Význam a úloha gastronomických služeb v hotelu

Význam a úloha gastronomických služeb v hotelu

Bakalářská práce

Gabriela Pešková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Blanka Zimáková Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Bachelor’s Dissertation

The importance and role of gastronomic services at hotel

Gabriela Pešková

The institute of Hospitanty Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hotel Management Thesis Advisor : Ing Blanka Zimáková Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma Význam a úloha gastronomických služeb v hotelu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná V souladu s §47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelovév Praze 8, spol. s r.o.

…………………………… jméno a příjmení autora

V ……………………… dne …………………….

Chtěla bych poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Blance Zimákové za odborné

vedení,

pomoc

a rady

při zpracování

této práce,

panu Michalu Antalovi za poskytnuté informace o hotelu Seven Days.

a také

Abstrakt PEŠKOVÁ,

Gabriela.

Význam

a úloha gastronomických

služeb

v hotelu.

[Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran: 91.

Bakalářská práce se zabývá významem a úlohou gastronomických služeb v hotelu. Práce je teoreticko-aplikačního charakteru. V teoretické části je objasněn pojem hotel, jeho kategorizace, klasifikace, členění hotelů a jejich organizační struktura. Dále je v práci popsán stravovací úsek hotelu, jeho funkce, organizace, standardy a nároky na pracovníky. Druhá (praktická) část této práce je rozdělena na dva úseky. První podrobně analyzuje pražský hotel Seven Days. Zaobírá se jeho službami, hodnocením na internetových

rezervačních

zejména stravovacím

úsekem

systémech,

a návštěvností

organizační jeho provozoven.

strukturou, Druhá

část

obsahuje závěry dotazníkového šetření, které zkoumají názor ekonomicky aktivních

obyvatel

Prahy

je

většinové

Výsledkem

na hotelové

restaurace

upřednostnění

a úroveň

klasických

jejich

restaurací,

služeb. před

kvalitními hotelovými, z důvodu nižších cen a dále získání přehledu o nárocích respondentů na stravovací služby v hotelu. Práce

je

nadále

doplněna o návrhy

na zvýšení

návštěvnosti a zkvalitnění

gastronomických služeb ve stravovacím úseku hotelu Seven Days.

Klíčová slova návštěvnost, gastronomické služby, historie pohostinství, hotel, restaurace, stravovací úsek

Abstract PEŠKOVÁ, Gabriela. The importance and role of gastronomic services at hotel. [Bachelor’s Dissertation] The institute of Hospitanty Management. Prague: 2014. Total number of pages: 91.

The bachelor thesis deals with the importance and role of catering services at the hotel. The work is theoretical and applied nature . In the theoretical part, the concept hotel, its categorization , classification , classification of hotels and their organizational structure . The study also describes the eating section of the hotel, its functions , organization , standards and demands on workers . The second (practical ) part of this work is divided into two sections . The first analyzes in detail the Prague hotel Seven Days . It portrays his services , evaluating the Internet reservation systems , organizational structure , especially the catering section and the attendance of his premises. The second part contains the conclusions of the survey , which examined the opinion of the economically active population of Prague in the restaurant and level of service . The result is a majority preference for classic restaurants, quality hotel before , due to lower prices as well as an overview of the respondents' claims on food service at the hotel. Work continues to be accompanied by proposals to increase traffic and improve the quality of catering services in the catering section at Seven Days.

Key words attendance, gastronomic section, gastronomic services, history of hospitality , hotel, restaurant

Obsah Úvod .................................................................................................................................... 10 1

2

Teoretická část ........................................................................................................... 12 1.1

Historie a vývoj gastronomických služeb....................................................... 12

1.2

Členění hotelů.................................................................................................... 14

1.3

Kategorizace a klasifikace ubytovacích zařízení ......................................... 15

1.4

Organizační struktura hotelu ........................................................................... 17

1.4.1

Stravovací úsek ................................................................................................ 20

1.4.2

Výrobní středisko.............................................................................................. 21

1.4.3

Odbytová střediska .......................................................................................... 23

1.4.4

Snídaně..............................................................................................................24

1.4.5

Pracovníci v obsluze ........................................................................................25

1.4.6

Nabídka v gastronomii.....................................................................................28

Analytická část ........................................................................................................... 31 2.1

3

Boutique hotel Seven Days ............................................................................. 31

2.1.1

Organizační struktura ......................................................................................33

2.1.2

Pracovníci obsluhy ........................................................................................... 34

2.1.3

Stravovací úsek hotelu ....................................................................................35

2.1.4

Snídaně..............................................................................................................45

2.1.5

Pokladní systém Micros 3700 ........................................................................46

2.1.6

Marketing stravovacího úseku .......................................................................47

2.1.7

Hodnocení hotelu na internetových rezervačních systémech ..................49

2.1.8

Analýza očekávání potencionálních zákazníků ...........................................51

Návrhová část............................................................................................................. 57

Závěr ................................................................................................................................... 64 Literatura............................................................................................................................. 66 Seznam příloh .................................................................................................................... 68

Seznam grafů

Graf

č.1

Organizační struktura hotelu Seven Days

Graf

č.2

Návštěvnost V-Café v roce 2013

Graf

č.3

Návštěvnost Chef & Garden v roce 2013

Graf

č.4

Porovnání návštěvnosti v obou odbytových střediscích

Graf

č.5

Průměrná vytíženost stravovacího úseku

Graf

č.6

Navštěvujete při své dovolené restauraci hotelu, v němž jste ubytováni?

Graf

č.7

Jaký je pro vás důvod k návštěvě hotelové restaurace?

Graf

č.8

Co vás dokáže odradit od návštěvy hotelové restaurace?

Graf

č.9

Navštěvujete raději hotelové restaurace, nebo klasické?

Seznam zkratek apod. – a podobně atd. – a tak dále cca. – cirka F&B. – Food and beverage Kč. – korun českých např. - například os. - osoba tj. – to je tzn. – to znamená tzv. – tak zvané/ý

Úvod Mnoho hoteliérů se v dnešní době zabývá myšlenkou týkající se zviditelnění hotelové restaurace. Jak zvýšit její zisk natolik, aby nebyla dotována převážně z tržeb ubytovacího úseku? Má gastronomie v hotelu zásadní význam, nebo se lze bez ní zcela obejít? Právě proto jsem si vybrala výše zmíněné téma bakalářské práce. Chci se v budoucnu ucházet o pozici F&B manažera, a mít tudíž velký podíl na prosperitě stravovací střediska v hotelu. Hlavním cílem mé bakalářské práce, je zdůraznit význam a úlohu stravovacích služeb v hotelu Seven Days, nacházejícího se v Žitné ulici v Praze. Dokázat, že jeho stravovací úsek je stejně důležitý jako ubytovací, jenž tvoří největší část tržeb. Dále pak tento hotel analyzovat, a na základě toho navrhnout potřebná zlepšení či řešení nalezených problémů.

V teoreticko-metodologické K čemu toto zařízení slouží,

části bakalářské

práce,

objasňuji pojem

hotel.

jeho historii, klasifikaci a kategorizaci. Následně

toto zařízení rozděluji na jednotlivé úseky tj. ubytovací, technický a stravovací, přičemž

ke

každému z nich

připojuji stručnou charakteristiku.

myšlenku věnuji organizaci stravovacího úseku.

Především

výrobní

Hlavní části-

tj.

kuchyně, sklady atd. a odbytové – tj. hotelová restaurace, lobby bar a etážový servis. Hotelové snídaně jsou dalším bodem mé práce. Zajímají mě druhy jednotlivých snídaní, jejich charakteristika a typ podávání. Dále se ve své práci soustřeďuji na způsoby

servisu a na tvorbu jídelního lístku.

Jedna z nejdůležitějších věcí kterou, jsem do své

práce zahrnula, se týká

typu personálu hotelové restaurace. Jeho vlastnosti, schopnosti, chování a také vzhled,

neboť

není

nic

horšího,

než

nepříjemná,

odpudivě

vypadající,

neprofesionální obsluha. Druhou,

praktickou část

práce,

zaměřuji na gastronomii hotelu Seven

Days v centru Prahy. Za pomoci F&B manažera analyzuji hotel a jeho stravovací úsek.

Zhodnocuji pozici hotelu a kvalitu jeho gastronomických 10

služeb.

Dále

zdůrazňuji největší nedostatky stravovacího úseku. Jako doplnění analýzy jsem za pomoci dotazníkového šetření

zjistila stanoviska potencionálních

zákazníků

hotelové restaurace. Jaký význam pro ně hotelová restaurace má, kdy ji navštěvují a za jakým účelem. Co je dokáže odradit, co naopak uvítají a z jakého důvodu volí raději návštěvu hotelové

restaurace

či restaurace

mimo hotel.

Na základě

výsledků připojuji k práci grafy. Návrhová

část

je

dotazníkového šetření.

založena na poznatcích Obsahuje

možná

z průzkumu hotelu a výsledcích řešení

zjištěných

problémů,

zejména otázku návštěvnosti. V

praktické

části bakalářské

práce

byla použita analýza zaměřená

na potencionální zákazníky a deskripce výše zmíněného hotelu. Informace byly získány za pomocí dotazníků, rozhovoru s F&B manažerem a hlavně na základě mých vlastních zkušeností, neboť jsem zaměstnancem hotelu Seven Days .

Hypotéza: Klientelu stravovacího úseku Seven

Days tvoří

v hotelu.

11

převážně

hosté,

ubytovaní

1 Teoretická část

1.1

Historie a vývoj gastronomických služeb

Podle díla F. Křížka a J. Neufuse Moderní hotelový management (2011) je vznik ubytovacích služeb úzce spojen s počátkem směnného obchodu. Svobodní lidé, kteří nebyli vázáni feudálním svazky a cestovali do jiných měst či zemí za účelem obchodu, byli nuceni přenocovat v krčmách a hostincích, jelikož v té době

neexistovaly

ubytovací

služby

dnešní

podoby.

Hostince

a krčmy

uspokojovaly jejich základní potřeby, jako byl spánek, strava, ochrana před divokou zvěří a zloději. Od 11. století se na mapách, kromě významných hradů a měst, začaly objevovat i kláštery. Ty nabízely nocleh pro poutníky, obchodníky, studenty,

ale

především

pro vyděděnce

společnosti,

za předpokladu že

vyznávali stejné náboženství, jakému byl klášter zasvěcen. Součástí kláštera bylo hospitium neboli tzv. Špitál. Nalézalo se v oddělené části a v každé jeho místnosti byla postel, nebo se zde nacházely velké ložnice. Dělily se na zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže. Z důvodu klidu byly tyto pokoje umístěny,

co nejdál

od

cel

mnichů

bylo řešeno latrínami pro zámožnější Hospitia poskytovala ubytování,

daného kláštera.

Sociální

zařízení

a pouhými stájemi pro chudší

hosty.

jak cestujícím

poutníkům

a obchodníkům,

tak i starým, nemocným a sirotkům. Poměrně často se tedy stávalo, že se zdravý člověk nakazil nějakou z přenosných nemocí. V Itálii se tato zařízení stala velice rozšířenými a některé hotely v Alpách se dodnes označují Hospic. V době poutí na svatá místa byly kláštery, nacházející se u hlavních cest, často přeplněny. Pohostinství, které se zde dříve poskytovalo pouze z milosti tzn. zdarma, se mění na podnikatelskou činnost. V období okolo 12. a 13. století se ubytovny ve městech rozdělily na špitály s čistě charitativní povahou a hostince pro pocestné. Vznik zájezdních hostinců uvnitř měst a okolí se datuje na počátek 14. století. V této době se začíná objevovat první značení barevnými závěsnými štíty. Věnec znamená, že se v dané provozovně podává pivo a víno a znak kola, umožňuje ubytování v domě.

