VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Psychosociální rehabilitace jako součást ošetřování nemocných v psychiatrické léčebně
Bakalářská práce
Autor: Simona Karasová Vedoucí práce: Mgr. Alena Zdražilová Jihlava 2014
Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou psychosociální rehabilitace jako součást ošetřování duševně nemocných v psychiatrické léčebně. Tato práce je zaměřena k pacientům s psychickým onemocněním schizofrenie. V teoretické části popisuji schizofrenii jako jedno z nejzávažnějších duševních onemocnění. Další část se týká metod psychosociální rehabilitace v psychiatrické léčebně. Praktická část práce obsahuje kvalitativní výzkum metodou dotazníku pro pacienty se schizofrenním onemocněním.
Cílem práce je zhodnotit spokojenost pacientů s rehabilitačními
metodami nabízenými psychiatrickou nemocnicí a zjistit, jaký vliv mají tyto aktivity na zvýšení kvality života duševně nemocných. Výzkum probíhal na vybraných odděleních Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod.
Klíčová slova Psychosociální rehabilitace, schizofrenie, psychické onemocnění, rehabilitační metody, kvalita života, psychiatrická léčebna
Annotation This bachelor thesis deals with problems of psychosocial rehabilitation as a part of treating the mentally ill persons in a psychiatric hospital. This work is focused to patiens with mental illness schizophrenia. The theoretical part describes schizophrenia as one of the most serious diseases. Another part relates to the methods of psychosocial rehabilitation in psychiatric hospital. Practical part contains a qualitative research method of questionnaire for patiens with schizophrenic illness. The aim is to evaluate patient satisfaction with rehabilitation methods offered psychiatric hospital and find out which impact these activities have to improve the quality of life of the mentally ill persons. The research took place in selected wards of mental hospital Havlickuv Brod.
Key words Psychosocial rehabilitation, schizophrenia, mental illness, rehabilitation methods, quality of life, psychiatric hospital
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Zdražilové, za odborné vedení práce, trpělivost a čas, který mi věnovala. Chtěla bych také poděkovat vedení Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod za umožnění mého dotazníkového šetření. Děkuji také všem respondentům za vyplnění dotazníku.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17. 3. 2014 …………………….. Podpis
Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 7 1.1 Cíle práce ................................................................................................................ 9 1.2 Hypotézy ................................................................................................................. 9 2. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 10 2.1 Schizofrenie (F20) ................................................................................................ 10 2.1.1 Etiologie a patogeneze ................................................................................... 10 2.1.2 Symptomy schizofrenie ................................................................................. 11 2.1.3 Průběh onemocnění........................................................................................ 12 2.1.4 Stanovení diagnózy ........................................................................................ 13 2.1.5 Klinické formy schizofrenie .......................................................................... 14 2.2 Léčba schizofrenie ................................................................................................ 15 2.2.1 Farmakoterapie .............................................................................................. 16 2.2.2 Elektrokonvulzivní terapie (ECT) ................................................................ 16 2.2.3 Psychoterapie ................................................................................................. 16 2.3 Psychosociální rehabilitace duševně nemocných ................................................. 18 2.3.1 Historie psychiatrické rehabilitace................................................................. 19 2.3.2 Současnost psychiatrické rehabilitace v psychiatrické léčebně ..................... 20 2.3.3 Psychoterapeutický tým v psychiatrické léčebně .......................................... 20 2.4 Rehabilitační metody v psychiatrické léčebně...................................................... 22 2.4.1 Fyzikální terapie ............................................................................................ 22 2.4.2 Kinezioterapie ................................................................................................ 23
2.4.3 Ergoterapie ..................................................................................................... 23 2.4.4 Arteterapie ..................................................................................................... 24 2.4.5 Muzikoterapie ................................................................................................ 24 2.4.6 Animoterapie (zooterapie) ............................................................................. 25 2.4.7 Kognitivní rehabilitace .................................................................................. 26 2.5 Principy psychosociální rehabilitace pacientů s duševní nemocí ......................... 27 3. PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 29 3.1 Metodika výzkumu ............................................................................................... 29 3.2 Charakteristika respondentů a prostředí ............................................................... 29 3.3 Průběh a popis výzkumu ....................................................................................... 29 3.4 Zpracování získaných dat ..................................................................................... 30 3.5 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření ........................................ 30 3.6 Vyhodnocení vzhledem k hypotézám ................................................................... 69 3.7 Diskuze ................................................................................................................. 71 3.8 Doporučení pro praxi ............................................................................................ 72 4. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 73 Seznam použité literatury ............................................................................................... 77 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 79 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................... 80 Seznam příloh ................................................................................................................. 82
„Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.“ Platón
1 ÚVOD Problematika psychických poruch je tak stará, jak stará je historie medicíny. Psychická onemocnění patřila mezi první, která byla diagnostikována a popsána. Duševní neboli psychická onemocnění představují velkou specifickou skupinu nemocí. První zmínka o duševní nemoci nás zavede až do starověku, kdy kvalita života psychicky nemocných byla ovlivněna nejen jejich chorobou, ale hlavně postojem společnosti k duševně nemocným. Duševní poruchy nebyly v této době považovány za nemoc. Lidská společnost se snažila duševně nemocné izolovat od ostatních lidí. Ve středověku byli duševně nemocní „ léčeni“ zaříkáváním zlých duchů, modlitbami a různými náboženskými obřady. Psychicky nemocní byli považováni za hříšné a hodné odsouzení. Církev interpretovala duševně nemocné jako kacíře a „posedlé ďáblem“, kteří pod působením inkvizice, musí být přivedeni na pravou cestu. Nemocní byli vězněni ve sklepích a poté upalováni. Výjimkou nebylo vystavování nemocných v klecích na náměstí. Dnes jsou již naštěstí tyto praktiky minulostí a léčba psychických poruch je v kompetenci pouze lékařů psychiatrů a zdravotnického personálu. Bohužel psychických onemocnění stále přibývá a mýtus, že je to onemocnění jako každé druhé, trvá. Duševně nemocný člověk je v zcela odlišném postavení než člověk s tělesnou nemocí. Z tohoto důvodu je psychická nemoc jiná, než nemoc tělesná. Většina tělesných nemocí je poruchou nějakého orgánu, srozumitelná a dobře ohraničená, u duševně nemocného je takové ohraničení méně zřetelné. Psychicky nemocný člověk se při otázce svých životních problémů ocitá v krizi, ve slepé uličce, na 7
okraji propasti a nezná cestu zpět. Je přemožen svou zranitelností, svou potřebou ochrany a potřebou objasnit si neobjasnitelné. Vyústěním tohoto stavu je nemoc, zranění, porucha, utrpení nebo odchylka. V očích laiků se tento nemocný jeví jako pomatený, slabý, neschopný, divný a nebezpečný. Nemocný je označen „nálepkou“ duševně nemocného. Je nucen vyhledat pomoc a ve většině případů (v závislosti na daném duševním onemocnění) se ocitá na psychiatrii. Psychiatrické oddělení se stane na určitou dobu pacientovým „azylem“, místem, kde očekává pomoc od druhých. Je to místo, kde by měl být člověk obzvláště lidský, to znamená, kde se rozporuplnost člověka nezruší. Pro práci s duševně nemocnými to znamená být připraven na napětí mezi nelidským a nadlidským, banálním a jedinečným, povrchností a propastností, nemocí a zlem, pláčem a smíchem, životem a smrtí, bolestí a štěstím, zblouděním a nalezením se. Z toho vyplývá, že být psychicky nemocným je stejné jako být člověkem. Psychické onemocnění se může objevit u kohokoliv z nás, nebo z našich blízkých v rodině. První kontakt s psychiatrií může velmi ovlivnit život nemocného. Dnešní psychiatrie je ve fázi obrovských změn. Tyto změny jsou jak v diagnostice duševních poruch, tak především v jejich léčbě. Moderní psychiatrie nabízí pacientům komplexní terapii, a to jak farmakologickou, tak nefarmakologickou. Nedílnou součástí nefarmakologické
léčby
je
psychosociální
rehabilitace
u
duševně
nemocných, směřovaná především k osobám trpícím poruchou z okruhu schizofrenních psychóz.
Důvodem
pro
výběr
tématu
„Psychosociální
rehabilitace jako
součást ošetřování nemocných v psychiatrické léčebně“ je moje téměř třicetiletá praxe všeobecné sestry v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod. Dalším důvodem pro volbu tohoto tématu je psychická nemoc v mé rodině.
8
1.1 Cíle práce
Zjistit
spokojenost
pacientů Psychiatrické
nemocnice Havlíčkův
Brod
s nabízenými metodami psychosociální rehabilitace jako součásti komplexní psychiatrické léčby.
Zjistit, v jakém rozsahu pacienti tyto aktivity využívají, které z těchto metod pacienti preferují a zda psychosociální rehabilitace pomáhá pacientům zlepšit kvalitu jejich života s duševním onemocněním.
Práce bude zaměřena zejména k pacientům s onemocněním schizofrenie.
1.2 Hypotézy 1. Předpokládám,
že
spokojenost
pacientů
Psychiatrické
nemocnice
s psychosociální rehabilitací bude na velmi dobré úrovni. 2. Domnívám se, že více než 50% pacientů Psychiatrické nemocnice využívá některou z nabízených metod psychosociální rehabilitace.
9
2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Schizofrenie (F20) Pojem schizofrenie pochází z řeckého složení dvou slov schizen – rozštěp a phren – mysl. Tento pojem jako první uvedl švýcarský psychiatr Eugen Bleuler (1857 – 1939). Ještě před Bleulerem popsal schizofrenii německý psychiatr Emil Kraepelin pod názvem dementia praecox, který lze volně přeložit jako předčasné zhloupnutí. Kraepelin pokládal
tuto
chorobu
jako
endogenní
(vnitřní),
vznikající
z neznámých
příčin.(Bankovská Motlová, Španiel, 2013) Schizofrenie je jednou z nejzávažnějších psychických poruch a podle psychopatologie se řadí mezi psychózy. Tato duševní porucha postihuje přibližně 1% populace. Četnost výskytu je stejná v různých kulturách a kontinentech. Vrchol výskytu onemocnění je v období adolescence, u mužů nejčastěji mezi 15 až 25 lety a u žen nejčastěji mezi 25 až 35 lety (Malá, Pavlovský, 2002) Pacient postižený schizofrenií ztrácí kontakt se skutečností a dochází u něho ke změnám osobnosti. Postižení se projevuje zejména poruchou myšlení, vnímání, prožívání a chování. Schizofrenie má velký sklon k chronicitě a celosvětově toto onemocnění patří mezi 10 nejzávažnějších zdrojů pracovní neschopnosti způsobené úrazem nebo nemocí. V důsledku častých suicidií zvyšuje celosvětově mortalitu nemocných. (Bouček 2006).
2.1.1 Etiologie a patogeneze Biologické faktory Příčina vzniku schizofrenie není známa. Jsou známy pouze rizikové faktory, které podmiňují vznik tohoto onemocnění. Jsou to především dědičné vlivy. Genetické dispozice představují riziko onemocnění 13 % v případě jednoho schizofrenního rodiče, 24 % u obou rodičů, pod 3 % u vzdálenějších příbuzných a u dvojčat je riziko až 50%. Mezi další rizika schizofrenie je uváděn také vliv porodu v zimních a časných jarních měsících a v místech s vysokou hustotou obyvatelstva. Praško uvádí, že pacienti trpící schizofrenií se rodí až o 12% častěji v těchto měsících. (Praško, 2003) 10
Vznik schizofrenie také do jisté míry ovlivňuje prenatální a perinatální vývoj plodu, zejména nedostatečná výživa plodu, porodní nezralost, hypoxické a ischemické poškození mozku plodu, virová onemocnění matky ve druhé třetině těhotenství, preeklampsie matky, provázená záchvaty křečí a vysokým krevním tlakem matky v období před porodem. Velký podíl na vznik schizofrenie má také užívání drog. Dalším biologickým faktorem, podílejícím se na vzniku schizofrenie je narušení rovnováhy dvou neurotransmiterů v limbickém systému mozku - dopaminu a serotoninu. (Praško, 2003) Psychosociální faktory Schizofrenie je psychické onemocnění, na jehož vzniku mají podíl také psychosociální faktory. Mezi tyto vlivy řadíme chronický stres, prožití tragické události, ale i nepříznivé vztahy v rodině. O vzniku schizofrenie existují promyšlené teorie, vycházející z pozorování nemocných. Jednou z teorií je teorie zátěže (stresu) a dispozice (zranitelnosti - vulnerability). Podle této teorie dochází k selhání přizpůsobení duševního života, které vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži. Dochází
ke
snížení
odolnosti
jedince
a
nakonec
ke
vzniku
duševního
onemocnění.(Raboch, Zvolský 2001)
2.1.2 Symptomy schizofrenie Schizofrenie se projevuje řadou specifických symptomů, které rozdělujeme na dva hlavní typy – pozitivní a negativní příznaky. Autorem těchto pojmů je britský neurolog John Hughlins Jackson (1835 – 1911). Pozitivní příznaky popsal jako příznaky, které se vyskytují „ navíc“ a které se v normální psychice nevyskytují. Naproti tomu negativní příznaky znamenají oslabení nebo ztrátu normálních funkcí. Schizofrenie se projevuje také poruchami poznávacích funkcí, především paměti a pozornosti. Tyto poruchy řadíme do kognitivních symptomů, depresivní nebo manické symptomy do tzv. afektivních symptomů.(Raboch, Zvolský, 2001) Pozitivní symptomy Nejtypičtějšími pozitivními psychotickými příznaky jsou halucinace a bludy. Halucinace vznikají na podkladě zkresleného vnímání reality. Nemocný slyší, vidí nebo 11
cítí věci, které ostatní lidé nevnímají. U schizofrenie se nejčastěji (asi u 50 % pacientů) vyskytují sluchové halucinace, kdy nemocný slyší hlasy, které komentují jeho chování nebo o něm mezi sebou hovoří. Podobné pocity mají nemocní i u zrakových halucinací, kdy vidí neexistující objekty. Při dotekových (taktilních) pocitech pacienti popisují většinou nepříjemné doteky cizí osobou. Čichové a chuťové halucinace pacient se schizofrenií cítí jako nepříjemné pachy (např. chemikálie) nebo příjemné vůně (např. rozkvetlá louka v zimě). Tyto halucinace jsou u většiny pacientů spojeny s bludy. Bludy jsou mylná představa vjemů a prožitků schizofreniků. Vyskytují se až u 90 % pacientů se schizofrenií. Tito pacienti mají pocit, že jsou pronásledováni, odposloucháváni nebo jsou přesvědčeni, že mají mimořádné léčitelské schopnosti. Bludné myšlení a přesvědčení je u těchto pacientů natolik pevné, že je nelze pacientovi vymluvit. Nepříjemným příznakem u nemocných je také přesvědčení o vkládání a odnímání myšlenek. Dalšími projevy psychózy je nesouvislé, nelogické myšlení a mluvení (dezorganizace řeči a chování) a poruchy motoriky.(Bankovská Motlová, Španiel, 2013) Negativní symptomy Mezi nejčastější negativní projevy u nemocných se schizofrenií patří snížená emoční reaktivita, plochý afekt, chudost řeči (alogie), ochuzení zájmů, snížený zájem o sociální aktivity, ztráta aktivity, neschopnost prožívat radost a nedostatečná péče o zevnějšek. Negativní příznaky se většinou u pacientů rozvinou až po odeznění akutní fáze onemocnění a jsou pro něj velmi nebezpečné. V této fázi onemocnění se u pacienta objevuje depresivní nálada a nelze proto vyloučit suicidální myšlenky (Motlová, Španiel, 2013) Kognitivní deficit Projevuje se u nemocného zejména v narušení poznávacích schopností. Dochází k poruchám paměti, pozornosti a schopnosti pacienta iniciovat, plánovat a řešit úkoly.
