MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě
Vývoj plaveckých dovedností žáků střední školy v letech 1997-2014 Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
PaedDr. Miloš Lukášek, Ph.D
Bc. Barbora Chlupová Učitelství tělesné výchovy pro ZŠ a SŠ
Brno, 2015
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně na základě zdrojů uvedených v použité literatuře.
V Brně dne 19. července 2015
Podpis
Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce panu PaedDr. Miloši Lukáškovi, Ph.D. za jeho trpělivost, vstřícnost, ochotu, podnětné připomínky a konzultace při zpracování výsledků měření pomocí statistických programů. Dále bych chtěla poděkovat paní ředitelce PaedDr. Haně Hortové za svolení pracovat s interními daty Střední pedagogické školy v Boskovicích. V neposlední řadě děkuji celé rodině a především manželovi, který mi byl oporou po celou dobu mého studia.
OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................6 I TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................8 1 PLAVÁNÍ A JEHO VÝZNAM .................................................................................9 1.1 VÝCHOVNÝ VÝZNAM PLAVÁNÍ ...............................................................................9 1.2 VZDĚLÁVACÍ VÝZNAM ...........................................................................................9 1.3 ZDRAVOTNÍ VÝZNAM .............................................................................................9 2 SPGŠ BOSKOVICE .................................................................................................11 2.1 KONCEPCE VÝUKY PLAVÁNÍ .................................................................................12 2.2 PLAVECKÝ VÝCVIK NA ZŠ A OBAVY PŘENÁŠENÉ DO ZDOKONALOVACÍHO PLAVECKÉHO VÝCVIKU ........................................................14 2.3 ZDOKONALOVACÍ PLAVECKÝ KURZ SPGŠ BOSKOVICE .........................................15 2.3.1 Dělení náplně dle studijního oboru...............................................................16 2.3.2 Vyučovací jednotka plaveckého výcviku .....................................................17 2.3.3 Metody a pedagogické zásady ......................................................................18 2.3.4 Plavecké pomůcky ........................................................................................20 3 POPIS JEDNOTLIVÝCH PLAVECKÝCH DISCIPLÍN VYUČOVANÝCH NA SPGŠ BOSKOVICE .........................................................21 3.1 STARTOVNÍ SKOK .................................................................................................21 3.2 PLAVÁNÍ POD VODOU ...........................................................................................23 3.3 LOVENÍ PŘEDMĚTŮ POD VODOU ............................................................................24 3.4 ZÁCHRANA TONOUCÍHO .......................................................................................24 3.4.1 Vznášení .......................................................................................................25 3.4.2 Šlapání vody .................................................................................................25 3.4.3 Záchranářský znak ........................................................................................26 3.4.4 Skok do neznámé vody.................................................................................27 3.4.5 Přiblížení k tonoucímu .................................................................................28 3.5 PLAVECKÝ ZPŮSOB ZNAK .....................................................................................29 3.5.1 Metodika nácviku plaveckého způsobu znak na SPgŠ Boskovice .....................................................................................................32 3.6 PLAVECKÝ ZPŮSOB KRAUL ...................................................................................33 3.6.1 Metodika nácviku plaveckého způsobu kraul na SPgŠ Boskovice .....................................................................................................37 3.7 PLAVECKÝ ZPŮSOB PRSA ......................................................................................37 3.7.1 Metodika nácviku plaveckého způsobu prsa na SPgŠ Boskovice .....................................................................................................41 4 EMPIRICKÁ ČÁST .................................................................................................42
4.1 CÍL PRÁCE A VÝZKUMNÁ OTÁZKA ........................................................................42 4.2 CHARAKTER VÝZKUMU ........................................................................................42 4.3 POUŽITÉ METODY .................................................................................................42 4.4 HODNOCENÍ PLAVECKÝCH DISCIPLÍN....................................................................43 4.5 PREZENTACE A INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT ...................................................45 4.6 DISKUZE ...............................................................................................................64 4.7 ZÁVĚR ..................................................................................................................65 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..............................................................................66 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................69 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................70 RESUMÉ.............................................................................................................................71
ÚVOD Plavání v minulosti bylo a stále je nedílnou součástí života člověka. Většina dětí je k plavání vedena rodinou a společně se utváří pozitivní vztah nejen k vodě, ale také ke společné pohybové aktivitě. Nicméně pořád existují rodiny, ve kterých žádný vztah ke sportu a pohybové aktivitě natož k vodě není. V tom případě se žáci základní školy musí spolehnout na dostatečnou odbornost učitelů či instruktorů vedoucích plavecký výcvik. Součástí diplomové práce jsou, mimo jiné, informace o základním plaveckém výcviku. Ten byl povinně zařazen do výuky tělesné výchovy na 1. stupni Základní školy. Poukázáno je na jeho některé výstupy v návaznosti na praxi v průběhu zdokonalovacího plaveckého výcviku, neboť kvalita základních plaveckých dovedností, se kterou žáci na Střední pedagogickou školu přicházejí, je znepokojující. Neochota potopit obličej, otevřít oči pod vodou, skočit do vody po hlavě či neschopnost uplavat pod vodou alespoň pár metrů, mě přivádí k myšlence, zda by nebylo vhodné vrátit do škol, pro které jsou výchovy natolik stěžejními předměty v průběhu celého studia a ze kterých vyplývá povinnost složit profilovou část maturitní zkoušky, talentové zkoušky jako součást přijímacího řízení. Možná by se předešlo “utrpení” těch žáků, kteří nedisponují ani základními plaveckými dovednostmi. Zároveň je však možné, že by byla výrazně snížena naplněnost jednotlivých studijních oborů. Protože plavání není jen sportem pro fyzicky zdatné jedince či jedince bez zdravotního handicapu, a je vhodnou aktivitou pro tělesně postižené, je také zařazeno na SPgŠ pro studium oboru Sociální činnost, které mohou studovat jedinci s tělesným oslabením. Pohybová
aktivita
dětí
vycházející
zejména
z rodiny
je
často
diskutovaným tématem nejen ve spojitosti se zdravím fyzickým, ale také psychickým. Výběr volnočasových mimoškolních aktivit směřuje k pasivním činnostem – k počítači, televizi atd. Narůstá počet obézních dětí, snižuje se úroveň pohybových dovedností v důsledku nedostatečného rozvíjení pohybových schopností. Všechna tato všeobecně známá fakta vedla ke stanovení hlavního cíle diplomové práce, kterým je potvrzení klesající tendence výkonnosti ve všech
6
plaveckých disciplínách vyučovaných v rámci zdokonalovacího plaveckého výcviku na Střední pedagogické škole v Boskovicích. Na SPgŠ v Boskovicích učím od školního roku 2010/2011. První roky pouze jako učitelka anglického jazyka. Od roku 2013 zde působím také jako učitelka tělesné výchovy. Společně s dalšími vyučujícími tělesné výchovy jsem vedla dva roky zdokonalovací plavecký výcvik. Po studiu odborné literatury týkající se významu plavání, techniky plaveckých způsobů kraul, znak, prsa, záchrany tonoucího a technických disciplín (plavání pod vodou, lovení předmětů, startovní skok) jsem shrnula zjištěné informace do prvních částí diplomové práce. Obecné informace byly doplněny nejen o vlastní postřehy z plaveckých lekcí, o nedostatky a nejčastější chyby žáků SPgŠ Boskovice. V archivu školy byly uchovány záznamy hodnocení plaveckých kurzů od roku 1997. Vyučující všeobecných i odborných předmětů trápí, možná jen domnělá snižující úroveň znalostí a dovedností jejich žáků. Tento pokles (snad z důvodu změny životního stylu za posledních dvacet let) je evidentní i v hodinách tělesné výchovy a výsledcích plaveckých testů, kterými žáci prochází na konci plaveckého kurzu. Aby tyto domněnky byly podloženy fakty, rozhodla jsem se pro jejich statistické a grafické zpracování. Cílem práce je analyzovat plaveckou gramotnost v rámci zdokonalovacího plaveckého výcviku na SPgŠ v Boskovicích od školního roku 1997/1998 do roku 2013/2014.
7
I.
TEORETICKÁ ČÁST
8
1 PLAVÁNÍ A JEHO VÝZNAM Plavání je významným prostředkem pro zkvalitnění zdraví a rozvoj pohybových dovedností. Je specifickou pohybovou aktivitou, a protože neexistuje žádný transfer z jiného sportu, který by pomáhal rychlému naučení plavání, je plavecká výuka poměrně časově náročná a k dobrému zvládnutí techniky jednotlivých plaveckých způsobů vyžaduje trénink alespoň 2x-3x týdně. Avšak i bez jakýchkoliv mimořádných tělesných předpokladů a schopností se může každý člověk naučit kterémukoliv plaveckému způsobu. (Motyčka, 2001, s.15)
Výchovný význam plavání
1.1
Výuka plavání probíhá v menších skupinkách, které působí jako socializační faktor. Členové skupiny si s větší ochotou navzájem pomáhají, povzbuzují se. A přesto že plavání vždy není spojeno jen s pocity příjemnými, ale i s bolestí, únavou a strachem, dochází na individuální úrovni k překonávání mnohých nepříjemných pocitů, což zvyšuje odvahu a sebedůvěru. Každý člověk má při učení strach z neúspěchu, který je za přispění morálně-volních vlastností schopen eliminovat nebo překonat. Cílem každého učitele by měla být taková výuka,
která
žáky
dostatečně
motivuje
a
vzbuzuje
v nich
pozitivní
emoce.(Motyčka,2001,s.15; www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/bazen/vyznam.php)
1.2
Vzdělávací význam
Bez určité úrovně teoretických znalostí není výuka plavání možná. Jedná se o vědomosti z oblasti biomechaniky, hydrostatiky a hydrodynamiky, pedagogiky a dalších oborů. Tyto vědomosti jsou nezbytné zejména pro učitele a trenéry plavání. Jen prohlubováním znalostí a zdokonalováním praktických dovedností může učitel dosáhnout lepších výsledků při práci s žáky v praxi. (Motyčka, 2001, s.15)
1.3
Zdravotní význam
Rekreační plavání zaměstnává rovnoměrně všechny svalové skupiny těla, což vede k jejich rovnoměrnému rozvoji a není zdrojem jednostranného zatížení.
9
Pobyt ve vodním prostředí zamezuje obézním jedincům poškozování kloubů vlastní vahou. Pozitivně je ovlivněna dýchací, srdečně-cévní i svalová soustava. Plavání může být zařazeno jako forma mentální hygieny, ale také jako cílená aktivita v těhotenství či u osob s tělesným postižením. Má tedy mnohá pozitiva, kvůli
kterým
je
plavání
jednou
z nejvhodnějších
pohybových
(www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/bazen/vyznam.php)
10
aktivit.
2 SPGŠ BOSKOVICE Střední pedagogická škola byla otevřena dne 1. září 1950 jako Pedagogické gymnázium pro zájemce o čtyřletý obor učitelka mateřské školy. Nebyla otevřena v současné budově, ale v budově Gymnázia Boskovice. Již koncem, školního roku 1952-1953 získala škola prostory v tehdejší měšťanské škole v Komenského ulici, kde sídlí dodnes (Obr. č. 1). Pedagogické gymnázium zkrátilo čtyřletý obor na pouze tříletý s jednoroční řízenou praxí. Postupem času se pedagogické gymnázium změnilo na pedagogickou školu. V 60. letech téměř došlo k uzavření Pedagogické školy pro nedostatek žáků. Nicméně i tyto pro školu náročné a nepříznivé roky pominuly a v 70. letech dochází k rozvoji školy a k otevření nového oboru Vychovatelství. Škola prošla mnoha změnami, v letech 1990-1991 převzal správu a financování školy Městský úřad v Blansku, poté nově vznikla školská organizace Okresní školský úřad. Střední pedagogická škola získala 1.7.1991 potvrzovací listinu MŠMT ČSFR. Od roku 1995 je zřizovatelem školy Jihomoravský kraj.
Obr. č. 1 SPgŠ Boskovice (zdroj vlastní)
11
Od školního roku 2005-2006 nabízí Střední pedagogická škola 3 obory vzdělávání - Předškolní a mimoškolní pedagogika 75-31-M/01 - Sociální činnost 75-41-M/01 - Pedagogické lyceum 78-42-M/03 Škola nabízí také dálkové studium a možnost vykonání jednotlivé maturitní zkoušky z pedagogiky, speciální pedagogiky a psychologie. (materiály Střední pedagogické školy Boskovice, 2015; 50 let Pedagogické školy v Boskovicích, 2000; www.spgs-bce.cz/clanky/2-nabizene-obory-sk-rok-20152016) Protože plavání patří k základním pohybovým dovednostem, které jsou výsledkem motorického učení, je na Střední pedagogické škole zařazen půlroční plavecký zdokonalovací výcvikový kurz pro žáky 1. ročníku studijního oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika, Sociální činnost a žáky 2. ročníku Pedagogického lycea specializace Tělesná výchova v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně. Studijní obor Sociální činnost mohou absolvovat i žáci s tělesným oslabením či zdravotním handicapem, pro které je plavání obzvláště vhodnou pohybovou aktivitou.