12

Povolení k provozování hostinské činnosti je právoplatným majetkem jednotlivých rodů a tudíž se dědí. Ceny nejsou jednotné a jejich výše závisí především na návštěvnosti města či okolí. Pokud do blízkosti hostince zavítal panovník se svou družinou, cena za ubytování logicky vzrostla. K zájezdním

hostincům

patřila zpravidla i malá

hospodářství,

která

zajišťovala základní potraviny. Příprava pokrmů se prováděla ve stejné místnosti, kde se poté i jedlo. Hosté používali svou vlastní lžíci a nůž, jenž byly součástí jejich cestovatelského vybavení, anebo jedli rukama. Samotný hotel, jak ho známe dnes, vznikl teprve okolo poloviny 19. století. Hlavním impulsem byl rozvoj železniční dopravy, díky které se cestování zrychlilo. První ubytovací zařízení se nacházela ve velkých městech, lázeňských střediscích a především u velkých železničních nádraží. Jejich adresy a ceny za ubytování byly uvedeny v tištěných průvodcích měst. Oproti hostincům, se hotely vyznačovaly odlišným vzhledem budov. Některé z nich byly vystavěny na přání majitelů v různých architektonických stylech. Mnozí se snažili, aby jejich hotel co nejvíce připomínal zámek či palác. Hlavním cílem bylo, co nejvíce vyzvednout pompéznost a majestátnost budovy. Velký důraz byl kladen především

na hotelové

haly,

které

dodnes reprezentují

hotel

a vytváří

při vstupu hosta první, příznivé či negativní dojmy. Další odlišností od hostinců bylo oddělení výrobní části (kuchyně) od jídelny. Hosté již nemuseli mít své vlastní příbory. V lepších hotelech bylo zavedeno plynové nebo elektrické osvětlení. V roce 1870 byl využit první hydraulický výtah, ústřední topení a také telefon. Hoteliérství se stalo koncesovanou živností a provozovatelem mohla být pouze osoba s odbornou způsobilostí. Velký důraz byl kladen na hygienu. Vše od skladby

jídelního a nápojového lístku až

po požadavky

na personál

podléhalo přísným pravidlům. Hotely byly rozděleny do několika tříd a staly se centrem společenského života měst a metropolí. Definice hotelu dle F. Křížka a J. Neufuse zní:„Hotel je místo, kde se za úplatu poskytuje, zejména krátkodobé, ubytování všem kategoriím turistů. Vedle

ubytovacích

služeb

jsou v

závislosti na klasifikaci,

respektive

v

závislosti na zařazení do jakostní třídy poskytovány další služby- stravovací, společensko-zábavní, relaxační, konferenční a obecně všechny služby, které 13

jsou relevantní v této oblasti služeb. Obvyklá minimální kapacita je 10 pokojů, ale v závislosti na národní normě nebo historické zvyklosti může být vyžadován i větší počet pokojů."1 Podle J. Beránka „Stravovací službou je výroba, příprava a rozvoz pokrmů za účelem jejich podávání v rámci provozování hostinské živnosti, ve školní jídelně, menze, při stravování osob vykonávajících vojenskou službu, v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně lázeňské péče, při stravování zaměstnanců, podávání občerstvení a při podávání pokrmů jako součásti ubytovacích služeb a služeb cestovního ruchu.“2

1.2 Dělení

Členění hotelů hotelů

tak usnadňujeme

vyplývá

především

zákazníkům

výběr

z

marketingových

ubytování.

účelů.

Zvyšujeme

tím

Zároveň možnosti,

jak nejlépe uspokojit současné potřeby zákazníků, ať už se jedná o letní dovolenou, obchodní cesty či sportovně aktivní víkendy. Z hlediska umístění můžeme hotely dělit na: 

Přímořské



Horské



Městské



Lázeňské



Rekreační

Dále pak dle jejich charakteru a zaměření doplňkových služeb na:

1



Kongresové, konferenční, seminární



Wellness



Lázeňské



Sportovní



Relaxační

KŘÍŽEK, F.; NEUFUS,J. Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. str.22 BERÁNEK, J. Provozujeme pohostinství a ubytování. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, str.15

2

14



Rodinné

F. Křížek a J.Neufus (2011, s. 22) Dělí hotely podle velikosti na: 

Malé - do 30 pokojů



Střední - 30-150 pokojů



Velké - 150 - 400 pokojů



Mega - nad 400 pokojů

Hotely

také

kategorizujeme

a klasifikujeme.

Tyto dvě

činnosti bývají

velmi často zaměňovány.

1.3

Kategorizace a klasifikace ubytovacích zařízení

Kategorizace „Kategorizace je proces, kdy dochází k dělení ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií - hotel, hotel garni, motel, penzion, botel, ubytovna, kolej, svobodárna, internát, kemp a skupiny chat nebo bungalovů apod.”3

Definice kategorií ubytovacích zařízení dle oficiální jednotné klasifikace: „Hotel

-

ubytovací

pro poskytování

zařízení

s nejméně

přechodného ubytování

10

pokoji pro hosty

a služeb

s tím

vybavené spojených

(zejména stravovací), člení se do pěti tříd. Hotel garni - ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování

přechodného ubytování.

Vybavení

hotelu garni je

jen

pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně). Člení se do čtyř tříd. Motel - ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy. Člení se do čtyř tříd. 3

KŘÍŽEK, F.; NEUFUS, J. Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Str. 22

15

Zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování. Recepce a restaurace může být mimo ubytovací část. Pension - ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným

rozsahem

společenských

a doplňkových

služeb

(absence

restaurace). Člení se do čtyř tříd. Botel - ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Člení se do čtyř tříd. Specifická hotelová zařízení: Lázeňský / Spa hotel Resort / Golf resort hotel”4

Klasifikace Klasifikaci hotelu bychom

mohli přirovnat

k jakostnímu stupni.

Čím

vyšší

je

klasifikace hotelu, tím vyšší by měla být kvalita poskytovaných služeb. Existuje oficiální klasifikace hotelů, avšak není povinná. Je na každém hoteliérovi, aby se rozhodl, zda do ní bude jeho hotel zařazen či ne. Pro zákazníky tato klasifikace

může

představovat

jistotu a to díky

kontrolám

a jednotnému katalogu bodů, které musí být pro jednotlivé třídy ubytovacích zařízení splněny. Oficiální jednotnou klasifikací ubytovacích zařízení v ČR zaštiťuje Asociace hotelů a restaurací České republiky. Je součástí mezinárodního "středoevropského" systému Hotelstars Union.

Tento systém sjednocuje klasifikaci v rámci České

republiky, Německa, Rakouska a Maďarska. Ubytovací zařízení s touto klasifikací podléhají přísným kontrolám, jak ve vybavenosti ubytovacího zařízení a služeb, tak

HOTELSTARS Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky: Oficiální klasifikace v ČR. In: [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/oficialniklasifikace-v-cr 4

16

v posouzení čistoty, technického stavu a kvality. Z toho vyplývá jistota, že host obdrží právě takovou kvalitu služeb, kterou si zakoupil.

Hotely klasifikujeme na: *

Tourist

**

Standard

***

Komfort

****

First Class

*****

Luxus

1.4

Organizační struktura hotelu

Každý hotel mát svou organizační strukturu, která jej rozděluje na jednotlivé úseky. Její složitost obvykle závisí na velikosti ubytovacího zařízení. Čím větší hotel, tím více rozvětvená struktura a více pracovních pozic. Třemi hlavními částmi, jenž musí být nedílnou součástí každé organizační struktury, jsou ubytovací, technický a stravovací úsek.

Ubytovací úsek Hlavním cílem každého ubytovacího zařízení je, aby se host cítil jako doma a aby bez váhání opakovaně využil naše služby. Tohoto cíle nám pomáhají dosáhnout všichni pracovníci v hotelu. Zejména ti, kteří pracují v ubytovací části. Tento úsek, zajišťuje nejvyšší část příjmů celého hotelu. Často se uvádí více než 60%. Ubytovací úsek členíme na dvě části: Front office a Housekeeping.

17

Front office Tato část je jednou z nejdůležitějších v hotelu. Vytváří první dojem hosta, ať již při rezervaci pomocí komunikačních technologií, nebo při příjezdu do hotelu. Část front office můžeme dále rozdělit na recepci a halové služby. Recepční pult je dominantou hotelové haly. Právě zde bývá centrum dění celého hotelu. Pracovníci recepce by proto měli být všestranní. Měli by znát město ve kterém se hotel nachází, jeho kulturní památky, dopravu, dobré restaurace a zábavní podniky. Zároveň by měli být schopni ovládat všechna zařízení nacházející se v hotelových pokojích. Vědět přesně, jak pokoj vypadá a kde se co nachází.

Měli by

ovládat

to zejména jazyk anglický,

cizí

jazyky

německý

na vysoké

a ruský.

Dále

úrovni. by

V Praze

je

měli ovládat

práci s počítačem a hotelovými systémy. Neméně důležité jsou základy účetnictví. Pracovník recepce by měl vynikat ochotou a samozřejmě vstřícností. Upravenost a profesionální vystupování je důležité pro dobrou reprezentaci celého hotelu. V mnoha menších hotelech plní recepce mimo jiné i funkci rezervačního oddělení a Concierge . Odpovídá na dotazy hostů pomocí e-mailu, přijímá rezervace, prodává či rezervuje vstupenky na kulturní akce, zajišťuje také taxi služby, pokud nemá hotel možnost vlastní přepravy hostů. Zároveň může být i malou kanceláří, kde mohou hosté kopírovat či tisknout dokumenty. Tato oddělení nahrazuje recepce pouze v malých případně středních hotelech. Ve velkých hotelech je samostatné rezervační oddělení nutností a pozice Concierge zde bývá udržována z funkčních a dojmových důvodů. Dalšími zaměstnanci pro část front office mohou být např. bagážista, vrátný, dveřník, portýr či lift boy. Pro každou z těchto jmenovaných pozic je úkolem, udržovat hotelovou halu, výtah a okolí před vstupem do hotelu v bezvadně čistém stavu.

Toto je

podstatné

pro vytvoření

co nejlepšího prvotního dojmu přijíždějícího hosta. Výše jmenovaný personál musí být hostu nápomocen po celou dobu pobytu, i kdyby to znamenalo pracovat nad rámec svých povinností.

18

Housekeeping Další důležitou částí ubytovacího úseku je housekeeping. Tento název můžeme volně přeložit do českého jazyka jako "péče o dům". Právě na základě dobře uklizeného a připraveného pokoje

posuzuje

host

kvalitu ubytování.

Náplní

zaměstnanců tohoto úseku není jen úklid pokojů ale také úklid chodeb, veřejně přístupných prostor a zázemí hotelu. Housekeeper se mimo jiné stará o sklad prádla a komunikaci s dodavatelskou prádelnou.

Pokud

hotel

nemá

svou vlastní

prádelnu a neposkytuje

službu praní

osobního prádla hostům,

je

logické,

že

se

v této části hotelu nevytváří žádné tržby. Nazýváme ji proto nákladovou. Další povinností housekeepera je plánovat generální úklidy. Toto se týká především malování, čištění koberců v pokojích, mytí oken a sledování stavu nábytku v celém ubytovacím zařízení. Veškeré úklidové akce je potřeba dopředu naplánovat a to nejlépe na období nejmenší vytíženosti hotelu.

Technický úsek Správně fungující hotel je další věc potřebná ke spokojenosti hosta. Pro zajištění správného chodu hotelu, do kterého je zahrnut veškerý komfort, který můžeme hostu nabídnout, pracuje technický úsek. Tato část hotelu je čistě nákladová. Nedochází zde k žádným příjmům. Údržbu a opravy zařízení v hotelu obstarávají zaměstnanci technického oddělení. Jejich práce je ztížena ohledem na zájmy hostů. Abychom předešli velmi vysokým nákladům, provádí se údržba preventivně dle periodických plánů oprav a údržby, založených na stáří a frekvenci užívání jednotlivých zařízení. Preventivnost zajistí co nejefektivnější výkon spotřebičů, prodlouží životnost majetku a zamezí nečekaným výpadkům. Stravovací úsek je předmětem následující kapitoly.

19

1.4.1 Stravovací úsek Stravovací úsek, je další z nejdůležitějších částí hotelu. Zpravidla se dělí na část odbytovou a výrobní. Částí výrobní se rozumí kuchyně, sklady a umývárny, odbytovou naopak restaurace, lobby bar nebo kavárna. Tato zařízení by měla být kvalitně vybavena. Čistota, profesionální a ochotný personál jsou samozřejmostí. Ve stravovacím úseku se místně i časově spojuje výroba s prodejem a spotřebou. Nejedná se tedy jen o to, co host vidí, tedy odbytové části jako je lobby bar či restaurace,

ale

i výrobní,

jako je

kuchyně,

sklady

a ostatní

střediska s výrobou spojené. Úloha dnešních hotelových restaurací nespočívá pouze v myšlence, jak uspokojit zákazníkův hlad, ale také jak zákazníka pobavit. Vytvořit pro něj jedinečný zážitek, chuť a přístup, kvůli kterým se bude rád vracet. Dnešní trendem je zdravá výživa. Úkolem hotelu je přizpůsobit jídelní lístek, jak tomuto trendu, tak i dalším jiným, které budou nadcházet. Naopak nemělo by se upustit od tradiční kuchyně země, ve které se hotel nachází. Tradiční jídla tvoří kulturu a právě za kulturou k nám cizinci i naši hosté přijíždějí. Přesto, že jsou v kurzu zahraniční kuchyně jako je asijská, italská či francouzská, neupírejme hostům právo na poznání naší tradiční české kuchyně. Úkolem stravovacího úseku není jen uspokojit zákazníkovu potřebu najíst se, ale zastává hned několik funkcí a to:  První

Funkce základního stravování funkcí

servis snídaní,

stravovacího úseku je obědů

a večeří.

poskytnutí

V některých

základního stravování,

hotelových

restauracích

tj. se

dnes můžeme setkat s upuštěním od obědů, vzhledem ke snížení nákladů a malého obratu. 