2.1.3 Průběh onemocnění Schizofrenie se nejčastěji projeví atakou psychotických příznaků, které předchází obvykle nespecifické příznaky, jako je porucha soustředění, náladovost, podrážděnost, 12
ztráta energie, uzavřenost a jiné. Nemocní mají problémy ve škole, v práci, jsou uzavření, téměř nekomunikují s okolím, ani s rodinou. U adolescentů se objevují konflikty ve škole, jsou drzí a klackovití. Ataka psychózy je obdobím, projevujícím se pozitivními, negativními i kognitivními symptomy. Ztráta náhledu a zhoršení kontaktu s realitou je vrcholem tohoto období. V této fázi obvykle dochází k hospitalizaci nemocného. Propuknutí další ataky onemocnění nazýváme relaps onemocnění. Mezi první atakou a relapsem je období „klidové“, bezpříznakové, tzv. remise. Délku mezidobí (remise) nelze odhadnout a je u každého nemocného individuální. Někdy dochází po jedné nebo více epizodách k úplnému odeznění onemocnění a návratu do běžného života nemocného. Toto onemocnění, ale velmi často přechází do chronicity. (Raboch, Pavlovský, Janotová, 2006)
2.1.4 Stanovení diagnózy V současné době máme k dispozici dvě velké klasifikace duševních poruch, klasifikace WHO, 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 10), používanou v ČR, a Diagnostický a statistický manuál ve IV. vydání (DSM IV), používaný v USA. Psychotická onemocnění ze schizofrenního okruhu spadají do diagnostické kategorie F20- F29. Tyto klasifikace slouží k určení diagnózy. Obecným kritériem MKN 10 pro stanovení diagnózy schizofrenie a schizofrenní poruchy je přítomnost minimálně jednoho z negativních nebo pozitivních symptomů schizofrenie nebo alespoň dvou z příznaků, trvajících minimálně jeden měsíc nebo po většinu dnů psychotického období. Pro stanovení diagnózy lékaři psychiatrovi slouží klinický rozhovor s pacientem, pozorování a porovnání údajů nemocného s údaji rodinných příslušníků nemocného. Úlohou psychiatra je pečlivé naslouchání všem sdělením pacienta. Lékař na základě těchto poznatků určí pacientovu diagnózu a formu schizofrenie. Pro stanovení diagnózy je nutné vyloučit organické příčiny, které mohou způsobit projevy stejné jako u schizofrenie. Jedná se zejména o epilepsii, mozkové nádory, poruchy štítné žlázy atd. Nutné je také vyloučit zneužívání léků, alkoholu a drog. (Bankovská Motlová, Španiel, 2013)
13
2.1.5 Klinické formy schizofrenie Schizofrenie má několik klinických forem. Tyto formy se dělí podle převažující psychopatologie. Paranoidní schizofrenie (F20.0) Paranoidní schizofrenie patří mezi nejčastější formy tohoto onemocnění. Je charakteristická pozitivními příznaky, zejména persekučními bludy a sluchovými halucinacemi. Typické jsou intrapsychické halucinace v podobě přesvědčení o vlastních telepatických schopnostech, odnímání myšlenek, nebo naopak vkládání cizích myšlenek. Nálada u těchto nemocných bývá podrážděná a může se zde vyskytnout i agresivita.(Pavlovský a kol., 2012) Hebefrenní schizofrenie (F20.1) Tato forma schizofrenie se projevuje v období adolescence a jejím hlavním znakem je nevhodné, necitlivé, klackovité chování vůči svému okolí, připomínající bouřlivě probíhající pubertu. Typickým projevem je strojená, nelogická řeč, grimasování a pseudofilozofování. Nápadné je také dezorganizované chování, proto je také tato forma označována jako dezorganizovaná schizofrenie. Halucinace a bludy většinou nejsou přítomné. Prognóza hebefrenie je špatná a u dospívajících rychle dochází k rozpadu osobnosti. (Pavlovský a kol., 2012) Katatonní schizofrenie (F20.2) Jedná se o vzácně vyskytující se formu schizofrenie s typickými poruchami motoriky. V produktivní formě se onemocnění projevuje zvýšenou motorickou aktivitou, grimasováním, manýrováním, neklidem, agitovaností a stereotypií v motorickém i verbálním projevu. Naopak pro neproduktivní formu je typický stupor a negativismus. Psychomotorické poruchy se mohou pohybovat od nadměrné aktivity ke stuporu s nebezpečným
a
impulsivním
jednáním.
(Pavlovský
a
kol.,
2012)
Nediferencovaná schizofrenie (F20.3) Tato forma schizofrenie má příznaky více forem schizofrenie, které nelze s určitostí zařadit k určitému typu schizofrenie.(Raboch, Pavlovský, Janotová, 2006) 14
Postschizofrenní deprese (F20.4) Postschizofrenní deprese se objevují u nemocného do jednoho roku od odeznění schizofrenní ataky. Projevuje se depresivními a úzkostnými stavy při současném přetrvávání schizofrenních příznaků. U nemocných je velké riziko sebevraždy.(Raboch, Pavlovský, Janotová, 2006) Reziduální schizofrenie (F20.5) Pro tuto formu schizofrenie je typický chronický průběh onemocnění, při kterém přetrvávají negativní symptomy po odeznění akutních příznaků. U nemocného dochází ke snížení motivace, sociálnímu odloučení a celkovému zpomalení myšlení i řeči. Léčba je obtížná a není příliš úspěšná.(Raboch, Pavlovský, Janotová, 2006) Simplexní schizofrenie (F20.6) Tato klinická forma schizofrenie není příliš častá. Převažují negativní symptomy, které se objevují bez předchozích příznaků. Nemocný se uzavírá do vlastního světa, dochází u něj k oploštění citů a ztrátě zájmu o dění kolem jeho osoby. Prognosticky se jedná o závažnou formu schizofrenie.(Bouček a kol., 2006)
2.2 Léčba schizofrenie Léčba schizofrenie by měla být dle současného pohledu komplexní a individualizovaná. Komplexní léčba zahrnuje farmakoterapii, psychoterapii a psychiatrickou rehabilitaci. Léčba schizofrenie je rozdílná v určitých fázích onemocnění. Jiná léčba je zvolena pro akutní fázi onemocnění a odlišná léčba je ve stabilizační a udržovací fázi onemocnění. V akutní fázi onemocnění je většinou nutná hospitalizace nemocného v psychiatrické léčebně. Lékař zvolí hospitalizaci, pokud se u nemocného objeví psychotické příznaky, které nemocného ohrožují na životě. Tyto příznaky mohou vést také k agresivitě pacienta vůči ostatním osobám. Ambulantní léčba není již v těchto případech zvládnutelná.(Praško, Bareš, Horáček, Seifertová, Šípek, 2001)
15
2.2.1 Farmakoterapie Základem
léčby
schizofrenie
a
ostatních
psychotických
poruch
je
terapie
antipsychotiky, dříve nazývanými neuroleptika. Antipsychotika jsou léky, blokující dopaminové receptory a snižující aktivitu dopaminu v mozku. Mezi prvními neuroleptiky, zavedenými do terapie psychóz byl chlorpromazin. Jeho objevení před více než 50 lety znamenalo velký pokrok a naději nemocných na příznivý průběh onemocnění. Tento lék, spolu s dalšími léky, jako je např. Haloperidol, Tisercin, patří do skupiny klasických (typických) antipsychotik, tzv. antipsychotik 1. generace. Tyto antipsychotika působí především na pozitivní příznaky schizofrenie, mají však více nežádoucích účinků než atypická antipsychotika 2. generace (Olanzapin, Risperidon, Zyprexa aj.). Tato atypická antipsychotika byla objevena v 90. letech minulého století a znamenala obrovský posud v psychiatrické léčbě, protože ovlivňují jak pozitivní, tak negativní příznaky psychózy. Antipsychotika2.generace jsou také účinnější v léčbě kognitivního deficitu a v prevenci relapsu. Přesto, že jsou tato farmaka nemocnými dobře snášena, mají ale i nežádoucí účinky, pro které často nemocní tyto léky přestanou užívat. Jsou to především metabolické vedlejší účinky, jako je obezita, porucha glukózové tolerance a
dyslipidemie, sexuální dysfunkce. Nežádoucími účinky
antipsychotik, především antipsychotik1.generace jsou extrapyramidové příznaky, slinění, pocit sucha v ústech, hyperprolaktinémie, ortostatický kolaps, prodloužení Qt intervalu na EKG a jiné.(Češková, 2012)
2.2.2 Elektrokonvulzivní terapie (ECT) ECT je léčebná, biologická metoda, kterou lékař zvolí u nemocného v akutním stádiu onemocnění, kdy je nutný rychlý účinek terapie schizofrenie a kde dochází u nemocného k výraznému zhoršení psychického stavu. Indikací k ECT je katatonní forma schizofrenie. Dnes se již ECT provádí v celkové anestezii s použitím myorelaxace a za přítomnosti anesteziologa.(Marková, Venglářová, Babiaková, 2006)
2.2.3 Psychoterapie Psychoterapie je léčba emočních a psychických poruch psychologickými prostředky. Tato terapie se uplatňuje ve všech medicínských oborech, ale u psychicky nemocných 16
má největší terapeutický význam. Sdílení zážitků s vyškoleným a empatickým terapeutem a rozhovor o světě pacienta s někým, kdo je mimo něj, může pomoci člověku trpícím schizofrenií, aby postupně lépe porozuměl sám sobě a odhalil způsoby, jak zvládnout svůj stav. Psychoterapie pomáhá pacientovi obnovit přirozený pocit kontroly nad svým vnímáním, myšlenkami, představami, chováním a emocemi. Tato léčba je zahájena u pacienta ihned po akutní fázi psychotického onemocnění, a tou je fáze stabilizační, tzv. fáze křehké remise. Psychoterapie může být poskytnuta specializovanými zdravotníky, psychiatrem nebo psychologem jako individuální, skupinová nebo za přítomnosti rodiny, tzv. rodinná psychoterapie. Zvláštní formou psychoterapie je kognitivně- behaviorální terapie, která je zaměřena zejména na kognitivní funkce pacienta s psychózou.(Vymětal, 2010) Individuální psychoterapie Individuální psychoterapie je terapie, které se účastní pouze dvě osoby – pacient a terapeut. V této formě terapie pracují zúčastnění se slovem, obrazem či akcí. Slovem znamená, že obsahem terapie je rozhovor pacienta s psychiatrem, psychologem, sociálním pracovníkem nebo sestrou. Rozhovor je většinou směřován na dané téma, jako je současný či minulý problém pacienta, jeho zážitky, pocity nebo myšlenky. Pokud je důraz kladen na představování (imaginaci), hovoříme o terapii „obrazem“. Terapie „akcí“ znamená, že terapeut s pacientem provádí určitý nácvik nebo činnost, např. autogenní trénink. Mezi oběma členy terapie vzniká intenzivní vztah, který je založen na důvěře pacienta k terapeutovi. Tento vztah závisí na osobnosti a chování terapeuta a jeho cílem je co nejúčinnější pomoc pacientovi. (Vymětal, 2010) Skupinová psychoterapie Skupinová terapie povzbuzuje pacienty, aby na sebe vzájemně působili a projevovali své problémy spolu s dalšími nemocnými. Cílem této terapie je navázání vztahů s ostatními pacienty a získávání společenských dovedností. Skupinová terapie slouží k ulehčujícímu vzájemnému vyslechnutí, povzbuzení a citové podpoře ostatních pacientů ve skupině, ale také k projevení, pochopení a opravení chyb v postojích a v chování k lidem. Terapeuticky fungující skupina poskytuje možnost nacvičování nového účelnějšího jednání a osvojení si chybějících sociálních dovedností. Důraz ve skupině pro psychotické pacienty je kladen na současnost, nikoliv na minulost. Jedná se o tzv. 17
princip „ tady a teď“. Skupinová psychoterapie probíhá zpravidla ve skupině 8-12 osob a je vedena obvykle dvěma terapeuty, nejlépe mužem a ženou. Sezení zpravidla trvají l hodinu. V uzavřené skupině zůstává složení skupiny neměnné, ale v otevřené skupině jsou průběžně přijímání noví pacienti a tím se neustále mění uspořádání skupiny. (Kratochvíl, 2005) Rodinná terapie Podpora rodiny je pro pacienta se závažným duševním onemocněním velkou pomocí. Péče o tohoto pacienta znamená pro rodinu velkou psychickou zátěž. Negativní citové rodinné prostředí má nepříznivý vliv na průběh psychické poruchy. Základem rodinné terapie je seznámit rodinu s psychickým onemocněním člena rodiny, s průběhem onemocnění a jeho léčbou. Cílem této terapie je snížit napětí v rodině psychicky nemocného, poskytovat nemocnému podporu a empatii a zaměřit se na budoucnost pacienta, nikoliv na jeho obtížnou minulost. Terapeutický tým usiluje o zlepšení fungující rodiny a vytváří dobrý vztah spolupráce rodiny, pacienta a terapeutického týmu.(Peč, Probstová, 2009) Kognitivně behaviorální terapie Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) představuje jeden ze základních směrů současné psychoterapie, který vznikl v 70. letech 20. století spojením přístupů behaviorální a kognitivní terapie. Tato terapie vychází z teorie, že příčinou problémů je nevhodné chování a myšlení, které je naučené a udržované vnějšími i vnitřními faktory. Cílem terapie je odnaučení chybného chování a myšlení, následné přeučení a naučení se novým, vhodnějším způsobům řešení problému. Terapie se také zaměřuje na ovlivňování emocí a kognitivních procesů, které jsou spjaty s nežádoucími projevy psychického onemocnění.(Pěč, Probstová, 2009)
2.3 Psychosociální rehabilitace duševně nemocných Psychosociální rehabilitace (někdy je používán také termín stejného významu psychiatrická rehabilitace) se týká aktivizace psychicky nemocných a navazuje na ostatní psychiatrickou léčbu. Předmětem psychiatrické rehabilitace je zlepšit schopnosti lidí s duševní poruchou, aby mohli žít, učit se, pracovat s úspěchem a uspokojením 18
v prostředí, které si vybrali. Psychosociální rehabilitace představuje důležitou součást léčby zejména u nejzávažnějších duševních onemocnění, kterými je schizofrenie. Psychiatrická rehabilitace je významným doplňujícím prvkem léčby psychofarmaky. Cílem psychosociální rehabilitace je pomoci nemocnému rozvíjet zachované schopnosti, naučit se nové potřebné dovednosti, a to v takové míře, aby se mohl co nejvíce začlenit do společnosti a tím zlepšit jeho kvalitu života. Psychosociální rehabilitace pomáhá nemocnému v integraci ve společnosti, udržovat sociální vztahy a dokázat se o sebe postarat. Psychiatrická rehabilitace je zahájena u nemocných ve stabilizační fázi onemocnění, po odeznění psychotických příznaků. Tato rehabilitace je součástí léčby i dlouhodobě hospitalizovaných pacientů s chronickou formou onemocnění. (Venglářová, Babiaková, 2006)
2.3.1 Historie psychiatrické rehabilitace Psychiatrická rehabilitace má dlouholetou tradici. Počátky rehabilitace sahají do 50. let 20. století, kdy díky francouzskému lékaři Pinelovi je začleněna psychiatrická rehabilitace do komplexní léčby duševně nemocných. Pinelův žák, doktor J. D. Esquirol navazuje na získané poznatky svého učitele a zakládá ve svém sanatoriu pracovní dílny pro duševně nemocné kolem roku 1820. Doktor Esquirol, který je považován za průkopníka rehabilitace duševně chorých. Mezi dalšími lékaři, podílejícími se na vznik psychiatrické rehabilitace byl psychiatr Querido, který ve 30. letech minulého století založil služby domácí péče a psychiatrické intervence. Jeho snahou bylo snížit počet psychiatrických lůžek v nemocnici a zaměřit se na ambulantní péči a psychiatrickou intervenci ještě před přijetím nemocných k hospitalizaci. Dle vzoru tohoto lékaře jsou v 60. letech minulého století zakládány rodinné krizové týmy v USA a Británii.(Dušek, Večeřová-Procházková, 2005) V Čechách byl zaznamenán největší rozmach psychosociální rehabilitace v první polovině 19. století díky lékaři J. Riedlovi, který zavedl různé formy rehabilitace v pražském ústavu pro duševně choré. Tento lékař zařadil v ústavu kromě pracovní terapie také léčbu hudbou, tancem, sportovními aktivitami, kulturními akcemi a jinými rehabilitačními aktivitami duševně nemocných. Cílem těchto aktivit bylo zaujetí pacientů zábavou. 19
Zásady aktivní terapie duševně nemocných propaguje okolo roku 1928 lékař H. Simon. Jeho snahou bylo, aby prostředí v psychiatrickém zařízení bylo přizpůsobeno co nejvíce přirozenému prostředí v běžném životě pacientů. Tímto systémem opatření dal základ k novému přístupu léčby psychicky nemocných, socioterapii.(Dušek, VečeřováProcházková, 2005)
2.3.2 Současnost psychiatrické rehabilitace v psychiatrické léčebně V současnosti je psychiatrická rehabilitace součástí komplexní péče o pacienty s duševními poruchami. Je součástí léčby geriatrických pacientů, pacientů se závislostí na alkoholu a drogách, pacientů s neurotickými a psychosomatickými poruchami a jinými psychickými poruchami. Psychiatrická rehabilitace je nezbytnou součástí zejména psychotických poruch z oblasti schizofrenie. Rehabilitační aktivity mají také zařazeny pacienti s chronickou schizofrenií, kteří vyžadují dlouhodobou hospitalizaci. U těchto pacientů přispívá psychiatrická rehabilitace k obnovení schopností, které byly onemocněním sníženy. Rehabilitace zlepšuje lidem se schizofrenií kvalitu života, snižuje relapsy a míru opakovaných hospitalizací. Pacienti se po psychotické epizodě znovu učí základním sociálním a životním dovednostem. Tato výuka je poskytována pacientům v psychiatrické léčebně i nemocnici na doléčovacích odděleních v rámci rehabilitačních programů. Psychoterapeutický tým poskytuje pacientům komplexní psychiatrickou péči, včetně psychiatrické rehabilitace.(Venglářová, Babiaková, 2006)
2.3.3 Psychoterapeutický tým v psychiatrické léčebně V péči o pacienty s duševním onemocněním má velký význam systém rehabilitace, který propojuje prostředky léčebné, sociální, pracovní a pedagogické. Rehabilitační aktivity pacientů jsou prováděny na základě doporučení ošetřujícího lékaře – psychiatra a klinického psychologa. V tomto směru je důležitá a nezbytná spolupráce s dalšími spolupracovníky, kterými
jsou
fyzioterapeuti,
ergoterapeuti, zdravotně-sociální
pracovníci a další. Jednotliví členové tohoto týmu mají svou specifickou a nezaměnitelnou náplň práce v péči o duševně nemocné.
