v mimoškolních hudebních aktivitách. Žáci se o hudbČ a svých zážitcích z ní uþí hovoĜit. Používají pĜi tom pojmy a hudebnČ naukové poznatky, které jsou vyvozovány ze znČjící hudby a aplikovány ve všech hudebních aktivitách. Toto teoretické a biografické uþivo má pouze podpĤrný charakter, slouží k osvČtlení hudebních problémĤ a rychlejší komunikaci mezi úþastníky hudebních þinností. Jejich znalost není pĜedmČtem klasifikace. PĜi hodnocení výsledkĤ práce žákĤ pĜihlíží vyuþující pĜedevším k jejich pĜístupu k celému múzickému komplexu hudebních þinností, ke snaze spolupracovat s ostatními, a k úsilí o co nejlepší výsledek (je však možné zohlednit i pĜípadnou jednostrannou zamČĜenost žáka na urþitý typ hudebních þinností). 214
215
Hudební výchova
1. roþník Uþivo
Zvuk - tón. ěeþ - zpČv. Tón dlouhý - krátký. Hluboko - vysoko. SilnČ - slabČ. Pomalu - rychle. Vesele - smutnČ. Hlas mužský, ženský a dČtský. Hudba vokální a instrumentální. Ukolébavka. Pochod. ***** Dýchání, výslovnost, sjednocování hlasového rozsahu (c1 – a1), hlavový tón. Ukolébavka. Hra nejjednodušších doprovodĤ na nástroje orffovského instrumentáĜe - rytmické (ve 2/4 a 3/4 taktu) a nástroje melodické (prodleva, dudácká kvinta, ostinato). Pohyb podle hudby na místČ, vpĜed i vzad (ve 2/4 taktu), hra "na tČlo" (ve 2/4 a 3/4 taktu), pohybové vyjádĜení vlastností tónu, tempa a emocionálního zážitku z hudby. Rozlišování hlasĤ pĜi poslechu vokální hudby, u instrumentální hudby rozlišování hry na zobcovou flétnu, klavír, housle a elektrickou kytaru. Poslech þeské státní hymny. Vokální a instrumentální hry s rytmickou a melodickou ozvČnou i pĜi rytmizaci a melodizaci slov a krátkých textĤ, hudebnČ pohybové hry (5 - 3, 5 - 6 - 5 - 3, 5 - 4 - 3 a obraty).
Co by mČl žák umČt pracovat nejménČ s 10 písnČmi, nejménČ se 4 poslechovými skladbami a nejménČ 2 hudebnČ pohybovými hrami být schopen sluchovČ rozlišit, pČvecky, instrumentálnČ i pohybovČ realizovat a slovnČ vyjádĜit hudební kontrasty
2. roþník Uþivo
Melodie stoupá – klesá (sledování obrysu melodie v notovém zápisu). Melodie - doprovod. Lidová píseĖ - píseĖ vytvoĜená skladatelem (pro dČti). Hudba k tanci. p - mf - f Zesilování - zeslabování. Zrychlování - zpomalování. Opakování. Takt 2/4 a 3/4. Nota þtvrĢová, osminová a pĤlová, pomlka þtvrĢová a osminová. Kánon. *****
216
Hudební výchova
Rozvíjení hlavového tónu, mČkké nasazení, výslovnost samohlásek na konci slov, vyrovnávání vokálĤ. Sjednocování hlasového rozsahu (c1 – h1). Volný nástup 1. a 5. stupnČ. Hra rytmických doprovodĤ. Rytmický kánon. Hra melodických doprovodĤ s využitím 1. a 5. stupnČ (v souhlase s T a D). Poskoþný krok, držení rukou pĜi taneþním pohybu (v bok, vedle sebe a proti sobČ). Pohybové vyjádĜení stoupání a klesání melodie a její ukonþenosti. Kvapík jednotlivČ i ve dvojici. Pohybové vyjádĜení tempa, dynamiky a emocionálního zážitku z hudby. Poslech dČtského sboru ä cappella a s doprovodem. Poslech hry na trubku, klarinet, pozoun, kontrabas, baskytaru, velký a malý buben Vokální a instrumentální hry s využitím pentatoniky a kvintakordu (5 - 6 - 5 - 3 - 2 - 1, 1 - 3 - 5, 1 - 5 - 3 - 1 a obraty), crescenda a decrescenda. HudebnČ pohybové hry. Co by mČl žák umČt pracovat nejménČ s 10 písnČmi, nejménČ se 4 poslechovými skladbami a nejménČ 3 hudebnČ pohybovými hrami pĜi rytmizaci textĤ pracovat s þtvrĢovými a osminovým hodnotami v 2/4 a 3/4 taktu být schopen sluchovČ rozlišit, pČvecky a instrumentálnČ realizovat jednoduchou melodii a pohybovČ vyjádĜit její charakter
3. roþník Uþivo
RozvážnČ - živČ. Melodie postupující v krocích a skocích, melodie lomená. Motiv (dvojtaktí). PĜedvČtí – závČtí (þtyĜtaktová). Hudba k slavnostním pĜíležitostem. Orchestr - sólo. Noty c1, d1, e1, f1, g1, a1. Notová osnova, taktová þára. Nota celá, pĤlová pomlka. 4/4 takt. Menuet. Rock a taneþní pohyb. ***** Dýchání (v pauze, mezi frázemi pČvecké dČlení slov, sjednocování hlasového rozsahu (c1 – c2), volný nástup 3. stupnČ v dur. Poþátky jednoduchého dvojhlasu. Jednoduchý kánon. Hra doprovodĤ s použitím souzvuku dvou tónĤ. Rytmické doprovody ve 2/4 a 3/4 taktu (s využitím hodnot þtvrĢových, osminových a pĤlových). Hra dvoutaktových meziher pĜi zpČvu spolužákĤ. Dvoudobá chĤze a tanec - v prĤpletu, pĜísuvný krok. Pohyb podle hudby na místČ, vpĜed i vzad (ve 3/4 taktu). Pohybové vyjádĜení melodie, jejího charakteru, tempa, dynamiky a emocionálního zážitku z hudby. Rozlišování hry na violoncello, akordeon, lesní roh, tubu, cembalo (spinet), syntetizátor, þinely. Menuet, polonéza, rocková hudba. Vokální a instrumentální hry s doplĖováním a obmČĖováním þtyĜtaktové fráze, melodizace textu v rozsahu sexty, využití durového kvintakordu pĜi melodizaci.
217
Hudební výchova
Co by mČl žák umČt
5. roþník
pracovat nejménČ s 10 písnČmi (v durové a mollové tóninČ), nejménČ se 4 poslechovými skladbami a nejménČ 3 hudebnČ pohybovými hrami pĜi rytmizaci a melodizaci textĤ pracovat s þtvrĢovými, osminovými a pĤlovými hodnotami ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu rozlišovat charakter melodie (vzestupná, sestupná, lomená) odlišovat hudbu urþenou k slavnostním pĜíležitostem od hudby populární
4. roþník Uþivo
Hudební výchova
Repetice. Legato - staccato. Vztah pĜedvČtí a závČtí. Téma. Dvojhlas. StupĖování (gradace uvnitĜ skladby). Stupnice dur. Tónika. Osminová nota s teþkou, þtvrĢová s teþkou. G klíþ. Noty h1, c2, d2. PĜedznamenání - bé, kĜížek. Hudební forma malá (a, b; a, b, a) a rondo. Polka. Epizody ze života skladatelĤ poslouchané hudby. ***** Prodlužování výdechu, vázání tónĤ, sjednocování hlasového rozsahu (c1 - d2). PĜenášení slyšených vysokých a hlubokých tónĤ do hlasové polohy žákĤ. PrĤprava dvojhlasu. 8. stupeĖ a spodní 5. stupeĖ. Hra lidových písní na orffovské hudební nástroje (melodie v rozsahu sexty), doprovod dvČma tóny na nástroje melodické a ad lib. na rytmické. Hra þtyĜtaktové pĜedehry, meziher a dohry. Kroky se zhoupnutím ve 3/4 taktu (napĜ. sousedská). PĜedvČtí - závČtí a celá perioda, realizované "hrou na tČlo". VyjádĜení charakteru poslouchané hudby a emocionálního zážitku pohybem. Taktování na dvČ a tĜi doby. Rozlišování melodie od doprovodu. Rozpoznávání dvojdílnosti a trojdílnosti v hudbČ (a, b;a, b, a), rondo. Sledování vztahu pĜedvČtí a závČtí, ukonþení závČtí). Odlišování durového a mollového tónorodu. Pikola, hoboj, fagot, saxofon, pČvecký sbor (dČtský, mužský, ženský, smíšený). Poslech písnČ lyrické, žertovné a hymnické. Pochod. Polka a valþík (od B. Smetany a A. DvoĜáka). TvoĜivé hudební hry v dur s rozsahem oktávy a s využitím durového a mollového kvintakordu.
Co by mČl žák umČt pracovat nejménČ s 10 písnČmi (v durové i mollové tóninČ, nejménČ s 8 poslechovými skladbami (v dur a moll) a nejménČ s 4 hudebnČ pohybovými hrami pĜi rytmizaci a melodizaci textĤ tvoĜivČ obmČĖovat hudební modely v dur v rozsahu sexty vypracovávat notový záznam "svých" melodií postupnČ nabýt povČdomí o významu B. Smetany a A. DvoĜáka
218
Uþivo
Hudební výraz. Variace (princip). Symfonický orchestr. Dirigent, sbormistr, kapelník. Stupnice moll (aiolská). Dominanta. Polyfonie. Synkopa. Celý tón a pĤltón. Noty h, e2. Skupiny not (osminových a šestnáctinových). Koruna. Epizody ze života skladatelĤ poslouchané hudby. ***** UpevĖování vokálních dovedností osvojených v nižších roþnících. StĜídavý dech, sjednocování hlasového rozsahu (h – d2). Poþátky dvojhlasu (lidový dvojhlas). 4. a spodní a vrchní 7. stupeĖ. ZpČv þeské hymny (a okolnosti vzniku). Hra jednoduchých lidových písní na orffovské nástroje melodické (v dur v rozsahu oktávy, v moll sexty) a rytmické. Improvizace pĜedvČtí a závČtí. Doprovod písní tónikou a dominantou. Skupinové pohybové vyjádĜení polyfonní hudby. Pohybové projevy odvozené z rytmické složky hudby populární. VyjádĜení charakteru poslouchané hudby a emocionálního zážitku z ní pohybem. Pohybové prvky menuetu, regionálního lidového tance a "jazzového" spoleþenského tance (napĜ. charlestonu). Taktování na þtyĜi doby. Rozlišování hudby polyfonní a homofonní. Hudba v chrámu, na zámku, v koncertní síni a k tanci (dĜíve i dnes). Varhany, harfa. Lidová kapela, symfonický orchestr, velký jazzový orchestr, rocková kapela. Poslech lidové kapely, menuetu, swingové hudby 30. let a rockové hudby z 60. let. TvoĜivé hudební hry v dur s rozsahem vČtším než oktáva, v moll s rozsahem sexty.
Co by mČl žák umČt pracovat nejménČ s 10 písnČmi (v dur i moll), nejménČ s 8 poslechovými skladbami (v dur i moll) a nejménČ 4 hudebnČ pohybovými hrami obmČĖovat a tvoĜit hudební motivy a aplikovat je pĜi hĜe pĜedvČtí a závČtí, pracovat pĜitom s notovým záznamem pochopit základní spoleþenské funkce hudby nabýt povČdomí o skladatelském významu J.S. Bacha, W. A. Mozarta a L. Janáþka, V. Nováka a dalšími podle uvážení vyuþujícího)
6. roþník Uþivo
Kontrast v hudbČ. Skladebná vČta v cyklické skladbČ. Arie, recitativ, operní pĜedehra. Libreto, partitura. instrumentální a vokální typ lidové písnČ. Duo (dueto), trio (tercet), kvarteto atp. 219
Hudební výchova
Hudební výchova
Akord, terciová stavba (1, 3, 5, 7, 9). Subdominanta. PĜedtaktí. PĜedznamenání - odrážka. Nota a. Mateník. Variace jako skladebný útvar. Epizody ze života skladatelĤ poslouchané hudby. ***** Opakování: Nasazení tónu, dýchání, vokalizace, pČvecké dČlení slov, frázování. UplatĖování dĜíve osvojených intonaþních dovedností v durovém a mollovém tónorodu (s oporou o tóny kvintakordu). V dur i moll 6. stupeĖ. RozšiĜování hlasového rozsahu (h - e2). Jednoduchý dvojhlas. UpevnČní znalosti þeské státní hymny. Improvizace doprovodĤ v dur a moll (T a D). Hra (s oporou o notový zápis) pĜedehry, meziher, doprovodĤ a dohry s využitím T, D a S. Hra jednoduchých skladbiþek (s pĜedtaktím). Pohybové vyjádĜení kontrastu v hudbČ (dynamika, tempo, metrum, sólo a tutti). Hudby se zmČnami taktu 2/4 a 3/4 a hudby s nepravidelnými takty (napĜ. u Stravinského, v jazzu u Brubecka). Polka. Valþík. Pohybové vyjádĜení pĜedtaktí. VyjádĜení charakteru hudby a emocionálního zážitku z ní pohybem. Opera (vþetnČ þeské národní opery), opereta. Hudba k baletu a modernímu výrazovému tanci. Muzikál. Melodram. Hudba v divadelní hĜe a filmu. Hudební klip. Hudební nástroje - role nástroje sólového a doprovodného v hudbČ lidové, tzv. vážné (smyþcový kvartet, dechový kvintet) a populární (malý dechový orchestr). TvoĜivé hudební hry s lidovým dvojhlasem vokálnČ i instrumentálnČ. S melodiemi v krocích i skocích, s rytmy v pravidelných a nepravidelných taktech.
KramáĜská píseĖ, lidovka, kabaretní píseĖ, šanson, country and western, jazz (tradiþní, swing, be bop, atd.), rock and roll, rythm and blues, jazzrock, metal, stĜední proud, evergreen. Epizody ze života skladatelĤ a interpretĤ hudby tzv. vážné a populární. Lidový tanec. Spoleþenský tanec. Tanec v kabaretu a muzikálu. Balet. Moderní výrazový tanec. Nadání - genialita. Inspirace - epigonství. UmČní a kýþ. ***** UpevĖování již osvojených pČveckých dovedností hlasových, rytmických a intonaþních. Hlasová hygiena v dobČ mutace. Terciové postupy v dur i moll. StĜídavý pĤltón vrchní a spodní. Chromatické postupy. ZpČv jednotlivce, dvojhlas (s polyfonním vedením, lidový, volný), poþátky trojhlasu. ZpČv písní lidových (þeských i jiných národĤ) vytvoĜených skladateli z oblasti hudby tzv. vážné i populární a vokálních skladbiþek charakteristických pro jednotlivá slohová období. Melodizace a rytmizace krátkých textĤ. Lidová hudba (s dĤrazem na regionální hledisko). Hudba vyšších umČleckých aspirací (v struþném pĜehledu zvukové podoby hudby jednotlivých umČleckých epoch a umČleckých smČrĤ 20. století. Hudební formy - fuga, velká trojdílná forma, sonátová forma, symfonická báseĖ, kantáta a oratorium, instrumentální koncert. Hudba populární (ve struþném pĜehledu zvukové podoby, stylotvorných hudebnČ výrazových prostĜedkĤ a nástrojových seskupení). Hudební formy – dvoudílná a trojdílná, velká. Notový zápis a improvizace. Vokální projev v hudbČ (diktát stylu, interpretaþní manýra). Moderní a módní. Hodnoty, novátorství a epigonství v populární hudbČ. Zvukový záznam hudby (mg., CD, video). PodnČty mimoevropských kultur pro hudbu evropskou tzv. vážnou a populární. Hra a improvizování melodií, doprovodĤ a jednoduchých skladbiþek s využitím osminových, þtvrĢových, pĤlových hodnot, teþkovaného rytmu, legata a staccata, synkop a triol, dynamiky, T, D, S v dur a mollové tóninČ v pĤdorysu T, T, D, T, kadenþním vztahu a s využitím harmonických vztahĤ typických pro populární hudbu (napĜ. T, VI. þi T, VI., II., D, T). Využití prvkĤ zvukomalby. Pohybové vyjádĜení hudebnČ vyjadĜovacích prostĜedkĤ a hudebního kontrastu. Taktování 2/4 , 3/4 , 3/8 , 4/4 taktu, legata a staccata. Vzájemné podnČty a vztahy v hudbČ (mezi lidovou a tzv. vážnou hudbou, jazzem a vážnou hudbou, uvnitĜ jednotlivých hudebních druhĤ). ýlovČk a hudební dílo (autor hudebního díla, interpret hudby, posluchaþ hudebního díla). Hudba a technika (hudební nástroje, elektronika, zvukový záznam hudby). PromČnlivost estetických norem v umČní.
Co by mČl žák umČt pracovat nejménČ s 10 písnČmi (vþetnČ þs. hymny), nejménČ s 8 poslechovými skladbami a nejménČ 4 hudebnČ pohybovými hrami. obmČĖovat a tvoĜit jednoduché doprovody na orffovské hudební nástroje rytmické i melodické. pochopit rozdílnost funkcí a forem spojení hudby a slova. nabýt povČdomí o skladatelském významu J. Mysliveþka, B. MartinĤ, J. Ježka.
7. roþník - 9. roþník Uþivo
Triola. Harmonická moll. Tóny akordické a neakordické. Tónina. Transpozice. UmČlecký smČr (20. století). Protimelodie - riff. Coda. Skladebná technika. Gotika, renesance, barok, klasicismus, romantismus. (Národní divadlo). Impresionismus, expresionismus. Programní hudba a hudba bez mimohudebního programu. 220
Co by mČl žák umČt pracovat nejménČ s 10 písnČmi, nejménČ 8 poslechovými skladbami a nejménČ 4 hudebnČ pohybové projevy v každém roþníku (7. - 9. ) na úrovni svého hudebního rozvoje vokálnČ interpretovat vybrané skladbiþky jednotlivých hudebních slohĤ a nČkterých žánrĤ populární hudby obmČĖovat a tvoĜit pĜedehry, doprovody, mezihry a dohry na orffovské pĜípadnČ i klasické hudební nástroje hrát jednoduché skladbiþky a náznaky zvukové podoby hudby jednotlivých hudebních slohĤ seznámit se se zvukovou podobou hudby tzv. vážné i populární v nejelementárnČjší míĜe chápat promČnlivost estetických norem v hudbČ 221
Hudební výchova
Výtvarná výchova
být schopen formulovat své hodnotící soudy o hudbČ nabýt povČdomí o skladatelském významu autorĤ stČžejních dČl, s kterými se seznámí
VÝTVARNÁ VÝCHOVA Specifické cíle Výtvarná výchova umožĖuje žákĤm poznávat okolní svČt i svĤj vnitĜní svČt prostĜednictvím výtvarných þinností a postupnČ se formujícího výtvarného myšlení. Toto poznávání smČĜuje jednak k tomu, aby se žáci uþili rozumČt výtvarnému umČní, rozumČt jeho jazyku a významĤm, aby se uþili chápat výtvarnou kulturu v nejširším slova smyslu jako nedílnou souþást svého duchovního života a bohatství spoleþnosti, jednak je zamČĜeno na kultivaci schopností žákĤ svČt kolem sebe citlivČ vnímat, prožívat jej, objevovat v nČm estetické hodnoty, ty chránit, pĜípadnČ i zmnožovat. Tím že žákĤm umožĖuje, aby si v þinnostech prakticky osvojovali potĜebné výtvarné dovednosti a techniky, rozvíjí jejich pĜirozenou potĜebu vlastního výtvarného vyjádĜení, jejich fantazii a prostorovou pĜedstavivost, smysl pro originalitu a vlastní výraz, þímž významnČ napomáhá utváĜení kreativní stránky jejich osobnosti. Všemi složkami svého pĤsobení výtvarná výchova usiluje zejména o to, aby žáci získali praktické i teoretické poznatky o malbČ, kresbČ, grafických technikách, užitém umČní, o práci s rĤznými materiály, o modelování a prostorovém vytváĜení; aby se prakticky i teoreticky seznámili s rĤznými výtvarnými technikami a prostĜedky; aby se rozvíjel a prohluboval jejich vztah k výtvarnému umČní a celé oblasti výtvarné kultury; aby získali pĜedstavu o historickém vývoji výtvarného umČní, vþetnČ umČní užitého, lidového a architektury; aby byli schopni nalézat a vnímat krásu a estetické hodnoty v pĜírodČ a ve svČtČ vytvoĜeném lidmi, uvČdomovat si jejich význam pro plnohodnotný život þlovČka; aby byli schopni získaných poznatkĤ a dovedností využívat ve svém životČ.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Pro výtvarné þinnosti dČtí v 1. - 3. roþníku jsou charakteristickými rysy odvaha, spontánnost, bezprostĜednost, uvolnČnost a emocionální pĜístup k svČtu, suverénnost a jistota projevu, nedostatek zkušeností a malá kritiþnost vlastní výtvarné þinnosti. PĜetrvává široce rozvinutá fantazie a pĜedstavivost, vnitĜní spĜíznČnost a blízkost svČta pohádek a bájí i vnitĜní potĜeba vyjádĜení vlastního postoje k svČtu. Z metod a forem práce využívá proto uþitel pĜedevším rĤzné hravé þinnosti a experimentování. PĜi výtvarných þinnostech ve 4. - 6. roþníku zaþíná být dČtská fantazie a pĜedstavivost korigována rozvíjejícím se intelektem. Žáci postupnČ pĜecházejí od hravých þinností k uvČdomČlejší výtvarné práci. Jejich výpovČć o vztazích k okolnímu svČtu je stále bezprostĜední, zachovávají si citový vztah k zobrazované skuteþnosti. UtváĜí a rozvíjí se vztah žákĤ k volnému výtvarnému umČní, užité tvorbČ, lidovému umČní, k ochranČ životního prostĜedí a kulturního dČdictví. Ve výtvarných þinnostech žákĤ v 7. - 9. roþníku ubývá vzhledem k jejich mentálnímu vývoji spontánnosti, bezprostĜednosti, fantazie a mizí hravost. Objevují se zábrany a ostych zpĤsobené zvýšenou kritiþností k vlastní výtvarné þinnosti, vČtšími zkušenostmi a možností srovnávání výtvarné úrovnČ. Žáci si více uvČdomují nedostatky svého výtvarného projevu. Úlohou uþitele je proto posilovat sebevČdomí žákĤ, podporovat jejich vlastní výtvarné vyjádĜení, podnČcovat jejich zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací a volbou nároþnČjších úkolĤ a technik, vyžadujících urþité znalosti a zruþnosti (napĜ. grafické techniky, poþítaþová grafika ap.) a zaujmout je námČty vyžadujícími pĜemýšlení a uvažování, které odpovídá jejich rozvíjejícím se rozumovým schopnostem. V teoretické složce pĜedmČtu je možno zaþít žáky systematiþtČji seznamovat s problematikou výtvarné kultury, pĜedevším s vývojem výtvarného umČní. 222
223
Výtvarná výchova
Výtvarná výchova
Obsah uþiva je volnČ rozvržen na tĜíletá období. Uþitel si sám podle svého uvážení rozdČlí uþivo do jednotlivých roþníkĤ. Praktické výtvarné þinnosti jsou vyjádĜeny ve dvou rovinách. TĜetí rovinou je oblast výtvarné kultury jako teoretické složky pĜedmČtu. Vzájemný pomČr není pĜesnČ vymezen, avšak výtvarná výchova je pĜedevším pĜedmČt þinnostní. Vzhledem k charakteru výtvarné práce je pro výuku výtvarné výchovy doporuþována alespoĖ dvouhodinová dotace. ěeditel mĤže podpoĜit výuku využitím disponibilních hodin.
Rytmické Ĝešení plochy s využitím rĤzných prvkĤ ve (2 - 3) svČtlých a tmavých barvách. Kompozice plochy s použitím libovolných prvkĤ (napĜ. geometrických).
1. - 3. roþník
Aktivní práce s ilustrací (mezipĜedmČtové vztahy s literární výchovou). Doporuþení ilustrátoĜi: Josef Lada, JiĜí Trnka, Josef ýapek, Ota Janeþek, KvČta Pacovská, Daisy Mrázková, Olga ýechová, ZdenČk Smetana, Adolf Born, Eva BednáĜová a další. Funkce ilustrací a jejich výrazových prostĜedkĤ (barva, linie, prostor). Poznávání rĤzných vyjadĜovacích prostĜedkĤ porovnáváním ilustrací. Hraþka, loutka, maĖásek v životČ dítČte (výtvarná hodnota, materiály, tvar). Hraþky souþasné i minulé, krajové varianty lidových hraþek. Seznamování s rĤznými druhy výtvarného umČní - malíĜstvím, grafikou, sochaĜstvím, architekturou (využití vycházek - k objevování zajímavých staveb v okolí, výstav, galerií ap.). Poznávání nČkterých aspektĤ kultury odívání a kultury bydlení. PrĤbČžné rozvíjení smyslu pro krásu pĜírody a vztahu k životnímu prostĜedí. NávštČvy galerií a výstav. Využití témat této oblasti k besedám a k motivacím výtvarných þinností.
Výtvarné vyjádĜení skuteþnosti Uþivo Výtvarné vyjádĜení vjemĤ a postojĤ ke skuteþnosti na základČ vlastního prožitku dítČte, pĜípadnČ podle vyprávČní, þetby, filmu. Rozvíjení dČtské pĜedstavivosti a fantazie ve výtvarném vyjádĜení. Pozorování pĜírody a þinnosti lidí. Vztah postavy a prostĜedí. Barvy základní a podvojné; barevný kontrast a harmonie. Výtvarné vyprávČní, od popisu dČje k charakteristice postav, jejich vztahĤ, k vyjádĜení prostoru. Pozorování pĜírodních útvarĤ, rozlišování a hodnocení tvarĤ, barvy, struktury (otiskování v barvČ, frotáž, kresba, vrypy, dotváĜení a kombinace pĜírodních materiálĤ). Poznávání krásy neživé i živé pĜírody na vycházkách. Vyhledávání a výtvarné dotváĜení pĜírodnin na základČ pĜedstav. VytváĜení prostorových útvarĤ seskupováním a kombinováním pĜírodních materiálĤ. Sledování základních pĜírodních zákonitostí na tvarovČ zajímavých rostlinách, stromech ap. Jejich výtvarné vyjádĜení formou hry. Poznávání a zobrazování tvarĤ a funkcí vČcí jako zámČrných lidských výtvorĤ. Pozorování tvaru a jeho závislosti na funkci a materiálu. Grafický záznam pohybu (kružnice, ovály, elipsy, svislé, vodorovné a šikmé þáry jako prostĜedky rozvoje kreslíĜského pohybu ruky). Pozorování tvaru rĤzných užitkových pĜedmČtĤ z hlediska jejich funkce a materiálu; pokusy o jejich výtvarné vyjádĜení v ploše i prostoru. Sledování a srovnávání tvarĤ pĜedmČtĤ stejného charakteru a funkce. Rozvíjení pozorovací schopnosti a pamČti. PĜibližné vystižení proporþních vztahĤ zobrazovaných prvkĤ.
Užité práce dekorativní a prostorové Uþivo PĜi hĜe s barvou poznávání vlastností barev, vyvozování elementárních poznatkĤ o vlastnostech barev a jejich výrazových možnostech. Barvy základní; husté, Ĝídké, svČtlé a tmavé. Barvy kontrastní, doplĖkové; symbolické funkce barev ap. Výtvarné využití vzniklých náhodností a pĜedstav. PĜi hĜe s linií: poznávání rĤzných druhĤ linií a jejich výrazových možností. OvČĜování a kultivace vedení linie v rĤzných plastických materiálech - pĜítlak, odlehþení, rovno bČžnost, kĜížení ap., zhušĢování a zĜećování þar, násobení linie pĜi vyhledávání správného tvaru. Poznávání základních vlastností plastických materiálĤ; vytváĜení objemu modelováním. Poznávání a zkoušení pevnosti, tažnosti, ohebnosti plastických materiálĤ a jejich výrazové možnosti. VyjadĜování se na základČ pĜedstav a fantazie. Rozvíjení citu pro prostor - poznávání základních prostorových útvarĤ. Modelování podle skuteþnosti. Získávání a uplatĖování poznatkĤ o reliéfní kompozici a jednoduchých architektonických formách na základČ modelování a konstruování. Rozvíjení smyslu pro výtvarný rytmus (rytmické Ĝazení rĤzných pĜírodních prvkĤ, jejich otisky do plastických materiálĤ a odlití v sádĜe; Ĝazení rĤzných tvarĤ vystĜihovaných ap.). 224
Výtvarné umČní a životní prostĜedí Uþivo
Doporuþené výtvarné prostĜedky a materiály Kresba (uhel, rudka, tužka, dĜívko, tuš, kĜída aj.). Malba (temperové a krycí vodové barvy, pastel, voskový pastel). Kombinované techniky, koláž, tiskátka, monotyp, frotáž, dotváĜení, vrypy, kombinace pĜírodních materiálĤ aj. Modelovací hlína, modurit, tČsto. PĜírodní materiály (kaménky, kĤra, tráva, plody aj.). Papír, dĜevČné odĜezky, špejle, krabiþky aj. Jednoduché grafické techniky. Panelové stavebnice, makety domĤ, stromĤ, obytný prostor, pískovištČ. Co by mČl žák umČt uvČdomČle zacházet s nČkterými prostĜedky a materiály, ovládat základní technické dovednosti, užívat dĤležité pojmy, týkající se výtvarné formy, výtvarných materiálĤ a technik, vyvozené na základČ vlastních výtvarných þinností organizovat vlastní výtvarnou práci Ĝešit pĜimČĜené úkoly v plošných i prostorových pracích, chápat vzájemné souvislosti zobrazovaných pĜedmČtĤ a uplatĖovat pĜi práci pĜedstavivost a fantazii rozeznávat rĤzný charakter lineární kresby využívat základní klasifikaci barev, svČtlostní a teplotní kontrast, chápat výrazové vlastnosti barvy poznávat rozdíly ve výtvarném vyjadĜování malíĜĤ, zvláštČ ilustrátorĤ dČtských knih; uvČdomovat si, že výtvarné umČní patĜí ke kulturnímu bohatství národa
4. - 6. roþník Výtvarné vyjádĜení skuteþnosti Uþivo Expresívní volný výtvarný projev doplĖovaný pozorováním skuteþnosti. 225
Výtvarná výchova
Výtvarná výchova
Výtvarné vyjádĜení kontrastu pĜírodních forem a pozadí. Základní kompoziþní principy. VyjádĜení dČjového celku se vztahem k prostĜedí. Možnost použití redukované barevné škály. Využití základních kompoziþních zákonitostí, vyjádĜení prostorových vztahĤ. ZpĜesĖování vyjádĜení proporcí lidské postavy a hlavy konfrontací pĜedstavy se skuteþností. Výtvarné vyjádĜení hlavy pohádkových bytostí (využití tvarové a barevné nadsázky). Výtvarné vyjádĜení morfologických znakĤ, tvarĤ, barevnosti pĜírodních objektĤ (modelace). Lineární a barevné vyjádĜení vnitĜní stavby a vnitĜního þlenČní pĜírodních objektĤ s pohledem do jejich nitra. VyjádĜení morfologie rĤstu pĜi kresbČ a malbČ rostlin s možností dotváĜet pĜírodní formy na základČ fantazie. Sledování rozvoje citlivé výtvarné linie. Výtvarné vyjádĜení vČcí. Pozorování a vyjádĜení základních tvarových znakĤ a prostorových principĤ pĜi zobrazování umČlých forem. ěešení barevných vztahĤ objektu a prostĜedí. Malba vycházející ze skuteþnosti i z pĜedstav. Rozvíjení prostorového vidČní, cítČní a vyjadĜování na základČ pozorování prostorových jevĤ a vztahĤ (rovnobČžné zobrazování, perspektivní jevy v umČleckých dílech). OvČĜování výtvarného výrazu vlastní þinností.
SochaĜství a pĜíroda - tvar pĜírodní a tvar opracovaný þlovČkem. Socha, plastika, sousoší, busta, reliéf aj. Volná grafika - základní druhy a techniky. Architektura a užité umČní. Kultura bydlení - umČní v bytČ (volné i užité). Design a estetická úroveĖ pĜedmČtĤ denní potĜeby. Lidové umČní a jeho dekor (vztah tvaru, funkce a dekoru). Souþasná odČvní kultura, mládež a odívání. Výtvarná úprava knihy. IlustrátoĜi dČtských knih a uþebnic - konfrontace výrazových prostĜedkĤ jednotlivých umČlcĤ. Druhy ilustrace. Písmo - jeho komunikativní a estetická funkce. Krásy pĜírody a vztah k životnímu prostĜedí. NávštČvy galerií, výstav, ateliérĤ, regionálních památek a zajímavostí; využití témat této oblasti k besedám a k motivacím praktických þinností. Doporuþené výtvarné materiály a techniky
Užité práce dekorativní a prostorové Uþivo Elementární pouþení o teorii barev. ěešení úkolĤ dekorativního charakteru v ploše. Zjednodušení prvkĤ a jejich Ĝazení v tvarové a barevné kompozici. Symetrická a asymetrická Ĝešení. Seznámení s funkcí písma (sdČlnou i výtvarnou). Písmeno jako dekorativní prvek; psané, kreslené, stĜíhané, vytrhávané. Základní tvary lineárního kresleného a plošného písma a jeho Ĝazení v jednoduchých krátkých nápisech. OvČĜování výrazové možnosti písma v hravých a experimentálních þinnostech s užitím hotového typografického písma. UplatnČní výtvarného výrazu linie vytváĜené rĤznými nástroji v rĤzných materiálech. UplatnČní kontrastu a vztahĤ tvarĤ, ploch a barev v plošné kompozici. Poznávání výtvarných principĤ a možností nČkterých materiálĤ prostĜednictvím experimentálních þinností se zamČĜením na užitou a dekorativní tvorbu v bytovém prostĜedí. VýbČr a vhodnost materiálĤ a jejich výtvarného zpracování z hlediska úþelu, (v jednotČ technických a estetických principĤ). Možnost zmČny pĤvodní užité a estetické funkce v jinou funkci estetickou. Rozvíjení citlivého vztahu k materiálu a k jeho zpracování s ohledem na úþel, užití a výtvarný výraz na základČ experimentálních þinností. Využívání výrazových možností linie, plochy, tvaru a struktury. VytváĜení jednoduchých prostorových objektĤ a poznávání výtvarného výrazu v jednoduchých prostorových tvarech na základČ hry a experimentování. Poznávání smyslu, organizace, funkce a výtvarnČ estetického úþinku reliéfního Ĝešení plochy v architektuĜe na základČ hravých a experimentálních výtvarných þinností. Funkce barev svČtlých a tmavých, teplých a studených jako prostorových þinitelĤ.
Výtvarné umČní a životní prostĜedí Uþivo Rozvíjení elementárního chápání odlišnosti umČleckého vyjadĜování skuteþnosti od vnČjší optické podoby svČta na základČ poznávání a srovnávání druhĤ, pĜípadnČ žánrĤ souþasného a historického výtvarného umČní. Vztahy umČní a skuteþnosti (proces a podmínky vzniku umČleckého díla). Druhy volného výtvarného umČní. MalíĜství - rĤzné zpĤsoby umČleckého vyjádĜení skuteþnosti (figura, portrét, krajina, zátiší). 226
Kresba (pero, dĜívko, štČtec, tužka, uhel, rudka aj). Malba (tempera, krycí barva, akvarel aj.). Kombinované techniky; koláž; aplikované grafické techniky;textilní techniky. Modelování, kašírování, prostorové vytváĜení (hlína, sádra, dĜevo, kamínky, plasty, textil, vlna, koudel ap.). Papír - rĤzné druhy; pĜehýbání, skládání, maþkání, stĜíhání, trhání, vyklápČní, posouvání a další. Co by mČl žák umČt uplatĖovat ve vlastní výtvarné þinnosti teoretické a praktické poznatky a dovednosti s výtvarnými výrazovými prostĜedky: s kresbou, rĤznými grafickými materiály a technikami, malbou temperovými a krycími vodovými barvami, pastelem, kĜídou, akvarelem, koláží, mozaikou, textilní aplikací; používat bČžných pojmĤ z nauky o barvČ uplatĖovat výrazové vlastnosti linie, experimentovat s rĤznými druhy linie; orientovat se v prostorových a barevných vztazích seznámit se s proporcemi lidského tČla a hlavy rozeznávat základní tvary lineárního a kresleného písma a jeho Ĝazení v krátkých nápisech a užívat hotového písma orientovat se v Ĝazení prvkĤ v tvarové a barevné kompozici, Ĝešit úlohy dekorativního charakteru v ploše (symetrická, asymetrická, Ĝešení) projevovat smysl a cit pro prostorové formy a pro jejich výtvarné kvality; rĤzné zpĤsoby výtvarného zobrazování prostorových jevĤ a vztahĤ (hmoty, tvaru, struktury, svČtla, barvy); modelace poznávat rĤzné zpĤsoby umČleckého vyjádĜení skuteþnosti v malbČ (figura, portrét, krajina, zátiší), v sochaĜství (socha, plastika, sousoší, busta, reliéf), ve volné grafice (základní druhy a techniky), rĤzné zpĤsoby výtvarného zobrazování prostorových jevĤ a vztahĤ (hmoty, tvaru struktury, svČtla barvy); používat bČžných pojmĤ z nauky o barvČ orientovat se ve výtvarných principech užití nČkterých materiálĤ vþetnČ netradiþních a bČžných nástrojĤ rozlišovat užitkovou, materiální, technickou a estetickou stránku pĜedmČtĤ a chápat vzájemný vztah mezi nimi
227
Výtvarná výchova
7. - 9. roþník Výtvarné vyjádĜení skuteþnosti Uþivo DČj a vlastní vztah k nČmu, dĤraz na citový zážitek. Fyzické a psychické stavy, dojmy a prožitky vyjádĜené barvou v plošné kompozici - ilustrace. UplatnČní expresívní a emocionální funkce barvy a poznávání jejího psychologického pĤsobení v tvarové a barevné nadsázce. VyjádĜení dČjových a prostorových vztahĤ, základních proporcí a pohybu lidské postavy, pĜedevším v grafických technikách. Využívání pĜedchozích náþrtĤ a skic. Výtvarné vyjádĜení zajímavých a neobvyklých pĜírodních tvarĤ a jejich charakteristických rysĤ ve studijních, pĜípadnČ fantazií dotvoĜených pracích. Využití poznávání pĜírodních a umČleckých forem k rozvíjení pĜedstavivosti. Jejich volný výtvarný pĜepis, transpozice a parafráze. Výtvarné vyjádĜení velkých prostorových útvarĤ a krajinných motivĤ na základČ pozorování, prožitkĤ a poznatkĤ.
Užité práce dekorativní a prostorové Uþivo Plošné dekorativní kompozice v užité grafice. Vazba dekoru na tvar (kruh, þtverec, prostorový útvar). UplatnČní výtvarného zjednodušení - stylizace. Zákonitosti výbČru a užití písma, jeho sdČlovací, výrazová a estetická funkce. UplatnČní Ĝazení a kompozice písma v ploše v experimentálních úlohách a cviþeních. Aplikace hlavních zásad užité grafické tvorby ve spojení písma a motivu. OvČĜování zákonitostí užité grafiky, vizuální komunikace a písma v experimentálních þinnostech a výtvarných studiích. UplatnČní poznání tČchto zákonitostí v jednoduchých výtvarných návrzích ve spojení kompozice motivu a písma v ploše. Využívání hotového i volnČ kresleného písma. Pozorování zmČny výtvarné formy pĜi práci s rĤznými materiály prostĜednictvím experimentálních þinností. Využívání výrazových možností materiálĤ, jejich struktury a barvy v užité a dekorativní tvorbČ s ohledem na jejich funkci. VyjádĜení jednoty materiálu, funkce, technologie zpracování a výtvarného výrazu v experimentálních þinnostech a v návrzích. Vztah funkce a formy objektu a jeho prostorotvorný výraz na základČ experimentace pĜi jejich vytváĜení a pĜi poznávání výtvarnČ technických principĤ. Bionika v architektuĜe - využití základních pojmĤ a poznatkĤ v praktických þinnostech.
Výtvarná výchova
Estetická a užitná hodnota výrobkĤ, prĤmyslový design a technická estetika. Estetická úroveĖ reklamy. Architektura a její podíl na formování životního prostĜedí. Rozvíjení a prohlubování vztahu žákĤ k výtvarnému umČní, jeho prožívání a hodnocení hlubším pochopením specifiþnosti a nezastupitelnosti umČní v životČ þlovČka a spoleþnosti. Chápání a hodnocení prostorových architektonických forem z hlediska jejich praktické funkce, organizace a vztahu k prostĜedí a jeho estetickým kvalitám. Vliv estetiky obytného prostĜedí na þlovČka. Význam tvarĤ a barev v bytČ. Odívání, vkus. Poznávání regionálních památek i krásy v pĜírodČ. NávštČvy galerií, výstav, ateliérĤ. Doporuþené výtvarné materiály a techniky Malba, kresba (uhel, rudka, štČtec, dĜívko, pero, tužka ap.), grafické a kombinované techniky, koláž, monotyp. Papír, dĜevo, hlína, plasty, kov, textil, prĤsvitné materiály, sádra, kĤže, kaménky aj. Výtvarné konstruování, modelování, kašírování. Co by mČl žák umČt prakticky využívat ve vlastní tvoĜivé výtvarné þinnosti základních poznatkĤ o výtvarných výrazových prostĜedcích uplatĖovat pĜedstavivost, fantazii a výtvarné myšlení ve vlastním výtvarném projevu citlivČ vnímat okolní skuteþnost umČleckou i mimoumČleckou; projevovat aktivní estetický vztah k životnímu prostĜedí, k jeho tvorbČ a ochranČ osvojit si základy dobrého vkusu a uplatĖovat je v praktickém životČ orientovat se v oblasti výtvarné kultury, poznat vybraná základní umČlecká díla z národního i svČtového výtvarného umČní
Výtvarné umČní a životní prostĜedí Uþivo UmČní a jeho promČny v souvislosti s historickým vývojem lidské spoleþnosti. Význam osobnosti umČlce ve vztahu k dobČ a spoleþnosti: dokumentace na významných obdobích a osobnostech þeského výtvarného umČní (Velká Morava, románské , gotické a renesanþní umČní, barok, umČní 19. a 20.stol.). Souvislosti se svČtovým umČním (významné osobnosti svČtového výtvarného umČní minulosti i souþasnosti). Ilustraþní tvorba. Rozvíjení estetického vztahu, chápání a hodnocení významu hmotné kultury, užité tvorby a estetických aspektĤ životního prostĜedí.
228
229
Praktické þinnosti
PRAKTICKÉ ýINNOSTI Specifické cíle PĜedmČt Praktické þinnosti svými formami výuky a vymezeným obsahem uþiva, využíváním znalostí získaných v jiných oblastech vzdČlávání i zkušeností nabytých v bČžném životČ umožĖuje žákĤm získat nezbytný soubor vČdomostí, pracovních dovedností a návykĤ potĜebných v bČžném životČ a formuje jejich osobnost rozvíjením nČkterých vlastností, motorických i tvoĜivých schopností a dovedností. Vyuþovací proces prostĜednictvím pracovních praktických þinností smČĜuje k tomu, aby žáci získali základní a praktické pracovní dovednosti a návyky z rĤzných oblastí, zejména pĜi ruþním opracování dostupných a vhodných materiálĤ, elektrotechnických pracích, pČstitelských þinnostech, základních þinnostech v domácnosti ap., poznali vybrané materiály a jejich užité vlastnosti, suroviny, plodiny, nauþili se volit a používat pĜi práci vhodné nástroje, náĜadí, pomĤcky, pracovat s dostupnou technikou, vþetnČ techniky výpoþetní (a to na základní uživatelské úrovni) a osvojili si jednoduché pracovní postupy potĜebné pro bČžný život, osvojili si zásady bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci, hygieny práce, základy organizace a plánování práce a technologické káznČ, vytváĜeli si aktivní vztah k ochranČ a tvorbČ životního prostĜedí a pozitivní postoj k Ĝešení ekologických problémĤ, získali orientaci v rĤzných oborech lidské þinnosti, formách fyzické a duševní práce, vytváĜeli si pozitivní vztah k práci a racionální, odpovČdný a tvoĜivý postoj k vlastní þinnosti a její kvalitČ, získali prvotní poznatky a dovednosti významné pro jejich další životní a profesní orientaci.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Uþební plán vymezuje pro pĜedmČt Praktické þinnosti urþitou þasovou dotaci, umožĖuje Ĝediteli školy rozhodnout v 1. - 9. roþníku ZŠ o organizaci výuky a o práci s tematickými celky v jednotlivých roþnících v rámci podmínek školy. Obsah uþiva a tematické celky jsou urþeny všem žákĤm, proto není nutné pro výuku dČlit tĜídu na chlapce a dívky, ale dČlit ji na skupiny s respektováním bezpeþnostních pĜedpisĤ a v souladu s platným pokynem MŠMT ýR. Z pedagogických hledisek se doporuþuje práce ve skupinách, stĜídání jednotlivých þinností a Ĝešení problémových úkolĤ. Žáci mají pracovat ve vhodném prostĜedí vybaveném potĜebným náĜadím a pomĤckami. Obsah uþiva uvedený v uþebních osnovách je širší než jaký je možné v dané þasové dotaci realizovat, neboĢ je nutné dát vyuþujícímu možnost pracovat s obsahem uþiva tvĤrþím zpĤsobem podle podmínek a možností školy. Tematické celky postihují široké spektrum praktických þinností, kterými by se žák mohl ve školním prostĜedí zabývat. Bude zcela na vyuþujícím a jeho pedagogických zámČrech, jaké tematické celky zaĜadí do roþníku, zda se k nČkterým okruhĤm uþiva bude cyklicky vracet, nebo je bude naplĖovat v jednorázovém bloku, sezónnČ a podle podmínek školy i jakým zpĤsobem a v jaké šíĜi a þasové dotaci je bude realizovat. Veškeré dovednosti a pracovní návyky žáci získávají v pĜímých praktických þinnostech, které jsou dominantní v pojetí pĜedmČtu Praktické þinnosti. V prĤbČhu praktických þinností získává žák základní pouþení o materiálech, pomĤckách a náĜadí, které používá a o bezpeþnosti práce s nimi, a to v nezbytné míĜe a na uživatelské úrovni, s ohledem na využití v praxi. 230
Praktické þinnosti
VýhradnČ þinnostní charakter má 1. - 8. tematický celek. Tyto tematické celky jsou urþeny pro 1. - 5. roþník ZŠ. PĜi jejich realizaci lze uvažovat i o dílþí integraci praktických þinností s obsahem uþiva nČkterých dalších vyuþovacích pĜedmČtĤ, napĜ. prvoukou, pĜírodovČdou, výtvarnou výchovou. Pro 6. - 9. roþník ZŠ je koncipován 9. - 15. tematický celek. Tematické celky þ. 9, 10, 11 a 14 se jeví jako vhodnČjší pro 6. a 7. roþník ZŠ, ostatní celky pak pro vyšší roþníky a to i s ohledem na mezipĜedmČtové vazby s ostatními vyuþovacími pĜedmČty (napĜ.s fyzikou, s obþanskou i rodinnou výchovou). Praktické þinnosti jsou základem všech tematických celkĤ; v prĤbČhu praktických þinností jsou uvádČny jen základní informace o materiálech, pomĤckách a náĜadí a to jako nezbytné poznatky s ohledem na využití v praxi. Tematický celek SvČt práce je urþen jen pro 8. nebo 9. roþník ZŠ, má žákĤm poskytnout nezbytné informace pro jejich profesionální orientaci a umožnit jim nahlédnout do nároþné problematiky technologií a systémĤ i výroby a Ĝízení pracovního procesu. Vzhledem k informativnímu charakteru se nepĜedpokládá velká þasová dotace tématu. ZaĜazení pĜedmČtu do roþníku, organizaci výuky pĜedmČtu, výbČr a Ĝazení tematických celkĤ, jejich þasovou dotaci ap. je nutné v 6. - 9. roþníku ZŠ promýšlet komplexnČji, s ohledem na podmínky školy a také v návaznosti na široké možnosti volitelných pĜedmČtĤ v této oblasti i na zájmy, potĜeby a schopnosti žákĤ, které jsou již v 8. a 9. roþníku vyhranČny. Vhodnou volbou tematických celkĤ pĜedmČtu Praktické þinnosti a cílenou nabídkou volitelných pĜedmČtĤ lze formovat profesionální orientaci jednotlivých žákĤ. Hodnocení žáka je provádČno v intencích zámČrĤ daného vzdČlávacího programu a v souladu s platným pĜedpisem o hodnocení a klasifikaci žáka. Z tohoto hlediska se na pĜedmČt Praktické þinnosti pohlíží jako na uzavĜený, nedČlitelný celek.
1. - 5. roþník 1. Práce s drobným materiálem Uþivo V praktických þinnostech: stĜíhání, ohýbání, spojování, propichování, navlékání, svazování, slepování, lisování urþování vlastností materiálu: tvar, barva, povrch, tvrdost rozlišování pĜírodních a technických materiálĤ seznamování se základními nástroji a pomĤckami, s jejich úþelem, zpĤsobem použití, s jejich vlastnostmi vytváĜení návyku organizace a plánování práce osvojování si základĤ bezpeþnosti a hygieny práce Materiál, nástroje a pomĤcky: dĜívka, špejle, drátky, hadĜíky, krabiþky, korek, bužírka, papír, provázky, sláma, listy, šišky, vČtviþky, plody a semena rostlin ap., nĤžky, tupá jehla, lepidlo, nit
2. Práce s modelovací hmotou Uþivo V praktických þinnostech: hnČtení, válení, stlaþování, pĜidávání, ubírání, ohýbání, sušení, vaĜení, dČlení na þásti; poznávání vlastnosti materiálu: tvrdost, soudržnost, tvárnost, porovnávání materiálĤ a jejich vlastností; 231
Praktické þinnosti
Praktické þinnosti
ovládání a používání pracovních nástrojĤ a pomĤcek: zpĤsob použití, vhodný výbČr materiálĤ a nástrojĤ uplatĖování požadavkĤ bezpeþnosti a hygieny práce
5. Práce montážní a demontážní
Materiál, nástroje a pomĤcky: modelovací hlína, plastelína, modurit, tČsto, vosk podložka, špachtle, modelovací oþko, drát, nĤž, nĤžky
V praktických þinnostech: seznámení se s návodem a pĜedlohami stavebnice, s jednotlivými þástmi, možnostmi užití sestavování modelĤ podle pĜedlohy i podle pĜedstavy z jednoduchých stavebnic vytváĜení vlastních plošných i prostorových kompozic ze stavebnicových prvkĤ a volného materiálĤ práce se stavebnicemi z kartónových prvkĤ sestavování jednoduchých modelĤ z konstrukþních stavebnic se spojovacími prvky a díly sestavování jednoduchých pohyblivých modelĤ podle pĜedlohy i pĜedstavy montáž, demontáž a údržba nČkterých jednoduchých pĜedmČtĤ poznávání vlastností materiálĤ a jejich porovnávání, funkþní využití osvojování si správných pracovních dovedností a návykĤ pĜi organizaci, plánování a vlastní pracovní þinnosti pĜi zachování bezpeþnosti a hygieny práce
3. Práce s papírem a kartonem Uþivo V praktických þinnostech: pĜekládání, skládání, stĜíhání, trhání, vystĜihování, nalepování, slepování, rozĜezávání, sešívání, odmČĜování. vystĜihování jednoduchých symetrických tvarĤ z pĜeloženého papíru, obkreslování podle šablony, jednoduché kartonážní práce, skládanky, vystĜihovánky urþování vlastností papíru: tloušĢka, povrch, barva, pružnost, tvrdost, savost aj. rozlišování a pojmenování druhĤ zpracovávaného papíru: novinový, balící, kanceláĜský, kreslicí, karton ap., druhy papíru v bČžné praxi. rozlišování tvarĤ a formátĤ urþování vhodného materiálu pracovní nástroje a pomĤcky: vhodný výbČr, jejich funkce a zpĤsob používání uplatĖování zásad bezpeþnosti a hygieny práce Materiál, nástroje a pomĤcky: papír rĤzných vlastností a kvality, vzorkovník papíru, karton nĤžky, tužka, pravítko, lepidlo, nĤž, jehla
Uþivo
Materiál, nástroje a pomĤcky: jednoduché stavebnice z plastĤ, stavebnice z kartónových prvkĤ, konstrukþní stavebnice se spojovacími prvky a díly konstrukþní stavebnice umožĖující uplatnit pohyblivé prvky karton, špejle, odĜezky dĜeva, lepidlo, brusný papír, spojovací prvky nĤžky, nĤž, mČĜidlo, lepidlo, šroubovák, maticový klíþ
6. Lidové zvyky, tradice a Ĝemesla Uþivo lidové zvyky a tradice, lidová Ĝemesla: poznání na základČ pĜímých ukázek, videa a filmu, návštČvy regionálních muzeí, exkurzí ap. techniky zpracování - ukázky: tkaní, drhání, batikování, modrotisk, vizovické peþivo, zpracování kraslic, práce se slámou, vyĜezávání ap.
4. Práce s textilem Uþivo V praktických þinnostech: odmČĜování a navleþení nitČ, uzlík šití stehem: pĜedním, zadním, obnitkovacím, kĜížkovým, stonkovým sešívání pĜedním a zadním stehem v jednoduchý šev, zarovnávání bavlnČnou tkaninu podle vytažené nitČ, obruba, pĜišití háþku a oþka, poutka, navlékání gumy, šĖĤrky, látání rozlišování textilií: bavlnČné, lnČné, hedvábné, vlnČné, z chemických vláken, rozlišování rubu a líce tkaniny textilní materiály: nitČ, bavlnky, stehovka, šĖĤrky, stužky, pĜíze, plsĢ, knoflík, háþky, spínátka užívání vhodných nástrojĤ a pomĤcek, jejich výbČr, užité vlastnosti, zpĤsoby použití, uživatelské dovednosti práce s jednoduchým stĜihem jednoduché pracovní postupy, drobná oprava odČvu (poutko, knoflík), jednoduchý výrobek z textilu upevĖování návykĤ organizace a plánování práce a bezpeþnosti a hygieny práce
V praktických þinnostech: užití pĜírodnin a pĜírodních materiálĤ pro jednoduchou ozdobu, šperk, svícen, vánoþní ozdoba ap. užití nČkteré z technik zpracování napĜ. vykrývání kraslic, vizovické peþivo, práce se slámou, tkaní, batika, drhání ap. Materiál, nástroje a pomĤcky: materiál, nástroje a pomĤcky volené podle charakteru vytváĜeného výrobku a zvolené techniky zpracování
7. PČstitelské práce Uþivo
Materiál, nástroje a pomĤcky: textilie rĤzného druhu a kvality, šĖĤrky, stužky, plsĢ, knoflík, nitČ, háþky, spínátka, vyšívací a látací bavlnky, pletací pĜíze nĤžky, jehla, špendlíky, náprstek, kĜída, podložka na látání, krejþovský metr
ošetĜování pokojových kvČtin: zalévání, kypĜení, rosení, hnojení, rozmnožování, hydroponie, Ĝez, jednoduchá vazba a úprava kvČtin pČstování nČkterých plodin (napĜ. hrách, fazole, Ĝedkviþka, letniþky, zelenina); úprava pĤdy, setí, sázení, ošetĜování bČhem vegetace, jednocení, hnojení, sklízení; poznávání semen, rostlin, plodĤ, plevele pokusy a pozorování: ovČĜování podmínek života rostlin, klíþivost, rĤst rostlin, rychlení, rozmnožování, exkurze do zahradnictví, sadu, na pole
232
233
Praktické þinnosti
Materiál, nástroje a pomĤcky: kvČtináþ, truhlík, konévka, kolíky, hrábČ, motyþka, lopatka, váza, nĤžky pomĤcky pro hydroponii Co by mČl žák umČt (pro tematické celky 1. - 7. ) svou zamýšlenou praktickou þinnost na úrovni svého vČku na plánovat, organizovat: vybrat vhodný materiál, pomĤcky a nástroje, pĜipravit si pracovní místo, pĜemýšlet o nejvhodnČjším pracovním postupu z hlediska výsledku pracovní þinnosti udržovat poĜádek na pracovním místČ a dodržovat zásady bezpeþnosti a hygieny práce rozlišovat a pojmenovat druhy zpracovávaného materiálu, urþit vlastnosti materiálu, volit vhodný materiál pro zvolenou praktickou þinnost, hospodárnČ s materiálem zacházet pro þinnosti si vybírat vhodné pracovní nástroje a pomĤcky, umČt s nimi zacházet, udržovat je a ukládat provádČt pĜimČĜené základní praktické þinnost s drobným materiálem, papírem a kartónem, modelovacími hmotami, textilem, provádČt jednoduché montážní a demontážní práce se stavebnicemi, ovládat jednoduché pracovní postupy poznávat pČstitelský materiál, náĜadí a pomĤcky a správnČ s nimi pracovat provádČt jednoduché pČstitelské þinnosti, provádČt pozorování a pokusy v koutku pĜírody, na školním pozemku apod.
Praktické þinnosti
provádČt základní úklid pracovních ploch a nádobí, bezpeþnČ zacházet se základními þistícími prostĜedky (mytí nádobí, úklid pracovních ploch) samostatnČ pĜipravit snídani, pĜesnídávku, jednoduché pohoštČní upravit rodinný stĤl pro každodenní stolování, pĜípadnČ i pro rodinnou oslavu vþetnČ bČžné obsluhy spoleþensky se u stolu chovat
6. - 9. roþník 9. Práce s poþítaþem Uþivo
8. U nás doma
V praktických þinnostech: základní informace o poþítaþi, jeho þinnosti a o možnostech jeho využití; programové vybavení poþítaþe, ovládání klávesnice, zahájení a ukonþení práce na poþítaþi, uchování informací, pevný disk, disketa, kopírování, obsluha pĜídavných zaĜízení (tiskárna ...) obsluha poþítaþe pro hry, práce s hotovými didaktickými programy, osvojování si základních uživatelských dovedností
Uþivo
Co by mČl žák umČt
KuchynČ základní vybavení kuchynČ, bezpeþná obsluha elektrických a plynových spotĜebiþĤ udržování poĜádku a þistoty, þistící prostĜedky
orientovat se ve struktuĜe a þinnosti poþítaþe a znát možnosti jeho využití zacházet s poþítaþem uživatelským zpĤsobem pracovat s hotovými didaktickými programy
Potraviny a jejich jednoduchá úprava výbČr a nákup potravin a jejich skladování pĜíprava jednoduchých snídaní, pĜesnídávek jednoduché pohoštČní ze studené kuchynČ úprava ovoce, zeleniny za studena nápoje
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Úprava stolu a stolování jednoduché prostírání - rodinný stĤl pro bČžné každodenní stolování slavnostní prostírání - rodinný stĤl pro oslavu narozenin, vánoc (v souvislosti s regionálními tradicemi) obsluha a chování u stolu zdobné prvky pĜi úpravČ stolu, vazba a úprava kvČtin
10. PČstitelství
Materiál, nástroje a pomĤcky Podle podmínek a možností školy lze praktické þinnosti realizovat: a) ve cviþné školní kuchyni s využitím jejího zaĜízení, b) jen v podmínkách tĜídy a to v rozsahu, který prostor tĜídy umožní. Co by mČl žák umČt bezpeþnČ obsluhovat základní spotĜebiþe (vaĜiþ, sporák)
234
algoritmizace situací z bČžného života základy programování grafika na poþítaþi, práce s editorem databáze
Uþivo V praktických þinnostech s ohledem na pČstitelské podmínky školy: PČstitelství ve vztahu k životnímu prostĜedí základní podmínky pro pČstování rostlin; pĤda: prostĜedí pro pČstování rostlin, vlastnosti, zpracování pĤdy; výživa rostlin: hnojení, agroekologické požadavky na pČstČní; ochrana rostlin a pĤdy: pĜíklady chorob, škĤdcĤ, plevele; ochrana ***** ochrana pĤdního fondu využití biologických metod v ochranČ rostlin Zelenina poznávání osiva, sadby a výpČstkĤ, základní vlastnosti osiva, 235
Praktické þinnosti
pČstování vybraných druhĤ zeleniny, rychlení vybraného druhu ***** charakteristika a rozdČlení zeleniny, význam pro zdraví, zásady uplatĖované pĜi pČstování a rychlení zeleniny;skleník, fóliovník ap., podmínky pČstování na malém prostoru, doma, na balkonČ ap., zásady a bezpeþnost užití malé zahradní mechanizace Okrasné rostliny poznávání hlavních druhĤ, pČstování vþ. množení vybraných zástupcĤ okrasných dĜevin a kvČtin, rychlení cibulovin, hlíznatých kvČtin nebo letorostĤ dĜevin, hydroponické pČstování pokojových rostlin, bonsaje, používání okrasných rostlin v interiérech a exteriérech, aranžování a vazba rostlin, péþe o zeleĖ v blízkosti školy, exkurze (napĜ.vzorová zahrádka, pĜedzahrádka, zahrádkáĜská kolonie, zahradnictví) ***** základní zásady uplatĖované pĜi pČstování a vazbČ okrasných rostlin, pĜi aranžování živých i suchých rostlin a pĜírodnin, vliv rostlin na zdraví þlovČka a jeho psychiku, pokojové rostliny, které mohou pĤsobit otravy a alergie zahradní architektura, úprava balkonu, okna, pĜedzahrádky Polní plodiny. Ovocné rostliny poznávání a urþování polních plodin vþ. poznávání osiva, pČstování vybraného druhu poznávání ovocných rostlin, pČstování a množení vybraného druhu (drobné ovoce) exkurze ***** základní práce v rostlinné výrobČ (setí, kultivace, hnojení, ochrana proti chorobám a škĤdcĤm, sklizeĖ, zpracování produktĤ) základní zásady pro výsadbu a pČstování ovoce Léþivé rostliny, koĜení pČstování vybrané, rostliny z výsevu ***** léþivé úþinky rostlin, rostliny jedovaté;alergie rostliny jako drogy a jejich zneužívání Co by mČl žák umČt podle potĜeby zvládnout jednoduché pracovní postupy práce na zahradČ, pĜi pČstování okrasných rostlin doma a ve svém okolí, ošetĜovat pokojové rostliny, využít kvČtinu v interiéru (aranžování) organizovat a plánovat svou pracovní þinnost, dodržovat zásady bezpeþnosti a ochrany pĜi práci, hygienu práce a technologickou kázeĖ správnČ zacházet s používaným náĜadím: ošetĜování a ukládání v podmínkách svého domova, okolí a školy projevit pozitivní vztah k pĜírodČ a životnímu prostĜedí
Praktické þinnosti
každý žák v prĤbČhu školní docházky zasadí jeden keĜ, stromek Alternativní a doplĖující uþivo Chovatelství chov zvíĜat v domácnosti (pes, koþka, morþe aj.) chov akvarijních, terarijních a exotických živoþichĤ podmínky pro chov, výbČr zvíĜete, krmení, ošetĜování, životní prostĜedí zvíĜete, hygiena a bezpeþnost chovu. ***** bezpeþnost práce se zvíĜaty první pomoc pĜi úrazech zpĤsobených zvíĜaty
11. Práce s technickými materiály Uþivo V praktických þinnostech: rozeznávání rĤzných druhĤ materiálĤ: dĜevo - kov – plasty, urþování základních vlastností materiálĤ; fyzikálních, technických, technická zpracovatelnost, technický náþrt, þtení jednoduchého technického výkresu, mČĜení, orýsování, práce s vhodnými nástroji a náĜadím Práce se dĜevem mČĜení a orýsování, jednoduché Ĝezání, pilování a rašplování, broušení, vrtání, dlabání, hoblování, spojování hĜebíky a vruty, lepení, povrchová úprava Práce s kovem mČĜení a orýsování, stĜíhání, Ĝezání, pilování, broušení, ohýbání, rovnání, vrtání, spojování Práce s plasty mČĜení a orýsování, Ĝezání, stĜíhání, pilování, broušení, vrtání, tvarování teplem, lepení V prĤbČhu praktických þinností získává žák základní pouþení o materiálech, které používá a o bezpeþnosti práce s nimi.V nezbytné míĜe a na uživatelské úrovni se zabývá vlastnostmi technických materiálĤ a jejich praktickým použitím (napĜ.barvy, tmely, lepidla). První pomoc první pomoc pĜi úrazu náĜadím, materiálem, pouþení o nebezpeþí ohrožení zdraví - laky, barvy ap. Materiál: Ĝezivo, dĜevaĜské polotovary: pĜekližka, laĢovka, dĜevovláknité desky, mČkký drát, kovové fólie, tenký plech, drobné profily, termoplasty - desky, fólie NáĜadí a pomĤcky pro ruþní opracování materiálu
12. Elektrotechnika kolem nás Uþivo Praktické þinnosti žákĤ se provádí výhradnČ v souladu s bezpeþnostními pĜedpisy v této oblasti. Žák pracuje s materiálem, pomĤckami a pĜístroji, které odpovídají bezpeþnostním pĜedpisĤm.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva podle podmínek: pČstitelský pokus 236
237
Praktické þinnosti
V praktických þinnostech na základČ práce s elektronickými a elektrotechnickými stavebnicemi: Jednoduché elektronické obvody: þtení a kreslení základních elektrotechnických znaþek a schémat, elektrotechnické souþástky, vlastnosti, užití, náĜadí a pomĤcky, sestavení, zapojení, ovládání jednoduchých elektronických obvodĤ Elektrická instalace v domácnosti modelová montáž základních obvodĤ, zjišĢování a odstraĖování drobných poruch s dodržením bezpeþného napČtí. Elektrické spotĜebiþe v domácnosti: základní spotĜebiþe pro domácí práce, volný þas, sdČlovací technika: funkce a užití, ovládání, bezpeþnost provozu, ochrana a udržování získání uživatelských dovedností pro práci s nimi, ekonomika provozu spotĜebiþĤ První pomoc první pomoc pĜi zasažení elektrickým proudem Materiál, pomĤcky a náĜadí: elektrotechnické a elektronické stavebnice, elektrotechnický materiál, elektrické spotĜebiþe napĜ. vaĜiþe, mlýnky, vysavaþ, robot, mikrovlnná trouba; praþka, ledniþka, žehliþka ap., radiopĜijímaþ, televizor, video ap., hifi vČž, ap., telefon, fax Co by mČl žák umČt (pro tematické celky 11. a 12. ) organizovat a plánovat svou pracovní þinnost, dodržovat zásady bezpeþnosti a ochrany pĜi práci, hygieny práce a technologickou kázeĖ osvojit si základní dovednosti související s pracemi s technickými materiály a pracemi elektrotechnickými, ovládnout jednoduché pracovní postupy Ĝešit jednoduché technické úkoly s vhodným výbČrem materiálĤ, pracovních nástrojĤ a náĜadí a správným zacházením s nimi prokázat uživatelské dovednosti v používání základních elektrických spotĜebiþĤ v domácnosti, odhalování a odstraĖování jejich drobných zásad s ohledem však na bezpeþnost þinnosti poskytnout první pomoc pĜi úrazu náĜadím, materiálem a elektrickým proudem
13. Provoz a údržba domácnosti Uþivo V praktických þinnostech Provoz domácnosti voda, teplo, svČtlo - funkþnost, ekonomika provozu, hygiena a bezpeþnost Údržba a úklid v domácnosti úklid bytu - þistící prostĜedky, pracovní postupy, ekonomika, hygiena, bezpeþnost, odpad a jeho ekologická likvidace Údržba odČvĤ a textilií v domácnosti prací a þistící prostĜedky: ekonomika, hygiena, bezpeþnost, praní a žehlení prádla, drobné opravy, 238
Praktické þinnosti
ošetĜování podle vyznaþených symbolĤ, ukládání a úschova prádla a odČvĤ Drobná domácí údržba zámeþnické práce - zámek, vložka zámku, dveĜní závČs ap., instalatérské práce - vodovodní ventil, kohoutek, splachovadlo, odpad, zednické práce - práce se sádrou, upevnČní hmoždinky, pĜipevnČní dlaždice, tmelení ap., malíĜské práce - oprava malby, tapetování, nátČry, opravy nátČru ap., elektrikáĜské práce - žárovka, zásuvka, vidlice, jistiþ, domácí spotĜebiþe. V prĤbČhu praktických þinností získává žák základní pouþení o materiálech, které používá a o bezpeþnosti práce s nimi. Co by mČl žák umČt: ovládat jednoduché pracovní postupy pĜi základních þinnostech v domácnosti, používat vhodné pomĤcky a nástroje, udržovat základní hygienické a bezpeþnostní pĜedpisy
14. PĜíprava pokrmĤ Uþivo V praktických þinnostech ve cviþné školní kuchyni s využitím jejího zaĜízení: KuchynČ základní vybavení kuchynČ, nádobí, náþiní, elektrické a plynové spotĜebiþe, moderní domácnost: mikrovlnná trouba, horkovzdušná trouba, fritovací hrnec a další (alespoĖ na informativní úrovni), bezpeþnost a hygiena provozu, udržování poĜádku a þistoty, mycí a þistící prostĜedky Potraviny výbČr, nákup a skladování poživatin, cena, jakost, hmotnost, množství, hygiena, rozlišování potravin: druhy masa, ovoce a zeleniny, nové výrobky: polotovary, zmrazené a konzervované potraviny, výrobky racionální výživy ap., sestavování jídelníþku. PĜíprava pokrmĤ úprava pokrmĤ za studena, studená kuchynČ, základní zpĤsoby tepelné úpravy pokrmĤ, základní postupy pĜi pĜípravČ pokrmĤ: snídanČ a pĜesnídávky, pĜedkrmy, polévky, úprava masa, pĜíkrmy a pĜílohy, mouþníky, krémy, nádivky, zelenina a ovoce, saláty a kompoty, nápoje První pomoc první pomoc pĜi úrazech v kuchyni: opaĜení, popálení, polití rozpáleným tukem, Ĝezné rány Co by mČl žák umČt: používat základní kuchyĖský inventáĜ a bezpeþnČ obsluhovat základní spotĜebiþe, provádČt základní úklid pracovních ploch a nádobí, bezpeþnČ zacházet se základními þistícími prostĜedky, ovládat základní postupy pĜi pĜípravČ pokrmĤ a pĜipravit jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy, kulturnČ stolovat a spoleþensky se pĜi stolování chovat, poskytnout první pomoc pĜi úrazech v kuchyni 239
Praktické þinnosti
TČlesná výchova
15. SvČt práce
TċLESNÁ VÝCHOVA
(pro 8. a 9. roþník) Uþivo
Specifické cíle
Uþební obory Informace, ukázky z praxe prostĜednictvím medií, exkurze: uþební obory, náplĖ jednotlivých Ĝemesel, požadavky pro absolvování v daném oboru, druhy stĜedních odborných škol a návaznost dalšího vzdČlávání, možnosti podnikání v jednotlivých oborech Drobné podnikání V praktické þinnosti napĜ. formou vytvoĜení projektu pro drobné podnikání v dané oblasti s ohledem na podmínky a potĜeby místa, tradice a tradiþní Ĝemesla: projektování, organizování, Ĝízení pracovního procesu, základní informace na uživatelské úrovni: zpĤsobilost k podnikání, podnikatelský zámČr, administrativní podmínky, finance, úvČr, danČ, pojištČní, marketing, Ĝízení a organizace firmy, poþítaþ v Ĝízení firmy, ekonomika provozu, náklady, ceny, výnosy, zisk Technologie a systémy výbČr z oblastí: strojírenství, stavebnictví, zemČdČlství, telekomunikací, dopravy V praktické þinnosti: vyhotovení funkþního modelu z vybrané oblasti, pĜedvedení a hodnocení z hlediska kvality, nároþnosti, zhotovení, úþelnosti, originality Ĝešení, designu, ekonomických aspektĤ, vyhotovení makety objektu, komplexu objektĤ (stavebnictví), systému (doprava) s dĤrazem na technické, ekonomické, sociální, ekologické, estetické a další aspekty, hodnocení z hlediska kvality, nároþnosti, originálnosti, designu, funkþnosti ap. Co by mČl žák umČt (na úrovni svého vČku) orientovat se v získaných prvotních informacích o technologiích a organizaci práce, uvČdomit si vztah þlovČka k technologiím a výrobním postupĤm a jejich možné zneužití, posuzovat finální výrobek z hlediska kvality, funkþnosti, nároþnosti, z hledisek ekonomických, ekologických, estetických (design)ap., projektovat, organizovat a Ĝídit pracovní proces s ohledem na získané informace, vytvoĜit si základní pĜedstavy o drobném podnikání a jeho Ĝízení na základČ základních právních a ekonomických informací
TČlesná výchova pĜedstavuje nejdĤležitČjší formu pohybového uþení a pohybové kultivace žákĤ a je hlavním zdrojem poznatkĤ a námČtĤ pro zdravotní, rekreaþní i sportovní využití pohybu v režimu školy i mimo školu. V tČlesné výchovČ žáci nacházejí prostor k osvojování nových pohybových dovedností, k ovládnutí a využívání rĤzného sportovního náþiní a náĜadí, k seznámení s návody pro pohybovou prevenci þi korekci jednostranného zatížení nebo zdravotního oslabení, stejnČ jako pro zdravý rozvoj tČlesné zdatnosti a výkonnosti. Uþí se uplatĖovat osvojené pohybové dovednosti v rĤzném prostĜedí a s rĤznými úþinky, zvykají si na rozliþné sociální role, které vyžadují spolupráci, tvoĜivost, pĜekonávání zábran, objektivnost, rychlé rozhodování, organizaþní schopnosti i nutnou míru odpovČdnosti za zdraví své i svých spolužákĤ. Významné je propojování pohybových þinností s dalšími oblastmi vzdČlání, jako je hudební výchova, estetika, poznávání a ochrana pĜírody, dopravní kázeĖ, hygiena, úrazová zábrana, etika, právo atd. HlavnČ však tČlesná výchova umožĖuje žákĤm poznat vlastní pohybové možnosti a pĜednosti i zdravotní a pohybová omezení, rozumČt jim, respektovat je u sebe i jiných a aktivnČ je využívat nebo cílenČ ovlivĖovat. Vede proto žáky od spontánního pohybu k Ĝízené pohybové þinnosti (s narĤstajícím podílem žáka na tomto Ĝízení) a zpČt k vlastní pravidelné seberealizaci v oblíbeném sportu nebo jiné pohybové aktivitČ. Takový vztah k pohybovým aktivitám lze rozvíjet jen v atmosféĜe dĤvČry, úzké spolupráce a radostného prožitku z pohybového výkonu, který vychází z aktuální pohybové úrovnČ jednotlivých žákĤ, z konkrétního splnitelného cíle, ze zmČny každého žáka i jeho hodnocení vzhledem k této individuální zmČnČ. V souladu s vývojovými pĜedpoklady a individuálními zvláštnostmi žákĤ smČĜuje vyuþovací úsilí uþitele a uþební þinnost žákĤ v tČlesné výchovČ k tomu, aby: si osvojili nové pohybové dovednosti, kultivovali svĤj pohybový projev i správné držení tČla a postupnČ usilovali o optimální rozvoj zdravotnČ orientované zdatnosti, se orientovali v základních otázkách vlivu pohybové aktivity na zdraví a práceschopnost þlovČka, v problematice zjišĢování potĜebných ukazatelĤ zdatnosti a pohyblivosti a umČli své poznatky využít pĜi zaþleĖování pohybu do denního režimu, zvládali základní organizaþní, hygienické a bezpeþnostní zásady pro provádČní zdravotnČ vhodné a bezpeþné sportovní þi jiné pohybové þinnosti ve známém i ménČ známém prostĜedí, kladnČ prožívali osvojované pohybové þinnosti a využívali je s pomocí dospČlých nebo samostatnČ jako prostĜedek pĜekonávání aktuálních negativních tČlesných þi duševních stavĤ a dlouhodobČjší zdravotní prevence i jako pĜedpoklad pro vytváĜení trvalého vztahu k pohybovým aktivitám, si uvČdomovali význam sociálních vztahĤ a rolí ve sportu a jiných pohybových aktivitách a umČli je využít pro hodnotné pohybové vyžití i pĜátelské meziosobní vztahy. Všechny naznaþené cíle by mČly ústit do pozitivního vztahu žáka k pohybovým aktivitám jako základnímu prostĜedku dlouhodobého ovlivĖování aktivního zdraví a projevit se v návyku pravidelného využívání pohybových þinností rĤzného zamČĜení v každodenním životČ moderního þlovČka, v jeho životním stylu.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Z hlediska vývoje žákĤ, jejich motorického rozvoje, adaptace na pracovní zátČž, zvýšené potĜeby zdravotní prevence oslabení hybného systému, jejich konkrétní pohybové úrovnČ, zájmĤ atd. je uþivo povinného pĜedmČtu tČlesná výchova þlenČno do samostatných na sebe navazujících etap. 240
241
TČlesná výchova
1. a 2. roþník (vstup do školy, adaptace na pracovní režim a zátČž, utváĜení elementárních pohybových dovedností, základní zdravotnČ pohybové, hygienické a organizaþní návyky, pĜevážnČ hrové pojetí s dĤrazem na prožitek a zdravotní úþinek pohybových þinností), 3. - 5. roþník (pĜedpoklady pro bouĜlivý rozvoj nových pohybových dovedností, pro uplatnČní obratnostních a rychlostních pĜedpokladĤ, zvýšené nebezpeþí svalových oslabení, nárĤst zájmu o pohybové aktivity, postupný návyk na efektivní didaktické metody - didaktické Ĝídící styly, výrazný podíl zdravotnČ zamČĜených þinností) a 6. - 9. roþník (nástup puberty, zvyšující se uplatnČní silových a vytrvalostních pĜedpokladĤ, vyhranČné þlenČní dívþích a chlapeckých zájmĤ a jejich individualizace, soutČživost, vČtší samostatnost a možnost zapojení do Ĝízení výuky). Obsah pĜedmČtu tČlesná výchova je pĜevážnČ vyuþován v koncentrovaných tematických blocích. Proto jsou i osnovy þlenČny do tematických celkĤ. V jejich rámci je uþivo pĜedkládáno jako ucelený soubor námČtĤ a výstupĤ pro výše uvedené vzdČlávací etapy a není dČleno do roþníkĤ. Rozlišováno je pouze uþivo základní, které má uþitel pracující podle tohoto programu možnost nabídnout všem žákĤm, aby zajistil naplnČní vzdČlávacího standardu a konkrétních vzdČlávacích cílĤ, a uþivo rozvíjející (nezávazné), které má možnost v pĜípadČ rozšíĜené þasové dotace pĜedmČtu, vyšší pohybové úrovnČ žákĤ a lepších podmínek školy nabídnout celé tĜídČ, skupinám žákĤ nebo jednotlivcĤm. VýbČr základního i rozšiĜujícího uþiva je plnČ v pravomoci uþitele, který zná nejlépe možnosti a potĜeby žákĤ, prostorové i materiální podmínky školy atd. Ten také vytváĜí konkrétní vzdČlávací program pro jednotlivé roþníky (tĜídy, skupiny). Z hlediska formálního þlenČní osnov je základní uþivo vyšší etapy rozšiĜujícím pro etapu nižší. (Pro 6. - 9. roþník je rozšiĜující uþivo vymezeno samostatnČ.) Také opaþnČ je základní uþivo nižší etapy automaticky souþástí základního uþiva vyšší etapy. Uþitel ho využívá k opakování, ke zkvalitĖování pohybových dovedností nebo jako prĤpravu pro nácvik nároþnČjších þinností. Základní uþivo jednou osnované se proto v další etapČ neopakuje. Jde o zámČr, který má vést uþitele k tomu, aby se seznámil s obsahem uþiva nižší etapy, ovČĜil si úroveĖ zvládnutí daných þinností a v pĜípadČ potĜeby je znovu zaĜadil k osvojování ve vyšší etapČ. Uþební osnovy je tĜeba z tohoto pohledu chápat jako propojený celek a naznaþený výbČr a využívání uþiva jiné etapy (pĜi respektování úrovnČ žáka a bezpeþnostních zásad), pĜípadnČ vypuštČní nČkterého námČtu (pĜi nedostateþných prostorových a materiálních podmínkách školy a nižší úrovni žákĤ), jako krok, který není v rozporu z právními a bezpeþnostními pĜedpisy. Tematické celky, vyžadující zvláštní materiální, prostorové nebo klimatické podmínky (plavání, lyžování, bruslení, turistika a pobyt v pĜírodČ), jsou do výuky Ĝazeny v pĜípadČ vhodných podmínek školy ve formČ kursĤ, soustĜedČné výuky nebo v jiných organizaþních formách (viz konkrétní témata). Výuka do 5. roþníku probíhá zpravidla koedukovanČ, od 6. roþníku oddČlenČ. Pro nČkteré þinnosti je však vhodné žáky spojovat i na 2. stupni základní školy (napĜ. pĜi lyžování, turistice, tancích aj.). Uþební plán stanovuje pro tČlesnou výchovu ve všech roþnících 2 vyuþovací jednotky v týdnu. ZároveĖ však umožĖuje zaĜazovat i tĜetí vyuþovací jednotku tČlesné výchovy. Je v zájmu žákĤ, aby byla tato možná þasová dotace využita, pĜedevším pak na 1. stupni ZŠ, kde se rozhoduje o zdravotním základu žákĤ a jejich vztahu k pohybovým aktivitám. TČlesná výchova tvoĜí pouze základ pro vzdČlávání v dané oblasti. Aby si mohli žáci pohybové dovednosti upevnit a ovČĜit si jejich úþinnost, je potĜeba nabízet i další formy pohybových þinností (volitelný a nepovinný pĜedmČt, pohybovČ rekreaþní pĜestávky, cviþení v hodinách jiných pĜedmČtĤ ap.) a vytváĜet pro žáky celotýdenní pohybový program. K tomu je nezbytná i úzká spolupráce s ostatními pedagogy a rodiþi.
Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena a bezpeþnost v TV a sportu Osvojování poznatkĤ je spojováno dĤslednČ s praktickými pohybovými þinnostmi. 242
TČlesná výchova
1. a 2. roþník Uþivo
význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu žáka vhodné množství pohybu a jeho rozložení v režimu dne preventivní význam zdravotnČ zamČĜených þinností pĜíležitosti pro TV a sport ve škole a mimo školu základní pojmy (terminologie) spojené s osvojovanými þinnostmi, cviþebními prostory a vybavením smluvené povely, signály, znamení, gesta aj. prostĜedky komunikace pĜi TV a sportu základní zásady bezpeþného pohybu a chování pĜi TV a sportu první pomoc pĜi drobných poranČních, pĜivolání pomoci sledování školních informací o tČlesné výchovČ a sportu
V návaznosti na jiné pĜedmČty základní organizaþní þinnosti na smluvené povely, signály (zaujímání a zmČny míst ap.) pĜíprava a úklid náĜadí a náþiní pĜíprava pro pohybovou þinnost (obleþení, obutí atd.) pravidelné mytí po pohybových aktivitách bezpeþný pohyb a bezpeþné chování ve známých prostorech ošetĜení drobných poranČní Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ. Co by mČl žák umČt (vČdČt)
ví, že pohyb je vhodný pro zdraví ví, že by mČl aktivnČ cviþit 2 - 3 hodiny dennČ, a snaží se o to (za pomoci uþitele a rodiþĤ) zná základní pravidla chování pĜi TV a sportu a Ĝídí se jimi (za pomoci uþitele) umí reagovat na základní pokyny, signály a gesta uþitele dovede se samostatnČ pĜevléct do cviþebního úboru a umýt se umí ošetĜit drobná poranČní a pĜivolat pomoc
3. - 5. roþník uþivem.
Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím
Uþivo rĤzné funkce pohybu ve zdravém životním stylu (rozvoj zdatnosti, dovedností, regenerace, kompenzace jednostranného zatížení, vyrovnávání oslabení) význam sledování základních tČlesných parametrĤ pro zdraví i pohybovou þinnost význam pĜípravy organismu pĜed cviþením vhodné a nevhodné prostĜedí pro TV a sport, vhodné a nevhodné pohybové þinnosti základní pojmy (terminologie) spojené s novými pohybovými þinnostmi a prostĜedím osobní hygiena pĜi rĤzných pohybových aktivitách bezpeþný pohyb a chování i v ménČ známých prostorech (baz.), jednání fair play základní zdroje informací o TV a sportu (þasopisy, knihy, televize, rozhlas aj.) škodlivý vliv kouĜení, pití alkoholu a požívání drog na zdraví a pohybovou výkonnost V návaznosti na jiné pĜedmČty organizace nČkterých þinností a soutČží, rozhodování 243
TČlesná výchova
sledování základních výkonĤ a jejich záznam cviþení v nástupovém a pochodovém tvaru základní údržba náþiní a nČkterých þástí sportovišĢ hygiena pĜi dalších pohybových aktivitách (plavání, turistika) ošetĜení vČtších poranČní, pĜivolání lékaĜe fair play chování pĜi TV a sportu ekologické chování pĜi TV a sportu v pĜírodČ Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ.
TČlesná výchova
RozšiĜující uþivo
všechny vhodné informace o TV a sportu ve zdravém životním stylu a jejich praktické aplikace základy grafického záznamu pohybu sbírání a tĜídČní informací z TV a sportu další vhodné námČty reagující na místní, regionální i širší dČní v TV a sportu základní informace z dČjin i souþasnosti TV a sportu
PrĤpravná, kondiþní, koordinaþní, vyrovnávací, tvoĜivá a jiná cviþení
kompenzaþní,
relaxaþní,
Co by mČl žák umČt (vČdČt) ví, že vhodný pohyb pomáhá ke zdravému rĤstu, rozvoji srdce, kostí, svalĤ, plic aj. uvČdomuje si rĤzné funkce pohybu a využívá je za pomoci uþitele a rodiþĤ v denním režimu ví, že by se mČl aktivnČ pohybovat minimálnČ 2 hod. dennČ a snaží se o to (þásteþnČ samostatnČ) umí zaznamenat základní údaje o pohyb. výkonech a rozumí jim zná zásady fair play chování i chování v pĜírodČ a snaží se je naplĖovat (za pomoci uþitele) umí ošetĜit i vČtší poranČní a pĜivolat lékaĜe ví, kde je možné získat informace o TV a sportu
6. - 9. roþník uþivem.
Poznatky a þinnosti pĜedchozích etap jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím
Uþivo
význam biorytmĤ pro zdraví a pohybovou aktivitu rozdíly mezi TV a sportem dívek a chlapcĤ, mladých a starých, zdravých a oslabených pojmy (terminologie) osvojovaných þinností význam hodnot srdeþní frekvence pĜi TV a sportu, praktické využití pro úpravu zátČže zásady bezpeþnosti i v málo známém prostĜedí (hory, les) význam rĤzných rolí ve sportu rozdíly mezi rekreaþním, výkonnostním a vrcholovým (profesionálním sportem) v podmínkách, zamČĜení, tréninku
V návaznosti na jiné pĜedmČty. pĜebírání nČkterých organizaþních a hodnotících úkolĤ od uþitele vystupování v roli soupeĜe, rozhodþího, zapisovatele, diváka základní údržba cviþišĢ, péþe o náþiní a vlastní výstroj a výzbroj ošetĜení vážných a život ohrožujících poranČní (i v nestandardních podmínkách), odsun ranČných (ve spojení s jinými pĜedmČty) pohybová þinnost pĜi rĤzném stupni zneþištČní ovzduší Co by mČl žák umČt (vČdČt) umí zmČĜit srdeþní frekvenci a ví, jak využít údaj pro úpravu pohybové zátČže umí si uspoĜádat svĤj pohybový režim pravidelnČ se vČnuje nČkterému sportu nebo jiné pohybové aktivitČ rozumí rozdílĤm mezi pohybovou þinností rĤzných skupin lidí a respektuje je zvládá rĤzné sociální role v osvojovaných þinnostech zvládá praktické jednání a rozhodování i ve vypjatých situacích (úraz, nevhodné klimatické a ekologické podmínky) 244
1. a 2. roþník Uþivo základní pojmy spojené s jednotlivými druhy, cviþení osvojovanými þinnostmi, základními polohami a pohyby (postupnČ se rozvíjí podle úrovnČ žákĤ) základní význam jednotlivých druhĤ cviþení a jejich použití v denním režimu správné držení tČla pĜi práci vsedČ, vstoje, pĜi zvedání bĜemen atd. význam soustĜedČní pĜi cviþení, prožívání cvikĤ pĜíprava organismu pro rĤzné pohybové þinnosti (samostatnČ s pomocí uþitele) V návaznosti na vČdomosti a dovednosti osvojené v jiných pĜedmČtech protahovací a napínací (streþinková) cviþení (volená podle úþelu následné nebo pĜedchozí þinnosti a pohybové úrovnČ žákĤ) rychlostnČ silová cviþení (provádČná v režimu pĜevažujícího neoxidativního alaktátového metabolického krytí) po dobu 5 – 15 minut s maximální intenzitou s intervaly odpoþinku kolem 2 minut vytrvalostní cviþení (provádČná v režimu pĜevažujícího oxidativního metabolického krytí) po dobu nad 10 - 15 minut mírnou intenzitou cviþení pro rozvoj kloubní pohyblivosti (flexibility) a pohybové obratnosti cviþení dechová cviþení kompenzaþní (po statické práci vsedČ, vstoje a po jiné jednostranné zátČži) cviþení pro správné držení tČla v rĤzných polohách (pracovních a cviþebních) cviþení vyrovnávací - korektivní (podle úrovnČ oslabení nebo ohrožení jednotlivých žákĤ) psychomotorická cviþení cviþení motivaþní, tvoĜivá, dobrodružná, napodobivá aj. námČty pro cviþení v jiných pĜedmČtech (obsah, možný hudební doprovod se mČní podle vČku žákĤ) cviþení pro pĜípravu organismu pĜed rĤznými druhy pohybových þinností cviþení pro "každý den" (podle vČku žákĤ) V tomto tématu lze tČžko zachytit rozšiĜující uþivo, které je založeno na provádČní stejné þinnosti na vyšší úrovni, v nových modifikacích apod. Co by mČl žák umČt (vČdČt)
chápe, že rĤzná cviþení mají rĤzné úþinky (s pomocí uþ. se o tom prakticky pĜesvČdþuje) ví o svých pohybových pĜednostech a nedostatcích a s pomocí uþitele a rodiþĤ je ovlivĖuje zná zásady správného sezení, držení tČla ve stoji, dýchání ví, jak odstranit cviþením únavu pĜi výuce (s pomocí uþitele) pravidelnČ zaĜazuje do svého režimu (ve škole a doma) zdravotní cviþení a vhodné pohybové þinnosti osvojené pĜi TV (podle rad uþitele a rodiþĤ) 245
TČlesná výchova
TČlesná výchova
Podle potĜeby je v tomto tématu využíváno rĤzné náĜadí a náþiní, cviky na místČ i z místa, þinnosti jednotlivcĤ, dvojic atd.
