Rehabilitace areálu šlechtického sídla v Čečovicích

Rehabilitace areálu šlechtického sídla v Čečovicích v kontextu venkovského osídlení Vedoucí práce: Prof. ing. Arch. akad. Arch. Václav GIRSA, vedoucí části SHP: doc. Ing. Michael RYKL

FA čvut Praha Ateliér Girsa

Diplomní projekt Modul památkové péče

Bc. Magdaléna ZOUBKOVÁ LS 2013/2014

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

zarůstající úvozová cesta ve višňovce

Obec Čečovice má pozoruhodně zachovalou kulturní krajinu - jsou zde stále patrné úvozové cesty spojující sídlo s okolními vesnicemi. Cesty jsou lemovány celou řadou orientačních prvků - křížků, stromořadí i solitérních stromů, které se dochovaly ve velkém množství, byť je krajina v procesu postupné proměny a zarůstání. Pozoruhodně působí dvojice dominant - čečovický kostel sv. Mikuláše a kostel svaté Barbory, osamoceně stojící několik kilometrů severně od vsi.



Rehabilitace areálu šlechtického sídla v Čečovicích

v kontextu venkovského osídlení Vedoucí práce: Prof. ing. Arch. akad. Arch. Václav GIRSA, vedoucí části SHP: doc. Ing. Michael RYKL VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

Diplomní projekt FA čvut Praha Ateliér Girsa

Bc. Magdaléna ZOUBKOVÁ Modul památkové péče LS 2013/2014

Obec Čečovice má pozoruhodně zachovalou kulturní krajinu - jsou zde stále patrné úvozové cesty spojující sídlo s okolními vesnicemi. Cesty jsou lemovány celou řadou orientačních prvků - křížků, stromořadí i solitérních stromů, které se dochovaly ve velkém množství, byť je krajina v procesu postupné proměny a zarůstání. Pozoruhodně působí dvojice dominant čečovický kostel sv. Mikuláše a kostel svaté Barbory, osamoceně stojící několik kilometrů severně od vsi. situace širšíchvztahů 1 : 15 000 návrh poznávacích okruhů krajinou: 1 naučná stezka mokřadem 2 okruh přes lokalitu “v úvozu”, malebným údolím Chuchaly, Štichov a starou silnici mezi Čečovicemi a Štichovem 3 Cestou k bývalému kostelu Sv. Barbory, přes lokalitu “Nad skalou” po zelené turistické cestě do Bukovce a kolem Chuchaly zpět do Čečovic.

Kostel Kaplička Křížek








VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

mapový podklad zdroj CUZK, dostupné onlice: http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/




v kontextu venkovského osídlení Vedoucí práce: Prof. ing. Arch. akad. Arch. Václav GIRSA, vedoucí části SHP: doc. Ing. Michael RYKL


VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK Diplomní projekt FA čvut Praha Ateliér Girsa




Pohledy na fasáry 1:200 jih západ dvůr východ západ




sever sever dvůr




PŮDORYS PŘÍZEMÍ 1:200








PŮDORYS PATRA 1:200





Projekt novostavby penzionu o kapacitě cca 40 lůžek doplněný o byt správce a prostory pro obchod. objekt je řešen do podoby uzavřeného dora, tak aby navozoval domáckou intimní atmosféru venkova. Uvnitř areálu je navrženo několik parkovacích míst zejména pro hosty se sníženou schopností pohybu a orientace. Přímo proti bráně se vstupuje do recepce, ta zároveň slouží jako předprostor snídárny. Pokoje v přízemí jsou přístupné jednotlivě z pavlače, je možné je zařídit bezbariérově, tak aby vyhovovaly osobám se sníženou schopností pohybu a orientace i rodinám s malými dětmi. Pokoje v přízemí mají přímý přísup do zahrady. Pokoje v patře jsou obslouženy z chodby, v patře se dále nachází společenská místnost a technické zázemí penzionu. Severní trakt obsahuje dílnu, prostory sloužící hostům pro uskladnění kol a garáž pro strojní zařízení penzionu. Materiálové pojednání vychází z funkčího určení, tak aby byla architektura co nejčitelnější - byt správce, umístěný v koncové pozici jižního křídla je pojednán v pískové omítce. Části, které jsou přímo spojovány s ubytováním hostů jsou obloženy dřevem a severní technické křídlo, stejně jako sokly a ohradní a terénní zdi je pojednáno v kameni. Pro vežejnou funkci obchodu je pak opět volena omítka.