20
Psychiatr je lékař, který (mimo jiné), vyšetřuje, stanovuje diagnózu, terapii, vybírá pacienty vhodné k rehabilitaci, seznamuje ostatní členy týmu s pacientem a jeho nemocí atd. Všeobecná sestra je zodpovědná za udržování terapeutického prostředí, provádí komplexní ošetřovatelskou péči psychicky nemocných, poskytuje psychoedukaci a plní ordinace lékařů. Pro obor psychiatrie jsou přínosem sestry se specializací v oboru ošetřovatelská péče v psychiatrii, nebo sestry, absolventky vyšší zdravotnické školy v oboru diplomovaný specialista pro psychiatrii. Tyto sestry mají znalosti v oboru psychiatrie, zejména v péči o duševně nemocné. Zvládají metody získávání údajů, vyžadující nejen teoretické znalosti, ale také nácvik praktických dovedností v péči o psychicky nemocné. Mimo jiné mají znalosti v efektivní komunikaci s nemocnými. Psychiatrické sestry se účastní rehabilitačních aktivit pacientů, nebo tyto aktivity přímo vedou. Sestra vede pacienty k nácviku jejich sebepéče a samostatnosti, přičemž
přizpůsobuje péči
individualitě pacienta.
(Venglářová, Babiaková, 2006) Zdravotně - sociální pracovník se zabývá životní situací pacienta, je v kontaktu s rodinou pacienta a poskytuje mu poradenství v sociálně právní oblasti. Provádí sociální šetření u lůžka pacienta v souvislosti se vznikem problémů s bydlením, vzděláváním a v zaměstnání. Zajišťuje následnou péči o pacienty po ukončení hospitalizace.(Kuzníková, 2011) Ergoterapeut provádí ergoterapeutické vyšetření pacienta a stanovuje léčebné a pomocné postupy k dosažení co největší soběstačnosti pacienta v pracovní oblasti a v každodenních aktivitách. Zjišťuje pacientovi schopnosti, dovednosti a omezení. Provádí vyhodnocení aktivizace pacienta a s ostatními členy týmu se podílí na sestavení terapeutického plánu.
Ergoterapeut trénuje schopnosti pacienta při zvládání
každodenních činností, vyhodnocuje pacientův celkový pracovní výkon, podporuje a stimuluje pacienta k samostatnému rozhodování. Ergoterapeut provádí aktivizaci pacientů s psychickým onemocněním a připravuje pacienty na návrat do domácího, případně pracovního prostředí.(Krivošíková, 2011) 21
Klinický
psycholog
provádí
individuální,
skupinovou,
popřípadě
rodinnou
psychoterapii. Klinický psycholog používá diagnostické testové metody, které napomáhají při hodnocení osobnostních charakteristik pacienta, jeho duševních poruch na
úrovni
myšlení,
emocí
a
chování.
Spolupracuje
s ostatními
členy
psychoterapeutického týmu, zejména s psychiatrem. Klinický psycholog vede preventivní programy duševně nemocných.(Vymětal, 2010) Zdravotnický asistent poskytuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem všeobecných sester. Sanitář je pomocný zdravotnický pracovník. Vykonává pomocné a obslužné činnosti nutné pro poskytování ošetřovatelské péče, preventivní, léčebné a diagnostické péče pod přímým dohledem všeobecné sestry.
2.4 Rehabilitační metody v psychiatrické léčebně Metody psychiatrické rehabilitace jsou zaměřeny na všechny složky osobnosti psychicky nemocného, včetně jeho fyzické zdatnosti. Výběr z rehabilitačních metod je u pacienta stanoven na základě doporučení psychiatra nebo klinického psychologa. Rehabilitační metody jsou cíleně zavedeny na psychické onemocnění pacienta. Psychiatrickou rehabilitaci lze rozdělit podle oblastí, na kterou je u pacienta zaměřena. Je to zejména fyzikální léčba, léčba pracovní a činnostní, pohybová a sportovní, rehabilitace zaměřená na kognitivní funkce, léčba pomocí zvířat a umělecko- kreativní léčba. Součástí rehabilitačních aktivit pacientů jsou také relaxační metody, nácvik sociálních dovedností a volnočasové aktivity pacientů.
2.4.1 Fyzikální terapie Z metod fyzikální terapie u duševně nemocných je nejvíce využívána vodoléčba a různé druhy masáží (klasická, reflexní a masáže pod vodou). Součástí vodoléčby je rehabilitační bazén, kam pacienti dochází minimálně 2x týdně. Plavání a jednoduché cviky pod vodou pacientům pomáhají k uvolnění svalů zad a končetin. Masáže provádí pacientům sestry, které jsou vyškoleny v masérských kurzech.
22
2.4.2 Kinezioterapie Tato metoda využívá prostředků aktivně prováděného pohybu a sportu jako podpůrné léčby duševních poruch. Kinezioterapie je somatoterapeutická aktivita, která se zabývá modelovanými cíleně zaměřenými pohybovými programy. Tyto programy využívají prvky tělesných cvičení, sportů a pohybových her. Cílem kinezioterapie je působit na zmírnění či odstranění psychických a psychosomatických obtíží nebo jejich příčin. Dalším cílem je vést pacienta k posílení sebedůvěry, k uvědomování si vlastního těla a k ověřování si vlastních schopností a možností. Kinezioterapie je zaměřena zejména na dlouhodobě hospitalizované pacienty, v chronické fázi onemocnění, ale i na pacienty po odeznění akutní fáze onemocnění. Využívá jednoduchých cvičebních prvků, gymnastická cvičení, taneční prvky s hudbou, relaxační a dechová cvičení a prvky jógy, formou
individuální,
ale
i
skupinové
terapie.
Při
cvičení
dochází
k
snadnějšímu navázání kontaktu mezi terapeutem a pacientem, ale i terapeutem, pacientem a ostatními pacienty pomocí neverbální komunikace. Cvičení lze provádět v tělocvičnách, např. cvičení na velkých míčích i venkovních prostorách léčebny, např. formou sportovních her. (Hátlová, 2003)
2.4.3 Ergoterapie Pojem ergoterapie vznikl z řeckého slova ergo (práce) a therapie (léčení). Ergoterapie, léčba prací má v psychiatrické rehabilitaci své nezastupitelné místo a je považována za jeden z jejích hlavních pilířů léčebné rehabilitace. Práce je součástí denního programu téměř všech hospitalizovaných pacientů ve všech psychiatrických zařízeních a není možné ji trvale nahradit žádnou jinou aktivitou. Práce je činností specificky lidskou, pomáhá udržovat tělesné, ale hlavně duševní zdraví. Pomáhá duševně nemocným ke zlepšení ztracených funkcí, dosažení samostatnosti a návratu do normálního života. Ergoterapie pomáhá navodit u pacienta pocit spokojenosti, samostatnosti, trpělivosti, ale i (v kolektivu) sounáležitosti, přátelství, starostlivosti k ostatním, podporuje rozvoj jemné motoriky, soustředění atd. V psychiatrických léčebnách je ergoterapie provozována v různých terapeutických dílnách. Jsou to např. truhlářské dílny, kde se pacienti učí pracovat s dřevem a mohou si vyzkoušet řezbářskou práci. Další ergoterapeutickou dílnou je keramická dílna, která je 23
vybavena hrnčířským kruhem, vypalovací pecí a různými formami na odlévání keramických výrobků, které zde pacienti vytvářejí. Ergoterapeutické dílny jsou také zaměřeny na ruční práce s papírem, šití (strojové i ruční), drátkování, práce s přírodními materiály, pletení košíků, modelování, drhání, batika, malba na sklo a textil atd. Každá psychiatrická léčebna disponuje velkým množstvím terapeutických dílen a pacienti mají tyto aktivity ordinovány lékařem. Ergoterapie je prováděna pod kontrolou ergoterapeuta.(Krivošíková, 2011)
2.4.4 Arteterapie Arteterapie představuje jeden z psychoterapeutických postupů využívajících výtvarnou činnost pacientů, jako je kresba, malba, modelování aj. Pacient pomocí výtvarného projevu poskytuje vyjádření svých nejrůznějších pocitů a nenásilné odkrytí nejintimnějších oblastí vnitřního života. Arteterapie má také léčebné a rehabilitační účinky. Pacienti se při výtvarné tvorbě odpoutávají od svých chorobných myšlenek a tím se u nich projeví větší chuť do života. Arteterapie má také rehabilitační účinky ve smyslu rozvoje jemné motoriky a kognitivní rehabilitace. Arteterapie umožňuje uvolnit psychické napětí přímou ventilací, zmírňuje psychickou zátěž uspokojením potřeby pacienta, mění pohled pacienta na své problémy a tím zmírní u pacienta stav úzkosti. Arteterapie je vhodná rehabilitační metoda pro pacienty s psychózou, mentálně handicapované, ale i pacienty s neurózou. Těmto pacientům nabízí odreagování a sebevyjádření pomocí nonverbální komunikace. Toto jsou potřebné kroky na cestě ke zlepšení jejich duševního zdraví. (Šicková-Fabrici, 2008)
2.4.5 Muzikoterapie Muzikoterapie je rehabilitační metoda, která doplňuje ostatní rehabilitační metody. Je to terapeutická a výchovná metoda, ve které je dominantou hudba. Muzikoterapie využívá k léčbě psychicky nemocných hudbu, rytmus, zvuk, tóny, zpěv a v návaznosti na pohyb také tanec nebo výtvarnou tvorbu. MT využívá verbální i neverbální komunikaci. Základní typy muzikoterapie lze rozdělit na aktivní MT (hraní na hudební nástroje, zpěv, tanec) a pasivní MT (poslech hudby, relaxační techniky). Zpěv, dechové aktivity a rytmické pohyby mají velký vliv na tělesné a psychické procesy. Poslech hudby má 24
relaxační účinky a využívá se např. u autogenního tréninku. MT je také prostředkem k vyjadřování pacientových vnitřních pocitů a myšlenek.(Votava, 2005)
2.4.6 Animoterapie (zooterapie) Tento pojem pochází z anglického slova animal, což je v českém překladu zvíře. Animoterapie, někdy je používán také termín zooterapie, je terapie pomocí živých zvířat. Zvíře poskytuje pacientům s psychickou nemocí společnost. Je zdrojem mazlení a projevem oddanosti, spontánním projevem radosti, věčným tématem k rozhovoru, ale také příležitostí k pohybu a hrám. Animoterapie využívá k terapii psychicky nemocných jakékoliv zvíře, ale nejčastěji je to pes a kůň. Canisterapie Canisterapie je terapie pomocí psa. Uplatňuje se zejména jako pomocná psychoterapeutická metoda při řešení situací, kde jiné metody nelze použít, jako např. při obtížném navazování kontaktu s pacientem, při práci s pacienty apatickými, autistickými, mentálně postiženými, dlouhodobě psychicky nemocnými apod. Je také součástí rehabilitace geriatrických pacientů. Canisterapie významně přispívá ke zlepšení citové, rozumové a pohybové schopnosti pacientů a pomáhá zvýšit jejich koncentraci. Rozvíjí verbální i neverbální komunikační dovednosti a motorickou obratnost. Canisterapie probíhá pod vedením vyškoleného canisterapeuta a může být prováděna formou individuální nebo skupinové terapie.(Galajdová, 2011) Hiporehabilitace Hiporehabilitace je komplexní multidisciplinární rehabilitační metoda využívající koně pro léčebné účely. Tato metoda obsahuje tři směry, hipoterapii (rehabilitační metoda pro tělesně postižené lidi), sportovní ježdění hendikepovaných lidí a psychoterapii pomocí koní, která se využívá v psychiatrických léčebnách nejčastěji. Tato psychoterapie je součástí komplexní péče o pacienty s psychickou poruchou nebo duševním onemocněním. Při PPK dochází ke snadnějšímu navázání kontaktu mezi koněm a pacientem pomocí neverbální komunikace. Kůň se poté stává prostředníkem mezi terapeutem a pacientem. Pomocí koně dochází také k rozvoji komunikace mezi terapeutem a pacientem a následně ke komunikaci s ostatními pacienty. PKK dokáže 25
pacienta odpoutat od psychických i fyzických problémů, souvisejících s psychickým onemocněním. Při psychoterapeutickému ježdění dochází k oživení ploché a depresivní emotivity pacientů a tím k podpoře sebevědomí. Svým stabilním chováním dokáže kůň ovlivnit
nepřiměřené
chování
agresivního,
ale
také
submisivního
pacienta.
Psychoterapie pomocí koně je také zaměřena na trénink kognitivních funkcí. PKK celkově působí na všechny složky psychiky pacienta.(Holý, Hornáček, 2005)
2.4.7 Kognitivní rehabilitace Kognitivní rehabilitace je zaměřená u pacientů se schizofrenií na poruchy kognitivních funkcí pacienta, ve smyslu kognitivních deficitů. Negativně ovlivněné bývají zejména pozornost, paměť, chování a řeč. Kognitivním deficitem bývají ohroženi pacienti s dlouhodobě nepříznivou odpovědí na léčbu nebo chronicky nemocní. Cílem kognitivní rehabilitace je posílení paměti, zejména krátkodobé, získání sociálních dovedností, ovlivnění míry samostatnosti pacientů se schizofrenií a zvládání běžných denních činností. Velký význam mají rehabilitační aktivity zaměřené na trénink sociálních dovedností, psychoedukační programy, z psychoterapeutických přístupů pak kognitivně-behaviorální
terapie.