Podle potĜeby je v tomto tématu využíváno rĤzné náĜadí a náþiní, cviky na místČ i z místa, þinnosti jednotlivcĤ, dvojic atd.
3. - 5. roþník
6. - 9. roþník
Uþivo
Uþivo
základní pojmy spojené s jednotlivými druhy, cviþení osvojovanými þinnostmi, základními polohami a pohyby (postupnČ se rozvíjí podle úrovnČ žákĤ) základní význam jednotlivých druhĤ cviþení a jejich použití v denním režimu správné držení tČla pĜi práci vsedČ, vstoje, pĜi zvedání bĜemen atd. význam soustĜedČní pĜi cviþení, prožívání cvikĤ pĜíprava organismu pro rĤzné pohybové þinnosti (samostatnČ s pomocí uþitele) konkrétní úþinky jednotlivých druhĤ cviþení základní technika jednotlivých cvikĤ zpĤsoby rozvoje kondiþních a koordinaþních pĜedpokladĤ podstata únavy, jednostranné zátČže a svalové nerovnováhy vhodné podmínky pro jednotlivé druhy cviþení (ve škole, doma) základní zpĤsoby kontroly jednotlivých cviþení (zrcadlo, spolužák, pocity atd.)
základní pojmy spojené s jednotlivými druhy, cviþení osvojovanými þinnostmi, základními polohami a pohyby (postupnČ se rozvíjí podle úrovnČ žákĤ) základní význam jednotlivých druhĤ cviþení a jejich použití v denním režimu správné držení tČla pĜi práci vsedČ, vstoje, pĜi zvedání bĜemen atd. význam soustĜedČní pĜi cviþení, prožívání cvikĤ pĜíprava organismu pro rĤzné pohybové þinnosti (samostatnČ s pomocí uþitele) konkrétní úþinky jednotlivých druhĤ cviþení základní technika jednotlivých cvikĤ zpĤsoby rozvoje kondiþních a koordinaþních pĜedpokladĤ podstata únavy, jednostranné zátČže a svalové nerovnováhy vhodné podmínky pro jednotlivé druhy cviþení (ve škole, doma) další zpĤsoby kontroly a korekce jednotlivých cviþení využití audiovizuální techniky
V návaznosti na vČdomosti a dovednosti osvojené v jiných pĜedmČtech protahovací a napínací (streþinková) cviþení (volená podle úþelu následné nebo pĜedchozí þinnosti a pohybové úrovnČ žákĤ) rychlostnČ silová cviþení (provádČná v režimu pĜevažujícího neoxidativního alaktátového metabolického krytí) po dobu 5 – 15 minut s maximální intenzitou s intervaly odpoþinku kolem 2 minut vytrvalostní cviþení (provádČná v režimu pĜevažujícího oxidativního metabolického krytí) po dobu nad 10 - 15 minut mírnou intenzitou cviþení pro rozvoj kloubní pohyblivosti (flexibility) a pohybové obratnosti cviþení dechová cviþení kompenzaþní (po statické práci vsedČ, vstoje a po jiné jednostranné zátČži) cviþení pro správné držení tČla v rĤzných polohách (pracovních a cviþebních) cviþení vyrovnávací - korektivní (podle úrovnČ oslabení nebo ohrožení jednotlivých žákĤ) psychomotorická cviþení cviþení motivaþní, tvoĜivá, dobrodružná, napodobivá aj. námČty pro cviþení v jiných pĜedmČtech (obsah, možný hudební doprovod se mČní podle vČku žákĤ) cviþení pro pĜípravu organismu pĜed rĤznými druhy pohybových þinností cviþení pro "každý den" (podle vČku žákĤ) RozšiĜující uþivo individuální soubory cviþení pro rozvoj zdatnosti nebo korekci zdravotního oslabení Co by mČl žák umČt (vČdČt) zná základní nevhodné þinnosti, které ohrožují jeho zdraví zná základní zpĤsoby rozvoje kondiþních a koordinaþních pĜedpokladĤ a snaží se o zvyšování jejich úrovnČ (s pomocí uþitele, rodiþĤ i samostatnČ) zná nČkolik základních cvikĤ z každé osvojované oblasti a dovede je s pomocí uþitele seĜadit do ucelené sestavy dovede prožívat cviþení a soustĜedit se na správné a pĜesné provedení pohybu dovede tvoĜivČ zacházet s pohybovými dovednostmi a vytváĜet vlastní pohybové pĜedstavy 246
V návaznosti na vČdomosti a dovednosti osvojené v jiných pĜedmČtech protahovací a napínací (streþinková) cviþení (volená podle úþelu následné nebo pĜedchozí þinnosti a pohybové úrovnČ žákĤ) rychlostnČ silová cviþení (provádČná v režimu pĜevažujícího neoxidativního alaktátového metabolického krytí) po dobu 5 – 15 minut s maximální intenzitou s intervaly odpoþinku kolem 2 minut vytrvalostní cviþení (provádČná v režimu pĜevažujícího oxidativního metabolického krytí) po dobu nad 10 - 15 minut mírnou intenzitou cviþení pro rozvoj kloubní pohyblivosti (flexibility) a pohybové obratnosti cviþení dechová cviþení kompenzaþní (po statické práci vsedČ, vstoje a po jiné jednostranné zátČži) cviþení pro správné držení tČla v rĤzných polohách (pracovních a cviþebních) cviþení vyrovnávací - korektivní (podle úrovnČ oslabení nebo ohrožení jednotlivých žákĤ) psychomotorická cviþení cviþení motivaþní, tvoĜivá, dobrodružná, napodobivá aj. námČty pro cviþení v jiných pĜedmČtech (obsah, možný hudební doprovod se mČní podle vČku žákĤ) cviþení pro pĜípravu organismu pĜed rĤznými druhy pohybových þinností cviþení pro "každý den" (podle vČku žákĤ) Co by mČl žák umČt (vČdČt) zná bezpeþnČ základní zpĤsoby rozvoje pohybových pĜedpokladĤ i korekce svalových oslabení a dovede je pĜevážnČ samostatnČ využívat zná základní cviky a sestavy pro rĤzné úþely a dovede je pĜevážnČ samostatnČ využít v denním režimu dovede se pĜipravit samostatnČ pro rĤznou pohybovou þinnost umí si vytvoĜit vhodné prostĜedí pro cviþení nebo relaxaci a využít i hudebního nebo rytmického doprovodu
247
TČlesná výchova
RozšiĜující uþivo
TČlesná výchova
3. - 5. roþník
individuální soubory cviþení pro rozvoj zdatnosti nebo korekci zdravotního oslabení cviþení po nároþné duševní þinnosti cviþení pro kompenzaci zátČže rĤzných profesí
Gymnastika 1. a 2. roþník Uþivo pojmy: základní cviþební polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu, názvy používaného náĜadí a náþiní vhodné obleþení pro gymnastiku základní bezpeþnostní pravidla pĜi gymnastickém cviþení svalové napČtí a uvolnČní celého tČla a jeho þástí gymnastické držení tČla soustĜedČní na cviþení prĤpravná gymnastická cviþení Akrobacie prĤpravná cviþení pro zvládnutí kotoulu (vpĜed) kotoul prĤpravná cviþení pro zvládnutí kotoulu vzad kotoul vzad PĜeskok prĤpravná cviþení pro nácvik gymnastického odrazu z trampolínky skoky prosté odrazem snožmo z trampolínky výskok do vzporu dĜepmo na sníženou švédskou bednu odrazem z trampolínky Hrazda (jiné stavebnicové náĜadí se stejnou funkcí) ruþkování ve visu prĤpravná cviþení pro pĜešvihy ze shybu stojmo Kladinka chĤze s dopomocí Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ. Co by mČl žák umČt (vČdČt) ví, že gymnastika obsahuje základní druhy cviþení, které napomáhají ke správnému držení tČla, ovlivĖování pohyblivosti, obratnosti a síly zná alespoĖ pasivnČ základní pojmy osvojovaných cvikĤ a dovede pojmenovat základní gymnastické náĜadí a náþiní ví, že pĜi zpevnČní tČla se provádČjí gymnastická cviþení snáze umí kotoul, prosté skoky snožmo z trampolínky a zvládá základy gymnastického odrazu
248
Uþivo Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. pojmy: základní cviþební polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu, názvy používaného náĜadí a náþiní (aktivnČ) základní záchrana a dopomoc pĜi gymnastickém cviþení prĤpravná cviþení pro ovlivĖování, pohyblivosti, obratnosti, síly, rychlosti a koordinace pohybĤ atd. (s širším spektrem náþiní) Akrobacie kotoul vpĜed a jeho modifikace kotoul vzad a jeho modifikace prĤpravná cviþení pro zvládnutí stoje na rukou stoj na rukou (s dopomocí) akrobatické kombinace PĜeskok prĤpravná cviþení pro nácvik gymnastického odrazu z mĤstku pĜeskok 2 - 4 dílĤ bedny odrazem z trampolínky roznožka pĜes kozu našíĜ odrazem z mĤstku, trampolínky skrþka pĜes kozu (bednu) našíĜ odrazem z mĤstku, trampolínky Hrazda shyb stojmo - odrazem pĜešvih do vzporu vzadu stojmo - stoj shyb stojmo - pĜešvihy do svisu stĜemhlav (svisu závČsem levou - pravou v podkolení) a zpČt do stoje ze svisu stojmo - náskok do vzporu - sešin kombinace cvikĤ Kladinka chĤze bez dopomoci Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ. Co by mČl žák umČt (vČdČt)
zvládá základní pojmy aktivnČ umí poskytnout základní dopomoc a záchranu pĜi cviþení ví, že gymnastika je založena na pĜesném provádČní pohybĤ a snaží se o to umí kotoul vĜed, vzad a stoj na rukou (s dopomocí) i ve vazbách umí roznožku a skrþku pĜes náĜadí odpovídající výšky
6. - 9. roþník Uþivo Poznatky a þinnosti pĜedchozích etap jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. pojmy: odvozené cviþební polohy, postoje a pohyby þástí tČla ve shodČ s osvojovanými cviþebními tvary záchrana a dopomoc i pĜi nároþnČjších cvicích 249
TČlesná výchova
gymnastka v domácích podmínkách gymnastické soutČže, estetika gymnastického cviþení prĤpravná cviþení zapojení žákĤ do Ĝízení a samostatného hodnocení kvality
Akrobacie kotoul letmo kotoul vzad do zášvihu, stoje na rukou stoj na lopatkách, stoj na rukou i s výdrží (samostatnČ) pĜemet stranou (vlevo, vpravo) rovnovážné polohy v postojích skoky na místČ a z místa (pĜedevším D) PĜeskoky skoky odrazem z trampolínky (prosté, s pohyby nohou, s obraty) roznožka pĜes kozu (bednu) našíĜ, nadél i s oddáleným odrazem skrþka pĜes kozu (bednu) našíĜ i s oddáleným odrazem
TČlesná výchova
odboþka pĜes bednu našíĜ Hrazda doskoþná komíhání ve svisu (CH) výmyk tahem - sešin (CH) toþ jízdmo Bradla po boky ruþkování ve vzporu (CH) komíhání ve vzporu - zánožka, pĜednožka i s obratem (CH) kotoul (CH) stoj na ramenou zákmihem i tahem (CH) Kruhy komíhání ve svisu svis vznesmo, stĜemhlav houpání s obraty u pĜedhupu a záhupu, u záhupu seskok
Hrazda po þelo náskok do vzporu - zákmihem seskok, sešin výmyk (odrazen jednonož, obounož) pĜešvihy únožmo ve vzporu podmet
Rytmické a kondiþní gymnastické þinnosti s hudbou, tanec
Kladina 1 m (pĜevážnČ D) rĤzné druhy chĤze s doprovodnými pohyby paží a obraty rovnovážné polohy náskoky, seskoky (na vhodnou podložku) klus, poskoky jednoduché vazby a sestavy
základní pojmy spojené s hudebním a rytmickým doprovodem, osvojovanými prvky a používaným náþiním vhodné obleþení a obutí pro tanec a gymnastické þinnosti s hudbou zásady bezpeþnosti pĜi gymnastických þinnostech s hudbou a tanci soustĜedČní na hudební a rytmický doprovod, vnímání a prožívání rytmu, tempa a melodie základní estetický pohyb tČla a jeho þástí (chĤze, bČh, poskoky, obraty, pohyby rĤzných þástí tČla) rytmizovaný pohyb nápodoba pohybem tvoĜivé vyjádĜení rytmu a melodie pohybem tance založené na taneþní chĤzi a bČhu (klusu) Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ.
1. a 2. roþník Uþivo
Co by mČl žák umČt (vČdČt) zná aktivnČ osvojované pojmy zvládá bezpeþnČ záchranu a dopomoc pĜi osvojovaných cvicích umí cviþit podle slovních pokynĤ, pĜíp. grafického návodu dovede stoj na rukou, pĜemet stranou, roznožku, skrþku pĜes náĜadí odpovídající výšky, výmyk a pĜešvihy ve vzporu na hrazdČ, podmet, dívky základní cviþební prvky na kladinČ dovede s osvojených cvikĤ pĜipravit krátké sestavy a zacviþit je dovede využívat gymnastické cviky pro rozvoj své zdatnosti a pro správné držení tČla
RozšiĜující uþivo Akrobacie pĜemet vpĜed pĜemet vzad rondat salto vpĜed (odrazem z mĤstku nebo trampolínky) pĜešvihy skrþmo, odboþmo ve vzporu ležmo, kola únožmo (CH) akrobatická cviþení ve dvojicích a ve skupinách
Co by mČl žák umČt (vČdČt)
ví, že cviþení s hudebním a rytmickým doprovodem þi zpČvem pĜináší radost umí pojmenovat základní postoje, pohyby, kroky, konkrétní osvojované tance zvládá základní estetické držení tČla (snaží se o to) umí vyjádĜit jednoduchou melodii, rytmus a hlasitost doprovodu pohybem umí 2 - 3 základní taneþky založené na taneþní chĤzi a bČhu
3. - 5. roþník Uþivo Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. názvy základních lidových a umČlých tancĤ
PĜeskoky skrþka pĜes kozu nadél (D) skrþka pĜes bednu nadél (CH) 250
251
TČlesná výchova
základní hudebnČ pohybové vztahy (rytmus, tempo, takt, melodie) držení partnerĤ pĜi rĤzných tancích vzájemné chování pĜi tanci základy estetického pohybu tČla a jeho þástí v rĤzných polohách zmČny poloh, obmČny tempa a rytmu základy cviþení s náþiním (šátek, míþ aj.) pĜi hudebním nebo rytmickém doprovodu základní taneþní krok 2/4, 3/4 základní tance založené na kroku poskoþném, pĜísunném, pĜemČnném Jako rozšiĜující mĤže být vy užito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ.
Co by mČl žák umČt (vČdČt) ví, že cviþení s hudbou má své zdravotní a relaxaþní úþinky na organismus zná názvy nČkterých základních lidových a umČlých tancĤ, umí pojmenovat osvojované þinnosti i cviþební náþiní snaží se samostatnČ o estetické držení tČla umí poznat hezký a nezvládnutý pohyb dovede pohybem vyjadĜovat výraznČ rytmický a melodický doprovod nestydí se pĜi tanci se žákem opaþného pohlaví umí nČkolik lidových tancĤ, valþíkový a polkový krok
6. - 9. roþník
TČlesná výchova
zvládá základy aerobního cviþení s hudbou (pĜedevším D) RozšiĜující uþivo (pĜevážnČ D)
cviþení s kuželi základy jazzgymnastického pohybu step aerobik (s využitím bedýnek) rubberband (aerobik s gumovými proužky) fitbal (aerobik s velkými gumovými míþi) ropico (aerobik se švihadly) kalanetika break dance aj. pokusy o samostatné pohybové skladby (s pomocí uþitele)
Úpoly 1. a 2. roþník Uþivo V rámci témat "Pohybové hry" a PrĤpravná kondiþní...cviþení je možné zaĜazovat prĤpravné pĜetahy a pĜetlaky.
3. - 5. roþník
Uþivo Poznatky a þinnosti pĜedchozích etap jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím
uþivem. rĤzné druhy pohybu s hudebním a rytmickým doprovodem (tanec, balet, pohybové skladby, aerobní a jiné formy cviþení) význam jednotlivých forem pro správné držení tČla, estetiku, spoleþenský kontakt, zdatnost, odpoþinek specifika hygieny a bezpeþnosti pĜi osvojovaných formách cviþení s hudbou základy tvorby jednoduchých pohybových skladeb, výbČr vhodného hudebního a rytmického doprovodu technika pohybĤ (kroky, skoky, obraty, cviky rovnováhy) technika pohybĤ s náþiním (alespoĖ dva druhy - švihadlo, závoj, míþ, stuha, tamburína) vyjádĜení dynamiky pohybem - jednoduché pohybové etudy vlastní pohybová improvizace na hudební a rytmický doprovod technika tancĤ (kroky, držení, pohyby - výbČr z lidových, spoleþenských, diskotékových, country a jiných tancĤ) aerobní gymnastika bez náþiní a náĜadí Uþivo je urþeno pĜedevším D. Co by mČl žák umČt (vČdČt) chápe zdravotnČ pohybové i kulturnČ estetické funkce pohybu s hudebním a rytmickým doprovodem zná základní druhy cviþení a pohybu s hudbou umí rozlišit estetický a neestetický pohyb a naznaþit jeho pĜíþiny ovládá základní cviþení alespoĖ se dvČma druhy náþiní (D) umí 2 - 3 tance z osvojovaných skupin 252
Uþivo V rámci témat "Pohybové hry" a PrĤpravná, kondiþní...cviþení je možné zaĜazovat pohybové þinnosti z celé škály prĤpravných úpolĤ a zdĤrazĖovat význam vhodné aktivní obrany a pĜípravy na ni. Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ.
6. - 9. roþník Uþivo význam úpolových sportĤ pro sebeobranu a brannost základní pojmy osvojovaných þinností, názvy úpolových sportĤ, výstroje, vybavení základní filozofie bojových a sebeobranných þinností, právní aspekty využití a zneužití úpolových þinností základní principy uvolĖování a zpevĖování tČla a jeho þástí, uvČdomování si tČžištČ, správného dýchání a pĜenosu energie zásady bezpeþnosti pĜi úpolových cviþeních PrĤpravné úpoly pĜetahy, pĜetlaky, úpolové odpory pády (vzad skulením do kolébky, kotoulem pĜes rameno (stranou, pĜevalem), navazování pádĤ stĜehové postoje, držení a pohyb v postojích, odpory v nich držení soupeĜe na zemi, boj o únik z držení na zemí (CH) Judó obrana proti objetí zpĜedu 253
TČlesná výchova
Co by mČl žák umČt (vČdČt)
obrana proti škrcení obrana proti úchopĤm zápČstí poraz ógoši Aikidó obrana proti pĜidržení paže (výkruty, vytoþení zápČstí) Co by mČl žák umČt (vČdČt)
TČlesná výchova
uvČdomuje si význam sebeobranných þinností a své možnosti ve stĜetu s protivníkem uvČdomuje si následky zneužití bojových þinností a chová se v duchu fair play dovede pojmenovat osvojované þinnosti zvládá základní postoje, úchopy a vyproštČní z držení
ví, že bČhy, skoky a hody jsou vedle plavání nejvhodnČjšími pĜirozenými þinnostmi, které všestrannČ ovlivĖují organismus žáka zná základní pojmy související s bČhem, skokem do dálky a hodem, dovede pojmenovat základní atletické disciplíny zná základní pravidla bezpeþnosti pĜi atletických þinnostech a za pomoci uþitele je dodržuje zvládá základní techniku bČhu, skoku do dálky a hodu míþkem Poznámka: Jako základní test pro bČžeckou vytrvalost žákĤ této vzdČlávací etapy se doporuþuje bČh na 600 m, pro bČžeckou rychlost bČh na 30 - 50 m.
3. - 5. roþník
RozšiĜující uþivo
Uþivo
další sebeobranné þinnosti
Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. pojmy: základní disciplíny, þásti bČžecké dráhy a skokanských sektorĤ, pomĤcky pro mČĜení výkonĤ, úpravu doskoþištČ základy techniky bČhĤ, skokĤ a hodĤ startovní povely základní zpĤsoby mČĜení a zaznamenávání výkonĤ prĤpravná cviþení pro jednotlivé atletické þinnosti
Judó obrana proti seku shora Karatedó pĜímý úder rovnostranný vrchní, vnČjší kryt kop vpĜed
BČh bČžecká abeceda rychlý bČh do 60 m vytrvalý bČh do 1000 m na dráze (technika bČhu) bČh v terénu až do 15 minut nízký start (na povel) i z blokĤ, polovysoký start
Atletika 1. a 2. roþník Uþivo
pojmy: základní pojmy týkající se bČhĤ, skokĤ a hodĤ, názvy þástí atletického hĜištČ zjednodušené startovní povely a signály vhodné obleþení pro atletické þinnosti základy bezpeþnosti pĜi atletických þinnostech prĤpravná cviþení pro ovlivĖování bČžecké rychlosti, bČžecké vytrvalosti, odrazové síly a obratnosti
BČh rychlý bČh na 20 až 60 m motivovaný bČh v terénu až do 10 minut (bČh prokládaný chĤzí, souvislý bČh podle úrovnČ žákĤ) základy nízkého a polovysokého startu Skok skok do dálky z rozbČhu - odraz z pásma širokého 50 cm (ze 3 až 4 dvojkrokĤ) spojení rozbČhu s odrazem Hod hod míþkem z místa, chĤze Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ.
254
Skok skok do dálky z rozbČhu - postupnČ odraz z bĜevna (5 až 7 dvojkrokĤ) skok do výšky (skrþný, stĜižný) z krátkého rozbČhu rozmČĜení rozbČhu Hod hod míþkem z rozbČhu spojení rozbČhu s odhodem Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ. Co by mČl žák umČt (vČdČt) chápe význam vytrvalostního bČhu pro rozvoj zdatnosti a snaží se ho spontánnČ i uvČdomČle Ĝadit do pohybového režimu (s pomocí uþ. a rodiþĤ) zná aktivnČ základní osvojované pojmy umí zmČĜit a zapsat výkony v osvojovaných disciplínách zvládá základní techniku skoku do výšky umí upravit doskoþištČ, pĜipravit start bČhu (þára, bloky) a vydat povely pro start
255
TČlesná výchova
6. - 9. roþník Uþivo Poznatky a þinnosti pĜedchozích etap jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. pojmy: olympijské disciplíny, názvy náþiní i neosvojovaných disciplín základní pravidla atletických soutČží, rozhodování o umístČní ve skocích, hodech atd. základy organizace soutČží základy techniky dalších osvojovaných disciplín prĤpravná cviþení pro jednotlivé atletické þinnosti BČh speciální bČžecká cviþení rychlý bČh do 100 m vytrvalý bČh na dráze do 2000 m (D) a 3000 m (CH) bČh v terénu až do 20 minut štafetová pĜedávka, bČh v zatáþce Skok skok do dálky z optimálního rozbČhu skok do výšky (flop) - pĜi vhodných podmínkách Hod koulaĜská gymnastika, vrh z místa, sun, spojení sunu a vrhu vrh koulí - D do 3 kg, CH do 5 kg
chápe význam atletiky jako vhodné prĤpravy pro jiné sporty umí zorganizovat jednoduchou soutČž a zmČĜit a zapsat potĜebné výkony zvládá úpravu jednotlivých soutČžních sektorĤ zná základní startovní povely zvládá základní techniku vrhu koulí
RozšiĜující uþivo
pĜekážkový a štafetový bČh prĤprava pro hody s otoþkou skok do výšky (valivý zpĤsob) atletický þtyĜboj (sprint, vytrvalostní bČh, skok do dálky nebo do výšky, hod míþkem n. koulí) využití poþítaþe pro evidenci a hodnocení výsledkĤ
Pohybové hry a netradiþní pohybové þinnosti 1. a 2. roþník Uþivo
pohybové hry pro osvojování rĤzných zpĤsobĤ lokomoce pohybové hry pro manipulaci s rĤzným náþiním (podle vyspČlosti žákĤ) pohybové hry pro ovlivĖování kondiþních a koordinaþních pĜedpokladĤ - bioenergetické kapacity organizmu pohybové hry pro zdokonalování nových pohybových dovedností (jako souþást jednotlivých témat) pohybové hry soutČživé a bojové (podle vyspČlosti žákĤ) pohybové hry pro rozvoj pohybové pĜedstavivosti a tvoĜivosti (na základČ pohádek, vyprávČní, pojmĤ, pocitĤ, pĜedstav) pohybové hry kontaktní (pro prociĢování vzájemné energie, blízkosti) pohybové hry se specifickým úþinkem (vyrovnávacím, relaxaþním, motivaþním aj.) Jednotlivé druhy pohybových her jsou rozvíjeny na základČ pohybových dovedností, zkušeností a zájmu žákĤ. Co by mČl žák umČt (vČdČt) ví, že hra pĜináší radost a pĜíjemné zážitky zná nČkteré pohybové hry a je schopen je hrát se spolužáky i mimo tČlesnou výchovu uvČdomuje si možná nebezpeþí pĜi hrách a snaží se jim za pomoci uþitele zabránit uvČdomuje si, že lze pohyb spojovat s hudbou, rytmem, pĜíbČhem (slovem), pĜedstavou, zkušeností umí k pohybové hĜe využít i hraþky a jiné pĜedmČty než tČlocviþné náþiní
3. - 5. roþník Uþivo
Co by mČl žák umČt (vČdČt)
TČlesná výchova
základní pojmy související s osvojovanými hrami a používaným náþiním základní organizaþní povely pro realizaci her základní pravidla osvojovaných her bezpeþnost pĜi rĤzných druzích her a v rĤzných podmínkách využití pĜedmČtĤ denní potĜeby k pohybovým hrám 256
Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. základní pojmy související s funkcemi her, pravidly a používaným náþiním variace her jednoho druhu využití pĜírodního prostĜedí pro pohybové hry využití netradiþního náþiní a námČty na pĜípravu vlastního náþiní pohybové hry pro osvojování rĤzných zpĤsobĤ lokomoce pohybové hry pro manipulaci s rĤzným náþiním (podle vyspČlosti žákĤ) pohybové hry pro ovlivĖování kondiþních a koordinaþních pĜedpokladĤ - bioenergetické kapacity organizmu pohybové hry pro zdokonalování nových pohybových dovedností (jako souþást jednotlivých témat) pohybové hry soutČživé a bojové (podle vyspČlosti žákĤ) pohybové hry pro rozvoj pohybové pĜedstavivosti a tvoĜivosti (na základČ pohádek, vyprávČní, pojmĤ, pocitĤ, pĜedstav) pohybové hry kontaktní (pro prociĢování vzájemné energie, blízkosti) pohybové hry se specifickým úþinkem (vyrovnávacím, relaxaþním, motivaþním aj.) Jednotlivé druhy pohybových her jsou rozvíjeny na základČ pohybových dovedností, zkušeností a zájmu žákĤ. Co by mČl žák umČt (vČdČt) chápe, že jsou pohybové hry s rĤzným zamČĜením a úþelem zná minimálnČ 10 - 20 rĤzných pohybových her a ví jaké je jejich zamČĜení dovede samostatnČ vytváĜet pohybové hry, hledat varianty známých her 257
TČlesná výchova
TČlesná výchova
umí pohybovČ vyjádĜit pĜedmČt, bytost, zvíĜe, tvar, náladu umí si pro pohybovou hru vytvoĜit nové náþiní (samostatnČ nebo s pomocí rodiny, uþitele)
Sportovní hry
6. - 9. roþník
1. a 2. roþník
Uþivo
Uþivo
Poznatky a þinnosti pĜedchozích etap jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. základní principy pro Ĝízení a rozhodování pohybových her význam pohybových her pro ovlivĖování pohybových pĜedpokladĤ a osob. vlastností žáka úkoly vyplývající z herních funkcí a rolí ve hĜe radost ze hry, prožitek, spolupráce: nejvyšší cíl pohybových her samostatnČ navržené a vyrobené (upravené) náþiní pohybové hry pro osvojování rĤzných zpĤsobĤ lokomoce pohybové hry pro manipulaci s rĤzným náþiním (podle vyspČlosti žákĤ) pohybové hry pro ovlivĖování kondiþních a koordinaþních pĜedpokladĤ - bioenergetické kapacity organizmu pohybové hry pro zdokonalování nových pohybových dovedností (jako souþást jednotlivých témat) pohybové hry soutČživé a bojové (podle vyspČlosti žákĤ) pohybové hry pro rozvoj pohybové pĜedstavivosti a tvoĜivosti (na základČ pohádek, vyprávČní, pojmĤ, pocitĤ, pĜedstav) pohybové hry kontaktní (pro prociĢování vzájemné energie, blízkosti) pohybové hry se specifickým úþinkem (vyrovnávacím, relaxaþním, motivaþním aj.) Jednotlivé druhy pohybových her jsou rozvíjeny na základČ pohybových dovedností, zkušeností a zájmu žákĤ.
základní pojmy spojené s osvojovanými þinnostmi, náþiním, obleþením pro sportovní hry a þástmi sportovního hĜištČ základní sportovní hry základy bezpeþnosti a hygieny pĜi sportovních hrách držení míþe jednoruþ a obouruþ manipulace s míþem odpovídající velikosti a hmotnosti (na místČ a v pohybu, vyvolenou i opaþnou rukou, nohou) základní pĜihrávky rukou a nohou (vyvolenou i opaþnou) Uþivo je využíváno spíše jako souþást témat "PrĤpravná, kondiþní..cviþení" a "Pohybové hry".
Co by mČl žák umČt (vČdČt)
3. - 5. roþník
chápe význam pohybových her pro navazování a upevĖování mezilidských kontaktĤ snaží se o fair play jednání pĜi hrách, má radost ze hry, ne z prohry jiného umí nČkolik her z každé skupiny, dovede je zorganizovat a samostatnČ Ĝídit uvČdomuje si, že ne každá hra je vhodná pro urþitý vČk, poþet hráþĤ, konkrétní složení hráþĤ, prostĜedí atd. umí pohybem vyjadĜovat nálady, city, myšlenky atd. umí využívat pro pohybové hry pĜírodního prostĜedí zná základní zásady bezpeþnosti pĜi pohybových hrách v rĤzném prostĜedí umí si vyrobit a využít nové náþiní podle úþelu cviþení
RozšiĜující uþivo jízda na koleþkových bruslích jízda na scateboardu aj.
258
Co by mČl žák umČt (vČdČt) zná základní pojmy oznaþující používané náþiní, osvojované dovednosti, þásti hĜištČ a nejznámČjší sportovní hry zvládá základní zpĤsoby házení a chytání míþe (jiného náþiní) odpovídající velikosti a hmotnosti chápe þinnosti s míþem jako vhodné a emotivní þinnosti a využívá je v pohybovém režimu (za pomoci uþitele, rodiþĤ) Škola vybírá podle podmínek minimálnČ dvČ hry. Doporuþují se i softball, korfbal, ringo, florbal, lední hokej, ringet, tenis, stolní tenis, lakros aj.
Uþivo Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. základní pojmy osvojovaných þinností, základní oznaþení a vybavení hĜišĢ, základní role ve hĜe, pravidla zjednodušených sportovních her (miniher) základní spolupráce ve hĜe základní organizace utkání - losování, zahájení, poþítání skóre, ukonþení utkání vhodné obutí a obleþení pro sportovní hry prĤpravné sportovní hry, utkání podle zjednodušených pravidel (minifotbal, minibasketbal, miniházená) udržet míþ pod kontrolou družstva, dopravit míþ z obranné poloviny na útoþnou a zakonþit stĜelbou, Ĝešit situaci jeden proti jednomu pĜihrávka jednoruþ a obouruþ (vrchní, trþením), pĜihrávka vnitĜním nártem (po zemi, obloukem) pohyb s míþem a bez míþe, zastavení chytání míþe jednoruþ a obouruþ, tlumení míþe vnitĜní stranou nohy vedení míþe (driblinkem, nohou) stĜelba jednoruþ a obouruþ na koš, stĜelba jednoruþ ze zemČ na branku, stĜelba vnitĜním nártem na branku (z místa i z pohybu, vyvolenou rukou, nohou) Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ. 259
TČlesná výchova
Co by mČl žák umČt (vČdČt) uvČdomuje si význam sportovních her pro dovedností a herního myšlení (tvoĜivosti) zná základní pojmy osvojovaných þinností zvládá konkrétní hry se zjednodušenými pravidly a dovede je využívat (samostatnČ nebo za pomoci uþitele) dovede zaznamenat výsledek a pomáhat pĜi rozhodování zvládá elementární herní þinnosti jednotlivce a umí je využít v základních kombinacích i v utkání podle zjednodušených pravidel chápe základní role a hráþské funkce v družstvu a dodržuje je v utkání (za pomoci uþitele), uplatĖuje zásady fair play jednání ve hĜe Škola vybírá podle podmínek minimálnČ dvČ hry. Doporuþují se i softball, korfbal, ringo, florbal, lední hokej, ringet, tenis, stolní tenis, lakros aj.
6. - 9. roþník Uþivo Poznatky a þinnosti pĜedchozích etap jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. význam sportovních her pro rozvoj herních dovedností, herního myšlení, improvizace herní role a funkce (brankáĜ, hráþ v poli, kapitán, rozhodþí - þasomČĜiþ, zapisovatel atd.) základní pravidla sportovních her (osvojovaných i jiných), základní smluvená gesta rozhodþích specifika bezpeþnosti a hygieny pĜi sportovních hrách pĜíprava a organizace utkání úprava rĤzných povrchĤ hĜišĢ Házená utkání základy herních systémĤ: postupný útok proti osobní obranČ, postupný útok s jedním pivotem osobní obranný systém na celém hĜišti, územní obranný systém 0:6 herní kombinace: útoþná kombinace založená na pĜihrávání, útoþná kombinace založená na pĜebíhání obranná kombinace zajišĢování, proklouzávání herní þinnosti jednotlivce: uvolĖování bez míþe, s míþem pĜihrávka vrchní jednoruþ (z místa, za pohybu, ve výskoku, po uvolnČní) stĜelba vrchní jednoruþ: (ze zemČ, z náskoku, po uvolnČní 2 - 3 kroky) obsazování s míþem a bez míþe postoj brankáĜe, vyrážení a chytání stĜel z rĤzných prostorĤ Fotbal utkání základy herních systémĤ: postupný útok, rychlý protiútok územní obrana herní kombinace: útoþná kombinace založená na pĜihrávce, útoþná kombinace založená na "pĜihraj a bČž" obranná kombinace založená na zajišĢování a pĜebírání do šíĜky a do hloubky herní þinnosti jednotlivce: výbČr místa (uvolĖování, nabíhání), obsazování prostoru 260
TČlesná výchova
zpracování míþe (pĜevzetí, tlumení), vedení míþe pĜihrávka po zemi na krátkou a stĜední vzdálenost, pĜihrávka hlavou na místČ vhazování míþe stĜelba z místa a po vedení míþe uvolĖování, obcházení soupeĜe s míþem, obsazování odebírání míþe þinnost brankáĜe (chytání a vyrážení pĜízemních a polovysokých stĜel, výkop, pĜihrávání rukou)
Basketbal utkání základy herních systémĤ: osobní obranný systém útoþný systém založený na rozestavení útoþníkĤ bez míþe kolem útoþníka s míþem herní kombinace: obranná kombinace založená na proklouzávání útoþná kombinace založená na poþetní pĜevaze útoþníkĤ, na akci "hoć a bČž" herní þinnosti jednotlivce: uvolĖování bez míþe a s míþem (driblinkem, obrátkou) pĜihrávka jednoruþ a obouruþ (na místČ a za pohybu) stĜelba jednoruþ a obouruþ z místa, rozskok, vhazování krytí útoþníka s míþem, bez míþe, prostoru Volejbal (nejlépe od 7. roþníku) utkání na zmenšeném hĜišti - 2 proti 2, 3 proti 3 atd. základy herních systémĤ: hráþ, který nepĜijímá je nahrávaþem (2:2), stĜední u sítČ nahrávaþem (3:3 - 6:6) herní kombinace: s nahrávaþem u sítČ v zónČ III postavení pĜi pĜíjmu podání herní þinnosti jednotlivce: odbití obouruþ vrchem a spodem, jednoruþ (lob, v pádu) podání spodní, vrchní pĜihrávka, nahrávka Co by mČl žák umČt (vČdČt) rozumí základním rozdílĤm mezi jednotlivými druhy sportovních her (kolektivní - individuální, brankové, síĢové, pálkovací atd.) rozumí základním pravidlĤm ovládá základy rozhodování pĜi hĜe chápe role v družstvu a jedná pĜi hĜe v duchu fair play zvládá základní údržbu náþiní a úpravu hĜištČ pĜed utkáním a po utkání zvládá základní herní þinnosti jednotlivce a kombinace a uplatĖuje je ve hĜe umí zvolit taktiku hry a dodržovat ji (za pomoci spoluhráþĤ, uþitele) RozšiĜující uþivo Házená další zpĤsoby uvolĖování, pĜihrávání (ve výskoku), stĜelby (ve výskoku, v pádu) trestný hod vyrážení míþe brankáĜem v pádu 261
TČlesná výchova
Fotbal osobní obranný systém na vlastní polovinČ hĜištČ další zpĤsoby zpracování míþe (nohou, hlavou) pĜihrávky na dlouhou vzdálenost, hlavou ve výskoku stĜelba prvním dotykem, pokutový kop chytání vysokých míþĤ, v pádu Basketbal další zpĤsoby pĜihrávek stĜelba po pohybu, ve výskoku, stĜelba pĜes hlavu trestný hod doskakování odražených míþĤ Volejbal systém každý u sítČ v zónČ II nahrávaþem (5:5 a 6:6) herní kombinace s nahrávaþem v zónČ II další postavení pĜi pĜíjmu podání odbití pĜes hlavu smeþ, jednoblok, dvojblok vrchní podání v boþ. postaven Škola vybírá podle podmínek minimálnČ dvČ hry. Doporuþují se i softball, korfbal, ringo, florbal, lední hokej, ringet, tenis, stolní tenis, lakros aj.
Plavání Uþivo tohoto tematického celku je zpravidla zaĜazováno do základní výuky ve 4. roþníku ve formČ kurzu. V pĜípadČ vhodných podmínek se doporuþuje zaĜazovat plavání i v ostatních etapách vzdČlávání.
1. a 2. roþník Uþivo V pĜípadČ vhodných podmínek je možné využívat základního uþiva z následující etapy vzdČlávání, pĜizpĤsobené úrovni žákĤ.
3. - 5. roþník Uþivo pojmy: osvojované þinnosti, názvy þástí areálu a vybavení bazénu, smluvené signály pro dorozumívání v prostĜedí bazénu základní hygiena pĜi plaveckém výcviku zásady bezpeþnosti pĜi plavání a pĜi pohybu v areálu bazénu nebezpeþí pĜi plavání na volné vodČ, základní zásady záchrany tonoucího (pĜivolání pomoci) prĤpravná cviþení na suchu (arytmická, achronická, asymetrická cviþení) prĤpravná cviþení pro seznámení s vodou, pro orientaci ve vodČ a pod vodou, pro osvojení plaveckých dovedností splývání dýchání do vody pády a skoky do vody z nízkých poloh jeden plavecký zpĤsob (z výbČru prsa, znak, kraul) plavání úsekĤ od 10 m do 100 m 262
TČlesná výchova
obrátka Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ. Co by mČl žák umČt (vČdČt) ví, že plavání je jedná z nejzdravČjších pohybových þinností umí pojmenovat základní þinnosti (plavecké zpĤsoby) ve vodČ ví, jaké jsou zásady hygieny a bezpeþnosti pĜi plavání a dovede je za pomoci uþitele a rodiþĤ uplatĖovat uvČdomuje si, že nejnebezpeþnČjší je plavání v neznámé vodČ a pĜeceĖování vlastních sil zvládá jeden plavecký styl, uplave 100 - 200 m, nebojí se vody, dovede reagovat na pĜekážku v cestČ (plavce) a dosáhne bĜehu z kteréhokoli místa v bazénu Platí v pĜípadČ, že bylo plavání zaĜazeno do tematického plánu konkrétní tĜídy.
6. - 9. roþník Uþivo Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. význam plavání pro zdraví, regeneraci sil a zvyšování zdatnosti základní plavecké disciplíny a základní pravidla plaveckých závodĤ záchrana tonoucího a dopomoc unavenému plavci, dýchání s úst do úst (s pomocí znalostí z jiných pĜedmČtĤ) specifika hygieny - péþe o pleĢ, o nohy, plavání a menstruace (D) prohloubení adaptace na vodní prostĜedí (rytmické dýchání, rĤzné pohyby ve splývavé poloze, potápČní a lovení pĜedmČtĤ (do 10 s a do 2 m) další plavecký styl (aby žák zvládal jeden na prsou a jeden naznak) startovní skok z bloku plavání úsekĤ od 10 m do 200 m souvislé plavání na vytrvalost Specifické dovednosti šlapání vody (30 s - 60 s) zmČny smČru plavání tažení pĜedmČtĤ a dopomoc unavenému plavci pády a seskoky do hloubky - prkno 1 m Co by mČl žák umČt (vČdČt) uvČdomuje si zdravotní a rozvojový význam plavání zná základní pojmy i neosvojovaných þinností a disciplín zvládá 1 - 2 plavecké styly, startovní skok a obrátku dovede pomoci pĜi záchranČ tonoucího a poskytnout dýchání z úst do úst (v návaznosti na jiné pĜedmČty) dovede zmČĜit a zaznamenat základní plavecké výkony Platí v pĜípadČ, že bylo plavání zaĜazeno do tematického plánu konkrétní tĜídy.
RozšiĜující uþivo startovní skok a obrátka podle plaveckého stylu plavání do 800 m - 1000 m 263
TČlesná výchova
TČlesná výchova
Co by mČl žák umČt (vČdČt)
štafetové plavání plavání pod hladinou (do 10 až 25 m) skok "do neznámé vody" tažení a nesení pĜedmČtĤ kombinace þinností prvky synchronizovaného plavání základy vodního póla
Bruslení
uvČdomuje si zdravotní a kondiþní význam pohybu na bruslích zná zásady bezpeþnosti jízdy na bruslích a Ĝídí se jimi (s pomocí uþitele, rodiþĤ) dovede se samostatnČ pĜipravit pro þinnosti na ledČ (obleþení, obutí) zvládá jízdu vpĜed se schopností reagovat na pohyb jiného bruslaĜe zpomalením, zastavením nebo zmČnou smČru jízdy Platí v pĜípadČ, že bylo bruslení zaĜazeno do tematického plánu konkrétní tĜídy.
6. - 9. roþník
Uþivo tohoto tematického celku je zaĜazováno do výuky v pĜípadČ vhodných podmínek pro bruslení.
1. a 2. roþník Uþivo nebezpeþní vstupu na zamrzlou pĜírodní vodní plochu pohyb na ledu bez bruslí (odstraĖování zábran, strachu ze zamrzlé plochy) klouzání vyvolenou nohou vpĜed Co by mČl žák umČt (vČdČt) zvládá chĤzi po ledČ (s oporou, bez opory), klouzání ví, že je nebezpeþné vstupovat na zamrzlou pĜírodní plochu bez dozoru dospČlých osob Platí v pĜípadČ, že bylo bruslení zaĜazeno do tematického plánu konkrétní tĜídy. Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ.
3. - 5. roþník Uþivo Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. základní pojmy spojené s osvojovanými þinnostmi, výstrojí a výzbrojí, prostory pro bruslení zásady hygieny a bezpeþnosti pĜi pohybu na ledČ, nebezpeþí bruslení na zamrzlé pĜírodní vodní ploše vhodné a bezpeþné obleþení pro pohyb na ledČ samostatné obutí, obleþení (vzájemná pomoc) chĤze v botách s bruslemi mimo led vstup na led (s dopomocí) prĤpravná cviþení pro osvojení rovnováhy na bruslích - chĤze, skluz, dĜepy, jízda na jedné brusli, pĜednožování, zanožování, výskoky snožmo na místČ (u opory, bez opory) jízda vpĜed - dvouoporová, jednooporová, bez opory zastavení (jednostranným, oboustranným pĜívratem) zatáþení na obou bruslích jízda na rychlost do 20 m jízda na vytrvalost do 400 m Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ. 264
Uþivo Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. další pojmy spojené s osvojovanými dovednostmi a se sporty na ledČ ošetĜování bruslí a bot zpĤsoby záchrany a pĜivolání pomoci pĜi prolomení ledu na zamrzlé pĜírodní vodní ploše (v návaznosti na jiné pĜedmČty) jízda vpĜed, zastavení snožmo s pĤlobratem (hokejové) odšlapování vpĜed zatáþení pĜekládáním vpĜed jízda vzad (prĤprava, s oporou, bez opory) zmČna smČru z jízdy vpĜed do jízdy vzad jízda na vytrvalost do 800 m až 1000 m rytmizace jízdy podle hudebního doprovodu Co by mČl žák umČt (vČdČt) chápat bruslení jako vhodnou pohybovou i spoleþenskou þinnost vČdČt jak ošetĜovat brusle vČdČt, že bezpeþné je bruslení na umČlých kluzištích znát zpĤsoby pomoci (pĜivolání pomoci) pĜi prolomení ledu a ošetĜení pĜi úrazech na bruslích (s využitím poznatkĤ z dalších pĜedmČtĤ) zvládnout jízdu vpĜed i vzad, základní obrat a zastavení Platí v pĜípadČ, že bylo bruslení zaĜazeno do tematického plánu konkrétní tĜídy.
RozšiĜující uþivo
obraty (trojkový snožmo, pĜestoupením - mČsícový) zatáþení pĜekládáním vzad pĜekládání vpĜed a vzad do osmiþky jednoduchý skok (kadet) jednoduché taneþní kroky (valþík aj.) rytmizovaná jízda a jízda s hudebním doprovodem jízda v páru
Lyžování Uþivo tohoto tematického celku je zaĜazováno do základního vzdČlávání zpravidla v 7. roþníku ve formČ týdenního kurzu. V pĜípadČ vhodných materiálních a klimatických podmínek je vhodné zaĜazovat þinnosti na snČhu a lyžování i v ostatních etapách vzdČlávání. 265
TČlesná výchova
TČlesná výchova
1. a 2. roþník
6. - 9. roþník
Uþivo
Uþivo
V pĜípadČ vhodných podmínek je možné využívat základního uþiva z následující etapy vzdČlávání, pĜizpĤsobené úrovni žákĤ.
Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. pojmy související s osvojovanými dovednostmi, výstrojí a výzbrojí pro rĤzné lyžaĜské disciplíny základní pravidla lyžaĜských disciplín zásady orientace v zimní krajinČ podle mapy, zásady bezpeþnosti pĜi pohybu v neznámém terénu, chování na sjezdových a bČžeckých tratích, pokyny HS ošetĜení i tČžších poranČní v improvizovaných podmínkách, improvizovaný svoz ranČného péþe o výstroj a výzbroj stravovací a pitný režim pĜi lyžování a zimní horské túĜe obraty - pĜednožením, zanožením, pĜeskokem, výskokem
3. - 5. roþník Uþivo základní pojmy související s osvojovanými dovednostmi, specifickou výstrojí a výzbrojí, terénem základní informaþní a orientaþní znaþky zásady pohybu v zimní krajinČ (ve skupinČ, družstvu), orientace v pĜehledné krajinČ zásady bezpeþnosti pĜi lyžování zásady mazání bČžeckých a sjezdových lyží ochrana oþí a pokožky pĜed sluneþním záĜením prĤpravné þinnosti pro seznámení se snČhem nošení lyží, pĜipínání, odepínání lyží (na rovinČ, svahu) výstupy - pĜídupem, stranou, šikmo stranou, oboustranným a jednostranným odvratem obraty - pĜešlapováním, pĜívratem, odvratem BČžecký výcvik odšlapování, bruslení (na rovinČ z mírného svahu) chĤze skluzem, sunem jízda odpichem soupaž pĜejíždČní terénních nerovností (na rovinČ, mírném svahu) brzdČní a zastavování (jednostranným a oboustranným pĜívratem) bČh stĜídavý dvoudobý jízda v mírnČ až stĜednČ nároþném terénu (do 15 km) Sjezdový nácvik odšlapování, bruslení pĜejíždČní terénních nerovností brzdČní jednostranným a oboustranným pĜívratem vlnovka (mírná, zvýraznČná) základní kroþný oblouk (otevĜený, zavĜený) stĜední jízda v brankách, sjíždČní upraveného svahu jízda na vleku Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ. Co by mČl žák umČt (vČdČt) uvČdomuje si význam pohybu v zimní krajinČ pro zdraví zná základní pojmy, smluvené znaþky, signály, zásady pohybu v zimní horské krajinČ zná zásady pĜivolání pomoci umí ošetĜit drobná poranČní v improvizovaných podmínkách zvládá základní dovednosti na bČžeckých a sjezdových lyžích, které mu umožní bezpeþný pohyb v nenároþném terénu zvládá jízdu na vleku Platí v pĜípadČ, že bylo lyžování zaĜazeno do tematického plánu konkrétní tĜídy.
266
BČžecký výcvik bruslení do mírného protisvahu skluzy na jedné lyži zastavování smykem bČh soupažný jednodobý a dvoudobý bČh ve stopČ - D do 3 km, CH do 5 km jízda ve stĜednČ nároþném terénu (do 25 km) Sjezdový výcvik pĜejíždČní terén. nerovností brzdČní smykem základní snožný oblouk (otevĜený, zavĜený) stĜední, dlouhý modifikované oblouky sjíždČní ve stĜednČ nároþných terénních podmínkách jízda na sjezdovce, v brankách Co by mČl žák umČt (vČdČt) chápe spojení kondiþnČ a dovednostnČ nároþné þinnosti na lyžích s úþinky zdravotními, rekreaþními, poznávacími zná nejdĤležitČjší pravidla pohybu v zimní krajinČ a chování na spoleþných zaĜízeních - vleky, sjezdovky, bČžecké tratČ - a Ĝídí se jimi (pĜevážnČ samostatnČ) ví, jak se pĜipravit na horskou túru, koho a jak informovat o zamýšlené cestČ zvládá mazání lyží umí ošetĜit bČžné úrazy v improvizovaných podmínkách (na základČ znalostí a dovedností z jiných pĜedmČtĤ) zvládá dovednosti na bČžeckých a sjezdových lyžích, které mu umožní bezpeþný pohyb ve stĜednČ nároþném terénu chápe význam a zpĤsoby ochrany krajiny pĜi zimních sportech a respektuje je RozšiĜující uþivo
druhy a konstrukce lyží, bot, vázání, voskĤ bruslení do svahu obraty na prudkém svahu krátký oblouk sjíždČní v nároþných terénních a snČhových podmínkách 267
TČlesná výchova
nácvik sjezdu (v bezpeþném a pĜehledném terénu) skok ze snČhového mĤstku
Turistika a pobyt v pĜírodČ Uþivo tohoto tematického celku je zpravidla realizováno pĜi þinnostech (cviþení) v pĜírodČ. Je vhodné ho však pĜi pĜíznivých podmínkách vkládat do výuky i v jiné formČ. Osvojování uþiva v tomto tematickém celku navazuje na poznatky a dovednosti z jiných pĜedmČtĤ. V podstatČ jde o jejich aplikaci a spojení s pohybovými þinnostmi v pĜírodním prostĜedí. PĜi pĜesunech do pĜírody a pobytu v pĜírodČ jsou podmínkou: bezpeþná znalost trasy, pĜepravy, terénu, zdrojĤ pitné vody, možných nebezpeþí, umístČní zdravotních zaĜízení atd.
1. a 2. roþník Uþivo základní pojmy spojené s vycházkami, výlety do pĜírody, s používanými pomĤckami, obleþením, orientací atd. zpĤsob pohybu v terénu, chování v pĜírodČ obleþení pro turistiku, obsah batohu první pomoc pĜi drobných poranČních, ochrana pĜed ohnČm, popálením základní zásady bezpeþnosti a hygieny pĜi turistice a pobytu v pĜírodČ základní dopravní a turistické znaþky stravování a pití na turistické akci orientace v pĜírodČ podle pĜírodních úkazĤ, aplikace znalostí o rostlinách, zvíĜatech, elementární ochrana pĜírody chĤze v terénu (ve skupinČ, pochodovém tvaru) do 8 km chĤze, bČh po vyznaþené trase (s pĜekonáváním pĜimČĜených pĜírodních pĜekážek, s vykonáváním rĤzných pohybových úkolĤ) aplikace pohybových her v pĜírodním prostĜedí jízda na kolobČžce základní dovednosti spojené s táboĜením (pomoc dospČlému pĜi stavbČ stanu, pĜípravČ pokrmu, rozdČlávání ohnČ ošetĜení drobných poranČní v improvizovaných podmínkách Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ. Co by mČl žák umČt (vČdČt) ví, že turistika a pobyt v pĜírodČ patĜí k nejzdravČjším pohybovým aktivitám zvládá základní techniku chĤze (i se zátČží) umí se pĜipravit na turistickou akci (obléct, sbalit batoh) - i za pomoci dospČlých dovede se orientovat v pĜírodČ podle znaþek a výrazných pĜírodních úkazĤ uvČdomuje si možná nebezpeþí pĜi pĜepravČ, putování, táboĜení a chová se podle toho (s pomocí uþitele) dovede ošetĜit drobná poranČní, dovede pomoci pĜi pĜípravČ a likvidaci táboĜištČ Platí v pĜípadČ, že byla turistika zaĜazena do tematického plánu konkrétní tĜídy.
TČlesná výchova
3. - 5. roþník Uþivo Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím uþivem. další pojmy spojené s pČší a lyžaĜskou turistikou, s orientací podle mapy a buzoly, výzbrojí a výstrojí, pĜípravou táboĜištČ atd. zpĤsob pohybu v nároþnČjším terénu základy ochrany pĜírody pĜeprava v rĤzných dopravních prostĜedcích osobní lékárniþka a KPZ þtení z mapy zásady pĜípravy a dokumentace turistické akce první pomoc pĜi závažnČjších úrazech aplikace znalostí z jiných pĜedmČtĤ (stopy zvČĜe, druhy rostlin, historické dČje atd.) chĤze v terénu do 15 km chĤze a bČh po vyznaþené trase i podle mapy (v pĜehledném terénu) aplikace pohybových dovedností s využitím pĜírodních pĜekážek a pĜedmČtĤ jízda na kole - nasedání, sesedání, jízda v pĜímém smČru, zatáþení, odboþování, brzdČní, zastavení základní dovednosti spojené s táboĜením (zakládání táboĜištČ, zakládání a rušení ohnČ, pĜíprava jednoduchých jídel, zacházení s nožem, oprava odČvu, vázání uzlĤ atd.) ošetĜení závažnČjších poranČní pĜíprava pochodové trasy, základní dokumentace o turistické akci (s pomocí uþitele) Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a zájmĤm žákĤ. Co by mČl žák umČt (vČdČt) ví, že turistika a pobyt v pĜírodČ je vhodná víkendová a prázdninová þinnost umí se pĜevážnČ samostatnČ pĜipravit na turistickou akci, naplánovat jednoduchou pochodovou trasu, volit obleþení umí se vhodnČ chovat v dopravních prostĜedcích zvládá základy jízdy na kole a chování v silniþním provozu jako cyklista i chodec zvládá základní pohyb v mírnČ nároþném terénu (v rĤzném období roku) i se zátČží dovede se orientovat podle mapy a buzoly (s pomocí uþitele) umí se chovat ohleduplnČ k pĜírodČ zvládá základy stavby a likvidace táboĜištČ, dovede pĜipravit jednoduchý pokrm a nápoj (s pomocí uþitele) dovede ošetĜit i vČtší poranČní v improvizovaných podmínkách dovede spojit turistiku s další pohybovou a poznávací þinností a zpracovat o akci jednoduchou dokumentaci Platí v pĜípadČ, že byla turistika zaĜazena do tematického plánu konkrétní tĜídy.
6. - 9. roþník Uþivo uþivem.
268
Poznatky a þinnosti pĜedchozích etap jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím
269
TČlesná výchova
TČlesná výchova
význam turistiky jako celoživotní aktivity pro zdraví, poznávací þinnost, rozvoj specifických dovedností, sociální vztahy atd. pojmy spojené s dalšími druhy turistiky (vodní, cyklo) a novými osvojovanými dovednostmi a poznatky zásady pĜípravy turistické akce, vyhledávání dopravních spojĤ, získávání informací o místČ pobytu (putování) další poznatky spojené s táboĜením stavba improvizovaného pĜístĜešku, jednoduché opravy výstroje a výzbroje orientace podle buzoly - pochodový úhel, osa ochrana porostĤ, zdrojĤ pitné vody, znaþení základní pravidla silniþního provozu základní obrazová a jiná dokumentace (fotografie, nákresy) první pomoc pĜi závažných úrazech, transport ranČného chĤze v terénu do 25 km základy orientaþního bČhu (do 30 minut) aplikace pohybových dovedností i v nároþnČjším a neznámém terénu orientace podle mapy, plánku, buzoly, znaþek a pĜírodních úkazĤ rozvoj pohybových dovedností a kondiþních pĜedpokladĤ s využitím terénu a pĜedmČtĤ pĜíprava podstatných þástí turistické akce konkrétní þinnosti na ochranu a obnovu pĜírody a turistických znaþek aplikace dovedností spojených s pĜípravou a likvidací táboĜištČ, pĜípravou pokrmĤ, hygienou táboĜení, jízda na kole, horském kole, pĜesun po trase mimo silnici jízda na bČžeckých lyžích ošetĜení závažných poranČní a improvizovaný transport ranČného vytvoĜení kroniky turistické akce Co by mČl žák umČt (vČdČt) uvČdomuje si, že turistika je vhodná celoroþní a celoživotní pohybová þinnost umí pĜevážnČ samostatnČ zorganizovat jednoduchou turistickou akci s pohybovým a poznávacím obsahem zvládá pĜesun a pohyb i v nároþnČjším terénu se zátČží umí jezdit na kole umí postavit a likvidovat táboĜištČ podle všech zásad hygieny a ochrany pĜírody umí pĜipravit i nároþnČjší pokrm, provádČt bČžné opravy výstroje a výzbroje zná základní pravidla orientaþního bČhu a zvládá ho i v nároþnČjším a ménČ známém terénu zvládá první pomoc pĜi vážnČjších úrazech v improvizovaných podmínkách ví, kde je možné se pouþit o oblasti turistické akce RozšiĜující uþivo chĤze v terénu do 30 km pĜekonávání i nároþnČjších pĜírodních pĜekážek pomocí lana, tyþe, prkna atd. jízda obratnosti na kole, jízdČ skupinČ (i na silnici) jízda na horském kole výcvik na lezecké stČnČ základy vodní turistiky - nasedání, vylézání, sezení v lodi (pramice, kánoe), základní zábČry, otáþení, zmČny smČru jízdy, pĜistávání u bĜehu, jízda na tocích nejnižší obtížnostní klasifikace modifikace orientaþního bČhu (na lyžích, na kole) další turistické þinnosti vhodné pro vČk do 15 let
270
271
RozšíĜení uþebních plánĤ vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání o 2 vyuþovací hodiny
RozšíĜení uþebních plánĤ vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání o 2 vyuþovací hodiny
(4)
Cílem tohoto rozvojového programu je:
IV. Dodatky
a) zkvalitnČní vzdČlávání na 2. stupni základních škol (vþetnČ speciálních základních škol) a vyrovnání vzdČlávacích pĜíležitostí žákĤ na základních školách a v nižších roþnících víceletých gymnázií,
METODICKÝ POKYN K REALIZACI ROZVOJOVÉHO PROGRAMU ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 2 VYUýOVACÍ HODINY
b) postupnČ vytvoĜit podmínky pro realizaci kurikulární reformy v souladu s Národním programem rozvoje vzdČlávání.
Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy þj. 31172/2002-22 V Praze dne 12. února 2003 ýl. 1.
Právní podklad metodického pokynu Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy (dále jen „ministerstvo“) na základČ § 39 odst. 1 zákona þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších úprav a k zabezpeþení úkolĤ vyplývajících z Národního programu rozvoje vzdČlávání (Bílá kniha), schváleného usnesením vlády þ. 113/2001 ze dne 7.2.2001 a dále konkretizovaných v Dlouhodobém zámČru vzdČlávání a rozvoje výchovnČ vzdČlávací soustavy ýeské republiky (vzat na vČdomí usnesením vlády þ. 393/2002 ze dne 17.4.2002) vydává k realizaci rozvojového programu tento metodický pokyn. ýl.2.
RozšíĜení uþebních plánĤ (1) S platností od 1. záĜí 2003 se v uþebních plánech všech vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání zvyšuje celkový týdenní poþet vyuþovacích hodin v 8. roþníku o 1 vyuþovací hodinu a v 9. roþníku o 1 vyuþovací hodinu. (2) Tato úprava se týká základních škol 1) a speciálních základních škol 2) (vyuþujících podle upravených uþebních plánĤ pro základní vzdČlávání) všech zĜizovatelĤ (dále jen „škola“). (3) Upravené uþební plány pro vzdČlávací programy Základní škola, Obecná škola a Národní škola jsou v základní podobČ uvedeny v pĜíloze tohoto pokynu a jsou spolu s ostatní kompletní pedagogickou dokumentací všech vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání v aktuálním znČní zveĜejnČny na webových stránkách ministerstva (www.msmt.cz). Upravené uþební plány pro rozšíĜenou výuku nČkterých pĜedmČtĤ v rámci vzdČlávacího programu Základní škola a Obecná škola se pro svou obsáhlost zveĜejĖují pouze na webových stránkách ministerstva. Úprava se provede obdobnČ, doplnČním disponibilní hodiny v 8. a 9. roþníku. Stejným zpĤsobem se na webových stránkách ministerstva zveĜejĖují aktualizované uþební plány pro speciální základní školy vyuþující podle upravených uþebních plánĤ pro základní vzdČlávání.
ýl. 3.
ZpĤsob využití navýšených vyuþovacích hodin (1) Navýšené 2 vyuþovací hodiny se do uþebních plánĤ zaĜazují jako disponibilní þasová dotace. (2) ěeditel školy použije navýšení podle jedné nebo více uvedených možností: a) zvýšení hodinové dotace nČkterého povinného pĜedmČtu (napĜ. zvýšení celkového týdenního poþtu vyuþovacích hodin dČjepisu), b) zvýšení hodinové dotace nČkterého pĜedmČtu s jeho souþasnou integrací s jiným pĜedmČtem (napĜ. integrace chemie a fyziky), c) zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu (pro žáka se zvýší poþet hodin napĜ. volitelného pĜedmČtu Informatika), d) zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka (zvýší se poþet volitelných pĜedmČtĤ, kterým je žák vyuþován, napĜ. o pĜedmČt Konverzace ve francouzštinČ). (3) Jiný zpĤsob využití navýšení vyuþovacích hodin není možný. (4) ZaĜazením navýšených vyuþovacích hodin do uþebního plánu musí dojít k reálnému zvýšení týdenního poþtu vyuþovacích hodin u každého žáka 8. a 9. roþníku. (5) Obsah výuky v navýšených hodinách bude zvolen tak, aby nepĜinesl nárĤst zátČže žákĤ. Ministerstvo proto doporuþuje ĜeditelĤm škol, aby navýšené hodiny nepoužívali pro zvyšování poznatkové þásti uþiva, ale pĜedevším pro rozvoj dovedností, zpĤsobilostí (kompetencí), k podpoĜe výuky prĤĜezových témat. Doporuþujeme uplatĖovat vhodné metody a formy vzdČlávání, které vedou k aktivizaci žákĤ a k podpoĜe þinnostního uþení. ýl. 4.
Financování Mzdové prostĜedky a z nich vyplývající ostatní výdaje (zákonné odvody) budou školám poskytnuty ministerstvem cestou krajských úĜadĤ (magistrátĤ) nebo pĜímo z ministerstva (v závislosti na zĜizovateli a v souladu s platnými pĜedpisy 3)), jako úþelové zdroje. Na realizaci programu pĜísluší na jednu tĜídu 8. a 9. roþníku þástka 1250 Kþ/mČsíc úþelových rozpoþtových prostĜedkĤ (mzdové prostĜedky a zákonné odvody). ýl. 5. Tento metodický pokyn nabývá úþinnosti dnem 1. záĜí 2003. PaedDr. Jaroslav Müllner, v.r. námČstek ministrynČ skupiny regionálního školství
1)
podle § 5 a § 6 zákona þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších úprav 2) podle § 29 zákona þ. 29/1984 Sb. 272
3)
zejména zákon þ. 564/1990 Sb., zákon þ. 306/1999 Sb. a zákon þ. 218/2000 Sb. 273
RozšíĜení uþebních plánĤ vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání o 2 vyuþovací hodiny
RozšíĜení uþebních plánĤ vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání o 1 vyuþovací hodinu od šk. r. 2004/05
Poznámka: pĜíloha zmiĖovaná v textu pokynu zde není uvedena, zmČny jsou již zapracovány do uþebních plánĤ
POKYN K ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 1 VYUýOVACÍ HODINU OD ŠKOLNÍHO ROKU 2004/05 Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy þj. 21264/2004-22 V Praze dne 17. þervna 2004 Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy (dále jen „ministerstvo“) na základČ § 39 odst. 1 zákona þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších úprav a k zabezpeþení úkolĤ vyplývajících z Národního programu rozvoje vzdČlávání (Bílá kniha), schváleného usnesením vlády þ. 113/2001 ze dne 7.2.2001 a dále konkretizovaných v Dlouhodobém zámČru vzdČlávání a rozvoje výchovnČ vzdČlávací soustavy ýeské republiky (vzat na vČdomí usnesením vlády þ. 393/2002 ze dne 17.4.2002) vydává tento pokyn. ýl. 1.
RozšíĜení uþebních plánĤ (1) S platností od 1. záĜí 2004 se v uþebních plánech všech vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání zvyšuje celkový týdenní poþet vyuþovacích hodin v 7. roþníku o 1 vyuþovací hodinu. (2) Tato úprava se týká základních škol 4), speciálních základních škol 5) (vyuþujících podle upravených uþebních plánĤ pro základní vzdČlávání), zvláštních škol 6) a pomocných škol 7), a to všech zĜizovatelĤ (dále jen „škola“). (3) Upravené uþební plány pro vzdČlávací programy Základní škola, Obecná škola a Národní škola jsou v základní podobČ uvedeny v pĜíloze tohoto pokynu a jsou spolu s ostatní kompletní pedagogickou dokumentací všech vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání v aktuálním znČní zveĜejnČny na webových stránkách ministerstva (www.msmt.cz). Upravené uþební plány pro rozšíĜenou výuku nČkterých pĜedmČtĤ v rámci vzdČlávacího programu Základní škola a Obecná škola se pro svou obsáhlost zveĜejĖují pouze na webových stránkách ministerstva. Úprava se provede obdobnČ, doplnČním disponibilní hodiny v 7. roþníku. Stejným zpĤsobem budou na webových stránkách ministerstva zveĜejnČny aktualizované uþební plány pro speciální základní školy, zvláštní školy a pomocné školy. (4) Cílem úpravy uþebních plánĤ je: a)
rozvíjení klíþových kompetencí žákĤ 7. roþníkĤ škol,
b) zkvalitnit vzdČlávání na 2. stupni základních škol (vþetnČ speciálních základních škol, zvláštních a pomocných škol) a vyrovnání vzdČlávacích pĜíležitostí žákĤ na základních školách a v nižších roþnících víceletých gymnázií, c) postupnČ vytvoĜit podmínky pro realizaci kurikulární reformy v souladu s Národním programem rozvoje vzdČlávání.
4)
podle § 5 a § 6 zákona þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších úprav podle § 29 zákona þ. 29/1984 Sb. 6) podle § 31 zákona þ. 29/1984 Sb. 7) podle § 33 zákona þ. 29/1984 Sb. 5)
274
275
RozšíĜení uþebních plánĤ vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání o 1 vyuþovací hodinu od šk. r. 2004/05
ýl. 2.
ZpĤsob využití navýšených vyuþovacích hodin (1) Navýšená 1 vyuþovací hodina se do uþebních plánĤ zaĜazuje jako disponibilní þasová dotace. (2) ěeditel školy použije navýšení podle jedné z uvedených možností: a) zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu (pro žáka se zvýší poþet hodin volitelného pĜedmČtu), b) zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka (zvýší se poþet volitelných pĜedmČtĤ, kterým je žák vyuþován). (3) Jiný zpĤsob využití navýšení vyuþovacích hodin není možný. (4) ZaĜazením navýšené vyuþovací hodiny do uþebního plánu musí dojít k reálnému zvýšení týdenního poþtu vyuþovacích hodin u každého žáka 7. roþníku. (5) Obsah výuky v navýšené hodinČ bude zvolen tak, aby nepĜinesl nárĤst zátČže žákĤ. Navýšená hodina proto nebude použita pro zvyšování poznatkové þásti uþiva, ale pĜedevším pro rozvoj dovedností, zpĤsobilostí (kompetencí), k podpoĜe výuky prĤĜezových témat. Doporuþujeme uplatĖovat vhodné metody a formy vzdČlávání, které vedou k aktivizaci žákĤ a k podpoĜe þinnostního uþení. (6) Výuka ve školách se soustĜedí na rozvíjení klíþových kompetencí žákĤ, a to pĜedevším schopnost komunikace v mateĜském i cizím jazyce, schopnost využívat informaþní a komunikaþní technologie, schopnost se soustavnČ vzdČlávat (uþit se uþit), schopnost uþit se sociálním dovednostem (být tolerantní k rĤznosti náboženské, etnické, kulturní), získat schopnost empatie, práce v týmu, kritického myšlení. Získané kompetence pĜispČjí k usnadnČní a zlepšení pĜístupu žákĤ k zaþlenČní do trhu práce.
RozšíĜení uþebních plánĤ vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání o 1 vyuþovací hodinu od šk. r. 2004/05
(2) Vzhledem k mechanismĤm poskytování podpory z ESF bude Pedagogickým centrem Praha realizováno hodnocení prĤbČhu projektu ESF na školách, zejména formou strukturovaných dotazníkĤ a Ĝízených rozhovorĤ. ZároveĖ bude ýeskou školní inspekcí provedena tematická inspekce zamČĜená na využití pĜidané vyuþovací hodiny. ýl. 5. Zrušuje se Metodický pokyn k realizaci rozvojového programu RozšíĜení uþebních plánĤ vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání o 1 vyuþovací hodinu od školního roku 2004/05, þj. 12207/2004-22. ýl. 6. Tento pokyn nabývá úþinnosti dnem 1. záĜí 2004. PaedDr. Jaroslav Müllner, v.r. námČstek ministrynČ skupiny regionálního školství
Poznámka: pĜíloha zmiĖovaná v textu pokynu zde není uvedena, zmČny jsou již zapracovány do uþebních plánĤ
ýl. 3.
Financování (1) Mzdové prostĜedky a z nich vyplývající ostatní výdaje (zákonné odvody) budou školám poskytnuty ministerstvem prostĜednictvím krajských úĜadĤ (Magistrátu hl. m. Prahy) nebo pĜímo z ministerstva (v závislosti na zĜizovateli a v souladu s platnými pĜedpisy 8)), jako úþelové dotace. Na realizaci úpravy uþebního plánu pĜísluší na jednu tĜídu 7. roþníku þástka 1370,- Kþ/mČsíc úþelových rozpoþtových prostĜedkĤ (mzdové prostĜedky a zákonné odvody). (2) Finanþní prostĜedky budou þerpány v rámci projektu Evropského sociálního fondu (dále jen „projekt ESF“). (3) Finanþní prostĜedky budou školám pĜidČleny se zvláštním úþelový znakem a dále sledovány v úþetnictví podle tohoto znaku. Kontrola využití finanþních prostĜedkĤ jako úþelové dotace bude provádČna periodicky, standardními postupy, prostĜednictvím poskytovatele finanþních prostĜedkĤ. ýl. 4
Doprovodné aktivity a opatĜení (1) Souþástí projektu ESF je vytvoĜení uceleného systému metodické podpory uþitelĤm 7. roþníkĤ škol pro rozvíjení klíþových kompetencí žákĤ. Systém zahrnuje metodické a zkušenostní semináĜe, metodické publikace a informaþní servis na rozšíĜených webových stránkách Pedagogického centra Praha.
8)
zejména § 14 zákona þ. 218/2000 Sb., § 12 odst. 5 písm. a) a b) zákona þ. 564/1990 Sb. 276
277
Ekologický pĜírodopis
Ekologický pĜírodopis
Co by žák mČl umČt
EKOLOGICKÝ PěÍRODOPIS Specifické cíle Vyuþovací pĜedmČt PĜírodopis poskytuje ucelený pohled na pĜírodu a její þásti, na život, jeho rozmanité projevy, podmínky a vývoj, na lidský organismus, pĜedpoklady jeho zdravého vývinu a na vztahy þlovČka k pĜírodČ. Ekologické pojetí zdĤrazĖuje myšlení ve vztazích, pozorování a poznávání nejen jednotlivých pĜírodnin, ale také pĜírodních celkĤ a jejich zmČn, dĤslednČ sleduje postupné rozvíjení poznatkĤ s respektem k vývoji mentálních schopností žáka i k utváĜení jeho citlivých a odpovČdných vztahĤ k pĜírodČ, k životu, ke zdraví. Tomuto pojetí odpovídá struktura uþiva v cyklu pĜírodovČdného vzdČlání i v jednotlivých roþnících. Obsah uþiva pĜedpokládá maximální využívání aktivizujících vyuþovacích metod a forem, uplatĖování aktuálních informací o regionálních a lokálních zvláštnostech pĜírody, o podmínkách lidského života a zdraví. SmČruje nejen k získávání potĜebných vČdomostí, ale i dovedností a k rozvíjení schopnosti sledovat a aktivnČ chápat souvislosti v základních ekosystémech pĜírody i mezi þlovČkem, jeho prostĜedím a zpĤsobem života. Uþení o pĜírodČ má dĤležitou a) funkci komunikativní - objasĖuje a vyvozuje Ĝadu pojmĤ, které jsou souþástí základních dorozumívacích schopností každého jedince a bez nichž obþan nemĤže s porozumČním pĜijímat další informace týkající se pĜírody, jeho života, problematiky prostĜedí atd., b) funkci informativní - poskytuje ucelené vČdČní o pĜírodČ, o základních životních funkcích, jejich souhĜe a Ĝízení, o složitosti a citlivosti živých struktur, o vztazích mezi organismy a abiotickými pĜedpoklady v jejich dynamickém pojetí a vytváĜí pĜedpoklady pro schopnost systémového myšlení, poskytuje informace o lidském organismu, zdraví a nemoci, uþí chápat relativnost lidského poznání i praktický význam vČdy pro život lidí, obsahuje Ĝadu praktických poznatkĤ a dovedností využitelných v každodenním životČ, c) funkci formativní - ovlivĖuje žádoucím zpĤsobem rozvíjení racionální, emocionální i volnČ aktivní stránky lidské osobnosti, vede k odpovČdnosti a k úctČ k životu, uþí vnímat krásu pĜírody, a tím rozvíjet základní estetické cítČní, podnČcuje aktivní pĜístup k poznávání a ochranČ pĜírody, a tím lásku k vlasti. Uþení o pĜírodČ má velmi dĤležité a þetné vztahy k ostatním uþebním pĜedmČtĤm, zejména k estetické výchovČ a k zemČpisu, ale nemČly by se opomíjet ani vztahy k matematice, k dČjepisu, k þeskému jazyku a k obþanské nauce.
6. roþník Charakteristika: systematické pozorování jednotlivých þástí základních pĜírodních spoleþenstev naší pĜírody, poznávání pĜírodních celkĤ jako funkþních systémĤ s propojenými vzájemnými vazbami, do nichž v rĤzné míĜe zasahuje þlovČk.
uvČdomit si zásady pro pozorování v pĜírodČ pozorovat vybranou pĜírodninu (její þást) okem, lupou popsat mikroskop, pĜipravit jednoduchý mikroskopický preparát, umČt ho malým zvČtšením pozorovat a jednoduše nakreslit orientovat se v uþebnici, umČt využívat rejstĜík uvČdomit si základní zpravidla zakládání a sledování jednoduchého pokusu (v návaznosti na 1. stupeĖ ZŠ) PĜíklady rozšiĜujícího uþiva pracovat s atlasy vyhledávat literaturu o pĜírodČ v knihovnČ
Les Uþivo les: pĜíklad spoleþenstva a ekosystému rostliny a houby našich lesĤ: pĜíklad Ĝas, hub, lišejníkĤ, mechĤ, kapradin, nahosemenných a krytosemenných rostlin - popis vnČjší stavby tČla a zpĤsobu života na vybraných typech, vyvození základních systematických jednotek živoþichové našich lesĤ: pĜíklady živoþichĤ podle systematických jednotek: mČkkýšĤ, kroužkovcĤ, þlenovcĤ, obratlovcĤ - popis vnČjší stavby tČla a zpĤsobu života na vybraných typech, vyvození základních systematických znakĤ vztahy rostlin a živoþichĤ v lese lesní patra a život v nich, potravní vztahy, pĜíklady les jako celek: rozmanitost lesĤ v závislosti na þlenitosti prostĜedí a dalších podmínkách význam a ochrana lesĤ, nebezpeþí nadmČrného odlesĖování Co by žák mČl umČt rozlišit pojem spoleþenstvo a ekosystém uvést pĜíklady rostlin, hub a živoþichĤ žijících v lese, zejména s ohledem na regionální podmínky a praktický význam prakticky poznávat lesní stromy, keĜe, byliny, houby a živoþichy, zejména jedovaz uvést pĜíklady vztahĤ lesních organismĤ, uvČdomit si základní význam rostlin struþnČ charakterizovat základní znaky vyvozených systematických jednotek vysvČtlit vztahy lesa k neživým podmínkám prostĜedí vysvČtlit význam lesa pro þlovČka, základní zpĤsoby využívání a ochrany lesa PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Úvod - metody zkoumání pĜírody
zajímavosti o životČ lesa zvláštnosti lesĤ v rĤzných oblastech republiky rozmanitost lesĤ z hospodáĜského hlediska
Uþivo
Voda a její okolí
základní metody pozorování pĜírody nástroje pro pozorování pĜírody: lupa, mikroskop záznamy pozorování práce s literaturou jednoduchý pokus 278
Uþivo voda jako prostĜedí života: voda tekoucí a stojatá, vlastnosti vody, význam její þistoty pro život organismy rybníka a jeho okolí: pĜíklady rostlin a živoþichĤ podle jejich systematického zaĜazování - aktivní zaĜazování do již vytvoĜených skupin a jejich další doplĖování 279
Ekologický pĜírodopis
spoleþenstvo rybníka jako celek: vztahy mezi organismy, závislost na podmínkách prostĜedí, zmČny v prĤbČhu roku, srovnání s tekoucí vodou
rozlišovat rĤzné podmínky pro vodní organismy uvést pĜíklady organismĤ v rybníku a jeho okolí, zejména s ohledem na jejich význam a na regionální podmínky, uvést pĜíklady organismĤ, které jsou souþásti planktonu umČt struþnČ charakterizovat novČ vytvoĜené skupiny organismĤ umČt aktivnČ zaĜazovat uvádČné organismy do hlavních vyvozených systematických skupin uvést pĜíklady vztahĤ mezi vodními organismy, uvČdomit si základní význam rostlin uvČdomit si význam þistoty vody pro život PĜíklady rozšiĜujícího uþiva rybniþní hospodáĜství u nás, závislost života na rychlosti proudČní vody v Ĝece
Louky, pastviny a pole Uþivo charakteristika stepních (bylinných) spoleþenstev, jejich rozmanitost v závislosti na podmínkách prostĜedí organismy stepních spoleþenstev: pĜíklady podle systematických jednotek - aktivní zaĜazování a doplĖování - vytváĜení pĜehledĤ systematických skupin druhová rozmanitost v bylinných spoleþenstvech, bylinné spoleþenstva a monokultury srovnání pĜirozeného spoleþenstva jako celek vztahy mezi organismy, potravní ĜetČzce a pyramidy, obČh látek návaznost potravních ĜetČzcĤ, význam biologické regulace a její využití v zemČdČlství, vyvození pojmu škĤdce rĤzná míra vlivĤ þlovČka na pĜírodní spoleþenstva využívat jednoduchý botanický klíþ Co by žák mČl umČt rozlišovat rĤzné typy bylinných spoleþenstev (pastvina, louka, horská louka, pole) uvést pĜíklady organismĤ žijících v bylinných spoleþenstvech a jejich vztahĤ poznat naše základní obilniny a nČkolik dalších bylin aktivnČ zaĜazovat nové organismy do vyvozených systematických skupin rozumČt pojmu škĤdce a plevel, uvést jejich pĜíklady rozumČt pojmu monokultura a vČdČt, jak mohou být bylinná spoleþenstva obhospodaĜovaná porozumČt principu používání urþovacího klíþe
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Regionální zvláštnosti pĜírody Uþivo
Co by žák mČl umČt
Ekologický pĜírodopis
samostatnČ sestavovat pĜíklady potravních vztahĤ aktivnČ využívat atlasy organismĤ pozorovat rĤzná bylinná spoleþenstva, urþovat v nich rozmanitost druhĤ hodnotit význam bylinných spoleþenstev pro þlovČka
280
porovnání probraných spoleþenstev, urþení jejich zastoupení v okolí aplikace získaných poznatkĤ na samostatné zkoumání místního pĜírodního spoleþenstva, hodnotit vlivy lidských þinností na druhové složení spoleþenstev a na vztahy v nich v okolí ochrana pĜírody v místČ
Co by žák mČl umČt sestavit si systematický pĜehled probraných organismĤ urþovat rostliny a živoþichy podle atlasĤ a používat jednoduchý klíþ (za pomoci uþitele)
7. roþník Charakteristika: v první polovinČ roþníku poznávání ekosystémĤ podstatnČ ovlivĖovaných a Ĝízených þlovČkem a cizokrajných ekosystémĤ ve druhé þásti poznávání stavby a funkce organismĤ - rostlin a bezobratlých živoþichĤ
Lidská sídla a jejich okolí Uþivo ekosystémy utváĜené þlovČkem: sad, zelináĜská zahrada, okrasné zahrady, parky, sídlištní zeleĖ, rumištČ a cesty pĜíklady organismĤ v ekosystémech utváĜených þlovČkem, jejich systematické Ĝazení, vztahy mezi organismy význam umČlých ekosystémĤ pro þlovČka, jejich zámČrné ovlivĖování, význam šlechtČní, nežádoucí organismy - vliv na zdraví (alergie) organismy provázející þlovČka: bakterie, viry, houby, ploštČnci, hlísti, hmyz, savci - jejich význam pro život þlovČka ochrana pĜed pĤvodci a pĜenašeþi nemocí organismy þlovČkem pČstované a chované - pokojové rostliny, estetický význam, živoþichové v bytech - hygiena a mezilidské vztahy živoþichové hospodáĜsky významní - zdomácĖování a chovy - etologie živoþichĤ Co by mČl žák umČt
rozlišovat rĤzné typy ekosystémĤ utváĜených þlovČkem a jejich význam umČt poznávat pĜíklady organismĤ v umČlých ekosystémech a systematicky je zaĜazovat vČdČt, které organismy v umČlých ekosystémech jsou pro þlovČka užiteþné a které nikoliv vČdČt, jak se chránit pĜed organismy nebezpeþnými pro þlovČka vysvČtlit závislost þlovČka na ostatních organismech
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
podrobnČji se seznámit s nČkterým umČlým ekosystémem hodnotit ekonomický význam umČlých ekosystémĤ probrat hygienická pravidla týkající se ochrany pĜed parazity seznámit se s životopisy objevitelĤ pĤvodcĤ infekþních onemocnČní provést rozbor etologie nČkterého domácího zvíĜete - samostatná práce
281
Ekologický pĜírodopis
Ekologický pĜírodopis
Cizokrajné rostliny a živoþichové
Stavba a funkce hub, nižších a vyšších rostlin
Uþivo
Uþivo
závislost složení pĜírodních spoleþenstev na podmínkách prostĜedí pĜíklady cizokrajných pĜírodních spoleþenstev a nejznámČjších organismĤ tČchto spoleþenstev pĜíklady vztahĤ rozmanitost pĜírody, zásahy þlovČka do pĜírody - pĜíklady (problémy tropických lesĤ, šíĜení pouští atd. - globální hledisko) svČtová ochrana pĜírody, mezinárodní spolupráce význam botanických a zoologických zahrad význam cizokrajných rostlin u nás (plody, okrasné rostliny)
Co by mČl žák umČt
vČdČt, jak závisí rozmanitost života na podmínkách prostĜedí vČdČt základní princip struktury ekosystému umČt uvést pĜíklady potravních vztahĤ v rĤzných ekosystémech umČt systematicky zaĜadit rĤzné organismy vČdČt o významu ochrany pĜírody a mezinárodní spolupráce
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva informace o botanické a zoologické zahradČ - zejména s ohledem na regionální možnosti, jejich návštČva zajímavosti o organismech cizokrajných ekosystémĤ informace o ohrožených druzích v globálním mČĜítku
Stavba a funkce organismĤ. BuĖka. základní stavba rostlinné a živoþišné buĖky, srovnání dČlení buĖky jednobunČþné a mnohobunČþné organismy - základní rozdíl bakterie, viry (charakteristika stavby - význam)
Co by žák mČl umČt
Co by žák mČl umČt
vysvČtlit, jaký je základní rozdíl mezi rostlinami a houbami umČt poznat bČžné houby, zejména rozlišit jedovaté a jedlé vČdČt o významu plísní a kvasinek uvést pĜíklady nižších rostlin a vČdČt, jak se rozmnožují a kde rostou popsat stavbu a funkci základních orgánĤ rostliny uvést pĜíklady rĤzné stavby, koĜenĤ, stonkĤ, listĤ, kvČtĤ a plodĤ vČdČt rozdíl mezi rostlinami jednodČložnými a dvoudČložnými a uvést jejich pĜíklady vysvČtlit fotosyntézu a porovnat s dýcháním vysvČtlit, jak se mČní život rostlin v roce vČdČt rozdíl mezi rostlinami jednoletými, dvouletými a vytrvalými objasnit význam ochrany rostlin a hub
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva pĜipravit a pozorovat mikroskopické preparáty - Ĝezy rostlinnými pletivy zajímavosti ze života rostlin a jejich pĜizpĤsobení podmínkám prostĜedí (sukulenty, epifyty apod.)