2.1
Koncepce výuky plavání
Plavecká výuka je vedena nepřetržitě od roku 1959, kdy byl v Boskovicích otevřen krytý bazén. Plavání vždy vyučovali a stále vyučují pedagogové tělesné výchovy působící na Střední pedagogické škole. Konkrétní náplň plaveckého kurzu si určovali vyučující tělesné výchovy po vzájemné diskuzi v předmětové komisi tělesné výchovy a tato koncepce byla předložena ke schválení řediteli školy. Nebyla totiž žádná ucelená koncepce nebo osnovy, které by odstranily nebo korigovaly nedostatky v jednotlivých částech plaveckého výcviku tak, aby se některé části výuky neustále neopakovaly nebo naopak zcela chyběly. (Motyčka, 1991, s.81) Např. osnovy pro 1. a 2. ročník SŠ z roku 1980 mají v povinném předmětu Tělesná výchova zahrnutu a podrobněji rozebránu náplň plaveckého výcviku. Ta 12
je rozdělena na teoretickou část, která obsahuje poznatky o bezpečnosti, hygieně plavání, technice plaveckých způsobů, celkovém významu plavání, záchraně tonoucího a první pomoci. Dále je zmíněn také všeobecný tělesný a pohybový rozvoj žáků, jejich otužování a výchova ke správnému držení těla. Rozvoj plaveckých pohybových dovedností definuje nácvik dvou plaveckých způsobů. Pozoruhodný je rozdíl ve způsobech pro chlapce a dívky. Pro žáky je stanoven plavecký způsob kraul a prsa, pro žákyně pak znak a prsa s úkolem zaplavat nejméně 100 metrů jedním plaveckým způsobem. Vzdálenost, kterou musí žáci uplavat pod vodou, je také uzpůsobena rozdílnému pohlaví – chlapci 15 metrů a dívky pouhých 10 metrů. Lovení předmětů z hloubky 2 metrů je jak pro žáky, tak pro žákyně stejné. Osnovy však poukazují na ztíženou úlohu výuky plavání z důvodu značně diferencované úrovně plaveckých dovedností u žáků na středních školách. (Motyčka, 1991, s.88-89) Učební osnovy středních odborných škol pro čtyřleté studijní obory, pod názvem Tělesná výchova (povinný předmět) alternativní učební osnovy, vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v roce 1995 a blíže specifikují náplň plaveckého výcviku. Pohybové činnosti rozdělovaly do dvou skupin. (Motyčka, 2001, s.95) Začátečnická úroveň, ve které dochází ke zjišťování úrovně dosažené na základní škole a k opakování. (Motyčka, 2001, s.96) „- adaptace na vodní prostředí - dýchání do vody, splývání, potápění, lovení předmětů do 2 metrů a 10 sekund - nácvik techniky jednoho plaveckého způsobu (výběr kraul, prsa, znak), startovní skok - jednoduchá obrátka - plavání úseků od 10 m- 200 metrů - speciální dovednosti – šlapání vody, změny směru plavání Pokročilí plavci – nácvik dalšího plaveckého způsobu - skok z jednometrového prkna
13
- kotoulová obrátka, startovní skok a obrátka podle plaveckého stylu.“ (Motyčka, 2001, s.96) Tyto učební osnovy doporučují zařazení plavání do výuky zpravidla formou kurzu. Z ukázky těchto osnov vyplývá již zmíněná neúplnost a nedostatky, kterými oplývaly vydané dokumenty. Na střední škole se již předpokládá znalost základní plavecké dovednosti, jakou je dýchání do vody či splývání. A nácvik pouhého jednoho plaveckého způsobu také nemohl být dostatečný. Na druhou stranu ne všechny bazény byly a jsou vybaveny skokanskými prkny, aby mohla být naplněna výuka skoku z jednometrového prkna. Pomocnými a opěrnými materiály jim musely být tehdejší osnovy vydané MŠMT a od 1.1.2009 školní vzdělávací plán, který si učitelé SPgŠ vytvořili také pro zdokonalovací plavecký výcvik. Obsah výuky se konkrétně specifikoval dle profilu absolventa nabízených studijních oborů. Plavání se významně podílí na rozvoji zdatnosti, prevenci a nápravě mnoha svalových a jiných oslabeních, a proto je na SPgŠ Boskovice povinnou součástí tělesné výchovy. Hodnocení jednotlivých plaveckých disciplín už však bylo zcela na uvážení vyučujících tělesné výchovy. Nicméně dochované záznamy z plaveckých kurzů od roku 1997 do současnosti vykazují shodné disciplíny s obdobným hodnocením, které je používáno nyní.
2.2
Plavecký výcvik na ZŠ a obavy přenášené do
zdokonalovacího plaveckého výcviku Plavecká výuka žáků prvního stupně základních škol je podporována ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vydáním metodického pokynu MŠMT k zajištění plavání na základních školách platného od 9. února 2015. (www.msmt.cz/file/8672_1_1/) Také však finančním zabezpečením hrazeným z prostředků státního rozpočtu avšak nikoliv z rozpočtu základních škol nebo finančních prostředků rodičů. Plavecký výcvik je organizován na 1. stupni základních škol jako součást vyučování tělesné výchovy v rozsahu nejméně 40 vyučovacích hodin, po jehož ukončení by žáci měli ovládat základní plavecké
14
dovednosti jako např. potopení obličeje a otevření očí pod vodou, lovení předmětů z přiměřené hloubky, kotouly ve vodě, splývání s odrazem o stěnu, plavecké dýchání, skoky po hlavě do vody atd. (www.fsps.muni.cz/impact/didaktikaplaveckych-sportu/vyuka-plavani/zakladni-a-zdokonalovaci-plavecky-vycvik/ ) Záměrně nejsou vypsány všechny plavecké dovednosti, kterými by měli žáci po absolvování plaveckého výcviku na 1. stupni ZŠ disponovat. Již při prvních praktických lekcích zdokonalovacího plaveckého výcviku se ukazuje, že žáci nemají zažité základní plavecké návyky a dovednosti. I v dnešní době přicházejí žáci s nedostatečně zvládnutou orientací pod vodou, neochotou potopit obličej, nezvládnutým odrazem oběma nohama při splývání s odrazem o stěnu a v neposlední řadě také se strachem do vody skočit po hlavě. Přesvědčit žáka v šestnácti letech ke startovnímu skoku je někdy nesmírně obtížné.
2.3
Zdokonalovací plavecký kurz SPgŠ Boskovice
Kurz je rozdělen do dvou bloků. Teoretická výuka, která probíhá v učebnách školy, se zaměřuje na vysvětlení významu, úkolů a cílů plavání, metodickým řadám a možnostem výuky plavání v různých stupních plaveckého výcviku. Praktická část zdokonalovacího plaveckého výcviku probíhala do roku 2004 v krytém bazénu Městských lázní v Boskovicích. 20. září téhož roku však byla zahájena rekonstrukce, respektive moderní přestavba stávajícího objektu. Po dobu této modernizace výuka probíhala v 16 metrovém bazénu SOŠ a SOU André Citroëna v Boskovicích. Opravený bazén slavnostně zahájil provoz 30. září 2005 a plavecký kurz SPgŠ Boskovice se opět přesunul do Městských lázní. Od školního roku 2013/2014 se výuka vrátila do bazénu SOŠ a SOU André Citroëna z důvodu snížení nákladů vynaložených na plavecký kurz. Výuka v minulosti byla a stále je vedena v tematických celcích. Jedná se tedy o výuku jednotlivých plaveckých způsobů – znak, kraul, prsa; záchrana tonoucího; orientace a plavání pod vodou; hry ve vodě a startovní skok.
15
2.3.1 Dělení náplně dle studijního oboru Obsahově se zdokonalovací plavecký výcvik přibližně z jedné třetiny liší dle studijního oboru. Pro žáky studující obor Předškolní a mimoškolní pedagogika je v průběhu prvních lekcí věnovaná značná pozornost hrám na seznámení dětí s vodou, které vedou k překonávání stresových situací, obav a strachu z vody; hrám zaměřeným na dýchání, splývání a orientaci ve vodě i pod ní. Žáci samostatně vedou pětiminutový blok v rámci metodického výstupu, kde seznamují ostatní spolužáky s hrami a říkankami, které si všichni společně vyzkouší. Pedagogové v případě potřeby metodické výstupy doplňují svými postřehy, cennými a inspirativními radami. Žáci samozřejmě absolvují několik teoretických hodin, během nichž se seznamují se základními cíli a úkoly plaveckého výcviku jak pro žáky střední školy, tak zejména pro předškolní vzdělávání dětí. Důraz je kladen na specifické hygienické návyky a zásady bezpečnosti při pohybu u bazénu a v bazénu, které jsou pro předškolní děti neznámé, nezažité. Vše tedy směřuje k praktickému uplatnění absolventa tohoto studijního oboru, jehož profilem je učitel/ka MŠ, vychovatel/ka ve školním a mimoškolním zařízení, ale také v centrech a klubech pro děti a mládež. Žáci studijního oboru Sociální činnost mají hlavní těžiště své pracovní náplně v oblasti sociálních služeb, v péči o děti zejména do 3 let a také jako sociální pracovníci v pečovatelských domech. Také pro tyto žáky je plavecký výcvik povinný a jeho obsah je pevně ukotven ve školním vzdělávacím plánu tohoto oboru. Součástí jejich kurzu jsou cvičení a techniky vhodné zejména pro seniory a osoby s různými tělesnými oslabeními. V teoretických hodinách učitelé vysvětlují zejména zdravotní význam plavání a cvičení pro tuto věkovou skupinu, mezi něž patří např. pozitivní ovlivnění psychiky, zlepšení rovnováhy, snížení napětí ve svalech, zlepšení držení těla, atd. Žáci se rovněž svými metodickými výstupy aktivně podílejí na utváření počátečních praktických hodin plaveckého kurzu. U absolventů studijního oboru Pedagogické lyceum se očekává zájem o humanitní předměty, esteticko-výchovné disciplíny, ale také o tělesnou výchovu.
16
Po úspěšném ukončení studia mohou žáci pokračovat ve vysokoškolském studiu na fakultách připravujících studenty zejména na dráhu učitele. Jejich zdokonalovací výcvik je tedy veden výkonnostněji v porovnání s ostatními dvěma studijními obory. Více se zaměřuje na dokonalé zvládnutí techniky plaveckých způsobů prsa, kraul, znak, na odstranění špatných pohybových návyků, na zlepšení techniky startovních skoků, jednoduchých plaveckých obrátek a na rozvoj plaveckých vytrvalostních schopností. Také teoretická část výuky se zabývá podrobnějším rozborem jednotlivých plaveckých způsobů, jejich správného provedení a seznamuje žáky s logickou posloupností při výuce jednotlivých plaveckých způsobů ucelených do metodických řad. Nedílnou součástí výuky jsou také pravidla plaveckých závodů a stručný návod na jejich organizaci. 2.3.2 Vyučovací jednotka plaveckého výcviku Vyučovací lekce zdokonalovacího plaveckého výcviku má obdobné dělení jako vyučovací jednotka tělesné výchovy V úvodní části žáci nastoupí k bazénu. Odloží si ručníky na předem tomu určené místo. Vyučující vizuálně zkontroluje splnění hygienických požadavků (jakými jsou osprchování před vstupem do vody – tedy již před nástupem, plavecké vybavení, úpravu vlasů – všem žákům a žákyním důrazně doporučujeme plavecké čepice. Nečiníme tak jen z důvodu ochrany uší, ale záměrně upínáme naši pozornost na účinky chlorované vody na vlasy, které chlorovaná vody zbytečně vysušuje a ničí. Zmiňujeme i snížení odporu vody při plavání, což však v naší výkonnostní skupině nemá většího významu. Ve vnitřní směrnici SPgŠ Boskovice, kterou se plavecký kurz řídí, nicméně plavecká čepice není uvedena jako povinná součást plaveckého vybavení. Stejně tak je na dobrovolnosti založeno používání plaveckých brýlí.). Dále probíhá kontrola prstýnků, náramků, výrazných náušnic a ostatních ozdobných předmětů. (Piercing je na viditelných částech těla taktéž nepřípustný.) Součástí úvodní části je prezence. Směrnice opět stanovuje jasná pravidla účasti na plaveckém kurzu. Žáci SPgŠ Boskovice musí absolvovat minimálně 75% ze všech plaveckých lekcí konaných v daném ročníku. Pokud tato podmínka není splněna, žák není připuštěn k plnění závěrečných
17
požadavků, díky kterým sbírá potřebné body k úspěšnému ukončení praktické části zdokonalovacího plaveckého výcviku. Ke konci úvodní části seznamuje učitel žáky s cílem a programem hodiny, motivuje žáky, poskytuje organizační pokyny vedoucí zejména k bezpečnosti žáků. Po celou dobu úvodní části věnuje vyučující svou pozornost také vizuální kontrole aktuálního zdravotního stavu. V průpravné části čeká žáky rozplavání – pět minut individuálním tempem. Žáci jsou rozděleni do tří náhodných skupin. Použití plaveckého způsobu je na zvážení každého žáka a je zcela dobrovolný. Přesto je zajímavé zmínit, že si na začátku zdokonalovacího plaveckého výcviku vybírají žáci výhradně plavecký způsob prsa, který však není, ve většině případů, technicky správně proveden. Téměř všichni plavou prsa s hlavou nad hladinou. Dle mého odhadu má pouhá třetina správnou techniku záběru dolními končetinami. Ostatní žáci mají šikmý střih při záběru nohama nebo práci dolními končetinami vůbec neovládají a používají kraulové záběry nohama. Naopak ke konci plaveckého kurzu je možné vidět všechny tři vyučované plavecké způsoby v rovnoměrném zastoupení se zvládnutou technikou na slušné úrovni. Hlavní část plní předem dané didaktické cíle a má různorodý obsah. Zahrnuje nácvik a následné zdokonalování jednotlivých plaveckých pohybových dovedností, rozvoj pohybových schopností. Hlavní část také bývá rozdělena na několik kratších úseků věnovaných odlišným disciplínám. Například v první části probíhá nácvik plaveckého stylu, ve druhé pak lovení předmětů pod vodou, hry sloužící k orientaci pod vodou apod. Závěrečná část obsahuje skoky do vody, zklidnění organismu ve formě vyplavání opět individuálním stylem i rychlostí nebo krátké hry ve vodě. Po nástupu vyučující stručně zhodnotí lekci, pochválí a sdělí nutné informace týkající se následující výukové lekce. 2.3.3 Metody a pedagogické zásady Učitelé tělesné výchovy SPgŠ Boskovice využívají k naučení nejen plaveckých způsobů analyticko-syntetickou metodu. Nácvik pohybů horních a dolních končetin tedy probíhá odděleně a samostatně. Po zvládnutí tzv. prvkového
18
plavání přecházíme k nácviku souhry. Tato metoda umožňuje rychlejší zvládnutí celého plaveckého způsobu. Při výcviku postupují učitelé systematicky od nejjednodušších pohybů a cvičení ke složitějším a komplexním, od průpravných, snadných cvičení k náročným. Dodržují pedagogické zásady při výuce plavání definované např. Doc. PhDr. Dušanem Jursíkem, CSc. (Jursík, 1983) Zásada uvědomělosti – žáci pochopí důležitost plavání nejen z pohledu tělesného rozvoje, ale také vytvořením těsnější pozitivní vazby k plavání. Zásada aktivity – vyučující se snaží po celou dobu trvání výcvikových lekcí zaujmout žáky natolik, aby se sami aktivně snažili vykonat každé cvičení co nejlépe. Aby neupadala pozornost a soustředěnost žáků v nepravý okamžik, musí učitel zařazovat mezi učivo vyžadující přesnost provedení hru nebo odpočinkové aktivity. Zásada systematičnosti – náročnost jednotlivých cvičení narůstá postupně, prodlužují se uplavané vzdálenosti při jednotlivých cvičeních, při kterých se pozvolna odstraňuje křečovitost, souhyby a neekonomické provedení pohybu. Plavání se stává uvolněnější a plynulejší. Součástí této zásady je i citlivé odbourávání případného strachu či obav z vodního prostředí. Zásada přiměřenosti – vyučujícím naplánovaná náročnost jednotlivých cvičení, jejich posloupnost a vhodnost jejich zařazení musí korespondovat s věkem, stupněm rozvoje pohybových dovedností a plavecké zdatnosti. Zásada názornosti – názornosti dosahují vyučující v průběhu výuky prostřednictvím slovního výkladu, videí, fotek, ukázky plavecké techniky či cvičení učitelem nebo některým z žáků, aby žáci získali konkrétní představu o provedení požadovaného cvičení. Zásada individuálního přístupu – učitel respektuje individuální plavecké vlastnosti a schopnosti žáků. Zejména u těch, kteří mají obavy nebo strach provádět některá cvičení. Citlivě se snaží zjistit příčinu obav a společnými silami ji překonat nebo dokonce odstranit. (Jursík, 1983, s.90-93)
19
2.3.4 Plavecké pomůcky Plavecké pomůcky se v dnešní době vyrábí ze zdravotně nezávadných, lehkých, barevných, pružných materiálů, které nesají vodu. Nabízí možnost zpestření výukové lekce, ale jejich hlavní význam spočívá v jejich využití při nácviku nových plaveckých dovedností, k prvkovému plavání či odstraňování špatných plaveckých pohybových stereotypů. (Čechovská, 2001, s.91) Mezi nejčastěji používané plavecké pomůcky patří plavecká deska k nadlehčování zejména horní poloviny těla. Je nejuniverzálnější pomůckou, co se týče využití a patří do standartní výbavy každého bazénu. Dokud byl vyučován plavecký výcvik v bazénu Městských lázní v Boskovicích, měli vyučující možnost používat širokou škálu plaveckých pomůcek patřících TJ Rytmus Boskovice a plaveckému oddílu při DDM Boskovice. Po přesunutí plaveckého kurzu do bazénu SOŠ a SOU André Citroëna byly možnosti plavecké výuky, nejen z pohledu využívání plaveckých pomůcek, značně zredukovány. Střední odborná škola nedisponuje téměř žádnými plaveckými pomůckami, kromě 13 malých a 3 středních plaveckých desek. Vyučující plaveckého kurzu se museli této nepříjemné situaci přizpůsobit, protože není v jejich silách přenášet velké množství plaveckých pomůcek, které by případně SPgŠ zakoupila.