Princip tréninku kognitivních funkcí spočívá
v procvičování paměti a pozornosti, zlepšení verbální komunikace, posilování sebedůvěry a schopnosti koncentrace u pacientů. Provádí se formou křížovek, jednoduchých testů (matematické, historické), stolních her (šachy, kufr, slovní fotbal), biblioterapie a besedami na různá témata. Trénink sociálních dovedností pomáhají pacientům snížit deficit schopností a dovedností spojených s jejich psychickým onemocněním. Tento trénink slouží k řešení mezilidských problémů všedního dne. Pomáhá pacientům snížit stres v sociálních situacích a umět na tyto situace reagovat v běžném životě. V rámci těchto aktivit se pacienti učí jednoduchým pracovním úkonům, jako je praní prádla, udržování osobní hygieny, základy vaření, atd. Ve svém volném čase navštěvují v doprovodu sester pošty, banky, nádraží, úřady, kina, kavárny, kde trénují komunikaci a sociální dovednosti.(Preiss, Kučerová a kol., 2006) Trénink asertivity je rehabilitační aktivita zaměřená na skupinovou terapii. Jejím cílem je naučit se komunikovat v rámci skupiny. Pacienti si sdělují příjemné i nepříjemné 26
zážitky, učí se na ně reagovat, respektovat názory druhých, ale i je odmítat a prosazovat si vlastní názor. Psychoedukační programy pacientů jsou preventivní programy zaměřené na informace pacientů a jejich rodinných příslušníků s onemocněním, léčbou, prevencí relapsů a nežádoucími účinky léčby antipsychotik. Cílem je navázat spolupráci mezi pacienty, rodinou pacienta a lékařem. Tento program je doporučen Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Světovou psychiatrickou organizací (WPA). Nazývá se program
PRELAPSE. Dalším psychoedukačním programem, používaným
v psychiatrických léčebnách i nemocnicích je EVOS. Jedná se o video program o schizofrenii a je určen pro pacienty s tímto psychickým onemocněním. Pomocí tohoto videa se pacienti dozvědí více o svém onemocnění, o jeho příznacích, léčbě i prevenci a tím získají alespoň částečně náhled na své onemocnění. Dalším programem, prováděným v psychiatrických léčebnách je PROGRAM PRO DOBRÉ ZDRAVÍ, který je zaměřen na zdravý způsob stravování pacientů, prevenci obezity a změny životního stylu. Tento program vedou psychiatrické sestry v rámci rehabilitačních aktivit pacientů.
2.5 Principy psychosociální rehabilitace pacientů s duševní nemocí
je postavena na týmové práci
pacient je zapojen do rozhodování o své rehabilitaci
je zaměřena na dlouhodobé uzdravení pacienta (dlouhodobou remisi)
u pacienta je respektován princip dobrovolné rehabilitace
jsou respektovány práva pacientů
pacient je správně motivován k psychiatrické rehabilitaci
rehabilitační aktivity vedou pacienta k samostatnosti v oblasti sebepéče
psychiatrická rehabilitace učí pacienta dovednostem, potřebným v běžném životě 27
je preferován individuální přístup ke každému pacientovi
psychoedukací získá pacient lepší orientaci o svém onemocnění
pracovní aktivity jsou zaměřeny na to, co pacient umí a ovládá
je zaměřena na komunikaci pacienta a tím pomáhá rozvíjet mezilidské vztahy
podporuje myšlenku co nejlépe zařadit pacienta zpět do reálného života (osobního, sociálního, pracovního)
snaha zlepšit, nebo alespoň zmírnit kognitivní deficit u pacientů
snaha zlepšit kvalitu života pacientů (Venglářová, Babiaková, 2006)
28
3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumu Ke sběru dat při zpracování své bakalářské práce jsem použila formu dotazníku, což je způsob kladení otázek a získávání písemných odpovědí. U této formy získávání odpovědí se při malé investici času získá velké množství dotazníků. Dotazník k mé bakalářské práci obsahuje 26 otázek. Ve svém dotazníku jsem použila otázky otevřené, které respondentovi nenabízí žádné možnosti výběru odpovědí; jsou to otázky č. 18 a 24. Dalším typem zvolených otázek jsou otázky polouzavřené, kde mají respondenti na výběr několik odpovědí a mohou i doplnit svůj vlastní názor; je to otázka č. 16 a 17. V dotazníku jsou ovšem nejvíce zastoupené otázky uzavřeného typu, kde je na výběr různý počet odpovědí a respondenti vybírají, které je nejvíce vystihují.
3.2 Charakteristika respondentů a prostředí Otázky v mém dotazníku se týkaly spokojenosti hospitalizovaných pacientů v psychiatrické nemocnici. Vytvořený dotazník byl určen pro hospitalizované pacienty s diagnózou schizofrenie.
Výzkum byl proveden na doléčovacím oddělení i na
odděleních pro dlouhodobě hospitalizované pacienty s chronickou formou schizofrenie v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod.
3.3 Průběh a popis výzkumu V prosinci roku 2013 jsem prováděla předvýzkum, abych si byla jistá, že otázky položené v dotazníku jsou formulované správně a pacienti jim dostatečně rozumí. Dotazník k tomuto předvýzkumu mi vyplnilo 5 žen a 5 mužů v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod a po zpracování dotazníků jsem opravila 3 otázky. Poté byl dotazník definitivní.
29
Výsledky jsem zpracovávala do skupiny, kterou tvoří ženy a na druhé straně muži. Rozdání dotazníků jsem provedla osobně v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod od února roku 2014 do začátku dubna roku 2014. Dotazníků jsem rozdala celkem 122, což je 100% a návratnost byla 81,97 %. Na otázky mi odpovědělo 42 žen a 58 mužů.
3.4 Zpracování získaných dat Vyhodnocení otázek jsem provedla ručně a poté zpracovala a vyhodnotila pomocí počítačového programu Microsoft Office Excel. Pro přehlednost výsledků jsou odpovědi znázorněny v tabulkách i grafech. V každé tabulce se uvádí absolutní četnost (n) a relativní četnost (%). V grafech jsem pro přehlednější orientaci zvolila zobrazení v %.
3.5 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření Otázka č. 2: Věk respondentů (otázku č. 1 - pohlaví respondentů a otázku č. 2 – věk respondentů jsem spojila do jedné tabulky) Tabulka 1: Pohlaví a věk (zdroj: vlastní výpočty)
Věk
(věková
Muži
Ženy
hranice)
n
%
n
%
18 - 30
14
24,1
13
31
31 - 40
13
22,4
6
14,3
41 - 50
9
15,5
6
14,3
51 – 60
12
20,7
9
21,4
Více jak 61 let
10
17,2
8
19
Celkem
58
100
42
100
30
Graf 1: Pohlaví a věk respondentů (otázku č. 1- pohlaví respondentů a otázku č. 2 – věk respondentů jsem spojila do jedné tabulky)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Ze všech dotazovaných mužů bylo 14 mužů (24,1 %) ve věku 18 – 30 let. Ve věku 31 – 40 let bylo 13 mužů (22,4 %). Věk 41 – 50 let uvádí 9 mužů (15,5 %), ve věku 51 – 60 let je 12 mužů (20,7 %) a více jak 61 let uvedlo 10 mužů (17,2 %). Vyhodnocení odpovědí žen: Nejvíce žen- 13 (31 %) bylo ve věkové hranici 18 – 30 let. Ve věku 31 – 40 let bylo 6 žen (14,3 %), stejný počet žen bylo ve věkové hranici 41 – 50 let. Věk 51 – 60 let uvedlo 9 žen (21,4 %) a 61 a více let uvedlo 8 dotazovaných žen (19 %).
31
Otázka č. 3: Je současná hospitalizace Váš první pobyt? Tabulka 2: Současná hospitalizace (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Hospitalizace
n
%
n
%
Ano
22
37,9
18
42,9
Ne
36
62,1
24
57,1
Celkem
58
100
42
100
Graf 2: Současná hospitalizace (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce mužů, tj. 36 (62,1 %) je v psychiatrické nemocnici hospitalizováno opakovaně, nejedná se tedy u nich o první hospitalizaci a 22 dotazovaných mužů (37,9 %) uvedlo, že je to jejich první hospitalizace v psychiatrické nemocnici.
32
Vyhodnocení odpovědí žen: Více žen, tj. 24 (57,1 %) žen uvedlo, že je to jejich opakovaný pobyt v psychiatrické nemocnici. Zbytek žen, tj. 18 (42,9 %) uvedlo, že jsou v psychiatrické nemocnici hospitalizované poprvé.
Otázka č. 4: Poskytnutí informací o rehabilitačních metodách Tabulka 3: Informace o rehabilitačních metodách (zdroj: vlastní výpočty) Informace
o Muži
Ženy
rehabilitačních metodách
n
Ano
% 39
n
67,2
% 30
71,4
Pouze částečně
13
22,4
7
16,7
Ne
4
6,9
2
4,8
3,4
3
7,1
100
42
Nevím
2
Celkem
58
100
Graf 3: Informace o rehabilitačních metodách (zdroj: vlastní výpočty)
33
V této otázce jsem zjišťovala, zda jsou muži a ženy informováni o rehabilitačních metodách
na
svém
oddělení.
Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce mužů, tj. 39 (67,2 %), odpovědělo, že byli informováni o rehabilitačních metodách na svém oddělení. Dále (22,4 %), což je 13 dotazovaných mužů bylo informováno pouze částečně, 4 muži (6,9 %) nebyli informováni vůbec a 3,4 %, což jsou 2 dotazovaní muži, neví, zda informováni byli, či nebyli. Vyhodnocení odpovědí žen: Většina žen – 30 (71,4 %) byla informována o rehabilitačních metodách. Pouze částečně bylo informováno 7 žen (16,7 %), 2 ženy (4,8 %) nebyly informovány vůbec a 3 ženy (7,1 %) neví, zda tyto informace získaly.
Otázka č. 5: Víte, jak mohou rehabilitační aktivity pomoci při Vašem onemocnění? Tabulka 4: Zlepšení onemocnění pomocí rehabilitačních aktivit (zdroj: vlastní výpočty) Muži
Ženy
Informace
n
%
n
%
Ano
29
50
25
59,5
Nevím
13
22,4
7
16,6
Pouze částečně
15
25,9
5
11,9
Nevzpomínám si
1
1,7
5
11,9
Celkem
58
100
42
100
34
Graf 4: Zlepšení onemocnění pomocí rehabilitačních aktivit (zdroj: vlastní výpočty)
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jestli dotazovaní pacienti vědí, jak jim mohou rehabilitační aktivity pomoci při jejich onemocnění. Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce dotazovaných mužů - 29 (50 %) uvedlo, že vědí, jak jim mohou rehabilitační aktivity pomoci ke zlepšení jejich onemocnění. Dále 13 mužů (22,4 %) uvedlo, že neví, jak by jim mohly rehabilitační aktivity pomoci, (25,9 %) 15 mužů uvedlo, že to ví pouze částečně a 1,7 %, což je 1 dotazovaný muž uvedl, že si nevzpomíná. Vyhodnocení odpovědí žen: Většina žen, což je 25 žen (59,5 %) uvedla, že ví, jak jim mohou rehabilitační aktivity pomoci, 7 žen (16,6 %) neví, 5 žen (11,9 %) uvedlo, že ví pouze částečně a stejný počet žen
uvedlo,
že
si
nevzpomíná.
35
Otázka č. 6: Uveďte, které z relaxačních a pohybových aktivit máte zařazeny jako součást léčby Tabulka 5: Vybrané aktivity (relaxační a pohybové) dotazovaných (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
n
%
n
%
25
14
23
24
terapie
13
7,3
6
6,3
Jóga
26
14,6
10
10,4
Autogenní trénink 35
19,7
21
21,9
Bazén
28
15,7
8
8,3
Tělová terapie
27
15,2
7
7,3
Masáže
9
5
4
4,2
velkých míčích
12
6,7
13
13,5
Žádná
3
1,7
4
4,2
Celkem
178
100
96
100
Aktivity Cvičení v tělocvičně Taneční pohybová
Cvičení
na
36
zastoupení v %
30 25 20 15 10 5 0
Pohybové a relaxační aktivity Muži
Ženy
Graf 5: Vybrané aktivity (relaxační a pohybové) dotazovaných (zdroj: vlastní výpočty)
V této otázce jsem chtěla zjistit, které z rehabilitačních aktivit, zaměřené na relaxaci a pohybové aktivity pacientů mají dotazovaní zařazeny jako součást léčby. Byla možnost více odpovědí. Vyhodnocení odpovědi mužů: Cvičení v tělocvičně má zařazeno 25 mužů, což je 14 % z celkového počtu 178 odpovědí. Taneční pohybovou aktivitu zvolilo 7,3 % dotazovaných, což je 13 mužů, jógu 26 mužů (14,6 %), autogenní trénink má zařazeno nejvíce mužů a to 35mužů (19,7%), bazén 28 mužů (15,7 %), tělovou terapii 27 mužů (15,2 %), relaxační a sportovně rekondiční masáže 9 mužů (5 %) a cvičení na velkých míčích 12 mužů, což je 6,7 % dotazovaných mužů. Dále 3 muži, což je 1,7 %, zvolilo, že nemá doposud zahnutou žádnou rehabilitační aktivitu a to z toho důvodu, že to jsou nově přijatí pacienti na oddělení. Vyhodnocení odpovědí žen: Nejvíce žen, tj. 23 žen, což je 24 % z celkového počtu 96 odpovědí od žen, zvolilo, že jejich rehabilitační aktivita je cvičení v tělocvičně. Dále taneční pohybovou aktivitu zvolilo 6 žen (6,3 %), jógu 10 žen (10,4 %), autogenní trénink zvolilo 21 žen (21,9 %), bazén 8 žen (8,3 %), tělovou terapii 7 žen (7,3 %), relaxační a sportovně rekondiční 37
masáže 4 ženy (4,2 %) a cvičení na velkých míčích 13 žen, což je13,5 % dotazovaných žen. Zbylých 4,2 %, což jsou 4 ženy, doposud nemají zařazenou žádnou relaxační aktivitu a to ze stejného důvodu, jako muži, tj. nové přijetí na oddělení. Otázka č. 7: Četnost relaxačních a pohybových aktivit Tabulka 6: Četnost relaxačních a pohybových aktivit (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Četnost
n
%
n
%
Každý den
13
22,4
13
31
3 – 4 x týdně
20
34,5
8
19
2 x týdně
15
25,9
5
11,9
1 x týdně
7
12,1
9
21,4
Nikdy
3
5,2
7
16,7
Celkem
58
100
42
100
40
zastoupení v %
35 30 25 20 15 10 5 0 každý den
3 - 4 x týdně
2 x týdně
1 x týdně
Nikdy
Návštěvnost aktivit Muži
Ženy
Graf 6: Četnost relaxačních a pohybových aktivit (zdroj: vlastní výpočty)
38
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jak často dotazovaní muži a ženy mají relaxační a pohybové aktivity zařazeny jako součást terapie. Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce mužů, tj. 20 mužů (34,5 %), provádí relaxační aktivitu 3 – 4 x týdně. Každý den provádí relaxační aktivitu 13 mužů (22,4 %), 2 x týdně odpovědělo 15 mužů (25,4 %), 1x týdně provozuje relaxační aktivity 7 mužů (12,1 %) a 3muži, což je 5,2 % neprovozuje tyto aktivity nikdy. Vyhodnocení odpovědí žen: Nejvíce dotazovaných žen, v počtu 13 zvolilo, že relaxační aktivity provádí každý den (31 %). 3 – 4 x týdně provádí relaxační aktivitu 8 žen (19 %), 2 x týdně provádí relaxační aktivitu 5 žen (11,9 %), 1 x týdně odpovědělo 9 žen (21,4 %) a 7 žen, což je 16,7 % žen odpovědělo, že neprovádí relaxační aktivitu nikdy. Otázka č. 8: Pomáhají Vám relaxační a pohybové aktivity k uvolnění svalů těla? Tabulka 7: Relaxační a pohybové aktivity k uvolnění svalů těla (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Pomáhají aktivity? n
%
n
%
Ano
39
67,2
22
52,4
Pouze částečně
11
19
7
16,7
cvičení
5
8,6
4
9,5
Ne
3
5,2
9
21,4
Celkem
58
100
42
100
Pouze
v průběhu
39
Graf 7: Relaxační aktivity k uvolnění svalů těla (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Drtivá většina mužů, v počtu 39 (67,2 %) odpověděla, že jim relaxační aktivity pomáhají k uvolnění svalů těla. Dále 11 mužů, což je 19 % zvolilo, že jim relaxační aktivity pomáhají pouze částečně, 5 mužů (8,6 %) odpovědělo, že relaxační aktivity pomáhají na uvolnění těla, ale pouze v průběhu cvičení a tyto aktivity nepomáhají 5,2 % dotazovaných mužů, což jsou 3 muži z celkového počtu. Vyhodnocení odpovědí žen: Většina žen (22) odpověděla, že jim relaxační aktivity pomáhají k uvolnění svalů těla (52,4 %), 7 žen (16,7 %) odpovědělo, že jim pomáhá pouze částečně, 4 ženám (9,5 %) pomáhají tyto aktivity pouze v průběhu cvičení a 9 žen, což je 21,4 %, odpovědělo, že jim
toto
cvičení
nepomáhá.