Stavba a funkce tČl nižších živoþichĤ
Uþivo
nižší rostliny a houby - srovnání vyšší rostliny a orgány jejich tČla koĜen, stonek, list, kvČt, plod: stavba funkce základní životní dČje rostlin
vysvČtlit stavbu buĖky a porovnat buĖku rostlinnou a živoþišnou vČdČt o jednodušší stavbČ bakterií a virĤ pozorovat buĖku mikroskopem a provést její jednoduchý nákres vČdČt o podstatČ dČlení buĖky vysvČtlit rozdíl mezi jednobunČþnými a mnohobunČþnými organismy a uvést jejich pĜíklady vČdČt, co poškozuje buĖky
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva podrobnČji stavba buĖky a její dČlení význam jednotlivých bunČþných organel historie poznání buĖky, J. E. PurkynČ, souþasné mikroskopy
Uþivo hlavní skupiny nižších živoþichĤ: prvoci, žahavci, ploštČnci, mČkkýši, kroužkovci, þlenovci stavba tČla a funkce na vybraných typech z hlavních skupin bezobratlých živoþichĤ princip výmČny látek mezi organismem a prostĜedím - význam a vývoj základních orgánových soustav podstata životních dČjĤ - rozmanitost v jejím utváĜení Co by žák mČl umČt vČdČt hlavní skupiny bezobratlých živoþichĤ a pĜíklady druhĤ, které do nich patĜí vysvČtlit na pĜíkladu, jaký význam mají základní orgánové soustavy ve vztazích organismu a prostĜedí (soustava trávicí, dýchací, cévní, vyluþovací) vysvČtlit význam Ĝízení organismu - nervové soustavy a smyslových orgánĤ - uvést jejich pĜíklady umČt popsat tČlo hmyzu vČdČt, co je vnČjší oporou tČla hmyzu a jak hmyz dýchá vČdČt o významu bezobratlých, zejména hmyzu vysvČtlit pĜíklady vztahĤ bezobratlých organismĤ a význam jejich ochrany PĜíklady rozšiĜujícího uþiva zajímavosti o hmyzu a dalších bezobratlých
282
283
Ekologický pĜírodopis
hospodáĜský význam hmyzu, aktuální informace
8. roþník Charakteristika v první þásti poznávání obratlovcĤ na základČ srovnávání jednotlivých skupin v druhé širší þásti ucelený pohled na lidský organismus jako na souhru jednotlivých orgánových soustav, zdĤraznČní specifických rysĤ þlovČka, významu hygienické a zdravotní výchovy, výchovy k rodiþovství a k péþi o životní prostĜedí
Stavba a funkce tČl obratlovcĤ Uþivo: pĜehled jednotlivých tĜíd obratlovcĤ a výbČr typových organismĤ: ryby (kapr obecný), obojživelníci (skokan zelený), plazi (ještČrka obecná), ptáci (kur domácí), savci (králík domácí) srovnání orgánových soustav obratlovcĤ - jejich stavby a funkce Ĝízení þinnosti obratlovcĤ a jejich vztahĤ k prostĜedí rozmnožování a vývin jedince, péþe o potomstvo prĤbČh života obratlovcĤ - základy etologie ohrožení a ochrana obratlovcĤ
Ekologický pĜírodopis
zdraví a nemoc: vnČjší a vnitĜní faktory ovlivĖující lidský život (prostĜedí a dČdiþnost) rozmnožování, vývin jedince, rodiþovství, funkce rodiny nebezpeþí pohlavních chorob a AIDS hlavní období lidského života, druhotné pohlavní znaky vztahy þlovČka k životnímu prostĜedí
Co by žák mČl umČt vysvČtlit základní stavbu a funkci jednotlivých orgánových soustav a jejich vztahĤ vysvČtlit podstatu Ĝízení lidského organismu a jeho vztahĤ k prostĜedí vČdČt o rozmnožování þlovČka, o ochranČ pĜed pohlavními chorobami hodnotit význam zdraví a potĜebu jeho ochrany, vČdČt o imunitním systému a jeho podpoĜe, o nebezpeþí drog uvČdomovat si své vztahy k prostĜedí, chápat nezbytnost komplexní péþe o životní prostĜedí a vlastní odpovČdnosti v tomto smČru
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva další informace o zdraví, nemocích a jejích pĜíþinách, o zneužívání drog další informace potĜebné z hlediska sexuální výchovy další informace o vlivech prostĜedí, potravy a zpĤsobu života na þlovČka
9. roþník
Co by žák mČl umČt uvést základní skupiny obratlovcĤ a pĜíklady jejich pĜedstavitelĤ vysvČtlit význam jednotlivých orgánových soustav a jejich vzájemných souvislostí vysvČtlit utváĜení orgánových soustav z vývojového hlediska a z hlediska vztahĤ k prostĜedí a ke zpĤsobu života rozlišit jednotlivé zpĤsoby rozmnožování obratlovcĤ uvČdomovat si rĤznou složitost chování obratlovcĤ vČdČt o hospodáĜském významu obratlovcĤ, o ohrožení mnoha druhĤ a o jejich ochranČ
Charakteristika: pĜipomíná se historický vývoj lidského poznání a jeho význam pro praxi, uvádČjí se informace o pĤvodu života na Zemi, o základních podmínkách pro život na naší planetČ, zdĤrazĖuje se jednotný princip života, jeho složitost a citlivost, rozmanitost souþasné biosféry, platnost ekologických zákonitostí a v závČru krása naší pĜírody a odpovČdnost þlovČka za jednání v prostĜedí.
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Uþivo
zajímavosti o vnitĜní stavbČ tČl obratlovcĤ zajímavosti z etologie obratlovcĤ pĜíklady ohrožených druhĤ obratlovcĤ a informace o jejich zpĤsobu života a ochranČ
vývoj lidského poznání pĜírody - na pĜíkladu - pĜírodní vČdy a jejich tĜídČní - metody zkoumání pĜírody: domnČnka, teorie, praxe otevĜenost lidského poznání
Biologie þlovČka
Co by žák mČl umČt
Uþivo
chápat postupnost poznávání a relativnost poznání rozlišit pojmy teorie a hypotézy znát principy založení správného pokusu
postavení þlovČka v pĜírodČ, jednotný základ lidstva, rozšíĜení lidské populace orgánové soustavy þlovČka - jejich stavba a funkce: soustava opČrná a pohybová, obČhová, dýchací, trávicí, vyluþovací, kĤže, smyslové orgány, Ĝídící orgány - nervová a smyslová soustava vzájemné vztahy jednotlivých orgánĤ, vlivy prostĜedí na jejich funkci ochrana zdraví, nebezpeþí poškození jednotlivých þástí lidského organismu, zásady první pomoci styk þlovČka s prostĜedím, zpČtná vazba vyšší nervová þinnost: myšlení, pamČĢ, Ĝeþ, aktivní vztahy þlovČka k prostĜedí, hierarchie životních hodnot hygiena, vlivy kouĜení, alkoholu a drog, zneužívání lékĤ 284
Zkoumání pĜírody
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva zajímavosti o vČdeckých osobnostech spjatých s biologií
Podmínky života na Zemi Uþivo postavení ZemČ ve vesmíru - význam pro život Slunce jako zdroj energie
285
Ekologický pĜírodopis
stavba ZemČ - litosféra (nerosty, horniny, jejich vlastnosti a pĜemČny), hydrosféra, atmosféra význam pro život) vývoj zemské kúry - geologický cyklus pĤda, vznik pĤdy, její vlastnosti, význam pro život lidí Co by žák mČl umČt
vysvČtlit význam podmínek na Zemi pro život chápat význam sluneþního záĜení jako zdroje energie pro život chápat vztahy jednotlivých zemských sfér k životu vČdČt o ohrožování podmínek života globálními zmČnami
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva aktuální problémy ovzduší, vody, pĤdy využívání sluneþního záĜení
VČdecký názor na vznik a vývoj života rĤzné názory na vznik a vývoj života vývoj života v jednotlivých geologických érách promČny biosféry, zpČtný vliv života na ostatní zemské sféry vývoj þlovČka dĤkazy vývojové teorie, další možnosti poznání
sledování pĜenosu genetických informací podle Mendelových zákonĤ význam a nebezpeþí genetického výzkumu vlivy prostĜedí na dČdiþnost
Souþasná biosféra Uþivo organismy a jejich prostĜedí, princip ekologické pĜizpĤsobivosti populace, spoleþenstva, ekosystémy, dynamická rovnováha v pĜírodČ pĜehled základních oblastí biosféry globální cykly (uhlík, dusík) a zásahy þlovČka do globálních dČjĤ nebezpeþí ekologických katastrof (skleníkový efekt, snižování koncentrace ozónu, zneþišĢování složek prostĜedí, šíĜení pouští, likvidace tropických pralesĤ atd.) odpovČdnost lidí
znát a chápat zákon ekologické pĜizpĤsobivosti vČdČt o vztazích v pĜírodČ na úrovni jedincĤ, populací i spoleþenstev obecnČ objasnit vztahy mezi podmínkami prostĜedí a životem vČdČt o ohrožování podmínek života aktivnČ se úþastnit ochrany pĜírody
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Co by žák mČl umČt vČdČt o rĤzných názorech na vznik a vývoj života mít pĜedstavu o souþasném vČdeckém názoru na vznik a vývoj života a þlovČka chápat souvislosti mezi formami života a podmínkami prostĜedí v prĤbČhu geologických ér
pĜíklady vztahĤ v urþitých spoleþenstvech pĜíklady porušování pĜírodní rovnováhy ekologické problémy: místní, regionální, globální
Naše pĜíroda a ochrana životního prostĜedí
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva další informace o jednotlivých geologických érách aktuální názory na vývoj þlovČka pozorování sbírek v muzeu
Základ a trvání života Uþivo
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
Co by žák mČl umČt
Uþivo
Ekologický pĜírodopis
bunČþný základ organismĤ souvislosti mezi stavbou a funkcí, princip zpČtné vazby pĜenos dČdiþných informací - trvání života v þase - Mendelovy zákony výzkum dČdiþnosti, význam pro þlovČka - ochrana zdraví, šlechtitelství
Co by žák mČl umČt chápat buĖku jako základní strukturu života, uvČdomovat si její složitost a základní funkce uvČdomovat si souvislost mezi dČdiþností a promČnlivostí organismĤ uvČdomovat si význam souþasné genetiky pro život lidí
286
Uþivo rozmanitost podmínek v naší republice: geologický podklad území republiky, klimatické podmínky vývoj a rozmanitost naší pĜírody charakteristika hlavních typĤ ekosystémĤ u nás pĜíroda nejbližšího okolí, samostatná pozorování, nejbližší chránČné území, ochrana okolní krajiny, pĜíklady regionálního charakteru Co by žák mČl umČt uvČdomovat si velkou rozmanitost podmínek života v naší republice uvČdomovat si rozmanitost pĜírody v okolí vČdČt o ochranČ pĜírody a její nezbytnosti PĜíklady rozšiĜujícího uþiva další informace o chránČných územích další informace o ochranČ pĜírodnin aktivity v ochranČ a zlepšování prostĜedí 287
Ekologický pĜírodopis
exkurze, vycházky, besedy
PĜístupy k obsahu a k organizaci výuky Strukturace obsahu uþiva odpovídá postupnému poznávání pĜírody a vztahĤ v ní. Od vnČjšího popisu organismĤ, sledování jejich souvislostí se pĜechází k poznávání vnitĜní struktury a funkce organismĤ. Od poznání biologického základu þlovČka ke struþnému seznámení s názory na vznik a vývoj života a þlovČka, na obecné principy života s dĤrazem na dynamiku, význam a rozsah zmČn v prostĜedí, které život ovlivĖují. Vždy se jedná o spirálovité rozvíjení pojmĤ, takže základní poznatky se v nových souvislostech objevují nČkolikrát. ýást vyuþovacích hodin je nutno probírat formou problémových úkolĤ a pĜímého pozorování pĜírody. Je tĜeba využívat samostatné práce žákĤ, literatury, televize, rozhlasu apod. Velký dĤraz je tĜeba klást na aktualizaci uþiva, na podnČcování zájmĤ o zkoumání pĜírody, na ovlivĖování vztahĤ k pĜírodČ a k životnímu prostĜedí þlovČka, na úctu ke zdraví a ochranu pĜed jeho ohrožováním. PĜírodopis má pĜispČt nejen k získání urþité soustavy vČdomostí a dovedností, ale mĤže významnČ ovlivnit i formování morálních zásad mladého þlovČka.
Volitelné pĜedmČty
VOLITELNÉ PěEDMċTY VE VZDċLÁVACÍM PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA Úvod Volitelné pĜedmČty zaĜazené do uþebního plánu vzdČlávacího programu Základní škola od 7. roþníku jsou jeho nedílnou souþástí a jsou rovnocenné s jinými vzdČlávacími pĜedmČty. DotváĜejí skladbu povinných pĜedmČtĤ a ve své variantnosti jsou jedním z prvkĤ, kterým se vzdČlávací program Základní škola odlišuje od jiných vzdČlávacích programĤ. Hlavním smyslem zaĜazení volitelných pĜedmČtĤ je vytvoĜit ve vzdČlávání na základní škole prostor pro dĤslednČjší rozvíjení zájmĤ a schopností žákĤ ve vybrané vzdČlávací oblasti, pro rozvíjení jejich schopností a dovedností využívat novČ získané kvality ve školních þinnostech i v praktickém životČ, pro profilaci jejich dalšího studijního zamČĜení atd. Základní myšlenkou a didaktickým principem tČchto pĜedmČtĤ je: integrovat dosavadní znalosti a dovednosti žákĤ získané ve škole i mimo školu a doplnit je novými, nabízet tak žákĤm další pohledy na oblast, o kterou se zajímají, a na možné pĜístupy k Ĝešení teoretických i praktických otázek, podnČcovat samostatné a netradiþní uvažování žákĤ pĜi Ĝešení aktuálních problémĤ, navykat žáky na práci s rĤznými informacemi, podklady, materiály apod.,rozvíjet jejich schopnost objektivnČ posuzovat rĤzné názory a postoje, smČrovat žáky k tvoĜivé þinnosti a k praktickým aplikacím poznaného a osvojeného, vést zároveĖ žáky k úþelnému a pozitivnímu rozhodování a zaujímání vhodných postojĤ. Takové pojetí volitelných pĜedmČtĤ vyžaduje i variabilnČjší pĜístupy k organizaci výuky a k volbČ didaktických metod a forem. DĤraz by mČl být kladen na samostatnou práci žáka i na aktivní spolupráci žákovských skupin a týmĤ, na þinnosti ve standardních i promČnlivých podmínkách, na myšlenkové i praktické experimentování atd. Obsah uþiva volitelných pĜedmČtĤ je þlenČn do tematických celkĤ, které uþitel vybírá, upravuje nebo doplĖuje ve shodČ se zájmy žákĤ a jejich konkrétní úrovní, s podmínkami školy, s délkou zaþlenČní daného volitelného pĜedmČtu do výuky konkrétní tĜídy, se zásadami bezpeþnosti a ochrany zdraví žákĤ i s vlastní specializací. Volitelné pĜedmČty jsou zaĜazeny v uþebním plánu vzdČlávacího programu Základní škola do 7.-9. roþníku v celkové minimální hodinové dotaci 6 vyuþovacích hodin. Pokud škola nevyužije možnosti zavést volitelné pĜedmČty již v 7. roþníku, þasová dotace šesti vyuþovacích hodin se posouvá do 8. a 9. roþníku s tím, že stanovená týdenní hodinová dotace výuky musí být v 7.,8. a 9. roþníku zachována. Volitelné pĜedmČty lze (kromČ cizího jazyka) vyuþovat v minimálním þasovém rozsahu jednoho pololetí školního roku a zvČtšovat tak variabilnost vzdČlávacího programu. ěeditel školy mĤže ve shodČ s pedagogickými zámČry školy, s konkrétními podmínkami výuky a se zájmy žákĤ þi rodiþĤ schválit a zaĜadit i jiné volitelné pĜedmČty, pokud jejich vzdČlávací obsah bude navazovat na Standard základního vzdČlávání a funkþnČ jej rozvíjet. Další základní informace o postavení volitelných pĜedmČtĤ v uþebním plánu o jejich výbČru, þasové dotaci a organizaci výuky jsou v poznámkách i uþebnímu plánu. Volitelné pĜedmČty vzdČlávacího programu Základní škola Cizí jazyk Konverzace v cizím jazyce SemináĜ a praktika z pĜírodovČdných pĜedmČtĤ
288
289
Volitelné pĜedmČty
Volitelné pĜedmČty
3. Mluvnice
SemináĜ ze spoleþenskovČdních pĜedmČtĤ SemináĜ a praktikum za zemČpisu Informatika Základy ekonomiky a úþetnictví
AktivnČ se osvojuje základní mluvnické uþivo z tvarosloví (morfologické kategorie slovních druhĤ s dĤrazem na slovesa, podstatná jména a zájmena) a ze skladby (základní syntaktické konstrukce sloužící k vyjádĜení otázky, záporu, kvantity a kvality, základních þasových a prostorových vztahĤ, základní prostĜedky vyjadĜování modálních významĤ) – v souladu s rozsahem slovní zásoby a s charakterem pĜíslušného jazyka.
Základy administrativy Technické kreslení Technické þinnosti Domácnost
4. Pravopis Osvojuje se pravopis probírané slovní zásoby a pravopisné zmČny, k nimž dochází pĜi tvoĜení mluvnických tvarĤ (skloĖování, þasování, stupĖování), dále základní pravidla interpunkce, psaní velkých písmen a dČlení slov.
Cizí jazyk Charakteristika pĜedmČtu Volitelný pĜedmČt cizí jazyk umožĖuje žákĤm osvojit si vedle hlubších znalostí jednoho cizího jazyka základy komunikace v dalším cizím jazyce. Tento pĜedmČt poskytuje pĜíležitost rozvíjet individuální zájmy pĜedevším jazykovČ orientovaným žákĤm, pĜispívá k rozšíĜení jejich jazykového vzdČlání a tím i k jejich celkovému intelektuálnímu a sociálnímu rozvoji.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Obsahem výuky je rozvíjení Ĝeþových dovedností (s dĤrazem na dovednosti porozumČt vyslechnutým projevĤm a ústnČ se vyjadĜovat), které se realizuje na základČ osvojení pĜimČĜeného rozsahu jazykových prostĜedkĤ a zemČvČdných poznatkĤ, a to v bČžných situacích a tematických okruzích blízkých zájmĤm a vČku žákĤ. Situace a témata se volí z uþebních osnov 1. cizího jazyka ve 4. – 9. roþníku základní školy, pĜi jejich výbČru se pĜihlíží k zamČĜení žákĤ a ke konkrétní situaci v dané tĜídČ þi skupinČ. Ve výuce se uplatĖují obdobné metody a formy práce jako ve výuce 1. cizího jazyka. V úvahu se bere vyšší vČk žákĤ, jejich jazyková zkušenost, znalosti a pracovní návyky získané v procesu osvojování 1. cizího jazyka i mateĜského jazyka. Tyto zkušenosti ovlivní charakter práce, významnČjší roli bude hrát uvČdomČlost, zvýší se rychlost postupu. Bohatší poznatky, které žáci získají studiem jiných vyuþovacích pĜedmČtĤ (napĜ. dČjepisu, zemČpisu, literatury, výtvarné a hudební výchovy) a z mimoškolních zdrojĤ poznávání, otevírají cesty k nároþnČjším tématĤm zejména z oblasti reálií.
Doporuþení tématické celky Pro oblast Ĝeþových dovedností se v podstatČ þerpá z uþebních osnov 1. cizího jazyka. Dále se volí komunikativní situace a tematické okruhy spíše obecného charakteru (napĜ. situace – pozdravy, podČkování, prosba, omluva …., témata typu rodina, domov, škola, mČsto, pĜíroda apod.), více se pak pĜihlíží k zájmĤm a zamČĜení žákĤ. ěeþové dovednosti se rozvíjejí na základČ jazykových prostĜedkĤ.
K jazykovým prostĜedkĤm
Konverzace v cizím jazyce Charakteristika pĜedmČtu Konverzace v cizím jazyce umožĖuje žákĤm dokonalejší osvojení již studovaného cizího jazyka, a to zejména pĜi poslechu s porozumČním a pĜi samostatném ústním vyjadĜování. Žáci mají získat vČtší samostatnost a jistotu v užívání již známého jazykového materiálu v tematicky širších a obsahovČ nároþnČjších projevech. PĜi rozvíjení poslechu se klade dĤraz pĜedevším na zdokonalování schopnosti porozumČt projevu rodilého mluvþího proneseného v pĜirozeném tempu a s pĜirozenou intonací. SouþasnČ se žáci pravidelnČ cviþí v odhadování neznámého slovního materiálu. PĜi rozvíjení ústního vyjadĜování se zdokonaluje dovednost dorozumČt se v bČžných každodenních situacích. SouþasnČ se cviþí schopnost vyjadĜovat myšlenky jednoduchou formou za pomoci známého jazykového materiálu. V rámci poslechu i ústního vyjadĜování se vČnuje pozornost nácviku prvkĤ tlumoþení v rozsahu probraných jazykových prostĜedkĤ. V návaznosti na povinnou výuku a poznatky z ostatních pĜedmČtĤ žáci získávají další informace z oblastí reálií pĜíslušných jazykových oblastí, prĤbČžnČ se uplatĖují výchovné složky cizojazyþného vyuþování.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Obsah výuky spoþívá v rozvíjení vČdomostí, dovedností a návykĤ žákĤ v rozmanitČjších i ponČkud nároþnČjších þinnostech než v povinném pĜedmČtu. Jazykové prostĜedky, na jejichž základČ se tyto þinnosti realizují, narĤstají pouze v oblastí slovní zásoby. Ve výuce se pravidelnČ uplatĖují prostĜedky aktivizující þinnost žákĤ – hry, dramatizace, recitace, zpČv, párové a skupinové formy práce, problémové úkoly aj. pro zživotnČní situací se bohatČ využívá autentických materiálĤ rĤzného druhu (zvukových i vizuálních). Výuka by mČla být poutavá, obsahem i formou zajímavá a pĜitažlivá, mČla by se vytváĜet pĜíznivá atmosféra pro spontánní projevy žáka a vytváĜet situace, které podporují aktivitu žákĤ pĜi zvládání cizího jazyka.
Doporuþené tematické celky
1. Výslovnost Osvojuje se zvuková stránka cizího jazyka (segmentální i suprasegmentální jevy) s dĤrazem na jevy odlišné od mateĜského jazyka. 2. Slovní zásoba AktivnČ se osvojuje slovní zásoba v rozsahu pĜibližnČ 1000 slov a slovních spojení zahrnující základní výrazy z oblasti probíraných komunikativních situací a tématických okruhĤ. ReceptivnČ se osvojuje pĜimČĜený poþet dalších lexikálních jednotek na základČ práce s poslechovými i þtenými texty. 290
CelkovČ se vychází z tematických celkĤ povinného vyuþování, pĜihlíží se k zájmĤm a zamČĜení dané skupiny žákĤ. PĜevažuje orientace na pĜirozené situace, které spojují školní vyuþování se životem a prostĜedím žákĤ, Žáci si osvojují schopnost zaþínat konverzaci, udržovat ji a zakonþit. Uþí se vyjadĜovat své osobní zkušenosti, pocity a názory prostĜednictvím osvojeného jazykového materiálu.
K jazykovým prostĜedkĤm 1. Výslovnost UpevĖují a automatizují se výslovnostní návyky získané v povinné výuce. 291
Volitelné pĜedmČty
2. Slovní zásoba Aktivní slovní zásoba narĤstá pĜibližnČ o 250 – 300 slovních spojení roþnČ. UplatĖují se pĜedevším tematické okruhy uvedené v osnovách povinného pĜedmČtu. Navíc slovní zásoba narĤstá i receptivnČ poslechem a þtením textĤ, zamČĜených zejména na oblast reálií apod. 3. Mluvnice UpevĖují a automatizují se frekventované mluvnické jevy osvojované v povinné výuce. Mluvnické uþivo se v tomto pĜedmČtu nerozšiĜuje. 4. Pravopis Pravopisné návyky se upevĖují a automatizují prostĜednictvím pĜíležitostných písemných záznamĤ slyšeného projevu nebo pĜi pĜípravČ jednoduchého vlastního projevu.
SemináĜ a praktika z pĜírodovČdných pĜedmČtĤ Charakteristika pĜedmČtu PĜedmČt má rozvíjet aktivní, samostatnou a tvĤrþí þinnost žákĤ. Výuka je cílevČdomČ Ĝízena tak, aby u žákĤ postupnČ rozvíjela dovednosti spojené se zámČrným pozorováním, a provádČním i složitČjších a þasovČ nároþnČjších mČĜení a pokusĤ vþetnČ vyhodnocování jejich výsledkĤ a vyvozování závČrĤ; rozvíjela logické a tvĤrþí myšlení Ĝešením problémových úloh (vþetnČ úloh s interdisciplinárním zamČĜením) a využíváním myšlenkových pokusĤ; vytváĜela schopnost obhajovat výsledky své práce a využívat je k orientaci v bČžném životČ.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky PĜi realizaci tohoto volitelného pĜedmČtu by mČlo být alespoĖ 50 % þasu vČnováno pozorovacím, mČĜícím a experimentálním þinnostem žákĤ. Zbývající þas se doporuþuje vČnovat pĜedevším Ĝešení problémových úloh, nácviku práce s informacemi pĜi Ĝešení úkolĤ komplexnČjší povahy, diskusím a zpracování referátĤ. Doporuþené tématické celky ani jejich uvedený obsah nejsou závazné. Obsah tohoto pĜedmČtu by se však nikdy nemČl zmČnit v douþování kmenového uþiva pĜíslušných povinných pĜedmČtĤ. Vzhledem k þetnČjší a þasovČ nároþnČjší experimentální þinnosti se doporuþuje tento pĜedmČt vyuþovat ve dvouhodinových blocích. SemináĜ a praktika z pĜírodovČdných pĜedmČtĤ je možno vyuþovat tak, že se celý obsah tvoĜí pouze jedno zamČĜení, nebo se v nČm vhodnČ kombinuje uþivo rĤzných zamČĜení.
Doporuþené tématické celky fyzikální zamČĜení 1. MČĜení MČĜení délek posuvným, popĜ. mikrometrickým mČĜidlem, diskuse o pĜesnosti mČĜení pĜi použití tČchto mČĜidel. Použití rĤzných metod mČĜení obsahu, objemu a hmotnosti tČles, diskuse o pĜesnosti mČĜení. Experimentální urþování hustoty látek rĤznými metodami, praktické použití hustomČru pro mČĜení hustoty kapalin.
292
Volitelné pĜedmČty
2. TČlesa v pohybu Okamžitá rychlost tČlesa a její urþování. Zrychlení tČlesa, pĜíklady zrychlení rĤzných druhĤ tČles (dopravních prostĜedkĤ, živoþichĤ ap.). ěešení úloh s praktickými námČty. 3. Síly a jejich momenty. Moment setrvaþnosti Pokusné skládání rovnobČžných i rĤznobČžných sil, rozklad síly na složky. ěešení problémových úloh na skládání a rozklad sil. Experimentální urþování tČžištČ stejnorodých i nestejnorodých tČles. Sledování souvislosti polohy tČžištČ tČlesa a stability tČlesa, využití v praxi. Praktická a technická využití páky, kladky, šroubu, naklonČné roviny a pĜevodĤ. ěešení problémových úloh, hlavnČ konstrukþnČ technického typu. Moment setrvaþnosti, setrvaþníky a jejich využití v praxi (gyroskopy, gyrokompasy ap.). 4. Energie a její pĜemČny Zákon zachování energie, úþinnost stroje. ěešení problémových úloh, hlavnČ praktického zamČĜení. Tepelné motory (spalovací motory pístové, tryskové, raketové, parní turbina), a jejich praktické využití. Zpracování referátu, napĜ. na téma nepĜíznivého vlivu tepelných motorĤ na životní prostĜedí a možností zmenšování tČchto vlivĤ. 5. ProudČní tekutin ProudČní tekutin. Laminární a turbulentní proudČní tekutin. Rychlost proudČní tekutin. Experimentální ovČĜení souvislosti mezi rychlostí proudČní tekutiny a tlakem v ní. Podtlak a pĜetlak v proudící kapalinČ a jejich mČĜení. Technická využití proudČní tekutin (vodní vývČva, rozprašovaþ ap.). Obtékání tČles tekutinou. Odpor prostĜedí a odporová síla. Pokusné ovČĜení souvislosti odporové síly a tvaru obtékaného tČlesa. Aerodynamický tvar a jeho praktické využití. Princip letu letadla. Zpracování referátu na téma významu letecké dopravy a jejích pĜedností þi nedostatkĤ. 6. Elektromagnetické jevy Trojfázový stĜídavý proud, trojfázový generátor a jejich praktické využití. Elektrická síĢ v domČ. Experimentální studium vedení elektrického proudu v kapalinách, galvanické þlánky a akumulátory. Elektrický obvod v autČ a jeho hlavní souþásti. Experimentální studium vlastností rĤzných polovodiþových souþástek (polovodiþové diody, termistoru, fotorezistoru, fotodiody, tranzistoru) pĜi jejich zapojení do elektrického obvodu a jejich praktické využití. Integrované obvody. Poþítaþe. Zpracování referátu o využívání poþítaþĤ ve vČdČ, technologii i v bČžném životČ. 7. NČkteré prostĜedky užívané pro vznik, pĜenos, záznam þi reprodukci obrazu a zvuku Sestavení modelĤ mikroskopu a dalekohledu (Keplerova a Galileova), zobrazení pĜedmČtu tČmito modely a zkoumání vlastností obrazĤ, jež v nich vznikají. Užití mikroskopu a dalekohledu v praxi. Princip diaprojektoru a zpČtného projektoru, uživatelské zacházení s nimi. Princip fotografického pĜístroje a vzniku i záznamu obrazu v nČm, uživatelské zacházení s fotografickým pĜístrojem. Princip vzniku negativu a pozitivu. Základní pravidla správné techniky fotografování. Princip elektroakustických mČniþĤ, mikrofon a reproduktor. Telefon a jeho praktické použití. Princip rádiového vysílaþe a pĜijímaþe. Princip televizního vysílání a televizního pĜijímaþe. Princip magnetického záznamu zvuku a jeho reprodukce. Magnetofon a jeho praktické použití. Princip magnetického záznamu obrazu i zvuku a jejich reprodukce. Videomagnetofon a jeho praktické použití. Princip záznamu zvuku na gramofonovou desku þi kompaktní disk a jeho reprodukce z nich. Zpracování referátu o významu nČkterých z výše uvedených prostĜedkĤ. 293
Volitelné pĜedmČty
chemické zamČĜení 1. Úvod Organizace pĜedmČtu. Vlastnosti vybraných látek. MČĜení teploty varu, teploty tání a hustoty vybraných látek. 2. SmČsi Nácvik rĤzných technik oddČlování smČsí. Experimentální zjišĢování rozpustnosti látek. NároþnČjší výpoþtové úlohy na složení roztokĤ. ěešení problémových úloh. Diskuse (popĜ. i zpracování referátĤ) na téma jak lze pĜedcházet zneþišĢování vody a vzduchu. 3. Chemické prvky PĜíprava a zjišĢování vlastností prvkĤ. Zpracování referátu na téma využití prvkĤ v prĤmyslu a v praktickém životČ. 4. Chemické reakce Experimentální ovČĜování vlivu teploty, koncentrace a katalyzátorĤ na rychlost chemických reakcí. Zápisy složitČjších chemických rovnic a Ĝešení výpoþtových úloh. 5. Oxidy a halogenidy Experimentální práce s halogenidy a oxidy, zápisy jejich reakcí chemickými rovnicemi. ěešení problémových úloh. 6. Kyseliny, hydroxidy a soli MČĜení pH roztokĤ rĤzných látek. Sledování prĤbČhu neutralizace. PĜíprava solí rĤznými postupy. DĤkazy nČkterých solí. ěešení problémových úloh a zpracování referátĤ na téma využití anorganických látek v rĤzných odvČtvích hospodáĜství. 7. Redoxní reakce Praktické provedení elektrolýzy a galvanického pokovování. Experimentální zjišĢování nČkterých faktorĤ na rychlost koroze a diskuse o zpĤsobech ochrany ocelových pĜedmČtĤ. 8. Uhlovodíky a jejich deriváty DĤkazy prvkĤ vázaných v organických látkách. Práce s modely organických látek. PĜíprava esteru. Vlastnosti a dĤkaz sacharidĤ, tukĤ a bílkovin. ěešení problémových úloh a diskuse na téma automobilismus a životní prostĜedí, využívání rĤzných paliv a životní prostĜedí, biotechnologie a jejich souþasný význam. 9. Chemie ve spoleþnosti DĤkazy plastĤ a syntetických vláken a zjišĢování jejich vlastností. Zkoumání úþinnosti pracích prostĜedkĤ a odstraĖování skvrn z odČvĤ. Diskuse na téma složení potravy, konzervace potravin, užívání drog, správné používání hnojiv, pesticidĤ, léþiv a dalších látek v bČžném životČ.
Volitelné pĜedmČty
2. ýlovČk a prostĜedí RĤst populace i technické vyspČlosti lidí a s tím spojené zhoršování životního prostĜedí. PĜírodní rovnováha a její narušování se zvláštním zĜetelem na region. Vliv þlovČka na potlaþování a zánik mnohých druhĤ organismĤ. Konkrétní zjišĢování v okolí školy a v regionu. 3. Ohrožené a vzácné druhy rostlin a živoþichĤ ýervená kniha ochrana genofondu. Seznámení s vybranými druhy chránČných druhĤ rostlin a živoþichĤ v regionu. CelosvČtová ochrana pĜírody. 4. Životní prostĜedí a zdraví Zdravotní stav ve spojení s životním prostĜedím u obyvatel, srovnání ýeské republiky s okolními státy. Bioenergie, biotronika, homeopatie, dĤležitost zmČny životního stylu; léþivé rostliny a jejich význam. SbČr léþivých rostlin, pĜíprava bylinných smČsí. 2. varianta: VYUŽÍVÁNÍ PěÍRODY ýLOVċKEM 1. PĤda Základní fyzikální, biologické a chemické vlastnosti pĤdy. Zásady udržování a zvyšování úrodnosti pĤdy. Zpracování pĤdy. 2. PČstování užitkových, ovocných a okrasných rostlin PČstování vybraných druhĤ kulturních rostlin(zelenin, ovocných a okrasných rostlin, kvČtin a polních plodin, léþivých rostlin). Aranžování a vazba rostlin. Hydroponické pČstování okrasných, pĜípadnČ i jiných rostlin. Hodnocení kvality produktĤ. 3. Chov drobných hospodáĜských a cizokrajných živoþichĤ Základní chovatelská zaĜízení. Zásady chovu vybraných druhĤ živoþichĤ. 4. ZpĤsoby zemČdČlského hospodaĜení Moderní metody a formy zemČdČlství. Základní formy zemČdČlského podnikání. Ekologické zemČdČlství, biopotraviny.
SemináĜ ze spoleþenskovČdních pĜedmČtĤ Charakteristika pĜedmČtĤ
biologické zamČĜení 1. varianta: ýLOVċK A PěÍRODA 1. Organismy a prostĜedí Spoleþenství, ekosystém, vztahy organismĤ navzájem i k prostĜedí. Abiotické a biotické faktory prostĜedí, biotop, nika (v regionu). Tolerance, valence, ekologické optimum, mezní faktory prostĜedí, biogeochemické cykly (uhlík, kyslík, vodík, dusík, fosfor). DĤkazy látek v organismech. Biomasa, populace a její zákonitosti (množivost, stČhování, sociální struktura, rozmístČní jedincĤ). Etologie živoþichĤ. Praktické zjišĢování jednotlivých skuteþností v pĜírodČ (v terénu). 294
SemináĜ ze spoleþenskovČdních pĜedmČtĤ je volitelný pĜedmČtĤ je volitelný pĜedmČt vytváĜený pro žáky se specifickým zájmem o historii i souþasnost rĤzných oblastí lidského života a kultury, o problémy života v souþasném svČtČ, o praktické otázky života a vztahĤ mezi lidmi, o hlubší poznání problémĤ souvisejících s utváĜením a rozvojem osobnosti mladého þlovČka apod. Staví na zkušenostech a poznatcích žákĤ, které získali v prĤbČhu školního vzdČlávání (zejména ve spoleþenskovČdních pĜedmČtech), ale i z vlastní þetby a studia dostupných dokumentĤ a materiálĤ, ze sledování kultur spoleþenského a politického dČní i ze života v rodinČ, mezi vrstevníky a v jiných sociálních skupinách.
295
Volitelné pĜedmČty
SemináĜ si klade za cíl zejména: propojit a utĜídit poznatky a dovednosti získané ve spoleþenskovČdních pĜedmČtech, pĜi rĤzných þinnostech i v životČ mimo školu, upevĖovat a rozvíjet specifické odborné i praktické zájmy žákĤ v dané oblasti, rozvíjet jejich schopnosti a praktické dovednosti (napĜ. schopnosti a dovednosti pracovat s rĤznými informaþními zdroje, kriticky posuzovat získané informace, hledat a formulovat zajímavé problémy, diskutovat o nich, klást vhodné otázky, které vedou k pochopení tČchto problémĤ a k jejich možnému Ĝešení atd.), upevnit nČkteré základní životní orientace a postoje žákĤ potĜebné pro kulturnČ bohatý, obþansky bezúhonný a mravnČ i citovČ nepokĜivený život v souþasné moderní spoleþnosti.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Obsah semináĜe tvoĜí vybrané tematické okruhy, které mají podobu doporuþení. Vyuþující z nich mĤže vybírat, mĤže je rĤznČ Ĝadit, zaĜadit témata další, pĜípadnČ nČkteré téma vyĜadit. Obsah témat je možno vhodnČ doplĖovat s pĜihlédnutím k zájmu žákĤ i místním podmínkám a rozvíjet je podle þasových dispozic (zaĜazení pĜedmČtu pouze v jednom nebo více roþnících), dostupných materiálĤ, regionálních památek atd. ŠíĜi, hloubku a zpĤsob prezentace obsahu rovnČž urþuje vyuþující. Základní myšlenkou výbČru a dotváĜení obsahových námČtĤ je, aby byly pro žáky dostateþné pĜitažlivé, aby pĜi práci v semináĜi byly pro žáky dostateþné pĜitažlivé, aby pĜi práci v semináĜi byly maximálnČ využity zájem a aktivita žákĤ a aby každé téma smČĜovalo k poznání dané problematiky i adekvátních zpĤsobĤ jejího Ĝešení v konkrétních podmínkách jednotlivce, rodiny, školy, regionu, celé naší spoleþnosti, pĜípadnČ jiných kulturních spoleþenství, a ústilo do praktických zpĤsobĤ myšlení žákĤ, jejich jednání, sebepoznávání apod. Urþitá výbČrovost pĜedmČtu a snaha využít zájem žákĤ navozuje i organizaþní formy výuky a didaktické práce uþitele. MČlo by jít o práci skupinovou i individuální, ve tĜídČ i v jiném vhodném prostĜedí (muzea, galerie, knihovny, spoleþenské instituce apod.). Mezi základní metody mČly patĜit Ĝízený rozhovor, diskuse, besedy, situaþní a modelové hry, práce s dokumenty, informacemi i s názory konkrétních osob (lidí z blízkého okolí, vrstevníkĤ, politikĤ aj.).
Doporuþené tematické celky 1. DČjiny a souþasnosti lidstva Významné události svČtových a národních dČjin. Myšlenkový odkaz významných osobností politického, vČdeckého a umČleckého života v dČjinách národĤ. Souþasné politické problémy ve svČtČ a u nás, jejich historické koĜeny, historické analogie a souþasná Ĝešení. Prognózy vývoje lidstva ve 21. století. 2. Kapitoly z dČjin a souþasnosti regionu Významné události a osobnosti vybraných období dČjin regionu a jeho souþasného života. Souþasné spoleþenské, kulturní, politické aj. problémy regionu – jejich Ĝešení. Perspektivy regionu.
Volitelné pĜedmČty
Vliv vČdy, techniky a umČní na vývoj zpĤsobu života lidských spoleþenství ve vybraných obdobích. VČda , technika a umČní v podmínkách života moderní spoleþnosti. PĤsobení vČdy, techniky a umČní na vývoj morálky, práva a politiky. 4. Náboženství a filozofie
Hlavní náboženské a myšlenkové smČry v minulosti a souþasnosti. Úloha náboženství v životČ jednotlivce a spoleþnosti. Náboženství u nás, jejich hlavní myšlenky a zpĤsoby pĤsobení ve spoleþnosti a na jedince. Náboženské sekty, jejich pĤsobení ve spoleþnosti, možná nebezpeþí jejich vlivu na osobnost mladého þlovČka.
5. Etické problémy souþasnosti UplatĖování etických zásad v osobním životČ (vybrané otázky sexuální etiky). Morálka a mravnost ve veĜejném životČ spoleþnosti. Morální stav soudobé spoleþnosti (etika sdČlovacích prostĜedkĤ, životní prostĜedí, profesní etika aj.). Etika v kritických fázích života: lékaĜská etika. 6. SociálnČ psychologické problémy vztahĤ mezi lidmi Konkrétní projevy osobních vlastností v pĜátelských, partnerských a mezigeneraþních vztazích. Vztahy nadĜízenosti, podĜízenosti, nerovnosti, závislosti aj. v pracovních vztazích a profesních rolích. Projevy kladných a záporných sociálních postojĤ ve vztazích mezi sociálními skupinami, národnostmi a národy. 7. Vybrané otázky psychologie osobnosti Podmínky reálného hodnocení a zpĤsoby zjišĢování osobních vlastností, dovedností, schopností a pĜedpokladĤ. Osobní pĜedpoklady pro výbČr vhodného partnera. Osobní pĜedpoklady pro volbu vhodného povolání a pro výkon vybraných profesí. Otázky sebevýchovy a celoživotního vzdČlávání a sebevzdČlávání. 8. Orientace v souþasném svČtČ PromČny svČta na konci 20. století, jejich pĜíþiny a dĤsledky. Konflikty souþasného svČta (národnostní, náboženské, sociální, hospodáĜské aj.). Globální problémy souþasnosti (pĜelidnČní, negramotnost, civilizaþní choroby aj. ) a zpĤsoby jejich Ĝešení. Spolupráce mezi národy:integraþní procesy. Interkulturní porozumČní a snášenlivost.
SemináĜ a praktikum ze zemČpisu Charakteristika pĜedmČtu
3. Kultura v minulosti a souþasnosti Odlišnosti a spoleþenské znaky vybraných kultur, jejich specifický pĜínos pro rozvoj lidstva a civilizace.
Hlavním cílem tohoto volitelného pĜedmČtu je rozvíjet spolu s povinným zemČpisem aktivní, samostatné a tvĤrþí þinnosti žákĤ na základní škole. Výuka semináĜe a praktika ze zemČpisu smČĜuje k tomu, aby se žáci postupnČ nauþili:
296
297
Volitelné pĜedmČty
Volitelné pĜedmČty
prakticky pracovat se základními zemČpisnými pomĤckami: s plány, mapami, atlasy, grafy, informaþními tabulkami, se statistickými údaji a s jinými informaþními zdroji, používat a interpretovat údaje z rĤzných pramenĤ, podkladĤ, literatury s geografickou tematikou, z cestovních prĤvodcĤ, obrazových a audiovizuálních materiálĤ (obrazy, fotografie, filmové záznamy, videozáznamy), orientovat se v krajinČ a pracovat se základními orientaþními pomĤckami a pĜístroji (kompas, busola), interpretovat pĜírodní úkazy, rozvíjet vČdomosti a dovednosti spojené s cíleným pozorováním geografických objektĤ, jevĤ a procesĤ, rozvíjet logické a tvĤrþí myšlení Ĝešením problémových a modelových úloh pomocí projektových her, pĜípadnČ jednoduchého geografického projektu, obhajovat výsledky své práce a využívat je k orientaci v bČžném životČ.
Praktická topografie pĜi pohybu v terénu: urþování a odhad vzdáleností, náþrty, profily, pochodové znaþky, turistické znaþky. Zásady pobytu a pohybu v pĜírodČ (propojení s povinnou tČlesnou výchovou v tématu turistika a pohyb v pĜírodČ, lze realizovat zejména na školách, kde jsou k tomu pĜírodní podmínky v bezprostĜedním okolí): výstroj, výzbroj, obleþení, dorozumívací technika, pĜírodní úkryty a pĜístĜešky, ohnČ a vaĜení, bezpeþnost a hygiena pĜi pobytu v pĜírodČ, zásady pĜežití v extrémních pĜírodních podmínkách a situacích. ýinnosti s atlasem a jízdními Ĝády: druhy atlasĤ, druhy tematických map, práce s rejstĜíkem v atlasech, mČĜení na topografických a geografických mapách, pásmový þas, praktické þinnosti s vlakovými a autobusovými jízdními Ĝády, vyplĖování údajĤ v letenkách a ve formuláĜích cestovních kanceláĜí. Základy a zásady moderní prostorové snímací techniky: fotografie, film, videosnímek.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky
2. Místní oblast a její postavení v ýeské republice
SemináĜ a praktikum ze zemČpisu lze realizovat v nabídce volitelných pĜedmČtĤ základní školy jako samostatný volitelný pĜedmČt nebo ho podle potĜeby propojit se semináĜem a praktiky z pĜírodovČdných pĜedmČtĤ nebo se semináĜem ze spoleþenskovČdních pĜedmČtĤ. V semináĜi a praktiku ze zemČpisu se doporuþuje vČnovat alespoĖ 50 % þasové dotace praktickým þinnostem žákĤ, pozorovacím, mČĜícím a experimentálním aktivitám. Zbývající þas se doporuþuje využít k analytickým pracím s prameny, podklady a geografickou literaturou, k diskusím a k vyhodnocení školních projektových her þi jednoduchého školního geografického projektu. Doporuþené tematické celky ani jejich uvedený obsah nejsou v semináĜi a praktiku ze zemČpisu závazné. Obsah tohoto vyuþovacího pĜedmČtu by se však nikdy nemČl zmČnit v douþování kmenového uþiva povinného zemČpisu. VýbČr uþiva je zcela v kompetenci školy a závisí pouze na jejím rozhodnutí. Vzhledem k vČtším nárokĤm na praktické þinnosti se doporuþuje vyuþovat tento pĜedmČt ve dvouhodinových blocích. Urþitou novinkou mezi doporuþenými tematickými celky je v semináĜi a praktiku ze zemČpisu zaĜazení školních projektových her (v nižších roþnících základní školy) nebo jednoduchého školního geografického projektu (v nejvyšším roþníku) do výuky. Jde o velmi efektivní a mnohostrannČ užiteþnou metodu pĜi realizaci problémové výuky, pĜedevším v geografii vlasti a geografii místní krajiny a místní oblasti. VhodnČ zvolené školní projektové hry nebo školní geografický projekt mohou podstatným zpĤsobem zvýšit zájem žákĤ o zemČpis i v podmínkách základních škol. Dochází zde k tČsné souþinnosti uþitele a žákĤ pĜi celotĜídní, skupinové i individuální práci v procesu neformálního a intenzivního uþení. O organizaci a doporuþeném obsahu školních projektĤ se lze podrobnČ dozvČdČt v þlánku: Kühnlová, H.: Školní geografický projekt. Geografické rozhledy, roþ. 3, 1993 - 1994, þ. 3, str. 72 73.
Geografické aplikace v podmínkách místní krajiny a místní oblasti: Obec: sídlo, obec, obce, samospráva obcí, region (místní oblast) popĜípadČ vyšší územnČ samosprávný celek. Místní krajina a místní oblast: geografická poloha, pĜírodní charakteristika, sídelní funkce, hospodáĜská funkce, stav a úroveĖ životního prostĜedí, hospodáĜské postavení v regionu. Kulturní význam místní krajiny: kulturní a technické památky, poznávání stavebních slohĤ, chránČná území pĜírody. SbČratelství a dokumentace. 3. ZemČpis cestovního ruchu Rekreace a cestovní ruch jako souþást þinností sféry a služeb ve spoleþenském a hospodáĜském zemČpise. Podmínky a pĜedpoklady cestovního ruchu. PĜírodní pĜedpoklady cestovního ruchu. Spoleþenské pĜedpoklady cestovního ruchu, vybavenost oblastí cestovního ruchu. Územní rozmístČní cestovního ruchu: oblasti cestovního ruchu v ýeské republice, oblasti cestovního ruchu v EvropČ, hlavní oblasti svČtového cestovního ruchu. Praktické zásady pĜi pĜípravČ, organizaci a realizaci rekreaþních pobytĤ a exkurzí v ýeské republice i v zahraniþí: praktické þinnosti s turistickými mapami, prĤvodci, jízdními Ĝády, vyhledávání informací, pĜíprava cestovních itineráĜĤ, cestovní doklady. Finanþní vybavení a hospodaĜení na cestách. Amatérská fototechnika a videotechnika na cestách. 4. Lidé a jejich þinnosti na Zemi
Doporuþené tematické celky
UpevnČní zemČpisných þinností a dovedností: Orientace v krajinČ a základy topografie: plány, mapy, vznik a tvorba map, obsah map, geografická síĢ mapy a souĜadnice, klíþ smluvených znaþek, orientace mapy, orientace v terénu. ýinnosti s mapami a s busolou: kompas a busola, urþování svČtových stran pomocí busoly, urþování svČtových stran jinými zpĤsoby, urþení vlastního stanovištČ, urþování objektĤ v terénu podle mapy, þinnosti s mapou v turistice. Azimut - pochodový úhel: urþování azimutu v terénu, na mapách, azimutové hry.
Shrnutí a upevnČní uþiva: Lidé na Zemi: lidé a pĜíroda, poþet, rĤst a rozmístČní obyvatel. Využívání pĜírodních zdrojĤ: vývoj spotĜeby energie, paliva, výroba elektĜiny, rudy, ostatní suroviny, zemČdČlská pĤda, dĜevo. SvČtové hospodáĜství: prvovýroba, druhovýroba, služby, územní rozmístČní prĤmyslu, zemČdČlství, dopravy, cestovního ruchu. OvlivĖování životního prostĜedí: zneþištČní ovzduší, vodstva, pĤd, ukládání a likvidace odpadĤ, pĤsobení hluku, vznik a rozšíĜení civilizaþních chorob. Globální problémy lidstva: nebezpeþí válek, problematika životního prostĜedí, pĜelidnČní ZemČ, nedostatek potravinových, vodních, surovinových a energetických zdrojĤ.
298
299
1. Praktický zemČpis
Volitelné pĜedmČty
Volitelné pĜedmČty
5. Hlavní zmČny na mapČ svČta
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky
Aktualizace uþiva základĤ politického zemČpisu: Státy svČta: souþasný poþet státĤ svČta, nezávislé státy, závislá území, odlišovací znaky jednotlivých státĤ svČta - geografická poloha, velikost a tvar území, poþet obyvatel, státoprávní uspoĜádání, politický systém, hospodáĜská vyspČlost, hospodáĜské zamČĜení a organizace, životní úroveĖ. Souþasná politická a hospodáĜská seskupení státĤ svČta: mezinárodní politické a hospodáĜské organizace, Organizace spojených národĤ. Souþasná politická a hospodáĜská konfliktní svČtová ohniska. Nové státy na mapČ svČta. RozdČlení státĤ svČta podle stupnČ rozvoje : nejvyspČlejší státy s rozvinutým tržním hospodáĜstvím, stĜednČ rozvinuté státy, málo rozvinuté - rozvojové státy.
Žádný z tématických celkĤ ani jejich obsah není závazný. Vyuþující mĤže modifikovat jednotlivá témata v souladu s možnostmi školy, úrovní vČdomostí a aktuálními potĜebami žákĤ. Doporuþujme rozdČlit žáky do skupin podle úrovnČ jejich znalostí a zkušeností z oblasti výpoþetní techniky. RovnČž doporuþujeme vyuþovat pĜedmČt ve dvouhodinových blocích.
6. Význam zemČpisu a jeho souþasné úkoly Syntéza školních zemČpisných poznatkĤ: Význam zemČpisu pro poznávání svČta: praktický užitek zemČpisných znalostí v každodenním životČ jednotlivce a spoleþnosti, konkrétní pĜíklady souþasných úkolĤ vČdecké geografie, uplatnČní geografie v praxi v jednotlivých pĜírodních, spoleþenských a hospodáĜských oborech a profesích, integrace s ostatními vČdeckými obory pĜi Ĝešení prostorových a územních projektĤ.
Doporuþené tematické celky 1. Co rozumíme pojmem informace. Významné informaþní zdroje a informaþní instituce. Hodnota, cena informace a informaþní þinnosti. Pokus o definici informace. Seznámení s dĤležitými informaþními zdroje na klasických i magnetických nosiþích. DĤležité tuzemské i mezinárodní informaþní instituce. NávštČva nČkteré dostupné informaþní instituce, poþítaþového pracovištČ. ZjištČní podmínek, za jakých se poskytují informace (jak rychle, za jakou cenu). Co se rozumí pojmem cena, hodnota informace, informaþní þinnosti. 2. Práce s textovými informacemi Strukturovaná a nestrukturovaná organizace informací. Databázové a fulltextové systémy. Databáze dokumentografické (obsahující texty dokumentĤ) a faktografické (obsahující texty dokumentĤ) a faktografické (obsahující pĜímo fakta o skuteþnosti).
7. Školní projektové hry a jednoduchý školní geografický projekt
3. Vyhledávání informací
PĜíprava, organizace, zpracování a využití jednoduchého školního geografického projektu, napĜíklad: Kde vybudovat: školu, hĜištČ, sportovní areál, parkovištČ, tržištČ, Ĝízenou skládku odpadĤ, obchodní dĤm, koupalištČ, autobusovou stanici, autobusové nádraží, nový výrobní podnik, zemČdČlskou farmu, muzeum, mČstský park, divadlo, kino, galerii, zdravotní stĜedisko, nemocnici, golfové hĜištČ, rekreaþní objekty apod. v naší obci, v našem mČstČ, mČstské þtvrti, v našem sídlišti nebo v jejich okolí, Jak vybrat vhodnou variantu: obchvatu silnice þi dálnice kolem naší obce þi mČsta, jak organizovat nejlépe prĤjezd obcí þi mČstem, kde a jak vybudovat cyklistické stezky, pČší zóny, zóny klidu apod., Jak zlepšit: vybavenost službami, systém zásobování, tĜídČní, ukládání a spalování odpadĤ, životní prostĜedí v naší obci, mČstČ, mČstské þtvrti þi sídlišti, V pĜimČĜené podobČ zpracovat jednoduché nové projekty: rozmístČní obecné zelenČ, nová chránČná území pĜírody, turistický prĤvodce obcí þi mČstem, nové turistické trasy v regionu, nauþné pĜírodní stezky apod.
Vyhledávání informací pomocí klíþových slov, indexĤ. Formulace dotazu. Využití booleovské logiky pĜi vyhledávání. Stanovení efektivnosti vyhledávání (kritérium pĜesnosti, úplnosti) 4. Práce s tabulkovými procesy VytvoĜení jednoduché tabulky. Operace s þísly (sþítání, odþítání, násobení, dČlení). Stanovení maximální, minimální, prĤmČrné hodnoty. Grafické vyjádĜení hodnot tabulky. 5. PĜenos informací Fax, e-mail, poþítaþová síĢ, internet, družicový pĜenos informací. NávštČva internetového pracovištČ.
Základy ekonomiky a úþetnictví Charakteristika pĜedmČtu
Informatika Charakteristika pĜedmČtu Informatika, jako obor zabývající se zákonitostmi vzniku, zpracování, pĜenosu a využívání informací, má i pro bČžný praktický život žákĤ v souþasném, technicky vyspČlém svČtČ vzrĤstající význam. PĜevážná þást informací je v souþasnosti uložena na magnetických nosiþích. Z tČchto dĤvodĤ je nezbytné vybavit žáka znalostmi a dovednostmi z oblasti výpoþetní techniky. KromČ znalosti manipulace s poþítaþem na základní uživatelské úrovni, získané v povinném pĜedmČtu Praktické þinnosti, je dĤležité seznámit žáka se základy algoritmizace a programování a rozvinout u nČho tvoĜivou schopnost uplatnit dosažené znalosti a dovednosti pĜi Ĝešení praktických problémĤ, s nimiž se setkává ve škole i mimo školu. 300
PĜedmČt má žákĤm umožnit první seznámení se základními pojmy a problémy ekonomiky, se kterými se budou setkávat ve svém budoucím životČ. Žáci by se mČli nauþit Ĝešit rĤzné ekonomické situace na pĜíkladech drobných podnikĤ, hospodaĜení rodiny apod., seznámit se se základy úþetnictví a osvojit si práci s výpoþetní technikou ke zjednodušení potĜebné administrativy a potĜebných výpoþtĤ. PĜedmČt je vhodný pro všechny žáky vzhledem k jeho úzkému spojení s praktickým životem a aplikovatelnosti ve všech oborech lidské þinnosti.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky TČžištČ práce v tomto pĜedmČtu by mČlo spoþívat pĜedevším v diskusi a práci s materiály (tiskopisy, grafy, tabulkami apod.). PĜi výuce je vhodné vycházet z Ĝešení praktických situací 301
Volitelné pĜedmČty
Volitelné pĜedmČty
(modelĤ rodinného rozpoþtu, nákupu a prodeje výrobkĤ, výroby a prodeje v malém podnikání, vedení úþetnictví apod.). PĜi Ĝešení rĤzných úloh ekonomického charakteru a úloh z úþetnictví je tĜeba nauþit žáky racionálnČ využívat vhodnou výpoþetní techniku (kapesní kalkulátory a poþítaþe). S doporuþenými tematickými celky a obsahem uþiva pracuje vyuþující podle regionálních podmínek, vybavení školy a specifických zájmĤ žákĤ. BČhem výuky je vhodné zaĜadit nČkolik exkurzí napĜ. do výrobního podniku, úþtárny, banky, výpoþetního centra apod.
PĜedmČt si neklade za cíl pĜipravit kvalitní odborné pracovníky v oblasti administrativy, ale chce žákĤm umožnit zvládnutí základĤ administrativy na uživatelské úrovni, tak jak to vyžaduje každodenní praktický život.
Doporuþené tematické celky 1. Základní ekonomické pojmy PotĜeby - proþ vyrábíme. Zboží a výrobek. ýinitelé výroby. Trh, nabídka a poptávka. Peníze, cena. SmČna. Hodnota, její vyjádĜení penČzi. Práce, pracovní síla, trh práce. Kooperace, specializace. HospodaĜení, zásady hospodárnosti.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Tematické celky ani jejich obsah nejsou závazné. Vyuþující mĤže modifikovat obsah jednotlivých témat v souladu materiálním vybavením školy a vytvoĜeným þasovým prostorem pro tento volitelný pĜedmČt. Doporuþené tematické celky však mají svojí logickou výstavbu a návaznost a bylo by vhodné se jim vČnovat jako vyváženému komplexnímu pohledu na základy administrativy v bČžném životČ každého jednice dnešní spoleþnosti. Doporuþuje se využívat znalostí a zkušeností žákĤ z oblasti výpoþetní techniky a informatiky.
Doporuþené tematické celky 1. Psací stroj
2. Ekonomika a vedení domácnosti Rodinný rozpoþet - pĜíjmy a vydání. Domácí úþetnictví (vþetnČ využití poþítaþe). ZpĤsoby hospodaĜení s finanþními prostĜedky (spoĜení mladých, dĤchodové pĜipojištČní, sporožiro, termínované vklady, strategie rozložení vkladĤ apod.).
Psací stroj, jeho þásti a funkce. Druhy a typy psacích strojĤ. Poþítaþ ve funkci psacího stroje. Obsluha a bČžná údržba psacího stroje. Správná poloha tČla pĜi psaní, zásady bezpeþnosti a hygieny práce. Desetiprstová hmatová metoda. 2. Nácvik psaní
3. Podnikání Život podniku - vznik, rĤst, úpadek. Podnikové þinnosti. ÚvČry, hypotéky, splácení úvČrĤ a úrokĤ. Nákup - pĜemČna (transformace) prodej. PoĜízení materiálu, strojĤ - investiþní výstavba. Prodej ve velkém - odbyt, prodej v malém obchod (prĤzkum trhu, zaĜízení, vybavení prodejny, nákup, uzavĜení smlouvy, skladování, prodej jednání prodavaþe, nabídka zboží, práva kupujícího - etika prodeje). Marketing. HospodaĜení podniku (náklady, výnosy, hospodáĜský výsledek - zisk, ztráta, rentabilita produktivita práce, danČ. Sponzoring. Vztah podniku k životnímu prostĜedí. Druhy podnikĤ, rĤzné právní formy. 4. Úþetnictví Charakteristika úþetnictví. Úþetní dokumentace. Jednoduché úþetnictví. Úþetní doklady - faktura, dodací list. Užití poþítaþe. 5. PenČžnictví Peníze, obČh penČz. Placení - hotovostní, bezhotovostní. Banky. PojišĢovny. Inflace, devalvace, revalvace.
Nácvik psaní na stĜední a horní písemné ĜadČ, þárka. Nácvik psaní na dolní písemné ĜadČ, velká písmena, teþka,pomlþka. Nácvik písmen na þíselné ĜadČ. Nácvik znamének, znaþek, þíslic. 3. Úprava textu Úprava textu, zvýraznČní textu, psaní na linku, jednoduchá tabulka. Oprava chyb. 4. Úprava písemnosti Dopis, adresa. Plná moc, žádost, životopis, pozvánka, zpráva apod. VyplĖování jednoduchých formuláĜĤ ve styku s úĜady, bankou, poštou apod. 5. KanceláĜské technika Seznámení se a praktické cviþení s kanceláĜskou technikou (telefon, telefon se záznamníkem, kopírovací stroj, fax, diktafon apod.).
Technické kreslení Charakteristika pĜedmČtu
Základy administrativy Charakteristika pĜedmČtu PĜedmČt svým pojetím a obsahem umožĖuje žákĤm získat základní vČdomosti, dovednosti a celkovou orientaci v provádČní jednoduchých administrativních prací ve využívání kanceláĜské techniky tak, jak to vyžaduje bČžný život a praxe dnešní spoleþnosti. Žák je veden tak, aby zvládl základy psaní na stroji (poþítaþi) správnou technikou, nauþil se používat nČkteré technické prostĜedky v administrativČ a osvojené dovednosti správnČ využíval ve své praxi. DĤraz je kladen na pĜesnost práce, gramatickou správnost v písemném projevu a normalizovanou úpravu textu a písemností. ZároveĖ je žák veden k uplatĖování bezpeþnosti a hygieny práce. 302
PĜedmČt má žákĤm umožnit zvládnout základy technického kreslení potĜebné nejen pro další studium, ale pĜedevším pro praktický život. Žáci by se mČli nauþit používat pomĤcky a materiály pro rýsování, rýsovat tužkou, resp. tuší, používat šablonky a popisovat technickým písmem, zobrazovat tČlesa do roviny a opaþnČ modelovat tČlesa ze zadaných obrazĤ. PĜedmČt vede žáky k pĜesnosti a peþlivosti, výraznČ pĜispívá k rozvoji prostorové pĜedstavivosti žákĤ. PĜedmČt je urþen pĜedevším pro ty žáky, kteĜí mají zájem o studium technických oborĤ nebo o uþební obory s technickým zamČĜením, navazuje na pĜedmČt matematika, který vhodnČ doplĖuje. Je významnou složkou preprofesionální pĜípravy žákĤ.
303
Volitelné pĜedmČty
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Uþební osnova pĜedmČtu je zpracována tak, aby dala vyuþujícímu možnost volby uþiva podle vlastního uvážení s ohledem na konkrétní situaci ve tĜídČ. PĜi realizaci tohoto pĜedmČtu by mČl vyuþující používat pĜedevším samostatnou aktivní práci žákĤ pĜi Ĝešení zadaných cviþení a úloh (nejen rýsování, ale i modelování). PostupnČ provádí nácvik potĜebných þinností a vede žáky k Ĝešení úloh i komplexnČjší povahy. Žáci by mČli samostatnČ vypracovat v prĤbČhu výuky alespoĖ tĜi rysy, které mohou být vyhotoveny pouze tužkou. Nároþnost rysĤ by mČl vyuþující pĜizpĤsobit úrovni žákĤ ve tĜídČ. Pokud je škola vybavena vhodnou výpoþetní technikou, nebo má - li škola možnost zajistit jiným zpĤsobem ukázku poþítaþové grafiky, je vhodné seznámit žáky s touto progresivní metodou technického kreslení.
Doporuþené tematické celky 1. Základy rýsování PomĤcky a materiály pro rýsování a jejich užití (tužkou i tuší). Druhy þar a jejich užití; rýsování þar tužkou i tuší. Technické písmo (s užitím šablonky i od ruky). Rýsování rovnobČžek a kolmic (i s dvČma trojúhelníkovými pravítky); rýsování obdélníkĤ a þtvercĤ; rýsování pravidelných mnohoúhelníkĤ (pČtiúhelník, šestiúhelník, osmiúhelník). 2. Zobrazování prostorových útvarĤ do roviny - promítání Volné rovnobČžné promítání. Základní pravidla volného rovnobČžného promítání. Zobrazení krychle, kvádrĤ a hranolĤ, zobrazení jehlanĤ a válcĤ a tČles z nich složených. Náþrty. Pravoúhlé promítání na dvČ vzájemnČ kolmé prĤmČtny. Základní pravidla pravoúhlého promítání. Sdružené prĤmČty hranolu a válce; sdružené prĤmČty jehlanu, kužele a koule; sdružené prĤmČty komolého kužele a komolého jehlanu; sdružené prĤmČty jednoduchých tČles složených z tČchto základních tČles. Pravoúhlé promítání na tĜi vzájemné kolmé prĤmČtny. Nárys, bokorys, pĤdorys. Sdružené prĤmČty jednoduchých tČles (složených ze základních tČles), k jejichž zobrazení nepostaþí pouze dva sdružené prĤmČty. Modelování a urþování tČles podle zadaných dvou nebo tĜí sdružených prĤmČtĤ.
Volitelné pĜedmČty
tvoĜivé þinnosti. PĜedmČt má umožnit žákĤm rozvíjet jejich pĜedstavivost, technické a tvoĜivé myšlení a umožnit jem Ĝešit jednoduché technické úkoly, problémy, zhotovovat funkþní výrobky, makety, modely, vytváĜet a realizovat jednoduché projekty a konstrukce. Žáci se seznamují s novými materiály, náĜadím, nástroji a pomĤckami, moderními pracovními a technologickými postupy: zdokonalují si své návyky organizovat a plánovat pracovní þinnosti, dbát o bezpeþnost práce a ochranu zdraví. PĜedmČt má ve své komplexnosti pĜispČt k další životní a profesní orientaci žákĤm.
Doporuþené tematické celky 1. Zpracování dĜeva, kovĤ, plastĤ Samostatné zhotovování výrobkĤ podle technické dokumentace, práce s ruþním náĜadím a pomĤckami. Nové pracovní postupy a technologie zpracování. Zhotovování drobných pĜedmČtĤ denní potĜeby, bytových doplĖkĤ, školních pomĤcek, drobné údržbáĜské práce. 2. ModeláĜství ModeláĜský materiál, náĜadí a nástroje, technický výkres, technologický postup. Práce s lepidly, práce s ruþním náĜadím a pomĤckami. Práce na modelech. 3. Práce montážní a demontážní. Elektrotechnické práce. Stavebnice Sestavování funkþních modelĤ, strojĤ a zaĜízení. Stavebnice s konstrukþními prvky, Ĝiditelné a ovladatelné modely, poþítaþovČ Ĝízené modely (napĜ. Stavebnice Lego a Lego Dacta). Využití poznatkĤ z fyziky, elektroniky a elektrotechniky. Prvky automatizace a robotizace. 4. Nové pracovní postupy a technologie Lepení, tmelení, barvení, lakování, laminování. Tapetování, obkládání, pĜipevĖování pĜedmČtĤ, paspartován apod. Dovednosti pro domácí údržbu a jednoduché stavební þinnosti. Materiál, náĜadí, nástroje a pomĤcky, pracovní postup. Bezpeþnost práce a ochrana zdraví pĜi práci, první pomoc. 5. Technika a spoleþnost
Druhy a formáty technických výkresĤ. MČĜítko zobrazení. Technické zobrazení jednoduchých souþástí. Kreslení ĜezĤ. Kótování výkresĤ ve strojírenství. Základní pravidla kótování ve stavebnictví. ýtení technických náþrtĤ.
Objevy a vynálezy, dČjiny techniky (výbČrem). Vliv techniky na rozvoj nČkterých oblastí: tČžba surovin, energetika, strojírenství, elektrotechnika, stavebnictví, technická chemie, doprava, zemČdČlství. Technické informace a jejich uplatnČní ve spoleþnosti. Úloha materiálu v moderní technice, technologie a výrobní proces.
4. VytváĜení technických výkresĤ pomocí poþítaþe
Domácnost
3. Technické výkresy
Seznámení se základními poþítaþovými programy pro technické kreslení a konstrukci. Technické výkresy v rovinČ, prostorové výkresy. ZvČtšování, zmenšování, výĜezy. Ukázky technických projektĤ jako prostorových modelĤ s možností "procházet" návrhem, sledovat ho z rĤzných pohledĤ, úhlĤ apod.
Charakteristika pĜedmČtu
PĜedmČt má žákĤm poskytnout široký prostor pro rozvinutí již získaných manuálních a praktických dovedností a uplatnČní jejich vlastních zkušeností, vČdomostí i poznatkĤ v samostatné
Bez ohledu na další vzdČlávací cestu jednotlivých žákĤ má pĜedmČt: shrnout a uĜídit doposud získané poznatky a upevnit základní dovednosti i návyky žákĤ z této oblasti, poskytnout jim prostor pro získání dalších praktických a uživatelských dovedností, spojených s vedením a provozem domácnosti a s osvojením si pracovních postupĤ pĜi rĤzných þinnostech v domácnosti. PĜedmČt ve své komplexnosti má výrazným zpĤsobem formovat pĜípravu žákĤ na rodinný život a životní role, podílet se na vytváĜení žádoucích postojĤ ke zdravému zpĤsobu života,
304
305
Technické þinnosti Charakteristika pĜedmČtu
Volitelné pĜedmČty
pozitivnČ ovlivnit jejich vztah k praktickým þinnostem a k práci a vytváĜet podmínky pro cílenou životní a profesní orientaci žákĤ.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Tematické celky postihují široké spektrum námČtĤ a okruhĤ pro þinnosti žákĤ a jejich poznávání dalších oblastí lidské þinnosti, kterému by se žáci mohli ve školním prostĜedí zbývat a které jsou významné pro jejich bČžný praktický život. Bude zcela na vyuþujícím a jeho pedagogických zámČrech, na podmínkách a vybavení školy, ale i zájmu žákĤ, jaké tematické celky a hesla se budou realizovat. Žádný z tematických celkĤ, ani jejich obsah, není závazný. Vyuþující mĤže modifikovat jednotlivá témata, zaĜadit vlastní, urþit jakým zpĤsobem, v jaké šíĜi a þasové dotaci je bude zaĜazovat do vyuþování. Veškeré dovednosti a pracovní návyky žáci získávají v pĜímých praktických þinnostech. Tematické celky a obsah uþiva nejsou urþeny výhradnČ dívkám, ale pĜedmČt je svým komplexním pohledem na otázky života v rodinČ otevĜen všem žákĤm.
Doporuþené tematické celky
Volitelné pĜedmČty
6. DítČ a jeho výchova v rodinČ Narození dítČte. Duševní vývoj a výchova dítČte v prvním roce života. Batole a dítČ pĜedškolního vČku. Fyzický, duševní a sociální rozvoj dítČte. Základní péþe o dítČ – hygiena, výživa, oblékání, denní režim. Základní výchovné návyky. ZamČstnání dítČte – hry a hraþky. Péþe o nemocné dítČ, dČtská onemocnČní a úrazy - prevence. ZdravotnČ postižené dítČ v rodinČ. DítČ a jeho výchova v rodinČ. Pochvala, odmČna, trest. DĤslednost a tolerance. Osobnost dítČte. Jednotná výchova v rodinČ. Neúplná rodina. 7. Zdravotní výchova První pomoc – laická první pomoc pĜi poranČní menšího rozsahu, chování pĜi závažných stavech a poranČní, pĜi volání odborné pomoci. Obvazová technika. Péþe o nemocné a staré lidi v rodinČ. Základy domácího léþitelství. Léþivé byliny v domácnosti. Alternativní medicína a její výhody i možná nebezpeþí. Základy kosmetické péþe. Péþe o plaĢ, vlasy, ruce a nohy – denní hygiena, pĜípravky a pomĤcky. Zdravotní kosmetika. Kosmetika v životČ ženy i muže.
1. Vedení domácnosti Ekonomický provoz, financování, rozpoþet, dokumentace. Optimální zpĤsob Ĝízení domácnosti. Materiální vybavení, hygiena, bezpeþnost a hospodárnost provozu. Systém domácích prací, jednoduchá údržba a opravy. DČlba práce v rodinČ. 2. Výživa v rodinČ Výživa jako souþást zdravého životního stylu. VýbČr, nákup a skladování poživatin. Konzervování a zavaĜování.. zpracování jednotlivých druhĤ potravin. Používání pochutin. Základní postupy pĜi pĜípravČ pokrmĤ. Racionální výživa a moderní technologie. Využití moderní techniky. Kultura stolování. Úprava stolu pro rĤzné pĜíležitosti. Obsluha u stolu. PĜíprava pokrmĤ v pĜírodČ. 3. Kultura bydlení Historie a vývoj bydlení. Domov a bydlení. Typy bytĤ – dispoziþní a provozní Ĝešení. ZaĜízení bytu. Funkþnost a estetiþnost bydlení. Bytové doplĖky, dekorativní pĜedmČty – kvČtina v bytČ, aranžování kvČtin. Péþe o životní prostĜedí v okolí bytu, domu. Rekreaþní objekty a jejich specifika. 4. Kultura a odívání Historie a vývoj odívání. OdČv z hlediska úþelnosti, zdraví, estetiky a ekonomiky, základní šatník. Volba odČvu vzhledem k typu þlovČka, vČku, roþní dobČ, spoleþenské pĜíležitosti, zamČstnání apod. Vkus a móda. OdČvní doplĖky. Udržování a ošetĜování odČvĤ, prádla a obuvi. 5. Ruþní práce a šití OdČvní materiály – druhy a vlastnosti textilií, jejich rozeznávání. OdČvní pĜíprava. Ruþní šití – technika ruþního šití. Drobné oprava a úpravy odČvĤ a prádla. Zhotovení jednoduchého výrobku. Strojové šití – obsluha a údržba šicího stroje, zásady bezpeþnosti práce. Nácvik strojového šití. Práce se stĜihem. Zhotovení výrobkĤ rĤzné nároþnosti. Háþkování, pletení – základní pracovní pomĤcky, materiál, základy techniky pletení a háþkování. Zhotovení výrobkĤ rĤzné nároþnosti. Další textilní techniky, napĜ.vyšívání, drhání, paliþkování, batikování, jiné materiály, pomĤcky, základní postupy (volba podle zájmu žákĤ, regionálních zvykĤ apod.).
306
307
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
ÚPRAVY A DOPLĕKY ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA Schváleno MŠMT ýR dne 25. 8. 1998 pod þj. 25 018/98 - 22 s platností od 1. 9. 1998. Odkazy na jednotlivé stránky se vztahují k publikaci VzdČlávací program Základní škola, nakladatelství Fortuna, Praha 1996, 1. vydání ("zelená kniha"). Na základČ pĜipomínek a námČtĤ uvedených v diskusi uþitelĤ ke vzdČlávacímu programu Základní škola v roce 1997 a na základČ prvotních zkušeností z realizace programu ve školní praxi dochází k dílþím úpravám a doplĖkĤm. Úpravy vzdČlávacího programu se zamČĜují na: vysvČtlení a zpĜesnČní pĜístupĤ k organizaci a obsahu výuky, zpĜesnČní jednotlivých osnovných hesel a požadavkĤ na žáky, na dílþí úpravy obsahu a rozsahu uþiva, odstranČní problémĤ formálního charakteru tak, aby byl vytvoĜen volnČjší prostor pro rozhodování škol. V intencích závČrĤ uvádČné diskuse se poþítá i s výraznČjší aktualizací a inovací programu, avšak na základČ dlouhodobČjších zkušeností.
Uþební plán K 1. 9. 1998 dochází k dílþí úpravČ uþebního plánu (VČstník MŠMT ýR - þerven 1998, þást: Soubor pedagogicko - organizaþních informací pro škol. rok 1998/99) s tím, že u všech pĜedmČtĤ 6. - 9. roþníku rozhoduje o þasové dotaci Ĝeditel školy. Je však nutné vyuþovat všem pĜedmČtĤm uþebního plánu stanoveným pro pĜíslušný roþník, dodržet minimální poþet hodin pro jednotlivé pĜedmČty v 6. - 9. roþníku a dodržet celkovou týdenní þasovou dotaci pro daný roþník.
Poznámky k uþebnímu plánu Na stranČ 14 se novČ formulují body 7 a 8: 7. Obþanská výchova Rodinná výchova podle podmínek školy lze vyuþovat obČma pĜedmČtĤm integrovanČ, a to jako jednomu komplexnímu pĜedmČtu s názvem Obþanská a rodinná výchova pĜi zachování celkové þasové dotace. 8. TČlesná výchova využívat možností uþebního plánu ke zvýšení poþtu hodin tČlesné výchovy všude tam, kde jsou pro to vytvoĜeny odpovídající podmínky.
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
Obsah uþiva ýeského jazyka je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, proto þlenČní do jednotlivých roþníkĤ má doporuþující charakter a lze ho chápat jako návrh pro þtyĜi vyuþovací hodiny týdnČ, který lze upravit podle konkrétních podmínek školy. Je nutné dbát však na to, aby nebyla porušena návaznost jednotlivých témat.
Jazykové vyuþování V þásti uþebních osnov Uþivo se upravuje: 1. roþník stĜedník a uvozovky se pĜeĜazují do 2. roþníku. 2. roþník do uþiva se zaĜazuje: stĜedník a uvozovky k heslu vČta - jednotka jazykového (Ĝeþového) projevu; z hesla: vČta a souvČtí se vypouští souvČtí; vypouští se heslo: grafická podoba vČty a souvČtí. 3. roþník heslo skladební dvojice se zpĜesĖuje na: základní skladebná dvojice; heslo druhy slov se v pravém sloupci upravuje na poznávání a rozlišování slovních druhĤ kromČ zájmen a pĜíslovcí. V rámeþku Co by mČl žák umČt se vypouštČjí hesla: skloĖovat podstatná jména; urþovat osobu, þíslo a þas u sloves. 4. roþník V obsahu uþiva (str. 22) se zpĜesĖují nČkterá osnovná hesla: poznávání koĜenu a rozlišování þásti pĜíponové a pĜedponové u jednoduchých slov; urþování slovních druhĤ - slov ohebných a neohebných; urþování vyjádĜeného podmČtu; psaní i/y v pĜíþestí minulém (bez zaĜazování do kontrolních cviþení); rozlišování Ĝeþi pĜímé a vČty uvazovací - orientaþnČ; sestavování jednoduché osnovy; procviþování prostých popisĤ; sestavování struþných telegramĤ; psaní dopisu vþetnČ adresy - rodinným pĜíslušníkĤm, popĜípadČ kamarádovi. V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští: odlišovat Ĝeþ pĜímou a vČtu uvozovací.
5. roþník
ýeský jazyk V þásti uþebních osnov PĜístupy k obsahu a organizaci výuky se text doplĖuje a zaĜazuje jako 4. odstavec: S uþebnicemi ýeského jazyka je nutné pracovat diferencovanČ. Rozhodující pro þinnost uþitelĤ je obsah uþiva uvedený v uþebních osnovách v þásti Uþivo. V 1. sloupci je uvedeno v heslech uþivo, ve 2. sloupci pak, jakým zpĤsobem je nutné uþivo rozvíjet, rozlišovat, urþovat atd. Rozhodujícími a urþujícími pro práci vyuþujícího jsou požadavky formulované v þásti oznaþené Co by mČl žák umČt. ZávČr þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky tvoĜí doporuþení: 308
V þásti Uþivo se upravuje: ve sloupci vpravo se vypouští heslo - vytváĜení vztahu k jazyku; u hesla podmiĖovací zpĤsob se doplĖuje u slovesa být. Ze 4. do 5. roþníku se pĜesunují hesla: slova jednoznaþná; pĜímá Ĝeþ; slovesný zpĤsob. Z 5. do 6. roþníku se pĜesunují hesla: 309
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
pĜídavná jména odvozená od jmen zakonþených na - s/ský, ští; druhy þíslovek - skloĖování þíslovek základních. V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští heslo: pracovat s rĤznými typy souvČtí. V obsahu uþiva vymezeného pro 6. - 9. roþník se v doporuþení pro obsah uþiva v jednotlivých roþnících upravují, zpĜesĖují a doplĖují nČkterá osnovná hesla na:
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
Tvarosloví doplĖuje se: pĜechodníky - pĜítomné vyskytující se v bČžné Ĝeþi
Psaní
Skladba urþování vČty hlavní a vedlejší (nikoli druhy vedlejších vČt); spojování vČt nejobvyklejšími spojovacími výrazy.
Za uvedenou Tabulí psacího písma se zaĜazuje text (str. 37): PĜi nácviku psaní jednotlivých písmen a þíslic, pĜi osvojování a upevĖování si správných psacích dovedností a návykĤ a pĜi vytváĜení základĤ celkové úpravy písemného projevu lze v individuálních pĜípadech, po zvážení uþitele, použít vhodné pomocné liniatury. Doporuþený sklon písma je 75 stupĖĤ. Požaduje se jednotný sklon a správnost spojování písmen. PrĤmČrná velikost písmen stĜední výšky by mČla být 3 - 4 mm, horní a dolní délky 6 - 8 mm, a to v rámci individuálního rukopisu v závČru 5. roþníku. U všech písemností žáka je kladen dĤraz na þitelnost a úhlednost, ve 4. a 5. roþníku i na hbitost psaní.
Sloh výtah z odborného textu uþebnic 6. roþníku.
Literatura
6. roþník
Tvarosloví doplĖuje se heslo pĜeĜazené z 5. roþníku: þíslovky, jejich skloĖování. 7. roþník Skladba urþování podmČtu a slovního druhu, kterým je vyjádĜen (spojky, vztažné zájmeno, pĜíslovce). Tvarosloví procviþování a ovČĜování správného psaní velkých písmen (orientace v hlavním mČstČ, v pĜíslušném regionu) vyhledávání v textu (literárních ukázek, popĜ. textu jiných uþebnic pro 7. roþník). Nauka o tvoĜen slov užívání složených slov (rozdíl mezi þeským jazykem a nČmeckým jazykem). V þásti Co by mČl žák umČt se doplĖuje heslo: ovládat interpunkci (za oslovením psaní þárky mezi hlavní vČtou a vedlejší vČtou). 8. roþník Skladba v hesle souvČtí souĜadné (str. 29) se vypouští þást vpravo: vztažných zájem a pĜíslovcí v hesle souvČtí souĜadné a podĜadné se doplĖuje vpravo: vyhledávat rĤzné spojovací výrazy a urþit je Tvarosloví v hesle skloĖování jmen pĜejatých a cizích jmen vlastních se doplĖuje o: užití cizích vlastních jmen v textu (z literatury a techniky) 9. roþník Obecné výklady o jazyce u hesla disciplíny se doplĖuje jazykovČdy (orientaþnČ, s využitím školní, místní, þi mČstské knihovny) Pravopis doplĖuje se: vlastní jména - procviþování pravopisu vlastních jmen (populárních osobností z historie i souþasnosti)
310
Uvedený obsah uþiva je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, vypouští se proto mezititulky na str. 41 a 42. Z obsahu uþiva se vypouští hesla: na str. 42 - 43: metrum, básnické figury, romaneto; na str. 43 u hesla drama se doplĖuje: absurdní drama (orientaþnČ).
Cizí jazyk V oddíle PĜístupy k obsahu a organizaci výuky se upravuje: na str. 44 vČta: Výklad prvkĤ gramatického systému je omezen na nezbytné minimum, žáci si mluvnické uþivo osvojují pĜevážnČ lexikálnČ, tj. nacviþují tvary pĜímo v reálné komunikaci mimo gramatický systém. Slovní zásoba... na str. 45 se na závČr doplĖuje pokyn týkající se žákĤ s dyslexií nebo dysgrafií: PĜi výuce cizímu jazyku je tĜeba dát zvláštní zĜetel na žáky, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysgrafie. Ve všech etapách výuky mají tito žáci právo na speciální pĜístup ze strany vyuþujících. Uþitel jim neukládá úkoly, které nemohou vzhledem ke své poruše uspokojivČ plnit (napĜ. pĜemíru psaní, hlasité þtení pĜed celou tĜídou). RovnČž pĜi zjišĢování úrovnČ vČdomostí a dovedností žákĤ se volí formy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na nČž porucha nemá negativní vliv. UplatĖuje se zejména ten druh projevu, ve kterém má žák pĜedpoklady podávat lepší výkony. Doporuþuje se psát diktáty a kontrolní písemné práce po pĜedchozí speciální pĜípravČ, pĜitom by jejich klasifikace nemČla zápornČ ovlivnit celkové hodnocení. Žáci, u kterých je objektivnČ zjištČna dyslexie nebo dysgrafie, mohou být po dohodČ školy s rodiþi hodnoceni z cizího jazyka slovnČ, a to v souladu s platnou legislativou vztahující se k hodnocení a klasifikaci žákĤ. Úpravy uþebních osnov a požadavkĤ na žáky: str. 46 - v þásti Co by mČl žák umČt: v prvním Ĝádku vypustit slovo produktivnČ; str. 47 - v þásti Uþivo upravit heslo v levém odstavci na: mluvnické uþivo... (viz pĜíloha); vzhledem k rozdílné úrovni žákĤ na základní škole lze rozsah a hloubku uþiva pĜizpĤsobit daným možnostem; v þásti Co by žák mČl umČt vypustit slovo pohotovČ a nahradit slovem jednoduše; str. 47 - pod nadpis Rozpis mluvnického uþiva pro jednotlivé jazyka zaĜadit text: (ve všech cizích jazycích mít na zĜeteli, že se žáci uþí jazyk pro úþely reálné komunikace a nikoliv pouze pro znalost mluvnických pravidel).
311
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
Anglický jazyk
str. 48 - z uþiva o tvarosloví u podstatných jmen vypustit: konkurence þlenĤ a pĜivlastĖovacích a ukazovacích zájem; vyjadĜování þeských pádĤ (slovosledem i pĜedložkami); str. 49 - u sloves vypustit: trpný rod sloves s pĜedmČtem pĜímým; gerundium s fázovými slovesy ...; verbonominální konstrukce.
NČmecký jazyk 2. a 3. etapa (6. - 9. roþník) str. 53 Skladba - uþivo: infinitiv prostý a závislý - jen lexikálnČ; str. 54 PĜídavná jména - skloĖování po þlenu urþitém a neurþitém (požadavky na pĜesnost pĜizpĤsobit úrovni tĜídy); ýíslovky - zlomky, desetinná þísla jen lexikálnČ; Slovesa - další nepravidelná slovesa dle výskytu v uþebnici a komunikativních potĜeb; bČžné slovesné vazby.
Matematika 2. roþník Z uþiva tématu Násobení a dČlení pĜirozených þísel v oboru násobilek se vypouštČjí hesla: automatizace násobilek 2, 3, 4, 5; automatizace dČlení v oboru probíraných násobilek (str. 61). Z þásti Co by mČl žák umČt (str. 62) se vypouštČjí hesla: spoje násobilek 2, 3, 4, 5; dČlení v oboru násobilek 2, 3, 4, 5; užívat násobení a dČlení v praktických situacích. Automatizace násobilek se ponechává až do 3. roþníku. Ve 2. roþníku se žáci s násobením v oboru násobilek a dČlením v oboru násobilek pouze seznamují a uþí se tyto poþetní výkony užívat pĜi Ĝešení rĤzných praktických úloh ještČ bez úplné automatizace.
3. roþník V uþivu tématu Násobení a dČlení v oboru násobilek a mimo obor násobilek v þíselném oboru do 100 se upravuje heslo násobilky 6, 7, 8, 9 na: násobilky 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9. Ve 3. roþníku se násobilky a dČlení v oboru násobilek plnČ automatizuje.
5. roþník Z uþiva tématu Rovinné obrazce, tČlesa, se vypouštČjí heslo a pĜevádí do rozšiĜujícího uþiva výpoþty povrchu kvádru a krychle seþtením obsahĤ jejich podstav a stČn. Z þásti Co by mČl žák umČt se pak vypouští heslo: vypoþítat povrch kvádru a krychle seþtením obsahĤ jejich podstav a stČn;
312
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
z hesla: Ĝešit úlohy z praxe na výpoþty obsahĤ obdélníku a þtverce, povrchu kvádru a krychle se vypouští þást o povrchu kvádru a krychle. ýást na str. 91 - PĜístupy k obsahu a organizaci výuky se doplĖuje na závČr o odstavec, týkající se organizace výuky v 6. - 9. roþníku: Obsah uþiva matematiky je koncipován pro 6. - 9. roþník jako celek, proto þlenČní do jednotlivých roþníkĤ má doporuþující charakter a lze ho chápat jako návrh pro þtyĜi vyuþovací hodiny týdnČ a který lze upravit podle konkrétních podmínek školy. Je však nutno dbát na to, aby nebyla porušena návaznost jednotlivých témat. StejnČ tak je tĜeba chápat rozpis uþiva na aritmetické (algebraické) a geometrické celky. Tedy neprobírat nejdĜíve uþivo aritmetiky (algebry) a pak uþivo geometrie, ale jednotlivé tématické celky buć stĜídat nebo vČnovat napĜ. dvČ hodiny týdnČ aritmetice (algebĜe) a dvČ hodiny týdnČ geometrii. Jaký postup si škola zvolí, je plnČ v její kompetenci.
Prvouka V þásti oznaþené jako Uþivo se upravuje: str. 94, levý sloupec, 4. bod se doplĖuje: ...okolí školy; udržování poĜádku ve tĜídČ, v prostorech školy, v okolí školy; str. 95, levý sloupec, 1. bod se doplĖuje: ...vztahy; jména þlenĤ rodiny, podobnosti...; str. 95, levý sloupec, mezi 2. a 3. bod se vkládá nový text: - zamČstnání rodiþĤ.
