Vývoz výrobků firmy EXPRES MENU s.r.o. do zámoří

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů obor mezinárodní obchod vedlejší specializace: Logistika – mezinárodní přeprava a zasílatelství

Název diplomové práce:

Vývoz výrobků firmy EXPRES MENU s.r.o. do zámoří

Autor práce: Bc. Marie Sogelová Vedoucí práce: doc. JUDr. Ing. Radek Novák, CSc.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Vývoz výrobků firmy EXPRES MENU s.r.o. do zámoří “ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze dne 22. srpna 2011

podpis

Poděkování Ráda bych touto formou poděkovala panu doc. JUDr. Ing. Radku Novákovi,

Csc. za odborné vedení mé diplomové práce. Mé díky také patří panu Ing. Tomáši Duškovi, vedoucímu odboru námořní přepravy ve společnosti ČECHOFRACHT a.s. a panu Richardovi Novákovi, zástupci vedoucího celního úřadu v Trutnově za jejich čas a ochotu při poskytování odborných informací a materiálů.

Obsah Seznam zkratek:..............................................................................................1 Úvod.................................................................................................................2 1 Firma EXPRES MENU s.r.o...........................................................................4 1.1 Historie firmy EXPRES MENU............................................................................4 1.2 Produkty EXPRES MENU....................................................................................5

2 Možný vstup firmy na zahraniční trh ...........................................................8 2.1 Dovozní a vývozní operace ...................................................................................8 2.2 Formy vstupu na zahraniční trhy nenáročné na kapitálové investice..................11 2.3 Kapitálové vstupy podniků na zahraniční trhy....................................................14

3 Vývoz do Kanady...........................................................................................16 3.1 Dovoz masa do Kanady.......................................................................................16 3.2 Závěr kapitoly .....................................................................................................21

4 Vývoz do Austrálie.........................................................................................22 4.1 Historie spolupráce s Austrálií.............................................................................22 4.2 Možné druhy přepravy.........................................................................................23 4.3 Volba přepravy firmou EXPRES MENU.............................................................26 4.4 Dodací doložky INCOTERMS 2010...................................................................33 4.5 Výběr dodací doložky firmou EXPRES MENU.................................................36 4.6 Zabalení zboží k přepravě....................................................................................37 4.7 Objednání přepravy..............................................................................................39 4.8 Celní řízení...........................................................................................................39 4.9 Podmínky dovozu do Austrálie ...........................................................................45 4.10 Závěr kapitoly....................................................................................................51

Závěr..............................................................................................................52 Zdroje.............................................................................................................55 Seznam příloh: ..............................................................................................58

Seznam zkratek: •

AQIS (Australian Quarantine and Inspection Service) – australský servis pro inspekci a karanténu

•

AUD ($) - australský dolar (1AUD = 18,4 CZK kurz platný 14.7.2011)

•

BSE (Bovine Spongiform Encephalopathy) – nemoc šílených krav

•

CFIA - Canadian Food Inspection Agency – kanadská potravinářská inspekce

•

FCL (full container load) – celokontejnerová přeprava zboží

•

EAD (Export Accompanaying Dokument) – vývozní doprovodný doklad (VDD)

•

EORI ((Economic Operators Registration and Identification number ) registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů

•

FSANZ (Food Standards Australia New Zealand) – standard potravin pro Austrálii a Nový Zéland

•

HACCP (Hazard Analysis Critical Control Point ) - analýza rizika a stanovení kritických kontrolních bodů

•

ICC (International Chamber of Commerce) – mezinárodní obchodní komora

•

ICON (Import Conditions database) – databáze podmínek pro import

•

LCL (less than container load) – sběrná zásilka zboží

•

MDP (Meat Programs Division) – oddělení pro masný program

•

MRN (Movement registration number) – registrační číslo pro vyhledání statusu zboží pro export

•

OMIC (Official Meat Inspection Certificate) – oficiální certifikát inspekce masa

•

VDD (Vývozní doprovodný doklad) - v angličtině EAD – Export Accompanaying Dokument

•

WTO ( World Trade Organization) – Světová obchodní organizace

1

Úvod Autorka diplomová práce „vývoz výrobků firmy EXPRES MENU s.r.o do zámoří“ si vybrala toto téma, protože se jedná o problematiku, která je aktuální a řeší praktické aspekty daného problému. Cílem této práce je zhodnotit možnosti vývozu výrobků firmy EXPRES MENU do Kanady a Austrálie zejména z logistického a legislativního hlediska. Práce není klasicky členěna na teoretickou a praktickou část, ale do čtyř tematicky odlišených základních kapitol. V první kapitole je představena firma EXPRES MENU. Je zde nastíněna její historie, specifika jejích produktů i s postupem přípravy a výčet výrobků, které má v současné době ve svém portfoliu. Druhá kapitola je věnována možným formám vstupu na zahraniční trhy, mezi kterými je možno volit při rozhodování o proniknutí na mezinárodní půdu. Tyto formy vstupu jsou rozděleny na přímé vývozní operace, vstupy nenáročné na kapitálové investice a kapitálově náročnou formu vstupu na zahraniční trhy. Každá forma je zde stručně charakterizována s uvedením základních kladů a negativ. Třetí bod práce se věnuje vstupu firmy EXPRES MENU na kanadský trh. Nejprve je nastíněna historie spolupráce s kanadským partnerem. Po té je rozebrána problematika dovozu masa a masných výrobků do Kanady spolu se souvisejícími nařízeními a požadavky na tento druh dovozu. V závěru této části je vyhodnocení situace a návrh na opatření vyplývající z této kapitoly pro firmu EXPRES MENU. Čtvrtým a posledním hlavním bodem práce je vývoz výrobků firmy EXPRES MENU do Austrálie. Po úvodním představení historie vstupu firmy na australský trh následuje výčet možných druhů přepravy, které firma může zvolit pro přepravu svých produktů do Austrálie. V návaznosti na toto téma je rozebrána vhodnost každého druhu přepravy s ohledem na specifické požadavky přepravy výrobků firmy EXPRES MENU. Seznámení se s jednotlivými doložkami INCOTERMS 2010 a volba nejvhodnější parity je také součástí této kapitoly. Další důležitou problematikou řešenou je vhodné zabalení zboží a postup objednání přepravy. V rámci tohoto bodu jsou srozumitelně popsány jednotlivé kroky celního řízení aplikované na vývoz mimo Evropskou unii. V neposlední řadě je v této kapitole rozebrána problematika dovozu masných výrobků do 2

Austrálie. Jaký je postup při dovozu takových produktů a související legislativa a nařízení. Samostatně je zde řešen dovoz hovězího masa a výrobků z něj. V závěru kapitoly jsou doporučení a východiska pro firmu EXPRES MENU. Pro stanovení vhodného exportního balení a druhu přepravy s ohledem na specifické požadavky na přepravu sterilovaných jídel EXPRES MENU autorka čerpala z rozhovorů s odborníky z oboru přepravy a obalových materiálů. Pro konzultaci dovozních povolení do Kanady a Austrálie byly použity zejména údaje z e-mailové korespondence se specialisty z jednotlivých programů na dovoz těchto výrobků. Práce je koncipovaná tak, aby sloužila jako praktický rádce hlavně pro firmu EXPRES MENU při přípravě vývozu jejich výrobků do Austrálie a Kanady. Zjištěné poznatky by se daly aplikovat na vývoz zboží s nutností skladování a přepravy v podobném teplotním režimu a jako informace pro ostatní české exportéry o legislativní náročnosti vývozu masa a masných výrobků na tyto trhy.

3

1 Firma EXPRES MENU s.r.o Firma EXPRES MENU s.r.o je rodinná firma se sídlem v podkrkonošském městě Trutnově. Firma patří do kategorie malých podniků s asi 15 zaměstnanci. Cílem firmy je vyrábět kvalitní české výrobky, které budou úspěšné jak na domácím, tak na zahraničním trhu.

1.1 Historie firmy EXPRES MENU Firma EXPRES MENU vznikla v roce 1999 a zabývala se výrobou a distribucí teplých a mražených jídel. Zajišťovala závodní stravování pro několik domácích i zahraničních firem sídlících v regionu, jako například Tyco, Siemens, Infineon, ABB, atd. V roce 2005 začala spolupracovat s organizací STOB na vývoji a distribuci mražených dietních hotových jídel a dietních programů pro snižování váhy a zdravý životní styl. V současnosti se firma EXPRES MENU specializuje zejména na produkci hotových sterilovaných jídel. Výroba, skladování i přeprava těchto pokrmů je méně energeticky náročná, a proto i levnější a ekologičtější v porovnání s výrobky mraženými. Technologie sterilování byla objevena již v roce 1790, když Napoleon Bonaparte vypsal odměnu pro toho, kdo zajistí stravování jeho armády. Principem tohoto způsobu uchování potravin je zahřátí produktu v uzavřeném sterilním prostředí na takovou teplotu, při které se zničí bakterie a mikroorganismy. Firma EXPRES MENU se zaměřuje na výrobu tradičních českých jídel, která vaří podle původních receptur z nejkvalitnějších čerstvých surovin. Veškeré pokrmy jsou připravovány klasickým způsobem vaření, tedy z cibulového základu, kořenové zeleniny a ostatních čerstvých ingrediencí. Při výrobě nejsou zásadně používány žádné polotovary, kořenící směsi, ochucovadla ani konzervanty. Jak se jídlo EXPRES MENU liší od klasické konzervy? Jak již bylo řečeno, jídlo se vždy uvaří tradičním způsobem až do fáze úplného dohotovení, tak že je připraveno ke konzumaci, poté je v teplém stavu ihned porcováno do obalů a zasterilováno. To

4

znamená, že proces je kontinuální a tepelná zátěž produktu je krátká a efektivní, neboť již při vaření pokrmu se většina mikroorganismů zlikviduje. Do klasické konzervy se vloží syrové maso se směsí koření a dlouhodobým působením tepla se maso uvaří a konzerva zasteriluje. Doba sterilace jídel EXPRES MENU, ve speciálním tlakovém zařízení, tzv. autoklávu, je omezena na minimum, aby si pokrm zachoval co nejvíce vitamínů a přirozených chuťových vlastností. Firma také nepoužívá klasické kovové „plechovky“, ale zvolila moderní lehkou a stejně účinnou formu obalu a to speciální pětivrstvé bariérové sáčky, které jsou vyrobeny přesně podle požadavků firmy. Tato metoda sterilace, kterou firma EXPRES MENU používá, je unikátní a proto společnost zažádala o udělení patentu. Momentálně se o udělení patentu vede patentové řízení na Úřadu průmyslového vlastnictví. Koncovým odběratelem výrobků jsou zákazníci, kteří mají nedostatek volného času anebo nechtějí čas věnovat vaření. Proto je firemním mottem heslo: „Nezatěžuj ženu, kupuj EXPRES MENU !!!“ Ohlas a poptávka spotřebitelů po EXPRES MENU při plánování dovolené a výletů mimo domov inspirovala firmu také k oslovení mladých lidí a sportovců heslem: „EXPRES MENU - opravdové jídlo všude s sebou“. Tuto kampaň doprovázela i televizní reklama v zimní a jarní verzi vysílaná na televizi Public. K oblíbenosti a všestrannému použití jídel EXPRES MENU zejména přispívá dvouletá doba spotřeby a skladovatelnost při teplotě 30 °C.

1.2 Produkty EXPRES MENU Firma EXPRES MENU má několik produktových řad v různých velikostech balení od jednoporcového do pětiporcového kateringového balení. Základní dělení je na jídla mražená a sterilovaná, dále na jídla klasická a bezlepková, tedy buď s použitím pšeničné mouky nebo speciální bezlepkové mouky na zahuštění omáček.

5

1.2.1 •

Mražená jídla

Čtyřporcová mražená jídla (maso s omáčkou bez přílohy) – rodinné balení •

sortiment: • Kuřecí maso na paprice • Rajská omáčka, hovězí maso • Hamburská vepřová kýta se smetanou • Hovězí guláš • Svíčková na smetaně • Španělský ptáček • Segedínský guláš • Vepřové na žampionech se smetanou • Zbojnická bašta • Čertův kotlík

•

jednoporcová mražená jídla ( maso, omáčka a příloha) – pro závodní stravování

•

jednoporcová mražená jídla Fit Menu – 28 druhů dietních pokrmů

1.2.2 •

Sterilovaná jídla

dietní – Krotitel tuku – zdravé jídlo pro redukci nadváhy (mleté libové hovězí maso a 9 druhů zeleniny)

•

dvouporcové jídlo EXPRES MENU - obsah 610g omáčky a masa •

sortiment: • Hovězí guláš • Kuřecí maso na paprice • Svíčková na smetaně • Španělský ptáček • Vepřové na žampionech se smetanou • Krakonošova pochoutka • Čertův kotlík 6

• Zbojnická bašta •

dvouporcová přirozeně bezlepková jídla - o obsahu 610g omáčky a masa •

sortiment: • Svíčková na smetaně speciál • Španělský ptáček speciál • Krakonošova pochoutka speciál • Rajská omáčka s hovězím masem • Hovězí Stroganoff • Kuřecí po zahradnicku

•

jednoporcová přirozeně bezlepková jídla – proměnlivý sortiment – min. 30 druhů

•

jednoporcová bezlepková jídla s instantní přílohou – KOMPLET MENU – proměnlivý sortiment

•

pětiporcové cateringové balení – jídla vyráběná pouze na objednávku pro cestovní kanceláře, penziony a rychlá občerstvení

•

dárkové balení – tradiční balení ve sklenicích a dřevěném dárkovém boxu

Firma EXPRES MENU je jediným výrobcem v Evropě nabízejícím hotová sterilovaná jídla v bezlepkové podobě. Výhoda těchto jídel je, že lidé s celiakií si je mohou vzít kamkoliv s sebou a plnohodnotně se stravovat i na cestách, kde je mnohdy problém s nalezením bezlepkových surovin, či pokrmů na jídelním lístku. Tato jídla se prodávají také v lékárnách.