40
Otázka č. 9: Provádíte relaxační a pohybové aktivity rádi? Tabulka 8: Oblíbenost relaxačních a pohybových aktivit (zdroj: vlastní výpočty)
Oblíbenost
Muži
Ženy
relaxačních aktivit
n
%
n
%
Ano
42
72,4
34
81
aktivit nutit
7
12
2
4,8
Ne
6
10,3
4
9,5
Nebaví mě to
3
5,2
2
4,8
Celkem
58
100
42
100
Musím
se
do
Graf 8: Oblíbenost relaxačních a pohybových aktivit (zdroj: vlastní výpočty)
41
Vyhodnocení odpovědí mužů: Celých 72,4 % mužů, což je 42 mužů, zvolilo, že provádí relaxační aktivitu rádi, 7 mužů (12 %) se musí do aktivit nutit, 6 mužů (10,3 %) zvolilo, že neprovádí relaxační aktivity rádi a 3 muži (5,2 %) odpovědělo, že je toto cvičení nebaví. Vyhodnocení odpovědí žen: 34 žen (81 %) odpovědělo, že provádí relaxační aktivity rády, shodně 2 ženy (4,8 %) zvolily, že se musí do aktivit nutit a že je tyto aktivity nebaví a 4 ženy (9,5 %) neprovádí tyto aktivity rády. Otázka č. 10: Uveďte, kterou z aktivit na trénink kognitivních funkcí máte zařazenu jako součást léčby. Tabulka 9: Aktivity na trénink kognitivních funkcí (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Aktivity
n
%
n
%
Kuželník
19
12,8
14
14,4
13
8,7
10
10,3
Trénink asertivity 9
6
8
8,2
Klub pacientů
38
25,5
19
19,6
Maskování
9
6
4
4,1
Arteterapie
25
16,8
12
12,4
Muzikoterapie
12
8,1
6
6,2
Ruční práce
24
16,1
24
24,7
Celkem
149
100
97
100
Program pro dobré zdraví
42
zastoupení v %
30 25 20 15 10 5 Ruční práce
Muzikoterapie
Arteterapie
Maskování
Klub pacientů
Trénink asertivity
Program po dobré zdraví
Kuželník
0
Aktivity Muži
Ženy
Graf 9: Aktivity na kognitivní funkce (zdroj: vlastní výpočty)
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda dotazovaní pacienti mají zařazenu rehabilitační aktivitu na trénink kognitivních funkcí, zejména paměti a pozornosti. Pro vysvětlení dodávám, že „ Kuželník“ je budova, která je součástí psychiatrické nemocnice. V „Kuželníku“ se pacienti učí ruční práce, jako je pletení, háčkování, atd. Součástí budovy je také vybavená kuchyň, kde se pacienti mohou učit vařit. Vyhodnocení odpovědí mužů: Kuželník zvolilo 19 mužů (12,8 %), Program pro dobré zdraví zvolilo 13 mužů (8,7 %), trénink asertivity 9 mužů (6 %), klub pacientů navštěvuje 38 mužů, což je 25,5 % dotazovaných mužů, maskování zvolilo 9 mužů (6 %), arteterapii 25 mužů, což je 16,8 % mužů, muzikoterapii 12 mužů (8,1 %) mužů a ruční práce překvapivě zvolilo 24 mužů, což je 16,1 % dotazovaných mužů. Vyhodnocení odpovědí žen: Kuželník zvolilo 14 žen, což je 14,4 % dotazovaných žen, Program pro dobré zdraví má zařazeno 10 žen (10,3 %), trénink asertivity provádí 8 žen (8,2 %), klub pacientů zvolilo 19 žen (19,6 %), maskování 4 ženy (4,1 %), arteterapii má zařazenu 12 žen (12,4 %), muzikoterapii 6 žen (6,2 %) a ruční práce celých 24,7 % dotazovaných žen, což je 24 dotazovaných žen. 43
Otázka č. 11: Jak často provádíte některou z těchto aktivit zaměřenou na kognitivní funkce? Tabulka 10: Četnost aktivit na kognitivní funkce (zdroj: vlastní výpočty)
Muži Četnost
n
%
n
%
Každý den
22
37,9
20
47,6
3 – 4 x týdně
18
31
9
21,4
1 – 2 x týdně
16
27,6
9
21,4
aktivity zařazeny
2
3,4
4
9,5
Celkem
58
100
42
100
Nemám
zastoupení v %
Ženy
tyto
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Každý den
3 - 4 x týdně
1 - 2 x týdně
Nemám tyto aktivity zařazeny
Pravidelnost aktivit Muži
Ženy
Graf 10: Četnost aktivit na kognitivní funkce (zdroj: vlastní výpočty)
44
Vyhodnocení odpovědí mužů: Každý den provádí aktivity zaměřené na kognitivní funkce 22 mužů, což je 37,9 % mužů, 3 – 4 x týdně zvolilo 18 mužů (31 %), 1 – 2 x týdně 16 mužů (27,6 %) a 2 muži (3,4 %) tyto aktivity neprovádí. Vyhodnocení odpovědí žen: Každý den provádí tyto aktivity 20 žen, což je 47,6 % dotazovaných žen, 3 – 4 x týdně a 1 – 2 x týdně uvedlo shodně 9 žen (21,4 %) a 4 ženy (9,5 %) zvolily, že tyto aktivity neprovádí. Otázka č. 12: Pomáhají Vám tyto aktivity z otázky č. 10 ke zlepšení paměti a soustředění? Tabulka 11: Účinnost aktivit na zlepšení kognitivních funkcí (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Účinnost
n
%
n
%
Ano
28
48,3
24
57,1
Částečně
17
29,3
12
28,8
Ne
3
5,2
4
9,5
Nevím
10
17,2
2
4,8
Celkem
58
100
42
100
45
zastoupení v %
60 50 40 30 20 10 0 Částečně
Ano
Ne
Nevím
Účinnost aktivit
Muži
Ženy
Graf 11: Účinnost aktivit na zlepšení kognitivních funkcí (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce mužů, s počtem 28, což je 48,3 % zvolilo, že jim aktivity na zlepšení kognitivních funkcí pomáhají, 17 mužům (29,3 %) pomáhají tyto aktivity pouze částečně, nejméně mužů-3 (5,2 %) odpovědělo, že jim tyto aktivity nepomáhají a zbylých 10 mužů, což je 17,2 % neví, zda jim tyto aktivit pomáhají. Vyhodnocení odpovědí žen: Stejně jako mužů, i nejvíce žen v počtu 24 (57,1 %) odpovědělo, že jim tyto aktivity pomáhají na zlepšení kognitivních funkcí, dále 12 žen (28,8 %) uvedlo, že jim tyto aktivity pomáhají pouze částečně, 4 ženám (9,5 %) kognitivní aktivity nepomáhají a 2 ženy
(4,8
%)
neví,
zda
jim
tyto
aktivity
pomáhají
či
nikoliv.
46
Otázka č. 13: Máte zařazenou do rehabilitačního programu animoterapii (terapii za pomocí zvířat)? Tabulka 12: Animoterapie: hipoterapie + canisterapie (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Animotarepie
n
%
n
%
Ano
19
32,8
10
23,8
Ne
24
41,4
16
38,1
Pouze hipoterapii 8
13,8
5
11,9
Pouze canisterapii 7
12,1
11
26,2
Celkem
100
42
100
58
zastoupení v %
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Ano
Ne
Pouze hipoterapii
Pouze canisterapii
Animoterapie Muži
Ženy
Graf 12: Animoterapie: hipoterapie + canisterapie (zdroj: vlastní výpočty)
47
Vyhodnocení odpovědí mužů: Animoterapii (hipoterapii + canisterapii) má zařazenu 19 mužů (32,8 %), 24 mužů (41,4 %) animoterapii zahrnutu nemá, 8 mužů (13,8 %) má pouze hipoterapii a 12,1 % mužů, což je 7 mužů zvolilo pouze canisterapii. Vyhodnocení odpovědí žen: Animoterapii zvolilo 10 žen, což je 23,8 % žen, nejvíce žen, v počtu 16 (38,1 %), odpovědělo, že nenavštěvuje animoterapii. Hipoterapii navštěvuje 5 žen (11,9 %) a canisterapii má zařazenu 11 žen, což je 26,2 % žen. Otázka č. 14: Provádíte tyto aktivity za pomoci zvířat rádi?
Tabulka 13: Oblíbenost animoterapie (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
n
%
n
%
Ano
55
94,8
29
69
Ne
3
5,2
13
31
Celkem
58
100
42
100
zastoupení v %
Oblíbenost
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Ano
Ne
Oblíbenost animoterapie Muži
Ženy
Graf 13: Oblíbenost animoterapie (zdroj: vlastní výpočty)
48
Vyhodnocení odpovědí mužů: Drtivá většina mužů v počtu 55 mužů (94,8 %) zvolilo, že provádí animoterapii ráda. Zbytek, což jsou 3 muži (5,2 %), odpovědělo, že nemají animoterapii rádi. Vyhodnocení odpovědí žen: Animoterapii provádí rádo 29 žen, což je 69 % žen a 31 % žen (13 žen) zvolilo, že animoterapii neprovádí rádo. Otázka č. 15: Je součástí Vaší léčby ergoterapie (léčba prací)? Tabulka 14: Ergoterapie (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Ergoterapie
n
%
n
%
Ano
56
96,6
31
73,8
Ne
2
3,4
11
26,2
Celkem
58
100
42
100
zastoupení v %
120 100 80 60 40 20 0 Ano
Ne
Ergoterapie Muži
Ženy
Graf 14: Ergoterapie (zdroj: vlastní výpočty)
49
Vyhodnocení odpovědí mužů: Ergoterapii (léčbu prací) má zařazenu jako součást léčby 56 mužů, což je 96,6 % dotazovaných mužů. Zbytek, což jsou 2 muži (3,4 %) ergoterapii nenavštěvuje. Vyhodnocení odpovědí žen: Ergoterapii navštěvuje 31 žen, což je 73,8 % žen a zbylých 11 žen (26,2 %) zvolilo, že ergoterapii
nemá
zahrnutou
jako
součást
léčby.
50
Otázka č. 16: Uveďte, kterou z těchto pracovních aktivit navštěvujete? Tabulka 15: Návštěvnost ergoterapie (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Aktivity
n
%
n
%
Keramická dílna
16
17,2
9
14,8
Truhlářská dílna
19
20,4
0
0
Drátkování
5
5,4
0
0
Pletení košíků
8
8,6
8
13,1
drhání
4
4,3
25
41
Práce s papírem
18
19,4
7
11,5
4,3
1
1,6
Pletení, vyšívání, háčkování, paličkování,
Tkaní
na
tkalcovském stavu 4 Výroba šperků a hraček
5
5,4
3
4,9
Práce v parku
5
5,4
2
3,3
Jiné
9
9,7
6
9,8
Celkem
93
100
61
100
51
zastoupení v %
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Aktivity v ergoterapii Muži
Ženy
Graf 15: Návštěvnost ergoterapie (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Keramickou dílnu navštěvuje 16 mužů (17,2 %), truhlářskou dílnu 19 mužů (20,4 %), drátkování 5 dotazovaných mužů (5,4 %), pletení košíků 8 mužů (8,6 %), pletení, vyšívání, háčkování, paličkování a drhání navštěvují 4 muži, což je 4,3 %, práci s papírem zvolilo 18 mužů (19,4 %), tkaní na tkalcovském stavu 4 muži (4,3 %), výrobu šperků a hraček uvedlo 5 mužů (5,4 %) a práci v parku zvolilo taktéž 5 mužů (5,4 %). Dále byla na výběr odpověď „jiné“ a dotazovaní uvedli jaké: 9 mužů dopsalo, že stříhají molitan (9,7 %). Vyhodnocení odpovědí žen: Keramickou dílnu navštěvuje 9 žen (14,8 %), truhlářskou dílnu a drátkování nenavštěvuje žádná z dotazovaných žen. Pletení košíků zvolilo 8 žen (13,1 %), pletení, vyšívání, háčkování, paličkování a drhání zvolilo 25 žen (41 %), práci s papírem zvolilo 7 žen (11,5 %), tkaní na tkalcovském stavu provádí 1,6 %, což byla pouze 1 žena, výrobu šperků a hraček navštěvují 3 ženy (4,9 %) a práci v parku provádí 3 ženy, což je 3,3 % žen. Dále 6 žen, což je 9,8 % žen, zvolilo odpověď „jiné“: 2 ženy dopsaly „žádné“, kreslení napsala 1 žena, šití 2 ženy a společenskou hru 1 žena.
52
Otázka č. 17: Jak se cítíte po (jakékoliv z uvedené) rehabilitační aktivitě? Tabulka 16: Pocit po rehabilitační aktivitě (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Pocit
n
%
n
%
Spokojeně
33
37,1
19
32,2
Uvolněně
19
21,3
17
28,8
Příjemně
19
21,3
14
23,7
5
5,6
3
5,1
dobře
5
5,6
3
5,1
Unaveně
6
6,7
3
5,1
Úzkostně
2
2,2
0
0
Jiné
0
0
0
0
Celkem
89
100
59
100
Stejně jako před aktivitou Necítím se příliš
53
zastoupení v %
40 35 30 25 20 15 10 5 0
Pocit po rehabilitační aktivitě Muži
Ženy
Graf 16: Pocit po (jakékoliv z uvedené) rehabilitační aktivitě (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Spokojeně se po vykonané rehabilitační aktivitě cítí 33 mužů (37,1 %). Uvolněně a příjemně se cítí shodně 19 mužů (21,3 %), stejně jako před aktivitou uvedlo 5 mužů (5,6 %), stejně jako odpověď, že se necítí příliš dobře. Unaveně se cítí 6 mužů (6,7 %) dotazovaných mužů a nejméně uvedlo odpověď úzkostně 2 muži (2,2 %). Možnosti dopsat svůj vlastní pocit nevyužil žádný muž. Vyhodnocení odpovědí žen: Nejvíce žen, 32,2 %, se po vykonání relaxační aktivity cítí spokojeně. Dále uvolněně se cítí 28,8 % žen, příjemně 23,7 % žen, a shodně, 5,1 % žen zvolilo odpovědi, že se po vykonání relaxační aktivity cítí stejně jako před aktivitou, necítí se příliš dobře a že se cítí unaveně. Možnosti dopsat svůj vlastní pocit nevyužila žádná žena.
54
Otázka č. 18: Která z výše uvedených aktivit je Vaše nejoblíbenější? Tabulka 17: Nejoblíbenější aktivita (zdroj: vlastní výpočty)
Nejoblíbenější
Muži
Ženy
aktivita
n
%
n
%
Všechny aktivity
5
9,3
0
0
Muzikoterapie
5
9,3
0
0
Práce s papírem
0
0
2
10
Hipoterapie
6
11,1
0
0
Canisterapie
6
11,1
0
0
Šití, pletení
0
0
10
50
Truhlářská dílna
9
16,7
0
0
Keramická dílna
8
14,8
0
0
Tance
0
0
4
20
Stříhání molitanu
3
5,6
0
0
Skupinová terapie 0
0
1
5
Kuželník
0
0
2
10
Jóga
3
5,6
0
0
Arteterapie
2
3,7
0
0
Práce v parku
3
5,6
0
0
Bazén
2
3,7
1
2
Celkem
54
100
20
100
55
zastoupení v %
60 50 40 30 20 10 0
Nejoblíbenější aktivita Muži
Ženy
Graf 17: Nejoblíbenější aktivity (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce oblíbenou aktivitou u mužů je truhlářská dílna, kterou s radostí navštěvuje 9 mužů, což je 16,7 % mužů, dále keramickou dílnu navštěvuje rádo 8 mužů (14,8 %) mužů, všechny aktivity zvolilo 5 mužů (9,3 %), stejně jako muzikoterapie, hipoterapie a canisterapie je oblíbená u 6 mužů (11,1 %), stříhání molitanu zvolili 3 muži (5,6 %), jógu zvolili také 3 muži (5,6 %), arteterapie je oblíbená u 2 mužů (3,7 %), práci v parku zvolili opět 3 muži (5,6 %), bazén a klub pacientů je oblíbenou aktivitou shodně u 3 mužů (3,7 %). Vyhodnocení odpovědí žen: Oblíbené aktivity žen a mužů se vůbec neshodovaly – 50 % žen (10 žen) uvádí jako nejoblíbenější aktivitu šití a pletení, dále 20 % žen (4 ženy) zvolilo, že je jejich nejoblíbenější aktivita tanec, shodně 10 % zvolilo práci s papírem a kuželník, 5 % zvolilo
skupinovou
terapii
a
2
%
bazén.