Výchova ke zdraví V þásti oznaþené jako Uþivo se upravuje a vypouští: str. 117, levý sloupec infekþní nemoci péþe o pleĢ, vlasy, ruce a nohy a kosmetické pĜípravky hygiena práce, pracovní prostĜedí str. 117, pravý sloupec osvojení zpĤsobĤ podávání nápojĤ a základních lékĤ... a kosmetické pĜípravky úrazĤ str. 118, levý sloupec a skladování str. 119, levý sloupec (hádky, rozvod aj.) péþe o novorozence a kojence v rodinČ Doplnit za 6. bod: - péþe o dítČ v rodinČ V þásti Co by mČl žák umČt na str. 120 jako první bod doplnit: uvČdomovat si, že je správné a pro zdraví prospČšné naplĖovat volný þas pozitivními aktivitami, a tak se úþinnČ chránit pĜed zneužíváním návykových látek.
PĜírodovČda Obsah uþiva pĜírodovČdy je koncipován jako celek pro 4. - 5. roþník, vypouští se proto mezititulky: 4. roþník (str. 110) a 5. roþník (str. 112). V jednotlivých þástech uþebních osnov se upravuje:
313
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
Rozmanitost pĜírody V þásti Uþivo se u obecnČ pĜedkládaných hesel (napĜ. plevele a jejich poznávání, houby atd.) využívá pĜedevším rostlin z daného regionu. V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští odlišování nČkolika odrĤd, uvádČní pĜíkladĤ odrĤd rostlin. Neživá pĜíroda, rostliny i živoþichové v zimČ V þásti - Co by mČl žák umČt se vypouští vysvČtlení pĜíþin zvČtrávání hornin a nerostĤ. PĜírodní spoleþenstva na jaĜe V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští a upravuje: ...uvést charakteristiku základních ekosystémĤ; vČdČt, jak zasadit stromek, keĜ nebo vypČstovat nČkterou z bČžných zelenin, pĜípadnČ si vše vyzkoušet v praxi. TĜídČní organismĤ V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští: slovo principy, pojem "diakritických znakĤ" se nahrazuje pojmem "výrazných znakĤ"; užívat tĜídČní organismĤ na skupiny podle diakritických znakĤ. Vyjmenované živoþichy je možno zamČnit za jiné podle výskytu v regionu, je však nutno zachovat systematické zaĜazení (napĜ. brouka za brouka). ýlovČk, jeho životní podmínky a vztahy k prostĜedí V þásti Uþivo se pĜeĜazuje uþivo o kladce a parním stroji do "PĜíkladĤ rozšiĜujícího uþiva". V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští: popsat a prakticky pĜedvést využití bezpeþných elektrospotĜebiþĤ. V þásti uþebních osnov PĜístupy k obsahu a organizaci výuky se text uvedený na str. 115 nahrazuje novým: PĜírodovČda navazuje organicky svým obsahem na uþivo prvouky v 1. - 3. roþníku. Je v kompetenci uþitele pĜeskupovat jednotlivé tématické celky podle daných regionálních podmínek a vzhledem k sezónnímu charakteru nČkterých tématických celkĤ (Rozmanitost pĜírody, PĜírodní spoleþenstva na jaĜe ap.). Také kombinace uþiva vlastivČdy a výchovy ke zdraví s obsahem pĜírodovČdy je plnČ v kompetenci uþitelĤ. NapĜ. tématický celek "Zdraví, osobní hygiena, režim dne, první pomoc" je možno vhodnČ spojit s uþivem pĜírodovČdy o þlovČku. UvádČné námČty k þinnostem nejsou povinné, realizují se vždy ty, pro které jsou na škole podmínky a pomĤcky. RozšiĜující uþivo je nadstandardní a je urþeno pouze pro pĜípad, kdy jsou pro jeho realizaci vhodné podmínky a zájem žákĤ. Osvojování uþiva je založeno pĜevážnČ na pozorování, srovnávání a dalších aktivních þinnostech. UplatĖují se též ekologické hry, modelové situace i vlastní zkušenosti žákĤ (napĜ. z domova, chaty, poslechem rozhlasu, televize). DĤslednČ se využívá regionálního principu, což umožĖuje i co nejvíce þinností s pĜírodninami i práci pĜímo v terénu (školní zahrada, blízké okolí školy). PĜístup k uþivu je tedy neverbalistický. Žáky proto nelze pĜesycovat množstvím pojmĤ, je tĜeba spíše dbát na porozumČní a ekologické myšlení ve vztahu k pĜírodČ i k celému životnímu prostĜedí jako celku.
VlastivČda
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
výuku historie, ale jedná se o zcela elementární pĜiblížení nČkterých vybraných významných osobností a událostí þeských dČjin a hlavních etap vývoje þeské spoleþnosti?
Chemie V kapitole 12. Chemie ve spoleþnosti se v levém sloupci doplĖuje a upravuje text na: Otravné a jedovaté látky a zásady chování obyvatelstva v pĜípadČ úniku tČchto látek do životního prostĜedí. V oddílu Co by mČl žák umČt se doplĖuje: uvést pĜíklady otravných a jedovatých látek, které by mohly pĜi provozních haváriích uniknout do životního prostĜedí a uvést pĜíklady správného chování obyvatelstva.
Fyzika Obsah uþiva fyziky je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, vypouští se proto mezititulky: 6. - 7. roþník (str. 138) a 8. - 9. roþník (str. 171). V kapitole 4 SvČtelné jevy v þásti Uþivo, levý sloupec 2. odst. shora vypustit slova "lom svČtla na rozhraní dvou prostĜedí". V kapitole 6 Energie a její pĜemČny v þásti Uþivo, pravý sloupec, 5. bod shora má být: mČĜení teploty tání krystalické látky. V þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky se druhý odstavec zdola nahrazuje následujícím textem: Posloupnost kapitol, jak je uvedena v tomto projektu, není pro školu závazná. Škola si strukturu uþiva mĤže sama pĜizpĤsobit podle svých potĜeba podmínek tak, aby jí co nejlépe vyhovovala.
PĜírodopis Obsah uþiva pĜírodopisu je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, vypouští se proto mezititulky: 6. roþník (str. 151), 7 roþník (str. 155) a 8. - 9. roþník (str. 159). V jednotlivých tématech se upravuje: ZemČ a život Do PĜíkladĤ rozšiĜujícího uþiva se pĜeĜazuje: orientovat se v názorech na vznik ZemČ a života; rozlišovat vybrané organické a anorganické látky. JednobunČþné organismy Upravuje se na: bakterie, stavba tČla a význam. Vypouští se: vývoj bakterií. MnohobunČþné organismy Vypouští se: kreslit pĜipravené nebo trvalé mikropreparáty; zacházet s houbami a pokrmy z nich; urþit nČkteré druhy lišejníkĤ.
V kapitole PĜístupy k obsahu a organizaci výuky (str. 126), pĜedposlední vČta odstavce, je upravena takto: Uþivo tématického celku Obrazy z þeských dČjin nelze chápat jako systematickou 314
315
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
Vyšší rostliny Vypouští se a pĜeĜazuje do rozšiĜujícího uþiva: kreslit a popisovat mechy; urþit nČkolik druhĤ mechĤ, kapradin.
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
"Doporuþuje se však, vzhledem...". Tato vČta se nahrazuje novou vČtou: "Uþitelé mohou zvolit vlastní uspoĜádání tématických okruhĤ v jednotlivých roþnících zcela podle svých zámČrĤ, tj. rozhodují o tom, kterým tématickým okruhĤm a v jaké posloupnosti bude vyuþováno v konkrétních roþnících základních školy."
DČjepis
První skupiny strunatcĤ Vypouští se a pĜeĜazuje se do rozšiĜujícího uþiva: srovnávat diakritické znaky rĤzných druhĤ ryb. Nahosemenné rostliny Vypouští se a pĜeĜazuje do rozšiĜujícího uþiva: rozlišovat semena jehliþnanĤ. Ptáci Vypouští se a pĜeĜazuje do rozšiĜujícího uþiva: Ĝády ptákĤ. Krytosemenné rostliny Vypouští se a pĜeĜazuje do rozšiĜujícího uþiva: pracovat s atlasy k urþování rostlin; rozlišovat nČkterá semena a plody nahosemenných rostlin. Poznámka: ýeledi rostlin se neprobírají všechny, záleží na rozhodnutí uþitele, kterým se, zejména v daném regionu, bude vČnovat. Totéž platí i o hospodáĜsky dĤležitých rostlinách. Savci Vypouští se a pĜeĜazuje do rozšiĜujícího uþiva: uvést nČkteré. Stavba tČla a funkce jednotlivých orgánĤ þlovČka Vypouští se a pĜeĜazuje do rozšiĜujícího uþiva: jednoduché cviky proti únavČ a bolestem páteĜe; shromažćovat samostatnČ údaje o problematice životního stylu a zpracovávat je. V þásti uþebních osnov PĜístupy k obsahu a organizaci výuky na závČr str. 164 zaĜadit text: PĜedkládaný obsah uþiva sleduje tĜi základní hlediska: vývojové, ekologické a systematické. Pokud nČkterým uþitelĤm vývojové hledisko od nejnižších k vyšším organismĤm nevyhovuje, mohou si posloupnost uþiva v rámci celého obsahu pĜizpĤsobovat podle svého uvážení , ovšem tak, aby nenarušili výše jmenovaná hlediska a splnili standard základního vzdČlání. Pokud napĜíklad nepovažují za vhodné stĜídat uþivo zoologie s botanikou, mohou si celky zoologie a botaniky spojovat. Toto pĜizpĤsobování platí i o alternativních osnovách s výrazným ekologickým zamČĜením.
ZemČpis Obsah uþiva zemČpisu je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, vypouští se proto mezititulky: 6. - 7. roþník (str. 167) a 8. - 9. roþník (str. 171). V þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky (str. 176) se vypouští druhá vČta úvodního odstavce "Uþivo zemČpisu se doporuþuje realizovat..." a závČreþná vČta tohoto odstavce: 316
V þásti Specifické cíle (str. 177) se úvodní vČta doplĖuje textem: Hlavním posláním výuky dČjepisu je stimulace obþanské potĜeby hledání koĜenĤ aktuálních spoleþenských jevĤ a vlastní historické identity. V þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky (str. 177) se vČta: VýbČr uþiva je proveden... formuluje takto: VýbČr uþiva je proveden tak, aby žáci získali komplexní pĜedstavu o klíþových momentech vývoje národních a svČtových dČjin. Na str. 178 v þásti Co by mČl žák umČt se bod – vyjmenovat hlavní období historie nahrazuje požadavkem: porozumČt periodizaci dČjin. V þásti Uþivo tématického celku PravČk str. 179 se nahrazuje formulace - vČdecký výklad vzniku svČta novým textem: výklad vzniku svČta a þlovČka na principech vČdeckého poznání. Ve stejném tématickém celku v þásti Co by mČl žák umČt se nahrazuje text - struþnČ charakterizovat souþasný vČdecký názor na vznik svČta a þlovČka textem novým: struþnČ objasnit problém vzniku svČta a þlovČka na základČ dosavadních vČdeckých poznatkĤ. Na str. 182 - 1. Ĝádek - malé poþáteþní písmeno v oznaþení: cyrilometodČjská misie. Na str. 183 v þásti Uþiva tématického celku NovovČk v oddíle Poþátky novovČku zmČnit text: - zaostávání stĜední a východní Evropy za Evropou západní na formulaci: - diferenciace spoleþenského vývoje v evropských zemích.
Obþanská výchova Obsah uþiva obþanské výchovy je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, vypouští se proto mezititulky: 6. - 7. roþník (str. 189) a 8 - 9. roþník (str. 196). V þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky - str. 189 nahradit poslední vČtu textem: - "V rámci výuky je vhodné nČkterá témata se spoleþnými prvky propojovat, uþivo obohacovat o rozšiĜující i vlastní námČty a využívat aktivizujících metod a forem práce. VzdČlávání je tĜeba plánovat a organizovat v souladu s psychosociálním vyzráváním žákĤ, jejich poznávacími možnostmi a rozšiĜující se životní zkušeností. V této souvislosti se doporuþuje Ĝadit témata takto: Naše škola, naše obec; Náš region, naše vlast; Život ve spoleþnosti; Kulturní dČdictví; Majetek, vlastnictví, hospodaĜení; Globální problémy lidstva; ýlovČk a morálka; ýlovČk a lidská práva; ýlovČk jako osobnost; ýlovČk a citový život; ýlovČk a právo; ýlovČk a obþanský život; ýlovČk a rodinný život; ýlovČk a pracovní život; Stát a právo; Stát a hospodáĜství; Nadnárodní spoleþenství; Životní perspektivy." V þásti uþebních osnov Co by mČl žák umČt - str. 190 nahradit slovo zvyky slovem zvyklosti a doplnit text: regionální (národní) zvyklosti a obyþeje v prĤbČhu roku a zdĤvodnit, proþ slavíme národní (státní) svátky. V þásti uþebních osnov Co by mČl žák umČt se upravuje: str. 191 vypouští se text: - správnČ rozeznat odlišnosti v zacházení... a ve zpĤsobech jeho užívání a nahrazuje se novým textem: - uvést, co všechno mĤže tvoĜit majetek jednotlivce, rodiny, obce a státu doplĖuje se: - vyjmenovat hlavní zpĤsoby a zdroje získávání majetku. V uþivu tématického celku ýlovČk a lidská práva: - str. 193 doplnit do 4. bodu do závorky Úmluva o právech dítČte. 317
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
Na základČ posouzení mezipĜedmČtových vztahĤ s pĜedmČtem Rodinná výchova dochází v uþebních osnovách k následným úpravám: název tématického celku ýlovČk a dospívání na str. 195 se mČní na ýlovČk jako osobnost. Obsah uþiva se upravuje: pojem osobnosti þlovČka, typy osobností, dČdiþné a získané vlastnosti a vlohy, možnosti jejich dalšího ovlivĖování; tČlesné, duševní a sociální promČny þlovČka v prĤbČhu života; znaky a rozdíly tČlesné, duševní, citové a sociální zralosti; osobní vlastnosti, dovednosti a schopnosti þlovČka; osobní nedostatky þlovČka, zpĤsoby jejich pĜekonávání; charakter þlovČka, jeho utváĜení; kladné a záporné charakterové vlastnosti, zpĤsoby posilování kladných vlastností; sebehodnocení, sebepoznání a sebevýchova; seberegulace, volní vlastnosti, volní aspekty jednání, pČstování vĤle; pĤsobení malých a velkých sociálních skupin na osobnost dospívajícího; význam vrstevnických skupin; volný þas, vhodné a nevhodné zpĤsoby využívání volného þasu, pČstování kulturního životního stylu. V textu Co by mČl žák umČt, str. 195, se pĜedĜazuje text: na pĜíkladech vysvČtlit a zdĤvodnit, jaký význam má rozvíjení vybraných kvalit osobností þlovČka pro jeho další život. V následném bodČ zamČnit výraz "životní cyklus þlovČka" na výraz "lidský život". V tomto bodČ se vypouští obsah závorky. Na str. 196 v textu Co by mČl žák umČt se vypouští 4. bod. Na str. 197 se upravuje obsah tématického celku ýlovČk a rodinný život: volba životního partnera, mravní a právní pĜedpoklady pro uzavĜení manželství, právní aspekty rodinného života; význam zákona o rodinČ, péþe státu o rodinu, mravní a právní ochrana manželství a rodiþovství; vztah rodiþĤ k dítČti, mravní a právní odpovČdnost rodiþĤ za péþi o dČti a za jejich výchovu; práva dítČte v rodinČ; konflikty v rodinných vztazích, úþinné zpĤsoby Ĝešení neshod a konfliktĤ v rodinČ (vztahu); pĜíþiny rozvodovosti, mravní a právní následky rozvodu, vliv disharmonických vztahĤ mezi rodiþi na dítČ; funkce a náplĖ þinnosti institucí rodinného a manželského poradenství, jejich význam pĜi Ĝešení rodinných problémĤ; náhradní rodiþovská péþe, její mravní a právní aspekty, orgány sociální péþe o matku a dítČ. Text þásti Co by mČl žák umČt na str. 197 a 198 se upravuje: objasnit, jaký význam má zodpovČdná volba životního partnera pro další život þlovČka; uvést, které faktory mohou mít vliv na rozhodování þlovČka o volbČ životního partnera, resp. které jsou pro volbu vhodného partnera rozhodující; vysvČtlit, za jakých podmínek mĤže þlovČk uzavĜít manželství a které okolnosti jsou dĤležité pro uznání platnosti manželství; objasnit, v þem spoþívá podstata právní ochrany manželství a rodiþovství, uvést pĜíklady péþe státu o mladou rodinu; objasnit, jaký význam má mravní a právní ochrana dítČte v pĜípadČ rozvodu jeho rodiþĤ, resp. v situaci jeho osiĜení; uvést, jaká základní práva mohou rodiþe uplatĖovat vĤþi sobČ navzájem a jaké základní povinnosti mají vĤþi svým dČtem; popsat základní práva nezletilých dČtí v rodinČ, uvést pĜíklady základních povinností dospČlých dČtí vĤþi svým rodiþĤm;
uvést pĜíklady þinnosti vybraných institucí rodinného a manželského poradenství, vysvČtlit, jaké problémy mohou rodinČ (manželĤm) pomoci Ĝešit; vysvČtlit rozdíl mezi pČstounskou péþí a osvojením a uvést, jaké právní následky jsou s tČmito dvČma formami náhradní rodinné péþe spojeny; vysvČtlit, v þem spoþívá podstata právní ochrany dítČte v situaci, kdy je ze strany rodiþĤ zanedbávána pĜimČĜená péþe o jeho potĜeby. V obsahu uþiva tématického celku ýlovČk a obþanský život, str. 199, se upravuje: 4. bod se nahrazuje textem: obþanské právo jako souþást soukromého práva; obþanskoprávní vztahy, typy obþanskoprávních vztahĤ; význam obþanského zákoníku pro ochranu obþanskoprávních vztahĤ; vypouští se 5. bod; v 6. bodČ se upravuje: typy obþanskoprávních smluv... Obsah uþiva tématického celku ýlovČk a právo (str. 200) se upravuje takto: slovo prokuratura se nahrazuje slovním spojením státní zastupitelství; do 6. bodu na konec za stĜedník doplnit: vČková hranice a podmínky trestní odpovČdnosti; doplnit nový text: opatĜení a zákony související s podáváním alkoholických nápojĤ dČtem a mladistvým a vztahující se k nákupu, držení a výrobČ drog; prevence trestné þinnosti. Na str. 201 v þásti Co by mČl žák umČt se upravuje: slovo prokuratura se nahrazuje slovním spojením státní zastupitelství. V obsahu uþiva celku Stát a právo na str. 201 se pátý bod nahrazuje textem: zastupitelské orgány, jejich význam, úrovnČ; komunální a parlamentní volby, jejich význam; volební právo aktivní a pasivní. Na str. 203 v tématickém celku Nadnárodní spoleþenství se obsah uþiva upravuje: pĜíklady mezinárodní ekonomické, politické a kulturní spolupráce; dĤvody zaþleĖování státĤ do mezinárodních struktur; formy hospodáĜské a kulturní spolupráce mezi zemČmi Evropy, integraþní snahy a procesy, problémy evropské integrace; podmínky þlenství v EU; mezinárodní spolupráce na úrovni vládních a nevládních organizací; mezinárodní nadace, mezinárodní obchod; otázky kolektivní bezpeþnosti, význam NATO pĜi zajišĢování kolektivní bezpeþnosti; zpĤsoby pĜekonávání napČtí a konfliktĤ; nejvýznamnČjší mezinárodní spoleþenství a jejich orgány. Na str. 203 v þásti Co by mČl žák umČt tématického celku Nadnárodnostní spoleþenství, tĜetí bod upravit: uvést pĜíklady þinnosti nČkterých významných mezinárodních spoleþenství a organizací (EU, OSN, Unesco, UNICEF, WHO).
318
319
Rodinná výchova V þásti uþebních osnov nazvané Uþivo se upravuje: str. 207, levý sloupec nahradit novým textem: rodina - postavení a role ženy a muže v rodinČ; vliv rodinného prostĜedí na rozvoj osobnosti dítČte; dospívající, jeho komunikace v rodinČ, mezigeneraþní konflikty, problémy spojené se vstupem do samostatného života; praktické otázky rodinného života, které mohou mít vliv na stabilitu rodiny a zdraví jejích þlenĤ; pĜedþasná tČhotenství, manželství nezletilých a jejich mravní a ekonomické dĤsledky;
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
V þásti PĜílohy rozšiĜujícího uþiva na str. 213 se vypouští þást: sexuálnČ motivovaná kriminalita.
náhradní péþe (rodinná, institucionální) a jejich formy; komunikace mezi vrstevníky ve škole a mimo ni, ve spoleþnosti dospČlých; str. 207, pravý sloupec, poslední odrážku vypustit a nahradit textem: sestavování návrhu rodinného rozpoþtu. V þásti Co by mČl žák umČt se upravuje na str. 208: vypouští se požadavky; chápat, že v souvislosti s narozením...; uplatĖovat zásady hygieny a ochrany zdraví...; zaĜazuje se nový text: zdĤvodnit význam hmotného zabezpeþení rodiny a orientovat se v problémech hmotnČ nezajištČné rodiny mladistvých partnerĤ. ýást oznaþená jako Uþivo na str. 208 se v levém sloupci nahrazuje novým textem: osobnost þlovČka, vývoj a formování osobnosti v hlavních etapách života; duševní a tČlesné zdraví, základní podmínky pro zachování a regeneraci sil (psychická a fyzická zdatnost); situace ohrožující zdravý vývoj osobnosti (možnosti jejich pĜedcházení, Ĝešení vzniklých problémĤ); vyrovnávání se s problémem "únik" do uzavĜenosti, agrese, toxikomanie; sebepoznávání a sebevýchova, význam sebeovlivĖování a seberegulace z hlediska zdraví jedince. V þásti Co by mČl žák umČt - str. 208 se vypouští: chápat pojem osobnost.... V þásti Uþivo - str. 209 se upravuje takto: levý sloupec vypouští se - životní rytmy a zdraví...; nemoc v rodinČ, ošetĜování...; etické vztahy k nemocnému...; rekonvalescence po nemoci...; novČ se zaĜazuje jako 3. bod - pomoc nemocným a zdravotnČ handicapovaným; pravý sloupec vypouští se þást textu - "nácvik ošetĜování nemocného þlena rodiny (modelové situace); vypouští se - sestavování vlastních programĤ péþe o osobní zdraví... Z obsahu Uþiva na str. 210 v levém sloupci se vypouští text: odborná a populárnČ nauþná literatura; názory odborníkĤ... a pĜevádí se do rozšiĜujícího uþiva. ýást oznaþená jako Uþivo se dále upravuje v levém sloupci: str. 212 pĜedĜazuje se heslo: promČny þlovČka v období dospívání a jejich prožívání; v þásti - konflikty v mezilidských a partnerských vztazích se vypouští slovo "mezilidských"; vypouští se þást textu - postoje k sexualitČ a sexuálnímu chování... až po deviantní chování - a ponechává se pouze: - sexuální zneužívání a zpĤsoby ochrany pĜed ním. VypouštČný obsah uþiva se pĜevádí do rozšiĜujícího uþiva sexualita a zákon..., heslo se pĜevádí do obsahu uþiva obþanské výchovy. str. 213 - vypouští se: pozitivní životní cíle a hodnoty...; opatĜení a zákony související s podáváním...; heslo se pĜevádí do obsahu uþiva obþanské výchovy. str. 215, pravý sloupec: bod 3 se doplĖuje novým textem: klasifikace zranČní, polohování, obvazová technika aj.
V þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky (str. 216): vypouští se 2. odstavec o þlenČní práce do roþníkĤ, doplĖuje se pĜed poslední odstavec V pĜípadČ "doporuþeného hudebního minima" se jedná pĜedevším o soubor požadavkĤ na hudební dovednosti, schopnosti, hudební aktivity žákĤ, kterými by mohli žáci disponovat na konci každého roþníku. Doporuþené hudební minimum pĜedstavuje jeden z výchozích bodĤ uþitelovy hudebnČ výchovné práce s žáky. Další úpravy: str. 217 a dále - oznaþení Co by žák mČl umČt zamČnit za: Doporuþené hudební minimum; všeobecnČ formulaci "pracovat nejménČ s 10 písnČmi..." zamČnit za "pracovat alespoĖ s 10 písnČmi a 4 (popĜ. 8 - viz vyšší roþníky) poslechovými skladbami a aktivnČ využívat hudebnČ pohybové hry v hudebnČ výchovném procesu" od 5. roþníku výše - formulaci "obmČĖovat a tvoĜit hudební motivy (jednoduché doprovody atp.)..." zamČnit za "podle stupnČ hudebního rozvoje používat orffovské nástroje (tvorba hudebních motivkĤ, jejich obmČna, tvorba pĜedeher, meziher a doher...) a nástroje klasické (žáci ZUŠ, hudebních kurzĤ apod.). str. 219 - 3. roþník - formulaci "odlišovat hudbu urþenou k slavnostním pĜíležitostem..." zamČnit za "odlišovat hudbu slavnostní (slavnostní pochod, fanfáry apod.) od hudby jiných druhĤ a žánrĤ (napĜ. taneþní, smuteþní, ukolébavku, rock apod.) str. 218 - levý sloupec 3. roþník - poslední heslo bude znít: hudba slavností (slavnostní pochod, fanfáry) str. 219 heslo rock a taneþní pohyb (poslední v 3. roþníku) se vypouští str. 220 - 4. roþník - vČtu "vypracovávat notový záznam "svých melodií" nahradit textem: podle stupnČ hudebního rozvoje graficky (linkou - prĤbČh melodie, notami) zaznamenávat vlastní hudební nápady (motivky, jednoduché popČvky, melodii apod.) str. 223 - formulaci "hrát jednoduché skladbiþky..." zamČnit za "podle stupnČ hudebního rozvoje a hráþských dovedností hrát jednoduché skladbiþky a náznaky zvukové podoby hudby jednotlivých hudebních slohĤ" V 1. - 5. roþníku zĤstává þlenČní uþiva do jednotlivých roþníkĤ, nemČní se ani vymezený obsah uþiva a hudební þinnosti. Obsah uþiva hudební výchovy pro 6. - 9. roþník je koncipován jako celek, vypouští se proto mezititulky 6. roþník a 7. - 9. roþník (str. 221 a 222). ýást oznaþená jako Uþivo se pro 6. - 9. roþník upravuje takto: Levý sloupec notace - g - c3 (houslový klíþ) triola posuvky (kĜížek, bé, odrážka) akord, terciová stavba (1, 3, 5, 7, 9) subdominanta tónina; transpozice protimelodie - riff pĜedtaktí coda skladebná technika kontrast v hudbČ
320
321
Hudební výchova
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
cyklická skladba (symfonie, symfonická báseĖ); vČta a její forma v cyklické skladbČ (sonátová forma, variace, rondo) opera, libreto; partitura lidová píseĖ mateník (stĜídání dvoudobého a tĜídobého taktu) duo (duet), trio (tercet), kvarteto (kvartet) gotika, renesance, baroko, klasicismus, romantismus impresionismus, expresionismus a umČlecké smČry (artificiální) hudby 20. století kramáĜská píseĖ, lidovka, kabaretní píseĖ, šanson, jazz a swing, country and western rhytm and blues, rock - and - roll, big beat a další typy (nonartificiální) hudby) evergreen epizody ze života skladatelĤ tzv. vážné a populární hudby lidový tanec; spoleþenský tanec; tanec v kabaretu a muzikálu balet; moderní výrazový tanec nadání - genialita; inspirace - epigonství umČní a kýþ Pravý sloupec ZmČny budou pouze v prvním odstavci v 6. roþníku, respektive ve spoleþném odstavci hovoĜícím o hlasové výchovČ v 6. - 9. roþníku. ZnČní upraveného textu: upevĖování již osvojených pČveckých dovedností a jejich prohlubování: nasazení tónu, dýchání, vokalizace, frázování, rozšiĜování hlasového rozsahu; hlasová hygiena v dobČ mutace; uplatĖování dĜíve osvojených intonaþních dovedností v durovém i mollovém tónorodu (s oporou o tóny tónického kvintakordu); 6. stupeĖ v dur i moll; terciové postupy v dur i moll, chromatické postupy, stĜídavý pĤltón vrchní a spodní; jednoduchý dvojhlas (lidový, volný, polyfonnČ vedený), poþátky trojhlasu; zpČv lidových písní (þeských i jiných národĤ); zpČv umČlých písní (vytvoĜených skladateli z oblasti tzv. vážné hudby i hudby populární) a vokálních skladbiþek charakteristických pro jednotlivá hudební období; melodizace a rytmizace krátkých textĤ. Po tomto prvním odstavci pĜijdou po sobČ odstavec 2, 3, 4 a 5 ze 6. roþníku [pĜiþemž v odstavci opera se do závorky pĜidá Národní divadlo ve znČní: (vþetnČ þeské národní opery + Národní divadlo)]. Dále pak následují odstavce 2 - 7 ze stávajícího 7. - 9. roþníku.
Ve výtvarné výchovČ je tak dán prostor k seberealizaci, jedineþnosti i mnohosti vyjadĜování žákĤ, které tvoĜí základ výchovy k empatii, toleranci a otevĜenosti. Základní prostĜedky k dosahování tČchto cílĤ jsou vlastní þinnosti žákĤ v neomezené škále výtvarných vyjadĜovacích prostĜedkĤ, materiálĤ a technik. Ty uþitelé volí v závislosti na jasnČ formulovaných problémech, obsazích a námČtech výtvarných prací. Výtvarné umČní a výtvarná kultura jsou zdrojem obnovování a obohacování vztahu þlovČka a svČta, nikoliv pĜedmČtem osvojení si pasivních vČdomostí. Konkrétní výtvarná díla se stávají východiskem pro dialog uþitele a žáka, smČĜující k prožívání a chápání mnohostrannosti a rĤznorodosti skuteþnosti a jejich vyjadĜování. Vlastní výtvarné þinnosti žákĤ a pĜibližování promČn výtvarného umČní se smČjí vzájemnČ pozitivnČ ovlivĖovat a podporovat. Poznámka: Vzhledem k tomu, že výtvarná výchova je pĜedevším pĜedmČtem þinnostním, je pro výuku doporuþována alespoĖ dvouhodinová dotace, kterou mĤže Ĝeditel podpoĜit využitím disponibilních hodin, které mu nabízí uþební plán od šestého roþníku. V prvním až tĜetím roþníku se jeví jako potĜebné citlivČ propojovat pĜedmČt výtvarná výchova s praktickými þinnostmi. Oproti þlenČní stávajících osnov po tĜech roþnících doporuþujeme þlenČní obsahu na 1. - 3. , 4. a 5. , 6. - 9. roþník. Doporuþené výtvarné prostĜedky a materiály uvedené na stranČ 226, 228 a 231 je možné využít ve všech roþnících. KromČ zde uvedených tradiþních výtvarných prostĜedkĤ a technik je možné obohatit je o nové, dosud chápané jako "nevýtvarné" (napĜíklad: materiálové experimentace, alchymie, absurdity, vizuální férie...).
Výtvarná výchova Text þásti uþebních osnov PĜístupy k obsahu a organizaci výuky na str. 224 - 225 se vypouští a nahrazuje se následujícím: Na základČ uþebních osnov si uþitel mĤže vytvoĜit osobitou modifikaci koncepce výtvarné výchovy. PĜi její tvorbČ doporuþujeme vycházet z þetných dostupných inspiraþních zdrojĤ (uþebnic, odborných þasopisĤ, katalogĤ, monografií a dalších publikací, vþetnČ pravidelných návštČv výstav a sledování promČn souþasného výtvarného umČní). Zde by mČl nacházet východiska pro osobitý výbČr a konkretizaci obsahĤ výtvarných þinností a s nimi spojených námČtĤ a úkolĤ. PĜi této konkretizaci je nutné, aby uþitel respektoval odlišné osobnostní pĜedpoklady a zkušenosti žákĤ, rĤznorodost jejich zájmĤ a jejich vlastní prožitky. Hlavním inspiraþním zdrojem výtvarné výchovy jsou široké interakce žákĤ se svČtem a se sebou samým. Specifiþnost postavení výtvarné výchovy spoþívá v rozvíjení jedineþných možností dialogu se svČtem. Ten je založen na smyslovém vnímání, obrazném (výtvarném) chápání a prožívání svČta ve všech jeho mČnících se strukturách a koncepcích. Otevírání pĜirozených (byĢ skrytých) vnitĜních potĜeb, obohacování schopností žákĤ, jejich smyslového a obrazného (výtvarného) vnímání, prožívání a chápání svČta, lidí a sebe sama, tvoĜí základ možnosti výtvarného vyjadĜování jako jedineþného zpĤsobu komunikace. 322
Praktické þinnosti V 13. tématickém celku: Provoz a údržba domácnosti v þásti Drobná domácí údržba z dĤvodu bezpeþnosti žákĤ nabývá heslo ElektrikáĜské práce charakter volného námČtu þinnosti a upravuje se: elektrikáĜské práce: žárovka, zásuvka, vidlice, jistiþ, domácí spotĜebiþe; pravidla bezpeþnosti práce s elektrickými zaĜízeními a spotĜebiþi; modelování rizikových situací a jejich Ĝešení; praktické dovednosti: výmČna žárovky, jistiþ ap. s ohledem na bezpeþnost práce.
TČlesná výchova Specifické cíle s. 244, odst. 2, poslední vČta - vložit slova: ...hygiena, výživa, úrazová zábrana... PĜístupy k obsahu a organizaci s. 245, odst. 3, 3. vČta - vložit výraz v závorce ...soubor námČtĤ (poznatkĤ, organizaþních þi jiných dovedností, þinností) a výstupĤ... Uþivo s. 250 - vložit mezi 10. a 11. odrážku novou: - aplikovaná jógová cviþení nebo cviþení jiných zdravotnČ zamČĜených pohybových systémĤ (uþitel musí pĜed zaĜazením tČchto þinností do výuky nejprve sám bezpeþnČ zvládnout techniku tČchto cviþení); 323
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
s. 251 na závČr se zaĜazuje nový text: - þinnosti na lezeckých stČnách a na pĜekážkových drahách þi trenažérech (s dĤrazem na bezpeþnost þinností); s. 252, pravý sloupec, PĜeskoky doplnit: ...kozu D (bednu CH)...; s. 257, celý sloupec se upravuje (doplĖuje a jinak strukturuje): stĜehové postoje, držení a pohyb v postojích, odpory v nich; stĜedový sed, klek. Džudó držení soupeĜe na zemi, boj o únik z držení na zemi (CH); držení kasegatame; poraz ógoši. Sebeobrana obrana proti objetí zpĜedu; obrana proti škrcení; obrana proti úchopĤm zápČstí.
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
Uþební plán vzdČlávacího programu Základní škola
PĜedmČt ýeský jazyk
Roþník 5. 6.
1.
2.
3.
4.
9
10
10
7
7
3
3
5
5
3
4
Cizí jazyk Matematika
4
5
5
Prvouka
2
2
3
PĜírodovČda
7.
8.
9.
x)
x)
x)
Minimum 6. - 9. 16
x)
12 16
VlastivČda
Aikidó pĜidržení paže (výkruty, vytoþení zápČstí). RozšiĜující uþivo Sebeobrana obrana proti seku shora; další sebeobranné þinnosti. Karatedó pĜímý úder stejnostranný; horní, spodní, vnČjší kryt; kop vpĜed. s. 258, levý sloupec BČh: zmČnit 3. odrážku na - základy vysokého a polovysokého startu; s. 258, prostĜední sloupec, BČh zmČnit 5. odrážku na – polovysoký start, základy nízkého startu; s. 258, prostĜední sloupec, Skok upravit 2. odrážku na skok do výšky (skrþný, základy flopu); s. 259, pravý sloupec, RozšiĜující uþivo upravit 3. odrážku skok do výšky (zdokonalování flopu); s. 267, prostĜední sloupec, pĜedposlední odrážku doplnit: - souvislé plavání do 200 - 300 m; s. 267, pravý sloupec doplnit do druhé odrážky: - souvislé plavání na vytrvalost do 500 - 800 m; s. 272, závČr úvodní vČty upravit: ...pĜi þinnostech v pĜírodČ (dĜíve cviþení v pĜírodnČ); s. 275, pravý sloupec, RozšiĜující uþivo doplnit 1. odrážku: " - jízda na horském kole v terénu". Poznámka: UpozorĖujeme uþitele, že v separátním výtisku vypadla na stranČ 34 a 35 ve všech vČkových etapách þást Co by mČl žák umČt.
324
Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
6
Obþanská výchova
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova Hudební výchova
1
1
1
Výtvarná výchova
1
1
1
Praktické þinnosti
1
1
1
TČlesná výchova
2
2
2
4 4
4
6 4
2
2
8
Volitelné pĜedmČty Týdenní dotace povinných pĜedmČtĤ
4 4
6 20
22
23
24
25
27
28
30
30
Nepovinné pĜedmČty x) V 6. - 9. roþníku o þasové dotaci jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtĤ rozhodne Ĝeditel školy tak, aby se vyuþovalo všem pĜedmČtĤm uþebního plánu daného roþníku, byl naplnČn daný minimální poþet hodin pro pĜedmČt a dodržena týdenní þasová dotace. U volitelných pĜedmČtĤ v 7. - 9. roþníku Ĝeditel školy rozhoduje i o jejich zaĜazení do roþníku. Minimální poþet hodin pro jednotlivé pĜedmČty v 6. - 9. roþníku: þeský jazyk - 16, cizí jazyk 12, matematika - 16, chemie - 4, fyzika - 6, pĜírodopis - 6, zemČpis - 6, dČjepis - 6, obþanská výchova - 4, rodinná výchova - 4, hudební výchova - 4, výtvarná výchova - 6, praktické þinnosti - 4, tČlesná výchova - 8, volitelné pĜedmČty - 6.
325
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
UýEBNÍ PLÁNY PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM NċKTERÉHO PěEDMċTU
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
b) v 8. a 9. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého povinného pĜedmČtu, na zvýšení hodinové dotace nČkterého pĜedmČtu s jeho souþasnou integrací s jiným pĜedmČtem, na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka .
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ, þj. 16333/96-22-21
PĜedmČt ýeský jazyk
1.
2.
9
10
První cizí jazyk 1)
3.
4.
Roþník 5. 6.
8
7
7
3
3
3
7.
8.
9.
Minimum 6. - 9.
x)
x)
x)
12
16 x)
Druhý cizí jazyk 1)
12
Matematika
4
5
5
Prvouka
2
2
3
PĜírodovČda 2) VlastivČda
5
5
3
4
16
2)
Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
6
Obþanská výchova
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova Hudební výchova
4 4
2)
4
Výtvarná výchova 2)
3
3
3
4
4
2
2
2
2
2
4
Praktické þinnosti 2)
4
TČlesná výchova Disponibilní dotace
8
*)
Týdenní dotace povinných pĜedmČtĤ
20
22
24
24
25
27
1
1
1
29
31
31
3
Nepovinné pĜedmČty x) V 6. - 9. roþníku o þasové dotaci jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtĤ rozhodne Ĝeditel školy tak, aby se vyuþovalo všem pĜedmČtĤm uþebního plánu daného roþníku, byl naplnČn daný minimální poþet hodin pro pĜedmČt a dodržena týdenní þasová dotace. Chemie mĤže být zaĜazena až od 8. roþníku. *) Disponibilní dotaci lze využít: a) v 7. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka , 326
327
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním matematiky a pĜírodovČdných pĜedmČtĤ, þj. 21968/96-22
1. Jako první cizí jazyk volí anglický, francouzský, nČmecký, ruský, španČlský jazyk, jako druhý cizí jazyk mohou žáci volit pĜíp. i jiný jazyk, jehož osnova byla schválena MŠMT. o výbČru jazyka rozhoduje vedení školy podle požadavkĤ rodiþĤ, zájmu žákĤ a možností personálního zajištČní výuky. Pokud žák zvolí jako první cizí jazyk jazyk anglický nebo nČmecký, škola pĜednostnČ nabídne jako druhý jazyk francouzštinu, ruštinu nebo španČlštinu. Pokud žák zvolí ve 3. roþníku jako první cizí jazyk francouzský, ruský nebo španČlský, škola povinnČ nabídne jako druhý jazyk angliþtinu nebo nČmþinu. 2. O þasových dotacích jednotlivých pĜedmČtĤ oznaþených v tabulce uþebního plánu kĜížkem rozhodne Ĝeditel školy v rámci vymezeného rozsahu a pĜi dodržení stanovených minim; a) hudební výchova, výtvarná výchova, praktické þinnosti: 1 hod. týdnČ v každém roþníku, celkem 5 hod. týdnČ za první stupeĖ ZŠ, b) vlastivČda, pĜírodovČda: 1 hod. týdnČ v každém roþníku, celkem 3 hod. týdnČ za první stupeĖ ZŠ v každém z uvedených pĜedmČtĤ. 3. Poþet hodin nepovinných pĜedmČtĤ není omezen. 4. DČlení tĜíd na skupiny se Ĝídí platným pokynem MŠMT ýR.
PĜedmČt ýeský jazyk
1.
2.
3.
Roþník 4. 5. 6.
9
10
10
7
7
3
3
5
5
3
4
Cizí jazyk Matematika
4
5
5
Prvouka
2
2
3
PĜírodovČda
V souladu s Pokyny ministra školství, mládeže a tČlovýchovy, kterým se stanovují rámcová pravidla a postup pĜi schvalování vzdČlávacích programĤ pro základní školy þj. 10788/96 - 22, byl schválen uþební plán pro základní školy s tĜídami s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ s platností od 1. 9. 1998 pro všechny roþníky, to je pro 3. - 9. roþník. Organizace výuky cizích jazykĤ daná tímto uþebním plánem je závazná pro všechny základní školy s tĜídami s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ bez ohledu na to, podle kterého vzdČlávacího programu škola vyuþuje.
7.
8.
9.
x)
x)
x)
16 12
6
6
6
6
24
3
3
6
2
2
VlastivČda Chemie Fyzika
Poznámka:
x)
Minimum 6. - 9.
2
2
8
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
6
Obþanská výchova
4
Rodinná výchova
x)
Hudební výchova
1
1
1
Výtvarná výchova
1
1
1
Praktické þinnosti
1
1
1
TČlesná výchova
2
2
2
20
22
23
x)
x)
4 4
4
4
6
2
2
8
4
Disponibilní dotace *) Týdenní dotace povinných pĜedmČtĤ
x)
24
25
27
1
1
1
29
31
31
3
Nepovinné pĜedmČty x) V 6. - 9. roþníku o þasové dotaci jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtĤ rozhodne Ĝeditel školy tak, aby se vyuþovalo všem pĜedmČtĤm uþebního plánu daného roþníku, byl naplnČn daný minimální poþet hodin pro pĜedmČt a dodržena týdenní þasová dotace. *) Disponibilní dotaci lze využít: a) v 7. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka , b) v 8. a 9. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého povinného pĜedmČtu, na zvýšení hodinové dotace nČkterého pĜedmČtu s jeho souþasnou integrací s jiným pĜedmČtem, na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka . 328
329
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
Poznámky 1. RozšíĜenou výuku matematiky a pĜírodovČdných pĜedmČtĤ lze zavést pouze na 2. stupni ZŠ. Pro rozšíĜenou výuku je možné využívat þasové dotace volitelných pĜedmČtĤ a disponibilních hodin. Ve všech ostatních pĜípadech platí uþební plán beze zmČny. 2. Matematika, fyzika a chemie je v uvedených roþnících posílena dle pĜedloženého uþebního plánu. 3. PĜedmČt praktické þinnosti je povinný ve všech roþnících, a to i ve tĜídách s rozšíĜenou výukou matematiky a pĜírodovČdných pĜedmČtĤ.
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním výtvarné výchovy, þj. 21970/96-22
PĜedmČt
1.
ýeský jazyk 1)
2.
3.
7-8 8-9 8-9
Cizí jazyk Matematika Prvouka PĜírodovČda
4
5
5
2
2
3
2)
4.
Roþník 5. 6.
7
7
3
3
5
5
3
3
7.
8.
9.
Minimum 6. - 9. 16
x)
x)
x)
x)
12 16
VlastivČda Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
x)
x)
x)
x)
Obþanská výchova
4
Rodinná výchova
4
Hudební výchova
1
Výtvarná výchova 4) Praktické þinnosti
6
3)
TČlesná výchova Disponibilní dotace
1
1
2-3 2-3 2-3
1
1
3
3
3
3
3
3
12
x)
x)
x)
x)
4
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
4
8
*)
Týdenní dotace povinných pĜedmČtĤ
20
22
23
25
25
27
1
1
1
29
31
31
3
Nepovinné pĜedmČty x) V 6. - 9. roþníku o þasové dotaci jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtĤ rozhodne Ĝeditel školy tak, aby se vyuþovalo všem pĜedmČtĤm uþebního plánu daného roþníku, byl naplnČn daný minimální poþet hodin pro pĜedmČt a dodržena týdenní þasová dotace. *) Disponibilní dotaci lze využít: a) v 7. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka , b) v 8. a 9. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého povinného pĜedmČtu, na zvýšení hodinové dotace nČkterého pĜedmČtu s jeho souþasnou integrací s jiným pĜedmČtem, na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka .
330
331
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním výtvarné výchovy
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním hudební výchovy, þj. 21969/96-22
1. V 1. - 3. roþníku základní školy je možno využít pravidla o komplexním pĜístupu k obsahu uþiva a o þlenČní vyuþování (viz poznámka). Tím mĤže být dotace uþebního plánu pro þeský jazyk snížena v 1. - 3. roþníku vždy až o dvČ hodiny, které budou využity pro druhou a tĜetí hodinu výtvarné výchovy. TĜetí hodinu výtvarné výchovy lze v tČchto roþnících vyuþovat také zaĜazením jedné hodiny nepovinného pĜedmČtu pro všechny žáky tĜídy s RVVV. V tom pĜípadČ bude zkrácena dotace þeského jazyka o jednu hodinu. 2. V 5. roþníku v pĜedmČtech pĜírodovČda a vlastivČda lze snížit celkovou dotaci pro oba pĜedmČty o jednu hodiny (ze þtyĜ hodin na tĜi) a využít ji pro zaĜazení tĜetí hodiny výtvarné výchovy. 3. PĜedmČt praktické þinnosti je povinný ve všech roþnících, a to i ve tĜídách s rozšíĜenou výukou výtvarné výchovy. 4. Výtvarná výchova je ve všech roþnících posílena dle pĜedloženého modelu uþebního plánu. 5. Celková týdenní dotace se zvyšuje dle platných pravidel o jednu hodinu ve 4. roþníku z 24 hodin na 25 a je využita pro zaĜazení tĜetí hodiny výtvarné výchovy. 6. Pro rozšíĜenou výuku výtvarné výchovy na druhém stupni základní školy je možné využívat þasové dotace volitelných pĜedmČtĤ a disponibilních hodin. Ve všech ostatních pĜípadech platí uþební plán beze zmČny.
PĜedmČt
1.
ýeský jazyk 1)
2.
3.
7-8 8-9 8-9
Cizí jazyk Matematika Prvouka PĜírodovČda
4
5
5
2
2
3
2)
4.
Roþník 5. 6.
7
7
3
3
5
5
3
3
7.
8.
9.
Minimum 6. - 9. 16
x)
x)
x)
x)
12 16
VlastivČda Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
Poznámka:
ZemČpis
V rámci uþebního plánu mĤže v 2. - 3. roþníku probíhat výuka bez pevné þasové dotace pro jednotlivé obory (pĜedmČty), v menších þasových celcích než jedna vyuþovací hodiny a jednotlivé Ĝízené þinnosti mohou být kombinovány a propojovány pĜi zachování celkové stanovené denní a týdenní dotace pro vyuþovací hodiny a dodržení þasu pro pĜestávky. (ýj.: 10 788/96 - 22: “Pokyn ministra školství, kterým se stanovují rámcová pravidla a postup pĜi schvalování vzdČlávacích programĤ pro základní školy”, bod 5. B., druhý odstavec, VċSTNÍK MŠMT ýR, roþník LII, sešit 6, kvČten 1996. )
DČjepis
6
Obþanská výchova
4
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova
4
Hudební výchova 4) Výtvarná výchova Praktické þinnosti
6
3)
TČlesná výchova
2-3 2-3 2-3
3
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
3
20
22
23
25
25
3
3
12 6
x)
x)
x)
x)
4 8
Disponibilní dotace *) Týdenní dotace povinných pĜedmČtĤ
3
27
1
1
1
29
31
31
3
Nepovinné pĜedmČty x) V 6. - 9. roþníku o þasové dotaci jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtĤ rozhodne Ĝeditel školy tak, aby se vyuþovalo všem pĜedmČtĤm uþebního plánu daného roþníku, byl naplnČn daný minimální poþet hodin pro pĜedmČt a dodržena týdenní þasová dotace. *) Disponibilní dotaci lze využít: a) v 7. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka , b) v 8. a 9. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého povinného pĜedmČtu, na zvýšení hodinové dotace nČkterého pĜedmČtu s jeho souþasnou integrací s jiným pĜedmČtem, na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka .
332
333
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním hudební výchovy
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním tČlesné výchovy, þj. 29738/96-22-50
1. V 1. - 3. roþníku základní školy je možno využít pravidla o komplexním pĜístupu k obsahu uþiva a o þlenČní vyuþování (viz poznámka). Tím mĤže být dotace uþebního plánu pro þeský jazyk snížena v 1. - 3. roþníku vždy až o dvČ hodiny, které budou využity pro druhou a tĜetí hodinu hudební výchovy. TĜetí hodinu hudební výchovy lze v tČchto roþnících vyuþovat také zaĜazením jedné hodiny nepovinného pĜedmČtu pro všechny žáky tĜídy s RVHV. V tom pĜípadČ bude zkrácena dotace þeského jazyka o jednu hodinu. 2. V 5. roþníku v pĜedmČtech pĜírodovČda a vlastivČda lze snížit celkovou dotaci pro oba pĜedmČty o jednu hodiny (ze þtyĜ hodin na tĜi) a využít ji pro zaĜazení tĜetí hodiny hudební výchovy. 3. PĜedmČt praktické þinnosti je povinný ve všech roþnících, a to i ve tĜídách s rozšíĜenou výukou hudební výchovy. 4. Hudební výchova je ve všech roþnících posílena dle pĜedloženého modelu uþebního plánu. 5. Celková týdenní dotace se zvyšuje dle platných pravidel o jednu hodinu ve 4. roþníku z 24 hodin na 25 a je využita pro zaĜazení tĜetí hodiny hudební výchovy. 6. Pro rozšíĜenou výuku hudební výchovy na druhém stupni základní školy je možné využívat þasové dotace volitelných pĜedmČtĤ a disponibilních hodin. Ve všech ostatních pĜípadech platí uþební plán beze zmČny.
PĜedmČt
Roþník 5. 6.
1.
2.
3.
4.
9
10
10
7
7
3
3
Matematika
4
5
5
5
5
Prvouka
2
2
3 3
4
ýeský jazyk Cizí jazyk
PĜírodovČda
7.
8.
9.
Minimum 6. - 9. 16
x)
x)
x)
x)
12 16
VlastivČda Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
Poznámka:
ZemČpis
6
V rámci uþebního plánu mĤže v 2. - 3. roþníku probíhat výuka bez pevné þasové dotace pro jednotlivé obory (pĜedmČty), v menších þasových celcích než jedna vyuþovací hodiny a jednotlivé Ĝízené þinnosti mohou být kombinovány a propojovány pĜi zachování celkové stanovené denní a týdenní dotace pro vyuþovací hodiny a dodržení þasu pro pĜestávky. (ýj.: 10 788/96 - 22: “Pokyn ministra školství, kterým se stanovují rámcová pravidla a postup pĜi schvalování vzdČlávacích programĤ pro základní školy”, bod 5. B., druhý odstavec, VċSTNÍK MŠMT ýR, roþník LII, sešit 6, kvČten 1996.)
DČjepis
6
Obþanská výchova
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova
4
Hudební výchova
1
1
1
Výtvarná výchova
1
1
1
Praktické þinnosti
1
1
1
TČlesná výchova
2
2
2
4 4
4
2
2
6 4 5
Disponibilní dotace *) Týdenní dotace povinných pĜedmČtĤ
4
20
22
23
24
25
27
5
5
5
20
1
1
1
3
29
31
31
Nepovinné pĜedmČty x) V 6. - 9. roþníku o þasové dotaci jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtĤ rozhodne Ĝeditel školy tak, aby se vyuþovalo všem pĜedmČtĤm uþebního plánu daného roþníku, byl naplnČn daný minimální poþet hodin pro pĜedmČt a dodržena týdenní þasová dotace. *) Disponibilní dotaci lze využít: a) v 7. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka , b) v 8. a 9. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého povinného pĜedmČtu, na zvýšení hodinové dotace nČkterého pĜedmČtu s jeho souþasnou integrací s jiným pĜedmČtem, na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka .
334
335
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním tČlesné výchovy
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním informatiky a výpoþetní techniky, þj. 16845/2001-22
RozšíĜenou výuku tČlesné výchovy ve vzdČlávacím programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA je možné zahájit v 6. roþníku. VýjimeþnČ a na základČ zvláštního povolení MŠMT lze tak uþinit v roþnících nižších, a to pouze v pĜípadČ zaĜazení sportĤ, které to vzhledem ke svému charakteru vyžadují. Pro rozšíĜenou výuku tČlesné výchovy na 2. stupni základní školy je možné využívat þasové dotace volitelných pĜedmČtĤ a disponibilních hodin. Ve všech ostatních pĜípadech platí uþební plán vþetnČ poznámek k nČmu beze zmČny. ýasovou dotaci všech ostatních pĜedmČtĤ je nutné dodržet alespoĖ v minimálním þasovém rozsahu a pĜedmČt je nutné zaĜadit ve všech roþnících, pro které je stanoven. PĜedmČt praktické þinnosti je povinný ve všech roþnících, a to i ve tĜídách s rozšíĜenou výukou tČlesné výchovy. Další sportovní, ale i jinou vzdČlávací þinnost lze realizovat v nepovinných pĜedmČtech.
PĜedmČt ýeský jazyk
1.
2.
3.
Roþník 4. 5. 6.
9
10
10
7
7
3
3
5
5
Cizí jazyk Matematika
4
5
5
Informatika a výpoþetní technika Prvouka
2
8.
9.
16 x)
x)
x)
x)
12 16
2 2
7.
Minimum 6. - 9.
3
3
3
11
3
PĜírodovČda
3
4
VlastivČda Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
6
Obþanská výchova
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova
4
Hudební výchova
1
1
1
Výtvarná výchova
1
1
1
Praktické þinnosti
1
1
1
TČlesná výchova
2
2
2
4 4
4
6 4
2
2
8
Disponibilní dotace *) Týdenní dotace povinných pĜedmČtĤ
4
20
22
23
24
25
27
1
1
1
29
31
31
3
Nepovinné pĜedmČty x) V 6. - 9. roþníku o þasové dotaci jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtĤ rozhodne Ĝeditel školy tak, aby se vyuþovalo všem pĜedmČtĤm uþebního plánu daného roþníku, byl naplnČn daný minimální poþet hodin pro pĜedmČt a dodržena týdenní þasová dotace. *) Disponibilní dotaci lze využít: a) v 7. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka , b) v 8. a 9. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého povinného pĜedmČtu, na zvýšení hodinové dotace nČkterého pĜedmČtu s jeho souþasnou integrací s jiným pĜedmČtem, 336
337
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka .
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním informatiky a výpoþetní techniky v 6. – 9. roþníku: 1. RozšíĜené vyuþování informatiky a výpoþetní techniky lze zavést pouze v 6. – 9. roþníku základní školy. Pro rozšíĜené vyuþování se využívá þasová dotace volitelných pĜedmČtĤ z uþebního plánu bČžných tĜíd a disponibilní hodiny. Ve všech ostatních smČrech platí uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA beze zmČny. 2. V 6. – 9. roþníku se zavádí pĜedmČt Informatika a výpoþetní technika s pevnou þasovou dotací dle pĜedloženého modelu. 3. V pĜedmČtu Praktické þinnosti se z obsahu uþiva vypouští téma Práce s poþítaþem. 4. Pro pĜedmČt Informatika a výpoþetní technika je obsah uþiva vymezen modelovými rámcovými uþebními osnovami pĜedmČtu. Škola mĤže uvedené uþební osnovy upravit podle konkrétních podmínek školy a potĜeb žákĤ.
338
339
Informatika a výpoþetní technika
Informatika a výpoþetní technika
Co by žák mČl umČt
MODELOVÉ RÁMCOVÉ UýEBNÍ OSNOVY PěEDMċTU INFORMATIKA A VÝPOýETNÍ TECHNIKA PRO ŠKOLY S ROZŠÍěENOU VÝUKOU TOHOTO PěEDMċTU Specifické cíle Cílem pĜedmČtu Informatika a výpoþetní technika ve školách s rozšíĜenou výukou tohoto pĜedmČtu je prohloubení teoretických i praktických znalostí žákĤ v ovládání výpoþetní techniky a zvýšení jejich schopnosti orientace ve svČtČ informací. Žáci by se mČli nauþit pracovat s Internetem a dalšími informaþními a komunikaþními technologiemi jako zdrojem informací a také prostĜedkem pro prezentaci výsledkĤ své þinnosti. Žáci by mČli dále rozvíjet algoritmické myšlení a využívat dovednosti manipulace s výpoþetní technikou pĜi Ĝešení praktických úkolĤ a problémĤ. MČli by si na základČ získaných poznatkĤ a dovedností uvČdomovat možnosti informatiky a výpoþetní techniky pĜi vlastním celoživotním vzdČlávání a tČchto možností cílevČdomČ využívat. Žáci by mČli mít možnost využívat výpoþetní techniku v jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtech. Výuka by mČla být nejen charakter výuky o poþítaþích, ale i výuky s pomocí poþítaþĤ. Souþástí výuky by mČlo být prĤbČžné seznamování s aktualitami dynamicky se rozvíjejícího oboru.
dovede charakterizovat funkci základních souþástí poþítaþe a jeho pĜídatných zaĜízení ovládá obsluhu poþítaþe a jeho pĜídatných zaĜízení dovede objasnit základní funkce hardware a software ví na koho se obrátit, v pĜípadČ závady poþítaþe dovede užívat antivirové programy zná pojem operaþní systém a základy práce s ním dovede využívat systém helpĤ rozumí organizaci informací na pamČĢovém médiu zná jednotky pamČti a jejich hodnoty
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva zobrazení informací v poþítaþi dvojková soustava v poþítaþi
III. VytváĜení a zpracování informací pomocí poþítaþových aplikací Uþivo základní funkce grafického editoru bitmapové a vektorové editory tvorba a zpracování obrázku standardní funkce textového editoru zápis a úprava a tisk jednoduchého dokumentu standardní funkce tabulkového kalkulátoru vkládání dat, editace buĖky úprava tabulky tvorba grafu základní vzorce vytváĜení multimediálních souborĤ základní typografická pravidla
informace a informaþní þinnost informaþní zdroje a informaþní instituce informaþní etika
Co by mČl žák umČt
Co by mČl žák umČt
dovede vysvČtlit proces vzniku, pĜenosu, ukládání a distribuce informací ve spoleþnosti ví, kde jsou uloženy zdroje informací v klasické i digitální podobČ a zná zpĤsob, jak se dají obstarat je seznámen s faktem, že informaþní média mohou obsahovat i eticky závadné informace
dovede v grafickém editoru vytvoĜit a upravit obrázek dovede s pomocí textového editoru vytvoĜit, modifikovat, uložit a znovu vyhledat textový dokument dovede vytvoĜit tabulku i graf v tabulkovém kalkulátoru a provádČt v nČm jednoduché matematicko – statistické výpoþty dovede vytvoĜit multimediální soubor dovede využívat aplikaþní, výukové a multimediální programy respektuje pĜi psaní textĤ základní typografická pravidla je obeznámen se širokým rejstĜíkem možností dostupných poþítaþových aplikací a dovede je využívat pĜi Ĝešení svých problémĤ a úkolĤ
6. - 7. roþník I. Základní pojmy z Informatiky Uþivo
II. Základy práce s poþítaþem Uþivo
základní znalosti o struktuĜe a ovládání poþítaþe a jeho pĜídatných zaĜízení péþe o poþítaþ, zásady hygieny práce s poþítaþem operaþní systém, manager OS viry a antivirové programy hardware a software poþítaþe historie výpoþetní techniky
IV. Poþítaþové sítČ a Internet Uþivo základy práce v síti princip pĜenosu informací v poþítaþové síti vyhledávání informací na Internetu
340
341
Informatika a výpoþetní technika
Informatika a výpoþetní technika
elektronická pošta, elektronický podpis
III. VytváĜení a zpracování informací pomocí poþítaþových aplikací
Co by mČl žák umČt
Uþivo
dovede vysvČtlit úlohu a funkci poþítaþové sítČ umí používat nČkterý z internetových prohlížeþĤ dovede využívat Internet k vyhledávání informaþních zdrojĤ v knihovnách umí vyhledat informaþní zdroj na Internetu a zvolit k tomu vhodný vyhledávací stroj využívá elektronickou poštu využívá ICT k samostudiu
V. Algoritmizace a programování Uþivo algoritmizace postupu Ĝešení úlohy þi problému algoritmizace úloh z denního života a pĜíkladĤ z aritmetiky a geometrie poþítaþové programy a jejich rĤzné druhy Co by mČl žák umČt dovede aplikovat zásady algoritmizace pĜi Ĝešení konkrétních problémĤ dokáže vysvČtlit úlohu programu v poþítaþi PĜíklady rozšiĜujícího uþiva základní programové konstrukce nČkterého programovacího jazyka
8. – 9. roþník
textové editory, korespondence, makra, vkládání grafĤ, obrázkĤ, šablony, styly… typografické zásady pĜi psaní dokumentĤ bitmapová a vektorové editory – vkládání textu, skenování… import a export dat v grafických editorech tabulkové kalkulátory – funkce, práce s více tabulkami princip OLE techniky, propojování aplikací prezentace výsledkĤ své þinnosti s využitím bČžných programĤ a technických prostĜedkĤ (projektor, poþítaþ) funkce nČkterého programu pro organizaci a plánování (adresáĜ, kalendáĜ, plánování…) standardní prostĜedí databázového programu vytváĜení databáze vyhledávání v databázi
Co by mČl žák umČt dovede efektivnČ využívat základní aplikace pro práci s informacemi (grafický, textový editor, tabulkový procesor) dokáže zvolit nejvhodnČjší prostĜedek pro zpracování úlohy zná základy OLE techniky k propojování aplikací dovede vytvoĜit jednoduchou databázi pro uložení a vyhledávání osobních údajĤ informací o své þetbČ apod. dovede prezentovat výsledky své práce s pomocí prezentaþního programu a dostupných technických prostĜedkĤ dovede používat nČkterý z programĤ pro organizaci informací
I. Základní pojmy z Informatiky
IV. Poþítaþové sítČ a internet
Uþivo
Uþivo
právní ochrana informací, pirátství
Co by mČl žák umČt respektuje zásady autorského práva
II. Prohloubení práce s poþítaþem Uþivo
základní nastavení poþítaþe (zvuk, grafika…) závady a poruchy poþítaþe komprimace a dekomprimace souborĤ operaþní systémy (MS - DOS, Unix, Windows), porovnání
Co by mČl žák umČt
- dovede upravit základní uživatelské nastavení poþítaþe - umí komprimovat a dekomprimovat soubory - ví, jak postupovat v pĜípadČ závady poþítaþe - dokáže charakterizovat uživatelské rozdíly mezi operaþními systémy 342
typy sítí, topologie sítí technická podpora Internetu, pĜipojení k Internetu architektura klient/server elektronická konference elektronický podpis služba FTP struktura internetové adresy vytváĜení vlastní www stránky
Co by mČl žák umČt
zná základní typy sítí ví, jaké hardwarové a softwarové prostĜedky jsou potĜeba k pĜipojení k Internetu umí vysvČtlit, jakým zpĤsobem se pĜenáší informace v celosvČtové síti dokáže, s pomocí uþitele, spolupracovat mezi tuzemskými i zahraniþními školami formou projektĤ rozumí funkci elektronického podpisu dovede využívat služby FTP získává z Internetu freeware a shareware umí vytvoĜit vlastní www stránku 343
Informatika a výpoþetní technika
Úprava ZPD „Modifikace VR ZŠ pro specifické potĜeby romských dČtí“
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
IRC, ICQ, videokonference, netmetting publikování na internetu, WEB editory HTML, Java a další programové vybavení pro tvorbu www stránek práce na vzdáleném poþítaþi, Telnet propojování aplikací pĜi práci na projektu
V. Algoritmizace a programování Uþivo standardní struktura programovacích jazykĤ základní programové konstrukce programovacích jazykĤ Co by mČl žák umČt zná základní pĜíkazy spoleþné všem programovacím jazykĤm
344
ÚPRAVA ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE „MODIFIKACE VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRO SPECIFICKÉ POTěEBY ROMSKÝCH DċTÍ“ þj. 13365/2001 - 22 V Praze dne 2. 5. 2001 Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy schválilo s platností od 1. záĜí 2001 úpravu základní pedagogické dokumentace “Modifikace vzdČlávacího programu Základní škola pro specifické potĜeby romských dČtí”. Název vzdČlávacího programu se mČní na Modifikace vzdČlávacího programu Základní škola pro specifické potĜeby dČtí se sociálním nebo kulturním znevýhodnČním, þj. 13365/2001 - 22. Školy (tĜídy) pracující podle tohoto vzdČlávacího programu budou vyuþovat podle uþebního plánu vzdČlávacího programu Základní škola þj. 16847/96 - 2 ve znČní úpravy þj. 25018/98 - 22 s platností od 1. 9. 1998 (zveĜejnČno ve VČstníku MŠMT sešit 11/1998). Poznámky k uþebnímu plánu vzdČlávacího programu Základní škola se doplĖují takto: ”Ve tĜídách, které pracují podle Modifikace vzdČlávacího programu Základní škola pro specifické potĜeby dČtí se sociálním nebo kulturním znevýhodnČním, þj. 13365/2001 - 22, se doporuþuje vČnovat v 6. – 9. roþníku vyšší poþet vyuþovacích hodin zejména pĜedmČtĤm Rodinná výchova a Praktické þinnosti. PĤvodní uþební osnovy Modifikace … zĤstávají nadále v platnosti. Na vysvČdþení bude v rubrice ”Výuka probíhala podle uþebních dokumentĤ (þj., název)” uvedeno: ”16847/96 - 2, Základní škola - Modifikace þj. 13365/2001 - 22”. PaedDr. Karel Tomek Ĝeditel odboru pĜedškolního, základního a zájmového vzdČlávání
345
Výchova k volbČ povolání
VZDċLÁVACÍ OBLAST VÝCHOVA K VOLBċ POVOLÁNÍ Pojetí a charakteristika vzdČlávací oblasti VzdČlávací oblast výchova k volbČ povolání si klade za cíl vypČstovat u žákĤ dovednosti dĤležité pĜi rozhodování o významných životních krocích a pĜi plánování vlastní budoucnosti. ZamČĜuje se na utváĜení a rozvíjení praktických dovedností a žádoucích osobních vlastností žákĤ, které jsou pĜedpokladem pro jejich budoucí úspČšné zaþlenČní do pracovního života. PĜipravuje žáky na pĜechod ze základní školy na školu stĜední a do svČta práce, uþí je optimálnČ posuzovat své možnosti vzhledem k požadavkĤm a situaci na pracovním trhu, odpovČdnČ se rozhodovat o své budoucí profesní orientaci a pružnČ reagovat na pĜípadné zmČny v rámci svého rozhodnutí þi na zmČny budoucí životní situace. Výchova k volbČ povolání uþí žáky orientovat se v dĤležitých profesních informacích a na základČ dostupných informací se správnČ rozhodovat o volbČ budoucího profesního zamČĜení a o výbČru vhodného povolání. RozšiĜuje poznatky žákĤ o svČtČ práce, pĜibližuje jim existující pracovní pĜíležitosti i reálné možnosti uplatnČní absolventĤ škol na trhu práce, koriguje jejich pĜedstavy a oþekávání ve vztahu k vybranému povolání a ukazuje jim vhodné cesty vedoucí k dosažení stanovených profesních cílĤ. Seznamuje je s významem osobnostních pĜedpokladĤ pro výkon vybraných povolání a uþí je pĜebírat osobní odpovČdnost za vlastní rozhodování o své budoucí vzdČlávací a profesní dráze. Se zĜetelem k vývojovým možnostem a pĜedpokladĤm žákĤ by mČla vzdČlávací oblast výchova k volbČ povolání vytváĜet dostatek pĜíležitostí a vhodné podmínky pro to, aby se žáci nauþili poznávat a realisticky hodnotit vlastní pĜednosti, možnosti a omezení ve vztahu k vybraným povoláním a osvojili si strategie vedoucí k osobnostnímu a profesnímu rĤstu. Žáci by mČli mít pĜíležitost poznat více oborĤ a profesí a mČli by se nauþit orientovat v rĤzných informaþních zdrojích, samostatnČ vyhledávat a vyhodnocovat profesní informace a služby a efektivnČ využívat informace dĤležité pro rozhodování o volbČ budoucího profesního zamČĜení a o výbČru vhodného povolání.
VzdČlávací cíle Cílem vzdČlávání v dané oblasti by mČlo být vybavit žáka kompetencemi, které mu umožní: uvČdomit si podstatný podíl vlastní odpovČdnosti pĜi rozhodování o volbČ budoucího profesního zamČĜení a o výbČru vhodného povolání; využívat poznatkĤ z oblasti sebepoznávání, rozhodování a plánování vlastní budoucnosti pĜi vytyþování a dosahování stanovených životních cílĤ; realistiþtČji nahlížet na vlastní osobnost a korigovat svĤj náhled na vlastní potenciál i na možnosti svého budoucího profesního uplatnČní; pochopit souvislost mezi požadavky na výkon vybraného povolání, svými reálnými osobními pĜedpoklady a konkrétními možnostmi výbČru vhodného povolání; hodnotit své osobní šance na trhu práce v souladu s reálnými požadavky vybraného povolání a v konfrontaci s vlastními osobnostními pĜedpoklady; plánovat si významné životní kroky, stanovovat si realistické životní cíle a nacházet vhodné zpĤsoby a strategie jejich dosahování; pĜimČĜenČ se adaptovat na nové životní situace, vhodnČ reagovat na potĜeby, požadavky a oþekávání druhých lidí a konstruktivnČ se vyrovnávat s pĜípadným neúspČchem. orientovat se v profesní nabídce a v informaþních zdrojích pro volbu povolání.
346
Výchova k volbČ povolání
Obsahové zamČĜení tematických okruhĤ 1. Sebepoznání Žáci se nauþí realistiþtČji hodnotit své osobní zvláštnosti, pĜedpoklady, možnosti i omezení a pochopí, které faktory proces sebepoznání ovlivĖují. UvČdomí si nutnost sebepoznání pro správnou volbu povolání.
2. Rozhodování Žáci si uvČdomí svou roli v procesu rozhodování, zamyslí se nad faktory, které mohou jejich rozhodování ovlivĖovat, a nad tím, jaké pĜekážky jim v rozhodování mohou bránit; nauþí se rozumnČ volit z daných možností.
3. Akþní plánování Žáci si postupnČ navyknou po etapách plánovat dĤležité životní kroky a pĜehodnocovat dosažené cíle, nauþí se stanovovat si realistické cíle a hledat úþinné strategie k dosahování cílĤ a odstraĖování pĜekážek.
4. Adaptace na životní zmČny Žáci si uvČdomí nevyhnutelnost zmČn v životČ, zamyslí se nad zmČnami, se kterými se budou muset po odchodu ze základní školy vyrovnat, a poznají zpĤsoby, jak se mohou na zmČny pĜipravit a jak je mohou zvládnout.
5. Možnosti absolventa základní školy Žáci získají pĜehled o nabídkách vzdČlávání, profesní pĜípravy a zamČstnání, poznají místní možnosti a pĜíležitosti, které se v dané chvíli nabízejí a nauþí se zamýšlet nad rĤznými cestami k dosažení zvoleného cíle.
6. Informaþní základna pro volbu povolání Žáci pochopí nutnost spojovat rozhodování se znalostí svých osobních pĜedpokladĤ a s vyhledáváním potĜebných profesních informací. Nauþí se vyhledávat, tĜídit a správnČ využívat informace o vhodných vzdČlávacích a pracovních pĜíležitostech.
7. Orientace v dĤležitých profesních informacích Žáci se nauþí využívat dĤležité informace o rĤzných povoláních a profesích pro svoji profesní volbu, zvažovat klady i zápory jednotlivých povolání a realisticky hodnotit své šance ve vybraném povolání na trhu práce.
8. Rovnost pĜíležitostí na trhu práce Žáci získají pĜesnČjší a komplexnČjší pĜedstavu o nČkterých pracovních þinnostech a profesích, nauþí se rozpoznávat pĜekážky, které jim mohou bránit v dosažení osobních a profesních cílĤ a nalézat vhodné zpĤsoby, jak þelit profesní diskriminaci.
9. SvČt práce a dospČlosti Žáci se seznámí s postupy pĜi pĜijímání uchazeþĤ o studium na stĜedních školách a pĜi pĜijímání do zamČstnání, uvČdomí si, co od nich potenciální zamČstnavatelé budou oþekávat a jak lze tato oþekávání naplnit.
347
Výchova k volbČ povolání
Výchova k volbČ povolání
Poznámka: Tematické okruhy jsou vzájemnČ kompatibilní; pro dosažení požadovaného výchovného úþinku je vhodné jednotlivá témata vzájemnČ kombinovat a obmČnou forem a metod práce prĤbČžnČ opakovat.
obsahových okruhĤ do odpovídajících vyuþovacích pĜedmČtĤ, do dalších vzdČlávacích aktivit i do jednotlivých roþníkĤ. S platností od 1. záĜí 2002 bude vzdČlávací oblast Výchova k volbČ povolání souþástí vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání na všech základních školách (kromČ škol s roþníky pouze 1. stupnČ). Proto doporuþujeme školám, aby si postupnČ bČhem školního roku 2001/2002 vytváĜely potĜebné podmínky pro plnČní vzdČlávacích cílĤ Výchovy k volbČ povolání. Hlavním cílem zaĜazení vzdČlávací oblasti Výchova k volbČ povolání do základního vzdČlávání je zprostĜedkovat žákĤm dĤležité znalosti a dovednosti související s jejich budoucím uplatnČním ve svČtČ práce a vybavit je kompetencemi potĜebnými pĜi rozhodování o jejich další profesní a vzdČlávací orientaci a pĜi jejich vstupu na trh práce. Pojetí, cíle a obsah uþiva vzdČlávací oblasti jsou uvedeny v pĜíloze. ZaĜazení vzdČlávací oblasti Výchova k volbČ povolání do základního vzdČlávání se uskuteþní tak, že dále vymezené obsahové okruhy budou zaþlenČny jednak do povinných pĜedmČtĤ uvedených v uþebním plánu schválených vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání, které mají k dané problematice nejblíže (pĜedevším pĜedmČty obþanská výchova, obþanská a rodinná výchova, praktické þinnosti), jednak do volitelných pĜedmČtĤ a dalších vzdČlávacích aktivit realizovaných školou. Optimální rozsah Výchovy k volbČ povolání je 60 hodin v období posledních 2 - 3 let povinné školní docházky. Nejedná se o navýšení celkového týdenního poþtu vyuþovacích hodin, ale o zaĜazení obsahu tématických okruhĤ do souþasného uþebního plánu vzdČlávacího programu. O zpĤsobu zaþlenČní jednotlivých obsahových okruhĤ do obsahu vzdČlávání rozhodne Ĝeditel školy. PĜihlíží pĜitom k souvislostem mezi obsahem témat Výchovy k volbČ povolání a obsahem pĜíslušných vyuþovacích pĜedmČtĤ. Konkrétní zpĤsob zaĜazení dané vzdČlávací oblasti do výuky a vhodné formy práce závisí pĜedevším na materiálních, organizaþních a personálních podmínkách školy. K realizaci Výchovy k volbČ povolání se doporuþuje využít disponibilních hodin pro navýšení þasové dotace nČkterého ze zvolených pĜedmČtĤ, uplatĖovat projektové formy výuky, organizovat besedy s pĜedstaviteli rozmanitých profesí (pĜípadnČ oborĤ spojených se zamČstnáváním lidí) þi exkurze do vybraných podnikĤ apod. OsvČdþené metody a formy výuky jsou velmi pestré a jsou podrobnČji popsány v pĜíruþce pro uþitele (materiál 2 v pĜíloze). Doporuþuje se, aby Ĝeditel školy povČĜil jednoho pedagogického pracovníka (nejlépe výchovného poradce nebo školního psychologa) zajišĢováním potĜebné koordinace aktivit souvisejících se zavádČním Výchovy k volbČ povolání do školní praxe (napĜ. zprostĜedkování kontaktĤ školy s úĜadem práce, koordinování práce vyuþujících realizujících výuku jednotlivých obsahových okruhĤ dané vzdČlávací oblasti, zajišĢování exkurzí apod.). ZpĤsob zaĜazení vzdČlávací oblasti Výchova k volbČ povolání a vyhodnocení dosažených vzdČlávacích cílĤ bude souþástí výroþní zprávy školy. PaedDr. Jaroslav Müllner, v.r. námČstek ministra
Doporuþené didaktické prostĜedky pro realizaci výuky Jako vhodné didaktické prostĜedky pro realizaci Výchovy k volbČ povolání lze doporuþit zejména následující:
Metodické a pracovní materiály Níže uvedené texty obsahují pojetí vzdČlávací oblasti a zahrnují podrobné rozpracování tematických okruhĤ i námČty na jejich prezentaci ve výuce. 1. Viola Horská, Helena Zemánková a kol.: Volba povolání : pracovní sešit. Most : HnČvín, 1999. 105 s. ISBN 80 - 902651 - 0 - 3 Interaktivní pracovní sešit, který pĜináší žákĤm i jejich uþitelĤm Ĝadu zajímavých námČtĤ na samostatnou i skupinovou práci a pĜehled praktických podnČtĤ pro výuku v oblasti výchovy k volbČ povolání. 2. Viola Horská, Helena Zemánková a kol.: Volba : pĜíruþka pro uþitele. Most : HnČvín 2000. - 254 s. ISBN 80 - 902651 - 3 - 8 Metodická pĜíruþka, která obsahuje soubor užiteþných námČtĤ pro výuku v oblasti výchovy k volbČ povolání, uþební osnovy a pĜehled vhodných metod a forem výuky.
DoplĖující výukové prostĜedky Multimediální program ”PrĤvodce svČtem povolání”, který je k dispozici na vČtšinČ úĜadĤ práce. Program obsahuje Ĝadu rozmanitých výbČrových postupĤ pro volbu povolání a zahrnuje testy zájmĤ a textové i obrazové informace o vybraných povoláních. RĤzné letáky, informaþní a metodické materiály apod., které jsou k dispozici v informaþních a poradenských stĜediscích úĜadĤ práce.
Metodický pokyn k zaĜazení vzdČlávací oblasti Výchova k volbČ povolání do vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání þj. 19485/2001 - 22 V Praze dne 2. 7. 2001 V souþasné dynamické dobČ dochází k pohybu v obsahu mnohých profesí a ke zmČnám na trhu práce. V souvislosti s mČnícími se podmínkami pracovního trhu se zvyšuje nezamČstnanost, která postihuje všechny vČkové skupiny vþetnČ mladistvých osob. Vzhledem k výraznému nárĤstu poþtu nezamČstnaných mladistvých absolventĤ základních a stĜedních škol se dosavadní nástroje zamČĜené na ovlivĖování volby budoucí vzdČlávací cesty a profesní orientace žákĤ jeví jako málo úþinné. Jako jeden z dĤvodĤ selhávání mladistvých na trhu práce se ukazuje jejich nedostateþná pĜipravenost na odpovČdné rozhodování o volbČ profesní dráhy a nízká schopnost realisticky hodnotit existující možnosti profesního uplatnČní na trhu práce. Tato skuteþnost vyvolala potĜebu systematicky pĜipravovat žáky na volbu povolání a na pĜechod do svČta práce již bČhem povinné školní docházky. Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy proto vydává tento metodický pokyn: S platností od 1. záĜí 2001 zaĜazují základní školy podle svých možností do všech vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání vzdČlávací oblast Výchova k volbČ povolání, a to v podobČ vybraných obsahových okruhĤ (témat) vymezených v dalším textu, který je pĜílohou k tomuto metodickému pokynu. V souvislosti s tím je tĜeba zpracovat pro vzdČlávací program realizovaný školou konkrétní tematický plán, který stanoví zpĤsob zaþlenČní vymezených 348
349
Ochrana þlovČka za mimoĜádných událostí
Ochrana þlovČka za mimoĜádných událostí
ZAýLENċNÍ TEMATIKY OCHRANY ýLOVċKA ZA MIMOěÁDNÝCH UDÁLOSTÍ DO VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ
Ochrana þlovČka za mimoĜádných událostí - dodatek k uþebním dokumentĤm pro základní školy, stĜední školy, speciální školy a vyšší odborné školy
Pokyn MŠMT k zaþlenČní tematiky ochrany þlovČka za mimoĜádných událostí do vzdČlávacích programĤ Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy ý.j.: 12 050/03-22 V Praze dne 4. bĜezna 2003
Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy ý.j.: 13 586/03-22 V Praze dne 4. bĜezna 2003
ýl. 1 ýl. 1
Tento pokyn se vydává k zaĜazení problematiky ochrany þlovČka za mimoĜádných událostí do obsahu vzdČlávání ve školách.
ýl. 2 Platné uþební dokumenty se doplĖují dodatkem k uþebním dokumentĤm "Ochrana þlovČka za mimoĜádných událostí," þ. j. 13 586/03-22, ze dne 21. února 2003.
ýl. 3 PodrobnČjší informace a doporuþení uvádí metodická pĜíruþka Ochrana þlovČka za mimoĜádných událostí, kterou v bĜeznu 2003 vydává MV-generální Ĝeditelství Hasiþského záchranného sboru ýeské republiky.
ýl. 4 Ke dni 28. února 2003 zrušuji Pokyn MŠMT k zaþlenČní tematiky ochrany þlovČka za mimoĜádných situací do vzdČlávacích programĤ ,þ. j. 34 776/98-22, ze dne 4. kvČtna 1999.
ýl. 5 Podle tohoto pokynu se postupuje s úþinností od 15. bĜezna 2003. PaedDr. Jaroslav Müllner námČstek ministrynČ, v.r.
Do uþebních dokumentĤ pro základní školy, stĜední školy a vyšší odborné školy a do uþebních dokumentĤ pro speciální školy se zaĜazuje tematika Ochrana þlovČka za mimoĜádných událostí v rozsahu nejménČ 6 vyuþovacích hodin roþnČ v každém roþníku.
ýl. 2 Cílem je osvojit si tematiku v rozsahu pĜimČĜeném vČku žákĤ zamČĜenou na a) rozpoznání varovného signálu "VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA" a þinnost po jeho vyhlášení b) používání telefonních linek tísĖového volání a dalších komunikaþních prostĜedkĤ c) pĜípravu evakuaþního zavazadla, zásady pro opuštČní bytu a ohroženého prostoru d) þinnosti integrovaného záchranného systému e) poskytování první pomoci pĜi zranČních v pĜípadČ mimoĜádných událostí
ýl. 3 Obsah je zamČĜen na tematiku ochrany osob pĜed následky a) živelních pohrom vþetnČ nezbytných dovedností (zásady chování pĜi povodni, zemČtĜesení, velkých sesuvech pĤdy, sopeþném výbuchu, atmosférických poruchách, požáru, lavinovém nebezpeþí) b) úniku nebezpeþných látek do životního prostĜedí vþetnČ nezbytných dovedností (improvizovaná ochrana osob pĜi úniku radioaktivních, chemických a biologických látek) c) použití nebo anonymní hrozby použití výbušniny nebo nebezpeþné látky (þinnost po nálezu þi obdržení podezĜelého pĜedmČtu)
ýl. 4 Tematika se zaĜazuje podle rozhodnutí Ĝeditele samostatnČ nebo v rámci pĜíslušných pĜedmČtĤ podle platných uþebních dokumentĤ v souladu s ustanovením § 39 zákona þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.
ýl. 5 Metodickou pĜíruþku k této tematice vydává MV - generální Ĝeditelství Hasiþského záchranného sboru ýeské republiky a zajišĢuje její distribuci.
ýl. 6 Tento dodatek uþebních dokumentĤ schvaluje Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy s úþinností od 15. bĜezna 2003. PaedDr. Jaroslav Müllner námČstek ministrynČ, v.r. 350
351
Uþební osnovy pro RVJ
UýEBNÍ OSNOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PěEDMċTU CIZÍ JAZYK PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM JAZYKģ Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy ýeské republiky dne 30. srpna 1996 þj. 23591/96-21, s platností od 1.9.1996.
PRVNÍ CIZÍ JAZYK (JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ, ŠPANċLSKÝ) ýást první 1. Cíl výuky Výuka cizímu jazyku v základní škole s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ je souþástí všeobecného vzdČlání, které tento vyuþovací pĜedmČt výraznČ rozšiĜuje a prohlubuje. Její cíl lze charakterizovat v souladu se standardem základního vzdČlávání jako soubor zámČrĤ a orientací, v nichž se propojují a vzájemnČ podporují obecné vzdČlávací a poznávací cíle základní školy se specifickými cíli výuky cizím jazykĤm; v prostoru hodnotového rámce základního vzdČlávání si výuky cizím jazykĤm tedy klade za cíl – vedle výrazného pĜispČní k všeobecné kultivaci osobnosti žáka po stránce rozumové, emocionální a volní – vytvoĜit prostĜednictvím svého specifického obsahu i postupĤ pĜedpoklady pro mezikulturní komunikaci v rámci Evropy i svČta a umožnit tak rozšíĜení kulturního obzoru žákĤ zprostĜedkovaného mateĜským jazykem, a to v souladu s jejich vČkovými zvláštnostmi a zájmy a se stupnČm jejich celkového intelektuálního vývoje.
2. Rozsah výuky Tyto uþební osnovy jsou zpracovány v souladu s uþebním plánem pĜíslušného typu školy (viz pĜíloha) ve dvou variantách, a to: a) pro výuku 1. cizího jazyka v sedmiletém cyklu (od 3. do 9. roþníku), b) pro výuku 2. cizího jazyka ve þtyĜletém cyklu (od 6. do 9. roþníku). PĜi tĜíhodinové týdenní dotaci, pĜedstavující dotaci minimální, se výuka 1. cizímu jazyku realizuje v celkovém rozsahu pĜibližnČ 700 vyuþovacích hodin, výuka 2. cizímu jazyku v rozsahu 400 vyuþovacích hodin. Uvedenému rozsahu odpovídají výstupní požadavky tohoto dokumentu.
3. Charakteristika obsahu výuky Specifický cíl výuky, tj. dosáhnout schopnosti dorozumČt se cizím jazykem na základČ pochopení sociokulturních aspektĤ vþetnČ typických sociálních konvencí a jejich využití v procesu dorozumívání, vyžaduje þlenČní obsahu s ohledem na didaktické úþely do nČkolika složek, které ve výuce koexistují a soustavnČ se rozvíjejí. Jsou to následující komponenty: Ĝeþové dovednosti, receptivní (porozumČní vyslechnutému projevu a þtenému textu) i produktivní (ústní i písemné vyjadĜování) – s prioritami danými jednotlivými fázemi výuky, 352
Uþební osnovy pro RVJ
jazykové prostĜedky, tzn. prvky fonologického a grafického systému daného cizího jazyka, jeho lexikum a mluvnice, poznatky z reálií zemí pĜíslušné jazykové oblasti i zemí jiných, zejména tČch, s nimiž je ýR v kontaktech – vše na podkladČ dynamicky se rozšiĜujících znalostí reálií naší zemČ, úþinné uþební strategie respektující osobnostní rysy žákĤ a jejich rozšiĜující se pozitivní zkušenosti. Tyto komponenty jsou rozvíjeny s rĤznou intenzitou a v rĤzných proporcích v závislosti na fázi výuky, vČkových zvláštnostech a na celkovém rozvoji žákĤ; výuku prvnímu cizímu jazyku proto þleníme do þtyĜ etap, výuku druhému cizímu jazyku do dvou etap.