7

2 Možný vstup firmy na zahraniční trh Firmy, které usilují o proniknutí na mezinárodní trhy a představení svých výrobků v zahraničí nemají jen jedinou možnost přímého vývozu, ale existuje celá řada vývozních operací a dalších forem vstupu, které jsou více či méně náročné na kapitálové investice. Brání-li přímému dovozu do země určité bariéry jako například vysoké clo, administrativní restrikce, nutnost dovozní licence a podobně, může být pro firmu jednodušší, méně rizikové a i finančně výhodnější zvolit jinou formu vstupu. Každá tato forma má svá pozitiva i negativa a vhodná volba strategie vstupu na zahraniční trh může být klíčem úspěchu i neúspěchu celého procesu internacionalizace firmy. Podniky si mohou zvolit z celé řady možností vstupu na zahraniční trhy. „ Výběr konkrétní strategie ovlivňují zejména následující faktory: Investiční náročnost vstupu na zahraniční trhy, zdroje, které má podnik k dispozici, potenciál cílového trhu, možnost kontroly mezinárodních podnikatelských aktivit, rizikovost podnikání na cílovém trhu a celková konkurenceschopnost firmy v mezinárodním prostředí.“1 Formy vstupu na trh lze členit do tří základních skupin: 1. dovozní a vývozní operace 2. vstup nenáročný na kapitálové investice 3. kapitálový vstup na trh.

2.1 Dovozní a vývozní operace Tento druh operace je považován za tradiční a nejjednodušší formu vstupu na zahraniční trhy. Není spojena s vysokými počátečními investicemi, ale aby byl vstup úspěšný, je nutná nemalá investice do mezinárodního marketingu. Podnik musí provést průzkum zahraničního trhu a podle něj si zvolit vhodnou marketingovou strategii.

2.1.1

Využití služeb prostředníků

Služeb prostředníka využívají zejména malé a střední firmy, pro které není vývoz prioritou a které nechtějí k tomuto účelu zřizovat specializované oddělení. Prostředník jedná vlastním jménem a na vlastní účet, kdy jeho odměnou je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou = marže. Výhodou využití prostředníka jsou nižší náklady na 1

MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní marketing. Praha : Grada Publishing , 2009. 200 s.

8

oběh zboží a snížení rizik mezinárodního obchodu. Hlavní nevýhodou je ztráta kontroly nad marketingovou strategií a omezený kontakt se zahraničním trhem.

2.1.2

Výhradní distribuce

Uzavřením smlouvy o výhradním prodeji se dodavatel zavazuje, že smluvně určené zboží nebude na určitém území dodávat nikomu jinému než osobě či firmě určené ve smlouvě – tedy výhradnímu prodejci. Smlouva musí mít písemnou podobu a upravuje postavení smluvních partnerů. Jednotlivé dodávky se ale řídí kupní smlouvou. Výhodou tohoto druhu vstupu na zahraniční trh je využití již stávajících distribučních cest, a proto je proniknutí na trh rychlé a nepředstavuje pro firmu velké riziko ani náklady. Může se jednat o dočasný způsob vstupu pro zmapování trhu a zájmu o daný produkt. Jestliže se ukáže, že má trh velký potenciál, po ukončení smlouvy o výhradním prodeji může firma změnit svou strategii. Tato změna může být například založení dceřiné společnosti nebo umístění výroby přímo v cílové zemi. Smlouvy o výhradním prodeji se někdy mohou dostat do rozporu se zákony některých zemí zejména v oblasti antimonopolní politiky. Nevýhodou výhradního prodeje je ztráta přímého kontaktu firmy s cílovým trhem. Dalším rizikem je nevhodná volba distributora, který např. nemá kapacity na pokrytí celého trhu – ale nelze oslovit jiného partnera právě kvůli vyhrazení prodeje jedinému partnerovi. Proto se často ve smlouvě o výhradním prodeji objevuje podmínka minimálního odběru nebo splnění určitého cíle.

2.1.3

Obchodní zastoupení

Smlouvou o obchodním zastoupení se zástupce zavazuje uzavírat smlouvy jménem zastoupeného a na jeho účet nebo vykonávat činnost k uzavření určité smlouvy. Kvalita sítě zástupců často rozhoduje o úspěchu či neúspěchu firmy na zahraničním trhu. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, jedná se o nevýhradní zastoupení, kdy zastoupený může využívat služeb více zástupců v daném regionu a stejně tak zástupce může zastupovat více firem. Zástupce by se měl řídit pokyny zastoupeného a informovat ho o skutečnostech pro zastoupeného podstatných. Odměnou pro zástupce je provize obvykle vázána na uskutečnění zprostředkovatelské smlouvy. 9

Jedním typem této smlouvy je smlouva o výhradním obchodním zastoupení. V tomto případě zastoupený nesmí na stanoveném území využívat služby jiného zástupce a zástupce zde nesmí zastupovat nikoho jiného ani uzavírat obchody na vlastní či cizí účet. Zastoupený na tomto území může uzavírat obchody, ale i z obchodů které uzavřel sám musí zástupci pro dané území zaplatit provizi – tzv. uznávací provize. Smlouva o výhradním zastoupení může stejně jako smlouva o výhradním prodeji pro zastoupeného přestavovat určité riziko. Například při neschopnosti zástupce pokrýt celou oblast nebo jeho nedostatečně silné postavení na trhu může oslabit a poškodit jméno zastoupeného.

2.1.4

Piggyback

Piggyback je označení pro spolupráci firem při vývozu, kdy zpravidla velká firma poskytne menším podnikům své zahraniční distribuční služby za úplatu. Pro malou firmu znamená tato spolupráce využití zkušenosti velké firmy v marketingové a logistické oblasti. Na druhou stranu velká firma profituje z úplaty za poskytnutí této služby a z doplnění sortimentu od menších firem, s kterými takto spolupracuje. Piggyback může být pro obě strany i nevýhodný. Pro malé firmy kvůli tlaku velkých společností na snižování cen a dlouhé platební lhůty s požadavky na kvalitu dodávek a logistiku. Pro velké firmy může nastat riziko, že malé firmy nebudou schopny včas dodávat velké objemy zboží, a proto může být poškozena jejich image. Tato forma spolupráce se uplatňuje i mezi velkými firmami, kdy navzájem využívají svých distribučních a prodejních sítí. Velké finanční úspory se dosáhne například vstupem na zahraniční trh díky zavedené distribuci partnera, který je domácí na tomto trhu.

2.1.5

Přímý vývoz

Metoda přímého vývozu se používá zejména v průmyslovém marketingu, kdy se do zahraničí vyváží stroje, průmyslová zařízení nebo velké investiční celky. Vývozce musí být v kontaktu se zahraničním partnerem kvůli náročnosti na poskytování dodatečných služeb, jako je montáž, servis, poradenství a podob. Přímý vývoz je náročný na znalost technické, právní a obchodní problematiky kdy dodavatel nese

10

veškerá rizika a náklady spojené s mezinárodním obchodem. Výhodou je ale přímý kontakt se zahraničním zákazníkem a kontrola nad marketingovou strategií.

2.1.6

Exportní aliance

Exportní aliance jsou sdružení malých a středních podniků, které mají zájem o vývoz. Často ale nemají dostatečné finanční prostředky ani zkušenosti s vývozem, a proto je pro ně výhodnější založit sdružení a vyvážet společně. Často jsou to firmy podnikající ve stejných nebo podobných oborech a jejich sortiment se na zahraničním trhu navzájem doplňuje. Takové sdružení zpravidla převezme funkci exportního oddělení (výzkum trhu, zpracování nabídek, vyřízení objednávek, exportní logistika, apod.) a také zastupuje své členy v zahraničí (vyhledání vhodných zástupců, řízení jejich sítě, zajišťování účasti na veletrzích a výstavách). Hlavní výhodou exportní aliance je snížení nákladů na vývoz, omezení rizik, zlepšení vyjednávací pozice a s tím spojená možnost dosažení výhodnějších cen a platebních podmínek. Nevýhodou tohoto sdružení může být nerovnoprávné zacházení s různě významnými členy a určitá ztráta samostatnosti. Často se podnik vstupující do exportní aliance prosadí na zahraničním trhu natolik, že pak vytvoří vlastní exportní oddělení a řídí svůj vývoz samostatně.

2.2 Formy vstupu na zahraniční trhy nenáročné na kapitálové investice Firmy volí kapitálově nenáročný vstup na zahraniční trhy, když nechtějí investovat v zahraničí, ale chtějí zajistit přítomnost svých výrobků na mezinárodních trzích jiným způsobem. Nejpoužívanějšími formami takového vstupu na trh jsou licenční dohody, franchisingové smlouvy nebo výrobní spolupráce.

2.2.1

Licenční dohody

Jedna z forem vstupu na zahraniční trh nenáročná na kapitálovou investici je licenční dohoda. Touto formou majitel práva k nehmotnému statku udělí licenci 11

zahraniční firmě k užívání tohoto statku. Může se jednat o patent (vynálezy), průmyslový vzor (vzhled určitého produktu, např. kombinace barev, vzor látky, atd.) užitné vzory (technické řešení) a ochranná označení (obchodní jméno firmy nebo ochranná známka). Do této skupiny patří také know-how, která se označuje za nepravou licenci. Licenci nelze poskytnout k označení původu zboží. Při porušení práv k nehmotnému vlastnictví se majitel takových práv může obrátit na soud a požadovat náhradu škody nebo přiměřenou kompenzaci. Další možností řešení tohoto sporu může být uzavření licenční dohody a tedy svolení k užívání nehmotného statku jinou osobou. Možné důvody prodeje práv k užívání průmyslového vlastnictví: − firma nemůže zavést vlastní výrobu využívající své vynálezy a know-how a je nebezpečí technologického a technického zastarání − výroba může být zavedena, ale firma již dokončuje nové inovativní řešení − celní, devizová, politická nebo jiná omezení brání přímému vývozu do určitého teritoria a proto prodej práv k průmyslovému vlastnictví je jedna z možností jak se prosadit na takovém trhu − zahraniční trh je politicky či ekonomicky nestabilní nebo nemá dostatečně velkou tržní sílu − licenční dohoda slibuje výhodný vývoz komponentů či zařízení s touto dohodou spojených nebo naopak výměnu za odkup licenčních práv druhé strany − prodej průmyslových práv může být řešením sporu při porušení takových práv, aby se strany vyhnuly konfliktu a soudnímu řízení

2.2.2

Franchising

Franchising je trvalý a komplexní smluvní vztah mezi partnery, kde franšizér (poskytovatel franšízy) dává svolení jednotlivým franšízantům (nabyvatelům franšízy) k užívání jeho obchodního jména či ochranné známky. S tímto je spojeno i předávání know-how, systému řízení, prodejní a technická pomoc od franšizéra. Nabyvatel franšízy je povinen dodržovat tuto komerční politiku a zaplatit za tyto služby smluvně stanovenou cenu. V současnosti se franchising uplatňuje zejména v obchodním podnikání – hotelnictví, restauratérství, čerpací stanice a podobně. Průmyslový franchising – tedy

12

spojený i s právem vyrábět – není tak častý a bývá spjatý s méně technicky náročnou výrobou např. potravinářských, oděvních nebo obuvních výrobků. Franchising je vztah, kdy jedna strana poskytuje materiální a finanční zdroje a druhá strana do spolupráce vkládá zkušenosti, systém řízení a zavedenou marketingovou strategii. Nabyvatel franšízy má vlastní právní subjektivitu a odpovědnost za svůj vlastní podnik a jeho hospodářské výsledky. Má ale k dispozici know-how a tržní sílu velké firmy poskytující franšízu, která určuje podnikatelskou a marketingovou strategii, poskytuje školení i právní pomoc například v otázkách účetnictví a logistiky. Spolupráce se často promítá i do zásobování, technického řešení provozovny, ale i pomoci při zajištění úvěru nebo jiné formy financování. Tato forma vstupu na zahraniční trhy je výhodná pro obě zainteresované strany. Velká firma poskytující franšízu se takto rychle dostává na zahraniční trhy s minimálním kapitálovým vkladem a nízkým rizikem. Pro malou firmu je tato forma podnikání méně riziková než jiné formy podnikání i díky rychlé obrátce zásob, nižší administrativní náročnosti a rychlejší návratnosti investic, která je zajištěna optimalizací těchto aktivit podle poskytovatele franšízy.

2.2.3

Smlouvy o řízení

Předmětem smlouvy o řízení může být řízení výrobního závodu, poradenské služby, management v oblasti služeb a podobně. Základem je předání znalostí ohledně řízení a poskytnutí managerů podle této smlouvy. Tento typ smlouvy je podobný franchisingu a může složit k přenosu na domácím trhu již zavedené koncepce řízení do zahraničí. Jako odměnou za toto manažerské know-how mohou být procenta z obratu, podíl na zisku nebo např. část akcií firmy.