56
Otázka č. 19: Proč jste vybrali právě tuto rehabilitační aktivitu? Tabulka 18: Důvod ke zvolení nejoblíbenější aktivity (zdroj: vlastní výpočty)
Důvod
Muži
Ženy
k předešlé rehabilitační aktivitě
%
n
%
Snižuje mi úzkost 15
10,6
3
4,9
Cítím se příjemně 31
22
24
39,3
13
9,2
6
9,8
14
9,9
7
11,5
10
7,1
3
4,9
16
11,3
1
1,6
12
8,5
1
1,6
od své nemoci
30
21,3
16
26,2
Celkem
141
100
61
100
Cítím
n
uvolnění
svalů Mám
možnost
navázat
nové
vztahy s ostatními pacienty Zlepšuje
mi
paměť Zlepšuje
mi
tělesný pohyb Odstraňuje
mi
strach Lépe se odreaguji
57
zastoupení v %
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Snižuje mi úzkost
Cítím se příjemně
Cítím uvolnění svalů
Mám Zlepšuje mi Zlepšuje mi Odstraňuje Lépe se možnost paměť tělesný mi strach odreaguji od navázat pohyb své nemoci nové vztahy
Důvod zvolené aktivity Muži
Ženy
Graf 18: Důvod ke zvolení nejoblíbenější aktivity (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce mužů, v počtu 31 (22 %), zvolilo, že se po rehabilitační aktivitě cítí příjemně, 10,6 %, což je 15 mužů, zvolilo, že jim rehabilitační aktivita snižuje úzkost, 13 mužů (9,2 %) zvolilo uvolnění svalů, 14 mužů (9,9 %) navštěvuje rádo rehabilitační aktivitu z toho důvodu, že mají možnost navázat nové vztahy s ostatními pacienty. Dále 10 mužů (7,1 %) zvolilo, že jim rehabilitační aktivita zlepšuje paměť, 16 mužů (11,3 %) zvolilo, že jim tato rehabilitační aktivita zlepšuje tělesný pohyb, 12 ti mužům (8,5 %) odstraňuje strach a 30 dotazovaných mužů (21,3 %) uvedlo, že se díky rehabilitační aktivitě lépe odreagují od své nemoci. Vyhodnocení odpovědí žen: Celých 39,3 % žen (v počtu 24) zvolilo, že se po rehabilitační aktivitě cítí uvolněně, 3 ženy (4,9 %) zvolily, že jim rehabilitační aktivita snižuje úzkost, 6 dotazovaných žen (9,8 %) zvolilo možnost uvolnění svalů, 7 žen (11,5 %) navštěvuje tyto aktivity rádo, protože mohou navázat vztahy s ostatními pacienty, 3 ženy (4,9 %) zvolily, že jim rehabilitační aktivita zlepšuje paměť, shodně 1,6 % žen zvolilo, že po rehabilitační aktivitě cítí zlepšení tělesného pohybu a odstranění strachu a 16 žen (26,2 %) se díky rehabilitační
aktivitě
odreagují
od
své
nemoci.
58
Otázka č. 20: Pomáhají Vám rehabilitační aktivity zlepšit Váš fyzický a psychický stav? Tabulka 19: Zlepšení fyzického a psychického stavu pomocí rehabilitačních aktivit (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Zlepšení?
n
%
n
%
Ano
30
51,7
22
52,4
Částečně
14
24,2
11
26,2
aktivity
2
3,4
3
7,1
Ne
4
6,9
2
4,8
Nevím
8
13,8
4
9,5
Celkem
58
100
42
100
Pouze v průběhu
zastoupení v %
rehabilitační
60 50 40 30 20 10 0
Zlepšení fyzického a psychického stavu Muži
Ženy
Graf 19: Zlepšení fyzického a psychického stavu pomocí rehabilitačních aktivit (zdroj: vlastní výpočty)
59
Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce dotazovaných mužů, v počtu 30 (51,7 %) zvolilo, že jim rehabilitační aktivita zlepšuje tělesný a psychický stav, 14 mužů (24,2 %) uvedlo, že jim rehabilitační aktivity pomáhají ke zlepšení psychického a fyzického stavu pouze částečně, zlepšení stavu pouze v průběhu rehabilitační aktivity zvolili 2 muži (3,4 %), 4 dotazovaní muži (6,9 %) uvádějí žádné zlepšení fyzického a psychického stavu a 8 mužů, což je 13,8 % odpovědělo, že neví, zda jim tyto aktivity pomáhají, či nikoliv. Vyhodnocení odpovědí žen: Odpověď ano zvolilo 52,4 %, což je 22 dotazovaných žen, odpověď částečně zvolilo 11 žen (26,2 %), pouze v průběhu rehabilitační aktivity zvolily 3 ženy (7,1 %), odpověď ne 2 ženy (4,8 %) a 4 ženy (9,5 %) zvolily odpověď, že neví, zda jim rehabilitační aktivita zlepšuje fyzický a psychický stav. Otázka č. 21: Pomáhají Vám tyto aktivity k nácviku samostatnosti? Tabulka 20: Nácvik samostatnosti pomocí rehabilitačních aktivit (zdroj: vlastní výpočty)
Nácvik
Muži
Ženy
samostatnosti
n
%
n
%
Ano
40
69
30
71,4
Ne
3
5,2
6
14,3
Nevím
15
25,9
6
14,3
Celkem
58
100
42
100
60
zastoupení v %
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Ano
Ne
Nevím
Nácvik samostatnosti Muži
Ženy
Graf 20: Nácvik samostatnosti pomocí rehabilitačních aktivit (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Celých 69 %, což je 40 dotazovaných mužů zvolilo, že jim rehabilitační aktivity pomáhají k nácviku samostatnosti, 3 muži (5,2 %) odpověděli, že jim tyto aktivity nepomáhají a 15 mužů (25,9 %) zvolilo, že neví, zda jim tyto aktivity pomáhají k nácviku samostatnosti. Vyhodnocení odpovědí žen: Nejvíce žen, v počtu 30, což je 71,4 %, zvolilo, že jim rehabilitační aktivity pomáhají k nácviku samostatnosti, 6 ženám (14,3 %) rehabilitační aktivity nepomáhají a 6 žen (14,3
%)
neví,
zda
jim
tyto
aktivity
pomáhají
či
nepomáhají.
61
Otázka č. 22: Jste spokojený(á) s úrovní péče zdravotních sester a ostatních pracovníků poskytující rehabilitační aktivity? Tabulka 21: Spokojenost s péčí pracovníků poskytujících rehabilitační aktivity (zdroj: vlastní výpočty)
Muži %
n
%
Velmi spokojen/a 34
58,6
23
54,8
Spíše spokojen/a
22
37,9
17
40,5
2
3,4
0
0
nespokojen/a
0
0
2
4,8
Celkem
58
100
42
100
Spokojenost
n
Ženy
Spíše nespokojen/a
zastoupení v %
Určitě
70 60 50 40 30 20 10 0
Spokojenost s péčí Muži
Ženy
Graf 21: Spokojenost s péčí pracovníků poskytujících rehabilitační aktivity (zdroj: vlastní výpočty)
62
Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce mužů, v počtu 34 (58,6 %) zvolilo, že jsou s péčí pracovníků velmi spokojeni. Spíše spokojeno je 22 mužů (37,9 %), spíše nespokojeno uvádí 2 muži (3,4 %) a určitě nespokojen není žádný muž z dotazovaných. Vyhodnocení odpovědí žen: Ženy zvolily hlavně první 2 odpovědi, což znamená, že 23 žen (54,8 %) uvedlo, že je s péčí pracovníků rehabilitačních aktivit velmi spokojeno, 17 žen (40,5 %) je s péčí spíše spokojeno. Spíše nespokojena není žádná žena a 4,8 %, což jsou 2 ženy, uvedly, že jsou s péčí rehabilitačních pracovníků určitě nespokojené. Otázka č. 23: Považujete výběr poskytovaných rehabilitačních aktivit v této psychiatrické nemocnici za dostatečný? Tabulka 22: Názor na dostatečnost rehabilitačních aktivit (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Názor
n
%
n
%
Ano
43
74,1
28
66,7
Ne
7
12,1
3
7,1
Nevím
8
13,8
11
26,2
Celkem
58
100
42
100
63
80
zastoupení v %
70 60 50 40 30 20 10 0 Ano
Nevím
Ne
Dostatečnost aktivit Muži
Ženy
Graf 22: Názor na dostatečnost rehabilitačních aktivit (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce dotazovaných mužů, v počtu 43, což je 74,1 % zvolilo, že je výběr poskytovaných rehabilitačních aktivit v této psychiatrické nemocnici dostatečný, 7 mužů (12,1 %) uvedlo, že jim tento výběr nestačí a 8 mužů, což je 13,8 % nedokázalo zhodnotit, zda je tento výběr dostatečný. Vyhodnocení odpovědí žen: Ženy, v počtu 28 považují z největší části, z 66,7 % výběr rehabilitačních aktivit v této psychiatrické nemocnici za dostatečný, 3 ženy (7,1 %) uvedly, že jim tento výběr rehabilitačních aktivit nestačí a 11 žen (26,2 %) neví, zda je tento výběr dostatečný, či nikoliv.
64
Otázka č. 24: Navrhněte rehabilitační aktivitu, která Vám v této nemocnici chybí. Tabulka 23: Návrh rehabilitační aktivity (zdroj: vlastní výpočty)
Návrh
Muži
Ženy
zastoupení v %
rehabilitační aktivity
n
%
n
%
Sex
3
5,2
4
9,5
Žádná
39
67,2
18
42,9
Internetové hry
5
8,6
0
0
Pobyt v přírodě
5
8,6
3
7,1
Více cvičení
6
10,3
3
7,1
Zpěv
0
0
14
33,3
Celkem
58
100
42
100
80 70 60 50 40 30 20 10 0
Návrh rehabilitační aktivity Muži
Ženy
Graf 23: Návrh rehabilitační aktivity (zdroj: vlastní výpočty)
65
Vyhodnocení odpovědí mužů: Sex chybí v psychiatrické nemocnici 3 mužům, což je 5,2 %, 39 mužů (67,2 %) zvolilo, že jim zde žádná rehabilitační aktivita nechybí, shodně 5 mužů (8,6 %) zvolilo jako chybějící rehabilitační aktivitu internetové hry a pobyt v přírodě a 6 mužů (10,3 %) uvedlo, že by rádi více cvičili. Vyhodnocení odpovědí žen: I ženy zvolily, že jim v psychiatrické nemocnici chybí sex a to 4 dotazované ženy (9,5 %), dále 18 dotazovaných žen (42,9 %) uvedlo, že jim zde žádná rehabilitační aktivita nechybí, pobyt v přírodě zvolily 3 ženy (7,1 %), stejně jako více cvičení, ale nejvíce dotazovaných žen a to 14 (33,3 %) uvedlo, že jim jako rehabilitační aktivita v této psychiatrické nemocnici chybí zpěv. Otázka č. 25: Myslíte si, že získané vědomosti a dovednosti z rehabilitačních aktivit uplatníte v běžném životě? Tabulka 24: Uplatnění získaných vědomostí a dovedností v běžném životě (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Uplatnění
n
%
n
%
Ano
29
50
29
69
Spíše ne
10
17,2
2
4,8
Ne
5
8,6
4
9,5
Nevím
14
24,1
7
16,7
Celkem
58
100
42
100
66
80
zastoupení v %
70 60 50 40 30 20 10 0 Ano
Spíše ne
Ne
Nevím
Uplatnění v běžném životě Muži
Ženy
Graf 24: Uplatnění získaných vědomostí a dovedností v běžném životě (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Celých 50 % (29 dotazovaných mužů) si myslí, že uplatní získané dovednosti a vědomosti v psychiatrické nemocnici i v běžném životě. Dále 10 mužů (17,2 %) zvolilo, že tyto dovednosti a vědomosti spíše neuplatní, 5 mužů (8,6 %) uvedlo, že tyto vědomosti a dovednosti získané v psychiatrické nemocnici neuplatní a 14 mužů (24,1 %) nedokáže posoudit, zda se tyto vědomosti a dovednosti dají využít i v běžném životě. Vyhodnocení odpovědí žen: Ženy zvolily z 69 % (29 žen) odpověď první, což znamená, že vědomosti a dovednosti v běžném životě využijí. Další 2 ženy (4,8 %) uvedly, že tyto vědomosti a dovednosti v běžném životě spíše nevyužijí, 4 ženy (9,5 %) si myslí, že je určitě nevyužijí a 7 žen (16,7 %) uvedlo, že neví, zda tyto dovednosti a vědomosti mohou v běžném životě uplatnit.
67
Otázka č. 26: Líbí se Vám prostředí, ve kterém rehabilitační aktivity probíhají? Tabulka 235: Spokojenost s prostředím kde probíhají rehabilitační aktivity (zdroj: vlastní výpočty)
Muži
Ženy
Spokojenost
n
%
n
%
Ano
44
75,9
35
83,3
Ne
3
5,2
2
4,8
Nevím
11
19
5
11,9
Celkem
58
100
42
100
90
zastoupení v %
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Ano
Ne
Nevím
Spokojenost s prostředím Muži
Ženy
Graf 25: Spokojenost s prostředím, kde probíhají rehabilitační aktivity (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce dotazovaných mužů (44), což je 75,9 %, uvedlo, že jsou spokojeni s prostředím, kde probíhají rehabilitační aktivity, dále 3 muži (5,2 %) spokojeni nejsou a 11 mužů (19 %) nedokáže zhodnotit, zda jsou v tomto prostředí spokojeni, či nejsou.
68
Vyhodnocení odpovědí žen: Drtivá většina žen (35) 83,3 % uvedla, že jsou spokojené s prostředím rehabilitačních aktivit, dále 2 ženy (4,8 %) spokojené není a 5 žen (11,9 %) neví, zda se jim prostředí psychiatrické nemocnice líbí.