4. Etapy výuky 4.1 1. etapa – 3. roþník První etapa výuky je úvodem do cizojazyþného vzdČlávání. Úkolem vyuþujícího je vzbudit zájem dČtí o studium cizích jazykĤ a vytvoĜit pozitivní vztah k tomuto pĜedmČtu. Žáci si osvojují zvukovou podobu pĜíslušného cizího jazyka a uvČdomí si základní vztahy mezi zvukovou a grafickou podobou jazyka na podkladČ rozvíjení Ĝeþových dovedností. Žáci se nauþí jednoduše a pohotovČ reagovat v nejbČžnČjších situacích každodenního života pĜimČĜených jejich vČku. Dovednosti porozumČt vyslechnutému sdČlení a ústnČ se vyjadĜovat jsou nadĜazeny dovednostem þíst a písemnČ se vyjadĜovat; k tČmto dvČma grafickým dovednostem se pĜistupuje zpravidla až po audioorálním procviþení nových jazykových jevĤ. Výklad prvkĤ gramatického systému je omezen na nezbytné minimum, pĜevládá imitativní zpĤsob jejich osvojování. Lexikum je zvoleno zejména na základČ frekvence a zájmu dČtí tohoto vČku. Od samého zaþátku se dČti v pĜimČĜené míĜe seznamují se životem a kulturou zemí pĜíslušné jazykové oblasti, popĜ. i dalších zemí. Metody a formy práce jsou založeny na pozorování, poslechu, imitaci, tvoĜivých þinnostech a hĜe. Výuka je výraznČ propojena s mateĜských jazykem, s hudební, pohybovou, výtvarnou a dramatickou výchovou, z nichž pĜebírá nČkteré techniky a obohacuje je novými prvky (napĜ. hraní rolí, dramatické improvizace). V hojné míĜe se využívá nahrávek Ĝíkanek, básniþek, písniþek a jiných textĤ v interpretaci rodilých mluvþích. Vyuþující rozvíjí pĜedstavivost dČtí, podnČcuje a oceĖuje jejich aktivitu a invenci, jejich tvĤrþí pĜístup k þinnostem a ochotou podílet se na spoleþném Ĝešení úkolĤ.
4.2 2. etapa – 4. a 5. roþník Žák zaþíná „objevovat“ strukturu studovaného cizího jazyka jako systém odlišný od jeho mateĜského jazyka. V propojení tČchto dvou vyuþovacích pĜedmČtĤ, tj. mateĜského a cizího jazyka, zaþínají pomalu pronikat mezi metody a formy práce vlastní první etapČ výuky i prvky vyžadující uvČdomČlý pĜístup k osvojování gramatických a lexikálních prvkĤ s využitím logických vztahĤ mezi jevy všude tam, kde tyto vztahy mohou usnadnit jejich pochopení a trvalé zapamatování. V popĜedí pozornosti nadále zĤstávají Ĝeþové dovednosti odvíjející se od mluvené podoby jazyka. Spolu s ústním vyjadĜováním a poslechem nabývá postupnČ na významu porozumČní þtenému textu a písemný projev. Pracuje se s autentickými materiály rĤzného druhu, rozvíjejí se komunikaþní strategie.
4.3 3. etapa – 6 a 7. roþník Tuto etapu charakterizuje uvČdomČlý pĜístup k chápání a osvojování gramatických a lexikálních struktur cizího jazyka. PomČr vČnovaný jednotlivým dovednostem se postupnČ vyrovnává, vzrĤstá dĤraz kladený na práci s autentickými materiály, na jejichž základČ se žák zaþíná seznamovat s rozdílnou charakteristikou projevu podle role mluvþího, formálnosti a 353
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
komunikativní funkce projevu. Dále se rozvíjejí komunikaþní strategie, soustavná pozornost se vČnuje osvojování úþinných studijních dovedností a návykĤ, vþetnČ dovedností autokorektivních.
4.4 4. etapa – 8. a 9. roþník
S rozšiĜováním rozsahu osvojených jazykových prostĜedkĤ a se zvyšováním celkové intelektuální úrovnČ žákĤ se opČt dále obohacují zavedené metody a formy práce, systematicky a s vČtším dĤrazem než v pĜedchozím období se rozvíjejí i dovednosti samostatnČ þíst s porozumČním a písemnČ se vyjadĜovat. Žáci se ve vČtším rozsahu seznamují s reáliemi zemí pĜíslušné jazykové oblasti, a to vþetnČ sociokulturních aspektĤ, v uvážlivé míĜe poznávají reálie i jiných, zejména evropských zemí. Výuku cizímu jazyku se výraznČji propojuje pĜedevším s mateĜským jazykem a estetickovýchovnými pĜedmČty, jakož i se zemČpisem, s obþanskou výchovou, s dČjepisem a se znalostmi získanými z autentických materiálĤ, z rĤzných mimoškolních zdrojĤ vzdČlávání vþetnČ zkušeností z pĜímých kontaktĤ s pĜíslušníky daných jazykových oblastí. Dále se rozvíjejí efektivní uþební strategie a zpĤsoby týmové práce. V posledním roce výuky se vČnuje náležitá pozornost i logickému utĜídČní uþiva všech pĜedcházejících etap.
umí pohotovČ, jazykovČ správnČ a pĜirozenČ reagovat na postupnČ se rozvíjející bČžné životní situace; ovládá i základní kompenzaþní strategie potĜebné pro pĜekonávání jazykových potíží pĜi komunikaci (napĜ. opisy, parafráze), ovládá a adekvátnČ situaci používá základní jazykové prostĜedky umožĖující diskutovat, zdĤvodĖovat a obhajovat vlastní názor, pĜesvČdþovat, vést interview, umí reprodukovat a shrnout obsah vyslechnutého cizojazyþného projevu nebo pĜeþteného cizojazyþného textu v cizím i mateĜském jazyce s dĤrazem na porozumČní a kulturu vyjadĜování, je schopen souvisle pohovoĜit a pĜednést krátký referát na dané i zvolené téma, vþetnČ témat týkajících se reálií zemí oblasti studovaného jazyka, reálií ýR, event. i reálií dalších zemí (s pĜíp. použitím poznámek v bodech nebo osnovy), umí reagovat na dotazy k danému tématu. zná zpamČti nČkolik básní nebo úryvkĤ z prózy, reprodukuje je se správnou výslovností, popĜ. zná nČkolik písní.
5.1.3. ýtení s porozumČním Žák umí þíst potichu i nahlas texty urþené k rozvíjení dané dovednosti; jsou to texty uþebnicové, pĜimČĜenČ adaptované þi neadaptované autentické texty, a to rĤznorodé texty informativní a nauþné i ménČ obtížné texty umČlecké (úryvky z prózy, divadelních her, básnČ, písnČ apod.), texty vztahující se k tematice jiných vyuþovacích pĜedmČtĤ a texty odrážející jeho zájem, jeho budoucí studijní zamČĜení apod., si osvojil rĤzné techniky þtení (orientaþní, informativní, studijní) a dovede je úþelnČ aplikovat v souladu s charakterem textu a úþelem þtení þi s dalším využitím textu, umí odhadovat význam neznámých slov, slovních spojení a gramatických tvarĤ na základČ kontextu, logické úvahy, znalosti struktury jazyka a základních produktivních slovotvorných procesĤ, úþelnČ a pohotovČ užívá rĤzné druhy slovníkĤ, encyklopedie a další dostupnou informativní literaturu.
5. Výstupní požadavky Požadavky pĜedpokládající sedmiletý cyklus výuky v celkovém rozsahu 700 vyuþovacích hodin, rozložených do tĜí etap. V závČru 9. roþníku je žák základní školy s rozšíĜeným vyuþováním cizích jazykĤ schopen pohotovČ užívat cizího jazyka v jeho mluvené i psané podobČ v komunikativních situacích, jejichž nároþnost a obsah dále vymezujeme: úrovní Ĝeþových dovedností, rozsahem jazykových prostĜedkĤ a tematickým zamČĜení obsahu uþiva. ÚroveĖ osvojení Ĝeþových dovedností prokazuje žák v pĜevážné vČtšinČ pĜípadĤ v kombinaci tČchto dovedností bČžných v autentické jazykové komunikaci, tj. zpravidla v propojení receptivních dovedností s dovednostmi produktivními (napĜ. ústní vyjadĜování stimulované poslechem textu a podmínČné jeho porozumČním, písemný projev reagující na þtený text). V zájmu struþnosti jsou dále požadavky na tyto kombinované dovednosti uvedeny pouze u dovednosti dominující.
5.1.4. Písemné vyjadĜování
5.1. ěeþové dovednosti
5.1.1 Poslech s porozumČním
Žák chápe slyšený cizojazyþný text jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska komunikaþního zámČru mluvþího, pĜiþemž vyslechnutý projev se neomezuje pouze na projev vnímaný v pĜímém kontaktu s jedním þi více mluvþími, nýbrž zahrnuje i poslech nahrávky, jazykovČ i obsahovČ pĜimČĜenČ nároþné rozhlasové zprávy, reportáže, diskuse, interview, sledování videozáznamĤ, filmĤ, které mohou obsahovat v pĜimČĜeném rozsahu i neznámé výrazy a tvary, úþastníkem komunikace je nejen rodilý mluvþí, ale i cizinec (zejména vrstevník) vyjadĜující se pĜíslušným cizím jazykem (napĜ. Angliþan hovoĜící francouzsky, Holanćan hovoĜící nČmecky) ve stylu spisovném i hovorovém, a to vþetnČ hlavních regionálních variant výslovnosti.
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ žák umí zachytit a v bodech zaznamenat podstatné myšlenky a údaje z pĜimČĜenČ nároþného a pĜimČĜenČ rozsáhlého vyslechnutého cizojazyþného projevu, vyhledat potĜebné informace nebo myšlenky v delším cizojazyþném textu þi v souboru dokumentĤ a dále s nimi pracovat, zformulovat osnovu textu þi projevu, shrnutí (a to i s pĜesnČ vymezeným rozsahem), pospat jednoduchý pracovní postup, tabulku, schéma apod., vyplnit formuláĜ, správnČ a stylisticky vhodnČ zformulovat vlastní myšlenky a názory ve formČ rĤzných typĤ sdČlení (neformálních i formálních), vyprávČní, popisu s uplatnČním individuálního tvĤrþího pĜístupu a nároþnČjších struktur a s respektováním základních odlišností daných charakterem vytváĜeného textu, event. konvencemi písemné komunikace dané jazykové oblasti.
5.2. Jazykové prostĜedky Výše uvedené dovednosti pĜedpokládají osvojení jazykových prostĜedkĤ v následujícím rozsahu. 5.2.1 Zvuková stránka jazyka
5.1.2. Ústní vyjadĜování V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ žák 354
Žák 355
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
produktivnČ ovládá zvukovou stránku pĜíslušného jazyka, tj. nejen artikulaci jednotlivých hlásek, ale i suprasegmentální složky (pĜízvuk slovní i vČtný, rytmus, intonace a melodie), a to pĜi hlasitém þtení textu i v mluveném projevu, který je pĜirozený, jasný a zĜetelný, receptivnČ je schopen rozumČt i základním výslovnostním variantám daného cizího jazyka.
s domluvou setkání, spoleþného programu, s nákupem rĤzných druhĤ zboží, s kupováním /rezervací/objednávkou/ jízdenek, letenek, vstupenek apod., s návštČvou lékaĜe, s vyplĖováním jednoduchých formuláĜĤ, event. i se situacemi dalšími, zejména tČmi, které odrážejí odlišnosti zpĤsobu života v zemích jiných jazykových oblastí a v ýR. V souvislosti s Ĝešením uvedených Ĝeþových situací umí pozdravit (pĜi setkání, pĜi louþení), oslovit, pĜedstavit se, pĜedstavit druhé, podČkovat a odpovČdČt na podČkování, a užívá jednoduché obraty vyjadĜující souhlas/nesouhlas, svolení/odmítnutí, radost/politování, pĜekvapení, omluvu, blahopĜání, žádost, pĜání, prosbu, výzvu, návrh, doporuþení, jistotu/nejistotu, pravdČpodobnost, možnost, pochybnost, váhání, pozvání a reakci na pozvání. ěeþové situace Ĝeší adekvátnČ k rozsahu osvojených jazykových prostĜedkĤ, ovládá varianty Ĝešení jednoduchých situací; jazykové prostĜedky volí v souladu s konkrétní situací. V pĜípadČ potĜeby je schopen pohotovČ uplatĖovat kompenzaþní strategie (použití opisĤ, významovČ blízkých slov, parafrází apod.).
5.2.2 Slovní zásoba
Žák produktivnČ ovládá slovní zásobu v rozsahu 3500 lexikálních jednotek týkajících se vybraných tematických okruhĤ a pĜíslušných komunikativních situací (viz dále), receptivnČ si osvojí další lexikální jednotky na základČ poslechu a þtení doplĖkových materiálĤ, na základČ práce s textem se seznámí se základními produktivními zpĤsoby tvoĜení slov v souladu s typologickými zvláštnostmi daného jazyka, s mnohoznaþností a spojovatelností slov, se synonymy, antonymy, homonymy; základní poznatky z této oblasti je schopen aplikovat v Ĝeþové praxi (napĜ. schopnost odhadovat neznámé výrazy v pĜimČĜeném rozsahu pĜi poslechu a þtení), v oblasti internacionalismĤ chápe základní významové výslovnostní, pravopisné a gramatické rozdíly ve srovnání s þeštinou, má nejzákladnČjší znalosti o stylistickém rozvrstvení lexikálních a frazeologických prostĜedkĤ daného jazyka (viz rozdíly mezi prostĜedky užívanými v mluvené a psané podobČ jazyka, jazykové styly apod.), úþelnČ a pohotovČ používá pĜekladových slovníkĤ a informativní literatury (mluvnické pĜíruþky, encyklopedie apod.), receptivnČ zná nejbČžnČjší teritoriální odlišnosti ve slovní zásobČ daného jazyka (viz napĜ. amerikanismy ve španČlštinČ).
5.2.3 Mluvnice Žák produktivnČ ovládá v ústní i písemné podobČ mluvnické uþivo ze skladby a tvarosloví podle rozpisu pro jednotlivé jazyky (viz dále), receptivnČ zná další jevy potĜebné pro porozumČní textĤm. 5.2.4 Grafická stránka a pravopis
Žák ovládá pravopis produktivnČ osvojených slov a mluvnických tvarĤ, základní zásady interpunkce, psaní velkých písmen, dČlení slov, odlišnosti v grafické podobČ rukou psaných písmen.
5.3. Tematické zamČĜení 5.3.1 ěeþové situace a funkce Žák umí Ĝešit Ĝeþové situace související se získáváním a poskytováním základních informací s vyjádĜením vztahĤ existenciálních (kdo? co?), prostorových (kde? kam?), þasových (kdy?), kvalitativních (jaký? jak?) a kvantitativních (kolik?), s pĜedstavováním se, se zahájením, vedením a ukonþením rozhovoru, vþetnČ rozhovoru telefonického, 356
5.3.2. Tematické okruhy Žák prokazuje dosaženou úroveĖ svých jazykových a komunikativních dovedností v rámci následujících tematických okruhĤ, které se cyklicky rozšiĜují, obohacují ve vazbČ na ostatní vyuþovací pĜedmČty a zdroje poznávání a diferencují v souladu se specifikou pĜíslušného cizího jazyka: Já a moje rodina Osobní údaje – þlenové rodiny – vČk – zamČstnání a povolání – záliby – charakteristika osoby – rodinný/spoleþenský život – rodinné zvyklosti a oslavy – styky s pĜáteli. Domov Byt a jeho zaĜízení – dĤm a jeho okolí – péþe o prostĜedí, ve kterém žák žije – domácí práce, kutilství – pomoc v rodinČ – zpĤsob bydlení u rĤzných kultur. Škola Popis školy, tĜídy – vyuþovací pĜedmČty – rozvrh hodin – školní rok a prázdniny – zajímavé þinnosti a akce – úþinný zpĤsob studia – studium jazykĤ – výsledky studia – vztahy mezi spolužáky – navazování pĜátelských vztahĤ mezi školami, tĜídami a žáky v zahraniþí – školní život v rĤzných zemích. MČsto Orientace ve mČstČ – významné budovy a kulturnČ historické památky – dopravní prostĜedky – názvy obchodĤ – vybavenost mČsta a mČstských þtvrtí – život v ulicích – nápisy – mČsto/vesnice, kde žák žije – hlavní mČsto – hlavní mČsta zemí pĜíslušných jazykových oblastí – rozdílný zpĤsob života ve mČstČ a na venkovČ – kulturní život v malých a velkých mČstech.
357
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
PĜíroda ýas – poþasí – roþní období – nejbČžnČjší zvíĜata a rostliny - názvy svČtových stran a základní zemČpisné výrazy – vztah k pĜírodČ a její ochrana (ekologie).
Na rozdíl od subkapitol „ěeþové dovednosti“ a „Jazykové prostĜedky“ je uvádČna subkapitola „Tematické zamČĜení“ pouze v rámci výstupních požadavkĤ; situace, funkce a tématické okruhy nejsou rozloženy do jednotlivých etap výuky, neboĢ právČ v této oblasti se uþební materiály, jejichž volba je ponechána na uþiteli, nejvíce rĤzní.
Volný þas a zájmová þinnost Denní a týdenní program – rok v žákovČ životČ (školní rok a prázdniny) – víkendy – zpĤsob trávení volného þasu (hraþky, þetba, sport, hudba, film, televize, video, „koníþky“, poþítaþe apod.), úþelné využívání volného þasu. Sport Sporty, které žák provozuje/které pČstují jeho pĜátelé – sporty v jednotlivých roþních obdobích – tČlesná výchova ve škole – sportovní soutČže a utkání – sport v rozhlase, v televizi, v tisku – olympijské hry. Cestování a turistika Dopravní prostĜedky – pĜednosti a nevýhody jednotlivých dopravních prostĜedkĤ – výhody pro mládež – místa/mČsta/zemČ, které žák rád navštČvuje - místa/mČsta/zemČ, které by žák chtČl navštívit – nejnavštČvovanČjší místa/mČsta u nás a v zahraniþí – ubytování pĜi cestování – navazování pĜátelských vztahĤ pĜi cestování – dopravní kázeĖ. Oblékání Základní þásti odČvu – nákupy (velikost, barva, cena apod.) – vhodné obleþení pro rĤzné pĜíležitosti – vkus v oblékání a souþasná móda – módní þasopisy – módní pĜehlídky. Péþe o zdraví Základní þásti lidského tČla – nejbČžnČjší nemoci a úrazy – tČlesná a duševní hygiena – správná životospráva – nejbČžnČjší jídla, nápoje a potraviny – návštČva u lékaĜe. ýlovČk a spoleþnost Vztahy v rodinČ, mezi pĜáteli, mezi spolužáky – vzájemná pomoc, spolupráce pĜi Ĝešení nejrĤznČjších úkolĤ – dopisování/telefonování se zahraniþními pĜáteli – tolerance, snaha chápat druhé – spoleþenské vystupování – spoleþenské zvyklosti a konvence. VzdČlávání a kulturní život Kulturní život školy/mČsta/vesnice, kde žák žije – þetba (oblíbení autoĜi, návštČva knihovny, noviny, þasopisy) – hudba (návštČvy koncertĤ, hudební nástroje, kazety, desky apod.) – rozhlas, televize, divadlo, film, výstavy – technika, vynálezy, objevy – školy u nás a v zemích studovaného jazyka, event. i v jiných zemích – význam znalosti cizích jazykĤ – mimoškolní možnosti vzdČlávání. ZemČ pĜíslušné jazykové oblasti a ýeská republika Základní geografické údaje týkající se nejvýznamnČjších zemí pĜíslušné jazykové oblasti a ýR – nejvýznamnČjší historické události (s vazbou na výuku dČjepisu) – nejnavštČvovanČjší místa, mČsta a památky – zajímavosti – každodenní život, zvyklosti a konvence – svátky – významní pĜedstavitelé umČní, vČdy, techniky, sportu, event. politiky – významné aktuální informace z kulturní a spoleþenské oblasti – vztahy pĜíslušné jazykové oblasti a ýR. Evropa a svČt (s vazbou na základní témata obþanské výchovy, zemČpisu a dČjepisu) Styk naší zemČ s evropskými státy a se zemČmi jiných svČtadílĤ (úþast na festivalech, výstavách, sportovních soutČžích apod.) – nejzávažnČjší evropské a celosvČtové aktuální problémy (drogy, národnostní, náboženská a názorová nesnášenlivost, nebezpeþí rasismu aj.), spolupráce a solidarita pĜi jejich Ĝešení. Poznámka: 358
6. Poznámky k pojetí a Ĝízení výuky Tyto uþební osnovy vymezují pojetí výuky a základní uþivo pouze rámcovČ; vyuþující je dotváĜí a modifikuje v souladu s podmínkami, s charakterem dané skupiny žákĤ a se zvolenou uþebnicí. Osnovy jsou vytvoĜeny pro vyuþovací pĜedmČt „cizí jazyk“, neboĢ cíle výuky jsou všem cizím jazykĤm vyuþovaným v tomto typu školy spoleþné. NicménČ jednotlivé jazyky dosahují tČchto cílĤ zþásti odlišnými cestami, zejména použitím rĤzných jazykových prostĜedkĤ vyplývajících z typologických zvláštností jednotlivých jazykĤ; mezi vyuþovacími jazyky jsou z hlediska morfologického pĜevážnČ jazyky analytického typu s omezenou flexí, tj. angliþtina, francouzština a nČmþina, v menší míĜe i španČlština, avšak i jazyk s bohatou flexí, tj. ruština, vykazující v tomto aspektu mnoho spoleþných rysĤ s mateĜským jazykem žákĤ, odlišující se však grafickým systémem. Jevy, jimž je tĜeba vČnovat zvýšenou pozornost a pro jejíž pochopení a osvojení je nutno volit specifický pĜístup, vyplývající právČ ze srovnání mateĜského a cílového jazyka, a nemohou tudíž být shodné. Tyto osnovy obsahují proto: þásti obecné, spoleþné všem jazykĤm, tj. stanovení cílĤ výuky výstupními požadavky na úrovni sedmiletého cyklu i po jednotlivých etapách, tematicko-funkþním zamČĜením obsahu, celkovým rozsahem produktivní slovní zásoby a pojetím výuky, a þásti specifické, urþené jednotlivým jazykĤm a zpĜesĖující obsah výuky poznámkami, výþtem a rozložením jazykových prostĜedkĤ do jednotlivých etap (viz þást 2., kapitola 2 – Jazykové prostĜedky). Vyuþující tedy chápe a dotváĜí tyto osnovy i z hlediska zvláštností jazyka, jemuž vyuþuje. Ze skuteþnosti, že si žáci zvolili školu s rozšíĜeným vyuþováním (cizích) jazykĤ, lze vyvozovat, že jde o žáky motivované, se zájmem o cizí jazyky a s pĜedpoklady pro jejich osvojování. Tím spíše je tĜeba promýšlet metody a formy práce, stanovit vhodné tempo postupu a míru nároþnosti. PĜes znaþnou volnost, která je vyuþujícím poskytována, je tĜeba dodržovat obecnČ platné didaktické principy, základní orientaci výuky a respektovat dále uvedené pokyny. Základním znakem pojetí výuky cizích jazykĤ je jeho komunikativní orientace. Jazykové uþivo se vyvozuje z funkcí v situaþním kontextu a z rolí úþastníkĤ komunikace. Produktivní a receptivní Ĝeþové dovednosti se rozvíjejí v rámci tématických okruhĤ a Ĝeþových situací, z nichž zároveĖ vychází výbČr a uspoĜádání jazykových prostĜedkĤ. Témata a Ĝeþové situace jsou nedílnČ spojeny s reáliemi zemí pĜíslušné jazykové oblasti, v uvážlivé míĜe i s vybranými aspekty reálií jiných zemí, a to ve srovnávání s reáliemi domácími. Základní metodický pĜístup spoþívá v integraci pozitivních a osvČdþených prvkĤ linqvodidaktických smČrĤ a koncepcí cizojazyþné výuky obohacené funkþními inovaþními impulsy. KomunikativnČ funkþní a tematicko-situaþní hledisko se propojuje s hlediskem systémovým, spojeným s uvČdomČlým poznáváním jazykových zákonitostí a vztahĤ na podkladČ srovnávání s mateĜským jazykem. Sedmiletý cyklus je však obdobím dlouhým a v jeho prĤbČhu se výraznČ poznatkové struktury žákĤ i sama struktura jeho osobnosti. Proto je toto období rozloženo do þtyĜ etap, v nichž jak vyplývá z jejich charakteristiky uvedené ve 4. kapitole tČchto osnov, se základní pĜístupy k výuce mČní; k uvČdomČlému osvojování jazykových prvkĤ se dospívá pĜes poþáteþní „hravé“ 359
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
období, v nČmž si žáci pod vedením uþitele budují nejen základy pro osvojování jazyka, ale vytváĜejí se též vztah k tomuto novému vyuþovacímu pĜedmČtu. V prĤbČhu tČchto þtyĜ etap se mČní i hierarchie rozvíjených Ĝeþových dovedností, které tvoĜí vlastní jádro výuky; od výrazné preference poslechu s porozumČním a ústního vyjadĜování v 1. a 2. etapČ výuky se dĤraz pĜesouvá i k dovednostem odvozeným od písemné podoby jazyka, tj. ke þtení a písemnému vyjadĜování, a ve 4. etapČ se dospívá až k vyrovnanému pomČru v zastoupení jednotlivých Ĝeþových dovedností. Soustavná péþe o kvalitu projevu žáka si vynucuje prostor i pro rozvíjení a upevĖování jeho znalostí jazykových prostĜedkĤ. Zejména snaha o vytvoĜení a posléze soustavné upevĖování návykĤ správné výslovnosti musí prolínat všemi etapami výuky. Významnou úlohu plní nahrávky nejrĤznČjších textĤ rodilými mluvþími, od drobných Ĝíkanek a básniþek až po autentické rozsáhlejší celky, jejichž poslechem si žáci – v tomto vČku vnímaví na fonémy odlišné od mateĜského jazyka – vštípí žádoucí pozitivní výslovnostní návyky. Opomíjet ovšem nelze ani mluvnické uþivo, systematicky opakovat a procviþovat v nových kontextech je nutno i slovní zásobu pĜedstavující nejlabilnČjší složku jazykových prostĜedkĤ. Reálie, pĜedstavující významnou souþást výuky cizím jazykĤm, je nutno chápat v nejširším pojetí jakožto zemČvČdné poznatky z nejrĤznČjších oblastí kulturního, hospodáĜského a politického života, pĜedevším souþasného, v uvážlivé míĜe i minulého. V souladu s výchovou žáka – budoucího obþana schopného chápat kulturní bohaství a tradice i jiných jazykových oblastí a pĜijímat jejich rĤznorodost, tyto poznatky je tĜeba orientovat nejen na zemČ studovaného jazyka, ale i na zemČ další, pĜedevším zemČ sousední, zemČ evropské, popĜ. ty, s nimiž ýR navazuje užší kontakty. Nelze ovšem opomíjet ani kulturu vlastní zemČ, kterou se žák uþí hloubČji chápat a oceĖovat právČ v konfrontaci s poznáváním kultur cizích. V rámci výuky reáliím je tĜeba vČnovat pozornost nejen práci s autentickými texty informativního charakteru, ale i práci s texty umČleckými, neboĢ i tato þinnost pĜispívá k rozvíjení jazykové a kulturní kompetence. Žánry, obsah a rozsah umČleckých textĤ volí vyuþující pĜimČĜenČ k vČku žákĤ, k úrovni jejich jazykových znalostí, k jejich celkové vyspČlosti a zájmĤm a využívá postupĤ bČžných pĜi výuce mateĜskému jazyku (zaujímání vlastních postojĤ, individuální interpretace textĤ apod.) se zĜetelem, že tato složka má pĜispívat i k výchovČ dobrého þtenáĜe a k vytvoĜení dovednosti samostatnČ a s porozumČním þíst umČlecká díla obohacující citový život þlovČka a rozvíjející smysl pro vyšší hodnoty a krásu. V úsilí o co nejlepší výsledky pedagogického pĤsobení je žádoucí propojit pĜípravu vyuþovacích hodin s požadavky na promyšlenou domácí pĜípravu žákĤ, ústní i písemnou, a jejich plnČní a kvalitu nutno prĤbČžnČ kontrolovat a hodnotit. Tato pĜíprava by mČla být pravidelná, rĤznorodá, pĜimČĜená þasovou i obsahovou nároþností, mČla by reflektovat i individuální ¨zájmy a možnosti žákĤ. KromČ bČžných krátkodobých úloh zadává vyuþující ve vyšších roþnících i dlouhodobČjší práce, vþetnČ prací týmových, vyžadující vyhledávání, tĜídČní a hodnocení potĜebných materiálĤ. Výsledky vyuþovacího a uþebního procesu hodnotí vyuþující prĤbČžnČ, a to ústnČ i písemnČ, neboĢ pouze na základČ tČchto zpČtnovazební poznatkĤ mĤže úspČšnČ a racionálnČ Ĝídit svĤj další postup. SoustĜećuje se hlavnČ na sledování pokroku v rozvoji Ĝeþových dovedností, které jsou nadĜazeny dílþím výsledkĤm v osvojování jednotlivých jazykových prostĜedkĤ, hodnotí pĜedevším schopnost Ĝešit konkrétní komunikativní úlohy, a to ústní i písemnou formou. Vedle prĤbČžného hodnocení a kratších testĤ zaĜazuje vyuþující od 5. roþníku v každém pololetí po dĤkladné pĜípravČ kontrolní písemné práce v následujícím rozsahu.
6. a 7. roþník: 2 práce za rok v rozsahu 20 – 30 minut (napĜ. dopis se zadaným obsahem, jednoduchý popis obrázkĤ, popis prostĜedí, osoby, vyprávČní o rodinČ, záznam základních informací z vyslechnutého nebo þteného textu, z videozáznamu) 8. roþník: 2 kombinované práce za rok v rozsahu 30 – 45 minut (práce ovČĜující stupeĖ porozumČní vyslechnutému projevu a þtenému textu a tzv. volný písemný projev, napĜ. résumé textu, složitČjší popis, výklad, dopis se zpĜesnČním obsahu, sestavení textu pozvánky, prospektu) 9. roþník: 3 kombinované práce za rok v rozsahu 45 minut (opČt práce ovČĜující úroveĖ receptivních dovedností v kombinaci s volným písemným projevem, napĜ. vyprávČním o sobČ, o svých zážitcích a plánech, popisem schématu, tabulky, grafu, s nároþnČjším neformálním dopisem nebo jednoduchým dopisem formálního charakteru, jakým je napĜ. žádost o informaci, o rezervaci hotelu, pozvání na slavnostní zakonþení školního roku apod.) Jak vyplývá z uvedených návrhĤ kontrolních prací, na zĜeteli je nutno mít jak pĜi výuce, tak i pĜi ovČĜování dosažených výsledkĤ funkþní využití forem písemného projevu s uplatnČním individuálního tvĤrþího pĜístupu žákĤ pĜi vytváĜení tČchto textĤ; didaktické a diagnostické metody musí být soustavnČ a dĤslednČ koordinovány. PĜi hodnocení takto pojatých prací se vyuþující nezbytnČ musí oprostit od tradiþního zpĤsobu hodnocení, omezujícího se na posouzení gramatické správnosti a na respektování pravidel pravopisu pĜíslušného textu; oceĖovat musí pĜedevším splnČní komunikativního zámČru, kreativitu a originální pĜístup žákĤ ke splnČní úkolu. Výsledky kontrolních písemných prací (v nižších roþnících se hodnotí zejména poslech s porozumČním a ústní vyjadĜování), zadávaných od 5. roþníku, vyuþující nepĜeceĖuje; posuzuje je v žádoucích relacích s výkony žákĤ pĜi ústních zkouškách/aktivitách, které by mČly být obdobnČ funkþnČ pojímány, stimulovány zpĤsoby bČžnými v každodenních situacích a mČly by opČt odrážet pestrost a vyváženost vyuþovacích postupĤ. ÚspČšnost výuky ovlivĖuje v nezanedbatelné míĜe uþebnice (na mysli máme soubory obsahující i nahrávky a pracovní sešity), pĜedkládající výbČr uþiva a postup pĜi jeho uvádČní. Vyuþující ji volí z dostupné nabídky naší i zahraniþní produkce podle své úvahy, avšak s respektováním podmínek školy, úrovnČ a charakteru žákovské skupiny. Doporuþuje se používat uþebnice opatĜené schvalovací doložkou Ministerstva školství, mládeže a tČlovýchovy ýR a zaĜazené do seznamu uþebnic; zaruþují soulad s požadavky stanovenými uþebními osnovami, uþebnice domácí produkce jsou navíc koncipovány na základČ srovnání pĜíslušného cizího jazyka s þeštinou. Zvolí-li vyuþující uþebnici ze zahraniþní nabídky, koncipované bez zĜetele k tomuto komparativnímu aspektu, je tĜeba zvážit uspoĜádání a dávkování uþiva; cviþení pro þeského žáka nevýznamná je nutno vynechat, jiná doplnit, a to vþetnČ cviþení fonetických tak, aby požadavky uþebních osnov byly plnČny. Základní uþebnice je však tĜeba v každém pĜípadČ doplĖovat aktuálními, zejména autentickými materiály a jinými názornými pomĤckami (plakáty, prospekty, mapky, jízdní Ĝády, vstupenky, jízdenky, videozáznamy apod.) a obrazovým materiálem. Ze všech tČchto materiálĤ je tĜeba vytvoĜit promyšlený homogenní celek sladČný s cílem výuky a nevnášející do výuky prvek nahodilosti a chaos. Dalším cenným zdrojem obohacení jazykové výuky a výrazným stimulujícím prvkem je navazování kontaktĤ se školami a tĜídami v zemích jednotlivých jazykových oblastí, vþetnČ individuální korespondence, výmČny poþítaþových programĤ, faxĤ apod. Tyto kontakty mohou být eventuálnČ završeny výmČnným zájezdem.
5. roþník: 2 práce za rok v rozsahu 15 – 20 minut (napĜ. text pozdravu, blahopĜání, vzkazu, jednoduchého dopisu, odpovČdi na otázky, vyprávČní o sobČ, jednoduchý popis osoby, místa)
360
361
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
pĜimČĜenČ a pohotovČ reagovat na rĤzné situace bČžného života žákĤ dané vČkové skupiny, použít základní kompenzaþní strategie pro pĜekonávání jazykových obtíží pĜi komunikaci (opsat výraz, použít výrazu obsahovČ blízkého apod.), umČt se souvisle vyjadĜovat v rámci vymezených tématických okruhĤ, sdČlit základní informace þi hlavní myšlenky z krátkého pĜeþteného nebo vyslechnutého textu, znát zpamČti básniþky, popĜ. jiné krátké texty (napĜ. dramatizace a improvizace pohádek).
ýást druhá Rozvržení uþiva do jednotlivých etap 1. ěeþové dovednosti
1.2.3 ýtení s porozumČním
1.1 1. etapa – 3. roþník
1.1.1 Poslech s porozumČním rozumČt bČžným pokynĤm a jednoduchým vČtám vyuþujícího souvisejícím s organizací vyuþovacího procesu vþetnČ návodu na typické þinnosti a aktivity rozumČt jednoduchým souvislým projevĤm vyuþujícího a projevĤm dialogickým, vþetnČ krátkých projevĤ reprodukovaných; tyto projevy neobsahují neznámá slova, s výjimkou slov, jejichž zvuková podoba je blízká mateĜštinČ
1.1.2 Ústní vyjadĜování
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ reprodukovat a obmČĖovat pamČtnČ osvojené mikrodialogy, formulovat otázky, odpovídat na otázky, znát Ĝíkanky, básniþky a reprodukovat je se správnou výslovností, zazpívat nČkolik písní.
1.1.3 ýtení s porozumČním
þíst nahlas, plynule a foneticky správnČ jednoduché audioorálnČ pĜipravené texty þíst potichu jednoduché texty obsahující pĜevážnČ známé jazykové prostĜedky; pĜi þtení používat abecední slovník uþebnice
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ obmČĖovat krátké probrané texty, formulovat jednoduché otázky a odpovídat na nČ.
1.2 2. etapa – 4. a 5. roþník 1.2.1 Poslech s porozumČním rozumČt upĜesĖujícím pokynĤm souvisejícím s vedením hodiny v cizím jazyce rozumČt jednoduchým souvislým monologickým i dialogickým projevĤm rodilého mluvþího, vþetnČ projevĤ reprodukovaných, pronášeným v pĜirozeném tempu rĤznými jednajícími osobami (žena, muž, dítČ) i obsahujícím nČkolik neznámých výrazĤ snadno pochopitelných z kontextu, situace nebo na základČ podobnosti s mezinárodnČ užívanými výrazy porozumČt bČžným sdČlením a hlášením z oblasti každodenního života (napĜ. v dopravních prostĜedcích, na nádraží)
1.2.2 Ústní vyjadĜování
1.2.4 Písemné vyjadĜování
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ formulovat otázky, odpovídat na otázky, samostatnČ po audioorální pĜípravČ zformulovat text pozdravu, blahopĜání, jednoduchého dopisu, vzkazu, sestavit krátké vyprávČní, jednoduchý popis (napĜ. obrázku, osoby, místa).
1.3 3. etapa – 6. a 7. roþník 1.3.1 Poslech s porozumČním rozumČt delším souvislým projevĤm vyuþujícího i rodilého mluvþího pronášeným v pĜirozeném tempu rozumČt projevĤm reprodukovaným ze zvukového záznamu, popĜ. videozáznamu rozumČt projevĤm obsahujícím nČkolik neznámých výrazĤ snadno odhadnutelných z kontextu, popĜ. na základČ elementárních znalostí o tvoĜení slov
1.3.2 Ústní vyjadĜování
1.1.4 Písemné vyjadĜování
þíst nahlas, plynule a foneticky správnČ audioorálnČ pĜipravené texty þíst potichu texty obsahující pĜevážnČ známé jazykové prostĜedky vþetnČ jednoduchých textĤ autentických (návody, nápisy apod.)
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ reprodukovat a obmČĖovat dialogy, 362
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ samostatnČ vést jednoduchý dialog, pohotovČ v dialogu reagovat, formulovat složitČjší otázky, odpovídat na nČ a vyjádĜit vlastní názor, sdČlit základní informace nebo hlavní myšleny z pĜimČĜenČ dlouhého a pĜimČĜenČ nároþného pĜeþteného þi vyslechnutého textu, volnČ reprodukovat vyslechnutý nebo pĜeþtený text, dokonþovat zapoþaté vyprávČní, domýšlet chybČjící celky, jednoduše souvisle a plynule pohovoĜit na známá témata vþetnČ jednoduchých témat týkajících se reálií, znát zpamČti nČkolik básní nebo úryvkĤ z prózy.
1.3.3 ýtení s porozumČním
þíst potichu i nahlas rĤznorodé texty, vþetnČ jednoduchých textĤ umČleckých orientovat se v rĤzných typech textĤ, využívat logického odhadu vyhledávat v textu informace úþelnČ pracovat se slovníkem
1.3.4 Písemné vyjadĜování V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ 363
Uþební osnovy pro RVJ
zachytit a zaznamenat myšlenky þi údaje z vyslechnutého textu, písemnČ vyjádĜit hlavní myšlenky se snadného vyslechnutého projevu nebo pĜeþteného textu, samostatnČ napsat nČkolik souvislých vČt, napĜ. popis pĜedmČtu, obrázku, tabulky, schématu, nauþit se vyplĖovat bČžné formuláĜe, sestavit krátké vyprávČní na základČ pĜipravené osnovy, samostatnČ zformulovat dopis, odpovČć na dopis, pozvánku.
1.4 4. etapa – 8. a 9. roþník 1.4.1 Poslech s porozumČním rozumČt složitČjším pokynĤm souvisejícím mj. s výkladem mluvnického uþiva (gramatická terminologie) rozumČt projevĤm svých vrstevníkĤ pronášeným v hovorovém jazyce, pĜípadnČ i projevĤm dialektálnČ zabarveným porozumČt ukázkám reprodukovaných literárních žánrĤ, napĜ. rozhlasových her umČt pracovat s oficiálními vyslechnutými texty zpráv a komentáĜĤ
1.4.2 Ústní vyjadĜování V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ pohotovČ používat prvky umožĖující diskutovat, zdĤvodĖovat, pĜesvČdþovat, dotazovat se, vést interview, pohovoĜit na známá témata vþetnČ témat týkajících se reálií, pĜednést krátký referát, pĜetlumoþit základní informace v jednoduchých situacích neformálního charakteru, znát zpamČti nČkolik básní nebo úryvkĤ z prózy.
1.4.3 ýtení s porozumČním þíst potichu i nahlas pĜimČĜenČ nároþné rĤznorodé texty, vþetnČ textĤ populárnČ nauþných odpovídajících zájmĤm dané vČkové skupiny orientovat se v tČchto typech textĤ, ve vČtší míĜe využívat logického odhadu zvládat strategie þtení v souladu se sledovaným cílem výuky užívat pĜekladový a výkladový slovník, umČt se orientovat v encyklopediích a jazykových pĜíruþkách
1.4.4 Písemné vyjadĜování V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ písemnČ zformulovat hlavní myšlenky z vyslechnutého i þteného textu, sestavit životopis (vlastní i fiktivní) v souladu s konvencemi dané jazykové oblasti, zformulovat vzkaz, telegram, neformální i formální dopis, informaþní letáþek, kuchaĜský recept apod., popsat pracovní postup, sestavit vlastní pĜíbČh, doplnit zaþátek nebo konec pĜíbČhu.
Uþební osnovy pro RVJ
uplatĖovat oĜi výbČru výslovnostních cviþení kontrastní hledisko.) V poþáteþním stadiu je znaþnČ obtížné i zvládání anglického pravopisu. Slovní zásoba Vzhledem k velmi bohaté a rozvrstvené slovní zásobČ angliþtiny je dĤležité postupnČ rozvíjet u žákĤ jazykový cit pro odpovídající vyjadĜování v rámci jednotlivých jazykových rejstĜíkĤ a pro vhodné užívání formálního i neformálního jazyka. Velmi dĤležité je úþelné rozvíjení receptivní slovní zásoby. Mluvnice Absence složitČjšího systému flexe v moderní angliþtinČ je pro zaþáteþníky jistou výhodou, na druhé stranČ to však zpĤsobuje potíže pĜi osvojování vČtných struktur. Neustálým problémem jsou odlišný systém vyjádĜení slovesných þasĤ a vidu a dále syntaktické struktury, které v þeštinČ neexistují. Vzhledem ke svému širokému použití má angliþtina mnoho zemČpisných variant, a proto je dĤležité, aby se žáci postupnČ receptivnČ seznamovali s co nejširším vzorkem mluveného i psaného jazyka. Pro aktivní ovládání bude u druhého cizího jazyka sloužit, pokud jde o nahrávky, model britský. 2.1.1 1. etapa – 3. roþník Zvuková stránka jazyka V prĤbČhu této etapy se pĜedpokládá osvojení repertoáru základních anglických samohlásek osvojení výslovnosti anglických souhlásek, zvláštČ zvukové realizace th, ng, w a rozlišování a adekvátní výslovnost znČlých a neznČlých souhlásek na konci slov Vzhledem ke znaþné odlišnosti zvukové stránky angliþtiny od zvukové stránky þeštiny je tĜeba od poþátku vČnovat vedle nácviku jednotlivých hlásek systematickou pozornost i rytmické stránce angliþtiny a intonaci. Tento nácvik je provádČn na základČ slovních spojení, Ĝíkanek a krátkých vČt. Slovní zásoba Osvojit si produktivnČ slovní zásobu v rozsahu pĜibližnČ 500 lexikálních jednotek. Mluvnice Mluvnice je osvojována imitativním zpĤsobem, žáci se v této etapČ neuþí pravidlĤm.
Skladba pevný slovosled jednoduché anglické vČty a nutnost vyjádĜit podmČt vazba there is/are jednoduché vČty oznamovací, rozkazovací a tázací vyjadĜování záporu ve vČtČ
2. Jazykové prostĜedky
Tvarosloví
2.1 Anglický jazyk Výslovnost a pravopis Zatímco v þeštinČ je vČtný rytmus založen na slabiþném principu, v angliþtinČ se uplatĖuje princip pĜízvuþný, což pĤsobí žákĤm nejvČtší potíže (zvláštČ pĜi percepci). Dalším zdrojem potíží je zejména bohatší vokalický systém angliþtiny. (PĜi práci ze zahraniþními uþebnicemi je tĜeba 364
Podstatná jména základní pĜíklady užívání þlenĤ pravidelné množné þíslo nepravidelné množné þíslo frekventovaných podstatných jmen Zájmena zájmena osobní zájmena pĜivlastĖovací nesamostatná 365
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
PĜídavná jména a pĜíslovce tvoĜení pĜíslovcí pĜíponou –ly pĜíslovce shodné s tvarem pĜídavného jména
zájmena ukazovací a tázací
ýíslovky þíslovky základní Slovesa slovesa be, have (got); otázka a zápor v pĜítomném þase prostém slovesa modální: can, can´t/cannot imperativ – tvar pro 2. osobu dČj obvyklý: pĜítomný þas prostý (dČj aktuální: pĜítomný þas prĤbČhový) Otázka sledu osvojovaných jevĤ závisí na zvolené uþebnici (týká se zvláštČ zaĜazení pĜítomného þasu prĤbČhového do této etapy).
Zájmena zájmena osobní – pĜedmČtový pád zájmena pĜivlastĖovací nesamostatná zájmena ukazovací, tázací a neurþitá (some, any) zástupné zájmeno one ýíslovky þíslovky Ĝadové další výrazy pro vyjadĜování množství (many, much) Slovesa
Grafická stránka a pravopis pravopis výrazĤ osvojované slovní zásoby 2.1.2 2. etapa – 4. a 5. roþník Zvuková stránka jazyka slovní pĜízvuk rytmus vČty založený na pravidelném rozložení pĜízvukĤ – redukce nepĜízvuþných slabik a slov, vázání intonace – výraznČjší intonaþní kĜivka anglické vČty spolehlivá realizace anglických samohlásek spolehlivá realizace anglických souhlásek, zvláštČ realizace th, -ng, w, adekvátní výslovnost znČlých a neznČlých souhlásek na konci slov výslovnost souhlásky r Slovní zásoba Osvojit si produktivnČ slovní zásobu v rozsahu pĜibližnČ 1000 lexikálních jednotek, anglické internacionalismy, které žáci znají z þeštiny, a jejich výslovnost. Mluvnice SystematiþtČjší nácvik mluvnických prvkĤ z první etapy. Skladba skladba vČty jednoduché vazba there is/are vazba vČty oznamovací, rozkazovací a tázací vyjadĜování záporu ve vČtČ spojování jednoduchých vČt v souĜadná souvČtí (and, but, or) krátké odpovČdi (napĜ. Yes, I do, No, he doesn´t) Tvarosloví Podstatná jména základní pravidla užívání þlenĤ vyjadĜování kvantity u poþitatelných a nepoþitatelných podstatných jmen konkurence þlenĤ a pĜivlastĖovacích a ukazovacích zájmen nepravidelné množné þíslo dalších frekventovaných podstatných jmen vyjadĜování þeských pádĤ pĜivlastĖovací pád 366
V této etapČ bude osvojen pĜítomný þas prostý i prĤbČhový – poĜadí závisí na zvolené uþebnici. Na uþebnici bude záviset i výbČr struktur pro vyjádĜení budoucnosti. slovesa modální: must, need not dČj obvyklý: pĜítomný þas prostý, otázka a zápor pomocí do dČj aktuální: pĜítomný þas prĤbČhový vyjadĜování budoucnosti: going to, will + pĜít. infinitiv vyjadĜování minulosti: minulý þas prostý sloves be, have, do, minulé tvary pravidelných sloves, nepravidelná slovesa podle výskytu v uþebnici a komunikativních potĜeb, plné i stažené slovesné tvary PĜedložky nejbČžnČjší pĜedložky pro vyjadĜování místa a þasu (on the desk, in the morning, on Monday) Další slovní druhy informace podle uþebnice a komunikativních potĜeb Grafická stránka a pravopis základní pravopisné zmČny pĜi tvoĜení množného þísla podstatných jmen a nČkterých slovesných tvarĤ grafické ovládnutí jazykových jevĤ urþených k produktivnímu osvojení bČžné pĜípady psaní velkých písmen (Sunday, January, Czech, English) 2.1.3 3. etapa – 6. a 7. roþník Zvuková stránka jazyka pĜízvuk u víceslabiþných slov zdokonalování rytmu a základních intonaþních vzorcĤ Slovní zásoba Osvojit si produktivnČ slovní zásobu v rozsahu pĜibližnČ 1000 lexikálních jednotek, anglické internacionalismy, které žáci znají z þeštiny, a jejich výslovnost. Mluvnice Skladba slovosled – postavení pĜíslovcí þasové frekvence ve vČtČ souvČtí podĜadné: pĜísloveþné vČty þasové, místní a pĜíþinné pĜísloveþné vČty úþelové zkrácené infinitivem 367
Uþební osnovy pro RVJ
Tvarosloví Podstatná jména vyjadĜování množství u nepoþitatelných podstatných jmen (a bottle of, a packet of) nepravidelné množné þíslo dalších podstatných jmen PĜídavná jména a pĜíslovce stupĖování pĜídavných jmen – opisné i pomocí pĜípon stupĖování pĜíslovcí stupĖování nepravidelné (pĜídavných jmen a pĜíslovcí) Zájmena pĜivlastĖovací samostatná Slovesa slovesa modální: must not, could, shall funkþní využití modálních sloves (napĜ. Whast shall we get her ? Could you turn on the radio ?) tvoĜení minulého þasu modálních sloves a opisné tvary modálních sloves imperativ – zákaz (Don´t touch anything), opisný tvar pro 1. osobu mn. þ. (let´s go) minulý þas prostý: nepravidelné tvary dalších frekventovaných významových sloves minulý þas prĤbČhový pĜedpĜítomný þas prostý vyjadĜování budoucnosti: going to, will + pĜít. infinitiv, pĜítomný þas prĤbČhový gerundium (I like swimming) trpný rod sloves (Houses are built) PĜedložky a pĜedložkové vazby osvojení dalších frekventovaných pĜedložek, pĜedložkové vazby vyjadĜování místa a þasu Další slovní druhy informace podle uþebnice a komunikativních potĜeb Grafická stránka a pravopis pravopisné zmČny pĜi stupĖování pĜídavných jmen grafické ovládnutí jazykových jevĤ urþených k produktivnímu osvojení
Uþební osnovy pro RVJ
pĜací vČty (I wish I had/didn´t have, I wish I spoke/didn´t speak) pĜísloveþné vČty pĜípustkové (although) nepĜímá Ĝeþ: sdČlení, otázka, rozkaz formální a neformální vyjadĜování (Smoking is forbidden, You mustn´t smoke)
Tvarosloví Podstatná jména vyjádĜení množství u podstatných jmen typu: trousers (napĜ. two pairs of trousers) Zájmena zájmena zdĤrazĖovací a zvratná (napĜ. myself) zájmena vztažná (who, which, that) Slovesa prohloubení správného vyjadĜování osvojených slovesných þasĤ pĜívČsné otázky (question tags) pĜedpĜítomný þas prĤbČhový pĜedminulý þas prostý opakovaný dČj v minulosti (used to) podmiĖovací zpĤsob pĜítomný modální slovesa – užití opisných tvarĤ ve všech probíraných slovesných þasech a tvarech modální výrazy should, ought to, had better, would rather s pĜítomným infinitivem vyjádĜení jistoty a nejistoty pomocí modálních sloves (it might be, it must be) trpný rod – tvoĜení odlišné od þeštiny (u sloves s pĜedložkovými vazbami ) gerundium – osvojení dalších vazeb (podle uþebnice) adjektivní doplnČní sloves smyslového vnímání (it smells nice) vazba have something done) doplnČní sloves (zvláštČ pokud jde o konkurenci infinitivu, gerundia a vedlejší vČty) Grafická stránka a pravopis interpunkce v souvČtích se vztažnými vČtami produktivní ovládnutí pravopisu probraných lexikálních jednotek a mluvnických tvarĤ
2.2 Francouzský jazyk
2.1.4 4. etapa – 8. a 9. roþník Zvuková stránka jazyka Trvalá pozornost je vČnována zdokonalování výslovnosti, zejména správnému pĜízvuku, rytmu a intonaci. Slovní zásoba rozšiĜování slovní zásoby na základČ zvolené uþebnice, produktivní osvojení asi 1000 lexikálních jednotek základní slovotvorné prostĜedky (frekventované pĜedpony a pĜípony, konverze) základní rozdíly mezi britskou a americkou angliþtinou dĤkladná pozornost je vČnována pĜedložkovým vazbám a frazeologickým spojením Mluvnice Skladba vztažné vČty urþující i neurþující podmínková souvČtí – podmínka skuteþná i neskuteþná (uskuteþnitelná) 368
Jazykové jevy, jimž je tĜeba od prvního hodin výuky francouzštinČ vČnovat zvýšenou pozornost, vyplývají ze srovnání francouzštiny s þeštinou. Fonologický systém francouzštiny obsahuje prvky v þeštinČ neexistující i prvky kvalitativnČ odlišné. Z kontrastivního hlediska se jeví jako nejzávažnČjší bohatší vokalický systém (srovnejme: 5 samohlásek v þeštinČ – 11 samohlásek ústních, 3 samohlásky nosové a 3 polosamohlásky ve francouzštinČ). Zvláštní pozornost a pĜesnost vyžaduje pĜedevším artikulace samohlásek zaokrouhlených, zavĜených a nosových. PĜízvuk je na poslední vyslovené slabice slova v mluvním taktu. PĜíznaþná je výrazná vČtná melodie se znaþným tónovým rozpČtím a jasným rozlišováním intonace rĤzných typĤ vČt. Z mluvnického hlediska má francouzština, na rozdíl od þeštiny, pĜevahu znakĤ tzv. jazyka izolaþního (analytického typu jazyka); „izoluje“ výrazové jednotky a propojuje je s formálními znaky (þleny, pĜedložky apod.), pojmy vyjadĜuje mnohdy nČkolika slovy. ýeština je jazykem pĜevážnČ flexivním; ve francouzštinČ je flexe velmi omezená a nahrazuje ji, vedle pĜedložek, pevnČjší slovosled. 369
Uþební osnovy pro RVJ
Francouzštinu charakterizuje i bohatý a pomČrnČ složitý systém slovesných tvarĤ pro vyjadĜování þasových, vidových a modálních významĤ a vysoká frekvence užívání polovČtných vazeb. Se zásadními rozdíly mezi francouzštinou a þeštinou se žák nezbytnČ setkává od prvního kontaktu s tímto cizím jazykem. I když si mluvnické jevy osvojuje v první fázi pouze imitativnČ, používá þlenĤ, osobních zájmen jako ukazatele slovesné osoby, pádové vztahy vyjadĜuje pĜedložkami, musí respektovat umístČní slov v rámci promluvy v závislosti na jejich funkci. Odlišností je v prĤbČhu osvojování jazyka více než podobností; konfrontaþní pĜístup pĜi uvádČní a procviþování nejen mluvnických, ale i výslovnostních a pravopisných jevĤ usnadĖuje tento nároþný proces a vytváĜí pĜedpoklady pro hlubší a trvalejší osvojení francouzštiny. 2.2.1 1. etapa – 3. roþník Zvuková stránka jazyka pĜízvuk v rámci mluvního taktu a vČty, vázání a navazování, þlenČní vČt, vČtná melodie s dĤrazem na protiklad oznamovací a tázací vČty, oznamovací a rozkazovací vČty a na rozdílnou melodii rĤzných typĤ tázacích vČt samohláskové fonémy, zejména protiklady [i]:[ü], [ö]:[e], [e]:[w]; napjatost samohlásek, zavĜenost [e], [o], [ö], výslovnost zaokrouhlených samohlásek [ü], [ö], [ö] a nosových samohlásek [Ɲ], [ã], [õ], výslovnost a odpadávání nestálého [w] výslovnost polosamohlásek (v souvislosti s nácvikem rytmu) souhláskové fonémy: rozlišování znČlých a neznČlých souhlásek ve finální pozici výslovnost mezinárodnČ užívaných slov obsažených v produktivnČ osvojované slovní zásobČ se snahou vylouþit vliv interference mezi þeskou a francouzskou výslovností receptivní znalost fonetického pĜepisu jako podpĤrného prostĜedku ke správné výslovnosti Slovní zásoba produktivní osvojení slovní zásoby v rozsahu pĜibližnČ 500 lexikálních jednotek Mluvnice Mluvnice je osvojována imitativním zpĤsobem, žáci se neuþí pravidlĤm. Skladba základní vČtné vztahy a vČtné þleny; nutnost vyjádĜit podmČt poĜádek slov ve francouzské vČtČ (s dĤrazem na postavení podmČtu a pĜedmČtu) vyjadĜování záporu existenciální vazba il y a souvČtí souĜadné sluþovací (et), odporovací (mais) a vyluþovací (ou) souvČtí podĜadné (que ve významu že, parce que) Tvarosloví Podstatná jména a þlen rod (dvojþlenný protiklad) a þíslo podstatných jmen þlen urþitý a neurþitý, nejbČžnČjší pĜípady jejich absence stahování þlenu le, les s pĜedložkami de, à PĜídavná jména rod a þíslo pĜídavných jmen shoda pĜídavných jmen s podstatnými jmény a zájmeny Zájmena osobní zájmena nesamostatná (v podmČtu) i samostatná neurþité zájmeno on 370
Uþební osnovy pro RVJ
zvratné zájmeno se ukazovací a pĜivlastĖovací zájmena nesamostatná tázací zájmena qui, que (qu´est-ce que), quoi, quel
ýíslovky základní þíslovky 1 – 60 užívání þíslovek v datu Slovesa kategorie osoby a þísla pĜídavná slovesa na –er, slovesa se zmČnami kmenových samohlásek a s pravopisnými zmČnami typu acheter, s´appeler, commencer, corriger – ve vybraných tvarech pomocná a nepravidelná slovesa avoir, être, aller, vybrané tvary dalších sloves, napĜ. faire zvratná slovesa neosobní výrazy il est, il fait, il faut þasy a zpĤsoby: indikativ pĜítomného þasu, rozkazovací zpĤsob, vybrané tvary podmiĖovacího zpĤsobu (je voudrais, j´aimerais) jako lexikalizované jednotky PĜíslovce, pĜedložky nejfrekventovanČjší pĜíslovce a pĜedložky v souladu s rozsahem slovní zásoby a s probíranými místními, þasovými, event. dalšími vztahy Spojky et, mais, que, parce que, ou UvádČcí výrazy c´est, ce sont, voici, voilà Grafická stránka a pravopis Pozornost se vČnuje zejména vztahu mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka, postupnému osvojování pravopisných jevĤ audioorálnČ probraného gramatického a lexikálního uþiva. Dále þlenČní slov ve výslovnosti vázaných, funkþnímu využití pravopisných akcentĤ a dalších pravopisných znamének (apostrophe, cédille, trait d´union), slovĤm s rĤzným grafickým vyjádĜením téže hlásky (nejbČžnČjší pĜípady v rámci osvojené slovní zásoby), francouzské abecedČ. 2.2.2 2. etapa – 4. a 5. roþník Zvuková stránka jazyka V návaznosti na 1. etapu výuky francouzštiny jsou soustavnČ upevĖovány vztahy mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka. Jako podpĤrného prostĜedku k osvojování správné výslovnosti nových výrazĤ se receptivnČ užívá fonetického pĜepisu. Osvojené poznatky jsou aplikovány na nové lexikální a gramatické jevy. Slovní zásoba produktivní osvojení dalších pĜibližnČ 1000 lexikálních jednotek receptivní osvojení menšího poþtu dalších lexikálních jednotek v souvislosti s poslechem a þetbou doplĖkových materiálĤ
371
Uþební osnovy pro RVJ
Mluvnice Opakování a prohlubování uþiva osvojeného v prĤbČhu 1. etapy výuky a jeho rozlišení o další jevy. Skladba souvČtí souĜadná (další typy) souvČtí podĜadná s dĤrazem na vČty pĜedmČtné (que = že, si = zda), þasové (quand, lorsque), úþelové (pour + infinitiv), podmínkové (si + présent, si + imparfait) a na vČty vztažné nejfrekventovanČjší polovČtné konstrukce pĜedmČtové (je suis content de + infinitiv, je te prie de + infinitiv, il me dit de + infinitiv), þasové (avant de + infinitiv), úþelové (pour + infinitiv), zpĤsobové (au lieu de + infinitiv) zdĤrazĖovací rámcová konstrukce c´est … qui, c´est … que poĜádek slov v dalších strukturách slovesné opisy commencer à + infinitiv, continuer à + infinitiv, être en train de + infinitiv, aller + infinitiv, venir de + infinitiv, aimer + infinitiv, vouloir/pouvoir/devoir/savoir + infinitiv Tvarosloví Slovesa pravidelná slovesa na -ir slovesa se zmČnami kmenových hlásek a s pravopisnými zmČnami – utĜídČní a doplnČní poznatkĤ z první etapy; další slovesa, napĜ. essayer, payer, s´inquiéter nepravidelná slovesa: dire, écrire, faire, lire, prendre (apprendre, comprendre), mettre (permettre, promettre), pouvoir, vouloir, savoir, devoir, venir, voir skupina nepravidelných sloves na –re (napĜ. attendre, entendre, répondre, vendre aj.) þasy a zpĤsoby: jednoduchý þas budoucí, minulý þas složený, souminulý þas (imperfektum) nefinitní tvary slovesné: pĜíþestí minulé (a jeho shoda s podmČtem i pĜedmČtem) kategorie rodu: trpný rod (v probraných þasech a zpĤsobech) Podstatná jména a þlen užívání a absence þlenĤ (další pĜípady) nejbČžnČjší pĜípady nepravidelného tvoĜení množného þísla podstatných jmen konkurence þlenĤ, pĜivlastĖovacích a ukazovacích zájmen rod podstatných jmen v aplikaci na další pĜípady se zdĤraznČním odlišností od þeštiny vyjadĜování pádových vztahĤ pĜedložkami PĜídavná jména nepravidelnosti pĜi tvoĜení ženského rodu a množného þísla pĜídavných jmen pĜídavná jména beau, nouveau, vieux stupĖování pĜídavných jmen, srovnávání Zájmena osobní zájmena nesamostatná v pĜedmČtu ukazovací zájmena samostatná (i s pĜíklonkami) vztažná zájmena qui, que neurþitá zájmena tout, chaque, autre, certain, même, plusieurs, quelque, chose, quelqu´un záporná neurþitá zájmena personne, rien ýíslovky základní þíslovky 60 – 1 000 000 Ĝadové þíslovky základní poþetní úkony (sþítání, odþítání, násobení, dČlení) 372
Uþební osnovy pro RVJ
PĜíslovce, pĜísloveþná sousloví odvozování pĜíslovcí zpĤsobu od pĜídavných jmen stupĖování pĜíslovcí pĜíslovce množství beaaucoup, peu, un peu, assez, très, trop záporné pĜíslovce jamais, ne … que, ne … plus, non plus PĜedložky, pĜedložková sousloví další frekventované pĜedložky a pĜedložková sousloví v souladu s rozšiĜováním slovní zásoby a tematickým zamČĜením obsahu Spojky a spojková sousloví souĜadící: et puis, et alors, mais aussi, ou bien podĜadící v souladu s probíranými typy souvČtí (si, quand, lorsque, pendant que, event. další – podle výskytu v textech) Citoslovce receptivní osvojení nejbČžnČjších citoslovcí Grafická stránka a pravopis grafické zvládnutí produktivnČ osvojených mluvnických a lexikálních jevĤ slova s rĤzným vyjádĜením téže hlásky (shrnutí a utĜídČní): [e] – ai, e [o] – o, au, aux, eu, eaux [s] – s, ss, c+e, i, y [k] – k, qu, c+a, o, u [ž] – j, g+e, i, y spĜežky gu, gn, ph základní pravidla interpunkce, psaní velkých písmen a dČlení slov 2.2.3 3. etapa – 6. a 7. roþník Zvuková stránka jazyka soustavné upevĖování návykĤ správné výslovnosti (s korekcí eventuálních nepĜesností) v aplikaci na nové lexikální a mluvnické jevy Slovní zásoba rozšíĜení produktivní slovní zásoby pĜibližnČ o dalších 1000 lexikálních jednotek; úmČrnČ tomuto poþtu se rozšiĜuje i receptivní slovní zásoba pĜi práci s texty se žáci prĤbČžnČ seznamují s produktivními zpĤsoby tvoĜení slov, s nejbČžnČjšími typy konverze, s tzv. „faux amis“ Pozornost se vČnuje úþelnému využívání slovníkĤ a mluvnických pĜíruþek. Mluvnice Opakování a prohlubování uþiva osvojeného v pĜedchozích etapách a jeho další rozšíĜení. Skladba polovČtné konstrukce podmČtové (il est + adj. + de + infinitiv, napĜ. il est inutile de le répéter; il est temps de + inf.), pĜedmČtové (napĜ. je te demande de + inf., il me conseille, recommande de + inf. aj.) slovesné opisy: avoir à + infinitiv, se mettre à + infinitiv, réussir à + infinitiv, faire à + infinitiv, commencer/finir par + infinitiv souslednost þasĤ v indikativu (vyjádĜení souþasnosti, pĜedþasnosti a následnosti) poĜádek slov ve francouzské vČtČ (pĜímá a nepĜímá Ĝeþ, pĜímá a nepĜímá otázka, postavení dvou zájmenných pĜedmČtĤ a zájmenných pĜíslovcí, složitČjší typy vČt) 373
Uþební osnovy pro RVJ
Tvarosloví Podstatná jména, þlen dČlivý þlen þlen u zemČpisných názvĤ další pĜípady vynechávání þlenu další nepravidelnosti pĜi tvoĜení množného þísla podstatných jmen Zájmena osobní zájmena nesamostatná v pĜedmČtu (postavení dvou zájmenných pĜedmČtĤ ve vČtČ) tázací zájmena samostatná (lequel) vztažné zájmeno dont neurþitá a záporná zájmena chacun, aucun, tel
Uþební osnovy pro RVJ
Mluvnice Opakování, shrnutí a utĜídČní probraného uþiva; rozšíĜení pouze o nČkolik nových jevĤ. Skladba shrnutí frekventovaných pĜedložkových vazeb s dĤrazem na rozdíly ve srovnání s þeštinou další typy podĜadných souvČtí s dĤrazem na vedlejší vČty pĜísloveþné podmínkové, þasové, (avant que, après que); pĜípustkové (bien que, même si) a úþelové (pour que) ve vazbČ na výuku mateĜského jazyka souslednost þasĤ v indikativu a v subjunktivu (s použitím pĜítomného a minulého subjunktivu) polovČtné vazby v souladu s probíranými typy souvČtí Tvarosloví Podstatná jména a þlen substantivní kompozita složitČjší pĜípady shody (na základČ práce s texty) nejbČžnČjší zkratky a zkratková slova (shrnutí)
Zájmenná pĜíslovce en, y ýíslovky þtení zlomkĤ, desetinných þísel þíslovky násobné (frekventované tvary) základní þíslovky s pĜíponou –aine Slovesa další nepravidelná slovesa: connaître, conduire, (construire, traduire), ouvrir (offrir), parttir (servir, sortir), rire (sourire), vivre, naître (tvar né, e, s, es) þasy a zpĤsoby: podmiĖovací zpĤsob pĜítomný, pĜedminulý þas, pĜítomný subjunktiv (po výrazech vyjadĜujících vĤli, pĜání, pĜíkaz, zákaz) gérondif Další slovní druhy podle komunikativních potĜeb a výskytu v textech Grafická stránka a pravopis soustavné prohlubování vztahu mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka, korekce nedostatkĤ pravopis nových lexikálních jednotek a gramatických tvarĤ 2.2.4 4. etapa – 8. a 9. roþník Zvuková stránka jazyka systematické upevĖování správných výslovnostních návykĤ s eventuální korekcí nepĜesností další složitČjší intonaþní struktury, melodie vČt; plynulost promluvy identifikace fonologických jevĤ i v promluvČ s ménČ peþlivou výslovností þi/a s regionálními variantami Slovní zásoba rozšíĜení produktivní slovní zásoby pĜibližnČ o dalších 1000 lexikálních jednotek (celkový poþet dosahuje pĜibližnČ 3500 lexikálních jednotek) další úmČrné rozšiĜování receptivní slovní zásoby na základČ práce s doplĖkovými materiály systematizace slovní zásoby z hlediska tematického, popĜ. i gramatického; shrnutí, popĜ. rozšíĜení poznatkĤ o produktivních zpĤsobech tvoĜení slov na základČ práce s texty významosloví; synonyma, antonyma, homonyma, homofona v probrané slovní zásobČ; mnohoznaþnost a spojovatelnost slov; konverze (další pĜípady) užívání rĤzných typĤ slovníkĤ, encyklopedií, jazykových pĜíruþek
374
Zájmena vztažné zájmeno lequel další zájmena neurþitá a záporná (dle výskytu v uþebnicích) Slovesa další nepravidelná slovesa podle výskytu ve zvolené uþebnici þasy a zpĤsoby: minulý þas jednoduchý (passé simple – receptivnČ v souvislosti s þetbou literárních textĤ), antefuturum (futur antérieur – receptivnČ), složený kondicionál (receptivnČ), subjunktiv minulý (použití subjunktivĤ po výrazech vyjadĜujících pochybnost, cit, nejistotu a po vybraných spojkách) minulý infinitiv (receptivnČ – ve spojení après + minulý infinitiv) Další slovní druhy podle komunikativních potĜeb a výskytu ve zvolených uþebnicích a doplĖkových materiálech Grafická stránka a pravopis prohlubování znalosti vztahĤ mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka interpunkce, dČlení slov (shrnutí) funkþní užívání pravopisných a rozdČlovacích znamének
2.3 NČmecký jazyk Ve výslovnosti se z kontrastivního hlediska jeví jako nejzávažnČjší bohatší vokalický systém a korelace napjatosti ve výslovnosti souhlásek (v þeštinČ jde o korelaci znČlosti). V gramatice spoþívají nejzávažnČjší rozdíly v odlišném pádovém systému substantiv, adjektiv i zájmen, dále pak v existenci kategorie þlenu, v odlišném repertoáru slovesných tvarĤ pro vyjadĜování þasových, vidových a modálních významĤ, v repertoáru pomocných sloves a ve specifických pravidlech nČmeckého slovosledu. Ve slovní zásobČ je nápadnou odlišností nominalizace a výrazné zastoupení tvoĜení nových pojmenování skládáním.
375
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
2.3.1 1. etapa – 3. roþník
Zvuková stránka jazyka Od poþátku výuky umČt rozlišovat mezi zvukovou a grafickou podobou jazyka. Sluchem rozlišovat a co nejpĜesnČji imitovat: suprasegmentální jevy (vČtná intonace), segmentální jevy s dĤrazem na jevy odlišné od mateĜského jazyka (zavĜené dlouhé e, o, zaokrouhlené ö, ü, eu, diftong ei/ai, redukované „e“, zadopatrové ng, Ich-Laut, vokalizované „r/er“, aspirované souhlásky p, t, k, asimilace a ráz). Osvojení výslovnosti probíhá na známé slovní zásobČ; nácvik je provádČn na základČ slovních spojení, Ĝíkánek a krátkých vČt.