2.2.4

Zušlechťovací operace

Podstatou tohoto smluvního vztahu je vývoz surovin či polotovarů do oblastí s nižšími mzdovými náklady, či nižší cenou jiných surovin podstatných ke zpracování nebo přepracování určitého výrobku. Z právního hlediska je tato operace řešena smlouvou o dílo. V zahraničí se tak využije levné a kvalifikované pracovní síly a materiál je do země dovezen pod celním záznamem. 13

2.2.5

Výrobní kooperace

Výrobní kooperace je tzv. nepojmenovanou smlouvou, kdy obsah i forma závisí na ujednání smluvních stran. Základem je rozmístění různé fáze výroby finálního produktu do různých světových zemí. Rozmístění těchto výrob, ale i oddělení výzkumu, odbytu, služeb se řídí strategií využít výhodné mzdové, materiálové, finanční podmínky či jiné příznivé podmínky jednotlivých zemí. „Kooperací ve výrobě rozumíme přímé výrobní spojení mezi výrobními jednotkami (zpravidla včas spojení mezi takovými výrobními jednotkami, mezi nimiž nejsou vztahy nadřízenosti a podřízenosti) za účelem zhotovení určitého výrobku.“2

2.3 Kapitálové vstupy podniků na zahraniční trhy Kapitálová forma vstupu na zahraniční trh je brána jako nejvyšší stupeň internacionalizace firmy a je charakteristická hlavně pro velké firmy pro svou finanční náročnost. Dělí se na vstup ve formě přímých nebo portfoliových investic. Účelem přímé zahraniční investice je založení nebo rozvoj stálých vztahů mezi domácím investorem a podnikem sídlícím v zahraničí. Tato investice může mít formu kapitálového vkladu (hmotného i nehmotného) či vnitrofiremní půjčky a reinvestovaného zisku. Portfoliové investice jsou založené na nákupu cenných papírů a akcií. Mezi formy přímých zahraničních investic (PZI) patří:

2.3.1

Akvizice

Pod pojmem akvizice si lze představit převzetí fungujícího podniku nebo nějaké jeho části jinou firmou. V praxi se akvizice dělí na dva druhy – přátelské a nepřátelské převzetí. Přátelským převzetím chce firma dosáhnout synergického efektu na trhu. Nepřátelské převzetí má za cíl zlikvidovat konkurenci.

2 DVOŘÁČEK, Jiří. Podpora podnikání: průmyslová politika. Praha : Oeconomica, 2003. 164 s.

14

2.3.2

Fúze

Fúze se může provést sloučením nebo splynutím obchodních společností. Při sloučení zaniká jedna ze společností a aktiva i pasiva přecházejí na druhou společnost. Jako splynutí je brán zánik obou firem a vzniká úplně nová obchodní společnost.

2.3.3

Investice na zelené louce

Investicí na zelené louce vznikají nové podniky, které mohou být výhodné pro hostitelskou zemi, zejména díky přílivu kapitálu, technologií a větší tvorbou pracovních míst, než u jiného druhu PZI.

2.3.4

Společné podnikání (joint venture)

V mezinárodní praxi jsou obvyklé dvě formy společného podnikání – smluvní společné podniky a společné podnikání založené na kapitálových investicích. Podstatou smluvních společných podniků je dohoda mezi jinak nezávislými partnery o spolupráci v určité oblasti bez kapitálového vkladu. Společné podniky s kapitálovými vklady jsou typické dlouhodobostí společných vztahů a možností kontroly podle výše vkladu.

2.3.5

Strategické aliance

Podstatou strategických aliancí je spojení velkých, kapitálově silných firem z vyspělých zemí. Zakládání aliancí je spojeno s výhodou společného vývoje a výzkumu, společného poskytování služeb, nebo využívání distribučních cest. Jedním z příkladů je společný vývoj a výroba komponentů, které pak používají všechny firmy v rámci aliance.

15

3 Vývoz do Kanady V červenci 2010 kontaktoval firmu EXPRES MENU pan Tony Schlee, český rodák žijící dlouhá léta v Austrálii. Měl zájem o dovoz bezlepkových potravin do Kanady. Kontakt na firmu EXPRES MENU dostal přes doporučení společnosti Jizerské pekárny, s kterými firma EXPRES MENU dlouhodobě spolupracuje právě na bezlepkové úpravě mouky a výrobě bezlepkových příloh. Jeho záměrem bylo dovážet kvalitní přirozeně bezlepkové produkty do Kanady a na severozápad USA. Na produktech EXPRES MENU ho zaujala hlavně dlouhá trvanlivost výrobků a zaměření na kvalitu surovin a zpracování. V druhé polovině září se při cestě do České republiky zastavil v provozovně firmy EXPRES MENU a s vedením firmy projednal možnosti vývozu a podmínky spolupráce.

3.1 Dovoz masa do Kanady Kanadské právní předpisy stanoví, že dovážené masné výrobky, pokud nejsou výslovně vyňaty, musí splňovat stejné standardy a požadavky jako kdyby byly vyrobeny v zařízeních registrovaných v Kanadě. To také vyžaduje, aby kontrolní a certifikační systém vyvážející země byl schválen kanadskou potravinářskou inspekcí (Canadian Food Inspection Agency - CFIA) před tím, než mohou být masné výrobky do Kanady dovezeny. Aby byl schválen systém kontroly a certifikace vyvážející země, CFIA vyhodnocuje shodu s Dohodou o používání hygienických a rostlinolékařských opatření (Agreement on the Application of Sanitary and Phyto-sanitary Measures) v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Zde je stanoveno, že každý člen dohody by měl považovat kontrolní a certifikační systém jiné země za platný, pokud bylo prokázáno, že poskytuje stejnou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat, jako jeho vlastní systém. CFIA hodnotí shodu zahraničního systému kontroly a certifikace masa skrze přezkoumání dokumentace. Na místě pak dochází k fyzické kontrole masných výrobků při dovozu. Počáteční schválení a následné dodržování zahraničního systému shody s místními normami je základním a velmi důležitým prvkem pro CFIA a kanadské spotřebitele pro rozvoj a udržení důvěry, že dovážené maso a masné produkty jsou 16

bezpečné a jsou v souladu s kanadskými požadavky. Toto opatření má za účel vybudovat důvěru domácích spotřebitelů v tyto produkty. Míra s jakou CFIA přistupuje k jednotlivým dovozcům je podmíněna efektivitou hodnocení produkce potravin v zemi vývozu.

3.1.1

Zákon o kontrole masa (Meat Inspection Act)

Zákon o kontrole masa stanoví, že masné výrobky dovážené do Kanady musí být pouze ze zemí, ve kterých je zaveden národní systém kontroly masných produktů zřízený ministerstvem zemědělství pro tento účel. Zároveň je nutné, aby tento systém byl delegován na ředitele sekce MDP (Meat Programs Division) Kanadské potravinářské inspekce (Canadian Food Inspection Agency – CFIA). Zákon také vyžaduje, aby v době dovozu importér předložil důkaz o splnění všech požadovaných norem pro dovoz masných výrobků včetně předepsaného způsobu balení a označení. Tento legislativní požadavek zajišťuje oficiální certifikát (OMIC Official Meat Inspection Certificate), vydaný k tomuto účelu příslušným orgánem v zemi původu, a který musí doprovázet každou zásilku masných produktů certifikovaných pro vývoz do Kanady. OMIC také slouží jako veterinární osvědčení o původu pro účely zákona o zdraví zvířat. Za tímto účelem, než je systém schválen a udělen certifikát OMIC, MPD konzultuje s Kanadskou potravinářskou inspekcí soulad podmínek a omezení v oblasti zdraví zvířat v zemi vývozu. Veterinární podmínky jsou zahrnuty v certifikátu OMIC spolu s veřejným zdravotním osvědčením. Podmínky dovozu podle zákona o kontrole masa Dovoz masných výrobků do Kanady není povolen, pokud nejsou splněna následující kritéria: •

V době, kdy byly produkty připraveny k vývozu, země původu a země zpracování měly stanovený systém kontroly masa, a že tento systém a veškerá další relevantní nařízení byly písemně schváleny ministrem před odesláním, a tato nařízení byla v době odeslání platná.

17

•

Importér v dostatečné míře příslušnému inspektorovi doloží, že dovážené výrobky splňují veškerá požadovaná nařízení

•

Výrobky splňují předepsané normy pro dovoz masa

•

Produkty jsou zabaleny a označeny předepsaným způsobem

3.1.2

Nařízení o kontrole masa (Meat inspection Regulations 1990)

Nařízení o kontrole masa (Meat Inspection Regulations 1990) stanoví kritéria pro dovoz masných výrobků. Tyto standardy jsou stejné jako pro masné výrobky od firem registrovaných v Kanadě, s výjimkou požadavků uvedených v §123: Masné produkty mohou být dovezeny do Kanady pokud: •

Standardy a požadavky na označování masných výrobků jsou v souladu s požadavky Kanadských orgánů ve stejné míře, jako by se jednalo o produkty od firem registrovaných na území Kanady.

•

Nebyl použitý kód k nahrazení čísla zpracovatelského zařízení (processing establishment number) na hermeticky uzavřené nádobě, ve které je masný výrobek zabalen

•

V případě masných výrobků označených jako jedlé, je masný výrobek opatřen místo razítkem s nápisem inspekce masa, značkou úřední kontroly vlády země původu, předepsané vnitrostátními právními předpisy tak, aby bylo jasné, že masný výrobek byl připraven v souladu s vnitrostátními právními předpisy této země

•

Je produkt označen slovy "Product of" a "Produit de", po němž následuje název země původu, které musí být vyznačeny na dobře viditelném místě v těsné blízkosti označení masného výrobku na štítku používaném k označování masných výrobků

•

V případě masných výrobků určených pro použití jako krmivo pro zvířata, na etiketě musí být uvedeno "Plant Number" nebo "Numéro d'Usine", po němž následuje číslo zahraničního zařízení, v němž byl masný výrobek připraven

18

•

Masný výrobek byl vyroben v zařízení, se zavedeným systémem analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP), který je považován za rovnocenný s programem na zlepšení bezpečnosti potravin (Food Safety Enhancement Program).

3.1.3

Schválení systému kontroly

První hodnocení systému kontroly masa, které je schváleno v zemi původu se provádí prostřednictvím přezkoumání dokumentů a kontrolou přímo na místě hodnocení. Závěry hodnocení jsou přezkoumány výborem složeným z úředníků Meat Programs Division (MPD). Pokud vyhovují ustanovení příslušného zákona, který určí konkrétní postup tohoto hodnocení, jsou následně schváleny v tomto kole pro dovoz. Po úspěšném prvním hodnocení, je zahraniční systém schválen a mohou být stanovena první zařízení oprávněná k vývozu masných výrobků do Kanady. Další zařízení, v rámci schváleného systému, budou přidána do seznamu CFIA po obdržení záruky příslušných orgánů vyvážející země, že dané zařízení splňuje všechny kanadské požadavky. Na tato zařízení budou zaměřeny kontroly přezkumného řízení. Počáteční schválení systému hodnocení ( kontrola dokumentů i hodnocení na místě) je financován CFIA. Náklady spojené s údržbou hodnocení mohou být pokryty vyvážející zemí.

3.1.4

Zjištění konkrétních podmínek pro dovoz

Pro zjištění, jaké dokumenty jsou přesně požadovány pro dovoz určitého zboží do Kanady, slouží stránky Kanadské potravinářské inspekce: http://airs-sari.inspection.gc.ca/Airs_External/Decisions.aspx?lang=1, kde se zvolí typ výrobku, země původu a určení konečného použití. Pro dovoz běžných druhů masa (vepřové, kuřecí, krůtí,…) z České republiky do Kanady jsou stanoveny požadavky na dokumentaci. K povolení dovozu s odkazem na CFIA-ISC, musí být přiloženy tyto doklady/certifikáty:

19

•

Oficiální certifikát inspekce masa (OMIC)

•

Kanadská celní faktura (Canada Customs Invoice)

•

List faxu CFIA-ISC (CFIA-ISC Fax Cover Sheet)

•

Ustanovení kanadské kontroly masa -kromě zásilek z USA (Canadian Meat Inspection Establishment)

•

Dopravce (Transport Carrier)

•

Zahraniční zpracovatelské zařízení (Foreign Processing Establishment)

•

Typ obalu výrobku (Product packaging type)

•

Typ kontejneru (Unit Container Type)

•

Počet balení (Number of packages)

•

Celková hmotnost/ objem (Total Weight/Volume)

•

Exportní zařízení (Export establishment)

•

Počet jednotek v balení (Number of units per package)

•

Hmotnost jednotky (Unit weight)

•

Měrná jednotka (Unit container unit of measure)

•

Přepravní značky (Shipping marks)

•

Číslo plomby (Seal number)

•

Číslo štítku (Label number)

•

Jateční zařízení (Slaughter establishment)

•

Celková hmotnost jednotky (Total weight unit of measure)

•

Číslo kontejneru (Container number)

Pro dovoz hovězího masa z České republiky platí stejný výčet potřebných dokumentů, ale poté následuje ponaučení, které dodává:

20

K dovozu masa přežvýkavců (hovězí, jelení maso, …) a výrobků z nich, je nutné dovozní povolení. Dovozní podmínky jsou v současné době ve vývoji, proto dovozní povolení nelze vydat. Podmínky kontroly dovozu tohoto druhu masa nebyly schváleny.

3.2 Závěr kapitoly Z předchozího popisu je zřejmé, že dovoz masa do Kanady je velmi zdlouhavý a složitý proces. Situaci také popisuje konzulární referentka Veronika Kacířová ve svém e-mailu z 27.10.2010: „Vzhledem k tomu, že Kanada nemá smlouvu s Českou republikou o dovozu masa, musela by firma Expres Menu požádat českou vládu o pomoc. Česká vláda by musela požádat kanadskou vládu o udělení povolení pro dovoz masa do Kanady. Paní Kelly Brown, specialista na dovoz masa do Kanady, řekla že pokud se jedná o hovězí, tak pravděpodobně dovoz nebude dovolen.“ Po zjištění složitosti dovozu masných výrobků do Kanady a především těch z hovězího masa, byl zvolen jiný postup spolupráce než vývoz a připravuje se vybudování výrobního závodu v Kanadě. Tato činnost se bude řídit franchisingovou smlouvou a bude spočívat ve výrobě hotových bezlepkových jídel unikátní technologií sterilace. Z měsíčního obratu kanadského partnera se bude společnosti EXPRES MENU vyplácet určité procento jako odměna za její know-how a používání komerčních značek. Tato franchisingová smlouva bude vyhotovena ve dvou jazykových mutacích, tedy v českém a anglickém jazyce a bude se řídit právem České republiky. Případný spor by se řešil podle mezinárodního rozhodčího řádu obchodní komory v Paříži.