20
3 POPIS
JEDNOTLIVÝCH
PLAVECKÝCH
DISCIPLÍN VYUČOVANÝCH NA SPGŠ BOSKOVICE Mezi technické disciplíny, které jsou součástí zdokonalovacího plaveckého výcviku, patří startovní skok, plavání pod vodou a lovení předmětů pod vodou. Samostatným komplexem nejen plaveckých dovedností je záchrana tonoucího. Z plaveckých způsobů vyučovaných v rámci plaveckého kurzu jsou zařazeny znak, kraul a prsa.
3.1
Startovní skok
je nedílnou součástí plaveckého výcviku. Startovní skoky lze rozdělit na dva základní způsoby startu. Prvním z nich je start ze startovního bloku (pro plavecký způsob kraul a prsa. Plavecký způsob motýlek není na Střední pedagogické škole vyučován.). Druhým způsobem startovního skoku je start z vody pro plavecký způsob znak. Nejdůležitějšími aspekty, které ovlivňují kvalitu startovního skoku, jsou reakční rychlost, explozivní síla (především dolních končetin), technika provedení a v neposlední řadě také úroveň koordinačních schopností. (Hofer, 2006, s.87) Vlastnímu nácviku startovní skoku předchází v plaveckém výcviku SPgŠ Boskovice získávání odvahy a zejména zdokonalování odrazu při skocích prostých a pádech do vody z nižších poloh po nohách (skok po nohách s připažením, skok po nohách skrčmo), z poloh postupně se zvyšujících a vzdalujících od vodní hladiny až na startovní bloky. Startovní skok může být rozfázován na základní postoj, odraz a let vzduchem a dopad, splývání a první plavecké pohyby. (Hofer, 2006, s.90) Při výuce základního postoje jsou vyučovány dvě varianty. Polovysoký start, kde jsou obě nohy na šířku pánve vedle sebe, palce jsou zaklesnuty za přední okraj bloku, trup je v předklonu a paže předpaženy povýš. Druhou možností je nízký, kročný start, kdy žáci nakročí pouze jednou nohou na přední část bloku, kde opět zaklesnou prsty za přední část bloku a druhá noha zůstává vzadu (přibližně o 1-2 stopy). Obě dolní končetiny jsou pokrčené. Trup v hlubokém předklonu, paže jsou svěšeny k přednímu okraji bloku. Těžiště je posunuto vzad 21
z důvodu lepší stability. Nácvik provádíme nejdříve z okraje bazénu, který je v úrovni s hladinou. Výchozí polohou je zpočátku dřep, neboť se již při této pozici setkáváme se strachem skočit po hlavě a nepřílišnou ochotou tento strach překonat. Paže jsou napnuté ve vzpažení, hlava v protažení páteře mezi pažemi (později v mírném předklonu). Postoj je postupně zvyšován do podřepu až stoje. Současně je navyšována vzdálenost od okraje bazénu a hladiny až na startovní skok z bloku. Odraz a let vzduchem. V této fázi startovního skoku začne plavec přepadávat dopředu. Odraz směřuje vpřed. V úvodu odrazu jsou nohy pokrčené (dochází ke snížení), poté však k rychlé extenzi kolen, kyčlí a hlezenních kloubů. Nutné je zpevnění celého těla v jedné přímce. Neméně důležitý je švih pažemi do vzpažení. Dopad do vody je ideální v pořadí ruce, paže, hlava, trup a nohy. Dráha pohybu má obloukovitý tvar a na konci sestupné dráhy se plavec zanořuje do hloubky do jednoho metru. (Hofer, 2006, s.90-91) Mezi velmi časté chyby, se kterými se vyučující setkávají každoročně, patří odraz, který směřuje příliš do výšky (dochází pak k zalomení v pase), nedostatečný odraz nebo odraz příliš vpřed s plochým pádem na hladinu a celkové nedostatečné zpevnění těla. Dopad, splývání a první plavecké pohyby pod vodou jsou žákům názorně ukázány a vysvětleny, ale není na ně kladen takový důraz, neboť někteří žáci mají velké potíže s prvními dvěma fázemi startovního skoku a podrobné vysvětlování pravidel, např. plavání pod vodou maximálně 15 metrů, je pro většinu z nich zcela mimo plavecké dovednosti a možnosti. Startovnímu skoku z vody pro plavecký způsob znak je věnována poměrně menší část výcvikové lekce. Mohutného odrazu obou dolních končetin současně s energickým švihem paží z předpažení do vzpažení, zadržení dechu, prohnutí těla do oblouku a skoku vysoko nad hladinou, při němž se zanořují opět v pořadí ruce, paže, hlava, trup a nohy je pro žáky, kteří se nikdy plavání nevěnovali častěji než v létě u rybníka, zcela nepochopitelné a nezvládnutelné. Nicméně cílovou skupinou pro mou práci jsou žáci oboru předškolní a mimoškolní pedagogika, u kterých se předpokládají jak teoretické, tak praktické znalosti a dovednosti pro
22
úroveň předplaveckého výcviku. A proto není technicky precizní provedení tohoto druhu startovního skoku nezbytné.
3.2
Plavání pod vodou
Výuka plavání pod vodou má význam nejen pro dobrou orientaci v bazénu, ale zejména pro případ nečekaného pádu do bazénu, vyplavání, pro dovednost vyhnout se překážce ve vodě a v neposlední řadě také k záchraně tonoucího. Potíže se zadržováním dechu a dýcháním mají zejména žáci, kteří se učili plavat sami, nebo které výukou plavání provedli nepříliš plavecky zkušení rodiče. Plavání pod vodou je tedy zařazeno do plaveckého výcviku později, až po osvojení plaveckého způsobu prsa z důvodu podobnosti pohybů končetin. Paže však vykonávají pohyb ve větším rozsahu až do polohy v připažení. Dlaně jsou po celou dobu záběru nasměrovány vzad. Po záběru pažemi plavec splývá. Důležitá je výuka sklonu hlavy, vedení záběru paží vzad do mírného zapažení. (Hofer, 2006) Pohyby jsou prováděny plynule a poměrně pomalu, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání energie. (www.fsps.muni.cz/impact/plavani-2/plavani-podvodou/) Další možnost plavání pod vodou, která je vyučována, je pohyb nohou, který znají žáci z plaveckého způsobu kraul a pohyb paží z plaveckého způsobu prsa. Nedá se říct, který způsob plavání pod vodou je u žáků více oblíben a každá je zastoupen přibližně polovinou žáků absolvujících zdokonalovací plavecký výcvik. Nejdříve jsou v průběhu plaveckého výcviku zařazovány hry pro potopení částí a následně celého obličeje a hry na dýchání (hra na čápa, žábu, vodníka, kosení obilí, hříbek, kolik vidíš prstů?, opakované výdechy do vody - po krátkém rychlém vdechu následuje dlouhý, klidný výdech pod hladinou, který je ukončený nad hladinou). Plavání pod vodou je nacvičováno po odrazu od stěny nikoliv po skoku. Na začátku také není zařazováno plavání pod vodou na vzdálenost a výkon. Žáci si samostatně vypracovávají zásobník jednoduchých her a cvičení na potopení a dýchání, které využívají při své budoucí praxi.
23
Mezi nejčastější chyby patří špatná koordinace práce paží a dolních končetin, záklon hlavy, nezvládnutí ponoření celého těla, koordinace nádechzadržení dechu-dřep-odraz oběma nohama o stěnu bazénu, velká frekvence pohybů při současně malé síle záběru a samozřejmě neschopnost delšího zadržení dechu v kombinaci s fyzickou námahou.
3.3
Lovení předmětů pod vodou
Tato disciplína je řazena ve zdokonalovacím plaveckém výcviku společně s plaváním pod vodou, kdy žáci loví několik kroužků, puků při procvičování orientace pod vodou. Krátká hra na lovení různých předmětů je v téměř každé výukové lekci po zvládnutí plaveckého způsobu prsa eventuálně kraulu. Přestože jsou žáci starší, není zařazováno jen lovení puků, ale také kroužků, figurek, prohlížení zalaminovaných obrázků přilepených na stěnu bazénu a dno. Všemi těmito prostředky se snaží učitelé zvýšit zábavnost této mezi žáky nepříliš oblíbené disciplíny.
3.4
Záchrana tonoucího
Seznámení žáků s komplexní dovedností, jako je záchrana tonoucího začíná na SPgŠ Boskovice už v teoretických hodinách, které vlastnímu plaveckému výcviku předchází. Vyučující považují za nutné získat u žáků vědomí o možných nebezpečích, která se mohou při pobytu u vody a v ní vyskytnout. Jistým zdrojem možného nebezpečí je lidský faktor. Děti, ale ani dospělí nerespektují provozní řády a informační tabule, přeceňují vlastní síly a schopnosti – děti předškolního a mladšího školního věku je mnohdy neznají a přeceňování se je jejich typickým znakem. Také špatný zdravotní stav negativně ovlivní zachráncovi plavecké schopnosti. Nebezpečné aktivity jako plavání a skoky do vody mimo tomu vymezené prostory (skok z mostů do přehrad, skákání do vody z loděk daleko od břehu, atd.). I potápění bez kontroly kamaráda, učitele a neznalost vodního prostředí vedou k mnohým nebezpečným situacím. (Motyčka, 2001, s.176) Učitelé upozorňují žáky, aby pečlivě vybírali své hry a činnosti s ohledem na věkové zvláštnosti dané skupiny. Hry s cílem co nejdéle vydržet pod vodní
24
hladinou, nebo kdo doplave nejdále, není vhodné u mladších žáků zařazovat. Celým plaveckým výcvikem se musí prolínat důslednost, obezřetnost a zvýšená pozornost, která se netýká pouze sledování fyzické kondice, ale také aktuálního zdravotního stavu a kondice psychické. Do teoretické části výuky jsou také zařazovány výukové filmy, které názorně
ukazují
různé
techniky
záchrany
tonoucího
(např.
www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/bazen/prvnipomoc.php) V praktické části plaveckého výcviku jsou před vlastní výuku záchrany tonoucího vyučovány prvky speciální plavecké průpravy. Mezi tyto prvky patří vznášení, šlapání vody a záchranářský znak. 3.4.1 Vznášení Vznášení
se
zařazuje
mezi
sebezáchovné
dovednosti.
(www.fsps.muni.cz/plavani-2/vznaseni-floating/) Vznášení tedy statické plavání, při němž tělo, v důsledku hydrostatického tlaku, zůstává u hladiny bez pohybů končetin. (Motyčka, 2001, s.177) Žákům je vysvětlováno, že je nezbytné provádět krátký intenzivní výdech, taktéž nádech s následným zadržením dechu po tak dlouhou dobu, jak jen je to možné. Žáci si zkoušejí vznášení na zádech – ve dvojicích z důvodu kontroly a eventuálního nadlehčení v bederní oblasti nebo ve skupinách, ve kterých vytvářejí obrazce, kruh, s nímž další žáci velmi pomalu otáčejí, nebo se vznáší jeden žák uprostřed kruhu a žáci stojící okolo něj ho opět velmi pomalu otáčejí. Při těchto hrách mají žáci upažené ruce, nohy roznožené, tělo poměrně uvolněné. Pro mnoho žáků je tato poloha nová a nedokáží dostatečně zrelaxovat, aby se mohli na hladině volně vznášet. 3.4.2 Šlapání vody Šlapání vody je důležitou dovedností plavce, který využívá pohybů končetin, většinou pouze dolních končetin, k setrvání na místě u hladiny. (Motyčka, 2001, s.177)
25
Pohyby nohama jsou žákům vysvětlovány jako prsařské záběry, a to sounož nebo střídnonož. Žáci začínají šlapání vody s pomocí záběrů paží, které provádí současný krouživý pohyb v úrovni pasu ve tvaru kruhu či osmičky. Po zvládnutí této techniky je přistoupeno ke cvičením pro žáky náročnějším – šlapání vody s jednou paží položenou na hladině, šlapání vody s oběma pažemi nad hladinou, držení destičky v rukách nad hladinou, záběry pouze pažemi (dolní končetiny jsou volně svěšeny) či výšlapy nad hladinu respektive pokusy o výšlap nad hladinu, při kterých se plavci snaží dostat z vody ramena, hrudník a ve velmi dobrých, nicméně velmi ojedinělých případech až téměř pas. Tento případ však nastává pouze tehdy, že žák prošel plaveckým výcvikem v plaveckém oddíle a plavání se aktivně věnuje. 3.4.3 Záchranářský znak Záchranářský znak je plavecký způsob vyučovaný při záchraně tonoucího. Slouží k tažení tonoucího, kdy zachránce musí plavat v poloze na znak a paže uchopí tonoucího. Žák dolními končetinami provádí obdobné záběry jako při plavání způsobem prsa, ohnutí dolních končetin je v kolenou. Záběr je proveden stranou a vzad až do snožení, kdy jsou dolní končetiny v prodloužení trupu. (Motyčka, 2001, s.178) Nácvik záchranářského znaku a tažení tonoucího se žáci učí rozloženě. Nejdříve se vyzkouší záběr dolních končetin prsovým způsobem s pažemi podél těla, poté v rukách drží nadlehčovací destičku a teprve po zvládnutí těchto průpravných cvičení je přistoupeno k vlastnímu tažení tonoucího (spolužáka). Žáci se rozdělí do dvojic dle vlastního výběru. Jeden je zachráncem a druhý tonoucím. Upozorňujeme zachránce na správný úchop tonoucího oběma rukama kolem brady, kdy se konce prstů spojují pod bradou, nesmí však svírat krk, a na nutnost propnutých paží v loketním kloubu. Pro efektivitu tohoto způsobu tažení je také podstatné, aby byla obě těla v ose tažení. Hnací silou je při tomto způsobu tažení pouze záběr nohama, který vhání pod tělo tonoucího vodu, která jej nadnáší (Obr. č. 2). (Motyčka, 2001, s.178)
26
Obr. č. 2 Tažení tonoucího (Giehrl, Hahn, 2005) Ve dvojici si žáci vždy vyzkouší obě role. Protože je záchranářský znak i tažení tonoucího pro žáky zcela novou záležitostí, je nutné nacvičení této pohybové dovednosti věnovat větší pozornost, časovou dotaci a zařazovat její opakování průběžně. Někdy je paradoxně větší problém přimět žáky klidně ležet na hladině (nejen z tohoto důvodu je nutné zařadit do výuky vznášení před vlastní tažení tonoucího) a pak se nechat táhnout. Často jsou tonoucí, z důvodu nezvládnutí správné techniky tažení zachráncem, potápěni a nezvládají práci s dechem. 3.4.4 Skok do neznámé vody Nedílnou součástí záchrany tonoucího je skok do neznámé vody, který zajišťuje minimální zanoření, neboť hlava musí zůstat po doskoku do vody nad hladinou, aby nedošlo k přerušení očního kontaktu s tonoucím. Učitelé žákům zdůrazňují, že je vhodné tento skok používat i v případě, že vodní plochu i hloubku vody znají. Vyučován je kročný způsob skoku. Výchozí polohou je snížený postoj na pokrčených nohách, aby bylo těžiště nízko. Žáci provedou velký krok vpřed a dolů. Je doporučeno neodrážet se od okraje bazénu do výšky. Nohy zůstávají ve výkroku s pokrčenými koleny. Při dopadu provádí dolní končetiny záběrový protipohyb, který je dynamický a
27
švihový. Paže jsou v okamžiku skoku pevně upaženy poníž a pokrčeny v loktech. Jejich prudký pohyb vpřed a dolů současně se švihovým záběrem dolních končetin zajistí minimální zanoření. Trup dopadá na hladinu v šikmé poloze. Při správném provedení zůstane žákům hlava nad hladinou a ponoří se pouze po ramena. (Motyčka, 2001, s.179) Stává se, že některému žákovi kročný způsob skoku příliš nedaří a stále se potápí celým tělem, a proto mu učitel nabídne skok v roznožení skrčmo. Poloha těla je opět šikmá k hladině, paže provádí stejný pohyb jako u výše popsaného typu skoku. Dolní končetiny jsou v poloze zahájení prsařského záběru, mírně zanožené. Přechod k plavání na hladině je poměrně plynulý. (Motyčka, 2001, s.180) 3.4.5 Přiblížení k tonoucímu Poslední součástí celého komplexu záchrany tonoucího je přiblížení se k tonoucímu. Neustále je žákům opakováno, že pokud je to jen trochu možné, aby byla záchranná akce vedena ze břehu, okraje bazénu, z lodi, protože vstupem do vody může být ohrožena i jejich bezpečnost a jejich vlastní život. Je vždy na místě realistické zhodnocení vzniklé situace a zejména pak vlastních dovedností a sil. Bezpečnost ostatních (dětí, skupiny) a zachránce je na prvním místě. I z tohoto důvodu je vhodné používání záchranných pomůcek, byť improvizovaných v podobě např. navázaných prázdných pet lahví. Pokud však situace vyžaduje zásah z vody, pak po skoku do neznámé vody následuje plavání způsobem, který je rychlý, přesto se však při něm zachránce příliš neunaví. Způsob přiblížení, který je vyučován, je kraul se zdviženou hlavou a neustálým očním kontaktem s tonoucím. Žáci často kývou hlavou ze strany na stranu, z důvodu natáčení trupu ve chvíli přenosu paže, a tonoucího vůbec nesledují. Dva až tři metry se musí plavecký styl změnit na plavecký způsob prsa a později na šlapání vody se záběry horními a dolními končetinami. Dolní končetiny se dostávají před trup a jemným kopnutím do končetin žáci zkouší vědomí tonoucího. Tento odstup a zkouška kopnutím je prevencí před možným napadením tonoucím. Tonoucí (spolužák) je pro potřeby výuky v téměř ideální poloze – vznáší se na hladině na znak, paže
28
v upažení. Zachránce se tedy pouze přiblíží k tonoucímu a správným úchopem pod bradou přechází k tažení tonoucího. Celá záchrana tonoucího, která je na konci plaveckého kurzu hodnocena, spočívá ve skoku do neznámé vody, přiblížení se k tonoucímu, uchopení a tažení tonoucího 15 metrů. Žáci sami zjišťují, jak fyzicky náročná je záchrana tonoucího i za tak ideálních a bezpečných podmínek, jaké na bazénu jsou. Spousta žáků není schopna tonoucího ani pár metrů táhnout. Většinou je to způsobeno špatnou technikou záběru dolních končetin spolu s pokrčenými horními končetinami.