3.6 Vyhodnocení vzhledem k hypotézám V bakalářské práci jsem si stanovila 2 hypotézy. První hypotéza, ve které jsem předpokládala, že spokojenost pacientů Psychiatrické nemocnice s psychosociální rehabilitací bude na velmi dobré úrovni, se mi potvrdila. Týkala se v dotazníku těchto otázek: 4, 5, 8, 9, 12, 14, 17, 20, 21, 22, 23, 25 a 26. Zde se pokusím přiblížit, na co jsem se v těchto otázkách ptala a jak jsem vyhodnotila odpovědi všech dotazovaných. V otázce č. 4 jsem se ptala, zda byli dotazovaní pacienti dostatečně informováni o rehabilitačních metodách na svém oddělení. Výsledek byl, že 50 % mužů a 71,4 % žen je dostatečně informováno o rehabilitačních metodách. Dále v otázce č. 5 jsem zjišťovala, zda dotazovaní vědí, jak jim mohou rehabilitační aktivity pomoci ke zlepšení jejich onemocnění a 50 % mužů a 59 % žen odpovědělo kladně. Otázka č. 8 byla zaměřena na uvolnění svalů těla po relaxačních a pohybových aktivitách a v této otázce mi 67,2 % mužů a 52,4 % žen odpovědělo, že jim tyto aktivity pomáhají k uvolnění svalů těla. V otázce č. 9 jsem se ptala, zda respondenti provádí relaxační a pohybové aktivity rádi a 72,4 % mužů a 81 % žen zvolilo odpověď ano. Otázka č. 12 byla zaměřena na to, zda dotazovaným pacientům rehabilitační aktivity na trénink kognitivních funkcí pomáhají ke zlepšení paměti a 48,2 % mužů a 57,1 % žen odpovědělo, že ano. V otázce č. 14 jsem se zajímala o to, zda respondenti provádí rádi aktivity za pomoci zvířat a 94,8 % mužů a 69 % žen odpovědělo, že ano. Dále v otázce č. 17 jsem se ptala, jak se pacienti cítí po rehabilitační aktivitě, kladný pocit (spokojenost, uvolnění a příjemný pocit) odpověděla většina mužů a to 79,7 %, žen odpovědělo na tyto pocity 84,7 %, což byla naprostá většina. Otázka č. 20 byla zaměřena na zlepšení fyzického a psychického stavu pomocí rehabilitačních aktivit a 51,7 % mužů a 52,4 % žen zvolilo, že jim tyto aktivity pomáhají. V otázce č. 21 jsem se ptala, zda dotazovaným pacientům pomáhají rehabilitační aktivity k nácviku samostatnosti – celých 69 % mužů a 71,4 % žen zvolilo odpověď ano. V otázce č. 22 jsem se zajímala o to, zda jsou dotazovaní spokojeni s úrovní péče zdravotních sester a 69
ostatních pracovníků poskytujících rehabilitační aktivity – 58,6 % mužů a 54,8 % žen odpovědělo, že jsou spokojeni s poskytovanou péčí. Další otázka (č. 23) byla zaměřena na to, zda respondenti považují výběr rehabilitačních aktivit v této psychiatrické nemocnici za dostatečný – 74,1 % mužů a 66,7 % žen odpovědělo, že považují. V otázce č. 25 mi vyšlo, že 50 % mužů a 69 % žen si myslí, že získané vědomosti a dovednosti z rehabilitačních aktivit uplatní i v běžném životě. V poslední otázce (č. 26), zaměřené na spokojenost pacientů jsem zjistila, že se 75,9 % mužů a 83,3 % žen líbí prostředí, ve kterém rehabilitační aktivity probíhají. Z těchto odpovědí dotazovaných pacientů vyplývá, že celková spokojenost pacientů s rehabilitačními metodami v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod je na velmi dobré úrovni, a to více než 50 %. První hypotéza se potvrdila. Ve druhé hypotéze jsem se domnívala, že více jak 50 % pacientů Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod využívá některou z nabízených metod psychosociální rehabilitace. Tato hypotéza se týkala otázek č. 6, 7, 10, 11, 13, 15, 16. V otázce č. 6 jsem zjišťovala, kterou z relaxačních a pohybových aktivit mají respondenti zařazenu jako součást léčby a 14 % mužů a 24 % žen má zařazené cvičení v tělocvičně, 7,3 % mužů a 6,3 % žen taneční pohybovou aktivitu, 14,6 % mužů a 10,4 % žen jógu, 19,7 % mužů a 21,9 % žen autogenní trénink, 15,7 % mužů a 8,3 % žen bazén, 15,2 % mužů a 7,3 % žen tělovou terapii a 5 % mužů a 4,2 % žen mají zařazeny do rehabilitačních aktivit masáže. Pouze 3 muži (1,7%) a 4 ženy (4,2 %) neměli zařazenu žádnou z relaxačních a pohybových aktivit, ostatní pacienti mají tyto rehabilitační aktivity zařazeny jako součást léčby. Dále v otázce č. 7 jsem zjišťovala, jak často respondenti tyto relaxační a pohybové aktivity provádí a výsledek byl, že každý den provádí tyto aktivity 22,4 % mužů a 31 % žen, 3 – 4 x týdně zvolilo 34,5 % mužů a 19 % žen, 2 x týdně aktivity provádí 25,9 % mužů a 11,9 % žen, 1x týdně 12,1 % mužů a 21,4 % žen a nikdy zvolilo pouze 5,2 % mužů a 16,7 % žen. Dále otázkou č. 10 jsem zjišťovala, kterou z aktivit na trénink kognitivních funkcí mají dotazovaní pacienti zařazenu jako součást léčby a „kuželník“ (pletení, háčkování, vaření, ubrousková technika) zvolilo 12,8 % mužů a 14,4 % žen, Program pro dobré zdraví 8,7 % mužů a 10,3 % žen, trénink asertivity 6 % mužů a 8,2 % žen, klub pacientů 25,5 % mužů a 19,6 % žen, maskování 6 % mužů a 4,1 % žen, arteterapii 16,8 % mužů a 12,4 % žen, muzikoterapii 8,1 % mužů a 6,2 % žen a ruční práce zvolilo 16,1 % mužů a 24,7 % žen. Z odpovědí pacientů 70
vyplývá, že naprostá většina oslovených (mužů i žen) má kognitivní rehabilitaci zařazenu jako součást léčby. Otázkou č. 11 jsem zjišťovala, jak často mají dotazovaní pacienti zahrnuty tyto aktivity a odpověď každý den zvolilo 37,9 % mužů a 47,6 % žen, 3 – 4 x týdně 31 % mužů a 21,4 % žen, 1 – 2 x týdně 27,6 % mužů a 21,4 % žen a tyto aktivity nemá zahrnuto 3,4 % mužů a 9,5 % žen. V otázce č. 13 jsem se dotazovala pacientů, zda mají zařazenu do rehabilitačního programu animoterapii. Hipoterapii i canisterapii provádí 32,8 % mužů a 21,8 % žen, dále pouze hipoterapii zvolilo 13,8 % mužů a 11,9 % žen a pouze canisterapii 12,1 % mužů a 26,2 % žen. Otázkou č. 15 jsem zjišťovala, zda je součástí léčby dotazovaných také ergoterapie a 96,6 % mužů a 73,8 % žen uvedlo, že léčbu prací mají zařazenu jako součást terapie. V otázce č. 16 jsem se ptala, kterou z pracovních aktivit dotazovaní navštěvují: keramickou dílnu 17,2 % mužů a 14,8 % žen, truhlářskou dílnu 20,4 % mužů, drátkování 5,4 % mužů, pletení košíků 8,6 % mužů a 13,1 % žen, pletení, vyšívání, háčkování, paličkování, drhání 4,3 % mužů a 41 % žen, práci s papírem 19,4 % mužů a 11,5 % žen, tkaní na tkalcovském stavu 4,3 % mužů a 1,6 % žen, výrobu šperků a hraček 5,4 % mužů a 4,9 % žen, práci v parku 5,4 % mužů a 3,3 % žen a jiné aktivity uvedlo 9,7 % mužů (9 x odpověď stříhání molitanu) a 9,8 % žen (2 x žádná terapie, 1 x kreslení, 2 x šití, 1 x společenská hra). Ze zjištěných odpovědí vyplývá, že více, než 50 % dotazovaných pacientů využívá některou z nabízených rehabilitačních aktivit. Druhá hypotéza se také potvrdila.
3.7 Diskuze Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit spokojenost pacientů s nabízenými metodami psychosociální rehabilitace jako součásti komplexní psychiatrické léčby v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod. Dalším cílem bylo zjistit, v jakém rozsahu pacienti tyto aktivity využívají, které z těchto metod preferují a zda psychosociální rehabilitace pomáhá pacientům zlepšit kvalitu jejich života s duševním onemocněním. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotézou zjišťuji, zda bude spokojenost pacientů Psychiatrické nemocnice s psychosociální rehabilitací na velmi dobré úrovni, či nikoliv. Jak vyplývá z mého dotazníkového šetření, spokojenost pacientů s informacemi o rehabilitačních metodách, s prostředím, v kterém rehabilitační aktivity probíhají, zlepšením psychického i fyzického stavu, s péčí sester i rehabilitačních pracovníků, ale i s množstvím rehabilitačních aktivit v Psychiatrické nemocnici 71
Havlíčkův Brod je značná, tedy na velmi dobré úrovni. Spokojenost v jednotlivých otázkách dotazníku vyjadřuje více než 50 % pacientů. Převažují také kladné pocity pacientů po absolvování rehabilitační aktivity. Tyto pocity vyjadřují, že dotazovaní pacienti jsou s rehabilitačními metodami spokojeni a že jim pomáhají „bojovat“ se svojí nemocí. Tato hypotéza se tedy potvrdila. Druhá hypotéza měla za úkol potvrdit nebo vyvrátit, zda více než 50% pacientů Psychiatrické nemocnice využívá některou z nabízených metod psychosociální rehabilitace. Z odpovědí pacientů vyplývá, že každý dotazovaný pacient (žena i muž) má zařazenu některou z nabízených rehabilitačních aktivit. Někteří pacienti mají zařazeno i více rehabilitačních aktivit, o čemž svědčí navýšený počet odpovědí pacientů (mužů i žen). Více aktivit mají pacienti zařazeny v ergoterapii, kognitivní rehabilitaci i v pohybových a relaxačních aktivitách (kinezioterapii). Z výzkumu tedy vyplývá, že i tato hypotéza se potvrdila.
3.8 Doporučení pro praxi Jako doporučení pro praxi si dovolím navrhnout některá opatření, která by mohla být nápomocná k zvýšení spokojenosti pacientů Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod s psychosociální rehabilitací. Navrhuji, zaměřit se na biopsychosociální potřeby pacientů, mezi které patří i sexuální potřeby. Podle většiny z nás, „zdravých“ lidí je uspokojování těchto potřeb naprostou samozřejmostí v běžném životě, ale pro hospitalizované pacienty může být velkým problémem. Při hodnocení odevzdaných dotazníků jsem u otázky č. 24 (Která rehabilitační aktivita Vám v této nemocnici chybí?) vyhodnotila u 3 mužů (5,2%) a 4 žen (9,5%) sex. I když je to pouze malé procento pacientů vzhledem k celkovému počtu (100 pacientů), z výzkumu vyplývá, že některým pacientům, zvláště dlouhodobě hospitalizovaným, sex chybí. Sexuální potřeby pacientů většina psychiatrických nemocnic a léčeben neřeší. Toto přání pacientů určitě stojí za zamyšlení, protože dlouhodobé neuspokojení jejich sexuálních potřeb může vést ke zhoršení psychického stavu. Dalším opatřením, které bych si dovolila navrhnout je zařazení zpěvu i do jiných rehabilitačních aktivit. Toto doporučení vyplývá z přání dotazovaných pacientů (převážně žen) v dotazníkové otázce č. 24, ve které měli respondenti navrhnout 72
rehabilitační aktivitu, která jim v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod chybí. Více zpěvu si přálo téměř 43% dotazovaných žen. I když zpěv je součástí muzikoterapie i taneční a pohybové terapie (kinezioterapie), z odpovědí respondentů vyplývá, že zpěv, jako součást jiných rehabilitačních aktivit by byl pro pacienty velkým přínosem. Na základě tohoto zjištění proto navrhuji zařadit zpěv i do jiných rehabilitačních aktivit, jako je např. ergoterapie.
4. ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zabývala psychosociální rehabilitací jako součásti ošetřování nemocných v psychiatrické léčebně. Toto téma je mi blízké, protože pracuji jako zdravotní sestra v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod. Vzhledem k mé profesi přicházím denně do styku s pacienty s různým psychickým onemocněním. Zajímalo mne, jak tito pacienti pohlíží na možnosti psychiatrické rehabilitace jako součásti jejich komplexní terapie. Bakalářskou práci jsem zaměřila k pacientům se schizofrenií. Teoretická část této práce obsahuje popis závažného duševního onemocnění schizofrenie, etiologii a patogenezi tohoto onemocnění, dále symptomy a průběh schizofrenie. V této části také popisuji kritéria pro stanovení diagnózy schizofrenie, dále klinické formy schizofrenie a její léčbu. Další, důležitou kapitolou v teoretické části této práce jsou informace o psychosociální rehabilitaci duševně nemocných, historii a současnosti psychiatrické rehabilitace. V této kapitole jsem také podrobněji popsala jednotlivé metody rehabilitace, vztahující se na pacienty trpící schizofrenií. Péči hospitalizovaným pacientům v psychiatrické léčebně poskytuje psychoterapeutický tým. Jednotlivé osoby, tvořící tento tým, jsem rovněž zařadila do teoretické části bakalářské práce. V poslední kapitole teoretické části jsem se zaměřila na principy psychosociální rehabilitace pacientů s duševní nemocí. Praktická část mé práce je soustředěna na dva cíle. V prvním cíli jsem chtěla zjistit spokojenost pacientů Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod s nabízenými metodami psychosociální rehabilitace jako součásti komplexní psychiatrické léčby. Výsledek analýzy všech odevzdaných dotazníků od hospitalizovaných pacientů byl, že pacienti Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod jsou s nabízenými metodami psychosociální 73
rehabilitace spokojeni. Spokojenost pacientů se týkala oblasti prostředí, v které rehabilitační aktivity probíhají, dále s množstvím nabízených rehabilitačních aktivit, s péčí pracovníků, poskytujících rehabilitační aktivity, zlepšení fyzického a psychického stavu pacientů, uplatnění získaných dovedností z rehabilitačních aktivit v běžném životě a nácviku samostatnosti pacientů. Vyjádření kladných pocitů po rehabilitaci také svědčí pro spokojenost pacientů s rehabilitačními aktivitami v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod. Ve druhém cíli jsem chtěla zjistit, v jakém rozsahu pacienti tyto aktivity využívají, které z těchto metod preferují a zda psychosociální rehabilitace pomáhá pacientům zlepšit kvalitu jejich života s duševním onemocněním. Analýzou dotazníků jsem došla k závěru, že pacienti mají zařazeny rehabilitační aktivity téměř každý den jejich hospitalizace a v rozsahu všech nabízených rehabilitačních aktivit této psychiatrické nemocnice. Většina pacientů navštěvuje ergoterapeutické dílny a většina pacientů, zvláště dlouhodobě hospitalizovaných má zařazenu kognitivní rehabilitaci jako součást psychiatrické léčby. Z výzkumu dále vyplývá, že většina hospitalizovaných mužů preferuje ergoterapii a to zejména práci v truhlářské a keramické dílně. Ženy se nejraději věnují ruční práci, jako je pletení, háčkování, šití aj. Velké procento žen uvedlo ve svém dotazníku jako oblíbenou terapii taneční terapii. Zhodnocením dotazníkových odpovědí respondentů jsem došla k závěru, že pacienti provádí rádi rehabilitační aktivity. Tyto rehabilitační metody pomáhají pacientům získat nové dovednosti a naučit se samostatnosti, čímž se zlepší jejich kvalita života s duševním onemocněním. Při psaní této bakalářské práce jsem neměla problém s vypracováním teoretické části práce. Duševním onemocněním, zvláště schizofrenií se zabývá mnoho autorů. Čerpala jsem z velkého množství knih, zabývajících se touto psychickou nemocí. Určitou výhodou pro mne bylo mé povolání všeobecné sestry, pracující téměř třicet let v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod. Léčba pacientů, ať už farmakologická, či psychiatrická rehabilitace se za dobu mé praxe naprosto změnila. Dnešní psychiatrie nabízí velké množství psychofarmak, které zlepšují život duševně nemocným. Psychiatrická rehabilitace je důležitou součástí komplexní péče o psychicky nemocného. Množství rehabilitačních aktivit, které tato nemocnice nabízí je obrovské 74
v porovnání s množstvím v době, kdy jsem jako absolventka SZŠ nastoupila do této nemocnice. V současné době nabízí Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod 9 ergoterapeutických dílen. Každá z těchto dílen je specificky přizpůsobená pacientům, kteří ji navštěvují. Součástí nemocnice je také hiporehabilitační středisko Pirueta, které má 8 koní pro léčebné účely. Hiporehabilitace je zde součástí komplexní péče o pacienty s duševním onemocněním všech věkových kategorií, od dětí až po geriatrické pacienty. Psychoterapie pomocí koní je hlavním odvětvím hiporehabilitace v této nemocnici. Z oblasti animoterapie psychiatrická nemocnice nabízí také canisterapii, která je velmi oblíbená zvláště u geriatrických a dětských pacientů. V areálu psychiatrické nemocnice se nachází také nově vybudovaný klub pacientů, jehož součástí je kavárna a venkovní sezení. Tento klub má bezbariérový přístup. Pacienti se zde učí pravidlům společenského chování, zvládání běžných denních situací, základy stolování, nakupování a také komunikaci. Tímto způsobem bych mohla pokračovat v popisu dalších a dalších rehabilitačních aktivit, nabízených v této psychiatrické nemocnici. Pro názornost přikládám k této bakalářské práci Katalog rehabilitačních aktivit Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod. Přes veškerou péči, kterou tato psychiatrická nemocnice nabízí, dochází bohužel často k relapsům onemocnění u pacientů se schizofrenií. Během hospitalizace se psychický stav u většiny pacientů zlepší a po propuštění se velká většina pacientů po určité době vrací zpět do nemocnice. Toto zjištění vyplývá nejen z mé dlouholeté praxe, ale také z mé analýzy dotazníků hospitalizovaných pacientů, kde uvádí více než 60 % mužů i žen opakovaný pobyt v psychiatrické nemocnici. Důvodem relapsů u schizofreniků bývá často vysazení antipsychotických léků. V této oblasti je důležitá podpora a dohled rodinných příslušníků pacienta. Z mého výzkumu také vyplynulo, že dlouhodobě hospitalizovaným pacientům chybí sex jako jedna z biopsychosociálních potřeb. Deprivace sexuálních potřeb pacientů by mohla vést ke zhoršení jejich psychického stavu. Z tohoto důvodu si dovoluji navrhnout
75
vedení Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod zahájit jednání s cílem změnit situaci v této oblasti dle požadavků pacientů. Schizofrenie je závažné duševní onemocnění, o kterém i nadále přetrvávají mýty a pověry. Současná doba přináší možnost obrovského množství informací o psychických poruchách především díky využití internetu a ostatních médií, přesto názory většiny laiků zůstávají stejné jako ve středověku. Pro tuto společnost stále platí, že „blázni“ patří do „blázince“. Přetrvávající stigmatizace a nevhodné chování společnosti k duševně nemocným zhoršuje kvalitu života psychicky nemocných.