21

4

Vývoz do Austrálie Proč si vybrala firma EXPRES MENU pro svůj vývoz tak vzdálenou zemi jako

je Austrálie? Důvodů je hned několik. Austrálie je vyspělá bohatá země s vysokými příjmy zejména z těžby a vývozu nerostných surovin. „Kupní síla obyvatelstva, firem a státního sektoru je vysoká, což Austrálii činí zajímavým obchodním partnerem.“3 Australský spotřebitel je pomalu, ale jistě přehlcen levnými často nekvalitními výrobky pocházejícími zejména z jihovýchodní Asie, což platí i pro potravinářské zboží. Na druhou stranu zboží z Evropy je bráno jako nové, exotické a luxusní.4 Výrobky EXPRES MENU budou nabízeny v prodejnách lahůdek (Deli) a v supermarketech v sekcích pro zdravou výživu, protože pro australský trh se bude dovážet jen sortiment jídel přirozeně bezlepkových ve dvouporcovém balení.

4.1 Historie spolupráce s Austrálií V březnu 2008 se zástupci firmy EXPRES MENU zúčastnili veletrhu Fine Food Queensland v Brisbane se svými novými sterilovanými produkty. Tyto produkty měly na veletrhu velký úspěch a firma EXPRES MENU zde navázala několik zajímavých kontaktů. Po veletrhu v Brisbane následovala krátká návštěva města Sydney, kde se zástupci firmy EXPRES MENU setkali s konzulem pro obchod panem Ing. Jiřím Janíčkem, který jim dal kontakt na pana Bedřicha Kabriela. Pan Kabriel je Čech žijící v Austrálii již řadu let, je velký patriot a zabývá se podporou českých firem na australském trhu. Když mu firma EXPRES MENU představila své produkty, byl jimi velmi nadšen a dodnes působí jako prostředník v komunikaci s australskými obchodními partnery a propagátor výrobků EXPRES MENU po celé Austrálii. Pan Kabriel také doporučil firmu EXPRES MENU velké distribuční společnosti South Trade Int., s kterou dlouhodobě spolupracuje.

3 Businessinfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 11.04.2011 [cit. 2011-06-05] 4 Rozhovor s Ing. Jiřím Janíčkem, konzulem pro obchod v Austrálii

22

V únoru 2010 se zástupce firmy EXPRES MENU zúčastnil podnikatelské mise do Austrálie a na Nový Zéland, která doprovázela vládní delegaci v čele s předsedou Senátu ČR MUDr. Přemyslem Sobotkou. Během této mise proběhlo několik obchodních seminářů s australskými obchodními partnery. Zde také firma EXPRES MENU navázala osobní kontakt se společností South Trade Int. Společnost South Trade dováží již několik let alkoholické nápoje z České republiky, které mají na australském trhu velký úspěch, proto je zaujal i další produkt z naší země a nyní probíhají společná jednání a přípravy na realizaci dovozu. Australský partner požádal o zaslání vzorků a podrobného složení jídel EXPRES MENU, aby mohl zahájit rozbory a řízení pro udělení dovozního povolení. Při dovozu do Austrálie žádá o vystavení dovozního povolení importér a je také následně zodpovědný za správnost dokumentace a bezvadnost dováženého produktu.

4.1.1

Forma vstupu firmy na australský trh

Po zvážení možných forem vstupu na australský trh si firma EXPRES MENU zvolila vývoz jako nejvhodnější formu. Na australském trhu bude zastoupena společností South Trade Int., který bude jejím výhradním distributorem pro Austrálii a Nový Zéland.

4.2 Možné druhy přepravy Pro správnou volbu přepravy je nezbytné seznámit se s jednotlivými druhy přeprav, a jaká jsou jejich specifika, výhody i nevýhody. Důležité je také znát základní dokumenty používané pro každý typ přepravy.

4.2.1

Silniční nákladní přeprava

Silniční nákladní přeprava je jedním z nejrychleji se rozvíjejících přepravních oborů a její podíl na světovém přepravním trhu se stále zvětšuje. „Jejími základními přednostmi je především relativní rychlost, dostupnost, operativnost, rychlá přizpůsobivost změnám poptávky a schopnost de facto bezproblémově realizovat systém přeprav „Z domu do domu“.“5 Silniční přeprava má ale i svá negativa, jako je 5 NOVÁK, Radek. Mezinárodní kamionová doprava plus. Praha : ASPI Publishing, s.r.o, 2003. 252 s

23

vysoká nehodovost, špatný vliv na životní prostředí a z makroekonomického hlediska je dražší než její hlavní konkurent, tedy železniční přeprava. Dělení silniční přepravy: •

celovozová přeprava – jedna jízda vozidla pro jednoho odesílatele, náklad nad 2,5 tuny

•

sběrná služba – sdružování a rozdělování zásilek ve sběrném středisku, mezi středisky celovozová přeprava

•

speciální přepravy – nadgabaritní přeprava, přeprava živých zvířat, nebezpečných věcí a látek a zboží pod kontrolovanou teplotou Základním přepravním dokumentem v mezinárodní nákladní silniční přepravě je

nákladní list CMR. Nákladní list CMR je nejen dokladem o uzavření přepravní smlouvy, ale také dokladem o převzetí zásilky dopravcem.

4.2.2

Železniční nákladní přeprava

Železniční nákladní přeprava je v porovnání s ostatními obory přepravy jednou z nejekologičtějších. Nejvíce se hodí pro přepravu hromadného zboží, tedy například uhlí, dřeva, železné rudy či stavebních materiálů, a to na střední až dlouhé vzdálenosti. „Dnes je nákladní železniční doprava ekonomicky a časově zajímavá teprve od vzdálenosti přepravy 400 kilometrů a více.“6 Přeprava po železnici je méně flexibilní než silniční nákladní přeprava a mnohdy i dražší, což často odrazuje potenciální zákazníky. Komplikací železniční přepravy na rozsáhlejším území jsou také rozdílné rozchody kolejí a trakční soustavy. Zboží podané k přepravě po železnici se dělí na vozovou zásilku a spěšninu. K přepravě vozové zásilky je potřeba alespoň jeden samostatný vůz. Dokladem o uzavření smlouvy o přepravě vozové zásilky je nákladní list. Jako spěšnina je označena zásilka s omezenou hmotností a rozměrech, kterou lze snadno manipulovat a která byla k přepravě předána s přepravním listem. Dalším typem zásilky je kusová zásilka, k jejíž přepravě není potřeba samostatného vozu a je omezena maximálními rozměry nebo maximální hmotností. Do 6

Moderní obec [online]. 4. 9. 2008 [cit. 2010-11-12]

24

kategorie nedoprovázené kombinované železniční přepravy spadá zejména kontejnerová přeprava, která je prováděna ve spolupráci s multimodálními operátory. Doprovázená kombinovaná přeprava spočívá v přepravě silničních vozidel, kdy posádky těchto vozidel cestují v doprovodném železničním osobním voze. Nejdůležitějším dokumentem v mezinárodní nákladní železniční přepravě je nákladní list CIM, který je součástí úmluvy o mezinárodní železniční přepravě – COTIF.

4.2.3

Námořní přeprava

Nejdůležitější, nejsložitější a nejrozšířenější způsob přepravy nákladů je námořní přeprava. Nejpoužívanějšími kontejnery v námořní přepravě jsou DC (dry cargo) – suché kontejnery, nejčastěji 40 stopý neboli rejdařský kontejner (ISO 1A) a 20 stopý (ISO 1C). Dalšími druhy jsou zvýšené kontejnery o jednu stopu (HC – high cube), Reefer kontejnery pro přepravu zboží pod kontrolovanou teplotou (chladí i topí), Open top kontejnery se používají zejména na zboží, které nelze naložit dveřmi, proto se spustí do kontejneru z vrchu, Flat rack kontejner se používá na nadrozměrné náklady, pro tekuté zboží se hodí cisternové kontejnery (tank container). Konosament - Bill of lading Konosament B/L je jedním z nejdůležitějších a nejrozšířenějších dokladů v námořní přepravě. Jedná se o cenný papír, který slouží jako doklad o převzetí zboží dopravcem a s ním i odpovědnosti za zboží. V liniové námořní přepravě je důkazem o uzavření přepravní smlouvy. Konosament je také dokladem vlastnictví zboží. Vlastnictví konosamentu, a tedy i zboží, lze převést rubopisem (indosací) na jinou osobu. Při převzetí zboží v přístavu určení rejdař předá zboží vlastníkovi originálu konosamentu. Existují dva druhy konosamentů. Konosament palubní (konosament o nalodění) je vystaven na zboží skutečně naloděné na jmenovanou loď a je plně uznán a akceptován bankami jako cenný papír. Konosament přejímací je dokladem, že dopravce zboží převzal, ale není z něj zřejmé, že zboží je naloděno na určitou loď. Banky tento typ konosamentu akceptují jen zřídka.

25

4.2.4

Letecká nákladní přeprava

Rychlost, stejně jako relativní spolehlivost a bezpečnost, jsou hlavními přednostmi letecké přepravy. Význam nákladní letecké přepravy celosvětově stoupá, ovšem z ekologického hlediska je tento druh přepravy značně škodlivý zejména velkou spotřebou paliva, vysokými exhalacemi a hlukem. Letecká nákladní přeprava se používá hlavně na přepravu kusových zásilek, které jsou většinou paletizované či kontejnerizované. Letecký nákladní list (Air Waybill - AWB) je nejvýznamnější doklad v letecké nákladní přepravě. U kusových zásilek je AWB důkazem o uzavření přepravní smlouvy a dokladem o akceptování přepravních podmínek. Výplatní záznam na AWB indikuje, jestli bylo přepravné předem uhrazeno (vyplacené zásilky) nebo ne (nevyplacené zásilky). Nevyplacené zásilky, jejichž hodnota je nižší než cena dopravného (např. vzorky) není možné běžně přejímat k mezinárodní letecké přepravě.

4.3 Volba přepravy firmou EXPRES MENU Vzhledem ke specifickým požadavkům na přepravu zboží firmy EXPRES MENU (přeprava a skladování v teplotách +1 až +30°C) je nutné zvážit druhy možných přeprav a rizika s nimi spojena. Druhý faktor, který hraje roli při volbě přepravní cesty i druhu přepravy jsou samotné vlastnosti produktu, jako je váha a objem. Pro pozemní přepravu je možné volit mezi přepravou železniční a silniční. Přeprava do zámoří pak může být realizována buď letecky, nebo po moři.

4.3.1

Rizika během přepravy a skladování

Jak už bylo zmíněno dříve specifickým požadavkem na přepravu zboží firmy EXPRES MENU je, že teplota nesmí v žádný okamžik klesnout pod +1°C, výrobek tedy nesmí zmrznout a dlouhodobě nesmí být překročena ani teplota přes 30°C. První případ – tedy zmrznutí výrobku hrozí zejména v zimních měsících na severní polokouli, (průměrné nejnižší teploty v Sydney z pravidla neklesají pod 7°C). Jestliže výrobek zmrzne, bariérové sáčky popraskají, což znehodnotí nejen samotné

26

jídlo, ale při následném rozmrznutí i ostatní obaly jinak neporušených výrobků v bezprostřední blízkosti. Druhý extrém tedy velmi vysoké teploty jsou akceptovatelné jen krátkodobě. Umístí-li se ale kontejner do nejvyššího patra nákladní lodi, pak je možné, že se teploty v kontejneru vyšplhají až na 80°C. takto vysoké teploty se mohou udržet až týden nebo dva, protože nákladní loď musí při své plavbě překonat rovník. Při dlouhodobém působení takto vysokých teplot je nebezpečí zkažení výrobků, které ovšem není na první pohled vidět (jako v případě zmrznutí) a možná je o to nebezpečnější, protože na závadnost produktu může upozornit až konečný zákazník.