3.5
Plavecký způsob znak
Přestože je znak z plaveckých způsobů až třetí nejrychlejší, z důvodu nejmenšího kolísání rychlosti, je jeho nácvik, díky poměrně jednoduché pohybové struktuře, zařazen hned v úvodu plaveckého výcviku. Plavecký způsob není zatěžován problémy s dýcháním a učení tohoto plaveckého způsobu je pro žáky snazší. Práce paží a nohou je rovnoměrně střídavá a cyklická. Na jeden cyklus paží připadá šest kopů nohama. Tělo je v poloze na zádech, ramena jsou výše než boky plavce. Hlava je ponořena do úrovně uší a brada je mírně přitažena k hrudníku. Poloha hlavy je bez znatelných výkyvů na jednotlivé strany, pohled očí má směřovat téměř kolmo vzhůru. (Motyčka, 2001, s.49) Mezi časté chyby vyskytující se hned v úvodu výuky znaku je záklon hlavy nebo naopak přílišný předklon hlavy. Obě tyto chyby učitelé odstraňují ukázkou správné polohy hlavy a opakováním základní splývavé polohy na zádech. Práce paží je rytmickou, střídavou činností ve velkém rozsahu (Obr. č. 3). Horní končetiny se nedobíhají. Cyklus paží je rozdělen do 2 fází: záběrová a přenos. Fáze záběrová je dále dělena na dvě dílčí fáze: přitahování a odtlačování. (www.fsps.muni.cz/impact/plavani-2/plavecky-zpusob-znak/prace-pazi/)
Fáze
záběrová probíhá pod hladinou, fáze přenosu už nad vodou. Uvolněně natažená paže je v záběrové fázi zasouvána do vody malíkovou hranou šíři ramen. Současně se zasunutím paže do vody dochází k rotaci trupu na souhlasnou stranu a zabírající paže má tak rameno hlouběji ve vodě než druhá paže. Toto vychýlení trupu kolem podélné osy těla umožňuje plavci postupně ohýbat paži v lokti, aniž
29
by došlo k přiblížení k hladině. Přibližně v úrovni ramenního kloubu se začne horní končetina opět natahovat. Záběr končí v oblasti pod kyčelním kloubem. (Hofer, 2006, s. 64)
Obr. č. 3 Znak - pohyb paží (Giehrl, Hahn, 2005) Během fáze přenosu je horní končetina volně natažená. Souhra obou paží je žákům přiblížena na příkladu, kdy jedna z končetin končí záběr a druhá se zasouvá do vody (z rukou se stávají listy mlýna). Paže se pohybují proti sobě. Nejčastější chybou, které se žáci dopouští, je dobíhání paží u těla. Odstraňuje se cvičením – mlýnek na suchu a také tleskáním učitele podél dráhy, aby žák dokázal udržet správný rytmus. Další chybou bývá záběr provedený nataženou paží pod tělem. Náprava je prováděna nejdříve na suchu vedeným pohybem paže učitelem a poté opakováním ve vodě. Pokrčená paže v okamžiku přípravné fáze, tedy protnutí hladiny, je také jednou z chyb objevujících se u žáků SPgŠ Boskovice. Pohyb dolních končetin vychází z kyčlí, přenáší se přes kolena až k dokonale uvolněným hlezenním kloubům a nártům, které jsou vytočeny dovnitř vzhledem k podélné ose těla (Obr. č. 4). Pohyb se liší od kraulu důrazem na pohyb
30
vzhůru. Dolní končetiny pracují rytmicky, střídavě a pravidelně. Hnací síla vzniká zejména při pohybu dolní končetiny směrem vzhůru. Nárty ani kolena se nesmí dostávat nad hladinu. Rotace ramen kolem podélné osy se přenáší i na pánev a dolní končetiny. (Čechovská, 2001, s.50)
Obr. č. 4 Znak – pohyb nohou, (Giehrl, Hahn, 2005) Záběry připomínající šlapání vody, pedálů či kolena objevující se nad hladinou patří společně s mnoha dalšími mezi velmi časté chyby žáků. Nádech, který má být v okamžiku mezizáběrové přestávky, a výdech v průběhu záběru jedné z paží je v průběhu plaveckého výcviku zmíněn, ale pozornost vyučujících se upíná zejména na souhru pohybů horních a dolních končetin (Obr. č. 5).
31
Obr. č. 5 Znak – koordinace, (Giehrl, Hahn, 2005) 3.5.1 Metodika nácviku plaveckého způsobu znak na SPgŠ Boskovice
splývání naznak po odrazu od stěny bazénu
průprava na suchu - pohyb znakových nohou v sedu na
zemi - znakové nohy v sedu na okraji bazénu, nohy ve vodě
nácvik práce nohou ve vodě – vzpažené napnuté horní
končetiny přidržující se okraje bazénu
nácvik znakových záběrů s malou deskou v rukách pod
hlavou, ve vzpažení
nácvik znakových záběrů s připažením, vzpažením jednoruč
(druhá připažená), vzpažením obouruč
32
nácvik práce paží na suchu
nácvik pohybu horních končetin ve vodě bez práce dolních
končetin – deska mezi koleny, kotníky – krátké úseky
nácvik znaku rozloženě, kdy záběry paží probíhají po sobě
střídavý záběr paží s deskou – dochází k předávání desky po
fázi přenosu
souhra horních a dolních končetin – plavání delších úseků
znakem
3.6
Plavecký způsob kraul
Druhým plaveckým způsobem vyučovaným v rámci zdokonalovacího plaveckého výcviku je kraul. Díky podobné pohybové struktuře s předchozím plaveckým způsobem u žáků dobře funguje kladný přenos získaných dovedností a alespoň některé pohybové dovednosti nedělají žákům zásadní potíže. (Roztočil, 2012, s.48) Kraul je nejrychlejším a nejefektivnějším plaveckým způsobem. Pro většinu žáků však také, zejména kvůli dýchání, tím nejnáročnějším. Hlavní hnací silou jsou záběry paží, práce dolních končetin je hlavně stabilizační. Na jeden záběrový cyklus horních končetin je šest záběrů dolními končetinami. (Čechovská, 2001, s.42) Poloha těla je mírně šikmá vzhledem k hladině, ramena jsou o něco výš než boky. V průběhu výdechu se dívá plavec dolů a vpřed. Hladinu rozráží temenem hlavy. Při nádechu se hlava otáčí společně s trupem. Nesmí docházet ke zvedání hlavy nad hladinu. (Hofer, 2006, s.48; Čechovská, 2001, s.42) Horní končetiny pracují střídavě, ve velkém rozsahu, nedobíhají se. Vytváří hlavní hnací sílu. Podíl práce horních končetin je oproti práci dolních končetin přibližně 80%. Paže je v okamžiku zasouvání do vody uvolněna ve vzpažení a zanořuje se v pořadí ruka, předloktí, loket a rameno. Dráha ruky připomíná esovitou křivku a končí v oblasti kyčlí. Při záběru paží dochází k rotaci ramen i celého trupu. Tato rotace je vždy ke straně záběrové paže. Prsty jsou mírně roztaženy, nejsou křečovitě sevřené. Nesmějí se ohýbat tlakem vody.
33
(www.tv3.ktv-plzen.cz/plavani/plavecke-zpusoby/kraul.html; www.fsps.muni.cz/impact/plavani-1/plavecky-zpusob-kraul/prace-pazi/) Paže je z vody vytahována nejdříve loktem, pak následuje celá ohnutá horní končetina včetně prstů ruky. Pro souhru horních končetin platí, že záběr jedné ruky je zpravidla ukončen v době přípravné fáze druhé ruky (Obr. č. 6). (Hofer, 2006, s.53)
Obr. č. 6 Kraul – pohyb paží, (Giehrl, Hahn, 2005) Častými chybami žáků je dobíhání paží ve vzpažení, záběr nataženou paží pod tělem a krátký záběr, který je odstraňován např. dotykem prstů o boky.
34
Pohyb dolních končetin opět vychází, jako u znaku, z kyčlí a přenáší se až na nárty vtočené dovnitř. Hlavní záběrová práce je vykonávána při pohybu směrem dolů. Pohyb dolních končetin nahoru je prováděn nataženou končetinou s poměrně malým úsilím a svaly bérce a nohy jsou relaxované. Nárty mírně prokopávají hladinu. Naopak při pohybu dolů je končetina v kolenním kloubu ohnuta. Hnací sílu při pohybu dolních končetin vytváří pouze plocha nártu a spodní část bérce (Obr. č. 7). (Hofer, 2006, s.54)
Obr. č. 7 Kraul – pohyb nohou, (Giehrl, Hahn, 2005) Cyklistické šlapání vody, pohyb nevycházející z kyčlí jsou nejčastějšími chybami žáků. Dochází také k narušení splývavé polohy a tzv. utopeným nohám, které jsou příliš daleko od hladiny. 35
Správná technika dýchání je pro žáky pravděpodobně nejnáročnější částí plaveckého způsobu kraul. Dýchání se provádí buď stále na jednu stranu, nebo na obě strany střídavě. Protože je pro nádech velmi málo času, musí být proveden rychle, krátce a hluboce. Výdech je rozložený a úplný. Dýchání je prováděno rotací hlavy do strany, neboť vlna, vzniklá při přenášení paže nad vodou, za spánkovou kostí nádech umožňuje. (Motyčka, 2001, s.45) Chybou žáků je zvýšená poloha hlavy při nádechu, nedostatečný nádech a nadměrné vertikální pohyby hlavy a horní části trupu. Souhra, která je cílem zdokonalovacího plaveckého výcviku, zahrnuje jeden nádech na jeden cyklus paží. Frekvence pohybů dolních končetin je ponechána na uvážení žáků, neboť cílený vědomý šestidobý rytmus je zcela mimo jejich plavecké dovednosti (Obr. č. 8).