Funkce doplňkového stravování

S touto funkcí se můžeme setkat v lobby baru hotelu. Jedná se o stravování mimo základní,

tedy

o drobná

občerstvení,

pochutiny, káva, cocktaily apod.

20

jako jsou sendviče,

nejrůznější



Funkce společensko-zábavní

Do této funkce

zařazujeme

sledování sportovních

přenosů na širokoúhlých

televizních obrazovkách v lobby baru, živou hudbu v restauraci, Wi-Fi připojení v odbytových částech ale i samotnou konverzaci s barmanem či číšníkem, která se netýká přímého prodeje. V následujících

dvou kapitolách

je

uvedeno,

co se

rozumí

výrobní

a odbytovou částí hotelu.

1.4.2 Výrobní středisko Je místem, kde se tvoří samotný produkt restaurace. Je důležité dbát na perfektní hygienu,

stav zařízení,

bezpečnost

Do výrobního střediska nezařazujeme

práce, pouze

normy

a uskladnění potravin.

kuchyni ale

i všechny

sklady

a umývárny, které jsou pro provoz nezbytné. Kuchyně Každá surovina má své charakteristické vlastnosti a aroma, proto jednotlivé úseky kuchyně musí být stavebně či provozně odděleny a to tak, aby se poživatiny při přípravě navzájem neovlivňovaly. Například dezerty nemůžeme připravovat na stejném místě jako saláty či masa. Od tohoto pravidla se odvíjí i rozmístění vybavení

a jednotlivých

surovin

v

kuchyni.

Výrobní

zpravidla členíme na: 

hlavní kuchyni



studenou kuchyni



cukrárnu



hrubou a čistou přípravnu (masa, zeleniny brambor)



umývárny (pro bílé a černé nádobí)



příruční sklady

21

středisko tedy

Sklady Abychom zajistili bezproblémový a úspěšný chod provozu, je nezbytné, mít k dispozici suroviny a zboží v řádném stavu, množství a kvalitě. Při trendu dnešní doby zvaném Fresh food, je důležité, abychom dokázali objednat dost, ale ne zase příliš mnoho potřebných surovin. Velikost skladu a chladících prostor by měla být velikosti hotelové

odvozena od

restaurace

a obrátky

zboží,

z důvodu dostatečného krytí nákladů vlastním ziskem střediska. Z. Hlinský a M. Čížek ve svém díle Kvalitní kuchyně (2008) rozdělují sklady na 5 základních skupin: 

Suché – 10-15°C s vlhkostí 10-50% - do tohoto skladu je vhodné umístit mouku, cukr, krupici, rýži těstoviny apod. Dále v odděleném prostoru kvůli jejich silnému aroma např. kávu, čaj, koření. U velkých provozů do toho skladu umisťujeme také chléb a pečivo, u menších jsou tyto poživatiny uskladněny v denním skladu.



Chladné

–

6-10°C

s vlhkostí

70-80%

-

zde

skladujeme

zejména zeleninu, ovoce, neloupané brambory, zeleninové, ovocné masné

a rybí

konzervy,

marmelády

a džemy.

Dále

do chladného skladu můžeme umístit, červené víno a destiláty. 

Chlazené-0-8°C

s vlhkostí

70-80%

-

tento sklad

je

vhodný

pro čerstvé maso, čerstvou drůbež a zvěřinu, čerstvé ryby, uzeniny a jiné masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, máslo, umělé tuky, sýry, polotovary, čistá (opracovaná) zelenina, ovoce. 

Mrazící – -1- -25°C s vlhkostí 90-95%

Dále pak na: 

Denní chlazený sklad – je přípustné skladovat zde potraviny určené k denní spotřebě, pokud jsou řádně zabaleny tak, aby navzájem neovlivňovaly své aroma a pokud se nejedná o maso, drůbež či ryby.

22



Pomocné sklady – jsou určeny především pro mycí a čisticí prostředky, obaly, odpady, inventář, čisté a špinavé prádlo před odvozem do prádelny

Každý druh potravin má svůj sklad, nikdy neuskladňujeme společně například maso a mléčné výrobky, i když se jedná o suroviny patřící do skladu chlazeného.

1.4.3 Odbytová střediska Odbytová střediska neboli místa, kde host konzumuje jednotlivé pokrmy a nápoje, mohou mít hned několik podob a to: 

Hotelová restaurace – prostor pro podávání jídel a nápojů s možností stravování

hotelových

i nehotelových

hostů,

otevřená

minimálně

po dobu obědů a večeří. 

Lobby bar – „lobby je prostor sloužící k odpočinku hostů. Je místem, kde mohou hosté čekat na poskytnutí hotelových služeb. Součástí lobby je recepce, tj. - prostor pro usazení hostů, popřípadně s možností podávání občerstvení a využitím připojení k internetu a do elektrické sítě.



Kavárna –

odbytové

společensko-zábavní

středisko,

zaměřené

na podávání teplých nápojů, alkoholických a nealkoholických nápojů a základním občerstvením hostů. V malých a středních hotelech přebírá tuto úlohu lobby bar. 

Etážový servis (room servis) - služba donášky jídel a nápojů à la carte na pokoj. Dle velikosti a úrovně hotelu může být služba organizována: 

V

malých

hotelech,

pomocí

výrobního střediska,

které

má

na starosti také snídaňový servis 

V hotelech střední velikosti je služba v provozu cca 16 hodin denně a je zajišťována pomocí přípravny s potřebným vybavením umístěné přímo na patře.

23



Ve

velkých

mezinárodních

hotelech,

tuto službu vykonává

specializované pracoviště s nepřetržitým provozem. 

Banketní oddělení – zajišťuje bankety, slavnostní obědy apod. Jedná se o slavnostní

stolování,

svými profesionálním

které

se

klasického liší

pojetím

založenými na společenském chování. V hotelové

od

restauraci jsou podávány

především

a specifickými pravidly

5

snídaně,

které

jsou součástí

pobytu každého hosta, a právě těm se budeme věnovat v následující kapitole.

1.4.4 Snídaně Snídaně je prvním jídlem dne a právě ta může mimo jiné ovlivnit, jak se daný host bude po celý den cítit. Důležitou věcí je usměvavý, upravený personál ochotný připravit hostu, pokud je to v jeho silách, cokoli co si bude přát. Nabídka by měla být

pestrá

a dostatečná.

Dle

jednotlivých

jídel

a nápojů,

které

jsou k dispozici a dále také způsobů podávání, můžeme snídaně rozdělit na: 

Jednoduchou – skládá se z teplého nápoje, pečiva či chlebu a snídaňových doplňků jako jsou máslo, med a džem.



Složitou – skládá se z jednoduché snídaně doplněné o studený nápoj (džus) a teplé pokrmy (párky, míchaná vejce, uzeniny, hemenex, …)



Podávanou na nabídkových stolech - zde nabídku tvoří několik druhů krájených uzenin, sýrů či masa. Dále pak máslo, med, džemy, jogurty, zelenina a zeleninové saláty, čerstvé ovoce, několik druhů müsli + mléko, bílý jogurt + sladké doplňky, pečivo – chléb světlý, tmavý, celozrnné pečivo, tousty. A nakonec jsou v nabídce studené nápoje jako ovocné a zeleninové šťávy a samozřejmě několik druhů teplých nápojů.



Brunch – je slavnostní typ pozdní snídaně, určené pro speciální hosty. Pořádá se především v hotelových zařízeních a je podávána pomocí nabídkových stolů, zpravidla od 11:00 do 15:00. Její součástí jsou teplé a studené pokrmy

5

HOTELSTARS.EU, AHR, Ministerstvo pro místní rozvoj, Czech Tourism. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015.

24

včetně cukrářských výrobků. Z nápojů je možné podávat od nealkoholických nápojů, přes džusy až po vína a lihoviny. Dle zvyklostí jednotlivých národů dělíme snídaně na: 

Ruskou –

skládá

pak másla,

se

kaviáru,

ze

silného kvalitního čaje

se

tmavého chlebu a pečiva a také

smetanou,

dále

masitých

jídel

z uzeného masa, šunky, uzenin a ryb. 

Francouzskou – její součástí je silná káva s mlékem, bílé jemné pečivo, máslo, džemy a vaječné pokrmy, jídla ze šunky a ryb.



Anglickou – zde nesmí chybět čaj s mlékem, káva, kakao, horká čokoláda, ovesná kaše (tzv. poridge) se smetanou, máslem nebo sirupem. Další součástí je slanina nebo šunka s vejcem, pečené kotlety, vaječná jídla, teplé tousty s máslem medem či džemem a nakonec čerstvé ovoce.



Americkou –

před

snídaní

je

zvykem

podávat

čerstvé

ovocné

nebo zeleninové šťávy. Následná snídaně se skládá z kávy, kakaa, ovesných vloček a rýžové kaše se smetanou a lívanců se sirupem, dále pak z mletých

mas a vaječné

omelety.

Nezbytnou součástí

Americké

snídaně je ledově studená voda.

Nyní přejdeme k jednomu z nejdůležitějších bodů práce a to k požadavkům na pracovníka odbytového střediska.

1.4.5 Pracovníci v obsluze Požadavky

při výběru zaměstnance

Velkou roli hraje

zejména na jaký

si volí

segment

je

každý

podnik individuálně.

restaurace

či bar

zaměřen

a co nabízí. Dále jsou důležité zkušenosti včetně vzhledu pracovníka, znalost okolí restaurace, či baru a základní vědomosti o společenských zásadách. P. Burešová a B. Zimáková (2010, s.17 ) dělí požadavky na pracovníky obsluhy na zdravotní

způsobilost

pracovníka,

charakterové. 25

požadavky

profesní

a požadavky

Zdravotní požadavky: 

Zdravotní způsobilost potvrzená lékařem – zdravotní průkaz



Znalosti potřebné k ochraně veřejného zdraví

Profesní požadavky: 

Zvládnutí techniky jednoduché, složité a slavnostní obsluhy



Praktická aplikace gastronomických pravidel



Znalost charakteristiky nabízených pokrmů a nápojů



Zvládnutí přípravných, úklidových prací a estetiky provozu



Implementace hygienických požadavků



Dodržování požadavků na bezpečnost



Ovládání pravidel společenského chování



Komunikační schopnosti – jednání s hostem, umění poradit, řešení připomínek



Jazykové znalosti

Požadavky osobní a charakterové: 

Fyzická a psychická zdatnost



Dobrá paměť a dobré charakterové vlastnosti



Pevná vůle, sebeovládání, schopnost pracovat v kolektivu



Loajalita vůči zaměstnavateli, flexibilita

Každý obsluhující, by se měl řídit heslem „ náš zákazník, náš pán,“ ale na druhou stranu by měl být schopen rozlišit situace, kdy toto heslo nepřichází v úvahu. Např. vyhrožuje-li nám host tím, že naši restauraci zhodnotí špatně na jedné z webových stránek, jako je Trip Advisor apod., a jako důvod uvádí

26

neposkytnutí slevy, na kterou nemá nárok. V této situaci je namístě přivolat svého přímého nadřízeného.

Vzhled a chování obsluhujícího personálu Značnou pozornost, by měl obsluhující personál věnovat svému zevnějšku, jenž tvoří

na hosta první

dojem.

Uniforma musí

s čitelnou jmenovkou na viditelném

místě.

být

Boty

vždy

čistá,

jsou čisté,

vyžehlená,

nakrémované

a vyleštěné. Ženy by měly dbát na střídmý make-up, stažené vlasy, upravenou manikúru a nevtíravý parfém. Muž by měl být vždy oholen, jeho vlasy by neměly být dlouhé, a též by měl používat slabou nevtíravou kolínskou vodu. Při příchodu hosta je

samozřejmostí

dotyčného pozdravit,

usadit

a nadále

mu věnovat maximální pozornost. Na jeho přání mu můžeme doporučit místní speciality. Hosta při jídle nikdy nerušíme, na jeho spokojenost se ptáme až při debarasování. Pokud si host nic dalšího neobjednává, necháváme na stole jeden

kus inventáře

až

do jeho odchodu.