4.3.2

Letecká přeprava

Jelikož je výrobek EXPRES MENU spíše těžký než objemný (rozměry jedné kartónové krabice je 16 x 31,5 x 23 cm a váha 5,8 kg) můžeme z výše uvedených možných druhů přepravy vyloučit přepravu leteckou. Letecká přeprava se obecně vyplatí cca do 100 kg váhy zboží a tomu by odpovídalo maximálně 17 kartónových krabic, tzn. 153 ks výrobků. Tento druh přepravy by se spíše hodil pro zaslání vzorků nebo při nutnosti velmi rychlého dodání malého množství zboží. Celkový čas přepravy Trutnov – letiště Sydney je cca 3 – 4 dny. Pro lepší představu: těchto 100 kg by při současných orientačních cenách letecké přepravy 110Kč /Kg přestavovala kolem 11 000Kč. Tato částka se nezdá být extrémně vysoká. Je li ale přepočtena na jednotlivé kusy, každý takto poslaný výrobek by se prodražil skoro o 72 Kč. Celková cena jednoho výrobku (2 porce) se pohybuje kolem 100 Kč, proto by cena za přepravu tvořila více než 70 procentní navýšení ceny, což je neakceptovatelné. Přepravné zahrnuje odvoz zásilky, letecké přepravné, manipulaci a odbavení zásilky. Součástí ceny není pojištění ani DPH:

27

Kalkulace letecké přepravy (100 kg; 17 kartónových krabic; 153ks)7 Sazba na letiště příletu

75,50 Kč/Kg

Palivový a bezpečnostní příplatek

28Kč/Kg

Exportní celní odbavení

600Kč/zásilka

Celkové náklady na letiště příletu

10 950 Kč

4.3.3

Námořní přeprava

Jediná další možná přeprava zboží do Austrálie je po moři – tedy mezinárodní námořní přeprava. Tento druh přepravy je výrazně levnější než přeprava letadlem, ale také mnohem pomalejší a logisticky náročnější na přípravu, zejména v oblasti vhodného zabalení zboží. Obecně se odesilatel může rozhodnout mezi přepravou celého kontejneru (FCL – Full container load) nebo jen menšího množství zboží (LCL – less container load), kdy je zásilka umístěna do sběrného kontejneru. Kontejnerová zásilka LCL Možnost zajistit přepravu menšího množství zboží než jednoho kontejneru, např. jedné palety je pro firmu EXPRES MENU komplikované hlavně kvůli specifickým požadavkům na přepravu a skladování zboží při určitém teplotním rozmezí. Podle slov pana inženýra Tomáše Duška, vedoucího oddělení odboru námořní přepravy ve společnosti ČECHOFRACHT a.s. není možné zajistit přikládku palety do izotermického, neboli reefer kontejneru. Přikládkou do normálního sběrného kontejneru ale nelze nijak předejít situaci, kdy by zboží bylo vystaveno extrémně vysokým nebo naopak extrémně nízkým teplotám, protože nelze nijak ovlivnit umístění sběrného kontejneru na lodi. Indoor Sales Specialist ze společnosti PANALPINA CZECH s.r.o. Jan Purek se ohledně přepravy jedné palety vyjádřil v e-mailu ze dne 29.7.2011 takto: „určitě by šlo poslat zásilku ve vyhřívaném autě a i skladovat v plusových hodnotách, ale potom se už bude opět jednat o stejný proces, tozn. nedá se zaručit tato teplota během přepravy na moři.“

7 Cenová nabídka - Jan Purek, PANALPINA CZECH s.r.o. ze dne 27.7.2011

28

Zdroj: http://www.thermalpalletcover.com

Vhodným zabalením zboží by se mohly snížit teplotní výkyvy a zajistit tak stálejší teplotu zboží na paletě. Z telefonického rozhovoru se specialistou na obalovou techniku a materiály panem Michalem Jurou ze společnosti EKOFOL spol. s.r.o. vyplývá, že pro tento účel existují speciální termovaky, vyráběné a šité přesně na rozměr odesílaného zboží, které dokáží ochránit zboží před vnějšími vlivy až na jeden týden. Cena jednoho vaku se pohybuje v rozmezí 3,5 – 5 tisíc Kč. Podobný termoizolační účinek by měl i několika centimetrový polystyren (viz obrázen níže) a pravděpodobně by byl finančně méně náročný jako obalový materiál. Z přepravního hlediska se ale na každou stranu zboží na paletě přidá alespoň 5 cm, a tím narůstá objem přepravovaného zboží a stoupá tak i cena za přepravu. Proto je potřeba zvážit, jestli ušetřit na termovaku, ale nakonec zaplatit více za přepravné.

Zdroj: http://www.thermalpalletcover.com

29

Při vhodném zabalení a maximální součinnosti dopravce by bylo možné zajistit co nejpříznivější podmínky pro přepravu LCL zásilky do Austrálie. Žádná přepravní společnost ale nezaručí 100% dodržení stanovených teplotních limitů během celé přepravy, aniž by byla paleta umístěna do izotermického kontejneru. Tato možnost ale nepřichází v úvahu kvůli své finanční náročnosti. Zodpovědnost za bezvadné doručení by tedy zůstala na odesílateli zboží, který si s dopravcem může sjednat jen určité podmínky, jako např. výše zmíněná přeprava v temperované kabině nákladního auta nebo skladování při plusových teplotách.

Zdroj: http://www.thermalpalletcover.com

Ani z hlediska zabalení se specializovaná firma nezaručí za dodržení stanoveného teplotního rozmezí při tak dlouhé a náročné přepravě, jak také potvrdil pan Michal Kosatík ze společnosti JAKOB, s.r.o. v e-mailu ze dne 26.7.2011: „bohužel neumíme balení, které by bylo schopné zajistit stálé teplotní prostředí.“ Vedoucí útvaru balení a ložení ze společnosti EXCOLO s.r.o. Jan Müller se v e-mailové korespondenci vyjádřil, že: „některé termoizolační obaly můžeme také nabídnout, ale při tak dlouhé přepravě a skladování to ztrácí význam - ty jsou spíše na ochranu v řádu hodin a dnů".

30

Kontejnerová zásilka FCL Při přepravě FCL – tedy celého kontejneru má společnost EXPRES MENU několik možností výběru vhodného kontejneru. Pro účel přepravy zboží v určitém teplotním rozmezí je nejvhodnější izotermický, neboli reefer kontejner. Tento typ kontejneru má v sobě zabudovaný agregát, který vytváří podmínky pro udržení stále teploty – chladí či temperuje.

Zdroj: AWT Čechofracht a.s.

Přeprava zboží v normálním 20 stopém kontejneru je mnohem finančně výhodnější, ale přepravované zboží není nijak chráněno před okolními vlivy. U některých rejdařů lze za příplatek zajistit naložení celého kontejneru do podpalubí8. Jestliže tento požadavek rejdař písemně potvrdí, zavazuje se ho také splnit a přebírá tak i zodpovědnost za škody vyplývající z jeho nesplnění. Přeprava výrobků firmy EXPRES MENU by byla tedy v normálním 20 ´kontejneru možná za předpokladu, že přeprava by se uskutečnila v letních měsících (na severní polokouli), aby se výrobky neznehodnotily mrazem hlavně během pozemní přepravy a skladování. Druhou podmínkou je naložení kontejneru do podpalubí, kde teploty při plavbě přes rovník nedosahují tak extrémně vysokých teplot. Délka plavby lodi Hamburk – Sydney trvá cca 40 dní.

8 Rozhovor s vedoucím oddělení odboru námořní přepravy Ing. Tomášem Duškem ze společnosti AWT Čechofracht a.s. dne 28.4.2010

31

Zdroj: AWT Čechofracht a.s.

Ceny přepravy Trutnov – Sydney (ze dne 29.7.2011) s přepočtem za jedno balení: •

kontejner 20´

•

reefer kontejner 20´ 3550 USD………………… 5,59 Kč/1 balení

•

paleta (1,25 m3)

552 USD………………… 10,37 Kč/1 balení

•

(letecky 100 Kg

644 USD………………… 71,6 Kč/1 balení)

2675 USD………………… 3,8 Kč/1 balení

Cena nezahrnuje: •

přepravní pojištění

•

exportní proclení (35,- EUR/do 10 položek a hodnoty zboží do 2,5 mil Kč)

•

doručení na celní úřad mimo místo nakládky

•

THC v přístavu určení (Sydney)

•

celní či jiné kontroly

•

AMS, ACI (pro přepravy do USA či Kanady 25,- EUR)

•

cenu za přepravu chladících kontejnerů s vnějším přídavným agregátem (Genset)

•

Demmurage, detention, storage

•

fumigaci

32

•

zaslání dokumentů kurýrem (35,- EUR)

•

změna kurzu o více než 2% od kurzu aktuálního

•

přepravu nebezpečného zboží či zboží v hodnotě nad 150 000,- EUR

•

nakládka a případné celní řízení přesahující 5 hodin od přistavení tahače. Po překročení volné doby bude až do ukončení činnosti za čekání účtován poplatek 30,- EUR/kontejner za každou započatou hodinu

•

služby na vyžádání či náklady, které nevznikly naším zaviněním

4.3.4

Suchozemská část přepravy

Pro suchozemskou část přepravy (tedy úsek Trutnov – přístav Hamburk, popř. Trutnov- letiště Praha Ruzyně) je možné využít nabídku jak silničních, tak železničních přepravců. Využití železniční přepravy by přicházelo v úvahu jen při přepravě celého kontejneru do Hamburku, protože zajištění tohoto druhu přepravy je logisticky náročnější, a proto by bylo neefektivní zajišťovat železniční přepravu na menší vzdálenosti a pro menší množství zboží. Přeprava po silnici, tedy nákladní kamionová přeprava je dnes nejběžnějším druhem pozemní přepravy a je vhodná i pro menší množství zboží (LCL) i jakkoliv malou vzdálenost a je také nejjednodušší na zajištění z logistického hlediska. Nevýhodou jsou pak časté dopravní komplikace a dopad na životní prostředí. Pro srovnání časové náročnosti obou přeprav je třeba dodat, že přeprava jak po silnici, tak po železnici z Prahy do Hamburku trvá přibližně stejnou dobu, a to 1-2 dny.

4.4 Dodací doložky INCOTERMS 2010 „INCOTERMS je soubor mezinárodních výkladových pravidel, který je připravován a vydáván Mezinárodní obchodní komorou v Paříži (ICC) od roku 1936.“9 INCOTERMS 2010 předcházelo několik verzí INCOTERMS (1953, 1967, 1980, 1990 a 2000), které ovšem s vydáním nové verze nezanikají, proto je důležité u jednotlivých dodacích doložek uvádět i rok vydání. INCOTERMS 2010 byly vydány s účinností 9

The World Business Organization [online]. [cit. 2011-04-12].

33

1.1.2011 a zohledňují moderní trendy v komunikaci a potřeby vyvíjejícího se podnikatelského prostředí. Také jsou nově aplikovatelné nejen na mezinárodní, ale i na vnitrozemskou přepravu. INCOTERMS nejsou právní normou a za závazné se dají považovat jen tehdy, odkazuje-li na ně výslovně kupní smlouva. INCOTERMS neřeší přechod vlastnictví zboží, jen přechod nákladů a rizik mezi prodávajícím a kupujícím. Nově obsahují INCOTERMS 2010 jen jedenáct doložek a jsou rozděleny do 2 skupin podle toho, zda jsou aplikovatelné na všechny druhy přepravy, nebo jen pro námořní nebo vnitrozemskou vodní přepravu.

4.4.1

Doložky pro všechny druhy přepravy:

EXW = Ex Works: Ze závodu (ujednané místo) Tato doložka představuje minimální závazek prodávajícího, neboť jeho povinností je pouze dát zboží k dispozici kupujícímu v dohodnutém místě (obvykle ve svém závodě) a datu. Prodávající není povinen nakládat zboží do dopravního prostředku, který si musí zajistit pro odběr kupující, ani obstarat celní odbavení v exportu a zaplatit náklady s tím související. FCA = Free Carrier: Vyplaceně dopravci (ujednané místo) Prodávající splní své povinnosti dodáním zboží celně odbaveného pro vývoz dopravci, kterého jmenoval kupující, na sjednaném místě. CPT = Carriage Paid To: Přeprava placena do (ujednané místo určení) Prodávající zde vybírá dopravce a hradí výlohy spojené s dopravou zboží až do místa určení. Rizika na kupujícího však přecházejí dříve, již v okamžiku předání zboží prvnímu dopravci. CIP = Carriage and Insurance Paid To: Přeprava a pojištění placeny do (místo určení) Tato doložka je stejná jako CPT, ale opět s povinností prodávajícího obstarat a uhradit pojištění s minimálním rozsahem pojistného krytí (viz doložka CIF). 34

DAT = Delivered at Terminal: S dodáním do terminálu (přístav nebo ujednané místo) Doložka DAT je vhodná pro všechny druhy přepravy i pro přepravy kombinované. Za terminál může být považována budova nebo i volné prostranství, jako například překladiště, sklad, nábřeží, nádraží, letiště, kontejnerový terminál, atp. DAT se zejména hodí pro kontejnerovou přepravu a spočívá v tom, že prodávající hradí výlohy a nese rizika až do ujednaného místa (např. přístavu) včetně vykládky zboží. DAP = Delivered at Place: S dodáním do určitého místa (místo určení) Nová doložka DAP nahrazuje DAF, DES a DDU a je určena pro všechny druhy přepravy. Náklady a rizika nese prodávající až do ujednaného místa určení. Kupující hradí náklady na vyložení zboží. Je-li však stanoveno v přepravní smlouvě, že náklady související s vykládkou zboží v určeném místě nese prodávající, pak prodávající nemůže uplatňovat tyto náklady na kupujícím. DDP = Delivered Duty Paid: S dodáním clo placeno (ujednané místo určení) DDP je nejdelší dodací parita, kde prodávající nese výlohy a rizika až do stanoveného místa v zemi určení. Prodávající navíc ještě zajišťuje a hradí odbavení zboží pro dovoz (vyřizuje a platí celní formality, hradí clo a daně a jiné případně vzniklé poplatky).