Obr. č. 8 Kraul – koordinace, (Giehrl, Hahn, 2005)
36
3.6.1 Metodika nácviku plaveckého způsobu kraul na SPgŠ Boskovice
splývání na prsou po odrazu od stěny bazénu, paže ve
vzpažení
nácvik na suchu pohybu dolních končetin na břiše na bloku
nácvik pohybu dolních končetin v sedu na okraji bazénu
nácvik pohybu dolních končetin v bazénu, horní končetiny
ve vzpažení, přidržování za okraj bazénu
kraulové záběry dolními končetinami po odrazu od stěny po
splývání se zadrženým dechem, paže ve vzpažení
kraulové záběry dolními končetinami, horní končetiny ve
vzpažení s deskou, hlava nad hladinou
kraulové záběry dolními končetinami, horní končetiny ve
vzpažení s deskou, nádech, pomalý výdech do vody
nácvik na suchu pohybu horních končetin
nácvik pohybu kraulových paží ve stoji ve vodě bez
dýchání, s dýcháním na jednu stranu
záběry horními končetinami bez práce dolních končetin
(malá plavací deska mezi kotníky) bez dýchání, na krátké vzdálenosti
záběry jednou horní končetinou s nádechem na záběrovou
stranu, druhá ruka drží malou desku, záběry dolními končetinami
nácvik souhry pohybů dolních končetin, horních končetin,
dýchání
3.7
Plavecký způsob prsa
Snad kvůli dobré zrakové kontrole je plavecký způsob prsa, zejména v rekreačním plavání, nejrozšířenější, přestože je z hlediska pohybové struktury poměrně komplikovaný. Hnací síla horních a dolních končetin je téměř shodná. Zvláště při výuce tohoto plaveckého způsobu je vhodné v průpravě na suchu koordinovat pohyby paží i dolních končetin vedeným pohybem ze strany učitele. Šikmá poloha těla se v průběhu pohybového cyklu mění ve vertikálním směru. V okamžiku ukončení záběru pažemi jsou ramena a hlava v nejvyšší poloze nad 37
hladinou. V této fázi dochází k nádechu. Velmi důležitou fází pro plavecký způsob prsa je splývání. Jeho délka je úměrná délce tratě a pohybovým dovednostem plavce (Obr. č. 9). (Motyčka, 2001, s.52; Hofer, 2006, s.82; Čechovská, 2001, s.56)
Obr. č. 9 Prsa – koordinace a poloha, (Giehrl, Hahn, 2005) Žáci se mylně domnívají, že je tato fáze zbytečně plavecký způsob zpomaluje a ve snaze plavat rychleji fázi splývání zcela opomíjejí. Dolní končetiny provádí současný a symetrický pohyb. Velmi důležitá je pohyblivost kolenního a hlezenního kloubu. Záběr je mnohonásobně rychlejší než skrčování. V průběhu skrčování se kolena od sebe vzdalují maximálně na šířku pánve, chodidla jsou těsně u hladiny, osa stehen a břicha spolu svírá tupý úhel. (Hofer, 2006, s.83; Uher, 1996, s.25)
38
„Cyklus dolních končetin lze rozdělit do fází: splývání, skrčování, záběrové.“ (Hofer, 2006, s.83) Velmi důležité pro efektivní záběr dolních končetin je vytočení špiček vně a výrazná dorsální flexe hlezenního kloubu. Energický záběr směřuje vzad, do stran a dolů. Po snožení je zahájena fáze splývání (Obr. č. 10). (Čechovská, 2001, s.58; Hofer, 2006, s.83)
Obr. č. 10 Prsa – pohyb nohou, (Giehrl, Hahn, 2005) U žáků se často vyskytuje široký kop nohou, který se učitelé snaží odstranit průpravnými cvičeními. Další zásadní a velmi častou chybou je šikmý střih, způsobený šikmou polohou pánve a natočením trupu. Nedostatečné vytočení špiček a vysazování pánve způsobené přitažením skrčených kolen pod břicho jsou dalšími vyskytujícími se chybami.
39
Pohyby horních končetin jsou stejně tak jako pohyby dolních končetin současné a symetrické. „Cyklus pohybů horních končetin členíme na fáze: splývání, přípravnou, záběrovou a natahování (přenosu).“ (Hofer, 2006, s. 83) Ve fázi splývání jsou ruce blízko, hřbety směřují vzhůru, paže jsou zcela propnuté ve vzpažení. Natažené je celé tělo plavce. V této fázi dochází k výdechu. Následuje krátká fáze přípravná, ve které se od sebe paže vzdalují, navazuje na ni důležitá fáze záběrová. Horní končetiny se ohýbají v loketním kloubu a záběr směřuje dolů. Po dosažení úrovně loktů dlaněmi přitahuje plavec lokty pod sebe, tělo se prohýbá, ramena a hlava se dostávají nad hladinu a proběhne nádech. Paže se prudkým propnutím loketního kloubu natahují, hlava se zanořuje do vody a po fázi natahování následuje opět splývání (Obr. č. 11). (Hofer, 2006, s.83; Čechovská, 2001, s.63; Motyčka, 2001, s.52)
Obr. č. 11 Prsa – pohyb paží, (Giehrl, Hahn, 2005) 40
U žáků jsou chybami příliš široký záběr horními končetinami končící až u boků, rychlé záběry pažemi bez fáze splývání, málo efektivní záběrová fáze. Nádech provádí plavci při každém tempu na konci záběrové fáze a vydechují od okamžiku zanoření obličeje do vody ve fázi přenosu paží a končí v průběhu záběrové fáze. (Hofer, 2006, s.83) Nejběžnější chybou je nezanoření hlavy a tedy i výdech nad hladinou či zcela chybně načasovaný nádech. Souhru pohybů horních a dolních končetin a dýchání procvičují vyučující kombinacemi různých koordinačních cvičení zaměřených na zdokonalení plynulosti celého pohybového cyklu. 3.7.1 Metodika nácviku plaveckého způsobu prsa na SPgŠ Boskovice
opakování splývání po odrazu od stěny bazénu
nácvik na suchu pohybů dolních končetin – opakovaný
pohyb nohama v lehu na břiše na bloku, ve vzporu vzadu v sedu
nácvik pohybů dolních končetin na kraji bazénu
záběry dolních končetin ve splývavé poloze s využitím
desky ve vzpažení
nácvik na suchu pohybů horních končetin
prsové záběry paží ve vodě po ramena, za chůze v mírném
předklonu
prsové záběry horních končetin bez práce dolních končetin
(deska mezi kotníky)
celý cyklus souhry, střídání cyklů rychlých s pomalými,
prodlužování úseků
41
4
EMPIRICKÁ ČÁST
Empirická část diplomové práce se zabývá vyhodnocováním dat plaveckých disciplín vybranými statistickými metodami a jejich grafickým zpracováním.
4.1
Cíl práce a výzkumná otázka
Cílem diplomové práce je analyzovat plaveckou gramotnost v rámci zdokonalovacího plaveckého výcviku na SPgŠ v Boskovicích od školního roku 1997/1998 do roku 2013/2014. Výzkumná otázka: Předpokládáme, že se v průběhu sledovaného období prokáže snížení plavecké gramotnosti.
4.2
Charakter výzkumu
Empirická část práce se zabývá vyhodnocením dat plaveckých disciplín, která tvoří závěrečné hodnocení plaveckého kurzu. Data jsou zpracována od školního roku 1997/1998 až do školního roku 2013/2013. Data byla učiteli tělesné výchovy získána měřením a subjektivním hodnocením, v průběhu konání závěrečných zkoušek zdokonalovacího plaveckého výcviku. Kurzu se účastnili žáci studijního oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika v počtu nejméně 25 (školní rok 2000/2001). Většinu sledovaných roků byl kurz naplněn 31 žáky (12 školních roků).
Naměřené hodnoty byly použity pro výpočty Pearsonovy
korelace, T-testu a k následnému grafickému zpracování.
4.3
Použité metody
Všechny archivované záznamy byly z papírové formy převedeny do tabulek v programu Excell. Výsledky jednotlivých plaveckých disciplín byly převedeny na známku. Na základě stanovení aritmetického průměru, tzn. součtu všech hodnot jednoho žáka dělené počtem plaveckých disciplín, došlo k porovnání všechny dosažených výsledků za 17 let. U naměřených dat ze školního roku 1997/1998, 2011/2012 a 2013/2014 byla provedena Pearsonova korelační analýza, která počítá, jakou má převod naměřených hodnot daných disciplín na známky závislost. Jinými slovy korelační závislost udává těsnost vztahu mezi
42
hodnotami a známkami. Na základě výsledné hodnoty tohoto výpočtu bylo rozhodnuto, zda pracovat při dalším vyhodnocování dat s dosaženými výsledky v proměnných jednotkách nebo známkách. U plavání na vzdálenost 50 metrů a 100 metrů v letech 1997/1998 a 2013/2014 jsem provedla T-test, který porovná, jestli se výsledky měření jedné skupiny významně statisticky liší od výsledků měření ve skupině druhé. Z průměrných známek z jednotlivých plaveckých disciplín za všech 17 roků byly vypočítány směrodatné odchylky, které určují, jak jsou
hodnoty
odchýleny
od
průměru
hodnot.
(http://cit.vfu.cz/stat/FVL/Teorie/Predn1/strednih.htm; http://cit.vfu.cz/stat/FVL/Teorie/Predn3/ttest.htm; http://ftk.upol.cz/fileadmin/user_upload/FTK-katedry/institut-akt-zivstylu/Statistika/ZAKLADYstatistikySKRIPTA1.pdf;
Blahuš&Kovář,
1989;
Zvonař&Duvač,2011)
4.4
Hodnocení plaveckých disciplín
Výběr plaveckých disciplín zůstal minimálně od roku 1997 (ze kterého se dochovaly záznamy) do školního roku 2014 stejný. Hodnocení jednotlivých plaveckých disciplín se během let měnilo. Používaly se body (bodová škála 1-10 bodů, přičemž 1 bod označuje nejhorší plavecký výkon a naopak 10 bodů technicky i výkonnostně nejlepší). Další klasifikací bylo známkování 1-5. Známkou 1 byl hodnocen bezchybný výkon, známkou 5 výkon zcela nevyhovující. V současnosti jsou jednotlivé plavecké disciplíny ohodnoceny body v rozmezí 0-10 a tyto body jsou převedeny na známky. Převod na známky je zejména z důvodu lepší vypovídající hodnoty pro žáky a rodiče. Disciplíny, které jsou na konci plaveckého výcviku ve třech po sobě jdoucích plaveckých lekcích hodnoceny:
25 metrů – styl
50 metrů – čas
100 metrů – čas
lovení puků – počet puků
plavání pod vodou – vzdálenost v metrech
startovní skok – technika provedení 43
záchrana tonoucího – technika provedení
Žákům není určen plavecký způsob, kterým uplavou požadovanou vzdálenost. Sami si zvolí plavecký způsob, který mají nejlépe zvládnutý technicky pro vzdálenost 25 metrů. Ze zkušenosti učitelů to bývá kraul (ani ne tak z důvodu zvládnutí nejlepší techniky, ale z neschopnosti uplavat kraulem delší vzdálenost). Distanci 50 metrů volí mezi znakem a plaveckým způsobem prsa. Větší procento žáků plave znak. Nejdelší vzdálenost 100 metrů plavou způsobem prsa. Není možné, aby se jeden plavecký způsob opakoval na více než jedné vzdálenosti. Z mého pohledu je plavání na vzdálenosti 50 metrů, 100 metrů, plavání pod vodou a lovení puků v hodnocení zcela objektivní, protože jsou hodnoceny na základě dosaženého času, metrů nebo vylovených puků. Limit je pro úspěšné zvládnutí a získání alespoň jednoho bodu pro vzdálenost 50 metrů 1 minuta 40 sekund, pro vzdálenost 100 metrů 3 minuty 30 sekund. Žáci loví 3 puky, které jim vyučující hodí z okraje bazénu do přiměřené vzdálenosti. Tato disciplína je hodnocena pouze známkou. Plavání pod vodou je počítáno na metry, které žák zcela potopený uplave. Maximální počet metrů potřebný k získání 10 bodů je 25 metrů. 1 bod získají žáci, kteří se úplně potopí na odraz od okraje bazénu a uplavou 1 metr. Startovní skok, záchrana tonoucího a plavání na vzdálenost 25 metrů příslušným plaveckým způsobem jsou hodnoceny pouze na základě učitelova zhodnocení správné techniky a provedení. U startovního skoku je hodnocena 0-10 body zejména odrazová, letová fáze a hloubka zanoření. Záchrana tonoucího – tedy komplex plaveckých dovedností skládající se ze skoku do neznámé vody, přiblížení k tonoucímu, uchopení a tažení tonoucího 15 metrů, je opět hodnocena 0-10 body. Podrobnější bodové rozdělení pro všechny hodnocené disciplíny nabízí tabulka (Tab. č. 1).
44
Tab. č.1 Převod naměřených hodnot plaveckých disciplín na body a známky Tabulka hodnocení plaveckých dovedností Disciplíny/známka 1 2 3 4 Disciplíny/body 10 9 8 7 6 5 4 3 2 50m <0:55,00 01:00,0 01:05,0 01:10,0 01:15,0 01:20,0 01:25,0 01:30,0 01:35,0 100m <2:00,00 02:10,0 02:20,0 02:30,0 02:40,0 02:50,0 03:00,0 03:10,0 03:20,0 25m - styl Hodnotí se technika provedení plavání pod vodou >25m 24 - 21m 20m 19 - 16m 15m 14 - 11m 10m 9 - 6m 5m lovení puků 3 puky 2 puky 1 puk startovní skok Hodnotí se technika provedení záchranu tonoucího Hodnotí se technika provedení
4.5
Prezentace a interpretace získaných dat
V úvodu prezentace získaných dat jsou na ukázku uvedeny dvě tabulky, které znázorňují měřením získané hodnoty ze všech jednotlivých plaveckých disciplín pro školní roky 1998/1999 a 1999/2001 (Tab.č. 2,3). Tyto naměřené hodnoty byly na základě tabulky č. 1 převedeny na známky.