ýíslovky þíslovky základní v oboru do 20 a jejich užívání (lexikálnČ – oznaþení vČku, napĜ. Ich bin zehn Jahre alt.) základní poþetní úkony, napĜ. sþítání
Slovní zásoba osvojit si produktivnČ slovní zásobu zahrnující základní výrazy z vymezených tematických okruhĤ v rozsahu cca 500 lexikálních jednotek receptivnČ si osvojit slovní zásobu potĜebnou pro porozumČní pokynĤm spojeným s vyuþovacím procesem, popĜ. k memorování básní a písní Mluvnice Skladba slovosled jednoduché vČty oznamovací, tázací (otázka zjišĢovací – Kommt er heute ?, otázka doplĖovací – Wo wohnst du ?) a rozkazovací nutnost vyjádĜit podmČt rámcová konstrukce s modálními slovesy vyjadĜování vČtné a vČtnČ þlenské negace vazba es gibt Tvarosloví Slovesa þasování pravidelných sloves v pĜítomném þase, napĜ. malen, arbeiten þasování frekventovaných nepravidelných sloves v pĜítomném þase, napĜ. sprechen, lesen þasování haben, sein v pĜítomném þase þasování vybraných zpĤsobových sloves a slovesa wissen v pĜítomném þase slovesa zvratná v þeštinČ – nezvratná v nČmþinČ, napĜ. ptát se – fragen slovesný zpĤsob oznamovací a rozkazovací (s dĤrazem na 2. os. þ. j. a mn.) sloveso mögen v konjunktivu préterita ve významu chtČl bych - ich möchte (lexikálnČ) infinitiv þinný pĜítomný (fragen) Podstatná jména þlen urþitý, neurþitý a nulový ve frekventovaných vazbách, napĜ. Liebe Mutti, Guten Tag, Hunger haben, aus Prag – základní pravidla užití þlenĤ rod podstatných jmen (rozdíl mezi þeštinou a nČmþinou) vyjadĜování þeských pádĤ pomocí vybraných pĜedložek 1. a 4. pád þ.j. PĜídavná jména pĜídavná jména v pĜísudku, event. doplĖku, napĜ. Er ist/arbeitet fleißig. Zájmena tázací zájmena, napĜ. wer, was ukazovací zájmena, napĜ. der/dieser oznaþení osoby a pĜedmČtu zájmenem (osobní zájmena) zájmeno pĜivlastĖovací, napĜ. mein, dein 376
osobní zvratné zájmeno „sich“ (rozdíl mezi þeštinou a nČmþinou)
PĜíslovce základní pĜíslovce místa, napĜ. wo, da, links, weg; þasu, napĜ. wann, jetzt, immer, oft PĜedložky vybrané pĜedložky se 3. a 4. pádem splývání pĜedložky se þlenem Další slovní druhy (citoslovce, þástice) dle používaných uþebnic a komunikativních potĜeb (lexikálnČ) Grafická stránka jazyka a pravopis seznámení s nČmeckou abecedou grafické ovládání jazykových jevĤ urþených k produktivnímu osvojení psaní velkých písmen, pĜehlásek a ß 2.3.2 2. etapa – 4. a 5. roþník Zvuková stránka jazyka Zdokonalovat osvojení zvukové stránky výpovČdi s dĤrazem na zabránČní interferenþním tendencím (spodoba neznČlých souhlásek ve znČlé, napĜ. Aufgabe , a zeslabená znČlost, napĜ. weggehen). Slovní zásoba osvojit si produktivnČ slovní zásobu v rozsahu asi 1000 lexikálních jednotek zahrnujících výrazy z vymezených tématických okruhĤ, situací a funkcí jazyka receptivnČ si osvojit slovní zásobu potĜebnou k porozumČní jednoduchým textĤm, a to i autentickým (poþátky práce se slovníkem) seznámit žáky se zpĤsoby odhadu významu, tvoĜení slov – podstatné jméno + podstatné jméno, napĜ. Schultasche – sloveso + podstatné jméno, napĜ. Lesebuch Mluvnice Skladba aktuální þlenČní a poĜádek slov, napĜ. Heute komme ich spät. vyjádĜení budoucnosti pĜítomným þasem rámcová konstrukce s odluþitelnou slovesnou þástí, napĜ. Wer fängt jetzt an ? slovosled v souvČtí souĜadném beze spojek, napĜ. Rita spielt Klavier, Klaus liest ein Buch, a se spojkami und, aber, oder slovosled vČty vedlejší bez spojky „daß“, napĜ. Ich weiß, er ist krank. slovosled vČty vedlejší se spojkami, napĜ. „daß“, „ob“ (Ich weiß, daß er krank ist.) vČty s neurþitým zájmenem „man“ Tvarosloví Slovesa þasování všech zpĤsobových sloves tvoĜení perfekta pravidelných sloves, napĜ. Er hat es gesagt. tvoĜení perfekta frekventovaných nepravidelných sloves v perfektu, napĜ. Eva hat das Buch gelesen. Wir sind heute gekommenn. 377
Uþební osnovy pro RVJ
preteritum pomocných sloves sein, haben a modálních sloves zvratná slovesa – þasování
Podstatná jména þíslo, poþítatelnost, skloĖování, tvoĜení plurálu vyjadĜování þeských pádĤ – flexí, pĜedložkami, skládáním zpodstatnČlé slovní druhy, napĜ. das Buch, das Blau, die Drei, der Bekannte PĜídavná jména pĜídavná jména v pĜívlastku, skloĖování po þlenu urþitém a neurþitém, napĜ. das neue Haus, ein schöner Tag (nejfrekventovanČjší pády – podle výskytu v probíraných uþebnicích) Zájmena skloĖování osobních zájmen skloĖování pĜivlastĖovacích zájmen další zájmena ukazovací a tázací, napĜ. woher !, wie lange ? ýíslovky þíslovky základní v oboru do 1000 a jejich užívání urþení váhy a ceny oznaþení þíslic þíslovky Ĝadové, skloĖování, vyjádĜení data PĜíslovce další pĜíslovce místa a þasu pĜíslovce zpĤsobu, napĜ. wie, sehr, wenig, anders PĜedložky se 3. pádem se 4. pádem dvouvalenþní pĜedložky se 3. nebo 4. pádem užívání pĜedložek ve spojení s þasovými údaji, napĜ. am 24. Dezember, um 10 Uhr, im Winter Spojky souĜadící und, aber, oder a nejfrekventovanČjší podĜadící, napĜ. daß, ob Grafická stránka a pravopis pravopis výrazĤ osvojované slovní zásoby základní pouþení o interpunkci
Uþební osnovy pro RVJ
Mluvnice Skladba souvČtí souĜadné, poĜádek slov po dalších spojkách souĜadících (sondern, denn) vedlejší vČty – viz spojky vČtný rámec v perfektu infinitiv prostý v perfektu vyjádĜení kladní odpovČdi na zápornou otázku (doch) vyjádĜení záporu v konfrontaci s þeštinou vþetnČ záporné odpovČdi na kladnou otázku (nicht mehr) vyjádĜení budoucnosti Tvarosloví Slovesa þasování sloves pravidelných i frekventovaných nepravidelných v préteritu a perfektu vþetnČ sloves smíšených a sloves s odluþitelnými a neodluþitelnými pĜedponami þasování slovesa werden v pĜítomném þase a préteritu slovesný zpĤsob: konjunktiv sloves zpĤsobových, napĜ. Dürfte ich bitten ?, a sloves haben, sein, napĜ. Hättest du Zeit ? Das wäre nicht möglich. Podstatná jména rod podstatných jmen (základní pravidla k zapamatování rodu podstatných jmen v nČmþinČ) vyjadĜování þeských pádĤ – pĜivlastĖovací pád zemČpisná a obyvatelská podstatná jména skloĖování podstatných jmen vlastních skloĖování frekventovaných podstatných jmen cizího pĤvodu, napĜ. die Kinos PĜídavná jména skloĖování pĜídavných jmen po þlenu urþitém a neurþitém a bez þlenu stupĖování pĜídavných jmen pravidelné a vybrané pĜípady nepravidelného stupĖování pĜídavná jména zemČpisná Zájmena zájmeno „es“ a jeho funkce zájmena neurþitá a záporná ýíslovky základní þíslovky v oboru 1000 a výše (vyjádĜení letopoþtu) další þíslovky k urþení míry, váhy a mČny þíslovky – skloĖování po þíslovkách, napĜ. po einige, viele, beide
2.3.3 3. etapa – 6. a 7. roþník Zvuková stránka jazyka I nadále vČnovat pozornost zvukové stránce jazyka s dĤrazem: na korekci event. výslovnostních nepĜesností, na výslovnost cizích slov, zemČpisných názvĤ, na rytmické þlenČní složitČjších výpovČdí a souvislého textu. Slovní zásoba osvojit si produktivnČ slovní zásobu zahrnující výrazy vymezených tematických okruhĤ, situací a funkcí jazyka v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek receptivnČ si osvojit lexikální jednotky v souvislosti s poslechem a þtením doplĖkovým materiálĤ seznámit žáky se zpĤsobem odhadu významĤ na základČ tvoĜení slov 378
PĜíslovce zájmenná pĜíslovce pravidelné a nepravidelné stupĖování frekventovaných pĜíslovcí PĜedložky postavení pĜedložek, další frekventované pĜedložky pĜedložkové výrazy s platností pĜedložek, napĜ. aufgrund, pĜedložkové vazby, napĜ. zu Hause, zum Beispiel Spojky souĜadící sondern, denn podĜadící wenn, ale, weil, damit dČlené entweder – oder, je desto
379
Uþební osnovy pro RVJ
Grafická stránka a pravopis upevĖování znalosti vztahĤ mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka pravopisné zmČny spojené s deklinací a konjugací základní pravidla o dČlení slov 2.3.4 4. etapa – 8. a 9. roþník Zvuková stránka jazyka receptivnČ zvládnout základní varianty výslovnosti, napĜ. psaného –ig vyslovovaného jako – ik/ich upevĖovat správné výslovnostní návyky, korigovat event. nepĜesnosti seznámit se i s výslovnostními slovníky a nauþit se je používat Slovní zásoba osvojit si produktivnČ slovní zásobu zahrnující výrazy vymezených tematických okruhĤ, situací a funkcí jazyka v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek receptivnČ si osvojit lexikální jednotky v souvislosti s poslechem a þtením jednodušších literárních a populárnČ nauþných textĤ pracovat s jednojazyþnými slovníky, napĜ. DUDEN, Wahrig, Mayerslexikon na základČ práce se slovníky seznámit se s mnohoznaþností a spojovatelností slov, synonymy, antonymy a homonymy a slovy mezinárodnČ užívanými a bČžnými frazeologismy
Uþební osnovy pro RVJ
Zájmena zájmena vztažná další zájmena neurþitá a záporná ýíslovky základní zlomky a desetinná þísla další neurþité þíslovky a jejich skloĖování PĜíslovce pravidelné a nepravidelné stupĖování elativ, napĜ. meistens, spätestens, höchstens, möglichst bald PĜedložky pĜedložky se 2. pádem a nČkteré pĜedložky dvouvalenþní, napĜ. während, statt, trotz, dank další ustálené pĜedložkové obraty, napĜ. zur Verfügung, imstande sein Spojky další spojky, napĜ. nachdem, bevor, statt daß, ohne daß Grafická stránka a pravopis upevĖování pravopisu v souladu se souþasnou pravopisnou normou (využívání ortografického slovníku)
Mluvnice Skladba další formy rámcové konstrukce v souvislosti s užíváním složených slovesných þasĤ, trpného rodu a konjunktivu vedlejší vČty (vþetnČ vČt vztažných) viz spojky infinitivní vazby s um – zu, ohne – zu, statt – zu postavení vČtných þlenĤ, napĜ. pĜedmČtĤ, pĜísloveþných urþení, þástic uvolĖování vČtného rámce, anpĜ. Morgen wird es schöner sein als gestern. vyjadĜování modality i jinak než pomocí zpĤsobových sloves, napĜ. Laß uns schlafen. Er weiß sich nicht zu helfen. Er braucht es nicht zu wissen. Tvarosloví Slovesa prohlubování užití osvojených slovesných þasĤ þasování sloves nepravidelných v préteritu, perfektu a plusquamperfektu s rozlišením významu, napĜ. ist gefahren/hat gefahren, a sloves s pĜedponami dílem odluþitelnými a neodluþitelnými, napĜ. übersetzen/übersetzen slovesný zpĤsob: konjunktiv plusquamperfekta, opis s „wurde + infinitiv“ slovesný rod trpný – pĜítomného þasu a préterita vþetnČ dČjového a stavového pasiva infinitiv þinný minulý (gefragt haben) infinitiv pĜítomný trpný (gerufen werden) Podstatná jména vyjádĜení þeských pádĤ pĜedložkami, napĜ. während, entlang, infolge skloĖování podstatných jmen vlastních ve spojení s titulem, oznaþení pĜíslušníkĤ rodin, napĜ. Müllers Familie skloĖování dalších podstatných jmen cizího pĤvodu, napĜ. die Visa, die Termini PĜídavná jména stupĖování pĜídavných jmen – pravidelné i nepravidelné užívání 2. a 3. stupnČ pĜídavných jmen – srovnání 380
2.4 Ruský jazyk Ruský jazyk je jedním ze þtyĜ nejrozšíĜenČjších indoevropských jazykĤ (angliþtina, ruština, španČlština, hindština). Jako slovanský jazyk patĜí do skupiny jazykĤ blízce pĜíbuzných þeštinČ. Oba jazyky charakterizuje flexivní typ ohýbání, bohatost tvarosloví, blízkost se projevuje ve slovní zásobČ a vČtné stavbČ. Na všech tČchto úrovních je proto tĜeba pĜi výuce využívat poznatkĤ z kladného i záporného pĜenosu.Ve srovnání s þeštinou je ruština jazyk mČkký, s výraznČjší vČtnou modulací a mírnČ rychlejším tempem. Od þeštiny se odlišuje zejména rĤzným místem pĜízvuku, jeho silou (dynamikou), v nČkterých pĜípadech i pohyblivostí pĜízvuku, kvantitativními i kvalitativními zmČnami nepĜízvuþných samohlásek, mČkkostí a tvrdostí souhlásek. Zvýšenou pozornost je nutno zejména v poþáteþní etapČ vČnovat osvojení grafického systému v jeho tištČné i psané podobČ. 2.4.1 1. etapa – 3. roþník Zvuková stránka jazyka rozlišení a co nejpĜesnČjší intonace vČty oznamovací, rozkazovací a tázací (s tázacími slovy i bez nich) rozlišení a co nejpĜesnČjší imitace místa a intenzity pĜízvuku v osvojovaných slovech a jejich tvarech imitace kvantitativní a kvalitativní redukce imitace výslovnosti hlásek odlišných od þeských Slovní zásoba osvojit si produktivnČ slovní zásobu v rozsahu cca 500 lexikálních jednotek zahrnující základní výrazy z vymezených tematických okruhĤ a komunikativních situací receptivnČ si osvojit slovní zásobu potĜebnou pro porozumČní pokynĤm spojeným s vyuþovacím procesem
381
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
Mluvnice
Tvarosloví
Skladba lexikální rozlišení a osvojení struktur vyjadĜujících v pĜítomném, minulém a budoucím þase oznámení, dotaz, rozkaz, prosbu, pĜání, zámČr (vĤli), souhlas, nesouhlas, zápor vČty typu: ə ɭɱɟɧɢɤ ɬɪɟɬɶɟɝɨ ɤɥɚɫɫɚ. Ƚɞɟ ɬɵ ɭɱɢɲɶɫɹ ? Ʉɚɤ ɬɟɛɹ ɡɨɜɭɬ ? ȿɫɬɶ ɭ ɬɟɛɹ ɛɪɚɬ ? ȼɨɡɶɦɢ ɷɬɭ ɤɧɢɝɭ. Ⱦɚɣ ɦɧɟ, ɩɨɠɚɥɭɣɫɬɚ, … ə ɯɨɱɭ … Ⱦɚ. ɇɟɬ. ə ɧɟ ɦɨɝɭ … ɍ ɦɟɧɹ ɧɟɬ ɛɪɚɬɚ. lexikální vyjádĜení vykání
Podstatná jména rod podstatných jmen se zĜetelem k rozdílĤm proti þeštinČ (lexikálnČ) skloĖování podstatných jmen typĤ ɡɚɜɨɞ, ɲɤɨɥɚ, ɩɪɚɜɢɥɨ, ɞɟɧɶ, ɧɟɞɟɥɹ, ɡɚɞɚɧɢɟ, v rámci frekventovaných syntaktických struktur frekventovaná nesklonná podstatná jména, napĜ. ɦɟɬɪɨ, ɤɢɧɨ, ɪɚɞɢɨ odlišnosti ve vyjadĜování životnosti (v porovnání s þeštinou)
Tvarosloví lexikální osvojení a užívání tvarĤ slov v souladu se slovní zásobou tematických okruhĤ Grafická stránka jazyka þíst všechna písmena tiskací a psací azbuky psát všechna písmena psací azbuky a umČt je spojovat 2.4.2 2. etapa – 4. a 5. roþník Zvuková stránka jazyka osvojení intonace vČt oznamovacích, rozkazovací a tázacích (s tázacími slovy i bez nich) místo a intenzita pĜízvuku kvalitativní a kvantitativní redukce nepĜízvuþných samohlásek výslovnost ɵ/ɢ výslovnost tvrdých a mČkkých párových souhlásek výslovnost souhlásek nepárových výslovnost tvarĤ zvratných sloves výslovnost spojení pĜedložek se slovy zaþínajícími samohláskou, napĜ. ɨɛ ɷɬɨɦ, ɫ ɂɜɚɧɨɦ, ɨɬ ɨɬɰɚ zvláštnosti výslovnosti nČkterých frekventovaných slov a tvarĤ, napĜ. ɫɟɝɨɞɧɹ, ɡɞɪɚɜɫɬɜɭɣɬɟ, ɧɨɜɨɝɨ Slovní zásoba produktivní osvojení dalších cca 1000 lexikálních jednotek v rámci probíraných tematických okruhĤ a komunikativních situací receptivní osvojení menšího poþtu dalších lexikálních jednotek v souvislosti s poslechem a þetbou doplĖkových materiálĤ seznámení se zpĤsoby odhadu významu poþátky práce s pĜekladovým slovníkem Mluvnice Skladba jednoduché vČty oznamovací, tázací, rozkazovací se zĜetelem k strukturám odlišným od þeštiny vyjádĜení vykání vyjádĜení poþítaného pĜedmČtu a þasových údajĤ po þíslovkách, s dĤrazem na þíslovky 2, 3, 4 nejfrekventovanČjší struktury vyjadĜující nutnost, možnost/nemožnost a potĜebnost ve všech þasech, zejména ɞɨɥɠɟɧ, ɧɚɞɨ, ɧɭɠɧɨ, ɧɭɠɟɧ, ɧɟɥɶɡɹ, struktury s infinitivem typu Ʉɚɤ ɩɪɨɣɬɢ …? ɑɬɨ ɦɧɟ ɞɟɥɚɬɶ ? frekventované typy souvČtí souĜadného a podĜadného v souladu s komunikativními potĜebami frekventované slovesné vazby odlišné od þeštiny, napĜ. ɢɧɬɟɪɟɫɨɜɚɬcɶɹ ɱɟɦ, ɭɱɚɫɬɜɨɜɚɬɶ ɜ ɱɟɦ, ɩɨɡɞɪɚɜɥɹɬɶ ɤɨɝɨ ɫ ɱɟɦ, ɛɥɚɝɞɚɪɹ ɤɨɝɨ frekventované pĜedložkové vazby odlišné od þeštiny 382
PĜídavná jména skloĖování pĜídavných jmen typĤ ɧɨɜɵɣ, ɦɨɥɨɞɨɣ, ɥɟɬɧɢɣ tvary 2. a 3. stupnČ frekventovaných pĜídavných jmen se slovy ɛɨɥɟɟ, ɫɚɦɵɣ pĜevážnČ lexikálnČ podle komunikativních potĜeb Zájmena skloĖování zájmen osobních, pĜivlastĖovacích, ukazovacích a tázacích ve frekventovaných syntaktických strukturách ýíslovky lexikálnČ základní þíslovky 1 – 100, ɬɵɫɹɱɚ, ɦɢɥɥɢɨɧ v 1. a 4. pádČ tvoĜení a skloĖování þíslovek Ĝadových vyjádĜení data urþení ceny, váhy, míry poþítaný pĜedmČt po þíslovkách 2, 3, 4 Slovesa slovesa typu ɱɢɬɚɬɶ, ɝɨɜɨɪɢɬɶ v pĜítomném, budoucím a minulém þase praktické užívání tvarĤ nejfrekventovanČjších sloves se zmČnou souhlásek typu ɩɢɫɚɬɶ, ɫɤɚɡɚɬɶ, ɯɨɞɢɬɶ v pĜítomném, minulém a budoucím þase nepravidelná slovesa ɦɨɱɶ, ɯɨɬɟɬɶ, ɠɢɬɶ, ɟɯɚɬɶ frekventované tvary zvratných sloves frekventované tvary rozkazovacího zpĤsobu podmiĖovací zpĤsob PĜíslovce frekventované tvary 2. 3. stupnČ (lexikálnČ) Grafická stránka a pravopis základní vztahy mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka prohloubení a upevĖování dovednosti þtení písmen tiskací a psací azbuky prohloubení a upevĖování dovednosti psaní psací azbuky znát zpamČti poĜadí písmen azbuky (jako pĜedpoklad k práci se slovníkem) grafické vyjádĜení tvrdosti a mČkkosti souhlásek grafické vyjádĜení souhlásky –j- v rĤzných polohách pravopis slabik ɝɢ, ɤɢ, ɯɢ pravopis záporné þástice ɧɟ u sloves pravopis lexikálních jednotek urþených k produktivnímu osvojení pravopis osvojovaných slovních tvarĤ (v souladu s mluvnickým uþivem) 2.4.3 3. etapa – 6. a 7. roþník Zvuková stránka jazyka upevĖování uþiva z 1. a 2. etapy a korekce nedostatkĤ intonace zvolacích vČt 383
Uþební osnovy pro RVJ
místo pĜízvuku v produktivnČ osvojovaných slovech a jejich tvarech vþetnČ pĜízvuku pohyblivého
Slovní zásoba osvojit si produktivnČ slovní zásobu v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek zahrnující výrazy vymezených tematických okruhĤ, situací a funkcí jazyka receptivnČ si osvojit lexikální jednotky v souvislosti s þtením a poslechem doplĖkových materiálĤ seznámit žáky se zpĤsobem odhadu významu slov a kompenzaþní zpĤsoby vyjadĜování seznámení se slovy pĜejatými a internacionalismy Mluvnice Skladba souvČtí souĜadná (další typy), napĜ. spojky ɚ, ɢ, ɧɟ, ɧɟ ɬɨɥɶɤɨ – ɤɚɤ, ɩɨɷɬɨɦɭ souvČtí podĜadná, napĜ. spojky ɩɨɬɨɦɭ ɱɬɨ, ɤɨɬɨɪɵɣ, ɟɫɥɢ, ɟɫɥɢ ɛɵ … upevĖování a rozšiĜování struktur vyjadĜujících nutnost/možnost/nemožnost a potĜebnost ve všech þasech, zejména ɞɨɥɠɟɧ, ɧɚɞɨ, ɧɭɠɧɨ, ɧɭɠɟɧ, ɧɟɥɶɡɹ, ɧɟɨɛɯɨɞɢɦɨ, ɩɪɢɞɟɬɫɹ slovesné vazby odlišné od þeštiny, napĜ. ɡɚɛɨɬɢɬɶɫɹ ɨ ɤɨɦ, ɢɝɪɚɬɶ ɧɚ ɱɟɦ, ɫɦɨɬɪɟɬɶ ɱɬɨ, ɞɨɜɨɥɟɧ ɱɟɦ pĜedložkové vazby s dĤrazem na rozdíly proti þeštinČ, napĜ. ɞɥɹ, ɩɪɨɬɢɜ, ɩɨ, ɨɤɨɥɨ, ɭ, ɜ, ɧɚ, ɢɡ, ɫ, ɱɟɪɟɡ, ɩɨɫɥɟ jednoþlenné vČty typu Ɂɞɟɫ ɝɨɜɨɪɹɬ ɩɨ-ɪɭɫɫɤɢ. Tvarosloví Podstatná jména v návaznosti na vzory ɡɚɜɨɞ, ɲɤɨɥɚ, ɩɪɚɜɢɥɨ, ɦɨɪɟ tvary podstatných jmen typĤ ɬɪɚɦɜɚɣ, ɫɚɧɚɬɨɪɢɣ, ɚɪɦɢɹ, ɡɚɞɚɧɢɟ, ɬɟɬɪɚɞɶ podstatná jména rodu mužského na –a/-ɹ 7. pád j.þ. a 2. pád mn.þ podstatných jmen rodu mužského zakonþených na –ɠ, -ɲ, -ɱ, -ɳ, -ɰ rozdíly v rodČ frekventovaných pĜejatých podstatných jmen PĜídavná jména stupĖování pĜídavných jmen, jednoduché a složené tvary 2. a 3. stupnČ Zájmena zájmena osobní, pĜivlastĖovací, ukazovací a tázací – skloĖování
Uþební osnovy pro RVJ
Grafická stránka a pravopis upevĖování znalosti vztahĤ mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka a korekce nedostatkĤ pravopis jmen pĜíslušníkĤ národĤ a obyvatel mČst pravopis pĜedložky a pĜedpony ɨɬ funkþní užití mČkkého a tvrdého znaku pravopis lexikálních jednotek a mluvnických tvarĤ urþených k produktivnímu osvojení 2.4.4 4. etapa – 8. a 9. roþník Zvuková stránka jazyka upevĖování uþiva z 1. a 2. etapy a korekce nedostatkĤ intonace v rámci souvČtí místo pĜízvuku v produktivnČ osvojovaných slovech a jejich tvarech vþetnČ pĜízvuku pohyblivého Slovní zásoba rozšíĜení produktivní slovní zásoby cca o dalších 1000 lexikálních jednotek v rámci probíraných tematických okruhĤ a komunikativních situací další rozšiĜování receptivní slovní zásoby na základČ práce s autentickými texty systematizace slovní zásoby významosloví – synonyma, homonyma, homofona; mnohoznaþnost a spojovatelnost slov; konverze prohloubení znalostí o kompenzaþních zpĤsobech vyjadĜování úþelné a pohotové používání rĤzných druhĤ slovníkĤ, encyklopedií, mluvnických pĜíruþek a další informativní literatury Mluvnice Skladba struktury s infinitivem typu Ɇɧɟ ɟɯɚɬɶ ɜ ɉɪɚɝɭ. ɇɟ ɩɨɡɜɨɧɢɬɶ ɥɢ ɦɧɟ ? Ɉɬɤɪɵɬɶ ɨɤɧɨ ? Ɍɟɛɟ ɛɵ ɨɬɞɨɯɧɭɬɶ. slovesné vazby odlišné od þeštiny pĜedložkové vazby s dĤrazem na odlišnosti proti þeštinČ, napĜ. ɡɚ – ɞɨ, ɦɟɠɞɭ, ɫɪɟɞɢ, ɢɡ – ɡɚ, ɛɥɚɝɨɞɚɪɹ vyjádĜení vČtného a þlenského záporu jednoþlenné vČty typu ɫɜɟɬɚɟɬ vyjadĜování souĜadných vztahĤ spojkami ɧɢ - ɧɢ, ɧɟ ɬɨɥɶɤɨ – ɧɨ ɢ, ɢɥɢ – ɢɥɢ, ɩɨɷɬɨɦɭ vyjadĜování souĜadných vztahĤ výrazy, napĜ. ɱɟɣ, ɩɨɬɨɦɭ ɱɬɨ, ɬɚɤ ɤɚɤ, ɱɬɨɛɵ, ɤɨɝɞɚ, ɥɢ, ɱɟɦ, ɯɨɬɹ
ýíslovky frekventované tvary všech þíslovek základních od 100 výše urþování þasu základní poþetní úkony (sþítání a odþítání)
Tvarosloví
Slovesa slovesa se zmČnou souhlásek typu ɩɢɫɚɬɶ, ɯɨɞɢɬɶ ve všech þasech þasování zvratných sloves þasování frekventovaných nepravidelných sloves, napĜ. ɟɫɬɶ, ɩɢɬɶ, ɩɟɬɶ, ɞɚɬɶ, ɞɚɜɚɬɶ, ɜɡɹɬɶ, ɨɬɤɪɵɬɶ nepravidelné tvoĜení minulého þasu (ɲɟɥ, ɦɨɝ …) rozlišování sloves dokonavého a nedokonavého vidu (lexikálnČ)
Podstatná jména odchylné tvary podstatných jmen v množném þísle, napĜ. ɞɪɭɡɶɹ, ɝɨɪɨɞɚ, ɪɟɛɹɬɚ, ɚɧɝɥɢɱɚɧɟ skloĖování podstatných jmen osobních na –ɨɜ, -ɟɜ, -ɢɧ 6. pád podstatných jmen rodu mužského po pĜedložkách ɜ, ɧɚ, napĜ. ɜ ɥɟɫɭ, ɧɚ ɛɟɪɟɝɭ vybraná singulária tantum a pluralia tantum v porovnání s þeštinou rozdíly v rodČ frekventovaných pĜejatých podstatných jmen
PĜíslovce frekventované tvary 2. a 3. stupnČ
PĜídavná jména pĜídavná jména typu ɜɨɥɱɢɣ pĜídavná jména typu ɨɬɰɨɜ, ɦɚɦɢɧ – lexikálnČ pĜídavná jména slovesná – lexikálnČ
PĜedložky, þástice a citoslovce lexikálnČ podle komunikativních potĜeb 384
385
Uþební osnovy pro RVJ
Zájmena zájmena neurþitá a záporná
Uþební osnovy pro RVJ
Tvarosloví
ýíslovky þíslovky neurþité a násobné þtení základních zlomkĤ a desetinných þísel Slovesa tvoĜení rozkazovacího zpĤsobu funkþní používání sloves pohybu tvoĜení pasiva rozlišování dokonavého a nedokonavého vidu sloves (lexikálnČ) pĜechodníky (lexikálnČ) ýástice a citoslovce lexikálnČ podle komunikativních potĜeb Grafická stránka a pravopis upevĖování znalosti vztahĤ mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka a korekce nedostatkĤ pravopis pĜedpon typu ɪɚɡ-/ɪɚɫ-, ɢɡ-/ɢɫ-, ɛɟɡ-/ɛɟɫ funkþní užití mČkkého a tvrdého znaku psaní velkých písmen (názvy státĤ, dĤležité zemČpisné názvy, významné mezinárodní organizace) pravopis lexikálních jednotek a mluvnických tvarĤ urþených k produktivnímu osvojení
ýíslovky základní 1 – 500 Podstatná a pĜídavná jména jednotné a množné þíslo pĜídavných a podstatných jmen a þlenu stažené tvary þlenu del, al Zájmena osobní a pĜivlastĖovací zájmena Slovesa þasování pravidelných sloves v pĜítomném þase þasování pravidelných sloves se zmČnou e – ie, o – ue v pĜítomném þase þasování pravidelných sloves ser, estar, tener, ir v pĜítomném þase Grafická stránka a pravopis zvládnout pravopis známých lexikálních jednotek 2.5.2 2. etapa – 4. a 5. roþník Zvuková stránka jazyka prohlubovat zvládnutí zvukové stránky výpovČdi s dĤrazem na výslovnost samohlásek, dvojhlásek a poziþních variant b, d, g adekvátní výslovnost rytmických celkĤ Slovní zásoba týkající se spoleþenských vztahĤ (svátky, nákupy, cestování, osobní zájmy a koníþky) v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek
2.5 ŠpanČlský jazyk Ve výslovnosti se z kontrastivního hlediska jako nejzávažnČjší rysy jeví odlišné rytmické a melodické þlenČní výpovČdi, rozdílná zvuková i fonologická charakteristika španČlského pĜízvuku, zavĜenČjší výslovnost španČlských samohlásek a bohatý repertoár dvojhlásek. V gramatice spoþívají nejzávažnČjší odlišnosti v absenci flexe španČlských substantiv a adjektiv a s nimi související existenci kategorie þlenu, dále v omezené flexi zájmen, bohatČ rozvinutém systému slovesných tvarĤ pro vyjadĜování þasových, vidových a modálních významĤ, vyšší frekvenci polovČtných vazeb a existenci dvou sponových sloves. Specifickými problémy v oblasti slovní zásoby jsou zejména teritoriální rozdíly ve významu nČkterých pojmenování a odlišná formální i významová stránka výrazĤ, které pĜedešly do þeštiny jako internacionalismy. 2.5.1 1. etapa – 3. roþník Zvuková stránka jazyka receptivní zvládnutí španČlské výslovnosti s dĤrazem na rytmické a melodické þlenČní výpovČdi, odlišování pĜízvuþných a nepĜízvuþných slabik, výslovnost hlásek [ș]/[s], [l´]/[l], [rr]/[r], osvojení výslovnosti zmínČných jevĤ na známé slovní zásobČ Slovní zásoba slovní zásoba týkající se vlastní osoby, oznaþování þasu (vþetnČ mČsícĤ a roþních období), barev – v rozsahu cca 500 lexikálních jednotek Mluvnice Skladba tvoĜení jednoduchých oznamovacích a tázacích vČt 386
Mluvnice Skladba slovosled španČlské vČty (postavení osobních zájmen) tvoĜení jednoduchých souvČtí souĜadných (sluþovací – spojky y, odporovací – spojka pero) tvoĜení jednoduchých souvČtí podĜadných (vedlejší vČty þasové – v minulosti a v pĜítomnosti; vedlejší vČty pĜedmČtné – spojka que ve významu že) Tvarosloví PĜídavná jména s pĜíslovce stupĖování neurþitá a záporná pĜíslovce ýíslovky þíslovky základní do 1 000 000 þíslovky Ĝadové do 10 Zájmena pĜízvuþné a nepĜízvuþné tvary osobních zájmen pĜízvuþné a nepĜízvuþné tvary pĜivlastĖovacích zájmen neurþitá a záporná zájmena Slovesa þasování zvratných sloves þasování dalších nepravidelných sloves, napĜ. querer, poder, hacer, dar, decir, saber a sloves s dalšími hláskovými zmČnami (podle výskytu ve zvolené uþebnici) 387
Uþební osnovy pro RVJ
vazby ir a + infinitiv, acabar de + infinitiv tvary a užití jednoduchého perfekta tvary a užití imperfekta tvary a užití jednoduchého budoucího þasu rozkazovací zpĤsob tykání v kladném tvaru
PĜedložky základní pĜedložky pro vyjadĜování místních a þasových vztahĤ (a, de, en, desde, hasta, para, por) Grafická stránka a pravopis pravopisné zmČny pĜi tvarosloví interpunkce v souvČtí (odlišnosti oproti þeštinČ) 2.5.3 3. etapa – 6. a 7. roþník Zvuková stránka jazyka rytmické þlenČní složitČjších výpovČdí a souvislého textu Slovní zásoba osvojit si dalších cca 1000 lexikálních jednotek Mluvnice Skladba pĜímá a nepĜímá Ĝeþ (souslednost þasĤ, nepĜímý rozkaz) opisné vazby s infinitivem a gerundiem ser, estar + pĜídavné jméno (shrnutí a doplnČní) souvČtí podĜadná: vČty podmČtné, pĜedmČtné, úþelové, podmínkové reálné, þasové do budoucnosti, vztažné
Uþební osnovy pro RVJ
2.5.4 4. etapa – 8. a 9. roþník Zvuková stránka jazyka receptivní zvládnutí základních variant výslovnosti: seseo, yeísmo Slovní zásoba základy tvoĜení slov – deminutiva, augmentativa, antonyma nejþastČjší odvozovací pĜípony (podle slovní zásoby uþebnice) dalších cca 1000 lexikálních jednotek Mluvnice Skladba další opisné vazby s infinitivem, gerundiem a participiem (podle slovní zásoby v uþebnici) souvČtí podĜadná: vČty podmČtné a pĜedmČtné (doplnČní a rozšíĜení), zpĤsobové, pĜíþinné, dĤsledkové, podmínkové ireálné, pĜípustkové polovČtné vazby s infinitivem, participiem a gerundiem Tvarosloví tvoĜení a užití subjunktivu a plusquamperfekta tvoĜení a užití složeného kondicionálu Grafická stránka a pravopis pravopisné zmČny pĜi tvoĜení slov interpunkce v souvČtích
Tvarosloví PĜídavná jména a pĜíslovce nepravidelné stupĖování pĜídavných jmen a pĜíslovcí vyjadĜování velké míry vlastností (muy, superlativ absolutní) zkrácené (apokopované tvary) pĜídavných jmen ýíslovky zkrácení tvary þíslovek neurþité þíslovky Slovesa þasování dalších nepravidelných sloves (podle slovní zásoby v uþebnici) tvoĜení a užití gerundia tvoĜení a užití minulého pĜíþestí (participia) tvoĜení a užití složeného perfekta tvoĜení a užití plusquamperfekta tvoĜení a užití jednoduchého kondicionálu tvoĜení a užití subjunktivu prézentu a imperfekta rozkazovací zpĤsob vykání; záporný rozkazovací zpĤsob tykání trpný rod v probraných þasech a zpĤsobech Grafická stránka a pravopis interpunkce v souvČtích
388
389
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
ze souboru Ĝeþových dovedností se preferuje poslech s porozumČním a ústní vyjadĜování, výukou prolíná seznamování s reáliemi dalších jazykových oblastí. Odlišný je celkový pĜístup k výuce. PĜevažují v nČm kognitivní prvky poznávání nových jevĤ, odlišné jsou metody a formy práce i tempo postupu. Do 1. etapy výuky druhému cizímu jazyku vstupuje totiž žák ZŠ s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ s pomČrnČ rozsáhlou jazykovou zkušeností získanou pČtiletým studiem mateĜského jazyka a tĜíletým studiem prvnímu cizímu jazyku. VytvoĜil si již, a praxí ovČĜil, základní pĜedstavu o existenci a fungování jiných jazykových kódĤ, než je jazyk mateĜský, ujasnil si, že téže mimojazykové skuteþnosti odpovídají rĤzné jazykové znaky, zpĜesnil si své vnímání okolního svČta a získal i jisté pozitivní pracovní návyky pĜi osvojování cizího jazyka. Jelikož jde o školu s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ, lze u žáka pĜedpokládat i vysokou míru motivovanosti vyvolané – vedle zájmu o jazyky – novostí neznámého cizího jazyka a jeho kultury. Znalost základĤ 1. cizího jazyka bude mít vedle výraznČ pozitivních aspektĤ i svá potenciální – a pravdČpodobná – negativa; vliv zþásti osvojeného jazyka bude interferovat ve výslovnosti, bude se projevovat v mylném pĜenášení návykĤ z jazyka „zafixovanČjšího“ do jazyka nového. Tato úskalí je nutno pĜedvídat a úþinnČ jim pĜedcházet.
DRUHÝ CIZÍ JAZYK (JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ, ŠPANċLSKÝ) ýást první 1. Cíl výuky Výuka druhému cizímu jazyku vychází z obdobných cílĤ jako výuka prvnímu cizímu jazyku; umožĖuje žákĤm další rozšíĜení jazykové složky jejich všeobecného vzdČlání v rámci vymezeném standardem základního vzdČlávání. ZprostĜedkovává poznání dalších kultur, hodnot a tradic a vytváĜí tak širší pĜedpoklady pro plnohodnotnou mezikulturní komunikaci smČĜující od dorozumČní k vzájemnému porozumČní a spolupráci.
4.2 2. etapa – 8. a 9. roþník
2. Rozsah výuky Výuka druhému cizímu jazyku se realizuje ve þtyĜletém cyklu, od 6. do 9. roþníku základní školy. PĜi minimální hodinové dotaci, tj. 3 hodiny týdny, je celkový rozsah výuky pĜibližnČ 400 vyuþovacích hodin. Tomuto poþtu hodin odpovídají požadavky tČchto osnov: varianty dané jiným rozsahem výuky nebo specifickými cíli školy se od nich odvozují.
3. Charakteristika obsahu výuky Obsahem výuky je systematické rozvíjení Ĝeþových dovedností zahrnujících dovednosti receptivní (tj. porozumČní vyslechnutému projevu a þtenému textu) i dovednosti produktivní (tj. ústní a písemné vyjadĜování) na základČ osvojení pĜimČĜeného rozsahu jazykových prostĜedkĤ (tj. slovní zásoby, mluvnice, zvukové a grafické stránky daného jazyka), zemČvČdných poznatkĤ, prohloubení pracovních dovedností a návykĤ potĜebných k efektivnímu osvojování cizích jazykĤ v propojeními s dalšími vyuþovacími pĜedmČty a zdroji vzdČlávání a v jednotČ s výchovnými cíli pĜíslušného typu školy.
4. Etapy výuky Pro didaktické úþely je þtyĜletý cyklus výuky druhému cizímu jazyku þlenČn do dvou dvouletých etap, které charakterizujeme takto. 4.1 1. etapa – 6. a 7. roþník
Tato etapa výuky 2. cizímu jazyku nevykazuje podstatné rozdíly ve srovnání se 3. a 4. etapou výuky 1. cizímu jazyku. PĜevládá uvČdomČlý pĜístup k osvojování gramatických a lexikálních struktur, prostor pro rozvoj jednotlivých Ĝeþových dovedností se postupnČ vyrovnává, rozsah jazykových prostĜedkĤ, na jejichž základČ se tyto dovednosti rozvíjejí, je však výraznČ nižší, a to pĜedevším v lexikální složce. DĤraz ve výuce je položen na Ĝešení bČžných situací každodenního života a na práci s autentickým materiálem. Výuka obou cizích jazykĤ je koordinována, využívá se transferu znalostí, dovedností i pracovních návykĤ, rozvíjejí se dovednosti autokorektivní, posiluje se autonomie žáka. Hledá se optimální propojení všech vyuþovacích pĜedmČtĤ a využívání poznatkĤ i z jiných zdrojĤ mimoškolního vzdČlávání, z þehož se v závČru studia vytváĜí syntéza tvoĜící základ pro další studium vþetnČ celoživotního vzdČlávání.
5. Výstupní požadavky Požadavky pĜedpokládají þtyĜletý cyklus výuky v celkovém rozsahu 400 vyuþovacích hodin rozložených do dvou etap. V závČru 9. roþníku je žák základní školy s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ schopen pohotovČ užívat jazyka v jeho mluvené i psané podobČ v komunikativních situacích, které jsou dále vymezeny úrovní Ĝeþových dovedností, rozsahem jazykových prostĜedkĤ a tematickým zamČĜením obsahu uþiva. V autentické jazykové komunikaci dochází zpravidla ke kombinaci Ĝeþových dovedností; produktivní dovednost je vČtšinou stimulována dovedností receptivní, napĜ. ústní vyjadĜování je vyvoláno poslechem þi þtením textu a podmínČno jeho porozumČním. Požadavky na jednotlivé dovednosti jsou uvedeny oddČlenČ, v pĜípadČ kombinovaných dovedností však pouze u dovednosti dominující.
Ze srovnání 1. etapy výuky prvnímu cizímu jazyku a 1. etapy výuky druhému cizímu jazyku vyplynou shodné i odlišné prvky. Shodné prvky je možno zaznamenat v obsahové složce výuky: v popĜedí pozornosti je – zejména v 1. roce výuky – vytvoĜení pevné akusticko-artikulaþní báze nového cizího jazyka, 390
391
Uþební osnovy pro RVJ
5.1. ěeþové dovednosti
Uþební osnovy pro RVJ
5.1.1 Poslech s porozumČním Žák rozumí souvislým projevĤm uþitele, monologickým i dialogickým projevĤm rodilých mluvþích, a to nejen projevĤm vnímaným v pĜímém kontaktu, ale i projevĤm reprodukovaným ze zvukového záznamu nebo videozáznamu. Uvedené projevy jsou pronášeny v pĜirozeném tempu a obsahují i nČkolik neznámých výrazĤ snadno odhadnutelných z kontextu, na základČ podobnosti se známými výrazy (napĜ. výrazy osvojenými v rámci studia 1. cizího jazyka, nebo mezinárodnČ užívané výrazy), popĜ. na základČ znalosti produktivních zpĤsobĤ tvoĜení a odvozování slov. 5.1.2. Ústní vyjadĜování V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ žák umí pohotovČ, jazykovČ správnČ a pĜirozenČ reagovat v bČžných životních situacích, ovládá i základní kompenzaþní strategie potĜebné pro pĜekonávání jazykových potíží pĜi komunikaci (napĜ. opisy, parafráze), ovládá základní jazykové prostĜedky umožĖující samostatnČ vést dialog, dotazovat se, diskutovat, vyjadĜovat a zdĤvodĖovat vlastní názor, je schopen souvisle pohovoĜit na dané i zvolené téma, vþetnČ témat týkajících se reálií zemí oblasti studovaného jazyka, reálií ýR, event. i reálií dalších zemí (s pĜíp. použitím poznámek v bodech nebo osnovy), umí reagovat na dotazy k danému tématu, zná zpamČti nČkolik básní nebo úryvkĤ z prózy, reprodukuje je se správnou výslovností, popĜ. zná nČkolik písní.
5.2. Jazykové prostĜedky Výše uvedené dovednosti pĜedpokládají osvojení jazykových prostĜedkĤ v následujícím rozsahu. 5.2.1 Zvuková stránka jazyka Žák produktivnČ ovládá zvukovou stránku pĜíslušného cizího jazyka, tj. nejen artikulaci jednotlivých hlásek, ale i suprasegmentální složky (pĜízvuk slovní a vČtný, rytmus, intonace, melodie), a to pĜi hlasitém þtení textu i v mluveném projevu, který je pĜirozený, jasný a zĜetelný. 5.2.2 Slovní zásoba
5.1.3. ýtení s porozumČním Žák umí þíst tiše i nahlas pĜimČĜenČ nároþné texty urþené k rozvíjení dané dovednosti; jsou to texty uþebnicové, pĜimČĜenČ adaptované þi neadaptované autentické texty, a to rĤznorodé texty nauþné i ménČ obtížné texty umČlecké (úryvky z prózy, divadelních her, básnČ, písnČ apod.), texty vztahující se k tematice jiných vyuþovacích pĜedmČtĤ a jiné texty odrážející zájem žákĤ, jejich budoucí studijní zamČĜení apod., osvojí si rĤzné techniky þtení (orientaþní, informativní, studijní) a úþelnČ je aplikuje v souladu s charakterem textu a úþelem, umí odhadnout význam neznámých slov, slovních spojení a gramatických tvarĤ na základČ kontextu, logické úvahy, znalosti struktury jazyka a základních produktivních slovotvorných procesĤ, úþelnČ a pohotovČ užívá rĤzné druhy slovníkĤ, encyklopedie a další dostupnou informativní literaturu.
392
žák produktivnČ ovládá slovní zásobu týkající se vybraných tematických okruhĤ a pĜíslušných komunikativních situací v rozsahu 2000 - 2500 lexikálních jednotek receptivnČ si osvojí další lexikální jednotky na základČ poslechu a þtení doplĖkových materiálĤ, na základČ práce s textem se seznámí se základními produktivními zpĤsoby tvoĜení slov v souladu s typologickými zvláštnostmi daného jazyka, s mnohoznaþností a spojovatelností slov, se synonymy, antonymy, homonymy; tyto základní znalosti je schopen aplikovat v Ĝeþové praxi (napĜ. odhad neznámých výrazĤ pĜi poslechu a þtení), v oblasti internacionalismĤ chápe základní významové, výslovnostní, pravopisné a gramatické rozdíly ve srovnání s þeštinou, popĜ. s výrazy náležejícími do slovní zásoby 1. cizího jazyka, osvojí si nejzákladnČjší znalosti o stylistickém rozvrstvení lexikálních a frazeologických prostĜedkĤ daného jazyka (napĜ. rozdíly mezi prostĜedky užívanými v mluvené a psané podobČ jazyka, jazykové styly), úþelnČ a pohotovČ používá pĜekladových slovníkĤ, receptivnČ se seznámil s nejbČžnČjšími teritoriálními odlišnostmi ve slovní zásobČ daného jazyka (napĜ. amerikanismy ve španČlštinČ)
5.2.3 Mluvnice žák si produktivnČ osvojí v ústní i písemné podobČ mluvnické uþivo ze skladby a tvarosloví podle rozpisu pro jednotlivé jazyky receptivnČ ovládá další jevy potĜebné pro porozumČní textĤm
5.2.4 Grafická stránka a pravopis
5.1.4. Písemné vyjadĜování V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ žák umí zachytit a v bodech zaznamenat podstatné myšlenky a údaje z pĜimČĜenČ nároþného a pĜimČĜenČ rozsáhlého vyslechnutého cizojazyþného projevu, umí vyhledat potĜebné informace nebo myšlenky v delším cizojazyþném textu þi v souboru dokumentĤ a dále s nimi pracovat, umí zformulovat shrnutí, popsat jednoduchý pracovní postup, pracovat s tabulkou, schématem apod., umí vyplnit formuláĜ týkající se bČžných situací,
umí správnČ a stylisticky vhodnČ zformulovat vlastní myšlenky a názory ve formČ rĤzných typĤ sdČlení (neformálních i formálních), vyprávČní, popisu s uplatnČním individuálního tvĤrþího pĜístupu a s respektováním základních odlišností daných charakterem vytváĜeného textu, event. konvencí dané jazykové oblasti.
Žák chápe základní vztahy mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka, osvojí si pravopis produktivní slovní zásoby a mluvnických tvarĤ, zná pravidla interpunkce, psaní velkých písmen, dČlení slov.
5.3. Tematické zamČĜení 5.3.1 ěeþové situace a funkce Žák umí Ĝešit Ĝeþové situace související 393
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
se získáváním a poskytováním základních informací s vyjádĜením vztahĤ existenciálních (kdo? co?), prostorových (kde? kam?), þasových (kdy?), kvalitativních (jaký? jak?) a kvantitativních (kolik?), se seznamováním, se zahájením, vedením a ukonþením rozhovoru, vþetnČ rozhovoru telefonického, s domluvou setkání, spoleþného programu, s nákupem rĤzných druhĤ zboží, s kupováním /rezervací/objednávkou/ jízdenek, letenek, vstupenek apod., s návštČvou lékaĜe, s vyplĖováním jednoduchých formuláĜĤ, s event. i dalšími situacemi, zejména tČmi, které odrážejí odlišnosti zpĤsobu života v zemích jiných jazykových oblastí a v ýR. V souvislosti s Ĝešením uvedených Ĝeþových situací umí pozdravit (pĜi setkání, pĜi louþení), oslovit, pĜedstavit se, pĜedstavit druhé, podČkovat a odpovČdČt na podČkování, a užívá jednoduché obraty vyjadĜující souhlas/nesouhlas, svolení/odmítnutí, radost/politování, pĜekvapení, omluvu, blahopĜání, žádost, prosbu, výzvu, návrh, doporuþení, jistotu/nejistotu, pochybnost, váhání, obavu pozvání a reakci na pozvání. ěeþové situace Ĝeší adekvátnČ k rozsahu osvojených jazykových prostĜedkĤ, ovládá varianty Ĝešení jednoduchých situací; jazykové prostĜedky volí v souladu s konkrétní situací. V pĜípadČ potĜeby je schopen pohotovČ uplatĖovat kompenzaþní strategie (použití opisĤ, významovČ blízkých slov, parafrází apod.).
mČsto/vesnice, kde žák žije – hlavní mČsto – hlavní mČsta zemí pĜíslušných jazykových oblastí – rozdílný zpĤsob života ve mČstČ a na venkovČ – kulturní život v malých a velkých mČstech.
5.3.2. Tematické okruhy Žák prokazuje dosaženou úroveĖ svých jazykových a komunikativních dovedností v rámci následujících tematických okruhĤ, které se ve vazbČ na jiné vyuþovací pĜedmČty i mimoškolní zdroje poznatkĤ cyklicky rozšiĜují diferencují v souladu se specifikou pĜíslušného cizího jazyka: Já a moje rodina Osobní údaje – þlenové rodiny – vČk – zamČstnání a povolání – záliby – charakteristika osoby – rodinný život – rodinné zvyklosti a oslavy v rĤzných zemích – spoleþenský život – styky s pĜáteli. Domov Byt a jeho zaĜízení – dĤm a jeho okolí – péþe o prostĜedí, ve kterém žák žije – domácí práce, kutilství – pomoc v rodinČ. Škola Popis školy, tĜídy – vyuþovací pĜedmČty – rozvrh hodin – školní rok a prázdniny – zajímavé þinnosti a akce – úþinný zpĤsob studia – studium jazykĤ – výsledky studia – vztahy mezi spolužáky – navazování pĜátelských vztahĤ mezi školami/tĜídami/žáky v zahraniþí – školní život v rĤzných zemích. MČsto Orientace ve mČstČ – významné budovy a kulturnČ historické památky – dopravní prostĜedky – názvy obchodĤ – vybavenost mČsta a mČstských þtvrtí a vesnice – život v ulicích – nápisy – 394
PĜíroda ýas – poþasí – roþní období – názvy svČtových stran a základní zemČpisné výrazy - nejbČžnČjší zvíĜata a rostliny – vztah k pĜírodČ a její ochrana (ekologie). Volný þas a zájmová þinnost Denní a týdenní program – rok v žákovČ životČ (školní rok a prázdniny) – víkendy – zpĤsob trávení volného þasu (þetba, hudba, film, televize, video, poþítaþe, sport apod.) - úþelné využívání volného þasu. Sport Sporty, které žák provozuje/které pČstují jeho pĜátelé – sporty v jednotlivých roþních obdobích – tČlesná výchova ve škole – sportovní soutČže a utkání – sport v rozhlase, v televizi, v tisku – olympijské hry. Cestování a turistika Dopravní prostĜedky – pĜednosti a nevýhody jednotlivých dopravních prostĜedkĤ – výhody pro mládež – místa/mČsta/zemČ, které žák rád navštČvuje - místa/mČsta/zemČ, které by chtČl navštívit – nejnavštČvovanČjší místa/mČsta u nás a v zahraniþí – ubytování pĜi cestování – navazování pĜátelských vztahĤ pĜi cestování – dopravní kázeĖ. Oblékání Základní þásti odČvu – nákupy (velikost, barva apod.) – vhodné obleþení pro rĤzné pĜíležitosti – vkus v oblékání a souþasná móda. Péþe o zdraví Základní þásti lidského tČla – nejbČžnČjší nemoci a úrazy – tČlesná a duševní hygiena – správná životospráva – nejbČžnČjší jídla, nápoje a potraviny – návštČva u lékaĜe. ýlovČk a spoleþnost Vztahy v rodinČ, mezi pĜáteli, mezi spolužáky, mezi sourozenci – vzájemná pomoc, spolupráce pĜi Ĝešení nejrĤznČjších úkolĤ – dopisování a telefonování se zahraniþními pĜáteli – tolerance, snaha chápat druhé – spoleþenské vystupování – základní spoleþenské zvyklosti a konvence. VzdČlávání a kulturní život Kulturní život školy/mČsta/vesnice, kde žák žije – þetba (oblíbení autoĜi, návštČva knihovny, noviny, þasopisy) – hudba (návštČvy koncertĤ, hudební nástroje, kazety, desky apod.) – rozhlas, televize, divadlo, film, výstavy – školy u nás a v zemích studovaného jazyka, event. i v jiných zemích – význam znalosti cizích jazykĤ – mimoškolní možnosti vzdČlávání. ZemČ pĜíslušné jazykové oblasti a ýeská republika Základní geografické údaje týkající se nejvýznamnČjších zemí pĜíslušné jazykové oblasti a ýR – nejvýznamnČjší historické události (s vazbou na výuku dČjepisu) – nejnavštČvovanČjší místa, mČsta a památky – zajímavosti – každodenní život, nejbČžnČjší zvyklosti a konvence – svátky, nejvýznamnČjší pĜedstavitelé umČní, vČdy, techniky, sportu, event. politiky – významné aktuální informace z kulturní a spoleþenské oblasti. Evropa a svČt (s vazbou na základní témata obþanské výchovy, zemČpisu a dČjepisu) Styky naší zemČ s evropskými státy a se zemČmi jiných svČtadílĤ (úþast na festivalech, výstavách, sportovních soutČžích apod.) – nejzávažnČjší evropské a celosvČtové aktuální problémy, spolupráce a solidarita pĜi jejich Ĝešení. Poznámka: 395
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
Na rozdíl od subkapitol „ěeþové dovednosti“ a „Jazykové prostĜedky“ je uvádČna subkapitola „Tematického zamČĜení“ pouze v rámci výstupních požadavkĤ. Témata, situace a funkce nejsou rozloženy do jednotlivých etap, neboĢ právČ v této oblasti se jednotlivé uþební materiály, jejichž volba je ponechána na uþiteli, nejvíce rĤzní.
osvojování jazykĤ. Jednotný postup a soustavná spolupráce všdch vyuþujících jazykĤ se jeví jako nezbytnost, má-li výuka dosáhnout optimální úrovnČ. Otázkou, kterou nelze opomenout, je hodnocení výsledkĤ vyuþovacího a uþebního procesu, a to jak za úþelem získat pouze informace významné z hlediska dalšího Ĝízení výuky, tak i podklady pro klasifikaci žákĤ, pomineme-li motivy další, smČĜující spíše k psychologickým aspektĤm výuky. Má-li hodnocení co nejpĜesnČji prokázat dosaženou úroveĖ musí odrážet základní cíle výuky a rĤznorodost vyuþovacího procesu. Musí zahrnovat pĜedevším hodnocení všech Ĝeþových dovedností, a to s dĤrazem na ty, které etapové cíle v pĜíslušné fázi výuky preferují.Nelze pĜeceĖovat ani snadno hodnotitelné výkony žákĤ v oblasti jazykových prostĜedkĤ. Rozsáhlejší písemné práce zadávané jednou za pololetí (nikoliv v 1. pololetí 6. roþníku) musí být sladČny s výstupními požadavky jednotlivých etap celého þtyĜletého cyklu, musí respektovat požadavek funkþního zamČĜení písemného vyjadĜování a svou þasovou i obsahovou nároþností musí promyšlenČ gradovány.
6. Poznámky k pojetí a Ĝízení výuky Pojetí osnov jako základního rámce, který vybízí vyuþujícího k uplatnČní tvĤrþího pĜístupu pĜi jejich aplikaci a k jejich dotvoĜení v souladu s podmínkami školy a s charakterem dané skupiny žákĤ, je totožné s výukou prvnímu a druhému cizímu jazyku na tomto typu školy. RovnČž tak základní smČr výuky, tj. komunikativní orientace a respektování základních didaktických principĤ, jsou závazné pro výuku obČma jazykĤm, platné jsou i poznámky ke vztahu Ĝeþových dovedností a jazykových prostĜedkĤ, k pojetí reálií, k požadavkĤm na domácí pĜípravu žákĤ i k volbČ vhodných uþebnic. Tyto pasáže obsažené v 6. kapitole uþebních osnov pro první cizí jazyk se nebudou proto opakovat a pozornost bude zamČĜena pouze na jevy odlišné. Rozsah výuky druhému cizímu jazyku ve þtyĜletém cyklu je sice ménČ pĜíznivý, než je tomu v sedmiletém cyklu, avšak žák do nČho vstupuje zcela jinak pĜipraven a vyzbrojen znalostmi i zkušenostmi z procesu osvojování se mateĜského jazyka a prvního cizího jazyka (viz též poznámky v charakteristice 1. etapy výuky ve þtyĜletém cyklu); úspČch výuky bude tedy do znaþné míry záviset na tom, jak vyuþující tČchto znalostí, dovedností a návykĤ použije, jak je „pĜenese“ do procesu výuky druhému cizímu jazyku a jak naopak zabrání tomu, aby si žák pod vlivem mateĜského a prvního cizího jazyka vytváĜel pĜedstavy mylné, nežádoucí. Pozitivní mezijazykový transfer je dán existencí jevĤ totožných þi blízkých v osvojovaných jazycích. Tyto jevy vyplynou ze srovnání jazykĤ, které mohou být typologicky blízké þi naopak odlišné. Tento pozitivní mezijazykový transfer se projeví v nČkterých oblastech gramatického uþiva (napĜ. existence determinantĤ, složitČjších systémĤ þasĤ, souslednost þasĤ, þetné slovesné opisy) a zejména v oblasti slovní zásoby (napĜ. vysoké procento slov latinského pĤvodu nejen v románských jazycích, ale i v angliþtinČ, mezinárodnČ používaná slova – pozor však na jejich odlišnou výslovnost a nČkdy i posun významu). Z uvedené poznámky plyne, že pĜístup k výuce druhému cizímu jazyku bude v ĜadČ aspektĤ odlišný; implicitní, v žádoucí míĜe i explicitní srovnávání osvojovaných jazykĤ nezbytnČ ovlivní výbČr uþiva, jeho uspoĜádání a zpĤsob uvedení, þetnost cviþení apod. Pozitiva spatĜujeme i v transferu kladných studijních návykĤ spojených s nároþným procesem osvojování si cizího jazyka. Žák, který vstupuje do poþáteþní fáze výuky druhému cizímu jazyku, je nejen celkovČ psychicky vyspČlejší, ale seznámil se již i s hlavními zásadami „umČní uþit se“, tj. zejména s nezbytností uþit se cizímu jazyku pravidelnČ, nahlas a s tužkou v ruce, osvojil si i základní autokorektivní dovednosti, umí pozorovat a srovnávat a je schopen srovnávat i svĤj výkon s pĜedlohou, vzorem vyslechnutým i þteným. Má jistý rozsah znalostí z reálií rĤzných zemí, jejichž poznáváním se nauþil hloubČji chápat reálie své zemČ. Na všechna tato pozitiva, jejichž vybudování bylo nutno vČnovat znaþné úsilí a þas, je tĜeba navázat a v úzké spolupráci s vyuþujícím prvnímu cizímu jazyku i vyuþujícím mateĜštinČ je dále rozvíjet a prohlubovat. Na druhé stranČ však je tĜeba brát v úvahu i existenci negativního transferu, tj. jevĤ, které pĤsobí nesnáze pod vlivem interference. Mezijazyková interference se projevuje ve všech jazykových rovinách, zejména však – pojímáno z hlediska cílĤ daného typu školy – pĜi osvojování zvukové stránky jazyka; žák má zpoþátku zpravidla tendenci pĜenášet do novČ osvojovaného jazyka výslovnostní návyky z jazykĤ hloubČji osvojených. Mezijazykové interferenci je však tĜeba vhodnČ pĜedcházet i v oblasti gramatiky (napĜ. rozdílné zásady slovosledu v rĤzných jazycích, odlišnosti v syntaktické valenci) i lexika (viz již zmínČná „zrádná“ slova a výslovnost internacionalismĤ). Uvedenými poznámkami byl naznaþen nutný smČr výuky uvČdomČle využívající všech pozitivních aspektĤ a reagující na potencionální negativní aspekty pĜedchozího – þi paralelního
396
6. roþník: 1 práce v prĤbČhu 2. pololetí v rozsahu 20 – 30 minut Práce mĤže mít více þástí, napĜ.: odpovČdi na otázky, obmČna textu, popis obrázku, záznam údajĤ z vyslechnutého textu (adresa, telefonní þíslo, den, hodina a místo schĤzky apod.), sestavení krátkého sdČlení (pozdrav, blahopĜání, krátký dopis, vzkaz, pozvánka apod.). 7. roþník: 1 práce za pololetí v rozsahu 30 – 40 minut PĜíkladem práce mĤže být vyprávČní o sobČ, o škole, o mČstČ, ve kterém žák bydlí, popis osoby, místa, pĜedmČtu, shrnutí hlavních myšlenek þi údajĤ z þteného textu, dopis 8. a 9. roþník: 1 kombinovaná práce za pololetí v rozsahu 45 minut PĜíkladem práce mĤže být dopis se zpĜesnČným obsahem, odpovČć na daný dopis, záznam informací na základČ sledování videozáznamu, shrnutí textu, sestavení prospektu, textu plakátu, pozvánky, programu, vyprávČní na základČ série obrázkĤ, doplnČní zaþátku þi konce vyprávČní. PĜi hodnocení takto pojatých prací, v nichž je poskytnut prostor pro individuální tvĤrþí pĜístup žákĤ, je tĜeba brát v úvahu pĜedevším splnČní komunikativního zámČru a kreativitu pravopisu; hodnocení musí být nezbytnČ v souladu s didaktickými postupy aplikovanými v prĤbČhu celého hodnoceného období. ÚspČšnost výuky ovlivĖuje v nezanedbatelné míĜe uþebnice (na mysli máme soubory obsahující i nahrávky a pracovní sešity), pĜedkládající výbČr uþiva a postup pĜi jeho uvádČní. Vyuþující ji volí z dostupné nabídky naší i zahraniþní produkce podle své úvahy, avšak s respektováním podmínek školy, úrovnČ a charakteru žákovské skupiny. Doporuþuje se používat uþebnice opatĜené schvalovací doložkou Ministerstva školství, mládeže a tČlovýchovy ýR a zaĜazené do seznamu uþebnic; zaruþují soulad s požadavky stanovenými uþebními osnovami, uþebnice domácí produkce jsou navíc koncipovány na základČ srovnání pĜíslušného cizího jazyka s þeštinou. Zvolí-li vyuþující uþebnici ze zahraniþní nabídky, koncipované bez zĜetele k tomuto komparativnímu aspektu, je tĜeba zvážit uspoĜádání a dávkování uþiva; cviþení pro þeského žáka nevýznamná je nutno vynechat, jiná doplnit, a to vþetnČ cviþení fonetických tak, aby požadavky uþebních osnov byly plnČny. Základní uþebnice je však tĜeba v každém pĜípadČ doplĖovat aktuálními, zejména autentickými materiály a jinými názornými pomĤckami (plakáty, prospekty, mapky, jízdní Ĝády, vstupenky, jízdenky, videozáznamy apod.) a obrazovým materiálem. Ze všech tČchto materiálĤ je tĜeba vytvoĜit promyšlený homogenní celek sladČný s cílem výuky a nevnášející do výuky prvek nahodilosti a chaos. Dalším cenným zdrojem obohacení jazykové výuky a výrazným stimulujícím prvkem je navazování kontaktĤ se školami a tĜídami v zemích jednotlivých jazykových oblastí, vþetnČ individuální korespondence, výmČny poþítaþových programĤ, faxĤ apod. Tyto kontakty mohou být eventuálnČ završeny výmČnným zájezdem. 397
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
1.2 2. etapa – 8. a 9. roþník 1.2.1 Poslech s porozumČním
ýást druhá Rozvržení uþiva do jednotlivých etap 1. ěeþové dovednosti
pochopit z ústního sdČlení proneseného rodilým mluvþím základní informace o pĜedmČtech denního života porozumČt rozhovoru mezi rodilými mluvþími, který obsahuje i neznámá slova a výrazy, v rámci tematiky odpovídající vČku a zájmĤm žákĤ identifikovat hlavní informace a klíþová slova z rozhovoru více osob porozumČt audiovizuálním nahrávkám pĜimČĜeným vČku a zájmu žákĤ porozumČt smyslu složitČjšího, jasnČ strukturovaného výkladu
1.1 1. etapa – 6. a 7. roþník
1.1.1 Poslech s porozumČním
1.2.2 Ústní projev
rozumČt otázkám vztahujícím se k bČžným situacím každodenního života a sdČlením proneseným pĜirozenou hovorovou rychlostí rozumČt krátkým pokynĤm k jednotlivým þinnostem a tČmito pokyny se Ĝídit rozumČt krátkému projevu doprovázenému ilustracemi rozumČt základnímu obsahu sdČlení z rozhovoru dvou a více osob identifikovat základní téma sdČlení z televizních, popĜ. rozhlasových zpráv odpovídajících vČku a úrovni žákĤ
1.1.2 Ústní projev V rámci produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ umČt pozdravit, navázat kontakt, umČt požádat, položit krátké otázky a odpovídat na nČ, umČt shrnout obsah krátkého monologického a dialogického sdČlení, umČt shrnout obsah krátkého textu doprovázeného ilustracemi, umČt vstoupit do jednoduchého rozhovoru, pĜimČĜenČ a pohotovČ reagovat na rĤzné situace bČžného života žákĤ dané vČkové skupiny, umČt vyjádĜit dotaz pĜi neporozumČní, souvisle se vyjadĜovat v rámci vymezených tematických okruhĤ, znát zpamČti básniþky þi krátké úryvky z jednoduchých umČleckých textĤ.
1.2.3 ýtení s porozumČním þíst potichu i nahlas pĜimČĜenČ nároþné rĤznorodé texty vþetnČ textĤ populárnČ nauþných vztahujících se k zájmĤm dané vČkové skupiny a navazujících na další vyuþovací pĜedmČty, identifikovat téma textu a komunikaþní zámČr autora ovládat strategie þtení v souladu se sledovaným cílem umČt odhadovat význam neznámých slov, spojení a tvarĤ úþelnČ užívat pĜekladový a výkladový slovník, umČt se orientovat v encyklopediích a jazykových pĜíruþkách
1.2.4 Písemné vyjadĜování
1.1.3 ýtení s porozumČním
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ umČt vést delší neformální dialog s neznámou osobou na téma odpovídající vČku žákĤ, vyjádĜit postoj ke sdČlované skuteþnosti, sdČlit základní informace nebo hlavní myšlenky z pĜimČĜenČ dlouhého a pĜimČĜenČ nároþného pĜeþteného nebo vyslechnutého textu, popĜ. text shrnout v cizím jazyce i v þeštinČ, formulovat složitČjší otázky, odpovídat na otázky, vyjádĜit vlastní názor a zdĤvodnit ho, ovládat základní komunikativní strategie potĜebné pro pĜekonávání jazykových potíží pĜi komunikaci, souvisle pohovoĜit na dané þi zvolené téma, vþetnČ probraných témat z reálií.
þíst nahlas plynule a foneticky správnČ jednoduché audioorálnČ pĜipravené texty þíst s porozumČním krátký, lexikálnČ i gramaticky pĜimČĜenČ nároþný text umČt vyhledat v textu odpovČdi na otázky umČt vyhledat požadovanou informaci v autentických materiálech umČt užívat slovník uþebnice umČt odhadovat význam neznámých výrazĤ a tvarĤ na základČ odhadu a podobnosti se známými slovy
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ písemnČ vyjádĜit hlavní myšlenky z pĜeþteného nebo vyslechnutého snadného projevu, samostatnČ zformulovat dopis, odpovČć na dopis, pozvání, krátké oznámení þi jiné sdČlení, na základČ pĜipravené osnovy napsat jednoduché vyprávČní, popĜ. popis, umČt vyplĖovat bČžné formuláĜe, v psaném projevu umČt vyjádĜit vlastní názor, postoj ke sdČlovaní skuteþnosti a uplatnit i individuální tvĤrþí pĜístup.
1.1.4 Písemné vyjadĜování
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ obmČĖovat krátké probrané texty, umČt popsat obrázek, osobu, prostĜedí apod., umČt zaznamenat vyslechnuté jméno, þíslo, adresu, vzkaz, po pĜedchozí pĜípravČ samostatnČ sestavit jednoduchý text pozdravu, blahopĜání, krátký dopis, vyprávČní.
398
2. Jazykové prostĜedky 2.1 Anglický jazyk Výslovnost a pravopis Zatímco v þeštinČ je vČtný rytmus založen na slabiþném principu, v angliþtinČ se uplatĖuje princip pĜízvuþný, což pĤsobí žákĤm nejvČtší potíže (zvláštČ pĜi percepci). Dalším zdrojem potíží je 399
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
zejména bohatší vokalický systém angliþtiny. (PĜi práci ze zahraniþními uþebnicemi je tĜeba uplatĖovat pĜi výbČru výslovnostních cviþení kontrastní hledisko.) V poþáteþním stádiu je znaþnČ obtížné i zvládání anglického pravopisu.
Slovní zásoba Vzhledem k velmi bohaté a rozvrstvené slovní zásobČ angliþtiny je dĤležité postupnČ rozvíjet u žákĤ jazykový cit pro odpovídající vyjadĜování v rámci jednotlivých jazykových rejstĜíkĤ a pro vhodné užívání formálního i neformálního jazyka. Velmi dĤležité je úþelné rozvíjení receptivní slovní zásoby.
Zájmena zájmena osobní – pĜedmČtový pád zájmena pĜivlastĖovací nesamostatná zájmena ukazovací, tázací a neurþitá (some, any) zástupné zájmeno one
Mluvnice Absence složitČjšího systému flexe v moderní angliþtinČ je pro zaþáteþníky jistou výhodou, na druhé stranČ to však zpĤsobuje potíže pĜi osvojování vČtných struktur. Neustálým problémem jsou odlišný systém vyjádĜení slovesných þasĤ a vidu a dále syntaktické struktury, které v þeštinČ neexistují.
ýíslovky þíslovky základní þíslovky Ĝadové další výrazy pro vyjadĜování množství (many, much)
Vzhledem ke svému širokému použití má angliþtina mnoho zemČpisných variant, a proto je dĤležité, aby se žáci postupnČ receptivnČ seznamovali s co nejpĜesnČjším vzorkem mluveného i psaného jazyka. Pro aktivní ovládání bude u druhého cizího jazyka sloužit, pokud jde o nahrávky, model britský. 2.1.1 1. etapa – 6. a 7. roþník Zvuková stránka jazyka slovní pĜízvuk rytmus vČty založený na pravidelném rozložení pĜízvukĤ – redukce nepĜízvuþných slabik a slov, vázání intonace – výraznČjší intonaþní kĜivka anglické vČty spolehlivá realizace anglických samohlásek spolehlivá realizace anglických souhlásek, zvláštČ zvukové realizace th, ng, w, adekvátní výslovnost znČlých a neznČlých souhlásek na konci slov Slovní zásoba Osvojit si produktivnČ slovní zásobu v rozsahu pĜibližnČ 1000 lexikálních jednotek, anglické internacionalismy, které žáci znají z þeštiny, a jejich výslovnost. Mluvnice Skladba skladba vČty jednoduché, nutnost vyjádĜit podmČt vazba there is/are jednoduché vČty oznamovací, rozkazovací a tázací vyjadĜování záporu ve vČtČ spojování jednoduchých vČt v souĜadná souvČtí (and, but, or) krátké odpovČdi (napĜ. Yes, I have, No, he doesn´t) Tvarosloví Podstatná jména základní pĜíklady užívání þlenĤ pravidelné množné þíslo nepravidelné množné þíslo frekventovaných podstatných jmen vyjadĜování kvantity u poþitatelných a nepoþitatelných podstatných jmen 400
konkurence þlenĤ a pĜivlastĖovacích a ukazovacích zájmen vyjadĜování þeských pádĤ pĜivlastĖovací pád
PĜídavná jména a pĜíslovce tvoĜení pĜíslovcí pĜíponou –ly pĜíslovce shodné s tvarem pĜídavných jmen (napĜ. fast) Slovesa slovesa be, have (got); otázka a zápor v pĜítomném þase prostém slovesa modální: can, can´t/cannot, must, need not imperativ dČj obvyklý: pĜítomný þas prostý, otázka a zápor pomocí do dČj aktuální: pĜítomný þas prĤbČhový vyjadĜování budoucnosti: going to, will + pĜít. infinitiv vyjadĜování minulosti: minulý þas prostý sloves be, have, do, minulé tvary pravidelných sloves, nepravidelná slovesa podle výskytu v uþebnici a komunikativních potĜeb, plné i stažené slovesné tvary PĜedložky nejbČžnČjší pĜedložky pro vyjadĜování místa a þasu (on the desk, in the morning, on Monday) Další slovní druhy informace podle uþebnice a komunikativních potĜeb Grafická stránka a pravopis základní pravopisné zmČny pĜi tvoĜení množného þísla podstatných jmen a pĜi tvoĜení slovesných tvarĤ grafické ovládnutí jazykových jevĤ urþených k produktivnímu osvojení bČžné pĜípady psaní velkých písmen (Sunday, January, Czech, English) 2.1.2 2. etapa – 8. a 9. roþník Zvuková stránka jazyka pĜízvuk u víceslabiþných slov zdokonalování rytmu a základních intonaþních vzorcĤ Slovní zásoba produktivní osvojení slovní zásoby v rozsahu pĜibližnČ 1000 – 1500 lexikálních jednotek Mluvnice Skladba slovosled – postavení pĜíslovcí þasové frekvence ve vČtČ 401
Uþební osnovy pro RVJ
souvČtí podĜadné: pĜísloveþné vČty þasové
Tvarosloví Podstatná jména vyjadĜování množství u nepoþitatelných podstatných jmen (a bottle of, a packet of) nepravidelné množné þíslo dalších podstatných jmen PĜídavná jména a pĜíslovce stupĖování pĜídavných jmen – opisné i pomocí pĜípon stupĖování pĜíslovcí stupĖování nepravidelné (pĜídavných jmen a pĜíslovcí) Zájmena zájmena pĜivlastĖovací samostatná zástupné zájmeno one Slovesa slovesa modální: must not tvoĜení minulého þasu modálních sloves a opisné tvary modálních sloves imperativ – zákaz (Don´t touch anything), opisný tvar pro 1. osobu mn. þ. (let´s go) minulý þas prostý: nepravidelné tvary dalších frekventovaných významových sloves minulý þas prĤbČhový pĜedpĜítomný þas prostý vyjadĜování budoucnosti: going to, will + pĜít. infinitiv gerundium (I like swimming) trpný rod sloves
Uþební osnovy pro RVJ
znaky (þleny, pĜedložky apod.), pojmy vyjadĜuje mnohdy nČkolika slovy. ýeština je jazykem pĜevážnČ flexivním; ve francouzštinČ je flexe velmi omezená a nahrazuje ji, vedle pĜedložek, pevnČjší slovosled. Francouzštinu charakterizuje bohatý a pomČrnČ složitý systém slovesných tvarĤ pro vyjadĜování þasových, vidových a modálních významĤ a vysoká frekvence užívání polovČtných vazeb. Se zásadními rozdíly mezi francouzštinou a þeštinou se žák nezbytnČ setkává od prvního kontaktu s tímto cizím jazykem. I když si mluvnické jevy osvojuje v první fázi pouze imitativnČ, používá þlenĤ, osobních zájmen jako ukazatele slovesné osoby, pádové vztahy vyjadĜuje pĜedložkami, musí respektovat umístČní slov v rámci promluvy v závislosti na jejich funkci. Odlišností je v prĤbČhu osvojování jazyka více než podobností; konfrontaþní pĜístup pĜi uvádČní a procviþování nejen mluvnických, ale i výslovnostních a pravopisných jevĤ usnadĖuje tento nároþný proces a vytváĜí pĜedpoklady pro hlubší a trvalejší osvojení francouzštiny. 2.2.1 1. etapa – 6. a 7. roþník
PĜedložky a pĜedložkové vazby osvojení dalších frekventovaných pĜedložek, zvláštČ pĜedložkové vazby pro vyjadĜování místa a þasu
Zvuková stránka jazyka pĜízvuk v rámci mluvního taktu a vČty, vázání a navazování, þlenČní vČt, vČtná melodie s dĤrazem na protiklad oznamovací a tázací vČty, oznamovací a rozkazovací vČty a na rozdílnou melodii rĤzných typĤ tázacích vČt samohláskové fonémy, zejména protiklady [i]:[ü], [ö]:[e], [e]:[w]; napjatost samohlásek, zavĜenost [e], [o], [ö], výslovnost zaokrouhlených samohlásek [ü], [ö], [ö] a nosových samohlásek [Ɲ], [ã], [õ], výslovnost a odpadávání nestálého [w] výslovnost polosamohlásek (v souvislosti s nácvikem rytmu) souhláskové fonémy: rozlišování znČlých a neznČlých souhlásek ve finální pozici výslovnost mezinárodnČ užívaných slov obsažených v produktivnČ osvojované slovní zásobČ se snahou vylouþit vliv interference mezi þeskou a francouzskou výslovností receptivní znalost fonetického pĜepisu jako podpĤrného prostĜedku ke správné výslovnosti
Další slovní druhy informace podle uþebnice a komunikativních potĜeb
Slovní zásoba produktivní osvojení slovní zásoby v rozsahu pĜibližnČ 1000 lexikálních jednotek
Grafická stránka a pravopis pravopisné zmČny pĜi stupĖování pĜídavných jmen grafické ovládnutí jazykových jevĤ urþených k produktivnímu osvojení
Mluvnice
2.2 Francouzský jazyk Jazykové jevy, jimž je tĜeba od prvního hodin výuky francouzštinČ vČnovat zvýšenou pozornost, vyplývají ze srovnání francouzštiny s þeštinou. Fonologický systém francouzštiny obsahuje prvky v þeštinČ neexistující i prvky kvalitativnČ odlišné. Z kontrastivního hlediska se jeví jako nejzávažnČjší bohatší vokalistický systém (srovnejme: 5 samohlásek v þeštinČ – 11 samohlásek ústních, 3 samohlásky nosové a 3 polosamohlásky ve francouzštinČ). Zvláštní pozornost a pĜesnost artikulace vyžadují pĜedevším samohlásky zaokrouhlené, zavĜené a nosové. PĜízvuk je na poslední vyslovené slabice slova v mluvním taktu. PĜíznaþná je výrazná vČtná melodie se znaþným tónovým rozpČtím a jasným rozlišováním intonace rĤzných typĤ vČt. Z mluvnického hlediska má francouzština, na rozdíl od þeštiny, pĜevahu znakĤ tzv. jazyka izolaþního (analytického typu jazyka); „izoluje“ výrazové jednotky a propojuje je s formálními 402
Skladba základní vČtné vztahy a vČtné þleny; nutnost vyjádĜit podmČt poĜádek slov ve francouzské vČtČ (s dĤrazem na postavení podmČtu, pĜedmČtu a pĜísloveþného urþení) jednoduchá vČta oznamovací, rozkazovací, tázací a zvolací vyjadĜování záporu existenciální vazba il y a souvČtí souĜadné sluþovací (et), vyluþovací (ou), odporovací (mais), dĤsledkové (alors, c´est pourquoi) souvČtí podĜadná: vČty pĜedmČtné (que ve významu že), vČty vztažné (que, qui), vČty pĜíþinné (parce que), vČty podmínkové (si + présent), vČty þasové (quand, lorsque) polovČtné konstrukce podmČtové (napĜ. il est inutile de + inf., il est temps de + inf.), pĜedmČtové (napĜ. je suis content de + inf., je te prie de + inf., il me demande de + inf.), þasové ( avant de + inf.), úþelové (poutr + inf.), zpĤsobové (au lieu de + inf.) zdĤrazĖovací rámcová konstrukce c´est … qui/que slovesné opisy vyjadĜující þas (aller + inf.), modalitu (devoir, pouvoir, vouloir, savoir + inf.), poþátek dČje (commencer à + inf.), obvyklost (avoir l´habitute de inf.) Tvarosloví 403
Uþební osnovy pro RVJ
Podstatná jména a þlen rod a þíslo podstatných jmen, nejfrekventovanČjší nepravidelnosti pĜi tvoĜení množného þísla þlen urþitý a neurþitý, nejbČžnČjší pĜípady jejich absence stahování þlenu le, les s pĜedložkami de, à vyjadĜování pádových vztahĤ pĜedložkami PĜídavná jména rod a þíslo pĜídavných jmen, nejbČžnČjší nepravidelnosti pĜi tvoĜení ženského rodu a množného þísla pĜídavných jmen stupĖování pĜídavných jmen, srovnávání shoda pĜídavných jmen s podstatnými jmény a zájmeny (jako pĜívlastek, jako jmenný pĜísudek) Zájmena osobní zájmena nesamostatná (v podmČtu i v pĜedmČtu) osobní zájmena samostatná tázací zájmena qui, que, quel pĜivlastĖovací zájmena nesamostatná zvratné zájmeno se ukazovací zájmena nesamostatná i samostatná (i s pĜíklonkami –ci, -là) neurþitá zájmena on, tout, chaque, autre, même, plusieurs, quelque, chose, quelqu´un záporná neurþitá zájmena personne, rien ýíslovky þíslovky základní þíslovky Ĝadové základní poþetní úkony Slovesa kategorie osoby a þísla pravidelná slovesa na –er, -ir, slovesa se zmČnami kmenových samohlásek a s pravopisnými zmČnami typu acheter, s´appeler, préférer, commencer, corriger nepravidelná slovesa: avoir, être, aller, faire, lire, dire, écrire, prendre, mettre, pouvoir, vouloir, savoir, devoir, venir, voir (vþetnČ složenin), skupina nepravidelných sloves na –re (typu répondre) zvratná slovesa þasy a zpĤsoby: indikativ pĜítomného þasu, jednoduchý þas budoucí, minulý þas složený (s pomocným slovesem avoir i être), imperfektum, rozkazovací zpĤsob, podmiĖovací zpĤsob pĜítomný pĜíþestí minulé neosobní výrazy il est, il faut, il fait trpný rod v probraných þasech a zpĤsobech UvádČcí výrazy e´est, ce sont, voici, voilà PĜíslovce, pĜedložky nejfrekventovanČjší pĜíslovce (pĜísloveþná sousloví) a pĜedložky (pĜedložková sousloví) v souladu s rozsahem slovní zásoby a s probíranými místními, þasovými aj. vztahy odvozování pĜíslovcí od pĜídavných jmen pĜíponou –ment stupĖování pĜíslovcí Spojky viz oddíl Skladba
Uþební osnovy pro RVJ
Grafická stránka a pravopis vztah mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka, postupné osvojování pravopisných jevĤ audioorálnČ probraného gramatického a lexikálního uþiva s dĤrazem: na þlenČní slov ve výslovnosti vázaných na funkþnímu využití pravopisných akcentĤ (accents) a dalších pravopisných znamének (apostrophe, cédille, trait d´union), na slova s rĤzným grafickým vyjádĜením téže hlásky v rámci osvojené slovní zásoby, napĜ. [e] – ai, e [o] – o, au, aux, eu, eaux [s] – s, ss, c+e, i, y [k] – k, qu, c+a, o, u [ž] – j, g+e, i, y na spĜežky gu, gn, ph na znalost základních pravidel interpunkce, psaní velkých písmen a dČlení slov na francouzskou abecedu 2.2.2 2. etapa – 8. a 9. roþník Zvuková stránka jazyka Dbá se na soustavné upevĖování návykĤ správné výslovnosti (s korekcí eventuálních nepĜesností) v aplikaci na nové mluvnické a lexikální jevy; podpĤrným prostĜedkem ke správné výslovnosti je i fonetický pĜepis. Slovní zásoba rozšíĜení produktivní slovní zásoby o dalších pĜibližnČ 1000 - 1500 lexikálních jednotek rozšíĜení receptivní slovní zásoby v úmČrných relacích k rozsahu produktivní slovní zásoby pĜi práci s texty prĤbČžné seznamování s produktivními zpĤsoby tvoĜení slov, s nejbČžnČjšími typy konverze, s tzv. „faux amis“ základní poznatky z významosloví (mnohoznaþnost slov, spojovatelnost, homonyma, homofona, synonyma, antonyma) úþelné využívání slovníkĤ, encyklopedií a jiné informativní literatury v závČru studia systemizace slovní zásoby z hlediska tematického, popĜ. i gramatického Mluvnice Opakování a prohlubování uþiva osvojeného v pĜedchozí etapČ a jeho další rozšíĜení; v 9. roþníku shrnutí. Skladba další typy souvČtí s dĤrazem na vČty pĜedmČtné (que ve významu aby), podmínkové (si + imparfait, si + plus-que-parfait), þasové (avant que, après que), pĜípustkové (bien que) a úþelové (pour que) další polovČtné konstrukce v souladu s probíranými typy souvČtí pĜímá a nepĜímá Ĝeþ/otázka souslednost þasĤ v indikativu (vyjádĜení souþasnosti, pĜedþasnosti, následnosti) slovesné opisy : avoir à + inf., venir de + inf., continuer à + inf., se mettre à + inf., réussir à + inf., être en train de + inf., faire + inf. poĜádek slov ve francouzské vČtČ (pĜímá a nepĜímá Ĝeþ/otázka, postavení dvou zájmenných pĜedmČtĤ a zájmenných pĜíslovcí, složitČjší typy vČt, korelace postavení a významu adjektiv) Tvarosloví Podstatná jména, þlen þlen dČlivý
404
405
Uþební osnovy pro RVJ
þlen u zemČpisných názvĤ další pĜípady vynechávání þlenu nejbČžnČjší substantivní kompozita a jejich množné þíslo, zkratky a zkratková slova
PĜídavná jména pĜídavná jména beau, nouveau, vieux Zájmena osobní zájmena nesamostatná v pĜedmČtu (dva zájmenné pĜedmČty ve vČtČ) tázací zájmeno samostatné lequel vztažná zájmena dont, lequel neurþitá a záporná zájmena chacun, aucun, tel Zájmenná pĜíslovce en, y ýíslovky nejfrekventovanČjší tvary þíslovek násobných a hromadných þtení zlomkĤ a desetinných þísel Slovesa další nepravidelná slovesa: partir, ouvrir, connaître, traduire, rire, vivre, recevoir, popĜ. další podle výskytu v používaní uþebnici þasy a zpĤsoby: minulý þas jednoduchý (receptivnČ), pĜedminulý þas, podmiĖovací zpĤsob minulý, pĜítomný subjunktiv (po výrazech vyjadĜujících vĤli, pĜání, rozkaz, zákaz) shoda minulého pĜíþestí s pĜedcházejícím pĜímým pĜedmČtem gérondif Další slovní druhy podle komunikativních potĜeb a výskytu v textech Grafická stránka a pravopis soustavné prohlubování vztahu mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka pravopis nových lexikálních jednotek a gramatických tvarĤ
2.3 NČmecký jazyk Ve výslovnosti se z kontrastivního hlediska jeví jako nejzávažnČjší bohatší vokalický systém a korelace napjatosti ve výslovnosti souhlásek (v þeštinČ jde o korelaci znČlosti). V gramatice spoþívají nejzávažnČjší rozdíly v odlišném pádovém systému substantiv, adjektiv i zájmen, dále pak v existenci kategorie þlenu, v odlišném repertoáru slovesných tvarĤ pro vyjadĜování þasových, vidových a modálních významĤ, v repertoáru pomocných sloves a ve specifických pravidlech nČmeckého slovosledu. Ve slovní zásobČ je nápadnou odlišností nominalizace a výrazné zastoupení tvoĜení nových pojmenování skládáním. 2.3.1 1. etapa – 6. a 7. roþník Zvuková stránka jazyka Od poþátku výuky umČt rozlišovat mezi zvukovou a grafickou podobou jazyka. Sluchem rozlišovat a co nejpĜesnČji imitovat: suprasegmentální jevy (vČtná intonace), 406
Uþební osnovy pro RVJ
segmentální jevy s dĤrazem na jevy odlišné od mateĜského jazyka (zavĜené dlouhé e, o, zaokrouhlené ö, ü, eu, diftong ei/ai, redukované „e“, zadopatrové ng, Ich-Laut, vokalizované „r/er“, aspirované souhlásky p, t, k, asimilace a ráz). ZabraĖovat interferenþním tendencím: ve spodobČ neznČlých souhlásek ve znČlé (Auftgabe), v oslabení znČlosti (Abgrund). Osvojení výslovnosti probíhá na známe slovní zásobČ.
Slovní zásoba Osvojit si produktivnČ slovní zásobu zahrnující základní výrazy z vymezených tematických okruhĤ, situací a funkcí jazyka v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek, receptivnČ slovní zásobu potĜebnou pro porozumČní pokynĤm spojeným s vyuþovacím procesem, jednoduchým textĤm (i autentickým), popĜ. k memorování básní a písní, receptivnČ lexikální jednotky v souvislosti s poslechem a þtením doplĖkových materiálĤ, práci s dvojjazyþným slovníkem, pĜitom žáky seznámit se zpĤsoby odhadu významĤ na základČ tvoĜení slov, produktivnČ popĜ. receptivnČ þástice a citoslovce vyjadĜující emotivní zabarvení výpovČdi, napĜ. Warum denn ? Du kennst sie ja ? Mluvnice Skladba nutnost vyjádĜit podmČt (v konfrontaci s þeštinou) slovosled jednoduché vČty oznamovací, tázací (otázka zjišĢovací – Hast du Zeit ? i otázka doplĖovací – Wie heißt du ?) a rozkazovací slovosled jednoduché vČty oznamovací se zdĤraznČným vČtným þlenem (aktuální þlenČní vČtné), napĜ. Heute komme ich nicht. rámcová konstrukce s modálními slovesy a nejdĤležitČjšími pĜíklady sloves s odluþitelnou þástí, napĜ. Gehst du weg ? slovosled v souvČtí souĜadném i podĜadném beze spojek, napĜ. Ich singe, Sabine malt. Ich weiß, er kommt spät. vyjádĜení budoucnosti pĜítomným þasem vyjadĜování vČtné a vČtnČ þlenské negace, vyjádĜení záporu v konfrontaci s þeštinou, záporná odpovČć na kladnou otázku (nicht mehr) vyjádĜení kladné odpovČdi na zápornou otázku (doch) vazba „es gibt“ vČty s neurþitým zájmenem „man“ infinitiv prostý a závislý Tvarosloví Slovesa þasování pravidelných sloves (i zvratných) a frekventovaných nepravidelných sloves v pĜítomném þase þasování sloves haben, sein a werden v pĜítomném þase þasování zpĤsobových sloves a slovesa wissen v pĜítomném þase; tvar konjunktivu préterita „möchte“ ve významu pĜání – lexikálnČ slovesný zpĤsob oznamovací a rozkazovací (s dĤrazem na druhou osobu þ. j. a mn.) infinitiv þinný pĜítomný (sagen) Podstatná jména þlen urþitý, neurþitý a nulový, napĜ. Hast du Zeit ? (základní pravidla užití þlenĤ) 407
Uþební osnovy pro RVJ
rod podstatných jmen (rozdíl mezi þeštinou a nČmþinou) skloĖování 1. a 4. pád þ.j. vyjádĜení þeských pádĤ pomocí vybraných pĜedložek þíslo – poþítatelnost, tvoĜení plurálu (nejfrekventovanČjší podstatná jména)
PĜídavná jména pĜídavná jména v pĜísudku, event. doplĖku, napĜ. Er sieht sie gern. Zájmena zájmena osobní a jejich skloĖování (oznaþení osoby a pĜedmČtu zájmenem) zájmena pĜivlastĖovací a jejich skloĖování zájmena ukazovací zájmena tázací zájmena neurþitá a záporná zvratné zájmeno „sich“ ve 3. a 4. pádČ, napĜ. Ich wasche mich. Ich wasche mir die Hände. ýíslovky þíslovky základní v oboru do 100 a jejich užívání þíslovky neurþité, napĜ. einiege, viele urþení váhy, ceny, vČku oznaþení þíslic, napĜ. die Eins PĜíslovce základní pĜíslovce místa, þasu, zpĤsobu druhý a tĜetí stupeĖ frekventovaných pĜíslovcí, napĜ. besser (lexikálnČ) PĜedložky pĜedložky se 3. pádem a 4. pádem vybrané dvouvalenþní pĜedložky se 3. a 4. pádem splývání pĜedložky se þlenem užívání pĜedložek k vyjádĜení þasových údajĤ, napĜ. am Montag, um 8 Uhr, im Sommer Grafická stránka jazyka a pravopis seznámení s nČmeckou abecedou grafické ovládnutí jazykových jevĤ urþených k produktivnímu osvojení – psaní velkých písmen, pĜehlásek a ß 2.3.2 2. etapa – 8. a 9. roþník Zvuková stránka jazyka Prohlubovat zvládnutí zvukové stránky jazyka s dĤrazem na zabránČní interferenþních tendencí a na rytmické þlenČní výpovČdi a souvislého textu (téma – réma), receptivnČ zvládnout základní varianty výslovnosti, napĜ. realizaci psaného –ig vyslovovaného jako –ik/ich, výslovnost cizích slov a zemČpisných názvĤ, upevĖovat správné výslovnostní návyky, korigovat event. nepĜesnosti, seznámit se i s výslovnostními slovníky a nauþit se je používat. Slovní zásoba osvojit si produktivnČ v rámci vymezených tématických okruhĤ, situací a funkcí jazyka dalších cca 1000 – 1500 lexikálních jednotek receptivnČ si osvojit lexikální jednotky v souvislosti s poslechem a þtením jednodušších literárních a populárnČ nauþných textĤ (doplĖkových materiálĤ)
408
Uþební osnovy pro RVJ
seznámit se se zpĤsobem odhadu významĤ na základČ tvoĜení slov, slov mezinárodnČ užívaných seznámit se na základČ prací se slovníky s mnohoznaþností a spojovatelností slov, synonymy, antonymy, slovy mezinárodnČ užívanými a bČžnými frazeologismy osvojovat si další þástice, event. citoslovce spojené s emotivním zabarvením výpovČdi
Mluvnice Skladba slovosled v souvČtí souĜadném slovosled vČt vedlejších další formy rámcové konstrukce v souvislosti s užíváním složených slovesných þasĤ, napĜ. budoucího þasu, perfekta, event. plusquamperfekta a trpného rodu s modálním slovesem (Das Haus muß renoviert werden.) postavení vČtných þlenĤ, napĜ. pĜedmČtĤ, pĜísloveþných urþení nejdĤležitČjší infinitivní vazby s um zu, ohne zu, statt zu vyjadĜování modality i jinak než pomocí zpĤsobových sloves, napĜ. Laß uns gehen. Er weiß sich nicht zu helfen. Er braucht nicht zu fragen. uvolĖování vČtného rámce (Morgen wird es schöner sein als gestern.) Tvarosloví Slovesa þasování sloves pravidelných, frekventovaných nepravidelných a pomocných v préteritu a perfektu þasování sloves zpĤsobových v préteritu slovesný zpĤsob – konjunktiv préterita, opis s „würde + infinitiv“ slovesný rod – trpný rod pĜítomného þasu a préterita i s modálním slovesem perfektum, rozlišení významu ist gefahren/hat gefahren infinitiv minulý þinný (geschrieben haben) infinitiv pĜítomný trpný (gerufen werden) Podstatná jména skloĖování, tvoĜení plurálu vþetnČ frekventovaných zpĤsobĤ tvoĜení u slov cizího pĤvodu (Kinos) rod podstatných jmen (základní pravidla k zapamatování rodu podstatných jmen v nČmþinČ, napĜ. typické koncovky) vyjádĜení þeských pádĤ pĜedložkami, skládáním a flexí pĜivlastĖovací pád zpodstatnČlé slovní druhy, napĜ. das Buch, das Lesen zemČpisná a obyvatelská podstatná jména, podstatná jména vlastní (skloĖování) PĜídavná jména pĜídavná jména v pĜívlastku, skloĖování po þlenu urþitém a neurþitém a bez þlenu pĜídavná jména zemČpisná stupĖování pĜídavných jmen pravidelné a nepravidelné Zájmena zájmeno „es“ a jeho funkce další zájmena neurþitá a záporná zájmena vztažná ýíslovky þíslovky základní v oboru do miliónu a jejich užívání þíslovky Ĝadové 409
Uþební osnovy pro RVJ
urþení míry, váhy, mČny, data frekventované þíslovky neurþité, poþítaný pĜedmČt po þíslovkách zlomky, desetinná þísla
PĜíslovce další pĜíslovce místa, þasu, zpĤsobu zájmenná pĜíslovce pravidelné a nepravidelné stupĖování pĜíslovcí elativ, napĜ. höchstens PĜedložky pĜedložky s 2. pádem, frekventované pĜedložky dvouvalenþní se 2. a 3. pádem, napĜ. dank pĜedložkové vazby, napĜ. zum Beispiel, nach Hause Spojky souĜadící - und, aber, oder, event. i sondern, denn podĜadící – daß, damit, als, denn, weil, ob (event. další podle používaných uþebnic) dČlené, napĜ. je – desto Žáci se uþí vyhledávat informace v mluvnických pĜíruþkách. Grafická stránka a pravopis soustavné prohlubování vztahu mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka pravopis výrazĤ osvojované slovní zásoby pravopisné zmČny spojené s deklinací a konjugací základní pravidla interpunkce a dČlení slov umČt používat ortografický slovník v souvislosti s kodifikací souþasné pravopisné normy
Uþební osnovy pro RVJ
receptivnČ si osvojit slovní zásobu potĜebnou pro porozumČní pokynĤm spojeným s vyuþovacím procesem a k poslechu a þtení doplĖkových textĤ seznámit se s nČkterými zpĤsoby odhadu významu uþit se pracovat s pĜekladovým slovníkem
Mluvnice Skladba jednoduché vČty oznamovací, tázací, rozkazovací se zĜetelem k strukturám odlišným od þeštiny vyjadĜování významu „mít“ (vlastnit) – ɭ ɦɟɧɹ (ɟɫɬɶ), ɭ ɦɟɧɹ ɧɟɬ vyjádĜení vykání vyjádĜení poþítaného pĜedmČtu a þasových údajĤ po þíslovkách s dĤrazem na 2, 3, 4 nejfrekventovanČjší struktury vyjadĜující nutnost, možnost/nemožnost, potĜebnost ve všech þasech, zejména ɞɨɥɠɟɧ, ɧɭɠɧɨ, ɧɭɠɟɧ, ɧɟɥɶɡɹ, struktury s infinitivem typu Ʉɚɤ ɩɪɨɣɬɢ …? frekventované slovesné vazby odlišné od þeštiny, napĜ. ɢɧɬɟɪɟɫɨɜɚɬɶcɹ ɱɟɦ, ɭɱɚɫɬɜɨɜɚɬɶ ɜ ɱɟɦ frekventované pĜedložkové vazby odlišné od þeštiny Tvarosloví Podstatná jména rod podstatných jmen se zĜetelem k rozdílĤm proti þeštinČ (lexikálnČ) skloĖování podstatných jmen typĤ ɡɚɜɨɞ, ɲɤɨɥɚ, ɩɪɚɜɢɥɨ, ɞɟɧɶ, ɧɟɞɟɥɹ, ɡɚɞɚɧɢɟ, v rámci frekventovaných syntaktických struktur frekventovaná nesklonná podstatná jména, napĜ. ɦɟɬɪɨ, ɤɢɧɨ, ɪɚɞɢɨ odlišnosti ve vyjadĜování životnosti (v porovnání s þeštinou) PĜídavná jména skloĖování pĜídavných jmen typĤ ɧɨɜɵɣ, ɦɨɥɨɞɨɣ, ɥɟɬɧɢɣ tvary 2. a 3. stupnČ frekventovaných pĜídavných jmen se slovy ɛɨɥɟɟ, ɫɚɦɵɣ
2.4 Ruský jazyk NejnápadnČjším specifickým rysem ruštiny je užívání azbuky. Ve výslovnosti se z kontrastivního hlediska jeví jako nejvýraznČjší odlišná výslovnost samohlásek v pĜízvuþných a nepĜízvuþných slabikách, rozvinutá korelace mČkkosti souhlásek, volný a pohyblivý pĜízvuk. 2.4.1 1. etapa – 6. a 7. roþník Zvuková stránka jazyka intonace vČty oznamovací, rozkazovací, tázací (s tázacími slovy i bez nich) místo pĜízvuku v osvojovaných slovech a jejich tvarech intenzita pĜízvuku ve vztahu k výslovnosti pĜízvuþných a nepĜízvuþných slabik kvalitativní a kvantitativní redukce nepĜízvuþných samohlásek výslovnost tvrdých a mČkkých párových souhlásek výslovnost samohlásky ɵ v protikladu se samohláskou ɢ výslovnost souhlásek nepárových výslovnost tvarĤ zvratných sloves výslovnost pĜedložek se slovy zaþínajícími samohláskou, napĜ. ɨɛ ɷɬɨɦ, ɫ ɂɜɚɧɨɦ, ɨɬ ɨɬɰɚ zvláštnosti výslovnosti nČkterých frekventovaných slov a tvarĤ, napĜ. ɫɟɝɨɞɧɹ, ɡɞɪɚɜɫɬɜɭɣɬɟ, ɧɨɜɨɝɨ Slovní zásoba produktivnČ si osvojit slovní zásobu zahrnující základní výrazy vymezených tematických okruhĤ a komunikativních situací v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek 410
Zájmena skloĖování zájmen osobních, pĜivlastĖovacích, ukazovacích a tázacích ýíslovky lexikálnČ základní þíslovky 1 – 100, ɬɵɫɹɱɚ, ɦɢɥɥɢɨɧ tvoĜení a skloĖování þíslovek Ĝadových vyjádĜení data urþení ceny, váhy, míry poþítaný pĜedmČt po þíslovkách 2, 3, 4 Slovesa slovesa typu ɱɢɬɚɬɶ, ɝɨɜɨɪɢɬɶ v pĜítomném, minulém a budoucím þase lexikálnČ tvary nejfrekventovanČjších sloves se zmČnou souhlásek typu ɩɢɫɚɬɶ, ɯɨɞɢɬɶ v pĜítomném, minulém a budoucím þase nepravidelná slovesa ɦɨɱɶ, ɯɨɬɟɬɶ, ɠɢɬɶ, ɟɯɚɬɶ frekventované tvary zvratných sloves tvoĜení podmiĖovacího zpĤsobu frekventované tvary rozkazovacího zpĤsobu (lexikálnČ) PĜíslovce frekventované tvary 2. 3. stupnČ (lexikálnČ) PĜedložky 411
Uþební osnovy pro RVJ
lexikálnČ podle komunikativních potĜeb
Uþební osnovy pro RVJ
Spojky a spojovací výrazy podle používaných uþebnic Grafická stránka a pravopis základní vztahy mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka þíst všechna písmena tiskací a psací azbuky psát všechna písmena psací azbuky a umČt je spojovat znát zpamČti poĜadí písmen azbuky (jako pĜedpoklad k práci se slovníkem) grafické vyjádĜení tvrdosti a mČkkosti souhlásek grafické vyjádĜení souhlásky –j- v rĤzných polohách pravopis slabik ɝɢ, ɤɢ, ɯɢ pravopis záporné þástice ɧɟ u sloves pravopis lexikálních jednotek urþených k produktivnímu osvojení pravopis osvojovaných slovních tvarĤ (v souladu s mluvnickým uþivem) 2.4.2 2. etapa – 8. a 9. roþník Zvuková stránka jazyka upevĖování a rozšiĜování uþiva z 1. etapy a korekce nedostatkĤ kvantitativní a kvalitativní zmČny samohlásek v závislosti na pozici pĜed pĜízvukem a za pĜízvukem intonace vČt zvolacích intonace v rámci souvČtí místo pĜízvuku v produktivnČ osvojovaných slovech a jejich tvarech vþetnČ pĜízvuku pohyblivého Slovní zásoba produktivnČ slovní zásobu zahrnující výrazy vymezených tematických okruhĤ a komunikativních situací v rozsahu cca 1000 - 1500 lexikálních jednotek receptivnČ lexikální jednotky spojené s poslechem a þtením doplĖkových materiálĤ seznámení s nČkterými kompenzaþními zpĤsoby vyjadĜování prohloubení znalosti zpĤsobĤ odhadu významu seznámení s produktivními zpĤsoby tvoĜení slov þásteþná systemizace slovní zásoby (spojovatelnost slov, polysemie, synonyma, homonyma, antonyma) úþelné a pohotové používání rĤzných druhĤ slovníkĤ a další informativní literatury Mluvnice Skladba upevĖování a rozšiĜování struktur vyjadĜujících možnost/nemožnost a potĜebnost, zejména ɩɪɢɞɟɬɫɹ a ɧɟɨɛɯɨɞɢɦɨ frekventované pĜedložkové vazby s dĤrazem na rozdíly proti þeštinČ, napĜ. ɞɥɹ, ɩɪɨɬɢɜ, ɩɨ, ɨɤɨɥɨ frekventované slovesné vazby odlišné od þeštiny, napĜ. ɩɨɡɞɪɚɜɥɹɬɶ ɤɨɝɨ ɫ ɱɟɦ, ɛɥɚɝɨɞɚɪɢɬɶ ɤɨɝɨ ɡɚ ɱɬɨ, ɞɨɜɨɥɟɧ ɱɟɦ struktury s infinitivem typu ɑɬɨ ɧɚɦ ɞɟɥɚɬɶ ? Ɉɬɤɪɵɬɶ ɨɤɧɨ ? vČtný a þlenský zápor praktické používání základních typĤ souvČtí (v souladu s komunikativnímu potĜebami) Tvarosloví Podstatná jména 412
skloĖování podstatných jmen typu ɬɪɚɦɜɚɣ, ɫɚɧɚɬɨɪɢɣ, ɚɪɦɢɹ, ɡɚɞɚɧɢɟ, ɬɟɬɪɚɞɶ 7. pád jednotného þísla a 2. pád množného þísla podstatných jmen s kmenem na –ɠ, -ɲ, -ɱ, ɳ, -ɰ nejfrekventovanČjší odchylné tvary podstatných jmen, napĜ. ɞɪɭɡɶɹ, ɝɨɪɨɞɚ, ɪɟɛɹɬɚ, ɚɧɝɥɢɱɚɧɟ 6. pád frekventovaných podstatných jmen rodu mužského po pĜedložkách ɜ, ɧɚ - ɜ ɥɟɫɭ, ɧɚ ɛɟɪɟɝɭ (lexikálnČ) vybraná frekventovaná singularia tantum a pluralia tantum v porovnání s þeštinou (lexikálnČ) rozdíly v rodČ frekventovaných pĜejatých podstatných jmen
PĜídavná jména pĜídavná jména pĜivlastĖovací typu ɜɨɥɱɢɣ, ɦɚɦɢɧ, ɨɬɰɨɜ (lexikálnČ) stupĖování pĜídavných jmen - jednoduché a složené tvary 2. a 3. stupnČ pĜídavná jména slovesná (lexikálnČ) Zájmena upevĖování tvarĤ zájmen osobních, ukazovacích, tázacích a pĜivlastĖovacích tvoĜení a funkþní používání zájmen neurþitých a záporných ýíslovky základní þíslovky od 100 výše tvary þíslovek základních v nepĜímých pádech dle komunikativních potĜeb þíslovky neurþité a násobné urþování data þtení desetinných þísel Slovesa þasování sloves se zmČnami kmenových souhlásek typu ɩɢɫɚɬɶ, ɯɨɞɢɬɶ ve všech þasech þasování nepravidelných sloves typu ɞɚɬɶ, ɞɚɜɚɬɶ, ɜɡɹɬɶ, ɨɬɤɪɵɬɶ, ɩɢɬɶ, ɩɟɬɶ þasování zvratných sloves tvoĜení rozkazovacího zpĤsobu nepravidelné tvoĜení minulého þasu (ɲɟɥ, ɭɦɟɪ) rozlišování a funkþní užívání dokonavého a nedokonavého vidu frekventovaných sloves se zĜetelem k rozdílĤm v þeštinČ PĜíslovce frekventované tvary 2. a 3. stupnČ pĜevážnČ lexikálnČ podle komunikativních potĜeb PĜedložky pĜedložky vyjadĜující pĜíþinné vztahy (podle používaných uþebnic) Spojky a spojovací výrazy ɢ, ɧɨ, ɩɨɬɨɦɭ, ɱɬɨ, ɟɫɥɢ, ɤɨɬɨɪɵɣ, ɢɥɢ, ɩɨɷɬɨɦɭ ýástice a citoslovce podle komunikativních potĜeb a používané uþebnice Grafická stránka a pravopis upevĖování vztahĤ mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka a korekce nedostatkĤ prohlubování a upevĖování dovednosti þtení a psaní azbuky funkþní užití ɶ, ɴ pravopis pĜedpon typu ɪɚɡ-/ɪɚɫ-, ɢɡ-/ɢɫ-, ɛɟɡ-/ɛɟɫ pravopis pĜedložky a pĜedpony ɨɬ pravopis poþáteþních písmen v názvech státĤ a pĜíslušníkĤ národĤ pravopis novČ osvojovaných slova jejich tvarĤ 413
Uþební osnovy pro RVJ
Uþební osnovy pro RVJ
2.5 ŠpanČlský jazyk Ve výslovnosti se z kontrastivního hlediska jako nejzávažnČjší rysy jeví odlišné rytmické a melodické þlenČní výpovČdi, rozdílná zvuková i fonologická charakteristika španČlského pĜízvuku, zavĜenČjší výslovnost španČlských samohlásek a bohatý repertoár dvojhlásek. V gramatice spoþívají nejzávažnČjší odlišnosti v absenci flexe španČlských substantiv a adjektiv a s nimi související existenci kategorie þlenu, dále v omezené flexi zájmen, bohatČ rozvinutém systému slovesných tvarĤ pro vyjadĜování þasových, vidových a modálních významĤ, vyšší frekvenci polovČtných vazeb a existenci dvou sponových sloves. Specifickými problémy v oblasti slovní zásoby jsou zejména teritoriální rozdíly ve významu nČkterých pojmenování a odlišná formální i významová stránka výrazĤ, které pĜedešly do þeštiny jako internacionalismy. 2.5.1 1. etapa – 6. a 7. roþník
základní 1 - 1 000 000 þíslovky Ĝadové do 10
Zájmena pĜízvuþné a nepĜízvuþné tvary pĜivlastĖovacích zájmen a jejich užití pĜízvuþné a nepĜízvuþné tvary osobních zájmen neurþitá a záporná zájmena PĜíslovce stupĖování pĜíslovcí neurþitá a záporná pĜíslovce PĜedložky základní pĜedložky pro vyjadĜování místních a þasových vztahĤ (a, de, en, desde, hasta, para, por) Grafická stránka a pravopis pravopis známých lexikálních jednotek psaní velkých písmen
Zvuková stránka jazyka receptivní zvládnutí španČlské výslovnosti s dĤrazem na rytmické a melodické þlenČní výpovČdi, odlišování pĜízvuþných a nepĜízvuþných slabik, výslovnost hlásek [ș]/[s], [l´]/[l], [rr]/[r] zvládnutí zvukové stránky výpovČdi s dĤrazem na výslovnost samohlásek, dvojhlásek a poziþních variant b, d, g adekvátní výslovnost rytmických celkĤ
2.5.2 2. etapa – 8. a 9. roþník
Slovní zásoba týkající se vlastní osoby, oznaþování þasu (vþetnČ mČsícĤ a roþních období), barev v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek
Mluvnice
Mluvnice Skladba slovosled španČlské vČty (postavení osobních zájmen) tvoĜení jednoduchých souvČtí souĜadných (sluþovací – spojky y, odporovací – spojka pero) tvoĜení jednoduchých souvČtí podĜadných (vedlejší vČty þasové – v minulosti a v pĜítomnosti; vedlejší vČty pĜedmČtné – spojka que ve významu že) Tvarosloví Podstatná a pĜídavná jména jednotné a množné þíslo pĜídavných a podstatných jmen a þlenu stažené tvary þlenu del, al stupĖování pĜídavných jmen Slovesa tvary a užití prézentu, jednoduchého perfekta, imperfekta, jednoduchého budoucího þasu þasování zvratných sloves þasování pravidelných sloves v pĜítomném þase þasování sloves se základními hláskovými zmČnami (podle výskytu ve zvolené uþebnici) þasování nepravidelných sloves (podle užívané uþebnice) rozkazovací zpĤsob tykání v kladném tvaru vazby ir a + infinitiv, acabar de + infinitiv ýíslovky 414
Zvuková stránka jazyka prohlubování správné výslovnosti hlásek a rytmických celkĤ rytmické þlenČní složitČjších výpovČdí a souvislého textu Slovní zásoba podle pĜíslušných tematických okruhĤ v rozsahu cca 1000 – 1500 lexikálních jednotek Skladba souvČtí podĜadná: vČty podmČtné, pĜedmČtné, úþelové, podmínkové, þasové do budoucnosti, vztažné Tvarosloví PĜídavná jména nepravidelné stupĖování pĜídavných jmen vyjadĜování velké míry vlastností (muy, superlativ absolutní) zkrácené (apokopované) tvary pĜídavných jmen Slovesa þasování pravidelných a nepravidelných sloves (podle slovní zásoby v uþebnici) tvoĜení a užití gerundia tvoĜení a užití minulého pĜíþestí (participia) tvoĜení a užití složeného perfekta tvoĜení a užití plusquamperfekta tvoĜení a užití jednoduchého kondicionálu tvoĜení a užití subjunktivu prézentu a imperfekta rozkazovací zpĤsob vykání; záporný rozkazovací zpĤsob tykání subjunktiv prézentu a imperfekta pĜímá a nepĜímá Ĝeþ (souslednost þasĤ, nepĜímý rozkaz) opisné tvary s infinitivem a gerundiem trpný rod v probraných þasech a zpĤsobech ser, estar + pĜídavné jméno (shrnutí a doplnČní) 415
Uþební osnovy pro RVJ
ýíslovky neurþité þíslovky zkrácené tvary þíslovek
Uþební osnovy pro RVJ
Tyto uþební osnovy zpracovala pracovní skupina ve složení:
PĜíslovce nepravidelné stupĖování PĜedložky a spojky další pĜedložky a spojky (podle používané uþebnice) Grafická stránka a pravopis psaní pĜízvuku pravopisné zmČny pĜi tvarosloví interpunkce v souvČtí
Vedoucí pracovní skupiny: PhDr. Jitka Taišlová, CSc. Tajemnice pracovní skupiny: PaedDr. Dagmar Švermová anglický jazyk: Doc. PhDr. Alena Lenochová, CSc. Mgr. NadČžda Mokrejšová Mgr. Radka Perclová francouzský jazyk: Mgr. Vlada Mališová PhDr. Jitka Taišlová, CSc. nČmecký jazyk: PhDr. Eva Berglová Mgr. VČra Jarolímová PaedDr. Dagmar Švermová ruský jazyk: PaedDr. Libuše Havlíková PhDr. Radka HĜíbková, CSc. PaedDr. Dagmar KovaĜovicová, CSc. Mgr. Marie Pihrtová španČlský jazyk: Mgr. Josef DČcký Doc. PhDr. Jana Králová, CSc. Recenzenti: Doc. PhDr. Josef Hendrich, CSc. Doc. PhDr. Libuše Hornová, CSc. PhDr. Helena Kubíþková Doc. PhDr. Marie Maroušková, CSc. PhDr. Hana Žofková, CSc.