4.4.2

Doložky vhodné pro námořní a vnitrostátní vodní přepravu

FAS = Free Alongside Ship: Vyplaceně k boku lodi (ujednaný přístav nalodění) Prodávající splní své povinnosti vůči kupujícímu dodáním na palubu lodi určené kupujícím v ujednaném přístavu nakládky. Prodávající také zodpovídá za celní odbavení a vyřízení veškerých formalit spojených s vývozem. Kupující nese veškeré náklady a rizika od okamžiku dodání zboží na loď. FOB = Free on Board: Vyplaceně loď (ujednaný přístav nalodění)

35

Tato doložka se používá hlavně v námořní a říční přepravě. Prodávající splní své povinnosti v okamžiku ¨dodání zboží na palubu lodi v přístavu nakládky. Kupující vybírá loď a platí přepravné. CFR = Cost and Freight: Náklady a přepravné (ujednaný přístav určení) U této doložky přecházejí rizika na kupujícího v přístavu nakládky dodáním zboží na palubu lodi (stejně jako u FOB), výlohy pak až v přístavu určení. CIF = Cost, Insurance and Freight: Náklady, pojištění, přepravné (ujednaný přístav určení) Doložka CIF je obdobná jako CFR, ale navíc je prodávající povinen obstarat na vlastní náklady přepravní pojištění u pojišťovny dobré pověsti. (Zboží má být pojištěno na 110 % hodnoty a pojistka sjednána v měně kontraktu.) Pokud ve smlouvě není stanoveno jinak, prodávající pojistí zboží v souladu s minimálním rozsahem pojistného krytí podle ICC (Institute Cargo Clauses)

4.5 Výběr dodací doložky firmou EXPRES MENU Jednou z vhodných parit pro dovoz zboží firmy EXPRES MENU do Sydney je CFR (Cost and Freight), tedy australský partner přejímá rizika již v přístavu nakládky, ale náklady a přepravné platí firma EXPRES MENU až do přístavu určení. Další vhodnou paritou je CIF (Cost, Insurance and Freight), kde přecházejí rizika, náklady i přepravné stejně jako u CFR, firma EXPRES MENU je navíc povinna obstarat pojištění zboží. Pojištění obvykle činí 0,5% z hodnoty zboží a přepravy. Z nových INCOTERMS 2010 by bylo možné použít paritu DAT (Delivered at Terminal), která se dá uplatnit jak v námořní (dodání do kontejnerového terminálu nebo např. překladiště), tak v letecké přepravě (na letiště určení). Parity DAP (Delivered at Place) a DDP (Delivered Duty Paid), tedy dodání zboží do ujednaného místa určení, nebo tzv. „to door“ nejsou vhodné kvůli své finanční náročnosti. Pozemní přeprava zboží v Austrálii z přístavu na místo určení, zajišťovaná českou stranou, může být stejně tak nákladná, jako celá předchozí přeprava.10 Použití 10 Rozhovor s vedoucím oddělení odboru námořní přepravy Ing. Tomášem Duškem ze společnosti AWT

36

těchto doložek by tedy bylo velmi neefektivní, a proto je lepší zvolit kratší dodací paritu..

4.6 Zabalení zboží k přepravě Hotová sterilovaná jídla EXPRES MENU jsou balena po dvou porcích (130 g masa a 480 g omáčky) do hliníkových bariérových sáčků. Tyto sáčky jsou vysoce odolné proti vnějším vlivům – nepropouští vzduch ani světlo a poškození (protržení) tohoto obalu je možné jen vysokým tlakem, mrazem nebo ostrým předmětem nebo nárazem (např. pádem). Součástí spotřebitelského balení je krabička z tvrdého lesklého papíru s potiskem. Při špatné manipulaci nebo skladování hrozí poškození tohoto obalu buď mechanicky (poškrábání, roztržení) nebo například navlhnutím. Tato dvouporcová spotřebitelská balení jsou po devíti kusech od jednoho druhu vložena do kartónových krabic (skupinová balení) o rozměru: šířka: 160 mm, délka: 315 mm výška: 230 mm. Váha jednoho kartonu je: 5,8 kg Rozmístění, váha a objem zboží na paletě závisí na druhu přepravy. U celokontejnerové přepravy může zboží na paletě mírně přesahovat. Podle přílohy č. 2 je vidět, že při umístění 20 krabic do jedné vrstvy zboží přesahuje na delší straně palety o 3 cm na každé straně. V příloze č. 1 je také vyobrazeno i rozmístění zboží v DC a reefer kontejneru. U přepravy ve sběrném kontejneru zboží nesmí přesahovat přes okraje palety, proto je možné umístit do jedné vrstvy palety jen 17 krabic (viz příloha č.1) . Pro označení zboží by bylo vhodné následnou značku, která by indikovala, že zboží by nemělo být vystaveno vysokým teplotám během přepravy a skladování:

Čechofracht a.s.

37

Zdroj: BRANCH, Alan E. Export Practice and Management. Londýn : Chapman & Hall, 1994. 456 s.

Dřevěný obalový materiál Pro dovoz dřevěného obalového materiálu do Austrálie (přepravky, palety, kádě, proklady, podpěry a podobně) platí speciální pravidla: •

Všechny dřevěné obaly a proklady musí být čisté a bez živého hmyzu, kůry a dalšího rizikového materiálu před příjezdem do Austrálie.

•

Všechny dřevěné obaly a proklady se musí povinně ošetřit buď před odesláním nebo po příjezdu do Austrálie.

•

Masivní dřevěné obaly a proklady musí být fyzicky označeny (např. razítkem) v souladu s normou ISPM 15.

•

Dřevěné obaly a proklady, které nejsou označeny v souladu s normou ISPM 15, musí být ošetřeny mimo australskou pevninu jedním z následujících způsobů: a) methylbromidem* b) sulphuryl fluoridem c) tepelné ošetření* d) gama zářením*

38

e) ethylen oxidem* f) trvalé konzervační ošetření * touto metodou mohou být dřevěné obaly ošetřeny i na australské půdě Nejsou li dodrženy předchozí požadavky, dřevěné obaly budou poslány zpět nebo znehodnoceny na náklady importéra. Plastové palety a obalové materiály nepodléhají karanténnímu dohledu, jestliže jsou čisté a neobsahují rizikové materiály (hmyz, kůru, ...). Je tedy výhodnější pro dovoz výrobků firmy EXPRES MENU používat jednorázové plastové palety, které jsou i vhodnější pro přepravu potravin.

4.7 Objednání přepravy Firma EXPRES MENU nejprve kontaktuje zajišťovatele přepravy (Čechofracht, Schenker, Panalpina, apod.), který jí následně pošle cenovou nabídku. Akceptuje-li objednatel cenu, vyplní zasilatelský příkaz, kterým objedná konkrétní přepravu zboží (zde vyplní údaje o odesílateli, příjemci zásilky, dodací podmínky podle INCOTERMS, popis zboží, celní kód a další údaje (viz příloha č. 3 - Zasilatelský příkaz pro Čechofracht) Podle druhu přepravy zajišťovatel přistaví buď kamión pro svoz LCL nebo celý kontejner v případě přepravy FCL. Naložení zboží (LCL) do kontejneru a na loď zajistí v Hamburku přístavní speditér. Nalodění celého kontejneru (FCL) se knihuje přímo u rejdaře. Firma EXPRES MENU nebo specializovaná společnost na balení zboží pro export, zabalí zboží tak, aby bylo připravené k přepravě a odveze ho do celního prostoru na celnici vývozu. Je také možné za určitých podmínek zajistit, aby celní řízení proběhlo mimo celní prostor, například v prostorách vlastní provozovny.

4.8 Celní řízení „Účelem celního řízení je rozhodnout o propuštění zboží do navrženého celního režimu a uplatnit příslušná tarifní či netarifní obchodně – politická a fiskální opatření.“11 11 ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva ; SATO, Alexej ; TAUŠER, Josef a kol. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. Praha : ASPI, 2007. 320 s

39

4.8.1

Číslo EORI

Před zahájením vývozu musí mít každý podnikatelský subjekt celním úřadem přidělené číslo EORI, které slouží jako jedinečné označení subjektu pro styk s orgány celní správy a je platné ve všech členských státech Společenství. Toto číslo se v České republice většinou shoduje s číslem DIČ. Nařízení o přidělení čísla EORI je platné od 1.7.2009.

4.8.2

Nomenklatura

Pro vývoz je dále nutné zařadit vyvážené zboží podle integrovaného unitárního celního sazebníku. Celní sazebník TARIC (Tarif intégré communautaire) je ucelený systém a kombinuje číselné označení zboží s celním sazebním opatřením. „Přidělení číselného kódu se provádí v souladu s Nařízením Rady (EHS) č. 2658/87, přijatým na základě Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označení zboží. Upřesnění na sedmém a osmém místě kódu – tj. Do podskupin, umožňuje v unii používaná tzv. Kombinovaná nomenklatura zboží.“12 Žádost o nezávazné určení zboží se podává elektronicky na stránkách www.celnisprava.cz, je vyřízena do cca 5 pracovních dní, ale jelikož je to nezávazné vyjádření může být při exportu zpochybněno celním úřadem. Žádost o závaznou informaci o zařazení zboží do celního sazebníku musí být zaslaná písemně na celní ředitelství Praha, kde je přezkoumáno. Závazné zařazení trvá asi jeden měsíc, ale je závazné a musí se jím celnice vývozu řídit. Všechny produkty firmy EXPRES MENU jsou zařazeny do •

Třídy IV: Výrobky potravinářského průmyslu; nápoje, lihoviny a ocet; tabák a vyrobené tabákové náhražky

•

Kapitoly 16 : Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých

•

Skupiny 16 02: Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve. Další zařazení se liší podle použitého druhu masa k přípravě pokrmu.

12 ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva ; SATO, Alexej ; TAUŠER, Josef a kol. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. Praha : ASPI, 2007. 320 s

40

Hovězí maso Produkty z hovězího masa spadají pod zařazení TARIC 16 02 50 31 (Hovězí konzervy v hermeticky uzavřených obalech): •

Svíčková na smetaně

•

Španělský ptáček

•

Hovězí guláš

•

Hovězí Stroganoff

•

Hovězí maso s rajskou omáčkou K tomuto zařazení se váže vývozní subvence ve výši 11,60EUR/100kg masa.

Firma EXPRES MENU bohužel výrobky z hovězího masa na australský trh vyvážet nemůže kvůli administrativním překážkám. Kuřecí maso Pro vývoz výrobků z kuřecího masa byl přidělen kód 16 02 39 80 (označené jako ostatní v kategorii drůbežího masa): •

Kuřecí na paprice

•

Zbojnická bašta

•

Kuřecí po zahradnicku Vepřové maso Produkty z vepřového masa jsou vedeny pod kódem 16 02 42 90 (ostatní

v kategorii z vepřů): •

Vepřové na žampionech

•

Čertův kotlík Jelení maso Pro výrobek z jeleního masa platí kód 16 02 90 31 (Ze zvěřiny nebo králíků):

•

Krakonošova pochoutka

Pro tuto kategorii platí Opatření o kontrole vývozu. 41

Po přidělení tohoto čísla je před zahájením vývozu dobré navštívit databázi TARIC CZ, kde je možné zjistit jaké další podmínky, opatření, certifikáty nebo povolení jsou potřebná k vývozu konkrétního zboží do zvolené země určení.

4.8.3

Postup celního řízení

Zdroj: vlastní schéma

1. Vývozní prohlášení Firma EXPRES MENU nebo její zástupce (např. dopravce, nebo celní zástupce) podává vývozní prohlášení u příslušného celního úřadu vývozu. Od 1. července 2009 musí být vývozní prohlášení podáno v elektronické podobě. Vývozní prohlášení je vyžadované při vývozu a musí být podáno pro veškeré zboží, které je určeno k vývozu do země mimo celní území Evropské unie. Vývozní celní prohlášení musí obsahovat ochranná a bezpečnostní data. Základním principem je, že veškeré zboží dopraveno mimo území společenství, bez ohledu na cílové místo určení, bude podléhat analýze rizik a celní kontrole. Toto opatření slouží zejména pro účely ochrany a bezpečnosti a je provedeno před odjezdem, nebo v případě námořní přepravy v kontejnerech, před naložením nákladu na loď. Připravené a zabalené zboží k přepravě se dopraví do celního prostoru. “Deklarant může požádat o uskutečnění celního řízení i mimo celní prostor, např. je-li to z objektivních důvodů.”13. O toto řízení se z pravidla žádá při vývozu nadrozměrného nákladu – například celého kontejneru, u kterého by bylo nákladnější ho dopravit do celního prostoru, než zaplatit poplatek za proclení mimo celní prostor. Poplatek za tuto službu je 50Kč za každou započatu ¼ hodinu v pracovní době plus cestovní náklady do místa, kde je zboží umístěno.

13 NOVÁK, Radek, PERNICA, Petr, SVOBODA, Vladimír, ZELENÝ, Lubomír. Nákladní doprava a zasilatelství. Praha: ASPI, a.s., 2005. 412 s.