45
5 1 01:40,0 03:30,0
0 01:41,0< 03:31,0<
potopí se nepotopí se
Tab. č. 2 Záznam plaveckých disciplín 1998/1999 Plavání 1998/99 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. Průměr
50 m
25 m - styl
Plavání pod vodou
100 m
Lovení puků
Startovní skok
Záchrana tonoucí
Známka
1 64 56 85 49 85 69
zn 1 1 3 1 3 2
1 8 7 5 7 5 7
zn 1 2 3 2 3 2
1 145 139 170 146 167 129
zn 2 1 3 2 3 1
1 21 21 5 18 5 22
zn 1 1 4 2 4 1
1 3 3 1 3 1 3
zn 1 1 4 1 4 1
1 9 10 6 8 6 9
zn 1 1 3 2 3 1
1 9 9 6 8 6 7
zn 1 1 3 2 3 2
1,1 1,1 3,3 1,7 3,3 1,4
84 67 55 56 62 79 45 77 59 64 51 59 79 74 49 63 81 79 67 55 77 93 51 70 65
3 2 1 1 1 3 1 3 1 1 1 1 3 2 1 1 3 3 2 1 3 4 1 2 1 1,82
7 7 6 6 3 4 10 7 7 3 7 4 3 6 8 5 2 5 6 8 7 4 7 5 6
2 2 2 2 4 3 1 2 2 4 2 3 4 2 1 3 4 3 2 1 2 3 2 3 2 2,53
142 128 144 148 138 131 115 172 152 156 139 179 149 168 150 145 180 167 156 148 153 187 128 161 159
2 1 2 2 1 1 1 3 2 2 1 3 2 3 2 2 3 3 2 2 2 4 1 3 2 2,00
6 17 12 21 14 17 24 15 14 21 21 17 18 10 15 18 7 11 14 19 17 6 20 12 14
4 2 3 1 3 2 1 3 3 1 1 2 2 4 3 2 4 3 3 2 2 4 2 3 3 2,65
1 1 1 3 1 2 3 2 3 3 3 2 3 1 2 2 1 1 1 2 3 1 3 1 2
4 4 4 1 4 3 1 3 1 1 1 3 1 4 3 3 4 4 4 3 1 4 1 4 3 2,79
6 9 5 7 7 5 10 9 9 5 9 8 7 7 8 6 5 5 6 8 7 3 9 6 5
3 1 3 2 2 3 1 1 1 3 1 2 2 2 2 3 3 3 3 2 2 4 1 3 3 2,35
4 7 6 7 6 5 8 7 9 6 8 7 5 6 8 5 2 3 5 7 6 3 9 4 6
3 2 3 2 3 3 2 2 1 3 2 2 3 3 2 3 4 4 3 2 3 4 1 3 3 2,74
3,0 2,0 2,6 1,6 2,6 2,6 1,1 2,4 1,6 2,1 1,3 2,3 2,4 2,9 2,0 2,4 3,6 3,3 2,7 1,9 2,1 3,9 1,3 3,0 2,4 2,4
Tab. č. 3 Záznam plaveckých disciplín 1999/2000 Plavání 1999/2000 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. Průměr
50 m
25 m - styl
Plavání pod vodou
100 m
Lovení puků
Startovní skok
Záchrana tonoucí
Známka
1 59 81 53 80 65 62
zn 1 3 1 3 1 1
1 5 3 7 7 4 7
zn 3 4 2 2 3 2
1 167 179 121 175 163 134
zn 3 3 1 3 3 1
1 6 9 17 7 12 21
zn 4 4 2 4 3 1
1 1 1 2 1 1 3
zn 4 4 3 4 4 1
1 7 3 8 7 3 7
zn 2 4 2 2 4 2
1 7 3 8 6 5 8
zn 2 4 2 3 3 2
2,7 3,7 1,9 3,0 3,0 1,4
58 77 63 67 81 60 60 46 64 70 60 51 70 64 55 74 48 73 59 63 81 79 73 49 62
1 3 1 2 3 1 1 1 1 2 1 1 2 1 1 2 1 2 1 1 3 3 2 1 1 1,53
7 5 6 7 6 9 5 9 7 5 4 9 3 7 10 10 9 6 7 7 3 5 5 8 7
2 3 2 2 2 1 3 1 2 3 3 1 4 2 1 1 1 2 2 2 4 3 3 1 2 2,38
149 146 147 150 164 155 121 142 125 137 143 105 155 166 133 126 127 185 137 142 187 176 157 131 144
2 2 2 2 3 2 1 2 1 1 2 1 2 3 1 1 1 4 1 2 4 3 2 1 2 1,94
25 22 25 21 16 21 16 21 17 18 21 7 8 16 21 25 18 16 19 20 8 6 10 19 13
1 1 1 1 2 1 2 1 2 2 1 4 4 2 1 1 2 2 2 2 4 4 4 2 3 2,38
2 3 3 2 1 3 2 3 3 2 3 1 1 2 3 3 3 3 3 3 1 1 1 3 2
3 1 1 3 4 1 3 1 1 3 1 4 4 3 1 1 1 1 1 1 4 4 4 1 3 2,59
9 7 5 7 7 7 7 10 10 7 9 9 9 5 8 8 9 6 7 6 5 6 4 9 8
1 2 3 2 2 2 2 1 1 2 1 1 1 3 2 2 1 3 2 3 3 3 3 1 2 2,24
8 7 6 5 3 7 5 9 8 7 8 9 5 6 9 7 7 5 7 7 4 3 6 9 6
2 2 3 3 4 2 3 1 2 2 2 1 3 3 1 2 2 3 2 2 3 4 3 1 3 2,65
1,7 2,0 1,9 2,1 2,9 1,4 2,1 1,1 1,4 2,1 1,6 1,9 2,9 2,4 1,1 1,4 1,3 2,4 1,6 1,9 3,6 3,4 3,0 1,1 2,3 2,2
46
Tabulka hodnocení plaveckých dovedností 1997/2014 Tab.č. 4 Směrodatná odchylka, průměry známek z plav. disciplín pro jednotlivé roky Rok
50 m
Plavání pod vodou
Lovení puků
Startovní skok
Záchrana tonoucího
Známka
1997-98
1,76
2,44
1,65
2,00
2,32
2,29
2,71
2,17
1998-99
1,82
2,53
2,00
2,65
2,79
2,35
2,74
2,41
1999-00
1,53
2,38
1,94
2,38
2,59
2,24
2,65
2,24
2000-01
1,96
2,86
2,11
2,32
2,89
2,04
2,79
2,40
2001-02
1,71
2,26
1,59
1,91
1,97
1,76
2,56
1,97
2002-03
2,12
2,68
2,29
2,97
3,12
2,24
3,15
2,65
2003-04
1,94
2,53
2,12
3,03
3,06
2,26
3,00
2,56
2004-05
2,17
2,52
2,28
2,21
2,69
2,14
2,86
2,33
2005-06
1,50
2,32
1,88
2,94
2,82
1,91
2,79
2,31
2006-07
1,82
2,15
2,12
3,50
2,97
2,03
2,76
2,48
2007-08
2,38
2,68
2,24
3,00
2,94
2,56
2,97
2,68
2008-09
1,74
2,18
2,56
3,35
3,35
2,41
2,79
2,63
2009-10
2,12
2,94
2,24
1,94
1,70
2,85
2,88
2,38
2010-11
1,79
2,68
2,32
3,06
2,26
2,32
2,76
2,47
2011-12
2,34
2,50
2,84
3,16
1,75
2,72
2,84
2,59
2012-13
1,83
2,47
2,03
2,90
1,20
2,87
2,97
2,32
2013-14
1,53
2,56
1,94
2,74
1,47
2,94
3,09
2,32
0,482281595
0,619642733
0,331147639
0,149476667
0,181403299
Odchylka
25m - styl 100 m
0,259821161 0,2106184 0,295938
Z průměrných známek jednotlivých plaveckých disciplín, od školního roku 1997/1998 až do školního roku 2013/2014, jsou vypočítány směrodatné odchylky, které názorně ukazují, že průměry známek ze všech plaveckých disciplín jsou si podobné a jejich rozptyl je nízký (Tab. č. 4).
47
Tab. č. 5 T-test a Pearson 50m 2014/1997, 100m 2014/1997
T- test 2014/1997 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. Průměr Pearson T-test
50 m 1 70 47 77 43 55 57
zn 2 1 3 1 1 1
50 m 1997 1 42 51 48 66 57 81
59 60 58 54 62 55 78 53 64 57 75 71 85 63 56 73 63 41 78 86 75 60 58 75 74
zn 1 1 1 2 1 3
1 64 1 1 54 1 1 50 1 1 77 3 1 42 1 1 58 1 3 61 1 1 60 1 1 79 3 1 76 3 2 50 1 2 91 4 3 58 1 1 103 5 1 68 2 2 57 1 1 74 2 1 67 2 3 79 3 4 45 1 2 62 1 1 71 2 1 60 1 2 75 2 2 87 4 1,53 1,76 0,86701298 0,91737713 0,346549727
100 m 1 140 121 148 174 149 132
zn 1 1 2 3 2 1
100 m 1997 1 137 148 126 133 123 165
zn 1 2 1 1 1 3
147 131 178 125 150 138 153 160 168 140 145 126 147 141 137 143 162 168 138 195 195 131 170 154 164
2 134 1 1 128 1 3 112 1 1 154 2 2 113 1 1 139 1 2 164 3 2 141 2 3 176 3 1 168 3 2 101 1 1 173 3 2 145 2 2 154 2 1 158 2 2 152 2 3 166 3 3 144 2 1 131 1 4 115 1 4 124 1 1 143 2 3 130 1 2 133 1 3 150 2 1,94 1,65 0,95097813 0,899386983 0,185409717
T-testem zjistíme, zda se průměry měření jedné skupiny významně statisticky liší od průměru měření ve skupině druhé. Porovnává tedy různé hodnoty pro stejnou disciplínu, kterou je plavání na vzdálenost 50 metrů a 100 metrů. Protože výsledek pro vzdálenost 50 metrů je číslo 0,346549727 a pro vzdálenost 100 je výsledná hodnota 0,185409717, lze konstatovat, že průměry sledovaných hodnot se statisticky neliší. (Tab. č. 5). Není tedy třeba zásadně měnit náplň zdokonalovacího plaveckého výcviku, co se metodiky výuky plaveckých způsobů týče. Test byl záměrně proveden u plaveckých disciplín, které nejsou hodnoceny na základě učitelova zvážení předvedených plaveckých
48
dovedností nebo techniky, ale u měřených časů plaveckých způsobů, které nejsou ani subjektivně ani počty roků, ve kterých měření probíhalo, nijak ovlivněny. Pearsonova korelační analýza, počítá, jakou má převod naměřených hodnot plaveckých disciplín (50 metrů, 100 metrů) na známky závislost. Na základě výsledné hodnoty výpočtu u vzdálenosti 50 metrů ze školního roku 2013/2014, která je r = 0,86701298, bylo rozhodnuto pracovat při dalším vyhodnocování dat s dosaženými výsledky ve známkách. Výsledná hodnota pro školní rok 1997/1998 je r = 0,91737713 a opět jsou, z důvodu vysoké závislosti, dále zpracovávány známky. Pro plaveckou vzdálenost 100 metrů školního roku 2013/2014 je výsledek r = 0,95097813 opět statisticky vysoce významný, stejně tak jako plavecká vzdálenost 100 metrů ve školním roce 1997/1998. Výsledná hodnota Pearsonovy korelační analýzy je r = 0,899386983 (Tab. č. 5). Tato analýza byla provedena namátkově pro všechny plavecké disciplíny ve školních letech 1997/1998 (Tab. č. 6), 2011/2012 (Tab. č. 7) a 2013/2014 (Tab. č. 8).
49
Tab. č. 6 Pearsonova korelační analýza šk. rok 1997/1998 Plavání 1997/98 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. Průměr Pearson
50 m 1 42 51 48 66 57 81
zn 1 1 1 2 1 3
64 54 50 77 42 58 61 60 79 76 50 91 58 103 68 57 74 67 79 45 62 71 60 75 87
1 1 1 3 1 1 1 1 3 3 1 4 1 5 2 1 2 2 3 1 1 2 1 2 4 1,76 0,91737713
25 m - styl 1 8 8 7 7 7 7
zn 1 1 2 2 2 2
7 7 7 7 6 7 9 5 6 7 5 6 2 7 2 3 5 7 5 9 6 7 7 5 3
2 2 2 2 2 2 1 3 2 2 3 2 4 2 4 4 3 2 3 1 2 2 2 3 4 2,44 -0,9678782
Plavání pod vodou
100 m 1 137 148 126 133 123 165
zn 1 2 1 1 1 3
1 19 21 21 22 21 18
134 128 112 154 113 139 164 141 176 168 101 173 145 154 158 152 166 144 131 115 124 143 130 133 150
1 1 1 2 1 1 3 2 3 3 1 3 2 2 2 2 3 2 1 1 1 2 1 1 2 1,65 0,89938698
zn 2 1 1 1 1 2
21 21 22 25 8 21 22 17 21 15 9 10 10 9 13 21 18 18 18 25 23 18 24 25 21
1 1 1 1 4 1 1 2 1 3 4 4 4 4 3 1 2 2 2 1 1 2 1 1 1 2,00 -0,967015988
Lovení puků 1 2 3 3 3 2 2
zn 3 1 1 1 3 3
3 3 3 3 1 3 3 2 3 2 2 1 1 1 2 2 3 2 2 3 3 2 3 3 1
1 1 1 1 4 1 1 3 1 3 3 4 4 4 3 3 1 3 3 1 1 3 1 1 4 2,32 -0,98257053
Startovní skok 1 9 7 9 7 8 6
zn 1 2 1 2 2 3
3 9 9 9 7 7 9 7 5 7 5 10 8 3 9 5 9 5 5 10 9 3 8 7 5
4 1 1 1 2 2 1 2 3 2 3 1 2 4 1 3 1 3 3 1 1 4 2 2 3 2,29 -0,983467164
Záchrana tonoucí 1 9 8 9 7 8 5
zn 1 2 1 2 2 3
5 6 7 7 6 7 8 5 6 4 7 6 3 4 8 4 7 5 4 9 7 4 7 5 3
3 3 2 2 3 2 2 3 3 3 2 3 4 3 2 3 2 3 3 1 2 3 2 3 4 2,71 -0,931486975
Známka 1,4 1,4 1,1 1,6 1,7 2,7 1,9 1,4 1,3 1,7 2,4 1,4 1,4 2,3 2,3 2,7 2,4 3,0 3,0 3,4 2,4 2,4 2,0 2,4 2,6 1,0 1,3 2,6 1,4 1,9 3,1 2,2
Tab. č. 7 Pearsonova korelační analýza šk. rok 2011/2012 Plavání 2011/12 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. Průměr Pearson
50 m 1 86 62 61 76 61 52 100 66 75 98 78 74 50 66 86 76 85 90 69 95 55 63 72 85 63 68 73 74 93
zn 4 1 1 3 1 1
25 m - styl 1 6 10 7 4 8 9
zn 3 1 2 3 2 1
Plavání pod vodou
100 m 1 175 170 185 180 158 170
zn 3 3 4 3 2 3
1 5 17 9 12 15 13
4 6 3 193 4 2 8 2 129 1 2 7 2 171 3 4 6 3 208 4 3 8 2 150 2 2 6 3 170 3 1 9 1 95 1 2 9 1 152 2 4 4 3 170 3 3 4 3 183 4 3 7 2 200 4 4 2 4 175 3 2 6 3 163 3 4 3 4 206 4 1 7 2 163 3 1 7 2 154 2 2 5 3 156 2 3 7 2 148 2 1 6 3 152 2 2 9 1 200 4 2 6 3 205 4 2 9 1 161 3 4 8 2 206 4 2,34 2,50 2,84 0,94457672 -0,93229399 0,93756844
9 25 12 8 13 14 25 16 13 15 11 11 13 7 16 12 6 20 20 12 7 9 10
50
zn 4 2 4 3 3 3
4 1 3 4 3 3 1 2 3 3 3 3 3 4 2 3 4 2 2 3 4 4 4 3,16 -0,953104042
Lovení puků 1 2 1 2 3 3 3 3 3 2 2 3 3 3 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 1 3 3
zn 3 4 3 1 1 1
1 1 3 3 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 1 1 1,75 -0,98728907
Startovní skok 1 4 7 4 5 8 8 6 8 4 3 8 5 10 7 6 6 6 5 7 6 6 4 3 4 9 9 6 7 7
zn 3 2 3 3 2 2
3 2 3 4 2 3 1 2 3 3 3 3 2 3 3 3 4 3 1 1 3 2 2 2,72 -0,91524304
Záchrana tonoucí 1 4 7 6 5 8 9 4 8 6 3 4 5 9 8 6 6 4 3 7 4 6 7 5 3 8 9 5 8 5
zn 3 2 3 3 2 1
3 2 3 4 3 3 1 2 3 3 3 4 2 3 3 2 3 4 2 1 3 2 3 2,84 -0,934346325
Známka 3,3 2,1 2,9 2,7 1,9 1,7 3,1 1,6 2,7 3,7 2,3 2,6 1,0 2,0 2,9 2,9 2,7 3,1 2,3 3,3 2,1 2,0 2,7 2,4 1,7 1,9 3,3 2,1 2,9 2,6
Tab. č. 8
Pearsonova korelační analýza šk. rok 2013/2014
Plavání 2013/14 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. Průměr Pearson
50 m 1 70 47 77 43 55 57 59 60 58 54 62 55 78 53 64 57 75 71 85 63 56 73 63 41 78 86 75 60 58 75 74
zn 2 1 3 1 1 1
1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 2 2 3 1 1 2 1 1 3 4 2 1 1 2 2 1,53 0,8670130
25 m - styl 1 7 8 4 10 5 8 3 3 3 8 9 5 6 6 3 7 3 7 4 3 8 8 6 10 7 2 1 10 9 7 7
zn 2 1 3 1 3 1
4 4 4 1 1 3 2 2 4 2 4 2 3 4 1 1 2 1 2 4 5 1 1 2 2 2,56 -0,9704972
Plavání pod vodou
100 m 1 140 121 148 174 149 132 147 131 178 125 150 138 153 160 168 140 145 126 147 141 137 143 162 168 138 195 195 131 170 154 164
zn 1 1 2 3 2 1
1 15 22 5 12 15 16
2 1 3 1 2 1 2 2 3 1 2 1 2 2 1 2 3 3 1 4 4 1 3 2 3 1,94 0,9509781
15 18 16 16 16 20 16 8 15 12 13 20 6 32 10 16 16 20 22 10 5 18 11 15 16
zn 3 1 4 3 3 2 3 2 2 2 2 2 2 4 3 3 3 2 4 1 4 2 2 2 1 4 4 2 3 3 2 2,74 -0,8922328
Lovení puků 1 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 3 3 3 2 3 3 3 2 3 3 3 3 3 3 3 2 3 3 3 3
zn 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 3 1 1 1 3 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1,47 -1,0000000
Startovní skok 1 4 6 5 9 4 9 2 5 7 5 7 6 4 4 6 5 5 6 4 4 5 5 5 7 5 3 3 7 4 7 7
zn 3 3 3 1 3 1 4 3 2 3 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 3 4 4 2 3 2 2 2,94 -0,9338129
Záchrana tonoucí 1 6 7 4 7 5 7 4 5 4 6 5 4 4 4 3 5 5 8 3 4 7 6 3 9 7 3 4 7 5 2 3
3 3 3 3 3 3 3 3 4 3 3 2 4 3 2 3 4 1 2 4 3 2 3 4 4 3,09 -0,9311790
Vzhledem k vysokým hodnotám korelace mezi reálnými daty a známkou budeme v další části pracovat s hodnocením známkami. Ty mají vyšší praktičnost, nižší číslo je lepší hodnocení. Graf, který znázorňuje celkovou úroveň všech měřených a hodnocených plaveckých disciplín (vyjádřenou průměrnou známkou za celý rok, ze všech plaveckých disciplín) od školního roku 1997/1998 do šk. roku 2013/2014, zřetelně potvrzuje domněnku o klesající úrovni plaveckých dovedností za uplynulých 17 let (Obr č. 12).