416
417
Uþební osnovy pro RV HV
UýEBNÍ OSNOVY PRO ROZŠÍěENÉ VYUýOVÁNÍ HUDEBNÍ VÝCHOVY NA ZŠ þj. 28 147/97 - 20, ze dne 25. 8. 1997 RozšíĜené vyuþování hudební výchovy (RVHV) je souþástí vzdČlávacího programu "Základní škola". Jako jeden z estetickovýchovných pĜedmČtĤ rozvíjí estetické a mravní složky osobnosti žákĤ, utváĜí estetické vztahy žákĤ k hudbČ a umČní, v citovém a estetickém prožitku hudby se formují jejich mezilidské vazby (zejména k ostatním dČtem), k lidské práci a jejím výsledkĤm, vztahy k pĜírodČ, k vlasti a kultuĜe našeho národa i národĤ jiných. Cílem RVHV je maximální rozvoj hudebnosti žáka, jeho hudebních schopností a dovedností, zpČvního hlasu a kultivace projevu, receptivních, reprodukþních a produkþních schopností a dovedností vyjádĜených prostĜednictvím vokálních, instrumentálních, poslechových a hudebnČ pohybových aktivit. RVHV smČruje žáky k porozumČní hudebnČ vyjadĜovacím prostĜedkĤm a spoleþenským funkcím hudby a žáci tak získávají poznatky o jejich slohovém a stylovém rozvrstvení. RVHV s sebou pĜináší i "druhotné" efekty: pro nČkteré žáky se stává platformou pro výbČr budoucího povolání, projevuje se zde nadprĤmČrná kvalita hudebnČ vzdČlávací práce, školy s RVHV se stávají kulturními centry v regionech a jsou vyhledávanými pracovišti, ve kterých se realizuje odborná praxe studentĤ hudební výchovy z pedagogických fakult apod.
Organizace a obsah výuky: RVHV je charakterizována tĜíhodinovou dotací (viz uþební plán a poznámky k modelovému uþebnímu plánu ZŠ pro tĜídy s rozšíĜenou výukou hudební výchovy), pĜiþemž se poþítá ještČ s další dvouhodinovou dotací (nepovinný pĜedmČt) urþenou pro sborový zpČt (realizovaný formou smíšeného pČveckého sboru, vokálnČ instrumentálního tČlesa apod.). RozšíĜená hudební výchova se uskuteþĖuje prostĜednictvím pČveckých, instrumentálních, poslechových a hudebnČ pohybových þinností, které jsou vzájemnČ provázány a navzájem se doplĖují. Jejich obsahem je hlasová výchova, rozvoj rytmických a intonaþních dovedností úmČrných vČku a schopnostem žákĤ, jednohlasý a vícehlasý zpČt s doprovodem i bez doprovodu, osvojování hry na orffovské nástroje popĜípadČ i na nástroje klasické (žáci ZUŠ) a její využití k instrumentálním doprovodĤm písní a hudebnČ pohybovým projevĤm i ke hĜe jednoduchých i složitČjších skladeb. Je pracováno s tóny, motivy a tématy, hudebními formami a výrazovými prostĜedky hudby (s rytmickou, tempovou a dynamickou složkou, pozornost je vČnována vertikální i horizontální organizaci hudby). Hudba je osvojována pĜi vyuþování, návštČvou výchovných koncertĤ, na besedách o hudbČ i samostatnČ v mimoškolních hudebních aktivitách jako soutČžích, koncertech, festivalech apod. Žáci se o hudbČ a svých zážitcích z ní uþí hovoĜit. Používají pĜi tom pojmy a hudebnČ naukové poznatky, které jsou vyvozovány pĜedevším za znČjící hudby a aplikovány ve všech hudebních aktivitách. Osnovy RVHV jsou vypracovány tak, aby na jedné stranČ obsahovaly uþivo, které by si žák mČl osvojit bČhem své školní docházky, na druhé stranČ dávají uþiteli možnost využít pĜi výuce ty didaktické prostĜedky, metody a formy práce, které považuje za nejefektivnČjší vzhledem k probírané látce a které jsou mu vzhledem k jeho odbornosti a zamČĜení nejbližší. DĤležitými mezníky v RVHV jsou konce 1. a 2. stupnČ. První stupeĖ pĜedstavuje tu fázi výuky, o které mĤžeme mluvit jako o "hudební dílnČ". Zde žák získává základní znalosti z hudební 418
Uþební osnovy pro RV HV
teorie i praxe. Ve druhé fázi hudebnČ výchovného procesu pak dochází k prohloubení znalostí z teorie (oblast dČjin hudby, harmonie apod.) a její následné využití v þinnostech praktických (intonace, interpretace hudebního díla, harmonizace melodií apod.). PĜi hodnocení výsledkĤ práce žákĤ pĜihlíží vyuþující k jejich pĜístupu k celému komplexu hudebních þinností, ke snaze spolupracovat s ostatními a k úsilí o co nejlepší výsledek (v urþitých pĜípadech je pak možno zohlednit i pĜípadnou jednostrannou zamČĜenost žáka na urþitý typ hudebních þinností).
1. roþník ZpČv a hlasová výchova
osvojování si správných pČveckých návykĤ: dýchání výslovnost tvorba hlavového tónu rozšiĜování hlasového rejstĜíku držení tČla reagování na gesto uþitele jednohlas a postupné seznámení se s dvojhlasem
Intonace a sluchová výchova
orientace v rámci durové diatonické Ĝady (zpČv i sluchová pĜedstava: vizuální opora + tónika jako opČrný bod) vztahy mezi tóny podle modelu 5 - 3, 5 - 4 - 3 - 4 - 5 apod. zaznamenávat výškový pohyb melodie (graficky i motoricky)
HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova rytmus jako stĜídání not rĤzné délky (rytmické hodnoty not, rytmické slabiky 2/4, 3/4 eventuálnČ 4/4 rytmus, taktování "na dvČ" s pĜípravou) metrum jako stĜídání lehkých a tČžkých dob (pohybové vyjádĜení tČžká - lehká) tempo pomalu – rychle - vše aplikovat na hudebnČ pohybových hrách (hra na tČlo apod.)
Hudební teorie a dČjiny hudby tón – zvuk vlastnosti tónu grafický záznam tónu (nota, notová osnova, hudební abeceda houslový klíþ, délka not, pomlka, taktová þára, noty c1 - e2) takt 2/4, 3/4, 4/4 tempo a tempové znaþky doba pĜízvuþná a nepĜízvuþná dynamika
Instrumentální þinnosti hra na nástroje orffova instrumentáĜe (správné držení nástroje, jednoduché doprovody k písním) hra na flétnu g1 - d2
Poslech a poslechové þinnosti poznávat hlas mužský, ženský a dČtský 419
Uþební osnovy pro RV HV
Uþební osnovy pro RV HV
Poslech a poslechové þinnosti
rozeznávat hru klavíru, kontrabasu, houslí, trubky a nástrojĤ používaných ve tĜídČ rozeznávat hudbu vokální a instrumentální poznat, kdy hudba zesiluje, zeslabuje, zrychluje a zpomaluje, kdy melodie stoupá a kdy klesá, kdy je veselá, kdy smutná hudba taneþní a pochodová, ukolébavka poslech drobných skladbiþek, poslech þeské hymny
barva nástroje lidová hudba a hudba umČlá Smetana: Pochod komediantĤ, Saint - Saens: Slon, Hurník: PĜíbČhy jedné kapely a UmČní poslouchat hudbu, dČtské sbory... rozvíjení hudební fantazie a pĜedstavivosti dČtí, orientace v hudebním prostoru
2. roþník
3. roþník
ZpČv a hlasová výchova
ZpČv a hlasová výchova
prohlubování správných pČveckých návykĤ: tvorba hlavového tónu rozšiĜování hlasového rejstĜíku frázování prĤprava k vícehlasému zpČvu (zadržení spodního tónu, zpČv v tercií a sextách, polyfonnČ vedené hlasy) zpČv kánonĤ
Intonace a sluchová výchova
intonování rozšíĜeného kvintakordu + spodního 5. stupnČ (opČrný trojzvuk v dur i moll) volné nástupy pĜes opČrné písnČ (vše v dur) Intonace moll v pentachordu intonace podle ukazování (intonaþní tabule, fonogestika apod.) transpozice tónĤ z nezpČvné polohy do zpČvní - melodický diktát (postupy 5 - 4 - 3 - 4 - 5, 5 - 4 - 2 - 1, 1 - 3 - 5 apod.)
HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova
takt 2/4, 3/4, 4/4 (celý) vytleskávání rytmĤ šestnáctinová nota a nota s teþkou (pĤlová, þtvrĢová) rytmický diktát rytmický kánon vytváĜení ostatních rytmĤ taktování pohybové ztvárnČní písní i poslouchaných skladeb
Hudební teorie a dČjiny hudby
stupnice a tónina (dur, moll, pentachord) celý tón - pĤltón posuvky a pĜedznamenání koruna, ligatura legato, staccato, prima volta, seconda volta crescendo a decrescendo, andante, allegro rittardando a tempo kánon šestnáctinová nota a teþka u noty
Instrumentální þinnosti hra na nástroje orffova instrumentáĜe (uvČdomČlé ostinátní doprovody, mezihry a , dohry) hra na flétnu c1 - d2 využití melodických nástrojĤ jako dalších hlasĤ v tĜídním hudebním tČlese (žáci ZUŠ) 420
upevĖování správných pČveckých návykĤ: rozšiĜování rejstĜíku zpČv dvojhlasu (tercsextový dvojhlas, kánony) prĤprava na zpČv trojhlasu (kvintakord s obraty)
Intonace a sluchová výchova
intonace terciových krokĤ v dur a volný nástup spodního 7. stupnČ: citlivý tón opČrné písnČ intonace v moll aiolské (do 6. stupnČ) intonace podle ukazování (intonaþní tabule, fonogestika apod.) rozeznávat dur a moll melodiku sluch. analýza intervalĤ melodický diktát zpČv v akordech (kadence)
HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova
takty 3/8, 6/8, 9/8, 12/8, 2/2, 3/2, 4/2 teþkované rytmy synkopa vytleskávání rytmĤ rytmický diktát vytváĜení ostinátních rytmĤ taktování a ukazování dynamiky rytmické vícehlasy pohybové ztvárnČní písní i poslouchaných skladeb
Hudební teorie a dČjiny hudby
basový klíþ noty g - C3 v houslovém klíþi stupnice a moll aiolská stupnice do 3 kĜížkĤ a 3 b (kvartový a kvintový kruh) citlivý tón funkce akordĤ na 1. , 4. a 5. stupni pĜedtaktí, synkopa, triola, ligatura 3/8, 6/8, 9/8, 12/8, 2/2, 3/2, 4/2 takt názvy intervalĤ tempo a dynamika (accelerando, ritardando, pp, mf, f, ff atp.) hudební forma - malá písĖová forma (hudební vČta pĜedvČtí a závČt a1, ab, aba, abc malé rondo) 421
Uþební osnovy pro RV HV
Instrumentální þinnosti
Uþební osnovy pro RV HV
hra na nástroje orffova instrumentáĜe hra na flétnu c1 - g2 uplatnČní nástrojové hry žákĤ ZUŠ pokusy o tvorbu pĜedeher, meziher a doher improvizace v rámci pentatoniky
Poslech a poslechové þinnosti rozlišování nástrojĤ smyþcových, dechových dĜevČných a žesĢových, hudebních souborĤ vokálních a instrumentálních (duo, trio, orchestr, sbor mužský, ženský, dČtský), zpČvních hlasĤ (soprán, alt, tenor, bas) tanec dvoudobý: polka, tĜídobý: valþík písnČ: pochod, hymnická píseĖ, slavnostní a smuteþní koncert a opera Smetana: hlasy postav z Prodané nevČsty, DvoĜák: hlasy postav z Rusalky, Smetana: Fanfáry z Libuše, Trojan: CísaĜĤv slavík, Janáþek: Pilky, Saint - Saens: Karneval zvíĜat a další dle uvážení uþitele
4. roþník
Instrumentální þinnosti
ZpČv a hlasová výchova
upevĖování pČveckých návykĤ z pĜedešlých roþníkĤ rozšiĜování rejstĜíku zdokonalování artikulace, dynamiky hlasu, frázování, agogika, prodloužení výdechu pĜi zpČvu trojhlasý zpČv (rozezpívání, kánony, lidový dvojhlas + ostináto, zpČv kadencí)
Intonace a sluchová výchova
intonace terciových krokĤ v dur a v moll aiolské volné nástupy 1. , 3. , 5. , 8. a spodního 5. stupnČ intonace podle ukazování (intonaþní tabule, fonogestika apod.) sluch, analýza intervalĤ (þisté, velké a malé sekundy a tercie melodicky i harmonicky) melodický diktát tĜíhlasý zpČv akordĤ (kadence) - sluchová analýza kvintakordu a jeho obratĤ (dur i moll melodicky)
HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova
teþkované rytmy, triola, synkopa pĜedtaktí a neúplný takt stĜídání metra - mateník vytleskávání rytmĤ rytmický diktát vytváĜení ostinátních rytmĤ taktování a ukazování dynamiky rytmické vícehlasy pohybové ztvárnČní písní i poslouchaných skladeb, hry na formálním základČ ronda
Hudební teorie a dČjiny hudby basový klíþ noty f - e3 v houslovém klíþi 422
stupnice moll aiolská (princip odvozování stupnic moll) stupnice do 5 kĜížkĤ a 5 b kvintakord a jeho obraty intervaly þisté, velké a malá 2 a 3 T, S, D, a jejich funkce v hudbČ + akordy na tČchto stupních postavené (harmonický diktát žák zapisuje funkce) transpozice nástroje symfonického orchestru, druhy orchestrĤ italské hudební názvosloví (dle uvážení) nácvik psaní not forma ABA hra na nástroje orffova instrumentáĜe hra na flétnu c1 - a2 (+ tóny b, fis a cis) využití elektronických nástrojĤ (Casio aj.) uplatnČní nástrojové hry žákĤ ZUŠ tvoĜivé zakonþení závČtí (C a G dur) improvizace v dórské tóninČ (informativnČ) rozvoj harmonického cítČní (T, S, D, + pokus o samostatnou harmonizaci jednoduchých písní s T, S, D a za pomoci základních basových tónĤ)
Poslech a poslechové þinnosti
nástroje symfonického orchestru druhy orchestru menuet lidové tance Händel: Hudba k ohĖostroji - II. Menuet, Chaþaturjan: Hopak z baletu Gajané, Novák: Zamilování ze Slovácké svity, Musorgskij: Kartinky - Tanec kuĜátek, ýajkovskij: Louskáþek Pochod, Janáþek: Pilky, ěíkadla a další dle uvážení uþitele
5. roþník ZpČv a hlasová výchova
zdokonalování hlasové techniky stĜídavý dech rozšiĜování hlasového rozsahu vícehlasý zpČv (kánony, lidový dvojhlas, trojhlas, sborové úpravy lidových písní i vícehlasé umČlé písnČ)
Intonace a sluchová výchova
intonace + volné nástupy všech stupĖĤ v dur pĤltón a celý tón intonace moll melodické + volné nástupy vedlejších stupĖĤ v moll aiolské sluchová analýza intervalĤ (þisté, velké a malé harmonicky i melodicky) analýza kvintakordĤ (dur, moll a obratĤ dur kvintakordĤ) intonace D7 a jeho rozpoznání v hrané kadenci poznat trojzvuk a þtyĜzvuk harmonický diktát 423
Uþební osnovy pro RV HV
HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova
složené takty (pravidelnČ, nepravidelnČ) teþka u osminové noty, dvojteþka (informativnČ) rytmické diktáty samostatná tvorba rytmických vícehlasĤ (dvojhlas event. trojhlas) stĜídavý takt (mateníky) taktování stĜídavého taktu (mateníku) taneþní kroky: polka
Hudební teorie a dČjiny hudby basový klíþ + transpozice z F klíþe do G klíþe a naopak stupnice dur do7 kĜížkĤ a 7 bé moll aiolská, melodická a harmonická intervaly þisté, velké a malé (popĜ. informativnČ zvČtšené a zmenšené) posuvky - jednoduché a dvojité pĤltón diatonický a chromatický stupnice paralelní x stejnojmenná obraty kvintakordĤ zmenšený a zvČtšený kvintakord (zpĤsob tvorby, složení) zadržování spoleþných tónĤ u hlavních kvintakordĤ dominantní septakord (informativnČ) variace medailony významných þeských hudebních skladatelĤ + informativnČ jejich slohové zaĜazení (Michna z Otradovic, Mysliveþek, Smetana, DvoĜák, Janáþek, Suk, Novák, MartinĤ) hudba populární a vážná (objasnČní pojmĤ) poþítaþová technika v hudbČ (podle zamČĜení uþitele a vybavení školy – praktické využití v hodinách HV)
Instrumentální þinnosti hra na nástroje orffova instrumentáĜe (flétna, ev. kytara atp.) využití elektronických nástrojĤ (Casio aj.) uplatnČní nástrojové hry žákĤ ZUŠ vytváĜení doprovodĤ k vokálním a pohybovým aktivitám (vlastní pokusy o aranžmá dopracovaná uþitelem) základy improvizace v dórské tóninČ, tvoĜivé zakonþení závČtí rozvoj harmonického cítČní žákĤ
Poslech a poslechové þinnosti variace (Mozart, Haydn) Michna - Chtíc, aby spal, Nebeští kavalérové aj., Mysliveþek: pĜedehra k Bellerofonte (srovnání s Mozartem - význam), Smetana: opery (Prodaná nevČsta - videokazeta) DvoĜák: Rusalka (postavy - hlasy), Janáþek: ěíkadla, MartinĤ: Otvírání studánek, KuchyĖská revue (Charleston), Suk – smyþcová serenáda Es dur, Novák: Slovácká svita (U muziky) a další dle uvážení uþitele
6. roþník
Uþební osnovy pro RV HV
vícehlasý zpČv: v jednohlasém, dvojhlasém i trojhlasém vokálním projevu, který svou obtížností odpovídá stupni hudebního rozvoje žákĤ, jsou aplikovány jejich pČvecké dovednosti i teoretické hudební vČdomosti
Intonace a sluchová výchova
intonace + volné nástupy všech stupĖĤ v dur terciové postupy v moll melodické i harmonické (hiát - zv 2 v harm. moll - teoreticky) Intonace a volné nástupy všech stupĖĤ v moll (aiolské melodické i harmonické) sluchová analýza intervalĤ (þisté, velké a malé harmonicky i melodicky, zv 4, zm 5) tóny pamČtné a vztažné reprodukce disonantního dvojhlasu intonace chromaticky pĜipraveného prĤchodu (f - fis - g, g - ges - f) analýza kvintakordĤ (dur, moll a obratĤ dur i moll kvintakordĤ) zm a zv kvintakord, analýza i zpČv - Intonace D7 poznat trojzvuk a þtyĜzvuk harmonický diktát
HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova
složené takty dvojteþka u noty, reprodukce teþkovaného rytmu rytmické diktáty samostatná tvorba rytmických vícehlasĤ (dvojhlas, trojhlas) rytmický diktát použití ligatury – prodlužování hodnot (koruna) hudebnČ pohybové hry, taneþní kroky (polka, , valþík, menuet, country tance, lidové tance)
Hudební teorie a dČjiny hudby
violový klíþ + transpozice z F klíþe do G klíþe a naopak stupnice dur i moll do 7 kĜížkĤ a 7 b moll aiolská, melodická a harmonická intervaly, obraty intervalĤ enharmonická zámČna obraty dominantního septakordu citlivý tón (vzestupný a sestupný) zadržování spoleþných tónĤ u hlavních kvintakordĤ + kvintakordy na vedlejších stupních (informativnČ) italské hudební názvosloví (dle uvážení a potĜeb uþitele) homofonie x polyfonie hudba baroka a klasicismu struþný pĜehled o vývoji notace fuga (prvotní seznámení), koncert (pĜedehra, dekadence, vČty) + concerto gross symfonie (informativnČ), kvartet poþítaþová technika v hudbČ (podle zamČĜení uþitele a možnosti školy, praktické využití v hodinách HV)
Instrumentální þinnosti
ZpČv a hlasová výchova zdokonalování hlasové techniky rozšiĜování hlasového rozsahu 424
hra na nástroje orffova instrumentáĜe (flétna, ev. kytara atp.) využití elektronických nástrojĤ (Casio aj.) uplatnČní nástrojové hry žákĤ ZUŠ tvorba vlastních melodií s jednoduchým doprovodem 425
Uþební osnovy pro RV HV
vlastní aranžérské pokusy improvizace pĜedeher, meziher a doher v dur i moll (s dĤrazem na uplatnČní citlivých tónĤ vzestupný a sestupný)
Uþební osnovy pro RV HV
Bach: Braniborské koncerty, UmČní fugy, varhanní fugy, Vivaldi: ýtvero roþních dob, Händel: Hudba k ohĖostroji a Vodní hudba, Haydn: Koncert pro trubku a orchestr Es dur, symfonie a kvarteta (dle uvážení uþitele), Mozart: pĜedehra k opeĜe Figarova svatba a árie Figara, Malá noþní hudba, koncertantní symfonie pro housle a violu Es dur, Beethoven: symfonie Osudová a s Ódou na radost a další podle uvážení uþitele (možno zapojit i ukázky z dČl þeského baroka a klasicismu)
þtení notového zápisu – jednoduché partitury þi particella popĜ. tvorba vlastních skladbiþek zapisovaných touto formou hudební dČjiny (artificiální) pravČk až 20. století populární hudba - USA (pĜípravné období, jazz, swing, éra pČveckých hvČzd rock and roll, písniþkáĜi, C & W atp.), Evropa (Anglie, ev. Francie) a þeská populární hudba (módní spoleþenské tance národního obrození), opereta - hudební dČní na pĜelomu století: kabaret a šantán, tance z "nového svČta pĜíchod jazzu, swing (K. Hašler a ýervená sedma R. A. Dvorský, V + W a J. Ježek trampská píseĖ, spoleþenská zpČvnost, estráda, divadla malých forem a bigbeat 60. let 70. a 80. léta a další smČry v þeské nonartificiální hudbČ (v evropském i svČtovém kontextu) poþítaþová technika v hudbČ (teoreticky i prakticky - podle zamČĜení uþitele, vybavenosti školy
7. – 9. roþník
Instrumentální þinnosti
ZpČv a hlasová výchova
Poslech a poslechové þinnosti
zdokonalování hlasové techniky vČnovat pozornost hlasové hygienČ (pĜedevším v období mutace, ale i v období pomutaþním) rozšiĜování hlasového rozsahu u sopránĤ a altĤ (sledovat mutaþní procesy i u dívþích hlasĤ), tenorĤ i basĤ vícehlasý zpČv – v jednohlasém, dvojhlasém, trojhlasém i þtyĜhlasém vokálním projevu (smíšený sbor), který svou obtížností odpovídá stupni hudebního rozvoje žákĤ, jsou aplikovány jejich pČvecké dovednosti i teoretické hudební vČdomosti
HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova takty s nepravidelným metrem rytmické diktáty samostatná tvorba rytmických vícehlasĤ (dvojhlas, trojhlas ...) rytmický diktát hudebnČ pohybové hry, taneþní kroky (polka, valþík, menuet, country tance, lidové tance, eventuálnČ tance "klasické", "latina", disco aj. - to vše podle zamČĜení uþitele) taktování – pĜedtaktí jednodobé, dvoudobé, trojdobé, složené takty pravidelnČ i nepravidelnČ, duola, triola, kvartola... dirigentským gestem postihnout nástup, tempo, rytmus, agogiku, dynamiku atp. ve skladbách provozovaných žáky v hodinách HV (vše podle stupnČ hudebního rozvoje žákĤ) Ĝízení nácviku a provedení drobných skladbiþek (i vlastních)
hra na nástroje orffova instrumentáĜe, flétnu, kytaru atp. využití elektronických nástrojĤ (Casio aj.) uplatnČní nástrojové hry žákĤ ZUŠ improvizace doprovodĤ stĜídavým basem, kráþejícím basem, používání melodických ozdob, postup podle osvojených harmonických postupĤ, vše podle úrovnČ hudebního rozvoje žákĤ
Poslech a poslechové þinnosti aktivní poslech skladeb skladatelĤ i autorĤ rĤzných umČleckých epoch, stylĤ a žánrĤ (v závislosti na probíraných dČjinách hudby artificiální i nonartificiální - dokumentace stylu, žánru, hudební formy, harmonie apod. – vše dle stupnČ hudebního rozvoje žákĤ) lidová hudba - seznámení s vybranými folklorními projevy a lidovou hudbou mimoevropskou seznamování a porovnávání specifických hudebních prostĜedkĤ hudby komponované pro film, rozhlas, televizi, divadlo a jiné úþely (scénická hudba, videoklipy, hudba v reklamČ, filmová hudba, relaxaþní hudba apod.) hudba tonální, s rozvolnČnou tonalitou, bitonální, atonální, seriální, aleatorní apod. (v návaznosti na dČjiny hudby) vzájemné prĤniky a ovlivĖování hudby vážné a populární
Hudební teorie a dČjiny hudby všechny stupnice (dur, moll, církevní, chromatická, celotónová, ev. cikánská dur a moll) triton (vysvČtlení) všechny intervaly (vþetnČ inverze + intervaly pĜesahující oktávu nonatercdecima) kvintakordy a jejich obraty septakordy (viz intonace) a jejich obraty nonový akord hudební formy (vysvČtlovat v návaznosti na hudební slohy napĜ. baroko: fuga, concerto grosso, klasicismus - sonátová forma atp.) akordové (kytarové znaþky harmonie (kadence, modulace, vyboþení, mimotonální dominanta atp., vše podle stupnČ hudebního rozvoje žákĤ - snažit se vyjít ze znČjící hudby a aplikovat na jednoduchých pĜíkladech - skladbiþkách, lidových písní apod.)
426
427
Uþební osnovy pro RV MaPP
UýEBNÍ OSNOVY MATEMATIKY PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM MATEMATIKY A PěÍRODOVċDNÝCH PěEDMċTģ V RÁMCI VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, 6. - 9. ROýNÍK Schváleno MŠMT ýR dne 9. 3. 1999, þj. 15 986/99 - 22 Na základČ žádostí uþitelĤ matematiky vyuþujících ve tĜídách s rozšíĜeným vyuþováním matematiky a pĜírodovČdných pĜedmČtĤ v rámci vzdČlávacího programu "Základní škola" zpracovali autoĜi tohoto vzdČlávacího programu rámcové uþební osnovy pro rozšíĜené vyuþování matematiky. Tyto osnovy ministerstvo nabízí školám jako model, podle kterého mohou postupovat, pĜípadnČ si ho upraví podle vlastních podmínek a potĜeb. RozšíĜené vyuþování matematiky a pĜírodovČdných pĜedmČtĤ se realizuje v hodinových dotacích uvedených v modelovém uþebním plánu pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním matematiky a pĜírodovČdných pĜedmČtĤ þ.j. 21 968/96 - 22.
6. roþník
Uþební osnovy pro RV MaPP
Sþítání a odþítání celých þísel. Násobení a dČlení celých þísel. Vlastnosti poþetních operací s celými þísly. Záporná desetinná þísla. Absolutní hodnota kladných a záporných desetinných þísel.
5. Úhel a jeho velikost
Úhel, osa úhlu. Velikost úhlu; jednotky; stupeĖ, minuta, vteĜina. ÚhlomČr. Konvexní a nekonvexní úhel. PĜímý, ostrý, pravý, tupý úhel. Vedlejší a vrcholové úhly. Souhlasné a stĜídavé úhly. Grafické sþítání a odþítání úhlĤ; sþítání a odþítání velikostí úhlĤ. Grafické násobení a dČlení úhlu pĜirozeným þíslem v jednoduchých pĜípadech. Násobení a dČlení velikosti úhlu pĜirozeným þíslem. Konstrukce nČkterých úhlĤ pomocí pravítka a kružítka.
1. Shrnutí a opakování uþiva z 1. - 5. roþníku
6. Osová a stĜedová soumČrnost
Množina, prvek množiny, podmnožina. Sjednocení a prĤnik dvou množin.
2. Desetinná þísla
RozšíĜení pojmu desetinné þíslo. Porovnávání desetinných þísel. Zaokrouhlování desetinných þísel. Sþítání a odþítání desetinných þísel. Násobení a dČlení desetinných þísel pĜirozeným þíslem. Násobení a dČlení desetinných þísel. Vlastnosti poþetních výkonĤ s desetinnými þísly. ěešení slovních úloh a úloh s více poþetními operacemi.
3. DČlitelnost pĜirozených þísel
7. Trojúhelník
Násobek a dČlitel. Znaky dČlitelnosti 2, 3, 4, 5, 6, 9, 10. Prvoþísla. Rozklad þísla na prvoþinitele. Spoleþný dČlitel. NejvČtší spoleþný dČlitel. Spoleþný násobek. Nejmenší spoleþný násobek. ýísla soudČlná a nesoudČlná. Diofantovské rovnice.
VnČjší a vnitĜní úhly trojúhelníku. Souþet vnitĜních úhlĤ v trojúhelníku. Konstrukce os vnitĜních úhlĤ trojúhelníkĤ; konstrukce os stran. Konstrukce kružnice opsané a vepsané trojúhelníku. Výšky a tČžnice trojúhelníku. TČžištČ. Trojúhelníková nerovnost. Konstrukce trojúhelníku ze tĜí stran. Rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník a jejich vlastnosti.
8. Objem a povrch kvádru a krychle
4. Celá þísla
Shodnost geometrických obrazcĤ. Shodnost trojúhelníkĤ. Osová soumČrnost. Vzor a obraz. Samodružný bod. Osa soumČrnosti. Konstrukce obrazu daného útvaru v osové soumČrnosti. OsovČ soumČrné obrazce. StĜedová soumČrnost. StĜed soumČrnosti. Konstrukce obrazu daného útvaru ve stĜedové soumČrnosti. StĜedovČ soumČrné obrazce.
ýísla kladná a záporná. ýísla navzájem opaþná. Absolutní hodnota celého þísla. UspoĜádání celých þísel. 428
Volné rovnobČžné promítání. Objem kvádru a krychle. Jednotky objemu. Povrch kvádru a krychle. SíĢ kvádru a krychle. 429
Uþební osnovy pro RV MaPP
StČnové a tČlesové úhlopĜíþky. Slovní úlohy.
Rovnice pĜímé a nepĜímé úmČrnosti. Trojþlenka. Slovní úlohy Ĝešené pomocí pĜímé (nepĜímé) úmČrnosti, trojþlenkou.
9. Základy kombinatoriky
Dvouprvkové kombinace. K - prvkové kombinace. Kombinaþní þísla. Pascalovo schéma. Souþtový vzorec pro kombinaþní þísla. ěešení slovních a geometrických úloh kombinatorického charakteru.
7. roþník Zlomek, základní tvar zlomku. RozšiĜování a krácení zlomkĤ. Poþetní operace se zlomky. Smíšená þísla. Složené zlomky. PĜevádČní zlomkĤ na desetinná þísla a naopak. Periodická þísla. Racionální þísla. UspoĜádání racionálních þísel. ýíselná osa. Poþetní operace s racionálními þísly. Vlastnosti poþetních operací s racionálními þísly.
2. Druhá mocnina a odmocnina. Pythagorova vČta. TĜetí mocnina a odmocnina.
Druhá mocnina a odmocnina. Urþování druhé mocniny a odmocniny pomocí tabulek a kalkulátoru. Pythagorova vČta a obrácená vČta k PythagorovČ vČtČ. Algebraický a geometrický význam Pythagorovy vČty. Urþování tĜetí mocniny a odmocniny pomocí tabulek a kalkulátoru. Iracionální þísla. Zobrazování iracionálních þísel na þíselné ose. Množina všech reálných þísel.
3. PomČr. PĜímá a nepĜímá úmČrnost
4. Procenta. Úrok Procento, základ, procentová þást, poþet procent. Výpoþet procentové þásti, základu, poþtu procent pĜechodem pĜes 1 %, pomocí desetinných þísel; trojþlenkou. Promile. Úrok, jednoduché úrokování. Sestavování a þtení rĤzných diagramĤ a grafĤ, v nichž jsou jednotlivé položky vyjádĜeny v procentech.
5. Shodnost. Shodná zobrazení
1. Racionální þísla
Uþební osnovy pro RV MaPP
PomČr. Krácení a rozšiĜování pomČru. PĜevrácený pomČr. Postupný pomČr. DČlení celku na þásti v daném pomČru. ZvČtšování a zmenšování v daném pomČru. MČĜítko plánĤ a map. PĜímá úmČrnost. NepĜímá úmČrnost. Soustava souĜadnic. Graf pĜímé a nepĜímé úmČrnosti.
VČty o shodnosti trojúhelníkĤ a jejich užití. Konstrukce trojúhelníkĤ podle vČt sss, sus, usu, Ssu. Opakování osové a stĜedové soumČrnosti. Posunutí. Orientovaná úseþka. Konstrukce obrazu daného útvaru v posunutí. Otoþení. Úhel otoþení. Smysl otoþení. Konstrukce obrazu daného útvaru v otoþení v kladném i záporném smyslu.
6. ýtyĜúhelníky, mnohoúhelníky, hranoly
RovnobČžník a jeho vlastnosti. Výšky a úhlopĜíþky rovnobČžníku. Obdélník, kosodélník, þtverec, kosoþtverec. Obvod a obsah rovnobČžníku. Obsah trojúhelníku. LichobČžník, vlastnosti lichobČžníku. Obvod a obsah lichobČžníku. Konstrukce rovnobČžníkĤ a lichobČžníkĤ. Mnohoúhelníky (šestiúhelník, osmiúhelník). Hranol. Výpoþet objemu a povrchu hranolu. SíĢ hranolu. Pravoúhlé promítání hranolu na dvČ k sobČ kolmé prĤmČtny v jednoduchých pĜípadech.
7. Kruh, kružnice, válec 430
Kruh, kružnice. Vzájemná poloha pĜímky a kružnice. Vzájemná poloha dvou kružnic. Obsah a obvod kruhu. Délka kružnice. ýíslo Pí. Válec, síĢ válce. Objem a povrch válce. Pravoúhlé promítání válce na dvČ k sobČ kolmé prĤmČtny v jednoduchých pĜípadech. 431
Uþební osnovy pro RV MaPP
8. Základy statiky
Statistický soubor, statistické šetĜení. Jednotka, znak, þetnost. Aritmetický prĤmČr. Medián, modus. Statistické diagramy - sloupkový, kruhový, histogram.
8. roþník 1. Mocniny s celým mocnitelem Mocniny s pĜirozeným mocnitelem. Operace s mocninami s pĜirozeným mocnitelem a jejich vlastnosti. Mocnitel nula. Mocniny se záporným celým mocnitelem. Zápis þísel v desítkové soustavČ pomocí mocnin deseti. Zápis þísel v desítkové soustavČ ve tvaru alfa . 10n, kde 1 je menší nebo rovna a je menší než 10. Urþování mocnin pomocí kalkulátoru.
2. Celistvé výrazy a jejich úpravy
ýíselné výrazy. Hodnota þíselného výrazu. PromČnná. Výrazy s promČnnou. Dosazování do výrazu. Zápis slovního textu pomocí výrazĤ. Mnohoþlen. Sþítání a odþítání mnohoþlenĤ. Násobení mnohoþlenu jednoþlenem. Vytýkání pĜed závorku. Násobení mnohoþlenu mnohoþlenem. Užití vzorcĤ (a +/ - b)2; a2 - b2; (a +/ - b)3; a3 +/ - b3. Rozklad kvadratického trojþlenu.
3. Lineární rovnice
Rovnost. Vlastnosti rovnosti. Lineární rovnice s jednou neznámou. ěešení lineární rovnice s jednou neznámou. Ekvivalentní úpravy. Diskuse Ĝešení lineární rovnice. Výpoþet neznámé ze vzorce. Slovní úlohy.
Lineární funkce. Rovnice a graf lineární funkce. Funkce rostoucí a klesající.
5. Podobnost. Goniometrické funkce sinus a tangens v pravoúhlém trojúhelníku
Podobnost geometrických útvarĤ, pomČr podobnosti. Podobnost trojúhelníkĤ. VČty usu, sus. DČlení úseþky v daném pomČru. Technické výkresy, plány a mapy. Goniometrické funkce jako pomČry stran v pravoúhlém trojúhelníku. Funkce sinus, kosinus, tangens, kotangens.
6. Konstrukþní úlohy Množiny bodĤ dané vlastnosti. Základní konstrukþní úlohy. Konstrukce trojúhelníkĤ a þtyĜúhelníkĤ.
7. Základy teorie pravdČpodobnosti
Jev. PrĤnik a sjednocení jevĤ. PravdČpodobnost. PodmínČná pravdČpodobnost. Užití pravdČpodobnosti v praxi.
9. roþník 1. Lomené algebraické výrazy. Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli
Lomený výraz. Definiþní obor výrazu. Krácení a rozšiĜování lomených výrazĤ. Sþítání a odþítání lomených výrazĤ. Násobení a dČlení lomených výrazĤ. Složený lomený výraz. Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli a jejich Ĝešení.
2. Soustavy lineárních rovnic se dvČma neznámými Lineární rovnice se dvČma neznámými. ěešení soustavy dvou lineárních rovnic se dvČma neznámými metodou dosazovací, sþítací, srovnávací a graficky. Diskuse Ĝešení soustavy dvou lineárních rovnic. ěešení slovních úloh vþetnČ slovních úloh "na pohyb", "na spoleþnou práci", "na smČsi".
3. Lineární nerovnice a jejich soustavy
4. Funkce. Lineární funkce
Uþební osnovy pro RV MaPP
Funkce. Definiþní obor funkce. Množina hodnot funkce. Graf funkce. 432
Lineární nerovnice. ěešení lineárních nerovnic. Soustavy lineárních nerovnic s jednou neznámou. Soustava lineárních nerovnic se dvČma neznámými. Grafické Ĝešení soustav dvou lineárních nerovnic. 433
Uþební osnovy pro RV MaPP
4. Funkce
Kvadratická funkce y = ax2 + bx + c. Numerické a grafické Ĝešení kvadratických rovnic a nerovnic. Racionální lomená funkce y =k/(x + a) Funkce y = k . |x|. Goniometrické funkce sin, cos, tg, cotg, pro x (0 stupĖĤ; 90 stupĖĤ). Užití goniometrických funkcí v praxi.
5. Jehlan, kužel, koule
Jehlan, kužel. SíĢ jehlanu a kužele. Objem a povrch jehlanu a kužele. Komolý jehlan a kužel. SíĢ komolého jehlanu a kužele. Objem a povrch komolého jehlanu a kužele. Koule. Objem a povrch koule. Pravoúhlé prĤmČty jehlanu a kužele na dvČ k sobČ kolmé prĤmČtny.
6. Finanþní matematika Jistina, úroková míra, úrokovací doba, úrok. Jednoduché, složené a kombinované úrokování.
7. Kombinatorika Permutace. Kombinace a variace. Vzorce pro výpoþet kombinací a variací s použitím faktoriálu.
434
Uþební osnovy VV, alternativa A
UýEBNÍ OSNOVY VÝTVARNÉ VÝCHOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA A Tomáš Komrska, Markéta Pastorová, Pavel Šamšula þj. 18 264/2001 - 22
Úvod 1. Charakteristika a cíle Výtvarná výchova je založená na dvou základních fenoménech: výtvarném projevu, který jako svébytná þinnost a universální Ĝeþ tvoĜí neopominutelnou souþást ontogeneze lidského jedince fylogeneze lidského rodu na výtvarné kultuĜe, která od poþátkĤ stále výraznČji prostupuje všechny vrstvy a souþásti lidské kultury. Na nezastupitelnosti výtvarného projevu v životČ každého þlovČka, nezastupitelnosti výtvarné kultury a umČní v lidského kultuĜe a na jejich vzájemných vztazích je založeno specifické a nezastupitelné místo výtvarné výchovy ve výchovČ a vzdČlání. Vzájemný vztah mezi rozvíjením výtvarného projevu a zprostĜedkováním kulturních hodnot urþuje dynamiku a rozpČtí pĜedmČtu v jeho individuálním a sociální dimenzi. VnitĜní jednota kultivace osobnosti a individualizace kulturních hodnot tvoĜí základ humánního smČĜování pĜedmČtu. Výtvarná výchova rozvíjí specifické složky osobnosti orientované na vizuální vnímání, obraznost, vyjadĜování a komunikaci. Univerzálnost "Ĝeþi obrazĤ" je spojena s rozvojem obecné i specifické - výtvarnČ estetické - smyslové i citové senzibility, výtvarného myšlení a osobitého vyjadĜování. PlnČním specifických cílĤ pĜispívá výtvarná výchova k rozvoji a formování citlivé, celistvé, otevĜené lidské bytosti, schopné uvČdomovat si sebe sama ve svČtČ, v jeho kosmologickém i antropologickém rozmČru. Výtvarná výchova napomáhá k autentickému formulování a obhajování vlastních názorĤ a citlivému vnímání názorĤ druhých. Tím pĜispívá k výchovČ sebevČdomé i sebekritické osobnosti, k výchovČ tolerance, sounáležitosti, k pĜijímání i rozvíjení lidské duchovní kultury. Odkrýváním skrytých podob skuteþnosti a jejich výtvarnČ tvoĜivým vyjadĜováním rozvíjí výtvarná výchova specifickou i obecnou pĜedstavivost, fantazii a kreativitu. Základním rysem koncepce pĜedmČtu je propojování smyslových, citových a myšlenkových složek psychiky žáka se schopností hlubokého prožívání a osobitého vyjadĜování jevĤ a vztahĤ v mnohotvárném vnČjším i vnitĜním svČtČ. Propojováním obrazného a verbálního vnímání, cítČní, myšlení a projevu napomáhá výtvarná výchova vnitĜní duchovní jednotČ osobnosti, jejímu celistvému bytí a humanizaci svČta. Mezi cíle pĜedmČtu patĜí zejména: rozvíjení a kultivování citových a smyslových schopností vnímání a soustĜedČného pozorování obnovování a rozvíjení smyslové i citové senzibility, kultivace a obohacování prožitkĤ obnovování a pČstování pĜedstavivosti, imaginace a fantazie probouzení a kultivace tvoĜivých osobitých reakcí na podnČty a problémy obnovování a obohacování citových i racionálnČ reflektovaných vztahĤ k sobČ samému, k ostatním lidem a okolnímu svČtu rozvíjení pozitivního vztahu ke kulturním hodnotám souþasnosti i minulosti, zvláštČ k jejich výtvarnČ estetickým aspektĤm 435
Uþební osnovy VV, alternativa A
rozvíjení pozitivního vztahu ke kulturním hodnotám souþasnosti i minulosti, zvláštČ k jejich výtvarnČ estetickým aspektĤm rozvíjení porozumČní, tolerance i kritiþnosti k projevĤm vlastním i ostatních lidí a zvláštČ k projevĤm výtvarné kultury a umČní kultivace výtvarných dovedností a schopností jako prostĜedkĤ výtvarného vyjadĜování. Základním prostĜedky k naplĖování tČchto cílĤ jsou zejména: výtvarnČ estetické vnímání, pozorování a reagování na vnČjší i vnitĜní podnČty laborování, hra a experimentace s výtvarnými prostĜedky a objevování jejich výrazových možností hledáním tvoĜivého Ĝešení konkrétních lidských problémĤ prostĜednictvím výtvarnČ výrazových prostĜedkĤ objevování výtvarných kvalit a hodnot ve svČtČ pĜírody, kultury a umČní postupné chápání, osvojování a používání výtvarnČ znakových systémĤ.
2. PĜístupy k obsahu a organizaci výuky a) obsah pĜedmČtu
Uþební osnovy VV, alternativa A
b) Modifikace výukového programu a tvorba tématického plánu Osnovy obsahují základní i rozšiĜující uþivo, ale doslovnČ je neoddČlují. Jednotlivé klíþe nabízejí prostor a inspiraci pro konkretizaci a osobnostní modifikace uþiva. Osnovy jsou koncipovány jako otevĜený a dynamický systém a základní orientace pro vyuþující. Ten mohou modifikovat i rozšiĜovat podle konkrétních podmínek (hodinové dotace, poþet žákĤ v tĜídČ, dČlená výuka, materiální a prostorové podmínky školy). V souladu s tČmito podmínkami vytváĜejí uþitelé tématické plány pro jednotlivé roþníky. V tématických plánech rozpracovávají jednotlivé celky napĜ. do výtvarných Ĝad a projektĤ. Konkretizují v nich horizontální a vertikální propojení celkĤ dle þlenČní osnov, mezipĜedmČtové vztahy, þasové dotace, þinnosti v exteriéru, popĜípadČ dlouhodobé úkoly pro žáky, potĜeby, pomĤcky, didaktickou techniku atd. c) Zásady výuky a þeho se vyvarovat Zásady výuky: stimulace tvoĜivých pĜístupĤ a schopností, které nemusí být v souladu s prvotní pĜedstavou uþitele o Ĝešení výtvarného problému pĜirozenost, vytváĜení pocitu bezpeþí, odstranČní strachu z neúspČchu zapojení a využívání vlastních zkušeností žákĤ a jejich invence nezbytnost pĜímého i zprostĜedkovaného zážitku jako obohacení duchovní sféry osobnosti žáka postup od zážitku k pĜedstavČ, od formulace problému k volbČ výrazových prostĜedkĤ a výtvarnému Ĝešení, k jeho reflexi a hodnocení stálá pĜítomnost rozmanité a úþinné motivace, povzbuzení, citlivé korekce, hodnocení a sebehodnocení žákĤ a jejich prezentace stimulace otázek, nikoli "správných" odpovČdí žákĤ, uþiní naslouchání a spolusdílení uplatnČní hravých, laboratorních a experimentálních pĜístupĤ vstĜícná a tvoĜivá atmosféra, podporující osobitá Ĝešení i respekt k Ĝešením odlišným relaxaþní a rekreativní pĜístupy obnovující citlivČ tvoĜivý vztah žákĤ ke svČtu, k ostatním lidem i k sobČ samotnému rovnomČrnost a vyváženost smyslových, citových a rozumových pĜístupĤ a jejich propojování dĤraz na smyslovou konkrétnost, emocionální pĜitažlivost a racionální reflexi þinností i jejich výsledkĤ respekt k osobnostní a typologické odlišnosti žákĤ umožnČní dosažení úspČchu a pochvaly každému žákovi radost z objevĤ a z tvorby jako základní právo dítČte komparace pĜedstav a jejich realizace, obohacení skuteþnosti obohacování osobnosti žáka o nové dojmy, prožitky, poznatky a hodnoty uplatnČní analýzy tvorby v jejím procesu i výsledcích, zvláštČ z hledisek psychologických, sémiotických, sociokulturních a dalších
VnitĜnČ propojený a integrovaný obsah pĜedmČtu je pro základní orientaci uþitele rozþlenČn do tĜí þástí, které pĜedstavují vzájemnČ spjaté pohledy na tento obsah - tzv. KLÍýE K UýIVU. Ve snaze eliminovat dosavadní nepropojenost základního školství v jeho jednotlivých stupních je obsah úmyslnČ þlenČn do tĜí þástí, obsahujících uþivo vždy tĜí postupných roþníkĤ. To má pĜispČt nejen k propojení celého obsahu, ale umožnit i vČtší míru poloodborného vyuþování od þtvrtého roþníku. V neposlední ĜadČ pak má toto þlenČní vést uþitele obou stupĖĤ školy k potĜebČ seznámit se s obsahem a cíli pĜedmČtu v pĜedcházející resp. následující þásti. PRVNÍ KLÍý - obsahuje uþivo 1. - 3. roþníku ZŠ DRUHÝ KLÍý - obsahuje uþivo 4. - 6. roþníku ZŠ TěETÍ KLÍý - obsahuje uþivo 7. - 9. roþníku ZŠ Jednotlivé klíþe - náhledy na uþivo - mají uþitelĤm usnadnit orientaci v horizontální i vertikální návaznosti, propojování a gradování obsahu úkolĤ a cílĤ pĜedmČtu. Úvod ke každému z klíþĤ obsahuje KLÍýOVÁ SLOVA jako základní zobecĖující a orientaþní pojmy pro kontinuální koncipování, realizaci a zpČtnou vazbu uþitele. Inspirace obsahuje pĜedevším uspoĜádané soubory námČtĤ pro pĜemýšlení, inspiraci, vyhledávání, zkoumání a pro spoleþný vstupní (motivaþní) dialog se žáky. Je naznaþením fáze, která nezbytnČ musí pĜedcházet nejen vlastní þinnosti v hodinách výtvarné výchovy, ale konkrétnímu osobitému modelování obsahu pĜedmČtu uþitelem. Pro pĜehlednost jsou vybrané inspiraþní námČty uvádČny v nČkolika modifikovaných celcích, které ale nemají pĜedstavovat ani vyþerpávající seznam podnČtĤ, ani omezovat uþitelovo vlastní vyhledávání, rozvíjení a obohacování inspiraþních zdrojĤ. I zde platí, že uþitel využívá všech podnČtĤ, které mohou vstoupit do smyslového, citového, myšlenkového - duchovního obzoru žáka. SkuteþnČ dobrý uþitel tyto obzory trvale rozšiĜuje a prohlubuje o nové podnČty, napomáhá vytváĜení zážitkĤ v procesu tvoĜí práce se žáky, vede je k formování osobitých vnitĜních hodnot. TvoĜení pĜedstavuje tematizaci - uspoĜádání látky do okruhĤ. Snaží se sledovat postup od bližšího ke vzdálenČjšímu v životČ žákĤ. Poskytuje orientaþní þlenČní tvoĜivých aktivit. Propojuje rĤzné aspekty vnímání svČta - jeho vnitĜních a vnČjších podob. PĜíklady námČtĤ jsou inspirací pro konceptuální východiska, v nich se námČt stává tématem pouze tehdy, je - li schopen vyvolat hluboký prožitek. Tím má být vylouþeno mechanické hromadČní nepropojených námČtĤ. Zrcadlo má pro vyuþující funkci introspekce, reflexe a sebereflexe. Obsahuje souhrn dílþích cílĤ dané etapy, smČĜování výuky a základní nároky na to, co by mČli žáci znát a umČt (evaluaþní kritéria). Osnovy obsahují též doporuþené pĜístupy, technické a materiálové formy.
ýeho se pĜi výuce vyvarovat: mechanického osvojování samoúþelných a Ĝemeslných dovedností vizuálnČ realistického zobrazování jako smyslu výtvarných þinností povrchnČ "ilustrativních" Ĝešení bez opory v prožitku mechanickému pĜipodobĖování výtvarného projevu žáka umČleckému vyjadĜování uþení "zaruþeným" postupĤm, schématĤm a efektivním výtvorĤm "akademického" pĜístupu od þástí k celku, od skuteþnosti k"dekorativnímu", líbivému schématu zamČĖování výtvoru ("výkresu") za smysl práce: tím mĤže být jen obohacení a rozvoj osobnosti každého žáka
436
437
Uþební osnovy VV, alternativa A
d) Souvislosti a pĜesahy výtvarné výchovy Výtvarná výchova vstĜebává do svého obsahu mČnící se vnitĜní i vnČjší podnČty vþetnČ podnČtĤ ostatních vyuþovacích pĜedmČtĤ. Transformací podnČtĤ do autentických prožitkĤ a jejich výtvarného vyjadĜování napomáhá výtvarná výchova k vytváĜení a obohacování vnitĜních souvislostí v psychice žákĤ. VyjadĜováním osobních vztahĤ k podnČtĤm a dĤrazem na prožívání napomáhá výtvarná výchova k formování potĜebných pĜesahĤ. Na dĤležité souvislosti a pĜesahy upozorĖují KLÍýOVÁ SLOVA výukového programu.
Výtvarná výchova 1. - 3. roþník základní školy První klíþ Klíþová slova výukového programu: Zážitek, událost, hra; pohyb, pĜeskupování, pokus, fantazie; domov, rodina, svČt; Ĝeþ, barva a tvar A. Inspirace Pozorování, zkoumání a poznávání blízkých i vzdálených vČcí, jevĤ a þinností; tvarĤ a barev (napĜ. hraþky, zaĜízení školy, stromy; stmívání, rĤst, sestavování, rozebírání). Prožívání nových smyslových zážitkĤ - zamýšlení se nad nimi, nad vztahem živého a neživého v pĜírodČ a nad svým vztahem k okolí (napĜ. svČtlo a tma, oživování vČcí). Pozorování projevĤ þlovČka, jeho gest, pohybĤ, Ĝeþi zamýšlení se nad jeho vlastnostmi, zkoumání sebe sama - svých projevĤ, nálad, promČn podob. Vyhledávání a pozorování barev, tvarĤ a linií kolem sebe, sledování jejich výrazu a pĤsobení v pĜírodČ, v lidských výtvorech a umČní a jejich pojmenování. Zamýšlení se nad vztahem þlovČka pĜírody, vyhledávání a verbální vyjadĜování pĜíkladĤ souladu a nesouladu v pĜírodČ. Vybavování si a vyprávČní svých pĜíbČhĤ a pĜíhod, vyhledávání místních povČstí, hledání inspirace a pouþení v pohádkách, mýtech a bájích národĤ celého svČta, odhalování podob a projevĤ smyšlených bytostí. Vymýšlení fantazijních a humorných pĜíbČhĤ, básniþek, Ĝíkanek, hádanek. Cílené pozorování lidských výtvorĤ v umČní a technice, porovnávání pĜírodních a umČlých tvarĤ, struktur (napĜ. lidová architektura, lidová Ĝemesla - batika, modrotisk a další), navazování bezprostĜedního autentického kontaktu s originály umČleckých dČl. Hledání a sbírání zajímavých a neobvyklých pĜedmČtĤ, vytváĜení zázemí pro vlastní výtvarnou tvorbu. B. TvoĜení Tématické okruhy, pĜíklady témat a námČtĤ: Já a moje bytosti moje ruka, chutČ a pĜání a sny, moje výlety, rodina, kamarádi a spolužáci, pohádkové bytosti – jejich podoby, promČny, nálady, pocity, povahy, jejich život, o þem pĜemýšlejí a sní, þeho se bojí, jak se pohybují, þemu vČĜí, koho milují, jejich zvyky, co jedí. PĜíklady námČtĤ: Jak se líþí maminka, Domácí hostina, TváĜe strašidel a skĜítkĤ, Výlet v autČ, MĤj velký strach, Ruce sochaĜe, bubeníka, lékaĜe, Já ýernochem, Barvy mého strachu, Miminko v bĜíšku, Naše paní uþitelka se smČje, Záznamy dechu, pohybu.
438
Uþební osnovy VV, alternativa A
Já a svČt pĜírody zvuky a vĤnČ pĜírody, rostliny a zvíĜata u nás doma, mraky, živly, déšĢ, vítr, bouĜka, kaluže, brouci, listy a plody stromĤ, koĜeny, kĤra, rybník, Ĝeka, akvárium, srsti, kĤže, kameny, lastury, písek, jehliþí, mechy, hnízda, Slunce, ZemČ a hvČzdy. PĜíklady námČtĤ: Barvy tropického ovoce, Oþi jaguára, Kudy tekla Ĝeka, Jak se mraky pohádaly, PromČny a cesty snČhových vloþek, Co snČdl slon, Pelíšky a skrýše, Veselé a smutné krajiny, Barvy Jupitera, Sbírky vČtviþek a koĜínkĤ, Jak voní les, NejvČtší hvČzda na obloze, MĤj kamarád kocour, Sbírka barevných pískĤ, Co si povídají ryby Já a lidské výtvory obraz a socha, linie a barva, písmo a ilustrace, Ĝemeslo a technika, rĤzné "zlepšováky", letadla, lodČ, ponorky, fantastické vynálezy, hudební nástroje, hodiny a hodinky, cukĜenka, kniha, mapy, ornamenty, hole, brýle, domy a mosty, teplo a svČtlo, zvuky, rytmy pĜístrojĤ a strojĤ, vČže, bludištČ. PĜíklady námČtĤ: Zvuky a rytmy strojĤ, Kam až rostou mrakodrapy, VidČli jste domy z letadla?, HĤl pro Krakonoše, TatínkĤv pracovní stĤl, Brýle a dýmka babiþky, Jak zvoní zvony, SchodištČ v našem domČ, VnitĜnosti strojĤ a souþástek, Krabiþka na dárek pro Tebe, Paleta, Barvy, které jsem potkal. C. Zrcadlo - anebo co už umím a znám Žáci poznávají rĤznorodé pĜírodní a umČlé materiály, seznamují se s rozliþnými postupy a technikami - pĜecházejí od hry k experimentu, postupnČ si osvojují základní dovednosti práce s rĤznými nástroji rozvíjejí schopnosti orientace, pĜedstavivosti a imaginace v reálném a duchovním prostoru rozeznávají základní geometrické plošné tvary a prostorové útvary, odlišují je od tvarĤ pĜírodních (organických), uþí se je rozeznávat jako obrazové znaky poznávají možnosti volného lineárního a plošného vyjádĜení ve dvojrozmČrném prostoru, volnČ experimentují s linkou, tvarem, obrysem tvĤrþím zpĤsobem experimentují s barvami, dovedou je míchat a pĜekrývat, rozeznají barvy teplé a studené, svČtlé a tmavé, základní a podvojné pĜi práci s umČleckým dílem hledají, uvČdomují si a pojmenovávají základní formotvorné prvky (hledají velké - malé, tmavé - svČtlé, mČkké - tvrdé tvary a pĜedmČty, vyprávČjí o svých pocitech z konkrétního umČleckého díla, uþí se aktivnČ pracovat s reprodukcemi umČleckých dČl poznávají prostĜedí školy a její nejbližší okolí – sledují detaily stavby, pĜedmČty, zaĜízení, jejich barvy, tvary, hledají pĜíjemná zákoutí, vymýšlejí nová Ĝešení, porovnávají a hodnotí vzhled jednotlivých prostor osvojují si schopnost výtvarné výpovČdi - schopnost zdĤvodnit, hodnotit a obhájit výtvarné pojetí, vést dialog, vyjadĜovat se k tvorbČ své a druhých - tolerovat jejich zpĤsoby vidČní a výtvarného vyjádĜení zasazují pĜedmČty do neobvyklých souvislostí, vytváĜejí pĜedmČty a souvislosti nové a neobvyklé ovČĜují si vliv svých þinností na okolí - vystavují své práce, s pomocí uþitele realizují drobné výtvarné projekty, pĜipravují výtvarnou výzdobu školní slavnosti a zaþínají se podílet na zlepšení prostĜedí školy D. Doporuþené pĜístupy, typy, druhy a formy þinností, výtvarné techniky záznamy autentických smyslových zážitkĤ, emocí, myšlenek, událostí, pohybu v þase a prostoru (linií, barvou, tvarem, od 2. roþníku doplĖovat písemným projevem) vyhledávání výrazných a zajímavých linií, tvarĤ, barev, struktur a jejich zaznamenávání (kresba, malba, frotáž, otisk, muchláž, prostorová konstrukce) 439
Uþební osnovy VV, alternativa A
Uþební osnovy VV, alternativa A
hledání zajímavých detailĤ, jejich dotváĜení kresbou, malbou, skládáním množením hra a experimenty s tvary, barvami, liniemi, znaky, písmem - záznam jejich promČn napĜ. s využitím jednoduchého grafického editoru experimentování s rĤznými bČžnými i neobvyklými nástroji a materiály (ruka, tužka, štČtec, dĜívko, niĢ, kĤra, papír, zemina, písek, plasty, látky, kovy, kĤže) vytváĜení jednoduchých náþrtĤ, plánkĤ, modelĤ podle skuteþnosti a podle fantazijních pĜedstav (jejich slovní a pozdČji písemný komentáĜ) individuální, skupinové a kolektivní práce, tĜídní miniprojekty, aktivity mimo uþebnu - výtvarné akce v budovČ školy a v exteriéru velkoformátová výtvarná tvorba, individuální volba formátu dČtmi kresby a malby na balící papír, asfalt, prostorové objekty z pĜírodnin - postupná samostatná volba výtvarných vyjadĜovacích prostĜedkĤ - kĜídy, pastely, tempery atd. otisk v ploše, materiálu, frotáž, jednoduché grafické techniky (papíroĜez, tisk z koláže) xerokopie, koláž, dekoláž, muchláž, asambláž, kombinace technik výtvarnČ dramatické a komunikaþní hry, pohybová relaxace, sebevyjádĜení pohybem vlastního tČla, cviþení pro orientaci v prostoru (živé sochy, masky, divadlo, loutkové divadlo) experimenty s reprodukcemi výtvarných dČl podle zájmu žákĤ þi zvoleného tématu - hledání detailu, základních geometrických tvarĤ, skládání, deformování, dotváĜení kresbou a barvou spoleþné návštČvy výstav, využití dostupných video - a diafilmĤ, besedy, spoleþná práce s uþebnicemi výtvarné výchovy, publikacemi o výtvarném umČní, katalogy a výtvarnými þasopisy
magnetofon, televizi, rozhlas, videokameru, videorekordér, fotoaparát, skener, internet, mikroskop, dalekohled atd.), soustĜedí se pĜi tom pĜedevším na výtvarné kvality záznamu. Uþí se pracovat s uþebnicemi výtvarné výchovy, encyklopediemi, slovníky, monografiemi, životopisnými filmovými dokumenty, katalogy, þasopisy, WWW, navštČvují sbírky, výstavy, galerie a muzea, sochy ve svém okolí.
Výtvarná výchova 4. - 6. roþník základní školy Druhý klíþ Klíþová slova výukového programu: Porovnávání a tĜídČní; Pojmenovávání; Analyzování a zjednodušování; Náþrty; Skuteþnost a fikce; Plocha a linie; TČlo a prostor; Klid, pohyb a promČna; PĜíroda; Krajina; SvČtlo a struktura; Harmonie - forma - kontrast; Energie a hmota; Celek a detail; Tvar a funkce; Design; Technika; Média; Alternativní Ĝešení A. Inspirace ýlovČk - žáci cílenČ pozorují vzhled, chování a projevy lidí v nejrĤznČjších situacích a prostĜedích - uvČdomují si jejich výtvarná hlediska a kvality promČn, slovnČ charakterizují a hodnotí pohyby, doteky, gesta, odČv, hlasové projevy, projevy citových reakcí - inspiraci hledají v nejbližším okolí, ve výtvarném umČní a v médiích. Živé a neživé v pĜírodČ - v reálném prostĜedí (domov, tĜída, botanická zahrada, les atd.) žáci hledají podnČty pro svou výtvarnou tvorbu. Pozornost soustĜećují na estetickou dimenzi projevĤ života organizmĤ - bujení, rĤst, vrstvení, pĜekrývání, prolínání, rozpad, þlenČní, pohyb, vzájemné vztahy, povrch (lesk a mat), strukturu a barvu. SoustĜedí se pĜitom na þasovou posloupnost promČn a na jejich jemné svČtelné, tvarové, barevné a lineární nuance. VytváĜení si vize o pokraþování neuzavĜených pĜírodních dČjĤ, porovnávají jejich možné variace a varianty. UmČní - na pĜíkladech konkrétních výtvarných dČl souþasnosti i minulosti vyhledávají a srovnávají rĤzné zpĤsoby umČleckého vyjádĜení. Hledají styþné body výtvarného umČní s dalšími druhy a projevy umČní - kniha, písmo, literatura, divadlo, film, architektura, hudba. Hledají rĤzné kvality skuteþnosti, výtvarného díla. Konkrétní projevy volného umČní, užité tvorby a architektury se uþí vyhledávat a hodnotit v prostĜedí a okolí školy (design - nábytek, osvČtlovací tČlesa, náĜadí atd., architektura - stavební prvky budovy, detaily technických konstrukcí, materiál, funkce atd.). Od inspirace k záznamu - žáci zaznamenávají a dokumentují své þinnosti, tvoĜí záznamy pozorování, vytváĜejí sbírky, pĜehledy, sborníky. TĜídí a systematizují obrazový materiál podle své osobnostní inklinace. Využívají dostupná média a technické prostĜedky (kopírku, 440
B. TvoĜení Tématické okruhy, pĜíklady témat a námČtĤ: Ve svČtČ lidí a bytostí Já a moje rodina, já a mí blízcí - prarodiþe, sourozenci, kamarádi a spolužáci, uþitelé, domácí zvíĜata, hrdinové pĜíbČhĤ, bájí, mýtĤ, pohádek. Život a podoby rozliþných spoleþenství - náš dĤm, mČsto, škola; dávné, budoucí a vymyšlené civilizace. Jak vypadáme - jak se vidíme - mČníme, jak nás vidí - mČní média, jak spolupracujeme, bojujeme, komunikujeme, radujeme se, slavíme; co máme spoleþného, þím se lišíme. Já a ty uvnitĜ - co cítíme a vnímáme, co víme a nevíme, pĜání, obavy a touhy. PĜíklady námČtĤ: Než se "bráška" narodil, PradČdeþek u fotografa, Jak se koþkují koĢata, Jak se lidé hladí, Stonání, Hostiny bohĤ a lidí. Ve svČtČ pĜírody Organismy a jejich promČny - tvar, barva, rĤst rostlin, stavba a množení bunČk, organismy na Zemi a mimo ni, ve vodČ, ve vzduchu, v pĤdČ, organismy jako hrdinové pĜíbČhĤ – personifikace - bacilové, virové. PĜírodní dČje - jejich vznik a prĤbČh - bouĜe, mlha, vichĜice, mraky, víry, vlnobití, sopky; zmČny skupenství látek, promČny a projevy energie v pĜírodČ. Rozmanitost pĜírody - hmyzí spoleþenství, pĜírodní labyrinty a bludištČ; houby, lišejníky, drahokamy; pĤda a život v ní; kalendáĜe pĜírody - probouzení, spánek, biorytmy, mimikry; ZemČ a vesmír - atlasy, mapy, hvČzdná obloha. PĜíklady námČtĤ: Paní pĜíroda tvoĜí sochy, Zmrzlá kapka, Mravenec na nákupu, Velká medvČdice, KvČty lotosu, Stopy bouĜe, Smutný chameleon, HerbáĜ pro rybáĜe. Ve svČtČ umČní, vČdy a techniky Nástroje, stroje, materiály, pĜedmČty, výtvory /jejich vztahy a promČny v þase; podoba, funkce a užití; hudební nástroje, technické vynálezy, dopravní prostĜedky, mČĜidla, spínaþe, telekomunikaþní média - vize budoucích podob. ýlovČk a umČní - výtvarné vyjádĜení pocitĤ z poslechu hudební skladby, inspirace epickým pĜíbČhem, estetické a výtvarné dimenze geometrických konstrukcí; rytmus, vzor, þlenČní v architektuĜe. ýlovČk v krajinČ - jeho zásahy, dopravní síĢ, aglomerace, regulace Ĝek, sídlištČ, památky, zahrady, barevná a tvarová parafráze obrazu. ýlovČk doma - zátiší pro radost, sbírky pĜedmČtĤ, strojky v kuchyni. PĜíklady námČtĤ: Mraky pana Šímy, Atomový budík, Co prozrazují okna, Byt - stroj. C. Zrcadla - aneb co už umím a znám Žáci vČdomČ volí nástroje a techniky pro konkrétní výtvarné vyjádĜení, zacházejí s výtvarnými nástroji a prostĜedky pro kresbu, malbu, grafiku, plastickou a prostorovou tvorbu v široké funkþní škále; seznamují se s možnostmi instalace, akþní tvorby, výrazovými možnostmi tČla, možnostmi výtvarných zásahĤ do pĜírody - využívají pĜírodní a umČlé materiály, osvojili si schopnost používat souþasné technické zobrazovací prostĜedky podle podmínek školy - video, 441
Uþební osnovy VV, alternativa A
Uþební osnovy VV, alternativa A
grafika PC, fotografie; výrazové prostĜedky jsou schopnosti volit podle námČtu, tématu a zámČru tvoĜí jednoduché plošné kompozice z geometrických tvarĤ - mnohoúhelníky, spirály, elipsy atd.; Ĝazení, rytmus, prolínání, množení, vyvažování; pĜímka, kĜivka, linie, tvar atd. uvČdomují si možnosti kompoziþních pĜístupĤ a principĤ (horizontála, vertikála, kolmost, stĜed, symetrie, asymetrie, dominanta atd.), využívají je pĜi experimentálním Ĝazení, seskupování, zmenšování, zvČtšování, zmnožování, vrstvení tvarĤ a linií v ploše i prostoru vyjadĜují charakteristické rysy stavby pĜírodních tvarĤ v prostoru i ploše; þlení je, rozkládají, syntetizují hodnotí a využívají výrazové možnosti barev a jejich kombinací (odstín - sytost, tón, harmonie, kontrast, jemné rozdíly) ve volné tvorbČ i praktickém užití (napĜ. odČv, interiér) ovČĜují si vliv svých þinností na okolí - vystavují své práce, realizují výtvarné projekty, pĜipravují výtvarnou výzdobu školní slavnosti a podílejí se na zlepšení prostĜedí školy, dokumentují život školy - tvoĜí tematické kolekce a Ĝady pĜi práci s umČleckým dílem hledají a pojmenovávají základní obrazotvorné prvky a kompoziþní pĜístupy, porovnávají rozdíly výtvarných vyjádĜení (abstraktní, popisné, alegorické, symbolické atd.); postupnČ se uþí chápat výtvarnou formu jako systém znakĤ a významĤ porovnávají prostĜedí školy a její nejbližší okolí - sledují detaily stavby a zaĜízení (jejich funkce, barvy, tvary), hledají pĜíjemná zákoutí, vymýšlejí nová Ĝešení, porovnávají a hodnotí vzhled jednotlivých tĜíd osvojují si schopnost výtvarné výpovČdi - jejího hodnocení, zdĤvodnČní a obhájení, vedení dialogu, vyjadĜování se k tvorbČ vlastní i ostatních - tolerance k rozdílným zpĤsobĤm výtvarného vyjádĜení zasazují pĜedmČty do neobvyklých souvislostí, vytváĜejí nové a neobvyklé, poznávají souþasné trendy výtvarného umČní, zamČĜené na spojení s vČdou a technikou
distance; svoboda, spontaneita, náhoda, Ĝád; energie, hmota, vČdomí; trvání, kontinuita, zmČna; tvar a prostĜedí; estetika, ekologie, umČní.
D. Doporuþené pĜístupy, typy, druhy a formy þinností, výtvarné techniky záznamy autentických smyslových zážitkĤ, emocí, myšlenek (hledání jejich podobností a odlišností) - vyhledávání, pojmenovávání a uplatĖování linií, barev, struktur, svČtla, kontrastu, kompozice ve vlastní výtvarné tvorbČ vyhledávání, pojmenovávání a uvČdomování si závislosti tvaru na funkci, uplatĖování dekoru, využívání rozmanitých materiálĤ pĜírodních i umČlých, experimentování s výtvarnými vyjadĜovacími prostĜedky hledání vhodných forem pro vyjádĜení obsahu v ploše a prostoru - kresby, malba, grafika, prostor, tvorba, instalace, PC grafika haptická, orientaþní a komunikaþní cviþení (výtvarná reflexe tČchto cviþení), haptické zkušenosti s tvary, materiály, konstrukcemi, strukturami atd.) spojení výtvarné tvorby s hudbou a pohybem, cviþení na uvolnČní a koncentraci vytváĜení tvĤrþího harmonického prostĜedí pro vyjádĜení pocitĤ, nálad experimentace s reprodukcemi a tiskovinami (postavy, pĜíroda, technika, písmo, struktury, písmo, výtvarnými znaky a symboly) práce s uþebnicemi výtvarné výchovy, encyklopediemi, výtvarnými slovníky, autobiografiemi, CD - ROM atd.
Výtvarná výchova 7. - 9. roþník základní školy TĜetí klíþ
A. Inspirace Lidé v kulturách a historických epochách - žáci hledají souvislosti, odlišnosti, zajímavosti, zvyky, zpĤsoby umČl. vyjádĜení, používané materiály, technologie a postupy umČlecké tvorby v kulturách rozliþných národĤ celého svČta. Porovnávají napĜ. vybrané projevy kultury tzv. pĜírodních národĤ s projevy prĤmyslových civilizací (obleþení, léþitelství, magie, náboženství, symboly, obĜady, svátky). Lidé pĜíštího vČku - žáci se zamýšlejí nad smČĜováním souþasné civilizace, nad výtvarnými, vČdeckými a etickými aspekty techniky (vize ekologické dopravní sítČ, meziplanetární komunikace, obydlí, mČst, zábav a sportĤ budoucnosti), sledují vývoj souþasného designu, porovnávají realitu souþasnosti s fantastickými vizemi v literatuĜe a umČní (nestvĤry, umČlá inteligence, genetika, nadpĜirozené fenomény, telepatie, magie) a odhadují jejich význam v budoucnosti. Lidé a média - v nejbližším okolí poznávají, vyhledávají a všímají si spojení hudby a výtvarného umČní v multimediální tvorbČ - napĜ. videoklipy a reklama; hodnotí knihy, þasopisy, noviny jako spojení slova s výtvarným projevem; zkoumají využití prostĜedkĤ pro záznam a pĜesnost informací a pro komunikaci; prostĜednictvím dostupných médií cílenČ vyhledávají informace o výtvarném umČní ve svČtČ - galerie na WWW, kulturní informace, encyklopedie a elektronické konference na internetu; diskutují o kybernetické, mediální a elektronické kultuĜe. Lidé a znaky - vyhledávají obrazovČ znakové systémy ve veĜejném prostĜedí (doprava, komunikace, instituce) a v technických médiích, uþí se je analyzovat a interpretovat. Zkoumají zákonitosti tvorby znakĤ a jejich vztahy k významĤm v lidské komunikaci a výtvarném umČní. PromČny tématu - cílenČ se zamČĜují na promČny konkrétních námČtĤ, témat a konceptĤ ve výtvarném umČní (veduty, zátiší, krajina, portrét, figurální kompozice, rodina, smrt, apokalypsa, drogy, muž a žena, erotika a pornografie atd.) - hledají, srovnávají, posuzují historické souvislosti, paralely s vlastními životními zkušenostmi, situacemi, shromažćují výtvarný materiál. SpoleþnČ zkoumají a hodnotí význam formy, obsahu a pĤsobení umČleckých dČl. PromČny mého mČsta, vesnice - svou pozornost zamČĜují na promČny svého mČsta - jeho architekturu, navštČvují zajímavá místa, shromažćují informace o zvláštních architektonických útvarech, slavnostech, výstavách, tamních umČlcích (portály, mosty, nádraží, ateliéry, grafity, vztahy mezi lidmi ...) - skicují v exteriéru, fotografují, hodnotí. Život a dílo pana XY - aneb s kým bych se ztotožnil – na základČ þetby, návštČvy filmu atd. zamČĜí pozornost na život a dílo konkrétního umČlce (malíĜe, sochaĜe, architektura) – zajímají se o jeho život, zpĤsob umČl. vyjádĜení, periody jeho díla - shromažćují informace o jeho dobČ, mČstČ kde žil. Pro ostatní pĜipraví sborník, výbČr reprodukcí, reportáž, struþný životopis, kopie, ztvárnČní jiného tématu stejnými výtvarnými vyjadĜovacími prostĜedky a naopak. B. TvoĜení Tématické okruhy, pĜíklady témat a námČtĤ: Lidé v prostoru a þasu Lidské bytosti, bytosti z mýtĤ minulých i budoucích - vznik, role, promČny, zánik, zpĤsoby jednání, pĜíbuznosti, odlišnosti, vlastnosti, vnímání, cítČní, myšlení, pamČĢ, pĜedstavy, sny. Komunikace - dotek, pohyb, gesto, výraz, Ĝeþ, písmo; telefon, internet; znaky, symboly; zvuk, tón a rytmus - jejich výtvarné aspekty; komunikace v umČní. Lidské skupiny a spoleþenství - dvojice, parta; generace; rodiþovství; obec, region - vztahy, situace, události, rituály.
Klíþová slova výukového programu: vnímání, cítČní, myšlení, vyjadĜování, komunikace; skryté, zjevné, viditelné, neviditelné; sebeprosazení, sebereflexe, empatie, tolerance; identifikace, 442
443
Uþební osnovy VV, alternativa A
Uþební osnovy VV, alternativa A
PĜíklady námČtĤ: Kam doletí Ikaros, Kudy bloudí Euridika, Dotknul jsem se nČhy, LeonardĤv e - mail Andymu, WWW pro mimozemšĢany, Tati, tobČ pĜeskoþilo!, Vzpomínky mého pravnuka, Logo pro naši partu.
pracují se svČtlem a barvou v konkrétním prostĜedí a prostoru (paprsek, stín, osvČtlení tváĜe), hledají historické paralely (napĜ. hry se stíny, sochy v noci, Rembrandt, Vermer, kinetismus, atd.). hloubČji zkoumají charakter a psychický úþin barev, jejich symbolické významy. Prohlubují si znalosti základních pojmĤ nauky o barvách (tón, jas, lomená barva, pestré a nepestré barvy, míchání barev, barevný kontrast a harmonie, pĜírodní a syntetická barviva). Zabývají se barvou v umČní, hodnotí, pĜirovnávají (napĜ. fauvismus - kubismus, Seurat, Monet, pravČké jeskyní malby, zpĤsoby míchání barev na PC atd.). cílenČ zkoumají vztahy vlastního tČla a prostoru (fáze pohybu, tanec, sport, pantomima, gesta), estetiku pohybu, tČlo a pohyb v umČní (napĜ. Segal, Giacometti, Jakobsen, Moore, Arp, Zoubek, Pollock, kaligrafie, body art, PC animace). orientují se v oblastech moderního výtvarného umČní, seznamují se s hlavními trendy (napĜ. instalace, performance, videoart, multimedia, akþní umČní). sledují, dokumentují a prezentují promČny vlastního výtvarného vývoje (archiv, portfolio, adjustace, dokumentace, tématická výstava, výtvarné publikace, pĜehlídka). jsou schopni hodnotit, obhájit, k zdĤvodnit vlastní výtvarnou výpovČć, vést o ni dialog, vyjadĜovat se k tvorbČ druhých a tolerovat ji. podílejí se na kultivaci školního prostĜedí, v týmu spoluvytváĜejí koncepci výtvarného Ĝešení jednotlivých prostor školy a jejího okolí (instalace objektĤ, kvČtin, atd.). své dovednosti a vČdomosti uplatĖují pĜi návrzích designu jednoduchých pĜedmČtĤ (karoserie auta, barevné Ĝešení bytu, nástroje, užité pĜedmČty atd.).