Při odchodu poděkujeme

za návštěvu a zdvořile se s hostem rozloučíme. Je naprosto nepřípustné, aby se za přítomnosti hostů obsluhující mezi sebou hlučně bavili. Svůj volný čas je potřeba věnovat

přípravě

inventáře.

V žádném

případě

po zákazníkovi nevyžadujeme spropitné.

Povinností

hotelu je

zajistit

zákazníkům

možnost

celodenního stravování.

Nabídka pokrmů v hotelových restauracích bývá majoritně prováděna pomocí jídelního lístku, a je proto důležité, aby splňoval všechny náležitosti a byl vhodně sestaven.

27

1.4.6 Nabídka v gastronomii Nabídka pokrmů, může být realizována hned několika způsoby, a to pomocí: -

nabídkových stolů či vitrín

-

venkovních tabulí

-

webových stránek restaurace – fotografie

-

ústní nabídky – přímo v restauraci

-

písemné formy – jídelní lístky, menu a nápojové lístky

Téměř každý máme přístup k internetu, a proto je v současné době nejúspěšnější nabídka pomocí webových stránek. Nic méně nejčastější formou nabídky zůstává jídelní lístek. Je tudíž nezbytné, aby obsahoval všechny důležité náležitosti a byl správně sestaven. Druhy jídelních lístků 

Denní jídelní lístek – používán v podnicích jako obědová či večerní nabídka.



Stálý jídelní lístek – nejpoužívanější. Z hlediska dlouhodobého užívání je nutné, aby byl vytištěn na kvalitním materiálu. Ideální doba obměny stálého jídelního lístku je 2x za rok.



Kombinovaný jídelní lístek – stálý lístek doplněn o denní nabídku.



Dětský

jídelní

lístek –

Jednoduchá

nabídka pokrmů

pro děti se

speciálními názvy pokrmů v atraktivním barevném provedení. 

Vinárenský lístek – obsahuje charakteristické speciality, hodící se k nabídce vín daného podniku.



Kavárenský lístek – obsahuje širokou škálu sladkých pokrmů, zákusků a dezertů, doplněnou o nabídku teplých a studených nápojů.

28



Barový

lístek -

jednoduchý,

nabídka pokrmů

omezena na studené

pokrmy, malé speciality nebo jednoduché minutkové pokrmy. 

Snídaňový lístek



Etážový

lístek –

je

umístěn

v hotelových

pokojích

a slouží

několik nabídek menu,

v různých

jako nabídka pokrmu na pokoj. 

Banketní

lístek –

jeho součástí

je

cenových relacích, přizpůsobených ke speciálním příležitostem.

Tvorba jídelního lístku Vzhled jídelního lístku by měl být v souznění s designem celé restaurace. Jako nástroj neverbální nabídky, musí být schopen hosty nalákat na pokrmy dané restaurace. Jídelní lístek zahrnuje: 

Název podniku a základní kontaktní údaje (adresa, telefon, …)



Název pokrmu – je potřebné, aby host poznal, z čeho je daný pokrm připraven. U smyšlených názvů uvádíme složení pokrmu, pod jeho název.



Hmotnost pokrmu - u ryb a dalších pokrmů, u kterých se hmotnost kus od kusu liší, můžeme uvádět cenu za 100g. Před samotnou přípravou, je však nutné sdělit zákazníkovi konečnou částku.



Cenu pokrmů v místní měně.



Pokud je součástí každé objednávky placený couvert, je nezbytné uvedení jeho ceny v jídelním lístku (Burešová, Zimáková, 2010)

29

Řazení pokrmů na jídelním lístku I přesto, že již není v dnešní době kladen takový důraz na řazení pokrmů, měli bychom se alespoň přibližně držet základního pořadí a to dle B. Zimákové Burešové

a P.

vypadá

takto:

1) Studené předkrmy

12) Těstovinové pokrmy

2) Polévky

13) Vegetariánské

3) Teplé předkrmy

a zeleninové

pokrmy

4) Ryby

14) Přílohy a zelenina

5) Drůbež

15) Saláty

6) Zvěřina

16) Studené pokrmy

7) Dětské pokrmy

17) Sýry

8) Lehké zdravotní pokrmy

18) Teplé moučníky

9) Specialita dne

19) Dezerty, zmrzliny, krémy

10) Hotové pokrmy

20) Ovoce

11) Pokrmy na objednávku

Nápojový lístek Nápojovým lístkem se rozumí sestava nabízených nápojů. Uspořádání se může v jednotlivých provozovnách měnit, ale i nápoje mají pravidla dle kterých by měly být řazeny. Podle P. Burešové a B. Zimákové (2010, s. 85) vypadá základní řazení nápojů takto:

-

Aperitivy

-

Sekty

-

Kořeněná vína a vermuty

-

Šampaňské

-

Míchané nápoje

-

Likéry

-

Bílá vína

-

Destiláty

-

Růžová vína

-

Vody

-

Červená vína

-

Nealkoholické nápoje

-

Dezertní, likérová, fortifikovaná

-

Piva

vína

-

Teplé nápoje

30

2

Analytická část

Povinností

každého hotelu,

je

pro své

zajistit

zákazníky

možnost

celodenního stravování. Většina hoteliéru toto řeší zřízením restaurace ve svém hotelu, ale setkala jsem se i s jinými řešeními. V analytické části mé bakalářské práce jsem se tedy rozhodla zkoumat stravovací úsek boutique hotelu Seven Days a zjistit, zda využívá všech příležitostí, které mohou pomoci zvýšit stravovacího úseku.

význam Z velké

a zajistit části jsem

dostatečné

plnění

vycházela z vlastních

úlohy

zkušeností

zaměstnance hotelové restaurace, ale také z informací, které mi poskytl F&B manažer

s ostatními zaměstnanci hotelu.

dotazníkového šetření,

Pro doplnění,

zpracovala názory

obyvatel

jsem

Prahy

na základě na stravování

v ubytovacím zařízení. Samotné dotazování probíhalo od 13. prosince 2013 do 1. pomocí

dubna 2014

online

dotazníku (http://www.survio.com/survey/d/L6X9K1S1K3W6D5D8K) tištěných,

které

byly

vyplněny

a dotazníků

náhodnými fyzickými osobami v produktivním

věku do 50 let. Od výsledků se odvíjí i návrhová část práce. Jejím obsahem jsou tipy, jak pozvednout úroveň gastronomie ve výše zmíněném hotelu, a jak využít všech příležitostí k přilákání potencionálního zákazníka.

2.1

Boutique hotel Seven Days

Hotel Seven Days, se nachází v Praze, v Žitné ulici, mezi stanicemi metra C, Muzeum a I. P. Pavlova. Jeho provozovatelem je společnost Seven Days Prague, s.r.o., se sídlem v budově hotelu. Jedná

se

o ubytovací

byla postavena roku 1888

zařízení a před

typu boutique. rekonstrukcí

Budova (příloha č.

sloužila jako bytový

1) dům

s řeznictvím v přízemí. Nyní je hotelová hala, stejně jako celá stavba, stylizována do secesního stylu. Lobby bar připomíná obrazovou galerii. Jsou zde vystaveny obrazy i s jejich pořizovací cenou. V hotelové hale je možné zakoupit kosmetické produkty značky Manufaktura a tradiční české broušené sklo.

31

Ačkoli hotel nevlastní certifikát oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky, dle katalogu splňuje podmínky pro udělení třídy First class tj. **** a takto je i majitelem označen. V hotelu se nachází celkem 51 dvoulůžkových pokojů, rozmístěných do 5 pater. Z tohoto důvodu jej řadíme mezi ubytovací střediska střední velikosti. Celková základní kapacita hotelu je tedy 102 lůžek, přičemž do některých z pokojů je možné umístit pevné přistýlky a změnit je až na čtyřlůžkové.

Samozřejmostí

je

v dnešní

době

výtah

pro zabezpečení

bezbariérového přístupu. Služby hotelu Hotel poskytuje: 

Ubytovací služby



Gastronomické služby – celodenní stravování



Informační služby



3 - místný parking v budově hotelu



Wellness služby (Jacuzi, whirlpool, masáže)



Fitness



Conciergeské služby



Prodej tradičního českého skla a kosmetiky Manufaktura



Bezplatné Wi-Fi připojení v celé budově



Při ubytování nad 3 noci letištní transfer zdarma



Možnost

konání

eventů,

jednání

manažerem na přání 

Službu prádelny / čistírny



Směnárenské služby

32

či seminářů

s osobním

event.

2.1.1 Organizační struktura Vzhledem k velikosti hotelu, je jeho organizační struktura poměrně jednoduchá a vypadá takto: Graf č. 1 – Organizační struktura

Technické zajištění

Pracovník technické údržby

Vedoucí a účetní housekeepingu

Pokojské

Obsluha baru a restaurace

F&B Manager

Kalkulantka

Jednatel a majitel hotelu, administrativní. marketingová a obchodní podpora Vedoucí kuchyně

Recepční Front office supervisor, Personalista Portýři

účetní

účetní asistentka

Zdroj: hotel Seven Days – interní dokument

33

Kuchaři

2.1.2 Pracovníci obsluhy Jak jsem již uvedla v teoretické části, chování a vzhled obsluhujícího personálu je velice důležitý a to platí i v hotelu Seven Days. Zdejší vedení si zakládá na tom, aby obsluha stravovacího úseku byla vždy upravena, milá, usměvavá a v první řadě nápomocná všem hostům. Každý pracovník musí dodržovat následující pravidla: 1) Vzhled o Pracovník je povinen mít uniformu v bezvadném stavu. o Vlasy jsou vždy sepnuté, u pánů krátce zastřižené. o Upravená manikúra – přírodní, bezbarvý lak u žen. o Zaměstnanec nosí jmenovku na viditelném místě. 2) Chování o Během provozu zaměstnanci nežvýkají. o Též platí zákaz používání mobilních telefonů během směny. o Na hosty jsme vždy milí, usmíváme se. o Pokud

potřebujeme

kolegovi nutně

sdělit

nějakou informaci,

nezbytnou pro správné fungování střediska, děláme to diskrétně, abychom hosty nerušili. o Před hosty nekonzumujeme žádné pokrmy ani nápoje. Využíváme prostorů

k těmto úkonům

a doby

Uniforma Uniformu pracovníků ve zdejším hotelu tvoří: 1) U pracovnic hotelové restaurace a. Bílá košile – vždy čistá beze skvrn a vyžehlená b. Černé společenské kalhoty či sukně c. Černá číšnická zástěra d. Černé kožené či koženkové boty. 2) U pracovníků baru a. Košile - bílá, šedá či jiná ne příliš výrazná barva b. Černá číšnická vesta c. Společenské černé kalhoty 34

určeným.

d. Kožené černé boty

Při výběru nového pracovníka netrvá

vedoucí

stravovacího úseku na praxi v oboru či vystudování hotelové školy. Přínosem je příjemný vzhled a vystupování. Nutností jsou však cizí jazyky. Důležitá je minimálně

znalost

anglického jazyka,

ruský

jazyk může

být

v tomto hotelu velkou výhodou.

2.1.3 Stravovací úsek hotelu V hotelu Seven

Days se

nacházejí

celkem

dvě

Ačkoli jsou prezentována veřejnosti jako samostatné

odbytová

střediska.

provozovny,

dle

živnostenského a obchodního rejstříku tomu tak není. Jedná se tedy pouze o optické oddělení od hotelu. První provozovnou je hotelový bar V-Café a druhou provozovnou je hotelová restaurace Chef & Garden.

V-Café Bar & Restaurant Pod tímto názvem je prezentován lobby bar hotelu. Splňuje funkci, jak kavárny, tak i baru a restaurace. Kapacita provozovny

se

pohybuje

od

20

do 30

míst,

dle

uspořádání

stolového a sedacího inventáře. Otevírací doba se je od 11:30 hodin do 00:00 hodin. Personál je však ochoten bez námitek zůstat i po zavíracím čase. V-Café bar je přístupný přímo z ulice a proto jeho klientelu tvoří jak hoteloví tak mimohoteloví hosté. V této provozovně je možné platit hotově, debetní či kreditní kartou a mimo jiné stravenkami (Gastro pass, Ticket Restaurant) Vybavení (příloha č. 2,3) Místnost je stylizována jako obrazová galerie. Interiéru dominují barvy zlatá, béžová a obložení z tmavého dřeva. Podlaha je pokryta tmavě zeleným kobercem, který postupně přechází v mramor. Na zdech jsou vystaveny obrazy (příloha č. 4) od Vladimíra Bruntona. U každého z nich si můžeme všimnout cenovky s názvem 35

díla (příloha č. 5). Ostatní vybavení tvoří rozsáhlý barový pult vyrobený ze stejného tmavého dřeva jako čtvercové stoly.