51
zn 3 2 3 2 3 2
Známka 2,1 1,4 2,7 1,7 2,3 1,3 2,6 2,1 2,3 1,7 2,0 2,0 2,3 2,3 3,0 2,0 2,6 1,9 3,1 2,1 1,9 2,0 2,3 1,6 1,9 3,6 3,6 1,4 2,1 2,3 2,3 2,3
Plavecké dovednosti 1997-2014
5,00 4,50
Roky
4,00
Lineární (Roky) Známka
3,50 3,00 2,50
2,65 2,41 2,17
2,24
2,40
2,56 2,33 2,31
2,48
2,68 2,63 2,38
2,47
2,59 2,32 2,32
1,97 2,00 1,50 1,00
Obr. č. 12 Souhrn plaveckých dovedností 1997/2014 Dovolím se tvrdit, že ani přes veškerou snahu nových, mladých učitelů tělesné výchovy (kteří v roce 2009/2010 na SPgŠ nastoupili) předat žákům kvalitní a souhrnné jak teoretické, tak v průběhu vlastního plaveckého výcviku praktické rady a informace, se nepodařilo úroveň plaveckých dovedností žáků zvýšit. Za pomocí tohoto grafu byl naplněn cíl diplomové práce, jenž má potvrdit klesající
výkonnost
v
plaveckých
disciplínách
vyučovaných
v rámci
zdokonalovacího plaveckého výcviku na SPgŠ v Boskovicích od školního roku 1997/1998 do roku 2013/2014. Pro komplexnější představu o dosažených výsledcích za sledované období, je níže uvedena tabulka všech plaveckých disciplín. Spočítána je i průměrná známka pro jednotlivé plavecké disciplíny za 17 let. (viz tab. č. 9)
52
Tab. č. 9 Průměrná známka jednotlivých plav. disciplín v letech 1997/2014 Rok
50 m
25m - styl
100 m
Plavání pod vodou
Lovení puků
Startovní skok
Záchrana tonoucího
Známka
1997-98
1,76
2,44
1,65
2,00
2,32
2,29
2,71
2,17
1998-99
1,82
2,53
2,00
2,65
2,79
2,35
2,74
2,41
1999-00
1,53
2,38
1,94
2,38
2,59
2,24
2,65
2,24
2000-01
1,96
2,86
2,11
2,32
2,89
2,04
2,79
2,40
2001-02
1,71
2,26
1,59
1,91
1,97
1,76
2,56
1,97
2002-03
2,12
2,68
2,29
2,97
3,12
2,24
3,15
2,65
2003-04
1,94
2,53
2,12
3,03
3,06
2,26
3,00
2,56
2004-05
2,17
2,52
2,28
2,21
2,69
2,14
2,86
2,33
2005-06
1,50
2,32
1,88
2,94
2,82
1,91
2,79
2,31
2006-07
1,82
2,15
2,12
3,50
2,97
2,03
2,76
2,48
2007-08
2,38
2,68
2,24
3,00
2,94
2,56
2,97
2,68
2008-09
1,74
2,18
2,56
3,35
3,35
2,41
2,79
2,63
2009-10
2,12
2,94
2,24
1,94
1,70
2,85
2,88
2,38
2010-11
1,79
2,68
2,32
3,06
2,26
2,32
2,76
2,47
2011-12
2,34
2,50
2,84
3,16
1,75
2,72
2,84
2,59
2012-13
1,83
2,47
2,03
2,90
1,20
2,87
2,97
2,32
2013-14
1,53
2,56
1,94
2,74
1,47
2,94
3,09
2,32
Průměr
1,89
2,51
2,13
2,71
2,46
2,35
2,84
2,41
53
V následujícím textu jsou vyhodnoceny výkony z jednotlivých disciplín, vždy v celém sledovaném období.
50 m 1997-2014
5,00 4,50 4,00
Roky
Známka
3,50
Lineární (Roky) 3,00 2,38
2,50
2,12
1,96
2,00 1,761,82 1,53
2,34
2,17
2,12
1,94
1,82
1,71 1,50
1,74
1,79
1,83 1,53
1,50 1,00
Obr. č. 13 50 m 1997/2014 Z grafu sestaveného pro plaveckou disciplínu 50 metrů na čas se opět potvrzuje klesající úroveň nejen plaveckých dovedností žáků (Obr. č. 13). K zdárnému splnění této plavecké disciplíny musí žáci plavecký způsob ovládat technicky správně. Neméně důležitá je také úroveň rozvoje pohybových schopností a morálně-volních vlastností. Nižší úroveň všech, výše zmíněných, faktorů vede k zaplavání 50 metrů pomalejším tempem, které se přibližuje horní hranici časového limitu (viz. Tab. č. 1). V posledních dvou sledovaných letech lze vyčíst zlepšení zaplavaného času a tedy průměrné známky, což však nelze přičítat vyšší fyzické kondici nebo plavecké technice, ale změně bazénu, ve kterém plavecký výcvik probíhá (z bazénu o délce 25 metrů do bazénu o délce dráhy 16 metrů).
54
25 m - styl 1997-2014
5,00 4,50 4,00
Roky Známka
3,50 3,00 2,50
2,442,532,38
Lineární (Roky)
2,94
2,86
2,68 2,26
2,68
2,532,52 2,32
2,15
2,68
2,502,472,56
2,18
2,00 1,50 1,00
Obr. č. 14 25 m- styl 1997/2014 Hodnoty průměrných známek ze všech školních roků poukazují na nepříliš vysokou technickou úroveň vybraných plaveckých způsobů (Obr. č. 14). Disciplína je v průběhu let hodnocena bez výraznějšího rozptylu známek. Zhoršování plavecké techniky se, na krátké vzdálenosti, projevuje poměrně nevýrazně. Správná technika je mnohdy nahrazena silou a výsledný pohyb je křečovitý, neuvolněný. Školní rok 2009/2010 je hodnocen nejhorší průměrnou známkou 2,94. Tento výsledek může být zapříčiněn změnou vyučujících a jejich přísnějším pohledem a zvýšenou náročností při hodnocení jednotlivých plaveckých způsobů.
55
100 m 1997-2014
5,00 4,50
Roky
4,00
Lineární (Roky) Známka
3,50 2,84
3,00
2,56
2,50 2,001,94 2,00 1,65
2,29
2,11
2,12
2,28
2,12
2,24
2,242,32
1,88
2,031,94
1,59
1,50 1,00
Obr. č. 15 100 m 1997/2014 Z grafu Obr. č. 15 pro plavání na vzdálenost 100 metrů je evidentní mnohem prudší pokles plaveckých dovedností, než je tomu u grafu pro vzdálenost 50 metrů. Při překonávání delších vzdáleností se u žáků dříve a v plném rozsahu projeví nedostatečné zvládnutí techniky daného plaveckého způsobu, což výrazně limituje žákův výsledný čas. U některých z nich pak výsledný čas atakuje, velmi mírně nastavenou, hranici 3 minut a 30 sekund, což také poukazuje na snižující se plaveckou výkonnost. Opět pokles výsledného času a tím i zlepšení výsledných známek na 2,03 a 1,94 v posledních dvou letech, můžeme přisuzovat změně bazénu a využití možnosti odrazu o stěnu při obrátce.
56
Plavání pod vodou 1997-2014
5,00 4,50
Roky 4,00
Lineární (Roky)
3,50 Známka
3,50
2,973,03
3,00
3,063,16
3,00
2,65 2,382,32
2,50 2,00 2,00
2,94
3,35
2,90
2,74
2,21 1,94
1,91
1,50 1,00
Obr. č. 16 Plavání pod vodou 1997/2014 Z grafu Obr. č. 16 je patrný velký pokles výkonnosti v průběhu sledovaného období. Plavání pod vodou patří mezi sebezáchovné disciplíny a jeho velice nízká úroveň dosažených výsledků přivádí k myšlence většího soustředění se na tyto sebezáchovné disciplíny v průběhu zdokonalovacího plaveckého výcviku. Vzhledem k omezené hodinové dotaci plaveckého kurzu a celkovému obsahu plaveckých disciplín a způsobů, bude zařazení většího počtu průpravných cvičení jen velmi obtížné. Ve výsledcích této disciplíny se ve velké míře promítá strach, obava a nedostatečné zvládnutí plaveckých dovedností. U žáků se velmi často objevuje neochota s nepříjemnými pocity pracovat a zmírnit tak jejich projevy.
57
Lovení puků 1997-2014
5,00 4,50
Roky
4,00
Známka
3,50 2,79
3,00 2,50
Lineární (Roky)
3,35 3,123,06
2,89
2,69
2,59
2,82
2,972,94
2,32
2,26 1,97
2,00
1,70
1,75 1,47
1,50
1,20
1,00
Obr. č. 17 Lovení puků 1997/2014 Jediná disciplína, a to lovení puků, na první pohled nepotvrdila mou domněnku o klesající úrovni plaveckých dovedností ve všech sledovaných disciplínách a výsledný trend této technické disciplíny byl velkým překvapením (Obr. č. 17). Jednotlivé průměrné známky z let 1997 až 2008 poukazují na, dle mého názoru, podprůměrnou výkonnostní úroveň této sebezáchovné disciplíny, při které je, mimo jiné, důležité uplatnit morálně-volní vlastnosti. U žáků se však čím dál více setkáváme s nechutí posouvat své hranice obav či sebezapření. Pokud by měl trend výkonosti takový strmý nárůst jako je tomu do roku 2008, muselo by zřejmě dojít k přepracování náplně plaveckého kurzu a k většímu zaměření se právě na tyto sebezáchovné disciplíny. K náhlé změně celkového hodnocení však došlo v roce 2009. Je možné, že tato změna byla opět způsobena již výše popsanou výměnou vyučujících tělesné výchovy na SPgŠ. Protože není stanovena vzdálenost, do které se mají 3 puky vhodit, je více než pravděpodobné, že noví vyučující rozmístili všechny puky blízko k sobě (možná z důvodu shovívavosti s některými žáky), což usnadnilo žákům splnění této disciplíny s mnohem lepšími výsledky. Dalším možným vysvětlením je také přesun do 16 metrového bazénu, který má menší hloubku, a není tedy pro žáky nutné potopit se do hloubky dvou a
58
více metrů. Nemyslím si tedy, že zlepšení průměrných známek od školního roku 2009/2010 bylo způsobeno vyšší úrovní plaveckých dovedností žáků SPgŠ .
59
5,00
Záchrana tonoucího 1997-2014
4,50 Roky
4,00
Lineární (Roky) Známka
3,50 3,00 2,712,742,65
3,15 2,79
3,00
2,862,792,76
2,97
2,792,882,762,84
2,97
3,09
2,56
2,50 2,00 1,50 1,00
Obr. č. 18 Záchrana tonoucího 1997/2014 Z grafu záchrana tonoucího (Obr. č. 18) je patrné mírné zhoršování ve výkonech této komplexní plavecké disciplíny. A přestože je hodnocení celého komplexu do jisté míry subjektivní záležitostí (a poměrně náročné z důvodu rozdělení pouhých 10 bodů za několik jednotlivých prvků, ze kterých se samotná záchrana tonoucího skládá), je až pozoruhodný nízký rozptyl průměrných známek za jednotlivé roky. Celková průměrná známka 2,85 poukazuje na nepříliš dobré technické zvládnutí jednotlivých částí záchrany tonoucího. Ve školním roce 2013/2014 bylo dosaženo druhého nejhoršího výsledku v této disciplíně. Myslím si, že se do výsledku prolíná snížená úroveň nejen koordinačních schopností dnešní mládeže. A přestože je tato disciplína pro žáky poměrně náročná, jednotlivé části (tažení tonoucího, skok do neznámé vody,…), které jsou pro většinu z nich zcela nové a žáci je nemají dobře zvládnuté, patří k nejdůležitější disciplíně zdokonalovacího plaveckého výcviku. Z tohoto důvodu by, podle mého názoru, měl být nácvik všech jednotlivých částí zařazen do více výukových lekcí, než tomu bylo doposud. Zejména tato disciplína vyžaduje praktické procvičování, ze strany žáků, mimo výukové lekce ve vlastním volném čase.
60
Startovní skok 1997-2014
5,00 4,50
Roky
4,00
Lineární (Roky)
Známka
3,50 2,85
3,00 2,35 2,24 2,50 2,29 2,00
2,56 2,24 2,26 2,14
2,04 1,76
1,91
2,41
2,72
2,87 2,94
2,32
2,03
1,50 1,00
Obr.č. 19 Startovní skok 1997/2014 Z grafu Obr. č. 19 lze vyčíst výrazný pokles základní plavecké dovednosti, jakou je bezesporu startovní skok. Ve školním roce 2013/2014 bylo dosaženo nejhorší průměrné známky ze všech sedmnácti let. Do této disciplíny se promítá z velké části strach ze skoku do vody po hlavě. Přítomnost strachu lze pozorovat i při plavání pod vodou či lovení předmětů. Ani skok do neznámé vody není bez výraznějších potíží. Na snižující se úroveň zvládnutí startovního skoku muže mít vliv nízká úroveň koordinačních schopností a neochota pracovat s vlastními negativními pocity. U některých žáků se setkáváme s naprosto odmítavým přístupem k této plavecké disciplíně a nezvládnutí startovního skoku ani v hrubé formě pohybu.