42

Při celním řízení deklarant předkládá i další dokumenty jako je vývozní faktura (která prokazuje zejména částku a měnu vývozu) a potvrzení přepravních nákladů, které dodá dopravce, který bude dopravovat zboží do celnice výstupu nebo vývozce ve formě prohlášení. Do těchto přepravních nákladů se počítá jen doprava zboží po České republice. Dalšími dokumenty, které mohou být celním úřadem vyžadovány jsou například certifikát o původu zboží, balící list, a další zdravotní či veterinární certifikáty. 2. Ověřování a přijetí vývozního prohlášení Pokud je vývozní prohlášení platné, vývozní celní úřad přijme toto prohlášení a vydá registrační číslo (MRN). Číslo MRN je unikátní 18 místné číslo automaticky přidělené celním úřadem. Registrační číslo (MRN) je sděleno deklarantovi, který může využít toto číslo ke sledování stavu zboží při vývozu pomocí databáze exportu. Pokud je vývozní prohlášení neplatné (např. nesprávně vyplněné), vývozní celní úřad jej odmítne a informuje vývozce nebo jeho zástupce, který ho buď opraví nebo podá znovu bez chyb. Zboží nemůže být uvolněno z vývozního celního úřadu, dokud není tímto úřadem propuštěno. 3. Kontrola zboží Vývozní celní úřad provádí analýzu rizik. V závislosti na výsledku, vývozní celní úřad rozhodne, zda bude dále zkoumat dokumentaci a / nebo zboží. 4. Propuštění zboží Když vývozní celní úřad propustí zboží k exportu a dá povolení k zahájení pohybu zboží, zásilka může přejít na celní úřad výstupu. Pro tento účel je vydán Vývozní doprovodný doklad (VDD), v angličtině pod zkratkou EAD – Export Accompanying Dokument, který opravňuje propuštění zboží pro vývoz. Tento dokument se vytiskne z počítačového systému celního orgánu a doprovází zboží do celního úřadu výstupu. VDD je také uložen v elektronické podobě v databázi, ze které si jej může stáhnout příslušný úřad výstupu. Cílem tohoto dokladu je identifikovat vývozní operace a informovat celní úřad výstupu, že všechny bezpečnostní a ochranná opatření byla dodržena. 43

5. Doprava k výstupu z EU Vývozní doprovodný doklad (VDD), který obsahuje registrační číslo MRN je předložen u celního úřadu výstupu nebo je celní úřad výstupu o příchodu zboží informován elektronicky (v takovém případě musí zpráva obsahovat MRN). Doba transportu zboží z celního úřadu vývozu do úřadu výstupu (např. z Trutnova do Hamburku) nesmí překročit dobu 8 dní. Po této době se začíná pátrat, kde se zboží nachází a jaká je příčina překročení této doby. 6. Výstup zboží z EU Celní úřad výstupu dohlíží na zboží opouštějící celní území EU a kontroluje shodu přepravovaného zboží s tištěnou i elektronickou podobou vývozního doprovodného dokladu. Tento celní úřad také potvrzuje, že zboží opustilo EU přesměrováním elektronické zprávy s výsledkem kontroly při výstupu na vědomí celnímu úřadu vývozu. Na základě této zprávy, vývozní celní úřad potvrdí vývozci nebo jeho zástupci, že zboží opustilo EU. Tato informace může sloužit pro účely DPH nebo spotřební daně. Zvláštní typ podání celního prohlášení V určitých případech lze podat celní prohlášení i v ústní podobě a to14: − celní prohlášení je podáno přímo na celním úřadu výstupu − celková hodnota vyváženého zboží nepřesáhne 30 000 Kč − nejedná se o opakovaný vývoz − vyvezené množství není součástí většího vývozního celku − vývozce neobdrží doklad o vývozu Tento typ podání by firma EXPRES MENU mohla využít zejména při odeslání malého množství zboží leteckou přepravou, například pro účely prezentace, testování, reklamy a podob.

14 Rozhovor se zástupcem vedoucího celního uřadu v Trutnově Richardem Novákem dne 12.7.2011

44

4.9 Podmínky dovozu do Austrálie Před zahájením dovozu určitého zboží do Austrálie je potřeba podstoupit složité administrativní kroky pro povolení komerčního dovozu. Potřebné informace o dovozu a jeho povolení je možné najít na australských webových stránkách pro karanténu a inspekci - Australian Quarantine and Inspection Service (AQIS). Tato služba je součástí australské vlády, konkrétně ministerstva zemědělství, rybářství a lesnictví. AQIS řídí kontroly na hranicích, aby se minimalizovalo nebezpečí exotických škůdců a chorob vstupem do země. Funkcí této organizace je také vydávat importní a exportní certifikáty.

4.9.1

Postup při dovozu

Na webových stránkách AQIS je databáze zboží Import Conditions database (ICON). Zde je možné získat informace o australských dovozních podmínkách pro více než 20.000 zahraničních rostlin, zvířat, minerálů a komodit pro lidskou spotřebu. Zde se stanoví, zda zboží určené k dovozu do Austrálie potřebuje dovozní povolení (Import Permit), povolení s karanténou nebo jestli existují jiné předpoklady karantény. Mezi zboží, které k dovozu potřebuje povolení, patří mimo jiné i výrobky z masa, zejména z masa hovězího. O dovozní povolení lze žádat pomocí formuláře: žádost o dovoz zboží podléhající karanténě podle AQIS. AQIS posoudí žádost a na základě tohoto posouzení může rozhodnout o udělení dovozního povolení. Dovozní povolení není vydáno automaticky. Žádost se podává pro každý typ výrobku a je podmíněné zaplacením předepsaného poplatku. Poplatky za žádost o dovozní povolení: přihlášení žádosti

hodnocení žádosti

– klasicky (e-mail, fax, pošta)

150 AUD

– elektronicky

85 AUD

- 1. kategorie

40 AUD

- 2. kategorie

80 AUD

- 3. kategorie

160 AUD

45

- 4. kategorie

240 AUD

- 5. kategorie

540 AUD

Každá žádost o dovozní povolení musí obsahovat přihlašovací poplatek a poplatek za hodnocení žádosti, který se liší podle kategorie, do které zboží spadá. 1. kategorie – Standardní zboží Všechno zboží, pro které AQIS stanovila podmínky pro dovozní povolení kromě živých zvířat a živočišného reprodukčního materiálu. 2. - 5 kategorie – Nestandardní zboží Zboží, pro které AQIS nemá stanovené podmínky pro dovozní povolení (např. jídlo, koření, voda, řezané květiny) nebo živá zvířata a živočišný reprodukční materiál Sterilovaná jídla EXPRES MENU spadají do 2. kategorie (Food items for human consumption). Výpočet poplatků se tedy řídí rovnicí: V případě klasického podání (pošta, e-mail, fax) 150$ + 80$ x počet druhů dovážených jídel = celkový poplatek nebo v případě elektronického podání: 85$ + 80$ x počet druhů dovážených jídel = celkový poplatek Pro první vstup firmy na australský trh byly vybrány 4 druhy výrobků. Proto by počáteční poplatek činil 470$ při běžném podání a 405$ při vyplnění elektronického formuláře. Celý sortiment ve dvouporcovém balení ale čítá 11 druhů. Sterilovaná jídla EXPRES MENU spadají pod dvě určení podle ICON: •

konzervovaná potravina s obsahem hovězího masa větším než 5% (food canned with 5% or more beef content)

•

konzervovaná potravina s obsahem masa větším než 5% neobsahující hovězí maso (food canned with 5% or more meat content excluding beef) Po zvolení druhu dovážené komodity je samozřejmě nutné pro vyhledávání určit

zemi původu a také účel konečné spotřeby – v tomto případě je konečný účel lidská spotřeba (human consumption).

46

V dokumentu provázející každé takto určené zboží jsou vyjmenovány dokumenty a povinnosti, které musí dovozce před samotným dovozem splnit: •

vyplnění a zaslání import permit na biologické oddělení AQIS v Canbeře

•

podle požadavků dovozního povolení předložit další certifikáty a povolení

•

požádat o vydání povolení karanténního vstupu pro každou zásilku Všechny tyto dokumenty musí být v souladu s nařízením EM0184 (Minimum

Documentary Requirements Policy), který stanoví formát a obsah předložených žádostí a certifikátů. Další nařízení, které je třeba dodržet při dovozu je EM0185 Non – Commodity Information Requirements Policy, který se zabývá problematikou čistoty přepravního kontejneru, balením zboží a určením cílového místa. Pro veškeré výrobky obsahující hovězí maso platí ještě speciální požadavek C9867 na bezpečnost potravin, který nařizuje vydání speciálního certifikátu příslušným úřadem v zemi vývozu o tom, že hovězí maso nebylo nakaženo BSE (Bovine Spongiform Encephalopathy) – nemocí šílených krav.

4.9.2

Požadavky karantény a bezpečnosti potravin

Pro zajištění úspěšného dovozu do Austrálie a pro prevenci zpoždění dodávek existují dva požadavky na dovoz potravin, které je potřeba splnit. První je požadavek karantény (QUARANTINE) a druhý je na bezpečnost potravin (FOOD SAFETY) . Požadavky na karanténu (QUARANTINE): Veškeré potraviny dovážené do Austrálie musí být v souladu s australským zákonem o karanténě (Qurantine Act 1908). Pro další podmínky pro dovoz potravin je nutné vyhledat konkrétní produkt v databázi ICON a zde zjistit jaké karanténní požadavky musí potravina splňovat. Požadavky na bezpečnost potravin (FOOD SAFETY): Poté, co jsou u dovážené potraviny vyřešeny všechny karanténní požadavky jmenované v databázi ICON, musí být splněny požadavky podle zákona o kontrole dovážených potravin (Imported Food Control Act 1992) 47

Platné normy zákona o kontrole dovážených potravin jsou uvedeny v zákoníku o potravinových standardech pro Austrálii a Nový Zéland (Australia New Zealand Food Standards Code ). Zodpovědnost za to, že dovážená potravina splňuje tyto normy v celém rozsahu, přebírá importér. Asociace pro potravinové standardy Austrálie a Nového Zélandu vydává uživatelskou příručku, která pomáhá dovozci porozumět požadavkům zákona o potravinových standardech. Nejčastější zamítnutí pro nesplnění požadavků bývá kvůli špatnému označování dovážených potravin. Pro podrobné informace o označování a požadavky na složení potravin se doporučuje, aby dovozce požádal o radu specializovaného konzultanta v oblasti potravin nebo získal právní radu, protože AQIS neposkytuje poradenství v oblasti označování a požadavků na složení potravin. Pro některé druhy potravin, které jsou označené jako rizikové (například maso a výrobky z něj, mléčné produkty, ryby a mořské plody, sýry, atd.) jsou předepsané mikrobiologické testy. Výjimkou z tohoto testování jsou rizikové potraviny splňující všechny tyto podmínky15: 1. Riziková potravina musí být zabalena v hermeticky uzavřené nádobě, například v plechovce, sklenici, lahvi nebo bariérových sáčcích. 2. Musí mít dlouhou trvanlivost a nesmí podléhat zkáze v pokojové teplotě 3. Nesmí být vyžadováno uchování v chladu před otevřením obalu. Tyto požadavky naznačují, že potravina byla tepelně zpracovaná a speciálně zabalena pro vytvoření potraviny stabilní v pokojové teplotě. Podle výše uvedeného výrobky EXPRES MENU tyto požadavky splňují, proto pro ně není nařízen mikrobiologický rozbor.

4.9.3

Dovozní povolení (Import permit)

Je několik druhů dovozních povolení – například na dovoz živých zvířat, rostlinného materiálu, minerálů, strojů a podob. Pro dovoz živočišných produktů a potravin živočišného původu, tedy i výrobků s obsahem masa je nutné vyplnit žádost o 15 Tests applied to Risk Category foods. In Imported Food Notice 10/10

48

dovoz biologického materiálu (Application to Import Biological Materials). Formulář takového dovozního povolení je v příloze č. 4. K dovoznímu povolení je u produktů, které obsahují více složek živočišného a rostlinného původu, což jídla EXPRES MENU splňují, je potřeba přiložit ještě tyto dokumenty : •

úplný seznam surovin – včetně procenta – zda se jedná o surovinu živočišného nebo rostlinného původu

•

zdroj těchto živočišných nebo rostlinných složek, včetně druhů a země původu, a popis části zvířat a rostlin, z nichž byly složky získány

•

podrobnosti výrobního procesu, včetně tepelného ošetření (čas a teplota), chemické ošetření a mikrobiologická vyšetření. Pokud je to možné přiložit i schéma procesu.

4.9.4

Dovoz hovězího masa

Podle zákona o kontrole dovezených potravin (Imported Food Control Act 1992) je hovězí maso a výrobky z hovězího masa považovány za rizikovou kategorii potravin kvůli přítomnosti bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), tedy nemoci šílených krav. Tyto produkty mohou být dováženy pouze ze zemí, u kterých australské úřady posoudily rizika BSE a zařadily je do určité skupiny a kategorie. Zařazení zemí do skupin podle nebezpečí BSE podle australských úřadů: Skupina A -

Argentina Brazílie Chile Nový Zéland Vanuatu

Skupina B -

Mexiko

Skupina C -

Chorvatsko Litva 49

Turecko Další země:

Libanon Taiwan Lotyšsko

Tyto země, podle skupiny do které spadají, musí předkládat další osvědčení, kdy skupina A je vyhodnocena jako skupina s nejmenším nebezpečím a například pro skupinu C jsou potřeba další certifikáty, například je nutné potvrzení, že hovězí pochází ze stáda, kde nebyla zaznamenána nemoc BSE za posledních 7 let a další podobné dokumenty. Z e-mailu od Nicholase Clarka, hodnotícího úředníka z programu pro dovoz biologického materiálu: V současnosti je jen velmi málo zemí, které požádaly úřad pro potravinové standardy Austrálie a Nového Zélandu (FSANZ) o zařazení do seznamu zemí pro dovoz hovězího masa. Jedině země, které jsou uvedeny v tomto seznamu jsou schváleny pro dovoz hovězího masa a výrobků z něj. Česká republika v tomto seznamu není. Jak vyplývá z e-mailové korespondence s Joelem Tanem z oddělení pro potravinový standard v Austrálii a na Novém Zélandu, Česká republika nikdy nepodala žádost na FSANZ (Food Standards Australia New Zealand) o posouzení rizik BSE. Proto nebyla České republice přidělena kategorie rizika BSE. Pro vývoz hovězího masa a výrobků z něj by musela Česká republika požádat o posouzení rizikovosti BSE a musela by splnit certifikační požadavky pro zařazení do kategorie 1 nebo 2. Země zařazené do kategorie 3 buď nesplnily požadavky na zařazení do prvních dvou kategorií, nebo nikdy o toto zařazení nepožádaly. Kategorie 1 - je minimální pravděpodobnost, že zde existuje zdroj nákazy BSE, nebo že se stádo z této země stane zdrojem nákazy pro lidský potravinový řetězec. Hovězí maso a výrobky z hovězího masa ze zvířat z těchto zemí jsou proto považovány za produkty představující minimální riziko pro lidské zdraví. Země spadající do kategorie 1 vykazují zanedbatelné riziko výskytu BSE a dovoz hovězího masa a výrobků z něj je dovolen. Kategorie 2 - tyto země také nemají hlášeny případy BSE, ale jsou zde identifikovány rizikové faktory, nebo zde byl případ BSE, ale představují minimální

50

úroveň rizika díky účinnému provádění a dodržování příslušných kontrolních opatření na prevenci BSE. Riziko, že hovězí maso může obsahovat původce BSE, je zmírněno přísnějšími požadavky na osvědčení, které odráží úroveň tohoto rizika. Země v kategorii 2 mají status země s kontrolovaným rizikem BSE a hovězí maso a výrobky z něj se mohou dovážet se speciálními certifikačními požadavky. Kategorie 3 – hovězí maso a výrobky z něj nemohou být do Austrálie a na Nový Zéland dováženy z takto označených zemí.