Součástí tohoto barového pultu je

několik barových stolic. Vysoký komfort hostů zajišťují čalouněná křesla. Vizuální nabídka místních dezertů je prováděna pomocí skleněné, chlazené vitríny (příloha č. 6) V baru se je vybaven širokoúhlým televizorem, určeným k promítání sportovních

přenosů.

Samozřejmostí

je

bezplatné

vysokorychlostní

Wi-

Fi připojení. V obou odbytových střediscích je kladen vysoký důraz na výběr hudby. Pokud právě nevystupuje živá hudba, mohou si hosté poslechnout jazzové, bluesové nebo chill - outové melodie.

Každý čtvrtek a pátek od 19:00 hodin v baru vystupují hudebníci. Jedná se o houslistku doprovázenou kytaristou nebo samotného zpěváka s kytarou. Nabídka Od

11:30

hodin

do 16:00

hodin

jsou ve

obědového jídelního lístku (příloha č.

7).

V-Café

nabízeny

Z pravidla je

chody

z

sestaven

z vegetariánského chodu, dušeného chodu, pokrmu připravovaného na grilu, ryb a dalších. Celkově lístek tvoří: 

polévka jako teplý předkrm



7-8 hlavních chodů



malý salát



dezert

Cena pokrmů se pohybuje v cenové relaci od 90 Kč do 200 Kč. K pokrmům je možné zakoupit vybrané nápoje za zvýhodněnou cenu. Pokud polední menu nevyhovuje, může si host vybrat i z klasického stálého jídelního lístku. O tomto jídelním lístku se zmiňuji níže v kapitole 2.2.4.2, týkající se hotelové restaurace Chef & Garden. Dále je možné využít nabídky baru, kde je možný výběr ze sladkých nebo slaných palačinek anebo výběr z několika druhů sendvičů.

36

Nabídka nápojů (příloha č. 8) je zde velice široká, vybrat si můžete z: Teplých nápojů 

Punče



Čaje



Kávy (Illy)



Kvalitní horké čokolády



Matcha čaje



Svařeného vína

Chlazených nápojů 

Nealkoholické (coca-cola, sprite, fanta, canada dry, …)



Domácí limonády



Nealkoholické cocktaily (Virgin Colada, Virgin Mojito, …)

Likérů a destilátů 

Vodky



Koňaky a Brandy



Whisky



Rumy



Gin



Tequilla



Ostatní likéry

Koktejlů (příloha č. 9) Vín (viz. Vinný lístek níže)

37

Graf č. 2 – Návštěvnost V-Café v roce 2013

Návštěvnost V-Café v roce 2013

2500

2000

1500

Návštěvnost V-Café v roce 2013

1000

500

0

Zdroj: vlastní zpracování Veškerá

data potřebná

k vytvoření

grafu č.

2,

byla získána pomocí

pokladního systému Micros 3700 o kterém se zmiňuji níže. Barová klientela je majoritně tvořena hotelovými hosty (cca. 67%) ale nechybí zde ani hosté z ulice (cca. 33%). Čas největší vytíženosti nastává obvykle v době oběda od 12:15 do 15:00 a poté v době kdy se hoteloví hosté vrací z poznávacích výletů zpět do hotelu tedy mezi 21. a 24. hodinou Jak z grafu můžeme vidět, začátek roku byl pro hotelový bar z hlediska návštěvnosti poněkud slabší. Tento jev lze odůvodnit koncem zimní sezony v Praze. Během února začala návštěvnost vzrůstat. V březnu tvořily hotelovou klientelu převážně němečtí a ruští turisté, kteří velice rádi navštěvují hotelovou restauraci či bar. Tito hosté se nebrání ani návštěvě stravovacího zařízení uvnitř hotelu, kde jsou ubytováni, a proto byl březen jedním z vrcholů počtu návštěvníků V-Café. Oproti přímořským destinacím začíná letní sezóna v Praze později. Jak lze z grafu vyčíst jedná se o měsíc srpen. V roce 2013

na letní

sezónu přímo navazovala sezóna zimní,

a proto návštěvnost

hotelového baru neklesla pod 1500 osob za měsíc (cca. 50 hostů za den) 38

Restaurace Chef & Garden Hotelová restaurace, se nachází uvnitř hotelového komplexu, a tudíž není přístupná

přímo z

okolo recepce.

ulice. To je

Nejdříve

je

nutné

pro některé

projít

skrz

mimo -

hotelovou halu,

hotelové

hosty

nepřekonatelnou překážkou a proto, klientelu tvoří z velké části jen hoteloví hosté. Zde je rovněž možnost platit hotově, debetní či kreditní kartou i stravenkami.

Vybavení Restaurace roku 2010 prošla složitou a nákladnou rekonstrukcí, při které byl kompletně přestavěn celý interiér. Tato část hotelu je nyní tvořena plovoucí podlahou,

bílými stěnami s obrazy

francouzského stylu a tmavým

dřevěným

nábytkem. Místnost je stavebně oddělena širokým sloupem, ve kterém je zabudována vitrína s víny (příloha č. 10). V přední

části místnosti,

vybavena čtvercovými stoly

která

je

z velké

s čalouněnými židlemi.

části prosklená, Dále

je

zde

je vchod

na zastřešenou venkovní zahrádku s grilem, která je jediným kuřáckým prostorem v celém hotelu. Druhé, zadní části restaurace dominuje barový pult, jenž je zázemím restauračního personálu. Podél celé jedné stěny místnosti je umístěn inventář, potřebný pro hotelové snídaně jako jsou chafingy, příbory, talíře, kávovar a mnoho dalších. Ve vybavení restaurace nechybí ani dětská židlička pro nejmladší hosty, širokoúhlý televizor a bezplatné Wi-Fi připojení. Stejně jako v hotelovém baru je zde kladen velký důraz na výběr hudby. Pravidelně každou sobotu si hosté mohou přijít poslechnout živou klavírní hudbu. Hotelová restaurace taktéž disponuje téměř nevyužívaným meeting roomem. Nabídka Restaurace se specializuje na moderní a tradiční českou kuchyni. Nicméně je zde možné nalézt i známky jiných národních kuchyní.

39

Jídelní lístek (příloha č. 11, 12, 13) je rozdělen na kategorie: 

Předkrmy (šlehaný kozí sýr, marinovaná kachní prsa, tartar z lososa, …)



Polévky (silný hovězí vývar, boršč, gulášová, …)



Saláty (césar, řecký, …)



Ryby (losos, krevety, …)



Speciality ( Masa - vepřové, hovězí, telecí, drůbež, zvěřina)



Pokrmy tradiční české kuchyně (svíčková, staročeská kachna)



Dezerty (čokoládový dort, cheescake, medovník, …)



Jídla na objednávku (nutná rezervace 24 hodin předem) – kachna, vepřové koleno

V cenně každého z chodů je zahrnut kuvert, který je tvořen košíkem pečiva a bylinkovo - česnekovým máslem. Jediným nedostatkem, který jsem se při náhledu do jídelního lístku pocítila, byla absence dětských jídel. Romantická večeře pro dva Restaurace nabízí například výhodné tříchodové menu pro 2 osoby s lahví kvalitního českého vína. K tomuto účelu je sestaveno nepatrně zkrácené menu. Večeře bývá spojena s wellness službami a hotelem prezentována jako balíček – Romantick Wellness package v hodnotě 69 Euro. Pokud máte zájem pouze o večeři při svíčkách, je možné ji zakoupit již za 49 Euro.

40

Vinný lístek (příloha č.14, 15, 16) Díky rozmanitému výběru vín, si každý host může zvolit své oblíbené. Ve vinném lístku nechybí vína z: 

České republiky o Valtice o Starý Poddvorov o Mikulov o Novosedly o Popice o Nový Šaldorf



Německa



Itálie o CastelFirmian o Cantina di Soave o RoccaSeveva o Banfi o Saint Evasio o Cerro



Rakouska o Donabaum



Nového Zélandu o Marlborough



Francie o Sain Emilian



Chile o Errazuriz



Španělska o Rioja



Argentiny o Finca la Amália



Jižní Afrika 41

Ke každému vínu je ve vinném lístku připojena charakteristika jeho chuti. Pokud si však stále nedokážete vybrat, je Vám k dispozici personál restaurace, který se v chuti jednotlivých vín velice dobře vyzná. Nabídka ostatních nápojů je oproti V-Café jednodušší, nezahrnuje rozšíření teplých nápojů, ve kterém jsou zahrnuty nejrůznější punče, speciálně připravované čaje, apod. Graf č. 3 – Návštěvnost Chef & Garden v roce 2013

Návštěvnost Chef & Garden v roce 2013 500 450 400 350 300 250 Návštěvnost Chef & Garden v roce 2013

200 150 100 50 0

Zdroj: Vlastní zpracování Jak z grafu č.

3

můžete

vidět,

restaurace

nezaznamenala ve

své

návštěvnosti tak velké výkyvy jako bar. Důvodem je především složení klientely. Zatímco v baru se jednalo o směs hotelových a mimo - hotelových zákazníků, restaurace je zpravidla využívána pouze hotelovými hosty. Právě tuto skutečnost by chtělo vedení stravovacího úseku změnit. Nejkritičtějším měsícem byl podle grafu měsíc červen. V následujících měsících se s příchodem sezóny zvedl i počet návštěvníků.

Vrcholem

návštěvnosti v roce

2013

pro restauraci,

jako pro bar, byl díky Silvestru a Vánočním svátkům měsíc prosinec. 42

stejně

Doba největší vytíženosti hotelové restaurace nastává okolo 20. hodiny a trvá do konce provozní doby tj. 22:30. Standardní počet hostů za večer je cca. 14 – 15 osob

a jejich

průměrná

útrata se

pohybuje

okolo 869,-Kč.

Nejvíce

prodávanými chody jsou, svíčková, losos, flap steak a césar salát.

Graf č. 4 - Porovnání návštěvnosti v obou odbytových střediscích

2500 2000 1500 Chef & Garden

1000

V-Café 500 0

Zdroj: Vlastní zpracování Návštěvnost restaurace nepřesáhla v roce 2013 hranici 500 zákazníků za měsíc. Oproti tomu počet barových zákazníků neklesl pod 1100 osob. Tento jev je zapříčiněn

dvěma hlavními faktory

a to odlišnou otevírací

dobou jednotlivých

středisek a faktem, že bar V-Café je oproti restauraci přístupný přímo z ulice. Zatímco klientelu restaurace tvoří z 99% hoteloví hosté, bar navštěvují jak hosté z hotelu (cca 67%) tak i z ulice (cca 33%)

43

Graf č. 5 – Průměrná vytíženost celého stravovacího úseku během dne.

Průměrná vytíženost stravovacího úseku 40 35 30 25 20 Průměrná vytíženost stravovacího úseku

15 10 5

0:00:00

23:00:00

22:00:00

21:00:00

20:00:00

19:00:00

18:00:00

17:00:00

16:00:00

15:00:00

14:00:00

13:00:00

12:00:00

11:00:00

9:00:00

10:00:00

8:00:00

7:00:00

0

Zdroj: Vlastní zpracování Ve výše grafu je zobrazena průměrná vytíženost stravovacího úseku během dne. Data byla získána pomocí pokladního systému, do kterého se při každé nové objednávce zadává počet hostů. Graf zahrnuje snídaňový provoz stejně jako provoz

baru a restaurace.

Jak již

bylo výše

uvedeno,

provozní

doba středisek je velice odlišná. Od 7.00 hodin do 11.00 hodin hodiny ranní mohou hosté posnídat v hotelové restauraci.

Během

provozu jsou všechny

pokrmy

zahrnuty

v ceně

pobytu s výjimkou čerstvých džusů a alkoholu. Výsledkem je, že se v této době křivka téměř nemění. V 11:30 hodin otevírá hotelový bar, který nabízí obědový jídelní lístek. Nejvíce hostů přichází poobědvat kolem 14,00 hodiny. Od 18:00 hodin je zároveň s barem otevřena i hotelová restaurace. Počet hostů se tedy sčítá a dosahuje nejvyšších hodnot. Po ukončení provozu Chef & Garden ve 22:30 hodin křivka klesá, až do doby kdy se po zavírací době baru dostává na nulovou hodnotu.