76
Seznam použité literatury 1. BANKOVSKÁ MOTLOVÁ, L., ŠPANIEL F. Schizofrenie: jak předejít relapsu, aneb, Terapie pro 21. století. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2013, 110 s. ISBN 978-80-204-2993-3. 2. BOUČEK, J. a kol. Speciální psychiatrie. 1. vyd. Olomouc: Universita Palackého v Olomouci Lékařská fakulta, 2006, 244 s. ISBN 80-244-1354-X 3. ČEŠKOVÁ, E. Schizofrenie a její léčba: průvodce ošetřujícího lékaře. 3., rozš. vyd. Praha: Maxdorf, c2012, 117 s. ISBN 978-80-7345-266-7. 4.
DÖRNER, K. a PLOG, U. Bláznit je lidské: učebnice psychiatrie a psychoterapie. Vyd. 1. Překlad Jan Lorenc. Praha: Grada, 1999, 353 s. Psyché (Grada Publishing). ISBN 80-7169-628-5.
5. DUŠEK, K. a VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ, A. První pomoc v psychiatrii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 176 s. ISBN 80-247-0197-9. 6. GALAJDOVÁ, L. a GALAJDOVÁ, Z. Canisterapie: pes lékařem lidské duše. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 167 s. ISBN 978-807-3678-791. 7. HÁTLOVÁ, Běla. Kinezioterapie: pohybová cvičení v léčbě psychických poruch. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2003, 167 s. Učební texty Univerzity Karlovy. ISBN 80-246-0719-0. 8. HEJZLAR, P. (2009). Sociální rehabilitace duševně nemocných v současných podmínkách. In Psychiatrie pro praxi., 10(5), s. 226-230. 9. HOLLÝ, K. a HORNÁČEK, K. Hipoterapie: léčba pomocí koně. Překlad Dominika Švehlová. Ostrava: Montanex, 2005, 293 s. Kůň v životě člověka. ISBN 80-722-5190 2. 10. KRATOCHVÍL, S. Skupinová psychoterapie v praxi. 3., dopl. vyd. Praha: Galén, c2005, 297 s. ISBN 978-80-7262-347-1. 11. KRIVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 364 s. ISBN 978-80-247-2699-1. 77
12. KUZNÍKOVÁ, Iva. Sociální práce ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 212 s. ISBN 978-80-247-3676-1. 13. MALÁ, E. - PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie: Učebnice pro zdravotní sestry a další. 1.vyd. Praha: Portál, 2002. 144 s. ISBN 80-7178-700-0. 14. MARKOVÁ, E., VENGLÁŘOVÁ M. a BABIAKOVÁ.M. Psychiatrická ošetřovatelská péče: minimum pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 211 s., [8] l. obr. příl. ISBN 80-247-1151-6. 15. PAVLOVSKÝ, P. a kol. Soudní psychiatrie a psychologie. 4. vyd. Praha: Grada, 2012, 232 s. ISBN 978-802-4743-325. 16. PEČ, O. a PROBSTOVÁ, V. Psychózy: psychoterapie, rehabilitace komunitní péče. Triton, 2009, 253 s. ISBN 978-80-7387-253-3. 17. PRAŠKO, J. Psychiatrie pro střední zdravotnické školy. 1.vyd. Informatorium, 2003. 192 s. ISBN 80-7333-002-4. 18. PRAŠKO, J., BAREŠ, M., HORÁČEK, J., SEIFERTOVÁ, D., ŠÍPEK, J. Psychotická porucha a její léčba: příručka pro nemocné a jejich rodiny. Praha: Maxdorf, c2001, 90 s. ISBN 80-859-1265-1. 19. PREISS, M. a PŘIKRYLOVÁ KUČEROVÁ, H. Neuropsychologie v psychiatrii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 411 s. Psyché (Grada Publishing). ISBN 80-247-1460-4. 20. RABOCH, J., ZVOLSKÝ, P. Psychiatrie. 1. vyd. Praha: Galén, 2001. 622 s. ISBN 80-7262-140-8. 21. RABOCH, J., PAVLOVSKÝ, P. a JANOTOVÁ, D. Psychiatrie: minimum pro praxi. 4.vyd.Praha 10:TRITON, 2006, 211 s. ISBN 80-7254-746 1 22. ŠICKOVÁ-FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 167 s. ISBN 978-807-3674-083 23. VOTAVA, Jiří. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 207 s. ISBN 80-246-0708-5. 78
24. VYMĚTAL, Jan. Úvod do psychoterapie. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, 288 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4726-670.
Seznam internetových zdrojů PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE HAVLÍČKŮV BROD. Katalog rehabilitačních aktivit
pavilonu
Dostupné
6A.
z:
http://www.plhb.cz/sites/default/files/Katalog_rehabilitacnich%20cinnosti_vykonavany ch_sestrami-oddeleni_6A.pdf.
In:
[online].
[cit.
2014-04-19].
79
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Pohlaví a věk .............................................................................................. 30 Tabulka 2: Současná hospitalizace .............................................................................. 32 Tabulka 3: Informace o rehabilitačních metodách ................................................... 33 Tabulka 4: Zlepšení onemocnění pomocí rehabilitačních aktivit ............................ 34 Tabulka 5: Vybrané aktivity (relaxační a pohybové) dotazovaných ....................... 36 Tabulka 6: Četnost relaxačních a pohybových aktivit .............................................. 38 Tabulka 7: Relaxační a pohybové aktivity k uvolnění svalů těla ............................. 39 Tabulka 8: Oblíbenost relaxačních a pohybových aktivit ........................................ 41 Tabulka 9: Aktivity na trénink kognitivních funkcí.................................................. 42 Tabulka 10: Četnost aktivit na kognitivní funkce ..................................................... 44 Tabulka 11: Účinnost aktivit na zlepšení kognitivních funkcí ................................. 45 Tabulka 12: Animoterapie: hipoterapie + canisterapie ............................................ 47 Tabulka 13: Oblíbenost animoterapie ........................................................................ 48 Tabulka 14: Ergoterapie .............................................................................................. 49 Tabulka 15: Návštěvnost ergoterapie ......................................................................... 51 Tabulka 16: Pocit po rehabilitační aktivitě ................................................................ 53 Tabulka 17: Nejoblíbenější aktivita ............................................................................ 55 Tabulka 18: Důvod ke zvolení nejoblíbenější aktivity .............................................. 57 Tabulka 19: Zlepšení fyzického a psychického stavu pomocí rehabilitačních aktivit ........................................................................................................................................ 59 Tabulka 20: Nácvik samostatnosti pomocí rehabilitačních aktivit .......................... 60 Tabulka 21: Spokojenost s péčí pracovníků poskytujících rehabilitační aktivity .. 62 80
Tabulka 22: Názor na dostatečnost rehabilitačních aktivit ...................................... 63 Tabulka 235: Spokojenost s prostředím kde probíhají rehabilitační aktivity ........ 68
Graf 1: Pohlaví a věk respondentů .............................................................................. 31 Graf 2: Současná hospitalizace .................................................................................... 32 Graf 3: Informace o rehabilitačních metodách .......................................................... 33 Graf 4: Zlepšení onemocnění pomocí rehabilitačních aktivit .................................. 35 Graf 5: Vybrané aktivity (relaxační a pohybové) dotazovaných ............................. 37 Graf 6: Četnost relaxačních a pohybových aktivit .................................................... 38 Graf 7: Relaxační aktivity k uvolnění svalů těla ........................................................ 40 Graf 8: Oblíbenost relaxačních a pohybových aktivit ............................................... 41 Graf 9: Aktivity na kognitivní funkce ......................................................................... 43 Graf 10: Četnost aktivit na kognitivní funkce............................................................ 44 Graf 11: Účinnost aktivit na zlepšení kognitivních funkcí ........................................ 46 Graf 12: Animoterapie: hipoterapie + canisterapie .................................................. 47 Graf 13: Oblíbenost animoterapie............................................................................... 48 Graf 14: Ergoterapie .................................................................................................... 49 Graf 15: Návštěvnost ergoterapie ............................................................................... 52 Graf 16: Pocit po (jakékoliv z uvedené) rehabilitační aktivitě ................................. 54 Graf 17: Nejoblíbenější aktivity .................................................................................. 56 Graf 18: Důvod ke zvolení nejoblíbenější aktivity ..................................................... 58 Graf 19: Zlepšení fyzického a psychického stavu pomocí rehabilitačních aktivit .. 59 Graf 20: Nácvik samostatnosti pomocí rehabilitačních aktivit ................................ 61 81
Graf 21: Spokojenost s péčí pracovníků poskytujících rehabilitační aktivity ........ 62 Graf 22: Názor na dostatečnost rehabilitačních aktivit ............................................ 64 Graf 23: Návrh rehabilitační aktivity ......................................................................... 65 Graf 24: Uplatnění získaných vědomostí a dovedností v běžném životě ................. 67 Graf 25: Spokojenost s prostředím, kde probíhají rehabilitační aktivity ............... 68
Seznam příloh Příloha 1: Žádost o dotazníkové šetření Příloha 2: Dotazník Příloha 3: Rehabilitační aktivity prováděné sestrou v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod Příloha 4: Katalog rehabilitačních aktivit Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod (volně
vloženo)
82
Příloha 1: Žádost o dotazníkové šetření
Příloha 2: Dotazník Vážený pane, vážená paní, jmenuji se Simona Karasová, jsem studentkou 3.ročníkuVysoké školy polytechnické Jihlava, katedry zdravotnických studií, oboru Všeobecná sestra. Ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma:
Psychosociální
rehabilitace jako
součást
ošetřování
nemocných
v
psychiatrické léčebně. Cílem mé práce je zjistit Vaší spokojenost s nabízenými metodami psychosociální rehabilitace v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod. Dotazník a údaje v něm vyplněné, budou určeny pouze k účelům bakalářské práce. Dotazník je anonymní. Prosím, zatrhněte vždy pouze jednu správnou odpověď, pokud není uvedeno jinak. Předem Vám děkuji za ochotu a čas při vyplnění tohoto dotazníku. Simona Karasová 1. Jaké je Vaše pohlaví?
2. Do jaké věkové kategorie patříte? -- 30 let – 40 let – 50 let – 60 let Více než 60 let
3. Je současná hospitalizace Váš první pobyt v psychiatrické nemocnici?
4. Byli jste informováni o rehabilitačních metodách (aktivitách) na Vašem oddělení?
5. Víte, jak mohou pomoci rehabilitační aktivity prováděné na Vašem oddělení ke zlepšení Vašeho onemocnění? ano
6. Uveďte, které z relaxačních (cvičení na uvolnění těla) a pohybových aktivit máte zařazeny jako součást léčby: (možno více odpovědí) tělocvičně hudbou)
navození uvolnění těla- pocitu tepla, tíže, klidného dýchání) dě, plavání)
těchto aktivit nemám zařazenu jako součást léčby 7. Jak často relaxační a pohybové aktivity provádíte?
-4x týdně
8. Pomáhají Vám tyto relaxační a pohybové aktivity k uvolnění svalů těla? ano
průběhu cvičení
9. Provádíte relaxační a pohybové aktivity rádi? ano
10. Uveďte, kterou z aktivit na trénink kognitivních funkcí (zlepšení paměti, soustředění, rozhodování) máte zařazenu jako součást léčby: (možnost více odpovědí) kuželník“- pletení, háčkování, vaření, ubrousková technika - zdravý způsob života, udržení zdraví, zdravé stravování
– vyjádření svých pocitů, procvičování jednání a chování s ostatními pacienty – společenské hry, besedy, nakupování – vyjádření svých pocitů pomocí masky - vyjádření svých pocitů pomocí kresby – léčba hudbou a tancem – háčkování, vyšívání, drhání, pletení 11. Jak často provádíte některou z těchto aktivit zaměřenou na kognitivní funkce (paměť, soustředění)?
-4x týdně -2x týdně nemám tyto aktivity zařazeny 12. Pomáhají Vám tyto aktivity (na trénink kognitivních funkcí) z otázky č. 10 ke zlepšení paměti a soustředění? ano částečně ne nevím 13. Máte zařazenu do rehabilitačního programu animoterapii (terapie za pomoci zvířat)? ano (hipoterapii i canisterapii) ne pouze hipoterapii (léčba za pomoci koně) pouze canisterapii (léčba za pomoci psů)
14. Provádíte tyto aktivity za pomoci zvířat rádi? ano ne 15. Je součástí Vaší léčby také ergoterapie (léčba prací)? ano ne 16. Uveďte, kterou z těchto pracovních aktivit (ergoterapie) navštěvujete: keramická dílna- výrobky z keramické hlíny truhlářská dílna – práce s dřevem drátkování pletení košíků pletení, vyšívání, háčkování, paličkování, drhání práce s papírem tkaní na tkalcovském stavu výroba šperků a hraček práce v parku jiné (uveďte)………………………………. 17. Jak se cítíte po (jakékoliv vybrané) rehabilitační aktivitě? (možno více odpovědí)
unaveně
18. Která ze všech výše uvedených aktivit z otázky je Vaše nejoblíbenější? Uveďte
název
aktivity
……………………………………………………………………..
19. Proč jste vybrali právě tuto rehabilitační aktivitu? (možno více odpovědí) snižuje mi úzkost cítím se příjemně cítím uvolnění svalů mám možnost navázat nové vztahy s ostatními pacienty zlepšuje mi paměť zlepšuje mi tělesný pohyb odstraňuje mi strach lépe se odreaguji od své nemoci
20. Pomáhají Vám rehabilitační aktivity zlepšit Váš fyzický (tělesný) a psychický (duševní) stav? ano částečně pouze v průběhu rehabilitační aktivity ne nevím
21. Pomáhají Vám tyto aktivity k nácviku samostatnosti (schopnosti postarat se sám o sebe)? ano ne nevím 22. Jste spokojený(á) s úrovní péče zdravotních sester a ostatních pracovníků (ergoterapeutů, hipoterapeutů), poskytující rehabilitační aktivity?
23. Považujete výběr poskytovaných rehabilitačních aktivit v této psychiatrické nemocnici za dostatečný? ano ne nevím 24. Navrhněte rehabilitační aktivitu, která Vám v této nemocnici chybí: uveďte………………………………………………………………… 25. Myslíte si, že získané vědomosti a dovednosti z rehabilitačních aktivit uplatníte v běžném životě? ano spíše ne ne nevím
26. Líbí se Vám prostředí, v kterém rehabilitační aktivity probíhají? ano ne nevím
Příloha 3: Rehabilitační aktivity prováděné sestrou v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod Obrázek 1: Tělová terapie
Zdroj: www.plhb.cz Dostupné z http://www.plhb.cz/sites/default/files/Katalog_rehabilitacnich%20cinnosti_vykonavany ch_sestrami-oddeleni_6A.pdf. In: [online]. [cit. 2014-04-19].
Obrázek 2: Cvičení na velkých míčích
Zdroj: www.plhb.cz Dostupné z http://www.plhb.cz/sites/default/files/Katalog_rehabilitacnich%20cinnosti_vykonavany ch_sestrami-oddeleni_6A.pdf. In: [online]. [cit. 2014-04-19].
Obrázek 3: Relaxační masáže
Zdroj: www.plhb.cz Dostupné z http://www.plhb.cz/sites/default/files/Katalog_rehabilitacnich%20cinnosti_vykonavany ch_sestrami-oddeleni_6A.pdf. In: [online]. [cit. 2014-04-19].