ZemČ - planeta života ZemČ dnes, vþera a pozítĜí - vznik; sopky, potopy, svČtadíly; usazování, eroze, krystalizace, vrásnČní; promČny krajiny; ZemČ - planeta lidí. Organismy - vznik, metamorfózy, vztahy, zánik; atom, buĖka, molekula; tajemství mikrosvČta; tvary, barvy, detaily; spoleþenství, informace, komunikace. Vesmír - ZemČ ve vesmíru; Slunce, planety, galaxie, þerné díry, supernovy, pulsary a kvasary; hmota, energie, rychlost a svČtlo; umČlá tČlesa, komunikace. PĜíklady námČtĤ: RĤst kamene, Kost a kostra dinosaura, Deník létající ryby, VyprávČní filodendronu, Mravenþí telegramy, Virus z asteroidu X, Co jí galaxie. VČda a technika, design, architektura, výtvarné umČní SvČt pĜedmČtĤ - materiál, tvar, konstrukce a funkce; výtvor a výrobek; odČv, nábytek, bytové doplĖky, suvenýry, reklama, móda, vkus, styl a sloh. Technika, stroje, energie - promČny, konstrukce, pohony, pohyby; fungování a schopnosti strojĤ; promČny energie; vČda, technika a pĜíroda - bionika. Byt, stavba, mČsto - doupČ, skrýš a obydlí; zaĜízení; promČny vkusu; jeskynČ, dĤm, chrám, palác, škola; architektura – duchovní prostor pro þlovČka; vizuální komunikace a orientace ve mČstČ - prostor pro lidi a pro umČní. SvČt umČní - pokoj, obraz, rám; postava, socha, soška, zahrada; grafika, známka, ex libris, mince, erb, domovní znamení a logo, reklama a umČní. PĜíklady námČtĤ: Židle - socha, Co nejvíc sluší mému tČlu - co mojí duši, Stroje pana Grosse, Hmyzí a þlovČþí labyrinty, Auta pohánČná vzduchem, Doupata ve tĜídČ, Létající dĤm, Barevné kĜižovatky, Sgrafita a grafity, Obraz pro mĤj pokoj, Rámy pro pana Rembrandta, Moje ex libris, Jakou sochu pro náš park. C. Zrcadlo - aneb co už umím a znám Žáci vČdomČ volí výtvarné prostĜedky, pĜírodní a umČlé materiály, pĜístupy pro vlastní výtvarné vyjádĜení - kombinují je a experimentují s nimi. Orientují se na hlubší poznání a zvládnutí vybraných výtvarných technik. Rozlišují kvalitu podkladu pro konkrétní výtvarnou techniku, vČdomČ si volí vhodný podklad napĜ. savost, strukturu, barvu papíru. Experimentují s papírem, papírovou hmotou, ruþním papírem, benzínovými papíry, vlnitou lepenkou, novinami. prakticky ovČĜují a postupnČ využívají kompoziþní principy (napĜ. dominanta, subdominanta, vertikála, horizontála, diagonála, zlatý Ĝez, kontrast, harmonie) v experimentálních þinnostech a vlastní tvorbČ. v pĜírodČ, technických výtvorech i výtvarných dílech hledají, analyzují skryté a tušené zákonitosti výtvarných projevĤ. Objevují a ovČĜují jednotu výtvarného estetického a matematického Ĝádu (výtvarná geometrie ulit - spirál, labyrintĤ, ornamentĤ, fraktálĤ atd.). seznamují se s rĤznými typy zobrazení a uþí se je vnímat v historických souvislostech rovnobČžné promítání, pohledy, perspektiva (napĜ. hieratická kompozice, renesanþní perspektiva, perspektiva ve fotografii, vícepohledové zobrazení, prĤĜezy prostorem, Escherovy imaginární prostory). uþí se zacházet s dostupnými zobrazovacími prostĜedky - video, foto, PC, skener atd. osvojují si rĤzné možnosti vystižení pĜírodních tvarĤ – jejich stavby, barev, povrchĤ, struktur vhodnými výtvarnými technikami (napĜ. otisky, frotáže, roláže, montáže, rĤzné transformace stylizace, deformace tvarĤ, transpozice a nadsázka barev). pozorují, porovnávají a zaĜazují do historických souvislostí základní stavební prvky architektury (napĜ. Ĝímsa, okno, portál, sloup, sgrafita, mozaika). 444
D. Doporuþené pĜístupy, typy, druhy a formy þinností, výtvarné techniky záznamy autentických smyslových zážitkĤ, emocí, snových pĜedstav, prchavých okamžikĤ, jemných projevĤ energie, myšlenek (hledání jejich podobností a odlišností) vyhledávání, pojmenovávání linií, barev, struktur, svČtla, kontrastu, kompozice ve vlastní výtvarné tvorbČ vyhledávání, pojmenovávání a uvČdomování si závislosti tvaru na funkci využívání rozmanitých materiálĤ pĜírodních i umČlých hledání vhodných forem pro vyjádĜení obsahu v ploše a prostoru - kresba, malba, grafika, prostorová tvorba, instalace, PC grafika, multimédia haptická, komunikaþní a prostorovČ orientaþní cviþení, zobrazení znázornČných situací, využití vlastního tČla, skupinová tvorba - tvorba záznamĤ a dokumentace akcí spojení výtvarné tvorby s hudbou a pohybem a dramatem, tvorba jednoduchých dramatických a multimediálních pĜedstavení, Ĝešení divadelního prostoru s použitím svČtelných efektĤ a prostorového þlenČní vyhledávání a využívání reprodukcí, fotografií, þasopisĤ, tiskovin (struktury, postavy, písmo, výtvarné znaky atd.) programové využívání uþebnic výtvarné výchovy, encyklopedií autobiografií - tvorba výpiskĤ, pĜehledĤ, referátĤ, letákĤ, propagaþní grafiky
445
Uþební osnovy VV, alternativa B
UýEBNÍ OSNOVY VÝTVARNÉ VÝCHOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA B Jaroslav Vanþát, Lenka Kitzbergerová, Marie Fulková þj. 18 265/2001 - 22
1. Charakteristika a cíle pĜedmČtu Výtvarná výchova se zabývá procesem obrazové tvorby, obrazového vnímání a užívání obrazĤ k poznání a komunikaci. Sleduje vznik a vývoj jazyka obrazové Ĝeþi jako komplexu obrazových (vizuálních) znakových prostĜedkĤ (podobnČ jako þeský jazyk a literatura sleduje jazyk mluvené a psané Ĝeþí), reflektuje vztah tohoto obrazového jazyka k dalším zpĤsobĤm a prostĜedkĤm lidského poznání a komunikace. VČnuje mimoĜádnou pozornost výtvarnému umČní jako jednomu ze základních zdrojĤ vzniku a experimentální inovace obrazových znakĤ a jejich interpretace na sociální a individuální (subjektivní) úrovni. Pojmem obrazové znaky rozumíme nejen tradiþnČ definované oblasti výtvarného umČní, ale rozšiĜuje jej na všechny prostĜedky vizuální komunikace (obrazy, plastiky, prostorové objekty, instalace, architektura, objekty tzv. užité tvorby, dynamické vyjadĜovací prostĜedky jako performance, body - art, akce, prostĜedky informaþních a komunikaþních technologií, obrazové prostĜedky multimédií a další). Ve vztahu k obrazovým znakĤm: Na základČ vlastní tvĤrþí praxe se podle svých rozvíjejících se schopností uþí žák chápat jednotlivé obrazové znaky v jejich systémovém zaþlenČní v obrazové Ĝeþi, uþí se chápat dĤvody a okolnosti jejich vzniku. Uþí se rozumČt jejich vztahĤm k dalším zpĤsobĤm a prostĜedkĤm lidského vyjádĜení a komunikace. Ve vztahu k vlastním zážitkĤm a zkušenostem se uþí principĤm, podle nichž obrazové znaky nabývají komunikaþního obsahu i podmínkám, za kterých se jejich obsah dále vyvíjí a promČĖuje.
Uþební osnovy VV, alternativa B
Výtvarná výchova v tomto pojetí je výukou užívání a chápání dynamického modelu vytváĜení a interpretace výtvarného díla, možností poznávání skuteþnosti jeho prostĜednictvím a sdČlování tČchto možností ostatním.
2. PĜístupy k obsahu a organizaci výuky Obsah uþiva je þlenČn ze tĜí hledisek uchopitelných v procesu výuky a) hlediska procesu rozvíjení osobnosti žáka v jejích strukturálních vazbách b) hlediska obrazových znakových prostĜedkĤ c) hlediska tématických celkĤ. Každé z tČchto hledisek je v þinnostech spojených s vytváĜením interpretací a používáním obrazových znakĤ pĜirozenČ obsaženo. Jejich konkrétní kombinace v praktické þinnosti otevírají proces, kterému bČžnČ Ĝíkáme výtvarná tvorba, novým významĤm. Uþitel samostatnČ posuzuje míru uplatnČní jednotlivých hledisek pĜi výbČru konkrétních þinností ve vyuþovací hodinČ. Cílem tohoto výbČru je postupnČ dosáhnout stavu, kdy bude žák schopen se aktivnČ podílet na strukturaci a uplatĖování uvedených hledisek a tím na tvorbČ smyslu výuky.
a) Hledisko procesu rozvíjení osobnosti žáka v jejích strukturálních vazbách PĜi tvorbČ þi interpretaci obrazu je žák neopakovatelným subjektem, individualizovaným prĤseþíkem konkrétních vztahĤ, na jejichž základČ si utváĜí vlastní obraz reality. Tuto þlenitou, strukturálnČ provázanou þinnost mĤžeme metodicky uchopit ve tĜech základních, vzájemnČ se podmiĖujících rovinách - v rovinČ senzuálnČ somatické, v rovinČ psychické a v rovinČ sociální. V tČchto rovinách lze žákovu osobnost cílenČ rozvíjet jak pĜímo, tak také pĤsobením skrze roviny ostatní. Z každé z tČchto rovin je vnímána specifická þást obsahu obrazového znaku. Prací s obsahy obrazových znakĤ v uvedených rovinách rozvíjí osobnost žáka v následujících procesech: I. Proces diferenciace vizuální citlivosti - senzuálnČ somatický obsah obrazového znaku. II. Proces odhalování subjektivity - osobnostní, psychický obsah obrazového znaku III. Proces rozšiĜování komunikace - sociální obsah obrazového znaku Zásadním pĜedpokladem výuky je rozpoznání dosavadní kompetence žáka v každé z tČchto úrovní a jejich další konkrétní rozvíjení.
b) Hledisko obrazových znakových prostĜedkĤ
Ve vztahu k výtvarnému umČní: Žák se uþí pĜedevším svobodnČ vyjadĜovat vlastní zážitky a otevĜenČ komunikovat o spoleþnČ sdílených obsazích. Tato svoboda znamená schopnost tvoĜivČ experimentovat a tyto experimenty na rĤzných úrovních reflektovat. Ve vztahu k inovaþním kvalitám umČleckého díla se žák uþí otevĜenosti k dosud neznámému, k pĜekonávání stereotypĤ dosavadního vlastního nahlížení, k odhalování dosud neuvČdomČlých pocitĤ a zážitkĤ. V pozici diváka umČleckého díla se žák uþí rozpoznat a obhájit svĤj podíl na jeho interpretaci, obecnČ pak odhalit dĤležitost interpretace jako nedílné souþásti celistvosti tvĤrþího a umČleckého procesu. Ve vztahu k vlastnímu komplexnímu vzdČlání: V protikladu k mimovČdomému nabývání zrakových kompetencí a mimovolnému vnímání se žák postupnČ uþí vČdomČ odhalovat obrazové znaky jako jeden ze zdrojĤ vlastní aktivity vizuálního vnímání, cítČní, myšlení a hodnocení a uþí se tuto aktivitu cílenČ rozvíjet. 446
Spojování obrazového znaku se zkušeností jedince i spoleþnosti vždy pĜirozenČ smČĜuje k vytváĜení "dohodnutého" znakového kódu. Rostoucí dĤraz na vizuální komunikaci v souþasné spoleþnosti vytváĜí celou stavu kodifikovaných znakových systémĤ, které zakládají podmínky pro zjevnou i skrytou manipulaci jednotlivce. Cílem výtvarné výchovy je udržovat otevĜený prostor pro jedineþné a neopakovatelné vytváĜení a užívání obrazových znakĤ. Uþitel tedy na žádné úrovni svého pĤsobení neuvede žáky k užívání obrazových znakĤ v definitivním významu, ale k aktivnímu vyhledávání a vytváĜení obrazových znakĤ k jedineþnému vyjádĜení individuálních obsahĤ. V osobním uplatnČní obrazových znakových prostĜedkĤ je tĜeba respektovat strukturální návaznosti jejich chápání a užívání. Tak lze postupovat od pĜirozené hry s pĜedmČty jako prostĜedku symbolizace, od pohybu vlastního tČla a socializace jeho umístČní v prostoru, pĜes akþní tvar malby a kresby k stavbČ obrazu jako struktury vztahĤ, jako výsledku posloupnosti mnoha osobnČ kontrolovatelných porovnání. Teprve na základČ mimodČk získané analytické schopnosti, je žák schopen pochopit uspoĜádání jinak automaticky vnímaného celistvého tvaru, získává schopnost jej variovat a tvoĜivČ pĜebudovávat, získává tak také pĜedstavy o jeho možném vývoji, o jeho dalších vztazích, jejich transformacích a o existenci objektĤ, jevĤ a dČjĤ jako obsažených procesĤ.
447
Uþební osnovy VV, alternativa B
c) Hledisko tématických celkĤ V pluralitním nazírání podmínek respektujeme, že neexistuje obecná výtvarná výchova, ale výtvarná výchova v komunikaci konkrétního uþitele s konkrétním žákem, s konkrétní tĜídou, v konkrétních životních situacích. Cílem výtvarné výchovy je právČ v této jedineþnosti odhalit prostĜednictvím rozšiĜování smyslové citlivosti, odhalování subjektivity a rozšiĜování komunikace spoleþné obsahy, které jsou pro žáky i uþitele aktuální a živoucí. Z tohoto hlediska je možné Ĝíci, že se množství témat oproti dobČ nedávné radikálnČ rozšiĜuje, že témata pĜírody, lidí, lidského svČta se rozšiĜují o vyjádĜení samostatné existence subjektu. Tematizují se také prostĜedky vyjádĜení, média. Tato témata je dále možné dČlit, napĜ. u: tematizace subjektu na vyjádĜení základních tČlesných pocitĤ vlastní existence, psychických pocitĤ, pokusy o sebenazírání zvnČjšku, tematizace okolního svČta na škálu od mikrosvČta po makrosvČt, tematizace vztahu k ostatním lidem na vztah já - ty, na svČt nejbližších, které jsme schopni individualizovat a na svČt sociálních struktur, v nichž jedinec mĤže být sám pouze elementem. Také téma pĜírody nabývá dĜíve neuvČdomovaných ekologických souvztažností, s nástupem pluralitní kultury jsou reaktivovány i rané lidské vztahy k ní (mytické, archaické). I téma médií mĤžeme dále þlenit, napĜ. na média jako svČdectví civilizaþní vyspČlosti, jako nezbytný prostĜedek uchopení historie, média jako dynamické vyjádĜení þi média jako systémová konstrukce. Toto další þlenČní a další tematizace se dČlí pod vlivem stále se zvyšujícího množství vČdeckých poznatkĤ a rozšiĜujících se technických možností. UmČní, vČrné svému nezprostĜedkovanému vztahu k lidské existenci ve svČtČ nezĤstává ani v této epoše stranou a podílí se vytváĜením nových obrazových znakĤ na hlubším procítČní, pochopení a jasnČjším uspoĜádání tČchto nových poznatkĤ. Žádná z aktuálních témat nejsou ve škole "tabu" ani pro nejnižší vČkové kategorie žákĤ, pokud dodržíme zásadu pĜimČĜenosti jejich obsahu k jejich konkrétní zkušenosti. Naopak, u nČkterých témat (napĜ. média, promČna a pohyb aj.), je možné poþítat s tím, že se v nich žáci cítí mnohem pĜirozenČji, a jsou jim srozumitelná bez obsáhlejšího zprostĜedkování, neboĢ se do této situace narodili a nemusí se vyrovnávat s traumatizující radikální zmČnou podmínek jako pĜedchozí generace.
3. Obsah uþiva a) Hledisko procesu rozvíjení osobnosti žáka v jejích strukturálních vazbách I. Proces diferenciace vizuální citlivosti - senzuálnČ somatický obsah obrazového znaku Proces diferenciace vizuální citlivosti vede k rozšiĜování schopnosti vnímat a pojmenovávat vizuální kvality (barvy, povrchy, textury, tvary ...) a jejich kombinace a elementy, z nichž jsou složeny - je jedním z pĜedpokladĤ poznání a komunikace prostĜednictvím obrazových znakĤ. V každodenním vnímání se mimovČdomČ Ĝídíme standardy, které Ĝeþ a obrazový jazyk vytvoĜily pro roztĜídČní prostoru a pĜedmČtĤ, pro objemy, tvary a barvy. Toto zautomatizování našeho vnímání, které nám vnuká mylnou pĜedstavu o samovolnosti a danosti pĜedpokladĤ zrakového vnímání. RozšíĜení vnímavosti pro nové jevy, nové procesy a pro jejich obsahy je možné právČ prostĜednictvím diferenciace obrazových znakĤ a jejich novým zobsažnČním. Rozvíjení zrakové citlivosti však neprobíhá pouze na základČ obrazových a slovních znakĤ, ale s intenzívním zapojením zkušeností ostatních vlastních smyslĤ, která vývojovČ pĜedchází zrakové zkušenosti. 448
Uþební osnovy VV, alternativa B
MimoĜádný dĤraz je proto kladen na rozvíjení citlivosti hmatového, sluchového a kinestetického vnímání ve vztahu k vnímání vizuálnímu. VČdomé využívání senzuálnČ somatických dispozic je tĜeba chápat jako samostatný obsah, který je tĜeba citlivČ motivovat a zaþleĖovat do výuky. I. stupeĖ Porovnávání vjemĤ ostatních smyslĤ s vjemy zraku. Vyhledávání a vyjadĜování vzájemných vztahĤ mezi tČmito vjemy. VytváĜení obrazových znakĤ na základČ jiných než zrakových vjemĤ. PĜevádČní získaných zkušeností do plošných, objemových i dynamických vyjádĜení. Prohlubování citlivosti pro rozlišování barevných tónĤ a dalších svČtelných kvalit (svČtlosti, sytosti) na základČ porovnávání jejich vztahĤ a hledání souvztažností jejich vlastností. Budování škál podle jejich rĤzných vlastností. VytváĜení obrazových znakĤ pro vyjádĜení orientace a pohybového uplatnČní vlastního tČla v prostoru. Hledání obrazových znakĤ pro vyjádĜení pohybu þi promČny. II. stupeĖ Porovnávání vjemĤ ostatních smyslĤ s vjemy zraku. Analýza pĜevoditelnosti a nezastupitelnosti tČchto vjemĤ. VytváĜení obrazových znakĤ na základČ jiných než zrakových vjemĤ. PĜevádČní získaných zkušeností do plošných i objemových i dynamických vyjádĜení. RozšiĜování pojmenování a rozšiĜování škál obrazových znakĤ k uplatnČní tvarĤ a objemĤ v rĤzných specifických oblastech lidské praxe. VytváĜení systémĤ pro rozlišování barevných tónĤ a dalších svČtelných kvalit (svČtlosti, sytosti) na základČ jejich porovnávání a hledání souvztažností jejich vlastností. Komplexní uplatĖování obrazových znakĤ pro vyjádĜení orientace a pohybového uplatnČní vlastního tČla v prostoru. Hledání obrazových znakĤ pro vyjádĜení pohybu þi promČny kvalit. Získávání schopnosti vyjádĜení promČny kvalit jako transformace jednotlivých prvkĤ. Budování typologie možností promČn kvalit. II. Proces odhalování subjektivity - osobnostní, psychický obsah obrazového znaku Proces odhalování subjektivity vychází z poznání, že znaky nejsou definitivní ve svém významu a že jsou vždy interpretovány s osobnostním obsahem. Obrazový znak v tomto pojetí má pro subjekt smysl právČ tehdy, když rezonuje s jeho vlastními zkušenostmi. Je proto vždy tĜeba respektovat, že jakékoli obrazové vyjádĜení mĤže subjekt vnímat jako dobré, krásné a pravdivé, i když je tato pĜedstava odlišná od obecného mínČní. ObecnČ pĜijímané pojetí krásy, dobra a pravdy umČleckého díla vyrĤstá z jisté spoleþenské shody, jejíž autoritu nelze subjektu vnucovat zvnČjšku, ale je tĜeba umožnit mu, aby se na jejím ustavování podílel. V tomto procesu má mít každý prostor pro svobodné vyjádĜení, s uplatnČním vlastních zážitkĤ a zkušeností, aĢ ve své tvorbČ þi v interpretaci. Neexistuje tedy pĜedem dané správné þi špatné vyjádĜení, které by bylo nutné brát jako mČĜítko. Neznamená to však, že uþitel se zĜekne hodnocení, ale že bude schopen své již vytvoĜené hodnoty pokaždé znova podrobovat zkoumání, s respektováním všech originalit posuzovaného vyjádĜení, a že své soudy bude vyjadĜovat nikoli jako výrok autority, ale jako zkušenost "druhého". I. stupeĖ PĜevádČní pocitĤ tČla na obrazové znaky. VytváĜení obrazových znakĤ na základČ vlastních emocí, pocitĤ a nálad. VytváĜení obrazových znakĤ na základČ fantazie, kombinací pĜedstav a znalostí. 449
Uþební osnovy VV, alternativa B
Uþební osnovy VV, alternativa B
Neslovní interpretace obrazových znakĤ (prostĜednictvím pohybu, neslovních a mimovýtvarných umČleckých prostĜedkĤ, dalších obrazových znakĤ). Rozvíjení schopností prožívat obsahy obrazových znakĤ jako osobní a interpretovat je z pozice vlastních zkušeností, k nimž se vztahují.
VytváĜení racionálního pĜehledu interpretaþních kontextĤ jak historických, tak souþasných, založených na pluralitČ pĜístupĤ. Prohlubování poznávání souvislostí mezi životními podmínkami kulturních formací a promČnou kvalit jejich obrazových systémĤ (zpĤsob vyjádĜení postavení þlovČka, prostorových pomČrĤ, symbolizace dĤležitých životních jevĤ). Analýza obrazových systémĤ za úþelem odhalování originálního zpĤsobu interpretace. Prohlubování schopnosti praktického zapojování vlastních dČl i dČl ostatních do komunikaþního procesu v samostatnČ zvoleném kontextu. Analyzování tohoto procesu za úþelem hledání dalších alternativních kontextĤ s vysvČtlením jejich obsahu. Aktivní využívání nových informaþních a komunikaþních obrazových prostĜedkĤ (zejména fotografie, videa a poþítaþové úpravy obrazĤ) v tomto procesu. Rozvíjení schopnosti samostatnČ volit kontext interpretace jednotlivých dČl þi jednotlivých expozic a uplatĖovat jej v komunikaci.
II. stupeĖ PĜevádČní pocitĤ tČla na obrazové znaky s hledáním vzájemných souvislostí a vytváĜením škál a "map", postihujících výsledky tČchto hledání. VytváĜení obrazových znakĤ na základČ vlastních emocí, pocitĤ a nálad. Hledání a interpretace vzájemných souvislostí tČchto vyjádĜení. VytváĜení obrazových znakĤ na základČ fantazie, kombinací pĜedstav a znalostí. Rozvíjení schopnosti rozlišovat, z jaké vrstvy pĜedstavivosti znaky pocházejí a jakým zpĤsobem ovlivĖují životní praxi. Ovládnutí širší palety prostĜedkĤ neslovní interpretace obrazových znakĤ (prostĜednictvím pohybu, neslovních a mimovýtvarných umČleckých prostĜedkĤ, dalších obrazových znakĤ, nových médií). Rozvíjení schopnosti jejich samostatné volby podle pĜedpokládaného úþinku. Rozvíjení schopností prožívat obsahy obrazových znakĤ jako osobní a interpretovat je z pozice vlastních zkušeností, k nimž se vztahují. VČdomá reflexe síly estetických prožitkĤ, jež pĜinášejí a schopnost tvorby hypotéz jejich pĜíþin. III. Proces rozšiĜování komunikace - sociální obsah obrazového znaku Proces rozšiĜování komunikace uþí žáky aktivnímu podílu na vyhledávání hodnot obrazového znaku. Na základČ poznání, že hodnoty obrazového znaku se tvoĜí v komunikaci, klade mimoĜádný dĤraz právČ na jeho interpretaci. Žák se uþí, že proces tvorby obrazového znaku je neucelený bez jeho vlastní aktivní interpretace vytvoĜeného díla, bez spoleþných vzájemných porovnání osobních zkušeností a zážitkĤ a vysvČtlení stanovisek k dílĤm ostatních. Uþí se podílet na realizaci výstav, dČl ve veĜejném prostoru pro komunikaci se spolužáky, rodiþi i veĜejností. Uþí se tvoĜivému hledání dalších, i nevšedních, pĜíležitostí k jejich prezentaci a možností interpretace vytvoĜených dČl. PostupnČ se uþí chápat kontext, v nČmž se jeho dílo nabízí ke zveĜejnČní. PrávČ tak interpretace již hotových dČl (zejména dČl považovaných za uznaná þi klasická) je pĜíležitostí k obohacování komunikace o vlastní zkušenosti a zážitky a jejich porovnávání s dalšími interpretacemi. I. stupeĖ Poznávání co nejvČtší plurality interpretací konkrétního obrazového znaku a uvČdomČní si závislostí této interpretace na kontextu (rozdílnost kontextu interpretace v historickém posunu, rĤzné kontexty v souþasnosti). Seznamování se s dĤsledky, jaké pĜinášejí konkrétní rozdílné interpretace. Postupné odhalování a pĜijímání co nejširší škály kontextĤ k interpretaci. PorozumČní, na jakých kontextech interpretace stojí vlastní pĜesvČdþení žáka, jakými kontexty mĤže být rozvinuto a jakými se cítí oprávnČnČ þi neoprávnČnČ ohroženo. Získávání schopnosti vzájemné tolerantní diskuse o konkrétních interpretacích a interpretaþních kontextech, zejména v uplatnČní nových informaþních a komunikaþních obrazových prostĜedkĤ (fotografie, video, film, televize). PostupnČ rozvíjení schopnosti praktického zapojování vlastních dČl i dČl ostatních do komunikaþního procesu v navrženém kontextu. II. stupeĖ Rozvinutí schopnosti samostatného odhalování interpretaþního kontextu vlastního i pĜejatého obrazového znakového vyjádĜení tak, aby byl srozumitelný pro ostatní. Jejich porovnávání s dalšími nabízenými kontexty a hodnocení jejich úþinnosti. 450
b) Hledisko obrazových znakových prostĜedkĤ Cílem je nauþit žáka aktivnČ vyhledávat a vytváĜet prostĜedky k vyjádĜení svých zážitkĤ a zkušeností. Hlavním kritériem volby a užití konkrétních prostĜedkĤ je, zda se tím žákovi podaĜí vyjádĜit a vyvolat svou pĜedstavu. Žák se uþí posuzovat tyto prostĜedky z hlediska jejich fungování v komunikaci jak z hlediska originality jejich užití tak z hlediska jejich pĜedpokládaného úþinku. Je dĤležité, aby si pro svou tvorbu mohl prostĜedky na základČ takto získaných zkušeností svobodnČ volit. Dadaismus a v jeho prohloubení akþní a objektové umČní 60 let, stejnČ jako medializace obrazových prostĜedkĤ a v dobČ nejnovČjší, vytvoĜily pro výtvarnou tvorbu prostĜedky radikálnČ nové, které zrušily jednoznaþnou technologickou determinaci výtvarného díla. Obrazovým znakem od té doby mĤže být jakýkoli objekt z každodenního života, jsme - li na nČm schopni ukázat jinou než každodenní zkušenost. Znakem je i samo lidské tČlo, stejnČ jako nazíraná akce v þase a prostoru. Mediální prostĜedky, které máme k dispozici v souþasné dobČ (fotoaparát, video, poþítaþová tvorba a úprava obrazĤ, animace pohybu, interaktivní grafika), nejsou již chápány jako objektivizaþní nástroj zachycení reality (dĜívČjší film - okno do svČta, zpravodajství, pĜímý pĜenos), ale variabilitou vyjádĜení obsahu téhož tématu umožĖující porovnávání rĤzných interpretací. Z široké nabídky alternativ vyvstává nebezpeþí chaosu a svévole. Pokud však jsou promýšleny dĤvody jejich vzniku a jejich vztahĤ, je naopak možné dosáhnout nových kvalit vnímání, pĜedstavivosti myšlení, vedoucích k modelu dynamické, neustále promČnlivé, strukturované reality a otevĜených možností pro zaþlenČní subjektu. Existence nových mediálních prostĜedkĤ také posunuje do nových rolí dosud užívané prostĜedky výtvarného umČní. S respektováním takto nabytých nových úþinkĤ klasických prostĜedkĤ je tĜeba je i nabízet k užití, s posilováním žákova uvČdomČní, na jakých obecných principech je existence obrazového znaku založena. I. Manipulace s objekty NejpĜístupnČjší je pro žáka manipulace s objekty a zmČna jejich vzájemného postavení, doprovázená hledáním jejich nové významové hodnoty pomocí nového pojmenování a nového postoje vĤþi nim. Tato cviþení zaĜazuje pro jejich symbolickou obsažnost rovnocennČ s malbou a kresbou. Dalším stupnČm je pak dČlení pĜedmČtĤ a skládání jejich prvkĤ do objektĤ s novým obsahem. Princip montáže, koláže þi asambláže se uplatĖuje nejen v obrazové ploše, ale i pĜepracováním pĜedmČtĤ, jejich rozebíráním a novým skládáním. Obsahem manipulace s objekty je uvČdomČlé zpochybnČní zavedené jednoznaþnosti jejich interpretace a udržování otevĜenosti k jejich alternativním významĤm.
451
Uþební osnovy VV, alternativa B
I. stupeĖ Vyhledávání symbolických objektĤ k daným obsahĤm. PĜejmenovávání objektĤ, tvorba jejich dalších symbolických obsahĤ na základČ asociativity celkĤ a þástí, na základČ rozdílu jejich situaþního umístČní apod. Rozložení objektu a jeho pĜestavba podle uþitelem navrženého þi samostatnČ zvoleného obsahu. Skládání symbolických sestav pĜedmČtĤ s vytváĜením jejich nového obsahu. II. stupeĖ Zkoumání dadaistického principu náhodných setkání a náhodných konfigurací pĜedmČtĤ þi jejich þástí. ObjasnČní principu surrealistického (poetistického) úþinku v tvorbČ nových metafor oproti zvykovému úþinku zavedených znakĤ. Budování složitČjších symbolických svČtĤ. UplatnČní koláže v tČchto symbolických cviþeních. II. Pohyb vlastního tČla a jeho umístČní v prostoru PĜirozená dČtská touha po pohybu je socializována jejím využitím ve hrách, v tanci, v zobrazování dynamických dČjĤ, v urþování a ovládání prostoru. Tyto vyjadĜovací prostĜedky umožĖují žákĤm vČdomČ zacházet se svým tČlem tak, aby jimi mohli vyjadĜovat své obrazové pĜedstavy, dokázali do pohybu a výrazu svého tČla vČdomČ pĜenést vnitĜní pocity dechu, tepu, teploty, napČtí i uvolnČnosti. VyjádĜení svého postoje k vnČjšímu svČtu þi ostatním lidem svým tČlesným výrazem umožĖuje žákovi získávat zkušenost ze sociálního ovČĜování svého chování a efektivnČ tak zdokonalovat sebenazírání. V tČchto þinnostech se výtvarná výchova v mnoha ohledech propojuje s dramatickou výchovou, úþinek tČchto prostĜedkĤ nemusí konþit u vizuálního vyjádĜení. I. stupeĖ Užití pohybĤ a postojĤ tČla k symbolizaci jednoduchých dynamických pĜírodních dČjĤ. Užití pohybĤ a postojĤ tČla k symbolizaci tČlesných stavĤ. Užití pohybĤ a postojĤ tČla k symbolizaci sociální role a sociálního postavení. Koordinace pohybĤ a postojĤ vlastního tČla s pohyby a postoji ostatních. II. stupeĖ Užití pohybĤ a postojĤ tČla k symbolizaci psychických stavĤ. Užití pohybĤ a postojĤ tČla k mimoslovní komunikaci. Koordinace pohybĤ a postojĤ vlastního tČla s pohyby a postoji ostatních za úþelem vyjádĜení složitČjších dynamických pĜírodních dČjĤ, sociálnČ strukturovaných dČjĤ, k modelování procesĤ. III. Akþní tvar malby a kresby, akþní jednání Úþinnost tČchto prostĜedkĤ je založena na pĜirozené touze žáka vložit do svého obrazového vyjádĜení dynamiku pohybu. Dovednost stále pĜesnČjšího obrazového vyjádĜení se vytváĜí postupným ovládáním a zjemĖováním této dynamiky. U malby spoþívá akþní tvar v preferenci vztahĤ barevných ploch pĜed pĜesnou kresbou. Mnoho racionálnČ založených uþitelĤ pomíjí emotivní význam takto pojaté malby, který je dítČti v ranČjším vČku bližší než vyjádĜení pĜesného tvaru. Proto se snaží dČti pĜimČt k ráznému opuštČní této tvarové "nejasnosti" a k pĜechodu k pĜesným obrysĤm, které však celý výtvarný projev racionalizují na úkor emocionálního prožitku. ýas od þasu dáme dČtem možnost barevnČ vyjádĜit svoje emoce bez dalšího omezení. PĜi tČchto þinnostech lze tuto tvorbu organicky propojit s hudbou a jejími výrazovými prostĜedky. Akþní jednání mĤžeme uplatĖovat vĤþi rĤzným amorfním materiálĤm (voda, písek, hlína, textilie) i pĜedmČtĤm (míþe, plastové objekty, šĖĤry apod.). 452
Uþební osnovy VV, alternativa B
I. stupeĖ Akþní vyjádĜení jako záznam mimodČþných pohybĤ. Akþní vyjádĜení jako výsledek dynamických pohybĤ s promýšlenými pravidly. Akþní dynamické jednání s amorfními materiály. Akþní dynamické jednání s objekty. II. stupeĖ Akþní vyjádĜení jako mimodČþné budování þi vymezování tvarového þi barevného prostoru. Akþní vyjádĜení jako výsledek koordinace tČlesných rytmĤ (dechu, tepu) a pocitĤ (pocit tlaku, tepla apod.). Akþní vyjádĜení jako komunikaþní prostor více subjektĤ. Akþní dynamické jednání v koordinaci se zvuky a hudbou. IV. Stavba obrazového znaku jako struktury vztahĤ, výsledek v procesu Žák se uþí ovládat a vytváĜet nový tvar postupným ozĜejmováním struktury prvkĤ v jejich vztazích. Tím se zbavuje determinace k pĜijetí "jednoznaþných" vlastností vzhledu a podstaty tvaru. Porovnáváním kvalit prvkĤ a jejich vztahĤ nabývá zkušeností s jejich variabilitou a získává schopnosti tvoĜivé volby jejich obmČn. Porovnávání kvalit prvkĤ se samozĜejmČ nevyþerpává jen hraniþními kontrasty (þerná bílá, oblé - hranaté), ale svoji úþinnost prokazuje pĜi vzájemném porovnání více kvalit, ve vytváĜení jejich škál. Množství vztahĤ, jež má žák vyjádĜit v jedné práci, stupĖujeme obezĜetnČ v závislosti na jeho celkové zralosti. I. stupeĖ Odhalování (volba) relaþních vztahĤ podobnosti a rozdílu v širší škále kvalit (barev, tvarĤ, tvarových modulĤ, povrchĤ, apod.). Testování této škály vytvoĜenými relaþními vztahy (tmavší než, svČtlejší než). Tvorba obrazĤ þi objektĤ na základČ takto vymezených jednoduchých vztahĤ. Tvorba jednoduchých (nČkolikaþlenných) škál vizuálních vlastností na základČ pĜedtím vytvoĜených relaþních vztahĤ. UplatnČní tČchto vymezených škál v tvorbČ obrazĤ nebo objektĤ. Odhalování (vyhledávání) elementárních vztahových pomČrĤ (barevných, tvarových apod.) ve svČtČ, obklopujícím žáka. II. stupeĖ VytváĜení složitČjších (víceþlenných škál) na základČ kombinace jejich vzájemných relaþních vztahĤ. VytváĜení tvarových modulĤ jako základních tvarĤ k výstavbČ celku. Urþování relaþních vztahĤ kvalit tČchto modulĤ. Volba dominant a subdominant ve škálách jako základ k þlenČní obrazového díla. V. ýlenČní zdánlivČ neporušitelného, celistvého tvaru, jeho strukturální výstavba PodobnČ jako k výstavbČ nového tvaru se žák urþí pĜistupovat i k vnímání tvaru již daného, hotového. Uþí se pĜekonávat mimovČdomý, automatizovaný proces vizuálního vnímání a rozpoznávání jeho uvČdomČlým rozþleĖováním na dílþí vjemy a poznatky, z nichž je složen. Žák poznává, že svČt, zdánlivČ složený z pevných celkĤ, je sestaven z minulých osobních zkušeností a jejich zažitých interpretací. Tyto interpretace je nutno rozkódovat, tzn. hledat zdĤvodnČní, jakým zpĤsobem a kdy zaþaly být pĜijímány jako samozĜejmé. Je tĜeba k nim nabídnout alternativy a jejich variace, které nepotvrzují zavedené postoje, ale umožĖují reagovat na nové podnČty a nové obrazové konfigurace, jejichž usouvztažnČní umožĖuje diferencované vnímání svČta. 453
Uþební osnovy VV, alternativa B
Uþební osnovy VV, alternativa B
I. stupeĖ Práce z pĜedstavy (malba, kresba, objektové modelování). Porovnání tČchto prací s pracemi, vzniklými na stejné téma na modulárních principech (barvy, tvarových modulĤ, obsahových modulĤ).
Zde vede cesta od chápání vztahĤ mezi stavem dĜíve a pozdČji až k obrazové animaci, kde jsme s pomocí animaþních poþítaþových programĤ schopni zachytit a pĜedvést nejen promČnu postavení v prostoru, þi cyklické opakování pohybu, ale nakonec i vývoj, transformaci od jednoho objektu k jinému, vzájemný vliv jednotlivých objektĤ a vznik nových kvalit jejich promČnou. Od filmového zachycení skuteþnosti se animace liší tím, že pĜi ní usilujeme o kontrolu vztahĤ všech prvkĤ, které jsou v každé její sekvenci zachyceny. OvČĜování tČchto prostĜedkĤ je na poþátku svých možností a jde ruku v ruce se schopností ovládání pĜíslušných programĤ, tvoĜivým zkoumáním jejich hranic a snahami o jejich pĜekonání. I v pĜípadČ, že dosud ve škole nemáme k dispozici odpovídající technické zázemí, neznamená to, že tČmto promČnám je možné se vyhýbat. Vizuální svČt, v nČmž naši žáci žijí mimo školu, jim toto nové procesuální vnímání dennČ pĜedkládá a škole je povinna nauþit žáka jeho reflexi.
II. stupeĖ Práce z pĜedstavy a práce na základČ modulárních sestav (volba pouze jistých barev, tvarových modulĤ, apod.). Porovnávání neopakovatelnosti a jedineþnosti vytvoĜených tvarĤ a konstrukþní nápaditosti modulárních sestav. UplatnČní modulĤ a jejich systematizace pĜi tvorbČ v grafickém editoru. VI. ProstĜedky k práci s mnohonásobnými, komplexními vztahy ve znakovém vyjádĜení VytvoĜení kresby þi malby renesanþního vyjadĜovacího stylu, se zachycením objemových a prostorových kvalit, s vyjádĜením valérĤ a sladČním barevných hodnot je nároþným výsledkem mnohonásobného usouvztažĖování, v k nČmuž nelze dospČt bez projití procesu všech tČchto vzájemných porovnávání. Zachycení všech potĜebných porovnání souvztažností v jednom díle vyjadĜuje specializaci založenou na soustĜedČném opakovaném cviþení - v základní škole není výuka samostatné tvorby tohoto komplexního vyjádĜení (které þasto pro tuto komplexitu považuje za "vČrný obraz" skuteþnosti) cílem výtvarné výchovy. Žák se však pĜesto mĤže uþit s tČmito mnohonásobnými vztahy pracovat, aniž by je byl nucen všechny osobnČ vytváĜet. Úprava obrazu na grafických editorech poþítaþĤ, se vstupním získáváním obrazĤ fotografií, videem a skenerem, umožĖuje mČnit takto získané obrazy v témČĜ již neohraniþitelném množství parametrĤ: barevností poþínaje, pĜes texturu, vzájemné vztahy proporcí v jinak nedČlitelném celku, apod. pro každý element celkového zobrazení. TvoĜivé využívání tČchto možností boĜí dosud zavedené hranice a vztahuje žáka k aktivitČ v oblastech, které pĜedchozí generace považovaly za nedostupné bez speciálního školení. Pro výtvarnou výchovu se zde otevírají nové svČty dosud velmi málo prozkoumaných možností tvoĜivosti. I bez technických prostĜedkĤ grafického editoru je možno pracovat na tČchto variacích klasickými prostĜedky koláže, manipulace s objekty apod. I. stupeĖ Slovní popis a obrazový pĜepis složitých obrazových vyjádĜení (scény renesanþního typu s mnoha postavami a dČji, kubistické obrazy, tvarovČ a barevnČ složité nefigurativní obrazy). Kolážové kombinace z þástí získaných rozdČlením takto složitých obrazových dČl. Jejich rekombinace s novým obsahem.
I. stupeĖ Tvorba þasovČ návazných sérií obrazĤ, objektĤ, komiksĤ a dalších vyjádĜení, která pomáhají budovat pĜedstavu žáka o þasových souslednostech. Dokumentace þasového prĤbČhu dČjĤ pomocí fotografie a videa. Základy animace dČjĤ na poþítaþi. II. stupeĖ Tvorba þasovČ návazných sérií obrazĤ, objektĤ, komiksĤ a dalších vyjádĜení, která pomáhají budovat pĜedstavu žáka o þasových souslednostech v rĤzných úrovních existence (fyzikální chemická, biologická, psychologická, sociální apod.) Dokumentace þasového prĤbČhu dČjĤ pomocí fotografie a videa. Základy stĜihové skladby videa (pĜi technické nevybavenosti videem - analýza, scénáĜe, obrazového scénáĜe). Animace procesĤ na poþítaþi. Systematizace animaþních možností (zvČtšování a zmenšování, pohyb pĜedmČtu, þasování délky dČjĤ, transformace s pomČrem kontinuity a diskontinuity tvaru. VytváĜení alternativ tČchto procesĤ jako podklad k interaktivnímu zobrazování.
c) Hledisko tématických celkĤ
Zaþínáme - li považovat za pĜirozené používání poþítaþe v každém pĜedmČtu, tedy i ve výtvarné výchovČ, nemá jejich užití zde sloužit k opakování postup, které jsme schopni stejnČ provádČt i bez poþítaþĤ (kresba, malba), ale právČ k vytváĜení možností, které bez nich zastoupit nelze: k ovČĜování variant rĤzných Ĝešení ze stejného východiska, ke kombinaci již hotových komplexních vstupních prvkĤ (viz bod VI.), jako jsou digitalizované fotografie þi naskenované obrazy, zejména však k vizuálnímu zachycení promČny kvalit, k vyjádĜení procesuálnosti reality.
Navrhnout tématické celky, které by platily obecnČ pro všechny školy, uþitelská pojetí a pro všechny žáky je dnes nemožné. Doufáme optimisticky, že jejich rozsah nelze ani vyþerpat. Každý uþitel je kompetentní urþit si soubor témat a námČtĤ sám podle svého pojetí pĜedmČtu a cílĤ, které urþil žákĤm dosáhnout. Specifika obrazových znakĤ zasahuje škálu od eiditického, mimetického (smyslovČ vČrného) zachycení po symbolické vyjádĜení (v nČmž obsahový vztah pĜenášíme na tvar, která s ním nemá pĜímou vizuální souvislost). Je tĜeba mít na mysli, že vČrné (eiditické) zpodobení nemĤže existoval z principu: mezi samou realitou a jejím oznaþením je nepĜekroþitelný most reálného - existujícího nezávisle na subjektu pozorovatele - a znakového, odvozujícího svoji pĤsobnost od rĤzného typu abstrakce, která má sociální povahu. Iluze podobnosti vzniká na základČ paralelnosti omezené škály kvalit, jaké jsme schopni rozlišit u znakového prostĜedku a stejnČ uplatnit pĜi vnímání reality. Vždy jsme však nakonec schopni rozlišit rozdíly v interakci se znakem a v interakci s realitou! Proto neménČ než na volbČ témat (námČtĤ) záleží na volbČ kvalit, jejichž prostĜednictvím chceme námČt interpretovat. Ve výtvarné tvorbČ je pravým obsahem þasto nikoli sám námČt, ale ony strukturální kvality zobrazení, umožĖující þlenitou interakci s realitou. PĜíkladem témat v rovinČ smyslového vnímání jsou všechny výtvarné aktivity, které se zamČĜují na hledání smyslovČ rozpoznatelných rozdílĤ, napĜ. ve valéru, barvČ, textuĜe, povrchu, v jednoduchém i složitém tvaru apod. Základním pĜedpokladem této tematizace je vČdomí její závislosti na škále vyjadĜovacích prostĜedkĤ. NemĤže tedy nikdy zachytit napĜ. stíny na modelu "tak, jak vypadají", ale vyhledáváme rozvrstvení stínĤ, které odpovídá poþtu valérĤ, které jsme
454
455
II. stupeĖ Rekombinace složitých obrazových vyjádĜení s pomocí grafického editoru. Reinterpretace obsahu po zjednodušení díla odstranČním ménČ podstatných þástí a uspoĜádáním podstatnČjších do celku novČ vytváĜeného díla. Kombinace vztahovČ složitČjších dČl z jednotlivých, izolovanČ získaných elementĤ. Využití základních principĤ renesanþního prostorového vyjadĜování (lineární perspektiva, lineární proporþnost, vzdušná perspektiva, pĜekrývání, zvýšené rozlišení detailĤ v popĜedí apod.) ve vlastním obrazovém vyjádĜení. VII. ProstĜedky pro vyjádĜení jevĤ jako procesĤ
Uþební osnovy VV, alternativa B
schopni vytvoĜit (napĜ. rĤznou silou tlaku na uhel). Pokud se nám zdá, že jsme schopni rozeznat pČt stupĖĤ tmavosti takového stínu, zatímco se nám nedaĜí v našich tazích uhlem rozlišit více než þtyĜi, je tĜeba vymyslet, vytvoĜit znak pro odstín pátý, napĜ. tím, že na všechna místa nejemnČjšího odstínu si vypomĤžeme ještČ svČtlejší temperou nebo nalepováním zatónovaného papíru. Jak již bylo Ĝeþeno v kapitole o výtvarných prostĜedcích, volíme je zásadnČ na základČ vzájemného porovnávání. I takováto zdánlivČ jednoduchá etuda je ve smyslu výtvarné tvorby obsahem. Oblast symbolických vyjádĜení konfrontuje žáka s ustálenými významy nČkterých vizuálních tvarĤ. Jejich pĜedkládání žákovi by nemČlo být spjato s jejich nadosobní determinací, ale s objasnČním, za jakých kulturních okolností a podmínek symbol vznikl, za jakých podmínek se upevĖovala þi transformovala jeho platnost a jaké podmínky jsou nutné k jeho dalšímu trvání. Výsledek zpracování témat je závislý na zkušenostech, které se rozvíjejí s vČkem dítČte. Je proto možné nastolit stejné nebo obdobné téma po nČkolika letech znova, pokud dokážeme nenutit dítČ k nČjakému cílovému tvaru, ale tát mu možnost vyjádĜit, nakolik se jeho vzhled do tématu rozrostl, zjemnČl þi naopak nabyl pĜesvČdþivé ráznosti. Neklademe - li v tČchto osnovách za cíl speciální estetickou formu þi kánon výtvarného vyjádĜení, je kritériem postupu v tvorbČ možnost porovnat své výtvory od poþátkĤ v celém prĤbČhu, nejen však v koneþných realizacích, ale i v návrzích, plánech, doprovodných komentáĜích a v dokumentaci ohlasĤ pĜi spoleþné reflexi þi výstavách. Je tedy jedním z metodických nástrojĤ výtvarné výchovy žákovo osobní vývojové portfolio. Portfoliem rozumíme soubor výše vyjmenovaných dokumentĤ o poþáteþním rozvažování a prĤbČhu tvorby, o podnČtech, které žáka stimulovaly a motivovaly (i nevýtvarné povahy), spíše než je soubor vybraných finálních prací; dokonce napĜ. mĤže obsahovat i práce spolužákĤ, pokud je chce vztáhnout k vlastní práci a pokud se dohodne s jejich tvĤrci. Vývojové portfolio nabízí spoleþný komunikaþní prostor nejen pro uþitele a žáka, ale i pro celou skupinu þi tĜídu. Spoleþné návraty a analýzy jednotlivých etap mohou žákĤm i uþiteli pomoci nahlédnout cestu svého smČĜování i vývoj vlastních možností, mnohoþetnost rĤzných Ĝešení a pluralitu názorĤ, dokonce odhalovat i rozdílný pĜístup k hodnotám nejen u jednotlivých osobností, ale i v rĤzných skupinách a tĜídách. Takováto práce s portfoliem je i významným nástrojem sebehodnocení, neboĢ vytváĜí bohatou škálu hodnotících pĜístupĤ a umožĖuje pĜedstavit žáka jako celistvou osobnost i ostatním (spolužákĤm uþitelĤm, rodiþĤm).
456
Uþební osnovy VV, alternativa C
UýEBNÍ OSNOVY VÝTVARNÉ VÝCHOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA C Evžen Linaj þj. 18 266/2001 - 22
1. Východiska, charakteristika, smČĜování Východiskem pĜedkládaného návrhu osnov je hlubinnČ psychologicky zdĤvodnČný pĜedpoklad existence niterných témat, jež jsou spoleþná jak výtvarným projevĤm dČtí, tak i tvorbČ umČlcĤ, a jichž je možno výtvarnČ pedagogicky využít ve smyslu niternČ (primárnČ) motivovaného rozvojového programu, který je nabízen samotným dítČtem. V pozadí tČchto témat pĤsobí nevČdomé nebo jen nejasnČ uvČdomované síly, procesy a obsahy, jež pramení z kolektivnČ zdČdČných (archetypových), individuálnČ vývojových a konstituþních zdrojĤ, z charakteru individuální zkušenosti a z dynamiky sociálního života dítČte, které usilují o svoji vČdomou existenci prostĜednictvím sebevýrazu a uspoĜádané formy (tvaru). Tato tendence se projevuje jako percepþní zájmy, které jsou charakterizovány hlubokým spontánním zaujetím dítČte urþitými materiály, objekty, jejich smyslovými vlastnostmi, s nimiž se identifikuje, ale i jeho fascinací pozorováním urþitých objektĤ, þinností, a situací, do nichž promítá své (aĢ již vČdomé nebo nevČdomé) potĜeby a pĜání. V jiné formČ se objevuje jako snaha o vyjádĜení osobních aspektĤ nČjakého námČtu, situace nebo osobních témat, jež jsou provázena silným prožitkovým nábojem, a která mĤžeme považovat za témata niternČ (primárnČ) motivovaná. Této tendenci by mČla být v rámci výtvarné výchovy dána možnost projevit se, aĢ již rozvíjením citlivosti dítČte k "Ĝeþi" rĤznorodých smyslových a významových fenoménĤ svČta prostĜednictvím þinností spojených s vyhledáváním a osobitým výbČrem objektĤ, smyslových podnČtĤ a prožitkĤ, nebo pokusy o výtvarné uchopení vyjádĜením niterných obsahĤ pomocí subjektivnČ co "nejsilnČjší", nejpĤsobivČjší a autentické výtvarné formy. Poskytnutí této možnosti, jež mĤže být specifickým zpĤsobem uþitelem ovlivĖována, znamená pĜímou cestu k výtvarnČ estetické kultivaci dítČte a jeho zakotvení v hodnotách naší kultury.+) Osnovy pro individuální práci s žákem doplĖují ustálené pojetí výtvarné výchovy, které je založeno pĜevážnČ na pĜedem detailnČ promyšlené a naplánované soustavČ heteronomních úkolĤ zadávaných uþitelem, o niternou dimenzi akcentující a rozvíjející autonomní tendence a témata, jejichž nositelem je samo dítČ nebo nevČdomá dynamika jeho sociálního života. Výtvarnou výchovu chápou jako pĜedmČt kvalitativního charakteru, který je orientován k udržení a rozvoji dČtské schopnosti plného prožitku života, v nČmž jsou posilovány opomíjené složky dČtské psychiky a chránČna její celistvost. Snaží se obohatit výchovnČ vzdČlávací program o dimenzi, která mĤže vytvoĜit v rámci školy prostor pro skuteþný život dČtí, v nČmž je místo jak pro uþení, tak i prožívání, prostor, v nČmž mohou vyznít a "zazáĜit" i ty vlastnosti dČtské osobnosti, které nejsou bezprostĜednČ vázány na utilitární hodnoty a výkon. Výtvarná výchova realizovaná podle tČchto osnov mĤže poskytnout dČtem prospČchovČ prĤmČrným nebo neúspČšným, s nízkým sebehodnocením nebo záporným vztahem ke škole korektivní zkušenost, jež mĤže vyvolat pĜíznivé zmČny v jejich emocionálním životČ, v sebepojetí a v jejich motivaci k uþení i v jiných školních pĜedmČtech. DČtem s mimoĜádným zájmem o výtvarné aktivity zase poskytuje vČtší možnosti jejich autonomního výtvarného seberozvoje. Tím dostává uþitel do rukou další nástroj pro diferencovanou výuku, pro individuální práci s talentovanými dČtmi a pro pomoc pĜi Ĝešení výchovných problémĤ, s nimiž se bČžnČ setkává. Osnovy smČĜují k prohlubování vnímavosti dítČte k vlastnímu prožitkovému životu (autoreflexi), ke svému okolí a orientaci v nČm prostĜednictvím výtvarných þinností, jejímž výsledkem by mČla být autentická výtvarná forma. Práce podle nich pĜedstavuje svojí vazbou na 457
Uþební osnovy VV, alternativa C
Uþební osnovy VV, alternativa C
model tvĤrþí umČlecké þinnosti pĜíklad tvoĜivé životní orientace, jež pĜedpokládá odvážnou a samostatnou volbu životních cílĤ vybíraných s citlivostí a odpovČdností s ohledem na vlastní citlivou sebereflexi a poznání svČta. Takováto orientace je nanejvýše žádoucí nejen k rozvoji "samostatné orientace ve vČcech umČleckých", nýbrž i k orientaci v promČnlivém postmoderním svČtČ, v nČmž neexistuje "jediná" a "správná" cesta. Uþiteli poskytují osnovy pro individuální práci s žákem vČtší tvĤrþí svobodu tím, že rozšiĜují možnost pĜizpĤsobit výuku jeho osobnostnímu založení a umožĖují mu, aby si vyzkoušel zpĤsoby výtvarnČ výchovné práce odlišného edukaþního modelu. V souladu s tímto modelem nepĜedstavují obvyklý systém podrobnČ rozþlánkovaného uþiva, nýbrž pouze charakteristiku jednotlivých okruhĤ þinností. Stávají se tak spíše cestou naznaþující smČr uþitelova výtvarnČ pedagogického uvažování, která ovšem vyžaduje jeho výrazný tvĤrþí vklad, odbornou kvalifikaci a profesionální zkušenost. Vedle toho pĜedpokládá práce podle osnov pro individuální práci s žákem osobnost uþitele, který dČti dlouhodobČ zná, jemuž dČti dĤvČĜují a k nČmuž si vytvoĜily hluboký citový vztah. Jako nejvhodnČjší cestu ke splnČní uvedených požadavkĤ odbornosti a dlouhodobosti výtvarnČ výchovné práce lze proto doporuþit odbornou výuku výtvarné výchovy již od 4. roþníku ZŠ. -----------------------------------------------------------------+) Prameny: Adams, J. L.: Conceptual Blockbusting: A Guide to Better Ideas. W. H. Freeman C. O. San Francisco 1974 Arnheim, R.: Art and Visual Perception. Psychology of the Creative Eye. Regents of University of California 1974 Arnheim, R.: Zamyšlení nad výtvarnou výchovou. Listy ýeské sekce INSEA 3/1997 Ehrenzweig, A.: The Hidden Order in Art. A Study in the Psychology of Artistic Imagination. Berkeley and Los Angeles, University of California Press 1971 Linaj, E.: ýas dialogu. In: Prostory þasĤ. Integrovaný text. Galerie PĤda, Olomouc 1995 Linaj, E.: Výtvarná výchova v postmoderní situaci (Kterak neztratit svČt a zachovat duši) Listy ýeské sekce INSEA þ. 1/1995 Lowenfeld, W., Brittain, L.: Creative and Mental Growth. New York, Macmillan 1964 Mahler, M.: Psychoanalýza a tvary lidské zkušenosti. PĜednáška na sympoziu INSEA v Ústí n. L. 1998 Matthews, J.: The 4 Dimenzional Language of Infancy: The Interpersonal Basis of Art Practise. In: Art and Design Education, vol. 16, No 3/1997 Starý, R.: Potíže s hlubinnou psychologií. Praha, Prostor 1990
nČkterých dalších platných osnov.++) V tomto pĜípadČ musí rozhodnout, které žáky do individuální práce zaĜadí.
2. PĜístupy k obsahu a organizaci výuky 2. 1 ZaþlenČní práce podle osnov pro individuální práci s žákem do výtvarnČ výchovného programu Toto zaþlenČní lze realizovat dvojím zpĤsobem: 1. Uþitel se podle svého uvážení rozhodne využívat osnov pro individuální práci s žákem jen z þásti, jako inspiraci a podnČt k prohloubení, doplnČní a rozšíĜení kterýchkoli platných (stávajících nebo alternativních) osnov. V tomto pĜípadČ využívá zejména tČch þinností uvedených v osnovách, které umožĖují realizaci v pĜedem plánovaných, frontálních nebo skupinových formách výuky, což by nemČlo vyluþovat tvoĜivou transformaci i nČkterých dalších podnČtĤ osnov. 2. Rozhodne se využít osnov pro individuální práci v rámci diferencované a individualizované výuky jednoho nebo skupiny žákĤ v celém rozsahu, zatímco u ostatních postupuje podle 458
2. 2 ZpĤsob vĜazení žákĤ do práce podle osnov pro individuální práci s žákem Aþkoli mají osnovy všeobecnČ vzdČlávací charakter a jsou tedy vhodné pro výtvarnou výchovu každého žáka základní školy, jeví se v souþasných podmínkách jako nejvhodnČjší pro dČti s mimoĜádným zájmem o výtvarnou þinnost, dČti ménČ úspČšné v dosavadním výtvarnČ výchovném programu, pĜípadnČ dČti, u nichž se projeví obtíže v oblasti sebehodnocení, emocionálního a sociálního pĜizpĤsobení. VĜazení takových dČtí do práce podle osnov pro individuální práci s žákem v žádném pĜípadČ nevyluþuje možnost dodateþného vĜazení dalších dČtí, které o tuto formu práce projeví zájem. Lze totiž pĜedpokládat, že hodnotová atmosféra upĜednostĖující osobní iniciativu a volbu, osobní téma pĜed tématem zadaným uþitelem, bude postupem þasu vytváĜet stále poþetnČjší skupinu žákĤ, kteĜí budou chtít ve výtvarné výchovČ pracovat pokud možno samostatnČ. Takto by mohla uþitelova práce pĜejít zcela pĜirozenČ do polohy vyuþování, které reaguje na individuální potĜeby dČtí a jejich výtvarné pĜedpoklady.
2. 3 PĜedpoklady realizace osnov pro individuální práci s žákem Realizace osnov pĜedpokládá výraznou zmČnu obvykle chápané role uþitele jako jediného rozhodujícího subjektu výchovy. Uþitel by mČl být schopen vystupovat vĤþi dČtem jako vnímavá a objímavá bytost schopná vytvoĜit mezi sebou a dČtmi bezpeþnou a emoþnČ uvolnČnou atmosféru, vnoĜit se do mezilidské interakce ve tĜídČ, dokázat se vcítit do motivĤ a potĜeb dČtí a citlivČ vnímat jejich spontánní projevy jako nevČdomou nabídku jejich seberozvoje. Té by se mČl následnČ chopit jako výchovné pĜíležitosti, stát se rádcem a konsultantem, který využívá své profesionální zkušenosti k tomu, aby pomohl dČtem nalézt nejvhodnČjší zpĤsob a výtvarný "jazyk" k jejich sebevyjádĜení. ZpĤsob práce s niternými tématy, který nemĤže být pĜedem podrobnČ naplánován, nýbrž pouze stimulován a navozen (samozĜejmČ ne vždy s jistým výsledkem), klade zvýšené nároky na uþitelovu trpČlivost (neboĢ individuální tempo dítČte se nemusí shodovat se školním rytmem), pohotovost, schopnost pružné reakce a improvizace. Hledání vhodného výtvarného vyjádĜení individuálních témat zase vyžaduje jeho dostateþné vizuální vzdČlání v oblasti výtvarných forem, které garantuje šíĜi možností, jež mĤže svým žákĤm nabídnout.
2. 4 ZajištČní práce s osnovami V pĜípadČ, že se uþitel rozhodne pracovat podle osnov pro individuální práci s nČkterými žáky v plném rozsahu, je povinen o svém zámČru informovat vedení školy a pĜedložit pĜedbČžný seznam žákĤ, jichž se toto rozhodnutí týká. (Je tĜeba poþítat s tím, že se tento seznam mĤže bČhem školního roku mČnit). Vzhledem k tomu, že práce podle tČchto osnov mĤže být materiálovČ nároþnČjší a þasovČ pĜesahovat i do mimoškolních aktivit a domácí pĜípravy, je vhodné, aby se uþitel pokusil o zajištČní podpory pro tento program i ze strany rodiþĤ žákĤ. BČhem práce na základČ osnov pro individuální práci s žákem, jejíž podmínkou je dĤvČrnČjší emoþní atmosféra a tČsnČjší emoþní vztah mezi uþitelem a dítČtem, se mĤže uþitel s ponČkud vČtší pravdČpodobností, než je bČžné, setkat s informacemi dĤvČrného rázu, které se týkají nejenom samotného dítČte, nýbrž i jeho nejbližších osob. Tato skuteþnost klade zvýšené nároky na uþitelĤv takt a etiku spojenou se zacházením s tČmito informacemi. -----------------------------------------------------------------++) Charakter osnov pro individuální práci s žákem sice nevyluþuje jejich využití jako výchozích osnov pro celou tĜídu. Vzhledem k mimoĜádné nároþnosti takovéto práce v realitČ souþasné školy lze v praxi spíše oþekávat, že se je uþitel rozhodne uplatnit pouze v individuálních pĜípadech nebo u omezené skupiny žákĤ. 459
Uþební osnovy VV, alternativa C
3. Obsah V souladu se smČĜováním takto pojaté výtvarné výchovy pĜedstavuje obsah tĜi typy vnitĜnČ vzájemnČ spjatých receptivních a tvoĜivých þinností, jejichž prostĜednictvím se projevuje tendence dČtí k sebevýrazu a artikulaci prožitkového svČta. Jedná se o þinnosti senzibilizující, þinnosti tematizované a þinnosti spojené s prezentací výsledkĤ výtvarné aktivity žáka.
3. 1 ýinnosti senzibilizující PĜedstavují výtvarné aktivity navozující jemnou percepþní citlivost k výtvarnému médiu, jeho "silám", možnostem, k identifikaci s ním a k prohloubení vČdomí jeho možností a limitĤ pĜi výtvarné konceptualizaci a vyjádĜení zážitkové zkušenosti. ZároveĖ by tyto þinnosti mČly rozvíjet citlivost k okolnímu svČtu jako zdroji našich prožitkĤ a pĜíjemci našich projekcí. Senzibilita ovšem znamená i citlivost k sobČ, k vlastním duševním stavĤm a tČlesným pocitĤm. Tyto þinnosti jsou rozdČleny do dvou skupin: a) ýinnosti spojené s rozšiĜováním a diferenciací smyslové a prožitkové zkušenosti Tyto þinnosti jsou zprostĜedkovány pĜevážnČ námČty zadávanými uþitelem a mohou být realizovány frontální nebo skupinovou formou výuky. KonkrétnČ se jedná o pĜevážnČ nezobrazující objevitelské, hrové, experimentální, sbČratelské aj. þinnosti pracující s tzv. pĜímým (desémantizovaným, nesymbolickým) vnímáním, a jemnČ rozlišenými smyslovými a pocitovými ekvivalenty (jež þasto pĜesahují hranice verbalizace) barev, jejich tonálních, svČtelných, sytostních, teplotních aj. nuancí, struktur, textu, faktur ploch a povrchĤ pĜedmČtĤ þi umČleckých dČl, prožívání vlastností materiálĤ (vizuálních, haptických, akustických, þichových i chuĢových), manipulací s materiály (ale i s vlastním tČlem), vlastních kreativních þinností. (NapĜ. v malbČ je dĤležité nejen to, co je vytváĜeno, nýbrž i sám proces malby.) Sem patĜí i prožívání vlastní tČlesnosti, þasu a prostoru. Tyto þinnosti napomáhají nejen k citlivému vnímání svČta pĜírody i vČcí a k "silnému" výtvarnému sebevyjádĜení, nýbrž i k rozlišování urþitých aspektĤ umČlecké formy (napĜ. textury umČleckého rukopisu, faktur povrchu plastik, materiálové kompozice objektĤ) a prĤniku do hlubinné struktury díla. Jsou spojeny s evokacemi synestézií, s vjemy subtilních pocitĤ klidu, pochybu, chvČní, vzrušení, tahĤ, tlakĤ, rytmu, symetrie, souladu þi disonance ap. ve spojení s výtvarnou formou a procesem jejího vzniku. b) ýinnosti spojené s odhalováním percepþních zájmĤ Jedná se o þinnosti provazující senzibilizující þinnosti s oblastí niterných témat, neboĢ dČti zde nepracují s jakýmikoli fenomény, nýbrž s tČmi, k nimž jsou pĜitahovány a jimiž jsou fascinovány (þi jinak iritovány), do nichž promítají své (þasto nevČdomé) úzkosti, potĜeby a pĜání. V tČchto þinnostech hraje dĤležitou úlohu vlastní výbČr dČtí a volba, uþinČná na základČ dosavadních zkušeností a zkoumání vlastních pocitových reakcí. Tato þinnost mĤže být dokumentována rĤznými formami, od prostého u kázání a sbírání po fixování, akumulaci, snímání povrchĤ, skenování, fotografování klasickým nebo digitálním fotoaparátem (je - li dostupný), prezentaci barev a barevných sestav vyhledaných na poþítaþi a jejich mutaci do rozliþných výtvarných technik, vytváĜení pozorovacích stanovišĢ s nasmČrovaným okénkem (hledáþkem), ale i klasické zobrazování kreseb, malbou a modelováním. Nedílnou souþástí senzibilizaþních þinností je prezentace tČchto dokumentĤ (reliktĤ) spojená s rozhovorem, v nČmž dítČ zdĤvodĖuje svoji volbu a produkuje Ĝadu (byĢ nesouvislých a rĤznorodých) asociací, pĜedstav a nápadĤ, za nimiž se mohou skrývat závažné obsahy jeho prožitkového života. Hlavní úlohou uþitele je zde nejenom navodit a stimulovat þinnost žákĤ, nejenom zajistit vhodné podmínky a možnosti k její realizaci, nýbrž též stimulovat slovní výpovČdi a asociativní produkci dČtí. (Podmínkou k úspČchu je však dĤvČrná a dĤvČryhodná, emoþnČ uvolnČná atmosféra, kterou by mČl být uþitel schopen dlouhodobČ vytvoĜit). 460
Uþební osnovy VV, alternativa C
Postupem þasu mohou dČti touto cestou dospČt k okamžiku, v nČmž se setká jejich niterné téma se svým médiem na vČdomé úrovni. K odhalení percepþního zájmu dČtí, zvláštČ na 1. stupni ZŠ, mĤže uþitel napomoci i jinou cestou: Pozorováním jejich spontánních projevĤ a analýzou jejich spontánních výtvarných produktĤ, v nichž se zraþí nejen vývojové a typové, nýbrž i individuální charakteristiky jejich duševního života. Z hlediska senzibilizujících þinností je dĤležité zjistit nikoli CO dítČ ve svých spontánních kresbách a malbách zobrazuje, nýbrž JAK je zobrazuje. Tímto rozborem lze nalézt ty charakteristiky svČta, do nichž promítá svoje potĜeby. Avšak i na 2. stupni ZŠ mĤže uþitel percepþní zájmy dČtí vypozorovat z jejich projevĤ a výpovČdí. Ani zde nestaþí zjistit, o CO se dČti zajímají (napĜ. chlapci o urþité automobily, dívky o módu), nýbrž na které atributy tČchto objektĤ nebo situací kladou dĤraz, což znamená otázku JAK (v jakých významech) tyto objekty existují. 1) 3. 1. 1 PĜíklady senzibilizujících þinností tĜídČní nehomogenního materiálu s následným pozorováním vizuálního úþinku akumulace homogenních þástí (napĜ. prosívání Ĝíþního písku nČkolika síty s rĤznou velikostí ok) sestavování kolekcí, sbírek, vzorníkĤ na základČ jednoduchých principĤ (napĜ. vzorník textur jedné barvy vytvoĜené na základČ její odlišné konsistence, rĤznými nástroji na rozliþné povrchy) vytváĜení neukonþených (all - ower) ploch a povrchĤ rozliþnými technikami (napĜ. benzinové a škrobové papíry, dripping, þárání) nebo na základČ jednoduchých dekorativních pravidel a seriality vyhledávání, snímání (odlévání, frotážování, otiskování, fotografování, skenování), zaznamenávání, sbírání, akumulace pĜedmČtĤ, povrchĤ, pĜírodních objektĤ pĤsobivých svým tvarem, barevností, texturou þi fakturou a jejich sestavy (bez pĜedchozího úmyslu nacházet v nich nČjakou konkrétní pĜedstavu) prožívání manipulací a dotyku s rozliþnými materiály (blátem, hlínou, pískem, moukou, kamínky, barvou v rámci finger - painting) materiálové události poskytují multisenzorické podnČty (pĜ. akce Mariana Pally) vytváĜení sbírek, kolekcí, sestav na základČ rozliþných výtvarných principĤ podnČcující jemné percepþní rozlišování, smysl pro celostní kompoziþní uspoĜádání a Ĝád (pĜ. B. KoláĜová, I. Kafka) výtvarné þinnosti tematizující projevy náhody a Ĝádu (napĜ. H. Demartini, umČní informelu) vyhledávání objektĤ, povrchĤ a textur, které odpovídají nČjaké pocitové charakteristice þi duševnímu stavu nebo jej vyvolávají experimentace s formátem na základČ pocitu stĜedu, stability, rovnováhy, pohybu, výtvarné "naslouchání ploše" se stĜídavým náhodným narušením plochy a následným uklidnČním a harmonizací experimentace s prostorem, hledání nebo vytváĜení intimního, dítČti pĜimČĜeného prostoru a prostorového uspoĜádání výtvarný pĜepis nevizuálních jevĤ, pokusy o zachycení pocitového ekvivalentu skuteþnosti (pĜ.: tvorba Olgy Karlíkové) individuálnČ pojatá malba na tČlo, líþení, zdobení tČla, masky (jak bych se chtČl pĜedstavit, jak bych chtČl, aby mČ ostatní vnímali) záznam tČlesných rytmĤ a míst v nichž dítČ pociĢuje urþité emoce pozorování výtvarných dČl vytváĜených rozliþnou technikou, rozliþným malíĜským rukopisem, v rĤzném materiálu ap. 2) 3. 1. 2 Senzibilizující þinnosti na 1. stupni ZŠ Na elementárním stupni školy doporuþujeme pĜevahu senzibilizujících þinností typu a, které rozšiĜují smyslovou a prožitkovou zkušenost dítČte. V dalších roþnících, v závislosti na 461
Uþební osnovy VV, alternativa C
Uþební osnovy VV, alternativa C
rozvoji "niterného svČta" dítČte a schopnosti jeho reflexe, by mČl vzrĤstat podíl þinností typu b (þinnosti založené na percepþních zájmech). Ve 4. roþníku ZŠ lze doporuþit až jejich 50 % podíl v porovnání se senzibilizujícími þinnostmi typu a, v 5. roþníku by již mohly pĜevažovat. Hlavním kritériem þasové dotace pro jednotlivé typy uvedených þinností však není toto doporuþení, nýbrž individuální inklinace dČtí, jež mohou tento doporuþený podíl podstatnČ zmČnit.
þinnosti dítČte. (Sem mĤže patĜit nejen epické rozvinutí dČje dČtských obrázkĤ, nýbrž i formální promČny tematizováním urþitých detailĤ, jejich zvČtšováním, ale i skenování vlastní plošné výtvarné práce a hledání jejích subjektivnČ nejpĤsobivČjších mutací na PC.) Práce s dČtskými koncepty pĜedstavuje tvoĜivé hledání a rozvíjení výtvarného ekvivalentu dČtských témat, jeho dynamizaci, zpružnČní, vnitĜní diferenciaci a zapojení do rozliþných þinností, rolí a vztahĤ k prostĜedí. Na rozdíl od klasického tématického zobrazování se nezamČĜuje na rozšiĜování námČtĤ, nýbrž zejména na subjektivnČ co "nejsilnČjší" výtvarné vyjádĜení námČtĤ a témat, která reprezentují nČjakou hlubokou potĜebu dítČte projekci psychických obrazĤ do objektĤ, tvarĤ, povrchĤ, textu, jejich výtvarné dotváĜení (napĜ. grifonáž, nacházení podob v náhodných skvrnách na zdi nebo v textuĜe frotáže, citlivé dotváĜení tvaru dĜeva, sestavování rozpoznatelného tvaru z kamenĤ ap.) pozorování, vyhledávání a porovnávání rozliþných výtvarných konceptĤ ve výtvarném umČní. Závažné psychické obsahy a tendence se prosazují rovnČž ve formČ snových obrazĤ v dobČ spánku nebo denního snČní. Uþitel by mČl dČji již od prvního roþníku základní školy povzbuzovat k tomu, aby si tČchto imaginativních fenoménĤ všímaly, pĜíležitostnČ je zaznamenávaly kresbou do "snáĜe", uþinily je námČtem svých výtvarných prací, sdČlovaly je, pokud o to projeví zájem. Tyto snové symboly (vztahující se mj. k nČjakému skrytému zážitkovému komplexu dítČte) se mohou stát námČty nebo dlouhodobČjším i tématy souvislé výtvarné práce. Sny nabízejí rĤznorodé formy výtvarného Ĝešení od klasické kresby a malby ve vyvíjejících se cyklech po akci a enviroment. Práce s dČtskými spontánními koncepty by v rámci tematizovaných þinností mČla pĜevažovat do 4. roþníku ZŠ. Od 5. roþníku by mČla být postupnČ nahrazována pĜímou prací s niternými tématy. Na 2. stupni školy by tato práce mČla postupnČ nahradit nejenom práci s dČtskými spontánními koncepty, nýbrž i senzibilizující þinnosti. ad c) PĜímá práce s niternými tématy PĜímou práci s niternými tématy nelze stanovit pĜedem, a tedy ani pĜedem naplánovat. Nelze ji rovnČž Ĝídit obvyklým didaktickým zpĤsobem. Uþitel pomáhá dČtem (dítČti) individuální nebo skupinovou formou zamČĜit a artikulovat emoþnČ "nabité" jádro oblasti zkušenosti, k níž je pĜitahováno a nalézt nejvhodnČjší výtvarný ekvivalent k tomuto tématu, jež se vynoĜí buć z intersubjektivního prostoru vytváĜeného skupinovou dynamikou nebo na základČ toho, že je uþitel z rĤznorodých projevĤ dČtí vypozoruje. Proces pĜímé práce s niternými zážitkovými obsahy, jež se zpoþátku vynoĜí ve verbální podobČ, pro jejíž vyjádĜení se v prvním plánu nenabízí jakákoli výtvarná alternativa, musí projít nČkolika fázemi, aby bylo dosaženo napĜíklad výsledku výtvarného objektu, nechceme - li neustále požívat klasických médií kresby, malby a modelování, která vedou þasto (a to zejména u starších dČtí) k mČlké, pĜevzaté "pokleslé" a anachronické symbolice literárního charakteru:
3. 1. 3 Senzibilizující þinnosti na 2. stupni ZŠ Na tomto stupni by mČly být senzibilizující þinnosti založené na odhalování percepþních zájmĤ v pĜevaze vĤþi þinnostem typu a. (StejnČ tak by mČlo na 2. stupni ustoupit klasické zobrazování dČtských témat vyjádĜení niterných témat pĜevážnČ nezobrazivou, nefigurativní cestou.) Oproti 1. stupni by mČly tyto þinnosti nabývat forem, které jsou složitČjší, technicky nároþnČjší a pĜibližovat se umČleckým formám, zejména akþním, objektovým a konceptuálním.
3. 2 ýinnosti tematizované Reprezentují závažné zážitkové obsahy a tendence dítČte, jimž je nutno v rámci výtvarné výchovy poskytnout prostor k sebevýrazu. PĜedstavují uvČdomČlejší úroveĖ artikulace niterných témat, jež se pĜibližuje charakteru umČlecké tvorby. Úkolem uþitele je tato témata individuálnČ podchytit, pomoci dČtem k jejich uvČdomČní a transformaci do výtvarného výrazu. Realizace ztvárĖování niterných témat mĤže probíhat tĜemi cestami: a) prostĜednictvím þinností vyplývajících z percepþních zájmĤ b) práce s dČtskými spontánními výtvarnými koncepty c) pĜímou prací s niternými tématy ad a) Motivaþní síly percepþních zájmĤ vyjadĜují nevČdomé obsahy, jež jsou v pozadí zájmĤ dítČte o urþité aspekty a fenomény svČta, do nichž je promítá, aby je prostĜednictvím identifikace s vnímaným integrovalo do celku svého psychického života, je možno využít nejen k senzibilizujícím þinnostem, které rozvíjejí percepþní citlivost, jemné rozlišování tvarĤ, materiálĤ, textur, barev ap., nýbrž i k þinnostem, které smČĜují k hlubokému estetickému vnímání okolního svČta vþetnČ recepce výtvarného umČní. Percepþní zájem formuje rovnČž cestu k tvoĜivému a autentickému vyjádĜení niternČ motivovaných témat, která využívá "síly" média, k nČmuž dČti dlouhodobČ individuálnČ a spontánnČ inklinují. Znamená to, že s tímto médiem jsou hlubinnČ identifikovány, neboĢ je v jejich zkušenosti (aþ þasto nevČdomČ) naplnČno pĜíbČhem (mýtem), obsazeným silným emocionálním obsahem, takže každý sebenepatrnČjší výtvarný zásah je provázen v prožívání dítČte zmČnami jeho významu a subjektivního emocionálního úþinku. (TČlesná vazba mezi výtvarnou formou a jejím významem charakterizuje nejen autentickou výtvarnou formu dítČte, nýbrž i formu umČleckou.) Tato cesta mĤže zaþít hrovými þinnostmi s individuálnČ zvolenými výtvarnými prostĜedky, individuálnČ fascinujícím materiálem þi novou technikou, objevováním individuálnČ pĤsobivých povrchĤ, materiálĤ, manipulací, pĜedmČtĤ a þinností, které mohou být postupem þasu a s pomocí uþitele naplĖovány vynoĜivší se smysluplnou výtvarnou výpovČdí (tématem), pro niž lze již nalézt paralelu s existujícími principy, postupy a formami výtvarného umČní. ad b) Již od tĜí až þtyĜ let dítČte se jeho závažné zážitkové obsahy a tendence prosazují prostĜednictvím spontánnČ tvoĜených symbolických útvarĤ (konceptĤ, dĜíve grafických typĤ), které pĜedstavují strukturální, funkþní a dynamické charakteristiky dČtské zážitkové zkušenosti tvoĜivým zpĤsobem vyjádĜené v rámci možností a limitĤ urþitého média. (Tzn. že téma nachází pro své vyjádĜení odpovídající výtvarný ekvivalent.) DĤležité jsou zejména ty koncepty, které vycházejí ze spontánního zájmu dČtí, výtvarná témata, k nimž se dČti spontánnČ vracejí, opakují je, setrvávají u nich, nebo která se náhle vynoĜí jako dĤsledek nČjaké zmČny v jejich životČ a prožívání. Uþitel by mČl tato témata akceptovat, pomoci dČtem jejich výtvarné vyjádĜení diferencovat, dynamizovat, zapojovat je do rĤznorodých þinností a vztahĤ k prostĜedí, spolu s dítČtem hledat pro nČ nový, výrazovČ "silnČjší" zpĤsob vyjádĜení a nejvhodnČjším médium, projektovat z nich další výtvarné 462
A) Hledání tématu dlouhodobé výtvarné koncentrace DČti jsou pobídnuty k tomu, aby nalezly téma (problém), které je již delší dobu provází, a o nČmž by chtČlo (nebo musí) dlouhodobČ pĜemýšlet. (Vhodné je upozornit žáky na skuteþnost, že pokud zvolí téma špatnČ, pĜestane je þasem bavit, což znamená, že svoji práci nedokonþí). Vzhledem k tomu, že odpovídající téma bývá þasto nabídnuto v pĜíliš obecnČ (zakrývající) podobČ, následuje fáze B) UjasnČní, zúžení a osobní zamČĜení tématu NapĜ. nabídnuté obecné téma "Láska" mĤže zakrývat osobní aspekt neuspokojivé lásky pĜíliš chladné nebo egocentrické matky, takže téma látky je ve skuteþnosti naplnČno neporozumČním a frustrací s pĜevládajícími pocity zlosti, touhy a smutku. V tomto pĜípadČ se uþitel pokusí spolu s dítČtem název jeho tématu pĜeformulovat do podoby, která pĜesnČji vyjadĜuje jeho pocity. 463
Uþební osnovy VV, alternativa C
Uþební osnovy VV, alternativa C
Takto verbálnČ identifikované téma však oznaþuje nesmírný komplex prožitkĤ, které prozatím existují pouze v nepĜístupné formČ psychické substance, kterou "slovy vyjádĜit nelze". Proto následuje další krok
umČleckého života. Perspektiva výtvarné sebeprezentace rozvíjí u dítČte pocit odpovČdnosti a motivuje je k zamýšlení nad vztahem prožitku, výtvarné formy a jejího pĤsobení (komunikativnosti). ZároveĖ mĤže v sebepojetí dČtí, které se smíĜily se svým školním neúspČchem nebo prĤmČrností vyvolat disonanci, která je mĤže vést ke zlepšení výkonu i v jiných školních pĜedmČtech. V rámci sebeprezentace jsou však rozvíjeny i obecné pĜedpoklady adekvátního sociálního sebeprosazení. Aþkoli je prezentace þásteþnou obdobou klasického hodnocení, liší se od nČho vyšší aktivitou dítČte a mírou sebereflexe, konkrétností kritérií a sváteþní atmosférou, která by mČla pĜipomínat spíše atmosféru vernisáže samostatných nebo kolektivních umČleckých výstav. VeĜejnost zde mohou zastupovat ostatní spolužáci, uþitelé nebo rodiþe. -----------------------------------------------------------------1 ) NapĜ. automobil pro jednoho chlapce ze sociálnČ slabé rodiny mĤže znamenat pĜání zvýšit svoji prestiž ve skupinČ bohatších vrstevníkĤ, pro jiného (otylého) pĜání být rychlý, pro dalšího (nejmenšího) být silný, nevzhledný chlapec mĤže být fascinován jeho elegancí nebo leskem a tvarem jeho souþástí. 2) Pozn.: Inspirací pro Ĝadu senzibilizaþních þinností je napĜ. Smyslová a duchovní výchova M. Pohnerové
C) Hledání neverbálních, výtvarných ekvivalentĤ tématu V tomto pĜípadČ je dítČ povzbuzováno, aby zkoumalo, které smysly pĜevážnČ zvolené téma naplĖuje, s jakými tvary, barvami, texturami je téma v jeho pĜedstavách spojeno. (V našem pĜíkladu to mohou být hmatové pĜedstavy "protékání mezi prsty" a beztvarost charakterizující neuspokojivou komunikaci s matkou, pĜedstava hnČdé barvy vyjadĜující únavu z marnosti snažení.) Protože i tyto charakteristiky zĤstávají v psychické, jen zhruba v limitech média Ĝeþi vyjádĜené formČ, následuje krok D) Hledání materiálovČ - technického ekvivalentu tématu Jinými slovy se jedná o hledání média, jímž mĤže být téma zprostĜedkováno ve své plnosti prožitku výtvarnou formou. Použijeme - li náš pĜíklad, nabízí se jako materiál bláto (hnČdá barva, protékání mezi prsty), jako technika malba informálního a akþního charakteru, nejprve skuteþným blátem pojeným napĜ. vodním sklem, pozdČji barvou pĜíp. doplnČnou plnidly, jež nabízí zĜetelné paralely se svČtem výtvarného umČní, jichž uþitel samozĜejmČ výchovnČ využije. Následuje krok
4. Podklady pro hodnocení výtvarnČ výchovného procesu
Tato prezentace pĜedpokládá vystavení koneþné práce (prací) spolu s ostatními pokusy a pĜípravnými materiály, které dokumentují vývoj a zrání výtvarného Ĝešení. Žák se zde snaží (pĜimČĜenČ ke svým schopnostem a s pomocí uþitele) zdĤvodnit své výtvarné Ĝešení. Uþitel by se mČl snažit, aby se charakter prezentace prací žákĤ pĜibližovat scénáĜi vernisáží výtvarných výstav. Zkušeností nabyté tímto postupem dochází k tomu, že médium, s nímž se dítČ úspČšnČ identifikovalo a v nČmž vyjádĜilo svoje téma, je již hlubinnČ spjato s jeho prožíváním. Pak je možno soustĜedit pozornost na prohloubení výtvarných úþinkĤ tohoto média, zdokonalení techniky a þistotu vyjádĜení, neboĢ dítČ zaþíná v tomto materiálu výtvarnČ pĜemýšlet a v sublimované podobČ svoje skryté zážitkové obsahy externalizovat.
Vycházejí z práva dČtí na porozumČní svČtu výtvarné kultury, svobodný výtvarný sebevýraz a jeho rozvoj. Z tohoto dĤvodu by mČly být u dČtí sledovány následující jevy a trendy: motivace k výtvarnému sebevýrazu a její trend úroveĖ percepþního rozlišování (citlivost)v oblasti rozliþných výtvarných forem, elementĤ a principĤ výtvarné formy citlivost ke svému okolí, všímavost k výtvarnČ zajímavým jevĤm trend zájmu o oblast výtvarného umČní sebedĤvČra dítČte v rámci vlastních výtvarných þinností a její trend míra samostatnosti ve volbČ: prostĜedkĤ cílĤ výtvarné práce míra nezávislosti vlastních výtvarných Ĝešení na vzorech trend rozvoje schopnosti koncentrace na osobní téma a jeho výtvarné ztvárnČní schopnost dlouhodobé koncentrace na zvolené téma vytrvalost, schopnost pĜekonávat krizové okamžiky výtvarného tvoĜení a její trend úroveĖ snahy o "dotažení" výtvarných prací a její trend pružnost a invence ve volbČ média i zpĤsobech vyjádĜení osobních témat trend rozvoje schopnosti verbalizace vlastních poznatkĤ, pocitĤ a prožitkĤ trend rozvoje schopnosti chápat souvislosti mezi výtvarnou formou a sdČlením, verbalizovat je, prosazovat a obhajovat vlastní Ĝešení
3. 3 Prezentace
Poznámka k použití alternativních uþebních osnov výtvarné výchovy
E) Fáze samostatných pokusĤ v nichž si žák ve spolupráci s uþitelem ujasĖuje budoucí realizaci tématu. PĜedpokládá náþrty, modely, prohlížení obrazového materiálu (v našem pĜípadČ reprodukce informálního umČní a akþní malby) spojené s konsultacemi s uþitelem. Dalším krokem je: F) Realizace V této fázi žák ve spolupráci s uþitelem nebo samostatnČ vytváĜí podle svých pĜedstav koneþné výtvarné Ĝešení s perspektivou G) Prezentace výsledkĤ své výtvarné práce
Prezentace je nezbytnou souþástí osnov pro individuální práci s žákem. Proniká obČma pĜedchozími typy þinností jako jejich vyvrcholení. Úkolem dítČte je zde pĜimČĜenČ ke svým schopnostem a vČku (s pĜíslušnou pomocí uþitele) zdĤvodnit své výtvarné Ĝešení nebo volbu. Její výchovný význam spoþívá v tom, že vyvazuje výtvarnou þinnost dítČte z þistČ privátních kontextĤ a vĜazuje ji do kontextĤ sociálnČ interaktivních a komunikaþních. Nejenom že mu umožĖuje nahlédnout komunikaci v odlišném, hlubinnČ symbolickém kódu, který je typický pro oblast umČní. UmožĖuje mu prohloubit i verbální artikulaci smyslové a zážitkové zkušenosti, její zvČdomČní a fixaci. ZároveĖ je dítČ tímto zpĤsobem uvádČno do kontextĤ umČleckého diskursu a rituálĤ výtvarnČ 464
Pro praxi to znamená, že vedle stávajících uþebních osnov výtvarné výchovy vzdČlávacího programu Základní škola mohou uþitelé výtvarné výchovy vyuþovat buć podle alternativy A) nebo alternativy B). A souþasnČ na základČ svého rozhodnutí mohou individuálnČ pracovat s žákem (žáky) podle alternativy C). Tu volí v pĜípadČ, že pĜístup a obsah výuky v ní je pro žáka (žáky) vhodnČjší z hlediska jeho (jejich) osobnostního rozvoje.
465