Urbanistické pojetí areálu se volně inspiruje starší zástavbou - usedlostí zachycenou na několika mapách, naposledy na leteckém snímkování z 50. let. Navržené řešení si klade ze cíl uzavřít svou západní stranou prostor návsi, který je aktuálně příliš otevřený než aby přiměl návševníka setrvat. Forma navazuje na zámek a dvůr, které vymezují náves ze dvou zbývajících stran. Východní trakt se objemem inspiruje zaniklou stodolou. Tato hmota pak spoluvytváří jakousi ulici mezi kostelem a ryblíkem, jež v protější frontě zahrnuje obecní úřad a hospodu - cílem tedy bylo doplnit prostor o další občanskou vybavenost. Jako celek a zejména pak v pohledu od jihu je snaha o odpověď na architekturu zámku avšak s důrazem na to, aby ji architektura novostavby nekonkurovala. A to ani měřítkem ani výrazným provedením. Typologicky se stavba inspiruje převládající místní architekturou z počátku 20. století, jež se vyznačuje relativně vysokou půdní nadezdívkou s výrazně provedenými okny a celkově štíhlou vytáhlou siluletou.


PŮDORYS PŘÍZEMÍ 1:200







VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODE

TVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK


PŮDORYS PATRA 1:200



















Část SHP - dokumentace nálezových situací topenišť VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

pro klasifikaci topenišť jsem zvolila třídění podle komínů. V objektu můžeme v současnosti identifikovat dvě bývalé černé kuchyně na místěch kde můžeme podle přítomnosti staršího zdiva očekávat podobný provoz už před fází barokní (přelom 17/18. století). Jedná se o systémy označené K1 a K2. Oba jsou v současnosti ukončeny v podstřeší.








nálezová situace 1 1:50

v přízemí černé kuchyně byly v poslední fázi umístěny chlévy. proto jsou při jedné stěně žlaby. Nad vrstvou cementu nicméně ještě vidíme zbytek zazděného přikládacího otvoru. místnost byla zřejmě někdy ve fázi chlévů opatřena dřevěným trámovým stropem, nad ním ještě ale vidíme část stoupavě klenutou redukující plochu místnosti na velikost komína v patře, kde je nad touto klenbíčkou umístěn záchod.

nálezová situace 2 půdorys 1:50 Situace je podobná 1, avšak klenba nad západní polovinou kuchyně působí trochu jinak a je možné, že je staršího data. Do prostoru byl druhotně vložen mandrholec oddělující dynmou a světlou část. Až v souvislosti (nebo později) s touto úpravou byla vložena ještě menší klenbička do poloviny východní části - pravděpodobně následovala až po výstavbě tahového komína. situace 2.1 ukazuje stopy po několika generacích kamen. Minimálně v poslední pozici zaznamenala předělení místnosti příčkou, neboť se sopouch napojuje přes volný prostor do komína. Diplomní projekt FA čvut Praha Ateliér Girsa




nálezová situace 3 Do komínu označeného číslem 3 ústí z přízemí dymná chodba. Jedná se o protáhou místnost zaklenutou stoupavou segmentovou klenbou s jedinými dveřmi a řadou nik po obou delších stranách. Ty nejspíše sloužily pecím, nebo podobným zařízením, do nichž se z chodby přikládalo a kam se zároveň odváděl dým. Chodba byla přisvětlena nepřímým světlem přes sousední místnost. Její přesný účel se zatím nepodařílo uspokojivě objasnit, je však nanejvýš pravděpodobné, že se jednalo o nějaký technologický/zpracovatelský provoz. Aby se chodba dostala do komína ve zdi arkády, na konci zahybá. V čelní stěně je přikládací otvor pro sousední místnost a mladší otvor tahových kamen. Z vnitřku komína je pak vidět že i sousední místnost 1.18 byla v mladších fázích vytápěna - šlo pravděpodobně o služební byt.

uhýbající čelní stěna dymné chodby, je vidět přikládací otvor kamen a vestavěný takový komín s vymetacím otvorem

přisvětlovací okno a nika, nálezová situace 3.4 vnější stěna dymné chodby Diplomní projekt FA čvut Praha Ateliér Girsa




pohled do komína a nález otvorů v jedné z nik při západní stěně


pohledy do komína 3 v patře




nálezová situace 3 patro V patře nácházíme rozměrné těleso komína, který býval původně přehrazen příčkou na část přícházející z přízemí a část začínající v patře. Do patrové části pak vedl z arkády tesaný kamenný portálek. podle stop na zdi se zdá že zde byl dokonce útvar v podobě nástěnného krbečku, aby si sloužící mohli při zatápění a vymetání kamen svítit...