61
Zmínila
bych
některé
zajímavosti,
které
vyplývají
z
pečlivého
prostudování všech výše znázorněných grafů. Ve školním roce 2002/2003 bylo téměř ve všech disciplínách dosaženo naprosto nejhoršího průměru nebo průměru patřícího mezi několik nejhorších. V porovnání celkových výsledků, ze všech plaveckých disciplín, a všech sledovaných školních roků, je výsledek 2,65 třetím nejhorším. V hodnocení techniky vybraného plaveckého způsobu na 25 metrů dosahuje průměrná známka hodnoty 2,68 a tedy 3. nejhoršího výsledku. Známka 3,15 je suverénně nejhorším hodnocením záchrany tonoucího ze všech sedmnácti let. Také lovení puků je ve školním roce 2002/2003 poměrně podprůměrné a se známkou 3,12 je druhým nejhorším průměrem. Plavání pod vodou a jeho známka 2,97 sice více zapadá do celkového průměru všech ostatních roků, ale přesto je 5. nejhorším dosaženým výsledkem. Vzdálenost 100 metrů a 50 metrů je hodnocena známkou 2,29 respektive 2,12 a je shodně 4. nejhorším výsledkem. Nepodařilo se mi nikde dohledat nebo zjistit žádné objektivní informace, které by vysvětlovaly tento pokles výkonnosti a zhoršení ve všech měřených a body hodnocených plaveckých disciplínách. Mohu se pouze domnívat, že byly na žáky kladeny vyšší nároky ze strany vyučujících na technické zvládnutí jednotlivých disciplín. Nebo se sešli v ročníku žáci na tak nízké úrovni pohybových a plaveckých dovedností. Je až s podivem, že naopak výkony, dosažené hned v následujícím školním roce 2001/2002, patřily mezi nejúspěšněji hodnocené výkony. Je tedy možné, že si vyučující plaveckého výcviku vedli svou statistiku známkování a usoudili, že jimi nastavené hodnocení zejména technických disciplín je velmi mírné a proto dosahovali žáci v následujícím školním roce mnohem horších výsledků. Pro konkrétnější představu uvádím hodnocení jednotlivých plaveckých disciplín. V lovení puků bylo dosaženo průměrné známky 1,97 a až do roku 2009, kdy došlo k výměně vyučujících, je jednoznačně nejlepším hodnocením. V záchraně tonoucího je známka 2,56 úplně nejlepším hodnocením za celých 17 let. Plavání na vzdálenost 50 metrů je se známkou 1,71 čtvrtým nejlepším rokem. V plavání na 100 metrů je známka 1,59 zcela nejlepším výsledkem ve sledovaném období. Hodnocení techniky plaveckého stylu známkou 2,26 je třetím nejlepším hodnocením za 17 let. Známka 1,91 z plavání pod vodou je nejlepším hodnocením
62
této disciplíny za všechny zaznamenané roky. Startovní skok a jeho známka 1,76 je taktéž nejlepším hodnocením.
63
4.6 Diskuze Na základě výsledných grafů a průměrných známek jednotlivých plaveckých disciplín, lze skutečně konstatovat zhoršující se úroveň plaveckých dovedností. Jelikož jsou některé disciplíny hodnoceny body na základě uvážení vyučujícího a do celkového hodnocení se promítá individuální přístup možná i nejednotnost při hodnocení plaveckých disciplín různými vyučujícími, je na zvážení, zda není celková úroveň pohybových plaveckých dovedností ještě nižší, než souhrnný graf plaveckých dovedností od školního roku 1997/1998 do roku 2013/2014 ukazuje. Výsledky disciplíny lovení puků jsou v posledních dvou letech zřejmě výrazně ovlivněny přesunem plaveckého výcviku do menšího bazénu, a také pravděpodobně různým přístupem různých vyučujících ke vzdálenosti, do kterých se puky hází. Také možnost mít plavecké brýle, během těchto dvou let, významně snižuje náročnost plavecké disciplíny. Po zaznamenání průměrné známky u jednotlivých plaveckých disciplín za 17 let (viz. Tab. č. 9) lze vyčíst, že nejlepší známkou je 1,89 za plavání na vzdálenost 50 metrů. Plavání na vzdálenost 25 metrů, u kterého je hodnocena technika plaveckého způsobu, dosáhlo známky 2,51. Plavání na čas u vzdálenosti 100 metrů má průměrnou známku 2,13. Výuka plaveckých způsobů navazuje na získané plavecké dovednosti ze základního plaveckého výcviku, je jim věnovaná největší část zdokonalovacího plaveckého výcviku, a možná z tohoto důvodu dosahuje lepšího celkového hodnocení, než sebezáchovné disciplíny a startovní skok. K plaveckým disciplínám s nejhoršími výsledky patří startovní skok 2,35, lovení puků 2,46 a plavání pod vodou 2,71. Nejhůře hodnocenou disciplínou je se známkou 2,84 záchrana tonoucího. Tato část výsledků jasně poukazuje na nízkou úroveň sebezáchovných plaveckých dovedností, nechuť žáků překonávat psychické zábrany a vyrovnávat se se stresovými situacemi. Aritmetický průměr všech známek za 17 let vykazuje hodnotu 2,41. Úroveň plaveckých dovedností má však prokazatelně klesající tendenci, směřující ke známce dostatečný. Bude však tato úroveň také dostatečná k záchraně lidského života v případě např. náhlého pádu do vody?
64
4.7 Závěr V teoretické části se diplomová práce zabývá popisem významu plavání, charakteristikou Střední pedagogické školy, na které pracuji a ve které byla naměřena všechna data použita v diplomové práci. Stručný popis náplně základního plaveckého výcviku předchází popisu zdokonalovacího plaveckého výcviku na Střední pedagogické škole. Následuje výčet jednotlivých plaveckých disciplín, které jsou na střední škole vyučovány. V celé teoretické části je pracováno s dostupnou literaturou a internetovými zdroji týkající se dané problematiky. Za pomoci těchto zdrojů se podařilo přehledně charakterizovat všechny výše zmíněné oblasti teoretické části. V empirické části byla vyhodnocena data, vytvořeny tabulky a pro větší názornost také grafy, které seznamují jednotlivými výsledky. Na základě těchto statisticky zpracovaných dat, bylo možné zhodnotit vývoj plaveckých dovedností od školního roku1997/1998 až do školního roku 2013/2014. Cílem práce bylo prokazatelně potvrdit klesající výkonnost plaveckých dovedností vyučovaných v rámci zdokonalovacího plaveckého výcviku na SPgŠ Boskovice. Data ze všech tabulek a grafů potvrzují cíl empirické části diplomové práce. Bude rozhodně zajímavé pokračovat ve zpracovávání dat, získaných během výuky plaveckého výcviku, i v budoucnosti. Na základě, v grafech vyznačené, spojnice trendu s výhledem na dva roky, lze stále klesající úroveň plaveckých dovedností očekávat. V následujících letech tedy možná bude na zvážení zúžení záběru náplně zdokonalovacího plaveckého výcviku a soustředění větší pozornosti na zvládnutí ostatních plaveckých disciplín na alespoň současné úrovni.
65
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Čechovská, I. & Miler, T. (2001). Plavání. Praha: Grada. 2. Hofer, Z. & kol. (2006). Technika plaveckých způsobů. Praha: Karolinum. 3. Giehrl, J & Hahn, M. (2005). Plavání. České Budějovice: KOPP. 4. Jursík, D. & kol. (1983). Teória a didaktika plávania. Bratislava: Polygrafické středisko UK. 5. Kovář, R. & Blahuš, P. (1989). Aplikace vybraných statistických metod v antropomotorice. Praha: Státní pedagogické nakladelství 6. Motyčka, J. (1991). Teorie a didaktika plavání. Brno: MU. 7. Motyčka, J. & kol. (2001). Teorie plaveckých sportů. Brno: MU. 8. Roztočil, T. & Stloukalová, B. (2012). Didaktika plavání aneb skripta nanečisto. Hradec Králové: vlastní nakl. 9. Uher, J. (1996). Plavání. Třebíč: Arca JiMfa. 10. Zvonař, M., Duvač, I. & kol. (2011). Antropomotorika pro magisterský program Tělesná výchova a sport. Brno: MU.
INTERNETOVÉ ZDROJE 1.
ZDRAVOTNÍ
ASPEKT
PLAVÁNÍ,
BEZPEČNOST,
ZÁCHRANA
TONOUCÍHO. Význam plavání. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/bazen/vyznam.php 2.
ZDRAVOTNÍ
ASPEKT
PLAVÁNÍ,
BEZPEČNOST,
ZÁCHRANA
TONOUCÍHO. Záchrana tonoucího bez pomůcek. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné
z WWW
http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/bazen/bezpomucek.php 3. LUKÁŠEK, M. Základní a zdokonalovací plavecký výcvik. [online]. [cit. 201507-25] dostupné z WWW http://www.fsps.muni.cz/impact/didaktika-plaveckychsportu/vyuka-plavani/zakladni-a-zdokonalovaci-plavecky-vycvik/
66
4. LUKÁŠEK, M. Záchrana tonoucího.
[online]. [cit. 2015-07-25] dostupné
z WWW http://www.fsps.muni.cz/impact/aktualni-formy-a-metody-sportovnichcinnosti-ve-vode/zachrana-tonouciho-dopomoc-unavenemu-plavci-asebezachovne-dovednosti/zachrana-tonouciho/ 5.
ZDRAVOTNÍ
ASPEKT
PLAVÁNÍ,
BEZPEČNOST,
ZÁCHRANA
TONOUCÍHO. Výukový film. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://www.fsps.cz/sdetmivpohode/kurzy/bazen/prvnipomoc.php 6. LUKÁŠEK, M. Vznášení (floating). [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW
http://www.fsps.muni.cz/impact/plavani-2/sebezachovne-plavecke-
dovednosti/vznaseni-floating/ 7. LUKÁŠEK, M. Starty. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://www.fsps.muni.cz/impact/plavani-1/technika-startu-a-obratek/starty/ 8. LUKÁŠEK, M. Práce paží. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://www.fsps.muni.cz/impact/plavani-2/plavecky-zpusob-znak/prace-pazi/ 9. LUKÁŠEK, M. Práce paží. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://www.fsps.muni.cz/impact/plavani-1/plavecky-zpusob-kraul/prace-pazi/ 10. LUKÁŠEK, M. Práce paží. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://www.fsps.muni.cz/impact/plavani-1/plavecky-zpusob-prsa/prace-pazi/ 11. LUKÁŠEK, M. Plavání pod vodou. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW
http://www.fsps.muni.cz/impact/plavani-2/sebezachovne-plavecke-
dovednosti/plavani-pod-vodou/ 12. TV3. Kraul. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://www.tv3.ktvplzen.cz/plavani/plavecke-zpsoby/kraul.html 13. TV3. Startovní skoky. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://www.tv3.ktv-plzen.cz/plavani/plavecke-zpsoby/startovniskok.html 14. Popisné charakteristiky statistických souborů. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://cit.vfu.cz/stat/FVL/Teorie/Predn1/strednih.htm 15. Parametrické testy – Studentův t-test. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://cit.vfu.cz/stat/FVL/Teorie/Predn3/ttest.htm
67
16. MSMT. MP Plavání 2015.[online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://www.msmt.cz/file/34743/ 17. SPGS. O naší škole. [online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://www.spgs-bce.cz/o-nasi-skole 18. SPGS. Nabízené obory šk. rok 2015-2016.[online]. [cit. 2015-07-25] dostupné z WWW http://www.spgs-bce.cz/clanky/2-nabizene-obory-sk-rok-2015-2016 19.
Základy
statistiky.
[online].
[cit.
2015-07-25]
dostupné
http://ftk.upol.cz/fileadmin/user_upload/FTK-katedry/institut-akt-zivstylu/Statistika/ZAKLADYstatistikySKRIPTA2.pdf
68
z WWW
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 SPgŠ Boskovice Obr. č. 2 Tažení tonoucího Obr. č. 3 Znak – pohyb paží Obr. č. 4 Znak – pohyb nohou Obr. č. 5 Znak – koordinace Obr. č. 6 Kraul – pohyb paží Obr. č. 7 Kraul – pohyb nohou Obr. č. 8 Kraul – koordinace Obr. č. 9 Prsa – koordinace a poloha Obr. č. 10 Prsa – pohyb nohou Obr. č. 11 Prsa – pohyb paží Obr. č. 12 Souhrn plaveckých dovedností 1997/2014 Obr. č. 13 50 m 1997/2014 Obr. č. 14 25 m – styl 1997/2014 Obr. č. 15 100 m 1997/2014 Obr. č. 16 Plavání pod vodou 1997/2014 Obr. č. 17 Lovení puků 1997/2014 Obr. č. 18 Záchrana tonoucího 1997/2014 Obr. č. 19 Startovní skok 1997/2014
69
SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 Převod naměřených hodnot plaveckých disciplín na body a známky Tab. č. 2 Záznam plaveckých disciplín 1998/1999 Tab. č. 3 Záznam plaveckých disciplín 1999/2000 Tab. č. 4 Směrodatná odchylka, průměry známek z plav. disciplín pro jednotlivé roky Tab. č. 5 T-test a Pearson 50 m 2014/1997, 100 m 2014/1997 Tab. č. 6 Pearsonova korelační analýza šk. rok 1997/1998 Tab. č. 7 Pearsonova korelační analýza šk. rok 2011/2012 Tab. č. 8 Pearsonova korelační analýza šk. rok 2013/2014 Tab. č. 9 Průměrná známka jednotlivých plaveckých disciplín v letech 1997/2014
70
RESUMÉ Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních celků a jejím cílem je analyzovat plaveckou gramotnost v rámci zdokonalovacího plaveckého výcviku od školního roku 1997/1998 do školního roku 2013/2014. V teoretické části je přehledně popsán význam plavání, charakteristika Střední pedagogické školy v Boskovicích, náplň zdokonalovacího plaveckého výcviku a jednotlivé plavecké způsoby. Empirická část je věnovaná vyhodnocení dat, tabulkám a grafům, které seznamují s jednotlivými výsledky. Na základě těchto výsledných grafů a průměrných známek jednotlivých plaveckých disciplín, lze konstatovat pokles úrovně plaveckých dovedností v letech 1997/2014. Do své diplomové práce jsem, na základě své praxe, vložila také své myšlenky, postřehy a připomínky plynoucí z plaveckých kurzů.
The dissertation consists of two main parts and the aim of the thesis is to analyse swimming competence within swimming improvement course from the school year 1997/1998 to the school year 2013/2014. The theoretical part clearly describes importance of swimming in many points of view, characterizes Secondary school of education in Boskovice. There is a description of swimming course content and particular swimming strokes are also defined. The empirical part is dedicated to appraisal of data, tables and charts that let us know partial results. On the basis of these charts and average marks from several swimming disciplines we are able to affirm decline in standard of swimming competence in years 1997 – 2014. There are many comments, reflections and thoughts based on my professional experience.
71