44

2.1.4 Snídaně Snídaně jsou v hotelu Seven Days podávány formou bufetu (příloha č. 17), každý den od 7:00 hodin do 11:00 hodin a to v hotelové restauraci. Jsou přístupné jak hotelovým hostům, kteří mají snídani již zahrnutou v ceně pobytu, tak i hostům z ulice, pro které je cena 200,- Kč. /os. Servis je zajišťován dvěma pracovníky obsluhy. Jeden má za úkol, aby byl veškerý sortiment nabídkových stolů v dostatečném množství a druhý debarasuje použitý inventář. Nabídku pokrmů tvoří: 

Müsli, cereálie, sušené ovoce a semínka



Čerstvé ovoce nebo ovocný salát



Sladké pečivo



Bílý a ovocný jogurt



Toustový chléb, bílé či celozrnné pečivo



Jednotlivě balená másla (živočišné, rostlinné), medy, nutely a tavené sýry



Džemy



Vejce (připravovaná 3 a 5 minut)



Palačinky, nebo lívanečky



Sázená vejce



Drůbeží párky



Restovaná slanina



Další teplé pokrmy (luštěniny, ovesná kaše, mléčná rýže, dušená zelenina)

Nabídka nápojů zahrnuje: 

Kávu (espresso, cappuccino, americano)



Mléko (studené, horké)



Horkou čokoládu



8 druhů sáčkových čajů



Ovocnou šťávu (jablečnou, pomerančovou)



Vodu 45



Čerstvě připravené ovocné šťávy – Fresh (jablečná, pomerančová, mrkvová,

celerová,

nebo mix)

za cenu 75,-Kč

(není

zahrnuto v ceně

snídaně) Ve dnech nejznámějších celosvětových svátků, je podáván welcome drink tradiční český Bohemia Sekt. Během celé doby je hostům k dispozici širokoúhlá televize, kde mohou sledovat nejnovější zprávy ze světa, na programech BBC či CNN.

2.1.5 Pokladní systém Micros 3700 Jak v Chef & Garden tak i ve V-Café je používán pokladní systém Micros 3700. Jak již název prozrazuje, jeho tvůrcem je společnost Micros. Jedná se o jednoduchý

rychlý

systém,

který

obsluze

pomáhá

jak s objednávkami,

tak i s peněžním vypořádáním s hosty. Systém je díky své barevnosti přehledný a nepostrádá nápovědu pro začínající pracovníky obsluhy.

Základní balíček tohoto systému obsahuje tyto funkce: 

Case management



Table management



Plánování cen (happy hours)



Plánování prodeje položek (aktivace/deaktivace)



Volně

konfigurovatelné

slevy

např.

při nákupu určitého množství

anebo překročení určité cenové hranice nebo kombinace 

Napojení na výčepní automaty



Možnost definice skupin a reporting



Simple configuration of articles (SLU groups)



Možnost konfigurace sledování všech detailů o prodejích a činnostech na pokladnách pro potřeby kontrolingu



Možnost tvorby menu se zobrazením obsahů



Modul pro evidenci ztrátovosti surovin

46



Conversational Ordering Module (COM): unikátní modul, který byl vyvinut ve spolupráci s psychology prodeje. Objednávka jídel v systému je plně přizpůsobitelná

požadavků

velmi jednoduše

měnit

zákazníků.

jednotlivé

COM

položky

v

umožní

menu tak,

obsluze jak si přeje

zákazník bez nutnosti storen a úprav (záměny příloh, omáček, velikostí nápojů…). COM také aktivně nabízí obsluze další složky menu, které zatím nebyly objednány, a mohli by být jeho součástí. 

Modul pro kontrolu všech storen a změn



Dokonalý reporting (více než 150 základních reportů)



100% podpora mobilních číšníků (Hand-heldů) - plná funkcionalita



Možnost napojení na digitální menu tabule6

2.1.6 Marketing stravovacího úseku Stravovací

úsek hotelu využívá

ke

své

propagaci pouze

dva nástroje

marketingu a to e-marketing, tedy propagaci pomocí internetové sítě a vizuální nabídku vně a uvnitř hotelu. Důvodem je neexistující marketingový rozpočet. Manažer stravovacího úseku proto volí bezplatné způsoby propagace. Pokud procházíme kolem hotelu, můžeme si všimnout dobře udržovaných, vždy čistých vitrín,

kde

je

vystaven

momentální

jídelní

a obědový

lístek a informace

o připravovaných speciálních nabídkách. Vcafepraha.cz Bar disponuje vlastními webovými stránkami www.vcafepraha.cz. Na základě mých vlastních zkušeností, byly porovnány informace, uvedené na internetových stránkách, se skutečností. Celkový vzhled webových stránek, působí velice dobrým dojmem. Jednoduchost a přehlednost jsou hlavní dominantou, a také se zde nevyskytují reklamy jiných společností, které by mohly být pro zákazníka rušivým elementem. Veškeré fotografie jídel a interiérů jsou originální a přesně zachycují nabízené produkty Micros. [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.micros-fidelio.cz/cscz/solutions/products-a-m/micros-3700-pos.aspx 6

47

V-café. První nepříznivou skutečností je, že webová stránka prezentuje, jak hotelový bar, tak i restauraci přesto, že dle názvu by se zde měly nacházet informace pouze o VCafé.

Marketingové

zviditelnění

baru je

zde

o mnoho větší

a zastiňuje

hotelovou restauraci Chef & Garden. Druhým nedostatkem, byl neaktuální obědový jídelní lístek, stejně jako neplatná nabídka čerstvých

ryb.

Zejména toto může

být

pro zákazníka nepříjemným

překvapením. Lunchtime.cz Bar se dále prezentuje na webových stránkách Lunchtime.cz Zde se již nachází aktuální obědové menu, bohužel neplatná nabídka čerstvých ryb je zde také uvedena. K tomuto nedostatku se připojuje stará verze stálého jídelního lístku a na jejím základě staré fotografie podávaných pokrmů. Naopak velkým plusem je zdejší nabídka snídaní mimo-hotelovým hostům. Cena snídaně je 200,-Kč/os HotelsevenDays.cz Restaurace stejně jako bar je nadále prezentována, přímo na webových stránkách hotelu. Najdeme zde veškeré informace od otevírací doby až po jídelní lístek, bohužel

ale

opět zastaralý.

Informace

k oběma střediskům jsou doplněny

o fotografie interiérů. Spolupráce s vybranými firmami Jedním z dalších marketingových nástrojů, které stravovací úsek využívá, je zasílání denní nabídky pomocí elektronické pošty firmám, které sousedí s hotelem.

Pro tuto klientelu je

každoročně

možného pořádání firemních večírků a seminářů.

48

zpracována nabídka týkající

se

Přes všechny tyto kroky má hotel nedostatek návštěvníků tkzv. „z ulice“. Je mnoho příležitostí

další

propagace,

které

bohužel

z důvodu neexistujícího rozpočtu, nemůže nyní v současné době využít. Některé z nich zmiňuji dále v 3. návrhové části práce. Pokud chce tento hotel skutečně přilákat větší množství zákazníků, mělo by se jeho vedení zamyslet nad uvolněním částky zhruba 100 - 200 tisíc korun pro marketingové účely.

2.1.7 Hodnocení hotelu na internetových rezervačních systémech Hotel Seven Days je hodnocen na několika webových stránkách internetových rezervačních systémů. Od některých z nich získal dokonce ocenění (příloha č. 18, 19, 20). Pro svůj průzkum jsem zvolila portály Booking.com, Expedia a Trip Advisor.

Boooking.com Po zadání

města Prahy

do vyhledávače

tohoto rezervačního systému,

se

nabídka ubytování v hotelu Seven Days objevuje jako 26., z celkového počtu 1036 hotelů. Pokud zadání místa ubytování upřesníme na Prahu 2, je hotel ihned na prvním místě. Hotel má hodnocení 8,9 z možných 10 bodů, podložené celkem 717 recenzemi. Hosté hodnotili 6 údajů a to: 

Čistotu (9,3)



Pohodlí (8,9)



Umístění (8,7)



Zařízení (8,7)



Personál (9,1)



Poměr ceny a kvality (8,8)

V závorkách je uveden počet získaných bodů hotelu. V jednotlivých

názorech

se

mezi kladnými ohlasy

často objevují,

přístup

personálu, bohatý výběr při snídaních, prostředí a vybavení hotelu. Z negativních ohlasů hosté často zdůrazňují hluk z ulice v ranních hodinách. 49

Cena pokojů, pro první dny měsíce března, se pohybuje mezi 1300 Kč – 2500 Kč za noc dle výběru typu pokoje.

Expedia Zde se hotel nachází na 31. místě z celkových 563 možností k ubytování v Praze. Celkové hodnocení hotelu zní „Wonderfull“ přesněji získal hotel 4.6 bodů z celkových 5 možných. Zde hosté hodnotili: 

Čistotu pokoje (4,8)



Přístup personálu a služby hotelu (4,6)



Zařízení pokoje (4,6)



Umístění hotelu (4,7)

Získané body jsou opět uvedeny v závorkách. Jednotlivé názory hostů, byly téměř shodné jako na booking.com.

Trip Advisor Zde se hotel, na základě hodnocení, nachází na 51. místě z celkových 669. Je hodnocen 92% na základě 612 recenzí. Kladné

body

hodnocení

dvou rezervačních

se

tady

opakují

systémů.

stejně

jako u předchozích

Naopak méně

byli hosté

spokojeni s vyššími cenami ve stravovacím úseku, krátké otevírací době hotelové restaurace a delším časovým rozestupem mezi jednotlivými chody při večeři.

Jako doplnění

analytické

části,

byla pomocí

dotazování

zpracována analýza očekávání potencionálních možných klientů, tedy hostů, kteří by mohli navštívit restauraci nebo bar.

50

2.1.8 Analýza očekávání potencionálních zákazníků Osloveni byli obyvatele České republiky. Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit obecný názor na hotelové restaurace jako takové. Celkem z 200 dotazníků,

bylo respondenty

vyplněno 139.

Samotné

dotazování

probíhalo na území České republiky od 13. prosince 2013 do 1. dubna 2014 pomocí krátkého tištěného a online dotazníku. Respondentům byly položeny následující otázky: 

Navštěvujete při své dovolené restauraci hotelu, v němž jste ubytováni?



Jaký je váš důvod k návštěvě hotelové restaurace?



Co vás dokáže odradit od návštěvy hotelové restaurace?



Co očekáváte od hotelové restaurace?



Navštěvujete raději hotelové restaurace nebo klasické?



Co vás dokáže přilákat do Hotelové restaurace?



Kolik jste ochotni utratit za večeři o 3 chodech s lahví českého vína pro 2 osoby?

51

A výsledky byly takovéto: Graf č. 6 – Navštěvujete při své dovolené restauraci hotelu, v němž jste ubytováni?

1) Navštěvujete při své dovolené restauraci hotelu, v němž jste ubytováni? 9% Ano 91%

Ne

Zdroj: Vlastní zpracování Většina z dotazovaných navštěvuje restauraci hotelu, v němž, v rámci dovolené, přebývá. Tento výsledek je založen na faktu, že každý z hotelů má povinnost poskytnout ubytovaným minimálně snídani, která bývá podávána v hotelové restauraci. Graf č. 7 - Jaký je pro vás důvod k návštěvě hotelové restaurace?

2) Jaký je pro vás důvod k návštěvě hotelové restaurace? 4%0%

Snídaně zahrnutá v cenně pobytu 22%

32% Mám polopenzi či plnou penzi 1%

41% Pozdní příjezd do hotelu všechny okolní restaurace jsou již zavřené Rád/a si zajdu na dobrý oběd či večeři, s příjemnou profesionální obsluhou

Zdroj: Vlastní zpracování 52

Mnoho cestujících i v dnešní době kupuje pobyty se stravováním zahrnutém v ceně. Jedná se o polopenze, plné penze nebo all-inclusive pobyty, ale také jen snídaně.

Dle

dotazníku nechybí

ani hosté,

kteří

navštíví

hotelovou restauraci pouze kvůli zážitku z dobrého jídla a kvalitní obsluhy.

Graf č. 8 - Co vás dokáže odradit od návštěvy hotelové restaurace?