4.10

Závěr kapitoly

Kvůli administrativní náročnosti dovozu hovězího masa se společnost rozhodla vybrat takový sortiment, aby neobsahoval hovězí maso nebo bude v některých recepturách hovězí maso nahrazeno jiným druhem masa. První 4 produkty, které byly vybrány pro export na tento trh jsou: 1. Vepřové na žampionech 2. Kuře na paprice 3. Španělský ptáček (z krůtího masa) 4. Hamburská vepřová kýta na smetaně

51

Závěr Přeprava produktů firmy EXPRES MENU je náročná jak z logistického, tak z legislativního hlediska při dovozu do cílových zemí. Hlavními problémy je požadované teplotní rozmezí pro přepravu a skladování a legislativní omezení dovozu výrobků obsahujících maso. Pro vývoz produktů firmy EXPRES MENU do Kanady musela být zvolena jiná možnost expanze na kanadský trh, než klasický vývoz. Takto bylo rozhodnuto z důvodu velmi vysoké administrativní náročnosti dovozu masa a masných výrobků do Kanady, kdy by o povolení dovozu tohoto druhu výrobků musela firma žádat nejprve českou vládu a česká vláda následně žádat kanadskou vládu o umožnění dovozu. Na základě těchto poznatků se firma EXPRES MENU rozhodla pro vstup na kanadský trh prostřednictvím franchisingové smlouvy. Na základě této smlouvy bude v Kanadě vybudován výrobní podnik a kanadský partner bude vyrábět bezlepková hotová sterilovaná jídla na základě licence a bude odvádět určité procento z měsíčního obratu firmě EXPRES MENU. Zvolenou formou vstupu na australský trh je klasický vývoz s využitím služeb prostředníka na zahraničním trhu, konkrétně výhradního distributora. Výhoda této formy vstupu spočívá ve využití stávajících distribučních kanálů australského partnera a nižší rizikovost i finanční náročnost. Při exportu výrobků firmy EXPRES MENU do Austrálie je nutné brát ohled na specifické požadavky, kdy výrobky musí být skladovány a přepravovány v teplotách +1 až + 30 °C. Toto celkem široké teplotní rozmezí dává prostor pro polemiku, zda je nezbytně nutné pro přepravu použít speciální zařízení pro udržení stálé teploty, nebo jestli lze tento produkt přepravovat běžným způsobem se zajištěním speciálního zabalení a zacházení během přepravy. Ideální podmínky pro přepravu v určitém teplotním rozmezí nabízí reefer kontejner, a je to také jediná možnost pro stoprocentní záruku dodržení stanovených teplotních limitů během přepravy a skladování. Je to ale varianta téměř o 1000 USD dražší než přeprava v klasickém 20´ kontejneru.

52

Při přepravě jedné palety (LCL) není možnost přikládky do izotermického kontejneru. Existují zde tedy dvě varianty. První možností je přepravit paletu nebo menší množství letecky, kdy by během přepravy nemělo dojít k dosažení extrémních teplot, ale cenová náročnost je velmi vysoká. Druhá varianta je zabalení zboží tak, aby bylo co nejdokonaleji chráněno proti vnějším teplotním vlivům a dát ho k přepravě jako klasickou sběrnou zásilku. Termo obaly (polystyrenové pláty nebo speciální termo vak) však nezaručí nepřekročení horní ani spodní teplotní hranice při tak dlouhé a náročné přepravě, která trvá minimálně 4 týdny. Zásadním problémem je zmrznutí produktů při pozemní přepravě do Hamburku, popřípadě na letiště Ruzyně. Řešením by mohla být volba přepravy při plusových venkovních teplotách – tedy mimo zimní období, nebo použitím temperované skříně nákladního vozu a vytápěného skladu. Při přepravě celého kontejneru (FCL) existuje možnost umístit za poplatek kontejner do podpalubí, kde by teploty při plavbě přes rovník neměly přesáhnout teplotu +30°C, jako by tomu pravděpodobně bylo při umístění kontejneru do vrchních pater kontejnerové lodě. Jestliže tento požadavek rejdař písemně potvrdí, pak je zodpovědný za jeho splnění i případné škody způsobené jeho nesplněním. Legislativní náročnost dovozu masa a masných výrobků do Austrálie je, stejně jako do Kanady, velmi vysoká. Jsou zde nutná povolení jak z hlediska karantény, tak bezpečnosti potravin. Je nezbytné zažádat o udělení dovozního povolení (import permit) a doložit celou řadu doprovodných certifikátů a dokumentů například ohledně složení výrobků a původu masa. Na základě žádosti o udělení dovozního povolení a zaplacení příslušných poplatků proběhne přezkoumání dokumentů a testování jednotlivých výrobků. Před zahájením dovozu musí být tedy každý výrobek uznán jako vhodný k dovozu australskými úřady. Za bezvadnost výrobku je po celou dobu příprav i následného dovozu zodpovědný importér. Pro dovoz hovězího masa a výrobků z něj do Austrálie jsou ještě mnohem přísnější normy a nařízení. Jen málo zemí má povolení hovězí maso do Austrálie dovážet. Česká republika nemá toto povolení, protože nikdy nepožádala o zařazení do kategorie zemí z hlediska nebezpečí BSE. Proto není možné z České republiky do Austrálie dovážet žádné výrobky obsahující více než pět procent hovězího masa. Kvůli

53

tomuto omezení se firma EXPRES MENU rozhodla nahradit ve svých výrobcích určených pro australský trh hovězí maso jiným vhodným druhem masa. Cílem práce bylo vytvořit „návod“ ke zvládnutí vývozu na kanadský a australský trh tak, aby se podle něj mohla firma EXPRES MENU řídit při realizaci vývozních operací. Tento cíl byl splněn v případě vývozu do Austrálie. V případě vývozu na kanadský trh byla kvůli administrativní náročnosti dovozu zvolena jiná forma vstupu než klasický vývoz, proto se autorka práce nezabývala přípravou přepravy z logistického hlediska, ale jen rozborem související legislativy dovozu masných výrobků a návrhem jiného řešení ve formě franchisingové smlouvy. Práce má praktický přínos nejen pro samotnou firmu EXPRES MENU, ale i pro ostatní české firmy, které chtějí expandovat na australský a kanadský trh s produkty obsahujícími maso. Také firmy, které by se mohly potýkat s podobnými problémy kvůli specifickému teplotnímu rozmezí pro přepravu svých produktů najdou v této práci inspiraci pro řešení způsobu balení a přepravy pro své účely.

54

Zdroje Knižní: •

BRANCH, Alan E. Export Practice and Management. Londýn : Chapman & Hall, 1994. 456 s.

•

ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva ; SATO, Alexej ; TAUŠER, Josef a kol. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. Praha : ASPI, 2007. 320 s.

•

DVOŘÁČEK, Jiří. Podpora podnikání: Průmyslová politika. Praha : Oeconomica, 2003. 164 s.

•

NOVÁK, Radek, PERNICA, Petr, SVOBODA, Vladimír, ZELENÝ, Lubomír. Nákladní doprava a zasilatelství. Praha: ASPI, a.s., 2005. 412 s.

•

NOVÁK, Radek. Námořní přeprava. 2. vydání. Praha : ASPI, a.s., 2005. 272 s.

•

NOVÁK, Radek. Mezinárodní kamionová doprava plus. 2. vydání. Praha : ASPI Publishing, s.r.o, 2003. 252 s.

•

MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní marketing. Praha : Grada Publishing , 2009. 200 s.

Elektronické: •

Moderní obec [online]. 4. 9. 2008. Komunální politika, rozvoj obcí i regionů. Dostupné z WWW:

•

EXPRES MENU [online]. Sterilovaná jídla. Dostupné z WWW:

•

Businessinfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 11.04.2011. Austrálie: Ekonomická charakteristika země. Dostupné z WWW:

•

Daňová a celní unie [online]. 11.5.2010. Vyhledání v TARICu. Dostupné z WWW:

•

The World Business Organization [online]. ICC Czech Republic. Dostupné z WWW:

55

•

Tests applied to Risk Category foods. In Imported Food Notice 10/10 [online]: Australian Quaranine and Inspection Service, 11.10.2010 Dostupné z WWW:

•

Food Standarts Australia New Zeland [online]. 20.7.2011. User Guides to the Food Standards Code. Dostupné z WWW:

•

Australian Quarantine and Inspection Service [online]. 2000. Import conditions search. Dostupné z WWW:

•

Taxation and Customs Union [online]. 23.07.2011. European Customs Information Portal. Dostupné z WWW:

•

Requirements for the importation of beef and beef products for human consumption. In Bovine Spongiform encephalopathy(BSE) [online]., 1.3.2010. Dostupné z WWW:

•

Import requirements [online]. 2008. Canadian Food Inspection Agency. Dostupné z WWW: .

•

Foreign Country Meat Inspection Systems Evaluation Program [online]. 2009. Canadian Food Inspection Agency. Dostupné z WWW:

Rozhovory: •

Richard Novák, zástupce vedoucího celního úřadu v Trutnově

•

Ing. Tomáš Dušek, vedoucí oddělení odboru námořní přepravy společnosti AWT Čechofracht a.s.

•

Michal Jura, specialista na obalovou techniku a materiály ze společnosti EKOFOL spol. s r.o

•

Ing. Jiří Janíček, konzul pro obchod, Sydney, Austrálie

56

E-mailová korespondence: •

Kalim Khan, zástupce programu pro dovoz potravin, Australský program pro karanténu a inspekci (AQIS)

•

Nicholas Clark, hodnotící úředník programu pro biologický dovoz, ministerstvo zemědělství, rybářství a lesnictví

•

Joel Tan, zástupce programu pro potravinové standardy

•

Veronika Kacířová, konzulární referenta pro Czech trade, Calgary, Kanada

•

Jan Purek, Indoor Sales Specialist PANALPINA CZECH s.r.o.

•

Michal Kosatík, obchodní oddělení společnosti JAKOB, s.r.o.

•

Jan Müller, vedoucí útvaru balení a ložení ze společnosti EXCOLO s.r.o.

57

Seznam příloh: Příloha č. 1:

Uspořádání zboží na paletě – přeprava LCL

Příloha č. 2:

Uspořádání zboží na paletě a v kontejneru – přeprava FCL

Příloha č. 3:

Zasilatelský příkaz pro Čechofracht

Příloha č. 4:

Dovozní povolení do Austrálie (import permit)

58

Příloha č. 1:

Uspořádání zboží na paletě – přeprava LCL

Dvouporcové balení: Barierový hliníkový sáček a papírový obal Porcí v balení: 2 Váha netto: 0,61 kg Váha brutto: 0,625 kg

Kartonová krabice: Šířka: Délka: Výška:

160 mm 315 mm 230 mm

Počet balení v krabici: Váha jedné krabice:

9 (stejný druh) 5,80 kg

Paleta: Jedna vrstva: Počet vrstev na paletě: Výška zboží na peletě: Počet krabic na paletě: Váha zboží na paletě: Počet krabic na paletě: Počet balení na paletě:

17 krabic (7 x 2 + 3 , 790 x 1120 mm) 6 1380 mm (1530 mm s paletou) 102 591,6 kg 102 918

Objem zboží na paletě:

1,22 m3

Plastová paleta EMPORO Dynamická nosnost Statická nosnost Váha palety Cena palety

kód 102543 1000 kg 2000 kg 5,5 kg 300 CZK

Příloha č. 2:

Uspořádání zboží na paletě a v kontejneru – přeprava FCL Dvouporcové balení: Barierový hliníkový sáček a papírový obal Porcí v balení: 2 Váha netto: 0,61 kg Váha brutto: 0,625 kg Kartonová krabice: Šířka: Délka: Výška:

160 mm 315 mm 230 mm

Počet balení v krabici: Váha jedné krabice:

9 (stejný druh) 5,80 kg

Paleta: Jedna vrstva: Počet vrstev na paletě: Výška zboží na peletě: Váha jedné vrstvy: Váha zboží na paletě: Počet krabic na paletě:

20 krabic (5 x 4, 800 x 1260 mm) 6 1380 mm (1530 mm s paletou) 116 kg 696 kg 120

Počet balení na paletě: Objem zboží na paletě:

1080 1,39 m3

Kontejner: 20´ DC kontejner Palet v kontejneru: Krabic v kontejneru: Balení v kontejneru: Váha zboží v kontejneru: Objem zboží v kontejneru:

11 1320 11880 7260 kg 15,29 m3

20´reefer kontejner 10 1200 10800 6600 Kg 13,9 m3

Příloha č. 3:

Zasílatelský příkaz pro Čechofracht

Příloha č. 4:

Dovozní povolení do Austrálie (Import permit)