V mladší fázi byly do komínového tělesa vestavěny dva tahové komíny, dělící příčka zbourána a do komínů postupně zaústěna řada tahových kamen z okolních místností i chodby, která byla ve 20. století rozpříčkována vrámci zřizování dalších bytů v objektu.





nálezová situace 4.2




1:20


nálezová situace přikládacích otvorů při komínech 4, 5 a 6 situace přikládacích příkládacích dvířek u komínů 4, 5 a 6 spolu souvisí - jsou umístěny na schodišti v předprostoru parádních pokojů do nichž se jimi zatápělo. Ozdobně profilované kamenné portálky evidentně souvisí s kamennými ostěnímy dveřních otvorů samotných pokojů. portálky v pozicích 4 a 5 se vyrovnávají s nedostatkem místa kvůli schodišti tak, že zabíhají do niky v obvodové zdi. Místnost 2.19 pravděpodobně obsahovala topeniště na podestě, čemuž by odpovídala situace v nice i v komíně. Jako jinde jsou i zde patrny otvorry po tahových kamnech. Komínový systém č. 4 obsahuje ještě větev přicházející z dymné chodby v přízemí. Oba sopouchy se v podkroví spojují v masivním komínovém tělese. Systémy 5 a 6 zahrnují krby - oba stejné profilace. Oba byly v minulosti zazděny - je možné že jak se napojovala další tělesa, vznikaly problémy s tahem nebo nepoužívanýmy krby zkrátka dovnitř táhlo. Systém 5 pravděpodobně začínal až v patře a druhotně (až v době tahových komínů se do něj napojil ještě komín z bytu v přízemí (z místnosti 1.12, který byl přilepen ke stěně místnosti 1.26 a do komína se napojoval na horní podestě schodiště). Systém 6 začínal zřejmě od počátku už v přízemí, kde se jím vytápěla kancelář přes otvor z chodby. Toto vytápění mělo podle stop přebourávání minimálně dvě generace. Později sem byla napojena tahová kamna a z chodby zůstala vymetací dvířka.


nálezová situace 5.5 dvířka do komína a nika v místě kde stávala kamna nálezová situace 4.2 - situace zrcadlově symetrická s 5.5




krbové těleso 6.3 v místnosti 2.12, krb místnosti 2.19 je identický, jen zrcadlově obrácený (je přisazen ke stěně pravou stranou).





nálezová situace 7 Krb v místností 2.22 (nálezová situace 7.1) podle stop očazení pravděpodobně příliš používán nebyl. Krb 7.2 v místnosti 2.23 naopak určité stopy očazení nese - což lze vystětlit i tím, že z místnosti 2.23 jsou obsluhována kamna sousedních místností a tudíž vlastní kamna nemají. Ze stop nicméně není možné určit o jakou dobu se jednalo. Nicméně fakt, že ani komín 8 ani 9 nenesou v patře známky po tahových kamnech. můžeme se domnívat že místností byly obývány max. do pol. 19. století)

Krb 7.1


Krb 7.2




nálezová

fotodokumentace situace 9

situace 9 Komín označený 9 začíná až v patře a sloužíl k vytápění místnosti 2.24. Podle stop očazení však topení nebylo používáno příliš často, takže se lze domnívat, že místnost sloužila spíše jako komora, případně že křídlo fungovalo jako panské apatrtmá.

nálezová situace 8

V patře nacházíme situaci podobnou jako u 9, místnost 2.23 obsluhuje 2.22. Nálezová situace je poněkud poškozena požárem a následnou demolicí některých konstrukcí. Zdá se však, že kachlová kamna v této

fotodokumentace situace 8 v patře

pozici byla používána více než u 9. V přízemí byla do komína č. 8 zaůstěná secesní kachlová kamna. V místnosti 1.6a je na stěně patrný jejich otisk (pokud nešlo o otisk ještě starších kamen) a jsou dochované jednotlivé kachle. Z místnosti 1.6b sem byla zústěna mladší tahová kamna. Zdá se, že v místnosti 1.6 se kamna střídala na dvou pozicích - zaústění do komína 2 a do komína 8. Po předělení kuchyně příčkou se však zdá logické, že byl využíván bližší komín. Diplomní projekt FA čvut Praha Ateliér Girsa




přikládací dvířka situace 10.2

nálezová situace 10 Místosti 1.21 a 2.12 byly prvotně obsluhovány komínovým systémem č.6. Nicméně zde byl později zbudován druhý komín (č.10). Je zřejmé, že tato úprava nesouvisí se “zběsilým dělením objektu na byty” jež proběhlo ve 20 století, neboť charakter kamenného ostění portálku vedoucího z chodby do komína je sice práce evidentě mladší a méně honosná než portálky 4, 5 a 6, nicméně se je svým charakterem snaží napodobit a jde o kvalitní řemeslnou práci. Navíc vzhledem k vývoji otopných systémů lze tuto úpravu datovat nejpozději do 1.pol. 19.stol, spíše ale dříve. Důvod takového duplikování není jasný, mohlo se však jednat o problémy s tahem příliš rozvětveného systému. Vzhledem k tomu, že v této pozici lze předpokládat byt správce, tedy prostor trvale obývaný, podobná úprava směřující ke zkomfortnění, by nebyla nelogická. Do komínu 10 se později opět napojilo několikero tohových kamen a byl sem probourán otvor z bývalého trezoru (místnost 1.20).

stopy po kachlových kamnech v místnosti 1.06a, nálezová situace 8.1










VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK Diplomní projekt FA čvut Praha Ateliér Girsa




Rehabilitace areálu šlechtického sídla v Čečovicích

Recommend Documents