3) Co vás dokáže odradit od návštěvy hotelové restaurace?

17%

7%

Když není přístupná rovnou z ulice

16%

Vyšší cenová kategorie 60%

Nerodinné, ale profesionální prostředí Jiná

Zdroj: Vlastní zpracování Odpovědi na tuto otázku mě velice překvapily. Domnívala jsem se, že hlavním faktorem, který dokáže zákazníky odradit od návštěvy hotelové restaurace je vyšší cena a nedostupnost

přímo z ulice

(restaurace

je

uvnitř

hotelu,

nebo nějakého komplexu). Pro mnohé z respondentů je však kromě přijatelné ceny důležité, aby se v provozovně cítili dobře a tudíž jim je příliš profesionální prostředí nepříjemné. Jako další závěr jsem z těchto odpovědí vyvodila, že mnozí z dotazovaných sdílí názor o předraženosti hotelových restaurací. V některých případech tomu tak může být, ale důvodem není to, že je restaurace součástí hotelu, nýbrž lokalita ve které se celý hotel nachází. Např. Hotel Seven Days je umístěn cca. 500 metrů od Václavského náměstí a ceny hotelové restaurace jsou dle mého názoru příznivější než v klasických okolních restauracích.

53

Jako jiné důvody dotazovaní uváděli: 

Prostředí – zápach, hygiena



Špatná recenze nebo zkušenost přátel



Druh kuchyně



Špatná kvalita podávaných pokrmů



Neochotná, nepříjemná obsluha



Dlouhá doba čekání na pokrm



Špatné pivo (preferují jinou značku, špatná kvalita)

4) Jaká jsou vaše očekávání od hotelové restaurace? 

Kvalitní a pestrá nabídka snídaní



Rozumná cena



Odpovídající poměr Cena – Kvalita



Příjemná, ochotná a profesionální obsluha bez jazykových bariér



Příjemná atmosféra, prostředí



Chutná jídla, kvalitní a dobrá kuchyně



Dostatečná nabídka pokrmů

Z vlastní

zkušenosti mohu říct,

že

velké

množství

hotelových

restaurací

tyto požadavky splňuje. Naopak v některých klasických restauracích jsem se, a to bohužel,

setkala s nepříjemnou obsluhou a odporně

či špinavým prostředím.

54

vypadajícím

jídlem

Graf č. 9 - Navštěvujete raději hotelové restaurace, nebo klasické?

5) Navštěvujete raději hotelové restaurace, nebo klasické?

27%

Klasické restaurace 73%

Hotelové restaurace

Zdroj: Vlastní zpracování Komentář: Podle výše zmíněného grafu, hosté k návštěvě volí raději klasické restaurace. Hlavním důvodem je opět cena za pokrmy. Dotazovaní tedy dávají více přednost průměrné nebo podprůměrné kvalitě obsluhy a jídlům za nižší cenu, než jídlům a obsluze ve skvělé kvalitě za nepatrně vyšší nebo stejnou cenu, která by v hotelové restauraci měla být samozřejmostí. Hlavním problémem nadále zůstává mylná domněnka o předraženosti hotelových restaurací.

6) Co vás dokáže přilákat do hotelové restaurace? 

Vzhled a vyhlášenost hotelu, jako takového



Výběr jídel, originalita



Jídla z kvalitních domácích surovin



Profesionalita obsluhy



Vyhlášenost zdejší kuchyně (šéfkuchaře)



Zajímavé akce



Snadná dostupnost (doprava),



Příjemné prostředí 55



7)

Vyšší kvalita oproti okolním restauracím

Kolik jste

ochotni utratit

za

večeři

o3

chodech s lahví

českého vína pro 2 osoby? V dotazníku se objevovaly částky od 300,- Kč až po 5000,- Kč. Průměrná suma činila 1335,- Kč. Tuto otázku jsem

v dotazníku zvolila proto,

takovouto večeři nabízí

a

za 49Euro tedy

že

restaurace

cca.

1225,-Kč.

respondentů by proto tuto nabídku určitě mohlo využít.

56

Chef & Garden Velké

množství

3

Návrhová část

Návrhová část práce je zaměřena na gastronomické akce a jiná zlepšení, která by pomohla přilákat

do hotelové

restaurace

více

hostů

a zajistit

tak i vyšší

zisk této provozovny. Speciální gastronomické akce Brunch První možnost, přilákání hostů do hotelové restaurace, vidím v pořádání brunchů. Jak již bylo uvedeno v části 1.4.6, brunch je slavnostní typ pozdní snídaně, určené pro speciální

hosty.

Pořádá

se

především

v hotelových

zařízeních

a je

podávána pomocí nabídkových stolů, zpravidla od 11:00 do 15:00 hodin. Její součástí jsou teplé a studené pokrmy včetně cukrářských výrobků. Nápoje možné podávat v rozpětí od nealkoholických, přes džusy až po vína a lihoviny. Pro úspěšné a výnosné pořádání brunchů, je nutné dostat tuto speciální gastronomickou akci do podvědomí široké veřejnosti, pomocí bodů, které jsem uvedla v předchozí kapitole 3.1 Marketing. Doba konání brunche, se může pohybovat od 12:00 hodin a to posléze co obsluhující personál uklidí provozovnu po snídaních a přizpůsobí vše pro podávání brunche, cca. až do 16:00 hodin. Podávány by měly být jedinečné druhy pokrmů, které hosté budou moci najít pouze v restauraci hotelu Seven Days. Chybět by neměla ani dětská jídla. Každý z brunchů může být tematický. Příležitost bych viděla v jednotlivých typech světových kuchyních, a v dobách nejznámějších světových svátků, kdy by byly podávány pokrmy pro ně charakteristické. Po prozkoumání nabídek ostatních restaurací v Praze nabízejících brunch se domnívám, že ideální cena za dospělou osobu v hotelu Seven Days se pohybuje mezi 800

–

1000,-

Kč.

Pro děti do 5

zdarma a cena pro děti nad 5 let 300,-Kč.

57

let

bude

konzumace

Svatební hostiny Další využitelnou příležitostí, jak přilákat hosty do hotelové restaurace je pořádání svatebních hostin. Provozovna je dostatečně velká s venkovní zahrádkou, a je tedy

schopna pojmout

svatebčanů

50-60

i s menší

kapelou.

Nabídka hotelu pro tuto klientelu, by byla tzv. „na klíč“. Obsahovala by sestavení svatebního menu, ubytování pro novomanžele i jejich rodiče, popř. další hosty. Nadále

by

mohl

být

s wellness službami v hotelu a romantickou večeří wellness package.

balíček zkombinován neboli tzv.

Doprovodnou hudbu, by si novomanželé

Romantic

zajišťovali sami,

nebo by hotel, na základě předem uzavřené smlouvy, mohl sám některou z kapel doporučit a najmout. Při dlouhodobé spolupráci by se oba subjekty dohodly na případných provizích. V okolí hotelu Seven Days se nachází hned několik svatebních salonů, které by uspořádání hostiny v restauraci Chef & Garden mohly svým zákazníkům doporučit. Jedinou potřebnou věcí by byla opět smlouva o provizích.

Večery s grilováním Hotel mimo jiné disponuje zcela nevyužívaným zděným grilem (příloha č. 21), umístěným na zahrádce hotelové restaurace. Při tom letní měsíce přímo vybízejí k odpolednímu nebo večernímu grilování.

Tato příležitost

by

mohla být

využita několika způsoby: 1) Autogril – hosté by si zde připravovali své vlastní pokrmy, hotelu by platily pouze za pronájem grilu a prostor zahrádky. 2) Grilování pokrmů na objednávku – hosté by si mohli grilovat suroviny, které

předem

připravila hotelová

kuchyně.

K dispozici by

byla nabídka několika druhů nakládaného či jinak upraveného masa a zeleniny.

Cena by

zahrnovala přípravu pokrmů a o něco výhodnější pronájem zahrádky.

58

3) Grilování zajišťované specializovaným kuchařem hotelu Seven Days – veškerá příprava by byla zajištěna zaměstnancem kuchyně. Hosté by platily pouze za koupený hotový pokrm

Semináře, školení a firemní porady Součástí hotelové restaurace je také meeting room. I tento prostor bývá po většinu roku nevyužitý. Jeho kapacita je 10 – 15 míst. Není v něm tedy možné pořádat velké konference nebo kongresy. Nicméně je zcela vhodný pro semináře, školení nebo firemní porady. K dispozici je zde wi-fi připojení, flipchart a PC. Místnost

je

plně

klimatizována a v případném

pronájmu je

zahrnuto malé

občerstvení a psací potřeby s logem hotelu. Dále je možné přiobjednat si coffe break. V rámci přilákání firemní klientely by hotel mohl vytvořit balíček určený pro teambuildingy,

který

by

zahrnoval

pobyt

členů

firmy,

pronájem

meeting

roomu a případné volnočasové vyžití.

Aby hosté využívali výše zmíněných speciálních nabídek, je nezbytné je o nich náležitě informovat, a zajistit aby se nabídky dostaly do podvědomí široké veřejnosti. Proto jsem se rozhodla navrhnout i určité změny, v dosavadním marketingu stravovacího úseku hotelu Seven Days. Marketing Prvním

marketingovým

stravovacího úseku zapracovat,

bodem,

na kterém je

by

včasná

stálého či obědového jídelního lístku na stránkách

mělo vedení aktualizace

hotelu a nabídkových

serverech. Vžijme se do role potencionálního hosta, který se rozhodl, na základě internetové nabídky, navštívit bar či hotelovou restauraci. Rozhodně bychom byli nemile překvapeni, kdyby na místě byla nabídka jiná, než jsme čekali. Tento fakt

by

mohl

leckterého z hostů

odradit

od

návštěvy

Na tento úkol nejsou potřeba žádné náklady a jen minimum času.

59

provozovny.

Největším problémem hotelu je neexistující rozpočet určený pro marketing stravovacího úseku. Tato skutečnost omezuje možnosti, jak zviditelnit odbytová střediska. Pokud by vedení uvolnilo částku, která by byla využita pro marketingový účel, viděla bych příležitost v: 1) reklamách

pražské

MHD

–

Jako uživatelka tohoto způsobu dopravy

si často všímám letáků rozmístěných například v metru. Tento způsob propagace nemusí být drahý. Odvíjí se od velikosti reklamní plochy a délky vystavení

reklamy.

Cestující,

alespoň

na chvíli,

nejsou zaneprázdněni svými každodenními povinnostmi, a proto mohou věnovat čas přečtení právě Vašeho propagačního materiálu. 2) reklamě v místním tisku (např. Metro) – tyto noviny odebírá každé ráno velký počet obyvatel, kteří cestují pražským metrem. Reklama je uvedena ve všech výtiscích v Praze a středočeském kraji, v časovém rozmezí pondělí – pátek. Cena se opět odvíjí od velikosti inzertní plochy a barevnosti reklamy (barevná,

černobílá).

Takto vypadá

zestručněný

ceník některých ploch, které by mohl hotel Seven Days využít a dostat se tak do povědomí široké veřejnosti:

3) propagaci pomocí webových stránek facebook.com Tuto sociální

síť

využívají

obzvláště

mladí

lidé

do 35

let.

Je

tedy

potřeba zamyslet se, zdali zrovna oni patří do segmentu, který si přejeme oslovit. Hotel Seven Days není orientován pro individuální skupinu klientů, a proto by

byl

tento způsob

marketingu další

vhodnou metodou pro zviditelnění. Hotel samotný, již na facebook.com prezentován je. Můj návrh tedy spočívá v oddělené prezentaci restaurace a baru. Příležitost vidím hned v několika způsobech propagace a to: •

PPC (pay per click) – neboli platba za kliknutí

•

CPM (cost per mille) – platba za tisíc zobrazení 60

•

Page – stránka o stravovacích provozovnách

Cost per mille a pay per click Tato reklama má

podobu obrázkových

odkazů

v

pravé

části stránky

facebook.com, které jsou řazeny pod sebou, stejně jako v internetových vyhledávačích.

Tyto odkazy

mohou vést

bezprostředně

na webovou stránku hotelu, eventuelně na stránku nebo událost na facebooku. Pokud

uživatele

této sociální

sítě

reklama zaujme,

může

kliknout

na tlačítko „To se mi líbí“. Toto jednání zapříčiní, že se reklama zobrazí na hlavních stránkách všech uživatelů, které má klikající v přátelích. Takto se reklama může šířit stále dál. Rozdíl mezi reklamou CPM a PPC je, jak už jejich název napovídá, pouze ve způsobech platby. Konečné zobrazení je totožné.

Page Stránka je

učena k přímé

prezentaci firmy,

v

našem

případě

hotelové

restaurace a baru. Zde můžete upozornit na jakékoli výhodné akce či novinky, které se zobrazí všem fanouškům stránky. Hlavní je tedy dosáhnout co nejvíce kliknutí na tlačítko „to se mi líbí“ a tím získat velký počet příznivců. Tvorba této reklamy víceméně napodobuje vytváření profilu jakékoli fyzické osoby. Je jen na nás, jaké informace budeme prezentovat. Zpravidla se uvádějí tyto údaje: •

název provozovny, informace o ní, logo

•

otevírací dobu, adresu (i webovou)

•

služby, produkty

•

slevy, akce, mimořádné nabídky

•

události spojené s restaurací

•

videa

61

•

obrázky

Nakonec bych se v návrhové části své bakalářské práce chtěla věnovat drobným, ale dle mého názoru důležitým změnám. Další návrhy Dětský jídelní lístek První z nich je absence dětských jídel. Ačkoli hotel Seven Days není vysloveně zaměřen na segment rodin s dětmi, je tato klientela velmi častým zákazníkem hotelové restaurace. Ta je vybavena dětskou židličkou, ale ne nabídkou pokrmů pro děti. Přitom by stačilo sestavit jednoduchý výběr jídel a přiřadit jim názvy, které děti zaujmou a pobaví. Součástí tohoto jídelního lístku by mohly být například: -

Kuřecí kousky s bramborovou kaší nebo jinou přílohou

-

Špagety s rajčatovou omáčkou

-

Škubánky

nebo těstoviny

upravené

na sladko (s mákem,

banánem

a broskvemi, …) -

Vtipné kreativně připravené dezerty apod.

Provedení a design jídelního lístku by se podobal omalovánkám, které by děti zabavily, než bude jídlo hotové. Tento jídelní lístek by si mohly ponechat. Náklady

na tvorbu těchto několika nabídek by

byly

minimální

a jistě

by

zajistili větší spokojenost rodičů a hlavně dětí.

Prostření stolů Čím dál méně provozoven restauračního typu, prostírá stolní inventář klasickým způsobem (příloha č.22), tedy pomocí moltonu a bílého ubrusu. Současným módním trendem jsou barevně laděná omyvatelná prostírání (příloha č.23). K dispozici je mnoho barevných provedení a proto je lze využít v jakkoli zařízeném interiéru.

62

Manipulace s tímto doplňkem je snadnější než s dříve používanými ubrusy. Velmi ulehčuje např. odstranění následků drobných nehod, jako jsou skvrny na ubrusu či rozlitý nápoj, a tudíž snižuje náklady za praní prádla. Další

výhodou je,

že

se

host

cítí

o něco komfortněji,

než

u klasicky

prostřeného stolu, který může působit poněkud upjatě. A právě

toto prostření

bych

doporučila i hotelu Seven

Days,

tato změna by

mohla ovlivnit to, jakým dojmem bude hotelová restaurace působit na první pohled.

63

Závěr Již od doby, kdy lidé poprvé začali provozovat pohostinství, byla gastronomie nedílnou součástí ubytovacích služeb. V každém hostinci, ve kterém se pocestný mohl ubytovat, mu bylo poskytnuto jídlo a pití. A tak by tomu mělo být do dnes. Přesto mnozí z hoteliérů řeší otázku, mají-li gastronomické služby v hotelu smysl. Odpovědí je že, i přes nízkou ekonomickou samostatnost hotelových restaurací, je povinností každého hotelu zajistit pro ubytované hosty celodenní stravování. Je pouze na jejich rozhodnutí zda tuto službu využijí či ne. Tato povinnost může být plněna několika způsoby. Buď, zřízením hotelové restaurace přímo uvnitř hotelu, uzavřením

smlouvy

o stravování

hotelových

klientů

s externí

restaurací,

nebo pomocí donáškových služeb, o kterých jsem se zmínila na začátku 2. Analytické části. Svou práci jsem

zaměřila konkrétně

na stravovací

úsek hotelu Seven

Days,

na jeho úlohu a význam. Při zpracování bylo pro mě nejtěžším úkolem zajistit návratnost dotazníků, které vyplnili oslovení respondenty a získávání potřebných dat a informací.

Ačkoli jsem

svou práci chtěla nejprve

zpracovat

převážně

z pohledu ekonomického, neobdržela jsem potřebné informace a to i přes to, že mi byly

zpočátku přislíbeny.

Proto jsem

význam

byla nucena porovnávat

jednotlivých gastronomických provozoven hotelu pomocí údajů o návštěvnosti. Úvodní

hypotéza,

z majoritní

že

klientelu stravovacího úseku hotelu Seven

části hosté,

ubytovaní

v tomto zařízení,

Days tvoří

byla v analytické

části potvrzena. Právě tuto skutečnost by si přálo vedení hotelu změnit, a spolu se zvýšením návštěvnosti zajistit i větší objem příjmů. Hlavním důvodem absence domácích klientů v hotelových restauracích je mylná domněnka o příliš vysokých tamějších cenách jednotlivých pokrmů a nápojů. S příchodem

nového F&B

stravovacího úseku Seven

manažera se Days o 30%.

během

Ideální

vizí

dvou let vedení

zvýšily

tržby

jsou však tržby

o něco vyšší. Máli stravovací úsek zajistit lepší výsledky, nemůže tzv.“vařit z vody“. Proto je třeba uvolnit alespoň malé množství prostředků, pro zajištění 64

minimálního marketingového rozpočtu. E-marketing, provozovaný na neplacených webových stánkách je dobrým nástrojem, ale až ve chvíli, kdy je restaurace dobře známá a zákazníci vědí co na internetu hledat. Po analyzování celé gastronomie hotelu, jsem se zaměřila hlavně na zlepšení návštěvnosti a úrovně poskytovaných služeb v restauraci Chef & Garden, která je na tom dle grafů o návštěvnosti nejhůř. Navrhla jsem

několik gastronomicky

zaměřených

akcí,

které

by

se

v restauraci mohly konat a které by přilákaly novou klientelu. Další velmi důležité změny by měly nastat v marketingu, bez kterých se zvýšení návštěvnosti a tudíž i tržeb hotelu neobejde. Veškeré z mých návrhů jsou přímo aplikovatelné na zvolený hotel a pevně věřím, že v případě jejich uskutečnění pomohou dosáhnout jeho stanovených cílů.

65

Literatura [1]

ATTL, Pavel, Alena POLÍVKOVÁ a Petr STUDNIČKA. Zásady zpracování

bakalářských a diplomových prací. Vyd. 2. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o, 2012, 647 s. ISBN 978-80-87411-33-9. [2]

BERÁNEK, Jaromír. Provozujeme pohostinství a ubytování: jak uspět v

domácí i světové konkurenci. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 180 s. ISBN 80-8672402-6. [3]

Boutique

hotel

Seven

Days.

[online].

Dostupné

z:

http://www.hotelsevenDays.cz/?lang=cz [4]

BUREŠOVÁ, Pavla a Blanka ZIMÁKOVÁ. Gastronomické služby. Vyd. 2.

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., 2010. ISBN 978-80-87411-06-3. [5]

ČERVENÁ, V. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Vyd. 2.

Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0493-9. [6]

HLINSKÝ, Zdeněk a Martin ČÍŽEK. Kvalitní kuchyně. v. Staroměstské

náměstí 6, 110 15 Praha 1: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. [7]

HOTELSTARS.EU,

AHR,

Ministerstvo pro místní

rozvoj,

Czech

Tourism. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 20132015 [8]

HotelStars: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České

republiky. [online]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikace-v-cr [9]

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí

i světové konkurenci. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. [10]

KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management: jak uspět

v domácí i světové konkurenci. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 180 s. ISBN 978-80247-3868-0. [11]

METZ, Reinhold, Hermann GRÜNER a KESSLER. Restaurace a host:

základní odborné vědomosti: restaurace, hotel, kuchyně. Vyd. 1. Praha: EuropaSobotáles, 2008, 606 s. ISBN 978-80-86706-18-4. [12]

NĚMEC, Robert. Robert Němec.com: pomáháme vám vydělávat. [online].

Dostupné z: http://marketing.robertnemec.com/propagace-facebook-zacatecnici/ [13]

SMETANA,

František a Eva KRÁTKÁ. Podnikání

v

hotelnictví

a gastronomii: pro střední a vyšší hotelové školy. 1. vyd. Fortuna, 2009, 160 s. ISBN 978-80-7373-054-3. 66

[14]

TESONE, By Dana. Principles of management for the hospitality industry.

1st ed. Oxford. ISBN 978-185-6177-993 [15]

ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage Management. čtvrté - upravené.

Tribun Brno: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., 2011. 180 s. ISBN 97880-87411-28-5.

67

Seznam příloh 1. Obr. č. 1 - Budova hotelu 2. Obr. č. 2 - Vybavení baru 3. Obr. č. 3 - Vybavení baru 2 4. Obr. č. 4 – Obraz od Vladimíra Bruntona 5. Obr. č. 5 - Cenovka na obrazu V. Bruntona 6. Obr. č. 6 – Nabídková chlazená vitrýna 7. Obr. č. 7 - Obědový jídelní lístek 8. Obr. č. 8 – Nápojový lístek 9. Obr. č. 9 – Koktejlový lístek 10. Obr. č. 10 – Vybavení restaurace 11. Obr. č. 11 - Jídelní lístek část 1. 12. Obr. č. 12 – Jídelní lístek část 2. 13. Obr. č. 13 – Jídelní lístek část 3. 14. Obr. č. 14 - Vinný lístek část – bílá vína 15. Obr. č. 15 – Vinny lístek část – červená vína 16. Obr. č. 16 – Vinný lístek část – šumivá vína a šampaňské 17. Obr. č. 17 - Snídaňový bufet 18. Obr. č. 18 - Ocenění od Expedia č. 1 19. Obr. č. 19 - Ocenění od Expedia č. 2 20. Obr. č. 20 - Ocenění od TripAdvisor 21. Obr. č. 21 - Gril 22. Obr. č. 22 - Klasické prostření stolního inventáře 23. Obr. č. 23- Navrhované moderní prostření

68

Obr. č. 1 – Budova hotelu

Zdroj: http://www.hotelsevendays.cz/

69

Obr. č. 2 – Vybavení baru

Zdroj: www.hotelsevendays.cz

70

Obr. č. 3 – Vybavení baru 2

Zdroj: www.hotelsevedays.cz

71

Obr. č. 4 – Obraz od Vladimíra Bruntona

Zdroj: Vlastní

72

Obr. č. 5 – Cenovka obrazu V. Bruntona

Zdroj: Vlastní

73

Obr. č. 6 – Nabídková chlazená vitrýna

Zdroj: Vlastní

74

Obr. č. 7 – Obědový jídelní lístek

Zdroj: Hotel Seven Days 75

Obr. č. 8 – Nápojový lístek

Zdroj: Hotel Seven Days 76

Obr. č. 9 - Koktejlový lístek

Zdroj: Hotel Seven Days

77

Obr. č. 10 – Vybavení Restaurace

Zdroj: www.hotelsevendays.cz

78

Obr. č. 11 – Jídelní lístek část 1.

Zdroj: Hotel Seven Days 79

Obr. č. 12 – Jídelní lístek část 2.

Zdroj: Hotel Seven Days

80

Obr.

č.

13

–

Jídelní

Zdroj: Hotel Seven Days

81

lístek část

3.

Obr. č. 14 – Vinný lístek – bílá vína

Zdroj: www.vcafepraha.cz

82

Obr. č. 15 – Vinný lístek – červená vína

Zdroj: www.vcafepraha.cz

83

Obr. č. 16 – Vinný lístek část – šumivá vína a šampaňské

Zdroj: www.vcafepraha.cz

84

Obr. č. 17 – Snídaňový bufet

Zdroj: www.hotelsevendays.cz

85

Obr. č. 18 – Ocenění od Expedia č. 1

Zdroj: Vlastní

86

Obr. č. 19 – Ocenění od Expedia č. 2

Zdroj: Vlastní

87

Obr. č. 20 – Ocenění od TripAdvisor

Zdroj: Vlastní

88

Obr. č. 21 – Gril

Zdroj: www.hotelsevendays.cz

89

Obr. č. 22 – Klasické prostření stolního inventáře

Zdroj: www.hotelsevendays.cz

90

Obr. č. 23 – Navrhované moderní prostření

Zdroj: http://www.blueabaya.com

91